Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDTDJHSJC najdete zde
strana
Návrh aktu
Uzavřená verze: 2026-0001-019-TVO
Návrh aktu
strana
Uzavřená verze: 2026-0001-019-TVO
…
ZÁKON
ze dne …
o ekonomické ochraně státu
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Obecná ustanovení
Hlava I
Základní ustanovení
§ 1
Předmět a účel úpravy
(1) Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie2) a upravuje
a) práva a povinnosti povinných osob a jejich postupy při provádění kontrolních, oznamovacích a preventivních opatření,
b) povolování poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem a poskytování služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti,
c) působnost orgánů veřejné moci ve strategických oblastech,
d) postupy orgánů veřejné moci pro včasné získávání, vyhodnocování a předávání informací důležitých pro odhalování a šetření podezřelých transakcí a činností,
e) systém identifikace a hodnocení rizik na úrovni České republiky,
f) centrální evidenci účtů a bezpečnostních schránek (dále jen „centrální evidence účtů“), jednotné přístupové místo k informacím o nemovitých věcech a centrální rejstřík povinných osob,
g) opatření v oblasti přeshraničních převozů peněžní hotovosti,
h) opatření v oblasti omezení velkých hotovostních plateb a další opatření k ekonomické ochraně státu a Evropské unie.
(2) Účelem tohoto zákona je nastavit funkční rizikově orientovaný systém a stanovit opatření k předcházení využívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti, financování terorismu a financování šíření zbraní hromadného ničení tak, aby bylo zajištěno plnění mezinárodních závazků České republiky v této oblasti a posílena ekonomická ochrana státu.
§ 2
Určení významu pojmů
Pojem použitý v tomto zákoně nebo ve vyhlášce provádějící tento zákon má význam podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1624 ze dne 31. května 2024 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (dále jen „nařízení 2024/1624“), pokud tento zákon nestanoví jinak.
Hlava II
Vymezení pojmů
§ 3
Vymezení obecných pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) ekonomickou ochranou státu ochrana významných ekonomických a bezpečnostních zájmů České republiky založená zejména na spolupráci s orgány veřejné moci, osobami a právními uspořádáními z ekonomické, finanční a bezpečnostní oblasti,
b) legalizací výnosů z trestné činnosti praní peněz podle nařízení 2024/1624,
c) strategickými oblastmi oblast
1. boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti,
2. boje proti financování terorismu,
3. boje proti financování šíření zbraní hromadného ničení a
4. uplatňování cílených finančních sankcí a boje proti vyhýbání se těmto sankcím,
d) financováním šíření zbraní hromadného ničení shromažďování, přímé nebo nepřímé poskytování peněžních a jiných prostředků, hospodářských zdrojů, nebo provádění jiné související činnosti v rozporu s mezinárodním právem nebo právním předpisem, a to pro osobu, subjekt nebo právní uspořádání za účelem šíření zbraní hromadného ničení nebo jejich nosičů nebo na podporu šíření takových zbraní nebo jejich nosičů,
e) národním hodnocením rizik proces identifikace a posouzení rizik ve strategických oblastech na úrovni České republiky,
f) členským státem členský stát Evropské unie,
g) technickou normou
1. regulační technická norma podle čl. 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 ze dne 31. května 2024, kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 (dále jen „nařízení 2024/1620“), nebo
2. prováděcí technická norma podle čl. 53 nařízení 2024/1620.
§ 4
Vymezení povinných osob
Povinnou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí osoba s vazbou na Českou republiku, která v České republice je:
a) povinnou osobou podle čl. 3 nařízení 2024/1624,
b) osobou, jejímž předmětem podnikání je obchodování s nemovitou věcí nebo s podílem v bytovém družstvu, při nákupu nebo prodeji nemovité věci nebo podílu v bytovém družstvu,
c) osobou oprávněnou vykonávat činnost insolvenčního správce nebo hostujícího insolvenčního správce nebo osobou ustanovenou do funkce insolvenčního správce v jednotlivém řízení, dokud trvají povinnosti vyplývající z výkonu této funkce podle insolvenčního zákona (dále jen „insolvenční správce“),
d) osobou oprávněnou vykonávat činnost restrukturalizačního správce nebo osobou ustanovenou do funkce restrukturalizačního správce (dále jen „restrukturalizační správce“),
e) osobou, která v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje služby převozu peněžní hotovosti,
f) poskytovatelem služeb souvisejících s virtuálním aktivem,
g) osobou, která v rámci své podnikatelské činnosti vykupuje dluhy nebo pohledávky nebo s nimi obchoduje a která není finanční institucí,
h) národním správcem rejstříku obchodování s povolenkami podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů,
i) Českou národní bankou, při vedení účtu a poskytování bankovních služeb.
§ 5
Obecné pojmy k povinným osobám
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) typem povinné osoby typ povinné osoby podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu,
b) druhem povinné osoby druh povinné osoby podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu,
c) státem usazení u
1. fyzické osoby každý stát, jehož je tato osoba státním příslušníkem, a současně všechny další státy, ve kterých je přihlášena k pobytu déle než 1 rok, nebo k trvalému pobytu, pokud jsou povinné osobě známy,
2. právnické osoby, která je povinnou osobou podle tohoto zákona či podléhá rovnocenným povinnostem podle práva jiného státu, stát, ve kterém má své sídlo,
3. právnické osoby, která nepodléhá povinnostem podle tohoto zákona ani rovnocenným povinnostem podle práva jiného státu, stát, ve kterém má své sídlo, a současně všechny státy, v nichž má pobočku,
d) vazbou na Českou republiku
1. adresa místa trvalého pobytu, sídlo nebo provozovna v České republice, nebo
2. činnost vydavatele elektronických peněz, poskytovatele platebních služeb nebo poskytovatele služby související s kryptoaktivy na území České republiky v rámci volného pohybu služeb prostřednictvím zástupců, distributorů nebo jiných druhů infrastruktury, včetně případů, kdy je činnost prováděna na základě povolení k poskytování platebních služeb získaného v jiném členském státě,
e) relevantním trestným činem trestný čin uvedený v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo obdobný trestný čin spáchaný v zahraničí,
f) manažerem pro dodržování předpisů člen vedoucího orgánu v řídicí funkci, který je zodpovědný za zajištění souladu činnosti povinné osoby s tímto zákonem a ostatními právními předpisy České republiky i Evropské unie týkajícími se boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
g) mateřskou entitou právnická osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, která přímo nebo nepřímo drží vlastnický podíl v jakékoli jiné právnické osobě nebo jednotce bez právní osobnosti,
h) nejvyšší mateřskou entitou
1. právnická osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, která sestavuje samostatné finanční výkazy, která přímo nebo nepřímo drží kontrolní podíl v jakékoli jiné právnické osobě nebo jednotce bez právní osobnosti, která sestavuje samostatné finanční výkazy a ve které přímo ani nepřímo nedrží kontrolní podíl jiná právnická osoba, nebo jednotka bez právní osobnosti, která sestavuje samostatné finanční výkazy,
2. právnická osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, která sestavuje samostatné finanční výkazy a která do své účetní závěrky zahrnuje účetní zisk nebo ztrátu své provozovny.
§ 6
Vymezení pojmů k jednotlivým druhům povinných osob
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) auditorem osoba oprávněná k výkonu auditorské činnosti podle zákona o auditorech,
b) daňovým poradcem osoba oprávněná poskytovat právní pomoc nebo finančně ekonomické rady ve věcech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, jakož i ve věcech, které s nimi přímo souvisejí, podle zákona o daňovém poradenství,
c) advokátem osoba oprávněná k výkonu advokacie podle zákona o advokacii,
d) notářem osoba oprávněná k výkonu činnosti notáře podle notářského řádu,
e) soudním exekutorem osoba pověřená exekutorským úřadem podle exekučního řádu,
f) provozovatelem hazardních her provozovatel podle zákona o hazardních hrách,
g) službou spojenou s virtuálním aktivem služba související s kryptoaktivy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937 (dále jen „nařízení 2023/1114“),
h) poskytovatelem služeb souvisejících s virtuálním aktivem osoba nebo svěřenský fond, které jsou oprávněny poskytovat službu spojenou s virtuálním aktivem, jiné než poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy podle nařízení 2023/1114,
i) virtuálním aktivem kryptoaktivum podle nařízení 2023/1114 s výjimkou
1. kryptoaktiva podle čl. 2 odst. 4 nařízení 2023/1114 a
2. kryptoaktiva, které je jedinečné, není zastupitelné jiným kryptoaktivem a nelze jej využít pro platbu nebo investici,
j) vybraným profesionálním fotbalovým klubem profesionální fotbalový klub, který
1. se účastní nejvyšší národní fotbalové ligy a
2. neprokáže orgánu dozoru, že v posledních 2 kalendářních letech jeho roční úhrn čistého obratu nedosáhl alespoň 5 000 000 EUR,
k) vyňatou finanční činností finanční činnost podle čl. 6 nařízení 2024/1624 v rozsahu stanoveném ve vyhlášce,
l) činností externího účetního činnost osoby oprávněné provozovat živnostenskou činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence podle živnostenského zákona vykonávaná v rámci tohoto oprávnění, pokud spočívá v přípravě nebo provádění
1. nákupu nebo prodeje nemovité věci,
2. správy peněz, cenných papírů nebo jiného majetku klienta,
3. správy bankovního účtu, spořicího účtu nebo účtu cenných papírů, nebo
4. nákupu obchodní korporace.
§ 7
Vymezení pojmů ke správnímu dozoru
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) příslušnou profesní komorou
1. Česká advokátní komora, je-li povinnou osobou advokát,
2. Notářská komora České republiky, je-li povinnou osobou notář,
3. Exekutorská komora České republiky, je-li povinnou osobou soudní exekutor,
4. Komora auditorů České republiky, je-li povinnou osobou auditor,
5. Komora daňových poradců České republiky, je-li povinnou osobou daňový poradce,
b) domovským členským státem členský stát,
1. v němž se nachází sídlo povinné osoby, nebo
2. v němž se nachází její ústředí, pokud povinná osoba nemá sídlo,
c) hostitelským členským státem členský stát jiný než domovský členský stát, ve kterém má povinná osoba provozovnu, dceřinou obchodní společnost nebo pobočku, nebo kde působí v rámci volného pohybu služeb prostřednictvím infrastruktury,
d) finančním sektorem úvěrové instituce a finanční instituce,
e) nefinančním sektorem povinné osoby s výjimkou finančních a úvěrových institucí,
f) chráněnou informací informace, kterou člen příslušné profesní komory obdržel od svého klienta nebo kterou o něm získal během zjišťování jeho právního postavení, během jeho obhajoby nebo zastupování v soudním řízení nebo v souvislosti s takovým řízením, včetně poradenství ohledně zahájení takového řízení nebo vyhnutí se takovému řízení, bez ohledu na to, zda je tato informace obdržena nebo získána před zahájením tohoto řízení, v jeho průběhu, nebo po jeho skončení.
§ 8
Vymezení pojmů k centrální evidenci účtů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) platebním účtem platební účet podle zákona o platebním styku včetně účtů označených kromě čísla IBAN i virtuálním číslem IBAN,
b) účtem kryptoaktiv účet kryptoaktiv podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113 ze dne 31. května 2023 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv a o změně směrnice (EU) 2015/849 (dále jen „nařízení 2023/1113“),
c) účtem cenných papírů účet vlastníka podle § 527 občanského zákoníku vedený v rámci centrální nebo samostatné evidence podle § 92 a 93 zákona o podnikání na kapitálovém trhu nebo obdobný účet vedený podle zahraničního práva.
§ 9
Vymezení pojmů k peněžní hotovosti
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) peněžní hotovostí
1. oběživo podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 ze dne 23. října 2018 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005 (dále jen "nařízení 2018/1672"),
2. převoditelný nástroj na doručitele podle nařízení 2018/1672,
3. komodita používaná jako vysoce likvidní prostředek k uchovávání hodnoty podle nařízení 2018/1672,
4. předplacená karta podle nařízení 2018/1672,
b) komoditou používanou jako vysoce likvidní prostředek k uchování hodnoty podle písmene a) bodu 3 také výrobek nebo polotovar, jiný než výrobek nebo polotovar podle přílohy I odst. 1. nařízení 2018/1672, který je z drahého kovu podle přílohy V nařízení 2024/1624.
Hlava III
Působnost
§ 10
Působnost Ministerstva financí
(1) Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“)
a) metodicky vede a koordinuje orgány veřejné moci vykonávající působnost podle tohoto zákona s výjimkou Finančního analytického úřadu (dále jen „Úřad“) při výkonu finanční zpravodajské působnosti podle zákona o Finančním analytickém úřadu,
b) koordinuje národní hodnocení rizik a zpracovává zprávu o národním hodnocení rizik,
c) předkládá zprávu o národním hodnocení rizik nebo její aktualizaci ke schválení vládě,
d) dohlíží a vyhodnocuje plnění opatření stanovená akčním plánem,
e) zpracovává a zveřejňuje seznam významných veřejných funkcí podle nařízení 2024/1624, který zasílá
1. Evropské komisi (dále jen „komise“), a
2. Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu zřízenému nařízením 2024/1620.
(2) Ministerstvo může výkonem působnosti podle odstavce 1 písm. b) až e) pověřit Úřad. Pověřením nelze zasahovat do výkonu finanční zpravodajské působnosti Úřadu podle zákona o Finančním analytickém úřadu.
§ 11
Působnost dalších orgánů veřejné moci
Působnost podle tohoto zákona vykonávají rovněž
a) Úřad při výkonu finanční zpravodajské působnosti podle zákona o Finančním analytickém úřadu prováděné prostřednictvím Finanční zpravodajské jednotky,
b) orgány dozoru podle části třetí,
c) celní úřady podle části šesté hlavy I a II,
d) Policie České republiky podle části šesté hlavy I,
e) finanční úřady podle části šesté hlavy II,
f) Česká národní banka při vedení centrální evidence účtů,
g) Český úřad zeměměřický a katastrální při vedení jednotného přístupového místa k informacím o nemovité věci (dále jen „jednotné přístupové místo“).
ČÁST DRUHÁ
POVINNOSTI POVINNÝCH OSOB
Hlava I
Obecná ustanovení
§ 12
Ohlašovací povinnost
(1) Povinná osoba nahlásí orgánu dozoru elektronicky prostřednictvím zápisu do centrálního rejstříku povinných osob do 15 dnů ode dne, kdy jí vzniklo oprávnění k výkonu činnosti povinné osoby, údaje
a) manažera pro dodržování předpisů,
b) pracovníka pro dodržování předpisů.
(2) Údaji se pro účely odstavce 1 rozumí
a) jméno a příjmení,
b) rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození,
c) místo narození,
d) státní příslušnost,
e) adresa pobytu,
f) číslo a druh průkazu totožnosti, doba jeho platnosti a stát, který ho vydal.
(3) Údaji pracovníka pro dodržování předpisů se pro účely odstavce 1 dále rozumí
a) pracovní zařazení osoby,
b) telefonické a elektronické spojení,
c) doba, kdy lze tuto osobu kontaktovat,
d) druh a typ povinné osoby, pro kterou osoba pracuje.
(4) Povinná osoba není povinna hlásit údaje podle odstavce 1 nebo jejich změnu, pokud
a) jsou zapsány v centrálním rejstříku povinných osob,
b) je uvedla v žádosti o zápis podle § 29 odst. 2,
c) je uvedla v žádosti o povolení podle § 34 nebo § 36, nebo
d) je poskytla orgánu dozoru podle jiného právního předpisu.
(5) Změnu údajů nahlášených podle odstavce 1 nahlásí povinná osoba orgánu dozoru elektronicky prostřednictvím zápisu do centrálního rejstříku povinných osob do 15 dnů.
§ 13
Kontaktní osoba
(1) Kontaktní osobou povinné osoby pro Finanční zpravodajskou jednotku je pracovník pro dodržování předpisů, který zajišťuje průběžný kontakt povinné osoby s Finanční zpravodajskou jednotkou alespoň v provozní době povinné osoby a v době, kdy povinná osoba provádí transakce.
(2) Povinná osoba může Finanční zpravodajské jednotce ohlásit pro jeden druh povinné osoby podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu prostřednictvím centrálního rejstříku povinných osob nebo elektronicky způsobem, který stanoví Finanční zpravodajská jednotka, až 4 další kontaktní osoby, které zajišťují plnění povinnosti podle odstavce 1, v rozsahu jména, příjmení a údajů podle § 12 odst. 3. § 12 odst. 4 se použije obdobně.
(3) Způsob elektronického podání zveřejní Finanční zpravodajská jednotka způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 14
Bezúhonnost
Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro relevantní trestný čin, nebo na niž se hledí, jako by odsouzena nebyla.
§ 15
Prokazování bezúhonnosti
(1) Bezúhonnost podle § 14 se prokazuje výpisem z rejstříku trestů podle zákona o rejstříku trestů a evidenci přestupků.
(2) Za účelem prokázání bezúhonnosti dále předloží fyzická osoba doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů vydaný státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce; fyzická osoba, která je státním příslušníkem jiného státu než České republiky, předloží i doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů vydaný státem, jehož je státním příslušníkem. Místo dokladu podle věty první může fyzická osoba za účelem prokázání bezúhonnosti předložit výpis z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů těchto států.
(3) Za účelem prokázání bezúhonnosti dále předloží právnická osoba doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů vydaný cizím státem, ve kterém má nebo v posledních 3 letech měla sídlo nebo provozovala svoji činnost.
(4) Výpisy nebo doklady dokládající splnění podmínky bezúhonnosti nesmějí být starší než 3 měsíce.
(5) Nevydává-li stát doklady podle odstavců 1 a 2, doloží se bezúhonnost čestným prohlášením.
§ 16
Bezdlužnost
Za bezdlužnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nemá evidován nedoplatek
a) u orgánu dozoru, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,
b) u orgánů Finanční správy České republiky, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,
c) u orgánů Celní správy České republiky, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,
d) na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a
e) na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou nedoplatku, u kterého bylo povoleno splácení ve splátkách, a není v prodlení se splácením splátek.
§ 17
Povinnosti ve vztahu k financování šíření zbraní hromadného ničení
Na povinné osoby se ve vztahu k boji proti financování šíření zbraní hromadného ničení vztahují stejné povinnosti jako ve vztahu k boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
§ 18
Povinnost odložení provedení hloubkové kontroly klienta
(1) Povinná osoba odloží provedení hloubkové kontroly klienta nebo jejího opatření, jestliže
a) obdržela pokyn k odložení provedení hloubkové kontroly klienta podle zákona o Finančním analytickém úřadu, nebo
b) by toto provedení mohlo vést ke zmaření nebo ohrožení provedení operativní finanční analýzy do doby, než tyto skutečnosti pominou.
(2) Povinná osoba bezodkladně informuje Finanční zpravodajskou jednotku o odložení provedení hloubkové kontroly klienta nebo jejího opatření podle odstavce 1 písm. b) a sdělí důvody tohoto odložení.
Hlava II
Povinnosti některých povinných osob
Díl 1
Zvláštní požadavky na bezúhonnost, bezdlužnost a kvalifikaci
§ 19
Podmínka bezúhonnosti některých osob
(1) Skutečný majitel a člen vrcholného vedení povinné osoby podle čl. 3 bodu 3 písm. a), b), d) až f) a h) až o) nařízení 2024/1624 musejí být bezúhonní.
(2) Pokud přestane skutečný majitel nebo člen vrcholného vedení povinné osoby podle odstavce 1 splňovat podmínku bezúhonnosti, vynaloží povinná osoba veškeré úsilí, které po ní lze rozumně požadovat, k tomu, aby byl tento protiprávní stav bezodkladně odstraněn.
(3) Pokud i přes postup podle odstavce 2 skutečný majitel nebo člen vrcholného vedení nejsou bezúhonní, informuje o tom povinná osoba orgán dozoru do 90 dnů ode dne, kdy došlo ke ztrátě bezúhonnosti.
§ 20
Podmínka dobré pověsti a kvalifikace některých osob
(1) Skutečný majitel a člen vrcholného vedení provozovny poskytující proplácení šeků, poskytovatele služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti, provozovatele hazardních her a finanční holdingové společnosti se smíšenou činností musejí mít dobrou pověst. Člen vrcholného vedení této povinné osoby musí mít nezbytné znalosti a zkušenosti pro výkon své funkce.
(2) Pokud přestane skutečný majitel nebo člen vrcholného vedení povinné osoby podle odstavce 1 splňovat požadavek dobré pověsti nebo pokud člen vrcholného vedení nemá nezbytné znalosti a zkušenosti pro výkon své funkce, tak povinná osoba vynaloží veškeré úsilí, které po ní lze rozumně požadovat, k tomu, aby byl tento protiprávní stav bezodkladně odstraněn.
(3) Dobrou pověst má osoba, pokud
a) je bezúhonná,
b) je bezdlužná,
c) nebyla v posledních 5 letech statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo zástupcem právnické osoby ve statutárním orgánu právnické osoby, o jejímž úpadku bylo pravomocně rozhodnuto v insolvenčním řízení.
(4) Osoba má pro účely tohoto zákona nezbytné znalosti, pokud dosáhla alespoň středoškolského vzdělání a
a) složila zvláštní část úřednické zkoušky pro obor státní služby, který souvisí s opatřeními proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
b) je proškolena v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo
c) seznámila se s dokumenty, které za tímto účelem zveřejnil orgán dozoru způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5) Osoba má pro účely tohoto zákona nezbytné zkušenosti, pokud má alespoň 1 rok praxe související s problematikou činnosti povinné osoby.
(6) Povinná osoba informuje orgán dozoru o tom, že skutečný majitel nebo člen vrcholného vedení nesplňují požadavky podle odstavce 1, do 90 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala, pokud do této doby nedošlo k nápravě.
§ 21
Zvláštní ustanovení o bezúhonnosti a bezdlužnosti skutečného majitele a člena vrcholného vedení provozovatele hazardních her
Při posuzování bezúhonnosti a bezdlužnosti skutečného majitele a člena vrcholného vedení provozovatele hazardních her se zákon o hazardních hrách použije obdobně.
Díl 2
Povinnosti jednotlivých druhů povinných osob
§ 22
Výjimky z nařízení
Povinnosti povinné osoby podle nařízení 2024/1624 a tohoto zákona nemusí plnit povinná osoba v rozsahu, ve kterém
a) je provozovatelem loterie nebo binga, které nejsou provozovány dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, provozovatelem tomboly nebo provozovatelem turnaje malého rozsahu,
b) je profesionálním fotbalovým klubem, který není a v předešlém ročníku národní fotbalové ligy nebyl vybraným profesionálním fotbalovým klubem nebo nevlastní nebo neřídí právnickou osobu, která je nebo v předešlém ročníku národní fotbalové ligy byla vybraným profesionálním fotbalovým klubem,
c) vykonává vyňatou finanční činnost.
§ 23
Ústřední kontaktní místo
(1) Příslušný orgán dozoru může opatřením obecné povahy nebo rozhodnutím uložit povinnost zřídit ústřední kontaktní místo povinné osobě, která má ústředí mimo Českou republiku, pokud tato osoba v rámci volného pohybu služeb prostřednictvím zprostředkovatele, obchodního zástupce nebo provozovny jiné než pobočka, včetně případů, kdy je činnost prováděna na základě oprávnění získaného podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu, vykonává činnost
a) vydavatele elektronických peněz podle zákona o platebním styku,
b) poskytovatele platebních služeb podle zákona o platebním styku, nebo
c) poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy.
(2) Ústřední kontaktní místo je zřízeno oznámením příslušnému orgánu dozoru, které musí povinná osoba učinit do 14 dnů ode dne, kdy se na ni začne vztahovat povinnost zřídit ústřední kontaktní místo podle odstavce 1.
(3) Příslušný orgán dozoru může rozhodnutím udělit výjimku z povinnosti zřídit ústřední kontaktní místo.
(4) Ústřední kontaktní místo
a) zajišťuje jménem povinné osoby dodržování povinností podle tohoto zákona, nařízení 2023/1113 a nařízení 2024/1624,
b) usnadňuje dozor vykonávaný orgánem dozoru.
§ 24
Zvláštní ustanovení o oznamování prostřednictvím příslušné profesní komory
Advokát, notář, soudní exekutor, auditor nebo daňový poradce bezodkladně informuje Finanční zpravodajskou jednotku přímo nebo prostřednictvím příslušné profesní komory, pokud ví, má podezření nebo má přiměřené důvody k podezření, že finanční prostředky jsou výnosem z trestné činnosti nebo finanční prostředky nebo činnost mají souvislost s výnosem z trestné činnosti, financováním terorismu, jinou trestnou činností, nebo financováním šíření zbraní hromadného ničení.
§ 25
Národní povinné osoby
(1) Povinná osoba podle § 4 písm. b) a e) až g) musí plnit všechny povinnosti podle nařízení 2023/1113, nařízení 2024/1624 a tohoto zákona jako povinná osoba podle čl. 3 odst. 3 písm. e) nařízení 2024/1624.
(2) Česká národní banka musí plnit všechny povinnosti podle nařízení 2024/1624 a tohoto zákona jako úvěrová instituce.
(3) Povinná osoba podle § 4 písm. e), která je zapsaná do centrálního rejstříku povinných osob, má povinnost do centrálního rejstříku povinných osob nahlásit také registrační značku dopravního prostředku, kterým převáží peněžní hotovost na pozemní komunikaci.
§ 26
Povinnosti insolvenčních a restrukturalizačních správců
Insolvenční správce a restrukturalizační správce mají jako povinná osoba pouze povinnost
a) podávat oznámení a poskytovat informace podle čl. 69 nařízení 2024/1624,
b) zdržet se provedení transakce a plnit pokyny Finanční zpravodajské jednotky podle čl. 71 nařízení 2024/1624,
c) mlčenlivosti podle čl. 73 nařízení 2024/1624,
d) ustanovit pracovníka pro dodržování předpisů,
e) ohlašovat identifikační údaje a jejich změnu podle § 136,
f) zajistit bezúhonnost skutečného majitele a člena vrcholného vedení podle § 14.
§ 27
Povinnosti národního správce rejstříku obchodování s povolenkami
Povinná osoba podle § 4 písm. h) má jako povinná osoba pouze povinnost podle § 61 tohoto zákona a čl. 11 odst. 1, odstavce 2 čtvrtého pododstavce a odstavce 4, čl. 12, 14, 15, čl. 69 odst. 1 a 7, čl. 72, 73 a 78 nařízení 2024/1624.
Hlava III
Registrace povinných osob
Díl 1
Zapisované povinné osoby
§ 28
Zapisovaná činnost
(1) Osoba může vykonávat zapisovanou činnost soustavně, samostatně, na vlastní účet a odpovědnost a za účelem dosažení zisku, pokud
a) je bezúhonná,
b) je oprávněna tuto činnost vykonávat podle jiného právního předpisu,
c) je zapsána v centrálním rejstříku povinných osob.
(2) Zapisovanou činností je
a) činnost externího účetního,
b) zprostředkovávání transakcí s nemovitou věcí včetně pronájmu nemovité věci, pokud výše měsíčního nájmu je částka odpovídající alespoň 10 000 EUR a pokud tuto činnost nevykonává realitní zprostředkovatel,
c) obchodování s nemovitými věcmi,
d) obchodování s drahými kovy a kameny,
e) obchodování se zbožím vysoké hodnoty,
f) obchodování nebo zprostředkovávání obchodu s kulturními statky, jestliže hodnota transakce nebo souvisejících transakcí činí nejméně 10 000 EUR,
g) provádění veřejné dražby, pokud se draží nemovitá věc, zboží vysoké hodnoty, drahé kovy a kameny nebo kulturní statky,
h) zprostředkování hypotečních úvěrů, pokud není prováděno úvěrovou institucí, finanční institucí nebo zprostředkovatelem úvěrů provádějícím činnosti, za něž je odpovědný jeden nebo více věřitelů nebo zprostředkovatelů úvěrů,
i) činnost provozovatele investiční migrace,
j) činnost nefinanční holdingové společnosti se smíšenou činností,
S účinností od: 10. července 2029
k) činnost fotbalového agenta,
Konec účinnostního bloku s účinností od: 10. července 2029
S účinností od: 10. července 2029
l) činnost vybraného profesionálního fotbalového klubu,
Konec účinnostního bloku s účinností od: 10. července 2029
S účinností od: 10. července 2029
m) činnost právnické osoby spočívající ve vlastnění nebo řízení vybraného profesionálního fotbalového klubu,
Konec účinnostního bloku s účinností od: 10. července 2029
n) poskytování služby převozu peněžní hotovosti na vlastní účet a vlastní odpovědnost,
o) skladování při obchodování s kulturními statky, které je prováděno ve svobodných pásmech a celních skladech, jestliže hodnota transakce nebo souvisejících transakcí činí částku odpovídající alespoň 10 000 EUR,
p) skladování nebo zprostředkování při obchodování se zbožím vysoké hodnoty, které je prováděno ve svobodných pásmech a celních skladech, jestliže hodnota transakce nebo souvisejících transakcí činí částku odpovídající alespoň 10 000 EUR,
q) vykupování dluhu nebo pohledávky v rámci podnikatelské činnosti nebo obchodování s nimi, pokud tak nečiní finanční instituce.
§ 29
Zápis do centrálního rejstříku povinných osob
(1) Příslušný orgán dozoru zapíše osobu na její žádost do centrálního rejstříku povinných osob do 30 dnů, pokud jsou osoba, její skutečný majitel a člen vrcholného vedení bezúhonní. Zapíše-li orgán dozoru žadatele do centrálního rejstříku povinných osob, nevydá o tom samostatné rozhodnutí.
(2) Žádost vedle obecných náležitostí podání obsahuje
a) zapisovanou činnost,
b) údaje o skutečném majiteli podle § 132 písm. b), a
c) údaje o členovi vrcholného vedení podle § 132 písm. c) a jeho funkci.
(3) Žádost nemusí obsahovat údaje, které lze zjistit z evidencí, do nichž má orgán dozoru zřízen přístup.
(4) Žádost lze podat pouze elektronicky.
(5) Elektronické podání podle odstavce 4 nelze učinit způsobem spočívajícím v jeho podání prostřednictvím veřejné datové sítě na adresu elektronické pošty orgánu dozoru.
§ 30
Vyškrtnutí z centrálního rejstříku povinných osob
(1) Příslušný orgán dozoru vyškrtne z centrálního rejstříku povinných osob osobu,
a) která o vyškrtnutí požádala, pokud ode dne zápisu do rejstříku uplynulo alespoň 6 měsíců,
b) která přestala splňovat podmínku podle § 28 odst. 1 písm. a) nebo b),
c) jejíž skutečný majitel nebo člen vrcholného vedení nejsou bezúhonní,
d) pokud nesplní nápravné opatření jí uložené k obnovení naplnění podmínky bezúhonnosti,
e) pokud ve stanovené lhůtě nevyhoví žádosti podle § 231 odst. 4,
f) pokud nesplní povinnost podle § 231 odst. 5, nebo
g) které byl uložen trest zákazu činnosti povinné osoby.
(2) Rozhodnutí o vyškrtnutí z centrálního rejstříku povinných osob podle odstavce 1 písm. a) může být prvním úkonem příslušného orgánu dozoru v řízení.
S účinností od: 10. července 2029
§ 31
Zvláštní ustanovení o dokončení ročníku nejvyšší fotbalové soutěže
(1) Orgán dozoru vyškrtne z centrálního rejstříku povinných osob vybraný profesionální fotbalový klub, který přestane splňovat podmínku podle § 28 odst. 1 písm. a) a b), až po skončení jeho účasti v probíhajícím ročníku nejvyšší fotbalové ligy.
(2) Informaci o tom, že profesionální fotbalový klub přestal splňovat podmínku podle § 28 odst. 1 písm. a) a b), zveřejní orgán dozoru v centrálním rejstříku povinných osob.
Konec účinnostního bloku s účinností od: 10. července 2029
§ 32
Doba pro zpracovávání informací
Orgán dozoru uchovává informace získané za účelem zápisu do centrálního rejstříku povinných osob po dobu 5 let ode dne, kdy osoba byla z rejstříku vyškrtnuta.
Díl 2
Povolení činnosti některých povinných osob
Oddíl 1
Povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem
§ 33
Podmínky poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem
(1) Osoba může poskytovat služby spojené s virtuálním aktivem, které nepodléhají povolení podle nařízení 2023/1114, soustavně, samostatně, na vlastní účet a odpovědnost a za účelem dosažení zisku, pokud je
a) držitelem povolení podle odstavce 2, nebo
b) poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy kryptoaktiv.
(2) Povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem vydá příslušný orgán dozoru na žádost do 120 dnů ode dne jejího podání, pokud
a) žadatel splňuje podmínku spolehlivosti podle § 37,
b) žadatel poskytne příslušnému orgánu dozoru jistotu ve výši 250 000 Kč a
c) příslušný orgán dozoru nemá pochybnosti o správnosti informací a dokumentů zaslaných podle § 34 odst. 1 a 3 a § 40.
(3) Podmínky spolehlivosti musejí být splňovány po celou dobu trvání povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem.
§ 34
Žádost o povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem
(1) Žádost o vydání povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahuje
a) informaci o
1. rozsahu činnosti v oblasti poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem,
2. státu, ve kterém bude činnost v oblasti poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem vykonávána,
3. všech internetových stránkách, které budou využívány pro činnost v oblasti poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem, a
4. všech platebních účtech, které budou využívány pro činnost v oblasti poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem,
b) identifikační údaje pracovníka pro dodržování předpisů a
c) v případě, kdy je žadatel právnickou osobou, identifikační údaje
1. člena vrcholného vedení a
2. skutečného majitele žadatele.
(2) Žádost o vydání povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem se podává příslušnému orgánu dozoru prostřednictvím datové schránky ve stanoveném formátu a struktuře.
(3) K žádosti o vydání povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem žadatel dále přiloží
a) potvrzení prokazující spolehlivost,
b) potvrzení prokazující zaplacení správního poplatku za žádost o povolení,
c) popis
1. vnitřních strategií, postupů a kontrol podle čl. 9 nařízení 2024/1624,
2. technologických a organizačních prostředků používaných k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem a popis bezpečnostních opatření k ochraně prostředků klienta v souvislosti s poskytováním těchto služeb a
3. obchodního plánu žadatele, včetně informací o poskytovaných službách.
(4) Žádost nemusí obsahovat údaje, které lze zjistit z evidencí, do nichž má orgán dozoru přístup.
Oddíl 2
Povolení k poskytování služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti
§ 35
Podmínky poskytování služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti
(1) Osoba může vykonávat činnost poskytovatele služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti soustavně, samostatně, na vlastní účet a odpovědnost a za účelem dosažení zisku, pokud je
a) držitelem povolení k poskytování služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti,
b) investiční společností podle § 11 odst. 6 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, nebo
c) jinou povinnou osobou, která je oprávněna na základě povolení obhospodařovat majetek zákazníka, je-li jeho součástí investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání.
(2) Povolení k poskytování služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti vydává příslušný orgán dozoru na žádost do 120 dnů ode dne jejího podání, pokud
a) je žadatel, člen vrcholného vedení a skutečný majitel žadatele spolehlivý podle § 37,
b) žadatel poskytne příslušnému orgánu dozoru jistotu ve výši 250 000 Kč, a
c) příslušný orgán dozoru nemá pochybnosti o správnosti informací a dokumentů zaslaných podle § 36 odst. 1 a 3 a § 40.
(3) Podmínky spolehlivosti musejí být splňovány po celou dobu trvání povolení k poskytování služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti.
§ 36
Žádost o povolení pro poskytování služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti
(1) Žádost o vydání povolení k poskytování služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti vedle obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje
a) informaci o rozsahu činnosti v oblasti poskytování služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti,
b) identifikační údaje pracovníka pro dodržování předpisů a
c) v případě, kdy je žadatel právnickou osobou, identifikační údaje
1. člena vrcholného vedení,
2. skutečného majitele žadatele.
(2) Žádost o vydání povolení k poskytování služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti se podává příslušnému orgánu dozoru prostřednictvím datové schránky ve stanoveném formátu a struktuře.
(3) K žádosti o vydání povolení k poskytování služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti žadatel dále přiloží
a) dokumenty prokazující spolehlivost,
b) potvrzení prokazující zaplacení správního poplatku za žádost o povolení k poskytování služeb a
c) popis
1. vnitřních strategií, postupů a kontrol podle čl. 9 nařízení 2024/1624,
2. obchodního plánu žadatele, včetně informací o poskytovaných službách.
(4) Žádost nemusí obsahovat údaje, které lze zjistit z evidencí, do nichž má orgán dozoru zřízen přístup.
Oddíl 3
Společná ustanovení k povolení
§ 37
Spolehlivost
(1) Spolehlivou pro účely vydání povolení podle tohoto dílu je osoba,
a) která má dobrou pověst podle § 20 odst. 3,
b) která v posledních 3 letech neporušila závažným způsobem daňové předpisy, tento zákon nebo jiný právní předpis upravující opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, zákon upravující evidenci skutečných majitelů nebo zákon upravující provádění mezinárodních sankcí a
c) u které, pokud je právnickou osobou, osoby, které jsou jejím skutečným majitelem nebo členem jejího vrcholného vedení, který není zaměstnancem této osoby, splňují podmínky podle písmen a) a b).
(2) Pokud právnická osoba pozbyla spolehlivost, hledí se pro účely posouzení splnění podmínky spolehlivosti pro vydání povolení podle tohoto oddílu na osobu, která byla v době porušení kritérií spolehlivosti skutečným majitelem této právnické osoby, a na osobu, která byla v době tohoto porušení v této právnické osobě členem vrcholného vedení, jako by tyto osoby kritéria spolehlivosti také porušily.
§ 38
Jistota
(1) Jistota podle § 33 odst. 2 písm. b) a § 35 odst. 2 písm. b) musí být žadatelem složena bezhotovostním převodem z účtu žadatele nebo osoby oprávněné jednat za žadatele na zvláštní platební účet příslušného orgánu dozoru nejpozději v den podání žádosti o povolení podle tohoto oddílu.
(2) Pokud není jistota složena ve lhůtě a způsobem podle odstavce 1 a v plné výši, příslušný orgán dozoru řízení o vydání povolení podle tohoto oddílu zastaví.
(3) Identifikátor zvláštního platebního účtu pro složení jistoty zveřejní příslušný orgán dozoru způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Náklady spojené se složením jistoty nese v plné výši osoba, která jistotu složila.
(5) Pro správu placení jistoty se použije daňový řád přiměřeně.
§ 39
Použití jistoty
(1) Dojde-li k pravomocnému zrušení nebo k zániku povolení podle tohoto oddílu, nebo pokud příslušný orgán dozoru pravomocně nevyhoví žádosti nebo řízení o povolení podle tohoto oddílu pravomocně zastaví, stává se jistota přeplatkem osoby, která ji složila. Tento přeplatek se stane vratitelným nejdříve po uplynutí 90 dnů ode dne jeho vzniku. Příslušný orgán dozoru vrátí vratitelný přeplatek pouze na žádost osoby, které bylo uděleno povolení podle § 33 odst. 1 nebo povolení podle § 35 odst. 1, nebo jejího právního nástupce, a to na účet vedený
a) bankou,
b) spořitelním a úvěrním družstvem,
c) zahraniční bankou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo
d) zahraniční bankou se sídlem v jiném než členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, pokud vykonává činnost na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, prostřednictvím své pobočky.
(2) Lhůta podle odstavce 1 neběží po dobu, kdy je
a) příslušným orgánem dozoru vedeno řízení,
1. jehož výsledkem může být rozhodnutí o uložení pokuty nebo propadnutí náhradní hodnoty a
2. které bylo zahájeno do 90 dnů ode dne zániku nebo pravomocného zrušení povolení podle tohoto oddílu,
b) správcem daně vedeno řízení,
1. jehož výsledkem může být rozhodnutí o stanovení daně,
2. které bylo zahájeno do 90 dnů ode dne zániku nebo pravomocného zrušení povolení podle tohoto oddílu a
3. jehož zahájení správce daně včas oznámí příslušnému orgánu dozoru; správce daně je povinen oznámit příslušnému orgánu dozoru ukončení takového řízení,
c) vedeno proti osobě, která poskytla jistotu, trestní řízení,
1. jehož výsledkem může být rozsudek o spáchání relevantního trestného činu,
2. které bylo zahájeno do 90 dnů ode dne zániku nebo pravomocného zrušení povolení podle tohoto oddílu a
3. jehož zahájení orgán činný v trestním řízení včas oznámí příslušnému orgánu dozoru; orgán činný v trestním řízení je povinen oznámit příslušnému orgánu dozoru ukončení takového řízení.
(3) Nárok poškozeného v trestním řízení, který má na základě pravomocného rozsudku v trestním řízení nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení a který o jeho uhrazení příslušný orgán dozoru požádá, se pro účely správy placení jistoty považuje za nedoplatek evidovaný příslušným orgánem dozoru.
§ 40
Součinnost třetích osob
(1) Žadatel o povolení podle tohoto dílu, který je právnickou osobou, zajistí, aby příslušnému orgánu dozoru zaslal čestné prohlášení
a) manažer pro dodržování předpisů,
b) pracovník pro dodržování předpisů,
c) skutečný majitel.
(2) V čestném prohlášení podle odstavce 1 se uvede postavení osoby podle odstavce 1 a identifikační údaje žadatele o povolení.
(3) Čestné prohlášení zašle osoba podle odstavce 1 příslušnému orgánu dozoru prostřednictvím své datové schránky nebo v listinné podobě s úředně ověřeným podpisem nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení.
(4) Osoba, která je držitelem povolení podle tohoto oddílu, zajistí zaslání čestného prohlášení při změně osoby v roli podle odstavce 1 do 15 dnů ode dne, kdy tato změna nastala; z čestného prohlášení musí být zřejmé, k jakému povolení se vztahuje.
§ 41
Udělení povolení
(1) Povolení podle tohoto dílu je příslušným orgánem dozoru žadateli uděleno zápisem do centrálního rejstříku povinných osob, pokud
a) žadatel o vydání povolení splnil podmínky pro udělení povolení, nebo
b) marně uplyne lhůta pro vydání povolení podle § 33 odst. 2 nebo § 35 odst. 2.
(2) O udělení povolení podle odstavce 1 příslušný orgán dozoru vhodným způsobem vyrozumí žadatele.
(3) U osoby, které bylo uděleno povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem, zapíše příslušný orgán dozoru do centrálního rejstříku povinných osob také identifikátor všech platebních účtů, které využívá pro činnost v oblasti poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem.
(4) Příslušný orgán dozoru do centrálního rejstříku povinných osob zapíše informaci, že povolení bylo zrušeno nebo že zaniklo.
(5) O udělení povolení podle tohoto dílu se nevydává samostatné rozhodnutí.
§ 42
Zrušení povolení
(1) Příslušný orgán dozoru zruší povolení podle tohoto dílu na žádost osoby, které bylo vydáno.
(2) Zjistí-li příslušný orgán dozoru, že osoba, které bylo vydáno povolení podle tohoto dílu, přestala splňovat podmínku spolehlivosti, zruší vydané povolení, nezajistí-li tato osoba nápravu do 30 dnů ode dne, kdy přestala tuto podmínku splňovat.
(3) Příslušný orgán dozoru zruší povolení vydané podle tohoto dílu, pokud zjistí, že osoba, které bylo vydáno povolení,
a) nesplnila povinnosti podle § 40 odst. 4 nebo § 44 nebo
b) nevykonávala po dobu 2 let povolenou činnost.
(4) Vydání rozhodnutí o zrušení povolení může být prvním úkonem příslušného orgánu dozoru v řízení.
§ 43
Zánik povolení
(1) Povolení podle tohoto dílu zaniká
a) výmazem právnické osoby, která je jeho držitelem, z obchodního nebo jiného rejstříku,
b) smrtí fyzické osoby, která je jeho držitelem, nebo
c) pravomocným zjištěním úpadku právnické nebo fyzické osoby, která je jeho držitelem.
(2) Při zániku právnické osoby nebo smrti fyzické osoby nepřechází povolení podle tohoto dílu na jejího právního nástupce.
§ 44
Ohlašování změn majících vztah k povolení
Osoba, která je držitelem povolení podle tohoto dílu, informuje příslušný orgán dozoru o změně obsahu informace nebo dokumentu podle § 34 odst. 1, 3, § 36 odst. 1 a 2, do 30 dnů ode dne, kdy tato změna nastala, nestanoví-li tento zákon jinak.
ČÁST TŘETÍ
SPRÁVNÍ DOZOR A SPOLUPRÁCE
Hlava I
Správní dozor
Díl 1
Orgány dozoru a koordinace
Oddíl 1
Orgány dozoru
§ 45
Obecný orgán dozoru
Správní dozor nad dodržováním tohoto zákona, nařízení 2023/1113, nařízení 2024/1624 a technických norem vykonává orgán dozoru, kterým je Úřad, s výjimkou správního dozoru nad
a) povinnou osobou vykonávaného orgánem dozoru podle § 46,
b) orgánem dozoru podle § 50,
c) dodržováním povinností při převozu peněžní hotovosti,
d) dodržováním omezení velkých hotovostních plateb u osoby, která není povinnou osobou,
e) dodržováním povinností podle kapitoly IV nařízení 2024/1624.
§ 46
Orgán dozoru nad povinnou osobou
(1) Správní dozor nad dodržováním tohoto zákona, nařízení 2023/1113, nařízení 2024/1624 a technických norem povinnou osobou vykonává orgán dozoru, kterým je Česká národní banka, u
a) úvěrové instituce,
b) finanční instituce,
c) poskytovatele služeb skupinového financování a zprostředkovatele skupinového financování,
d) zprostředkovatele hypotečního úvěru neuvedeného v písmenech a) nebo b), s výjimkou zprostředkovatele úvěru provádějícího činnosti, za které je odpovědný jeden nebo více věřitelů nebo zprostředkovatelů úvěru.
(2) Správní dozor nad dodržováním tohoto zákona, nařízení 2024/1624 a technických norem povinnou osobou vykonává orgán dozoru, kterým je
a) celní úřad u
1. provozovatele hazardních her,
2. osoby, která v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje služby převozu peněžní hotovosti na vlastní účet a vlastní odpovědnost,
b) Česká obchodní inspekce u povinné osoby podle čl. 3 odst. 3 písm. e), f), i) a j) nařízení 2024/1624,
c) Komora auditorů České republiky u auditora,
d) Komora daňových poradců České republiky u daňového poradce,
e) Notářská komora České republiky u notáře,
f) Česká advokátní komora u advokáta,
g) Exekutorská komora České republiky u soudního exekutora.
(3) Za orgán dozoru se považuje také Generální ředitelství cel, pokud tento zákon stanoví, že vykonává působnost orgánu dozoru.
§ 47
Výjimka z působnosti orgánu dozoru
Orgán dozoru nevykonává správní dozor nad povinnou osobou
a) v rozsahu, v jakém nad ní vykonává dozor Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu,
b) neusazenou v České republice s výjimkou
1. provozovatele hazardních her,
2. povinné osoby v rozsahu, v jakém vykonává činnost podle § 48 odst. 1 v České republice,
3. provozovny povinné osoby podle § 46 odst. 1 písm. a) a § 46 odst. 1 písm. b).
§ 48
Orgán dozoru nad formami infrastruktury některých zprostředkovatelů působících v rámci volného pohybu služeb
(1) Správní dozor nad dodržováním tohoto zákona, nařízení 2023/1113, nařízení 2024/1624 a technických norem vykonává orgán dozoru podle § 46 odst. 1 nad povinnou osobou, jejíž sídlo je mimo Českou republiku a která v rámci volného pohybu služeb prostřednictvím zástupců, distributorů nebo jiných druhů infrastruktury, včetně případů, kdy je činnost prováděna na základě povolení k poskytování platebních služeb nebo povolení podle nařízení 2023/1114 získaného v jiném členském státě, v České republice
a) vydává elektronické peníze,
b) poskytuje platební služby, nebo
c) poskytuje služby související s kryptoaktivy.
(2) Orgán dozoru podle § 46 odst. 1 nevykonává správní dozor podle odstavce 1, pokud
a) nejsou splněny podmínky stanovené technickou normou a
b) oznámí orgánu dozoru členského státu, v němž se nachází sídlo povinné osoby, že s ohledem na omezenou infrastrukturu dané povinné osoby v České republice vykonává dohled orgán dozoru členského státu, v němž se nachází ústředí povinné osoby.
(3) Správní dozor nad povinnými osobami vykonávajícími činnosti podle odstavce 1 písm. a) až c), jejichž sídlo je v České republice a které vykonávají tyto činnosti na základě volného pohybu služeb v jiném členském státě prostřednictvím zástupců, distributorů nebo jiných druhů infrastruktury, nevykonává orgán dozoru v rozsahu, v jakém jej vykonává orgán dozoru členského státu, v němž jsou činnosti na základě volného pohybu služeb vykonávány.
(4) Jestliže orgán dozoru podle § 46 odst. 1 nevykonává správní dozor podle odstavce 2, kontroluje průběžně, zda jsou plněny podmínky podle odstavce 2 písm. a).
VARIANTA I
§ 49
Kontrola v oblasti omezení velkých hotovostních plateb
(1) Kontrolu dodržování povinností týkajících se omezení velkých hotovostních plateb za zboží nebo služby podle tohoto zákona nebo čl. 80 nařízení 2024/1624 provádí postupem podle daňového řádu při správě daní také
a) finanční úřad,
b) celní úřad.
(2) Kontrolu dodržování povinností stanovených podle části šesté hlavy II provádí finanční úřad, pokud nelze kontrolu omezení velkých hotovostních plateb provést při správě daní a prověřovanou osobou je
a) fyzická osoba nepodnikající,
b) územní samosprávný celek,
c) městská část hlavního města Prahy,
d) dobrovolný svazek obcí, nebo
e) příspěvková organizace územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy nebo dobrovolného svazku obcí.
VARIANTA II
§ 49
Kontrola v oblasti omezení velkých hotovostních plateb
Kontrolu dodržování povinností týkajících se omezení velkých hotovostních plateb za zboží nebo služby podle tohoto zákona nebo čl. 80 nařízení 2024/1624 provádí postupem podle daňového řádu také
a) finanční úřad,
b) celní úřad.
Konec variant
§ 50
Orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou
Dozor nad výkonem dozoru prováděným Komorou auditorů České republiky, Komorou daňových poradců České republiky, Notářskou komorou České republiky, Českou advokátní komorou a Exekutorskou komorou České republiky vykonává orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou, kterým je Úřad.
Oddíl 2
Osoby vykonávající činnost orgánu dozoru
§ 51
Bezúhonnost osoby vykonávající dozor
(1) Osobou vykonávající činnost orgánu dozoru nebo orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou v rámci výkonu dozoru může být pouze fyzická osoba splňující podmínku bezúhonnosti podle § 14.
(2) Přestane-li osoba vykonávající činnost orgánu dozoru v rámci výkonu dozoru splňovat podmínku bezúhonnosti, orgán dozoru zajistí, aby tato osoba nadále nemohla takovou činnost vykonávat.
§ 52
Mlčenlivost osoby vykonávající dozor
(1) Osoba vykonávající činnost orgánu dozoru je povinna zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se v souvislosti s výkonem dozoru dozvěděla.
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, je ke zproštění mlčenlivosti podle odstavce 1 v odůvodněných případech oprávněn předseda vlády nebo jím pověřený ministr.
(3) Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1 nezaniká, jestliže se osoba přestane podílet na výkonu činnosti orgánu dozoru.
§ 53
Výjimky z mlčenlivosti orgánu dozoru
O porušení mlčenlivosti podle § 52 odst. 1 nejde, jedná-li se o informace poskytnuté
a) Finanční zpravodajské jednotce,
b) orgánu činnému v trestním řízení,
c) jinému orgánu dozoru,
d) Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu,
e) pro výkon jiné působnosti tohoto orgánu dozoru,
f) orgánu dozoru jiného členského státu, nebo obdobnému orgánu ve třetí zemi,
g) orgánu oprávněnému vykonávat správní dozor nebo vést řízení o přestupku podle zákona o provádění mezinárodních sankcí nebo podle sankčního zákona,
h) orgánu oprávněnému podle jiného právního předpisu rozhodovat o odnětí oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo o uložení sankce v případě, že orgán dozoru předloží podnět k odnětí takového oprávnění nebo k uložení takové sankce nebo opatření,
i) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu podle jiného právního předpisu ve sporu navrhovatele proti finanční instituci nebo úvěrové instituci,
j) soudu,
k) ministerstvu pro výkon působnosti podle tohoto zákona,
l) Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Ministerstvu vnitra nebo zpravodajské službě České republiky (dále jen „zpravodajská služba“) při provádění bezpečnostního řízení podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,
m) zpravodajské službě, které jsou významné pro plnění jejích úkolů v oblastech působnosti vymezených zákonem upravujícím zpravodajské služby,
n) Europolu,
o) orgánu příslušnému k dozoru nad zpracováním osobních údajů, pokud jde o přístup k evidenci žádostí o poskytnutí údajů podle nařízení 2024/1624, nařízení 2023/1113 nebo podle tohoto zákona,
p) správci daně podle § 88.
§ 54
Zvláštní ustanovení o mlčenlivosti o chráněné informaci
(1) Osoba vykonávající činnost orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou a osoba vykonávající dozor jménem příslušné profesní komory jsou kromě mlčenlivosti podle § 52 povinny zachovávat mlčenlivost o získané chráněné informaci.
(2) Povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 1 může zprostit pouze klient povinné osoby, kterého se informace týká.
Oddíl 3
Koordinace výkonu dozoru
§ 55
Koordinace
Koordinaci výkonu dozoru a vytvoření podmínek účinného dozoru nad povinnými osobami zajišťuje ministerstvo.
§ 56
Sektorové hodnocení rizik
(1) Orgán dozoru průběžně sleduje a vyhodnocuje rizika ve strategických oblastech u jednotlivých druhů povinných osob, které dozoruje, a při tomto hodnocení zohlední alespoň
a) informace získané při výkonu dozoru,
b) posouzení rizik ve strategických oblastech na úrovni Evropské unie provedené komisí, včetně příslušných doporučení komise,
c) zprávu o národním hodnocení rizik,
d) obecné pokyny, doporučení nebo stanoviska vydané Orgánem pro boj proti praní peněz a financování terorismu.
(2) Hodnocení podle odstavce 1 musí zohledňovat aktuální významné změny příslušných rizik.
§ 57
Zvláštní příslušnost k sektorovému hodnocení rizik
Hodnocení rizik podle § 56 u druhu povinných osob, u kterého vykonává správní dozor celní úřad, provádí Generální ředitelství cel.
§ 58
Rizikově orientovaný dozor
(1) Orgán dozoru vykonává dozor na základě hodnocení rizik a za tímto účelem průběžně zohledňuje rizika ve strategických oblastech u jednotlivých druhů povinných osob, které dozoruje, přičemž, nestanoví-li technická norma jinak, zahrnuje toto alespoň
a) rizikovost jednotlivých sektorů vyplývající z sektorového hodnocení rizik,
b) rizikovost třetích zemí s významnými strategickými nedostatky v jejich vnitrostátních režimech pro boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, financování terorismu a financování šíření zbraní hromadného ničení,
c) jím vyhotovené standardy vztahující se k možnému způsobu legalizace výnosů z trestné činnosti, financování terorismu a financování šíření zbraní hromadného ničení, jež se mohou vztahovat na dané odvětví, včetně standardů vyhotovených Orgánem pro boj proti praní peněz a financování terorismu, orgánem dozoru nad příslušnou profesní komorou nebo obdobným orgánem v jiném členském státě, Finanční zpravodajskou jednotkou nebo jiným příslušným orgánem nebo mezinárodní organizací,
d) pokyny, zprávy a jiné informace, které mohou usnadnit identifikaci transakcí nebo činností, u nichž hrozí, že souvisejí s obcházením povinností ve strategických oblastech v konkrétním odvětví,
e) pokyny o povinnostech povinných osob ve vztahu k cíleným finančním sankcím, vyhotovené orgánem dozoru, včetně Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu, orgánem dozoru nad příslušnou profesní komorou nebo obdobným orgánem v jiném členském státě, Finanční zpravodajskou jednotkou nebo jiným příslušným orgánem nebo mezinárodní organizací,
f) rozhodnutí orgánu dozoru o případu, kdy je zvláštní riziko související s určitým odvětvím zřetelné a známé a nevyžaduje se individuální zdokumentované posouzení rizik podle nařízení 2024/1624, a
g) informace poskytnuté Finanční zpravodajskou jednotkou, které
1. jsou využitelné pro účely výkonu dozoru, nebo
2. naznačují možné porušení tohoto zákona, nařízení 2023/1113 a nařízení 2024/1624 konkrétní povinnou osobou.
(2) Orgán dozoru zohledňuje rizika, kterým jsou jím dozorované povinné osoby ve strategických oblastech vystaveny, při plánování a provádění dozoru nad povinnými osobami.
§ 59
Plán kontrol
(1) Orgán dozoru nejpozději do 31. prosince kalendářního roku zpracuje plán kontrol na následující kalendářní rok.
(2) Při zpracování plánu kontrol orgán dozoru zohlední alespoň informace a rizika, která vyplývají z hodnocení podle § 56 a § 58 ve vztahu ke konkrétní povinné osobě.
(3) V plánu kontrol orgán dozoru uvádí ke konkrétním zaměřením výkonu dozoru alespoň informaci o
a) příslušných rizikových faktorech,
b) druhu a typu povinné osoby, na kterou bude dozor zaměřen, včetně její rizikové činnosti, a
c) počtu plánovaných kontrol.
(4) V případě podezření, že dochází k porušení tohoto zákona, nařízení 2023/1113 nebo nařízení 2024/1624, může orgán dozoru vykonat dozor nad povinnou osobou i mimo plán kontrol.
(5) K povinným osobám, které jsou dozorovány celními úřady, zpracovává plán kontrol Generální ředitelství cel.
(6) Orgán dozoru zašle plán kontrol ministerstvu pro výkon jeho působnosti podle tohoto zákona do 30 dnů ode dne jeho zpracování. Na poskytování informací z plánu kontrol se § 53 použije obdobně.
§ 60
Výroční zpráva
(1) Orgán dozoru zpracovává výroční zprávu, která obsahuje alespoň
a) informace o počtu dozorovaných povinných osob podle jednotlivých druhů povinných osob,
b) informace o jeho pravomoci a působnosti,
c) statistické informace o počtu zaměstnanců nebo osob v obdobném postavení, rozpočtových prostředků a jiných zdrojích využívaných pro výkon dozoru,
d) informace o počtu provedených kontrol, jejich povaze a zobecněné shrnutí jejich výsledků,
e) informace o počtu provedených statistických zjišťování,
f) informace o počtu a výši uložených pokut, včetně uvedení přehledu skutkových podstat přestupku,
g) informace o počtu a druhu uložených nápravných opatření,
h) informace o oznámeních přijatých podle § 61 odst. 1 nebo podle § 68 odst. 4 a souvisejících informacích evidovaných v rozsahu podle § 61 odst. 6.
(2) Výroční zpráva nesmí obsahovat informace,
a) prostřednictvím kterých lze identifikovat osobu nebo jiný orgán veřejné správy,
b) jejichž zveřejnění by mohlo nepříznivě ovlivnit výkon probíhající činnosti orgánu veřejné správy.
(3) Výroční zpráva se zpracovává do konce šestého kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního roku a zveřejňuje se způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do jednoho měsíce po jejím zpracování.
(4) Výroční zprávu k dozoru provedenému celními úřady zpracovává Generální ředitelství cel.
Oddíl 4
Zřízení systému pro přijímání oznámení o porušení povinností
§ 61
Přijímání oznámení o porušení povinností
(1) Orgán dozoru s výjimkou příslušné profesní komory zavede systém pro přijímání oznámení o porušení povinností podle tohoto zákona, nařízení 2023/1113, nařízení 2024/1624 a technických norem (dále jen „systém pro přijímání oznámení“) povinnou osobou, u které vykonává dozor.
(2) Orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou zavede systém pro přijímání oznámení příslušnou profesní komorou nebo povinnou osobou, která je dozorována příslušnou profesní komorou.
(3) Systém pro přijímání oznámení podle odstavců 1 a 2 obsahuje podrobné postupy pro přijetí oznámení, přezkoumání jeho důvodnosti a nakládání s jeho výsledky.
(4) Postupy podle odstavce 3 musí zajistit ochranu oprávněných zájmů oznamovatele a osoby, která je podle oznámení odpovědná za porušení povinností podle tohoto zákona, a oznamovatel nesmí být z důvodu podání oznámení vystaven odvetným opatřením.
(5) Oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů o porušení povinnosti podle tohoto zákona nelze podat Ministerstvu spravedlnosti. Zakazuje se uveřejnit informace tvořící obsah oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle tohoto zákona.
(6) Orgán dozoru podle § 45 a 46 a orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou podle § 50 pro účely výroční zprávy evidují informace o
a) celkovém počtu oznámení obdržených podle odstavce 1 nebo 2, nebo podle § 68 odst. 4, včetně uvedení druhu oznámených porušení povinností,
b) počtu oznámení, která byla ověřována v rámci správního dozoru,
c) počtu oznámení, která nebyla ověřována v rámci správního dozoru včetně důvodu neověřování,
d) počtu a druhu nápravných opatření přijatých v návaznosti na výsledek ověřování oznámení,
e) počtu a druhu nápravných opatření, která má orgán dozoru v úmyslu přijmout v návaznosti na dosavadní výsledek ověřování oznámení, pokud je oznámení stále předmětem ověřování.
Díl 2
Výkon správního dozoru
Oddíl 1
Oprávnění a postupy
§ 62
Oprávnění přístupu orgánu dozoru
(1) Orgán dozoru podle § 46 odst. 1 a odst. 2 písm. a) bod 1, je oprávněn požadovat přístup k počítačovému vybavení, aplikaci, cloudové službě, databázi, elektronickému prostředku pro zaznamenávání informací nebo jinému obdobnému nástroji informační technologie, používaným povinnou osobou.
(2) Nestanoví-li technická norma jinak, je přístup podle odstavce 1 povinná osoba povinna poskytnout pouze na dobu požadovanou orgánem dozoru, která nesmí překročit dobu 90 dní, nejdéle však na dobu, po kterou trvá kontrola; přístup podle odstavce 1 lze v odůvodněných případech požadovat opakovaně.
§ 63
Udělení výjimky ze zpracování posouzení rizik
Orgán dozoru o udělení výjimky podle čl. 10 odst. 3 nařízení 2024/1624 vydává opatření obecné povahy.
§ 64
Výkazy
(1) Orgán dozoru může za účelem posouzení rizik v daném sektoru opatřením obecné povahy stanovit pro konkrétní druh nebo typ povinné osoby povinnost podat informace nezbytné k výkonu působnosti orgánu dozoru (dále jen „výkaz“) za předcházející kalendářní rok, nejpozději do 31. ledna, nestanoví-li technická norma jinak.
(2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 stanoví obsah, formát, strukturu a způsob předkládání výkazů pro jednotlivé druhy a typy povinných osob.
(3) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 musí být vydáno nejpozději do 31. října roku předcházejícího roku, za který se výkazy poskytují.
§ 65
Společné ustanovení k opatření obecné povahy
Opatření obecné povahy podle § 63 a § 64 se vydává bez řízení o jeho návrhu a nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce orgánu dozoru, který jej vydal; vyvěšeno zůstává po dobu jeho platnosti.
§ 66
Statistické zjišťování
(1) Orgán dozoru je oprávněn pro účely výkonu dozoru požadovat po povinných osobách informace prostřednictvím statistického zjišťování. Takto získané informace se považují za informace získané v rámci výkonu dozoru.
(2) Orgán dozoru u každého statistického zjišťování uvede alespoň
a) účel statistického zjišťování a jeho obsah,
b) způsob zpracování údajů získaných statistickým zjišťováním a
c) lhůtu k poskytnutí údajů.
(3) Povinná osoba je povinna poskytnout informace pro statistické zjišťování v požadovaném rozsahu; to neplatí, pokud by poskytnutím požadované informace došlo k porušení mlčenlivosti podle tohoto zákona, a povinná osoba informuje orgán dozoru o důvodu takového neposkytnutí.
(4) Náklady spojené s poskytnutím údajů podle odstavce 1 až 3, které vzniknou povinné osobě, nese povinná osoba.
§ 67
Zpracování a uchování údajů
(1) Orgány dozoru jsou oprávněny zpracovávat údaje, včetně osobních údajů, získané při výkonu dozoru pouze v rozsahu nezbytném pro splnění svých úkolů podle nařízení 2023/1113, nařízení 2024/1624 nebo podle tohoto zákona.
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, lze údaje podle odstavce 1 uchovávat nejdéle po dobu 10 let ode dne jejich získání.
(3) Lhůta pro uchování údajů podle odstavce 2 se staví po dobu, kdy je v dané věci
a) vedeno řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci,
b) prováděn výkon rozhodnutí nebo vymáhání povinnosti uložené
1. orgánem dozoru, nebo
2. Orgánem pro boj proti praní peněz a financování terorismu.
Oddíl 2
Dozor nad příslušnou profesní komorou
§ 68
Činnost orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou
(1) Orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou kontroluje, že příslušná profesní komora
a) předala oznámení podezření v souladu s čl. 70 nařízení 2024/1624, je-li oznamováno podle § 24,
b) vykonává povinnosti podle tohoto zákona, nařízení 2024/1624 a technické normy náležitě a účinně,
c) má dostatečný počet zaměstnanců nebo osob v obdobném postavení pro výkon dozoru,
d) zajišťuje plnění podmínek bezúhonnosti podle § 51,
e) má dostatek finančních prostředků a jiných zdrojů pro výkon dozoru,
f) udělila výjimku z povinnosti vypracovat individuální zdokumentované posouzení rizik podle nařízení 2024/1624 oprávněně,
g) poskytuje informace podle § 69 odst. 1 a 2.
(2) Orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou může v rámci výkonu dozoru rozhodnout o vydání výzvy k nápravě nedostatků zjištěných při výkonu dozoru podle § 226.
(3) Orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou pravidelně informuje příslušnou profesní komoru o činnosti nebo úkolu vykonávaných Orgánem pro boj proti praní peněz a financování terorismu, které jsou relevantní pro výkon její funkce v oblasti dozoru a zejména pro plánování vzájemných hodnocení podle čl. 35 nařízení 2024/1620.
(4) Orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou bezodkladně předává příslušné profesní komoře důvodná oznámení o porušení povinností, která obdržel podle § 61 odst. 2, týkající se povinné osoby dozorované příslušnou profesní komorou.
(5) Orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou předává Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu informace podle čl. 11 odst. 2 nařízení 2024/1620, které souvisejí s výkonem správního dozoru profesní komory nad svými členy.
§ 69
Povinnosti příslušné profesní komory v souvislosti s výkonem dozoru
(1) Příslušná profesní komora poskytne orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou informace vztahující se k výkonu správního dozoru zaměřeného na dodržování povinností ve strategických oblastech, a to
a) v případě zjištěného porušení povinností, veškeré informace uvedené v
1. pravomocném rozhodnutí o pokutě za přestupek podle tohoto zákona, včetně informace o postupu a výsledku postupu vedoucího k uložení pokuty,
2. vykonatelném rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle tohoto zákona, včetně informace postupu a výsledku postupu vedoucího k uložení nápravného opatření,
b) kontrolní protokoly z provedených kontrol a dokumenty ukončující zjednodušenou kontrolu.
(2) Příslušná profesní komora poskytne orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou
a) informace o stanovisku nebo vyjádření týkající se rizik ve strategických oblastech poskytnutá jiným orgánům v souvislosti s povolovacími řízeními, řízeními o odnětí povolení a posuzováním vhodnosti a způsobilosti členů vrcholného vedení a skutečných majitelů jednotlivých povinných osob,
b) statistické informace o aktuálním počtu osob, rozpočtových prostředků a jiných zdrojích využívaných pro výkon dozoru, a to na výzvu orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou,
c) výroční zprávu podle § 60,
d) informace, které jsou poskytovány povinným osobám podle § 81.
(3) Příslušná profesní komora poskytne orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou informace do 5 pracovních dnů od
a) nabytí právní moci nebo od vykonatelnosti, jde-li o rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a),
b) ukončení kontroly nebo zjednodušené kontroly, jde-li o kontrolní protokoly z provedených kontrol nebo dokumenty ukončujícího zjednodušenou kontrolu podle odstavce 1 písm. b),
c) vydání stanoviska nebo informace, jde-li o stanovisko nebo informaci podle odstavce 2 písm. a),
d) zpracování výroční zprávy, jde-li o výroční zprávu podle § 60 odst. 3.
(4) Příslušná profesní komora vypracuje metodický materiál k zavedení a uplatňování vnitřních strategií a postupů podle nařízení 2024/1624 při činnosti jejích členů a tento zašle orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou do 30 dnů ode dne jejího vypracování. Zjistí-li orgán dozoru nad profesní komorou nedostatky v metodickém materiálu nebo jeho změnách, stanoví termín k jejich odstranění. Příslušná profesní komora ve stanoveném termínu podá orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou písemnou informaci o způsobu odstranění zjištěných nedostatků. Konečné znění metodického materiálu příslušná profesní komora zpřístupní svým členům.
(5) Příslušná profesní komora zašle sektorové hodnocení rizik zpracované podle § 56 a jeho aktualizaci orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou do 30 dnů ode dne jeho vypracování.
§ 70
Výroční zpráva o činnosti orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou
(1) Orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou zpracovává výroční zprávu, která obsahuje informace o
a) počtu a povaze porušení předpisů zjištěných příslušnou profesní komorou u povinných osob a o výši pokut uložených dozorovaným povinným osobám,
b) počtu a povaze nápravných opatřeních uplatněných příslušnou profesní komorou vůči dozorovaným povinným osobám,
c) počtu podezřelých transakcí oznámených povinnými osobami podléhajícími dozoru ze strany příslušné profesní komory podaných přímo nebo prostřednictvím příslušné profesní komory Finanční zpravodajské jednotce,
d) počtu a povaze porušení předpisů zjištěných orgánem dozoru nad příslušnou profesní komorou u příslušné profesní komory a o výši pokut uložených příslušné profesní komoře,
e) počtu výzev vydaných orgánem dozoru nad příslušnou profesní komorou vůči příslušné profesní komoře podle § 226 a počtu a výši donucovacích pokut uložených podle § 227,
f) počtu instrukcí vydaných orgánem dozoru nad příslušnou profesní komorou příslušným profesním komorám a
g) oznámeních přijatých podle § 61 odst. 2 a souvisejících informacích evidovaných v rozsahu podle § 61 odst. 6, včetně informací vztahujících se k důvodným oznámením o porušení povinností předaným příslušné profesní komoře podle § 68 odst. 4.
(2) Orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou výroční zprávu zašle
a) komisi a
b) Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu.
(3) Na výroční zprávu o činnosti orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou se § 60 odst. 2 a 3 použije obdobně.
Oddíl 3
Zjednodušená kontrola
§ 71
Podmínky pro zjednodušenou kontrolu
Orgán dozoru podle § 45 a 46 může u povinné osoby provést zjednodušenou kontrolu, pokud
a) s ohledem na předmět zjednodušené kontroly
1. lze předpokládat, že tato kontrola bude ukončena do 30 dnů a
2. je ověřováno pouze plnění nápravného opatření nebo dílčí povinnosti kontrolované povinné osoby, nebo
b) jsou zjišťovány konkrétní informace nebo ověřovány konkrétní dokumenty na základě žádosti jiného orgánu dozoru nebo orgánu dozoru z jiného členského státu.
§ 72
Zahájení zjednodušené kontroly
Zjednodušená kontrola je zahájena okamžikem, kdy orgán dozoru sdělí kontrolované povinné osobě předmět zjednodušené kontroly a současně
a) započne ověřovat plnění povinnosti v rozsahu odpovídajícím předmětu zjednodušené kontroly, nebo
b) vyzve kontrolovanou povinnou osobu, aby ve stanovené lhůtě sdělila konkrétní informaci nebo předložila konkrétní dokument, je-li zjednodušená kontrola prováděna na dálku.
§ 73
Práva a povinnosti kontrolované povinné osoby
(1) Při provádění zjednodušené kontroly je kontrolovaná povinná osoba povinna
a) vytvořit podmínky pro výkon kontroly a
b) umožnit orgánu dozoru výkon jeho oprávnění stanovených tímto zákonem a k tomu poskytovat potřebnou součinnost.
(2) Kontrolovaná povinná osoba je oprávněna
a) požadovat po kontrolujícím předložení dokumentu, který dokládá, že se jedná o úřední osobu pověřenou k provedení zjednodušené kontroly,
b) namítat podjatost kontrolujícího,
c) seznámit se s obsahem protokolu nebo úředního záznamu podle § 75 odst. 2 a vyjádřit se k němu.
§ 74
Práva a povinnosti orgánu dozoru
(1) Kontrolující je v souvislosti s výkonem kontroly povinen
a) zjistit stav věci v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu zjednodušené kontroly a v závislosti na povaze této kontroly doložit kontrolní zjištění potřebnými podklady,
b) šetřit práva a oprávněné zájmy kontrolované povinné osoby,
c) prokázat kontrolované povinné osobě, že je při provádění zjednodušené kontroly pověřenou úřední osobou.
(2) Kontrolující je v souvislosti s výkonem zjednodušené kontroly oprávněn
a) vstupovat do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor, které jinak přímo souvisí s výkonem a předmětem zjednodušené kontroly, za podmínek podle § 7 kontrolního řádu,
b) požadovat prokázání totožnosti fyzické osoby, jež je přítomna na místě zjednodušené kontroly, jde-li o osobu, která plní úkoly kontrolované povinné osoby, nebo osobu, která může přispět ke splnění účelu zjednodušené kontroly,
c) provádět kontrolní nákupy, odebírat vzorky, provádět potřebná měření, sledování, prohlídky a zkoušky,
d) požadovat poskytnutí údajů, dokumentů a věcí vztahujících se k předmětu zjednodušené kontroly nebo k činnosti kontrolované povinné osoby; v odůvodněných případech může kontrolující zajišťovat na dobu nezbytně nutnou originální podklady,
e) pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy,
f) v míře nezbytné pro průběh zjednodušené kontroly užívat technických prostředků kontrolované osoby, a to po předchozím projednání s kontrolovanou povinnou osobou,
g) vyžadovat od kontrolované povinné osoby další součinnost potřebnou k výkonu zjednodušené kontroly.
§ 75
Ukončení zjednodušené kontroly
(1) Zjednodušená kontrola je ukončena, pokud
a) je s protokolem podle odstavce 2 písm. a) kontrolovaná povinná osoba seznámena a s obsahem protokolu vyjádří souhlas do 30 dnů od zahájení zjednodušené kontroly,
b) je úřední záznam podle odstavce 2 písm. b) vyhotoven a odeslán kontrolované povinné osobě do 30 dnů od zahájení zjednodušené kontroly, nebo
c) byla zahájena navazující kontrola podle § 76 odst. 1.
(2) Výsledek zjednodušené kontroly kontrolující zaznamená v
a) protokolu, pokud je výsledek sdělován kontrolované povinné osobě ústně, nebo
b) úředním záznamu, pokud je zjednodušená kontrola prováděna na dálku.
(3) Je-li výsledek zjednodušené kontroly zaznamenán podle odstavce 2 písm. b), musí úřední záznam obsahovat alespoň
a) označení kontrolujícího,
b) označení kontrolované povinné osoby,
c) popis předmětu zjednodušené kontroly,
d) kontrolní zjištění a
e) poučení o následcích nevyjádření se k obsahu úředního záznamu podle odstavce 4.
(4) Je-li výsledek zjednodušené kontroly odeslán podle odstavce 1 písm. b) a kontrolovaná povinná osoba se do 10 dnů od doručení k obsahu úředního záznamu nevyjádří, platí, že s jeho obsahem souhlasí.
§ 76
Zahájení kontroly podle kontrolního řádu
(1) Orgán dozoru zahájí kontrolu podle kontrolního řádu, pokud
a) není zjednodušená kontrola ukončena podle § 75 odst. 1 písm. a),
b) je zjednodušená kontrola ukončena podle § 75 odst. 1 písm. b) a kontrolovaná povinná osoba následně vyjádří nesouhlas s obsahem úředního záznamu, nebo
c) má podezření na porušení právních předpisů.
(2) Úkony provedené orgánem dozoru v rámci zjednodušené kontroly a z nich vyplývající zjištění se při navazující kontrole podle kontrolního řádu považují za úkony předcházející kontrole podle § 3 kontrolního řádu.
§ 77
Použití kontrolního řádu při zjednodušené kontrole
Nestanoví-li tento zákon jinak, kontrolní řád se při zjednodušené kontrole nepoužije.
Díl 3
Spolupráce při správním dozoru
§ 78
Žádost o spolupráci
(1) Orgán dozoru poskytuje jinému orgánu dozoru na vyžádání písemná vyjádření a další potřebnou součinnost.
(2) Orgán dozoru může požádat jiný orgán dozoru o provedení úkonu spočívajícího v získání dokumentu nebo zjištění informací od povinné osoby, u které vykonává dozor, v požadovaném rozsahu.
(3) Orgán dozoru může požádat o provedení úkonu, pokud
a) je jeho provedení nezbytné k výkonu dozoru a
b) by bylo jeho provedení tímto orgánem možné jen s obtížemi nebo s vynaložením neúčelných nákladů.
(4) Orgán dozoru, který je požádán o spolupráci, provede požadované úkony bezodkladně a získaný dokument nebo zjištěnou informaci od povinné osoby zašle orgánu dozoru, který požádal o spolupráci.
§ 79
Poskytování informace nebo dokumentu orgánu dozoru
(1) Orgán dozoru může požádat o poskytnutí informace nebo dokumentu nezbytného k výkonu dozoru jiný orgán dozoru, u kterého lze důvodně předpokládat, že požadovanou informaci nebo dokument mohl získat při výkonu své působnosti.
(2) Orgán dozoru může poskytnout informaci nebo dokument jinému orgánu dozoru i bez předchozí žádosti, pokud má za to, že mohou být důležité pro výkon dozoru orgánem dozoru nad konkrétní povinnou osobou.
(3) Orgán dozoru může požádat Úřad o poskytnutí informace nebo dokumentu nezbytného k výkonu dozoru, u kterého lze důvodně předpokládat, že požadovanou informaci nebo dokument mohl Úřad získat při výkonu finanční zpravodajské působnosti
§ 80
Společná ustanovení ke spolupráci mezi orgány dozoru
(1) Žádost o spolupráci podle § 78 a § 79 musí být odůvodněná. Odůvodnění musí obsahovat alespoň účel, pro který jsou informace nebo dokument poskytovány.
(2) Orgán dozoru neprovede úkon podle § 78 nebo neposkytne informaci nebo dokument postupem podle § 78 nebo 79, pokud
a) žádost neobsahuje odůvodnění podle odstavce 1,
b) provedení úkonu není možné,
c) požadovanou informaci nebo dokument nemá k dispozici,
d) by mohlo dojít k narušení výkonu dozoru nebo jiných řízení podle tohoto zákona, nebo
e) by došlo k poskytnutí chráněné informace.
(3) Dožádaný orgán dozoru bezodkladně sdělí dožadujícímu orgánu dozoru, že podle odstavce 2 neprovede úkon nebo neposkytne informaci nebo dokument, a to včetně uvedení důvodu.
Díl 4
Poskytování informací
§ 81
Poskytování informací povinným osobám
(1) Orgán dozoru poskytuje povinné osobě, nad kterou vykonává dozor, informace týkající se sektorového hodnocení rizik podle § 56. Informace se povinné osobě, s přihlédnutím k jejich povaze, poskytují
a) zveřejněním způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b) prostřednictvím datové schránky.
(2) Je-li to potřebné, může orgán dozoru informovat povinnou osobu, nad kterou vykonává dozor, také o jejích povinnostech. Orgán dozoru informaci o jejích povinnostech poskytuje povinné osobě způsobem podle odstavce 1 nebo jiným vhodným způsobem.
(3) Příslušná profesní komora zašle informace podle odstavce 1 a 2 orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou nejpozději do 10 pracovních dnů před jejich poskytnutím povinné osobě.
§ 82
Poskytování informací Finanční zpravodajské jednotce
(1) Orgán dozoru bezodkladně oznámí Finanční zpravodajské jednotce jakoukoliv skutečnost, o které se dozvěděl při výkonu své působnosti a která by mohla souviset s legalizací výnosů z trestné činnosti, financováním terorismu nebo se souvisejícími trestnými činy.
(2) Orgán dozoru poskytuje Finanční zpravodajské jednotce
a) seznam provozoven v České republice, prostřednictvím kterých poskytují služby jím dozorované povinné osoby,
b) seznam zástupců, distributorů nebo jiné infrastruktury povinné osoby, která podléhá správnímu dozoru podle § 48,
c) informace z hodnocení rizik podle § 56,
d) kontrolní zjištění, pokud je v rámci výkonu dozoru zjištěna informace o závažném nedostatku v systému oznamování podezření používaném jím dozorovanou povinnou osobou.
(3) Informace podle odstavce 2 poskytuje orgán dozoru Finanční zpravodajské jednotce bezodkladně po
a) jakékoli zjištěné změně, jedná-li se o informace podle odstavce 2 písm. a) až c),
b) ukončení kontroly, jedná-li se o informace podle odstavce 2 písm. d).
§ 83
Poskytování informací týkajících se úvěrových a finančních institucí
(1) Orgán dozoru podle § 46 odst. 1, který u úvěrové instituce zjistil nedostatky v systému vnitřní kontroly nebo uplatňování požadavků stanovených nařízením 2024/1624, jež podstatně zvyšují rizika, jimž je nebo může být povinná osoba vystavena, o tomto zjištění bezodkladně informuje
a) Evropský orgán pro bankovnictví,
b) Evropskou centrální banku, pokud vykonává nad touto úvěrovou institucí dohled podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní dohled nad úvěrovými institucemi.
(2) Orgán dozoru podle § 46 odst. 1 každoročně podává Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu zprávu o spolupráci s Evropským orgánem pro bankovnictví, Evropskou centrální bankou a o zapojení Finanční zpravodajské jednotky do této spolupráce.
§ 84
Poskytování informací Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu
(1) Orgán dozoru poskytuje Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu informace v rozsahu nezbytném pro plnění jeho povinností podle nařízení 2023/1113, nařízení 2024/1620 a nařízení 2024/1624.
(2) Orgán dozoru poskytuje Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu informace
a) o případech, kdy právo určité třetí země neumožňuje provádět strategie, postupy a kontroly vyžadované podle čl. 16 nařízení 2024/1624,
b) poskytnuté podle § 83 odst. 1.
(3) Orgán dozoru s výjimkou orgánu dozoru podle § 46 odst. 1 a odst. 2 písm. c) až g) poskytuje Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu část výroční zprávy v rozsahu podle § 60 odst. 1 písm. h).
(4) Orgán dozoru může informovat Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu o skutečnosti, že
a) orgán dozoru v jiném členském státě neposkytl informaci nebo dokument požadovaný podle § 79,
b) žádost podle § 78 byla zamítnuta nebo jí nebylo v přiměřené lhůtě vyhověno, nebo
c) na základě objektivních důvodů týkajících se zjištěných porušení existuje v rámci spolupráce ve finančním sektoru rozpor s orgánem dozoru v jiném členském státě ohledně peněžitých sankcí, které mají být dozorovanému subjektu nebo skupině uloženy, nebo nápravných opatření, která jim mají být uložena, za účelem nápravy zjištěných porušení.
§ 85
Poskytování informací při výkonu dozoru nad auditorem
(1) Orgán dozoru poskytuje Radě pro veřejný dohled nad auditem informaci zjištěnou v rámci výkonu dozoru, která je nezbytná pro plnění jejích úkolů podle zákona o auditorech. Rada pro veřejný dohled nad auditem může tuto informaci použít pouze pro plnění těchto úkolů.
(2) Informace podle odstavce 1 nemusí být poskytnuta, pokud by takové poskytnutí mohlo zasáhnout do probíhající kontroly nebo řízení.
§ 86
Výměna informací o provozovateli hazardních her
(1) Celní úřad poskytuje ministerstvu informace související s provozovatelem hazardních her získané v rámci výkonu dozoru, které jsou důležité pro výkon působnosti ministerstva v oblasti regulace hazardních her podle zákona upravujícího hazardní hry.
(2) Ministerstvo poskytuje celnímu úřadu informace získané při výkonu působnosti ministerstva v oblasti regulace hazardních her podle zákona o hazardních hrách, které jsou důležité pro výkon správního dozoru nad provozovatelem hazardních her.
§ 87
Poskytování informací při dozoru nad formami infrastruktury některých zprostředkovatelů působících v rámci volného pohybu služeb
(1) Za účelem posouzení plnění podmínky podle § 48 odst. 2 písm. a) poskytuje orgán dozoru podle § 46 odst. 1 informace, které mohou mít na toto posouzení dopad,
a) orgánu dozoru domovského členského státu dozorované povinné osoby,
b) orgánu dozoru hostitelského členského státu, pokud se jedná o povinnou osobou s ústředím v České republice.
(2) Pokud je Česká republika domovským členským státem a orgánu dozoru podle § 46 odst. 1 je zasláno oznámení podle § 48 odst. 2 písm. b), informuje orgán dozoru podle § 46 odst. 1 orgán dozoru hostitelského členského státu, že bude dozor vykonávat i v rozsahu působení povinné osoby v tomto hostitelském členském státě.
(3) Informace podle odstavce 1 a 2 se poskytují ve lhůtě 14 dnů od jejich obdržení nebo zjištění.
§ 88
Výměna informace související se správou daní
(1) Orgán dozoru podle § 45, § 46 odst. 1 a § 46 odst. 2 písm. a) a b) může poskytnout informaci, kterou získal při výkonu dozoru podle tohoto zákona a je významná pro správu daní, orgánu Finanční správy České republiky nebo orgánu Celní správy České republiky.
(2) Orgán Finanční správy České republiky a orgán Celní správy České republiky může poskytnout informaci, kterou získal při správě daní a která je významná pro výkon dozoru podle tohoto zákona, orgánu dozoru podle § 46 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a b).
(3) Orgán dozoru podle § 46 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a b) může s Generálním finančním ředitelstvím nebo s Generálním ředitelstvím cel uzavřít dohodu o poskytování informací podle odstavců 1 a 2. Tato dohoda musí obsahovat alespoň údaje o rozsahu a způsobu poskytování těchto informací.
(4) Poskytnutí informace podle odstavce 2 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.
Hlava II
Mezinárodní spolupráce při výkonu správního dozoru
Díl 1
Výměna informací a spolupráce
§ 89
Obecná ustanovení
(1) Orgán dozoru spolupracuje s orgány dozoru jiných členských států a s Orgánem pro boj proti praní peněz a financování terorismu při výkonu správního dozoru a poskytuje jim informace potřebné k výkonu dozoru nad povinnými osobami.
(2) Na žádost orgánu dozoru jiného členského státu orgán dozoru poskytne informace nebo dokumenty, které má k dispozici. V opačném případě provede úkony nezbytné k získání požadovaných informací nebo dokumentů, pokud lze předpokládat, že tyto informace nebo dokumenty může získat od jím dozorované povinné osoby.
(3) Orgán dozoru může dožádat orgán dozoru jiného členského státu o poskytnutí informací nebo dokumentů vztahujících se k výkonu správního dozoru, pokud vlastní zdroje informací nebo dokumentů již byly vyčerpány nebo by jejich získání ohrozilo výkon správního dozoru.
§ 90
Zesílená mezinárodní spolupráce
(1) Při výkonu dozoru nad povinnou osobou, která je součástí skupiny vykonávající činnost také v jiném členském státě, a pokud není zřízeno Kolegium dozoru v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „Kolegium“) podle § 95 nebo 96, spolupráce orgánu dozoru s orgánem dozoru v tomto jiném členském státě zahrnuje alespoň
a) poskytování informací získaných v rámci výkonu dozoru, a to i bez předchozí žádosti, o
1. identifikované právní, řídicí a organizační struktuře skupiny zahrnující všechny dceřiné společnosti a pobočky,
2. skutečných majitelích a vrcholném vedení, včetně výsledků kontrol zaměřených na ověření způsobilosti a bezúhonnosti podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů,
3. strategiích, postupech a kontrolách zavedených v rámci skupiny,
4. hloubkové kontrole klienta, včetně údajů o klientech a záznamů o transakcích,
5. zjištěném nepříznivém vývoji ve vztahu k mateřské entitě, dceřiným společnostem nebo pobočkám, který by mohl vážně ohrozit jiné části skupiny,
6. přestupcích a nápravných opatřeních, která mají být uložena v souladu s tímto zákonem, a
7. ostatních skutečnostech zjištěných v rámci výkonu dozoru, které může orgán dozoru v daném členském státě využít pro plnění svých úkolů v oblasti dozoru,
b) získání dokumentu nebo zjištění informací od povinné osoby v rozsahu požadovaném dožadujícím orgánem dozoru v rámci zákonných oprávnění orgánu dozoru a poskytnutí tohoto dokumentu nebo informace dožadujícímu orgánu dozoru, nebo
c) jinou pomoc nezbytnou pro zajištění výkonu dozoru.
(2) Odstavec 1 se použije při výkonu dozoru nad povinnou osobou podle § 48 odst. 1 obdobně.
(3) Orgán dozoru podle § 46 odst. 1 informuje orgán dozoru hostitelského členského státu o opatřeních zavedených ve vztahu k povinné osobě podle § 48 odst. 1 písm. a) až c) a zda tato osoba dodržuje požadavky podle tohoto zákona, nařízení 2024/1624, nařízení 2023/1113 a technických norem a požadavky stanovené právním předpisem hostitelského členského státu.
§ 91
Poskytování informací při přeshraničních operacích
(1) Orgán dozoru, který obdržel oznámení povinné osoby podle čl. 8 nařízení 2024/1624, bez zbytečného odkladu informuje o činnostech, které povinná osoba hodlá v jiném členském státě vykonávat, příslušný orgán dozoru v tomto jiném členském státě, a to nejpozději do 3 měsíců od obdržení tohoto oznámení.
(2) Orgán dozoru, který obdržel oznámení o zahájení činnosti podle čl. 8 nařízení 2024/1624, informuje o zahájení činnosti povinné osoby v jiném členském státě příslušný orgán dozoru v tomto jiném členském státě, a to bezodkladně po obdržení tohoto oznámení.
(3) Orgán dozoru bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dozoru v jiném členském státě o změnách v oznámení podle odstavce 1, které obdržel od povinné osoby, a to nejpozději do 1 měsíce po jejich oznámení.
(4) Orgán dozoru informuje alespoň jednou ročně příslušný orgán dozoru v jiném členském státě o činnostech skutečně vykonávaných povinnou osobou na území tohoto jiného členského státu zjištěných při výkonu dozoru a informacích poskytnutých povinnou osobou při statistickém zjišťování.
(5) Orgán dozoru poskytuje na žádost příslušného orgánu dozoru v jiném členském státě doplňující informace týkající se povinné osoby, která podle čl. 8 nařízení 2024/1624 oznámila zahájení činnosti v tomto jiném členském státě, pokud jsou informace týkající se této povinné osoby podle odstavce 4 poskytovány v souhrnné podobě.
§ 92
Spolupráce při přeshraničních operacích
Pokud povinná osoba, která není součástí skupiny, vykonává přeshraniční činnosti a není zřízeno Kolegium podle § 95 nebo 96, orgán dozoru poskytuje informace orgánu dozoru jiného členského státu
a) na žádost nebo z vlastního podnětu v rozsahu podle § 90 odst. 1 písm. a) bod 1, 2, 4, 7 a písm. b) a c),
b) o jakémkoli nepříznivém vývoji ve vztahu k povinné osobě, jejím provozovnám nebo druhům infrastruktury, který by mohl mít závažný dopad na dodržování příslušných požadavků touto povinnou osobou, a o pokutě nebo nápravném opatření, které hodlá uložit.
§ 93
Spolupráce ke snížení rizik souvisejících s rizikovou třetí zemí
Orgán dozoru
a) poskytuje informace o případech, kdy právo určité třetí země neumožňuje provádět strategie, postupy a kontroly vyžadované podle čl. 16 nařízení 2024/1624,
1. orgánu dozoru jiného členského státu,
2. Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu,
b) usiluje o řešení případu podle písmene a) pomocí odpovídajících nápravných opatření přijatých ve spolupráci s orgánem dozoru jiného členského státu.
Díl 2
Kolegia
§ 94
Účel a činnost Kolegia
(1) K přeshraniční výměně informací, poskytování vzájemné pomoci nebo koordinaci přístupu k dohledu nad povinnými osobami nebo jejich skupinami slouží v příslušných případech zřízená Kolegia.
(2) Kolegium je oprávněno přijímat vhodná a přiměřená opatření k řešení případů závažných porušení tohoto zákona a jiných právních předpisů ve strategických oblastech, které byly odhaleny v případě
a) finančního sektoru na úrovni skupiny nebo úvěrové instituce či finanční instituce nebo v provozovnách zřízených dotyčnou skupinou nebo institucí ve státě orgánu dozoru, který je účastníkem Kolegia, nebo
b) nefinančního sektoru na úrovni skupiny nebo povinné osoby nebo v provozovnách zřízených dotyčnou skupinou nebo povinnou osobou ve státě orgánu dozoru, který je účastníkem Kolegia.
(3) Kolegium se schází podle potřeby, přičemž jeho činnost závisí na míře rizika ve strategických oblastech, kterému je daná povinná osoba či skupina vystavena, a rozsahu jejích přeshraničních činností.
§ 95
Kolegia v oblasti finančního sektoru
(1) Orgán dozoru podle § 46 odst. 1 dozorující mateřskou entitu skupiny úvěrových institucí nebo finančních institucí nebo ústředí úvěrové nebo finanční instituce
a) zřídí Kolegium, pokud úvěrová instituce nebo finanční instituce
1. včetně skupin těchto institucí zřídila provozovny nejméně ve dvou různých členských státech jiných, než je domovský členský stát,
2. ze třetí země zřídila provozovny nejméně ve třech členských státech,
b) může zřídit Kolegium, pokud úvěrová instituce nebo finanční instituce usazená v členském státě zřídila provozovny nejméně ve dvou třetích zemích.
(2) Kolegium orgán dozoru podle odstavce 1 nezřídí, pokud je orgánem dozoru Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu.
(3) Stálým členem Kolegia je
a) orgán dozoru podle § 46 odst. 1 dozorující mateřskou entitu nebo ústředí,
b) orgán dozoru v oblasti finančního sektoru dozorující provozovny v hostitelských členských státech a
c) orgán dozoru v oblasti finančního sektoru dozorující infrastrukturu v hostitelských členských státech.
(4) Orgán dozoru podle § 46 odst. 1 pro účely odstavce 1 identifikuje
a) všechny úvěrové instituce nebo finanční instituce, které obdržely v České republice povolení k činnosti a které mají provozovny v jiných členských státech nebo třetích zemích,
b) všechny provozovny zřízené úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi v jiných členských státech nebo třetích zemích a
c) provozovny, které v České republice zřídily úvěrové instituce nebo finanční instituce z jiných členských států nebo ze třetích zemí.
(5) Pokud skupina úvěrových institucí nebo finančních institucí zahrnuje kteroukoli povinnou osobu v nefinančním sektoru, orgán dozoru podle § 46 odst. 1 zřizující Kolegium vyzve orgán dozoru vykonávající dozor nad touto povinnou osobou, aby se Kolegia účastnil.
(6) Je-li zřízeno Kolegium podle odstavce 1 písm. b), může orgán dozoru podle § 46 odst. 1 v součinnosti se stálými členy Kolegia vyzvat k účasti na Kolegiu orgány dozoru působící v příslušných třetích zemích. Orgány dozoru v oblasti finančního sektoru, které jsou účastníky kolegia, vyhotoví písemnou dohodu, v níž podrobně upraví podmínky a postupy spolupráce a výměny informací.
§ 96
Kolegia v oblasti nefinančního sektoru
(1) Orgán dozoru v oblasti nefinančního sektoru dozorující mateřskou entitu skupiny povinných osob v nefinančním sektoru nebo ústředí povinné osoby v nefinančním sektoru může zřídit Kolegium, pokud
a) povinná osoba v nefinančním sektoru nebo skupina těchto povinných osob zřídily provozovny nejméně ve dvou dalších členských státech jiných než je domovský členský stát,
b) entita ze třetí země, na kterou se vztahují požadavky v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, jiná než úvěrová instituce nebo finanční instituce, zřídila provozovny nejméně ve třech členských státech,
c) povinná osoba v nefinančním sektoru usazená v členském státě zřídila provozovny nejméně ve dvou třetích zemích.
(2) Odstavec 1 se vztahuje rovněž na struktury sdílející společné majitele, společné vedení nebo společnou kontrolu dodržování předpisů, včetně sítí nebo partnerství, na něž se vztahují požadavky na úrovni celé skupiny podle čl. 16 nařízení 2024/1624.
(3) Stálým členem Kolegia je
a) orgán dozoru v oblasti nefinančního sektoru dozorující mateřskou entitu nebo ústředí a
b) orgán dozoru v oblasti nefinančního sektoru dozorující provozovny v hostitelských členských státech nebo vykonávající dohled nad touto povinnou osobou v jiných členských státech v případech, kdy jejich působení v rámci volného pohybu služeb je podmíněno zvláštními požadavky na povolení a činnosti prováděné těmito povinnými osobami v rámci tohoto povolení podléhají dohledu ze strany orgánů dozoru bez ohledu na to, zda jsou povolené činnosti prováděny prostřednictvím infrastruktury na území České republiky nebo na dálku.
(4) Orgán dozoru v oblasti nefinančního sektoru pro účely odstavce 1 identifikuje všechny
a) povinné osoby v nefinančním sektoru, které mají své ústředí v České republice a provozovny v jiných členských státech nebo třetích zemích,
b) provozovny zřízené těmito povinnými osobami v jiných členských státech nebo třetích zemích a
c) provozovny, které na jejich území zřídily povinné osoby v nefinančním sektoru z jiných členských států nebo ze třetích zemí.
(5) Orgán dozoru v oblasti nefinančního sektoru může ke zřízení Kolegia podle odstavce 1 písm. c) vyzvat orgán dozoru působící v těchto třetích zemích. Pokud Kolegium zřízené podle odstavce 1 zahrnuje úvěrovou instituci nebo finanční instituci a není zřízeno Kolegium podle § 91, orgán dozoru zřizující Kolegium vyzve orgán dozoru vykonávající dozor nad touto povinnou osobou, aby se Kolegia účastnil.
(6) Orgány dozoru v oblasti nefinančního sektoru, které jsou účastníky Kolegia, vyhotoví písemnou dohodu, v níž podrobně upraví podmínky a postupy spolupráce a výměny informací. Pokud je Kolegium zřízeno ve vztahu k povinné osobě dozorované příslušnou profesní komorou nebo ke skupině těchto osob, obsahuje tato písemná dohoda rovněž postupy pro zajištění toho, aby nebyly sdíleny žádné chráněné informace.
§ 97
Pozorovatelé
(1) Orgán dozoru umožní Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu účast na zasedání Kolegia v postavení pozorovatele, pokud o to požádá.
(2) Orgán dozoru v oblasti finančního sektoru v případě podle § 95 odst. 1 písm. b) nebo v případě, že skupiny nebo úvěrové instituce nebo finanční instituce z některého členského státu provozují pobočky a dceřiné společnosti v těchto třetích zemích, a orgán dozoru v oblasti nefinančního sektoru v případě podle § 96 odst. 1 písm. b) nebo v případě, že povinné osoby z členského státu v nefinančním sektoru nebo skupiny těchto povinných osob provozují pobočky a dceřiné obchodní společnosti v těchto třetích zemích, může orgánům dozoru působícím ve třetích zemích umožnit, aby se účastnily Kolegia jako pozorovatelé, pokud
a) orgány dozoru působící ve třetích zemích předloží žádost o účast a členové Kolegia s jejich účastí souhlasí, nebo se členové Kolegia dohodnou na tom, že tyto orgány dozoru působící ve třetích zemích k účasti přizvou,
b) jsou dodržována pravidla Evropské unie pro ochranu údajů týkající se předávání údajů,
c) orgány dozoru působící ve třetích zemích podepíší písemnou dohodu uvedenou v § 95 odst. 6 nebo § 96 odst. 5 a 6 a v rámci Kolegia sdílejí pro účely dohledu nad povinnou osobou nebo skupinou relevantní informace, které mají k dispozici, a
d) s ohledem na sdělované informace jsou zaručeny požadavky na ochranu profesního tajemství alespoň v rozsahu stanoveném tímto zákonem a tyto informace jsou používány výhradně pro účely plnění úkolů v oblasti dohledu těchto zúčastněných orgánů dozoru působících v členských státech a třetích zemích.
(3) Předtím, než je orgánu dozoru působícímu ve třetí zemi umožněno připojit se ke Kolegiu, provede příslušný orgán dozoru oprávněný zřídit Kolegium posouzení toho, zda jsou splněny podmínky podle § 95 odst. 1 písm. a), b) nebo § 96 odst. 1 písm. a) a b) a výsledky tohoto posouzení následně předloží členům Kolegia. Posouzení podle věty první může být podle potřeby opakováno.
(4) Považují-li to stálí členové Kolegia za nezbytné, mohou být přizváni další pozorovatelé za předpokladu, že jsou dodrženy požadavky na zachování důvěrnosti. Mezi pozorovatele mohou patřit finanční zpravodajské jednotky a u Kolegia zřízeného podle § 96 odst. 1 také obezřetnostní orgány dozoru, včetně Evropské centrální banky jednající podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, jakož i evropské orgány dohledu.
(5) Orgán dozoru podle § 46 odst. 1 může přizvat jako pozorovatele také orgán dozoru členského státu, na jehož území úvěrová instituce nebo finanční instituce vykonává činnosti v rámci volného pohybu služeb, nejedná-li se o situace zvlášť vyloučené tímto zákonem.
(6) Orgán dozoru v oblasti nefinančního sektoru může přizvat jako pozorovatele také
a) orgán dozoru v oblasti nefinančního sektoru členského státu, ve kterém povinná osoba v nefinančním sektoru vykonává činnosti v rámci volného pohybu služeb,
b) orgán dozoru v oblasti finančního sektoru vykonávající správní dozor nad úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi, pokud skupina v nefinančním sektoru zahrnuje jakoukoli úvěrovou instituci nebo finanční instituci, ale její přítomnost ve skupině nesplňuje prahovou hodnotu pro zřízení Kolegia podle § 96 odst. 1, přičemž orgán dozoru, který Kolegium zřizuje, má povinnost takovou výzvu k účasti v Kolegiu tomuto orgánu dozoru v oblasti finančního sektoru zaslat.
§ 98
Stanovisko ke zřízení kolegia
(1) Není-li Kolegium podle § 96 zřízeno, ačkoliv se nejméně dva orgány dozoru v oblasti nefinančního sektoru podle § 96 odst. 3 domnívají, že ke zřízení Kolegia mělo být s ohledem na rizika ve strategických oblastech, jimž je povinná osoba nebo skupina vystavena, a na rozsah jejich přeshraničních činností přistoupeno, jsou oprávněni předložit s tímto závěrem stanovisko, které je určeno
a) orgánu dozoru v oblasti nefinančního sektoru dozorujícímu mateřskou entitu skupiny nebo ústředí povinné osoby,
b) Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu,
c) všem ostatním orgánům dozoru v oblasti nefinančního sektoru a
d) je-li navrhujícím orgánem dozoru v oblasti nefinančního sektoru příslušná profesní komora, také orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou.
(2) Pokud se po předložení stanoviska podle odstavce 1 orgán dozoru v oblasti nefinančního sektoru dozorující mateřskou entitu skupiny nebo ústředí povinné osoby stále domnívá, že není nutné zřídit Kolegium, mohou orgány dozoru v oblasti nefinančního sektoru zřídit Kolegium za předpokladu, že se bude skládat alespoň ze dvou členů. V těchto případech tyto orgány dozoru v oblasti nefinančního sektoru mezi sebou rozhodnou, kdo je orgánem dozoru odpovědným za Kolegium. Orgán dozoru v oblasti nefinančního sektoru dozoru dozorující mateřskou entitu skupiny nebo ústředí povinné osoby je informován o činnostech Kolegia a může se ke Kolegiu kdykoli připojit.
§ 99
Postoupení záležitosti Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu
Pokud se členové kolegia neshodnou na opatřeních, která mají být ve vztahu k povinné osobě přijata, mohou záležitost postoupit Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu a požádat jej o pomoc, a to podle
a) čl. 33 nařízení 2024/1620 u kolegia zřízeného podle § 95 odst. 1 a
b) čl. 38 nařízení 2024/1620 u kolegia zřízeného podle § 96 odst. 1.
ČÁST ČTVRTÁ
VYHODNOCOVÁNÍ RIZIK NA NÁRODNÍ ÚROVNI
§ 100
Národní hodnocení rizik
Národní hodnocení rizik se provádí v rozsahu potřebném k průběžnému
a) pochopení a posouzení rizik identifikovaných ve strategických oblastech,
b) hodnocení přidělených zdrojů a zdokonalení systému opatření ve strategických oblastech,
c) hodnocení rizik ve strategických oblastech orgánem dozoru podle § 56,
d) posuzování rizik povinnou osobou podle čl. 10 nařízení 2024/1624,
e) posuzování oblastí, kdy se má uplatnit opatření pro provedení zesílené hloubkové kontroly v souladu s přístupem založeným na posouzení rizik,
f) zohledňování informací
1. obsažených ve zprávě komise o posouzení rizik na úrovni Evropské unie,
2. majících vztah k rizikům ve strategických oblastech poskytnutých jiným státem.
§ 101
Oprávnění ministerstva v souvislosti s národním hodnocením rizik
Ministerstvo může požádat orgán jiného státu o poskytnutí informace, která není obsažena v hodnocení rizik tohoto jiného státu, které má ministerstvo k dispozici, a je potřebná pro účely národního hodnocení rizik.
§ 102
Povinnosti v souvislosti s národním hodnocením rizik
(1) Na národním hodnocení rizik se podílí a na žádost ministerstva poskytuje potřebné informace
a) orgán veřejné moci,
b) povinná osoba.
(2) Není-li povinnou osobou a má-li informace spojené s riziky ve strategických oblastech, poskytne na žádost ministerstva informace pro účely národního hodnocení rizik také
a) podnikající fyzická osoba,
b) právnická osoba.
(3) Informace podle odstavce 1 a 2 se poskytují ve lhůtě a rozsahu stanoveném ministerstvem.
(4) Při národním hodnocení rizik a zpracovávání zprávy o národním hodnocení rizik se orgány veřejné moci řídí mezinárodně uznávanými standardy pro strategické oblasti.
§ 103
Zpráva o národním hodnocení rizik
Na základě národního hodnocení rizik ministerstvo zpracuje zprávu o národním hodnocení rizik, která obsahuje alespoň informace
a) o organizační struktuře orgánů podílejících se na opatřeních ve strategických oblastech,
b) o obecných postupech ve strategických oblastech v České republice a o přidělených lidských a finančních zdrojích ve vztahu k
1. Finanční zpravodajské jednotce,
2. orgánu dozoru,
3. orgánu činnému v trestním řízení,
4. správci daně a
5. orgánu provádějícímu mezinárodní sankce,
c) o mechanismech pro spolupráci s komisí, Orgánem pro boj proti praní peněz a financování terorismu a příslušnými orgány jiných členských států, třetích zemí a Rady Evropy,
d) identifikující odvětví nebo oblast s nižším nebo vyšším rizikem ve strategických oblastech,
e) o posouzení a pochopení rizik identifikovaných ve strategických oblastech, která jsou spojena s
1. osobou působící na území České republiky,
2. právním uspořádáním, které se řídí právním řádem České republiky, je spravováno na území České republiky nebo jehož svěřenští správci nebo osoby v rovnocenném postavení v podobných právních uspořádáních mají bydliště v České republice,
3. výjimkou z plnění povinností povinnou osobou podle § 22,
4. jinými okolnostmi, pokud je to vhodné,
f) k identifikaci oblastí, ve kterých má povinná osoba uplatnit opatření pro provedení zesílené hloubkové kontroly v souladu s přístupem založeným na posouzení rizik, s případným upřesněním, jaké opatření má být přijato.
§ 104
Schvalování a aktualizace zprávy o národním hodnocení rizik
(1) Ministerstvo zpracovává zprávu o národním hodnocení rizik tak, aby byla schválena vládou do 4 let od schválení předchozí zprávy o národním hodnocení rizik.
(2) Ministerstvo zpracuje aktualizaci zprávy o národním hodnocení rizik, pokud jsou zjištěna rizika neuvedená ve zprávě o národním hodnocení rizik.
§ 105
Poskytování informací ze zprávy o národním hodnocení rizik
(1) Ministerstvo zašle zprávu o národním hodnocení rizik nebo její aktualizaci schválené podle § 104
a) komisi,
b) Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu,
c) Finanční zpravodajské jednotce,
d) příslušnému orgánu ze třetí země, který má srovnatelnou věcnou působnost jako finanční zpravodajská jednotka a sdělené informace použije výhradně pro účely předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, na základě vzájemnosti,
e) Radě Evropy,
f) orgánu veřejné moci, který ji potřebuje pro výkon své působnosti.
(2) Ministerstvo může předat orgánu jiného státu pro účely provádění jeho vnitrostátního hodnocení rizik informace z národního hodnocení rizik, které nebyly předány podle odstavce 1 a jsou pro toto hodnocení relevantní.
(3) Ministerstvo písemně shrne zjištění obsažená ve zprávě o národním hodnocení rizik a toto shrnutí, které nesmí obsahovat citlivé a utajované informace, zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 106
Zvláštní ustanovení o ochraně údajů
Zpráva o národním hodnocení rizik, aktualizace zprávy o národním hodnocení rizik, shrnutí zjištění vyplývajících z národního hodnocení rizik a informace předávané podle § 105 odst. 2 nesmějí obsahovat informace, na jejichž základě je možno identifikovat osobu nebo právní uspořádání, s výjimkou informací identifikujících orgán veřejné moci.
§ 107
Akční plán pro strategickou oblast
(1) Ministerstvo koordinuje zpracovávání akčního plánu, který obsahuje opatření pro zmírňování rizik identifikovaných ve zprávě o národním hodnocení rizik, koordinuje provádění opatření podle akčního plánu a vyhodnocuje jeho plnění.
(2) Orgány veřejné moci poskytují ministerstvu pro výkon jeho působnosti podle odstavce 1 potřebnou součinnost včetně
a) předkládání přehledu provedených opatření ke zmírnění rizik a souvisejících statistických údajů a
b) vedení statistik relevantních pro posouzení účinnosti systému opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
(3) Ministerstvo předkládá akční plán a následné vyhodnocení jeho plnění ke schválení vládě.
(4) Ministerstvo koordinuje zpracování nového akčního plánu nebo jeho aktualizaci na základě zprávy o národním hodnocení rizik nebo její aktualizace. Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně.
ČÁST PÁTÁ
REGISTRY
Hlava I
Centrální evidence účtů a bezpečnostních schránek
§ 108
Zřízení centrální evidence účtů a bezpečnostních schránek
(1) Zřizuje se centrální evidence účtů o
a) platebních účtech vedených
1. úvěrovými institucemi na území České republiky pro jejich klienty, pokud jsou označeny číslem IBAN,
2. finančními institucemi na území České republiky pro jejich klienty,
b) účtech cenných papírů vedených finančními institucemi na území České republiky,
c) účtech kryptoaktiv vedených úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi na území České republiky,
d) bezpečnostních schránkách pronajímaných úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi na území České republiky.
(2) Správcem centrální evidence účtů je Česká národní banka.
§ 109
Údaje v centrální evidenci účtů
Do centrální evidence účtů se zapisují tyto údaje a jejich změny a opravy:
a) označení jednoznačně identifikující úvěrovou instituci nebo finanční instituci,
b) údaje o platebním účtu,
c) údaje o účtu cenných papírů,
d) údaje o účtu kryptoaktiv,
e) údaje o bezpečnostní schránce.
§ 110
Údaje o platebním účtu
O platebním účtu se v centrální evidenci účtů vedou následující údaje:
a) číslo platebního účtu a číslo IBAN, bylo-li přiděleno, nebo v případě, že platební účet není identifikován číslem IBAN, jedinečný identifikátor účtu,
b) jméno nebo název klienta a jeho identifikační údaje a jeho jedinečné identifikační číslo,
c) jméno a identifikační údaje skutečného majitele klienta, který je majitelem platebního účtu, a jeho jedinečné identifikační číslo,
d) datum, kdy
1. se fyzická osoba stala skutečným majitelem klienta,
2. fyzická osoba přestala být skutečným majitelem klienta,
e) datum vzniku a datum zániku oprávnění klienta k nakládání s peněžními prostředky na platebním účtu,
f) datum zřízení platebního účtu,
g) datum zrušení platebního účtu,
h) virtuální IBAN související s platebním účtem a datum zřízení a zrušení virtuálního IBAN.
§ 111
Údaje o účtu cenných papírů a účtu kryptoaktiv
O účtu cenných papírů a účtu kryptoaktiv se v centrální evidenci účtů vedou následující údaje:
a) jedinečný identifikátor účtu,
b) jméno a příjmení nebo název klienta, jeho identifikační údaje a jeho jedinečné identifikační číslo,
c) jméno a příjmení a identifikační údaje skutečného majitele klienta, který je majitelem účtu cenných papírů nebo účtu kryptoaktiv, a jeho jedinečné identifikační číslo,
d) datum, kdy
1. se fyzická osoba stala skutečným majitelem klienta,
2. fyzická osoba přestala být skutečným majitelem klienta,
e) datum vzniku a datum zániku oprávnění klienta k nakládání s účtem cenných papírů nebo účtem kryptoaktiv,
f) datum zřízení účtu cenných papírů nebo účtu kryptoaktiv,
g) datum zrušení účtu cenných papírů nebo účtu kryptoaktiv.
§ 112
Údaje o bezpečnostní schránce
O bezpečnostní schránce se v centrální evidenci účtů vedou následující údaje:
a) jméno a příjmení nebo název klienta, jeho identifikační údaje a jeho jedinečné identifikační číslo,
b) datum zahájení pronájmu bezpečnostní schránky,
c) datum ukončení pronájmu bezpečnostní schránky.
§ 113
Identifikační údaje
Identifikačními údaji se pro účely této hlavy rozumí u
a) fyzické osoby
1. jméno a příjmení,
2. místo a datum narození,
3. státní příslušnost,
4. adresa místa trvalého pobytu,
5. poštovní adresa, na které lze fyzickou osobu zastihnout, pokud nemá žádnou adresu místa trvalého pobytu v členském státě nebo pokud adresa místa trvalého pobytu je odlišná od místa skutečného bydliště fyzické osoby,
6. údaj o tom, zda se jedná o uprchlíka nebo osobu požívající doplňkovou ochranu,
7. rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo obdobné identifikační číslo přidělené v členském státě,
8. daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
9. identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,
b) právnické osoby
1. právní forma,
2. název,
3. adresa sídla nebo ústředí,
4. hlavní místo podnikání a země vzniku, pokud se liší od adresy sídla nebo ústředí,
5. jména právních zástupců právnické osoby,
6. daňové identifikační číslo a identifikační číslo osoby, je-li přiděleno,
7. jména osob, které drží podíly nebo zastávají pozici člena řídicího orgánu jakožto pověřenci, včetně odkazu na skutečnost, že jsou v pozici pověřených společníků nebo pověřených členů řídicího orgánu,
c) právního uspořádání
1. základní informace o právním uspořádání včetně pravomoci upravovat a zavazovat právní uspořádání, v rozsahu aktiv v souvislosti s obchodním vztahem nebo příležitostnou transakcí,
2. adresa místa trvalého pobytu nebo sídlo všech svěřenských správců a osob zastávajících rovnocenné postavení v právním uspořádání,
3. místo, odkud je právní uspořádání spravováno, pokud se liší od adresy podle bodu 2,
4. daňové identifikační číslo a identifikační kód právnické osoby, pokud byly přiděleny.
§ 114
Klient
Klientem se pro účely této hlavy rozumí
a) majitel platebního účtu nebo osoba oprávněná nakládat s peněžními prostředky na takovém účtu a majitel účtu, na který jsou automaticky přesměrovány platby adresované virtuálnímu číslu IBAN,
b) majitel účtu cenných papírů nebo osoba oprávněná s účtem cenných papírů nakládat,
c) majitel účtu kryptoaktiv nebo osoba oprávněná s účtem kryptoaktiv nakládat,
d) právní uspořádání, pro které je účet podle písmen a) až c) veden,
e) nájemce bezpečnostní schránky,
f) právní uspořádání, pro které je bezpečnostní schránka pronajata, a
g) osoba, která doloží, že jedná jménem klienta podle písmen a) až f) nebo za tohoto klienta.
§ 115
Zápis údajů do centrální evidence účtů
(1) Úvěrová instituce nebo finanční instituce předává České národní bance k zápisu do centrální evidence účtů elektronicky dálkovým přístupem nejpozději do dvanácté hodiny každého pracovního dne informaci o údajích zapisovaných do centrální evidence účtů, k jejichž vzniku, změně nebo opravě došlo v předchozím pracovním dni nebo předchozích dnech pracovního klidu, nebo informaci o tom, že žádná z těchto skutečností nenastala.
(2) Česká národní banka předává do centrální evidence účtů údaje zapisované do centrální evidence účtů obdobně, jako by šlo o údaje předávané úvěrovou institucí nebo finanční institucí.
Poskytování údajů z centrální evidence účtů
§ 116
(1) O údaje z centrální evidence účtů jsou oprávněny žádat pouze
a) orgán činný v trestním řízení,
b) Úřad,
c) orgán Finanční správy České republiky,
d) orgán Celní správy České republiky,
e) Česká národní banka, pro účely výkonu dozoru podle tohoto zákona,
f) Česká obchodní inspekce, pro účely výkonu dozoru podle tohoto zákona,
g) zpravodajská služba,
h) orgán vykonávající působnost úřadu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v České republice podle předpisu Evropské unie upravujícího vymáhání a konfiskaci majetku3) (dále jen „orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti“),
i) ministerstvo podle zákona o koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům,
j) Policejní prezidium České republiky pro účely poskytnutí odpovědi na odůvodněnou žádost Europolu,
k) Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu.
(2) Žadatel podle odstavce 1, s výjimkou Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu, vede evidenci žádostí o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů, která obsahuje datum odeslání žádosti, identifikační údaje, které jednoznačně určují fyzickou osobu, která jménem žadatele o údaje z centrální evidence účtů požádala, a text žádosti.
(3) Údaje v evidenci podle odstavce 2 uchovává žadatel po dobu 10 let ode dne následujícího po dni odeslání žádosti.
(4) Je-li žadatelem orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, může požadovat poskytnutí údajů z centrální evidence účtů, jestliže to je nezbytné pro plnění konkrétního úkolu týkajícího se vyhledávání majetku z trestné činnosti.
(5) Orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti vede v evidenci žádostí o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů podle odstavce 2 také identifikační údaje jednoznačně určující fyzickou osobu, která podání žádosti nařídila, a identifikační údaje příjemce vyžádaných údajů.
§ 117
(1) Česká národní banka spolupracuje s komisí na propojení centrální evidence účtů s centralizovanými automatizovanými mechanismy ostatních členských států prostřednictvím systému propojení registrů bankovních účtů.
(2) Česká národní banka zajistí, aby údaje uvedené v § 110 až 112 byly dostupné prostřednictvím systému propojení bankovních účtů.
§ 118
(1) Žádost o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů obsahuje označení příslušného řízení, v jehož rámci žadatel podle § 116 odst. 1 žádá o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů, a spisovou značku, pod kterou je toto řízení vedeno. Zpravodajská služba v žádosti uvede spisovou značku rozhodnutí soudu, kterým jí bylo povoleno požadovat poskytnutí zprávy podle zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb; výpis z rozhodnutí soudu nebo jiný doklad o splnění podmínek pro podání žádosti podle jiných právních předpisů se nepředkládá. Orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti dále v žádosti uvede identifikační údaje jednoznačně určující fyzickou osobu, která jeho jménem o údaje z centrální evidence účtů požádala, dále případně fyzickou osobu, která podání žádosti nařídila, a příjemce vyžádaných údajů. Žádost se neodůvodňuje.
(2) Žádost podle odstavce 1 podává žadatel výhradně prostřednictvím k tomu určené datové schránky žadatele do datové schránky zřízené Českou národní bankou pro centrální evidenci účtů.
(3) Identifikátory datových schránek, jejichž prostřednictvím mohou žadatelé podávat žádosti a jejich změny, oznamuje České národní bance
a) soud prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti,
b) státní zastupitelství prostřednictvím Nejvyššího státního zastupitelství,
c) Úřad prostřednictvím ministerstva,
d) Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace prostřednictvím Ministerstva vnitra,
e) Vojenské zpravodajství prostřednictvím Ministerstva obrany,
f) orgán Finanční správy České republiky prostřednictvím Generálního finančního ředitelství,
g) orgán Celní správy České republiky prostřednictvím Generálního ředitelství cel,
h) orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti prostřednictvím Policejního prezidia České republiky,
i) ministerstvo pro účely zajištění koordinace spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům za podmínek stanovených zákonem o koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům,
j) Česká obchodní inspekce prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu,
k) Česká národní banka,
l) Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu.
§ 119
(1) Česká národní banka poskytne údaje z centrální evidence účtů pouze tehdy, jestliže
a) žádost nebo její změna byla podána způsobem stanoveným v § 118 odst. 2,
b) identifikátor odesílající datové schránky se shoduje s identifikátorem oznámeným podle § 118 odst. 3 a
c) žádost nebo její změna obsahuje, kromě údajů podle § 118 odst. 1, alespoň
1. číslo platebního účtu, jedinečný identifikátor platebního účtu, účtu cenných papírů nebo účtu kryptoaktiv a označení jednoznačně identifikující úvěrovou instituci nebo finanční instituci, u které je platební účet, účet cenných papírů nebo účet kryptoaktiv veden nebo která bezpečnostní schránku pronajímá,
2. identifikační číslo bezpečnostní schránky, časové období nebo datum, ke kterému se toto číslo vztahuje, a označení jednoznačně identifikující úvěrovou instituci nebo finanční instituci, která bezpečnostní schránku pronajímá,
3. rodné číslo, nebo jméno a příjmení společně s datem narození,
4. identifikační číslo osoby, standardizovaný mezinárodní identifikátor právnických osob, nebo současně jméno a příjmení a identifikační číslo přidělované v zahraničí v případě právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, nebo
5. identifikační údaje správce, obhospodařovatele nebo osoby v obdobném postavení v rozsahu podle bodu 3 nebo 4, nebo jeho příslušné označení v případě právního uspořádání.
(2) Česká národní banka poskytne žadateli údaje v rozsahu podle § 110, 111 nebo 112 ve vztahu ke všem úvěrovým institucím nebo finančním institucím, které jsou ke konkrétnímu klientovi nebo skutečnému majiteli klienta vedeny v centrální evidenci účtů.
(3) Údaje podle odstavce 2 odešle Česká národní banka do datové schránky žadatele, z níž byla odeslána žádost nebo její změna, a to nejpozději do 24 hodin od doručení žádosti. Stejným způsobem a ve stejné lhůtě sdělí žadateli, že k žádosti nebyl v centrální evidenci účtů nalezen žádný odpovídající údaj.
(4) Pokud žádost nebo její změna neodpovídá požadavkům podle odstavce 1, Česká národní banka odešle do datové schránky žadatele nejpozději do 24 hodin od doručení zprávu o důvodu nepřijetí žádosti.
§ 120
Ochrana dat
(1) Při provozu centrální evidence účtů uplatňuje Česká národní banka taková organizační, personální a jiná opatření, aby s informacemi, které získá při provádění tohoto zákona, nepřišla do styku neoprávněná osoba. Obdobná opatření uplatňují i žadatelé při nakládání s údaji, které z centrální evidence účtů získají.
(2) Přístup k údajům zpracovávaným v centrální evidenci účtů mají pouze určení zaměstnanci České národní banky, kteří bezprostředně zajišťují provoz této evidence.
§ 121
Uchovávání údajů v centrální evidenci účtů
(1) Česká národní banka shromažďuje a uchovává údaje v centrální evidenci účtů podle § 109 a údaje o úkonech podle § 118 a 119 v elektronické podobě.
(2) Česká národní banka uchovává
a) údaje podle § 109 po dobu 10 let od prvního dne roku následujícího po roce, ve kterém došlo ke zrušení účtu, účtu cenných papírů, účtu kryptoaktiv nebo skončení nájmu bezpečnostní schránky,
b) údaje o obsahu žádosti podle § 118 odst. 1 s označením žadatele a o obsahu odpovědi, o datu a čase přijetí žádosti a odeslání odpovědi po dobu 10 let ode dne následujícího po odeslání odpovědi,
c) informace o datové schránce žadatele oznámené podle § 118 odst. 3 po dobu 10 let ode dne následujícího po přijetí oznámení změny.
§ 122
Kontrola poskytnutí údajů z centrální evidence účtů
(1) Kontrolu poskytnutí údajů z centrální evidence účtů vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomu účelu zřizuje kontrolní orgán. Kontrolní orgán se skládá z poslanců určených Poslaneckou sněmovnou.
(2) Česká národní banka předkládá kontrolnímu orgánu podle odstavce 1 nejméně dvakrát ročně zprávu o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů. Zpráva musí obsahovat označení žadatele, datum a čas přijetí žádosti, datum a čas odeslání odpovědi a dále údaje uvedené v § 118 odst. 1. Kontrolu podle odstavce 1 provádí kontrolní orgán v příslušných orgánech podle § 116 odst. 1 písm. a) až j). Tím není dotčeno právo kontrolního orgánu požadovat informace a účast na jednání kontrolního orgánu od jiných osob.
(3) Na postup podle tohoto ustanovení se kontrolní řád nepoužije.
§ 123
Zřízení a financování provozu centrální evidence účtů
(1) V souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie4) a ji provádějícím přímo použitelným předpisem Evropské unie5) Česká republika hradí České národní bance v plné výši náklady spojené se zřízením a provozem centrální evidence účtů.
(2) Podrobná pravidla provozu centrální evidence účtů a úhrady souvisejících nákladů upraví Česká republika, jednající prostřednictvím ministerstva, a Česká národní banka smlouvou.
§ 124
Zpráva o provozu a využití centrální evidence účtů
(1) Česká národní banka uveřejňuje na svých internetových stránkách alespoň jednou ročně souhrnnou zprávu o provozu a využití centrální evidence účtů.
(2) Součástí zprávy podle odstavce 1 je i počet žádostí podle skupin žadatelů, uvedených v § 118 odst. 3, a souhrnná informace o kontrolách provozu centrální evidence účtů.
§ 125
Společná ustanovení
(1) Postupy podle této části zákona a postupy na jejím základě jsou vždy neveřejné.
(2) Správce centrální evidence účtů nekontroluje správnost a úplnost údajů při jejich předávání úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi k zápisu do centrální evidence účtů a za správnost a úplnost takto přijatých údajů neodpovídá.
(3) Správce centrální evidence účtů nekontroluje splnění podmínek pro podání žádosti o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů a za splnění těchto podmínek neodpovídá.
§ 126
Ochrana osobních údajů
(1) Osobní údaje jsou podle této části zákona zpracovávány v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu centrální evidence účtů.
(2) Při zpracování osobních údajů podle odstavce 1 se nepoužije
a) čl. 15, 16, čl. 18 odst. 1 písm. a) a čl. 34 odst. 4 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6796), pokud jde o zpracování osobních údajů prováděné podle tohoto zákona Českou národní bankou, a
b) čl. 18 a v jemu odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6796), pokud jde o předávání osobních údajů do centrální evidence účtů úvěrovou institucí nebo finanční institucí.
Hlava II
Jednotné přístupové místo k informacím o nemovité věci
§ 127
Zřízení jednotného přístupového místa k informacím o nemovité věci
(1) Zřizuje se jednotné přístupové místo k informacím o nemovité věci (dále jen „jednotné přístupové místo“).
(2) Správcem jednotného přístupového místa je Český úřad zeměměřický a katastrální.
§ 128
Zpřístupňované informace
(1) Prostřednictvím jednotného přístupového místa jsou poskytovány
a) informace o nemovité věci evidované v katastru nemovitostí,
b) informace o vlastnictví, a to
1. jméno a příjmení vlastníka,
2. jméno a příjmení osoby oprávněné jednat za vlastníka, která je evidována v katastru nemovitostí, a v případě, kdy je nemovitá věc spravována v právním uspořádání, označení a identifikační číslo právního uspořádání, bylo-li přiděleno,
3. v případě, kdy je vlastníkem právnická osoba, její název a právní forma, identifikační číslo osoby a daňové identifikační číslo,
4. hodnota, za kterou byla nemovitá věc nabyta,
5. případné nároky nebo omezení,
c) informace o věcných právech evidovaných v katastru nemovitostí,
d) informace o nájmu, pachtu, poznámkách a upozorněních evidovaných v katastru nemovitostí,
e) informace o historii vlastnictví, hodnotě, za kterou byla nemovitá věc nabyta, a souvisejících informacích podle písmene c) a d) alespoň od 8. července 2019,
f) listiny ze sbírky listin.
(2) Hodnotou, za kterou byla nemovitá věc nabyta, se rozumí hodnota, za kterou byla nemovitá věc převedena a která vyplývá z vkladové listiny nebo hodnota, za kterou nemovitá věc přešla. Pokud bylo více nemovitých věcí nabyto za souhrnnou hodnotu, uvede se tato souhrnná hodnota u každé nemovité věci.
§ 129
Poskytování informací jednotným přístupovým místem
(1) Informace zpřístupněné prostřednictvím jednotného přístupového místa jsou poskytovány
a) Finanční zpravodajské jednotce,
b) orgánu dozoru s výjimkou příslušné profesní komory,
c) orgánu provádějícímu dozor podle zákona o provádění mezinárodních sankcí,
d) orgánu činnému v trestním řízení,
e) orgánu veřejné moci s působností ve strategických oblastech,
f) Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu.
(2) Informace jsou orgánům podle odstavce 1 poskytovány doručením do datové schránky žadatele nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) V případě, že nejsou požadované informace k dispozici v digitální podobě, zajistí Český úřad zeměměřický a katastrální bezodkladně jejich převedení do digitální podoby.
§ 130
Oprávnění jednotného přístupového místa
Informace o daňovém identifikačním čísle poskytuje Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu Generální finanční ředitelství. Poskytnutí této informace není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.
Hlava III
Centrální rejstřík povinných osob
§ 131
Zřízení centrálního rejstříku povinných osob
(1) Zřizuje se centrální rejstřík povinných osob, který je informačním systémem veřejné správy.
(2) Správcem centrálního rejstříku povinných osob je Úřad.
§ 132
Údaje v centrálním rejstříku povinných osob
Do centrálního rejstříku povinných osob se zapisují nebo automaticky propisují údaje o
a) povinné osobě, a to
1. identifikační údaje povinné osoby,
2. datum, kdy začala být povinnou osobou, spolu s uvedením jejího typu a druhu,
3. datum změny druhu nebo typu povinné osoby, spolu s jeho uvedením,
4. datum, kdy přestala být povinnou osobou, spolu s uvedením jejího typu a druhu,
5. určení ústředního kontaktního místa,
6. další údaje, o kterých tak stanoví zákon,
b) skutečném majiteli povinné osoby, a to
1. identifikační údaje skutečného majitele,
2. datum, kdy se stal skutečným majitelem,
3. datum, kdy přestal být skutečným majitelem,
c) členu vrcholného vedení povinné osoby, a to
1. identifikační údaje člena vrcholného vedení povinné osoby,
2. funkce člena vrcholného vedení,
3. informace, zda se jedná o manažera pro dodržování předpisů,
4. informace, zda se jedná o pracovníka pro dodržování předpisů,
d) pracovníkovi pro dodržování předpisů, a to
1. jméno a příjmení,
2. pracovní zařazení,
3. údaje pro telefonické a elektronické spojení,
4. doba, kdy lze tuto osobu kontaktovat,
5. datum, kdy začal být pracovníkem pro dodržování předpisů, spolu s uvedením typu a druhu povinné osoby, pro kterou vykonává činnost,
6. datum, kdy přestal být pracovníkem pro dodržování předpisů, spolu s uvedením typu a druhu povinné osoby, pro kterou vykonává činnost.
e) další kontaktní osobě podle § 13, pokud byla určena, a to
1. jméno a příjmení,
2. pracovní zařazení,
3. údaje pro telefonické a elektronické spojení,
4. doba, kdy lze tuto osobu kontaktovat,
5. datum, kdy začala být kontaktní osobou, spolu s uvedením typu a druhu povinné osoby, pro kterou vykonává činnost,
6. datum, kdy přestala být kontaktní osobou, spolu s uvedením typu a druhu povinné osoby, pro kterou vykonává činnost.
§ 133
Identifikační údaje zapisované do centrálního rejstříku povinných osob
(1) Identifikačními údaji podle § 132 se pro fyzickou osobu rozumí
a) jméno a příjmení,
b) rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození,
c) místo narození,
d) státní příslušnost,
e) adresa pobytu,
f) číslo a druh průkazu totožnosti, doba jeho platnosti a stát, který ho vydal.
(2) Identifikačními údaji podle § 132 se pro právnickou osobu rozumí
a) obchodní firma nebo název,
b) právní forma,
c) identifikační číslo osoby,
d) sídlo.
§ 134
Údaje o kontaktních osobách
Do centrálního rejstříku povinných osob se zapisuje nejvýše 5 kontaktních osob pro druh povinné osoby podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu.
§ 135
Zapisování údajů do centrálního rejstříku povinných osob orgánem veřejné moci
(1) Do centrálního rejstříku povinných osob zapisuje údaje o povinných osobách orgán veřejné moci, který povinné osobě udělil oprávnění k výkonu činnosti povinné osoby, v rozsahu, v jakém má zapisované údaje k dispozici.
(2) Orgán dozoru do centrálního rejstříku povinných osob zapisuje o povinné osobě vykonávající zapisovanou činnost nebo činnost podléhající povolení podle § 33 nebo 35 údaje, které v něm nejsou obsažené na základě automatického průpisu podle § 137, o
a) povinné osobě,
b) skutečném majiteli,
c) členovi vrcholného vedení.
(3) Orgán podle odstavce 1 a 2 zapisuje do centrálního rejstříku povinných osob také změny zapisovaných údajů, o kterých se dozví.
(4) Údaje se zapisují elektronicky buď jednotlivě, nebo v rozsahu a způsobem dohodnutým mezi jejich poskytovatelem a správcem centrálního rejstříku povinných osob.
§ 136
Zapisování údajů do centrálního rejstříku povinných osob povinnou osobou
(1) Povinná osoba předává správci centrálního rejstříku povinných osob k zápisu do centrálního rejstříku povinných osob zapisované údaje, které v něm nejsou obsažené na základě zápisu podle § 135 nebo na základě průpisu podle § 137, do 15 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou.
(2) Povinná osoba předává správci centrálního rejstříku povinných osob k zápisu do centrálního rejstříku povinných osob také opravu nebo aktualizaci zapisovaných údajů do 15 dnů ode dne, kdy zjistila jejich nesprávnost nebo kdy došlo k jejich změně.
§ 137
Automatický průpis
(1) Identifikační údaje a jejich změny se do centrálního rejstříku povinných osob automaticky propíšou ze základních registrů v rozsahu, v jakém jsou v nich vedeny.
(2) Do centrálního rejstříku povinných osob se jako skutečný majitel povinné osoby automaticky propíše osoba uvedená v evidenci skutečných majitelů jako skutečný majitel povinné osoby.
(3) Do centrálního rejstříku povinných osob se jako člen vrcholného vedení automaticky propíše osoba vedená ve veřejném rejstříku jako člen statutárního orgánu.
(4) Do centrálního rejstříku povinných osob se jako manažer pro dodržování předpisů, pracovník pro dodržování předpisů a kontaktní osoba automaticky propíše osoba vedená ve veřejném rejstříku jako člen statutárního orgánu povinné osoby, která nemá podle jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů žádného zaměstnance.
§ 138
Poskytování údajů z centrálního rejstříku povinných osob
(1) Údaje z centrálního rejstříku povinných osob jsou poskytovány způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) Finanční zpravodajské jednotce,
b) orgánu dozoru,
c) orgánu provádějícímu mezinárodní sankce,
d) orgánu činnému v trestním řízení,
e) orgánu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti,
f) ministerstvu, a to v rozsahu § 132 písm. a) až c),
g) Ministerstvu spravedlnosti, a to v rozsahu údajů o povinných osobách, členech vrcholného vedení a skutečných majitelích nezbytných pro ověření jejich bezúhonnosti v rejstříku trestů,
h) povinné osobě, a to v rozsahu, v jakém jsou o ní údaje vedeny,
i) Policii České republiky v rozsahu nezbytném pro výkon kompetencí podle části šesté hlavy I.
(2) Údaje o kontaktní osobě, která není pracovníkem pro dodržování předpisů, se poskytují pouze Finanční zpravodajské jednotce a povinné osobě, které se týkají.
(3) Orgánu dozoru se poskytují pouze údaje o povinných osobách, nad kterými vykonává dozor, a to v rozsahu § 132 písm. a) až d).
(4) Informace z centrálního rejstříku povinných osob jsou zveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup v rozsahu § 132 písm. a) bodů 1 až 5.
§ 139
Uchovávání údajů v centrálním rejstříku povinných osob
(1) Správce centrálního rejstříku povinných osob shromažďuje a zpracovává údaje v centrálním rejstříku povinných osob podle § 132 až 138 v elektronické podobě.
(2) Správce centrálního rejstříku povinných osob vymaže údaje podle § 132 až 138 týkající se povinné osoby po uplynutí 5 let ode dne, kdy povinná osoba přestala být povinnou osobou. Pokud se subjekt v této době stane povinnou osobou, věta první se nepoužije.
ČÁST ŠESTÁ
PENĚŽNÍ HOTOVOST
Hlava I
Převozy peněžní hotovosti
Díl 1
Ohlašovací povinnost
§ 140
Ohlašovací povinnost k peněžní hotovosti
Povinnost podle čl. 3 odst. 1 nařízení 2018/1672 má také právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je vlastníkem peněžní hotovosti. Tuto povinnost za právnickou nebo podnikající fyzickou osobu plní fyzická osoba, která má peněžní hotovost u sebe při překročení hranice území Evropské unie; to neplatí, je-li ohlašovací povinnost splněna podle § 141 odst. 2 písm. b).
§ 141
Plnění ohlašovací povinnosti
(1) Fyzická osoba, která má peněžní hotovost u sebe při překročení hranice území Evropské unie, musí ohlásit dovoz nebo vývoz peněžní hotovosti podle čl. 3 odst. 1 nařízení 2018/1672 celnímu úřadu místně příslušnému mezinárodnímu letišti v České republice, přes které vstupuje do Evropské unie nebo z ní vystupuje, v místě určeném k podávání ohlášení o převozu peněžní hotovosti.
(2) Ohlašovací povinnost podle čl. 3 odst. 1 nařízení 2018/1672 může být splněna také elektronickým podáním Celnímu úřadu v Praze, a to nejpozději 24 hodin před zamýšleným vstupem do Evropské unie nebo výstupem z Evropské unie, a to
a) fyzickou osobou, která bude mít peněžní hotovost u sebe při překročení hranice území Evropské unie na mezinárodním letišti v České republice, nebo
b) právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, která je vlastníkem peněžní hotovosti.
(3) Podání podle odstavce 2 nelze učinit způsobem spočívajícím v jeho podání prostřednictvím veřejné datové sítě na adresu elektronické pošty Celního úřadu v Praze.
§ 142
Předložení peněžní hotovosti ke kontrole
Povinnost na vyzvání celního úřadu předložit peněžní hotovost ke kontrole a spolupracovat při určení hodnoty peněžní hotovosti má fyzická osoba, která má peněžní hotovost u sebe při překročení hranice území Evropské unie.
Díl 2
Informační povinnost
§ 143
Informační povinnost u převážené peněžní hotovosti
(1) Osoba převážející peněžní hotovost v úhrnné hodnotě alespoň 15 000 EUR má na základě výzvy celního úřadu nebo Policie České republiky povinnost sdělit údaje o převážené peněžní hotovosti.
(2) Osoba převážející peněžní hotovost má na základě výzvy celního úřadu nebo Policie České republiky povinnost spolupracovat při určení hodnoty převážené peněžní hotovosti.
§ 144
Informační povinnost u nedoprovázených zásilek
(1) Osoba odesílající z České republiky poštovní nebo jinou zásilku do jiného členského státu obsahující peněžní hotovost v úhrnné hodnotě alespoň 15 000 EUR nebo přijímající v České republice takovou poštovní nebo jinou zásilku z jiného členského státu má na základě výzvy celního úřadu povinnost do 10 dnů sdělit údaje o této zásilce.
(2) Osoba odesílající z České republiky poštovní nebo jinou zásilku do jiného členského státu obsahující peněžní hotovost nebo přijímající v České republice takovou poštovní nebo jinou zásilku z jiného členského státu má na základě výzvy celního úřadu povinnost spolupracovat při určení hodnoty této zásilky a ve lhůtě stanovené celním úřadem poskytnout údaje nezbytné pro určení hodnoty této zásilky.
§ 145
Rozsah informační povinnosti
(1) Ve sdělení podle § 143 odst. 1 nebo § 144 odst. 1 uvede osoba převážející, odesílající nebo přijímající peněžní hotovost
a) své identifikační údaje,
b) identifikační údaje vlastníka peněžní hotovosti,
c) identifikační údaje příjemce peněžní hotovosti a
d) údaje o
1. druhu a hodnotě peněžní hotovosti,
2. původu peněžní hotovosti,
3. účelu, pro který je peněžní hotovost převážena, zasílána nebo přijímána, a
4. povaze vztahu, na jehož základě se přeprava peněžní hotovosti uskutečňuje.
(2) Identifikačním údajem podle odstavce 1 písm. a) až c) jsou u
a) fyzické osoby
1. jméno a příjmení,
2. rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození,
3. trvalý nebo jiný pobyt a
4. číslo a druh průkazu totožnosti nebo cestovního pasu, stát a orgán, který průkaz totožnosti nebo cestovní pas vydal, a doba jeho platnosti,
b) právnické osoby
1. obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení,
2. sídlo a
3. její identifikační číslo nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí.
Díl 3
Kontrola převozu peněžní hotovosti
§ 146
Celní úřad
(1) Celní úřad kontroluje převozy peněžní hotovosti a dodržování
a) ohlašovací a oznamovací povinnosti podle nařízení 2018/1672 a části šesté hlavy I dílu 1, a
b) informační povinnosti podle části šesté hlavy I dílu 2.
(2) Celní úřad může provést vnitřní kontrolu poštovní nebo jiné zásilky i v případě, že se na obsah zásilky vztahuje listovní tajemství, pokud
a) ověřuje správnost a úplnost údajů uvedených v ohlášení podle nařízení 2018/1672, nebo
b) má důvodné podezření, že obsahuje peněžní hotovost, u které může být požadováno splnění oznamovací povinnosti podle čl. 4 nařízení 2018/1672 nebo informační povinnosti podle § 144 odst. 1.
(3) Na vnitřní kontrolu zásilky podle odstavce 2 se ustanovení celního zákona o vnitřní kontrole zásilek a o vynětí z celní kontroly použijí obdobně.
(4) Při výkonu působnosti podle části šesté hlavy I tohoto zákona postupuje celní úřad podle daňového řádu.
§ 147
Policie České republiky
(1) Policie České republiky kontroluje převozy peněžní hotovosti a dodržování informační povinnosti podle § 143 odst. 1.
(2) Při kontrole dodržování povinnosti podle § 143 postupuje Policie České republiky podle zákona o Policii České republiky.
§ 148
Zvláštní ustanovení o neprovedení kontroly
Celní úřad nebo Policie České republiky neprovede kontrolu dopravního prostředku, u kterého je podezření, že převáží peněžní hotovost na pozemní komunikaci, pokud se jedná o dopravní prostředek patřící nebo provozovaný povinnou osobou podle § 4 písm. e), která je zapsaná do centrálního rejstříku povinných osob a nahlásila registrační značku tohoto dopravního prostředku podle § 25 odst. 3.
§ 149
Zadržení peněžní hotovosti
(1) Celní úřad zadrží postupem podle zákona upravujícího Celní správu České republiky peněžní hotovost, pokud
a) má důvodné podezření, že
1. dochází k porušení ohlašovací nebo oznamovací povinnosti podle nařízení 2018/1672,
2. peněžní hotovost souvisí s legalizací výnosů z trestné činnosti nebo financováním terorismu, nebo
b) není splněna informační povinnost podle části šesté hlavy I dílu 2,
c) při určení hodnoty peněžní hotovosti s celním úřadem nespolupracuje fyzická osoba, která
1. je odesílatelem zásilky bez doprovodu,
2. je příjemcem zásilky bez doprovodu,
3. je vlastníkem přepravované peněžní hotovosti, nebo
4. má u sebe přepravovanou peněžní hotovost.
(2) Celní úřad zadrží postupem podle zákona upravujícího Celní správu České republiky peněžní hotovost v zásilce bez doprovodu, dokud na základě výzvy není celnímu úřadu
a) podáno ohlášení za účelem oznámení,
1. odesílatelem zásilky,
2. příjemcem zásilky, nebo
3. osobou k tomu zmocněnou odesílatelem nebo příjemcem zásilky, nebo
b) podána písemnost, ze které vyplývá splnění informační povinnosti podle části šesté hlavy I dílu 2, nebo
c) doloženo, že oznamovací nebo informační povinnost nevznikla.
(3) Policie České republiky zadrží bez ohledu na práva třetích osob peněžní hotovost postupem pro odnětí věci podle zákona o Policii České republiky, pokud
a) není splněna informační povinnost podle části šesté hlavy I dílu 2, nebo
b) fyzická osoba, která je vlastníkem přepravované peněžní hotovosti, nebo která má při kontrole u sebe přepravovanou peněžní hotovost, nespolupracuje s Policií České republiky při určení hodnoty peněžní hotovosti.
§ 150
Upuštění od zadržení peněžní hotovosti
Pokud není splněna ohlašovací povinnost podle nařízení 2018/1672 nebo informační povinnost podle § 143, celní úřad nebo Policie České republiky peněžní hotovost nezadrží, pokud je o přestupku rozhodnuto příkazem na místě a pokuta je na místě uhrazena.
§ 151
Vrácení zadržené peněžní hotovosti
(1) Celní úřad vrátí bez zbytečného odkladu peněžní hotovost, nebrání-li tomu překážka podle odstavce 2, kterou zadržel
a) podle § 149 odst. 2 písm. a), pokud obdržel ohlášení za účelem oznámení a nemá pochybnosti o správnosti v něm uvedených údajů, nebo bylo doloženo, že oznamovací povinnost nevznikla,
b) podle § 149 odst. 2 písm. b), pokud je splněna informační povinnost a nemá pochybnosti o správnosti poskytnutých údajů, nebo bylo doloženo, že informační povinnost nevznikla.
(2) Orgán, který zadržel peněžní hotovost podle § 149 odst. 1 nebo 3 nebo kterému byla zadržená peněžní hotovost předána, ji vrátí bez zbytečného odkladu, pokud odpadl důvod zadržení, nebo po uplynutí doby pro zadržení peněžní hotovosti stanovené přímo nařízením 2018/1672, pokud
a) není rozhodnuto o jejím propadnutí nebo zabrání,
b) zjevně nepřichází v úvahu její využití na úhradu pokuty, nákladů řízení nebo exekuce, a
c) vrácení nebrání jiná právní překážka.
(3) Peněžní hotovost se vrací
a) osobě, které byla zadržena,
b) vlastníkovi, pokud
1. s vynaložením přiměřeného úsilí nelze vrátit peněžní hotovost osobě podle písmene a), nebo
2. o vrácení peněžní hotovosti požádá.
(4) Orgán, který zadržel peněžní hotovost podle § 149 odst. 1 nebo 3 nebo kterému byla zadržená peněžní hotovost předána, může na žádost osoby podle odstavce 3 písm. b) bodu 2 vrátit část zadržené peněžní hotovosti z důvodu odstranění tvrdosti zákona, jsou-li u vracené části zadržené peněžní hotovosti splněny podmínky pro vrácení podle odstavce 2.
Díl 4
Zpracovávání informací o převozech peněžní hotovosti
§ 152
Zaznamenávání informací
(1) Celní úřad zaznamenává informace o kontrole převozu peněžní hotovosti podle nařízení 2018/1672 v rozsahu uvedení místa, data a času kontroly, identifikace úřední osoby a celního úřadu, a dále v rozsahu
a) informací uvedených na ohlašovacím nebo oznamovacím formuláři Evropské unie, pokud vznikla ohlašovací nebo oznamovací povinnost, nebo
b) jména a příjmení prověřované osoby a čísla, druhu, vydávajícího státu průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu této osoby a množství zjištěné převážené peněžní hotovosti, pokud ohlašovací nebo oznamovací povinnost nevznikla.
(2) Celní úřad nebo Policie České republiky zaznamenávají informace o kontrole převozu peněžní hotovosti podle § 143 a 144 v rozsahu uvedení místa, data a času kontroly, identifikace osoby provádějící kontrolu a orgánu, který kontrolu provedl, a dále v rozsahu
a) informací získaných podle § 145, pokud infomační povinnost vznikla, nebo
b) jména a příjmení prověřované osoby a čísla, druhu, vydávajícího státu průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu této osoby a druhu a množství zjištěné převážené peněžní hotovosti, pokud informační povinnost nevznikla.
(3) Pokud celní úřad nebo Policie České republiky zadrží peněžní hotovost podle § 149 odst. 1 nebo 3, současně s informacemi zaznamenanými podle odstavec 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a) zaznamenává také
a) podrobný popis důvodu zadržení,
b) údaje identifikující dopravní prostředek, kterým byla peněžní hotovost přepravována,
c) uvedení dne vrácení zadržené peněžní hotovosti, pokud je peněžní hotovost podle § 151 následně vrácena a
d) uvedení dne vrácení a výši vracené částky zadržené peněžní hotovosti, pokud je peněžní hotovost vrácena částečně podle § 151 odst. 4.
(4) Pokud celní úřad nebo Policie České republiky upustí od zadržení peněžní hotovosti podle § 150, současně s informacemi zaznamenanými podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a) zaznamenává také údaje o
a) pachateli přestupku,
b) porušené povinnosti a
c) výši uložené pokuty.
(5) Na ochranu osobních údajů a dobu uchovávání informací zaznamenávaných podle odstavce 1 až 4 se čl. 13 nařízení 2018/1672 použije obdobně.
§ 153
Poskytování zaznamenaných informací
(1) Informace zaznamenané podle § 152 se zasílají
a) Finanční zpravodajské jednotce,
b) Generálnímu ředitelství cel,
c) Policejnímu prezidiu České republiky a
d) Generálnímu finančnímu ředitelství.
(2) Informace zaznamenané podle § 152 se poskytují
a) pro výkon působnosti za účelem předcházení a potírání trestné činnosti
1. Finanční zpravodajské jednotce,
2. orgánům Celní správy České republiky,
3. Policii České republiky,
4. orgánům Finanční správy České republiky,
b) způsobem a v termínech dohodnutých mezi orgány podle odstavce 1.
(3) Poskytnutí informací zaznamenaných podle § 152 orgánu podle odstavce 1 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.
(4) Na ochranu osobních údajů a dobu uchovávání informací zasílaných podle odstavce 1 se čl. 13 nařízení 2018/1672 použije obdobně.
Hlava II
Omezení velkých hotovostních plateb
Díl 1
Omezení velkých hotovostních plateb za zboží nebo služby
§ 154
Vymezení pojmů
Pro účely omezení velkých hotovostních plateb za zboží nebo služby se nemovitá věc považuje za zboží.
§ 155
Působnost omezení velkých hotovostních plateb za zboží nebo služby
(1) Ustanovení této hlavy se použijí při plnění povinností stanovených pro omezení velkých hotovostních plateb za zboží nebo služby podle nařízení 2024/1624.
(2) Omezení velkých hotovostních plateb za zboží nebo služby podle čl. 80 odst. 1 nařízení 2024/1624 se pro osobu, která neobchoduje se zbožím nebo neposkytuje služby, použije obdobně a ustanovení čl. 80 odst. 4 písm. a) nařízení 2024/1624 se nepoužije.
(3) Do limitu 10 000 EUR podle odstavce 2 se započítávají zjevně související platby, pouze pokud jsou provedené týmž poskytovatelem platby témuž příjemci platby v průběhu jednoho kalendářního dne.
§ 156
Poskytování informací z kontroly omezení velkých hotovostních plateb
VARIANTA I
(1) Je-li v rámci výkonu dozoru prováděného orgánem dozoru podle § 45 nebo 46 zjištěno porušení povinností podle této hlavy jinou osobou obchodující se zbožím nebo poskytující služby než dozorovanou povinnou osobou, orgán dozoru bezodkladně informuje o tomto zjištění
a) místně příslušný finanční úřad, nejedná-li se o povinnou osobu, nebo
b) příslušný orgán dozoru, jedná-li se o povinnou osobu.
VARIANTA II
(1) Je-li v rámci výkonu dozoru prováděného orgánem dozoru podle § 45 nebo 46 zjištěno porušení povinností podle této hlavy jinou osobou než dozorovanou povinnou osobou, orgán dozoru bezodkladně informuje o tomto zjištění
a) místně příslušný finanční úřad, nejedná-li se o povinnou osobu, nebo
b) příslušný orgán dozoru, jedná-li se o povinnou osobu.
Konec variant
(2) Je-li v rámci kontroly prováděné orgánem kontroly podle § 49 zjištěno porušení povinností podle této hlavy osobou, která je povinnou osobou, musí o zjištěném porušení bezodkladně informovat příslušný orgán dozoru.
(3) Orgán dozoru podle § 45 nebo 46 a orgán kontroly podle § 49 informuje bezodkladně Finanční zpravodajskou jednotku, pokud bylo zjištěno porušení povinností stanovených pro omezení velkých hotovostních plateb za zboží nebo služby podle této hlavy, v rozsahu
a) označení osoby, která povinnosti porušila,
b) označení poskytovatele a příjemce platby v hotovosti,
c) popisu zboží nebo služby, za které bylo placeno,
d) hodnoty a druhu peněžní hotovosti, kterou bylo placeno, a
e) data provedení platby v hotovosti.
(4) Poskytnutí informací z kontroly omezení velkých hotovostních plateb podle odstavců 2 a 3 orgánem kontroly podle § 49 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.
Díl 2
Zvláštní postupy při omezení velkých hotovostních plateb
§ 157
Oznámení platby nebo vkladu
(1) Lhůtu pro oznámení platby nebo vkladu podle čl. 80 odst. 4 nařízení 2024/1624 stanoví Finanční zpravodajská jednotka opatřením obecné povahy.
(2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1
a) se vydává bez řízení o jeho návrhu a nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky na úřední desce Úřadu a
b) zůstává vyvěšeno na úřední desce Úřadu po dobu jeho platnosti.
§ 158
Pozastavení omezení velkých hotovostních plateb
(1) Za podmínek stanovených nařízením 2024/1624 může ministr financí opatřením obecné povahy dočasně pozastavit působnost omezení velkých hotovostních plateb za zboží nebo služby, a to nejdéle po dobu 7 dnů.
(2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 lze vydat pro celé území České republiky nebo jeho část.
(3) S předchozím souhlasem vlády může ministr financí
a) vydat opatření obecné povahy na dobu delší než 7 dnů,
b) prodloužit platnost již vydaného opatření obecné povahy, nebo
c) změnit obsah již vydaného opatření obecné povahy.
(4) Opatření obecné povahy podle odstavce 1
a) se vydává bez řízení o jeho návrhu a nabývá účinnosti okamžikem vyvěšení veřejné vyhlášky na úřední desce ministerstva a
b) zůstává vyvěšeno na úřední desce ministerstva po dobu jeho platnosti.
(5) Na prodloužení platnosti nebo změnu obsahu již vydaného opatření obecné povahy se odstavec 4 použije obdobně.
(6) O pozastavení působnosti omezení velkých hotovostních plateb za zboží nebo služby může ministerstvo informovat veřejnost prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.
Hlava III
Oceňování peněžní hotovosti
§ 159
Oceňování oběživa
(1) Pro účely plnění povinností podle hlavy I a hlavy II se pro přepočet hodnoty peněžní hotovosti, která je oběživem podle nařízení 2018/1672, v jiné měně než euro, na euro použije kurz vyhlášený Českou národní bankou platný pro předposlední středu kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, kdy vznikne tato povinnost.
(2) V případě, kdy Česká národní banka přestala vyhlašovat pro konkrétní oběživo převodní kurz, se pro přepočet hodnoty takového oběživa na euro použije poslední kurz vyhlášený Českou národní bankou.
(3) Celní úřad nebo Policie České republiky jsou povinny v rámci kontroly převozu peněžní hotovosti sdělit osobě, u níž je kontrola prováděna, kurz pro přepočet cizí měny na euro stanovený podle odstavce 1 nebo 2, pokud jsou o to touto osobou požádány.
§ 160
Oceňování převoditelného nástroje na doručitele
(1) Pro účely plnění povinností podle hlavy I a hlavy II se hodnota převoditelného nástroje na doručitele podle nařízení 2018/1672 určí podle jeho jmenovité hodnoty na něm uvedené.
(2) Nelze-li určit hodnotu převoditelného nástroje na doručitele podle odstavce 1, určí se jeho hodnota podle hodnoty vyplácené částky, pokud je nástroj splatný na požádání a obsahuje doložku o platbě.
(3) Nelze-li určit hodnotu převoditelného nástroje na doručitele podle odstavce 2, určí se hodnota jeho tržní hodnotou, pokud je obchodován na organizovaném a aktivním trhu, a to ke dni, ve kterém je ocenění provedeno.
(4) Nelze-li určit hodnotu převoditelného nástroje na doručitele podle odstavce 3, určí se jeho hodnota na základě hodnoty podobných nástrojů na organizovaném a aktivním trhu, a to ke dni, ve kterém je ocenění provedeno. Pokud z porovnání vyplyne více možných hodnot podobných nástrojů na trhu, použije se pro účely ocenění převoditelného nástroje na doručitele vždy ta nejvyšší.
(5) Je-li hodnota převoditelného nástroje na doručitele podle odstavce 1 až 4 určená v jiné měně než euro, pro přepočet měny na euro se postup podle § 159 použije obdobně.
§ 161
Oceňování komodity používané jako vysoce likvidní prostředek k uchovávání hodnoty
(1) Pro účely plnění povinností podle hlavy I a hlavy II se hodnota komodity používané jako vysoce likvidní prostředek k uchovávání hodnoty podle nařízení 2018/1672 a podle tohoto zákona určí její tržní hodnotou za jeden gram hmotnosti stanovenou v eurech pro předposlední středu kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, kdy vznikne tato povinnost.
(2) Generální ředitelství cel zveřejňuje tržní hodnotu vysoce likvidních prostředků k uchovávání hodnoty stanovenou podle odstavce 1 způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději v poslední pracovní den kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, pro který je tržní hodnota stanovována.
(3) Celní úřad nebo Policie České republiky jsou povinny v rámci kontroly převozu peněžní hotovosti sdělit osobě, u níž je kontrola prováděna, tržní hodnotou za jeden gram hmotnosti stanovenou v eurech podle odstavce 1, pokud jsou o to touto osobou požádány.
§ 162
Oceňování předplacené karty
(1) Pro účely plnění povinností podle hlavy I a hlavy II se hodnota předplacené karty podle nařízení 2018/1672 určí jmenovitou hodnotou na ní uvedenou.
(2) Nejde-li určit hodnotu předplacené karty podle odstavce 1, určí se její hodnotou v době kontroly, a to
a) ověřením u vydavatele karty, nebo
b) dokladem o zůstatku na předplacené kartě předloženým kontrolovanou osobou.
(3) Nelze-li určit hodnotu předplacené karty podle odstavce 2, určí se její hodnota na základě ceny podobných předplacených karet, za jaké jsou nabízeny na trhu, a to ke dni, ve kterém je ocenění provedeno. Pokud z porovnání vyplyne více možných hodnot podobných předplacených karet, použije se pro účely ocenění vždy ta nejvyšší.
(4) Je-li hodnota předplacené karty podle odstavce 1 až 3 určená v jiné měně než euro, pro přepočet měny na euro se postup podle § 159 odst. 1 použije obdobně.
ČÁST SEDMÁ
PŘESTUPKY A NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ
Hlava I
Přestupky
Díl 1
Porušení oznamovací povinnosti
§ 163
Oznamovací povinnost povinné osoby vůči orgánu dozoru
(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že orgánu dozoru neoznámí
a) podle čl. 8 odst. 1 nebo 2 nařízení 2024/1624
1. neprodleně záměr nebo zahájení činnosti v jiném členském státě Evropské unie, nebo
2. ve stanovené lhůtě změnu činnosti podle bodu 1,
b) záměr účastnit se partnerství pro sdílení informací podle čl. 75 odst. 2 nařízení 2024/1624,
c) bezodkladně odvolání pracovníka pro dodržování předpisů podle čl. 11 odst. 2 nařízení 2024/1624,
d) před zahájením externě zajišťované činnosti zajišťování činností podle čl. 18 odst. 1 nařízení 2024/1624,
e) výsledky auditu podle čl. 75 odst. 7 nařízení 2024/1624,
f) nesplnění požadavků podle § 20 odst. 1 u skutečného majitele nebo člena vrcholného vedení, a to ve lhůtě a za podmínek podle § 20 odst. 6,
g) ve lhůtě podle § 19 odst. 3 skutečnost, že i přes postup podle § 19 odst. 2 skutečný majitel nebo člen vrcholného vedení nejsou bezúhonní, nebo
h) identifikační údaj nebo jeho změnu podle § 12.
(2) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že neposkytne na výzvu orgánu dozoru informace podle čl. 10 odst. 2 nařízení 2024/1624.
§ 164
Porušení další oznamovací povinnosti vůči orgánu dozoru
(1) Poskytovatel platebních služeb, zprostředkující poskytovatel platebních služeb, poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy a zprostředkující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy se dopustí přestupku tím, že neoznámí orgánu dozoru opakované nedodání informací nebo učiněné kroky podle čl. 8 odst. 2, čl. 12 odst. 2, čl. 17 odst. 2 nebo čl. 21 odst. 2 nařízení 2023/1113.
(2) Povinná osoba, která je mateřskou entitou, se dopustí přestupku tím, že neinformuje orgán dozoru o přijatých dodatečných opatřeních podle čl. 17 odst. 2 nařízení 2024/1624.
§ 165
Porušení oznamovací povinnost vůči Finanční zpravodajské jednotce
(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z oznamovacích povinností vůči Finanční zpravodajské jednotce podle čl. 69 odst. 1, čl. 71 odst. 2 nebo čl. 74 nařízení 2024/1624 nebo v rozporu s technickou normou, kterou se provádí čl. 69 odst. 3 nařízení 2024/1624.
(2) Povinná osoba se dopustí přestupku také tím, že
a) nepodá oznámení podle čl. 80 odst. 4 nařízení 2024/1624, nebo
b) neinformuje Finanční zpravodajskou jednotku o odložení provedení hloubkové kontroly klienta nebo jejího opatření podle § 18 odst. 2.
§ 166
Porušení oznamovací povinnosti vůči jinému orgánu
(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že neposkytne příslušnému orgánu informace o skutečných majitelích shromážděné podle čl. 63 nařízení 2024/1624.
(2) Osoba se dopustí přestupku tím, že neposkytne ministerstvu na jeho žádost informace podle § 102.
§ 167
Výše pokuty
(1) Za přestupek podle § 163 až 166 lze uložit pokutu do 1 500 000 Kč.
(2) Za opakované spáchání přestupku nebo soustavné nebo závažné porušení povinnosti podle § 163 odst. 1 písm. a), § 163 odst. 1 písm. c) a d), § 164 odst. 2 a § 165 odst. 1 lze uložit pokutu podle § 210.
Díl 2
Porušení povinnosti s přeshraničním prvkem
§ 168
Porušení obecné povinnosti s přeshraničním prvkem
(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s čl. 8 odst. 4 nařízení 2024/1624 nezajistí, aby každá z jejích provozoven dodržovala pravidla členského státu, v němž se nachází,
b) nezohlední rizika, relevantní informace nebo pokyny podle čl. 48 odst. 2 nařízení 2024/1624, nebo
c) v rozporu s čl. 48 odst. 4 nařízení 2024/1624 se spoléhá na osoby podle čl. 48 odst. 1 nařízení 2024/1624.
(2) Finanční nebo úvěrová instituce se dopustí přestupku tím, že
a) neučiní u přeshraničních korespondenčních vztahů úkony podle čl. 36 nařízení 2024/1624,
b) nezdrží se navazování nových obchodních vztahů podle čl. 38 odst. 6 písm. a) nařízení 2024/1624,
c) nepřezkoumá nebo neaktualizuje informace o respondenční instituci, nebo neukončí obchodní vztah podle čl. 38 odst. 6 písm. b) nařízení 2024/1624,
d) neinformuje respondenční instituci podle čl. 38 odst. 6 písm. c) nařízení 2024/1624, nebo
e) v rozporu s čl. 39 odst. 1 nařízení 2024/1624 naváže korespondenční vztah.
§ 169
Porušení povinnosti v souvislosti s ústředním kontaktním místem
Povinná osoba, jež má za povinnost zřídit ústřední kontaktní místo podle § 23, se dopustí přestupku tím, že
a) nezřídí ústřední kontaktní místo, nebo
b) nezajistí, aby ústřední kontaktní místo bylo schopno plnit povinnosti podle čl. 8 odst. 6 nařízení 2024/1624 nebo podle § 23 odst. 4.
§ 170
Porušení povinnosti způsobené mateřskou entitou
Povinná osoba, která je mateřskou entitou, se dopustí přestupku tím, že
a) nezajistí, aby její pobočka nebo dceřiná společnost splňovaly požadavky podle čl. 16 odst. 1 nebo čl. 17 odst. 1 nařízení 2024/1624, nebo
b) nepřijme dodatečná opatření podle čl. 17 odst. 2 nařízení 2024/1624.
§ 171
Porušení povinnosti způsobené poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy
Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy se dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby jejich účty nebyly využívány institucemi bez fyzické přítomnosti k poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy podle čl. 39 odst. 2 nařízení 2024/1624.
§ 172
Výše pokuty
(1) Za přestupek podle § 168 až 171 lze uložit pokutu do 15 000 000 Kč.
(2) Za opakované spáchání přestupku nebo soustavné nebo závažné porušení povinnosti podle § 168 až 171, s výjimkou přestupku podle § 168 odst. 1 písm. a), lze uložit pokutu podle § 210.
Díl 3
Porušení povinnosti související s vnitřní strategií, postupem nebo kontrolou
§ 173
Porušení obecné povinnosti v oblasti vnitřních strategií, postupů nebo kontrol
(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nemá zavedené
1. aktuální strategie, postupy a kontroly podle čl. 9 nařízení 2024/1624,
2. postupy pro předcházení střetu zájmů podle čl. 13 odst. 3 nařízení 2024/1624,
b) neuvede ve svých vnitřních postupech kategorie informací podle čl. 77 odst. 2 nařízení 2024/1624,
c) nepřijme
1. opatření podle čl. 10, čl. 12, čl. 11 odst. 4 a čl. 33 odst. 2 nařízení 2024/1624,
2. postupy řízení rizik podle čl. 33 odst. 3 nařízení 2024/1624,
d) neposoudí nebo neidentifikuje rizika podle čl. 10 odst. 1 a 2 nařízení 2024/1624,
e) neurčí
1. manažera pro dodržování předpisů podle čl. 11 odst. 1 nařízení 2024/1624 nebo
2. pracovníka pro dodržování předpisů podle čl. 11 odst. 2 nařízení 2024/1624,
f) odvolá pracovníka pro dodržování předpisů v rozporu s čl. 11 odst. 2 nařízení 2024/1624,
g) neposkytne manažerovi pro dodržování předpisů nebo pracovníkovi pro dodržování předpisů odpovídající zdroje nebo oprávnění podle čl. 11 odst. 3 nařízení 2024/1624,
h) nezajistí
1. možnost poskytovat informace nebo přístup k informacím podle čl. 11 odst. 5 nařízení 2024/1624,
2. ochranu před odvetnými opatřeními, diskriminací a jiným nespravedlivým zacházením podle čl. 69 odst. 7 nařízení 2024/1624, nebo
i) neprovede řádné posouzení podle čl. 13 odst. 1 nařízení 2024/1624.
(2) Povinná osoba, která je mateřskou entitou, se dopustí přestupku tím, že
a) neprovede posouzení rizik na úrovni skupiny podle čl. 16 odst. 1 nařízení 2024/1624, nebo
b) nezřídí funkce kontroly dodržování předpisů podle čl. 16 odst. 2 nařízení 2024/1624.
§ 174
Porušení povinnosti způsobené zaměstnanci nebo osobami v obdobném postavení
(1) Manažer pro dodržování předpisů se dopustí přestupku tím, že
a) neplní povinnosti podle čl. 11 odst. 1 nařízení 2024/1624,
b) nepodává zprávy podle čl. 11 odst. 6 a čl. 16 odst. 2 nařízení 2024/1624, nebo
c) nepřijme nezbytná opatření podle čl. 11 odst. 6 nařízení 2024/1624.
(2) Zaměstnanec nebo osoba ve srovnatelném postavení včetně osoby samostatně výdělečně činné, která pro povinnou osobu vykonává služby, se dopustí přestupku tím, že neinformují pracovníka pro dodržování předpisů podle čl. 13 odst. 2 nařízení 2024/1624.
§ 175
Porušení povinnosti způsobené úvěrovou institucí a finanční institucí nebo poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy
(1) Úvěrová instituce nebo finanční instituce se dopustí přestupku tím, že nepřijme opatření podle čl. 39 odst. 1 nařízení 2024/1624.
(2) Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy se dopustí přestupku tím, že nezavede strategie, postupy a kontroly podle čl. 39 odst. 2 nebo čl. 40 odst. 1 nařízení 2024/1624.
§ 176
Výše pokuty
(1) Za přestupek podle
a) § 173 odst. 1 písm. a), § 173 odst. 2 a § 175 lze uložit pokutu do 15 000 000 Kč a
b) § 173 odst. 1 písm. b) až i) a § 175 lze uložit pokutu do 1 500 000 Kč.
(2) Za opakované spáchání přestupku nebo soustavné nebo závažné porušení povinnosti podle § 173 až 175 lze uložit pokutu podle § 210.
Díl 4
Porušení povinnosti související s hloubkovou kontrolou klienta
§ 177
Porušení povinnosti způsobené povinnou osobou
(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že
a) neinformuje právnickou osobu podle čl. 67 odst. 4 nařízení 2024/1624,
b) neuplatní opatření hloubkové kontroly klienta podle čl. 79 odst. 1 nařízení 2024/1624, nebo
c) neodloží provedení hloubkové kontroly klienta nebo jejího opatření podle § 18 odst. 1 písm. a).
(2) Povinná osoba se dopustí přestupku také tím, že
a) neuplatní
1. opatření hloubkové kontroly klienta podle čl. 19 odst. 1 nebo 4, čl. 26 odst. 1, čl. 37 odst. 1 nebo čl. 47 nařízení 2024/1624,
2. opatření zesílené hloubkové kontroly klienta podle čl. 29 odst. 4, čl. 34 odst. 1, 4, 5 nebo 7 nebo čl. 41 nařízení 2024/1624,
3. opatření podle čl. 42 odst. 1, čl. 44, čl. 45 odst. 2 nebo 3 nebo čl. 46 nařízení 2024/1624, nebo
4. protiopatření podle čl. 29 odst. 5 nařízení 2024/1624,
b) nepoužije za účelem provádění hloubkové kontroly klienta všechna opatření v rozsahu podle čl. 20 odst. 1 až 3 nařízení 2024/1624,
c) neprokáže orgánu dozoru přiměřenost přijatých opatření podle čl. 20 odst. 4 nařízení 2024/1624,
d) nezíská
1. dostatek informací o osobě nebo svěřenském fondu podle čl. 22 odst. 1, 4 nebo 5 nařízení 2024/1624, nebo
2. platný doklad o registraci nebo výpis podle čl. 23 odst. 4 nařízení 2024/1624,
e) v rozporu s čl. 22 odst. 2 nařízení 2024/1624 neprovede ověření totožnosti všech osob, které v právnické osobě zastávají pozice osob ve vrcholném vedení,
f) nesplní povinnost způsobem nebo v rozsahu podle čl. 22 odst. 7 nařízení 2024/1624,
g) neověří
1. bezodkladně totožnost podle čl. 23 odst. 1 nebo 2 nařízení 2024/1624,
2. splnění podmínek podle čl. 26 odst. 4 nebo čl. 33 odst. 4 nařízení 2024/1624, nebo
3. původ nebo místo určení finančních prostředků a transakcí podle čl. 34 odst. 2 nařízení 2024/1624,
h) nezajistí přezkum nebo aktualizaci příslušných dokumentů, údajů nebo informací o klientovi podle čl. 26 odst. 2 nebo 3 nařízení 2024/1624,
i) nezohlední
1. informace podle čl. 26 odst. 1 nařízení 2024/1624,
2. faktory podle čl. 34 odst. 3 nařízení 2024/1624, nebo
3. riziko podle čl. 45 odst. 1 nařízení 2024/1624,
j) nevyzve klienta podle čl. 24 odst. 2 nařízení 2024/1624,
k) nepostupuje podle čl. 25 nařízení 2024/1624,
l) nesleduje průběžně obchodní vztahy podle čl. 26 odst. 1 nařízení 2024/1624,
m) nezdrží se
1. provedení transakce nebo navázání obchodního vztahu, neukončí obchodní vztah nebo nezváží oznámení podezřelé transakce podle čl. 21 odst. 1 nařízení 2024/1624,
2. provedení transakce podle čl. 71 odst. 1 nařízení 2024/1624, nebo
3. ověření totožnosti osob ve vrcholném vedení podle čl. 22 odst. 2 nařízení 2024/1624,
n) provede opatření zjednodušené hloubkové kontroly a
1. nezajistí, aby opatření bylo přiměřené povaze, velikosti podniku nebo specifickým prvkům zjištěné nižší míry rizika podle čl. 33 odst. 1 nařízení 2024/1624, nebo
2. nedostatečně sleduje obchodní vztah podle čl. 33 odst. 1 nařízení 2024/1624, nebo
o) neinformuje své vrcholné vedení podle čl. 44 nařízení 2024/1624.
(3) Povinná osoba, která se v rámci své činnosti spoléhá na jiné osoby, se dopustí přestupku tím, že nepřijme nezbytná opatření, aby jí povinná osoba, na kterou se spoléhá, poskytla informace podle čl. 49 odst. 2 nařízení 2024/1624.
§ 178
Porušení povinností způsobené úvěrovou nebo finanční institucí
(1) Úvěrová instituce nebo finanční instituce se dopustí přestupku tím, že
a) nepostupuje při probíhajících obchodních vztazích s respondenční institucí podle čl. 38 odst. 6 nařízení 2024/1624,
b) neuplatní opatření hloubkové kontroly klienta podle čl. 19 odst. 2 nařízení 2024/1624,
c) nezajistí možnost neprodleného získání informace podle čl. 22 odst. 3 nařízení 2024/1624,
d) poruší zákaz podle čl. 79 odst. 1 nařízení 2024/1624, nebo
e) přijímá platby v rozporu s čl. 79 odst. 2 nařízení 2024/1624.
(2) Poskytovatel služby související s kryptoaktivem se dopustí přestupku tím, že
a) nezohlední informace podle čl. 37 odst. 2 nařízení 2024/1624,
b) neuplatní
1. opatření hloubkové kontroly klienta podle čl. 19 odst. 3 nařízení 2024/1624, nebo
2. zmírňující opatření podle čl. 40 odst. 1 nařízení 2024/1624, nebo
c) neprovede aktualizaci informací podle čl. 37 odst. 1 nařízení 2024/1624.
§ 179
Porušení povinností způsobené provozovatelem hazardních her
Provozovatel hazardních her se dopustí přestupku tím, že neuplatní opatření hloubkové kontroly klienta podle čl. 19 odst. 5 nařízení 2024/1624.
§ 180
Výše pokuty
(1) Za přestupek podle § 177 až 179 lze uložit pokutu do 15 000 000 Kč.
(2) Za opakované spáchání přestupku nebo soustavné nebo závažné porušení povinnosti podle § 177 odst. 2, § 178 odst. 1 písm. a) až c), § 178 odst. 2 a § 179 lze uložit pokutu podle § 210.
Díl 5
Porušení povinnosti zpracovávání a uchovávání informací
§ 181
Porušení povinnosti mlčenlivosti
(1) Povinná osoba nebo člen jejího statutárního orgánu, její zaměstnanec nebo jiná osoba ve srovnatelném postavení se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle čl. 73 nařízení 2024/1624.
(2) Zaměstnanec orgánu dozoru nebo osoba v obdobném postavení a zaměstnanec orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou se dopustí přestupku tím, že sdělí informace v rozporu s § 52.
(3) Zaměstnanec orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou se dopustí přestupku také tím, že v rozporu s § 54 sdělí získanou chráněnou informaci.
§ 182
Porušení povinnosti při zpracovávání informací
(1) Poskytovatel platebních služeb nebo poskytovatel služby související s kryptoaktivem se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s čl. 25 odst. 2 nařízení 2023/1113 zpracovává osobní údaje, nebo
b) neposkytne informaci před navázáním obchodního vztahu nebo provedením příležitostné transakce podle čl. 25 odst. 3 nařízení 2023/1113.
(2) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že
a) neshromažďuje informace podle čl. 22 odst. 2 nařízení 2024/1624,
b) nedisponuje informacemi podle čl. 49 odst. 1 nařízení 2024/1624,
c) zpracovává osobní údaje v rozporu s čl. 76 nařízení 2024/1624, nebo
d) nedisponuje systémem podle čl. 78 nařízení 2024/1624.
§ 183
Porušení povinnosti při uchovávání informací povinných osob
(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že
a) uchovává informace po dobu kratší než podle čl. 77 odst. 3 nařízení 2024/1624,
b) neuchovává
1. kopie o oznámeních podle čl. 69 odst. 9 nařízení 2024/1624, nebo
2. dokumenty nebo informace podle čl. 77 odst. 1 nebo 2 nařízení 2024/1624, nebo
c) nezajistí, aby dokumenty, informace nebo záznamy uchovávané podle čl. 77 nařízení 2024/1624 nebyly upravovány.
(2) Povinná osoba se dopustí přestupku také tím, že
a) nezaznamenává informace, vnitřní strategie, postupy nebo kontroly podle čl. 9 odst. 2 nařízení 2024/1624,
b) nezdokumentuje
1. posouzení rizik nebo rozhodnutí o rozsahu rizik podle čl. 10 odst. 2 nařízení 2024/1624, nebo
2. rozhodnutí podle čl. 16 odst. 2 nebo čl. 36 až 38 nařízení 2024/1624, nebo
c) nevede záznamy podle čl. 21 odst. 3, čl. 22 odst. 2 nebo čl. 27 nařízení 2024/1624.
§ 184
Porušení povinností při uchovávání informací poskytovatele některých služeb
Poskytovatel platebních služeb nebo poskytovatel služby související s kryptoaktivem se dopustí přestupku tím, že
a) neuchovává informace podle čl. 16 odst. 2 nařízení 2023/1113,
b) uchovává záznamy nebo informace v rozporu s čl. 26 odst. 1 nařízení 2023/1113, nebo
c) nezajistí výmaz informace podle čl. 26 odst. 2 nařízení 2023/1113.
§ 185
Výše pokuty
(1) Za přestupek podle § 181 až 184 lze uložit pokutu do 2 500 000 Kč.
(2) Za opakované spáchání přestupku nebo soustavné nebo závažné porušení povinnosti podle § 181, § 182 odst. 2 písm. a) až c), § 183 odst. 2 a § 184 písm. b) lze uložit pokutu podle § 210.
Díl 6
Porušení povinnosti související s evidencemi a registry
§ 186
Porušení povinnosti v rámci centrální evidence účtů
Úvěrová instituce nebo finanční instituce se dopustí přestupku tím, že nepředá České národní bance údaje k zápisu do centrální evidence účtů způsobem nebo ve stanovené lhůtě podle § 115 odst. 1.
§ 187
Porušení povinnosti v rámci centrálního rejstříku povinných osob
Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že správci centrálního rejstříku povinných osob nepředá údaje podle § 136, jejich opravy a aktualizace.
§ 188
Výše pokuty
(1) Za přestupek podle § 186 lze uložit pokutu do 15 000 000 Kč.
(2) Za přestupek podle § 187 lze uložit pokutu do 250 000 Kč.
Díl 7
Porušení povinnosti v oblasti poskytování služeb dodavatelským způsobem a oblasti partnerství pro sdílení informací
§ 189
Porušení povinnosti při poskytování služeb dodavatelským způsobem
Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že
a) neprokáže porozumění činnosti podle čl. 18 odst. 2 nařízení 2024/1624,
b) vykonává úkoly v rozporu s čl. 18 odst. 3 nebo 7 nařízení 2024/1624,
c) nesplní povinnost podle č. 18 odst. 4 nařízení 2024/1624,
d) nezajistí zajišťování činností dodavatelským způsobem podle čl. 18 odst. 5 nařízení 2024/1624, nebo
e) zadává úkoly v rozporu s čl. 18 odst. 6 nařízení 2024/1624.
§ 190
Porušení povinnosti v rámci partnerství pro sdílení informací
(1) Povinná osoba, která je členem partnerství pro sdílení informací, se dopustí přestupku tím, že sdílí informace v rozporu s čl. 75 odst. 1 nařízení 2024/1624.
(2) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že
a) neplní omezení nebo podmínky podle čl. 75 odst. 3 až 5 nařízení 2024/1624,
b) nevymezí strategie nebo postupy pro sdílení informací podle čl. 75 odst. 6 nařízení 2024/1624, nebo
c) nezadá nezávislý audit podle čl. 75 odst. 7 nařízení 2024/1624.
§ 191
Výše pokuty
(1) Za přestupek podle § 189 a 190 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
(2) Za opakované spáchání přestupku nebo soustavné nebo závažné porušení povinnosti podle § 189 lze uložit pokutu podle § 210.
Díl 8
Porušení povinnosti v oblasti předávání informací doprovázejících převody peněžních prostředků a kryptoaktiv
§ 192
Porušení povinnosti způsobené poskytovatelem platebních služeb a služeb souvisejících s kryptoaktivem
(1) Poskytovatel platebních služeb nebo plátce peněžních prostředků se dopustí přestupku tím, že
a) nezavede vnitřní politiky, postupy nebo kontroly podle čl. 23 nařízení 2023/1113,
b) nezajistí, aby převod peněžních prostředků doprovázely informace, jejichž správnost jím byla ověřena, podle
1. čl. 4 odst. 1 až 3 nebo čl. 5 odst. 1 nařízení 2023/1113, nebo
2. čl. 7 odst. 1 nařízení 2023/1113,
c) neověří správnost informací podle čl. 4 odst. 4 nařízení 2023/1113,
d) provede převod peněžních prostředků v rozporu s čl. 4 odst. 6 nařízení 2023/1113,
e) nedá poskytovateli platebních služeb nebo zprostředkujícímu poskytovateli platebních služeb do tří pracovních dnů k dispozici informaci podle čl. 5 odst. 2 nařízení 2023/1113, nebo
f) bezodkladně nereaguje na dotaz podle čl. 24 nařízení 2023/1113.
(2) Poskytovatel platebních služeb nebo příjemce peněžních prostředků se dopustí přestupku tím, že
a) nezavede
1. účinné postupy podle čl. 7 odst. 1 nebo 2 nebo čl. 8 odst. 1 nařízení 2023/1113, nebo
2. vnitřní politiky, postupy nebo kontroly podle čl. 23 nařízení 2023/1113,
b) neověří správnost informací o příjemci peněžních prostředků podle čl. 7 odst. 3 nebo 4 nařízení 2023/1113,
c) v rozporu s čl. 8 odst. 1 nařízení 2023/1113 neodmítne převod nebo nepožádá o informace,
d) nepostupuje podle čl. 8 odst. 2 nařízení 2023/1113,
e) nezohlední skutečnost podle čl. 9 nařízení 2023/1113, nebo
f) nereaguje na dotaz podle čl. 24 nařízení 2023/1113.
(3) Poskytovatel služby související s kryptoaktivem původce se dopustí přestupku tím, že
a) nezajistí, aby převod kryptoaktiv doprovázely informace podle čl. 14 odst. 1 až 4 nařízení 2023/1113,
b) neověří správnost informace podle čl. 14 odst. 6 nařízení 2023/1113,
c) postupuje v rozporu s čl. 14 odst. 5 nebo 8 nařízení 2023/1113,
d) nezavede vnitřní politiky, postupy nebo kontroly podle čl. 23 nařízení 2023/1113, nebo
e) bezodkladně nereaguje na dotaz podle čl. 24 nařízení 2023/1113.
(4) Poskytovatel služby související s kryptoaktivem příjemce se dopustí přestupku tím, že
a) nezavede
1. účinné postupy podle čl. 16 odst. 1 nebo 2 nebo čl. 17 odst. 1 nařízení 2023/1113, nebo
2. vnitřní politiky, postupy nebo kontroly podle čl. 23 nařízení 2023/1113,
b) nezíská informaci podle čl. 16 odst. 2 nařízení 2023/1113,
c) neověří správnost informace podle čl. 16 odst. 3 nařízení 2023/1113,
d) v rozporu s čl. 17 odst. 1 nařízení 2023/1113 neodmítne převod, nevrátí převedená kryptoaktiva nebo nepožádá o informace,
e) postupuje v rozporu s čl. 17 odst. 2 nařízení 2023/1113,
f) nezohlední skutečnost podle čl. 18 nařízení 2023/1113, nebo
g) bezodkladně nereaguje na dotaz podle čl. 24 nařízení 2023/1113.
§ 193
Porušení povinnosti způsobené zprostředkujícím poskytovatelem platebních služeb a služeb souvisejících s kryptoaktivem
(1) Zprostředkující poskytovatel platebních služeb se dopustí přestupku tím, že
a) nezavede účinné postupy podle čl. 11 nebo čl. 12 odst. 1 nařízení 2023/1113,
b) v rozporu s čl. 12 odst. 1 nařízení 2023/1113 neodmítne převod nebo nepožádá o informace,
c) nepostupuje podle čl. 12 odst. 2 nařízení 2023/1113, nebo
d) nezohlední skutečnost podle čl. 13 nařízení 2023/1113.
(2) Zprostředkující poskytovatel služby související s kryptoaktivem se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s čl. 19 nařízení 2023/1113 nezajistí
1. předání informací o původci nebo příjemci, nebo
2. uchování nebo zpřístupnění informace,
b) nezavede účinné postupy podle čl. 20 nebo čl. 21 odst. 1 nařízení 2023/1113,
c) v rozporu s čl. 21 odst. 1 nařízení 2023/1113 neodmítne převod, nevrátí převedená kryptoaktiva nebo nepožádá o informace,
d) nepostupuje podle čl. 21 odst. 2 nařízení 2023/1113, nebo
e) nezohlední skutečnost podle čl. 22 nařízení 2023/1113.
§ 194
Výše pokuty
(1) Za přestupek podle § 192 a 193 lze uložit pokutu do 15 000 000 Kč.
(2) Za opakované spáchání přestupku nebo soustavné nebo závažné porušení povinnosti podle § 192 odst. 1 písm. b) bodu 1, § 192 odst. 1 písm. c) až e) a § 192 odst. 2 písm. a), jde-li o porušení čl. 8 odst. 1 nařízení 2023/1113, § 192 odst. 3 písm. a) až c) a § 192 odst. 4, jde-li o porušení čl. 17 odst. 1 nařízení 2023/1113 a § 193 odst. 1 písm. a) až c) a § 193 odst. 2 písm. a) až d), lze uložit pokutu podle § 210.
Díl 9
Porušení povinnosti příslušnou profesní komorou
§ 195
Porušení povinnosti při výkonu činnosti příslušné profesní komory
Příslušná profesní komora se dopustí přestupku tím, že
a) neuchovává informace podle § 32,
b) nezpracuje výroční zprávu podle § 60, nebo
c) nezveřejní výroční zprávu podle § 60 odst. 3.
§ 196
Porušení oznamovací povinnosti vůči Finanční zpravodajské jednotce
Příslušná profesní komora se dopustí přestupku tím, že nepředá Finanční zpravodajské jednotce informace postupem podle čl. 70 odst. 1 nařízení 2024/1624.
§ 197
Porušení povinnosti vypracovat metodický materiál
Příslušná profesní komora se dopustí přestupku tím, že nevypracuje metodický materiál k zavedení a uplatňování vnitřních strategií a postupů podle nařízení 2024/1624 při činnosti jejích členů podle § 69 odst. 4.
§ 198
Porušení informační povinnosti vůči orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou
Příslušná profesní komora se dopustí přestupku tím, že
a) neposkytne orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou informace podle § 69 odst. 1 nebo 2 ve lhůtě podle § 69 odst. 3, nebo
b) neposkytne metodický materiál k zavedení a uplatňování vnitřních strategií a postupů podle nařízení 2024/1624 při činnosti jejích členů podle § 69 odst. 4 orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou k odsouhlasení.
§ 199
Výše pokuty
(1) Za přestupek podle
a) § 195, 197 a 198 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč,
b) § 196 lze uložit pokutu do 1 500 000 Kč.
(2) Za opakované spáchání přestupku nebo soustavné nebo závažné porušení povinnosti podle § 196 lze uložit pokutu podle § 210.
Díl 10
Porušení povinnosti ve vztahu k uplatňování nápravných opatření a donucovací pokuty
§ 200
Porušení zvláštní povinnosti k součinnosti
Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že neposkytne orgánu dozoru
a) ve stanovené lhůtě údaj, informaci nebo dokument podle § 216 odst. 3, nebo
b) ve lhůtě 10 pracovních dnů údaje podle § 222 odst. 4.
§ 201
Výše pokuty
(1) Za přestupek podle § 200 písm. a) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(2) Za přestupek podle § 200 písm. b) lze uložit pokutu do 100 000 000 Kč.
(3) Odpovědnost za přestupek podle § 200 zaniká, pokud povinná osoba poskytne požadované údaje před zahájením řízení o přestupku. Správní orgán odloží věc usnesením poznamenaným do spisu; ustanovení zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich týkající se vyrozumění o odložené věci se v takovém případě nepoužije.
Díl 11
Porušení povinnosti související s peněžní hotovostí
§ 202
Porušení povinnosti související s držením peněžní hotovosti
(1) Fyzická osoba, která má u sebe peněžní hotovost v hodnotě alespoň 10 000 EUR při překročení hranice území Evropské unie, se dopustí přestupku tím, že nesplní
a) ohlašovací povinnost podle čl. 3 odst. 1 nařízení 2018/1672, nebo
b) povinnost spolupracovat při určení hodnoty peněžní hotovosti podle § 142.
(2) Fyzická osoba, která má u sebe peněžní hotovost v úhrnné hodnotě alespoň 15 000 EUR, se dopustí přestupku tím, že nesplní
a) informační povinnost podle § 143 odst. 1, nebo
b) povinnost spolupracovat při určení hodnoty peněžní hotovosti podle § 143 odst. 2.
§ 203
Porušení povinnosti související s převozem peněžní hotovosti
(1) Osoba odesílající z České republiky mimo území Evropské unie nebo přijímající odtud poštovní nebo jinou zásilku, která obsahuje peněžní hotovost v úhrnné hodnotě alespoň 10 000 EUR, se dopustí přestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost podle čl. 4 odst. 1 nařízení 2018/1672.
(2) Osoba odesílající z České republiky poštovní nebo jinou zásilku do členského státu Evropské unie obsahující peněžní hotovost v úhrnné hodnotě alespoň 15 000 EUR nebo přijímající v České republice takovou zásilku z jiného členského státu Evropské unie se dopustí přestupku tím, že nesplní
a) informační povinnost podle § 144 odst. 1, nebo
b) povinnost spolupracovat při určení hodnoty nedoprovázené zásilky peněžní hotovosti podle § 144 odst. 2.
§ 204
Porušení povinnosti související s omezením velkých hotovostních plateb
(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s nařízením 2024/1624 přijme nebo provede platbu v hotovosti v částce vyšší než 10 000 EUR.
(2) Osoba, která není povinnou osobou, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s nařízením 2024/1624 přijme nebo provede platbu v hotovosti v částce vyšší než 10 000 EUR.
(3) Osoba, která neobchoduje se zbožím nebo neposkytuje služby, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 155 odst. 2 přijme nebo provede platbu v hotovosti v částce vyšší než 10 000 EUR.
(4) Úvěrová instituce nebo vydavatel elektronických peněz se dopustí přestupku tím, že v rozporu s nařízením 2024/1624 neohlásí Finanční zpravodajské jednotce ve stanovené lhůtě platby nebo vklady v částce vyšší než 10 000 EUR provedené v hotovosti prostřednictvím této úvěrové instituce nebo tohoto vydavatele elektronických peněz.
§ 205
Výše pokuty
(1) Za přestupek podle
a) § 202 a 203 a § 204 odst. 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč,
b) § 204 odst. 2 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč,
c) § 204 odst. 3 lze uložit pokutu do
1. 500 000 Kč, jde-li o fyzickou osobu, a
2. 5 000 000 Kč, jde-li o podnikající fyzickou nebo právnickou osobu, a
d) § 204 odst. 4 lze uložit pokutu do 15 000 000 Kč.
(2) Příkazem na místě lze za přestupek podle § 202 a 203 uložit pokutu do 50 000 Kč.
Díl 12
Porušení jiné povinnosti
§ 206
Porušení povinnosti související s některými pokyny nebo výzvami podle zákona o Finančním analytickém úřadu
(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že
a) neprovede pokyn podle § 11 až 13 zákona o Finančním analytickém úřadu, nebo
b) nesdělí provedení pokynu nebo času jeho přijetí podle § 15 odst. 3 zákona o Finančním analytickém úřadu.
(2) Povinná osoba se dopustí přestupku také tím, že na výzvu neposkytne informace podle § 37 odst. 1 písm. b) zákona o Finančním analytickém úřadu.
§ 207
Porušení povinnosti způsobené obchodní společností
Obchodní společnost se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s čl. 79 odst. 3 nařízení 2024/1624 vydává akcie na majitele nebo poukázky na akcie na majitele, nebo
b) nepřemění stávající akcie na majitele podle čl. 79 odst. 3 nařízení 2024/1624.
§ 208
Porušení povinnosti při podnikání
Fyzická osoba nebo právnická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) vykonává zapisovanou činnost
1. i tehdy, není-li bezúhonná podle § 28 odst. 1 písm. a), nebo
2. v rozporu s § 28 odst. 1 písm. b) nebo c),
b) v rozporu s § 33 odst. 1 poskytuje služby spojené s virtuálním aktivem, které nepodléhají povolení podle jiného právního předpisu, nebo
c) v rozporu s § 35 odst. 1 vykonává činnost poskytovatele služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti.
§ 209
Výše pokuty
Za přestupek podle
a) § 206 lze uložit pokutu do výše 15 000 000 Kč,
b) § 207 lze uložit pokutu do 100 000 000 Kč, a
c) § 208 lze uložit pokutu do
1. 1 000 000 Kč, jde-li o fyzickou osobu, a
2. 10 000 000 Kč, jde-li o právnickou osobu.
Díl 13
Společná ustanovení k přestupkům
VARIANTA I
§ 210
Zvýšená sazba pokuty
(1) Stanoví-li tak tento zákon, lze za přestupek uložit,
a) je-li povinnou osobou právnická osoba, která je finanční institucí nebo úvěrovou institucí, pokutu do
1. 10 % celkového ročního úhrnu čistého obratu podle poslední sestavené řádné účetní závěrky, překračuje-li hodnotu podle bodu 2, nebo
2. 250 000 000 Kč,
b) je-li povinnou osobou fyzická osoba, která je finanční institucí, pokutu do 125 000 000 Kč, nebo
c) nejedná-li se o povinnou osobu podle písmene a) nebo b), pokutu do
1. dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a překračuje-li hodnotu podle bodu 2, nebo
2. 26 000 000 Kč.
(2) Je-li povinná osoba součástí skupiny, jejíž nejvyšší mateřská entita je povinna sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, použije se pro posouzení ročního obratu podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 celkový roční obrat nebo odpovídající druh výnosů podle zákona o účetnictví vyplývající z poslední sestavené konsolidované účetní závěrky.
(3) Přestupek podle tohoto zákona je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 18 měsíců.
(4) Soustavným porušováním povinnosti podle tohoto zákona, nařízení 2023/1113, nařízení 2024/1624 a technické normy se rozumí takové protiprávní jednání, které naplňuje znaky pokračování v přestupku, nebo které trvá nepřetržitě po dobu alespoň 14 dní.
(5) Za přestupek podle odstavce 1 nelze uložit správní trest napomenutí a správní trest propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.
VARIANTA II
§ 210
Zvýšená sazba pokuty
(1) Za opakované, soustavné nebo závažné porušení povinnosti podle § 163 odst. 1 písm. a), § 163 odst. 1 písm. c) a d), § 163 odst. 2, § 164 odst. 2, § 165 odst. 1, § 168 až 171 s výjimkou přestupku podle § 168 odst. 1 písm. a), § 173 až 175, § 177 odst. 2, § 178 odst. 1 písm. a) až c), § 178 odst. 2, § 179, § 181, § 182 odst. 2 písm. a) až c), § 183 odst. 2, § 184 písm. b), § 189, § 192 odst. 1 písm. b) bodu 1, § 192 odst. 1 písm. c) až e), § 192 odst. 2 písm. a) v rozsahu porušení čl. 8 odst. 1 nařízení 2023/1113, § 192 odst. 3 písm. a) až c), § 192 odst. 4 v rozsahu porušení čl. 17 odst. 1 nařízení 2023/1113, § 193 odst. 1 písm. a) až c), § 193 odst. 2 písm. a) až d) a § 196 lze uložit
a) je-li povinnou osobou právnická osoba, která je finanční institucí nebo úvěrovou institucí, pokutu do výše
1. 10 % celkového ročního obratu podle poslední sestavené řádné účetní závěrky, překračuje-li hodnotu podle bodu 2, nebo
2. 250 000 000 Kč,
b) je-li povinnou osobou fyzická osoba, která je finanční institucí nebo úvěrovou institucí, pokutu do výše 125 000 000 Kč, nebo
c) nejedná-li se o povinnou osobu podle písmene a) nebo b), pokutu do výše
1. dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a překračuje-li hodnotu podle bodu 2, nebo
2. 26 000 000 Kč.
(2) Je-li povinná osoba součástí skupiny, jejíž nejvyšší mateřská entita je povinna sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, použije se pro posouzení ročního obratu podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 celkový roční obrat nebo odpovídající druh výnosů podle zákona o účetnictví vyplývající z poslední sestavené konsolidované účetní závěrky.
(3) Přestupek podle tohoto zákona je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 18 měsíců.
(4) Soustavným porušováním povinnosti podle tohoto zákona, nařízení 2023/1113, nařízení 2024/1624 a technické normy se rozumí takové protiprávní jednání, které naplňuje znaky pokračování v přestupku, nebo které trvá nepřetržitě po dobu alespoň 14 dní.
(5) Za přestupek podle odstavce 1 nelze uložit správní trest napomenutí a správní trest propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.
Konec variant
§ 211
Promlčecí doba
U přestupku podle tohoto zákona, za který tento zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 1 000 000 Kč, nebo určuje horní hranici pokuty podle násobku neoprávněného prospěchu nebo podle dosaženého ročního příjmu nebo obratu, činí promlčecí doba 5 let. Byla-li promlčecí doba u tohoto přestupku přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 10 let od jeho spáchání.
§ 212
Projednání výše pokuty
Pokud by výše pokuty uložené podle § 210 odst. 1 mohla ovlivnit dodržování obezřetnostní regulace, orgán dozoru před vydáním rozhodnutí o přestupku projedná výši pokuty s orgány obezřetnostního dohledu.
§ 213
Příslušnost a oprávnění související s projednáním přestupku
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává příslušný orgán dozoru s výjimkou přestupku podle
a) § 202 a 203, které projednává místně příslušný celní úřad,
b) § 204 odst. 2 a 3, které projednává místně příslušný finanční nebo celní úřad, který přestupek zjistil, není-li podezřelý povinnou osobou, a
c) § 166 odst. 2, není-li podezřelý povinnou osobou, § 195 až 198, § 207 a § 208 písm. a) bodu 2 a § 208 písm. b) a c), které projednává Úřad.
(2) Přestupky podle § 182 až 184 je oprávněn projednat také Úřad pro ochranu osobních údajů.
(3) Přestupky podle tohoto zákona u
a) zaměstnanců povinné osoby a fyzických osob, které jsou pro povinnou osobu činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, projednává orgán dozoru, který je příslušný k projednání přestupku dané povinné osoby, a
b) zaměstnanců orgánu dozoru a fyzických osob, které jsou pro orgán dozoru činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, projednává ten orgán dozoru, jehož je daná fyzická osoba zaměstnancem, nebo pro něhož je tato osoba činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu.
(4) Za přestupek podle § 202 odst. 2 písm. a) může uložit pokutu příkazem na místě také Policie České republiky.
§ 214
Využití zadržené hotovosti
Není-li pokuta uložená za přestupek podle § 202 a 203 uhrazena do uplynutí lhůty splatnosti, celní úřad může na její úhradu použít peněžní hotovost zadrženou podle § 149.
Hlava II
Nápravná opatření
Díl 1
Obecná ustanovení
§ 215
Doporučení
(1) Orgán dozoru může vydat jako součást kontrolního protokolu nebo jako písemné sdělení doporučení povinné osobě za účelem
a) nápravy zjištěného protiprávního jednání nebo stavu nebo
b) zvýšení efektivity provádění opatření ve strategických oblastech.
(2) Zjistí-li orgán dozoru u více povinných osob výskyt obdobného protiprávního jednání nebo neefektivní provádění opatření ve strategických oblastech a je zřejmé, že toto porušení může být tímto typem povinných osob opakováno, vydá orgán dozoru doporučení s působností pro relevantní povinné osoby a zveřejní jej na svých webových stránkách způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 216
Nápravné opatření
(1) Orgán dozoru může rozhodnout o uložení nápravného opatření, pokud zjistí, že
a) došlo k porušení tohoto zákona, nařízení 2023/1114 nebo nařízení 2024/1624,
b) vnitřní strategie, postupy nebo kontroly povinné osoby vykazují nedostatky, které mohou vést k porušení podle písmene a), a uplatnění nápravného opatření může tomuto porušení zabránit nebo snížit riziko jeho vzniku nebo
c) vnitřní strategie, postupy nebo kontroly povinné osoby nejsou úměrné rizikům ve strategických oblastech, jimž je vystavena.
(2) Rozhodnutí o uložení nápravného opatření může být vydáno jako první úkon v řízení. Odvolání proti rozhodnutí o uložení nápravného opatření nemá odkladný účinek.
(3) Za účelem vydání rozhodnutí podle odstavce 1 a dalších rozhodnutí podle této hlavy je orgán dozoru oprávněn požadovat od povinné osoby ve stanovené lhůtě poskytnutí údajů nebo informací nebo předložení dokumentů potřebných pro výkon působnosti orgánu dozoru.
Díl 2
Postup při vydávání a vymáhání nápravného opatření
§ 217
Druhy nápravných opatření
(1) Orgán dozoru v rozhodnutí o uložení nápravného opatření za účelem zajištění souladu činnosti povinné osoby s tímto zákonem, nařízením 2023/1114 nebo nařízením 2024/1624 povinné osobě podle charakteru zjištění uloží povinnost, aby
a) pravidelně předkládala orgánu dozoru informace nebo dokumenty, které jsou potřebné pro kontrolu činnosti povinné osoby,
b) provedla opatření ke snížení rizik ve strategických oblastech, která jsou spojena s činnostmi a produkty povinné osoby,
c) změnila své vnitřní strategie, postupy a kontroly,
d) protiprávní jednání ukončila, nebo aby toto jednání neopakovala,
e) její zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení, která je považována za odpovědnou za dané porušení předpisů, nevykonávali pro povinnou osobu činnost ve stanoveném rozsahu,
f) uplatňovala zvláštní strategii nebo požadavky týkající se
1. vysoce rizikového klienta, transakce, činnosti nebo způsobu, jakým se zboží nebo služby dostávají k zákazníkovi (dále jen „distribuční kanál“) nebo
2. kategorie vysoce rizikových klientů, transakcí, činností nebo distribučních kanálů,
g) změnila svou vnitřní strukturu řízení s výjimkou změny člena statutárního orgánu,
h) vydala veřejné oznámení podle § 218.
(2) Při určování druhu nápravného opatření orgán dozoru přihlíží zejména k
a) závažnosti a době trvání porušení povinnosti nebo závažnosti a době trvání nedostatků podle § 216 odst. 1 a míře odpovědnosti povinné osoby za ně,
b) počtu případů opakovaného porušení povinnosti,
c) celkovému obratu nebo ročnímu příjmu povinné osoby,
d) míře spolupráce povinné osoby s orgánem dozoru,
e) výši neoprávněného prospěchu, který povinná osoba získala porušením povinnosti, jde-li jeho výši zjistit, a
f) majetkové škodě jiných osob způsobené porušením povinnosti, pokud ji lze spolehlivě určit.
(3) Orgán dozoru v rozhodnutí o uložení nápravného opatření stanoví přiměřenou lhůtu k jeho splnění. Povinná osoba bez zbytečného odkladu písemně oznámí orgánu dozoru skutečnost, že nápravné opatření nebo dílčí povinnost z něj vyplývající splnila.
§ 218
Veřejné oznámení
(1) Jestliže orgán dozoru v rozhodnutí o uložení nápravného opatření uloží povinné osobě povinnost, aby vydala veřejné oznámení, povinná osoba ve stanovené lhůtě, na své náklady a po určenou dobu zveřejní informace o povaze porušení povinnosti, kterého se dopustila, a to
a) na svých internetových stránkách, nebo
b) ve stanoveném druhu hromadného sdělovacího prostředku.
(2) Orgán dozoru je oprávněn, jsou-li splněny předpoklady pro vydání rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle § 216 odst. 1, vydat veřejné oznámení, jímž na své náklady zveřejní název povinné osoby a informace o povaze porušení povinnosti, kterého se dopustila, a to
a) na svých internetových stránkách, nebo
b) v jím určeném hromadném sdělovacím prostředku.
§ 219
Rozhodnutí o uložení donucovací pokuty
(1) Jestliže povinná osoba nesplní nápravné opatření nebo dílčí povinnost z něj vyplývající ve stanovené lhůtě, orgán dozoru
a) lhůtu pro splnění nápravného opatření nebo dílčí povinnost z něj vyplývající přiměřeně prodlouží, pokud o to povinná osoba požádá a je pro to závažný důvod, nebo
b) uloží povinné osobě donucovací pokutu.
(2) Orgán dozoru může vydat rozhodnutí o uložení donucovací pokuty jako první úkon v řízení. Odvolání proti rozhodnutí o uložení donucovací pokuty nemá odkladný účinek.
(3) Orgán dozoru může již v rozhodnutí o uložení nápravného opatření povinné osobě uložit též donucovací pokutu s účinkem
a) ode dne následujícího po dni skončení lhůty podle odstavce 1, nebo
b) ode dne vydání tohoto rozhodnutí v případě, že orgán dozoru zjistí závažná porušení tohoto zákona, nařízení 2023/1113 nebo nařízení 2024/1624.
§ 220
Vznik a placení donucovací pokuty
(1) Donucovací pokuta vzniká za každý den ode dne vydání rozhodnutí o uložení donucovací pokuty do dne,
a) ve kterém uplyne doba, na níž byla donucovací pokuta uložena, nebo
b) kdy bylo povinnou osobou nápravné opatření splněno, a není-li možné tento den zjistit, do dne, kdy bylo splnění nápravného opatření orgánem dozoru zjištěno.
(2) Donucovací pokuta může být rozhodnutím o uložení donucovací pokuty uložena na dobu nejvýše 6 měsíců, po jejímž uplynutí orgán dozoru provede kontrolu za účelem ověření splnění nápravného opatření.
(3) Má se za to, že nápravné opatření nebo dílčí povinnost z něj vyplývající jsou splněny dnem, kdy povinná osoba písemně oznámí jejich splnění orgánu dozoru. Orgán dozoru nejpozději do 7 dnů od doručení oznámení o splnění nápravného opatření zahájí kontrolu za účelem ověření splnění nápravného opatření, nejedná-li se o povinnost nebo dílčí povinnost vyplývající z nápravného opatření, které jsou plněny výhradně vůči orgánu dozoru; obdobně může orgán dozoru zahájit kontrolu též k ověření splnění dílčí povinnosti vyplývající z nápravného opatření.
(4) Povinnost k platbě donucovací pokuty vzniká každý den podle odstavce 1 ve výši příslušné denní sazby stanovené rozhodnutím. Výše denní sazby může být rozhodnutím stanovena na jednotlivé dny rozdílně.
(5) Pokud není v rozhodnutí uvedeno jinak, je donucovací pokuta v rozsahu úhrnu donucovací pokuty vzniklé za předchozí kalendářní týden splatná do třetího dne následujícího kalendářního týdne, nejdříve však 3 dny ode dne doručení rozhodnutí.
§ 221
Rozhodnutí o uložení dodatečné donucovací pokuty
(1) Uplynula-li již doba, na kterou byla povinné osobě uložena donucovací pokuta za nesplnění nápravného opatření, a nápravné opatření, k němuž se donucovací pokuta vztahuje, nebylo splněno, rozhodne orgán dozoru o uložení dodatečné donucovací pokuty, a to nejvýše na dobu 6 měsíců.
(2) Orgán dozoru může vydat rozhodnutí o uložení dodatečné donucovací pokuty jako první úkon v řízení. Odvolání proti rozhodnutí o uložení dodatečné donucovací pokuty nemá odkladný účinek.
(3) Pro účely dodatečné donucovací pokuty se použije § 220 obdobně.
(4) Orgán dozoru v rozhodnutí o uložení dodatečné donucovací pokuty povinnou osobu poučí, že nejpozději v době, na niž byla dodatečná donucovací pokuta uložena, je nutné splnit nápravné opatření, k němuž se donucovací pokuta vztahuje, jinak orgán dozoru přistoupí k uložení dodatečného nápravného opatření podle § 223.
§ 222
Stanovení denní sazby donucovací pokuty
(1) Denní sazba donucovací pokuty činí nejvýše
a) 3 % průměrného denního obratu povinné osoby v předchozím účetním období, je-li povinná osoba právnickou osobou, nebo
b) 2 % průměrného denního příjmu povinné osoby v předchozím kalendářním roce, je-li povinná osoba fyzickou osobou.
(2) Průměrný denní obrat právnické osoby podle odstavce 1 písm. a) se vypočte jako podíl
a) ročního úhrnu čistého obratu vyjádřeného ve zveřejněné účetní závěrce vztahující se k předchozímu účetnímu období a
b) počtu dní v posledním účetním období.
(3) Průměrný denní příjem fyzické osoby podle odstavce 1 písm. b) se vypočte jako podíl
a) ročního úhrnu příjmu za předchozí kalendářní rok doloženého povinnou osobou a
b) počtu dní v předchozím kalendářním roce.
(4) Není-li účetní závěrka odstavce 2 písm. a) dosud zveřejněna, nebo jedná-li se o fyzickou osobu, vyzve orgán dozoru povinnou osobu k doložení ročního úhrnu čistého obratu nebo ročního příjmu podle odstavce 2 nebo 3, a to ve lhůtě 10 pracovních dnů.
(5) Není-li možné výši denní sazby stanovit jen proto, že povinná osoba nesplnila povinnost podle odstavce 4, orgán dozoru,
a) je-li povinná osoba právnickou osobou, použije údaje ze zveřejněné účetní závěrky za předminulé účetní období,
b) nelze-li postupovat podle písmene a),
1. donucovací pokutu neuloží,
2. zahájí řízení o přestupku spočívajícím v neposkytnutí požadovaných údajů,
3. stanoví nepřekročitelnou lhůtu pro splnění nápravného opatření a
4. povinnou osobu poučí, že v případě nesplnění nápravného opatření ve lhůtě podle bodu 3 přistoupí k uložení dodatečného nápravného opatření podle § 223.
(6) Zjistí-li orgán dozoru při kontrole, že roční úhrn čistého obratu nebo roční úhrn čistého příjmu povinné osoby byl zcela zjevně vyšší než jí tvrzený úhrn podle odstavce 4, rozhodne o doplacení rozdílu mezi nově zjištěnou nejvyšší denní sazbou a skutečně uloženou denní sazbou donucovací pokuty povinnou osobou.
§ 223
Dodatečné nápravné opatření
(1) Orgán dozoru rozhodne o uložení dodatečného nápravného opatření, jestliže povinná osoba nesplnila uložené nápravné opatření ani po uplynutí doby,
a) na niž byla uložena dodatečná donucovací pokuta, a povinná osoba byla řádně poučena podle § 221 odst. 4, nebo
b) která byla stanovena podle § 222 odst. 5 písm. b) bod 3, a povinná osoba byla řádně poučena podle § 222 odst. 5 písm. b) bod 4.
(2) Dodatečné nápravné opatření může spočívat v
a) uložení dočasného zákazu výkonu řídicích funkcí v povinných osobách pro kteroukoli osobu, která v povinné osobě vykonává řídicí pravomoci, je členem jejího statutárního orgánu a je považována za odpovědnou za dané porušení právních předpisů nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie,
b) zrušení povinné osoby, pokud je právnickou osobou,
c) zrušení živnostenského oprávnění a stanovení doby, po kterou jej není možné získat,
d) změně předmětu činnosti povinné osoby a stanovení doby, po kterou není možné některý z předmětů činnosti zapsat,
e) změně struktury řízení povinné osoby nebo změny sítě institucí tvořících povinnou osobu,
f) pozastavení nebo zákazu činnosti povinné osoby,
g) odejmutí oprávnění k výkonu činnosti povinné osoby v případě, že výkon činnosti povinné osoby podléhá povolení,
h) omezení způsobilosti znovu nabýt oprávnění k výkonu činnosti povinné osoby, pokud bylo odňato podle písmene g).
(3) Rozhodnutí o uložení dodatečného nápravného opatření může být vydáno jako první úkon v řízení.
(4) Pravomocné rozhodnutí o uložení dodatečného nápravného opatření zašle orgán dozoru do 2 pracovních dnů k zajištění jeho provedení příslušnému správnímu orgánu, kterým je
a) rejstříkový soud, směřuje-li výrok rozhodnutí ke zrušení právnické osoby, výmazu člena jejího statutárního orgánu nebo změně předmětu její činnosti a stanovení doby, po niž není možné některý z předmětů činnosti zapsat,
b) živnostenský úřad, směřuje-li výrok rozhodnutí k odejmutí živnostenského oprávnění,
c) ministerstvo, směřuje-li výrok rozhodnutí k zrušení úvodního povolení k provozování hazardních her podle zákona o hazardních hrách,
d) Komora daňových poradců, směřuje-li výrok rozhodnutí k pozastavení nebo zákazu výkonu daňového poradenství a omezení způsobilosti jej znovu vykonávat,
e) Komora auditorů České republiky, směřuje-li výrok rozhodnutí k pozastavení nebo zákazu výkonu činnosti auditora a omezení způsobilosti ji znovu vykonávat,
f) Česká advokátní komora, směřuje-li výrok rozhodnutí k pozastavení výkonu advokacie nebo k vyškrtnutí ze seznamu advokátů,
g) Ministerstvo spravedlnosti, směřuje-li výrok rozhodnutí
1. k pozastavení výkonu činnosti notáře nebo k odvolání notáře z notářského úřadu a omezení způsobilosti jej znovu nabýt; ustanovení § 48 odst. 6 notářského řádu se použije obdobně,
2. k pozastavení výkonu exekutorského úřadu nebo odvolání z exekutorského úřadu a omezení způsobilosti jej znovu nabýt; ustanovení § 116 odst. 12 exekučního řádu se použije obdobně,
3. k pozastavení práva vykonávat činnost insolvenčního správce nebo zákazu výkonu činnosti insolvenčního správce a omezení způsobilosti ji znovu vykonávat, nebo
4. k pozastavení práva vykonávat činnost restrukturalizačního správce nebo zákazu výkonu činnosti restrukturalizačního správce a omezení způsobilosti ji znovu vykonávat, nebo
h) Úřad, směřuje-li výrok rozhodnutí k odejmutí povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem nebo povolení k poskytování služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti,
i) jiný správní úřad, směřuje-li výrok rozhodnutí k odejmutí nebo pozastavení oprávnění k výkonu činnosti povinné osoby neuvedený v písmenech a) až h).
§ 224
Postup příslušného správního orgánu při provedení dodatečného nápravného opatření
(1) Příslušný správní orgán podle § 223 odst. 4 je povinen provést dodatečné nápravné opatření nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo uloženo. Vydá-li příslušný správní orgán v souvislosti s prováděním dodatečného nápravného opatření usnesení nebo rozhodnutí, není proti němu přípustné odvolání ani rozklad. Obnova řízení se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, a to s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu.
(2) Náklady, které v souvislosti s provedením dodatečného nápravného opatření podle odstavce 1 příslušnému správnímu orgánu vznikly nad rámec běžné úřední činnosti, hradí osoba, vůči níž směřuje rozhodnutí o uložení dodatečného nápravného opatření.
§ 225
Podezření na trestnou činnost
Má-li orgán dozoru podezření, že v souvislosti s plněním povinností podle tohoto zákona, nařízení 2023/1113 a nařízení 2024/1624 byl spáchán trestný čin, bezodkladně o tom informuje Finanční zpravodajskou jednotku.
Hlava III
Výzva k nápravě u příslušné profesní komory
§ 226
Výzva k nápravě
(1) Jestliže příslušná profesní komora nevykonává své povinnosti podle tohoto zákona, nařízení 2024/1624 nebo technické normy, vyzve ji orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou v jím stanovené lhůtě, která nesmí být zjevně nepřiměřená, k nápravě tohoto protiprávního stavu.
(2) Proti výzvě podle odstavce 1 se lze odvolat do 5 dnů ode dne jejího doručení. Včas podané odvolání má odkladný účinek s výjimkou výzvy k
a) zveřejnění výroční zprávy podle § 60 odst. 3,
b) poskytnutí informace podle § 69 odst. 1 nebo 2, která nebyla poskytnuta ve lhůtě podle § 69 odst. 3, nebo
c) předložení metodického materiálu k zavedení a uplatňování vnitřních strategií a postupů podle nařízení 2024/1624 při činnosti členů příslušné profesní komory, pokud tento nebyl předložen orgánu dozoru nad příslušnou profesní komorou podle § 69 odst. 4.
§ 227
Donucovací pokuta
(1) Orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou může rozhodnutím uložit donucovací pokutu příslušné profesní komoře, nevyhoví‑li tato příslušná profesní komora výzvě podle § 226 odst. 1.
(2) Výše jednotlivé donucovací pokuty podle odstavce 1 nesmí převýšit 1 000 000 Kč. Souhrnná výše uložených donucovacích pokut za nesplnění jedné povinnosti uvedené ve výzvě nesmí převýšit 10 000 000 Kč. Mezi uložením jednotlivých donucovacích pokut podle věty první musí uběhnout doba alespoň 7 dní.
(3) Na donucovací pokutu podle odstavce 1 se ustanovení hlavy II nepoužijí.
Hlava IV
Společná ustanovení
Díl 1
Doručování a vykonatelnost rozhodnutí
§ 228
(1) Rozhodnutí vydané podle hlavy II, s výjimkou rozhodnutí o uložení dodatečného nápravného opatření, a rozhodnutí jej měnící je doručeno také dnem, kdy se s ním prokazatelně seznámí pracovník pro dodržování předpisů povinné osoby, nejpozději však dnem, kdy je stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí doručen do vlastních rukou povinné osoby.
(2) Nemá-li povinná osoba zapsaného pracovníka pro dodržování předpisů do centrálního rejstříku povinných osob, platí, že je toto rozhodnutí doručeno dnem jeho vydání. Má se za to, že vydáním rozhodnutí podle tohoto zákona se rozumí vydání a odeslání rozhodnutí účastníkům řízení.
(3) Rozhodnutí o uložení donucovací pokuty a rozhodnutí o uložení dodatečné donucovací pokuty je vykonatelné dnem jeho vydání.
Díl 2
Zveřejňování rozhodnutí
§ 229
Zveřejňování rozhodnutí o uložení pokuty a nápravného opatření
(1) Orgán dozoru, který vydal rozhodnutí o přestupku podle tohoto zákona, rozhodnutí o uložení nápravného opatření, rozhodnutí o uložení dodatečného nápravného opatření, rozhodnutí o uložení donucovací pokuty nebo rozhodnutí o uložení dodatečné donucovací pokuty, zveřejní toto rozhodnutí bezodkladně po nabytí právní moci způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Byl-li proti rozhodnutí podle odstavce 1 podán mimořádný opravný prostředek a povinná osoba toto orgánu dozoru doloží nebo bylo-li zveřejnění pravomocného rozhodnutí podle § 230 písm. a) odloženo, zveřejní orgán dozoru způsobem umožňujícím dálkový přístup namísto rozhodnutí tuto informaci včetně informace o výsledcích případného řízení o opravném prostředku.
(3) Orgán dozoru zveřejňuje také pravomocné rozhodnutí nebo opravné usnesení, které ruší nebo mění zveřejněné pravomocné rozhodnutí podle odstavce 1 nebo jeho část.
(4) Rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 3 orgán dozoru ponechá zveřejněné způsobem umožňujícím dálkový přístup po dobu 5 let.
§ 230
Výjimka ze zveřejnění
Dospěje-li orgán dozoru na základě individuálního posouzení k závěru, že by zveřejnění totožnosti nebo osobních údajů obviněných z přestupku nebo dalších osob uvedených v rozhodnutí podle § 229 nepřiměřeně zasáhl do jejich zájmů, nebo pokud by zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů, probíhající trestní nebo správní řízení, plnění úkolů podle tohoto zákona, nařízení 2023/1113, nařízení 2024/1624 nebo technické normy nebo jiných úkolů ve veřejném zájmu, nebo požádá-li o to orgán činný v trestním řízení, orgán dozoru
a) odloží zveřejnění rozhodnutí, dokud důvody pro nezveřejnění nepominou,
b) zveřejní rozhodnutí dočasně nebo trvale v anonymizované podobě, nebo
c) nezveřejní rozhodnutí vůbec, pokud má za to, že by postup podle písmen a) nebo b) nebyl dostatečný.
Díl 3
Další pravomoc orgánu dozoru
§ 231
Oprávnění orgánu dozoru ve vztahu k vrcholnému vedení, skutečnému majiteli a provozovně
(1) Orgány dozoru pravidelně prověřují, zda člen vrcholného vedení a skutečný majitel povinné osoby, která je provozovatelem hazardních her, provozovnou poskytující proplácení šeků, poskytovatelem služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti, nebo finanční holdingovou společností se smíšenou činností, splňuje podmínky podle § 20 odst. 1 až 4.
(2) Pokud jsou zjištěny u povinné osoby podle odstavce 1 skutečnosti nasvědčující tomu, že se povinná osoba dopouští legalizace výnosů z trestné činnosti, financování terorismu nebo pokusu o ně, nebo že u povinné osoby existuje zvýšené riziko takovéhoto jednání, orgán dozoru
a) provede prověření podle odstavce 1,
b) odvolá z funkce člena vrcholného vedení povinné osoby podle odstavce 1 nebo mu uloží dočasný zákaz výkonu funkce, pokud nesplňuje požadavky podle § 20 odst. 1 až 3,
c) je oprávněn provozovnu, v níž dochází nebo došlo k legalizaci výnosů z trestné činnosti, financování terorismu nebo k pokusu o ně, uzavřít do doby, než pominou důvody pro toto opatření nebo o tom rozhodne jiný orgán, nejdéle však na 30 dnů.
(3) Nesouhlasí-li dotčená osoba s úkonem podle odstavce 2 písm. b) nebo c), může proti němu uplatnit u orgánu, který o úkonu rozhodl, námitku ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne provedení tohoto úkonu. Tuto lhůtu nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. O námitce rozhodne orgán dozoru do 5 pracovních dnů ode dne jejího doručení. Podání námitky nemá odkladný účinek.
(4) Orgány dozoru prověřují, zda členem vrcholného vedení nebo skutečným majitelem povinné osoby podle čl. 3 bodu 3 písm. c) písm. a), b), d) až f) a h) až o) nařízení 2024/1624 jsou jen osoby bezúhonné, přičemž mohou požádat, aby v přiměřeně stanovené lhůtě stanovené došlo k odvolání osob, které tuto podmínku nesplňují.
(5) Pokud skutečný majitel povinné osoby podle odstavce 1 nebo 4 není bezúhonný podle § 14, orgán dozoru ho vyzve, aby zajistil převod nebo odprodej jeho podílu ve lhůtě 120 dnů. Nesplní-li skutečný majitel ve stanovené lhůtě povinnost podle věty první, orgán dozoru může rozhodnutím zakázat výkon hlasovacích práv spojených s tímto podílem, odebrat právo na podíl na zisku a jiných vlastních zdrojích nebo nařídit, aby povinná osoba nevyplácela této osobě jakékoli finanční plnění.
Díl 4
Společná ustanovení k donucovacím pokutám
§ 232
(1) Donucovací pokuty podle tohoto zákona vybírá a vymáhá celní úřad s výjimkou donucovací pokuty podle § 227, kterou vybírá orgán dozoru nad příslušnou profesní komorou a vymáhá celní úřad.
(2) Příjmy z donucovacích pokut jsou příjmem státního rozpočtu.
ČÁST OSMÁ
SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Hlava I
Ustanovení společná a zmocňovací
§ 233
Vymáhání peněžitých sankcí nebo penále uložených Orgánem pro boj proti praní peněz a financování terorismu
(1) Vymáhání peněžitých sankcí nebo penále uložených rozhodnutím Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu podle nařízení 2024/1620 provádí postupem podle daňového řádu celní úřad.
(2) Celní úřad připojí k rozhodnutí o uložení peněžitých sankcí nebo penále podle odstavce 1 po ověření jeho pravosti doložku vykonatelnosti.
§ 234
Přepočet měn
Nestanoví-li tento zákon jinak, částkou uvedenou v eurech se pro účely tohoto zákona a nařízení 2024/1624 rozumí odpovídající hodnota v jakékoliv měně stanovená podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou a platného pro den, ve kterém je plněna povinnost podle tohoto zákona; pokud tento kurz ještě není v tomto dni k dispozici, použije se kurz platný pro předchozí den.
§ 235
Zmocnění ministerstva k vydání vyhlášky
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) vyňatou finanční činnost podle § 6 písm. k),
b) informaci, které dokumenty zveřejněné Úřadem jsou dokumenty podle § 20 odst. 4 písm. c),
c) způsob podání, podrobnosti náležitostí, formát a datovou strukturu žádosti podle § 29, § 34 a § 36,
d) označení a vymezení místa určeného k podávání ohlášení o převozu peněžní hotovosti podle § 141 odst. 1,
e) podrobnosti náležitostí, formát a datovou strukturu podání podle § 141 odst. 2,
f) informační zdroj pro určení tržní hodnoty komodity používané jako vysoce likvidní prostředek k uchovávání hodnoty podle § 161,
g) podrobnosti náležitostí, formát a datovou strukturu oznámení platby nebo vkladu podle čl. 80 odst. 4 nařízení 2024/1624.
§ 236
Zmocnění České národní banky k vydání vyhlášky
(1) Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) formát, datovou strukturu a způsob informace podle § 115,
b) formát, datovou strukturu a způsob oznámení identifikátoru datové schránky sloužící k podání žádosti o údaje z centrální evidence účtů podle § 118,
c) podrobnosti náležitostí, formát a datovou strukturu žádosti o údaje z centrální evidence účtů podle § 116, 118 a 119,
d) opatření, která uplatňují žadatelé při nakládání s údaji podle § 120 odst. 1.
(2) Je-li to účelné pro účinné naplňování požadavků tohoto zákona, může Česká národní banka v mezích stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie vyhláškou stanovit požadavky na zavedení a uplatňování systému vnitřních strategií, postupů a kontrol u povinné osoby, nad níž Česká národní banka vykonává dozor.
Hlava II
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 237
Obecná přechodná ustanovení
(1) Zahájená správní řízení podle zákona č. 254/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 254/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Zahájená správní řízení podle zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Zahájená správní řízení podle zákona č. 300/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 300/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4) Správní rozhodnutí vydaná podle zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona.
§ 238
Přechodné ustanovení k poskytovatelům služeb s virtuálním aktivem
(1) Povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem podle zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem podle tohoto zákona.
(2) Žádost o vydání povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem podle zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za žádost o vydání povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem podle tohoto zákona. Řízení se dokončí podle tohoto zákona.
§ 239
Přechodné ustanovení k poskytovatelům služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti
(1) Ten, kdo byl ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat služby pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti na základě živnostenského oprávnění a podá žádost o povolení k poskytování služeb pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti podle § 36 do 31. prosince 2027, může tuto činnost nadále vykonávat na základě tohoto oprávnění do dne zápisu v centrálním rejstříku povinných osob.
(2) Osoba, která v uplynulých 15 letech vykonávala nejméně po dobu 2 let před nabytím účinnosti tohoto zákona činnost ve vrcholném vedení osoby oprávněné poskytovat služby pro svěřenské fondy nebo obchodní společnosti na základě živnostenského oprávnění, se považuje za osobu, která má dostatečné zkušenosti podle § 20 odst. 5.
§ 240
Přechodná ustanovení k přestupkům a opatřením k nápravě
(1) Zahájená řízení o přestupku a opatření k nápravě podle zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud je předchozí právní úprava pro obviněného příznivější.
(2) Na výrokovou část rozhodnutí o přestupku zveřejněnou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 53 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se i po nabytí účinnosti tohoto zákona nadále použije § 53 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 241
Přechodné ustanovení k národnímu hodnocení rizik
(1) Národní hodnocení rizik schválené podle § 30a odst. 4 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za zprávu o národním hodnocení rizik podle tohoto zákona.
(2) Ministerstvo vyhotoví a předloží zprávu o národním hodnocení rizik podle tohoto zákona tak, aby byla schválena vládou do 31. prosince 2028, nebo do 4 let ode dne schválení národního hodnocení rizik podle odstavce 1, podle toho, který den nastane později.
§ 242
Přechodná ustanovení k centrální evidenci účtů
(1) Centrální evidence účtů a bezpečnostních schránek zřízená podle zákona č. 300/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za centrální evidenci účtů zřízenou podle tohoto zákona.
(2) Údaje evidované v centrální evidenci účtů a bezpečnostních schránek zřízené podle zákona č. 300/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se nevedou v centrální evidenci účtů podle tohoto zákona, se vedou a poskytují podle zákona č. 300/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 243
Přechodná ustanovení k centrálnímu rejstříku povinných osob
(1) Úřad oznámí na své úřední desce datum zahájení zápisu údajů do centrálního rejstříku osob.
(2) Do 30 dnů ode dne zahájení zápisu údajů do centrálního rejstříku povinných osob
a) může zapisovanou činnost vykonávat osoba nezapsaná v centrálním rejstříku povinných osob; § 29 až 31 se do dne zahájení zápisu údajů do centrálního rejstříku povinných osob neuplatní,
b) nemusí povinná osoba plnit povinnosti podle části páté hlavy III,
c) povinná osoba
1. nemusí plnit povinnosti podle § 12,
2. plní povinnosti podle § 22 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; na porušení této povinnosti se hledí jako by bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud je povinnou osobou podle zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
d) orgán dozoru namísto zápisu do centrálního rejstříku povinných osob zveřejňuje na úřední desce seznam povinných osob, jimž bylo uděleno povolení podle § 41, zrušeno povolení podle § 42 nebo zaniklo povolení podle § 43 v rozsahu podle § 138 odst. 4.
(3) Orgány veřejné moci, které jsou podle § 135 povinny zapisovat údaje do centrálního rejstříku povinných osob, zapíší do centrálního rejstříku povinných osob údaje o povinných osobách, které jsou ke dni zahájení zápisu údajů do centrálního rejstříku povinných osob v jejich evidencích, do 30 dnů ode dne zahájení zápisu.
(4) Kontaktní osoba nahlášená podle § 22 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za kontaktní osobu podle tohoto zákona. To neplatí, pokud má povinná osoba ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nahlášených více než 5 kontaktních osob.
§ 244
Přechodné ustanovení k nahlašování registračních značek
Do doby uvedení centrálního rejstříku povinných osob do provozu má povinná osoba podle § 4 písm. e) povinnost nahlásit registrační značku dopravního prostředku, kterým převáží peněžní hotovost na pozemní komunikaci, Generálnímu ředitelství cel a Policejnímu prezidiu Policie České republiky způsobem, který bude zveřejněn způsobem umožňující dálkový přístup.
§ 245
Přechodné ustanovení k převozům peněžní hotovosti
Informace získaná ke konkrétní kontrole převozu peněžní hotovosti podle zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se na žádost poskytuje za podmínek stanovených v § 153 v rozsahu, v jakém byla získána. V případě, že bude požadována informace, kterou může mít k dispozici Celní správa České republiky, musí být žádost podána Generálnímu ředitelství cel.
§ 246
Přechodné ustanovení k prováděcímu právnímu předpisu
Do doby vydání prováděcích právních předpisů podle § 236 tohoto zákona se postupuje podle prováděcích právních předpisů k provedení § 21 odst. 9 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Části prováděcích právních předpisů podle věty první, které jsou v rozporu s tímto zákonem, se nepoužijí.
ČÁST DEVÁTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 247
Zrušují se:
1. Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti.
2. Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
3. Zákon č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů.
4. Vyhláška č. 53/2017 Sb., o vzoru služebního průkazu zaměstnanců Finančního analytického úřadu.
5. Vyhláška č. 67/2018 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
6. Vyhláška č. 420/2024 Sb., o formátu a struktuře podání Finančnímu analytickému úřadu obsahujícího informace o kontaktní osobě.
7. Vyhláška č. 33/2025 Sb., o formátu a struktuře žádosti o povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem.
ČÁST DESÁTÁ
ÚČINNOST
§ 248
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 10. července 2027, s výjimkou
a) ustanovení § 28 odst. 2 písm. k), § 28 odst. 2 písm. l), § 28 odst. 2 písm. m) a § 31, která nabývají účinnosti dnem 10. července 2029.
Příloha č. 1
Relevantní trestné činy
Ustanovení zákona č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Název trestného činu
§ 216
Legalizace výnosů z trestné činnosti
§ 217
Legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti
§ 312d
Financování terorismu
§ 173 odst. 2 písm. d)
Loupež
§ 175 odst. 3 písm. b)
Vydírání
§ 205 odst. 5 písm. b)
Krádež
§ 206
Zpronevěra
§ 207 odst. 3 písm. b)
Neoprávněné užívání cizí věci
§ 209
Podvod
§ 210
Pojistný podvod
§ 211
Úvěrový podvod
§ 212
Dotační podvod
§ 240
Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby
§ 241
Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby
§ 243
Nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení
§ 244
Porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží
§ 245
Padělání a pozměnění předmětů k označení zboží pro daňové účely a předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti
§ 246
Padělání a pozměnění známek
§ 247
Ohrožení devizového hospodářství
§ 257
Pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži
§ 260
Poškození finančních zájmů Evropské unie
§ 262
Porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití
§ 263
Porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití
§ 264
Zkreslení údajů a nevedení podkladů ohledně vývozu zboží a technologií dvojího užití
§ 265
Provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence
§ 266
Porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem
§ 267
Zkreslení údajů a nevedení podkladů ohledně zahraničního obchodu s vojenským materiálem
§ 309
Vlastizrada
§ 310
Rozvracení republiky
§ 311
Teroristický útok
§ 312
Teror
§ 312a
Účast na teroristické skupině
§ 312e
Podpora a propagace terorismu
§ 312f
Vyhrožování teroristickým trestným činem
§ 314
Sabotáž
§ 315
Zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace
§ 331
Přijetí úplatku
§ 332
Podplacení
§ 333
Nepřímé úplatkářství
§ 348 odst. 3 písm. b)
Padělání a pozměnění veřejné listiny
§ 361
Účast na organizované zločinecké skupině
§ 410
Porušení mezinárodních sankcí
§ 410a
Porušení mezinárodních sankcí z nedbalosti
Příloha č. 2
Typ a druh povinné osoby
A. Typ povinné osoby
1. Povinná osoba se sídlem v České republice
2. Povinná osoba se sídlem v zahraničí, která má v České republice provozovnu
3. Vydavatel elektronických peněz, poskytovatel platebních služeb nebo poskytovatel služby související s kryptoaktivy na území České republiky v rámci volného pohybu služeb prostřednictvím zástupců, distributorů nebo jiných druhů infrastruktury, včetně případů, kdy je činnost prováděna na základě povolení k poskytování platebních služeb získaného v jiném členském státě
4. Provozovatel hazardních her neusazený v České republice
B. Druh povinné osoby
1. Banka
2. Pobočka zahraniční banky
3. Spořitelní a úvěrní družstvo
4. Investiční podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU a jeho pobočka
5. Právnická osoba jiná než povinná osoba podle bodu 1 až 4, která vykonává činnost spočívající v poskytování úvěrů, úvěrových smluv týkajících se nemovitého majetku, faktoringu, s postihem nebo bez postihu, nebo ve financování obchodních transakcí (včetně forfeitingu)
6. Právnická osoba jiná než povinná osoba podle bodu 1 až 4, která poskytuje finanční leasing
7. Právnická osoba jiná než povinná osoba podle bodu 1 až 4, která poskytuje platební služby podle čl. 4 bodu 3 směrnice 2007/64/ES
8. Právnická osoba jiná než povinná osoba podle bodu 1 až 4, která vydává a spravuje jiné prostředky k provádění plateb (např. cestovních šeků a bankovních směnek) s výjimkou poskytování platebních služeb podle čl. 4 bodu 3 směrnice 2007/64/ES
9. Právnická osoba jiná než povinná osoba podle bodu 1 až 4, která poskytuje záruky a závazky
10. Právnická osoba jiná než povinná osoba podle bodu 1 až 4, která obchoduje na vlastní účet nebo na účet klienta s nástroji peněžního trhu (šeky, směnkami, vkladními listy atd.), s peněžními prostředky v cizích měnách, v oblasti termínových obchodů a opcí, v oblasti měnových a úrokových obchodů nebo s převoditelnými cennými papíry
11. Právnická osoba jiná než povinná osoba podle bodu 1 až 4, která se účastní na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb
12. Právnická osoba jiná než povinná osoba podle bodu 1 až 4, která poskytuje poradenství pro podniky ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie a v souvisejících otázkách a poradenství a služby v oblasti fúzí a koupě podniků
13. Právnická osoba jiná než povinná osoba podle bodu 1 až 4, která vykonává činnost peněžního makléřství
14. Právnická osoba jiná než povinná osoba podle bodu 1 až 4, která obhospodařuje cenné papíry klienta na jeho účet nebo poskytuje s tím související poradenství
15. Právnická osoba jiná než povinná osoba podle bodu 1 až 4, která ukládá a spravuje cenné papíry
16. Právnická osoba jiná než povinná osoba podle bodu 1 až 4, která uschovává cennosti
17. Právnická osoba jiná než povinná osoba podle bodu 1 až 4, která vydává elektronické peníze
18. Právnická osoba, jejíž hlavní činností je nabývání účastí, včetně finanční holdingové společnosti
19. Právnická osoba, jejíž hlavní činností je nabývání účastí, včetně finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti a finanční holdingové společnosti se smíšenou činností nebo její pobočka
20. Pojišťovna podle čl. 13 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES, pokud vykonává činnosti související s životním pojištěním nebo jiné pojišťovací činnosti související s investicemi, na které se uvedená směrnice vztahuje, včetně pojišťovacích holdingových společností a pojišťovacích holdingových společností se smíšenou činností podle čl. 212 odst. 1 písm. f) a g) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II)
21. Zprostředkovatel pojištění podle čl. 2 odst. 1 bodu 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97
22. Subjekt kolektivního investování a jeho pobočka
23. Centrální depozitář cenných papírů podle čl. 2 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014
24. Věřitel podle čl. 4 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU a čl. 3 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES
25. Zprostředkovatel úvěru podle čl. 4 bodu 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/ЕU a čl. 3 písm. f) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES
26. Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy
27. Auditor
28. Účetní
29. Daňový poradce
30. Notář
31. Advokát
32. Soudní exekutor
33. Realitní zprostředkovatel
34. Dražebník podle zákona o veřejných dražbách
35. Obchodník s drahými kovy
36. Obchodník s drahými kameny
37. Obchodník se zbožím vysoké hodnoty – obchodník se šperky, zlatnickým a stříbrnickým zbožím v hodnotě přesahující 10 000 EUR nebo ekvivalentní částku v národní měně
38. Obchodník se zbožím vysoké hodnoty – obchodník s hodinami a hodinkami v hodnotě přesahující 10 000 EUR nebo ekvivalentní částku v národní měně
39. Obchodník se zbožím vysoké hodnoty – obchodník s motorovými vozidly, jejichž cena přesahuje 250 000 EUR nebo ekvivalentní částku v národní měně
40. Obchodník se zbožím vysoké hodnoty – obchodník s letadly, jejichž cena přesahuje 7 500 000 EUR nebo ekvivalentní částku v národní měně
41. Obchodník se zbožím vysoké hodnoty – obchodník s plavidly, jejichž cena přesahuje 7 500 000 EUR nebo ekvivalentní částku v národní měně
42. Obchodník s kulturními statky
43. Osoba skladující kulturní statky a zboží vysoké hodnoty ve svobodných pásmech
44. Poskytovatel služeb pro svěřenské fondy nebo služeb pro obchodní společnosti
45. Provozovatel hazardních her
46. Poskytovatel služeb skupinového financování
47. Zprostředkovatel skupinového financování
48. Svěřenský správce
49. Zprostředkovatel hypotečních úvěrů, nejde-li o povinnou osobu podle bodů 1 až 3
50. Provozovatel investiční migrace
51. Nefinanční holdingová společnost se smíšenou činností
52. Fotbalový agent
53. Profesionální fotbalový klub, který není vybraným profesionálním fotbalovým klubem
54. Vybraný profesionální fotbalový klub
55. Osoba, jejímž předmětem podnikání je obchodování s nemovitými věcmi
56. Insolvenční správce
57. Restrukturalizační správce
58. Osoba, která v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje služby převozu peněžní hotovosti
59. Poskytovatel služeb souvisejících s virtuálním aktivem
60. Národní správce rejstříku obchodování s povolenkami podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1640 ze dne 31. května 2024 o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o změně a zrušení směrnice (EU) 2015/849 (Text s významem pro EHP).
2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 ze dne 23. října 2018 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113 ze dne 31. května 2023 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv a o změně směrnice (EU) 2015/849 (Text s významem pro EHP).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1624 ze dne 31. května 2024 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (Text s významem pro EHP).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 ze dne 31. května 2024, kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 (Text s významem pro EHP).
3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1260 ze dne 24. dubna 2024 o vymáhání a konfiskaci majetku.
4) Článek 123 Smlouvy o fungování Evropské unie (konsolidované znění).
5) Nařízení Rady (ES) č. 3603/93 ze dne 13. prosince 1993, kterým se upřesňují definice pro použití zákazů uvedených v článcích 104 a 104b Smlouvy.
6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).