Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDSJHRRGS najdete zde


                PLATNÉ ZNĚNÍ DOTČENÝCH ZÁKONŮ S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Změny jsou navrhovány s účinky od 1. ledna 2027
Změny jsou navrhovány s účinky od 1. ledna 2028


§ 1 

Tento zákon
a) upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními,
b) upravuje rovněž právní vztahy kolektivní povahy a podporu vzájemných jednání odborových organizací a organizací zaměstnavatelů. Právní vztahy kolektivní povahy, které souvisejí s výkonem závislé práce, jsou vztahy pracovněprávními,
c) zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1),
d) upravuje též některé právní vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů podle písmene a),
e) upravuje některá práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců při dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce podle zákona o nemocenském pojištění107) a některé sankce za jeho porušení.
__________________________
1) Směrnice Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění.
Směrnice Rady 99/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS.
Směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS.
Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství.
Čl. 13 směrnice Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců.
Směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby.
Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků.
Směrnice Rady ze dne 25. června 1991, kterou se doplňují opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou nebo v dočasném pracovním poměru (91/383/EHS).
Směrnice Rady ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (89/391/EHS).
Směrnice Rady ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (89/656/EHS).
Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání.
Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ.
Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě.
Směrnice Rady 2005/47/ES ze dne 18. července 2005 o dohodě mezi Společenstvím evropských železnic (CER) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) o některých aspektech pracovních podmínek mobilních pracovníků poskytujících interoperabilní přeshraniční služby v železniční dopravě.
Čl. 15 směrnice Rady 2003/72/ES ze dne 22. července 2003, kterou se doplňuje statut evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/38/ES ze dne 6. května 2009 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na úrovni Společenství a skupinách podniků působících na úrovni Společenství (přepracované znění).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti.
Směrnice Rady 2000/79/ES ze dne 27. listopadu 2000 o Evropské dohodě o organizaci pracovní doby mobilních pracovníků v civilním letectví uzavřené mezi Sdružením evropských leteckých společností (AEA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF), Evropským sdružením technických letových posádek (ECA), Evropským sdružením leteckých společností (ERA) a Mezinárodním sdružením leteckých dopravců (IACA).
Směrnice Rady 2014/112/EU ze dne 19. prosince 2014, kterou se provádí Evropská dohoda o úpravě některých aspektů úpravy pracovní doby v odvětví vnitrozemské vodní dopravy uzavřená Evropským svazem vnitrozemské plavby (EBU), Evropskou organizací lodních kapitánů (ESO) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF).
Směrnice Rady 1999/63/ES ze dne 21. června 1999 o dohodě o úpravě pracovní doby námořníků uzavřené mezi Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Federací odborů pracovníků v dopravě v Evropské unii (FST).
Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci.
Směrnice Rady 2009/13/ES ze dne 16. února 2009, kterou se provádí dohoda k Úmluvě o práci na moři z roku 2006 uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a kterou se mění směrnice 1999/63/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1794 ze dne 6. října 2015, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES, 2009/38/ES a 2002/14/ES a směrnice Rady 98/59/ES a 2001/23/ES, pokud jde o námořníky.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 ze dne 23. října 2024 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy.
107) § 56 odst. 2 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění zákona č. 305/2008 Sb.


§ 2
(1) Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.
(2) Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.
(2) Vztahem nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance je, pokud 
a) zaměstnavatel organizuje práci, 
b) zaměstnanec vykonává práci v pracovní době,
c) zaměstnanec vykonává práci podle pokynů zaměstnavatele a
d) zaměstnavatel kontroluje výkon práce zaměstnance.

§ 2a
	Závislá práce musí být vykonávána zaměstnancem za mzdu, plat nebo jinou odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

* * *

§ 20
Nebylo-li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah nebo jimiž se sjednává mzda podle § 113 odst. 1.

* * *

§ 30
(1) Výběr fyzických osob ucházejících se o zaměstnání fyzické osoby ucházející se o práci z hlediska kvalifikace, nezbytných požadavků nebo zvláštních schopností je v působnosti zaměstnavatele, nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu12) jiný postup; předpoklady kladené zvláštními právními předpisy na fyzickou osobu jako zaměstnance tím nejsou dotčeny.
(2) Zaměstnavatel smí vyžadovat v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru od fyzické osoby, která se u něj uchází o práci, nebo od jiných osob jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Zaměstnavatel však nesmí vyžadovat informaci o mzdě nebo platu a jiných peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty plynoucích ze současného nebo předchozího pracovního poměru fyzické osoby ucházející se o práci.
(3) Zaměstnavatel je povinen prokazatelně informovat fyzickou osobu, která se u něj uchází o práci, o minimální výši mzdy nebo platu a jiných peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty, které by jí jako zaměstnanci příslušely ode dne vzniku pracovního poměru; tuto informaci zaměstnavatel poskytne nejpozději před uzavřením pracovní smlouvy.
________________________
12) Například zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.

* * *

§ 77
Společné ustanovení o dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr
(1) Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně; jedno vyhotovení této dohody zaměstnavatel vydá zaměstnanci.
(2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahují se na právní vztah založený dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti a postup před jeho vznikem ustanovení o pracovním poměru s výjimkou
a) převedení na jinou práci a přeložení,
b) dočasného přidělení,
c) odstupného a náhrady podle § 271ca,
d) skončení pracovního poměru,
e) odměňování,
f) cestovních náhrad a náhrad podle § 190a.
(3) Zaměstnanci pracujícímu na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti nepřísluší náhrada odměny z dohody po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199 a překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle § 200 až 205, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak.
(4) Požádá-li zaměstnanec, jehož právní vztahy založené dohodami o provedení práce a dohodami o pracovní činnosti v předchozích 12 měsících v souhrnu u tohoto zaměstnavatele trvaly po dobu nejméně 180 dní, písemně zaměstnavatele o zaměstnání v pracovním poměru, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejpozději do 1 měsíce odůvodněnou písemnou odpověď.
(5) Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit
a) dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
b) výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo
c) okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.
(6) Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.
(7) Má-li zaměstnanec za to, že mu dal zaměstnavatel výpověď podle odstavce 5 písm. b) proto, že
a) se zákonným způsobem domáhal
1. práva na informace při vzniku nebo změně právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti podle § 77a nebo při vysílání zaměstnance na území jiného státu podle § 77b,
2. práva na rozvržení pracovní doby předem podle § 74 odst. 2, nebo
3. práva na odborný rozvoj podle § 227 až 230, nebo
4. práva podle zákona o platformové práci, nebo
b) zaměstnavatele požádal o zaměstnání v pracovním poměru podle § 77 odst. 4, o úpravu pracovních podmínek podle § 241 nebo 241a, o čerpání mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené nebo tuto dovolenou čerpal anebo pečoval o jinou fyzickou osobu nebo ji ošetřoval podle § 191,
a ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení výpovědi zaměstnavatele písemně požádá o odůvodnění výpovědi, je zaměstnavatel povinen jej bez zbytečného odkladu písemně informovat o důvodech výpovědi.
(8) U zaměstnance pracujícího na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti platí, že pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně.

* * *
§ 109a
Systém odměňování
(1) Zaměstnavatel je povinen vytvořit systém odměňování, který zahrnuje způsob, jakým zaměstnance odměňuje, zejména formu, složky a způsob odstupňování výše mzdy, platu a odměny z dohody (dále jen „odměna za práci“), a náležitosti uvedené v odstavci 2.  Není-li systém odměňování sjednán v kolektivní smlouvě, stanoví jej zaměstnavatel vnitřním předpisem.
(2) Systém odměňování musí obsahovat rozdělení prací vykonávaných u zaměstnavatele do skupin prací odstupňovaných podle jejich hodnoty, vyplývající z jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. 
(3) Zaměstnanci přísluší odměna za práci na základě systému odměňování podle odstavců 1 a 2. 
 
* * *
§ 111
Minimální mzda
(1) Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci zaměstnance, který nemá právo na některou z nejnižších úrovní zaručeného platu podle § 112 odst. 2. Mzda nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy nebo odměny z dohody se pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí, za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví a za práci v sobotu a v neděli.
…

§ 112
Zaručený plat
(1) Zaručeným platem je plat, na který zaměstnanci vzniklo právo podle tohoto zákona, kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo platového výměru.
(2) Plat nesmí být nižší než příslušná nejnižší měsíční úroveň zaručeného platu. Nejnižší úroveň měsíčního a hodinového zaručeného platu se stanoví ve 4 úrovních tak, aby činila
a) v 1. skupině prací 1násobek minimální mzdy,
b) ve 2. skupině prací 1,2násobek minimální mzdy,

c) ve 3. skupině prací 1,4násobek minimální mzdy a
d) ve 4. skupině prací 1,6násobek minimální mzdy.
(3) Hodinové nejnižší úrovně zaručeného platu se zaokrouhlují na desetihaléře směrem nahoru.
(4) Nejnižší úrovně zaručeného platu vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí pro následující kalendářní rok ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením do 30. září.
(5) Nedosáhne-li plat bez platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí, za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví a za práci v sobotu a v neděli příslušné měsíční nejnižší úrovně zaručeného platu, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručeného platu.
(6) Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin podle § 79 odst. 2 a 3 se hodinová nejnižší úroveň zaručeného platu zvyšuje úměrně zkrácení týdenní pracovní doby. Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu podle § 80 nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se měsíční nejnižší úroveň zaručeného platu snižuje úměrně odpracované době.
(7) Vláda stanoví nařízením rozdělení prací do 4 skupin odstupňovaných podle kvalifikační náročnosti vykonávaných prací.

§ 113
Sjednání, stanovení nebo určení mzdy
(1) Mzda se sjednává písemně ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo určuje mzdovým výměrem, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak.
(2) Je-li zaměstnanec statutárním orgánem zaměstnavatele, sjednává s ním mzdu nebo mu ji určuje ten, kdo ho na pracovní místo ustanovil, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
(3) Mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet.
(4) Zaměstnavatel je povinen před začátkem výkonu práce předat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis. Dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci předat nový mzdový výměr nejpozději před začátkem výkonu práce ve dni, ve kterém změna nabývá účinnosti.

* * *
§ 122
Určení platu
(1) Plat určuje zaměstnanci zaměstnavatel, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak, a to podle tohoto zákona, nařízení vlády vydaného k jeho provedení podle § 111 odst. 2, § 112 odst. 2, § 123 odst. 6, § 128 odst. 2 a § 129 odst. 2 a v jejich mezích podle kolektivní smlouvy, popřípadě vnitřního předpisu. Plat není možné určit jiným způsobem v jiném složení a jiné výši, než stanoví tento zákon a právní předpisy vydané k jeho provedení, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. 

***

§ 123
Platové tarify
(1) Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.
(2) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací.
(3) Zaměstnavatel zařadí vedoucího zaměstnance do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon řídí nebo které sám vykonává.
(4) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně podle doby dosažené praxe, doby péče o dítě, doby péče o osobu blízkou podle § 22 odst. 1 občanského zákoníku, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost) podle § 8 zákona o sociálních službách, doby výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby a doby řádně ukončeného studia v doktorském studijním programu podle § 47 zákona o vysokých školách (dále jen „započitatelná praxe“).
(5) Platové tarify se stanoví v 16 platových třídách a v každé z nich v platových stupních. Rozdíl mezi částkami platových tarifů ve stejném platovém stupni mezi platovými třídami bezprostředně po sobě následujícími činí nejméně 4 %, nejedná-li se o platové tarify, které příslušejí pedagogickým pracovníkům podle § 2 zákona o pedagogických pracovnících, nebo akademickým pracovníkům státních vysokých škol podle zákona o vysokých školách. Platové tarify se zaokrouhlují na celé desetikoruny nahoru.
(6) Vláda stanoví nařízením
a) zařazení prací do platových tříd v souladu s charakteristikami platových tříd odstupňovanými podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, které jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu,
b) kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd,
c) způsob zařazování zaměstnanců do platových tříd,
d) podmínky pro určení započitatelné praxe,
e) podmínky pro zvláštní způsob zařazení do platové třídy, a určení platového tarifu pro zaměstnance, kteří vykonávají práce, jejichž úspěšné provádění závisí především na míře talentu nebo na fyzické zdatnosti, pro zaměstnance poskytovatele zdravotních služeb, pro zaměstnance příspěvkových organizací poskytujících veřejné kulturní služby, pro zaměstnance veřejných kulturních institucí a pro zaměstnance vykonávající jednoduché obslužné nebo rutinní práce; výše platového tarifu určeného zvláštním způsobem pro zaměstnance poskytovatele zdravotních služeb, pro zaměstnance příspěvkových organizací poskytujících veřejné kulturní služby a pro zaměstnance veřejných kulturních institucí musí být určena nejméně ve výši odpovídající platovému tarifu, který zaměstnanci jinak přísluší podle platové třídy a platového stupně, do kterých je zařazen podle odstavců 1 až 5,
f) podmínky pro zvláštní způsob určení platového tarifu pro
1. zaměstnance, kteří vykonávají práce, jejichž úspěšné provádění závisí především na míře talentu nebo na fyzické zdatnosti,
2. zaměstnance poskytovatele zdravotních služeb,
3. zaměstnance příspěvkových organizací poskytujících veřejné kulturní služby,
4. zaměstnance veřejných kulturních institucí,
5. zaměstnance vykonávající jednoduché obslužné nebo rutinní práce a
6. zaměstnance zařazené alespoň v 11. platové třídě, kteří s nejvyšší mírou znalostí, dovedností a zkušeností plní nejsložitější, nejodpovědnější a nejnamáhavější pracovní úkoly, jejichž plnění je pro výkon veřejné správy nebo zajišťování veřejných služeb nepostradatelné;
výše platového tarifu určeného zvláštním způsobem pro zaměstnance poskytovatele zdravotních služeb, pro zaměstnance příspěvkových organizací poskytujících veřejné kulturní služby a pro zaměstnance veřejných kulturních institucí uvedené v bodech 2 až 4 a 6 musí být určena nejméně ve výši odpovídající platovému tarifu, který zaměstnanci jinak přísluší podle platové třídy a platového stupně, do kterých je zařazen podle odstavců 1 až 5,
f) stupnice platových tarifů pro příslušný kalendářní rok podle odstavce 5 a s přihlédnutím k povinnostem a omezením při výkonu veřejné správy a služeb a k jeho významu, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku, tak, aby platové tarify v jednotlivých platových třídách činily nejméně
   platová třída    platový tarif v Kč měsíčně
    1	                   12 140
    2	                   13 040
    3	                   13 990
    4	                   15 020
    5	                   16 130
    6	                   17 350
    7	                   18 680
    8	                   20 130
    9	                   21 710
   10	                   23 390
   11	                   25 280
   12	                   27 250
   13	                   29 410
   14	                   31 770
   15	                   34 340
   16	                   37 130.
g) stupnice platových tarifů pro příslušný kalendářní rok podle odstavce 5 a s přihlédnutím k povinnostem a omezením při výkonu veřejné správy a služeb a k jeho významu, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku, tak, aby výše nejnižšího platového tarifu v 1. platové třídě a 1. platovém stupni činila nejméně částku měsíční minimální mzdy.

***

§ 132a
Příplatek za zvýšenou zátěž pedagogického pracovníka vykonávajícího činnost třídního učitele
(1) Pedagogickému pracovníkovi45), který vykonává činnost třídního učitele, vedoucího oddělení na konzervatoři nebo základní umělecké škole nebo vedoucího studijní skupiny na vyšší odborné škole, přísluší příplatek. 
(2) Rozpětí výše příplatku a podmínky pro jeho poskytování stanoví vláda nařízením. Příplatek činí nejméně 1 500 Kč měsíčně.

* * *
§ 287
Informování a projednání
(1) Zaměstnavatel je povinen informovat odborovou organizaci o
a) vývoji mezd nebo platů, průměrné mzdy nebo platu a jejích jednotlivých složek včetně členění podle jednotlivých profesních skupin, není-li dohodnuto jinak,
b) záležitostech uvedených v § 279.
(2) Zaměstnavatel je povinen projednat s odborovou organizací
a) ekonomickou situaci zaměstnavatele,
b) množství práce a pracovní tempo (§ 300),
c) změny organizace práce,
d) systém odměňování a hodnocení zaměstnanců,
e) systém školení a vzdělávání zaměstnanců,
f) opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání fyzických osob, zejména mladistvých, osob pečujících o dítě mladší než 15 let a fyzických osob se zdravotním postižením, včetně podstatných záležitostí péče o zaměstnance, opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí, organizování sociálních, kulturních a tělovýchovných potřeb zaměstnanců,
g) další opatření týkající se většího počtu zaměstnanců,
h) záležitosti uvedené v § 280.,
i) zprávu o rozdílech v odměňování žen a mužů ve skupinách prací podle § 37i zákona o inspekci práce (dále jen „zpráva o rozdílech v odměňování ve skupinách prací“) před tím, než ji poskytne Ministerstvu práce a sociálních věcí.

Hlava V
POSOUZENÍ ODMĚŇOVÁNÍ

§ 287a
Podmínky posouzení odměňování
(1) Zaměstnavatel, který má povinnost vypracovat zprávu o rozdílech v odměňování ve skupinách prací, provede posouzení odměňování, pokud
a) zpráva o rozdílech v odměňování ve skupinách prací vykazuje u jakékoli skupiny prací podle § 109a odst. 2 rozdíl v průměrné výši hodinové odměny za práci, jiných peněžitých plněních a plnění peněžité hodnoty mezi ženami a muži nejméně 5 % (dále jen „rozdíl v odměňování žen a mužů“), 
b) zaměstnavatel rozdíl v odměňování žen a mužů neodůvodnil v souladu s právním předpisem a
c) zaměstnavatel rozdíl v odměňování žen a mužů, který neodůvodnil podle písmene b), nenapravil do 6 měsíců ode dne zpřístupnění zprávy o rozdílech v odměňování ve skupinách prací podle § 306c odst. 1.
(2) Posouzení podle odstavce 1 je zaměstnavatel povinen provést nejpozději do 2 měsíců ode dne marného uplynutí lhůty podle odstavce 1 písm. c), není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

§ 287b
Obsah a forma posouzení odměňování
Posouzení odměňování musí mít písemnou formu a obsahuje 
a) analýzu podílu žen a mužů v každé skupině prací stanovené podle § 109a odst. 2,
b) informace o průměrné hrubé roční a hodinové výši odměny za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty žen a mužů u každé skupiny prací stanovené podle § 109a odst. 2,
c) identifikaci rozdílů ve výši průměrné odměny podle písmene b) mezi ženami a muži v každé skupině prací stanovené podle § 109a odst. 2,
d) identifikaci příčin rozdílů ve výši průměrné odměny podle písmene b) mezi ženami a muži v každé skupině prací stanovené podle § 109a odst. 2, 
e) stanovení podílu žen a mužů, u nichž po návratu z mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, případně po čerpání překážky v práci při poskytování dlouhodobé péče, došlo ke zvýšení odměny za práci, peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, pokud k němu došlo i v příslušné skupině prací stanovené podle § 109a odst. 2 během období, kdy byla dovolená čerpána,
f) opatření k řešení rozdílů v odměňování žen a mužů podle § 287a odst. 1 písm. a), pokud nejsou odůvodněny podle § 287a odst. 1 písm. b), a stanovení přiměřené lhůty pro jejich provedení, a 
g) hodnocení účinnosti opatření vyplývajících z předchozích posouzení odměňování, pokud byla provedena.

§ 287c
Projednání posouzení odměňování
(1) Posouzení odměňování je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu před jeho zpřístupněním podle § 287d odst. 1 projednat s odborovou organizací a radou zaměstnanců. 
(2) Nepůsobí-li u zaměstnavatele ke dni vzniku povinnosti provést posouzení odměňování odborová organizace ani rada zaměstnanců, je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu zpřístupnit způsobem u něj obvyklým a dostupným všem zaměstnancům informaci
a) o vzniku povinnosti provést posouzení odměňování a
b) o oprávnění zaměstnavatele podle odstavce 4.
(3) Odstavec 2 se použije i tehdy, pokud se rozhodne zaměstnavatel provést posouzení odměňování před uplynutím lhůty podle § 287a odst. 1 písm. c).
(4) Pokud u zaměstnavatele po uplynutí lhůty 30 dnů ode dne zpřístupnění informací podle odstavce 2 nepůsobí odborová organizace ani není zaměstnavateli doručen návrh na vyhlášení voleb do rady zaměstnanců, zaměstnavatel je oprávněn provést posouzení odměňování bez projednání se zástupci zaměstnanců. Pokud je zaměstnavateli doručen návrh na vyhlášení voleb do rady zaměstnanců podle věty první, je zaměstnavatel povinen projednat posouzení odměňování s radou zaměstnanců po jejím ustavení.
(5) Pokud u zaměstnavatele ve lhůtě podle odstavce 4 zahájí své působení odborová organizace nebo pokud zaměstnavateli byl v této lhůtě doručen návrh na vyhlášení voleb do rady zaměstnanců, je zaměstnavatel povinen provést posouzení odměňování do 2 měsíců ode dne zahájení působení odborové organizace u zaměstnavatele nebo ode dne ustavení rady zaměstnanců. 

§ 287d
Zpřístupnění a poskytnutí posouzení odměňování
(1) Zaměstnavatel posouzení odměňování bez zbytečného odkladu zpřístupní způsobem u něj obvyklým a dostupným všem zaměstnancům. Dále jej poskytne odborovým organizacím, radě zaměstnanců a Ministerstvu práce a sociálních věcí. Zaměstnavatel je povinen posouzení odměňování poskytnout orgánu inspekce práce, pokud jej k tomu vyzve. 
(2) Pokud by při postupu podle odstavce 1 věty první došlo ke zpřístupnění informace o výši odměny za práci nebo jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty určitého zaměstnance, zaměstnavatel tuto informaci nezpřístupní, což je povinen v tomto posouzení uvést.

§ 287e
Provedení nápravných opatření
Při provádění opatření vyplývajících z posouzení odměňování podle § 287b písm. f) je zaměstnavatel povinen odstranit neodůvodněné rozdíly v odměňování žen a mužů ve lhůtách stanovených v posouzení odměňování a způsob odstranění těchto rozdílů projednat s odborovou organizací a radou zaměstnanců, pokud u zaměstnavatele působí.

Hlava V
Hlava VI

* * *
§ 306a
(1) Zaměstnavatel je povinen vytvořit systém poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, pokud je zaměstnancům poskytuje vedle odměny za práci. Tento systém musí obsahovat objektivní a nediskriminační kritéria, na jejichž základě jsou tato plnění poskytována. Součástí systému nemusejí být plnění, jejichž výše je stanovena právním předpisem, od něhož se zaměstnavatel neodchýlil.
(2) Systém podle odstavce 1 lze sjednat v kolektivní smlouvě nebo jej stanoví zaměstnavatel vnitřním předpisem.

§ 306b
(1) Zaměstnavatel je povinen na základě písemné žádosti zaměstnance poskytnout do 2 měsíců ode dne jejího doručení zaměstnanci písemně informaci o výši jeho odměny za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty a o jejich průměrné výši u žen a u mužů za předchozí kalendářní rok ve skupině prací podle § 109a odst. 2, ve které zaměstnanec v předchozím kalendářním roce vykonával práci. Úhrn plnění podle věty první se posuzuje v hrubém ročním vyjádření za předchozí kalendářní rok a tomu odpovídajícím hrubém hodinovém vyjádření.

(2) Zaměstnavatel je povinen na základě písemné žádosti zaměstnance poskytnout do 2 měsíců ode dne jejího doručení písemné vysvětlení nebo doplnění týkající se poskytnutých informací podle odstavce 1, pokud jsou nepřesné nebo neúplné.

(3) Žádost podle odstavců 1 a 2 lze rovněž uplatnit prostřednictvím odborové organizace, rady zaměstnanců nebo veřejného ochránce práv. Zaměstnanec je oprávněn podat takovou žádost pouze jednou v kalendářním roce; k opakovaným žádostem zaměstnance zaměstnavatel nepřihlíží.

(4) Zaměstnanec nesmí informace poskytnuté podle odstavců 1 a 2 používat k jinému účelu než k výkonu svého práva na rovné zacházení při poskytování odměny za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, pokud to zaměstnavatel zaměstnanci písemně určí; ustanovení § 346a tím není dotčeno.

(5) Pokud by splnění povinnosti zaměstnavatelem podle odstavce 1 nebo 2 mělo vést k poskytnutí informace o výši odměny za práci nebo jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty jiného zaměstnance, zaměstnavatel tu část informace, vysvětlení nebo doplnění podle odstavce 1 nebo 2, které by vedly k poskytnutí informace o výši odměny za práci nebo jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty jiného zaměstnance,  zaměstnanci neposkytne, o čemž je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat bez zbytečného odkladu a zároveň jej informovat o jeho právech podle odstavců 6 a 7. V případě, že je žádost podle odstavce 1 nebo 2 uplatněna prostřednictvím rady zaměstnanců nebo veřejného ochránce práv, se věta první použije obdobně.

(6) Zaměstnavatel je povinen poskytnout informaci, vysvětlení nebo doplnění podle odstavce 1 nebo 2, jejichž část neposkytnul zaměstnanci podle odstavce 5, odborové organizaci, kterou pro tento účel zaměstnanec zaměstnavateli písemně určí, do 2 měsíců ode dne doručení jejího písemného určení pro tento účel.  Platí, že pokud zaměstnanec podal žádost o informaci, vysvětlení nebo doplnění podle odstavce 1 nebo 2 prostřednictvím odborové organizace podle odstavce 3, je pro poskytnutí informace, vysvětlení nebo doplnění zaměstnancem určena tato odborová organizace. Odborové organizaci, kterou zaměstnanec písemně určil podle věty první, zaměstnavatel sdělí jméno, příjmení a kontaktní údaje zaměstnance, který žádost podal.

(7) Odborová organizace, která obdržela informaci, vysvětlení nebo doplnění podle odstavce 6, tyto informace vyhodnotí a se svým hodnocením seznámí dotčeného zaměstnance. V případě zjištění porušení práva na rovné zacházení v oblasti odměňování mu doporučí vhodný postup na ochranu jeho práv.

(8) Zaměstnavatel je povinen všechny zaměstnance nejméně jednou za kalendářní rok informovat o jejich právu podle odstavců 1, 2 a 3 způsobem u něj obvyklým a dostupným všem zaměstnancům.

(9) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou způsob výpočtu výše odměn za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty podle odstavce 1.

§ 306c
(1) Zaměstnavatel, který vypracovává zprávu o rozdílech v odměňování ve skupinách prací, je povinen do 30. dubna příslušného kalendářního roku tuto zprávu zpřístupnit způsobem u něj obvyklým a všem zaměstnancům dostupným. Zaměstnavatel ji poskytne rovněž odborové organizaci a radě zaměstnanců, pokud u zaměstnavatele působí. Zaměstnavatel nezpřístupní ty informace, jejichž zpřístupnění by vedlo k poskytnutí informace o výši odměny za práci nebo jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty určitého zaměstnance. Zaměstnavatel je povinen svůj postup podle věty třetí při plnění povinnosti podle věty první odůvodnit.
(2) Zaměstnavatel je povinen na základě písemné žádosti zaměstnance, odborové organizace nebo rady zaměstnanců poskytnout do 2 měsíců ode dne jejího doručení písemné vysvětlení zprávy o rozdílech v odměňování ve skupinách prací nebo její doplnění. Zaměstnavatel neposkytne při plnění povinností podle věty první zaměstnanci informace, jejichž zpřístupnění nebo poskytnutí by vedlo k poskytnutí informace o výši odměny za práci nebo jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty jiného zaměstnance, o čemž je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat bez zbytečného odkladu a zároveň jej informovat o jeho právech podle odstavců 3 a 4.
(3) Zaměstnavatel je povinen poskytnout vysvětlení nebo doplnění podle odstavce 2, jejichž část neposkytnul zaměstnanci podle odstavce 2, odborové organizaci, kterou pro tento účel zaměstnanec zaměstnavateli písemně určí, do 2 měsíců ode dne doručení jejího písemného určení pro tento účel. Odborové organizaci, kterou zaměstnanec písemně určil podle věty první, zaměstnavatel sdělí jméno, příjmení a kontaktní údaje zaměstnance, který žádost podal.
(4) Odborová organizace, která obdržela vysvětlení nebo doplnění podle odstavce 3, tyto informace vyhodnotí a se svým hodnocením seznámí dotčeného zaměstnance. V případě zjištění porušení práva na rovné zacházení v oblasti odměňování mu doporučí vhodný postup na ochranu jeho práv. 
(5) Zaměstnavatel poskytne na žádost zaměstnance, odborové organizace nebo rady zaměstnanců informace podle odstavce 1 z posledních 4 let, jsou-li k dispozici.

§ 306d
(1) Odborová organizace a rada zaměstnanců jsou povinny při uplatňování práv uvedených v § 287a až 287e, § 306b a 306c postupovat tak, aby nemohlo dojít ke zpřístupnění anebo poskytnutí informace o výši odměny za práci nebo jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty určitého zaměstnance.
(2) Odborová organizace a rada zaměstnanců jsou povinny informace, které jim byly zaměstnavatelem poskytnuty nebo zpřístupněny v souvislosti s uplatňováním práv uvedených v § 287a až 287e, § 306b a 306c, neužívat k jinému účelu než k výkonu práva na rovné zacházení při poskytování odměny za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty.

* * *

§ 309b
(1) Na zaměstnance agentury práce se po dobu dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele vztahuje systém odměňování uživatele. Agentura práce je povinna před sjednáním, stanovením nebo určením výše odměny za práci po dobu dočasného přidělení zajistit souhlas uživatele s výší a strukturou této odměny za práci. Uživatel je povinen bez zbytečného odkladu poskytnout agentuře práce informace o systému odměňování v té části, která se vztahuje ke skupině prací, do níž je zařazena práce vykonávaná zaměstnancem agentury práce, a dále veškeré následné změny a doplnění těchto informací, které mají vliv na odměňování takto dočasně přidělených zaměstnanců.
(2) Za účelem splnění povinnosti zaměstnavatele podle § 306b odst. 1 a 2 a § 306c odst. 2 je uživatel, k němuž agentura práce dočasně přidělila svého zaměstnance, povinen jí poskytovat potřebnou součinnost. Agentura práce je povinna zachovávat mlčenlivost o všech informacích získaných od uživatele podle věty první a podle odstavce 1, které nejsou veřejně dostupné, a nesmí je bez předchozího písemného souhlasu uživatele zpřístupnit třetím osobám ani je použít k jinému účelu, než ke splnění povinností podle § 109a, 306b a 306c. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení dočasného přidělení zaměstnance k uživateli.
* * *
§ 319

(1) Je-li zaměstnanec zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, vztahuje se na něho úprava České republiky, pokud jde o
a) maximální délku pracovní doby a minimální dobu odpočinku,
b) minimální délku dovolené za kalendářní rok nebo její poměrnou část,
c) minimální mzdu, příslušnou nejnižší úroveň zaručeného platu, složky mzdy stanovené v § 114 až 118 nebo složky platu stanovené v § 123 až 130 a § 132, 133 a 135,
d) bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
e) pracovní podmínky těhotných zaměstnankyň, zaměstnankyň, které kojí, a zaměstnankyň do konce devátého měsíce po porodu a mladistvých zaměstnanců,
f) rovné zacházení se zaměstnanci a zaměstnankyněmi a zákaz diskriminace,
g) pracovní podmínky při agenturním zaměstnávání,
h) podmínky ubytování, pokud jej zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci,
i) náhrady cestovních výdajů v souvislosti s výkonem práce s tím, že za pravidelné pracoviště se považuje obvyklé místo výkonu práce na území České republiky.
Věta první se nepoužije, jsou-li práva vyplývající z právních předpisů členského státu Evropské unie, z něhož byl zaměstnanec vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb, pro něho výhodnější. Výhodnost se posuzuje u každého práva vyplývajícího z pracovněprávního vztahu samostatně.
(2) Ustanovení odstavce 1 písm. b) a c) se nepoužijí, jestliže doba vyslání zaměstnance k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb v České republice nepřesáhne celkově dobu 30 dnů v kalendářním roce. To neplatí, jestliže je zaměstnanec vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb agenturou práce.
(3) Ustanovení odstavce 1 a odstavce 2 věty první platí obdobně, jde-li o cizince, který je držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance115) a cizince uvedeného v § 98 písm. s) zákona o zaměstnanosti. Pro odměňování cizinců uvedených ve větě první platí § 43a odst. 6 obdobně.

§ 320
(1) Návrhy zákonů a návrhy ostatních právních předpisů týkajících se důležitých zájmů pracujících zaměstnanců a zaměstnavatelů, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových, kulturních a sociálních podmínek, se projednávají s příslušnými odborovými organizacemi a příslušnými organizacemi zaměstnavatelů
(2) Ústřední správní úřady, které vydávají prováděcí pracovněprávní předpisy, činí tak po jejich projednání s příslušnou odborovou organizací a s příslušnou organizací zaměstnavatelů.
(3) Příslušné státní orgány projednávají s odborovými organizacemi otázky týkající se pracovních a životních podmínek zaměstnanců a poskytují odborovým organizacím potřebné informace.
(4) Odborové organizace jednající v pracovněprávních vztazích za zaměstnance státu6), příspěvkových organizací15),92), státních fondů14) a územních samosprávných celků40) mají právo zejména
a) jednat a zaujmout stanoviska k návrhům ve věcech podmínek zaměstnávání zaměstnanců a počtu zaměstnanců,
b) podávat návrhy, jednat a zaujmout stanoviska k návrhům ve věcech zlepšení podmínek výkonu práce a odměňování

§ 320a
Stát na základě dohody v Radě hospodářské a sociální dohody hradí příspěvek odborovým organizacím a organizacím zaměstnavatelů na
a) podporu vzájemných jednání na celostátní, odvětvové nebo krajské úrovni, která se týkají důležitých zájmů pracujících zaměstnanců a zaměstnavatelů, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových a sociálních podmínek,
b) opatření v oblasti prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

* * *

§ 344a
Dojde-li na základě usnesení vlády k převodu činnosti nebo její části z jedné organizační složky státu na jinou organizační složku státu, přechází výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zařazených k výkonu této činnosti nebo její části na organizační složku státu, na niž se činnost nebo její část převádí. Ustanovení § 338 odst. 2 část věty za středníkem se použije obdobně.

* * *

§ 346a
Zaměstnavatel nesmí omezovat zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy, platu, nebo odměny z dohody odměny za práci ani s informacemi o jiných peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty, která mu poskytuje.


§ 346b
(1) Zaměstnavatel nesmí zaměstnanci za porušení povinnosti vyplývající mu ze základního pracovněprávního vztahu ukládat peněžní postihy ani je od něho požadovat; to se nevztahuje na škodu, za kterou zaměstnanec odpovídá.
(2) Zaměstnavatel nesmí přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance.
(3) Zaměstnavatel nesmí od zaměstnance v souvislosti s výkonem závislé práce požadovat peněžitou záruku.
(4) Zaměstnavatel nesmí zaměstnance jakýmkoliv způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů nebo ze zákona o platformové práci.

***

§ 357
(1) Jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda (§ 111) nebo příslušná nejnižší úroveň zaručeného platu (§ 112), na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě nebo příslušné nejnižší úrovni zaručeného platu; to platí také při uplatnění pravděpodobného výdělku (§ 355).
(2) U zaměstnance, u kterého došlo ke změně pracovní smlouvy z důvodu ohrožení nemocí z povolání nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna až po této změně, se vychází při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku z průměrného výdělku zjištěného naposled před změnou pracovní smlouvy, pokud to je pro zaměstnance výhodnější.

***

§ 363
Ustanoveními, kterými se zapracovávají předpisy Evropské unie, jsou § 16 odst. 2 a 3, § 24 odst. 3 až 7, § 30 odst. 2 a 3, § 35 odst. 2 až 5, § 37 odst. 1 až 4, § 37a, § 39, § 40 odst. 3, § 41 odst. 1 v úvodní části ustanovení a písmena b), c), e) a f), § 47 písm. b), c) a e), § 51a, § 53 odst. 1 spočívající ve slovech „Zakazuje se dát zaměstnanci výpověď“ a písm. d), § 54 písm. b) spočívající ve slovech „to neplatí v případě těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, která čerpá mateřskou dovolenou, zaměstnance, který čerpá otcovskou dovolenou, zaměstnance v době, kdy čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou“, § 54 písm. c) spočívající ve slovech „nejde o zaměstnankyni na mateřské dovolené, zaměstnance na otcovské dovolené nebo o zaměstnance v době čerpání rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou“, § 54 písm. d) spočívající ve slovech „o těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, zaměstnance čerpajícího otcovskou dovolenou, nebo o zaměstnance anebo zaměstnankyni, kteří čerpají rodičovskou dovolenou“, § 55 odst. 2, § 62 až 64, § 74 odst. 2, § 77 odst. 4, 7 a 8, § 77a, 77b, § 78 odst. 1 písm. a) až f), j), k) a m) spočívající ve slovech „průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu“, ve slovech „za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích“ a ve větě „Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.“, § 79 odst. 1, § 79a, 80, 81, § 85 odst. 4 spočívající ve slovech „průměrná týdenní pracovní doba naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, nejdéle však v období uvedeném v § 78 odst. 1 písm. m)“, § 86 odst. 3 a 4, § 87a odst. 2 písm. b), § 88 odst. 1 a 2, § 90, 90a, 90b, § 92, § 93 odst. 2 věta druhá a odst. 4, § 94, § 96 odst. 1 písm. a) body 1 a 2 a odst. 2, § 97 odst. 2 spočívající ve slovech „v případech uvedených v § 203 odst. 2 písm. a)“, § 101, 102, 103, 104, § 105 odst. 1 spočívající ve slovech „Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu“, odst. 3 písm. a), odst. 4 a 7, § 106 odst. 1 až 3 a odst. 4 písm. a), c), d), f) a g), § 108 odst. 2, 3, 6 a 7, § 109a, § 110 odst. 1, § 111 odst. 1, 3, 8 a 9, § 112 odst. 2, § 113 odst. 4, § 136 odst. 2, § 191 spočívající ve slovech „Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiné fyzické osoby v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění a po dobu péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 39 zákona o nemocenském pojištění nebo z důvodu, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat“, § 191a, 195, 195a, 196, § 197 odst. 3 věta první spočívající ve slovech „Rodičovská dovolená podle odstavce 1 přísluší ode dne převzetí dítěte až do dne, kdy dítě dosáhne věku 3 let“ a ve slovech „rodičovská dovolená přísluší“ a věty druhá a třetí, § 198 odst. 1, pokud jde o otcovskou dovolenou, a § 198 odst. 1 až 4, pokud jde o rodičovskou dovolenou, § 199 odst. 1, § 203 odst. 2 písm. a), § 212 odst. 1 a 4, § 213 odst. 1 a 2, § 215 odst. 1 spočívající ve slovech „a pracoval-li za těchto podmínek po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dodatková dovolená v délce odpovídající této kratší týdenní pracovní době.“, § 215 odst. 2 a 7, § 217 odst. 4, pokud jde o otcovskou a rodičovskou dovolenou, § 218 odst. 1, § 222 odst. 2, § 229 odst. 1 spočívající ve slovech „odborná praxe se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat“, § 238 odst. 1 a 2, § 239, § 240 odst. 1, § 241, 241a, 244a, § 245 odst. 1, § 246 odst. 2 věta první, § 247, 265, 267 až 271e, 271g až 271j, § 273 odst. 2 spočívající ve slovech „člena evropské rady zaměstnanců, člena vyjednávacího výboru“, § 276 odst. 1 věta první a odst. 2 až 6 a 8, § 277 spočívající ve slovech „Zaměstnavatel je povinen na svůj náklad vytvořit zástupcům zaměstnanců podmínky pro řádný výkon jejich činnosti“, § 278 odst. 1 až 3 a odst. 4 věty druhá a třetí, § 279 odst. 1 písm. a), b), e) až h) a odst. 3, § 280 odst. 1 písm. a) až f), § 281 odst. 5, § 288 až 299, 306a, § 308 odst. 1 v úvodní části ustanovení a písmeno b), § 309 odst. 4 a 5, § 309a, 309b, § 316 odst. 4 spočívající ve slovech „Zaměstnavatel nesmí vyžadovat od zaměstnance informace zejména o“ a písm. a), c), d), e), g) a h) a dále ve slovech „to neplatí, jestliže je pro to dán věcný důvod spočívající v povaze práce, která má být vykonávána, a je-li tento požadavek přiměřený“, § 319, 319a, § 320a písm. a), 324a, § 338 odst. 2 až 4, § 339 odst. 1 v úvodní části ustanovení, § 339 odst. 2, § 339a, 340, 345a, 346a, § 346b odst. 4, § 349 odst. 1, § 350 odst. 2 a § 350b.

Ustanoveními, kterými se zapracovávají předpisy Evropské unie, jsou § 16 odst. 2 a 3, § 24 odst. 3 až 7, § 30 odst. 2 a 3, § 35 odst. 2 až 5, § 37 odst. 1 až 4, § 37a, § 39, § 40 odst. 3, § 41 odst. 1 v úvodní části ustanovení a písmena b), c), e) a f), § 47 písm. b), c) a e), § 51a, § 53 odst. 1 spočívající ve slovech „Zakazuje se dát zaměstnanci výpověď“ a písm. d), § 54 písm. b) spočívající ve slovech „to neplatí v případě těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, která čerpá mateřskou dovolenou, zaměstnance, který čerpá otcovskou dovolenou, zaměstnance v době, kdy čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou“, § 54 písm. c) spočívající ve slovech „nejde o zaměstnankyni na mateřské dovolené, zaměstnance na otcovské dovolené nebo o zaměstnance v době čerpání rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou“, § 54 písm. d) spočívající ve slovech „o těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, zaměstnance čerpajícího otcovskou dovolenou, nebo o zaměstnance anebo zaměstnankyni, kteří čerpají rodičovskou dovolenou“, § 55 odst. 2, § 62 až 64, § 74 odst. 2, § 77 odst. 4, 7 a 8, § 77a, 77b, § 78 odst. 1 písm. a) až f), j), k) a m) spočívající ve slovech „průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu“, ve slovech „za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích“ a ve větě „Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.“, § 79 odst. 1, § 79a, 80, 81, § 85 odst. 4 spočívající ve slovech „průměrná týdenní pracovní doba naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, nejdéle však v období uvedeném v § 78 odst. 1 písm. m)“, § 86 odst. 3 a 4, § 87a odst. 2 písm. b), § 88 odst. 1 a 2, § 90, 90a, 90b, § 92, § 93 odst. 2 věta druhá a odst. 4, § 94, § 96 odst. 1 písm. a) body 1 a 2 a odst. 2, § 97 odst. 2 spočívající ve slovech „v případech uvedených v § 203 odst. 2 písm. a)“, § 101, 102, 103, 104, § 105 odst. 1 spočívající ve slovech „Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu“, odst. 3 písm. a), odst. 4 a 7, § 106 odst. 1 až 3 a odst. 4 písm. a), c), d), f) a g), § 108 odst. 2, 3, 6 a 7, § 109a, § 110 odst. 1, § 111 odst. 1, 3, 8 a 9, § 113 odst. 4, § 136 odst. 2, § 191 spočívající ve slovech „Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiné fyzické osoby v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění a po dobu péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 39 zákona o nemocenském pojištění nebo z důvodu, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat“, § 191a, 195, 195a, 196, § 197 odst. 3 věta první spočívající ve slovech „Rodičovská dovolená podle odstavce 1 přísluší ode dne převzetí dítěte až do dne, kdy dítě dosáhne věku 3 let“ a ve slovech „rodičovská dovolená přísluší“ a věty druhá a třetí, § 198 odst. 1, pokud jde o otcovskou dovolenou, a § 198 odst. 1 až 4, pokud jde o rodičovskou dovolenou, § 199 odst. 1, § 203 odst. 2 písm. a), § 212 odst. 1 a 4, § 213 odst. 1 a 2, § 215 odst. 1 spočívající ve slovech „a pracoval-li za těchto podmínek po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dodatková dovolená v délce odpovídající této kratší týdenní pracovní době.“, § 215 odst. 2 a 7, § 217 odst. 4, pokud jde o otcovskou a rodičovskou dovolenou, § 218 odst. 1, § 222 odst. 2, § 229 odst. 1 spočívající ve slovech „odborná praxe se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat“, § 238 odst. 1 a 2, § 239, § 240 odst. 1, § 241, 241a, 244a, § 245 odst. 1, § 246 odst. 2 věta první, § 247, 265, 267 až 271e, 271g až 271j, § 273 odst. 2 spočívající ve slovech „člena evropské rady zaměstnanců, člena vyjednávacího výboru“, § 276 odst. 1 věta první a odst. 2 až 6 a 8, § 277 spočívající ve slovech „Zaměstnavatel je povinen na svůj náklad vytvořit zástupcům zaměstnanců podmínky pro řádný výkon jejich činnosti“, § 278 odst. 1 až 3 a odst. 4 věty druhá a třetí, § 279 odst. 1 písm. a), b), e) až h) a odst. 3, § 280 odst. 1 písm. a) až f), § 281 odst. 5, § 288 § 287 odst. 2 písm. i), § 287a, 287b, § 287c odst. 1, § 287d až 299, 306a až 306d, § 308 odst. 1 v úvodní části ustanovení a písmeno b), § 309 odst. 4 a 5, § 309a, § 309b, § 316 odst. 4 spočívající ve slovech „Zaměstnavatel nesmí vyžadovat od zaměstnance informace zejména o“ a písm. a), c), d), e), g) a h) a dále ve slovech „to neplatí, jestliže je pro to dán věcný důvod spočívající v povaze práce, která má být vykonávána, a je-li tento požadavek přiměřený“, § 319, 319a, § 320a písm. a), 324a, § 338 odst. 2 až 4, § 339 odst. 1 v úvodní části ustanovení, § 339 odst. 2, § 339a, 340, 345a, 346a, § 346b odst. 4, § 349 odst. 1, § 350 odst. 2 a § 350b.

* * *

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
Změny jsou navrhovány s účinky od 1. ledna 2027
Změna je navrhována s účinky od 1. ledna 2028

* * *

§ 26
(1) Odborová organizace může, s výjimkou věcí týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti, v řízení zastupovat účastníka, který je jejím členem.
(2) Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (dále jen „Úřad“) může zastupovat účastníka v řízení o určení nebo změnu vyživovací povinnosti a v řízení o výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k placení výživného, jde-li o věci se vztahem k cizině.
(3) Ve věcech ochrany před diskriminací na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace se účastník může dát v řízení zastupovat též právnickou osobou vzniklou na základě zvláštního právního předpisu, k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana před takovou diskriminací, nebo veřejným ochráncem práv.
(4) Ve sporech o nárocích vycházejících z autorského zákona, o nárocích z ohrožení a porušení práv podle autorského zákona a o nárocích na vydání bezdůvodného obohacení získaného na úkor toho, komu svědčí práva podle autorského zákona, se účastník může dát zastupovat právnickou osobou, k jejímuž předmětu podnikání, popřípadě činnosti patří ochrana práv podle autorského zákona.
(5) Je-li ve věcech pracovních žalobcem cizinec, může se dát v řízení zastupovat též právnickou osobou vzniklou na základě zvláštního právního předpisu, k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana práv cizinců; za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie. Ustanovení tohoto odstavce o zastoupení cizince právnickou osobou se použije i v případech, ve kterých se uplatní přímo použitelný předpis Evropské unie z oblasti volného pohybu pracovníků105).
(6) Ve věcech pracovních a ve věcech vyplývajících ze zákona o pobytu cizinců na území České republiky se může dát cizinec, který na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, v řízení zastupovat právnickou osobou, k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana práv cizinců.
(7) Ve věcech ochrany osobních údajů se může dát subjekt údajů v řízení zastupovat též právnickou osobou, jejíž zisk se nerozděluje a k jejímž činnostem uvedeným v zakladatelském právním jednání patří ochrana práv subjektů údajů; za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.
(8) Převezme-li odborová organizace nebo Úřad anebo právnická osoba podle odstavců 3, 4 a 6 zastoupení, jedná jejich jménem za zastoupeného osoba uvedená v § 21.

* * *
§ 133a
(1) Pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že ze strany žalovaného došlo k přímé nebo nepřímé diskriminaci
a) na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace v oblasti pracovní nebo jiné závislé činnosti včetně přístupu k nim, povolání, podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti včetně přístupu k nim, členství v organizacích zaměstnanců nebo zaměstnavatelů a členství a činnosti v profesních komorách56b),
b) na základě rasového nebo etnického původu při poskytování zdravotní a sociální péče, v přístupu ke vzdělání a odborné přípravě, přístupu k veřejným zakázkám, přístupu k bydlení, členství ve spolcích a jiných zájmových sdruženích a při prodeji zboží v obchodě nebo poskytování služeb56c), nebo
c) na základě pohlaví při přístupu ke zboží a službám56d),
je žalovaný povinen dokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení.
(2) Pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že byl ze strany žalovaného vystaven odvetnému opatření proto, že je oznamovatelem podle zákona o ochraně oznamovatelů, je žalovaný povinen dokázat, že přijetí tvrzeného opatření bylo objektivně odůvodněno legitimním cílem a představovalo k tomuto cíli přiměřený a nezbytný prostředek.
(3) Pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že mu žalovaný dal výpověď z pracovního poměru nebo okamžitě zrušil pracovní poměr nebo zrušil právní vztah založený dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti výpovědí nebo okamžitým zrušením proto, že
a) se žalobce zákonným způsobem domáhal
1. práva na informace při vzniku nebo změně pracovněprávního vztahu podle § 37 nebo § 77a zákoníku práce,
2. práva na informace při vysílání zaměstnance na území jiného státu podle § 37a nebo 77b zákoníku práce,
3. práva na rozvržení pracovní doby předem podle § 74 odst. 2 nebo § 84 zákoníku práce,
4. práva na odborný rozvoj podle § 227 až 230 zákoníku práce,
5. práva podle zákona o platformové práci,
b) žalobce zaměstnavatele požádal o zaměstnání v pracovním poměru podle § 77 odst. 4 zákoníku práce, o čerpání mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené nebo tuto dovolenou čerpal, nebo
c) žalobce zaměstnavatele požádal o možnost pečovat o jinou fyzickou osobu nebo ji ošetřovat podle § 191 zákoníku práce nebo o takovou fyzickou osobu podle § 191 zákoníku práce pečoval nebo ji ošetřoval,
je žalovaný povinen dokázat, že k výpovědi nebo okamžitému zrušení došlo z jiného důvodu56e).
(4) Pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že žalovaný dal žalobci jako vedoucímu státnímu zaměstnanci podle zákona o státních zaměstnancích výpověď z pracovního poměru nebo s ním okamžitě zrušil pracovní poměr anebo jej z funkce odvolal v návaznosti na změnu organizační struktury účelově mířící proti žalobci nebo na jiné obdobné účelové jednání žalovaného mířící proti žalobci, je žalovaný povinen dokázat, že k výpovědi, okamžitému zrušení pracovního poměru nebo odvolání z funkce došlo pouze na základě zákonného důvodu.

Odstavec 4 je navrhován v senátním tisku 267 (sněm. tisk 77) - návrh zákona o státních zaměstnancích

(5) Pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že má co do odborné způsobilosti, schopností a pracovní výkonnosti přinejmenším stejné nebo srovnatelné kvalifikační předpoklady jako kandidát, který byl při výběru upřednostněn, a jde o kandidáta na člena vedoucího orgánu emitenta, jehož účastnické cenné papíry jsou přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu a na kterého se vztahují povinnosti upřednostnit kandidáta méně zastoupeného pohlaví, je žalovaný povinen dokázat, že při výběru kandidáta postupoval podle pravidel upřednostnit kandidáta méně zastoupeného pohlaví obsažených v zákoně upravující podnikání na kapitálovém trhu.

Odstavec 5 je navrhován ve sněmovním tisku 210 - vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony v souvislosti s podporou vyváženého zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech některých emitentů

(6) Pokud žalobce, který je platformovým pracovníkem podle zákona o platformové práci, uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že s ním žalovaný ukončil smluvní vztah proto, že se žalobce zákonným způsobem domáhal svého práva podle zákona o platformové práci, je žalovaný povinen dokázat, že k ukončení smluvního vztahu došlo z jiného důvodu56e).
(7) Pokud žalobce tvrdí, že žalovaný porušil některou z povinností uvedených v § 30, § 109a, § 306a a § 346a zákoníku práce, je žalovaný v řízení o žalobě na ochranu před diskriminací v souvislosti s odměňováním za závislou práci nebo jinou závislou činnost povinen dokázat, že vůči žalobci nedošlo k porušení zásady rovného zacházení. To neplatí, jestliže žalovaný dokáže, že porušení některé z povinností podle věty první bylo zjevně neúmyslné a málo závažné. 56g)
(7) Pokud žalobce tvrdí, že žalovaný porušil některou z povinností uvedených v § 30, § 109a, § 287 odst. 2 písm. i), § 287a až 287e, § 306a, § 306b, § 306c a § 346a zákoníku práce nebo 37i zákona o inspekci práce, je žalovaný v řízení o žalobě na ochranu před diskriminací v souvislosti s odměňováním za závislou práci nebo jinou závislou činnost povinen dokázat, že vůči žalobci nedošlo k porušení zásady rovného zacházení. To neplatí, jestliže žalovaný dokáže, že porušení některé z povinností podle věty první bylo zjevně neúmyslné a málo závažné. 56g)
___________
56b) Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ.
Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání.
Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování.
Směrnice Rady 97/80/ES ze dne 15. prosince 1997 o důkazním břemenu v případech diskriminace na základě pohlaví.
56c) Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ.
56d) Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování.
56e) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 ze dne 23. října 2024 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy.
56g) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování.

* * *
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Změny jsou navrhovány s účinky od 1. ledna 2027
Změny jsou navrhovány s účinky od 1. ledna 2028

* * *
§ 1
Tento zákon upravuje organizační uspořádání sociálního zabezpečení, působnost České správy sociálního zabezpečení, územních správ sociálního zabezpečení, Institutu posuzování zdravotního stavu a orgánů státní správy v sociálním zabezpečení a k výběru příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, úkoly občanů a zaměstnavatelů při provádění sociálního zabezpečení a řízení ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení, včetně řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, státní sociální podpory, dávky státní sociální pomoci, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče a ve věcech osob zdravotně znevýhodněných. Tento zákon dále upravuje postup při úhradě náhrady mzdy nebo platu za pracovní volno související s akcí pro děti a mládež (dále jen „náhrada mzdy nebo platu“), kterou poskytl zaměstnavatel zaměstnanci podle § 203a zákoníku práce, a postup při úhradě peněžité částky za umožnění výkonu nelegální nebo nehlášené práce podle zákona o zaměstnanosti.

* * *
§ 5

Česká správa sociálního zabezpečení
Česká správa sociálního zabezpečení
a) rozhoduje
1. o dávkách důchodového pojištění, pokud není v tomto zákoně stanoveno, že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje výplaty těchto dávek,
2. o povinnosti občana vrátit dávku důchodového pojištění poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,
3. o povinnosti zaměstnavatele nahradit neprávem vyplacené částky na dávce důchodového pojištění, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,
4. o odvoláních proti rozhodnutí územní správy sociálního zabezpečení,
5. o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jí bylo v jednotlivých případech svěřeno,
6. o převodech důchodových práv podle § 105a zákona o důchodovém pojištění a zařizuje tyto převody,
b) jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení,
c) plní úkoly při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny,

d) řídí a kontroluje činnost Institutu posuzování zdravotního stavu a územních správ sociálního zabezpečení,
e) zajišťuje plnění úkolů vyplývajících z práva Evropské unie a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v oblasti důchodového pojištění a v oblasti pojistného na sociální zabezpečení,
f) zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle tohoto zákona,
g) vede registr pojištěnců důchodového pojištění (dále jen „registr pojištěnců“),
h) vyrozumívá Institut posuzování zdravotního stavu [§ 6b odst. 2 písm. c)] o tom, že občan, který je dočasně práce neschopným, byl uznán invalidním na základě soudního řízení o žalobě,
i) zajišťuje správu údajů Integrovaného informačního systému České správy sociálního zabezpečení; správou údajů se rozumí jejich sběr a zpracování,
j) zajišťuje správu a provoz technických a programových prostředků k přístupu k Integrovanému informačnímu systému Ministerstva práce a sociálních věcí.,
k) spolupracuje s jinými státními orgány při kontrolní činnosti související s výkonem závislé práce podle zvláštních právních předpisů; za tímto účelem si mohou vzájemně poskytovat informace, podklady a výsledky kontrol v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti.

* * *
§ 6
(1) Názvy, sídla a správní obvody územních správ sociálního zabezpečení, v kterých plní územní správy sociálního zabezpečení úkoly podle tohoto zákona a podle jiných právních předpisů, jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.
(2) Územní správy sociálního zabezpečení plní v rámci své působnosti úkoly stanovené tímto zákonem, pokud není jinými obecně závaznými předpisy stanoveno, že tyto úkoly plní jiný orgán.
(3) Územní správy sociálního zabezpečení
a) rozhodují
1. ve sporných případech o vzniku a zániku důchodového pojištění,
2. zrušen
3. zrušen
4. zrušen
5. zrušen
6. zrušen
7. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh, o penále o úroku z prodlení a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení a o zřízení zástavního práva v případě dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, penále nebo pokutě nebo o pokutě,
8. zrušen
9. o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jim bylo v jednotlivých případech svěřeno,
10. zrušen
11. o době a rozsahu péče muže o dítě ve věku do 4 let, jde-li o dobu péče o toto dítě po 31. prosinci 1995 do 30. června 2007, a o době a rozsahu péče o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a péče osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let, jde-li o doby péče o tyto děti a bezmocné osoby po 31. prosinci 1995 do 31. prosince 2006,
12. o době a rozsahu péče osoby pečující osobně o osobu, která je podle zvláštního právního předpisu52b) závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), jde-li o dobu péče o tuto osobu po 31. prosinci 2006, a o době a rozsahu péče osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je podle zvláštního právního předpisu52b) závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
13. o tom, zda osoba samostatně výdělečně činná pečuje o dítě do 4 let věku nebo o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), v největším rozsahu52c), a o tom, u koho se v případě současné péče o více dětí do 4 let věku uplatní péče o dítě do 4 let věku jako důvod pro to, aby se samostatná výdělečná činnost považovala za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost,
14. ve sporu o to, která osoba pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu z důvodu výchovy dítěte86) osobně pečovala o dítě v největším rozsahu; tento spor vzniká, má-li být na základě žádosti pojištěnce zvýšena procentní výměra starobního důchodu za vychované dítě, k jehož výchově již bylo nebo má být přihlédnuto při zvýšení procentní výměry starobního důchodu u jiného pojištěnce, který trvá na tom, že o dítě pečoval v největším rozsahu,
15. zrušen
16. zrušen
17. o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání před 1. lednem 1976, jestliže člen jednotného zemědělského družstva nepracoval stanovený počet pracovních dnů, popřípadě jinak určený pracovní úvazek,
18. ve věcech osob zdravotně znevýhodněných,
19. zrušen 
19. o úhradě peněžité částky za umožnění výkonu nelegální nebo nehlášené práce podle zákona o zaměstnanosti,
20. zrušen
b) zrušeno
c) vrací zaměstnanci přeplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
d) zrušeno
e) zrušeno
f) zrušeno
g) zrušeno
h) vedou potřebnou statistiku a účetní evidenci předepsanou v sociálním zabezpečení,
ch) vedou evidenci pro účely důchodového pojištění osob samostatně výdělečně činných a občanů dobrovolně účastných důchodového pojištění,53) kteří si platí pojistné na důchodové pojištění,
i) sepisují žádosti o dávky důchodového pojištění v případech stanovených tímto zákonem,
j) opatřují a předkládají České správě sociálního zabezpečení na její žádost podklady pro rozhodnutí o dávkách důchodového pojištění a pro vymáhání neprávem vyplacených částek dávek důchodového pojištění,
k) navrhují České správě sociálního zabezpečení zápočet dob pojištění a náhradních dob pojištění ve sporných případech a zápočet doby vojenské služby v jiných než spojeneckých armádách, kterou konali povinně občané v době nesvobody, včetně doby zajetí,
l) poskytují občanům a zaměstnavatelům odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
m) zrušeno
n) zrušeno
o) kontrolují plnění povinností občanů a zaměstnavatelů v sociálním zabezpečení, plnění povinností plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a plnění povinností stanovených při provádění sociálního zabezpečení poskytovatelům zdravotních služeb,
p) zrušeno
p) spolupracují s jinými státními orgány při kontrolní činnosti související s výkonem závislé práce podle zvláštních právních předpisů; za tímto účelem si mohou vzájemně poskytovat informace, podklady a výsledky kontrol v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti,
q) zrušeno
r) vybírají pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh podle zvláštního zákona32) a vymáhají pohledávky ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně pohledávek v těchto věcech na základě mezinárodních smluv; přitom jsou oprávněny provádět správní výkon rozhodnutí,
s) zrušeno
t) vymáhají pohledávky na dávkách důchodového pojištění; přitom jsou oprávněny provádět správní výkon rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění,
u) mohou převzít plnění některých úkolů spojených s prováděním důchodového pojištění zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří neplní povinnosti při provádění důchodového pojištění,
v) vydávají na žádost osob samostatně výdělečně činných potvrzení o výši měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pro účely posouzení nároku na dávky státní sociální podpory a dávku státní sociální pomoci,
y) navrhují živnostenskému úřadu zrušení živnostenského oprávnění podnikateli z důvodu neplnění závazků podnikatele vůči státu,
z) spolupracují s Institutem posuzování zdravotního stavu při výkonu posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti podle § 8 a mohou převzít plnění některých úkolů Institutu posuzování zdravotního stavu v oblasti archivnictví a výkonu spisové služby.
____________
32) Zákon č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
52b) § 8 zákona č. 108/2006 Sb.
52c) § 9 odst. 8 věta třetí zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 152/2007 Sb.
53) § 6 zákona č. 155/1995 Sb.
86) § 34a zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Čl. II body 1 a 3 zákona č. 323/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

* * *
§ 11
(1) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny v mezích své působnosti vyžadovat od státních orgánů a fyzických a právnických osob pomoc a bezplatná sdělení potřebná pro provádění sociálního zabezpečení, pro kontrolu odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pro plnění úkolů vyplývajících pro orgány sociálního zabezpečení z práva Evropské unie73d) a z mezinárodních smluv; státní orgány a fyzické a právnické osoby jsou povinny v mezích své působnosti těmto žádostem vyhovět, a to do 30 dnů ode dne vyžádání; státní orgány a zdravotní pojišťovny mohou sdělení poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Příslušné úřady pověřené vedením matrik jsou povinny písemně sdělovat České správě sociálního zabezpečení v Praze údaje o úmrtí občanů starších 15 let, a to do dvou týdnů ode dne zápisu do příslušné matriky. Povinnost podle věty první plní tyto úřady zasláním opisu úmrtního listu.
(3) Ministerstvo poskytuje České správě sociálního zabezpečení pro plnění úkolů vyplývajících pro ni v sociálním zabezpečení z práva Evropské unie73d) a z mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení potřebné údaje o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a datu přiznání a výši podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci a o pracovních úrazech a nemocech z povolání. Údaje uvedené ve větě první lze poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo je oprávněno vyžadovat od České pojišťovny, a. s.33a) a Kooperativy, pojišťovny, a. s. 33a) a od Státního zdravotního ústavu33b) údaje o pracovních úrazech a nemocech z povolání potřebné pro plnění úkolu uvedeného ve větě první; tyto pojišťovny a Státní zdravotní ústav jsou povinny této žádosti ministerstva vyhovět a údaje bezplatně zaslat ministerstvu do 30 dnů ode dne vyžádání.
(4) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny v mezích své působnosti vzájemně si sdělovat údaje potřebné k plnění úkolů vyplývajících pro ně v sociálním zabezpečení z práva Evropské unie73d) a mezinárodních smluv a k provádění sociálního zabezpečení a k plnění úkolů vyplývajících pro ně ze zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Dožádaný orgán sociálního zabezpečení je povinen žádosti jiného orgánu sociálního zabezpečení vyhovět ve lhůtě do 8 dnů ode dne vyžádání, nestanovil-li orgán sociálního zabezpečení, který údaje vyžaduje, lhůtu delší. Údaje uvedené ve větě první lze poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5) Orgány sociálního zabezpečení a živnostenské úřady si v mezích své působnosti vzájemně předávají údaje potřebné k provádění sociálního zabezpečení u osob uvedených v § 10a odst. 1. Tyto údaje mohou být vyžádány a předávány i v elektronické podobě, a to též způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6) Soud je povinen neprodleně a bez žádosti sdělit plátci důchodu údaje o trestných činech, které podle § 118a odst. 3 nebo podle § 34a odst. 4, § 41 odst. 4, § 50 odst. 6 a 7 a § 52 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění mají vliv na trvání nároku na dávku důchodového pojištění, snížení dávky nebo zánik nároku na dávku a na nárok orgánu sociálního zabezpečení na vrácení, popřípadě náhradu částek dávky vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely. Soud plní povinnost podle věty první zasláním stejnopisu pravomocného rozhodnutí o těchto trestných činech. Nelze-li zjistit, který orgán sociálního zabezpečení je plátcem důchodu, nebo není-li odsouzený poživatelem důchodu, sdělí soud údaj orgánu sociálního zabezpečení podle § 3 odst. 3 písm. b) a d) až f).
(7) Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektoráty práce sdělují České správě sociálního zabezpečení bez žádosti údaje o kontrolních zjištěních týkající se umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 zákona o zaměstnanosti nebo nehlášené práce podle § 5 písm. j) zákona o zaměstnanosti a o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální nebo nehlášené práce; tyto povinnosti plní zasláním kopie protokolu o kontrole neprodleně po jejím skončení a pravomocného rozhodnutí o přestupku v této věci.
 ________________
33a) § 205d odst. 1 zákoníku práce.
§ 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
33b) § 86 odst. 2 a 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
73d) Například Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 988/2009 a Nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění Nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.

* * *
§ 14
Povinnost zachovávat mlčenlivost
(1) Zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů orgánů sociálního zabezpečení nebo v přímé souvislosti s nimi, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu nebo služebního poměru. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.
 	(2) Údaje týkající se jednotlivých občanů nebo zaměstnavatelů, které se orgány sociálního zabezpečení při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon45) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem občana nebo zaměstnavatele. V rozsahu potřebném pro řízení ve věcech sociálního zabezpečení poskytují orgány sociálního zabezpečení údaje týkající se jednotlivých občanů cizozemským nositelům pojištění na základě jejich žádosti, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak. Orgány sociálního zabezpečení poskytují dále údaje získané při provádění důchodového pojištění jiným správním úřadům nebo orgánům k plnění úkolů vyplývajících pro ně z práva Evropské unie a mezinárodních smluv.
 	(3) Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny na žádost poskytnout
a) informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jinému orgánu sociálního zabezpečení nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve správním řízení nebo žalobu ve věci pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dědictví po poplatníku tohoto pojistného (příspěvku) nebo návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; tyto informace poskytnou na žádost též jinému orgánu sociálního zabezpečení, je-li účastníkem insolvenčního řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo soudu, který toto řízení vede anebo v tomto řízení ustanovenému insolvenčnímu správci,
b) správcům daně údaje nezbytné k výkonu správy daní,
c) zdravotním pojišťovnám49) seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona, a výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých zaměstnavatelů a ke kontrole nebo doplnění údajů vedených v informačních systémech zdravotních pojišťoven též údaje z registru pojištěnců a údaj o tom, zda a od kdy občan je poživatelem dávky důchodového pojištění nebo přestal být jejím poživatelem nebo zda a od kdy je invalidním ve třetím stupni nebo přestal být invalidním ve třetím stupni,
d) Úřadu práce České republiky – krajským pobočkám a pobočce pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) údaje nezbytné k plnění úkolů v jejich působnosti, pokud je v žádosti vymezen rozsah požadovaných informací a účel, pro který je informace požadována; údaje jsou poskytovány v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, je-li tento způsob poskytování údajů v technických možnostech orgánu sociálního zabezpečení,
e) jiným orgánům sociálního zabezpečení informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných,
g) Českému statistickému úřadu údaje stanovené zvláštním zákonem,50a)
h) Ministerstvu financí informace vyžádané při plnění povinností podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,
i) ministerstvu údaje potřebné k plnění úkolů v jeho působnosti, a to včetně údajů o jednotlivých občanech a o jejich zdravotním stavu, pokud je v žádosti vymezen rozsah požadovaných informací a účel, pro který je informace požadována; údaje jsou poskytovány v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, je-li tento způsob poskytování údajů v technických možnostech orgánu sociálního zabezpečení,
j) obecním úřadům poskytujícím služby sociální péče a realizujícím činnosti sociální práce a krajským úřadům údaje o druhu, výši a datu přiznání jimi vyplácených dávek důchodového pojištění žadatelům o sociální služby, poživatelům těchto služeb a osobám s těmito žadateli nebo poživateli společně posuzovaným, a to v rozsahu potřebném pro plnění úkolů v jejich působnosti,
k) Celní správě České republiky údaje o druhu a výši jimi vyplácených dávek důchodového pojištění, včetně data přiznání a údajů o jejich výplatě od tohoto data, a to v rozsahu nezbytném pro účely poskytování výsluhového příspěvku podle zvláštního zákona50c),
l) veřejnému ochránci práv, ochránci práv dětí, jejich zástupci a jimi pověřeným zaměstnancům Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí informace, které si vyžádají v souvislosti s plněním úkolů při výkonu jim svěřené působnosti podle zvláštního zákona,
m) informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Národnímu bezpečnostnímu úřadu, zpravodajské službě nebo Ministerstvu vnitra, pro potřeby provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona50d),
n) živnostenským úřadům, u nichž osoby uvedené v § 10a odst. 1 podaly oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti nebo přihlášku k účasti na důchodovém pojištění, identifikační číslo osoby, čísla účtů pro placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaj o výši pojistného nebo záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
o) dalším orgánům státní správy údaje nezbytné k plnění úkolů v jejich působnosti podle zvláštních zákonů, a to včetně údajů o jednotlivých pojištěncích, s výjimkou údajů o zdravotním stavu; ustanovení § 16a odst. 3 tím není dotčeno. Orgán sociálního zabezpečení poskytne požadovanou informaci, pokud ten, kdo informaci požaduje, v žádosti uvede ustanovení zákona, o který svůj požadavek na poskytnutí informace opírá, rozsah údajů, jejichž poskytnutí požaduje, a účel, pro který dané informace požaduje,
p) Českému rozhlasu a České televizi údaje stanovené zvláštním zákonem90).
 	(4) Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny poskytnout na žádost údaje získané při provádění důchodového pojištění a údaje získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to včetně údajů o jednotlivých občanech a o jejich zdravotním stavu, řídicím orgánům a koordinačnímu orgánu určeným pro operační programy financované z evropských strukturálních a investičních fondů81), jsou-li tyto údaje nezbytné k plnění úkolů vyplývajících pro ně z práva Evropské unie82). Tyto údaje je možno poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. V žádosti musí být uvedeno ustanovení právního předpisu Evropské unie, o které se žádost opírá, rozsah požadovaných údajů a účel, pro který jsou dané údaje požadovány.
 	(5) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných, využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.
 (6) Česká správa sociálního zabezpečení je povinna na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči fyzické osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit, zda tato osoba je poživatelem dávky důchodového pojištění, jaká je výše této dávky a údaj o rodném čísle této osoby.
 	(7) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na údaje týkající se výše dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně výše dlužného penále úroku z prodlení, jde-li o plátce pojistného, u něhož byl nařízen soudní nebo správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného.
 	(8) Společné prohlášení o sdílení vyměřovacích základů podle § 18b zákona o důchodovém pojištění se považuje za souhlas pojištěnce se zpřístupněním údajů týkajících se sdílení vyměřovacích základů osobě, s níž učinil toto společné prohlášení, a osobě, jejíž výše důchodu se stanoví se zřetelem na sdílený vyměřovací základ pojištěnce, který učinil toto společné prohlášení.
* * *

§ 37
Vedení a předkládání záznamů
(1) Evidence, kterou zaměstnavatel vede o občanech pro účely důchodového pojištění, musí obsahovat tyto údaje:
a) příjmení (včetně všech dřívějších příjmení), jméno, datum a místo narození, pohlaví, místo trvalého pobytu, státní občanství, a byl-li občan účasten důchodového pojištění v cizině a zaměstnavatel je jeho prvním zaměstnavatelem po skončení této účasti, též údaj o názvu a adrese cizozemského nositele pojištění a o cizozemském čísle pojištění,
b) rodné číslo,
c) vznik a skončení pracovního poměru nebo jiného vztahu k zaměstnavateli, který zakládá účast na důchodovém pojištění,
d) vyměřovací základ pojištěnce pro stanovení pojistného na důchodové pojištění za příslušná rozhodná období podle zvláštního zákona,55)
e) dobu dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou dočasné pracovní neschopnosti, kterou si občan přivodil úmyslně, a karantény, dobu, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo ošetřování jiné fyzické osoby v případech uvedených v § 39 zákona o nemocenském pojištění, nejde-li o osoby, které podle zákona o nemocenském pojištění nemají nárok na ošetřovné, a skutečnost, zda pojištěnec v žádosti o ošetřovné uvedl, že je osamělý, dobu, po kterou trvala potřeba poskytování dlouhodobé péče podle zákona o nemocenském pojištění, nejde-li o osoby, které nemají nárok na dlouhodobé ošetřovné, dobu, po kterou trvala podpůrčí doba u dávky otcovské poporodní péče podle zákona o nemocenském pojištění, a dobu před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu, do dne, který bezprostředně předchází dni porodu,
f) dobu pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci,
g) záznam, zda občan pobírá starobní důchod přiznaný podle § 31 zákona o důchodovém pojištění nebo starobní důchod se sníženým důchodovým věkem a o tom, kdo jej vyplácí; vyplácí-li důchod orgán sociálního zabezpečení Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, též datum vzniku nároku na tento důchod a číslo rozhodnutí o jeho přiznání,
h) jde-li o obchodní společnost za období před rokem 2014, seznam společníků a členů statutárního orgánu a dozorčí rady této společnosti za jednotlivé kalendářní měsíce a přehled kalendářních měsíců, za které tato společnost neodvedla pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které byla povinna odvést; to platí obdobně pro družstvo,
i) nepodléhá-li zaměstnanec nebo smluvní zaměstnanec pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo uplatnil-li zaměstnanec, který byl nebo je účasten důchodového pojištění v cizině, nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění z důvodu pobírání starobního důchodu v plné výši, údaje o jeho pojištění v cizině,
j) dobu vojenské činné služby, nejde-li o vojáky z povolání.
(2) Zaměstnavatel dále vede evidenci
a) o náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání), které vyplácí, a vystavuje občanům potvrzení o době a důvodu poskytování těchto náhrad a o výši těchto náhrad vyplacených v jednotlivých kalendářních letech,
b) o zvláštním příspěvku horníkům, který vyplácela před rokem 1996, a vystavuje potvrzení občanům o době poskytování příspěvku a o výši příspěvku vyplaceného v jednotlivých kalendářních letech; potvrzení podle písmen a) a b) je zaměstnavatel povinen vystavit občanu do 30 kalendářních dnů ode dne doručení žádosti o jeho vystavení.
(3) Zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnance, kteří pracují v zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech (dále jen „zaměstnání v hlubinném hornictví“), dále vede pro účely stanovení důchodového věku podle § 37c odst. 1 zákona o důchodovém pojištění o těchto zaměstnancích
a) jejich seznam,
b) evidenci o směnách, v nichž bylo zaměstnání v hlubinném hornictví po převážnou část směny vykonáváno pod zemí v hlubinných dolech,
c) název povolání, které vykonává zaměstnanec v zaměstnání v hlubinném hornictví, a popisy pracovních činností, které vykonává zaměstnanec v těchto povoláních; při zpracování těchto popisů a označení názvu povolání se používají pracovní činnosti a názvy povolání obsažené v Národní soustavě povolání83), přičemž se zároveň uvede, že pracoviště tohoto zaměstnance má charakter stálého pracoviště pod zemí v hlubinných dolech,
d) záznam o dni dosažení nejvyšší přípustné expozice;
zaměstnavatel sděluje údaje podle písmen b) a d) České správě sociálního zabezpečení za každý kalendářní měsíc prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (dále jen „jednotné měsíční hlášení“).
(4) Zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnance, kteří vykonávají rizikové práce podle § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění (dále jen „rizikové práce“), nebo zaměstnance, kteří vykonávají práce člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby88), operátora zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranáře horské služby (dále jen „zdravotnický záchranář“) nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, dále vede pro účely stanovení důchodového věku podle § 37e zákona o důchodovém pojištění o těchto zaměstnancích
a) jejich seznam; jde-li o výkon rizikových prací, vede pro účely § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění zaměstnavatel ve své evidenci též údaje o rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví, jímž byla práce zařazena do čtvrté kategorie,
b) evidenci o době výkonu rizikových prací a o době výkonu prací zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku v jednotlivých směnách a v jednotlivých kalendářních měsících; doba výkonu těchto prací v kalendářním měsíci se stanoví v celých hodinách, přičemž zbytek minut nižší než 60 se považuje za 1 hodinu, a působí-li při výkonu práce na zaměstnance současně více faktorů pracovních podmínek, pro které se práce považuje za rizikovou práci, hodnotí se tato doba pouze jednou, zaměstnavatel sděluje údaje podle písmene b) České správě sociálního zabezpečení za každý kalendářní měsíc prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení; to neplatí, jde-li o zaměstnance, který je příslušníkem ozbrojených sil.
(5) Občané předkládají potvrzení uvedená v odstavci 2 v souvislosti se žádostí o přiznání důchodu. Na základě údajů sdělovaných podle odstavce 3 sestaví Česká správa sociálního zabezpečení potvrzení o výkonu zaměstnání se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech v kalendářním roce. Na základě údajů sdělovaných podle odstavce 4 sestaví Česká správa sociálního zabezpečení potvrzení o počtu směn výkonu rizikové práce nebo práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku podle § 37d odst. 2 až 4 zákona o důchodovém pojištění v kalendářním roce; počet směn se stanoví tak, že se úhrn hodin výkonu rizikové práce nebo práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku v jednotlivých kalendářních měsících vydělí číslem 8, přičemž zbytek hodin nižší než 8 se považuje za 1 směnu. Potvrzení podle věty druhé a třetí zpřístupní Česká správa sociálního zabezpečení zaměstnancům prostřednictvím elektronické aplikace portálu České správy sociálního zabezpečení stejným způsobem a ve stejných lhůtách jako evidenční list důchodového pojištění (dále jen „evidenční list“); ustanovení § 39 odst. 2 se použije obdobně. Jde-li o příslušníka ozbrojených sil, vyhotoví potvrzení podle věty třetí zaměstnavatel s tím, že toto potvrzení předloží příslušnému orgánu sociálního zabezpečení spolu s evidenčním listem důchodového pojištění nebo na výzvu tohoto orgánu postupem podle § 39 odst. 3; zaměstnavatel je dále povinen vyhotovit stejnopisy tohoto potvrzení a předat jeden stejnopis příslušníku spolu se stejnopisem evidenčního listu, přičemž pro tyto stejnopisy platí § 38 odst. 5 obdobně.
(6) Jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou a o osobu dobrovolně účastnou důchodového pojištění, vede příslušná územní správa sociálního zabezpečení v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Územní správa sociálního zabezpečení je na žádost osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění povinna vydat jí potvrzení o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy jí žádost této osoby byla doručena. Územní správa sociálního zabezpečení zasílá příslušnému plátci důchodu potvrzení o výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu osobě samostatně výdělečně činné.56)
(7) Jde-li o osoby vedené v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, vede příslušná krajská pobočka Úřadu práce v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Krajská pobočka Úřadu práce zasílá České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím ministerstva údaje o době, po kterou uchazeči o zaměstnání náležela podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a době, po kterou tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležely, a to vždy po uplynutí kalendářního roku. Ustanovení odstavce 6 věty druhé platí zde přiměřeně.
(8) Jde-li o osoby, které pečují o dítě v případech uvedených v § 5 odst. 2 písm. h) a v § 102 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění, vede Úřad práce České republiky v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Úřad práce České republiky zasílá České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím ministerstva tyto údaje po uplynutí kalendářního roku. Ustanovení odstavce 6 věty druhé platí zde přiměřeně.
(9) Jde-li o osoby se zdravotním postižením při teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, vede zaměstnavatel nebo vzdělávací zařízení, u nichž se příprava provádí, v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Ustanovení odstavce 6 věty druhé platí zde přiměřeně.
(10) Zaniká-li obchodní společnost [odstavec 1 písm. h)] bez právního nástupce, je povinna předat údaje uvedené v odstavci 1 písm. h) územní správě sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu je útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd, a to nejpozději do dne výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku; to platí obdobně pro družstvo.
(11) Územní správa sociálního zabezpečení příslušná podle § 123p vede v evidenci údaje o náhradní době pojištění podle § 105d zákona o důchodovém pojištění. Tyto údaje zasílá České správě sociálního zabezpečení, a to vždy po uplynutí kalendářního roku. Ustanovení odstavce 6 věty druhé se použije přiměřeně.
__________
55) § 6 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.
56) § 11 odst. 3 písm. b) a § 16 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb.
83) § 6 odst. 1 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
88) § 13 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě.

* * *

§ 54a
(1) Promlčecí doba činí 3 roky; jde-li o přestupek, za který je stanovena pokuta, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, činí promlčecí doba 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání; jde-li o přestupek, za který je stanovena pokuta, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 7 let od jeho spáchání.
 	(2) Přestupky podle tohoto zákona projednávají v oborech své působnosti orgány sociálního zabezpečení uvedené v § 3 odst. 3 písm. c) a e) až g).
 	(3) Místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení v řízení o přestupku se řídí
a) podle § 7 odst. 1 písm. c) a d), jde-li o přestupek spáchaný zaměstnavatelem,
b) podle § 7 odst. 1 písm. e), jde-li o přestupek spáchaný osobou samostatně výdělečně činnou v souvislosti s výkonem samostatné výdělečné činnosti,
c) podle § 7 odst. 1 písm. h), jde-li o přestupek spáchaný držitelem dokladů,
d) podle § 7 odst. 1 písm. b), jde-li o přestupek spáchaný fyzickou osobou,
e) sídlem poskytovatele zdravotních služeb, jde-li o přestupek spáchaný poskytovatelem zdravotních služeb.
 	(4) Správní orgán, aniž zahájí řízení, věc usnesením odloží též tehdy, jestliže již samotné zjištění skutku a upozornění osoby podezřelé ze spáchání přestupku postačí k její nápravě, nebo je-li ze zjištěných skutečností zjevné, že škodlivý následek způsobený činem byl osobou podezřelou ze spáchání přestupku v mezidobí již napraven a samo odstranění tohoto následku vedlo k nápravě této osoby.
 	(5) Účastníkem řízení o přestupku není poškozený.
 	(6) Pokutu vybírá a vymáhá orgán sociálního zabezpečení, který ji uložil, s výjimkou Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva obrany.
 
* * *
 
Hlava čtvrtá
ŘÍZENÍ VE VĚCECH POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVKU NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI
 
§ 104a
Předmět řízení
Předmětem řízení je rozhodování o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“) ve sporných případech a v případech stanovených zvláštním zákonem,72) o zálohách na pojistné ve sporných případech a v případech stanovených zvláštním zákonem,42) o penále, o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách,51) o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení úroku z prodlení a o přestupcích a rozhodování o zřízení zástavního práva v případě dluhu na pojistném, penále nebo pokutě.
 
* * * 
 
§ 104b
Místní příslušnost
(1) Místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení se řídí podle § 7 odst. 1 písm. c) a d), pokud není dále stanoveno jinak.
 	(2) Místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení se řídí
a) místem trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně činné, pokud je předmětem řízení rozhodování o pojistném osoby samostatně výdělečně činné, o penále úroku z prodlení a o přestupku osoby samostatně výdělečně činné, popřípadě, jde-li o cizince, místem hlášeného pobytu9a) v České republice, a nemá-li osoba samostatně výdělečně činná hlášený ani trvalý pobyt v České republice a její místo trvalého pobytu je v cizině, místem výkonu samostatné výdělečné činnosti na území České republiky; je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná územní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení fyzické osoby převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti,
b) místní příslušností územní správy sociálního zabezpečení pro provádění nemocenského pojištění delegované rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení podle § 83 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění.
 
§ 104c
Rozhodování
(1) O pojistném, zálohách na pojistné, penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení rozhoduje územní správa sociálního zabezpečení formou platebního výměru, s výjimkou rozhodování o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, zrušení pravděpodobné výše pojistného, vrácení přeplatku na pojistném, přeplatku na zálohách na pojistné a o snížení záloh na pojistné. Platební výměr musí obsahovat též označení zaměstnavatele, kterému se pojistné, penále nebo přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení předepisuje, a poučení o vykonatelnosti. Platební výměr na pojistné nebo na zálohy na pojistné musí obsahovat též poučení o povinnosti platit penále.
(1) O pojistném, zálohách na pojistné a o úroku z prodlení rozhoduje územní správa sociálního zabezpečení platebním výměrem, s výjimkou rozhodování o zrušení pravděpodobné výše pojistného, vrácení vratitelného přeplatku na pojistném, přeplatku na zálohách na pojistné a o snížení záloh na pojistné. Platební výměr musí obsahovat též označení plátce pojistného, kterému se pojistné nebo úrok z prodlení předepisuje, a poučení o vykonatelnosti. Platební výměr na pojistné nebo na zálohy na pojistné musí obsahovat též poučení o povinnosti platit úrok z prodlení.
 	(2) Ustanovení správního řádu o zahájení řízení z moci úřední22c) se na vydání platebního výměru nepoužijí.

* * * 
§ 104e
Soudní přezkum
Ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí o
a) povolení nebo nepovolení splátek pojistného a penále,21)
b) zrušeno
 
§ 104f
Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí
(1) Platební výměr je vykonatelný bez ohledu na právní moc, jestliže od jeho doručení uplynulo 15 dnů. Rozhodnutí o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách je vykonatelné bez ohledu na právní moc dnem, který je v něm stanoven jako den splatnosti první splátky dluhu.
 	(2) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení povolení splátek dlužného pojistného a penále64) nemá odkladný účinek.

§ 104f
Vykonatelnost rozhodnutí

 	Platební výměr je vykonatelný uplynutím 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí.
 
§ 104g
Výkaz nedoplatků
(1) Dlužné částky na pojistném a penále úroku z prodlení může územní správa sociálního zabezpečení předepsat k úhradě též výkazem nedoplatků. Výkaz nedoplatků musí obsahovat
a) označení plátce pojistného, kterému se nedoplatky vykazují,
b) výši nedoplatků podle stavu účtu plátce pojistného k určitému dni vycházející z údajů vykázaných plátcem pojistného, popřípadě též z částek, které mu byly platebním výměrem předepsány, z penále a z úroku z prodlení vypočteného k tomuto dni a z příslušenství, jímž jsou náklady na vymáhání pojistného po odečtení vykonaných plateb,
c) den, ke kterému byla výše nedoplatků zjištěna,
d) poučení o vykonatelnosti,
e) poučení o námitkách,
f) označení územní správy sociálního zabezpečení, která výkaz nedoplatků vydala, a datum vyhotovení; výkaz nedoplatků musí být opatřen úředním razítkem a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby.
 	(2) Výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem uplynutím 15 dnů ode dne jeho vyhotovení. Výkaz nedoplatků se doručuje stejným způsobem jako platební výměr.
 	(3) Proti výkazu nedoplatků lze územní správě sociálního zabezpečení, která výkaz nedoplatků vydala, podat do 8 dnů od doručení písemné námitky, pokud plátce pojistného nesouhlasí s existencí dluhu na pojistném a penále úroku z prodlení nebo s jeho výší; důvod podání námitek je plátce pojistného povinen v námitkách uvést. Námitky nemají odkladný účinek.
 	(4) Na základě námitek územní správa sociálního zabezpečení do 30 dnů od jejich doručení vydá rozhodnutí, kterým výkaz nedoplatků buď potvrdí, byla-li výše nedoplatků stanovena správně, nebo zruší. Pokud územní správa sociálního zabezpečení nerozhodne o námitkách ve lhůtě uvedené ve větě první, pozbývá výkaz nedoplatků platnost.
 	(5) Na řízení o vydání výkazu nedoplatků se nevztahuje správní řád.
 
§ 104h
Výkon rozhodnutí
(1) Vykonatelná rozhodnutí ve věcech pojistného a vykonatelné výkazy nedoplatků jsou titulem pro správní výkon rozhodnutí.
 	(2) Správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného provádí ten orgán, který rozhodnutí vydal v prvním stupni řízení; to platí obdobně pro výkazy nedoplatků.
 
§ 104ch
Prominutí penále
(1) Ministerstvo a v oboru své působnosti také Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti mohou zcela nebo částečně prominout z důvodu odstranění tvrdosti penále. 
(2) Ministerstvo může vyhláškou zmocnit k provádění svého oprávnění uvedeného v odstavci 1 Českou správu sociálního zabezpečení nebo územní správy sociálního zabezpečení. V tomto zmocnění vymezí bližší podmínky, zejména okruh důvodů a výši penále, která z těchto důvodů může být prominuta.
 	(3) Byla-li žádost o prominutí penále zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po 60 dnech ode dne doručení zamítavého rozhodnutí. V této nové žádosti nemohou být uplatněny stejné důvody, které již obsahovala žádost původní. Při opakování již odmítnutých důvodů bude nová žádost bez posouzení odložena. O odložení musí být žadatel vyrozuměn.
 	(4) Rozhodnutí o žádosti o prominutí penále nemusí obsahovat odůvodnění a opravné prostředky proti němu se nepřipouštějí. Na řízení o prominutí penále se nevztahuje správní řád.
 
§ 104i
Zástavní právo
(1) Územní správa sociálního zabezpečení může k zajištění vykonatelné pohledávky na pojistném, penále nebo pokutě zřídit rozhodnutím zástavní právo k majetku plátce pojistného, který má dluh na pojistném, penále nebo pokutě (dále jen „dlužník“), za podmínek stanovených občanským zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak.
 	(2) Při rozhodování o zřízení zástavního práva se postupuje podle správního řádu s těmito odchylkami:
a) zahájení řízení se dlužníku neoznamuje,
b) řízení se zahajuje z moci úřední a je zahájeno dnem, kdy územní správa sociálního zabezpečení učinila v řízení první úkon,
c) odvolání proti rozhodnutí o zřízení zástavního práva nemá odkladný účinek.
 	(3) Územní správa sociálního zabezpečení je oprávněna vyžadovat od dlužníka doklady o vlastnictví věcí; v žádosti přitom uvede, pro jaké účely tyto doklady vyžaduje. Ke zjištění předmětu zástavy jsou pověření zaměstnanci územní správy sociálního zabezpečení oprávněni vstupovat do provozních objektů a jiných prostor vlastněných nebo užívaných dlužníkem a vyžadovat od dlužníka předložení dokladů o vlastnictví jimi určených věcí. Dlužník je povinen územní správě sociálního zabezpečení a pověřeným zaměstnancům územní správy sociálního zabezpečení na vyžádání poskytnout ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 3 dny, doklady o jím vlastněných věcech a umožnit vstup podle věty druhé; za nesplnění těchto povinností může územní správa sociálního zabezpečení uložit dlužníku pořádkovou pokutu až do výše 20 000 Kč.
 	(4) Zástavní právo vzniká dnem doručení rozhodnutí o zřízení zástavního práva dlužníkovi. Zástavní právo k nemovité věci evidované v katastru nemovitostí, jakož i k dalším věcem, o kterých jsou vedeny veřejné registry, vzniká dnem doručení rozhodnutí o zřízení zástavního práva příslušnému katastrálnímu úřadu, který vede katastr nemovitostí, popřípadě tomu, kdo vede veřejný registr.
 	(5) Územní správa sociálního zabezpečení je oprávněna rozhodnout o zřízení zástavního práva k majetku vlastníka, odlišného od dlužníka, na základě písemného souhlasu vlastníka s úředně ověřeným podpisem.
 	(6) Územní správa sociálního zabezpečení zašle rozhodnutí o zřízení zástavního práva k záznamu v Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky v rozsahu stanoveném občanským zákoníkem; záznam provede Notářská komora České republiky bezúplatně.
 	(7) Zástavní právo zřízené rozhodnutím územní správy sociálního zabezpečení zaniká rovněž dnem právní moci rozhodnutí, kterým územní správa sociálního zabezpečení ruší zástavní právo, nebo zrušením rozhodnutí, kterým bylo zástavní právo zřízeno. O zániku zástavního práva z důvodů stanovených občanským zákoníkem vyrozumí územní správa sociálního zabezpečení plátce pojistného a vlastníka zástavy.
 
* * * 
 
§ 123
(1) Jestliže přeplatek na dávce důchodového pojištění nebo dávkách důchodového pojištění u téhož oprávněného ve svém úhrnu nepřesáhne částku 300 Kč a nelze jej zúčtovat s doplatkem jiné dávky důchodového pojištění nebo srážet z dávky důchodového pojištění, odepíše se tento přeplatek k tíži příslušného orgánu sociálního zabezpečení.
 	(2) Příslušný orgán sociálního zabezpečení odepíše přeplatek na dávce důchodového pojištění, je-li zcela nedobytný. Za zcela nedobytný se považuje přeplatek, jestliže příjemce dávky zemřel, pokud odpovědnost za uhrazení přeplatku nepřešla na jinou osobu, popřípadě zanikl, byla-li příjemcem dávky ustanovena právnická osoba, přeplatek, který byl bezvýsledně vymáhán na příjemci dávky nebo jiných osobách, na nichž mohl být vymáhán, nebo jehož vymáhání by zřejmě nevedlo k výsledku nebo u něhož je pravděpodobné, že by náklady vymáhání přesáhly jeho výtěžek, a přeplatek, jehož vymáhání je spojeno se zvláštními nebo nepoměrnými obtížemi.
 	(3) Tomu, kdo odpovídá za přeplatek na dávce důchodového pojištění, může příslušný orgán sociálního zabezpečení povolit placení přeplatku ve splátkách, pokud ten, kdo odpovídá za přeplatek, prokáže schopnost platit splátky řádně a včas a není-li z jiných okolností zřejmé, že tímto povolením by byla úhrada přeplatku ohrožena. Orgán sociálního zabezpečení může zrušit povolení placení přeplatku ve splátkách, jestliže ten, jemuž bylo placení přeplatku ve splátkách povoleno, nezaplatí některou splátku včas nebo ve správné výši, nebo jestliže vznikne nárok na doplatek dávky důchodového pojištění, s nímž je možné nesplacený přeplatek nebo jeho podstatnou část zúčtovat, anebo jestliže se zlepší majetkové poměry toho, jemuž bylo placení přeplatku ve splátkách povoleno, tak, že další placení přeplatku ve splátkách není nutné. Proti rozhodnutí podle věty první a druhé nelze podat námitky.
 
§ 123
 Přeplatek na dávce důchodového pojištění nebo dávkách důchodového pojištění se odepíše k tíži příslušného orgánu sociálního zabezpečení, jestliže
a)	u téhož oprávněného ve svém úhrnu nepřesáhne částku 300 Kč a nelze jej zúčtovat s doplatkem jiné dávky důchodového pojištění nebo srážet z dávky důchodového pojištění, nebo
b) nelze uložit povinnost vrátit přeplatek rozhodnutím nebo rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek nenabylo právní moci proto, že osoba odpovědná za vrácení přeplatku zemřela, popřípadě zanikla, byla-li jí právnická osoba, pokud odpovědnost za uhrazení přeplatku nepřešla na jinou osobu.
 
 
§ 123a
 	(1) Jestliže dluh na pojistném a penále úrok z prodlení ve svém úhrnu nepřesáhne nepřesáhnou částku 300 Kč
a) k 31. prosinci kalendářního roku, jde-li o zaměstnavatele, nebo
b) ke dni podání přehledu o příjmech a výdajích podle zvláštního zákona,68) jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou,
odepíše se takový dluh k tíži příslušného orgánu sociálního zabezpečení.
 	(2) Jestliže při kontrole placení pojistného provedené příslušnou územní správou sociálního zabezpečení u zaměstnavatele je zjištěn dluh na pojistném a penále úrok z prodlení nepřesahující ve svém úhrnu částku 300 Kč, dlužné pojistné a penále úrok z prodlení se nepředepíše nepředepíší.
* * *
§ 123b
(1) Dlužné pojistné a penále odepíše příslušná správa sociálního zabezpečení, je-li tento dluh zcela nedobytný. Za nedobytný se považuje takový dluh na pojistném a penále, který byl bezvýsledně vymáhán na plátci pojistného i na jiných osobách, na nichž tento dluh mohl být vymáhán, nebo nevedlo-li by vymáhání tohoto dluhu zřejmě k výsledku nebo je-li pravděpodobné, že by náklady vymáhání tohoto dluhu přesáhly jeho výtěžek. Za nedobytný se považuje též dluh na pojistném a penále u zaměstnavatelů, u nichž došlo k výmazu z obchodního rejstříku, popřípadě z jiného zákonem určeného rejstříku nebo stanovené evidence u příslušného orgánu v České republice, pokud dluh nepřešel na jejich právního nástupce, a dále dluh na pojistném a penále u fyzické osoby, která zemřela, pokud dluh nepřešel na dědice této osoby.
 	(2) O odpisu pro nedobytnost se plátce pojistného, popřípadě i jiná osoba, která je povinna dluh na pojistném a penále zaplatit, nevyrozumívá; dluh na pojistném a penále trvá dále, dokud nedojde k promlčení práva vymáhat tento dluh.
 	(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně též pro dluh na pokutě.

§ 123m
(1) Ustanovení § 6 odst. 4 § 6 odst. 3 písm. h), l) a t), § 11 odst. 1, § 12 písm. a), § 13 odst. 1, § 14 odst. 3 písm. a), § 104h, 118d, 122, 122a, 123a a § 123b 122a a 123a se ve věcech úhrady náhrady mzdy nebo platu použijí obdobně.
(2) Ustanovení § 35a odst. 4 písm. c) se použije přiměřeně, jde-li o povinnost zaměstnavatele uschovávat záznamy a doklady o rozhodných skutečnostech ve věcech úhrady náhrady mzdy nebo platu.
(3) Ustanovení § 17 odst. 2 věty druhé a § 17 odst. 5 a 6 zákona o pojistném se ve věcech úhrady náhrady mzdy nebo platu nepoužijí.


* * * 
ČÁST JEDENÁCTÁ
POSTUP PŘI ÚHRADĚ PENĚŽITÉ ČÁSTKY ZA UMOŽNĚNÍ VÝKONU NELEGÁLNÍ NEBO NEHLÁŠENÉ PRÁCE
 
§ 123n
 	(1) Jestliže fyzická nebo právnická osoba umožní fyzické osobě výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 zákona o zaměstnanosti nebo nehlášené práce podle § 5 písm. j) zákona o zaměstnanosti, příslušná územní správa sociálního zabezpečení rozhodne o povinnosti této osoby uhradit částku rovnající se součtu částek odpovídajících výši pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „částka odpovídající výši pojistných“), které by tato osoba jinak byla povinna odvést podle zvláštních zákonů jako zaměstnavatel za sebe a za fyzickou osobu jako zaměstnance, které konání nelegální nebo nehlášené práce umožnila, a penále.
 (2) Penále z částky odpovídající výši pojistných za každý kalendářní měsíc, v němž fyzická nebo právnická osoba umožnila fyzické osobě výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 zákona o zaměstnanosti nebo nehlášené práce podle § 5 písm. j) zákona o zaměstnanosti, se platí za každý den následující po dni, který by byl dnem splatnosti pojistného, které by tato osoba jinak byla povinna odvést podle zvláštních zákonů jako zaměstnavatel za sebe a za fyzickou osobu jako zaměstnance, které konání nelegální nebo nehlášené práce umožnila, do dne, ve kterém byla částka odpovídající výši pojistných zaplacena. Ustanovení § 20 odst. 1 a 4 až 7 zákona o pojistném se pro toto penále použijí obdobně.
 (3) Podkladem pro vydání rozhodnutí podle odstavce 1 je protokol o kontrole nebo pravomocné rozhodnutí o přestupku vyhotovené Státním úřadem inspekce práce nebo oblastním inspektorátem práce, kterým konstatuje výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 zákona o zaměstnanosti nebo nehlášené práce podle § 5 písm. j) zákona o zaměstnanosti, anebo doklady opatřené Státním úřadem inspekce práce nebo oblastním inspektorátem práce, ze kterých je zřejmý výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 zákona o zaměstnanosti nebo nehlášené práce podle § 5 písm. j) zákona o zaměstnanosti.
 (4) Má-li být podkladem pro vydání rozhodnutí podle odstavce 1 protokol o kontrole vyhotovený Státním úřadem inspekce práce nebo oblastním inspektorátem práce, musí obsahovat
a) kontrolní zjištění, že fyzická nebo právnická osoba umožnila fyzické osobě výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 zákona o zaměstnanosti nebo nehlášené práce podle § 5 písm. j) zákona o zaměstnanosti,
b) označení fyzické osoby, které fyzická nebo právnická osoba umožnila výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 zákona o zaměstnanosti nebo nehlášené práce podle § 5 písm. j) zákona o zaměstnanosti,
c) den, ve kterém na základě kontroly Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektorát práce zjistil, že fyzické osobě byl umožněn výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 zákona o zaměstnanosti nebo nehlášené práce podle § 5 písm. j) zákona o zaměstnanosti, 
d) den, od něhož fyzická nebo právnická osoba umožnila fyzické osobě výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 zákona o zaměstnanosti nebo nehlášené práce podle § 5 písm. j) zákona o zaměstnanosti, je-li tento den odlišný ode dne uvedeného v písmenu c), 
e) označení osob podle § 141b odst. 7 zákona o zaměstnanosti, byly-li tyto osoby při kontrole zjištěny. 
(5) Částku odpovídající výši pojistných a penále podle odstavce 1 je povinna uhradit také osoba podle § 141b odst. 7 zákona o zaměstnanosti. Je-li osob podle věty první více, každá z nich ručí za úhradu částky odpovídající výši pojistných a penále podle odstavce 1 v celé výši. 
§ 123n 
(1) Jestliže fyzická nebo právnická osoba umožní fyzické osobě výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 zákona o zaměstnanosti nebo nehlášené práce podle § 5 písm. j) zákona o zaměstnanosti, příslušná územní správa sociálního zabezpečení rozhodne o povinnosti této osoby uhradit částku rovnající se součtu částek odpovídajících výši pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „částka odpovídající výši pojistných“), které by tato osoba jinak byla povinna odvést podle zvláštních zákonů jako zaměstnavatel za sebe a za fyzickou osobu jako zaměstnance, které konání nelegální nebo nehlášené práce umožnila, a penále úrok z prodlení.
 (2) Penále Úrok z prodlení z částky odpovídající výši pojistných za každý kalendářní měsíc, v němž fyzická nebo právnická osoba umožnila fyzické osobě výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 zákona o zaměstnanosti nebo nehlášené práce podle § 5 písm. j) zákona o zaměstnanosti, se platí za každý den následující po dni, který by byl dnem splatnosti pojistného, které by tato osoba jinak byla povinna odvést podle zvláštních zákonů jako zaměstnavatel za sebe a za fyzickou osobu jako zaměstnance, které konání nelegální nebo nehlášené práce umožnila, do dne, ve kterém byla částka odpovídající výši pojistných zaplacena. Ustanovení § 20 odst. 1 a 4 až 7 zákona o pojistném se pro toto penále tento úrok z prodlení použijí obdobně.
 (3) Podkladem pro vydání rozhodnutí podle odstavce 1 je protokol o kontrole nebo pravomocné rozhodnutí o přestupku vyhotovené Státním úřadem inspekce práce nebo oblastním inspektorátem práce, kterým konstatuje výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 zákona o zaměstnanosti nebo nehlášené práce podle § 5 písm. j) zákona o zaměstnanosti, anebo doklady opatřené Státním úřadem inspekce práce nebo oblastním inspektorátem práce, ze kterých je zřejmý výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 zákona o zaměstnanosti nebo nehlášené práce podle § 5 písm. j) zákona o zaměstnanosti.
 (4) Má-li být podkladem pro vydání rozhodnutí podle odstavce 1 protokol o kontrole vyhotovený Státním úřadem inspekce práce nebo oblastním inspektorátem práce, musí obsahovat
a) kontrolní zjištění, že fyzická nebo právnická osoba umožnila fyzické osobě výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 zákona o zaměstnanosti nebo nehlášené práce podle § 5 písm. j) zákona o zaměstnanosti,
b) označení fyzické osoby, které fyzická nebo právnická osoba umožnila výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 zákona o zaměstnanosti nebo nehlášené práce podle § 5 písm. j) zákona o zaměstnanosti,
c) den, ve kterém na základě kontroly Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektorát práce zjistil, že fyzické osobě byl umožněn výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 zákona o zaměstnanosti nebo nehlášené práce podle § 5 písm. j) zákona o zaměstnanosti, 
d) den, od něhož fyzická nebo právnická osoba umožnila fyzické osobě výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 zákona o zaměstnanosti nebo nehlášené práce podle § 5 písm. j) zákona o zaměstnanosti, je-li tento den odlišný ode dne uvedeného v písmenu c), 
e) označení osob podle § 141b odst. 7 zákona o zaměstnanosti, byly-li tyto osoby při kontrole zjištěny. 
 	(5) Částku odpovídající výši pojistných a penále úroku z prodlení podle odstavce 1 je povinna uhradit také osoba podle § 141b odst. 7 zákona o zaměstnanosti. Je-li osob podle věty první více, každá z nich ručí za úhradu částky odpovídající výši pojistných a penále úroku z prodlení podle odstavce 1 v celé výši. 
 
 
§ 123o
 
(1) Pro účely stanovení částky odpovídající výši pojistných 
a) je vyměřovacím základem fyzické osoby, které byl umožněn výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 zákona o zaměstnanosti nebo nehlášené práce podle § 5 písm. j) zákona o zaměstnanosti, částka ve výši dlužné odměny podle § 141b odst. 3 písm. a) zákona o zaměstnanosti,
b) se má za to, že fyzická osoba, které byl výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 zákona o zaměstnanosti nebo nehlášené práce podle § 5 písm. j) zákona o zaměstnanosti umožněn, konala tuto práci již po dobu 12 měsíců, které bezprostředně předcházejí dni, od něhož byl výkon této nelegální nebo nehlášené práce umožněn, neprokáže-li osoba, která výkon této nelegální nebo nehlášené práce umožnila, že se jednalo o období kratší, nebo není-li prokázáno období delší.
 	(2) Netrval-li výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 zákona o zaměstnanosti nebo nehlášené práce podle § 5 písm. j) zákona o zaměstnanosti v kalendářním měsíci, který spadá do doby podle odstavce 1 písm. b) po celý kalendářní měsíc, započte se do vyměřovacího základu podle odstavce 1 za každý kalendářní den výkonu této nelegální nebo nehlášené práce v této době jedna třicetina částky ve výši dlužné odměny podle odstavce 1.
 	(3) Pro účely stanovení částky odpovídající výši pojistných je vyměřovacím základem fyzické nebo právnické osoby, která fyzické osobě umožnila výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 zákona o zaměstnanosti nebo nehlášené práce podle § 5 písm. j) zákona o zaměstnanosti, částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů fyzických osob podle odstavců 1 a 2, kterým tato osoba umožnila výkon této nelegální nebo nehlášené práce.
  
§ 123p
Místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení se řídí podle § 7 odst. 1 písm. c) a d) obdobně. 
 
§ 123q
 (1) O úhradě částky odpovídající výši pojistných a penále rozhoduje územní správa sociálního zabezpečení platebním výměrem. Platební výměr musí obsahovat též označení fyzické nebo právnické osoby, které se úhrada částky odpovídající výši pojistných a penále předepisuje, a poučení o vykonatelnosti a o povinnosti platit penále.
 	(2) Ustanovení správního řádu o zahájení řízení z moci úřední22c) se na vydání platebního výměru nepoužijí.
 	(3) Pro řízení o úhradě částky odpovídající výši pojistných a penále se dále použijí ustanovení § 104f, 104h a 104i obdobně.
 
§ 123q
(1) O úhradě částky odpovídající výši pojistných a penále a úroku z prodlení rozhoduje územní správa sociálního zabezpečení formou platebního výměru. Platební výměr musí obsahovat též označení fyzické nebo právnické osoby, které se úhrada částky odpovídající výši pojistných a penále a úroku z prodlení předepisuje, a poučení o vykonatelnosti a o povinnosti platit penále platit úrok z prodlení.
(2) Ustanovení správního řádu o zahájení řízení z moci úřední22c) se na vydání platebního výměru nepoužijí.
(3) Pro řízení o úhradě částky odpovídající výši pojistných a penále úroku z prodlení se dále použijí ustanovení § 104f, 104h a 104i použije ustanovení § 104f obdobně.
 
§ 123r
  	Vybrané částky odpovídající výši pojistných a penále jsou příjmem státního rozpočtu.
 
§ 123r
  	Vybrané částky odpovídající výši pojistných a penále úroku z prodlení jsou příjmem státního rozpočtu.
 
 
ČÁST JEDENÁCTÁ DVANÁCTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

* * *
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Změny jsou navrhovány s účinky od 1. ledna 2027

* * *

§ 4
Osvobození od daně
(1) Od daně se osvobozuje
a)	příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem; příjem z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použije-li získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby; pro osvobození příjmu plynoucího manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů; osvobození se nevztahuje na příjem z
1.	prodeje těchto nemovitých věcí, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku,
2.	budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného v době do 2 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem,
3.	budoucího prodeje těchto nemovitých věcí, uskutečněného v době do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od tohoto nabytí nebo po 2 letech od tohoto vyřazení z obchodního majetku,
b)	příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let; příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), nepřesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let a použije-li poplatník získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby; doba 10 let se zkracuje o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem, nebo o vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem nabytým děděním od takového zůstavitele nebo o dobu, po kterou prodávající nebo spoluvlastník vlastnil pozemek, jenž byl předmětem výměny v rámci pozemkových úprav, v případě prodeje nebo vypořádání spoluvlastnictví k pozemku nabytého výměnou od pozemkového úřadu, tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení vyměněného pozemku z obchodního majetku; osvobození se nevztahuje na příjem z
1.	prodeje těchto nemovitých věcí, které jsou nebo v období 10 let před prodejem byly zahrnuty do obchodního majetku, nebo vypořádání spoluvlastnictví k takovým nemovitým věcem,
2.	budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 10 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 10 letech od tohoto nabytí,
3.	budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 10 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 10 letech od takového vyřazení,
4.	prodeje práva stavby nebo vypořádání spoluvlastnictví k právu stavby, není-li zřízena stavba vyhovující právu stavby,
c)	příjem z prodeje hmotné movité věci s výjimkou příjmu z prodeje
1.	cenného papíru,
2.	motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li doba mezi jejich nabytím a prodejem dobu 1 roku,
3.	movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku,
d)	přijatá náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku, plnění z pojištění odpovědnosti za škodu, plnění z cestovního pojištění; osvobození se nevztahuje na
1.	náhradu za ztrátu příjmu, 
2.	náhradu za škodu způsobenou na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, v době vzniku škody,
3.	náhradu za škodu způsobenou na majetku sloužícím v době vzniku škody k nájmu,
4.	plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, poplatníka,
5.	náhradu za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s nájmem,
6.	jednorázovou náhradu při skončení pracovního poměru poskytnutou zaměstnanci v důsledku rozvázání pracovního poměru z důvodu dlouhodobého pozbytí způsobilosti konat dále dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí,
e)	výnos z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v bance podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů, stane-li se příjmem zvláštního vázaného účtu,
f)	příjem v podobě
1.	náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd,
2.	úplaty za prodej věci vydané v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle právních předpisů o restituci majetku; toto osvobození se uplatní i v případě, jestliže v době mezi nabytím a prodejem nemovité věci došlo k vypořádání mezi spoluvlastníky rozdělením věci podle velikosti jejich podílů nebo jestliže v nemovité věci vznikly jednotky; osvobození se neuplatní u věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku,
3.	příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů,
4.	úroku ze státního dluhopisu vydaného v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd,
5.	jednorázové peněžní částky vyplacené státem osobě sterilizované v rozporu s právem,
6.	jednorázového odškodnění vyplaceného státem osobě v souvislosti s mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice,
7.	jednorázového odškodnění vyplaceného státem podle zákona upravujícího jednorázové odškodnění osob nucených Státní bezpečností k vystěhování z Československé socialistické republiky,
8.	jednorázového odškodnění vyplaceného státem podle zákona upravujícího odškodnění za ochranný dohled z politických důvodů,
g)	příjem získaný ve formě dávky nebo služby z nemocenského pojištění, důchodového pojištění podle zákona upravujícího důchodové pojištění, peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zákona upravujícího poskytnutí peněžní pomoci obětem trestné činnosti, sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a veřejného zdravotního pojištění, plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze, je od daně osvobozena z úhrnu takových příjmů nejvýše částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku, za zdaňovací období, do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů,
h)	dávka pro osobu se zdravotním postižením, dávka pomoci v hmotné nouzi, sociální služba, dávka státní sociální podpory, dávka státní sociální pomoci, dávka pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, náhradní výživné pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném, příspěvek z veřejného rozpočtu a státní dávka nebo příspěvek podle jiných právních předpisů s výjimkou státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření nebo obdobné plnění poskytované ze zahraničí, příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, a to do výše poskytovaného příspěvku, je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou, u níž se nevyžaduje registrace podle zákona upravujícího sociální služby; jde-li však o péči o jinou osobu než osobu blízkou, je od daně měsíčně osvobozena v úhrnu maximálně částka do výše příspěvku pro osobu se IV. stupněm závislosti podle zákona upravujícího sociální služby,
i)	příjem ve formě náhrady účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním a odběrem krve a jejích složek, tkání, buněk nebo orgánů, pokud se tato náhrada poskytuje podle jiných právních předpisů,
j)	příjem v podobě
1.	stipendia ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, z rozpočtu kraje, z prostředků vysoké školy, veřejné výzkumné instituce nebo právnické osoby, která vykonává činnost střední školy nebo vyšší odborné školy,
2.	podpory nebo příspěvku z prostředků fundace nebo spolku, s výjimkou rodinné fundace, pokud se nejedná o poplatníka, který je členem nebo zaměstnancem těchto právnických osob, nebo o osobu blízkou tomuto poplatníkovi a jde-li o poplatníka, který je členem nebo zaměstnancem těchto právnických osob, nebo o osobu blízkou tomuto poplatníkovi, příjem v podobě podpory nebo příspěvku poskytnutého výlučně ke kompenzaci zdravotního postižení nebo sociálního vyloučení,
3.	podpory nebo příspěvku z prostředků odborové organizace,
k)	příjem v podobě
1. 	pozůstalostní penze, u které je vymezeno období pobírání nejméně 10 let nebo která je vyplácena doživotně, nebo jiné penze jako dávek vyplácených z penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,
2.	starobní penze, u které je vymezeno období pobírání nejméně 10 let nebo která je vyplácena doživotně, invalidní penze nebo jednorázového pojistného pro penzi jako dávek vyplácených z doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
3.	plnění z penzijního pojištění s výjimkou jednorázového plnění, odbytného, odkupného nebo penze, u které je vymezeno období pobírání kratší než 10 let a která není invalidní penzí,
4.	pojistného plnění z pojištění osob s výjimkou jednorázového plnění a důchodu, u kterého je vymezeno období pobírání kratší než 10 let, vyplácených z pojištění pro případ dožití, z pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti nebo z pojištění důchodu,
l)	plnění poskytovaná ozbrojenými silami žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě3), vojákům v záloze povolaným k výkonu vojenské činné služby s výjimkou služného a zvláštního příplatku podle zvláštních právních předpisů3a),
m)	kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů3),
n)	výsluhové náležitosti a služební příspěvek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů3),
o)	plnění poskytované v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby podle zákona upravujícího dobrovolnickou službu,
p)	plnění z vyživovací povinnosti,
q)	příjem z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci s výjimkou příjmu z úplatného převodu cenného papíru, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a úplatným převodem dobu 5 let; doba 5 let mezi nabytím a úplatným převodem podílu se zkracuje o dobu, po kterou byl poplatník členem této obchodní korporace před přeměnou obchodní korporace, nebo o dobu, po kterou byl tento podíl prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele, v případě, že jde o úplatný převod podílu nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem; jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo 23c, doba 5 let mezi nabytím a úplatným převodem podílu se nepřerušuje při výměně podílů nebo přeměně obchodní korporace; v případě rozdělení podílu v souvislosti s jeho úplatným převodem se doba 5 let mezi nabytím a úplatným převodem podílu v obchodní korporaci u téhož poplatníka nepřerušuje, je-li rozdělením zachována celková výše podílu; osvobození se nevztahuje na
1.	příjem z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci, pokud byl pořízen z obchodního majetku poplatníka, a to do 5 let po ukončení jeho činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,
2.	příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího úplatného převodu podílu v obchodní korporaci v době do 5 let od jeho nabytí, i když smlouva o úplatném převodu bude uzavřena až po 5 letech od jeho nabytí,
3.	příjem z budoucího úplatného převodu podílu v obchodní korporaci pořízeného z poplatníkova obchodního majetku, pokud příjem z tohoto úplatného převodu plyne v době do 5 let od ukončení činnosti poplatníka, ze které mu plyne příjem ze samostatné činnosti, i když smlouva o úplatném převodu bude uzavřena až po 5 letech od nabytí tohoto podílu nebo od ukončení této činnosti,
4.	příjem z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci odpovídající zvýšení nabývací ceny podílu člena nepeněžitým plněním ve prospěch vlastního kapitálu obchodní korporace nebo nabytím podílu od jiného člena, pokud k úplatnému převodu došlo do 5 let od plnění nebo nabytí podílu,
5.	příjem z převodu podílu v obchodní korporaci, který byl nabyt uplatněním kvalifikované zaměstnanecké opce podle § 6a,
r)	dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje, státního fondu, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti, podpora z Vinařského fondu, z přiděleného grantu nebo příspěvek ze státního rozpočtu, který je výdajem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla anebo dotace, grant a příspěvek z prostředků Evropské unie, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy, s výjimkou dotace a příspěvku, které jsou účtovány do příjmů nebo výnosů podle zákona upravujícího účetnictví,
s)	příjem získaný formou nabytí vlastnictví k jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, jako náhrady za uvolnění bytu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, náhrada (odstupné) za uvolnění bytu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, vyplacená uživateli této jednotky nebo bytu za podmínky, že poplatník náhradu (odstupné) použije na obstarání vlastní bytové potřeby, a příjem z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu, použije-li poplatník získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby,
t)	příjmy z úplatného převodu cenných papírů, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč, a příjem z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, pokud výše tohoto příjmu nepřesáhne 100 000 Kč; osvobození se nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku a na příjmy z úplatného převodu cenných papírů nebo z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti; jedná-li se o kmenový list, činí doba 5 let,
u)	příjem z úplatného převodu cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem tohoto cenného papíru při jeho úplatném převodu dobu 3 let, a dále příjem z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 3 let; doba 3 let se zkracuje o dobu, po kterou byl tento cenný papír nebo podíl připadající na podílový list při zrušení podílového fondu ve vlastnictví zůstavitele, v případě, že jde o úplatný převod cenného papíru nebo podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem; doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při sloučení nebo splynutí podílových fondů nebo při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond; osvobození se nevztahuje na příjem z úplatného převodu cenného papíru, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, a na příjem z kapitálového majetku; osvobození se nevztahuje na příjem z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti; při výměně akcie emitentem za jinou akcii o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem cenného papíru u téhož poplatníka nepřerušuje; obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo § 23c; osvobození se nevztahuje na příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího úplatného převodu cenného papíru, uskutečněného v době do 3 let od nabytí, a z budoucího úplatného převodu cenného papíru, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 3 letech od nabytí nebo po 3 letech od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti; obdobně se postupuje u příjmu plynoucího jako protiplnění menšinovému akcionáři v důsledku nuceného přechodu účastnických cenných papírů; jedná-li se o kmenový list, činí doba místo 3 let 5 let; osvobození se neuplatní pro cenné papíry nabyté uplatněním kvalifikované zaměstnanecké opce podle § 6a,
v)	příjem z nabytí vlastnického práva k jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, je-li ve vlastnictví právnické osoby vzniklé za účelem, aby se stala vlastníkem domu s jednotkami, a fyzická osoba, která vlastnické právo k jednotce nabývá,
1.	je nájemcem této jednotky,
2.	je členem této právnické osoby a
3.	podílela se nebo její právní předchůdce se podílel svým peněžním nebo nepeněžním plněním na pořízení domu s jednotkami,
w) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně, orgánem sociálního zabezpečení a příjmy z penále z přeplatků pojistného, které příslušná zdravotní pojišťovna vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného,
x)	výnos dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy a příjem plynoucí z práva na splacení dluhopisu vydaných členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor,
y)	příjmy nabyvatele jednotky přijaté v souvislosti se vzájemným vypořádáním prostředků z nájemného určených na financování oprav a údržby bytu, domu a jednotky podle zákona upravujícího převod jednotek některých bytových družstev,
z)	příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku na základě zvláštního právního předpisu a ve formě autorské rozmnoženiny, v počtu obvyklém, přijaté v souvislosti s užitím předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským,
za)	příjem plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle jiných právních předpisů a příjem plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na základě jiných právních předpisů,
zb)	příjem z nabytí vlastnického práva k věci na základě jeho převodu nebo přechodu podle zákona upravujícího převody vlastnického práva k jednotkám některých bytových družstev, je-li nabyvatelem oprávněný člen družstva,
zc)	příjem z nabytí vlastnického práva k rodinnému domu nebo jednotce, která zahrnuje družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor, který je garáží, sklepem nebo komorou, a nezahrnuje jiný nebytový prostor, je-li nabyvatelem fyzická osoba, která je členem bytového družstva, který je nájemcem tohoto rodinného domu nebo jednotky ve vlastnictví družstva a který se sám nebo jeho právní předchůdce podílel na jeho pořízení členským vkladem,
zd)	příjem plynoucí z doplatku na dorovnání při přeměně obchodní společnosti nebo výměně podílů obchodní společnosti, na který vznikl společníkovi nárok v souladu se zákonem upravujícím přeměny obchodních společností a družstev, vztahuje-li se k
1.	akcii, u níž doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny obchodní společnosti nebo výměny podílů obchodní společnosti přesáhla dobu 3 let; osvobození se nevztahuje k akcii, která je nebo byla zahrnuta do obchodního majetku, a to po dobu 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,
2.	podílu na obchodní společnosti, u něhož doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny obchodní společnosti nebo výměny podílů obchodní společnosti přesáhla dobu 5 let; osvobození se nevztahuje k podílu, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to po dobu 5 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,
ze)	náhrada pobytových výloh nebo příspěvek na pobytové výlohy poskytované orgány Evropské unie zaměstnanci nebo národnímu expertovi vyslanému k působení do instituce Evropské unie,
zf)	příjem plynoucí ve formě daňového bonusu,
zg) 	odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, naturální plnění a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky, dále zaopatření a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky,
zh)	výnos dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy a příjem plynoucí z práva na splacení dluhopisu vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice, pokud plynou daňovému nerezidentovi, který není kapitálově spojenou osobou s emitentem dluhopisu, ani s ním nevytvořil právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty,
zi)	příjmy podle § 4a,
zj)	příjmy z úplatného převodu kryptoaktiva s výjimkou elektronického peněžního tokenu, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč; osvobození se nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku a na příjmy z úplatného převodu kryptoaktiva, které je nebo bylo zahrnuto do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,
zk)	příjem z úplatného převodu kryptoaktiva, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem tohoto kryptoaktiva při jeho úplatném převodu dobu 3 let; doba 3 let se zkracuje o dobu, po kterou bylo toto kryptoaktivum ve vlastnictví zůstavitele, v případě, že jde o úplatný převod kryptoaktiva nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem; doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem kryptoaktiva u téhož poplatníka se nepřerušuje při sloučení nebo splynutí kryptoaktiv; osvobození se nevztahuje na příjem z úplatného převodu kryptoaktiva, které je nebo bylo zahrnuto do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti; při výměně kryptoaktiva jeho vydavatelem za jiné kryptoaktivum se doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem kryptoaktiva u téhož poplatníka nepřerušuje; osvobození se nevztahuje na příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího úplatného převodu kryptoaktiva, uskutečněného v době do 3 let od nabytí, a z budoucího úplatného převodu kryptoaktiva, které je nebo bylo zahrnuto do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 3 letech od nabytí nebo po 3 letech od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti.,
zl)	příjem ve formě náhrady ušlého výdělku plynoucí v souvislosti s plněním povinnosti účastnit se úkonu řízení před orgánem veřejné moci.
(2) Doba mezi nabytím a prodejem podle odstavce 1 písm. a) nebo b) se nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo k
a)	vypořádání mezi spoluvlastníky nemovité věci rozdělením podle velikosti jejich podílů,
b)	tomu, že v domě vznikly jednotky,
c)	vypořádání společného jmění manželů nebo
d)	rozdělení pozemku.
(3) Pokud úhrn všech příjmů z úplatného převodu kryptoaktiva osvobozených podle odstavce 1 písm. zk) přesahuje 40 000 000 Kč ve zdaňovacím období, příjem z úplatného převodu kryptoaktiva osvobozený podle odstavce 1 písm. zk) není osvobozen v poměrné části vypočítané podle podílu části úhrnu těchto příjmů převyšující 40 000 000 Kč a úhrnu těchto příjmů.
(4) Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů fyzických osob se pro účely daní z příjmů rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci. Dnem vyřazení určité složky majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o této složce majetku naposledy účtoval nebo ji naposledy uváděl v daňové evidenci.
***
§ 35d
Znění navrhované v SenT 270 s účinky od 1. ledna 2027
(1) Poplatník s příjmy podle § 6 může při výpočtu zálohy na daň podle § 38h odst. 4 uplatnit nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) a na daňové zvýhodnění.
(2) Záloha na daň vypočtená podle tohoto zákona se sníží u poplatníka s učiněným prohlášením k dani podle § 38k odst. 4 o částku ve výši odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) (dále jen „měsíční sleva na dani podle § 35ba“) a o daňové zvýhodnění ve výši odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35c (dále jen „měsíční daňové zvýhodnění“). Měsíční daňové zvýhodnění plátce poskytne poplatníkovi formou měsíční slevy na dani podle § 35c, měsíčního daňového bonusu nebo měsíční slevy na dani podle § 35c a měsíčního daňového bonusu.
(3) Měsíční slevu na dani podle § 35ba poskytne plátce daně poplatníkovi maximálně do výše zálohy na daň vypočtené podle § 38h odst. 2 a 3. Měsíční slevu na dani podle § 35c poskytne plátce daně poplatníkovi maximálně do výše zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba.
(4) Je-li výše zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč. Plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc (§ 38h odst. 1) dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů (dále jen „polovina minimální mzdy“). Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně příjmy podle § 6 odst. 4.
(5) O vyplacený měsíční daňový bonus plátce daně sníží odvod záloh na daň za příslušný kalendářní měsíc. Pokud nelze nárok poplatníka uspokojit z celkového objemu záloh na daň, plátce daně je povinen vyplatit měsíční daňový bonus nebo jeho část poplatníkovi z vlastních finančních prostředků. O tyto částky sníží odvody záloh na daň správci daně v následujících měsících, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá správce daně o poukázání chybějící částky. Vznikne-li na základě tohoto požadavku vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně plátci daně nejpozději do 20 dnů od doručení této žádosti.
(6) Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění poskytne plátce daně poplatníkovi slevu na dani podle § 35c maximálně do výše daně snížené o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než takto vypočtená daň, má poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou daňového bonusu, jen pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy. Jestliže u poplatníka úhrn těchto příjmů nedosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí.
(7) Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně u poplatníka nejdříve daň sníží o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob a pak vypočte částku daňového zvýhodnění náležející poplatníkovi formou slevy na dani podle § 35c a daňového bonusu. Daň sníženou o slevu na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob poté sníží ještě o slevu na dani podle § 35c a až takto sníženou daň porovná s úhrnem zálohově sražené daně a vypočte rozdíl na dani. Dále porovná daňový bonus s úhrnem již vyplacených měsíčních daňových bonusů a vypočte rozdíl na daňovém bonusu. Jestliže je úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bonusech nižší než daňový bonus, zvýší plátce daně o nevyplacenou částku na daňovém bonusu vypočtený kladný rozdíl na dani, nebo nevyplacenou částku na daňovém bonusu sníží o vypočtený záporný rozdíl na dani. Jestliže je úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů vyšší než daňový bonus, sníží plátce daně o přeplacenou částku na daňovém bonusu vypočtený kladný rozdíl na dani, nebo o ni zvýší vypočtený záporný rozdíl na dani.
(8) Přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a doplatek na daňovém bonusu (dále jen „doplatek ze zúčtování“), které vzniknou provedením ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, vyplatí plátce daně poplatníkovi nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše doplatku ze zúčtování více než 50 Kč. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně poplatníkovi nesráží.
(9) O částku daňového zvýhodnění vyplaceného formou doplatku na daňovém bonusu sníží plátce daně nejbližší odvod záloh na daň správci daně. V případě, že nelze nárok poplatníka uspokojit z celkového objemu záloh na daň, vyplatí plátce daně poplatníkovi doplatek na daňovém bonusu nebo jeho část ze svých finančních prostředků a o tyto částky sníží odvody záloh na daň správci daně v následujících měsících, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá místně příslušného správce daně o poukázání chybějící částky. Vznikne-li na základě tohoto požadavku vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně plátci daně nejpozději do 20 dnů od doručení této žádosti. Při vrácení přeplatku z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění postupuje plátce daně podle § 38ch odst. 5.
(10) Žádosti podle odstavců 5 a 9 jsou formulářovým podáním.
* * *
§ 38t
Oznamovací povinnost ve vybraných případech
(1) Pojišťovny jsou povinny sdělit svému místně příslušnému správci daně výplatu pojistného nebo výplatu zálohy na pojistné plnění, a to do 30 dnů ode dne provedení této výplaty, jestliže
a)	jde o pojistné plnění nahrazující příjem nebo výnos, jenž je předmětem daně,
b)	výplata byla provedena fyzické osobě,
c)	vyplacená částka přesahuje 25 000 Kč,
d)	z vyplacené částky nebyla sražena daň a
e)	nejde o příjem osvobozený od daně (§ 4).
(2) Poplatníci uvedení v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a stálé provozovny poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 umístěné na území České republiky mají povinnost oznámit neprodleně svému místně příslušnému správci daně uzavření kontraktu s poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 nebo § 17 odst. 4, na jehož základě může dojít ke vzniku stálé provozovny (§ 22 odst. 2).
(3) Oznamovací povinnost ke správci daně mají orgány Celní správy České republiky, jde-li o darování movitého majetku z ciziny nebo do ciziny.
(4) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, kterému nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost, oznámí správci daně tuto skutečnost ve lhůtě pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období, pokud je daňovým
a)	rezidentem České republiky a v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období vykonával činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo
b)	nerezidentem a v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období vykonával na území České republiky činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti.
(5) Povinnost podle odstavce 4 nevzniká poplatníkovi, kterému v tomto i bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období plynuly pouze příjmy,
a)	které nejsou předmětem daně,
b)	které jsou osvobozené od daně, nebo
c)	z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
(6) Poplatník, který byl v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období plátcem příjmu, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně nebo se sráží úhrada na zajištění daně, a kterému nevznikla v tomto zdaňovacím období daňová povinnost, oznámí správci daně tuto skutečnost ve lhůtě pro podání vyúčtování za toto zdaňovací období.
(7) Poskytovatel produktu zakládajícího nárok na uplatnění nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 3 až 7 je povinen za kalendářní rok správci daně podat elektronicky oznámení o individualizovaných údajích svých klientů splňujících nárok na uplatnění této nezdanitelné části základu daně, a to nejpozději do 31. ledna po uplynutí příslušného kalendářního roku. Toto oznámení je formulářovým podáním podle daňového řádu.
(8) Předškolní zařízení je povinno za kalendářní rok správci daně podat elektronicky oznámení o individualizovaných údajích dětí umístěných v tomto předškolním zařízení a poplatníků, kteří vynaložili výdaje za umístění dětí v tomto předškolním zařízení, a o celkových částkách uhrazených jednotlivými poplatníky, a to nejpozději do 31. ledna po uplynutí příslušného kalendářního roku. Toto oznámení je formulářovým podáním podle daňového řádu.
(7) Poskytovatel úvěru podle § 15 odst. 3, u kterého je úvěrovaným fyzická osoba nebo bytové družstvo, produktu spoření na stáří nebo pojištění dlouhodobé péče je povinen za kalendářní rok svému místně příslušnému správci daně podat elektronicky nejpozději do 15. února po uplynutí příslušného kalendářního roku oznámení, které obsahuje
a)	název, sídlo a identifikační číslo poskytovatele úvěru podle § 15 odst. 3, produktu spoření na stáří nebo pojištění dlouhodobé péče, 
b)	jméno, adresu místa pobytu a rodné číslo klienta nebo jeho název, sídlo a identifikační číslo, pokud jde o bytové družstvo; pokud není rodné číslo klientovi přiděleno, v oznámení se uvede datum jeho narození,
c)	číslo smlouvy o úvěru podle § 15 odst. 3, produktu spoření na stáří nebo pojištění dlouhodobé péče; pokud jde o smlouvu s více účastníky, oznámení obsahuje údaje o ostatních účastnících smlouvy podle písmene b),
d)	částku zaplacenou v kalendářním roce klientem jako úrok nebo příspěvek na produkt spoření na stáří nebo na pojištění dlouhodobé péče.

(8) Bytové družstvo, které je úvěrovaným z úvěru podle § 15 odst. 3, je povinno za kalendářní rok svému místně příslušnému správci daně podat elektronicky nejpozději do 15. února po uplynutí příslušného kalendářního roku oznámení, které obsahuje
a)	název, sídlo a identifikační číslo bytového družstva a poskytovatele úvěru podle § 15 odst. 3,
b)	jméno, adresu místa pobytu a rodné číslo člena bytového družstva, který v kalendářním roce zaplatil částku rovnající se úrokům z úvěru podle § 15 odst. 3 připadajícím na jeho podíl v bytovém družstvu; pokud není rodné číslo členovi bytového družstva přiděleno, v oznámení se uvede datum jeho narození,
c)	číslo smlouvy o úvěru podle § 15 odst. 3; pokud jde o smlouvu s více účastníky, oznámení obsahuje údaje o ostatních účastnících smlouvy podle písmene a),
d)	částku zaplacenou v kalendářním roce členem bytového družstva, která se rovná úrokům připadajícím na podíl poplatníka v bytovém družstvu.

(9) Předškolní zařízení je povinno za kalendářní rok svému místně příslušnému správci daně podat elektronicky nejpozději do 15. února po uplynutí příslušného kalendářního roku oznámení, které obsahuje
a)	jméno, adresu místa pobytu a rodné číslo dítěte umístěného v tomto předškolním zařízení a poplatníka vynakládajícího výdaje za umístění dítěte v tomto předškolním zařízení; pokud není rodné číslo dítěti nebo poplatníkovi přiděleno, uvede se datum narození dítěte nebo poplatníka,
b)	částku vynaloženou poplatníkem za umístění dítěte v tomto předškolním zařízení na kalendářní rok. 

* * *

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Změny jsou navrhovány s účinky od 1. ledna 2027
Změny jsou navrhovány s účinky od 1. ledna 2028

* * *
§ 2
Pojistné je příjmem státního rozpočtu. Příjmem státního rozpočtu jsou též penále úroky z prodlení (§ 20), přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení (§ 21) a pokuty (§ 25c a 25d) ukládané podle tohoto zákona. Pojistné na důchodové pojištění se vede na samostatném účtu státního rozpočtu a v zákonu o státním rozpočtu se uvádí jako samostatná položka příjmů státního rozpočtu.
* * *

§ 17
Přeplatek pojistného
(1) Přeplatek na pojistném se vrací plátci pojistného nebo jeho právnímu nástupci do pěti let po uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl, pokud není jiného splatného závazku vůči územní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení. Je-li takový závazek, použije se přeplatku na pojistném k jeho úhradě. Po úhradě splatných závazků na pojistném lze použít přeplatku na pojistném také k úhradě dluhu v nemocenském nebo důchodovém pojištění. Splatný závazek podle věty první a třetí se zjišťuje, má-li zaměstnavatel více mzdových účtáren, ve vztahu ke všem těmto mzdovým účtárnám. Pokud přeplatek na pojistném vznikl z důvodu dodatečného určení příslušnosti k právním předpisům jiného státu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, doba uvedená ve větě první neplatí; přeplatek na pojistném za dobu delší, než je uvedena ve větě první, se vrací zaměstnavateli, jestliže doložil, že za ni doplatil pojistné podle právních předpisů tohoto jiného státu.
 	(2) Příslušná územní správa sociálního zabezpečení19) je povinna vrátit přeplatek na pojistném do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. Požádal-li plátce pojistného nebo jeho právní nástupce o vrácení přeplatku na pojistném a příslušná správa sociálního zabezpečení vrátila přeplatek na pojistném po uplynutí lhůty stanovené pro vydání rozhodnutí o přeplatku na pojistném, je povinna zaplatit úrok z přeplatku za dobu po uplynutí této lhůty ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí, v němž tato lhůta uplynula, pokud o zaplacení tohoto úroku plátce pojistného nebo jeho právní nástupce požádal; pro den platby přeplatku na pojistném platí obdobně § 19 odst. 2 písm. a), nestanoví-li se dále jinak. Za žádost o vrácení přeplatku na pojistném se považuje vždy podání přehledu podle § 15 odst. 1, vyplývá-li z něho přeplatek na pojistném. Na žádost osoby samostatně výdělečně činné použije příslušná územní správa sociálního zabezpečení přeplatek na pojistném vyplývající z přehledu podle § 15 odst. 1 na úhradu záloh na pojistném do budoucna, nejdéle však do konce kalendářního roku; za den zaplacení záloh na pojistném se přitom považuje den, kdy osoba samostatně výdělečně činná podala přehled podle § 15 odst. 1 spolu s takovou žádostí.
(1) Za žádost o vrácení vratitelného přeplatku na pojistném se považuje podání přehledu podle § 15 odst. 1, vyplývá-li z něho přeplatek na pojistném. 
(2) Na žádost osoby samostatně výdělečně činné použije příslušná územní správa sociálního zabezpečení vratitelný přeplatek na pojistném vyplývající z přehledu podle § 15 odst. 1 na úhradu záloh na pojistném do budoucna, nejdéle však do konce kalendářního roku; za den zaplacení záloh na pojistném se přitom považuje den, kdy osoba samostatně výdělečně činná podala přehled podle § 15 odst. 1 spolu s takovou žádostí.
 	(3) Přeplatek Vratitelný přeplatek podle § 15a odst. 2 písm. b) vrátí územní správa sociálního zabezpečení zaměstnanci jen na základě jeho písemné žádosti doložené potvrzením zaměstnavatele podle § 15a odst. 3; ustanovení odstavce 1 věty druhé a odstavce 2 věty druhé platí přitom obdobně. Nárok na vrácení přeplatku zaniká, nebyla-li žádost o vrácení přeplatku podána do 5 let po uplynutí kalendářního roku, v němž přeplatek vznikl. Pro účely vrácení přeplatku na pojistném zaměstnanci se do částky maximálního vyměřovacího základu zahrnují nejdříve vyměřovací základy z těch zaměstnání, v nichž je zaměstnanec poplatníkem pojistného. 
(4) Pokud přeplatek na pojistném vznikl z důvodu dodatečného určení příslušnosti k právním předpisům jiného státu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, lze vratitelný přeplatek na pojistném vrátit i po uplynutí lhůty pro zánik vratitelného přeplatku, pokud zaměstnavatel doložil, že doplatil pojistné podle právních předpisů tohoto jiného státu.
 	(45) Vznikl-li přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění, je příslušná územní správa sociálního zabezpečení povinna vrátit tento přeplatek osobě samostatně výdělečně činné, pokud není jiného splatného závazku vůči územní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, České správě sociálního zabezpečení nebo finančnímu úřadu, nejpozději do konce března kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž tento přeplatek vznikl. Přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění se vrací po snížení o částku dvojnásobku pojistného na nemocenské pojištění vypočteného z dvojnásobku částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, pokud účast osoby samostatně výdělečně činné trvá. Pro vrácení přeplatku na pojistném na nemocenské pojištění se nepoužije odstavec 1 věta první a odstavec 2 věty první, třetí a čtvrtá.
 	(56) Přeplatek na pojistném nižší než 100 Kč vrátí územní správa sociálního zabezpečení jen ve výjimečných případech tak, aby byla zajištěna zásada hospodárnosti.
(6) Přeplatek lze použít na úhradu nedoplatku evidovaného u jiného správce daně pouze, je-li jeho úhrada vyžádána prostřednictvím propojených informačních systémů a příslušná územní správa sociálního zabezpečení nebo Česká správa sociálního zabezpečení je způsobilá ji zpracovat automatizovaným způsobem.
 	(67) V případě vrácení vratitelného přeplatku na pojistném orgánem sociálního zabezpečení v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence hradí náklady za doručení příjemce vratitelného přeplatku, pokud příjemce vratitelného přeplatku o tento způsob vrácení vratitelného přeplatku požádal.

* * * 

§ 18
Zánik pojistného
(1) Právo na předepsání, výběr a vymáhání dlužného pojistného zanikne po uplynutí lhůty pro placení pojistného, která činí 6 let. Lhůta pro placení pojistného začne běžet ode dne splatnosti pojistného a jde-li o osoby samostatně výdělečně činné, začne běžet od devátého dne, který následuje po dni, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, za který se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti platí.
 	(2) Byl-li před uplynutím lhůty pro placení pojistného učiněn úkon podle odstavce 3, běží lhůta pro placení pojistného znovu ode dne, v němž byl tento úkon učiněn.
(1) Právo na předepsání pojistného zanikne po uplynutí lhůty pro placení pojistného podle daňového řádu. 
 	(2) Jde-li o osoby samostatně výdělečně činné, začne lhůta pro placení pojistného běžet od devátého dne, který následuje po dni, ve kterém byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, za který se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti platí.
 	(3) Úkonem přerušujícím běh lhůty pro placení pojistného je
a) pravomocné vyměření pojistného,
b) zahájení exekučního řízení, nebo
c) zřízení zástavního práva.
 	(4) Lhůta pro placení pojistného neběží po dobu
a) řízení u soudu,
b) provádění exekuce na peněžitá plnění exekučním správním orgánem,
c) exekučního řízení podle exekučního řádu,
d) přihlášení pohledávky z nedoplatku pojistného do insolvenčního řízení nebo do veřejné dražby,
e) uplatnění pohledávky z nedoplatku pojistného za majetkovou podstatou u osoby s dispozičními oprávněními během insolvenčního řízení,
f) odkladu exekuce odložené na návrh,
g) daňové exekuce srážkami ze mzdy nebo
h) dožádání mezinárodní pomoci při vymáhání nedoplatku pojistného,
i) ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o povolení o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, do dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o zrušení tohoto povolení,
j) restrukturalizačního řízení, pokud má Česká správa sociálního zabezpečení nebo územní správa sociálního zabezpečení postavení dotčené strany podle zákona o preventivní restrukturalizaci.
 	(5) Lhůta pro placení pojistného končí nejpozději uplynutím 20 let od jejího počátku podle odstavce 1, s výjimkou pojistného zajištěného podle odstavce 6. 
(6) Je-li pojistné zajištěné zástavním právem, které se zapisuje do příslušného veřejného registru, zaniká právo vybrat a vymáhat pojistné uplynutím 30 let po tomto zápisu.
 
* * *
 
§ 19
Způsob placení pojistného
(1) Pojistné se platí v české měně na příslušný účet příslušné územní správy sociálního zabezpečení vedený u poskytovatele platebních služeb.
(1) Pojistné a další peněžité plnění spravované územní správou sociálního zabezpečení nebo Českou správou sociálního zabezpečení lze platit pouze v české měně na příslušný účet příslušné územní správy sociálního zabezpečení nebo České správy sociálního zabezpečení vedený u poskytovatele platebních služeb.
 	(2) Za den platby pojistného se považuje
a) v případě placení na účet příslušné územní správy sociálního zabezpečení vedený u poskytovatele platebních služeb den, kdy dojde k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb příslušné územní správy sociálního zabezpečení,
b) v případě provádění exekuce soudním exekutorem též den, kdy dojde k připsání pojistného na účet soudního exekutora vedeného u peněžního ústavu.
 (3) Poskytovatel platebních služeb, u kterého je veden účet příslušné územní správy sociálního zabezpečení, je povinen poskytnout územní správě sociálního zabezpečení informaci o dni, kdy došlo k připsání částky na účet poskytovatele platebních služeb příslušné územní správy sociálního zabezpečení, a o čísle účtu plátce nebo jeho jiném jedinečném identifikátoru26).
 	(4) Držitel poštovní licence, který přijal platbu k úhradě poštovním poukazem, ji předá k provedení převodu poskytovateli platebních služeb, který vede jeho účet, do 2 pracovních dnů ode dne, kdy platbu přijal; pro další převod této platby se uplatní lhůty podle zákona o platebním styku.
 	(5) Spořitelní a úvěrní družstva jsou povinna poskytnout na žádost územní správě sociálního zabezpečení čísla účtů, údaje o jejich majitelích, stavech peněžních prostředků na účtech a o jejich pohybu a údaje o úvěrech, vkladech a depozitech.
 
§ 20
Penále
Úrok z prodlení
(1) Nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále. V případě prodlení s úhradou pojistného vzniká úrok z prodlení podle daňového řádu ode dne následujícího po původním dni splatnosti pojistného. Pro výši zálohy na pojistné platí obdobně ustanovení § 14 odst. 10. Výše penále se stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.
 	(2) Penále se poprvé platí za kalendářní den, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného. Penále se naposledy platí za den, ve kterém bylo dlužné pojistné zaplaceno. Posledním dnem, za který osoba samostatně výdělečně činná platí penále úrok z prodlení z dlužných záloh na pojistné, je
a) den, ve kterém byl podán přehled podle § 15 za kalendářní rok, za který vznikl dluh na zálohách na pojistném, pokud byl tento přehled podán ve stanovené lhůtě, nebo
b) poslední den lhůty stanovené pro podání přehledu podle § 15 za kalendářní rok, za který vznikl dluh na zálohách na pojistném, pokud nebyl tento přehled podán ve stanovené lhůtě.
 	(3) Penále se neplatí Úrok z prodlení nevzniká
a) za dobu, kdy osoba samostatně výdělečně činná nevykonává samostatnou výdělečnou činnost,
b) a) v případě, že záloha na pojistné nebyla zaplacena ve lhůtě stanovené v § 14a odst. 1 větě první, pokud tato záloha na pojistné byla zaplacena do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla záloha na pojistné splatná,
c) b) z pojistného na důchodové pojištění, které osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění dluží za dobu dobrovolné účasti na tomto pojištění,.
d) c) za dobu, po kterou se zaměstnavatel již nepovažuje pro účely tohoto zákona za zaměstnavatele [§ 3 odst. 1 písm. a)],
e) d) za dobu ode dne následujícího po dni vydání platebního výměru do dne předcházejícímu dni jeho vykonatelnosti, pokud dlužné pojistné bylo zaplaceno do dne vykonatelnosti platebního výměru,
f) e) za dobu ode dne zahájení insolvenčního řízení do dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým insolvenční řízení končí, s výjimkou případů, kdy soud rozhodl o skončení insolvenčního řízení podle § 142 insolvenčního zákona,
g) f) za dobu ode dne, od kterého došlo k zániku pohledávky na pojistném podle § 18,
h) g) za dobu od vstupu plátce pojistného do likvidace,
i) h) byla-li podána kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o povinnosti zaplatit pojistné, za dobu ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí krajského soudu, do osmého dne po dni nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, pokud dlužné pojistné bylo zaplaceno do tohoto dne; nebylo-li v této lhůtě dlužné pojistné zaplaceno, platí se penále ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti.
 	(4) Jestliže pojistné bylo zaplaceno na účet jiné než příslušné územní správy sociálního zabezpečení nebo na účet správce daně nepovažuje se taková částka za dlužné pojistné podle odstavce 1 , není úhrada takové částky pojistného v prodlení ode dne následujícího po původním dni její platby (§ 19 odst. 2) splatnosti pojistného do osmi dnů po dni zjištění, že plátce zaplatil pojistné na tento jiný účet; za den tohoto zjištění se považuje den, ve kterém plátce pojistného požádal o vrácení částky pojistného zaplacené na jiný účet, nejpozději však den, ve kterém mu příslušná územní správa sociálního zabezpečení písemně oznámila, že tuto platbu pojistného neobdržela. Jestliže pojistné bylo zaplaceno na účet cizozemského nositele pojištění namísto příslušné územní správy sociálního zabezpečení, nepovažuje se taková částka za dlužné pojistné podle odstavce 1 úhrada takové částky pojistného za prodlení, pokud plátce pojistného uhradí dlužné pojistné uhradí pojistné do 8 dnů po zjištění, že měl pojistné zaplatit územní správě sociálního zabezpečení; za den tohoto zjištění se přitom považuje den, ve kterém mu územní správa sociálního zabezpečení písemně oznámila číslo účtu, na který mají být platby pojistného zasílány.
 	(5) Každá platba penále se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(5) Územní správa sociálního zabezpečení může předepsat úrok z prodlení také v případě, nepřesáhne-li 1 000 Kč.
 	(6) Pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení, jeho vymáhání, zánik a vracení přeplatku na penále, postupuje se stejně jako u pojistného. Jde-li však o penále o úrok z prodlení ze záloh na pojistné za kalendářní rok, je toto penále splatné tento úrok splatný do osmi dnů po dni, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, za který se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti platí.
 	(7) Pro účely zvláštních předpisů64) se za dlužné pojistné považuje i dlužné penále.
 
§ 20a
Povolení splátek pojistného a penále
(1) Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 1 písm. a) může příslušná územní správa sociálního zabezpečení povolit placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, a to až do výše, kterou tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek. Placení dlužného pojistného a penále ve splátkách nelze povolit, jestliže došlo k jeho zrušení s likvidací nebo probíhá-li insolvenční řízení, v němž již bylo vydáno rozhodnutí o úpadku plátce pojistného; tyto skutečnosti je plátce pojistného, který žádá o povolení splátek, povinen písemně oznámit příslušné územní správě sociálního zabezpečení do 8 dnů ode dne, kdy nastaly. Věta druhá platí obdobně pro případy uvedené v § 20 odst. 3 písm. f) a h).
 	(2) Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 4 může povolit příslušná územní správa sociálního zabezpečení placení doplatku na pojistném (§ 14 odst. 12), pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (§ 14b) a penále, které tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek, ve splátkách. Ustanovení odstavce 1 věty druhé platí zde přiměřeně.
 	(3) Územní správa sociálního zabezpečení stanoví výši jednotlivých splátek dluhu a dobu splácení dluhu, která nesmí být delší než 36 měsíců.
 	(4) Jednotlivé splátky dluhu se platí jednou částkou, a to odděleně od plateb běžného pojistného. Plátce pojistného je povinen označit každou splátku dluhu způsobem určeným v povolení; nebude-li tato splátka takto označena, nepovažuje se za splátku dluhu.
 	(5) Zaplatí-li plátce pojistného měsíční splátku dluhu ve vyšší částce nebo zaplatí-li mimořádnou platbu označenou podle odstavce 4 věty druhé, použijí se tyto částky na úhradu splátek dluhu nejdříve splatných.
 	(6) Územní správa sociálního zabezpečení
a) může zrušit povolení o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, jestliže plátce pojistného nezaplatí včas nebo ve správné výši některou splátku dluhu nebo pojistné splatné v období po splatnosti první splátky dluhu,
b) změní povolení o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, jestliže dojde ke snížení dluhu, jehož placení bylo povoleno ve splátkách,
c) zruší povolení o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, jestliže plátce pojistného vstoupí do likvidace nebo bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku plátce pojistného, a to ke dni, kdy některá z těchto událostí nastala.
 	(7) Pokud není v předchozích odstavcích stanoveno jinak, platí pro splátky dluhu obdobně ustanovení o pojistném. Pro účely placení dlužného pojistného a penále ve splátkách se za plátce pojistného považuje i bývalý plátce pojistného, který má splatné závazky vůči územní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení.
 
§ 21
Přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení
(1) Přirážku k pojistnému na sociální zabezpečení (dále jen „přirážka k pojistnému“) uloží příslušná územní správa sociálního zabezpečení20) zaměstnavateli, jestliže
a) výrobní zařízení zaměstnavatele podle pravomocného rozhodnutí orgánu inspekce práce nevyhovuje předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo
b)	výrobní zařízení zaměstnavatele podle pravomocného rozhodnutí příslušného zdravotnického orgánu nevyhovuje předpisům zdravotnickým nebo hygienickým, nebo
c) podle zjištění orgánu inspekce práce nebo zdravotnického orgánu není provozováno předepsané zařízení na ochranu života a zdraví zaměstnanců.
 	(2) Výše přirážky k pojistnému může činit až 5 % z vyměřovacího základu (§ 5a) za jednotlivé měsíce, za které se přirážka k pojistnému platí. Jestliže se zjištěné nedostatky týkají jen nižší složky zaměstnavatele, stanoví se přirážka k pojistnému jen z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v této nižší složce.
 	(3) Přirážku k pojistnému je zaměstnavatel povinen platit od prvního dne kalendářního měsíce, v němž nabylo právní moci rozhodnutí uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b), anebo v němž došlo ke zjištění uvedenému v odstavci 1 písm. c), a to až do konce kalendářního měsíce, v němž byly zjištěné nedostatky odstraněny. Byla-li stanovena lhůta k odstranění nedostatků, je zaměstnavatel povinen platit přirážku k pojistnému až od prvního dne kalendářního měsíce, v němž tato lhůta prošla a nedostatky trvají dál.
 	(4) Pokud jde o splatnost přirážky k pojistnému, způsob jejího placení, její vymáhání, zánik a vracení přeplatku k přirážce na pojistném, postupuje se stejně jako u pojistného.
 
* * * 
 
§ 22a
(1) Má-li zaměstnavatel splatný závazek vůči územní správě sociálního zabezpečení, použije se jeho platba v tomto pořadí:
a) nejstarší nedoplatky pojistného,
b) běžné platby pojistného,
c) penále úroky z prodlení,
d) pokuty,.
e) přirážka k pojistnému.
(2) Má-li osoba samostatně výdělečně činná splatný závazek vůči územní správě sociálního zabezpečení, použije se její platba v tomto pořadí:
a) nejstarší nedoplatky pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
b) běžné platby pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
c) penále úroky z prodlení z dlužného pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
d) pokuty.
(3) Platbu zaplacenou zaměstnavatelem v období od prvního dne kalendářního měsíce do dne předcházejícího dni splatnosti pojistného za předcházející kalendářní měsíc nelze přede dnem jeho splatnosti použít na úhradu dlužného penále úroku z prodlení ani považovat za přeplatek podle § 17. Platbu pojistného na nemocenské pojištění zaplacenou osobou samostatně výdělečně činnou nelze použít podle odstavce 2, pokud toto pojistné bylo zaplaceno včas a ve správné výši.
(4) Splátku dlužného pojistného nebo penále zaplacenou podle § 20a nelze použít k úhradě dlužných částek podle odstavců 1 a 2; to platí i naopak.
(5) Pořadí plateb na úhradu dlužných částek podle odstavců 1 a 2 se nepoužije na částku uhrazenou v rámci výkonu rozhodnutí nebo výkazu nedoplatků; takováto částka může být použita jen na úhradu dluhu vyčísleného v rozhodnutí nebo výkazu nedoplatků takto vymáhaném.
(64) Pokud osoba samostatně výdělečně činná zaplatila v některém kalendářním měsíci kalendářního roku zálohu na pojistné z vyššího měsíčního vyměřovacího základu, než je měsíční vyměřovací základ stanovený podle § 14 odst. 2, 4 a 5, použije se část platby zálohy vypočtená jako rozdíl mezi tímto vyšším měsíčním vyměřovacím základem a měsíčním vyměřovacím základem stanoveným podle § 14 odst. 2, 4 a 5 nejprve na úhradu splatných závazků uvedených v odstavci 2, poté na úhradu dlužných částek pojistného stanovených v rámci výkonu rozhodnutí podle odstavce 5 a poté na úhradu záloh na pojistné do budoucna, nejdéle však do konce kalendářního roku.
* * * 
 
§ 22b
Pravděpodobná výše pojistného
(1) Jestliže zaměstnavatel nesdělil údaje podle § 9 odst. 2, nebo jestliže osoba samostatně výdělečně činná nesplnila povinnost podat přehled podle § 15 odst. 1 a 2 a tato povinnost nebyla splněna ani ve lhůtě určené příslušnou správou sociálního zabezpečení v písemné výzvě, může příslušná územní správa sociálního zabezpečení stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pravděpodobná výše pojistného“), pokud byl plátce pojistného v této výzvě na tento následek upozorněn.
(2) Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází příslušná územní správa sociálního zabezpečení z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří. Údaje o počtu zaměstnanců si může územní správa sociálního zabezpečení vyžádat od krajské pobočky Úřadu práce, která je povinna tyto údaje jí sdělit, pokud je má k dispozici. Nelze-li pro nedostatek podkladů stanovit pravděpodobnou výši příjmů zaměstnance anebo osoby samostatně výdělečně činné, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že jejich měsíčním příjmem je částka 1,5násobku průměrné mzdy určované pro kalendářní rok, ve kterém územní správa sociálního zabezpečení stanoví pravděpodobnou výši pojistného; u osoby samostatně výdělečně činné se má přitom za to, že tato částka je jejím měsíčním příjmem ze samostatné výdělečné činnosti, který je již snížen o výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení. Částka podle věty třetí se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(3) Stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena povinnost sdělit údaje podle § 9 odst. 2 nebo předložit přehled podle § 15 odst. 1 a 2 ani možnost uložit pokutu podle § 25c nebo 25d. Jsou-li následně sděleny údaje podle § 9 odst. 2 nebo je-li následně přehled podle § 15 odst. 1 a 2 předložen, příslušná územní správa sociálního zabezpečení novým rozhodnutím22a) rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší. Územní správa sociálního zabezpečení novým rozhodnutím22a) zruší rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného, pokud osoba samostatně výdělečně činná prokáže, že nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost v období, na které byla stanovena pravděpodobná výše pojistného, nebo pokud zaměstnavatel prokáže, že nezaměstnával ani jednoho zaměstnance v období, na které byla stanovena pravděpodobná výše pojistného.
(4) Osoba samostatně výdělečně činná, která před podáním přehledu podle § 15 uhradila pravděpodobnou výši pojistného stanovenou územní správou sociálního zabezpečení podle § 22b, nepodává přehled za kalendářní rok, za který byla pravděpodobná výše pojistného stanovena, pokud pravděpodobná výše pojistného je vyšší než by činila výše pojistného na přehledu podaném za takový rok; za vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti této osoby se považuje částka ve výši odpovídající pravděpodobné výši pojistného.
(5) Plátci pojistného jsou povinni platit penále úrok z prodlení z dlužné částky pravděpodobné výše pojistného, a to ode dne, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného (§ 20 odst. 2 věta první), ohledně něhož nebyly sděleny údaje podle § 9 odst. 2 nebo nebyl podán přehled podle § 15 odst. 1 a 2, do dne, ve kterém byly údaje podle § 9 odst. 2 sděleny nebo byl přehled podle § 15 odst. 1 a 2 předložen, a to včetně tohoto dne. Ustanovení věty první platí přitom i tehdy, je-li penále úrok z prodlení z pravděpodobné výše pojistného vyšší než penále úrok z prodlení z pojistného podle údajů podle § 9 odst. 2 nebo podle přehledu podle § 15 odst. 1 a 2; je-li penále úrok z prodlení z pravděpodobné výše pojistného nižší než penále úrok z prodlení z pojistného podle těchto údajů nebo podle tohoto přehledu, je plátce pojistného povinen zaplatit ještě tento rozdíl.
* * * 
 
§ 22d
Příslušná územní správa sociálního zabezpečení je povinna vydat na žádost plátce pojistného potvrzení o stavu jeho závazků týkajících se pojistného, penále a přirážky k pojistnému a úroku z prodlení evidovaných u územní správy sociálního zabezpečení. Tuto povinnost má územní správa sociálního zabezpečení též na základě žádosti, stanoví-li tak zvláštní zákon22b). Má-li plátce pojistného dluh, uvede se v tomto potvrzení výše tohoto dluhu a údaj o dluhu na pojistném včetně záloh, dluhu na penále a dluhu na přirážce k pojistnému a dluhu z úroku z prodlení; zvlášť se přitom uvede výše zůstatku dluhu, jehož placení bylo povoleno ve splátkách.
* * * 

Společná ustanovení ke slevám na pojistném zaměstnavatele za zaměstnance
§ 23c
(1) Zaměstnanec, který sdělil zaměstnavateli údaje pro slevu na pojistném zaměstnavatele, poskytuje zaměstnavateli potřebnou součinnost spočívající v dokládání skutečnosti zakládající nárok zaměstnavatele na slevu na pojistném zaměstnavatele, s výjimkou dokládání údaje o věku zaměstnance.
(2) Pro účely slevy na pojistném zaměstnavatele za zaměstnance zaměstnanec zaměstnavateli dokládá
a) vztah k dítěti a věk dítěte rodným listem dítěte a v případě péče nahrazující péči rodičů rozhodnutím příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů,
b) péči o osobu blízkou závislou na pomoci jiné osoby potvrzením krajské pobočky Úřadu práce podle § 29 odst. 6 zákona o sociálních službách ne starším než 1 kalendářní měsíc a čestným prohlášením, že o tuto osobu pečuje,
c) soustavnou přípravu na budoucí povolání studiem potvrzením příslušné školy, popřípadě též rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vydaným podle § 85 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení o tom, že studium je postaveno na roveň studiu na školách v České republice,
d) skutečnosti o rekvalifikaci potvrzením krajské pobočky Úřadu práce podle § 109b zákona o zaměstnanosti,
e) zdravotní postižení způsobem podle § 67 odst. 5 zákona o zaměstnanosti.
(3) Uplatňuje-li zaměstnavatel slevu na pojistném za zaměstnance a informoval-li o tom zaměstnance podle § 23d odst. 2, je zaměstnanec povinen
a) neprodleně zaměstnavateli sdělit, zda současně vykonává zaměstnání u jiného zaměstnavatele se sjednanou kratší pracovní nebo služební dobou v rozsahu stanoveném podle § 7a odst. 2 věty první,
b) oznámit zaměstnavateli všechny změny, které mají vliv na uplatnění slevy na pojistném, s výjimkou údajů o věku zaměstnance a věku dítěte, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, v němž tyto skutečnosti nastaly, a
c) neprodleně na výzvu zaměstnavatele doložit skutečnosti potřebné pro uplatňování slevy na pojistném.
(4) Zaměstnanec pro účely slevy na pojistném nedokládá ty skutečnosti, které zaměstnavateli již doložil pro daňové nebo jiné účely.
(5) Pokud zaměstnanec sdělil zaměstnavateli nesprávné údaje pro uplatnění slevy na pojistném nebo neoznámil změny mající vliv na uplatnění slevy na pojistném a zaměstnavatel v důsledku toho odvedl pojistné snížené o slevu za zaměstnance, aniž byly důvody pro uplatnění této slevy, je zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli penále, které úrok z prodlení, který zaměstnavatel zaplatil; podmínkou této povinnosti zaměstnance v případě neoznámení změn je, že byl informován zaměstnavatelem podle § 23d odst. 2 o uplatnění slevy na pojistném.

* * * 

§ 23h
(1) Zaměstnanec, který uplatnil nárok na slevu na pojistném, je povinen oznámit zaměstnavateli všechny skutečnosti, které mají vliv na slevu na pojistném zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala.
(2) Pokud zaměstnanec sdělil nebo doložil zaměstnavateli nesprávné údaje potřebné pro nárok na slevu na pojistném nebo neoznámil ve stanovené lhůtě změnu skutečností, které mají vliv na nárok na slevu na pojistném, a v důsledku toho byla zaměstnanci poskytnuta sleva na pojistném neprávem, je zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli pojistné, které mělo být odvedeno, a penále, které úrok z prodlení, který je zaměstnavatel povinen v důsledku odvedení pojistného v nižší výši zaplatit.

* * * 
§ 23j
(1) Pokud zaměstnanec neuplatnil u zaměstnavatele nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc, v němž byly splněny podmínky pro nárok na slevu na pojistném, považuje se pojistné, které zaplatil zaměstnanec, ve výši slevy na pojistném za tento kalendářní měsíc za přeplatek zaměstnance na pojistném. Věta první se nepoužije, jde-li o pojistné zaplacené zaměstnancem za dobu, která byla zhodnocena jako doba důchodového pojištění pro účely jeho českého důchodového pojištění.
(2) Přeplatek podle odstavce 1 vrací zaměstnanci na základě jeho písemné žádosti doložené potvrzením zaměstnavatele vydaného podle odstavce 3 územní správa sociálního zabezpečení. Pro vrácení tohoto přeplatku zaměstnanci se použijí § 17 odst. 1 věty první až třetí, § 17 odst. 2 věta druhá a § 17 odst. 6 § 17 odst. 7 obdobně. Pokud však žádost o vrácení přeplatku na pojistném byla podána v období od podání žádosti o zpětnou výplatu starobního důchodu do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí, na jehož základě se důchod vyplatí zpětně, vrací se přeplatek za celou dobu, za kterou byl starobní důchod zpětně vyplacen.
(3) Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost výši vyměřovacích základů zaměstnance a skutečnost, zda zaměstnancem byla uplatněna sleva na pojistném za jednotlivé kalendářní měsíce, které zaměstnanec v této žádosti uvedl, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti; zjistí-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení. Zaměstnavatel je povinen potvrzení obsahující údaje podle věty první zaslat také územní správě sociálního zabezpečení na její žádost v této lhůtě, pokud územní správa sociálního zabezpečení nestanovila delší lhůtu.

* * *

Přestupky
§ 25c

(1) Fyzická osoba se jako osoba samostatně výdělečně činná dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 15 odst. 1
1. nepodá na předepsaném tiskopise přehled o příjmech a výdajích, nebo
2. nedoloží skutečnost, že jí zpracovává daňové přiznání daňový poradce,
b) nepředloží opravný přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 2,
c) nesplní oznamovací povinnost podle § 20a odst. 1,
d) c) neuschovává účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného podle § 22c, nebo
e) d) nepoužívá tiskopisy podle § 24.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.


* * * 

§ 25e
(1) Promlčecí doba činí 3 roky. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání.
(2) Správní orgán, aniž zahájí řízení, věc usnesením odloží též tehdy, jestliže již samotné zjištění skutku a upozornění osoby podezřelé ze spáchání přestupku postačí k její nápravě, nebo je-li ze zjištěných skutečností zjevné, že škodlivý následek způsobený činem byl osobou podezřelou ze spáchání přestupku v mezidobí již napraven a samo odstranění tohoto následku vedlo k nápravě této osoby.
(3) Účastníkem řízení o přestupku není poškozený.
(4) Pokud jde o způsob placení a vymáhání pokuty, postupuje se stejně jako u pojistného.
* * * 

§ 25f
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, územní správy sociálního zabezpečení
a) rozhodují o přestupcích podle tohoto zákona,
b) vybírají a vymáhají pokuty uložené v řízení podle písmene a).
(2) Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba, Generální ředitelství cel a Úřad pro zahraniční styky a informace podle § 25 rozhodují o přestupcích podle tohoto zákona a vybírají a vymáhají pokuty uložené v řízení o těchto přestupcích. Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti podle § 25 rozhodují o přestupcích podle tohoto zákona.


* * * 
§ 30
Rozhoduje-li příslušný orgán sociálního zabezpečení po 31. prosinci 1992 o penále, přirážce k pojistnému nebo o pokutách, postupuje se podle dosavadních předpisů, pokud skutečnosti rozhodné pro jejich uložení nastaly před účinností tohoto zákona.


* * *
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů

* * *

§ 21e
Povinnosti zprostředkovatele taxislužby
(1) Zprostředkovatel taxislužby je povinen zajistit, aby jím zprostředkovaná přeprava byla
a) poskytnuta podnikatelem v silniční dopravě, který je držitelem koncese pro provozování silniční motorové dopravy osobní vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče,
b) provedena vozidlem taxislužby nebo vozidlem cestujícího a
c) provedena řidičem, který je držitelem oprávnění řidiče taxislužby.
(2) Zprostředkovatel taxislužby je povinen vést evidenci zprostředkovaných přeprav. Evidence zprostředkovaných přeprav obsahuje u každé zprostředkované přepravy jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firmu nebo název poskytovatele přepravy, adresu jeho sídla, jeho identifikační číslo, jméno, popřípadě jména, a příjmení řidiče, údaje o době a místu zahájení a ukončení přepravy a ceně za přepravu a, byla-li přeprava provedena vozidlem taxislužby, jeho státní poznávací značku. Údaje o zprostředkované přepravě se v evidenci uchovávají po dobu nejméně 3 let ode dne ukončení zprostředkované přepravy.
 	(3) Zprostředkovatel taxislužby, který nemá pobyt, sídlo nebo organizační složku na území České republiky, je povinen mít zpřístupněnou datovou schránku.

* * *

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Změny jsou navrhovány s účinky od 1. ledna 2027
Změna je navrhována s účinky od 1. ledna 2028

* * *
§ 105d
 Náhradní doba pojištění při zjištění nehlášené práce
 	Za náhradní dobu pojištění a za vyloučenou dobu se považuje doba, za kterou byla v případě zjištění nehlášené práce podle zákona o zaměstnanosti uložena povinnost uhradit částku rovnající se součtu částek odpovídajících výši pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které by fyzická nebo právnická osoba jinak byla povinna odvést podle zvláštních zákonů jako zaměstnavatel za sebe a za fyzickou osobu jako zaměstnance, které konání nehlášené práce umožnila, a penále.
  
§ 105d
Náhradní doba pojištění při zjištění nehlášené práce
Za náhradní dobu pojištění a za vyloučenou dobu se považuje doba, za kterou byla v případě zjištění nehlášené práce podle zákona o zaměstnanosti uložena povinnost uhradit částku rovnající se součtu částek odpovídajících výši pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, které by fyzická nebo právnická osoba jinak byla povinna odvést podle zvláštních zákonů jako zaměstnavatel za sebe a za fyzickou osobu, které konání nehlášené práce umožnila, a penále úrok z prodlení.
 
 * * *

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 424/2003 Sb. a zákona č. 1/2012 Sb.

* * *

§ 2
Osobní rozsah zdravotního pojištění
(1) Pojištěncem podle tohoto zákona je osoba, která
a) má trvalý pobyt na území České republiky, nebo
b) nemá trvalý pobyt na území České republiky, pokud
1. je zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky,
2. jí bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu,
3. jí byl udělen azyl na území České republiky,
4. jí byla udělena doplňková ochrana na území České republiky,
5. jí bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky podle zákona o dočasné ochraně cizinců nebo se podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky za takovou osobu považuje,
6. jde o nezletilé dítě, které bylo na území České republiky umístěno na základě předběžného opatření soudu do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do ústavu pro péči o děti nebo na základě předběžného opatření nebo usnesení soudu do péče fyzické osoby,
7. je Česká republika podle koordinačních nařízení nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, k jejímu zdravotnímu pojištění příslušná,
8. jde o osobu, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie49), nebo o osobu zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou nebo osobu ponechávající si takové postavení a její rodinné příslušníky mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie69),
9. se narodila na území České republiky a její matka má povolený dlouhodobý pobyt na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu, byla-li žádost podána do 60 dnů ode dne jejího narození,
10. se narodila na území České republiky a její zákonný zástupce má povolený trvalý pobyt na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu, byla-li žádost podána do 60 dnů ode dne jejího narození, nebo
11. jde o nezletilou osobu, které bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky.
(2) Zaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která je plátcem příjmů ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu1a), zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky, jakož i organizační složka státu.1b)
(3) Zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance [§ 5 písm. a)], ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle zvláštního právního předpisu1a).
(4) Sídlem zaměstnavatele se pro účely zdravotního pojištění rozumí u právnické osoby její sídlo, jakož i sídlo její organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku, popřípadě v jiném zákonem určeném rejstříku nebo je vedena ve stanovené evidenci u příslušného orgánu v České republice, a u fyzické osoby místo jejího trvalého pobytu, popřípadě, jde-li o zahraniční fyzickou osobu, místo jejího podnikání.
(5) Ze zdravotního pojištění jsou vyňaty osoby, které na území České republiky vykonávají nelegální práci podle § 5 písm. e) bodu 2 a 3 zákona o zaměstnanosti, a dále osoby, které nemají trvalý pobyt na území České republiky a jsou činny v České republice pro zaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výhod a imunit, nebo pro zaměstnavatele, kteří nemají sídlo na území České republiky, a osoby, které dlouhodobě pobývají v cizině a neplatí pojistné (§ 8 odst. 4).

* * *

Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů
s vyznačeným navrhovaných změn
Změny jsou navrhovány s účinky od 1. ledna 2027
Změny jsou navrhovány s účinky od 1. ledna 2028

* * *

§ 2  
(1) Vojákem z povolání (dále jen „voják“) je občan, který vojenskou činnou službu vykonává jako svoje zaměstnání. Voják je ve služebním poměru k České republice. Občan může být povolán do služebního poměru jen na základě vlastní žádosti.  
(2) Právní úkony ve věcech služebního poměru jménem České republiky činí služební orgány, kterými jsou prezident republiky (dále jen „prezident“), ministr obrany (dále jen „ministr“) a v rozsahu určeném rozkazem prezidenta nebo rozkazem ministra velitelé, náčelníci, ředitelé a jiní vedoucí zaměstnanci.  
(3) Služební orgány jsou povinny zajišťovat rovný přístup a rovné zacházení se všemi uchazeči o povolání do služebního poměru (dále jen „uchazeč“) a se všemi vojáky při vytváření podmínek výkonu služby, zejména pokud jde o odbornou přípravu a dosažení služebního postupu, odměňování, jiná peněžitá plnění a plnění peněžité hodnoty. Je zakázána diskriminace uchazečů a vojáků z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, manželského a rodinného stavu a povinností k rodině, těhotenství nebo mateřství anebo proto, že vojákyně kojí. Je zakázáno i takové jednání služebních orgánů, které diskriminuje nikoliv přímo, ale až ve svých důsledcích. Za takové jednání se považuje i navádění k diskriminaci. Za diskriminaci se nepovažují případy, kdy je pro odlišné zacházení věcný důvod spočívající v povaze služby, kterou voják vykonává, a který je pro výkon této služby nezbytný.  
(4) Služební orgán ani voják nesmí zneužívat výkonu práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru k újmě jiného vojáka nebo k ponižování jeho důstojnosti. Za ponižování důstojnosti se považuje i nežádoucí chování sexuální povahy a všechny formy obtěžování, které směřují k narušení důstojnosti vojáka, vytvoření zastrašující, nepřátelské, ponižující a pokořující nebo urážlivé atmosféry, a které jsou nevítané, nevhodné nebo mohou být druhým vojákem oprávněně vnímány jako podmínka pro rozhodnutí, která ovlivňují výkon práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru.  
(5) Dojde-li ve služebním vztahu k porušení práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení s vojáky nebo k nežádoucímu sexuálnímu chování při výkonu služby, má voják právo se domáhat, aby bylo upuštěno od tohoto jednání a aby byly odstraněny důsledky tohoto jednání. 
(6) Služební orgány nesmí vojáka jakýmkoli způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv a nároků vyplývajících ze služebního poměru. 
 	(7) Služební orgány nejméně jednou za kalendářní rok informují vojáky o jejich právu na informaci o výši jejich odměny za výkon služby, jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, členěné podle skupin stejných služebních činností nebo služebních činností stejné hodnoty, způsobem obvyklým a dostupným všem vojákům. 58)
__________
58) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování.

* * *

§ 68q
Informační systém o služebním platu
(1) Informační systém o služebním platu je neveřejným informačním systémem veřejné správy, jehož účelem je shromažďovat, zpracovávat a uchovávat údaje o prostředcích na služební platy, o průměrných služebních platech vojáků a jejich osobních údajích, které ovlivňují výši služebního platu.
 	(2) Správcem informačního systému o služebním platu je Ministerstvo financí.
 	(3) Ministerstvo zapisuje údaje do informačního systému o služebním platu v rozsahu a způsobem, který stanoví vláda nařízením.
 	(4) Uživatelem informačního systému o služebním platu využívajícím údaje v něm zapsané je Ministerstvo práce a sociálních věcí a Český statistický úřad Úřad vlády České republiky.

* * *
§ 68s
 Transparentnost odměňování
Ministerstvo za účelem transparentnosti odměňování za výkon služby žen a mužů sděluje Ministerstvu práce a sociálních věcí prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele údaje o výši odměny za výkon služby, jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty poskytovaných vojákovi v souvislosti s jeho službou (dále jen „rozdíl v odměňování žen a mužů“).58)
___________ 
58) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování.
§ 68s 
Transparentnost odměňování
Ministerstvo za účelem transparentnosti odměňování za výkon služby žen a mužů sděluje Ministerstvu práce a sociálních věcí prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele údaje o výši odměny za výkon služby, jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty poskytovaných vojákovi v souvislosti s jeho službou (dále jen „rozdíl v odměňování žen a mužů).58)
___________-
5/) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování.

§ 68s
Transparentnost odměňování
(1)	Ministerstvo za účelem transparentnosti odměňování za výkon služby žen a mužů sděluje Ministerstvu práce a sociálních věcí prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele údaje o výši odměny za výkon služby, jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty poskytovaných vojákovi v souvislosti s jeho službou (dále jen „rozdíl v odměňování žen a mužů“).58) Ministerstvo práce a sociálních věcí z hlášených údajů vypracovává zprávy o rozdílech v odměňování žen a mužů podle § 37g zákona o inspekci práce.
(2) Ministerstvo zpracuje a do 30. dubna zpřístupní způsobem dostupným všem vojákům zprávu o rozdílech v odměňování žen a mužů za předchozí kalendářní rok u skupin stejných služebních činností nebo služebních činností stejné hodnoty členěné podle odměn za výkon služby a jiných peněžitých plnění nebo plnění peněžité hodnoty. Údaj o rozdílu v odměňování žen a mužů se vyjadřuje procentem z průměrné úrovně odměňování mužů. Ministerstvo nezpřístupní ty informace, jejichž zpřístupnění by vedlo k poskytnutí informace o výši odměny za výkon služby nebo jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty určitého vojáka.
(3) Pro transparentnost odměňování se za odměnu za výkon služby, jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty poskytovaných vojákovi v souvislosti s jeho službou považuje celkový zúčtovaný příjem vojáka, a to v jeho hrubé výši.
(4) Služební orgán je povinen na základě písemné žádosti vojáka poskytnout do 2 měsíců ode dne jejího doručení písemné vysvětlení nebo doplnění týkající se zpřístupněných informací podle odstavce 2. Služební orgán neposkytne při plnění povinností podle věty první vojákovi informace, jejichž zpřístupnění nebo poskytnutí by vedlo k poskytnutí informace o výši odměny za výkon služby nebo jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty jiného vojáka, o čemž je služební orgán povinen vojáka písemně informovat bez zbytečného odkladu. Služební orgán poskytne na žádost vojáka informace z posledních 4 let, jsou-li k dispozici.
(5) Služební orgán je povinen na základě písemné žádosti vojáka poskytnout mu do 2 měsíců od jejího doručení písemnou informaci o výši jeho celkového zúčtovaného příjmu za předchozí kalendářní rok a tomu odpovídajícím hodinovém vyjádření a průměrnou výši celkového zúčtovaného příjmu vojáků ve skupině služebních činností podle odstavce 2, ve které voják vykonává službu, rozdělenou pro ženy a muže, za předchozí kalendářní rok vyjádřenou v úhrnu a odpovídajícím hodinovém vyjádření. Stejné informace je povinen poskytnout i veřejnému ochránci práv, pokud jej o to požádá na podnět vojáka.
(6) Voják nesmí informace poskytnuté podle odstavce 5 používat k jinému účelu než k výkonu svého práva na spravedlivé odměňování.
(7) Ministerstvo provede posouzení rozdílu odměňování žen a mužů, pokud údaje o rozdílech v odměňování žen a mužů podle odstavce 2 vykazují rozdíl ve výši nejméně 5 % u jakékoli skupiny služebních činností stanovených podle odstavce 2. Při posouzení se obdobně použijí ustanovení zákoníku práce o posouzení odměňování.59) Posouzení ministerstvo zpřístupní stejným způsobem jako zprávu o rozdílech v odměňování žen a mužů podle odstavce 2.
(8) Pokud ministerstvo na základě posouzení podle odstavce 7 dojde k závěru, že rozdíl ve výši odměňování žen a mužů není odůvodněn objektivními a genderově neutrálními kritérii, je povinno přijmout do 6 měsíců opatření k odstranění těchto neodůvodněných rozdílů. 
(9) Ministerstvo zprávu o rozdílech v odměňování žen a mužů podle odstavce 2 poskytne do 30. dubna Ministerstvu práce a sociálních věcí a bezodkladně mu poskytne i posouzení odměňování podle odstavce 7.
____________________
58) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování.
59)  § 287a až 287e zákoníku práce.

* * *

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů

* * *
§ 170a
(1) Zřizuje se Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „komise“). Komise je organizační součástí ministerstva, které zajišťuje její činnost. Komise je nadřízeným správním orgánem ministerstva ve věcech, v nichž ministerstvo rozhoduje v prvním stupni a v dalších případech stanovených zákonem.
(2) Nadřízeným správním orgánem komise je ministr vnitra.
(3) Předsedu a ostatní členy komise jmenuje a odvolává ministr vnitra. Členem komise může být ustanoven státní občan České republiky, který je bezúhonný a spolehlivý. Předpokladem pro ustanovení členem komise je dále vysokoškolské vzdělání právnického směru získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu.
(4) Podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten,
a) kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, nebo byl v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jestliže by jednání, kterým spáchal trestný čin, mohlo ohrozit důvěru v rozhodování komise,
b) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo na základě pravomocného rozhodnutí o schválení narovnání zastaveno, a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, jestliže by jednání, kterým spáchal trestný čin, mohlo ohrozit důvěru v rozhodování komise,
c) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno, a od uplynutí zkušební doby nebo lhůty, v níž může být rozhodnuto, že se osvědčil, neuplynulo ještě 5 let, nebo bylo v trestním řízení, které bylo proti němu vedeno, rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, jestliže by jednání, kterým spáchal trestný čin, mohlo ohrozit důvěru v rozhodování komise, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(5) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Ministr vnitra si vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6) Podmínku spolehlivosti nesplňuje ten, kdo byl v posledních 3 letech opakovaně pravomocně uznán vinným z přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku
a) na úseku státní správy spáchaného tím, že úmyslně uvedl nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatajil, ač měl povinnost takový údaj uvést, úmyslně uvedl nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatajil za účelem získání neoprávněné výhody, úmyslně podal nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď ve správním řízení, úmyslně uvedl nepravdivý údaj v čestném prohlášení u správního orgánu nebo úmyslně neoprávněně vystupoval jako úřední osoba,
b) proti veřejnému pořádku,
c) proti občanskému soužití,
d) proti majetku,
e) podle zákona upravujícího zabezpečování státní politiky zaměstnanosti44) spáchaného tím, že zprostředkoval zaměstnání bez povolení nebo umožnil výkon nelegální práce nebo nehlášené práce, nebo
f) podle tohoto zákona.
(7) Spolehlivost se prokazuje opisem z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů; ministerstvo si vyžádá opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů za účelem posouzení spolehlivosti fyzické osoby.
(8) Předseda rozhoduje o rozdělení věcí mezi senáty komise, zařazuje členy komise do senátů a jmenuje předsedy senátů.
(9) Komise schvaluje svůj jednací řád. Členové komise jsou ve svém rozhodování na ministerstvu nezávislí.
_________
44) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

* * *
§ 178f
Nespolehlivý zaměstnavatel
(1) Za nespolehlivého zaměstnavatele se pro účely tohoto zákona považuje zaměstnavatel,
a) který není bezdlužnou osobou podle § 178e,
b) kterému byla v období 4 měsíců předcházejících podání žádosti pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce nebo nehlášené práce,
c) který nevyvíjí ekonomickou činnost v předmětu svého podnikání nebo se skutečnost, že vyvíjí ekonomickou činnost v předmětu svého podnikání, nepodařilo ověřit,
d) který za období posledního roku nesplnil povinnost přihlásit svého zaměstnance k účasti na pojistném na sociální zabezpečení nebo veřejném zdravotním pojištění,
e) který je v likvidaci, nebo
f) jehož sídlo uvedené ve veřejných rejstřících není skutečné; za skutečné sídlo se považuje sídlo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se obchodního vedení zaměstnavatele, popřípadě místo, kde se schází vedení zaměstnavatele.
(2) Za nespolehlivého zaměstnavatele se při splnění podmínky uvedené v odstavci 1 považuje i právnická nebo fyzická osoba, k níž je cizinec dočasně přidělen agenturou práce na základě dohody uzavřené mezi agenturou práce a uživatelem podle zvláštního právního předpisu.

* * *

Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětí, ve znění pozdějších předpisů
Změny jsou navrhovány s účinky od 1. ledna 2027
Změna je navrhována s účinky od 1. ledna 2028

* * *

§ 1a
(1) Veřejný ochránce práv
a) plní úkoly v oblasti ochrany a prosazování základních práv a svobod podle § 21a,
b) působí k ochraně před jednáním orgánů veřejné moci uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností,
c) působí k ochraně osob omezených na svobodě orgánem veřejné moci nebo v důsledku závislosti na poskytované péči před mučením, krutým, nelidským nebo ponižujícím zacházením nebo trestáním a jiným špatným zacházením,
d) sleduje zajištění cizinců a výkon správního vyhoštění, předání nebo průvozu zajištěných cizinců a trestu vyhoštění cizinců, kteří byli vzati do vyhošťovací vazby nebo kteří vykonávají trest odnětí svobody, na který má navázat trest vyhoštění,
e)  plní úkoly monitorovacího mechanismu v souvislosti s prvotním prověřováním cizinců a azylovým řízením na hranicích podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1356 12) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/134813),
f) vykonává působnost ve věcech práva na rovné zacházení a ochranu ochrany před diskriminací, 
g) vykonává působnost ve věcech práva na volný pohyb občanů Evropské unie a občanů států, které jsou smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a jejich rodinných příslušníků (dále jen „občané Evropské unie“) podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího volný pohyb pracovníků1) a
h) plní úkoly v oblasti ochrany práv osob se zdravotním postižením vyplývajících z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením2) a dalších mezinárodních smluv, které jsou součástí právního řádu České republiky.
________________________
1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie (kodifikované znění), v platném znění.
Čl. 4 a čl. 7 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/54/EU ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních usnadňujících výkon práv udělených pracovníkům v souvislosti s jejich volným pohybem.
12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1356 ze dne 14. května 2024, kterým se zavádí prověřování státních příslušníků třetích zemí na vnějších hranicích a mění nařízení (ES) č. 767/2008, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/817.
13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1348 ze dne 14. května 2024 o zavedení společného řízení o mezinárodní ochraně v Unii a o zrušení směrnice 2013/32/EU.


* * *
§ 21da
(1) Uplatní-li zaměstnanec žádost podle § 306b odst. 3 zákoníku práce, voják podle § 68s odst. 5 zákona o vojácích z povolání a příslušník podle § 133c zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů prostřednictvím veřejného ochránce práv, poskytne jeho zaměstnavatel, služební orgán nebo bezpečnostní sbor údaje podle těchto předpisů veřejnému ochránci práv, který je následně poskytne žádajícímu zaměstnanci, vojákovi nebo příslušníkovi. 
(2) Veřejný ochránce práv může převzít zastupování na žádost zaměstnance, vojáka nebo příslušníka, který se v soudním řízení domáhá svých práv podle zvláštního právního předpisu.14)
(3) Veřejný ochránce práv spolupracuje při své činnosti v oblasti prosazování práva na rovné odměňování žen a mužů s orgány inspekce práce a Ministerstvem práce a sociálních věcí a poskytuje informace podle § 37f písm. d) zákona o inspekci práce Ministerstvu práce a sociálních věcí. 
_______________
14) § 26 odst. 3 občanského soudního řádu a § 35 odst. 4 soudního řádu správního.

* * *


Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů

* * *

§ 35
Zastoupení
(1) Účastník, který nemá procesní způsobilost, musí být v řízení zastoupen zákonným zástupcem.
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, účastník může být zastoupen advokátem, popřípadě jinou osobou, která vykonává specializované právní poradenství podle zvláštních zákonů, týká-li se návrh oboru činnosti v nich uvedených.5 Za zastupování náleží odměna; pro určení její výše, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, se užije obdobně zvláštní právní předpis, jímž jsou stanoveny odměny a náhrady advokátům za poskytování právních služeb.
(3) Navrhovatel může být zastoupen též odborovou organizací, jejímž je členem. Za odborovou organizaci jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen.
(4) Domáhá-li se soudní ochrany účastník, který tvrdí, že došlo správním orgánem k jeho diskriminaci z důvodu pohlaví, národního, sociálního nebo rasového původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, barvy pleti, jazyka, náboženství, víry, světového názoru, politického nebo jiného smýšlení, zdravotního postižení, věku, majetku, rodu nebo jiného postavení, anebo sexuální orientace, může být zastoupen též právnickou osobou, vzniklou na základě zvláštního zákona,6) k jejímž činnostem, uvedeným ve stanovách, patří ochrana před takovou diskriminací, nebo veřejným ochráncem práv. Za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen.
(5) Domáhá-li se soudní ochrany účastník žalobou ve věci mezinárodní ochrany, rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti opustit území, rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince, jakož i jiných rozhodnutí, jejichž důsledkem je omezení osobní svobody cizince, může být zastoupen též právnickou osobou, vzniklou na základě zvláštního zákona6, k jejímž činnostem, uvedeným ve stanovách, patří poskytování právní pomoci uprchlíkům nebo cizincům. Za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie. Ustanovení tohoto odstavce o zastoupení cizince právnickou osobou se použije i v případech, ve kterých se uplatní přímo použitelný předpis Evropské unie z oblasti volného pohybu pracovníků26.
(6) Ve věcech vyplývajících ze zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo zákona o zaměstnanosti se může dát cizinec, který na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, v řízení zastupovat právnickou osobou, k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana práv cizinců.
(7) Ve věcech ochrany osobních údajů se může dát subjekt údajů v řízení zastupovat též právnickou osobou, jejíž zisk se nerozděluje a k jejímž činnostem uvedeným v zakladatelském právním jednání patří ochrana práv subjektů údajů; za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.
(8) Účastník se může dát zastoupit také fyzickou osobou, která má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. Soud takové zastoupení usnesením nepřipustí, není-li taková osoba zřejmě způsobilá k řádnému zastupování nebo zastupuje v různých věcech opětovně.
(9) V téže věci může mít účastník jen jednoho zástupce. Zástupce musí jednat osobně, nestanoví-li tak zvláštní zákon výslovně jinak.
(10) Navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát. Byla-li navrhovateli ustanovena zástupcem některá z osob uvedených v odstavci 2, která je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen „daň“), zvyšuje se tento nárok vůči státu o částku odpovídající dani, kterou je tato osoba povinna z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu6a; to samé platí i v případě, kdy osoby uvedené v odstavci 2 jsou společníky právnické osoby zřízené podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon jejich povolání6b a plátcem daně je tato právnická osoba. Požádá-li navrhovatel o osvobození od soudních poplatků nebo o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení. Zástupce ustanovený v řízení před krajským soudem, je-li jím advokát, zastupuje navrhovatele i v řízení o kasační stížnosti.

* * *

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů
Změny jsou navrhovány s účinky od 1. ledna 2027
Změny jsou navrhovány s účinky od 1. ledna 2028

* * *

§ 45
Základní povinnosti příslušníka
(1) Příslušník je povinen
a) dodržovat služební kázeň,
b) zdržet se jednání, které může vést ke střetu zájmu služby se zájmy osobními a ohrozit důvěru v nestranný výkon služby, zejména nezneužívat ve prospěch vlastní nebo v prospěch jiných osob informace nabyté v souvislosti s výkonem služby a v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody,
c) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby; to neplatí, jestliže byl příslušník této povinnosti zproštěn služebním funkcionářem, nestanoví-li zvláštní právní předpis 26) jinak,
d) prohlubovat svoji odbornost a udržovat svoji fyzickou zdatnost potřebnou pro zastávané služební místo a podrobovat se jejímu ověřování služebním funkcionářem,
e) dodržovat pravidla služební zdvořilosti,
f) poskytovat bezpečnostnímu sboru osobní údaje nezbytné pro rozhodování ve služebním poměru a pro plnění povinností bezpečnostního sboru podle zvláštních právních předpisů,
g) vykonávat službu tak, aby nebyla ovlivňována jeho politickým, náboženským nebo jiným přesvědčením,
h) ohlašovat vedoucímu příslušníkovi závady a nedostatky, které ohrožují nebo ztěžují výkon služby, a skutečnost, že byl pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku nebo pravomocně odsouzen pro trestný čin, bez zbytečného odkladu,
i) chovat se a jednat i v době mimo službu tak, aby svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru,
j) nejpozději po zahájení řízení o přestupku, z něhož je obviněn, bez zbytečného odkladu oznámit správnímu orgánu příslušnému k projednání přestupku, že je příslušníkem. a
k) neužívat informace získané postupem podle § 133c odst. 2 k jinému účelu než k výkonu svého práva na rovné zacházení v oblasti odměňování.

* * *

§ 77
Povinnosti v oblasti péče o příslušníky
(1) Bezpečnostní sbor ani příslušník nesmí výkonu práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru zneužívat k újmě jiného účastníka služebního poměru nebo k ponižování jeho lidské důstojnosti.
(2) Ve služebním poměru je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodů pohlaví, sexuální orientace, jazyka, náboženského vyznání nebo víry, politického nebo jiného smýšlení, členství v odborových organizacích a jiných sdruženích, majetku, rodu, rasy, barvy pleti, národnosti, etnického nebo sociálního původu, věku, těhotenství a mateřství, manželského a rodinného stavu, povinností k rodině. Obtěžování a sexuální obtěžování se považuje za formu diskriminace; za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující podněcování, navádění anebo vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci.
(3) Za přímou diskriminaci se pro účely tohoto zákona považuje jednání, v jehož důsledku bylo, je nebo by mohlo být z důvodu uvedeného v odstavci 2 s příslušníkem zacházeno nevýhodněji než s jiným příslušníkem ve srovnatelné situaci.
(4) Za nepřímou diskriminaci se pro účely tohoto zákona považuje zdánlivě nediskriminační jednání, které znevýhodňuje příslušníka vůči jinému na základě důvodů uvedených v odstavci 2.
(5) Obtěžováním se rozumí jednání, které je jiným příslušníkem oprávněně vnímáno jako nevítané a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského nebo ponižujícího prostředí.
(6) Sexuálním obtěžováním se rozumí nežádoucí jednání sexuální povahy v jakékoli formě v době služby, které je jiným příslušníkem oprávněně vnímáno jako nevítané a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského nebo ponižujícího prostředí anebo které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, která ovlivní výkon práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru. Sexuální obtěžování se považuje za diskriminaci na základě pohlaví.
(7) Za diskriminaci se nepovažuje postup, kdy bezpečnostní sbor prokáže věcný důvod spočívající v předpokladech nebo požadavcích na výkon služby, které jsou pro výkon této služby nezbytné, nebo zvláštní povaze služby, kterou má příslušník vykonávat; účel sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený.
(8) Bezpečnostní sbor je při vytváření podmínek výkonu služby povinen zajišťovat rovné zacházení se všemi příslušníky, zejména pokud jde o odbornou přípravu a dosažení služebního postupu, odměňování, jiná peněžitá plnění a plnění peněžité hodnoty. Za nerovné zacházení se nepovažuje postup podle odstavce 7.
(9) Dojde-li ve služebním poměru k porušení práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení jiným jednáním než rozhodnutím služebního funkcionáře, má příslušník právo domáhat se u soudu, aby bylo upuštěno od tohoto porušování, aby byly odstraněny jeho následky a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění, toto právo má příslušník i v případě, že jeho služební poměr již skončil. Výši náhrady určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a okolnostem, za nichž k porušení práv a povinností došlo.
(10) Bezpečnostní sbor nesmí postihovat příslušníka nebo jej znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv a nároků, které pro něj vyplývají ze služebního poměru. Postihovat či znevýhodňovat nelze ani osobu, která příslušníka v řízení zastupuje.
(11) Bezpečnostní sbor je povinen vytvářet podmínky pro řádný a pokud možno bezpečný výkon služby. Za tím účelem zajišťuje pro příslušníky zejména
a) písemné informování o změnách skutečností, které jsou uvedeny v odstavci 12 a § 16 odst. 3 bez zbytečného odkladu, nejpozději ke dni účinnosti této změny, a o opatřeních zajišťujících naplnění odstavce 2 a § 16 odst. 5 do 1 měsíce od jejich vzniku,
b) informování o právních předpisech potřebných k výkonu služby,
c) seznamování se služebními předpisy, nahlížení do nich a obstarávání jejich opisů na svůj náklad podle potřeby, jakož i seznamování s rozkazy a s informacemi potřebnými k výkonu služby,
d) podmínky pro jejich soustavné vzdělávání a zdokonalování odborné způsobilosti, pro získávání a zdokonalování znalostí, dovedností a návyků potřebných pro výkon služby a pro získávání a udržování fyzické kondice,
e) péči o vzhled, úpravu a sociální vybavení služeben,
f) pomůcky, prostředky a zařízení potřebné k výkonu služby, případně pro zajištění bezpečnosti a ochrany života a zdraví příslušníků i v době mimo službu a k zajištění připravenosti příslušníků k výkonu služby,
g) ubytování při výkonu služby v jiném místě, než je místo jejich trvalého pobytu; ubytování je možno poskytnout společně s členem rodiny,
h) podmínky pro stravování,
i) bezplatné stravování v potřebném rozsahu, jestliže vykonávají službu za ztížených podmínek při mimořádných bezpečnostních akcích nebo při služebních zásazích,
j) bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které obvykle nosí do služby,
k) zdravotní služby36),
l) psychologickou péči.
(12) Příslušník, který je vyslán na zahraniční služební cestu nebo k výkonu služby do zahraničí po dobu přesahující 4 po sobě jdoucí týdny, musí být předem písemně informován o měně, ve které mu bude vyplácen služební příjem, o náhradách, příplatcích, popřípadě jiných plněních poskytovaných v souvislosti se zahraniční služební cestou nebo vysláním k výkonu služby do zahraničí a o tom, zda a za jakých podmínek je zajištěn jeho návrat.
(13) Bezpečnostní sbor je povinen příslušníky nejméně jednou v kalendářním roce informovat o jejich právu žádat o informace podle § 133c. 

* * *
§ 130
Srážky ze služebního příjmu
(1) Srážky ze služebního příjmu lze provést jen na základě žádosti příslušníka o provedení srážek ze služebního příjmu. Jinak může bezpečnostní sbor srazit příslušníkovi ze služebního příjmu jen
a) daň z příjmů fyzických osob,
b) pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné veřejné zdravotní pojištění,
c) částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným soudem, správním úřadem nebo orgánem zmocněným k tomu zákonem,
d) zálohu na služební příjem, kterou je příslušník povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání služebního příjmu,
e) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady,
f) služební příjem za dovolenou, na který příslušník ztratil nárok, popřípadě na který mu nárok nevznikl,
g) přeplatky na dávce státní sociální pomoci, dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění, státní sociální podpory, podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci a neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení, jestliže je příslušník povinen tyto přeplatky a neprávem přijaté částky vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů,66) nebo
h) částku, o kterou mu byl snížen základní tarif v důsledku uložení kázeňského trestu.
(2) Pořadí srážek ze služebního příjmu příslušníka stanoví vláda nařízením.
_____________
66) Například § 29 zákona č. 32/1957 Sb., ve znění zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb. a zákona č. 113/1997 Sb.
* * *


§ 133
Informační systém o služebním příjmu
 	(1) Ministerstvo financí vede o služebním příjmu informační systém, jehož účelem je shromažďovat, zpracovávat a uchovávat údaje o prostředcích na služební příjmy a na odměny za služební pohotovost, o průměrných služebních příjmech příslušníků a jejich osobních údajích,26) které ovlivňují výši služebního příjmu.
 	(2) Bezpečnostní sbor je povinen poskytovat do informačního systému o služebním příjmu údaje uvedené v odstavci 1 v rozsahu a způsobem, které stanoví vláda nařízením.
 	(3) Ministerstvo financí předává údaje z informačního systému Ministerstvu práce a sociálních věcí a Českému statistickému úřadu.

* * *

Hlava VI
Rovnost v odměňování příslušnic a příslušníků


§ 133a

Transparentnost odměňování žen a mužů

Odměňováním se pro účely této hlavy rozumí poskytování služebního příjmu, jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty ženám a mužům, kteří jsou příslušnicemi a příslušníky bezpečnostního sboru, v souvislosti se služebním poměrem.97)

______________
97) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování.


§ 133a

Transparentnost odměňování žen a mužů

Odměňováním se pro účely této hlavy rozumí poskytování služebního příjmu, jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty ženám a mužům, kteří jsou příslušnicemi a příslušníky bezpečnostního sboru, v souvislosti se služebním poměrem.97)

§ 133a
Transparentnost odměňování příslušnic a příslušníků 
 (1) Odměňováním se pro účely této hlavy rozumí poskytování služebního příjmu, jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty příslušnicím a příslušníkům v souvislosti se služebním poměrem.97)
 (2) Hlášené údaje, které bezpečnostní sbor vykazuje v jednotném měsíčním hlášení podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, využívá Ministerstvo práce a sociálních věcí pro výpočet statistických údajů o rozdílu v odměňování příslušnic a příslušníků a jejich zpřístupnění ve zprávě o rozdílech v odměňování příslušnic a příslušníků podle § 37f zákona o inspekci práce. Náležitosti zprávy o rozdílech v odměňování žen a mužů a způsob výpočtu rozdílu v odměňování žen a mužů stanoví vláda nařízením, přičemž pro výpočet rozdílu v odměňování žen a mužů jsou rozhodné příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů.
 (3) Bezpečnostní sbor zpracuje a doručí Ministerstvu práce a sociálních věcí do 30. dubna zprávu o rozdílech v odměňování příslušnic a příslušníků ve skupinách činností za předchozí kalendářní rok, a to v každé z jednotlivých skupin činností v bezpečnostním sboru odstupňovaných podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti; rozdíly v odměňování příslušnic a příslušníků může odůvodnit. Náležitosti zprávy o rozdílech v odměňování příslušnic a příslušníků ve skupinách činností a způsob výpočtu rozdílu v odměňování příslušnic a příslušníků ve skupinách činností stanoví vláda nařízením, přičemž pro výpočet rozdílu v odměňování příslušnic a příslušníků ve skupinách činností jsou rozhodné příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů, a to jen ty, které mohou mít vliv na rozdíly v odměňování příslušnic a příslušníků.
 (4) Zprávu o rozdílech v odměňování ve skupinách činností podle odstavce 3 za předchozí kalendářní rok zpřístupní bezpečnostní sbor do 30. dubna způsobem dostupným všem příslušníkům. Bezpečnostní sbor však není oprávněn zpřístupnit údaje, které by vedly k poskytnutí informace o odměňování určitého příslušníka; je povinen tento svůj postup odůvodnit. Zprávu o rozdílech v odměňování ve skupinách činností bezpečnostní sbor poskytne odborovým organizacím, které v něm působí, a na základě písemné žádosti orgánu uvedenému v § 86 odst. 3. Na základě písemné žádosti jim poskytne také statistické údaje za poslední 4 roky, jsou-li k dispozici.
 (5) Požádá-li příslušník, odborová organizace nebo orgán uvedený v § 86 odst. 3 písemně o vysvětlení nebo doplnění zprávy o rozdílech v odměňování příslušnic a příslušníků ve skupinách činností, bezpečnostní sbor jim požadované informace poskytne písemně nejpozději do 2 měsíců. Bezpečnostní sbor nepředá příslušníkovi údaje, které by vedly k poskytnutí informace o odměňování určitého příslušníka, o čemž je povinen příslušníka písemně informovat bez zbytečného odkladu. Zároveň jej informuje o jeho právech podle odstavců 6 a 7.
 (6) Bezpečnostní sbor je povinen poskytnout vysvětlení nebo doplnění podle odstavce 5, jejichž část neposkytnul příslušníkovi podle odstavce 5, odborové organizaci, kterou pro tento účel příslušník písemně určí, do 2 měsíců ode dne doručení jejího písemného určení pro tento účel. Odborové organizaci, kterou příslušník písemně určil, bezpečnostní sbor sdělí jméno, příjmení a kontaktní údaje příslušníka, který žádost podal.
 (7) Odborová organizace, která obdržela vysvětlení nebo doplnění podle odstavce 6, tyto informace vyhodnotí a se svým hodnocením seznámí dotčeného příslušníka. V případě zjištění porušení práva na rovné zacházení v oblasti odměňování mu doporučí vhodný postup na ochranu jeho práv. Odborová organizace je povinna postupovat tak, aby nemohlo dojít k poskytnutí informace o výši odměňování určitého příslušníka.
______________
97) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování. 
 
§ 133b
Posouzení odměňování příslušnic a příslušníků
 (1) Bezpečnostní sbor je povinen vypracovat posouzení odměňování příslušnic a příslušníků a projednat je s odborovými organizacemi, které v něm působí, jestliže
 a) zpráva o rozdílech v odměňování příslušnic a příslušníků ve skupinách činností vykazuje v některé z jednotlivých skupin činností v bezpečnostním sboru odstupňovaných podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti v hrubém hodinovém vyjádření rozdíl v odměňování příslušnic a příslušníků ve výši nejméně 5 %,
b) rozdíl v odměňování příslušnic a příslušníků neodůvodnil v souladu s právním předpisem a
c) neodůvodněný rozdíl v odměňování příslušnic a příslušníků nenapravil do 6 měsíců ode dne předání zprávy o rozdílech v odměňování ve skupinách činností podle § 133a odst. 3.
 (2) Na formu a obsah posouzení odměňování příslušnic a příslušníků se obdobně použijí ustanovení zákoníku práce o posouzení odměňování.98) Opatření k odstranění neodůvodněných rozdílů v odměňování příslušnic a příslušníků navržená v posouzení odměňování příslušnic a příslušníků bezpečnostní sbor realizuje ve lhůtách stanovených v posouzení odměňování. 
 (3) Bezpečnostní sbor doručí posouzení odměňování příslušnic a příslušníků neprodleně po jeho vypracování Ministerstvu práce a sociálních věcí.
 (4) Bezpečnostní sbor posouzení odměňování příslušnic a příslušníků zpřístupní způsobem dostupným všem příslušníkům. Pokud by při takovém postupu došlo ke zpřístupnění informace o odměňování určitého příslušníka, bezpečnostní sbor tuto informaci nezpřístupní, což je povinen v tomto posouzení uvést. Posouzení odměňování příslušnic a příslušníků poskytne také odborovým organizacím, které v něm působí, a na základě písemné žádosti orgánu uvedenému v § 86 odst. 3.
  
§ 133c
Individuální žádost
	(1) Bezpečnostní sbor poskytne příslušníkovi na žádost informace o výši jeho odměňování za předchozí kalendářní rok, včetně přepočtu na hodinovou hodnotu. Údaje budou poskytnuty v podobě před odečtením pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Informace bezpečnostní sbor příslušníkovi předá v písemné podobě, a to do 2 měsíců od doručení žádosti. Budou-li poskytnuté údaje nepřesné nebo neúplné, bezpečnostní sbor je na žádost příslušníka písemně vysvětlí nebo doplní. Rozsah údajů a způsob jejich výpočtu stanoví vláda nařízením.
 (2) Bezpečnostní sbor poskytne příslušníkovi na žádost informace o průměrné výši odměňování mužů a žen ve skupině činností v bezpečnostním sboru odstupňovaných podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, ve které příslušník vykonává službu, za předchozí kalendářní rok, včetně přepočtu na hodinovou hodnotu. Údaje budou poskytnuty v podobě před odečtením pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Informace bezpečnostní sbor příslušníkovi předá v písemné podobě, a to do 2 měsíců od doručení žádosti. Budou-li poskytnuté údaje nepřesné nebo neúplné, bezpečnostní sbor je na žádost příslušníka písemně vysvětlí nebo doplní. Žádost o informace a žádost o vysvětlení nebo doplnění informací může příslušník uplatnit prostřednictvím odborové organizace nebo veřejného ochránce práv. Rozsah údajů a způsob jejich výpočtu stanoví vláda nařízením.
 (3) Pokud by splnění povinnosti bezpečnostního sboru podle odstavce 2 mělo vést k poskytnutí informace o odměňování jiného příslušníka, bezpečnostní sbor část informace, vysvětlení nebo doplnění, která by vedla k poskytnutí informace o odměňování jiného příslušníka, příslušníkovi nepředá, o čemž je povinen jej písemně informovat bez zbytečného odkladu. Zároveň jej informuje o jeho právech podle odstavců 4 a 5. V případě, že byla žádost uplatněna prostřednictvím veřejného ochránce práv, se věta první použije obdobně.
(4) Bezpečnostní sbor je povinen poskytnout informaci, vysvětlení nebo doplnění, které neposkytnul příslušníkovi podle odstavce 3, odborové organizaci, kterou pro tento účel příslušník bezpečnostnímu sboru písemně určí, do 2 měsíců ode dne doručení jejího písemného určení pro tento účel.  Platí, že pokud příslušník uplatnil žádost o informaci, vysvětlení, nebo doplnění prostřednictvím odborové organizace, je pro poskytnutí informace, vysvětlení nebo doplnění příslušníkem určena tato odborová organizace. Odborové organizaci, kterou příslušník písemně určil, bezpečnostní sbor sdělí jméno, příjmení a kontaktní údaje příslušníka, který žádost podal.
 (5) Odborová organizace, která obdržela informaci, vysvětlení nebo doplnění podle odstavce 3, tyto informace vyhodnotí a se svým hodnocením seznámí dotčeného příslušníka. V případě zjištění porušení práva na rovné zacházení v oblasti odměňování mu doporučí vhodný postup na ochranu jeho práv. Odborová organizace je povinna postupovat tak, aby nemohlo dojít k poskytnutí informace o výši odměňování určitého příslušníka.
 
§ 133d
Společná ustanovení
	(1) Odborová organizace není oprávněna informace, které jí byly předány nebo zpřístupněny při postupu podle této hlavy, užívat k jinému účelu než k výkonu práva na rovné zacházení v oblasti odměňování.
	(2) Ustanovení § 133a odst. 3 a 4, § 133b a § 133c odst. 2 se nevztahují na bezpečnostní sbory uvedené v § 205 odst. 1.
(3) Má-li být podle této hlavy poskytnuta informace, která je utajovanou informací, lze ji poskytnout jen za podmínek stanovených předpisy upravujícími ochranu utajovaných informací.
______________
97) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování. 
98) § 287b zákoníku práce.
  
* * *

§ 171
 Řízení ve věcech služebního poměru se nevztahuje na
a) přijímací řízení,
b) služební hodnocení,
c) vyslání na služební cestu,
d) vyslání na studijní pobyt,
e) vyslání na ozdravný pobyt,
f) nařízení služební pohotovosti,
g) rozvržení doby služby v týdnu, s výjimkou postupu podle § 85 odst. 5 a 7,
h) nařízení služby přesčas,
i) určení nástupu dovolené a odvolání z ní,
j) udělování služebního volna s poskytnutím služebního příjmu,
k) přiznání stabilizačního příplatku, a
l) nařízení výkonu služby z jiného místa podle § 76a odst. 3. a
m) postup podle části osmé hlavy VI.
 
 
* * *
 
§ 207
 	(1) Lhůta pro uplatnění peněžitých nároků ze služebního poměru činí 3 roky, není-li stanoveno jinak.
 	(2) Lhůta pro uplatnění nároku na jednotlivá opětující se plnění činí 3 roky ode dne jejich splatnosti.
(3) Lhůta pro uplatnění nároku na náhradu škody činí 2 roky; začne běžet dnem, kdy se poškozený dozví, že škoda vznikla a kdo za ni odpovídá. Nárok na náhradu škody se promlčí, jestliže nebyl uplatněn ve lhůtě 3 let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, ve lhůtě 10 let ode dne, kdy došlo k události, ze které škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.
(4) Lhůta pro uplatnění nároku na náhradu škody a odčinění nemajetkové újmy za porušení práva na rovné zacházení činí 3 roky a začne běžet dnem, kdy se příslušník dozví, že k porušení těchto práv došlo. Nárok se promlčí nejpozději za 10 let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

* * *

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Změny jsou navrhovány s účinky od 1. ledna 2027
Změny jsou navrhovány s účinky od 1. ledna 2028

* * *
§ 5
Vymezení některých pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) identifikačními údaji
1. u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní občanství, rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, bydliště osoby,
2. u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo osoby,
3. u fyzické osoby, která je podnikatelem, obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
4. u zahraniční osoby údaje uvedené pod bodem 2 nebo 3 a umístění organizační složky v České republice,
b) bydlištěm
1. u státního občana České republiky adresa místa trvalého pobytu na území České republiky nebo adresa místa, kde se na území České republiky obvykle zdržuje,
2. u cizince,3) který je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem anebo rodinným příslušníkem občana České republiky, adresa trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky, a pokud takový pobyt nemá, adresa místa, kde se na území České republiky obvykle zdržuje,
3. u cizince,3) který není občanem Evropské unie ani jeho rodinným příslušníkem ani rodinným příslušníkem občana České republiky, adresa místa trvalého pobytu na území České republiky,
4. u cizince3), který není občanem Evropské unie ani jeho rodinným příslušníkem ani rodinným příslušníkem občana České republiky, a který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání na pracovní pozici vyžadující vysokou kvalifikaci (dále jen „modrá karta“), vydaným podle jiného právního předpisu72a), adresa uvedená jako místo pobytu v agendovém informačním systému cizinců,
c) vážnými důvody důvody spočívající v
1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,
2. nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)3a), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
3. docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte,
4. místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
5. okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce,
6. zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s Úřadem práce – krajskou pobočkou Úřadu práce a pobočkou Úřadu práce pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) při zprostředkování zaměstnání, nebo
7. jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele,
d) soustavnou přípravou na budoucí povolání doba denního studia na střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole a jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky a doba prezenčního studia na vysoké škole9), a to včetně prázdnin, které jsou součástí školního nebo akademického roku,
e) nelegální prací práce, která má znaky závislé práce podle § 2 odst. 1 zákoníku práce a je konána závislá práce podle § 2 zákoníku práce konaná
1. fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah; to neplatí, pokud výkon této práce mimo pracovněprávní vztah umožňují jiné právní předpisy, 
2. cizincem v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou, kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartou vydanými podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo bez některé z těchto karet; to neplatí v případě výkonu jiné práce podle § 41 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, nebo 
2. cizincem bez zaměstnanecké karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modré karty vydaných podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky anebo bez povolení k zaměstnání, jsou-li podle tohoto zákona vyžadovány, 
3. cizincem pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky, je-li podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky vyžadováno., nebo
4. nezletilým v rozporu s § 34 nebo 35 občanského zákoníku;
Pro pro posouzení toho, zda se jedná o nelegální práci, není podstatná délka výkonu této práce.,
f) povoláním standardizovaný souhrn pracovních činností podle jejich obvyklého seskupení na trhu práce, jejichž výkon předpokládá určitou odbornou a další způsobilost,
g) zastřeným zprostředkováním zaměstnání činnost právnické osoby nebo fyzické osoby, spočívající v pronájmu pracovní síly jiné právnické osobě nebo fyzické osobě, aniž by byly dodrženy podmínky pro zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b),
h) režimem dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu povinnost uchazeče o zaměstnání
1. zdržovat se v místě pobytu uvedeném v potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a
2. dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek,
i) vnitropodnikovým převedením výkon závislé práce cizincem, který je držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie, na území České republiky na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty102)
1. v odštěpném závodu s umístěním na území České republiky, do něhož je cizinec převeden z obchodní korporace s umístěním mimo území členských států Evropské unie, k níž tento odštěpný závod náleží, nebo
2. v obchodní korporaci se sídlem na území České republiky, do níž je cizinec převeden z obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie, jež je vůči obchodní korporaci se sídlem na území České republiky ovládající nebo ovládanou osobou101) nebo jsou obě tyto obchodní korporace ovládány stejnou ovládající osobou,
j) nehlášenou prací 
1. práce konaná osobou uvedenou v § 87 odst. 1 větě první, u níž zaměstnavatel nesplnil svoji povinnost informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o nástupu do zaměstnání nebo k výkonu práce nejpozději před okamžikem nástupu do zaměstnání nebo k výkonu práce této osoby, 
2. práce konaná fyzickou osobou, u níž zaměstnavatel nesplnil svou povinnost zaevidovat ji do evidence zaměstnanců podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. 
j) nehlášenou prací závislá práce podle § 2 zákoníku práce konaná fyzickou osobou, u níž zaměstnavatel nesplnil svou povinnost zaevidovat ji do evidence zaměstnanců podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele; pro posouzení toho, zda se jedná o nehlášenou práci, není podstatná délka výkonu této práce.
___________
3) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3a) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
9) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
72a) § 42i zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 427/2010 Sb.
101) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
102) § 42k zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

* * *
§ 25
(1) Uchazečem o zaměstnání může být, pokud tento zákon dále nestanoví jinak, pouze fyzická osoba, která má na území České republiky bydliště a která není
a) v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru, s výjimkami uvedenými v odstavcích 3 a 6,
b) osobou samostatně výdělečně činnou; za osobu samostatně výdělečně činnou se považuje fyzická osoba, která se pro účely důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu27) považuje za osobu samostatně výdělečně činnou,
c) společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným nebo komanditistou komanditní společnosti nebo ředitelem obecně prospěšné společnosti anebo vedoucím organizační složky zahraniční právnické osoby vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,
d) členem představenstva nebo správní rady akciové společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,
e) členem dozorčí rady obchodní společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,
f) členem družstva vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k družstvu pro družstvo práci, za kterou je družstvem odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,
g) soudcem,
h) poslancem nebo senátorem Parlamentu nebo poslancem Evropského parlamentu,
i) členem zastupitelstva územního samosprávného celku nebo jinou osobou, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění členové,
j) prezidentem republiky,
k) členem vlády,
l) prezidentem, viceprezidentem nebo členem Nejvyššího kontrolního úřadu,
m) veřejným ochráncem práv, ochráncem práv dětí nebo jejich zástupcem,
n) členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členem Rady Energetického regulačního úřadu, členem Rady Českého telekomunikačního úřadu, finančním arbitrem nebo zástupcem finančního arbitra,
o) nuceným správcem nebo správcem podle zvláštního právního předpisu28), prokuristou nebo likvidátorem podle zvláštního právního předpisu,29) a to v době, kdy tuto činnost vykonává,
p) osobou pečující o dítě nebo osobou, která je vedena v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle § 47j odst. 1 písm. c) a d) zákona o sociálně-právní ochraně dětí,
q) výdělečně činná v cizině,
r) fyzickou osobou soustavně se připravující na budoucí povolání, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, nebo
s) fyzickou osobou pověřenou obchodním vedením, která tuto činnost vykonává za odměnu mimo pracovněprávní vztah a její měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,
t) předsedou nebo místopředsedou Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství.
(2) Uchazečem o zaměstnání se nemůže stát fyzická osoba v době, po kterou
a) je uznána dočasně neschopnou práce,
b) vykonává trest odnětí svobody, vykonává ochranné opatření zabezpečovací detenci nebo je ve vazbě,
c) pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu, nebo
d) je invalidní ve třetím stupni32a), s výjimkou fyzické osoby, která je invalidní ve třetím stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek32b).
(3) Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání
a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
b) výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
Uchazeč o zaměstnání je povinen krajské pobočce Úřadu práce výkon této činnosti bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti, a ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky (odměny) sčítají.
(4) Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání, pokud fyzická osoba soustavně se připravující na budoucí povolání získala v rozhodném období (§ 41) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle jiného právního předpisu32g) v délce alespoň 12 měsíců. Skutečnost, že se soustavně připravuje na budoucí povolání, je fyzická osoba povinna krajské pobočce Úřadu práce oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání, nebo osobně anebo písemně do 8 dnů ode dne zahájení soustavné přípravy na budoucí povolání.
(5) Podmínkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je, že výkon činností uvedených v odstavci 3 ani soustavná příprava na budoucí povolání podle odstavce 4 není překážkou pro poskytování součinnosti krajské pobočce Úřadu práce při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání.
(6) Překážkou pro vedení v evidenci není ani takové zaměstnání, které není pro uchazeče o zaměstnání vhodným zaměstnáním (§ 20) a je zprostředkováno krajskou pobočkou Úřadu práce nejdéle na dobu 3 měsíců, pokud odpovídá jeho zdravotnímu stavu (dále jen „krátkodobé zaměstnání“).
(7) Překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je neposkytnutí identifikačních údajů a neposkytnutí nebo zrušení souhlasu se zpracováním osobních údajů (§ 17 odst. 2).
(8) Překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je, pokud
a) fyzická osoba bez vážného důvodu ukončí sama nebo na základě dohody se zaměstnavatelem vhodné zaměstnání (§ 20) zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce, nebo
b) zaměstnavatel s fyzickou osobou ukončí vhodné zaměstnání (§ 20) zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem33).
V případech podle písmene a) nebo b) může být fyzická osoba zařazena na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání po uplynutí 6 měsíců ode dne sjednaného jako den nástupu do zaměstnání, zprostředkovaného krajskou pobočkou Úřadu práce.
____________________________________________
27) § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
28) Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.
29) § 70 a následující obchodního zákoníku.
32a) § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32b) § 39 odst. 4 písm. f) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32g) § 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.
33) § 55 odst. 1 písm. b) a § 52 písm. g) zákoníku práce.

* * *

§ 27
(1) Evidence uchazečů o zaměstnání obsahuje údaje uvedené v žádosti o zprostředkování zaměstnání a dále údaje o průběhu zprostředkování zaměstnání, součinnosti uchazeče o zaměstnání s krajskou pobočkou Úřadu práce a poskytování služeb v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a pracovní rehabilitace. Údaje z evidence uchazečů o zaměstnání jsou určeny pro účely zprostředkování zaměstnání, pro statistické účely a pro účely stanovené zvláštními právními předpisy.
(2) Skutečnosti rozhodné pro zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání osvědčuje uchazeč o zaměstnání krajské pobočce Úřadu práce; změny těchto skutečností je uchazeč o zaměstnání povinen osobně nebo písemně oznámit nejpozději do 8 kalendářních dnů. Ve stejné lhůtě je povinen osobně nebo písemně oznámit důvody, pro které se ve stanoveném termínu nedostavil na krajskou pobočku Úřadu práce.
(3) Uchazeč o zaměstnání, který dočasně není schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu anebo není schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, je povinen tyto důvody krajské pobočce Úřadu práce oznámit oznámí následující pracovní den po dni, ve kterém mu bylo vydáno rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti uchazeče o zaměstnání.
(4) Nelze-li skutečnosti rozhodné pro zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a jejich změny osvědčit jinak, může krajská pobočka Úřadu práce připustit jejich osvědčení čestným prohlášením.
(5) Uchazeči o zaměstnání, který změní v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání bydliště a splní oznamovací povinnost podle odstavce 2, převede krajská pobočka Úřadu práce ke dni změny bydliště evidenci uchazeče o zaměstnání na krajskou pobočku Úřadu práce příslušnou podle jeho nového bydliště.

* * *

§ 30
Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání
(1) Uchazeče o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže
a) nastala některá ze skutečností bránících zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, které jsou uvedeny v § 25, s výjimkou skutečností uvedených v § 25 odst. 2 písm. a) až c), a uchazeč o zaměstnání nesplní oznamovací povinnost podle § 27 odst. 2,
b) uchazeč o zaměstnání bez vážných důvodů
1. nesplní povinnost stanovenou v § 25 odst. 3, nebo
2. ve lhůtě stanovené v § 27 odst. 2 neoznámí krajské pobočce Úřadu práce osobně nebo písemně další skutečnosti, které mají vliv na zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, nebo důvody, pro které se nedostavil na krajskou pobočku Úřadu práce ve stanoveném termínu, nebo
3. nesplní povinnost stanovenou v § 27 odst. 3,
c) uchazeč o zaměstnání není podle lékařského posudku schopen plnit povinnost součinnosti s krajskou pobočkou Úřadu práce při zprostředkování zaměstnání,
d) uchazeč o zaměstnání zrušil svůj souhlas se zpracováním osobních údajů, nebo
e) uchazeč o zaměstnání koná nelegální práci.
(2) Uchazeče o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážného důvodu
a) odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání (§ 20),
b) odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci (§ 109), neúčastní se rekvalifikačního kurzu ve stanoveném rozsahu teoretické a praktické přípravy, neplní studijní a výcvikové povinnosti stanovené vzdělávacím zařízením, které rekvalifikaci provádí, nebo se nepodrobí závěrečnému ověření získaných znalostí a dovedností, anebo uchazeč o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců, odmítne nabídku krajské pobočky Úřadu práce na rekvalifikaci,
c) neposkytne součinnost při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci nebo vyhodnocování anebo neplní podmínky v něm stanovené (§ 33b),
d) neplní studijní nebo výcvikové povinnosti stanovené rekvalifikačním zařízením, které zvolenou rekvalifikaci podle § 109a provádí,
e) odmítne se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu (§ 21 odst. 2) nebo psychologickému vyšetření (§ 21 odst. 3), anebo
f) maří součinnost s krajskou pobočkou Úřadu práce (§ 31).
(3) Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání se provede dnem, kdy nastala některá ze skutečností uvedených v odstavcích 1 a 2. Rozhodnutí o vyřazení nelze vydat po uplynutí 5 let ode dne, kdy nastala skutečnost bránící vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání podle odstavce 1, nebo kdy nastala skutečnost, která je důvodem vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání podle odstavce 2.
(4) Uchazeč o zaměstnání, který byl vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání z některého z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a), b), d) a e) a v odstavci 2, může být na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání znovu zařazen nejdříve po uplynutí doby 3 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.

* * *
§ 35
(1) Zaměstnavatel může oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku (§ 37). Volnými pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance nebo je hodlá obsadit dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce.
(2) Oznámení podle odstavce 1 může zaměstnavatel učinit, v případě, že tak stanoví zvláštní právní předpis32c), též u místně příslušného obecního živnostenského úřadu. Živnostenský úřad předá oznámení příslušné krajské pobočce Úřadu práce ve stanovené lhůtě32d).
__________________________________
32c) § 45a odst. 1 písm. e) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 214/2006 Sb.
32d) § 45a odst. 6 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 214/2006 Sb.
* * *

§ 50
(1) Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku,37) který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů;38) pokud se u něho tyto pracovněprávní předpisy neuplatňovaly vzhledem k úpravě stanovené zvláštními právními předpisy pro právní vztah, ve kterém vykonával své poslední ukončené zaměstnání, zjistí se pro účely podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci jeho průměrný měsíční čistý výdělek obdobně podle pracovněprávních předpisů.38)
(2) Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci u uchazeče o zaměstnání, který naposledy před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vykonával samostatnou výdělečnou činnost, se stanoví procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu21) v rozhodném období přepočteného na 1 kalendářní měsíc.
(3) Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí u uchazeče o zaměstnání do 52 let věku první 2 měsíce podpůrčí doby 80 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 40 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí u uchazeče o zaměstnání nad 52 let věku první 3 měsíce podpůrčí doby 80 %, další 3 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 40 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 80 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.
(4) Ukončil-li uchazeč o zaměstnání v rozhodném období ve stejný den více zaměstnání nebo zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost, které jsou dobou důchodového pojištění, výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví z částky, která se rovná součtu průměrných měsíčních čistých výdělků nebo součtu průměrného čistého měsíčního výdělku (výdělků) a vyměřovacího základu.
(5) Vypočtená výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(6) Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci činí nejvýše 0,8násobek 0,6násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti nebo ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.
(7) U uchazeče o zaměstnání, který má nárok na výsluhový příspěvek34) a současně mu vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti (§ 39), se výše podpory v nezaměstnanosti stanoví jako rozdíl mezi podporou v nezaměstnanosti stanovenou podle odstavce 3 věty první a výsluhovým příspěvkem.
_____________________________
21) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
34) § 131 a násl. zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
§ 157 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
37) § 275 zákoníku práce.
38) Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů.
* * *

§ 51
(1) Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,4násobku, další 2 měsíce ve výši 0,2násobku, uchazeči o zaměstnání nad 52 let věku za první 3 měsíce ve výši 0,4násobku, další 3 měsíce0,3násobku, další 2 měsíce ve výši 0,2násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,15násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže
a) splnil podmínku doby předchozího zaměstnání [§ 39 odst. 1 písm. a)] započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání,
b) bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo
c) nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ.
(2) Podpora při rekvalifikaci se uchazeči o zaměstnání v případech uvedených v odstavci 1 stanoví ve výši 0,4násobku 0,25násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.
(3) Podle odstavců 1 a 2 se nepostupuje v případech uvedených v § 50 odst. 4, pokud je znám alespoň jeden z průměrných měsíčních čistých výdělků nebo vyměřovací základ.

§ 51a
Pro stanovení procentní sazby podpory v nezaměstnanosti a podpůrčí doby podle § 50 odst. 3 a násobku podpory v nezaměstnanosti a podpůrčí doby podle § 51 odst. 1 je rozhodující věk uchazeče o zaměstnání dosažený v den podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

* * *

§ 63
(1) Povolení ke zprostředkování zaměstnání zaniká
a) smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby,
b) výmazem podniku zahraniční osoby nebo organizační složky podniku zahraniční osoby z obchodního rejstříku,
c) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, nebo
d) rozhodnutím ministerstva o odejmutí povolení.
(2) Ministerstvo rozhodnutím povolení ke zprostředkování zaměstnání odejme, jestliže
a) právnická osoba nebo fyzická osoba přestane splňovat podmínky uvedené v § 60 pro vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání,
b) právnické osobě je uložen trest zákazu činnosti92), která spočívá ve zprostředkování zaměstnání,
c) právnická osoba nebo fyzická osoba
1. zprostředkovává zaměstnání v rozporu s povolením ke zprostředkování zaměstnání,
2. umožní výkon nelegální práce,
3. zastřeně zprostředkuje zaměstnání nebo zastřené zprostředkování zaměstnání umožní,
4. poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení podle tohoto zákona, nebo
5. opakovaně neposkytne orgánům inspekce práce součinnost při kontrole, nebo
6. umožní výkon nehlášené práce,
d) právnická osoba nebo fyzická osoba opakovaně nesplní oznamovací povinnost uloženou v § 59,
e) právnická osoba zprostředkovává zaměstnání v době pozastavení výkonu činnosti podle zvláštního zákona92),
f) právnická osoba nebo fyzická osoba o to požádá, nebo
g) právnická nebo fyzická osoba nejméně po dobu 2 let dočasně nepřidělí žádného svého zaměstnance k výkonu práce u uživatele.
(3) Ministerstvo může rozhodnutím povolení ke zprostředkování zaměstnání odejmout, jestliže osoba zprostředkovává zaměstnání v rozporu s dobrými mravy nebo poruší jinou povinnost podle tohoto zákona nebo povinnost podle § 307b, 308 nebo § 309 odst. 2, 3, 5 nebo 6 zákoníku práce.
(4) Ministerstvo na základě podnětu Ministerstva vnitra zahájí řízení o odnětí povolení ke zprostředkování zaměstnání právnické osobě nebo fyzické osobě. V tomto řízení Ministerstvo vnitra vydá nové stanovisko podle § 60a. Ministerstvo na základě nesouhlasného stanoviska Ministerstva vnitra povolení ke zprostředkování zaměstnání právnické osobě nebo fyzické osobě rozhodnutím odejme.
(5) Bylo-li povolení ke zprostředkování zaměstnání odejmuto z důvodů podle odstavce 2 písm. a) až e) nebo g), odstavce 3 nebo 4, může být osobě vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání nejdříve po uplynutí 3 let ode dne právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání. O odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání zahájeného na žádost osoby, jíž bylo povolení vydáno, nelze rozhodnout dříve, než bude dokončeno řízení o odejmutí povolení z moci úřední.
(6) Ministerstvo v rozhodnutí o odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání z důvodů uvedených v odstavcích 2 až 4 stanoví den, ke kterému je právnická nebo fyzická osoba povinna zprostředkovatelskou činnost ukončit. Ode dne doručení rozhodnutí o odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání může právnická nebo fyzická osoba, které bylo povolení ke zprostředkování zaměstnání odňato, vykonávat pouze takové činnosti, které nejsou v rozporu s účelem vydaného rozhodnutí.
_________________
92) Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

* * *


§ 89
(1) Cizinec může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván, je-li držitelem platné zaměstnanecké karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modré karty, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat cizince v rozporu s těmito vydanými kartami.
(2) Cizinec může být dále přijat do zaměstnání a zaměstnáván, má-li platné povolení k zaměstnání vydané krajskou pobočkou Úřadu práce a platné oprávnění k pobytu na území České republiky. Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat cizince v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání.
(3) Za zaměstnání se pro účely odstavce 2 považuje i plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo jiného orgánu obchodní korporace pro obchodní korporaci.
(4) Cizinec, kterému bylo vydáno potvrzení o splnění podmínek pro vydání zaměstnanecké karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modré karty, může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván ode dne vydání tohoto potvrzení do dne ukončení řízení o jeho žádosti o vydání zaměstnanecké karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modré karty. Pokud cizinec požádá o prodloužení povolení k zaměstnání podle § 94, může být dále zaměstnáván v době od konce platnosti svého povolení k zaměstnání do pravomocného rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení k zaměstnání. Cizinec, který podal žádost o vydání modré karty na území jako držitel modré karty vydané jiným členským státem, může být přijat do zaměstnání a být zaměstnán na pracovní pozici uvedené v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty, kterou uvedl v žádosti, třicátým dnem ode dne podání této žádosti.
(5) Povolení k zaměstnání nelze vydat nebo prodloužit v případě, že cizinec je držitelem zaměstnanecké karty vydané podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky; to neplatí, jde-li o cizince uvedeného v § 95 až 97.

* * *

§ 121
Základní podmínky
(1)	Dítětem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba
a)	mladší 15 let, nebo
b)	starší 15 let, pokud nemá ukončenou povinnou školní docházku, a to až do doby jejího ukončení.
(2)	Dítě může vykonávat pouze uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní činnost (dále jen „činnost dítěte“) pro právnickou nebo fyzickou osobu, která má tuto činnost v předmětu své činnosti (dále jen „provozovatel činnosti“), jen jestliže je tato činnost přiměřená jeho věku, není pro něj nebezpečná, nebrání jeho vzdělávání nebo docházce do školy a účasti na výukových programech, nepoškozuje jeho zdravotní, tělesný, duševní, morální nebo společenský rozvoj.57)
(3)	Za činnost dítěte se nepovažuje
a)	zájmová kulturní činnost v amatérských souborech a základních uměleckých školách,
b)	vystupování na uměleckých a kulturních akcích pořádaných školou, školským zařízením nebo ústavem sociální péče nebo na akcích, na kterých se škola, školské zařízení nebo ústav sociální péče organizačně podílí,
c)	činnost konaná v rámci výchovy a vzdělávání ve školách a školských zařízeních v souladu se vzdělávacími programy,
d)	účast na uměleckých a sportovních soutěžích, pokud nejde o činnosti za odměnu, nebo
e)	činnost konaná v rámci mimoškolní výchovy a při ostatních nekomerčních zájmových aktivitách, která není vykonávána za odměnu.
(4)	Provozovatel činnosti je povinen zajistit
a)	soustavný dohled způsobilou osobou v době dohodnuté pro činnost dítěte, případně i při dopravě na ni, pokud ho nevykonává zákonný zástupce nebo opatrovník,
b)	vhodné podmínky odpovídající charakteru činnosti, kterou bude dítě vykonávat.
(5)	Na činnost dítěte se vztahuje § 101, 245 a 246 zákoníku práce, s výjimkou ustanovení o zákazu práce mezi 20. a 22. hodinou; ustanovení § 103 až 106 zákoníku práce a § 2 až 8 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci42a) se použijí přiměřeně.

* * *

§ 139
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení podle tohoto zákona,
b) zprostředkuje zaměstnání bez povolení,
c) koná nelegální práci,
d) c) umožní výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1 nebo 2 1, 2 nebo 4, anebo umožní výkon práce v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání, zaměstnaneckou kartou, kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartou; to neplatí v případě výkonu jiné práce podle § 41 odst. 1 písm. b) zákoníku práce,
e) d) nesplní oznamovací informační povinnost podle § 87 nebo 88 anebo nevede evidenci podle tohoto zákona,
f) e) umožní výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3,
g) f) jako osoba, která se zdržuje na pracovišti kontrolované osoby a koná práci, neprokáže svou totožnost podle § 132, nebo
h) g) zastřeně zprostředkovává zaměstnání podle § 5 písm. g) nebo výkon zastřeného zprostředkování zaměstnání umožní.
(2) Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že jako zaměstnavatel
a) v rozporu s § 80 nevede evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením nebo evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením,
b) nesplní povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu stanovenou v § 81,
c) ve stanovené lhůtě písemně nevykáže dlužné mzdové nároky zaměstnanců pro účely zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů,
d) nesplní informační nebo oznamovací povinnost podle tohoto zákona nebo nevede evidenci v tomto zákoně stanovenou; to neplatí, pokud zaměstnavatel umožnil výkon nehlášené práce podle § 5 písm. j),
e) nemá v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu podle § 136 odst. 1 nebo 2, nebo
f) umožní výkon nehlášené práce podle § 5 písm. j) bodu 1, nebo.
g) umožní výkon nehlášené práce podle § 5 písm. j) bodu 2. 
(3) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) anebo podle odstavce 2 písm. a) nebo b),
b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo e) d) anebo podle odstavce 2 písm. d),
d) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c) nebo e),
e) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), f) nebo h) c), e) nebo g),
f) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) f),
g) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f) nebo g). 
(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. d), f) nebo h) c), e) nebo g) lze uložit zákaz činnosti, a to nejdéle na 2 roky.

§ 140
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se přestupku dopustí tím, že
a) poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení podle tohoto zákona,
b) zprostředkuje zaměstnání bez povolení nebo jiným způsobem poruší při zprostředkování zaměstnání tento zákon nebo dobré mravy,
c) umožní výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1 nebo 2 1, 2 nebo 4, anebo umožní výkon práce v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání, zaměstnaneckou kartou, kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartou; to neplatí v případě výkonu jiné práce podle § 41 odst. 1 písm. b) zákoníku práce,
d) nesplní informační nebo oznamovací povinnost podle tohoto zákona nebo nevede evidenci v tomto zákoně stanovenou; to neplatí, pokud zaměstnavatel umožnil výkon nehlášené práce podle § 5 písm. j),
e) umožní výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3,
f) zastřeně zprostředkovává zaměstnání podle § 5 písm. g) nebo výkon zastřeného zprostředkování zaměstnání umožní, nebo
g) umožní výkon nehlášené práce podle § 5 písm. j) bodu 1, nebo.
h) umožní výkon nehlášené práce podle § 5 písm. j) bodu 2. 
(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že jako zaměstnavatel
a) v rozporu s § 80 nevede evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením nebo evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením,
b) nesplní povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu stanovenou v § 81,
c) ve stanovené lhůtě písemně nevykáže dlužné mzdové nároky zaměstnanců pro účely zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů, nebo
d) nemá v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu podle § 136 odst. 1 nebo 2.
(3) Poskytovatel zdravotních služeb se dopustí přestupku tím, že neprovede vyšetření zdravotního stavu podle § 9 odst. 1 nebo je neprovede ve lhůtě stanovené v § 9 odst. 1.
(4) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) anebo podle odstavce 2 písm. a) nebo b),
b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c) nebo d),
d) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d),
e) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3,
f) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), e) nebo f), nejméně však ve výši 50 000 Kč,
g) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) nebo h).
(5) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c), e) nebo f) lze uložit zákaz činnosti, a to nejdéle na 2 roky.
(6) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c), e) nebo f) lze uložit zveřejnění rozhodnutí o přestupku, a to na úřední desce Státního úřadu inspekce práce na dobu 1 roku.

§ 141
(1) Při určení výše pokuty za přestupek podle § 139 odst. 1 písm. f) e) nebo § 140 odst. 1 písm. e) se přihlédne i k výši částek, které je právnická nebo fyzická osoba povinna uhradit podle § 141b odst. 1 písm. b).
(2) Přestupky podle tohoto zákona projednávají Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektoráty práce.
(3) Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektorát, aniž řízení o přestupku zahájí, může věc usnesením odložit též v případě, kdy je vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl činem kontrolované osoby dotčen, způsobu provedení činu, jeho následku, okolnostem, za nichž byl čin spáchán, nebo vzhledem k chování kontrolované osoby po spáchání činu zřejmé, že účelu, jehož by bylo možno dosáhnout provedením řízení o přestupku, bylo dosaženo nebo jej lze dosáhnout jinak. Usnesení o odložení věci se poznamená do spisu; ustanovení zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich týkající se vyrozumění o odložení věci se nepoužije.
(4) Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektorát práce, aniž řízení o přestupku podle § 139 odst. 2 písm. f) nebo § 140 odst. 1 písm. g) zahájí, může věc usnesením odložit v případě, kdy zaměstnavatel splnil povinnost podle § 87 odst. 1 věty první ve lhůtě 5 dnů ode dne nástupu osoby do zaměstnání nebo k výkonu práce. Uvedené neplatí, pokud byla v této lhůtě zahájena kontrola Státního úřadu inspekce práce nebo oblastního inspektorátu práce, jejímž předmětem je kontrola uvedené povinnosti. Usnesení o odložení věci se poznamená do spisu; ustanovení zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich týkající se vyrozumění o odložení věci se nepoužije.
(54) Odpovědnost za přestupek podle § 139 odst. 2 písm. g) f) nebo § 140 odst. 1 písm. h) g) zaniká v případě, že zaměstnavatel zaevidoval fyzickou osobu do evidence zaměstnanců podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele před zahájením kontroly, a to ve lhůtě 8 dnů ode dne nástupu této osoby do zaměstnání nebo k výkonu práce.

§ 141a
(1) Za úhradu pokuty uložené za přestupek podle § 139 odst. 1 písm. d) nebo f) c) nebo e) nebo podle § 140 odst. 1 písm. c) nebo e) ručí právnická nebo fyzická osoba, které právnická nebo fyzická osoba, jež umožnila cizinci výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 se tohoto přestupku dopustila, poskytla v rámci obchodního vztahu plnění jako subdodavatel přímo nebo prostřednictvím jiné osoby; stejně ručí i prostředník. Ručení vzniká pouze v případě, pokud o nelegální práci podle § 5 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 jednání, které bylo posouzeno jako přestupek, tyto osoby věděly, nebo při vynaložení náležité péče vědět měly a mohly.
(2) O tom, zda ručení podle odstavce 1 vzniklo a kdo je ručitelem, vydá Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektorát práce, který o uložení pokuty rozhodoval v prvním stupni, rozhodnutí. Správní řízení podle věty první lze zahájit nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek podle § 139 odst. 1 písm. d) nebo f) c) nebo e) nebo podle § 140 odst. 1 písm. c) nebo e).
(3) Je-li ručitelů podle odstavce 2 více, každý z nich ručí za úhradu pokuty v celé výši.
(4) Předmětem řízení podle odstavce 2 je pouze posouzení vzniku ručení. Zda došlo k přestupku, za který byla uložena pokuta, jejíž úhradu má ručení zajistit, již posuzovat nelze.
 
§ 141b
(1) Právnická osoba, které byla pravomocně uložena pokuta za přestupek podle § 140 odst. 1 písm. e), nebo fyzická osoba, které byla pravomocně uložena pokuta za přestupek podle § 139 odst. 1 písm. f), je povinna uhradit
a) cizinci, který vykonal práci podle § 5 písm. e) bodu 3, dlužnou odměnu,
b) částku rovnající se součtu částek odpovídajících výši
1. pojistného na všeobecné zdravotní pojištění včetně penále90),
2. pojistného na sociální zabezpečení včetně penále21), které by jinak byla povinna odvést podle jiných právních předpisů, a
c) náklady související s doručením dlužné odměny podle písmene a), a to i do státu, jehož je cizinec občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu jeho posledního trvalého bydliště, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt.
(1) Osoba, která se dopustí přestupku umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 2 nebo 3, uhradí
a) fyzické osobě, která konala nelegální práci podle § 5 písm. e) bodu 2 nebo 3, dlužnou odměnu,
b) částku rovnající se součtu částek odpovídajících výši pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které by jinak byla povinna jako zaměstnavatel za sebe a za fyzickou osobu jako zaměstnance, které konání nelegální práce umožnila, odvést podle jiných právních předpisů, a penále,
b) částku rovnající se součtu částek odpovídajících výši pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které by jinak byla povinna jako zaměstnavatel za sebe a za fyzickou osobu jako zaměstnance, které konání nelegální práce umožnila, odvést podle jiných právních předpisů, a penále úrok z prodlení,
c) náklady související s doručením dlužné odměny podle písmene a), a to i do státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo v případě, že je fyzickou osobou bez státního občanství, do státu jejího posledního bydliště, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt.
	(2) Pokud Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektorát práce při kontrole zjistí umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 2 nebo 3 a toto zjištění uvede ve vypořádaném protokolu o kontrole, má se pro účely vyměření a úhrady částky podle odstavce 1 písm. b) až do pravomocného rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce nebo oblastního inspektorátu práce v přestupkovém řízení v této věci za to, že došlo k umožnění výkonu nelegální práce v období uvedeném v protokolu o kontrole.
(23) Má se za to, že dlužná odměna podle odstavce 1 písm. a) přísluší ve výši měsíční minimální mzdy91) za každý měsíc trvání výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3. Má se za to, že cizinec konal práci 3 měsíce.
(3) Pro účely stanovení výše dlužné odměny podle odstavce 1 písm. a) a částky podle odstavce 1 písm. b) se má za to, že 
a) dlužná odměna přísluší ve výši 1,5násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž byl výkon nelegální práce umožněn, a to za každý měsíc výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 2 nebo 3, neprokáže-li osoba, která výkon nelegální práce umožnila, že se jednalo o odměnu nižší, nebo není-li prokázána odměna vyšší; vždy však alespoň ve výši minimální mzdy91), 
b) fyzická osoba konala práci již po dobu 12 měsíců předcházejících dni, od kterého jí byl podle kontrolního zjištění nebo rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce nebo oblastního inspektorátu práce výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 2 nebo 3 umožněn, neprokáže-li osoba, která výkon nelegální práce umožnila, že se jednalo o období kratší, nebo není-li prokázáno období delší.  
(34) Za splnění povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a c) ručí právnická nebo fyzická osoba, které právnická nebo fyzická osoba, jež umožnila cizinci fyzické osobě výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 2 nebo 3, poskytla v rámci obchodního vztahu plnění jako subdodavatel přímo nebo prostřednictvím jiné osoby; stejně ručí i prostředník. Ručení vzniká pouze v případě, pokud o nelegální práci podle § 5 písm. e) bodu 2 nebo 3 tyto osoby věděly, nebo při vynaložení náležité péče vědět měly a mohly.
(45) O tom, zda ručení podle odstavce 3 4 vzniklo a kdo je ručitelem, vydá Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektorát práce, který o uložení pokuty přestupku umožnění výkonu nelegální práce rozhodoval v prvním stupni, rozhodnutí. Správní řízení podle věty první lze zahájit nejpozději do 90 dnů 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek spáchání přestupku podle § 139 odst. 1 písm. f) c) nebo e) nebo § 140 odst. 1 písm. c) nebo e).
(6) Částku podle odstavce 1 písm. b) je oprávněna vyměřit, vybrat a vymáhat místně příslušná územní správa sociálního zabezpečení. 
         (6) Částku podle odstavce 1 písm. b) je oprávněna vyměřit, vybrat a vymáhat a vybrat místně příslušná územní správa sociálního zabezpečení. 
 (7)  Neuhradí-li osoba částku, která jí byla podle odstavce 6 vyměřena, do 90 dnů ode dne vyměření, vzniká společná a nerozdílná odpovědnost za úhradu této částky i všem osobám v dodavatelském řetězci, které v rámci obchodního vztahu, v němž byl výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 2 nebo 3 umožněn, odebíraly přímo nebo nepřímo plnění od osoby, která výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 2 nebo 3 umožnila. Tato odpovědnost vzniká pouze v případě, pokud o nelegální práci podle § 5 písm. e) bodu 2 nebo 3 tyto osoby věděly, nebo při vynaložení náležité péče vědět měly a mohly. 
(8) Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
___________
90) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
91) § 111 zákoníku práce.

§ 141c
	(1) Dopustí-li se osoba přestupku umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1 nebo nehlášené práce, platí, že fyzická osoba vykonávající tuto práci je po dobu jejího výkonu v pracovním poměru k osobě, která výkon této práce umožnila.
(2) Pokud Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektorát práce při kontrole zjistí umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1 nebo nehlášené práce a toto zjištění uvede  v protokolu o kontrole, má se pro účely vyměření a úhrady částky podle odstavce 3 až do pravomocného rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce nebo oblastního inspektorátu práce v přestupkovém řízení v této věci za to, že došlo k umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1 nebo nehlášené práce v období uvedeném v protokolu o kontrole. 
(3) Osoba, která umožní výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1 nebo nehlášené práce, uhradí částku rovnající se součtu částek odpovídajících výši pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které by jinak byla jako zaměstnavatel za sebe a za fyzickou osobu jako zaměstnance, které konání nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1 nebo nehlášené práce umožnila, povinna odvést podle jiných právních předpisů před obdobím, v němž jsou tyto osoby v pracovním poměru podle odstavce 1, a penále. 
(3) Osoba, která umožní výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1 nebo nehlášené práce, uhradí částku rovnající se součtu částek odpovídajících výši pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které by jinak byla jako zaměstnavatel za sebe a za fyzickou osobu jako zaměstnance, které konání nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1 nebo nehlášené práce umožnila, povinna odvést podle jiných právních předpisů před obdobím, v němž jsou tyto osoby v pracovním poměru podle odstavce 1, a penále úrok z prodlení. 
(4) Pro účely vyměření a úhrady částky podle odstavce 3 se § 141b odst. 3, 6 a 7 použijí obdobně. 
(5) Ustanovení odstavců 1 a 3 se nepoužijí, pokud fyzická osoba konala nelegální práci podle § 5 písm. e) bodu 2 nebo 3 a zároveň nelegální práci podle § 5 písm. e) bodu 1 nebo nehlášenou práci.
* * *

§ 147cb

Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce zasílají České správě sociálního zabezpečení a správci centrálního registru pojištěnců podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění kopii protokolu o kontrole týkající se umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 a umožnění výkonu nehlášené práce a kopii pravomocného rozhodnutí o přestupku umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 a umožnění výkonu nehlášené práce.

* * *
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Změna je navrhována s účinky od 1. ledna 2028
 
* * *
§ 8
Osvobození od poplatku
(1) Od poplatků jsou osvobozeny
a)	státní orgány a státní fondy,
b)	diplomatická zastupitelství cizích států a delegovaní diplomatičtí zástupci, konzulové z povolání a další osoby, jsou-li státními příslušníky cizích států a požívají-li výsady a imunity podle mezinárodního práva, je-li zaručena vzájemnost a nejde-li o úkony prováděné v osobním zájmu nebo k osobnímu prospěchu těchto osob,
c)	územní samosprávné celky a jejich orgány, požadují-li provedení úkonů souvisejících s výkonem státní správy, kterým jsou pověřeny,
d)	právnické osoby, požadují-li provedení úkonů souvisejících s výkonem státní správy, kterým jsou pověřeny,
e)	fyzické nebo právnické osoby, stanoví-li tak mezinárodní smlouvy a ujednání, kterými je Česká republika vázána.
(2) Od poplatků jsou osvobozeny úkony
a)  související s prováděním zvláštních právních předpisů o sociálním zabezpečení, o důchodovém pojištění, o příplatku k důchodu a o zvláštním příspěvku k důchodu, o veřejném zdravotním pojištění, o zaměstnanosti, o státní sociální podpoře, o dávce státní sociální pomoci, o nemocenském pojištění, o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o sociálně-právní ochraně dětí, o sociálních službách, o dávkách pro osoby se zdravotním postižením, pomoci v hmotné nouzi, ve věcech branné povinnosti občanů a ve věcech civilní služby, s výjimkou poplatku za úkon prováděný obecným správcem daně, s výjimkou poplatku za přijetí žádosti o akreditaci vzdělávacího programu podle právních předpisů o sociálních službách a podle zákona o zaměstnanosti,
b) 	prováděné v důsledku změny nebo opravy názvu obce, města, kraje, ulice, jiného veřejného prostranství, rodného čísla a úkony, prováděné v důsledku rozhodnutí z moci úřední,
c)	pro orgány územního samosprávného celku, prováděné úřadem téhož územního samosprávného celku,
d) 	pro účely dědického řízení, prováděného notářem jako soudním komisařem,
e) 	pro účely exekučního řízení, prováděného soudním exekutorem, s výjimkou položky 1 bod 1 písmeno m),
f) 	pro účely využití volebního práva,
g) 	související s poskytováním dočasné ochrany cizincům,
h) 	stanoví-li tak mezinárodní smlouvy a ujednání, kterými je Česká republika vázána,
i) 	prováděné v důsledku živelní pohromy na území České republiky; za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice a rychlost větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně Richterovy mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení.
(3) Na výsledku úkonu osvobozeného podle odstavce 2 písm. a) až i) vyznačí správní úřad účel, k němuž byl proveden.
(4) Od poplatků jsou osvobozeny i další osoby nebo úkony, a to v rozsahu stanoveném v sazebníku.
(5) V rozsahu stanoveném v sazebníku se správní úřad zmocňuje snížit nebo zvýšit poplatek anebo upustit od jeho vybrání.

* * *

Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů
Změny jsou navrhovány s účinky od 1. ledna 2027
Změny je navrhovány s účinky od 1. ledna 2028
Změny jsou navrhovány s účinky od 1. ledna 2031
* * *


§ 1
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie78) a upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, působnost a příslušnost orgánů inspekce práce, práva a povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností.
__________
78) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 ze dne 23. října 2024 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy.


* * * 

§ 3
(1) Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících z
a) právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci2) práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům,
b) právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku,
c) právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce,
d) právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení,
e) právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců3), zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)3a),
f) právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi4),
g) právního předpisu, který stanoví povinnost uskutečnit veřejnou výzvu nebo výběrové řízení na obsazení místa úředníka nebo na obsazení místa vedoucího úředníka územního samosprávného celku, jakož i to, zda veřejná výzva nebo výběrové řízení byly provedeny včetně jejich průběhu75),
h) právní úpravy zákona o ochraně oznamovatelů.,
i) právní úpravy zákona o platformové práci.
(2) Úřad a inspektoráty rovněž kontrolují dodržování
a) kolektivních smluv5) v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů, jakož i vnitřních předpisů podle § 305 zákoníku práce,
b) vnitřních předpisů vydaných podle zákoníku práce6a), jestliže zakládají práva zaměstnanců.
(3) Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování právních předpisů upravujících právní postavení zaměstnanců vyslaných k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb79), přičemž ve vzájemné souvislosti posuzují zejména následující skutečnosti:
a) za účelem zjištění skutečného místa výkonu činnosti zaměstnavatele v České republice úřad a inspektoráty provedou celkové posouzení všech skutečností charakterizujících činnosti, jež provádí zaměstnavatel v České republice, popřípadě též v jiném členském státě Evropské unie, v němž je usazen, přičemž se vezme v úvahu období 5 let předcházející vyslání zaměstnance; při tomto posouzení jsou zohledněny zejména následující skutečnosti:
1. místo, kde má zaměstnavatel své sídlo, popřípadě kde má administrativní zázemí,
2. místo, kde zaměstnavatel platí daně a příspěvky sociálního pojištění,
3. členský stát, který vydal zaměstnavateli povolení k výkonu příslušné činnosti, případně kde je zaregistrován u obchodní komory nebo jiných profesních subjektů v souladu s právem daného členského státu,
4. místo, kde zaměstnavatel vykonává hlavní předmět podnikání, a kde zaměstnává zaměstnance vykonávající administrativní práce,
5. místo, kde zaměstnavatel přijímá zaměstnance do pracovněprávního vztahu a odkud jsou zaměstnanci vysíláni,
6. rozhodné právo, kterým se řídí pracovněprávní vztahy uzavřené mezi zaměstnavatelem a vysílanými zaměstnanci,
7. objem zaměstnavatelem realizovaných nadnárodních služeb nebo výše obratu uskutečněného v jiném členském státě Evropské unie s přihlédnutím ke specifické situaci zejména nově založených podniků a malých a středních podniků,
b) za účelem zjištění, v jakém členském státě Evropské unie zaměstnanec dočasně vyslaný k výkonu práce v České republice obvykle koná práci, se zkoumají veškeré skutečnosti charakterizující tuto práci a zaměstnance, přičemž je zkoumáno zejména
1. zda zaměstnanec vykonává práci v České republice po omezenou dobu,
2. místo, kde zaměstnanec obvykle vykonává svoji práci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) nebo podle Úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Římská úmluva),
3. datum, ke kterému bylo vyslání zaměstnance zahájeno,
4. zda se zaměstnanec po skončení vyslání vrací do jiného členského státu Evropské unie, ze kterého byl vyslán, anebo má v tomto jiném členském státě Evropské unie pokračovat ve výkonu práce,
5. povaha vykonávaných činností,
6. skutečnost, zda dopravu, stravování a ubytování poskytuje nebo proplácí zaměstnavatel, který zaměstnance vysílá, a způsob jejich poskytování nebo proplácení,
7. zda pracovní místo bylo opakovaně obsazované týmž nebo jiným zaměstnancem.
(4) Úřad a inspektoráty vykonávají kontrolu také v případech stanovených zvláštními právními předpisy9).
___________
2) § 276 odst. 1 zákoníku práce.
3) § 350 odst. 2 zákoníku práce.
3a) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
4) § 34 občanského zákoníku.
§ 121 až 124 zákona o zaměstnanosti.
5) § 22 až 29 zákoníku práce.
6a) § 305 zákoníku práce.
9) Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
75) § 6 až 9 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2006 Sb.
79) Například § 319 zákoníku práce.

§ 4

(1) Úřad
a) řídí inspektoráty; je vůči inspektorátům nadřízeným služebním úřadem v organizačních věcech státní služby a služebních vztazích zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech státní správu jako službu, kterou Česká republika poskytuje veřejnosti,
b) odborně vede inspektoráty a poskytuje jim technickou pomoc,
c) zpracovává roční program kontrolních akcí, který projedná s vyššími odborovými orgány a organizacemi zaměstnavatelů, a předkládá jej ministerstvu ke schválení,
d) koordinuje kontrolu prováděnou inspektoráty ve vztahu k činnosti jiných správních úřadů vykonávanou podle zvláštních právních předpisů, v jejichž působnosti je dozor, popřípadě kontrolní činnost na úseku bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí nebo pracovních podmínek,
e) vydává a odnímá průkazy inspektorům opravňující inspektory k výkonu kontroly podle tohoto zákona,
f) je oprávněn vykonávat kontrolu v rozsahu stanoveném v § 3,
g) ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určuje přiměřené lhůty k jejich odstranění,
h) kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků,
i) rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o přestupcích, zákazu podle § 7 odst. 1 písm. g) nebo odnětí či omezení podle § 7 odst. 1 písm. h),
j) přezkoumává ve správním řízení rozhodnutí o přestupcích, zákazu podle § 7 odst. 1 písm. g) nebo odnětí či omezení podle § 7 odst. 1 písm. h) vydaná inspektorátem,
k) vydává závazná stanoviska ohledně posouzení souladu podmínek pro práci členů posádky lodě s požadavky části páté zákona o námořní plavbě a zákoníku práce 76).,
l) spolupracuje s ministerstvem a Veřejným ochráncem práv při výkonu jejich působnosti v oblasti rovného zacházení v odměňování.
______________
76) § 12n odst. 2 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů.


* * * 

§ 5
(1) Inspektorát
a) vykonává kontrolu v rozsahu stanoveném v § 3,
b) ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určuje přiměřené lhůty k jejich odstranění,
c) kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků,
d) je oprávněn kontrolovat příčiny a okolnosti pracovních úrazů, popřípadě se zúčastňovat šetření na místě úrazového děje,
e) poskytuje úřadu údaje o
1. pracovních úrazech10, pro vedení informačního systému o pracovních úrazech podle § 4 odst. 4, ke kterým došlo v jeho územním obvodu, včetně jejich organizačních a technických příčin,
2. rizicích při výkonu práce zjištěných kontrolou a o opatřeních přijatých k jejich odstranění pro vedení informačního systému podle § 4 odst. 5,
f) předkládá úřadu podněty ke zlepšení právní úpravy týkající se právních předpisů uvedených v § 3 odst. 1,
g) poskytuje informace a zpracovává zprávy o plnění svých úkolů, které předkládá úřadu,
h) vyjadřuje se k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení,
i) uplatňuje při povolování staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení14,
j) poskytuje zaměstnavatelům a zaměstnancům bezúplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek,
k) rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o přestupcích, zákazu podle § 7 odst. 1 písm. g) nebo odnětí č i omezení podle § 7 odst. 1 písm. h),
l) prostřednictvím úřadu informuje příslušný cizí orgán oprávněný podle práva jiného členského státu Evropské unie poskytovat nebo požadovat přeshraniční spolupráci, doručovat a vymáhat rozhodnutí o uložení pokuty nebo jiné sankce při kontrole dodržování právních předpisů upravujících vysílání zaměstnanců k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb o skutečnostech souvisejících s vysláním zaměstnanců, v případě, že má pochybnosti o skutečnostech souvisejících s vysláním zaměstnance z jiného členského státu Evropské unie k výkonu práce v České republice v rámci nadnárodního poskytování služeb.
(2) Provedl-li inspektorát kontrolu na základě písemného podnětu, informuje písemně o výsledku toho, kdo podnět podal, pokud o to požádá a obsahuje-li podnět podpis podatele podnětu a tyto údaje:
a) jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování, je-li podatelem podnětu fyzická osoba, 
b) jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osoby a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování, je-li podatelem podnětu podnikající fyzická osoba, nebo 
c) název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osoby nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování, je-li podatelem podnětu právnická osoba. 

§ 6
(1) Působnost úřadu a inspektorátů se vztahuje na
a) zaměstnavatele a na jejich zaměstnance, na právnické osoby, u kterých jsou vykonávány veřejné funkce, a na fyzické osoby vykonávající veřejné funkce,
b) fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy též pracují15),
c) fyzické nebo právnické osoby podnikající podle zvláštního právního předpisu16) a nikoho nezaměstnávající17),
d) spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené pod písmeny b) a c)18),
e) fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci18a), a na koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci18b),
f) vysílající a přijímající organizace a dobrovolníky při výkonu dobrovolnické služby podle zvláštního právního předpisu19),
g) právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení, další právnické osoby nebo fyzické osoby, u nichž se uskutečňuje praktické vyučování žáků středních škol, odborných učilišť20) nebo vyšších odborných škol,
h) věznice, právnické nebo fyzické osoby zaměstnávající odsouzené a na odsouzené21),
i) právnické a fyzické osoby, u kterých je prováděn výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi4),
j) rodinný závod77),
k) digitální pracovní platformy podle zákona o platformové práci,
(dále jen „kontrolovaná osoba“).
(2) V zařízeních ozbrojených sil a bezpečnostních sborů v působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí, v zařízeních Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a Národního bezpečnostního úřadu, jakož i v objektech, s nimiž je příslušné hospodařit Ministerstvo vnitra, kde by kontrolou mohlo dojít k ohrožení utajovaných skutečností, může být kontrola provedena jen se souhlasem příslušného ministerstva a v zařízeních Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a  informace, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a Národního bezpečnostního úřadu jen se souhlasem jejich ředitele. Nebude-li souhlas podle věty první udělen, zajistí ten, kdo odmítl souhlas udělit, provedení kontroly ve své působnosti a podá do 60 pracovních dnů ode dne odmítnutí udělení souhlasu písemnou zprávu o výsledku provedené kontroly orgánu inspekce práce, který o souhlas požádal.
(3) V právních vztazích zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech státní správu jako službu, kterou Česká republika poskytuje veřejnosti, upravených zákonem o státní službě22), mohou úřad a inspektoráty kontrolovat jen věci týkající se doby výkonu státní služby a přestávek ve státní službě, služební pohotovosti, státní služby přesčas a v noční době a bezpečnosti při výkonu státní služby.
(4) Působnost úřadu a inspektorátů se nevztahuje na
a) vojáky v činné službě povolané k výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení podle branného zákona,
b) vojáky z povolání podle zákona o vojácích z povolání24),
c) fyzické osoby vykonávající službu v bezpečnostních sborech podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů25),
d) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonává vrchní dozor orgán státní báňské správy26),
e) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonávají dozor orgány státního zdravotního dozoru27),
f) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonává kontrolní činnost Státní úřad pro jadernou bezpečnost28),
g) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonávají dozor drážní správní úřady29),
h) bezpečnost provozu určených technických zařízení v ozbrojených silách České republiky30),
i) činnost bezpečnostního sboru při služebním zákroku31) nebo zásahu podle zvláštních právních předpisů32).
(5) Místní příslušnost inspektorátu k výkonu kontroly se řídí místem činnosti kontrolované osoby a u organizační složky státu jejím sídlem; ve správním řízení se řídí místní příslušnost správním řádem. Místní příslušnost inspektorátu k výkonu kontroly u digitální pracovní platformy v případě, že není zřejmé její místo činnosti, se řídí jejím sídlem, je-li na území České republiky, nebo sídlem anebo místem pobytu kontaktní osoby digitální pracovní platformy podle zákona o platformové práci. Pokud digitální pracovní platforma kontaktní osobu neurčila, je k výkonu kontroly místně příslušný inspektorát, který obdrží podnět nebo který při výkonu své činnosti zjistí skutečnosti, které nasvědčují tomu, že dochází k porušení právních předpisů v jeho kontrolní působnosti. Úřad může v jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodu podjatosti, písemně pověřit provedením kontroly jiný než místně příslušný inspektorát.
____________
15) § 12 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů.
16) Například živnostenský zákon. 
17) § 12 písm. b) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
18) § 12 písm. c) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
18a) § 12 písm. d) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
18b) § 14 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění zákona č. 362/2007 Sb.
19) § 3 a 4 zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě).
20) § 65 odst. 1 a 2 školského zákona.
21) Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
22) Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů.
24) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
25) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
26) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
27) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
28) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
29) § 54, 53a a 58 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.
30) § 36 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.
Vyhláška č. 273/1999 Sb., kterou se vymezují určená technická zařízení používaná s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech a provádění zkoušek určených technických zařízení.
31) Například § 59 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.
32) Například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
77) § 12 písm. e) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

§ 7
(1) Inspektor je oprávněn
a) vykonávat kontrolu podle tohoto zákona, je-li při jejím zahájení přítomen člen statutárního orgánu kontrolované osoby, zástupce kontrolované osoby, zaměstnanec kontrolované osoby, spolupracující rodinný příslušník nebo jiná fyzická osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby; na místech, na kterých by mohlo dojít k bezprostřednímu ohrožení jeho života nebo zdraví inspektora, může být kontrola vykonána, vykonávat kontrolu jen za doprovodu fyzické osoby pověřené k tomu kontrolovanou osobou,
b) požadovat prokázání totožnosti fyzických osob uvedených fyzické osoby uvedené v písmenu a) podle občanského průkazu, cestovního dokladu, popřípadě služebního průkazu státního zaměstnance22),
c) v případech hodných zvláštního zřetele, popřípadě nebezpečí hrozícího z prodlení, nařizovat provedení měření, prohlídek, zkoušek nebo revizí,
d) dotazovat se zaměstnanců kontrolované osoby nebo dalších fyzických osob zjištěných na pracovišti bez přítomnosti dalších fyzických osob, zástupce příslušného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na záležitosti související s vykonávanou kontrolou34); na zjištěné informace se vztahuje zákonem stanovená povinnost mlčenlivosti, která trvá i po skončení kontroly,
e) nařizovat zachování místa úrazového děje v původním stavu až do skončení šetření o pracovním úrazu nebo po dobu nezbytnou k zadokumentování místa úrazového děje,
f) při provádění kontroly nebo v rámci úkonů předcházejících kontrole pořizovat zvukové, obrazové a zvukově-obrazové záznamy bez vědomí kontrolovaných osob, pokud nelze účelu kontroly dosáhnout jinak; právo fyzických osob na ochranu jejich soukromého a osobního života tím není dotčeno,
g) vydat rozhodnutí o zákazu
1. používání objektů, pracovišť, výrobních, pracovních prostředků nebo zařízení, pracovních nebo technologických postupů, látek nebo materiálů, vykonávání prací nebo činností, které bezprostředně ohrožují bezpečnost zaměstnanců nebo dalších fyzických osob zdržujících se s vědomím kontrolované osoby v jejích prostorech, a to až do doby odstranění závady, s výjimkou pevných trakčních zařízení a trakčních vozidel na drahách a ve veřejné silniční dopravě, lodí a letadel; za tím účelem mohou nařídit, aby přítomné fyzické osoby ihned opustily prostory, ve kterých je bezprostředně ohrožena jejich bezpečnost. Vyžaduje-li to nebezpečí hrozící z prodlení, lze rozhodnutí oznámit ústně; odvolání nemá odkladný účinek. Jestliže bylo rozhodnutí oznámeno ústně, musí jej inspektor uvést v dílčím protokolu [§ 8 písm. b)]. Rozhodnutí o vydaném zákazu musí být oznámeno kontrolované osobě písemně bez zbytečného odkladu po dni oznámení ústního rozhodnutí,
2. práce přesčas, práce v noci, práce zaměstnankyň a mladistvých zaměstnanců, je-li vykonávána v rozporu se zvláštním právním předpisem35),
h) vydat rozhodnutí o odnětí nebo omezení oprávnění nebo osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních vydaného podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, pokud jeho držitel neprovede řádně prohlídku, revizi nebo zkoušku ve stanoveném rozsahu,
i) ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění; mohou rovněž navrhovat potřebná technická a jiná opatření k odstranění rizik36),
j) vstupovat se souhlasem zaměstnance a jiných dotčených osob, které v daném místě žijí, do jiných míst, než je pracoviště zaměstnavatele, je-li tam vykonávána práce na dálku83) nebo služba z jiného místa84).
(2) Průkaz inspektora [§ 4 odst. 1 písm. e)] je dokladem o pověření k výkonu kontrolní činnosti.
________
34) § 108 a § 276 odst. 1 zákoníku práce.
35) § 93, 94 a § 245 odst. 1 zákoníku práce.
36) § 102 zákoníku práce.
83) § 317 zákoníku práce.
84) § 117 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě.

* * *

§ 9
(1) Inspektor může v odůvodněných případech vyzvat kontrolovanou osobu, aby se v určené lhůtě dostavila na pracoviště úřadu nebo inspektorátu a poskytla údaje, dokumenty nebo věci související s výkonem kontroly; kontrolovaná osoba je povinna této výzvy uposlechnout, pokud neprokáže vážnou překážku, která jí brání ve splnění této povinnosti v určené lhůtě.
(2) Oprávnění zaměstnanci, popřípadě zástupci kontrolované osoby jsou povinni na žádost inspektorů dostavit se v určeném termínu k projednání výsledků kontroly.
(3) Kontrolovaná osoba má povinnost zajistit poskytnutí součinnosti k provedení kontroly v místě vykonávané kontroly. 


* * *
 

§ 10
Přestupky na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance tím, že poruší povinnosti vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající z § 62, 277, 279, 280, 287, § 287c odst. 1 a 4 a § 339 odst. 1 zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.


§ 11 
Přestupky na úseku rovného zacházení
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku rovného zacházení tím, že
a) nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání,
b) diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce),
c) postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,
d) neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu39),
e) omezí zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy, platu nebo odměny z dohody odměny za práci a s informacemi o jiných peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty, které mu poskytuje.,
f) nevytvoří systém odměňování podle § 109a zákoníku práce, nebo 
g) nevytvoří systém poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty podle § 306a zákoníku práce, pokud taková plnění zaměstnancům poskytuje.
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku rovného zacházení tím, že
a) nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání,
b) diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce),
c) postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,
d) neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu39),
e) omezí zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho odměny za práci a s informacemi o jiných peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty, které mu poskytuje,
f) nevytvoří systém odměňování podle § 109a zákoníku práce, nebo
g) nevytvoří systém poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty podle § 306a zákoníku práce, pokud taková plnění zaměstnancům poskytuje.,
h) poruší některou z povinností stanovených v § 287a, 287b, 287d a 287e zákoníku práce,
i) poruší některou z povinností v oblasti informování zaměstnanců stanovených v § 306b odst. 1, 2 nebo 6 zákoníku práce,
j) nezpřístupní údaje podle § 306c zákoníku práce nebo je neposkytne odborové organizaci a radě zaměstnanců,
k) neposkytne potřebnou součinnost podle § 309b odst. 2 zákoníku práce, nebo 
l) nesplní některou z povinností vztahující se ke zprávě o rozdílech v odměňování stanovených v § 37i odst. 1 nebo 2. 
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a), b) nebo , c) nebo f) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
b) písm. d) a , e) nebo g) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a), b), c) nebo , f), h) nebo l) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
b) písm. d), e) nebo , g), j) nebo k) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč., nebo
c) písm. i) lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.

§ 11a
Přestupky na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců a fyzických osob ucházejících se o zaměstnání
(1) Fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců a fyzických osob ucházejících se o zaměstnání tím, že
a) naruší soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele některým ze způsobů uvedených v § 316 odst. 2 zákoníku práce,
b) neinformuje zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění podle § 316 odst. 3 zákoníku práce, nebo
c) v rozporu s § 316 odst. 4 zákoníku práce vyžaduje od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem., 
d)  v rozporu s § 30 odst. 2 zákoníku práce vyžaduje údaje, které bezprostředně nesouvisejí s uzavřením pracovní smlouvy, nebo 
e) v rozporu s § 30 odst. 2 zákoníku práce vyžaduje informaci o mzdě nebo platu a jiných peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty plynoucích ze současného nebo předchozího pracovního poměru. 
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a) nebo c), c) nebo d),
b) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene e), nebo
c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b).

§ 12
Přestupky na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že
a) poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,
b) neuzavře písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti,
c) nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,
d) poruší některou z povinností stanovených v § 37, 37a, 77a nebo v § 77b zákoníku práce,
e) poruší povinnost stanovenou v § 77 odst. 4 zákoníku práce,
f) nesplní informační povinnost podle § 279 odst. 1 písm. j) zákoníku práce,
g) poruší povinnost stanovenou v § 35 zákoníku práce., nebo
h) poruší informační povinnost stanovenou v § 30 odst. 3 zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a), c) a nebo g) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč,
b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč,
c) písm. d) až f) nebo h) lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.

***

§ 13
Přestupky na úseku odměňování zaměstnanců
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku odměňování zaměstnanců tím, že
a) neposkytne zaměstnanci za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty stejnou mzdu, plat nebo odměnu z dohody jako jinému zaměstnanci,
b) neposkytne zaměstnanci mzdu alespoň ve výši minimální mzdy40), nebo plat ve stanovené výši, nejméně ve výši zaručeného platu,
c) neposkytne zaměstnanci ve stanoveném termínu mzdu nebo plat nebo některou její složku,
d) neposkytne zaměstnanci mzdu nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas,
e) neposkytne zaměstnanci náhradní volno za práci ve svátek nebo mzdu za práci přesčas anebo příplatek k platu za takovou práci,
f) neposkytne zaměstnanci příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci,
g) neposkytne zaměstnanci příplatek k platu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
h) poskytne zaměstnanci složku platu, kterou právní předpisy neupravují, nebo mu poskytne složku mzdy nebo platu, na kterou mu nevznikl nárok, anebo ji poskytne způsobem, který právní předpisy nedovolují,
i) provede ze mzdy nebo platu zaměstnance bez dohody o srážkách ze mzdy nebo platu jiné než stanovené srážky,
j) neposkytne zaměstnanci odměnu za pracovní pohotovost nebo ji neposkytne ve stanovené výši,
k) nezajistí podmínky stanovené pro normování práce43), ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
l) odmění zaměstnance v rozporu s § 103 odst. 1 písm. k) zákoníku práce,
m) neposkytne zaměstnanci za práci vykonanou na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr odměnu z dohody nebo některou její složku ve výši a za podmínek stanovených jiným právním předpisem a sjednaných v dohodě o práci konané mimo pracovní poměr,
n) jako ručitel neuspokojí mzdové nároky zaměstnanců podle § 324a odst. 4 zákoníku práce,
o) poruší povinnost při sjednání, stanovení nebo určení mzdy nebo platu,
p) poruší povinnost při výplatě mzdy nebo platu v cizí měně podle § 143 odst. 2 nebo 3 zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a), j), o) a p) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,
b) písm. d), e), h) a k) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
c) písm. b), c), f), g), i), l), m) a n) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

***
 
§ 23
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance tím, že poruší povinnosti vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající z § 62, 277, 279, 280, 287, § 287c odst. 1 a 4 a § 339 odst. 1 zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.


§ 24
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku rovného zacházení
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku rovného zacházení tím, že
a) nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání,
b) diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce),
c) postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,
d) neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu39),
e) omezí zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy, platu nebo odměny z dohody odměny za práci a s informacemi o jiných peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty, které mu poskytuje.,
f) nevytvoří systém odměňování podle § 109a zákoníku práce, nebo
g) nevytvoří systém poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty podle § 306a zákoníku práce, pokud taková plnění zaměstnancům poskytuje.
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku rovného zacházení tím, že
a) nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání,
b) diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce),
c) postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,
d) neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu39),
e) omezí zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho odměny za práci a s informacemi o jiných peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty, které mu poskytuje,
f) nevytvoří systém odměňování podle § 109a zákoníku práce, nebo
g) nevytvoří systém poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty podle § 306a zákoníku práce, pokud taková plnění zaměstnancům poskytuje., 
h) poruší některou z povinností stanovených v § 287a, 287b, 287d a 287e zákoníku práce,
i) poruší některou z povinností v oblasti informování zaměstnanců stanovených v § 306b odst. 1, 2 nebo 6 zákoníku práce,
j) nezpřístupní údaje podle § 306c zákoníku práce nebo je neposkytne odborové organizaci a radě zaměstnanců,
k) neposkytne potřebnou součinnost podle § 309b odst. 2 zákoníku práce, nebo 
l) nesplní některou z povinností vztahující se ke zprávě o rozdílech v odměňování stanovených v § 37i odst. 1 nebo 2.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a), b) nebo , c) nebo f) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
b) písm. d) a , e) nebo g) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a), b), c) nebo , f), h) nebo l) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
b) písm. d), e) nebo , g), j) nebo k) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč., nebo
c) písm. i) lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.


§ 24a
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců a fyzických osob ucházejících se o zaměstnání
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců a fyzických osob ucházejících se o zaměstnání tím, že
a) naruší soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele některým ze způsobů uvedených v § 316 odst. 2 zákoníku práce,
b) neinformuje zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění podle § 316 odst. 3 zákoníku práce, nebo
c) v rozporu s § 316 odst. 4 zákoníku práce vyžaduje od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem., 
d)  v rozporu s § 30 odst. 2 zákoníku práce vyžaduje údaje, které bezprostředně nesouvisejí s uzavřením pracovní smlouvy, nebo 
e) v rozporu s § 30 odst. 2 zákoníku práce vyžaduje informaci o mzdě nebo platu a jiných peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty plynoucích ze současného nebo předchozího pracovního poměru. 
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a) nebo c), c) nebo d),
b) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene e), nebo
c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b).

§ 25
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že
a) poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,
b) neuzavře písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti,
c) nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,
d) poruší některou z povinností stanovených v § 37, 37a, 77a nebo v § 77b zákoníku práce,
e) poruší povinnost stanovenou v § 77 odst. 4 zákoníku práce,
f) nesplní informační povinnost podle § 279 odst. 1 písm. j) zákoníku práce,
g) poruší povinnost stanovenou v § 35 zákoníku práce., nebo
h) poruší informační povinnost stanovenou v § 30 odst. 3 zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a), c) a nebo g) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč,
b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč,
c) písm. d) až f) nebo h) lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.

§ 26
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku odměňování zaměstnanců
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku odměňování zaměstnanců tím, že
a) neposkytne zaměstnanci za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty stejnou mzdu, plat nebo odměnu z dohody jako jinému zaměstnanci,
b) neposkytne zaměstnanci mzdu alespoň ve výši minimální mzdy40), nebo plat ve stanovené výši, nejméně ve výši zaručeného platu,
c) neposkytne zaměstnanci ve stanoveném termínu mzdu nebo plat nebo některou její složku,
d) neposkytne zaměstnanci mzdu nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas,
e) neposkytne zaměstnanci náhradní volno za práci ve svátek nebo mzdu za práci přesčas anebo příplatek k platu za takovou práci,
f) neposkytne zaměstnanci příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci,
g) neposkytne zaměstnanci příplatek k platu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
h) poskytne zaměstnanci složku platu, kterou právní předpisy neupravují, nebo mu poskytne složku mzdy nebo platu, na kterou mu nevznikl nárok, anebo ji poskytne způsobem, který právní předpisy nedovolují,
i) provede ze mzdy nebo platu zaměstnance bez dohody o srážkách ze mzdy nebo platu jiné než stanovené srážky,
j) neposkytne zaměstnanci odměnu za pracovní pohotovost nebo ji neposkytne ve stanovené výši,
k) nezajistí podmínky stanovené pro normování práce, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
l) odmění zaměstnance v rozporu s § 103 odst. 1 písm. k) zákoníku práce,
m) neposkytne zaměstnanci za práci vykonanou na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr odměnu z dohody nebo některou její složku ve výši a za podmínek stanovených jiným právním předpisem a sjednaných v dohodě o práci konané mimo pracovní poměr,
n) jako ručitel neuspokojí mzdové nároky zaměstnanců podle § 324a odst. 4 zákoníku práce,
o) poruší povinnost při sjednání, stanovení nebo určení mzdy nebo platu,
p) poruší povinnost při výplatě mzdy nebo platu v cizí měně podle § 143 odst. 2 nebo 3 zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a), j), o) a p) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,
b) písm. d), e), h) a k) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
c) písm. b), c), f), g), i), l), m) a n) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

***

§ 34a
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku ochrany oznamovatelů
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako povinný subjekt podle zákona o ochraně oznamovatelů
a) neurčí příslušnou osobu podle § 9 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů nebo jinou příslušnou osobu podle § 10 odst. 7 zákona o ochraně oznamovatelů,
b) nezajistí možnost oznamovatele podat oznámení podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně oznamovatelů nebo podle § 25 odst. 1 a 2 zákona o platformové práci,
c) nezajistí uveřejnění stanovených informací způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 9 odst. 2 písm. b) zákona o ochraně oznamovatelů,
d) v rozporu s § 9 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně oznamovatelů nezajistí, aby se s podanými oznámeními mohla seznamovat pouze příslušná osoba nebo aby byl dodržen zákaz poskytnout údaje podle § 20 zákona o ochraně oznamovatelů, nebo
e) v rozporu s § 9 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně oznamovatelů nezajistí, aby byl oznamovatel vyrozuměn o přijetí oznámení podle § 12 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů nebo o výsledcích posouzení důvodnosti oznámení podle § 12 odst. 3 zákona o ochraně oznamovatelů.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do 400 000 Kč.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d) a e) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
* * *

ČÁST ŠESTÁ
Sledování rozdílů v odměňování žen a mužů a podávání zpráv 

§ 37d
Zaměstnavatel sděluje ministerstvu prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele údaje rozhodné pro určení velikosti zaměstnavatele a pro výpočet rozdílu ve výši odměny za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty žen a mužů (dále jen „rozdíl v odměňování žen a mužů“).

§ 37e
Počet zaměstnanců zaměstnavatele
Počet zaměstnanců zaměstnavatele se pro postup podle této části určí k 1. lednu kalendářního roku za období celého předchozího kalendářního roku. Zaměstnanec s kratší pracovní dobou se do celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele započítá částí úměrnou kratší pracovní době. Zaměstnanec pracující na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se do celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele započte v rozsahu podle odpracované doby. Způsob výpočtu počtu zaměstnanců zaměstnavatele stanoví ministerstvo vyhláškou. 

§ 37f
Působnost ministerstva
Ministerstvo
a) analyzuje příčiny rozdílů ve výši odměny za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty žen a mužů a navrhuje nástroje pro hodnocení nerovností v odměňování,
b) vypracovává na základě údajů obdržených od zaměstnavatelů podle § 37d zprávy o rozdílech v odměňování žen a mužů u zaměstnavatele (dále jen „zpráva o rozdílech v odměňování“), na základě údajů hlášených Ministerstvem obrany podle § 68s odst. 1 zákona o vojácích z povolání vypracovává zprávy o rozdílech v odměňování za výkon služby vojáka podle § 68s odst. 1 zákona o vojácích z povolání a na základě údajů hlášených Ministerstvem vnitra podle § 133a odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů vypracovává zprávy o rozdílech v odměňování podle § 133a odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, 
c) ukládá zprávy o rozdílech v odměňování ve skupinách prací podle § 37i a posouzení odměňování podle § 287d zákoníku práce,
d)  shromažďuje údaje o počtu podnětů podaných u veřejného ochránce práv a o žalobách projednaných soudy členěných podle pohlaví ve věci diskriminace na základě pohlaví v odměňování,
e) spolupracuje s orgány inspekce práce při výkonu jejich působnosti v oblasti rovného zacházení v odměňování,
f) poskytuje v anonymizované podobě Evropské komisi zprávy o rozdílech v odměňování, zprávy o rozdílech v odměňování ve skupinách prací podle § 37i, posouzení odměňování podle § 287d zákoníku práce a údaje podle písmene d) jednou za 2 roky vždy do 7. června příslušného kalendářního roku,
g) zřizuje a spravuje informační systém veřejné správy, prostřednictvím něhož se zveřejňují v anonymizované podobě údaje o rozdílech v odměňování žen a mužů vyplývající ze zpráv o rozdílech v odměňování způsobem umožňujícím srovnání mezi velikostními kategoriemi zaměstnavatelů, odvětvími a kraji, včetně údajů za předchozí 4 kalendářní roky.

§ 37g
Zpráva o rozdílech v odměňování
(1) Ministerstvo vypracovává do 31. března za zaměstnavatele zprávu o rozdílech v odměňování za předchozí kalendářní rok, pokud v příslušném kalendářním roce zaměstnavatel spadá do velikostní kategorie zaměstnavatele, u které vzniká povinnost vypracovat zprávu o rozdílech v odměňování podle § 37h. 
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsahové náležitosti zprávy o rozdílech v odměňování a způsob výpočtu rozdílu v odměňování žen a mužů. Výpočet rozdílu v odměňování žen a mužů se provádí z plnění, která jsou příjmem ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů.

§ 37h
Velikostní kategorie zaměstnavatelů a intervaly vypracování zpráv o rozdílech v odměňování
(1) Pro postup podle této části se zaměstnavatelé v kalendářním roce zařadí do velikostní kategorie podle počtu zaměstnanců zaměstnavatele určeného podle § 37e. 
(2) Zaměstnavatelé se dělí do velikostních kategorií
a) zaměstnavatelé s alespoň 250 zaměstnanci a
b) zaměstnavatelé s alespoň 150 a méně než 250 zaměstnanci.
(2) Zaměstnavatelé se dělí do velikostních kategorií
a) zaměstnavatelé s alespoň 250 zaměstnanci a
b) zaměstnavatelé s alespoň 150 100 a méně než 250 zaměstnanci.
(3) O zaměstnavatelích ve velikostní kategorii podle odstavce 2 písm. a) se zpráva o rozdílech v odměňování vypracovává každoročně.
(4) O zaměstnavatelích ve velikostní kategorii podle odstavce 2 písm. b) se zpráva o rozdílech v odměňování vypracovává jednou za 3 roky. 
(5) Ministerstvo informuje do 28. února zaměstnavatele o skutečnosti, zda v příslušném kalendářním roce spadá do velikostní kategorie zaměstnavatele, o kterém je v tomto roce vypracovávána zpráva o rozdílech v odměňování. 
(6) Pokud v kalendářním roce, ve kterém se vypracovává zpráva o rozdílech v odměňování o zaměstnavatelích ve velikostní kategorii podle odstavce 2 písm. b) požádá do 10. března zaměstnavatel s méně než 150 zaměstnanci ministerstvo o vypracování zprávy o rozdílech v odměňování podle § 37g, ministerstvo tuto zprávu vypracuje. 
(6) Pokud v kalendářním roce, ve kterém se vypracovává zpráva o rozdílech v odměňování o zaměstnavatelích ve velikostní kategorii podle odstavce 2 písm. b) požádá do 10. března zaměstnavatel s méně než 150 100 zaměstnanci ministerstvo o vypracování zprávy o rozdílech v odměňování podle § 37g, ministerstvo tuto zprávu vypracuje. 

§ 37i
Zpráva o rozdílech v odměňování ve skupinách prací
(1) Pokud se v kalendářním roce o zaměstnavateli spadajícím do některé z velikostních kategorií uvedených v § 37h odst. 2 vypracovává zpráva o rozdílech v odměňování podle § 37g, je zaměstnavatel povinen vypracovat zprávu o rozdílech v odměňování žen a mužů ve skupinách prací podle § 109a odst. 2 zákoníku práce za předchozí kalendářní rok (dále jen „zpráva o rozdílech v odměňování ve skupinách prací“).
(2) Zprávu o rozdílech v odměňování ve skupinách prací je zaměstnavatel povinen poskytnout ministerstvu na předepsaném formuláři a doručit ji prostřednictvím datové schránky do 30. dubna příslušného kalendářního roku. Ministerstvo stanoví vzor předepsaného formuláře vyhláškou.
(3) Ministerstvo informuje do 28. února zaměstnavatele o vzniku povinnosti podle odstavce 2 věty první v příslušném kalendářním roce. 
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou příjmy, které se použijí pro výpočet rozdílu v odměňování žen a mužů ve skupinách prací podle § 109a odst. 2 zákoníku práce, způsob tohoto výpočtu a vzor předepsaného formuláře podle odstavce 2. Jako příjmy, které se použijí pro tento výpočet, může ministerstvo stanovit jen příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů, a to jen ty, které mohou mít vliv na rozdíly v odměňování žen a mužů.
(5) Zprávu o rozdílech v odměňování ve skupinách prací zaměstnavatel na žádost poskytuje též příslušnému orgánu inspekce práce. Pokud orgán inspekce práce požádá zaměstnavatele o vysvětlení nebo doplnění zprávy o rozdílech v odměňování ve skupinách prací, poskytne jej zaměstnavatel bez zbytečného odkladu.

§ 37j
Zaměstnanci agentury práce dočasně přidělení k výkonu práce u uživatele
(1) Pro postup podle této části se zaměstnanec agentury práce po dobu dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele považuje za zaměstnance uživatele; uživatel se ve vztahu k zaměstnancům agentury práce nepovažuje za zaměstnavatele pro účely plnění povinností uvedených v § 37d. 
(2) Uživatel nesděluje ministerstvu údaje pro výpočet rozdílu v odměňování žen a mužů za zaměstnance agentury práce. Povinnost podle § 37d za tohoto zaměstnance plní agentura práce. 
(3) Zaměstnanec agentury práce dočasně přidělený k výkonu práce u uživatele se započte podle § 37e do celkového počtu zaměstnanců u uživatele. 
(4) Ministerstvo při vypracování zpráv o rozdílech v odměňování podle § 37g za zaměstnavatele zpracovává také údaje o zaměstnanci agentury práce dočasně přiděleném k výkonu práce u uživatele.
(5) Pokud je uživatel jako zaměstnavatel povinen vypracovat zprávu o rozdílech v odměňování žen a mužů ve skupinách prací podle § 37i, obsahuje tato zpráva i údaje o zaměstnanci agentury práce dočasně přiděleném u uživatele. Za účelem splnění povinnosti uživatele jako zaměstnavatele podle § 37i je agentura práce povinna poskytnout bez zbytečného odkladu uživateli na jeho žádost potřebnou součinnost,  zejména poskytovat úplné, správné a včasné údaje o jednotlivých složkách mzdy, platu nebo odměny z dohody, jiných peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty, poskytovaných dočasně přidělenému zaměstnanci, jakož i další údaje nezbytné pro splnění povinnosti uživatele podle této části zákona, včetně údajů, které agentura práce jako zaměstnavatel oznamuje v rámci jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele.
(6) Agentura práce odpovídá za úplné, správné a včasné poskytnutí údajů uživateli podle odstavce 5. Nesplnění povinnosti poskytnout součinnost podle odstavce 5 nebo poskytnutí neúplných, nesprávných či opožděných údajů se považuje za porušení povinnosti agentury práce podle tohoto zákona. Uživatel neodpovídá za nesprávnost, neúplnost či opožděnost údajů, které mu byly agenturou práce poskytnuty za účelem splnění povinností podle této části zákona, pokud nemohl jejich nesprávnost, neúplnost či opožděnost při vynaložení přiměřené péče zjistit.

ČÁST ŠESTÁ ČÁST SEDMÁ

§ 40
(1) Úřad a inspektoráty jsou při plnění konkrétních úkolů spadajících do jejich působnosti v oblasti umožnění výkonu nelegální práce, umožnění výkonu nehlášené práce, zastřeného zprostředkovávání zaměstnání nebo umožnění výkonu zastřeného zprostředkovávání zaměstnání oprávněny od správce daně vyžádat informace nezbytné pro jejich plnění. Správce daně žádosti vyhoví, ledaže by poskytnutím informací mohlo dojít k narušení řádného výkonu správy daní.
(2) Poskytnutí informací podle odstavce 1 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu, a to ani v případě, že úřad nebo inspektorát tyto informace poskytne orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení v souvislosti s objasněním okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin neoprávněného zaměstnávání cizinců. Porušením této povinnosti mlčenlivosti rovněž není, pokud správce daně Úřadu nebo inspektorátu oznámí skutečnosti nasvědčující podezření, že došlo ke spáchání přestupku v oblasti působnosti Úřadu a inspektorátů podle odstavce 1.

* * * 

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Změny jsou navrhovány s účinky od 1. ledna 2027
Změny jsou navrhovány s účinky od 1. ledna 2028
 
* * *
§ 9
 (1) Z pojištění jsou vyňati zaměstnanci vykonávající zaměstnání v České republice pro
 a) zaměstnavatele, který požívá diplomatických výsad a imunit, pokud jsou účastni pojištění v jiném státě,
 b) mezinárodní organizaci, pokud jsou účastni pojištění prostřednictvím této mezinárodní organizace a v listinné podobě nebo elektronicky do datové schránky prohlásí orgánu nemocenského pojištění, že chtějí být z tohoto důvodu vyňati z pojištění v České republice; toto prohlášení podávají zaměstnanci orgánu nemocenského pojištění prostřednictvím mezinárodní organizace, pro niž vykonávají zaměstnání.
 	(2) Z pojištění jsou dále vyňaty osoby, které nejsou občany České republiky nebo občany Evropské unie a jsou zaměstnány v České republice bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky podle jiného právního předpisu 6) v České republice vykonávají nelegální práci podle § 5 písm. e) bodu 2 nebo 3 zákona o zaměstnanosti.
________
6) § 93 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
* * *
§ 84
Úkoly územních správ sociálního zabezpečení
(1) Územní správy sociálního zabezpečení při provádění pojištění zaměstnaných osob a osob samostatně výdělečně činných plní úkoly stanovené tímto zákonem orgánu nemocenského pojištění, pokud nejde o úkoly, které při tomto provádění plní Česká správa sociálního zabezpečení nebo Institut posuzování zdravotního stavu.
(2) Územní správy sociálního zabezpečení
a) rozhodují ve věcech pojištění podle odstavce 1, a to:
1. o vzniku, trvání a zániku pojištění, vznikl-li spor o účast na pojištění,
2. o přiznání dávek a jejich odnětí, o zastavení výplaty dávek a o změně výše dávek,
3. o vrácení přeplatku na dávce,
4. o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrčí doby,
5. o regresních náhradách,
6. o přestupcích,
7. v dalších případech stanovených tímto zákonem,
b) vyplácejí dávky ve stanovených termínech,
c) vydávají pojištěncům oznámení v listinné nebo v elektronické podobě o druhu jimi vyplácené dávky, denní výši dávky, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena, a oznámení v listinné nebo v elektronické podobě o výši přeplatku na nemocenském, který je pojištěnec povinen uhradit z důvodu zpětného přiznání starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně anebo v důsledku zpětného zvýšení invalidního důchodu z důvodu zvýšení stupně invalidity, a období, za které byl tento přeplatek vyčíslen,
d) vydávají pojištěncům oznámení v listinné nebo v elektronické podobě o zúčtování dávek podle § 124 odst. 8 7,
e) vedou evidenci spojenou s výplatou dávek,
f) vedou evidenci zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, jejichž pojištění provádějí, včetně evidence doby pojištění a evidence lhůt a podpůrčích dob a dalších podkladů pro výplatu dávek, evidenci zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných dočasně práce neschopných a s nařízenou karanténou, a evidenci pojištěnců s nárokem na výplatu dávek podle druhu dávek,
g) vedou evidenci rozhodnutí o porušení povinností ošetřujících lékařů spojených s posuzováním a potvrzováním zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti pro účely pojištění a umožňují ošetřujícím lékařům nahlížet do této evidence, jde-li o rozhodnutí, která se jich týkají,
h) vedou evidenci zaměstnavatelů, kteří spadají do jejich místní příslušnosti,
i) kontrolují plnění povinností zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných v pojištění a plnění povinností dalších právnických nebo fyzických osob uložených jim tímto zákonem,
j) kontrolují dodržování režimu dočasně práce neschopných pojištěnců,
k) vystavují ženě, která nesplňuje podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství, na její žádost potvrzení o této skutečnosti,
l) upozorňují v listinné nebo elektronické podobě ošetřujícího lékaře a zaměstnavatele na trvání dočasné pracovní neschopnosti v délce 180 dní, a to alespoň 15 dní předem, a ošetřujícího lékaře, zaměstnavatele a pojištěnce, jemuž se poskytuje nemocenské, na čerpání podpůrčí doby v délce 380 dní, a to alespoň 2 měsíce předem; pojištěnce přitom zároveň informují, co pro něj znamená ukončení podpůrčí doby a o podmínkách vyplácení nemocenského po uplynutí podpůrčí doby,
m) informují v listinné nebo elektronické podobě osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnance o zániku jejich účasti na pojištění z důvodu nezaplacení pojistného na pojištění, a to nejpozději do patnáctého dne druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž účast na pojištění z tohoto důvodu zanikla,
n) poskytují ošetřujícím lékařům, zaměstnavatelům a pojištěncům bezplatně tiskopisy předepsané podle tohoto zákona,
o) poskytují pojištěncům a zaměstnavatelům bezplatně odborné informace o pojištění,
p) oznamují ošetřujícímu lékaři, kterým dnem skončil nárok na nemocenské pojištěnci, který končí pojištěnou činnost a žádá o zahájení výplaty starobního důchodu ode dne, který spadá do doby dočasné pracovní neschopnosti,
q) vedou potřebnou statistiku a účetní evidenci v oblasti pojištění,
r) předávají České správě sociálního zabezpečení údaje potřebné k vedení registru pojištěnců nemocenského pojištění (dále jen „registr pojištěnců“) a registru zaměstnavatelů,
s) vystavují na žádost zaměstnavatele pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku poskytované z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání potvrzení v listinné nebo elektronické podobě o plné výši nemocenského; toto potvrzení vystavují územní správy sociálního zabezpečení též na žádost příslušného služebního útvaru pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu,
t) oznamují zaměstnavatelům, že pojištěnci nevznikl nárok na dlouhodobé ošetřovné z důvodu, že nespadá do okruhu oprávněných osob podle § 41a odst. 4,
u) spolupracují s Institutem posuzování zdravotního stavu při výkonu posuzování zdravotního stavu pojištěnců a dalších osob pro účely pojištění podle § 53,
v) podávají zdravotní pojišťovně informace o sankcích udělených ošetřujícímu lékaři za účelem kontroly efektivního využívání a poskytování zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění,
w) kontrolují plnění povinností stanovených tímto zákonem ošetřujícím lékařům.
* * *

§ 117
 (1) Orgány nemocenského pojištění jsou oprávněny v rozsahu své působnosti vyžadovat od fyzických nebo právnických osob sdělení údajů potřebných pro provádění pojištění a k plnění úkolů vyplývajících z práva Evropských společenství a z mezinárodních smluv, a to včetně údajů o jednotlivých fyzických osobách a právnických osobách. Údaje potřebné pro provádění pojištění sdělují fyzické a právnické osoby orgánům nemocenského pojištění na žádost.
 	(2) Úřad práce České republiky – generální ředitelství sděluje orgánům nemocenského pojištění bez žádosti údaje o
 
a) zaměstnavatelích, kteří nemají sídlo na území České republiky a zaměstnávají na území České republiky zaměstnance, a to v termínech stanovených Ministerstvem práce a sociálních věcí; údaji se zde rozumí údaje o názvu a sídle (adrese) těchto zaměstnavatelů,
 b) cizích státních příslušnících zaměstnaných na území České republiky55).
 	(3) Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce sdělují orgánům nemocenského pojištění bez žádosti údaje o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce; tuto povinnost plní zasláním kopie pravomocného rozhodnutí o uložení pokuty.
 	(3) Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektoráty práce sdělují České správě sociálního zabezpečení bez žádosti údaje o kontrolních zjištěních týkající se umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 zákona o zaměstnanosti nebo nehlášené práce podle § 5 písm. j) zákona o zaměstnanosti a o uložení pokuty za umožnění výkonu této nelegální nebo nehlášené práce; tyto povinnosti plní zasláním kopie protokolu o kontrole neprodleně po jejím skončení a pravomocného rozhodnutí o přestupku v této věci.
 (4) Zdravotní pojišťovny sdělují orgánům nemocenského pojištění bez žádosti:
a) přehled ošetřujících lékařů, s nimiž mají smluvní vztah, a to v intervalech dohodnutých mezi příslušnou zdravotní pojišťovnou a Českou správou sociálního zabezpečení a služebními orgány,
b) informaci o navázání smluvního vztahu s poskytovatelem zdravotních služeb, o změně pracoviště (místa výkonu práce) a o ukončení smluvního vztahu s příslušnou zdravotní pojišťovnou,
c) oznámení o nově registrovaném pojištěnci, o ukončení registrace pojištěnce a o změně registrace pojištěnce k jinému ošetřujícímu lékaři.
d) zrušeno
 	(5) Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni pro účely regresní náhrady bez žádosti sdělit příslušnému orgánu nemocenského pojištění úrazy a jiná poškození zdraví, které založily dočasnou pracovní neschopnost osob, kterým poskytli zdravotní péči, pokud mají důvodné podezření, že úraz nebo jiné poškození zdraví byly způsobeny jednáním jiné fyzické osoby, než je pojištěnec, nebo právnické osoby.
 	(6) Orgány Policie České republiky, státní zastupitelství, soudy a správní úřady jsou povinny bez žádosti sdělit neprodleně orgánům nemocenského pojištění
a) okolnosti zjištěné v rámci své činnosti, které by mohly vést k zániku nároku na dávku, ke snížení či odnětí této dávky, popřípadě k zastavení její výplaty,
b) okolnosti zjištěné v rámci své činnosti, které nasvědčují neplnění povinností v oblasti pojištění,
c) okolnosti zjištěné v rámci své činnosti nasvědčující tomu, že v důsledku zaviněného protiprávního jednání osoby nebo právnické osoby došlo ke vzniku sociální události, z jejíhož důvodu byla poskytnuta dávka,
d) skutečnost, že v rámci svého pravomocného rozhodnutí konstatovaly, že fyzická nebo právnická osoba způsobila vznik příslušné sociální události tím, že svým zaviněným protiprávním jednáním porušila právní předpis.
 	(7) Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky je povinen sdělit na žádost orgánům nemocenského pojištění údaje z Národního registru zdravotnických pracovníků a údaje z Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb potřebné pro provádění pojištění.
 	(8) Za účelem ověřování identity ošetřujícího lékaře jsou Česká správa sociálního zabezpečení a služební orgány oprávněny využívat resortní systémové přístupové certifikáty poskytovatelů zdravotních služeb vydávané Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o elektronizaci zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví za tímto účelem poskytuje orgánům uvedeným ve větě první potřebné údaje.
 	(9) Ministerstvo zdravotnictví je povinno sdělit na žádost orgánům nemocenského pojištění údaje o orgánech ochrany veřejného zdraví potřebné pro provádění pojištění.
 	(10) Jsou-li správní úřady nebo zdravotní pojišťovny povinny sdělovat podle tohoto zákona údaje, mohou tak učinit v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
____________
55) § 102 zákona č. 435/2004 Sb.

* * *
§ 124
Odpovědnost za přeplatek
(1) Pojištěnec nebo jiný příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, anebo jinak zavinil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, je povinen uhradit plátci dávky přeplatek na dávce. Jestliže jiná fyzická osoba nebo právnická osoba zavinila, že dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, je povinna uhradit plátci dávky přeplatek na dávce.
 	(2) Pojištěnec je povinen uhradit plátci dávky přeplatek na nemocenském dále v případě, kdy mu nemocenské bylo vypláceno i v době, kdy mu byl po vzniku dočasné pracovní neschopnosti přiznán důchod uvedený v § 25 písm. b), a proto mu nemocenské nenáleželo, nebo pokud mu bylo nemocenské vypláceno po dobu delší, než je stanoveno v § 28 odst. 1, v důsledku zpětného přiznání starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, anebo vznikl-li přeplatek proto, že nemocenské bylo vypláceno v době, kdy mu v důsledku zpětného přiznání starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nemocenské nenáleželo též z důvodů uvedených v § 15 odst. 4 písm. a) a v § 15 odst. 5 písm. b), došlo-li k přiznání těchto důchodů až po vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Pojištěnec je povinen uhradit plátci dávky přeplatek na nemocenském dále v případě, kdy mu nemocenské bylo vypláceno v plné výši, i když výše nemocenského náležela ve výši stanovené podle § 31.
 	(3) Jestliže přeplatek na dávce podle odstavce 1 způsobilo více subjektů, odpovídají plátci dávky za přeplatek na dávce společně a nerozdílně a vzájemně se vypořádají podle míry zavinění, pokud se nedohodnou jinak. Spory o vzájemné vypořádání rozhodují soudy.
 	(4) Nárok na úhradu přeplatku na dávce podle odstavců 1 až 3 zaniká uplynutím 5 let ode dne výplaty této dávky. Lhůta uvedená ve větě první neplyne po dobu řízení o žalobě, po dobu výkonu rozhodnutí, nebo jsou-li na úhradu přeplatku prováděny srážky z příjmu nebo z dávky. Nárok na úhradu přeplatku na dávce podle odstavců 1 až 3 vzniká znovu, zjistí-li se, že přeplatek na dávce vznikl v příčinné souvislosti s trestným činem, jehož pachatelem, spolupachatelem nebo účastníkem je pojištěnec nebo jiný příjemce dávky; v těchto případech běží lhůta pro zánik nároku znovu ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o tomto trestném činu.
 	(5) Povinnost k úhradě přeplatku na dávce vzniká na základě rozhodnutí příslušného orgánu nemocenského pojištění o povinnosti vrátit tento přeplatek.
 	(4) Povinnost k úhradě přeplatku na dávce vzniká na základě rozhodnutí příslušného orgánu nemocenského pojištění o povinnosti vrátit tento přeplatek. Toto rozhodnutí lze vydat nejpozději do 5 let ode dne výplaty dávky. Tato lhůta se nevztahuje na možnost vydání dalšího rozhodnutí v téže věci. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o přeplatku na dávce a po dobu řízení o žalobě proti rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek na dávce.
 	(5) Nárok na úhradu přeplatku na dávce podle odstavců 1 až 3 vzniká znovu, zjistí-li se, že přeplatek na dávce vznikl v příčinné souvislosti s trestným činem, jehož pachatelem, spolupachatelem nebo účastníkem je pojištěnec nebo jiný příjemce dávky; v těchto případech běží lhůta podle odstavce 4 znovu ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo pravomocně rozhodnuto o spáchání tohoto trestného činu.
 	(6) Povinnost uhradit přeplatek na dávce nevzniká, pokud výše přeplatku nedosahuje částky 300 Kč; tento přeplatek se odepíše k tíži orgánu nemocenského pojištění. Orgán nemocenského pojištění může zcela nebo zčásti prominout dosud neuhrazený přeplatek, zejména byla-li by ohrožena výživa toho, kdo je povinen přeplatek uhradit.
 	(7) Tomu, kdo odpovídá za přeplatek, může orgán nemocenského pojištění povolit placení přeplatku ve splátkách. Orgán nemocenského pojištění může zrušit povolení placení přeplatku ve splátkách, jestliže ten, jemuž bylo placení přeplatku ve splátkách povoleno, nezaplatí některou splátku přeplatku včas nebo ve správné výši.
 	(87) Pojištěnci nebo jinému příjemci dávky, kterému byla vyplacena dávka, která mu nenáležela, avšak za totéž období mu náležela jiná dávka, se přeplatek na vyplacené dávce zúčtuje s dávkou nebo s jejím doplatkem, která za toto období náleží.
 	(98) Vznikl-li pojištěnci přeplatek na nemocenském v důsledku zpětného přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo v důsledku zpětného zvýšení invalidního důchodu z důvodu zvýšení stupně invalidity, považuje se za přeplatek na nemocenském nejvýše částka odpovídající doplatku invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně náležejícího za období, za které mu nemocenské nenáleželo. Přeplatek na nemocenském podle věty první se zúčtuje s doplatkem invalidního důchodu podle § 115a odst. 3 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

* * * 

§ 126
Regresní náhrada
(1) Ten, kdo způsobil, že v důsledku jeho zaviněného protiprávního jednání zjištěného soudem nebo správním úřadem došlo ke skutečnostem rozhodným pro vznik nároku na dávku, je povinen zaplatit orgánu nemocenského pojištění regresní náhradu. Nárok na regresní náhradu nemá orgán nemocenského pojištění vůči pojištěnci, jemuž byla dávka vyplacena.
 	(2) Jestliže skutečnosti rozhodné pro vznik nároku na dávku zavinilo více subjektů, odpovídají orgánu nemocenského pojištění společně a nerozdílně a vzájemně se vypořádají podle míry zavinění, pokud se nedohodnou jinak. Je-li jednou z těchto osob pojištěnec, kterému byla dávka vyplacena, odpovídají orgánu nemocenského pojištění jen ostatní subjekty; výše regresní náhrady se přitom poměrně sníží. Spory o vzájemné vypořádání rozhodují soudy.
 	(3) Regresní náhrada se stanoví ve výši vyplacené dávky.
 	(4) Povinnost k zaplacení regresní náhrady vzniká na základě rozhodnutí příslušného orgánu nemocenského pojištění o povinnosti zaplatit tuto náhradu.
 	(5) Nárok na zaplacení regresní náhrady zaniká uplynutím 5 let ode dne, kdy orgán nemocenského pojištění zjistil skutečnost, že ke vzniku sociální události, z jejíhož titulu byla dávka vyplacena, došlo v důsledku jednání uvedeného v odstavci 1, nejpozději však uplynutím 10 let ode dne vzniku této sociální události. Ustanovení § 124 odst. 4 věty druhé zde platí obdobně.
(5) Rozhodnutí podle odstavce 4 lze vydat nejpozději do 5 let ode dne, kdy orgán nemocenského pojištění zjistil skutečnost, že ke vzniku sociální události, z jejíhož titulu byla dávka vyplacena, došlo v důsledku jednání podle odstavce 1, nejpozději však do 10 let ode dne vzniku této sociální události. Tato lhůta se nevztahuje na možnost vydání dalšího rozhodnutí v téže věci. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o regresní náhradě a po dobu řízení o žalobě.
 	(6) Ustanovení § 124 odst. 6 a 7 platí pro regresní náhradu obdobně.
 	(7) Orgán nemocenského pojištění je povinen podat podnět příslušnému správnímu orgánu nebo jinému orgánu veřejné moci k zahájení řízení, pokud by v tomto řízení mohlo dojít ke zjištění zaviněného protiprávního jednání majícího význam pro regresní náhrady.
 
* * *

§ 142
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba v postavení zaměstnavatele se zprostí odpovědnosti za přestupek, jestliže k naplnění znaků přestupku došlo v důsledku porušení povinnosti zaměstnance nebo smluvního zaměstnance podle § 103 odst. 3 a prokáže-li, že zaměstnance nebo smluvního zaměstnance ke splnění povinnosti vyzvala.
 	(2) Promlčecí doba činí 3 roky; jde-li o přestupek, za který je stanovena pokuta, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, činí promlčecí doba 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání; jde-li o přestupek, za který je stanovena pokuta, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 7 let od jeho spáchání.
 	(3) Od uložení správního trestu lze též upustit, jestliže pachatel před zahájením řízení o přestupku přijal účinná opatření k nápravě, aby tak zabránil budoucímu opakování nedostatků majících za následek jednání zakládající skutkovou podstatu projednávaného přestupku.
 	(4) Při ukládání správního trestu se jako k polehčující okolnosti přihlédne též k tomu, že pachatel před zahájením řízení o přestupku přijal účinná opatření k nápravě, aby tak zabránil budoucímu opakování nedostatků majících za následek jednání zakládající skutkovou podstatu projednávaného přestupku.
 	(5) Přestupky podle tohoto zákona projednávají v oborech své působnosti územní správy sociálního zabezpečení a služební orgány.
 	(6) Správní orgán, aniž zahájí řízení, věc usnesením odloží též tehdy, jestliže již samotné zjištění skutku a upozornění osoby podezřelé ze spáchání přestupku postačí k její nápravě, nebo je-li ze zjištěných skutečností zjevné, že škodlivý následek způsobený činem byl osobou podezřelou ze spáchání přestupku v mezidobí již napraven a samo odstranění tohoto následku vedlo k nápravě této osoby.
 	(7) Účastníkem řízení o přestupku není poškozený.
 	(8) Společné řízení o více přestupcích se vede pouze v případě, projednává-li se více přestupků, jejichž skutková podstata se týká porušení právních povinností v oblasti nemocenského pojištění, důchodového pojištění nebo pojistného na sociální zabezpečení, které podezřelý spáchal ve stejném postavení.
 	(9) Ustanovení zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich týkající se vyrozumění osoby dotčené jednáním podezřelého z přestupku o odložení věci se nepoužijí.
 	(10) Pokuty vybírá a vymáhá orgán nemocenského pojištění, který pokutu uložil, s výjimkou Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva obrany.
 
* * *

§ 145
Zahájení řízení
(1) Řízení ve věcech účasti pojištěnce na pojištění se zahajuje na návrh pojištěnce, jeho zaměstnavatele nebo z moci úřední.
 	(2) Řízení o dávku se zahajuje na základě žádosti pojištěnce podané podle § 109 odst. 3 až 8 nebo podle § 153 odst. 6.
 	(3) Řízení o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrčí doby (§ 27) se zahajuje na základě žádosti pojištěnce v listinné podobě nebo učiněné elektronicky do datové schránky. Tuto žádost lze podat nejpozději do 3 měsíců ode dne, kterým podpůrčí doba uplynula. Jde-li o opakovanou žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby, plyne lhůta uvedená ve větě druhé od posledního dne období, na které byla předchozím rozhodnutím orgánu nemocenského pojištění výplata nemocenského po uplynutí podpůrčí doby přiznána.
 	(4) Řízení o změně výše vyplácené nebo již přiznané dávky, o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty a řízení o přiznání dávky neprávem odepřené se zahajuje na návrh pojištěnce, jeho zaměstnavatele nebo z moci úřední.
 	(5) Řízení o krácení nebo odnětí nemocenského, řízení o povinnosti uhradit přeplatek na dávce a řízení o regresní náhradě se zahajuje z moci úřední.
 	(6) Řízení o prominutí přeplatku na dávce nebo regresní náhrady se zahajuje na základě žádosti povinného v listinné podobě nebo učiněné elektronicky do datové schránky.
(7) Řízení o povolení placení přeplatků na dávce a regresní náhrady ve splátkách se zahajuje na základě žádosti povinného v listinné podobě nebo učiněné elektronicky do datové schránky.

* * *

§ 153
Zkrácené řízení
(1) Ve zkráceném řízení rozhoduje územní správa sociálního zabezpečení o
a) nároku na výplatu dávky v případech, kdy je nesporné splnění podmínek nároku na dávku a její výplatu a výše dávky,
b) změně výše vyplácené dávky v případech, kdy je nová výše dávky nesporná,
c) zániku nároku na výplatu dávky v případech, kdy je nesporné, že podmínky nároku na dávku již nejsou splněny,
d) o přeplatku na nemocenském v důsledku zpětného přiznání starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně anebo v důsledku zpětného zvýšení invalidního důchodu z důvodu zvýšení stupně invalidity,
e) zúčtování dávky podle § 124 odst. 8 7.
(2) Bylo-li rozhodnuto ve zkráceném řízení, provede se toto rozhodnutí,
a) byla-li dávka přiznána, formou její výplaty,
b) byla-li výše dávky změněna, formou výplaty dávky v nově stanovené výši,
c) došlo-li k zániku nároku na výplatu dávky, formou zastavení její výplaty.
(3) Na zkrácené řízení se nepoužije správní řád.
(4) Zahájení zkráceného řízení se účastníkům řízení neoznamuje.
(5) Ve zkráceném řízení se rozhodnutí nevydává; v těchto případech obdrží pojištěnec oznámení v listinné nebo elektronické podobě [§ 84 odst. 2 písm. c)].
(6) Nesouhlasí-li pojištěnec s výsledkem zkráceného řízení, může podat územní správě sociálního zabezpečení ve lhůtě do 30 dnů ode dne výplaty dávky nebo ode dne doručení oznámení v listinné nebo elektronické podobě podle odstavce 5 o ukončení výplaty dávky žádost v listinné nebo elektronické podobě o vydání rozhodnutí o dávce, v níž uvede důvody nesouhlasu s výsledkem tohoto řízení. Podáním této žádosti se zahajuje řízení o dávce.
(7) Nebude-li územní správa sociálního zabezpečení rozhodovat ve zkráceném řízení, oznámí v listinné nebo elektronické podobě účastníkům řízení zahájení řízení, na které se vztahuje správní řád. Lhůta pro vydání rozhodnutí běží ode dne, kterým bylo účastníku řízení doručeno oznámení o zahájení řízení. 
* * *

§ 159
Exekuce
 	Exekučním správním orgánem je územní správa sociálního zabezpečení a služební orgán.
 
* * * 
 
§ 166
Zástavní právo
 	Územní správa sociálního zabezpečení a služební orgány mohou k zajištění vykonatelné pohledávky na přeplatku na dávce, regresní náhradě nebo pokutě zřídit rozhodnutím zástavní právo k majetku povinného, který má dluh na přeplatku na dávce, regresní náhradě nebo pokutě; ustanovení § 104i zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení o zřízení zástavního práva k majetku plátce pojistného, který má dluh na pojistném nebo penále, zde platí obdobně.
 
* * *

Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů

* * *

§ 1
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie3) a na Listinu základních práv a svobod a mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu, blíže vymezuje právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace ve věcech
a) práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání, včetně pomoci poskytované Úřadem práce České republiky,
b) přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, včetně začleňování do profesního života,
c) pracovních, služebních poměrů a jiné závislé činnosti, včetně odměňování,
d) členství a činnosti v odborových organizacích, radách zaměstnanců nebo organizacích zaměstnavatelů, včetně výhod, které tyto organizace svým členům poskytují,
e) členství a činnosti v profesních komorách, včetně výhod, které tyto veřejnoprávní korporace svým členům poskytují,
f) sociálního zabezpečení,
g) přiznání a poskytování sociálních výhod,
h) přístupu ke zdravotní péči a jejího poskytování,
i) přístupu ke vzdělání a jeho poskytování, včetně odborné přípravy,
j) přístupu ke zboží a službám, včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti nebo při jejich poskytování.
(2) Tento zákon se nevztahuje na právní vztahy související s úpravou podmínek vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti na území České republiky. Tím není dotčena úprava stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti volného pohybu pracovníků3).
(3) Fyzická osoba má právo v právních vztazích, na které se vztahuje tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti volného pohybu pracovníků3), na rovné zacházení a na to, aby nebyla diskriminována.
__________________________
1) Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ.
Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání.
Směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení.
Směrnice Rady 86/378/EHS ze dne 24. července 1986 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v systémech sociálního zabezpečení pracovníků.
Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/54/EU ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních usnadňujících výkon práv udělených pracovníkům v souvislosti s jejich volným pohybem.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování.
3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.

* * *

§ 10
(1) Dojde-li k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, má ten, kdo byl tímto jednáním dotčen, právo se u soudu zejména domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění.
(2) Pokud by se nejevilo postačujícím zjednání nápravy podle odstavce 1, zejména proto, že byla v důsledku diskriminace ve značné míře snížena dobrá pověst nebo důstojnost osoby nebo její vážnost ve společnosti, má též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. 
(3) Nedojde-li při výběru kandidáta na člena vedoucího orgánu emitenta, jehož účastnické cenné papíry jsou přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu, k upřednostnění kandidáta méně zastoupeného pohlaví, který byl při výběru kandidáta posuzován, přestože takové upřednostnění ukládá zákon upravující podnikání na kapitálovém trhu, a mají-li kandidáti přinejmenším stejné nebo srovnatelné kvalifikační předpoklady, pokud jde o odbornou způsobilost, schopnosti a pracovní výkonnost, má kandidát, který byl tímto jednáním dotčen, právo se u soudu domáhat přiměřeného zadostiučinění, včetně náhrady nemajetkové újmy v penězích.
(4) Pokud se porušení práv a povinností podle odstavce 1 týká zásady stejné odměny, má ten, kdo byl protiprávním jednáním dotčen, právo na upuštění od diskriminace, odstranění následků diskriminačního zásahu a plnou náhradu nemajetkové újmy, včetně náhrady nemajetkové újmy v penězích. 
(5) Promlčecí lhůta u práva vzniklého z porušení práv a povinností vyplývajících ze zásady stejné odměny neběží, byla-li v promlčecí lhůtě proti tomuto porušení uplatněna stížnost u zaměstnavatele; běh promlčecí lhůty pokračuje po vyřízení stížnosti ze strany zaměstnavatele a neskončí dříve než za šest měsíců ode dne, kdy promlčecí lhůta začala znovu běžet.
(6) Ve sporech z porušení zásady stejné odměny
a) se posouzení, zda jsou zaměstnanci ve srovnatelné situaci, neomezuje ve vztahu k žalobci jen na srovnání se stávajícími zaměstnanci žalovaného,
b) platí, že je-li tu jediný zdroj, který pro více zaměstnavatelů stanoví jednotné podmínky odměňování relevantní pro srovnání zaměstnanců, posoudí se srovnání situace žalobce a jiných zaměstnanců podle celého rozsahu tohoto zdroje.
(4) (7) Výši náhrady podle odstavce 2 odstavců 2 až 4 určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.


* * *

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů
Změny jsou navrhovány s účinky od 1. ledna 2027
Změna je navrhována s účinky od 1. ledna 2028
 
§ 80
(1) Správce daně může provádět místní šetření. V rámci tohoto postupu správce daně zejména vyhledává důkazní prostředky a provádí ohledání u daňových subjektů a dalších osob zúčastněných na správě daní, jakož i na místě, kde je to vzhledem k účelu místního šetření nejvhodnější.
(2) K provedení místního šetření může správce daně přizvat osobu, jejíž přítomnost je podle povahy věci potřebná.
(3) O průběhu místního šetření sepíše správce daně podle povahy šetření protokol nebo úřední záznam.
(4) Správce daně může pořizovat obrazový nebo zvukový záznam o skutečnostech dokumentujících průběh úkonu, o čemž předem uvědomí osoby, které se tohoto úkonu účastní. Tento záznam lze pořídit i bez vědomí osoby, která se úkonu účastní nebo je úkonu přítomna, pokud nelze účelu vyhledávací činnosti dosáhnout jinak.

* * *

§ 152
Pořadí úhrady daně
	(1) Úhrada daně se na osobním daňovém účtu použije na úhradu splatných daňových pohledávek postupně podle těchto skupin:
a) nedoplatky na dani a splatná daň,
b) nedoplatky na příslušenství daně,
c) vymáhané nedoplatky na dani,
d) vymáhané nedoplatky na příslušenství daně.
	(2) Úhrada daně vymožené jednotlivými způsoby vymáhání podle § 175 se použije na úhradu nedoplatků evidovaných u daného správce daně postupně podle těchto skupin:
a) nedoplatky na dani vymáhané daným způsobem vymáhání,
b) nedoplatky na příslušenství daně vymáhané daným způsobem vymáhání.
	(3) Úhrada daně hrazené jako pohledávka za majetkovou podstatou se na osobním daňovém účtu použije na úhradu splatných daňových pohledávek postupně podle těchto skupin:
a) nedoplatky na dani a splatná daň z daňových povinností, které vznikly v době ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku,
b) nedoplatky na příslušenství daně z daňových povinností, které vznikly v době ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku.
	(4) V jednotlivých skupinách podle odstavců 1 až 3 se úhrada daně použije nejdříve na splatné daňové pohledávky s dřívějším datem splatnosti. V případě daňových pohledávek se stejným datem splatnosti se úhrada daně použije v poměru podle jejich výše.
	(5) Při určení pořadí úhrady daně se vychází ze stavu ke dni úhrady.

* * *

Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Změna je navrhována s účinky od 1. ledna 2028
 
* * *

§ 10
Věcná působnost
(1) Finanční úřad
a) vykonává správu daní,
b) provádí řízení o správních deliktech,
c) převádí výnosy daní, které vybírá a vymáhá a které nejsou příjmem státního rozpočtu,
d) přijímá a eviduje splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých Ministerstvem zemědělství v letech 1991 až 1995 včetně a případné úroky z nich vyplývající,
e) vybírá a vymáhá peněžitá plnění, která uložily orgány finanční správy,
f) vede evidence a registry nezbytné pro výkon působnosti orgánů finanční správy,
g) vykonává další působnost, stanoví-li jiný právní předpis, že tuto působnost vykonávají orgány finanční správy.
(2) Finanční úřad vykonává
a) kontrolu dodržování povinností stanovených právními předpisy upravujícími účetnictví a ukládá účetním jednotkám pokuty podle těchto právních předpisů,
b) kontrolu výkonu správy poplatků, které jsou příjmem státního rozpočtu, jsou-li k jejich správě věcně příslušné jiné orgány.
(3) Finanční úřad z pověření ministerstva
a) přezkoumává hospodaření krajů a hlavního města Prahy a vykonává dozor nad přezkoumáváním hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a městských částí hlavního města Prahy,
b) vykonává působnost dílčího kontaktního orgánu nebo kontaktního útvaru při vymáhání některých finančních pohledávek,
c) vykonává působnost kontaktního orgánu při provádění mezinárodní spolupráce při správě daní.
(4) Vybranou působností se pro účely tohoto zákona rozumí provádění
a) vyhledávací činnosti při správě daní,
b) postupu k odstranění pochybností, daňové kontroly nebo jiných kontrolních postupů při správě daní,
c) vymáhání peněžitých plnění spravovaných finančním úřadem, včetně správy placení peněžitých plnění v rámci dělené správy, u nichž přešla příslušnost v souvislosti s tímto vymáháním,
d) doručování písemností.

§ 10a
Působnost obecného správce daně
(1) Finanční úřad je obecným správcem daně vykonávajícím v rámci dělené správy vymáhání peněžitého plnění uloženého územní správou sociálního zabezpečení, Českou správou sociálního zabezpečení nebo zdravotní pojišťovnou.
(2) Na obecného správce daně přechází příslušnost k vymáhání peněžitého plnění, o jehož vymáhání byl požádán zdravotní pojišťovnou.
(3) Při vymáhání peněžitého plnění podle odstavce 2 na obecného správce daně nepřechází příslušnost k
a) jeho vybírání; tím není dotčena pravomoc obecného správce daně přijmout dobrovolnou úhradu nedoplatku předaného k vymáhání nebo jej zajistit,
b) zabezpečení vymáhání prostřednictvím mezinárodní pomoci.
(4) Ve vztahu k peněžitému plnění podle odstavce 1 je obecný správce daně výlučně příslušný k 
a) povolení posečkání úhrady tohoto peněžitého plnění nebo rozložení jeho úhrady na splátky,
b) prominutí úroku z prodlení.
(5) Žádost ve věci podle odstavce 4, která je podána nebo postoupena obecnému správci daně přede dnem, kdy dojde k předání daného peněžitého plnění k vymáhání obecnému správci daně, se posoudí jako podaná ke dni tohoto předání, popřípadě ke dni postoupení této žádosti obecnému správci daně, pokud k němu došlo později.

* * *

Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, ve znění pozdějšího předpisu
* * *
 § 8
Zavedení vnitřního oznamovacího systému
(1) Vnitřní oznamovací systém zavede povinný subjekt, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí
a) veřejný zadavatel podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek, s výjimkou
1. obce s méně než 10000 obyvateli,
2. právnické osoby zaměstnávající k 1. lednu příslušného kalendářního roku v průměru méně než 50 zaměstnanců, založené nebo zřízené za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a nemající průmyslovou nebo obchodní povahu, pokud kraj nebo obec ji převážně financují, uplatňují v ní rozhodující vliv, jmenují nebo odvolávají většinu osob, které jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu, anebo v ní mají přímo nebo nepřímo podíl větší než 25 %,
b) zaměstnavatel zaměstnávající k 1. lednu příslušného kalendářního roku nejméně 50 zaměstnanců, není-li povinnou osobou podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
c) orgán veřejné moci vykonávající působnost v oblasti správy daně z příjmů právnických osob nebo správy odvodu za porušení rozpočtové kázně,
d) orgán veřejné moci vykonávající působnost a osoba vykonávající činnost v
1. oblasti civilního letectví podle zákona upravujícího civilní letectví,
2. oblasti námořní dopravy podle § 12i, 12o nebo 13d zákona o námořní plavbě, nebo
3. odvětví ropy a zemního plynu v pobřežním moři podle zákona o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna a o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a,
e) zaměstnavatel, který není povinnou osobou podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud je
1. osobou podle § 135 odst. 1 písm. i), p), u), x), za), zc) a zd) zákona o podnikání na kapitálovém trhu,
2. osobou podle § 534 písm. a) až d) zákona o investičních společnostech a investičních fondech,
3. ústřední protistranou nebo registrem obchodních údajů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího OTC deriváty, ústřední protistrany a registry obchodních údajů15),
4. vázaným zástupcem oprávněným ke zprostředkování spotřebitelského úvěru na bydlení podle zákona o spotřebitelském úvěru,
5. pojišťovnou nebo zajišťovnou,
6. osobou oprávněnou ke zprostředkování pojištění nebo zajištění podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění,
7. institucí se sídlem v České republice podle zákona upravujícího činnost institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, nebo
8. osobou veřejně nabízející kryptoaktivum jiné než token vázaný na aktiva nebo elektronický peněžní token, osobou usilující o přijetí kryptoaktiva jiného než tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu k obchodování nebo vydavatelem tokenu vázaného na aktiva podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy kryptoaktiv16)., a
f) digitální pracovní platforma podle zákona o platformové práci. 
(2) Povinný subjekt může vedením vnitřního oznamovacího systému pověřit jinou osobu. Pověřením není dotčena jeho odpovědnost za plnění povinností podle § 9.
(3) Povinné subjekty, s výjimkou veřejných zadavatelů, které k 1. lednu příslušného kalendářního roku zaměstnávaly nejvíce 249 zaměstnanců, mohou vnitřní oznamovací systém sdílet nebo využít vnitřní oznamovací systém zavedený jiným povinným subjektem, jestliže určí osobu příslušnou k plnění úkolů podle § 12 odst. 1 a 2. Obce, které jsou povinnými subjekty, mohou vnitřní oznamovací systém sdílet mezi sebou. Odpovědnost povinných subjektů, které vnitřní oznamovací systém sdílejí nebo využívají oznamovací systém zavedený jiným povinným subjektem, za porušení povinností podle § 9 není ustanovením tohoto odstavce dotčena.
(4) Počet obyvatel obce podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 se posuzuje k 1. květnu příslušného kalendářního roku na základě bilance počtu obyvatel v obcích zpracované Českým statistickým úřadem každoročně k 1. lednu toho kalendářního roku.
____________
15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, v platném znění.
16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937, v platném znění.
* * *
§ 22
Kontrola nad dodržováním povinností povinných subjektů
(1) Ministerstvo vykonává kontrolu, jde-li o povinnosti, jejichž porušení je přestupkem podle § 26 odst. 1 písm. a), f) a h) až j), a jde-li o povinnosti povinného subjektu, není-li povinným subjektem osoba podle § 6 odst. 1 písm. a) nebo k) zákona o inspekci práce.
(2) Zjistí-li ministerstvo při kontrole porušení povinnosti, uloží povinnému subjektu opatření k nápravě, jehož účelem je odstranění protiprávního stavu, a stanoví přiměřenou lhůtu nebo jiné nutné podmínky k zajištění jeho splnění.
(3) Orgán inspekce práce vykonává kontrolu nad dodržováním povinností povinného subjektu podle tohoto zákona, je-li povinným subjektem osoba podle § 6 odst. 1 písm. a) nebo k) zákona o inspekci práce.
* * *

Zákon č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele
Změny jsou navrhovány s účinky od 1. ledna 2027
Změna je navrhována s účinky od 1. ledna 2028
 
* * *
§ 3
Zaměstnanec
(1) Zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí
a)	zaměstnanec podle zákona o nemocenském pojištění,
b)	zaměstnanec podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
c)	fyzická osoba, kterou zaměstnavatel podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení zaměstnává nebo k níž je ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění,
d)	poplatník daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, nebo
d) 	poplatník s příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou poplatníka, kterému v kalendářním měsíci, za který je zaměstnavatel povinen sdělit údaje v jednotném měsíčním hlášení, plynou od tohoto zaměstnavatele pouze příjmy osvobozené od daně z příjmů, pokud jde o
1.	příjem za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy,
2.	zvláštní odměnu za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise,
3.	příjem v podobě zvýhodnění poskytovaného zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek,
4.	příjem ve formě účasti na společenské akci, včetně té s kulturním nebo sportovním prvkem, pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, 
5.	příjem ve formě stravování poskytnutého zaměstnavatelem, u kterého tento poplatník do svého odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vykonával činnost, ze které plynul příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, nebo
6.	příjem ve formě náhrady ušlého výdělku plynoucí v souvislosti s plněním povinnosti účastnit se úkonu řízení před orgánem veřejné moci, nebo
e)	zaměstnanec podle zákoníku práce.
(2) Zahraničním zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba uvedená v § 87 odst. 1 zákona o zaměstnanosti.
 
* * *

§ 5
Hlášené údaje a jejich uživatelé
(1) Hlášenými údaji se pro účely tohoto zákona rozumí údaje, které je zaměstnavatel povinen podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu sdělovat prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení.
(2) Hlášené údaje využívají v rozsahu své působnosti uživatelé údajů, jimiž jsou
a) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“),
b) Česká správa sociálního zabezpečení,
c) územní správa sociálního zabezpečení,
d) Institut posuzování zdravotního stavu,
e) Úřad práce České republiky,
f) orgán Finanční správy České republiky,
g) Ministerstvo financí,
h) Český statistický úřad,
i) Ministerstvo spravedlnosti a,
j) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.,
k) Státní úřad inspekce práce a
l) oblastní inspektoráty práce.
 
* * *

§ 16
Evidence zaměstnavatelů
(1) Evidencí zaměstnavatelů se pro účely tohoto zákona rozumí evidence, ve které jsou vedeny údaje o zaměstnavatelích pro potřebu jednotného měsíčního hlášení. V evidenci zaměstnavatelů se vedou též údaje o osobách, které nejsou zaměstnavateli, stanoví-li tak jiný zákon.
(2) Údaje vedené v evidenci zaměstnavatelů využívají
a) ministerstvo a Česká správa sociálního zabezpečení k plnění úkolů v jejich působnosti podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu, který stanoví povinnost sdělovat příslušné údaje prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení nebo přímo do evidence zaměstnavatelů,
b) uživatelé údajů k plnění úkolů v jejich působnosti podle jiného právního předpisu.
(3) Pro účely této části se za zaměstnavatele považuje též fyzická nebo právnická osoba od počátku patnáctého dne před předpokládaným dnem nástupu k výkonu práce jeho prvního zaměstnance do dne tohoto nástupu; nenastoupila-li k výkonu práce u této fyzické nebo právnické osoby žádná fyzická osoba, považuje se za zaměstnavatele do dne, v němž splní svou oznamovací povinnost podle § 17 odst. 5.
(4) Vláda nařízením stanoví údaje, které jsou zaměstnavatelem nebo jinou osobou podle jiného zákona sdělovány pro účely vedení evidence zaměstnavatelů.

* * *

§ 26
Zpřístupnění údajů uživatelům údajů
(1) Ministerstvo zpřístupní údaje ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení uživatelům údajů bez zbytečného odkladu po automatizované kontrole vad podání, a to prostřednictvím datového rozhraní ministerstva.
(2) Obsahuje-li jednotné měsíční hlášení formální vadu, jsou uživatelům údajů zpřístupněny jen ty části nebo součásti jednotného měsíčního hlášení, které jsou bez formálních vad. Ostatní části nebo součásti měsíčního hlášení jsou uživatelům údajů zpřístupněny neprodleně po podání opravného hlášení nebo odstranění jeho vad.
(3) Obsahuje-li souhrnná část nebo součást individualizované části jednotného měsíčního hlášení formální vadu, která se týká pouze údaje určeného jinému uživateli údajů, než je orgán Finanční správy České republiky, a kterou se nepodařilo odstranit na základě výzvy k podání opravného hlášení, je tato souhrnná část nebo součást hlášení zpřístupněna orgánu Finanční správy České republiky v rozsahu jemu určených údajů neprodleně po marném uplynutí lhůty k podání opravného hlášení.
(4) Jednotlivým uživatelům údajů jsou údaje ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení zpřístupněny jen v rozsahu a k účelu stanovenému jiným právním předpisem.
(5) Pokud je den, kdy bylo učiněno jednotné měsíční hlášení, dnem počátku běhu lhůty pro vydání rozhodnutí nebo provedení jiného úkonu uživatele údajů, začne tato lhůta běžet až ode dne zpřístupnění údajů ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení uživateli údajů.
* * *

§ 29
Společné ustanovení o přestupcích
(1) K řízení o přestupku podle tohoto zákona jsou příslušné územní správy sociálního zabezpečení.
 	(2) O odvolání proti rozhodnutí o přestupku rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení.
 	(3) Územní správa sociálního zabezpečení, aniž zahájí řízení, věc usnesením odloží též tehdy, jestliže již samotné zjištění skutku a upozornění osoby podezřelé ze spáchání přestupku postačí k její nápravě, nebo škodlivý následek byl odstraněn.
 	(4) Pro místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení k rozhodování o přestupcích se použije § 83 odst. 4 písm. a) zákona o nemocenském pojištění obdobně.
 	(5) Pokutu vybírá a vymáhá územní správa sociálního zabezpečení, která ji uložila.
 
* * *

2