Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDSJHRRGS najdete zde
VII.
Rozdílová tabulka k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Navrhovaný právní předpis
Odpovídající předpis EU
Ustanovení (část, §, odst., písm., apod.)
Obsah
Celex č.
Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.)
Obsah
ČÁST PRVNÍ,
§ 1 odst. 1 písm. c) poznámka pod čarou
(účinnost 1. 1. 2027)
Tento zákon
…
c) zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1),
__________________________
1) Směrnice Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění.
…
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování.
32023L0970
Čl. 34 odst. 2
2. Předpisy uvedené v odstavci 1 přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
ČÁST PRVNÍ, § 30 odst. 2
(účinnost 1. 1. 2027)
(2) Zaměstnavatel smí vyžadovat v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru od fyzické osoby, která se u něj uchází o práci, nebo od jiných osob jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Za údaj podle věty první nelze považovat informaci o mzdě nebo platu a jiných peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty plynoucích ze současného nebo předchozího pracovního poměru fyzické osoby ucházející se o práci.
32023L0970
Čl. 5 odst. 2
2. Zaměstnavatel se uchazečů nesmí dotazovat na jejich historii odměňování v souvislosti s jejich stávajícími nebo předchozími pracovněprávními vztahy.
32016R0679
Čl. 88 odst. 1
1. Členské státy mohou právním předpisem nebo kolektivními smlouvami stanovit konkrétnější pravidla k zajištění ochrany práv a svobod ve vztahu ke zpracování osobních údajů zaměstnanců v souvislosti se zaměstnáním, zejména za účelem náboru, plnění pracovní smlouvy včetně plnění povinností stanovených zákonem nebo kolektivními smlouvami, řízení, plánování a organizace práce, za účelem zajištění rovnosti a rozmanitosti na pracovišti, zdraví a bezpečnosti na pracovišti, ochrany majetku zaměstnavatele nebo majetku zákazníka, dále za účelem individuálního a kolektivního výkonu a požívání práv a výhod spojených se zaměstnáním a za účelem ukončení zaměstnaneckého poměru.
Čl. 88 odst. 2
2. Tato pravidla zahrnují zvláštní a vhodná opatření zajišťující ochranu lidské důstojnosti, oprávněných zájmů a základních práv subjektů údajů, především pokud jde o transparentnost zpracování, předávání osobních údajů v rámci skupiny podniků nebo uskupení podniků vykonávajících společnou hospodářskou činnost a systémy monitorování na pracovišti.
ČÁST PRVNÍ, § 30 odst. 3
(účinnost 1. 1. 2027)
(3) Zaměstnavatel je povinen prokazatelně informovat fyzickou osobu, která se u něj uchází o práci, o minimální výši mzdy nebo platu a jiných peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty, které by jí jako zaměstnanci příslušely ode dne vzniku pracovního poměru; tuto informaci zaměstnavatel poskytne nejpozději před zahájením jednání o uzavření pracovní smlouvy127).
127) § 1728 občanského zákoníku.
32023L0970
Čl. 5 odst. 1
1. Uchazeči o zaměstnání mají právo obdržet od potenciálního zaměstnavatele informace:
a) o počátečním platu určeném pro danou pozici nebo jeho rozpětí na základě objektivních, genderově neutrálních kritérií a
b) případně o příslušných ustanoveních kolektivní smlouvy, která zaměstnavatel uplatňuje v souvislosti s danou pozicí.
Tyto informace se poskytují takovým způsobem, aby bylo zajištěno informované a transparentní jednání o odměně, například ve zveřejněném oznámení o volném pracovním místě, a to před pracovním pohovorem nebo jiným způsobem.
ČÁST PRVNÍ, § 109a
(účinnost 1. 1. 2027)
Systém odměňování
(1) Zaměstnavatel je povinen vytvořit systém odměňování, který zahrnuje způsob, jakým zaměstnance odměňuje, zejména formu, složky a způsob odstupňování výše mzdy, platu a odměny z dohody (dále jen „odměna za práci“), a náležitosti uvedené v odstavci 2. Systém odměňování stanoví zaměstnavatel vnitřním předpisem nebo sjedná v kolektivní smlouvě.
(2) Systém odměňování musí obsahovat rozdělení prací vykonávaných u zaměstnavatele do skupin odstupňovaných podle hodnoty prací, vyplývající z jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti.
(3) Zaměstnanci přísluší odměna za práci na základě systému odměňování podle odstavců 1 a 2.
(4) Na zaměstnance agentury práce se po dobu dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele vztahuje systém odměňování uživatele. Agentura práce je po dobu dočasného přidělení zaměstnance k výkonu práce u uživatele povinna zaměstnanci poskytovat odměnu za práci podle systému odměňování uživatele.
32023L0970
Čl. 4 odst. 1
1. Členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem zabezpečit, aby zaměstnavatelé měli systémy odměňování zajišťující stejnou odměnu za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.
Čl. 4 odst. 4
4. Systémy odměňování musí umožňovat posouzení toho, zda se pracovníci nacházejí ve srovnatelné situaci, pokud jde o hodnotu práce, na základě objektivních, genderově neutrálních kritérií dohodnutých se zástupci zaměstnanců, pokud jsou tito zástupci k dispozici. Tato kritéria nesmí být založena přímo ani nepřímo na pohlaví pracovníků. Zahrnují dovednosti, úsilí, odpovědnost a pracovní podmínky a případně jakékoli další faktory, které jsou relevantní pro konkrétní pracovní místo nebo pozici. Kritéria se uplatňují objektivně genderově neutrálním způsobem, s vyloučením jakékoli přímé nebo nepřímé diskriminace na základě pohlaví. Zejména nesmí podceňovat příslušné „měkké“ dovednosti.
ČÁST PRVNÍ, § 287 odst. 2 písm. i)
(účinnost 1. 1. 2028)
(2) Zaměstnavatel je povinen projednat s odborovou organizací
a) ekonomickou situaci zaměstnavatele,
b) množství práce a pracovní tempo (§ 300),
c) změny organizace práce,
d) systém odměňování a hodnocení zaměstnanců,
e) systém školení a vzdělávání zaměstnanců,
f) opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání fyzických osob, zejména mladistvých, osob pečujících o dítě mladší než 15 let a fyzických osob se zdravotním postižením, včetně podstatných záležitostí péče o zaměstnance, opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí, organizování sociálních, kulturních a tělovýchovných potřeb zaměstnanců,
g) další opatření týkající se většího počtu zaměstnanců,
h) záležitosti uvedené v § 280.,
i) zprávu o rozdílech v odměňování ve skupinách prací podle § 37i zákona o inspekci práce (dále jen „zpráva o rozdílech v odměňování ve skupinách prací“) před tím, než ji poskytne Ministerstvu práce a sociálních věcí.
32023L0970
Čl. 10 odst. 1
1. Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby zaměstnavatelé, kteří mají povinnost podávat zprávy o odměňování podle článku 9, ve spolupráci se zástupci zaměstnanců svých pracovníků provedli společné posouzení odměňování, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
a) zprávy o odměňování vykazují rozdíl v průměrné úrovni odměňování mezi ženami a muži ve výši nejméně 5 % u jakékoli kategorie pracovníků;
b) zaměstnavatel takový rozdíl v průměrné úrovni odměňování neodůvodnil objektivními a genderově neutrálními kritérii;
c) zaměstnavatel tento neodůvodněný rozdíl v průměrné úrovni odměňování nenapravil do šesti měsíců od data předložení zprávy o odměňování.
ČÁST PRVNÍ, § 287a
(účinnost 1. 1. 2028)
Podmínky posouzení odměňování
(1) Zaměstnavatel, který má povinnost vypracovat zprávu o rozdílech v odměňování ve skupinách prací, provede posouzení odměňování, pokud
a) zpráva o rozdílech v odměňování ve skupinách prací vykazuje v hodinovém vyjádření rozdíl ve výši nejméně 5 % u jakékoli skupiny prací stanovené podle § 109a odst. 2,
b) zaměstnavatel takový rozdíl ve výši odměny za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty žen a mužů (dále jen „rozdíl v odměňování žen a mužů“) neodůvodnil v souladu s právním předpisem,
c) zaměstnavatel neodůvodněný rozdíl v odměňování žen a mužů podle písmene b) nenapravil do 6 měsíců ode dne zveřejnění zprávy o rozdílech v odměňování ve skupinách prací podle § 306c odst. 1.
(2) Posouzení podle odstavce 1 je zaměstnavatel povinen provést nejpozději do 2 měsíců ode dne marného uplynutí lhůty podle odstavce 1 písm. c) není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.
32023L0970
Čl. 10
Společné posouzení odměňování
1. Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby zaměstnavatelé, kteří mají povinnost podávat zprávy o odměňování podle článku 9, ve spolupráci se zástupci zaměstnanců svých pracovníků provedli společné posouzení odměňování, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
a) zprávy o odměňování vykazují rozdíl v průměrné úrovni odměňování mezi ženami a muži ve výši nejméně 5 % u jakékoli kategorie pracovníků;
b) zaměstnavatel takový rozdíl v průměrné úrovni odměňování neodůvodnil objektivními a genderově neutrálními kritérii;
c) zaměstnavatel tento neodůvodněný rozdíl v průměrné úrovni odměňování nenapravil do šesti měsíců od data předložení zprávy o odměňování.
2. Společné posouzení odměňování se provádí s cílem identifikovat rozdíly v odměňování žen a mužů, které nelze odůvodnit objektivními a genderově neutrálními kritérii, tyto rozdíly napravit a předcházet jim, a jeho součástí jsou:
a) analýza podílu žen a mužů v každé kategorii pracovníků;
b) informace o průměrných úrovních odměňování žen a mužů a doplňkových nebo proměnných složkách za každou kategorii pracovníků;
c) jakékoli rozdíly v průměrných úrovních odměňování žen a mužů v každé kategorii pracovníků;
d) příčiny těchto rozdílů v průměrných úrovních odměňování a objektivní genderově neutrální kritéria, pokud existují, která společně stanoví zástupci zaměstnanců a zaměstnavatel;
e) podíl žen a mužů, u nichž po návratu z mateřské nebo otcovské dovolené, rodičovské dovolené nebo pečovatelské dovolené došlo k jakémukoli zvýšení platu, pokud k takovému zvýšení došlo v dané kategorii pracovníků během období, kdy byla dovolená čerpána;
f) opatření k řešení rozdílů v odměňování, pokud nejsou odůvodněny na základě objektivních a genderově neutrálních kritérií;
g) hodnocení účinnosti opatření vyplývajících z předchozích společných posouzení odměňování.
3. Zaměstnavatelé společné posouzení odměňování zpřístupní pracovníkům a zástupcům zaměstnanců a informují orgán pro monitorování podle čl. 29 odst. 3 písm. d). Na požádání ho poskytnou inspektorátu práce a orgánu pro rovné zacházení.
4. Při provádění opatření vyplývajících ze společného posouzení odměňování je zaměstnavatel povinen odstranit neodůvodněné rozdíly v odměňování v přiměřené lhůtě a v úzké spolupráci se zástupci zaměstnanců v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi. Inspektorát práce nebo orgán pro rovné zacházení mohou být požádány, aby se tohoto procesu účastnily. Provádění opatření zahrnuje analýzu stávajících genderově neutrálních systémů hodnocení a klasifikace práce nebo zavedení těchto systémů s cílem zajistit, aby byla vyloučena jakákoli přímá nebo nepřímá diskriminace v odměňování na základě pohlaví.
ČÁST PRVNÍ, § 287b
(účinnost 1. 1. 2028)
Obsah a forma posouzení odměňování
Posouzení odměňování musí mít písemnou formu a obsahuje
a) analýzu podílu mužů a žen v každé skupině prací stanovené podle § 109a odst. 2,
b) informace o průměrné výši odměny za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty žen a mužů u každé skupiny prací stanovené podle § 109a odst. 2,
c) identifikaci rozdílů ve výši odměny za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty v každé skupině prací stanovené podle § 109a odst. 2,
d) identifikaci příčin rozdílů ve výši odměny za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty v každé skupině prací stanovené podle § 109a odst. 2,
e) stanovení podílu žen a mužů, u nichž po návratu z mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené došlo ke zvýšení odměny za práci, peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, pokud k němu došlo i v příslušné skupině prací stanovené podle § 109a odst. 2 během období, kdy byla dovolená čerpána,
f) opatření k řešení rozdílů v odměňování žen a mužů podle § 287a odst. 1 písm. a), pokud nejsou odůvodněny podle § 287a odst. 1 písm. b), a stanovení přiměřené lhůty pro jejich provedení, a
g) hodnocení účinnosti opatření vyplývajících z předchozích posouzení odměňování, pokud byla provedena.
32023L0970
Čl. 10
ČÁST PRVNÍ, § 287c
(účinnost 1. 1. 2028)
Projednání posouzení odměňování
(1) Posouzení odměňování je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu před jeho zveřejněním podle § 287d odst. 1 projednat s odborovou organizací a radou zaměstnanců.
(2) Nepůsobí-li u zaměstnavatele ke dni vzniku povinnosti provést posouzení odměňování odborová organizace ani rada zaměstnanců, je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu zveřejnit způsobem u něj obvyklým a dostupným všem zaměstnancům informaci
a) o vzniku povinnosti provést posouzení odměňování a
b) o oprávnění zaměstnavatele podle odstavce 3.
Obdobným způsobem postupuje zaměstnavatel i tehdy, pokud se rozhodne provést posouzení odměňování před uplynutím lhůty podle § 287a odst. 1 písm. c).
(3) Pokud u zaměstnavatele po uplynutí lhůty 30 dnů ode dne zveřejnění informací podle odstavce 2 nepůsobí odborová organizace ani není zaměstnavateli doručen návrh na vyhlášení voleb do rady zaměstnanců, zaměstnavatel je oprávněn provést posouzení odměňování bez projednání se zástupci zaměstnanců. Pokud je zaměstnavateli doručen návrh na vyhlášení voleb do rady zaměstnanců podle věty první, je zaměstnavatel povinen projednat posouzení odměňování s radou zaměstnanců po jejím ustavení.
(4) Pokud u zaměstnavatele ve lhůtě podle odstavce 3 zahájí své působení odborová organizace nebo pokud zaměstnavateli byl v této lhůtě doručen návrh na vyhlášení voleb do rady zaměstnanců, je zaměstnavatel povinen provést posouzení odměňování do 2 měsíců ode dne zahájení působení odborové organizace u zaměstnavatele nebo ode dne ustavení rady zaměstnanců.
32023L0970
Čl. 10
ČÁST PRVNÍ, § 287d
(účinnost 1. 1. 2028)
Zveřejnění a zpřístupnění posouzení odměňování
(1) Zaměstnavatel posouzení odměňování bez zbytečného odkladu zveřejní způsobem u něj obvyklým a dostupným všem zaměstnancům. Dále jej poskytne odborovým organizacím, radě zaměstnanců a Ministerstvu práce a sociálních věcí. Zaměstnavatel je povinen posouzení odměňování poskytnout příslušnému orgánu inspekce práce a veřejnému ochránci práv, pokud o něj požádají.
(2) Pokud by při postupu podle odstavce 1 došlo ke zveřejnění informace o výši odměny za práci nebo jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty konkrétního zaměstnance, zaměstnavatel tuto informaci nezveřejní, o čemž je povinen v posouzení odměňování informovat.
32023L0970
Čl. 10
ČÁST PRVNÍ, § 287e
(účinnost 1. 1. 2028)
Provedení nápravných opatření
(1) Při provádění opatření vyplývajících z posouzení odměňování podle § 287b písm. f) je zaměstnavatel povinen odstranit neodůvodněné rozdíly v odměňování žen a mužů ve lhůtách stanovených v posouzení odměňování a způsob odstranění těchto rozdílů projednat s odborovou organizací a radou zaměstnanců, pokud u zaměstnavatele působí.
(2) Zaměstnavatel může požádat veřejného ochránce práv o stanovisko k provádění opatření vyplývajících z posouzení odměňování.
32023L0970
Čl. 10
ČÁST PRVNÍ, § 306a
(účinnost 1. 1. 2027)
Systém poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty
(1) Zaměstnavatel je povinen vytvořit systém poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, pokud je zaměstnancům poskytuje vedle odměny za práci. Tento systém musí obsahovat objektivní a nediskriminační kritéria, na jejichž základě jsou tato plnění poskytována. Součástí systému nemusejí být plnění, jejichž výše je stanovena právním předpisem, od něhož se zaměstnavatel neodchýlil.
(2) Systém podle odstavce 1 stanoví zaměstnavatel vnitřním předpisem nebo sjedná v kolektivní smlouvě.
32023L0970
Čl. 4 odst. 1
1. Členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem zabezpečit, aby zaměstnavatelé měli systémy odměňování zajišťující stejnou odměnu za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.
Čl. 4 odst. 4
4. Systémy odměňování musí umožňovat posouzení toho, zda se pracovníci nacházejí ve srovnatelné situaci, pokud jde o hodnotu práce, na základě objektivních, genderově neutrálních kritérií dohodnutých se zástupci zaměstnanců, pokud jsou tito zástupci k dispozici. Tato kritéria nesmí být založena přímo ani nepřímo na pohlaví pracovníků. Zahrnují dovednosti, úsilí, odpovědnost a pracovní podmínky a případně jakékoli další faktory, které jsou relevantní pro konkrétní pracovní místo nebo pozici. Kritéria se uplatňují objektivně genderově neutrálním způsobem, s vyloučením jakékoli přímé nebo nepřímé diskriminace na základě pohlaví. Zejména nesmí podceňovat příslušné „měkké“ dovednosti.
ČÁST PRVNÍ, § 306b
(účinnost 1. 1. 2028)
(1) Zaměstnavatel je povinen na základě písemné žádosti zaměstnance poskytnout do 2 měsíců ode dne jejího doručení zaměstnanci informaci o výši jeho odměny za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty a o jejich průměrné výši ve skupině prací podle § 109a odst. 2, ve které zaměstnanec v předchozím kalendářním roce vykonával práci, rozdělených podle pohlaví. Úhrn plnění podle věty první se posuzuje v hrubém ročním vyjádření za předchozí kalendářní rok a tomu odpovídajícím hrubém hodinovém vyjádření.
(2) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou způsob výpočtu výše odměn za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty podle odstavce 1.
(3) Zaměstnavatel je povinen na základě písemné žádosti zaměstnance poskytnout do 2 měsíců ode dne jejího doručení vysvětlení nebo doplnění týkající se poskytnutých informací podle odstavce 1, pokud jsou nepřesné nebo neúplné.
(4) Žádost podle odstavců 1 a 3 lze rovněž uplatnit prostřednictvím odborové organizace, rady zaměstnanců nebo veřejného ochránce práv.
(5) Zaměstnanec nesmí informace poskytnuté podle odstavců 1 a 3 používat k jinému účelu než k výkonu svého práva na rovné zacházení při poskytování odměny za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, pokud to zaměstnavatel zaměstnanci písemně určí; ustanovení § 346a tím není dotčeno.
(6) Pokud by splnění povinnosti zaměstnavatelem podle odstavce 1 nebo 3 mělo vést k poskytnutí informace o výši odměny za práci nebo jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty jiného zaměstnance, plní zaměstnavatel tuto povinnost vůči veřejnému ochránci práv, kterému zároveň sdělí jméno, příjmení a kontaktní údaje zaměstnance, který žádost podal. Zaměstnavatel je povinen o postupu podle věty první zaměstnance písemně informovat bez zbytečného odkladu.
(7) Zaměstnavatel je povinen všechny zaměstnance nejméně jednou za kalendářní rok informovat o jejich právu podle odstavců 1, 3 a 4 způsobem u něj obvyklým a dostupným všem zaměstnancům.
32023L0970
Čl. 7
Právo na informace
1. Pracovníci mají v souladu s odstavci 2 a 4 právo požadovat a obdržet písemné informace o své individuální úrovni odměny a o průměrných úrovních odměňování rozdělených podle pohlaví pro kategorie pracovníků, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty jako oni.
2. Pracovníci mají v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi možnost požádat o informace uvedené v odstavci 1 a obdržet je prostřednictvím svých zástupců zaměstnanců. Mají mít rovněž možnost požádat o informace a obdržet je prostřednictvím orgánu pro rovné zacházení. Jsou-li obdržené informace nepřesné nebo neúplné, pracovníci mají právo osobně nebo prostřednictvím svých zástupců zaměstnanců požádat o dodatečná přiměřená vysvětlení a podrobnosti týkající se veškerých poskytnutých údajů a obdržet odůvodněnou odpověď.
3.Zaměstnavatelé každoročně všechny pracovníky informují o jejich právu dostávat informace uvedené v odstavci 1 a o krocích, které má pracovník k uplatnění tohoto práva podniknout.
4. Zaměstnavatelé poskytnou informace uvedené v odstavci 1 v přiměřené lhůtě, avšak v každém případě do dvou měsíců ode dne podání žádosti.
5. Pracovníkům nesmí být bráněno v tom, aby sdělovali informace o své odměně pro účely prosazování zásady stejné odměny. Členské státy zejména přijmou opatření zakazující smluvní podmínky, které pracovníkům znemožňují sdělovat informace o jejich odměně.
6. Zaměstnavatelé mohou po pracovnících, kteří získali informace podle tohoto článku, požadovat, aby tyto informace s výjimkou informací týkajících se jejich vlastní odměny nebo úrovně odměňování nepoužívali k žádnému jinému účelu než k výkonu svého práva na stejnou odměnu.
ČÁST PRVNÍ, § 306c
(účinnost 1. 1. 2028)
(1) Zaměstnavatel, který vypracovává zprávu o rozdílech v odměňování ve skupinách prací, je povinen do 30. dubna příslušného kalendářního roku tuto zprávu zveřejnit způsobem u něj obvyklým a všem zaměstnancům dostupným. Zaměstnavatel ji poskytne rovněž odborové organizaci a radě zaměstnanců, pokud u zaměstnavatele působí.
(2) Zaměstnavatel je povinen na základě písemné žádosti zaměstnance, odborové organizace nebo rady zaměstnanců poskytnout bez zbytečného odkladu vysvětlení zprávy o rozdílech v odměňování ve skupinách prací nebo její doplnění.
(3) Pokud by splnění povinnosti zaměstnavatelem podle odstavce 1 nebo 2 mělo vést k poskytnutí informace o výši odměny za práci nebo jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty konkrétního zaměstnance, pak zaměstnavatel v této části plní povinnost vůči veřejnému ochránci práv. Zaměstnavatel je povinen o postupu podle věty první zaměstnance písemně informovat bez zbytečného odkladu.
32023L0970
Čl. 9 odst. 9
9. Zaměstnavatelé poskytují informace uvedené v odst. 1 písm. g) všem svým pracovníkům a zástupcům zaměstnanců svých pracovníků. Zaměstnavatelé poskytnou informace na požádání inspektorátu práce a orgánu pro rovné zacházení. Informace z předchozích čtyř let, jsou-li k dispozici, se rovněž poskytnou na požádání.
Čl. 9 odst. 10
10. Pracovníci, zástupci zaměstnanců, inspektoráty práce a orgány pro rovné zacházení mají právo požádat zaměstnavatele o dodatečné vysvětlení a podrobnosti týkající se veškerých poskytnutých údajů, včetně vysvětlení jakýchkoli rozdílů v odměňování žen a mužů. Zaměstnavatelé na takové žádosti odpoví v přiměřené lhůtě prostřednictvím odůvodněné odpovědi. Nejsou-li rozdíly v odměňování žen a mužů odůvodněny objektivními, genderově neutrálními kritérii, zaměstnavatelé v úzké spolupráci se zástupci zaměstnanců, inspektorátem práce nebo orgánem pro rovné zacházení situaci v přiměřené lhůtě napraví.
Čl. 12 odst. 3
3. Členské státy mohou rozhodnout, že pokud by zveřejnění informací podle článků 7, 9 a 10 vedlo k přímému nebo nepřímému zveřejnění odměny identifikovatelného pracovníka, mají přístup k těmto informacím pouze zástupci zaměstnanců, inspektorát práce nebo orgán pro rovné zacházení. Tito zástupci zaměstnanců nebo orgán pro rovné zacházení upozorní pracovníky na možný nárok podle této směrnice, aniž by zveřejnili skutečnou úroveň odměny jednotlivých pracovníků vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Pro účely monitorování podle článku 29 se informace zpřístupní bez omezení.
ČÁST PRVNÍ, § 306d
(účinnost 1. 1. 2028)
Za účelem splnění povinnosti zaměstnavatele podle § 306b odst. 1 a 3 a § 306c odst. 2 je uživatel, k němuž agentura práce dočasně přidělila svého zaměstnance, povinen jí poskytovat potřebnou součinnost.
32023L0970
Čl. 7 odst. 1
1. Pracovníci mají v souladu s odstavci 2 a 4 právo požadovat a obdržet písemné informace o své individuální úrovni odměny a o průměrných úrovních odměňování rozdělených podle pohlaví pro kategorie pracovníků, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty jako oni.
Čl. 7 odst. 2
2. Pracovníci mají v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi možnost požádat o informace uvedené v odstavci 1 a obdržet je prostřednictvím svých zástupců zaměstnanců. Mají mít rovněž možnost požádat o informace a obdržet je prostřednictvím orgánu pro rovné zacházení.
Jsou-li obdržené informace nepřesné nebo neúplné, pracovníci mají právo osobně nebo prostřednictvím svých zástupců zaměstnanců požádat o dodatečná přiměřená vysvětlení a podrobnosti týkající se veškerých poskytnutých údajů a obdržet odůvodněnou odpověď.
Čl. 9 odst. 10
10. Pracovníci, zástupci zaměstnanců, inspektoráty práce a orgány pro rovné zacházení mají právo požádat zaměstnavatele o dodatečné vysvětlení a podrobnosti týkající se veškerých poskytnutých údajů, včetně vysvětlení jakýchkoli rozdílů v odměňování žen a mužů. Zaměstnavatelé na takové žádosti odpoví v přiměřené lhůtě prostřednictvím odůvodněné odpovědi. Nejsou-li rozdíly v odměňování žen a mužů odůvodněny objektivními, genderově neutrálními kritérii, zaměstnavatelé v úzké spolupráci se zástupci zaměstnanců, inspektorátem práce nebo orgánem pro rovné zacházení situaci v přiměřené lhůtě napraví.
ČÁST PRVNÍ, § 306e
(účinnost 1. 1. 2028)
(1) Odborová organizace a rada zaměstnanců jsou povinny při uplatňování práv uvedených v § 287a až 287e, § 306b a 306c postupovat tak, aby nemohlo dojít ke zveřejnění anebo poskytnutí informace o výši odměny za práci nebo jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty konkrétního zaměstnance.
(2) Odborová organizace a rada zaměstnanců jsou povinny informace, které jim byly zaměstnavatelem poskytnuty nebo zpřístupněny v souvislosti s uplatňováním práv uvedených v § 287a až 287e, § 306b a 306c, neužívat k jinému účelu než k výkonu práva na rovné zacházení při poskytování odměny za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty.
32023L0970
Čl. 12
Ochrana údajů
1. Pokud některé informace poskytované na základě opatření přijatých podle článků 7, 9 a 10 zahrnují zpracování osobních údajů, poskytují se v souladu s nařízením (EU) 2016/679.
2. Žádné osobní údaje zpracované podle článků 7, 9 nebo 10 této směrnice se nepoužijí k jinému účelu než k uplatňování zásady stejné odměny.
3. Členské státy mohou rozhodnout, že pokud by zveřejnění informací podle článků 7, 9 a 10 vedlo k přímému nebo nepřímému zveřejnění odměny identifikovatelného pracovníka, mají přístup k těmto informacím pouze zástupci zaměstnanců, inspektorát práce nebo orgán pro rovné zacházení. Tito zástupci zaměstnanců nebo orgán pro rovné zacházení upozorní pracovníky na možný nárok podle této směrnice, aniž by zveřejnili skutečnou úroveň odměny jednotlivých pracovníků vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Pro účely monitorování podle článku 29 se informace zpřístupní bez omezení.
ČÁST PRVNÍ, § 346a
(účinnost 1. 1. 2027)
Zaměstnavatel nesmí omezovat zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy, platu, nebo odměny z dohody odměny za práci ani s informacemi o jiných peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty, která mu poskytuje.
32023L0970
Čl. 7 odst. 5
5. Pracovníkům nesmí být bráněno v tom, aby sdělovali informace o své odměně pro účely prosazování zásady stejné odměny. Členské státy zejména přijmou opatření zakazující smluvní podmínky, které pracovníkům znemožňují sdělovat informace o jejich odměně.
ČÁST DRUHÁ
§ 26 odst. 3
(účinnost 1. 1. 2027)
(3) Ve věcech ochrany před diskriminací na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace se účastník může dát v řízení zastupovat též právnickou osobou vzniklou na základě zvláštního právního předpisu, k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana před takovou diskriminací, nebo veřejným ochráncem práv.
32023L0970
Čl. 15
Řízení jménem nebo na podporu pracovníků
Členské státy zajistí, aby se sdružení, organizace, orgány pro rovné zacházení a zástupci zaměstnanců nebo jiné právní subjekty, které mají v souladu s kritérii stanovenými vnitrostátním právem oprávněný zájem na zajištění rovnosti mezi muži a ženami, mohli účastnit jakéhokoli správního nebo soudního řízení ve věci údajného porušení práv nebo povinností týkajících se zásady stejné odměny. Mohou jednat jménem nebo na podporu pracovníků, kteří se stali údajnými obětmi porušení jakýchkoli práv nebo povinností souvisejících se zásadou stejné odměny, pokud k tomu dají tyto osoby souhlas.
ČÁST DRUHÁ
§ 133a odst. 5 (účinnost 1. 1. 2027)
(5) Pokud žalovaný porušil některou z povinností uvedených v § 30, § 109a, § 306a a § 346a zákoníku práce, je v řízení o žalobě na ochranu před diskriminací v souvislosti s odměňováním za pracovní nebo jinou závislou činnost povinen dokázat, že vůči žalobci nedošlo k porušení zásady rovného zacházení. To neplatí, jestliže žalovaný dokáže, že toto nesplnění bylo zjevně neúmyslné nebo málo závažné.
32023L0970
Čl. 18 odst. 2
2. Členské státy zajistí, aby v rámci správních postupů nebo soudních řízení ve věci údajné přímé nebo nepřímé diskriminace v souvislosti s odměňováním v případě, kdy zaměstnavatel nesplnil povinnosti týkající se transparentnosti odměňování stanovené v článcích 5, 6, 7, 9 a 10, bylo na zaměstnavateli, aby dokázal, že se diskriminace nedopustil.
První pododstavec tohoto odstavce se nepoužije, pokud zaměstnavatel prokáže, že porušení povinností stanovených v článcích 5, 6, 7, 9 a 10 bylo zjevně neúmyslné a málo závažné.
ČÁST DRUHÁ
§ 133a odst. 5 (účinnost 1. 1. 2028)
(5) Pokud žalovaný porušil některou z povinností uvedených v § 30, § 109a, § 287 odst. 2 písm. i), § 287a až 287e, § 306a, § 306b, § 306c a § 346a zákoníku práce nebo § 37i zákona o inspekci práce, je v řízení o žalobě na ochranu před diskriminací v souvislosti s odměňováním za pracovní nebo jinou závislou činnost povinen dokázat, že vůči žalobci nedošlo k porušení zásady rovného zacházení. To neplatí, jestliže žalovaný dokáže, že toto nesplnění bylo zjevně neúmyslné nebo málo závažné.
ČÁST TŘETÍ
§ 68s
(účinnost 1. 1. 2027)
Transparentnost odměňování
Ministerstvo za účelem transparentnosti odměňování za výkon služby žen a mužů sděluje Ministerstvu práce a sociálních věcí prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele údaje o výši odměny za výkon služby, peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty poskytovaných vojákovi v souvislosti s jeho službou (dále jen „rozdíl v odměňování žen a mužů“).
32023L0970
Čl. 9 odst. 8
8. Členské státy mohou shromáždit informace stanovené v odst. 1 písm. a) až f) tohoto článku samy na základě správních údajů, jako jsou údaje poskytované zaměstnavateli daňovým orgánům nebo orgánům sociálního zabezpečení. Tyto informace se zveřejňují v souladu s čl. 29 odst. 3 písm. c).
ČÁST TŘETÍ
§ 68s
(účinnost 1. 1. 2028)
Transparentnost odměňování
(1) Ministerstvo za účelem transparentnosti odměňování za výkon služby žen a mužů sděluje Ministerstvu práce a sociálních věcí prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele údaje o výši odměny za výkon služby, peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty poskytovaných vojákovi v souvislosti s jeho službou (dále jen „rozdíl v odměňování žen a mužů“). Ministerstvo práce a sociálních věcí z hlášených údajů vypracovává zprávy o rozdílech v odměňování žen a mužů podle § 37g zákona o inspekci práce.
(2) Ministerstvo zveřejňuje do 30. dubna způsobem dostupným všem vojákům zprávu o rozdílech v odměňování žen a mužů za předchozí kalendářní rok u skupin stejných služebních činností nebo služebních činností stejné hodnoty členěné podle odměn za výkon služby a peněžitých plnění nebo plnění peněžité hodnoty. Údaj o rozdílu v odměňování žen a mužů se vyjadřuje procentem z průměrné úrovně odměňování mužů.
(3) Pro transparentnost odměňování se za odměnu za výkon služby, peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty poskytovaných vojákovi v souvislosti s jeho službou považuje celkový zúčtovaný příjem vojáka, a to v jeho hrubé výši.
(4) Služební orgán poskytne na základě písemné žádosti vojáka bez zbytečného odkladu vysvětlení nebo doplnění týkající se zveřejněných informací podle odstavce 2.
(5) Služební orgán je povinen na základě písemné žádosti vojáka poskytnout mu do dvou měsíců od jejího doručení informaci o výši jeho celkového zúčtovaného příjmu za předchozí kalendářní rok a tomu odpovídajícím hodinovém vyjádření a průměrnou výši celkového zúčtovaného příjmu vojáků ve skupině služebních činností podle odstavce 2, ve které voják vykonává službu, rozdělenou podle pohlaví, za předchozí kalendářní rok vyjádřenou v úhrnu a odpovídajícím hodinovém vyjádření. Stejné informace je povinen poskytnout i veřejnému ochránci práv, pokud jej o to požádá na podnět vojáka.
(6) Voják nesmí informace poskytnuté podle odstavce 5 používat k jinému účelu než k výkonu svého práva na spravedlivé odměňování.
(7) Ministerstvo provede posouzení rozdílu odměňování žen a mužů, pokud údaje o rozdílech v odměňování žen a mužů podle odstavce 2 vykazují rozdíl ve výši nejméně 5 % u jakékoli skupiny služebních činností stanovených podle odstavce 2. Při posouzení se obdobně použijí ustanovení zákoníku práce o posouzení odměňování. Posouzení ministerstvo zveřejní stejným způsobem jako zprávu o rozdílech v odměňování žen a mužů podle odstavce 2.
(8) Pokud ministerstvo na základě posouzení podle odstavce 7 dojde k závěru, že rozdíl ve výši odměňování žen a mužů není odůvodněn objektivními a gendrově neutrálními kritérii, je povinno přijmout do 6 měsíců opatření k odstranění těchto neodůvodněných rozdílů.
(9) Ministerstvo zprávu o rozdílech v odměňování žen a mužů podle odstavce 2 a posouzení odměňování podle odstavce 7 poskytne do 30. dubna Ministerstvu práce a sociálních věcí. Na základě žádosti ji poskytne i veřejnému ochránci práv.
32023L0970
Čl. 7
Právo na informace
1. Pracovníci mají v souladu s odstavci 2 a 4 právo požadovat a obdržet písemné informace o své individuální úrovni odměny a o průměrných úrovních odměňování rozdělených podle pohlaví pro kategorie pracovníků, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty jako oni.
2. Pracovníci mají v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi možnost požádat o informace uvedené v odstavci 1 a obdržet je prostřednictvím svých zástupců zaměstnanců. Mají mít rovněž možnost požádat o informace a obdržet je prostřednictvím orgánu pro rovné zacházení. Jsou-li obdržené informace nepřesné nebo neúplné, pracovníci mají právo osobně nebo prostřednictvím svých zástupců zaměstnanců požádat o dodatečná přiměřená vysvětlení a podrobnosti týkající se veškerých poskytnutých údajů a obdržet odůvodněnou odpověď.
3.Zaměstnavatelé každoročně všechny pracovníky informují o jejich právu dostávat informace uvedené v odstavci 1 a o krocích, které má pracovník k uplatnění tohoto práva podniknout.
4. Zaměstnavatelé poskytnou informace uvedené v odstavci 1 v přiměřené lhůtě, avšak v každém případě do dvou měsíců ode dne podání žádosti.
5. Pracovníkům nesmí být bráněno v tom, aby sdělovali informace o své odměně pro účely prosazování zásady stejné odměny. Členské státy zejména přijmou opatření zakazující smluvní podmínky, které pracovníkům znemožňují sdělovat informace o jejich odměně.
6. Zaměstnavatelé mohou po pracovnících, kteří získali informace podle tohoto článku, požadovat, aby tyto informace s výjimkou informací týkajících se jejich vlastní odměny nebo úrovně odměňování nepoužívali k žádnému jinému účelu než k výkonu svého práva na stejnou odměnu.
Čl. 9
Podávání zpráv o rozdílech v odměňování žen a mužů
1. Členské státy zajistí, aby zaměstnavatelé poskytli následující informace týkající se jejich organizace v souladu s tímto článkem:
a) rozdíl v odměňování žen a mužů;
b) rozdíl v odměňování žen a mužů v doplňkových nebo proměnných složkách;
c) medián rozdílu v odměňování žen a mužů;
d) medián rozdílu v odměňování žen a mužů v doplňkových nebo proměnných složkách;
e) podíl žen a mužů, kteří dostávají doplňkové nebo proměnné složky;
f) podíl žen a mužů v každém pásmu kvartilu odměňování;
g) rozdíl v odměňování žen a mužů mezi pracovníky podle kategorií pracovníků v členění podle běžné základní mzdy nebo platu a doplňkových nebo proměnných složek.
2. Zaměstnavatelé s 250 nebo více pracovníky poskytnou do 7. června 2027a poté každoročně informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
3. Zaměstnavatelé se 150 až 249 pracovníky poskytnou do 7. června 2027a poté každé tři roky informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
4. Zaměstnavatelé se 100 až 149 pracovníky poskytnou do 7. června 2031a poté každé tři roky informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
5. Členské státy nebrání zaměstnavatelům s méně než 100 pracovníky v tom, aby informace uvedené v odstavci 1 poskytovali dobrovolně. Členské státy mohou v souladu s vnitrostátními právními předpisy požadovat od zaměstnavatelů s méně než 100 pracovníky, aby poskytli informace o odměňování.
6. Přesnost informací potvrdí vedení zaměstnavatele po konzultaci se zástupci zaměstnanců. Zástupci zaměstnanců mají přístup k metodikám používaným zaměstnavatelem.
7. Informace uvedené v odst. 1 písm. a) až g) tohoto článku se sdělují orgánu odpovědnému za shromažďování a zveřejňování těchto údajů podle čl. 29 odst. 3 písm. c). Zaměstnavatel může zveřejňovat informace uvedené v odst. 1 písm. a) až f) tohoto článku na svých internetových stránkách nebo jiným způsobem.
8. Členské státy mohou shromáždit informace stanovené v odst. 1 písm. a) až f) tohoto článku samy na základě správních údajů, jako jsou údaje poskytované zaměstnavateli daňovým orgánům nebo orgánům sociálního zabezpečení. Tyto informace se zveřejňují v souladu s čl. 29 odst. 3 písm. c).
9. Zaměstnavatelé poskytují informace uvedené v odst. 1 písm. g) všem svým pracovníkům a zástupcům zaměstnanců svých pracovníků. Zaměstnavatelé poskytnou informace na požádání inspektorátu práce a orgánu pro rovné zacházení. Informace z předchozích čtyř let, jsou-li k dispozici, se rovněž poskytnou na požádání.
10. Pracovníci, zástupci zaměstnanců, inspektoráty práce a orgány pro rovné zacházení mají právo požádat zaměstnavatele o dodatečné vysvětlení a podrobnosti týkající se veškerých poskytnutých údajů, včetně vysvětlení jakýchkoli rozdílů v odměňování žen a mužů. Zaměstnavatelé na takové žádosti odpoví v přiměřené lhůtě prostřednictvím odůvodněné odpovědi. Nejsou-li rozdíly v odměňování žen a mužů odůvodněny objektivními, genderově neutrálními kritérii, zaměstnavatelé v úzké spolupráci se zástupci zaměstnanců, inspektorátem práce nebo orgánem pro rovné zacházení situaci v přiměřené lhůtě napraví.
Čl. 10
Společné posouzení odměňování
1. Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby zaměstnavatelé, kteří mají povinnost podávat zprávy o odměňování podle článku 9, ve spolupráci se zástupci zaměstnanců svých pracovníků provedli společné posouzení odměňování, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
a) zprávy o odměňování vykazují rozdíl v průměrné úrovni odměňování mezi ženami a muži ve výši nejméně 5 % u jakékoli kategorie pracovníků;
b) zaměstnavatel takový rozdíl v průměrné úrovni odměňování neodůvodnil objektivními a genderově neutrálními kritérii;
c) zaměstnavatel tento neodůvodněný rozdíl v průměrné úrovni odměňování nenapravil do šesti měsíců od data předložení zprávy o odměňování.
2. Společné posouzení odměňování se provádí s cílem identifikovat rozdíly v odměňování žen a mužů, které nelze odůvodnit objektivními a genderově neutrálními kritérii, tyto rozdíly napravit a předcházet jim, a jeho součástí jsou:
a) analýza podílu žen a mužů v každé kategorii pracovníků;
b) informace o průměrných úrovních odměňování žen a mužů a doplňkových nebo proměnných složkách za každou kategorii pracovníků;
c) jakékoli rozdíly v průměrných úrovních odměňování žen a mužů v každé kategorii pracovníků;
d) příčiny těchto rozdílů v průměrných úrovních odměňování a objektivní genderově neutrální kritéria, pokud existují, která společně stanoví zástupci zaměstnanců a zaměstnavatel;
e) podíl žen a mužů, u nichž po návratu z mateřské nebo otcovské dovolené, rodičovské dovolené nebo pečovatelské dovolené došlo k jakémukoli zvýšení platu, pokud k takovému zvýšení došlo v dané kategorii pracovníků během období, kdy byla dovolená čerpána;
f) opatření k řešení rozdílů v odměňování, pokud nejsou odůvodněny na základě objektivních a genderově neutrálních kritérií;
g) hodnocení účinnosti opatření vyplývajících z předchozích společných posouzení odměňování.
3. Zaměstnavatelé společné posouzení odměňování zpřístupní pracovníkům a zástupcům zaměstnanců a informují orgán pro monitorování podle čl. 29 odst. 3 písm. d). Na požádání ho poskytnou inspektorátu práce a orgánu pro rovné zacházení.
4. Při provádění opatření vyplývajících ze společného posouzení odměňování je zaměstnavatel povinen odstranit neodůvodněné rozdíly v odměňování v přiměřené lhůtě a v úzké spolupráci se zástupci zaměstnanců v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi. Inspektorát práce nebo orgán pro rovné zacházení mohou být požádány, aby se tohoto procesu účastnily. Provádění opatření zahrnuje analýzu stávajících genderově neutrálních systémů hodnocení a klasifikace práce nebo zavedení těchto systémů s cílem zajistit, aby byla vyloučena jakákoli přímá nebo nepřímá diskriminace v odměňování na základě pohlaví.
ČÁST ČTVRTÁ
§ 21dd
(účinnost 1. 1. 2028)
(1) Pokud zaměstnanec uplatní žádost podle § 306b odst. 4 zákoníku práce, § 68s odst. 5 zákona o vojácích z povolání a § 133c zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů prostřednictvím veřejného ochránce práv, poskytne jeho zaměstnavatel údaje podle těchto předpisů veřejnému ochránci práv, který je následně poskytne žádajícímu zaměstnanci.
(2) V případě, že veřejný ochránce práv zjistí, že by poskytnutí informací podle odst. 1 vedlo k poskytnutí informace o výši odměny za práci nebo jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty jiného zaměstnance informace žádajícímu zaměstnanci neposkytne a informuje jej o svém dalším postupu. Obdobně postupuje v případě, že mu zaměstnavatel informace zaslal podle § 306b odst. 6 či § 306c odst. 3 zákoníku práce či § 133d zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Vedle těchto informací zaměstnavatel na žádost veřejnému ochránci poskytne také
a) zprávu o rozdílech v odměňování ve skupinách prací, pokud má povinnost jí vypracovat podle § 37i zákona o inspekci práce, § 68s odst. 2 zákona o vojácích z povolání a § 133a odst. 3 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů,
b) posouzení odměňování, pokud má povinnost je vypracovat podle § 287a zákoníku práce, § 68s odst. 7 zákona o vojácích z povolání a § 133b zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů,
c) další související relevantní údaje a informace týkající se rozdílu v odměňování žen a mužů či jejich vysvětlení podle § 37i odst. 5 zákona o inspekci práce, § 68s odst. 9 zákona o vojácích z povolání a § 133a odst. 4 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
(3) Veřejný ochránce práv informace podle odstavců 1 a 2 vyhodnotí a se svým hodnocením seznámí dotčeného zaměstnance. Při tom je povinen zachovávat mlčenlivost ohledně informací o výši odměny za práci nebo jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty jiného zaměstnance. V případě zjištění porušení práva na rovné zacházení v oblasti odměňování mu doporučí vhodný postup na ochranu jeho práv.
(4) Zaměstnavatel se může obrátit na veřejného ochránce práv s žádostí o stanovisko k provádění opatření vyplývajících z posouzení odměňování. Veřejný ochránce práv ve svém stanovisku vyhodnotí prováděná opatření a doporučí případně jejich úpravu či přijetí nových opatření. Své stanovisko poskytne zaměstnavateli v přiměřené lhůtě.
(5) Zaměstnanec, který se rozhodl na základě doporučení veřejného ochránce práv domáhat svých práv v soudním řízení, může požádat veřejného ochránce práv o zastupování v tomto řízení podle zvláštního právního předpisu.14) Veřejný ochránce práv si stanoví pravidla pro poskytování zastoupení zaměstnancům před soudy.
(6) Veřejný ochránce práv spolupracuje při své činnosti v oblasti prosazování práva na rovné odměňování žen a mužů, včetně poskytování informací podle § 37f písm. d) zákona o inspekci práce, a zajišťuje komunikaci a výměnu informací s orgány inspekce práce, odborovými organizacemi, organizacemi zaměstnavatelů a Ministerstvem práce a sociálních věcí.
(7) Tímto ustanovením není dotčeno ustanovení § 133e odst. 3 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
14) § 26 odst. 3 občanského soudního řádu a § 35 odst. 4 soudního řádu správního.
32023L0970
Čl. 9 odst. 9 a 10
9. Zaměstnavatelé poskytují informace uvedené v odst. 1 písm. g) všem svým pracovníkům a zástupcům zaměstnanců svých pracovníků. Zaměstnavatelé poskytnou informace na požádání inspektorátu práce a orgánu pro rovné zacházení. Informace z předchozích čtyř let, jsou-li k dispozici, se rovněž poskytnou na požádání.
10. Pracovníci, zástupci zaměstnanců, inspektoráty práce a orgány pro rovné zacházení mají právo požádat zaměstnavatele o dodatečné vysvětlení a podrobnosti týkající se veškerých poskytnutých údajů, včetně vysvětlení jakýchkoli rozdílů v odměňování žen a mužů. Zaměstnavatelé na takové žádosti odpoví v přiměřené lhůtě prostřednictvím odůvodněné odpovědi. Nejsou-li rozdíly v odměňování žen a mužů odůvodněny objektivními, genderově neutrálními kritérii, zaměstnavatelé v úzké spolupráci se zástupci zaměstnanců, inspektorátem práce nebo orgánem pro rovné zacházení situaci v přiměřené lhůtě napraví.
Čl. 10 odst. 3 a 4
3. Zaměstnavatelé společné posouzení odměňování zpřístupní pracovníkům a zástupcům zaměstnanců a informují orgán pro monitorování podle čl. 29 odst. 3 písm. d). Na požádání ho poskytnou inspektorátu práce a orgánu pro rovné zacházení.
4. Při provádění opatření vyplývajících ze společného posouzení odměňování je zaměstnavatel povinen odstranit neodůvodněné rozdíly v odměňování v přiměřené lhůtě a v úzké spolupráci se zástupci zaměstnanců v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi. Inspektorát práce nebo orgán pro rovné zacházení mohou být požádány, aby se tohoto procesu účastnily. Provádění opatření zahrnuje analýzu stávajících genderově neutrálních systémů hodnocení a klasifikace práce nebo zavedení těchto systémů s cílem zajistit, aby byla vyloučena jakákoli přímá nebo nepřímá diskriminace v odměňování na základě pohlaví.
Čl. 12 odst. 3
3. Členské státy mohou rozhodnout, že pokud by zveřejnění informací podle článků 7, 9 a 10 vedlo k přímému nebo nepřímému zveřejnění odměny identifikovatelného pracovníka, mají přístup k těmto informacím pouze zástupci zaměstnanců, inspektorát práce nebo orgán pro rovné zacházení. Tito zástupci zaměstnanců nebo orgán pro rovné zacházení upozorní pracovníky na možný nárok podle této směrnice, aniž by zveřejnili skutečnou úroveň odměny jednotlivých pracovníků vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Pro účely monitorování podle článku 29 se informace zpřístupní bez omezení.
Čl. 15
Řízení jménem nebo na podporu pracovníků
Členské státy zajistí, aby se sdružení, organizace, orgány pro rovné zacházení a zástupci zaměstnanců nebo jiné právní subjekty, které mají v souladu s kritérii stanovenými vnitrostátním právem oprávněný zájem na zajištění rovnosti mezi muži a ženami, mohli účastnit jakéhokoli správního nebo soudního řízení ve věci údajného porušení práv nebo povinností týkajících se zásady stejné odměny. Mohou jednat jménem nebo na podporu pracovníků, kteří se stali údajnými obětmi porušení jakýchkoli práv nebo povinností souvisejících se zásadou stejné odměny, pokud k tomu dají tyto osoby souhlas.
Čl. 28
Orgány pro rovné zacházení
1. Aniž jsou dotčeny pravomoci inspektorátů práce nebo jiných subjektů prosazujících práva pracovníků, včetně sociálních partnerů, jsou ve věcech spadajících do oblasti působnosti této směrnice příslušné orgány pro rovné zacházení.
2. Členské státy přijmou v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi aktivní opatření k zajištění úzké spolupráce a koordinace mezi inspektoráty práce, orgány pro rovné zacházení a případně sociálními partnery, pokud jde o zásadu stejné odměny.
3. Členské státy poskytnou orgánům pro rovné zacházení přiměřené zdroje nezbytné pro účinný výkon jejich funkcí s ohledem na dodržování práva na stejnou odměnu.
ČÁST PÁTÁ
§ 35 odst. 4
(účinnost 1. 1. 2027)
(4) Domáhá-li se soudní ochrany účastník, který tvrdí, že došlo správním orgánem k jeho diskriminaci z důvodu pohlaví, národního, sociálního nebo rasového původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, barvy pleti, jazyka, náboženství, víry, světového názoru, politického nebo jiného smýšlení, zdravotního postižení, věku, majetku, rodu nebo jiného postavení, anebo sexuální orientace, může být zastoupen též právnickou osobou, vzniklou na základě zvláštního zákona,6) k jejímž činnostem, uvedeným ve stanovách, patří ochrana před takovou diskriminací, nebo veřejným ochráncem práv. Za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen.
32023L0970
Čl. 15
Řízení jménem nebo na podporu pracovníků
Členské státy zajistí, aby se sdružení, organizace, orgány pro rovné zacházení a zástupci zaměstnanců nebo jiné právní subjekty, které mají v souladu s kritérii stanovenými vnitrostátním právem oprávněný zájem na zajištění rovnosti mezi muži a ženami, mohli účastnit jakéhokoli správního nebo soudního řízení ve věci údajného porušení práv nebo povinností týkajících se zásady stejné odměny. Mohou jednat jménem nebo na podporu pracovníků, kteří se stali údajnými obětmi porušení jakýchkoli práv nebo povinností souvisejících se zásadou stejné odměny, pokud k tomu dají tyto osoby souhlas.
ČÁST ŠESTÁ
§ 45 odst. 1 písm. k)
(účinnost 1. 1. 2028)
Základní povinnosti příslušníka
(1) Příslušník je povinen
…
k) neužívat informace získané postupem podle § 133c odst. 2 k jinému účelu než k výkonu svého práva na rovné zacházení v oblasti odměňování.
32023L0970
Čl. 7 odst. 6
6. Zaměstnavatelé mohou po pracovnících, kteří získali informace podle tohoto článku, požadovat, aby tyto informace s výjimkou informací týkajících se jejich vlastní odměny nebo úrovně odměňování nepoužívali k žádnému jinému účelu než k výkonu svého práva na stejnou odměnu.
ČÁST ŠESTÁ
§ 77 odst. 9
(účinnost 1. 1. 2028)
(9) Dojde-li ve služebním poměru k porušení práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení jiným jednáním než rozhodnutím služebního funkcionáře, má příslušník právo domáhat se u soudu, aby bylo upuštěno od tohoto porušování, aby byly odstraněny jeho následky a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění, včetně zadostiučinění v penězích, toto právo má příslušník i v případě, že jeho služební poměr již skončil. Výši náhrady určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a okolnostem, za nichž k porušení práv a povinností došlo.
32023L0970
Čl. 16 odst. 3
3. Náhrada nebo vyrovnání má pracovníka, který utrpěl škodu, postavit do situace, v jaké by byl, kdyby nebyl diskriminován na základě pohlaví nebo pokud by nedošlo k porušení žádných práv nebo povinností týkajících se zásady stejné odměny. Členské státy zajistí, aby náhrada nebo vyrovnání zahrnovaly plnou náhradu nevyplacené odměny a souvisejících prémií nebo věcného plnění, náhradu za ušlé příležitosti, nemajetkovou újmu, jakoukoli škodu způsobenou jinými relevantními faktory, mezi něž může patřit diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, jakož i úroky z prodlení.
ČÁST ŠESTÁ
§ 77 odst. 13
(účinnost 1. 1. 2028)
(13) Bezpečnostní sbor je povinen příslušníky nejméně jednou v kalendářním roce informovat o jejich právu žádat o informace podle § 133c.
32023L0970
Čl. 7 odst. 3
3. Zaměstnavatelé každoročně všechny pracovníky informují o jejich právu dostávat informace uvedené v odstavci 1 a o krocích, které má pracovník k uplatnění tohoto práva podniknout.
ČÁST ŠESTÁ
§ 99a
(účinnost 1. 1. 2027)
Zvláštní odpovědnost za porušení práva na rovné zacházení
Došlo-li nezákonným rozhodnutím služebního funkcionáře k porušení práv a povinností vyplývajících z práva příslušníka na rovné zacházení, má příslušník nárok na náhradu škody a přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, včetně zadostiučinění v penězích.
32023L0970
Čl. 16
Právo na náhradu
1. Členské státy zajistí, aby měl každý pracovník, kterému byla způsobena škoda v důsledku porušení některých z práv nebo povinností týkajících se zásady stejné odměny, právo požadovat a získat za tuto škodu plnou náhradu nebo vyrovnání, jak stanoví dotčený členský stát.
2. Náhrada nebo vyrovnání uvedené v odstavci 1 musí být skutečnou a účinnou náhradou nebo vyrovnáním za způsobené ztráty či škodu, jak stanoví dotčený členský stát, a to způsobem, který je odrazující a přiměřený.
3. Náhrada nebo vyrovnání má pracovníka, který utrpěl škodu, postavit do situace, v jaké by byl, kdyby nebyl diskriminován na základě pohlaví nebo pokud by nedošlo k porušení žádných práv nebo povinností týkajících se zásady stejné odměny. Členské státy zajistí, aby náhrada nebo vyrovnání zahrnovaly plnou náhradu nevyplacené odměny a souvisejících prémií nebo věcného plnění, náhradu za ušlé příležitosti, nemajetkovou újmu, jakoukoli škodu způsobenou jinými relevantními faktory, mezi něž může patřit diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, jakož i úroky z prodlení.
4. Taková náhrada nebo vyrovnání nejsou omezeny předem stanovenou horní hranicí.
ČÁST ŠESTÁ
§ 133a
(účinnost 1. 1. 2027)
Transparentnost odměňování příslušnic a příslušníků
Odměňováním se pro účely této hlavy rozumí poskytování služebního příjmu, jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty příslušnicím a příslušníkům v souvislosti se služebním poměrem.
32023L0970
Čl. 3 odst. 1 písm. a)
1. Pro účely této směrnice se rozumí:
a) „odměnou“ obvyklá základní či minimální mzda nebo plat a veškeré ostatní odměny, jež zaměstnavatel přímo nebo nepřímo, v hotovosti nebo v podobě věcného plnění (doplňkové nebo proměnné složky) vyplácí pracovníkovi v souvislosti se zaměstnáním;
ČÁST ŠESTÁ
§ 133a
(účinnost 1. 1. 2028)
Transparentnost odměňování příslušnic a příslušníků
(1) Odměňováním se pro účely této hlavy rozumí poskytování služebního příjmu, jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty příslušnicím a příslušníkům v souvislosti se služebním poměrem.
(2) Hlášené údaje, které bezpečnostní sbor vykazuje v jednotném měsíčním hlášení podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, využívá Ministerstvo práce a sociálních věcí pro výpočet statistických údajů o rozdílu v odměňování příslušnic a příslušníků a jejich zveřejnění podle § 37f zákona o inspekci práce. Rozsah statistických údajů a způsob jejich výpočtu stanoví vláda nařízením.
(3) Bezpečnostní sbor za každý kalendářní rok zpracuje a Ministerstvu práce a sociálních věcí do 30. dubna následujícího roku datovou schránkou doručí statistické údaje o rozdílech v odměňování příslušnic a příslušníků v každé z jednotlivých skupin činností v bezpečnostním sboru odstupňovaných podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti; rozdíly v odměňování příslušnic a příslušníků může odůvodnit. Rozsah statistických údajů a způsob jejich výpočtu stanoví vláda nařízením.
(4) Statistické údaje o rozdílech v odměňování příslušnic a příslušníků podle odstavce 3 bezpečnostní sbor do 30. dubna následujícího roku zveřejní způsobem dostupným všem příslušníkům. Poskytne je také odborovým organizacím, které v něm působí, a na základě písemné žádosti orgánu uvedenému v § 86 odst. 3 a veřejnému ochránci práv. Požádá-li příslušník, odborová organizace, orgán uvedený v § 86 odst. 3 nebo veřejný ochránce práv o vysvětlení poskytnutých statistických údajů, bezpečnostní sbor jim požadované informace poskytne bez zbytečného odkladu.
32023L0970
Čl. 9
Podávání zpráv o rozdílech v odměňování žen a mužů
1. Členské státy zajistí, aby zaměstnavatelé poskytli následující informace týkající se jejich organizace v souladu s tímto článkem:
a) rozdíl v odměňování žen a mužů;
b) rozdíl v odměňování žen a mužů v doplňkových nebo proměnných složkách;
c) medián rozdílu v odměňování žen a mužů;
d) medián rozdílu v odměňování žen a mužů v doplňkových nebo proměnných složkách;
e) podíl žen a mužů, kteří dostávají doplňkové nebo proměnné složky;
f) podíl žen a mužů v každém pásmu kvartilu odměňování;
g) rozdíl v odměňování žen a mužů mezi pracovníky podle kategorií pracovníků v členění podle běžné základní mzdy nebo platu a doplňkových nebo proměnných složek.
2. Zaměstnavatelé s 250 nebo více pracovníky poskytnou do 7. června 2027a poté každoročně informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
3. Zaměstnavatelé se 150 až 249 pracovníky poskytnou do 7. června 2027a poté každé tři roky informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
4. Zaměstnavatelé se 100 až 149 pracovníky poskytnou do 7. června 2031a poté každé tři roky informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
5. Členské státy nebrání zaměstnavatelům s méně než 100 pracovníky v tom, aby informace uvedené v odstavci 1 poskytovali dobrovolně. Členské státy mohou v souladu s vnitrostátními právními předpisy požadovat od zaměstnavatelů s méně než 100 pracovníky, aby poskytli informace o odměňování.
6. Přesnost informací potvrdí vedení zaměstnavatele po konzultaci se zástupci zaměstnanců. Zástupci zaměstnanců mají přístup k metodikám používaným zaměstnavatelem.
7. Informace uvedené v odst. 1 písm. a) až g) tohoto článku se sdělují orgánu odpovědnému za shromažďování a zveřejňování těchto údajů podle čl. 29 odst. 3 písm. c). Zaměstnavatel může zveřejňovat informace uvedené v odst. 1 písm. a) až f) tohoto článku na svých internetových stránkách nebo jiným způsobem.
8. Členské státy mohou shromáždit informace stanovené v odst. 1 písm. a) až f) tohoto článku samy na základě správních údajů, jako jsou údaje poskytované zaměstnavateli daňovým orgánům nebo orgánům sociálního zabezpečení. Tyto informace se zveřejňují v souladu s čl. 29 odst. 3 písm. c).
9. Zaměstnavatelé poskytují informace uvedené v odst. 1 písm. g) všem svým pracovníkům a zástupcům zaměstnanců svých pracovníků. Zaměstnavatelé poskytnou informace na požádání inspektorátu práce a orgánu pro rovné zacházení. Informace z předchozích čtyř let, jsou-li k dispozici, se rovněž poskytnou na požádání.
10. Pracovníci, zástupci zaměstnanců, inspektoráty práce a orgány pro rovné zacházení mají právo požádat zaměstnavatele o dodatečné vysvětlení a podrobnosti týkající se veškerých poskytnutých údajů, včetně vysvětlení jakýchkoli rozdílů v odměňování žen a mužů. Zaměstnavatelé na takové žádosti odpoví v přiměřené lhůtě prostřednictvím odůvodněné odpovědi. Nejsou-li rozdíly v odměňování žen a mužů odůvodněny objektivními, genderově neutrálními kritérii, zaměstnavatelé v úzké spolupráci se zástupci zaměstnanců, inspektorátem práce nebo orgánem pro rovné zacházení situaci v přiměřené lhůtě napraví.
ČÁST ŠESTÁ
§ 133b
(účinnost 1. 1. 2028)
Zpráva o posouzení odměňování příslušnic a příslušníků
(1) Bezpečnostní sbor je povinen vypracovat zprávu o posouzení odměňování příslušnic a příslušníků a projednat ji s odborovými organizacemi, které v něm působí, jestliže
a) v některé z jednotlivých skupin činností v bezpečnostním sboru odstupňovaných podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykázal při postupu podle § 133a odst. 3 statistický údaj o rozdílu v odměňování příslušnic a příslušníků přesahující 5 %,
b) rozdíl v odměňování příslušnic a příslušníků nezdůvodnil pomocí objektivních a genderově neutrálních kritérií podle tohoto zákona a
c) neodůvodněný rozdíl v odměňování příslušnic a příslušníků neodstranil do 6 měsíců ode dne předání údajů podle § 133a odst. 3.
(2) Na zprávu o posouzení odměňování příslušnic a příslušníků se obdobně použijí ustanovení zákoníku práce o posouzení odměňování. Opatření k odstranění neodůvodněných rozdílů v odměňování příslušnic a příslušníků navržená ve zprávě o posouzení odměňování bezpečnostní sbor realizuje ve lhůtách stanovených v této zprávě; o stanovisko k jejich realizaci může požádat orgán uvedený v § 86 odst. 3 nebo veřejného ochránce práv.
(3) Bezpečnostní sbor zprávu o posouzení odměňování příslušnic a příslušníků poskytne Ministerstvu práce a sociálních věcí.
(4) Bezpečnostní sbor zprávu o posouzení odměňování příslušnic a příslušníků zveřejní způsobem dostupným všem příslušníkům. Poskytne ji také odborovým organizacím, které v něm působí, a na základě písemné žádosti orgánu uvedenému v § 86 odst. 3 a veřejnému ochránci práv.
32023L0970
Čl. 10
Společné posouzení odměňování
1. Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby zaměstnavatelé, kteří mají povinnost podávat zprávy o odměňování podle článku 9, ve spolupráci se zástupci zaměstnanců svých pracovníků provedli společné posouzení odměňování, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
a) zprávy o odměňování vykazují rozdíl v průměrné úrovni odměňování mezi ženami a muži ve výši nejméně 5 % u jakékoli kategorie pracovníků;
b) zaměstnavatel takový rozdíl v průměrné úrovni odměňování neodůvodnil objektivními a genderově neutrálními kritérii;
c) zaměstnavatel tento neodůvodněný rozdíl v průměrné úrovni odměňování nenapravil do šesti měsíců od data předložení zprávy o odměňování.
2. Společné posouzení odměňování se provádí s cílem identifikovat rozdíly v odměňování žen a mužů, které nelze odůvodnit objektivními a genderově neutrálními kritérii, tyto rozdíly napravit a předcházet jim, a jeho součástí jsou:
a) analýza podílu žen a mužů v každé kategorii pracovníků;
b) informace o průměrných úrovních odměňování žen a mužů a doplňkových nebo proměnných složkách za každou kategorii pracovníků;
c) jakékoli rozdíly v průměrných úrovních odměňování žen a mužů v každé kategorii pracovníků;
d) příčiny těchto rozdílů v průměrných úrovních odměňování a objektivní genderově neutrální kritéria, pokud existují, která společně stanoví zástupci zaměstnanců a zaměstnavatel;
e) podíl žen a mužů, u nichž po návratu z mateřské nebo otcovské dovolené, rodičovské dovolené nebo pečovatelské dovolené došlo k jakémukoli zvýšení platu, pokud k takovému zvýšení došlo v dané kategorii pracovníků během období, kdy byla dovolená čerpána;
f) opatření k řešení rozdílů v odměňování, pokud nejsou odůvodněny na základě objektivních a genderově neutrálních kritérií;
g) hodnocení účinnosti opatření vyplývajících z předchozích společných posouzení odměňování.
3. Zaměstnavatelé společné posouzení odměňování zpřístupní pracovníkům a zástupcům zaměstnanců a informují orgán pro monitorování podle čl. 29 odst. 3 písm. d). Na požádání ho poskytnou inspektorátu práce a orgánu pro rovné zacházení.
4. Při provádění opatření vyplývajících ze společného posouzení odměňování je zaměstnavatel povinen odstranit neodůvodněné rozdíly v odměňování v přiměřené lhůtě a v úzké spolupráci se zástupci zaměstnanců v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi. Inspektorát práce nebo orgán pro rovné zacházení mohou být požádány, aby se tohoto procesu účastnily. Provádění opatření zahrnuje analýzu stávajících genderově neutrálních systémů hodnocení a klasifikace práce nebo zavedení těchto systémů s cílem zajistit, aby byla vyloučena jakákoli přímá nebo nepřímá diskriminace v odměňování na základě pohlaví.
ČÁST ŠESTÁ
§ 133c
(účinnost 1. 1. 2028)
Individuální žádost
(1) Bezpečnostní sbor poskytne příslušníkovi na žádost informace o výši jeho odměňování za předchozí kalendářní rok, včetně přepočtu na hodinovou hodnotu. Údaje budou poskytnuty v podobě před odečtením pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. Informace bezpečnostní sbor příslušníkovi předá v písemné podobě, a to do 2 měsíců od doručení žádosti. Budou-li poskytnuté údaje nepřesné nebo neúplné, bezpečnostní sbor je na žádost příslušníka písemně vysvětlí nebo doplní.
(2) Bezpečnostní sbor poskytne příslušníkovi na žádost informace o průměrné výši odměňování ve skupině činností v bezpečnostním sboru odstupňovaných podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, ve které příslušník vykonává službu, za předchozí kalendářní rok, rozdělené podle pohlaví, včetně přepočtu na hodinovou hodnotu. Údaje budou poskytnuty v podobě před odečtením pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. Informace bezpečnostní sbor příslušníkovi předá v písemné podobě, a to do 2 měsíců od doručení žádosti. Budou-li poskytnuté údaje nepřesné nebo neúplné, bezpečnostní sbor je na žádost příslušníka písemně vysvětlí nebo doplní. Stejné informace je povinen poskytnout i veřejnému ochránci práv, pokud jej o to požádá na podnět příslušníka.
(3) Rozsah a způsob výpočtu údajů podle odstavců 1 a 2 stanoví vláda nařízením.
32023L0970
Čl. 7 odst. 1 až 5
Právo na informace
1. Pracovníci mají v souladu s odstavci 2 a 4 právo požadovat a obdržet písemné informace o své individuální úrovni odměny a o průměrných úrovních odměňování rozdělených podle pohlaví pro kategorie pracovníků, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty jako oni.
2. Pracovníci mají v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi možnost požádat o informace uvedené v odstavci 1 a obdržet je prostřednictvím svých zástupců zaměstnanců. Mají mít rovněž možnost požádat o informace a obdržet je prostřednictvím orgánu pro rovné zacházení. Jsou-li obdržené informace nepřesné nebo neúplné, pracovníci mají právo osobně nebo prostřednictvím svých zástupců zaměstnanců požádat o dodatečná přiměřená vysvětlení a podrobnosti týkající se veškerých poskytnutých údajů a obdržet odůvodněnou odpověď.
3.Zaměstnavatelé každoročně všechny pracovníky informují o jejich právu dostávat informace uvedené v odstavci 1 a o krocích, které má pracovník k uplatnění tohoto práva podniknout.
4. Zaměstnavatelé poskytnou informace uvedené v odstavci 1 v přiměřené lhůtě, avšak v každém případě do dvou měsíců ode dne podání žádosti.
5. Pracovníkům nesmí být bráněno v tom, aby sdělovali informace o své odměně pro účely prosazování zásady stejné odměny. Členské státy zejména přijmou opatření zakazující smluvní podmínky, které pracovníkům znemožňují sdělovat informace o jejich odměně.
ČÁST ŠESTÁ
§ 133d
(účinnost 1. 1. 2028)
Speciální postup
(1) Jestliže by splnění povinnosti podle § 133a odst. 4, § 133b odst. 4 nebo § 133c odst. 2 mohlo vést k předání nebo zpřístupnění informace o odměňování konkrétního příslušníka, splní bezpečnostní sbor tuto povinnost pouze vůči veřejnému ochránci práv; jedná-li se o individuální žádost podle § 133c odst. 2, bezpečnostní sbor veřejnému ochránci práv současně sdělí jméno, příjmení a kontaktní údaje příslušníka, který žádost podal.
(2) O postupu podle odstavce 1 bezpečnostní sbor příslušníka, popřípadě příslušníky, vyrozumí bez zbytečného odkladu; ve vyrozumění uvede důvody, které jej k tomuto postupu vedly.
(3) Ustanovení právních předpisů o ochraně utajovaných informací a ochraně osobních údajů nejsou dotčena.
32023L0970
Čl. 12
Ochrana údajů
1. Pokud některé informace poskytované na základě opatření přijatých podle článků 7, 9 a 10 zahrnují zpracování osobních údajů, poskytují se v souladu s nařízením (EU) 2016/679.
2. Žádné osobní údaje zpracované podle článků 7, 9 nebo 10 této směrnice se nepoužijí k jinému účelu než k uplatňování zásady stejné odměny.
3. Členské státy mohou rozhodnout, že pokud by zveřejnění informací podle článků 7, 9 a 10 vedlo k přímému nebo nepřímému zveřejnění odměny identifikovatelného pracovníka, mají přístup k těmto informacím pouze zástupci zaměstnanců, inspektorát práce nebo orgán pro rovné zacházení. Tito zástupci zaměstnanců nebo orgán pro rovné zacházení upozorní pracovníky na možný nárok podle této směrnice, aniž by zveřejnili skutečnou úroveň odměny jednotlivých pracovníků vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Pro účely monitorování podle článku 29 se informace zpřístupní bez omezení.
ČÁST ŠESTÁ
§ 133e
(účinnost 1. 1. 2028)
Společná ustanovení
(1) Na působnost Ministerstva práce a sociálních věcí při sledování rozdílů v odměňování příslušnic a příslušníků se přiměřeně použije ustanovení § 37f zákona o inspekci práce.
(2) Odborová organizace není oprávněna informace, které jí byly předány nebo zpřístupněny při postupu podle této hlavy, užívat k jinému účelu než k výkonu práva na rovné zacházení v oblasti odměňování.
(3) Ustanovení § 133a odst. 3 a 4, § 133b a § 133c odst. 2 se nevztahují na bezpečnostní sbory uvedené v § 205 odst. 1.
32023L0970
Čl. 12
Ochrana údajů
1. Pokud některé informace poskytované na základě opatření přijatých podle článků 7, 9 a 10 zahrnují zpracování osobních údajů, poskytují se v souladu s nařízením (EU) 2016/679.
2. Žádné osobní údaje zpracované podle článků 7, 9 nebo 10 této směrnice se nepoužijí k jinému účelu než k uplatňování zásady stejné odměny.
3. Členské státy mohou rozhodnout, že pokud by zveřejnění informací podle článků 7, 9 a 10 vedlo k přímému nebo nepřímému zveřejnění odměny identifikovatelného pracovníka, mají přístup k těmto informacím pouze zástupci zaměstnanců, inspektorát práce nebo orgán pro rovné zacházení. Tito zástupci zaměstnanců nebo orgán pro rovné zacházení upozorní pracovníky na možný nárok podle této směrnice, aniž by zveřejnili skutečnou úroveň odměny jednotlivých pracovníků vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Pro účely monitorování podle článku 29 se informace zpřístupní bez omezení.
Čl. 29
Monitorování a zvyšování informovanosti
1. Členské státy zajistí jednotné a koordinované monitorování a podporu provádění zásady stejné odměny a uplatňování všech dostupných prostředků nápravy.
2. Každý členský stát určí orgán pro monitorování a podporu provádění vnitrostátních opatření provádějících tuto směrnici (dále jen „orgán pro monitorování“) a přijme nezbytná opatření pro řádné fungování tohoto orgánu. Orgán pro monitorování může být součástí stávajícího orgánu nebo stávajících struktur na vnitrostátní úrovni. Členské státy mohou určit více než jeden orgán pro účely zvyšování informovanosti a shromažďování údajů za předpokladu, že monitorovací a analytické funkce stanovené v odst. 3 písm. b), c) a e) zajišťuje ústřední subjekt.
3. Členské státy zajistí, aby mezi úkoly orgánu pro monitorování patřily:
a) zvyšování informovanosti mezi veřejnými a soukromými podniky a organizacemi, sociálními partnery a veřejností s cílem prosazovat zásadu stejné odměny a právo na transparentnost odměňování, mimo jiné řešením diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám v souvislosti se stejnou odměnou za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty;
b) analýza příčin rozdílů v odměňování žen a mužů a navržení nástrojů, které pomohou posoudit nerovnosti v odměňování, zejména s využitím analytické práce a nástrojů institutu EIGE;
c) shromažďování informací obdržených od zaměstnavatelů podle čl. 9 odst. 7 a okamžité zveřejnění informací uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. a) až f) snadno přístupným a uživatelsky přívětivým způsobem, jenž umožňuje srovnání mezi zaměstnavateli, odvětvími a regiony dotčeného členského státu, a zpřístupnění dostupných informací za předchozí čtyři roky;
d) shromažďování zpráv o společném posouzení odměňování na základě čl. 10 odst. 3;
e) agregace údajů o počtu a typech stížností na diskriminaci v odměňování podaných u příslušných orgánů, včetně orgánů pro rovné zacházení, a o žalobách podaných u vnitrostátních soudů.
4. Do 7. června 2028 a poté každé dva roky poskytnou členské státy Komisi v jediném podání údaje uvedené v odst. 3 písm. c), d) a e).
ČÁST ŠESTÁ
§ 207 odst. 4
(účinnost 1. 1. 2027)
(4) Lhůta pro uplatnění nároku vyplývajícího z porušení práva na rovné zacházení činí 3 roky a začne běžet dnem, kdy se příslušník dozví, že k porušení těchto práv došlo. Nárok se promlčí, jestliže nebyl uplatněn ve lhůtě 10 let ode dne skončení služebního poměru, v jehož průběhu k porušení práva na rovné zacházení došlo.
32023L0970
Čl. 21
1. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní pravidla použitelná na promlčecí lhůtu pro podání žaloby týkající se práva na stejnou odměnu stanovila okamžik, kdy tato lhůta začíná běžet, její délku a okolnosti, za nichž může být její běh pozastaven nebo přerušen. Promlčecí lhůta nezačne běžet dříve, než si je žalobce daného porušení vědom nebo než u něj lze důvodně předpokládat, že o něm ví. Členské státy mohou rozhodnout, že promlčecí lhůta nezačne běžet, pokud dané porušení trvá, nebo před ukončením pracovní smlouvy nebo pracovněprávního vztahu. Uvedená promlčecí lhůta nesmí být kratší než tři roky.
2. Členské státy zajistí, aby byl běh promlčecí lhůty pozastaven nebo v závislosti na vnitrostátních právních předpisech přerušen, jakmile žalobce podá zaměstnavateli stížnost nebo zahájí řízení před soudem, a to přímo nebo prostřednictvím zástupců zaměstnanců, inspektorátu práce nebo orgánu pro rovné zacházení.
3. Tento článek se nevztahuje na pravidla týkající se zániku nároků.
ČÁST SEDMÁ
§ 1 poznámka pod čarou
(účinnost 1. 1. 2027)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie78) a upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, působnost a příslušnost orgánů inspekce práce, práva a povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností.
__________________________
78) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu ("nařízení o systému IMI").
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování.
32023L0970
Čl. 34 odst. 2
2. Předpisy uvedené v odstavci 1 přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
ČÁST SEDMÁ
§ 4 odst. 1 písm. l)
(účinnost 1. 1. 2028)
(1) Úřad
…
l) spolupracuje s ministerstvem a Veřejným ochráncem práv při výkonu jejich působnosti v oblasti rovného zacházení v odměňování.
32023L0970
Čl. 28 odst. 2
2. Členské státy přijmou v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi aktivní opatření k zajištění úzké spolupráce a koordinace mezi inspektoráty práce, orgány pro rovné zacházení a případně sociálními partnery, pokud jde o zásadu stejné odměny.
ČÁST SEDMÁ
§ 10
(účinnost 1. 1. 2028)
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance tím, že poruší povinnosti vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající z § 62, 277, 279, 280, 287, § 287c odst. 1 a 3 a § 339 odst. 1 zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
32023L0970
Čl. 23
Sankce
1. Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění provádění takto stanovených sankcí a neprodleně oznámí Komisi uvedené sankce a opatření a veškeré následné změny, které se jich týkají.
2. Členské státy zajistí, aby sankce uvedené v odstavci 1 zaručovaly skutečný odrazující účinek, pokud jde o porušování práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Tyto sankce zahrnují pokuty stanovené podle vnitrostátních právních předpisů.
3. Sankce uvedené v odstavci 1 zohlední veškeré relevantní přitěžující nebo polehčující okolnosti vztahující se na okolnosti porušení, které mohou zahrnovat diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám.
4. Členské státy zajistí, aby se v případě opakovaného porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny uplatňovaly zvláštní sankce.
5. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění účinného uplatňování sankcí stanovených podle tohoto článku v praxi.
ČÁST SEDMÁ
§ 11
(účinnost 1. 1. 2027)
Přestupky na úseku rovného zacházení
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku rovného zacházení tím, že
a) nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání,
b) diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce),
c) postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,
d) neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu39),
e) omezí zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy, platu nebo odměny z dohody odměny za práci a s informacemi o jiných peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty, které mu poskytuje.,
f) nevytvoří systém odměňování podle § 109a zákoníku práce, nebo
g) nevytvoří systém poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty podle § 306a zákoníku práce, pokud taková plnění zaměstnancům poskytuje.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a), b), nebo c) nebo f) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
b) písm. d) a e) nebo g) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.
32023L0970
Čl. 23
Sankce
1. Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění provádění takto stanovených sankcí a neprodleně oznámí Komisi uvedené sankce a opatření a veškeré následné změny, které se jich týkají.
2. Členské státy zajistí, aby sankce uvedené v odstavci 1 zaručovaly skutečný odrazující účinek, pokud jde o porušování práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Tyto sankce zahrnují pokuty stanovené podle vnitrostátních právních předpisů.
3. Sankce uvedené v odstavci 1 zohlední veškeré relevantní přitěžující nebo polehčující okolnosti vztahující se na okolnosti porušení, které mohou zahrnovat diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám.
4. Členské státy zajistí, aby se v případě opakovaného porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny uplatňovaly zvláštní sankce.
5. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění účinného uplatňování sankcí stanovených podle tohoto článku v praxi.
ČÁST SEDMÁ
§ 11
(účinnost 1. 1. 2028)
Přestupky na úseku rovného zacházení
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku rovného zacházení tím, že
a) nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání,
b) diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce),
c) postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,
d) neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu39),
e) omezí zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho odměny za práci a s informacemi o jiných peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty, které mu poskytuje,
f) nevytvoří systém odměňování podle § 109a zákoníku práce,
g) nevytvoří systém poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty podle § 306a zákoníku práce, pokud taková plnění zaměstnancům poskytuje.,
h) poruší některou z povinností stanovených v § 287a, 287b, 287d a 287e zákoníku práce,
i) poruší některou z povinností stanovených v § 306b odst. 1, 3, a 7 zákoníku práce,
j) nezveřejní údaje podle § 306c zákoníku práce nebo je neposkytne odborové organizaci a radě zaměstnanců,
k) poruší povinnost stanovenou v § 306d zákoníku práce, nebo
l) nesplní některou z povinností stanovených v § 37i odst. 1 a 2.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a), b), c), nebo f), h) a l) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
b) písm. d), a e), nebo g) až k) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.
32023L0970
Čl. 23
Sankce
1. Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění provádění takto stanovených sankcí a neprodleně oznámí Komisi uvedené sankce a opatření a veškeré následné změny, které se jich týkají.
2. Členské státy zajistí, aby sankce uvedené v odstavci 1 zaručovaly skutečný odrazující účinek, pokud jde o porušování práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Tyto sankce zahrnují pokuty stanovené podle vnitrostátních právních předpisů.
3. Sankce uvedené v odstavci 1 zohlední veškeré relevantní přitěžující nebo polehčující okolnosti vztahující se na okolnosti porušení, které mohou zahrnovat diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám.
4. Členské státy zajistí, aby se v případě opakovaného porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny uplatňovaly zvláštní sankce.
5. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění účinného uplatňování sankcí stanovených podle tohoto článku v praxi.
ČÁST SEDMÁ
§ 11a
(účinnost 1. 1. 2027)
Přestupky na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců
(1) Fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců tím, že
a) naruší soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele některým ze způsobů uvedených v § 316 odst. 2 zákoníku práce,
b) neinformuje zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění podle § 316 odst. 3 zákoníku práce, nebo
c) v rozporu s § 316 odst. 4 zákoníku práce vyžaduje od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem., nebo
d) poruší povinnost stanovenou v § 30 odst. 2 zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), nebo c), nebo d),
b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b).
32023L0970
Čl. 23
Sankce
1. Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění provádění takto stanovených sankcí a neprodleně oznámí Komisi uvedené sankce a opatření a veškeré následné změny, které se jich týkají.
2. Členské státy zajistí, aby sankce uvedené v odstavci 1 zaručovaly skutečný odrazující účinek, pokud jde o porušování práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Tyto sankce zahrnují pokuty stanovené podle vnitrostátních právních předpisů.
3. Sankce uvedené v odstavci 1 zohlední veškeré relevantní přitěžující nebo polehčující okolnosti vztahující se na okolnosti porušení, které mohou zahrnovat diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám.
4. Členské státy zajistí, aby se v případě opakovaného porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny uplatňovaly zvláštní sankce.
5. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění účinného uplatňování sankcí stanovených podle tohoto článku v praxi.
ČÁST SEDMÁ
§ 12
(účinnost 1. 1. 2027)
Přestupky na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že
a) poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,
b) neuzavře písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti,
c) nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,
d) poruší některou z povinností stanovených v § 37, 37a, 77a nebo v § 77b zákoníku práce,
e) poruší povinnost stanovenou v § 77 odst. 4 zákoníku práce,
f) nesplní informační povinnost podle § 279 odst. 1 písm. j) zákoníku práce,
g) poruší povinnost stanovenou v § 35 zákoníku práce., nebo
h) poruší povinnost stanovenou v § 30 odst. 3 zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a), c) a g) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč,
b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč,
c) písm. d) až f) a h) lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
32023L0970
Čl. 23
Sankce
1. Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění provádění takto stanovených sankcí a neprodleně oznámí Komisi uvedené sankce a opatření a veškeré následné změny, které se jich týkají.
2. Členské státy zajistí, aby sankce uvedené v odstavci 1 zaručovaly skutečný odrazující účinek, pokud jde o porušování práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Tyto sankce zahrnují pokuty stanovené podle vnitrostátních právních předpisů.
3. Sankce uvedené v odstavci 1 zohlední veškeré relevantní přitěžující nebo polehčující okolnosti vztahující se na okolnosti porušení, které mohou zahrnovat diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám.
4. Členské státy zajistí, aby se v případě opakovaného porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny uplatňovaly zvláštní sankce.
5. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění účinného uplatňování sankcí stanovených podle tohoto článku v praxi.
ČÁST SEDMÁ
§ 23
(účinnost 1. 1. 2028)
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance tím, že poruší povinnosti vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající z § 62, 277, 279, 280, 287, § 287c odst. 1 a 3 a § 339 odst. 1 zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
32023L0970
Čl. 23
Sankce
1. Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění provádění takto stanovených sankcí a neprodleně oznámí Komisi uvedené sankce a opatření a veškeré následné změny, které se jich týkají.
2. Členské státy zajistí, aby sankce uvedené v odstavci 1 zaručovaly skutečný odrazující účinek, pokud jde o porušování práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Tyto sankce zahrnují pokuty stanovené podle vnitrostátních právních předpisů.
3. Sankce uvedené v odstavci 1 zohlední veškeré relevantní přitěžující nebo polehčující okolnosti vztahující se na okolnosti porušení, které mohou zahrnovat diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám.
4. Členské státy zajistí, aby se v případě opakovaného porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny uplatňovaly zvláštní sankce.
5. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění účinného uplatňování sankcí stanovených podle tohoto článku v praxi.
ČÁST SEDMÁ
§ 24
(účinnost 1. 1. 2027)
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku rovného zacházení
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku rovného zacházení tím, že
a) nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání,
b) diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce),
c) postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,
d) neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu39),
e) omezí zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy, platu nebo odměny z dohody odměny za práci a s informacemi o jiných peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty, které mu poskytuje.,
f) nevytvoří systém odměňování podle § 109a zákoníku práce, nebo
g) nevytvoří systém poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty podle § 306a zákoníku práce, pokud taková plnění zaměstnancům poskytuje.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a), b), nebo c) nebo f) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
b) písm. d) a e) nebo g) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.
32023L0970
Čl. 23
Sankce
1. Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění provádění takto stanovených sankcí a neprodleně oznámí Komisi uvedené sankce a opatření a veškeré následné změny, které se jich týkají.
2. Členské státy zajistí, aby sankce uvedené v odstavci 1 zaručovaly skutečný odrazující účinek, pokud jde o porušování práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Tyto sankce zahrnují pokuty stanovené podle vnitrostátních právních předpisů.
3. Sankce uvedené v odstavci 1 zohlední veškeré relevantní přitěžující nebo polehčující okolnosti vztahující se na okolnosti porušení, které mohou zahrnovat diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám.
4. Členské státy zajistí, aby se v případě opakovaného porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny uplatňovaly zvláštní sankce.
5. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění účinného uplatňování sankcí stanovených podle tohoto článku v praxi.
ČÁST SEDMÁ
§ 24
(účinnost 1. 1. 2028)
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku rovného zacházení
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku rovného zacházení tím, že
a) nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání,
b) diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce),
c) postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,
d) neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu39),
e) omezí zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho odměny za práci a s informacemi o jiných peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty, které mu poskytuje,
f) nevytvoří systém odměňování podle § 109a zákoníku práce,
g) nevytvoří systém poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty podle § 306a zákoníku práce, pokud taková plnění zaměstnancům poskytuje.,
h) poruší některou z povinností stanovených v § 287a, 287b, 287d a 287e zákoníku práce,
i) poruší některou z povinností stanovených v § 306b odst. 1, 3 a 7 zákoníku práce,
j) nezveřejní údaje podle § 306c zákoníku práce nebo je neposkytne odborové organizaci a radě zaměstnanců,
k) poruší povinnost stanovenou v § 306d zákoníku práce, nebo
l) nesplní některou z povinností stanovených v § 37i odst. 1 a 2.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a), b), c), nebo f), h) a l) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
b) písm. d), a e), nebo g) až k) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.
32023L0970
Čl. 23
Sankce
1. Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění provádění takto stanovených sankcí a neprodleně oznámí Komisi uvedené sankce a opatření a veškeré následné změny, které se jich týkají.
2. Členské státy zajistí, aby sankce uvedené v odstavci 1 zaručovaly skutečný odrazující účinek, pokud jde o porušování práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Tyto sankce zahrnují pokuty stanovené podle vnitrostátních právních předpisů.
3. Sankce uvedené v odstavci 1 zohlední veškeré relevantní přitěžující nebo polehčující okolnosti vztahující se na okolnosti porušení, které mohou zahrnovat diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám.
4. Členské státy zajistí, aby se v případě opakovaného porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny uplatňovaly zvláštní sankce.
5. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění účinného uplatňování sankcí stanovených podle tohoto článku v praxi.
ČÁST SEDMÁ
§ 24a
(účinnost 1. 1. 2027)
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců tím, že
a) naruší soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele některým ze způsobů uvedených v § 316 odst. 2 zákoníku práce,
b) neinformuje zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění podle § 316 odst. 3 zákoníku práce, nebo
c) v rozporu s § 316 odst. 4 zákoníku práce vyžaduje od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem., nebo
d) poruší povinnost stanovenou v § 30 odst. 2 zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), nebo c), nebo d),
b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b).
32023L0970
Čl. 23
Sankce
1. Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění provádění takto stanovených sankcí a neprodleně oznámí Komisi uvedené sankce a opatření a veškeré následné změny, které se jich týkají.
2. Členské státy zajistí, aby sankce uvedené v odstavci 1 zaručovaly skutečný odrazující účinek, pokud jde o porušování práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Tyto sankce zahrnují pokuty stanovené podle vnitrostátních právních předpisů.
3. Sankce uvedené v odstavci 1 zohlední veškeré relevantní přitěžující nebo polehčující okolnosti vztahující se na okolnosti porušení, které mohou zahrnovat diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám.
4. Členské státy zajistí, aby se v případě opakovaného porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny uplatňovaly zvláštní sankce.
5. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění účinného uplatňování sankcí stanovených podle tohoto článku v praxi.
ČÁST SEDMÁ
§ 25
(účinnost 1. 1. 2027)
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že
a) poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,
b) neuzavře písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti,
c) nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,
d) poruší některou z povinností stanovených v § 37, 37a, 77a nebo v § 77b zákoníku práce,
e) poruší povinnost stanovenou v § 77 odst. 4 zákoníku práce,
f) nesplní informační povinnost podle § 279 odst. 1 písm. j) zákoníku práce,
g) poruší povinnost stanovenou v § 35 zákoníku práce., nebo
h) poruší povinnost stanovenou v § 30 odst. 3 zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a), c) a g) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč,
b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč,
c) písm. d) až f) a h) lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
32023L0970
Čl. 23
Sankce
1. Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění provádění takto stanovených sankcí a neprodleně oznámí Komisi uvedené sankce a opatření a veškeré následné změny, které se jich týkají.
2. Členské státy zajistí, aby sankce uvedené v odstavci 1 zaručovaly skutečný odrazující účinek, pokud jde o porušování práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny. Tyto sankce zahrnují pokuty stanovené podle vnitrostátních právních předpisů.
3. Sankce uvedené v odstavci 1 zohlední veškeré relevantní přitěžující nebo polehčující okolnosti vztahující se na okolnosti porušení, které mohou zahrnovat diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám.
4. Členské státy zajistí, aby se v případě opakovaného porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny uplatňovaly zvláštní sankce.
5. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění účinného uplatňování sankcí stanovených podle tohoto článku v praxi.
ČÁST SEDMÁ
§ 37d
(účinnost 1. 1. 2027)
Zaměstnavatel sděluje ministerstvu prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele údaje rozhodné pro určení velikosti zaměstnavatele a pro výpočet rozdílu ve výši odměny za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty žen a mužů (dále jen „rozdíl v odměňování žen a mužů“).
32023L0970
Čl. 9 odst. 8
8. Členské státy mohou shromáždit informace stanovené v odst. 1 písm. a) až f) tohoto článku samy na základě správních údajů, jako jsou údaje poskytované zaměstnavateli daňovým orgánům nebo orgánům sociálního zabezpečení. Tyto informace se zveřejňují v souladu s čl. 29 odst. 3 písm. c).
ČÁST SEDMÁ
§ 37e
(účinnost 1. 1. 2028)
Počet zaměstnanců zaměstnavatele
Počet zaměstnanců zaměstnavatele se pro postup podle této části určí k 1. lednu kalendářního roku za období celého předchozího kalendářního roku. Zaměstnanec s kratší pracovní dobou se do celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele započítá částí úměrnou kratší pracovní době. Zaměstnanec pracující na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se do celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele započte v rozsahu podle odpracované doby. Způsob výpočtu počtu zaměstnanců zaměstnavatele stanoví ministerstvo vyhláškou.
32023L0970
Čl. 2 odst. 2
2. Tato směrnice se vztahuje na všechny pracovníky, kteří uzavřeli pracovní smlouvu nebo jsou v pracovněprávním vztahu vymezeném právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v každém členském státě s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora.
Čl. 9 odst. 2 až 5
2. Zaměstnavatelé s 250 nebo více pracovníky poskytnou do 7. června 2027a poté každoročně informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
3. Zaměstnavatelé se 150 až 249 pracovníky poskytnou do 7. června 2027a poté každé tři roky informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
4. Zaměstnavatelé se 100 až 149 pracovníky poskytnou do 7. června 2031a poté každé tři roky informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
5. Členské státy nebrání zaměstnavatelům s méně než 100 pracovníky v tom, aby informace uvedené v odstavci 1 poskytovali dobrovolně. Členské státy mohou v souladu s vnitrostátními právními předpisy požadovat od zaměstnavatelů s méně než 100 pracovníky, aby poskytli informace o odměňování.
ČÁST SEDMÁ
§ 37f
(účinnost 1. 1. 2028)
Působnost ministerstva
Ministerstvo
a) analyzuje příčiny rozdílů ve výši odměny za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty žen a mužů a navrhuje nástroje pro hodnocení nerovností v odměňování,
b) vypracovává na základě údajů obdržených od zaměstnavatelů podle § 37d zprávy o rozdílech v odměňování žen a mužů u zaměstnavatele (dále jen „zpráva o rozdílech v odměňování“),
c) ukládá zprávy o rozdílech v odměňování ve skupinách prací podle § 37i a posouzení odměňování podle § 287d zákoníku práce,
d) shromažďuje údaje o počtu podnětů podaných u veřejného ochránce práv a o žalobách projednaných soudy členěných dle pohlaví ve věci diskriminace na základě pohlaví v odměňování,
e) spolupracuje s orgány inspekce práce a s veřejným ochráncem práv při výkonu jejich působnosti v oblasti rovného zacházení v odměňování,
f) poskytuje Evropské komisi zprávy o rozdílech v odměňování, zprávy o rozdílech v odměňování ve skupinách prací podle § 37i, posouzení odměňování podle § 287d zákoníku práce a údaje podle písmene d) jednou za dva roky vždy do 7. června příslušného kalendářního roku,
g) zřizuje a spravuje informační systém veřejné správy, prostřednictvím něhož se zveřejňují údaje o rozdílech v odměňování žen a mužů vyplývající ze zpráv o rozdílech v odměňování způsobem umožňujícím srovnání mezi velikostními kategoriemi zaměstnavatelů, odvětvími a kraji, včetně údajů za předchozí čtyři kalendářní roky.
32023L0970
Čl. 29
Monitorování a zvyšování informovanosti
1. Členské státy zajistí jednotné a koordinované monitorování a podporu provádění zásady stejné odměny a uplatňování všech dostupných prostředků nápravy.
2. Každý členský stát určí orgán pro monitorování a podporu provádění vnitrostátních opatření provádějících tuto směrnici (dále jen „orgán pro monitorování“) a přijme nezbytná opatření pro řádné fungování tohoto orgánu. Orgán pro monitorování může být součástí stávajícího orgánu nebo stávajících struktur na vnitrostátní úrovni. Členské státy mohou určit více než jeden orgán pro účely zvyšování informovanosti a shromažďování údajů za předpokladu, že monitorovací a analytické funkce stanovené v odst. 3 písm. b), c) a e) zajišťuje ústřední subjekt.
3. Členské státy zajistí, aby mezi úkoly orgánu pro monitorování patřily:
a) zvyšování informovanosti mezi veřejnými a soukromými podniky a organizacemi, sociálními partnery a veřejností s cílem prosazovat zásadu stejné odměny a právo na transparentnost odměňování, mimo jiné řešením diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám v souvislosti se stejnou odměnou za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty;
b) analýza příčin rozdílů v odměňování žen a mužů a navržení nástrojů, které pomohou posoudit nerovnosti v odměňování, zejména s využitím analytické práce a nástrojů institutu EIGE;
c) shromažďování informací obdržených od zaměstnavatelů podle čl. 9 odst. 7 a okamžité zveřejnění informací uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. a) až f) snadno přístupným a uživatelsky přívětivým způsobem, jenž umožňuje srovnání mezi zaměstnavateli, odvětvími a regiony dotčeného členského státu, a zpřístupnění dostupných informací za předchozí čtyři roky;
d) shromažďování zpráv o společném posouzení odměňování na základě čl. 10 odst. 3;
e) agregace údajů o počtu a typech stížností na diskriminaci v odměňování podaných u příslušných orgánů, včetně orgánů pro rovné zacházení, a o žalobách podaných u vnitrostátních soudů.
4. Do 7. června 2028 a poté každé dva roky poskytnou členské státy Komisi v jediném podání údaje uvedené v odst. 3 písm. c), d) a e).
ČÁST SEDMÁ
§ 37g
(účinnost 1. 1. 2028)
Zpráva o rozdílech v odměňování
(1) Ministerstvo vypracovává do 31. března za zaměstnavatele zprávu o rozdílech v odměňování za předchozí kalendářní rok, pokud v příslušném kalendářním roce zaměstnavatel spadá do velikostní kategorie zaměstnavatele, u které vzniká povinnost vypracovat zprávu o rozdílech v odměňování podle § 37h.
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsahové náležitosti zprávy o rozdílech v odměňování a způsob výpočtu rozdílu v odměňování žen a mužů.
32023L0970
Čl. 9
Podávání zpráv o rozdílech v odměňování žen a mužů
1. Členské státy zajistí, aby zaměstnavatelé poskytli následující informace týkající se jejich organizace v souladu s tímto článkem:
a) rozdíl v odměňování žen a mužů;
b) rozdíl v odměňování žen a mužů v doplňkových nebo proměnných složkách;
c) medián rozdílu v odměňování žen a mužů;
d) medián rozdílu v odměňování žen a mužů v doplňkových nebo proměnných složkách;
e) podíl žen a mužů, kteří dostávají doplňkové nebo proměnné složky;
f) podíl žen a mužů v každém pásmu kvartilu odměňování;
g) rozdíl v odměňování žen a mužů mezi pracovníky podle kategorií pracovníků v členění podle běžné základní mzdy nebo platu a doplňkových nebo proměnných složek.
2. Zaměstnavatelé s 250 nebo více pracovníky poskytnou do 7. června 2027a poté každoročně informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
3. Zaměstnavatelé se 150 až 249 pracovníky poskytnou do 7. června 2027a poté každé tři roky informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
4. Zaměstnavatelé se 100 až 149 pracovníky poskytnou do 7. června 2031a poté každé tři roky informace uvedené v odstavci 1 týkající se předchozího kalendářního roku.
5. Členské státy nebrání zaměstnavatelům s méně než 100 pracovníky v tom, aby informace uvedené v odstavci 1 poskytovali dobrovolně. Členské státy mohou v souladu s vnitrostátními právními předpisy požadovat od zaměstnavatelů s méně než 100 pracovníky, aby poskytli informace o odměňování.
6. Přesnost informací potvrdí vedení zaměstnavatele po konzultaci se zástupci zaměstnanců. Zástupci zaměstnanců mají přístup k metodikám používaným zaměstnavatelem.
7. Informace uvedené v odst. 1 písm. a) až g) tohoto článku se sdělují orgánu odpovědnému za shromažďování a zveřejňování těchto údajů podle čl. 29 odst. 3 písm. c). Zaměstnavatel může zveřejňovat informace uvedené v odst. 1 písm. a) až f) tohoto článku na svých internetových stránkách nebo jiným způsobem.
8. Členské státy mohou shromáždit informace stanovené v odst. 1 písm. a) až f) tohoto článku samy na základě správních údajů, jako jsou údaje poskytované zaměstnavateli daňovým orgánům nebo orgánům sociálního zabezpečení. Tyto informace se zveřejňují v souladu s čl. 29 odst. 3 písm. c).
9. Zaměstnavatelé poskytují informace uvedené v odst. 1 písm. g) všem svým pracovníkům a zástupcům zaměstnanců svých pracovníků. Zaměstnavatelé poskytnou informace na požádání inspektorátu práce a orgánu pro rovné zacházení. Informace z předchozích čtyř let, jsou-li k dispozici, se rovněž poskytnou na požádání.
10. Pracovníci, zástupci zaměstnanců, inspektoráty práce a orgány pro rovné zacházení mají právo požádat zaměstnavatele o dodatečné vysvětlení a podrobnosti týkající se veškerých poskytnutých údajů, včetně vysvětlení jakýchkoli rozdílů v odměňování žen a mužů. Zaměstnavatelé na takové žádosti odpoví v přiměřené lhůtě prostřednictvím odůvodněné odpovědi. Nejsou-li rozdíly v odměňování žen a mužů odůvodněny objektivními, genderově neutrálními kritérii, zaměstnavatelé v úzké spolupráci se zástupci zaměstnanců, inspektorátem práce nebo orgánem pro rovné zacházení situaci v přiměřené lhůtě napraví.
ČÁST SEDMÁ
§ 37h
(účinnost 1. 1. 2028)
Velikostní kategorie zaměstnavatelů a intervaly vypracování zpráv o rozdílech v odměňování
(1) Pro postup podle této části se zaměstnavatelé v kalendářním roce zařadí do velikostní kategorie podle počtu zaměstnanců zaměstnavatele určeného podle § 37e odst. 1.
(2) Zaměstnavatelé se dělí do velikostních kategorií
a) zaměstnavatelé s alespoň 250 zaměstnanci a
b) zaměstnavatelé s alespoň 150 a méně než 250 zaměstnanci.
(3) O zaměstnavatelích ve velikostní kategorii podle odstavce 2 písm. a) se zpráva o rozdílech v odměňování vypracovává každoročně.
(4) O zaměstnavatelích ve velikostní kategorii podle odstavce 2 písm. b) se zpráva o rozdílech v odměňování vypracovává jednou za 3 roky.
(5) Ministerstvo informuje do 28. února zaměstnavatele o skutečnosti, zda v příslušném kalendářním roce spadá do velikostní kategorie zaměstnavatele, o kterém je v tomto roce vypracovávána zpráva o rozdílech v odměňování.
(6) Pokud v kalendářním roce, ve kterém se vypracovává zpráva o rozdílech v odměňování o zaměstnavatelích ve velikostní kategorii podle odstavce 2 písm. b) požádá do 10. března zaměstnavatel s méně než 100 zaměstnanci ministerstvo o vypracování zprávy o rozdílech v odměňování podle § 37g, ministerstvo tuto zprávu vypracuje.
ČÁST SEDMÁ
§ 37h
(účinnost 1. 1. 2031)
Velikostní kategorie zaměstnavatelů a intervaly vypracování zpráv o rozdílech v odměňování
(1) Pro postup podle této části se zaměstnavatelé v kalendářním roce zařadí do velikostní kategorie podle počtu zaměstnanců zaměstnavatele určeného podle § 37e odst. 1.
(2) Zaměstnavatelé se dělí do velikostních kategorií
a) zaměstnavatelé s alespoň 250 zaměstnanci a
b) zaměstnavatelé s alespoň 150 100 a méně než 250 zaměstnanci.
(3) O zaměstnavatelích ve velikostní kategorii podle odstavce 2 písm. a) se zpráva o rozdílech v odměňování vypracovává každoročně.
(4) O zaměstnavatelích ve velikostní kategorii podle odstavce 2 písm. b) se zpráva o rozdílech v odměňování vypracovává jednou za 3 roky.
(5) Ministerstvo informuje do 28. února zaměstnavatele o skutečnosti, zda v příslušném kalendářním roce spadá do velikostní kategorie zaměstnavatele, o kterém je v tomto roce vypracovávána zpráva o rozdílech v odměňování.
(6) Pokud v kalendářním roce, ve kterém se vypracovává zpráva o rozdílech v odměňování o zaměstnavatelích ve velikostní kategorii podle odstavce 2 písm. b) požádá do 10. března zaměstnavatel s méně než 100 zaměstnanci ministerstvo o vypracování zprávy o rozdílech v odměňování podle § 37g, ministerstvo tuto zprávu vypracuje.
ČÁST SEDMÁ
§ 37i
(účinnost 1. 1. 2028)
Zpráva o rozdílech v odměňování ve skupinách prací
(1) Pokud se v kalendářním roce o zaměstnavateli spadajícím do některé z velikostních kategorií uvedených v § 37h odst. 2 vypracovává zpráva o rozdílech v odměňování podle § 37g, je zaměstnavatel povinen vypracovat zprávu o rozdílech v odměňování žen a mužů ve skupinách prací podle § 109a odst. 2 zákoníku práce za předchozí kalendářní rok (dále jen „zpráva o rozdílech v odměňování ve skupinách prací“).
(2) Zprávu o rozdílech v odměňování ve skupinách prací je zaměstnavatel povinen poskytnout ministerstvu na předepsaném formuláři a doručit ji prostřednictvím datové schránky do 30. dubna příslušného kalendářního roku.
(3) Ministerstvo informuje do 28. února zaměstnavatele o vzniku povinnosti podle odstavce 2 v příslušném kalendářním roce.
(4) Ministerstvo vyhláškou stanoví způsob výpočtu rozdílu v odměňování žen a mužů ve skupinách prací podle § 109a odst. 2 zákoníku práce a vzor předepsaného formuláře podle odstavce 2.
(5) Zprávu o rozdílech v odměňování ve skupinách prací zaměstnavatel na žádost poskytuje též příslušnému orgánu inspekce práce nebo veřejnému ochránci práv. Pokud orgán inspekce práce nebo veřejný ochránce práv požádá zaměstnavatele o vysvětlení nebo doplnění zprávy o rozdílech v odměňování ve skupinách prací, poskytne jej zaměstnavatel bez zbytečného odkladu.
ČÁST SEDMÁ
§ 37j
(účinnost 1. 1. 2031)
Zaměstnanci agentury práce dočasně přidělení k výkonu práce u uživatele
(1) Pro postup podle této části se zaměstnanec agentury práce po dobu dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele považuje za zaměstnance uživatele; uživatel se ve vztahu k zaměstnancům agentury práce nepovažuje za zaměstnavatele pro účely plnění povinností uvedených v § 37d.
(2) Uživatel nesděluje ministerstvu údaje pro výpočet rozdílu v odměňování žen a mužů za zaměstnance agentury práce. Povinnost podle § 37d za tohoto zaměstnance plní agentura práce.
(3) Zaměstnanec agentury práce dočasně přidělený k výkonu práce u uživatele se započte podle § 37e do celkového počtu zaměstnanců u uživatele.
(4) Ministerstvo při vypracování zpráv o rozdílech v odměňování podle § 37g za zaměstnavatele zpracovává také údaje o zaměstnanci agentury práce dočasně přiděleného k výkonu práce u uživatele.
(5) Pokud je zaměstnavatel povinen vypracovat zprávu o rozdílech v odměňování žen a mužů ve skupinách prací podle § 37i, obsahuje tato zpráva i údaje o zaměstnanci agentury práce dočasně přiděleném u uživatele. Za účelem splnění povinnosti uživatele podle § 37i je agentura práce povinna poskytovat uživateli potřebnou součinnost.
ČÁST OSMÁ
§ 1 odst. 1 poznámka pod čarou
(účinnost 1. 1. 2027)
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie3) a na Listinu základních práv a svobod a mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu, blíže vymezuje právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace ve věcech
a) práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání, včetně pomoci poskytované Úřadem práce České republiky,
b) přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, včetně začleňování do profesního života,
c) pracovních, služebních poměrů a jiné závislé činnosti, včetně odměňování,
d) členství a činnosti v odborových organizacích, radách zaměstnanců nebo organizacích zaměstnavatelů, včetně výhod, které tyto organizace svým členům poskytují,
e) členství a činnosti v profesních komorách, včetně výhod, které tyto veřejnoprávní korporace svým členům poskytují,
f) sociálního zabezpečení,
g) přiznání a poskytování sociálních výhod,
h) přístupu ke zdravotní péči a jejího poskytování,
i) přístupu ke vzdělání a jeho poskytování, včetně odborné přípravy,
j) přístupu ke zboží a službám, včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti nebo při jejich poskytování.
1) Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ.
Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání.
Směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení.
Směrnice Rady 86/378/EHS ze dne 24. července 1986 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v systémech sociálního zabezpečení pracovníků.
Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/54/EU ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních usnadňujících výkon práv udělených pracovníkům v souvislosti s jejich volným pohybem.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování.
32023L0970
Čl. 34 odst. 2
2. Předpisy uvedené v odstavci 1 přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
ČÁST OSMÁ
§ 3 odst. 2
(účinnost 1. 1. 2027)
(2) Nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního postižení se rozumí také odmítnutí nebo opomenutí přijmout přiměřená opatření, aby měla osoba se zdravotním postižením přístup k určitému zaměstnání, k výkonu pracovní činnosti nebo funkčnímu nebo jinému postupu v zaměstnání, aby mohla využít pracovního poradenství, nebo se zúčastnit jiného odborného vzdělávání, nebo aby mohla využít služeb určených veřejnosti, ledaže by takové opatření představovalo nepřiměřené zatížení. Nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního postižení se rovněž rozumí neposkytnutí informací týkajících se zásady stejné odměny pro muže a ženy za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty (dále jen „zásada stejné odměny“) ve formátu, který je přístupný osobám se zdravotním postižením a odpovídá jejich potřebám, ledaže by takové opatření představovalo nepřiměřené zatížení.
32023L0970
Čl. 8
Přístupnost informací
Zaměstnavatelé poskytují veškeré informace sdílené s pracovníky nebo uchazeči o zaměstnání podle článků 5, 6 a 7 ve formátu, který je přístupný osobám se zdravotním postižením a zohledňuje jejich zvláštní potřeby.
ČÁST OSMÁ
§ 10
(účinnost 1. 1. 2027)
(1) Dojde-li k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, má ten, kdo byl tímto jednáním dotčen, právo se u soudu zejména domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění.
(2) Pokud by se nejevilo postačujícím zjednání nápravy podle odstavce 1, zejména proto, že byla v důsledku diskriminace ve značné míře snížena dobrá pověst nebo důstojnost osoby nebo její vážnost ve společnosti, má též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.
(3) Nedojde-li při výběru kandidáta na člena vedoucího orgánu emitenta, jehož účastnické cenné papíry jsou přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu, k upřednostnění kandidáta méně zastoupeného pohlaví, který byl při výběru kandidáta posuzován, přestože takové upřednostnění ukládá zákon upravující podnikání na kapitálovém trhu, a mají-li kandidáti přinejmenším stejné nebo srovnatelné kvalifikační předpoklady, pokud jde o odbornou způsobilost, schopnosti a pracovní výkonnost, má kandidát, který byl tímto jednáním dotčen, právo se u soudu domáhat přiměřeného zadostiučinění, včetně náhrady nemajetkové újmy v penězích.
(4) Pokud se porušení práv a povinností podle odstavce 1 týká zásady stejné odměny, má ten, kdo byl protiprávním jednáním dotčen, právo na plnou náhradu nemajetkové újmy, včetně náhrady nemajetkové újmy v penězích.
(5) Pro promlčení práva vzniklého z porušení práv a povinností týkajících se zásady stejné odměny se § 629 odst. 2 a § 636 odst. 1 a 2 občanského zákoníku nepoužijí. Promlčecí lhůta u práva vzniklého z porušení práv a povinností vyplývajících ze zásady stejné odměny neběží, byla-li v promlčecí lhůtě proti tomuto porušení uplatněna stížnost u zaměstnavatele.
(6) Ve sporech z porušení zásady stejné odměny
a) se posouzení, zda jsou zaměstnanci ve srovnatelné situaci, neomezuje ve vztahu k žalobci jen na srovnání se stávajícími zaměstnanci žalovaného,
b) platí, že je-li tu jediný zdroj, který pro více zaměstnavatelů stanoví společné podmínky odměňování relevantní pro srovnání zaměstnanců, posoudí se srovnání situace žalobce a jiných zaměstnanců podle tohoto zdroje,
c) je možné k prokázání tvrzeného porušování zásady stejné odměny použít jakékoliv jiné důkazy, včetně statistik nebo srovnání toho, jak by se zaměstnancem bylo zacházeno ve srovnatelné situaci.
(4) (7) Výši náhrady podle odstavce 2 odstavců 2 až 4 určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.
32023L0970
Čl. 16
Právo na náhradu
1. Členské státy zajistí, aby měl každý pracovník, kterému byla způsobena škoda v důsledku porušení některých z práv nebo povinností týkajících se zásady stejné odměny, právo požadovat a získat za tuto škodu plnou náhradu nebo vyrovnání, jak stanoví dotčený členský stát.
2. Náhrada nebo vyrovnání uvedené v odstavci 1 musí být skutečnou a účinnou náhradou nebo vyrovnáním za způsobené ztráty či škodu, jak stanoví dotčený členský stát, a to způsobem, který je odrazující a přiměřený.
3. Náhrada nebo vyrovnání má pracovníka, který utrpěl škodu, postavit do situace, v jaké by byl, kdyby nebyl diskriminován na základě pohlaví nebo pokud by nedošlo k porušení žádných práv nebo povinností týkajících se zásady stejné odměny. Členské státy zajistí, aby náhrada nebo vyrovnání zahrnovaly plnou náhradu nevyplacené odměny a souvisejících prémií nebo věcného plnění, náhradu za ušlé příležitosti, nemajetkovou újmu, jakoukoli škodu způsobenou jinými relevantními faktory, mezi něž může patřit diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, jakož i úroky z prodlení.
4. Taková náhrada nebo vyrovnání nejsou omezeny předem stanovenou horní hranicí.
Čl. 19
Důkaz o stejné práci nebo práci stejné hodnoty
1. Při posuzování toho, zda ženy a muži vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, se posouzení toho, zda jsou pracovníci ve srovnatelné situaci, neomezuje na situace, kdy ženy a muži pracují pro stejného zaměstnavatele, ale je rozšířeno na jediný zdroj, který stanoví podmínky odměňování. Jediný zdroj existuje, pokud stanovuje složky odměny, které jsou relevantní pro srovnání pracovníků.
2. Posouzení toho, zda jsou pracovníci ve srovnatelné situaci, se neomezuje na pracovníky zaměstnané současně s dotyčným pracovníkem.
3. Pokud nelze zjistit žádnou skutečnou referenční osobu, je možné použít k prokázání údajné diskriminace v odměňování jakékoli jiné důkazy, včetně statistik nebo srovnání toho, jak by se s pracovníkem zacházelo ve srovnatelné situaci.
Čl. 21
Promlčecí lhůta
1. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní pravidla použitelná na promlčecí lhůtu pro podání žaloby týkající se práva na stejnou odměnu stanovila okamžik, kdy tato lhůta začíná běžet, její délku a okolnosti, za nichž může být její běh pozastaven nebo přerušen. Promlčecí lhůta nezačne běžet dříve, než si je žalobce daného porušení vědom nebo než u něj lze důvodně předpokládat, že o něm ví. Členské státy mohou rozhodnout, že promlčecí lhůta nezačne běžet, pokud dané porušení trvá, nebo před ukončením pracovní smlouvy nebo pracovněprávního vztahu. Uvedená promlčecí lhůta nesmí být kratší než tři roky.
2. Členské státy zajistí, aby byl běh promlčecí lhůty pozastaven nebo v závislosti na vnitrostátních právních předpisech přerušen, jakmile žalobce podá zaměstnavateli stížnost nebo zahájí řízení před soudem, a to přímo nebo prostřednictvím zástupců zaměstnanců, inspektorátu práce nebo orgánu pro rovné zacházení.
3. Tento článek se nevztahuje na pravidla týkající se zániku nároků.
Číslo předpisu EU
(kód celex)
Název předpisu EU
32023L0970
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování
32016R0679
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)
8