Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDTDHWVRP najdete zde


                2026-0011-012-TVO-PPR25-12

	

	

	

	


Vypořádání připomínek
k návrhu zákona o Finančním analytickém úřadu

V Praze dne 14. srpna 2026

Dokument obsahuje zásadní připomínky, které jsou předmětem rozporu. Celkový počet rozporů je 1.
Zásadní připomínky
	Připomínkové místo
	Připomínka
	Vypořádání

	Ministerstvo spravedlnosti
	1.1. K návrhu zákona obecně

Obecně k terminologii užité v návrhu uvádíme, že implementovaná směrnice (EU) 2024/1640 v řadě článků obsahujících výčty trestných činů výslovně uvádí také predikativní trestné činy, což ve výčtech obsažených v návrhu zákona buď není zohledněno nebo je místo nich uváděn nevhodný širší pojem „související trestná činnost“, který je navíc systematicky řazen tak, že navozuje dojem, že se vztahuje i k jiné trestné činnosti než k legalizaci výnosů z trestné činnosti (např. v § 12 odst. 1 nebo § 13 odst. 1).
Vzhledem k tomu, že pojem „predikativní trestné činy“ se v českém právním řádu neužívá, navrhujeme namísto tohoto pojmu užít pojem „zdrojová trestná činnost“ a zařadit jej za legalizaci výnosů z trestné činnosti, neboť se pojmově vztahuje pouze k legalizaci, nikoli k jiné trestné činnosti. Význam pojmu „zdrojová trestná činnost“ je v praxi všeobecně známý; pojem „zdrojový trestný čin“ je již užit v § 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 37/2021 Sb. a v § 15 odst. 3 vyhlášky č. 23/1994 Sb. Znění by tedy bylo následující: „legalizace výnosů z trestné činnosti a její zdrojová trestná činnost, financování terorismu nebo financování šíření zbraní hromadného ničení“.
Jednotnou terminologii je třeba užívat ve všech ustanoveních, kde bude shledána relevantní (např. § 8, § 10 až 13, § 19, § 20, § 27 až 30 atd.).
	Vysvětleno

Bere se na vědomí.
Ministerstvo financí si velmi váží aktivní účasti zástupců Ministerstva spravedlnosti v pracovních skupinách a děkuje za dosavadní expertní součinnost při přípravě tohoto vysoce komplexního legislativního balíčku. Nepromítnutí některých předběžně projednaných podnětů v plném rozsahu do znění návrhu předloženého do meziresortního připomínkového řízení došlo z objektivních právních důvodů.

	
	1.2. K návrhu zákona: § 16 odst. 1 písm. a)

Formulaci důvodu pro odmítnutí poskytnutí informace, že by mělo nepříznivý dopad na jinou činnost prováděnou Finanční zpravodajskou jednotkou, považujeme s porovnáním k článku 22 směrnice (EU) 2024/1640 za příliš širokou. V předmětném článku se mluví pouze o „nepříznivém dopadu na probíhající vyšetřování nebo analýzy“, jde tedy jen o analytickou činnost. V tomto smyslu požadujeme tento důvod omezit.
	Vysvětleno

Titulem odmítnutí může být i požadavek v rámci mezinárodní spolupráce FIU včetně společné finanční analýzy. Z tohoto důvodu předkladatel považuje za nezbytné ponechat širší rozsah a považuje omezení na výkon finanční zpravodajské jednotky za dostatečné (všechny správní činnosti orgánu dozoru jsou tímto vyňaty).

	
	1.3. K návrhu zákona: § 17 odst. 5

Podle § 8 odst. 1 trestního řádu (“tr. ř.“) má Finanční zpravodajská jednotka povinnost oznámit skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, přičemž v některých případech neoznámení spáchání trestného činu jsou její zaměstnanci dokonce vystaveni trestní odpovědnosti za neoznámení trestného činu podle § 368 trestního zákoníku (“tr. zák.“), případně za jeho nepřekažení podle § 367 tr. zák.
Ustanovení je tak jednak nepřímou novelou § 8 odst. 1 tr. ř., jednak se nijak nevypořádává se vztahem k možné trestní odpovědnosti za spáchání uvedených trestných činů. Pokud se odkazuje na důvody podle § 16 návrhu, ty se nevztahují k povinnosti podat trestní oznámení, ale navazují na články 22 a 23 směrnice (EU) 2024/1640, které se týkají jiných situací. Požadujeme tedy jednak vyjasnit vztah k příslušným ustanovením trestních předpisů s tím, že nesouhlasíme, aby tato úprava mohla přebít trestní odpovědnost podle § 367 a 368 tr. zák., jednak požadujeme revizi možných důvodů pro nesplnění povinnosti podat trestní oznámení tak, aby tyto důvody byly striktně omezeny jen na případy, kdy skutečně převažuje zájem na nepodání trestního oznámení nad jiným veřejným zájmem. V tomto směru vnímáme jako problematický zejména důvod uvedený v § 16 odst. 1 písm. a) [pojem „jiná činnost“ je příliš široký] a zejména důvod uvedený v § 16 odst. 1 písm. c) [zájem na ochraně zájmů osoby, jíž se informace týká, by měl převážit nad zájmem odhalit a postihnout trestnou činnost jen výjimečně, pokud by tím osoba byla vystavena nebezpečí na životě nebo zdraví (v takovém případě lze ale dosáhnout její ochrany jiným způsobem, např. utajením její identity nebo poskytnutím zvláštní ochrany)] a v § 16 odst. 1 písm. d) [posouzení potřebnosti informace by primárně mělo být věcí orgánu činného v trestním řízení].
	Akceptováno

Materiál byl ve vztahu k § 17 odst. 1 upraven.

	
	1.4. K návrhu zákona: § 21

Pokud byla informace poskytnuta orgánům činným v trestním řízení, s ohledem na důvěrnost přípravného řízení a údajů o osobách na něm zúčastněných nesouhlasíme s tím, že by orgány činné v trestním řízení měly být povinny podat na žádost finanční zpravodajské jednotky informaci o způsobu využití poskytnuté informace. Článek 22 odst. 2 směrnice (EU) 2024/1640 uvedené nepožaduje a k jeho naplnění postačí, pokud bude informace poskytnuta v souhrnné podobě alespoň jednou ročně. Smyslem poskytnutí zpětné vazby je, aby finanční zpravodajská jednotka mohla zlepšit svou funkci operativní analýzy, nejde tedy o plnění žádného naléhavého úkolu, který by vyžadoval informování o probíhajícím trestním řízení. Z působnosti § 21 odst. 1 proto požadujeme vyloučit orgány činné v trestním řízení.
	Vysvětleno

Jedná se o kodifikaci stávající praxe, AMLD6 navíc toto neumožňuje omezit podle požadavku připomínkového místa.

	
	1.5. K návrhu zákona: § 35

V odůvodnění se uvádí, že tato úprava odpovídá čl. 19 odst. 9 směrnice (EU) 2024/1640, která členským státům ukládá zajistit finanční zpravodajské jednotce přístup k informacím potřebným pro její činnost, a stanoví též povinnost vnitrostátních orgánů tyto informace poskytovat. Takovou povinnost jsme nicméně v článku 19 citované směrnice ve vztahu k orgánům Policie, soudům a orgánům činným v trestním řízení nenalezli, přitom užitý pojem „orgán veřejné moci“ zahrnuje i tyto typy orgánů. Pokud na ně navržená úprava necílí, navrhujeme užít spíše pojem „orgán státní správy“.
Zároveň k tomu uvádíme, že uvedené obecné součinnostní ustanovení nepovažujeme za způsobilé prolomit ochranu informací chráněných povinností mlčenlivosti. Požadujeme proto vyjasnit, od jakých orgánů a jaké typy informací mají být podle tohoto ustanovení získávány, přičemž bez dalšího vyjasnění nesouhlasíme s tím, aby podle tohoto ustanovení bylo možné získávat informace od orgánů činných v trestním řízení, které jsou chráněné povinností mlčenlivosti.
	Vysvětleno

Dané ustanovení je převzetím stávajícího ustanovení § 30 odst. 1 AML zákona. Pro zvýšení právní jistoty byl doplněn odstavec 3, který explicitně upravuje poskytování informací OČTŘ finanční zpravodajské jednotce, včetně explicitního průlomu do povinnosti mlčenlivosti. Chybné výkaznictví bylo upraveno, dané ustanovení implementuje mj. článek 21 odst. 1 písm. c) AMLD6. Jedná se o transpozici čl. 19 odst. 3 ve spojení s čl. 20 odst. 1 věta první AMLD6.

	
	1.6. K návrhu zákona: § 36 odst. 1 písm. j)

V § 36 odst. 1 písm. j) se na začátek vkládá slovo „v“, slova „vězňů a vazebně stíhaných“ se zrušují a na konci textu se doplňují slova „ve výkonu vazby, ve výkonu trestu odnětí svobody a ve výkonu zabezpečovací detence na území České republiky“.
	Akceptováno

MAteriál byl upraven.

	
	1.7. K návrhu zákona: § 36 odst. 1 písm. l)

Upozorňujeme, že navržená formulace je z hlediska zákona o rejstříku trestů a evidenci přestupků neurčitá. Podle daného zákona se z rejstříku trestů nevydávají jednotlivé „údaje“, ale pouze výpisy a opisy. Zatímco obsah výpisů a opisů je právním předpisem jasně definován, z navrženého ustanovení není vůbec jasné, jaké konkrétní údaje by FAÚ požadoval. Uvedené představuje zásadní problém i z technického hlediska. Systém rejstříku trestů je totiž navržen pro hromadné vydávání standardizovaných výstupů. Zavedení individuálních žádostí o blíže nevymezené „údaje“ by vyžadovalo vývoj zcela nového technického řešení. S tím by byly spojeny dodatečné finanční náklady, jejichž výše by závisela na tom, jak budou požadované údaje definovány – což je z uvedeného ustanovení nejasné. Požadujeme proto využit vzorové formulace prokazování bezúhonnosti vycházející z úpravy obsažené v zákoně o rejstříku trestu a evidenci přestupků, případně přizpůsobené potřebám FAÚ.
	Akceptováno

Bylo doplněno, že přístup k údajům v rejstříku trestů je omezen rozsahem výpisu a opisu.

	
	1.8. K návrhu zákona: § 36 odst. 2 písm. a)

Návrh zákona vymezuje v § 36 odst. 1 široký okruh evidencí, od jejichž správce může FAÚ žádat poskytnutí údajů v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu při výkonu své působnosti. Odstavec 2 téhož paragrafu stanoví, že FAÚ může dále žádat od správce evidence nebo jejího provozovatele poskytnutí údajů vedených a) v registru lobbování a b) dalších evidencích, stanoví-li tak jiný právní předpis.Není zřejmé, proč je registr lobbování jako jediný registr vymezen ve zvláštním ustanovení. Zdůvodnění nelze nalézt ani v důvodové zprávě.Údaje v registru lobbování evidované jsou nadto veřejně přístupné, mimo některé např. kontaktní či osobní údaje subjektů zapsaných v registru, ke kterým má přístup toliko Ministerstvo spravedlnosti, ale které jsou zjistitelné z jiných databází vyjmenovaných v tomto ustanovení.S ohledem na výše uvedené požadujeme, aby byl registr lobbování uveden ve výčtu evidencí v § 36 odst. 1, případně žádáme o zdůvodnění zařazení registru lobbování do odstavce 2.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	1.9. K návrhu zákona: § 36 odst. 4

Návrh pracuje se zcela novým legislativním řešením evidenční ochrany zaměstnanců FAÚ, které není promítnuto do souvisejících právních předpisů (např. § 60 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, či § 5d zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, apod.). Navržená právní úprava by vyžadovala vytvořit zcela nové technické řešení v systému rejstříku trestů. Požadujeme proto využít stávající legislativní řešení evidenční ochrany v citovaných právních předpisech.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	1.10. K návrhu zákona: § 38 odst. 1

Ustanovení obsahuje chybný odkaz na § 6 odst. b). Dle důvodové zprávy bylo záměrem předkladatele dát FAÚ oprávnění zpracovávat informace získané při výkonu finanční zpravodajské působnosti, tj. podle § 6 písm. a).
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	1.11. K návrhu zákona: § 40 odst. 4

Ustanovení § 40 odst. 4 požadujeme doplnit o orgány činné v trestním řízení, neboť máme za to, že poskytnutí informace pro účely trestního řízení je odůvodněno veřejným zájmem, který převažuje nad ochranou informací.
	Vysvětleno

Údaje relevantní pro účely trestního řízení jsou orgánům činným v trestním řízení poskytovány prostřednictvím zvláštních právních režimů, které tuto oblast upravují komplexně a cíleně. Jedná se zejména o poskytování informací Finanční zpravodajskou jednotkou podle § 41, dále o informace získané v rámci výkonu dozoru podle zákona o ekonomické ochraně státu a rovněž o informace související s prováděním mezinárodních sankcí podle zvláštního právního předpisu. Tyto režimy reflektují specifika trestního řízení a veřejný zájem na odhalování a stíhání trestné činnosti.
Ustanovení § 40 naproti tomu upravuje povinnost mlčenlivosti zaměstnanců zajišťujících technickou a provozní činnost Úřadu, nikoliv obecný režim sdílení informací pro účely trestního řízení. Rozšiřování výjimek z této mlčenlivosti by proto nebylo systematicky vhodné, neboť by vedlo k překrývání jednotlivých právních režimů a oslabení přehlednosti právní úpravy. Lze současně dodat, že veřejný zájem na účinném trestním řízení je v právní úpravě dostatečně zajištěn právě prostřednictvím výše uvedených zvláštních ustanovení, aniž by bylo nezbytné zasahovat do úpravy mlčenlivosti podle § 40 odst. 4.

	
	1.12. K návrhu zákona: § 41 odst. 5

Ve vztahu k orgánům činným v trestním řízení nesouhlasíme s konstrukcí, že jsou vázány povinností mlčenlivosti zaměstnance ve Finanční zpravodajské jednotce [kromě toho tato konstrukce působí dosti zvláštně, vhodnějším způsobem by byl vyjádřen smysl a účel úpravy tak, že tyto osoby jsou ve vztahu k poskytnutým informacím vázány povinností mlčenlivosti ve stejném rozsahu jako zaměstnanci Finanční zpravodajské jednotky (obdobně pak i v § 40); dále by pak mělo být upraveno, kdo může tuto osobu zprostit povinnosti mlčenlivosti]. Orgány činné v trestním řízení jsou vázány povinností mlčenlivosti předpisy upravujícími jejich činnost, což lze považovat za dostačující. Pokud je třeba upravit nějaké omezení nad rámec, pak tak lze vůči nim specificky učinit, ovšem nelze souhlasit s navrženou konstrukcí mlčenlivosti, která by v podstatě orgánům činným v trestním řízení mohla bránit ve vzájemném předávání získané informace v rámci daného trestního řízení, uvést takovou informaci v odůvodnění rozhodnutí apod., nehledě k tomu, že je zcela nevhodné, aby zejména soudce této povinnosti zbavoval předseda vlády nebo ministr. Požadujeme z této konstrukce orgány činné v trestním řízení buď zcela vyloučit (popř. uvést, že získanou informaci nesmějí využít pro jiný účel, než pro který ji získaly), nebo vůči nim doplnit zvláštní úpravu omezení nakládání s informacemi, pokud má jít nad rámec povinnosti mlčenlivosti, kterou již mají stanovenou (což nepovažujeme za vhodné).
K přestupkové odpovědnosti odkazujeme na naši připomínku k § 58.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	1.13. K návrhu zákona: § 42 odst. 3

Podmínky, za kterých Finanční zpravodajská jednotka předává informace jiným orgánům, stanoví § 16 návrhu. Vzhledem k tomu, že je součástí FAÚ, požadujeme vysvětlit vztah tohoto ustanovení k § 16 odst. 1. Přitom nesouhlasíme s tím, aby toto ustanovení umožňovalo nepředání informací nad rámec § 16 – není zřejmé, z čeho tato úprava vychází.
	Akceptováno

Vyhověno jinak.
§ 42 odst. 3 byl vypuštěn.

	
	1.14. K návrhu zákona: § 54 odst. 4

Pokud zůstane zachována úprava, že orgán činný v trestním řízení má Finanční zpravodajskou jednotku na její žádost informovat o tom, jak naložil s informací od ní získanou, což nevylučuje možnost žádat takovou informaci i v průběhu trestního řízení, pak požadujeme zobecnit písmeno b) tak, že zpráva nemá obsahovat žádnou informaci, která by mohla ohrozit činnost orgánu činného v trestním řízení (případně alespoň doplnit takovou úpravu ve vztahu k informaci, kterou Finanční zpravodajské jednotce poskytly orgány činné v trestním řízení).
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	1.15. K návrhu zákona: § 58

Návrh § 58 odst. 1 stanovuje skutkovou podstatu přestupku spočívajícího v porušení povinnosti mlčenlivosti zaměstnance ve FAÚ nebo ve Finanční zpravodajské jednotce. Jelikož jsou podle § 45 odst. 1 návrhu povinností mlčenlivosti zaměstnance ve Finanční analytické jednotce vázány rovněž osoby, které se seznámily s informacemi poskytnutými Finanční zpravodajskou jednotkou, vztahuje se uvedená skutková podstata přestupku rovněž na soudce, státní zástupce a soudní exekutory, kteří se s danými informacemi seznámili. Shora uvedené představuje změnu oproti stávající úpravě, podle které vzniká soudcům, státním zástupcům a soudním exekutorům za porušení povinnosti mlčenlivosti výlučně kárná odpovědnost podle příslušného zákona (zákona o soudech a soudcích, zákona o státním zastupitelství a exekučního řádu). Tato změna by měla za důsledek vznik jak odpovědnosti za přestupek podle zákona o FAÚ, tak kárné odpovědnosti podle příslušného zákona. Zdvojení odpovědnosti za porušení povinnosti mlčenlivosti lze obecně pokládat za nežádoucí. Projednávání porušení povinnosti mlčenlivosti při výkonu funkce soudce v přestupkovém řízení nadto může představovat zásah do nezávislosti soudní moci, resp. výkonu funkce soudce.Požadujeme proto vyloučit přestupkovou odpovědnost podle § 58 u soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Zároveň je možné do návrhu doplnit pravomoc FAÚ podat osobě oprávněné k podání kárné žaloby podnět k jejímu podání z důvodu porušení povinnosti mlčenlivosti.
	Akceptováno

Na základě vyhovění předchozím připomínkám se tato připomínka stává bezpředmětnou.

	Ministerstvo vnitra
	2.1. K návrhu zákona: § 7 odst. 4, § 52 a § 53

Požadujeme v důvodové zprávě blíže rozvést, zda se pro účely kontroly užije kontrolní řád jakožto obecný procesní předpis pro oblast kontrol, nebo se uplatní jiná, zvláštní (speciální) úprava. Vztah kontrolního řádu a zvláštních právních úprav upravujících kontrolní postupy v oblasti veřejné správy je dán obecným vztahem speciality a subsidiarity. Jestliže zvláštní právní předpis upravuje určité procesní postupy při výkonu kontroly odlišně od kontrolního řádu, uplatní se tato speciální právní úprava přednostně, nejsou-li však postupy upraveny, nebo není-li jejich úprava komplexní, aplikuje se kontrolní řád subsidiárně. V zájmu právní jistoty proto požadujeme vyjasnit, zda a v jakých případech podléhá kontrolní činnost příslušných kontrolních orgánů zvláštní právní úpravě a kdy se použije právní úprava kontrolního řádu.
	Akceptováno

Důvodová zpráva byla upravena.

	
	2.2. K návrhu zákona: § 15 odst. 1

Pokyny k pozastavení transakce a obchodu by měly být v prvé řadě udíleny písemně, pouze v případě nebezpečí z prodlení ústně či telefonicky. Současně návrh předmětného ustanovení nestanovuje, do kdy je nutné písemné potvrzení uděleného pokynu. Žádáme proto o úpravu odstavce ve smyslu zmíněných připomínek.
	Akceptováno částečně

Vzhledem k faktu, že se u těchto pokynů vždy jedná o pokyny, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, tak navrhovatel danou úpravu nechce z věcného hlediska jakkoliv měnit. Vedle toho se jedná o zavedenou stávající praxi, která funguje bez problémů. Zároveň bylo doplněno, že písemné potvrzení bude zasláno bezodkladně.

	
	2.3. K návrhu zákona: § 15 odst. 4

Stanovuje se lhůta pro zdržení provedení transakce povinnou osobu či pozastavení obchodního vztahu, a to po dobu 3 pracovních dnů. Na základě vlastní praxe navrhujeme prodloužení této lhůty na 5 pracovních dnů.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	2.4. K návrhu zákona: § 18

V předloženém návrhu zákona není obsažena právní úprava, která je uvedena ve stávajícím § 33a odst. 1 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, jež zní:
„(1) Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu orgánu vykonávajícího působnost úřadu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v České republice podle předpisu Evropské unie upravujícího spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti45) (dále jen "orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti"), týkajícího se trestné činnosti podle přílohy č. 1 přímo použitelného právního předpisu Evropské unie upravujícího Europol46), poskytne Úřad bez zbytečného odkladu na základě odůvodněné žádosti údaje, které získal při své činnosti podle tohoto zákona. Odepření poskytnutí údajů Úřad odůvodní.“.
Uvedené ustanovení upravuje spolupráci mezi Finančním analytickým úřadem a orgánem pro vyhledávání majetku z trestné činnosti (dále jen „úřad ARO“). V § 18 upravujícím poskytování údajů Finančním analytickým úřadem na žádost však tato výslovná právní úprava absentuje a jako příjemce informací je zde uveden obecně orgán činný v trestním řízení. V této souvislosti upozorňujeme, že v rámci transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1260 ze dne 24. dubna 2024 o vymáhání a konfiskaci majetku je pracováno s tím, že úřad ARO bude mít postavení policejního orgánu (a to i při vyřizování žádostí úřadu ARO jiného členského státu Evropské unie) a bude postupovat podle § 8 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestního řádu).
Pokud tedy § 18 odst. 1 v obecné rovině upravuje předávání informací na žádost orgánu činného v trestním řízení, navrhujeme, aby bylo do důvodové zprávy k návrhu zákona doplněno, že orgánem činným v trestním řízení se rozumí i úřad ARO.
	Akceptováno

Materiál i důvodová zpráva byly upraveny.

	
	2.5. K návrhu zákona: § 21 odst. 1

Požadujeme z § 21 odst. 1 vyloučit orgány činné v trestním řízení. V případě, že bude poskytnuta informace orgánům činným v trestním řízení, nelze s ohledem na důvěrnost přípravného řízení a údajů o osobách na něm zúčastněných souhlasit s tím, že by orgány činné v trestním řízení měly být povinny podat informaci o způsobu využití takové informace na základě žádosti finanční zpravodajské jednotky. Článek 22 odst. 2 směrnice AMLD6 uvedené nepožaduje, a k jeho naplnění postačuje podat informaci v souhrnné podobě alespoň jednou ročně, neboť účelem poskytnutí zpětné vazby je zlepšení operativní analýzy finanční zpravodajské jednotky, a nikoliv plnění neodkladného úkolu spojeného s informováním o probíhajícím trestním řízení.
	Vysvětleno

Jedná se o kodifikaci stávající praxe, AMLD6 navíc toto neumožňuje omezit podle požadavku připomínkového místa.

	
	2.6. K návrhu zákona: § 21 odst. 2

Předmětné ustanovení zakotvuje povinnost poskytovat Finančnímu analytickému úřadu pravidelnou souhrnnou zpětnou vazbu o využití poskytnutých informací. V této souvislosti však upozorňujeme, že tento požadavek může v aplikační praxi představovat zvýšené administrativní zatížení, a to zejména s ohledem na množství předávaných informací a zapojení více útvarů Policie České republiky do jejich dalšího využití.
	Vysvětleno

Jedná se o transpozici požadavku stanoveného AMLD6.

	
	2.7. K návrhu zákona: § 35 odst. 1

Ve zvláštní části důvodové zprávy k tomuto ustanovení se uvádí, že navrhovaná právní úprava odpovídá čl. 19 směrnice AMLD6, která členským státům ukládá zajistit finanční zpravodajské jednotce přístup k informacím potřebným pro její činnost, a stanoví též povinnost vnitrostátních orgánů tyto informace poskytovat. Nicméně taková povinnost v článku 19 uvedené směrnice není ve vztahu k orgánům činným v trestním řízení definována. Navíc pojem „orgán veřejné moci“ zahrnuje všechny typy orgánů. V této souvislosti navrhujeme užít spíše pojem „orgán státní správy“. V uvedené souvislosti je nutno konstatovat, že předmětné obecné součinnostní ustanovení nelze považovat za způsobilé prolomit ochranu informací, ke kterým se vztahuje povinnost mlčenlivosti. Na základě této skutečnosti je nutno vyjasnit, od jakých orgánů a jaké typy informací mají být podle tohoto ustanovení získávány. Bez tohoto postupu nelze souhlasit s tím, aby podle tohoto ustanovení bylo možné získávat informace od orgánů činných v trestním řízení, které jsou chráněné povinností mlčenlivosti.
	Vysvětleno

Jedná se pouze o překlopení stávajícího § 30 odst. 1 AML zákona, tj. jde stávající stav. Zároveň pro zachování právní jistoty se navrhuje nový odstavec 3, který pro FIU zakotvuje explicitní průlom do mlčenlivosti dotčených OČTŘ. Chybné výkaznictví bylo upraveno.

	
	2.8. K návrhu zákona: § 36 a § 61

Upozorňujeme, že Policie České republiky není v současné době zcela technicky připravena k poskytování nepřetržitého a dálkového přístupu Finančnímu analytickému úřadu k centrálnímu registru zbraní a agendovému informačnímu systému cizinců. K realizaci bude nezbytné definovat procesy, zajistit dostatečné finanční a personální zdroje, což nelze garantovat v termínu do 10. července 2027.
Současně žádáme o sdělení bližších informací k součinnosti Policie České republiky s Finančním analytickým úřadem při využívání údajů jmenné evidence cestujících podle zákona o civilním letectví (vizte připomínku číslo 9).
S ohledem na uvedené skutečnosti nelze predikovat a alokovat personální kapacity a finanční prostředky na realizaci povinností vyplývajících pro Policii České republiky z předloženého návrhu zákona k datu nabytí účinnosti zákona. Zároveň není možné nastavit procesy, které souvisejí s plněním uložených povinností. Zpřístupnění informačních systémů Policie České republiky je vysoce komplexním a časově náročným procesem, který zahrnuje hlavně systémovou integraci, řízení a evidování přístupů. S poskytováním dat nepřetržitým a dálkovým způsobem je spojena i zvýšená administrativní zátěž. Požadujeme tedy poskytnutí bližších informací k výše uvedeným skutečnostem a stanovení pozdějšího data nabytí účinnosti návrhu zákona, neboť v uvedeném termínu nelze požadované splnit s ohledem na personální, organizační a ekonomické dopady.
Z předkládací zprávy navíc vyplývá, že jsou předpokládány pouze náklady na straně Ministerstva financí a Finančního analytického úřadu, a to zejména na rozšíření jejich personálních kapacit. V daném případě však vzniknou náklady i na straně dalších orgánů veřejné správy i Policie České republiky, neboť bude nutné provést úpravy informačních systémů, ze kterých mají být data předávána.
Pokud bude předkladatel trvat na nabytí účinnosti návrhu zákona ke dni 10. července 2027, požadujeme do přechodných ustanovení doplnit úpravu reflektující, že do doby zprovoznění dálkového a nepřetržitého přístupu umožní správce nebo provozovatel evidence uvedené v § 36 odst. 1 Úřadu přístup s ohledem na své aktuální technické a technologické možnosti.
	Akceptováno

Vyhověno jinak.
Přechodné ustanovení bylo doplněno.

	
	2.9. K návrhu zákona: § 36 odst. 6

Zákon o Policii České republiky v ustanovení § 84a odst. 2 řadí Finanční analytický úřad mezi využívající orgány, které za stanovených podmínek můžou získávat údaje ze jmenné evidence cestujících. Zákon o Policii České republiky tak přesně definuje mj. to, k čemu lze údaje využívajícím orgánem využít. Ze současného znění navrhované právní úpravy ani z důvodové zprávy však není zřejmé, proč je předmětné ustavení navrhováno. Navíc systematicky Passenger Name Record data (dále jen „PNR“) vůbec nespadají mezi evidence či registry, jedná se o zcela jiné typy údajů, jejichž sběr a analýza vychází ze směrnice 2016/681. Primárním účelem těchto dat je umožnění analytických postupů při odhalování závažné trestné činnosti. Jedná se tedy o jiný typ údaje, než pouhý dotaz do registru či evidence. Důvodová zpráva uvádí, že „ustanovení upravuje oprávnění FAÚ žádat údaje z vybraných veřejných evidencí“. Nicméně PNR nejsou součástí veřejné evidence. Navrhujeme proto předmětné ustanovení zcela vypustit.
Pokud předkladatel trvá na uvedení možnosti získávat PNR, je nutné ustanovení přeformulovat. Zákon o Policii České republiky totiž přesně definuje, jakým způsobem lze údaje využít, zatímco zákon o civilním letectví upravuje pouze to, jak se data od leteckých dopravců předávají Policii České republiky. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 84a a následující zákona o Policii České republiky jsou transpoziční a vychází ze směrnice (EU) 2016/681, nelze účely rozšiřovat nad rámec směrnice.
	Akceptováno

Ustanovení bylo vypuštěno.

	
	2.10. K návrhu zákona: § 47

Upozorňujeme, že kontrolní řád připouští tzv. namátkové („inkognito“) kontroly ve smyslu § 5 odst. 2 písm. c) kontrolního řádu („Kontrola je zahájena prvním kontrolním úkonem, jímž je první z kontrolních úkonů bezprostředně předcházejících předložení pověření ke kontrole kontrolované osobě nebo povinné osobě, jež je přítomna na místě kontroly, pokud je provedení takových kontrolních úkonů k výkonu kontroly třeba.“).
Navržená právní úprava, ani důvodová zpráva se blíže nevypořádává s otázkou, v jakém vztahu je ustanovení § 5 odst. 2 písm. c) kontrolního řádu a § 47 návrhu (např. zda se jedná o vztah speciality). Požadujeme proto doplnit důvodovou zprávu o vymezení vztahu těchto dvou ustanovení s uvedením konkrétních a legitimních důvodů, z nichž bude zřejmé, v jakých případech bude aplikován § 47 návrhu. Doporučujeme případně vyjít z odůvodnění obdobné právní úpravy zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, do které byla zákonem č. 264/2017 Sb., zavedena ustanovení § 5b a § 5c upravující krycí prostředek a krycí doklady.
	Akceptováno částečně

Důvodová zpráva byla doplněna o důvody pro které je nezbytné dané prostředky při činnosti FAÚ využívat.

	
	2.11. K návrhu zákona: § 58 odst. 3

Požadujeme posoudit přiměřenost navržených sazeb pokut za přestupky, a to v souladu s hledisky uvedenými v bodu 2.5 Zásad tvorby právní úpravy přestupků, schválených usnesením vlády č. 498 ze dne 31. 7. 2018 (dále jen „Zásady“). Výsledné zdůvodnění navržených sazeb je podle Zásad následně nutno souhrnně uvést ve zvláštní části důvodové zprávy. Důvodová zpráva v předložené podobě přitom obsahuje pouze zcela obecné konstatování, že „výše pokut je odstupňována podle závažnosti“.
Samotná nominální výše horní hranice sazeb 1 000 000 Kč a 10 000 000 Kč není vysvětlena vůbec, a to např. ani odkazem na úpravu správních trestů u obdobných přestupků v jiných zákonech v téže oblasti veřejné správy.
	Akceptováno

Důvodová zpráva byla doplněna.

	
	2.12. K návrhu zákona: § 59 odst. 7

Návrhem zákona se v § 57 stanoví ochrana názvu Finančního analytického úřadu a Finanční zpravodajské jednotky, přičemž v přechodném ustanovení je zároveň stanovena výjimka pro situace, kdy by nabytím účinnosti návrhu zákona došlo k porušení omezení užití těchto názvů. Ustanovení § 57 se neuplatní, pokud byly dotčené názvy prokazatelně použity již před 1. březnem 2026. Důvod pro stanovení takto konkrétního data přitom není v důvodové zprávě nijak nastíněn a s ohledem na předpokládané nabytí účinnosti zákona dne 10. července 2027 by se v případech, kdy k užití názvu došlo v mezidobí mezi 1. březnem 2026 a nabytím účinnosti návrhu zákona, jednalo tak jako tak o povinnost vynucovanou retroaktivně.
Návrhem zákona naopak není řešena situace, kdy k neoprávněnému užití názvu ve smyslu návrhu zákona došlo před nabytím účinnosti zákona a nežádoucí stav přetrvá i po jeho nabytí účinnosti. Zde by bylo na místě přechodným ustanovením stanovit, do kdy musí dojít k nápravě tohoto stavu.
	Vysvětleno

Zvolené datum reflektuje okamžik, od něhož bylo možné se s připravovanou právní úpravou seznámit, a plní preventivní funkci, tj. brání tomu, aby byly chráněné názvy v mezidobí do nabytí účinnosti zákona účelově využívány či zneužívány s cílem vyhnout se budoucí právní regulaci. Nejedná se přitom o pravou retroaktivitu, nýbrž o ustanovení sledující legitimní veřejný zájem na ochraně důvěryhodnosti. Samotný návrh pak nezakládá retroaktivní účinky, jelikož daná osoba nebude trestána za to, že používala dané označení přede dnem nabytí účinnosti zákona, ale až po dni jeho nabytí.

	Svaz energetiky České republiky
	3.1. K návrhu zákona: § 13 odst. 3

V § 13 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) „Doba sledování podle odstavce 1 nesmí přesáhnout 3 měsíce. Finanční zpravodajská jednotka může tuto dobu opakovaně prodloužit, pouze pokud trvají důvody pro sledování; prodloužení musí být povinné osobě písemně potvrzeno.““.
	Akceptováno

Materiál byl upraven v intencích připomínky.

	
	3.2. K návrhu zákona: § 14

Do § 14 pak navrhujeme doplnit minimální obsah pokynu, rozsah odložení, dobu trvání, pravidla následného postupu a výslovnou ochranu povinné osoby před odpovědností.
„(1) Finanční zpravodajská jednotka může vydat povinné osobě pokyn, aby po stanovenou dobu neprováděla hloubkovou kontrolu klienta nebo její dílčí část z důvodu, že by její provedení mohlo ohrozit provádění opatření ekonomické ochrany státu. Pokyn musí obsahovat rozsah odložení, dobu trvání a způsob následného postupu po jeho ukončení. 
(2) Povinná osoba neodpovídá za nesplnění povinnosti provést hloubkovou kontrolu klienta v rozsahu, v jakém postupovala podle pokynu Finanční zpravodajské jednotky.“
Odůvodnění: 
Oba instituty (v § 13 a § 14) jsou z hlediska AML a prevence tipping-off (prozrazení informací) pochopitelné, ale z našeho pohledu je potřeba stanovit jasnější hranice. U sledování transakcí může povinné osobě vzniknout dlouhodobá a nákladná povinnost zvláštního monitoringu, zachování mlčenlivosti a pravidelného reportingu. U odložení hloubkové kontroly klienta se povinná osoba může dostat do odpovědnostně citlivé situace: obecně je povinna kontrolu klienta provést, ale na základě pokynu FIU ji má odložit. Bez výslovného právního štítu může být následně vystavena výtce, že AML kontrolu neprovedla včas nebo dostatečně, a tomu bychom chtěli předejít.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno

Požadavek na doplnění minimálních náležitostí pokynu nelze považovat za nezbytný, jelikož tyto prvky jsou v návrhu ustanovení již implicitně obsaženy.
Samotný text § 14 již stanoví, že pokyn je vydáván „po stanovenou dobu“, čímž je vyjádřen časový aspekt jeho trvání. Současně z povahy pokynu k odložení provedení hloubkové kontroly klienta vyplývá, že musí být vymezen jeho rozsah, tedy zda se týká celé kontroly či jen její dílčí části; bez takového vymezení by pokyn nebyl vykonatelný.
Pokud jde o následný postup po ukončení odložení, ten je dán přímo AMLR, které upravuje povinnost provést kontrolu klienta. Není proto nutné tyto požadavky duplicitně upravovat na úrovni národní právní úpravy. Doplňování výslovného výčtu obsahových náležitostí pokynu by tak vedlo spíše k nežádoucí kazuistice, aniž by přineslo nové právní jistoty oproti stávajícímu znění ve spojení s přímo použitelnou evropskou úpravou.

	
	3.3. K návrhu zákona: § 37

Připomínka k § 37 odst. 1 písm. c) a § 37 odst. 4
Návrh umožňuje Úřadu požadovat informace prostřednictvím statistického zjišťování také od osoby jiné než orgánu dozoru nebo povinné osoby, pokud lze předpokládat, že disponuje informací nezbytnou pro výkon působnosti Úřadu. Současně stanoví, že náklady spojené s poskytnutím informace nese poskytující osoba.
Navrhujeme doplnit do nového § 37 odst. 5 výslovný požadavek nezbytnosti, přiměřenosti, konkrétního odůvodnění žádosti a ochrany před nepřiměřenou zátěží. Současně doporučujeme doplnit do § 37 odst. 4 možnost náhrady účelně vynaložených mimořádných nákladů, pokud požadavek přesahuje běžnou součinnost.
Návrh znění ustanovení:
„(4) Náklady spojené s poskytnutím informace vzniklé podle odstavce 1 až 3 nese poskytující osoba. Pokud poskytnutí informace osobou podle odstavce 1 písm. c) vyžaduje mimořádné personální nebo finanční náklady, má poskytující osoba právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, nedohodne-li se s Úřadem jinak.
(5) Úřad je oprávněn požadovat informace od osoby podle odstavce 1 písm. c) pouze v rozsahu nezbytném a přiměřeném sledovanému účelu. Žádost musí být konkrétně odůvodněna, musí vymezit požadovaný okruh údajů a nesmí ukládat nepřiměřenou administrativní nebo finanční zátěž osobě, která není povinnou osobou podle zákona o ekonomické ochraně státu.“
Odůvodnění:
Oprávnění je formulované příliš široce a může dopadat i na subjekty, které nejsou povinnými osobami v AML režimu, ale disponují rozsáhlými daty. Formulace „lze předpokládat, že disponuje informací“ představuje z našeho pohledu nízkou hranici pro vznik povinnosti a neobsahuje dostatečný popis přiměřenosti, četnosti, rozsahu ani nákladnosti. Automatické přenesení nákladů na poskytující osobu může u rozsáhlejších datových výstupů znamenat nepřiměřenou administrativní a finanční zátěž.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně

Důvodová zpráva byla doplněna o zdůraznění nutnosti dodržování základních zásad správního práva, zejména o zásadu šetření práv a procesní ekonomie.

	
	3.4. K návrhu zákona: § 42 odst. 4 písm. b)

V § 42 odst. 4 písm. b) se slova „nejde-li o vydávání rozhodnutí,“ zrušují.
	Akceptováno částečně

Materiál byl upraven po konzultaci s UOOU.

	
	3.5. K návrhu zákona: § 42 odst. 4 písm. b)

V § 42 odst. 4 písm. b) se za slova „údajů;“ vkládají slova „nejde-li o vydávání rozhodnutí nebo o přijímání opatření s významným dopadem na práva nebo oprávněné zájmy fyzické nebo právnické osoby, kdy výstup automatizovaného zpracování osobních údajů, který může být podkladem pro takové opatření, podléhá před jeho použitím přiměřenému lidskému přezkumu;“.
	Akceptováno částečně

Materiál byl upraven po konzultaci s UOOU.

	
	3.6. K návrhu zákona: § 42 odst. 4 písm. b)

V § 42 odst. 4 písm. b) se za slovo „popis“ vkládá slovo „použitých“.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	3.7. K návrhu zákona: § 42 odst. 4 písm. b)

V § 42 odst. 4 písm. b) se slovo „a“ nahrazuje čárkou.
	Vysvětleno

Navržená úprava by změnila význam dané věty.

	
	3.8. K návrhu zákona: § 42 odst. 4 písm. b)

V § 42 odst. 4 písm. b) se slovo „toto“ nahrazuje slovem „automatizované“.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	3.9. K návrhu zákona: § 42 odst. 4 písm. b)

V § 42 odst. 4 písm. b) se za slovo „zpracování“ vkládají slova „osobních údajů“.
	Vysvětleno

To, že se jedná o zpracování osobních údajů, vyplývá z úvodního ustanovení daného odstavce.

	
	3.10. K návrhu zákona: § 42 odst. 4 písm. b)

V § 42 odst. 4 písm. b) se za slova „prováděno,“ vkládají slova „a jejich změny“.
	Vysvětleno

Algoritmy, i když změněné, jsou stále algoritmy.

	
	3.11. K návrhu zákona: § 42 odst. 4 písm. b)

V § 42 odst. 4 písm. b) se slova „jednoho roku“ nahrazují slovy „5 let“.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	Úřad vlády ČR - Odbor kompatibility
	4.1. K návrhu zákona obecně

	Vysvětleno

Vypořádání je vedeno mimo systém e-legislativa.

	Bezpečnostní informační služba
	5.1. K návrhu zákona obecně

K úpravě spolupráce se zpravodajskými službami - § 17, 18a 21: Navržená textace zakládá významnou asymetrii v informačním toku mezi zpravodajskými službami (ZS) a Finanční zpravodajskou jednotkou (FIU).Konkrétně:1) ZS na základě § 8 odst. 3 zákona č. 153/1994 Sb. předávají státním orgánům (včetně FAÚ/FIU) informace o zjištěních, která náleží do oboru jejich působnosti; to neplatí, jestliže by poskytnutí ohrozilo důležitý zájem sledovaný příslušnou ZS. Naproti tomu dle § 17 odst. 2 návrhu FIU může poskytnout informaci, kterou získala a která je významná pro výkon činnosti ZS. Již ve stanovení obecných podmínek pro poskytnutí/předání informace je zjevný rozdíl, když ZS je uložena povinnost informace za zákonem stanovených podmínek předat, zatímco FIU disponuje oprávněním („může“) s nejasnými kritérii pro jeho využití. Dále, ZS předávají informace podle kritéria zákonné působnosti adresáta, zatímco FIU může poskytnout pouze informaci významnou pro výkon činnosti ZS. Není zřejmé, podle jakého kritéria bude FIU významnost informace pro ZS posuzovat.Stejně tak lze poukázat na skutečnost, že zatímco ZS informace neposkytne pouze z důvodu ochrany svého důležitého zájmu, důvodů pro neposkytnutí informace ze strany FIU je hned několik (§ 17 odst. 5 a § 16 odst. 1). Navíc v případě FIU platí v některých případech absolutní zákaz uvedení zdroje informace (§ 17 odst. 6)2) Obdobně nevyvážený vztah má být založen v případě sdělení informací na žádost (§ 18 odst. 1). Zatímco ZS poskytují informace na žádost a z vlastní iniciativy dle stejných pravidel, FIU má poskytovat informace pouze na základě „odůvodněných“ žádostí, a to po vyhodnocení, „že její poskytnutí je nezbytné pro výkon činnosti žadatele“. Aplikaci (navíc jednostrannou) těchto podmínek vůči ZS nelze akceptovat. Opět je zcela nejasné, jak bude FIU naplnění těchto požadavků vůči žádostem ZS posuzovat. Rozsah potřebného odůvodnění žádosti a kritéria posouzení „nezbytnosti“ návrh nestanoví, nelze tedy souhlasit s tvrzením důvodové zprávy, že návrh zákona o FAÚ „přináší precizní vymezení podmínek a postupů, čímž se zvyšuje právní jistota pro žadatele i pro FIU“.3) Uvedená asymetrie je dále posílena povinností příjemců informací od FIU poskytovat zpětnou vazbu o využití předaných informací (§ 21 odst. 1 a 2 návrhu) Povinnost je jednostranná a návrh nepřipouští výjimky, což není slučitelné se specifickým charakterem činnosti ZS.Podobná asymetrie vzniká ve vztahu FIU a Policie České republiky.Chápeme, že text návrhu je do značné míry určen požadavky příslušné směrnice, nicméně výsledná nevyváženost v úpravě předávání informací pro nás není akceptovatelná. Proto:a) V § 17 odst. 2 navrhujeme nahradit slova „může poskytnout“ slovy „poskytne“. Touto úpravou nebudou nijak dotčeny navržené důvody pro neposkytnutí informace podle § 16 odst. 1.b) Požadujeme zakotvit pro ZS výjimku z povinnosti poskytovat zpětnou vazbu o využití předaných informací (§ 21 odst. 1 a 2). c) Žádáme o vysvětlení aplikace § 18 odst. 1 v případě žádosti ZS, tedy sdělení, co bude považováno za dostatečné odůvodnění žádosti a jak bude posuzována „nezbytnost“ požadované informace po výkon činnosti ZS.Tato připomínka je zásadní. 
	Akceptováno částečně

Ad 1)Materiál byl upraven.Ad 2)Nevyhověno.Jedná se o zachování stávající právní úpravy, od které předkladatel nepovažuje za vhodné se odchylovat.Ad 3) Vysvětleno.Jednotné přístupové místo nemá na tuto evidenci žádný vliv.Ad 4)Materiál byl upraven.Ad 5) Vysvětleno. Informace poskytované v rámci této výměny informací lze standardně poskytnout zpravodajské službě na základě jiných ustanovení podle zákona o Finanční zpravodajské jednotce.

	Hospodářská komora
	6.1. K návrhu zákona: § 13 odst. 3

V § 13 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Doba sledování podle odstavce 1 nesmí přesáhnout 3 měsíce. Finanční zpravodajská jednotka může tuto dobu opakovaně prodloužit, pouze pokud trvají důvody pro sledování; prodloužení musí být povinné osobě písemně potvrzeno.“.
	Akceptováno

Materiál byl v intencích připomínky upraven.

	
	6.2. K návrhu zákona: § 14 odst. 1

V § 14 se na konci doplňují slova „Pokyn musí obsahovat rozsah odložení, dobu trvání a způsob následného postupu po jeho ukončení.“.
	Vysvětleno

Požadavek na doplnění minimálních náležitostí pokynu nelze považovat za nezbytný, jelikož tyto prvky jsou v návrhu ustanovení již implicitně obsaženy.
Samotný text § 14 již stanoví, že pokyn je vydáván „po stanovenou dobu“, čímž je vyjádřen časový aspekt jeho trvání. Současně z povahy pokynu k odložení provedení hloubkové kontroly klienta vyplývá, že musí být vymezen jeho rozsah, tedy zda se týká celé kontroly či jen její dílčí části; bez takového vymezení by pokyn nebyl vykonatelný.
Pokud jde o následný postup po ukončení odložení, ten je dán přímo AMLR, které upravuje povinnost provést kontrolu klienta. Není proto nutné tyto požadavky duplicitně upravovat na úrovni národní právní úpravy. Doplňování výslovného výčtu obsahových náležitostí pokynu by tak vedlo spíše k nežádoucí kazuistice, aniž by přineslo nové právní jistoty oproti stávajícímu znění ve spojení s přímo použitelnou evropskou úpravou.

	
	6.3. K návrhu zákona: § 14 odst. 2

V § 14 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Povinná osoba neodpovídá za nesplnění povinnosti provést hloubkovou kontrolu klienta v rozsahu, v jakém postupovala podle pokynu Finanční zpravodajské jednotky.“.
	Akceptováno částečně

Navržená úprava plyne z povahy věci, jelikož dodržování zákonných povinností nemůže založit deliktní odpovědnost povinné osoby. Důvodová zpráva byla v tomto smyslu upravena.

	
	6.4. K návrhu zákona: § 37 odst. 4

V § 37 odst. 4 se na konci doplňují slova „Pokud poskytnutí informace osobou podle odstavce 1 písm. c) vyžaduje mimořádné personální nebo finanční náklady, má poskytující osoba právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, nedohodne-li se s Úřadem jinak.“.
	Akceptováno částečně

Důvodová zpráva byla doplněna o zdůraznění nutnosti dodržování základních zásad správního práva, zejména o zásadu šetření práv a procesní ekonomie.

	
	6.5. K návrhu zákona: § 37 odst. 5

V § 37 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Úřad je oprávněn požadovat informace od osoby podle odstavce 1 písm. c) pouze v rozsahu nezbytném a přiměřeném sledovanému účelu. Žádost musí být konkrétně odůvodněna, musí vymezit požadovaný okruh údajů a nesmí ukládat nepřiměřenou administrativní nebo finanční zátěž osobě, která není povinnou osobou podle zákona o ekonomické ochraně státu.“.
	Akceptováno částečně

Důvodová zpráva byla doplněna o zdůraznění nutnosti dodržování základních zásad správního práva, zejména o zásadu šetření práv a o zásadu procesní ekonomie.

	
	6.6. K návrhu zákona: § 42 odst. 4 písm. b)

V § 42 odst. 4 písm. b) se slova „nejde-li o vydávání rozhodnutí,“ zrušují, za slovo „údajů“ se vkládají slova „, nejde-li o vydávání rozhodnutí nebo o přijímání opatření s významným dopadem na práva nebo oprávněné zájmy fyzické nebo právnické osoby, kdy výstup automatizovaného zpracování osobních údajů, který může být podkladem pro takové opatření, podléhá před jeho použitím přiměřenému lidskému přezkumu“, za slovo „popis“ se vkládá slovo „použitých“, slovo „a“ se nahrazuje čárkou, slovo „toto“ se nahrazuje slovem „automatizované“, za slovo „zpracování“ se vkládají slova „osobních údajů“, za slova „prováděno,“ se vkládají slova „a jejich změny“ a slova „jednoho roku“ se nahrazují slovy „5 let“.
	Akceptováno částečně

Materiál byl upraven na základě konzultací s UOOU.

	Komora auditorů
	7.1. K návrhu zákona: § 13

Navrhujeme do důvodové zprávy vymezit, jak se tato možnost Finanční zpravodajské jednotky může dotknout povinných osob v nefinančním sektoru, když je to u nich prakticky nepředstavitelné a nemůže být přece taková možnost bezbřehá.
	Akceptováno

Důvodová zpráva byla upravena.

	Komora daňových poradců
	8.1. K návrhu zákona: § 11

K § 11 až 16: Navrhujeme tato ustanovení přesunout do zákona o ekonomické ochraně státu. Jedná se nejen o pravomoc finanční zpravodajské jednotky, ale v těchto ustanoveních jsou i povinnosti povinných osob. Navrhujeme, aby povinnosti povinných osob nebyly tříštěny v několika právních předpisech. Pro povinnou osobu bude mnohem snadnější orientace ve dvou právních předpisech – AMLR a zákon o ekonomické ochraně státu. Další tříštění povede k možnosti přehlédnutí nějaké povinnosti. Obdobně navrhujeme postupovat v případě § 20.
	Vysvětleno

Jedná se o úpravu oprávnění finanční zpravodajské jednotky, které byť je též povinností povinné osoby, jednoznačně odděluje výkon působnosti finanční zpravodajské jednotky v legislativní rovině od výkonu jiných působností FAÚ. Z tohoto pohledu považuje předkladatel za vhodnější úpravu v ZFAÚ.

	Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů
	9.1. K návrhu zákona: § 37 odst. 4

V § 37 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Má-li být informace podle odstavce 1 požadována od povinné osoby podle zákona o ekonomické ochraně státu, nad níž vykonává správní dozor Česká národní banka nebo jiný příslušný orgán dozoru podle zákona o ekonomické ochraně státu, a jde-li o údaje, které tato povinná osoba poskytuje tomuto orgánu dozoru podle zákona o ekonomické ochraně státu, jiného právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, anebo o údaje, které tento orgán dozoru shromažďuje pro účely výkonu správního dozoru nebo pro plnění svých informačních či reportovacích povinností vůči Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu, Evropské komisi nebo jinému orgánu Evropské unie, Úřad při vyžádání informace přednostně využije údaje dostupné u příslušného orgánu dozoru. Přímý požadavek vůči povinné osobě lze uplatnit, je-li to nezbytné pro bezodkladný výkon působnosti Úřadu, pro zachování účelu nebo důvěrnosti analytické činnosti, anebo nelze-li tyto údaje od příslušného orgánu dozoru získat v přiměřené lhůtě, v potřebném rozsahu nebo bez zjevně nepřiměřených obtíží.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
	Vysvětleno

Navržený postup (tzn. využívání již existující informace, kterou má FAÚ k dispozici) vyplývá z § 6 odst. 2 správního řádu.

	Notářská komora
	10.1. K návrhu zákona obecně

Zákonodárce již dříve zvolil označení „Finanční analytický úřad“, nicméně v předpisech EU jde o „Finanční zpravodajskou jednotku“. Jiné právní řády, např. slovenský (viz. zákon č. 297/2008 Z.Z, v platném znění), má již v současnosti centrální úřad označený jako „Finančná zpravodajská jednotka“, která dle § 26 cit. zákona plní úlohy centrálnej národnej jednotky v oblasti predchádzania a odhaľovania legalizácie a financovania terorizmu. Stejně je možné uvést francouzské znění Směrnice AMLD6, která pracuje s pojmem Finanční zpravodajská jednotka (v originále, např. bod 12, jako „Cellule de renseignement financier“).
Návrh upravuje „Finanční zpravodajskou jednotku“ tak, že Úřad vykonává také „finanční zpravodajskou působnost“, a to výlučně prostřednictvím Finanční zpravodajské jednotky, která je jeho vnitřní organizační jednotkou. Finanční zpravodajská jednotka je funkčně nezávislým útvarem, organizačně odděleným od řídicích a výkonných struktur Úřadu (§ 7). Působnost Finanční zpravodajské jednotky je dále vymezena v § 8 (ekonomická ochrana České republiky včetně předcházení, odhalování a účinného boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti). Tato v podstatě duplicita způsobuje, že vztah mezi Úřadem jako správním orgánem (ústředním orgánem státní správy) a jeho vnitřní organizační jednotkou (Finanční zpravodajskou jednotkou), budí určité rozpaky. Jakákoliv „vnitřní organizační jednotka“ nemůže vykonávat působnost správního úřadu. Finanční zpravodajská jednotka, jeli skutečně toliko vnitřní organizační jednotkou, nemůže navenek vystupovat jako samostatný, svrchovaný a nezávislý orgán, protože potom nejde o vnitřní organizační jednotku Úřadu. V tom shledáváme zásadní problém a rozpor. Povinné osoby mají komunikovat s Úřadem a nikoliv s některou jeho vnitřní jednotkou. Zákon svěřuje této vnitřní organizační jednotce velkoryse značné kompetence (§ 11-14, 20), přičemž ve vztahu k povinným osobám musí jít o kompetence Úřadu a nikoliv jeho organizační jednotky; je to Úřad, který by měl ve vztahu k povinným osobám činit příslušné pokyny. Důvodová zpráva k § 3 sice uvádí, že „… FAÚ vystupuje jako FIU, čímž se zajišťuje její funkční nezávislost v souladu s čl. 19 odst. 4 AMLD6“, nicméně znění zákona tomu neodpovídá. Ve skutečnosti FIU rovná se FAÚ (viz. čl. 19 Směrnice AMLD6). Zákon zcela nevhodně zakotvuje FAÚ a FIU, když má jít o jeden jediný subjekt. Obdobně i k § 82 zákona o ekonomické ochraně státu. Bylo by vhodné se přidržet toho, že název ústředního orgánu bude „Finanční analytická jednotka“ a nikoli Úřad. Potom by odpadly i další níže uvedené připomínky. I prokázání bezchybné implementace Komisi by bylo velmi jednoduché.
Zákon také neposkytuje povinný osobám možnosti adekvátní obrany proti nedůvodným a šikanózním pokynům ze strany Úřadu, resp. její „vnitřní organizační jednotky“. V důvodové zprávě zmíněná zásahová žaloba podle § 82 soudního řádu správního ovšem předpokládá, že povinná osoba byla přímo zkrácena na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu. Nicméně Finanční zpravodajská jednotka není a nemůže být správním orgánem, tím je Úřad, tedy proti pokynu „nesprávního orgánu“ obrana není!? Pokud by pokyny vydával Úřad, resp. pokud by ústředním orgánem nebyl Úřad, ale Finanční zpravodajská jednotka, potom by tato připomínka byla obsoletní.
Z § 58 nepřímo vyplývá, že se činí rozdíl mezi „zaměstnancem Úřadu“ a „zaměstnancem Finanční zpravodajské jednotky“, která je přitom „vnitřní organizační jednotkou Úřadu“. Takový rozdíl je pochopitelný zejména v přísnějších požadavcích na zaměstnance Finanční zpravodajské jednotky z pohledu jeho apolitičnosti, ale jinak je nepochopitelný; znamená to snad, že budou 2 druhy zaměstnanců, přičemž zaměstnavatel bude jediný, a to Úřad, protože „vnitřní organizační jednotka Úřadu“ takovým zaměstnavatelem být ani nemůže? Je také otázkou, jak se zaměstnanec Finanční zpravodajské jednotky bude prokazovat, zdali jako zaměstnanec Úřadu (a i této jednotky?), nebo nějakým krycím dokladem, což také znemožní možnost ověření totožnosti osoby, která se vydává za zaměstnance jednotky či Úřadu?
Finanční zpravodajská jednotka se vytváří v podobě nějaké kvazi samostatné (paralelní) bezpečnostní služby, což je naprosto nepřijatelné. V rámci bezpečnostních služeb již existuje „kontrarozvědka“, tj. Bezpečnostní informační služba, dále „BIS“, podle zákona č. 153/1994 Sb., v platném znění. Do její působnosti ve smyslu zákona č. 153/1994 Sb., v platném znění, mj. náleží boj proti terorismu, ochrana před činnostmi, které by mohly vážně ohrozit ekonomické zájmy státu, získávání informací o nelegálním obchodu se zbraněmi a strategicky významným materiálem. Pro plnění úkolů může BIS využívat specifické metody, jako je sledování osob a věcí nebo nasazení operativní techniky (např. odposlechy), ovšem vždy v souladu se zákonem a často pod dohledem soudu. Je tedy zřejmé, že by to spíše měla být BIS a nikoliv nějaká „vnitřní organizační jednotka Úřadu“, která by se měla zabývat zabezpečením (zjišťováním) informací o činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy České republiky, resp. informací týkajících se organizovaného zločinu a terorismu. Zákon nijak neupravil vztah mezi Úřadem, jeho „vnitřní organizační jednotkou“ a zejm. BIS, což zakládá do budoucna značné kompetenční spory, a zcela zbytečně. Prvořadým úkolem Úřadu by měla být analytická práce, sběr a vyhodnocování informací, a nikoliv zpravodajská operativní činnost, která by měla náležet již existující a zavedené instituci. Bylo by vhodné celou část návrhu zákona týkající zpravodajské operativní činnosti vypustit a upravit vzájemnou koordinaci mezi BIS a ústředním orgánem na poli boje proti legalizace výnosů z trestné činnosti – Finanční zpravodajskou jednotkou.
Úřad je podřízen Ministerstvu financí s výjimkou výkonu finanční zpravodajské působnosti (§ 3 odst. 2). Finanční zpravodajská jednotka je v přímé řídicí pravomoci ředitele Úřadu (§ 7 odst. 3). Podle § 7 odst. 4 podléhá Úřad ve věcech výkonu finanční zpravodajské působnosti kontrole jednak stálé komise Poslanecké sněmovny ke kontrole Úřadu, a jednak vlády. Je třeba, aby veškerá činnost Úřadu podléhala minim
álně kontrole celé vlády. Je také otázkou, zda by ředitele FAÚ neměla namísto ministra jmenovat a odvolávat vláda, jako je tomu např. podle § 207 odst. 3 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, kdy předsedu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost jmenuje a odvolává vláda nebo podle § 38 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, kdy předsedu Českého báňského úřadu jmenuje a odvolává vláda.
	Vysvětleno

Navržená úprava vychází z evropského standardu tzv. správní finanční zpravodajské jednotky (administrative FIU) a nepředstavuje nic nestandardního ani výjimečného. Skutečnost, že zákon důsledně rozlišuje jednotlivé působnosti vykonávané Finančním analytickým úřadem, nijak neomezuje oprávnění Úřadu vykonávat svěřené pravomoci a současně neomezuje procesní ani jiné prostředky ochrany, které mají k dispozici povinné osoby.
Namítané problémy nelze dovozovat ani z vnitřního organizačního uspořádání FAÚ. To, že jednotlivé působnosti vykonávají odlišné organizační útvary Úřadu, představuje běžné vnitřní členění správního orgánu a samo o sobě nezakládá žádné právní důsledky ve vztahu k postavení povinných osob ani k výkonu zákonem svěřených pravomocí.
Současně je třeba uvést, že FAÚ není ústředním orgánem státní správy, ale správním úřadem podřízeným Ministerstvu financí, s výjimkou výkonu finanční zpravodajské působnosti. Neobstojí proto ani argumentace založená na předpokladu totožnosti pojmů FAÚ a FIU. Finanční zpravodajská jednotka je funkčním vymezením určité působnosti vykonávané příslušným orgánem. Ostatně i čl. 19 odst. 4 AMLD6 výslovně předpokládá, že finanční zpravodajská jednotka může být součástí orgánu, který vykonává rovněž jiné zákonné působnosti. V případě FAÚ jde vedle působnosti FIU například o výkon působnosti v oblasti mezinárodních sankcí a výkon působnosti orgánu dozoru. Z uvedených důvodů se navržená úprava považuje za odpovídající požadavkům AMLD6 i standardnímu institucionálnímu uspořádání finančních zpravodajských jednotek v členských státech Evropské unie.

	
	10.2. K návrhu zákona: § 15 odst. 1

V § 15 odst. 1 se slovo „, telefonicky“ zrušuje a slovo „dodatečně“ se nahrazuje slovem „neprodleně“.
	Akceptováno částečně

Bylo doplněno, že písemné potvrzení následuje bez zbytečného odkladu.

	
	10.3. K návrhu zákona: § 36 odst. 1 písm. t)

V souvislosti se zakotvením možnosti zřízení přístupu Úřadu do rejstříku zástav upozorňujeme na nutnost novelizace vyhlášky č. 196/2001 Sb., která upravuje výši paušální náhrady hotových výdajů od orgánů veřejné moci za poskytování údajů z Rejstříku zástav prostřednictvím dálkového a nepřetržitého přístupu.
Současná výše částky již neodpovídá reálným ekonomickým nákladům Komory, spojeným s vedením a udržováním tohoto rozhraní.
	Vysvětleno

Novelizace dané vyhlášky je v gesci MSp, novelizace daného předpisu nemá přímou souvislost s AML předpisy.

	Úřad národní rozpočtové rady
	11.1. K návrhu zákona obecně

ResortPřipomínkyÚřad Národní rozpočtovéradyZásadní připomínkaPožadujeme doplnit legislativní návrh o samostatné vyhodnocení, zda je rozšíření působnosti a pravomocí Finančního analytického úřadu opodstatněno měřitelným zvýšením daňového inkasa nebo jiným konkrétním a měřitelným přínosem pro veřejné rozpočty, a pokud ano, aby byl tento přínos kvantifikován.ZávěrŽádáme o zohlednění připomínky NRR.Kontaktní osoba pro vypořádání připomínek: Mgr. Jakub Kuneš, jakub.kunes@unrr.cz, tel: 277 771 010V Praze 22. května 2026Vypracovala a schválila Národní rozpočtová rada
	Vysvětleno

Rozšíření kompetencí je dáno právem Evropské unie a není v současnosti změřitelné.

	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
	12.1. K návrhu zákona obecně

Požaduji do návrhu zákona o Finančním analytickém úřadu doplnit ustanovení, která umožní Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) pro účely výkonu svých dozorových pravomocí využívat informace a data, která má k dispozici Finanční analytický úřad, resp. jeho Finanční analytická jednotka vykonávající finanční zpravodajskou působnost. V souvislosti s tím požaduji upravit zejména ustanovení § 8 odst. 2 písm. e) navrhovaného zákona (tj. doplnit Úřad mezi orgány, s nimž spolupracuje Finanční analytická jednotka v rámci finanční zpravodajské působnosti) a § 17 odst. 2 navrhovaného zákona (tj. doplnit Úřad mezi orgány, kterým Finanční zpravodajská jednotka může poskytnout informaci, kterou získala a která je významná pro výkon činnosti Úřadu).
Odůvodnění:
Platná právní úprava dosud neumožňuje, aby Úřad pro účely výkonu svých dozorových pravomocí (zakotvených zejména v zákoně č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) využíval informace a data, která mají v držení některé jiné orgány veřejné správy. Těmito orgány jsou mj. Ministerstvo financí, resp. Finanční analytický úřad ve smyslu zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, nebo Česká národní banka ve smyslu zákona č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů, ve znění pozdějších předpisů. V rámci sdílení dat je proto nanejvýš vhodné, aby Úřadu byly pro účely výkonu jím prováděného dozoru poskytnuty veškeré informace, které má stát k dispozici. Efektivní a kvalitní správa dat sehrává důležitou roli ve veřejné správě, kde přispívá nejen k efektivnímu a kvalitnímu poskytování služeb veřejnosti, ale i k účinnému rozhodování státu a zlepšování výkonu dozorových pravomocí jednotlivých orgánů veřejné správy. Požadované úpravy navazují na Strategii řízeného přístupu k datům pro zajištění podmínek pro kvalitní správu datového fondu veřejné správy České republiky, kterou vláda České republiky schválila usnesením č. 287 ze dne 30. dubna 2024. Tato Strategie podrobně identifikuje problematická místa současné správy dat ve veřejné správě a předestírá nezbytné kroky, které je nutné učinit k tomu, aby stát nakládal s daty hospodárně, zbytečně je neduplikoval, a aby jednotlivé orgány veřejné správy dokázaly identifikovat, jaká data obsahují jejich informační systémy a získaly přehled i o datech ostatních státních orgánů.
Tuto připomínku považuji za zásadní.
	Rozpor

Daný průlom považuje předkladatel v rozporu s právem EU a nemůže tedy vyhovět.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže není orgánem vykonávající působnost v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Zároveň navržené se jak nevypořádává s právem EU, se kterým by bylo v rozporu, tak ani nerozlišuje v odůvodnění připomínky mezi jednotlivými instituty, což má za následek, že připomínka připomíná „rybářskou výpravu“ za informacemi napříč AML oblastí a to včetně informací, kterými disponují samosprávné profesní komory.

	Úřad pro ochranu osobních údajů
	13.1. K návrhu zákona obecně

ÚOOÚ odkazuje na obecnou připomínku k návrhu zákona o ekonomické ochraně státu, podle níž předložený legislativní celek nepředstavuje pouze technickou adaptaci nového evropského AML/CFT rámce, ale zakládá nebo rozšiřuje více významných způsobů zpracování osobních údajů s vysokým rizikem pro práva a svobody fyzických osob.
Návrh zákona o Finančním analytickém úřadu je s tímto rámcem úzce provázán. Na rozdíl od doprovodného zákona nejde pouze o změnový nebo návazný předpis, ale o samostatnou úpravu postavení, působnosti a postupů Finančního analytického úřadu a Finanční zpravodajské jednotky. Návrh upravuje zejména příjem, vyhodnocování a předávání informací o podezřelých transakcích a činnostech, operativní a strategickou finanční analýzu, národní a mezinárodní výměnu informací, spolupráci s orgány činnými v trestním řízení, zpravodajskými službami, orgány dozoru, zahraničními finančními zpravodajskými jednotkami, AMLA a dalšími subjekty, jakož i omezení práv subjektů údajů a zvláštní vnitřní kontrolní mechanismy.
Tím návrh zakládá nebo systematicky upravuje více způsobů zpracování osobních údajů, které mohou mít významný dopad do soukromí fyzických osob.
ÚOOÚ proto považuje za procesně problematické, že nebyl k návrhu zapojen včas v rozsahu odpovídajícím povaze a rizikovosti navrhovaného zpracování osobních údajů. Z uvedených důvodů ÚOOÚ požaduje, aby předkladatel před dalším projednáváním návrhu s ÚOOÚ projednal zejména nejrizikovější části návrhu, tj. národní a mezinárodní výměnu informací, poskytování informací orgánům veřejné moci, zpracování zvláštních kategorií osobních údajů a údajů podle čl. 10 GDPR, automatizované zpracování, omezení práv subjektů údajů, postavení ochránce práv a záruky proti neúčelovému nebo sekundárnímu využití údajů.
Dále uvedené připomínky, včetně připomínky k důvodové zprávě, jsou zásadní, avšak mají s ohledem na uvedené výhrady pouze dílčí charakter. (Systém ESEL neumožňuje připomínku k důvodové zprávě označit jako zásadní).
	Akceptováno

Předkladatel v průběhu přípravy návrhu projednal s ÚOOÚ klíčové části právní úpravy týkající se zpracování osobních údajů, zejména v oblastech identifikovaných jako významné z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů, a projednané připomínky v relevantním rozsahu zohlednil.
Současně je však třeba uvést, že předkladatel nesdílí názor ÚOOÚ ohledně existence povinnosti provést formální konzultaci před zahájením meziresortního připomínkového řízení. Článek 36 odst. 4 GDPR stanoví, že členské státy mají s dozorovým úřadem konzultovat přípravu legislativních opatření souvisejících se zpracováním osobních údajů, nestanoví však konkrétní procesní formu ani okamžik, ve kterém musí být taková konzultace provedena. Z uvedeného ustanovení podle názoru předkladatele nelze dovodit povinnost projednat návrh s ÚOOÚ ještě před jeho rozesláním do meziresortního připomínkového řízení.
Předkladatel rovněž nesouhlasí s tvrzením, že připomínkové řízení nemůže naplnit účel konzultace předpokládané čl. 36 odst. 4 GDPR. Meziresortní připomínkové řízení představuje standardní součást legislativního procesu, v jejímž rámci je ÚOOÚ oprávněn uplatňovat své odborné připomínky k navrhované právní úpravě a aktivně se podílet na jejich vypořádání. Tento proces současně umožňuje návrh na základě vznesených připomínek upravovat ještě před jeho předložením vládě a následným projednáváním Parlamentem.
Předkladatel nicméně respektuje význam role ÚOOÚ při posuzování dopadů navrhované právní úpravy na ochranu osobních údajů a v rámci další přípravy návrhu vedl s ÚOOÚ odbornou diskusi o nejvýznamnějších otázkách souvisejících se zpracováním osobních údajů, včetně centrální evidence účtů a bezpečnostních schránek, jednotného přístupového místa k informacím o nemovitých věcech, centrálního rejstříku povinných osob, dálkových přístupů oprávněných orgánů, mezinárodní výměny informací a příslušných záruk ochrany práv subjektů údajů.

	
	13.2. K návrhu zákona: § 17 odst. 4

§ 17 odst. 4 je třeba zpřesnit tak, aby poskytování informací „příslušnému orgánu veřejné moci“ nebylo vymezeno příliš široce. Především je třeba přímo v zákoně specifikovat účel takového zpřístupnění.
ÚOOÚ nezpochybňuje legitimitu tohoto účelu. Ustanovení však pracuje s poměrně širokými pojmy „významný ekonomický, finanční nebo bezpečnostní zájem“ a „příslušný orgán veřejné moci“. Vzhledem k tomu, že může jít o informace získané nebo vytvořené v rámci finanční zpravodajské činnosti, včetně osobních údajů vysoké citlivosti, je třeba přesněji vymezit podmínky jejich poskytnutí.
Není dostatečně zřejmé, podle jakých kritérií se určí příslušný orgán veřejné moci, jaký konkrétní zákonný úkol má příjemce plnit, zda se předávají osobní údaje, v jakém rozsahu a jak je zabráněno jejich dalšímu neúčelovému využití. V kombinaci s § 42 odst. 2 by bez doplnění mohlo vzniknout příliš obecné oprávnění k předávání informací dalším orgánům veřejné moci.
Je proto třeba výslovně stanovit, že informace podle § 17 odst. 4 lze poskytnout pouze tehdy, pokud je to nezbytné pro splnění konkrétního zákonem stanoveného úkolu příslušného orgánu, a pouze v rozsahu odpovídajícím tomuto účelu. Současně má Finanční zpravodajská jednotka určit účel, pro který lze informaci použít, a pořídit záznam o jejím poskytnutí.
	Akceptováno

Návrh upraven v souladu s připomínkou.

	
	13.3. K návrhu zákona: § 42

Toto ustanovení je nezbytné zredukovat tak, aby stanovilo jen skutečné odchylky od obecné právní úpravy.
	Akceptováno

Odstavce 2 a 3 byly odstraněny.

	
	13.4. K návrhu zákona: § 42

V nadpisu § 42 se slovo „Zpracování“ nahrazuje slovy „Některá ustanovení o zpracování“.
	Akceptováno

Nadpis byl upraven.

	
	13.5. K návrhu zákona: § 42 odst. 1

V § 42 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.
	Akceptováno

Návrh byl upraven.

	
	13.6. K návrhu zákona: § 42 odst. 1

§ 42 odst. 2 je třeba zpřesnit tak, aby předávání nebo zpřístupňování osobních údajů dalším orgánům veřejné moci nebo osobám bylo vázáno na konkrétní účel, právní základ a nezbytný rozsah.
Odůvodnění:
Ve vztahu k potřebě zpřesnit podmínky předávání informací orgánům veřejné moci se odkazuje na připomínku k § 17 odst. 4.Nad rámec této připomínky je však třeba doplnit také § 42 odst. 2, neboť toto ustanovení má obecnou povahu a vztahuje se na předávání nebo zpřístupňování osobních údajů Úřadem i mimo případy podle § 17 odst. 4. Podle § 42 odst. 2 může Úřad předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje, včetně zvláštních kategorií osobních údajů, dalším orgánům veřejné moci nebo osobám v rozsahu a za podmínek stanovených právními předpisy.Vzhledem k povaze údajů zpracovávaných Úřadem a Finanční zpravodajskou jednotkou je třeba v tomto obecném ustanovení výslovně vyjádřit, že předání nebo zpřístupnění osobních údajů je možné pouze v rozsahu nezbytném pro splnění konkrétní zákonné povinnosti nebo úkolu příjemce. Takové doplnění odpovídá zásadě účelového omezení podle čl. 5 odst. 1 písm. b) GDPR, zásadě minimalizace údajů podle čl. 5 odst. 1 písm. c) GDPR a zásadě odpovědnosti správce podle čl. 5 odst. 2 GDPR.Možné znění doplnění:„Úřad předá nebo zpřístupní osobní údaje podle odstavce 2 pouze v rozsahu nezbytném pro splnění konkrétní zákonné povinnosti nebo úkolu orgánu veřejné moci nebo jiné oprávněné osoby. O předání nebo zpřístupnění se vede záznam obsahující alespoň označení příjemce, právní základ, účel, rozsah předaných nebo zpřístupněných údajů a datum předání nebo zpřístupnění.“
Vzhledem k povaze údajů zpracovávaných Úřadem a Finanční zpravodajskou jednotkou je toto ustanovení třeba doplnit o základní záruky. Úřad bude zpracovávat údaje z oznámení podezřelých transakcí a činností, údaje z operativní finanční analýzy, údaje získané od povinných osob, orgánů dozoru, orgánů činných v trestním řízení, zpravodajských služeb, zahraničních finančních zpravodajských jednotek a dalších orgánů. Může se jednat o údaje finanční, majetkové, vztahové, transakční, údaje o podezření, jakož i zvláštní kategorie osobních údajů podle čl. 9 GDPR a údaje podle čl. 10 GDPR.
U takto citlivých údajů nepostačuje obecné ustanovení, že se předávání nebo zpřístupňování provádí v rozsahu a za podmínek stanovených právními předpisy. Již v základním ustanovení o zpracování osobních údajů má být výslovně vyjádřeno, že předání nebo zpřístupnění je možné pouze tehdy, je-li nezbytné pro splnění konkrétní zákonné povinnosti nebo úkolu orgánu veřejné moci či jiné oprávněné osoby, a pouze v rozsahu odpovídajícím tomuto účelu. Takové doplnění odpovídá zásadě účelového omezení podle čl. 5 odst. 1 písm. b) GDPR, zásadě minimalizace údajů podle čl. 5 odst. 1 písm. c) GDPR a zásadě odpovědnosti správce podle čl. 5 odst. 2 GDPR.
Možné znění doplnění:„Úřad předá nebo zpřístupní osobní údaje podle odstavce 2 pouze v rozsahu nezbytném pro splnění konkrétní zákonné povinnosti nebo úkolu orgánu veřejné moci nebo jiné oprávněné osoby. O předání nebo zpřístupnění se vede záznam obsahující alespoň označení příjemce, právní základ, účel, rozsah předaných nebo zpřístupněných údajů a datum předání nebo zpřístupnění.“
	Akceptováno

§ 42 odst. 2 byl odstraněn.

	
	13.7. K návrhu zákona: § 42 odst. 1

V § 42 odst. 1 se věta první zrušuje.
	Akceptováno

§ 42 odst. 2 byl odstraněn.

	
	13.8. K návrhu zákona: § 42 odst. 2

V § 42 odst. 2 se slova „podle odstavce 2“ zrušují.
	Akceptováno

§ 42 odst. 3 byl odstraněn.

	
	13.9. K návrhu zákona: § 42 odst. 3 písm. a)

V § 42 odst. 3 písm. a) se slova „i bez souhlasu subjektu údajů, a“ zrušují.
	Akceptováno

Slova „i bez souhlasu subjektu údajů“ byla z návrhu vypuštěna.

	
	13.10. K návrhu zákona: § 43

§ 43 je třeba přepracovat tak, aby omezení práva subjektu údajů na přístup k osobním údajům bylo vázáno na konkrétní ohrožení účelu finanční zpravodajské působnosti, bylo nezbytné, přiměřené a přezkoumatelné, a aby v případech, kdy nelze sdělit důvody nevyhovění žádosti, bylo trvání důvodu pro tento průběžně přezkoumáváno a po jejich odpadnutí byl subjekt údajů zpětně pravdivě informován.
Odůvodnění:
ÚOOÚ nezpochybňuje, že při výkonu finanční zpravodajské působnosti mohou nastat situace, kdy nelze subjektu údajů vyhovět v žádosti o přístup k osobním údajům podle čl. 15 GDPR. Stejně tak lze připustit, že v některých případech by i samotné sdělení, že žádosti nebylo vyhověno, popřípadě sdělení důvodů nevyhovění, mohlo vést k ohrožení chráněného účelu. Typicky může jít o ohrožení operativní finanční analýzy, šetření podezřelé transakce, trestního řízení, mezinárodní výměny informací, ochrany utajovaných informací, ochrany oznamovatele nebo ochrany jiné dotčené osoby.
Právě proto je však třeba § 43 formulovat přesněji. Omezení práva subjektu údajů nemá být pojato jako obecné nebo plošně použitelné pravidlo, ale jako výjimečný postup uplatnitelný pouze tehdy, pokud by výkon práva nebo sdělení o nevyhovění žádosti v konkrétním případě skutečně mohly ohrozit zákonem chráněný účel. Zákon má současně stanovit základní záruky proti svévoli, zejména povinnost zaznamenat důvod omezení, přezkoumávat jeho trvání a po odpadnutí důvodu posoudit možnost dodatečného uplatnění práva subjektu údajů.
Zvláštní pozornost vyžaduje navržené pravidlo, podle něhož má Úřad subjektu údajů sdělit, že jeho osobní údaje nezpracovává, pokud by i sdělení o nevyhovění žádosti ohrozilo chráněný účel.
Navržené znění § 43 k tomuto postupu neobsahuje dostatečné záruky. Umožňuje sice reagovat způsobem, který neprozradí existenci zpracování, avšak výslovně nestanoví povinnost zaznamenat důvody takového postupu, pravidelně ověřovat, zda tyto důvody nadále trvají, a po jejich odpadnutí posoudit, zda má být subjekt údajů o zpracování a o omezení jeho práva dodatečně informován.
	Akceptováno částečně

Návrh byl upraven tak, aby bylo zřejmé, že FAÚ neposkytuje subjektu údajů nepravdivé informace.

	
	13.11. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 12.11

Oddíl 12.11 obecné části důvodové zprávy „Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů“ je třeba přepracovat a doplnit.
Odůvodnění: 
S ohledem na povahu návrhu zákona, rozsah finanční zpravodajské působnosti Finančního analytického úřadu a Finanční zpravodajské jednotky, rozsah národní a mezinárodní výměny informací, možnost automatizovaného zpracování a omezení práv subjektů údajů je však třeba DPIA dále doplnit a zpřesnit.
Úvodní část DPIA je žádoucí doplnit ve smyslu, že návrh zákona zakládá ucelený právní rámec pro zpracování osobních údajů při výkonu finanční zpravodajské působnosti, a to zejména při příjmu oznámení podezřelých transakcí a činností, operativní a strategické finanční analýze, vydávání pokynů povinným osobám, národní a mezinárodní výměně informací, spolupráci s orgány činnými v trestním řízení, zpravodajskými službami, orgány dozoru, jinými finančními zpravodajskými jednotkami, Orgánem pro boj proti praní peněz a financování terorismu a Europolem.
V oddílu Účel předpokládaného zpracování osobních údajů je třeba výslovně uvést, že účelem zpracování je výkon finanční zpravodajské působnosti, ekonomická ochrana státu, předcházení, odhalování a potírání legalizace výnosů z trestné činnosti, předcházení financování terorismu a financování šíření zbraní hromadného ničení. Tento účel (účely) je třeba přiřadit k jednotlivým hlavních operací zpracování.
DPIA by měla výslovně uvést jednotlivé způsoby zpracování: osobních údajů při výkonu působnosti FAÚ a Finanční zpravodajské jednotky, zejména příjem a vyhodnocování oznámení podezřelých transakcí a činností, provádění operativní a strategické finanční analýzy, vydávání pokynů povinným osobám, poskytování informací vnitrostátním a zahraničním orgánům, mezinárodní spolupráci, automatizované zpracování údajů a opatření související s ochranou identity, evidenční ochranou a využitím krycích prostředků.
V oddílu Určení správce osobních údajů je třeba u každého uvedeného zpracování samostatně určit správce podle čl. 4 bodu 7 GDPR, případné příjemce údajů podle čl. 4 bodu 9 GDPR a osoby nebo orgány oprávněné k přístupu. Tedy výslovně uvést, v jakém postavení vystupuje FAÚ, Finanční zpravodajská jednotka, orgány dozoru, orgány činné v trestním řízení, zpravodajské služby, jiné finanční zpravodajské jednotky, Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a Europol.
V části Předpokládaný rozsah zpracování osobních údajů je třeba doplnit konkrétní přehled kategorií osobních údajů, které mohou být zpracovávány v rámci finanční zpravodajské působnosti. Tento přehled by měl výslovně rozlišit: běžné identifikační údaje, kontaktní údaje, finanční a transakční údaje, majetkové údaje, údaje o obchodních vztazích, údaje o skutečném vlastnictví, údaje o podezření na trestnou činnost, zvláštní kategorie osobních údajů podle čl. 9 GDPR a údaje o odsouzeních a trestných činech podle čl. 10 GDPR.
V oddílu Posouzení nezbytnosti a přiměřenosti operací zpracování ve vztahu k vymezenému účelu zpracování osobních údajů je třeba uvést: jaký konkrétní účel má dané zpracování plnit, například šetření podezřelé transakce, vyhodnocení rizika, poskytnutí informace orgánu činnému v trestním řízení, výkon dozoru, mezinárodní spolupráce nebo ochrana identity zaměstnance;proč je dané zpracování pro tento účel nezbytné;proč je navržený rozsah údajů přiměřený;jak dlouho mají být údaje uchovávány a proč právě po tuto dobu,kdo má k údajům přístup a proč je tento okruh osob nebo orgánů nezbytný;
Do oddílu Stanovení rizik v souvislosti se zpracováním osobních údajů je třeba doplnit rizika, jako např. neoprávněného přístupu k finančně-zpravodajským informacím, riziko neúčelového předání údajů jinému orgánu, riziko nesprávného vyhodnocení údajů při automatizovaném zpracování, riziko nadměrného omezení práv subjektu údajů, riziko sekundárního použití informací získaných ze zahraničí, riziko úniku identity oznamovatele nebo spolupracující osoby atp. K rizikům je třeba přiřadit onkrétní opatření podle čl. 32 GDPR, jako např. silnou autentizaci, řízení přístupových oprávnění podle rolí, povinné auditní záznamy všech přístupů a předání, evidenci důvodu a účelu předání, pravidelný přezkum oprávnění, pravidla pro práci s algoritmy, pravidla pro označování sporných nebo neověřených údajů, kontrolu sekundárního použití údajů získaných od zahraniční finanční zpravodajské jednotky a zvláštní režim pro údaje o oznamovatelích a spolupracujících osobách.
Oddíl Práva subjektů údajů je zapotřebí přepracovat. Obecné konstatování, že některá práva subjektů údajů mohou být omezena z důvodu ochrany finanční zpravodajské činnosti, je třeba nahradit konkrétním posouzením podle čl. 23 GDPR.
Je třeba zejména:-- určit konkrétní právo, které se omezuje, zejména právo na informace, právo na přístup k osobním údajům, právo na opravu, právo na omezení zpracování nebo právo být informován o porušení zabezpečení osobních údajů,- uvést, u kterého zpracování se omezení použije, např. při šetření podezřelé transakce, operativní finanční analýze, předávání údajů orgánům činným v trestním řízení, zpravodajským službám, orgánům dozoru nebo při mezinárodní výměně informací,- popsat konkrétní důvod omezení,uvést, zda se právo omezuje úplně, nebo jen částečně,uvést, zda se omezení vztahuje na všechny údaje, nebo pouze na určité kategorie údajů,- uvést, zda se týká všech subjektů údajů, nebo jen osob dotčených konkrétním šetřením, analýzou nebo předáním informací,- stanovit dobu trvání omezení,popsat evidenci důvodu omezení, tedy kdo omezení uplatnil, kdy, vůči komu, u jakého práva, z jakého důvodu a na základě jakého ustanovení zákona,- uvést, kdo a v jakých intervalech ověřuje, zda důvod omezení stále trvá,- uvést možnost pozdějšího uplatnění práv po odpadnutí důvodu omezení,- uvést prostředek ochrany, zejména možnost obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů nebo využít soudní ochranu, pokud tím nebude ohrožen zákonem chráněný účel.
Oddíl Závěrečné zhodnocení je třeba formulovat opatrněji. Např.:Navrhovaná právní úprava sleduje legitimní cíl v oblasti ekonomické ochrany státu, předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti, financování terorismu a financování šíření zbraní hromadného ničení. Zároveň však zakládá nebo systematicky upravuje více operací zpracování osobních údajů, které mohou mít významný dopad na soukromí dotčených osob.
	Akceptováno

Důvodová zpráva byla upravena.

	Úřad pro zahraniční styky a informace
	14.1. K návrhu zákona obecně

Zásadní připomínky Úřadu pro zahraniční styky a informace (dále jen „ÚZSI“) se týkají obecně vztahu mezi Finančním analytickým úřadem (dále též jen „FAÚ“), Finanční zpravodajskou jednotkou a zpravodajskými službami České republiky.
Z hlediska plnění zákonem stanovených úkolů těchto orgánů státu v oblasti ochrany ekonomických zájmů České republiky je třeba vyjasnit vzájemný vztah a formy spolupráce mezi těmito subjekty.
Níže uvádíme oblasti navrhovaného zákona, ve kterých je dle našeho názoru nezbytné vyjasnit základní principy této spolupráce.
· V ustanovení § 8 odst. 2 písm. a) bod 5 je uveden pouze termín „zpravodajské služby“, zatímco v ostatních částech návrhu zákona se zmiňují „zpravodajské služby České republiky“. Požadujeme proto upřesnit, že i v tomto bodě jde o zpravodajské služby České republiky, popř. zavést příslušnou legislativní zkratku.
Tato připomínka je zásadní.

· Jedním z důvodů pro neposkytnutí informace Finanční zpravodajskou jednotkou[§ 16 odst. 1 písm. d), § 17 odst. 5 a § 18 odst. 1 písm. c)] je situace, kdy poskytnutí takové informace není nezbytné, a to s ohledem na účel, pro který má být informace poskytována.
Posouzení nezbytnosti a účelnosti poskytnutí informace závisí dle návrhu zákona zcela na úvaze Finanční zpravodajské jednotky. V případě zpravodajských služeb však takové hodnocení, tedy zda je konkrétní informace pro zpravodajskou službu potřebná a účelná, Finanční zpravodajské jednotce rozhodně nepřísluší.
Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, jasně vymezuje rozsah působnosti jednotlivých zpravodajských služeb i to, jakým způsobem a kým jsou zpravodajské služby úkolovány a kdo jejich práci vyhodnocujea kontroluje. Uvedená ustanovení návrhu zákona o FAÚ jdou však zcela nad rámec principů fungování zpravodajských služeb České republiky.
Požadujeme proto, aby ve vztahu ke zpravodajským službám bylo posouzení nezbytnosti, resp. účelnosti poskytnutí informace ze strany Finanční zpravodajské jednotky vypuštěno, neboť tato podmínka je v jejich případě (vzhledem k působnosti zpravodajských služeb) bez dalšího naplněna.
Z obdobných důvodů žádáme, aby v případě zpravodajských služeb byla vypuštěna povinnost odůvodňovat žádost o informace od Finanční zpravodajské jednotkypodle § 18 odst. 1.
Tyto připomínky jsou zásadní.

· Z hlediska systematiky a logičnosti navazujících ustanovení se domníváme, že § 16 by měl být zařazen do hlavy II části třetí návrhu zákona.
Tato připomínka je doporučující.

· V § 17 odst. 2 požadujeme nahradit slova „může poskytnout“ slovem „poskytne“.Jsme přesvědčeni, že v případě, kdy jsou splněny zákonné podmínky pro poskytnutí informace, již Finanční zpravodajská jednotka nemá možnost další úvahy, zda tak učiní,či nikoli.
Tato připomínka je zásadní.

· Za zásadně problematické považujeme ustanovení § 21, ve kterém jde o poskytování zpětné vazby týkající se využití informací poskytnutých Finanční zpravodajskou jednotkou. Jak již bylo uvedeno výše, tato povinnost jde nad rámec toho, jak zpravodajské služby působí a kdo jejich činnost vyhodnocuje a kontroluje. Finanční zpravodajské jednotce nepřísluší posuzovat činnost zpravodajských služeb, stejně jako jí nepřísluší disponovat informacemi o činnosti, úkolech či operacích zpravodajských služeb.
Požadujeme proto, aby zpravodajské služby byly z povinnosti poskytovat Finanční zpravodajské jednotce zpětnou vazbu vyňaty.
Tato připomínka je zásadní.

· Nesouhlasíme s tím, jak je koncipováno ustanovení § 35 odst. 1 navrhovaného zákona, neboť neupravuje podmínky, za nichž je zpravodajská služba oprávněna poskytnutí informací odmítnout.
Požadujeme proto, aby zákon o FAÚ stanovil (obdobně jako jiné zákony), že zpravodajská služba je v souladu se zákonem č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, oprávněna informace Finančnímu analytickému úřadu neposkytnout, pokud by tím byl ohrožen důležitý zájem sledovaný příslušnou zpravodajskou službou.
Obdobně to platí i v případě úpravy obsažené v § 37 (pokud tedy povinnost poskytovat Finančnímu analytickému úřadu informace pro účely statistického zjišťování z povahy věci na zpravodajské služby dopadá).
Tyto připomínky jsou zásadní.

· V ustanovení § 40 odst. 4 požadujeme rozšířit prolomení mlčenlivosti vůči zpravodajským službám na všechny zaměstnance FAÚ (tedy nikoli jen na zaměstnance Finanční zpravodajské jednotky podle § 41).
Tato připomínka je zásadní.

· K ustanovení § 41 odst. 5 uvádíme, že příslušníci zpravodajských služeb jsou vázáni povinností mlčenlivosti podle zákonů upravujících jejich služební poměr [v případě příslušníků ÚZSI jde § 45 odst. 1 písm. c), resp. § 214 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů].
Tato povinnost se vztahuje na všechny skutečnosti, o nichž se příslušníci dozvěděli při výkonu služby, tj. i na informace poskytnuté Finančním analytickým úřadem, respektive Finanční zpravodajskou jednotkou podle návrhu zákona o FAÚ. Nesouhlasíme proto s tím, aby v případě informací poskytnutých příslušníkům ÚZSI Finanční zpravodajskou jednotkou byla jejich povinnost mlčenlivosti, kterou stanoví zákon č. 361/2003 Sb., nahrazena povinností mlčenlivosti dle zákona o FAÚ.
V této souvislosti považujeme mj. za nepřijatelné, pokud by příslušníky ÚZSI, kteří se při výkonu služby seznámili s informacemi poskytnutými Finanční zpravodajskou jednotkou, zprošťovala povinnosti mlčenlivosti jiná osoba než příslušný služební funkcionář této zpravodajské služby.
Tato připomínka je zásadní.

· Nesouhlasíme s ustanovením § 54 odst. 4 písm. b), který uvádí výčet informací, jež nesmí být v uvedeny ve výroční zprávě FAÚ.
Vzhledem k utajované činnosti zpravodajských služeb a nutnosti maximálně chránit jejich aktiva není možné omezovat vynětí pouze na informace o neukončených šetřeních FAÚ.
Požadujeme proto, aby ve výroční zprávě FAÚ bylo zakázáno uvádět jakékoli informace, které by ohrozily činnost zpravodajských služeb.
Tato připomínka je zásadní.

V souladu s usnesením vlády č. 343/D z roku 2015 žádáme vzhledem k citlivosti problematiky o separátní vypořádání připomínek, resp. vypořádání pouze za účasti zástupců zpravodajských služeb, Ministerstva financí a Finančního analytického úřadu. Současně upozorňujeme, že při vypořádávání našich připomínek (zejména při jejich bližším odůvodňování) mohou být projednávány utajované informace až stupně utajení Důvěrné.
Kontakt na zpracovatele: legislativa@uzsi.cz
	Akceptováno částečně

Terminologie byla sjednocena.
Vyhověno částečně.
§ 17 a 18 upraven podle požadavku tak, že u zpravodajských služeb nebude vyhodnocována nezbytnost /účelnost.
U § 18 byla nutnost odůvodnění žádosti ponechána, ale byla doplněna důvodová zpráva v tom smyslu, že u OČTŘ a ZS bude akceptovatelné odůvodnění i v obecném rozsahu.
Nevyhověno. 
Pravidla v § 16 se použijí i v rámci hlavy III.
Vyhověno jinak.
§ 17 Upraveno jinak, ale ve smyslu požadovaného.
Vyhověno.
Doplněn odstavec 3 vylučující z povinnosti ZS.
Vysvětleno.
Pokud poskytnutí informace brání jiná zákonná překážka tak se informace neposkytne.
Vysvětleno.
Nepředpokládá se, že by se daný postup uplatňoval vůči ZS. Zároveň pokud poskytnutí informace brání jiná zákonná překážka tak se informace neposkytne.
Vysvětleno.
Daná povinnost mlčenlivosti se vztahuje pouze na pracovníky FAÚ, kteří nevykonávají činnosti orgánu dozoru podle ZEOS (upravena zvláštní mlčenlivost v ZEOS), nevykonávají činnosti podle ZPMS (mlčenlivost v ZPMS), nebo nejsou FIU (mlčenlivost FIU upravena v § 41). Jedná se tedy spíše o pracovníky v podpůrných procesech FAÚ a předkladatel nespatřuje zde důvod pro prolomení jejich mlčenlivosti en bloc.
Vyhověno.
Materiál byl upraven.
Vyhověno.
Výluka byla rozšířena na veškeré činnosti OČTŘ a ZS.

	Česká advokátní komora
	15.1. K návrhu zákona obecně

Česká advokátní komora uplatňuje k návrhu zákona připomínky obsažené v příloze.
	Vysvětleno

Vypořádání je vedeno mimo systém e-legislativa, který neumožňuje standardně vypořádát připomínky uvedené v příloze tak, aby bylo jejich vypořádání přehledné.

Doporučující připomínky
	Připomínkové místo
	Připomínka
	Vypořádání

	Ministerstvo pro místní rozvoj
	1.2. K návrhu zákona: § 11 odst. 2 písm. a)

V § 11 odst. 2 písm. a) se slovo „článku“ nahrazuje textem „čl.“.
	Akceptováno

Upraveno.

	Ministerstvo průmyslu a obchodu
	2.1. K návrhu zákona obecně

S ohledem na probíhající zeštíhlování státní správy doporučujeme citlivě zvažovat navýšení nových personálních pozic.
	Vysvětleno

Bere se na vědomí.

	
	2.4. K návrhu zákona: § 2 odst. 1

§ 2 odst. 1 doporučujeme prověřit správnost textace, neboť si nejsme jisti, zda může vnitrostátní právní předpis změnit význam (obsah) definice, jež je upravena v nařízení EU. S ohledem na aplikační přednost nařízení EU se nám jeví toto jako nevhodné.
	Vysvětleno

Dané ustanovení nemá za cíl upravovat ani jakkoli měnit definice obsažené v přímo použitelném předpisu Evropské unie. Jeho účelem je zajištění implementace těchto předpisů, přičemž je v určitých případech nezbytné pro potřeby vnitrostátní právní úpravy vymezit konkrétní pojmy odlišně od jejich vymezení v příslušném unijním předpise. Například v případě vymezení povinných osob AMLD6 předpokládá širší okruh těchto osob, než jaký je stanoven v AMLR; pro účely vnitrostátní právní úpravy je proto nezbytné vycházet z odlišné definice, než kterou obsahuje AMLR.

	
	2.5. K návrhu zákona: § 5

V § 5 a dále v celém návrhu zákona doporučujeme zvážit použití pojmu „zaměstnanec v Úřadu“; doporučujeme tento pojem nahradit pojmem „zaměstnanec Úřadu.
	Neakceptováno

Jedná se o standardní formulaci. Současně lze konstatovat, že schází odůvodnění dané připomínky, tudíž není zřejmé čeho má být doporučenou změnou dosaženo.

	
	2.6. K návrhu zákona: § 41 odst. 4 písm. s)

V § 41 odst. 4 písm. s) se slova „provádění řízení o prověření zahraniční investice“ nahrazují slovy „prověřování zahraničních investic“.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	2.7. K návrhu zákona: § 58 odst. 1

V § 58 odst. 1 doporučujeme prověřit správnost textace, a to s ohledem na § 5 odst. 2. Domníváme se, že slova „nebo povinností mlčenlivosti zaměstnance ve Finanční zpravodajské jednotce“ by měla být nahrazena slovy „nebo povinností mlčenlivosti zaměstnance v Úřadu zařazeného ve Finanční zpravodajské jednotce“. Alternativně při akceptaci připomínky v § 5 by slova „nebo povinností mlčenlivosti zaměstnance ve Finanční zpravodajské jednotce“ měla být nahrazena slovy „nebo povinností mlčenlivosti zaměstnance Úřadu zařazeného ve Finanční zpravodajské jednotce“.
	Akceptováno

Vyhověno jinak. Dané ustanovení bylo retextováno.

	
	2.8. K návrhu zákona: § 58 odst. 2 písm. a)

V § 58 odst. 2 doporučujeme na konci písmene a) doplnit slovo „nebo“ a tím vyjádřit alternaci.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	2.9. K návrhu zákona: § 58 odst. 4

§ 58 odst. 4 doporučujeme obě věty spojit do jednoho ustanovení děleného na písmena, a to například takto:„(4) Přestupek podle tohoto zákona projednáváa) Úřad,b) ministerstvo v případě přestupku ředitele Úřadu nebo jeho zástupce.“.
	Neakceptováno

V případě daného ustanovení se jedná o standardní legislativní techniku.

	
	2.10. K návrhu zákona: § 59

V § 59 doporučujeme prověřit, zda nechybí úprava řízení a postupů zahájených podle dosavadní právní úpravy. Jsme si vědomi § 59 odst. 6, jež řeší správní řízení o přestupku, nicméně si nejsme jisti, zda může být podle dosavadní právní úpravy i jiné řízení (nejen správní), jež by mohlo být přechodem na novou právní úpravu dotčeno.
	Vysvětleno

Zbývající řízení jsou upravena v rámci přechodného ustanovení zákona o ekonomické ochraně státu.

	Ministerstvo spravedlnosti
	3.16. K návrhu zákona obecně

Návrh zákona neobsahuje úpravu a zřízení vnitřního oznamovacího systému v rámci FAU. V této souvislosti upozorňujeme na § 31d zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu („AML zákon“), který upravuje zřízení vnitřního oznamovacího systému a ochranu oznamovatelů ve FAU. Citované ustanovení bylo do AML zákona doplněno zákonem č. 172/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů.Důvodová zpráva k zákonu č. 172/2023 Sb. pak uvádí, že s ohledem na charakter činnosti FAU, která spočívá v ochraně bezpečnostních zájmů České republiky a která je pod kontrolou Poslanecké sněmovny České republiky, není vhodné, aby v rámci tohoto úřadu byla určena příslušná osoba podle zákona o ochraně oznamovatelů a aby bylo možné činit externí oznámení prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti nebo uveřejněním. Z uvedených důvodů byl v rámci FAU zaveden vnitřní oznamovací systém, který umožňuje podávat anonymní oznámení o porušení AML zákona, přičemž tento systém je organizačně a personálně zabezpečen tak, aby nedošlo k ohrožení plnění úkolů Úřadu. Externí oznamování porušení povinností podle AML zákona Ministerstvu spravedlnosti se pro zaměstnance FAU a pro jiné fyzické osoby pro úřad činné z důvodu ochrany bezpečnosti České republiky vylučuje.Doporučujeme zvážit, zda speciální režim vedení vnitřního oznamovacího systému nezachovat i v navrhované právní úpravě.
	Vysvětleno

Předkladatel nepočítá s jakýmkoliv zvláštním režimem, ani právo EU toto podle našeho názoru neumožňuje.

	
	3.17. K návrhu zákona: § 13 odst. 2

Doporučujeme konzistentně se zbylým textem návrhu upravit slovo „finanční“ tak, aby začínalo velkým písmenem.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	3.18. K návrhu zákona: § 18 odst. 1

V úvodní části § 18 odst. 1 je třeba upravit odkaz na návrh zákona o odčerpání majetku takto: „včetně řízení podle zákona o odčerpání majetku nevysvětleného původu“ (srov. sněmovní tisk 101).
	Akceptováno

Materiál byl upraven. Současně byla doplněna důvodová zpráva.

	
	3.19. K návrhu zákona: § 18 odst. 1 písm. c)

Ustanovení § 18 odst. 1 písm. c) je duplicitní k § 18 odst. 3, který, pokud jde o důvody pro neposkytnutí informace, odkazuje na § 16 odst. 1, kde je nezbytnost uvedena pod písmenem d). Doporučujeme jej proto vypustit.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	3.20. K návrhu zákona: § 19 odst. 3 písm. b)

Doporučujeme odstranit nadbytečnou tečku za textem „čl. 69 odst. 1“.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	3.21. K návrhu zákona: § 20 odst. 3 písm. a)

V § 20 odst. 3 písm. a) se slovo „umožňující“ nahrazuje slovem „umožňujícím“.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	3.22. K návrhu zákona: § 21

V nadpisu § 21 se slovo „informaci“ nahrazuje slovem „informace“.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	3.23. K návrhu zákona: § 28 odst. 1

Doporučujeme upravit větu první tak, aby neobsahovalo duplicitně slovo „využitelnou/využitelné“.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	3.24. K návrhu zákona: § 32 odst. 1

Doporučujeme sjednotit označení příslušného orgánu, v § 32 odst. 1 a § 56 odst. 2 návrhu se hovoří o „Orgánu pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu“ v § 8, 24, 25 a 27 se hovoří o „Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu“. 
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	3.25. K návrhu zákona: § 36 odst. 1

V § 36 odst. 1 chybí možnost FAÚ žádat informace z registru oznámení veřejných funkcionářů podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů. Přístup nevyplývá ani z § 36 odst. 2 písm. b), jelikož tato možnost není zakotvena v zákoně o střetu zájmů, tj. nejedná se o „další evidenci, stanoví-li tak jiný právní předpis“.Dáváme ke zvážení, zda údaje, které jsou v registru oznámení uvedeny – čestná prohlášení veřejných funkcionářů o činnostech, majetku, příjmech a závazcích – nemají být také k dispozici pro činnost FAÚ. Pokud ano, pak zároveň uvádíme, že registr oznámení veřejných funkcionářů v současné době technicky není s to dostát odstavci 5 navrženého ustanovení, který požaduje, aby údaje byly přístupné způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Taková úprava registru oznámení veřejných funkcionářů by si vyžádala rozvoj systému, který je spjatý s finančními požadavky a je nutné počítat s časovou prodlevou při jeho vzniku.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	3.26. K návrhu zákona: § 37 odst. 3

Doporučujeme v návětí vyjádřit povinnost v množném čísle.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	3.27. K návrhu zákona: § 40 odst. 3

Větu „Zprostit osobu vykonávající působnost Úřadu mlčenlivosti zaměstnance v Úřadu je oprávněn ředitel Úřadu.“ považujeme za nesrozumitelnou a doporučujeme ji přeformulovat tak, aby byl zřejmý její obsah.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	3.28. K návrhu zákona: § 41 odst. 6

Dáváme v úvahu výslovně doplnit, že jde o případy, kdy by využití informace přineslo někomu „neoprávněný“ prospěch, nebo způsobilo „neoprávněnou“ újmu – využití informace k trestnímu stíhání jistě obviněnému újmu přinese.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	3.29. K návrhu zákona: § 54 odst. 2 písm. a)

V § 54 odst. 2 písm. a) úvodní části ustanovení se slovo „statististické“ nahrazuje slovem „statistické“.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	3.30. K návrhu zákona: § 56 odst. 1

Doporučujeme nahradit čárku na konci věty tečkou.
	Akceptováno

Dané ustanovení bylo z návrhu vypuštěno a přesunuto do zákona o ekonomické ochraně státu.

	
	3.31. K dokumentu Důvodová zpráva obecně

1. V obecné části důvodové zprávy chybí část zhodnocení korupčních rizik. Ve shrnutí závěrečné zprávy RIA je pak v příslušné části bez dalšího zaškrtnuto pouze „NE“.Není zřejmé, jakým způsobem předkladatel zhodnocení korupčních rizik provedl. V této souvislosti doporučujeme využít Metodiku hodnocení korupčních rizik: https://korupce.cz/protikorupcni-agenda/metodika-cia/. Zároveň jsou ale v části 5 uvedeny relevantní mezinárodní smlouvy, na které je možné ve zhodnocení odkázat a uvedené neduplikovat. Cílem zhodnocení korupčních rizik není pouze poukázat na jejich možné zvýšení, ale rovněž poukázat na zákonem zaváděné mechanismy a nástroje k jejich omezení.
	Vysvětleno

Důvodová zpráva byla doplněna o kapitolu týkající se zhodnocení korupčních rizik.

	Ministerstvo vnitra
	4.13. K návrhu zákona: § 15

Dáváme předkladateli ke zvážení, zda by nebylo za účelem posílení právní jistoty vhodné upravit též okamžik, kdy nastávají právní účinky pokynu (např. okamžikem obdržení pokynu povinnou osobou).
	Vysvětleno

Daná problematika je upravena v čl. 71 AMLR.

	
	4.14. K návrhu zákona: § 20 odst. 4

Sousloví „způsobem umožňujícím dálkový přístup“ považujeme za nedostačující, neboť umožňuje zveřejnění kdekoli na internetu. Doporučujeme proto, aby bylo přesně stanoveno místo na internetu, kde bude daná část výroční zprávy uveřejněna.
	Neakceptováno

Jedná se o standardní legislativní formulaci, která je užita již v současném AML zákoně (např. § 18 odst. 4 nebo § 30 odst. 4).

	
	4.15. K návrhu zákona: § 21

V nadpisu § 21 se slovo „informaci“ nahrazuje slovem „informace“.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	4.16. K návrhu zákona: § 28 až 31

Postrádáme kontrolní mechanismus (záruky) u předávání a následného zpracování informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami, případně obdobným orgánem ze třetí země, pokud budou stanovena omezení a podmínky pro použití poskytnuté informace. Doporučujeme v tomto směru návrh dopracovat.
	Vysvětleno

Jednak není z připomínky zřejmé, o jaké záruky by se mělo jednat. Za druhé je třeba upozornit, že úprava postupů při přijímání a poskytování informací mezi FIU v EU vychází z AMLD6, která určitá pravidla zavádí. V poslední řadě je třeba upozornit, že poskytování informací bude probíhat prostřednictvím sítě FIUnet, která bude spravována AMLA a tudíž poskytování informací bude přezkoumatelné. Uvedené záruky lze považovat za dostatečné. Pro výměnu informací s třetími zeměmi tyto postupy řeší Egmontská charta a egmontské principy (Egmont secure web

	
	4.17. K návrhu zákona: § 36 odst. 1 písm. b)

V § 36 odst. 1 písm. b) navrhujeme vypustit slovo „agendovém“, neboť není součástí názvu informačního systému evidence obyvatel.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	4.18. K návrhu zákona: § 36 odst. 1 písm. d)

V § 36 odst. 1 písm. d) navrhujeme v souladu s § 19 odst. 1 zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech, slovo „evidenci“ nahradit slovy „informačním systému evidence“.
Současně upozorňujeme, že v přiložených materiálech je používáno označení „evidence občanských průkazů“ a „agendový informační systém evidence občanských průkazů“. Doporučujeme užívanou terminologii sjednotit ve smyslu výše uvedeného, případně pro označení zavést zkratku.
	Akceptováno částečně

Upraveno. Není však zřejmé, co je myšleno „přiloženým materiálem“.

	
	4.19. K návrhu zákona: § 36 odst. 1 písm. e)

V § 36 odst. 1 písm. e) je třeba v souladu s § 1 zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, slovo „evidenci“ nahradit slovy „informačním systému evidence“.
Současně upozorňujeme, že v přiložených materiálech je používáno označení „evidence cestovních dokladů“ a „agendový informační systém evidence cestovních dokladů“. Doporučujeme užívanou terminologii sjednotit ve smyslu výše uvedeného, případně pro označení zavést zkratku.
	Akceptováno částečně

Upraveno. Není však zřejmé, co je myšleno „přiloženým materiálem“.

	
	4.20. K návrhu zákona: § 36 odst. 1 písm. g)

Navrhované písmeno g) doporučujeme vypustit. Registr rodných čísel je součástí informačního systému evidence obyvatel, máme tedy za to, že přístup k údajům registru rodných čísel je pokryt v navrhovaném písmenu b) předmětného ustanovení.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	4.21. K návrhu zákona: § 36 odst. 5

Doporučujeme upřesnit, že údaje ze všech agendových informačních systémů se poskytují pouze způsobem umožňujícím dálkový nepřetržitý přístup. Není důvod, aby se tímto způsobem poskytovaly pouze údaje z informačního systému evidence občanských průkazů a z informačního systému evidence cestovních dokladů. Není zřejmé, proč je podle současného navrženého znění úprava poskytování údajů z infomačních systémů, jež jsou uvedeny v předchozí větě, odlišná.
	Akceptováno

Vyhověno jinak.
Příslušné ustanovení bylo rozděleno do dvou odstavců, kdy v odstavci 1 jsou uvedeny informační systémy s přímým přístupem a v odstavci 2 pak informační systémy ze kterých jsou informace získávány na základě žádosti.

	
	4.22. K návrhu zákona: § 44 a 45

Domníváme se, že u funkce pověřence pro ochranu osobních údajů a funkce ochránce práv pro ochranu osobních údajů a pro otázky základních práv může docházet ke kolizím v jim svěřených působnostech [např. při komunikaci s Úřadem pro ochranu osobních údajů - § 44 odst. 2 písm. a) a § 45 odst. 4]. Doporučujeme proto podrobněji konkretizovat působnost pověřence a ochránce v důvodové zprávě, případně navrhovaná ustanovení zpřesnit.
	Vysvětleno

Vztah k ochraně osobních údajů je upraven jasně. Zatímco pověřenec dohlíží na zpracování OU s výjimkou OU zpracovávaných v rámci finanční zpravodajské působnosti, tak u ochránce je to naopak. Pokud se jedná o komunikaci UOOU, je kontaktním místem pověřenec.

	
	4.23. K návrhu zákona: § 54 odst. 2 písm. a)

V § 54 odst. 2 písm. a) úvodní části ustanovení se slovo „statististické“ nahrazuje slovem „statistické“.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	4.24. K návrhu zákona: § 54 odst. 5

Sousloví „způsobem umožňujícím dálkový přístup“ považujeme za nedostačující, neboť umožňuje zveřejnění kdekoli na internetu. Doporučujeme proto, aby bylo přesně stanoveno místo na internetu, kde bude výroční zpráva Úřadu zveřejněna.
	Neakceptováno

Jedná se o standardní legislativní formulaci, která je užita již v současném AML zákoně (např. § 18 odst. 4 nebo § 30 odst. 4).

	
	4.25. K návrhu zákona: § 58 odst. 2

Úvodní část ustanovení navrhujeme formulovat způsobem předepsaným v bodu 3.3 Zásad: „Přestupku se dopustí ten, kdo“ nebo „Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že“.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	4.26. K návrhu zákona: § 58 odst. 3

V souladu s obvyklou legislativní praxí (srov. též příklad uvedený v bodu 3.5 Zásad) navrhujeme ustanovení formulovat takto:
„(3) Za přestupek lze uložit pokutu 
a) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a),
b) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b).“
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	4.27. K dokumentu Důvodová zpráva obecně

Předkladatel v úvodu důvodové zprávy uvádí, že „Navrhovaný zákon o Finančním analytickém úřadu (dále jen „zákon o FAÚ“) představuje systematickou odpověď na dlouhodobě neuspokojivý stav, kdy je institucionální, organizační a procesní rámec činnosti Finančního analytického úřadu (dále jen „FAÚ“) roztříštěn mezi několik předpisů, ...“. Návrh zákona přitom v § 6 vymezuje působnost Finančního analytického úřadu jako finanční zpravodajskou působnost, správní činnosti v oblasti provádění mezinárodních sankcí v rozsahu stanoveném zákonem upravujícím provádění mezinárodních sankcí a správní činnost v oblasti ekonomické ochrany státu v rozsahu stanoveném zákonem o ekonomické ochraně státu. Tedy stav, kdy je činnost Finančního analytického úřadu rozdělena do několika předpisů, nadále přetrvává. Doporučujeme důvodovou zprávu v tomto smyslu zpřesnit.
	Neakceptováno

Důvodová zpráva netvrdí, že by přijetím zákona o FAÚ došlo ke koncentraci veškeré působnosti Finančního analytického úřadu do jediného právního předpisu. Uvádí, že navrhovaný zákon představuje odpověď na stav, kdy je institucionální, organizační a procesní rámec činnosti FAÚ roztříštěn mezi několik předpisů. Následující věta důvodové zprávy pak tento závěr dále konkretizuje, když výslovně uvádí, že „přijetím samostatného zákona se sjednocuje úprava analytické činnosti FIU, výkonu dohledové činnosti FAÚ nad povinnými osobami, správních kompetencí FAÚ v oblasti mezinárodních sankcí a navazujících provozně-technických institutů“. Skutečnost, že jednotlivé věcné působnosti FAÚ jsou nadále vymezeny také ve zvláštních právních předpisech, zejména v zákoně o ekonomické ochraně státu nebo v zákoně o provádění mezinárodních sankcí, není s uvedeným tvrzením v rozporu. Tyto předpisy upravují jednotlivé oblasti výkonu veřejné správy, zatímco zákon o FAÚ sjednocuje základní institucionální, organizační a procesní rámec fungování úřadu a související oprávnění.

	
	4.28. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 12.10

V důvodové zprávě k bodu 12.10 s názvem „Dopad na bezpečnost nebo obranu státu“ doporučujeme stávající slova „Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.“ nahradit slovy „Navrhovaná právní úprava má pozitivní dopad na bezpečnost státu, a to zejména v oblasti ochrany ekonomických zájmů státu, v oblasti vnitřní bezpečnosti a v rámci prevence a detekce legalizace výnosů z trestné činnosti, financování terorismu a financování šíření zbraní hromadného ničení.“. Současné znění důvodové zprávy je v přímém rozporu se závěrečnou zprávou z hodnocení dopadů regulace (RIA), konkrétně s bodem 3.12, kde je pozitivní dopad na bezpečnost explicitně deklarován. Úprava zajistí terminologickou a logickou konzistenci celého legislativního materiálu.
	Akceptováno

Důvodová zpráva byla upravena.

	
	4.29. Ke zvláštní části důvodové zprávy

Ke zvláštní části důvodové zprávy - k § 15 odst. 5
Upozorňujeme, že ve zvláštní části důvodové zprávy k tomuto ustanovení se uvádí, že ustanovení implementuje procesní požadavky vyplývající z čl. 24 odst. 1 a 2 a čl. 25 směrnice AMLD6, které stanoví, že (pokyny) „musejí být odvolány, pokud pominou důvody pro jejich uplatnění“. § 15 odst. 5 však stanoví, že „Finanční zpravodajská jednotka může odvolat pokyn...“, což odpovídá i textu dotčené směrnice, srov.: „Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky byly oprávněny pozastavení zrušit, kdykoli finanční zpravodajská jednotka dospěje k závěru, že podmínky stanovené v prvním pododstavci již nejsou naplněny.“. Doporučujeme tedy text důvodové zprávy uvést do souladu s navrhovaným ustanovením.
	Akceptováno

Zvláštní část důvodové zprávy k § 15 byla upravena, slovo „musejí“ bylo nahrazeno slovem „mohou“.

	
	4.30. Ke zvláštní části důvodové zprávy

Ke zvláštní části důvodové zprávy - k § 17
Navrhujeme do textu důvodové zprávy doplnit ve vztahu k poskytování informací ze strany Finančního analytického úřadu orgánům činným v trestním řízení explicitní zmínku o prioritizaci požadavků v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení nebo jde o prověřování financování terorismu. Procesní postupy Finančního analytického úřadu by měly reflektovat dynamiku trestního řízení. Návrh zákona by měl v rámci důvodové zprávy akcentovat, že sdílení informací s Policií České republiky nebude zatíženo nadbytečnou administrativní prodlevou, která by mohla vést ke zmaření zajištění výnosů z trestné činnosti na bankovních účtech. Výslovné uvedení této prioritizace v důvodové zprávě tak poskytne vodítko pro aplikační praxi.
	Vysvětleno

Ačkoli již podle stávající praxe se činnost FIU řídí v připomínce uvedenými zásadami, a nelze očekávat, že by tomu v budoucnu bylo jinak, není v hodné je explicitně zakotvovat v důvodové zprávě, a to pro jejich možnou kolizi s čl. 19 odst. 3 AMLD6, podle kterého „funkce finanční zpravodajské finanční jednotky v oblasti finanční analýzy spočívá: a) v operativní analýze, která se zaměřuje na jednotlivé případy a konkrétní cíle nebo na příslušné vybrané informace, prioritizované na základě rizika“, a zejména pak s čl. 19 odst. 4 AMLD6, podle kterého „Každá finanční zpravodajská jednotka musí být provozně nezávislá a samostatná, to znamená, že musí mít pravomoc a schopnost vykonávat své funkce volně, včetně schopnosti samostatně rozhodovat o tom, zda konkrétní informace analyzovat, vyžádat si je a v souladu s odstavcem 3 je předat.“

	Ministerstvo zemědělství
	5.1. K návrhu zákona: § 4 odst. 2

Pokud má být FAÚ nadále podřízen Ministerstvu financí a ředitel má být jmenován ministrem financí, nepovažujeme toto za dostatečnou pojistku politické nezávislosti. Vždy zde bude potenciální politický vliv a nelze předejít tlaku při „citlivých“ kauzách (týkajících se např. politicky exponovaných osob). Dáváme ke zvážení určité pojistky proti ovlivnění aktuální politickou reprezentací, například vícefázový proces jmenování se zapojením nezávislého orgánu (výběrové komise), posílení kontrolního vlivu stálé komise Poslanecké sněmovny, zúžení důvodů pro odvolání ředitele a jejich jasnější specifikaci.
Dále podotýkáme, že nikde v materiálu není zmiňován Sněmovní tisk č. 76 (nyní před 3. čtením) týkající se návrhu zákona o státních zaměstnancích, který by měl nahradit zákon o státní službě, a případné srovnání staré a nové právní úpravy týkající se ředitele.
	Akceptováno částečně

Návrh zákona byl upraven tak, aby jeho znění odpovídalo navrženému znění zákona o státních zaměstnancích.

	
	5.2. K návrhu zákona: § 7 odst. 3

V § 7 odst. 3 se za slovo „vykonávat“ vkládají slova „kromě ředitele Úřadu“.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	5.3. K návrhu zákona: § 22 odst. 5

V § 22 odst. 5 se slovo „poskytnuta“ nahrazuje slovem „zpracována“.
	Akceptováno

	
	5.4. K návrhu zákona: § 33 odst. 2

Navrhujeme změnu, kdy bude místo “stanoví podmínky účasti orgánu nebo finanční zpravodajské jednotky ze třetí země na společné analýze pozvané podle odstavce 1“ uvedeno „stanoví podmínky účasti orgánu nebo finanční zpravodajské jednotky ze třetí země pozvaných podle odstavce 1 na společné analýze“.
	Akceptováno


	
	5.5. K návrhu zákona: § 36 odst. 1 písm. c)

V § 36 odst. 1 písm. c) se slovo „evidence“ nahrazuje slovem „evidenci“.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	5.6. K návrhu zákona: § 45

Domníváme se, že pokud má jít o nezávislou funkci, která bude monitorovat dopady na základní práva fyzických osob, chybí zde nějaké konkrétní, bližší vymezení toho, jak přesně bude zamezeno, aby ochránce práv nedostával pokyny týkající se plnění jeho úkolů týkajících se ochrany osobních údajů a základních práv. Jelikož se jedná o zaměstnance přímo podřízeného řediteli, z řad stávajících zaměstnanců, není podle našeho názoru dostatečně zajištěno, že bude ochránce práv nezávisle řešit problematiku zákonnosti a etiky činnosti Úřadu.
Dále doporučujeme v nadpisu § 45 uvést celý název funkce „Ochránce práv pro ochranu osobních údajů a pro otázky základních práv“, jelikož je leg. zkratka uvedena až dále (stejně je tomu u předchozího § 44).
	Vysvětleno

Dané vymezení lze považovat za dostatečné. Dodržování bude podléhat standardním kontrolním režimům. Označení § je provedeno v souladu s čl. 44 odst. 3 legislativních pravidel vlády.

	
	5.7. K návrhu zákona: § 53

Dáváme ke zvážení, jak již bylo uvedeno také u připomínky 1, rozšíření pravomocí stálé komise složené ze zástupců poslaneckých klubů jako externí a demokratické kontrolní instance.
	Vysvětleno

Bere se na vědomí.

	
	5.8. K návrhu zákona: § 53 odst. 1

Doporučujeme upřesnit pravidla pro složení komise, pokud je v Poslanecké sněmovně sudý počet poslaneckých klubů.
	Vysvětleno

V takovém případě je Poslanecká sněmovna nucena počet členů komise zvýšit, čímž zajistí zastoupení všech klubů v ní. Není vyžadováno, aby komise měla poměrný počet členů z každého klubu, neboť postačí, když je v ní zastoupen alespoň jeden takový člen.

	
	5.9. K návrhu zákona: § 54 odst. 2 písm. a)

V § 54 odst. 2 písm. a) úvodní části ustanovení se slovo „statististické“ nahrazuje slovem „statistické“.
	Akceptováno

MAteriál byl upraven.

	
	5.10. K návrhu zákona: § 56 odst. 1

Navrhujeme na konci odstavce nahradit čárku tečkou.
	Akceptováno

Předmětné ustanovení bylo vypuštěno.

	Úřad vlády ČR - Kabinet vedoucího Úřadu vlády
	6.1. K návrhu zákona obecně

1. K obálce materiálu
Na obálce je v části „Obsah“ uvedeno, že součástí materiálu jsou Informativní přehled veřejnoprávních povinností (jako část VIII.) a Stručný popis obsahu návrhu právního předpisu (jako část X.). Tyto části však materiál neobsahuje.
Doporučujeme uvést informace uvedené na obálce do souladu se skutečným obsahem materiálu a následně upravit, případně doplnit, číslování jednotlivých částí tak, aby odpovídalo obsahu.
Kontaktní osobou pro vypořádání připomínek je Ing. Alžběta Kuchařová, sekretariat.brs@vlada.gov.cz, +420 725 969 661.
	Akceptováno

	Bezpečnostní informační služba
	7.2. K návrhu zákona: § 5 odst. 3

K tomu, aby se zaměstnanec zařazený ve FIU považoval za bezúhonného, postačuje splnění obecného kritéria bezúhonnosti podle návrhu zákona o ekonomické ochraně státu, tedy postačuje, aby nebyl pravomocně odsouzen pro relevantní trestný čin. S ohledem na specifické postavení FIU doporučujeme zvážit, zda je tato úroveň dostatečná – upozorňujeme na výrazně přísnější podmínky pro posouzení bezúhonnosti např. v zákoněč. 412/2005 Sb, o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, přičemž právě kontakt s utajovanými informacemi lze při některých činnostech FIU předpokládat (např. při výměně informací se zpravodajskými službami).
	Vysvětleno

U zaměstnanců FIU bude s ohledem na povahu jejich činnosti v praxi ve většině případů vyžadováno splnění podmínek podle zákona č. 412/2005 Sb., tedy získání příslušného stupně bezpečnostní prověrky. Přísnější posouzení spolehlivosti osob tak bude fakticky zajištěno prostřednictvím režimu bezpečnostních prověrek, který se na rozhodující část zaměstnanců FIU uplatní nezávisle na obecné zákonné definici bezúhonnosti. Z tohoto důvodu není považováno za nezbytné zpřísňovat obecné kritérium bezúhonnosti v § 5 odst. 3.

	
	7.3. K návrhu zákona: § 8 odst. 1

Doporučujeme zvážit úpravu definice finanční zpravodajské působnosti, zdá se nám, že odstavec 1, který finanční zpravodajskou působnost jakožto výlučnou působnost FIU ztotožňuje („rozumí se“) s obecnou definicí ekonomické ochrany státu může být poněkud matoucí.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	Hlavní město Praha
	8.1. K návrhu zákona: § 4 odst. 2

K § 4 odst. 2, § 5 odst. 1 a k důvodové zprávě:- Doporučujeme, aby bylo v navrhovaných ustanoveních a v příslušných pasážích důvodové zprávy případně reflektováno nahrazení zákona o státní službě zákonem o státních zaměstnancích. Odůvodnění:V navrhovaných ustanoveních a důvodové zprávě se odkazuje na zákon o státní službě, který však má být s účinností k 1. 7. 2026 zrušen a nahrazen zákonem o státních zaměstnancích. Pokud bude zákon o státních zaměstnancích přijat, stanou se označení zákona v navrhovaných ustanoveních a některé pasáže obecné i zvláštní části důvodové zprávy neaktuálními. Návrh zákona o státních zaměstnancích je v relativně pokročilé fázi legislativního procesu a jeho schválení je vysoce pravděpodobné. Pokud to tedy bude možné, měl by předkladatel případné přijetí tohoto zákona (navzdory v něm uvedenému přechodnému ustanovení § 87 odst. 1) reflektovat.Vypořádáním připomínek je pověřena Mgr. Michala Lysoňková, zástupce oddělení interního auditu Magistrátu hlavního města Prahy, tel.: 236 002 645, e-mail: michala.lysonkova@praha.eu.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	Komora daňových poradců
	9.2. K návrhu zákona: § 20

Po přesunu tohoto ustanovení do zákona o ekonomické ochraně státu navrhujeme pravomoc dle odst. 1 až 3 svěřit jakémukoliv dozorčímu orgánu.
	Neakceptováno

Obdobná úprava pro orgány dozoru je upravena v ZEOS, konkrétně v § 81. Zároveň se jedná o transpoziční normu, tj. tímto oprávněním by mělo disponovat i FIU.

	Český statistický úřad
	10.1. Ke zvláštní části důvodové zprávy

Český statistický úřad navrhuje úpravu Důvodové zprávy tak, aby z jejího textu jednoznačně vyplývalo, že právní režim statistických zjišťování prováděných Finančním analytickým úřadem nepředstavuje výkon státní statistické služby dle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
Změnou by mělo být dotčeno zejména odůvodnění k § 37, jehož revize je nezbytná pro zajištění věcného souladu a provázanosti s odůvodněním k § 66 souvisejícího návrhu zákona o ekonomické ochraně státu.
Osoba pověřená k vypořádání připomínek:
Mgr. Ivana Hutrová, oddělení legislativní, tel.: 274 05 2940, e-mail: ivana.hutrova@csu.gov.cz, legislativa@csu.gov.cz.
	Akceptováno

DZ k § 37 doplněna.

Vypracoval: Mgr. ONDŘEJ POUPĚ