Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                strana 
	Důvodová zpráva
	

	Uzavřená verze: 2026-0019-001-TVO
	

	

	
	Důvodová zpráva
	strana 

	
	Uzavřená verze: 2026-0019-001-TVO

I.

Důvodová zpráva
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů

I. Obecná část
1.   Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů, je předkládán zejména z důvodu potřeby sjednotit text této vyhlášky s novelou zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.
​Dalším důvodem změn právní úpravy je potřeba doplnit podmínky aplikace stabilních kompostů v souvislosti s požadavky a poznatky ze zemědělské praxe a v návaznosti na výsledky kontrolní činnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
​Návrh též reaguje na klimatickoenvironmentální cíle stanovené v národních strategických dokumentech. Úprava směřuje k zajištění šetrnějšího nakládání s hnojivy, snížení použití průmyslových hnojiv, jejichž částečnou náhradou kompost může v některých případech být, a tím ke zvýšení ochrany jednotlivých složek životního prostředí, aniž by došlo k nepřiměřenému zatížení zemědělských podniků, a to v případech, kdy zemědělci disponují vlastním nebo cenově přijatelným kompostem. V posledních letech je velice aktuální zavádět moderní technologie při zpracování půdy, které spočívají v minimálním zpracování půdy, což neumožňuje zapravení kompostů běžným způsobem při tradičním zpracování půdy. Nastala tedy potřeba a příležitost uvolnit pravidla pro aplikaci kompostů s deklarovanými vlastnostmi. Podmínky pro aplikaci kompostu bez zapravení byly nastaveny tak, aby bylo minimalizováno riziko úniku čpavku do ovzduší, nebyli ohroženi spotřebitelé ani hygienická kvalita krmiv a nedocházelo k větrné erozi aplikovaného materiálu.
Další navržené změny jsou zpřesněním stávajícího znění vyhlášky a dochází rovněž k aktualizaci povinných údajů v evidenci o použití hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů, substrátů a upravených kalů. Nově se stanoví kritéria pro hodnocení stability kompostu.
Návrh vyhlášky je předkládán podle Souhrnu návrhů vyhlášek na rok 2026.
2.   Zhodnocení platného právního stavu
Vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů, upravuje skladování hnojiv a pomocných látek a kapacitu skladovacích prostor. Dále upravuje používání hnojiv a pomocných látek na zemědělské půdě a lesních pozemcích, vedení evidence o použití hnojiv, pomocných látek a upravených kalů a hlášení o používání upravených kalů.
Návrh vyhlášky je v souladu se zákonem č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, a nepřesahuje rámec zmocnění k jejímu vydání obsažený v § 115 odst. 2 tohoto zákona ve spojení s § 9 odst. 10.
Věcně příslušným správním úřadem s kompetencemi v příslušných oblastech je Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který je správním úřadem a organizační složkou státu podřízenou Ministerstvu zemědělství.
3.   Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Návrh vyhlášky je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky i ostatními součástmi právního řádu České republiky.
4.   Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Z předpisů Evropské unie se oblasti skladování a způsobu používání hnojiv týkají Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, v platném znění, a Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES, v platném znění, se kterými je návrh v souladu.
Navrhované změny nejsou předmětem úpravy práva Evropské unie. Návrhem vyhlášky není do právního řádu České republiky implementováno právo Evropské unie a návrh není s předpisy Evropské unie v rozporu.
Návrh vyhlášky není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (například zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazem diskriminace).
Na základě těchto skutečností je možné návrh vyhlášky hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.
5.   Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrh vyhlášky je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
6.   Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Realizace navrhované právní úpravy nepředpokládá hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty a nebude mít negativní vliv na podnikatelské prostředí v České republice.
7.   Odůvodnění případného návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení.
-------------
8.   Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
------------
9.   Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
Podrobně odůvodněno ve Zvláštní části důvodové zprávy.
10.   Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Navrhovaná právní úprava je technickým předpisem ve smyslu směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Návrh vyhlášky z tohoto důvodu bude postoupen do notifikačního procesu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535.
11.   Informace o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.
Návrh nepodléhá konzultaci s Evropskou centrální bankou.
12.   Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu
12.1   Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Návrh vyhlášky nemění práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
12.2   Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Návrh nebude mít negativní vliv na podnikatelské prostředí v České republice.
12.3   Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Návrhem vyhlášky není zakládána veřejná podpora.
12.4   Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Navrhovaná úprava nepředpokládá žádné sociální dopady. Také nemá dopady na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
12.5   Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Návrh neupravuje postavení fyzických osob ani se tohoto postavení nedotýká.
12.6   Dopad na životní prostředí.
Z navrhované právní úpravy nevyplývají žádné negativní dopady na životní prostředí.
12.7   Dopad na ochranu práv dětí.
Návrh nemá dopady na ochranu práv dětí.
12.8   Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Návrh vyhlášky nemá žádný vztah k bezpečnosti nebo obraně státu, nemá na ně tedy žádné dopady.
12.9   Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Návrh se soukromí včetně ochrany osobních údajů netýká.
13.   Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Návrh vyhlášky splňuje kritéria přiměřenosti, efektivity a jednoznačné odpovědnosti v rámci zhodnocení podle Metodiky CIA a nepředstavuje žádné ustanovení, které by bylo předmětem korupčního rizika.
Navrhovaná právní úprava je takového charakteru, že lze v zásadě vyloučit vazbu mezi ní a potencionálním vlivem na vyvolání vzniku korupčního prostředí. Vzhledem k obsahu právní úpravy tak nebyla shledána žádná rizika, která by mohla vést ke korupčnímu jednání. Lze konstatovat, že příslušné orgány veřejné správy jsou schopny plošně kontrolovat a vynucovat dodržování dané regulace. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský má dlouholeté zkušenosti s vedením státní správy v upravované oblasti a má dostatečnou odbornost i personální zajištění potřebné k tomu, aby jeho rozhodnutí v konkrétní věci byla v souladu s právními předpisy a odpovídala skutkovému stavu věci.
Z hlediska a transparentnosti a otevřenosti dat lze konstatovat, že navrhovaná úprava nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
14.   Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
Není navrhována odchylka v postupu projednání návrhu právního předpisu.
15.   Informace podle zákona o regulaci lobbování.
Při přípravě návrhu nedošlo k lobbistickému kontaktu ve smyslu zákon o regulaci lobbování.

II. Zvláštní část
K čl. I (Změna vyhlášky o skladování a způsobu používání hnojiv)
K celé vyhlášce
Uvedeno do souladu s § 9 odst. 2. V případě použití skliditelných rostlinných zbytků ke hnojení podle § 9 odst. 2 se údaje podle písmen s), t) a u) neuvádí. Pokud se použijí ke hnojení vedlejší či hlavní produkty vzniklé při pěstování kulturních rostlin, tedy skliditelné rostlinné zbytky, zejména sláma, chrást, plodina na zelené hnojení, tráva, zaznamenávají se do evidence bez uvedení množství hmoty a živin. Důvodem je, že různé evidenční systémy (mimo Evidenci použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, kde to vyžadováno není) a dotazníky (například IOR - Integrovaná ochrana rostlin) vyžadují například uvádění množství zapravené slámy. Přitom se mohou po úpravě odkazovat právě na přílohu č. 2.
K § 1 písm. d), § 9a a označení přílohy č. 4 příloze č. 4
Legislativně technická úprava spočívající ve zpřesnění stávající úpravy hlášení letecké aplikace, kdy se odstraňuje kategorie substrátů, které nejsou letecky aplikovány.
K § 6 odst. 5 písm. b)
Posun termínu umožní v nezbytných případech (například z důvodu nepříznivých klimatických podmínek) z provozního hlediska odstranění nebo aplikaci zbytků výkalů, steliva a krmiva a zároveň posílí environmentální cíl omezení rizika znečištění nebo ohrožení jakosti povrchových a podzemních vod tím, že aplikace nebo odstranění materiálů z příkrmiště budou provedeny za optimálních povětrnostních podmínek i ve výše položených oblastech a rovněž v souladu s § 9 odst. 2 písm. d) zákona o hnojivech.
K § 7 odst. 1
Zpřesnění stávající úpravy. Legislativní zkratka „pomocné látky“ není ve vyhlášce zavedena. Uvádí se též do souladu se zákonem č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd, který rovněž obsahuje pojem „pomocné půdní látky“ a nikoli „pomocné látky“. Dále doplněn pojem „rostlinné biostimulanty“, který nebyl v předchozí právní úpravě uveden.
K § 7 odst. 3 a 4
Doplňují se pravidla pro aplikaci stabilních kompostů. Doplněna je nově možnost nezapravovat stabilní kompost do půdy po jeho aplikaci, a to v případě, že se jedná o stabilní kompost, při jehož výrobě nebyly použity odpady z čistíren odpadních vod. To však pouze pro případ, že je takový kompost aplikován do vzešlých porostů anebo v případě použití půdoochranných technologií a splňuje kritéria pro hodnocení stability kompostu stanovená v nově vytvořené příloze č. 8 k této vyhlášce.
K označení přílohy č. 2 příloze č. 2
Úprava stávajícího znění přílohy č. 2 k této vyhlášce. V minulosti místo použití legislativní zkratky v předpisech vztahujících se k oblasti hnojiv (zákon o hnojivech a související vyhlášky) zahrnoval pojem „hnojiva” zároveň i další hnojivé látky, tedy pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty, substráty. Následně byla ze zákona a vyhlášek legislativní zkratka vypuštěna. V příloze č. 2 písm. q), s) a t) zůstala tato legislativní zkratka nedopatřením zachována. Navrhovanou změnou se tedy zpřesňuje stávající stav.
Dále se v stávající příloze doplňuje poznámka tak, aby byla znění písmen s), t) a u) uvedena do souladu s § 9 odst. 2. V případě použití skliditelných rostlinných zbytků ke hnojení podle § 9 odst. 2 se údaje podle písmen s), t) a u) neuvádí. Pokud se použijí ke hnojení vedlejší či hlavní produkty vzniklé při pěstování kulturních rostlin, tedy skliditelné rostlinné zbytky, zejména sláma, chrást, plodina na zelené hnojení, tráva, zaznamenávají se do evidence bez uvedení množství hmoty a živin. Důvodem je, že různé evidenční systémy (mimo Evidenci použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, kde to vyžadováno není) a dotazníky (například IOR - Integrovaná ochrana rostlin) vyžadují například uvádění množství zapravené slámy. Přitom se mohou po úpravě odkazovat právě na přílohu č. 2.
K označení přílohy č. 7 příloze č. 7
V stávající příloze se doplňuje poznámka tak, aby byla znění písmen s), t) a u) uvedena do souladu s § 9 odst. 2. V případě použití skliditelných rostlinných zbytků ke hnojení podle § 9 odst. 2 se údaje podle písmen s), t) a u) neuvádí. Pokud se použijí ke hnojení vedlejší či hlavní produkty vzniklé při pěstování kulturních rostlin, tedy skliditelné rostlinné zbytky, zejména sláma, chrást, plodina na zelené hnojení, tráva, zaznamenávají se do evidence bez uvedení množství hmoty a živin. Důvodem je, že různé evidenční systémy (mimo Evidenci použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, kde to vyžadováno není) a dotazníky (například IOR - Integrovaná ochrana rostlin) vyžadují například uvádění množství zapravené slámy. Přitom se mohou po úpravě odkazovat právě na přílohu č. 2.
K označení přílohy č. 8 příloze č. 8
Kompostování probíhá ve fázi termofilní obvykle mezi 50-70°C a ve fázi mezofilní, jejíž teplota se pohybuje mezi 30-60°C, zajišťuje biologickou stabilizaci organických látek. Při teplotách vyšších než 40 °C kompost stále vykazuje aktivní mikrobiální rozklad, tedy není dokončen proces zrání. Pokud kompost při vyskladnění drží trvale teplotu pod 40 °C, znamená to, že již neprobíhá intenzivní mikrobiální činnost, materiál je stabilizovaný a nehrozí jeho samovolné dohřívání nebo rozklad po aplikaci.
Pro vytvoření vhodných podmínek rozvoje organismů nezbytných pro aerobní kompostování je nutné zabezpečit dostačenou vlhkost, která by při vyskladnění měla dosáhnout 30 – 65 %. Samotný parametr teploty totiž není dostatečně vypovídající. Pokud je vlhkost mimo daný limit, proces kompostování neprobíhá a průběh teplot není relevantní.
Délka 180 dní je minimální doba potřebná k tomu, aby proběhla úplná biologická stabilizace organických materiálů
Kompostování je proces, kdy aerace je zásadní podmínkou pro správnou činnost mikroorganismů. Toho lze dosáhnout buď překopáváním kompostů (min. 3x) nebo technologiís řízenou ventilací. Hodnota pH: na počátku kompostování vznikají organické kyseliny, které pH snižují. Postupným rozkladem dochází k jejich neutralizaci a ke zvýšení pH, hodnota pH 8,5 signalizuje stabilitu kompostu.
Poměr C : N 10:1 – 20:1 indikuje stabilitu a ukončení fáze rozkladu. Stanovení poměru C : N v rozmezí 10:1 – 20:1 vychází z biologických principů kompostovacího procesu a představuje v praxi dosažitelnou hodnotu signalizující stabilizovaný kompost. V tomto rozmezí je zajištěn dostatek uhlíku jako zdroje energie pro mikroorganismy, což umožňuje optimální průběh mikrobiálních procesů bez nadměrného uvolňování amoniaku. Správně nastavený poměr uhlíku a dusíku zároveň přispívá k omezení ztrát živin a minimalizaci rizik spojených s aplikací nestabilních organických materiálů na půdu. Uvedené kritérium proto slouží jako objektivní indikátor stability kompostu a je vhodné i pro účely kontrolní činnosti. Pro stanovení kritérií k metodě bazální respirací metodou AT4 byla použita ÖNORM S 2027-4, zákon č. 541/2020 Sb. o odpadech, a vyhláška č. 273/2021 Sb., ​ve znění pozdějších předpisů.
K čl. II (Závěrečné ustanovení)
K čl. II bodu 1
Vzhledem k tomu, že se jedná o technický předpis, je třeba jej v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti zaslat k notifikaci.
K čl. III (Účinnostní ustanovení)
V souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění zákona č. 277/2019 Sb., se účinnost vyhlášky navrhuje dnem 1. července 2026.