Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDSJHRRGS najdete zde


                II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA

Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládá návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Návrh zákona provádí transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování (dále též „směrnice“). 

Cílem návrhu zákona je doplnit a zpřesnit stávající právní rámec rovného zacházení a spravedlivého odměňování, zejména v oblasti transparentního stanovování a poskytování odměny za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty. 

Základním principem směrnice je zvýšení transparentnosti v celém procesu odměňování – jak před vznikem pracovněprávního vztahu, tak během jeho trvání. Opatření vyplývající ze směrnice se musejí týkat všech zaměstnavatelů, jak v tzv. soukromém tak tzv. veřejném sektoru a všech zaměstnanců v pracovním nebo obdobném poměru (zaměstnanci v pracovním poměru, zaměstnanci vykonávající práci na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnanci ve všech formách služebního poměru). Proto se návrhem zákona nemění pouze zákoník práce, ale i zákon o příslušnících bezpečnostních sborů či zákon o vojácích z povolání. Návrh zákona také pamatuje na specifika agenturního zaměstnávání.

Návrh stanoví zákaz dotazování zaměstnavatele na historii odměňování uchazeče, ukládá zaměstnavateli povinnost prokazatelně poskytnout uchazeči informaci o minimální výši odměny za práci a o dalších peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty ještě před zahájením jednání o uzavření pracovní smlouvy a rozšiřuje tyto povinnosti i na pracovněprávní vztahy vznikající na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. 

Úprava dále zavádí povinnost zaměstnavatele vytvořit systém odměňování, jenž vychází z objektivního rozdělení prací do skupin podle jejich hodnoty, a to na základě kritérií již obsažených v zákoníku práce – složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Tento systém zároveň stanoví způsob odměňování, formu a složky odměny za práci i způsob jejich odstupňování.  V návaznosti na definici odměny podle směrnice se obdobná povinnost zavádí také pro poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty. Zaměstnavatel bude povinen stanovit systém určující objektivní a nediskriminační kritéria, na jejichž základě tato plnění poskytuje. Tato povinnost dopadá pouze na zaměstnavatele, kteří poskytují jiná peněžitá plnění a plnění peněžité hodnoty vedle odměny za práci.  Rovněž tento systém musí být zakotven ve vnitřním předpisu nebo kolektivní smlouvě. 

Navrhovaná právní úprava dále zavádí povinnost zaměstnavatele na písemnou žádost zaměstnance mu poskytnout do dvou měsíců informaci o jeho vlastní odměně za práci a o dalších peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty a o průměrné výši v příslušné skupině prací rozdělené podle pohlaví. Zaměstnanec bude mít současně právo požadovat vysvětlení nebo doplnění poskytnutých údajů, pokud budou neúplné nebo nepřesné. Žádost bude možné podat i prostřednictvím zástupce zaměstnanců. Zaměstnavatel bude mít právo omezit zaměstnance v nakládání s poskytnutými údaji, s výjimkou informace o jeho vlastní odměně. Úprava zavádí i mechanismus ochrany soukromí ostatních zaměstnanců: pokud by poskytnutí informací vedlo k odhalení individuální odměny jiného zaměstnance, budou údaje poskytnuty pouze veřejnému ochránci práv. Zaměstnavatel bude muset nejméně jednou ročně informovat všechny zaměstnance o jejich právu tyto informace vyžadovat a o způsobu podání žádosti. 

Do zákona o inspekci práce se doplňuje rámec sběru údajů, zpracování a vyhodnocování zpráv o rozdílech v odměňování žen a mužů. Systém vychází z využití existujících administrativních dat (skrze JMHZ). Data budou využita monitorovacím orgánem pro výpočet rozdílů v odměňování a následné zpracování zpráv o rozdílech v odměňování žen a mužů podle čl. 9 odst. 1 písm. a) až f) směrnice.  Zprávy o rozdílech v odměňování ve skupinách prací budou ministerstvu poskytovat sami zaměstnavatelé, a to pouze interně (tuto informaci ministerstvo nezveřejňuje).  Informace bude muset být dostupná pro všechny zaměstnance a případně i jejich zástupce. Zaměstnanci mají právo požadovat vysvětlení zveřejněných údajů. Pokud by poskytnutí informací vedlo k odhalení individuální odměny jiného zaměstnance, budou tyto údaje poskytnuty pouze veřejnému ochránci práv. Zaměstnavatelé s 250 a více zaměstnanci budou tyto údaje poskytovat ministerstvu každoročně, zaměstnavatelé se 100 až 249 zaměstnanci jednou za tři roky. 
Ministerstvo práce a sociálních věcí se stává monitorovacím orgánem odpovědným za analýzu příčin rozdílů v odměňování, za podporu a osvětu v oblasti transparentnosti odměňování a za zpracování zpráv o rozdílech v odměňování u jednotlivých zaměstnavatelů [dle čl. 9 odst. 1 písm. a) až f) směrnice] a zveřejňování údajů o rozdílech v odměňování žen a mužů. Ministerstvo bude tyto údaje zveřejňovat prostřednictvím nově zřízeného informačního systému veřejné správy, který umožní snadné srovnání mezi velikostními kategoriemi zaměstnavatelů, odvětvími i jednotlivými kraji a bude obsahovat také historická data za předchozí čtyři roky. První zveřejnění výstupů se předpokládá u zaměstnavatelů se 150 a více zaměstnanci již v roce 2028 (za období kalendářního roku 2027), u zaměstnavatelů se 100 až 149 zaměstnanci až v roce 2031 (za období kalendářního roku 2030). Zaměstnanci agentury práce, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce u uživatele, budou poprvé vykazováni až v roce 2031 (za období kalendářního roku 2030).
Nový proces posouzení odměňování se aktivuje, pokud ze zprávy o rozdílech v odměňování ve skupinách prací plyne neodůvodněný rozdíl alespoň 5 % v odměňování mezi pohlavími, který nebyl zaměstnavatelem relevantně odůvodněn nebo odstraněn do 6 měsíců. Jedná se o postup, při němž zaměstnavatel analyzuje rozdíly v odměňování žen a mužů. Výstup musí být projednán se zástupci zaměstnanců. Výsledky se zveřejní zaměstnancům a jejich zástupcům a zaměstnavatel musí neodůvodněné rozdíly napravit ve spolupráci s odborovou organizací nebo radou zaměstnanců. Pokud zástupci zaměstnanců u zaměstnavatele nepůsobí, zaměstnavatel musí oznámit zaměstnancům vznik povinnosti provést posouzení odměňování zaměstnanců a vyzvat zaměstnance, aby si ustavili svého zástupce (založili odborovou organizaci nebo požádali o volbu rady zaměstnanců). Pokud tak neučiní, zaměstnavatel je oprávněn provést posouzení odměňování bez projednání se zástupci zaměstnanců.

V souvislosti se zavedením nových povinností pro zaměstnavatele dochází k rozšíření skutkových podstat přestupků.  Za přestupek se nově považuje zejména omezení zaměstnanců v nakládání s informacemi o jejich odměně, nevytvoření systému odměňování nebo systému poskytování jiných peněžitých plnění, neposkytnutí zákonem stanovených informací o odměňování, jakož i nesplnění povinností souvisejících se zveřejňováním údajů o rozdílech v odměňování. Přestupků se mohou dopustit jak fyzické osoby, tak právnické a podnikající fyzické osoby v postavení zaměstnavatele. Za nejzávažnější porušení povinností, zejména v případě nevytvoření zprávy o rozdílech v odměňování ve skupinách prací, neprovedení posouzení odměňování nebo nevytvoření systému odměňování, lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Za ostatní porušení povinností v oblasti transparentnosti odměňování lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč. 

V souvislosti s vymahatelností nově zavedených povinností pro zaměstnavatele jsou posílena i ustanovení procesní povahy. Dochází k úpravě např. občanského soudního řádu, zákona o veřejném ochránci práv, či antidiskriminačního zákona. Navrhuje se posílení přístupnosti informací o odměňování pro osoby se zdravotním postižením a v rozšíření ochrany před nepřímou diskriminací v této oblasti. Posiluje se zastoupení obětí diskriminace, a to jak prostřednictvím odborových organizací, tak nově i veřejného ochránce práv, který bude moci účastníky v diskriminačních sporech zastupovat (pomocí tzv. zástupčího oprávnění). V oblasti náhrady újmy se navrhuje zvláštní úprava umožňující přiznání nemajetkové újmy bez omezení stávajícími podmínkami antidiskriminačního zákona. Dále se upravují nové kompetence veřejného ochránce práv a jeho spolupráce s dalšími relevantními institucemi.

K návrhu zákona nebylo zpracováno hodnocení dopadů regulace (RIA) neboť podle Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2026 se k tomuto návrhu hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad (RIA) nezpracovává.

Vyhodnocení mezirezortního připomínkového řízení bude doplněno po jeho provedení.

2