Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDSJHRRGS najdete zde
"[Klepněte sem a vložte římské číslo dle čísla na obálce
ROZDÍLOVÁ TABULKA
k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony v souvislosti s přijetím zákona o platformové práci a v souvislosti s posílením uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty
Navrhovaný právní předpis
Odpovídající předpis EU
Ustanovení (část, §, odst., písm., apod.)
Obsah
Celex č.
Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.)
Obsah
ČÁST PRVNÍ
Změna zákoníku práce
Poznámka pod čarou č. 1
1) Směrnice Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění.
…
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 ze dne 23. října 2024 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy.
32023L0970
Čl. 34 odst. 2
2. Předpisy uvedené v odstavci 1 přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
32024L2831
Čl. 29 odst. 1
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
§ 30 odst. 2
(2) Zaměstnavatel smí vyžadovat v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru od fyzické osoby, která se u něj uchází o práci, nebo od jiných osob jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Zaměstnavatel však nesmí vyžadovat informaci o mzdě nebo platu a jiných peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty plynoucích ze současného nebo předchozího pracovního poměru fyzické osoby ucházející se o práci.
32023L0970
Čl. 5 odst. 2
2. Zaměstnavatel se uchazečů nesmí dotazovat na jejich historii odměňování v souvislosti s jejich stávajícími nebo předchozími pracovněprávními vztahy.
32016R0679
Čl. 88 odst. 1
1. Členské státy mohou právním předpisem nebo kolektivními smlouvami stanovit konkrétnější pravidla k zajištění ochrany práv a svobod ve vztahu ke zpracování osobních údajů zaměstnanců v souvislosti se zaměstnáním, zejména za účelem náboru, plnění pracovní smlouvy včetně plnění povinností stanovených zákonem nebo kolektivními smlouvami, řízení, plánování a organizace práce, za účelem zajištění rovnosti a rozmanitosti na pracovišti, zdraví a bezpečnosti na pracovišti, ochrany majetku zaměstnavatele nebo majetku zákazníka, dále za účelem individuálního a kolektivního výkonu a požívání práv a výhod spojených se zaměstnáním a za účelem ukončení zaměstnaneckého poměru.
Čl. 88 odst. 2
2. Tato pravidla zahrnují zvláštní a vhodná opatření zajišťující ochranu lidské důstojnosti, oprávněných zájmů a základních práv subjektů údajů, především pokud jde o transparentnost zpracování, předávání osobních údajů v rámci skupiny podniků nebo uskupení podniků vykonávajících společnou hospodářskou činnost a systémy monitorování na pracovišti.
§ 30 odst. 3
(3) Zaměstnavatel je povinen prokazatelně informovat fyzickou osobu, která se u něj uchází o práci, o minimální výši mzdy nebo platu a jiných peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty, které by jí jako zaměstnanci příslušely ode dne vzniku pracovního poměru; tuto informaci zaměstnavatel poskytne nejpozději před uzavřením pracovní smlouvy.
32023L0970
Čl. 5 odst. 1
1. Uchazeči o zaměstnání mají právo obdržet od potenciálního zaměstnavatele informace:
a) o počátečním platu určeném pro danou pozici nebo jeho rozpětí na základě objektivních, genderově neutrálních kritérií a
b) případně o příslušných ustanoveních kolektivní smlouvy, která zaměstnavatel uplatňuje v souvislosti s danou pozicí.
Tyto informace se poskytují takovým způsobem, aby bylo zajištěno informované a transparentní jednání o odměně, například ve zveřejněném oznámení o volném pracovním místě, a to před pracovním pohovorem nebo jiným způsobem.
32023L0970
Čl. 8
Přístupnost informací
Zaměstnavatelé poskytují veškeré informace sdílené s pracovníky nebo uchazeči o zaměstnání podle článků 5, 6 a 7 ve formátu, který je přístupný osobám se zdravotním postižením a zohledňuje jejich zvláštní potřeby.
§ 77 odst. 7 písm. a)
(7) Má-li zaměstnanec za to, že mu dal zaměstnavatel výpověď podle odstavce 5 písm. b) proto, že
a) se zákonným způsobem domáhal
1. práva na informace při vzniku nebo změně právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti podle § 77a nebo při vysílání zaměstnance na území jiného státu podle § 77b,
2. práva na rozvržení pracovní doby předem podle § 74 odst. 2, nebo
3. práva na odborný rozvoj podle § 227 až 230,
4. práva podle zákona o platformové práci, nebo
32024L2831
Čl. 23 odst. 2
2. Osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy, které se domnívají, že byly propuštěny, že byla ukončena jejich smlouva nebo že byly předmětem jednání s rovnocenným účinkem z důvodu, že uplatnily práva stanovená v této směrnici, mohou požádat digitální pracovní platformu o poskytnutí řádného odůvodnění svého propuštění, ukončení smlouvy nebo jakéhokoli rovnocenného opatření. Digitální pracovní platforma poskytne toto odůvodnění písemně a bez zbytečného prodlení.
32019L1158
Čl. 12 odst. 3
Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby v případě, že pracovníci, kteří se domnívají, že byli propuštěni z toho důvodu, že požádali o dovolenou stanovenou v článcích 4, 5 a 6 nebo ji čerpali, předloží soudu nebo jinému příslušnému orgánu skutečnosti nasvědčující tomu, že k propuštění došlo z těchto důvodů, bylo na zaměstnavateli, aby prokázal, že se propuštění zakládalo na jiných důvodech.
§ 109a
(1) Zaměstnavatel je povinen vytvořit systém odměňování, který zahrnuje způsob, jakým zaměstnance odměňuje, zejména formu, složky a způsob odstupňování výše mzdy, platu a odměny z dohody (dále jen „odměna za práci“), a náležitosti uvedené v odstavci 2. Není-li systém odměňování sjednán v kolektivní smlouvě, stanoví jej zaměstnavatel vnitřním předpisem.
(2) Systém odměňování musí obsahovat rozdělení prací vykonávaných u zaměstnavatele do skupin prací odstupňovaných podle jejich hodnoty, vyplývající z jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti.
(3) Zaměstnanci přísluší odměna za práci na základě systému odměňování podle odstavců 1 a 2.
32023L0970
Čl. 4 odst. 1
1. Členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem zabezpečit, aby zaměstnavatelé měli systémy odměňování zajišťující stejnou odměnu za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.
Čl. 4 odst. 4
4. Systémy odměňování musí umožňovat posouzení toho, zda se pracovníci nacházejí ve srovnatelné situaci, pokud jde o hodnotu práce, na základě objektivních, genderově neutrálních kritérií dohodnutých se zástupci zaměstnanců, pokud jsou tito zástupci k dispozici. Tato kritéria nesmí být založena přímo ani nepřímo na pohlaví pracovníků. Zahrnují dovednosti, úsilí, odpovědnost a pracovní podmínky a případně jakékoli další faktory, které jsou relevantní pro konkrétní pracovní místo nebo pozici. Kritéria se uplatňují objektivně genderově neutrálním způsobem, s vyloučením jakékoli přímé nebo nepřímé diskriminace na základě pohlaví. Zejména nesmí podceňovat příslušné „měkké“ dovednosti.
Čl. 3 odst. 1 písm. h)
h) „kategorií pracovníků“ pracovníci vykonávající stejnou práci nebo práci stejné hodnoty seskupení nesvévolným způsobem na základě nediskriminačních a objektivních genderově neutrálních kritérií uvedených v čl. 4 odst. 4 zaměstnavatelem pracovníků a případně ve spolupráci se zástupci zaměstnanců v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi;
§ 287 odst. 2 písm. i)
(účinnost 1. 1. 2028)
(2) Zaměstnavatel je povinen projednat s odborovou organizací
a) ekonomickou situaci zaměstnavatele,
b) množství práce a pracovní tempo (§ 300),
c) změny organizace práce,
d) systém odměňování a hodnocení zaměstnanců,
e) systém školení a vzdělávání zaměstnanců,
f) opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání fyzických osob, zejména mladistvých, osob pečujících o dítě mladší než 15 let a fyzických osob se zdravotním postižením, včetně podstatných záležitostí péče o zaměstnance, opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí, organizování sociálních, kulturních a tělovýchovných potřeb zaměstnanců,
g) další opatření týkající se většího počtu zaměstnanců,
h) záležitosti uvedené v § 280.,
i) zprávu o rozdílech v odměňování žen a mužů ve skupinách prací podle § 37i zákona o inspekci práce (dále jen „zpráva o rozdílech v odměňování ve skupinách prací“) před tím, než ji poskytne Ministerstvu práce a sociálních věcí.
32023L0970
Čl. 9 odst. 6
Přesnost informací potvrdí vedení zaměstnavatele po konzultaci se zástupci zaměstnanců.
Čl. 13
Aniž je dotčena autonomie sociálních partnerů, přijmou členské státy v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi vhodná opatření k zajištění účinného zapojení sociálních partnerů, případně na jejich žádost prostřednictvím projednání práv a povinností podle této směrnice.
Aniž je dotčena autonomie sociálních partnerů, přijmou členské státy s přihlédnutím k různorodosti vnitrostátních postupů vhodná opatření na podporu úlohy sociálních partnerů a na podporu výkonu práva na kolektivní vyjednávání o opatřeních pro boj proti diskriminaci v odměňování a jejímu nepříznivému dopadu na ohodnocení zaměstnání, která vykonávají převážně pracovníci jednoho pohlaví.
§ 287a
(účinnost 1. 1. 2028)
(1) Zaměstnavatel, který má povinnost vypracovat zprávu o rozdílech v odměňování ve skupinách prací, provede posouzení odměňování, pokud
a) zpráva o rozdílech v odměňování ve skupinách prací vykazuje u jakékoli skupiny prací podle § 109a odst. 2 rozdíl v průměrné výši hodinové odměny za práci, jiných peněžitých plněních a plnění peněžité hodnoty mezi ženami a muži nejméně 5 % (dále jen „rozdíl v odměňování žen a mužů“),
b) zaměstnavatel rozdíl v odměňování žen a mužů neodůvodnil v souladu s právním předpisem a
c) zaměstnavatel rozdíl v odměňování žen a mužů, který neodůvodnil podle písmene b), nenapravil do 6 měsíců ode dne zpřístupnění zprávy o rozdílech v odměňování ve skupinách prací podle § 306c odst. 1.
(2) Posouzení podle odstavce 1 je zaměstnavatel povinen provést nejpozději do 2 měsíců ode dne marného uplynutí lhůty podle odstavce 1 písm. c), není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.
32023L0970
Čl. 10 odst. 1
Společné posouzení odměňování
1. Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby zaměstnavatelé, kteří mají povinnost podávat zprávy o odměňování podle článku 9, ve spolupráci se zástupci zaměstnanců svých pracovníků provedli společné posouzení odměňování, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
a) zprávy o odměňování vykazují rozdíl v průměrné úrovni odměňování mezi ženami a muži ve výši nejméně 5 % u jakékoli kategorie pracovníků;
b) zaměstnavatel takový rozdíl v průměrné úrovni odměňování neodůvodnil objektivními a genderově neutrálními kritérii;
c) zaměstnavatel tento neodůvodněný rozdíl v průměrné úrovni odměňování nenapravil do šesti měsíců od data předložení zprávy o odměňování.
§ 287b
(účinnost 1. 1. 2028)
Posouzení odměňování musí mít písemnou formu a obsahuje
a) analýzu podílu žen a mužů v každé skupině prací stanovené podle § 109a odst. 2,
b) informace o průměrné hrubé roční a hodinové výši odměny za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty žen a mužů u každé skupiny prací stanovené podle § 109a odst. 2,
c) identifikaci rozdílů ve výši průměrné odměny podle písmene b) mezi ženami a muži v každé skupině prací stanovené podle § 109a odst. 2,
d) identifikaci příčin rozdílů ve výši průměrné odměny podle písmene b) mezi ženami a muži v každé skupině prací stanovené podle § 109a odst. 2,
e) stanovení podílu žen a mužů, u nichž po návratu z mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, případně po čerpání překážky v práci při poskytování dlouhodobé péče, došlo ke zvýšení odměny za práci, peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, pokud k němu došlo i v příslušné skupině prací stanovené podle § 109a odst. 2 během období, kdy byla dovolená čerpána,
f) opatření k řešení rozdílů v odměňování žen a mužů podle § 287a odst. 1 písm. a), pokud nejsou odůvodněny podle § 287a odst. 1 písm. b), a stanovení přiměřené lhůty pro jejich provedení, a
g) hodnocení účinnosti opatření vyplývajících z předchozích posouzení odměňování, pokud byla provedena.
32023L0970
Čl. 10 odst. 2
2. Společné posouzení odměňování se provádí s cílem identifikovat rozdíly v odměňování žen a mužů, které nelze odůvodnit objektivními a genderově neutrálními kritérii, tyto rozdíly napravit a předcházet jim, a jeho součástí jsou:
a) analýza podílu žen a mužů v každé kategorii pracovníků;
b) informace o průměrných úrovních odměňování žen a mužů a doplňkových nebo proměnných složkách za každou kategorii pracovníků;
c) jakékoli rozdíly v průměrných úrovních odměňování žen a mužů v každé kategorii pracovníků;
d) příčiny těchto rozdílů v průměrných úrovních odměňování a objektivní genderově neutrální kritéria, pokud existují, která společně stanoví zástupci zaměstnanců a zaměstnavatel;
e) podíl žen a mužů, u nichž po návratu z mateřské nebo otcovské dovolené, rodičovské dovolené nebo pečovatelské dovolené došlo k jakémukoli zvýšení platu, pokud k takovému zvýšení došlo v dané kategorii pracovníků během období, kdy byla dovolená čerpána;
f) opatření k řešení rozdílů v odměňování, pokud nejsou odůvodněny na základě objektivních a genderově neutrálních kritérií;
g) hodnocení účinnosti opatření vyplývajících z předchozích společných posouzení odměňování.
§ 287c odst. 1
(účinnost 1. 1. 2028)
(1) Posouzení odměňování je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu před jeho zpřístupněním podle § 287d odst. 1 projednat s odborovou organizací a radou zaměstnanců.
32023L0970
Čl. 10 odst. 1
Společné posouzení odměňování
1. Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby zaměstnavatelé, kteří mají povinnost podávat zprávy o odměňování podle článku 9, ve spolupráci se zástupci zaměstnanců svých pracovníků provedli společné posouzení odměňování, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
a) zprávy o odměňování vykazují rozdíl v průměrné úrovni odměňování mezi ženami a muži ve výši nejméně 5 % u jakékoli kategorie pracovníků;
b) zaměstnavatel takový rozdíl v průměrné úrovni odměňování neodůvodnil objektivními a genderově neutrálními kritérii;
c) zaměstnavatel tento neodůvodněný rozdíl v průměrné úrovni odměňování nenapravil do šesti měsíců od data předložení zprávy o odměňování.
Čl. 13
Aniž je dotčena autonomie sociálních partnerů, přijmou členské státy v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi vhodná opatření k zajištění účinného zapojení sociálních partnerů, případně na jejich žádost prostřednictvím projednání práv a povinností podle této směrnice.
Aniž je dotčena autonomie sociálních partnerů, přijmou členské státy s přihlédnutím k různorodosti vnitrostátních postupů vhodná opatření na podporu úlohy sociálních partnerů a na podporu výkonu práva na kolektivní vyjednávání o opatřeních pro boj proti diskriminaci v odměňování a jejímu nepříznivému dopadu na ohodnocení zaměstnání, která vykonávají převážně pracovníci jednoho pohlaví.
§ 287d
(účinnost 1. 1. 2028)
(1) Zaměstnavatel posouzení odměňování bez zbytečného odkladu zpřístupní způsobem u něj obvyklým a dostupným všem zaměstnancům. Dále jej poskytne odborovým organizacím, radě zaměstnanců a Ministerstvu práce a sociálních věcí. Zaměstnavatel je povinen posouzení odměňování poskytnout orgánu inspekce práce, pokud jej k tomu vyzve.
(2) Pokud by při postupu podle odstavce 1 věty první došlo ke zpřístupnění informace o výši odměny za práci nebo jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty určitého zaměstnance, zaměstnavatel tuto informaci nezpřístupní, což je povinen v tomto posouzení uvést.
32023L0970
Čl. 10 odst. 3
3. Zaměstnavatelé společné posouzení odměňování zpřístupní pracovníkům a zástupcům zaměstnanců a informují orgán pro monitorování podle čl. 29 odst. 3 písm. d). Na požádání ho poskytnou inspektorátu práce a orgánu pro rovné zacházení.
Čl. 12 odst. 3
Členské státy mohou rozhodnout, že pokud by zveřejnění informací podle článků 7, 9 a 10 vedlo k přímému nebo nepřímému zveřejnění odměny identifikovatelného pracovníka, mají přístup k těmto informacím pouze zástupci zaměstnanců, inspektorát práce nebo orgán pro rovné zacházení. Tito zástupci zaměstnanců nebo orgán pro rovné zacházení upozorní pracovníky na možný nárok podle této směrnice, aniž by zveřejnili skutečnou úroveň odměny jednotlivých pracovníků vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Pro účely monitorování podle článku 29 se informace zpřístupní bez omezení.
Čl. 13
Aniž je dotčena autonomie sociálních partnerů, přijmou členské státy v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi vhodná opatření k zajištění účinného zapojení sociálních partnerů, případně na jejich žádost prostřednictvím projednání práv a povinností podle této směrnice.
Aniž je dotčena autonomie sociálních partnerů, přijmou členské státy s přihlédnutím k různorodosti vnitrostátních postupů vhodná opatření na podporu úlohy sociálních partnerů a na podporu výkonu práva na kolektivní vyjednávání o opatřeních pro boj proti diskriminaci v odměňování a jejímu nepříznivému dopadu na ohodnocení zaměstnání, která vykonávají převážně pracovníci jednoho pohlaví.
§ 287e
(účinnost 1. 1. 2028)
Při provádění opatření vyplývajících z posouzení odměňování podle § 287b písm. f) je zaměstnavatel povinen odstranit neodůvodněné rozdíly v odměňování žen a mužů ve lhůtách stanovených v posouzení odměňování a způsob odstranění těchto rozdílů projednat s odborovou organizací a radou zaměstnanců, pokud u zaměstnavatele působí.
32023L0970
Čl. 10 odst. 4
4. Při provádění opatření vyplývajících ze společného posouzení odměňování je zaměstnavatel povinen odstranit neodůvodněné rozdíly v odměňování v přiměřené lhůtě a v úzké spolupráci se zástupci zaměstnanců v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi. Inspektorát práce nebo orgán pro rovné zacházení mohou být požádány, aby se tohoto procesu účastnily. Provádění opatření zahrnuje analýzu stávajících genderově neutrálních systémů hodnocení a klasifikace práce nebo zavedení těchto systémů s cílem zajistit, aby byla vyloučena jakákoli přímá nebo nepřímá diskriminace v odměňování na základě pohlaví.
Čl. 13
Aniž je dotčena autonomie sociálních partnerů, přijmou členské státy v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi vhodná opatření k zajištění účinného zapojení sociálních partnerů, případně na jejich žádost prostřednictvím projednání práv a povinností podle této směrnice.
Aniž je dotčena autonomie sociálních partnerů, přijmou členské státy s přihlédnutím k různorodosti vnitrostátních postupů vhodná opatření na podporu úlohy sociálních partnerů a na podporu výkonu práva na kolektivní vyjednávání o opatřeních pro boj proti diskriminaci v odměňování a jejímu nepříznivému dopadu na ohodnocení zaměstnání, která vykonávají převážně pracovníci jednoho pohlaví.
§ 306a
(1) Zaměstnavatel je povinen vytvořit systém poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, pokud je zaměstnancům poskytuje vedle odměny za práci. Tento systém musí obsahovat objektivní a nediskriminační kritéria, na jejichž základě jsou tato plnění poskytována. Součástí systému nemusejí být plnění, jejichž výše je stanovena právním předpisem, od něhož se zaměstnavatel neodchýlil.
(2) Systém podle odstavce 1 lze sjednat v kolektivní smlouvě nebo jej stanoví zaměstnavatel vnitřním předpisem.
32023L0970
Čl. 4 odst. 1
1. Členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem zabezpečit, aby zaměstnavatelé měli systémy odměňování zajišťující stejnou odměnu za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.
Čl. 4 odst. 4
4. Systémy odměňování musí umožňovat posouzení toho, zda se pracovníci nacházejí ve srovnatelné situaci, pokud jde o hodnotu práce, na základě objektivních, genderově neutrálních kritérií dohodnutých se zástupci zaměstnanců, pokud jsou tito zástupci k dispozici. Tato kritéria nesmí být založena přímo ani nepřímo na pohlaví pracovníků. Zahrnují dovednosti, úsilí, odpovědnost a pracovní podmínky a případně jakékoli další faktory, které jsou relevantní pro konkrétní pracovní místo nebo pozici. Kritéria se uplatňují objektivně genderově neutrálním způsobem, s vyloučením jakékoli přímé nebo nepřímé diskriminace na základě pohlaví. Zejména nesmí podceňovat příslušné „měkké“ dovednosti.
§ 306b odst. 1 až 3 a 9
(účinnost 1. 1. 2028)
(1) Zaměstnavatel je povinen na základě písemné žádosti zaměstnance poskytnout do 2 měsíců ode dne jejího doručení zaměstnanci písemně informaci o výši jeho odměny za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty a o jejich průměrné výši u žen a u mužů za předchozí kalendářní rok ve skupině prací podle § 109a odst. 2, ve které zaměstnanec v předchozím kalendářním roce vykonával práci. Úhrn plnění podle věty první se posuzuje v hrubém ročním vyjádření za předchozí kalendářní rok a tomu odpovídajícím hrubém hodinovém vyjádření.
(2) Zaměstnavatel je povinen na základě písemné žádosti zaměstnance poskytnout do 2 měsíců ode dne jejího doručení písemné vysvětlení nebo doplnění týkající se poskytnutých informací podle odstavce 1, pokud jsou nepřesné nebo neúplné.
(3) Žádost podle odstavců 1 a 2 lze rovněž uplatnit prostřednictvím odborové organizace, rady zaměstnanců nebo veřejného ochránce práv. Zaměstnanec je oprávněn podat takovou žádost pouze jednou v kalendářním roce; k opakovaným žádostem zaměstnance zaměstnavatel nepřihlíží.
(9) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou způsob výpočtu výše odměn za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty podle odstavce 1.
32023L0970
Čl. 7 odst. 1, 2 a 4
Právo na informace
1. Pracovníci mají v souladu s odstavci 2 a 4 právo požadovat a obdržet písemné informace o své individuální úrovni odměny a o průměrných úrovních odměňování rozdělených podle pohlaví pro kategorie pracovníků, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty jako oni.
2. Pracovníci mají v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi možnost požádat o informace uvedené v odstavci 1 a obdržet je prostřednictvím svých zástupců zaměstnanců. Mají mít rovněž možnost požádat o informace a obdržet je prostřednictvím orgánu pro rovné zacházení. Jsou-li obdržené informace nepřesné nebo neúplné, pracovníci mají právo osobně nebo prostřednictvím svých zástupců zaměstnanců požádat o dodatečná přiměřená vysvětlení a podrobnosti týkající se veškerých poskytnutých údajů a obdržet odůvodněnou odpověď.
4. Zaměstnavatelé poskytnou informace uvedené v odstavci 1 v přiměřené lhůtě, avšak v každém případě do dvou měsíců ode dne podání žádosti.
Čl. 13
Aniž je dotčena autonomie sociálních partnerů, přijmou členské státy v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi vhodná opatření k zajištění účinného zapojení sociálních partnerů, případně na jejich žádost prostřednictvím projednání práv a povinností podle této směrnice.
Aniž je dotčena autonomie sociálních partnerů, přijmou členské státy s přihlédnutím k různorodosti vnitrostátních postupů vhodná opatření na podporu úlohy sociálních partnerů a na podporu výkonu práva na kolektivní vyjednávání o opatřeních pro boj proti diskriminaci v odměňování a jejímu nepříznivému dopadu na ohodnocení zaměstnání, která vykonávají převážně pracovníci jednoho pohlaví.
32023L0970
Čl. 8
Přístupnost informací
Zaměstnavatelé poskytují veškeré informace sdílené s pracovníky nebo uchazeči o zaměstnání podle článků 5, 6 a 7 ve formátu, který je přístupný osobám se zdravotním postižením a zohledňuje jejich zvláštní potřeby.
§ 306b odst. 4
(účinnost 1. 1. 2028)
(4) Zaměstnanec nesmí informace poskytnuté podle odstavců 1 a 2 používat k jinému účelu než k výkonu svého práva na rovné zacházení při poskytování odměny za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, pokud to zaměstnavatel zaměstnanci písemně určí; ustanovení § 346a tím není dotčeno.
32023L0970
Čl. 7 odst. 6
6. Zaměstnavatelé mohou po pracovnících, kteří získali informace podle tohoto článku, požadovat, aby tyto informace s výjimkou informací týkajících se jejich vlastní odměny nebo úrovně odměňování nepoužívali k žádnému jinému účelu než k výkonu svého práva na stejnou odměnu.
§ 306b odst. 5 až 7
(účinnost 1. 1. 2028)
(5) Pokud by splnění povinnosti zaměstnavatelem podle odstavce 1 nebo 2 mělo vést k poskytnutí informace o výši odměny za práci nebo jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty jiného zaměstnance, zaměstnavatel tu část informace, vysvětlení nebo doplnění podle odstavce 1 nebo 2, které by vedly k poskytnutí informace o výši odměny za práci nebo jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty jiného zaměstnance, zaměstnanci neposkytne, o čemž je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat bez zbytečného odkladu a zároveň jej informovat o jeho právech podle odstavců 6 a 7. V případě, že je žádost podle odstavce 1 nebo 2 uplatněna prostřednictvím rady zaměstnanců nebo veřejného ochránce práv, se věta první použije obdobně.
(6) Zaměstnavatel je povinen poskytnout informaci, vysvětlení nebo doplnění podle odstavce 1 nebo 2, jejichž část neposkytnul zaměstnanci podle odstavce 5, odborové organizaci, kterou pro tento účel zaměstnanec zaměstnavateli písemně určí, do 2 měsíců ode dne doručení jejího písemného určení pro tento účel. Platí, že pokud zaměstnanec podal žádost o informaci, vysvětlení nebo doplnění podle odstavce 1 nebo 2 prostřednictvím odborové organizace podle odstavce 3, je pro poskytnutí informace, vysvětlení nebo doplnění zaměstnancem určena tato odborová organizace. Odborové organizaci, kterou zaměstnanec písemně určil podle věty první, zaměstnavatel sdělí jméno, příjmení a kontaktní údaje zaměstnance, který žádost podal.
(7) Odborová organizace, která obdržela informaci, vysvětlení nebo doplnění podle odstavce 6, tyto informace vyhodnotí a se svým hodnocením seznámí dotčeného zaměstnance. V případě zjištění porušení práva na rovné zacházení v oblasti odměňování mu doporučí vhodný postup na ochranu jeho práv.
32023L0970
Čl. 12 odst. 3
Členské státy mohou rozhodnout, že pokud by zveřejnění informací podle článků 7, 9 a 10 vedlo k přímému nebo nepřímému zveřejnění odměny identifikovatelného pracovníka, mají přístup k těmto informacím pouze zástupci zaměstnanců, inspektorát práce nebo orgán pro rovné zacházení. Tito zástupci zaměstnanců nebo orgán pro rovné zacházení upozorní pracovníky na možný nárok podle této směrnice, aniž by zveřejnili skutečnou úroveň odměny jednotlivých pracovníků vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Pro účely monitorování podle článku 29 se informace zpřístupní bez omezení.
Čl. 13
Aniž je dotčena autonomie sociálních partnerů, přijmou členské státy v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi vhodná opatření k zajištění účinného zapojení sociálních partnerů, případně na jejich žádost prostřednictvím projednání práv a povinností podle této směrnice.
Aniž je dotčena autonomie sociálních partnerů, přijmou členské státy s přihlédnutím k různorodosti vnitrostátních postupů vhodná opatření na podporu úlohy sociálních partnerů a na podporu výkonu práva na kolektivní vyjednávání o opatřeních pro boj proti diskriminaci v odměňování a jejímu nepříznivému dopadu na ohodnocení zaměstnání, která vykonávají převážně pracovníci jednoho pohlaví.
§ 306b odst. 8
(účinnost 1. 1. 2028)
(8) Zaměstnavatel je povinen všechny zaměstnance nejméně jednou za kalendářní rok informovat o jejich právu podle odstavců 1, 2 a 3 způsobem u něj obvyklým a dostupným všem zaměstnancům.
32023L0970
Čl. 7 odst. 3
3. Zaměstnavatelé každoročně všechny pracovníky informují o jejich právu dostávat informace uvedené v odstavci 1 a o krocích, které má pracovník k uplatnění tohoto práva podniknout.
§ 306c
(účinnost 1. 1. 2028)
(1) Zaměstnavatel, který vypracovává zprávu o rozdílech v odměňování ve skupinách prací, je povinen do 30. dubna příslušného kalendářního roku tuto zprávu zpřístupnit způsobem u něj obvyklým a všem zaměstnancům dostupným. Zaměstnavatel ji poskytne rovněž odborové organizaci a radě zaměstnanců, pokud u zaměstnavatele působí. Zaměstnavatel nezpřístupní ty informace, jejichž zpřístupnění by vedlo k poskytnutí informace o výši odměny za práci nebo jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty určitého zaměstnance. Zaměstnavatel je povinen svůj postup podle věty třetí při plnění povinnosti podle věty první odůvodnit.
(2) Zaměstnavatel je povinen na základě písemné žádosti zaměstnance, odborové organizace nebo rady zaměstnanců poskytnout do 2 měsíců ode dne jejího doručení písemné vysvětlení zprávy o rozdílech v odměňování ve skupinách prací nebo její doplnění. Zaměstnavatel neposkytne při plnění povinností podle věty první zaměstnanci informace, jejichž zpřístupnění nebo poskytnutí by vedlo k poskytnutí informace o výši odměny za práci nebo jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty jiného zaměstnance, o čemž je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat bez zbytečného odkladu a zároveň jej informovat o jeho právech podle odstavců 3 a 4.
(3) Zaměstnavatel je povinen poskytnout vysvětlení nebo doplnění podle odstavce 2, jejichž část neposkytnul zaměstnanci podle odstavce 2, odborové organizaci, kterou pro tento účel zaměstnanec zaměstnavateli písemně určí, do 2 měsíců ode dne doručení jejího písemného určení pro tento účel. Odborové organizaci, kterou zaměstnanec písemně určil podle věty první, zaměstnavatel sdělí jméno, příjmení a kontaktní údaje zaměstnance, který žádost podal.
(4) Odborová organizace, která obdržela vysvětlení nebo doplnění podle odstavce 3, tyto informace vyhodnotí a se svým hodnocením seznámí dotčeného zaměstnance. V případě zjištění porušení práva na rovné zacházení v oblasti odměňování mu doporučí vhodný postup na ochranu jeho práv.
(5) Zaměstnavatel poskytne na žádost zaměstnance, odborové organizace nebo rady zaměstnanců informace podle odstavce 1 z posledních 4 let, jsou-li k dispozici.
32023L0970
Čl. 9 odst. 9
9. Zaměstnavatelé poskytují informace uvedené v odst. 1 písm. g) všem svým pracovníkům a zástupcům zaměstnanců svých pracovníků. Zaměstnavatelé poskytnou informace na požádání inspektorátu práce a orgánu pro rovné zacházení. Informace z předchozích čtyř let, jsou-li k dispozici, se rovněž poskytnou na požádání.
Čl. 9 odst. 10
10. Pracovníci, zástupci zaměstnanců, inspektoráty práce a orgány pro rovné zacházení mají právo požádat zaměstnavatele o dodatečné vysvětlení a podrobnosti týkající se veškerých poskytnutých údajů, včetně vysvětlení jakýchkoli rozdílů v odměňování žen a mužů. Zaměstnavatelé na takové žádosti odpoví v přiměřené lhůtě prostřednictvím odůvodněné odpovědi. Nejsou-li rozdíly v odměňování žen a mužů odůvodněny objektivními, genderově neutrálními kritérii, zaměstnavatelé v úzké spolupráci se zástupci zaměstnanců, inspektorátem práce nebo orgánem pro rovné zacházení situaci v přiměřené lhůtě napraví.
Čl. 12 odst. 3
3. Členské státy mohou rozhodnout, že pokud by zveřejnění informací podle článků 7, 9 a 10 vedlo k přímému nebo nepřímému zveřejnění odměny identifikovatelného pracovníka, mají přístup k těmto informacím pouze zástupci zaměstnanců, inspektorát práce nebo orgán pro rovné zacházení. Tito zástupci zaměstnanců nebo orgán pro rovné zacházení upozorní pracovníky na možný nárok podle této směrnice, aniž by zveřejnili skutečnou úroveň odměny jednotlivých pracovníků vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Pro účely monitorování podle článku 29 se informace zpřístupní bez omezení.
Čl. 13
Aniž je dotčena autonomie sociálních partnerů, přijmou členské státy v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi vhodná opatření k zajištění účinného zapojení sociálních partnerů, případně na jejich žádost prostřednictvím projednání práv a povinností podle této směrnice.
Aniž je dotčena autonomie sociálních partnerů, přijmou členské státy s přihlédnutím k různorodosti vnitrostátních postupů vhodná opatření na podporu úlohy sociálních partnerů a na podporu výkonu práva na kolektivní vyjednávání o opatřeních pro boj proti diskriminaci v odměňování a jejímu nepříznivému dopadu na ohodnocení zaměstnání, která vykonávají převážně pracovníci jednoho pohlaví.
§ 306d
(účinnost 1. 1. 2028)
(1) Odborová organizace a rada zaměstnanců jsou povinny při uplatňování práv uvedených v § 287a až 287e, § 306b a 306c postupovat tak, aby nemohlo dojít ke zpřístupnění anebo poskytnutí informace o výši odměny za práci nebo jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty určitého zaměstnance.
(2) Odborová organizace a rada zaměstnanců jsou povinny informace, které jim byly zaměstnavatelem poskytnuty nebo zpřístupněny v souvislosti s uplatňováním práv uvedených v § 287a až 287e, § 306b a 306c, neužívat k jinému účelu než k výkonu práva na rovné zacházení při poskytování odměny za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty
32023L0970
Čl. 12
Ochrana údajů
1. Pokud některé informace poskytované na základě opatření přijatých podle článků 7, 9 a 10 zahrnují zpracování osobních údajů, poskytují se v souladu s nařízením (EU) 2016/679.
2. Žádné osobní údaje zpracované podle článků 7, 9 nebo 10 této směrnice se nepoužijí k jinému účelu než k uplatňování zásady stejné odměny.
3. Členské státy mohou rozhodnout, že pokud by zveřejnění informací podle článků 7, 9 a 10 vedlo k přímému nebo nepřímému zveřejnění odměny identifikovatelného pracovníka, mají přístup k těmto informacím pouze zástupci zaměstnanců, inspektorát práce nebo orgán pro rovné zacházení. Tito zástupci zaměstnanců nebo orgán pro rovné zacházení upozorní pracovníky na možný nárok podle této směrnice, aniž by zveřejnili skutečnou úroveň odměny jednotlivých pracovníků vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Pro účely monitorování podle článku 29 se informace zpřístupní bez omezení.
Čl. 13
Aniž je dotčena autonomie sociálních partnerů, přijmou členské státy v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi vhodná opatření k zajištění účinného zapojení sociálních partnerů, případně na jejich žádost prostřednictvím projednání práv a povinností podle této směrnice.
Aniž je dotčena autonomie sociálních partnerů, přijmou členské státy s přihlédnutím k různorodosti vnitrostátních postupů vhodná opatření na podporu úlohy sociálních partnerů a na podporu výkonu práva na kolektivní vyjednávání o opatřeních pro boj proti diskriminaci v odměňování a jejímu nepříznivému dopadu na ohodnocení zaměstnání, která vykonávají převážně pracovníci jednoho pohlaví.
§ 309b
Na zaměstnance agentury práce se po dobu dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele vztahuje systém odměňování uživatele. Agentura práce je povinna před sjednáním, stanovením nebo určením výše odměny za práci po dobu dočasného přidělení zajistit souhlas uživatele s výší a strukturou této odměny za práci. Uživatel je povinen bez zbytečného odkladu poskytnout agentuře práce informace o systému odměňování v té části, která se vztahuje ke skupině prací, do níž je zařazena práce vykonávaná zaměstnancem agentury práce, a dále veškeré následné změny a doplnění těchto informací, které mají vliv na odměňování takto dočasně přidělených zaměstnanců.
32023L0970
Čl. 4 odst. 1
1. Členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem zabezpečit, aby zaměstnavatelé měli systémy odměňování zajišťující stejnou odměnu za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.
Čl. 4 odst. 4
4. Systémy odměňování musí umožňovat posouzení toho, zda se pracovníci nacházejí ve srovnatelné situaci, pokud jde o hodnotu práce, na základě objektivních, genderově neutrálních kritérií dohodnutých se zástupci zaměstnanců, pokud jsou tito zástupci k dispozici. Tato kritéria nesmí být založena přímo ani nepřímo na pohlaví pracovníků. Zahrnují dovednosti, úsilí, odpovědnost a pracovní podmínky a případně jakékoli další faktory, které jsou relevantní pro konkrétní pracovní místo nebo pozici. Kritéria se uplatňují objektivně genderově neutrálním způsobem, s vyloučením jakékoli přímé nebo nepřímé diskriminace na základě pohlaví. Zejména nesmí podceňovat příslušné „měkké“ dovednosti.
Čl. 3 odst. 1 písm. h)
h) „kategorií pracovníků“ pracovníci vykonávající stejnou práci nebo práci stejné hodnoty seskupení nesvévolným způsobem na základě nediskriminačních a objektivních genderově neutrálních kritérií uvedených v čl. 4 odst. 4 zaměstnavatelem pracovníků a případně ve spolupráci se zástupci zaměstnanců v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi;
§ 309b
(účinnost 1. 1. 2028)
(1) Na zaměstnance agentury práce se po dobu dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele vztahuje systém odměňování uživatele. Agentura práce je povinna před sjednáním, stanovením nebo určením výše odměny za práci po dobu dočasného přidělení zajistit souhlas uživatele s výší a strukturou této odměny za práci. Uživatel je povinen bez zbytečného odkladu poskytnout agentuře práce informace o systému odměňování v té části, která se vztahuje ke skupině prací, do níž je zařazena práce vykonávaná zaměstnancem agentury práce, a dále veškeré následné změny a doplnění těchto informací, které mají vliv na odměňování takto dočasně přidělených zaměstnanců.
(2) Za účelem splnění povinnosti zaměstnavatele podle § 306b odst. 1 a 2 a § 306c odst. 2 je uživatel, k němuž agentura práce dočasně přidělila svého zaměstnance, povinen jí poskytovat potřebnou součinnost. Agentura práce je povinna zachovávat mlčenlivost o všech informacích získaných od uživatele podle věty první a podle odstavce 1, které nejsou veřejně dostupné, a nesmí je bez předchozího písemného souhlasu uživatele zpřístupnit třetím osobám ani je použít k jinému účelu, než ke splnění povinností podle § 109a, 306b a 306c. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení dočasného přidělení zaměstnance k uživateli.
32023L0970
Čl. 4 odst. 1
1. Členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem zabezpečit, aby zaměstnavatelé měli systémy odměňování zajišťující stejnou odměnu za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.
Čl. 4 odst. 4
. Systémy odměňování musí umožňovat posouzení toho, zda se pracovníci nacházejí ve srovnatelné situaci, pokud jde o hodnotu práce, na základě objektivních, genderově neutrálních kritérií dohodnutých se zástupci zaměstnanců, pokud jsou tito zástupci k dispozici. Tato kritéria nesmí být založena přímo ani nepřímo na pohlaví pracovníků. Zahrnují dovednosti, úsilí, odpovědnost a pracovní podmínky a případně jakékoli další faktory, které jsou relevantní pro konkrétní pracovní místo nebo pozici. Kritéria se uplatňují objektivně genderově neutrálním způsobem, s vyloučením jakékoli přímé nebo nepřímé diskriminace na základě pohlaví. Zejména nesmí podceňovat příslušné „měkké“ dovednosti.
Čl. 3 odst. 1 písm. h)
h) „kategorií pracovníků“ pracovníci vykonávající stejnou práci nebo práci stejné hodnoty seskupení nesvévolným způsobem na základě nediskriminačních a objektivních genderově neutrálních kritérií uvedených v čl. 4 odst. 4 zaměstnavatelem pracovníků a případně ve spolupráci se zástupci zaměstnanců v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi;
Čl. 7 odst. 1
1. Pracovníci mají v souladu s odstavci 2 a 4 právo požadovat a obdržet písemné informace o své individuální úrovni odměny a o průměrných úrovních odměňování rozdělených podle pohlaví pro kategorie pracovníků, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty jako oni.
Čl. 7 odst. 2
2. Pracovníci mají v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi možnost požádat o informace uvedené v odstavci 1 a obdržet je prostřednictvím svých zástupců zaměstnanců. Mají mít rovněž možnost požádat o informace a obdržet je prostřednictvím orgánu pro rovné zacházení.
Jsou-li obdržené informace nepřesné nebo neúplné, pracovníci mají právo osobně nebo prostřednictvím svých zástupců zaměstnanců požádat o dodatečná přiměřená vysvětlení a podrobnosti týkající se veškerých poskytnutých údajů a obdržet odůvodněnou odpověď.
Čl. 9 odst. 10
10. Pracovníci, zástupci zaměstnanců, inspektoráty práce a orgány pro rovné zacházení mají právo požádat zaměstnavatele o dodatečné vysvětlení a podrobnosti týkající se veškerých poskytnutých údajů, včetně vysvětlení jakýchkoli rozdílů v odměňování žen a mužů. Zaměstnavatelé na takové žádosti odpoví v přiměřené lhůtě prostřednictvím odůvodněné odpovědi. Nejsou-li rozdíly v odměňování žen a mužů odůvodněny objektivními, genderově neutrálními kritérii, zaměstnavatelé v úzké spolupráci se zástupci zaměstnanců, inspektorátem práce nebo orgánem pro rovné zacházení situaci v přiměřené lhůtě napraví.
Čl. 12 odst. 3
Členské státy mohou rozhodnout, že pokud by zveřejnění informací podle článků 7, 9 a 10 vedlo k přímému nebo nepřímému zveřejnění odměny identifikovatelného pracovníka, mají přístup k těmto informacím pouze zástupci zaměstnanců, inspektorát práce nebo orgán pro rovné zacházení. Tito zástupci zaměstnanců nebo orgán pro rovné zacházení upozorní pracovníky na možný nárok podle této směrnice, aniž by zveřejnili skutečnou úroveň odměny jednotlivých pracovníků vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Pro účely monitorování podle článku 29 se informace zpřístupní bez omezení.
§ 346a
Zaměstnavatel nesmí omezovat zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy, platu, nebo odměny z dohody odměny za práci ani s informacemi o jiných peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty, která mu poskytuje.
32023L0970
Čl. 7 odst. 5
5. Pracovníkům nesmí být bráněno v tom, aby sdělovali informace o své odměně pro účely prosazování zásady stejné odměny. Členské státy zejména přijmou opatření zakazující smluvní podmínky, které pracovníkům znemožňují sdělovat informace o jejich odměně.
§ 346b odst. 4
(4) Zaměstnavatel nesmí zaměstnance jakýmkoliv způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů nebo ze zákona o platformové práci.
32024L2831
Čl. 3 odst. 1 písm. h)
Členské státy zavedou opatření nezbytná k ochraně osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy, včetně těch, které jsou jejich zástupci, před jakýmkoli nepříznivým zacházením ze strany digitální pracovní platformy a před jakýmikoli nepříznivými následky vyplývajícími ze stížnosti podané u digitální pracovní platformy nebo z jakéhokoli řízení zahájeného s cílem vymáhat dodržování práv stanovených v této směrnici.
Čl. 23 odst. 1
1.Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby zakázaly propuštění osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy, ukončení smlouvy nebo rovnocenné opatření i veškeré přípravy k nim, z důvodu, že uvedené osoby uplatnily práva stanovená v této směrnici.
31997L0081
PŘÍLOHA Ustanovení 5 odst. 2
2) Nesouhlas zaměstnance se změnou plného pracovního úvazku na částečný pracovní úvazek nebo naopak by neměl sám o sobě zakládat platný důvod pro propuštění, aniž je dotčena možnost přistoupit v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kolektivními smlouvami a zvyklostmi k propuštění z dalších důvodů, které mohou vyplynout z provozních požadavků daného podniku.
32022L2041
Čl. 12 odst. 2
Členské státy přijmou opatření nezbytná k ochraně pracovníků a jejich zástupců, včetně pracovníků, kteří jsou členy odborových organizací nebo jejich zástupci, před jakýmkoli nepříznivým zacházením ze strany zaměstnavatele a nepříznivými důsledky vyplývajícími ze stížnosti podané zaměstnavateli nebo z jakéhokoli řízení zahájeného s cílem vymáhat dodržování předpisů v případě porušení práv týkajících se ochrany formou minimální mzdy, jsou-li tato práva stanovena ve vnitrostátním právu nebo v kolektivních smlouvách.
32019L1152
Čl. 17
Členské státy zavedou opatření nezbytná na ochranu pracovníků, včetně pracovníků, kteří jsou zástupci pracovníků, před jakýmkoli nepříznivým zacházením ze strany zaměstnavatele nebo před nepříznivými následky v důsledku stížnosti podané zaměstnavateli nebo jakéhokoli řízení zahájeného s cílem vymáhat dodržení práv stanovených v této směrnici.
Čl. 18 odst. 1
1.Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zakázaly propuštění nebo opatření s rovnocenným účinkem a veškeré přípravy na propuštění pracovníků z toho důvodu, že uplatňovali práva stanovená v této směrnici.
32019L1158
Čl. 11
Zákaz diskriminace
Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zakázaly méně příznivé zacházení s pracovníky z toho důvodu, že požádali o dovolenou podle článků 4, 5 a 6 nebo pracovní volno podle článku 7 nebo je čerpali, či z důvodu, že vykonali práva podle článku 9.
Čl. 12 odst. 1
Ochrana před propuštěním a důkazní břemeno
Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zakázaly propuštění a veškeré přípravné kroky k propuštění pracovníků z toho důvodu, že požádali o dovolenou podle článků 4, 5 a 6 nebo ji čerpali, nebo že vykonali právo požádat o pružné uspořádání práce podle článku 9.
Čl. 14
Ochrana před nepříznivým zacházením nebo následky
Členské státy zavedou nezbytná opatření na ochranu pracovníků, včetně pracovníků, kteří jsou zástupci zaměstnanců, před jakýmkoli nepříznivým zacházením ze strany zaměstnavatele nebo nepříznivými následky v důsledku stížnosti podané v rámci podniku nebo jakéhokoli soudního řízení zahájeného za účelem vymáhání dodržení požadavků stanovených v této směrnici.
ČÁST DRUHÁ
Změna občanského soudního řádu
§ 26 odst. 3
(3) Ve věcech ochrany před diskriminací na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace se účastník může dát v řízení zastupovat též právnickou osobou vzniklou na základě zvláštního právního předpisu, k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana před takovou diskriminací, nebo veřejným ochráncem práv.
32023L0970
Čl. 15
Řízení jménem nebo na podporu pracovníků
Členské státy zajistí, aby se sdružení, organizace, orgány pro rovné zacházení a zástupci zaměstnanců nebo jiné právní subjekty, které mají v souladu s kritérii stanovenými vnitrostátním právem oprávněný zájem na zajištění rovnosti mezi muži a ženami, mohli účastnit jakéhokoli správního nebo soudního řízení ve věci údajného porušení práv nebo povinností týkajících se zásady stejné odměny. Mohou jednat jménem nebo na podporu pracovníků, kteří se stali údajnými obětmi porušení jakýchkoli práv nebo povinností souvisejících se zásadou stejné odměny, pokud k tomu dají tyto osoby souhlas.
§ 133a odst. 3 písm. a) bod 5 a odst. 6
(3) Pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že mu žalovaný dal výpověď z pracovního poměru nebo okamžitě zrušil pracovní poměr nebo zrušil právní vztah založený dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti výpovědí nebo okamžitým zrušením proto, že
a) se žalobce zákonným způsobem domáhal
1. práva na informace při vzniku nebo změně pracovněprávního vztahu podle § 37 nebo § 77a zákoníku práce,
2. práva na informace při vysílání zaměstnance na území jiného státu podle § 37a nebo 77b zákoníku práce,
3. práva na rozvržení pracovní doby předem podle § 74 odst. 2 nebo § 84 zákoníku práce,
4. práva na odborný rozvoj podle § 227 až 230 zákoníku práce,
5. práva podle zákona o platformové práci,
b) žalobce zaměstnavatele požádal o zaměstnání v pracovním poměru podle § 77 odst. 4 zákoníku práce, o čerpání mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené nebo tuto dovolenou čerpal, nebo
c) žalobce zaměstnavatele požádal o možnost pečovat o jinou fyzickou osobu nebo ji ošetřovat podle § 191 zákoníku práce nebo o takovou fyzickou osobu podle § 191 zákoníku práce pečoval nebo ji ošetřoval,
je žalovaný povinen dokázat, že k výpovědi nebo okamžitému zrušení došlo z jiného důvodu56e).
…..
(6) Pokud žalobce, který je platformovým pracovníkem podle zákona o platformové práci, uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že s ním žalovaný ukončil smluvní vztah proto, že se žalobce zákonným způsobem domáhal svého práva podle zákona o platformové práci, je žalovaný povinen dokázat, že k ukončení smluvního vztahu došlo z jiného důvodu56e).
________
56e) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 ze dne 23. října 2024 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy.
32024L2831
Čl. 23 odst. 3
3.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby v případě, že osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy uvedené v odstavci 2 předloží soudu nebo jinému příslušnému orgánu či subjektu skutečnosti nasvědčující tomu, že k takovému propuštění, ukončení smlouvy nebo rovnocennému opatření došlo, příslušelo digitální pracovní platformě prokázat, že propuštění, ukončení smlouvy nebo rovnocenné opatření bylo založeno na jiných důvodech, než které jsou uvedeny v odstavci 1.
Čl. 29 odst. 1
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
32019L1152
Čl. 18 odst. 3
3. Členské státy přijmou nezbytná opatření k tomu, aby zajistily, že předloží-li pracovníci uvedení v odstavci 2 soudu nebo jinému příslušnému orgánu nebo subjektu skutečnosti nasvědčující tomu, že k takovému propuštění nebo opatření s rovnocenným účinkem došlo, přísluší zaměstnavateli prokázat, že se propuštění zakládalo na jiných důvodech, než jsou důvody uvedené v odstavci 1.
32019L1158
Čl. 11
Zákaz diskriminace
Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zakázaly méně příznivé zacházení s pracovníky z toho důvodu, že požádali o dovolenou podle článků 4, 5 a 6 nebo pracovní volno podle článku 7 nebo je čerpali, či z důvodu, že vykonali práva podle článku 9.
Čl. 12 odst. 1
Ochrana před propuštěním a důkazní břemeno
Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zakázaly propuštění a veškeré přípravné kroky k propuštění pracovníků z toho důvodu, že požádali o dovolenou podle článků 4, 5 a 6 nebo ji čerpali, nebo že vykonali právo požádat o pružné uspořádání práce podle článku 9.
Čl. 12 odst. 3
Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby v případě, že pracovníci, kteří se domnívají, že byli propuštěni z toho důvodu, že požádali o dovolenou stanovenou v článcích 4, 5 a 6 nebo ji čerpali, předloží soudu nebo jinému příslušnému orgánu skutečnosti nasvědčující tomu, že k propuštění došlo z těchto důvodů, bylo na zaměstnavateli, aby prokázal, že se propuštění zakládalo na jiných důvodech.
§ 133a odst. 7
(7) Pokud žalobce tvrdí, že žalovaný porušil některou z povinností uvedených v § 30, § 109a, § 306a a § 346a zákoníku práce, je žalovaný v řízení o žalobě na ochranu před diskriminací v souvislosti s odměňováním za závislou práci nebo jinou závislou činnost povinen dokázat, že vůči žalobci nedošlo k porušení zásady rovného zacházení. To neplatí, jestliže žalovaný dokáže, že porušení některé z povinností podle věty první bylo zjevně neúmyslné a málo závažné.56g)
___________
56g) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování.
32023L0970
Čl. 18 odst. 2
2. Členské státy zajistí, aby v rámci správních postupů nebo soudních řízení ve věci údajné přímé nebo nepřímé diskriminace v souvislosti s odměňováním v případě, kdy zaměstnavatel nesplnil povinnosti týkající se transparentnosti odměňování stanovené v článcích 5, 6, 7, 9 a 10, bylo na zaměstnavateli, aby dokázal, že se diskriminace nedopustil.
První pododstavec tohoto odstavce se nepoužije, pokud zaměstnavatel prokáže, že porušení povinností stanovených v článcích 5, 6, 7, 9 a 10 bylo zjevně neúmyslné a málo závažné.
§ 133a odst. 7
(účinnost 1. 1. 2028)
(7) Pokud žalobce tvrdí, že žalovaný porušil některou z povinností uvedených v § 30, § 109a, § 287 odst. 2 písm. i), § 287a až 287e, § 306a, § 306b, § 306c a § 346a zákoníku práce nebo 37i zákona o inspekci práce, je žalovaný v řízení o žalobě na ochranu před diskriminací v souvislosti s odměňováním za závislou práci nebo jinou závislou činnost povinen dokázat, že vůči žalobci nedošlo k porušení zásady rovného zacházení. To neplatí, jestliže žalovaný dokáže, že porušení některé z povinností podle věty první bylo zjevně neúmyslné a málo závažné.56g)
______________
56g) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o vojácích z povolání
§ 2 odst. 7, poznámka pod čarou č. 58
(účinnost 1. 1. 2028)
(7) Služební orgány nejméně jednou za kalendářní rok informují vojáky o jejich právu na informaci o výši jejich odměny za výkon služby, jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, členěné podle skupin stejných služebních činností nebo služebních činností stejné hodnoty, způsobem obvyklým a dostupným všem vojákům. 58)
______________
58) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování.
32023L0970
Čl. 7 odst. 3
3. Zaměstnavatelé každoročně všechny pracovníky informují o jejich právu dostávat informace uvedené v odstavci 1 a o krocích, které má pracovník k uplatnění tohoto práva podniknout.
Čl. 34 odst. 2
2. Předpisy uvedené v odstavci 1 přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
§ 68s, poznámka pod čarou č. 60
(účinnost 1. 1. 2027)
Ministerstvo za účelem transparentnosti odměňování za výkon služby žen a mužů sděluje Ministerstvu práce a sociálních věcí prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele údaje o výši odměny za výkon služby, jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty poskytovaných vojákovi v souvislosti s jeho službou (dále jen „rozdíl v odměňování žen a mužů“). 58)
___________________
58) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování.
32023L0970
Čl. 9 odst. 8
8. Členské státy mohou shromáždit informace stanovené v odst. 1 písm. a) až f) tohoto článku samy na základě správních údajů, jako jsou údaje poskytované zaměstnavateli daňovým orgánům nebo orgánům sociálního zabezpečení. Tyto informace se zveřejňují v souladu s čl. 29 odst. 3 písm. c).
Čl. 34 odst. 2
2. Předpisy uvedené v odstavci 1 přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
§ 68s, poznámky pod čarou č. 60, 61, 62, 63, 64
(účinnost 1. 1. 2028)
(1) Ministerstvo za účelem transparentnosti odměňování za výkon služby žen a mužů sděluje Ministerstvu práce a sociálních věcí prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele údaje o výši odměny za výkon služby, jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty poskytovaných vojákovi v souvislosti s jeho službou (dále jen „rozdíl v odměňování žen a mužů“).58) Ministerstvo práce a sociálních věcí z hlášených údajů vypracovává zprávy o rozdílech v odměňování žen a mužů podle § 37g zákona o inspekci práce.
(2) Ministerstvo zpracuje a do 30. dubna zpřístupní způsobem dostupným všem vojákům zprávu o rozdílech v odměňování žen a mužů za předchozí kalendářní rok u skupin stejných služebních činností nebo služebních činností stejné hodnoty členěné podle odměn za výkon služby a jiných peněžitých plnění nebo plnění peněžité hodnoty. Údaj o rozdílu v odměňování žen a mužů se vyjadřuje procentem z průměrné úrovně odměňování mužů. Ministerstvo nezpřístupní ty informace, jejichž zpřístupnění by vedlo k poskytnutí informace o výši odměny za výkon služby nebo jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty určitého vojáka.
(3) Pro transparentnost odměňování se za odměnu za výkon služby, jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty poskytovaných vojákovi v souvislosti s jeho službou považuje celkový zúčtovaný příjem vojáka, a to v jeho hrubé výši.
(4) Služební orgán je povinen na základě písemné žádosti vojáka poskytnout do 2 měsíců ode dne jejího doručení písemné vysvětlení nebo doplnění týkající se zpřístupněných informací podle odstavce 2. Služební orgán neposkytne při plnění povinností podle věty první vojákovi informace, jejichž zpřístupnění nebo poskytnutí by vedlo k poskytnutí informace o výši odměny za výkon služby nebo jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty jiného vojáka, o čemž je služební orgán povinen vojáka písemně informovat bez zbytečného odkladu. Služební orgán poskytne na žádost vojáka informace z posledních 4 let, jsou-li k dispozici.
(5) Služební orgán je povinen na základě písemné žádosti vojáka poskytnout mu do 2 měsíců od jejího doručení písemnou informaci o výši jeho celkového zúčtovaného příjmu za předchozí kalendářní rok a tomu odpovídajícím hodinovém vyjádření a průměrnou výši celkového zúčtovaného příjmu vojáků ve skupině služebních činností podle odstavce 2, ve které voják vykonává službu, rozdělenou pro ženy a muže, za předchozí kalendářní rok vyjádřenou v úhrnu a odpovídajícím hodinovém vyjádření. Stejné informace je povinen poskytnout i veřejnému ochránci práv, pokud jej o to požádá na podnět vojáka.
(6) Voják nesmí informace poskytnuté podle odstavce 5 používat k jinému účelu než k výkonu svého práva na spravedlivé odměňování.
(7) Ministerstvo provede posouzení rozdílu odměňování žen a mužů, pokud údaje o rozdílech v odměňování žen a mužů podle odstavce 2 vykazují rozdíl ve výši nejméně 5 % u jakékoli skupiny služebních činností stanovených podle odstavce 2. Při posouzení se obdobně použijí ustanovení zákoníku práce o posouzení odměňování.59) Posouzení ministerstvo zpřístupní stejným způsobem jako zprávu o rozdílech v odměňování žen a mužů podle odstavce 2.
(8) Pokud ministerstvo na základě posouzení podle odstavce 7 dojde k závěru, že rozdíl ve výši odměňování žen a mužů není odůvodněn objektivními a genderově neutrálními kritérii, je povinno přijmout do 6 měsíců opatření k odstranění těchto neodůvodněných rozdílů.
(9) Ministerstvo zprávu o rozdílech v odměňování žen a mužů podle odstavce 2 poskytne do 30. dubna Ministerstvu práce a sociálních věcí a bezodkladně mu poskytne i posouzení odměňování podle odstavce 7.
____________________
58) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování.
59) § 287a až 287e zákoníku práce.
32023L0970
Čl. 7
Právo na informace
1. Pracovníci mají v souladu s odstavci 2 a 4 právo požadovat a obdržet písemné informace o své individuální úrovni odměny a o průměrných úrovních odměňování rozdělených podle pohlaví pro kategorie pracovníků, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty jako oni.
2. Pracovníci mají v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi možnost požádat o informace uvedené v odstavci 1 a obdržet je prostřednictvím svých zástupců zaměstnanců. Mají mít rovněž možnost požádat o informace a obdržet je prostřednictvím orgánu pro rovné zacházení. Jsou-li obdržené informace nepřesné nebo neúplné, pracovníci mají právo osobně nebo prostřednictvím svých zástupců zaměstnanců požádat o dodatečná přiměřená vysvětlení a podrobnosti týkající se veškerých poskytnutých údajů a obdržet odůvodněnou odpověď.
4. Zaměstnavatelé poskytnou informace uvedené v odstavci 1 v přiměřené lhůtě, avšak v každém případě do dvou měsíců ode dne podání žádosti.
6. Zaměstnavatelé mohou po pracovnících, kteří získali informace podle tohoto článku, požadovat, aby tyto informace s výjimkou informací týkajících se jejich vlastní odměny nebo úrovně odměňování nepoužívali k žádnému jinému účelu než k výkonu svého práva na stejnou odměnu.
Čl. 9
Podávání zpráv o rozdílech v odměňování žen a mužů
1. Členské státy zajistí, aby zaměstnavatelé poskytli následující informace týkající se jejich organizace v souladu s tímto článkem:
a) rozdíl v odměňování žen a mužů;
b) rozdíl v odměňování žen a mužů v doplňkových nebo proměnných složkách;
c) medián rozdílu v odměňování žen a mužů;
d) medián rozdílu v odměňování žen a mužů v doplňkových nebo proměnných složkách;
e) podíl žen a mužů, kteří dostávají doplňkové nebo proměnné složky;
f) podíl žen a mužů v každém pásmu kvartilu odměňování;
g) rozdíl v odměňování žen a mužů mezi pracovníky podle kategorií pracovníků v členění podle běžné základní mzdy nebo platu a doplňkových nebo proměnných složek.
2. Zaměstnavatelé s 250 nebo více pracovníky poskytnou do 7. června 2027 a poté každoročně informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
3. Zaměstnavatelé se 150 až 249 pracovníky poskytnou do 7. června 2027 a poté každé tři roky informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
4. Zaměstnavatelé se 100 až 149 pracovníky poskytnou do 7. června 2031 a poté každé tři roky informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
5. Členské státy nebrání zaměstnavatelům s méně než 100 pracovníky v tom, aby informace uvedené v odstavci 1 poskytovali dobrovolně. Členské státy mohou v souladu s vnitrostátními právními předpisy požadovat od zaměstnavatelů s méně než 100 pracovníky, aby poskytli informace o odměňování.
6. Přesnost informací potvrdí vedení zaměstnavatele po konzultaci se zástupci zaměstnanců. Zástupci zaměstnanců mají přístup k metodikám používaným zaměstnavatelem.
7. Informace uvedené v odst. 1 písm. a) až g) tohoto článku se sdělují orgánu odpovědnému za shromažďování a zveřejňování těchto údajů podle čl. 29 odst. 3 písm. c). Zaměstnavatel může zveřejňovat informace uvedené v odst. 1 písm. a) až f) tohoto článku na svých internetových stránkách nebo jiným způsobem.
8. Členské státy mohou shromáždit informace stanovené v odst. 1 písm. a) až f) tohoto článku samy na základě správních údajů, jako jsou údaje poskytované zaměstnavateli daňovým orgánům nebo orgánům sociálního zabezpečení. Tyto informace se zveřejňují v souladu s čl. 29 odst. 3 písm. c).
9. Zaměstnavatelé poskytují informace uvedené v odst. 1 písm. g) všem svým pracovníkům a zástupcům zaměstnanců svých pracovníků. Zaměstnavatelé poskytnou informace na požádání inspektorátu práce a orgánu pro rovné zacházení. Informace z předchozích čtyř let, jsou-li k dispozici, se rovněž poskytnou na požádání.
10. Pracovníci, zástupci zaměstnanců, inspektoráty práce a orgány pro rovné zacházení mají právo požádat zaměstnavatele o dodatečné vysvětlení a podrobnosti týkající se veškerých poskytnutých údajů, včetně vysvětlení jakýchkoli rozdílů v odměňování žen a mužů. Zaměstnavatelé na takové žádosti odpoví v přiměřené lhůtě prostřednictvím odůvodněné odpovědi. Nejsou-li rozdíly v odměňování žen a mužů odůvodněny objektivními, genderově neutrálními kritérii, zaměstnavatelé v úzké spolupráci se zástupci zaměstnanců, inspektorátem práce nebo orgánem pro rovné zacházení situaci v přiměřené lhůtě napraví.
Čl. 10
Společné posouzení odměňování
1. Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby zaměstnavatelé, kteří mají povinnost podávat zprávy o odměňování podle článku 9, ve spolupráci se zástupci zaměstnanců svých pracovníků provedli společné posouzení odměňování, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
a) zprávy o odměňování vykazují rozdíl v průměrné úrovni odměňování mezi ženami a muži ve výši nejméně 5 % u jakékoli kategorie pracovníků;
b) zaměstnavatel takový rozdíl v průměrné úrovni odměňování neodůvodnil objektivními a genderově neutrálními kritérii;
c) zaměstnavatel tento neodůvodněný rozdíl v průměrné úrovni odměňování nenapravil do šesti měsíců od data předložení zprávy o odměňování.
2. Společné posouzení odměňování se provádí s cílem identifikovat rozdíly v odměňování žen a mužů, které nelze odůvodnit objektivními a genderově neutrálními kritérii, tyto rozdíly napravit a předcházet jim, a jeho součástí jsou:
a) analýza podílu žen a mužů v každé kategorii pracovníků;
b) informace o průměrných úrovních odměňování žen a mužů a doplňkových nebo proměnných složkách za každou kategorii pracovníků;
c) jakékoli rozdíly v průměrných úrovních odměňování žen a mužů v každé kategorii pracovníků;
d) příčiny těchto rozdílů v průměrných úrovních odměňování a objektivní genderově neutrální kritéria, pokud existují, která společně stanoví zástupci zaměstnanců a zaměstnavatel;
e) podíl žen a mužů, u nichž po návratu z mateřské nebo otcovské dovolené, rodičovské dovolené nebo pečovatelské dovolené došlo k jakémukoli zvýšení platu, pokud k takovému zvýšení došlo v dané kategorii pracovníků během období, kdy byla dovolená čerpána;
f) opatření k řešení rozdílů v odměňování, pokud nejsou odůvodněny na základě objektivních a genderově neutrálních kritérií;
g) hodnocení účinnosti opatření vyplývajících z předchozích společných posouzení odměňování.
3. Zaměstnavatelé společné posouzení odměňování zpřístupní pracovníkům a zástupcům zaměstnanců a informují orgán pro monitorování podle čl. 29 odst. 3 písm. d). Na požádání ho poskytnou inspektorátu práce a orgánu pro rovné zacházení.
4. Při provádění opatření vyplývajících ze společného posouzení odměňování je zaměstnavatel povinen odstranit neodůvodněné rozdíly v odměňování v přiměřené lhůtě a v úzké spolupráci se zástupci zaměstnanců v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi. Inspektorát práce nebo orgán pro rovné zacházení mohou být požádány, aby se tohoto procesu účastnily. Provádění opatření zahrnuje analýzu stávajících genderově neutrálních systémů hodnocení a klasifikace práce nebo zavedení těchto systémů s cílem zajistit, aby byla vyloučena jakákoli přímá nebo nepřímá diskriminace v odměňování na základě pohlaví.
Čl. 34 odst. 2
2. Předpisy uvedené v odstavci 1 přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětí
§ 21da
(účinnost 1. 1. 2028)
(1) Uplatní-li zaměstnanec žádost podle § 306b odst. 3 zákoníku práce, voják podle § 68s odst. 5 zákona o vojácích z povolání a příslušník podle § 133c zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů prostřednictvím veřejného ochránce práv, poskytne jeho zaměstnavatel, služební orgán nebo bezpečnostní sbor údaje podle těchto předpisů veřejnému ochránci práv, který je následně poskytne žádajícímu zaměstnanci, vojákovi nebo příslušníkovi.
(2) Veřejný ochránce práv může převzít zastupování na žádost zaměstnance, vojáka, nebo příslušníka, který se v soudním řízení domáhá svých práv podle zvláštního právního předpisu.14)
(3) Veřejný ochránce práv spolupracuje při své činnosti v oblasti prosazování práva na rovné odměňování žen a mužů s orgány inspekce práce a Ministerstvem práce a sociálních věcí a poskytuje informace podle § 37f písm. d) zákona o inspekci práce Ministerstvu práce a sociálních věcí.
______________
14) § 26 odst. 3 občanského soudního řádu a § 35 odst. 4 soudního řádu správního.
32023L0970
Čl. 7 odst. 2
Pracovníci mají v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi možnost požádat o informace uvedené v odstavci 1 a obdržet je prostřednictvím svých zástupců zaměstnanců. Mají mít rovněž možnost požádat o informace a obdržet je prostřednictvím orgánu pro rovné zacházení. Jsou-li obdržené informace nepřesné nebo neúplné, pracovníci mají právo osobně nebo prostřednictvím svých zástupců zaměstnanců požádat o dodatečná přiměřená vysvětlení a podrobnosti týkající se veškerých poskytnutých údajů a obdržet odůvodněnou odpověď.
Čl. 15
Řízení jménem nebo na podporu pracovníků
Členské státy zajistí, aby se sdružení, organizace, orgány pro rovné zacházení a zástupci zaměstnanců nebo jiné právní subjekty, které mají v souladu s kritérii stanovenými vnitrostátním právem oprávněný zájem na zajištění rovnosti mezi muži a ženami, mohli účastnit jakéhokoli správního nebo soudního řízení ve věci údajného porušení práv nebo povinností týkajících se zásady stejné odměny. Mohou jednat jménem nebo na podporu pracovníků, kteří se stali údajnými obětmi porušení jakýchkoli práv nebo povinností souvisejících se zásadou stejné odměny, pokud k tomu dají tyto osoby souhlas.
Čl. 28
Orgány pro rovné zacházení
1. Aniž jsou dotčeny pravomoci inspektorátů práce nebo jiných subjektů prosazujících práva pracovníků, včetně sociálních partnerů, jsou ve věcech spadajících do oblasti působnosti této směrnice příslušné orgány pro rovné zacházení.
2. Členské státy přijmou v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi aktivní opatření k zajištění úzké spolupráce a koordinace mezi inspektoráty práce, orgány pro rovné zacházení a případně sociálními partnery, pokud jde o zásadu stejné odměny.
3. Členské státy poskytnou orgánům pro rovné zacházení přiměřené zdroje nezbytné pro účinný výkon jejich funkcí s ohledem na dodržování práva na stejnou odměnu.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna soudního řádu správního
§ 35 odst. 4
(4) Domáhá-li se soudní ochrany účastník, který tvrdí, že došlo správním orgánem k jeho diskriminaci z důvodu pohlaví, národního, sociálního nebo rasového původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, barvy pleti, jazyka, náboženství, víry, světového názoru, politického nebo jiného smýšlení, zdravotního postižení, věku, majetku, rodu nebo jiného postavení, anebo sexuální orientace, může být zastoupen též právnickou osobou, vzniklou na základě zvláštního zákona,6) k jejímž činnostem, uvedeným ve stanovách, patří ochrana před takovou diskriminací, nebo veřejným ochráncem práv. Za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen.
32023L0970
Čl. 15
Řízení jménem nebo na podporu pracovníků
Členské státy zajistí, aby se sdružení, organizace, orgány pro rovné zacházení a zástupci zaměstnanců nebo jiné právní subjekty, které mají v souladu s kritérii stanovenými vnitrostátním právem oprávněný zájem na zajištění rovnosti mezi muži a ženami, mohli účastnit jakéhokoli správního nebo soudního řízení ve věci údajného porušení práv nebo povinností týkajících se zásady stejné odměny. Mohou jednat jménem nebo na podporu pracovníků, kteří se stali údajnými obětmi porušení jakýchkoli práv nebo povinností souvisejících se zásadou stejné odměny, pokud k tomu dají tyto osoby souhlas.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
§ 45 odst. 1 písm. k)
(účinnost 1. 1. 2028)
(1) Příslušník je povinen
…
k) neužívat informace získané postupem podle § 133c odst. 2 k jinému účelu než k výkonu svého práva na rovné zacházení v oblasti odměňování.
32023L0970
Čl. 7 odst. 6
6. Zaměstnavatelé mohou po pracovnících, kteří získali informace podle tohoto článku, požadovat, aby tyto informace s výjimkou informací týkajících se jejich vlastní odměny nebo úrovně odměňování nepoužívali k žádnému jinému účelu než k výkonu svého práva na stejnou odměnu.
§ 77 odst. 13
(účinnost 1. 1. 2028)
(13) Bezpečnostní sbor je povinen příslušníky nejméně jednou v kalendářním roce informovat o jejich právu žádat o informace podle § 133c.
32023L0970
Čl. 7 odst. 3
3. Zaměstnavatelé každoročně všechny pracovníky informují o jejich právu dostávat informace uvedené v odstavci 1 a o krocích, které má pracovník k uplatnění tohoto práva podniknout.
§ 133a
Odměňováním se pro účely této hlavy rozumí poskytování služebního příjmu, jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty ženám a mužům, kteří jsou příslušnicemi a příslušníky bezpečnostního sboru, v souvislosti se služebním poměrem.97)
______________
97) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování.
32023L0970
Čl. 3 odst. 1 písm. a)
1. Pro účely této směrnice se rozumí:
a) „odměnou“ obvyklá základní či minimální mzda nebo plat a veškeré ostatní odměny, jež zaměstnavatel přímo nebo nepřímo, v hotovosti nebo v podobě věcného plnění (doplňkové nebo proměnné složky) vyplácí pracovníkovi v souvislosti se zaměstnáním;
§ 133a
(účinnost 1. 1. 2028)
(1) Odměňováním se pro účely této hlavy rozumí poskytování služebního příjmu, jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty příslušnicím a příslušníkům v souvislosti se služebním poměrem.97)
(2) Hlášené údaje, které bezpečnostní sbor vykazuje v jednotném měsíčním hlášení podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, využívá Ministerstvo práce a sociálních věcí pro výpočet statistických údajů o rozdílu v odměňování příslušnic a příslušníků a jejich zpřístupnění ve zprávě o rozdílech v odměňování příslušnic a příslušníků podle § 37f zákona o inspekci práce. Náležitosti zprávy o rozdílech v odměňování žen a mužů a způsob výpočtu rozdílu v odměňování žen a mužů stanoví vláda nařízením, přičemž pro výpočet rozdílu v odměňování žen a mužů jsou rozhodné příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů.
(3) Bezpečnostní sbor zpracuje a doručí Ministerstvu práce a sociálních věcí do 30. dubna zprávu o rozdílech v odměňování příslušnic a příslušníků ve skupinách činností za předchozí kalendářní rok, a to v každé z jednotlivých skupin činností v bezpečnostním sboru odstupňovaných podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti; rozdíly v odměňování příslušnic a příslušníků může odůvodnit. Náležitosti zprávy o rozdílech v odměňování příslušnic a příslušníků ve skupinách činností a způsob výpočtu rozdílu v odměňování příslušnic a příslušníků ve skupinách činností stanoví vláda nařízením, přičemž pro výpočet rozdílu v odměňování příslušnic a příslušníků ve skupinách činností jsou rozhodné příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů, a to jen ty, které mohou mít vliv na rozdíly v odměňování příslušnic a příslušníků.
(4) Zprávu o rozdílech v odměňování ve skupinách činností podle odstavce 3 za předchozí kalendářní rok zpřístupní bezpečnostní sbor do 30. dubna způsobem dostupným všem příslušníkům. Bezpečnostní sbor však není oprávněn zpřístupnit údaje, které by vedly k poskytnutí informace o odměňování určitého příslušníka; je povinen tento svůj postup odůvodnit. Zprávu o rozdílech v odměňování ve skupinách činností bezpečnostní sbor poskytne odborovým organizacím, které v něm působí, a na základě písemné žádosti orgánu uvedenému v § 86 odst. 3. Na základě písemné žádosti jim poskytne také statistické údaje za poslední 4 roky, jsou-li k dispozici.
(5) Požádá-li příslušník, odborová organizace nebo orgán uvedený v § 86 odst. 3 písemně o vysvětlení nebo doplnění zprávy o rozdílech v odměňování příslušnic a příslušníků ve skupinách činností, bezpečnostní sbor jim požadované informace poskytne písemně nejpozději do 2 měsíců. Bezpečnostní sbor nepředá příslušníkovi údaje, které by vedly k poskytnutí informace o odměňování určitého příslušníka, o čemž je povinen příslušníka písemně informovat bez zbytečného odkladu. Zároveň jej informuje o jeho právech podle odstavců 6 a 7.
(6) Bezpečnostní sbor je povinen poskytnout vysvětlení nebo doplnění podle odstavce 5, jejichž část neposkytnul příslušníkovi podle odstavce 5, odborové organizaci, kterou pro tento účel příslušník písemně určí, do 2 měsíců ode dne doručení jejího písemného určení pro tento účel. Odborové organizaci, kterou příslušník písemně určil, bezpečnostní sbor sdělí jméno, příjmení a kontaktní údaje příslušníka, který žádost podal.
(7) Odborová organizace, která obdržela vysvětlení nebo doplnění podle odstavce 6, tyto informace vyhodnotí a se svým hodnocením seznámí dotčeného příslušníka. V případě zjištění porušení práva na rovné zacházení v oblasti odměňování mu doporučí vhodný postup na ochranu jeho práv. Odborová organizace je povinna postupovat tak, aby nemohlo dojít k poskytnutí informace o výši odměňování určitého příslušníka.
______________
97) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování.
32023L0970
Čl. 9
Podávání zpráv o rozdílech v odměňování žen a mužů
1. Členské státy zajistí, aby zaměstnavatelé poskytli následující informace týkající se jejich organizace v souladu s tímto článkem:
a) rozdíl v odměňování žen a mužů;
b) rozdíl v odměňování žen a mužů v doplňkových nebo proměnných složkách;
c) medián rozdílu v odměňování žen a mužů;
d) medián rozdílu v odměňování žen a mužů v doplňkových nebo proměnných složkách;
e) podíl žen a mužů, kteří dostávají doplňkové nebo proměnné složky;
f) podíl žen a mužů v každém pásmu kvartilu odměňování;
g) rozdíl v odměňování žen a mužů mezi pracovníky podle kategorií pracovníků v členění podle běžné základní mzdy nebo platu a doplňkových nebo proměnných složek.
2. Zaměstnavatelé s 250 nebo více pracovníky poskytnou do 7. června 2027 a poté každoročně informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
3. Zaměstnavatelé se 150 až 249 pracovníky poskytnou do 7. června 2027 a poté každé tři roky informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
4. Zaměstnavatelé se 100 až 149 pracovníky poskytnou do 7. června 2031 a poté každé tři roky informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
5. Členské státy nebrání zaměstnavatelům s méně než 100 pracovníky v tom, aby informace uvedené v odstavci 1 poskytovali dobrovolně. Členské státy mohou v souladu s vnitrostátními právními předpisy požadovat od zaměstnavatelů s méně než 100 pracovníky, aby poskytli informace o odměňování.
6. Přesnost informací potvrdí vedení zaměstnavatele po konzultaci se zástupci zaměstnanců. Zástupci zaměstnanců mají přístup k metodikám používaným zaměstnavatelem.
7. Informace uvedené v odst. 1 písm. a) až g) tohoto článku se sdělují orgánu odpovědnému za shromažďování a zveřejňování těchto údajů podle čl. 29 odst. 3 písm. c). Zaměstnavatel může zveřejňovat informace uvedené v odst. 1 písm. a) až f) tohoto článku na svých internetových stránkách nebo jiným způsobem.
8. Členské státy mohou shromáždit informace stanovené v odst. 1 písm. a) až f) tohoto článku samy na základě správních údajů, jako jsou údaje poskytované zaměstnavateli daňovým orgánům nebo orgánům sociálního zabezpečení. Tyto informace se zveřejňují v souladu s čl. 29 odst. 3 písm. c).
9. Zaměstnavatelé poskytují informace uvedené v odst. 1 písm. g) všem svým pracovníkům a zástupcům zaměstnanců svých pracovníků. Zaměstnavatelé poskytnou informace na požádání inspektorátu práce a orgánu pro rovné zacházení. Informace z předchozích čtyř let, jsou-li k dispozici, se rovněž poskytnou na požádání.
10. Pracovníci, zástupci zaměstnanců, inspektoráty práce a orgány pro rovné zacházení mají právo požádat zaměstnavatele o dodatečné vysvětlení a podrobnosti týkající se veškerých poskytnutých údajů, včetně vysvětlení jakýchkoli rozdílů v odměňování žen a mužů. Zaměstnavatelé na takové žádosti odpoví v přiměřené lhůtě prostřednictvím odůvodněné odpovědi. Nejsou-li rozdíly v odměňování žen a mužů odůvodněny objektivními, genderově neutrálními kritérii, zaměstnavatelé v úzké spolupráci se zástupci zaměstnanců, inspektorátem práce nebo orgánem pro rovné zacházení situaci v přiměřené lhůtě napraví.
Čl. 12 odst. 3
3. Členské státy mohou rozhodnout, že pokud by zveřejnění informací podle článků 7, 9 a 10 vedlo k přímému nebo nepřímému zveřejnění odměny identifikovatelného pracovníka, mají přístup k těmto informacím pouze zástupci zaměstnanců, inspektorát práce nebo orgán pro rovné zacházení. Tito zástupci zaměstnanců nebo orgán pro rovné zacházení upozorní pracovníky na možný nárok podle této směrnice, aniž by zveřejnili skutečnou úroveň odměny jednotlivých pracovníků vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Pro účely monitorování podle článku 29 se informace zpřístupní bez omezení.
§ 133b
(účinnost 1. 1. 2028)
(1) Bezpečnostní sbor je povinen vypracovat posouzení odměňování příslušnic a příslušníků a projednat je s odborovými organizacemi, které v něm působí, jestliže
a) zpráva o rozdílech v odměňování příslušnic a příslušníků ve skupinách činností vykazuje v některé z jednotlivých skupin činností v bezpečnostním sboru odstupňovaných podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti v hrubém hodinovém vyjádření rozdíl v odměňování příslušnic a příslušníků ve výši nejméně 5 %,
b) rozdíl v odměňování příslušnic a příslušníků neodůvodnil v souladu s právním předpisem a
c) neodůvodněný rozdíl v odměňování příslušnic a příslušníků nenapravil do 6 měsíců ode dne předání zprávy o rozdílech v odměňování ve skupinách činností podle § 133a odst. 3.
(2) Na formu a obsah posouzení odměňování příslušnic a příslušníků se obdobně použijí ustanovení zákoníku práce o posouzení odměňování.98) Opatření k odstranění neodůvodněných rozdílů v odměňování příslušnic a příslušníků navržená v posouzení odměňování příslušnic a příslušníků bezpečnostní sbor realizuje ve lhůtách stanovených v posouzení odměňování.
(3) Bezpečnostní sbor doručí posouzení odměňování příslušnic a příslušníků neprodleně po jeho vypracování Ministerstvu práce a sociálních věcí.
(4) Bezpečnostní sbor posouzení odměňování příslušnic a příslušníků zpřístupní způsobem dostupným všem příslušníkům. Pokud by při takovém postupu došlo ke zpřístupnění informace o odměňování určitého příslušníka, bezpečnostní sbor tuto informaci nezpřístupní, což je povinen v tomto posouzení uvést. Posouzení odměňování příslušnic a příslušníků poskytne také odborovým organizacím, které v něm působí, a na základě písemné žádosti orgánu uvedenému v § 86 odst. 3.
______________
98) § 287b zákoníku práce.
32023L0970
Čl. 10
Společné posouzení odměňování
1. Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby zaměstnavatelé, kteří mají povinnost podávat zprávy o odměňování podle článku 9, ve spolupráci se zástupci zaměstnanců svých pracovníků provedli společné posouzení odměňování, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
a) zprávy o odměňování vykazují rozdíl v průměrné úrovni odměňování mezi ženami a muži ve výši nejméně 5 % u jakékoli kategorie pracovníků;
b) zaměstnavatel takový rozdíl v průměrné úrovni odměňování neodůvodnil objektivními a genderově neutrálními kritérii;
c) zaměstnavatel tento neodůvodněný rozdíl v průměrné úrovni odměňování nenapravil do šesti měsíců od data předložení zprávy o odměňování.
2. Společné posouzení odměňování se provádí s cílem identifikovat rozdíly v odměňování žen a mužů, které nelze odůvodnit objektivními a genderově neutrálními kritérii, tyto rozdíly napravit a předcházet jim, a jeho součástí jsou:
a) analýza podílu žen a mužů v každé kategorii pracovníků;
b) informace o průměrných úrovních odměňování žen a mužů a doplňkových nebo proměnných složkách za každou kategorii pracovníků;
c) jakékoli rozdíly v průměrných úrovních odměňování žen a mužů v každé kategorii pracovníků;
d) příčiny těchto rozdílů v průměrných úrovních odměňování a objektivní genderově neutrální kritéria, pokud existují, která společně stanoví zástupci zaměstnanců a zaměstnavatel;
e) podíl žen a mužů, u nichž po návratu z mateřské nebo otcovské dovolené, rodičovské dovolené nebo pečovatelské dovolené došlo k jakémukoli zvýšení platu, pokud k takovému zvýšení došlo v dané kategorii pracovníků během období, kdy byla dovolená čerpána;
f) opatření k řešení rozdílů v odměňování, pokud nejsou odůvodněny na základě objektivních a genderově neutrálních kritérií;
g) hodnocení účinnosti opatření vyplývajících z předchozích společných posouzení odměňování.
3. Zaměstnavatelé společné posouzení odměňování zpřístupní pracovníkům a zástupcům zaměstnanců a informují orgán pro monitorování podle čl. 29 odst. 3 písm. d). Na požádání ho poskytnou inspektorátu práce a orgánu pro rovné zacházení.
4. Při provádění opatření vyplývajících ze společného posouzení odměňování je zaměstnavatel povinen odstranit neodůvodněné rozdíly v odměňování v přiměřené lhůtě a v úzké spolupráci se zástupci zaměstnanců v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi. Inspektorát práce nebo orgán pro rovné zacházení mohou být požádány, aby se tohoto procesu účastnily. Provádění opatření zahrnuje analýzu stávajících genderově neutrálních systémů hodnocení a klasifikace práce nebo zavedení těchto systémů s cílem zajistit, aby byla vyloučena jakákoli přímá nebo nepřímá diskriminace v odměňování na základě pohlaví.
§ 133c
(účinnost 1. 1. 2028)
(1) Bezpečnostní sbor poskytne příslušníkovi na žádost informace o výši jeho odměňování za předchozí kalendářní rok, včetně přepočtu na hodinovou hodnotu. Údaje budou poskytnuty v podobě před odečtením pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Informace bezpečnostní sbor příslušníkovi předá v písemné podobě, a to do 2 měsíců od doručení žádosti. Budou-li poskytnuté údaje nepřesné nebo neúplné, bezpečnostní sbor je na žádost příslušníka písemně vysvětlí nebo doplní. Rozsah údajů a způsob jejich výpočtu stanoví vláda nařízením.
(2) Bezpečnostní sbor poskytne příslušníkovi na žádost informace o průměrné výši odměňování mužů a žen ve skupině činností v bezpečnostním sboru odstupňovaných podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, ve které příslušník vykonává službu, za předchozí kalendářní rok, včetně přepočtu na hodinovou hodnotu. Údaje budou poskytnuty v podobě před odečtením pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Informace bezpečnostní sbor příslušníkovi předá v písemné podobě, a to do 2 měsíců od doručení žádosti. Budou-li poskytnuté údaje nepřesné nebo neúplné, bezpečnostní sbor je na žádost příslušníka písemně vysvětlí nebo doplní. Žádost o informace a žádost o vysvětlení nebo doplnění informací může příslušník uplatnit prostřednictvím odborové organizace nebo veřejného ochránce práv. Rozsah údajů a způsob jejich výpočtu stanoví vláda nařízením.
(3) Pokud by splnění povinnosti bezpečnostního sboru podle odstavce 2 mělo vést k poskytnutí informace o odměňování jiného příslušníka, bezpečnostní sbor část informace, vysvětlení nebo doplnění, která by vedla k poskytnutí informace o odměňování jiného příslušníka, příslušníkovi nepředá, o čemž je povinen jej písemně informovat bez zbytečného odkladu. Zároveň jej informuje o jeho právech podle odstavců 4 a 5. V případě, že byla žádost uplatněna prostřednictvím veřejného ochránce práv, se věta první použije obdobně.
(4) Bezpečnostní sbor je povinen poskytnout informaci, vysvětlení nebo doplnění, které neposkytnul příslušníkovi podle odstavce 3, odborové organizaci, kterou pro tento účel příslušník bezpečnostnímu sboru písemně určí, do 2 měsíců ode dne doručení jejího písemného určení pro tento účel. Platí, že pokud příslušník uplatnil žádost o informaci, vysvětlení, nebo doplnění prostřednictvím odborové organizace, je pro poskytnutí informace, vysvětlení nebo doplnění příslušníkem určena tato odborová organizace. Odborové organizaci, kterou příslušník písemně určil, bezpečnostní sbor sdělí jméno, příjmení a kontaktní údaje příslušníka, který žádost podal.
(5) Odborová organizace, která obdržela informaci, vysvětlení nebo doplnění podle odstavce 3, tyto informace vyhodnotí a se svým hodnocením seznámí dotčeného příslušníka. V případě zjištění porušení práva na rovné zacházení v oblasti odměňování mu doporučí vhodný postup na ochranu jeho práv. Odborová organizace je povinna postupovat tak, aby nemohlo dojít k poskytnutí informace o výši odměňování určitého příslušníka.
32023L0970
Čl. 7 odst. 1, 2 a 4
Právo na informace
1. Pracovníci mají v souladu s odstavci 2 a 4 právo požadovat a obdržet písemné informace o své individuální úrovni odměny a o průměrných úrovních odměňování rozdělených podle pohlaví pro kategorie pracovníků, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty jako oni.
2. Pracovníci mají v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi možnost požádat o informace uvedené v odstavci 1 a obdržet je prostřednictvím svých zástupců zaměstnanců. Mají mít rovněž možnost požádat o informace a obdržet je prostřednictvím orgánu pro rovné zacházení. Jsou-li obdržené informace nepřesné nebo neúplné, pracovníci mají právo osobně nebo prostřednictvím svých zástupců zaměstnanců požádat o dodatečná přiměřená vysvětlení a podrobnosti týkající se veškerých poskytnutých údajů a obdržet odůvodněnou odpověď.
4. Zaměstnavatelé poskytnou informace uvedené v odstavci 1 v přiměřené lhůtě, avšak v každém případě do dvou měsíců ode dne podání žádosti.
§ 133d odst. 1
(účinnost 1. 1. 2028)
(1) Odborová organizace není oprávněna informace, které jí byly předány nebo zpřístupněny při postupu podle této hlavy, užívat k jinému účelu než k výkonu práva na rovné zacházení v oblasti odměňování.
32023L0970
Čl. 12 odst. 2
2. Žádné osobní údaje zpracované podle článků 7, 9 nebo 10 této směrnice se nepoužijí k jinému účelu než k uplatňování zásady stejné odměny.
§ 207 odst. 4
(4) Lhůta pro uplatnění nároku na náhradu škody a odčinění nemajetkové újmy za porušení práva na rovné zacházení činí 3 roky a začne běžet dnem, kdy se příslušník dozví, že k porušení těchto práv došlo. Nárok se promlčí nejpozději za 10 let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.
32023L0970
Čl. 21
1. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní pravidla použitelná na promlčecí lhůtu pro podání žaloby týkající se práva na stejnou odměnu stanovila okamžik, kdy tato lhůta začíná běžet, její délku a okolnosti, za nichž může být její běh pozastaven nebo přerušen. Promlčecí lhůta nezačne běžet dříve, než si je žalobce daného porušení vědom nebo než u něj lze důvodně předpokládat, že o něm ví. Členské státy mohou rozhodnout, že promlčecí lhůta nezačne běžet, pokud dané porušení trvá, nebo před ukončením pracovní smlouvy nebo pracovněprávního vztahu. Uvedená promlčecí lhůta nesmí být kratší než tři roky.
2. Členské státy zajistí, aby byl běh promlčecí lhůty pozastaven nebo v závislosti na vnitrostátních právních předpisech přerušen, jakmile žalobce podá zaměstnavateli stížnost nebo zahájí řízení před soudem, a to přímo nebo prostřednictvím zástupců zaměstnanců, inspektorátu práce nebo orgánu pro rovné zacházení.
3. Tento článek se nevztahuje na pravidla týkající se zániku nároků.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o zaměstnanosti
§ 5 písm. e) bod 2
Pro účely tohoto zákona se rozumí
e) nelegální prací práce, která má znaky závislé práce podle § 2 odst. 1 zákoníku práce a je konána závislá práce podle § 2 zákoníku práce konaná
2. cizincem v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou, kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartou vydanými podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo bez některé z těchto karet; to neplatí v případě výkonu jiné práce podle § 41 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, nebo
2. cizincem bez zaměstnanecké karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modré karty vydaných podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky anebo bez povolení k zaměstnání, jsou-li podle tohoto zákona vyžadovány,
32014L0066
Čl. 9 odst. 1
1. Členské státy mohou vyvodit odpovědnost hostitelského subjektu za nedodržování podmínek přijetí, pobytu a mobility stanovených v této směrnici.
§ 89 odst. 1
(1) Cizinec může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván, je-li držitelem platné zaměstnanecké karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modré karty, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat cizince v rozporu s těmito vydanými kartami.
32011L0098
Čl. 11 písm. c)
V případě, kdy je podle vnitrostátního práva vydáno jednotné povolení, je jeho držitel po dobu jeho platnosti oprávněn přinejmenším:
c) k výkonu konkrétního zaměstnání, k němuž je oprávněn podle jednotného povolení v souladu s vnitrostátním právem;
§ 141b odst. 1
(1) Právnická osoba, které byla pravomocně uložena pokuta za přestupek podle § 140 odst. 1 písm. e), nebo fyzická osoba, které byla pravomocně uložena pokuta za přestupek podle § 139 odst. 1 písm. f) je povinna uhradit
a) cizinci, který vykonal práci podle § 5 písm. e) bodu 3, dlužnou odměnu,
b) částku rovnající se součtu částek odpovídajících výši
1. pojistného na všeobecné zdravotní pojištění včetně penále 90),
2. pojistného na sociální zabezpečení včetně penále 21), které by jinak byla povinna odvést podle jiných právních předpisů, a
c) náklady související s doručením dlužné odměny podle písmene a), a to i do státu, jehož je cizinec občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu jeho posledního trvalého bydliště, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt.
(1) Osoba, která se dopustí přestupku umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 2 nebo 3, uhradí
a) fyzické osobě, která konala nelegální práci podle § 5 písm. e) bodu 2 nebo 3, dlužnou odměnu,
b) částku rovnající se součtu částek odpovídajících výši pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které by jinak byla povinna jako zaměstnavatel za sebe a za fyzickou osobu jako zaměstnance, které konání nelegální práce umožnila, odvést podle jiných právních předpisů, a penále,
c) náklady související s doručením dlužné odměny podle písmene a), a to i do státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo v případě, že je fyzickou osobou bez státního občanství, do státu jejího posledního bydliště, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt.
32009L0052
Čl. 6 odst. 1 písm. a)
1. V případě každého porušení zákazu uvedeného v článku 3 členské státy zajistí, aby zaměstnavatel byl povinen zaplatit:
a) veškeré dlužné odměny neoprávněně zaměstnanému státnímu příslušníkovi třetí země. Neprokáže-li zaměstnavatel nebo zaměstnanec jinak, má se za to, že dohodnutá výše odměny odpovídala minimálně mzdě stanovené platnými právními předpisy o minimální mzdě, kolektivními smlouvami nebo zavedenou praxí v příslušných profesních odvětvích, přičemž se případně zohlední kogentní vnitrostátní předpisy týkající se mezd;
Čl. 6 odst. 1 písm. b)
b) částku rovnající se veškerým daním a příspěvkům na sociální zabezpečení, které by zaměstnavatel zaplatil v případě oprávněného zaměstnání státního příslušníka třetí země, včetně penále za prodlení a odpovídajících správních pokut;
Čl. 6 odst. 1 písm. c)
c) případně veškeré náklady spojené se zasláním doplatků do země, do níž se státní příslušník třetí země navrátil nebo byl navrácen.
§ 141b odst. 3 písm. a)
(3) Pro účely stanovení výše dlužné odměny podle odstavce 1 písm. a) a částky podle odstavce 1 písm. b) se má za to, že
a) dlužná odměna přísluší ve výši 1,5násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž byl výkon nelegální práce umožněn, a to za každý měsíc výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 2 nebo 3, neprokáže-li osoba, která výkon nelegální práce umožnila, že se jednalo o odměnu nižší, nebo není-li prokázána odměna vyšší; vždy však alespoň ve výši minimální mzdy91),
32009L0052
Čl. 6 odst. 1 písm. a)
1. V případě každého porušení zákazu uvedeného v článku 3 členské státy zajistí, aby zaměstnavatel byl povinen zaplatit:
a) veškeré dlužné odměny neoprávněně zaměstnanému státnímu příslušníkovi třetí země. Neprokáže-li zaměstnavatel nebo zaměstnanec jinak, má se za to, že dohodnutá výše odměny odpovídala minimálně mzdě stanovené platnými právními předpisy o minimální mzdě, kolektivními smlouvami nebo zavedenou praxí v příslušných profesních odvětvích, přičemž se případně zohlední kogentní vnitrostátní předpisy týkající se mezd;
§ 141b odst. 7
(7) Neuhradí-li osoba částku, která jí byla podle odstavce 6 vyměřena, do 90 dnů ode dne vyměření, vzniká společná a nerozdílná odpovědnost za úhradu této částky i všem osobám v dodavatelském řetězci, které v rámci obchodního vztahu, v němž byl výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 2 nebo 3 umožněn, odebíraly přímo nebo nepřímo plnění od osoby, která výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 2 nebo 3 umožnila. Tato odpovědnost vzniká pouze v případě, pokud o nelegální práci podle § 5 písm. e) bodu 2 nebo 3 tyto osoby věděly, nebo při vynaložení náležité péče vědět měly a mohly.
32009L0052
čl. 8 odst. 2
2. Pokud je zaměstnavatel subdodavatelem, členské státy zajistí, aby hlavní dodavatel a jakýkoli zprostředkující subdodavatel mohli v případě, že věděli o tom, že zaměstnávající subdodavatel zaměstnává neoprávněně pobývající státní příslušníky třetích zemí, nést odpovědnost za úhradu plateb uvedených v odstavci 1 vedle zaměstnávajícího subdodavatele nebo dodavatele, jehož je zaměstnavatel přímým subdodavatelem, nebo namísto nich.
čl. 8 odst. 3
3. Dodavatel, který splnil náležitě povinnosti vymezené vnitrostátními právními předpisy, nenese odpovědnost podle odstavců 1 a 2.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona o inspekci práce
Poznámka pod čarou č. 78
78) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu ("nařízení o systému IMI").
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 ze dne 23. října 2024 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy.
32024L2831
Čl. 29 odst. 1
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
32023L0970
Čl. 34 odst. 2
2. Předpisy uvedené v odstavci 1 přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
§ 3 odst. 1 písm. i)
(1) Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících z
a) právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci2) práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům,
b) právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku,
c) právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce,
d) právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení,
e) právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců3), zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)3a),
f) právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi4),
g) právního předpisu, který stanoví povinnost uskutečnit veřejnou výzvu nebo výběrové řízení na obsazení místa úředníka nebo na obsazení místa vedoucího úředníka územního samosprávného celku, jakož i to, zda veřejná výzva nebo výběrové řízení byly provedeny včetně jejich průběhu75),
h) právní úpravy zákona o ochraně oznamovatelů.,
i) právní úpravy zákona o platformové práci.
32024L2831
Čl. 24 odst. 1
1. Dozorový úřad nebo úřady odpovědné za monitorování uplatňování nařízení (EU) 2016/679 jsou rovněž odpovědné za monitorování a vymáhání uplatňování článků 7 až 11 této směrnice, pokud jde o záležitosti ochrany údajů, v souladu s příslušnými ustanoveními kapitol VI, VII a VIII nařízení (EU) 2016/679.
Čl. 6 písm. c)
c) v souladu s vnitrostátním právem a zvyklostmi zajistí účinné kontroly a inspekce prováděné příslušnými vnitrostátními orgány a zejména případně zajistí kontroly a inspekce konkrétních digitálních pracovních platforem v situaci, kdy příslušný vnitrostátní orgán zjistil existenci pracovněprávního vztahu mezi digitální pracovní platformou a osobou vykonávající práci prostřednictvím platformy, přičemž zajistí, aby tyto kontroly a inspekce byly přiměřené a nediskriminační.
Čl. 5 odst. 5
Pokud se příslušný vnitrostátní orgán domnívá, že by osoba vykonávající práci prostřednictvím platformy mohla být nesprávně klasifikována, zahájí v souladu s vnitrostátním právem a zvyklostmi vhodná opatření nebo řízení s cílem správně určit status zaměstnance u této osoby.
31989L0391
Čl. 4 odst. 2
Členské státy zejména zajistí náležitou kontrolu a dozor.
32001L0023
Čl. 9
Členské státy zavedou do svých vnitrostátních právních řádů nezbytná opatření, která umožní všem zaměstnancům a zástupcům zaměstnanců, kteří se považují za poškozené nedodržováním povinností vyplývajících z této směrnice, aby se mohli domáhat svých nároků soudní cestou po případném využití jiných příslušných prostředků.
32013L0054
Čl. 3 odst. 1
1. Členské státy zajistí zavedení účinných a vhodných mechanismů vymáhání a kontroly dodržování předpisů, včetně inspekcí v intervalech stanovených v úmluvě z roku 2006, s cílem zajistit, aby životní a pracovní podmínky námořníků na lodích plujících pod jejich vlajkou neustále splňovaly požadavky příslušných částí úmluvy z roku 2006.
Čl. 4 odst. 1
1. Členské státy zajistí, aby pracovníci, včetně pracovníků orgánů nebo jiných organizací („uznané subjekty“ ve smyslu dohody z roku 2006), zmocnění provádět inspekce v souladu s čl. 3 odst. 3 a odpovědní za ověřování řádného provádění příslušných částí úmluvy z roku 2006 měli odbornou přípravu, kvalifikaci, mandát, úplnou pravomoc, statut a nezávislost nezbytné nebo žádoucí k ověřování a zajišťování souladu s příslušnými částmi úmluvy z roku 2006. V souladu s úmluvou z roku 2006 mohou být inspektoři zmocněni přijímat odpovídající kroky zakazující dané lodi opustit přístav až do přijetí nezbytných opatření.
32018L0957
Čl. 5
Členský stát, na jehož území je pracovník vyslán, a členský stát, z něhož je pracovník vyslán, jsou odpovědné za sledování, kontrolu a prosazování povinností stanovených touto směrnicí a směrnicí 2014/67/EU a přijmou vhodná opatření pro případ nedodržování této směrnice.
Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních ustanovení podle této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
Členské státy zejména zajistí, aby pracovníkům nebo zástupcům pracovníků byly dostupné vhodné postupy pro prosazování povinností podle této směrnice.
Pokud se na základě celkového posouzení provedeného podle článku 4 směrnice 2014/67/EU členským státem zjistí, že podnik nekalým nebo podvodným způsobem vytváří dojem, že situace pracovníka spadá do oblasti působnosti této směrnice, uvedený členský stát zajistí, aby se na pracovníka vztahovalo příslušné právo a zvyklosti.
Členské státy zajistí, že tento článek nepovede k situacím, kdy by se na dotčeného pracovníka vztahovaly méně výhodné podmínky, než jsou podmínky vztahující se na vyslané pracovníky
32022L2041
Čl. 8 návětí
Účinný přístup pracovníků k zákonným minimálním mzdám
Členské státy přijmou se zapojením sociálních partnerů následující opatření, aby zlepšily účinný přístup pracovníků k ochraně formou zákonné minimální mzdy, včetně případného posílení jejího vymáhání
32023L0970
Čl. 3 odst. 1 písm. k)
k) „inspektorátem práce“ jeden nebo více vnitrostátních orgánů odpovědných v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi za funkce kontroly a inspekce na pracovním trhu, pokud tyto funkce nemohou být vykonávány rovněž v souladu s vnitrostátními právními předpisy sociálními partnery
32014L0067
Čl. 7 odst. 1
V souladu se zásadami stanovenými v článcích 4 a 5 směrnice 96/71/ES nesou za provádění inspekcí pracovních podmínek, které mají být dodržovány podle směrnice 96/71/ES, po dobu vyslání pracovníka do jiného členského státu odpovědnost orgány hostitelského členského státu případně ve spolupráci s orgány členského státu usazení.
§ 4 odst. 1 písm. l)
(účinnost 1. 1. 2028)
(1) Úřad
…
l) spolupracuje s ministerstvem a Veřejným ochráncem práv při výkonu jejich působnosti v oblasti rovného zacházení v odměňování.
32023L0970
Čl. 28 odst. 2
2. Členské státy přijmou v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi aktivní opatření k zajištění úzké spolupráce a koordinace mezi inspektoráty práce, orgány pro rovné zacházení a případně sociálními partnery, pokud jde o zásadu stejné odměny.
§ 5 odst. 2
(2) Provedl-li inspektorát kontrolu na základě písemného podnětu, informuje písemně o výsledku toho, kdo podnět podal, pokud o to požádá a obsahuje-li podnět podpis podatele podnětu a tyto údaje:
a) jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování, je-li podatelem podnětu fyzická osoba,
b) jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osoby a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování, je-li podatelem podnětu podnikající fyzická osoba, nebo
c) název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osoby nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování je-li podatelem podnětu právnická osoba.
32014L0067
čl. 11 odst. 1
V zájmu prosazování povinností podle směrnice 96/71/ES, zejména podle článku 6 uvedené směrnice, a této směrnice, členské státy zajistí, aby byly k dispozici dostupné účinné mechanismy, pomocí kterých mohou vyslaní pracovníci přímo podat stížnost na svého zaměstnavatele, a také právo zahájit soudní nebo správní řízení, také v členském státě, na jehož území jsou nebo byli pracovníci vysláni, pokud se tito pracovníci domnívají, že utrpěli ztrátu nebo škodu v důsledku nedodržení příslušných předpisů, a to i tehdy, pokud již skončil vztah, v rámci něhož mělo k uvedenému nedodržení dojít
32019L1152
Čl. 15 odst. 1 písm. b)
b) pracovník má možnost podat stížnost příslušnému orgánu nebo subjektu a má právo obdržet odpovídající včasnou a účinnou nápravu
§ 6 odst. 1 písm. k)
(1) Působnost úřadu a inspektorátů se vztahuje na
a) zaměstnavatele a na jejich zaměstnance, na právnické osoby, u kterých jsou vykonávány veřejné funkce, a na fyzické osoby vykonávající veřejné funkce,
b) fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy též pracují15),
c) fyzické nebo právnické osoby podnikající podle zvláštního právního předpisu16) a nikoho nezaměstnávající17),
d) spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené pod písmeny b) a c)18),
e) fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci18a), a na koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci18b),
f) vysílající a přijímající organizace a dobrovolníky při výkonu dobrovolnické služby podle zvláštního právního předpisu19),
g) právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení, další právnické osoby nebo fyzické osoby, u nichž se uskutečňuje praktické vyučování žáků středních škol, odborných učilišť20) nebo vyšších odborných škol,
h) věznice, právnické nebo fyzické osoby zaměstnávající odsouzené a na odsouzené21),
i) právnické a fyzické osoby, u kterých je prováděn výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi4),
j) rodinný závod77),
k) digitální pracovní platformy podle zákona o platformové práci,
(dále jen „kontrolovaná osoba“).
32024L2831
Čl. 24 odst. 1
1. Dozorový úřad nebo úřady odpovědné za monitorování uplatňování nařízení (EU) 2016/679 jsou rovněž odpovědné za monitorování a vymáhání uplatňování článků 7 až 11 této směrnice, pokud jde o záležitosti ochrany údajů, v souladu s příslušnými ustanoveními kapitol VI, VII a VIII nařízení (EU) 2016/679.
Čl. 6 písm. c)
c) v souladu s vnitrostátním právem a zvyklostmi zajistí účinné kontroly a inspekce prováděné příslušnými vnitrostátními orgány a zejména případně zajistí kontroly a inspekce konkrétních digitálních pracovních platforem v situaci, kdy příslušný vnitrostátní orgán zjistil existenci pracovněprávního vztahu mezi digitální pracovní platformou a osobou vykonávající práci prostřednictvím platformy, přičemž zajistí, aby tyto kontroly a inspekce byly přiměřené a nediskriminační.
§ 6 odst. 5
(5) Místní příslušnost inspektorátu k výkonu kontroly se řídí místem činnosti kontrolované osoby a u organizační složky státu jejím sídlem; ve správním řízení se řídí místní příslušnost správním řádem. Místní příslušnost inspektorátu k výkonu kontroly u digitální pracovní platformy v případě, že není zřejmé její místo činnosti, se řídí jejím sídlem, je-li na území České republiky, nebo sídlem anebo místem pobytu kontaktní osoby digitální pracovní platformy podle zákona o platformové práci. Pokud digitální pracovní platforma kontaktní osobu neurčila, je k výkonu kontroly místně příslušný inspektorát, který obdrží podnět nebo který při výkonu své činnosti zjistí skutečnosti, které nasvědčují tomu, že dochází k porušení právních předpisů v jeho kontrolní působnosti. Úřad může v jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodu podjatosti, písemně pověřit provedením kontroly jiný než místně příslušný inspektorát.
32024L2831
Čl. 24 odst. 1
1. Dozorový úřad nebo úřady odpovědné za monitorování uplatňování nařízení (EU) 2016/679 jsou rovněž odpovědné za monitorování a vymáhání uplatňování článků 7 až 11 této směrnice, pokud jde o záležitosti ochrany údajů, v souladu s příslušnými ustanoveními kapitol VI, VII a VIII nařízení (EU) 2016/679.
Čl. 6 písm. c)
c) v souladu s vnitrostátním právem a zvyklostmi zajistí účinné kontroly a inspekce prováděné příslušnými vnitrostátními orgány a zejména případně zajistí kontroly a inspekce konkrétních digitálních pracovních platforem v situaci, kdy příslušný vnitrostátní orgán zjistil existenci pracovněprávního vztahu mezi digitální pracovní platformou a osobou vykonávající práci prostřednictvím platformy, přičemž zajistí, aby tyto kontroly a inspekce byly přiměřené a nediskriminační.
§ 7 odst. 1 písm. a)
(1) Inspektor je oprávněn
a) vykonávat kontrolu podle tohoto zákona, je-li při jejím zahájení přítomen člen statutárního orgánu kontrolované osoby, zástupce kontrolované osoby, zaměstnanec kontrolované osoby, spolupracující rodinný příslušník nebo jiná fyzická osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby; na místech, na kterých by mohlo dojít k bezprostřednímu ohrožení jeho života nebo zdraví inspektora, může být kontrola vykonána, vykonávat kontrolu jen za doprovodu fyzické osoby pověřené k tomu kontrolovanou osobou,
32020L1057
Čl. 2 odst. 3 písm. a)
Článek 2 se mění takto:
a) v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„Tyto kontroly každoročně zahrnují významnou a reprezentativní část mobilních pracovníků, řidičů, dopravců a vozidel, na něž se vztahují nařízení (ES) č. 561/2006 a (EU) č. 165/2014, a mobilních pracovníků a řidičů, na něž se vztahuje směrnice 2002/15/ES. Silniční kontroly týkající se dodržování směrnice 2002/15/ES se omezují na aspekty, které lze účinně zkontrolovat použitím tachografu a souvisejícího záznamového zařízení. Komplexní kontrola dodržování směrnice 2002/15/ES může být provedena pouze v provozovnách dopravců.“;
§ 10
(účinnost 1. 1. 2028)
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance tím, že poruší povinnosti vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající z § 62, 277, 279, 280, 287, § 287c odst. 1 a 4 a § 339 odst. 1 zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
32023L0970
Čl. 23
Sankce
1. Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění provádění takto stanovených sankcí a neprodleně oznámí Komisi uvedené sankce a opatření a veškeré následné změny, které se jich týkají.
2. Členské státy zajistí, aby sankce uvedené v odstavci 1 zaručovaly skutečný odrazující účinek, pokud jde o porušování práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Tyto sankce zahrnují pokuty stanovené podle vnitrostátních právních předpisů.
3. Sankce uvedené v odstavci 1 zohlední veškeré relevantní přitěžující nebo polehčující okolnosti vztahující se na okolnosti porušení, které mohou zahrnovat diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám.
4. Členské státy zajistí, aby se v případě opakovaného porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny uplatňovaly zvláštní sankce.
5. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění účinného uplatňování sankcí stanovených podle tohoto článku v praxi.
§ 11
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku rovného zacházení tím, že
a) nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání,
b) diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce),
c) postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,
d) neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu39),
e) omezí zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy, platu nebo odměny z dohody odměny za práci a s informacemi o jiných peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty, které mu poskytuje.,
f) nevytvoří systém odměňování podle § 109a zákoníku práce, nebo
g) nevytvoří systém poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty podle § 306a zákoníku práce, pokud taková plnění zaměstnancům poskytuje.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a), b), nebo c) nebo f) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
b) písm. d) a , e) nebo g) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.
32023L0970
Čl. 23
Sankce
1. Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění provádění takto stanovených sankcí a neprodleně oznámí Komisi uvedené sankce a opatření a veškeré následné změny, které se jich týkají.
2. Členské státy zajistí, aby sankce uvedené v odstavci 1 zaručovaly skutečný odrazující účinek, pokud jde o porušování práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Tyto sankce zahrnují pokuty stanovené podle vnitrostátních právních předpisů.
3. Sankce uvedené v odstavci 1 zohlední veškeré relevantní přitěžující nebo polehčující okolnosti vztahující se na okolnosti porušení, které mohou zahrnovat diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám.
4. Členské státy zajistí, aby se v případě opakovaného porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny uplatňovaly zvláštní sankce.
5. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění účinného uplatňování sankcí stanovených podle tohoto článku v praxi.
32023L0970
Čl. 8
Přístupnost informací
Zaměstnavatelé poskytují veškeré informace sdílené s pracovníky nebo uchazeči o zaměstnání podle článků 5, 6 a 7 ve formátu, který je přístupný osobám se zdravotním postižením a zohledňuje jejich zvláštní potřeby.
§ 11
(účinnost 1. 1. 2028)
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku rovného zacházení tím, že
a) nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání,
b) diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce),
c) postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,
d) neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu39),
e) omezí zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho odměny za práci a s informacemi o jiných peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty, které mu poskytuje,
f) nevytvoří systém odměňování podle § 109a zákoníku práce, nebo
g) nevytvoří systém poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty podle § 306a zákoníku práce, pokud taková plnění zaměstnancům poskytuje.,
h) poruší některou z povinností stanovených v § 287a, 287b, 287d a 287e zákoníku práce,
i) poruší některou z povinností v oblasti informování zaměstnanců stanovených v § 306b odst. 1, 2 nebo 6 zákoníku práce,
j) nezpřístupní údaje podle § 306c zákoníku práce nebo je neposkytne odborové organizaci a radě zaměstnanců,
k) neposkytne potřebnou součinnost podle § 309b odst. 2 zákoníku práce, nebo
l) nesplní některou z povinností vztahující se ke zprávě o rozdílech v odměňování stanovených v § 37i odst. 1 nebo 2.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a), b), c) nebo , f), h) nebo l) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
b) písm. d), e) nebo , g), j) nebo k) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč., nebo
c) písm. i) lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
32023L0970
Čl. 23
Sankce
1. Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění provádění takto stanovených sankcí a neprodleně oznámí Komisi uvedené sankce a opatření a veškeré následné změny, které se jich týkají.
2. Členské státy zajistí, aby sankce uvedené v odstavci 1 zaručovaly skutečný odrazující účinek, pokud jde o porušování práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Tyto sankce zahrnují pokuty stanovené podle vnitrostátních právních předpisů.
3. Sankce uvedené v odstavci 1 zohlední veškeré relevantní přitěžující nebo polehčující okolnosti vztahující se na okolnosti porušení, které mohou zahrnovat diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám.
4. Členské státy zajistí, aby se v případě opakovaného porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny uplatňovaly zvláštní sankce.
5. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění účinného uplatňování sankcí stanovených podle tohoto článku v praxi.
§ 11a
(1) Fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců a fyzických osob ucházejících se o zaměstnání tím, že
a) naruší soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele některým ze způsobů uvedených v § 316 odst. 2 zákoníku práce,
b) neinformuje zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění podle § 316 odst. 3 zákoníku práce, nebo
c) v rozporu s § 316 odst. 4 zákoníku práce vyžaduje od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem.,
d) v rozporu s § 30 odst. 2 zákoníku práce vyžaduje údaje, které bezprostředně nesouvisejí s uzavřením pracovní smlouvy, nebo
e) v rozporu s § 30 odst. 2 zákoníku práce vyžaduje informaci o mzdě nebo platu a jiných peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty plynoucích ze současného nebo předchozího pracovního poměru.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a) nebo c), c) nebo d),
b) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene e), nebo
c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b).
32023L0970
Čl. 23
Sankce
1. Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění provádění takto stanovených sankcí a neprodleně oznámí Komisi uvedené sankce a opatření a veškeré následné změny, které se jich týkají.
2. Členské státy zajistí, aby sankce uvedené v odstavci 1 zaručovaly skutečný odrazující účinek, pokud jde o porušování práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Tyto sankce zahrnují pokuty stanovené podle vnitrostátních právních předpisů.
3. Sankce uvedené v odstavci 1 zohlední veškeré relevantní přitěžující nebo polehčující okolnosti vztahující se na okolnosti porušení, které mohou zahrnovat diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám.
4. Členské státy zajistí, aby se v případě opakovaného porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny uplatňovaly zvláštní sankce.
5. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění účinného uplatňování sankcí stanovených podle tohoto článku v praxi.
§ 12
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že
a) poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,
b) neuzavře písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti,
c) nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,
d) poruší některou z povinností stanovených v § 37, 37a, 77a nebo v § 77b zákoníku práce,
e) poruší povinnost stanovenou v § 77 odst. 4 zákoníku práce,
f) nesplní informační povinnost podle § 279 odst. 1 písm. j) zákoníku práce,
g) poruší povinnost stanovenou v § 35 zákoníku práce., nebo
h) poruší informační povinnost stanovenou v § 30 odst. 3 zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a), c) a nebo g) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč,
b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč,
c) písm. d) až f) nebo h) lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
32023L0970
Čl. 23
Sankce
1. Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění provádění takto stanovených sankcí a neprodleně oznámí Komisi uvedené sankce a opatření a veškeré následné změny, které se jich týkají.
2. Členské státy zajistí, aby sankce uvedené v odstavci 1 zaručovaly skutečný odrazující účinek, pokud jde o porušování práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Tyto sankce zahrnují pokuty stanovené podle vnitrostátních právních předpisů.
3. Sankce uvedené v odstavci 1 zohlední veškeré relevantní přitěžující nebo polehčující okolnosti vztahující se na okolnosti porušení, které mohou zahrnovat diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám.
4. Členské státy zajistí, aby se v případě opakovaného porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny uplatňovaly zvláštní sankce.
5. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění účinného uplatňování sankcí stanovených podle tohoto článku v praxi.
32023L0970
Čl. 8
Přístupnost informací
Zaměstnavatelé poskytují veškeré informace sdílené s pracovníky nebo uchazeči o zaměstnání podle článků 5, 6 a 7 ve formátu, který je přístupný osobám se zdravotním postižením a zohledňuje jejich zvláštní potřeby.
§ 23
(účinnost 1. 1. 2028)
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance tím, že poruší povinnosti vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající z § 62, 277, 279, 280, 287, § 287c odst. 1 a 4 a § 339 odst. 1 zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
32023L0970
Čl. 23
Sankce
1. Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění provádění takto stanovených sankcí a neprodleně oznámí Komisi uvedené sankce a opatření a veškeré následné změny, které se jich týkají.
2. Členské státy zajistí, aby sankce uvedené v odstavci 1 zaručovaly skutečný odrazující účinek, pokud jde o porušování práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Tyto sankce zahrnují pokuty stanovené podle vnitrostátních právních předpisů.
3. Sankce uvedené v odstavci 1 zohlední veškeré relevantní přitěžující nebo polehčující okolnosti vztahující se na okolnosti porušení, které mohou zahrnovat diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám.
4. Členské státy zajistí, aby se v případě opakovaného porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny uplatňovaly zvláštní sankce.
5. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění účinného uplatňování sankcí stanovených podle tohoto článku v praxi.
§ 24
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku rovného zacházení tím, že
a) nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání,
b) diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce),
c) postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,
d) neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu39),
e) omezí zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy, platu nebo odměny z dohody odměny za práci a s informacemi o jiných peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty, které mu poskytuje.,
f) nevytvoří systém odměňování podle § 109a zákoníku práce, nebo
g) nevytvoří systém poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty podle § 306a zákoníku práce, pokud taková plnění zaměstnancům poskytuje.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a), b) nebo , c) nebo f) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
b) písm. d) a , e) nebo g) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.
32023L0970
Čl. 23
Sankce
1. Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění provádění takto stanovených sankcí a neprodleně oznámí Komisi uvedené sankce a opatření a veškeré následné změny, které se jich týkají.
2. Členské státy zajistí, aby sankce uvedené v odstavci 1 zaručovaly skutečný odrazující účinek, pokud jde o porušování práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Tyto sankce zahrnují pokuty stanovené podle vnitrostátních právních předpisů.
3. Sankce uvedené v odstavci 1 zohlední veškeré relevantní přitěžující nebo polehčující okolnosti vztahující se na okolnosti porušení, které mohou zahrnovat diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám.
4. Členské státy zajistí, aby se v případě opakovaného porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny uplatňovaly zvláštní sankce.
5. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění účinného uplatňování sankcí stanovených podle tohoto článku v praxi.
32023L0970
Čl. 8
Přístupnost informací
Zaměstnavatelé poskytují veškeré informace sdílené s pracovníky nebo uchazeči o zaměstnání podle článků 5, 6 a 7 ve formátu, který je přístupný osobám se zdravotním postižením a zohledňuje jejich zvláštní potřeby.
§ 24
(účinnost 1. 1. 2028)
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku rovného zacházení tím, že
a) nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání,
b) diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce),
c) postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,
d) neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu39),
e) omezí zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho odměny za práci a s informacemi o jiných peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty, které mu poskytuje,
f) nevytvoří systém odměňování podle § 109a zákoníku práce,
g) nevytvoří systém poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty podle § 306a zákoníku práce, pokud taková plnění zaměstnancům poskytuje.,
h) poruší některou z povinností stanovených v § 287a, 287b, 287d a 287e zákoníku práce,
i) poruší některou z povinností v oblasti informování zaměstnanců stanovených v § 306b odst. 1, 3 nebo 6 zákoníku práce,
j) nezpřístupní údaje podle § 306c zákoníku práce nebo je neposkytne odborové organizaci a radě zaměstnanců,
k) neposkytne potřebnou součinnost podle § 309b odst. 2 zákoníku práce, nebo
l) nesplní některou z povinností vztahující se ke zprávě o rozdílech v odměňování stanovených v § 37i odst. 1 nebo 2.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a), b), c) nebo , f), h) nebo l) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
b) písm. d), e) nebo , g), j) nebo k) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč., nebo
c) písm. i) lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
32023L0970
Čl. 23
Sankce
1. Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění provádění takto stanovených sankcí a neprodleně oznámí Komisi uvedené sankce a opatření a veškeré následné změny, které se jich týkají.
2. Členské státy zajistí, aby sankce uvedené v odstavci 1 zaručovaly skutečný odrazující účinek, pokud jde o porušování práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Tyto sankce zahrnují pokuty stanovené podle vnitrostátních právních předpisů.
3. Sankce uvedené v odstavci 1 zohlední veškeré relevantní přitěžující nebo polehčující okolnosti vztahující se na okolnosti porušení, které mohou zahrnovat diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám.
4. Členské státy zajistí, aby se v případě opakovaného porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny uplatňovaly zvláštní sankce.
5. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění účinného uplatňování sankcí stanovených podle tohoto článku v praxi.
§ 24a
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců a fyzických osob ucházejících se o zaměstnání tím, že
a) naruší soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele některým ze způsobů uvedených v § 316 odst. 2 zákoníku práce,
b) neinformuje zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění podle § 316 odst. 3 zákoníku práce, nebo
c) v rozporu s § 316 odst. 4 zákoníku práce vyžaduje od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem.,
d) v rozporu s § 30 odst. 2 zákoníku práce vyžaduje údaje, které bezprostředně nesouvisejí s uzavřením pracovní smlouvy, nebo
e) v rozporu s § 30 odst. 2 zákoníku práce vyžaduje informaci o mzdě nebo platu a jiných peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty plynoucích ze současného nebo předchozího pracovního poměru.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a) nebo c), c) nebo d),
b) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene e), nebo
c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b).
32023L0970
Čl. 23
Sankce
1. Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění provádění takto stanovených sankcí a neprodleně oznámí Komisi uvedené sankce a opatření a veškeré následné změny, které se jich týkají.
2. Členské státy zajistí, aby sankce uvedené v odstavci 1 zaručovaly skutečný odrazující účinek, pokud jde o porušování práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Tyto sankce zahrnují pokuty stanovené podle vnitrostátních právních předpisů.
3. Sankce uvedené v odstavci 1 zohlední veškeré relevantní přitěžující nebo polehčující okolnosti vztahující se na okolnosti porušení, které mohou zahrnovat diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám.
4. Členské státy zajistí, aby se v případě opakovaného porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny uplatňovaly zvláštní sankce.
5. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění účinného uplatňování sankcí stanovených podle tohoto článku v praxi.
§ 25
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že
a) poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,
b) neuzavře písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti,
c) nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,
d) poruší některou z povinností stanovených v § 37, 37a, 77a nebo v § 77b zákoníku práce,
e) poruší povinnost stanovenou v § 77 odst. 4 zákoníku práce,
f) nesplní informační povinnost podle § 279 odst. 1 písm. j) zákoníku práce,
g) poruší povinnost stanovenou v § 35 zákoníku práce., nebo
h) poruší informační povinnost stanovenou v § 30 odst. 3 zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a), c) a nebo g) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč,
b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč,
c) písm. d) až f) nebo h) lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
32023L0970
Čl. 23
Sankce
1. Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění provádění takto stanovených sankcí a neprodleně oznámí Komisi uvedené sankce a opatření a veškeré následné změny, které se jich týkají.
2. Členské státy zajistí, aby sankce uvedené v odstavci 1 zaručovaly skutečný odrazující účinek, pokud jde o porušování práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Tyto sankce zahrnují pokuty stanovené podle vnitrostátních právních předpisů.
3. Sankce uvedené v odstavci 1 zohlední veškeré relevantní přitěžující nebo polehčující okolnosti vztahující se na okolnosti porušení, které mohou zahrnovat diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám.
4. Členské státy zajistí, aby se v případě opakovaného porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny uplatňovaly zvláštní sankce.
5. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění účinného uplatňování sankcí stanovených podle tohoto článku v praxi.
32023L0970
Čl. 8
Přístupnost informací
Zaměstnavatelé poskytují veškeré informace sdílené s pracovníky nebo uchazeči o zaměstnání podle článků 5, 6 a 7 ve formátu, který je přístupný osobám se zdravotním postižením a zohledňuje jejich zvláštní potřeby.
§ 34a odst. 1 písm. b)
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako povinný subjekt podle zákona o ochraně oznamovatelů
a) neurčí příslušnou osobu podle § 9 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů nebo jinou příslušnou osobu podle § 10 odst. 7 zákona o ochraně oznamovatelů,
b) nezajistí možnost oznamovatele podat oznámení podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně oznamovatelů nebo podle § 25 odst. 1 a 2 zákona o platformové práci,
c) nezajistí uveřejnění stanovených informací způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 9 odst. 2 písm. b) zákona o ochraně oznamovatelů,
d) v rozporu s § 9 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně oznamovatelů nezajistí, aby se s podanými oznámeními mohla seznamovat pouze příslušná osoba nebo aby byl dodržen zákaz poskytnout údaje podle § 20 zákona o ochraně oznamovatelů, nebo
e) v rozporu s § 9 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně oznamovatelů nezajistí, aby byl oznamovatel vyrozuměn o přijetí oznámení podle § 12 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů nebo o výsledcích posouzení důvodnosti oznámení podle § 12 odst. 3 zákona o ochraně oznamovatelů.
32024L2831
Čl. 12 odst. 5
5. V zájmu zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků platforem, a to i před násilím a obtěžováním, členské státy zajistí, aby digitální pracovní platformy přijaly preventivní opatření, včetně zajištění účinných kanálů pro oznamování.
§ 37d
Zaměstnavatel sděluje ministerstvu prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele údaje rozhodné pro určení velikosti zaměstnavatele a pro výpočet rozdílu ve výši odměny za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty žen a mužů (dále jen „rozdíl v odměňování žen a mužů“)
32023L0970
Čl. 9 odst. 8
8. Členské státy mohou shromáždit informace stanovené v odst. 1 písm. a) až f) tohoto článku samy na základě správních údajů, jako jsou údaje poskytované zaměstnavateli daňovým orgánům nebo orgánům sociálního zabezpečení. Tyto informace se zveřejňují v souladu s čl. 29 odst. 3 písm. c).
§ 37e
(účinnost 1. 1. 2028)
Počet zaměstnanců zaměstnavatele se pro postup podle této části určí k 1. lednu kalendářního roku za období celého předchozího kalendářního roku. Zaměstnanec s kratší pracovní dobou se do celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele započítá částí úměrnou kratší pracovní době. Zaměstnanec pracující na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se do celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele započte v rozsahu podle odpracované doby. Způsob výpočtu počtu zaměstnanců zaměstnavatele stanoví ministerstvo vyhláškou.
32023L0970
Čl. 2 odst. 2
2. Tato směrnice se vztahuje na všechny pracovníky, kteří uzavřeli pracovní smlouvu nebo jsou v pracovněprávním vztahu vymezeném právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v každém členském státě s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora.
Čl. 9 odst. 2 až 5
2. Zaměstnavatelé s 250 nebo více pracovníky poskytnou do 7. června 2027 a poté každoročně informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
3. Zaměstnavatelé se 150 až 249 pracovníky poskytnou do 7. června 2027 a poté každé tři roky informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
4. Zaměstnavatelé se 100 až 149 pracovníky poskytnou do 7. června 2031 a poté každé tři roky informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
5. Členské státy nebrání zaměstnavatelům s méně než 100 pracovníky v tom, aby informace uvedené v odstavci 1 poskytovali dobrovolně. Členské státy mohou v souladu s vnitrostátními právními předpisy požadovat od zaměstnavatelů s méně než 100 pracovníky, aby poskytli informace o odměňování.
§ 37f
(účinnost 1. 1. 2028)
Ministerstvo
a) analyzuje příčiny rozdílů ve výši odměny za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty žen a mužů a navrhuje nástroje pro hodnocení nerovností v odměňování,
b) vypracovává na základě údajů obdržených od zaměstnavatelů podle § 37d zprávy o rozdílech v odměňování žen a mužů u zaměstnavatele (dále jen „zpráva o rozdílech v odměňování“), na základě údajů hlášených Ministerstvem obrany podle § 68s odst. 1 zákona o vojácích z povolání vypracovává zprávy o rozdílech v odměňování za výkon služby vojáka podle § 68s odst. 1 zákona o vojácích z povolání a na základě údajů hlášených Ministerstvem vnitra podle § 133a odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů vypracovává zprávy o rozdílech v odměňování podle § 133a odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů,
c) ukládá zprávy o rozdílech v odměňování ve skupinách prací podle § 37i a posouzení odměňování podle § 287d zákoníku práce,
d) shromažďuje údaje o počtu podnětů podaných u veřejného ochránce práv a o žalobách projednaných soudy členěných podle pohlaví ve věci diskriminace na základě pohlaví v odměňování,
e) spolupracuje s orgány inspekce práce při výkonu jejich působnosti v oblasti rovného zacházení v odměňování,
f) poskytuje v anonymizované podobě Evropské komisi zprávy o rozdílech v odměňování, zprávy o rozdílech v odměňování ve skupinách prací podle § 37i, posouzení odměňování podle § 287d zákoníku práce a údaje podle písmene d) jednou za 2 roky vždy do 7. června příslušného kalendářního roku,
g) zřizuje a spravuje informační systém veřejné správy, prostřednictvím něhož se zveřejňují v anonymizované podobě údaje o rozdílech v odměňování žen a mužů vyplývající ze zpráv o rozdílech v odměňování způsobem umožňujícím srovnání mezi velikostními kategoriemi zaměstnavatelů, odvětvími a kraji, včetně údajů za předchozí 4 kalendářní roky.
.
32023L0970
Čl. 29
Monitorování a zvyšování informovanosti
1. Členské státy zajistí jednotné a koordinované monitorování a podporu provádění zásady stejné odměny a uplatňování všech dostupných prostředků nápravy.
2. Každý členský stát určí orgán pro monitorování a podporu provádění vnitrostátních opatření provádějících tuto směrnici (dále jen „orgán pro monitorování“) a přijme nezbytná opatření pro řádné fungování tohoto orgánu. Orgán pro monitorování může být součástí stávajícího orgánu nebo stávajících struktur na vnitrostátní úrovni. Členské státy mohou určit více než jeden orgán pro účely zvyšování informovanosti a shromažďování údajů za předpokladu, že monitorovací a analytické funkce stanovené v odst. 3 písm. b), c) a e) zajišťuje ústřední subjekt.
3. Členské státy zajistí, aby mezi úkoly orgánu pro monitorování patřily:
a) zvyšování informovanosti mezi veřejnými a soukromými podniky a organizacemi, sociálními partnery a veřejností s cílem prosazovat zásadu stejné odměny a právo na transparentnost odměňování, mimo jiné řešením diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám v souvislosti se stejnou odměnou za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty;
b) analýza příčin rozdílů v odměňování žen a mužů a navržení nástrojů, které pomohou posoudit nerovnosti v odměňování, zejména s využitím analytické práce a nástrojů institutu EIGE;
c) shromažďování informací obdržených od zaměstnavatelů podle čl. 9 odst. 7 a okamžité zveřejnění informací uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. a) až f) snadno přístupným a uživatelsky přívětivým způsobem, jenž umožňuje srovnání mezi zaměstnavateli, odvětvími a regiony dotčeného členského státu, a zpřístupnění dostupných informací za předchozí čtyři roky;
d) shromažďování zpráv o společném posouzení odměňování na základě čl. 10 odst. 3;
e) agregace údajů o počtu a typech stížností na diskriminaci v odměňování podaných u příslušných orgánů, včetně orgánů pro rovné zacházení, a o žalobách podaných u vnitrostátních soudů.
4. Do 7. června 2028 a poté každé dva roky poskytnou členské státy Komisi v jediném podání údaje uvedené v odst. 3 písm. c), d) a e).
§ 37g
(účinnost 1. 1. 2028)
(1) Ministerstvo vypracovává do 31. března za zaměstnavatele zprávu o rozdílech v odměňování za předchozí kalendářní rok, pokud v příslušném kalendářním roce zaměstnavatel spadá do velikostní kategorie zaměstnavatele, u které vzniká povinnost vypracovat zprávu o rozdílech v odměňování podle § 37h.
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsahové náležitosti zprávy o rozdílech v odměňování a způsob výpočtu rozdílu v odměňování žen a mužů. Výpočet rozdílu v odměňování žen a mužů se provádí z plnění, která jsou příjmem ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů.
32023L0970
Čl. 9
Podávání zpráv o rozdílech v odměňování žen a mužů
1. Členské státy zajistí, aby zaměstnavatelé poskytli následující informace týkající se jejich organizace v souladu s tímto článkem:
a) rozdíl v odměňování žen a mužů;
b) rozdíl v odměňování žen a mužů v doplňkových nebo proměnných složkách;
c) medián rozdílu v odměňování žen a mužů;
d) medián rozdílu v odměňování žen a mužů v doplňkových nebo proměnných složkách;
e) podíl žen a mužů, kteří dostávají doplňkové nebo proměnné složky;
f) podíl žen a mužů v každém pásmu kvartilu odměňování;
g) rozdíl v odměňování žen a mužů mezi pracovníky podle kategorií pracovníků v členění podle běžné základní mzdy nebo platu a doplňkových nebo proměnných složek.
2. Zaměstnavatelé s 250 nebo více pracovníky poskytnou do 7. června 2027 a poté každoročně informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
3. Zaměstnavatelé se 150 až 249 pracovníky poskytnou do 7. června 2027 a poté každé tři roky informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
4. Zaměstnavatelé se 100 až 149 pracovníky poskytnou do 7. června 2031 a poté každé tři roky informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
5. Členské státy nebrání zaměstnavatelům s méně než 100 pracovníky v tom, aby informace uvedené v odstavci 1 poskytovali dobrovolně. Členské státy mohou v souladu s vnitrostátními právními předpisy požadovat od zaměstnavatelů s méně než 100 pracovníky, aby poskytli informace o odměňování.
6. Přesnost informací potvrdí vedení zaměstnavatele po konzultaci se zástupci zaměstnanců. Zástupci zaměstnanců mají přístup k metodikám používaným zaměstnavatelem.
7. Informace uvedené v odst. 1 písm. a) až g) tohoto článku se sdělují orgánu odpovědnému za shromažďování a zveřejňování těchto údajů podle čl. 29 odst. 3 písm. c). Zaměstnavatel může zveřejňovat informace uvedené v odst. 1 písm. a) až f) tohoto článku na svých internetových stránkách nebo jiným způsobem.
8. Členské státy mohou shromáždit informace stanovené v odst. 1 písm. a) až f) tohoto článku samy na základě správních údajů, jako jsou údaje poskytované zaměstnavateli daňovým orgánům nebo orgánům sociálního zabezpečení. Tyto informace se zveřejňují v souladu s čl. 29 odst. 3 písm. c).
9. Zaměstnavatelé poskytují informace uvedené v odst. 1 písm. g) všem svým pracovníkům a zástupcům zaměstnanců svých pracovníků. Zaměstnavatelé poskytnou informace na požádání inspektorátu práce a orgánu pro rovné zacházení. Informace z předchozích čtyř let, jsou-li k dispozici, se rovněž poskytnou na požádání.
10. Pracovníci, zástupci zaměstnanců, inspektoráty práce a orgány pro rovné zacházení mají právo požádat zaměstnavatele o dodatečné vysvětlení a podrobnosti týkající se veškerých poskytnutých údajů, včetně vysvětlení jakýchkoli rozdílů v odměňování žen a mužů. Zaměstnavatelé na takové žádosti odpoví v přiměřené lhůtě prostřednictvím odůvodněné odpovědi. Nejsou-li rozdíly v odměňování žen a mužů odůvodněny objektivními, genderově neutrálními kritérii, zaměstnavatelé v úzké spolupráci se zástupci zaměstnanců, inspektorátem práce nebo orgánem pro rovné zacházení situaci v přiměřené lhůtě napraví.
§ 37h
(účinnost 1. 1. 2028)
(1) Pro postup podle této části se zaměstnavatelé v kalendářním roce zařadí do velikostní kategorie podle počtu zaměstnanců zaměstnavatele určeného podle § 37e.
(2) Zaměstnavatelé se dělí do velikostních kategorií
a) zaměstnavatelé s alespoň 250 zaměstnanci a
b) zaměstnavatelé s alespoň 150 a méně než 250 zaměstnanci.
(3) O zaměstnavatelích ve velikostní kategorii podle odstavce 2 písm. a) se zpráva o rozdílech v odměňování vypracovává každoročně.
(4) O zaměstnavatelích ve velikostní kategorii podle odstavce 2 písm. b) se zpráva o rozdílech v odměňování vypracovává jednou za 3 roky.
(5) Ministerstvo informuje do 28. února zaměstnavatele o skutečnosti, zda v příslušném kalendářním roce spadá do velikostní kategorie zaměstnavatele, o kterém je v tomto roce vypracovávána zpráva o rozdílech v odměňování.
(6) Pokud v kalendářním roce, ve kterém se vypracovává zpráva o rozdílech v odměňování o zaměstnavatelích ve velikostní kategorii podle odstavce 2 písm. b) požádá do 10. března zaměstnavatel s méně než 150 zaměstnanci ministerstvo o vypracování zprávy o rozdílech v odměňování podle § 37g, ministerstvo tuto zprávu vypracuje.
32023L0970
Čl. 9
Podávání zpráv o rozdílech v odměňování žen a mužů
1. Členské státy zajistí, aby zaměstnavatelé poskytli následující informace týkající se jejich organizace v souladu s tímto článkem:
a) rozdíl v odměňování žen a mužů;
b) rozdíl v odměňování žen a mužů v doplňkových nebo proměnných složkách;
c) medián rozdílu v odměňování žen a mužů;
d) medián rozdílu v odměňování žen a mužů v doplňkových nebo proměnných složkách;
e) podíl žen a mužů, kteří dostávají doplňkové nebo proměnné složky;
f) podíl žen a mužů v každém pásmu kvartilu odměňování;
g) rozdíl v odměňování žen a mužů mezi pracovníky podle kategorií pracovníků v členění podle běžné základní mzdy nebo platu a doplňkových nebo proměnných složek.
2. Zaměstnavatelé s 250 nebo více pracovníky poskytnou do 7. června 2027 a poté každoročně informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
3. Zaměstnavatelé se 150 až 249 pracovníky poskytnou do 7. června 2027 a poté každé tři roky informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
4. Zaměstnavatelé se 100 až 149 pracovníky poskytnou do 7. června 2031 a poté každé tři roky informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
5. Členské státy nebrání zaměstnavatelům s méně než 100 pracovníky v tom, aby informace uvedené v odstavci 1 poskytovali dobrovolně. Členské státy mohou v souladu s vnitrostátními právními předpisy požadovat od zaměstnavatelů s méně než 100 pracovníky, aby poskytli informace o odměňování.
6. Přesnost informací potvrdí vedení zaměstnavatele po konzultaci se zástupci zaměstnanců. Zástupci zaměstnanců mají přístup k metodikám používaným zaměstnavatelem.
7. Informace uvedené v odst. 1 písm. a) až g) tohoto článku se sdělují orgánu odpovědnému za shromažďování a zveřejňování těchto údajů podle čl. 29 odst. 3 písm. c). Zaměstnavatel může zveřejňovat informace uvedené v odst. 1 písm. a) až f) tohoto článku na svých internetových stránkách nebo jiným způsobem.
8. Členské státy mohou shromáždit informace stanovené v odst. 1 písm. a) až f) tohoto článku samy na základě správních údajů, jako jsou údaje poskytované zaměstnavateli daňovým orgánům nebo orgánům sociálního zabezpečení. Tyto informace se zveřejňují v souladu s čl. 29 odst. 3 písm. c).
9. Zaměstnavatelé poskytují informace uvedené v odst. 1 písm. g) všem svým pracovníkům a zástupcům zaměstnanců svých pracovníků. Zaměstnavatelé poskytnou informace na požádání inspektorátu práce a orgánu pro rovné zacházení. Informace z předchozích čtyř let, jsou-li k dispozici, se rovněž poskytnou na požádání.
10. Pracovníci, zástupci zaměstnanců, inspektoráty práce a orgány pro rovné zacházení mají právo požádat zaměstnavatele o dodatečné vysvětlení a podrobnosti týkající se veškerých poskytnutých údajů, včetně vysvětlení jakýchkoli rozdílů v odměňování žen a mužů. Zaměstnavatelé na takové žádosti odpoví v přiměřené lhůtě prostřednictvím odůvodněné odpovědi. Nejsou-li rozdíly v odměňování žen a mužů odůvodněny objektivními, genderově neutrálními kritérii, zaměstnavatelé v úzké spolupráci se zástupci zaměstnanců, inspektorátem práce nebo orgánem pro rovné zacházení situaci v přiměřené lhůtě napraví.
§ 37h
(účinnost 1. 1. 2031)
(1) Pro postup podle této části se zaměstnavatelé v kalendářním roce zařadí do velikostní kategorie podle počtu zaměstnanců zaměstnavatele určeného podle § 37e.
(2) Zaměstnavatelé se dělí do velikostních kategorií
a) zaměstnavatelé s alespoň 250 zaměstnanci a
b) zaměstnavatelé s alespoň 150 100 a méně než 250 zaměstnanci.
(3) O zaměstnavatelích ve velikostní kategorii podle odstavce 2 písm. a) se zpráva o rozdílech v odměňování vypracovává každoročně.
(4) O zaměstnavatelích ve velikostní kategorii podle odstavce 2 písm. b) se zpráva o rozdílech v odměňování vypracovává jednou za 3 roky.
(5) Ministerstvo informuje do 28. února zaměstnavatele o skutečnosti, zda v příslušném kalendářním roce spadá do velikostní kategorie zaměstnavatele, o kterém je v tomto roce vypracovávána zpráva o rozdílech v odměňování.
(6) Pokud v kalendářním roce, ve kterém se vypracovává zpráva o rozdílech v odměňování o zaměstnavatelích ve velikostní kategorii podle odstavce 2 písm. b) požádá do 10. března zaměstnavatel s méně než 150 100 zaměstnanci ministerstvo o vypracování zprávy o rozdílech v odměňování podle § 37g, ministerstvo tuto zprávu vypracuje.
32023L0970
Čl. 9
Podávání zpráv o rozdílech v odměňování žen a mužů
1. Členské státy zajistí, aby zaměstnavatelé poskytli následující informace týkající se jejich organizace v souladu s tímto článkem:
a) rozdíl v odměňování žen a mužů;
b) rozdíl v odměňování žen a mužů v doplňkových nebo proměnných složkách;
c) medián rozdílu v odměňování žen a mužů;
d) medián rozdílu v odměňování žen a mužů v doplňkových nebo proměnných složkách;
e) podíl žen a mužů, kteří dostávají doplňkové nebo proměnné složky;
f) podíl žen a mužů v každém pásmu kvartilu odměňování;
g) rozdíl v odměňování žen a mužů mezi pracovníky podle kategorií pracovníků v členění podle běžné základní mzdy nebo platu a doplňkových nebo proměnných složek.
2. Zaměstnavatelé s 250 nebo více pracovníky poskytnou do 7. června 2027a poté každoročně informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
3. Zaměstnavatelé se 150 až 249 pracovníky poskytnou do 7. června 2027a poté každé tři roky informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
4. Zaměstnavatelé se 100 až 149 pracovníky poskytnou do 7. června 2031a poté každé tři roky informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
5. Členské státy nebrání zaměstnavatelům s méně než 100 pracovníky v tom, aby informace uvedené v odstavci 1 poskytovali dobrovolně. Členské státy mohou v souladu s vnitrostátními právními předpisy požadovat od zaměstnavatelů s méně než 100 pracovníky, aby poskytli informace o odměňování.
6. Přesnost informací potvrdí vedení zaměstnavatele po konzultaci se zástupci zaměstnanců. Zástupci zaměstnanců mají přístup k metodikám používaným zaměstnavatelem.
7. Informace uvedené v odst. 1 písm. a) až g) tohoto článku se sdělují orgánu odpovědnému za shromažďování a zveřejňování těchto údajů podle čl. 29 odst. 3 písm. c). Zaměstnavatel může zveřejňovat informace uvedené v odst. 1 písm. a) až f) tohoto článku na svých internetových stránkách nebo jiným způsobem.
8. Členské státy mohou shromáždit informace stanovené v odst. 1 písm. a) až f) tohoto článku samy na základě správních údajů, jako jsou údaje poskytované zaměstnavateli daňovým orgánům nebo orgánům sociálního zabezpečení. Tyto informace se zveřejňují v souladu s čl. 29 odst. 3 písm. c).
9. Zaměstnavatelé poskytují informace uvedené v odst. 1 písm. g) všem svým pracovníkům a zástupcům zaměstnanců svých pracovníků. Zaměstnavatelé poskytnou informace na požádání inspektorátu práce a orgánu pro rovné zacházení. Informace z předchozích čtyř let, jsou-li k dispozici, se rovněž poskytnou na požádání.
10. Pracovníci, zástupci zaměstnanců, inspektoráty práce a orgány pro rovné zacházení mají právo požádat zaměstnavatele o dodatečné vysvětlení a podrobnosti týkající se veškerých poskytnutých údajů, včetně vysvětlení jakýchkoli rozdílů v odměňování žen a mužů. Zaměstnavatelé na takové žádosti odpoví v přiměřené lhůtě prostřednictvím odůvodněné odpovědi. Nejsou-li rozdíly v odměňování žen a mužů odůvodněny objektivními, genderově neutrálními kritérii, zaměstnavatelé v úzké spolupráci se zástupci zaměstnanců, inspektorátem práce nebo orgánem pro rovné zacházení situaci v přiměřené lhůtě napraví.
§ 37i
(účinnost 1. 1. 2028)
(1) Pokud se v kalendářním roce o zaměstnavateli spadajícím do některé z velikostních kategorií uvedených v § 37h odst. 2 vypracovává zpráva o rozdílech v odměňování podle § 37g, je zaměstnavatel povinen vypracovat zprávu o rozdílech v odměňování žen a mužů ve skupinách prací podle § 109a odst. 2 zákoníku práce za předchozí kalendářní rok (dále jen „zpráva o rozdílech v odměňování ve skupinách prací“).
(2) Zprávu o rozdílech v odměňování ve skupinách prací je zaměstnavatel povinen poskytnout ministerstvu na předepsaném formuláři a doručit ji prostřednictvím datové schránky do 30. dubna příslušného kalendářního roku. Ministerstvo stanoví vzor předepsaného formuláře vyhláškou.
(3) Ministerstvo informuje do 28. února zaměstnavatele o vzniku povinnosti podle odstavce 2 věty první v příslušném kalendářním roce.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou příjmy, které se použijí pro výpočet rozdílu v odměňování žen a mužů ve skupinách prací podle § 109a odst. 2 zákoníku práce, způsob tohoto výpočtu a vzor předepsaného formuláře podle odstavce 2. Jako příjmy, které se použijí pro tento výpočet, může ministerstvo stanovit jen příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů, a to jen ty, které mohou mít vliv na rozdíly v odměňování žen a mužů.
(5) Zprávu o rozdílech v odměňování ve skupinách prací zaměstnavatel na žádost poskytuje též příslušnému orgánu inspekce práce. Pokud orgán inspekce práce požádá zaměstnavatele o vysvětlení nebo doplnění zprávy o rozdílech v odměňování ve skupinách prací, poskytne jej zaměstnavatel bez zbytečného odkladu.
32023L0970
Čl. 9
Podávání zpráv o rozdílech v odměňování žen a mužů
1. Členské státy zajistí, aby zaměstnavatelé poskytli následující informace týkající se jejich organizace v souladu s tímto článkem:
a) rozdíl v odměňování žen a mužů;
b) rozdíl v odměňování žen a mužů v doplňkových nebo proměnných složkách;
c) medián rozdílu v odměňování žen a mužů;
d) medián rozdílu v odměňování žen a mužů v doplňkových nebo proměnných složkách;
e) podíl žen a mužů, kteří dostávají doplňkové nebo proměnné složky;
f) podíl žen a mužů v každém pásmu kvartilu odměňování;
g) rozdíl v odměňování žen a mužů mezi pracovníky podle kategorií pracovníků v členění podle běžné základní mzdy nebo platu a doplňkových nebo proměnných složek.
2. Zaměstnavatelé s 250 nebo více pracovníky poskytnou do 7. června 2027 a poté každoročně informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
3. Zaměstnavatelé se 150 až 249 pracovníky poskytnou do 7. června 2027 a poté každé tři roky informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
4. Zaměstnavatelé se 100 až 149 pracovníky poskytnou do 7. června 2031 a poté každé tři roky informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
5. Členské státy nebrání zaměstnavatelům s méně než 100 pracovníky v tom, aby informace uvedené v odstavci 1 poskytovali dobrovolně. Členské státy mohou v souladu s vnitrostátními právními předpisy požadovat od zaměstnavatelů s méně než 100 pracovníky, aby poskytli informace o odměňování.
6. Přesnost informací potvrdí vedení zaměstnavatele po konzultaci se zástupci zaměstnanců. Zástupci zaměstnanců mají přístup k metodikám používaným zaměstnavatelem.
7. Informace uvedené v odst. 1 písm. a) až g) tohoto článku se sdělují orgánu odpovědnému za shromažďování a zveřejňování těchto údajů podle čl. 29 odst. 3 písm. c). Zaměstnavatel může zveřejňovat informace uvedené v odst. 1 písm. a) až f) tohoto článku na svých internetových stránkách nebo jiným způsobem.
8. Členské státy mohou shromáždit informace stanovené v odst. 1 písm. a) až f) tohoto článku samy na základě správních údajů, jako jsou údaje poskytované zaměstnavateli daňovým orgánům nebo orgánům sociálního zabezpečení. Tyto informace se zveřejňují v souladu s čl. 29 odst. 3 písm. c).
9. Zaměstnavatelé poskytují informace uvedené v odst. 1 písm. g) všem svým pracovníkům a zástupcům zaměstnanců svých pracovníků. Zaměstnavatelé poskytnou informace na požádání inspektorátu práce a orgánu pro rovné zacházení. Informace z předchozích čtyř let, jsou-li k dispozici, se rovněž poskytnou na požádání.
10. Pracovníci, zástupci zaměstnanců, inspektoráty práce a orgány pro rovné zacházení mají právo požádat zaměstnavatele o dodatečné vysvětlení a podrobnosti týkající se veškerých poskytnutých údajů, včetně vysvětlení jakýchkoli rozdílů v odměňování žen a mužů. Zaměstnavatelé na takové žádosti odpoví v přiměřené lhůtě prostřednictvím odůvodněné odpovědi. Nejsou-li rozdíly v odměňování žen a mužů odůvodněny objektivními, genderově neutrálními kritérii, zaměstnavatelé v úzké spolupráci se zástupci zaměstnanců, inspektorátem práce nebo orgánem pro rovné zacházení situaci v přiměřené lhůtě napraví.
§ 37j
(účinnost 1. 1. 2031)
(1) Pro postup podle této části se zaměstnanec agentury práce po dobu dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele považuje za zaměstnance uživatele; uživatel se ve vztahu k zaměstnancům agentury práce nepovažuje za zaměstnavatele pro účely plnění povinností uvedených v § 37d.
(2) Uživatel nesděluje ministerstvu údaje pro výpočet rozdílu v odměňování žen a mužů za zaměstnance agentury práce. Povinnost podle § 37d za tohoto zaměstnance plní agentura práce.
(3) Zaměstnanec agentury práce dočasně přidělený k výkonu práce u uživatele se započte podle § 37e do celkového počtu zaměstnanců u uživatele.
(4) Ministerstvo při vypracování zpráv o rozdílech v odměňování podle § 37g za zaměstnavatele zpracovává také údaje o zaměstnanci agentury práce dočasně přiděleném k výkonu práce u uživatele.
(5) Pokud je uživatel jako zaměstnavatel povinen vypracovat zprávu o rozdílech v odměňování žen a mužů ve skupinách prací podle § 37i, obsahuje tato zpráva i údaje o zaměstnanci agentury práce dočasně přiděleném u uživatele. Za účelem splnění povinnosti uživatele jako zaměstnavatele podle § 37i je agentura práce povinna poskytnout bez zbytečného odkladu uživateli na jeho žádost potřebnou součinnost, zejména poskytovat úplné, správné a včasné údaje o jednotlivých složkách mzdy, platu nebo odměny z dohody, jiných peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty, poskytovaných dočasně přidělenému zaměstnanci, jakož i další údaje nezbytné pro splnění povinnosti uživatele podle této části zákona, včetně údajů, které agentura práce jako zaměstnavatel oznamuje v rámci jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele.
(6) Agentura práce odpovídá za úplné, správné a včasné poskytnutí údajů uživateli podle odstavce 5. Nesplnění povinnosti poskytnout součinnost podle odstavce 5 nebo poskytnutí neúplných, nesprávných či opožděných údajů se považuje za porušení povinnosti agentury práce podle tohoto zákona. Uživatel neodpovídá za nesprávnost, neúplnost či opožděnost údajů, které mu byly agenturou práce poskytnuty za účelem splnění povinností podle této části zákona, pokud nemohl jejich nesprávnost, neúplnost či opožděnost při vynaložení přiměřené péče zjistit.
32023L0970
Čl. 9
Podávání zpráv o rozdílech v odměňování žen a mužů
1. Členské státy zajistí, aby zaměstnavatelé poskytli následující informace týkající se jejich organizace v souladu s tímto článkem:
a) rozdíl v odměňování žen a mužů;
b) rozdíl v odměňování žen a mužů v doplňkových nebo proměnných složkách;
c) medián rozdílu v odměňování žen a mužů;
d) medián rozdílu v odměňování žen a mužů v doplňkových nebo proměnných složkách;
e) podíl žen a mužů, kteří dostávají doplňkové nebo proměnné složky;
f) podíl žen a mužů v každém pásmu kvartilu odměňování;
g) rozdíl v odměňování žen a mužů mezi pracovníky podle kategorií pracovníků v členění podle běžné základní mzdy nebo platu a doplňkových nebo proměnných složek.
2. Zaměstnavatelé s 250 nebo více pracovníky poskytnou do 7. června 2027 a poté každoročně informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
3. Zaměstnavatelé se 150 až 249 pracovníky poskytnou do 7. června 2027a poté každé tři roky informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
4. Zaměstnavatelé se 100 až 149 pracovníky poskytnou do 7. června 2031a poté každé tři roky informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
5. Členské státy nebrání zaměstnavatelům s méně než 100 pracovníky v tom, aby informace uvedené v odstavci 1 poskytovali dobrovolně. Členské státy mohou v souladu s vnitrostátními právními předpisy požadovat od zaměstnavatelů s méně než 100 pracovníky, aby poskytli informace o odměňování.
6. Přesnost informací potvrdí vedení zaměstnavatele po konzultaci se zástupci zaměstnanců. Zástupci zaměstnanců mají přístup k metodikám používaným zaměstnavatelem.
7. Informace uvedené v odst. 1 písm. a) až g) tohoto článku se sdělují orgánu odpovědnému za shromažďování a zveřejňování těchto údajů podle čl. 29 odst. 3 písm. c). Zaměstnavatel může zveřejňovat informace uvedené v odst. 1 písm. a) až f) tohoto článku na svých internetových stránkách nebo jiným způsobem.
8. Členské státy mohou shromáždit informace stanovené v odst. 1 písm. a) až f) tohoto článku samy na základě správních údajů, jako jsou údaje poskytované zaměstnavateli daňovým orgánům nebo orgánům sociálního zabezpečení. Tyto informace se zveřejňují v souladu s čl. 29 odst. 3 písm. c).
9. Zaměstnavatelé poskytují informace uvedené v odst. 1 písm. g) všem svým pracovníkům a zástupcům zaměstnanců svých pracovníků. Zaměstnavatelé poskytnou informace na požádání inspektorátu práce a orgánu pro rovné zacházení. Informace z předchozích čtyř let, jsou-li k dispozici, se rovněž poskytnou na požádání.
10. Pracovníci, zástupci zaměstnanců, inspektoráty práce a orgány pro rovné zacházení mají právo požádat zaměstnavatele o dodatečné vysvětlení a podrobnosti týkající se veškerých poskytnutých údajů, včetně vysvětlení jakýchkoli rozdílů v odměňování žen a mužů. Zaměstnavatelé na takové žádosti odpoví v přiměřené lhůtě prostřednictvím odůvodněné odpovědi. Nejsou-li rozdíly v odměňování žen a mužů odůvodněny objektivními, genderově neutrálními kritérii, zaměstnavatelé v úzké spolupráci se zástupci zaměstnanců, inspektorátem práce nebo orgánem pro rovné zacházení situaci v přiměřené lhůtě napraví.
ČÁST OSMÁCTÁ
Změna antidiskriminačního zákona
§ 1 odst. 1 poznámka pod čarou č. 1
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie3) a na Listinu základních práv a svobod a mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu, blíže vymezuje právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace ve věcech
a) práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání, včetně pomoci poskytované Úřadem práce České republiky,
b) přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, včetně začleňování do profesního života,
c) pracovních, služebních poměrů a jiné závislé činnosti, včetně odměňování,
d) členství a činnosti v odborových organizacích, radách zaměstnanců nebo organizacích zaměstnavatelů, včetně výhod, které tyto organizace svým členům poskytují,
e) členství a činnosti v profesních komorách, včetně výhod, které tyto veřejnoprávní korporace svým členům poskytují,
f) sociálního zabezpečení,
g) přiznání a poskytování sociálních výhod,
h) přístupu ke zdravotní péči a jejího poskytování,
i) přístupu ke vzdělání a jeho poskytování, včetně odborné přípravy,
j) přístupu ke zboží a službám, včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti nebo při jejich poskytování.
__________
1) Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ.
Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání.
Směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení.
Směrnice Rady 86/378/EHS ze dne 24. července 1986 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v systémech sociálního zabezpečení pracovníků.
Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/54/EU ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních usnadňujících výkon práv udělených pracovníkům v souvislosti s jejich volným pohybem.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování.
32023L0970
Čl. 34 odst. 2
2. Předpisy uvedené v odstavci 1 přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
§ 10
(1) Dojde-li k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, má ten, kdo byl tímto jednáním dotčen, právo se u soudu zejména domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění.
(2) Pokud by se nejevilo postačujícím zjednání nápravy podle odstavce 1, zejména proto, že byla v důsledku diskriminace ve značné míře snížena dobrá pověst nebo důstojnost osoby nebo její vážnost ve společnosti, má též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.
(3) Nedojde-li při výběru kandidáta na člena vedoucího orgánu emitenta, jehož účastnické cenné papíry jsou přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu, k upřednostnění kandidáta méně zastoupeného pohlaví, který byl při výběru kandidáta posuzován, přestože takové upřednostnění ukládá zákon upravující podnikání na kapitálovém trhu, a mají-li kandidáti přinejmenším stejné nebo srovnatelné kvalifikační předpoklady, pokud jde o odbornou způsobilost, schopnosti a pracovní výkonnost, má kandidát, který byl tímto jednáním dotčen, právo se u soudu domáhat přiměřeného zadostiučinění, včetně náhrady nemajetkové újmy v penězích.
(4) Pokud se porušení práv a povinností podle odstavce 1 týká zásady stejné odměny, má ten, kdo byl protiprávním jednáním dotčen, právo na upuštění od diskriminace, odstranění následků diskriminačního zásahu a plnou náhradu nemajetkové újmy, včetně náhrady nemajetkové újmy v penězích.
(5) Promlčecí lhůta u práva vzniklého z porušení práv a povinností vyplývajících ze zásady stejné odměny neběží, byla-li v promlčecí lhůtě proti tomuto porušení uplatněna stížnost u zaměstnavatele; běh promlčecí lhůty pokračuje po vyřízení stížnosti ze strany zaměstnavatele a neskončí dříve než za šest měsíců ode dne, kdy promlčecí lhůta začala znovu běžet.
(6) Ve sporech z porušení zásady stejné odměny
a) se posouzení, zda jsou zaměstnanci ve srovnatelné situaci, neomezuje ve vztahu k žalobci jen na srovnání se stávajícími zaměstnanci žalovaného,
b) platí, že je-li tu jediný zdroj, který pro více zaměstnavatelů stanoví jednotné podmínky odměňování relevantní pro srovnání zaměstnanců, posoudí se srovnání situace žalobce a jiných zaměstnanců podle celého rozsahu tohoto zdroje.
(4) (7) Výši náhrady podle odstavce 2 odstavců 2 až 4 určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.
32023L0970
Čl. 16
Právo na náhradu
1. Členské státy zajistí, aby měl každý pracovník, kterému byla způsobena škoda v důsledku porušení některých z práv nebo povinností týkajících se zásady stejné odměny, právo požadovat a získat za tuto škodu plnou náhradu nebo vyrovnání, jak stanoví dotčený členský stát.
2. Náhrada nebo vyrovnání uvedené v odstavci 1 musí být skutečnou a účinnou náhradou nebo vyrovnáním za způsobené ztráty či škodu, jak stanoví dotčený členský stát, a to způsobem, který je odrazující a přiměřený.
3. Náhrada nebo vyrovnání má pracovníka, který utrpěl škodu, postavit do situace, v jaké by byl, kdyby nebyl diskriminován na základě pohlaví nebo pokud by nedošlo k porušení žádných práv nebo povinností týkajících se zásady stejné odměny. Členské státy zajistí, aby náhrada nebo vyrovnání zahrnovaly plnou náhradu nevyplacené odměny a souvisejících prémií nebo věcného plnění, náhradu za ušlé příležitosti, nemajetkovou újmu, jakoukoli škodu způsobenou jinými relevantními faktory, mezi něž může patřit diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, jakož i úroky z prodlení.
4. Taková náhrada nebo vyrovnání nejsou omezeny předem stanovenou horní hranicí.
Čl. 19
Důkaz o stejné práci nebo práci stejné hodnoty
1. Při posuzování toho, zda ženy a muži vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, se posouzení toho, zda jsou pracovníci ve srovnatelné situaci, neomezuje na situace, kdy ženy a muži pracují pro stejného zaměstnavatele, ale je rozšířeno na jediný zdroj, který stanoví podmínky odměňování. Jediný zdroj existuje, pokud stanovuje složky odměny, které jsou relevantní pro srovnání pracovníků.
2. Posouzení toho, zda jsou pracovníci ve srovnatelné situaci, se neomezuje na pracovníky zaměstnané současně s dotyčným pracovníkem.
3. Pokud nelze zjistit žádnou skutečnou referenční osobu, je možné použít k prokázání údajné diskriminace v odměňování jakékoli jiné důkazy, včetně statistik nebo srovnání toho, jak by se s pracovníkem zacházelo ve srovnatelné situaci.
Čl. 21
Promlčecí lhůta
1. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní pravidla použitelná na promlčecí lhůtu pro podání žaloby týkající se práva na stejnou odměnu stanovila okamžik, kdy tato lhůta začíná běžet, její délku a okolnosti, za nichž může být její běh pozastaven nebo přerušen. Promlčecí lhůta nezačne běžet dříve, než si je žalobce daného porušení vědom nebo než u něj lze důvodně předpokládat, že o něm ví. Členské státy mohou rozhodnout, že promlčecí lhůta nezačne běžet, pokud dané porušení trvá, nebo před ukončením pracovní smlouvy nebo pracovněprávního vztahu. Uvedená promlčecí lhůta nesmí být kratší než tři roky.
2. Členské státy zajistí, aby byl běh promlčecí lhůty pozastaven nebo v závislosti na vnitrostátních právních předpisech přerušen, jakmile žalobce podá zaměstnavateli stížnost nebo zahájí řízení před soudem, a to přímo nebo prostřednictvím zástupců zaměstnanců, inspektorátu práce nebo orgánu pro rovné zacházení.
3. Tento článek se nevztahuje na pravidla týkající se zániku nároků.
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o ochraně oznamovatelů
§ 8 odst. 1 písm. f)
(1) Vnitřní oznamovací systém zavede povinný subjekt, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí
a) veřejný zadavatel podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek, s výjimkou
1. obce s méně než 10000 obyvateli,
2. právnické osoby zaměstnávající k 1. lednu příslušného kalendářního roku v průměru méně než 50 zaměstnanců, založené nebo zřízené za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a nemající průmyslovou nebo obchodní povahu, pokud kraj nebo obec ji převážně financují, uplatňují v ní rozhodující vliv, jmenují nebo odvolávají většinu osob, které jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu, anebo v ní mají přímo nebo nepřímo podíl větší než 25 %,
b) zaměstnavatel zaměstnávající k 1. lednu příslušného kalendářního roku nejméně 50 zaměstnanců, není-li povinnou osobou podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
c) orgán veřejné moci vykonávající působnost v oblasti správy daně z příjmů právnických osob nebo správy odvodu za porušení rozpočtové kázně,
d) orgán veřejné moci vykonávající působnost a osoba vykonávající činnost v
1. oblasti civilního letectví podle zákona upravujícího civilní letectví,
2. oblasti námořní dopravy podle § 12i, 12o nebo 13d zákona o námořní plavbě, nebo
3. odvětví ropy a zemního plynu v pobřežním moři podle zákona o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna a o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a,
e) zaměstnavatel, který není povinnou osobou podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud je
1. osobou podle § 135 odst. 1 písm. i), p), u), x), za), zc) a zd) zákona o podnikání na kapitálovém trhu,
2. osobou podle § 534 písm. a) až d) zákona o investičních společnostech a investičních fondech,
3. ústřední protistranou nebo registrem obchodních údajů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího OTC deriváty, ústřední protistrany a registry obchodních údajů15),
4. vázaným zástupcem oprávněným ke zprostředkování spotřebitelského úvěru na bydlení podle zákona o spotřebitelském úvěru,
5. pojišťovnou nebo zajišťovnou,
6. osobou oprávněnou ke zprostředkování pojištění nebo zajištění podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění,
7. institucí se sídlem v České republice podle zákona upravujícího činnost institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, nebo
8. osobou veřejně nabízející kryptoaktivum jiné než token vázaný na aktiva nebo elektronický peněžní token, osobou usilující o přijetí kryptoaktiva jiného než tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu k obchodování nebo vydavatelem tokenu vázaného na aktiva podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy kryptoaktiv16)., a
f) digitální pracovní platforma podle zákona o platformové práci.
32024L2831
Čl. 12 odst. 5
5.V zájmu zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků platforem, a to i před násilím a obtěžováním, členské státy zajistí, aby digitální pracovní platformy přijaly preventivní opatření, včetně zajištění účinných kanálů pro oznamování.
Číslo předpisu EU (kód celex)
Název předpisu EU
32024L2831
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 ze dne 23. října 2024 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy.
31989L0391
Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
32014L0066
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti
32009L0052
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí
32011L0098
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU ze dne 13. prosince 2011 o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě
31997L0081
Směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997, o rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a ETUC
32001L0023
Směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů
32013L0054
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/54/EU ze dne 20. listopadu 2013 o některých povinnostech státu vlajky ohledně souladu s Úmluvou o práci na moři z roku 2006 a jejího provádění (Text s významem pro EHP)
32014L0067
Směrnice Evropského parlamentu a Rady o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“)
32018L0957
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Text s významem pro EHP) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Text s významem pro EHP)
32019L1152
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii
32019L1158
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU
32020L1057
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1057 ze dne 15. července 2020, kterou se stanoví zvláštní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnice 96/71/ES a 2014/67/EU, a kterou se mění směrnice 2006/22/ES, pokud jde o požadavky na prosazování, a nařízení (EU) č. 1024/2012
32022L2041
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii
32023L0970
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování
32016R0679
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)
Stránka 123 (celkem 125)