Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDTDJHSJC najdete zde
2026-0001-031-TVO-31
strana
Návrh aktu
Uzavřená verze: 2026-0001-031-TVO
Návrh aktu
strana
Uzavřená verze: 2026-0001-031-TVO
…
ZÁKON
ze dne …
o ekonomické ochraně státu
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Obecná ustanovení
Hlava I
Základní ustanovení
§ 1
Předmět a účel úpravy
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1 ), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie 2) a upravuje
a) práva a povinnosti povinných osob a jejich postupy při provádění kontrolních, oznamovacích a preventivních opatření,
b) povolování poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem a poskytování služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti,
c) působnost orgánů veřejné moci ve strategických oblastech,
d) postupy orgánů veřejné moci pro včasné získávání, vyhodnocování a předávání informací důležitých pro odhalování a šetření podezřelých transakcí a činností,
e) systém identifikace a hodnocení rizik na úrovni České republiky,
f) centrální evidenci účtů a bezpečnostních schránek (dále jen „centrální evidence účtů“), jednotné přístupové místo k informacím o nemovitých věcech a centrální rejstřík povinných osob,
g) opatření v oblasti přeshraničních převozů peněžní hotovosti,
h) opatření v oblasti omezení velkých hotovostních plateb a další opatření k ekonomické ochraně státu a Evropské unie.
(2) Účelem tohoto zákona je nastavit funkční systém rizikově orientovaného přístupu a stanovit opatření k předcházení využívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti a její zdrojové trestné činnosti, financování terorismu a financování šíření zbraní hromadného ničení tak, aby bylo zajištěno plnění mezinárodních závazků České republiky v této oblasti a posílena ekonomická ochrana státu.
§ 2
Určení významu pojmů
Pojem použitý v tomto zákoně nebo ve vyhlášce provádějící tento zákon má význam podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1624 ze dne 31. května 2024 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (dále jen „nařízení 2024/1624“), pokud tento zákon nestanoví jinak.
Hlava II
Vymezení pojmů
§ 3
Vymezení obecných pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) ekonomickou ochranou státu ochrana významných ekonomických a bezpečnostních zájmů České republiky založená zejména na spolupráci s orgány veřejné moci, osobami a právními uspořádáními z ekonomické, finanční a bezpečnostní oblasti,
b) legalizací výnosů z trestné činnosti praní peněz podle nařízení 2024/1624,
c) strategickými oblastmi oblast
1. boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a její zdrojové trestné činnosti,
2. boje proti financování terorismu,
3. boje proti financování šíření zbraní hromadného ničení a
4. uplatňování cílených finančních sankcí a boje proti vyhýbání se těmto sankcím,
d) financováním šíření zbraní hromadného ničení shromažďování, přímé nebo nepřímé poskytování peněžních a jiných prostředků, hospodářských zdrojů, nebo provádění jiné související činnosti v rozporu s mezinárodním právem nebo právním předpisem, a to pro osobu, subjekt nebo právní uspořádání za účelem šíření zbraní hromadného ničení nebo jejich nosičů nebo na podporu šíření takových zbraní nebo jejich nosičů,
e) národním hodnocením rizik proces identifikace a posouzení rizik ve strategických oblastech na úrovni České republiky,
f) členským státem členský stát Evropské unie a stát, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru,
g) technickou normou
1. regulační technická norma vydaná podle čl. 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 ze dne 31. května 2024, kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 (dále jen „nařízení 2024/1620“), nebo
2. prováděcí technická norma vydaná podle čl. 53 nařízení 2024/1620.
§ 4
Vymezení povinných osob
Povinnou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí osoba s vazbou na Českou republiku, která v České republice je:
a) povinnou osobou podle čl. 3 nařízení 2024/1624,
b) osobou, jejímž předmětem podnikání je obchodování s nemovitou věcí nebo s podílem v bytovém družstvu, při nákupu nebo prodeji nemovité věci nebo podílu v bytovém družstvu,
c) osobou oprávněnou vykonávat činnost insolvenčního správce nebo hostujícího insolvenčního správce nebo osobou ustanovenou do funkce insolvenčního správce v jednotlivém řízení, dokud trvají povinnosti vyplývající z výkonu této funkce podle insolvenčního zákona (dále jen „insolvenční správce“),
d) osobou oprávněnou vykonávat činnost restrukturalizačního správce nebo osobou ustanovenou do funkce restrukturalizačního správce (dále jen „restrukturalizační správce“),
e) osobou, která v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje služby převozu peněžní hotovosti,
f) poskytovatelem služeb souvisejících s virtuálním aktivem,
g) osobou, která v rámci své podnikatelské činnosti přejímá za úplatu dluhy nebo postupuje za úplatu pohledávky nebo s nimi obchoduje a která není finanční institucí,
h) národním správcem rejstříku obchodování s povolenkami podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů,
i) Českou národní bankou, při vedení účtů a poskytování bankovních služeb s výjimkou účtů, které Česká národní banka vede povinně podle zákona o rozpočtových pravidlech, a bankovních služeb s těmito účty souvisejících.
§ 5
Obecné pojmy k povinným osobám
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) typem povinné osoby typ povinné osoby podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu,
b) druhem povinné osoby druh povinné osoby podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu,
c) státem usazení u
1. fyzické osoby každý stát, jehož je tato osoba státním příslušníkem, a současně všechny další státy, ve kterých je přihlášena k pobytu déle než 1 rok, nebo k trvalému pobytu, pokud jsou povinné osobě známy,
2. právnické osoby, která je povinnou osobou podle tohoto zákona či podléhá rovnocenným povinnostem podle práva jiného státu, stát, ve kterém má své sídlo,
3. právnické osoby, která nepodléhá povinnostem podle tohoto zákona ani rovnocenným povinnostem podle práva jiného státu, stát, ve kterém má své sídlo, a současně všechny státy, v nichž má pobočku,
d) vazbou na Českou republiku
1. adresa místa trvalého pobytu, sídlo nebo provozovna v České republice, nebo
2. činnost vydavatele elektronických peněz, poskytovatele platebních služeb nebo poskytovatele služby související s kryptoaktivy na území České republiky v rámci volného pohybu služeb prostřednictvím zástupců, distributorů nebo jiných druhů infrastruktury, včetně případů, kdy je činnost prováděna na základě povolení k poskytování platebních služeb získaného v jiném členském státě,
e) relevantním trestným činem trestný čin uvedený v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo trestný čin podle právního řádu jiného státu, jehož znaky odpovídají znakům některého z trestných činů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
f) manažerem pro dodržování předpisů člen vedoucího orgánu v řídicí funkci, který je zodpovědný za zajištění souladu činnosti povinné osoby s tímto zákonem a ostatními právními předpisy České republiky a přímo použitelnými předpisy Evropské unie týkajícími se boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
g) mateřskou entitou mateřský podnik podle čl. 2 nařízení 2024/1624,
h) nejvyšší mateřskou entitou mateřská entita, která sestavuje samostatné finanční výkazy a která
1. přímo nebo nepřímo drží kontrolní podíl v jakékoli jiné právnické osobě nebo jednotce bez právní osobnosti, která sestavuje samostatné finanční výkazy a ve které přímo ani nepřímo nedrží kontrolní podíl jiná právnická osoba, nebo jednotka bez právní osobnosti, která sestavuje samostatné finanční výkazy,
2. do své účetní závěrky zahrnuje účetní zisk nebo ztrátu své provozovny.
§ 6
Vymezení pojmů k jednotlivým druhům povinných osob
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) auditorem osoba oprávněná k výkonu auditorské činnosti podle zákona o auditorech,
b) daňovým poradcem osoba oprávněná poskytovat právní pomoc nebo finančně ekonomické rady ve věcech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, jakož i ve věcech, které s nimi přímo souvisejí, podle zákona o daňovém poradenství,
c) advokátem osoba oprávněná k výkonu advokacie podle zákona o advokacii,
d) notářem osoba, kterou stát pověřil notářským úřadem,
e) soudním exekutorem osoba pověřená exekutorským úřadem podle exekučního řádu,
f) provozovatelem hazardních her provozovatel podle zákona o hazardních hrách,
g) službou spojenou s virtuálním aktivem služba související s kryptoaktivy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937 (dále jen „nařízení 2023/1114“),
h) poskytovatelem služeb souvisejících s virtuálním aktivem osoba nebo svěřenský fond, které jsou oprávněny poskytovat službu spojenou s virtuálním aktivem, jiné než poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy podle nařízení 2023/1114,
i) virtuálním aktivem kryptoaktivum podle nařízení 2023/1114 s výjimkou
1. kryptoaktiva podle čl. 2 odst. 4 nařízení 2023/1114 a
2. kryptoaktiva, které je jedinečné, není zastupitelné jiným kryptoaktivem a nelze jej využít pro platbu nebo investici,
j) vybraným profesionálním fotbalovým klubem profesionální fotbalový klub, který
1. se účastní nejvyšší národní fotbalové ligy a
2. neprokáže orgánu dozoru, že jeho roční úhrn čistého obratu v každém z posledních dvou kalendářních let byl nižší než 5 000 000 EUR,
k) vyňatou finanční činností finanční činnost podle čl. 6 nařízení 2024/1624 v rozsahu stanoveném ve vyhlášce,
l) externím účetním osoba oprávněná provozovat živnostenskou činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence podle živnostenského zákona s výjimkou osoby, která vykonává pouze mzdovou agendu a toto ohlásila do Centrálního rejstříku povinných osob.
§ 7
Vymezení pojmů ke správnímu dozoru
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) příslušnou profesní komorou
1. Česká advokátní komora, je-li povinnou osobou advokát,
2. Notářská komora České republiky, je-li povinnou osobou notář,
3. Exekutorská komora České republiky, je-li povinnou osobou soudní exekutor,
4. Komora auditorů České republiky, je-li povinnou osobou auditor,
5. Komora daňových poradců České republiky, je-li povinnou osobou daňový poradce,
b) domovským členským státem členský stát,
1. v němž se nachází sídlo povinné osoby, nebo
2. v němž se nachází její ústředí, pokud povinná osoba nemá sídlo,
c) hostitelským členským státem členský stát jiný než domovský členský stát, ve kterém má povinná osoba provozovnu, dceřinou obchodní společnost nebo pobočku, nebo kde působí v rámci volného pohybu služeb prostřednictvím infrastruktury,
d) finančním sektorem úvěrové instituce a finanční instituce,
e) nefinančním sektorem povinné osoby s výjimkou finančních a úvěrových institucí,
f) chráněnou informací informace, na kterou se vztahuje výjimka podle čl. 70 odst. 2 nařízení 2024/1624.
§ 8
Vymezení pojmů k centrální evidenci účtů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) platebním účtem platební účet podle zákona o platebním styku a účet označený číslem IBAN nebo virtuálním číslem IBAN,
b) účtem kryptoaktiv účet kryptoaktiv podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113 ze dne 31. května 2023 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv a o změně směrnice (EU) 2015/849 (dále jen „nařízení 2023/1113“),
c) účtem cenných papírů účet vlastníka podle § 527 občanského zákoníku vedený v rámci centrální nebo samostatné evidence podle § 92 a 93 zákona o podnikání na kapitálovém trhu nebo obdobný účet vedený podle zahraničního práva.
§ 9
Vymezení pojmů k peněžní hotovosti
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) peněžní hotovostí
1. oběživo podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 ze dne 23. října 2018 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005 (dále jen „nařízení 2018/1672“),
2. převoditelný nástroj na doručitele podle nařízení 2018/1672,
3. komodita používaná jako vysoce likvidní prostředek k uchovávání hodnoty podle nařízení 2018/1672,
4. předplacená karta podle nařízení 2018/1672,
b) komoditou používanou jako vysoce likvidní prostředek k uchování hodnoty podle písmene a) bodu 3 také výrobek nebo polotovar, jiný než výrobek nebo polotovar podle přílohy I odst. 1. nařízení 2018/1672, který je z drahého kovu podle přílohy V nařízení 2024/1624.
Hlava III
Působnost
§ 10
Působnost Ministerstva financí
(1) Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“)
a) metodicky vede a koordinuje orgány veřejné moci vykonávající působnost podle tohoto zákona s výjimkou Finančního analytického úřadu (dále jen „Úřad“) při výkonu finanční zpravodajské působnosti podle zákona o Finančním analytickém úřadu,
b) koordinuje národní hodnocení rizik a zpracovává zprávu o národním hodnocení rizik,
c) předkládá zprávu o národním hodnocení rizik nebo její aktualizaci ke schválení vládě,
d) sleduje a vyhodnocuje plnění opatření stanovená akčním plánem,
e) zpracovává a zveřejňuje seznam významných veřejných funkcí podle nařízení 2024/1624, který zasílá
1. Evropské komisi (dále jen „Komise“), a
2. Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu zřízenému nařízením 2024/1620.
(2) Ministerstvo může výkonem působnosti podle odstavce 1 písm. b) až e) pověřit Úřad. Pověřením nelze zasahovat do výkonu působnosti Finanční zpravodajské jednotky podle zákona o Finančním analytickém úřadu.
§ 11
Působnost dalších orgánů veřejné moci
Působnost podle tohoto zákona vykonávají rovněž
a) Finanční zpravodajská jednotka při výkonu finanční zpravodajské působnosti podle zákona o Finančním analytickém úřadu,
b) orgány dozoru podle části třetí,
c) celní úřady podle části šesté hlavy I a II,
d) Policie České republiky podle části šesté hlavy I,
e) finanční úřady podle části šesté hlavy II,
f) Česká národní banka při vedení centrální evidence účtů,
g) Český úřad zeměměřický a katastrální při vedení jednotného přístupového místa k informacím o nemovité věci (dále jen „jednotné přístupové místo“).
ČÁST DRUHÁ
POVINNOSTI POVINNÝCH OSOB
Hlava I
Obecná ustanovení
§ 12
Kontaktní osoba pro Finanční zpravodajskou jednotku
(1) Povinná osoba může Finanční zpravodajské jednotce ohlásit pro jeden druh povinné osoby podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu prostřednictvím centrálního rejstříku povinných osob nebo elektronicky způsobem, který stanoví Finanční zpravodajská jednotka, až 5 kontaktních osob pro Finanční zpravodajskou jednotku v rozsahu jména a příjmení a údajů podle § 139 písm. e).
(2) Kontaktní osoba povinné osoby pro Finanční zpravodajskou jednotku zajišťuje průběžný kontakt povinné osoby s Finanční zpravodajskou jednotkou alespoň v provozní době povinné osoby a v době, kdy povinná osoba provádí transakce. Povinnosti pracovníka pro dodržování předpisů tímto nejsou dotčeny.
(3) Způsob elektronického podání zveřejní Finanční zpravodajská jednotka způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 13
Bezúhonnost
Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro relevantní trestný čin, nebo na niž se ve vztahu k takovému trestnému činu hledí, jako by odsouzena nebyla.
§ 14
Prokazování bezúhonnosti
(1) Bezúhonnost podle tohoto zákona se prokazuje výpisem z rejstříku trestů podle zákona o rejstříku trestů a evidenci přestupků.
(2) Za účelem prokázání bezúhonnosti dále předloží fyzická osoba doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů vydaný státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce; fyzická osoba, která je státním příslušníkem jiného státu než České republiky, předloží i doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů vydaný státem, jehož je státním příslušníkem. Místo dokladu podle věty první může fyzická osoba za účelem prokázání bezúhonnosti předložit výpis z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů těchto států.
(3) Za účelem prokázání bezúhonnosti dále předloží právnická osoba doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů vydaný cizím státem, ve kterém má nebo v posledních 3 letech měla sídlo nebo provozovala svoji činnost.
(4) Výpisy nebo doklady dokládající splnění podmínky bezúhonnosti nesmějí být starší než 3 měsíce.
(5) Nevydává-li stát doklady podle odstavců 2 a 3, doloží se bezúhonnost čestným prohlášením.
§ 15
Povinnosti ve vztahu k boji proti financování šíření zbraní hromadného ničení
Na povinné osoby se ve vztahu k boji proti financování šíření zbraní hromadného ničení vztahují stejné povinnosti jako ve vztahu k boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
§ 16
Povinnost odložení provedení hloubkové kontroly klienta
(1) Povinná osoba odloží provedení hloubkové kontroly klienta nebo jejího opatření, jestliže
a) obdržela pokyn k odložení provedení hloubkové kontroly klienta podle zákona o Finančním analytickém úřadu, nebo
b) by toto provedení mohlo vést ke zmaření nebo ohrožení provedení operativní finanční analýzy do doby, než tyto skutečnosti pominou.
(2) Povinná osoba bezodkladně informuje Finanční zpravodajskou jednotku o odložení provedení hloubkové kontroly klienta nebo jejího opatření podle odstavce 1 písm. b) a sdělí důvody tohoto odložení.
§ 17
Ostatní povinnosti
Povinná osoba má povinnost
a) uchovávat údaje podle čl. 77 odst. 1 nařízení 2024/1624 po dobu 10 let ode dne ukončení obchodního vztahu, provedení příležitostné transakce nebo jejich odmítnutí,
b) zohlednit ve vnitřních strategiích, postupech a kontrolách podle čl. 9 odst. 1 nařízení 2024/1624 také postupy pro provádění pokynů Finanční zpravodajské jednotky podle zákona o Finančním analytickém úřadu.
Hlava II
Povinnosti některých povinných osob
Díl 1
Zvláštní požadavky na bezúhonnost, bezdlužnost a kvalifikaci
§ 18
Podmínka bezúhonnosti některých osob
(1) Skutečný majitel a člen vrcholného vedení povinné osoby podle čl. 3 bodu 3 písm. a), d) až f) a h) až o) nařízení 2024/1624 musejí být bezúhonní.
(2) Pokud přestane skutečný majitel nebo člen vrcholného vedení povinné osoby podle odstavce 1 splňovat podmínku bezúhonnosti, vynaloží povinná osoba veškeré úsilí, které po ní lze rozumně požadovat, k tomu, aby byl tento protiprávní stav bezodkladně odstraněn.
(3) Pokud i přes postup podle odstavce 2 skutečný majitel nebo člen vrcholného vedení nejsou bezúhonní, informuje o tom povinná osoba orgán dozoru do 90 dnů ode dne, kdy došlo ke ztrátě bezúhonnosti.
§ 19
Podmínka dobré pověsti a kvalifikace některých osob
(1) Skutečný majitel a člen vrcholného vedení provozovny poskytující proplácení šeků, poskytovatele služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti, provozovatele hazardních her a finanční holdingové společnosti se smíšenou činností musejí mít dobrou pověst. Člen vrcholného vedení této povinné osoby musí mít nezbytné znalosti a zkušenosti pro výkon své funkce.
(2) Pokud přestane skutečný majitel nebo člen vrcholného vedení povinné osoby podle odstavce 1 splňovat požadavek dobré pověsti nebo pokud člen vrcholného vedení nemá nezbytné znalosti a zkušenosti pro výkon své funkce, povinná osoba vynaloží veškeré úsilí, které po ní lze rozumně požadovat, k tomu, aby byl tento protiprávní stav bezodkladně odstraněn.
(3) Dobrou pověst má osoba, pokud
a) je bezúhonná,
b) je bezdlužná,
c) nebyla v posledních 5 letech statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo zástupcem právnické osoby ve statutárním orgánu právnické osoby, o jejímž úpadku bylo pravomocně rozhodnuto v insolvenčním řízení,
d) není subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.
(4) Osoba má pro účely tohoto zákona nezbytné znalosti, pokud dosáhla alespoň středoškolského vzdělání a
a) složila zvláštní část úřednické zkoušky pro obor státní služby, který souvisí s opatřeními proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
b) je proškolena v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo
c) seznámila se s dokumenty, které za tímto účelem zveřejnil orgán dozoru způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5) Osoba má pro účely tohoto zákona nezbytné zkušenosti, pokud má alespoň 1 rok praxe související s problematikou činnosti povinné osoby.
(6) Povinná osoba informuje orgán dozoru o tom, že skutečný majitel nebo člen vrcholného vedení nesplňují požadavky podle odstavce 1, do 90 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala, pokud do této doby nedošlo k nápravě.
§ 20
Bezdlužnost
Za bezdlužnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nemá evidován nedoplatek
a) u orgánu dozoru, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,
b) u orgánů Finanční správy České republiky, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,
c) u orgánů Celní správy České republiky, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,
d) na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a
e) na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou nedoplatku, u kterého bylo povoleno splácení ve splátkách, a není v prodlení se splácením splátek.
§ 21
Zvláštní ustanovení o bezúhonnosti a bezdlužnosti skutečného majitele a člena vrcholného vedení provozovatele hazardních her
Při posuzování bezúhonnosti a bezdlužnosti skutečného majitele a člena vrcholného vedení provozovatele hazardních her se zákon o hazardních hrách použije obdobně.
Díl 2
Povinnosti jednotlivých druhů povinných osob
§ 22
Výjimky z nařízení
Povinnosti povinné osoby podle nařízení 2024/1624 a tohoto zákona nemusí plnit povinná osoba v rozsahu, ve kterém
a) je provozovatelem loterie nebo binga, které nejsou provozovány dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, provozovatelem tomboly nebo provozovatelem turnaje malého rozsahu,
b) je profesionálním fotbalovým klubem, který není a v předešlém ročníku národní fotbalové ligy nebyl vybraným profesionálním fotbalovým klubem nebo nevlastní nebo neřídí právnickou osobu, která je nebo v předešlém ročníku národní fotbalové ligy byla vybraným profesionálním fotbalovým klubem,
c) vykonává vyňatou finanční činnost.
§ 23
Ústřední kontaktní místo
(1) Příslušný orgán dozoru může opatřením obecné povahy nebo rozhodnutím uložit povinnost zřídit ústřední kontaktní místo povinné osobě, která má ústředí mimo Českou republiku, pokud tato osoba v rámci volného pohybu služeb prostřednictvím zprostředkovatele, obchodního zástupce nebo provozovny jiné než pobočka, včetně případů, kdy je činnost prováděna na základě oprávnění získaného podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu, vykonává činnost
a) vydavatele elektronických peněz podle zákona o platebním styku,
b) poskytovatele platebních služeb podle zákona o platebním styku, nebo
c) poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy.
(2) Ústřední kontaktní místo je zřízeno oznámením příslušnému orgánu dozoru, které musí povinná osoba učinit do 14 dnů ode dne, kdy se na ni začne vztahovat povinnost zřídit ústřední kontaktní místo podle odstavce 1.
(3) Ústřední kontaktní místo
a) zajišťuje jménem povinné osoby dodržování povinností podle tohoto zákona, nařízení 2023/1113 a nařízení 2024/1624,
b) usnadňuje dozor vykonávaný orgánem dozoru.
§ 24
Poskytování záznamů o transakcích orgánu činnému v trestním řízení
Záznamy o transakcích musí na žádost orgánu činného v trestním řízení poskytovat v elektronickém strukturovaném formátu a technickým prostředkem stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie přijatým podle čl. 6a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1153 ze dne 20. června 2019 o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů a o zrušení rozhodnutí Rady 2000/642/SVV, v platném znění,
a) finanční instituce,
b) úvěrová instituce.
§ 25
Zvláštní ustanovení o informování prostřednictvím příslušné profesní komory
(1) Advokát, notář, soudní exekutor, auditor nebo daňový poradce podává oznámení podezření podle čl. 69 odst. 1 písm. a) nařízení 2024/1624 prostřednictvím příslušné profesní komory.
(2) Advokát, notář a soudní exekutor poskytuje informace vyžádané Finanční zpravodajskou jednotkou podle čl. 69 odst. 1 písm. b) nařízení 2024/1624 prostřednictvím příslušné profesní komory.
§ 26
Povinnosti národních povinných osob
(1) Povinná osoba podle § 4 písm. b) a e) až g) musí plnit všechny povinnosti podle nařízení 2023/1113, nařízení 2024/1624 a tohoto zákona jako povinná osoba podle čl. 3 bodu 3 písm. e) nařízení 2024/1624.
(2) Česká národní banka musí plnit povinnosti podle nařízení 2024/1624 a tohoto zákona v rozsahu povinností pro úvěrové instituce při vedení účtů a poskytování bankovních služeb. Tyto povinnosti nemusí plnit při vedení účtů, které vede povinně podle zákona o rozpočtových pravidlech, a při poskytování bankovních služeb s těmito účty souvisejících.
(3) Povinná osoba podle § 4 písm. e), která je zapsaná do centrálního rejstříku povinných osob, má povinnost do centrálního rejstříku povinných osob nahlásit také registrační značku dopravního prostředku, kterým převáží peněžní hotovost na pozemní komunikaci, změnu této registrační značky, nebo registrační značku dopravního prostředku z centrálního rejstříku povinných osob odhlásit, jestliže jej k těmto účelům již nevyužívá.
§ 27
Povinnosti insolvenčních a restrukturalizačních správců
Insolvenční správce a restrukturalizační správce mají jako povinná osoba pouze povinnost
a) podávat oznámení a poskytovat informace podle čl. 69 nařízení 2024/1624,
b) zdržet se provedení transakce a plnit pokyny Finanční zpravodajské jednotky podle čl. 71 nařízení 2024/1624,
c) mlčenlivosti podle čl. 73 nařízení 2024/1624,
d) ustanovit pracovníka pro dodržování předpisů,
e) ohlašovat identifikační údaje a jejich změnu podle § 142,
f) zajistit, aby skutečným majitelem a členem vrcholného vedení byla pouze osoba splňující podmínku bezúhonnosti podle § 13.
§ 28
Povinnosti národního správce rejstříku obchodování s povolenkami
Povinná osoba podle § 4 písm. h) má jako povinná osoba pouze povinnost podle § 62 tohoto zákona a čl. 11 odst. 1, odstavce 2 čtvrtého pododstavce a odstavce 4, čl. 12, 14, 15, čl. 69 odst. 1 a 7, čl. 72, 73 a 78 nařízení 2024/1624.
Hlava III
Registrace povinných osob
Díl 1
Zapisované povinné osoby
§ 29
Zapisovaná činnost
(1) Osoba může vykonávat zapisovanou činnost soustavně, samostatně, na vlastní účet a odpovědnost a za účelem dosažení zisku, pokud
a) je bezúhonná,
b) je oprávněna tuto činnost vykonávat podle jiného právního předpisu,
c) je zapsána v centrálním rejstříku povinných osob.
(2) Zapisovanou činností je
a) zprostředkovávání transakcí s nemovitou věcí včetně pronájmu nemovité věci, pokud výše měsíčního nájmu je částka odpovídající alespoň 10 000 EUR a pokud tuto činnost nevykonává realitní zprostředkovatel, advokát, soudní exekutor, insolvenční správce nebo osoba oprávněná poskytovat služby pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti,
b) obchodování s nemovitými věcmi,
c) obchodování s drahými kovy a kameny,
d) obchodování se zbožím vysoké hodnoty,
e) obchodování nebo zprostředkovávání obchodu s kulturními statky, jestliže hodnota transakce nebo souvisejících transakcí činí nejméně 10 000 EUR,
f) provádění veřejné dražby, pokud se draží nemovitá věc, zboží vysoké hodnoty, drahé kovy a kameny nebo kulturní statky,
g) zprostředkování hypotečních úvěrů, pokud není prováděno úvěrovou institucí, finanční institucí nebo zprostředkovatelem úvěrů provádějícím činnosti, za něž je odpovědný jeden nebo více věřitelů nebo zprostředkovatelů úvěrů,
h) činnost provozovatele investiční migrace,
i) činnost nefinanční holdingové společnosti se smíšenou činností,
S účinností od: 10. července 2029
j) činnost fotbalového agenta,
Konec účinnostního bloku s účinností od: 10. července 2029
S účinností od: 10. července 2029
k) činnost vybraného profesionálního fotbalového klubu,
Konec účinnostního bloku s účinností od: 10. července 2029
S účinností od: 10. července 2029
l) činnost právnické osoby spočívající ve vlastnění nebo řízení vybraného profesionálního fotbalového klubu,
Konec účinnostního bloku s účinností od: 10. července 2029
m) poskytování služby převozu peněžní hotovosti,
n) skladování při obchodování s kulturními statky, které je prováděno ve svobodných pásmech a celních skladech, jestliže hodnota transakce nebo souvisejících transakcí činí částku odpovídající alespoň 10 000 EUR,
o) skladování nebo zprostředkování při obchodování se zbožím vysoké hodnoty, které je prováděno ve svobodných pásmech a celních skladech, jestliže hodnota transakce nebo souvisejících transakcí činí částku odpovídající alespoň 10 000 EUR,
p) přejímání dluhu za úplatu nebo postupování pohledávky za úplatu v rámci podnikatelské činnosti nebo obchodování s nimi,
q) poskytování jiného než spotřebitelského úvěru, spočívající v poskytování úvěrů, úvěrových smluv týkajících se nemovitého majetku nebo činnost spočívající ve financování obchodních transakcí,
r) poskytování finančního pronájmu (finančního leasingu), který není spotřebitelským úvěrem,
s) poskytování záruk nebo jiných závazků k zajištění splnění peněžitých dluhů třetích osob,
t) poskytování poradenství pro podniky ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie a v souvisejících otázkách a poradenství a služby v oblasti fúzí a koupě podniků, pokud tak nečiní advokát, auditor nebo daňový poradce,
u) zprostředkování uzavření smlouvy, jejímž předmětem je poskytnutí peněžních prostředků nebo jiného financování,
v) úschova cenností v souhrnné hodnotě alespoň 10 000 EUR, pokud tak nečiní advokát, notář nebo centrální depozitář,
w) pronájem bezpečnostní schránky,
x) poskytování služeb spočívajících v zajišťování nebo uskutečňování nabytí, převodu nebo držby podílů, akcií nebo jiných majetkových účastí v právnických osobách jménem nebo na účet jiné osoby,
y) činnost finanční holdingové společnosti,
z) činnost zprostředkovatele skupinového financování.
(3) Zapisovanou činností není činnost podle odstavce 2 písm. p) až z), pokud jí vykonává
a) úvěrová instituce nebo
b) finanční instituce na základě povolení, licence, registrace nebo schválení České národní banky nebo obdobného oprávnění k působení na území České republiky uděleného zahraničním orgánem a nad kterou vykonává Česká národní banka dohled podle jiného právního předpisu.
§ 30
Zápis do centrálního rejstříku povinných osob
(1) Příslušný orgán dozoru zapíše osobu, která chce vykonávat zapisovanou činnost, na její žádost do centrálního rejstříku povinných osob do 30 dnů, pokud jsou osoba, její skutečný majitel a člen vrcholného vedení bezúhonní. Zapíše-li orgán dozoru žadatele do centrálního rejstříku povinných osob, rozhodnutí se písemně nevyhotovuje.
(2) Žádost vedle obecných náležitostí podání obsahuje
a) zapisovanou činnost,
b) údaje o skutečném majiteli podle § 139 písm. b), a
c) údaje o členovi vrcholného vedení podle § 139 písm. c).
(3) Žádost nemusí obsahovat údaje, které lze zjistit z evidencí, do nichž má orgán dozoru zřízen přístup.
(4) Žádost lze podat pouze elektronicky.
(5) Žádost nelze učinit prostřednictvím veřejné datové sítě na adresu elektronické pošty orgánu dozoru.
§ 31
Vyškrtnutí z centrálního rejstříku povinných osob
(1) Příslušný orgán dozoru vyškrtne z centrálního rejstříku povinných osob osobu,
a) která o vyškrtnutí požádala, pokud ode dne zápisu do rejstříku uplynulo alespoň 6 měsíců,
b) která přestala splňovat podmínku podle § 29 odst. 1 písm. a) nebo b),
c) pokud ve stanovené lhůtě nesplní nápravné opatření jí uložené k obnovení naplnění podmínky bezúhonnosti,
d) pokud povinná osoba nebo její skutečný majitel nesplní povinnost jim uloženou podle § 235 odst. 4,
e) pokud nesplní povinnost podle § 235 odst. 5.
(2) Rozhodnutí o vyškrtnutí z centrálního rejstříku povinných osob podle odstavce 1 písm. a) může být prvním úkonem příslušného orgánu dozoru v řízení.
S účinností od: 10. července 2029
§ 32
Zvláštní ustanovení o dokončení ročníku nejvyšší fotbalové soutěže
(1) Orgán dozoru vyškrtne z centrálního rejstříku povinných osob vybraný profesionální fotbalový klub, který přestane splňovat podmínku podle § 29 odst. 1 písm. a) nebo b), až po skončení jeho účasti v probíhajícím ročníku nejvyšší fotbalové ligy.
(2) Informaci o tom, že profesionální fotbalový klub přestal splňovat podmínku podle § 29 odst. 1 písm. a) nebo b), zveřejní orgán dozoru v centrálním rejstříku povinných osob.
Konec účinnostního bloku s účinností od: 10. července 2029
§ 33
Doba pro zpracovávání informací
Orgán dozoru uchovává informace získané za účelem zápisu do centrálního rejstříku povinných osob po dobu 5 let ode dne, kdy osoba byla z rejstříku vyškrtnuta.
Díl 2
Povolení činnosti některých povinných osob
Oddíl 1
Povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem
§ 34
Podmínky poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem
(1) Osoba může poskytovat služby spojené s virtuálním aktivem, které nepodléhají povolení podle nařízení 2023/1114, soustavně, samostatně, na vlastní účet a odpovědnost a za účelem dosažení zisku, pokud je
a) držitelem povolení podle odstavce 2, nebo
b) poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy podle nařízení 2023/1114.
(2) Povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem vydá příslušný orgán dozoru na žádost do 120 dnů ode dne jejího podání, pokud
a) žadatel splňuje podmínku spolehlivosti podle § 38,
b) žadatel poskytne příslušnému orgánu dozoru jistotu ve výši 250 000 Kč a
c) příslušný orgán dozoru nemá pochybnosti o správnosti informací a dokumentů zaslaných podle § 35 odst. 1 a 2 a § 41.
(3) Podmínky spolehlivosti musejí být splňovány po celou dobu trvání povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem.
§ 35
Žádost o povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem
(1) Žádost o vydání povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahuje
a) informaci o
1. rozsahu činnosti v oblasti poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem,
2. státu, ve kterém bude činnost v oblasti poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem vykonávána,
3. všech internetových stránkách, které budou využívány pro činnost v oblasti poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem, a
4. všech platebních účtech, které budou využívány pro činnost v oblasti poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem,
b) v rozsahu podle § 140 identifikační údaje
1. žadatele a
2. pracovníka pro dodržování předpisů,
c) v případě, kdy je žadatel právnickou osobou, v rozsahu podle § 140 identifikační údaje
1. člena vrcholného vedení a
2. skutečného majitele žadatele.
(2) K žádosti o vydání povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem žadatel dále přiloží
a) potvrzení prokazující spolehlivost,
b) potvrzení nebo jiný obdobný doklad prokazující, že je majitelem platebního účtu nebo osobou oprávněnou nakládat s prostředky na platebním účtu, pokud je účet uvedený v žádosti podle odstavce 1 písm. a) bodu 4 veden úvěrovou nebo finanční institucí usazenou mimo členský stát,
c) popis
1. vnitřních strategií, postupů a kontrol podle čl. 9 nařízení 2024/1624,
2. technologických a organizačních prostředků používaných k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem a popis bezpečnostních opatření k ochraně prostředků klienta v souvislosti s poskytováním těchto služeb a
3. obchodního plánu žadatele, včetně informací o poskytovaných službách.
(3) Žádost o vydání povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem a její přílohy se podávají příslušnému orgánu dozoru prostřednictvím datové schránky ve stanoveném formátu a struktuře.
(4) Žádost nemusí obsahovat údaje, které lze zjistit z evidencí, do nichž má orgán dozoru přístup.
Oddíl 2
Povolení k poskytování služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti
§ 36
Podmínky poskytování služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti
(1) Osoba může vykonávat činnost poskytovatele služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti soustavně, samostatně, na vlastní účet a odpovědnost a za účelem dosažení zisku, pokud je
a) držitelem povolení k poskytování služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti,
b) investiční společností podle § 11 odst. 6 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, nebo
c) jinou povinnou osobou, která je oprávněna na základě povolení obhospodařovat majetek zákazníka, je-li jeho součástí investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání.
(2) Povolení k poskytování služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti vydává příslušný orgán dozoru na žádost do 120 dnů ode dne jejího podání, pokud
a) je žadatel, člen vrcholného vedení a skutečný majitel žadatele spolehlivý podle § 38,
b) žadatel poskytne příslušnému orgánu dozoru jistotu ve výši 250 000 Kč, a
c) příslušný orgán dozoru nemá pochybnosti o správnosti informací a dokumentů zaslaných podle § 37 odst. 1 a 2 a § 41.
(3) Podmínky spolehlivosti musejí být splňovány po celou dobu trvání povolení k poskytování služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti.
§ 37
Žádost o povolení pro poskytování služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti
(1) Žádost o vydání povolení k poskytování služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti vedle obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje
a) informaci o
1. rozsahu činnosti v oblasti poskytování služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti,
2. všech platebních účtech, které budou využívány pro činnost v oblasti poskytování služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti,
3. všech adresách, které budou využívány k poskytnutí služby podle čl. 2 odst. 1 bodu 11 písm. c) nařízení 2024/1624, pokud o povolení poskytovat tyto služby žádá,
b) v rozsahu podle § 140 identifikační údaje
1. žadatele a
2. pracovníka pro dodržování předpisů,
c) v případě, kdy je žadatel právnickou osobou, v rozsahu podle § 140 identifikační údaje
1. člena vrcholného vedení,
2. skutečného majitele žadatele.
(2) K žádosti o vydání povolení k poskytování služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti žadatel dále přiloží
a) dokumenty prokazující spolehlivost,
b) potvrzení nebo jiný obdobný doklad prokazující, že je majitelem platebního účtu nebo osobou oprávněnou nakládat s prostředky na platebním účtu, pokud je účet uvedený v žádosti podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 veden úvěrovou nebo finanční institucí usazenou mimo členský stát,
c) doklad prokazující oprávnění žadatele užívat prostory na všech adresách uvedených v žádosti podle odstavce 1 písm. a) bodu 3,
d) popis
1. vnitřních strategií, postupů a kontrol podle čl. 9 nařízení 2024/1624,
2. obchodního plánu žadatele, včetně informací o poskytovaných službách.
(3) Žádost o vydání povolení k poskytování služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti a její přílohy se podávají příslušnému orgánu dozoru prostřednictvím datové schránky ve stanoveném formátu a struktuře.
(4) Žádost nemusí obsahovat údaje, které lze zjistit z evidencí, do nichž má orgán dozoru zřízen přístup.
Oddíl 3
Společná ustanovení k povolení
§ 38
Spolehlivost
(1) Spolehlivou pro účely vydání povolení podle tohoto dílu je osoba,
a) která má dobrou pověst podle § 19 odst. 3,
b) která v posledních 3 letech neporušila závažným způsobem daňové předpisy, tento zákon nebo jiný právní předpis upravující opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, zákon upravující evidenci skutečných majitelů nebo zákon upravující provádění mezinárodních sankcí a
c) je-li právnickou osobou, jejíž skutečný majitel a členové jejího vrcholného vedení, kteří nejsou zaměstnanci této osoby, splňují podmínky podle písmen a) a b).
(2) Pokud právnická osoba pozbyla spolehlivost, hledí se pro účely posouzení splnění podmínky spolehlivosti pro vydání povolení podle tohoto oddílu na osobu, která byla v době porušení kritérií spolehlivosti skutečným majitelem této právnické osoby, a na osobu, která byla v době tohoto porušení v této právnické osobě členem vrcholného vedení, jako by tyto osoby kritéria spolehlivosti také porušily.
§ 39
Jistota
(1) Jistota podle § 34 odst. 2 písm. b) a § 36 odst. 2 písm. b) musí být žadatelem složena bezhotovostním převodem z účtu žadatele nebo osoby oprávněné jednat za žadatele na zvláštní platební účet příslušného orgánu dozoru nejpozději v den podání žádosti o povolení podle tohoto oddílu.
(2) Pokud není jistota složena ve lhůtě nebo způsobem podle odstavce 1 anebo v plné výši, řízení o vydání povolení podle tohoto dílu se zastavuje. O zastavení řízení příslušný orgán dozoru nevydává usnesení, ale žadatele o této skutečnosti pouze vyrozumí.
(3) Identifikátor zvláštního platebního účtu pro složení jistoty zveřejní příslušný orgán dozoru způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Náklady spojené se složením jistoty nese v plné výši osoba, která jistotu složila.
(5) Pro správu placení jistoty se použije daňový řád přiměřeně.
§ 40
Použití jistoty
(1) Dojde-li k pravomocnému zrušení nebo k zániku povolení podle tohoto dílu, nebo pokud příslušný orgán dozoru pravomocně nevyhoví žádosti nebo je řízení o povolení podle tohoto dílu zastaveno, stává se jistota přeplatkem osoby, která ji složila. Tento přeplatek se stane vratitelným nejdříve po uplynutí 90 dnů ode dne jeho vzniku. Příslušný orgán dozoru vrátí vratitelný přeplatek pouze na žádost žadatele nebo osoby, které bylo uděleno povolení podle § 34 odst. 1 nebo povolení podle § 36 odst. 1, nebo jejího právního nástupce, a to na účet vedený
a) bankou,
b) spořitelním a úvěrním družstvem,
c) zahraniční bankou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo
d) zahraniční bankou se sídlem v jiném než členském státě, pokud vykonává činnost na území členského státu, prostřednictvím své pobočky.
(2) Lhůta podle odstavce 1 neběží po dobu, kdy je
a) příslušným orgánem dozoru vedeno řízení,
1. jehož výsledkem může být rozhodnutí o uložení pokuty nebo propadnutí náhradní hodnoty a
2. které bylo zahájeno nejpozději do 90 dnů ode dne zániku nebo pravomocného zrušení povolení podle tohoto oddílu,
b) správcem daně vedeno řízení,
1. jehož výsledkem může být rozhodnutí o stanovení daně,
2. které bylo zahájeno nejpozději do 90 dnů ode dne zániku nebo pravomocného zrušení povolení podle tohoto oddílu a
3. jehož zahájení správce daně včas oznámí příslušnému orgánu dozoru; správce daně je povinen oznámit příslušnému orgánu dozoru ukončení takového řízení.
§ 41
Součinnost třetích osob
(1) Žadatel o povolení podle tohoto dílu, který je právnickou osobou, zajistí, aby příslušnému orgánu dozoru zaslal čestné prohlášení
a) manažer pro dodržování předpisů,
b) pracovník pro dodržování předpisů,
c) skutečný majitel.
(2) V čestném prohlášení podle odstavce 1 se uvede postavení osoby podle odstavce 1 a identifikační údaje žadatele o povolení podle § 140.
(3) Čestné prohlášení zašle osoba podle odstavce 1 příslušnému orgánu dozoru prostřednictvím své datové schránky nebo v listinné podobě s úředně ověřeným podpisem nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení.
(4) Osoba, která je držitelem povolení podle tohoto dílu, zajistí zaslání čestného prohlášení při změně osoby v roli podle odstavce 1 do 15 dnů ode dne, kdy tato změna nastala; z čestného prohlášení musí být zřejmé, k jakému povolení se vztahuje.
(5) Pokud není splněna povinnost podle odstavce 1 a 2 ve lhůtě a způsobem podle odstavce 3, řízení o vydání povolení podle tohoto dílu se zastavuje. O zastavení řízení příslušný orgán dozoru nevydává usnesení, ale žadatele o této skutečnosti pouze vyrozumí.
§ 42
Udělení povolení
(1) Povolení podle tohoto dílu je příslušným orgánem dozoru žadateli uděleno zápisem do centrálního rejstříku povinných osob, pokud
a) žadatel o vydání povolení splnil podmínky pro udělení povolení, nebo
b) marně uplyne lhůta pro vydání povolení podle § 34 odst. 2 nebo § 36 odst. 2.
(2) O udělení povolení podle odstavce 1 příslušný orgán dozoru vhodným způsobem vyrozumí žadatele.
(3) Příslušný orgán dozoru zapíše do centrálního rejstříku povinných osob informaci o
a) všech platebních účtech uvedených v žádosti podle § 35 odst. 1 písm. a) bodu 4,
b) všech adresách uvedených v žádosti podle § 37 odst. 1 písm. a) bodu 3,
c) změně informace podle písmene a) nebo b).
(4) Příslušný orgán dozoru do centrálního rejstříku povinných osob zapíše informaci, že povolení bylo zrušeno nebo že zaniklo.
(5) O udělení povolení podle tohoto dílu se písemné rozhodnutí nevyhotovuje.
§ 43
Zrušení povolení
(1) Příslušný orgán dozoru zruší povolení podle tohoto dílu na žádost osoby, které bylo vydáno.
(2) Příslušný orgán dozoru zruší vydané povolení, pokud osoba, které bylo vydáno povolení podle tohoto dílu, nezajistí nápravu do 30 dnů ode dne, kdy
a) přestala splňovat podmínku spolehlivosti,
b) nastala změna, která nebyla ohlášena podle § 41 odst. 4 nebo 45.
(3) Příslušný orgán dozoru zruší povolení vydané podle tohoto dílu, pokud zjistí, že osoba, které bylo vydáno povolení, nevykonávala po dobu 2 let povolenou činnost.
(4) Vydání rozhodnutí o zrušení povolení může být prvním úkonem příslušného orgánu dozoru v řízení.
§ 44
Zánik povolení
(1) Povolení podle tohoto dílu zaniká
a) výmazem právnické osoby, která je jeho držitelem, z obchodního nebo jiného rejstříku,
b) smrtí fyzické osoby, která je jeho držitelem, nebo
c) pravomocným zjištěním úpadku právnické nebo fyzické osoby, která je jeho držitelem.
(2) Při zániku právnické osoby nebo smrti fyzické osoby nepřechází povolení podle tohoto dílu na jejího právního nástupce.
§ 45
Ohlašování změn majících vztah k povolení
Osoba, která je držitelem povolení podle tohoto dílu, do 30 dnů ode dne, kdy nastala změna obsahu informace nebo dokumentu mající vztah k povolení vydanému podle tohoto dílu zašle příslušnému orgánu dozoru prostřednictvím datové schránky
a) změnu
1. obsahu informace podle § 35 odst. 1 nebo § 37 odst. 1,
2. změnu popisu podle § 35 odst. 2 písm. c) nebo § 37 odst. 2 písm. d) a
b) potvrzení nebo obdobný dokument podle § 35 odst. 2 písm. a) a b) a § 37 odst. 2 písm. a) až c), pokud došlo ke změně jimi prokazované skutečnosti.
ČÁST TŘETÍ
SPRÁVNÍ DOZOR A SPOLUPRÁCE
Hlava I
Správní dozor
Díl 1
Orgány dozoru a koordinace
Oddíl 1
Orgány dozoru
§ 46
Obecný orgán dozoru
Správní dozor nad dodržováním tohoto zákona, nařízení 2023/1113, nařízení 2024/1624 a technických norem vykonává orgán dozoru, kterým je Úřad, s výjimkou správního dozoru nad
a) povinnou osobou vykonávaného orgánem dozoru podle § 47,
b) orgánem dozoru podle § 51,
c) dodržováním povinností při převozu peněžní hotovosti,
d) dodržováním omezení velkých hotovostních plateb u osoby, která není povinnou osobou,
e) dodržováním povinností podle kapitoly IV nařízení 2024/1624.
§ 47
Orgán dozoru nad povinnou osobou
(1) Správní dozor nad dodržováním tohoto zákona, nařízení 2023/1113, nařízení 2024/1624 a technických norem povinnou osobou, s výjimkou dohledu nad dodržováním povinností podle kapitoly IV nařízení 2024/1624, vykonává orgán dozoru, kterým je Česká národní banka, u
a) úvěrové instituce,
b) finanční instituce, která vykonává činnost finanční instituce na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky nebo obdobného oprávnění k působení na území České republiky uděleného zahraničním orgánem a nad kterou vykonává Česká národní banka dohled podle jiného právního předpisu,
c) poskytovatele služeb skupinového financování,
d) zprostředkovatele při zprostředkování spotřebitelského úvěru na bydlení podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr neuvedeného v písmenech a) nebo b), s výjimkou zprostředkovatele úvěru provádějícího činnosti, za které je odpovědný jeden nebo více věřitelů nebo zprostředkovatelů úvěru.
(2) Správní dozor nad dodržováním tohoto zákona, nařízení 2024/1624 a technických norem povinnou osobou, s výjimkou dohledu nad dodržováním povinností podle kapitoly IV nařízení 2024/1624, vykonává orgán dozoru, kterým je
a) celní úřad u
1. provozovatele hazardních her,
2. osoby skladující kulturní statky nebo zboží vysoké hodnoty, ve svobodném pásmu nebo celním skladu, jestliže hodnota transakce nebo souvisejících transakcí činí alespoň 10 000 EUR,
3. osoby, která v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje služby převozu peněžní hotovosti na vlastní účet a vlastní odpovědnost,
b) Česká obchodní inspekce u povinné osoby podle čl. 3 odst. 3 písm. e), f), i) a j) nařízení 2024/1624, a s výjimkou povinné osoby podle písmene a) bodu 2,
c) Komora auditorů České republiky u auditora,
d) Komora daňových poradců České republiky u daňového poradce,
e) Notářská komora České republiky u notáře,
f) Česká advokátní komora u advokáta,
g) Exekutorská komora České republiky u soudního exekutora.
(3) Za orgán dozoru se považuje také Generální ředitelství cel, pokud tento zákon stanoví, že vykonává působnost orgánu dozoru.
§ 48
Výjimka z působnosti orgánu dozoru
(1) Orgán dozoru nevykonává správní dozor nad povinnou osobou
a) v rozsahu, v jakém nad ní vykonává dozor Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu,
b) neusazenou v České republice s výjimkou
1. provozovatele hazardních her,
2. povinné osoby v rozsahu, v jakém vykonává činnost podle § 49 odst. 1 v České republice,
3. provozovny úvěrové instituce nebo finanční instituce.
(2) Pokud je osoba povinnou osobou na základě více oprávnění nebo v souvislosti s výkonem více činností, vykonává orgán dozoru správní dozor pouze v rozsahu povinností souvisejících s oprávněním nebo činností, ve vztahu k nimž je příslušný k výkonu správního dozoru.
§ 49
Orgán dozoru nad formami infrastruktury některých zprostředkovatelů působících v rámci volného pohybu služeb
(1) Správní dozor nad dodržováním tohoto zákona, nařízení 2023/1113, nařízení 2024/1624 a technických norem vykonává orgán dozoru podle § 47 odst. 1 nad povinnou osobou, jejíž sídlo je mimo Českou republiku a která v rámci volného pohybu služeb prostřednictvím zástupců, distributorů nebo jiných druhů infrastruktury, včetně případů, kdy je činnost prováděna na základě povolení k poskytování platebních služeb nebo povolení podle nařízení 2023/1114 získaného v jiném členském státě, v České republice
a) vydává elektronické peníze,
b) poskytuje platební služby, nebo
c) poskytuje služby související s kryptoaktivy.
(2) Orgán dozoru podle § 47 odst. 1 nevykonává správní dozor podle odstavce 1, pokud
a) nejsou splněny podmínky stanovené technickou normou a
b) oznámí orgánu dozoru členského státu, v němž se nachází sídlo povinné osoby, že s ohledem na omezenou infrastrukturu dané povinné osoby v České republice vykonává dohled orgán dozoru členského státu, v němž se nachází ústředí povinné osoby.
(3) Správní dozor nad povinnými osobami vykonávajícími činnosti podle odstavce 1 písm. a) až c), jejichž sídlo je v České republice a které vykonávají tyto činnosti na základě volného pohybu služeb v jiném členském státě prostřednictvím zástupců, distributorů nebo jiných druhů infrastruktury, nevykonává orgán dozoru v rozsahu, v jakém jej vykonává orgán dozoru členského státu, v němž jsou činnosti na základě volného pohybu služeb vykonávány.
(4) Jestliže orgán dozoru podle § 47 odst. 1 nevykonává správní dozor podle odstavce 2, kontroluje průběžně, zda jsou plněny podmínky podle odstavce 2 písm. a).
§ 50
Kontrola v oblasti omezení velkých hotovostních plateb
(1) Kontrolu dodržování povinností týkajících se omezení velkých hotovostních plateb za zboží nebo služby podle tohoto zákona nebo čl. 80 nařízení 2024/1624 provádí postupem podle daňového řádu při správě daní také
a) finanční úřad, a
b) celní úřad.
(2) Kontrolu dodržování povinností stanovených podle části šesté hlavy II provádí finanční úřad, pokud nelze kontrolu omezení velkých hotovostních plateb provést při správě daní a prověřovanou osobou je
a) fyzická osoba nepodnikající,
b) územní samosprávný celek,
c) městská část hlavního města Prahy,
d) dobrovolný svazek obcí, nebo
e) příspěvková organizace územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy nebo dobrovolného svazku obcí.
§ 51
Orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou
(1) Dozor nad příslušnou profesní komorou vykonává orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou.
(2) Orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou je Ministerstvo spravedlnosti u
a) České advokátní komory,
b) Notářské komory České republiky a
c) Exekutorské komory České republiky.
(3) Orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou je Úřad u
a) Komory auditorů České republiky a
b) Komory daňových poradců České republiky.
Oddíl 2
Osoby vykonávající činnost orgánu dozoru
§ 52
Bezúhonnost osoby vykonávající dozor
(1) Osobou vykonávající činnost orgánu dozoru nebo orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou v rámci výkonu dozoru může být pouze fyzická osoba splňující podmínku bezúhonnosti podle § 13.
(2) Přestane-li osoba vykonávající činnost orgánu dozoru v rámci výkonu dozoru splňovat podmínku bezúhonnosti, orgán dozoru zajistí, aby tato osoba nadále nemohla takovou činnost vykonávat.
§ 53
Mlčenlivost osoby vykonávající dozor
(1) Osoba vykonávající činnost orgánu dozoru je povinna zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se v souvislosti s výkonem dozoru dozvěděla.
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, je ke zproštění mlčenlivosti podle odstavce 1 v odůvodněných případech oprávněn předseda vlády nebo jím pověřený ministr.
(3) Osobu vykonávající činnost orgánu dozoru podle § 47 odst. 1 může zprostit mlčenlivosti guvernér České národní banky po konzultaci s Finanční zpravodajskou jednotkou.
(4) Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1 nezaniká, jestliže se osoba přestane podílet na výkonu činnosti orgánu dozoru.
§ 54
Výjimky z mlčenlivosti orgánu dozoru
(1) O porušení mlčenlivosti podle § 53 odst. 1 nejde, jedná-li se o informace poskytnuté
a) Finanční zpravodajské jednotce,
b) orgánu činnému v trestním řízení,
c) jinému orgánu dozoru,
d) Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu,
e) pro výkon jiné působnosti tohoto orgánu dozoru,
f) orgánu dozoru jiného členského státu, nebo obdobnému orgánu ve třetí zemi,
g) orgánu oprávněnému vykonávat správní dozor nebo vést řízení o přestupku podle zákona o provádění mezinárodních sankcí nebo podle sankčního zákona,
h) orgánu oprávněnému podle jiného právního předpisu rozhodovat o odnětí oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo o uložení sankce v případě, že orgán dozoru předloží podnět k odnětí takového oprávnění nebo k uložení takové sankce nebo opatření,
i) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu podle jiného právního předpisu ve sporu navrhovatele proti finanční instituci nebo úvěrové instituci,
j) soudu,
k) ministerstvu pro výkon působnosti podle tohoto zákona,
l) Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Ministerstvu vnitra nebo zpravodajské službě České republiky (dále jen „zpravodajská služba“) při provádění bezpečnostního řízení podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,
m) zpravodajské službě,
n) Europolu,
o) orgánu příslušnému k dozoru nad zpracováním osobních údajů, pokud jde o přístup k evidenci žádostí o poskytnutí údajů podle nařízení 2024/1624, nařízení 2023/1113 nebo podle tohoto zákona,
p) správci daně podle § 92,
q) orgánu kontroly podle § 50 poskytované podle § 161.
(2) Na povinnost mlčenlivosti osoby vykonávající činnost orgánu dozoru, který je příslušnou profesní komorou, se odstavec 1 písm. h), i), l), o) a q) nepoužije.
§ 55
Zvláštní ustanovení o mlčenlivosti o chráněné informaci
(1) Osoba vykonávající činnost orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou, příslušná profesní komora a osoba vykonávající dozor jménem příslušné profesní komory jsou kromě mlčenlivosti podle § 53 povinny zachovávat mlčenlivost o získané chráněné informaci. § 54 se nepoužije.
(2) Povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 1 může zprostit pouze klient povinné osoby, kterého se informace týká.
Oddíl 3
Koordinace výkonu dozoru
§ 56
Koordinace
Koordinaci výkonu dozoru a vytvoření podmínek účinného dozoru nad povinnými osobami zajišťuje ministerstvo.
§ 57
Sektorové hodnocení rizik
(1) Orgán dozoru průběžně sleduje a vyhodnocuje rizika ve strategických oblastech u jednotlivých druhů povinných osob, které dozoruje, a při tomto hodnocení zohlední alespoň
a) informace získané při výkonu dozoru,
b) posouzení rizik ve strategických oblastech na úrovni Evropské unie provedené Komisí, včetně příslušných doporučení Komise,
c) zprávu o národním hodnocení rizik,
d) obecné pokyny, doporučení nebo stanoviska vydané Orgánem pro boj proti praní peněz a financování terorismu.
(2) Hodnocení podle odstavce 1 musí zohledňovat aktuální významné změny příslušných rizik.
§ 58
Zvláštní příslušnost k sektorovému hodnocení rizik
Hodnocení rizik podle § 57 u druhu povinných osob, u kterého vykonává správní dozor celní úřad, provádí Generální ředitelství cel.
§ 59
Rizikově orientovaný dozor
(1) Orgán dozoru vykonává dozor na základě hodnocení rizik a za tímto účelem průběžně zohledňuje rizika ve strategických oblastech u jednotlivých druhů povinných osob, které dozoruje, přičemž, nestanoví-li technická norma jinak, zahrnuje toto alespoň
a) rizikovost jednotlivých sektorů vyplývající z sektorového hodnocení rizik,
b) rizikovost třetích zemí s významnými strategickými nedostatky v jejich vnitrostátních režimech pro boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a její zdrojové trestné činnosti, financování terorismu a financování šíření zbraní hromadného ničení,
c) jím vyhotovené standardy vztahující se k možnému způsobu legalizace výnosů z trestné činnosti a její zdrojové trestné činnosti, financování terorismu a financování šíření zbraní hromadného ničení, jež se mohou vztahovat na dané odvětví, včetně standardů vyhotovených Orgánem pro boj proti praní peněz a financování terorismu, orgánem dozoru nad příslušnou profesní komorou nebo obdobným orgánem v jiném členském státě, Finanční zpravodajskou jednotkou nebo jiným příslušným orgánem nebo mezinárodní organizací,
d) pokyny, zprávy a jiné informace, které mohou usnadnit identifikaci transakcí nebo činností, u nichž hrozí, že souvisejí s obcházením povinností ve strategických oblastech v konkrétním odvětví,
e) pokyny o povinnostech povinných osob ve vztahu k cíleným finančním sankcím, vyhotovené orgánem dozoru, včetně Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu, orgánem dozoru nad příslušnou profesní komorou nebo obdobným orgánem v jiném členském státě, Finanční zpravodajskou jednotkou nebo jiným příslušným orgánem nebo mezinárodní organizací,
f) rozhodnutí orgánu dozoru o případu, kdy je zvláštní riziko související s určitým odvětvím zřetelné a známé a nevyžaduje se individuální zdokumentované posouzení rizik podle nařízení 2024/1624, a
g) informace poskytnuté Finanční zpravodajskou jednotkou, které
1. jsou využitelné pro účely výkonu dozoru, nebo
2. naznačují možné porušení tohoto zákona, nařízení 2023/1113 a nařízení 2024/1624 konkrétní povinnou osobou.
(2) Orgán dozoru zohledňuje rizika, kterým jsou jím dozorované povinné osoby ve strategických oblastech vystaveny, při plánování a provádění dozoru nad povinnými osobami.
§ 60
Plán kontrol
(1) Orgán dozoru nejpozději do 31. prosince kalendářního roku zpracuje plán kontrol na následující kalendářní rok.
(2) Při zpracování plánu kontrol orgán dozoru zohlední alespoň informace a rizika, která vyplývají z hodnocení podle § 57 a § 59 ve vztahu ke konkrétní povinné osobě.
(3) V plánu kontrol orgán dozoru uvádí ke konkrétním zaměřením výkonu dozoru alespoň informaci o
a) příslušných rizikových faktorech,
b) druhu a typu povinné osoby, na kterou bude dozor zaměřen, včetně její rizikové činnosti, a
c) počtu plánovaných kontrol.
(4) V případě podezření, že dochází k porušení tohoto zákona, nařízení 2023/1113 nebo nařízení 2024/1624, může orgán dozoru vykonat dozor nad povinnou osobou i mimo plán kontrol.
(5) K povinným osobám, které jsou dozorovány celními úřady, zpracovává plán kontrol Generální ředitelství cel.
(6) Orgán dozoru zašle plán kontrol ministerstvu pro výkon jeho působnosti podle tohoto zákona do 30 dnů ode dne jeho zpracování. Na poskytování informací z plánu kontrol se § 54 použije obdobně. Příslušná profesní komora zasílá plán kontrol prostřednictvím orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou.
§ 61
Shrnutí výroční zprávy
(1) Orgán dozoru zpracovává výroční zprávu, a to alespoň v rozsahu shrnutí výroční zprávy.
(2) Shrnutí výroční zprávy obsahuje
a) informace o počtu dozorovaných povinných osob podle jednotlivých druhů povinných osob,
b) informace o jeho pravomoci a působnosti,
c) statistické informace o počtu zaměstnanců nebo osob v obdobném postavení, rozpočtových prostředků a jiných zdrojích využívaných pro výkon dozoru,
d) informace o počtu provedených kontrol, jejich povaze a zobecněné shrnutí jejich výsledků,
e) informace o počtu provedených statistických zjišťování,
f) informace o počtu a výši uložených pokut, včetně uvedení přehledu skutkových podstat přestupku,
g) informace o počtu a druhu uložených nápravných opatření,
h) informace o oznámeních přijatých podle § 62 odst. 1 nebo podle § 70 odst. 4 a souvisejících informacích evidovaných v rozsahu podle § 62 odst. 6.
(3) Shrnutí výroční zprávy nesmí obsahovat informace,
a) prostřednictvím kterých lze identifikovat osobu nebo jiný orgán veřejné správy,
b) jejichž zveřejnění by mohlo nepříznivě ovlivnit výkon probíhající činnosti orgánu veřejné správy.
(4) Shrnutí výroční zprávy musí být zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do konce sedmého kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního roku, ke kterému se shrnutí výroční zprávy vztahuje.
(5) Shrnutí výroční zprávy k dozoru provedenému celními úřady zpracovává a zveřejňuje Generální ředitelství cel.
Oddíl 4
Zřízení systému pro přijímání oznámení o porušení povinností
§ 62
Přijímání oznámení o porušení povinností
(1) Orgán dozoru s výjimkou příslušné profesní komory zavede systém pro přijímání oznámení o porušení povinností podle tohoto zákona, nařízení 2023/1113, nařízení 2024/1624 a technických norem (dále jen „systém pro přijímání oznámení porušení“) povinnou osobou, u které vykonává dozor.
(2) Orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou zavede systém pro přijímání oznámení porušení příslušnou profesní komorou nebo povinnou osobou, která je dozorována příslušnou profesní komorou.
(3) Na systém pro přijímání oznámení porušení podle odstavců 1 a 2 se § 13 a § 15 až 21 zákona o ochraně oznamovatelů, použijí obdobně.
(4) Postupy podle odstavce 3 musí zajistit ochranu oprávněných zájmů oznamovatele a osoby, která je podle oznámení odpovědná za porušení povinností podle tohoto zákona, a oznamovatel nesmí být z důvodu podání oznámení vystaven odvetným opatřením.
(5) Oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů o porušení povinnosti podle tohoto zákona lze podat Ministerstvu spravedlnosti pouze ve vztahu k jeho působnosti orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou. Zakazuje se uveřejnit informace tvořící obsah oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle tohoto zákona.
(6) Orgán dozoru podle § 46 a 47 a orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou podle § 51 pro účely shrnutí výroční zprávy evidují informace o
a) celkovém počtu oznámení obdržených podle odstavce 1 nebo 2, nebo podle § 70 odst. 4, včetně uvedení druhu oznámených porušení povinností,
b) počtu oznámení, která byla ověřována v rámci správního dozoru,
c) počtu oznámení, která nebyla ověřována v rámci správního dozoru včetně důvodu neověřování,
d) počtu a druhu nápravných opatření přijatých v návaznosti na výsledek ověřování oznámení,
e) počtu a druhu nápravných opatření, která má orgán dozoru v úmyslu přijmout v návaznosti na dosavadní výsledek ověřování oznámení, pokud je oznámení stále předmětem ověřování.
Díl 2
Výkon správního dozoru
Oddíl 1
Oprávnění a postupy
§ 63
Použití jiných postupů orgánem dozoru
(1) Orgán dozoru při výkonu dozoru podle § 47 odst. 2 písm. a) bodu 2 postupuje podle daňového řádu s výjimkou ustanovení upravujících povinnost mlčenlivosti.
(2) Orgán dozoru může při výkonu správního dozoru podle tohoto zákona uplatnit svá dozorová oprávnění podle právních předpisů upravujících jeho působnost.
§ 64
Oprávnění přístupu orgánu dozoru
(1) Orgán dozoru podle § 47 odst. 1 a § 47 odst. 2 písm. a) bodu 1 je oprávněn požadovat přístup k počítačovému vybavení, aplikaci, cloudové službě, databázi, elektronickému prostředku pro zaznamenávání informací nebo jinému obdobnému nástroji informační technologie, používaným povinnou osobou.
(2) Nestanoví-li technická norma jinak, je přístup podle odstavce 1 povinná osoba povinna poskytnout pouze na dobu požadovanou orgánem dozoru, která nesmí překročit dobu 90 dní, nejdéle však na dobu, po kterou trvá kontrola; přístup podle odstavce 1 lze v odůvodněných případech požadovat opakovaně.
§ 65
Udělení výjimky ze zpracování posouzení rizik
O udělení výjimky podle čl. 10 odst. 3 nařízení 2024/1624 vydává orgán dozoru opatření obecné povahy.
§ 66
Výkazy
(1) Orgán dozoru může opatřením obecné povahy za účelem posouzení rizik v daném sektoru stanovit pro konkrétní druh nebo typ povinné osoby povinnost podat nezbytné informace (dále jen „výkaz“).
(2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 stanoví obsah, formát, strukturu a způsob předkládání výkazů pro jednotlivé druhy a typy povinných osob.
§ 67
Společné ustanovení k opatření obecné povahy
Opatření obecné povahy podle § 65 a 66 se vydává bez řízení o jeho návrhu a nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce orgánu dozoru, který jej vydal; vyvěšeno zůstává po dobu jeho platnosti.
§ 68
Statistické zjišťování
(1) Orgán dozoru je oprávněn pro účely výkonu dozoru požadovat po povinných osobách informace prostřednictvím statistického zjišťování. Takto získané informace se považují za informace získané v rámci výkonu dozoru.
(2) Orgán dozoru u každého statistického zjišťování uvede alespoň
a) účel statistického zjišťování a jeho obsah,
b) způsob zpracování údajů získaných statistickým zjišťováním a
c) lhůtu k poskytnutí údajů.
(3) Povinná osoba je povinna poskytnout informace pro statistické zjišťování v požadovaném rozsahu s výjimkou poskytnutí chráněné informace. Povinná osoba informuje orgán dozoru o důvodu neposkytnutí této informace.
(4) Náklady spojené s poskytnutím údajů podle odstavce 1 až 3, které vzniknou povinné osobě, nese povinná osoba.
§ 69
Zpracování a uchování údajů
(1) Orgány dozoru jsou oprávněny zpracovávat údaje, včetně osobních údajů, získané při výkonu dozoru pouze v rozsahu nezbytném pro splnění svých úkolů podle nařízení 2023/1113, nařízení 2024/1624 nebo podle tohoto zákona.
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, lze údaje podle odstavce 1 uchovávat nejdéle po dobu 10 let ode dne jejich získání.
(3) Lhůta pro uchování údajů podle odstavce 2 se staví po dobu, kdy je v dané věci
a) vedeno řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci,
b) prováděn výkon rozhodnutí nebo vymáhání povinnosti uložené
1. orgánem dozoru, nebo
2. Orgánem pro boj proti praní peněz a financování terorismu.
Oddíl 2
Dozor nad příslušnou profesní komorou
§ 70
Činnost orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou
(1) Orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou kontroluje, že příslušná profesní komora
a) předala v souladu s čl. 70 nařízení 2024/1624,
1. oznámení podané podle § 25 odst. 1,
2. informace podané podle § 25 odst. 2,
b) vykonává povinnosti podle tohoto zákona, nařízení 2024/1620, nařízení 2024/1624 a technické normy náležitě a účinně, zejména tím, že
1. má dostatečný počet zaměstnanců nebo osob v obdobném postavení pro výkon dozoru,
2. zajišťuje plnění podmínek bezúhonnosti podle § 52,
3. má dostatek finančních prostředků a jiných zdrojů pro výkon dozoru,
4. udělila výjimku z povinnosti vypracovat individuální zdokumentované posouzení rizik podle nařízení 2024/1624 oprávněně,
5. poskytuje informace podle § 71 odst. 1 a 2.
(2) Orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou může v rámci výkonu dozoru rozhodnout o vydání opatření k nápravě nedostatků zjištěných při výkonu dozoru podle § 231. Opatření k nápravě podle § 231 nemůže uložit povinnost provést úkon nebo využít oprávnění vůči konkrétní povinné osobě.
(3) Orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou bez zbytečného odkladu informuje příslušnou profesní komoru o činnosti nebo úkolu vykonávaných Orgánem pro boj proti praní peněz a financování terorismu, které jsou relevantní pro výkon její funkce v oblasti dozoru a zejména pro plánování vzájemných hodnocení podle čl. 35 nařízení 2024/1620.
(4) Orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou bezodkladně předává příslušné profesní komoře důvodná oznámení o porušení povinností, která obdržel podle § 62 odst. 2, týkající se povinné osoby dozorované příslušnou profesní komorou.
(5) Orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou předává Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu informace podle čl. 11 odst. 2 nařízení 2024/1620, které souvisejí s výkonem správního dozoru profesní komory nad svými členy.
§ 71
Povinnosti příslušné profesní komory v souvislosti s výkonem dozoru
(1) Příslušná profesní komora poskytne orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou informace vztahující se k výkonu správního dozoru zaměřeného na dodržování povinností ve strategických oblastech, a to v případě zjištěného porušení povinností, veškeré informace uvedené v
a) pravomocném rozhodnutí o pokutě za přestupek podle tohoto zákona, včetně informace o postupu a výsledku postupu vedoucího k uložení pokuty,
b) vykonatelném rozhodnutí o uložení nápravného opatření nebo dodatečného nápravného opatření podle tohoto zákona, včetně informace postupu a výsledku postupu vedoucího k uložení nápravného opatření.
(2) Příslušná profesní komora poskytne orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou
a) informace o stanovisku nebo vyjádření týkající se rizik ve strategických oblastech poskytnutá jiným orgánům v souvislosti s povolovacími řízeními, řízeními o odnětí povolení a posuzováním vhodnosti a způsobilosti členů vrcholného vedení a skutečných majitelů jednotlivých povinných osob,
b) statistické informace o aktuálním počtu osob, rozpočtových prostředků a jiných zdrojích využívaných pro výkon dozoru, a to na výzvu orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou,
c) shrnutí výroční zprávy podle § 61,
d) informace, které jsou poskytovány povinným osobám podle § 84,
e) informace o počtu všech oznámení přijatých příslušnou profesní komorou od povinné osoby postupem podle § 25,
f) další informace, které jsou nezbytné pro plnění povinnosti orgánu dozoru podle nařízení 2024/1620, nařízení 2024/1624 a technických norem, a to na výzvu orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou.
(3) Příslušná profesní komora poskytne orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou informace do 10 pracovních dnů od
a) nabytí právní moci nebo od vykonatelnosti, jde-li o rozhodnutí podle odstavce 1,
b) vydání stanoviska nebo informace, jde-li o stanovisko nebo informaci podle odstavce 2 písm. a),
c) zpracování shrnutí výroční zprávy, jde-li o shrnutí výroční zprávy podle § 61.
(4) Příslušná profesní komora na základě výsledku provedeného sektorového hodnocení podle § 57 vypracuje zprávu o hodnocení rizik, kterou zašle orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou do 30 dnů ode dne vypracování. Dojde-li na základě sektorového hodnocení rizik ke změně v rizicích identifikovaných ve zprávě o hodnocení rizik, příslušná profesní komora vypracuje aktualizaci zprávy o hodnocení rizik, kterou zašle do 30 dnů ode dne vypracování orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou.
§ 72
Výroční zpráva o činnosti orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou
(1) Orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou zpracovává výroční zprávu, která obsahuje informace o
a) počtu a povaze porušení předpisů zjištěných příslušnou profesní komorou u povinných osob a o výši pokut uložených dozorovaným povinným osobám,
b) počtu a povaze nápravných opatření uplatněných příslušnou profesní komorou vůči dozorovaným povinným osobám,
c) počtu podezřelých transakcí oznámených povinnými osobami podléhajícími dozoru ze strany příslušné profesní komory podaných prostřednictvím příslušné profesní komory Finanční zpravodajské jednotce,
d) počtu a povaze porušení předpisů zjištěných orgánem dozoru nad příslušnou profesní komorou u příslušné profesní komory a o výši pokut uložených příslušné profesní komoře,
e) počtu opatření uložených orgánem dozoru nad příslušnou profesní komorou vůči příslušné profesní komoře podle § 231 a počtu a výši donucovacích pokut uložených podle § 232,
f) počtu instrukcí vydaných orgánem dozoru nad příslušnou profesní komorou příslušným profesním komorám a
g) oznámeních přijatých podle § 62 odst. 2 a souvisejících informacích evidovaných v rozsahu podle § 62 odst. 6, včetně informací vztahujících se k důvodným oznámením o porušení povinností předaným příslušné profesní komoře podle § 70 odst. 4,
h) počtu informací poskytnutých Finanční zpravodajskou jednotkou příslušné profesní komoře podle § 20 odst. 1 zákona o Finančním analytickém úřadu.
(2) Orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou výroční zprávu zašle
a) Komisi a
b) Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu.
(3) Na výroční zprávu o činnosti orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou se § 61 odst. 3 a 4 použije obdobně.
Oddíl 3
Zjednodušená kontrola
§ 73
Podmínky pro zjednodušenou kontrolu
Orgán dozoru podle § 46 a 47 může u povinné osoby provést zjednodušenou kontrolu, pokud
a) s ohledem na předmět zjednodušené kontroly
1. lze předpokládat, že výsledek zjednodušené kontroly bude kontrolované povinné osobě sdělen do 30 dnů a
2. je ověřováno pouze plnění nápravného opatření nebo dílčí povinnosti kontrolované povinné osoby, nebo
b) jsou zjišťovány konkrétní informace nebo ověřovány konkrétní dokumenty na základě žádosti jiného orgánu dozoru nebo orgánu dozoru z jiného členského státu.
§ 74
Zahájení zjednodušené kontroly
Zjednodušená kontrola je zahájena okamžikem, kdy orgán dozoru sdělí kontrolované povinné osobě předmět zjednodušené kontroly a současně
a) započne ověřovat plnění povinnosti v rozsahu odpovídajícím předmětu zjednodušené kontroly, nebo
b) vyzve kontrolovanou povinnou osobu, aby ve stanovené lhůtě sdělila konkrétní informaci nebo předložila konkrétní dokument, je-li zjednodušená kontrola prováděna na dálku.
§ 75
Práva a povinnosti kontrolované povinné osoby
(1) Při provádění zjednodušené kontroly je kontrolovaná povinná osoba povinna
a) vytvořit podmínky pro výkon kontroly a
b) umožnit orgánu dozoru výkon jeho oprávnění stanovených tímto zákonem a k tomu poskytovat potřebnou součinnost.
(2) Kontrolovaná povinná osoba je oprávněna
a) požadovat po kontrolujícím předložení dokumentu, který dokládá, že se jedná o úřední osobu pověřenou k provedení zjednodušené kontroly,
b) namítat podjatost kontrolujícího,
c) seznámit se s obsahem protokolu nebo úředního záznamu podle § 77 odst. 2 a vyjádřit se k němu,
d) požadovat ukončení zjednodušené kontroly a zahájení kontroly podle kontrolního řádu.
§ 76
Práva a povinnosti orgánu dozoru
(1) Kontrolující je v souvislosti s výkonem kontroly povinen
a) zjistit stav věci v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu zjednodušené kontroly a v závislosti na povaze této kontroly doložit kontrolní zjištění potřebnými podklady,
b) šetřit práva a oprávněné zájmy kontrolované povinné osoby,
c) prokázat kontrolované povinné osobě, že je při provádění zjednodušené kontroly pověřenou úřední osobou.
(2) Kontrolující je v souvislosti s výkonem zjednodušené kontroly oprávněn
a) vstupovat do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor, které jinak přímo souvisí s výkonem a předmětem zjednodušené kontroly, za podmínek podle § 7 kontrolního řádu,
b) požadovat prokázání totožnosti fyzické osoby, jež je přítomna na místě zjednodušené kontroly, jde-li o osobu, která plní úkoly kontrolované povinné osoby, nebo osobu, která může přispět ke splnění účelu zjednodušené kontroly,
c) provádět kontrolní nákupy, odebírat vzorky, provádět potřebná měření, sledování, prohlídky a zkoušky,
d) požadovat poskytnutí údajů, dokumentů a věcí vztahujících se k předmětu zjednodušené kontroly nebo k činnosti kontrolované povinné osoby; v odůvodněných případech může kontrolující zajišťovat na dobu nezbytně nutnou originální podklady,
e) pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy,
f) v míře nezbytné pro průběh zjednodušené kontroly užívat technických prostředků kontrolované osoby, a to po předchozím projednání s kontrolovanou povinnou osobou,
g) vyžadovat od kontrolované povinné osoby další součinnost potřebnou k výkonu zjednodušené kontroly.
§ 77
Ukončení zjednodušené kontroly
(1) Zjednodušená kontrola je ukončena,
a) pokud je s protokolem podle odstavce 2 písm. a) kontrolovaná povinná osoba seznámena a s obsahem protokolu vyjádří souhlas do 30 dnů od zahájení zjednodušené kontroly,
b) je-li úřední záznam podle odstavce 2 písm. b) vyhotoven a odeslán kontrolované povinné osobě do 30 dnů od zahájení zjednodušené kontroly,
1. marným uplynutím lhůty k vyjádření k obsahu úředního záznamu podle odstavce 4, nebo
2. vyjádřením souhlasu kontrolované povinné osoby k obsahu úředního záznamu ve lhůtě podle odstavce 4, nebo
c) byla zahájena navazující kontrola podle § 78 odst. 1.
(2) Výsledek zjednodušené kontroly kontrolující zaznamená v
a) protokolu, pokud je výsledek sdělován kontrolované povinné osobě ústně, nebo
b) úředním záznamu.
(3) Je-li výsledek zjednodušené kontroly zaznamenán podle odstavce 2 písm. b), musí úřední záznam obsahovat alespoň
a) označení kontrolujícího,
b) označení kontrolované povinné osoby,
c) popis předmětu zjednodušené kontroly,
d) kontrolní zjištění a
e) poučení o následcích nevyjádření se k obsahu úředního záznamu podle odstavce 4.
(4) Je-li výsledek zjednodušené kontroly odeslán podle odstavce 1 písm. b) a kontrolovaná povinná osoba se do 10 dnů od doručení k obsahu úředního záznamu nevyjádří, platí, že s jeho obsahem souhlasí.
§ 78
Zahájení kontroly podle kontrolního řádu
(1) Orgán dozoru zahájí kontrolu podle kontrolního řádu, pokud
a) není zjednodušená kontrola ukončena podle § 77 odst. 1 písm. a) nebo b),
b) má podezření na porušení právních předpisů, nebo
c) o to kontrolovaná povinná osoba požádá.
(2) Úkony provedené orgánem dozoru v rámci zjednodušené kontroly a z nich vyplývající zjištění se při navazující kontrole podle kontrolního řádu považují za úkony předcházející kontrole podle § 3 kontrolního řádu.
§ 79
Použití kontrolního řádu při zjednodušené kontrole
Nestanoví-li tento zákon jinak, kontrolní řád se při zjednodušené kontrole nepoužije.
§ 80
Vztah zjednodušené kontroly k daňovému řádu
Zjednodušenou kontrolu nelze provést, pokud orgán dozoru postupuje při výkonu dozoru podle daňového řádu.
Díl 3
Spolupráce při správním dozoru
§ 81
Žádost o spolupráci
(1) Orgán dozoru poskytuje jinému orgánu dozoru na vyžádání písemná vyjádření a další potřebnou součinnost.
(2) Orgán dozoru může požádat jiný orgán dozoru o provedení úkonu spočívajícího v získání dokumentu nebo zjištění informací od povinné osoby, u které vykonává dozor, v požadovaném rozsahu.
(3) Orgán dozoru může požádat o provedení úkonu, pokud
a) je jeho provedení nezbytné k výkonu dozoru a
b) by bylo jeho provedení tímto orgánem možné jen s obtížemi nebo s vynaložením neúčelných nákladů.
(4) Orgán dozoru, který je požádán o spolupráci, provede požadované úkony bezodkladně a získaný dokument nebo zjištěnou informaci od povinné osoby zašle orgánu dozoru, který požádal o spolupráci.
§ 82
Poskytování informace nebo dokumentu orgánu dozoru
(1) Orgán dozoru může požádat o poskytnutí informace nebo dokumentu nezbytného k výkonu dozoru jiný orgán dozoru, u kterých lze důvodně předpokládat, že požadovanou informaci nebo dokument mohl získat při výkonu své působnosti.
(2) Orgán dozoru může poskytnout informaci nebo dokument jinému orgánu dozoru i bez předchozí žádosti, pokud má za to, že mohou být důležité pro výkon dozoru orgánem dozoru nad konkrétní povinnou osobou.
(3) Orgán dozoru může Finanční zpravodajskou jednotku požádat o poskytnutí informace nebo dokumentu nezbytného k výkonu dozoru, u kterých lze důvodně předpokládat, že je Finanční zpravodajská jednotka mohla získat při výkonu své působnosti.
§ 83
Společná ustanovení ke spolupráci mezi orgány dozoru
(1) Žádost o spolupráci podle § 81 a 82 musí být odůvodněná. Odůvodnění musí obsahovat alespoň účel, pro který jsou informace nebo dokument poskytovány.
(2) Orgán dozoru neprovede úkon podle § 81 nebo neposkytne informaci nebo dokument postupem podle § 81 nebo 82, pokud
a) žádost neobsahuje odůvodnění podle odstavce 1,
b) provedení úkonu není možné,
c) požadovanou informaci nebo dokument nemá k dispozici,
d) by mohlo dojít k narušení výkonu dozoru nebo jiných řízení podle tohoto zákona,
e) by došlo k poskytnutí chráněné informace nebo porušení povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona, nebo
f) by bylo jeho provedení tímto orgánem možné jen s obtížemi nebo s vynaložením neúčelných nákladů.
(3) Dožádaný orgán dozoru bezodkladně sdělí dožadujícímu orgánu dozoru, že podle odstavce 2 neprovede úkon nebo neposkytne informaci nebo dokument, a to včetně uvedení důvodu.
Díl 4
Poskytování informací
§ 84
Poskytování informací povinným osobám
(1) Orgán dozoru poskytuje povinné osobě, nad kterou vykonává dozor,
a) jím vydanou metodiku, stanovisko nebo jinou informaci vztahující se k plnění povinností ve strategických oblastech,
b) informace týkající se
1. sektorového hodnocení rizik podle § 57,
2. třetích zemí identifikovaných podle kapitoly III oddílu 2 nařízení 2024/1624,
c) posouzení rizik ve strategických oblastech na úrovni Evropské unie provedené Komisí, včetně příslušných doporučení Komise,
d) zprávu o národním hodnocení rizik,
e) v rozsahu, v jakém se týká jejích povinností ve strategických oblastech, obecný pokyn, doporučení, stanovisko a další informace vydané Orgánem pro boj proti praní peněz a financování terorismu,
f) v rozsahu, v jakém se týká jejích povinností ve strategických oblastech, metodiku, stanovisko nebo jinou informaci vydanou
1. Finanční zpravodajskou jednotkou,
2. jiným příslušným orgánem,
3. mezinárodní organizací.
(2) Informace se povinné osobě, s přihlédnutím k jejich povaze, poskytují
a) zveřejněním způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b) prostřednictvím datové schránky, nebo
c) jiným vhodným způsobem.
(3) Považuje-li to orgán dozoru za potřebné, může informovat povinnou osobu, nad kterou vykonává dozor, také o jejích povinnostech. Orgán dozoru informaci o jejích povinnostech poskytuje povinné osobě způsobem podle odstavce 2.
(4) Informace podle odstavců 1 a 3 může poskytnout povinné osobě dozorované celním úřadem také Generální ředitelství cel.
§ 85
Poskytování informací Finanční zpravodajské jednotce
(1) Orgán dozoru bez zbytečného odkladu oznámí Finanční zpravodajské jednotce skutečnost, o které se dozvěděl při výkonu správního dozoru podle tohoto zákona nad povinnou osobou a která by mohla souviset s legalizací výnosů z trestné činnosti, její zdrojovou trestnou činností nebo s financováním terorismu
(2) Orgán dozoru poskytuje Finanční zpravodajské jednotce
a) seznam provozoven v České republice, prostřednictvím kterých poskytují služby jím dozorované povinné osoby,
b) seznam zástupců, distributorů nebo jiné infrastruktury povinné osoby, která podléhá správnímu dozoru podle § 49,
c) informace z hodnocení rizik podle § 57,
d) kontrolní zjištění, pokud je v rámci výkonu dozoru zjištěna informace o závažném nedostatku v systému oznamování podezření používaném jím dozorovanou povinnou osobou.
(3) Informace podle odstavce 2 poskytuje orgán dozoru Finanční zpravodajské jednotce bez zbytečného odkladu po
a) jakékoli zjištěné změně, jedná-li se o informace podle odstavce 2 písm. a) až c),
b) ukončení kontroly, jedná-li se o informace podle odstavce 2 písm. d).
§ 86
Poskytování informací týkajících se úvěrových institucí
(1) Orgán dozoru podle § 47 odst. 1, který u úvěrové instituce zjistil nedostatky v systému vnitřní kontroly nebo uplatňování požadavků stanovených nařízením 2024/1624, jež podstatně zvyšují rizika, jimž je nebo může být povinná osoba vystavena, o tomto zjištění bezodkladně informuje
a) Evropský orgán pro bankovnictví,
b) Evropskou centrální banku, pokud vykonává nad touto úvěrovou institucí dohled podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní dohled nad úvěrovými institucemi.
(2) Orgán dozoru podle § 47 odst. 1 každoročně podává Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu zprávu o spolupráci s Evropským orgánem pro bankovnictví, Evropskou centrální bankou a o zapojení Finanční zpravodajské jednotky do této spolupráce.
§ 87
Omezení využití informace poskytnuté příslušnou profesní komorou
Je-li příslušnou profesní komorou poskytnuta informace, lze tuto informaci využít pouze pro plnění úkolu stanoveného tímto zákonem, zákonem o Finančním analytickém úřadu, zákonem o provádění mezinárodních sankcí, sankčním zákonem, nařízením 2023/1113, nařízením 2024/1620, nařízením 2024/1624, technickou normou nebo jiným přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní dohled nad úvěrovými institucemi a finančními institucemi.
§ 88
Poskytování informací při výkonu dozoru nad auditorem
(1) Orgán dozoru poskytuje Radě pro veřejný dohled nad auditem informaci zjištěnou v rámci výkonu dozoru, která je nezbytná pro plnění jejích úkolů podle zákona o auditorech. Rada pro veřejný dohled nad auditem může tuto informaci použít pouze pro plnění těchto úkolů.
(2) Informace podle odstavce 1 nemusí být poskytnuta, pokud by takové poskytnutí mohlo zasáhnout do probíhající kontroly nebo řízení.
§ 89
Poskytování informací týkajících se insolvenčního a restrukturalizačního správce
(1) Úřad poskytuje Ministerstvu spravedlnosti informaci zjištěnou v rámci výkonu dozoru, která je nezbytná pro plnění jeho úkolů podle zákona upravujícího preventivní restrukturalizaci a zákona o insolvenčních správcích. Ministerstvo spravedlnosti může tuto informaci použít pouze pro plnění zákonem stanovených úkolů.
(2) Informace podle odstavce 1 nemusí být poskytnuta, pokud by takové poskytnutí mohlo zasáhnout do probíhající kontroly nebo řízení.
§ 90
Výměna informací o provozovateli hazardních her
(1) Celní úřad poskytuje ministerstvu informace související s provozovatelem hazardních her získané v rámci výkonu dozoru, které jsou důležité pro výkon působnosti ministerstva v oblasti regulace hazardních her podle zákona upravujícího hazardní hry.
(2) Ministerstvo poskytuje celnímu úřadu informace získané při výkonu působnosti ministerstva v oblasti regulace hazardních her podle zákona upravujícího hazardní hry, které jsou důležité pro výkon správního dozoru nad provozovatelem hazardních her.
§ 91
Poskytování informací při dozoru nad formami infrastruktury některých zprostředkovatelů působících v rámci volného pohybu služeb
(1) Za účelem posouzení plnění podmínky podle § 49 odst. 2 písm. a) poskytuje orgán dozoru podle § 47 odst. 1 informace, které mohou mít na toto posouzení dopad,
a) orgánu dozoru domovského členského státu dozorované povinné osoby,
b) orgánu dozoru hostitelského členského státu, pokud se jedná o povinnou osobu s ústředím v České republice.
(2) Pokud je Česká republika domovským členským státem a orgánu dozoru podle § 47 odst. 1 je zasláno oznámení podle § 49 odst. 2 písm. b), informuje orgán dozoru podle § 47 odst. 1 orgán dozoru hostitelského členského státu, že bude dozor vykonávat i v rozsahu působení povinné osoby v tomto hostitelském členském státě.
(3) Informace podle odstavce 1 a 2 se poskytují ve lhůtě 14 dnů od jejich obdržení nebo zjištění.
§ 92
Výměna informace související se správou daní
(1) Orgán dozoru podle § 46, § 47 odst. 1 a § 47 odst. 2 písm. a) a b) může poskytnout informaci, kterou získal při výkonu dozoru podle tohoto zákona a která je významná pro správu daní, orgánu Finanční správy České republiky nebo orgánu Celní správy České republiky.
(2) Orgán Finanční správy České republiky a orgán Celní správy České republiky může poskytnout informaci, kterou získal při správě daní a která je významná pro výkon dozoru podle tohoto zákona, orgánu dozoru podle § 47 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a b).
(3) Orgán dozoru podle § 47 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a b) může s Generálním finančním ředitelstvím nebo s Generálním ředitelstvím cel uzavřít dohodu o poskytování informací podle odstavců 1 a 2. Tato dohoda musí obsahovat alespoň údaje o rozsahu a způsobu poskytování těchto informací.
(4) Poskytnutí informace podle odstavce 2 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.
Hlava II
Mezinárodní spolupráce při výkonu správního dozoru
Díl 1
Výměna informací a spolupráce
§ 93
Obecná ustanovení
(1) Orgán dozoru spolupracuje s orgány dozoru jiných členských států a s Orgánem pro boj proti praní peněz a financování terorismu při výkonu správního dozoru a poskytuje jim informace potřebné k výkonu dozoru nad povinnými osobami.
(2) Na žádost orgánu dozoru jiného členského státu orgán dozoru poskytne informace nebo dokumenty, které má k dispozici. V opačném případě provede úkony nezbytné k získání požadovaných informací nebo dokumentů, pokud lze předpokládat, že tyto informace nebo dokumenty může získat od jím dozorované povinné osoby.
(3) Orgán dozoru může dožádat orgán dozoru jiného členského státu o poskytnutí informací nebo dokumentů vztahujících se k výkonu správního dozoru, pokud vlastní zdroje informací nebo dokumentů již byly vyčerpány nebo by jejich získání ohrozilo výkon správního dozoru.
(4) Orgán dozoru může spolupracovat také s orgánem třetí země v obdobném postavení jako orgán dozoru podle tohoto zákona. Informace nebo dokumenty lze takovému orgánu poskytnout pouze na základě vzájemnosti, za podmínky, že jejich zpracovávání orgánem třetí země podléhá obdobným pravidlům pro ochranu údajů jako v České republice a budou využity pouze pro účely předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Informace a dokumenty získané z jiného členského státu lze orgánu třetí země poskytnout pouze se souhlasem orgánu tohoto členského státu, který je poskytnul a to pouze pro účely, pro které souhlas poskytnul.
§ 94
Zesílená mezinárodní spolupráce
(1) Při výkonu dozoru nad povinnou osobou, která je součástí skupiny vykonávající činnost také v jiném členském státě, a pokud není zřízeno Kolegium dozoru v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „Kolegium“) podle § 100 nebo 101, spolupráce orgánu dozoru s orgánem dozoru v tomto jiném členském státě zahrnuje alespoň
a) poskytování informací získaných v rámci výkonu dozoru, a to i bez předchozí žádosti, o
1. identifikované právní, řídicí a organizační struktuře skupiny zahrnující všechny dceřiné společnosti a pobočky,
2. skutečných majitelích a vrcholném vedení, včetně výsledků kontrol zaměřených na ověření způsobilosti a bezúhonnosti podle tohoto zákona, jiných právních předpisů nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie,
3. strategiích, postupech a kontrolách zavedených v rámci skupiny,
4. hloubkové kontrole klienta, včetně údajů o klientech a záznamů o transakcích,
5. zjištěném nepříznivém vývoji ve vztahu k mateřské entitě, dceřiným společnostem nebo pobočkám, který by mohl vážně ohrozit jiné části skupiny,
6. přestupcích a nápravných opatřeních, která mají být uložena v souladu s tímto zákonem, a
7. ostatních skutečnostech zjištěných v rámci výkonu dozoru, které může orgán dozoru v daném členském státě využít pro plnění svých úkolů v oblasti dozoru,
b) získání dokumentu nebo zjištění informací od povinné osoby v rozsahu požadovaném dožadujícím orgánem dozoru v rámci zákonných oprávnění orgánu dozoru a poskytnutí tohoto dokumentu nebo informace dožadujícímu orgánu dozoru, nebo
c) jinou pomoc nezbytnou pro zajištění výkonu dozoru.
(2) Odstavec 1 se použije při výkonu dozoru nad povinnou osobou podle § 49 odst. 1 obdobně.
(3) Orgán dozoru podle § 47 odst. 1 informuje orgán dozoru hostitelského členského státu o opatřeních zavedených ve vztahu k povinné osobě podle § 49 odst. 1 písm. a) až c) a zda tato osoba dodržuje požadavky podle tohoto zákona, nařízení 2024/1624, nařízení 2023/1113 a technických norem a požadavky stanovené právním předpisem hostitelského členského státu.
§ 95
Poskytování informací při přeshraničních operacích
(1) Orgán dozoru, který obdržel oznámení povinné osoby podle čl. 8 nařízení 2024/1624, bez zbytečného odkladu informuje o činnostech, které povinná osoba hodlá v jiném členském státě vykonávat, příslušný orgán dozoru v tomto jiném členském státě, a to nejpozději do 3 měsíců od obdržení tohoto oznámení.
(2) Orgán dozoru, který obdržel oznámení o zahájení činnosti podle čl. 8 nařízení 2024/1624, informuje o zahájení činnosti povinné osoby v jiném členském státě příslušný orgán dozoru v tomto jiném členském státě, a to bezodkladně po obdržení tohoto oznámení.
(3) Orgán dozoru bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dozoru v jiném členském státě o změnách v oznámení podle odstavce 1, které obdržel od povinné osoby, a to nejpozději do 1 měsíce po jejich oznámení.
(4) Orgán dozoru informuje alespoň jednou ročně příslušný orgán dozoru v jiném členském státě o činnostech skutečně vykonávaných povinnou osobou na území tohoto jiného členského státu zjištěných při výkonu dozoru a informacích poskytnutých povinnou osobou při statistickém zjišťování.
(5) Orgán dozoru poskytuje na žádost příslušného orgánu dozoru v jiném členském státě doplňující informace týkající se povinné osoby, která podle čl. 8 nařízení 2024/1624 oznámila zahájení činnosti v tomto jiném členském státě, pokud jsou informace týkající se této povinné osoby podle odstavce 4 poskytovány v souhrnné podobě.
§ 96
Spolupráce při přeshraničních operacích
Pokud povinná osoba, která není součástí skupiny, vykonává přeshraniční činnosti a není zřízeno Kolegium podle § 100 nebo 101, orgán dozoru poskytuje informace orgánu dozoru jiného členského státu
a) na žádost nebo z vlastního podnětu v rozsahu podle § 94 odst. 1 písm. a) bodů 1, 2, 4, 7 a písm. b) a c),
b) o jakémkoli nepříznivém vývoji ve vztahu k povinné osobě, jejím provozovnám nebo druhům infrastruktury, který by mohl mít závažný dopad na dodržování příslušných požadavků touto povinnou osobou, a o pokutě nebo nápravném opatření, které hodlá uložit.
§ 97
Spolupráce ke snížení rizik souvisejících s rizikovou třetí zemí
Orgán dozoru
a) poskytuje informace o případech, kdy právo určité třetí země neumožňuje provádět strategie, postupy a kontroly vyžadované podle čl. 16 nařízení 2024/1624,
1. orgánu dozoru jiného členského státu,
2. Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu,
b) usiluje o řešení případu podle písmene a) pomocí odpovídajících nápravných opatření přijatých ve spolupráci s orgánem dozoru jiného členského státu.
§ 98
Poskytování informací Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu
(1) Orgán dozoru poskytuje Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu informace v rozsahu nezbytném pro plnění jeho povinností podle nařízení 2023/1113, nařízení 2024/1620 a nařízení 2024/1624.
(2) Orgán dozoru poskytuje Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu informace
a) o případech, kdy právo určité třetí země neumožňuje provádět strategie, postupy a kontroly vyžadované podle čl. 16 nařízení 2024/1624,
b) poskytnuté podle § 86 odst. 1,
c) o zahájení spolupráce podle § 93 odst. 4 do měsíce od jejího zahájení.
(3) Orgán dozoru s výjimkou orgánu dozoru podle § 47 odst. 1 a odst. 2 písm. c) až g) poskytuje Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu část shrnutí výroční zprávy v rozsahu podle § 61 odst. 2 písm. h).
(4) Orgán dozoru může informovat Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu o skutečnosti, že
a) orgán dozoru v jiném členském státě neposkytl informaci nebo dokument požadovaný podle § 82,
b) žádost podle § 81 byla zamítnuta nebo jí nebylo v přiměřené lhůtě vyhověno, nebo
c) na základě objektivních důvodů týkajících se zjištěných porušení existuje v rámci spolupráce rozpor s orgánem dozoru v jiném členském státě ohledně peněžitých sankcí, které mají být dozorovanému subjektu nebo skupině uloženy, nebo nápravných opatření, která jim mají být uložena, za účelem nápravy zjištěných porušení.
Díl 2
Kolegia
§ 99
Účel a činnost Kolegia
(1) K přeshraniční výměně informací, poskytování vzájemné pomoci nebo koordinaci přístupu k dohledu nad povinnými osobami nebo jejich skupinami slouží v příslušných případech zřízená Kolegia.
(2) Kolegium je oprávněno přijímat vhodná a přiměřená opatření k řešení případů závažných porušení tohoto zákona, jiných právních předpisů nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie, pokud se vztahují ke strategickým oblastem podle tohoto zákona, které byly odhaleny v případě
a) finančního sektoru na úrovni skupiny nebo úvěrové instituce či finanční instituce nebo v provozovnách zřízených dotyčnou skupinou nebo institucí ve státě orgánu dozoru, který je účastníkem Kolegia, nebo
b) nefinančního sektoru na úrovni skupiny nebo povinné osoby nebo v provozovnách zřízených dotyčnou skupinou nebo povinnou osobou ve státě orgánu dozoru, který je účastníkem Kolegia.
(3) Kolegium se schází podle potřeby, přičemž jeho činnost závisí na míře rizika ve strategických oblastech, kterému je daná povinná osoba či skupina vystavena, a rozsahu jejích přeshraničních činností.
§ 100
Kolegia v oblasti finančního sektoru
(1) Orgán dozoru podle § 46 nebo § 47 odst. 1 dozorující mateřskou entitu skupiny úvěrových institucí nebo finančních institucí nebo ústředí úvěrové nebo finanční instituce
a) zřídí Kolegium, pokud úvěrová instituce nebo finanční instituce
1. včetně skupin těchto institucí zřídila provozovny nejméně ve dvou různých členských státech jiných, než je domovský členský stát,
2. ze třetí země zřídila provozovny nejméně ve třech členských státech,
b) může zřídit Kolegium, pokud úvěrová instituce nebo finanční instituce usazená v členském státě zřídila provozovny nejméně ve dvou třetích zemích.
(2) Kolegium orgán dozoru podle odstavce 1 nezřídí, pokud je orgánem dozoru Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu.
(3) Stálým členem Kolegia je
a) orgán dozoru podle § 46 nebo § 47 odst. 1 dozorující mateřskou entitu nebo ústředí,
b) orgán dozoru v oblasti finančního sektoru dozorující provozovny v hostitelských členských státech a
c) orgán dozoru v oblasti finančního sektoru dozorující infrastrukturu v hostitelských členských státech.
(4) Orgán dozoru podle § 46 a § 47 odst. 1 pro účely odstavce 1 identifikuje
a) všechny úvěrové instituce nebo finanční instituce, které obdržely v České republice povolení k činnosti a které mají provozovny v jiných členských státech nebo třetích zemích,
b) všechny provozovny zřízené úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi v jiných členských státech nebo třetích zemích a
c) provozovny, které v České republice zřídily úvěrové instituce nebo finanční instituce z jiných členských států nebo ze třetích zemí.
(5) Pokud skupina úvěrových institucí nebo finančních institucí zahrnuje kteroukoli povinnou osobu v nefinančním sektoru, orgán dozoru podle § 46 nebo § 47 odst. 1 zřizující Kolegium vyzve orgán dozoru vykonávající dozor nad touto povinnou osobou, aby se Kolegia účastnil.
(6) Je-li zřízeno Kolegium podle odstavce 1 písm. b), může orgán dozoru podle § 46 nebo § 47 odst. 1 v součinnosti se stálými členy Kolegia vyzvat k účasti na Kolegiu orgány dozoru působící v příslušných třetích zemích. Orgány dozoru v oblasti finančního sektoru, které jsou účastníky Kolegia, vyhotoví písemnou dohodu, v níž podrobně upraví podmínky a postupy spolupráce a výměny informací.
§ 101
Kolegia v oblasti nefinančního sektoru
(1) Orgán dozoru v oblasti nefinančního sektoru dozorující mateřskou entitu skupiny povinných osob v nefinančním sektoru nebo ústředí povinné osoby v nefinančním sektoru může zřídit Kolegium, pokud
a) povinná osoba v nefinančním sektoru nebo skupina těchto povinných osob zřídily provozovny nejméně ve dvou dalších členských státech jiných než je domovský členský stát,
b) entita ze třetí země, na kterou se vztahují požadavky v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, jiná než úvěrová instituce nebo finanční instituce, zřídila provozovny nejméně ve třech členských státech,
c) povinná osoba v nefinančním sektoru usazená v členském státě zřídila provozovny nejméně ve dvou třetích zemích.
(2) Odstavec 1 se vztahuje rovněž na struktury sdílející společné majitele, společné vedení nebo společnou kontrolu dodržování předpisů, včetně sítí nebo partnerství, na něž se vztahují požadavky na úrovni celé skupiny podle čl. 16 nařízení 2024/1624.
(3) Stálým členem Kolegia je
a) orgán dozoru v oblasti nefinančního sektoru dozorující mateřskou entitu nebo ústředí a
b) orgán dozoru v oblasti nefinančního sektoru dozorující provozovny v hostitelských členských státech nebo vykonávající dohled nad touto povinnou osobou v jiných členských státech v případech, kdy jejich působení v rámci volného pohybu služeb je podmíněno zvláštními požadavky na povolení a činnosti prováděné těmito povinnými osobami v rámci tohoto povolení podléhají dohledu ze strany orgánů dozoru bez ohledu na to, zda jsou povolené činnosti prováděny prostřednictvím infrastruktury na území České republiky nebo na dálku.
(4) Orgán dozoru v oblasti nefinančního sektoru pro účely odstavce 1 identifikuje všechny
a) povinné osoby v nefinančním sektoru, které mají své ústředí v České republice a provozovny v jiných členských státech nebo třetích zemích,
b) provozovny zřízené těmito povinnými osobami v jiných členských státech nebo třetích zemích a
c) provozovny, které na jejich území zřídily povinné osoby v nefinančním sektoru z jiných členských států nebo ze třetích zemí.
(5) Orgán dozoru v oblasti nefinančního sektoru může ke zřízení Kolegia podle odstavce 1 písm. c) vyzvat orgán dozoru působící v těchto třetích zemích. Pokud Kolegium zřízené podle odstavce 1 zahrnuje úvěrovou instituci nebo finanční instituci a není zřízeno Kolegium podle § 100, orgán dozoru zřizující Kolegium vyzve orgán dozoru vykonávající dozor nad touto povinnou osobou, aby se Kolegia účastnil.
(6) Orgány dozoru v oblasti nefinančního sektoru, které jsou účastníky Kolegia, vyhotoví písemnou dohodu, v níž podrobně upraví podmínky a postupy spolupráce a výměny informací. Pokud je Kolegium zřízeno ve vztahu k povinné osobě dozorované příslušnou profesní komorou nebo ke skupině těchto osob, obsahuje tato písemná dohoda rovněž postupy pro zajištění toho, aby nebyly sdíleny žádné chráněné informace.
§ 102
Pozorovatelé
(1) Orgán dozoru umožní Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu účast na zasedání Kolegia v postavení pozorovatele, pokud o to požádá.
(2) Orgán dozoru v oblasti finančního sektoru v případě podle § 100 odst. 1 písm. b) nebo v případě, že skupiny nebo úvěrové instituce nebo finanční instituce z některého členského státu provozují pobočky a dceřiné společnosti v těchto třetích zemích, a orgán dozoru v oblasti nefinančního sektoru v případě podle § 101 odst. 1 písm. b) nebo v případě, že povinné osoby z členského státu v nefinančním sektoru nebo skupiny těchto povinných osob provozují pobočky a dceřiné obchodní společnosti v těchto třetích zemích, může orgánům dozoru působícím ve třetích zemích umožnit, aby se účastnily Kolegia jako pozorovatelé, pokud
a) orgány dozoru působící ve třetích zemích předloží žádost o účast a členové Kolegia s jejich účastí souhlasí, nebo se členové Kolegia dohodnou na tom, že tyto orgány dozoru působící ve třetích zemích k účasti přizvou,
b) jsou dodržována pravidla Evropské unie pro ochranu údajů týkající se předávání údajů,
c) orgány dozoru působící ve třetích zemích podepíší písemnou dohodu uvedenou v § 100 odst. 6 nebo § 101 odst. 6 a v rámci Kolegia sdílejí pro účely dohledu nad povinnou osobou nebo skupinou relevantní informace, které mají k dispozici, a
d) s ohledem na sdělované informace jsou zaručeny požadavky na ochranu profesního tajemství alespoň v rozsahu stanoveném tímto zákonem a tyto informace jsou používány výhradně pro účely plnění úkolů v oblasti dohledu těchto zúčastněných orgánů dozoru působících v členských státech a třetích zemích.
(3) Předtím, než je orgánu dozoru působícímu ve třetí zemi umožněno připojit se ke Kolegiu, provede příslušný orgán dozoru oprávněný zřídit Kolegium posouzení toho, zda jsou splněny podmínky podle § 100 odst. 1 písm. a), b) nebo § 101 odst. 1 písm. a), b) a c) výsledky tohoto posouzení následně předloží členům Kolegia. Posouzení podle věty první může být podle potřeby opakováno.
(4) Považují-li to stálí členové Kolegia za nezbytné, mohou být přizváni další pozorovatelé za předpokladu, že jsou dodrženy požadavky na zachování důvěrnosti. Mezi pozorovatele mohou patřit finanční zpravodajské jednotky a u Kolegia zřízeného podle § 101 odst. 1 také obezřetnostní orgány dozoru, včetně Evropské centrální banky jednající podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, jakož i evropské orgány dohledu.
(5) Orgán dozoru podle § 46 nebo § 47 odst. 1 může přizvat jako pozorovatele také orgán dozoru členského státu, na jehož území úvěrová instituce nebo finanční instituce vykonává činnosti v rámci volného pohybu služeb, nejedná-li se o situace zvlášť vyloučené tímto zákonem.
(6) Orgán dozoru v oblasti nefinančního sektoru může přizvat jako pozorovatele také
a) orgán dozoru v oblasti nefinančního sektoru členského státu, ve kterém povinná osoba v nefinančním sektoru vykonává činnosti v rámci volného pohybu služeb,
b) orgán dozoru v oblasti finančního sektoru vykonávající správní dozor nad úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi, pokud skupina v nefinančním sektoru zahrnuje jakoukoli úvěrovou instituci nebo finanční instituci, ale její přítomnost ve skupině nesplňuje prahovou hodnotu pro zřízení Kolegia podle § 101 odst. 1, přičemž orgán dozoru, který Kolegium zřizuje, má povinnost takovou výzvu k účasti v Kolegiu tomuto orgánu dozoru v oblasti finančního sektoru zaslat.
§ 103
Stanovisko ke zřízení Kolegia
(1) Není-li Kolegium podle § 101 zřízeno, ačkoliv se nejméně dva orgány dozoru v oblasti nefinančního sektoru podle § 101 odst. 3 domnívají, že ke zřízení Kolegia mělo být s ohledem na rizika ve strategických oblastech, jimž je povinná osoba nebo skupina vystavena, a na rozsah jejich přeshraničních činností přistoupeno, jsou oprávněny předložit s tímto závěrem stanovisko, které je určeno
a) orgánu dozoru v oblasti nefinančního sektoru dozorujícímu mateřskou entitu skupiny nebo ústředí povinné osoby,
b) Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu,
c) všem ostatním orgánům dozoru v oblasti nefinančního sektoru a
d) je-li navrhujícím orgánem dozoru v oblasti nefinančního sektoru příslušná profesní komora, také orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou.
(2) Pokud se po předložení stanoviska podle odstavce 1 orgán dozoru v oblasti nefinančního sektoru dozorující mateřskou entitu skupiny nebo ústředí povinné osoby stále domnívá, že není nutné zřídit Kolegium, mohou orgány dozoru v oblasti nefinančního sektoru zřídit Kolegium za předpokladu, že se bude skládat alespoň ze dvou členů. V těchto případech tyto orgány dozoru v oblasti nefinančního sektoru mezi sebou rozhodnou, kdo je orgánem dozoru odpovědným za Kolegium. Orgán dozoru v oblasti nefinančního sektoru dozoru dozorující mateřskou entitu skupiny nebo ústředí povinné osoby je informován o činnostech Kolegia a může se ke Kolegiu kdykoli připojit.
§ 104
Postoupení záležitosti Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu
Pokud se členové Kolegia neshodnou na opatřeních, která mají být ve vztahu k povinné osobě přijata, mohou záležitost postoupit Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu a požádat jej o pomoc, a to podle
a) čl. 33 nařízení 2024/1620 u kolegia zřízeného podle § 100 odst. 1 a
b) čl. 38 nařízení 2024/1620 u kolegia zřízeného podle § 101 odst. 1.
ČÁST ČTVRTÁ
VYHODNOCOVÁNÍ RIZIK NA NÁRODNÍ ÚROVNI
§ 105
Národní hodnocení rizik
Národní hodnocení rizik se provádí v rozsahu potřebném k průběžnému
a) pochopení a posouzení rizik identifikovaných ve strategických oblastech,
b) hodnocení přidělených zdrojů a zdokonalení systému opatření ve strategických oblastech,
c) hodnocení rizik ve strategických oblastech orgánem dozoru podle § 57,
d) posuzování rizik povinnou osobou podle čl. 10 nařízení 2024/1624,
e) posuzování oblastí, kdy se má uplatnit opatření pro provedení zesílené hloubkové kontroly v souladu s přístupem založeným na posouzení rizik,
f) zohledňování informací
1. obsažených ve zprávě Komise o posouzení rizik na úrovni Evropské unie,
2. majících vztah k rizikům ve strategických oblastech poskytnutých jiným státem.
§ 106
Oprávnění ministerstva v souvislosti s národním hodnocením rizik
Ministerstvo může požádat orgán jiného státu o poskytnutí informace, která není obsažena v hodnocení rizik tohoto jiného státu, které má ministerstvo k dispozici, a je potřebná pro účely národního hodnocení rizik.
§ 107
Povinnosti v souvislosti s národním hodnocením rizik
(1) Na národním hodnocení rizik se podílí a na žádost ministerstva poskytuje potřebné informace
a) orgán veřejné moci,
b) povinná osoba.
(2) Není-li povinnou osobou a má-li informace spojené s riziky ve strategických oblastech, poskytne na žádost ministerstva informace pro účely národního hodnocení rizik také
a) podnikající fyzická osoba,
b) právnická osoba.
(3) Informace podle odstavce 1 a 2 se poskytují ve lhůtě a rozsahu stanoveném ministerstvem.
(4) Při národním hodnocení rizik a zpracovávání zprávy o národním hodnocení rizik se orgány veřejné moci řídí mezinárodně uznávanými standardy pro strategické oblasti.
§ 108
Zpráva o národním hodnocení rizik
Na základě národního hodnocení rizik ministerstvo zpracuje zprávu o národním hodnocení rizik, která obsahuje alespoň informace
a) o organizační struktuře orgánů podílejících se na opatřeních ve strategických oblastech,
b) o obecných postupech ve strategických oblastech v České republice a o přidělených lidských a finančních zdrojích ve vztahu k
1. Finanční zpravodajské jednotce,
2. orgánu dozoru,
3. orgánu činnému v trestním řízení,
4. správci daně a
5. orgánu provádějícímu mezinárodní sankce,
c) o mechanismech pro spolupráci s Komisí, Orgánem pro boj proti praní peněz a financování terorismu a příslušnými orgány jiných členských států, třetích zemí a Rady Evropy,
d) identifikující odvětví nebo oblast s nižším nebo vyšším rizikem ve strategických oblastech,
e) o posouzení a pochopení rizik identifikovaných ve strategických oblastech, která jsou spojena s
1. osobou působící na území České republiky,
2. právním uspořádáním, které se řídí právním řádem České republiky, je spravováno na území České republiky nebo jehož svěřenští správci nebo osoby v rovnocenném postavení v podobných právních uspořádáních mají bydliště v České republice,
3. výjimkou z plnění povinností povinnou osobou podle § 22,
4. jinými okolnostmi, pokud je to vhodné,
f) k identifikaci oblastí, ve kterých má povinná osoba uplatnit opatření pro provedení zesílené hloubkové kontroly v souladu s přístupem založeným na posouzení rizik, s případným upřesněním, jaké opatření má být přijato.
§ 109
Schvalování a aktualizace zprávy o národním hodnocení rizik
(1) Ministerstvo zpracovává zprávu o národním hodnocení rizik tak, aby byla schválena vládou do 4 let od schválení předchozí zprávy o národním hodnocení rizik.
(2) Ministerstvo zpracuje aktualizaci zprávy o národním hodnocení rizik, pokud jsou zjištěna rizika neuvedená ve zprávě o národním hodnocení rizik.
§ 110
Poskytování informací ze zprávy o národním hodnocení rizik
(1) Ministerstvo zašle zprávu o národním hodnocení rizik nebo její aktualizaci schválené podle § 109
a) Komisi,
b) Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu,
c) Finanční zpravodajské jednotce,
d) příslušnému orgánu ze třetí země, který má srovnatelnou věcnou působnost jako finanční zpravodajská jednotka a sdělené informace použije výhradně pro účely předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, na základě vzájemnosti,
e) Radě Evropy,
f) orgánu veřejné moci, který ji potřebuje pro výkon své působnosti.
(2) Ministerstvo může předat orgánu jiného státu pro účely provádění jeho vnitrostátního hodnocení rizik informace z národního hodnocení rizik, které nebyly předány podle odstavce 1 a jsou pro toto hodnocení relevantní.
(3) Ministerstvo písemně shrne zjištění obsažená ve zprávě o národním hodnocení rizik a toto shrnutí, které nesmí obsahovat citlivé a utajované informace, zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 111
Zvláštní ustanovení o ochraně údajů
Zpráva o národním hodnocení rizik, aktualizace zprávy o národním hodnocení rizik, shrnutí zjištění vyplývajících z národního hodnocení rizik a informace předávané podle § 110 odst. 2 nesmějí obsahovat informace, na jejichž základě je možno identifikovat osobu nebo právní uspořádání, s výjimkou informací identifikujících orgán veřejné moci.
§ 112
Akční plán pro strategickou oblast
(1) Ministerstvo koordinuje zpracovávání akčního plánu, který obsahuje opatření pro zmírňování rizik identifikovaných ve zprávě o národním hodnocení rizik, koordinuje provádění opatření podle akčního plánu a vyhodnocuje jeho plnění.
(2) Orgány veřejné moci poskytují ministerstvu pro výkon jeho působnosti podle odstavce 1 potřebnou součinnost včetně
a) předkládání přehledu provedených opatření ke zmírnění rizik a souvisejících statistických údajů a
b) vedení statistik relevantních pro posouzení účinnosti systému opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
(3) Ministerstvo předkládá akční plán a následné vyhodnocení jeho plnění ke schválení vládě.
(4) Ministerstvo koordinuje zpracování nového akčního plánu nebo jeho aktualizaci na základě zprávy o národním hodnocení rizik nebo její aktualizace. odstavce 1 až 3 se použijí obdobně.
§ 113
Výsledek vyhodnocení rizik oznamovaný orgánům Evropské unie
(1) Pokud z výsledku vyhodnocení rizik na národní úrovni vyplyne záměr udělit výjimku podle čl. 4 až 6 nařízení 2024/1624, oznámí to ministerstvo Komisi v souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení 2024/1624.
(2) Ministerstvo oznamuje bez zbytečného odkladu Komisi a Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu informace o exponovaných odvětvích identifikovaných v rámci vyhodnocení rizik na národní úrovni nad rámec stanovený nařízením 2024/1624.
ČÁST PÁTÁ
REGISTRY
Hlava I
Centrální evidence účtů a bezpečnostních schránek
§ 114
Zřízení centrální evidence účtů a bezpečnostních schránek
(1) Zřizuje se centrální evidence účtů o
a) platebních účtech vedených
1. úvěrovými institucemi na území České republiky pro jejich klienty, pokud jsou označeny číslem IBAN,
2. finančními institucemi na území České republiky pro jejich klienty,
b) účtech cenných papírů vedených úvěrovými institucemi a finančními institucemi na území České republiky,
c) účtech kryptoaktiv vedených úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi na území České republiky,
d) bezpečnostních schránkách pronajímaných úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi na území České republiky.
(2) Správcem centrální evidence účtů je Česká národní banka.
§ 115
Údaje v centrální evidenci účtů
Do centrální evidence účtů se zapisují tyto údaje a jejich změny a opravy:
a) označení jednoznačně identifikující úvěrovou instituci nebo finanční instituci,
b) údaje o platebním účtu,
c) údaje o účtu cenných papírů,
d) údaje o účtu kryptoaktiv,
e) údaje o bezpečnostní schránce.
§ 116
Údaje o platebním účtu
O platebním účtu se v centrální evidenci účtů vedou následující údaje:
a) číslo platebního účtu a číslo IBAN, bylo-li přiděleno, nebo v případě, že platební účet není identifikován číslem IBAN, jedinečný identifikátor účtu,
b) jméno a přijmení nebo název klienta a jeho identifikační údaje a jeho jedinečné identifikační číslo,
c) jméno, přijmení a identifikační údaje skutečného majitele klienta, který je majitelem platebního účtu, a jeho jedinečné identifikační číslo,
d) datum, kdy
1. se fyzická osoba stala skutečným majitelem klienta,
2. fyzická osoba přestala být skutečným majitelem klienta,
e) datum vzniku a datum zániku oprávnění klienta k nakládání s peněžními prostředky na platebním účtu,
f) datum zřízení platebního účtu,
g) datum zrušení platebního účtu,
h) virtuální IBAN související s platebním účtem a datum zřízení a zrušení virtuálního IBAN.
§ 117
Údaje o účtu cenných papírů a účtu kryptoaktiv
O účtu cenných papírů a účtu kryptoaktiv se v centrální evidenci účtů vedou následující údaje:
a) jedinečný identifikátor účtu,
b) jméno a příjmení nebo název klienta, jeho identifikační údaje a jeho jedinečné identifikační číslo,
c) jméno a příjmení a identifikační údaje skutečného majitele klienta, který je majitelem účtu cenných papírů nebo účtu kryptoaktiv, a jeho jedinečné identifikační číslo,
d) datum, kdy
1. se fyzická osoba stala skutečným majitelem klienta,
2. fyzická osoba přestala být skutečným majitelem klienta,
e) datum vzniku a datum zániku oprávnění klienta k nakládání s účtem cenných papírů nebo účtem kryptoaktiv,
f) datum zřízení účtu cenných papírů nebo účtu kryptoaktiv,
g) datum zrušení účtu cenných papírů nebo účtu kryptoaktiv.
§ 118
Údaje o bezpečnostní schránce
O bezpečnostní schránce se v centrální evidenci účtů vedou následující údaje:
a) jméno a příjmení nebo název klienta, jeho identifikační údaje a jeho jedinečné identifikační číslo,
b) datum zahájení pronájmu bezpečnostní schránky,
c) datum ukončení pronájmu bezpečnostní schránky,
d) jedinečný identifikátor bezpečnostní schránky,
e) jméno, příjmení a identifikační údaje skutečného majitele klienta a jeho jedinečné identifikační číslo.
§ 119
Identifikační údaje
Identifikačními údaji se pro účely této hlavy rozumí u
a) fyzické osoby
1. jméno a příjmení,
2. místo a datum narození,
3. státní příslušnost,
4. adresa místa trvalého pobytu,
5. poštovní adresa, na které lze fyzickou osobu zastihnout, pokud nemá žádnou adresu místa trvalého pobytu v členském státě nebo pokud adresa místa trvalého pobytu je odlišná od místa skutečného bydliště fyzické osoby,
6. údaj o tom, zda se jedná o uprchlíka nebo osobu požívající doplňkovou ochranu,
7. rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo obdobné identifikační číslo přidělené v členském státě,
8. daňové identifikační číslo, je-li k dispozici,
9. identifikační číslo osoby, je-li k dispozici.
b) právnické osoby
1. právní forma,
2. název,
3. adresa sídla nebo ústředí,
4. hlavní místo podnikání a země vzniku, pokud se liší od adresy sídla nebo ústředí,
5. jména právních zástupců právnické osoby,
6. daňové identifikační číslo a identifikační číslo osoby, je-li přiděleno,
7. jména osob, které drží podíly nebo zastávají pozici člena řídicího orgánu jakožto pověřenci, včetně odkazu na skutečnost, že jsou v pozici pověřených společníků nebo pověřených členů řídicího orgánu,
c) právního uspořádání
1. základní informace o právním uspořádání včetně pravomoci upravovat a zavazovat právní uspořádání, v rozsahu aktiv v souvislosti s obchodním vztahem nebo příležitostnou transakcí,
2. údaje podle písmene a) bodu 5 nebo podle písmene b) bodu 4 všech svěřenských správců a osob zastávajících rovnocenné postavení v právním uspořádání,
3. místo, odkud je právní uspořádání spravováno, pokud se liší od údajů podle bodu 2,
4. daňové identifikační číslo a identifikační kód právnické osoby, pokud byly přiděleny.
§ 120
Klient
Klientem se pro účely této hlavy rozumí
a) majitel platebního účtu nebo osoba oprávněná nakládat s peněžními prostředky na takovém účtu a majitel účtu, na který jsou automaticky přesměrovány platby adresované virtuálnímu číslu IBAN,
b) majitel účtu cenných papírů nebo osoba oprávněná s účtem cenných papírů nakládat,
c) majitel účtu kryptoaktiv nebo osoba oprávněná s účtem kryptoaktiv nakládat,
d) právní uspořádání, pro které je účet podle písmen a) až c) veden,
e) nájemce bezpečnostní schránky,
f) právní uspořádání, pro které je bezpečnostní schránka pronajata, a
g) osoba, která doloží, že jedná jménem klienta podle písmen a) až f) nebo za tohoto klienta.
§ 121
Zápis údajů do centrální evidence účtů
(1) Úvěrová instituce nebo finanční instituce předává České národní bance k zápisu do centrální evidence účtů elektronicky dálkovým přístupem nejpozději do dvanácté hodiny každého pracovního dne informaci o údajích zapisovaných do centrální evidence účtů, k jejichž vzniku, změně nebo opravě došlo v předchozím pracovním dni nebo předchozích dnech pracovního klidu, nebo informaci o tom, že žádná z těchto skutečností nenastala.
(2) Česká národní banka předává do centrální evidence účtů údaje zapisované do centrální evidence účtů obdobně, jako by šlo o údaje předávané úvěrovou institucí nebo finanční institucí.
Poskytování údajů z centrální evidence účtů
§ 122
(1) O údaje z centrální evidence účtů jsou oprávněny žádat pouze
a) orgán činný v trestním řízení,
b) Úřad,
c) orgán Finanční správy České republiky,
d) orgán Celní správy České republiky,
e) Česká národní banka, pro účely výkonu dozoru podle tohoto zákona,
f) Česká obchodní inspekce, pro účely výkonu dozoru podle tohoto zákona,
g) zpravodajská služba,
h) orgán vykonávající působnost úřadu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v České republice podle předpisu Evropské unie upravujícího vymáhání a konfiskaci majetku3) (dále jen „orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti“),
i) ministerstvo, pro účely zajištění koordinace spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům za podmínek stanovených zákonem o koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům,
j) Policejní prezidium České republiky,
k) Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu,
l) Ministerstvo spravedlnosti, pro účely výkonu dozoru podle tohoto zákona.
(2) Žadatel podle odstavce 1, s výjimkou Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu, vede evidenci žádostí o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů, která obsahuje datum odeslání žádosti, identifikační údaje, které jednoznačně určují fyzickou osobu, která jménem žadatele o údaje z centrální evidence účtů požádala, a text žádosti.
(3) Údaje v evidenci podle odstavce 2 uchovává žadatel po dobu 10 let ode dne následujícího po dni odeslání žádosti.
(4) Je-li žadatelem
a) orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, může požadovat poskytnutí údajů z centrální evidence účtů, jestliže to je nezbytné v trestním řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 1 rok, ke zjištění povahy, rozsahu nebo umístění věcí pro účely jejich zajištění nebo pro účely zajištění výkonu trestní sankce,
b) Policejní prezidium České republiky, může požadovat poskytnutí údajů z centrální evidence účtů, jestliže to je nezbytné pro plnění konkrétního úkolu týkajícího se trestné činnosti podle přílohy č. 1 přímo použitelného právního předpisu Evropské unie upravujícího Europol nebo pro poskytnutí odpovědi na odůvodněnou žádost Europolu nebo na odůvodněnou žádost členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/977 týkající se plnění tohoto konkrétního úkolu.
(5) Orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti a Policejní prezidium České republiky vedou v evidenci žádostí o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů podle odstavce 2 také údaje jednoznačně určující fyzickou osobu, která podání žádosti nařídila, a příjemce vyžádaných údajů.
§ 123
(1) Česká národní banka spolupracuje s Komisí na propojení centrální evidence účtů s centralizovanými automatizovanými mechanismy ostatních členských států prostřednictvím systému propojení registrů bankovních účtů.
(2) Česká národní banka zajistí, aby údaje uvedené v § 116 až 118 byly dostupné prostřednictvím systému propojení registrů bankovních účtů.
§ 124
(1) Žádost o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů obsahuje označení příslušného řízení nebo jiné činnosti, v jejímž rámci žadatel podle § 122 odst. 1 žádá o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů, a spisovou značku, pod kterou jsou tato řízení nebo činnost vedeny. Orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti dále v žádosti uvede údaje jednoznačně určující fyzickou osobu, která jeho jménem o údaje z centrální evidence účtů požádala, dále případně fyzickou osobu, která podání žádosti nařídila, a příjemce vyžádaných údajů. Žádost se neodůvodňuje.
(2) Žádost podle odstavce 1 podává žadatel výhradně prostřednictvím k tomu určené datové schránky žadatele do datové schránky zřízené Českou národní bankou pro centrální evidenci účtů.
(3) Identifikátory datových schránek, jejichž prostřednictvím mohou žadatelé podávat žádosti, a jejich zrušení oznamuje České národní bance
a) Ministerstvo spravedlnosti,
b) soud a Vězeňská služba České republiky prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti,
c) státní zastupitelství prostřednictvím Nejvyššího státního zastupitelství,
d) Úřad prostřednictvím ministerstva,
e) Bezpečnostní informační služba, Úřad pro zahraniční styky a informace a Generální inspekce bezpečnostních sborů prostřednictvím Ministerstva vnitra,
f) Vojenské zpravodajství a Vojenská policie prostřednictvím Ministerstva obrany,
g) orgán Finanční správy České republiky prostřednictvím Generálního finančního ředitelství,
h) orgán Celní správy České republiky prostřednictvím Generálního ředitelství cel,
i) orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti nebo jiný útvar Policie České republiky prostřednictvím Policejního prezidia České republiky,
j) ministerstvo,
k) Česká obchodní inspekce prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu,
l) Česká národní banka,
m) Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu.
§ 125
(1) Česká národní banka poskytne údaje z centrální evidence účtů pouze tehdy, jestliže
a) žádost nebo její změna byla podána způsobem stanoveným v § 124 odst. 2,
b) identifikátor odesílající datové schránky se shoduje s identifikátorem oznámeným podle § 124 odst. 3 a
c) žádost nebo její změna obsahuje, kromě údajů podle § 124 odst. 1, alespoň
1. číslo platebního účtu, jedinečný identifikátor platebního účtu, účtu cenných papírů nebo účtu kryptoaktiv a označení jednoznačně identifikující úvěrovou instituci nebo finanční instituci, u které je platební účet, účet cenných papírů nebo účet kryptoaktiv veden nebo která bezpečnostní schránku pronajímá,
2. jedinečný identifikátor bezpečnostní schránky, časové období nebo datum, ke kterému se tento jedinečný identifikátor vztahuje, a označení jednoznačně identifikující úvěrovou instituci nebo finanční instituci, která bezpečnostní schránku pronajímá,
3. rodné číslo, nebo jméno a příjmení společně s datem narození,
4. identifikační číslo osoby, standardizovaný mezinárodní identifikátor právnických osob, nebo současně jméno a příjmení nebo název a identifikační číslo přidělované v zahraničí v případě právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, nebo
5. identifikační údaje správce, obhospodařovatele nebo osoby v obdobném postavení v rozsahu podle bodu 3 nebo 4, nebo jeho příslušné označení v případě právního uspořádání.
(2) Česká národní banka poskytne žadateli údaje v rozsahu podle § 116, 117 nebo 118 ve vztahu ke všem úvěrovým institucím nebo finančním institucím, které jsou ke konkrétnímu klientovi nebo skutečnému majiteli klienta vedeny v centrální evidenci účtů.
(3) Údaje podle odstavce 2 Česká národní banka bezodkladně odešle do datové schránky žadatele, z níž byla odeslána žádost nebo její změna. Stejným způsobem sdělí žadateli, že k žádosti nebyl v centrální evidenci účtů nalezen žádný odpovídající údaj.
(4) Pokud žádost nebo její změna neodpovídá požadavkům podle odstavce 1, Česká národní banka bezodkladně odešle do datové schránky žadatele zprávu o důvodu nepřijetí žádosti.
§ 126
Ochrana dat
(1) Při provozu centrální evidence účtů uplatňuje Česká národní banka taková organizační, personální a jiná opatření, aby s informacemi, které získá při provádění tohoto zákona, nepřišla do styku neoprávněná osoba. Obdobná opatření uplatňují i žadatelé při nakládání s údaji, které z centrální evidence účtů získají.
(2) Přístup k údajům zpracovávaným v centrální evidenci účtů mají pouze určení zaměstnanci České národní banky, kteří bezprostředně zajišťují provoz této evidence.
§ 127
Uchovávání údajů v centrální evidenci účtů
(1) Česká národní banka shromažďuje a uchovává údaje v centrální evidenci účtů podle § 115 a údaje o úkonech podle § 124 a 125 v elektronické podobě.
(2) Česká národní banka uchovává
a) údaje podle § 115 po dobu 10 let od prvního dne roku následujícího po roce, ve kterém došlo ke zrušení platebního účtu, účtu cenných papírů, účtu kryptoaktiv nebo skončení nájmu bezpečnostní schránky,
b) údaje o obsahu žádosti podle § 124 odst. 1 a 125 odst. 1 s označením žadatele a o obsahu odpovědi, o datu a čase přijetí žádosti a odeslání odpovědi po dobu 10 let ode dne následujícího po odeslání odpovědi,
c) informace o datové schránce žadatele oznámené podle § 124 odst. 3 po dobu 10 let ode dne následujícího po přijetí oznámení zrušení.
§ 128
Kontrola poskytnutí údajů z centrální evidence účtů
(1) Kontrolu poskytnutí údajů z centrální evidence účtů vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomu účelu zřizuje kontrolní orgán. Kontrolní orgán se skládá z poslanců určených Poslaneckou sněmovnou. Pokud kontrolu činnosti žadatele vykonává kontrolní orgán Poslanecké sněmovny zřízený podle jiného zákona, provádí kontrolu poskytnutí údajů z centrální evidence účtů žadateli tento kontrolní orgán.
(2) Česká národní banka předkládá kontrolnímu orgánu podle odstavce 1 nejméně dvakrát ročně zprávu o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů. Zpráva musí obsahovat označení žadatele, datum a čas přijetí žádosti, datum a čas odeslání odpovědi a dále údaje uvedené v § 124 odst. 1. Kontrolu podle odstavce 1 provádí kontrolní orgán v příslušných orgánech podle § 122 odst. 1 písm. a) až j) a l). Tím není dotčeno právo kontrolního orgánu požadovat informace a účast na jednání kontrolního orgánu od jiných osob.
(3) Na postup podle tohoto ustanovení se kontrolní řád nepoužije.
§ 129
Zřízení a financování provozu centrální evidence účtů
(1) V souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie4) a ji provádějícím přímo použitelným předpisem Evropské unie5) Česká republika hradí České národní bance v plné výši náklady spojené se zřízením a provozem centrální evidence účtů.
(2) Podrobná pravidla provozu centrální evidence účtů a úhrady souvisejících nákladů upraví Česká republika, jednající prostřednictvím ministerstva, a Česká národní banka smlouvou.
§ 130
Zpráva o provozu a využití centrální evidence účtů
(1) Česká národní banka uveřejňuje na svých internetových stránkách alespoň jednou ročně souhrnnou zprávu o provozu a využití centrální evidence účtů.
(2) Součástí zprávy podle odstavce 1 je i počet žádostí podle skupin žadatelů, uvedených v § 124 odst. 3, a souhrnná informace o kontrolách provozu centrální evidence účtů.
§ 131
Společná ustanovení
(1) Postupy podle této části zákona a postupy na jejím základě jsou vždy neveřejné.
(2) Správce centrální evidence účtů nekontroluje správnost a úplnost údajů při jejich předávání úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi k zápisu do centrální evidence účtů a za správnost a úplnost takto přijatých údajů neodpovídá.
(3) Správce centrální evidence účtů nekontroluje splnění podmínek pro podání žádosti o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů a za splnění těchto podmínek neodpovídá.
§ 132
Ochrana osobních údajů
(1) Osobní údaje jsou podle této hlavy zpracovávány v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu centrální evidence účtů.
(2) Při zpracování osobních údajů podle odstavce 1 se nepoužije
a) čl. 15, 16, čl. 18 odst. 1 písm. a) a čl. 34 odst. 4 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6796), pokud jde o zpracování osobních údajů prováděné podle tohoto zákona Českou národní bankou, a
b) čl. 18 a v jemu odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6796), pokud jde o předávání osobních údajů do centrální evidence účtů úvěrovou institucí nebo finanční institucí.
(3) Oprávnění subjektu údajů lze při zpracování údajů v centrální evidenci účtů omezit jen v nezbytném rozsahu a po nezbytnou dobu, mohla-li by tato oprávnění ohrozit účel zpracování nebo zpřístupnění podle tohoto zákona. Správce o omezení vede záznam a po odpadnutí důvodu omezení tato oprávnění umožní, nebrání-li tomu jiný zákonný důvod.
Hlava II
Jednotné přístupové místo k informacím o nemovité věci
§ 133
Zřízení jednotného přístupového místa k informacím o nemovité věci
(1) Zřizuje se jednotné přístupové místo k informacím o nemovité věci (dále jen „jednotné přístupové místo“).
(2) Správcem jednotného přístupového místa je Český úřad zeměměřický a katastrální.
§ 134
Zpřístupňované informace
(1) Prostřednictvím jednotného přístupového místa jsou poskytovány
a) informace o nemovité věci evidované v katastru nemovitostí,
b) informace o vlastnictví, a to
1. jméno a příjmení vlastníka,
2. jméno a příjmení osoby oprávněné jednat za vlastníka, která je evidována v katastru nemovitostí, a v případě, kdy je nemovitá věc spravována v právním uspořádání, označení a identifikační číslo právního uspořádání, bylo-li přiděleno,
3. v případě, kdy je vlastníkem právnická osoba, její název a právní forma, identifikační číslo osoby a daňové identifikační číslo,
4. hodnota, za kterou byla nemovitá věc nabyta.
c) informace o věcných právech evidovaných v katastru nemovitostí,
d) informace o nájmu, pachtu, poznámkách a upozorněních evidovaných v katastru nemovitostí,
e) informace o historii vlastnictví, hodnotě, za kterou byla nemovitá věc nabyta, a souvisejících informacích podle písmene c) a d) alespoň od 8. července 2019,
f) listiny ze sbírky listin.
(2) Hodnotou, za kterou byla nemovitá věc nabyta, se rozumí nenulová hodnota, za kterou byla nemovitá věc převedena a která vyplývá z vkladové listiny, nebo nenulová hodnota, za kterou nemovitá věc přešla a která vyplývá z vkladové listiny.
(3) Informace o hodnotě podle odstavce 2 je poskytována jako vyjádření peněžní hodnoty nebo nepeněžní hodnoty, pokud nebyla nemovitá věc nabyta za peněžní hodnotu.
(4) Pokud bylo více nemovitých věcí nabyto za souhrnnou hodnotu, poskytne se tato souhrnná hodnota pro každou nemovitou věc spolu s informací, že se jedná o souhrnnou hodnotu.
(5) Pokud byl nabyt podíl na nemovité věci, poskytuje se hodnota, za kterou byl nabyt tento podíl, spolu s informací, že se jedná o hodnotu za podíl na nemovité věci, včetně výše podílu; to neplatí, jde-li o podíl na věci v přídatném spoluvlastnictví nebo o podíl na pozemku, který je součástí jednotky nebo je s jednotkou ze zákona spojen. Odstavec 4 se použije obdobně.
§ 135
Poskytování informací jednotným přístupovým místem
(1) Informace zpřístupněné prostřednictvím jednotného přístupového místa jsou poskytovány v nezbytném rozsahu pro účely výkonu působnosti
a) Finanční zpravodajské jednotce,
b) orgánu dozoru s výjimkou příslušné profesní komory,
c) orgánu provádějícímu dozor podle zákona o provádění mezinárodních sankcí,
d) orgánu činnému v trestním řízení,
e) orgánu veřejné moci s působností ve strategických oblastech,
f) Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu,
g) zpravodajské službě,
h) orgánu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti.
(2) Informace jsou orgánům podle odstavce 1 poskytovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) V případě, že nejsou požadované informace k dispozici v digitální podobě, zajistí Český úřad zeměměřický a katastrální bezodkladně jejich převedení do digitální podoby.
(4) Na poskytování údajů katastru prostřednictvím jednotného přístupového místa se zákon o katastru nemovitostí nepoužije.
§ 136
Evidence a kontrola přístupů k jednotnému přístupovému místu
(1) Orgán podle § 135 odst. 1, s výjimkou Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu, vede evidenci přístupů k údajům prostřednictvím jednotného přístupového místa, která obsahuje datum přístupu, údaje, které jednoznačně určují fyzickou osobu, která jménem tohoto orgánu k údajům přistoupila, a důvod tohoto přístupu.
(2) Český úřad zeměměřický a katastrální uchovává údaje o tom, kdo získal údaje prostřednictvím jednotného přístupového místa.
(3) Údaje podle odstavců 1 a 2 se uchovávají po dobu 10 let ode dne následujícího po získání údajů.
(4) Údaje z evidence o poskytnutí údajů podle odstavců 1 a 2 jsou neveřejné a poskytují se pouze orgánu veřejné moci, který je oprávněn kontrolovat činnost orgánu podle § 135 odst. 1, a to v rozsahu jeho kontrolního oprávnění.
§ 137
Oprávnění jednotného přístupového místa
Informace o daňovém identifikačním čísle poskytuje Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu Generální finanční ředitelství elektronicky, způsobem umožňujícím dálkový přístup a automatizované zpracování. Poskytnutí této informace není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.
Hlava III
Centrální rejstřík povinných osob
§ 138
Zřízení centrálního rejstříku povinných osob
(1) Zřizuje se centrální rejstřík povinných osob, který je informačním systémem veřejné správy.
(2) Správcem centrálního rejstříku povinných osob je Úřad.
§ 139
Údaje v centrálním rejstříku povinných osob
Do centrálního rejstříku povinných osob se zapisují nebo automaticky propisují údaje o
a) povinné osobě, a to
1. identifikační údaje povinné osoby,
2. datum, kdy začala být povinnou osobou, spolu s uvedením jejího typu a druhu,
3. datum změny druhu nebo typu povinné osoby, spolu s jeho uvedením,
4. datum, kdy přestala být povinnou osobou, spolu s uvedením jejího typu a druhu,
5. určení ústředního kontaktního místa,
6. další údaje, o kterých tak stanoví zákon,
b) skutečném majiteli povinné osoby, a to
1. identifikační údaje skutečného majitele,
2. datum, kdy se stal skutečným majitelem,
3. datum, kdy přestal být skutečným majitelem,
c) členu vrcholného vedení povinné osoby, a to
1. identifikační údaje člena vrcholného vedení povinné osoby,
2. funkce člena vrcholného vedení,
3. informace, zda se jedná o manažera pro dodržování předpisů,
d) pracovníkovi pro dodržování předpisů povinné osoby, a to
1. jméno a příjmení,
2. pracovní zařazení,
3. údaje o telefonním číslu pro veřejnou mobilní telefonní síť a adrese elektronické pošty,
4. doba, kdy lze tuto osobu kontaktovat,
5. datum, kdy začal být pracovníkem pro dodržování předpisů, spolu s uvedením typu a druhu povinné osoby, pro kterou vykonává činnost,
6. datum, kdy přestal být pracovníkem pro dodržování předpisů, spolu s uvedením typu a druhu povinné osoby, pro kterou vykonává činnost,
e) kontaktní osobě pro Finanční zpravodajskou jednotku povinné osoby podle § 12, pokud byla určena, a to
1. jméno a příjmení,
2. pracovní zařazení,
3. údaje pro telefonické a elektronické spojení,
4. doba, kdy lze tuto osobu kontaktovat,
5. datum, kdy začala být kontaktní osobou pro Finanční zpravodajskou jednotku, spolu s uvedením typu a druhu povinné osoby, pro kterou vykonává činnost,
6. datum, kdy přestala být kontaktní osobou pro Finanční zpravodajskou jednotku, spolu s uvedením typu a druhu povinné osoby, pro kterou vykonává činnost.
§ 140
Identifikační údaje zapisované do centrálního rejstříku povinných osob
(1) Identifikačními údaji podle § 139 se pro fyzickou osobu rozumí
a) jméno a příjmení,
b) datum narození, a bylo-li přiděleno také rodné číslo,
c) místo narození,
d) státní příslušnost,
e) adresa místa pobytu,
f) číslo a druh průkazu totožnosti, doba jeho platnosti a stát, který ho vydal.
(2) Identifikačními údaji podle § 139 se pro právnickou osobu rozumí
a) obchodní firma nebo název,
b) právní forma,
c) identifikační číslo osoby,
d) sídlo.
§ 141
Zapisování údajů do centrálního rejstříku povinných osob orgánem veřejné moci
(1) Do centrálního rejstříku povinných osob zapisuje údaje o povinných osobách orgán veřejné moci, který povinné osobě udělil oprávnění k výkonu činnosti povinné osoby, v rozsahu, v jakém má zapisované údaje k dispozici.
(2) V případě povinné osoby vykonávající činnost notáře, soudního exekutora, zapisovanou činnost nebo činnost povolenou podle § 42 odst. 1, zapisuje orgán dozoru do centrálního rejstříku povinných osob údaje, které v něm nejsou obsažené na základě automatického průpisu podle § 143, o
a) povinné osobě,
b) skutečném majiteli,
c) členovi vrcholného vedení.
(3) Orgán podle odstavce 1 a 2 zapisuje do centrálního rejstříku povinných osob také změny zapisovaných údajů, o kterých se dozví.
(4) Údaje se zapisují elektronicky buď jednotlivě, nebo v rozsahu a způsobem dohodnutým mezi jejich poskytovatelem a správcem centrálního rejstříku povinných osob.
§ 142
Zapisování údajů do centrálního rejstříku povinných osob povinnou osobou
(1) Povinná osoba předává správci centrálního rejstříku povinných osob k zápisu do centrálního rejstříku povinných osob zapisované údaje, které v něm nejsou obsažené na základě zápisu podle § 141 nebo na základě průpisu podle § 143, do 15 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou.
(2) Povinná osoba předává správci centrálního rejstříku povinných osob k zápisu do centrálního rejstříku povinných osob také opravu nebo aktualizaci zapisovaných údajů do 15 dnů ode dne, kdy zjistila jejich nesprávnost nebo kdy došlo k jejich změně.
§ 143
Automatický průpis
(1) Identifikační údaje a jejich změny se do centrálního rejstříku povinných osob automaticky propíšou ze základních registrů v rozsahu, v jakém jsou v nich vedeny.
(2) Do centrálního rejstříku povinných osob se jako
a) člen vrcholného vedení automaticky propíše osoba uvedená ve veřejném rejstříku jako člen statutárního orgánu,
b) skutečný majitel povinné osoby automaticky propíše osoba uvedená v evidenci skutečných majitelů jako skutečný majitel povinné osoby,
c) manažer pro dodržování předpisů automaticky propíše osoba, která je jediným členem vrcholného vedení povinné osoby,
d) pracovník pro dodržování předpisů a kontaktní osoba pro Finanční zpravodajskou jednotku automaticky propíše osoba, která je jediným členem vrcholného vedení povinné osoby, která nemá podle jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů žádného zaměstnance.
(3) Do centrálního rejstříku povinných osob se automaticky propíšou další údaje z informačních systémů veřejné správy, které jsou s ním propojeny na základě dohody mezi správcem centrálního rejstříku povinných osob a správcem takového informačního systému.
(4) Správce centrálního rejstříku povinných osob je oprávněn zřídit propojení s dalšími informačními systémy z důvodu získání údajů, které jsou pro účely rejstříku povinných osob potřebné, pokud se na tom se správcem tohoto informačního systému dohodne.
§ 144
Poskytování údajů z centrálního rejstříku povinných osob
(1) Údaje z centrálního rejstříku povinných osob jsou poskytovány způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) Finanční zpravodajské jednotce,
b) orgánu dozoru,
c) orgánu provádějícímu mezinárodní sankce,
d) orgánu činnému v trestním řízení,
e) orgánu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti,
f) ministerstvu, a to v rozsahu § 139 písm. a) až c),
g) Ministerstvu spravedlnosti, a to v rozsahu údajů o povinných osobách, členech vrcholného vedení a skutečných majitelích nezbytných pro ověření jejich bezúhonnosti v rejstříku trestů,
h) povinné osobě, a to v rozsahu, v jakém jsou o ní údaje vedeny,
i) Policii České republiky v rozsahu nezbytném pro výkon kompetencí podle části šesté hlavy I,
j) zpravodajské službě.
(2) Údaje o kontaktní osobě pro Finanční zpravodajskou jednotku se poskytují pouze Finanční zpravodajské jednotce a povinné osobě, které se týkají.
(3) Orgánu dozoru se poskytují pouze údaje o povinných osobách, nad kterými vykonává dozor, a to v rozsahu § 139 písm. a) až d).
(4) Informace o povinných osobách z centrálního rejstříku povinných osob jsou zveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup v rozsahu
a) § 140 odst. 1 písm. a), e) a datum narození, jedná-li se o fyzickou osobu,
b) § 140 odst. 2, jedná-li se o právnickou osobu,
c) § 139 písm. a) body 2 až 4,
d) údaje podle § 42 odst. 3 a jeho změny.
§ 145
Uchovávání údajů v centrálním rejstříku povinných osob
(1) Správce centrálního rejstříku povinných osob shromažďuje a zpracovává údaje v centrálním rejstříku povinných osob podle § 139 v elektronické podobě.
(2) Správce centrálního rejstříku povinných osob vymaže údaje podle § 139 týkající se povinné osoby po uplynutí 5 let ode dne, kdy povinná osoba přestala být povinnou osobou. Pokud se subjekt v této době stane povinnou osobou, věta první se nepoužije.
ČÁST ŠESTÁ
PENĚŽNÍ HOTOVOST
Hlava I
Převozy peněžní hotovosti
Díl 1
Ohlašovací povinnost
§ 146
Ohlašovací povinnost k peněžní hotovosti
Povinnost podle čl. 3 odst. 1 nařízení 2018/1672 má také právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je vlastníkem peněžní hotovosti. Tuto povinnost za právnickou nebo podnikající fyzickou osobu plní fyzická osoba, která má peněžní hotovost u sebe při překročení hranice území Evropské unie; to neplatí, je-li ohlašovací povinnost splněna podle § 147 odst. 2 písm. b).
§ 147
Plnění ohlašovací povinnosti
(1) Fyzická osoba, která má peněžní hotovost u sebe při překročení hranice území Evropské unie, musí ohlásit dovoz nebo vývoz peněžní hotovosti podle čl. 3 odst. 1 nařízení 2018/1672 celnímu úřadu místně příslušnému mezinárodnímu letišti v České republice, přes které vstupuje do Evropské unie nebo z ní vystupuje, v místě určeném k podávání ohlášení o převozu peněžní hotovosti.
(2) Ohlašovací povinnost podle čl. 3 odst. 1 nařízení 2018/1672 může být splněna také elektronickým podáním Celnímu úřadu v Praze, a to nejpozději 24 hodin před zamýšleným vstupem do Evropské unie nebo výstupem z Evropské unie, a to
a) fyzickou osobou, která bude mít peněžní hotovost u sebe při překročení hranice území Evropské unie na mezinárodním letišti v České republice, nebo
b) právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, která je vlastníkem peněžní hotovosti.
(3) Podání podle odstavce 2 je formulářovým podáním podle daňového řádu.
(4) Podání podle odstavce 2 nelze učinit prostřednictvím veřejné datové sítě na adresu elektronické pošty Celního úřadu v Praze.
§ 148
Předložení peněžní hotovosti ke kontrole
Povinnost na vyzvání celního úřadu předložit peněžní hotovost ke kontrole a spolupracovat při určení hodnoty peněžní hotovosti má fyzická osoba, která má peněžní hotovost u sebe při překročení hranice území Evropské unie.
Díl 2
Informační povinnost
§ 149
Informační povinnost u převážené peněžní hotovosti
(1) Osoba převážející peněžní hotovost v úhrnné hodnotě alespoň 15 000 EUR má na základě výzvy celního úřadu nebo Policie České republiky povinnost sdělit údaje o převážené peněžní hotovosti.
(2) Osoba převážející peněžní hotovost má na základě výzvy celního úřadu nebo Policie České republiky povinnost spolupracovat při určení hodnoty převážené peněžní hotovosti.
§ 150
Informační povinnost u nedoprovázených zásilek
(1) Osoba odesílající z České republiky poštovní nebo jinou zásilku do jiného členského státu Evropské unie obsahující peněžní hotovost v úhrnné hodnotě alespoň 15 000 EUR nebo přijímající v České republice takovou poštovní nebo jinou zásilku z jiného členského státu Evropské unie má na základě výzvy celního úřadu povinnost do 10 dnů sdělit údaje o této zásilce.
(2) Osoba odesílající z České republiky poštovní nebo jinou zásilku do jiného členského státu Evropské unie obsahující peněžní hotovost nebo přijímající v České republice takovou poštovní nebo jinou zásilku z jiného členského státu Evropské unie má na základě výzvy celního úřadu povinnost spolupracovat při určení hodnoty této zásilky a ve lhůtě stanovené celním úřadem poskytnout údaje nezbytné pro určení hodnoty této zásilky.
§ 151
Rozsah informační povinnosti
(1) Ve sdělení podle § 149 odst. 1 nebo § 150 odst. 1 uvede osoba převážející, odesílající nebo přijímající peněžní hotovost
a) své identifikační údaje,
b) identifikační údaje vlastníka peněžní hotovosti,
c) identifikační údaje příjemce peněžní hotovosti a
d) údaje o
1. druhu a hodnotě peněžní hotovosti,
2. původu peněžní hotovosti,
3. účelu, pro který je peněžní hotovost převážena, zasílána nebo přijímána, a
4. povaze vztahu, na jehož základě se přeprava peněžní hotovosti uskutečňuje.
(2) Identifikačním údajem podle odstavce 1 písm. a) až c) jsou identifikační údaje podle § 140.
Díl 3
Kontrola převozu peněžní hotovosti
§ 152
Celní úřad
(1) Celní úřad kontroluje převozy peněžní hotovosti a dodržování
a) ohlašovací a oznamovací povinnosti podle nařízení 2018/1672 a části šesté hlavy I dílu 1, a
b) informační povinnosti podle části šesté hlavy I dílu 2.
(2) Celní úřad může provést vnitřní kontrolu poštovní nebo jiné zásilky i v případě, že se na obsah zásilky vztahuje listovní tajemství, pokud
a) ověřuje správnost a úplnost údajů uvedených v ohlášení podle nařízení 2018/1672, nebo
b) má důvodné podezření, že obsahuje peněžní hotovost, u které může být požadováno splnění oznamovací povinnosti podle čl. 4 nařízení 2018/1672 nebo informační povinnosti podle § 150.
(3) Na vnitřní kontrolu zásilky podle odstavce 2 se ustanovení celního zákona o vnitřní kontrole zásilek a o vynětí z celní kontroly použijí obdobně.
(4) Při výkonu působnosti podle části šesté hlavy I tohoto zákona postupuje celní úřad podle daňového řádu.
§ 153
Zvláštní ustanovení o neprovedení kontroly
(1) Celní úřad neprovede kontrolu dopravního prostředku, u kterého je podezření, že převáží peněžní hotovost na pozemní komunikaci, pokud se jedná o dopravní prostředek patřící nebo provozovaný povinnou osobou podle § 4 písm. e), která je zapsaná do centrálního rejstříku povinných osob a nahlásila registrační značku tohoto dopravního prostředku podle § 26 odst. 3.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obdobný obecný zájem.
§ 154
Zadržení peněžní hotovosti
(1) Celní úřad zadrží postupem podle zákona o Celní správě České republiky peněžní hotovost, pokud
a) má důvodné podezření, že
1. dochází k porušení ohlašovací nebo oznamovací povinnosti podle nařízení 2018/1672,
2. peněžní hotovost souvisí s legalizací výnosů z trestné činnosti nebo financováním terorismu, nebo
b) není splněna informační povinnost podle části šesté hlavy I dílu 2,
c) při určení hodnoty peněžní hotovosti s celním úřadem nespolupracuje osoba, která
1. je odesílatelem zásilky bez doprovodu,
2. je příjemcem zásilky bez doprovodu,
3. je vlastníkem přepravované peněžní hotovosti, nebo
4. má u sebe přepravovanou peněžní hotovost.
(2) Celní úřad zadrží postupem podle zákona o Celní správě České republiky peněžní hotovost v zásilce bez doprovodu, dokud na základě výzvy není celnímu úřadu
a) podáno ohlášení za účelem oznámení,
1. odesílatelem zásilky,
2. příjemcem zásilky, nebo
3. osobou k tomu zmocněnou odesílatelem nebo příjemcem zásilky, nebo
b) podána písemnost, ze které vyplývá splnění informační povinnosti podle části šesté hlavy I dílu 2, nebo
c) doloženo, že oznamovací nebo informační povinnost nevznikla.
(3) Policie České republiky zadrží bez ohledu na práva třetích osob peněžní hotovost postupem pro odnětí věci podle zákona o Policii České republiky, pokud
a) není splněna informační povinnost podle § 149, nebo
b) fyzická osoba, která je vlastníkem přepravované peněžní hotovosti, nebo která má při kontrole u sebe přepravovanou peněžní hotovost, nespolupracuje s Policií České republiky při určení hodnoty peněžní hotovosti.
§ 155
Upuštění od zadržení peněžní hotovosti
(1) Pokud není splněna ohlašovací povinnost podle nařízení 2018/1672 nebo informační povinnost podle části šesté hlavy I dílu 2, celní úřad peněžní hotovost nezadrží, pokud je o přestupku rozhodnuto příkazem na místě a pokuta je na místě uhrazena.
(2) Pokud není splněna informační povinnost podle § 149, Policie České republiky peněžní hotovost nezadrží, pokud je o přestupku rozhodnuto příkazem na místě a pokuta je na místě uhrazena.
§ 156
Vrácení zadržené peněžní hotovosti
(1) Celní úřad vrátí bez zbytečného odkladu peněžní hotovost, nebrání-li tomu překážka podle odstavce 2, kterou zadržel
a) podle § 154 odst. 2 písm. a), pokud obdržel ohlášení za účelem oznámení a nemá pochybnosti o správnosti v něm uvedených údajů, nebo bylo doloženo, že oznamovací povinnost nevznikla,
b) podle § 154 odst. 2 písm. b), pokud je splněna informační povinnost a nemá pochybnosti o správnosti poskytnutých údajů, nebo bylo doloženo, že informační povinnost nevznikla.
(2) Orgán, který zadržel peněžní hotovost podle § 154 odst. 1 nebo 3 nebo kterému byla zadržená peněžní hotovost předána, ji vrátí bez zbytečného odkladu, pokud odpadl důvod zadržení, nebo po uplynutí doby pro zadržení peněžní hotovosti stanovené přímo nařízením 2018/1672, pokud
a) není rozhodnuto o jejím propadnutí nebo zabrání,
b) zjevně nepřichází v úvahu její využití na úhradu pokuty, nákladů řízení nebo exekuce, a
c) vrácení nebrání jiná právní překážka.
(3) Peněžní hotovost se vrací
a) osobě, které byla zadržena,
b) vlastníkovi, pokud o jeho právu na peněžní hotovost není pochyb a pokud
1. s vynaložením přiměřeného úsilí nelze vrátit peněžní hotovost osobě podle písmene a), nebo
2. o vrácení peněžní hotovosti požádá.
(4) Orgán, který zadržel peněžní hotovost podle § 154 odst. 1 nebo 3 nebo kterému byla zadržená peněžní hotovost předána, může na žádost osoby podle odstavce 3 písm. b) bodu 2 vrátit část zadržené peněžní hotovosti z důvodu odstranění tvrdosti zákona, jsou-li u vracené části zadržené peněžní hotovosti splněny podmínky pro vrácení podle odstavce 2.
Díl 4
Zpracovávání informací o převozech peněžní hotovosti
§ 157
Zaznamenávání informací
(1) Celní úřad zaznamenává informace o kontrole převozu peněžní hotovosti podle nařízení 2018/1672 v rozsahu uvedení místa, data a času kontroly, identifikace úřední osoby a celního úřadu, a dále v rozsahu
a) informací uvedených na ohlašovacím nebo oznamovacím formuláři Evropské unie, pokud vznikla ohlašovací nebo oznamovací povinnost, nebo
b) jména a příjmení prověřované osoby a čísla, druhu, vydávajícího státu průkazu totožnosti této osoby a množství zjištěné převážené peněžní hotovosti, pokud ohlašovací nebo oznamovací povinnost nevznikla.
(2) Celní úřad nebo Policie České republiky zaznamenávají informace o kontrole převozu peněžní hotovosti podle § 149 a 150 v rozsahu uvedení místa, data a času kontroly, identifikace osoby provádějící kontrolu a orgánu, který kontrolu provedl, a dále v rozsahu
a) informací získaných podle § 151, pokud informační povinnost vznikla, nebo
b) jména a příjmení prověřované osoby a čísla, druhu, vydávajícího státu průkazu totožnosti této osoby a druhu a množství zjištěné převážené peněžní hotovosti, pokud informační povinnost nevznikla.
(3) Pokud celní úřad nebo Policie České republiky zadrží peněžní hotovost podle § 154 odst. 1 nebo 3, současně s informacemi zaznamenanými podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a) zaznamenává také
a) podrobný popis důvodu zadržení,
b) údaje identifikující dopravní prostředek, kterým byla peněžní hotovost přepravována,
c) uvedení dne vrácení zadržené peněžní hotovosti, pokud je peněžní hotovost podle § 156 následně vrácena a
d) uvedení dne vrácení a výši vracené částky zadržené peněžní hotovosti, pokud je peněžní hotovost vrácena částečně podle § 156 odst. 4.
(4) Pokud celní úřad nebo Policie České republiky upustí od zadržení peněžní hotovosti podle § 155, současně s informacemi zaznamenanými podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a) zaznamenává také údaje o
a) pachateli přestupku,
b) porušené povinnosti a
c) výši uložené pokuty.
(5) Na ochranu osobních údajů a dobu uchovávání informací zaznamenávaných podle odstavce 1 až 4 se čl. 13 nařízení 2018/1672 použije obdobně.
§ 158
Poskytování zaznamenaných informací
(1) Informace zaznamenané podle § 157 se zasílají
a) Finanční zpravodajské jednotce,
b) Generálnímu ředitelství cel,
c) Policejnímu prezidiu České republiky a
d) Generálnímu finančnímu ředitelství.
(2) Informace zaznamenané podle § 157 se poskytují
a) pro výkon působnosti za účelem předcházení a potírání trestné činnosti
1. Finanční zpravodajské jednotce,
2. orgánům Celní správy České republiky,
3. Policii České republiky,
4. orgánům Finanční správy České republiky,
b) způsobem a v termínech dohodnutých mezi orgány podle odstavce 1.
(3) Poskytnutí informací zaznamenaných podle § 157 orgánu podle odstavce 1 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.
(4) Na ochranu osobních údajů a dobu uchovávání informací zasílaných podle odstavce 1 se čl. 13 nařízení 2018/1672 použije obdobně.
Hlava II
Omezení velkých hotovostních plateb
Díl 1
Omezení velkých hotovostních plateb za zboží nebo služby
§ 159
Vymezení pojmů
Pro účely omezení velkých hotovostních plateb za zboží nebo služby se nemovitá věc považuje za zboží.
§ 160
Působnost omezení velkých hotovostních plateb za zboží nebo služby
(1) Ustanovení této hlavy se použijí při plnění povinností stanovených pro omezení velkých hotovostních plateb za zboží nebo služby podle nařízení 2024/1624.
(2) Omezení velkých hotovostních plateb za zboží nebo služby podle čl. 80 odst. 1 nařízení 2024/1624 se pro osobu, která neobchoduje se zbožím nebo neposkytuje služby, použije obdobně, přičemž za zjevně související se považují platby, pouze pokud jsou provedené týmž poskytovatelem platby témuž příjemci platby v průběhu jednoho kalendářního dne. Ustanovení čl. 80 odst. 4 písm. a) nařízení 2024/1624 se nepoužije.
§ 161
Poskytování informací z kontroly omezení velkých hotovostních plateb
(1) Je-li v rámci výkonu dozoru prováděného orgánem dozoru podle § 46 nebo 47 zjištěno porušení povinností podle této hlavy jinou osobou než dozorovanou povinnou osobou, orgán dozoru bezodkladně informuje o tomto zjištění, není-li součástí tohoto zjištění chráněná informace,
a) místně příslušný finanční úřad, nejedná-li se o povinnou osobu, nebo
b) příslušný orgán dozoru, jedná-li se o povinnou osobu.
(2) Je-li v rámci kontroly prováděné orgánem kontroly podle § 50 zjištěno porušení povinností podle této hlavy osobou, která je povinnou osobou, musí o zjištěném porušení bezodkladně informovat příslušný orgán dozoru.
(3) Orgán dozoru podle § 46 nebo 47 a orgán kontroly podle § 50 informuje bezodkladně Finanční zpravodajskou jednotku, pokud bylo zjištěno porušení povinností stanovených pro omezení velkých hotovostních plateb za zboží nebo služby podle této hlavy, v rozsahu
a) označení osoby, která povinnosti porušila,
b) označení poskytovatele a příjemce platby v hotovosti,
c) popisu zboží nebo služby, za které bylo placeno, nejedná-li se o chráněnou informaci,
d) hodnoty a druhu peněžní hotovosti, kterou bylo placeno, a
e) data provedení platby v hotovosti.
(4) Poskytnutí informací z kontroly omezení velkých hotovostních plateb podle odstavce 2 a 3 orgánem kontroly podle § 50 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.
Díl 2
Zvláštní postupy při omezení velkých hotovostních plateb
§ 162
Oznámení platby nebo vkladu
(1) Lhůtu pro oznámení platby nebo vkladu podle čl. 80 odst. 4 nařízení 2024/1624 stanoví Finanční zpravodajská jednotka opatřením obecné povahy.
(2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o jeho návrhu a nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky na úřední desce Úřadu; vyvěšeno na úřední desce Úřadu zůstává po dobu jeho platnosti.
§ 163
Pozastavení omezení velkých hotovostních plateb
(1) Za podmínek stanovených nařízením 2024/1624 může ministr financí opatřením obecné povahy dočasně pozastavit působnost omezení velkých hotovostních plateb za zboží nebo služby, a to nejdéle po dobu 7 dnů.
(2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 lze vydat pro celé území České republiky nebo jeho část.
(3) S předchozím souhlasem vlády může ministr financí
a) vydat opatření obecné povahy na dobu delší než 7 dnů,
b) prodloužit platnost již vydaného opatření obecné povahy, nebo
c) změnit obsah již vydaného opatření obecné povahy.
(4) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o jeho návrhu a nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky na úřední desce ministerstva a zůstává vyvěšeno na úřední desce ministerstva po dobu jeho platnosti.
(5) Na prodloužení platnosti nebo změnu obsahu již vydaného opatření obecné povahy se odstavec 4 použije obdobně.
(6) O pozastavení působnosti omezení velkých hotovostních plateb za zboží nebo služby může ministerstvo informovat veřejnost prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.
Hlava III
Oceňování peněžní hotovosti
§ 164
Oceňování oběživa
(1) Pro účely plnění povinností podle hlavy I a hlavy II se pro přepočet hodnoty peněžní hotovosti, která je oběživem podle nařízení 2018/1672, v jiné měně než euro, na euro použije kurz vyhlášený Českou národní bankou platný pro předposlední středu kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, kdy vznikne tato povinnost.
(2) V případě, kdy Česká národní banka přestala vyhlašovat pro konkrétní oběživo převodní kurz, se pro přepočet hodnoty takového oběživa na euro použije poslední kurz vyhlášený Českou národní bankou.
(3) Celní úřad nebo Policie České republiky jsou povinny v rámci kontroly převozu peněžní hotovosti sdělit osobě, u níž je kontrola prováděna, kurz pro přepočet cizí měny na euro stanovený podle odstavce 1 nebo 2, pokud jsou o to touto osobou požádány.
§ 165
Oceňování převoditelného nástroje na doručitele
(1) Pro účely plnění povinností podle hlavy I a hlavy II se hodnota převoditelného nástroje na doručitele podle nařízení 2018/1672 určí podle jeho jmenovité hodnoty na něm uvedené.
(2) Nelze-li určit hodnotu převoditelného nástroje na doručitele podle odstavce 1, určí se jeho hodnota podle hodnoty vyplácené částky, pokud je nástroj splatný na požádání a obsahuje doložku o platbě.
(3) Nelze-li určit hodnotu převoditelného nástroje na doručitele podle odstavce 2, určí se hodnota jeho tržní hodnotou, pokud je obchodován na organizovaném a aktivním trhu, a to ke dni, ve kterém je ocenění provedeno.
(4) Nelze-li určit hodnotu převoditelného nástroje na doručitele podle odstavce 3, určí se jeho hodnota na základě hodnoty podobných nástrojů na organizovaném a aktivním trhu, a to ke dni, ve kterém je ocenění provedeno. Pokud z porovnání vyplyne více možných hodnot podobných nástrojů na trhu, použije se pro účely ocenění převoditelného nástroje na doručitele vždy ta nejvyšší.
(5) Je-li hodnota převoditelného nástroje na doručitele podle odstavce 1 až 4 určená v jiné měně než euro, pro přepočet měny na euro se postup podle § 164 použije obdobně.
§ 166
Oceňování komodity používané jako vysoce likvidní prostředek k uchovávání hodnoty
(1) Pro účely plnění povinností podle hlavy I a hlavy II se hodnota komodity používané jako vysoce likvidní prostředek k uchovávání hodnoty podle nařízení 2018/1672 a podle tohoto zákona určí její tržní hodnotou za jeden gram hmotnosti stanovenou v eurech pro předposlední středu kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, kdy vznikne tato povinnost.
(2) Generální ředitelství cel zveřejňuje tržní hodnotu vysoce likvidních prostředků k uchovávání hodnoty stanovenou podle odstavce 1 způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději v poslední pracovní den kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, pro který je tržní hodnota stanovována.
(3) Celní úřad nebo Policie České republiky jsou povinny v rámci kontroly převozu peněžní hotovosti sdělit osobě, u níž je kontrola prováděna, tržní hodnotou za jeden gram hmotnosti stanovenou v eurech podle odstavce 1, pokud jsou o to touto osobou požádány.
§ 167
Oceňování předplacené karty
(1) Pro účely plnění povinností podle hlavy I a hlavy II se hodnota předplacené karty podle nařízení 2018/1672 určí jmenovitou hodnotou na ní uvedenou.
(2) Nejde-li určit hodnotu předplacené karty podle odstavce 1, určí se její hodnota v okamžiku plnění povinností podle této části, a to
a) ověřením u vydavatele karty, nebo
b) dokladem o zůstatku na předplacené kartě.
(3) Nelze-li určit hodnotu předplacené karty podle odstavce 2, určí se její hodnota na základě ceny podobných předplacených karet, za jaké jsou nabízeny na trhu, a to ke dni, ve kterém je ocenění provedeno. Pokud z porovnání vyplyne více možných hodnot podobných předplacených karet, použije se pro účely ocenění vždy ta nejvyšší.
(4) Je-li hodnota předplacené karty podle odstavce 1 až 3 určená v jiné měně než euro, pro přepočet měny na euro se postup podle § 164 odst. 1 použije obdobně.
ČÁST SEDMÁ
PŘESTUPKY A NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ
Hlava I
Přestupky
Díl 1
Porušení oznamovací povinnosti
§ 168
Oznamovací povinnost povinné osoby vůči orgánu dozoru
(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že orgánu dozoru neoznámí
a) podle
1. čl. 8 odst. 1 nařízení 2024/1624 neprodleně záměr nebo zahájení činnosti v jiném členském státě Evropské unie, nebo
2. čl. 8 odst. 2 nařízení 2024/1624 ve stanovené lhůtě změnu činnosti podle bodu 1,
b) záměr účastnit se partnerství pro sdílení informací podle čl. 75 odst. 2 nařízení 2024/1624,
c) bezodkladně odvolání pracovníka pro dodržování předpisů podle čl. 11 odst. 2 nařízení 2024/1624,
d) před zahájením externě zajišťované činnosti zajišťování činností podle čl. 18 odst. 1 nařízení 2024/1624,
e) výsledky auditu podle čl. 75 odst. 7 nařízení 2024/1624,
f) nesplnění požadavků podle § 19 odst. 1 u skutečného majitele nebo člena vrcholného vedení, a to ve lhůtě a za podmínek podle § 19 odst. 6, nebo
g) ve lhůtě podle § 18 odst. 3 skutečnost, že i přes postup podle § 18 odst. 2 skutečný majitel nebo člen vrcholného vedení nejsou bezúhonní.
(2) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že neposkytne na výzvu orgánu dozoru informace podle čl. 10 odst. 2 nařízení 2024/1624.
(3) Povinná osoba se dopustí přestupku také tím, že neposkytne orgánu dozoru informace podle § 66 nebo 68.
§ 169
Porušení další oznamovací povinnosti vůči orgánu dozoru
(1) Poskytovatel platebních služeb, zprostředkující poskytovatel platebních služeb, poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy a zprostředkující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy se dopustí přestupku tím, že neoznámí orgánu dozoru opakované nedodání informací nebo učiněné kroky podle čl. 8 odst. 2, čl. 12 odst. 2, čl. 17 odst. 2 nebo čl. 21 odst. 2 nařízení 2023/1113.
(2) Povinná osoba, která je mateřskou entitou, se dopustí přestupku tím, že neinformuje orgán dozoru o přijatých dodatečných opatřeních podle čl. 17 odst. 2 nařízení 2024/1624.
§ 170
Porušení oznamovací povinnost vůči Finanční zpravodajské jednotce
(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z oznamovacích povinností vůči Finanční zpravodajské jednotce podle
a) čl. 69 odst. 1 nařízení 2024/1624, za podmínek stanovených technickou normou, kterou se provádí čl. 69 odst. 3 nařízení 2024/1624,
b) čl. 71 odst. 2 nařízení 2024/1624, nebo
c) čl. 74 nařízení 2024/1624.
(2) Povinná osoba se dopustí přestupku také tím, že
a) nepodá oznámení podle čl. 80 odst. 4 nařízení 2024/1624, nebo
b) neinformuje Finanční zpravodajskou jednotku o odložení provedení hloubkové kontroly klienta nebo jejího opatření podle § 16 odst. 2.
§ 171
Porušení oznamovací povinnosti vůči jinému orgánu
(1) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že neposkytne příslušnému orgánu informace o skutečných majitelích shromážděné podle čl. 63 nařízení 2024/1624.
(2) Povinná osoba, jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neposkytne ministerstvu na jeho žádost informace podle § 107.
§ 172
Výše pokuty
(1) Za přestupek podle § 168 až 171 lze uložit pokutu do 1 500 000 Kč s výjimkou přestupku podle § 168 odst. 1 písm. c), § 170 odst. 1 písm. a) a § 170 odst. 2 písm. b), za něž lze uložit pokutu do 15 000 000 Kč.
(2) Za opakované spáchání přestupku nebo soustavné nebo závažné porušení povinnosti podle § 168 odst. 1 písm. a), § 168 odst. 1 písm. c) a d), § 169 odst. 2 a § 170 odst. 1 lze uložit pokutu podle § 216.
Díl 2
Porušení povinnosti s přeshraničním prvkem
§ 173
Porušení obecné povinnosti s přeshraničním prvkem
(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s čl. 8 odst. 4 nařízení 2024/1624 nezajistí, aby každá z jejích provozoven dodržovala pravidla členského státu, v němž se nachází,
b) nezohlední rizika, relevantní informace nebo pokyny podle čl. 48 odst. 2 nařízení 2024/1624, nebo
c) v rozporu s čl. 48 odst. 4 nařízení 2024/1624 se spoléhá na osoby podle čl. 48 odst. 1 nařízení 2024/1624.
(2) Finanční nebo úvěrová instituce se dopustí přestupku tím, že
a) neučiní u přeshraničních korespondenčních vztahů úkony podle čl. 36 nařízení 2024/1624,
b) nezdrží se navazování nových obchodních vztahů podle čl. 38 odst. 6 písm. a) nařízení 2024/1624,
c) nepřezkoumá nebo neaktualizuje informace o respondenční instituci, nebo neukončí obchodní vztah podle čl. 38 odst. 6 písm. b) nařízení 2024/1624,
d) neinformuje respondenční instituci podle čl. 38 odst. 6 písm. c) nařízení 2024/1624, nebo
e) v rozporu s čl. 39 odst. 1 nařízení 2024/1624 naváže korespondenční vztah.
§ 174
Porušení povinnosti v souvislosti s ústředním kontaktním místem
Povinná osoba, jež má za povinnost zřídit ústřední kontaktní místo podle § 23, se dopustí přestupku tím, že
a) nezřídí ústřední kontaktní místo, nebo
b) nezajistí, aby ústřední kontaktní místo bylo schopno plnit povinnosti podle čl. 8 odst. 6 nařízení 2024/1624 nebo podle § 23 odst. 3.
§ 175
Porušení povinnosti způsobené mateřskou entitou
Povinná osoba, která je mateřskou entitou, se dopustí přestupku tím, že
a) nezajistí, aby její pobočka nebo dceřiná společnost splňovaly požadavky podle čl. 16 odst. 1 nebo čl. 17 odst. 1 nařízení 2024/1624, nebo
b) nepřijme dodatečná opatření podle čl. 17 odst. 2 nařízení 2024/1624.
§ 176
Porušení povinnosti způsobené poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy
Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy se dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby jejich účty nebyly využívány institucemi bez fyzické přítomnosti k poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy podle čl. 39 odst. 2 nařízení 2024/1624.
§ 177
Výše pokuty
(1) Za přestupek podle § 173 až 176 lze uložit pokutu do 15 000 000 Kč.
(2) Za opakované spáchání přestupku nebo soustavné nebo závažné porušení povinnosti podle § 173 až 176, s výjimkou přestupku podle § 173 odst. 1 písm. a), lze uložit pokutu podle § 216.
Díl 3
Porušení povinnosti související s vnitřní strategií, postupem nebo kontrolou
§ 178
Porušení obecné povinnosti v oblasti vnitřních strategií, postupů nebo kontrol
(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nemá zavedené
1. aktuální strategie, postupy a kontroly podle čl. 9 nařízení 2024/1624, nebo
2. postupy pro předcházení střetu zájmů podle čl. 13 odst. 3 nařízení 2024/1624,
b) neuvede ve svých vnitřních postupech kategorie informací podle čl. 77 odst. 2 nařízení 2024/1624,
c) nezohlední ve svých vnitřních strategiích, postupech a kontrolách také postupy pro provádění pokynů Finanční zpravodajské jednotky podle zákona o Finančním analytickém úřadu podle § 17 písm. b),
d) nepřijme
1. opatření podle čl. 10 nařízení 2024/1624,
2. opatření podle čl. 12 nařízení 2024/1624,
3. opatření podle čl. 11 odst. 4 nařízení 2024/1624,
4. opatření podle čl. 33 odst. 2 nařízení 2024/1624, nebo
5. postupy řízení rizik podle čl. 33 odst. 3 nařízení 2024/1624,
e) neposoudí nebo neidentifikuje rizika podle čl. 10 odst. 1 a 2 nařízení 2024/1624,
f) neurčí
1. manažera pro dodržování předpisů podle čl. 11 odst. 1 nařízení 2024/1624, nebo
2. pracovníka pro dodržování předpisů podle čl. 11 odst. 2 nařízení 2024/1624,
g) odvolá pracovníka pro dodržování předpisů v rozporu s čl. 11 odst. 2 nařízení 2024/1624,
h) neposkytne manažerovi pro dodržování předpisů nebo pracovníkovi pro dodržování předpisů odpovídající zdroje nebo oprávnění podle čl. 11 odst. 3 nařízení 2024/1624,
i) nezajistí
1. možnost poskytovat informace nebo přístup k informacím podle čl. 11 odst. 5 nařízení 2024/1624, nebo
2. ochranu před odvetnými opatřeními, diskriminací a jiným nespravedlivým zacházením podle čl. 69 odst. 7 nařízení 2024/1624, nebo
j) neprovede řádné posouzení podle čl. 13 odst. 1 nařízení 2024/1624.
(2) Povinná osoba, která je mateřskou entitou, se dopustí přestupku tím, že
a) neprovede posouzení rizik na úrovni skupiny podle čl. 16 odst. 1 nařízení 2024/1624, nebo
b) nezřídí funkce kontroly dodržování předpisů podle čl. 16 odst. 2 nařízení 2024/1624.
§ 179
Porušení povinnosti způsobené zaměstnanci nebo osobami v obdobném postavení
(1) Manažer pro dodržování předpisů se dopustí přestupku tím, že
a) neplní povinnosti podle čl. 11 odst. 1 nařízení 2024/1624,
b) nepodává zprávy podle
1. čl. 11 odst. 6 nařízení 2024/1624, nebo
2. čl. 16 odst. 2 nařízení 2024/1624, nebo
c) nepřijme nezbytná opatření podle čl. 11 odst. 6 nařízení 2024/1624.
(2) Zaměstnanec nebo osoba ve srovnatelném postavení včetně osoby samostatně výdělečně činné, která pro povinnou osobu vykonává služby, se dopustí přestupku tím, že neinformují pracovníka pro dodržování předpisů podle čl. 13 odst. 2 nařízení 2024/1624.
§ 180
Porušení povinnosti způsobené úvěrovou institucí a finanční institucí
(1) Úvěrová instituce nebo finanční instituce se dopustí přestupku tím, že
a) nepřijme opatření podle čl. 39 odst. 1 nařízení 2024/1624, nebo
b) neposkytne záznamy o transakcích v elektronickém strukturovaném formátu a technickým prostředkem v souladu s § 24.
(2) Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy se dopustí přestupku tím, že
a) nezavede strategie, postupy a kontroly podle
1. čl. 39 odst. 2 nařízení 2024/1624, nebo
2. čl. 40 odst. 1 nařízení 2024/1624, nebo
b) neposkytne záznamy o transakcích v elektronickém strukturovaném formátu a technickým prostředkem v souladu s § 24.
§ 181
Výše pokuty
(1) Za přestupek podle
a) § 178 odst. 1 písm. a), § 178 odst. 2, § 179 a § 180 lze uložit pokutu do 15 000 000 Kč a
b) § 178 odst. 1 písm. b) až j) lze uložit pokutu do 1 500 000 Kč.
(2) Za opakované spáchání přestupku nebo soustavné nebo závažné porušení povinnosti podle § 178, § 179, § 180 odst. 1 písm. a) a § 180 odst. 2 písm. a) lze uložit pokutu podle § 216.
Díl 4
Porušení povinnosti související s hloubkovou kontrolou klienta
§ 182
Porušení povinnosti způsobené povinnou osobou
(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že
a) neinformuje právnickou osobu podle čl. 67 odst. 4 nařízení 2024/1624,
b) neuplatní opatření hloubkové kontroly klienta podle čl. 79 odst. 1 nařízení 2024/1624, nebo
c) neodloží provedení hloubkové kontroly klienta nebo jejího opatření podle § 16 odst. 1 písm. a).
(2) Povinná osoba se dopustí přestupku také tím, že neuplatní
a) opatření hloubkové kontroly klienta podle
1. čl. 19 odst. 1 nebo 4 nařízení 2024/1624,
2. čl. 26 odst. 1 nařízení 2024/1624,
3. čl. 37 odst. 1 nařízení 2024/1624, nebo
4. čl. 47 nařízení 2024/1624,
b) opatření zesílené hloubkové kontroly klienta podle
1. čl. 29 odst. 4 nařízení 2024/1624,
2. čl. 34 odst. 1, 4, 5 nebo 7 nařízení 2024/1624, nebo
3. čl. 41 nařízení 2024/1624,
4. čl. 44 nařízení 2024/1624,
c) opatření podle
1. čl. 42 odst. 1 nařízení 2024/1624,
2. čl. 44 nařízení 2024/1624,
3. čl. 45 odst. 2 nebo 3 nařízení 2024/1624, nebo
4. čl. 46 nařízení 2024/1624,
d) protiopatření podle čl. 29 odst. 5 nařízení 2024/1624.
(3) Povinná osoba se dopustí přestupku také tím, že
a) nepoužije za účelem provádění hloubkové kontroly klienta všechna opatření v rozsahu podle čl. 20 odst. 1 až 3 nařízení 2024/1624,
b) neprokáže orgánu dozoru přiměřenost přijatých opatření podle čl. 20 odst. 4 nařízení 2024/1624,
c) nezíská
1. dostatek informací o osobě nebo svěřenském fondu podle čl. 22 odst. 1, 4 nebo 5 nařízení 2024/1624, nebo
2. platný doklad o registraci nebo výpis podle čl. 23 odst. 4 nařízení 2024/1624,
d) v rozporu s čl. 22 odst. 2 nařízení 2024/1624 neprovede ověření totožnosti všech osob, které v právnické osobě zastávají pozice osob ve vrcholném vedení,
e) nesplní povinnost způsobem nebo v rozsahu podle čl. 22 odst. 7 nařízení 2024/1624,
f) neověří
1. bezodkladně totožnost podle čl. 23 odst. 1 nebo 2 nařízení 2024/1624,
2. splnění podmínek podle čl. 26 odst. 4 nařízení 2024/1624,
3. splnění podmínek podle čl. 33 odst. 4 nařízení 2024/1624, nebo
4. původ nebo místo určení finančních prostředků a transakcí podle čl. 34 odst. 2 nařízení 2024/1624,
g) nezajistí přezkum nebo aktualizaci příslušných dokumentů, údajů nebo informací o klientovi podle čl. 26 odst. 2 nebo 3 nařízení 2024/1624,
h) nezohlední
1. informace podle čl. 26 odst. 1 nařízení 2024/1624,
2. faktory podle čl. 34 odst. 3 nařízení 2024/1624, nebo
3. riziko podle čl. 45 odst. 1 nařízení 2024/1624,
i) nevyzve klienta podle čl. 24 odst. 2 nařízení 2024/1624,
j) nepostupuje podle čl. 25 nařízení 2024/1624,
k) nesleduje průběžně obchodní vztahy podle čl. 26 odst. 1 nařízení 2024/1624,
l) nezdrží se
1. provedení transakce nebo navázání obchodního vztahu, neukončí obchodní vztah nebo nezváží oznámení podezřelé transakce podle čl. 21 odst. 1 nařízení 2024/1624,
2. provedení transakce podle čl. 71 odst. 1 nařízení 2024/1624, nebo
3. ověření totožnosti osob ve vrcholném vedení podle čl. 22 odst. 2 nařízení 2024/1624,
m) provede opatření zjednodušené hloubkové kontroly a
1. nezajistí, aby opatření bylo přiměřené povaze, velikosti podniku nebo specifickým prvkům zjištěné nižší míry rizika podle čl. 33 odst. 1 nařízení 2024/1624, nebo
2. nedostatečně sleduje obchodní vztah podle čl. 33 odst. 1 nařízení 2024/1624, nebo
n) neinformuje své vrcholné vedení podle čl. 44 nařízení 2024/1624.
(4) Povinná osoba, která se v rámci své činnosti spoléhá na jiné osoby, se dopustí přestupku tím, že nepřijme nezbytná opatření, aby jí povinná osoba, na kterou se spoléhá, poskytla informace podle čl. 49 odst. 2 nařízení 2024/1624.
§ 183
Porušení povinností způsobené úvěrovou nebo finanční institucí
(1) Úvěrová instituce nebo finanční instituce se dopustí přestupku tím, že
a) neuplatní opatření hloubkové kontroly klienta podle čl. 19 odst. 2 nařízení 2024/1624,
b) nezajistí možnost neprodleného získání informace podle čl. 22 odst. 3 nařízení 2024/1624,
c) poruší zákaz podle čl. 79 odst. 1 nařízení 2024/1624, nebo
d) přijímá platby v rozporu s čl. 79 odst. 2 nařízení 2024/1624.
(2) Poskytovatel služby související s kryptoaktivem se dopustí přestupku tím, že
a) nezohlední informace podle čl. 37 odst. 2 nařízení 2024/1624,
b) neuplatní
1. opatření hloubkové kontroly klienta podle čl. 19 odst. 3 nařízení 2024/1624, nebo
2. zmírňující opatření podle čl. 40 odst. 1 nařízení 2024/1624, nebo
c) neprovede aktualizaci informací podle čl. 37 odst. 1 nařízení 2024/1624.
§ 184
Porušení povinností způsobené provozovatelem hazardních her
Provozovatel hazardních her se dopustí přestupku tím, že neuplatní opatření hloubkové kontroly klienta podle čl. 19 odst. 5 nařízení 2024/1624.
§ 185
Výše pokuty
(1) Za přestupek podle § 182 až 184 lze uložit pokutu do 15 000 000 Kč.
(2) Za opakované spáchání přestupku nebo soustavné nebo závažné porušení povinnosti podle § 182 odst. 2 a 3, § 183 odst. 1 písm. a) a b), § 183 odst. 2 a § 184 lze uložit pokutu podle § 216.
Díl 5
Porušení povinnosti zpracovávání a uchovávání informací
§ 186
Porušení povinnosti mlčenlivosti
(1) Povinná osoba nebo člen jejího statutárního orgánu, její zaměstnanec nebo jiná osoba ve srovnatelném postavení se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle čl. 73 nařízení 2024/1624.
(2) Zaměstnanec orgánu dozoru nebo osoba v obdobném postavení a zaměstnanec orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou se dopustí přestupku tím, že sdělí informace v rozporu s § 53.
(3) Zaměstnanec orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou se dopustí přestupku také tím, že v rozporu s § 55 sdělí získanou chráněnou informaci.
§ 187
Porušení povinnosti při zpracovávání informací
(1) Poskytovatel platebních služeb nebo poskytovatel služby související s kryptoaktivem se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s čl. 25 odst. 2 nařízení 2023/1113 zpracovává osobní údaje, nebo
b) neposkytne informaci před navázáním obchodního vztahu nebo provedením příležitostné transakce podle čl. 25 odst. 3 nařízení 2023/1113.
(2) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že
a) neshromažďuje informace podle čl. 22 odst. 2 nařízení 2024/1624,
b) nedisponuje informacemi podle čl. 49 odst. 1 nařízení 2024/1624,
c) zpracovává osobní údaje v rozporu s čl. 76 nařízení 2024/1624, nebo
d) nedisponuje systémem podle čl. 78 nařízení 2024/1624.
§ 188
Porušení povinnosti při uchovávání informací povinných osob
(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že
a) uchovává informace po dobu kratší než podle čl. 77 odst. 3 nařízení 2024/1624,
b) neuchovává
1. kopie o oznámeních podle čl. 69 odst. 9 nařízení 2024/1624, nebo
2. dokumenty nebo informace podle čl. 77 odst. 1 nebo 2 nařízení 2024/1624, nebo
c) nezajistí, aby dokumenty, informace nebo záznamy uchovávané podle čl. 77 nařízení 2024/1624 nebyly upravovány.
(2) Povinná osoba se dopustí přestupku také tím, že
a) nezaznamenává informace, vnitřní strategie, postupy nebo kontroly podle čl. 9 odst. 2 nařízení 2024/1624,
b) nezdokumentuje
1. posouzení rizik nebo rozhodnutí o rozsahu rizik podle čl. 10 odst. 2 nařízení 2024/1624, nebo
2. rozhodnutí podle čl. 16 odst. 2 nařízení 2024/1624 nebo
3. rozhodnutí podle čl. 36 až 38 nařízení 2024/1624, nebo
c) nevede záznamy podle
1. čl. 21 odst. 3 nařízení 2024/1624 ,
2. čl. 22 odst. 2 nařízení 2024/1624, nebo
3. čl. 27 nařízení 2024/1624.
§ 189
Porušení povinností při uchovávání informací poskytovatele některých služeb
Poskytovatel platebních služeb nebo poskytovatel služby související s kryptoaktivem se dopustí přestupku tím, že
a) neuchovává informace podle čl. 16 odst. 2 nařízení 2023/1113,
b) uchovává záznamy nebo informace v rozporu s čl. 26 odst. 1 nařízení 2023/1113, nebo
c) nezajistí výmaz informace podle čl. 26 odst. 2 nařízení 2023/1113.
§ 190
Výše pokuty
(1) Za přestupek podle § 186 až 189 lze uložit pokutu do 2 500 000 Kč.
(2) Za opakované spáchání přestupku nebo soustavné nebo závažné porušení povinnosti podle § 186, § 187 odst. 2 písm. a) až c), § 188 odst. 2 a § 189 písm. b) lze uložit pokutu podle § 216.
Díl 6
Porušení povinnosti související s evidencemi a registry
§ 191
Porušení povinnosti v rámci centrální evidence účtů
Úvěrová instituce nebo finanční instituce se dopustí přestupku tím, že nepředá České národní bance údaje k zápisu do centrální evidence účtů způsobem nebo ve stanovené lhůtě podle § 121 odst. 1.
§ 192
Porušení povinnosti v rámci centrálního rejstříku povinných osob
Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že správci centrálního rejstříku povinných osob nepředá údaje podle § 142, jejich opravy nebo aktualizace.
§ 193
Výše pokuty
(1) Za přestupek podle § 191 lze uložit pokutu do 15 000 000 Kč.
(2) Za přestupek podle § 192 lze uložit pokutu do 250 000 Kč.
Díl 7
Porušení povinnosti v oblasti poskytování služeb dodavatelským způsobem a oblasti partnerství pro sdílení informací
§ 194
Porušení povinnosti při poskytování služeb dodavatelským způsobem
Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že
a) neprokáže porozumění činnosti podle čl. 18 odst. 2 nařízení 2024/1624,
b) vykonává úkoly v rozporu s čl. 18 odst. 3 nebo 7 nařízení 2024/1624,
c) nesplní povinnost podle č. 18 odst. 4 nařízení 2024/1624,
d) nezajistí zajišťování činností dodavatelským způsobem podle čl. 18 odst. 5 nařízení 2024/1624, nebo
e) zadává úkoly v rozporu s čl. 18 odst. 6 nařízení 2024/1624.
§ 195
Porušení povinnosti v rámci partnerství pro sdílení informací
(1) Povinná osoba, která je členem partnerství pro sdílení informací, se dopustí přestupku tím, že sdílí informace v rozporu s čl. 75 odst. 1 nařízení 2024/1624.
(2) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že
a) neplní omezení nebo podmínky podle čl. 75 odst. 3 až 5 nařízení 2024/1624,
b) nevymezí strategie nebo postupy pro sdílení informací podle čl. 75 odst. 6 nařízení 2024/1624, nebo
c) nezadá nezávislý audit podle čl. 75 odst. 7 nařízení 2024/1624.
§ 196
Výše pokuty
(1) Za přestupek podle § 194 a 195 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
(2) Za opakované spáchání přestupku nebo soustavné nebo závažné porušení povinnosti podle § 194 lze uložit pokutu podle § 216.
Díl 8
Porušení povinnosti v oblasti předávání informací doprovázejících převody peněžních prostředků a kryptoaktiv
§ 197
Porušení povinnosti způsobené poskytovatelem platebních služeb a služeb souvisejících s kryptoaktivem
(1) Poskytovatel platebních služeb nebo plátce peněžních prostředků se dopustí přestupku tím, že
a) nezavede vnitřní politiky, postupy nebo kontroly podle čl. 23 nařízení 2023/1113,
b) nezajistí, aby převod peněžních prostředků doprovázely informace, jejichž správnost jím byla ověřena, podle
1. čl. 4 odst. 1 až 3 nařízení 2023/1113
2. čl. 5 odst. 1 nařízení 2023/1113, nebo
3. čl. 7 odst. 1 nařízení 2023/1113,
c) neověří správnost informací podle čl. 4 odst. 4 nařízení 2023/1113,
d) provede převod peněžních prostředků v rozporu s čl. 4 odst. 6 nařízení 2023/1113,
e) nedá poskytovateli platebních služeb nebo zprostředkujícímu poskytovateli platebních služeb do tří pracovních dnů k dispozici informaci podle čl. 5 odst. 2 nařízení 2023/1113, nebo
f) bezodkladně nereaguje na dotaz podle čl. 24 nařízení 2023/1113.
(2) Poskytovatel platebních služeb nebo příjemce peněžních prostředků se dopustí přestupku tím, že
a) nezavede
1. účinné postupy podle čl. 7 odst. 1 nebo 2 nařízení 2023/1113,
2. účinné postupy podle čl. 8 odst. 1 nařízení 2023/1113, nebo
3. vnitřní politiky, postupy nebo kontroly podle čl. 23 nařízení 2023/1113,
b) neověří správnost informací o příjemci peněžních prostředků podle čl. 7 odst. 3 nebo 4 nařízení 2023/1113,
c) v rozporu s čl. 8 odst. 1 nařízení 2023/1113 neodmítne převod nebo nepožádá o informace,
d) nepostupuje podle čl. 8 odst. 2 nařízení 2023/1113,
e) nezohlední skutečnost podle čl. 9 nařízení 2023/1113, nebo
f) nereaguje na dotaz podle čl. 24 nařízení 2023/1113.
(3) Poskytovatel služby související s kryptoaktivem původce se dopustí přestupku tím, že
a) nezajistí, aby převod kryptoaktiv doprovázely informace podle čl. 14 odst. 1 až 4 nařízení 2023/1113,
b) neověří správnost informace podle čl. 14 odst. 6 nařízení 2023/1113,
c) postupuje v rozporu s čl. 14 odst. 5 nebo 8 nařízení 2023/1113,
d) nezavede vnitřní politiky, postupy nebo kontroly podle čl. 23 nařízení 2023/1113, nebo
e) bezodkladně nereaguje na dotaz podle čl. 24 nařízení 2023/1113.
(4) Poskytovatel služby související s kryptoaktivem příjemce se dopustí přestupku tím, že
a) nezavede
1. účinné postupy podle čl. 16 odst. 1 nebo 2 nařízení 2023/1113
2. účinné postupy podle čl. 17 odst. 1 nařízení 2023/1113, nebo
3. vnitřní politiky, postupy nebo kontroly podle čl. 23 nařízení 2023/1113,
b) nezíská informaci podle čl. 16 odst. 2 nařízení 2023/1113,
c) neověří správnost informace podle čl. 16 odst. 3 nařízení 2023/1113,
d) v rozporu s čl. 17 odst. 1 nařízení 2023/1113 neodmítne převod, nevrátí převedená kryptoaktiva nebo nepožádá o informace,
e) postupuje v rozporu s čl. 17 odst. 2 nařízení 2023/1113,
f) nezohlední skutečnost podle čl. 18 nařízení 2023/1113, nebo
g) bezodkladně nereaguje na dotaz podle čl. 24 nařízení 2023/1113.
§ 198
Porušení povinnosti způsobené zprostředkujícím poskytovatelem platebních služeb a služeb souvisejících s kryptoaktivem
(1) Zprostředkující poskytovatel platebních služeb se dopustí přestupku tím, že
a) nezavede účinné postupy podle,
1. čl. 11 nařízení 2023/1113, nebo
2. čl. 12 odst. 1 nařízení 2023/1113,
b) v rozporu s čl. 12 odst. 1 nařízení 2023/1113 neodmítne převod nebo nepožádá o informace,
c) nepostupuje podle čl. 12 odst. 2 nařízení 2023/1113, nebo
d) nezohlední skutečnost podle čl. 13 nařízení 2023/1113.
(2) Zprostředkující poskytovatel služby související s kryptoaktivem se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s čl. 19 nařízení 2023/1113 nezajistí
1. předání informací o původci nebo příjemci, nebo
2. uchování nebo zpřístupnění informace,
b) nezavede účinné postupy podle
1. čl. 20 nařízení 2023/1113, nebo
2. čl. 21 odst. 1 nařízení 2023/1113,
c) v rozporu s čl. 21 odst. 1 nařízení 2023/1113 neodmítne převod, nevrátí převedená kryptoaktiva nebo nepožádá o informace,
d) nepostupuje podle čl. 21 odst. 2 nařízení 2023/1113, nebo
e) nezohlední skutečnost podle čl. 22 nařízení 2023/1113.
§ 199
Výše pokuty
(1) Za přestupek podle § 197 a 198 lze uložit pokutu do 15 000 000 Kč.
(2) Za opakované spáchání přestupku nebo soustavné nebo závažné porušení povinnosti podle § 197 odst. 1 písm. b) bodu 1, § 197 odst. 1 písm. c) až e) a § 197 odst. 2 písm. a), jde-li o porušení čl. 8 odst. 1 nařízení 2023/1113, § 197 odst. 3 písm. a) až c), § 197 odst. 4, jde-li o porušení čl. 17 odst. 1 nařízení 2023/1113, § 198 odst. 1 písm. a) až c) a § 198 odst. 2 písm. a) až d), lze uložit pokutu podle § 216.
Díl 9
Porušení povinnosti příslušnou profesní komorou
§ 200
Porušení povinnosti při výkonu činnosti příslušné profesní komory
Příslušná profesní komora se dopustí přestupku tím, že
a) neuchovává informace podle § 33,
b) nezpracuje shrnutí výroční zprávy podle § 61, nebo
c) nezveřejní shrnutí výroční zprávy podle § 61 odst. 4.
§ 201
Porušení oznamovací povinnosti vůči Finanční zpravodajské jednotce
Příslušná profesní komora se dopustí přestupku tím, že nepředá Finanční zpravodajské jednotce informace postupem podle čl. 70 odst. 1 nařízení 2024/1624.
§ 202
Porušení informační povinnosti vůči orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou
Příslušná profesní komora se dopustí přestupku tím, že
a) neposkytne orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou informace podle § 71 odst. 1 nebo 2 ve lhůtě podle § 71 odst. 3, nebo
b) nezašle ve lhůtě podle § 71 odst. 4 zprávu o hodnocení rizik nebo její aktualizaci orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou.
§ 203
Výše pokuty
(1) Za přestupek podle
a) § 200 a 202 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč,
b) § 201 lze uložit pokutu do 1 500 000 Kč.
(2) Za opakované spáchání přestupku nebo soustavné nebo závažné porušení povinnosti podle § 201 lze uložit pokutu podle § 216.
Díl 10
Porušení povinnosti ve vztahu k uplatňování nápravných opatření
§ 204
Porušení zvláštní povinnosti k součinnosti
Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že neposkytne orgánu dozoru
a) ve stanovené lhůtě údaj, informaci nebo dokument podle § 222 odst. 3, nebo
b) ve lhůtě 10 pracovních dnů údaje podle § 228 odst. 4.
§ 205
Výše pokuty
(1) Za přestupek podle § 204 písm. a) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(2) Za přestupek podle § 204 písm. b) lze uložit pokutu do 20 000 000 Kč.
(3) Odpovědnost za přestupek podle § 204 zaniká, pokud povinná osoba poskytne požadované údaje před zahájením řízení o přestupku. Správní orgán odloží věc usnesením poznamenaným do spisu; ustanovení zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich týkající se vyrozumění o odložené věci se v takovém případě nepoužije.
Díl 11
Porušení povinnosti související s peněžní hotovostí
§ 206
Porušení povinnosti související s držením peněžní hotovosti
(1) Fyzická osoba, která má u sebe peněžní hotovost v hodnotě alespoň 10 000 EUR při překročení hranice území Evropské unie, se dopustí přestupku tím, že nesplní
a) ohlašovací povinnost podle čl. 3 odst. 1 nařízení 2018/1672, nebo
b) povinnost spolupracovat při určení hodnoty peněžní hotovosti podle § 148.
(2) Fyzická osoba, která má u sebe peněžní hotovost v úhrnné hodnotě alespoň 15 000 EUR, se dopustí přestupku tím, že nesplní
a) informační povinnost podle § 149 odst. 1, nebo
b) povinnost spolupracovat při určení hodnoty peněžní hotovosti podle § 149 odst. 2.
§ 207
Porušení povinnosti související s převozem peněžní hotovosti
(1) Osoba odesílající z České republiky mimo území Evropské unie nebo přijímající odtud poštovní nebo jinou zásilku, která obsahuje peněžní hotovost v úhrnné hodnotě alespoň 10 000 EUR, se dopustí přestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost podle čl. 4 odst. 1 nařízení 2018/1672.
(2) Osoba odesílající z České republiky poštovní nebo jinou zásilku do členského státu Evropské unie obsahující peněžní hotovost v úhrnné hodnotě alespoň 15 000 EUR nebo přijímající v České republice takovou zásilku z jiného členského státu Evropské unie se dopustí přestupku tím, že nesplní
a) informační povinnost podle § 150 odst. 1, nebo
b) povinnost spolupracovat při určení hodnoty nedoprovázené zásilky peněžní hotovosti podle § 150 odst. 2.
§ 208
Porušení povinnosti související s omezením velkých hotovostních plateb
(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s nařízením 2024/1624 přijme nebo provede platbu v hotovosti v částce vyšší než 10 000 EUR.
(2) Osoba, která není povinnou osobou, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s nařízením 2024/1624 přijme nebo provede platbu v hotovosti v částce vyšší než 10 000 EUR.
(3) Osoba, která neobchoduje se zbožím nebo neposkytuje služby, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 160 odst. 2 přijme nebo provede platbu v hotovosti v částce vyšší než 10 000 EUR.
(4) Úvěrová instituce nebo vydavatel elektronických peněz se dopustí přestupku tím, že v rozporu s nařízením 2024/1624 neohlásí Finanční zpravodajské jednotce ve stanovené lhůtě platby nebo vklady v částce vyšší než 10 000 EUR provedené v hotovosti prostřednictvím této úvěrové instituce nebo tohoto vydavatele elektronických peněz.
§ 209
Výše pokuty
(1) Za přestupek podle
a) § 206 a 207 a § 208 odst. 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč,
b) § 208 odst. 2 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč,
c) § 208 odst. 3 lze uložit pokutu do
1. 500 000 Kč, jde-li o fyzickou osobu, a
2. 5 000 000 Kč, jde-li o podnikající fyzickou nebo právnickou osobu, a
d) § 208 odst. 4 lze uložit pokutu do 15 000 000 Kč.
(2) Příkazem na místě lze za přestupek podle § 206 a 207 uložit pokutu do 50 000 Kč.
Díl 12
Porušení jiné povinnosti
§ 210
Porušení povinnosti související s některými pokyny nebo výzvami podle zákona o Finančním analytickém úřadu
(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že
a) neprovede pokyn podle § 11 až 15 zákona o Finančním analytickém úřadu, nebo
b) nesdělí provedení pokynu nebo času jeho přijetí podle § 16 odst. 3 zákona o Finančním analytickém úřadu.
(2) Povinná osoba se dopustí přestupku také tím, že na výzvu neposkytne informace podle § 37 odst. 1 písm. b) zákona o Finančním analytickém úřadu.
§ 211
Porušení povinnosti způsobené obchodní společností
Obchodní společnost se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s čl. 79 odst. 3 nařízení 2024/1624 vydává akcie na majitele nebo poukázky na akcie na majitele, nebo
b) nepřemění stávající akcie na majitele podle čl. 79 odst. 3 nařízení 2024/1624.
§ 212
Porušení povinnosti v souvislosti s přístupem k informačnímu systému povinné osoby
Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že neumožní přístup k jí používanému počítačovému vybavení, aplikaci, cloudové službě, databázi, elektronickému prostředku pro zaznamenávání informací nebo jinému obdobnému nástroji informační technologie podle § 64.
§ 213
Porušení povinnosti při podnikání
Přestupku se dopustí osoba, která
a) vykonává zapisovanou činnost
1. i tehdy, není-li bezúhonná podle § 29 odst. 1 písm. a), nebo
2. v rozporu s § 29 odst. 1 písm. b) nebo c),
b) v rozporu s § 34 odst. 1 poskytuje služby spojené s virtuálním aktivem, které nepodléhají povolení podle jiného právního předpisu, nebo
c) v rozporu s § 36 odst. 1 vykonává činnost poskytovatele služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti.
§ 214
Přestupky pověřených zaměstnanců
Osoba vykonávající činnost orgánu dozoru nebo orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 16 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů odepře přijetí oznámení,
b) v rozporu s § 17 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů neposoudí oznámení,
c) nevyrozumí oznamovatele o výsledku posouzení oznámení podle § 17 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů ve stanovené lhůtě,
d) v rozporu s § 20 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů poskytne informaci, která by mohla zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení, nebo
e) v rozporu s § 20 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů poskytne informaci o totožnosti oznamovatele nebo osoby podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) zákona o ochraně oznamovatelů bez jejich písemného souhlasu.
§ 215
Výše pokuty
Za přestupek podle
a) § 210 a § 212 lze uložit pokutu do 15 000 000 Kč,
b) § 211 lze uložit pokutu do 100 000 000 Kč,
c) § 213 lze uložit pokutu do
1. 1 000 000 Kč, jde-li o fyzickou osobu, a
2. 10 000 000 Kč, jde-li o právnickou osobu,
d) § 214 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 50 000 Kč,
e) § 214 písm. c) lze uložit pokutu do 20 000 Kč,
f) § 214 písm. d) a e) lze uložit pokutu do
1. 100 000 Kč, byl-li přestupek spáchán úmyslně, nebo
2. 50 000 Kč v ostatních případech.
Díl 13
Společná ustanovení k přestupkům
§ 216
Zvýšená sazba pokuty
(1) Stanoví-li tak tento zákon, lze za přestupek uložit,
a) je-li povinnou osobou právnická osoba, která je finanční institucí nebo úvěrovou institucí, pokutu do výše
1. 10 % celkového ročního úhrnu čistého obratu podle poslední sestavené řádné účetní závěrky, překračuje-li hodnotu podle bod 2, nebo
2. 252 400 000 Kč,
b) je-li povinnou osobou fyzická osoba, která je finanční institucí, pokutu do výše 126 200 000 Kč, nebo
c) nejedná-li se o povinnou osobu podle písmene a) nebo b), pokutu do výše
1. dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a překračuje-li hodnotu podle bodu 2, nebo
2. 25 240 000 Kč.
(2) Je-li povinná osoba součástí skupiny, jejíž nejvyšší mateřská entita je povinna sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, použije se pro posouzení ročního obratu podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 celkový roční obrat nebo odpovídající druh výnosů podle zákona o účetnictví vyplývající z poslední sestavené konsolidované účetní závěrky.
(3) Přestupek podle tohoto zákona je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 18 měsíců.
(4) Soustavným porušováním povinnosti podle tohoto zákona, nařízení 2023/1113, nařízení 2024/1624 a technické normy se rozumí takové protiprávní jednání, které naplňuje znaky pokračování v přestupku, nebo které trvá nepřetržitě po dobu alespoň 14 dní.
(5) Správní trest napomenutí a správní trest propadnutí věci nebo náhradní hodnoty nelze uložit, ukládá-li se pokuta podle odstavce 1.
§ 217
Promlčecí doba
U přestupku podle tohoto zákona, za který tento zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 1 000 000 Kč, nebo určuje horní hranici pokuty podle násobku neoprávněného prospěchu nebo podle dosaženého ročního příjmu nebo obratu, činí promlčecí doba 5 let. Byla-li promlčecí doba u tohoto přestupku přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 10 let od jeho spáchání.
§ 218
Projednání výše pokuty
Pokud by výše pokuty uložené podle § 216 odst. 1 mohla ovlivnit dodržování obezřetnostní regulace, orgán dozoru před vydáním rozhodnutí o přestupku projedná výši pokuty s orgány obezřetnostního dohledu.
§ 219
Příslušnost a oprávnění související s projednáním přestupku
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává příslušný orgán dozoru s výjimkou přestupku podle
a) § 206 a 207, které projednává místně příslušný celní úřad,
b) § 208 odst. 2 a 3, které projednává místně příslušný finanční nebo celní úřad, který přestupek zjistil, není-li podezřelý povinnou osobou, a
c) § 171 odst. 2, není-li podezřelý povinnou osobou, § 200 až 202, § 211 a § 213 písm. a) bod 2 a § 213 písm. b) a c), které projednává Úřad.
(2) Přestupky podle § 187 až 189 je oprávněn projednat také Úřad pro ochranu osobních údajů.
(3) Přestupky podle tohoto zákona u
a) zaměstnanců povinné osoby a fyzických osob, které jsou pro povinnou osobu činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, projednává orgán dozoru, který je příslušný k projednání přestupku dané povinné osoby, a
b) zaměstnanců orgánu dozoru a fyzických osob, které jsou pro orgán dozoru činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, projednává ten orgán dozoru, jehož je daná fyzická osoba zaměstnancem, nebo pro něhož je tato osoba činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu.
(4) Za přestupek podle § 206 odst. 2 písm. a) může uložit pokutu příkazem na místě také Policie České republiky.
§ 220
Využití zadržené hotovosti
Není-li pokuta uložená za přestupek podle § 206 a 207 uhrazena do uplynutí lhůty splatnosti, celní úřad může na její úhradu použít peněžní hotovost zadrženou podle § 154.
Hlava II
Nápravná opatření
Díl 1
Obecná ustanovení
§ 221
Doporučení
(1) Orgán dozoru může vydat jako součást kontrolního protokolu nebo jako písemné sdělení doporučení povinné osobě za účelem
a) nápravy zjištěného protiprávního jednání nebo stavu nebo
b) zvýšení efektivity provádění opatření ve strategických oblastech.
(2) Zjistí-li orgán dozoru u více povinných osob výskyt obdobného protiprávního jednání nebo neefektivní provádění opatření ve strategických oblastech a je zřejmé, že toto porušení může být tímto typem povinných osob opakováno, vydá orgán dozoru doporučení s působností pro relevantní povinné osoby a zveřejní jej na svých webových stránkách způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 222
Nápravné opatření
(1) Orgán dozoru může rozhodnout o uložení nápravného opatření, pokud zjistí, že
a) došlo k porušení tohoto zákona, nařízení 2023/1113 nebo nařízení 2024/1624,
b) vnitřní strategie, postupy nebo kontroly povinné osoby vykazují nedostatky, které mohou vést k porušení podle písmene a), a uplatnění nápravného opatření může tomuto porušení zabránit nebo snížit riziko jeho vzniku nebo
c) vnitřní strategie, postupy nebo kontroly povinné osoby nejsou úměrné rizikům ve strategických oblastech, jimž je vystavena.
(2) Rozhodnutí o uložení nápravného opatření může být vydáno jako první úkon v řízení. Odvolání proti rozhodnutí o uložení nápravného opatření nemá odkladný účinek.
(3) Za účelem vydání rozhodnutí podle odstavce 1 a dalších rozhodnutí podle této hlavy je orgán dozoru oprávněn požadovat od povinné osoby ve stanovené lhůtě poskytnutí údajů nebo informací nebo předložení dokumentů potřebných pro výkon působnosti orgánu dozoru.
Díl 2
Postup při vydávání a vymáhání nápravného opatření
§ 223
Druhy nápravných opatření
(1) Orgán dozoru v rozhodnutí o uložení nápravného opatření za účelem zajištění souladu činnosti povinné osoby s tímto zákonem, nařízením 2023/1113 nebo nařízením 2024/1624 povinné osobě podle charakteru zjištění uloží povinnost, aby
a) pravidelně předkládala orgánu dozoru informace nebo dokumenty, které jsou potřebné pro kontrolu činnosti povinné osoby,
b) provedla opatření ke snížení rizik ve strategických oblastech, která jsou spojena s činnostmi a produkty povinné osoby,
c) posílila své vnitřní strategie, postupy a kontroly,
d) protiprávní jednání ukončila, nebo aby toto jednání neopakovala,
e) její zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení, která je považována za odpovědnou za dané porušení právních předpisů nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie, nevykonávali pro povinnou osobu činnost ve stanoveném rozsahu,
f) uplatňovala zvláštní strategii nebo požadavky týkající se
1. vysoce rizikového klienta, transakce, činnosti nebo způsobu, jakým se zboží nebo služby dostávají k zákazníkovi (dále jen „distribuční kanál“) nebo
2. kategorie vysoce rizikových klientů, transakcí, činností nebo distribučních kanálů,
g) změnila svou vnitřní strukturu řízení s výjimkou změny člena statutárního orgánu,
h) vydala veřejné oznámení podle § 224 odst. 1.
(2) Při určování druhu nápravného opatření orgán dozoru přihlíží zejména k
a) závažnosti a době trvání porušení povinnosti nebo závažnosti a době trvání nedostatků podle § 222 odst. 1 a míře odpovědnosti povinné osoby za ně,
b) počtu případů opakovaného porušení povinnosti,
c) celkovému obratu nebo ročnímu příjmu povinné osoby,
d) míře spolupráce povinné osoby s orgánem dozoru,
e) výši neoprávněného prospěchu, který povinná osoba získala porušením povinnosti, jde-li jeho výši zjistit, a
f) majetkové škodě jiných osob způsobené porušením povinnosti, pokud ji lze spolehlivě určit.
(3) Orgán dozoru v rozhodnutí o uložení nápravného opatření stanoví přiměřenou lhůtu k jeho splnění. Povinná osoba bez zbytečného odkladu písemně oznámí orgánu dozoru skutečnost, že nápravné opatření nebo dílčí povinnost z něj vyplývající splnila.
§ 224
Veřejné oznámení
(1) Jestliže orgán dozoru v rozhodnutí o uložení nápravného opatření uloží povinné osobě povinnost, aby vydala veřejné oznámení, povinná osoba ve stanovené lhůtě, na své náklady a po určenou dobu zveřejní informace o povaze porušení povinnosti, kterého se dopustila, na svých internetových stránkách.
(2) Orgán dozoru je oprávněn, jsou-li splněny předpoklady pro vydání rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle § 222 odst. 1, vydat veřejné oznámení, jímž na své náklady zveřejní název povinné osoby a informace o povaze porušení povinnosti, kterého se dopustila, na svých internetových stránkách.
§ 225
Rozhodnutí o uložení donucovací pokuty
(1) Jestliže povinná osoba nesplní nápravné opatření nebo dílčí povinnost z něj vyplývající ve stanovené lhůtě, orgán dozoru
a) lhůtu pro splnění nápravného opatření nebo dílčí povinnost z něj vyplývající přiměřeně prodlouží, pokud o to povinná osoba požádá a je pro to závažný důvod, nebo
b) uloží povinné osobě donucovací pokutu.
(2) Orgán dozoru může vydat rozhodnutí o uložení donucovací pokuty jako první úkon v řízení. Odvolání proti rozhodnutí o uložení donucovací pokuty nemá odkladný účinek.
(3) Orgán dozoru může již v rozhodnutí o uložení nápravného opatření povinné osobě uložit též donucovací pokutu s účinkem
a) ode dne následujícího po dni skončení lhůty podle odstavce 1, nebo
b) ode dne vydání tohoto rozhodnutí v případě, že orgán dozoru zjistí závažná porušení tohoto zákona, nařízení 2023/1113 nebo nařízení 2024/1624.
§ 226
Vznik a placení donucovací pokuty
(1) Donucovací pokuta vzniká za každý den ode dne uvedeného v rozhodnutí o uložení donucovací pokuty do dne,
a) ve kterém uplyne doba, na níž byla donucovací pokuta uložena, nebo
b) kdy bylo povinnou osobou nápravné opatření splněno, a není-li možné tento den zjistit, do dne, kdy bylo splnění nápravného opatření orgánem dozoru zjištěno.
(2) Donucovací pokuta může být rozhodnutím o uložení donucovací pokuty uložena ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení nápravného opatření na dobu nejvýše 6 měsíců, po jejímž uplynutí orgán dozoru provede kontrolu za účelem ověření splnění nápravného opatření.
(3) Má se za to, že nápravné opatření nebo dílčí povinnost z něj vyplývající jsou splněny dnem, kdy povinná osoba písemně oznámí jejich splnění orgánu dozoru. Orgán dozoru nejpozději do 7 dnů od doručení oznámení o splnění nápravného opatření zahájí kontrolu za účelem ověření splnění nápravného opatření, nejedná-li se o povinnost nebo dílčí povinnost vyplývající z nápravného opatření, které jsou plněny výhradně vůči orgánu dozoru; obdobně může orgán dozoru zahájit kontrolu též k ověření splnění dílčí povinnosti vyplývající z nápravného opatření.
(4) Povinnost k platbě donucovací pokuty vzniká každý den podle odstavce 1 ve výši příslušné denní sazby stanovené rozhodnutím. Výše denní sazby může být rozhodnutím stanovena na jednotlivé dny rozdílně.
(5) Pokud není v rozhodnutí uvedeno jinak, je donucovací pokuta v rozsahu úhrnu donucovací pokuty vzniklé za předchozí kalendářní týden splatná do třetího dne následujícího kalendářního týdne, nejdříve však 3 dny ode dne doručení rozhodnutí.
§ 227
Rozhodnutí o uložení dodatečné donucovací pokuty
(1) Uplynula-li již doba, na kterou byla povinné osobě uložena donucovací pokuta za nesplnění nápravného opatření, a nápravné opatření, k němuž se donucovací pokuta vztahuje, nebylo splněno, rozhodne orgán dozoru o uložení dodatečné donucovací pokuty, a to nejvýše na dobu 6 měsíců.
(2) Orgán dozoru může vydat rozhodnutí o uložení dodatečné donucovací pokuty jako první úkon v řízení. Odvolání proti rozhodnutí o uložení dodatečné donucovací pokuty nemá odkladný účinek.
(3) Pro účely dodatečné donucovací pokuty se použije § 226 obdobně.
(4) Orgán dozoru v rozhodnutí o uložení dodatečné donucovací pokuty povinnou osobu poučí, že nejpozději v době, na niž byla dodatečná donucovací pokuta uložena, je nutné splnit nápravné opatření, k němuž se donucovací pokuta vztahuje, jinak orgán dozoru přistoupí k uložení dodatečného nápravného opatření podle § 229.
§ 228
Stanovení denní sazby donucovací pokuty
(1) Denní sazba donucovací pokuty činí nejvýše
a) 3 % průměrného denního obratu povinné osoby v předchozím účetním období, je-li povinná osoba právnickou osobou, nebo
b) 2 % průměrného denního příjmu povinné osoby v předchozím kalendářním roce, je-li povinná osoba fyzickou osobou.
(2) Průměrný denní obrat právnické osoby podle odstavce 1 písm. a) se vypočte jako podíl
a) ročního úhrnu čistého obratu vyjádřeného ve zveřejněné účetní závěrce vztahující se k předchozímu účetnímu období a
b) počtu dní v posledním účetním období.
(3) Průměrný denní příjem fyzické osoby podle odstavce 1 písm. b) se vypočte jako podíl
a) ročního úhrnu příjmu za předchozí kalendářní rok doloženého povinnou osobou a
b) počtu dní v předchozím kalendářním roce.
(4) Není-li účetní závěrka podle odstavce 2 písm. a) dosud zveřejněna, nebo jedná-li se o fyzickou osobu, vyzve orgán dozoru povinnou osobu k doložení ročního úhrnu čistého obratu nebo ročního příjmu podle odstavce 2 nebo 3, a to ve lhůtě 10 pracovních dnů.
(5) Není-li možné výši denní sazby stanovit jen proto, že povinná osoba nesplnila povinnost podle odstavce 4, orgán dozoru,
a) je-li povinná osoba právnickou osobou, použije údaje ze zveřejněné účetní závěrky za předminulé účetní období,
b) nelze-li postupovat podle písmene a),
1. donucovací pokutu neuloží,
2. zahájí řízení o přestupku spočívajícím v neposkytnutí požadovaných údajů,
3. stanoví nepřekročitelnou lhůtu pro splnění nápravného opatření a
4. povinnou osobu poučí, že v případě nesplnění nápravného opatření ve lhůtě podle bodu 3 přistoupí k uložení dodatečného nápravného opatření podle § 229.
(6) Zjistí-li orgán dozoru při kontrole, že roční úhrn čistého obratu nebo roční úhrn čistého příjmu povinné osoby byl zcela zjevně vyšší než jí tvrzený úhrn podle odstavce 4, rozhodne o doplacení rozdílu mezi nově zjištěnou nejvyšší denní sazbou a skutečně uloženou denní sazbou donucovací pokuty povinnou osobou.
§ 229
Dodatečné nápravné opatření
(1) Orgán dozoru rozhodne o uložení dodatečného nápravného opatření, jestliže povinná osoba nesplnila uložené nápravné opatření ani po uplynutí doby,
a) na niž byla uložena dodatečná donucovací pokuta, a povinná osoba byla řádně poučena podle § 227 odst. 4, nebo
b) která byla stanovena podle § 228 odst. 5 písm. b) bod 3, a povinná osoba byla řádně poučena podle § 228 odst. 5 písm. b) bod 4.
(2) Dodatečné nápravné opatření může spočívat v
a) uložení dočasného zákazu výkonu řídicích funkcí v povinných osobách pro kteroukoli osobu, která v povinné osobě vykonává řídicí pravomoci, je členem jejího statutárního orgánu a je považována za odpovědnou za dané porušení právních předpisů nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie,
b) zrušení povinné osoby, pokud je právnickou osobou, proti které není vedeno trestní stíhání,
c) rozhodnutí o podání návrhu na zrušení živnostenského oprávnění nebo pozastavení provozování živnosti,
d) změně předmětu činnosti povinné osoby a stanovení doby, po kterou není možné některý z předmětů činnosti zapsat,
e) změně struktury řízení povinné osoby nebo změny sítě institucí tvořících povinnou osobu,
f) pozastavení nebo uložení zákazu výkonu činnosti povinné osobě,
g) odejmutí oprávnění k výkonu činnosti povinné osoby v případě, že výkon činnosti povinné osoby podléhá povolení,
h) omezení způsobilosti znovu nabýt oprávnění k výkonu činnosti povinné osoby, pokud bylo odňato podle písmene g).
(3) Rozhodnutí o uložení dodatečného nápravného opatření může být vydáno jako první úkon v řízení.
(4) Pravomocné rozhodnutí o uložení dodatečného nápravného opatření zašle orgán dozoru bezodkladně, nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci, k zajištění jeho provedení příslušnému orgánu veřejné moci, kterým je
a) rejstříkový soud, směřuje-li výrok rozhodnutí ke zrušení právnické osoby, výmazu člena jejího statutárního orgánu nebo změně předmětu její činnosti a stanovení doby, po niž není možné některý z předmětů činnosti zapsat,
b) živnostenský úřad, směřuje-li výrok rozhodnutí k podání návrhu na zrušení živnostenského oprávnění nebo pozastavení provozování živnosti, k jejímuž výkonu je nezbytné živnostenské oprávnění,
c) ministerstvo, směřuje-li výrok rozhodnutí ke zrušení úvodního povolení k provozování hazardních her podle zákona o hazardních hrách,
d) Ministerstvo spravedlnosti, směřuje-li výrok rozhodnutí
1. k pozastavení práva vykonávat činnost insolvenčního správce nebo zákazu výkonu činnosti insolvenčního správce a omezení způsobilosti ji znovu vykonávat, nebo
2. k pozastavení práva vykonávat činnost restrukturalizačního správce nebo zákazu výkonu činnosti restrukturalizačního správce a omezení způsobilosti ji znovu vykonávat, nebo
e) jiný správní úřad, směřuje-li výrok rozhodnutí k odejmutí nebo pozastavení oprávnění k výkonu činnosti povinné osoby, neuvedený v písmenech a) až d).
(5) Orgán dozoru ukládá dodatečné nápravné opatření pouze ve vztahu k činnostem druhu povinné osoby, který dozoruje. Pokud je povinná osoba dozorována více orgány dozoru, může orgán dozoru uložit dodatečné nápravné opatření pouze po jeho projednání se všemi těmito orgány dozoru. S uložením dodatečného nápravného opatření spočívajícího ve zrušení povinné osoby musí vyslovit souhlas všechny orgány dozoru, které tuto povinnou osobu dozorují.
§ 230
Postup příslušného správního orgánu při provedení dodatečného nápravného opatření
(1) Příslušný orgán veřejné moci podle § 229 odst. 4 provede pravomocné dodatečné nápravné opatření bezodkladně, nejpozději však do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno pravomocné rozhodnutí o jeho uložení.
(2) Provedení dodatečného nápravného opatření se uskutečňuje postupem podle jiného zákona. Pokud jiný zákon nestanoví jinak, uskutečňuje se jako faktický úkon, a to zápisem změny, vyznačením pozastavení výkonu činnosti nebo výmazem v příslušném registru, rejstříku nebo seznamu. Je-li příslušným orgánem veřejné moci podle § 229 odst. 4 rejstříkový soud, provede zápis nebo výmaz ve veřejném rejstříku bez řízení. O tomto provedení se nevydává rozhodnutí ani usnesení; o provedeném úkonu dotčenou osobu nebo právní uspořádání rejstříkový soud pouze písemně vyrozumí.
(3) Náklady, které v souvislosti s provedením dodatečného nápravného opatření podle odstavce 1 příslušnému orgánu veřejné moci vznikly nad rámec běžné úřední činnosti, hradí osoba nebo právní uspořádání, vůči kterému směřuje rozhodnutí o uložení dodatečného nápravného opatření. O povinnosti k úhradě těchto nákladů a jejich výši rozhodne příslušný orgán veřejné moci rozhodnutím.
Hlava III
Opatření k nápravě u příslušné profesní komory
§ 231
Opatření k nápravě
Jestliže příslušná profesní komora nevykonává své povinnosti podle tohoto zákona, nařízení 2024/1620, nařízení 2024/1624 nebo technické normy, orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou jí rozhodnutím uloží opatření k nápravě, v němž stanoví, aby v jím stanovené lhůtě, která nesmí být zjevně nepřiměřená, tento protiprávní stav napravila.
§ 232
Donucovací pokuta
(1) Orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou může rozhodnutím uložit donucovací pokutu příslušné profesní komoře, nevyhoví‑li tato příslušná profesní komora opatření k nápravě podle § 231.
(2) Výše jednotlivé donucovací pokuty podle odstavce 1 nesmí převýšit 1 000 000 Kč. Souhrnná výše uložených donucovacích pokut za nesplnění jedné povinnosti uvedené v opatření k nápravě nesmí převýšit 10 000 000 Kč. Mezi uložením jednotlivých donucovacích pokut podle věty první musí uběhnout doba alespoň 7 dní.
(3) Na donucovací pokutu podle odstavce 1 se ustanovení hlavy II nepoužijí.
Hlava IV
Společná ustanovení
Díl 1
Zveřejňování rozhodnutí
§ 233
Zveřejňování rozhodnutí o uložení pokuty a nápravného opatření
(1) Orgán dozoru, který vydal rozhodnutí o přestupku podle tohoto zákona, rozhodnutí o uložení nápravného opatření, rozhodnutí o uložení dodatečného nápravného opatření, rozhodnutí o uložení donucovací pokuty nebo rozhodnutí o uložení dodatečné donucovací pokuty, zveřejní toto rozhodnutí bezodkladně po jeho doručení.
(2) Byl-li proti rozhodnutí podle odstavce 1 podán mimořádný opravný prostředek a povinná osoba toto orgánu dozoru doloží nebo bylo-li zveřejnění pravomocného rozhodnutí podle § 234 písm. a) odloženo, zveřejní orgán dozoru způsobem umožňujícím dálkový přístup namísto rozhodnutí tuto informaci včetně informace o výsledcích případného řízení o opravném prostředku.
(3) Orgán dozoru zveřejňuje také pravomocné rozhodnutí nebo opravné usnesení, které ruší nebo mění zveřejněné pravomocné rozhodnutí podle odstavce 1 nebo jeho část.
(4) Rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 3 orgán dozoru ponechá zveřejněné způsobem umožňujícím dálkový přístup po dobu 5 let.
§ 234
Výjimka ze zveřejnění
Dospěje-li orgán dozoru na základě individuálního posouzení k závěru, že by zveřejnění totožnosti nebo osobních údajů obviněných z přestupku nebo dalších osob uvedených v rozhodnutí zveřejňovaném podle § 233 nepřiměřeně zasáhlo do jejich zájmů, nebo pokud by zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů, probíhající trestní nebo správní řízení, plnění úkolů podle tohoto zákona, nařízení 2023/1113, nařízení 2024/1624 nebo technické normy nebo jiných úkolů ve veřejném zájmu, nebo požádá-li o to orgán činný v trestním řízení, orgán dozoru
a) odloží zveřejnění rozhodnutí, dokud důvody pro nezveřejnění nepominou,
b) zveřejní rozhodnutí dočasně nebo trvale v anonymizované podobě, nebo
c) nezveřejní rozhodnutí vůbec, pokud má za to, že by postup podle písmene a) nebo b) nebyl dostatečný.
Díl 2
Další pravomoc orgánu dozoru
§ 235
Oprávnění orgánu dozoru ve vztahu k vrcholnému vedení, skutečnému majiteli a provozovně
(1) Orgány dozoru pravidelně prověřují, zda člen vrcholného vedení a skutečný majitel povinné osoby, která je provozovatelem hazardních her, provozovnou poskytující proplácení šeků, poskytovatelem služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti, nebo finanční holdingovou společností se smíšenou činností, splňuje podmínky podle § 19 odst. 1 až 4.
(2) Pokud jsou zjištěny u povinné osoby podle odstavce 1 skutečnosti nasvědčující tomu, že se povinná osoba dopouští legalizace výnosů z trestné činnosti, financování terorismu nebo pokusu o ně, nebo že u povinné osoby existuje zvýšené riziko takovéhoto jednání, orgán dozoru
a) provede prověření podle odstavce 1,
b) odvolá z funkce člena vrcholného vedení povinné osoby podle odstavce 1 nebo mu uloží dočasný zákaz výkonu funkce, pokud nesplňuje požadavky podle § 19 odst. 1 až 3,
c) je oprávněn provozovnu, v níž dochází nebo došlo k legalizaci výnosů z trestné činnosti, financování terorismu nebo k pokusu o ně, uzavřít do doby, než pominou důvody pro toto opatření nebo o tom rozhodne jiný orgán, nejdéle však na 30 dnů.
(3) Nesouhlasí-li dotčená osoba s úkonem podle odstavce 2 písm. b) nebo c), může proti němu uplatnit u orgánu, který o úkonu rozhodl, námitku ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne provedení tohoto úkonu. Tuto lhůtu nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. O námitce rozhodne orgán dozoru do 5 pracovních dnů ode dne jejího doručení. Podání námitky nemá odkladný účinek.
(4) Orgány dozoru prověřují, zda členem vrcholného vedení nebo skutečným majitelem povinné osoby podle čl. 3 bodu 3 písm. a), b), d) až f) a h) až o) nařízení 2024/1624 jsou jen osoby bezúhonné, přičemž mohou požádat, aby v přiměřeně stanovené lhůtě došlo k odvolání osob, které tuto podmínku nesplňují.
(5) Pokud skutečný majitel povinné osoby podle odstavce 1 nebo 4 není bezúhonný podle § 13, orgán dozoru ho vyzve, aby zajistil převod nebo odprodej jeho podílu ve lhůtě 120 dnů. Nesplní-li skutečný majitel ve stanovené lhůtě povinnost podle věty první, orgán dozoru může rozhodnutím zakázat výkon hlasovacích práv spojených s tímto podílem, odebrat právo na podíl na zisku a jiných vlastních zdrojích nebo nařídit, aby povinná osoba nevyplácela této osobě jakékoli finanční plnění.
(6) Orgán dozoru při prověřování podle odstavců 1 a 4 využívá, je-li to možné, údaje dostupné v centrální databázi informací podle čl. 11 nařízení 2024/1620.
Díl 3
Společná ustanovení k donucovacím pokutám
§ 236
(1) Donucovací pokuty podle tohoto zákona vybírá a vymáhá celní úřad s výjimkou donucovací pokuty podle § 232, kterou vybírá orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou a vymáhá celní úřad.
(2) Příjmy z donucovacích pokut jsou příjmem státního rozpočtu.
ČÁST OSMÁ
SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Hlava I
Ustanovení společná a zmocňovací
§ 237
Vymáhání peněžitých sankcí nebo penále uložených Orgánem pro boj proti praní peněz a financování terorismu
(1) Vymáhání peněžitých sankcí nebo penále uložených rozhodnutím Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu podle nařízení 2024/1620 provádí postupem podle daňového řádu celní úřad.
(2) Celní úřad připojí k rozhodnutí o uložení peněžitých sankcí nebo penále podle odstavce 1 po ověření jeho pravosti doložku vykonatelnosti.
§ 238
Přepočet měn
Nestanoví-li tento zákon jinak, částkou uvedenou v eurech se pro účely tohoto zákona, vyhlášky provádějící tento zákon, nařízení 2023/1113 a nařízení 2024/1624 rozumí odpovídající hodnota v jakékoliv měně stanovená podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou a platného pro den, ve kterém je plněna povinnost podle tohoto zákona. Pokud tento kurz ještě není v tomto dni k dispozici, použije se kurz platný pro předchozí den.
§ 239
Oznámení transakce zahrnující prodej zboží vysoké hodnoty
(1) Lhůtu pro oznámení transakce zahrnující prodej zboží vysoké hodnoty podle čl. 74 odst. 3 nařízení 2024/1624 stanoví Finanční zpravodajská jednotka opatřením obecné povahy.
(2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o jeho návrhu, nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky a zůstává v platnosti pod dobu vyvěšení na úřední desce Úřadu.
§ 240
Schválení externího zajišťování činnosti
(1) Česká národní banka může opatřením obecné povahy pro vymezený okruh subjektů kolektivního investování schválit externí zajišťování činností uvedených v čl. 18 odst. 3 písm. c) až e) podle čl. 18 odst. 7 nařízení 2024/1624. Povinnost uvědomit Českou národní banku před zahájením externího zajišťovaní činností podle čl. 18 odst. 7 tohoto nařízení tím není dotčena.
(2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o jeho návrhu, nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky a zůstává v platnosti po dobu vyvěšení na úřední desce České národní banky.
§ 241
Zmocnění ministerstva k vydání vyhlášky
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) vyňatou finanční činnost podle § 6 písm. k),
b) informaci, které dokumenty zveřejněné Úřadem jsou dokumenty podle § 19 odst. 4 písm. c),
c) způsob podání, podrobnosti náležitostí, formát a datovou strukturu žádosti a přílohy žádosti podle § 30, 35 a 37,
d) označení a vymezení místa určeného k podávání ohlášení o převozu peněžní hotovosti podle § 147 odst. 1,
e) informační zdroj pro určení tržní hodnoty komodity používané jako vysoce likvidní prostředek k uchovávání hodnoty podle § 166,
f) podrobnosti náležitostí, formát a datovou strukturu oznámení platby nebo vkladu podle čl. 80 odst. 4 nařízení 2024/1624.
§ 242
Zmocnění České národní banky k vydání vyhlášky
(1) Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) formát, datovou strukturu a způsob předávání informace podle § 121,
b) formát, datovou strukturu a způsob oznámení identifikátoru datové schránky sloužící k podání žádosti o údaje z centrální evidence účtů podle § 124,
c) podrobnosti náležitostí, formát a datovou strukturu žádosti o údaje z centrální evidence účtů podle § 122, 124 a 125.
(2) Česká národní banka může vyhláškou stanovit technické, organizační a procesní náležitosti zavedení a uplatňování systému vnitřních strategií, postupů a kontrol u povinných osob podléhajících jejímu dohledu, pokud tyto otázky nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie.
Hlava II
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 243
Obecná přechodná ustanovení
(1) Zahájená správní řízení podle zákona č. 254/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 254/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Zahájená správní řízení podle zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Zahájená správní řízení podle zákona č. 300/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 300/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4) Správní rozhodnutí vydaná podle zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona.
§ 244
Přechodná ustanovení k poskytovatelům služeb s virtuálním aktivem
(1) Povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem podle zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem podle tohoto zákona.
(2) Žádost o vydání povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem podle zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za žádost o vydání povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem podle tohoto zákona. Řízení se dokončí podle tohoto zákona.
(3) Do dne zahájení zápisu údajů do centrálního rejstříku povinných osob podle § 252 odst. 1 Úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktuální seznam osob, kterým
a) bylo uděleno povolení podle § 42, v rozsahu
1. označení držitele povolení,
2. identifikátoru všech platebních účtů, které držitel povolení využívá pro činnost v oblasti poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem, a
3. dne, kdy povolení nabylo právní moci,
b) bylo zrušeno povolení podle § 43 odst. 2 nebo 3, v rozsahu
1. označení osoby, které bylo povolení zrušeno, a
2. dne, kdy rozhodnutí o zrušení povolení nabylo právní moci.
(4) Do dne propojení centrální evidence účtů s centralizovanými automatizovanými mechanismy ostatních členských států prostřednictvím systému propojení registrů bankovních účtů se povinnost žadatele o vydání povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem předložit potvrzení nebo jiný obdobný doklad prokazující, že je majitelem platebního účtu nebo osobou oprávněnou nakládat s prostředky na platebním účtu podle § 35 odst. 2 písm. b) tohoto zákona, vztahuje i na účet identifikovaný podle § 35 odst. 1 písm. a) bodu 4 tohoto zákona, který je veden úvěrovou institucí nebo finanční institucí usazenou mimo Českou republiku.
§ 245
Přechodná ustanovení k poskytovatelům služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti
(1) Ten, kdo byl ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat služby pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti na základě živnostenského oprávnění a podá žádost o povolení k poskytování služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti podle § 37 do 31. prosince 2027, může tuto činnost nadále vykonávat na základě tohoto oprávnění do dne zápisu v centrálním rejstříku povinných osob nebo do dne, ve kterém bylo řízení o žádosti podle § 37 pravomocně ukončeno.
(2) Osoba, která v uplynulých 15 letech vykonávala nejméně po dobu 2 let před nabytím účinnosti tohoto zákona činnost ve vrcholném vedení osoby oprávněné poskytovat služby pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti na základě živnostenského oprávnění, se považuje za osobu, která má dostatečné zkušenosti podle § 19 odst. 5.
(3) Do dne zahájení zápisu údajů do centrálního rejstříku povinných osob podle § 252 odst. 1 Úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktuální seznam osob, kterým
a) bylo uděleno povolení podle § 37 a § 42, v rozsahu
1. označení držitele povolení, a
2. dne, kdy povolení nabylo právní moci,
b) bylo zrušeno povolení podle § 43 odst. 2 nebo 3, v rozsahu
1. označení osoby, které bylo povolení zrušeno, a
2. dne, kdy rozhodnutí o zrušení povolení nabylo právní moci.
(4) Do dne propojení centrální evidence účtů s centralizovanými automatizovanými mechanismy ostatních členských států prostřednictvím systému propojení registrů bankovních účtů se povinnost žadatele o vydání povolení k poskytování služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti předložit potvrzení nebo jiný obdobný doklad prokazující, že je majitelem platebního účtu nebo osobou oprávněnou nakládat s prostředky na platebním účtu podle § 37 odst. 2 písm. b) tohoto zákona, vztahuje i na účet identifikovaný podle § 37 odst. 1 písm. a) bodu 2 tohoto zákona, který je veden úvěrovou institucí nebo finanční institucí usazenou mimo Českou republiku.
§ 246
Přechodné ustanovení k převozům hotovosti
Policie České republiky vykonává působnost podle části šesté tohoto zákona ode dne 1. července 2029.
§ 247
Přechodné ustanovení k přestupkům a opatřením k nápravě
Na výrokovou část rozhodnutí o přestupku zveřejněnou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 53 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se i po nabytí účinnosti tohoto zákona nadále použije § 53 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 248
Přechodná ustanovení k národnímu hodnocení rizik
(1) Národní hodnocení rizik schválené podle § 30a odst. 4 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za zprávu o národním hodnocení rizik podle tohoto zákona.
(2) Ministerstvo vyhotoví a předloží zprávu o národním hodnocení rizik podle tohoto zákona tak, aby byla schválena vládou do 31. prosince 2028, nebo do 4 let ode dne schválení národního hodnocení rizik podle odstavce 1, podle toho, který den nastane později.
§ 249
Přechodná ustanovení k příslušným profesním komorám
(1) Identifikace a posouzení rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu podle § 21a odst. 4 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se do uplynutí lhůty podle odstavce 2 považuje za sektorové hodnocení rizik vypracované podle § 71 odst. 4 tohoto zákona.
(2) Profesní komora vypracuje sektorové hodnocení rizik podle § 71 odst. 4 tohoto zákona nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 250
Přechodná ustanovení k centrální evidenci účtů
(1) Centrální evidence účtů a bezpečnostních schránek zřízená podle zákona č. 300/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za centrální evidenci účtů zřízenou podle tohoto zákona.
(2) Údaje evidované v centrální evidenci účtů a bezpečnostních schránek zřízené podle zákona č. 300/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se nevedou v centrální evidenci účtů podle tohoto zákona, se vedou a poskytují podle zákona č. 300/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Česká národní banka oznámí na své úřední desce datum zahájení zápisu nových údajů do centrální evidence účtů a datum zahájení poskytování nových údajů oprávněným orgánům veřejné moci; novým údajem se rozumí údaj o
a) platebním účtu, který neměla povinnost instituce podle zákona č. 300/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, předávat České národní bance podle § 5 zákona č. 300/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
b) účtu cenných papírů,
c) účtu kryptoaktiv,
d) bezpečnostní schránce, který neměla povinnost instituce podle zákona č. 300/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, předávat České národní bance podle § 5 zákona č. 300/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4) Povinná osoba není do 3 měsíců ode dne zahájení zápisu nových údajů povinna plnit povinnost podle § 121 ve vztahu k údajům, kterých se oznámení podle odstavce 3 týká.
(5) V prvním předání údajů, kterým povinná osoba začne plnit povinnost podle odstavce 3 písm. b) nebo c), předá České národní bance do centrální evidence účtů aktuálně platné údaje o jí vedených účtech cenných papírů a účtech kryptoaktiv, které nebyly zrušeny do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(6) Finanční instituce nemusí poskytovat údaje o bezpečnostních schránkách do dne zahájení zápisu údajů podle odstavce 3 písm. d). V prvním předání údajů, kterým finanční instituce začne plnit povinnost podle odstavce 3 písm. d), předá České národní bance do centrální evidence účtů aktuálně platné údaje o jí pronajímaných bezpečnostních schránkách, u kterých nebyl nájem zrušen do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 251
Přechodné ustanovení k jednotnému přístupovému místu
Český úřad zeměměřický a katastrální zřídí jednotné přístupové místo nejpozději 10. července 2029.
§ 252
Přechodná ustanovení k centrálnímu rejstříku povinných osob
(1) Úřad oznámí na své úřední desce datum zahájení zápisu údajů do centrálního rejstříku povinných osob.
(2) Do 30 dnů ode dne zahájení zápisu údajů do centrálního rejstříku povinných osob
a) může zapisovanou činnost vykonávat osoba nezapsaná v centrálním rejstříku povinných osob; § 30 až 32 se do dne zahájení zápisu údajů do centrálního rejstříku povinných osob neuplatní,
b) nemusí povinná osoba plnit povinnosti podle části páté hlavy III,
c) orgán dozoru namísto zápisu do centrálního rejstříku povinných osob zveřejňuje na úřední desce seznam povinných osob, jimž bylo uděleno povolení podle § 42, zrušeno povolení podle § 43 nebo zaniklo povolení podle § 44 v rozsahu podle § 144 odst. 4.
(3) Povinná osoba plní ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 30 dnů ode dne zahájení zápisu údajů do centrálního rejstříku povinných osob povinnosti podle § 22 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Na související práva a povinnosti se použije zákon č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4) Orgány veřejné moci, které jsou podle § 141 povinny zapisovat údaje do centrálního rejstříku povinných osob, zapíší do centrálního rejstříku povinných osob údaje o povinných osobách, které jsou ke dni zahájení zápisu údajů do centrálního rejstříku povinných osob v jejich evidencích, do 30 dnů ode dne zahájení zápisu.
(5) Úřad zapíše do centrálního rejstříku povinných osob po zahájení zápisu údajů podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu údaje o povinných osobách, které získal při plnění povinnosti nahlásit kontaktní osobu podle § 22 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Kontaktní osoba nahlášená podle § 22 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za kontaktní osobu pro Finanční zpravodajskou jednotku podle tohoto zákona. To neplatí, pokud má povinná osoba ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nahlášených více než 5 kontaktních osob. Pokud je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nahlášena pouze jedna kontaktní osoba, tak se považuje za pracovníka pro dodržování předpisů.
§ 253
Přechodné ustanovení k nahlašování registračních značek
Do doby uvedení centrálního rejstříku povinných osob do provozu má povinná osoba podle § 4 písm. e) povinnost nahlásit registrační značku dopravního prostředku, kterým převáží peněžní hotovost na pozemní komunikaci, Generálnímu ředitelství cel a Policejnímu prezidiu Policie České republiky způsobem, který bude zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 254
Přechodné ustanovení k převozům peněžní hotovosti
Informace získaná ke konkrétní kontrole převozu peněžní hotovosti podle zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se na žádost poskytuje za podmínek stanovených v § 158 v rozsahu, v jakém byla získána. V případě, že bude požadována informace, kterou může mít k dispozici Celní správa České republiky, musí být žádost podána Generálnímu ředitelství cel.
ČÁST DEVÁTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 255
Zrušují se:
1. Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti.
2. Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
3. Zákon č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů.
4. Vyhláška č. 30/2017 Sb., k provedení zákona o centrální evidenci účtů.
5. Vyhláška č. 53/2017 Sb., o vzoru služebního průkazu zaměstnanců Finančního analytického úřadu.
6. Vyhláška č. 67/2018 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
7. Vyhláška č. 420/2024 Sb., o formátu a struktuře podání Finančnímu analytickému úřadu obsahujícího informace o kontaktní osobě.
8. Vyhláška č. 33/2025 Sb., o formátu a struktuře žádosti o povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem.
ČÁST DESÁTÁ
ÚČINNOST
§ 256
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 10. července 2027, s výjimkou
a) ustanovení § 29 odst. 2 písm. j), § 29 odst. 2 písm. k), § 29 odst. 2 písm. l) a § 32, která nabývají účinnosti dnem 10. července 2029.
Příloha č. 1
Relevantní trestné činy
Ustanovení zákona č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Název trestného činu
§ 216
Legalizace výnosů z trestné činnosti
§ 217
Legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti
§ 312d
Financování terorismu
§ 173 odst. 2 písm. d)
Loupež
§ 175 odst. 3 písm. b)
Vydírání
§ 205 odst. 4 písm. b)
Krádež
§ 206
Zpronevěra
§ 207 odst. 3 písm. b)
Neoprávněné užívání cizí věci
§ 209
Podvod
§ 210
Pojistný podvod
§ 211
Úvěrový podvod
§ 212
Dotační podvod
§ 226
Pletichy v insolvenčním řízení
§ 240
Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby
§ 241
Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby
§ 243
Nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení
§ 244
Porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží
§ 245
Padělání a pozměnění předmětů k označení zboží pro daňové účely a předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti
§ 246
Padělání a pozměnění známek
§ 247
Ohrožení devizového hospodářství
§ 257
Pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži
§ 258
Pletichy při veřejné dražbě
§ 260
Poškození finančních zájmů Evropské unie
§ 262
Porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití
§ 263
Porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití
§ 264
Zkreslení údajů a nevedení podkladů ohledně vývozu zboží a technologií dvojího užití
§ 265
Provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence
§ 266
Porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem
§ 267
Zkreslení údajů a nevedení podkladů ohledně zahraničního obchodu s vojenským materiálem
§ 309
Vlastizrada
§ 310
Rozvracení republiky
§ 311
Teroristický útok
§ 312
Teror
§ 312a
Účast na teroristické skupině
§ 312e
Podpora a propagace terorismu
§ 312f
Vyhrožování teroristickým trestným činem
§ 314
Sabotáž
§ 315
Zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace
§ 331
Přijetí úplatku
§ 332
Podplacení
§ 333
Nepřímé úplatkářství
§ 348 odst. 3 písm. b)
Padělání a pozměnění veřejné listiny
§ 361
Účast na organizované zločinecké skupině
§ 410
Porušení mezinárodní sankce
§ 410a
Porušení mezinárodní sankce z nedbalosti
Příloha č. 2
Typ a druh povinné osoby
A. Typ povinné osoby
1. Povinná osoba se sídlem v České republice
2. Povinná osoba se sídlem v zahraničí, která má v České republice provozovnu
3. Vydavatel elektronických peněz, poskytovatel platebních služeb nebo poskytovatel služby související s kryptoaktivy na území České republiky v rámci volného pohybu služeb prostřednictvím zástupců, distributorů nebo jiných druhů infrastruktury, včetně případů, kdy je činnost prováděna na základě povolení k poskytování platebních služeb získaného v jiném členském státě
4. Provozovatel hazardních her neusazený v České republice
B. Druh povinné osoby
1. Banka
2. Pobočka zahraniční banky
3. Spořitelní a úvěrní družstvo
4. Investiční podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU a jeho pobočka
5. Osoba jiná než povinná osoba podle bodu 1 až 4, která vykonává činnost spočívající v poskytování úvěrů, úvěrových smluv týkajících se nemovitého majetku, faktoringu, s postihem nebo bez postihu, nebo ve financování obchodních transakcí (včetně forfeitingu)
6. Osoba jiná než povinná osoba podle bodu 1 až 4, která poskytuje finanční leasing
7. Osoba jiná než povinná osoba podle bodu 1 až 4, která poskytuje platební služby podle čl. 4 bodu 3 směrnice 2007/64/ES
8. Osoba jiná než povinná osoba podle bodu 1 až 4, která vydává a spravuje jiné prostředky k provádění plateb (např. cestovních šeků a bankovních směnek) s výjimkou poskytování platebních služeb podle čl. 4 bodu 3 směrnice 2007/64/ES
9. Osoba jiná než povinná osoba podle bodu 1 až 4, která poskytuje záruky a závazky
10. Osoba jiná než povinná osoba podle bodu 1 až 4, která obchoduje na vlastní účet nebo na účet klienta s nástroji peněžního trhu (šeky, směnkami, vkladními listy atd.), s peněžními prostředky v cizích měnách, v oblasti termínových obchodů a opcí, v oblasti měnových a úrokových obchodů nebo s převoditelnými cennými papíry
11. Osoba jiná než povinná osoba podle bodu 1 až 4, která se účastní na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb
12. Osoba jiná než povinná osoba podle bodu 1 až 4, která poskytuje poradenství pro podniky ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie a v souvisejících otázkách a poradenství a služby v oblasti fúzí a koupě podniků
13. Osoba jiná než povinná osoba podle bodu 1 až 4, která vykonává činnost peněžního makléřství
14. Osoba jiná než povinná osoba podle bodu 1 až 4, která obhospodařuje cenné papíry klienta na jeho účet nebo poskytuje s tím související poradenství
15. Osoba jiná než povinná osoba podle bodu 1 až 4, která ukládá a spravuje cenné papíry
16. Osoba jiná než povinná osoba podle bodu 1 až 4, která uschovává cennosti
17. Osoba jiná než povinná osoba podle bodu 1 až 4, která vydává elektronické peníze
18. Osoba jiná než povinná osoba podle bodu 1 až 4, která je oprávněná ke směnárenské činnosti podle zákona o směnárenské činnost
19. Osoba, jejíž hlavní činností je nabývání účastí, včetně finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti a finanční holdingové společnosti se smíšenou činností nebo její pobočka
20. Osoba neuvedená v bodech 1 až 19, oprávněná k provádění nebo zprostředkování poštovních služeb, jejichž účelem je dodání poukázané peněžní částky
21. Pojišťovna podle čl. 13 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES, pokud vykonává činnosti související s životním pojištěním nebo jiné pojišťovací činnosti související s investicemi, na které se uvedená směrnice vztahuje, včetně pojišťovacích holdingových společností a pojišťovacích holdingových společností se smíšenou činností podle čl. 212 odst. 1 písm. f) a g) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II)
22. Zprostředkovatel pojištění podle čl. 2 odst. 1 bodu 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97
23. Subjekt kolektivního investování a jeho pobočka
24. Centrální depozitář cenných papírů podle čl. 2 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014
25. Věřitel podle čl. 4 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU a čl. 3 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES
26. Zprostředkovatel úvěru podle čl. 4 bodu 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/ЕU a čl. 3 písm. f) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES
27. Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy
28. Auditor
29. Externí účetní
30. Daňový poradce
31. Notář
32. Advokát
33. Osoba, která se zaváže přímo poskytovat hmotnou pomoc, podporu či poradenství v daňových záležitostech jako hlavní předmět obchodní či profesní činnosti
34. Osoba, která se zaváže prostřednictvím jiných osob, s nimiž je tato osoba spojená, poskytovat hmotnou pomoc, podporu či poradenství v daňových záležitostech jako hlavní předmět obchodní či profesní činnosti, a to buď přímo, či prostřednictvím jiných osob, s nimiž je tato osoba spojená
35. Soudní exekutor
36. Realitní zprostředkovatel
37. Zprostředkovatel transakcí s nemovitou věcí včetně pronájmu nemovité věci, jiný než realitní zprostředkovatel, advokát, soudní exekutor nebo insolvenční správce
38. Dražebník podle zákona o veřejných dražbách, pokud se draží nemovitá věc
39. Dražebník podle zákona o veřejných dražbách, pokud se draží šperky, zlatnické a stříbrnické zboží
40. Dražebník podle zákona o veřejných dražbách, pokud se draží hodiny a hodinky
41. Dražebník podle zákona o veřejných dražbách, pokud se draží motorová vozidla
42. Dražebník podle zákona o veřejných dražbách, pokud se draží letadla
43. Dražebník podle zákona o veřejných dražbách, pokud se draží plavidla
44. Dražebník podle zákona o veřejných dražbách, pokud se draží drahé kovy
45. Dražebník podle zákona o veřejných dražbách, pokud se draží drahé kameny
46. Dražebník podle zákona o veřejných dražbách, pokud se draží kulturní statky
47. Obchodník s drahými kovy
48. Obchodník s drahými kameny
49. Obchodník se zbožím vysoké hodnoty – obchodník se šperky, zlatnickým a stříbrnickým zbožím
50. Obchodník se zbožím vysoké hodnoty – obchodník s hodinami a hodinkami
51. Obchodník se zbožím vysoké hodnoty – obchodník s motorovými vozidly
52. Obchodník se zbožím vysoké hodnoty – obchodník s letadly
53. Obchodník se zbožím vysoké hodnoty – obchodník s plavidly
54. Obchodník s kulturními statky
56. Osoba skladující kulturní statky a zboží vysoké hodnoty ve svobodných pásmech nebo v celních skladech
57. Osoba zprostředkovávající obchody s kulturními statky ve svobodných pásmech nebo celních skladech
58. Osoba zprostředkovávající obchody se šperky, zlatnickým a stříbrnickým zbožím ve svobodných pásmech nebo celních skladech
59. Osoba zprostředkovávající obchody s drahými kovy nebo drahými kameny ve svobodných pásmech nebo celních skladech
60. Osoba zprostředkovávající obchody s hodinami a hodinkami ve svobodných pásmech nebo celních skladech
61. Osoba zprostředkovávající obchody s motorovými vozidly ve svobodných pásmech nebo celních skladech
62. Osoba zprostředkovávající obchody s letadly ve svobodných pásmech nebo celních skladech
63. Osoba zprostředkovávající obchody s plavidly ve svobodných pásmech nebo celních skladech
64. Poskytovatel služeb pro svěřenské fondy nebo služeb pro obchodní společnosti
65. Provozovatel hazardních her
66 Poskytovatel služeb skupinového financování
67. Zprostředkovatel skupinového financování
68. Svěřenský správce
69. Zprostředkovatel při zprostředkování hypotečního úvěru, nejde-li o povinnou osobu podle bodů 1 až 3 nebo 67
70. Zprostředkovatel při zprostředkování spotřebitelského úvěru na bydlení podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr, nejde-li o povinnou osobu podle bodů 1 až 3
71. Provozovatel investiční migrace
72. Nefinanční holdingová společnost se smíšenou činností
73. Fotbalový agent
74. Vybraný profesionální fotbalový klub
75. Osoba, jejímž předmětem podnikání je obchodování s nemovitými věcmi nebo s podíly v bytových družstvech
76. Insolvenční správce
77. Restrukturalizační správce
78. Osoba, která v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje služby převozu peněžní hotovosti
79. Poskytovatel služeb souvisejících s virtuálním aktivem
80. Osoba, která v rámci své podnikatelské činnosti přejímá za úplatu dluhy nebo postupuje za úplatu pohledávky nebo s nimi obchoduje a která není finanční institucí
81. Národní správce rejstříku obchodování s povolenkami podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů
82. Česká národní banka
83. Povinná osoba jinde neuvedená
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1640 ze dne 31. května 2024 o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o změně a zrušení směrnice (EU) 2015/849.
2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 ze dne 23. října 2018 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113 ze dne 31. května 2023 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv a o změně směrnice (EU) 2015/849.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1624 ze dne 31. května 2024 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 ze dne 31. května 2024, kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010, v platném znění.
3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1260 ze dne 24. dubna 2024 o vymáhání a konfiskaci majetku.
4) Článek 123 Smlouvy o fungování Evropské unie (konsolidované znění).
5) Nařízení Rady (ES) č. 3603/93 ze dne 13. prosince 1993, kterým se upřesňují definice pro použití zákazů uvedených v článcích 104 a 104b Smlouvy.
6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).