Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDSNHG8PC najdete zde


                Celex kód:

VI.
Srovnávací tabulka pro posouzení implementace předpisu Evropské unie


 Srovnávací tabulka pro posouzení implementace předpisu Evropské unie                                                                                                                               
	Celex:
	31991L0676
	Lhůta pro implementaci
	12. 12. 1993
	Úřední věstník                    
	L 375 1991
	Gestor
	MZe 
	Zpracoval (jméno + datum):
	Ing. Iva Vojtová, 18. 3. 2026

	Název:
	Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů
	Schválil (jméno + datum):
	Ing. David Kuna, 18. 3. 2026

	                                                                Právní předpis EU              
	Implementační předpisy ČR

	Ustanovení (článek, odst., písm., atd.)
	Citace ustanovení
	Číslo Sb. / ID
	Ustanovení (§, odst., písm., atd.)
	Citace ustanovení
	Vyhodnocení *

	Poznámka


	Článek 1
	Cílem této Směrnice je:
- snižovat znečištění vod způsobené nebo jehož příčinou jsou dusičnany ze zemědělských zdrojů,
- předcházet dalšímu takovému znečišťování.
	254/2001 ve znění 20/2004 150/2010 544/2020
	§ 1 odst. 1
	Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, jako ohrožené a nenahraditelné složky životního prostředí a přírodní zdroje, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů, pro zachování vodních zdrojů a předejití stavu nedostatku vody a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství1). Účelem tohoto zákona je též přispívat k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou a k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů.
	PT 
	č. 1

	Článek 2 písm. a)
	Pro účely této směrnice se rozumí:
„podzemními vodami“ veškeré vody, které jsou pod zemským povrchem v pásmu nasycení a v přímém styku s půdou nebo půdním podložím;
	254/2001 ve znění 150/2010
	§ 2 odst. 2
	Podzemními vodami jsou vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami; za podzemní vody se považují též vody protékající podzemními drenážními systémy a vody ve studních.
	PT
	

	Článek 2 písm. b)
	Pro účely této směrnice se rozumí:
„sladkými vodami“ vody vyskytující se v přírodním stavu s nepatrnou koncentrací solí, které jsou vhodné k odběru a úpravě na pitnou vodu;
	254/2001
	§ 2 odst. 1
	Povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních.
	PT
	

	Článek 2 písm. c)
	Pro účely této směrnice se rozumí:
„dusíkatou látkou“ jakákoli látka obsahující dusík s výjimkou plynného dusíku;
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 5 odst. 1 písm. b)
	(1) Zemědělským pozemkem se pro účely tohoto nařízení rozumí 
b) díl půdního bloku nebo jeho část s jednou plodinou nebo směsí plodin, je-li zemědělský podnikatel zařazen v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství. 
 (3) Pokud je zemědělský podnikatel zařazen v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství, je díl půdního bloku nacházející se výměrou větší než 2 ha ve zranitelné oblasti považován za díl půdního bloku nacházející se ve zranitelné oblasti. 
(4) Pokud zemědělský podnikatel není zařazen v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství, je zemědělský pozemek nacházející se výměrou větší než 2 ha ve zranitelné oblasti považován za zemědělský pozemek nacházející se ve zranitelné oblasti.
	PT
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 193/2024
	§ 5 odst. 2 písm. b)
	(2) Dusíkatou hnojivou látkou se pro účely tohoto nařízení rozumí 
b) hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, a to statková hnojiva6), jako je kejda a tekutý podíl po její mechanické separaci, hnojůvka, močůvka, silážní šťávy, trus drůbeže a drobných hospodářských zvířat s podestýlkou nebo bez podestýlky, výkaly, popřípadě moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jiném pobytu na zemědělském pozemku a organická nebo organominerální hnojiva5), v nichž je poměr uhlíku k dusíku nižší než 10, masokostní moučku, 

	
	

	
	
	262/2012 ve znění 193/2024
	§ 5 odst. 2 písm. c)
	c) hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem, a to statková hnojiva6), jako je hnůj nebo tuhý podíl kejdy po její mechanické separaci a organická nebo organominerální hnojiva5), v nichž je poměr uhlíku k dusíku roven nebo je vyšší než 10, nebo masokostní moučka,
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 277/2020 193/2024
	§ 5 odst. 3
	(3) Pokud je zemědělský podnikatel zařazen v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství a díl půdního bloku, jímž prochází hranice zranitelné oblasti, se nachází výměrou větší než 2 ha ve zranitelné oblasti, je tento díl půdního bloku považován za díl půdního bloku nacházející se ve zranitelné oblasti..
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 277/2020 193/2024
	§ 5 odst. 4
	(4) Pokud zemědělský podnikatel není zařazen v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství a zemědělský pozemek, jímž prochází hranice zranitelné oblasti, se nachází výměrou větší než 2 ha ve zranitelné oblasti, je tento zemědělský pozemek považován za zemědělský pozemek nacházející se ve zranitelné oblasti.
	
	

	Článek 2 písm. d)
	Pro účely této směrnice se rozumí:
„zvířaty“ všechna zvířata chovaná k užitkovým nebo obchodním účelům;
	166/1999 ve znění 131/2003 182/2008 139/2014 368/2019 246/2022
	§ 3 odst. 1 písm. c)
	hospodářskými zvířaty zvířata využívaná převážně k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům, zejména skot, prasata, ovce, kozy, koně, osli a jejich kříženci, drůbež, běžci, králíci, kožešinová zvířata, zvěř ve farmovém chovu, ryby a jiní vodní živočichové, včely a včelstva,
	PT
	

	Článek 2 písm. e)
	Pro účely této směrnice se rozumí:
„hnojivem“ jakákoli látka obsahující jednu nebo více dusíkatých složek, která je používána v půdách k podpoře růstu rostlin; tento pojem může zahrnovat i statkové hnojivo, odpad z chovu ryb a čistírenský kal;
	156/1998 ve znění 9/2009
	§ 2 písm. a)
	Pro účely tohoto zákona se rozumí 
hnojivem látka způsobilá poskytnout účinné množství živin pro výživu kulturních rostlin a lesních dřevin, pro udržení nebo zlepšení půdní úrodnosti a pro příznivé ovlivnění výnosu či kvality produkce,
	PT
	

	Článek 2 písm. f)
	Pro účely této směrnice se rozumí:
„umělým hnojivem“ jakékoli průmyslově vyráběné hnojivo;
	474/2000 312/2021
	§ 2
	Typy hnojiv jsou stanoveny v příloze č. 3.
	PT
	

	Článek 2 písm. g)
	Pro účely této směrnice se rozumí:
„statkovým hnojivem“ živočišné výkaly nebo směs z podestýlek a živočišných výkalů, včetně upravené formy;
	156/1998 ve znění 9/2009
	§ 2 písm. h)
	Pro účely tohoto zákona se rozumí
statkovým hnojivem hnojivo, vznikající jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat nebo produkt při pěstování kulturních rostlin, není-li dále upravováno; za úpravu se nepovažují přirozené procesy přeměn při skladování, mechanická separace kejdy a přidávání látek snižujících ztráty živin nebo zlepšujících účinnost živin,
	PT
	

	Článek 2 písm. h)
	Pro účely této směrnice se rozumí:
„rozšiřováním“ přidávání látek do půdy, rozhazováním na povrch půdy, vstřikováním do půdy, zaváděním pod povrch půdy nebo mícháním s povrchovými půdními vrstvami;
	377/2013
	§ 7 odst. 1
	Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů
(1) Hnojiva, pomocné látky a substráty se používají v souladu s údaji uvedenými v jejich označení a při používání nesmí dojít k jejich přímému vniknutí do povrchových vod nebo na sousední pozemek.
	PT
	

	
	
	12778
	
	
	
	

	
	
	377/2013 ve znění 392/2021
	§ 7 odst. 2
	(2) Diferencované hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy nebo stavu porostu splňuje podmínky rovnoměrného pokrytí pozemku podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona o hnojivech. Podmínka rovnoměrného pokrytí pozemku je splněna i v případě hnojení podle nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu3) nebo podle nařízení vlády o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor4)
	
	

	
	
	377/2013 ve znění 392/2021 227/2025
	§ 7 odst. 3
	(3) Tekutá statková hnojiva, kapalná organická hnojiva nebo technologické vody se po aplikaci na povrch orné půdy zapravují do půdy nejpozději do 24 hodin, v případě hnojiv pocházejících ze zařízení podle zákona o integrované prevenci nejpozději do 12 hodin. Zapravení do půdy se nevyžaduje po řádkové aplikaci do porostů hadicovými aplikátory a aplikaci do travních, jetelovinotravních a jetelovinových porostů v období nejméně 1 měsíc před sklizní. Po aplikaci tuhých statkových hnojiv nebo tuhých organických hnojiv na povrch orné půdy se zapravují hnojiva do půdy nejpozději do 24 (účinnost od 1. ledna 2026) hodin; to neplatí pro vedlejší či hlavní produkty vzniklé při pěstování kulturních rostlin.
	
	

	
	
	377/2013 ve znění 392/2021 
	§ 7 odst. 4
	(4) Močovina jako hnojivo smí být aplikována pouze v případě, je-li do ní přidán inhibitor ureázy způsobem a v dávce uvedených v jejím označení. To neplatí, je-li okamžitě zapravena do půdy nebo aplikována v roztoku.
	
	

	1
	
	12778
	
	
	
	

	
	
	
	
	
	
	

	
	
	377/2013 ve znění 392/2021
	§ 7 odst. 5
	(5) Pro určování potřeby hnojiv se vychází
a) z potřeby živin porostu pro předpokládaný výnos a kvalitu produkce,
b) z množství přístupných živin v půdě a stanovištních podmínek (zejména vlivu klimatu, půdního druhu a typu),
c) z půdní reakce (pH), poměru důležitých kationtů (vápníku, hořčíku a draslíku) a množství půdní organické hmoty (humusu) a
d) z pěstitelských podmínek ovlivňujících přístupnost živin (předplodina, zpracování půdy, závlaha).
	
	

	
	
	12778
	
	
	
	

	
	
	
	
	
	
	

	
	
	377/2013 ve znění 229/2017 392/2021
	§ 7 odst. 6
	(6) Údaje o množství živin v půdě poskytuje agrochemické zkoušení zemědělských půd podle § 10 zákona o hnojivech. Chemickým rozborem je stanovena půdní reakce (pH), obsah uhličitanů, potřeba vápnění, obsah přístupných živin (fosforu, draslíku, hořčíku, vápníku) a kationtová výměnná kapacita půdy.
	
	

	
	
	12778
	
	
	
	

	
	
	
	
	
	
	

	
	
	377/2013 ve znění 131/2014 229/2017 392/2021 227/2025
	§ 7 odst. 7
	(7) Maximální aplikační dávka popele ze samostatného spalování biomasy je 2 tuny sušiny na 1 ha za 3 roky. V témže roce nesmí dojít k souběhu používání popele ze samostatného spalování biomasy s používáním upravených kalů nebo sedimentů.
	
	

	
	
	12778
	
	
	
	

	
	
	
	
	
	
	

	
	
	377/2013 ve znění 131/2014 392/2021 227/2025
	§ 7 odst. 8
	(8)  Maximální aplikační dávka organických a statkových hnojiv se sušinou nad 13 % je 20 tun sušiny na 1 ha v průběhu 3 let. Maximální aplikační dávka organických a statkových hnojiv se sušinou nejvýše 13 % je 10 tun sušiny na 1 ha v průběhu 3 let; to neplatí pro statková hnojiva od skotu a pro organická hnojiva vyrobená jen z vedlejších nebo hlavních produktů vzniklých při pěstování kulturních rostlin anebo ze statkových hnojiv od skotu, kde je maximální aplikační dávka 15 tun sušiny na 1 ha v průběhu 3 let. 
	
	

	
	
	12778
	
	
	
	

	
	
	
	
	
	
	

	
	
	377/2013 ve znění 229/2017 392/2021
	§ 7 odst. 9
	(9) Statková a organická hnojiva dodávaná volně ložená nesmějí být používána
a) na orné půdě využívané k pěstování polních zelenin a ovoce v období od výsevu nebo výsadby do sklizně, s výjimkou nastýlání plodin slámovým mulčem, a
b) v plodících ovocných výsadbách a na dílech půdních bloků s druhem zemědělské kultury vinice jeden měsíc před zahájením sklizně.
	
	


	
	
	12778
	
	
	
	

	
	
	
	
	
	
	

	Článek 2 písm. i)
	Pro účely této směrnice se rozumí:
„eutrofizací“ obohacení vody dusíkatými látkami, které způsobuje zrychlený růst řas a vyšších rostlin, a které vede k nežádoucímu porušení rovnováhy mezi organismy přítomnými ve vodě a jakostí vody;
	254/2001
	§ 32 odst. 1 písm. a)
	Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod, v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod,
	PT
	

	
	
	254/2001
	§ 33 odst. 1 písm. b)
	Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody.
	
	

	Článek 2 písm. j)
	Pro účely této směrnice se rozumí:
„znečištěním“ přímé nebo nepřímé vnášení dusíkatých látek ze zemědělských zdrojů do vodního prostředí, které má za následek ohrožení lidského zdraví, poškození zdrojů obživy a vodních ekosystémů, škody na přírodních hodnotách nebo ohrožení jiného oprávněného používání vod;
	17/1992 
	§ 8 odst. 1
	Znečišťování životního prostředí je vnášení takových fyzikálních, chemických nebo biologických činitelů do životního prostředí v důsledku lidské činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím cizorodé pro dané prostředí.
	PT
	

	Článek 2 písm. k)
	Pro účely této směrnice se rozumí:
„ohroženou oblastí“ území vymezené podle čl. 3 odst. 2.
	254/2001 
	§ 33 odst. 1
	Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují 
 a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo 
 b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody.
	PT
	

	Článek 3 odst. 1
	Pokud nejsou přijata opatření podle článku 5, vymezí členské státy znečištěné vody a vody ohrožené znečištěním podle kritérií stanovených v příloze I.
	254/2001 ve znění 20/2004
	§ 33 odst. 2
	Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen "akční program"). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu.
	PT
	

	Článek 3 odst. 2
	Členské státy vymezí do dvou let od oznámení této směrnice jako ohrožené oblasti všechny známé půdní plochy na území svého státu, které jsou odvodňovány do vod vymezených v souladu s odstavcem 1 a které přispívají ke znečišťování. Členské státy oznámí toto první vymezení vod Komisi do šesti měsíců.
	254/2001 ve znění 20/2004
	§ 33 odst. 2
	Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen "akční program"). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu.
	PT
	

	Článek 3 odst. 3
	Jsou-li vody vymezené členským státem podle odstavce 1 zasahovány znečištěním z vod přitékajících přímo nebo nepřímo z jiného členského státu, mohou členské státy, jejichž vody jsou zasaženy, uvědomit o těchto skutečnostech další členské státy a Komisi.

Dotyčné členské státy spolupracují v případě potřeby s Komisí na zjištění příčin zmíněných zdrojů znečištění a na přijetí opatření pro ochranu zasažených vod s cílem zajistit soulad s touto směrnicí.
	254/2001 ve znění 20/2004 544/2020
	§ 21 odst. 2 písm. c) bod 9 a 10
	Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod zahrnuje zejména zřízení, vedení a aktualizace evidence citlivých oblastí (§ 32), zranitelných oblastí (§ 33)
	PT
	

	
	
	254/2001 ve znění 20/2004
	§ 33 odst. 2
	Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen "akční program"). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu.
	
	

	Článek 3 odst. 4
	Členské státy přezkoumají a podle potřeby upraví nebo doplní seznam vymezených ohrožených oblastí nejméně každé čtyři roky, přičemž přihlédnou ke změnám a skutečnostem, které při předchozím vymezení nebylo možné předvídat. Členské státy oznámí Komisi do šesti měsíců jakoukoli změnu nebo doplněk k seznamu vymezených oblastí.
	254/2001 ve znění 20/2004
	§ 33 odst. 2
	Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen "akční program"). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu.
	PT
	

	Článek 3 odst. 5
	Členské státy jsou zbaveny povinnosti vymezovat zvláštní ohrožené oblasti, jestliže připraví a provádějí na celém území svého státu akční programy podle článku 5 této směrnice.
	254/2001 ve znění 20/2004
	§ 33 odst. 2
	Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen "akční program"). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu.
	PT
	

	Článek 4 odst. 1 písm. a) a b)
	S cílem zabezpečit pro všechny vody obecnou úroveň ochrany před znečištěním, členské státy do dvou let od oznámení této směrnice:
a) přijmou zásady správné zemědělské praxe, které budou zemědělci dobrovolně provádět a které budou obsahovat alespoň ustanovení uvedená v příloze II A,
b) připraví v případě potřeby programy, včetně školení a poskytování informací zemědělcům, s cílem podporovat uplatňování zásad správné zemědělské praxe.
	156/1998 ve znění 9/2009 299/2021
	§ 8 odst. 1 písm. a)
	(1) Zemědělský podnikatel11), výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavatel, který skladuje hnojiva, popřípadě pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty nebo substráty, je povinen hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substráty
a) uskladnit odděleně,

	PT
	

	
	
	156/1998 ve znění 9/2009
	§ 8 odst. 1 písm. b) a c)
	b) označit čitelným způsobem,
c) zajistit, aby nedošlo k jejich smísení s jinými látkami,
	
	

	
	
	156/1998 ve znění 9/2009 299/2021
	§ 8 odst. 1 písm. d)
	d) evidovat, zejména vést dokladovou evidenci o příjmu, výdeji a skladovaném množství hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů nebo substrátů.
	
	

	
	
	156/1998 ve znění 299/2021
	§ 8 odst. 2
	(2) Osoby podle odstavce 1 jsou povinny činit opatření k zabránění úniku tekutých hnojiv. Ustanovení odstavce 1 písm. a) až c) se nevztahuje na statková hnojiva a organická hnojiva vyrobená zemědělským podnikatelem pro vlastní potřebu.
	
	

	
	
	156/1998 ve znění 317/2004 9/2009
	§ 8 odst. 3
	(3) Zemědělští podnikatelé11) hospodařící na zemědělské půdě jsou při skladování hnojiv ve zranitelných oblastech12) povinni dodržovat ustanovení zvláštního právního předpisu.12a)
	
	

	
	
	156/1998 ve znění 317/2004 9/2009 299/2021 308/2000
	§ 8 odst. 4
	(4) Hnojiva musí být skladována a příkrmiště musí být provozováno tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vod. Do hnojiv nesmějí být vnášeny rizikové prvky nebo rizikové látky, které by mohly narušit vývoj kulturních rostlin nebo ohrozit potravní řetězec.
	
	

	
	
	156/1998 ve znění 299/2021 70/2025
	§ 8 odst. 5
	(5) Tuhé organické hnojivo kompost, separát digestátu a statkové hnojivo, včetně separátu kejdy, mohou být uloženy na zemědělské půdě nejdéle 24 měsíců na místech vhodných k jejich uložení schválených v havarijním plánu podle vodního zákona. Na stejném místě lze tato hnojiva uložit opakovaně nejdříve po 3 letech.
	
	

	
	
	156/1998 ve znění 299/2021
	§ 8 odst. 6
	Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob skladování hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů, kapacitu skladovacích prostor a podmínky pro provozování příkrmiště.
	
	

	
	
	156/1998 ve znění 299/2021
	§ 9 odst. 1
	Používání hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů, substrátů, upravených kalů a sedimentů

(1) Zemědělští podnikatelé11) jsou povinni používat hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty, substráty, upravené kaly a sedimenty způsobem stanoveným tímto zákonem, zákonem o odpadech a zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu12b). Hnojivy, pomocnými půdními látkami, rostlinnými biostimulanty, substráty a upravenými kaly nesmějí být při jejich používání vnášeny do půdy rizikové prvky nebo rizikové látky v množství, které pro hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substráty stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem a pro upravené kaly stanoví zvláštní právní předpis12c). Hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty, substráty, upravené kaly a sedimenty musí být používány tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vod, k jejich přímému vniknutí do povrchových vod nebo na sousední pozemek. Pro určování potřeby hnojení se vychází z koeficientů odběru živin rostlinami. Sedimenty nesmějí být používány, pokud obsah rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou mají být použity, a další vlastnosti sedimentu překročí limity stanovené prováděcím právním předpisem.
	
	

	
	
	156/1998 ve znění 9/2009 299/2021
	§ 9 odst. 2
	(2) Hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substráty nesmějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích, pokud 
a) jejich vlastnosti neumožňují rovnoměrné pokrytí pozemku,
b) způsob jejich použití není v souladu s údaji uvedenými v jejich označení nebo nevede k rovnoměrnému pokrytí pozemku; to neplatí v případě diferencovaného hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy nebo stavu porostu a v případě hnojení ve zranitelných oblastech12), 
c) jejich použití může vést k poškození fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností zemědělské půdy, lesního pozemku nebo pozemků sousedících s tímto pozemkem, popřípadě i jeho širšího okolí,
d) půda, na kterou mají být použity, je
1. zaplavená,
2. přesycená vodou,
3. pokrytá vrstvou sněhu vyšší než 5 cm, nebo
4. promrzlá tak, že povrch půdy do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá;
toto ustanovení se nevztahuje na hnojení vedlejšími či hlavními produkty vzniklými při pěstování rostlin a na ponechání výkalů a moči hospodářských zvířat na zemědělské půdě.
	
	

	
	
	156/1998 ve znění 9/2009 299/2021
	§ 9 odst. 3
	(3) Ustanovení odstavce 2 platí pro používání upravených kalů a sedimentů na zemědělské půdě obdobně. Zemědělský podnikatel11) nesmí používat upravené kaly, pokud mu nebyl předán program použití kalů1a). Tento program musí být uchováván pro potřeby odborného dozoru po dobu 7 let od použití upravených kalů. Zemědělský podnikatel musí používat sedimenty v souladu se souhlasem o použití sedimentů na zemědělské půdě uděleným orgánem ochrany zemědělského půdního fondu podle zvláštního právního předpisu24).
	
	

	
	
	156/1998 ve znění 61/2017 299/2021
	§ 9 odst. 4
	(4) Zemědělští podnikatelé, kteří letecky aplikují kapalná hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty nebo substráty na zemědělské půdě, jsou povinni zaslat ústavu nejpozději 14 dnů před aplikací hlášení podle prováděcího právního předpisu. Zemědělští podnikatelé, kteří používají upravené kaly a sedimenty na zemědělské půdě, jsou povinni zaslat ústavu nejpozději 14 dnů před jejich použitím hlášení podle prováděcího právního předpisu.
	
	

	
	
	156/1998 ve znění 299/2021
	§ 9 odst. 5
	(5) Digestáty smějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích pouze, pokud jsou registrovány podle tohoto zákona; to neplatí, jsou-li vyrobeny výhradně ze statkových hnojiv nebo krmiv.
	
	

	
	
	156/1998 ve znění 9/2009 61/2017 299/2021
	§ 9 odst. 6
	(6) Zemědělští podnikatelé11) hospodařící na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech12) jsou povinni používat hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substráty v souladu se zvláštním právním předpisem12a).
	
	

	
	
	156/1998 ve znění 9/2009 61/2017 299/2021 70/2025
	§ 9 odst. 7
	(7) Zemědělští podnikatelé jsou povinni vést evidenci o 
 a) hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech použitých na zemědělské půdě a lesních pozemcích; tato povinnost se nevztahuje na evidenci vedlejších produktů při pěstování kulturních rostlin, s výjimkou slámy,
b) upravených kalech a sedimentech použitých na zemědělské půdě a
c) výnosu sklizeného hlavního a vedlejšího produktu s výjimkou trvalých travních porostů podle evidence využití půdy podle uživatelských vztahů. 
Tato evidence se vede o množství, druhu a době jejich použití podle jednotlivých pozemků, plodin a let a uchovává se nejméně 7 let. Na požádání ústavu jsou zemědělští podnikatelé povinni evidenci předložit a umožnit ověření v ní uvedených údajů.
	
	

	
	
	156/1998 ve znění 70/2025
	§ 9 odst. 8
	(8) Zemědělští podnikatelé hospodařící na výměře větší než 20 ha podle evidence využití půdy podle uživatelských vztahů jsou povinni vést evidenci podle odstavce 7 v elektronické formě a do konce ledna za předešlý kalendářní rok ji předávat ústavu v elektronické podobě ve stanoveném formátu.
	
	

	
	
	156/1998 ve znění 9/2009 61/2017 299/2021
	§ 9 odst. 9
	(9) Záznam o použití hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinného biostimulantu, substrátu, upraveného kalu nebo sedimentu musí být v evidenci proveden do 1 měsíce od ukončení jeho použití.
	
	

	
	
	156/1998 ve znění 9/2009 61/2017 299/2021
	§ 9 odst. 10 písm. a)
	(10) Ministerstvo stanoví vyhláškou 
 a) způsob používání hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů na zemědělské půdě a lesních pozemcích,
	
	

	
	
	156/1998 ve znění 9/2009 61/2017 299/2021
	§ 9 odst. 10 písm. b)
	b) způsob vedení evidence o použití hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů, substrátů a upravených kalů,
	
	

	
	
	156/1998 ve znění 9/2009 61/2017 299/2021
	§ 9 odst. 10 písm. c)
	c) způsob hlášení o používání upravených kalů a hlášení letecké aplikace hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů,

	
	

	
	
	156/1998 ve znění 299/2021
	§ 9 odst. 10 písm. d)
	d) způsob vedení evidence o výnosu sklizeného hlavního a vedlejšího produktu, údaje o průměrném odběru živin ve sklizených produktech a způsob a formu elektronického předávání evidence a
	
	

	
	
	156/1998 ve znění 299/2021
	§ 9 odst. 10 písm. e)
	limity pro vnos rizikových prvků hnojivy, pomocnými půdními látkami, rostlinnými biostimulanty a substráty při jejich použití na zemědělské půdě.
	
	

	
	
	156/1998 ve znění 9/2009 61/2017 299/2021
	§ 9 odst. 11
	(11) Ministerstvo a Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě, způsob vedení evidence o použití sedimentů, způsob hlášení o používání sedimentů, limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou má být použit, požadavky na další fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti sedimentu a postupy rozboru sedimentů a půdy, včetně metod odběru vzorků.
	
	

	Článek 4 odst. 2
	Členské státy předloží Komisi podrobné podmínky přijatých zásad správné zemědělské praxe a Komise tyto informace zahrne do zprávy uvedené v článku 11. Na základě obdržených informací může Komise, pokud to uzná za nezbytné, předložit příslušné návrhy Radě.
	252/1997
	§ 1 písm. b)
	Účelem tohoto zákona je
b) vytváření předpokladů pro podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství, které přispívají k ochraně složek životního prostředí jako půdy, vody a ovzduší a k udržování osídlené a kulturní krajiny
	PT
	

	
	
	252/1997 ve znění 179/2014
	§ 2c odst. 2 písm. a), c) a d)
	(2) Program rozvoje venkova zahrnuje zejména
a) podporu inovací a předávání znalostí,
c) podporu obnovy, zachování a zlepšení ekosystémů,
d) podporu účinného využívání zdrojů,
	
	

	
	
	252/1997 ve znění 85/2004 291/2009 179/2014 382/2022
	§ 2c odst. 5
	(5) Vláda nařízením upraví podmínky k provádění Programu rozvoje venkova podle odstavců 1 a 2, jestliže tuto úpravu vyžadují předpisy Evropské unie.
	
	

	Článek 5 odst. 1
	Členské státy připraví pro vymezené ohrožené oblasti akční programy k dosažení cílů uvedených v článku 1 do dvou let po prvním vymezení těchto oblastí podle čl. 3 odst. 2 nebo do jednoho roku po každém novém vymezení podle čl. 3 odst. 4.
	254/2001 ve znění 20/2004
	§ 33 odst. 2
	(2) Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen "akční program"). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu.
	PT
	

	Článek 5 odst. 2
	Akční program může být společný pro všechny ohrožené oblasti v rámci území členského státu, nebo pokud to členský stát považuje za vhodné, mohou být připraveny různé programy pro jednotlivé ohrožené oblasti nebo jejich části.
	254/2001 ve znění 20/2004
	§ 33 odst. 2
	(2) Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen "akční program"). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu.
	PT
	

	Článek 5 odst. 3 písm. a) a b)
	Akční programy vezmou v úvahu:
a) dostupné vědecké a technické údaje, zejména pokud jde o podíly dusíku ze zemědělských nebo z jiných zdrojů;
b) podmínky životního prostředí ve zmíněných oblastech dotyčných členských států.
	
	
	Nerelevantní z hlediska transpozice - Ustanovení obecným způsobem upravuje spolupráci mezi členskými státy (Českou republikou) a Evropskou komisí, např. notifikaci transpozičních předpisů Evropské komisi či podávání zpráv a informací.
	NT
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 4 odst. 1
	(1) Akční program se vztahuje na fyzické nebo právnické osoby, které provozují zemědělskou výrobu ve zranitelných oblastech, používají a skladují hnojiva a jsou zapsány do evidence podle zákona o zemědělství4) (dále jen „zemědělský podnikatel“). 
	PT
	

	
	
	262/2012 ve znění 277/2020
	§ 4 odst. 2
	(2) Pokud se obchodní závod zemědělského podnikatele nachází ve zranitelné oblasti částečně, 
a) opatření akčního programu se vztahují na zemědělské pozemky podle § 5 nacházející se ve zranitelných oblastech, 
b) požadavky podle § 7a a § 8 odst. 1 se vztahují také na zemědělské pozemky v písmeni a) neuvedené 
a 
c) požadavky podle § 9 odst. 1 a 2 se vztahují na celý obchodní závod. 
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 193/2024
	§ 4 odst. 3
	(3) Akční program, s výjimkou ustanovení podle § 7a, se nevztahuje na pěstování plodin ani na používání a skladování hnojiv pro účely výzkumu, vývoje a pokusnictví
	
	

	Článek 5 odst. 4
	Akční programy jsou zaváděny do čtyř let po jejich vypracování
a obsahují následující závazná opatření:
a) opatření uvedená v příloze III;
b) opatření, která členské státy zahrnuly do zásad správných zemědělských postupů přijatých v souladu s článkem 4, s výjimkou těch, které byly nahrazeny opatřeními uvedenými v příloze III.
	262/2012 ve znění 235/2016 
	§ 6 odst. 1
	(1) Období, ve kterých je ve zranitelných oblastech na orné půdě a trvalých travních porostech zakázáno používání dusíkatých hnojivých látek, jsou uvedena v tabulce č. 1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
	PT
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 277/2020
	§ 6 odst. 2
	(2) Období zákazu hnojení podle odstavce 1 se nevztahuje na hnojiva použitá k ozimým plodinám v aplikační dávce obsahující nejvýše 5 kg N/ha, na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku ani na hnojení ploch ve sklenících, fóliovnících nebo pařeništích.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 277/2020
	§ 6 odst. 3
	(3) Výjimka ze zákazu hnojení podle odstavce 1 je možná pouze u hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem na zemědělských pozemcích s průměrnou sklonitostí nepřevyšující 5 stupňů, a to v období nejdéle 14 dní od začátku období zákazu a pouze ve dnech, kdy průměrná denní teplota vzduchu je vyšší než 5 °C. Tuto skutečnost podloženou měřením potvrzeným Českým hydrometeorologickým ústavem následně zemědělský podnikatel doloží pro účely kontroly Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 277/2020
	§ 6 odst. 4
	(4) Jestliže dojde v obchodním závodě k havarijní situaci, postupuje se podle vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění pozdějších předpisů, a zákaz hnojení podle odstavce 1 se nepoužije
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 277/2020 193/2024
	§ 7 odst. 1
	(1) Způsob užití dusíkatých hnojivých látek určí zemědělský podnikatel podle potřeb jednotlivých plodin a kultur na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek. Pro přívod dusíku jsou stanoveny limity v tabulkách č. 4 až 6 v příloze č. 3 k tomuto nařízení, tyto limity je nutné dodržet na jednotlivých zemědělských pozemcích. Při nižších dosahovaných výnosech je třeba s ohledem na požadavky § 7a přívod dusíku poměrně snížit.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 277/2020 193/2024
	§ 7 odst. 2
	(2) Limity přívodu dusíku k jednotlivým plodinám, uvedené v tabulce č. 4 v příloze č. 3 k tomuto nařízení závisí na začlenění zemědělského pozemku do jedné ze tří výnosových hladin uvedených v tabulkách č. 1 až 3 v příloze č. 3 k tomuto nařízení, a to s využitím systému bonitovaných půdně ekologických jednotek stanovených podle vyhlášky č. 227/2018 Sb., o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 7 odst. 3
	(3) Na zemědělském pozemku lze hnojit podle limitů pro vyšší výnosovou hladinu, než do jaké je pozemek zařazen podle odstavce 2, pokud zemědělský podnikatel na základě jím vedené evidence pro účely kontroly doloží Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému údaje o maximálních výnosech všech plodin na zemědělském pozemku nejméně za posledních 5 kalendářních let. Výnosů odpovídajících vyšší výnosové hladině dosáhne v těchto letech nejméně třikrát.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 193/2024
	§ 7 odst. 4
	(4) Plodiny a kultury neuvedené v tabulkách č. 4 až 6 v příloze č. 3 k tomuto nařízení nemají stanovený limit přívodu dusíku a hnojí se podle jejich potřeby na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek. Limity přívodu dusíku pro zeleninu se použijí pouze v případě jejího pěstování na orné půdě.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 193/2024
	§ 7 odst. 5 písm. a), b) a c)
	(5 Za účelem dodržení limitu přívodu dusíku se postupuje takto: 
a) při pěstování plodin ve směsi je limit určen nejvyšším limitem plodiny ve směsi, do přívodu dusíku k plodině založené podsevem se nezapočítá přívod dusíku ke krycí plodině a v případě zapravení porostu z důvodů jeho poškození se přívod dusíku z předchozího hnojení k zapravené plodině nezapočítá do přívodu dusíku k náhradní plodině,
b) v případě hnojení k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině se do přívodu dusíku k následně pěstované plodině 
1. nezapočítá dusík z minerálních hnojiv a hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem použitých k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině, nebo
2. započítá dusík z hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů použitých k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině,
c) do přívodu dusíku se započítá celkový dusík z minerálních hnojiv a dusík využitelný pěstovanou plodinou v prvním roce, a to 
1. 30 % z celkového dusíku hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů, 
2. 60 % z celkového dusíku hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem, s výjimkou kejdy prasat, nebo 
3. 70 % z celkového dusíku kejdy prasat,
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 193/2024
	§ 7 odst. 5 písm. d)
	d) do přívodu dusíku se započítá dusík využitelný v prvním roce plodinou následující po plodině vázající vzdušný dusík podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení pěstované jako hlavní plodina, a to
1. 50 kg N/ha po jeteli nebo vojtěšce, nebo
2. 25 kg N/ha po ostatních plodinách vázajících vzdušný dusík nebo směsích plodin vázajících vzdušný dusík s jinými plodinami, a
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 193/2024
	§ 7 odst. 5 písm. e)
	e) pro určení přívodu dusíku do půdy se použijí hodnoty získané vlastním rozborem, který není starší než 1 rok, údaje z označení hnojiva nebo upraveného kalu, případně údaje stanovené v příloze č. 3 k vyhlášce č. 377/2013 Sb., 
o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 7 odst. 6, písm. a), b) a d)
	(6) Požadavky na hnojení zeleniny pěstované na celkové ploše větší než 20 ha jsou tyto: 
a) rozbor vzorku půdy odebraného z každé plochy zemědělského pozemku se zeleninou, a to z půdního profilu minimálně do hloubky 30 cm pro zjištění obsahu minerálního dusíku, se provede před každým výsevem nebo výsadbou zeleniny v příslušném kalendářním roce, 
b) obsah minerálního dusíku v půdě přesahující 30 kg N/ha zjištěný rozborem podle písmene a) se započte do limitu uvedeného v tabulce č. 6 v příloze č. 3 k tomuto nařízení, 
d) záznamy o výsledcích rozborů jsou uchovány nejméně po dobu 7 kalendářních let následujících po roce, ve kterém byl rozbor proveden, a 
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 27/2018 193/2024
	§ 7 odst. 6, písm. c)
	c) odběry a rozbory vzorků půdy provede osoba odborně způsobilá, která má osvědčení o akreditaci podle § 16 zákona o technických požadavcích na výrobky, nebo odběry vzorků půd provede pověřená osoba podle § 10 zákona o hnojivech,.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 27/2018
	§ 7 odst. 6, písm. e)
	e) dusík využitelný pěstovanou plodinou v prvním roce vypočtený podle odstavce 5 písm. c) se do přívodu dusíku započte pouze z hnojiv aplikovaných až po datu odběru vzorků půdy.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 277/2020
	§ 7 odst. 7 písm. a) a b)
	(7) Omezení dávek dusíku na orné půdě v období po sklizni hlavní plodiny, které je stanoveno v tabulce č. 6 v příloze č. 2 k tomuto nařízení, 
a) se vztahuje k období od 15. června příslušného kalendářního roku do začátku období zákazu hnojení uvedeného v § 6, 
b) závisí na začlenění zemědělského pozemku do jednoho ze tří aplikačních pásem podle rizika vyplavení dusičnanů z půdního profilu vymezených v tabulkách č. 2 až 5 v příloze č. 2 k tomuto nařízení, s využitím systému bonitovaných půdně ekologických jednotek stanovených vyhláškou č. 227/2018 Sb.,
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 7 odst. 7 písm. c) a d)
	c) se týká hnojení k následným ozimým plodinám, meziplodinám, podpoře rozkladu slámy nebo k následným jarním plodinám a 
d) se vztahuje pouze na minerální dusíkatá hnojiva a hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 27/2018
	§ 7 odst. 8 písm. a)
	(8) Pro stanovení dávek dusíku podle tabulky č. 6 v příloze č. 2 k tomuto nařízení v období po sklizni hlavní plodiny se postupuje takto: 
a) maximální celkové dávky stanovené pro jednotlivé způsoby hnojení a hnojiva podle písmen A a B nelze mezi sebou sčítat,
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 277/2020 193/2024
	§ 7 odst. 8 písm. b)
	b) v případě použití hnojiv k podpoře rozkladu slámy je navíc možné použít ve hnojivech podle písmen A a B nejvýše 30 kg N/ha ke hnojení řepky ozimé,
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 7 odst. 8 písm. c) 
	c) v rámci jednoho způsobu hnojení je možné dělení celkové dávky na dílčí dávky a 

	
	

	
	
	262/2012 ve znění 193/2024
	§ 7 odst. 8 písm. d)
	d) kombinování dílčích dávek při dodržení maximální celkové dávky dusíku je možné mezi hnojivy podle písmen A a B při přepočtu dusíku v poměru 1 : 1,7.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 277/2020 193/2024
	§ 7 odst. 9
	(9) Za hnojení na podporu rozkladu slámy se považuje přímé nebo následné hnojení do začátku období zákazu hnojení uvedeného v § 6 na zemědělském pozemku s ponechanou veškerou slámou. Strniště po sklizni kukuřice na siláž o výšce nejméně 40 cm nebo rostlinné zbytky po sklizni trav na semeno se považují za slámu. Za meziplodinu je považován i výdrol řepky použitý na zelené hnojení. Za hnojení k meziplodině se nepovažuje hnojení v době kratší než 2 týdny před sklizní meziplodiny nebo zapravením jejího porostu na zelené hnojení.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 7 odst. 10, 12, 13 a 14
	(10) Pokud je v rámci zemědělského pozemku více bonitovaných půdně ekologických jednotek patřících do různých výnosových hladin, aplikačních pásem nebo do jiných skupin bonitovaných půdně ekologických jednotek, začlení se takový zemědělský pozemek s přihlédnutím k převažujícímu zařazení. Při stejném poměrném zastoupení různých skupin bonitovaných půdně ekologických jednotek se použije vždy opatření hodnocené jako přísnější.
(12) Pokud je půda na zemědělském pozemku zaplavená, přesycená vodou, promrzlá nebo pokrytá sněhem, nelze na ní používat dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou skliditelných rostlinných zbytků. 
(13) Odstavce 7, 8, 11, 12 a 15 se nevztahují na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku. 
(14) Na zemědělském pozemku nelze používat dusíkaté hnojivé látky, pokud způsob jejich užití nevede k rovnoměrnému pokrytí pozemku.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 277/2020 193/2024
	§ 7 odst. 11
	(11) Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích se zamokřenými půdami vymezenými hlavními půdními jednotkami 65 až 769), pokud nebyly meliorovány odvodněním, nelze používat dusíkaté hnojivé látky. V případě, že uvedené zemědělské pozemky byly odvodněny, je při používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem omezena jednorázová dávka na 100 kg celkového dusíku na 1 ha a při používání minerálních dusíkatých hnojiv omezena jednorázová dávka na 60 kg celkového dusíku na 1 ha. Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích s mělkými půdami nebo půdami s nevyvinutým půdním profilem vymezenými hlavními půdními jednotkami 37 až 399) je při používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem omezena jednorázová dávka na 100 kg celkového dusíku na 1 ha a při používání minerálních dusíkatých hnojiv omezena jednorázová dávka na 60 kg celkového dusíku na 1 ha.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 193/2024
	§ 7a
	(1) Zemědělský podnikatel zpracuje do konce února bilanci dusíku, a to za předchozí kalendářní rok z hlediska sklizní rostlinných produktů (dále jen „sklizňový rok“). Z hlediska hnojení se do bilance započítávají vstupy dusíku v období od 1. července kalendářního roku předcházejícího sklizňovému roku do 30. června sklizňového roku (dále jen „hospodářský rok“). Způsob výpočtu bilance dusíku je uveden v příloze č. 5 k tomuto nařízení.
(2) Výsledek bilance dusíku se hodnotí jako průměr za tříleté období a nesmí překročit 70 kg N/ha orné půdy obchodního závodu. Bilance dusíku se počítá pro obchodní závod, který obhospodařuje více než 30 ha orné půdy.
(3) Povinnost zpracovat bilanci dusíku se nevztahuje na výkaly a moč hospodářských zvířat podle § 7 odst. 13.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 277/2020
	§ 8 odst. 1
	(1) Množství celkového dusíku užitého v hospodářském roce na zemědělských pozemcích v organických, organominerálních a statkových hnojivech nesmí v průměru celkové výměry zemědělských pozemků obchodního závodu překročit 170 kg N/ha; do tohoto průměru se započtou pouze zemědělské pozemky vhodné ke hnojení.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 193/2024
	§ 8 odst. 2
	(2) Zemědělskými pozemky vhodnými ke hnojení hnojivy podle odstavce 1 se rozumí veškeré užívané zemědělské pozemky obchodního závodu, s výjimkou zemědělských pozemků, které nelze na žádné jejich části hnojit, zejména v zastavěném území obce nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 277/2020
	§ 8 odst. 3
	(3) Výpočet dávky dusíku použité v průměru na 1 ha se provádí na základě údajů o přívodu celkového dusíku v použitých organických, organominerálních a statkových hnojivech včetně produkce dusíku hospodářskými zvířaty na pastvě nebo jiném pobytu na zemědělském pozemku. Tyto údaje se získají z evidence hnojení.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 117/2014 
	§ 8 odst. 4
	(4) Do limitu podle odstavce 1 se 
a) započítává přívod dusíku při používání upravených kalů podle zákona o odpadech8), 
b) nezapočítává přívod dusíku ze skliditelných rostlinných zbytků. 
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 117/2014 235/2016
	§ 8 odst. 5
	(5) Jiné využití statkových hnojiv než ke hnojení v rámci obchodního závodu, kde byla vyprodukována, zejména jejich uvedení do oběhu, zpracování na organická hnojiva při kompostování a při výrobě bioplynu, při využití čistírenských technologií k likvidaci exkrementů nebo při jiném nakládání se statkovými hnojivy je nutno dokladovat. Rovněž je nutno dokladovat i uvedení do oběhu organických hnojiv vzniklých zpracováním statkového hnojiva
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 9 odst. 1
	(1) Zemědělský podnikatel zajistí skladovací prostory pro statková hnojiva6) s minimální kapacitou odpovídající jejich šestiměsíční produkci; to neplatí pro 
a) hnojůvku, u které musí být kapacita skladovacích prostor nejméně pro pětiměsíční produkci, ani
b) tuhá statková hnojiva, při možnosti uložení na zemědělském pozemku před jejich použitím.  
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 9 odst. 2
	(2) Snížení potřeby kapacit skladovacích prostor je možné jen při splnění podmínek podle jiného právního předpisu a technický stav skladovacích zařízení musí splňovat kvalitativní požadavky z hlediska ochrany vod.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 277/2020
	§ 9 odst. 3 písm. a)
	(3) Tuhá statková hnojiva vznikající při ustájení hospodářských zvířat, kompost a separát digestátu lze uložit na zemědělském pozemku pouze způsobem, který neohrozí životní prostředí. Doba uložení statkových hnojiv bez meziskladování nesmí přesáhnout 12 měsíců, při jejich meziskladování podle odstavce 4 pak 9 měsíců. Kompost a separát digestátu lze uložit nejdéle po dobu 12 měsíců. Na stejném místě zemědělského pozemku lze uložit tato hnojiva opakovaně nejdříve po 4 letech, po provedení kultivace půdy a každoročním pěstování plodin na tomto zemědělském pozemku. Uložení hnojiva je možné pouze na místech uvedených ve schváleném havarijním plánu[footnoteRef:1]11), pokud je  [1: 11)	§ 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb. 
Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění pozdějších předpisů. 
] 

a) zajištěna bezpečnost jakosti povrchových a podzemních vod, 
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 193/2024
	§ 9 odst. 3 písm. b)
	b) složiště vzdáleno minimálně 100 m od hranice ochranného pásma vodních zdrojů prvního stupně, minimálně 50 m od útvaru povrchových vod, na zemědělských pozemcích se sklonitostí vyšší než 5 stupňů minimálně 100 m od útvaru povrchových vod, 
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 9 odst. 3 písm. c) a d)
	c) složiště umístěno na půdě zemědělského pozemku, která 
1. nebyla meliorována odvodněním, 
2. není zamokřenou půdou vymezenou hlavními půdními jednotkami 65 až 76), 
3. není lehkou písčitou půdou nebo půdou na velmi propustném podloží vymezenou v bodech 1 a 2 v tabulce č. 4 v příloze č. 2 k tomuto nařízení a 
4. není ornou půdou vymezenou v bodech 11 a 12 v tabulce č. 4 v příloze č. 2 k tomuto nařízení, 
d) zabráněno odtoku hnojůvky a přítoku povrchové vody a
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 277/2020
	§ 9 odst. 3 písm. e)
	(3) Tuhá statková hnojiva vznikající při ustájení hospodářských zvířat, kompost a separát digestátu lze uložit na zemědělském pozemku pouze způsobem, který neohrozí životní prostředí. Doba uložení statkových hnojiv bez meziskladování nesmí přesáhnout 12 měsíců, při jejich meziskladování podle odstavce 4 pak 9 měsíců. Kompost a separát digestátu lze uložit nejdéle po dobu 12 měsíců. Na stejném místě zemědělského pozemku lze uložit tato hnojiva opakovaně nejdříve po 4 letech, po provedení kultivace půdy a každoročním pěstování plodin na tomto zemědělském pozemku. Uložení hnojiva je možné pouze na místech uvedených ve schváleném havarijním plánu11), pokud je 
e) tuhé statkové hnojivo nebo separát digestátu urovnán ve vrstvě o minimální výšce 1,7 m a rozměru kratší strany hromady maximálně 20 m při orientaci složiště delší stranou po spádnici.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 193/2024
	§ 9 odst. 4
	(4) Tuhá statková hnojiva vznikající při ustájení skotu, prasat a drůbeže mohou být uložena na zemědělském pozemku až po jejich tříměsíčním skladování ve skladech nebo po jednorázovém vyskladnění ze stáje s hlubokou podestýlkou, kde se nacházela nejméně 3 týdny. Pokud je průměrná denní spotřeba steliva na 1 dobytčí jednotku při ustájení skotu větší než 4 kg slámy nebo sušeného separátu kejdy nebo digestátu, 6 kg dřevních pilin nebo 11 kg nesušeného separátu kejdy nebo digestátu, lze takto vyrobenou chlévskou mrvu, a to i po jejím následném doplnění na potřebný podíl steliva, uložit na zemědělském pozemku bez meziskladování. Pokud je průměrná denní spotřeba steliva při ustájení skotu větší než 6 kg/DJ, lze takto vyrobenou chlévskou mrvu, a to i po jejím následném doplnění na potřebný podíl steliva, uložit na zemědělském pozemku bez meziskladování.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 10 odst. 1 a 2
	(1) Při pěstování jednoletých plodin je nutné omezit mezidobí bez porostu v zájmu omezení eroze půdy a snížení vyplavování živin. Při pěstování meziplodin, pokud nenásleduje ozimá plodina, se ponechá porost na zemědělském pozemku alespoň do 31. října příslušného kalendářního roku. 
(2) Při obnově trvalých travních porostů a po zaorávce jetelovin je nutné vysévat v nejbližším agrotechnickém termínu následné plodiny. Jestliže po jetelovinách následuje jarní plodina, je třeba porost jetelovin zaorat po 31. říjnu příslušného kalendářního roku. 
(3) Kukuřici ve III. aplikačním pásmu nelze pěstovat více než 2 roky po sobě. K přerušení sledu je možné použít i ozimou meziplodinu ponechanou na zemědělském pozemku alespoň do 31. ledna následujícího kalendářního roku.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 277/2020 193/2024
	§ 10 odst. 3
	(3) Kukuřici ve třetím aplikačním pásmu vymezeném v tabulce č. 4 v příloze č. 2 k tomuto nařízení nelze pěstovat více než 2 roky po sobě. Uvedený požadavek se vztahuje i na zemědělské pozemky, bez ohledu na jejich zařazení do aplikačního pásma, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti menší než 100 m od hranice ochranného pásma vodního zdroje prvního stupně.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 193/2024
	§ 10 odst. 4
	(4) Za pěstování kukuřice po sobě podle odstavce 3 se nepovažuje, je-li sled pěstování kukuřice přerušen zařazením meziplodiny zaseté nejpozději do 30. září a ponechané na pozemku až do následujícího roku do zahájení předseťové přípravy pro pěstování následující kukuřice.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 448/2012 400/2013 235/2016 277/2020 193/2024
	§ 11 odst. 1
	(1) Z důvodů ochrany půdy před erozí a vod před znečištěním se nesmí pěstovat kukuřice, brambory, řepa cukrová, řepa krmná, bob polní, sója, slunečnice nebo čirok na zemědělských pozemcích se sklonitostí převyšující 7 stupňů, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti menší než 25 m od útvaru povrchových vod nebo od hranice ochranného pásma vodního zdroje prvního stupně. 
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 
	§ 11 odst. 2
	(2) Na zemědělských pozemcích s ornou půdou se sklonitostí převyšující 10 stupňů a na zemědělských pozemcích s trvalým travním porostem se sklonitostí převyšující 12 stupňů se nesmí používat dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv, v případě orné půdy bez porostu zapravených do 24 hodin po jejich použití a přívodu dusíku ve výkalech a moči při pastvě hospodářských zvířat nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku. Požadavek na zapravení se nevztahuje na ponechané skliditelné rostlinné zbytky. 
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 277/2020 193/2024
	§ 11 odst. 3
	(3) Na zemědělských pozemcích s trvalými travními porosty se sklonitostí převyšující 7 stupňů je při používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem omezena jednorázová dávka na 100 kg celkového dusíku na 1 ha a při používání minerálních dusíkatých hnojiv omezena jednorázová dávka na 60 kg celkového dusíku na 1 ha. To se nevztahuje na přívod dusíku ve výkalech a moči při pastvě hospodářských zvířat nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 11 odst. 4
	(4) Odstavce 1 až 3 se nevztahují na svahy upravené terasováním.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 
	§ 12 odst. 1, písm. a)
	(1) Na zemědělských pozemcích přímo sousedících s útvary povrchových vod se 
a) zachová ochranný pás nehnojené půdy o šířce nejméně 3 m od břehové čáry; v tomto případě se na tuto část zemědělského pozemku nevztahuje § 7 odst. 14,
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 27/2018
	§ 12 odst. 1, písm. b)
	b) u zemědělských pozemků se sklonitostí převyšující 7 stupňů se zachová ochranný pás o šířce nejméně 25 m od břehové čáry s tím, že v něm nebudou užita hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, s výjimkou tuhých hnojiv; v tomto případě se na tuto část zemědělského pozemku nevztahuje § 7 odst. 14.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 12 odst. 2
	(2) Odstavec 1 se nevztahuje na ponechané skliditelné rostlinné zbytky ani na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku a je třeba zabránit samovolnému přístupu zvířat do útvarů povrchových vod, poškození koryt a údolních niv, zničení břehových porostů nebo znečištění vod.
	
	

	Článek 5 odst. 5
	Členské státy přijmou v rámci akčních programů dodatečná nebo účinnější opatření, která pokládají za potřebná, je-li od počátku nebo na základě získaných zkušeností s prováděním akčních programů zřejmé, že opatření podle odstavce 4 nejsou dostatečná pro dosažení cílů uvedených v článku 1. Při výběru těchto opatření nebo postupů vezmou členské státy v úvahu jejich účinnost a související náklady ve srovnání s jinými možnými preventivními opatřeními.
	254/2001 ve znění 20/2004
	§ 33 odst. 2
	(2) Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen "akční program"). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu.
	PT
	

	Článek 5 odst. 6
	Členské státy připraví a zavedou odpovídající monitorovací programy k posuzování účinnosti akčních programů vypracovaných podle tohoto článku.
Členské státy, které uplatňují ustanovení článku 5 na celém území svého státu, sledují obsah dusičnanů ve vodách (povrchových a podzemních) na vybraných měřicích místech, která umožňují zjistit rozsah znečištění vod dusičnany ze zemědělských zdrojů.
	262/2012
	§ 3
	Přezkoumání vymezení zranitelných oblastí provádí Ministerstvo životního prostředí na základě identifikace povrchových nebo podzemních vod znečištěných nebo ohrožených dusičnany ze zemědělských zdrojů a po vyhodnocení těchto podkladů: 
a) výsledků zjišťování a hodnocení jakosti a množství povrchových a podzemních vod provedených správci povodí a pověřenými odbornými subjekty podle § 21 odst. 4 zákona, 
b) údajů ze sledování jakosti odebírané vody podle § 22 odst. 2 zákona, 
c) údajů o jakosti odebírané surové vody sledované provozovateli vodovodů podle jiných právních předpisů3).
	PT
	

	Článek 5 odst. 7
	Členské státy přezkoumají a v případě nutnosti upraví své akční programy včetně všech dodatečných opatření přijatých podle odstavce 5, a to nejméně každé čtyři roky. O veškerých změnách v akčních programech uvědomí Komisi.
	254/2001 ve znění 20/2004
	§ 33 odst. 2
	Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen "akční program"). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu.
	PT
	

	Článek 6 odst. 1 písm. a) bod i) a ii)
	Za účelem sestavení a přezkoumání seznamu ohrožených oblastí přezkoumání členské státy:
a) do dvou let po oznámení této směrnice monitorují po dobu jednoho roku koncentrace dusičnanů ve sladkých vodách;
i) nejméně jednou měsíčně a častěji v období povodní na vzorkovacích místech povrchových vod stanovených podle čl. 5 odst. 4 směrnice 75/440/EHS, případně na jiných místech, která jsou reprezentativní pro povrchové vody členských států;
ii) v pravidelných intervalech a se zřetelem na ustanovení směrnice 80/778/EHS ve vzorkovacích stanicích, které jsou reprezentativní pro volné podzemní vody členských států;
	262/2012
	§ 3
	Přezkoumání vymezení zranitelných oblastí provádí Ministerstvo životního prostředí na základě identifikace povrchových nebo podzemních vod znečištěných nebo ohrožených dusičnany ze zemědělských zdrojů a po vyhodnocení těchto podkladů: 
a) výsledků zjišťování a hodnocení jakosti a množství povrchových a podzemních vod provedených správci povodí a pověřenými odbornými subjekty podle § 21 odst. 4 zákona, 
b) údajů ze sledování jakosti odebírané vody podle § 22 odst. 2 zákona, 
c) údajů o jakosti odebírané surové vody sledované provozovateli vodovodů podle jiných právních předpisů3).
	PT
	

	Článek 6 odst. 1 písm. b)
	nejméně každé čtyři roky opakují monitorovací program uvedený pod písmenem a), s výjimkou vzorkovacích stanic, u kterých koncentrace dusičnanů u všech dříve odebraných vzorků dosáhla hodnot nižších než 25 mg/l a kde se neobjevily žádné vlivy, které by mohly způsobit zvýšení obsahu dusičnanů; v tomto případě je nutno opakovat monitorovací program pouze každých osm let;
	254/2001 ve znění 20/2004
	§ 33 odst. 2
	Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen "akční program"). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu.
	DT
	

	Článek 6 odst. 1 písm. c)
	každé čtyři roky prověřují stav eutrofizace sladkých povrchových vod, vod v ústích řek a pobřežních vod.
	254/2001 ve znění 20/2004
	§ 33 odst. 2
	Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen "akční program"). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu.
	PT
	

	Článek 6 odst. 2
	Stanovení koncentrací budou provedena pomocí referenčních metod stanovení obsažených v příloze IV.
	
	
	Nerelevantní z hlediska transpozice - Ustanovení není možné objektivně naplnit z geografických důvodů
	NT
	

	Článek 7
	Pokyny pro monitorování obsažené v článcích 5 a 6 jsou stanoveny postupem podle článku 9.
	
	
	Nerelevantní z hlediska transpozice – Ustanovení se netýká členských států Evropské unie, ale upravuje pravomoce / postupy orgánů Evropské unie, zejména Evropské komise.
	NT
	

	Článek 8
	Přílohy této směrnice jsou přizpůsobovány vědeckému a technickému pokroku postupem podle článku 9.
	
	
	Nerelevantní z hlediska transpozice – Ustanovení se netýká členských států Evropské unie, ale upravuje pravomoce / postupy orgánů Evropské unie, zejména Evropské komise.
	NT
	

	Článek 9 odst. 1
	Komisi je nápomocen výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.
	
	
	Nerelevantní z hlediska transpozice – Ustanovení se netýká členských států Evropské unie, ale upravuje pravomoce / postupy orgánů Evropské unie, zejména Evropské komise.
	NT
	

	Článek 9 odst. 2
	Zástupce Komise předloží výboru návrh zamýšlených opatření. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou stanovenou v čl. 148 odst. 2 Smlouvy pro přijímání rozhodnutí, která má Rada přijímat na návrh Komise. Hlasům zástupců členských států je přidělena váha stanovená ve zmíněném článku. Předseda nehlasuje.
	
	
	Nerelevantní z hlediska transpozice – Ustanovení se netýká členských států Evropské unie, ale upravuje pravomoce / postupy orgánů Evropské unie, zejména Evropské komise.
	NT
	

	Článek 9 odst. 3
	a) Komise přijme opatření, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru.
b) Pokud zamýšlená opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, předloží Komise Radě neprodleně návrh opatření, která mají být přijata. Rada se usnese kvalifikovanou většinou.
c) Pokud se Rada neusnese do tří měsíců ode dne, kdy jí byl návrh předán, přijme navrhovaná opatření Komise s výjimkou případů, kdy se Rada proti opatřením vysloví prostou většinou.
	
	
	Nerelevantní z hlediska transpozice – Ustanovení se netýká členských států Evropské unie, ale upravuje pravomoce / postupy orgánů Evropské unie, zejména Evropské komise.
	NT
	

	Článek 10 odst. 1
	Členské státy předloží Komisi za čtyřleté období ode dne oznámení této směrnice a za každé následující čtyřleté období zprávu, která bude obsahovat údaje uvedené v příloze V.
	254/2001 ve znění 186/2006 150/2010 544/2020
	§ 108 odst. 3 písm. w)
	Ministerstvo životního prostředí vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech:
plnění úkolů vyplývajících ze vztahu k Evropským společenstvím v oblasti ochrany vod, podávání zpráv o plnění příslušných směrnic Evropských společenství a koordinování převzetí a zavádění legislativy Evropských společenství v oblasti vod společně s Ministerstvem zemědělství
	PT
	

	Článek 10 odst. 2
	Zpráva podle tohoto článku bude předložena Komisi do šesti měsíců od konce období, kterého se týká.
	
	
	Nerelevantní z hlediska transpozice – Ustanovení obecným způsobem upravuje spolupráci mezi členskými státy (Českou republikou) a Evropskou komisí, např. notifikaci transpozičních předpisů Evropské komisi či podávání zpráv a informací.
	NT
	

	Článek 11
	Na základě informací získaných podle článku 10, vydá Komise do šesti měsíců od obdržení zpráv členských států souhrnné zprávy a předloží je Evropskému parlamentu a Radě. S ohledem na způsob provádění této směrnice, a zejména na ustanovení přílohy III, předloží Komise Radě do 1. ledna 1998 zprávu, ke které v případě potřeby připojí návrhy na úpravu této směrnice.
	
	
	Nerelevantní z hlediska transpozice – Ustanovení se netýká členských států Evropské unie, ale upravuje pravomoce / postupy orgánů Evropské unie, zejména Evropské komise.
	NT
	

	Článek 12 odst. 1
	Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnici do dvou let ode dne jejího oznámení (1). Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
	
	
	Nerelevantní z hlediska transpozice – Ustanovení obecným způsobem upravuje spolupráci mezi členskými státy (Českou republikou) a Evropskou komisí, např. notifikaci transpozičních předpisů Evropské komisi či podávání zpráv a informací.
	NT
	

	Článek 12 odst. 2
	Opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si určí členské státy.
	262/2012
	§ 1
	Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a stanoví zranitelné oblasti a akční program pro tyto oblasti.
	PT
	

	
	
	262/2012
	pozn. č. 1 věta 1
	Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 ze dne 29. září 2003 o přizpůsobení ustanovení týkajících se výborů, které jsou nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí, stanovených v právních aktech Rady přijatých postupem podle článku 251 Smlouvy o ES, ustanovením rozhodnutí 1999/468/ES.
	
	

	Článek 12 odst. 3
	Členské státy sdělí Komisi znění ustanovení vnitrostátních právních předpisů, která přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
	254/2001 ve znění 186/2006 150/2010 544/2020
	§ 108 odst. 3 písm. w)
	Ministerstvo životního prostředí vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech:
plnění úkolů vyplývajících ze vztahu k Evropským společenstvím v oblasti ochrany vod, podávání zpráv o plnění příslušných směrnic Evropských společenství a koordinování převzetí a zavádění legislativy Evropských společenství v oblasti vod společně s Ministerstvem zemědělství
	PT
	

	Článek 13
	Tato směrnice je určena členským státům.
	254/2001 ve znění 20/2004 
	§ 33 odst. 2
	Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen "akční program"). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu.
	PT
	

	PŘÍLOHA I
	KRITÉRIA PRO VYMEZENÍ VOD UVEDENÝCH V ČL. 1 ODST. 1

ČÁST A. 
Pro vymezení vod podle čl. 3 odst. 1 se mimo jiné použijí následující kritéria:
1. zda povrchové sladké vody, zejména jsou-li využívány nebo určeny k odběrům pitné vody, obsahují nebo by mohly obsahovat více dusičnanů, než stanoví směrnice 75/440/EHS, pokud nejsou přijata opatření podle článku 5;
2. zda podzemní vody obsahují nebo by mohly obsahovat více než 50 mg/l dusičnanů, pokud nejsou přijata opatření podle článku 5;
3. zda je v přírodních sladkovodních jezerech, v ostatních sladkovodních útvarech, v ústích řek, v pobřežních a v mořských vodách zjištěna nebo hrozí v blízké budoucnosti eutrofizace, pokud nejsou přijata opatření podle článku 5.

ČÁST B. 
Při použití těchto kritérií vezmou členské státy v úvahu též:
1. fyzikální vlastnosti vod a půdy a jejich vlastnosti ovlivňující životní prostředí;
2. současnou úroveň poznatků o působení dusíkatých látek na životní prostředí (vody a půdu);
3. současnou úroveň poznatků o důsledcích opatření přijatých podle článku 5.

	254/2001 ve znění 20/2004
	§ 33 odst. 2
	Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen "akční program"). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu.
	PT
	

	PŘÍLOHA II bod A odst. 1
	ZÁSADY SPRÁVNÉ ZEMĚDĚLSKÉ PRAXE
A. Zásady správné zemědělské praxe směřující ke snížení znečišťování dusičnany s přihlédnutím k podmínkám v různých oblastech Společenství by měly obsahovat pravidla s následujícími podstatnými údaji:
1. období nevhodné pro používání hnojiv;
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 6 odst. 1
	(1) Období, ve kterých je ve zranitelných oblastech na orné půdě a trvalých travních porostech zakázáno používání dusíkatých hnojivých látek, jsou uvedena v tabulce č. 1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení. 
	PT
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 277/2020
	§ 6 odst. 2
	(2) Období zákazu hnojení podle odstavce 1 se nevztahuje na hnojiva použitá k ozimým plodinám v aplikační dávce obsahující nejvýše 5 kg N/ha, na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku ani na hnojení ploch ve sklenících, fóliovnících nebo pařeništích.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 277/2020
	§ 6 odst. 3
	(3) Výjimka ze zákazu hnojení podle odstavce 1 je možná pouze u hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem na zemědělských pozemcích s průměrnou sklonitostí nepřevyšující 5 stupňů, a to v období nejdéle 14 dní od začátku období zákazu a pouze ve dnech, kdy průměrná denní teplota vzduchu je vyšší než 5 °C. Tuto skutečnost podloženou měřením potvrzeným Českým hydrometeorologickým ústavem následně zemědělský podnikatel doloží pro účely kontroly Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 277/2020
	§ 6 odst. 4
	(4) Jestliže dojde v obchodním závodě k havarijní situaci, postupuje se podle vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění pozdějších předpisů, a zákaz hnojení podle odstavce 1 se nepoužije
	
	

	PŘÍLOHA II bod A odst. 2
	2 používání hnojiv na velmi strmých pozemcích; 
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 11 odst. 2
	(2) Na zemědělských pozemcích s ornou půdou se sklonitostí převyšující 10 stupňů a na zemědělských pozemcích s trvalým travním porostem se sklonitostí převyšující 12 stupňů se nesmí používat dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv, v případě orné půdy bez porostu zapravených do 24 hodin po jejich použití a přívodu dusíku ve výkalech a moči při pastvě hospodářských zvířat nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku. Požadavek na zapravení se nevztahuje na ponechané skliditelné rostlinné zbytky.
	PT
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 277/2020 193/2024
	§ 11 odst. 3
	(3) Na zemědělských pozemcích s trvalými travními porosty se sklonitostí převyšující 7 stupňů je při používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem omezena jednorázová dávka na 100 kg celkového dusíku na 1 ha a při používání minerálních dusíkatých hnojiv omezena jednorázová dávka na 60 kg celkového dusíku na 1 ha. To se nevztahuje na přívod dusíku ve výkalech a moči při pastvě hospodářských zvířat nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku.
	
	

	PŘÍLOHA II bod A odst. 3
	3. používání hnojiv na podmáčených, zaplavených, zmrzlých nebo sněhem pokrytých pozemcích;
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 7 odst. 12
	Pokud je zemědělská půda zaplavená, přesycená vodou, promrzlá nebo pokrytá sněhem, nelze na ní používat dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou skliditelných rostlinných zbytků.
	PT
	

	PŘÍLOHA II bod A odst. 4
	4. podmínky pro používání hnojiv v blízkosti vodních toků;
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 12 odst. 1 písm. a)
	(1) Na zemědělských pozemcích přímo sousedících s útvary povrchových vod se 
a) zachová ochranný pás nehnojené půdy o šířce nejméně 3 m od břehové čáry; v tomto případě se na tuto část zemědělského pozemku nevztahuje § 7 odst. 14, 
	PT
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 27/2018
	§ 12 odst. 1 písm. b)
	b) u zemědělských pozemků se sklonitostí převyšující 7 stupňů se zachová ochranný pás o šířce nejméně 25 m od břehové čáry s tím, že v něm nebudou užita hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, s výjimkou tuhých hnojiv; v tomto případě se na tuto část zemědělského pozemku nevztahuje § 7 odst. 14. 

	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 12 odst. 2
	(2) Odstavec 1 se nevztahuje na ponechané skliditelné rostlinné zbytky ani na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku a je třeba zabránit samovolnému přístupu zvířat do útvarů povrchových vod, poškození koryt a údolních niv, zničení břehových porostů nebo znečištění vod.
	
	

	PŘÍLOHA II bod A odst. 5
	5. kapacita a stavba zásobníků pro skladování statkových hnojiv, a zvláště opatření k zamezení znečišťování vod tekutinami s obsahem odpadu z živočišné výroby a ze skladovaného rostlinného materiálu, jako je siláž, odtokem, průsaky do půdy nebo vytékáním do povrchových vod;
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 9 odst. 1
	(1) Zemědělský podnikatel zajistí skladovací prostory pro statková hnojiva6) s minimální kapacitou odpovídající jejich šestiměsíční produkci; to neplatí pro 
a) hnojůvku, u které musí být kapacita skladovacích prostor nejméně pro pětiměsíční produkci, ani
b) tuhá statková hnojiva, při možnosti uložení na zemědělském pozemku před jejich použitím.  
	PT
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 9 odst. 2
	(2) Snížení potřeby kapacit skladovacích prostor je možné jen při splnění podmínek podle jiného právního předpisu a technický stav skladovacích zařízení musí splňovat kvalitativní požadavky z hlediska ochrany vod.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 277/2020
	§ 9 odst. 3 písm. a)
	(3) Tuhá statková hnojiva vznikající při ustájení hospodářských zvířat, kompost a separát digestátu lze uložit na zemědělském pozemku pouze způsobem, který neohrozí životní prostředí. Doba uložení statkových hnojiv bez meziskladování nesmí přesáhnout 12 měsíců, při jejich meziskladování podle odstavce 4 pak 9 měsíců. Kompost a separát digestátu lze uložit nejdéle po dobu 12 měsíců. Na stejném místě zemědělského pozemku lze uložit tato hnojiva opakovaně nejdříve po 4 letech, po provedení kultivace půdy a každoročním pěstování plodin na tomto zemědělském pozemku. Uložení hnojiva je možné pouze na místech uvedených ve schváleném havarijním plánu11), pokud je 
a) zajištěna bezpečnost jakosti povrchových a podzemních vod,
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 193/2024
	§ 9 odst. 3 písm. b)
	b) složiště vzdáleno minimálně 100 m od hranice ochranného pásma vodních zdrojů prvního stupně, minimálně 50 m od útvaru povrchových vod, na zemědělských pozemcích se sklonitostí vyšší než 5 stupňů minimálně 100 m od útvaru povrchových vod, 
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 9 odst. 3 písm. c) a d)
	c) složiště umístěno na půdě zemědělského pozemku, která 
1. nebyla meliorována odvodněním, 
2. není zamokřenou půdou vymezenou hlavními půdními jednotkami 65 až 769), 
3. není lehkou písčitou půdou nebo půdou na velmi propustném podloží vymezenou v bodech 1 a 2 v tabulce č. 4 v příloze č. 2 k tomuto nařízení a 
4. není ornou půdou vymezenou v bodech 11 a 12 v tabulce č. 4 v příloze č. 2 k tomuto nařízení, 
d) zabráněno odtoku hnojůvky a přítoku povrchové vody a
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 277/2020
	§ 9 odst. 3 písm. e)
	(3) Tuhá statková hnojiva vznikající při ustájení hospodářských zvířat, kompost a separát digestátu lze uložit na zemědělském pozemku pouze způsobem, který neohrozí životní prostředí. Doba uložení statkových hnojiv bez meziskladování nesmí přesáhnout 12 měsíců, při jejich meziskladování podle odstavce 4 pak 9 měsíců. Kompost a separát digestátu lze uložit nejdéle po dobu 12 měsíců. Na stejném místě zemědělského pozemku lze uložit tato hnojiva opakovaně nejdříve po 4 letech, po provedení kultivace půdy a každoročním pěstování plodin na tomto zemědělském pozemku. Uložení hnojiva je možné pouze na místech uvedených ve schváleném havarijním plánu11), pokud je 
e) tuhé statkové hnojivo nebo separát digestátu urovnán ve vrstvě o minimální výšce 1,7 m a rozměru kratší strany hromady maximálně 20 m při orientaci složiště delší stranou po spádnici.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 193/2024
	§ 9 odst. 4
	(4) Tuhá statková hnojiva vznikající při ustájení skotu, prasat a drůbeže mohou být uložena na zemědělském pozemku až po jejich tříměsíčním skladování ve skladech nebo po jednorázovém vyskladnění ze stáje s hlubokou podestýlkou, kde se nacházela nejméně 3 týdny. Pokud je průměrná denní spotřeba steliva na 1 dobytčí jednotku při ustájení skotu větší než 4 kg slámy, sušeného separátu kejdy nebo digestátu, 6 kg dřevních pilin nebo 11 kg nesušeného separátu kejdy nebo digestátu, lze takto vyrobenou chlévskou mrvu, a to i po jejím následném doplnění na potřebný podíl steliva, uložit na zemědělském pozemku bez meziskladování.
	
	

	PŘÍLOHA II bod A odst. 6
	6. postupy pro rozšiřování umělých a statkových hnojiv, včetně dávkování a rovnoměrnosti při jejich používání, s cílem udržet úniky živin do vod na přijatelné úrovni.
	262/2012 ve znění 235/2016 277/2020 193/2024
	§ 7 odst. 1
	(1) Způsob užití dusíkatých hnojivých látek určí zemědělský podnikatel podle potřeb jednotlivých plodin a kultur na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek. Pro přívod dusíku jsou stanoveny limity v tabulkách č. 4 až 6 v příloze č. 3 k tomuto nařízení, tyto limity je nutné dodržet na jednotlivých zemědělských pozemcích. Při nižších dosahovaných výnosech je třeba s ohledem na požadavky § 7a přívod dusíku poměrně snížit. 
	PT
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 277/2020 193/2024
	§ 7 odst. 2
	(2) Limity přívodu dusíku k jednotlivým plodinám uvedené v tabulce č. 4 v příloze č. 3 k tomuto nařízení, závisí na začlenění zemědělského pozemku do jedné ze tří výnosových hladin uvedených v tabulkách č. 1 až 3 v příloze č. 3 k tomuto nařízení, a to s využitím systému bonitovaných půdně ekologických jednotek stanovených podle vyhlášky č. 227/2018 Sb., o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 7 odst. 3
	(3) Na zemědělském pozemku lze hnojit podle limitů pro vyšší výnosovou hladinu, než do jaké je pozemek zařazen podle odstavce 2, pokud zemědělský podnikatel na základě jím vedené evidence pro účely kontroly doloží Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému údaje o maximálních výnosech všech plodin na zemědělském pozemku nejméně za posledních 5 kalendářních let. Výnosů odpovídajících vyšší výnosové hladině dosáhne v těchto letech nejméně třikrát.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 193/2024
	§ 7 odst. 4
	(4) Plodiny a kultury neuvedené v tabulkách č. 4 až 6 v příloze č. 3 k tomuto nařízení nemají stanovený limit přívodu dusíku a hnojí se podle jejich potřeby na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek. Limity přívodu dusíku pro zeleninu se použijí pouze v případě jejího pěstování na orné půdě.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 193/2024
	§ 7 odst. 5 písm. a), b) a c)
	(5 Za účelem dodržení limitu přívodu dusíku se postupuje takto: 
a) při pěstování plodin ve směsi je limit určen nejvyšším limitem plodiny ve směsi, do přívodu dusíku k plodině založené podsevem se nezapočítá přívod dusíku ke krycí plodině a v případě zapravení porostu z důvodů jeho poškození se přívod dusíku z předchozího hnojení k zapravené plodině nezapočítá do přívodu dusíku k náhradní plodině,
b) v případě hnojení k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině se do přívodu dusíku k následně pěstované plodině 
1. nezapočítá dusík z minerálních hnojiv a hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem použitých k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině, nebo
2. započítá dusík z hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů použitých k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině,
c) do přívodu dusíku se započítá celkový dusík z minerálních hnojiv a dusík využitelný pěstovanou plodinou v prvním roce, a to 
1. 30 % z celkového dusíku hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů, 
2. 60 % z celkového dusíku hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem, s výjimkou kejdy prasat, nebo 
3. 70 % z celkového dusíku kejdy prasat,
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 193/2024
	§ 7 odst. 5 písm. d)
	d) do přívodu dusíku se započítá dusík využitelný v prvním roce plodinou následující po plodině vázající vzdušný dusík podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení pěstované jako hlavní plodina, a to
1. 50 kg N/ha po jeteli nebo vojtěšce, nebo
2. 25 kg N/ha po ostatních plodinách vázajících vzdušný dusík nebo směsích plodin vázajících vzdušný dusík s jinými plodinami, a 
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 193/2024
	§ 7 odst. 5 písm. e)
	e) pro určení přívodu dusíku do půdy se použijí hodnoty získané vlastním rozborem, který není starší než 1 rok, údaje z označení hnojiva nebo upraveného kalu, případně údaje stanovené v příloze č. 3 k vyhlášce č. 377/2013 Sb., 
o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 7 odst. 6, písm. a), b) a d)
	(6) Požadavky na hnojení zeleniny pěstované na celkové ploše větší než 20 ha jsou tyto: 
a) rozbor vzorku půdy odebraného z každé plochy zemědělského pozemku se zeleninou, a to z půdního profilu minimálně do hloubky 30 cm pro zjištění obsahu minerálního dusíku, se provede před každým výsevem nebo výsadbou zeleniny v příslušném kalendářním roce, 
b) obsah minerálního dusíku v půdě přesahující 30 kg N/ha zjištěný rozborem podle písmene a) se započte do limitu uvedeného v tabulce č. 6 v příloze č. 3 k tomuto nařízení, 
d) záznamy o výsledcích rozborů jsou uchovány nejméně po dobu 7 kalendářních let následujících po roce, ve kterém byl rozbor proveden, a 
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 27/2018 193/2024
	§ 7 odst. 6, písm. c)
	c) odběry a rozbory vzorků půdy provede osoba odborně způsobilá, která má osvědčení o akreditaci podle § 16 zákona o technických požadavcích na výrobky, nebo odběry vzorků půd provede pověřená osoba podle § 10 zákona o hnojivech, 
	

	

	
	
	262/2012 ve znění 27/2018
	§ 7 odst. 6, písm. e)
	e) dusík využitelný pěstovanou plodinou v prvním roce vypočtený podle odstavce 5 písm. c) se do přívodu dusíku započte pouze z hnojiv aplikovaných až po datu odběru vzorků půdy.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 277/2020
	§ 7 odst. 7 písm. a) a b)
	(7) Omezení dávek dusíku na orné půdě v období po sklizni hlavní plodiny, které je stanoveno v tabulce č. 6 v příloze č. 2 k tomuto nařízení, 
a) se vztahuje k období od 15. června příslušného kalendářního roku do začátku období zákazu hnojení uvedeného v § 6, 
b) závisí na začlenění zemědělského pozemku do jednoho ze tří aplikačních pásem podle rizika vyplavení dusičnanů z půdního profilu vymezených v tabulkách č. 2 až 5 v příloze č. 2 k tomuto nařízení, s využitím systému bonitovaných půdně ekologických jednotek stanovených vyhláškou č. 227/2018 Sb.,
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 7 odst. 7 písm. c) a d)
	c) se týká hnojení k následným ozimým plodinám, meziplodinám, podpoře rozkladu slámy nebo k následným jarním plodinám a 
d) se vztahuje pouze na minerální dusíkatá hnojiva a hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 27/2018
	§ 7 odst. 8 písm. a)
	(8) Pro stanovení dávek dusíku podle tabulky č. 6 v příloze č. 2 k tomuto nařízení v období po sklizni hlavní plodiny se postupuje takto: 
a) maximální celkové dávky stanovené pro jednotlivé způsoby hnojení a hnojiva podle písmen A a B nelze mezi sebou sčítat,
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 277/2020 193/2024
	§ 7 odst. 8 písm. b)
	b) v případě použití hnojiv k podpoře rozkladu slámy je navíc možné použít ve hnojivech podle písmen A a B nejvýše 30 kg N/ha ke hnojení řepky ozimé,
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 7 odst. 8 písm. c)
	c) v rámci jednoho způsobu hnojení je možné dělení celkové dávky na dílčí dávky a

	
	

	
	
	262/2012 ve znění 193/2024
	§ 7 odst. 8 písm. d)
	c) kombinování dílčích dávek při dodržení maximální celkové dávky dusíku je možné mezi hnojivy podle písmen A a B při přepočtu dusíku v poměru 1 : 1,7.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 277/2020 193/2024
	§ 7 odst. 9
	(9) Za hnojení na podporu rozkladu slámy se považuje přímé nebo následné hnojení do začátku období zákazu hnojení uvedeného v § 6 na zemědělském pozemku s ponechanou veškerou slámou. Strniště po sklizni kukuřice na siláž o výšce nejméně 40 cm nebo rostlinné zbytky po sklizni trav na semeno se považují za slámu. Za meziplodinu je považován i výdrol řepky použitý na zelené hnojení. Za hnojení k meziplodině se nepovažuje hnojení v době kratší než 2 týdny před sklizní meziplodiny nebo zapravením jejího porostu na zelené hnojení.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 7 odst. 10, 12, 13 a 14
	(10) Pokud je v rámci zemědělského pozemku více bonitovaných půdně ekologických jednotek patřících do různých výnosových hladin, aplikačních pásem nebo do jiných skupin bonitovaných půdně ekologických jednotek, začlení se takový zemědělský pozemek s přihlédnutím k převažujícímu zařazení. Při stejném poměrném zastoupení různých skupin bonitovaných půdně ekologických jednotek se použije vždy opatření hodnocené jako přísnější.
(12) Pokud je půda na zemědělském pozemku zaplavená, přesycená vodou, promrzlá nebo pokrytá sněhem, nelze na ní používat dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou skliditelných rostlinných zbytků. 
(13) Odstavce 7, 8, 11 a 12 se nevztahují na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku. 
(14) Na zemědělském pozemku nelze používat dusíkaté hnojivé látky, pokud způsob jejich užití nevede k rovnoměrnému pokrytí pozemku.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 277/2020 193/2024
	§ 7 odst. 11
	(11) Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích se zamokřenými půdami vymezenými hlavními půdními jednotkami 65 až 769), pokud nebyly meliorovány odvodněním, nelze používat dusíkaté hnojivé látky. V případě, že uvedené zemědělské pozemky byly odvodněny, je při používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem omezena jednorázová dávka na 100 kg celkového dusíku na 1 ha a při používání minerálních dusíkatých hnojiv omezena jednorázová dávka na 60 kg celkového dusíku na 1 ha. Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích s mělkými půdami nebo půdami s nevyvinutým půdním profilem vymezenými hlavními půdními jednotkami 37 až 399) je při používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem omezena jednorázová dávka na 100 kg celkového dusíku na 1 ha a při používání minerálních dusíkatých hnojiv omezena jednorázová dávka na 60 kg celkového dusíku na 1 ha.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 193/2024
	§ 7a
	(1) Zemědělský podnikatel zpracuje do konce února bilanci dusíku, a to za předchozí kalendářní rok z hlediska sklizní rostlinných produktů (dále jen „sklizňový rok“). Z hlediska hnojení se do bilance započítávají vstupy dusíku v období od 1. července kalendářního roku předcházejícího sklizňovému roku do 30. června sklizňového roku (dále jen „hospodářský rok“). Způsob výpočtu bilance dusíku je uveden v příloze č. 5 k tomuto nařízení.
(2) Výsledek bilance dusíku se hodnotí jako průměr za tříleté období a nesmí překročit 70 kg N/ha orné půdy obchodního závodu. Bilance dusíku se počítá pro obchodní závod, který obhospodařuje více než 30 ha orné půdy.
(3) Povinnost zpracovat bilanci dusíku se nevztahuje na výkaly a moč hospodářských zvířat podle § 7 odst. 13.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 277/2020
	§ 8 odst. 1
	(1) Množství celkového dusíku užitého v hospodářském roce na zemědělských pozemcích v organických, organominerálních a statkových hnojivech nesmí v průměru celkové výměry zemědělských pozemků obchodního závodu překročit 170 kg N/ha; do tohoto průměru se započtou pouze zemědělské pozemky vhodné ke hnojení.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 193/2024
	§ 8 odst. 2
	(2) Zemědělskými pozemky vhodnými ke hnojení hnojivy podle odstavce 1 se rozumí veškeré užívané zemědělské pozemky obchodního závodu, s výjimkou zemědělských pozemků, které nelze na žádné jejich části hnojit, zejména v zastavěném území obce nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 277/2020
	§ 8 odst. 3
	(3) Výpočet dávky dusíku použité v průměru na 1 ha se provádí na základě údajů o přívodu celkového dusíku v použitých organických, organominerálních a statkových hnojivech včetně produkce dusíku hospodářskými zvířaty na pastvě nebo jiném pobytu na zemědělském pozemku. Tyto údaje se získají z evidence hnojení.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 117/2014 
	§ 8 odst. 4
	(4) Do limitu podle odstavce 1 se 
a) započítává přívod dusíku při používání upravených kalů podle zákona o odpadech8), 
b) nezapočítává přívod dusíku ze skliditelných rostlinných zbytků.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 117/2014 235/2016
	§ 8 odst. 5
	(5) Jiné využití statkových hnojiv než ke hnojení v rámci obchodního závodu, kde byla vyprodukována, zejména jejich uvedení do oběhu, zpracování na organická hnojiva při kompostování a při výrobě bioplynu, při využití čistírenských technologií k likvidaci exkrementů nebo při jiném nakládání se statkovými hnojivy je nutno dokladovat. Rovněž je nutno dokladovat i uvedení do oběhu organických hnojiv vzniklých zpracováním statkového hnojiva
	
	

	PŘÍLOHA II bod B odst. 7
	B. Členské státy mohou do zásad správné zemědělské praxe zahrnout také tyto body:
7. postupy při obhospodařování půdy, včetně cyklického pěstování plodin a zajištění poměru mezi pozemky určenými pro trvalé a pro jednoleté plodiny;
	262/2012 ve znění 27/2018
	§ 7 odst. 8 písm. a)
	(8) Pro stanovení dávek dusíku podle tabulky č. 6 v příloze č. 2 k tomuto nařízení v období po sklizni hlavní plodiny se postupuje takto: 
a) maximální celkové dávky stanovené pro jednotlivé způsoby hnojení a hnojiva podle písmen A a B nelze mezi sebou sčítat,
	PT
	

	
	
	262/2012 ve znění 277/2020 193/2024
	§ 7 odst. 8 písm. b)
	b) v případě použití hnojiv k podpoře rozkladu slámy je navíc možné použít ve hnojivech podle písmen A a B nejvýše 30 kg N/ha ke hnojení řepky ozimé,
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 7 odst. 8 písm. c)
	c) v rámci jednoho způsobu hnojení je možné dělení celkové dávky na dílčí dávky a 
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 193/2024
	§ 7 odst. 8 písm. d)
	d) kombinování dílčích dávek při dodržení maximální celkové dávky dusíku je možné mezi hnojivy podle písmen A a B při přepočtu dusíku v poměru 1 : 1,7.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 10 odst. 1 a 2 
	(1) Při pěstování jednoletých plodin je nutné omezit mezidobí bez porostu v zájmu omezení eroze půdy a snížení vyplavování živin.
(2) Při obnově trvalých travních porostů a po zaorávce jetelovin je nutné vysévat v nejbližším agrotechnickém termínu následné plodiny. Jestliže po jetelovinách následuje jarní plodina, je třeba porost jetelovin zaorat co nejpozději na podzim.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 277/2020 193/2024
	§ 10 odst. 3
	(3) Kukuřici ve třetím aplikačním pásmu vymezeném v tabulce č. 4 v příloze č. 2 k tomuto nařízení nelze pěstovat více než 2 roky po sobě. Uvedený požadavek se vztahuje i na zemědělské pozemky, bez ohledu na jejich zařazení do aplikačního pásma, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti menší než 100 m od hranice ochranného pásma vodního zdroje prvního stupně.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 193/2024
	§ 10 odst. 4
	(4) Za pěstování kukuřice po sobě podle odstavce 3 se nepovažuje, je-li sled pěstování kukuřice přerušen zařazením meziplodiny zaseté nejpozději do 30. září a ponechané na pozemku až do následujícího roku do zahájení předseťové přípravy pro pěstování následující kukuřice.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 448/2012 400/2013 235/2016 277/2020 193/2024
	§ 11 odst. 1
	(1) Z důvodů ochrany půdy před erozí a vod před znečištěním se nesmí pěstovat kukuřice, brambory, řepa cukrová, řepa krmná, bob polní, sója, slunečnice nebo čirok na zemědělských pozemcích se sklonitostí převyšující 7 stupňů, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti menší než 25 m od útvaru povrchových vod nebo od hranice ochranného pásma vodního zdroje prvního stupně.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 11 odst. 2
	(2) Z důvodů ochrany vod před znečištěním se nesmí pěstovat erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok na zemědělských pozemcích se sklonitostí převyšující 7 stupňů, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti menší než 25 m od útvaru povrchových vod.
	
	

	PŘÍLOHA II bod B odst. 8
	8. udržování minimálního rostlinného pokryvu schopného v určitých (srážkově významných) obdobích odnímat z půdy dusík, který by jinak mohl způsobovat znečištění vod dusičnany;
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 10 odst. 1
	(1) Při pěstování jednoletých plodin je nutné omezit mezidobí bez porostu v zájmu omezení eroze půdy a snížení vyplavování živin. Při pěstování meziplodin, pokud nenásleduje ozimá plodina, se ponechá porost na zemědělském pozemku alespoň do 31. října příslušného kalendářního roku.
	PT
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 10 odst. 2
	(2) Při obnově trvalých travních porostů a po zaorávce jetelovin je nutné vysévat v nejbližším agrotechnickém termínu následné plodiny. Jestliže po jetelovinách následuje jarní plodina, je třeba porost jetelovin zaorat po 31. říjnu příslušného kalendářního roku.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 277/2020 193/2024
	§ 10 odst. 3
	(3) Kukuřici ve třetím aplikačním pásmu vymezeném v tabulce č. 4 v příloze č. 2 k tomuto nařízení nelze pěstovat více než 2 roky po sobě. Uvedený požadavek se vztahuje i na zemědělské pozemky, bez ohledu na jejich zařazení do aplikačního pásma, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti menší než 100 m od hranice ochranného pásma vodního zdroje prvního stupně.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 193/2024
	§ 10 odst. 4
	4) Za pěstování kukuřice po sobě podle odstavce 3 se nepovažuje, je-li sled pěstování kukuřice přerušen zařazením meziplodiny zaseté nejpozději do 30. září a ponechané na pozemku až do následujícího roku do zahájení předseťové přípravy pro pěstování následující kukuřice.
	
	

	PŘÍLOHA II bod B odst. 9
	9. vypracování plánů hnojení pro jednotlivé zemědělské provozy a vedení záznamů o použití hnojiv;
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 9 odst. 6, 7, 8 a 9
	(6) Zemědělští podnikatelé11) jsou povinni řádně vést evidenci o hnojivech a pomocných látkách použitých na zemědělské půdě a lesních pozemcích; tato povinnost se nevztahuje na evidenci vedlejších produktů při pěstování kulturních rostlin, s výjimkou slámy. Zemědělští podnikatelé11) jsou povinni řádně vést evidenci též o upravených kalech a sedimentech použitých na zemědělské půdě. Zemědělští podnikatelé, kteří používají upravené kaly na zemědělské půdě, jsou povinni zaslat ústavu nejpozději 14 dnů před jejich použitím hlášení podle prováděcího právního předpisu.
(7) Evidence podle odstavce 6 se vede o množství, druhu a době použití hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů podle jednotlivých pozemků, plodin a let a uchovává se nejméně 7 let. Na požádání ústavu jsou zemědělští podnikatelé11) povinni evidenci předložit a umožnit ověření v ní uvedených údajů.
(8) Záznam o použití hnojiva, pomocné látky, upraveného kalu nebo sedimentu musí být v evidenci proveden do 1 měsíce od ukončení jeho použití.
(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) způsob používání hnojiv a pomocných látek na zemědělské půdě a lesních pozemcích,
b) způsob vedení evidence o použití hnojiv, pomocných látek a upravených kalů,
c) způsob hlášení o používání upravených kalů.
	PT
	

	PŘÍLOHA II bod B odst. 10
	10. předcházení znečišťování vod povrchovým odtokem nebo vsakováním vod mimo dosah kořenů rostlin v zavlažovacích systémech.
	254/2001
	§ 6 odst. 3
	Při obecném nakládání s povrchovými vodami se nesmí ohrožovat jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, narušovat přírodní prostředí, zhoršovat odtokové poměry, poškozovat břehy, vodní díla a zařízení, zařízení pro chov ryb a porušovat práva a právem chráněné zájmy jiných.
	PT
	

	
	
	13/2014 ve znění 452/2021
	§ 16
	Ochrana půdy, vody a krajiny
V plánu společných zařízení se celý obvod pozemkových úprav posoudí též z hlediska erozního ohrožení a povodňových rizik a posoudí se možnost retence území ve vztahu ke zpomalení povrchového odtoku. O použití jednotlivých způsobů ochrany rozhoduje zejména jejich účinnost, požadované snížení smyvu půdy, snížení maximálních průtoků a nezbytná ochrana vodních zdrojů, koryt vodních toků, vodních nádrží a zastavěných částí obce. Plán společných zařízení v části zaměřené na protierozní a protipovodňová opatření musí být doplněn návrhem agrotechnických a organizačních opatření. V poznámce v soupisu nových pozemků se uvede, že na dotčené pozemky se vztahují agrotechnická nebo organizační opatření podle plánu společných zařízení.
	
	

	PŘÍLOHA III bod 1, podbod 1 
	OPATŘENÍ, KTERÁ MAJÍ BÝT ZAHRNUTA DO AKČNÍCH PROGRAMŮ UVEDENÝCH V ČL. 5 ODST. 4

1. Tato opatření obsahují pravidla pro:

1.období, ve kterých je používání určitých druhů hnojiv zakázáno;
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 6 odst. 1
	(1) Období, ve kterých je ve zranitelných oblastech na orné půdě a trvalých travních porostech zakázáno používání dusíkatých hnojivých látek, jsou uvedena v tabulce č. 1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení. 

	PT
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 277/2020
	§ 6 odst. 2
	(2) Období zákazu hnojení podle odstavce 1 se nevztahuje na hnojiva použitá k ozimým plodinám v aplikační dávce obsahující nejvýše 5 kg N/ha, na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku ani na hnojení ploch ve sklenících, fóliovnících nebo pařeništích. 
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 277/2020
	§ 6 odst. 3
	(3) Výjimka ze zákazu hnojení podle odstavce 1 je možná pouze u hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem na zemědělských pozemcích s průměrnou sklonitostí nepřevyšující 5 stupňů, a to v období nejdéle 14 dní od začátku období zákazu a pouze ve dnech, kdy průměrná denní teplota vzduchu je vyšší než 5 °C. Tuto skutečnost podloženou měřením potvrzeným Českým hydrometeorologickým ústavem následně zemědělský podnikatel doloží pro účely kontroly Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 277/2020
	§ 6 odst. 4
	(4) Jestliže dojde v obchodním závodě k havarijní situaci, postupuje se podle vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění pozdějších předpisů, a zákaz hnojení podle odstavce 1 se nepoužije.
	
	

	PŘÍLOHA III bod 1, podbod 2
	2. kapacitu zásobníků pro skladování statkových hnojiv, která musí být větší, než kapacita nutná pro jejich skladování během nejdelšího období, ve kterém je jejich používání v ohrožených oblastech zakázáno, s výjimkou případů, kdy je příslušným orgánům prokázáno, že s množstvím hnojiv přesahujícím kapacitu zásobníků bude nakládáno způsobem, který neohrozí životní prostředí;
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 9 odst. 1
	(1) Zemědělský podnikatel zajistí skladovací prostory pro statková hnojiva6) s minimální kapacitou odpovídající jejich šestiměsíční produkci; to neplatí pro 
a) hnojůvku, u které musí být kapacita skladovacích prostor nejméně pro pětiměsíční produkci, ani
b) tuhá statková hnojiva, při možnosti uložení na zemědělském pozemku před jejich použitím.
	PT
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 9 odst. 2
	(2) Snížení potřeby kapacit skladovacích prostor je možné jen při splnění podmínek podle jiného právního předpisu a technický stav skladovacích zařízení musí splňovat kvalitativní požadavky z hlediska ochrany vod.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 277/2020
	§ 9 odst. 3 písm. a)
	(3) Tuhá statková hnojiva vznikající při ustájení hospodářských zvířat, kompost a separát digestátu lze uložit na zemědělském pozemku pouze způsobem, který neohrozí životní prostředí. Doba uložení statkových hnojiv bez meziskladování nesmí přesáhnout 12 měsíců, při jejich meziskladování podle odstavce 4 pak 9 měsíců. Kompost a separát digestátu lze uložit nejdéle po dobu 12 měsíců. Na stejném místě zemědělského pozemku lze uložit tato hnojiva opakovaně nejdříve po 4 letech, po provedení kultivace půdy a každoročním pěstování plodin na tomto zemědělském pozemku. Uložení hnojiva je možné pouze na místech uvedených ve schváleném havarijním plánu11), pokud je 
a) zajištěna bezpečnost jakosti povrchových a podzemních vod,
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 193/2024
	§ 9 odst. 3 písm. b)
	b) složiště vzdáleno minimálně 100 m od hranice ochranného pásma vodních zdrojů prvního stupně, minimálně 50 m od útvaru povrchových vod, na zemědělských pozemcích se sklonitostí vyšší než 5 stupňů minimálně 100 m od útvaru povrchových vod, 
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 9 odst. 3 písm. c) a d)
	c) složiště umístěno na půdě zemědělského pozemku, která 
1. nebyla meliorována odvodněním, 
2. není zamokřenou půdou vymezenou hlavními půdními jednotkami 65 až 769), 
3. není lehkou písčitou půdou nebo půdou na velmi propustném podloží vymezenou v bodech 1 a 2 v tabulce č. 4 v příloze č. 2 k tomuto nařízení a 
4. není ornou půdou vymezenou v bodech 11 a 12 v tabulce č. 4 v příloze č. 2 k tomuto nařízení, 
d) zabráněno odtoku hnojůvky a přítoku povrchové vody a
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 277/2020
	§ 9 odst. 3 písm. e)
	(3) Tuhá statková hnojiva vznikající při ustájení hospodářských zvířat, kompost a separát digestátu lze uložit na zemědělském pozemku pouze způsobem, který neohrozí životní prostředí. Doba uložení statkových hnojiv bez meziskladování nesmí přesáhnout 12 měsíců, při jejich meziskladování podle odstavce 4 pak 9 měsíců. Kompost a separát digestátu lze uložit nejdéle po dobu 12 měsíců. Na stejném místě zemědělského pozemku lze uložit tato hnojiva opakovaně nejdříve po 4 letech, po provedení kultivace půdy a každoročním pěstování plodin na tomto zemědělském pozemku. Uložení hnojiva je možné pouze na místech uvedených ve schváleném havarijním plánu11), pokud je 
e) tuhé statkové hnojivo nebo separát digestátu urovnán ve vrstvě o minimální výšce 1,7 m a rozměru kratší strany hromady maximálně 20 m při orientaci složiště delší stranou po spádnici.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 193/2024
	§ 9 odst. 4
	(4) Tuhá statková hnojiva vznikající při ustájení skotu, prasat a drůbeže mohou být uložena na zemědělském pozemku až po jejich tříměsíčním skladování ve skladech nebo po jednorázovém vyskladnění ze stáje s hlubokou podestýlkou, kde se nacházela nejméně 3 týdny. Pokud je průměrná denní spotřeba steliva na 1 dobytčí jednotku při ustájení skotu větší než 4 kg slámy, sušeného separátu kejdy nebo digestátu, 6 kg dřevních pilin nebo 11 kg nesušeného separátu kejdy nebo digestátu, lze takto vyrobenou chlévskou mrvu, a to i po jejím následném doplnění na potřebný podíl steliva, uložit na zemědělském pozemku bez meziskladování.
	
	

	PŘÍLOHA III bod 1, podbod 3
	3. omezení používání hnojiv odpovídající zásadám správných zemědělských postupů, s ohledem na vlastnosti dotyčných ohrožených oblastí, zejména na:
a) půdní podmínky, půdní typy a sklon pozemků;
b) klimatické poměry, srážky a zavlažování;
c) využití půdy a zemědělské postupy, zvláště cyklické pěstování plodin;
a založené na rovnováze mezi:
   i) předpokládanou potřebou dusíku u plodin
a
   ii) zásobováním plodin dusíkem z půdy a z hnojení, a to:
- množstvím dusíku obsaženým v půdě v okamžiku, kdy plodiny začínají dusík ve významném množství přijímat (zbytkové množství na konci zimy),
- přísunem dusíku čistou mineralizací zásob organicky vázaného dusíku v půdě,
- dodatečnými přísuny dusíkatých látek ze statkových hnojiv,
- dodatečnými přísuny dusíkatých látek z umělých a jiných hnojiv.
	262/2012 ve znění 235/2016 277/2020 193/2024
	§ 7 odst. 1
	(1) Způsob užití dusíkatých hnojivých látek určí zemědělský podnikatel podle potřeb jednotlivých plodin a kultur na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek. Pro přívod dusíku jsou stanoveny limity v tabulkách č. 4 až 6 v příloze č. 3 k tomuto nařízení, tyto limity je nutné dodržet na jednotlivých zemědělských pozemcích. Při nižších dosahovaných výnosech je třeba s ohledem na požadavky § 7a přívod dusíku poměrně snížit. 
	PT
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 277/2020 193/2024
	§ 7 odst. 2
	(2) Limity přívodu dusíku k jednotlivým plodinám, uvedené v tabulce č. 4 v příloze č. 3 k tomuto nařízení závisí na začlenění zemědělského pozemku do jedné ze tří výnosových hladin uvedených v tabulkách č. 1 až 3 v příloze č. 3 k tomuto nařízení, a to s využitím systému bonitovaných půdně ekologických jednotek stanovených podle vyhlášky č. 227/2018 Sb., o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 7 odst. 3
	(3) Na zemědělském pozemku lze hnojit podle limitů pro vyšší výnosovou hladinu, než do jaké je pozemek zařazen podle odstavce 2, pokud zemědělský podnikatel na základě jím vedené evidence pro účely kontroly doloží Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému údaje o maximálních výnosech všech plodin na zemědělském pozemku nejméně za posledních 5 kalendářních let. Výnosů odpovídajících vyšší výnosové hladině dosáhne v těchto letech nejméně třikrát.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 193/2024
	§ 7 odst. 4
	(4) Plodiny a kultury neuvedené v tabulkách č. 4 až 6 v příloze č. 3 k tomuto nařízení nemají stanovený limit přívodu dusíku a hnojí se podle jejich potřeby na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek. Limity přívodu dusíku pro zeleninu se použijí pouze v případě jejího pěstování na orné půdě.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 193/2024
	§ 7 odst. 5 písm. a), b) a c)
	(5 Za účelem dodržení limitu přívodu dusíku se postupuje takto: 
a) při pěstování plodin ve směsi je limit určen nejvyšším limitem plodiny ve směsi, do přívodu dusíku k plodině založené podsevem se nezapočítá přívod dusíku ke krycí plodině a v případě zapravení porostu z důvodů jeho poškození se přívod dusíku z předchozího hnojení k zapravené plodině nezapočítá do přívodu dusíku k náhradní plodině,
b) v případě hnojení k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině se do přívodu dusíku k následně pěstované plodině 
1. nezapočítá dusík z minerálních hnojiv a hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem použitých k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině, nebo
2. započítá dusík z hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů použitých k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině,
c) do přívodu dusíku se započítá celkový dusík z minerálních hnojiv a dusík využitelný pěstovanou plodinou v prvním roce, a to 
1. 30 % z celkového dusíku hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů, 
2. 60 % z celkového dusíku hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem, s výjimkou kejdy prasat, nebo 
3. 70 % z celkového dusíku kejdy prasat,
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 193/2024
	§ 7 odst. 5 písm. d)
	d) do přívodu dusíku se započítá dusík využitelný v prvním roce plodinou následující po plodině vázající vzdušný dusík podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení pěstované jako hlavní plodina, a to
1. 50 kg N/ha po jeteli nebo vojtěšce, nebo
2. 25 kg N/ha po ostatních plodinách vázajících vzdušný dusík nebo směsích plodin vázajících vzdušný dusík s jinými plodinami, a
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 193/2024
	§ 7 odst. 5 písm. e)
	e) pro určení přívodu dusíku do půdy se použijí hodnoty získané vlastním rozborem, který není starší než 1 rok, údaje z označení hnojiva nebo upraveného kalu, případně údaje stanovené v příloze č. 3 k vyhlášce č. 377/2013 Sb., 
o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 7 odst. 6, písm. a), b) a d)
	(6) Požadavky na hnojení zeleniny pěstované na celkové ploše větší než 20 ha jsou tyto: 
a) rozbor vzorku půdy odebraného z každé plochy zemědělského pozemku se zeleninou, a to z půdního profilu minimálně do hloubky 30 cm pro zjištění obsahu minerálního dusíku, se provede před každým výsevem nebo výsadbou zeleniny v příslušném kalendářním roce, 
b) obsah minerálního dusíku v půdě přesahující 30 kg N/ha zjištěný rozborem podle písmene a) se započte do limitu uvedeného v tabulce č. 6 v příloze č. 3 k tomuto nařízení, 
d) záznamy o výsledcích rozborů jsou uchovány nejméně po dobu 7 kalendářních let následujících po roce, ve kterém byl rozbor proveden, a 
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 27/2018 193/2024
	§ 7 odst. 6, písm. c)
	c) odběry a rozbory vzorků půdy provede osoba odborně způsobilá, která má osvědčení o akreditaci podle § 16 zákona o technických požadavcích na výrobky, nebo odběry vzorků půd provede pověřená osoba podle § 10 zákona o hnojivech, 
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 27/2018
	§ 7 odst. 6, písm. e)
	e) dusík využitelný pěstovanou plodinou v prvním roce vypočtený podle odstavce 5 písm. c) se do přívodu dusíku započte pouze z hnojiv aplikovaných až po datu odběru vzorků půdy.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 277/2020
	§ 7 odst. 7 písm. a) a b)
	(7) Omezení dávek dusíku na orné půdě v období po sklizni hlavní plodiny, které je stanoveno v tabulce č. 6 v příloze č. 2 k tomuto nařízení, 
a) se vztahuje k období od 15. června příslušného kalendářního roku do začátku období zákazu hnojení uvedeného v § 6, 
b) závisí na začlenění zemědělského pozemku do jednoho ze tří aplikačních pásem podle rizika vyplavení dusičnanů z půdního profilu vymezených v tabulkách č. 2 až 5 v příloze č. 2 k tomuto nařízení, s využitím systému bonitovaných půdně ekologických jednotek stanovených vyhláškou č. 227/2018 Sb.,
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 7 odst. 7 písm. c) a d)
	c) se týká hnojení k následným ozimým plodinám, meziplodinám, podpoře rozkladu slámy nebo k následným jarním plodinám a 
d) se vztahuje pouze na minerální dusíkatá hnojiva a hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 27/2018
	§ 7 odst. 8 písm. a)
	(8) Pro stanovení dávek dusíku podle tabulky č. 6 v příloze č. 2 k tomuto nařízení v období po sklizni hlavní plodiny se postupuje takto: 
a) maximální celkové dávky stanovené pro jednotlivé způsoby hnojení a hnojiva podle písmen A a B nelze mezi sebou sčítat,
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 277/2020 193/2024
	§ 7 odst. 8 písm. b)
	b) v případě použití hnojiv k podpoře rozkladu slámy je navíc možné použít ve hnojivech podle písmen A a B nejvýše 30 kg N/ha ke hnojení řepky ozimé,
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 7 odst. 8 písm. c)
	c) v rámci jednoho způsobu hnojení je možné dělení celkové dávky na dílčí dávky 

	
	

	
	
	262/2012 ve znění 193/2024
	§ 7 odst. 8 písm. d)
	d) kombinování dílčích dávek při dodržení maximální celkové dávky dusíku je možné mezi hnojivy podle písmen A a B při přepočtu dusíku v poměru 1 : 1,7.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 277/2020 193/2024
	§ 7 odst. 9
	(9) Za hnojení na podporu rozkladu slámy se považuje přímé nebo následné hnojení do začátku období zákazu hnojení uvedeného v § 6 na zemědělském pozemku s ponechanou veškerou slámou. Strniště po sklizni kukuřice na siláž o výšce nejméně 40 cm nebo rostlinné zbytky po sklizni trav na semeno se považují za slámu. Za meziplodinu je považován i výdrol řepky použitý na zelené hnojení. Za hnojení k meziplodině se nepovažuje hnojení v době kratší než 2 týdny před sklizní meziplodiny nebo zapravením jejího porostu na zelené hnojení.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 7 odst. 10, 12, 13 a 14
	(10) Pokud je v rámci zemědělského pozemku více bonitovaných půdně ekologických jednotek patřících do různých výnosových hladin, aplikačních pásem nebo do jiných skupin bonitovaných půdně ekologických jednotek, začlení se takový zemědělský pozemek s přihlédnutím k převažujícímu zařazení. Při stejném poměrném zastoupení různých skupin bonitovaných půdně ekologických jednotek se použije vždy opatření hodnocené jako přísnější.
(12) Pokud je půda na zemědělském pozemku zaplavená, přesycená vodou, promrzlá nebo pokrytá sněhem, nelze na ní používat dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou skliditelných rostlinných zbytků. 
(13) Odstavce 7, 8, 11 a 12 se nevztahují na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku. 
(14) Na zemědělském pozemku nelze používat dusíkaté hnojivé látky, pokud způsob jejich užití nevede k rovnoměrnému pokrytí pozemku.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 277/2020 193/2024
	§ 7 odst. 11
	(11) Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích se zamokřenými půdami vymezenými hlavními půdními jednotkami 65 až 769), pokud nebyly meliorovány odvodněním, nelze používat dusíkaté hnojivé látky. V případě, že uvedené zemědělské pozemky byly odvodněny, je při používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem omezena jednorázová dávka na 100 kg celkového dusíku na 1 ha a při používání minerálních dusíkatých hnojiv omezena jednorázová dávka na 60 kg celkového dusíku na 1 ha. Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích s mělkými půdami nebo půdami s nevyvinutým půdním profilem vymezenými hlavními půdními jednotkami 37 až 399) je při používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem omezena jednorázová dávka na 100 kg celkového dusíku na 1 ha a při používání minerálních dusíkatých hnojiv omezena jednorázová dávka na 60 kg celkového dusíku na 1 ha.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 193/2024
	§ 7a
	(1) Zemědělský podnikatel zpracuje do konce února bilanci dusíku, a to za předchozí kalendářní rok z hlediska sklizní rostlinných produktů (dále jen „sklizňový rok“). Z hlediska hnojení se do bilance započítávají vstupy dusíku v období od 1. července kalendářního roku předcházejícího sklizňovému roku do 30. června sklizňového roku (dále jen „hospodářský rok“). Způsob výpočtu bilance dusíku je uveden v příloze č. 5 k tomuto nařízení.
(2) Výsledek bilance dusíku se hodnotí jako průměr za tříleté období a nesmí překročit 70 kg N/ha orné půdy obchodního závodu. Bilance dusíku se počítá pro obchodní závod, který obhospodařuje více než 30 ha orné půdy.
(3) Povinnost zpracovat bilanci dusíku se nevztahuje na výkaly a moč hospodářských zvířat podle § 7 odst. 13.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 10 odst. 1
	(1) Při pěstování jednoletých plodin je nutné omezit mezidobí bez porostu v zájmu omezení eroze půdy a snížení vyplavování živin. Při pěstování meziplodin, pokud nenásleduje ozimá plodina, se ponechá porost na zemědělském pozemku alespoň do 31. října příslušného kalendářního roku.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016
	§ 10 odst. 2
	(2) Při obnově trvalých travních porostů a po zaorávce jetelovin je nutné vysévat v nejbližším agrotechnickém termínu následné plodiny. Jestliže po jetelovinách následuje jarní plodina, je třeba porost jetelovin zaorat po 31. říjnu příslušného kalendářního roku.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 277/2020 193/2024
	§ 10 odst. 3
	3) Kukuřici ve třetím aplikačním pásmu vymezeném v tabulce č. 4 v příloze č. 2 k tomuto nařízení nelze pěstovat více než 2 roky po sobě. Uvedený požadavek se vztahuje i na zemědělské pozemky, bez ohledu na jejich zařazení do aplikačního pásma, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti menší než 100 m od hranice ochranného pásma vodního zdroje prvního stupně.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 193/2024
	§ 10 odst. 4
	(4) Za pěstování kukuřice po sobě podle odstavce 3 se nepovažuje, je-li sled pěstování kukuřice přerušen zařazením meziplodiny zaseté nejpozději do 30. září a ponechané na pozemku až do následujícího roku do zahájení předseťové přípravy pro pěstování následující kukuřice.
	
	

	PŘÍLOHA III bod 2
	2. Tato opatření zajistí, že množství použitých statkových hnojiv, včetně výkalů hospodářských zvířat, nepřekročí na žádném zemědělském provozu (farmě nebo chovu hospodářských zvířat) stanovené množství na hektar za rok.
Nejvyšší roční množství na jeden hektar je takové množství statkových hnojiv, které obsahuje 170 kg dusíku. Nicméně:
a) členské státy mohou pro první čtyřletý akční program povolit množství statkových hnojiv obsahujících až 210 kg dusíku;
b) členské státy mohou v průběhu nebo po skončení prvního čtyřletého akčního programu stanovit jiná než výše uvedená množství. Tato množství musí být stanovena tak, aby neohrozila dosažení cílů uvedených v článku 1, a musí být zdůvodněná na základě objektivních kritérií, kterými jsou například:
- dlouhé vegetační období,
- plodiny s vysokou spotřebou dusíku,
- vysoké srážky v ohrožené oblasti,
- půdy s mimořádně vysokou denitrifikační schopností.
Pokud členský stát povolí jiné množství podle písmene b), je povinen uvědomit o tom Komisi, která přezkoumá oprávněnost povolení postupem podle článku 9.
	262/2012 ve znění 235/2016 277/2020
	§ 8 odst. 1
	(1) Množství celkového dusíku užitého v hospodářském roce na zemědělských pozemcích v organických, organominerálních a statkových hnojivech nesmí v průměru celkové výměry zemědělských pozemků obchodního závodu překročit 170 kg N/ha; do tohoto průměru se započtou pouze zemědělské pozemky vhodné ke hnojení.
	PT
	

	
	
	262/2012 ve znění 235/2016 193/2024
	§ 8 odst. 2
	(2) Zemědělskými pozemky vhodnými ke hnojení hnojivy podle odstavce 1 se rozumí veškeré užívané zemědělské pozemky obchodního závodu, s výjimkou zemědělských pozemků, které nelze na žádné jejich části hnojit, zejména v zastavěném území obce nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 277/2020
	§ 8 odst. 3
	(3) Výpočet dávky dusíku použité v průměru na 1 ha se provádí na základě údajů z evidence hnojení o přívodu celkového dusíku v použitých organických, a organominerálních a statkových hnojivech, včetně produkce dusíku hospodářskými zvířaty na pastvě nebo jiném pobytu na zemědělském pozemku
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 177/2014
	§ 8 odst. 4
	(4) Do limitu podle odstavce 1 se 
a) započítává přívod dusíku při používání upravených kalů podle zákona o odpadech, 
b) nezapočítává přívod dusíku ze skliditelných rostlinných zbytků.
	
	

	
	
	262/2012 ve znění 177/2014 235/2016
	§ 8 odst. 5
	(5) Jiné využití statkových hnojiv než ke hnojení v rámci obchodního závodu, kde byla vyprodukována, zejména jejich uvedení do oběhu, zpracování na organická hnojiva při kompostování a při výrobě bioplynu, při využití čistírenských technologií k likvidaci exkrementů nebo při jiném nakládání se statkovými hnojivy je nutno dokladovat. Rovněž je nutno dokladovat i uvedení do oběhu organických hnojiv vzniklých zpracováním statkového hnojiva.
	
	

	PŘÍLOHA III bod 3
	3. Členské státy mohou vypočítat množství uvedené v odstavci 2 na základě počtu zvířat.
	
	
	Nerelevantní z hlediska transpozice – Ustanovení je fakultativní povahy a Česká republika možnosti dané tímto ustanovením nevyužívá.
	NT
	

	PŘÍLOHA III bod 4
	4. Členské státy sdělí Komisi, jakým způsobem uplatňují ustanovení odstavce 2. Na základě těchto informací může Komise v souladu s článkem 11 předložit Radě příslušné návrhy, považuje-li to za potřebné.
	262/2012 ve znění 277/2020
	§ 8 odst. 3
	Výpočet dávky dusíku použité v průměru na 1 ha se provádí na základě údajů z evidence hnojení o přívodu celkového dusíku v použitých organických, a organominerálních a statkových hnojivech, včetně produkce dusíku hospodářskými zvířaty na pastvě nebo jiném pobytu na zemědělském pozemku. 
	PT
	

	PŘÍLOHA IV
	REFERENČNÍ METODY STANOVENÍ
Umělá hnojiva
Dusíkaté látky se stanoví metodami, které jsou popsány ve směrnici Komise 77/535/EHS ze dne 22. června 1977 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se metod odběru vzorků a analýzy hnojiv [1] ve znění směrnice 89/519/EHS [2].
Sladké, pobřežní a mořské vody
Koncentrace dusičnanů se stanoví podle čl. 4a odst. 3 rozhodnutí Rady 77/795/EHS ze dne 12. prosince 1977, kterým se zavádí společný postup při výměně informací o jakosti sladkých povrchových vod ve Společenství [3], ve znění rozhodnutí 86/574/EHS [4].
	309/2021
	§ 8, příl. č. 2
	Chemické rozbory výrobků se provádějí postupy uvedenými v příloze č. 2.
	PT
	

	PŘÍLOHA V
	INFORMACE, KTERÉ MAJÍ BÝT OBSAŽENY VE ZPRÁVÁCH UVEDENÝCH V ČLÁNKU 10
1. Přehled preventivních opatření přijatých podle článku 4.
2. Mapa znázorňující:
a) vody vymezené podle čl. 3 odst. 1 a podle přílohy I, přičemž je pro každý případ uvedeno, která kritéria z přílohy I byla pro toto vymezení použita;
b) umístění vymezených ohrožených oblastí, přičemž jsou jasně vyznačeny stávající oblasti a oblasti vymezené po vypracování poslední zprávy.
3. Souhrn výsledků monitorování provedeného podle článku 6 včetně přehledu důvodů, které vedly k vymezení jednotlivých ohrožených oblastí a k provedení veškerých změn nebo doplnění k seznamu vymezených ohrožených oblastí.
4. Souhrn akčních programů sestavených podle článku 5, a to zejména:
a) opatření požadovaná podle čl. 5 odst. 4 písm. a) a b);
b) informace požadované podle přílohy III odst. 4;
c) jakákoli dodatečná nebo účinnější opatření přijatá podle čl. 5 odst. 5;
d) souhrn výsledků monitorovacích programů zavedených podle čl. 5 odst. 6;
e) předpoklady členských států týkající se přibližných časových období, ve kterých lze očekávat, že se u vod vymezených v souladu s čl. 3 odst. 1 projeví účinky opatření obsažených v akčním programu, včetně uvedení míry nespolehlivosti těchto předpokladů.

	254/2001 ve znění 186/2006 150/2010 544/2020
	§ 108 odst. 3 písm. w)
	Ministerstvo životního prostředí vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech:
plnění úkolů vyplývajících ze vztahu k Evropským společenstvím v oblasti ochrany vod, podávání zpráv o plnění příslušných směrnic Evropských společenství a koordinování převzetí a zavádění legislativy Evropských společenství v oblasti vod společně s Ministerstvem zemědělství.
	PT
	

Rekapitulace platných předpisů a legislativních návrhů, jejichž prostřednictvím je implementován předpis ES/EU

	Poř. č
	Číslo. Sb.
	Název předpisu
	Účinnost předpisu

	1. 
	254/2001
	Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
	01. 01. 2002

	2. 
	20/2004
	Zákon č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
	23. 01. 2004

	3. 
	150/2010
	Zákon č. 150/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
	01. 08. 2010

	4. 
	262/2012
	Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu
	01. 08. 2012

	5. 
	166/1999
	Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon)
	28. 09. 1999

	6. 
	131/2003
	Zákon č. 131/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
	01. 07. 2003

	7. 
	182/2008
	Zákon č.182/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů
	01. 07. 2008

	8. 
	139/2014
	Zákon č. 139/2014, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů
	01. 01. 2015

	9. 
	156/1998
	Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech)
	01. 09. 1998

	10. 
	9/2009
	Zákon č. 9/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
	23. 01. 2009

	11. 
	474/2000
	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva
	01. 01. 2001

	12. 
	377/2013
	Vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv
	01. 01. 2014

	13. 
	17/1992
	Zákon Federálního shromáždění č. 17/1992 Sb., o životním prostředí
	16. 01. 1992

	14. 
	317/2004
	Zákon č. 317/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých dalších zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů
	27. 05. 2004

	15. 
	252/1997
	Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství
	12. 11. 1997

	16. 
	179/2014
	Zákon, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
	01. 01. 2015

	17. 
	186/2006
	Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění
	11. 05. 2006

	18. 
	291/2009
	Zákon č. 291/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Čl. I
	01. 10. 2009

	19. 
	85/2004
	Zákon č. 85/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
	01. 05. 2004

	20. 
	117/2014
	Nařízení vlády č. 117/2014 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění pozdějších předpisů
	01. 07. 2014

	21. 
	400/2013
	Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění pozdějších předpisů, a některá související nařízení vlády
	01. 01. 2014

	22. 
	13/2014
	Vyhláška č. 13/2014 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav
	01. 02. 2014

	23. 
	277/2020
	Nařízení vlády č. 277/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů
	01. 07. 2020

	24. 
	544/2020
	Zákon, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
	01. 02. 2021 (§ 21 odst. 2. Účinnost od 1. 1. 2022)

	25. 
	368/2019
	Vyhláška č. 368/2019 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2020
	01. 01. 2020

	26. 
	235/2016
	Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů
	01. 08. 2020

	27. 
	229/2017
	Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 131/2014 Sb.
	15. 08. 2017

	28. 
	61/2017
	Zákon, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů
	01. 05. 2017

	29. 
	27/2018
	Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů
	01. 03. 2018

	30. 
	177/2014
	Vyhláška o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj
	01. 09. 2014

	31. 
	131/2014
	Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv
	01. 08. 2014

	32. 
	299/2021
	Zákon č. 299/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
	01. 10. 2021 (kromě § 9 odst. 7 písm. c) a § 9 odst. 8. Účinnost 01. 01. 2022) 

	33. 
	448/2012
	Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění pozdějších předpisů, a některá související nařízení vlády
	01. 01. 2013

	34. 
	309/2021
	Vyhláška č. 309/2021 Sb., o odběrech a chemických a biologických rozborech vzorků hnojiv
	01. 10. 2021

	35. 
	452/2021
	Vyhláška č. 452/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 13/2014 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav
	01. 01. 2022

	36. 
	193/2024
	Nařízení vlády č. 193/2024 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů
	01. 07. 2024

	37. 
	382/2022
	Zákon, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů
	01. 01. 2023

	38. 
	308/2000
	Zákon, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů
	01. 01. 2001

	39. 
	246/2022
	Zákon, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
	01. 10. 2022

	40. 
	312/2021
	Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů
	01. 10. 2021

	41. 
	392/2021
	Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů
	01. 11. 2021

	42. 
	227/2025 
	Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv
	15. 07. 2025

	43. 
	70/2025
	Zákon č. 70/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
	01. 04. 2025

2. Seznam návrhů předpisů ČR (úplné názvy).
	Poř.č.
	Číslo ID
	Předkladatel
	Název návrhu předpisu
	Předpokládané datum zahájení přípravy / stav přípravy
	Předpokládané datum předložení vládě 
	Předpokládané datum nabytí účinnosti

	1.
	12778 
	MZe
	Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů
	27. 2. 2026
	
	01. 07. 2026


3. Poznámky 
	Poř.č.
	Text poznámky

	1.
	Ust. § 1 odst. 1 vodního zákona ve spojení s § 33 vodního zákona lze považovat za plně slučitelné z hlediska transpozice

*/ použijte zkratky: PT - plná transpozice, DT - dílčí transpozice, NT - netransponováno, PAD - plná adaptace, DAD - dílčí adaptace, NA - neadaptováno               31991L0676_260309		   str. 2 z 31