Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDTDJHSJC najdete zde


                2026-0001-020-TVO-PPR1-20

	

	

	

	


Vypořádání připomínek
k návrhu zákona o ekonomické ochraně státu

V Praze dne 14. srpna 2026

Dokument obsahuje zásadní připomínky, ale žádná z nich není předmětem rozporu.
Zásadní připomínky
	Připomínkové místo
	Připomínka
	Vypořádání

	Ministerstvo průmyslu a obchodu
	1.9. K návrhu zákona: § 6 písm. l)

Návrh zákona sleduje posílení dohledu nad osobami provozujícími živnost „Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“ dle přílohy č. 2 živnostenského zákona, které dle předkladatele návrhu vykonávají v rámci uvedeného živnostenského oprávnění činnost spočívající v přípravě nebo provádění:1) nákupu nebo prodeje nemovité věci,2) správy peněz, cenných papírů nebo jiného majetku klienta,3) správy bankovního účtu, spořícího účtu nebo účtu cenných papírů, nebo4) nákupu obchodní korporace.V návrhu vymezené činnosti (bod 1–4) však nekorespondují s obsahovou náplní předmětného živnostenského oprávnění dle nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů. Uvedené činnosti tak nelze vykonávat v rámci vázané živnosti „Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“. Pro některé z nich je nezbytné vlastnit jiné živnostenské oprávnění (nákup nebo prodej nemovité věci, nákup obchodní korporace), další jsou dokonce vyloučeny z režimu živnostenského podnikání [viz § 3 odst. 3 písm. a) živnostenského zákona].Z uvedeného důvodu požadujeme činnost uvedenou pod písm. l) z návrhu vypustit, případně upravit tak, aby odpovídala činnosti účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence dle živnostenského zákona, resp. nařízení vlády č. 278/2008 Sb.
	Akceptováno

Formulace pojmu „externí účetní“ byla přeformulována.

	
	1.10. K návrhu zákona: § 46 odst. 2 písm. b)

Požadujeme, aby byla dozorová pravomoc v této oblasti svěřena jinému orgánu dozoru, a to zejména z následujících důvodů:Výkon dozoru v rozsahu navrhovaného znění předmětného zákona výrazně přesahuje možnosti ČOI, a to v rovině personální, finanční a zejména v rovině odborné vybavenosti kontrolních pracovníků. Způsob výkonu dozoru v této oblasti se zásadně liší od výkonu dozoru v oblasti ochrany spotřebitele. Obchodování se zbožím vysoké hodnoty mívá nezřídka přeshraniční charakter, a to nejen v rámci EU, ale i ve vztahu ke třetím zemím, a kontrola těchto aktivit z hlediska ekonomické ochrany státu velice úzce souvisí s výkonem celního dohledu prováděném celní správou. Z toho důvodu považujeme za žádoucí, aby dohled nad povinnými osobami podle výše cit. článku byl svěřen orgánům Celní správy České republiky.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	1.11. K návrhu zákona: § 223

K odst. 2 a 4: Návrh zákona v ustanovení § 223 odst. 2 písm. c) umožnuje uložení dodatečného nápravného opatření spočívajícího v zrušení živnostenského oprávnění a stanovení doby, po kterou jej není možné získat. Živnostenský úřad může již nyní zrušit živnostenské oprávnění ze zákonem stanovených důvodů. Tyto důvody jsou upraveny v § 58 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 58 odst. 3 živnostenského zákona může živnostenský úřad živnostenské oprávnění zrušit nebo v odpovídajícím rozsahu provozování živnosti pozastavit, jestliže podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, živnostenským zákonem nebo zvláštními právními předpisy (zrušení živnostenského oprávnění dle cit. ustanovení je pak na správním uvážení příslušného živnostenského úřadu). Pokud je živnostenské oprávnění sankčně zrušeno podle tohoto ustanovení, pak zároveň podnikateli vznikne překážka provozování živnosti podle § 8 živnostenského zákona (nemůže provozovat stejnou živnost po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnuté o zrušení živnostenského oprávnění). S ohledem na výše uvedené požadujeme upravit § 223 tak, aby byl zřejmý postup živnostenského úřadu při rušení živnostenského oprávnění dle tohoto ustanovení. Tedy konkretizovat postup živnostenského úřadu tak, aby bylo zřejmé, zda se má postupovat v souladu s § 58 odst. 3 živnostenského zákona, případně upřesnit, že půjde o speciální úpravu a živnostenské oprávnění se bude rušit přímo podle navrhovaného zákona. Jako příklad obdobné úpravy (byť se jedná o koncesovanou živnost „silniční motorová doprava“) lze uvést postup při rušení živnostenského oprávnění podle § 35b zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, kde toto ustanovení obsahuje výslovné zmocnění živnostenského úřadu k úkonu spočívajícího v rušení živnostenského oprávnění z konkrétního důvodu
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	Ministerstvo spravedlnosti
	2.1. K návrhu zákona obecně

Ministerstvo spravedlnosti se od počátku aktivně účastnilo jednání v rámci pracovních skupin k připravované implementaci a adaptaci nové evropské AML/CFT regulace a opakovaně předkládalo věcné detailně odůvodněné připomínky. Takto vznesené podněty a připomínky však nebyly do předloženého návrhu z převážné většiny zapracovány, a to ani v případech, kdy bylo na pracovních jednáních dosaženo shody. Ministerstvo spravedlnosti proto z části vznáší totožné připomínky jako v předchozí fázi legislativních příprav návrhu, přičemž v podrobnostech odkazuje na jím dříve předložené podněty a připomínky.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.2. K návrhu zákona: § 5 písm. e)

Relevantním trestným činem dle tohoto ustanovení má být trestný čin uvedený v příloze č. 1 návrhu nebo „obdobný trestný čin spáchaný v zahraničí“. Máme za to, že se nejedná o vhodnou formulaci. Není rozhodné, kde byl trestný čin spáchán, podstatné je, podle kterého právního řádu se posuzuje (např. působnost trestního zákoníku podle § 6 je dána i u činů, kterých se občan ČR dopustí v cizině apod.). Je-li úmyslem předkladatele zahrnout do posuzování bezúhonnosti i odsouzení jinými než českými soudy, je potřeba tuto koncepci reflektovat i v normativním textu. Pro inspiraci lze odkázat např. na § 18 zák. č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu, podle kterého „za bezúhonného se dále nepovažuje ten, kdo byl v cizině pravomocně odsouzen za čin, jehož znaky odpovídají znakům některého z trestných činů uvedených v odstavci 1“.
Uvádění skutkových podstat trestných činů, jejichž spáchání představuje překážku bezúhonnosti, v příloze k zákonu je pak poměrně neobvyklý postup, obvykle bývají takovéto výčty součástí vymezení bezúhonnosti. V každém případě by měly být trestné činy v seznamu seřazeny ve správné číselné posloupnosti tak, jak jdou v trestním zákoníku za sebou.
Seznam těchto trestných činů působí do jisté míry nevyváženě, a proto doporučujeme jeho revizi. Například není zřejmé, proč trestné činy loupeže, krádeže a neoprávněného užívání cizí věci podle § 173, § 205 a § 207 trestního zákoníku představují překážku bezúhonnosti pouze tehdy, jsou-li spáchány s tzv. „teroristickým úmyslem“, zatímco u jiných trestných činů proti majetku, jako je např. zpronevěra (§ 206) nebo podvod (§ 209), postačí spáchání trestného činu v základní skutkové podstatě. U trestného činu krádeže je navíc uveden nesprávný odkaz na již neexistující § 205 odst. 5 písm. b) trestního zákoníku. Za diskutabilní považujeme i zahrnutí trestného činu podpora a propagace terorismu podle § 312e odst. 1 trestního zákoníku, který je „pouze“ verbálním trestným činem. Není zřejmé, proč nejsou zahrnuty i další trestné činy korupčního charakteru, jako jsou např. pletichy při veřejné dražbě nebo pletichy v insolvenčním řízení.
Závěrem upozorňujeme na nesprávné označení trestných činů podle § 410 a § 410a – porušení mezinárodní sankce (z nedbalosti), nikoliv mezinárodních sankcí.
Na druhou stranu je otázkou, do jaké míry je na místě zahrnovat mezi relevantní trestné činy i nedbalostní formu legalizace [viz definice praní peněz v čl. 2 odst. 1 bod 1 nařízení (EU) 2024/1624].
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.3. K návrhu zákona: § 6 písm. l) bodu 4

Navrhujeme upravit formulaci § 6 písm. l) bodu 4 tak, že namísto „nákup obchodní korporace“ bude ustanovení obsahovat „nákup [nebo prodej] podílu v obchodní korporaci“. Vzhledem k tomu, že obchodní korporace jsou právnické osoby s vlastní právní subjektivitou, je možné právně nakládat pouze s podíly v této obchodní korporací (které jsou věcí v právním smyslu).
	Akceptováno

Předmětná část ustanovení byla vypuštěna na základě připomínek jiného připomínkového místa.

	
	2.4. K návrhu zákona: § 12

Návrh ustanovení stanovuje povinnost povinných subjektů nahlásit orgánu dozoru do 15 dnů ode dne vzniku oprávnění k výkonu činnosti povinné osoby údaje o manažeru pro dodržování předpisů a pracovníku pro dodržování předpisů. Upozorňujeme, že návrh neřeší případy, kdy je povinnou osobou fyzická osoba vykonávající regulovanou profesy (typicky advokát, notář, soudní exekutor). Důvodová zpráva k návrhu odkazuje na čl. 11 odst. 7 nařízení (EU) 2024/1624, podle kterého v případech, kdy je povinnou osobou fyzická nebo právnická osoba, jejíž činnost vykonává pouze jedna fyzická osoba, odpovídá za plnění úkolů tato osoba. Návrh je však formulován tak, že by i v takovýchto případech měla samostatně činná povinná osoba orgánu dozoru nahlašovat údaje o manažeru a pracovníku pro dodržování předpisů. Požadujeme proto § 12 přeformulovat tak, aby výslovně stanovil, že u fyzických osob vykonávajících regulovanou profesi se má za to, že funkci manažera a pracovníka pro dodržování předpisů vykonávají samy, a že v těchto případech se ohlašovací povinnost neuplatní, pokud není zřízena samostatná compliance struktura.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.5. K návrhu zákona: § 13

Návrh § 13 neupravuje specifika povinných osob, které jsou fyzickými osobami vykonávajícími regulovanou profesi, zejména notářů, advokátů a soudních exekutorů. U těchto povinných osob je výkon AML/CFT povinností neoddělitelnou součástí výkonu profese a nelze u nich předpokládat existenci samostatné kontaktní osoby ani nepřetržitou operativní dostupnost pro orgány dozoru.V kombinaci s § 12 návrhu zákona vzniká u individuálních profesních povinných osob fikce institucionální compliance struktury, která neodpovídá realitě výkonu profese a vede k nepřiměřeným a obtížně splnitelným požadavkům. Požadujeme proto § 13 doplnit tak, aby bylo výslovně stanoveno, že u fyzických osob vykonávajících regulovanou profesi je kontaktní osobou samotná povinná osoba a že plnění této povinnosti se posuzuje přiměřeně s ohledem na povahu a způsob výkonu profese.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.6. K návrhu zákona: § 16

Ustanovení § 16 pracuje s pojmem „nedoplatek“, aniž by bylo výslovně stanoveno, že se jedná o nedoplatek vyplývající z pravomocného rozhodnutí. Takto formulovaná úprava vyvolává pochybnosti o tom, zda se mají zamýšlené následky vztahovat i na částky uložené nepravomocně nebo na plnění, která jsou předmětem probíhajícího opravného řízení. Máme za to, že z hlediska právní jistoty a zásad správního trestání je nezbytné, aby jakékoli nepříznivé následky byly vázány výlučně na nesplnění povinnosti uložené pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Navrhujeme proto § 16 zpřesnit tak, aby bylo jednoznačně stanoveno, že nedoplatkem se pro účely tohoto zákona rozumí pouze nedoplatek založený na pravomocném rozhodnutí.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.7. K návrhu zákona: § 19 odst. 2 a 3

Upozorňujeme, že ustanovení nepočítá s možností, kdy skutečným majitelem a členem vrcholného vedení je sama povinná osoba, konkrétně advokát, notář či exekutor. V případě, kdy člen vrcholného vedení a skutečný majitel splývá s povinnou osobu, postrádá smysl, aby povinná osoba vynaložila veškeré úsilí k tomu, aby byl protiprávní stav (ztráta bezúhonnosti skutečného majitele či člena vrcholného vedení) odstraněn.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.8. K návrhu zákona: § 24

Návrh stanovuje povinnost advokáta, notáře, soudního exekutora, auditora nebo daňového poradce bezodkladně informovat Finanční zpravodajskou jednotku buď přímo, nebo prostřednictvím příslušné profesní komory. Tento model považujeme za nevhodný a systémově problematický, neboť vede k dvojkolejnosti toku informací a k neúplnosti dat, s nimiž jsou profesní komory schopny pracovat při plnění svých zákonných úkolů. Pokud mají profesní komory plnit nejen dozorovou, ale i metodickou a analytickou roli, včetně přípravy sektorových podkladů, hodnocení rizik a přispívat k národnímu hodnocení rizik v oblasti AML/CFT, musí mít k dispozici úplné a konzistentní informace o oznámeních podezřelých skutečností v rámci daného profesního sektoru. Zachování možnosti přímého oznamování Finančnímu analytickému úřadu bez současné informovanosti profesní komory tuto schopnost oslabuje, ztěžuje identifikaci systémových trendů a v konečném důsledku oslabuje i odpovědnost profesních komor za výkon jim svěřených veřejnoprávních úkolů. Požadujeme proto návrh v uvedeném smyslu upravit.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.9. K návrhu zákona: § 53

S odkazem na související obecnou připomínku navrhujeme doplnit toto ustanovení o výjimku z mlčenlivosti pro případ poskytování informací Ministerstvu spravedlnosti při výkonu jeho pravomocí podle zákona o insolvenčních správcích. Porušování povinností na úseku AML insolvenčními správci musí být zohledněno ve správním řízením o zrušení povolení vykonávat činnost insolvenčního správce podle § 13 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích, podle okolností by mělo být možné jeho zohlednění i v případě správního řízení o fakultativním pozastavení práva vykonávat činnost insolvenčního správce podle § 10 odst. 1 zákona o insolvenčních správcích a může být žádoucí jej zohlednit při určování druhu a výměry správního trestu v přestupkovém řízení vedeném pro podezření ze spáchání některého z přestupků v § 36b zákona o insolvenčních správcích.Konkrétně proto navrhujeme za písmeno g) vložit písmeno h) tohoto znění:
„h) Ministerstvu spravedlnosti pro účely výkonu působnosti podle zákona o insolvenčních správcích a podle zákona o preventivní restrukturalizaci“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.10. K návrhu zákona: § 53

Ustanovení § 53 upravuje prolomení mlčenlivosti povinných osob vůči širokému okruhu orgánů veřejné moci. Takto formulovanou úpravu považujeme za problematickou zejména ve vztahu k právnickým profesím, u nichž má mlčenlivost odlišnou povahu a ústavní význam.U notářů jako osob vykonávajících delegovanou veřejnou moc a u advokátů jako nositelů ústavně chráněného práva na právní pomoc má mlčenlivost zásadní veřejnoprávní a ústavní rozměr. V těchto případech považujeme za legitimní prolomení mlčenlivosti výlučně vůči Finanční zpravodajské jednotce. Rozšíření okruhu orgánů, které mohou po notářích či advokátech (resp. jejich profesních komorách) požadovat poskytnutí údajů, není nezbytné k naplnění účelu AML/CFT regulace a vede k rozmělnění ochrany citlivých informací a oslabení právní jistoty.U soudních exekutorů, jejichž mlčenlivost má odlišnou povahu, lze prolomení mlčenlivosti vůči více orgánům připustit, avšak pouze za předpokladu, že okruh těchto orgánů bude jasně, taxativně a úzce vymezen zákonem. Otevřená nebo neurčitá formulace okruhu adresátů informací je nepřijatelná z hlediska proporcionality a předvídatelnosti právní úpravy.Navrhujeme proto § 53 upravit tak, aby:
- u notářů a advokátů bylo prolomení mlčenlivosti výslovně omezeno na Finanční zpravodajskou jednotku,- u soudních exekutorů byl okruh orgánů, vůči nimž může být mlčenlivost prolomena, jasně a taxativně stanoven.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.11. K návrhu zákona: § 56

V souvislosti s § 56 návrhu zákona upozorňujeme na systémový rozpor mezi povinností profesních komor podílet se na sektorovém hodnocení rizik a úpravou oznamování podezřelých skutečností podle § 24. Podle § 56 mají orgány dozoru, včetně profesních komor, povinnost průběžně sledovat a vyhodnocovat rizika ve strategických oblastech a zpracovávat sektorová hodnocení rizik, přičemž tato činnost je nutně založena na dostupnosti úplných, aktuálních a relevantních informací z daného sektoru.Současně však § 24 umožňuje, aby oznámení podezřelých skutečností byla u profesních povinných osob podávána buď prostřednictvím profesní komory, nebo přímo Finančnímu analytickému úřadu, aniž by byla zajištěna informovanost profesní komory o všech oznámeních učiněných v rámci jejího sektoru. Vyhodnocování sektorových rizik bez přístupu k úplné datové základně je však objektivně velmi obtížné a může vést k neúplným nebo zkresleným závěrům. Navrhujeme proto úpravu právní úpravy tak, aby byl mezi § 24 a § 56 zajištěn vnitřně konzistentní systém toku informací, který umožní profesním komorám plnit jim svěřené analytické a metodické úkoly odpovědně a v plném rozsahu.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.12. K návrhu zákona: § 61

Podle navrhovaného § 61 odst. 1 zřídí orgán dozoru, s výjimkou příslušné profesní komory, systém pro přijímání oznámení „podle tohoto zákona, nařízení 2023/1113, nařízení 2024/1624 a technických norem“ povinnou osobou, u které vykonává dozor. Podle odstavce 2 téhož ustanovení zřídí oznamovací systém též orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou pro přijímání oznámení příslušnou profesní komorou nebo povinnou osobou, která je dozorována příslušnou profesní komorou. Z navrhovaného § 61 odst. 5 pak vyplývá, že oznámení o možném porušení tohoto zákona nelze podat Ministerstvu spravedlnosti, a vylučuje se použití ustanovení zákona o ochraně oznamovatelů o uveřejnění takového oznámení [podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně oznamovatelů].
Odstavce 3 a 4 téhož ustanovení pak obecně upravují náležitosti systému pro přijímání oznámení zřízeného podle odstavce 1 a 2 („Systém pro přijímání oznámení podle odstavců 1 a 2 obsahuje podrobné postupy pro přijetí oznámení, přezkoumání jeho důvodnosti a nakládání s jeho výsledky“). Vymezení postupů a náležitostí oznamovacích systémů takovýmto způsobem je neurčité, a tedy nevhodné. Takto neurčitě nastavené parametry oznamovacího systému přenáší odpovědnost za výklad na adresáty právní normy – zřizovatele těchto systémů a zakládají neodůvodněně nerovné postavení s oznamovateli jiných protiprávních jednání, kteří se obracejí na Ministerstvo spravedlnosti jakožto externí oznamovací systém. Zákon o ochraně oznamovatelů obsahuje ustanovení, která upravují fungování „vnějšího“ oznamovacího systému zřizovaného Ministerstvem spravedlnosti. Rovněž je potřeba připomenout, že Česká republika je povinna transponovat směrnici (EU)1937/2019 také ve vztahu k oznámením týkajícím se porušení AML předpisů [k tomu srov. čl. 2 odst. 1 písm. a) bod ii. ve spojení s čl. 3 odst. 1, čl. 11 a čl. 12 uvedené směrnice].
Rovněž čl. 14 odst. 1nařízení (EU) 2024/1624 stanoví, že se na oznámení porušení povinností stanovených tímto nařízením, nařízením (EU) 2023/1113, nebo jakýmkoli správním aktem, který vydá orgán dozoru, a na ochranu osob, které tato porušení oznámí, použije směrnice (EU) 2019/1937.
Uvedená ustanovení zákona o ochraně oznamovatelů představují podstatně konkrétnější východiska pro fungování oznamovacích systémů, které budou zřízeny podle navrhovaného zákona. Požadujeme proto, aby se ustanovení § 13 až § 21 zákona o ochraně oznamovatelů použila pro oznamovací systémy zřizované podle zákona o ekonomické ochraně státu obdobně.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.13. K návrhu zákona: § 66 odst. 3

V § 66 odst. 3 se za slovo „tohoto“ vkládají slova „nebo jiného“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.14. K návrhu zákona: § 68

V tomto ustanovení je neurčitě uvedeno, že orgán dozoru nad příslušnou komorou bude kontrolovat, zda profesní komora plní své povinnosti „náležitě a účinně“, aniž by tyto pojmy předkladatel jakkoli konkretizoval. Není tak zřejmé, jaká kritéria mají být aplikována a jaký standard má být naplněn.Zejména ustanovení § 68 písm. c) a e), které předpokládají kontrolu „dostatečného počtu zaměstnanců“ a „dostatku finančních prostředků“ profesních komor, považujeme za problematické jak z hlediska právní jistoty, tak z hlediska reálné proveditelnosti a respektu k autonomii profesní samosprávy. Návrh zákona blíže nevymezuje, podle jakých kritérií má být dostatečnost personálních a finančních kapacit posuzována, což vytváří neurčitý a obtížně přezkoumatelný standard. Rovněž není zřejmé, jakým způsobem se bude dostatek finančních prostředků a jiných zdrojů pro výkon dozoru kontrolovat a zejména jakým způsobem by se případný nedostatek měl napravit. Z ustanovení ani jeho odůvodnění nevyplývá, jaké bude mít zmíněné ustanovení finanční dopady.Zároveň máme za to, že úlohou orgánu dozoru by nemělo být posuzování vnitřního personálního a rozpočtového uspořádání profesních komor jako takových, ale hodnocení, zda profesní komory fakticky plní své zákonné úkoly v oblasti AML/CFT řádně a v přiměřené kvalitě. V případě zjištění nedostatků by měl orgán dozoru požadovat nápravu, přičemž volba konkrétních opatření (včetně personálního či finančního zajištění) by měla zůstat v odpovědnosti profesní komory. Navrhujeme proto zvážit úpravu § 68 písm. c) a e) tak, aby byl kladen důraz na hodnocení výsledků výkonu dohledu, nikoli na kontrolu vnitřních vstupních kapacit profesních komor.Dále upozorňujeme, že ustanovení vytváří významnou interpretační nejistotu, jelikož Finanční analytický úřad může při vlastním výkladu neurčitých pojmů vyzvat profesní komoru k nápravě a ukládat mimořádné vysoké donucovací pokuty (§ 226 a § 227 návrhu), aniž by byly předem jasně stanoveny meze takového postupu. Dále není zjevný postup Finančního analytického úřadu samostatně či zprostředkovaně přes komory ve vztahu k samotným povinným subjektům (viz např. připomínka k § 226 níže) – to je třeba vyjasnit s ohledem na specifika právnických profesí, např. advokátní tajemství.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.15. K návrhu zákona: § 68 odst. 4

Ustanovení § 68 odst. 4 sice směřuje ke zmírnění dopadů dvojkolejnosti oznamování podle § 24, avšak v současném znění nezajišťuje profesním komorám plný, systematický a včasný přístup k informacím nezbytným pro plnění povinností podle § 56 a pro odpovědnost, kterou jim zákon ukládá. Požadujeme proto návrh v tomto ohledu dopracovat.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.16. K návrhu zákona: části třetí hlavě I dílu 3

Ustanovení tohoto dílu upravují spolupráci při správním dozoru a výměnu informací mezi jednotlivými orgány. Z pohledu profesních komor považujeme za zásadní rozlišovat mezi výměnou informací a předáváním dokumentů. Zatímco výměna informací v nezbytném a přiměřeném rozsahu může být legitimním nástrojem koordinace dozoru, plošné nebo systematické předávání dokumentů profesních komor je nepřijatelné z hlediska profesní mlčenlivosti a ochrany citlivých údajů.Dokumenty vznikající při výkonu dohledu profesních komor zpravidla obsahují podrobné údaje o jednotlivých členech, interní hodnoticí závěry a další informace podléhající zákonné, a v některých případech i ústavní ochraně mlčenlivosti. Tyto dokumenty proto nelze bez dalšího sdílet v rámci obecné spolupráce mezi orgány dozoru. Musí být proto výslovně stanoveno, že spolupráce profesních komor spočívá ve sdílení informací, nikoli v předávání kompletní dokumentace.Dále požadujeme dostatečně určitě vymezit okruh subjektů, kterým mohou profesní komory informace poskytovat. Z hlediska zachování profesní mlčenlivosti je pro komory akceptovatelné poskytování informací výlučně Finanční zpravodajské jednotce.Navrhujeme proto díl 3 upravit tak, aby:- bylo výslovně rozlišeno mezi výměnou informací a předáváním dokumentů,- spolupráce profesních komor byla omezena na sdílení informací v nezbytném rozsahu,- okruh adresátů těchto informací byl výslovně omezen na Finanční zpravodajskou jednotku,- bylo zajištěno plné respektování profesní mlčenlivosti a autonomie profesních komor.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.17. K návrhu zákona: § 81 odst. 3

Ustanovení § 81 odst. 3 považujeme za koncepčně nesprávné a nepřiměřené, neboť zavádí povinnost profesních komor předem informovat Finanční analytický úřad o zamýšleném poskytnutí informací vlastním členům, a to s desetidenním předstihem. Takto formulovaná povinnost se vztahuje plošně i na obecné metodické informace, sektorová hodnocení rizik a výklad povinností povinných osob, tedy na činnosti, které představují samotné jádro role profesních komor v systému AML/CFT a které nelze považovat za „tipping‑off“ ve smyslu evropské AML legislativy.Navrhovaná úprava ve svém důsledku paralyzuje schopnost profesních komor pružně a efektivně metodicky vést své členy, přestože jim současně ukládá odpovědnost za sektorové hodnocení rizik (§ 56) a za výkon dohledu nad dodržováním AML povinností (§ 68). Povinnost předběžně oznamovat orgánu dozoru obsah a načasování interní profesní komunikace představuje nepřímé řízení samosprávné činnosti profesních komor státem a je v rozporu se zásadou proporcionality, jakož i s ústavně chráněným postavením profesních samospráv, zejména v případě advokacie, kde je nezávislost profese a důvěrnost vztahu mezi profesí a jejím členem klíčovým předpokladem výkonu práva na právní pomoc. Máme za to, že legitimní cíl prevence maření konkrétních šetření Finančního analytického úřadu lze dosáhnout cílenými a užšími nástroji, nikoli plošnou a preventivní kontrolou obecné metodické a informační činnosti profesních komor. V navrženém znění jde § 81 odst. 3 nad rámec požadavků práva Evropské unie a představuje nepřiměřený zásah do autonomie profesních komor, který je neodůvodněný a vnitřně rozporný s ostatními ustanoveními návrhu zákona.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.18. K návrhu zákona: § 82

Výčet trestných činů navazuje na čl. 42 směrnice (EU) 2024/1640, přičemž namísto ve směrnici uvedeného pojmu „predikativní trestné činy“ je v tomto ustanovení uváděn nevhodný širší pojem „související trestné činy“, který je navíc systematicky řazen tak, že navozuje dojem, že se vztahuje i k jiné trestné činnosti než legalizaci výnosů z trestné činnosti.
Vzhledem k tomu, že pojem „predikativní trestné činy“ se v českém právním řádu neužívá, navrhujeme namísto tohoto pojmu užít pojem „zdrojová trestná činnost“ a zařadit jej za legalizaci výnosů z trestné činnosti, neboť se vztahuje pouze k legalizaci, nikoli k jiné trestné činnosti. Význam pojmu „zdrojová trestná činnost“ je v praxi všeobecně známý; pojem „zdrojový trestný čin“ je již užit v § 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 37/2021 Sb. a v § 15 odst. 3 vyhlášky č. 23/1994 Sb. Znění by tedy bylo následující: „legalizace výnosů z trestné činnosti a její zdrojová trestná činnost nebo financování terorismu“.
V tomto smyslu navrhujeme provést revizi celého zákona.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.19. K návrhu zákona: § 116 odst. 4

Do tohoto ustanovení je třeba promítnout úpravu obsaženou v návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (čj. MV 4225/OBP-2026; čj. OVA 337/26), jenž byl aktuálně zaslán k projednání vládě, a ustanovení formulovat následovně:
„(4) Je-li žadatelem orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, může požadovat poskytnutí údajů z centrální evidence účtů, jestliže to je nezbytné v trestním řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 1 rok, ke zjištění povahy, rozsahu nebo umístění věcí pro účely jejich zajištění nebo pro účely zajištění výkonu trestní sankce.“.
Tím bude zajištěna implementace směrnice (EU) 2024/1260. Kromě toho je třeba zajistit, aby buď orgán pro vyhledávání majetku nebo Policejní prezidium vykonávaly působnost podle čl. 4 směrnice (EU) 2019/1153 (stávající část věty v § 6 odst. 5 zákona o centrální evidenci účtů „nebo to je nezbytné pro plnění konkrétního úkolu týkajícího se trestné činnosti podle přílohy č. 1 přímo použitelného právního předpisu Evropské unie upravujícího Europol6)“). Který z těchto orgánů to bude, ponecháváme na dohodě s Ministerstvem vnitra, každopádně je třeba jednomu z těchto orgánů tuto působnost svěřit.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.20. K návrhu zákona: § 118 odst. 3

Podle vyjádření předkladatele údaje v centrální evidenci nejsou chráněny bankovním tajemstvím. V návrhu zákona navíc absentuje ustanovení obdobné § 6 odst. 2 stávajícího zákona o centrální evidenci účtů. S ohledem na tento výklad budou tedy tyto informace podle trestního řádu ve stávajícím znění vyžadovány v režimu podle § 8 odst. 1 trestního řádu, neboť absentuje jiná úprava – dosavadní postup podle § 8 odst. 2 trestního řádu se již neuplatní.
Vzhledem k tomu, že tyto údaje nejsou chráněny bankovním tajemstvím a ani již není stanoveno, že mají požívat obdobné míry ochrany, není důvod, aby je v přípravném řízení nemohl vyžadovat samostatně policejní orgán. Pokud by bylo ze strany předkladatele přesvědčivě zdůvodněno, proč má být jen vůči policejním orgánům požadována justiční kontrola (ve formě předchozího souhlasu státního zástupce), ačkoli jiné orgány je mohou vyžadovat samostatně bez takové justiční kontroly, pak by do § 8 trestního řádu musel být výslovně doplněn režim, že vyžádání těchto údajů policejním orgánem podléhá předchozímu souhlasu státního zástupce.
Každopádně v obou případech je nezbytné doplnit výčet orgánů oznamujících identifikátory datových schránek také o další policejní orgány, které dosud ve výčtu uvedeny nejsou. Konkrétně budou identifikátory oznamovat jiné útvary Policie České republiky než orgán pro vyhledávání majetku prostřednictvím Policejního prezidia, Generální inspekce bezpečnostních sborů prostřednictvím Ministerstva vnitra, Vojenská policie prostřednictvím Ministerstva obrany a Vězeňská služba prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.21. K návrhu zákona: § 129

Do předmětného ustanovení požadujeme doplnit také orgán pro vyhledávání majetku.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.22. K návrhu zákona: § 135

Z předmětného ustanovení plyne, že má Ministerstvo spravedlnosti zapisovat notáře a soudní exekutory do centrálního rejstříku povinných osob. Tento přístup lze považovat za nadbytečný. U dotčených profesí již existují veřejné seznamy vedené profesními komorami, bylo by proto systematičtější zajistit průpis těchto údajů (s případnou kombinací průpisu údajů ze základních registrů) do centrálního registru.
Navržená úprava tak neodůvodněně zakládá administrativní zátěž. To se projevuje i v přechodném ustanovení § 243 odst. 3 návrhu, které ukládá Ministerstvu spravedlnosti povinnost zapsat ve lhůtě 30 dnů všechny již jmenované notáře a exekutory, tedy více než 550 subjektů.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.23. K návrhu zákona: § 138 odst. 1 písm. g)

V rámci posuzování bezúhonnosti jednotlivých osob je potřeba zvážit a vyjasnit, jakým způsobem subjekt posuzující bezúhonnost získá přístup k výpisu z evidence rejstříku trestů posuzované osoby.
Stanoví-li § 138 odst. 1 písm. g), že „údaje z centrálního rejstříku povinných osob jsou poskytovány způsobem umožňujícím dálkový přístup Ministerstvu spravedlnosti, a to v rozsahu údajů o povinných osobách, členech vrcholného vedení a skutečných majitelích nezbytných pro ověření jejich bezúhonnosti v rejstříku trestů“, pak tato textace není dostatečným základem pro vyžadování výpisu z rejstříku trestů. Je-li záměrem předkladatele umožnit určitému subjektu vyžádat si výpis z rejstříku trestů posuzované osoby způsobem umožňujícím dálkový přístup podle zákona o rejstříku trestů a evidenci přestupků, je potřeba jednoznačně stanovit, který subjekt má v konkrétním případě možnost si výpis vyžádat, a to zpravidla formulaci „Za účelem prokázání bezúhonnosti si … vyžádá výpis z rejstříku trestů podle zákona o rejstříku trestů a evidenci přestupků“.
Ustanovení § 138 odst. 1 písm. g) je v navrhované podobě tedy potřeba vypustit, resp. upravit, jelikož údaje z rejstříku trestů jsou poskytovány pouze na individuální žádost týkající se konkrétní osoby a žádná jiná forma výměny informací není možná.
Výše uvedené platí též ve vztahu k prokazování bezúhonnosti ředitele Finančního analytického úřadu, jeho zástupce a zaměstnance Finančního analytického úřadu zařazeného ve Finanční zpravodajské jednotce dle navrhovaného zákona o Finančním analytickém úřadu.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.24. K návrhu zákona: části sedmá

Předně uvádíme, že by měla proběhnout minimalistická implementace a adaptace evropských předpisů týkajících se AML problematiky, tedy by nemělo docházet k zavádění povinností či oprávnění, které unijní předpisy nepředpokládají.
Návrh však jde nad rámec implementace směrnice (EU) 2024/1640 tím, že stanoví peněžitou sankci standardně u všech typů porušení nařízení, nikoliv pouze v případě závažného, opakovaného a soustavného porušování [viz čl. 56 odst. 1 písm. a) směrnice (EU) 2024/1640]. Směrnice naopak stanoví jako minimální standard v případě porušení povinností, které není závažné, opakované nebo soustavné, uplatnění právě nápravných opatření (např. doporučení, veřejné oznámení).
Dále upozorňujeme, že je třeba jednoznačně stanovit povinnosti, které mají jednotlivé povinné osoby plnit, a v případě jejichž porušení se dopustí přestupku. Návrh však povětšinou obsahuje pouze odkazy na ustanovení nařízení EU, nicméně ani v nich nejsou vždy jednotlivé povinnosti jasně a konkrétně vymezeny. Pro povinné osoby tak není jasně dáno, jaké jednání bude představovat porušení jejich povinností.
Dle recitálu 32 nařízení (EU) 2024/1624 je vhodné vzít v úvahu charakteristiky a potřeby menších povinných osob a zajistit vhodné zacházení, jež odpovídá jejich zvláštním potřebám a povaze jejich podnikání. U některých skutkových podstat přestupků vymezených v návrhu však nebyl tento požadavek vůbec zohledněn. Některé povinné osoby totiž vedou úřady, které čítají minimum zaměstnanců, případně ani žádné zaměstnance nemají. S ohledem na tuto skutečnost je úprava tak, jak je navržena, pro takto malé úřady povinných osob velmi zatěžující a postrádá dle našeho názoru svého smyslu a účelu. Povinné osoby ani orgány dozoru by neměly být zatěžovány nadbytečnými administrativními úkony, které v konečném důsledku ani nepovedou ke kýženému výsledku, tedy zabránění praní špinavých peněz. Například jde o tyto přestupky: § 173 odst. 1 písm. a) bod 1, § 173 odst. 1 písm. d), § 173 odst. 1 písm. e).
Konečně, nelze souhlasit s navrhovaným mechanismem, podle něhož má ministr spravedlnosti pouze „vykonat“ rozhodnutí profesní komory o uložení dodatečného nápravného opatření. Ve skutečnosti nejde o pouhý výkon rozhodnutí, nýbrž o opakované meritorní rozhodování o téže věci (pozastavení či odvolání z funkce). Tento model nutně povede k duplicitnímu rozhodování, porušení zásady ne bis in idem, a paralelnímu soudnímu přezkumu. Nelze vyloučit, že správní soudy dospějí k odlišným závěrům ohledně jednotlivých rozhodnutí, čímž vznikne právně neudržitelný stav – například existence rozhodnutí ukládajícího odvolání z funkce vedle zrušeného rozhodnutí ministra spravedlnosti. Takové řešení považujeme za systémově vadné a z právního hlediska za rizikové.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.25. K návrhu zákona: § 173

Podle návrhu § 61 odst. 5 nelze oznámení podle tohoto zákona podat Ministerstvu spravedlnosti, přičemž se zakazuje uveřejnit informace tvořící obsah oznámení, na které se navrhovaným zákonem vztahuje mlčenlivost. Návrh zákona dále stanoví v § 173 přestupky na úseku porušení obecné povinnosti v oblasti vnitřních strategií, postupů nebo kontrol. Pro oblast ochrany oznamovatelů pak platí, že podle § 173 odst. 1 písm. h) bodu 2 se přestupku dopustí povinná osoba, která nezajistí ochranu před odvetnými opatřeními, diskriminací a jiným nespravedlivým zacházením podle čl. 69 odst. 7 nařízení (EU) 2024/1624. Uvedené ustanovení nařízení stanoví, že povinné osoby zajistí, aby pracovník pro dodržování předpisů jmenovaný v souladu s čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení, nebo osoba ve srovnatelném postavení byli chráněni před odvetnými opatřeními, diskriminací a jakýmkoli nespravedlivým zacházením v důsledku plnění úkolů vymezených v čl. 11 odst. 2. Nařízení (EU) 2024/1624 dále stanoví v čl. 14 odst. 1, že se na oznámení porušení povinností stanovených tímto nařízením, nařízením (EU) 2023/1113, nebo jakýmkoli správním aktem, který vydá orgán dozoru, a na ochranu osob, které tato porušení oznámí, použije směrnice (EU) 2019/1937.Předložený návrh zákona ovšem obsahuje toliko vymezení skutkové podstaty jediného přestupku, spočívajícího v uplatnění odvetného opatření, a to pouze vůči pracovníkovi pro dodržování předpisů. Směrnice (EU) 2019/1937 přitom dopadá na podstatně širší okruh vztahů, především na všechny zaměstnance povinného subjektu a osoby v obdobném postavení. Zároveň není žádným způsobem postihováno nedodržení pravidel pro vyřizování oznámení v rámci vnějších oznamovacích systémů zřízených pro oznamování porušení AML předpisů. Ostatně, s ohledem na zásadu nullum crimen sine lege certa, ani postihováno být nemůže, jsou-li jejich parametry vymezeny pouze obecným odkazem na unijní nařízení, které taktéž obsahuje pouze velmi vágní pravidla.V navrhovaném znění proto zákon nedostojí požadavkům, které vyplývají z nařízení (EU) 2024/1624 a z čl. 23 směrnice (EU) 2019/1937. Ministerstvo spravedlnosti zde připomíná, že vůči České republice byla již v minulosti Evropskou komisí podána žaloba pro nesplnění povinnosti v souvislosti s pozdní transpozicí směrnice (EU) 2019/1937. Předložený návrh zákona přitom významně oslabuje pravomoc sankcionovat případné protiprávní jednání, nasměrované proti oznamovateli, ačkoli směrnice a nařízení vyžadují podstatně vyšší míru ochrany oznamovatele. V současné podobě může být navrhovaná úprava též hodnocena jako porušení povinnosti státu spočívající v nezajištění adekvátní úrovně ochrany oznamovatelů.Za současného akceptování související připomínky k § 61 proto navrhujeme do zákona o ekonomické ochraně státu zavést i odpovídající přestupky.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.26. K návrhu zákona: § 176 odst. 1

Upozorňujeme, že ustanovení nestanovuje maximální výši pokuty za spáchání přestupku podle § 174.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.27. K návrhu zákona: § 217

Předně upozorňujeme, že nápravná opatření mají být nástrojem cílené a časově ohraničené nápravy konkrétně zjištěného pochybení. Formulace některých písmen § 217 však z nápravných opatření činí trvalé nebo neurčitě vymezené dohledové povinnosti. Zejména formulace „pravidelně předkládala“ v písmeni a) zakládá permanentní reportovací povinnost bez jasně stanovené periodicity a bez vazby na konkrétní nápravné opatření. Takový přístup je v rozporu se zásadou právní jistoty a proporcionality; odpovídajícím řešením je požadavek, aby povinná osoba „předložila“ konkrétní podklady k ověření splnění uloženého opatření, případně tuto povinnost omezit na výzvu orgánu dozoru.Za problematickou považujeme rovněž formulaci „změnila své vnitřní strategie, postupy a kontroly“ v písmeni c). Změna strategie představuje zásah do základní koncepce vnitřního fungování povinné osoby a měla by být vyhrazena pouze výjimečným situacím, kdy je prokázáno, že stávající strategie je systémově nevyhovující. V typických případech zjištěných nedostatků postačuje posílení, doplnění nebo úprava existujících strategií. Navrhujeme proto formulaci upravit tak, aby primárně směřovala k „posílení nebo úpravě“ vnitřních strategií, přičemž jejich změna by byla možná pouze v odůvodněných případech.V písmenu e) považujeme formulaci, podle níž zaměstnanec nebo jiná osoba nemá vykonávat pro povinnou osobu činnost „ve stanoveném rozsahu“, za nepřiměřeně širokou a neodpovídající koncepci evropského AML balíčku. Takto neurčitě vymezený zásah umožňuje faktické omezení výkonu jakékoli činnosti, včetně odborných a neřídicích rolí, a představuje nepřímý personální zásah do fungování profesních komor. Evropská AML legislativa váže personální nápravná a sankční opatření výlučně na osoby ve vedení nebo v řídicí či kontrolní funkci, které nesou odpovědnost za nastavení a fungování AML systému. Navrhujeme proto formulaci § 217 písm. e) upravit tak, aby bylo zřejmé, že omezení se týká pouze výkonu řídicí nebo kontrolní funkce.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.28. K návrhu zákona: § 218

Ustanovení § 218 upravuje možnost veřejného oznámení v souvislosti s porušením povinností podle tohoto zákona. Ačkoli evropský AML balíček připouští použití veřejného oznámení i vůči jednotlivým povinným osobám, včetně právnických profesí, činí tak pouze v případě závažných porušení a chápe tento nástroj jako sankci krajní povahy (ultima ratio) s významným reputačním dopadem.Navrhované znění § 218 však výslovně nevymezuje, že veřejné oznámení je možné použít pouze u závažného porušení povinností a až poté, co nepostačují jiná nápravná nebo sankční opatření. Bez těchto pojistek je ustanovení formulováno příliš široce a umožňuje nepřiměřené zásahy do výkonu povolání, zejména u právnických profesí, kde má veřejné oznámení mimořádně silné důsledky.V souladu s koncepcí evropského AML balíčku a se zásadou proporcionality proto navrhujeme § 218 doplnit tak, aby bylo jednoznačně stanoveno, že veřejné oznámení lze učinit pouze v případech závažného porušení povinností a jako krajní opatření.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.29. K návrhu zákona: § 223 a 224

Ustanovení § 223 odst. 4 písm. a) návrhu zákona terminologicky nesprávně zařazuje rejstříkový soud do výčtu orgánů podřazených pod legislativní zkratku „příslušný správní orgán“, kterým orgán dozoru zasílá rozhodnutí k provedení dodatečného nápravného opatření. Důsledkem je, že výčet opravných prostředků, které nejsou přípustné proti dodatečnému nápravnému opatření, neodpovídá opravným prostředkům v civilním soudním řízení, jímž rejstříkové řízení je. Stanovuje tak, že proti rozhodnutí rejstříkového soudu, kterým se provádí dodatečné nápravné opatření, není přípustný rozklad či přezkumné řízení. Naproti tomu zřejmě ponechává přípustnou žalobu pro zmatečnost, která ve výčtu obsažená není (arg. a contrario).Rozumíme snaze předkladatele, aby správní řízení, jímž se vykonává dodatečné nápravné opatření, bylo jednostupňové, což je typické např. pro azylovou agendu. Zahrnutí rejstříkového řízení však není z principu možné, a to proto, že i v případě jednostupňového správního orgánu existuje „opravný prostředek“ v podobě správní žaloby. Naopak vyloučí-li se opravné prostředky v prvostupňovém soudním řízení, jediným „opravným prostředkem“ zůstává možnost podat ústavní stížnost. V důsledku tak bez zdůvodnění dochází k odepření spravedlnosti pro případy, kdy je „příslušným správním orgánem“ rejstříkový soud.Pro úplnost dodáváme, že jednostupňové soudní řízení je obecně výjimečně (kupř. § 330 odst. 2, § 339 odst. 2 nebo § 353 odst. 3 zákona o zvláštních řízeních soudních).
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.30. K návrhu zákona: § 225

Není nám zřejmý důvod, proč se stanoví povinnost, aby orgán dozoru o podezření, že v souvislosti s plněním povinností podle tohoto zákona, nařízení (EU) 2023/1113 a nařízení (EU) 2024/1624 byl spáchán trestný čin, bezodkladně informoval Finanční zpravodajskou jednotku. Pro orgán dozoru platí povinnost podat trestní oznámení policejnímu orgánu nebo státnímu zástupci podle § 8 odst. 1 trestního řádu, jedná-li se o státní orgán. Není zřejmé, v čem má spočívat přidaná hodnota oznámení téže skutečnosti Finanční zpravodajské jednotce. Podle důvodové zprávy má tato povinnost přispět k tomu, aby orgány dozoru nezůstávaly pasivní, pokud zjistí skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu. Tomu však brání již existující povinnost podle § 8 odst. 1 trestního řádu. Pokud ji orgány dozoru nesplní, pak lze těžko předpokládat, že budou plnit tutéž povinnost vůči Finanční zpravodajské jednotce.
Je nadbytečné, aby do oznamování podezření ze spáchání trestného činu vstupoval další subjekt, který nemá žádné relevantní oprávnění vůči takovému oznámení a nanejvýš je může přeposlat příslušnému orgánu. Je také otázka, zda je takový mezikrok v souladu s ochranou osobních údajů a zda je nezbytný. Požadujeme proto vysvětlit, v čem má spočívat přidaná hodnota takového postupu. Pokud bude ustanovení v zákoně ponecháno, požadujeme doplnit výslovně, že tím není dotčena povinnost podle § 8 odst. 1 trestního řádu Jinak požadujeme předmětné ustanovení vypustit, resp. v případě, pokud se shledá jako nezbytné, aby všechny orgány dozoru oznamovaly podezření ze spáchání trestné činnosti, zakotvit povinnost pro jiné než státní orgány dozoru oznamovat tato podezření příslušným orgánům činným v trestním řízení.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.31. K návrhu zákona: § 226

Ustanovení § 226 stanoví lhůty k plnění povinností a vylučuje odkladný účinek opravného prostředku u vybraných výjimek. Ve vztahu k profesním komorám považujeme navržené nastavení za nepřiměřené zejména z hlediska lhůt a také rozsahu výjimek.Profesní komory jsou veřejnoprávní samosprávné subjekty s kolektivním rozhodováním. Nejsou proto schopny reagovat v extrémně krátkých lhůtách bez rizika formálního nebo nekvalitního plnění. Nastavení lhůt by proto mělo reflektovat povahu těchto subjektů a umožnit reálné a odpovědné splnění uložených povinností. Lhůta 5 dní pro odvolání je zcela nepřiměřená, odchyluje se od obvyklých standardů pro podání opravných prostředků a neumožňuje profesní komoře se s výzvou řádně seznámit, vyhodnotit její dopady a kvalifikovaně připravit odvolání. Navrhujeme lhůtu prodloužit na 15 dní. Rovněž dodáváme, že z návrhu není jednoznačně jasné, ke komu se profesní komory mají odvolat.Ustanovení odstavce 2 obecně považujeme za velmi vágní, když nejsou vymezeny činnosti, ohledně nichž má náprava závadného stavu spočívat. Může například Finanční analytický úřad České advokátní komoře nařídit pozastavit výkon advokacie nebo vyškrtnout advokáta ze seznamu? Pokud by tomu tak bylo, je lhůta pro podání odvolání 5 dnů i v tomto kontextu extrémně krátká. Zároveň tuto koncepci, pokud je skutečně záměrem předkladatele, považujeme za nevhodnou a nekoncepční s ohledem na to, že představuje obrovský zásah do nastavených kompetencí komor a Ministerstva spravedlnosti v dané oblasti.Považujeme zároveň za nepřiměřené vyloučit odkladný účinek i u opatření, která nemají operativní ani preventivně‑ochranný charakter, zejména u povinnosti poskytnout informace podle § 69.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.32. K návrhu zákona: § 227

Zavedení donucovacích pokut vůči profesním komorám v navržené výši považujeme za nepřiměřené a systémově nevhodné. Profesní komory jsou veřejnoprávními samosprávnými korporacemi, které nejsou výdělečnými organizacemi a nehospodaří se ziskem. Donucovací pokuta proto u těchto subjektů neplní standardní sankční ani preventivní funkci, neboť nezasahuje ekonomickou motivaci adresáta, ale fakticky dopadá na členy komory prostřednictvím jejich příspěvků.Výše donucovacích pokut stanovená až do 1 000 000 Kč, resp. kumulativně do 10 000 000 Kč, vychází z logiky sankcionování podnikatelských subjektů, nikoli z povahy veřejnoprávní samosprávy. Takto nastavené sankce mohou v krajním případě ohrozit samotnou schopnost profesní komory vykonávat zákonem svěřený dohled, což je v rozporu se smyslem AML/CFT regulace.AML balíček nevyžaduje zavedení finančních donucovacích pokut vůči profesním komorám, ale ponechává členským státům volbu nástrojů k zajištění účinného dohledu. V případě profesních komor považujeme za přiměřenější využití donucovacích opatření procesní a organizační povahy, zejména časově omezeného posíleného dohledu, povinnosti přijmout konkrétní nápravná opatření, metodického vedení nebo převzetí konkrétní dozorové činnosti státním orgánem při nečinnosti komory.Navrhujeme proto přehodnotit použití donucovacích pokut vůči profesním komorám, případně je vyhradit výlučně jako krajní opatření (ultima ratio) v případech závažného a opakovaného selhání, a upřednostnit nástroje odpovídající veřejnoprávní povaze těchto subjektů.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	2.33. K návrhu zákona: § 228 odst. 2 a 3

Toto ustanovení obsahuje zvláštní pravidla a odchylky pro doručování. Konkrétně stanoví, že nemá-li povinná osoba v příslušném rejstříku zapsaného pracovníka pro dodržování předpisů, platí, že rozhodnutí je doručené dnem jeho vydání, čímž se rozumí vydání a odeslání rozhodnutí. Dále toto ustanovení stanoví, že rozhodnutí o uložení donucovací pokuty a rozhodnutí o uložení dodatečné donucovací pokuty je vykonatelné dnem jeho vydání.Tato zvláštní úprava nevhodným způsobem opouští jinak obvyklý a nezpochybňovaný koncept dojití písemnosti do dispoziční sféry adresáta. Vytváří totiž situace, kdy je rozhodnutí doručené v okamžiku, kdy se s ním adresát ještě prokazatelně nemohl seznámit, neboť jej neměl ve své dispoziční sféře, ale také situace, kdy povinné osobě vzniká vykonatelná povinnost k úhradě pokuty v okamžiku, kdy jí ještě není rozhodnutí, kterým jí je uložena, známo, když ještě není v její dispoziční sféře. Jinými slovy, povinná osoba má povinnost uhradit pokutu, o které ještě ani neví.Máme za to, že zvolený model může být vyhodnocen jako ústavně nekonformní, přinejmenším pro jeho rozpor s principem právního státu, jehož součástí je i předvídatelnost v uplatňování práva. Požadujeme proto odstavce 2 a 3 z návrhu § 228 bez náhrady vypustit.Opět také upozorňujeme, že ustanovení nereflektuje situaci některých povinných osob, u kterých pracovník splývá se samotnou povinnou osobou. V takovém případě je nadbytečné zapisovat povinnou osobu jakožto pracovníka a zároveň manažera pro dodržování předpisů.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	Ministerstvo vnitra
	3.1. K návrhu zákona obecně

Zákon často odkazuje na nařízení Evropské unie a předpisy navazující. Nutnost dohledávat odkazy na právní úpravu i v příslušném nařízení a následně někdy v dalších navazujících právních předpisech dle našeho názoru komplikuje orientaci v zákoně a snižuje srozumitelnost navrhované právní úpravy, zejména při snaze o vazbu na dosavadní právní úpravu, tj. zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon“). Považovali bychom proto za vhodné ustanovení týkající se povinných subjektů alespoň u zásadních ustanoveních více konkretizovat.
Jako příklad uvádíme dosavadní právní úpravu AML zákona, která jasně definovala okruh povinných osob. Nyní jsou tyto osoby definované jednak konkrétně v § 4, tak i odkazem na čl. 3 nařízení 2024/1624, který dále odkazuje na navazující právní předpisy. Přitom například Česká pošta jako povinná osoba z titulu oprávnění k provádění nebo zprostředkování poštovních služeb, jejichž účelem je dodání poukázané peněžní částky, nemá tuto definici uvedenou ani ve výčtu subjektů spadajících pod finanční instituce uvedené v čl. 2 nařízení 2024/1624 a ani v předpise navazujícím.
Navrhovaná právní úprava rovněž neobsahuje ani výčet základních práv a povinností povinných osob při postupu v oblasti AML (identifikace a kontrola klienta). Navrhujeme konkretizovat alespoň zásadní ustanovení týkající se povinných subjektů tak, aby byl předpis jasný a srozumitelný.
	Vysvětleno

Je pravdou, že dosavadní zákon č. 253/2008 Sb. (současný AML zákon) představoval komplexní a relativně ucelený právní předpis, kde povinná osoba nalezla definice, povinnosti i sankce na jednom místě. Požadavku na „přepsání“ nebo konkretizaci celoevropských pravidel do návrhu vnitrostátního zákona však z důvodu porušení pravidel pro implementaci předpisů Evropské unie do českého právního řádu v případě takového postupu nelze vyhovět.
Dosavadní AML zákon transponoval směrnice (AMLD4, AMLD5). Směrnice stanoví pouze cíle, přičemž vnitrostátní zákonodárce má povinnost její text „přepsat“ a včlenit do českého zákona.
Nová evropská pravidla jsou však primárně obsažena v nařízení (AMLR – 2024/1624). Nařízení má tzv. přímou účinnost a platí automaticky v celém svém znění napříč celou Evropskou unií a mají přímý účinek.
Z ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie (a z Legislativních pravidel vlády ČR) vyplývá striktní zákaz přepisovat či duplikovat text přímo použitelných nařízení do vnitrostátních zákonů. Členské státy nesmí vzbudit dojem, že jde o národní úpravu, a nesmí jakkoliv konkretizovat nebo upravovat přímo použitelné definice, což by vedlo k nejednotnému výkladu a používání předpisů Evropské unie napříč členskými státy. Pokud jde o doručování peněžních částek (poštovní poukázky apod.), tyto subjekty spadají na evropské úrovni zpravidla do definice poskytovatelů platebních služeb podle příslušných směrnic o platebních službách (PSD), které jsou v nařízení AMLR automaticky podřazeny pod širokou definici „finančních institucí“. Není tedy úkolem národního zákona tyto subjekty znovu vyjmenovávat.

	
	3.2. K návrhu zákona: § 4 písm. e)

Zákon definuje jako povinnou takovou osobu, která v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje služby převozu peněžní hotovosti. Důvodová zpráva však na více místech obsahuje informaci, že se služba převozu vztahuje k převozu peněz z a do zahraničí. Z tohoto důvodu se nám jeví jako vhodnější, pokud by návrh zákona výslovně upravil, zda se dané ustanovení vztahuje výlučně na přeshraniční nebo i na vnitrostátní převoz hotovosti.
Nejasné je pro nás především postavení České pošty, potažmo její dceřiné společnosti Česká pošta Security, s.r.o., zajišťující převozy finanční hotovosti zejména na území České republiky. Ta by dle znění ustanovení § 4 písm. e) měla být považována za osobu povinnou, dle důvodové zprávy však tento závěr není zcela jednoznačný. Dopad povinností na Českou poštu, potažmo její dceřinou společnost, v případě evidence vnitrostátních převozů hotovosti a související nutnost identifikace a kontrol klientů, si vyžádá tomu odpovídající úpravy, které budou reflektovat požadavky právních předpisů. Související významné organizační, technické, administrativní a ekonomické dopady navrhované právní úpravy do činností České pošty a její dceřiné společnosti pak adaptaci obou společností v navrhované lhůtě, zejména kvůli nejasnému postavení obou subjektů, výrazně komplikují.
Navrhujeme proto výše uvedené nejasnosti v zákoně a v důvodové zprávě upravit. 
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.3. K návrhu zákona: § 8 a § 111 písm. c)

Pro praxi orgánů činných v trestním řízení považujeme za důležité, aby bylo do důvodové zprávy doplněno, jakým technickým způsobem bude docíleno toho, že centrální evidence účtů bude obsahovat i virtuální čísla IBAN a údaje skutečného majitele klienta.
Požadujeme proto, aby byla důvodová zpráva v tomto smyslu upravena. 
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.4. K návrhu zákona: § 23

Podle odstavce 1 může příslušný orgán uložit povinné osobě povinnost zřídit ústřední kontaktní místo. Navrhuje se, aby příslušný orgán tak mohl činit opatřením obecné povahy nebo rozhodnutím. Podle odstavce 3 může příslušný orgán udělit z výše uvedené povinnosti výjimku. V textu zákona se v této souvislosti hovoří pouze o formě rozhodnutí. Naopak důvodová zpráva uvádí, že výjimka může být uložena také opatřením obecné povahy. Požadujeme tento nesoulad objasnit.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.5. K návrhu zákona: § 25 odst. 3

Ustanovení § 25 odst. 3 nestanoví povinnost povinných osob ohlásit změnu nebo odhlášení registrační značky, pokud dojde ke změně užívání vozidla. V konečném důsledku tak vozidla nahlášená do centrálního rejstříku povinných osob v něm budou zavedena i při změně vlastníka vozidla, přičemž tato vozidla mohou být dále využívána ke zcela odlišným účelům. Ustanovení § 25 odst. 3 rovněž nepočítá s evidencí stavu, kdy vozidlo převáží hotovost a kdy nikoli.
Z tohoto důvodu požadujeme návrh ve smyslu naší připomínky upravit, a to například doplněním odstavců 4 a 5 do § 25, v následujícím znění:
„(4) Povinná osoba podle § 4 písm. e), která je zapsaná do centrálního rejstříku povinných osob, má povinnost do centrálního rejstříku povinných osob nahlásit změnu užívání vozidla, změnu registrační značky nebo vozidlo z rejstříku odhlásit.
(5) Povinná osoba podle § 4 písm. e), která je zapsaná do centrálního rejstříku povinných osob, má povinnost do centrálního rejstříku povinných osob nahlásit datum a trasu převozu finanční hotovosti a registrační značku vozidla, které bude finanční hotovost převážet.“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.6. K návrhu zákona: § 28 odst. 2 písm. n)

V § 4 písm. e) je mezi povinnými osobami uvedena osoba pouze poskytující služby převozu peněžní hotovosti, v dotčeném ustanovení je však činnost rozšířena o specifikaci: „na vlastní účet a vlastní odpovědnost“. Navrhujeme proto jednoznačně vymezit druh zapisované služby.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.7. K návrhu zákona: § 29 odst. 1

Ve druhé větě se stanoví, že zapíše-li orgán dozoru žadatele do centrálního rejstříku povinných osob, nevydá o tom samostatné rozhodnutí. V obecné rovině považujeme navržený postup za možný. Je-li žádosti zcela vyhověno a žadatel je do rejstříku zapsán, může tento zápis nahradit vydání písemného rozhodnutí. Požadujeme ovšem zpřesnit použitou formulaci a namísto slov „nevydá o tom samostatné rozhodnutí“ použít slova „rozhodnutí se písemně nevyhotovuje“. Máme za to, že zápis do rejstříku má v daném případě povahu konstitutivního rozhodnutí, neboť zápis v rejstříku zakládá osobě oprávnění vykonávat zapisovanou činnost (§ 28 odst. 1). Možnost nevydávat písemné vyhotovení rozhodnutí předpokládá § 67 odst. 2 správního řádu, dle něhož se rozhodnutí nevyhotovuje písemně, pokud tak stanoví zákon. Není tedy přesné hovořit o tom, že se nevydává „samostatné“ rozhodnutí – rozhodnutím je samotný zápis. V daném případě se pouze písemně nevyhotovuje.
Z textu zákona ani důvodové zprávy dále není zřejmé, jakým způsobem se žadatel o provedeném zápisu dozví. Vzhledem k tomu, že se navrhuje ve věci nevydávat písemné rozhodnutí, bylo by vhodné přímo do zákona doplnit, že orgán dozoru žadatele o provedení zápisu vyrozumí.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.8. K návrhu zákona: § 29 odst. 1 a § 243 odst. 1

Uvedené ustanovení v odst. 1 stanoví, že: „příslušný orgán dozoru zapíše osobu na její žádost do centrálního rejstříku povinných osob do 30 dnů, pokud jsou osoba, její skutečný majitel a člen vrcholného vedení bezúhonní. Zapíše-li orgán dozoru žadatele do centrálního rejstříku povinných osob, nevydá o tom samostatné rozhodnutí.“. V odst. 4 je pak stanoveno, že „Žádost lze podat pouze elektronicky.“. V přechodných ustanoveních § 243 k centrálnímu rejstříku povinných osob je v odst. 1 uvedeno, že „úřad oznámí na své úřední desce datum zahájení zápisu údajů do centrálního rejstříku osob“. 
Navrhujeme datum této povinnosti konkretizovat s ohledem na účinnost zákona.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.9. K návrhu zákona: § 30 odst. 2

Upozorňujeme na nesoulad zákonného textu a důvodové zprávy. Podle návrhu zákona může být rozhodnutí o vyškrtnutí prvním úkonem příslušného orgánu dozoru v řízení pouze v případě vyškrtnutí z důvodu podle odstavce 1 písm. a) – tedy na žádost zapsané osoby. Naproti tomu důvodová zpráva spojitost pouze s důvodem podle odstavce 1 písm. a) neobsahuje. Navíc uvádí, že tento postup má umožnit, aby orgán dozoru jednal bez předchozího formálního zahájení řízení. Tento argument se ovšem může týkat pouze řízení z moci úřední, tedy všech ostatních důvodů vyškrtnutí podle odstavce 1. V řízení o žádosti je řízení zahájeno podáním žádosti, správní orgán již žádný další formální úkon pro zahájení řízení nečiní. Požadujeme proto vyjasnit, ve kterých případech může být rozhodnutí o vyškrtnutí prvním úkonem příslušného orgánu dozoru v řízení.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.10. K návrhu zákona: § 39 odst. 1

Podle důvodové zprávy navazuje navržený postup pro použití jistoty na § 29bf stávajícího AML zákona. Oproti současné úpravě § 29bf zákona č. 253/2008 Sb. jsou však podmínky pro vrácení jistoty pozměněny. Podle současné úpravy se jistota stává přeplatkem osoby, která ji poskytla, a tato osoba může požádat o její vrácení. Oproti tomu podle navrženého ustanovení § 39 odst. 1 vrátí příslušný orgán dozoru přeplatek pouze na žádost osoby, které bylo uděleno povolení podle § 33 odst. 1 nebo § 35 odst. 1. Při takovém zúžení osob oprávněných žádat o vrácení přeplatku nebude moci být vrácena jistota např. žadateli, který vezme svou žádost o povolení zpět. V takovém případě bude řízení zastaveno. Žadatel ovšem nebude osobou, které bylo uděleno povolení, a nebude tak moci o vrácení jistoty požádat. Z důvodové zprávy přitom nevyplývá, že by tento důsledek byl úmyslem předkladatele. Požadujeme proto z uvedených důvodů ustanovení upravit.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.11. K návrhu zákona: § 39 odst. 2 písm. c) a § 39 odst. 3

U daných ustanovení nám není zcela zřejmá jejich praktická aplikace. Orgány činné v trestním řízení nemají povinnost oznamovat orgánu dozoru informaci o tom, že bylo zahájeno trestní řízení vůči konkrétní osobě, nemají ani znalost, že osoba složila jistotu. Navíc policejní orgán zahajuje až trestní stíhání, a nikoliv trestní řízení. Povinnost vyrozumět určité orgány o trestním stíhání některých osob je zakotvena v § 160 trestního řádu. Takové vyrozumění je typicky spojeno s oprávněním příslušného orgánu pozastavit dané osobě výkon určité činnosti. O ukončení trestního řízení orgány činné v trestním řízení příslušné orgány neinformují. Je věcí dotčené osoby, aby orgán informovala o tom, že proti ní již trestní řízení není vedeno a tuto skutečnost doložila.
S ohledem na shora uvedené nesouhlasíme se zakotvením informační povinnosti orgánů činných v trestním řízení v těchto ustanovení a požadujeme ji vypustit. Dále bychom považovali za žádoucí úpravu uvést do souladu s trestním řádem.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.12. K návrhu zákona: § 41 odst. 5

Podobně jako u zápisu do centrálního rejstříku povinných osob požadujeme upravit formulaci v tom smyslu, že rozhodnutí se písemně nevyhotovuje – viz připomínka k § 29 odst. 1.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.13. K návrhu zákona: § 116 odst. 1 písm. j)

Ustanovení zahrnuje transpozici čl. 4 odst. 1 směrnice 2019/1153 jako v doposud platné úpravě, ale kompetentním orgánem nebude orgán pro vyhledávání majetku (dále také „ARO“), nýbrž Policejní prezidium České republiky, což vystihuje různorodost účelů, pro které směrnice přístup stanoví, a relevantní trestné činnosti, které v některých případech ani nespadají do kompetence orgánu pro vyhledávání majetku nebo Národní centrály proti organizovanému zločinu.
Dále je, stejně jako v dosavadní úpravě, zahrnuta transpozice čl. 11 směrnice 2019/1153, ale kompetentním orgánem rovněž nebude orgán pro vyhledávání majetku, ale Policejní prezidium České republiky, v rámci něhož je zřízena [srov. § 90 odst. 2 písm. a) zákona o policii] i národní jednotka Europolu, která s Europolem běžně komunikuje. Toto řešení je výslovně označeno článkem 11 směrnice 2019/1153 jako standardní.
Ustanovení § 116 odst. 1 písm. j) navrhujeme upravit podle dosavadního znění § 6 odst. 5 zákona č. 300/2016 Sb. takto:
„j) Policejní prezidium České republiky, jestliže to je nezbytné pro plnění konkrétního úkolu týkajícího se trestné činnosti podle přílohy č. 1 přímo použitelného právního předpisu Evropské unie upravujícího Europol nebo pro poskytnutí odpovědi na odůvodněnou žádost Europolu nebo na odůvodněnou žádost členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/977 týkající se plnění tohoto konkrétního úkolu,“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.14. K návrhu zákona: § 116 odst. 4

Do tohoto ustanovení považujeme za žádoucí promítnout úpravu obsaženou v návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (č.j. OVA 337/26), jenž byl aktuálně zaslán k projednání vládě, a ustanovení formulovat následovně:
„(4) Je-li žadatelem orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, může požadovat poskytnutí údajů z centrální evidence účtů, jestliže to je nezbytné v trestním řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 1 rok, ke zjištění povahy, rozsahu nebo umístění věcí pro účely jejich zajištění nebo pro účely zajištění výkonu trestní sankce.“.
Uvedenou změnou dojde k zajištění implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1260 ze dne 24. dubna 2024 o vymáhání a konfiskaci majetku.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.15. K návrhu zákona: § 116 odst. 5

Jelikož i důvodová zpráva počítá s tím, že Policejní prezidium České republiky bude plnit povinnosti uvedené v § 116 odst. 5 stejně jako orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti (dále jen „úřad ARO“), požadujeme v tomto smyslu upravit odstavec 5, a to například následujícím způsobem:
„(5) Orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti a Policejní prezidium České republiky vedou v evidenci žádostí o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů podle odstavce 2 také identifikační údaje jednoznačně určující fyzickou osobu, která podání žádosti nařídila, a identifikační údaje příjemce vyžádaných údajů.“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.16. K návrhu zákona: § 118 odst. 3

Podle vyjádření předkladatele údaje v centrální evidenci nejsou chráněny bankovním tajemstvím. Návrh zákona navíc postrádá ustanovení obdobné § 6 odst. 2 stávajícího zákona o centrální evidenci účtů. S ohledem na tento výklad budou tedy tyto informace podle trestního řádu ve stávajícím znění vyžadovány v režimu podle § 8 odst. 1 trestního řádu, neboť absentuje jiná úprava – dosavadní postup podle § 8 odst. 2 trestního řádu se již neuplatní.
Vzhledem k tomu, že tyto údaje nejsou chráněny bankovním tajemstvím a ani již není stanoveno, že mají požívat obdobné míry ochrany, není důvod, aby je v přípravném řízení nemohl vyžadovat samostatně policejní orgán. Pokud by bylo ze strany předkladatele přesvědčivě zdůvodněno, proč má být jen vůči policejním orgánům požadována justiční kontrola (ve formě předchozího souhlasu státního zástupce), ačkoli jiné orgány je mohou vyžadovat samostatně bez takové justiční kontroly, pak by do § 8 trestního řádu musel být výslovně doplněn režim, že vyžádání těchto údajů policejním orgánem podléhá předchozímu souhlasu státního zástupce.
V obou případech je nezbytné doplnit výčet orgánů oznamujících identifikátory datových schránek také o další policejní orgány, které dosud ve výčtu uvedeny nejsou. Konkrétně budou identifikátory oznamovat jiné útvary Policie České republiky než orgán pro vyhledávání majetku prostřednictvím Policejního prezidia České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů prostřednictvím Ministerstva vnitra, Vojenská policie prostřednictvím Ministerstva obrany a Vězeňská služba prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti.
Rovněž požadujeme, aby bylo do § 118 odst. 3 doplněno Policejní prezidium České republiky, kde by mělo být uvedeno společně s dalšími orgány podávajícími žádosti vůči centrální evidenci účtů, aby předmětná právní úprava korespondovala s § 116 odst. 1.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.17. K návrhu zákona: § 129 odst. 1

Ve vztahu k § 129 odst. 1 upozorňujeme na skutečnost, že v rámci transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1260 ze dne 24. dubna 2024 o vymáhání a konfiskaci majetku je pracováno s tím, že úřad ARO bude mít postavení policejního orgánu (a to i při vyřizování žádostí úřadu ARO jiného členského státu EU) a bude postupovat podle § 8 odst. 1 trestního řádu. Současně je nepochybné, že údaje o nemovitostech, kterých se předmětná právní úprava týká, patří k informacím, které úřad ARO potřebuje k plnění svých úkolů.
Vzhledem k uvedenému tedy požadujeme, aby byla buď doplněna důvodová zpráva k návrhu zákona v tom smyslu, že orgánem činným v trestním řízení se ve vztahu k § 129 odst. 1 rozumí též úřad ARO, nejlépe však aby byl (s ohledem na nejednoznačnost právní úpravy) výčet orgánů v § 129 odst. 1 uveden obdobným způsobem jako v § 138 odst. 1.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.18. K návrhu zákona: § 147 odst. 1

Toto ustanovení považujeme za nadbytečné a matoucí. Z hlediska oprávnění Policie České republiky je postačující úprava § 141 ve spojení s novým zněním ustanovení § 42e zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.
Ačkoliv důvodová zpráva uvádí, že je Policii České republiky uděleno oprávnění kontrolovat převozy peněžní hotovosti a dodržování informační povinnosti, znění navrhovaného ustanovení tomu neodpovídá, jelikož se jím zavádí povinnost kontroly provádět.
Zákon o Policii České republiky je přitom konstruován tak, že uvádí vždy oprávnění Policie České republiky. Stávající znění by mohlo vést k výkladu, že Policie České republiky je vždy povinna kontroly provádět. Má se však jednat pouze o oprávnění, nikoliv povinnost.
Pokud by tedy mělo ustanovení zůstat zachováno, požadujeme změnit formulaci následovným způsobem: „Policie České republiky je oprávněna kontrolovat převozy peněžní hotovosti a dodržování informační povinnosti podle § 141 odst. 1.“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.19. K návrhu zákona: § 148

Toto ustanovení požadujeme vypustit. V případě jeho zachování bude přinejmenším nutná jeho úprava.
Profesionální převoz hotovosti probíhá na základě koncesované živnosti „ochrana osob a majetku“ a nedělá ji každá bezpečnostní služba, protože pojištění takových služeb je nákladné a poskytují ho jen dvě velké zahraniční pojišťovny, které na fungování převozu kladou velmi přísné podmínky pro plnění v případě incidentů. Zároveň převoz nemusí fungovat pouze na pozemní komunikaci, probíhá i letecky.
Nejvýznamnější „převozníci“ v České republice jsou zpracovatelé tuzemských bankovek a mincí podle zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, s licencí podle podmínek České národní banky a zároveň působí mezinárodně, takže jejich vozy plní přísné podmínky pojišťoven a jsou vybaveny zařízením IBNS v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1214/2011 o profesionální přeshraniční přepravě eurohotovosti členskými státy eurozóny. V takovém případě si dokážeme představit, že pro tato vozidla by byla upravena určitá výjimka svázaná například s licencí od České národní banky, protože jejich kontrola a kontrola převážené hotovosti je prakticky neproveditelná. Na druhou stranu je možné tyto situace upravit ve vnitřních metodikách, není nutná úprava přímo v zákoně.
Navrhované ustanovení ve stávajícím znění však považujeme za neadekvátně široké a snadno zneužitelné. Podle § 26 musí povinné osoby podle § 5 písm. e) plnit nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1624, pro převoz hotovosti však není upraven žádný specifický režim. Taková úprava není ani ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1640, která přitom obsahuje přísnější úpravu pro směnárny, proplácení šeků a zprostředkovatele pro fondy a společnosti.
Rovněž je třeba vzít v úvahu, že ustanovení § 148 ve spojení s § 25 odst. 3 a § 4 písm. e) vytváří do budoucna problémy v rámci pátrání po osobách a věcech, stejně tak jako v rámci zastírání specifických druhů trestné činnosti. Přestože služby soukromých bezpečnostních agentur a silniční motorová doprava jsou živnosti koncesované, kde je nezbytné splnit specifické podmínky, nezaručují, že se držitelé koncesí, případně jejich zaměstnanci, v různé míře nemohou stát pachateli trestné činnosti.
Splněním povinnosti povinné osoby uvedené v § 4 písm. e), tedy nahlášení registrační značky dopravního prostředku, který převáží finanční hotovost na pozemní komunikaci, do centrálního rejstříku povinných osob ve smyslu § 25 odst. 3 vzniká „nedotknutelné vozidlo", u kterého celní úřad nebo Policie České republiky není oprávněna k provedení kontroly dopravního prostředku. Přitom není rozhodné, zda vozidlo právě převáží finanční hotovost, či nikoliv.
Současně návrh zákona abstrahuje uvedené subjekty od dalších subjektů, které mohou provádět kontrolu vozidel v silničním provozu, zejména obecní (městské) policie, Vojenské policie, Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo Inspekce silniční dopravy, neboť tyto subjekty nejsou v § 148 uvedeny ani v taxativním, ani v demonstrativním výčtu prováděných kontrol vozidel v silničním provozu. Dle aktuálního stavu je nejprve započata kontrola a teprve v jejím průběhu jsou prováděny lustrace vozidla a osádky. Podle návrhu § 148 by před kontrolou musela proběhnout lustrace v centrálním rejstříku povinných osob, což představuje neúměrný zásah do systémů více bezpečnostních sborů a orgánů, přičemž cílová skupina subjektů je značně omezena. Dále není žádným způsobem řešena možnost, že existuje důvodné podezření, že je vozidlo užito k páchání trestné činnosti. Domníváme se, že problém tkví v nesprávném užití obecného termínu kontrola, který lze oprávněně chápat v širším kontextu a nikoli pouze v kontrole převážené finanční hotovosti. Z tohoto důvodu považujeme za nezbytné změnit terminologii § 148.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.20. K návrhu zákona: § 149 odst. 1 a 2

Z navrhovaného znění není jasné, podle kterého zákona by celní úřad měl postupovat. V textu návrhu zákona není ani vytvořena legislativní zkratka.
Z výše uvedeného důvodu požadujeme slova „zákona upravujícího Celní správu České republiky“ nahradit slovy „zákona o Celní správě České republiky“ nebo „celního zákona“, ideálně doplněnými o poznámku pod čarou s celou citací předmětného zákona.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.21. K návrhu zákona: § 149 odst. 3 písm. a)

Díl 2 hlavy I části šesté obsahuje také informační povinnost u nedoprovázených zásilek v § 144, k jejichž kontrole nemá podle návrhu Policie České republiky oprávnění. Ustanovení § 145 popisuje pouze rozsah požadovaných informací, které jsou vodítkem pro určení, zda byla povinnost podle § 143 splněna, tedy nejde o samotnou informační povinnost.
S ohledem na výše uvedené požadujeme nahradit slova „podle části šesté hlavy I dílu 2“ slovy „podle § 143“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.22. K návrhu zákona: § 150

Podle uvedeného ustanovení, pokud není splněna ohlašovací povinnost nebo informační povinnost, celní úřad nebo Policie České republiky peněžní hotovost nezadrží, pokud je o přestupku rozhodnuto příkazem na místě a pokuta je na místě uhrazena. K problematice převozů hotovosti byla v minulosti Ministerstvem financí zřízena pracovní skupina, přičemž výsledkem její činnosti byla dohoda, že Policie České republiky nebude řešit přestupky v dané oblasti příkazem na místě. Dle uvedené dohody by měla být po zajištění hotovosti věc předána Celní správě České republiky, pokud půjde o projednání přestupku (pokud by šlo o trestní řízení, věc by byla řešena Policií České republiky).
S ohledem na výše uvedené požadujeme, aby byla slova „nebo Policie České republiky“ z textu § 150 bez náhrady vypuštěna. V návaznosti na to dále požadujeme vypustit rovněž § 213 odst. 4 návrhu, kde je uvedeno, že Policie České republiky může za daný přestupek uložit pokutu příkazem na místě.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.23. K návrhu zákona: § 166 odst. 1

Povinnost stanovená v čl. 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1624 je uložena výslovně právnickým osobám. Tomu by měl odpovídat také subjekt daného přestupku. Požadujeme proto subjekt přestupku upravit následujícím způsobem: „Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že …“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.24. K návrhu zákona: § 178 odst. 1 písm. a)

Skutková podstata podle § 178 odst. 1 písm. a) se obsahově překrývá s přestupky podle § 168 odst. 2 písm. b) a c). Skutková podstata podle § 178 odkazuje na celý čl. 38 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1624, zatímco skutkové podstaty podle § 168 jsou užší, odkazují pouze na jednotlivá písmena odstavce 6. Požadujeme tento stav upravit, aby konkrétní deliktní jednání nemohlo být duplicitně postihováno dvěma různými skutkovými podstatami současně.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.25. K návrhu zákona: § 206

Požadujeme objasnit, z jakého důvodu jsou skutkové podstaty trestající porušení povinností podle zákona o Finančním analytickém úřadu upraveny v zákoně o ekonomické ochraně státu. Podle zásad tvorby právní úpravy přestupků se přestupek zakotví zpravidla v zákoně, jehož porušení se trestá. Vzhledem k tomu, že uvedené skutkové podstaty nejsou navázány ani na speciální ustanovení upravující zvýšenou sazbu pokuty (§ 210), nevidíme důvod k jejich úpravě v zákoně o ekonomické ochraně státu.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.26. K návrhu zákona: § 208

Jako subjekt uvedených přestupků jsou stanoveny výlučně fyzické a právnické osoby. Požadujeme vyjasnit, z jakého důvodu se přestupků nemůže dopustit také podnikající fyzická osoba, případně tento subjekt doplnit.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.27. K návrhu zákona: § 213 odst. 4

S odkazem na připomínkou uplatněnou k § 150 navrhujeme, aby byl z § 213 bez náhrady vypuštěn odstavec 4.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.28. K návrhu zákona: § 215

Požadujeme vyjasnit povahu doporučení, které může vydat orgán dozoru jako součást kontrolního protokolu anebo v podobě písemného sdělení. V důvodové zprávě se uvádí, že se doporučení vydává jako samostatné správní rozhodnutí. Podle následující věty má ovšem toto sdělení pouze poradní charakter a nemá povahu závazného rozhodnutí. Tyto dvě věty si tedy navzájem odporují. Individuálně adresované správní rozhodnutí má vždy závaznou povahu. Rozhodnutí je nutné oznámit dotčené osobě postupem podle správního řádu, nikoliv pouze zveřejněním na webových stránkách, jak se navrhuje v § 215 odst. 2.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.29. K návrhu zákona: § 226

Vyjadřujeme pochybnost nad zvolenou formou výkonu dozoru nad profesními komorami. Ustanovení § 226 upravuje jako dozorový nástroj při neplnění zákonných povinností ze strany profesní komory výzvu k nápravě. Institut výzvy je v právním řádu obecně spojován spíše s méně formálním postupem, upozorněním na nedostatky. I v kontextu samotného návrhu zákona, podle kterého se nápravná opatření ukládají formou správního rozhodnutí, se výzva k nápravě jeví jako méně formální dozorový nástroj. Podle odstavce 2 je ovšem možné se proti této výzvě ve lhůtě 5 dnů odvolat. Tento procesní režim činí z výzvy rozhodnutí v materiálním smyslu. Návrh spojuje neformální úkon s formálním prostředkem obrany, který je typický pro rozhodnutí. Není zřejmé, jakým způsobem by byla výzva v rámci odvolacího řízení přezkoumávána, pokud nemá jít o správní rozhodnutí.
Pokud má mít výzva povahu správního rozhodnutí, požadujeme institut takto výslovně označit (orgán dozoru rozhodne o …). Naopak pokud má jít o méně formální akt, požadujeme jej spojit také s méně formálním prostředkem obrany (např. námitkami).
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.30. K návrhu zákona: § 244

Slova „Policejní prezidium Policie České republiky“ požadujeme nahradit slovy „Policejní prezidium České republiky“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.31. K návrhu zákona: § 247 bodu 2

Navrhuje se zrušit zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
Tento zákon upravuje doposud některá práva a povinnosti fyzických a právnických osob při uplatňování opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to za účelem zabránění zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti a k financování terorismu a vytvoření podmínek pro odhalování takového jednání. Návrh zákona o ekonomické ochraně státu však postup povinných osob v oblasti AML již neobsahuje.
Dáváme ke zvážení, zda tento návrh rovněž nedoplnit o postup povinných osob v oblasti AML.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.32. K návrhu zákona: § 248

K plnění úkolů vyplývajících Policii České republiky z návrhu zákona bude nutné přijmout a realizovat procesní, technická a technologická opatření týkající se nejen činnosti příslušníků Policie České republiky, ale i úprav nebo vybudování informačních systémů, což není možné v plném rozsahu zajistit v termínu do 10. července 2027.
Přestože si uvědomujeme přínosy předloženého návrhu zákona a nezbytnost jej přijmout a implementovat v souladu s evropskou legislativou, Policie České republiky v současnosti nedisponuje informacemi týkajícími se technického řešení a parametrů poskytování informací podle § 152 orgánům taxativně uvedeným v § 153. K plnění úkolů vyplývajících z návrhu zákona nejsou k dispozici personální ani ekonomické zdroje. Navíc v předkládací zprávě jsou vyčísleny náklady výhradně na straně Celní správy České republiky, Ministerstva financí a Finančního analytického úřadu.
V případě, že bude předkladatel trvat na nabytí účinnosti návrhu zákona ke dni 10. července 2027, požadujeme do návrhu zapracovat přechodné ustanovení, ve kterém bude stanoveno, že Policie České republiky plní úkoly podle tohoto zákona s ohledem na své aktuální technické a technologické možnosti.
S ohledem na výše uvedené rovněž požadujeme v důvodové zprávě v části 6.3.1. „Dopad na veřejné rozpočty“ v posledním odstavci větu „Na základě objektivního posouzení se posílení personálních kapacit nenavrhuje, neboť se jedná o činnost, která má být vykonávána v rámci jiných kompetencí, které Policie České republiky již vykonává.“ nahradit větou „S rozšířením kompetencí Policie České republiky se očekává dopad do personální oblasti, konkrétně dopad na samotný výkon služby Policie České republiky (zejména zvýšení počtu přesčasových hodin, s nimiž jsou spojeny vyšší rozpočtové nároky na oblast platů i provozních výdajů).“.
Z totožného důvodu dále nesouhlasíme s tím, že veškeré výdaje budou hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra bez nutnosti navyšování, jak je uvedeno v totožné části důvodové zprávy. Požadujeme proto uvedené tvrzení nahradit větou „Z důvodu vzniklých nákladů bude třeba navýšit rozpočtovou kapitolu Ministerstva vnitra.“, jelikož implementace zákona do praxe ze strany Policie České republiky je podmíněna zajištěním dodatečných finančních prostředků v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra, resp. Policie České republiky.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	3.33. K návrhu zákona: označení přílohy č. 2 příloze č. 2

V současné právní úpravě je ve výčtu povinných osob podle § 2 odst. 1 písm. b) bod 11 AML zákona uvedena i osoba oprávněná k provádění nebo zprostředkování poštovních služeb, jejichž účelem je dodání poukázané peněžní částky. V příloze č. 2 návrhu však ve výčtu povinných osob již tato osoba uvedená není.
Není nám zřejmé, zda tuto skutečnost vyložit tak, že pro danou oblast již není Česká pošta zahrnuta mezi povinné osoby. Uvedený odkaz na čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1642 a ani na směrnici dotčenou oblast rovněž nezahrnuje. O uvedení dané osoby jako osoby povinné se lze dočíst pouze z důvodové zprávy.
Z důvodu právní jistoty považujeme za nutné postavení osoby oprávněné k provádění nebo zprostředkování poštovních služeb, jejichž účelem je dodání poukázané peněžní částky, v tomto směru vyjasnit a právně ukotvit.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	Úřad vlády ČR - Odbor kompatibility
	4.1. K návrhu zákona obecně

	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	Bezpečnostní informační služba
	5.1. K návrhu zákona obecně

K návhu uplatňujeme pět zásadních připomínek, které se týkají postavení a činnosti zpravodajských služeb:
1) K § 53 odst. 1 písm. m): Navrhujeme zrušit slova „, které jsou významné“.Odůvodnění: Žádný jiný subjekt ve výčtu písm. a) až p) není limitován „významností“ informace. Orgán dozoru nebude schopen posouzení významnosti informace ve vztahu k plnění úkolů zpravodajské služby provést. Je třeba dodat, že orgány dozoru mohou být např. i různá profesní sdružení, ve kterých osoby běžně nedisponují osvědčením o způsobilosti seznamovat se s utajovanými informace.Dále, protože poskytování informací zpravodajským službám není v § 81 a násl. (Části třetí, hlavě I, Díl 4 – Poskytování informací) podrobněji upraveno, není zřejmé, zda návrh předpokládá poskytování informací zpravodajským službám na žádost čii z vlastního podnětu orgánu dozoru.Tato připomínka je zásadní. 
2) K § 125: Navrhujeme v tomto paragrafu (Společná ustanovení) vyloučit zpravodajské služby z režimu § 122 a § 124.Odůvodnění: Poskytování informací z centrální evidence účtů má zpravodajským službám sloužit jako podpůrný nástroj k efektivnímu využití oprávnění podle § 11a zákona č. 153/1994 Sb., přičemž informace o využití tohoto nástroje jsou poskytovány příslušnému orgánu parlamentní kontroly (v případě BIS jde o § 19 odst. 3 písm. e/ a f/ zákona č. 154/1994 Sb.). Konkrétní kontrolu činnosti zpravodajské služby může provést Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb. Podřazení činnosti zpravodajské služby pod jiný orgán parlamentní kontroly je nesystematické. Je-li nezbytně nutné, aby probíhala v tomto rozsahu parlamentní kontrola, pak jedinou možností je rozšíření informačního výčtu v § 19 odst. 3o tento údaj.Pokud jde o § 124, veřejné informování o činnosti v rámci plnění úkolů zpravodajské služby, což je z principu nežádoucí.
Tato připomínka je zásadní. 3) K § 128: Žádáme o vyjasnění vztahu tohoto ustanovení k údajům evidovaným v Katastru nemovitostí k nemovitostem důležitým pro obranu a bezpečnost státu způsobem podle § 3 odst. 5 katastrálního zákona. Účel zvláštní evidence by neměl být zřízením jednotného přístupového místa narušen.Tato připomínka je zásadní. 
4) K § 129 odst. 1: Žádáme o doplnění zpravodajských služeb do výčtu orgánů, kterým jsou poskytovány informace zpřístupněné prostřednictvím jednotného přístupového místa.Odůvodnění: Jde o souhrn informací využitelný pro efektivní plnění úkolů zpravodajských služeb.Tato připomínka je zásadní. 
5) K § 153: Navrhujeme, aby informace o kontrole byly poskytoványi zpravodajským službám, a to na jejich žádost pro účely plnění úkolů souvisejících s ochranou významných ekonomických zájmů České republiky nebo s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, bojem proti financování terorismu a bojem proti financování šíření zbraní hromadného ničení.Odůvodnění: Jde o informace využitelné pro plnění úkolů zpravodajských služeb v oblastech, kde dochází k překryvu s úpravou ekonomické ochrany státu.Tato připomínka je zásadní. 
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	Exekutorská komora
	6.1. K návrhu zákona obecně

Návrh zákona kopíruje (pochopitelně) logiku unijního AML balíčku, který je primárně koncipován pro finanční sektor. Na nefinanční sektor navrhovaná právní úprava klade enormní byrokratické a finanční nároky, aniž by dostatečně zohledňovala reálné kapacity a možnosti jednotlivých druhů povinných osob, resp. dostatečně v tomto směru škálovala jednotlivé povinnosti ve smyslu bodu 32 recitálu AMLR. Upozorňujeme, že v případě enormních požadavků (nad rámec dosud poměrně dobře fungujícího modelu, v němž jsou exekutoři ze strany FAÚ hodnoceni jako sektor s nízkým rizikem) může dojít k byrokratickému „dušení“ celého sektoru, které je částí celého soukolí národního AML/CFT/PF systému. Nebude-li stanoven rozumný regulační rámec pro povinné osoby, které vykonávají svojí činnost samostatně, případně s jedním či dvěma zaměstnanci, nebude adaptace a implementace fungovat nikdy jako celek, což by měl být primární cíl adaptace a implementace.
Upozorňujeme, že v současné době ČR prochází hodnocením ze strany Moneyval. Za této situace by předkladatel měl nejprve vyčkat výsledné MER a na základě tohoto hodnocení se zaměřit na problémová místa v národním systému a naopak ubrat z byrokratické dychtivosti v nerizikových oblastech. 
Předkladatel dále nebere dostatečně v potaz, že záměr decentralizovat dohled na povinnými osobami z řad některých profesí (profesní komory) neznamená pouze stanovit porfolio povinností, ale vytvořit také podmínky pro účinný výkon dozoru (k tomu ostatně viz § 55 návrhu) - a to v oblasti organizační i materiální. Úprava klade na dozorové orgány mnohdy až pozoruhodně pestré povinnosti (např. široká oznamovací povinnost ve vztahu k FAÚ v § 81 návrhu), o jejichž smyslu a efektivitě silně pochybujeme. V důvodové zprávě v tomto směru není vysvětleno, proč se určité povinnosti vůbec navrhují, nemají-li jasný předobraz v nařízení (gold-plating). V případě, že se určité povinnosti navrhují, není vysvětleno, proč se navrhuje právě určitá metoda právní regulace a ne jiná varianta, která by mohla být efektivnější. Stanoví-li se určitá lhůta, není vysvětleno, proč se stanoví právě takto krátká lhůta aj.
V obecné rovině odkazujeme také na připomínky České advokátní komory a Notářské komory ČR, které v plné míře podporujeme. Všechny tři právní profese mají velice podobné připomínky, což by předkladatele mělo vést minimálně k hlubšímu zamyšlení nad kvalitou předloženého návrhu. Stejně tak odkazujeme na připomínky Ministerstva spravedlnosti, které je gesčním ministerstem pro právnické profese.

	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	6.2. K návrhu zákona: § 4 písm. a)

Dosud stále (ani po opakovaných žádostech v rámci pracovních skupin pro přípřavu nové legiskativy) není vyjasněno, zda a v jakém rozsahu lze soudní exekutory považovat za povinnou osobu podle čl.3 nařízení – a to s ohledem na poměrně obecnou definici využívající terminologii, kterou lze velmi obtížně aplikovat na poměry soudních exekutorů (např. v případě dobrovolných dražeb není zřejmé, zda klientem ve smyslu příslušného ustanovení je prodávající nebo vydražitel, popř. také dražitelé). 
To považujeme za zcela zásadní v návaznosti na to, že ze strany MFČR na pracovních jednáních zaznělo, že mají dokonce za to, že na soudní exekutory se bude právní regulace vztahovat dokonce v širším rozsahu než podle současného AMLZ. 
Navrhujeme tedy doplnit alespoň do důvodové zprávy, jakého právního názoru je samotný předkladatel. 
Z našeho pohledu by se regulace měla exekutorů týkat jako dosud pouze tzv. další činnosti (v případě exekuční činnosti by povinnou osobou musel být každý exekuční orgán - tj. soudy, celní správa, finanční správa a ostatní správní orgány) a to tomto rozsahu, tam kde exekutor nejedná v zastoupení či jménem svého klienta:
=> právní pomoc (za splnění definice uvedené v čl. 3 nařízení)
=> úschovy
=> dobrovolné dražby - a to pouze v případě tzv. soukromoprávních dobrovolných dražeb, kde prodávajícím je běžná fyzická či pránická osoba mají právo disponovat s draženou věcí, jelikož v případě tzv. veřejnoprávních dobrovolných dražeb není vlastník nemovité věci “klientem“ exekutora, protože tím je buď insolvenční správce nebo notář v rámci likvidace pozůstalosti (tyto dva typy prodeje jsou dozorovány soudem)

	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	6.3. K návrhu zákona: § 5 a § 14
Výčet relevantních trestných činů obsahuje dva nedbalostní trestné činy („Legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti“, „Porušení mezinárodních sankcí z nedbalosti“.), jejichž zařazení je problematické, neboť dle našeho názoru jde nad rámec požadavků stanovených unijní normotvorbou. Máme za to, že AMLD ani směrnice 2018/1673 nevyžadují kriminalizaci (a tím i překážku bezúhonnosti) u nedbalostního trestního činu.

U některých relevantních trestných činů postrádáme vazbu na AML problematiku.
Vysoce problematické je zařazení „Legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti“, „Porušení mezinárodních sankcí z nedbalosti“. Máme za to, že unijní předpisy podmínku pro bezúhonnost v případě nedbalostního trestného činu nevyžadují (AMLD, směrnice 2018/1673) a navrhováná úprava jde nad její rámec, aniž by to bylo dostatečně vysvětleno.
„Automatické“ odvolání exekutora ministrem za spáchání nedbalostního trestního činu, který nesouvisí s výkonem exekuční činnosti, je hrubě neproporční. Úprava v exekučním řádu se nám zdá dostatečná (úmyslný trestný čin nebo nedbalostní v souvislosti s výkonem exekutorského úřadu).
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	6.4. K návrhu zákona: § 24

Tzv. OPO by mělo zůstat ve stávajícím režimu. Tj. je třeba jej podávat výhradně prostřednictvím Komory jako dozorového orgánu (!). Tím spíše to platí v situaci, kdy se opouští tzv. podmíněný sdílený dozor ze strany FAÚ.
Zachování jednotného kanálu pro příjem OPO je důležitý jednak pro zachování náležité ochrany důvěrných informací (povinnost mlčenlivosti), ale také pro případné sektorové hodnocení rizik i pro účinný výkon rizikově-orientovaného dozoru. 
Má-li předkladatel za to, že profesní komory zadržují některá OPO, o čemž nemáme žádnou informaci, nechť tento problém řeší jiným efektivnějším způsobem, než rozvrácením současného stavu (např. sdělením statistiky, kolik obdržených OPO nebylo postoupeno, seznámení se s odmítnutým OPO po přivolení soudu atp.)
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	6.5. K návrhu zákona: § 60

Máme za to, že administrativní povinnost tohoto typu by neměla být ukládána profesním komorám. Jde o velkou byrokraktickou zátěž, o jejíž přínosech významně pochybujeme. Nechť zásadní informace z dozorové činnosti Komor zveřejňuje ve své VZ dozorový orgán nad komorami. 
Navrhujeme umožnit, aby pasáže VZ v písm. a) a b) mohli být splněny odkazem např. na webové stránky. 
Zcela odmítáme, aby profesní komory (jako nestátní organizace) musely ve VZ sdělovat informace pod písm. c). Není vysvětlen důvod, k čemu má taková informace sloužit. Taková informace snad může být důležitá pro orgán dozoru na Komorou, ale ve výroční zprávě je zbytečná a zasahuje do práva na profesní (zájmovou) samosprávu. 
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	6.6. K návrhu zákona: § 68

Zásadně nesouhlasíme s ust. písm. b), c) a e) a navrhujeme jejich vypuštění či jejich změnu.
k písm. b)
Ve vztahu k účinnosti vykonávání povinností jde o ustanovení příliš vágní. Není příliš jasné, jak v praxi to bude orgán dozoru nad komorami posuzovat. Neexistuje nic jako „dohledový benchmark“. Proto navrhujeme vypustit slova „náležitě a účinně“ jako matoucí a nadbytečná.
k písm. c)
Dtto jako výše. Jde o ustanovení příliš vágní. Co je dostatečné? Dostatečné k čemu? Ve srovnání s čím? Navrhujeme celé ustanovení vypustit, neboť důležité není kolik má Komora zaměstnanců, ale zda vykonává povinnosti stanovené v písm. b) či nikoliv. 
k písm. e) 
Dtto jako výše. Jde u ustanovení příliš vágní. Co je dostatek? Ve srovnání s čím? Dostatek prostředků na účtu? Dostatek prostředků rozpočtovaných na danou agendu? Dostatek prostředků skutečně vynaložených na danou agendu? Navrhujeme celé ustanovení vypustit, neboť důležité není kolik má Komora peněžních prostředků, ale zda vykonává povinnosti stanovené v písm. b) či nikoliv.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	6.7. K návrhu zákona: § 69

odst. 1
Povinnost zasílat automaticky rozhodnutí o pokutě za přestupek (proč zrovna a právě tato sankce?) a o uložení nápravného opatření (nemělo by se spíše jednat o dodatečné nápravné opatření?), resp. kontrolní protokoly z provedených kontrol (proč zasílat automaticky kontrolní protokol, kde nebylo zjištěno žádné závažné pochybení?) se nám zda nadbytečné a jeho přínos není dostatečně odůvodněn. Dochází k promíchání dohledové (kontrolní) a přestupkové (kárné) agendy.
odst. 2
=> písm. a) => je toto ustanovení skutečně správné? Pokud ano, mělo by být jasně přizpůsobeno poměrům konkrétních právnických profesí (x „povolení“, vrcholné vedení, „skutečný majitel“ atp.). Dané ustanovení přehlíží v případě exekutorů také roli ministerstva spravedlnosti. 
=> písm. b) => Dohled buď funguje anebo nefunguje. Není patrné, k čemu orgán dozoru tuto informaci potřebuje a jak ji efektivně využije. Navrhujeme vypustit
=> písm. d) => Není dostatečně vysvětelena nezbytnost zavedení této povinnosti. Stejně tak efektivnost. Navrhujeme vypustit. 
Odst. 3
Lhůta 5 pracovních dnů je nepřiměřené krátká. K čemu tak krátká lhůta? K čemu je nezbytné či vhodné zasílat veřejnou zprávu před zveřejněním?
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	6.8. K návrhu zákona: § 156

Navržená úprava je nepřiměřená a prolamuje povinnost mlčenlivosti, protože nutí využívat (chráněné) informace zjištěné při výkonu běžné dohledové činnosti pro jiný zákonem (dosud) neaprobovaný účel. V případě, že Komora jako dozorový orgán zjistí porušení povinností exekutora jako povinné osoby, postupuje standardním způsobem. Zjistí-li nicméně, že své povinnosti porušil klient exekutora, nemůže takovou informaci automaticky sdělit dalšímu orgánu veřejné moci. To je na místě pouze ve skutečně závažných případech, kde převáží veřejný zájem. 
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	6.9. K návrhu zákona: § 217 odst. 1 písm. e)

Není dostatečně odůvodněno, z jakého důvodu se orgánu dozoru dává pravomoc uložit opatření v podobě „stažení“ zaměstnance, který nepůsobí v řídící funkci. 
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	6.10. K návrhu zákona: § 218

Navrhujeme vypustit bez náhrady. Není vysvětleno, z jakého důvodu je nezbytné zavedení tohoto druhu sankce. 
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	6.11. K návrhu zákona: § 225

Navrhujeme, aby se toto ustanovení vztahovalo jen na TČ, kde je obecná oznamovací povinnost, popř. pouze na jasně uvedené a odůvodněné TČ. Jinak jde o nepřípustný zásah do státem chráněné povinnosti mlčenlivosti.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	6.12. K návrhu zákona: § 227

Ukládání donucovacích pokut považujeme za nemístné (nadto vykonatelnost nastává dnem vydání!). Pakliže Komora nechá „dojít“ určitou věc až do této fáze, půjde vždy o kvalifikovaný spor o výklad právního předpisu, který musí vyřešit soudy – v takovém případě je hrozba ukládání vysokých pokut zcela nevhodným prostředkem, jak věc nechat dojít k soudnímu přezkumu. V běžných případech bude postačovat výzva k nápravě.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	6.13. K návrhu zákona: § 228 odst. 3

Vykonatelnost dnem vydání rozhodnutí je nelogická. Vykonatelnost standardně nastává až uplynutím lhůty stanovené k zaplacení.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	6.14. K návrhu zákona: § 229 a 230

Zveřejnění rozhodnutí je samo o sobě trest, který může být zcela likvidační. Ke zveřejnění v neanonymizované podobě by se nemělo přistupovat automaticky, ale pouze v případech zvláštního zřetele hodných (např. tam, kde musela být uložena citelná sankce atp.).
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	Hospodářská komora
	7.1. K návrhu zákona: § 4, 5 a § 28

Návrh široce vymezuje povinné osoby a zapisované činnosti. Ve velké skupině není zřejmé, zda postavení povinné osoby vzniká i při okrajových, jednorázových, interních nebo čistě vnitroskupinových činnostech.
Požadujeme proto doplnit výkladové pravidlo pro posouzení charakteru a rozsahu činnosti. U vnitroskupinových činností bez poskytování služeb třetím osobám by mělo být výslovně vyjasněno, zda zakládají postavení povinné osoby.
Konkrétně požadujeme do návrhu zákona doplnit nové ustanovení v následujícím znění:
„Při posuzování, zda osoba vykonává činnost zakládající postavení povinné osoby, se přihlédne k povaze, rozsahu a účelu této činnosti, zejména zda je vykonávána jako samostatná podnikatelská služba vůči třetím osobám. Činnosti vykonávané výlučně v rámci podnikatelské skupiny bez poskytování služeb třetím osobám nezakládají postavení povinné osoby, nestanoví-li tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie jinak.“.
Odůvodnění:
Nejasnost může vést k nadměrnému mapování všech entit a činností, rozdílným výkladům a neúměrné administrativní zátěži i tam, kde je AML riziko nízké.
	Vysvětleno

Obava z toho, že by jednorázové nebo okrajové činnosti automaticky zakládaly status povinné osoby a s tím spojenou administrativní zátěž, není v kontextu § 28 důvodná. Ustanovení § 28 odst. 1 navrhovaného zákona výslovně a jasně definuje, že zapisovanou činnost lze vykonávat pouze tehdy, pokud je prováděna „soustavně, samostatně, na vlastní účet a odpovědnost a za účelem dosažení zisku“.
Pokud jde o čistě jednorázový úkon nebo okrajovou vnitřní aktivitu, která nenaplňuje formální i materiální znaky podnikání (zejména chybí-li soustavnost nebo účel dosažení zisku), subjekt do režimu podle § 28 vůbec nevstupuje. Navrhované doplňující výkladové pravidlo by tak do českého právního řádu vnášelo nadbytečnou duplicitu
V případě § 4 písm. a) návrh zákona přímo odkazuje na definici povinné osoby podle čl. 3 nařízení (EU) 2024/1624 (AMLR). Toto evropské nařízení je přímo použitelné a má aplikační přednost. Národní zákonodárce nemá právní pravomoc doplňovat do vnitrostátního předpisu obecná výkladová pravidla nebo plošné výjimky, které by definice povinných osob stanovené Evropskou unií jakkoliv omezovaly či reinterpretovaly. Zavedení navrhované klauzule (plošné vyjmutí určitých entit) by bylo v přímém rozporu s právem Evropské unie.
Požadavku na plošné vyjmutí „činností vykonávaných výlučně v rámci podnikatelské skupiny bez poskytování služeb třetím osobám“ nelze vyhovět z věcného a bezpečnostního hlediska. Komplexní korporátní struktury a netransparentní vnitroskupinové převody jsou historicky jedním z nejrizikovějších nástrojů pro legalizaci výnosů z trestné činnosti.
Zákon s tímto rizikem počítá, a proto definuje pojmy jako mateřská entita či nejvyšší mateřská entita, a mezi zapisované činnosti řadí i činnost nefinanční holdingové společnosti se smíšenou činností. Cílem je zprůhlednit toky uvnitř složitých struktur. Plošná výjimka z AML pravidel pro všechny služby poskytované uvnitř holdingu by znamenala vytvoření nežádoucí mezery v bezpečnostním systému. Z výše uvedených důvodů musejí zůstat předmětná ustanovení beze změny. Parametry pro hodnocení rizikovosti u sdílených korporátních služeb a přesné vymezení toho, jaké vnitroskupinové transakce naplňují definiční znaky, budou detailněji rozvedeny v doprovodné metodice Finančního analytického úřadu (FAÚ).

	
	7.2. K návrhu zákona: § 62 odst. 3

V § 62 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Orgán dozoru je oprávněn požadovat přístup podle odstavce 1 pouze v nezbytném rozsahu a tehdy, nelze-li účelu dozoru dosáhnout méně invazivním způsobem, zejména předložením dokumentů, datového exportu, auditní stopy nebo řízeným nahlédnutím. Povinná osoba je oprávněna stanovit bezpečnostní a technické podmínky přístupu nezbytné k ochraně kybernetické bezpečnosti, obchodního tajemství, utajovaných informací, osobních údajů a bezpečnosti kritické infrastruktury.“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	7.3. K návrhu zákona: části osmá hlavě II

Návrh zavádí nové povinnosti v oblasti registrace, rolí, výkaznictví, IT přístupů, oznamování a vnitřních kontrol, ale bez dostatečně výslovného implementačního období.
Požadujeme doplnit 6–12měsíční přechodné období pro nové povinnosti, pokud tomu nebrání přímo použitelný EU předpis.
Konkrétně požadujeme doplnit nové přechodné ustanovení v následujícím znění:
„Povinné osoby jsou povinny uvést své vnitřní strategie, postupy, kontroly, ohlašovací procesy a evidenční povinnosti do souladu s tímto zákonem nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie jinak.“.
Odůvodnění:
Velké skupiny budou potřebovat mapovat dotčené entity, upravit interní předpisy, nastavit role, proškolit osoby a upravit IT/reportingové procesy.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	Komora auditorů
	8.1. K návrhu zákona: části sedmá hlavě I dílu 9

Komora zde upozorňuje, že č. 52 odst. 5 směrnice 2024/1640 uvádí: „Členské státy mohou stanovit účinná, přiměřená a odrazující opatření nebo sankce pro případy, kdy orgány stavovské samosprávy nevyhoví žádosti, instrukci nebo jinému opatření přijatému orgánem podle odstavce 2 nebo 3.“ Je tedy zřejmé, že se jedná o možnost nikoliv o nutnost stanovovat např. sankce vůči orgánům profesní samosprávy. Komora zde uvádí, že je zřejmé, že profesní komory dlouhodobě spolupracují s FAÚ v oblasti plnění požadavku AML. Je to patrné i z důvodových zpráv k dotčeným zákonům. Dle Komory tak není vůbec nutné hrozit profesním Komorám přestupky atd. a to za situace, že jiným státním orgánům dozoru žádné sankce za neplnění svých povinností nehrozí. Je zřejmé, že profesní Komory (prostřednictvím příspěvků na jejich činnost i jejich členové) na sebe berou velké personální a finanční náklady provádění postupů v dané oblasti. Často jsou navíc funkce volených orgánů (tj. dalších osob, které se kromě zaměstnanců komor, podílejí na kontrolách dodržování AML, vytváření metodik atd.) těchto samosprávných Komor čestné a nejsou prováděné za mzdu. Tyto náklady pak nijak nezatěžují veřejné rozpočty, a to v době, kdy stát proklamuje snahu o šetření nákladů a omezování počtu pracovních úvazků. Komora je tak přesvědčena, že není proporcionální následkem této spolupráce hrozit profesním Komorám sankcemi za situace, kdy toto evropská legislativa nepožaduje.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	8.2. K návrhu zákona: části sedmá hlavě III

Výše zmíněné pak plně platí i pro § 226 a § 227. Dle Komory jedná se o zcela zbytečné ustanovení, které není požadováno evropskými předpisy. Komora zásadně nesouhlasí s takovou neproporcionální úpravou, která nemá obdoby u jiných orgánů dozoru.Je zcela zřejmé, že stát předává na Komory velký počet povinností a není důvod hrozit Komorám sankcemi, když v samotné důvodové zprávě není identifikováno nic co by evokovalo nefunkčnost stávajícího stavu a není tak proporcionální hrozit Komorám nápravnými opatřeními, když provádí vysoce specializované postupy na náklady svých členů a ne na náklad státního rozpočtu, jedná se taktéž o zásah do profesní samosprávy, který není dle názoru Komory nutný, takové zásahy pak musí dle Komory být prováděny v co nejnižší míře, zvláště když to není jasným požadavkem evropských předpisů.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	Komora daňových poradců
	9.1. K návrhu zákona obecně

Stále nejsou vyjasněny povinnosti jednotlivých povinných osob s ohledem na ustanovení odst. 29 či 32 recitálu AMLR. Upozorňujeme, že stejné povinnosti nemohou mít banky a osoby samostatně výdělečně činné bez zaměstnanců. Navržená RTS on Customer Due Diligence klade zcela nepřiměřené nároky na malé podnikatele, kteří jsou povinnými osobami, a to právě z nefinančního sektoru. V návrhu tohoto zákona není nikde uvedeno jakékoliv zmírnění povinností pro malé podnikatele. Především sankce jsou uvedeny pro všechny povinné osoby stejné. Ať se jedná o účetního, který má podnikání jako vedlejší činnost a vede účetnictví pro několik málo klientů, nebo pro banku s miliony klientů. V zákoně zcela chybí jakýkoliv proporcionální přístup v jednotlivých povinnostech. V tomto ohledu lze předpokládat, že početná část drobných/malých podnikatelů, kteří jsou povinnými osobami nebude AML předpisy dodržovat, protože v jejich prostředí se bude jednat o zbytečnou administrativu a celková výše všech transakcí těchto povinných osob bude nevýznamná oproti bankám. Navrhujeme do zákona dopracovat proporcionální přístup do všech ustanovení, kde je to možné.
	Vysvětleno

Povinnosti povinných osob v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti je v rozhodující části stanovena přímo použitelnou evropskou právní úpravou, zejména AMLR a na ni navazujícími regulačními technickými standardy. V těchto oblastech tedy tuzemský zákonodárce nemá prostor pro samostatnou úpravu či zmírnění povinností pro vybrané kategorie povinných osob nad rámec evropského práva.
Současně platí, že samotný evropský rámec AML/CFT je založen na rizikově orientovaném přístupu (risk-based approach), který ve své podstatě již zahrnuje princip proporcionality. Povinné osoby přizpůsobují rozsah a intenzitu jednotlivých opatření (zejména identifikace a kontroly klienta) povaze své činnosti, velikosti, obchodnímu modelu a míře identifikovaných rizik. Tento princip dopadá i na malé podnikatele a osoby samostatně výdělečně činné, u nichž lze očekávat nižší složitost a rozsah uplatňovaných opatření.
Pokud jde o sankční úpravu, zákon stanoví horní hranice pokut, které představují maximální možné rozpětí. To však neznamená, že by byly ukládány plošně či bez rozlišení. Při ukládání sankcí se uplatní obecné zásady správního trestání, zejména zásada přiměřenosti a individualizace sankce s ohledem na závažnost přestupku, způsob jeho spáchání, jeho následky, okolnosti na straně pachatele a jeho ekonomické poměry. V praxi by tak mělo být rozlišováno mezi jednotlivými typy povinných osob, včetně rozdílu mezi velkými finančními institucemi a drobnými podnikateli.

	
	9.2. K návrhu zákona: § 4 písm. a) a § 135 odst. 1

K § 4 písm. a) ve vazbě na § 135 odst. 1: V případě daňových poradců je možné vykonávat daňové poradenství jako zaměstnanec, avšak daná fyzická osoba má podnikatelské oprávnění vyplývající ze zápisu v seznamu daňových poradců, který KDP ČR vede podle zákona o daňovém poradenství. Podnikatelskou činnost vůbec nevykonává. Je tato osoba povinnou osobou dle Čl. 3 odst. 3 AMLR? Dle našeho názoru nikoliv, neboť tyto osoby nesplňují podmínku „při výkonu jejich profesních činností“, ostatně jak je tomu doposud uvedeno v § 2 odst. 3 AML zákona. Jak bude probíhat zápis do centrálního rejstříku povinných osob dle § 133 odst. 1? Doporučujeme zvážit zápis orgánem veřejné moci, který povinné osobě udělil oprávnění k výkonu činnosti povinné osoby, do centrálního rejstříku povinných osob, včetně informace, že podnikatelskou činnost nevykonává (např. přerušení nebo pozastavení výkonu poradenství) a není proto povinnou osobou. Alternativně navrhujeme, aby KDP ČR tyto osoby do centrálního rejstříku vůbec nezapisovala.
	Vysvětleno

Výklad pojmu povinné osoby ve vztahu k daňovým poradcům vychází z čl. 3 odst. 3 AMLR, který dopadá na osoby vykonávající relevantní činnosti „při výkonu jejich profesních činností“. Tento závěr je dále výslovně potvrzen čl. 15 AMLR, podle něhož pokud fyzická osoba vykonává profesní činnost jako zaměstnanec právnické osoby, dopadají povinnosti stanovené AMLR na tuto právnickou osobu, nikoli na dotčenou fyzickou osobu.
Pokud tedy fyzická osoba sice disponuje oprávněním k výkonu daňového poradenství, avšak tuto činnost fakticky nevykonává samostatně (např. působí výlučně v pracovněprávním vztahu jako zaměstnanec), není naplněna materiální podmínka výkonu profesní činnosti a taková osoba není povinnou osobou. K otázce zápisu do centrálního rejstříku povinných osob se předpokládá, že primární roli budou plnit profesní komory, v daném případě Komora daňových poradců ČR, která disponuje relevantní evidencí svých členů. Zapisovány by měly být pouze ty osoby, které skutečně vykonávají činnost povinné osoby. Osoby, které mají oprávnění, avšak činnost nevykonávají (např. z důvodu jejího přerušení, pozastavení či výkonu výlučně v zaměstnaneckém režimu), by do rejstříku zapisovány být neměly, popřípadě by mělo toto pozastavení nebo přerušení být uvedeno jako „konec činnosti“ povinné osoby.

	
	9.3. K návrhu zákona: § 4 písm. b) a § 135 odst. 1

K § 4 písm. b) ve vazbě na § 135 odst. 1: Jak budou zapisování developeři? Obecně developer má živnostenské oprávnění na živnost vázanou Provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Ne však všechny osoby, které mají toto živnostenské oprávnění jsou developerem. Developeři nebudou automaticky zapisovaní do centrálního rejstříku povinných osob dle § 133 odst. 1 nebo naopak budou zapisovány všechny osoby s příslušným živnostenským oprávněním? Doporučujeme zvážit zápis orgánem veřejné moci, který povinné osobě udělil oprávnění k výkonu činnosti povinné osoby, do centrálního rejstříku povinných osob.
	Vysvětleno

Developery zapisuje do CRPO FAÚ na základě § 28 odst. 2 písm. c) a násl.

	
	9.4. K návrhu zákona: § 12

§ 12 centrální registr + rozsah údajů vs čl. 12 směrnice 2024/1640 Místo narození není směrnicí požadováno, jedná se o nadměrné zpracování osobních údajů
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	9.5. K návrhu zákona: § 13 odst. 3

Navrhujeme, aby z důvodu větší právní jistoty byl způsob elektronického podání (formát a případně i datová struktura) zveřejněn na základě zákonného zmocnění vyhláškou MF ČR.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	9.6. K návrhu zákona: § 16

Nulová vazba na nařízení. Nejde o opatření související s prevencí praní peněz, ale obecný fiskální požadavek, který představuje nepřiměřené rozšíření regulatorního rámce
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	9.7. K návrhu zákona: § 24

Navrhujeme bez náhrady odstranit slova „přímo nebo“. Pokud členové vybraných profesí budou moci oznamovat podezřelé obchody přímo FAÚ, tak stavovské komory nebudou mít informace o druzích oznamovaných podezřelých obchodů, a tedy AML rizicích, což je podstatné pro další proškolování členů stavovské komory, a nebudou ani poslední „záchrannou brzdou“ v případě, že se na dané oznámení vztahuje výjimka v čl. 70 AMLR. Garance informování prostřednictvím profesní komory dává občanům vyšší jistotu, že daňový poradce, advokát a další vybrané profese neporuší svou mlčenlivost, což je jedním ze základních pilířů demokratické společnosti popsané v Čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	9.8. K návrhu zákona: § 24

Z uvedeného ustanovení nevyplývá, zda výjimka uvedená v čl. 70 odst. 2 AMLR se použije i na „financováním šíření zbraní hromadného ničení“ či nikoliv. Upozorňujeme, že výjimka uvedená v čl. 70 odst. 2 AMLR se použije vždy v části „ví, má podezření nebo má přiměřené důvody k podezření, že finanční prostředky jsou výnosem z trestné činnosti nebo finanční prostředky nebo činnost mají souvislost s výnosem z trestné činnosti, financováním terorismu, jinou trestnou činností“ – byť zákon na výjimku neodkazuje. Proto doporučujeme odkaz na výjimku uvést do ZEOS.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	9.9. K návrhu zákona: § 33, § 35 a § 38

Unijní právo zná licenční režimy v oblasti finančních služeb a kryptoaktiv, tyto ale nejsou založeny na AML regulaci. Zavedení finanční jistoty jen z důvodu AML u subjektů, které by ji jinak nepotřebovaly, je nepřiměřené rozšíření regulace, které zavádí bariéry nad rámec harmonizace a dochází k omezení volného pohybu služeb a podnikání. Jedná se o plošnou částku, bez ohledu na riziko nebo typ činnosti. Nejde o nástroj zaměřený na identifikaci či řízení rizikových transakcí. Navíc v zákoně není definováno, kdo bude jistotu spravovat? Jak dlouho má být jistota složena?
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	9.10. K návrhu zákona: § 35

Není zřejmé, zda toto ustanovení respektuje rozsudek SDEU C-3/24. Dle uvedeného rozsudku mateřská společnost z tohoto titulu není AML povinnou osobou. Bylo by vhodné, aby stávající model byl zachován, jinak by došlo k neúměrnému administrativnímu, a především finančnímu zatížení. Pokud statutární orgán mateřské společnosti je současně statutárním orgánem dceřiné společnosti, je nemožné plnit AML předpisy s ohledem na čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Navrhujeme, aby činnost uvedenou v § 36 bylo možné provozovat pro osoby blízké nebo pro osoby v rámci koncernu bez povolení. 
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	9.11. K návrhu zákona: § 35, 36 a § 37 až 44

K § 35 až § 44: Upozorňujeme, že jde o novou velkou administrativní a finanční zátěž, která povede k úpravě obchodních modelů (např. namísto virtuálních sídel bude poskytován nájem) případně bude poskytována jiná služba a poskytnutí sídla bude zdarma. Namísto lepší regulace osob poskytujících virtuální sídla dojde k jejich přesunu do šedé až černé zóny ekonomiky. Navrhujeme v důvodové zprávě vyjasnit pojem virtuální sídlo v kontextu AML povinností.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	9.12. K návrhu zákona: § 45

Z tohoto ustanovení dle našeho názoru vyplývá, že FAÚ bude vykonávat dozor nad subjekty, které činnost povinné osoby vykonávají bez potřebného oprávnění. Např. fyzická osoba má živnostenské oprávnění na živnost volnou obor Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy, ale přitom vykonává činnost vedení účetnictví a daňového poradenství. Dalším příkladem může být poskytování virtuálního sídla formou nájmu poštovní schránky. Doporučujeme pro větší právní jistotu uvést toto oprávnění FAÚ alespoň do důvodové zprávy.Pokud by však nebylo smyslem zákona svěřit dozor nad subjekty, které činnost povinné osoby vykonávají bez potřebného oprávnění FAÚ, tak navrhujeme, aby tato možnost byla do zákona doplněna. Upozorňujeme, že především tyto subjekty zcela nerespektují AML, případně svou činnost vykonávají nelegálně, aby nemusely plnit povinnosti ukládané AML předpisy. Současně navrhujeme do důvodové zprávy uvést, že ostatní orgány dozoru mohou předat FAÚ informaci o podezření nelegálního výkonu AML povinné osoby. V tomto případě nemůže být zakotvena povinnost pro ostatní orgány dozoru informovat FAÚ o nelegálním výkonu AML povinné osoby, neboť některé orgány dozoru nemají pravomoc stíhat nelegální výkon podnikatelské činnosti (např. KDP ČR nemůže postihovat nelegální výkon daňového poradenství).
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	9.13. K návrhu zákona: § 45 a 46

Pokud bude povinná osoba vykonávat více činností (např. daňový poradce má živnostenské oprávnění k vedení účetnictví), kdo bude vykonávat správní dozor? Je daná osoba více daňovým poradcem nebo účetním? Nebo budou dva orgány dozoru, které budou např. u jednoho klienta kontrolovat totožné údaje (např. hloubkovou kontrolu klienta, pro kterého je vykonávána činnost účetnictví a činnost daňového poradenství). Jak bude řešen zásah do mlčenlivosti daňového poradce ze strany FAÚ? Doporučujeme uvést vztah orgánů dozoru u osoby, která je povinnou osobou z titulu výkonu více činností alespoň v důvodové zprávě.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	9.14. K návrhu zákona: § 52 odst. 2

Navrhujeme, aby na mlčenlivost osoby vykonávající dozor jménem příslušné profesní komory se toto ustanovení nevztahovalo. Považujeme za dostačující zproštění mlčenlivosti v případech vyjmenovaných tímto zákonem v § 53.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	9.15. K návrhu zákona: § 53

Navrhujeme, aby v případě osoby vykonávající dozor jménem příslušné profesní komory bylo speciální pravidlo, že porušením mlčenlivosti není jen předání takových informací, které by nebylo porušením mlčenlivosti dle příslušného stavovského zákona. Profesní mlčenlivost se vztahuje k většímu množství informací než jen na chráněné informace. Např. na informaci o skutečnostech klienta, která není podezřelou transakcí ve smyslu čl. 69 AMLR, se vztahuje povinná mlčenlivost daňového poradce. Ovšem v případě osoby vykonávající dozor jménem příslušné profesní komory by se na stejnou informaci mlčenlivost nevztahovala.Tato změna zákona by neměla negativní vliv na boj proti praní peněz, ale zamezila by pokusům některých státních orgánů prolamovat mlčenlivost, čímž by mohl být ohrožen základní demokratický princip uvedený v čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	9.16. K návrhu zákona: § 59 odst. 6

Povinnost předkládat plán kontrol Ministerstvu financí je nad rámec implementace a nepovažujeme tuto povinnost pro plnění AML povinností a dozor nad komorou za nutný, jedná se o nadbytečnou administrativu, kdy s tímto plánem pak zákon dále již nepracuje. Považujeme za dostačující prezentovat každoročně statistiku z kontrol a přestupkových řízení.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	9.17. K návrhu zákona: § 64

Případná nutnost požadovat po svých členech výkazy profesními komorami bude představovat významné administrativní a finanční náklady pro profesní komory. Profesní komory nejsou oprávněny vydávat opatření obecné povahy bez zmocnění v zákoně o daňovém poradenství. Z návrhu zákona není zřejmé, zda požadovat výkazy profesní komorou bude právo, nebo zda z nějaké regulačně technické normy to bude povinnost. Profesní komora bude potřebovat finanční prostředky a čas na implementaci software; v případě zavedení této povinnosti je třeba zakotvit odloženou účinnost.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	9.18. K návrhu zákona: § 69 odst. 3

Dle důvodové zprávy se stanovují odpovídající lhůty pro předávání informací profesními komorami FAÚ. Dle našeho názoru se jedná v tomto případě o nepřiměřeně krátkou až šikanózní lhůtu. Profesní komory disponují omezeným počtem zaměstnanců a v době neplánované absence některých z nich by mohlo dojít k promeškání lhůty. Navíc nevidíme důvod pro takto krátké lhůty. Pokud bude lhůta až o deset dnů delší, tak to zcela jistě nezpůsobí prolomení ekonomické ochrany státu. Navrhujeme upravit lhůtu z 5 pracovních dnů na 15 kalendářních dnů.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	9.19. K návrhu zákona: § 69 odst. 4 a 5

Jedná se o stejnou povinnost, která je uvedena v současném § 21 odst. 1 a § 21a odst. 4 AML zákona. Neexistuje žádné přechodné období pro kontinuitu i pro přípravu nového sektorového hodnocení rizik, a především pro vydání nového materiálu k zavedení a uplatňování vnitřních strategií a postupů. Vzhledem k tomu, že regulačně technické normy budou vydávány postupně a předpokládáme, že jejich finální znění bude známo až v průběhu roku 2027 a tento zákon nabude platnosti zřejmě až v roce 2027, tak profesní komora nebude schopna zajistit neprodleně od 10. 7. 2027 nový materiál k zavedení a uplatňování vnitřních strategií a postupů. Proto navrhujeme přechodné ustanovení: „Metodická informace k zavedení a uplatňování strategií a postupů vypracovaná dle § 21 odst. 11 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za metodický materiál k zavedení a uplatňování vnitřních strategií a postupů dle § 69 odst. 4 tohoto zákona. Identifikace a posouzení rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu dle § 21a odst. 4 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za sektorové hodnocení rizik dle § 69 odst. 5 tohoto zákona. Profesní komora vypracuje metodický materiál k zavedení a uplatňování vnitřních strategií a postupů dle § 69 odst. 4 tohoto zákona a sektorové hodnocení rizik dle § 69 odst. 5 tohoto zákona nejpozději do 6 měsíců od nabytí účinnosti zákona
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	9.20. K návrhu zákona: § 71 písm. a) bodu 1, § 75 odst. 1 písm. a) a b)

Navrhujeme prodloužení lhůty na 60 dní od zahájení zjednodušené kontroly. Při lhůtě 30 dní považujeme tento institut v praxi za nevyužitelný (např. s ohledem na doručování).
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	9.21. K návrhu zákona: § 88 odst. 2

V § 88 odst. 2 se na konci textu doplňují slova „a d)“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	9.22. K návrhu zákona: části sedmá

Bez znalosti konkrétních povinností pro konkrétní povinné osoby s přihlédnutím k velikosti povinné osoby jsou přestupky a sankce pro všechny povinné osoby ve stejné míře zcela nepřijatelné. Předpokládáme, že se přestupku nedopustí osoba, která danou povinnost nemá, a to ať již to bude vyplývat z regulační technické normy nebo nemožnosti plnit z důvodu velikosti povinné osoby (např. neexistuje další osoba, která by mohla provádět funkci nezávislého auditu). Navrhujeme sankce navázat na povinnosti, případně do textu zákona doplnit, že přestupkem není postup dle regulační technické normy, která uděluje výjimky z některých postupů.
§216/2, §219/2, §221/2 - bez odkladného účinku;§224/1 - bez odvolání, bez obnovy řízení, bez přezkumného řízení;§228/3 - vykonatelnost donucovací pokuty dnem vydání;§231/3 - lhůta pro námitku 3 pracovní dny, bez odkladného účinku, bez možnosti prominutí.Směrnice 2024/1640 nikde nevylučuje opravné prostředky. Návrh zákona je však rozšířen o procesní režim, který omezuje účinnost opravných prostředků.
Návrh komplexně přehodnotit procesní mantinely a vrátit standardní záruky správního řízení; pokud je třeba prosadit účinnost, zachovat odkladný účinek alespoň u rozhodnutí směřujících k zániku oprávnění k výkonu profese a k zveřejnění rozhodnutí.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	9.23. K návrhu zákona: § 217 až 225

Z návrhu zákona vyplývá, že např. pro daňové poradce bude jediný orgán dozoru KDP ČR. V této logice bude KDP ČR jediným orgánem, který může daňovému poradci uložit nápravná opatření. Avšak při této logice nerozumíme textu § 223 odst. 4 písm. d). Z tohoto textu vyplývá, že nápravné opatření daňovému poradci může uložit i jiný orgán dozoru. Pokud tomu tak je, tak zcela zásadně nesouhlasíme s tím, aby jiný orgán dozoru mohl uložit daňovému poradci nápravná opatření. Opět můžeme narazit na problematiku, kdy jedna osoba vykonává více činností, a tím je řazena pod více druhů povinných osob. Pokud např. daňový poradce bude současně poskytovatelem virtuálních sídel, tak bude možné, aby správní dozor u něj provedl FAÚ? Pokud to bude možné, tak může mu FAÚ uložit nápravné opatření spočívající v dodatečném nápravném opatření spočívající v zákazu výkonu daňového poradenství? Pokud to možné bude, tak s tím zásadně nesouhlasíme a považujeme to za přímý zásah do nezávislosti daňových poradců a ohrožení demokratického principu uvedeného v čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Předpokládáme ale, že se jedná jen o nejasný výklad těchto ustanovení o nápravném opatření a v tom případě navrhujeme buď vyřešit výslovně v ustanovení, nebo alespoň vysvětlit v důvodové zprávě.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	9.24. K návrhu zákona: § 226 odst. 2

Lhůta 5 dnů je zcela nepřiměřená, návrh této lhůty může poškodit přístup profesních komor k problematice AML. Navrhujeme lhůtu alespoň 15 dnů od doručení. Pokud bude lhůta až o deset dnů delší, tak to zcela jistě nezpůsobí prolomení ekonomické ochrany státu.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	9.25. K návrhu zákona: § 227 odst. 2

Možnost opakovat sankce až do výše 10 000 000 Kč je nepřiměřené, návrh této pokuty může poškodit přístup profesních komor k problematice AML. Navrhujeme konečnou pokutu ponechat na úrovni současné pokuty dle § 50c odst. 2 písm. b) AML zákona, případně výši pokuty snížit. Vztah profesních komor ke státu a FAU je partnerský. Ustanovení o nepřiměřených pokutách tento vztah podkopává. Upozorňujeme, že možnost udělit sankci stavovské samosprávě není ani uvedena ve výčtu čl. 52 odst. 3 AMLD6 a považujeme tak toto ustanovení za jdoucí nad rámec nezbytné implementace.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	9.26. K návrhu zákona: § 228 odst. 1 a 2

Upozorňujeme, že toto ustanovení by se nemělo použít na doručování dle § 226, neboť profesní komory nemají kontaktní osobu. Navrhujeme speciální úpravu pro doručování profesním komorám – např. doručování dle správního řádu.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	9.27. K návrhu zákona: § 228 odst. 1 a 2

Navrhujeme použít obecné zásady doručování dle zákona č. 300/2008 Sb.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	Notářská komora
	10.1. K návrhu zákona obecně

Obecně ke způsobu a rozsahu implementace
Předložený návrh implementuje tzv. balíček evropských předpisů v oblasti legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML) uveřejněný v červnu 2024. Jedná se o: nařízení č. 2024/1624, směrnici č. 1640 a nařízení č. 1620 zřizující evropský orgán pro oblast AML.
Pro obsah připomínky považujeme za nezbytné zmínit, že se sice do českého právního řádu implementují evropské předpisy, ale i ty mají stanovený proces tvorby a přijetí a tohoto procesu se zástupci ČR zúčastnili. Zmíněný AML balíček reguluje jak finanční, tak nefinanční sektor. Bohužel nereflektuje rozdíly mezi těmito sektory a jako představitelé profesních samospráv jsme očekávali, že zástupci ČR budou od obou sektorů chtít znát jejich praktické zkušenosti, a úpravu a její dopady budou s oběma sektory konzultovat. Bez povinných osob balíček ani jeho česká implementace nemůže fungovat. Nemáme informace o tom, že jakékoli konzultace např. s Notářskou komorou České republiky (dále v textu také jako “NKČR“ nebo “Komora“) či Českou advokátní komorou proběhly. Zástupci NKČR se vyjádřili k jednomu dílčímu dotazu a on-line se zúčastnili dvou jednání, kde neměli praktickou možnost vystoupit. Ostatně návrhy byly v té době v zásadě hotové. Nyní se tedy implementuje nevyhovující úprava, která stanoví v zásadě stejné povinnosti jak pro bankovní sektor, tak pro kancelář notáře či advokáta, která má jednoho či dva zaměstnance. Výklad nařízení je obtížný, nejasný a spoléhat na technické normy vydávané AMLA nelze, neboť tento úřad vedou osoby, které neznají specifika nefinančního sektoru. V zájmu „nezávislosti“ se na nefinanční sektor neobrací a vedou tzv. veřejné konzultace o otázkách, které uznají za vhodné, a to pouze způsobem, jaký sami uznají za vhodné. Na jediném osobním jednání, které proběhlo, bylo zřejmé, že znalost problematiky nefinančního sektoru vedení AMLA nemá. Za této situace nedokončené a přímo závazné evropské legislativy se provádí implementace a zavádí drakonické sankce. Podívat se na zkušenosti do zahraničí nelze, protože tam implementace dosud neprobíhá.
Následně byly vytvořeny pracovní skupiny pro implementaci v ČR, jichž se účastnily i profesní komory. NKČR se skupin aktivně účastnila, připomínkovala návrhy, ale na žádnou připomínku těchto pracovních skupin fakticky nikdo nereagoval a nikdy jsme žádné vyjádření k našim připomínkám neobdrželi. Tento přístup při přípravě zákona je také důvod, proč připomínky NKČR jsou rozsáhlé.
Rozsah implementace
Pokud se provádí implementace evropských norem do českého právního řádu, pak předpokládáme, že orgán, který ji provádí, dostane zadání, v jakém rozsahu tuto implementaci provést, zda zvolí minimalistickou variantu nebo půjde nad rámec implementovaných předpisů. Informaci o zvoleném rozsahu implementace jsme nikdy, ani přes opakované dotazy, od úředníků Ministerstva financí neobdrželi a máme se tedy důvod domnívat, že se jedná o volnou úvahu úředníků, ostatně i po změně vlády se jedná o stejné osoby a o stejný přístup. Z předložených materiálů vyplývá, že byla zvolena varianta implementace jdoucí extrémně nad rámec evropských předpisů a je tak typickou ukázkou českého gold-platingu, tedy případu, kdy členský stát při transpozici zavádí přísnější nebo širší regulaci, než jakou evropské předpisy vyžadují.
Zde navržený zákon podle nás stanoví příliš široký rozsah diskreční pravomoci státním orgánům, neobsahuje záruky efektivní procesní obrany, které by chránily před zneužitím či svévolí státu (ostatně ukázkou je samotný proces tvorby návrhu právní úpravy). Fatální úprava je dozor nad profesními komorami, kde se nejedná o přenesení výkonu státní moci na tyto orgány, ale diktát a ovládání těchto tradičních samosprávných organizací, které úprava posouvá do pozice slepých vykonavatelů vůle státních orgánů, přičemž toto jsou komory povinny činit bez možnosti vlastní úvahy, na své náklady, ve stanovených lhůtách, a úprava (§ 81) jde tak daleko, že nemohou ani informovat své členy o povinnostech, které v určité oblasti mají. Komory nemají efektivní možnost obrany, a předpokládá se, že úředníci státu mají vždy pravdu a Komora má povinnost stíhat, trestat a vykonávat pokyny. Povinnosti pro povinné osoby jsou tak rozsáhlé, že u soukromých osob se dle názoru NKČR jedná o zásah do soukromí, který si nemohou dovolit ani státní orgány, neboť by tím porušily právo na respektování soukromého života, a zde se tato oprávnění formou povinnosti stanoví soukromým subjektům. Jestliže např. právnické profese mají tradiční a důsledně kontrolovanou povinnost mlčenlivosti (její porušení může znamenat doživotní ztrátu možnosti vykonávat advokacii či notářství) a veřejnost tuto mlčenlivost předpokládá, lze mít důvodnou pochybnost o tom, že u jiných povinných osob – např. makléřů, developerů, kteří zaměstnavatele střídají velmi často, nejsou svěřené údaje v ohrožení. Horší je pak situace s ohledem na to, že ČR jde extrémně nad rámec směrnice, bez ohledu na dopady, neboť zadání není politické, ale sami úředníci si zvolili cestu pro stát, bez ohledu na dopady. Implementuje se pomýlený systém hodnot – formální chyba je důvodem pro dehonestaci člověka na jeho náklady (§ 218, 219), jako by to byl ten nejhorší zločin. Směrnice dává možnost bagatelní věci nezveřejnit, to ale úředníci do zákona nedali, protože je třeba držet svoji důležitost a nadřazenost.
Rozsah implementace by měl být náležitě odůvodněn a i když se jedná o novou právní úpravu, mělo by být pečlivě zdůvodněno předkladatelem, proč dochází k věcným změnám (např. dohled a pokuty komorám). Připomínáme, že profesní komory nadstandardně pomáhají a spolupracují při kontrole MONEYVALu. Notářské komoře nebyly nikdy ze strany státních orgánů sděleny konkrétní výtky o tom, že nějakou činnost v oblasti AML vykonává chybně a není tedy jasné, proč stát ve vztahu ke komorám navrhuje drastická opatření, která vedou k oslabení či likvidaci nezávislých samosprávných organizací a tedy i jejich členů, osob nezávislých na státu, hájících základní práva občanů tohoto státu nebo vykonávající činnosti na základě pověření státu, aniž by s takovými činnostmi měl stát náklady, přitom se mu však zachovává kontrola a ještě z nich profituje na daních. Toto může s ostatními zákony, které předkládá tato vláda, vést k dojmu, že tím omezuje na státu nezávislé instituce a že tak dochází k okleštění demokracie v ČR. Profesní komory, které dosud vzdělávají své členy, kontrolují své členy, tedy vykonávají dozor a trestají své členy i v oblasti AML, a to na své náklady. Jejich prostřednictvím je realizována správa věcí veřejných. Profesní samospráva nese výrazný charakteristický rys, totiž že je – na rozdíl od správy státní – výlučně vykonávána orgány subjektů odlišných od státu, tzv. veřejnoprávními korporacemi. Dochází zde k situaci, kdy byla exekuce vymezených státních (veřejných) záležitostí (zákonem) svěřena samostatným veřejnoprávním subjektům jako výraz decentralizace výkonu veřejné moci. Decentralizace jako organizační princip veřejné správy tedy znamená delegaci působnosti a pravomoci, charakterizovanou vysokou mírou samostatnosti (podrob. srov. Sládeček, V., cit. dílo, s. 268, Hendrych, D. Správní věda. Praha: C. H. Beck, 2009, sl. 121 an. a dále nález Ústavního soudu IV. ÚS 3638/15). Samospráva se od nepřímé státní správy liší právě tím, že je vykonávána (ovšem na základě zákona a jiných právních předpisů) samostatně, příslušný subjekt není – v zákonem daném rámci – v podřízeném vztahu k žádnému „vyššímu“ správnímu úřadu. Do samosprávné činnosti lze zasahovat, resp. ji kontrolovat, jen na základě zákona a pouze omezeně. (podrob. srov. Sládeček, V., cit. dílo, s. 20 an. a dále nález Ústavního soudu IV. ÚS 3638/15). Navržená právní úprava tak, aniž to vyžaduje AML balíček, uvedené principy profesní samosprávy zcela vylučuje, neboť samosprávě odebírá samostatnost a nezávislost. Je nutno znovu zdůraznit, že profesní komory zřízené zákonem jsou garanty výkonu povolání, která musí být ze zákona nezávislá, a to zejména na státu, nebo v případě jiném kromě nezávislosti musí být i nestranná, právě proto, aby byl zajištěn výkon přenesených pravomocí. Nově však komory nebudou moci podle návrhu zákona ani bez vědomí FAU odeslat svým členům email (§ 81 odst. 2). Likvidací profesní samosprávy státu vzniknou další náklady a co je hlavní, ohrozí tím Ústavou zaručená práva svých občanů např. na obhajobu. Ostatně je na místě se zeptat na statistiku a tvrdá data – systém se buduje zhruba 20 let, jaká je úspěšnost tohoto systému? Není to tak, že jsou zatěžováni slušní občané a zločinci se prostě vyhnou povinným osobám? V žádné ze zpráv se o efektivitě a případných příčinách neefektivity nedočteme. Tvoříme něco, co nepovede k cíli, ale co je úředník schopen odškrtnout a vykázat jako svoji činnost, jako svůj úspěch.
Proč byl zvolen takto brutální způsob implementace nad rámec požadovaný už tak extrémně tvrdými podmínkami evropských předpisů, které jak bylo uvedeno výše, jsou nastaveny pro robustní finanční sektor, se specializovanými útvary a s obrovským množstvím zaměstnanců? Důvodová zpráva k objasnění mlčí. Odpověď lze nalézt patrně v probíhající kontrole MONEYVALua obavách, že Česká republika v této kontrole neuspěje a přijde o část dotací čerpaných z EU (je na místě připomenout, že si tuto kontrolu vyžádala ČR mimo pořadí, ač věděla, že na ni není připravena). Jsou to však povinné osoby a jejich nedostatečná činnost, že je na ně nutno vyvíjet takto extrémní tlak? Je třeba si uvědomit, že podle národního hodnocení rizik (a zde lze s jeho závěry souhlasit, což neplatí obecně) jsou rizikovým obchodem obchody s nemovitostmi. Kardinální otázkou je, zda takové obchody musí v ČR, na rozdíl od jiných států, probíhat vždy se zapojením povinných osob. Odpověď je jednoduchá – nemusí, stačí vzor smlouvy a ověření podpisu na poště. Řeší tento problém navržená úprava? Samozřejmě že nikoli. Další rizikovou oblastí jsou převody podílů v obchodních korporacích, otázka je stejná – musí tyto rizikové obchody být v ČR realizovány se zapojením povinných osob? A řeší tento problém předložený návrh zákona? Odpověď je opět stejná, v obou případech ne. Příkladů bychom našli víc. Doporučujeme tedy vyčkat aspoň na předběžné závěry hodnocení MONEYVALu, které ukáže, zda je třeba vůči profesním komorám cokoli měnit nebo zda změny mají směřovat na základě konkrétních závěrů do jiných oblastí.
Vyřeší tyto problémy zvýšení postihů povinných osob, které státu umožňuje jejich ekonomickou likvidaci kdykoli se mu zlíbí či spíše znelíbí? Opravdu si předkladatel myslí, že efektem tohoto návrhu zákona nebude vytlačení rizikových obchodů do šedé zóny? Myslí si předkladatel, že likvidační pokuty (a v připomínkách ke konkrétním ustanovením poukážeme na to, že onen protiargument, že budou ukládány tak, aby likvidační nebyly, je nepravdivý – zvyšování pokut navozuje dojem jejich dosavadní nedostatečnosti a psychologicky tak vede k tomu, že je třeba pokuty ukládat vyšší a vyšší – vizte odůvodnění v části přestupků) pro povinné osoby nepovedou k tomu, že se povinné osoby budou snažit rizikovým obchodům vyhnout? Je otázkou, zda profesní komory opravdu mají být pouze prodlouženou rukou FAU a budou slepě plnit jeho příkazy, jak jim předkládaný návrh ukládá? Odpovědi na tyto otázky jsou pro Notářskou komoru ČR klíčové z toho důvodu, aby se mohla kvalifikovaně rozhodnout, zda v procesu AML má zůstat zachována její role, či nikoli. Pokud mluvíme o zachování role NKČR v procesu AML, tak nemluvíme samozřejmě jen o přestupkovém řízení, ale o všech oblastech týkajících se AML – vzděláváním počínaje, přes kontroly až k přestupkovému řízení. Důvodem je to, že nerozumíme, proč k tak brutálnímu zpřísnění má dojít, nikdo nám to nikdy nevysvětlil, nikdo NKČR nikdy nevytknul, že v oblasti AML něco činí špatně. Naopak stát chce, abychom plnili zdarma, pod drakonickými sankcemi, jeho funkci a aby naši členové, namísto odpovědných státních úředníků, kontrolovali i např. státem dosazené manažery nebo pochybovali o výsledcích soudem kontrolovaného procesu – insolvence. Připomínám, že státní úředníci, nejsou povinnými osobami a drakonické tresty jim nehrozí. Abychom své tvrzení doložili na konkrétním případě pak jedním z případů, které měl notář jako povinná osoba odhalit, byl obchod manažera firmy s majoritní účastí státu, státem dosazeného, s akciemi. Tedy nikoli stát, který osobu dosadil, ale notář při jedné úschově, měl přijít na problém, který státem dosazený manažer způsobil. Obdobně měl notář přijít na problém, který vznikl několik let poté, kdy byla společnost po splnění rozvrhového usnesení i vymazána z obchodního rejstříku. Osoba podílející se na dávno skončeném, soudem kontrolovaném insolvenčním řízení měla snad činit nějaké nestandardní obchody se správcem, peníze ležely několik let na jejím účtu v bance, ale byly zablokovány až u notáře v úschově, pochopitelně poté, kdy byly splněny podmínky pro jejich vydání. Předložený návrh zákona spočívá na chybném předpokladu, že stát a jeho zaměstnanci se vždy chovají správně, jejich výklad zákona je jediný správný a povinné osoby jsou ty, které je nutno kontrolovat, pokutovat, zpřísňovat jim povinnosti a aby stát vypadal dobře, tak výkon vůle státu nutí činit profesní komory, které zákonem sešněruje tak, že jakákoli obrana proti svévoli státu bude velmi obtížná a dříve dojde k likvidaci povinného subjektu, než k tomu, že se povinná osoba domůže svých práv.
Materiál vykazuje známky chybné implementace, které jsou zásadní – podle nás nerozlišuje členění čl. 55 tedy jednání, za něž je povinnost uložit sankci a jednání, která mohou být sankcionována. Formálně bylo do návrhu doplněno jedno ustanovení. V návrhu je zcela potlačena materiální stránka přestupku. Ani rozlišení kvalifikovaných skutkových podstat a přísnějších sazeb v případě pokračujících nebo opakovaných přestupků (v materiálu označovaných jako „eurodeliktů“) nepředstavuje rozlišení okruhu přestupků podle toho, zda musejí či mohou být sankcionovány.
Návrh je zpracován tak, že byl vzat text nařízení a všechna ustanovení, kde je stanoven nějaký postup či povinnost povinné osoby jsou zpracovány tak, že pokud povinná osoba cokoli neprovede, nevyhodnotí, nezohlední, zakládá skutkovou podstatu přestupku s trestáním povinných osob. Z jednoho odstavce hmotněprávní úpravy je tak i několik přestupků. Celý materiál je zpracován tak, aby byly trestány pouze povinné osoby prakticky za cokoli. Povinností a tedy skutkových podstat přestupků je obrovské množství, jsou složité, což objektivně dává prostor pro chyby, které nemusí způsobit v konečném důsledku žádný problém. „Implementace“ vede k tomu, že se vytrácí původní důvod, proč byly předpisy přijaty – boj proti terorismu. Místo toho je zvolena cesta možnosti zlikvidovat jakoukoli povinnou osobu pro neplnění bezbřeze stanovených povinností, jejichž plnění však závisí na úvaze povinné osoby v mezích nařízení. Není podstatný samotný skutek praní špinavých peněz nebo financování terorismu, ale jsou stíháni ti, které příslušný správní orgán snadno postihne, tedy povinné osoby.
Lze to přirovnat k rychlostní kameře na dálnici a následně generovaným pokutám za přestupky, přičemž je nastavena nulová tolerance i za bagatelní pochybení.
Skutkové podstaty přestupků jsou vytvořeny odkazem na nařízení, tedy legislativní text, který mnohdy vyžaduje poměrně složitý právní výklad, a správní orgány tedy budou v ČR povinné osoby trestat za výklad práva, nota bene autonomní, který vůbec nemusí být z pohledu evropského správný. Navíc to, co má být skutkovou podstatou přestupku, je mnohdy v textu nařízení obtížně identifikovatelné, natož vyložitelné. Jinými slovy skutkové podstaty přestupků určené shora popsaným způsobem nejsou dostatečně určité, konkrétní ani definovatelné. Není přijatelné, aby se skutková podstata přestupku dovozovala složitým výkladem právní normy. Je třeba jednoznačně stanovit povinnosti, které mají jednotlivé povinné osoby plnit, určit povinnosti má problém i osoba s právnickým vzděláním, natož osoba bez něj. Pokud jsme už v rámci dříve uvedených pracovních skupin vznesli dotazy na to, jaké povinnosti dopadají na jednotlivé povinné osoby – např. vrcholné vedení, či pracovník pro dodržování předpisů podle čl. 11 odst. 2 nařízení 2024/1624, různé odpovědné osoby, pak zástupci Ministerstva financí nikdy vysvětlení neposkytli, přesto vytvořili přestupek, aniž by sami věděli, na které z povinných osob má dopadat.
Úprava musí odstranit nejasnosti o rozsahu povinností povinných osob, které plynou z nařízení. Kromě výše uvedených případů zmíníme další nejasnosti u konkrétních ustanovení. Nelze spoléhat na to, že se nejasnosti vyřeší při aplikaci, je nutno mít na zřeteli, že povinnými osobami jsou fyzické osoby, které budou riskovat své zdraví (přestupkové řízení, následovat bude soudní přezkum, případně řešení předběžných otázek), bude trpět také soukromý život a rodiny povinných osob v důsledku nepřiměřeného tlaku státu, hrozby finanční likvidace.
Návrh nesplňuje základní ústavní princip „nullum crimen, nulla poena sine lege“.
Není zřejmé, do jaké míry budou správní orgány moci zohlednit „míru nebezpečnosti“ pochybení v řízení, obáváme se, že toto bude de facto nemožné (navíc je to umocněno pravomocemi FAU vůči profesním komorám) a tedy se dá předpokládat, že s ohledem na předpokládané výše pokut, budou takřka všechna rozhodnutí napadána povinnými osobami ve správním soudnictví, což opět zatíží nejen finančně, ale i psychicky povinné osoby a v tomto směru může být likvidační.
Závazné vyhodnocení nízké materiální nebezpečnosti asi nebude moci učinit ani kárný žalobce ani kontrolní orgán, všude se bude muset zahájit řízení o přestupku - je absurdní, aby kárný žalobce musel žalovat, i když ví, že s ohledem na charakter provinění (nízká materiální nebezpečnost) není žádná šance uspět. Je zde otázka přiměřenosti – podle návrhu je prioritní nikoli činnost např. směřující k založení společnosti, ale splnění státem stanovených povinností pro AML je delší, než samotný notářský zápis a založení společnosti. Materiál a celá implementace vůbec nezohledňuje odst. 32 recitálu nařízení 2024/1624 – tedy vzít v úvahu charakteristiky a potřeby menších povinných osob a zajistit vhodné zacházení. Absence tohoto zohlednění vede k neúnosnému navýšení administrativní zátěže.
Podle nás je třeba materiál zásadně přepracovat a vyjít z toho, že přestupky je třeba kategorizovat podle čl. 55 směrnice – jasně rozlišit přestupky, které mohou a musí být postihovány. Dále přestupky musí být kategorizovány podle jednotlivých povinných osob nebo musí být u každého přestupku stanoveno, která z povinných osob podle čl. 3 nařízení se jich může dopustit. Přestupky musí být také kategorizovány podle velikosti povinné osoby tak, aby bylo možno zohlednit její specifika. Skutkové podstaty musí být určité, konkrétní, dostatečně definované. 
S ohledem na uvedené pochybnosti o materiální stránce přestupku máme za to, že by bylo vhodné zakotvit výslovně možnost nezahájit řízení o přestupku, přestože určité jednání naplňuje formální i materiální znak, právě z toho důvodu, že skutkové podstaty dopadají na porušení velkého množství právních povinností, vymezených neurčitě a tedy nemůže být účelné projednání přestupku v každém jednotlivém případě.
I když se nejedná o úpravu, která reflektuje implementovanou směrnici a nevychází z nařízení, pak již dnes německá úprava obsahuje povinnosti pro některé povinné osoby (jak je nově zavádí směrnice a nařízení) a mezi povinnými osobami rozlišuje https://www.gesetze-im-internet.de/gwg_2017/index.html#BJNR182210017BJNE000306128
Podle konzultací s německými kolegy mají za to, že tato jejich úprava zásadně nevybočuje z nařízení a ze směrnice.
I přes zásadní nedostatky, které materiál má, jsme se rozhodli několik „přestupků“ dále připomínkovat. Vedle toho podotýkáme, že ačkoliv jsme si vědomi toho, že legislativa může v určitých případech zahrnovat pravidla stanovící žádoucí stav bez bližších požadavků (informací) k jeho provedení (tzv. performativní pravidla), tento návrh dle našeho názoru vede mírou neurčitosti k nepoužitelnosti ve své podstatné části.
Návrh zákona zcela nedostatečně stanoví povinnosti státních orgánů, které mají celou oblast AML koordinovat. Ty se budou zaklínat rizikovým přístupem a národním hodnocením rizik. Náš požadavek však byl, aby když je identifikován problém, aby byl operativně, jasně, stručně a srozumitelně sdělen a vysvětlen povinným osobám. Toto úředníci nikdy nereflektovali. Cílem má být zamezit praní špinavých peněz, nikoli šikanovat povinné osoby. Místo toho se zavádí další a další zprávy a hodnocení, ukládá se povinnost povinným osobám na nich spolupracovat a výsledkem jsou právě materiály plné obecných frází, které povinným osobám nemohou pomoci se v problematice orientovat. Ostatně pokud jsme si objednali od zástupců FAU přednášku k AML a požádali jsme, aby se zaměřili na nefinanční sektor, resp. na právnické profese, tak z výsledku jsme byli rozčarováni a k praktické aplikaci, jak máme postupovat, nám nebylo de facto nic řečeno. Tedy nejasnosti nejsou jen na straně povinných osob, ale představu nemá často ani FAU, nebo nám ji jeho zaměstnanci nebyli schopni zprostředkovat. Rizikový přístup na základě hodnocení rizik (a rizikově orientovaný přístup má mít zpracovaný každá povinná osoba, tedy i právní kancelář s jedním právníkem a jednou asistentkou – pochopitelně pod pokutou několika milionů) fakticky, vzhledem k vágnosti materiálů AML předpisy zatěžujeme kromě povinných osob (které tak konají nucené práce pro stát, a to zadarmo – nemáme jinou volbu, pokud chci být notářem či advokátem, tak se povinnosti nemůžu vyhnout) úplně běžné občany tohoto státu, kde procento lidí, které páchá trestnou činnost spojenou s praním špinavých peněz, je nízké. Opět zvolíme další příklad z praxe – v minulosti řešená problematika obchodů s virtuálním aktivem – NKČR se o problému nedověděla z nějaké metodiky FAU či Ministerstva financí, ale přišel požadavek na provedení kontrol u konkrétních notářů, zda plní AML povinnosti při zakládání společností. Žádná preventivní ani sjednocovací činnost ani upozornění na problém ze strany státu neexistuje, věc se řeší velmi radikálním přístupem – “zkontrolujte, zda něco neporušují, když ani nevíte, že je problém“. Připomínkovat by se dalo každé jednotlivé ustanovení předloženého návrhu, navíc zpracované tak, aby z textu nebylo na první pohled poznat, co je považováno (píšeme schválně považováno) ze strany předkladatele za implementaci, což s ohledem na rozsah materiálu zásadně ztěžuje práci na připomínkách. Předpokládáme, že „komfortnost“ práce se na portálu ESEL je předkladateli známa, stejně jako to, jak dlouho trvá umístění připomínek na tento portál. Fakticky tak dochází ke zkrácení lhůty pro uplatnění připomínek.
Bezbřeze se prolamuje povinnost státem uznané mlčenlivosti, což ohrožuje nejen ústavní právo na obhajobu, ale samotnou existenci demokratického právního státu.
Závěrem upozorňujeme, že na nedostatky upozorňoval v průběhu tvorby i předseda Nejvyššího správního soudu, také podstatnou měrou Ministerstvo spravedlnosti. Návrh tedy požadujeme stáhnout a začít znovu a lépe s racionální verzí implementace, a s odstraněním výkladových problémů.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.2. K návrhu zákona: § 5 písm. e)

Obsah přílohy č. 1 neodpovídá znění AML balíčku a úmyslu zákonodárce. Je nepochybné, že odsouzení v případě úmyslné legalizace výnosů z trestné činnosti představuje překážku výkonu funkce povinné osoby. Pokud však jde o legalizaci výnosů z trestné činnosti spáchanou z nedbalosti, je nutné vzít v potaz AML balíček jako celek.
Výčet „relevantních trestných činů“ je zcela neúměrně široký a řada trestných činů bezprostředně a přímo s legalizací výnosů z trestné činnosti nemá žádnou souvislost. Takovými příklady mohou být zejm. trestné činy Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§ 240 TrZ), Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby (§ 241 TrZ), Nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení (§ 243), Porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží (§ 244), Padělání a pozměnění předmětů k označení zboží pro daňové účely a předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti (§ 245), Padělání a pozměnění známek (§ 246), Ohrožení devizového hospodářství (§ 247) nebo Pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži (§ 257 TrZ).
U jiných trestných činů např. loupeže je odkaz na zvl. skutkovou podstatu – dle § 173 odst. 2 písm. d) - spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činu, trestného činu financování terorismu (§ 312d) nebo vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f). U dříve citovaných trestných činů ovšem nic takového není a spojitost s legalizací výnosů z trestné činnosti tu není.
Dále vizte připomínku k bezúhonnosti v § 14.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.3. K návrhu zákona: § 6 písm. d)

V § 6 písm. d) se slova „oprávněná k výkonu činnosti notáře“ nahrazují slovy „, kterou stát pověřil notářským úřadem“.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	10.4. K návrhu zákona: § 10 odst. 1 písm. d)

V § 10 odst. 1 písm. d) se slovo „dohlíží“ nahrazuje slovem „zpracovává“ a slova „vyhodnocuje plnění opatření stanovená akčním plánem“ se nahrazují slovy „zveřejňuje stručná a srozumitelná shrnutí rizik vyplývajících z národního hodnocení rizik určená povinným osobám a bez zbytečného odkladu po jejich zjištění zveřejňuje upozornění na nově vzniklá nebo významně změněná rizika“.
	Akceptováno částečně

Vyhověno jinak.
Slovo „dohlíží“ bylo nahrazeno slovem „sleduje“.
Navržená úprava nahrazuje stávající ustanovení textem upravujícím odlišnou problematiku. Předmětem § 10 odst. 1 písm. d) je sledování a vyhodnocování plnění opatření obsažených v akčním plánu navazujícím na národní hodnocení rizik. Existence akčního plánu a vyhodnocování jeho plnění představují nezbytnou součást systému řízení a snižování identifikovaných rizik a odpovídají rovněž požadavkům vyplývajícím z mezinárodních hodnoticích mechanismů, včetně doporučení výboru MONEYVAL. Požadavek na zveřejňování stručných a srozumitelných shrnutí rizik pro povinné osoby a upozorňování na nově vzniklá nebo významně změněná rizika upravuje jinou oblast. Informování povinných osob o rizicích je primárně úkolem příslušných orgánů dohledu vykonávaným na základě jejich sektorových hodnocení rizik. Není proto důvod nahrazovat stávající ustanovení navrženým textem a to i s přihlédnutím k tomu, že danou oblast již upravuje § 105 odst. 3 ZEOS..

	
	10.5. K návrhu zákona: § 12 odst. 6

V § 12 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Vykonává-li povinná osoba činnost notáře, považuje se pro účely tohoto zákona za manažera pro dodržování předpisů a pracovníka pro dodržování předpisů notář jako povinná osoba. Povinná osoba není povinna hlásit údaje podle odstavce 1 samostatně, pokud jsou údaje o ní zjistitelné ze seznamu nebo evidence vedené podle jiného právního předpisu.“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.6. K návrhu zákona: § 13 odst. 2

V § 13 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.7. K návrhu zákona: § 14

Obsah přílohy č. 1 dle našeho názoru neodpovídá znění AML balíčku a úmyslu zákonodárce. Je nepochybné, že odsouzení v případě úmyslné legalizace výnosů z trestné činnosti představuje překážku výkonu funkce povinné osoby. Pokud však jde o legalizaci výnosů z trestné činnosti spáchanou z nedbalosti, je nutné vzít v potaz AML balíček jako celek.
​​​​​​Článek 6 odst. 2 směrnice vyžaduje, aby byl výkon funkce povinné osoby znemožněn osobám odsouzeným za praní peněz. Samotná směrnice pojem praní peněz nedefinuje a tento pojem tak žádá interpretaci. Nařízení jej však definuje v ustanovení čl. 2 ods.1 bod 1:
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
​1) „praním peněz“ jednání uvedené v čl. 3 odst. 1 a 5 směrnice (EU) 2018/1673, včetně pomoci a návodu, podněcování a pokusu o spáchání takového jednání, bez ohledu na to, zda činnosti, z nichž tento majetek pro účely praní pochází, byly provedeny na území členského státu nebo na území třetí země. Je-li znakem trestného činu vědomí, úmysl nebo záměr, lze je vyvodit z objektivních skutkových okolností
​Článek 3 odkazované směrnice 2018/1673 pak vyžaduje výlučně kriminalizaci úmyslné legalizace výnosů z trestné činnosti:
Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily trestnost těchto úmyslných jednání:
a) přeměna nebo převod majetku s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti, za účelem zatajení nebo zastření nezákonného původu majetku nebo za účelem pomoci jakékoliv osobě, která se účastní páchání takové činnosti, aby se vyhnula právním následkům svého jednání;
b) zatajení nebo zastření skutečné povahy, zdroje, umístění, nakládání, pohybu, práv k majetku nebo jeho vlastnictví s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti;
c) nabývání, držení nebo užívání majetku s vědomím, v době jeho obdržení, že tento majetek pochází z trestné činnosti.
Protože je tedy unijním právem stanoven pouze požadavek kriminalizace úmyslné legalizace výnosů z trestné činnosti, je zakotvení nedbalostní formy tohoto trestného činu jako překážky výkonu funkce implementací nad rámec evropského předpisu. Z tohoto důvodu žádáme vypuštění položky 2 přílohy, tj. legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti ve smyslu § 217 trestního zákoníku.
Notář je podle not. řádu pověřen úřadem státem, stát mu stanovil rozsah činností, které je nejen oprávněn, ale i povinen vykonávat, nemůže si vybírat, jakou činnost bude či nebude dělat, tady má-li splněny zákonné předpoklady pro výkon činnosti notáře, pak je vykonávat musí a nelze mu část povinností odebrat. Nemůže přestat vykonávat jednu z činností, jejímž výkonem jej stát pověřil. Buď je notářem a vykonává vše, čím jej stát pověřil nebo notářem není.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.8. K návrhu zákona: § 16 odst. 2

V § 16 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Nedoplatkem podle odstavce 1 se pro účely posouzení bezdlužnosti rozumí pouze nedoplatek, který byl pravomocně stanoven rozhodnutím příslušného orgánu, popřípadě který vyplývá z jiného rozhodnutí, proti němuž již nelze podat řádný opravný prostředek.“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.9. K návrhu zákona: § 24

§ 24 zní:
„§ 24
Zvláštní ustanovení o oznamování prostřednictvím příslušné profesní komory
(1) ​Advokát, notář, soudní exekutor, auditor nebo daňový poradce bezodkladně informuje Finanční zpravodajskou jednotku výlučně prostřednictvím příslušné profesní komory, pokud ví, má podezření nebo má přiměřené důvody k podezření, že finanční prostředky jsou výnosem z trestné činnosti nebo finanční prostředky nebo činnost mají souvislost s výnosem z trestné činnosti, financováním terorismu, jinou trestnou činností, nebo financováním šíření zbraní hromadného ničení.
(2) Advokát, notář, soudní exekutor, auditor nebo daňový poradce poskytne Finanční zpravodajské jednotce na její žádost nezbytné informace včetně informací o záznamech transakcí ve stanovené lhůtě prostřednictvím příslušné profesní komory.“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.10. K návrhu zákona: § 50

§ 50 zní:
„§ 50
Orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou
(1) Dozor nad výkonem dozoru prováděným Komorou auditorů České republiky, Komorou daňových poradců České republiky, vykonává orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou, kterým je Úřad.
(2) Dozor nad výkonem dozoru prováděným Notářskou komorou České republiky, Českou advokátní komorou a Exekutorskou komorou České republiky vykonává orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou, kterým je Ministerstvo spravedlnosti.“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.11. K návrhu zákona: § 51

Žádáme o zpřesnění intervalu, v jakém je předvídáno ověřování bezúhonnosti zúčastněných osob. A o stanovení povinnosti soudu nebo Rejstříku trestů informovat o odsouzení v relevantních TČ profesní komory.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.12. K návrhu zákona: § 53 odst. 1 písm. i)

V § 53 se písmeno i) zrušuje.
Dosavadní písmena j) až p) se označují jako písmena i) až o).
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.13. K návrhu zákona: § 53 odst. 2

V § 53 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Jde-li o informace získané Notářskou komorou České republiky při výkonu působnosti orgánu dozoru nad notáři podle tohoto zákona, poskytují se tyto informace jinému orgánu nebo osobě uvedené v odstavci 1 pouze prostřednictvím Finančního analytického úřadu, nestanoví-li tento zákon výslovně jinak. Informace lze poskytnout pouze v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu.“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.14. K návrhu zákona: § 55 odst. 2

V § 55 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Koordinaci výkonu dozoru a vytvoření podmínek účinného dozoru nad notáři, advokáty a exekutory zajišťuje Ministerstvo spravedlnosti.“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.15. K návrhu zákona: § 58

Návrh dle našeho názoru představuje implementaci nad rámec požadavků směrnice, která nepředvídá plošnou povinnost sektorového hodnocení rizik (srov. čl. 8 odst. 1 in fine).
Textace ustanovení je pak velmi široká a zavazuje veškeré orgány dohledu ke zohlednění všech uvedených aspektů, což nemusí být vždy objektivně možné. Souhlasíme, že mohou existovat další informace, relevantní a dostupné v konkrétním sektoru, které je pak žádoucí zohlednit, tato velmi široká textace bez diferenciace sektoru ale podle našeho názoru není možná a nemá ani oporu ve směrnici, jedná se tak o implementaci nad rámec evropského předpisu. Tento přístup může vést k tomu, že výstupem bude velmi objemné hodnocení formálně vytvořené pro účely dohledu, ale nebude mít praktickou relevanci, zejména vezmeme-li v potaz provázanost informační povinností orgánů dohledu dle § 78.
Celé ustanovení pracuje s rizikovým dozorem, předpokládá však rozsáhlé analytické činnosti, které může vykonávat finanční sektor a v plném rozsahu se zde projevuje to, že stejné povinnosti jako má finanční sektor, byly vztaženy na sektor nefinanční. Je třeba lišit, co činí orgány dozoru u finančního a nefinančního sektoru. Analýzy pro nefinanční sektor musí vykonávat někdo, kdo má k tomu kapacity a informace – ty se mohou prolínat mezi oběma sektory a je tedy logické, že zde musí být někdo, kdo má přístup k informacím obou sektorů a umí je vyhodnotit.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.16. K návrhu zákona: § 59

§ 59 zní:
„§ 59
Plán kontrol
(1) Orgán dozoru nejpozději do 31. prosince kalendářního roku zpracuje plán kontrol na následující kalendářní rok.
(2) V případě podezření, že dochází k porušení tohoto zákona, nařízení 2023/1113 nebo nařízení 2024/1624, může orgán dozoru vykonat dozor nad povinnou osobou i mimo plán kontrol.
(3) K povinným osobám, které jsou dozorovány celními úřady, zpracovává plán kontrol Generální ředitelství cel.
(4) Orgán dozoru zašle plán kontrol ministerstvu pro výkon jeho působnosti podle tohoto zákona do 30 dnů ode dne jeho zpracování. Na poskytování informací z plánu kontrol se § 53 použije obdobně.“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.17. K návrhu zákona: § 60 odst. 1

V § 60 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „dozoru“ vkládají slova „s výjimkou příslušné profesní komory“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.18. K návrhu zákona: § 61

Není jasné, v jakém rozsahu dopadají oznámení na profesní komory a její členy. Má se jednat o možný kanál pro oznámení o porušení povinností ze strany jak povinných osob, tak Komory jako dozorového orgánu nebo ustanovení míří pouze na povinné osoby?
Není jasné, co se rozumí v odst. 3 postupem pro přezkoumání důvodnosti. Požadujeme vysvětlení a případné zpřesnění formulace.
Dále v odst. 5 požadujeme vysvětlit, zda se jedná o mlčenlivost v konkrétní věci a zda údaje získané tímto způsobem, lze zobecnit a upozornit případně jiné povinné osoby na nezákonné požadavky FAU nebo jiných státních orgánů nebo na rizika, která jsou obecná.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.19. K návrhu zákona: § 65

Vzhledem k četnosti povinných osob a jejich velikosti považujeme vydávání opatření obecné povahy týkajících se výkaznictví ohledně statistického a jiného výkaznictví za nevhodný instrument, neboť ve svém důsledku zavazuje povinné osoby ke každodenní kontrole úřední desky dozorového orgánu. V případě potřeby předmětných údajů se orgán dozoru obrátí na povinné osoby prostřednictvím pokynu ke sdělení informací.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.20. K návrhu zákona: § 66 odst. 3

V § 66 odst. 3 se za slovo „tohoto“ vkládají slova „nebo jiného“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.21. K návrhu zákona: § 66 odst. 4

V § 66 se odstavec 4 zrušuje.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.22. K návrhu zákona: § 68 odst. 1 písm. c)

V § 68 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f).
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.23. K návrhu zákona: § 68 odst. 1 písm. d)

V § 68 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e).
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.24. K návrhu zákona: § 68 odst. 3

V § 68 odst. 3 se slovo „pravidelně“ nahrazuje slovy „včasně a stručně“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.25. K návrhu zákona: § 69 odst. 1 písm. b)

V § 69 odst. 1 písm. b) se slova „a dokumenty ukončující zjednodušenou kontrolu“ zrušují.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.26. K návrhu zákona: § 69 odst. 2

V § 69 odstavec 2 zní:
„(2) Příslušná profesní komora poskytne orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou výroční zprávu podle § 60.“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.27. K návrhu zákona: § 69 odst. 3 písm. b)

V § 69 odst. 3 písm. b) se slova „nebo zjednodušené kontroly“ zrušují a slova „nebo dokumenty ukončujícího zjednodušenou kontrolu podle odstavce 1 písm. b)“ se zrušují.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.28. K návrhu zákona: § 69 odst. 4

K metodickému materiálu požadujeme vysvětlit, jak bude řešena situace, když Komora setrvá na svém stanovisku a bude mít jiný právní názor. Jaký bude následující postup?
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.29. K návrhu zákona: § 70

Jak již bylo uvedeno výše, domníváme se, že model dozoru Úřadu nad profesní komorou je nevhodný.
Nad to se domníváme, že je to zcela zbytečná zátěž i pro orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.30. K návrhu zákona: § 71 odst. 2

V § 71 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Zjednodušenou kontrolu nelze provést u povinné osoby, nad kterou vykonává působnost orgánu dozoru profesní komora.“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.31. K návrhu zákona: části třetí hlavě I dílu 3

Žádáme o bližší vysvětlení ustanovení včetně praktických příkladů. Pakliže by se mělo jednat o výměnu dokumentů mezi orgány dohledu, považujeme tento koncept za zcela nepřijatelný. Ustanovení čl. 44 směrnice vyžaduje výměnu informací mezi orgány dozoru, nikoliv výměnu dokumentace, která představuje vysoké riziko zneužití ze strany dalších orgánů.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.32. K návrhu zákona: § 78

Je zcela zásadně nepřijatelné, aby NKČR poskytla údaje někomu jinému než FAU nebo Ministerstvu spravedlnosti. Pokud NKČR poskytne údaje FAÚ, nechť se obrací tyto další orgány dozoru na FAU.
Jedná se o porušení povinnosti mlčenlivosti vyvolávající důvodnou obavu ze snahy zneužívat tohoto institutu
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.33. K návrhu zákona: § 78 odst. 2

V § 78 odst. 2 se slova „v získání dokumentu nebo“ nahrazují slovem „ve“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.34. K návrhu zákona: § 78 odst. 4

V § 78 odst. 4 se slova „získaný dokument nebo“ zrušují.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.35. K návrhu zákona: § 79 odst. 1 až 3, § 80 odst. 1, 3 a § 80 odst. 2 písm. c)

V § 79 odst. 1, § 79 odst. 2, § 79 odst. 3, § 80 odst. 1, § 80 odst. 2 písm. c) a § 80 odst. 3 se slova „nebo dokument“ zrušují.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.36. K návrhu zákona: § 79 odst. 1 a 3

V § 79 odst. 1 a § 79 odst. 3 se slova „nebo dokumentu“ zrušují.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.37. K návrhu zákona: § 81 odst. 1

V § 81 odstavec 1 zní:
„(1) Orgán dozoru poskytuje povinné osobě, nad kterou vykonává dozor, informace týkající se sektorového hodnocení rizik podle § 56.“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.38. K návrhu zákona: § 81 odst. 3

V § 81 se odstavec 3 zrušuje.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.39. K návrhu zákona: § 89 odst. 2

V § 89 odst. 2 se slova „nebo dokumenty“ zrušují.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.40. K návrhu zákona: § 89 odst. 2 a 3

V § 89 odst. 2 a § 89 odst. 3 se slova „nebo dokumentů“ zrušují.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.41. K návrhu zákona: § 99

Vzhledem ke způsobu výkonu notářské činnosti máme za to, že se zřizování kolegií na notářskou profesi nevztahuje. Požadujeme doplnit tuto informaci do důvodové zprávy.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.42. K návrhu zákona: § 102 odst. 1 písm. b)

V § 102 odst. 1 písm. b) se na konci textu doplňují slova „; pokud je povinnou osobou notář, advokát nebo soudní exekutor, podílí se na národním hodnocení rizik příslušná komora“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.43. K návrhu zákona: § 103

V § 103 úvodní části ustanovení se za slova „rizik,“ vkládají slova „kterou schvaluje vláda a“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.44. K návrhu zákona: § 105 odst. 1

V § 105 odstavec 1 zní:
„(1) Ministerstvo zašle zprávu o národním hodnocení rizik nebo její aktualizaci schválené podle § 104 
a) komisi,​
b) Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu,
c) Finanční zpravodajské jednotce,
d) orgánu veřejné moci, který ji potřebuje pro výkon své působnosti.“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.45. K návrhu zákona: § 135

V nadpisu § 135 se na konci doplňují slova „nebo příslušnou profesní komorou“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.46. K návrhu zákona: § 135 odst. 2

V § 135 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Je-li povinná osoba vedena v seznamu nebo evidenci vedené podle jiného právního předpisu profesní komorou nebo jiným orgánem, zapíše ji Úřad do centrálního rejstříku povinných osob převzetím údajů z tohoto seznamu nebo evidence.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.47. K návrhu zákona: § 155 odst. 2

Není zřejmé, z jakého důvodu je zákon přísnější než čl. 80 nařízení, které omezení limitem 10.000 EUR pro hotovostní platby nevztahuje na osoby neobchodující se zbožím nebo neposkytující služby
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.48. K návrhu zákona: § 156

Domníváme se, že zvolená implementace, kdy orgán dozoru zjistí (při kontrole povinné osoby - notáře, což je fakticky ze spisu), že klient nebo účastník porušil zákaz hotovostních plateb, aby bezodkladně informoval orgán dozoru,, který následně informuje Finanční zpravodajskou jednotku, jde daleko nad rámec textu směrnice, která hovoří o přijetí vhodných opatření proti osobám, jednajícím v rámci profesní činnosti, které jsou podezřelé z porušení limitu.
Orgán dozoru kontroluje povinné osoby, nikoli jeho klienty či účastníky.
Úprava je tedy nad rámec implementace.
Za důležitější však považujeme, že ustanovení narušuje státem uznanou povinnost mlčenlivosti advokátů a notářů. Je ale i v rozporu s povinností mlčenlivosti orgánů dozoru dle § 52 tohoto zákona.
Navržená úprava bezbřeze prolamuje povinnost mlčenlivosti a nutí využívat chráněné informace zjištěné v rámci kontrolní činnosti orgány dozoru. Tento způsob prolomení mlčenlivosti je zcela nepřijatelný a ohrožuje principy demokratického právního státu. Stačí provést srovnání s trestním zákoníkem, kde je obecná oznamovací povinnost, ale na TĆ, kde je tato povinnost stanovena u nejzávažnějších TČ. Musí být zachován princip přiměřenosti.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.49. K návrhu zákona: § 163 odst. 1 písm. c)

Požadujeme jasně stanovit, na který druh povinných osob se tato povinnost vztahuje. Požadujeme vysvětlit, jak má být tato povinnost řešena v případě kanceláří s jednou či dvěma osobami, přičemž tím rozhodně neříkáme, že má-li kancelář 2 pracovníky, že je to limitem k tomu, že takovou povinnost považujeme za přiměřenou.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.50. K návrhu zákona: § 163 odst. 1 písm. g)

Požadujeme jasně stanovit, na který druh povinných osob se tato povinnost vztahuje. Požadujeme vysvětlit, jak má být tato povinnost řešena v případě kanceláří s jednou či dvěma osobami, přičemž tím rozhodně neříkáme, že má-li kancelář 2 pracovníky, že je to limitem k tomu, že takovou povinnost považujeme za přiměřenou.
Není primárně jasné, kdo je u notářů a advokátů FO osobou ve vrcholném vedení a zda něco takového u FO připadá v úvahu, jinak odkazujeme na naše připomínky k § 12 odst. 6.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.51. K návrhu zákona: § 166

Navržené ustanovení považujeme za nejasné. Ze znění návrhu není zřejmé, jaké konkrétní jednání má být předmětem povinnosti ani jaká povinnost má být případně vynucována. Není zejména jasné, zda ustanovení míří na zjištěné informace o skutečných majitelích klienta, na jejich poskytování určitému orgánu, nebo na oznamování nesrovnalostí v údajích o skutečném majiteli.
Pokud má jít o povinnost poskytovat zjištěné informace o skutečných majitelích klienta, není zřejmé, kde je tato povinnost stanovena. Z čl. 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1624 taková povinnost podle našeho názoru nevyplývá.
Pokud má být naopak cílem postihovat nesplnění povinnosti hlásit nesrovnalost podle čl. 24 nařízení, je třeba tuto skutečnost v textu zákona výslovně a jednoznačně vyjádřit. Současné znění § 166 odst. 1 je v tomto směru neurčité a může vést k aplikačním nejasnostem.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.52. K návrhu zákona: § 167

Navržené zvýšení sankce zdůvodněné kumulovanou inflací považujeme za nepřijatelné.
Už předchozí výše pokuty ve výši 1mil, byla stanovena zcela mimo ekonomickou realitu a možnosti zejména povinných FO. Pro srovnání uvádíme, že notář je např. povinnou osobou při založení společnosti, přes 90% společností je zakládáno jako tzv. jednoduchých, bez soudních poplatků a se sníženou odměnou notáře na 2 tis. CZK. Tato odměna byla stanovena vyhláškou v roce 2016 a dosud zvýšena nebyla. Dále je notář povinnou osobou při úschovách – zde byla odměna notáře stanovena vyhláškou v roce 2001 a dosud zvýšena nebyla.
Povinné osoby jsou zatěžovány dalšími a dalšími povinnostmi, rostou jim náklady – obecně známý je zejména nárůst mezd a energií. Nelze účelově zvyšovat byť maximální výši sankcí, neboť to vytváří jakési očekávání, že i minimální sankce by měly být vyšší.
Notář patří mezi profese s regulovanou cenou - to je jistě předkladateli známo (ostatně pokud něco má platit notáři stát, tak se změnou nesouhlasí, ani když se jedná o zvýšení po více než 20 letech), dále je třeba uvést že nelze klienty, kteří státu posléze platí (stejně jako notáři) daně, neúměrně a bezdůvodně zatěžovat dalšími náklady, které vznikají tím, že povinnosti státu jsou na soukromé subjekty přenášeny bez finanční kompenzace a jedná se tak vlastně o skryté zvýšení daní.
To, co má činit a nečiní stát, za peníze daňových poplatníků, nutní činit soukromé osoby pod likvidačními sankcemi. Není přitom ani schopen jasně stanovit rozsah povinností, které na povinné osoby dopadají.
Tuto připomínku uplatňujeme ve všech případech, kde se bezdůvodně, nad rámec směrnice zvyšuje hranice pokut a je „odůvodněna“ kumulovanou inflací.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.53. K návrhu zákona: § 173 odst. 1 písm. e)

Požadujeme jasně stanovit, na který druh povinných osob se tato povinnost vztahuje. Požadujeme vysvětlit, jak má být tato povinnost řešena v případě kanceláří s jednou či dvěma osobami, přičemž tím rozhodně neříkáme, že má-li kancelář 2 pracovníky, že je to limitem k tomu, že takovou povinnost považujeme za přiměřenou.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.54. K návrhu zákona: § 173 odst. 1 písm. i)

Požadujeme vysvětlit skutkovou podstatu tohoto přestupku – chápeme správně, že pokud udělá povinná osoba chybu ve výběru zaměstnance, pak bude ještě stíhána za přestupek?
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.55. K návrhu zákona: § 174

Navržené ustanovení odkazuje na povinnosti podle čl. 11 odst. 1 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1624. Tyto povinnosti jsou však formulovány velmi obecně a neurčitě. Nařízení pracuje například s požadavkem na zajištění „dostatečných lidských a materiálních zdrojů“ nebo s povinností přijmout „nezbytná opatření k včasné nápravě veškerých zjištěných nedostatků“. Takové formulace mohou být vhodné jako obecný regulatorní standard, avšak bez další konkretizace jsou problematické jako základ skutkové podstaty přestupku.
Není zřejmé, podle jakých kritérií má být posuzováno, zda povinná osoba měla dostatečné lidské a materiální zdroje, jaký rozsah těchto zdrojů je přiměřený u jednotlivých typů povinných osob, ani jak má být tato povinnost aplikována např. na právnické profese. Obdobně není zřejmé, jaká opatření již budou považována za „nezbytná“ a kdy bude jejich přijetí považováno za „včasné“.
Zvlášť problematická je aplikace čl. 11 odst. 6 nařízení v případě, kdy je osobou odpovědnou za řízení povinné osoby sám notář. Pokud je notář současně povinnou osobou i osobou plnící manažerskou roli ve smyslu nařízení, nedává praktický smysl, aby sám sobě zpracovával a předkládal zprávy podle čl. 11 odst. 6. Takový požadavek by byl čistě formální a nevedl by k reálnému posílení kontroly ani řízení rizik.
Tento problém obecně souvisí s postavením notáře jako povinné osoby a s mechanickým přenášením pravidel určených zejména pro složitější organizační struktury na samostatně působící právnické profese. U notáře zpravidla nelze bez dalšího oddělit povinnou osobu, její vrcholné vedení, manažera odpovědného za AML oblast a osobu vykonávající vlastní kontrolní či rozhodovací funkci (jak již bylo uvedeno na několika místech). Návrh zákona tuto skutečnost dostatečně nezohledňuje.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.56. K návrhu zákona: § 174 odst. 2

Požadujeme vysvětlit vztah tohoto ustanovení k odpovědnosti zaměstnance dle pracovněprávních předpisů.
Jaká je výše sance za tento přestupek, pokud není opakovaný nebo soustavný či závažný? Výše pokut podle § 176 odst .2 na tento případ je zcela mimo jak oukoli realitu.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.57. K návrhu zákona: § 177 odst. 2 písm. c)

Požadujeme na konkrétních modelových příkladech uvést, jaká opatření jsou přiměřená.
Opatření hloubkové kontroly klienta se podle čl. 19, bod 1 písm. c) Nařízení uplatní, pokud se podílejí na vzniku právnické osoby, ale případně také na převodu vlastnictví právnické osoby bez ohledu na hodnotu transakce. Tedy notář sepíše zakladatelskou listinu pro zakladatele, fyzickou osobu se základním kapitálem 1,-- Kč. – první případ, druhý případ – notář sepíše smlouvu o převodu podílu ve společnosti, která existuje půl roku, má základní kapitál 1,-- Kč za cenu 1,-- Kč.
Pro zjednodušení uvádíme, že na věci nejsou zúčastněny PEP.
Je nějaký rozdíl pokud se základní kapitál a kupní cena zvedne na 10 000,-- Kč?
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.58. K návrhu zákona: § 177 odst. 2 písm. d) bodu 1

Můžete vysvětlit, jak posuzovat z hlediska skutkové podstaty přestupku „dostatek informací“?
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.59. K návrhu zákona: § 177 odst. 2 písm. f)

Požadujeme z hlediska formulace skutkové podstaty přestupku uvést, jak získat informace podle čl. 22 bod 7, resp. 6 Nařízení, jedná-li se o osobu z USA, kterou zastupuje obecný zmocněnec na základě plné moci s úředně ověřeným podpisem.
Tedy jak má povinná osoba splnit to, co jí ukládá Nařízení?
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.60. K návrhu zákona: § 177 odst. 2 písm. k)

Uveďte na konkrétním příkladu jak má být správně postupováno v případě založení s.r.o. jednou FO, se základním kapitálem 1,-- Kč, jejímž předmětem podnikání bude drobná stavební činnost – nebo snad na tento případ článek 25 nařízení nedopadá, nebo nemusí povinná osoba zjišťovat pouze údaje pod písm. a)?
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.61. K návrhu zákona: § 183 odst. 2

Navržené ustanovení stanoví přestupkovou odpovědnost za porušení řady dokumentačních a evidenčních povinností podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1624. Ve vztahu k notářům však značná část zde uvedených materiálů a záznamů nemá reálný praktický význam a představuje převážně formální administrativní zátěž. Jde typicky o povinnosti, jejichž smyslem má být doložení interního nastavení a rozhodovacích procesů u větších nebo složitěji strukturovaných povinných osob, nikoli u samostatně působícího notáře nebo malé notářské kanceláře.
U notáře je řada těchto požadavků fakticky redukována na vytváření dokumentů pouze proto, aby existoval dokument pro případ kontroly. Takový postup nevede ke zvýšení účinnosti AML opatření, ke snížení rizik praní peněz nebo financování terorismu ani k lepší identifikaci podezřelých obchodů. Naopak vytváří formalizovaný režim, ve kterém se těžiště přesouvá od věcného posouzení konkrétního rizika k následnému dokazování, zda byla vyhotovena příslušná interní písemnost, záznam nebo odůvodnění.
Za problematické považujeme zejména to, že za porušení těchto převážně formálních povinností má být možné ukládat sankce až do výše 2,5 milionu Kč, případně ještě vyšší sankce při opakovaném neplnění. Takto nastavený sankční rámec je ve vztahu k notářům nepřiměřený, zejména pokud není zohledněno, zda absence konkrétního záznamu nebo dokumentu měla vůbec nějaký dopad na řádné provedení kontroly klienta, identifikaci rizika nebo oznámení podezřelé transakce.
Návrh nerozlišuje mezi porušením povinnosti, které může mít reálný dopad na funkčnost AML systému, a čistě formálním pochybením spočívajícím v nedostatečném zachycení interního postupu. U malých povinných osob přitom nelze mechanicky předpokládat stejnou míru formalizace jako u bank, finančních institucí nebo jiných subjektů s rozsáhlou vnitřní organizační strukturou.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.62. K návrhu zákona: § 198

Požadujeme vypustit, nejedná se o implementaci směrnice. Potřebnost těchto sankcí nebyla vysvětlena a není ničí odůvodněna. Jinak platí naše obecné připomínky a připomínky k obdobným ustanovením.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.63. K návrhu zákona: § 200

Požadujeme vypustit, nejedná se o implementaci směrnice.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.64. K návrhu zákona: § 201 odst. 2

Výši pokuty (100 mil CZK pro fyzickou osobu) je zcestná a v rozporu s realitou.
Už samo stanovení pokut z obratu nesmyslné - vypovídá o tom, že předkladatel nerozlišoval finanční a nefinanční sektor a stejné povinnosti upravil oběma. totožné.
Finanční sektor je povinnou osobou v celém rozsahu své činnosti. U FO, např notářů, příjmy z činností, kde jsou povinnými osobami, obvykle ani nedosáhne 50%, nejčastější to bude pod 25% obratu.
Za celou dobu vyjednávání Česká republika necítila jakoukoli potřebu, se na cokoli nefinančního sektoru zeptat. I když se jedná o hodní sankci, tak její výše není odrazující, ale reálně může způsobit zdravotní újmu a zasahuje do práv člověka na osobní život, jelikož u fyzických osob může za nedoložení závěrky přijít jejich naprostá ekonomická likvidace a už jen pokud si přečte výhružku touto pokutou, tak to silně zasáhne do jeho osobní sféry.
Notáři (a jsme přesvědčeni, že ani většina advokátů), tuto částku prostě nejsou schopni zaplatit ani když jim někdo sebere veškerý majetek - je zcela likvidační.
Požadujeme, aby tato částka byla stanovena pro FO v max. výši 1 mil.
Jsme přesvědčeni, že nejen ukládání ale i hrozba likvidačních pokut odporuje nejen zásadám správního trestání, ale také ústavnímu pořádku. Likvidační pokuta představuje nepřípustný zásah do majetkových práv (čl. 11 Listiny základních práv a svobod). Dále srovnejte např. Pl.ÚS 3/02 ze dne 13. 8. 2002
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.65. K návrhu zákona: § 206 a 209

Navržená právní úprava stanoví přestupkovou odpovědnost povinné osoby za nesplnění některých povinností vůči Finančnímu analytickému úřadu, včetně povinností podle § 15 odst. 3 zákona o Finančním analytickém úřadu a povinnosti poskytnout údaje pro statistické účely. Sankční rámec podle § 209 je však ve vztahu k těmto povinnostem nepřiměřeně přísný a neodpovídá povaze ani závažnosti dotčených jednání.
Za problematické považujeme především to, že není zřejmé, co přesně má povinná osoba podle § 15 odst. 3 zákona o Finančním analytickém úřadu sdělovat. Ustanovení pracuje s pojmy, jejichž aplikace může být v praxi nejasná, zejména pokud se jedná o situace typické pro notářskou činnost. Například v případě, kdy notář obdrží zákaz vydat peněžní prostředky z notářské úschovy, není zřejmé, co má být považováno za „provedení pokynu“ a co za „čas jeho přijetí“. Není jasné, zda se má tímto pokynem rozumět pokyn klienta k vydání peněz, pokyn FAÚ, rozhodnutí notáře nevyplatit peníze v návaznosti na zákaz, nebo jiný okamžik v rámci správy úschovy.
Pokud má být za nesplnění takové povinnosti ukládána sankce až do výše 15 milionů Kč, musí být zákonná povinnost formulována jednoznačně, srozumitelně a předvídatelně. Povinná osoba musí být schopna předem rozpoznat, jakou konkrétní informaci, v jakém rozsahu, v jaké formě a v jakém okamžiku má správnímu orgánu poskytnout. V opačném případě je sankcionování takové povinnosti problematické z hlediska principu právní jistoty i zásady nullum crimen, nulla poena sine lege certa.
Zcela nepřiměřené je rovněž to, že obdobně přísný sankční režim má dopadat i na neposkytnutí údajů pro statistické účely podle § 206 odst. 2. Povinnost poskytovat údaje pro statistické účely nemá stejnou povahu ani závažnost jako povinnosti bezprostředně související s odhalováním podezřelých obchodů, zamezením praní peněz nebo financování terorismu. Její nesplnění může být administrativním pochybením, nikoli jednáním, které by samo o sobě odůvodňovalo sankci ve výši až 15 milionů Kč.
Navržená úprava nerozlišuje mezi povinností, jejíž nesplnění může bezprostředně zmařit nebo ohrozit postup FAÚ v konkrétní věci, a povinností poskytovat údaje pro obecné statistické účely. Takové sjednocení sankčního rámce považujeme za nepřiměřené a věcně neodůvodněné.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.66. K návrhu zákona: § 207 písm. b)

Domníváme se, že akcie na majitele v jiné, než imobilizované podobě není možné podle českých právních předpisů vydat. I kdyby někdo akcie na majitele v listinné podobě v rozporu se platnou právní úpravou v ČR vydal, nejspíše by vůbec nešlo o platné akcie.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.67. K návrhu zákona: § 210 odst. 4 VAR I, § 210 odst. 4 VAR II

Takto definovanou soustavnost lze označit, jako odporující dosavadní judikuře soudů, která obvykle počítá s nejméně 3 po sobě jdoucími prohřešky. Opět je vnímáme zřejmý pohled státu na povinné osoby, jako zločince, jinak si nelze tento způsob implementace vysvětlit.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.68. K návrhu zákona: § 212

Požadujeme vysvětlit, jaké pravomoci bude mít orgán obezřetnostního dohledu v případě FO z nefinančního sektoru. Bude moci požadovat např. uložení pokuty v určité výši, která může být vyšší než by navrhoval orgán dozoru?
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.69. K návrhu zákona: § 217 odst. 1 písm. a)

V § 217 odst. 1 písm. a) se slova „pravidelně předkládala“ zrušují a za slovo „dozoru“ se vkládá slovo „předložila“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.70. K návrhu zákona: § 217 odst. 1 písm. c)

V § 217 odst. 1 písm. c) se slovo „změnila“ nahrazuje slovem „posílila“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.71. K návrhu zákona: § 217 odst. 1 písm. e)

V § 217 odst. 1 písm. e) se slova „ve stanoveném rozsahu“ nahrazují slovy „v řídící funkci“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.72. K návrhu zákona: § 218 odst. 1

V § 218 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.73. K návrhu zákona: § 218

V § 218 úvodní části ustanovení se za slovo „1“ vkládají slova „a je-li to přiměřené povaze, závažnosti a trvání porušení povinností podle nařízení 2024/1113, nařízení 2024/1624 nebo tohoto zákona“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.74. K návrhu zákona: § 218 písm. b)

V § 218 písm. b) se slova „v jím určeném hromadném sdělovacím prostředku“ nahrazují slovy „jiným přiměřeným způsobem“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.75. K návrhu zákona: § 222

Při stanovení u fyzické osoby denní sazby donucovací pokuty nejvýše 2 % průměrného denního příjmu povinné osoby v předchozím kalendářním roce se vůbec nezohledňuje, že fyzická osoba má se svým podnikáním spojené nemalé výdaje, nelze tedy jednoduše stanovit výši pokuty toliko z příjmů bez zohlednění všech relevantních výdajů.
Ústavní soud zdůrazňuje princip přiměřenosti a výše této pokuty je nepřiměřená.
Navíc toto ustanovení je diskriminační, neboť jiným způsobem se stanoví základ u právnické osoby (roční úhrn čistého obratu podle odstavce 2) a u fyzické osoby (roční příjem podle odstavce 3). U fyzické osoby by také mělo jít o roční čistý příjem a nikoliv „hrubý“ příjem.
K tomu srovn. obdobné argumenty v připomíníce k § 201 odst. 2.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.76. K návrhu zákona: § 223 odst. 3

Je nepřijatelné, aby orgán dohledu mohl bez jakéhokoliv posuzování konkrétního případu „rozhodovat“ o čemkoliv. Teprve v průběhu řízení lze získat jasný a prokazatelný závěr o tom, zda jsou, anebo nejsou zákonné podmínky pro uložení dodatečného nápravného opatření. V opačném případě půjde o kvazi „stanné“ řízení, ke kterému nejsou žádné podmínky a ani důvody jej zavádět, alespoň v demokratickém, právním státě.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.77. K návrhu zákona: § 224 odst. 1

Především jde o nepřímou novelizaci několika jiných předpisů, a to nevhodnou a nepřípustnou. Provádí-li správní orgán potřebná šetření za účelem prokázání toho, zda byly naplněny zákonem stanovené důvody pro vydání příslušného rozhodnutí (např. o pozastavení výkonu činnosti notáře), nelze ho limitovat jakýmkoliv časovým úsekem, neboť by šlo zase v podstatě o „kvazi stanné řízení“, což je v demokratickém, právním státě zcela nepřijatelné. Správní orgán musí sám postupovat zákonně, provést relevantní důkazy, vyžádat si vyjádření např. notáře, a vydat spravedlivé rozhodnutí, které má oporu v provedených důkazech.
Odepírat možnost podat opravné prostředky proti tak zásadnímu zásahu do činnosti notáře, jako je pozastavení výkonu jeho činnosti, nás dostává spíše do 50. let 20. století, do období totality.
Je také otázkou, co se stane, když správní orgán dodatečné nápravné opatření nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo uloženo, neprovede?
Jde-li o pořádkovou lhůtu, tak je možné ji vypustit, anebo hrozí správnímu orgánu nějaké v zákoně nespecifikované „nápravné“ opatření?
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.78. K návrhu zákona: § 224 odst. 2

Jde o značně problematické ustanovení, které nemá jinak oporu v demokratickém právním řádu. Jde-li o náklady řízení, tak o nich, a o povinnosti je hradit, musí být rozhodnuto v každé konkrétní věci. Koneckonců Ústavní soud ustáleně rozhoduje, že pokud se soud řádným způsobem nevypořádá s náhradou nákladů řízení, jde o porušení práva na soudní ochranu. Nyní se o vyčíslení nákladů řízení nerozhodne a bude na libovůli správního orgánu si je stanovit?! Navíc jde o značně vágní (gumové) ustanovení – jak bude možné zpochybnit, že vzniklé náklady byly nad rámec běžné úřední činnosti? 
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.79. K návrhu zákona: § 225

Požadujeme, aby se to vztahovala jen na TČ, kde je obecná oznamovací povinnost.
Jinak jde o nepřípustný zásah do státem chráněné povinnosti mlčenlivosti.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.80. K návrhu zákona: § 226 odst. 2

V § 226 odstavec 2 zní:
„(2) Proti výzvě podle odstavce 1 se lze odvolat do 15 dnů ode dne jejího doručení. Včas podané odvolání má odkladný účinek s výjimkou výzvy ke zveřejnění výroční zprávy podle § 60 odst. 3.“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.81. K návrhu zákona: § 227

Donucovací pokuty ukládané profesní komoře jsou zcela nad rámec požadavků směrnice 2024/1640 a postrádají věcné opodstatnění. O nevhodnosti implementace evropských předpisů nad rámec jejich požadavků bylo pojednáno v obecné části připomínek.
Předně se tedy navrhuje vypustit celé ustanovení § 227 - VARIANTA A, s provedením navazujících legislativně-technických úprav (technická poznámka: systém ESEL v současné době nedokáže v případě variant fragmentů korektně související legislativně-technické změny zpracovat)
V případě ponechání § 227 je nutné zavedení ochranného mechanismu profesních komor (VARIANTA B), pro které mohou mít donucovací pokuty likvidační účinky, přičemž povaha tvrzeného porušení povinností bude zpravidla otázkou právního výkladu, který bude muset poskytnout soud.Ve variantě B požadujeme doplnění nového odstavce 4, který zní:„(4) Bylo-li rozhodnutí podle odstavce 1 zrušeno soudem, uhradí orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou této komoře vedle částky zaplacených donucovacích pokut paušální náhradu újmy ve výši 1 000 000 Kč do 7 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu podle věty první.“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.82. K návrhu zákona: § 228 odst. 1

Rozhodnutí je nutné doručovat zákonným způsobem, tj. zejm. do datové schránky povinné osoby, příp. dalšími zákonem upravenými způsoby. Odvíjet okamžik doručení od naprosto neurčité situace (že se příslušný pracovník s rozhodnutím prokazatelně seznámil), je naprosto nepřijatelné a po procesní stránce těžce dokazatelné, jak pro správní orgán, tak především pro adresáta, který bude v obtížné důkazní situaci.
Bezpodmínečně trváme na tom, aby se okamžik doručení rozhodnutí odvíjel od okamžiku doručení písemného vyhotovení rozhodnutí povinné osobě
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.83. K návrhu zákona: § 228 odst. 2

Zavádět fikci doručení rozhodnutí dnem jeho vydání nemá v demokratické společnosti a právním státu obdoby. Povinná osoba nemá reálnou možnost se s obsahem rozhodnutí seznámit a přitom ode dne odeslání rozhodnutí již běží odvolací lhůta (extrémně krátká), a pokud by se doručovalo prostřednictvím držitele poštovní licence, tak by tato odvolací lhůta již marně uplynula?! Takový postup je zjevně neústavní.
První větu , resp. celý odstavec je zapotřebí zcela a bez náhrady vypustit.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.84. K návrhu zákona: § 228 odst. 3

Toto ustanovení je zcela nezákonné a neústavní. Jak vyplývá z odst. 2, správní orgán odešle rozhodnutí, o tomto dnu se má zato, že bylo rozhodnutí vydáno, a tímto dnem je rozhodnutí též vykonatelné?! Bez ohledu na to, že se povinná osoba vůbec neměla možnost se s obsahem rozhodnutí seznámit?!
Standardně je rozhodnutí vykonatelné až poté, co je pravomocné (nelze se proti němu odvolat) a uplyne lhůta k plnění. Předběžná vykonatelnost tuto zásadu prolamuje, aby se předešlo škodám z prodlení, jde např. o výživné, kde je to opodstatněno zájmem nezl. dětí.
Podle správního řádu je rozhodnutí předběžně vykonatelné, pokud podané odvolání nemá odkladný účinek. To může stanovit zákon nebo úřad v případech naléhavého veřejného zájmu. V dotčeném ustanovení nejde o žádný veřejný zájem!
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.85. K návrhu zákona: § 229 odst. 4

V § 229 odst. 4 se na konci doplňuje věta „Osobní údaje obsažené v rozhodnutí orgán dozoru anonymizuje po uplynutí 6 měsíců od doby zveřejnění.“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.86. K návrhu zákona: § 230 písm. d)

V § 230 se doplňuje písmeno d), které zní:
„d) nedosahuje-li újma způsobená porušením povinností podle tohoto zákona, nařízení 2023/1113 nebo nařízení 2024/1624 výše 5 000 000 Kč“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.87. K návrhu zákona: § 231 odst. 1

Kdyby v případě notářů bylo vrcholné vedení odlišné od samotné osoby notáře. pak považujeme za zcela nemožné, aby Komora zasahovala do pracovněprávních vztahů, které uzavřel notář. Je to snad zvláštní druh přestupkového řízení? Jak by to hypoteticky mělo být provedeno? Jak lze uzavřít kancelář notáře, který je povinen bez průtahů vyřizovat pozůstalostní řízení, kde vykonává úkony soudu prvního stupně? Je to stejné, jako by někdo zakázal činnost soudu.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.88. K návrhu zákona: označení přílohy č. 1 příloze č. 1

V příloze č. 1 v 3. řádku 2. sloupci tabulky se slova „Legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti“ zrušují.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.89. K návrhu zákona: označení přílohy č. 1 příloze č. 1

V příloze č. 1 v 44. řádku 1. sloupci tabulky se slova „§ 410a“ zrušují.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.90. K návrhu zákona: označení přílohy č. 1 příloze č. 1

V příloze č. 1 v 44. řádku 2. sloupci tabulky se slova „Porušení mezinárodních sankcí z nedbalosti“ zrušují.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	10.91. K návrhu zákona: označení přílohy č. 1 příloze č. 1

V příloze č. 1 v 3. řádku 1. sloupci tabulky se text „§ 217“ zrušuje.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	Sdružení místních samospráv ČR
	11.1. K návrhu zákona obecně

Navrhujeme vypustit z materiálu ustanovení, která bezprecedentně prolamují nezávislost profesních samosprávných komor.
Odůvodnění:
Návrh zcela nepřiměřeným způsobem zasahuje do nezávislosti profesních samosprávných komor (České advokátní komory, Komory daňových poradců ČR aj.). Tento zásah považujeme v demokratickém právním státě za nepřípustný, neboť nepřímo ohrožuje ochranu základních lidských práv a svobod v případě osob a ochranu práva na samosprávu v případě územních samosprávných celků. Problematická ustanovení proto navrhujeme z návrhu vypustit.
	Změněno na doporučující

Připomínce formálně nemůže být vyhověno, protože není jasné, která konkrétní ustanovení by z pohledu připomínkového místa měla být vypuštěna. Předkladatel zároveň podotýká, že návrh navíc ani ustanovení, která by prolamovala nezávislost profesních samospráv neobsahuje. Naopak došlo k posílení postavení samosprávných komor tím, že nově jsou jediným orgánem, který je oprávněn dozorovat a trestat své členy.
Vyjádření SMS: Navržené prolomení nezávislosti profesních komor je zcela zjevné a bezprecedentní. Vzhledem k tomu, že tato tématika nezasahuje přímo do působnosti obcí, však netrváme na rozporu a očekáváme, že bude řešena s příslušnými profesními komorami.
Vyjádření předkladatele: S vyjádřením ohledně prolomení nezávislosti nelze souhlasit, tím spíše, že opět neobsahuje konkrétní argumenty. Zároveň bereme na vědomí, že připomínkové místo s vypořádáním nesouhlasí, ale nejde do rozporu.

	
	11.2. K návrhu zákona: § 88

Požadujeme, aby správcem daně ve smyslu § 88, kterému může orgán dozoru poskytnout informaci podle návrhu zákona o ekonomické ochraně státu, byl též obecní úřad a krajský úřad při výkonu správy místních poplatků.
Odůvodnění:Podle § 15 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, je správcem místních poplatků obecní úřad, který vykonává správu v přenesené působnosti, tj. jako orgán státní správy (však nejde o orgán Finanční správy ČR ani Celní správy ČR). Nadřízeným orgánem obecního úřadu je krajský úřad. Obecní a krajské úřady mají v tomto případě postavení správce daně ve smyslu daňového řádu.V zájmu řádného výběru místních poplatků musí mezi správce daně, jimž může být orgánem dozoru poskytnuta informace získaná podle zákona o ekonomické ochraně státu, být zařazeny též obecní a krajské úřady v postavení správců místních poplatků – ochrana informací je zajištěna povinností mlčenlivosti podle daňového řádu, která na správu místních poplatků zcela shodně jako na správu jiných daní či poplatků podle daňového řádu.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	11.3. K návrhu zákona: § 116

Požadujeme doplnit do § 116 odst. 1 navrženého znění zákona nové písmeno l), které zní: „územní samosprávný celek“ a do § 118 odst. 3 navrženého znění zákona nové písmeno m), které zní: „územní samosprávný celek prostřednictvím vedoucího úřadu.“
Odůvodnění:
Orgány obcí a krajů jsou podle příslušných zákonů příslušné k vedení různých druhů správních řízení včetně výkonů rozhodnutí. Z toho důvodu je účelné, aby tyto orgány mohly v odůvodněných případech žádat o údaje z centrální evidence účtů.
Připomínka nemá formu novelizačního bodu vinou nefunkčnosti systému eLegislativy (nemožnost sloučení připomínek s formou novelizačního bodu).
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	11.4. K návrhu zákona: § 155

Požadujeme vyjmout § 155 odst. 2 z návrhu zákona a podřídit omezení velkých hotovostních plateb pouze obchod se zbožím a poskytování služeb v souladu s příslušnou evropskou směrnicí.
Odůvodnění:
Předkladatel navrženým zněním § 155 odst. 2 v rozporu s ústavním principem aplikační přednosti mezinárodního stanoví výluku z ustanovení přímo použitelného právního předpisu evropského práva, což je v právním státě nepřípustné.
V praxi navíc tato výluka nemístně omezuje hotovostní platby v případech, kdy pro takové omezení není žádný racionální důvod. Proto žádáme předmětné ustanovení ze zákona vyjmout.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
	12.1. K návrhu zákona obecně

Požaduji do návrhu zákona o ekonomické ochraně státu doplnit ustanovení, která umožní Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) pro účely výkonu svých dozorových pravomocí využívat informace a data, které mají mít k dispozici orgány dozoru podle navrhovaného zákona (např. Finanční analytický úřad nebo další orgány veřejné správy vymezené v § 11) nebo Česká národní banka (v souvislosti s vedením centrální evidence účtů dle § 108 a násl.). V souvislosti s tím požaduji upravit zejména § 53 (tj. doplnit Úřad mezi výjimky z mlčenlivosti orgánu dozoru), § 116 odst. 1 ve spojení s § 118 odst. 3 (tj. doplnit Úřad mezi orgány veřejné správy, které jsou oprávněny žádat o údaje z centrální evidence účtů), § 129 odst. 1 (tj. doplnit Úřad mezi orgány veřejné správy, kterým mohou být poskytovány informace o nemovité věci zpřístupněné prostřednictvím jednotného přístupového místa) nebo § 138 odst. 1 (tj. doplnit Úřad mezi orgány veřejné správy, kterým mohou být poskytovány údaje z centrálního rejstříku povinných osob).
Odůvodnění:
Platná právní úprava dosud neumožňuje, aby Úřad pro účely výkonu svých dozorových pravomocí (zakotvených zejména v zákoně č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) využíval informace a data, která mají v držení některé jiné orgány veřejné správy. Těmito orgány jsou mj. Ministerstvo financí, resp. Finanční analytický úřad ve smyslu zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, nebo Česká národní banka ve smyslu zákona č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů, ve znění pozdějších předpisů. V rámci sdílení dat je proto nanejvýš vhodné, aby Úřadu byly pro účely výkonu jím prováděného dozoru poskytnuty veškeré informace, které má stát k dispozici. Efektivní a kvalitní správa dat sehrává důležitou roli ve veřejné správě, kde přispívá nejen k efektivnímu a kvalitnímu poskytování služeb veřejnosti, ale i k účinnému rozhodování státu a zlepšování výkonu dozorových pravomocí jednotlivých orgánů veřejné správy. Požadované úpravy navazují na Strategii řízeného přístupu k datům pro zajištění podmínek pro kvalitní správu datového fondu veřejné správy České republiky, kterou vláda České republiky schválila usnesením č. 287 ze dne 30. dubna 2024. Tato Strategie podrobně identifikuje problematická místa současné správy dat ve veřejné správě a předestírá nezbytné kroky, které je nutné učinit k tomu, aby stát nakládal s daty hospodárně, zbytečně je neduplikoval, a aby jednotlivé orgány veřejné správy dokázaly identifikovat, jaká data obsahují jejich informační systémy a získaly přehled i o datech ostatních státních orgánů.
Tuto připomínku považuji za zásadní.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	Úřad pro ochranu osobních údajů
	13.1. K návrhu zákona obecně

ÚOOÚ konstatuje, že návrh nepředstavuje pouze technickou adaptaci nového evropského AML/CFT rámce.
Návrh vnitrostátně zakládá nebo rozšiřuje více významných způsobů zpracování osobních údajů, zejména prostřednictvím centrální evidence účtů a bezpečnostních schránek, jednotného přístupového místa k informacím o nemovitých věcech, centrálního rejstříku povinných osob, dálkových přístupů oprávněných orgánů, automatizovaných průpisů, pravidelného předávání údajů a mezinárodní výměny informací. Tyto mechanismy se dotýkají ve svém souhrnu nejen identifikačních údajů, ale také údajů finančních, majetkových, vlastnických, profesních, vztahových a údajů umožňujících vytvoření uceleného ekonomického nebo majetkového profilu fyzické osoby. Tento rozsah zásahu je reflektován i v dosavadním návrhu připomínky k legislativní DPIA, podle něhož návrh zakládá nebo rozšiřuje samostatné způsoby zpracování s významným dopadem do soukromí fyzických osob.
Podle čl. 36 odst. 4 GDPR mají členské státy konzultovat s dozorovým úřadem již během přípravy návrhu legislativního opatření, které má přijmout vnitrostátní parlament a které souvisí se zpracováním osobních údajů. Nejde tedy pouze o formální možnost uplatnit připomínky v meziresortním připomínkovém řízení, ale o požadavek včasné odborné konzultace s dozorovým úřadem v době, kdy je ještě možné posoudit a případně upravit základní koncepci navrhovaného zpracování osobních údajů.
Tomu odpovídají i požadavky Legislativních pravidel vlády.
Tento požadavek je v daném případě zvlášť významný, neboť návrh zákona o ekonomické ochraně státu zakládá nebo rozšiřuje více způsobů zpracování osobních údajů s vysokým rizikem pro práva a svobody fyzických osob. Jde zejména o centrální evidenci účtů a bezpečnostních schránek, jednotné přístupové místo k informacím o nemovitých věcech, centrální rejstřík povinných osob, dálkové přístupy oprávněných orgánů, pravidelné předávání údajů, automatizované průpisy, mezinárodní propojení a omezení práv subjektů údajů.
V případě návrhu této povahy nelze předchozí konzultaci s ÚOOÚ nahradit pouze následným uplatněním připomínek v připomínkovém řízení. Připomínkové řízení probíhá až nad předloženým textem návrhu a důvodové zprávy, zatímco čl. 36 odst. 4 GDPR předpokládá konzultaci ve fázi přípravy legislativního opatření. ÚOOÚ proto považuje za procesně problematické, že nebyl k návrhu zapojen včas v rozsahu odpovídajícím povaze a rizikovosti navrhovaných zpracování osobních údajů.
Z uvedených důvodů ÚOOÚ požaduje, aby předkladatel před dalším projednáváním návrhu s ÚOOÚ projednal zejména nejrizikovější části návrhu, tj. centrální evidenci účtů a bezpečnostních schránek, jednotné přístupové místo k informacím o nemovitých věcech, centrální rejstřík povinných osob, dálkové přístupy, mezinárodní propojení, omezení práv subjektů údajů a záruky proti nepřípustnému nebo sekundárnímu využití údajů.
Dále uvedené připomínky, včetně připomínky k důvodové zprávě jsou zásadní avšak mají pouze dílčí charakter. (Systém ESEL neumoňuje připomínku k důvodové zprávě označit jako zásadní).
ÚOOÚ si (s ohledem na výše uvedené) vyhrazuje možnost uplatnit další připomínky, případně využít svá oprávnění podle GDPR k informování Parlamentu České republiky, o rizicích navrhované právní úpravy pro ochranu osobních údajů a soukromí.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	13.2. K návrhu zákona: § 126 odst. 2

V § 126 odst. 2 se doplňuje závěrečná část ustanovení, která zní:
„oprávnení subjektu údajů lze při zpracování údajů v centrální evidenci účtů omezit jen v nezbytném rozsahu a po nezbytnou dobu, mohla-li by tato oprávnění ohrozit účel zpracování nebo zpřístupnění podle tohoto zákona. Správce o omezení vede záznam a po odpadnutí důvodu omezení tato oprávnění umožní, nebrání-li tomu jiný zákonný důvod.“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	13.3. K návrhu zákona: § 129 odst. 2

V § 129 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Orgán podle odstavce 1 smí požadovat pouze informace nezbytné pro plnění konkrétního úkolu stanoveného zákonem. Žádost obsahuje identifikaci orgánu, rozsah požadovaných informací, účel, právní základ a odůvodnění jejich nezbytnosti. O každém přístupu se pořizuje auditní záznam umožňující následný dozor jeho oprávněnosti. Správce jednotného přístupového místa pravidelně dozoruje auditní záznamy a přijímá opatření proti neoprávněnému nebo neúčelnému přístupu.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	Úřad pro zahraniční styky a informace
	14.1. K návrhu zákona obecně

Obecná připomínka
Požadujeme, aby zákon, odrážeje existující praxi, umožňoval Finančnímu analytickému úřadu a případně dalším orgánům zajišťujícím ekonomickou ochranu státu provádět v rámci systému AML opatření k zajištění činnosti zpravodajských služeb České republiky a ochraně jejich důležitých zájmů.
Tato připomínka je zásadní.

· K § 115 písm. m)
Toto ustanovení umožňuje osobám vykonávajícím dozor poskytovat zpravodajským službám informace, které se v souvislosti s výkonem dozoru dozvěděly, a to za podmínky, že tyto informace jsou významné pro plnění úkolů spadajících do působnosti zpravodajské služby podle příslušného zákona.
Prolomení mlčenlivosti orgánů dozoru vůči zpravodajským službám samozřejmě vítáme, nesouhlasíme však s tím, aby poskytnutí informací bylo podmíněno jejich „významností“ z hlediska úkolů zpravodajské služby. Podotýkáme především, že orgány dozoru (mezi něž patří i profesní komory – sic) neznají a ani nemohou (nesmí) znát úkoly zpravodajských služeb, neboť to přísluší jen ústavním orgánům odpovědným za činnost a úkolování zpravodajských služeb. Orgánům dozoru proto nepřísluší posuzovat, jaké úkoly zpravodajské služby plní, natož pak jejich významnost; nehledě na to, že toho ani objektivně nejsou schopny.
Jsme přesvědčeni, že již sama zákonná působnost zpravodajských služeb dostatečně opodstatňuje prolomení povinnosti mlčenlivosti orgánů dozoru.
Podotýkáme rovněž, že u ostatních orgánů uvedených v § 53 není hledisko „významnosti“ uvedeno; i proto nespatřujeme racionální důvody, proč by mělo být posuzováno v případě zpravodajských služeb.
Navrhujeme proto formulovat ustanovení písmene m) například takto:
„m) zpravodajské službě,“.
Tato připomínka je zásadní.

· K § 102 a 107
Ustanovení § 102 stanoví povinnost orgánů veřejné moci poskytnout na žádost Ministerstva financí v jím stanovené lhůtě a rozsahu informace potřebné k národnímu hodnocení rizik.
Ustanovení § 107 stanoví povinnost orgánů veřejné moci poskytnout Ministerstvu financí součinnost potřebnou pro zpracování akčního plánu.
Vzhledem k tomu, že předmětná ustanovení jsou formulována velmi obecně, požadujeme objasnit, zda se uvedené povinnosti mohou týkat i zpravodajských služeb. Pokud by tomu tak bylo, pak požadujeme, aby zákon stanovil (tak, jak je to obvyklé v jiných oblastech a jiných zákonech), že zpravodajská služba je v souladu se zákonem o zpravodajských službách oprávněna informace neposkytnout, pokud by tím byl ohrožen důležitý zájem sledovaný zpravodajskou službou.
(Tato připomínka je o to relevantnější, že neposkytnutí informací podle § 102 je přestupkem podle § 166 odst. 2.)
Tyto připomínky jsou zásadní.

· K § 116
Navrhujeme, aby bylo do § 116 doplněno ustanovení, které by obdobně jako § 6 odst. 2 zákona č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů, ve znění zákona č. 527/2020 Sb., vymezovalo podmínky, za nichž mohou orgány uvedené v § 116 odst. 1 požadovat poskytnutí údajů z centrální evidence účtů.
Zmínku o rozhodnutí soudu, která je uvedena ve druhé větě § 118 odst. 1 a která se navíc týká pouze zpravodajských služeb, považujeme za nedostatečnou.
Tato připomínka je zásadní.

· K § 118 a 119
Požadujeme, aby zákon reflektoval skutečnost, že žádosti o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů mohou v konkrétních případech obsahovat utajované informace a že je proto nelze podávat prostřednictvím datové schránky. Obdobně to platí i pro zasílání údajů žadateli podle § 119 odst. 3.
Tato připomínka je zásadní.

· K § 122
Požadujeme, aby zpravodajské služby byly vyňaty z působnosti kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny podle § 122 odst. 1.
Podle § 122 odst. 2 a dle důvodové zprávy k tomuto ustanovení provádí kontrolní orgán Poslanecké sněmovny příslušný ke kontrole poskytování údajů z centrální evidence účtů podle § 122 odst. 1 také kontrolu příslušných orgánů podle § 116 odst. 1 písm. a) až j), tedy včetně zpravodajských služeb.
Takové řešení považujeme za nesystémové a nežádoucí, neboť zpravodajské služby již podléhají kontrole zvláštních kontrolních orgánů Poslanecké sněmovny. Nadto podléhá činnost zpravodajských služeb na území České republiky i kontrole Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky, a to z hlediska její zákonnosti, včetně dodržování základních práv a svobod.
Zvláštním kontrolním orgánům Poslanecké sněmovny ředitelé zpravodajských služeb předkládají i zprávy týkající se žádostí o poskytnutí zpráv o klientech, které jsou předmětem bankovního tajemství nebo povinnosti zachovávat je v tajnosti podle zákona o spořitelních
a úvěrových družstvech, tedy i žádostí o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů [v případě Úřadu pro zahraniční styky a informace jde o § 12b odst. 3 písm. c) a d) zákona
č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 205/1999 Sb.].
Tato připomínka je zásadní.

· K § 124
Požadujeme, aby informace týkající se zpravodajských služeb nebyly součástí zprávy o provozu a využití centrální evidence účtů, neboť to považujeme za neslučitelné s utajovaným charakterem činnosti zpravodajských služeb.
Tato připomínka je zásadní.

· K jednotnému přístupovému místu k informacím o nemovité věci
Žádáme o vyjasnění, jaký je vztah mezi jednotným přístupovým místem a specifickým způsobem evidence nemovitostí důležitých pro obranu a bezpečnost státu podle § 3 odst. 5 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Zdůrazňujeme, že zřízením jednotného přístupového místa nesmí být zmařen účel zvláštní evidence těchto nemovitostí v katastru nemovitostí.
Tato připomínka je zásadní.

· K § 129, 138 a 153
S ohledem na působnost zpravodajských služeb požadujeme, aby byly zahrnuty mezi orgány, jimž jsou poskytovány informace zpřístupněné prostřednictvím jednotného přístupového místa a údaje z centrálního rejstříku povinných osob, respektive mezi orgány, jimž jsou zasílány informace o převozech peněžní hotovosti zaznamenávané podle § 152.
Tato připomínka je zásadní.

V souladu s usnesením vlády č. 343/D z roku 2015 žádáme o separátní vypořádání připomínek, resp. vypořádání pouze za účasti zástupců zpravodajských služeb, Ministerstva financí
a Finančního analytického úřadu. Současně upozorňujeme, že při vypořádávání našich připomínek (zejména při jejich bližším odůvodňování) mohou být projednávány utajované informace až stupně utajení Důvěrné.
Kontakt na zpracovatele: legislativa@uzsi.cz
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	Česká advokátní komora
	15.2. K návrhu zákona obecně

Česká advokátní komora uplatňuje k návrhu zákona připomínky uvedené v příloze.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	Česká národní banka
	16.1. K návrhu zákona: § 4 písm. a)

Požadujeme přímo v zákoně upřesnit vymezení povinných osob v § 4 písm. a) zákona, který odkazuje na vymezení finančních institucí v AMLR.
Odůvodnění:
Navržené znění § 4 písm. a) odkazuje na pojem povinné osoby podle čl. 3 nařízení AMLR, který zahrnuje mj. finanční instituce definované v čl. 2 odst. 1 bodě 6 AMLR. Tento pojem je velmi široký a bez bližší konkretizace v českém kontextu může vést k výkladovým nejasnostem.
S ohledem na změnu koncepce vymezení povinných osob oproti stávající právní úpravě je nezbytné postavit najisto přímo v textu zákona nebo alternativně alespoň v důvodové zprávě, které konkrétní subjekty českého práva pod unijní vymezení spadají či naopak již nespadají, a to v zájmu právní jistoty dotčených subjektů i orgánů veřejné moci. Přestože důvodová zpráva na stranách 2 až 6 obsahuje tabulku, jejímž smyslem zřejmě bylo překlenout terminologii AMLR a českého práva, nepovažujeme míru detailu v ní obsaženou za dostačující, nemluvě o absenci bližšího odůvodnění.
Výkladové problémy mohou být způsobeny především v sektoru fondového investování, kde AMLR v čl. 2 odst. 1 písm. e) používá jen demonstrativní výčet ("zejména"), a v sektoru holdingových společností, kde není zřejmé, jaké holdingové společnosti by měly být pod finanční instituce zařazeny.
Pokud je dále záměrem zákonodárce, jak uvádí důvodová zpráva, aby penzijní společnosti nově nespadaly mezi povinné osoby podle navrhované právní úpravy, požadujeme, aby se minimálně důvodová zpráva s tímto závěrem výslovně a jednoznačně vypořádala, a to včetně podrobného odůvodnění, proč tyto subjekty nespadají pod vymezení "finanční instituce" dle AMLR. Konkrétně je nezbytné se vypořádat s tím, proč penzijní společnosti nelze podřadit pod čl. 2 odst. 1 bod 6 písm. a) AMLR jako podnik jiný než úvěrová instituce nebo investiční podnik, který vykonává jednu nebo více činností uvedených v příloze I bodech 2 až 12, 14 a 15 směrnice CRD (viz zejména body 7, 11 či 12), a dále na základě jakého důvodu nelze tyto subjekty považovat ani za subjekty kolektivního investování podle čl. 2 odst. 1 bod 6 písm. e) AMLR.
Považujeme za nezbytné z důvodu právní jistoty penzijních společností, ale i dalších relevantních subjektů a státních orgánů, již v průběhu přípravy a předložení legislativního návrhu zákona tuto otázku na národní úrovni jednoznačně vyjasnit, aby v praxi nevznikaly pochybnosti a rozdílný výklad. S ohledem na rozsah povinností, které se pojí s postavením povinné osoby, by mělo být zcela zřejmé, o které osoby v podmínkách právního řádu ČR jde.
	Akceptováno částečně

Ministerstvo financí nemůže vyhovět požadavku na detailní rozepsání okruhu finančních institucí, které jsou zahrnuty pod definici povinné osoby dle AMLR, přímo do normativního textu českého zákona. Nařízení EU je přímo použitelné a jeho text má aplikační přednost před vnitrostátními předpisy. Z legislativně-technického hlediska je nežádoucí a dokonce nepřípustné duplikovat, či dokonce modifikovat výčty definované v přímo použitelnému nařízení v národním zákoně. Výklad definice v čl. 2 odst. 1 bodu 6 AMLR se navíc může v čase vyvíjet na základě metodik a pokynů unijních orgánů (např. AMLA), čemuž by rigidní vnitrostátní úprava bránila. Odkaz na čl. 3 AMLR v § 4 písm. a) zákona je tedy z legislativního hlediska správným a jediným možným řešením. Důvodová zpráva bude doplněna o přesnější vymezení toho, jak Ministerstvo financí nahlíží na zařazení subjektů [POM1] kolektivního investování a určitých typů holdingových společností pod definici finanční instituce v intencích AMLR. Důvodová zpráva bude také obsahovat výkladový rámec k tomu, jak jsou pojmy z AMLR aplikovány na specifika českého finančního trhu.
[POM1]Vyšší upřesnění zde. Kolektivní investování, penzijní společnosti.

	
	16.2. K návrhu zákona: § 4 písm. i) a § 25 odst. 2

Požadujeme upravit ustanovení § 4 písm. i) tak, aby z něj vyplývalo, že ČNB není povinnou osobou při vedení účtů, které ČNB vede povinně podle zákona o rozpočtových pravidlech.
Dále požadujeme přeformulovat ustanovení § 25 odst. 2 tak, aby odpovídalo vymezení ČNB jako povinné osoby podle § 4 písm. i) návrhu a deklarovanému záměru důvodové zprávy, podle něhož má ČNB plnit povinnosti úvěrových institucí pouze tam, kde vyvíjí srovnatelnou činnost.
Odůvodnění:
AMLR centrální banky mezi povinné osoby přímo nezařazuje. Možnost rozšířit působnost AMLR na jiné subjekty je založena na čl. 3 AMLD6 a musí být, jak uvádí důvodová zpráva k návrhu, výslovně a rozsahově vymezena vnitrostátním právem.
Ve vztahu k ČNB návrh zákona v § 4 písm. i) stanoví, že je povinnou osobou pouze při vedení účtů a poskytování bankovních služeb. Tomuto vymezení odpovídá i důvodová zpráva, která u § 25 odst. 2 uvádí, že cílem je zajistit, aby ČNB plnila stejné povinnosti jako standardní úvěrové instituce tam, kde vyvíjí srovnatelnou činnost.
ČNB nicméně nepředstavuje standardní úvěrovou instituci, neboť nevede účty veřejnosti ani právnickým osobám, které nenáleží do okruhu jejích zákonných klientů. ČNB neposkytuje služby ani produkty typické pro komerční banky. ČNB vede účty pouze úzce vymezenému okruhu subjektů, o nichž tak stanoví zákon. Primárně se jedná o zákon o ČNB a zákon o rozpočtových pravidlech. ČNB podle zákona o ČNB a) vede účty podle rozpočtových pravidel (subjekty státní pokladny, jejichž výčet je obsažen v § 3 písm. h) zákona o rozpočtových pravidlech), b) je oprávněna vést účty bank, poboček zahraničních bank, spořitelních a úvěrních družstev a přijímat jejich vklady, c) může vést účty svých zaměstnanců a poskytovat jim další bankovní služby. Vést účty a poskytovat bankovní služby může i právnickým osobám, jejichž seznam zveřejňuje v roční zprávě o výsledku hospodaření.
Převážná většina klientů ČNB jsou subjekty napojené na státní rozpočet (např. ministerstva, ČSSZ, zdravotní pojišťovny apod.), které nakládají s veřejnými prostředky a jejichž transakce podléhají pravidlům rozpočtové kázně a mají jasný účel. U této kategorie klientů ČNB nehrozí riziko využívání anonymních účtů, off-shore, kryptoplatforem a jiných rizikových sektorů či jurisdikcí. Jedná se o klienty s jasnou organizační strukturou, kteří podléhají kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a rovněž s poukazem na to, že tito klienti jsou z velké části ze zákona povinni mít účet u ČNB, a tedy ČNB v daném případě ani nemá žádnou možnost volby (nemůže takového klienta odmítnout, případně mu účet vypovědět z důvodu aplikace AML/CFT opatření), navrhujeme, aby se povinnosti ve smyslu tohoto ustanovení nevztahovaly na ČNB při vedení účtů a poskytování souvisejících základních bankovních služeb (internetové bankovnictví, platební karta) těm klientům státní pokladny, kteří mají zákonnou povinnost mít veden účet u ČNB (typicky ministerstva, státní fondy, Národní fond apod.). Vůči všem ostatním klientům (např. zaměstnanci ČNB, banky, spořitelní a úvěrní družstva, pobočky zahraničních bank, územní samosprávné celky, dopravní podniky, veřejné vysoké školy apod.) by ČNB nadále vystupovala jako povinná osoba, tj. plnila by všechny povinnosti podle AMLR a ZEOS.
Z tohoto důvodu požadujeme znění § 4 písm. i) upravit následovně:
"Českou národní bankou, při vedení účtů, s výjimkou účtů, které ČNB vede povinně podle zákona o rozpočtových pravidlech, a poskytování bankovních služeb,"
Z výše uvedených důvodů rovněž požadujeme přeformulovat znění § 25 odst. 2, podle něhož musí ČNB plnit všechny povinnosti podle AMLR a ZEOS jako úvěrová instituce.
Navrhované znění § 25 odst. 2 nevylučuje extenzivní výklad, podle něhož by se povinnost podrobit monitoringu nebo čekat na vyjasnění "neobvyklosti" transakce vztahovala na každou transakci v rámci měnově politických operací. Takový režim by mohl znemožnit včasný zásah ve prospěch stability koruny.
Na obdobné interpretační riziko by narážely také vztahy ČNB k orgánům veřejné moci, zejména k ministerstvům. Vzhledem k tomu, že vrcholní představitelé státu splňují definici politicky exponovaných osob, by ČNB mohla být povinna uplatňovat zesílenou hloubkovou kontrolu, včetně zkoumání zdrojů majetku, i u transakcí prováděných v rámci výkonu veřejných funkcí státu, což by vyvolávalo významnou právní nejistotu.
V neposlední řadě je třeba zmínit, že extenzivní výklad § 25 odst. 2 by znamenal, že by ČNB musela vybudovat rozsáhlý compliance aparát a pořídit nákladné IT systémy pro transakční monitoring a screening i v oblastech, kde tyto povinnosti nemají zjevný přínos z hlediska účelu AML regulace. To by vedlo k nepřiměřenému navýšení nákladů, aniž by došlo ke zvýšení efektivity boje proti praní peněz.
Z tohoto důvodu požadujeme znění § 25 odst. 2 upravit následovně:
„ČNB musí plnit všechny povinnosti podle nařízení 2024/1624 a tohoto zákona jako úvěrová instituce při vedení účtů a poskytování bankovních služeb . To neplatí při vedení účtů, které ČNB vede povinně podle zákona o rozpočtových pravidlech.“
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	16.3. K návrhu zákona: § 10 odst. 1

Nesouhlasíme s širokým zakotvením vedoucí a koordinační role Ministerstva financí, které není slučitelné s autonomií a nezávislostí ČNB.
Odůvodnění:
S ohledem na autonomii a nezávislost ČNB garantovanou především čl. 98 Ústavy a § 9 ZoČNB nesouhlasíme s takto širokým vymezením vedoucí a koordinační role MF ve vztahu k ČNB (tedy včetně dohlížení a vyhodnocování plnění opatření stanovených akčním plánem). Takové nastavení není v souladu s právním rámcem postavení ČNB a mohlo by vést k nežádoucímu oslabení její institucionální nezávislosti. ČNB přitom své zákonné povinnosti dlouhodobě plní a aktivně spolupracuje s ostatními orgány veřejné správy, aniž by byla dotčena její samostatnost při výkonu působnosti.
ČNB z podstaty svého specifického postavení centrální banky a jí svěřených úkolů nemůže být "vedena" jiným orgánem veřejné moci. Tento princip vyplývá nejen z již zmíněných čl. 98 Ústavy a § 9 ZoČNB, ale také například z § 5 odst. 2 zákona č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu (dále jako "ZOPRK"), a na unijní úrovni z čl. 130 SFEU a čl. 7 Statutu ESCB a ECB.
Nezávislost ČNB musí být i nadále garantována ve vztahu k ČNB jako institucionálnímu celku, a nikoli pouze ve vztahu k některým jí vykonávaným činnostem, neboť to by v konečném důsledku mohlo vést k omezení nezávislosti ČNB ve všech sférách její činnosti. Jakékoli koordinační, dohledové nebo řídicí oprávnění člena vlády vůči ČNB v jakékoli sféře její činnosti je proto systémově nepřijatelné.
Do nezávislosti ČNB je dále zasahováno také prostřednictvím dalších ustanovení návrhu, zejména § 55 (koordinace výkonu dozoru), § 78 (spolupráce orgánů dozoru) a § 102 (poskytování informací ministerstvu v reakci na jeho žádost pro účely národního hodnocení rizik). Tato ustanovení v souhrnu zakládají nepřiměřený prostor pro ingerenci Ministerstva financí do činnosti ČNB a oslabují její nezávislé postavení při výkonu dohledu. Zejména mechanismy koordinace a informačních povinností jsou formulovány příliš široce a bez dostatečných záruk respektujících autonomii ČNB, což není slučitelné s jejím ústavním a zákonným postavením jako nezávislého orgánu.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	16.4. K návrhu zákona: § 45 písm. a) a e)

Požadujeme upravit znění výjimky z dozoru FAÚ podle písm. a) tak, aby směřovala jen na činnosti vykonávané povinnými osobami, a nikoli obecně na určitou kategorii povinných osob. Požadujeme rovněž upravit znění výjimky z dozoru podle písm. e) tak, aby se vyloučení dozoru nad povinnostmi týkajícími se transparentnosti skutečných majitelů vztahovalo nejen na FAÚ, ale i na ČNB (a další orgány dozoru podle § 46).
Odůvodnění:
Dle aktuálního návrhu § 45 odst. 1 písm. a) vykonává správní dozor nad dodržováním ZEOS, TFR, AMLR a technických norem Úřad, s výjimkou správního dozoru nad povinnou osobou vykonávaného orgánem dozoru podle § 46.
Stávající textace umožňuje výklad, že tzv. "speciální orgán dozoru", v případě § 45 odst. 1 písm. a) tedy ČNB, vykonává příslušný správní dozor nad povinnou osobou uvedenou ve výčtu § 46 odst. 1 nehledě na to, jakou činnost tato osoba vykonává. Pokud by tedy například platební instituce provozovala vedle svých obvyklých činností činnost realitního makléře či poskytovala služby hazardních her, byl by možný při stávající textaci výklad, že by ji ČNB měla podle navrženého textu v oblasti AML/CFT dozorovat při výkonu všech těchto činností, tedy i těch, nad jejichž výkonem dozor standardně nevykonává, neboť nespadají do okruhu činností, jejichž výkon by na finančním trhu dohlížela.
Opačnému, a z našeho pohledu správnému, výkladu nasvědčuje text důvodové zprávy k části třetí hlavě I dílu 1 oddílu 1, v němž se uvádí následující: "Oproti dosavadní právní úpravě se systém dozoru nastavuje jako jednokolejný, to znamená, že se opouští takzvaný sdílený dozor. Každá povinná osoba bude tedy z důvodu její činnosti, která z ní dělá povinnou osobu, dohlížena pouze jedním orgánem dozoru. To však neznamená, že jeden subjekt nemůže být z důvodu vykonávání více různých činností dohlížen několika orgány dozoru."
Uvedený rozpor mezi jazykovým zněním a záměrem zákonodárce vyjádřeným v důvodové zprávě může vést k výkladovým nejasnostem, proto považujeme za nezbytné upravit znění navrhovaného ustanovení tak, aby z něj vyplývalo, že ČNB je tzv. "speciálním orgánem dozoru" v oblasti AML/CFT pouze u činností, jejichž výkon ČNB na finančním trhu dohlíží. Ustanovení § 45 písm. a) by tedy mohlo znít například takto:
"Správní dozor nad dodržováním tohoto zákona, nařízení 2023/1113, nařízení 2024/1624 a technických norem vykonává orgán dozoru, kterým je Úřad, s výjimkou správního dozoru nad
a) činností povinné osoby vykonávaného orgánem dozoru podle § 46,“
Viz rovněž i další zásadní připomínku k § 46 odst. 1 ZEOS.
Dále považujeme za nezbytné upravit výjimku dle § 45 odst. 1 písm. e), která vylučuje obecnou působnost Úřadu při dozoru nad dodržováním povinností podle kapitoly IV AMLR (tj. mj. povinností znát a zapisovat své skutečné majitele do evidence skutečných majitelů).
Z předloženého znění § 45 odst. 1 písm. e) i z jeho systematiky vyplývá, že se tato výjimka vztahuje pouze na Úřad. Výkon dozoru nad těmito povinnostmi u dalších orgánů dozoru, zejména u orgánů dle § 46 (tedy včetně ČNB), tedy vyloučen není. Při zachování současného znění daného ustanovení by tak mohlo dojít k situaci, kdy by ČNB byla povinna v rámci správního dozoru kontrolovat i plnění povinností podle kapitoly IV AMLR, tedy např. zda mají "její" povinné osoby řádně zapsané skutečné majitele v evidenci skutečných majitelů.
Takovou situaci považujeme za nesystémovou a současně v rozporu se záměrem vyjádřeným v důvodové zprávě, která stanoví: "Písmeno e) vylučuje obecnou působnost FAÚ při dozoru nad plněním povinností podle zákona o evidenci skutečných majitelů, která vychází z AMLR a bude podléhat dozoru Ministerstva spravedlnosti.".
Navrhujeme proto ustanovení legislativně zpřesnit tak, aby bylo zřejmé, že se tato výjimka vztahuje na výkon dozoru podle tohoto zákona obecně, zejména na orgány dozoru podle § 46, mezi něž patří i ČNB
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	16.5. K návrhu zákona: § 46

Požadujeme zachovat stávající model sdíleného dohledu v oblasti AML/CFT mezi ČNB a FAÚ, který se dlouhodobě osvědčil jako funkční a efektivní. Nesouhlasíme se zavedením tzv. "jednokolejnosti" dohledu.
Odůvodnění:
Návrh zákona přináší zásadní změnu oproti dosavadnímu systému správního dozoru opuštěním modelu tzv. sdíleného správního dozoru FAÚ a ČNB a zavedením tzv. jednokolejnosti v oblasti dozoru.
Stávající systém "sdíleného" dohledu považuje ČNB za funkční a po letech spolupráce s FAÚ za optimalizovaný. Za klíčovou přednost tohoto nastavení považujeme rozdělení přístupů obou dohledových orgánů, které se vzájemně doplňují. ČNB jako orgán dohledu nad celým finančním trhem přistupuje ke kontrolám v oblasti AML/CFT komplexně a systémově, zatímco FAÚ využívá své znalosti z analytické činnosti finanční analytické jednotky a provádí spíše cílený dohled zaměřený na konkrétní případy a kauzy vyplývající z oznámení podezřelých obchodů.
Změnou nastavení dohledu by tak mohlo dojít k situaci, kdy v rámci výlučného dohledu ČNB nad finančním trhem nebude možné zajistit např. stejné počty provedených kontrol (případně jejich kvalitu), což by mělo za následek snížení kvality dohledové činnosti a návazně i případné budoucí negativní hodnocení od mezinárodních institucí a orgánů dohledu (EBA, AMLA, MONEYVAL). Dodáváme, že v roce 2024 při peer review EBA byl stávající sdílený systém dohledu shledán jako funkční.
Nesouhlasíme s tvrzením uvedeným v důvodové zprávě: "Tento model, ač původně zamýšlen jako flexibilní, se v praxi ukázal jako problematický, neboť vedl k nejasnostem v kompetencích, nekoordinovanému postupu, v některých případech i k tzv. dozorovému alibismu (rozdrobování odpovědnosti orgánů dozoru)…" Přestože lze souhlasit, že některé koordinační postupy by mohly fungovat lépe, nedomníváme se, že toto vedlo ke snaze kteréhokoli z dozorových orgánů vyhnout se odpovědnosti při provádění dozoru.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	16.6. K návrhu zákona: § 46

Nesouhlasíme s rozšířením dozorové působnosti ČNB o povinnost kontrolovat dodržování povinností stanovených pro omezení velkých hotovostních plateb.
Odůvodnění:
Oproti stávající úpravě v § 6a odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, který kontrolu dodržování povinností stanovených pro omezení velkých hotovostních plateb podle čl. 80 AMLR svěřuje finančním a celním úřadům, mají dle předloženého návrhu § 46 nově kontrolu provádět také orgány dozoru, a to v rámci správního dozoru.
Se zavedením povinnosti kontrolovat soulad s čl. 80 AMLR u osob podléhajících dozoru ze strany ČNB zásadně nesouhlasíme. Nevidíme žádný oprávněný důvod k rozšíření stávajících dozorových kompetencí v této velmi specifické oblasti na úřady jiné než finanční a celní (popřípadě na FAÚ jako obecný orgán dozoru). Naopak se domníváme, že takový krok je velmi nehospodárný a neefektivní. Kromě výše uvedeného je třeba zdůraznit, že ani ze znění čl. 2 odst. 1 bod 45 či jiného ustanovení AMLR nelze dovozovat, že každý orgán dozoru musí nutně dohlížet na soulad jednání povinných osob se všemi povinnostmi dle AMLR.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	16.7. K návrhu zákona: § 46

Požadujeme doplnit ustanovení umožňující orgánům dozoru použít sektorové předpisy a pravomoci v nich ukotvené.
Odůvodnění:
Oproti stávající úpravě v § 35 odst. 6 AML zákona ZEOS neobsahuje možnost orgánů dozoru, aby při výkonu správního dozoru uplatnily svá dozorová oprávnění podle právních předpisů upravujících jejich působnost. Takové ustanovení považuje za nezbytné za účelem zajištění dostatečných nástrojů pro výkon dohledu.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	16.8. K návrhu zákona: § 46 odst. 1

Požadujeme upravit předmětné ustanovení tak, aby z něj vyplývalo, že ČNB vykonává dozor u povinné osoby pouze v rámci činnosti vymezené v písm. a) až d).
Odůvodnění:
S ohledem na důvody uvedené v odůvodnění připomínky k § 45 odst. 1 písm. a) požadujeme vyjasnit, že ČNB vykonává dohled nad konkrétním okruhem činností (konkrétních finančních institucí), a nikoli všeobecně nad určitým okruhem povinných osob. Povinné osoby mohou vykonávat i jiné činnosti (některé finanční instituce např. mohou vykonávat jinou než finanční činnost), nad jejichž výkonem by měl vykonávat dozor jiný orgán dozoru, což vyplývá mimo jiné i z textu důvodové zprávy k části třetí hlavě I dílu 1 oddílu 1, v němž se uvádí následující: "Oproti dosavadní právní úpravě se systém dozoru nastavuje jako jednokolejný, to znamená, že se opouští takzvaný sdílený dozor. Každá povinná osoba bude tedy z důvodu její činnosti, která z ní dělá povinnou osobu, dohlížena pouze jedním orgánem dozoru. To však neznamená, že jeden subjekt nemůže být z důvodu vykonávání více různých činností dohlížen několika orgány dozoru."
Z navrhované textace ustanovení toto nevyplývá, proto jej navrhujeme upravit například takto:
„(1) Správní dozor nad dodržováním tohoto zákona, nařízení 2023/1113, nařízení 2024/1624 a technických norem povinnou osobou vykonává orgán dozoru, kterým je Česká národní banka, u povinné osoby v rámci její činnosti
a) úvěrové instituce,
b) finanční instituce,
c) poskytovatele služeb skupinového financování a zprostředkovatele skupinového financování,
d) zprostředkovatele hypotečního úvěru neuvedeného v písmenech a) nebo b), s výjimkou zprostředkovatele úvěru provádějícího činnosti, za které je odpovědný jeden nebo více věřitelů nebo zprostředkovatelů úvěru."
Touto připomínkou není dotčena připomínka týkající se rozsahu dohledu ČNB vůči všem "finančním institucím".
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	16.9. K návrhu zákona: § 46 odst. 1 písm. b)

Nesouhlasíme s vymezením dohledu ČNB paušálně vůči všem "finančním institucím" ve smyslu AMLR a navrhujeme upravit vymezení osob pod dohledem ČNB tak, aby se vztahoval výlučně na subjekty, které vykonávají činnost na základě licence, povolení nebo registrace ČNB. Současný návrh je koncepčně i prakticky nevhodný a rozšiřuje AML dohled ČNB na subjekty, které ČNB nelicencuje ani nedohlíží, a tudíž o nich nemá žádné informace.
Odůvodnění:
S navrhovaným způsobem stanovení osob pod dohledem ČNB v § 46 odst. 1 písm. b) ZEOS zásadně nesouhlasíme, neboť přináší riziko neúplnosti, neaktuálnosti a výkladových nejasností při změnách právní úpravy nebo při vstupu nových subjektů na trh. Požadujeme proto odstranit z § 46 generalizovaný odkaz na "finanční instituce" bez dalšího upřesnění. ČNB nedohlíží nad všemi finančními institucemi ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 6 AMLR, v něm obsažená definice je širší než okruh osob pod dohledem ČNB podle § 44 zákona o ČNB.
ČNB například nedohlíží nad poskytovateli nespotřebitelských úvěrů ani nad různými holdingovými osobami. Tyto subjekty ČNB nelicencuje, nemá o nich informace ani vůči nim nedisponuje sankčními pravomocemi, a nemůže proto plnohodnotně plnit roli AML dohledového orgánu. Z tohoto důvodu ČNB navrhuje, aby byl dohled ČNB v oblasti AML omezen pouze na subjekty, které ČNB dohlíží a licencuje podle sektorových předpisů na finančním trhu (např. banky, pojišťovny, obchodníci s cennými papíry).
Důvodová zpráva k § 46 rovněž nesprávně uvádí, že "Orgánem dozoru nad celým finančním sektorem bude jako doposud ČNB", neboť, jak je uvedeno výše, ČNB dosud dohlíží pouze nad finančními institucemi uvedenými v zákoně o ČNB.
Za vhodnější model považuje ČNB model obdobný § 23b odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, který spojuje dohled ČNB s tím, že osobu dohlíží ČNB podle jiného sektorového předpisu a zároveň i na skutečnost, že jde o výkon činnosti na základě licence, povolení nebo registrace ČNB. Takové vymezení považujeme za systematičtější, flexibilnější a přehlednější. Věcně jde pak o osoby, o nichž má ČNB s ohledem na výše uvedené činnosti informace, a může tak dohled řádné provádět.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	16.10. K návrhu zákona: § 52 odst. 2

Požadujeme upravit mechanismus zproštění mlčenlivosti zaměstnanců ČNB vykonávajících dozor dle ZEOS tak, aby bylo svěřeno ČNB, nikoli členům vlády.
Odůvodnění:
S ohledem na princip nezávislosti ČNB garantovaný především čl. 98 Ústavy, § 9 ZoČNB, čl. 130 SFEU či čl. 7 Statutu ESCB a ECB (detailněji viz odůvodnění připomínky k § 10 odst. 1 ZEOS) nelze akceptovat navrhovanou ingerenci předsedy vlády nebo jím pověřeného ministra do vnitřních poměrů ČNB. Zproštění mlčenlivosti zaměstnanců ČNB obecně upravuje § 50 odst. 2 ZoČNB, který však aktuální návrh § 52 odst. 2 nijak nereflektuje. Navrhujeme tedy předmětný návrh upravit obdobně § 50 odst. 2 ZoČNB a zproštění mlčenlivosti zaměstnanců ČNB vykonávajících dozor dle ZEOS svěřit ČNB. Alternativně navrhujeme, aby se na zbavení povinnosti mlčenlivosti zaměstnanců ČNB vykonávajících dozor dle ZEOS aplikovala úprava § 50 odst. 2 ZoČNB, stejně jako tomu je například v případě § 244 ZOPRK.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	16.11. K návrhu zákona: § 59 odst. 3 a 6

V § 59, který upravuje obsah plánu kontrol, požadujeme vypustit odst. 3, neboť jde významně nad rámec transpozice AMLD6, která nestanoví takto detailní požadavky na obsah plánu kontrol. Dále požadujeme vypustit odst. 6 obsahující požadavek na zasílání plánu kontrol Ministerstvu financí, které by jej navíc dle důvodové zprávy mělo podrobovat přezkumu.
Odůvodnění:
AMLD6 za účelem výkonu dohledu založeného na posouzení rizik požaduje vypracování ročního programu dohledu ze strany orgánů dozoru (tzn. v terminologii ZEOS plánu kontrol). Směrnice stanoví, že tyto roční programy orgány dozoru vypracují pro účely odvození četnosti a intenzity dohledu na místě, dálkového dohledu a tematického dohledu. Odvozovat se přitom mají od rizikového profilu povinných osob a od rizik praní peněz a financování terorismu vyskytujících se v tomto členském státě (viz čl. 40 odst. 1 písm. c) AMLD6). Návrh zákona však nad rámec AMLD6 stanoví požadavky na obsah plánu kontrol spočívající v informaci o příslušných rizikových faktorech, druhu a typu povinné osoby, na kterou bude dozor zaměřen, včetně její rizikové činnosti, a počtu plánovaných kontrol.
V rámci dlouhodobého přístupu ČNB akcentujícího minimalizaci regulatorní zátěže účastníků finančního trhu a současně nároků na dohledové kapacity ČNB požadavky stanovené v § 59 odst. 3 ZEOS na obsah plánu kontrol považujeme za nepřiměřené a požadujeme jejich vypuštění.
Požadavek na zasílání plánu kontrol ministerstvu dle odst. 6, které by jej navíc dle důvodové zprávy mělo podrobovat přezkumu, požadujeme vypustit s ohledem na princip nezávislosti ČNB garantovaný především čl. 98 Ústavy. Dále uvádíme, že ministerstvo nemá v oblasti AML/CFT kompetence dozorového orgánu, a nepovažujeme proto za nutné, aby bylo do tvorby plánu kontrol zapojeno.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	16.12. K návrhu zákona: § 64

Požadujeme pouze obecnou úpravu možnosti orgánů dozoru sbírat data od povinných osob prostřednictvím výkazů, přičemž stanovení obsahu, formátu, struktury a způsobu předkládání výkazů požadujeme upravit prostřednictvím vyhlášky a nikoli prostřednictvím opatření obecné povahy.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava ustanovení § 64 ZEOS neodpovídá potřebám a praxi orgánů dozoru, ani povinnostem v navrhovaných ITS podle čl. 15 odst. 3 AMLAR, což do systému reportingu vnáší nejistotu a dvojkolejnost. Nesouhlasíme ani s návrhem, aby orgán dozoru stanovil rozsah sběru dat prostřednictvím opatření obecné povahy, neboť to neodpovídá ustálené praxi sběru dat u finančních institucí, která je stanovena prostřednictvím vyhlášky. Navrhovaná úprava je tak nesystémová. Navrhovaný postup vydávání opatření obecné povahy s časovým předstihem podle odstavců 2 a 3 by navíc v praxi znamenal dvouletý výpadek ve sběru dat nepostradatelných pro výkon dohledu.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	16.13. K návrhu zákona: § 71

Požadujeme doplnit možnost ve výjimečných případech prodloužit zjednodušenou kontrolu o 30 dnů.
Odůvodnění:
S ohledem na možné obtíže při získávání informací a předkládání dokumentů ze strany povinné osoby požadujeme doplnění možnosti prodloužit zjednodušenou kontrolu ve výjimečných případech po schválení nadřízeného pracovníka kontrolující osoby o dalších 30 dnů ve zvlášť složitých případech po vzoru § 14 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolního řádu).
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	16.14. K návrhu zákona: § 108

Navrhované rozšíření okruhu údajů evidovaných v databázi CEÚ, jakož i rozšíření okruhu povinných osob a oprávněných žadatelů, si vyžádá zásadní technické a procesní úpravy stávající databáze CEÚ. V zájmu zajištění řádné a včasné přípravy nové podoby CEÚ proto požadujeme odložení účinnosti dotčených ustanovení části páté ZEOS alespoň o 16 měsíců. Do dne nabytí účinnosti nové právní úpravy musí být plně zajištěn nejen samotný sběr dat, ale rovněž procesy související s vyřizováním žádostí o poskytnutí údajů.
Odůvodnění:
V části páté ZEOS je v § 108 až 126 nově upravena CEÚ. Zásadním způsobem se rozšiřuje objem evidovaných údajů o účty cenných papírů a účty kryptoaktiv a dále dochází k rozšíření okruhu povinných osob.
Zde je třeba zvážit dopady na ČNB z hlediska vazby na stanovenou účinnost, zda do té doby bude zvládnuta a zajištěna úprava, resp. rozšíření systému CEÚ o nový sběr dat a nový okruh povinných osob. Jinak by se musela účinnost předmětných ustanovení odložit. Z předchozí praxe implementace systémových změn, resp. rozšíření CEÚ je známo, že tato implementace na straně CEÚ i na straně povinných osob není otázkou několika týdnů, ale spíše měsíců, dle náročnosti i déle.
S ohledem na výše zmíněné zásadní změny ve vykazování do CEÚ co do obsahu i rozsahu jak povinně vykazovaných údajů, tak i zainteresovaných povinných osob požadujeme zakotvit do ZEOS dostatečně dlouhé přechodné období a odloženou účinnost dotčených ustanovení pro přípravu a implementaci změn v CEÚ dle ZEOS, a to jak z pohledu technického (úpravy, resp. doplnění systému na straně CEÚ, resp. ČNB, ale také na straně povinných osob), tak i věcného (definice nově povinných dat a údajů pro povinné osoby, zprocesování komunikace a spolupráce s novými povinnými osobami).
S tím souvisí rovněž příprava a legislativní proces nové prováděcí vyhlášky. Novou právní úpravou, kterou ZEOS představuje, se má zrušit zákon č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů, a to s účinností 10. července 2027. Stávající vyhláška č. 30/2017 Sb., k provedení zákona o CEÚ, ve znění vyhlášky č. 163/2021 Sb., se sice explicitně neruší, ale ode dne účinnosti nové právní úpravy se stává neúčinnou a nelze ji nadále nijak novelizovat, neboť zde chybí právní rámec zákonné úpravy, na jehož základě byla vydána. Bude tedy nezbytné připravit a vydat novou vyhlášku k provedení nové právní úpravy na základě ZEOS. Novou vyhlášku lze však koncipovat až ve chvíli, kdy bude známa finální podoba ZEOS, a tedy i reálné technické a věcné atributy.
Důležité je také vyřešení prvotního naplnění nově požadovanými údaji, protože se očekává obrovské množství záznamů. Je otázkou, zda to zvládne SDAT nebo zda se bude muset toto naplnění realizovat jiným způsobem mimo něj. S tím pak souvisejí další kroky.
V souvislosti s prvotním naplněním CEÚ by mělo být rovněž vyřešeno, zda se do databáze mají nahlásit i účty podle § 108 odst. 1 písm. b) a c), existující ke dni účinnosti zákona, ale založené před jeho účinností. Tento retroaktivní záběr zákona není ke škodě dotčených subjektů, tudíž je zřejmě přípustný, měl by však být jasně ošetřen (pokud by se naopak retroaktivní záběr zákona uplatnit neměl, mělo být v příslušném přechodném ustanovení stanoveno, že u účtů podle § 108 odst. 1 písm. b) a c), existujících ke dni účinnosti zákona, se datum jejich založení neuvádí).
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	16.15. K návrhu zákona: § 108

Požadujeme přesné vymezení pojmu finanční instituce v ZEOS nebo v důvodové zprávě k ZEOS, aby bylo naprosto jasné a nezpochybnitelné, které finanční instituce mimo úvěrových institucí budou mít povinnost vykazovat do databáze CEÚ.
Odůvodnění:
Nově do zákonné úpravy CEÚ v rámci návrhu ZEOS vstupuje pojem "finanční instituce".
Podle čl. 2 odst. 6 AMLR patří mezi finanční instituce např. obchodníci s cennými papíry, pojišťovny a poskytovatelé platebních služeb, což je velmi obecný a široký záběr, a to co do počtu subjektů i objemu dat.
Považujeme proto za naprosto klíčové přesně vymezit tento pojem v důvodové zprávě k ZEOS, nejlépe však taxativním vyjmenováním povinných subjektů, spadajících do tohoto bodu návrhu ZEOS, přímo v ZEOS, aby bylo naprosto jasné a nezpochybnitelné, které další finanční instituce vedle úvěrových institucí budou mít povinnost vykazovat údaje do databáze CEÚ.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	16.16. K návrhu zákona: § 110 písm. d) a § 111 písm. d)

Nesouhlasíme se zavedením povinnosti evidence data, kdy se fyzická osoba stala skutečným majitelem klienta, a data, kdy fyzická osoba přestala být skutečným majitelem klienta. Obojí je obsahem evidence skutečných majitelů, a tak by vznikla duplicitní evidence.
Odůvodnění:
Datum, kdy se fyzická osoba stala skutečným majitelem klienta, resp. datum, kdy fyzická osoba přestala být skutečným majitelem klienta, má být, resp. je obsahem jiného registru, např. evidence skutečných majitelů, dle příslušného zákona.
Požadováním těchto údajů do výkazu CEÚ:
1. vznikne nadbytečná zátěž pro vykazování povinných osob,
2. dojde s ohledem na objem dat k nadměrnému naplnění a zatížení databáze CEÚ, což povede ke zpomalení zpracování jak výkazů od institucí, tak odpovědí na žádosti oprávněných žadatelů,
3. dojde ke zdvojení informací, neboť ke sběru dat tohoto typu existuje jiný k tomu účelu zřízený registr.
Zároveň je potřeba zohlednit skutečnost, že CEÚ je evidencí platebních účtů a bezpečnostních schránek a vztahů osob k těmto účtům a bezpečnostním schránkám, nikoliv evidencí struktury a majitelů daných osob/klientů, proto považujeme tento bod vzhledem k CEÚ za nerelevantní a navrhujeme jej z návrhu ZEOS vyjmout.
Podle současného stavu se eviduje datum, kdy vznikl a zanikl vztah skutečného majitele k předmětnému účtu. Máme za to, že tak je to správné a dostačující.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	16.17. K návrhu zákona: § 113 písm. b) bodu 7

Požadujeme odstranění požadavku na vedení identifikačních údajů osob, které drží podíly nebo zastávají pozici člena řídicího orgánu jakožto pověřenci, včetně odkazu na skutečnost, že jsou v pozici pověřených společníků nebo pověřených členů řídicího orgánu.
Odůvodnění:
Návrh ZEOS požaduje v CEÚ evidovat "jména osob, které drží podíly nebo zastávají pozici člena řídicího orgánu jakožto pověřenci, včetně odkazu na skutečnost, že jsou v pozici pověřených společníků nebo pověřených členů řídicího orgánu." Požadavek vychází z čl. 22 odst. 1 AMLR, na který odkazuje čl. 16 odst. 3 písm. a) AMLD6 jakožto na článek definující identifikační údaje FO a PO.
Tyto údaje jsou však již v současnosti evidovány ve veřejných rejstřících, zejména v obchodním rejstříku a živnostenském rejstříku. Zapisování těchto údajů do CEÚ by vedlo k nežádoucí duplicitní evidenci, což by zbytečně zvýšilo administrativní zátěž povinných osob. Dále by došlo k nadměrnému rozšíření objemu dat vedených v CEÚ bez odpovídající přidané hodnoty, které by mohlo vést ke zpomalení zpracování výkazů od institucí a odpovědí na žádosti.
Zároveň je potřeba zohlednit skutečnost, že CEÚ je evidencí účtů a bezpečnostních schránek a vztahů osob k těmto účtům a bezpečnostním schránkám, nikoliv evidencí struktury a majitelů daných osob/klientů, proto považujeme tento bod vzhledem ke smyslu a účelu CEÚ za nerelevantní a požadujeme jej ze ZEOS vyjmout.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	16.18. K návrhu zákona: § 116 odst. 1

Požadujeme výslovné uvedení, že CEÚ není součástí informačního systému veřejné správy.
Odůvodnění:
Vzhledem k tomu, že jsou v návrhu ZEOS taxativně vyjmenováni oprávnění žadatelé, kteří mohou žádat o údaje z CEÚ, tj. údaje z CEÚ neslouží ani široké veřejnosti ani podnikatelské sféře, máme za to, že CEÚ by i nadále jako dosud měla být postavena mimo informační systém veřejné správy (tj. mimo systém veřejných registrů státu) a takto by to bylo vhodné doplnit do návrhu ZEOS. Z předloženého návrhu ZEOS to není dostatečně zřejmé.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	16.19. K návrhu zákona: § 116 odst. 1 písm. e)

Požadujeme doplnit do tohoto ustanovení, že ČNB může žádat o poskytnutí údajů z CEÚ i pro účely výkonu dohledu nad osobami, u kterých je důvodné podezření, že bez příslušného povolení ČNB provádějí činnost, ke které je takové povolení třeba.
Odůvodnění:
Podstatnou součástí mandátu ČNB není pouze výkon dohledu nad regulovanými subjekty finančního trhu, ale rovněž aktivní dohled nad tzv. neoprávněným trhem, tedy nad osobami, které vykonávají regulovanou činnost bez příslušného oprávnění či licence. Tento aspekt dohledu má zásadní význam zejména z hlediska ochrany klientů, integrity finančního trhu a prevence systémových i reputačních rizik.
V poslední době nabývá na významu problematika neoprávněného získávání peněžních prostředků od veřejnosti. Typicky se jedná o dvě základní oblasti:
1) neoprávněné přijímání vkladů ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o bankách (tzv. "černé bankovnictví"),
2) neoprávněné shromažďování prostředků za účelem jejich společného investování bez příslušného povolení podle § 98 zákona o investičních společnostech a investičních fondech (tzv. "pokoutné fondy").
Tyto činnosti jsou přitom v praxi často spojeny s prvky podvodného jednání, přičemž v řadě případů mohou naplňovat znaky Ponziho schémat nebo jiných obdobných podvodů. Včasná identifikace a narušení těchto struktur je proto klíčová nejen z hlediska dohledu, ale i z pohledu prevence rozsáhlých škod na straně veřejnosti. Za tímto účelem je pro ČNB nezbytné detailně zmapovat finanční toky prověřovaných osob, zejména jejich platební infrastrukturu. Klíčovým krokem je identifikace všech platebních účtů, které jsou na daný subjekt vedeny, a to napříč jednotlivými poskytovateli platebních služeb. Bez této znalosti nelze efektivně:
1) určit rozsah neoprávněně získaných peněžních prostředků,
2) identifikovat okruh poškozených osob (klientů),
3) analyzovat strukturu finančních toků a odhalit případné znaky podvodného schématu,
4) zajistit relevantní podklady (zejména výpisy z účtů) pro další dohledovou a sankční činnost.
Získané informace následně umožňují provést transakční analýzu, identifikovat typické red flags (např. vysoký objem příchozích plateb od retailových klientů, rychlé přeposílání prostředků, absence odpovídající ekonomické činnosti) a vyhodnotit, zda činnost subjektu naplňuje znaky neoprávněného podnikání či podvodného schématu.
Požadujeme proto doplnit písm. e) připomínkovaného ustanovení následujícím způsobem: "Česká národní banka, pro účely výkonu dozoru podle tohoto zákona a výkonu dohledu nad osobami, u kterých je důvodné podezření, že bez příslušného povolení České národní banky provádějí činnost, ke které je třeba povolení České národní banky".
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	16.20. K návrhu zákona: § 120

Požadujeme doplnění ustanovení, které by stanovilo, že dohled nad plněním povinností spojených s CEÚ mohou u povinných osob vykonávat výhradně pověření zaměstnanci, kteří bezprostředně zajišťují provoz této evidence.
Odůvodnění:
ČNB provozuje CEÚ jako službu státu. Z tohoto důvodu je agenda CEÚ striktně oddělena od ostatní agendy ČNB, a to včetně dohledu. Dohled CEÚ je vykonáván pověřenými zaměstnanci příslušného referátu sekce výzkumu a statistiky.
Ačkoliv je dohled ČNB nad plněním zákonných povinností dle návrhu ZEOS ošetřen obecně v jiné části (s odkazem na zákon o bankách, v případě dohledu ČNB konkrétně § 25e), což platí obecně i pro dohled CEÚ, vzhledem k zachování omezeného okruhu zaměstnanců s přístupem k údajům v CEÚ s odkazem na § 120 odst. 2, navrhujeme do návrhu ZEOS doplnit ustanovení, které stanoví, že dohled nad plněním povinností spojených s CEÚ mohou u povinných osob vykonávat výhradně pověření zaměstnanci ČNB, kteří bezprostředně zajišťují provoz této evidence.
Oddělení dohledu CEÚ od dohledu ČNB má také přímou vazbu na financování CEÚ státem, tzn. i tato činnost musí být ČNB proplácena tak, jako je tomu u dosavadního zákona o CEÚ.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	16.21. K návrhu zákona: § 200 a § 213

Požadujeme doplnit nové ustanovení § 213 odst. 5, které umožní orgánu dozoru získávání dodatečných podkladů nutných pro rozhodnutí v řízení o přestupku, a s tím související skutkovou podstatu přestupku podle § 200 písm. a).
Odůvodnění:
V souladu s čl. 37 odst. 6 písm. a) AMLD6 je nutné zajistit, aby orgány dozoru měly odpovídající pravomoci k plnění svých úkolů, včetně pravomoci vyžadovat od povinných osob předložení veškerých informací relevantních z hlediska sledování a ověřování dodržování AMLR.
Předkládaný návrh zákona předpokládá možnost zajišťování podkladů potřebných pro výkon dozoru při zjednodušené kontrole (§ 71 a násl.), při kontrole podle kontrolního řádu (§ 76) a pro účely ukládání nápravného opatření, dodatečné nápravného opatření, donucovací pokuty a dodatečné donucovací pokuty (§ 216 odst. 3). V praxi se však objevují případy, kdy je nutné získávat podklady i v rámci navazujícího řízení o přestupku, například z důvodu nových skutkových tvrzení povinných osob apod. V takovém případě orgán dozoru nemá v předkládaném návrhu zákona zákonný podklad, jak dodatečné podklady získat. Využití institutu zjednodušené kontroly se v tomto ohledu jeví jako procesně i administrativně zatěžující; navíc u zjednodušené kontroly chybí navazující skutková podstata přestupku při porušení povinnosti poskytování součinnosti.
Navrhuje se proto po vzoru § 216 odst. 3 doplnit do ustanovení § 213 nový odst. 5, který umožní orgánu dozoru získávání dodatečných podkladů nutných pro rozhodnutí v řízení o přestupku:
"(5) Za účelem vydání rozhodnutí o přestupku je orgán dozoru oprávněn požadovat od povinné osoby ve stanovené lhůtě poskytnutí údajů nebo informací nebo předložení dokumentů potřebných pro výkon působnosti orgánu dozoru."
Dále navrhujeme doplnit s tím související skutkovou podstatu přestupku podle § 200 písm. a):
"Díl 10
Porušení povinnosti ve vztahu k uplatňování nápravných opatření, a donucovací pokuty a řízení o přestupku
§ 200
Porušení zvláštní povinnosti k součinnosti
Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že neposkytne orgánu dozoru
a) ve stanovené lhůtě údaj, informaci nebo dokument podle § 213 odst. 5 nebo podle § 216 odst. 3, nebo
b) ve lhůtě 10 pracovních dnů údaje podle § 222 odst. 4."
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	16.22. K návrhu zákona: § 223 a 224

Požadujeme upravit znění § 223 a 224 tak, aby jiný orgán dozoru nemohl zavazovat ČNB k uložení či provedení opatření vůči osobám pod jejím dohledem a byla zachována její rozhodovací autonomie s ohledem na její nezávislost a roli v oblasti zajišťování finanční stability.
Odůvodnění:
Navržené znění § 223 a 224 umožňuje, aby orgán dozoru ukládal dodatečná nápravná opatření, a to včetně zrušení právnické osoby či odejmutí oprávnění k činnosti. Rozhodnutí o uložení dodatečného nápravného opatření následně orgán dozoru zašle příslušným správním orgánům k provedení (§ 223 odst. 4). Příslušný správní orgán přitom nemá žádnou diskreci v tom, zda dané opatření provede či nikoli. Podle znění § 223 odst. 4 písm. i) tak může dojít k situaci, kdy jiný orgán dozoru než ČNB fakticky zaváže ČNB k provedení všech opatření podle odst. 2 vůči osobám, které spadají do jejího dohledu. ČNB tedy může být zavázána například k odnětí bankovní licence, a to i v případě, že by takové opatření mohlo ohrozit stabilitu finančního systému.
Taková úprava je problematická z hlediska systematiky dohledu nad finančním trhem i z hlediska postavení ČNB. ČNB jakožto orgán dohledu nad finančním trhem musí mít zachovánu diskreci při posuzování, zda a jaké opatření vůči dohlíženým subjektům přijme, a to s ohledem na své zákonné cíle, zejména zajištění finanční stability. Nepřípustné je, aby jiný orgán veřejné moci mohl ČNB fakticky zavazovat k přijetí konkrétního opatření, aniž by ČNB měla možnost samostatného posouzení věci. Navržená úprava tak zasahuje do institucionální nezávislosti ČNB garantované především čl. 98 Ústavy a § 9 ZoČNB.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	16.23. K návrhu zákona: § 246

Požadujeme vypustit přechodné ustanovení v § 246, které zachovává částečnou aplikovatelnost zrušované vyhlášky ČNB č. 67/2018 Sb., čímž nadbytečně zvyšuje zátěž účastníků trhu a zakládá právní nejistotu.
Odůvodnění:
Navrhované přechodné ustanovení dočasně zachovává částečnou aplikovatelnost prováděcího právního předpisu vydaného k provedení § 21 odst. 9 AML zákona - konkrétně jde o vyhlášku ČNB č. 67/2018 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, přestože má být tato vyhláška současně zrušena (§ 247 bod 5.). Tím dochází k nepřehlednému a systémově nevhodnému "oživení" jinak derogované právní úpravy.
Navržená formulace, podle níž se "části prováděcích právních předpisů, které jsou v rozporu s tímto zákonem, nepoužijí", vytváří stav značné právní nejistoty, ačkoliv důvodová zpráva z nejasných důvodů uvádí opak. V praxi totiž nebude předem zřejmé, která konkrétní ustanovení dosavadních prováděcích předpisů jsou ještě aplikovatelná a která již nikoliv. Posouzení "rozporu" přitom nemusí být jednoznačné a může se lišit podle výkladu jednotlivých povinných osob i dozorových orgánů.
Dochází tak k situaci, kdy jeden právní předpis je fakticky aplikovatelný pouze selektivně, aniž by bylo explicitně stanoveno, která jeho ustanovení zůstávají v účinnosti. Adresáti právní normy jsou nuceni sami průběžně posuzovat soulad jednotlivých dílčích povinností s novou právní úpravou, což zvyšuje regulatorní zátěž i riziko nesprávného postupu.
Tento přístup je problematický i z hlediska vymahatelnosti práva, neboť dozorové orgány mohou dospět k odlišnému závěru o tom, zda konkrétní ustanovení prováděcího předpisu je či není v rozporu se zákonem. Výsledkem může být nejednotná aplikační praxe a oslabení principu právní jistoty a předvídatelnosti práva.
Navrhované řešení je nadbytečné i věcně, neboť oblast bude upravena přímo použitelnými předpisy Evropské unie (zejména AMLR) a ponechání národní prováděcí úpravy představuje nežádoucí "goldplating" a riziko regulatorních rozporů.
S ohledem na výše uvedené považujeme § 246 za nadbytečný a systémově nevhodný a požadujeme jeho vypuštění.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	Český úřad zeměměřický a katastrální
	17.1. K návrhu zákona: § 128 odst. 1 písm. b) bodu 5

V § 128 odst. 1 písm. b) se bod 5 zrušuje.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	17.2. K návrhu zákona: § 128 odst. 2

Požaduji upřesnit definici pojmu „hodnota, za kterou byla nemovitá věc nabyta“ tak, aby bylo v ustanovení explicitně uvedeno, že hodnota může být vyjádřena i jiným způsobem než konkrétní částkou v penězích, a také aby bylo zřejmé, že tato hodnota má být vedena pouze v případech, kdy je nenulová, tj. v případech, kdy dochází k nabytí za hodnotu.
Odůvodnění:
Podle občanského zákoníku může být kupní cena ujednána i jiným způsobem než konkrétní částkou v penězích a také může být kupní smlouva uzavřena bez určení kupní ceny. V praxi se lze setkat s různými způsoby určení kupní ceny, příkladem může být ujednání, kdy část úplaty tvoří konkrétní částka v penězích a „Část úplaty v podobě práva nájmu nemovitostí zřízeného ze strany kupujícího ve prospěch prodávající, resp. v podobě rozdílu mezi smluvním nájemných a vyšší hodnotou obvyklého (tržního) nájemného, bude splněna uzavřením nájemní mezi kupujícím jako pronajímatelem a prodávající jako nájemkyní“ nebo ujednání, podle kterého „kupní cena je tvořena takto:
a) souhrnnou výší dluhů, které eviduje k podpisu kupní smlouvy za prodávající;
b) dlužné částky na základě pohledávky za neuhrazený správní poplatek.“
Možnost uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny i v případě nemovitých věcí byla aktuálně potvrzena Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 9. dubna 2026, sp. zn. 24 Cdo 81/2026-76 (zdroj: https://rozhodnuti.nsoud.cz/).
Tyto skutečnosti by měly být reflektovány i v obsahu § 128 odst. 2, např. takto: „Hodnotou, za kterou byla nemovitá věc nabyta, se rozumí nenulová hodnota, za kterou byla nemovitá věc převedena a která vyplývá z vkladové listiny, nebo nenulová hodnota, za kterou nemovitá věc přešla a která vyplývá z vkladové listiny. Tato hodnota může být vyjádřena i jiným způsobem než v penězích. Pokud bylo více nemovitých věcí nabyto za souhrnnou hodnotu, uvede se tato souhrnná hodnota u každé nemovité věci spolu s informací, že se jedná o souhrnnou hodnotu. Pokud byl nabyt podíl na nemovité věci, uvede se hodnota, za kterou byl nabyt tento podíl spolu s informací, že se jedná o hodnotu za podíl na nemovité věci, včetně výše podílu; to neplatí, jde-li o podíl na věci v přídatném spoluvlastnictví nebo o podíl na pozemku, který je součástí jednotky nebo je s jednotkou ze zákona spojen. Pokud byly za souhrnnou hodnotu nabyty podíly na více nemovitých věcech nebo nemovité věci společně s podíly na nemovitých věcech, uvede se informace, že se jedná o souhrnnou hodnotu i informace, se jedná o hodnotu za podíl na nemovité věci, včetně výše podílu.“
Zároveň požaduji v tomto smyslu doplnit i důvodovou zprávu.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	17.3. K návrhu zákona: § 129 odst. 1

Ke zpřístupnění údajů o poskytnutí informací:
Požaduji vyřešit otázku, komu a za jakých podmínek mají být přístupné údaje o tom, že byly některému z orgánů podle § 129 odst. 1 poskytnuty informace. Dále požaduji doplnit ustanovení o ochraně osobních údajů podobně jako v § 126.
Odůvodnění:
Navrhovaná právní úprava týkající se jednotného přístupového místa zcela postrádá ustanovení týkající se problematiky ochrany osobních údajů.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	17.4. K návrhu zákona: § 129 odst. 2

V § 129 odst. 2 se slova „doručením do datové schránky žadatele nebo“ zrušují.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	17.5. K návrhu zákona: § 130

Požaduji doplnit, že údaje o daňovém identifikačním čísle bude Generální finanční ředitelství poskytovat Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a automatizované zpracování, ideálně přímým převzetím z informačního systému, který tyto údaje obsahuje.
Odůvodnění:
Doplnění údajů o daňovém identifikačním čísle musí být provedeno tak, aby co nejméně zatěžovalo jak stranu, která údaje poskytuje, tak jednotné přístupové místo.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	17.6. K návrhu zákona: § 130

Do důvodové zprávy požaduji doplnit, že nejsou-li požadované informace k dispozici v digitální podobě, Český úřad zeměměřický a katastrální zajistí jejich převedení do digitální podoby vždy až na základě žádosti o poskytnutí informace v daném konkrétním případě.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	17.7. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 6

Do důvodové zprávy požaduji doplnit předpokládaný dopad navrhované právní úpravy na rozpočet Českého úřadu zeměměřického a katastrálního:
„V souvislosti se zřízením jednotného přístupového místa bude nezbytná úprava informačního systému katastru nemovitostí, která s sebou ponese náklady v řádech nižších desítek milionů korun, předběžně je odhadováno 20 až 40 miliónů korun. Následně se očekávají roční výdaje na údržbu systému ve výši 20 % z celkové investice. Uvedené finanční náklady není Český úřad zeměměřický a katastrální schopen pokrýt z vlastní rozpočtové kapitoly. Proto je nezbytné o uvedenou částku navýšit rozpočet kapitoly Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.“.
Odůvodnění:
V důvodové zprávě zcela absentuje zhodnocení předpokládaného dopadu navrhované právní úpravy na rozpočet Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

Doporučující připomínky
	Připomínkové místo
	Připomínka
	Vypořádání

	Ministerstvo pro místní rozvoj
	1.1. K návrhu zákona obecně

U § 49, § 156 odst. 1 a § 210 doporučujeme s ohledem na větší přehlednost ve všech případech zvolit variantu I.
	Vysvětleno

	
	1.2. K návrhu zákona: § 12 odst. 4 písm. c)

V § 12 odst. 4 písm. c) doporučujeme text „§ 36“ nahradit číslem „36“.
	Neakceptováno

Ustanovení bylo odstraněno

	
	1.3. K návrhu zákona: § 17

V nadpisu § 17 se za slovo „k“ vkládají slova „boji proti“.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	1.4. K návrhu zákona: § 62 odst. 1

V § 62 odst. 1 doporučujeme text „odst. 2“ nahradit textem „§ 46 odst. 2“.
Obdobně doporučujeme upravit i zbytek návrhu (například § 84 odst. 3 a § 88 odst. 2 a 3).
	Vysvětleno

	
	1.5. K návrhu zákona: § 65

V § 65 doporučujeme text „§ 64“ nahradit číslem „64“.
	Vysvětleno

	
	1.6. K návrhu zákona: § 80 odst. 1

V § 80 odst. 1 doporučujeme text „§ 79“ nahradit číslem „79“.
	Vysvětleno

	
	1.7. K návrhu zákona: § 138 odst. 1

Doručujeme uvážit, zda nerozšířit okruh subjektů uvedených v § 138 odst. 1. V příštím programovém období se předpokládá posílení využívání finančních nástrojů dle evropské legislativy a pro poskytovatele by mohlo být přínosné mít možnost přístupu do Centrálního rejstříku povinných osob. Povinnými subjekty by v těchto případech byly převážně banky a různé finanční instituce, ale také správci svěřenských fondů a další subjekty, může být proto do budoucna potřeba si prověřovat potenciální partnery, (banky, finanční instituce apod.) pro uplatňování těchto finančních nástrojů.
	Vysvětleno

	
	1.8. K návrhu zákona: § 235 písm. c)

V § 235 písm. c) doporučujeme slova „§ 34 a § 36“ nahradit slovy „34 a 36“.
	Vysvětleno

	Ministerstvo průmyslu a obchodu
	2.1. K návrhu zákona: § 12 odst. 5

V § 12 odst. 5 se slovo „nahlášených“ zrušuje.
	Vysvětleno

	
	2.2. K návrhu zákona: § 12 odst. 5

V § 12 odst. 5 se na konci textu doplňují slova „ode dne, kdy změna nastala, elektronicky prostřednictvím centrálního rejstříku povinných osob“.
	Vysvětleno

	
	2.3. K návrhu zákona: § 12 odst. 5

V § 12 odst. 5 se slovo „nahlásí“ nahrazuje slovem „je“.
	Vysvětleno

	
	2.4. K návrhu zákona: § 12 odst. 5

V § 12 odst. 5 se za slovo „osoba“ vkládají slova „povinna oznámit“.
	Vysvětleno

	
	2.5. K návrhu zákona: § 12 odst. 5

V § 12 odst. 5 se slova „elektronicky prostřednictvím zápisu do centrálního rejstříku povinných osob“ zrušují.
	Vysvětleno

	
	2.6. K návrhu zákona: § 13 odst. 2

V § 13 odst. 2 se za slova „3.“ vkládá středník.
	Vysvětleno

	
	2.7. K návrhu zákona: § 20 odst. 4 písm. b)

V návrhu zákona § 20 odst. 4 písm. b) je stanoveno, že osoba má nezbytné znalosti, pokud je proškolena v oblasti AML/CFT. Je v návrhu stanoveno, jakou formu má školení mít, případně, kdo je oprávněn školení provádět a jak se proškolení prokazuje?
	Vysvětleno

	
	2.8. K návrhu zákona: § 35

Specifikuje zákon, o jaké služby se jedná v případě poskytovatelů služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti? Pokud ne, nebylo by vhodné toto v zákoně vyjasnit?
	Vysvětleno

	Ministerstvo spravedlnosti
	3.34. K návrhu zákona obecně

Ministerstvo spravedlnosti je zákonem č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, pověřeno z pozice správního orgánu vydávat, pozastavovat a rušit veřejnoprávní povolení k výkonu činnosti insolvenčního správce, vést Seznam insolvenčních správců a vykonávat správní dozor a správní trestání nad osobami disponujícími povolením vykonávat činnost insolvenčního správce.Při výkonu pravomocí zasahujících do práv dohlížených subjektů (správní tresty, ochranná opatření spočívající v pozastavení nebo zrušení povolení vykonávat činnost insolvenčního správce) Ministerstvo spravedlnosti vychází z komplexního pohledu na výkon profese konkrétního insolvenčního správce v delším časovém horizontu. Z toho důvodu je žádoucí, aby Ministerstvo spravedlnosti coby licenční a dohledový orgán mělo informace o porušování povinností insolvenčními správci na úseku AML/CFT.Považujeme rovněž za účelné umožnit konzultativní spolupráci mezi dohledovým orgánem na úseku AML/CFT (Finančním analytickým úřadem) a Ministerstvem spravedlnosti, a to jak s ohledem na možné provázání pochybení na úseku AML/CFT a pochybení spočívajícím v porušení insolvenční legislativy, jehož šetření je v gesci Ministerstva spravedlnosti, tak i z hlediska možnosti předávání odborných informací o specifikách insolvenční právní úpravy a praxe v insolvenčních řízeních.
	Vysvětleno

	
	3.35. K návrhu zákona obecně

V návrhu se na mnoha místech vyskytuje pojem „obchodní společnost“. Na druhou stranu se v návrhu rovněž vyskytuje v § 6 písm. l) bodu 4 pojem „obchodní korporace“. Upozorňujeme navrhovatele, že oba pojmy nejsou synonymické, protože pojem „obchodní korporace“ je širší, pojímající i právní formu družstva (na rozdíl od pojmu „obchodní společnost“, která míří jen na veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a evropské společnosti).
Nařízení (EU) 2024/1624 nevymezuje samo pojem a nechává toto vymezení na členských státech. Použití obou pojmů v návrhu zákona by mělo být prověřeno a, nebrání-li tomu odlišná povaha ustanovení, sjednoceno.
	Vysvětleno

	
	3.36. K návrhu zákona: § 6 písm. d)

V § 6 písm. d) se slova „oprávněná k výkonu činnosti notáře“ nahrazují slovy „, kterou stát pověřil notářským úřadem“.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	3.37. K návrhu zákona: § 9

U zaváděné legislativní zkratky jsou chybně použity rovné (anglické) uvozovky "nařízení 2018/1672" namísto standardních českých uvozovek „nařízení 2018/1672“.
	Akceptováno

Materiál byl upraven.

	
	3.38. K návrhu zákona: § 15 odst. 5

Ustanovení § 15 odst. 5 nesprávně odkazuje na § 15 odst. 1 a 2. Vzhledem k tomu, že by toto ustanovení mělo správně odkazovat na odstavce 2 a 3, které hovoří o vydávání dokladů jiným státem, doporučujeme slova „1 a 2“ nahradit slovy „2 a 3“.
	Vysvětleno

	
	3.39. K návrhu zákona: § 24

Ustanovení § 24 hovoří o „jiné trestné činnosti“ – pokud se tím nemyslí predikativní trestná činnost, pak je otázkou, zda má výčet trestných činů zde obsažený nějaký smysl, pokud se jedná o souvislost finančních prostředků s jakoukoli trestnou činností.
	Vysvětleno

	
	3.40. K návrhu zákona: § 26 písm. f)

V ustanovení § 26 písm. f) je obsažena jazykově neobratná formulace, jelikož nelze „zajistit bezúhonnost“ určité osoby. Doporučujeme proto zamýšlené vyjádřit vhodněji, např. „zajistit, aby skutečným majitelem a členem vrcholného vedení byly pouze osoby bezúhonné“.
	Vysvětleno

	
	3.41. K návrhu zákona: § 30 odst. 1 písm. c)

Upozorňujeme, že z § 30 odst. 1 písm. c), podle něhož „Příslušný orgán dozoru vyškrtne z centrálního rejstříku povinných osob osobu, jejíž skutečný majitel nebo člen vrcholného vedení nejsou bezúhonní“ není zřejmé, že se tak stane až po 90 dnech, které má povinná osoba na nápravu tohoto stavu.
	Vysvětleno

	
	3.42. K návrhu zákona: § 39 odst. 2 písm. c) a § 39 odst. 3

Byť návrh přejímá stávající právní úpravu, není nám zcela zřejmá její praktická aplikace. Orgán činný v trestním řízení nemá povinnost oznamovat orgánu dozoru, že bylo zahájeno trestní řízení vůči určité osobě, nemá ani znalost, že složila jistotu. Kromě toho se trestní řízení nezahajuje proti osobě, proti té se zahajuje až trestní stíhání. Povinnost vyrozumět určité orgány o trestním stíhání některých osob je primárně zakotvena v § 160 trestního řádu, takové vyrozumění je typicky spojeno s oprávněním příslušného orgánu pozastavit dané osobě výkon určité činnosti. Pokud pak jde o ukončení trestního řízení, o této skutečnosti orgány činné v trestním řízení příslušné orgány obvykle neinformují, vyrozumí je o podání obžaloby nebo jiného návrhu k soudu a dále je zejména věcí dotčené osoby, aby orgán informovala o tom, že se proti ní již trestní řízení nevede, a tuto skutečnost doložila. Doporučujeme proto úpravu uvést do souladu s trestním řádem.
Pokud jde o odstavec 3, mělo by v něm být výslovně uvedeno, že nárok poškozeného v trestním řízení na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení má poškozený pravomocně přiznán vůči osobě, která složila jistotu. V navrhovaném znění si tuto skutečnost lze domýšlet pouze z kontextu daného ustanovení. Zároveň by měla být úprava provázána s jinými možnostmi uspokojení takového nároku, tj. že dotčená osoba neuhradila peněžní prostředky dobrovolně, poškozený nárok nevymohl exekučně nebo nebyl uspokojen podle zákona č. 59/2017 Sb. Mělo by proto být doplněno „pokud nárok poškozeného nebyl uspokojen jiným způsobem“. Bylo by také vhodné stanovit v tomto smyslu poškozenému informační povinnost, aby nedošlo ke dvojímu uspokojení jeho nároku.
	Vysvětleno

	
	3.43. K návrhu zákona: § 50

V § 50 se slova „Komorou auditorů České republiky, Komorou daňových poradců České republiky“ nahrazují slovy „Českou advokátní komorou“, slova „Českou advokátní komorou a“ se zrušují a za slovo „komorou“ se vkládají slova „České republiky, Komorou auditorů České republiky a Komorou daňových poradců“.
	Vysvětleno

	
	3.44. K návrhu zákona: § 58

Ustanovení § 58 upravuje rizikově orientovaný výkon dozoru, který je v souladu se základní koncepcí evropské AML legislativy. Máme však za to, že návrh zákona nedostatečně reflektuje zásadní rozdíly mezi finančním a nefinančním sektorem, zejména pokud jde o regulované právnické profese, jako jsou advokáti, notáři a soudní exekutoři.Zatímco ve finančním sektoru je rizikově orientovaný dozor založen na rozsáhlých datech, kontinuálním dohledu a formalizovaných analytických nástrojích, v nefinančním sektoru a u regulovaných profesí má rizikově orientovaný přístup odlišnou povahu. Rizika jsou zde zpravidla vázána na jednotlivé činnosti či konkrétní situace a jejich vyhodnocování se opírá spíše o kvalitativní posouzení, profesní zkušenost a cílené informace, nikoli o soustavné sektorové analýzy ve smyslu finanční regulace. Máme proto za to, že § 58 by měl být vykládán a aplikován přiměřeně povaze a rizikovosti jednotlivých sektorů, a zejména tak, aby z něj nebyla dovozována povinnost formalizovaných a paralelních sektorových analýz u nefinančních regulovaných profesí. Navrhujeme tuto skutečnost výslovně zohlednit v důvodové zprávě nebo metodickém vedení k § 58, aby bylo zřejmé, že rizikově orientovaný dozor u profesních komor má odlišný, přiměřený a kvalitativní charakter než u finančního sektoru.
	Vysvětleno

	
	3.45. K návrhu zákona: § 59

Ustanovení § 59 upravující plánování kontrolní činnosti vychází z principu rizikově orientovaného přístupu, který je obecně v souladu s koncepcí evropské AML/CFT legislativy. Upozorňujeme však, že návrh dostatečně nezohledňuje specifickou povahu povinných osob v právnických a poradenských profesích a způsob výkonu dohledu prostřednictvím profesních komor. Rizikově orientovaný dohled nelze u těchto profesí vykládat tak, že by nahrazoval nebo vylučoval systematické a periodické kontroly. Naopak, právě pravidelné plošné kontroly představují u profesních komor základní preventivní nástroj, který umožňuje v přiměřeném časovém horizontu identifikovat opakující se nedostatky, vyhodnocovat trendy a včas reagovat i v oblasti AML/CFT.
	Vysvětleno

	
	3.46. K návrhu zákona: § 60

Ustanovení § 60 ukládá profesním komorám povinnost každoročně zpracovávat a zveřejňovat výroční zprávu o výkonu AML/CFT dozoru v rozsahu, který považujeme za nepřiměřeně široký ohledem na postavení profesních komor a povahu nefinančního sektoru. Zatímco ve finančním sektoru je výroční reporting dohledu založen na rozsáhlých datech a kvantitativních ukazatelích, u profesních komor představuje AML/CFT dozor pouze dílčí součást jejich samosprávné činnosti.Máme za to, že účelu evropské AML legislativy lze u profesních komor plně dosáhnout i prostřednictvím užšího, kvalitativně zaměřeného výročního reportu, který se soustředí na popis hlavních rizik, metodické a preventivní činnosti a obecné vyhodnocení výkonu dozoru, nikoli na detailní statistické či reputačně citlivé údaje. Navrhujeme proto § 60 upravit tak, aby umožňoval profesním komorám zpracovávat výroční zprávu v přiměřeném rozsahu odpovídajícím povaze nefinančního sektoru, případně aby byl rozsah zprávy diferencován podle typu dozorovaného sektoru. Současně navrhujeme zvážit omezení povinnosti veřejného zveřejňování výroční zprávy profesních komor, a to alespoň v rozsahu podrobnějších informací, které mají sloužit primárně pro účely státního dozoru a mezinárodního reportingu.
	Vysvětleno

	
	3.47. K návrhu zákona: § 65

Použití opatření obecné povahy ve vztahu k profesním komorám lze pokládat za nepřiměřený zásah do jejich samosprávné autonomie, protože umožňuje plošné ukládání povinností mimo legislativní proces. Navrhujeme proto § 65 buď vypustit a nahradit jej výslovným zakotvením metodického vedení jako primárního nástroje k naplnění § 64 pro profesní komory, nebo alespoň omezit použití opatření obecné povahy na zcela výjimečné případy, které se nebudou vztahovat na profesní komory.
	Vysvětleno

	
	3.48. K návrhu zákona: § 69

Ustanovení § 69 upravuje možnost provádění zjednodušených kontrol v rámci AML/CFT dozoru. Ačkoli tento nástroj může být vhodný v prostředí finančního sektoru, jeho použití vůči členům profesních komor lze považovat za problematické. Profesní komory vykonávají AML/CFT dozor jako součást své veřejnoprávní samosprávy a jejich dohled je již ze své povahy cílený, selektivní a kvalitativně orientovaný. Zavedení zjednodušených kontrol v tomto prostředí nepřináší přidanou hodnotu a může vést k oslabení procesních záruk a přezkoumatelnosti dozorových postupů. Dále není vhodné, aby byly po profesních komorách požadovány informace o jejich interních zdrojích, zejména o personálním, organizačním či finančním zajištění výkonu dohledu. V této souvislosti je třeba zohlednit i § 68 návrhu zákona, který již řeší odpovědnost profesních komor za výkon dozoru a umožňuje orgánu dozoru reagovat na případné nedostatky prostřednictvím nápravných opatření. Požadavek na poskytování detailních informací o interních zdrojích by byl nepřiměřený, neboť zasahuje do vnitřního fungování profesních komor.
	Vysvětleno

	
	3.49. K návrhu zákona: části třetí hlavě I dílu 4

Navrhujeme doplnit část třetí, hlavu I., díl 4 o ustanovení umožňující informativní spolupráci mezi dohledovým orgánem na úseku AML a Ministerstvem spravedlnosti při výkonu dohledu nad insolvenčními a restrukturalizačními správci, a to principiálně nikoliv odlišně od podobné právní úpravy v § 86 návrhu.Konkrétně doporučujeme zařadit nové ustanovení tohoto znění:„§ XPoskytování informací při výkonu dozoru nad insolvenčními správci a restrukturalizačními správci(1) Ministerstvo spravedlnosti bezodkladně oznámí Finanční zpravodajské jednotce jakoukoliv skutečnost, o které se dozvědělo při výkonu své působnosti podle zákona o insolvenčních správcích nebo podle zákona o preventivní restrukturalizaci, a která by mohla souviset s legalizací výnosů z trestné činnosti, financování terorismu nebo se souvisejícími trestnými činy.(2) Orgán dozoru poskytuje Ministerstvu spravedlnosti informace o vydání rozhodnutí o přestupku nebo nápravného opatření podle tohoto zákona pro porušení povinností stanovených v § 26 tohoto zákona insolvenčními správci nebo restrukturalizačními správci.“.
	Vysvětleno

	
	3.50. K návrhu zákona: části třetí hlavě II dílu 2

Ustanovení dílu 2 upravují zřizování a fungování kolegií jako nástroje spolupráce při výkonu AML/CFT dozoru. Lze mít za to, že tento institut je v evropském AML rámci koncipován primárně pro dohled nad finančními institucemi a dalšími povinnými osobami s přeshraničním působením, a nikoli pro výkon dozoru nad regulovanými právnickými profesemi prostřednictvím profesních komor.Evropská AML/CFT legislativa nevyžaduje zapojení profesních komor do kolegií ani nepočítá s tím, že by samosprávné orgány vykonávající národní dohled nad právnickými profesemi byly standardními účastníky těchto struktur. Zahrnutí profesních komor do kolegií by vedlo k nepřiměřenému rozšíření povinností nad rámec evropských požadavků, zejména pokud jde o sdílení citlivých informací, a neodpovídalo by povaze jejich působnosti, která je převážně národní a individuálně orientovaná.Navrhujeme proto díl 2 upravit tak, aby bylo výslovně stanoveno, že ustanovení o kolegiích se nevztahují na profesní komory vykonávající dohled nad právnickými a poradenskými profesemi, nebo aby toto jasné vymezení bylo přidáno alespoň do důvodové zprávy.
	Vysvětleno

	
	3.51. K návrhu zákona: § 102

Ustanovení § 102 upravuje zapojení subjektů do zpracování národního hodnocení rizik. Máme za to, že ve vztahu k právnickým a poradenským profesím by se národní hodnocení rizik mělo opírat primárně o vstupy profesních komor jako orgánů dozoru, nikoli o individuální informace poskytované jednotlivými povinnými osobami z řad těchto profesí.Jednotlivé povinné osoby z právnických profesí zpravidla nemají sektorový přehled o vývoji rizik a jejich zapojení do národního hodnocení rizik by vedlo k roztříštěným, obtížně porovnatelným a často defenzivním výstupům. Naproti tomu profesní komory disponují agregovanými poznatky z výkonu dohledu, metodické činnosti a disciplinární praxe a jsou schopny poskytnout kvalitní sektorový pohled odpovídající účelu národního hodnocení rizik jako strategického dokumentu. Navrhujeme proto § 102 upravit tak, aby bylo výslovně stanoveno, že u právnických a poradenských profesí jsou primárním partnerem pro zpracování národního hodnocení rizik profesní komory, které poskytují agregované a anonymizované sektorové informace, zatímco zapojení jednotlivých povinných osob z těchto profesí má být pouze výjimečné a doplňkové.
	Vysvětleno

	
	3.52. K návrhu zákona: § 104 odst. 2

Ustanovení § 104 odst. 2 upravuje aktualizaci národního hodnocení rizik v čtyřletém cyklu s možností mimořádné aktualizace v případě podstatné změny okolností. Takto formulovaná úprava však ponechává rozhodnutí o aktualizaci plně na diskreci Ministerstva financí, aniž by zákon blíže vymezoval, co se považuje za „podstatnou změnu okolností“, kdo takovou změnu identifikuje a jakým institucionálním mechanismem má být tato skutečnost promítnuta do aktualizace národního hodnocení rizik.Za problematické považujeme zejména to, že návrh zákona nijak nezohledňuje roli MKS AML/CFT jako klíčové platformy pro průběžnou identifikaci a vyhodnocování nových a vznikajících rizik napříč resorty a sektory. Přitom právě MKS AML/CFT představuje fórum pro zachycení změn v rizikovém profilu České republiky, a to na základě vstupů orgánů dozoru, Finančního analytického úřadu, profesních komor a dalších dotčených institucí. Absence jakékoli vazby § 104 odst. 2 na tento meziresortní koordinační mechanismus oslabuje princip „whole‑of‑government approach“, na němž je národní AML/CFT rámec dlouhodobě vystavěn a který je opakovaně hodnocen v mezinárodních evaluacích.
	Vysvětleno

	
	3.53. K návrhu zákona: § 132 písm. d) bodu 6

V § 132 písm. d) bodě 6 se na konci tečka nahrazuje čárkou.
	Vysvětleno

	
	3.54. K návrhu zákona: § 151 odst. 2 písm. a)

S ohledem na sněmovní tisk č. 101 navrhujeme doplnit vedle propadnutí nebo zabrání také odčerpání. Dále navrhujeme výslovně doplnit i zajištění, neboť může jít o častý případ – ve stanovené lhůtě totiž v řadě případů nemusí ještě dojít ke konečnému rozhodnutí, jakým je propadnutí, zabrání nebo odčerpání hotovosti, ale může být zajištěna, např. pro účely trestního řízení.
	Vysvětleno

	
	3.55. K návrhu zákona: § 151 odst. 3

Ustanovení § 151 odst. 3 stanoví, že hotovost lze vrátit namísto osobě, které byla zadržena, na žádost jejímu vlastníkovi. K tomu uvádíme, že v takovém případě je spíš na místě než o vrácení věci hovořit o vydání věci jiné osobě, než které byla zadržena/jejímu vlastníkovi. Zároveň v případě vrácení hotovosti vlastníkovi doporučujeme doplnit, že se mu věc vrátí/vydá pouze v případě, že o jeho vlastnickém právu není pochyb (lze se inspirovat ustanovením § 80 trestního řádu).
	Vysvětleno

	
	3.56. K návrhu zákona: § 151 odst. 4

Pro zadržení hotovosti a obecně pro zajištění věcí, což je postup zasahující do ústavně chráněného práva na vlastnictví, platí, že má být provedeno jen v rozsahu nezbytném pro dosažení sledovaného účelu, což je v souladu se zásadou proporcionality. Pokud, jak se uvádí v důvodové zprávě, je hodnota zadržených peněžních prostředků ve výrazném nepoměru k hrozící výši pokuty nebo jiných nákladů, tj. je zřejmé, že nemůže být celá postižena pokutou nebo užita k úhradě nákladů, pak se nemá jednat o fakultativní postup vázaný na žádost vlastníka, ale je přímo povinností příslušného orgánu z úřední povinnosti příslušnou část zadržené hotovosti vrátit, jakmile je mu tato skutečnost zřejmá (což nebrání tomu, aby o to požádal i vlastník a pak je třeba se vypořádat s jeho žádostí). V tomto směru je třeba ustanovení upravit.
	Vysvětleno

	
	3.57. K návrhu zákona: § 223 odst. 2 písm. b)

Dané ustanovení zakotvuje možnost zrušení povinné osoby, která je právnickou osobou. V této souvislosti upozorňujeme na skutečnost, že po dobu trestního stíhání je možnost zrušení právnické osoby značně omezena (§ 32 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob), takže v určitých případech může být aplikovatelnost tohoto dodatečného nápravného opatření omezena, což by mohlo být vhodné v návrhu zohlednit, resp. úpravy provázat.
	Vysvětleno

	
	3.58. K návrhu zákona: § 223 odst. 4

Návrh stanovuje lhůtu dvou pracovních dnů k předání pravomocného rozhodnutí o uložení nápravného opatření vyjmenovaným orgánům dozoru k jeho provedení. V případě písmene g) bodu 3 a 4 je k provedení povoláno Ministerstvo spravedlnosti, a to konkrétně k provedení pozastavení práva vykonávat činnosti insolvenčního nebo restrukturalizačního správce nebo zákazu vykonávat činnost insolvenčního nebo restrukturalizačního správce.Provedení Ministerstvem spravedlnosti v těchto případech bude spočívat v zohlednění nápravného opatření v Seznamu insolvenčních správců a v Seznamu restrukturalizačních správců. Tyto seznamy jsou přímo propojeny s pořadníky (tzv. kolečky) pro ustanovení do funkce soudem v konkrétním insolvenčním či restrukturalizačním řízení. Prodleva mezi právní mocí rozhodnutí o nápravném opatření a zohlednění v Seznamu insolvenčních správců, potažmo Seznamu restrukturalizačních správců, představuje riziko ustanovení insolvenčního nebo restrukturalizačního správce soudem z kolečka, i přes pravomocné rozhodnutí o pozastavení či zákazu vykonávat činnost insolvenčního správce.S ohledem na uvedené proto doporučujeme upravit počátek čtvrtého odstavce § 223 návrhu takto: Pravomocné rozhodnutí o uložení dodatečného nápravného opatření zašle orgán dozoru „bezodkladně, nejpozději do 2 pracovních dnů k zajištění jeho provedení příslušnému správnímu orgánu (...)“
	Vysvětleno

	
	3.59. K návrhu zákona: § 231 odst. 2 písm. c)

Není zřejmé, jak bude vykládáno, že je zjištěno, že v provozovně dochází nebo došlo k legalizaci výnosů z trestné činnosti, financování terorismu nebo k pokusu o ně. Na jaké skutečnosti bude takové zjištění navázáno? Je třeba dbát na zásadu presumpce neviny a dokud není prokázáno, že se trestný čin stal, nelze činit závěr, že k němu došlo. Je proto třeba, aby byla předmětná úprava vysvětlena případně upravena.
	Vysvětleno

	
	3.60. K návrhu zákona: § 231 odst. 4

Doporučujeme odstranit duplicitu slova „stanovené“.
	Vysvětleno

	Ministerstvo vnitra
	4.34. K návrhu zákona obecně

Dáváme ke zvážení, aby se pro kontrolní činnost užil termín „kontrola“, nikoliv „dozor“, resp. pojem „dozor“ nahradit termínem „kontrola“.
	Vysvětleno

	
	4.35. K návrhu zákona: § 12 a § 132

Považujeme za vhodné sjednotit údaje vedené v centrálním rejstříku povinných osob o pracovníkovi pro dodržování předpisů upravené v § 12 odst. 2 a 3 a zároveň v § 132 písm. d) a uvést je pouze na jednom místě navrhovaného právního předpisu. Údaje nejsou uvedeny identicky a tato úprava může být pro adresáty normy matoucí.
	Vysvětleno

	
	4.36. K návrhu zákona: § 12 odst. 2 písm. e), § 113 písm. a) bodu 4, 5, § 113 písm. c) bodu 2, § 133 odst. 1 písm. e) a § 145 odst. 2 písm. a) bodu 3

Doporučujeme v dotčených ustanoveních užívat pojem „adresa místa pobytu“, a sjednotit tak užívanou terminologii související s uváděním údaje o pobytu.
V souvislosti s údaji zpracovávanými k fyzické osobě návrh zákona pracuje s rozdílnými pojmy jako adresa pobytu, trvalý nebo jiný pobyt, nebo také adresa místa trvalého pobytu.
Z hlediska identifikace fyzické osoby je v případě občanů České republiky relevantním údajem údaj o adrese místa trvalého pobytu podle § 10 zákona o evidenci obyvatel (zákon č. 133/2000 Sb.), který je veden v informačním systému evidence obyvatel a rovněž je uveden v občanském průkaze, v případě cizinců se pak jedná o údaj o adrese místa pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky (zákon č. 326/1999 Sb.). V základním registru obyvatel je podle § 18 odst. 1 písm. d) zákona o základních registrech (zákon č. 111/2009 Sb.) veden údaj o adrese místa pobytu, který s ohledem na poznámku pod čarou zahrnuje jednak adresu místa trvalého pobytu podle zákona o evidenci obyvatel a jednak údaj o adrese místa pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Vzhledem k tomu, že z povahy předkládaného návrhu zákona vyplývá, že fyzickou osobu může být jak občan České republiky, tak i cizinec, doporučujeme v rámci návrhu zákona užívat pojem „adresa místa pobytu“.
	Vysvětleno

	
	4.37. K návrhu zákona: § 12 odst. 3 písm. b) a § 132 písm. d) bodu 3

Navrhujeme údaj v § 12 odst. 3 písm. b) „telefonické a elektronické spojení“ a v § 132 písm. d) bodu 3 „údaje pro telefonické a elektronické spojení“ nahradit údajem o „telefonním číslu pro veřejnou mobilní telefonní síť a adrese elektronické pošty“. Tyto termíny jsou přesnější a užívají se v dalších právních předpisech, např. v § 18 odst. 1 písm. l) zákona o základních registrech.
	Vysvětleno

	
	4.38. K návrhu zákona: § 29 odst. 5 a § 141 odst. 3

Doporučujeme formulaci ustanovení zjednodušit vypuštěním slov „způsobem spočívajícím v jeho podání“.
	Vysvětleno

	
	4.39. K návrhu zákona: § 31 odst. 1 a 2 s účinností dnem 10. července 2029

Doporučujeme spojku „a“ ve spojení „podle § 28 odst. 1 písm. a) a b)“ nahradit spojkou „nebo“. V obou odstavcích se jedná o alternativní poměr. Postačí, přestane-li klub splňovat jednu z podmínek podle § 28 odst. 1 písm. a) nebo podle § 28 odst. 1 písm. b).
	Vysvětleno

	
	4.40. K návrhu zákona: § 113 písm. a) bodu 7, § 119 odst. 1 písm. c) bodu 3, § 133 odst. 1 písm. b) a § 145 odst. 2 písm. a) bodu 2

Doporučujeme z dotčených ustanovení odstranit údaj o rodném čísle, případně jej nahradit jiným bezvýznamovým identifikátorem.
Návrh zákona zakládá pro naplnění stanoveného účelu zpracování osobních údajů možnost zpracovávat údaje o povinných osobách, jejich zaměstnancích a klientech a osob s nimi spojených. V případě fyzických osob je jedním ze zpracovávaných údajů údaj o rodném čísle za podmínky, že bylo dotčené osobě přiděleno. V případě, že fyzické osobě nebylo rodné číslo přiděleno, počítá návrh zákona s tím, že k naplnění účelu předmětných ustanovení postačí údaj o datu narození.
S ohledem na skutečnost, že dalšími navrhovanými údaji identifikujícími fyzickou osobu jsou zpravidla rovněž adresa místa pobytu nebo číslo a druh průkazu totožnosti, domníváme se, že zpracování údaje o rodném čísle pro účely jednoznačné identifikace osoby není nezbytně nutné.
	Vysvětleno

	
	4.41. K návrhu zákona: § 116 odst. 1 písm. a)

V ustanovení je uvedeno, že žádat o údaje z centrální evidence účtů je oprávněn „orgán činný v trestním řízení“. Podle § 12 odst. 1 trestního řádu se orgány činnými v trestním řízení rozumějí soud, státní zastupitelství a policejní orgán. Nicméně s ohledem na znění § 118 odst. 3 písm. a) a b) návrhu se dá předpokládat, že v případě § 116 odst. 1 písm. a) se orgánem činným v trestním řízení rozumí jen soud a státní zastupitelství.
Dáváme proto ke zvážení, zda předmětné ustanovení neupřesnit, aby nevzbuzovalo dojem, že § 116 odst. 1 písm. a) zahrnuje i policejní orgán, ač tomu tak ve skutečnosti není.
	Vysvětleno

	
	4.42. K návrhu zákona: § 131

Považujeme za nesystémové, že ohlašovací povinnost do centrálního rejstříku povinných osob včetně ohlašovaných údajů je uvedena v § 12, ale samotná úprava centrálního rejstříku povinných osob je upravena až v § 131 a násl. Centrální rejstřík povinných osob se navíc vyskytuje opakovaně v řadě ustanovení (např. v § 29 až 32 nebo § 41) ještě před svým legislativním zakotvením. Doporučujeme proto úpravu centrálního rejstříku povinných osob předřadit před s ním související ohlašovací povinnosti.
	Vysvětleno

	
	4.43. K návrhu zákona: § 145 odst. 2 písm. a) bodu 4, § 152 odst. 1 písm. b) a § 152 odst. 2 písm. b)

Doporučujeme sjednotit terminologii týkající se používání pojmů průkaz totožnosti, cestovní pas a cestovní doklad.
V rámci návrhu zákona jsou v některých případech vyžadovány údaje o čísle a druhu průkazu totožnosti, případně údaje o státu a orgánu, který jej vydal, a době jeho platnosti [viz § 12 odst. 2 písm. f) nebo § 133 odst. 1 písm. f)]. V zájmu sjednocení navrhujeme odstranit slova „a orgán“, jelikož v cestovních pasech nebo průkazech totožnosti, zejména cizích států, nemusí být tato informace uvedena a držitel takového dokladu nemusí tuto informaci znát. Kontrolující orgán by navíc takovou informaci nemohl snadno na místě ověřit, čímž by docházelo ke zbytečné administrativní zátěži (musel by se například dotazovat státu, který doklad vydal).
Mezi druhy průkazů totožnosti lze zařadit rovněž cestovní pas, proto se jeho uvedení v § 145 jeví jako nadbytečné. V § 152 je pak vedle průkazu totožnosti použit pojem cestovní doklad, který však kromě cestovního pasu zahrnuje další typy dokladů [viz § 5 odst. 1 zákona o cestovních dokladech (zákon č. 329/1999 Sb.)]. Doporučujeme také ověřit případnou vazbu na základní registr obyvatel, ve kterém jsou podle § 18 odst. 1 písm. j) zákona o základních registrech (zákon č. 111/2009 Sb.) vedeny čísla a druhy identifikačních dokladů a datum skončení jejich platnosti.
	Vysvětleno

	
	4.44. K návrhu zákona: § 157 odst. 2 písm. a) a § 158 odst. 4 písm. a)

Uvedená ustanovení upravují nabytí účinnosti opatření obecné povahy, které nastává „okamžikem vyvěšení veřejné vyhlášky na úřední desce“. Obdobné pravidlo obsahuje § 65, v němž je ovšem uvedeno, že opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem „vyvěšení na úřední desce“. Doporučujeme formulace sjednotit. Přikláníme se přitom k formulaci uvedené v § 65.
	Vysvětleno

	
	4.45. K návrhu zákona: § 166 odst. 2

Informační povinnost podle § 102 se vztahuje na povinné osoby, právnické a podnikající fyzické osoby a dále také na orgány veřejné moci. V souladu se zásadami tvorby právní úpravy přestupků je vhodné formulovat skutkovou podstatu takto: „Přestupku se dopustí ten, kdo…“.
Pokud je záměrem předkladatele, aby se přestupek netýkal orgánů veřejné moci, je vhodné v úvahu připadající subjekty vyjmenovat („Povinná osoba nebo jiná právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že …“). Doporučujeme skutkovou podstatu v tomto smyslu upravit.
	Vysvětleno

	
	4.46. K návrhu zákona: § 173 odst. 1

V souladu se zásadami tvorby právní úpravy přestupků a také v zájmu sjednocení zákonného textu doporučujeme doplnit spojku „nebo“ na konec ustanovení § 173 odst. 1 písm. a) bod 1, § 173 odst. 1 písm. c) bod 1 a § 173 odst. 1 písm. h) bod 1. Domníváme se, že každý bod představuje samostatnou skutkovou podstatu, je tedy vhodné mezi nimi vyjádřit alternativní poměr.
Z obdobných důvodů doporučujeme užít spojku „nebo“ také v § 173 odst. 1 písm. c) bod 1 mezi posledními dvěma odkazy, tj. „čl. 11 odst. 4 nebo čl. 33 odst. 2 nařízení“.
	Vysvětleno

	
	4.47. K návrhu zákona: § 174 odst. 1 písm. b)

Doporučujeme užít spojku „nebo“ mezi odkazy na články nařízení, tj. „podle čl. 11 odst. 6 nebo čl. 16 odst. 2 nařízení“. Bude lépe vyjádřeno, že k naplnění skutkové podstaty postačí porušení jedné z uvedených povinností.
	Vysvětleno

	
	4.48. K návrhu zákona: § 187

Doporučujeme užít spojku „nebo“ mezi jednotlivými způsoby naplnění skutkové podstaty, tj. takto: „...nepředá údaje podle § 136, jejich opravy nebo aktualizace“. Bude tak lépe vyjádřeno, že k naplnění skutkové podstaty postačí porušení jedné z uvedených povinností.
	Vysvětleno

	
	4.49. K návrhu zákona: § 210 VAR I, § 210 VAR II

Za přehlednější považujeme variantu I, tedy ponechat možnost použití § 210 u jednotlivých přestupků a v § 210 tento výčet již neuvádět. Upozorňujeme pouze na odstavec 5, který v případě varianty I není zcela přesný. Odkazuje totiž na přestupky podle odstavce 1, přestože odstavec 1 výčet přestupků neobsahuje (tak jako ve variantě II). Navrhujeme formulaci upravit v tom smyslu, že správní trest napomenutí a propadnutí věci nebo náhradní hodnoty nelze uložit, ukládá-li se pokuta podle odstavce 1.
Doporučujeme tedy zvolit variantu I s úpravou odstavce 5.
	Vysvětleno

	
	4.50. K návrhu zákona: § 217 odst. 1 písm. e)

Doporučujeme spojení „porušení předpisů“ zpřesnit na „porušení právních předpisů“. Podobně jako např. v § 223 odst. 2 písm. a).
	Vysvětleno

	
	4.51. K návrhu zákona: § 217 odst. 1 písm. h)

Doporučujeme zpřesnit uvedený odkaz na § 218 odst. 1, který upravuje veřejné oznámení uložené povinné osobě, a tedy provedené povinnou osobou. Ustanovení § 218 odst. 2 naproti tomu upravuje vydání veřejného oznámení přímo orgánem dozoru, a tedy nesouvisí s § 217 odst. 1 písm. h).
	Vysvětleno

	
	4.52. K návrhu zákona: § 228 odst. 2

Rozumíme argumentům ohledně právních důsledků pro povinné osoby, které nemají zapsaného pracovníka pro dodržování předpisů v centrálním rejstříku povinných osob. Domníváme se ovšem, že druhá věta („Má se za to, že vydáním rozhodnutí podle tohoto zákona se rozumí vydání a odeslání rozhodnutí účastníkům řízení.“) by měla být formulována jako fikce, tj. „Platí, že …“, nikoliv jako vyvratitelná právní domněnka.
	Vysvětleno

	
	4.53. K návrhu zákona: § 240

Toto přechodné ustanovení je procesněprávní. Příznivost pozdějšího zákona je však posuzována v rámci časové působnosti, což je hmotněprávní kategorie (§ 2 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, podle kterého se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější).
S ohledem na toto obecně platné pravidlo zakotvené v zákoně č. 250/2016 Sb., doporučujeme přechodné ustanovení, minimálně ve vztahu k přestupkovým řízením, vypustit.
	Vysvětleno

	
	4.54. K dokumentu Důvodová zpráva obecně

Požadujeme v důvodové zprávě blíže rozvést, zda se pro účely kontroly užije zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů jakožto obecný procesní předpis pro oblast kontrol, nebo se uplatní jiná, zvláštní (speciální) úprava.
Vztah kontrolního řádu a zvláštních právních úprav upravujících kontrolní postupy v oblasti veřejné správy je dán obecným vztahem speciality a subsidiarity. Jestliže zvláštní právní předpis upravuje určité procesní postupy při výkonu kontroly odlišně od kontrolního řádu, uplatní se tato speciální právní úprava přednostně, nejsou-li však postupy upraveny, nebo není-li jejich úprava komplexní, aplikuje se kontrolní řád subsidiárně. V zájmu právní jistoty proto požadujeme v jednotlivých případech vyjasnit, zda podléhá kontrolní činnost příslušných kontrolních orgánů zvláštní právní úpravě a kdy se použije právní úprava kontrolního řádu.
	Vysvětleno

	Ministerstvo zdravotnictví
	5.1. K návrhu zákona obecně

Doporučujeme sjednotit odkazování na více paragrafů, respektive soubornou citaci ve smyslu čl. 70 Legislativních pravidel vlády (dále jen „LPV“); na některých místech uváděno například jako § 63 a § 64 (viz § 65), jinde naopak § 45 a 46 (viz § 71), nebo dále § 46 odst. 1 a § 46 odst. 2 písm. a) a b) (viz § 88 odst. 1) a § 46 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a b) (viz § 88 odst. 2 a 3).
	Vysvětleno

	
	5.2. K návrhu zákona: § 12 odst. 2 písm. a), § 111 písm. b), c), § 112 písm. a), § 113 písm. a) bodu 1, § 119 odst. 1 písm. c) bodu 3, 4, § 128 odst. 1 písm. b) bodu 1, 2, § 132 písm. d) bodu 1, § 132 písm. e) bodu 1, § 133 odst. 1 písm. a) a § 145 odst. 2 písm. a) bodu 1

V § 12 odst. 2 písm. a), § 111 písm. b), § 111 písm. c), § 112 písm. a), § 113 písm. a) bodě 1, § 119 odst. 1 písm. c) bodě 3, § 119 odst. 1 písm. c) bodě 4, § 128 odst. 1 písm. b) bodě 1, § 128 odst. 1 písm. b) bodě 2, § 132 písm. d) bodě 1, § 132 písm. e) bodě 1, § 133 odst. 1 písm. a) a § 145 odst. 2 písm. a) bodě 1 se za slovo „jméno“ vkládají slova „, případně jména“.
	Vysvětleno

	
	5.3. K návrhu zákona: § 13 odst. 2

V § 13 odst. 2 se za slova „jména,“ vkládají slova „případně jmen a“.
	Vysvětleno

	
	5.4. K návrhu zákona: § 41 odst. 2 a § 81 odst. 2

Doporučujeme upřesnit, co se rozumí „vhodným způsobem“, a to alespoň v důvodové zprávě.
	Vysvětleno

	
	5.5. K návrhu zákona: § 44

V § 44 se slova „§ 34 odst. 1, 3, § 36 odst. 1 a 2“ nahrazují slovy „§ 34 odst. 1 a 3 nebo § 36 odst. 1 a 2“.
	Vysvětleno

	
	5.6. K návrhu zákona: § 47 písm. b) bodu 3

V § 47 písm. b) bodě 3 se slova „§ 46 odst. 1 písm.“ zrušují.
	Vysvětleno

	
	5.7. K návrhu zákona: § 49 VAR I

Z legislativně-technického hlediska (bez širšího věcného posuzování) doporučujeme návrh znění § 210 ve variantě I, a to s ohledem na přehlednost a jasnost v návaznosti na znění odstavce 2.
	Vysvětleno

	
	5.8. K návrhu zákona: § 53 písm. e)

Doporučujeme upřesnit, o výkon jaké jiné působnosti orgánu dozoru se může v takovém případě jednat, například zda se jedná o výkon působnosti podle tohoto zákona nebo v souvislosti s určitou oblastí, a to alespoň do důvodové zprávy.
	Vysvětleno

	
	5.9. K návrhu zákona: § 86 odst. 1 a 2

Doporučujeme sjednotit odkaz na zákon o hazardních hrách; v odstavci 1 uveden jako zákon upravující hazardní hry, v odstavci 2 pak jako zákon o hazardních hrách.
	Vysvětleno

	
	5.10. K návrhu zákona: § 92 písm. a)

V § 92 písm. a) se slovo „bod“ nahrazuje slovem „bodů“.
	Vysvětleno

	
	5.11. K návrhu zákona: § 152 odst. 1 písm. b) a § 152 odst. 2 písm. b)

V § 152 odst. 1 písm. b) a § 152 odst. 2 písm. b) se za slovo „jména“ vkládají slova „, případně jmen“.
	Vysvětleno

	
	5.12. K návrhu zákona: § 156 odst. 1 VAR I

Z legislativně-technického hlediska doporučujeme návrh znění § 210 ve variantě I, a to s ohledem na jeho jednoznačnost v porovnání s variantou II.
V návaznosti na odůvodnění v důvodové zprávě závisí znění na cíli zákonodárce; v případě, že by měla být však působnost zákona rozšířena i na další osoby, jak to činí navrhovaná varianta II, doporučovali bychom upřesnit, o jaké další osoby se má v takovém případě jednat (“všechny“ osoby vs. osoby vykonávající činnost v určité oblasti, případně jejich jiná vhodná charakteristika, a to alespoň rámcově).
	Vysvětleno

	
	5.13. K návrhu zákona: § 194 odst. 2

V § 194 odstavec 2 zní:
„(2) Za opakované spáchání přestupku nebo soustavné nebo závažné porušení povinnosti podle § 192 odst. 1 písm. b) bodu 1, § 192 odst. 1 písm. c) až e), § 192 odst. 2 písm. a), jde-li o porušení čl. 8 odst. 1 nařízení 2023/1113, § 192 odst. 3 písm. a) až c), § 192 odst. 4, jde-li o porušení čl. 17 odst. 1 nařízení 2023/1113, § 193 odst. 1 písm. a) až c) a § 193 odst. 2 písm. a) až d) lze uložit pokutu podle § 210.“.
	Vysvětleno

	
	5.14. K návrhu zákona: části sedmá hlavě I dílu 10

Doporučujeme v nadpisu dílu vypustit slova „a donucovací pokuty“ pro nadbytečnost, případně vysvětlit, proč se v tomto ohledu nadpis tohoto dílu od ostatních liší.
	Vysvětleno

	
	5.15. K návrhu zákona: § 210 VAR I

Z legislativně-technického hlediska (bez širšího věcného posuzování) doporučujeme návrh znění § 210 ve variantě I, a to s ohledem na jeho přehlednost a absenci duplicit v porovnání s variantou II.
	Vysvětleno

	
	5.16. K návrhu zákona: § 217 odst. 1 písm. f) bodu 1

V § 217 odst. 1 písm. f) bodě 1 se slova „(dále jen „distribuční kanál“)“ nahrazují slovy „, (dále jen „distribuční kanál“),“.
	Vysvětleno

	
	5.17. K návrhu zákona: § 222 odst. 4

V § 222 odst. 4 se za slovo „závěrka“ vkládá slovo „podle“.
	Vysvětleno

	
	5.18. K návrhu zákona: § 223 odst. 4 písm. c)

V § 223 odst. 4 písm. c) se slovo „k“ nahrazuje slovem „ke“.
	Vysvětleno

	
	5.19. K návrhu zákona: § 231 odst. 4

V § 231 odst. 4 se slovo „stanovené“ zrušuje.
	Vysvětleno

	
	5.20. K návrhu zákona: § 231 odst. 5

Doporučujeme pro jednoznačnost zvážit bližší určení, od kterého dne se počítá lhůta 120 dnů.
	Vysvětleno

	
	5.21. K návrhu zákona: poznámce pod čarou 1) a 2)

V poznámce pod čarou č. 1 a poznámce pod čarou č. 2 se slova „(Text s významem pro EHP)“ zrušují.
	Vysvětleno

	
	5.22. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 10

Doporučujeme doplnit tento bod obecné části důvodové zprávy, a to s ohledem na charakter úpravy, která by měla mít zejména pozitivní dopad na (ekonomickou) bezpečnost státu (srov. zvláštní část důvodové zprávy, odůvodnění k § 3: „ochrana ekonomické sféry představuje integrální součást celkové bezpečnosti státu a je tradičně chápána jako oblast, v níž se ekonomické a bezpečnostní hledisko prolínají.“).
	Vysvětleno

	
	5.23. Ke zvláštní části důvodové zprávy

Doporučujeme v dotčeném fragmentu (odůvodnění k § 41, čtvrtý odstavec) slovo „společnostu“ nahradit slovem „společnosti“.
	Vysvětleno

	
	5.24. Ke zvláštní části důvodové zprávy

Doporučujeme v dotčeném fragmentu (odůvodnění k části třetí hlavě I dílu 2 oddílu 3, čtvrtý odstavec) slovo „zjedodušené“ nahradit slovem „zjednodušené“.
	Vysvětleno

	
	5.25. Ke zvláštní části důvodové zprávy

Doporučujeme v dotčeném fragmentu (odůvodnění k § 77) slovo „nepoužií“ nahradit slovem „nepoužijí“.
	Vysvětleno

	
	5.26. Ke zvláštní části důvodové zprávy

Doporučujeme v dotčeném fragmentu (odůvodnění k § 242, třetí odstavec) slovo „nevedeou“ nahradit slovem „nevedou“.
	Vysvětleno

	
	5.27. Ke zvláštní části důvodové zprávy

Doporučujeme v dotčeném fragmentu (odůvodnění k § 243, třetí odstavec) slovo „držitelých“ nahradit slovem „držitelích“.
	Vysvětleno

	Ministerstvo zemědělství
	6.1. K návrhu zákona obecně

Upozorňujeme, že v dokumentech propisovaných ze systému eLegislativa do systému eKLEP nejsou vyznačeny souvislosti s právem EU (podtržení a čísla CELEX).
	Vysvětleno

	
	6.2. K návrhu zákona obecně

U § 49, § 156 odst. 1 a § 210 doporučujeme s ohledem na větší přehlednost ve všech případech zvolit variantu I.
	Vysvětleno

	
	6.3. K návrhu zákona: § 29

Dáváme ke zvážení, zda by nebylo vhodné informace vztahující se k zápisu a vyškrtnutí z centrálního rejstříku povinných osob zařadit k právní úpravě řešící vznik centrálního rejstříku povinných osob (do relevantních ustanovení části páté tohoto zákona). Jiné registry mají komplexní úpravu právě v části páté.
	Vysvětleno

	
	6.4. K návrhu zákona: § 75

Upozorňujeme, že nejsou uvedeny náležitosti protokolu ve zjednodušeném kontrolním řízení.
Podle našeho názoru je vhodné stanovit speciální, např. zjednodušené náležitosti protokolu ve zjednodušené kontrole. A to z toho důvodu, že další úprava stanoví, že výstupy ze zjednodušené kontroly se považují za úkony předcházející kontrole ve smyslu § 3 kontrolního řádu. To však pouze za předpokladu, že dojde následně k provedení kontroly podle kontrolního řádu. Může dojít i k situaci, že protokol v rámci zjednodušené kontroly bude jediným dokumentem, kterým bude správní orgán a povinná osoba disponovat. Tím spíše navrhujeme stanovit alespoň rámcově povinné náležitosti protokolu ve zjednodušené kontrole.
Zároveň doporučujeme vyjasnit, jak bude řešena situace, kdy bude zjednodušená kontrola prováděna na místě a výsledek této kontroly bude sdělován v písemné podobě, tzn. zda se bude vyhotovovat protokol, nebo úřední záznam.
	Vysvětleno

	
	6.5. K návrhu zákona: § 157 odst. 2

Doporučujeme text odstavce nedělit na pododstavce, jako tomu je například v případě opatření obecné povahy v § 65 tohoto návrhu zákona.
	Vysvětleno

	
	6.6. K návrhu zákona: § 176

Upozorňujeme, že do výčtu přestupků není zahrnuto jednání porušující povinnosti podle § 174.
	Vysvětleno

	
	6.7. K návrhu zákona: § 210 odst. 1 písm. b) VAR I

V § 210 odst. 1 písm. b) se za slovo „institucí“ vkládají slova „nebo úvěrovou institucí“.
	Vysvětleno

	Svaz energetiky České republiky
	7.1. K návrhu zákona: § 4

Tato připomínka se týká i § 5 a § 28.
Návrh široce vymezuje povinné osoby a zapisované činnosti. Ve velké skupině není zřejmé, zda postavení povinné osoby vzniká i při okrajových, jednorázových, interních nebo čistě vnitroskupinových činnostech.
Navrhujeme proto doplnit výkladové pravidlo pro posouzení charakteru a rozsahu činnosti. U vnitroskupinových činností bez poskytování služeb třetím osobám by mělo být výslovně vyjasněno, zda zakládají postavení povinné osoby.
Návrh znění nového ustanovení:
„Při posuzování, zda osoba vykonává činnost zakládající postavení povinné osoby, se přihlédne k povaze, rozsahu a účelu této činnosti, zejména zda je vykonávána jako samostatná podnikatelská služba vůči třetím osobám. Činnosti vykonávané výlučně v rámci podnikatelské skupiny bez poskytování služeb třetím osobám nezakládají postavení povinné osoby, nestanoví-li tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie jinak.“
Odůvodnění: 
Nejasnost může vést k nadměrnému mapování všech entit a činností, rozdílným výkladům a neúměrné administrativní zátěži i tam, kde je AML riziko nízké.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno

Osoby jsou považovány za povinné osoby na základě AMLR, které je přímo použitelné. Z tohoto důvodu se předkladatel kloní k názoru, že by uvedení navrhovaného odstavce mělo za následek více nejasných situací při určování, zda se jedná o povinnou osobu, než při textaci aktuální.

	
	7.2. K návrhu zákona: § 62 odst. 3

V § 62 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Orgán dozoru je oprávněn požadovat přístup podle odstavce 1 pouze v nezbytném rozsahu a tehdy, nelze-li účelu dozoru dosáhnout méně invazivním způsobem, zejména předložením dokumentů, datového exportu, auditní stopy nebo řízeným nahlédnutím. Povinná osoba je oprávněna stanovit bezpečnostní a technické podmínky přístupu nezbytné k ochraně kybernetické bezpečnosti, obchodního tajemství, utajovaných informací, osobních údajů a bezpečnosti kritické infrastruktury.““.
	Vysvětleno

	
	7.3. K návrhu zákona: části osmá hlavě II

Připomínka k přechodným ustanovením
Návrh zavádí nové povinnosti v oblasti registrace, rolí, výkaznictví, IT přístupů, oznamování a vnitřních kontrol, ale bez dostatečně výslovného implementačního období.
Navrhujeme doplnit 6–12měsíční přechodné období pro nové povinnosti, pokud tomu nebrání přímo použitelný EU předpis.
Návrh znění nového přechodného ustanovení:
„Povinné osoby jsou povinny uvést své vnitřní strategie, postupy, kontroly, ohlašovací procesy a evidenční povinnosti do souladu s tímto zákonem nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie jinak.“
Odůvodnění:
Velké skupiny budou potřebovat mapovat dotčené entity, upravit interní předpisy, nastavit role, proškolit osoby a upravit IT/reportingové procesy.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno

	Úřad vlády ČR - Kabinet vedoucího Úřadu vlády
	8.1. K návrhu zákona obecně

1. K obálce materiálu
Na obálce je v části „Obsah“ uvedeno, že součástí materiálu jsou Informativní přehled veřejnoprávních povinností (jako část VIII.) a Stručný popis obsahu návrhu právního předpisu (jako část X.). Tyto části však materiál neobsahuje.
Doporučujeme uvést informace uvedené na obálce do souladu se skutečným obsahem materiálu a následně upravit číslování jednotlivých částí tak, aby odpovídalo obsahu.
2. K § 10 návrhu zákona
V § 10 odstavci 1) pododstavci e) bodě 1. je pro Evropskou komisi zavedena zkratka „komise“. Doporučujeme nahrazení zkratkou „Komise“ (s velkým počátečním písmenem). V této podobě zavádí pro Evropskou komisi zkratku čl. 13 Smlouvy o Evropské unii a ta je dále využívána v právních aktech EU, včetně těch, které předkládaný návrh zákona zapracovává a na které navazuje. Považujeme ji proto za jasnější, lépe srozumitelnou nejen pro adresáty předkládaného zákona.
Případně lze zvážit zkratku pro Evropskou komisi nezavádět, a sice s ohledem na četnost výskytu zkratky (pouze osmkrát) a rozsah předkládaného návrhu zákona (248 paragrafů).
Kontaktní osobou pro vypořádání připomínek je Ing. Alžběta Kuchařová, sekretariat.brs@vlada.gov.cz, +420 725 969 661.
	Vysvětleno

	Exekutorská komora
	9.15. K návrhu zákona: § 10 odst. 1 písm. d)

Není dostatečně vysvětleno, v jakém smyslu má MFČR „dohlížet“ plnění opatření stanovená akčním plánem, jaké má dohledové pravomoci atp. V případě, že MFČR pověří Úřad „dohlížením“, může dojít ke kolizi v postavení Úřadu, které je dozorovým orgánem (a v rámci něj dozoruje či dohlíží) a současně orgánem pověřeným k „dohlížení“ plnění opatření.
Navrhujeme změnit sloveso „dohlížet“ vhodnějším slovesem.
	Vysvětleno

	
	9.16. K návrhu zákona: § 12

Navrhujeme doplnit nový odstavec, který stanoví, že v případě soudních exekutorů (a dalších právnických profesí) může funkci manažera i pracovníka pro dodržování předpisů vykonávat sám soudní exekutor. Je nutné si uvědomit, že soudní exekutoři vykonávají svoji činnost pouze a jen jako fyzické osoby. Pouze těmto osobám stát svěřil exekutorský úřad jako soubor pravomocí. Primárně tyto osoby tedy musí vykonávat zmíněné funkce. Není možné je nutit tyto funkce přenést na jinou osobu, která nebyl ministrem spravedlnosti pověřena výkonem exekutorského úřadu. 
	Vysvětleno

	
	9.17. K návrhu zákona: § 16

Ačkoliv ustanovení hovoří o bezdlužnosti, fakticky jde pouze o dluhy vůči státu, resp. veřejnoprávní dluhy. V tomto směru je použití pojmu bezdlužnost poměrně matoucí. 
	Vysvětleno

	
	9.18. K návrhu zákona: § 50

Orgánem dozoru nad právnickými profesními komorami se navrhuje orgán, který je mimo gesci ministerstva spravedlnosti. To je poměrně nešťastné, protože FAÚ nezná specifika činnosti právnických profesí i výkonu samosprávných činností. 
Vůči Komoře FAÚ bude působit v trojjediném postavení, což je nevhodné. A to – zpravodajská jednotka (výměna informací), jiný dozorový orgán (výměna informací) a současně jako orgán dozoru na Komorou (vrchnostenské postavení). To je mimořádně nešťastné, protože může docházet k míchání rolí. Spolupráce mezi komorami a FAÚ bude zbytečně zatížená tím, že současně FAÚ bude dozorový orgán. To může poškodit kvalitu spolupráce.
Navrhujeme proto, aby dozor na ČAK, NK a EK vykonávalo ministerstvo spravedlnosti, kterému budou současně ze strany předkladatele (MFČR) přidělena odpovídající tabulková místa, která jsou navržena pro výkon dozoru ze strany FAÚ. 
	Vysvětleno

	
	9.19. K návrhu zákona: § 53

Ustanovení obsahuje značné penzum výjimek. Ne ve všech případech je je nicméně patrné, z jakého důvodu se výjimka navrhuje, resp. z jakého důvodu nepostačuje ad hoc zproštění mlčenlivosti podle § 52 odst. 2 návrhu. 
Zcela reálně může hrozit přetížení jednoho dohledového orgánu dotazy ze strany jiných dohledových orgánů či OČTŘ, neboť nebude existovat přirozená bariéra spočívající v nutnosti odůvodnění zproštění mlčenlivosti. 
	Vysvětleno

	
	9.20. K návrhu zákona: § 54 odst. 2

U exekutora může být s ohledem na charakter další činnosti (např. dobrovolné dražby) obtížné definovat pojem „klient“. Je např. zájemce o dražbu „klientem“? K tomu přípomínky k § 4. 
	Vysvětleno

	
	9.21. K návrhu zákona: § 55

Z odůvodnění není patrné, co konkrétně má předkladatel na mysli „koordinací výkonu dozoru“ a „vytvoření podmínek účinného dozoru“. Znamená to, že ministerstvo Komorám vytvoří podmínky účinného dozoru i v oblasti materiálního zabezpečení? Jak?
	Vysvětleno

	
	9.22. K návrhu zákona: § 59

Není patrné, z jakého důvodu je nutné, aby dohledový orgán zpracoval plán kontrol do 31. prosince. Některé dozorové orgány nemusí kopírovat kalendářní rok. 
Není patrné, jaký smysl má doručování plánu kontrol ministerstvu, tj. v jakém smyslu MFČR bude koordinovat výkon dohledu, když v rámci této koordinace nemá žádné reálné pravomoci. Jako logické se jeví doručit plán kontrol dozorovému orgánu nad Komorami. V případě MFČR to postrádá elementární logiku, nemůže-li soudní exekutory kontrolovat nikdo jiný než Komora. 
	Vysvětleno

	
	9.23. K návrhu zákona: § 76 a 77

Komora vykonává kontroly podle svého stavovského předpisu. Kontrolní řád se na výkon stavovského dohledu nevztahuje. Navrhujeme proto vypustit slova „podle kontrolního řádu“. Smysl a účel daného ustanovení se tím nezmění. 
	Vysvětleno

	
	9.24. K návrhu zákona: § 79

Orgán dozoru by se primárně měl nejdříve dotázat FAÚ. FAÚ nechť si následně informaci případně vyžádá u jiného orgánu dozoru, je-li to nutné.
Není zřejmé, proč by Komora měla jinému orgánu dozoru součinit při „získání dokumentu“. Pokud má jiný orgán pravomoc k získání dokumentu, nechť si jej vyžádá sám. Pokud nemá, není jasné, jak by Komora v tomto směru mohla poskytnout součinnost, aniž by neporušila povinnost mlčenlivosti. 
	Vysvětleno

	
	9.25. K návrhu zákona: § 81 odst. 3

Ustanovení je nejasné. K čemu má toto ustanovení sloužit? Požadujeme vysvětlit a doplnit důvodovou zprávu, případně vypustit. Za nepatřičnou považujeme povinnost zaslat informaci orgánu dozoru nad komorami 10 dnů předem. Z jakého důvodu?
	Vysvětleno

	
	9.26. K návrhu zákona: § 82 odst. 2

K písm. a) a b) - máme za to, že tato ustanovení by se neměla týkat profesních komor jako dozorových orgánů. V opačném případě totiž vzniknou interpretační obtíže týkající použitých pojmů ve vztahu např. k soudním exekutorům (viz např. zástupce vs. zástupce exekutora podle § 16 ex.ř.) aj. 
	Vysvětleno

	
	9.27. K návrhu zákona: § 116

Navrhujeme doplnit, že do Centrální evidence účtů mají přístup také soudní exekutoři při výkonu exekuční činnosti (samostatně či prostřednictvím Komory). 
	Vysvětleno

	
	9.28. K návrhu zákona: § 135

Máme za to, že k zápisu exekutorů (notářů...) do CRPO by mělo docházet automatizovaně, neboť stát má informace o tom, která osoba je exekutora a která nikoliv z registru práv a povinností.
	Vysvětleno

	
	9.29. K návrhu zákona: § 223 odst. 4

Lhůta 2 pracovních dnů je příliš krátká. Nad to není stanoven počátek lhůty.
	Vysvětleno

	
	9.30. K návrhu zákona: § 224 odst. 1

V případě pozastavení výkonu exekutorského úřadu a odvolání exekutora jde fakticky o nepřímou novelizaci. Není patrné, za jakého důvodu by mělo být exekutorovi odňato právo podat rozklad. V takovém případě lze očekávat žaloby proti rozhodnutí ministerstva vč. návrhů na odklad vykonatelnosti.
	Vysvětleno

	
	9.31. K návrhu zákona: § 226 odst. 2

Lhůta 5 dnů je nepřiměřené krátká. Stejně tak není jasné, proč ve vyjmenovaných případech nemá mít odvolání odkladný účinek – k této situaci fakticky může dojít pouze v případě sporu o výklad právního předpisu mezi Komorou a FAÚ, kdy bude potřebné nechat věc projít nejprve pořadem práva. 
	Vysvětleno

	Generální inspekce bezpečnostních sborů
	10.1. Ke zvláštní části důvodové zprávy

Ustanovení § 102 stanovuje povinnost orgánu veřejné moci poskytnout na žádost Ministerstvu financí informace potřebné pro národní hodnocení rizik, a to ve lhůtě a rozsahu stanoveném Ministerstvem financí.
Ustanovení § 103 dále upravuje rozsah informací, které mají být obsaženy ve zprávě o národním hodnocení rizik, přičemž se má jednat mimo jiné o organizační strukturu orgánů podílejících se na opatřeních ve strategických oblastech a o obecné postupy ve strategických oblastech v České republice a o přidělených lidských a finančních zdrojích ve vztahu k orgánu činnému v trestním řízení. Dané ustanovení transponuje požadavky čl. 8 odst. 4 pododstavce druhého AMLD6, v němž je uvedeno, že tyto informace jsou obsaženy v rámci vnitrostátního hodnocení rizik v rozsahu, v jakém jsou tyto informace k dispozici.
Shora uvedená ustanovení obsahují velmi obecnou úpravu poskytování informací ze strany orgánu veřejné moci, resp. orgánu činného v trestním řízení. Není zřejmé, zda rozsah poskytovaných informací bude odpovídat informacím o činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů, které jsou obsažené například ve statistikách, výročních zprávách či jiných veřejných zdrojích. V případě, že by se mělo jednat o poskytování informací v širším rozsahu, navrhujeme alespoň v důvodové zprávě doplnit bližší specifikaci poskytovaných informací, případně v navrhovaném zákoně stanovit výjimku pro neposkytnutí těchto informací, pokud by jejich poskytnutí mohlo ohrozit plnění úkolů Generální inspekce bezpečnostních sborů.
	Akceptováno částečně

Ministerstvo financí plně vnímá a respektuje legitimní obavy Generální inspekce bezpečnostních sborů i dalších orgánů činných v trestním řízení ohledně potenciálního ohrožení plnění jejich zákonných úkolů při plošném sdílení informací.
Návrhu na doplnění výslovné zákonné výjimky pro GIBS do paragrafového znění předkladatel nevyhověl z důvodu zachování obecnosti normy, nicméně plně vyhověl alternativnímu požadavku na detailní rozvedení tohoto mechanismu v důvodové zprávě.
Cílem ustanovení § 102 není získávat od bezpečnostních sborů operativní informace z živých spisů, taktické detaily vyšetřování nebo ucelené přehledy o plošném personálním obsazení, které by mohly ohrozit bezpečnost státu či konkrétních osob. Pro účely sestavení zprávy o národním hodnocení rizik (NRA) ve smyslu § 103 Ministerstvo financí potřebuje primárně statistická data, agregované údaje, identifikované typologie trestné činnosti a obecné trendy v oblasti legalizace výnosů z trestné činnosti. Tedy informace, které rámcově odpovídají výročním zprávám či veřejným statistikám, případně jejich mírně podrobnější, avšak stále agregované vrstvě.
Navržené znění § 102 nijak neprolamuje a ani nemůže prolamovat stávající právní úpravu ochrany utajovaných informací, mlčenlivosti podle trestního řádu či zvláštních zákonů o bezpečnostních sborech. Pokud by poskytnutí určitých detailních informací objektivně ohrozilo plnění úkolů GIBS nebo jiného OČTŘ, tyto informace pochopitelně poskytnuty nebudou. Samotná dikce čl. 8 odst. 4 směrnice AMLD6, která hovoří o poskytnutí informací „v rozsahu, v jakém jsou tyto informace k dispozici“, zohledňuje bezpečnostní specifika jednotlivých složek státu. Aby nevznikly žádné výkladové nejasnosti a byla orgánům činným v trestním řízení poskytnuta maximální právní jistota, Ministerstvo financí doplní důvodovou zprávu k § 102 v tom smyslu, že rozsah požadovaných informací bude v praxi vždy předmětem předchozí konzultace a dohody s příslušným orgánem veřejné moci. Poskytování informací nesmí ohrozit plnění úkolů bezpečnostních sborů, zpravodajských služeb a orgánů činných v trestním řízení, ani probíhající trestní, správní či jiná řízení.

	Komora auditorů
	11.3. K návrhu zákona: § 24

Jedná se o změnu, kdy již profesní komory nebudou mít kompletní informace o tom, kteří její členové podávají OPO. Navrhujeme doplnit, aby poté FAÚ informoval Komoru, že taková oznámení obdržel, což může pomoci i při výkonu kontrolních pravomocí.
	Vysvětleno

	
	11.4. K návrhu zákona: § 59

Bylo by dobré upravit bližší informace, jak se bude postupovat za rok 2027, když je účinnost určena na červenec 2027 a není uvedeno, jestli tedy je třeba plán kontrol určit poprvé pro rok 2028…?
	Vysvětleno

	
	11.5. K návrhu zákona: § 70

Komora nesouhlasí s postupem dle § 226 a § 227, když tyto nejsou nutné a ani jasně požadované evropskými předpisy, stejně tak není vůbec zřejmé, o jaké instrukce (§70 odst. 1 písm. f) se jedná a jaký mají charakter.
	Vysvětleno

	
	11.6. K návrhu zákona: § 73

Komora auditorů provádí nyní prostřednictvím dozorčí komise kontrolu kvality dle zákona o auditorech + kontrolního řádu. Předmětem této kontroly je i plnění AML zákona. Bylo by dobré umožnit orgánům dozoru provádět kontrolu podle kontrolního řádu i na základě jejich volby, tj. i v jiném případě, než je navrženo v § 71. Umožní to dozorovým orgánům současně provádět u povinných osob např. kontroly dodržování dalších povinností, a to ne jenom v oblasti AML.
	Vysvětleno

	
	11.7. K návrhu zákona: části třetí hlavě I dílu 3

Spolupráce orgánů dozoru – je třeba upřesnit, kdo bude posuzovat, zda je naplněna podmínka § 78 odst. 3. Orgány dozoru o povinných osobách, a o dalších osobách (informace o klientech povinných osob) získávají množství informací, které jsou kryty povinnostmi mlčenlivosti dle sektorových předpisů a nemusí se jednat o chráněné informace. Bylo by třeba blíže specifikovat a upravit podmínky spolupráce daných orgánů, aby nebylo podezření, že jsou tyto sektorové předpisy o mlčenlivosti „obcházeny“ pomoci spolupráce dozorových orgánů.
	Vysvětleno

	
	11.8. K návrhu zákona: § 81

V případě profesních Komor je již v § 69 odst. 5 stanovena povinnost zaslat sektorové hodnocení rizik (§ 56) Orgánu dozoru nad Komorami, je zde tedy tato povinnost částečně totožná.
	Vysvětleno

	
	11.9. K návrhu zákona: § 82

Je třeba vymezit způsoby a praktická řešení, jak budou dozorové orgány plnit dané povinnosti, tak, aby to nebylo další administrativní zátěží pro tyto orgány a stejně tak je třeba nastavit dostatečně včas podmínky pro to, kdy bude docházet k prvotnímu poskytnutí požadovaných informací ze strany orgánů dozorů, zejména § 82 odst. 2, bude se jednat o obrovské množství předávaných informací.
	Vysvětleno

	
	11.10. K návrhu zákona: části třetí hlavě II

Ustanovení o kolegiích orgánů dozoru se svojí povahou vztahuje na finanční sektor a neměla by být uplatňována na orgány dozoru v případě profesních komor. Dle Komory je nutné rozšířit důvodovou zprávu v této oblasti, objasnit koho se budou týkat např. kolegia, jak je třeba konkrétně chápat provozovny (např. § 96 odst. 1), aby bylo zřejmé, v jakém rozsahu se profesních komor týkají ustanovení daných částí a na koho všechno se daná oblast vztahuje. Zda se to týká všech sítí, které vystupují v rámci různých povinných osob. Je to dle Komory velmi důležité, protože toto pak umožňuje další nastavení postupů dozorových orgánů, a to jak při kontrole, tak např. při hlášení provozoven atd. Stejně tak to bude mít dopad na náklady daných orgánů dozoru. Pokud bude výklad takový, že sem spadají všechny povinné osoby, které působí prostřednictvím jednotlivých právnických osob (např. s.r.o., a.s.) ve více státech sem spadají, tak to může znamenat, že bude orgán dozoru – profesní komora členem například 20 – 30 kolegii atd.
	Vysvětleno

	
	11.11. K návrhu zákona: § 131

§ 131 a násl. – opět upozorňujeme na nutnost včasné úpravy, jak budou prakticky orgány dozoru poskytovat prvotní (a i další informace) údaje do registru povinných osob, v rámci přechodných ustanovení se počítá se lhůtou 30 dnů k provedení zápisů příslušnými subjekty a osobami, bylo by možná vhodné zvážit lhůtu delší s ohledem na množství povinných osob a zapisovaných údajů.
	Vysvětleno

	
	11.12. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 2

V důvodové zprávě je chyba, je zde uvedena informace o uložené pokutě 200 000 Kč auditorovi, taková pokuta ale nebyla uložena, jedná se asi o informaci z jiné komory.
	Vysvětleno

	Komora daňových poradců
	12.28. K návrhu zákona obecně

Návrh zvážit název zákona „zákon o ekonomické ochraně státu“ a vrátit se k názvu „zákon o patření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, financování terorismu a financování šíření zbraní hromadného ničení – dle směrnice 2024/1640.Cílem unijní úpravy je prevence praní peněz a financování terorismu, jehož logikou je ochrana finančního systému a trhu. „Ekonomická ochrana státu“ posouvá zákon mimo účel AML. Název předpisu spolu s rozšířením povinností nad rámce unijního předpisu evokuje jiný účel než EU předpis, čímž dochází k překročení harmonizačního rámce EU. Název ekonomická ochrana státu může způsobit nesoulad s čl. 114 SFEU (harmonizace trhu) a čl. 56 SFEU (volný pohyb služeb)Rozšířený účel národní regulace tak zapracovává RTS do širšího režimu, než bylo původně zamýšleno. I Evropská komise v rámci agendy Better Regulation upozorňuje na ukládání požadavků nad rámec unijních předpisů a nepřiměřenou regulatorní zátěž.
	Vysvětleno

	
	12.29. K návrhu zákona: § 24

V zákoně není uvedeno, zda ČR využívá ustanovení čl. 70 odst. 3 AMLR či nikoliv. Pokud nikoliv, tak by to bylo vhodné uvést alespoň do důvodové zprávy zákona.
	Vysvětleno

	
	12.30. K návrhu zákona: § 134

Navrhujeme toto ustanovení vypustit, neboť se jedná o opakování ustanovení § 13 odst. 2. Případně doporučujeme textaci obou ustanovení upravit tak, aby v zákoně byla pouze jednou.
	Vysvětleno

	
	12.31. K dokumentu Důvodová zpráva obecně

Rozpor důvodová zprávaStr. 1 „návrh zákona je především zákonem adaptačním a transpozičním…“Skutečnost – návrh obsahuje nové instituty jako licence, jistota, bezdlužnost…)Str. 11 „cílem zákona je snaha o vyvarování se zbytečné zátěže …“Skutečnost – zavádí se 250 000,- Kč jistota, licenční režim a nové povinné osobyStr. 14 „… posiluje právní jistotu povinných osob…“ Skutečnost - §§ 216 – 224 vyloučení opravných prostředků
	Vysvětleno

	Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů
	13.1. K návrhu zákona obecně

K § 4 – Vyjasnění rozsahu „zprostředkovatelů pojištění a úvěrů“
Navrhujeme výslovné doplnění výjimky shodné s AMLR do důvodové zprávy, že vázaný zástupce pojišťovny či investičního produktu, který neinkasuje peněžní prostředky od klientů, není povinnou osobou, resp. plní jen oznamovací povinnost tak jak nyní stanoví AMLZ v § 2 odst. 4, aby byla zajištěna kontinuita stávající praxe.
Dále navrhujeme doplnit do důvodové zprávy tabulku porovnávající rozsah povinných osob dle stávající právní úpravy, dle AMLR, a dle ZEOS. Tím se usnadní orientace adresátů (povinných osob) a eliminují nejasnosti, kdo nově do revidovaného oboru spadá či nikoli.
Odůvodnění:
Žádáme o výslovné vynětí povinnosti vůči subjektům nad rámec AMLR.
U pojišťovacích zprostředkovatelů, kteří nevybírají pojistné ani jiné peněžní prostředky klientů a vykonávají činnost pod odpovědností pojišťovny nebo jiného zprostředkovatele, se výklad a aplikační praxe musí řídit jejich skutečnou rolí podle AMLR.
AMLR vychází z toho, že ne každý pojišťovací zprostředkovatel má být zatížen plným AML/CFT režimem. Zvláště u osob, které neinkasují pojistné ani jiná peněžní plnění a vykonávají činnost pod odpovědností pojišťovny nebo jiného zprostředkovatele, by národní aplikační vrstva neměla rozšiřovat okruh povinných osob nad rámec přímo použitelného práva Evropské unie. Připomínka nesměřuje proti unijní regulaci jako takové, nýbrž proti riziku národního rozšiřování okruhu. V podmínkách českého pojistného trhu je významná právě proto, že příliš široký výklad distribuční sítě by vedl k neproporcionálnímu rozšíření compliance zátěže na osoby, které ani podle AMLR nejsou v postavení odůvodňujícím plný AML režim.
	Vysvětleno

	
	13.2. K návrhu zákona obecně

K § 4 – Vynětí penzijních společností
Prosíme o vyjasnění postavení tuzemských penzijních společností ve smyslu jejich plnění AML povinností.
Odůvodnění:
Připomínka reaguje na skutečnosti, že penzijní společnost dle tuzemské právní úpravy nelze zahrnout pod definici penzijních společností podle nařízení. Právě z tohoto důvodu jsou dle stávající právní úpravy obsažené v AMLZ penzijní společnosti (spravující doplňkové penzijní spoření) výslovně uvedeny. Návrh ZEOS je však ve svém § 4 neuvádí.
Dle důvodové zprávy je záměrem reagovat na skutečnost, že EU neupravuje penzijní spoření samostatně, a transakce v penzijních fondech jsou standardizované a nízkorizikové.
Přesto však navrhujeme uvést podrobnější vysvětlení, zda penzijní společnosti i nadále (pokud spravují investiční fondy) budou spadat pod jinou kategorii, např. „správce investičního fondu“ dle AMLR čl. 3 odst. 3 písm. b), a proto není potřeba je uvádět zvlášť, nebo zad je snad záměrem zákonodárce, aby nadále nebyly povinnými osobami.
Námi navrhované výslovné vymezení zabrání právní nejistotě a případnému opomenutí jejich oznamovací povinnosti, např. při podezřelém výběru naspořených prostředků z penzijních účtů.
Prodejní procesy distribučních společností, pojišťoven (životní pojištění) a penzijních společností působících v rámci jedné finanční skupiny jsou velmi často provázané, a skutečnost, že některá finanční služba či produkt bude v režimu AML zákona, a jiná, velmi příbuzná, nikoliv, může znamenat praktické problémy. Proto je nutné toto přesvědčivě objasnit a zaručit neměnnost takového rozhodnutí v krátkodobém horizontu. Pokud by penzijní společnosti v konkrétních činnostech riziku skutečně vystaveny nebyly, je v pořádku je neuvádět (s ohledem na rizikovost), ale je vhodné to v důvodové zprávě výslovně uvést a vysvětlit, jak bude zajištěno, aby stávající AML kontrolní mechanismy v penzijním spoření pokračovaly, tj. definovat, že relevantní AML rizika budou buď kryta jinak (např. jinými povinnými osobami – depozitáři, investičním správcem penzijního fondu), nebo jsou zanedbatelná.
	Vysvětleno

	
	13.3. K návrhu zákona obecně

K § 5 písm. c)
Požadujeme upravit § 5 písm. c) tak, aby pojem „stát usazení“ sloužil pouze pro účely určení přeshraniční příslušnosti, spolupráce orgánů, organizačních vazeb a výkonu dozoru podle tohoto zákona a nebyl používán jako samostatný materiální vstup pro posouzení geografického rizika.
Navrhujeme proto doplnit do § 5 písm. c) interpretační větu tohoto znění:
„Údaj o státu usazení se použije pro účely určení přeshraniční příslušnosti, spolupráce, organizačních vazeb a výkonu dozoru podle tohoto zákona; pro posouzení geografického rizika se postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a na jeho základě vydaných aktů.“
Alternativně navrhujeme u fyzické osoby zúžit vymezení „státu usazení“ tak, aby nebylo konstruováno jako souhrn všech státních příslušností a všech pobytových států delších než 1 rok, ale aby odpovídalo hlavnímu obvyklému pobytu nebo převážné osobní a ekonomické vazbě fyzické osoby.
Odůvodnění:
Připomínka směřuje proti riziku, že národní pojem „stát usazení“ bude v aplikační praxi použit jako materiální vstup do AML risk assessmentu, a vytvoří tak paralelní národní geografický risk faktor vedle AMLR a budoucí metodiky AMLA. To by mohlo vést ke dvojkolejnosti ve vnitřních AML systémech, zejména u subjektů pod přímým nebo nepřímým dohledem AMLA. Současně je vhodné systematicky oddělit dvě roviny: jednak úpravu samotného pojmu „stát usazení“, která patří do § 5 jako ustanovení o obecných pojmech vztahujících se k povinným osobám, jednak zvláštní pravidlo pro použití údaje o adrese pobytu jako výrazu pro bydliště, které má povahu speciálního interpretačního a aplikačního pravidla. Z tohoto důvodu je navrženo samostatné ustanovení § 5a, nikoli pokračování § 5 nebo vložení nového § 18a do části o obecných povinnostech povinných osob.
	Vysvětleno

	
	13.4. K návrhu zákona obecně

K § 5
Navrhujeme doplnit nový § 5a v tomto znění:
„§ 5a
Údaj o bydlišti pro účely posouzení geografického rizika
(1) Pro účely posouzení geografického rizika může povinná osoba u fyzické osoby považovat údaj o adrese pobytu uvedený v průkazu totožnosti nebo v úředně vydaném elektronickém prostředku prokazování totožnosti či úředně potvrzeném elektronickém atributu za údaj o bydlišti v České republice, pokud současně ověří, že klient nemá bydliště mimo území České republiky, adresa není vedena jako adresa ohlašovny nebo jiná úřední adresa a nejde o případ zvýšeného rizika.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, má-li povinná osoba vědomost nebo důvodnou indicii, že údaj neodpovídá skutečnému bydlišti klienta.
(3) Uplatnění postupu podle odstavce 1 povinná osoba přiměřeně zaznamená; tím není dotčena povinnost postupovat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na základě rizikově orientovaného přístupu.“.
Odůvodnění:
Navržená úprava reaguje na reálný praktický rozpor mezi požadavkem AMLR na zjištění obvyklého místa bydliště a českými identifikačními prostředky, které typicky pracují s adresou pobytu. Navržené ustanovení vytváří vyvratitelný „safe harbour“ pro nízkorizikové situace, nikoli blanketní fikci bydliště. Systematické přesunutí tohoto pravidla do nového § 5a posiluje vnitřní logiku zákona. Jde totiž o obecné interpretační a aplikační pravidlo pro zacházení s jedním údajovým konceptem, nikoli o samostatnou AML povinnost povinné osoby. Umístění do definitorické a výkladové části proto lépe odpovídá jeho povaze a současně snižuje riziko, že by ustanovení bylo chápáno jako národní doplnění vlastního CDD režimu vedle AMLR.
Připomínka je uplatňována formálně jako obecná, neboť e-legislativa neumožnila vložení sousedního fragmentu - nového paragrafu.
	Vysvětleno

	
	13.5. K návrhu zákona obecně

K § 11 písm. a)
Požadujeme vyjasnit.
Odůvodnění: Ustanovení písmene a) je nesrozumitelné. Proto požadujeme úpravu ve smyslu vyjasnění tohoto ustanovení, aby nevznikaly výkladové nejasnosti.
	Vysvětleno

	
	13.6. K návrhu zákona obecně

K § 12 odst. 1
Požadujeme vyjasnit.
Odůvodnění: Z navrženého ustanovení není zřejmé, zda se má jednat o kontaktní osoby. Toto ustanovení je nejasné a zmatečné, proto jej požadujeme upravit, aby bylo předejito výkladovým nejasnostem.
	Vysvětleno

	
	13.7. K návrhu zákona obecně

K § 13 odst. 2Navrhujeme toto ustanovení formálně upravit.Odůvodnění: Znění ustanovení tak, jak je navrženo, je nesrozumitelné. Proto považuje za vhodné jej rozdělit na více vět.
	Vysvětleno

	
	13.8. K návrhu zákona obecně

	Vysvětleno

	
	13.9. K návrhu zákona obecně

	Vysvětleno

	
	13.10. K návrhu zákona obecně

K přechodným ustanovenímNavrhujeme doplnit přechodné ustanovení tohoto znění:„Dosavadní prováděcí právní předpisy vydané Českou národní bankou v oblasti AML/CFT a dosavadní pokyny, obecné pokyny nebo technické standardy vydané Evropským orgánem pro bankovnictví se po dni použitelnosti nařízení (EU) 2024/1624 použijí pouze v rozsahu, v němž upravují technické, organizační nebo procesní otázky, nejsou v rozporu s přímo použitelným právem Evropské unie a nebyly nahrazeny aktem vydaným Orgánem pro boj proti praní peněz a financování terorismu nebo Evropskou komisí.“Alternativně navrhujeme alespoň doplnit do důvodové zprávy, že stávající AML prováděcí předpisy a legacy evropské AML/CFT instrumenty nemohou po dni použitelnosti AMLR vytvářet paralelní hmotněprávní vrstvu vedle přímo použitelného práva Evropské unie.Odůvodnění:Návrh předpokládá, že stávající vyhláška ČNB bude platit, dokud nebude vydaná nová vyhláška podle ZEOS. Jenže není možné, aby její části, které upravuje AMLR a její RTS byly ještě lokálně doupraveny stávající vyhláškou ČNB. Navrhujeme proto, aby byla vyhláška ponechána v platnosti v rozsahu, který nepřekrývá AMLR a její RTS.Důvodem je, že po 10. červenci 2027 může vzniknout přechodná nejistota vyplývající ze souběhu AMLR, ZEOS, stávající AML vyhlášky ČNB a dosud použitelných EBA AML/CFT instrumentů, které budou postupně nahrazovány akty AMLA. Bez výslovného vyjasnění hrozí, že bude národní aplikační praxe tyto zdroje číst jako paralelní a obsahově rovnocenné vrstvy regulace. U úvěrových a finančních institucí by to znamenalo právní nejistotu při nastavování interních AML rámců a riziko, že budou nuceny současně plnit evropsky harmonizovaná pravidla i „přežívající“ národní požadavky bez jasného hierarchického vztahu. Připomínka proto nesměřuje proti přechodné použitelnosti stávajících nástrojů jako takové, ale žádá jasné omezení jejich role na technické a organizační otázky a na období do přijetí příslušných AMLA instrumentů.
	Vysvětleno

	
	13.11. K návrhu zákona: § 6

Za § 5 se vkládá nový § 6, který zní:
„§ 6
“.
Dosavadní § 6 až 248 se označují jako § 7 až 249.
	Neakceptováno

Není zřejmé, čeho se připomínkové místo domáhá.

	
	13.12. K návrhu zákona: § 13 odst. 4 písm. b)

V § 13 odst. 4 písm. b) se slovo „29“ nahrazuje slovem „30“.
	Neakceptováno

	
	13.13. K návrhu zákona: § 13 odst. 4 písm. c)

V § 13 odst. 4 písm. c) se slovo „34“ nahrazuje slovem „35“.
	Neakceptováno

	
	13.14. K návrhu zákona: § 13 odst. 4 písm. c)

V § 13 odst. 4 písm. c) se slovo „36“ nahrazuje slovem „37“.
	Neakceptováno

	
	13.15. K návrhu zákona: § 14 odst. 2

V § 14 odst. 2 se slovo „12“ nahrazuje slovem „13“.
	Neakceptováno

	
	13.16. K návrhu zákona: § 14 odst. 2

V § 14 odst. 2 se slovo „12“ nahrazuje slovem „13“.
	Neakceptováno

	
	13.17. K návrhu zákona: § 16 odst. 1

V § 16 odst. 1 se slovo „14“ nahrazuje slovem „15“.
	Neakceptováno

	
	13.18. K návrhu zákona: § 27 písm. e)

V § 27 písm. e) se slovo „136“ nahrazuje slovem „137“.
	Neakceptováno

	
	13.19. K návrhu zákona: § 27 písm. f)

V § 27 písm. f) se slovo „14“ nahrazuje slovem „15“.
	Neakceptováno

	
	13.20. K návrhu zákona: § 28

V § 28 se slovo „61“ nahrazuje slovem „62“.
	Neakceptováno

	
	13.21. K návrhu zákona: § 30 odst. 2 písm. b)

V § 30 odst. 2 písm. b) se slovo „132“ nahrazuje slovem „133“.
	Neakceptováno

	
	13.22. K návrhu zákona: § 30 odst. 2 písm. c)

V § 30 odst. 2 písm. c) se slovo „132“ nahrazuje slovem „133“.
	Neakceptováno

	
	13.23. K návrhu zákona: § 31 odst. 1 písm. b)

V § 31 odst. 1 písm. b) se slovo „28“ nahrazuje slovem „29“.
	Neakceptováno

	
	13.24. K návrhu zákona: § 31 odst. 1 písm. e)

V § 31 odst. 1 písm. e) se slovo „231“ nahrazuje slovem „232“.
	Neakceptováno

	
	13.25. K návrhu zákona: § 31 odst. 1 písm. f)

V § 31 odst. 1 písm. f) se slovo „231“ nahrazuje slovem „232“.
	Neakceptováno

	
	13.26. K návrhu zákona: § 32 odst. 1 s účinností dnem 10. července 2029

V § 32 odst. 1 se slovo „28“ nahrazuje slovem „29“.
	Neakceptováno

	
	13.27. K návrhu zákona: § 32 odst. 2 s účinností dnem 10. července 2029

V § 32 odst. 2 se slovo „28“ nahrazuje slovem „29“.
	Neakceptováno

	
	13.28. K návrhu zákona: § 34 odst. 2 písm. a)

V § 34 odst. 2 písm. a) se slovo „37“ nahrazuje slovem „38“.
	Neakceptováno

	
	13.29. K návrhu zákona: § 34 odst. 2 písm. c)

V § 34 odst. 2 písm. c) se slovo „34“ nahrazuje slovem „35“.
	Neakceptováno

	
	13.30. K návrhu zákona: § 34 odst. 2 písm. c)

V § 34 odst. 2 písm. c) se slovo „40“ nahrazuje slovem „41“.
	Neakceptováno

	
	13.31. K návrhu zákona: § 36 odst. 2 písm. a)

V § 36 odst. 2 písm. a) se slovo „37“ nahrazuje slovem „38“.
	Neakceptováno

	
	13.32. K návrhu zákona: § 36 odst. 2 písm. c)

V § 36 odst. 2 písm. c) se slovo „36“ nahrazuje slovem „37“.
	Neakceptováno

	
	13.33. K návrhu zákona: § 36 odst. 2 písm. c)

V § 36 odst. 2 písm. c) se slovo „40“ nahrazuje slovem „41“.
	Neakceptováno

	
	13.34. K návrhu zákona: § 38 odst. 1 písm. a)

V § 38 odst. 1 písm. a) se slovo „20“ nahrazuje slovem „21“.
	Neakceptováno

	
	13.35. K návrhu zákona: § 39 odst. 1

V § 39 odst. 1 se slovo „33“ nahrazuje slovem „34“.
	Neakceptováno

	
	13.36. K návrhu zákona: § 39 odst. 1

V § 39 odst. 1 se slovo „35“ nahrazuje slovem „36“.
	Neakceptováno

	
	13.37. K návrhu zákona: § 40 odst. 1

V § 40 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „33“ nahrazuje slovem „34“.
	Neakceptováno

	
	13.38. K návrhu zákona: § 40 odst. 1

V § 40 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „35“ nahrazuje slovem „36“.
	Neakceptováno

	
	13.39. K návrhu zákona: § 42 odst. 1 písm. b)

V § 42 odst. 1 písm. b) se slovo „33“ nahrazuje slovem „34“.
	Neakceptováno

	
	13.40. K návrhu zákona: § 42 odst. 1 písm. b)

V § 42 odst. 1 písm. b) se slovo „35“ nahrazuje slovem „36“.
	Neakceptováno


	
	13.41. K návrhu zákona: § 43 odst. 3 písm. a)

V § 43 odst. 3 písm. a) se slovo „40“ nahrazuje slovem „41“.
	Neakceptováno

	
	13.42. K návrhu zákona: § 43 odst. 3 písm. a)

V § 43 odst. 3 písm. a) se slovo „44“ nahrazuje slovem „45“.
	Neakceptováno

	
	13.43. K návrhu zákona: § 45

V § 45 se slovo „34“ nahrazuje slovem „35“.
	Neakceptováno

	
	13.44. K návrhu zákona: § 45

V § 45 se slovo „36“ nahrazuje slovem „37“.
	Neakceptováno

	
	13.45. K návrhu zákona: § 46 písm. a)

V § 46 písm. a) se slovo „46“ nahrazuje slovem „47“.
	Neakceptováno

	
	13.46. K návrhu zákona: § 46 písm. b)

V § 46 písm. b) se slovo „50“ nahrazuje slovem „51“.
	Neakceptováno

	
	13.47. K návrhu zákona: § 48 písm. b) bodu 2

V § 48 písm. b) bodě 2 se slovo „48“ nahrazuje slovem „49“.
	Neakceptováno

	
	13.48. K návrhu zákona: § 48 písm. b) bodu 3

V § 48 písm. b) bodě 3 se slovo „46“ nahrazuje slovem „47“.
	Neakceptováno

	
	13.49. K návrhu zákona: § 48 písm. b) bodu 3

V § 48 písm. b) bodě 3 se slovo „46“ nahrazuje slovem „47“.
	Neakceptováno

	
	13.50. K návrhu zákona: § 49 odst. 1

V § 49 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „46“ nahrazuje slovem „47“.
	Neakceptováno

	
	13.51. K návrhu zákona: § 49 odst. 2

V § 49 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „46“ nahrazuje slovem „47“.
	Neakceptováno

	
	13.52. K návrhu zákona: § 49 odst. 4

V § 49 odst. 4 se slovo „46“ nahrazuje slovem „47“.
	Neakceptováno

	
	13.53. K návrhu zákona: § 52 odst. 1

V § 52 odst. 1 se slovo „14“ nahrazuje slovem „15“.
	Neakceptováno

	
	13.54. K návrhu zákona: § 54

V § 54 úvodní části ustanovení se slovo „52“ nahrazuje slovem „53“.
	Neakceptováno

	
	13.55. K návrhu zákona: § 54 písm. p)

V § 54 písm. p) se slovo „88“ nahrazuje slovem „89“.
	Neakceptováno

	
	13.56. K návrhu zákona: § 55 odst. 1

V § 55 odst. 1 se slovo „52“ nahrazuje slovem „53“.
	Neakceptováno

	
	13.57. K návrhu zákona: § 58

V § 58 se slovo „56“ nahrazuje slovem „57“.
	Neakceptováno

	
	13.58. K návrhu zákona: § 60 odst. 2

V § 60 odst. 2 se slovo „56“ nahrazuje slovem „57“.
	Neakceptováno

	
	13.59. K návrhu zákona: § 60 odst. 2

V § 60 odst. 2 se slovo „58“ nahrazuje slovem „59“.
	Neakceptováno

	
	13.60. K návrhu zákona: § 60 odst. 6

V § 60 odst. 6 se slovo „53“ nahrazuje slovem „54“.
	Neakceptováno

	
	13.61. K návrhu zákona: § 61 odst. 1 písm. h)

V § 61 odst. 1 písm. h) se slovo „61“ nahrazuje slovem „62“.
	Neakceptováno

	
	13.62. K návrhu zákona: § 61 odst. 1 písm. h)

V § 61 odst. 1 písm. h) se slovo „68“ nahrazuje slovem „69“.
	Neakceptováno

	
	13.63. K návrhu zákona: § 61 odst. 1 písm. h)

V § 61 odst. 1 písm. h) se slovo „61“ nahrazuje slovem „62“.
	Neakceptováno

	
	13.64. K návrhu zákona: § 62 odst. 6

V § 62 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „45 a“ zrušují.
	Neakceptováno

	
	13.65. K návrhu zákona: § 62 odst. 6

V § 62 odst. 6 úvodní části ustanovení se za slovo „46“ vkládají slova „a 47“.
	Neakceptováno

	
	13.66. K návrhu zákona: § 62 odst. 6

V § 62 odst. 6 úvodní části ustanovení se slovo „50“ nahrazuje slovem „51“.
	Neakceptováno

	
	13.67. K návrhu zákona: § 62 odst. 6 písm. a)

V § 62 odst. 6 písm. a) se slovo „68“ nahrazuje slovem „69“.
	Neakceptováno

	
	13.68. K návrhu zákona: § 63

§ 63 zní:
„§ 63
Oprávnění přístupu orgánu dozoru
(1) Orgán dozoru podle § 47 odst. 1 a odst. 2 písm. a) bod 1, je oprávněn požadovat přístup k počítačovému vybavení, aplikaci, cloudové službě, databázi, elektronickému prostředku pro zaznamenávání informací nebo jinému obdobnému nástroji informační technologie, používaným povinnou osobou.
(2) Nestanoví-li technická norma jinak, je přístup podle odstavce 1 povinná osoba povinna poskytnout pouze na dobu požadovanou orgánem dozoru, která nesmí překročit dobu 90 dní, nejdéle však na dobu, po kterou trvá kontrola; přístup podle odstavce 1 lze v odůvodněných případech požadovat opakovaně.
(3) Přístup podle odstavce 1 lze požadovat pouze tehdy, nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jiným, méně zatěžujícím způsobem. Přístup musí být vymezen co do systému, datového rozsahu, účelu, formy, osoby, která jej vykonává, a doby jeho trvání.
(4) Přístup podle odstavce 1 nesmí mít povahu plošného nebo kontinuálního monitoringu. Není-li dán zvláštní důvod, orgán dozoru využije přednostně přístup v rozsahu pouze pro čtení nebo jiný způsob ověření, který neumožňuje zásah do provozu systému povinné osoby.
(5) O přístupu podle odstavce 1 se vede záznam obsahující alespoň účel, rozsah, dobu a identifikaci osoby, která přístup vykonala.“.
	Neakceptováno

	
	13.69. K návrhu zákona: § 66

V § 66 se slova „63 a §“ zrušují.
	Neakceptováno

	
	13.70. K návrhu zákona: § 66

V § 66 se za slovo „64“ vkládají slova „a § 65“.
	Neakceptováno

	
	13.71. K návrhu zákona: § 69 odst. 1 písm. a)

V § 69 odst. 1 písm. a) se slovo „24“ nahrazuje slovem „25“.
	Neakceptováno

	
	13.72. K návrhu zákona: § 69 odst. 1 písm. d)

V § 69 odst. 1 písm. d) se slovo „51“ nahrazuje slovem „52“.
	Neakceptováno

	
	13.73. K návrhu zákona: § 69 odst. 1 písm. g)

V § 69 odst. 1 písm. g) se slovo „69“ nahrazuje slovem „70“.
	Neakceptováno

	
	13.74. K návrhu zákona: § 69 odst. 2

V § 69 odst. 2 se slovo „226“ nahrazuje slovem „227“.
	Neakceptováno

	
	13.75. K návrhu zákona: § 69 odst. 4

V § 69 odst. 4 se slovo „61“ nahrazuje slovem „62“.
	Neakceptováno

	
	13.76. K návrhu zákona: § 70 odst. 2 písm. c)

V § 70 odst. 2 písm. c) se slovo „60“ nahrazuje slovem „61“.
	Neakceptováno

	
	13.77. K návrhu zákona: § 70 odst. 2 písm. d)

V § 70 odst. 2 písm. d) se slovo „81“ nahrazuje slovem „82“.
	Neakceptováno

	
	13.78. K návrhu zákona: § 70 odst. 3 písm. d)

V § 70 odst. 3 písm. d) se slovo „60“ nahrazuje slovem „61“.
	Neakceptováno

	
	13.79. K návrhu zákona: § 70 odst. 5

V § 70 odst. 5 se slovo „56“ nahrazuje slovem „57“.
	Neakceptováno

	
	13.80. K návrhu zákona: § 71 odst. 1 písm. e)

V § 71 odst. 1 písm. e) se slovo „226“ nahrazuje slovem „227“.
	Neakceptováno

	
	13.81. K návrhu zákona: § 71 odst. 1 písm. e)

V § 71 odst. 1 písm. e) se slovo „227“ nahrazuje slovem „228“.
	Neakceptováno

	
	13.82. K návrhu zákona: § 71 odst. 1 písm. g)

V § 71 odst. 1 písm. g) se slovo „61“ nahrazuje slovem „62“.
	Neakceptováno

	
	13.83. K návrhu zákona: § 71 odst. 1 písm. g)

V § 71 odst. 1 písm. g) se slovo „61“ nahrazuje slovem „62“.
	Neakceptováno

	
	13.84. K návrhu zákona: § 71 odst. 1 písm. g)

V § 71 odst. 1 písm. g) se slovo „68“ nahrazuje slovem „69“.
	Neakceptováno

	
	13.85. K návrhu zákona: § 71 odst. 3

V § 71 odst. 3 se slovo „60“ nahrazuje slovem „61“.
	Neakceptováno

	
	13.86. K návrhu zákona: § 72

V § 72 úvodní části ustanovení se slovo „45“ nahrazuje slovem „46“.
	Neakceptováno

	
	13.87. K návrhu zákona: § 72

V § 72 úvodní části ustanovení se slovo „46“ nahrazuje slovem „47“.
	Neakceptováno

	
	13.88. K návrhu zákona: § 74 odst. 2 písm. c)

V § 74 odst. 2 písm. c) se slovo „75“ nahrazuje slovem „76“.
	Neakceptováno

	
	13.89. K návrhu zákona: § 76 odst. 1 písm. c)

V § 76 odst. 1 písm. c) se slovo „76“ nahrazuje slovem „77“.
	Neakceptováno

	
	13.90. K návrhu zákona: § 77 odst. 1 písm. a)

V § 77 odst. 1 písm. a) se slovo „75“ nahrazuje slovem „76“.
	Neakceptováno

	
	13.91. K návrhu zákona: § 77 odst. 1 písm. b)

V § 77 odst. 1 písm. b) se slovo „75“ nahrazuje slovem „76“.
	Neakceptováno

	
	13.92. K návrhu zákona: § 81 odst. 1

V § 81 odst. 1 se slovo „78“ nahrazuje slovem „79“.
	Neakceptováno

	
	13.93. K návrhu zákona: § 81 odst. 1

V § 81 odst. 1 se slovo „79“ nahrazuje slovem „80“.
	Neakceptováno

	
	13.94. K návrhu zákona: § 81 odst. 2

V § 81 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „78“ nahrazuje slovem „79“.
	Neakceptováno

	
	13.95. K návrhu zákona: § 81 odst. 2

V § 81 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „78“ nahrazuje slovem „79“.
	Neakceptováno

	
	13.96. K návrhu zákona: § 81 odst. 2

V § 81 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „79“ nahrazuje slovem „80“.
	Neakceptováno

	
	13.97. K návrhu zákona: § 82 odst. 1

V § 82 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „56“ nahrazuje slovem „57“.
	Neakceptováno

	
	13.98. K návrhu zákona: § 83 odst. 2 písm. b)

V § 83 odst. 2 písm. b) se slovo „48“ nahrazuje slovem „49“.
	Neakceptováno

	
	13.99. K návrhu zákona: § 83 odst. 2 písm. c)

V § 83 odst. 2 písm. c) se slovo „56“ nahrazuje slovem „57“.
	Neakceptováno

	
	13.100. K návrhu zákona: § 84 odst. 1

V § 84 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „46“ nahrazuje slovem „47“.
	Neakceptováno

	
	13.101. K návrhu zákona: § 84 odst. 2

V § 84 odst. 2 se slovo „46“ nahrazuje slovem „47“.
	Vysvětleno

	
	13.102. K návrhu zákona: § 85 odst. 2 písm. b)

V § 85 odst. 2 písm. b) se slovo „83“ nahrazuje slovem „84“.
	Vysvětleno

	
	13.103. K návrhu zákona: § 85 odst. 3

V § 85 odst. 3 se slovo „46“ nahrazuje slovem „47“.
	Vysvětleno

	
	13.104. K návrhu zákona: § 85 odst. 3

V § 85 odst. 3 se slovo „60“ nahrazuje slovem „61“.
	Vysvětleno

	
	13.105. K návrhu zákona: § 85 odst. 4 písm. a)

V § 85 odst. 4 písm. a) se slovo „79“ nahrazuje slovem „80“.
	Vysvětleno

	
	13.106. K návrhu zákona: § 85 odst. 4 písm. b)

V § 85 odst. 4 písm. b) se slovo „78“ nahrazuje slovem „79“.
	Vysvětleno

	
	13.107. K návrhu zákona: § 88 odst. 1

V § 88 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „48“ nahrazuje slovem „49“.
	Vysvětleno

	
	13.108. K návrhu zákona: § 88 odst. 1

V § 88 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „46“ nahrazuje slovem „47“.
	Vysvětleno

	
	13.109. K návrhu zákona: § 88 odst. 2

V § 88 odst. 2 se slovo „46“ nahrazuje slovem „47“.
	Vysvětleno

	
	13.110. K návrhu zákona: § 88 odst. 2

V § 88 odst. 2 se slovo „48“ nahrazuje slovem „49“.
	Vysvětleno

	
	13.111. K návrhu zákona: § 88 odst. 2

V § 88 odst. 2 se slovo „46“ nahrazuje slovem „47“.
	Vysvětleno

	
	13.112. K návrhu zákona: § 89 odst. 1

V § 89 odst. 1 se slovo „45“ nahrazuje slovem „46“.
	Vysvětleno

	
	13.113. K návrhu zákona: § 89 odst. 1

V § 89 odst. 1 se slovo „46“ nahrazuje slovem „47“.
	Vysvětleno

	
	13.114. K návrhu zákona: § 89 odst. 1

V § 89 odst. 1 se slovo „46“ nahrazuje slovem „47“.
	Vysvětleno

	
	13.115. K návrhu zákona: § 89 odst. 2

V § 89 odst. 2 se slovo „46“ nahrazuje slovem „47“.
	Vysvětleno

	
	13.116. K návrhu zákona: § 89 odst. 3

V § 89 odst. 3 se slovo „46“ nahrazuje slovem „47“.
	Vysvětleno

	
	13.117. K návrhu zákona: § 91 odst. 1

V § 91 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „95“ nahrazuje slovem „96“.
	Vysvětleno

	
	13.118. K návrhu zákona: § 91 odst. 1

V § 91 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „96“ nahrazuje slovem „97“.
	Vysvětleno

	
	13.119. K návrhu zákona: § 91 odst. 2

V § 91 odst. 2 se slovo „48“ nahrazuje slovem „49“.
	Vysvětleno

	
	13.120. K návrhu zákona: § 91 odst. 3

V § 91 odst. 3 se slovo „46“ nahrazuje slovem „47“.
	Vysvětleno

	
	13.121. K návrhu zákona: § 91 odst. 3

V § 91 odst. 3 se slovo „48“ nahrazuje slovem „49“.
	Vysvětleno

	
	13.122. K návrhu zákona: § 93

V § 93 úvodní části ustanovení se slovo „95“ nahrazuje slovem „96“.
	Vysvětleno

	
	13.123. K návrhu zákona: § 93

V § 93 úvodní části ustanovení se slovo „96“ nahrazuje slovem „97“.
	Vysvětleno

	
	13.124. K návrhu zákona: § 93 písm. a)

V § 93 písm. a) se slovo „90“ nahrazuje slovem „91“.
	Vysvětleno

	
	13.125. K návrhu zákona: § 96 odst. 1

V § 96 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „46“ nahrazuje slovem „47“.
	Vysvětleno

	
	13.126. K návrhu zákona: § 96 odst. 3 písm. a)

V § 96 odst. 3 písm. a) se slovo „46“ nahrazuje slovem „47“.
	Vysvětleno

	
	13.127. K návrhu zákona: § 96 odst. 4

V § 96 odst. 4 úvodní části ustanovení se slovo „46“ nahrazuje slovem „47“.
	Vysvětleno

	
	13.128. K návrhu zákona: § 96 odst. 5

V § 96 odst. 5 se slovo „46“ nahrazuje slovem „47“.
	Vysvětleno

	
	13.129. K návrhu zákona: § 96 odst. 6

V § 96 odst. 6 se slovo „46“ nahrazuje slovem „47“.
	Vysvětleno

	
	13.130. K návrhu zákona: § 97 odst. 5

V § 97 odst. 5 se slovo „91“ nahrazuje slovem „92“.
	Vysvětleno

	
	13.131. K návrhu zákona: § 98 odst. 2

V § 98 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „95“ nahrazuje slovem „96“.
	Vysvětleno

	
	13.132. K návrhu zákona: § 98 odst. 2

V § 98 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „96“ nahrazuje slovem „97“.
	Vysvětleno

	
	13.133. K návrhu zákona: § 98 odst. 2 písm. c)

V § 98 odst. 2 písm. c) se slova „95 odst. 6 nebo §“ zrušují.
	Vysvětleno

	
	13.134. K návrhu zákona: § 98 odst. 2 písm. c)

V § 98 odst. 2 písm. c) se za slova „odst.“ vkládají slova „6 nebo § 97 odst.“.
	Vysvětleno

	
	13.135. K návrhu zákona: § 98 odst. 3

V § 98 odst. 3 se slovo „95“ nahrazuje slovem „96“.
	Vysvětleno

	
	13.136. K návrhu zákona: § 98 odst. 3

V § 98 odst. 3 se slovo „96“ nahrazuje slovem „97“.
	Vysvětleno

	
	13.137. K návrhu zákona: § 98 odst. 4

V § 98 odst. 4 se slovo „96“ nahrazuje slovem „97“.
	Vysvětleno

	
	13.138. K návrhu zákona: § 98 odst. 5

V § 98 odst. 5 se slovo „46“ nahrazuje slovem „47“.
	Vysvětleno

	
	13.139. K návrhu zákona: § 98 odst. 6 písm. b)

V § 98 odst. 6 písm. b) se slovo „96“ nahrazuje slovem „97“.
	Vysvětleno

	
	13.140. K návrhu zákona: § 99 odst. 1

V § 99 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „96“ nahrazuje slovem „97“.
	Vysvětleno

	
	13.141. K návrhu zákona: § 99 odst. 1

V § 99 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „96“ nahrazuje slovem „97“.
	Vysvětleno

	
	13.142. K návrhu zákona: § 100 písm. a)

V § 100 písm. a) se slovo „95“ nahrazuje slovem „96“.
	Vysvětleno

	
	13.143. K návrhu zákona: § 100 písm. b)

V § 100 písm. b) se slovo „96“ nahrazuje slovem „97“.
	Vysvětleno

	
	13.144. K návrhu zákona: § 101 písm. c)

V § 101 písm. c) se slovo „56“ nahrazuje slovem „57“.
	Vysvětleno

	
	13.145. K návrhu zákona: § 104 písm. e) bodu 3

V § 104 písm. e) bodě 3 se slovo „22“ nahrazuje slovem „23“.
	Vysvětleno

	
	13.146. K návrhu zákona: § 106 odst. 1

V § 106 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „104“ nahrazuje slovem „105“.
	Vysvětleno

	
	13.147. K návrhu zákona: § 107

V § 107 se slovo „105“ nahrazuje slovem „106“.
	Vysvětleno

	
	13.148. K návrhu zákona: § 118 odst. 2

V § 118 odst. 2 se slovo „110“ nahrazuje slovem „111“.
	Vysvětleno

	
	13.149. K návrhu zákona: § 118 odst. 2

V § 118 odst. 2 se slovo „112“ nahrazuje slovem „113“.
	Vysvětleno

	
	13.150. K návrhu zákona: § 119 odst. 1

V § 119 odst. 1 se slovo „116“ nahrazuje slovem „117“.
	Vysvětleno

	
	13.151. K návrhu zákona: § 120 odst. 1 písm. a)

V § 120 odst. 1 písm. a) se slovo „118“ nahrazuje slovem „119“.
	Vysvětleno

	
	13.152. K návrhu zákona: § 120 odst. 1 písm. b)

V § 120 odst. 1 písm. b) se slovo „118“ nahrazuje slovem „119“.
	Vysvětleno

	
	13.153. K návrhu zákona: § 120 odst. 1 písm. c)

V § 120 odst. 1 písm. c) úvodní části ustanovení se slovo „118“ nahrazuje slovem „119“.
	Vysvětleno

	
	13.154. K návrhu zákona: § 120 odst. 2

V § 120 odst. 2 se slovo „110,“ zrušuje.
	Vysvětleno

	
	13.155. K návrhu zákona: § 120 odst. 2

V § 120 odst. 2 se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou.
	Vysvětleno

	
	13.156. K návrhu zákona: § 120 odst. 2

V § 120 odst. 2 se za slovo „112“ vkládají slova „nebo 113“.
	Vysvětleno

	
	13.157. K návrhu zákona: § 122 odst. 1

V § 122 odst. 1 se slovo „109“ nahrazuje slovem „110“.
	Vysvětleno

	
	13.158. K návrhu zákona: § 122 odst. 1

V § 122 odst. 1 se slova „118 a“ zrušují.
	Vysvětleno

	
	13.159. K návrhu zákona: § 122 odst. 1

V § 122 odst. 1 se za slovo „119“ vkládají slova „a 120“.
	Vysvětleno

	
	13.160. K návrhu zákona: § 122 odst. 2 písm. a)

V § 122 odst. 2 písm. a) se slovo „109“ nahrazuje slovem „110“.
	Vysvětleno

	
	13.161. K návrhu zákona: § 122 odst. 2 písm. b)

V § 122 odst. 2 písm. b) se slovo „118“ nahrazuje slovem „119“.
	Vysvětleno

	
	13.162. K návrhu zákona: § 122 odst. 2 písm. c)

V § 122 odst. 2 písm. c) se slovo „118“ nahrazuje slovem „119“.
	Vysvětleno

	
	13.163. K návrhu zákona: § 123 odst. 2

V § 123 odst. 2 se slovo „118“ nahrazuje slovem „119“.
	Vysvětleno

	
	13.164. K návrhu zákona: § 123 odst. 2

V § 123 odst. 2 se slovo „116“ nahrazuje slovem „117“.
	Vysvětleno

	
	13.165. K návrhu zákona: § 125 odst. 2

V § 125 odst. 2 se slovo „118“ nahrazuje slovem „119“.
	Vysvětleno

	
	13.166. K návrhu zákona: § 133 písm. e)

V § 133 písm. e) úvodní části ustanovení se slovo „13“ nahrazuje slovem „14“.
	Vysvětleno

	
	13.167. K návrhu zákona: § 134 odst. 1

V § 134 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „132“ nahrazuje slovem „133“.
	Vysvětleno

	
	13.168. K návrhu zákona: § 134 odst. 2

V § 134 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „132“ nahrazuje slovem „133“.
	Vysvětleno

	
	13.169. K návrhu zákona: § 136 odst. 2

V § 136 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „33“ nahrazuje slovem „34“.
	Vysvětleno

	
	13.170. K návrhu zákona: § 136 odst. 2

V § 136 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „35“ nahrazuje slovem „36“.
	Vysvětleno

	
	13.171. K návrhu zákona: § 136 odst. 2

V § 136 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „137“ nahrazuje slovem „138“.
	Vysvětleno

	
	13.172. K návrhu zákona: § 137 odst. 1

V § 137 odst. 1 se slovo „135“ nahrazuje slovem „136“.
	Vysvětleno

	
	13.173. K návrhu zákona: § 137 odst. 1

V § 137 odst. 1 se slovo „137“ nahrazuje slovem „138“.
	Vysvětleno

	
	13.174. K návrhu zákona: § 139 odst. 1 písm. f)

V § 139 odst. 1 písm. f) se slovo „132“ nahrazuje slovem „133“.
	Vysvětleno

	
	13.175. K návrhu zákona: § 139 odst. 3

V § 139 odst. 3 se slovo „132“ nahrazuje slovem „133“.
	Vysvětleno

	
	13.176. K návrhu zákona: § 140 odst. 1

V § 140 odst. 1 se slovo „132“ nahrazuje slovem „133“.
	Vysvětleno

	
	13.177. K návrhu zákona: § 140 odst. 1

V § 140 odst. 1 se slovo „138“ nahrazuje slovem „139“.
	Vysvětleno

	
	13.178. K návrhu zákona: § 140 odst. 2

V § 140 odst. 2 se slovo „132“ nahrazuje slovem „133“.
	Vysvětleno

	
	13.179. K návrhu zákona: § 140 odst. 2

V § 140 odst. 2 se slovo „138“ nahrazuje slovem „139“.
	Vysvětleno

	
	13.180. K návrhu zákona: § 141

V § 141 se slovo „141“ nahrazuje slovem „142“.
	Vysvětleno

	
	13.181. K návrhu zákona: § 146 odst. 1

V § 146 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „143 odst. 1 nebo §“ zrušují.
	Vysvětleno

	
	13.182. K návrhu zákona: § 146 odst. 1

V § 146 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „1“ vkládají slova „nebo § 145 odst. 1“.
	Vysvětleno

	
	13.183. K návrhu zákona: § 147 odst. 2 písm. b)

V § 147 odst. 2 písm. b) se slovo „144“ nahrazuje slovem „145“.
	Vysvětleno

	
	13.184. K návrhu zákona: § 148 odst. 1

V § 148 odst. 1 se slovo „143“ nahrazuje slovem „144“.
	Vysvětleno

	
	13.185. K návrhu zákona: § 148 odst. 2

V § 148 odst. 2 se slovo „143“ nahrazuje slovem „144“.
	Vysvětleno

	
	13.186. K návrhu zákona: § 149

V § 149 se slovo „25“ nahrazuje slovem „26“.
	Vysvětleno

	
	13.187. K návrhu zákona: § 151

V § 151 se slovo „143“ nahrazuje slovem „144“.
	Vysvětleno

	
	13.188. K návrhu zákona: § 152 odst. 1 písm. a)

V § 152 odst. 1 písm. a) se slovo „149“ nahrazuje slovem „150“.
	Vysvětleno

	
	13.189. K návrhu zákona: § 152 odst. 1 písm. b)

V § 152 odst. 1 písm. b) se slovo „149“ nahrazuje slovem „150“.
	Vysvětleno

	
	13.190. K návrhu zákona: § 152 odst. 2

V § 152 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „149“ nahrazuje slovem „150“.
	Vysvětleno

	
	13.191. K návrhu zákona: § 152 odst. 4

V § 152 odst. 4 se slovo „149“ nahrazuje slovem „150“.
	Vysvětleno

	
	13.192. K návrhu zákona: § 153 odst. 2

V § 153 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „143 a“ zrušují.
	Vysvětleno

	
	13.193. K návrhu zákona: § 153 odst. 2

V § 153 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „144“ vkládají slova „a 145“.
	Vysvětleno

	
	13.194. K návrhu zákona: § 153 odst. 2 písm. a)

V § 153 odst. 2 písm. a) se slovo „145“ nahrazuje slovem „146“.
	Vysvětleno

	
	13.195. K návrhu zákona: § 153 odst. 3

V § 153 odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „149“ nahrazuje slovem „150“.
	Vysvětleno

	
	13.196. K návrhu zákona: § 153 odst. 3 písm. c)

V § 153 odst. 3 písm. c) se slovo „151“ nahrazuje slovem „152“.
	Vysvětleno

	
	13.197. K návrhu zákona: § 153 odst. 3 písm. d)

V § 153 odst. 3 písm. d) se slovo „151“ nahrazuje slovem „152“.
	Vysvětleno

	
	13.198. K návrhu zákona: § 153 odst. 4

V § 153 odst. 4 úvodní části ustanovení se slovo „150“ nahrazuje slovem „151“.
	Vysvětleno

	
	13.199. K návrhu zákona: § 154 odst. 1

V § 154 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „152“ nahrazuje slovem „153“.
	Vysvětleno

	
	13.200. K návrhu zákona: § 154 odst. 2

V § 154 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „152“ nahrazuje slovem „153“.
	Vysvětleno

	
	13.201. K návrhu zákona: § 154 odst. 3

V § 154 odst. 3 se slovo „152“ nahrazuje slovem „153“.
	Vysvětleno

	
	13.202. K návrhu zákona: § 157 odst. 1 VAR I

V § 157 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „45 nebo“ zrušují.
	Vysvětleno

	
	13.203. K návrhu zákona: § 157 odst. 1 VAR I

V § 157 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „46“ vkládají slova „nebo 47“.
	Vysvětleno

	
	13.204. K návrhu zákona: § 157 odst. 1 VAR II

V § 157 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „45“ nahrazuje slovem „46“.
	Vysvětleno

	
	13.205. K návrhu zákona: § 157 odst. 1 VAR II

V § 157 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „46“ nahrazuje slovem „47“.
	Vysvětleno

	
	13.206. K návrhu zákona: § 157 odst. 3

V § 157 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „45 nebo“ zrušují.
	Vysvětleno

	
	13.207. K návrhu zákona: § 157 odst. 3

V § 157 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „46“ vkládají slova „nebo 47“.
	Vysvětleno

	
	13.208. K návrhu zákona: § 161 odst. 5

V § 161 odst. 5 se slovo „159“ nahrazuje slovem „160“.
	Vysvětleno

	
	13.209. K návrhu zákona: § 163 odst. 4

V § 163 odst. 4 se slovo „159“ nahrazuje slovem „160“.
	Vysvětleno

	
	13.210. K návrhu zákona: § 164 odst. 1 písm. f)

V § 164 odst. 1 písm. f) se slovo „20“ nahrazuje slovem „21“.
	Vysvětleno

	
	13.211. K návrhu zákona: § 164 odst. 1 písm. f)

V § 164 odst. 1 písm. f) se slovo „20“ nahrazuje slovem „21“.
	Vysvětleno

	
	13.212. K návrhu zákona: § 164 odst. 1 písm. g)

V § 164 odst. 1 písm. g) se slovo „19“ nahrazuje slovem „20“.
	Vysvětleno

	
	13.213. K návrhu zákona: § 164 odst. 1 písm. g)

V § 164 odst. 1 písm. g) se slovo „19“ nahrazuje slovem „20“.
	Vysvětleno

	
	13.214. K návrhu zákona: § 164 odst. 1 písm. h)

V § 164 odst. 1 písm. h) se slovo „12“ nahrazuje slovem „13“.
	Vysvětleno

	
	13.215. K návrhu zákona: § 166 odst. 2 písm. b)

V § 166 odst. 2 písm. b) se slovo „18“ nahrazuje slovem „19“.
	Vysvětleno

	
	13.216. K návrhu zákona: § 167 odst. 2

V § 167 odst. 2 se slovo „102“ nahrazuje slovem „103“.
	Vysvětleno

	
	13.217. K návrhu zákona: § 168 odst. 1

V § 168 odst. 1 se slovo „163“ nahrazuje slovem „164“.
	Vysvětleno

	
	13.218. K návrhu zákona: § 168 odst. 1

V § 168 odst. 1 se slovo „166“ nahrazuje slovem „167“.
	Vysvětleno

	
	13.219. K návrhu zákona: § 168 odst. 2

V § 168 odst. 2 se slovo „163“ nahrazuje slovem „164“.
	Vysvětleno

	
	13.220. K návrhu zákona: § 168 odst. 2

V § 168 odst. 2 se slovo „163“ nahrazuje slovem „164“.
	Vysvětleno

	
	13.221. K návrhu zákona: § 168 odst. 2

V § 168 odst. 2 se slovo „164“ nahrazuje slovem „165“.
	Vysvětleno

	
	13.222. K návrhu zákona: § 168 odst. 2

V § 168 odst. 2 se slovo „165“ nahrazuje slovem „166“.
	Vysvětleno

	
	13.223. K návrhu zákona: § 170

V § 170 úvodní části ustanovení se slovo „23“ nahrazuje slovem „24“.
	Vysvětleno

	
	13.224. K návrhu zákona: § 170 písm. b)

V § 170 písm. b) se slovo „23“ nahrazuje slovem „24“.
	Vysvětleno

	
	13.225. K návrhu zákona: § 173 odst. 1

V § 173 odst. 1 se slovo „168“ nahrazuje slovem „169“.
	Vysvětleno

	
	13.226. K návrhu zákona: § 173 odst. 1

V § 173 odst. 1 se slovo „171“ nahrazuje slovem „172“.
	Vysvětleno

	
	13.227. K návrhu zákona: § 173 odst. 2

V § 173 odst. 2 se slovo „168“ nahrazuje slovem „169“.
	Vysvětleno

	
	13.228. K návrhu zákona: § 173 odst. 2

V § 173 odst. 2 se slovo „171“ nahrazuje slovem „172“.
	Vysvětleno

	
	13.229. K návrhu zákona: § 173 odst. 2

V § 173 odst. 2 se slovo „168“ nahrazuje slovem „169“.
	Vysvětleno

	
	13.230. K návrhu zákona: § 177 odst. 1 písm. a)

V § 177 odst. 1 písm. a) se slovo „173“ nahrazuje slovem „174“.
	Vysvětleno

	
	13.231. K návrhu zákona: § 177 odst. 1 písm. a)

V § 177 odst. 1 písm. a) se slovo „173“ nahrazuje slovem „174“.
	Vysvětleno

	
	13.232. K návrhu zákona: § 177 odst. 1 písm. a)

V § 177 odst. 1 písm. a) se slovo „175“ nahrazuje slovem „176“.
	Vysvětleno

	
	13.233. K návrhu zákona: § 177 odst. 1 písm. b)

V § 177 odst. 1 písm. b) se slovo „173“ nahrazuje slovem „174“.
	Vysvětleno

	
	13.234. K návrhu zákona: § 177 odst. 1 písm. b)

V § 177 odst. 1 písm. b) se slovo „175“ nahrazuje slovem „176“.
	Vysvětleno

	
	13.235. K návrhu zákona: § 177 odst. 2

V § 177 odst. 2 se slovo „173“ nahrazuje slovem „174“.
	Vysvětleno

	
	13.236. K návrhu zákona: § 177 odst. 2

V § 177 odst. 2 se slovo „175“ nahrazuje slovem „176“.
	Vysvětleno

	
	13.237. K návrhu zákona: § 178 odst. 1 písm. c)

V § 178 odst. 1 písm. c) se slovo „18“ nahrazuje slovem „19“.
	Vysvětleno

	
	13.238. K návrhu zákona: § 181 odst. 1

V § 181 odst. 1 se slovo „177“ nahrazuje slovem „178“.
	Vysvětleno

	
	13.239. K návrhu zákona: § 181 odst. 1

V § 181 odst. 1 se slovo „179“ nahrazuje slovem „180“.
	Vysvětleno

	
	13.240. K návrhu zákona: § 181 odst. 2

V § 181 odst. 2 se slovo „177“ nahrazuje slovem „178“.
	Vysvětleno

	
	13.241. K návrhu zákona: § 181 odst. 2

V § 181 odst. 2 se slovo „178“ nahrazuje slovem „179“.
	Vysvětleno

	
	13.242. K návrhu zákona: § 181 odst. 2

V § 181 odst. 2 se slovo „178“ nahrazuje slovem „179“.
	Vysvětleno

	
	13.243. K návrhu zákona: § 181 odst. 2

V § 181 odst. 2 se slovo „179“ nahrazuje slovem „180“.
	Vysvětleno

	
	13.244. K návrhu zákona: § 182 odst. 2

V § 182 odst. 2 se slovo „52“ nahrazuje slovem „53“.
	Vysvětleno

	
	13.245. K návrhu zákona: § 182 odst. 3

V § 182 odst. 3 se slovo „54“ nahrazuje slovem „55“.
	Vysvětleno

	
	13.246. K návrhu zákona: § 186 odst. 1

V § 186 odst. 1 se slovo „181“ nahrazuje slovem „182“.
	Vysvětleno

	
	13.247. K návrhu zákona: § 186 odst. 1

V § 186 odst. 1 se slovo „184“ nahrazuje slovem „185“.
	Vysvětleno

	
	13.248. K návrhu zákona: § 186 odst. 2

V § 186 odst. 2 se slova „181, §“ zrušují.
	Vysvětleno

	
	13.249. K návrhu zákona: § 186 odst. 2

V § 186 odst. 2 se za slovo „182“ vkládají slova „, § 183“.
	Vysvětleno

	
	13.250. K návrhu zákona: § 186 odst. 2

V § 186 odst. 2 se slovo „183“ nahrazuje slovem „184“.
	Vysvětleno

	
	13.251. K návrhu zákona: § 186 odst. 2

V § 186 odst. 2 se slovo „184“ nahrazuje slovem „185“.
	Vysvětleno

	
	13.252. K návrhu zákona: § 187

V § 187 se slovo „115“ nahrazuje slovem „116“.
	Vysvětleno

	
	13.253. K návrhu zákona: § 188

V § 188 se slovo „136“ nahrazuje slovem „137“.
	Vysvětleno

	
	13.254. K návrhu zákona: § 189 odst. 1

V § 189 odst. 1 se slovo „186“ nahrazuje slovem „187“.
	Vysvětleno

	
	13.255. K návrhu zákona: § 189 odst. 2

V § 189 odst. 2 se slovo „187“ nahrazuje slovem „188“.
	Vysvětleno

	
	13.256. K návrhu zákona: § 192 odst. 1

V § 192 odst. 1 se slovo „189“ nahrazuje slovem „190“.
	Vysvětleno

	
	13.257. K návrhu zákona: § 192 odst. 1

V § 192 odst. 1 se slovo „190“ nahrazuje slovem „191“.
	Vysvětleno

	
	13.258. K návrhu zákona: § 192 odst. 2

V § 192 odst. 2 se slovo „189“ nahrazuje slovem „190“.
	Vysvětleno

	
	13.259. K návrhu zákona: § 195 odst. 1

V § 195 odst. 1 se slovo „192“ nahrazuje slovem „193“.
	Vysvětleno

	
	13.260. K návrhu zákona: § 195 odst. 1

V § 195 odst. 1 se slovo „193“ nahrazuje slovem „194“.
	Vysvětleno

	
	13.261. K návrhu zákona: § 195 odst. 2

V § 195 odst. 2 se slovo „192“ nahrazuje slovem „193“.
	Vysvětleno

	
	13.262. K návrhu zákona: § 195 odst. 2

V § 195 odst. 2 se slovo „bodu“ nahrazuje slovem „bod“.
	Vysvětleno

	
	13.263. K návrhu zákona: § 195 odst. 2

V § 195 odst. 2 se slovo „192“ nahrazuje slovem „193“.
	Vysvětleno

	
	13.264. K návrhu zákona: § 195 odst. 2

V § 195 odst. 2 se slovo „192“ nahrazuje slovem „193“.
	Vysvětleno

	
	13.265. K návrhu zákona: § 195 odst. 2

V § 195 odst. 2 se slovo „192“ nahrazuje slovem „193“.
	Vysvětleno

	
	13.266. K návrhu zákona: § 195 odst. 2

V § 195 odst. 2 se slovo „192“ nahrazuje slovem „193“.
	Vysvětleno

	
	13.267. K návrhu zákona: § 195 odst. 2

V § 195 odst. 2 se slovo „193“ nahrazuje slovem „194“.
	Vysvětleno

	
	13.268. K návrhu zákona: § 195 odst. 2

V § 195 odst. 2 se slovo „193“ nahrazuje slovem „194“.
	Vysvětleno

	
	13.269. K návrhu zákona: § 196 písm. a)

V § 196 písm. a) se slovo „32“ nahrazuje slovem „33“.
	Vysvětleno

	
	13.270. K návrhu zákona: § 196 písm. b)

V § 196 písm. b) se slovo „60“ nahrazuje slovem „61“.
	Vysvětleno

	
	13.271. K návrhu zákona: § 196 písm. c)

V § 196 písm. c) se slovo „60“ nahrazuje slovem „61“.
	Vysvětleno

	
	13.272. K návrhu zákona: § 198

V § 198 se slovo „69“ nahrazuje slovem „70“.
	Vysvětleno

	
	13.273. K návrhu zákona: § 199 písm. a)

V § 199 písm. a) se slovo „69“ nahrazuje slovem „70“.
	Vysvětleno

	
	13.274. K návrhu zákona: § 199 písm. a)

V § 199 písm. a) se slovo „69“ nahrazuje slovem „70“.
	Vysvětleno

	
	13.275. K návrhu zákona: § 199 písm. b)

V § 199 písm. b) se slovo „69“ nahrazuje slovem „70“.
	Vysvětleno

	
	13.276. K návrhu zákona: § 200 odst. 1 písm. a)

V § 200 odst. 1 písm. a) se slovo „195“ nahrazuje slovem „196“.
	Vysvětleno

	
	13.277. K návrhu zákona: § 200 odst. 1 písm. a)

V § 200 odst. 1 písm. a) se slovo „197“ nahrazuje slovem „198“.
	Vysvětleno

	
	13.278. K návrhu zákona: § 200 odst. 1 písm. a)

V § 200 odst. 1 písm. a) se slovo „198“ nahrazuje slovem „199“.
	Vysvětleno

	
	13.279. K návrhu zákona: § 200 odst. 1 písm. b)

V § 200 odst. 1 písm. b) se slovo „196“ nahrazuje slovem „197“.
	Vysvětleno

	
	13.280. K návrhu zákona: § 200 odst. 2

V § 200 odst. 2 se slovo „196“ nahrazuje slovem „197“.
	Vysvětleno

	
	13.281. K návrhu zákona: § 201 písm. a)

V § 201 písm. a) se slovo „216“ nahrazuje slovem „217“.
	Vysvětleno

	
	13.282. K návrhu zákona: § 201 písm. b)

V § 201 písm. b) se slovo „222“ nahrazuje slovem „223“.
	Vysvětleno

	
	13.283. K návrhu zákona: § 202 odst. 1

V § 202 odst. 1 se slovo „200“ nahrazuje slovem „201“.
	Vysvětleno

	
	13.284. K návrhu zákona: § 202 odst. 2

V § 202 odst. 2 se slovo „200“ nahrazuje slovem „201“.
	Vysvětleno

	
	13.285. K návrhu zákona: § 202 odst. 3

V § 202 odst. 3 se slovo „200“ nahrazuje slovem „201“.
	Vysvětleno

	
	13.286. K návrhu zákona: § 203 odst. 1 písm. b)

V § 203 odst. 1 písm. b) se slovo „142“ nahrazuje slovem „143“.
	Vysvětleno

	
	13.287. K návrhu zákona: § 203 odst. 2 písm. a)

V § 203 odst. 2 písm. a) se slovo „143“ nahrazuje slovem „144“.
	Vysvětleno

	
	13.288. K návrhu zákona: § 203 odst. 2 písm. b)

V § 203 odst. 2 písm. b) se slovo „143“ nahrazuje slovem „144“.
	Vysvětleno

	
	13.289. K návrhu zákona: § 204 odst. 2 písm. a)

V § 204 odst. 2 písm. a) se slovo „144“ nahrazuje slovem „145“.
	Vysvětleno

	
	13.290. K návrhu zákona: § 204 odst. 2 písm. b)

V § 204 odst. 2 písm. b) se slovo „144“ nahrazuje slovem „145“.
	Vysvětleno

	
	13.291. K návrhu zákona: § 206 odst. 1 písm. a)

V § 206 odst. 1 písm. a) se slova „202 a“ zrušují.
	Vysvětleno

	
	13.292. K návrhu zákona: § 206 odst. 1 písm. a)

V § 206 odst. 1 písm. a) se slovo „§“ zrušuje.
	Vysvětleno

	
	13.293. K návrhu zákona: § 206 odst. 1 písm. a)

V § 206 odst. 1 písm. a) se za slovo „204“ vkládají slova „a § 205“.
	Vysvětleno

	
	13.294. K návrhu zákona: § 206 odst. 1 písm. b)

V § 206 odst. 1 písm. b) se slovo „204“ nahrazuje slovem „205“.
	Vysvětleno

	
	13.295. K návrhu zákona: § 206 odst. 1 písm. c)

V § 206 odst. 1 písm. c) úvodní části ustanovení se slovo „204“ nahrazuje slovem „205“.
	Vysvětleno

	
	13.296. K návrhu zákona: § 206 odst. 1 písm. d)

V § 206 odst. 1 písm. d) se slovo „204“ nahrazuje slovem „205“.
	Vysvětleno

	
	13.297. K návrhu zákona: § 206 odst. 2

V § 206 odst. 2 se slovo „202“ nahrazuje slovem „203“.
	Vysvětleno

	
	13.298. K návrhu zákona: § 206 odst. 2

V § 206 odst. 2 se slovo „203“ nahrazuje slovem „204“.
	Vysvětleno

	
	13.299. K návrhu zákona: § 209 písm. a) bodu 1

V § 209 písm. a) bodě 1 se slovo „28“ nahrazuje slovem „29“.
	Vysvětleno

	
	13.300. K návrhu zákona: § 209 písm. a) bodu 2

V § 209 písm. a) bodě 2 se slovo „28“ nahrazuje slovem „29“.
	Vysvětleno

	
	13.301. K návrhu zákona: § 209 písm. b)

V § 209 písm. b) se slovo „33“ nahrazuje slovem „34“.
	Vysvětleno

	
	13.302. K návrhu zákona: § 209 písm. c)

V § 209 písm. c) se slovo „35“ nahrazuje slovem „36“.
	Vysvětleno

	
	13.303. K návrhu zákona: § 210 písm. a)

V § 210 písm. a) se slovo „206“ nahrazuje slovem „207“.
	Vysvětleno

	
	13.304. K návrhu zákona: § 210 písm. b)

V § 210 písm. b) se slovo „207“ nahrazuje slovem „208“.
	Vysvětleno

	
	13.305. K návrhu zákona: § 210 písm. c)

V § 210 písm. c) úvodní části ustanovení se slovo „208“ nahrazuje slovem „209“.
	Vysvětleno

	
	13.306. K návrhu zákona: § 211 odst. 1 písm. a) bodu 1 VAR I

V § 211 odst. 1 písm. a) bodě 1 se slovo „bodu“ nahrazuje slovem „bod“.
	Vysvětleno

	
	13.307. K návrhu zákona: § 211 odst. 1 VAR II

V § 211 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „184“ vkládají slova „odst. 2, § 185“.
	Vysvětleno

	
	13.308. K návrhu zákona: § 211 odst. 1 VAR II

V § 211 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „189“ nahrazuje slovem „190“.
	Vysvětleno

	
	13.309. K návrhu zákona: § 211 odst. 1 VAR II

V § 211 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „bodu“ nahrazuje slovem „bod“.
	Vysvětleno

	
	13.310. K návrhu zákona: § 211 odst. 1 VAR II

V § 211 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „192“ nahrazuje slovem „193“.
	Vysvětleno

	
	13.311. K návrhu zákona: § 211 odst. 1 VAR II

V § 211 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „192“ nahrazuje slovem „193“.
	Vysvětleno

	
	13.312. K návrhu zákona: § 211 odst. 1 VAR II

V § 211 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „192“ nahrazuje slovem „193“.
	Vysvětleno

	
	13.313. K návrhu zákona: § 211 odst. 1 VAR II

V § 211 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „192“ nahrazuje slovem „193“.
	Vysvětleno

	
	13.314. K návrhu zákona: § 211 odst. 1 VAR II

V § 211 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „193“ nahrazuje slovem „194“.
	Vysvětleno

	
	13.315. K návrhu zákona: § 211 odst. 1 VAR II

V § 211 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „193“ nahrazuje slovem „194“.
	Vysvětleno

	
	13.316. K návrhu zákona: § 211 odst. 1 VAR II

V § 211 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „196“ nahrazuje slovem „197“.
	Vysvětleno

	
	13.317. K návrhu zákona: § 211 odst. 1 VAR II

V § 211 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „163“ nahrazuje slovem „164“.
	Vysvětleno

	
	13.318. K návrhu zákona: § 211 odst. 1 VAR II

V § 211 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „163“ nahrazuje slovem „164“.
	Vysvětleno

	
	13.319. K návrhu zákona: § 211 odst. 1 VAR II

V § 211 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „, § 163 odst. 2“ zrušují.
	Vysvětleno

	
	13.320. K návrhu zákona: § 211 odst. 1 VAR II

V § 211 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „171“ nahrazuje slovem „172“.
	Vysvětleno

	
	13.321. K návrhu zákona: § 211 odst. 1 VAR II

V § 211 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „odst.“ vkládají slova „2, § 166 odst.“.
	Vysvětleno

	
	13.322. K návrhu zákona: § 211 odst. 1 VAR II

V § 211 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „168“ nahrazuje slovem „169“.
	Vysvětleno

	
	13.323. K návrhu zákona: § 211 odst. 1 VAR II

V § 211 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „168“ nahrazuje slovem „169“.
	Vysvětleno

	
	13.324. K návrhu zákona: § 211 odst. 1 VAR II

V § 211 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „173“ nahrazuje slovem „174“.
	Vysvětleno

	
	13.325. K návrhu zákona: § 211 odst. 1 VAR II

V § 211 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „175“ nahrazuje slovem „176“.
	Vysvětleno

	
	13.326. K návrhu zákona: § 211 odst. 1 VAR II

V § 211 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „177“ nahrazuje slovem „178“.
	Vysvětleno

	
	13.327. K návrhu zákona: § 211 odst. 1 VAR II

V § 211 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „178“ nahrazuje slovem „179“.
	Vysvětleno

	
	13.328. K návrhu zákona: § 211 odst. 1 VAR II

V § 211 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „178“ nahrazuje slovem „179“.
	Vysvětleno

	
	13.329. K návrhu zákona: § 211 odst. 1 VAR II

V § 211 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „179, § 181“ nahrazují slovem „180“.
	Vysvětleno

	
	13.330. K návrhu zákona: § 211 odst. 1 VAR II

V § 211 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „odst. 2 písm. a) až c)“ zrušují.
	Vysvětleno

	
	13.331. K návrhu zákona: § 211 odst. 1 VAR II

V § 211 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „2“ vkládají slova „písm. a) až c)“.
	Vysvětleno

	
	13.332. K návrhu zákona: § 211 odst. 1 VAR II

V § 211 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „192“ nahrazuje slovem „193“.
	Vysvětleno

	
	13.333. K návrhu zákona: § 214 odst. 1 písm. a)

V § 214 odst. 1 písm. a) se slovo „202“ nahrazuje slovem „203“.
	Vysvětleno

	
	13.334. K návrhu zákona: § 214 odst. 1 písm. a)

V § 214 odst. 1 písm. a) se slovo „203“ nahrazuje slovem „204“.
	Vysvětleno

	
	13.335. K návrhu zákona: § 214 odst. 1 písm. b)

V § 214 odst. 1 písm. b) se slovo „204“ nahrazuje slovem „205“.
	Vysvětleno

	
	13.336. K návrhu zákona: § 214 odst. 1 písm. c)

V § 214 odst. 1 písm. c) se slovo „166“ nahrazuje slovem „167“.
	Vysvětleno

	
	13.337. K návrhu zákona: § 214 odst. 1 písm. c)

V § 214 odst. 1 písm. c) se slovo „195“ nahrazuje slovem „196“.
	Vysvětleno

	
	13.338. K návrhu zákona: § 214 odst. 1 písm. c)

V § 214 odst. 1 písm. c) se slovo „198“ nahrazuje slovem „199“.
	Vysvětleno

	
	13.339. K návrhu zákona: § 214 odst. 1 písm. c)

V § 214 odst. 1 písm. c) se slovo „207“ nahrazuje slovem „208“.
	Vysvětleno

	
	13.340. K návrhu zákona: § 214 odst. 1 písm. c)

V § 214 odst. 1 písm. c) se slovo „208“ nahrazuje slovem „209“.
	Vysvětleno

	
	13.341. K návrhu zákona: § 214 odst. 1 písm. c)

V § 214 odst. 1 písm. c) se slovo „bodu“ nahrazuje slovem „bod“.
	Vysvětleno

	
	13.342. K návrhu zákona: § 214 odst. 1 písm. c)

V § 214 odst. 1 písm. c) se slovo „208“ nahrazuje slovem „209“.
	Vysvětleno

	
	13.343. K návrhu zákona: § 214 odst. 2

V § 214 odst. 2 se slovo „182“ nahrazuje slovem „183“.
	Vysvětleno

	
	13.344. K návrhu zákona: § 214 odst. 2

V § 214 odst. 2 se slovo „184“ nahrazuje slovem „185“.
	Vysvětleno

	
	13.345. K návrhu zákona: § 214 odst. 4

V § 214 odst. 4 se slovo „202“ nahrazuje slovem „203“.
	Vysvětleno

	
	13.346. K návrhu zákona: § 215

V § 215 se slovo „202“ nahrazuje slovem „203“.
	Vysvětleno

	
	13.347. K návrhu zákona: § 215

V § 215 se slovo „203“ nahrazuje slovem „204“.
	Vysvětleno

	
	13.348. K návrhu zákona: § 215

V § 215 se slovo „149“ nahrazuje slovem „150“.
	Vysvětleno

	
	13.349. K návrhu zákona: § 218 odst. 1 písm. h)

V § 218 odst. 1 písm. h) se slovo „218“ nahrazuje slovem „219“.
	Vysvětleno

	
	13.350. K návrhu zákona: § 218 odst. 2 písm. a)

V § 218 odst. 2 písm. a) se slovo „216“ nahrazuje slovem „217“.
	Vysvětleno

	
	13.351. K návrhu zákona: § 219 odst. 2

V § 219 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „216“ nahrazuje slovem „217“.
	Vysvětleno

	
	13.352. K návrhu zákona: § 222 odst. 3

V § 222 odst. 3 se slovo „220“ nahrazuje slovem „221“.
	Vysvětleno

	
	13.353. K návrhu zákona: § 222 odst. 4

V § 222 odst. 4 se slovo „223“ nahrazuje slovem „224“.
	Vysvětleno

	
	13.354. K návrhu zákona: § 223 odst. 5 písm. b) bodu 4

V § 223 odst. 5 písm. b) bodě 4 se slovo „223“ nahrazuje slovem „224“.
	Vysvětleno

	
	13.355. K návrhu zákona: § 224 odst. 1 písm. a)

V § 224 odst. 1 písm. a) se slovo „221“ nahrazuje slovem „222“.
	Vysvětleno

	
	13.356. K návrhu zákona: § 224 odst. 1 písm. b)

V § 224 odst. 1 písm. b) se slovo „222“ nahrazuje slovem „223“.
	Vysvětleno

	
	13.357. K návrhu zákona: § 224 odst. 1 písm. b)

V § 224 odst. 1 písm. b) se slovo „222“ nahrazuje slovem „223“.
	Vysvětleno

	
	13.358. K návrhu zákona: § 225 odst. 1

V § 225 odst. 1 se slovo „223“ nahrazuje slovem „224“.
	Vysvětleno

	
	13.359. K návrhu zákona: § 227 odst. 2 písm. a)

V § 227 odst. 2 písm. a) se slovo „60“ nahrazuje slovem „61“.
	Vysvětleno

	
	13.360. K návrhu zákona: § 227 odst. 2 písm. b)

V § 227 odst. 2 písm. b) se slovo „69“ nahrazuje slovem „70“.
	Vysvětleno

	
	13.361. K návrhu zákona: § 227 odst. 2 písm. b)

V § 227 odst. 2 písm. b) se slovo „69“ nahrazuje slovem „70“.
	Vysvětleno

	
	13.362. K návrhu zákona: § 227 odst. 2 písm. c)

V § 227 odst. 2 písm. c) se slovo „69“ nahrazuje slovem „70“.
	Vysvětleno

	
	13.363. K návrhu zákona: § 228 odst. 1

V § 228 odst. 1 se slovo „226“ nahrazuje slovem „227“.
	Vysvětleno

	
	13.364. K návrhu zákona: § 230 odst. 2

V § 230 odst. 2 se slovo „230“ nahrazuje slovem „231“.
	Vysvětleno

	
	13.365. K návrhu zákona: § 231

V § 231 úvodní části ustanovení se slovo „229“ nahrazuje slovem „230“.
	Vysvětleno

	
	13.366. K návrhu zákona: § 232 odst. 1

V § 232 odst. 1 se slovo „20“ nahrazuje slovem „21“.
	Vysvětleno

	
	13.367. K návrhu zákona: § 232 odst. 2 písm. b)

V § 232 odst. 2 písm. b) se slovo „20“ nahrazuje slovem „21“.
	Vysvětleno

	
	13.368. K návrhu zákona: § 232 odst. 5

V § 232 odst. 5 se slovo „14“ nahrazuje slovem „15“.
	Vysvětleno

	
	13.369. K návrhu zákona: § 233 odst. 1

V § 233 odst. 1 se slovo „227“ nahrazuje slovem „228“.
	Vysvětleno

	
	13.370. K návrhu zákona: § 236 písm. a)

V § 236 písm. a) se slovo „6“ nahrazuje slovem „7“.
	Vysvětleno

	
	13.371. K návrhu zákona: § 236 písm. b)

V § 236 písm. b) se slovo „20“ nahrazuje slovem „21“.
	Vysvětleno

	
	13.372. K návrhu zákona: § 236 písm. c)

V § 236 písm. c) se slovo „29“ nahrazuje slovem „30“.
	Vysvětleno

	
	13.373. K návrhu zákona: § 236 písm. c)

V § 236 písm. c) se slovo „34“ nahrazuje slovem „35“.
	Vysvětleno

	
	13.374. K návrhu zákona: § 236 písm. c)

V § 236 písm. c) se slovo „36“ nahrazuje slovem „37“.
	Vysvětleno

	
	13.375. K návrhu zákona: § 236 písm. d)

V § 236 písm. d) se slovo „141“ nahrazuje slovem „142“.
	Vysvětleno

	
	13.376. K návrhu zákona: § 236 písm. e)

V § 236 písm. e) se slovo „141“ nahrazuje slovem „142“.
	Vysvětleno

	
	13.377. K návrhu zákona: § 236 písm. f)

V § 236 písm. f) se slovo „161“ nahrazuje slovem „162“.
	Vysvětleno

	
	13.378. K návrhu zákona: § 237

§ 237 zní:
„§ 237
Zmocnění České národní banky k vydání vyhlášky
(1) Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) formát, datovou strukturu a způsob informace podle § 116,
b) formát, datovou strukturu a způsob oznámení identifikátoru datové schránky sloužící k podání žádosti o údaje z centrální evidence účtů podle § 119​,
c) podrobnosti náležitostí, formát a datovou strukturu žádosti o údaje z centrální evidence účtů podle § 117, 119 a 120,
d) opatření, která uplatňují žadatelé při nakládání s údaji podle § 121 odst. 1.
(2) Česká národní banka může vyhláškou stanovit technické, organizační a procesní náležitosti zavedení a uplatňování systému vnitřních strategií, postupů a kontrol u povinných osob podléhajících jejímu dohledu, pokud tyto otázky nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo aktem přijatým na jeho základě.“.
	Vysvětleno

	
	13.379. K návrhu zákona: § 240 odst. 1

V § 240 odst. 1 se slovo „36“ nahrazuje slovem „37“.
	Vysvětleno

	
	13.380. K návrhu zákona: § 240 odst. 2

V § 240 odst. 2 se slovo „20“ nahrazuje slovem „21“.
	Vysvětleno

	
	13.381. K návrhu zákona: § 244 odst. 2 písm. a)

V § 244 odst. 2 písm. a) se slovo „29“ nahrazuje slovem „30“.
	Vysvětleno

	
	13.382. K návrhu zákona: § 244 odst. 2 písm. a)

V § 244 odst. 2 písm. a) se slovo „31“ nahrazuje slovem „32“.
	Vysvětleno

	
	13.383. K návrhu zákona: § 244 odst. 2 písm. c) bodu 1

V § 244 odst. 2 písm. c) bodě 1 se slovo „12“ nahrazuje slovem „13“.
	Vysvětleno

	
	13.384. K návrhu zákona: § 244 odst. 2 písm. d)

V § 244 odst. 2 písm. d) se slovo „41“ nahrazuje slovem „42“.
	Vysvětleno

	
	13.385. K návrhu zákona: § 244 odst. 2 písm. d)

V § 244 odst. 2 písm. d) se slova „povolení podle § 42 nebo zaniklo“ zrušují.
	Vysvětleno

	
	13.386. K návrhu zákona: § 244 odst. 2 písm. d)

V § 244 odst. 2 písm. d) se za slovo „43“ vkládají slova „nebo zaniklo povolení podle § 44“.
	Vysvětleno

	
	13.387. K návrhu zákona: § 244 odst. 2 písm. d)

V § 244 odst. 2 písm. d) se slovo „138“ nahrazuje slovem „139“.
	Vysvětleno

	
	13.388. K návrhu zákona: § 244 odst. 3

V § 244 odst. 3 se slovo „135“ nahrazuje slovem „136“.
	Vysvětleno

	
	13.389. K návrhu zákona: § 246

V § 246 se slovo „153“ nahrazuje slovem „154“.
	Vysvětleno

	
	13.390. K návrhu zákona: § 247

V § 247 se slovo „236“ nahrazuje slovem „237“.
	Vysvětleno

	
	13.391. K návrhu zákona: § 249 písm. a)

V účinnostním ustanovení písm. a) se číslo „28“ nahrazuje číslem „29“ a číslo „31“ se nahrazuje číslem „32“.
	Vysvětleno

	
	13.392. K dokumentu Důvodová zpráva obecně

K § 64Navrhujeme doplnit důvodovou zprávu k § 64 v tom smyslu, že výkaz podle tohoto ustanovení lze uložit pouze v rozsahu nezbytném a přiměřeném pro výkon působnosti orgánu dozoru podle tohoto zákona, přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo aktu vydaného na jeho základě. Dále o výslovné uvedení, že opatřením obecné povahy podle tohoto ustanovení nelze ukládat nové hmotněprávní povinnosti povinným osobám, nové materiální faktory rizika ani další požadavky na systém vnitřních strategií, postupů a kontrol v rozsahu již harmonizovaném právem Evropské unie. U povinných osob ve finančním sektoru podléhajících dohledu České národní banky lze výkaznictví uložit jen tehdy, nelze-li požadované informace v přiměřené kvalitě a lhůtě získat z existujících sektorových nebo unijních reportů.Odůvodnění:Výkaznictví by se mohlo stát vedlejším nástrojem pro zavádění dalších národních AML požadavků nad rámec AMLR a budoucích aktů AMLA. Zároveň je však třeba ponechat orgánu dozoru dostatečný prostor pro zákonné statistické a dohledové potřeby. Z tohoto důvodu je navrhován test nezbytnosti, přiměřenosti a subsidiarity vůči již existujícím datovým zdrojům. Navržený odstavec výslovně brání tomu, aby se opatřením obecné povahy prostřednictvím reportingu zaváděly nové hmotněprávní AML povinnosti, a současně promítá princip „reuse first“ u subjektů pod dohledem České národní banky. Tím se snižuje riziko duplicity a zajišťuje se lepší kompatibilita s budoucím evropským supervisory data modelem.
	Vysvětleno

	
	13.393. K dokumentu Důvodová zpráva obecně

K § 66Navrhujeme doplnit do důvodové zprávy k § 66, že statistické zjišťování podle tohoto ustanovení lze provádět jen tehdy, nelze-li požadované údaje získat jiným vhodným způsobem z existujících unijních, sektorových nebo jiných zákonných reportů.Odůvodnění:Široce pojaté statistické zjišťování může v praxi fungovat jako další samostatný datový kanál s významnými provozními náklady pro regulované subjekty. Současně však nelze popřít, že stát může potřebovat určitou statistickou a analytickou infrastrukturu pro rizikově orientovaný dozor a národní hodnocení rizik. Naše připomínka nepopírá samotný institut, ale podřizuje jej testu nezbytnosti, přiměřenosti a subsidiarity vůči existujícím reportům. Současně výslovně vylučuje jeho použití k vytváření nových AML standardů bokem vedle AMLR a aktů AMLA.
	Vysvětleno

	Nejvyšší kontrolní úřad
	14.1. K návrhu zákona: § 20 odst. 4 písm. c)

Toto ustanovení stanoví podmínky, za kterých osoba splňuje nezbytné znalosti. Písmeno c) stanoví jako kritérium seznámení se s dokumenty, které za tímto účelem zveřejnil orgán dozoru způsobem umožňujícím dálkový přístup. Jedná se ovšem o neověřitelné a pouze formálně určené kritérium, pouhé seznámení se s metodickými dokumenty negarantuje jejich skutečnou znalost.Z uvedeného důvodu doporučujeme doplnění způsobu ověření splnění podmínky seznámení se s příslušnými dokumenty, případně ustanovení konkretizovat tak, aby bylo zajištěno, že osoba skutečně prokazuje potřebnou úroveň znalostí.
	Vysvětleno

	
	14.2. K návrhu zákona: § 155 odst. 3

Domníváme se, že omezení období pro posuzování započítání souvisejících plateb do limitu pouze na 1 kalendářní den není v souladu s čl. 80 odst. 1 nařízení EU 2024/1624, není dostatečné, a je možné jej zneužít (viz RIA na straně 28 v prvním odstavci). Podle zhodnocení RIA na straně 29 je nejvhodnější varianta č. 2, tj varianta bez omezení jedním dnem. Doporučujeme uvést navrhovaný text do souladu s nařízením EU a zprávou RIA, tj. uvedení omezení souvisejících plateb ve stanoveném limitu pouze v jednom kalendářním dni vypustit.
	Vysvětleno

	Notářská komora
	15.92. K návrhu zákona: § 107

V nadpisu § 107 se slova „Akční plán“ nahrazují slovem „Koncepce“.
	Vysvětleno

Připomínka vypořádána mimo e-Legislativu.

	
	15.93. K návrhu zákona: § 107 odst. 1

V § 107 odst. 1 se slova „akčního plánu“ nahrazují slovy „koncepce pro strategickou oblast (dále jen “koncepce“)“.
	Vysvětleno

	
	15.94. K návrhu zákona: § 107 odst. 1

V § 107 odst. 1 se slovo „který“ nahrazuje slovem „která“.
	Vysvětleno

	
	15.95. K návrhu zákona: § 107 odst. 1

V § 107 odst. 1 se slova „akčního plánu“ nahrazují slovem „koncepce“.
	Vysvětleno

	
	15.96. K návrhu zákona: § 107 odst. 1 a 4

V § 107 odst. 1 a § 107 odst. 4 se slovo „jeho“ nahrazuje slovem „její“.
	Vysvětleno

	
	15.97. K návrhu zákona: § 107 odst. 3

V § 107 odst. 3 se slova „akční plán“ nahrazují slovem „koncepci“.
	Vysvětleno

	
	15.98. K návrhu zákona: § 107 odst. 4

V § 107 odst. 4 se slova „nového akčního plánu“ nahrazují slovy „nové koncepce“.
	Vysvětleno

	
	15.99. K návrhu zákona: § 135 odst. 4

V § 135 odst. 4 se slovo „2“ nahrazuje slovem „3“.
	Vysvětleno

	
	15.100. K návrhu zákona: § 210 odst. 1 písm. a) a c) VAR I

V § 210 odst. 1 písm. a) úvodní části ustanovení a § 210 odst. 1 písm. c) úvodní části ustanovení se na konci doplňuje slovo „výše“.
	Vysvětleno

	
	15.101. K návrhu zákona: § 210 odst. 1 písm. b) VAR I

V § 210 odst. 1 písm. b) se za slovo „do“ vkládá slovo „výše“.
	Vysvětleno

	
	15.102. K návrhu zákona: § 217 odst. 1 písm. h)

V § 217 odst. 1 se písmeno h) zrušuje.
	Vysvětleno

	
	15.103. K návrhu zákona: § 230 písm. b)

V § 230 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje.
	Vysvětleno

	
	15.104. K návrhu zákona: § 230 písm. c)

V § 230 písm. c) se na konci doplňuje slovo „nebo“.
	Vysvětleno

	
	15.105. K návrhu zákona: § 232 odst. 1

V § 232 odst. 1 se slova „celní úřad s výjimkou donucovací pokuty podle § 227, kterou vybírá orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou a vymáhá“ zrušují.
	Vysvětleno

	
	15.106. K návrhu zákona: označení přílohy č. 1 příloze č. 1

V příloze č. 1 v 7. řádku 1. sloupci tabulky se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“.
	Vysvětleno

	Úřad pro ochranu osobních údajů
	16.4. K návrhu zákona: § 126 odst. 2 písm. b)

V § 126 odst. 2 písm. b) se na konci tečka nahrazuje středníkem.
	Vysvětleno

	
	16.5. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 10.11

Oddíl 10.11 obecné části důvodové zprávy (obsahující legislativní DPIA) je třeba přepracovat a doplnit.
Odůvodnění: 
S ohledem na rozsah navrhované právní úpravy, počet dotčených evidencí a přístupových mechanismů a intenzitu zásahu do soukromí je však třeba DPIA dále doplnit a zpřesnit.
Úvodní oddíl DPIA je žádoucí doplnit, ve smyslu, že – Navrhovaná úprava současně zakládá nebo rozšiřuje více samostatných operací zpracování osobních údajů s významným dopadem do soukromí fyzických osob, zejména ve vztahu k centrální evidenci účtů a bezpečnostních schránek (dále jen „CEÚ“), jednotnému přístupovému místu k informacím o nemovitých věcech a centrálnímu rejstříku povinných osob (dále jen „CRPO“).
V oddílu Účel předpokládaného zpracování osobních údajů – je zapotřebí pasáž: „Tento účel je stanoven právním předpisem a je v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) a e) GDPR“ doplnit – tedy se zpracováním nezbytným pro splnění právní povinnosti správce a pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci.Větu „Účinností nového zákona nedojde ke změně ani k rozšíření tohoto účelu.“ je zapotřebí vypustit.Na závěr tohoto oddílu je třeba konstatovat – Účinností nového zákona sice nedochází ke změně základního účelu zpracování, dochází však k rozšíření rozsahu, forem a technických způsobů zpracování osobních údajů, zejména prostřednictvím nových nebo rozšířených evidencí, dálkových přístupů, pravidelného předávání údajů, automatizovaných průpisů a mezinárodního propojení. Z tohoto důvodu je nezbytné samostatně posoudit nejen obecný účel AML/CFT, ale i nezbytnost a přiměřenost každého hlavního registru, evidence a přístupového mechanismu.
V oddílu Určení správce osobních údajů je třeba u každého zpracování samostatně určit správce podle čl. 4 bodu 7 GDPR, případné společné správce, příjemce údajů podle čl. 4 bodu 9 GDPR a osoby nebo orgány oprávněné k přístupu. Zejména je třeba výslovně uvést, kdo je správce CEÚ, správce jednotného přístupového místa k informacím o nemovitých věcech, správce CRPO, správce při šetření podezřelého obchodu, správce při výkonu obchodu, správce, kterým jsou údaje zpřístupňovány, a právní základ jejich přístupu.
V části Předpokládaný rozsah zpracování osobních údajů – je třeba doplnit body9. zpřístupňování údajů oprávněným orgánům prostřednictvím dálkového přístupu neboautomatizovaného dotazu,10. mezinárodní propojení nebo výměna údajů v rozsahu stanoveném právem EU nebozákonem.
U CEÚ je třeba výslovně uvést, že jde o samostatnou vysoce rizikovou operaci zpracování, neboť předpokládá pravidelné, zpravidla každodenní předávání údajů, jejich centralizované uchovávání a zpřístupňování oprávněným orgánům.
U jednotného přístupového místa k informacím o nemovitých věcech je třeba uvést úplný rozsah zpřístupňovaných údajů, včetně toho, zda se budou zpracovávat také údaje o historii vlastnictví, hodnotě nabytí, omezeních vlastnického práva, věcných právech, nájmu, pachtu, poznámkách, upozorněních a listinách ze sbírky listin.
Dále je třeba konstatovat, že propojení údajů z centrální evidence účtů a bezpečnostních schránek, jednotného přístupového místa k informacím o nemovitých věcech a centrálního rejstříku povinných osob může umožnit vytvoření uceleného majetkového nebo ekonomického profilu fyzické osoby. Ačkoli se zpravidla nebude jednat o zvláštní kategorie osobních údajů podle čl. 9 GDPR, jde o zpracování, které může představovat vysoké riziko pro soukromí, majetkovou sféru a právní postavení subjektu údajů. Důvodová zpráva proto musí výslovně posoudit (odůvodnit), zda je takové propojení údajů nezbytné a přiměřené sledovanému účelu, a uvést konkrétní záruky proti neúčelovému využití, neoprávněnému přístupu a sekundárnímu zpracování údajů.Dále je třeba doplnit samostatný přehled předávání a zpřístupňování osobních údajů, zejména mezi FAÚ, orgány dozoru, povinnými osobami, správci jednotlivých evidencí a dalšími oprávněnými orgány veřejné moci. U každého příjemce nebo kategorie příjemců má být uvedeno, jaké údaje získává, za jakým účelem, na základě, jakého ustanovení návrhu zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, jak dlouho je uchovává a zda je může dále použít nebo předat. Zvlášť je třeba popsat dálkové přístupy, sdílení mezi orgány veřejné moci a případné mezinárodní propojení, včetně auditních záznamů a následné kontroly oprávněnosti přístupu.
V oddílu Posouzení nezbytnosti a přiměřenosti operací zpracování ve vztahu k vymezenému účelu zpracování osobních údajů je zapotřebí předčasnou vypustit deklaraci: „Navrhované řešení respektuje zásadu proporcionality. Údaje jsou zpracovávány pouze v nezbytném rozsahu, po dobu stanovenou právní úpravou a výhradně pro účely AML/CFT. Zpracovávány jsou pouze údaje nezbytné pro naplnění zákonného účelu. Zásah do práva na soukromí je ospravedlnitelný převažujícím veřejným zájmem na ochraně integrity finančního systému, prevenci trestné činnosti a ochraně bezpečnosti státu.“, a nahradit formulací: „Navrhované řešení sleduje legitimní cíl spočívající v ochraně integrity finančního systému, prevenci trestné činnosti, boji proti financování terorismu a ochraně bezpečnosti státu.“
Toto konstatování však samo o sobě nepostačuje k závěru o přiměřenosti všech navržených operací zpracování. Předkladatel by proto ucentrální evidence účtů a bezpečnostních schránek,jednotného přístupového místo k informacím o nemovitých věcech,centrálního rejstříku povinných osob,dálkového přístupu oprávněných orgánů,automatizovaných průpisů,pravidelného předávání údajů,sdílení údajů mezi orgány veřejné moci, mezinárodní propojeníměl doplnit (odůvodnit) tak, aby nebylo pouze obecně konstatováno, že navrhované zpracování je nezbytné a přiměřené, ale aby byl tento závěr prokazatelně odůvodněn u každé hlavní operace zpracování samostatně.Proto je třeba uvést:jaký konkrétní účel má dané zpracování plnit, např.: rychlé zjištění existence účtu, identifikace skutečného majitele, ověření vazby osoby k nemovité věci nebo výkon dozoru,proč je dané zpracování pro tento účel nezbytné, tedy proč nelze účelu dosáhnout bez dané evidence, přístupu nebo předávání údajů,proč je navržený rozsah údajů přiměřený, tedy proč jsou potřebné právě uvedené kategorie údajů a nikoli užší rozsah,nebo omezení historických údajů, vyžádání údajů místo trvalého přístupu, užší okruh oprávněných orgánů, kratší doba uchování nebo omezení historických údajů,jak dlouho mají být údaje uchovávány a proč právě po tuto dobu,kdo má k údajům přístup a proč je tento okruh osob nebo orgánů nezbytný,jaké záruky brání zneužití údajů, zejména evidence účelu žádosti, auditní záznamy, řízení přístupových oprávnění, pravidelná kontrola přístupů a zákaz využití údajů mimo zákonem stanovený účel.
Do oddílu Stanovení rizik v souvislosti se zpracováním osobních údajů – je žádoucí doplnit konkrétními opatřeními podle čl. 32 GDPR, např. silná autentizace, řízení přístupových oprávnění podle rolí, povinné auditní záznamy všech přístupů, evidence právního důvodu a účelu žádosti oprávnění podle rolí, povinné auditní záznamy všech přístupů, evidence právního důvodu a účelu žádosti.
Oddíl Práva subjektů údajů je rovněž zapotřebí přepracovat. Obecné konstatování, že některá práva subjektů údajů mohou být omezena z důvodu prevence kriminality, je třeba nahradit konkrétním posouzením podle čl. 23 GDPR.Tj. určit konkrétní právo, které se omezujeNapříklad právo na informace, právo na přístup k osobním údajům, právo na opravu, právo na omezení zpracování nebo právo být informován o porušení zabezpečení osobních údajů.uvést, u kterého zpracování se omezení použije Například u centrální evidence účtů a bezpečnostních schránek, při šetření podezřelého obchodu, při předávání údajů FAÚ, při přístupu orgánů dozoru nebo při mezinárodním propojení.popsat konkrétní důvod omezeníNepostačuje obecně „prevence kriminality“. Je žádoucí vysvětlit, zda by výkon daného práva mohl např. ohrozit, např. probíhající šetření podezřelého obchodu, trestní řízení, výkon dozoru,Předkladatel má uvést,zda se právo omezuje úplně, nebo jen částečně; zda se omezení vztahuje na všechny údaje, nebo pouze na určité kategorie údajů; a zda se týká všech subjektů údajů, nebo jen osob dotčených konkrétním šetřením či kontrolou.dobu trvání omezení – Omezení nemá být automatické a časově neomezené. Je třeba uvést, zda trvá pouze po dobu šetření, dozoru, kontroly, trestního řízení nebo po jinou konkrétně odůvodněnou dobu.popis evidence důvodu omezení – U každého omezení má být zaznamenáno, kdo omezení uplatnil, kdy, vůči komu, u jakého práva, z jakého důvodu a na základě jakého ustanovení zákona.uvést, kdo a v jakých intervalech ověřuje, zda důvod omezení stále trvá, a co se stane, pokud důvod omezení pomine. uvést možnost pozdějšího uplatnění právPo odpadnutí důvodu omezení má být subjekt údajů schopen svá práva uplatnit, ledaže tomu brání jiný zákonný důvod.uvést prostředek ochrany, DPIA má popsat, jak se může subjekt údajů bránit, zejména možnost podat stížnost Úřadu pro ochranu osobních údajů nebo využít soudní ochranu.
Oddíl Závěrečné zhodnocení – je zapotřebí nahradit formulací: Navrhovaná právní úprava sleduje legitimní cíl v oblasti předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti, financování terorismu a souvisejícím bezpečnostním rizikům. Zároveň však zakládá nebo rozšiřuje více operací zpracování osobních údajů, které mohou mít významný dopad na soukromí dotčených osob.
	Vysvětleno

	Česká národní banka
	17.24. K návrhu zákona obecně

Doporučující připomínky k tezím prováděcích právních předpisů k zákonu o ekonomické ochraně státu (k tezím vyhlášky ČNB) 
K části 2 a 2.1 tezí prováděcích právních předpisů
Doporučujeme v této části návrhu používat odkazy na aktuální verze návrhu ZEOS, tedy verze, která byla zveřejněna v MPŘ, a úpravu citací a odkazů v tezích vyhlášky ČNB tak, aby odpovídaly znění materiálu v MPŘ. Citace v úvodu tezí vyhlášky ČNB vychází pravděpodobně ze starší verze materiálu, která neodpovídá zveřejněnému znění ZEOS. Obdobně odkaz na § 122 odst. 1 ZEOS v prvním odstavci části 2.3. tezí vyhlášky ČNB neodpovídá zveřejněnému znění ZEOS.
K části 2.1 tezí prováděcích právních předpisů
Doporučujeme opravit informaci uvedenou v poslední větě prvního odstavce části 2.1 tezí vyhlášky ČNB. Text uvádí, že se v CEÚ budou nově evidovat i údaje o bezpečnostních schránkách, což není správné, neboť údaje o bezpečnostních schránkách jsou již evidovány podle stávající právní úpravy v zákoně č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů. ZEOS přináší nově zejména evidenci účtů cenných papírů a účtů kryptoaktiv.
K části 2.1 tezí prováděcích právních předpisů
Doporučujeme nahradit spojení použité v prvním odstavci části 2.1., a to spojení "předávaných bankami a dalšími institucemi". ZEOS pracuje s pojmy "úvěrové instituce" a "finanční instituce". Za účelem zpřesnění tezí vyhlášky ČNB je vhodné používat pojmy odpovídající terminologii ZEOS. Proto navrhujeme nahradit spojení "předávaných bankami a dalšími institucemi" spojením "předávaných úvěrovými institucemi a finančními institucemi".
	Vysvětleno

	
	17.25. K návrhu zákona: § 5 písm. f) až h)

Doporučujeme uvedení definice "pracovníka pro dodržování předpisů" podle čl. 11 odst. 2 AMLR, "mateřské entity" a "nejvyšší mateřské entity" do souladu s definicí mateřského podniku podle čl. 2 odst. 1 bodem 42 AMLR a zákonem o účetnictví.
Odůvodnění:
Vzhledem k tomu, že návrh ZEOS v § 5 písm. f) definuje "manažera pro dodržování předpisů", a to mírně odlišně od AMLR, považujeme za vhodné definovat rovněž "pracovníka pro dodržování předpisů". Navrhujeme, aby byl sjednocen přístup k definicím, a uvedením obou definic přímo v ZEOS, nebo pouze odkazem na příslušná ustanovení v AMLR.
Současné vymezení "mateřské entity" a "nejvyšší mateřské entity" v § 5 písm. g) a h) návrhu ZEOS se odchyluje jak terminologicky (entita, samostatné finanční výkazy), tak věcně (ovládání je zúženo jen na držbu kontrolního podílu, přičemž ovládat lze i bez této držby) od pojetí vycházejícího z definice mateřského podniku podle čl. 2 odst. 1 bodem 42 AMLR, jež odkazuje při jeho vymezení odkazuje na směrnici 2013/34/EU upravující účetnictví. Tato směrnice je transponována do zákona o účetnictví, resp. nového zákona o účetnictví (sněmovní tisk 63).
Pokud nebudou definice v ZEOS uvedeny do souladu s unijní úpravou, hrozí vznik aplikačních nejasností při výkladu okruhu povinných osob i při posuzování skupinových vztahů. Doporučujeme proto, aby zákonodárce vycházel z terminologie AMLR a na ni navázané účetní regulace, případně na ni výslovně odkázal.
	Akceptováno částečně

Pokud jde o požadavek na doplnění definice „pracovníka pro dodržování předpisů“, ten nebyl akceptován. Návrh zákona obsahuje definici „manažera pro dodržování předpisů“, neboť tento pojem je využíván pro účely vnitrostátní právní úpravy. Pojem „pracovník pro dodržování předpisů“ vyplývá přímo z nařízení 2024/1624 a jeho obsah je dostatečně určován tímto přímo použitelným předpisem. Současně je třeba uvést, že označení „manažer pro dodržování předpisů“ v nařízení 2024/1624 nepředstavuje samostatně definovaný právní pojem, ale zkratkové označení osoby odpovědné za zajištění souladu činnosti povinné osoby s AML/CFT předpisy. Předkladatel proto nepovažuje za účelné přebírat do zákona další definici pojmu, jehož obsah je přímo vymezen unijní regulací.
Akceptována byla připomínka týkající se definic „mateřské entity“ a „nejvyšší mateřské entity“. V zájmu vyšší terminologické konzistence s nařízením 2024/1624 bude navrženo zpřesnění definice mateřské entity tak, aby více odpovídala evropskému pojetí vztahu ovládání a nebyla omezena pouze na držbu vlastnického podílu.
Navrhuje se následující úprava:

	
	17.26. K návrhu zákona: § 8 písm. c)

Doporučujeme zvážit, zda by pojem "účet cenných papírů" neměl podle unijní úpravy zahrnovat všechny účty, na nichž jsou evidovány finanční (investiční) nástroje.
Odůvodnění:
Důvodová zpráva odkazuje na čl. 2 AMLD6, který při vymezení pojmu "účet cenných papírů" odkazuje na CSDR (nařízení EU 909/2014), jež dále odkazuje na čl. 4 odst. 1 bod 15 MiFID II (směrnice 2014/65/EU), tedy na pojem finančních (v české právu investičních) nástrojů.
Pojem účet cenných papírů v CSRD navazuje na široké vymezení cenného papíru v čl. 2 odst. 1 písm. 8 tohoto nařízení, podle kterého se rozumí "finančními nástroji" nebo "cennými papíry" finanční nástroje ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2014/65/EU. Nejde tedy jen odkaz na (investiční) cenné papíry, ale na všechny finanční nástroje uvedené v citovaném ustanovení MiFID II.
AMLD6 pak používá pojem "cenný papír" v návaznosti na tuto širší definici zahrnující koncept finančních nástrojů (čl. 2 odst. 11).
Máme proto za to, že účelem AMLD6 je zahrnout do evidence nejen účty, na nichž jsou evidovány investiční cenné papíry, ale i účty vedené pro jiné investiční nástroje (např. deriváty).
Tomuto výkladu odpovídá převážná část důvodové zprávy, avšak její závěrečná věta ("…omezuje se definice pouze na cenné papíry") vnáší do výkladu nejasnost. Doporučujeme tedy správnost transpozice ověřit a text návrhu zákona, případně důvodové zprávy, upravit.
	Vysvětleno

	
	17.27. K návrhu zákona: § 10

Požadujeme legislativně zakotvit existenci Meziresortní koordinační skupiny pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu a Národní strategie pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu.
Odůvodnění:
Ustanovení § 10 vymezuje působnost MF jako ústředního orgánu státní správy odpovědného za strategické řízení národního systému prevence a potírání legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Důvodová zpráva k § 10 ZEOS uvádí: "Koordinace činností a vzájemná spolupráce relevantních orgánů veřejné moci bude probíhat v rámci MKS, která je zřízena při MF." ČNB však z hlediska hodnocení České republiky výborem MONEYVAL zároveň považuje za důležité zakotvit přímo v normativním textu navrhovaného zákona existenci Meziresortní koordinační skupiny pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Stejně tak se Národní strategie pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu, společně se zprávami o národním hodnocení rizik a jejich navazujícími akčními plány, řadí mezi klíčové dokumenty v boji proti praní špinavých peněz, avšak navrhovaný zákon o ní nehovoří. Oba instituty jsou dosud ustanoveny pouze na základě usnesení vlády.
	Neakceptováno

Ani nařízení 2024/1624, ani směrnice 2024/1640 nevyžadují, aby členské státy zákonem zakotvily existenci konkrétního koordinačního orgánu ani konkrétních strategických dokumentů v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, financování terorismu a financování proliferace. Evropská právní úprava požaduje existenci účinných mechanismů koordinace příslušných orgánů, provádění hodnocení rizik a přijímání odpovídajících opatření k jejich zvládání. Tyto požadavky návrh zákona plně naplňuje prostřednictvím úpravy působnosti Ministerstva financí, systému národního hodnocení rizik a navazujících akčních plánů.
Předkladatel současně nepovažuje za vhodné zákonně upravovat konkrétní podobu koordinačních mechanismů nebo jednotlivých strategických dokumentů. Takové nástroje musí být schopny pružně reagovat na vývoj rizik, institucionální změny, doporučení mezinárodních hodnotících orgánů i potřeby aplikační praxe. Jejich zakotvení na zákonné úrovni by mohlo vést k nežádoucí rigiditě systému bez odpovídající přidané hodnoty.
Dosavadní praxe přitom potvrzuje, že stávající koordinační mechanismy fungující na základě rozhodnutí vlády a Ministerstva financí poskytují dostatečné záruky transparentnosti, přiměřenosti, odbornosti, reprezentativnosti i efektivní spolupráce všech relevantních orgánů veřejné moci. Obdobně strategické dokumenty přijímané na úrovni vlády představují zavedený a funkční nástroj strategického řízení této oblasti a není důvod jejich existenci či obsah pevně svazovat zákonnou úpravou. Předkladatel proto považuje stávající model založený na kombinaci zákonné úpravy základních kompetencí a flexibilních koordinačních a strategických nástrojů vytvářených na úrovni exekutivy za dostatečný a plně odpovídající požadavkům evropského práva.

	
	17.28. K návrhu zákona: § 20

Navrhujeme upravit vymezení dobré pověsti, a to zejména s ohledem na požadavek dobré pověsti v případě finanční holdingové společnosti se smíšenou činností a s přihlédnutím k existující specifikaci kritéria dobré pověsti, čestného a bezúhonného jednání v evropské regulaci finančního trhu.
Odůvodnění:
Finanční holdingová společnost se smíšenou činností je osoba, na kterou se mohou vztahovat požadavky na osoby s kvalifikovanou účastí na úvěrové instituci a další instituce působící na finančním trhu. Ustanovení § 20 ZEOS navazuje na čl. 6 AMLD6, přičemž podle tohoto čl. směrnice jde o ověřování dobré pověsti a čestného a bezúhonného jednání dotčených osob a rovněž také o ověřování znalostí a zkušeností nezbytných pro výkon funkcí těchto osob. Obdobná terminologie je použita v čl. 23 CRD (směrnice 2013/36/EU) pro stanovení požadavků na členy vedoucího orgánu osoby s kvalifikovanou účastí na úvěrové instituci, přičemž je zároveň odkazováno na čl. 91 odst. 1 CRD, který upravuje požadavky na členy vedoucího orgánu. Specifikace těchto pojmů je pak provedena v rámci obecných pokynů EBA a ESMA (EBA/GL/2021/06, ESMA35-36-2319) k posuzování vhodnosti členů vedoucího orgánu a osob v klíčových funkcích. Pověst, čestnost a bezúhonnost jsou specifikovány v bodech 72 až 77 těchto obecných pokynů. Kritérium dobré pověsti je např. také součástí MiCAR (nařízení 2023/1114), přičemž jeho specifikace je provedena ve společných pokynech EBA a ESMA (EBA/GL/2024/09, ESMA75-453128700-10) k posuzování vhodnosti členů vedoucího orgánu vydavatelů tokenů vázaných na aktiva a poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy (body 13 až 15) a k posuzování vhodnosti akcionářů nebo členů, ať přímých, nebo nepřímých, s kvalifikovanou účastí ve vydavatelích tokenů vázaných na aktiva nebo poskytovatelích služeb souvisejících s kryptoaktivy (body 16 až 19). Vzhledem k tomu, že podle čl. 6 AMLD6 má AMLA do 10. července 2029 vydat obecné pokyny týkající se mj. kritérií pro posouzení dobré pověsti, čestnosti a bezúhonnosti, je vhodné požadavek na "dobrou pověst a čestné a bezúhonné jednání" podle čl. 6 odst. 1 AMLD6 implementovat nyní způsobem, který se nebude příliš odchylovat od již existující specifikace těchto kritérií.
	Vysvětleno

	
	17.29. K návrhu zákona: § 33, 34, § 35, 36 a § 37 až 44

Doporučujeme v ustanoveních § 34, § 35 a §§ 37 až 44 používat "Úřad" namísto nejasného "příslušný orgán dozoru".
Odůvodnění:
Vzhledem k tomu, že v případě poskytovatelů služeb souvisejících s virtuálním aktivem a poskytovatelů služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti je orgánem dozoru FAÚ (viz i třetí odstavec důvodové zprávy k § 243, který to výslovně uvádí), doporučujeme nejasný pojem "příslušný orgán dozoru" nahradit konkrétním "Úřad".
Navrhovanou konkretizací příslušného orgánu dozoru se předejde potenciální výkladové nejasnosti ohledně toho, kdo je "příslušným orgánem dozoru", což je jednoznačně žádoucí i kvůli právní jistotě příslušných osob, které budou žádat FAÚ o povolení.
	Vysvětleno

	
	17.30. K návrhu zákona: § 35 odst. 1 písm. b) a c)

Nesouhlasíme s navrhovaným vymezením činností podle § 35 odst. 1 písm. b) a c) a požadujeme tyto body z návrhu zákona vypustit, případně je formulovat tak, aby se zcela omezovaly na odkazy na úpravu obsaženou v příslušných sektorových právních předpisech.
Odůvodnění:
Máme za to, že vymezení přípustných činností investiční společnosti, resp. obchodníka s cennými papíry či banky, má být upraveno komplexně, systematicky a výlučně v příslušných sektorových zákonech, tj. v zákoně č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (zejména § 7), a v zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (zejména § 5), resp. v zákoně č. 21/1992 Sb., o bankách.
Navrhované znění § 35 odst. 1 písm. b) a c) podle našeho názoru de facto rozšiřuje okruh dovolených činností těchto regulovaných osob nad rámec stávající sektorové úpravy, aniž by k tomu existovala vazba na odpovídající změny ZISIF, ZPKT či ZoB. Takový postup považujeme za systémově nevhodný, neboť narušuje vnitřní konzistenci sektorové úpravy, oslabuje její přehlednost a může vést k interpretační nejistotě ohledně rozsahu oprávnění regulovaných subjektů. Z hlediska legislativní systematiky i regulatorní praxe považujeme za nezbytné, aby jakékoli změny či rozšíření dovolených činností investičních společností a obchodníků s cennými papíry (včetně bankovních) byly prováděny výhradně novelizací sektorových zákonů.
Z těchto důvodů nepovažujeme za vhodné, aby návrh zákona samostatně rozšiřoval nebo modifikoval rozsah činností regulovaných subjektů finančního trhu, a navrhujeme zachovat stávající koncepci, podle níž je tento rozsah vymezen výlučně v ZISIF, ZPKT a ZoB.
	Vysvětleno

	
	17.31. K návrhu zákona: § 46 odst. 1 písm. d)

Doporučujeme toto písmeno formulovat takto:
d) zprostředkovatele při zprostředkování spotřebitelského úvěru podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr, neuvedeného v písmenech a) a b), s výjimkou zprostředkovatele spotřebitelského úvěru na bydlení provádějícího činnosti, za které je odpovědný jeden nebo více věřitelů nebo zprostředkovatelů.
Odůvodnění:
Doporučujeme upřesnit původně navrhovaný termín "zprostředkovatele hypotečního úvěru", a to ve vztahu k terminologii zavedené v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ZSÚ), aby bylo zřejmé, že se má jednat o zprostředkovatele spotřebitelského úvěru na bydlení ve smyslu ZSÚ. Nikoliv o zprostředkovatele těch hypotečních úvěrů, které jsou poskytovány podnikatelům. Činnost zprostředkovatelů hypotečních úvěrů podnikatelům není regulována sektorovými předpisy ani není k této činnosti potřeba licence ČNB.
Doporučujeme rovněž zvážit úpravu ustanovení o dohledu tak, aby se krylo s ustanovením o působnosti samotného AMLR v čl. 3 odst. 3 písm. k), tj. např. vypustit slova "na bydlení" (resp. "hypotečního").
	Vysvětleno

	
	17.32. K návrhu zákona: § 51

Doporučujeme zvážit, zda požadavek na předkládání výpisu z rejstříku trestů osobami vykonávajícími činnost orgánu dozoru v tříměsíčních intervalech dle § 51 ve spojení s § 14 a § 15 není nepřiměřeně zatěžující.
Odůvodnění:
Ustanovení § 51 ve spojení s § 14 a § 15 stanoví, že osoby vykonávající činnost orgánu dozoru (včetně např. i zaměstnanců ČNB) musí průběžně splňovat podmínku bezúhonnosti prokazovanou výpisem z rejstříku trestů, který podle § 15 odst. 4 nesmí být starší než 3 měsíce. Orgán dozoru by tak podle tohoto ustanovení musel každé tři měsíce zjišťovat, že výpis z trestního rejstříku stále splňuje požadavky posouzení bezúhonnosti.
Doporučujeme zvážit, zda takový požadavek není nadbytečně administrativně zatěžující a potenciálně nepřiměřený, zejména ve vztahu k zaměstnancům orgánu veřejné moci.
	Vysvětleno

	
	17.33. K návrhu zákona: § 58 odst. 1

Ustanovení odkazuje na možnosti odlišné úpravy stanovené v technických normách, nicméně oblast rizikově orientovaného dohledu dle AML balíčku upravují kromě těchto norem také obecné pokyny a neveřejná metodika, které nejsou obsaženy pod pojmem "technická norma" v § 3 písm. g) ZEOS.
Odůvodnění:
Ukotvení rizikově orientovaného dohledu bez možnosti zohlednění metodických předpisů vydávaných AMLA a Komisí může v konečném důsledku vést k nekonzistentnosti mezi národním a unijním přístupem.
	Vysvětleno

	
	17.34. K návrhu zákona: § 60

Nesouhlasíme s rozšířením požadavků na obsah výroční zprávy nad rámec čl. 40 odst. 5 AMLD6.
Odůvodnění:
Čl. 40 odst. 5 AMLD6 stanoví povinnost členských států zajistit, aby orgány dozoru vypracovávaly podrobnou výroční zprávu o činnosti. Předložený návrh zákona obsahuje výčet minimálních informací, které mají být ve výroční zprávě uvedeny, přičemž tento výčet jde nad rámec požadavků v čl. 40 odst. 5 AMLD, proto s ohledem na minimalizaci administrativní zátěže navrhujeme příslušnou část ustanovení jdoucí nad rámec AMLD6 vypustit.
	Vysvětleno

	
	17.35. K návrhu zákona: § 65

Navrhujeme znění § 65 upravit takto:
(1) Návrh opatření obecné povahy podle § 63 a 64 a opatření obecné povahy podle § 63 a 64 zveřejní orgán dozoru, který jej vydal, pouze způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Opatření obecné povahy podle § 63 a § 64 se vydává bez řízení o jeho návrhu a může nabýt účinnosti okamžikem zveřejnění.
Odůvodnění:
V případě, že by nebylo vyhověno zásadní připomínce k § 64 týkající se možnosti orgánů dozoru sbírat data od povinných osob prostřednictvím výkazů vydáváním opatření obecné povahy, navrhujeme použít pro zveřejnění návrhu opatření obecné povahy podle § 63 a § 64 i pro zveřejnění opatření obecné povahy obdobný způsob, jaký je použit pro opatření obecné povahy v § 199 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Vzhledem k tomu, že dotčené opatření obecné povahy bude upravovat informační povinnosti povinné osoby, strukturu výkazů vč. instrukcí popisujících jejich obsah apod., je uveřejnění na fyzické úřední desce nepraktické a pro povinnou osobu i orgán dozoru administrativně komplikovanější. Elektronická forma, právě vzhledem k obsahu opatření obecné povahy, je vhodnější a v praxi již používanou formou.
	Vysvětleno

	
	17.36. K návrhu zákona: § 79 odst. 3

Doporučujeme sladit postup předávání informací mezi Úřadem, Finanční zpravodajskou jednotkou a orgány dozoru ve smyslu § 19 ZoFAÚ.
Odůvodnění:
ZoFAÚ v § 19 hovoří o přímém předávání podnětů mezi orgánem dozoru a Finanční zpravodajskou jednotkou, zatímco § 79 odst. 3 ZEOS k tomuto předání pověřuje Úřad, který by fakticky fungoval jako prostředník mezi orgánem dozoru a Finanční zpravodajskou jednotkou, přičemž tyto postupy tak působí nekompatibilně.
	Vysvětleno

	
	17.37. K návrhu zákona: § 81 odst. 2

Doporučujeme upravit znění § 81 odst. 2 tak, aby nedocházelo k nepřiměřenému zatížení orgánu dozoru při poskytování informací povinným osobám o jejich povinnostech.
Odůvodnění:
Stávající znění § 81 odst. 2 je formulováno neurčitě a může vést k extenzivnímu výkladu informační povinnosti orgánu dozoru vůči povinným osobám. Takový výklad by mohl v praxi znamenat nepřiměřené zatížení orgánu dozoru, který by byl nucen aktivně poskytovat individuální výklad povinností širokému okruhu subjektů.
Za vhodnější se proto jeví úprava, která jasně ponechá prostor pro uvážení orgánu dozoru, např. formulací "Považuje-li to orgán dozoru za vhodné, může orgán dozoru informovat povinnou osobu, nad kterou vykonává dozor, také o jejích povinnostech." namísto aktuálního "Je-li to potřebné, může orgán dozoru informovat povinnou osobu, nad kterou vykonává dozor, také o jejích povinnostech.". Tím by se předešlo výkladovým nejasnostem a zároveň zachovala flexibilita při poskytování informací.
Současně je třeba uvést, že AMLD6 požaduje po orgánech dozoru ve smyslu čl. 39 odst. 3 provádění tzv. outreach activities, tedy obecné informování dohlížených osob o jejich povinnostech, nikoli poskytování širší či individuálně pojaté informační podpory.
	Vysvětleno

	
	17.38. K návrhu zákona: § 82 odst. 3

Navrhujeme vypustit slovo "bezodkladně" s ohledem na to, že toto není uvedeno v transponovaném ustanovení a jednalo by se pro orgány dozoru o extenzivní administrativní zátěž.
Odůvodnění:
Ustanovení čl. 43 AMLD6 hovoří pouze o povinnosti finanční zpravodajské jednotce sdělovat uvedené informace a neuvádí, že se tak musí dít bezodkladně, navrhujeme proto tento termín vypustit.
	Vysvětleno

	
	17.39. K návrhu zákona: § 89 odst. 2

Doporučujeme, aby ustanovení obsahovalo možnost neposkytnout informace v případě, že to sektorové předpisy neumožňují.
Odůvodnění:
V zájmu zachování právní jistoty navrhujeme v tomto ustanovení výslovně stanovit, že pokud sektorové předpisy neumožňují poskytnutí informace, tato poskytnuta být nemusí.
	Vysvětleno

	
	17.40. K návrhu zákona: § 90

Doporučujeme v tomto ustanovení nebo aspoň v důvodové zprávě odkázat na RTS k čl. 46(4) AMLD6, které oblast spolupráce mezi národními orgány dohledu mimo formát kolegií upravují.
Odůvodnění:
RTS k čl. 46 odst. 4 AMLD6, které byly na konci dubna schváleny Generální radou AMLA a ve třetím čtvrtletí roku 2026 mají být předloženy Komisi, detailně upravují formát, rozsah a způsob spolupráce a pro národní dohledové orgány budou závazné, proto považujeme za nezbytné, aby na ně zde bylo odkazováno, a to s ohledem na to, že mohou stanovit odlišné nároky než toto ustanovení.
	Vysvětleno

	
	17.41. K návrhu zákona: části třetí hlavě II dílu 2

Doporučujeme odkázat na RTS podle čl. 49 odst. 14 a čl. 50 odst. 13 AMLD6 vzhledem k tomu, že budou tuto oblast detailně upravovat.
Odůvodnění:
V nejbližších týdnech má začít projednávání uvedených RTS, které mají být předloženy Komisi v prvním čtvrtletí roku 2027 a které mají detailně upravovat formát, fungování, spolupráci, složení, vzor ustavující písemné dohody a opatření, která budou moci kolegia ukládat. Považujeme proto za nutné je zde aspoň odkazem zmínit s ohledem na to, že budou mít aplikační přednost před ustanovením ZEOS.
	Vysvětleno

	
	17.42. K návrhu zákona: § 104 odst. 1

V souladu s naší připomínkou k § 10 ZEOS doporučujeme do procesu schvalování a aktualizaci zprávy o národním hodnocení rizik zapojit Meziresortní koordinační skupinu.
Odůvodnění:
Před předložením zprávy o národním hodnocení rizik vládě by tato měla být projednána a schválena v rámci koordinačního mechanismu pro oblast AML/CFT, aby tak byla zajištěna možnost vyjádřit se pro všechny dotčené orgány a instituce.
	Vysvětleno

	
	17.43. K návrhu zákona: části pátá hlavě III

Doporučujeme upravit rejstřík povinných osob tak, aby představoval minimální implementaci požadavků AMLR a AMLD6.
Odůvodnění:
Předkladatel v důvodové zprávě uvádí, že zřízení Centrálního rejstříku povinných osob (dále jen "CRPO") reaguje "na požadavky AMLR, zejména na povinnost členských států zajistit, aby údaje o povinných osobách byly vedeny v jednotné, přehledné a snadno dostupné podobě".
V AMLR však taková povinnost členských států v uvedené podobě zakotvena není.
AMLD6 ukládá v čl. 4 členským státům povinnost zajistit, aby určitý okruh povinných osob, např. směnárny, byly povolovány, registrovány nebo podléhaly regulaci. Ostatní povinné osoby mají podléhat minimálním požadavkům na registraci, které umožní jejich identifikaci, to však neplatí, pokud podléhají licenčním nebo registračním požadavkům podle jiných předpisů.
Zřízení centrálního rejstříku všech povinných osob nepředstavuje promítnutí požadavků práva EU, ale jde nad jejich rámec. Pro řádnou transpozici by bylo postačující, kdyby byla zajištěna registrace osob, které nejsou povolovány podle jiných předpisů. Navrhujeme proto upravit CRPO tak, aby se do něj zapisovaly pouze osoby nepovolované podle jiných předpisů, ne všechny povinné osoby.
	Vysvětleno

	
	17.44. K návrhu zákona: části pátá hlavě III

Doporučujeme v zájmu přehlednosti a uživatelské přívětivosti právního předpisu pro adresáta, aby úprava CRPO, která je v současné době z nemalé části rozříštěna do více částí ZEOS, byla ve větší míře koncentrována do části páté hlavy III ZEOS.
Odůvodnění:
Úprava CRPO je v současnosti rozříštěna do více částí ZEOS, což se v některých případech jeví jako nedůvodné a klade zbytečně větší nároky na adresáty normy. Navrhujeme proto uvážit, zda by některá ustanovení nebylo vhodné přesunout do části páté hlavy III ZEOS, zejména se jedná o §§ 29 až 32 upravující mj. zápis osob do CRPO a jejich vyškrtnutí z CRPO, které jsou v současnosti ne zcela logicky zařazeny v části druhé upravující povinnosti povinných osob.
	Vysvětleno

	
	17.45. K návrhu zákona: § 132 písm. c) až e)

Doporučujeme upřesnit návětí a sjednotit terminologii týkající se údajů zapisovaných do CRPO.
Odůvodnění:
Navrhujeme upravit návětí písm. c) tak, aby odpovídalo definicím uvedeným v § 5 písm. f), které zavádí pojem "manažer pro dodržování předpisů", a odpovídalo požadavkům § 12 odst. 1 písm. a). Rovněž je potřeba v tomto smyslu sjednotit § 29 odst. 2 písm. c). Navrhujeme upravit návětí písm. d) tak, aby bylo výslovně zřejmé, že se zapisují údaje o "pracovníkovi pro dodržování předpisů povinné osoby". Současné znění totiž neobsahuje jednoznačné vymezení vztahu této osoby ke konkrétní povinné osobě a může být vykládáno tak, že se jedná o obecnou kategorii funkce bez vazby na konkrétní subjekt vedený v rejstříku.
Tato nejasnost může vyvolat interpretační obtíže zejména při určování, zda se evidují údaje o všech osobách vykonávajících tuto roli obecně, nebo výlučně o těch, které tuto funkci vykonávají u konkrétní povinné osoby. Explicitní doplnění vazby na povinnou osobu by odstranilo možné výkladové nejasnosti a posílilo právní jistotu při vedení a kontrole údajů v centrálním rejstříku.
Současně navrhujeme provést obdobné upřesnění v písm. e), kde by mělo být rovněž výslovně uvedeno, že se jedná o "další kontaktní osobu povinné osoby". I zde chybí jednoznačné propojení zapisované osoby s konkrétní povinnou osobou. Uvedená úprava by zajistila terminologickou konzistenci napříč celým ustanovením, neboť v písm. b) a c) je vazba na povinnou osobu již explicitně vyjádřena, zatímco v písm. d) a e) tato systematika dosud chybí.
	Vysvětleno

	
	17.46. K návrhu zákona: § 135 odst. 2

Doporučujeme ustanovení upravit tak, aby neuvádělo, že orgán dozoru do CRPO "zapisuje údaje o povinné osobě…a) o povinné osobě…", což se jeví jako jazykově nevhodné spojení slov. Lze např. uvést, že v případě té a té povinné osoby orgán dozoru do CRPO zapisuje údaje o povinné osobě.
	Vysvětleno

	
	17.47. K návrhu zákona: § 136

Navrhujeme do normativního textu § 136 ZEOS doplnit větu již v současnosti uvedenou v důvodové zprávě, že povinná osoba je zodpovědná za správnost a aktuálnost údajů v CRPO.
Odůvodnění:
Důvodová zpráva k § 136 ZEOS uvádí, že „povinná osoba je odpovědná za správnost údajů v rejstříku“. Tomu odpovídá také skutková podstata přestupku vymezená v § 187 ZEOS. Navrženou změnou tak dojde ke sladění § 136 ZEOS s důvodovou zprávou a § 187 ZEOS a úpravě, která bude pro adresáta právní normy jasnější. V zájmu právní jistoty a předcházení sporům je třeba zajistit, aby byly v ZEOS (nejen) ve vztahu k CRPO povinnosti a odpovědnosti povinných osob na jedné straně a orgánů dozoru na straně druhé upraveny ve všech případech srozumitelně a jasně.
	Vysvětleno

	
	17.48. K návrhu zákona: § 137

Navrhujeme upravit § 137 tak, aby byla zakotvena možnost automatického průpisu údajů do CRPO i z dalších evidencí veřejné správy, aniž by za tím účelem bylo třeba legislativní změny.
Odůvodnění:
ČNB se plně ztotožňuje s důrazem předkladatele na snižování administrativní zátěže a naplňování principu „jedenkrát a dost“ a zastává stanovisko, že je v zájmu automatizace a snižování přebytečné byrokracie namístě v maximální možné míře využít možnost automatického průpisu údajů do CRPO. Navržená právní úprava předpokládá automatické průpisy ve vztahu k případům konkrétně vymezeným v § 137. Navrhujeme v duchu výše uvedených zásad provést úpravu § 137 tak, aby byla zakotvena možnost automatického průpisu údajů do CRPO i z dalších evidencí veřejné správy, aniž by za tím účelem bylo třeba legislativní změny.
	Vysvětleno

	
	17.49. K návrhu zákona: § 210 VAR I

Přikláníme se k variantě I.
Odůvodnění:
Variantu bez taxativního výčtu přestupků považujeme za vhodnější, neboť v případě následných případných změn zákona může zůstat beze změny.
	Vysvětleno

	
	17.50. K návrhu zákona: § 210 odst. 1 písm. c) bodu 2 VAR I

Doporučujeme nevyužívat zmocnění k ukládání přísnějších peněžitých sankcí oproti základnímu limitu 1 000 000 EUR v čl. 55 odst. 2 AMLD6.
Odůvodnění:
Podle čl. 55 odst. 2 AMLD6 členské státy zajistí, aby v případech uvedených v odst. 1 prvním pododstavci činily maximální peněžité sankce, které lze uložit, přinejmenším dvojnásobek prospěchu plynoucího z porušení předpisů, pokud lze tento prospěch určit, nebo nejméně 1 000 000 EUR, podle toho, která částka je vyšší. Pro členské státy, jejichž měnou není euro, je hodnotou uvedenou v prvním pododstavci odpovídající hodnota v jejich národní měně ke dni 9. července 2024. Kurz vyhlášený ČNB ke dni 9. července 2024 činil 1 EUR 25,240 CZK.
Návrh § 210 odst. 1 písm. c) nicméně stanoví maximální výše pokut, které lze uložit určenému okruhu osob, do
1. dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a překračuje-li hodnotu podle bodu 2, nebo
2. 26 000 000 Kč.
Dle kurzu vyhlášeného ČNB ke dni 9. července 2024 se zaokrouhlením na miliony činí základní limit dle AMLD 25 000 000 Kč. Maximální výše pokut v případech podle písm. a) a b) se minimálního limitu AMLD6 drží, proto nevidíme důvod pro zvýšení maximální výše pokuty v případech podle písm. c). Navrhujeme tedy stanovit maximální výši pokuty dle minimálního limitu AMLD6 na 25 000 000 Kč.
	Vysvětleno

	
	17.51. K návrhu zákona: § 236 odst. 1 písm. a)

Navrhujeme doplnění slova „předává“ do § 236 odst. 1 písm. a) návrhu ZEOS. Současné znění písmena a) ustanovení neobsahuje sloveso.
Odůvodnění:
V navrženém znění daného ustanovení „formát, datovou strukturu a způsob informace podle § 115“ není obsaženo sloveso. Vzhledem k tomu, že v § 115 návrhu ZEOS, který upravuje předání informace ČNB, se používá sloveso „předávat“, doporučujeme jeho doplnění do textu písmene a) ustanovení.
	Vysvětleno

	
	17.52. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 1

Obecně doporučujeme, zejména v tabulce okruhu povinných osob ve finančním sektoru a v tabulce správního dozoru, používat výhradně aktuální českou právní terminologii.
Doporučujeme nepracovat s pojmy jako „pojišťovací makléř“, „pojišťovací agent“, „výhradní pojišťovací agent“ “ nebo „samostatný finanční poradce“. Tyto kategorie pochází buď z již neplatné právní úpravy podle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, nebo jsou to kategorie funkční, nikoli ale licenční podle aktuálního zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění (ZDPZ).
Doporučujeme nepracovat s pojmem „zprostředkovatel hypotečních úvěrů“. Tento pojem není v ZSÚ definován.
Doporučujeme jednoznačně uvést, které kategorie pojišťovacích zprostředkovatelů a zprostředkovatelů spotřebitelského úvěru podle zavedené české právní terminologie jsou povinnými osobami podle navrhovaného zákona. 
Odůvodnění:
Kategorie pojišťovacích makléřů byla jako licenční kategorie zrušena právě ZDPZ a dnes je plně zahrnuta pod pojišťovacím zprostředkovatelem. To samé platí o pojišťovacím agentovi a výhradním pojišťovacímu agentovi. Naopak ve výčtu není uveden například doplňkový pojišťovací zprostředkovatel; vzhledem k navrženým nejasným kategoriím ve výčtu subjektů však není jasné, zda je (popř. za jakých podmínek) vyňat z okruhu povinných osob.
Není zřejmé, zda jsou pod pojmem „pojišťovací zprostředkovatel“ zahrnuti všichni pojišťovací zprostředkovatelé podle ZDPZ, nebo jen někteří. Podle textu čl. 2 odst. 6 písm. c) AMLR by se mělo jednat jen o samostatné zprostředkovatele, nikoliv vázané zástupce.
Doporučujeme též jasně vymezit, zda jsou povinnou osobou všichni samostatní zprostředkovatelé vždy (např. deliktně jsou totiž sami odpovědní, soukromoprávně také, pojišťovna ručí za splnění jejich povinnosti k náhradě škody pouze tehdy, pokud je nepečlivě vybrala nebo na ně nedostatečně dohlížela).
Upozorňujeme, že není jasné, kdo má být osobou oprávněnou k zprostředkování hypotečního úvěru, jak je použito v tabulkách (a i na jiných místech důvodové zprávy). Pokud je tím myšlen zprostředkovatel spotřebitelského úvěru na bydlení, tak upřesňujeme, že ten je zprostředkovatelem dle § 3 odst. 1 písm. e) ZSÚ, který je v materiálu již uveden.
Ve vztahu k spotřebitelskému úvěru upozorňujeme, že definice zprostředkovatele podle § 3 odst. 1 písm. e) ZSÚ je obecná, tj. zahrnuje všechny zprostředkovatele zprostředkující spotřebitelský úvěr. Jednotlivé kategorie zprostředkovatelů, viz § 16 ZSÚ. Výslovné uvedení zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru mezi povinnými osobami v tabulce ilustrující požadavky AMLR je nekonzistentní s odůvodněním § 46 (odpovídá za něj zastoupený, tedy by měl být ve výjimce z povinných osob).
	Vysvětleno

	
	17.53. Ke zvláštní části důvodové zprávy

K odůvodnění § 46 ZEOS
Doporučujeme upřesnit text, který nyní zní: „Současně je však nutno upozornit, že pro zajištění konzistentního výkladu, kdo je zprostředkovatelem úvěrů, se tímto rozumí zejména vztah vázaných zástupců, resp. zprostředkovatelů úvěru, kdy odpovědnost za jejich činnost nese jeden nebo více samostatných zprostředkovatelů či přímo poskytovatelů úvěru. Dále je nutno zdůraznit, že výklad výjimky v zákoně musí být prováděn v návaznosti na přímo použitelnou unijní úpravu a že kategorie povinných osob musejí být vykládány v souladu s čl. 3 AMLR a jeho odůvodněním, zejména s ohledem na bod 22 odůvodnění, který vychází z praxe, že úvěroví zprostředkovatelé často jednají jménem a na účet úvěrových nebo finančních institucí.“
Odůvodnění:
Doporučujeme jednoznačně upřesnit, co znamená odpovědnost za činnost zprostředkovatele, tj. znamená to smluvní vztah mezi zprostředkovatelem a zastoupeným nebo ve smyslu odpovědnosti zastoupeného za přestupek zprostředkovatele? Případně bychom uvítali jasné uvedení, kteří zprostředkovatelé v terminologii ZSÚ nejsou povinnou osobou. Např., zda povinnou osobou nejsou vázaní zástupci a zprostředkovatelé vázaného spotřebitelského úvěru.
	Vysvětleno

	
	17.54. Ke zvláštní části důvodové zprávy

K odůvodnění § 132 odst. 2, § 132 odst. 4 a § 136 odst. 1 ZEOS
Doporučujeme v důvodové zprávě věnovat v zájmu uživatelské přívětivosti a návodnosti pozornost otázce, jakým okamžikem se povinná osoba stává povinnou osobou a jakým okamžikem jí přestává být.
	Vysvětleno

	
	17.55. Ke zvláštní části důvodové zprávy

K odůvodnění § 135 odst. 2 ZEOS
Doporučujeme v důvodové zprávě vyjasnit, že orgán dozoru zapisuje do CRPO údaje uvedené v § 135 odst. 2 pouze tehdy, je-li splněna podmínka uvedená v § 135 odst. 1, tedy má-li je k dispozici. V opačném případě se uplatní § 136 (tedy povinnost zajistit zápis údajů bude mít povinná osoba). V této souvislosti a za účelem sladění důvodové zprávy a normativního textu navrhujeme vyškrtnout z důvodové zprávy větu „Orgán dozoru pak doplňuje specifické údaje o skutečných majitelích či vrcholném vedení u těch subjektů, kde tyto informace nejsou dostupné z jiných zdrojů.“
	Vysvětleno

	Český úřad zeměměřický a katastrální
	18.8. Ke zvláštní části důvodové zprávy

Ke zvláštní části důvodové zprávy – k § 127 odst. 2:
Doporučuji dosavadní text důvodové zprávy nahradit textem:
„Český úřad zeměměřický a katastrální, jakožto ústřední správní úřad v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí, do jehož působnosti spadá vytváření a vedení automatizovaného informačního systému zeměměřictví a katastru nemovitostí, se pověřuje správou jednotného přístupového místa.“.
Odůvodnění:
Pověření Českého úřadu zeměměřického a katastrálního správou jednotného přístupového místa zakotvuje přímo návrh zákona o ekonomické ochraně státu. Text důvodové zprávy odkazující na zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, je v dané souvislosti nerelevantní a nadbytečný.
	Vysvětleno

	
	18.9. Ke zvláštní části důvodové zprávy

Ke zvláštní části důvodové zprávy – k § 129 odst. 3 a § 130:
Doporučuji uvádět správný název Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
	Vysvětleno

Vypracoval: Mgr. ONDŘEJ POUPĚ