Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDTDJHSJC najdete zde
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace k návrhu zákona o ekonomické ochraně státu
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu: návrh zákona o ekonomické ochraně státu
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Mgr. Magda Melichová
Ministerstvo financí
Odbor 24 – Mezinárodní daňová spolupráce a vztahy
Magda.melichova@mf.gov.cz
Mgr. Viktor Kabeš
Finanční analytický úřad
Odbor 03 – Právní
Viktor.kabes@fau.mfcr.cz
Předpokládaný termín nabytí účinnosti
(v případě dělené účinnosti rozveďte):
07.27
Vybraná ustanovení (§ 29 odst. 1 písm. j), k) a l); a § 32) s účinností od 07.29
Implementace práva EU: |X| ANO |_| NE. Pokud ano, uveďte:
- termín stanovený pro implementaci: 07.27
- zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU: |X| ANO |_| NE
2. Cíl návrhu zákona
Cílem návrhu zákona je zajištění souladu evropské legislativy s právním řádem České republiky (dále i jen „ČR“) a zohlednění doporučení z hodnocení Výboru MONEYVAL Rady Evropy a mezinárodních standardů FATF v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále i jen „AML/CFT“), oblasti provádění cílených finančních sankcí a oblasti financování šíření zbraní hromadného ničení.
Návrhem zákona o ekonomické ochraně státu (dále jen „zákon o EOS“) jsou částečně implementovány následující předpisy spadající do tzv. AML balíčku:
· směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1640 ze dne 31. května 2024 o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o změně a zrušení směrnice (EU) 2015/849 (dále jen „AMLD6“),
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1624 ze dne 31. května 2024 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (dále jen „AMLR“),
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 ze dne 31. května 2024, kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 (dále jen „AMLAR“)
Spolu s návrhem zákona o EOS je předkládán i návrh zákona o Finančním analytickém úřadu, který doplňuje implementaci výše uvedených předpisů, a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ekonomické ochraně státu a zákona o Finančním analytickém úřadu.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: |X| ANO |_| NE
Návrh zákona má dopady na veřejné rozpočty, které souvisejí zejména s posílením institucionálního, personálního a technického zajištění výkonu působnosti orgánů dozoru, zejména Finančního analytického úřadu (dále jen „FAÚ“) a orgánů veřejné moci. Bližší informace k dopadům na FAÚ a odhadovaným nákladům jsou uvedeny v závěrečné zprávě RIA k zákonu o Finančním analytickém úřadu.
Náklady na informační technologie budou spočívat zejména v pořízení, resp. vývoji systémů pro zajištění výkonu činnosti (zejm. Centrální rejstřík povinných osob), ve střednědobém výhledu jsou očekávané náklady na údržbu a aktualizaci systémů.
Na státní rozpočet budou mít dopad také kompenzace nákladů České národní banky vyplývajících z činností vykonávaných pro stát, zejm. provozu Centrální evidence účtů („CEÚ“). Očekává se rozšíření CEÚ a s tím související navýšení kompenzací v řádu milionů korun (hrubý odhad činí 14,5 mil. Kč, z toho cca 10,2 mil. Kč by byly trvalé provozní náklady).
Z dlouhodobého hlediska lze očekávat, že zvýšení účinnosti systému AML/CFT přispěje k omezení hospodářské kriminality, daňových úniků a souvisejících negativních dopadů na veřejné finance, což může mít pozitivní fiskální efekt, byť v tuto chvíli obtížně kvantifikovatelný.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: |_| ANO |X| NE
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: |X| ANO |_| NE
Na základě AML balíčku dochází nejen k rozšíření okruhu povinných osob, ale také k rozšíření povinností povinných osob a orgánů dozoru. Tím mohou vzniknout dodatečné náklady na splnění nových zákonných požadavků a větší administrativní zátěž, nicméně negativní dopad na administrativní zátěž by měl do jisté míry snižovat plánovaný centrální rejstřík povinných osob.
Dodatečné náklady povinných osob budou dle hrubých odhadů profesních komor v průměrné výši 70-100 tis. Kč pro malé podniky, 500-800 tis. pro střední podniky a 1,2-1,7 mil. Kč pro velké podniky.
Regulace v menší míře dopadá i na ostatní subjekty v podnikatelském prostředí mimo povinných osob, a to zejména ustanoveními týkajícími se omezení hotovostních plateb (ač koncept jako takový v českém právním řádu již existuje, dochází k úpravě hotovostního limitu a podmínek omezení).
3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky: |_| ANO |X| NE
3.5 Sociální dopady: |_| ANO |X| NE
3.6 Dopady na rodiny: |_| ANO |X| NE
3.7 Dopady na spotřebitele: |_| ANO |X| NE
3.8 Dopady na životní prostředí: |_| ANO |X| NE
3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: |_| ANO |X| NE
3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: |_| ANO |X| NE
3.11 Korupční rizika: |_| ANO |X| NE
3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: |X| ANO |_| NE
Navrhovaný zákon představuje klíčovou regulaci v oblasti ekonomické ochrany státu před hrozbami legalizace výnosů z trestné činnosti, financování terorismu a financování šíření zbraní hromadného ničení. Ekonomickou ochranou státu se rozumí ochrana významných ekonomických a bezpečnostních zájmů České republiky založená zejména na spolupráci s orgány veřejné moci, osobami a právními uspořádáními z ekonomické, finanční a bezpečnostní oblasti.
IX.
- 2 -
Obsah
Východiska závěrečné zprávy RIA 9
1. Rozšíření okruhu povinných osob a sektorů 10
1.1. Důvod předložení a cíle 10
1.1.1. Název 10
1.1.2. Definice problému 10
1.1.3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 10
1.1.4. Identifikace dotčených subjektů 11
1.1.5. Popis cílového stavu 12
1.1.6. Zhodnocení rizika 12
1.2. Návrh variant řešení 13
1.2.1. Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování 13
1.3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 13
1.3.1. Identifikace nákladů a přínosů 13
1.3.2. Náklady 14
1.3.3. Přínosy 16
1.3.4. Vyhodnocení variant 17
1.4. Návrh řešení 17
1.4.1. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 17
1.5. Implementace doporučené varianty a vynucování 17
1.5.1. Vynucování 17
1.6. Přezkum účinnosti regulace 18
1.7. Konzultace a zdroje dat 18
1.8. Kontakty na zpracovatele RIA 18
2. Zesílená hloubková kontrola klienta a odložení hloubkové kontroly klienta 19
2.1 Důvod předložení a cíle 19
2.1.1 Název 19
2.1.2 Definice problému 19
2.1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 19
2.1.4 Identifikace dotčených subjektů 19
2.1.5 Popis cílového stavu 20
2.1.6 Zhodnocení rizika 20
2.2 Návrh variant řešení 20
2.2.1 Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování 21
2.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů 21
2.3.1 Identifikace nákladů a přínosů 21
2.3.2 Náklady 21
2.3.3 Přínosy 22
2.3.4 Vyhodnocení variant 22
2.4 Návrh řešení 22
2.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 22
2.5 Implementace doporučené varianty a vynucování 23
2.5.1 Vynucování 23
2.6 Přezkum účinnosti regulace 23
2.7 Konzultace a zdroje dat 23
2.8 Kontakty na zpracovatele RIA 23
3. Omezení hotovostních plateb 24
3.1 Důvod předložení a cíle 24
3.1.1 Název 24
3.1.2 Definice problému 24
3.1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 24
3.1.4 Identifikace dotčených subjektů 25
3.1.5 Popis cílového stavu 25
3.1.6 Zhodnocení rizika 25
3.2 Návrh variant řešení 26
3.2.1 Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování 26
3.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů 26
3.3.1 Identifikace nákladů a přínosů 26
3.3.2 Náklady 27
3.3.3 Přínosy 28
3.3.4 Vyhodnocení variant 28
3.4 Návrh řešení 29
3.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 29
3.5 Implementace doporučené varianty a vynucování 29
3.5.1 Vynucování 29
3.6 Přezkum účinnosti regulace 29
3.7 Konzultace a zdroje dat 29
3.8 Kontakty na zpracovatele RIA 30
4. Centrální rejstřík povinných osob 31
4.1 Důvod předložení a cíle 31
4.1.1 Název 31
4.1.2 Definice problému 31
4.1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 31
4.1.4 Identifikace dotčených subjektů 31
4.1.5 Popis cílového stavu 32
4.1.6 Zhodnocení rizika 32
4.2 Návrh variant řešení 32
4.2.1 Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování 32
4.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů 33
4.3.1 Identifikace nákladů a přínosů 33
4.3.2 Náklady 33
4.3.3 Přínosy 36
4.3.4 Vyhodnocení variant 37
4.4 Návrh řešení 37
4.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 38
4.5 Implementace doporučené varianty a vynucování 38
4.5.1 Vynucování 38
4.6 Přezkum účinnosti regulace 38
4.7 Konzultace a zdroje dat 38
4.8 Kontakty na zpracovatele RIA 38
5. Koordinace orgánů veřejné moci v rámci systému AML/CFT/CPF 39
5.1 Důvod předložení a cíle 39
5.1.1 Název 39
5.1.2 Definice problému 39
5.1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 39
5.1.4 Identifikace dotčených subjektů 40
5.1.5 Popis cílového stavu 40
5.1.6 Zhodnocení rizika 40
5.2 Návrh variant řešení 40
5.2.1 Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování 41
5.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů 41
5.3.1 Identifikace nákladů a přínosů 41
5.3.2 Náklady 41
5.3.3 Přínosy 43
5.3.4 Vyhodnocení variant 44
5.4 Návrh řešení 44
5.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 44
5.5 Implementace doporučené varianty a vynucování 45
5.5.1 Vynucování 45
5.6 Přezkum účinnosti regulace 45
5.7 Konzultace a zdroje dat 45
5.8 Kontakty na zpracovatele RIA 45
Východiska závěrečné zprávy RIA
Závěrečná zpráva RIA popisuje existující dílčí problémy jakožto příčiny, které předkladatele zákona o EOS vedly k úvahám, jak tyto problémy řešit. Studie se skládá z jednotlivých částí, které se zabývají dílčími problémy k rozhodnutí, jejich popisem, uvažovanými variantami řešení, zvolenými kritérii, vyhodnocením variant podle těchto kritérií a výběru nejvhodnější varianty.
Návrh zákona o EOS obsahuje řešení více dílčích problémů, jejichž výčet je obsažen v úvodu obecné části důvodové zprávy, studie RIA se na základě obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace blíže nezabývá tématy, která
sice jsou věcnou změnou, ale neznamenají významné dopady,
představují prostou implementaci evropské regulace,
se týkají parametrických změn,
jsou pouze úpravami legislativně technické povahy.
Ve studii RIA byla zpracována zejména témata, která představují výrazný dopad na soukromý sektor (zejm. povinné osoby) nebo významné potenciální náklady z veřejného rozpočtu.
Návrh zákona o EOS zohledňuje vývoj v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, financování terorismu a financování šíření zbraní hromadného ničení (dále i jen „AML/CFT/CPF”). Primárně implementuje regulaci Evropské unie (dále jen „EU“) v této oblasti, ale reflektuje také výsledky národního hodnocení rizik a hodnocení Výboru MONEYVAL Rady Evropy. Společně s návrhem zákona o Finančním analytickém úřadu a návrhem zákona, kterým se v souvislosti s přijetím zákona o ekonomické ochraně státu a zákona o Finančním analytickém úřadu mění některé zákony, upravuje stávající systém v oblasti AML/CFT/CPF v ČR tak, aby dostál současnému vývoji a trendům. Vzhledem k rozsahu úprav bylo pro větší přehlednost a soudržnost právní úpravy přistoupeno k napsání nového zákona spíše než novelizaci stávajícího zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále i jen „AML zákon“).
Rozšíření okruhu povinných osob a sektorů
Důvod předložení a cíle
Název
Zákon o ekonomické ochraně státu
Definice problému
Riziko legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu a financování šíření zbraní hromadného ničení (dále jen „ML/TF/PF“) dopadá na široký okruh subjektů, které jsou tomuto riziku exponovány a jejichž činnost tak musí podléhat opatřením systému AML/CFT/CPF. Oproti stávající úpravě dochází v důsledku EU regulace k rozšíření okruhu povinných osob, na které dopadají povinnosti v AML/CFT/CPF oblasti. Povinné osoby jsou definovány v AMLR, AMLD6 nicméně umožňuje členským státům zavést povinnosti i pro „národní“ povinné osoby, zejména takové, které byly identifikované v rámci národního hodnocení rizik. Proces národního hodnocení rizik je kontinuální, přičemž nejpozději 1x za pět let dle současné právní úpravy (nově 1x nejméně za čtyři roky dle AMLD6) je zpracována Zpráva z národního hodnocení rizik. K rozšíření či naopak zúžení okruhu povinných osob v důsledku národního hodnocení rizik tak může průběžně docházet a právní úprava by z tohoto důvodu musela být v případě potřeby novelizována.
Stanovení povinných osob je základním prvkem AML/CFT/CPF systému, který musí být schopný reagovat na proměňující se globální trh. Regulace EU určuje základní okruh povinných osob, přičemž národní hodnocení rizik zohledňuje specifické okolnosti České republiky, ať už z hlediska právních definicí subjektů, tak z hlediska faktických činností v jednotlivých sektorech a míry rizika. Rozsah subjektů potenciálně vystavených hrozbě ML/TF/PF v ČR je tak odlišný od rozsahu stanoveného regulací EU.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
V současné době je okruh povinných osob v AML/CFT/CPF oblasti upraven AML zákonem, a to konkrétně v § 2. Stávající povinné osoby je možné rozdělit do dvou skupin – na povinné osoby ve finančním sektoru a na povinné osoby v nefinančním sektoru.
AML zákon dále upravuje další osoby, které mohou být při výkonu určitých činností povinnými osobami (např. při obchodu v hotovosti v hodnotě 10 tis. EUR a vyšší), a některé zahraniční osoby, které vykonávají určitou činnost na území ČR (zejm. činnost některé z povinných osob).
Stávající právní úprava v České republice vychází zejména z výsledků národního hodnocení rizik a ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES.
Správní dozor nad povinnými osobami vykonává primárně FAÚ, nad některými sektory povinných osob je pak výkon dozoru sdílený s jinými orgány s ohledem na jejich působnost v daných sektorech (Českou národní bankou, orgány Celní správy ČR, Ministerstvem spravedlnosti, Českou obchodní inspekcí) a specifická úprava subsidiárního dozoru je pak nastavena i pro povinné osoby, které jsou příslušníky profesních komor (České advokátní komory, Notářské komory České republiky, Komory auditorů České republiky, Komory daňových poradců České republiky, Exekutorské komory České republiky), a které jsou v oblasti AML/CFT dozorované primárně příslušnou profesní komorou.
Identifikace dotčených subjektů
Povinné osoby
Subjekty, které budou povinnými osobami podle AMLR, a národní povinné osoby (některé budou povinnými osobami nově – osoby, které v rámci své podnikatelské činnosti poskytují služby převozu peněžní hotovosti – a některé naopak de lege ferenda již nebudou mít status povinné osoby – osoby obchodující s kulturními památkami nebo předměty kulturní hodnoty, nebo zprostředkovávající takové obchody; osoba oprávněná ke skladování kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty, pokud k němu dochází ve svobodných pásmech; osoba oprávněná k obchodování s použitým zbožím nebo ke zprostředkování takových obchodů nebo k přijímání věcí do zástavy).
Rozšíření okruhu povinných osob na základě AMLR se týká zejména:
· Poskytovatelů služeb skupinového financování a zprostředkovatelů skupinového financování
· Nebankovních hypotečních zprostředkovatelů
· Nefinančních holdingových společností se smíšenou činností
· Fotbalových klubů a agentů
· Obchodníků se zbožím vysoké hodnoty
Národní povinné osoby by na základě hodnocení rizik mohly zahrnovat:
· Developery (AMLR pokrývá obchodování s nemovitostmi, resp. zprostředkování obchodu s nemovitostmi, pouze ve vztahu k právní profesi a ve vztahu k činnosti realitních makléřů)
· Insolvenční správce
· Restrukturalizační správce
· Soukromé bezpečnostní služby při převozu peněžní hotovosti
· Poskytovatele služeb souvisejících s virtuálním aktivem (AMLR pokrývá pouze poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, což je užší definice)
· Osoby vykupující dluhy či pohledávky nebo s nimi obchodující
· Národního správce rejstříku obchodování s povolenkami
· Českou národní banku (při poskytování služeb vedení účtů a poskytování platebních služeb)
Orgány dozoru
Orgány veřejné moci, které budou mít na starosti dozor nad novými a stávajícími povinnými osobami, resp. u kterých dojde k úpravě okruhu dozorovaných povinných osob v závislosti na nových povinnostech vyplývajících z AML balíčku a kapacitních možnostech jednotlivých orgánů.
Orgán dozoru nad příslušnými profesními komorami
V rámci mechanismu výkonu dozorové činnosti požaduje AMLD6, aby v případě dozoru nad členy profesních komor ze strany samotných profesních komor byl ustanoven orgán veřejné moci, který bude vykonávat dozor nad příslušnými profesními komorami.
Popis cílového stavu
Osoby, u nichž existuje riziko ML/TF/PF, identifikované ať už na základě mezinárodních standardů, nebo národního hodnocení rizik, podléhají povinnostem jako povinné osoby ve smyslu zákona o EOS. Nad dodržováním povinností povinných osob vykonávají správní dozor finanční orgány dozoru a nefinanční orgány dozoru. Mezi nefinanční orgány dozoru se řadí i příslušné profesní komory, nad nimiž musí vykonávat dozor orgán veřejné moci, který bude partnerem pro AMLA.
Cílem takové úpravy je nastavit funkční a robustní AML/CFT systém.
Zhodnocení rizika
Zachování stávajícího rozsahu povinných osob
Nepokrývá všechny povinné osoby stanovené regulací EU a nezohledňuje poslední vývoj v oblasti hodnocení rizik, čímž na jednu stranu zvyšuje riziko ML/TF/PF a s tím spojené ohrožení postavení České republiky a subjektů s ní spojených na světovém obchodním a finančním trhu, a na druhou stranu řadí mezi národní povinné osoby subjekty, které by v návaznosti na regulaci EU v systému zahrnuty nebyly.
Nezohlednění národního hodnocení rizik
Nezahrnutí osob mezi národní povinné osoby v důsledku prosté implementace AMLR, bez zohlednění národního hodnocení rizik, by se negativně promítlo do mezinárodního hodnocení ČR ze strany Výboru MONEYVAL Rady Evropy, což by s sebou neslo náklady spojené především s narušením důvěryhodnosti státu, poškozením jeho reputace a z toho vyplývajícím poškozením postavení na světovém trhu.
Návrh variant řešení
Varianta 0 – Zachování současného stavu
Výčet povinných osob převzatý z § 2 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Varianta 1 – Čistá implementace
Převzetí výčtu povinných osob z AMLR bez uplatnění výjimek a bez zahrnutí národních povinných osob, které vychází z národního hodnocení rizik.
Varianta 2 – Implementace včetně zohlednění národního hodnocení rizik (úprava okruhu povinných osob, uplatnění výjimek)
Na základě výsledků národního hodnocení rizik je výčet povinných osob dle AMLR doplněn o národní povinné osoby a jsou uplatněny výjimky, které AMLR u některých povinných osob připouští. Vyjmutí sektoru, který z hlediska AML/CFT nevykázal zvýšené riziko a z části se překrývá se sektorem povinných osob stanovených nově v AMLR.
1.1.1. Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování
Předložená varianta 0 je v rozporu s právem EU. Z tohoto důvodu budou hodnoceny pouze navržené varianty 1 a 2.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
1.1.2. Identifikace nákladů a přínosů
Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant.
· Náklady orgánů dozoru spojené s implementací a vynucováním legislativní úpravy u nových druhů povinných osob
Testuje varianty z hlediska nákladů, které vzniknou orgánům dozoru ve spojení s novými druhy povinných osob stanovených na základě AMLR.
· Náklady orgánů dozoru spojené s implementací a vynucováním legislativní úpravy nad rámec AMLR
Testuje varianty z hlediska nákladů, které by orgánům dozoru vznikly při úpravě okruhu povinných osob nad rámec těch stanovených AMLR.
· Náklady na straně povinných osob
Testuje varianty z hlediska nákladů, které vznikají povinným osobám na základě nových povinností vyplývajících z AML balíčku.
· Ochrana veřejného zájmu v oblasti AML/CFT/CPF
Testuje varianty z hlediska míry efektivity systému dozoru.
Náklady orgánu dozoru nad příslušnými profesními komorami budou obdobné v obou hodnocených variantách, neboť úpravou okruhu povinných osob nedochází k úpravě počtu profesních komor. Z toho důvodu není toto kritérium zařazeno do vyhodnocování variant, nově vznikající náklady však jsou pro úplnost zmíněny.
1.1.3. Náklady
Varianta 1
Povinné osoby
Povinným osobám vznikají náklady spojené s rozšířením povinností dle AML balíčku. Kvantifikace nákladových dopadů vychází z empirických údajů poskytnutých profesními organizacemi (zejména Komorou daňových poradců ČR, Notářskou komorou ČR a Exekutorskou komorou ČR) a z jejich využití jako referenční nákladové základny pro strukturálně srovnatelné povinné osoby. Na tomto základě byly subjekty rozděleny do kategorií malý, střední a velký podle rozsahu agendy a potřeby vyčlenění personální kapacity, přičemž odhadované roční náklady na plnění povinností vyplývající z regulace EU činí přibližně:
· 70–100 tis. Kč u malých subjektů (subjekt bez dedikované AML kapacity / minimální režim)
· 500–800 tis. Kč u středních subjektů (subjekt s částečně vyčleněnou kapacitou nebo vyšší agendou)
· 1,2–1,7 mil. Kč u velkých subjektů (subjekt, kde AML vyžaduje dedikovanou kapacitu / robustnější režim)
Tyto intervaly odpovídají pozorovaným nákladům u referenčních profesí a odrážejí převahu fixních nákladů, jejichž typická struktura sestává z 50–70 % personálních nákladů, 15–25 % IT nákladů a 10–20 % nákladů na externí metodickou podporu, přičemž při nutnosti navýšení kapacity lze navíc očekávat jednorázové technické náklady v řádu 100–150 tis. Kč. Uvedené odhady představují orientační, řádové vyčíslení nákladových dopadů vycházejících z dostupných empirických údajů a analytických předpokladů. Skutečná výše nákladů se může v jednotlivých případech lišit v závislosti na specifikách konkrétního subjektu.
Osoby nepodléhající dozoru podle AMLR, u kterých však na základě hodnocení rizik existuje hrozba ML/TF/PF, představují ohrožení veřejného zájmu spočívající ve větší zranitelnosti systému AML/CFT/CPF.
V této variantě by nebyly zohledněny výjimky, jejichž zavedení pro některé druhy povinných osob AMLR na základě národního hodnocení rizik připouští (týkalo by se to některých poskytovatelů služeb hazardních her, některých profesionálních fotbalových klubů a určitých finančních činností), což by pro tyto povinné osoby znamenalo zvýšení administrativní zátěže a s tím spojených nákladů.
Orgány dozoru
Orgánům dozoru vznikají náklady spojené s novými druhy povinných osob dle AMLR a požadovanými procesy v rámci AMLD6 a AMLAR. Nákladová struktura je ve všech posuzovaných případech dominantně tvořena mzdovými náklady, které se pohybují v rozmezí 1,2–2,24 mil. Kč ročně, zatímco IT náklady dosahují přibližně 0,2–0,4 mil. Kč ročně. Tento poměr tedy odpovídá běžné praxi profesních komor při zajištění výkonu regulatorních a dohledových činností.
Zvyšuje se ohrožení veřejného zájmu v sektorech, v nichž dojde k vynětí některých současných povinných osob ze systému AML/CFT/CPF, neboť orgány dozoru nebudou mít možnost uplatňovat opatření na rizikové subjekty a transakce v dříve identifikovaných rizikových oblastech (na základě národního hodnocení rizik v rámci novelizace zákona č. 253/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Nezohlednění výjimek u některých druhů povinných osob, kde to AMLR připouští na základě národního hodnocení rizik, by navíc nevedlo k finančním úsporám na straně orgánu dozoru.
Orgán dozoru nad příslušnými profesními komorami
V rámci mechanismu dozoru v oblasti AML/CFT se jedná o novou agendu, která bude vyžadovat náklady v rámci požadavků AMLD6 a AMLAR, nové lidské, technické a finanční zdroje.
Varianta 2
Povinné osoby
Většina uvažovaných národních povinných osob (tj. těch nad rámec AMLR) je ve stávající právní úpravě povinnými osobami, vznikly by u nich proto jen dodatečné náklady vyplývající z nových povinností dle AMLR (viz vyčíslení u varianty 1). Jako zcela nové povinné osoby by na vlastní žádost byly zařazeny i soukromé bezpečností služby, jejichž náklady budou vyšší než u ostatních skupin v souvislosti se zaváděním opatření systému AML/CFT/CPF, nicméně již v současné době z vlastní vůle část povinností souvisejících s AML/CFT/CPF opatřeními plní (jak vyplývá z jednání příslušné pracovní skupiny), a proto se dá předpokládat, že zmiňované náklady budou nižší. Naopak dojde k vynětí druhu povinné osoby „osoba oprávněná k obchodování s použitým zbožím nebo ke zprostředkování takových obchodů nebo k přijímání věcí do zástavy” z povinných osob v nefinančním sektoru.
Orgány dozoru
Orgánům dozoru vznikají náklady spojené s novými druhy povinných osob dle AMLR a požadovanými procesy v rámci AMLD6 a AMLAR (viz vyčíslení u varianty 1). Uvažovaný rozsah národních povinných osob by neměl mít výrazný negativní dopad na předpokládané náklady orgánů dozoru, neboť tyto náklady téměř výlučně existují již dnes.
Orgán dozoru nad příslušnými profesními komorami
V rámci mechanismu dozoru v oblasti AML/CFT se jedná o novou agendu, která bude vyžadovat náklady v rámci požadavků AMLD6 a AMLAR, nové lidské, technické a finanční zdroje. Oproti variantě 1 nedochází k navýšení nákladů tohoto orgánu dozoru.
1.1.4. Přínosy
Varianta 1
Povinné osoby
Pro stávající povinné osoby, které by nově nebyly povinnými osobami, by došlo k finančním úsporám a snížení administrativní zátěže při zániku povinností spojených s AML/CFT/CPF opatřeními.
Orgány dozoru
Zúžení okruhu povinných osob o národní povinné osoby přináší snížení administrativní zátěže při výkonu správního dozoru. K finančním úsporám nedojde s ohledem na nutnost plnění nových povinností vyplývajících z EU regulace u ostatních dozorovaných povinných osob, jejichž rozsah je rozšířen již AMLR.
Orgán dozoru nad příslušnými profesními komorami
Výkon této agendy není rozsahem okruhu povinných osob ovlivňován, neexistují relevantní přínosy jednotlivých variant, a proto je nelze nikterak hodnotit.
Varianta 2
Povinné osoby
Možnost zohlednit výjimky pro některé povinné osoby, jejichž zavedení AMLR na základě národního hodnocení rizik připouští, přináší snížení administrativní zátěže pro tyto vybrané povinné osoby.
Vyšší ochrana před riziky ML/TF/PF.
Orgány dozoru
Kontrola všech oblastí ohrožených ML/TF/PF, což přispívá k lepší ochraně veřejného zájmu, neboť zohledňuje i specifika ČR.
Shrnutí: Varianta 2 přispívá k vyšší ochraně veřejného zájmu v oblasti AML/CFT/CPF a zabraňuje negativním dopadům na podnikatelské prostředí i soukromou sféru, které by hrozily při nedostatečném výkonu dozoru zohledňujícím specifická rizika identifikovaná v ČR při periodickém národním hodnocení rizik. Zohlednění výjimek u některých povinných osob, kde to AMLR připouští na základě národního hodnocení rizik, vede k finančním úsporám na straně orgánů dozoru i příslušných povinných osob.
Orgán dozoru nad příslušnými profesními komorami
Výkon této agendy není rozsahem okruhu povinných osob ovlivňován, neexistují relevantní přínosy jednotlivých variant, a proto je nelze nikterak hodnotit.
1.1.5. Vyhodnocení variant
Pro vyhodnocení variant je stanovena bodová škála vyjadřující míru pozitivního dopadu navrhovaných variant na stanovená kritéria, a to následovně:
0 – velmi negativní dopad
1 – mírně negativní dopad
2 – neutrální dopad
3 – mírně pozitivní dopad
4 – velmi pozitivní dopad
Kritérium
Varianta 1
Varianta 2
Náklady orgánů dozoru spojené s implementací a vynucováním legislativní úpravy u nových druhů povinných osob
2
2
Náklady orgánů dozoru spojené s implementací a vynucováním legislativní úpravy nad rámec AMLR
2
2
Náklady na straně povinných osob (zahrnutých nad rámec AMLR)
2
1
Ochrana veřejného zájmu v oblasti AML/CFT/CPF
1
4
Návrh řešení
Zvolena bude varianta, která v součtu míry pozitivního dopadu u všech kritérií získá nejvyšší hodnotu (max. 16).
1.1.6. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Dle uděleného skóre je pořadí jednotlivých variant následující (1. – nejlepší; 2. – nejhorší):
Varianta
Celkové skóre
Pořadí
Varianta 1
7
2.
Varianta 2
9
1.
Dle přiděleného skóre je nejvhodnější varianta č. 2, tedy varianta, kdy výčet povinných osob dle AMLR je na základě výsledků národního hodnocení rizik doplněn o národní povinné osoby a jsou uplatněny výjimky, které AMLR u některých povinných osob připouští.
Implementace doporučené varianty a vynucování
1.1.7. Vynucování
Navrhovaná změna bude provedena formou nového zákona o EOS. Za implementaci zákona je zodpovědné Ministerstvo financí, v praxi budou za kontrolu plnění povinností zodpovědné orgány dozoru.
Přezkum účinnosti regulace
Účinnost přijatých změn bude ověřována v praxi s tím, že bude předmětem periodického národního hodnocení rizik v AML/CFT oblasti. Zpráva z národního hodnocení rizik je předkládána ke schválení vládě a následně zasílána Evropské komisi, resp. AMLA, která vyhodnocuje národní rizika v celounijním kontextu.
Konzultace a zdroje dat
Návrh řešení byl Ministerstvem financí konzultován s Finančním analytickým úřadem za účelem získání zkušeností z praxe a s pracovními skupinami zřízenými pro účely implementace AML balíčku. Zohledněny byly také mezinárodní standardy reprezentované zejm. doporučeními FATF.
Kontakty na zpracovatele RIA
Mgr. Magda Melichová
Ministerstvo financí České republiky
Odbor 24 - Mezinárodní daňová spolupráce a vztahy
Telefon: +420 257 043 624
E-mail: magda.melichova@mfcr.cz
Zesílená hloubková kontrola klienta a odložení hloubkové kontroly klienta
0. Důvod předložení a cíle
0.0.1 Název
Zákon o ekonomické ochraně státu.
0.0.2 Definice problému
Provedení zesílené hloubkové kontroly klienta je nástroj, který uplatňuje povinná osoba v případech spojených s vyšším rizikem k získání většího penza informací směřujících k odhalení podezřelého obchodu. Odložení provedení hloubkové kontroly klienta je naopak nástroj, kdy záměrně není kontrola klienta na pokyn finanční zpravodajské jednotky či z iniciativy samotné povinné osoby provedena hned, pokud by tím mohlo dojít k ohrožení nebo zmaření operativní finanční analýzy.
Doporučení FATF č. 10 požaduje, aby státy tento institut zakotvily, a to z důvodu prevence vyplašení podezřelého klienta (opatření „anti tipping-off“). Nicméně AMLR implementované návrhem zákona o EOS možnost odložení kontroly klienta explicitně neobsahuje.
0.0.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů
· § 9 – kontrola klienta
· § 9a – zesílená kontrola klienta
· § 9b – neprovedení kontroly klienta
Současná právní úprava umožňuje vydání pokynu k neprovedení kontroly klienta.
0.0.4 Identifikace dotčených subjektů
FAÚ v roli finanční zpravodajské jednotky
FAÚ v roli finanční zpravodajské jednotky (dále i jen „FIU“) bude mít pravomoc na základě zákona o Finančním analytickém úřadu vydat pokyn k odložení provedení hloubkové kontroly klienta.
Povinné osoby
Povinná osoba bude mít povinnost odložit provedení hloubkové kontroly klienta nebo její části v případě, že by její provedení mohlo vést ke zmaření nebo ohrožení provedení operativní finanční analýzy, nebo v případě, že k tomu obdrží pokyn od FIU.
0.0.5 Popis cílového stavu
FIU má k dispozici nástroje pro efektivní šetření podezřelých transakcí a uplatnění souvisejících opatření, což zahrnuje i možnost zvláštních postupů v situacích, kdy hrozí zmaření ekonomické ochrany státu např. při nežádoucím upozornění důvodně podezřelého klienta na detekci rizika.
0.0.6 Zhodnocení rizika
V případě pominutí řešení předmětného problému by hrozilo, že povinné osoby nebudou moci konat jinak, než provést hloubkovou kontrolu klienta i v situaci, kdy bude detekován podezřelý obchod a bude očividné, že tak klienta vyplaší. Taková kontrola tedy nikdy nebude s to dosáhnout svého cíle, čili odhalení podezřelého obchodu a získání informací, na jejichž základě bude FIU moci provést efektivní operativní finanční analýzu.
Stávající znění tuzemské právní úpravy vychází z doporučení FATF č. 10. Splnění tohoto požadavku prostřednictvím implementace do českého právního řádu bylo již hodnoceno Výborem MONEYVAL Rady Evropy. Případné odstranění tohoto institutu by kromě výše zmiňovaného omezení účinnosti systému preventivních opatření AML/CFT mělo také negativní dopad na další hodnocení ze strany tohoto výboru („backstepping“).
AMLR však institut odložení provedení hloubkové kontroly explicitně nezakotvuje a vzniká tedy možné riziko nejasného vztahu mezi národní úpravou a AMLR. AMLR jakožto přímo použitelný předpis EU nepřipouští, aby jím upravená matérie byla upravena na národní úrovni. To však neplatí, pokud přímo použitelný předpis explicitně stanoví členskému státu povinnost určitou výseč dané oblasti upravit samostatně na národní úrovni, tak jak je tomu například u stanovení případů, kdy uplatnit postupy hloubkové kontroly klienta. Lze se současně domnívat, že úmyslem zákonodárce nebylo uvést právo EU do rozporu se standardy FATF, které si klade za cíl implementovat a mělo by tedy být chápáno, pokud možno, v souladu s těmito standardy.
0.1 Návrh variant řešení
Varianta 0 – Zachování současného stavu
Převzetí formulace § 9b ze současného znění AML zákona umožňující neprovedení kontroly klienta.
Varianta 1 – Čistá implementace
Implementace dle znění AMLR, které neobsahuje pokyn k odložení hloubkové kontroly klienta.
Varianta 2 – Implementace s přidáním možnosti vydání pokynu k odložení hloubkové kontroly klienta
Implementace dle znění AMLR spolu s přidáním možnosti vydání pokynu finanční zpravodajskou jednotkou povinné osobě k odložení hloubkové kontroly klienta, které je nad rámec implementace, nicméně vychází z mezinárodních standardů FATF formulovaných zejm. v Interpretative Note k doporučení FATF č. 10.
0.1.1 Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování
Předložená varianta 0 je v rozporu s právem EU. Z tohoto důvodu budou hodnoceny pouze navržené varianty 1 a 2.
0.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů
0.2.1 Identifikace nákladů a přínosů
Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant.
· Efektivita ekonomické ochrany státu
Kritérium testuje varianty v kontextu předmětného problému a celkovou efektivitou z pohledu naplňování ekonomické ochrany státu.
· Soulad s doporučeními FATF
Kritérium testuje varianty z hlediska efektivity z pohledu souladu s doporučením FATF č. 10. Jelikož Doporučení FATF představují globální standardy v boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, je toto kritérium rovnoběžné s předchozím kritériem.
· Soulad s právem EU
Hodnotí varianty z pohledu souladu s právem EU.
0.2.2 Náklady
Varianta 1
Jelikož varianta neobsahuje prvek odložení hloubkové kontroly klienta, ohrožuje naplňování ekonomické ochrany státu v okamžicích, kdy provedením kontroly dojde k nežádoucímu upozornění klienta na detekování rizika a jeho případné vyplašení. Systém tak selže právě tehdy, kdy čelí (důvodně) podezřelému klientovi.
Dále je tato varianta v rozporu s doporučením FATF č. 10.
Varianta 2
Institut odložení provedení hloubkové kontroly klienta není přímo zakotven v AMLR a jeho zavedení může vyvolat interpretační nejasnosti při aplikování tohoto přímo použitelného evropského předpisu. Na rozdíl od stávající úpravy, která umožňuje hloubkovou kontrolu klienta zcela neprovést, varianta 2 umožňuje provedení hloubkové kontroly klienta odložit, tj. předpokládá, že k provedení kontroly dojde v každém případě. Nicméně v situacích, kdy by mohlo dojít k tzv. vyplašení klienta, bude provedena s odkladem.
0.2.3 Přínosy
Varianta 1
Varianta je bez dalšího v souladu s právem EU.
Varianta 2
Varianta umožňuje odložením hloubkové kontroly nebo její části zabránit vyplašení podezřelého klienta. FIU se tak dává prostor k provedení operativní finanční analýzy a předání jejích výsledků zejména orgánům činným v trestním řízení. Nevyplašení klienta také umožňuje sebrání informací v rámci kontroly v pozdějších fázích obchodního vztahu s ním. Efektivitu této varianty je nutno nahlížet rovněž z té stránky, že se tento institut uplatňuje jen v řádech nižších desítek případů ročně, avšak v případech vysoce rizikových klientů.
Varianta je dále plně v souladu s doporučením FATF č. 10.
0.2.4 Vyhodnocení variant
Pro vyhodnocení variant je stanovena bodová škála vyjadřující míru pozitivního dopadu navrhovaných variant na stanovená kritéria, a to následovně:
0 – velmi negativní dopad
1 – mírně negativní dopad
2 – neutrální dopad
3 – mírně pozitivní dopad
4 – velmi pozitivní dopad
Kritérium
Varianta 1
Varianta 2
Efektivita ekonomické ochrany státu
1
3
Soulad s doporučeními FATF
1
3
Soulad s právem EU
4
1
0.3 Návrh řešení
Zvolena bude varianta, která v součtu míry pozitivního dopadu u všech kritérií získá nejvyšší hodnotu (max. 12).
0.3.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Dle uděleného skóre je pořadí jednotlivých variant následující (1. – nejlepší; 2. – nejhorší):
Varianta
Celkové skóre
Pořadí
Varianta 1
6
2.
Varianta 2
7
1.
Na základě vyhodnocení kritérií podle dosaženého skóre byla vybrána varianta č. 2, tj. implementace s přidáním možnosti vydání pokynu k odložení hloubkové kontroly klienta.
0.4 Implementace doporučené varianty a vynucování
0.4.1 Vynucování
Navrhovaná změna bude provedena formou nového zákona o EOS. Za implementaci zákona je zodpovědné Ministerstvo financí. Vynucování zvolené varianty bude prováděno prostřednictvím výkonu správního dozoru nad povinnými osobami.
0.5 Přezkum účinnosti regulace
Přezkum účinnosti regulace bude prováděn v rámci národního hodnocení rizik.
0.6 Konzultace a zdroje dat
Návrh řešení byl Ministerstvem financí konzultován s Finančním analytickým úřadem za účelem získání zkušeností z praxe a s pracovními skupinami zřízenými pro účely implementace AML balíčku. Zohledněny byly materiály FATF, zejm. Interpretive Note k doporučení FATF č. 10.
0.7 Kontakty na zpracovatele RIA
Mgr. Viktor Kabeš
Finanční analytický úřad
Odbor 03 – Právní
viktor.kabes@fau.mfcr.cz
Omezení hotovostních plateb
0. Důvod předložení a cíle
0.8.1 Název
Zákon o ekonomické ochraně státu.
0.8.2 Definice problému
AMLR stanoví povinnost členských států omezit hotovostní platby nad 10.000 EUR, resp. odpovídající částku v národní měně, mezi osobami obchodujícími se zbožím nebo poskytujícími služby, ať už se jedná o transakci v rámci jedné operace, nebo v několika zjevně souvisejících operacích. Oproti stávající právní úpravě v ČR to představuje omezení rozsahu dopadu regulace, neboť současná česká právní úprava se vztahuje na všechny osoby, tedy i na ty nepodnikající. Data FAÚ ukazují, že v rámci spotřebitelských transakcí (tj. transakcí mimo podnikatelský vztah) existuje zejména riziko legalizace výnosů z trestné činnosti, které by při prosté implementaci AMLR nebylo kontrolováno.
AMLR zároveň vztahuje omezení na transakce v rámci jedné operace, nebo v několika zjevně souvisejících operacích, oproti tomu současná česká právní úprava omezení vztahuje na transakce učiněné v rámci jednoho dne. Pokud bude přistoupeno k rozšíření adresátů regulace i na nepodnikající osoby nad rámec AMLR, je nutné zodpovědět otázku, zda na tuto skupinu bude uplatňováno současné omezení hotovostních plateb v rámci jednoho dne, či bude převzato omezení stanovené AMLR, tedy rozhodujícím kritériem bude souvislost operací.
Ve vztahu ke spotřebitelským transakcím a kritériu souvislosti operací vyvstala otázka, zda by se za zjevně související operace považovaly například také měsíční platby nájemného. Tato otázka byla vznesena i Evropské komisi, která své vyjádření dosud nezaslala.
0.8.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
· § 3 odst. 1 – na koho se vztahuje omezení hotovostních plateb
Omezení pro provedení plateb v hotovosti podle zákona č. 254/2004 Sb. se v současné době vztahuje na veškeré platby prováděné mezi fyzickými i právnickými osobami (a to bez ohledu na to, zda mají bydliště nebo sídlo v ČR nebo mimo ČR), pokud se jedná o platbu nebo platby mezi stejným poskytovatelem a stejným příjemcem a v rámci jednoho dne je překročen limit stanovený ve výši 270.000 Kč. Platby přesahující stanovený limit musí být provedeny bezhotovostně.
Za jistý nedostatek lze považovat skutečnost, že sčítací pravidlo limitu plateb provedených v rámci jednoho dne lze obcházet tím, že poskytovatel platby rozdělí částku do dílčích plateb rozložených v rámci několika dní, ačkoli platba jako celek zjevně souvisí s jednou operací (např. nákup nemovitosti).
Zákon současně upravuje situace, kdy se nejedná o porušení zákazu provedení plateb v hotovosti (např. placení daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění), a situace, které nejsou považovány za platbu v hotovosti (např. vklad hotovosti na účet nebo její výběr či výměna bankovek u peněžního ústavu).
Kontrolní a sankční pravomoc je svěřena finančním a celním úřadům, které jsou oprávněné v rámci jiných kontrol (daňových nebo celních) odhalovat a následně pokutovat zjištěné porušení zákazu. Mohou však existovat osoby, které nevykonávají žádnou z činností kontrolovatelných ze strany finančního či celního úřadu, a u těchto osob je pak odhalování porušení povinností spojených s omezením plateb v hotovosti prakticky nemožné.
AMLR upravuje nejen stanovený limit, ale omezuje také adresáty, na které se má regulace vztahovat. V rámci RIA je proto vyhodnoceno, zda je přínosné upravit omezení hotovostních plateb nad rámec stanovený v AMLR, příp. v jakém rozsahu převzít současnou právní úpravu.
0.8.4 Identifikace dotčených subjektů
Kontrolní orgány
Orgány dozoru a celní a finanční správa, které mají pravomoc vykonávat kontrolu dodržování povinností souvisejících s omezením plateb v hotovosti.
Osoby manipulující s nadlimitní hotovostí
Osoby, které manipulují s hotovostí nad stanoveným limitem 10.000 EUR nebo ekvivalentní částkou v národní měně.
0.8.5 Popis cílového stavu
Zavedení omezení hotovostních plateb, které je přiměřeně uplatňované na všechny potenciálně rizikové transakce. Současně je žádoucí maximální možné zachování současného systému již uplatňovaných opatření při dodržení implementačních povinností ČR.
0.8.6 Zhodnocení rizika
Zařazení nepodnikajících fyzických osob
Při vynětí nepodnikajících fyzických osob z regulace hrozí obcházení pravidel přes osoby, které nejsou podnikateli. Vzniká tak riziko destabilizace fungujícího systému.
Rozšíření adresátů regulace mimo rámec AMLR může vést k riziku porušení práva EU, resp. k soudním sporům se subjekty, na které se bude nad rámec AMLR vztahovat omezení plateb v hotovosti.
Zachování časového kritéria
Časové kritérium je možné uvažovat pouze u adresátů regulace nad rámec AMLR. Při jeho odstranění hrozí dopad regulace na periodické transakce nepodnikajících fyzických osob (např. placení nájmu), což by představovalo nepřiměřený zásah do činnosti občanů.
0.9 Návrh variant řešení
Varianta 0 – Zachování současného stavu
Zachování současné právní úpravy dle zákona č. 254/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Varianta 1 – Čistá implementace
Adresátem regulace budou pouze osoby obchodující se zbožím nebo poskytující služby. Regulace se bude vztahovat na transakce v rámci jedné operace nebo v rámci několika zjevně souvisejících operací.
Varianta 2 – Implementace AMLR a limit na omezení hotovostních plateb mezi osobami jinými než obchodujícími se zbožím nebo poskytujícími služby vztahující se k souvisejícím transakcím
Adresáty regulace budou nad rámec AMLR i osoby jiné než obchodující se zbožím nebo poskytující služby. Kritériem pro omezení plateb v hotovosti bude souvislost provedených transakcí a operací.
Varianta 3 – Implementace AMLR a limit na omezení hotovostních plateb mezi osobami jinými než obchodujícími se zbožím nebo poskytujícími služby vztahující se k jednomu kalendářnímu dni
Adresáty regulace budou nad rámec AMLR i osoby jiné než obchodující se zbožím nebo poskytující služby. Kritériem pro omezení plateb v hotovosti u těchto osob bude časové rozmezí uskutečněných transakcí, tj. vztahovat se bude pouze na transakce učiněné mezi stejnými osobami v rámci jednoho kalendářního dne.
0.9.1 Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování
Předložená varianta 0 je v rozporu s právem EU. Z tohoto důvodu budou hodnoceny pouze navržené varianty 1, 2 a 3.
0.10 Vyhodnocení nákladů a přínosů
0.10.1 Identifikace nákladů a přínosů
Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant.
· Prevence obcházení opatření
Testuje varianty z hlediska toho, do jaké míry je zajištěna prevence obcházení opatření omezující hotovostní platby.
· Přehlednost regulace
Testuje varianty s ohledem na to, nakolik je uvažovaná legislativní úprava přehledná, umožňuje komfortní výklad ze strany subjektů a minimalizuje prostor pro chyby.
· Výkon kontrol dodržování opatření
Testuje varianty z hlediska toho, jak administrativně či prakticky náročné by byly postupy kontrolních orgánů zajišťujících kontrolu dodržování opatření.
0.10.2 Náklady
Varianta 1
Osoby manipulující s nadlimitní hotovostí
Riziko obcházení opatření přes zdánlivě spotřebitelské transakce, které ohrožuje účinnost opatření omezující hotovostní platby.
Kontrolní orgán
Administrativní náklady spojené se změnou procesů, tedy prokazování věcné souvislosti transakcí oproti současnému kritériu časové souvislosti. Dosud nevyjasněný dopad opatření na periodické transakce (např. nájem).
Varianta 2
Osoby manipulující s nadlimitní hotovostí
Širší okruh osob, na které regulace dopadá (nad rámec AMLR, ale v souladu se současným zněním). Pro osoby nad rámec AMLR se jedná o změnu povinností nastavených v současnosti. Dosud nevyjasněný dopad opatření na periodické transakce (např. nájem).
Kontrolní orgány
Administrativní náklady spojené se změnou procesů, tedy prokazování věcné souvislosti transakcí oproti současnému kritériu časové souvislosti. Obtížná identifikace subjektů porušujících stanovené povinnosti v případě nepodnikajících osob.
Varianta 3
Osoby manipulující s nadlimitní hotovostí
Širší okruh osob, na které regulace dopadá (nad rámec AMLR, ale v souladu se současným zněním). Méně přehledná regulace plynoucí ze zavedení různých podmínek pro různé situace.
Kontrolní orgány
Z analytické činnosti FAÚ dlouhodobě vyplývá, že podmínka kalendářního dne je rozsáhle zneužívána k legalizaci výnosů z trestné činnosti (zachyceno zejména při transakcích v autobazarech, obchodech s nemovitostmi či uměleckými předměty). Omezení plateb v hotovosti vztažené k podmínce kalendářního dne tak degraduje účinnost tohoto opatření. Obtížná identifikace subjektů porušujících stanovené povinnosti v případě nepodnikajících osob.
0.10.3 Přínosy
Varianta 1
Osoby manipulující s nadlimitní hotovostí
Užší okruh osob, na které regulace dopadá.
Kontrolní orgány
Dostupné nástroje pro kontrolu dodržování povinností u podnikajících subjektů.
Varianta 2
Osoby manipulující s nadlimitní hotovostí
Jednotná úprava pro všechny adresáty regulace.
Kontrolní orgány
Zachování kontroly spotřebitelských transakcí.
Varianta 3
Osoby manipulující s nadlimitní hotovostí
Pro osoby nad rámec AMLR se nejedná o změnu oproti současnému stavu.
Kontrolní orgány
Jednodušší prokazování porušení povinnosti při zjištění nadlimitních plateb v rámci ohraničeného časového úseku (dne). Zachování kontroly spotřebitelských transakcí.
0.10.4 Vyhodnocení variant
Pro vyhodnocení variant je stanovena bodová škála vyjadřující míru pozitivního dopadu navrhovaných variant na stanovená kritéria, a to následovně:
0 – velmi negativní dopad
1 – mírně negativní dopad
2 – neutrální dopad
3 – mírně pozitivní dopad
4 – velmi pozitivní dopad
Kritérium
Varianta 1
Varianta 2
Varianta 3
Prevence obcházení opatření
1
4
4
Přehlednost regulace
3
3
1
Výkon kontrol dodržování opatření
4
2
3
0.11 Návrh řešení
Zvolena bude varianta, která v součtu míry pozitivního dopadu u všech kritérií získá nejvyšší hodnotu (max. 12).
0.11.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Dle uděleného skóre je pořadí jednotlivých variant následující (1. – nejlepší; 3. – nejhorší):
Varianta
Celkové skóre
Pořadí
Varianta 1
8
2. - 3.
Varianta 2
9
1.
Varianta 3
8
2. - 3.
Dle přiděleného skóre je nejvhodnější varianta č. 2, tj. adresáty regulace budou nad rámec AMLR i osoby jiné než obchodující se zbožím nebo poskytující služby. Kritériem pro omezení plateb v hotovosti bude souvislost provedených transakcí a operací.
0.12 Implementace doporučené varianty a vynucování
0.12.1 Vynucování
Navrhovaná změna bude provedena formou nového zákona o EOS. Za implementaci zákona je zodpovědné Ministerstvo financí. Vynucování zvolené varianty budou zajišťovat orgány dozoru a dále celní úřady a finanční úřady.
0.13 Přezkum účinnosti regulace
Účinnost přijatých změn bude ověřována v praxi s tím, že bude předmětem národního hodnocení rizik, vyhodnocován bude také počet zjištěných případů porušení povinností souvisejících s omezením plateb v hotovosti a výše uložených sankcí. Zvláštní pozornost bude věnována počtu odhalených, resp. zmařených případů porušení povinností v rámci spotřebitelské transakce (zavedené nad rámec AMLR).
0.14 Konzultace a zdroje dat
Návrh řešení byl Ministerstvem financí konzultován s Finančním analytickým úřadem za účelem získání zkušeností z praxe a s pracovními skupinami zřízenými pro účely implementace AML balíčku.
0.15 Kontakty na zpracovatele RIA
Mgr. Magda Melichová
Ministerstvo financí České republiky
Odbor 24 – Mezinárodní daňová spolupráce a vztahy
Telefon: +420 257 043 624
E-mail: magda.melichova@mfcr.cz
Centrální rejstřík povinných osob
0. Důvod předložení a cíle
0.16.1 Název
Zákon o ekonomické ochraně státu.
0.16.2 Definice problému
V současné době neexistuje evidence všech povinných osob, což výrazným způsobem ztěžuje či dokonce znemožňuje výkon dozoru i vyhodnocování rizik v oblasti AML/CFT. Tento nedostatek má dopad i do jiných agend, pro které je podstatná informace, zda je daný subjekt z hlediska AML/CFT povinnou osobou, nebo ne – příkladem může být správa přístupu do evidence skutečných majitelů. Povinné osoby, ale i orgány veřejné moci, jsou nadměrně zatěžovány požadavky na opakované poskytování informací, které by mohly být čerpány z jiných registrů, pokud by byly propojené. Povinné osoby v současné době nemají možnost na jednom místě zobrazit údaje, které jsou o nich evidovány, a tudíž ověřit, že jsou aktuální. Současně pak povinnost stanovená v AMLD6 pro dozorové orgány reportovat AMLA počty povinných osob v jednotlivých sektorech a identifikovat tyto povinné osoby nemůže být u některých sektorů naplněna (týká se zejména i nových sektorů povinných osob vyplývajících z AMLR jako např. osoby, které v rámci pravidelné nebo hlavní profesní činnosti obchodují se zbožím vysoké hodnoty).
0.16.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Centrální rejstřík povinných osob (dále i jen „centrální rejstřík“) není v současné době nijak regulatorně upraven.
0.16.4 Identifikace dotčených subjektů
Povinné osoby
Povinné osoby, které poskytují informace orgánům veřejné moci v souladu s povinnostmi vyplývajícími z AML/CFT opatření, ale i dalších zákonů.
Orgán spravující centrální rejstřík povinných osob
Příslušný orgán bude muset zajistit vývoj, údržbu a provoz centrálního rejstříku, včetně propojení s jinými infomačními systémy, ze kterých bude centrální rejstřík informace čerpat nebo do nichž je bude poskytovat.
Orgány využívající informace poskytnuté povinnými osobami
Jde o orgány dozoru, finanční zpravodajskou jednotku, orgán provádějící mezinárodní sankce, orgány činné v trestním řízení, orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, Ministerstvo financí, Ministerstvo spravedlnosti.
0.16.5 Popis cílového stavu
Zavedení evidence, ve které jsou vedeny údaje o povinných osobách, a která zároveň slouží mimo jiné i jako komunikační kanál pro hlášení některých údajů a povinností povinnými osobami, snižuje tak administrativní zátěž a zjednodušuje výkon dozoru a podporuje výkon souvisejících agend (evidence skutečných majitelů, trestní řízení).
0.16.6 Zhodnocení rizika
Neřešení problému znamená kritické ohrožení schopnosti ČR plnit povinnosti plynoucí z evropské legislativy i mezinárodních standardů (zejm. hlášení počtu povinných osob v jednotlivých sektorech), ale i ohrožení efektivity národního hodnocení rizik a schopnosti uplatňovat rizikově orientovaný přístup. V neposlední řadě je ohrožena efektivita výkonu dozoru plynoucí z administrativně náročného získávání nezbytných informací a nedostatečném povědomí o velikosti dozorovaného sektoru.
Na druhou stranu se řada rizik pojí i s projektem zavedení centrálního rejstříku, a to s ohledem na jeho komplexitu. Ta počíná již samotným vývojem systému (studie proveditelnosti, zadávací dokumentace, realizace veřejné zakázky, plnění předmětu veřejné zakázky, pilotní projekt, testování). Dále pokračuje riziky vyplývajícími z otázky kybernetické bezpečnosti během provozu centrálního rejstříku, podporou uživatelů, zajištění dostupnosti a řešením incidentů.
0.17 Návrh variant řešení
Varianta 0 – Zachování současného stavu
Centrální rejstřík povinných osob není zaveden. Údaje jsou uchovávány u jednotlivých orgánů veřejné moci, které je manuálně předávají jiným orgánům na vyžádání. Je ztížen přehled o toku informací, a tím i jejich ochrana.
Varianta 1 – Vytvoření centrálního rejstříku povinných osob
Vytvořen centrální rejstřík povinných osob, který slouží jako agregátor informací z mnoha zdrojů a zajišťuje jejich efektivní, plynulý a řízený oběh mezi adresáty.
Varianta 2 – Nastavení procesu automatického sdílení informací mezi orgány veřejné moci
Stanoven druh a rozsah informací, které orgány veřejné moci v pravidelných intervalech vyměňují.
0.17.1 Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování
Vzhledem k tomu, že se žádná z navrhovaných variant nedá vyloučit pro její nerealizovatelnost, pro rozpor s ústavním pořádkem nebo právem EU, budou všechny navržené varianty dále analyzovány.
0.18 Vyhodnocení nákladů a přínosů
0.18.1 Identifikace nákladů a přínosů
Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant.
· Náklady na vývoj a provoz centrálního rejstříku
Tyto náklady lze v současné době pouze obtížně odhadovat, jelikož se odvíjejí od volby orgánu, který bude centrální rejstřík spravovat, jakož i od vývoje cen v oblasti IT. Konečná cena bude nakonec vyplývat z výsledků veřejné zakázky.
· Administrativní zátěž pro veřejnou správu
Testuje varianty z hlediska administrativní zátěže, kterou vyvolají pro veřejnou správu, tedy zejména orgány dozoru.
· Administrativní zátěž pro povinné osoby
Testuje varianty z hlediska administrativní zátěže, kterou vyvolají pro povinné osoby.
· Ochrana veřejného zájmu
Testuje varianty z hlediska míry efektivity systému dozoru.
0.18.2 Náklady
Varianta 0
Povinné osoby
Vysoká administrativní zátěž, neboť povinné osoby nemohou poskytovat informace orgánům dozoru prostřednictvím jednotného rozhraní centrálního rejstříku. Některé informace musí poskytovat vícekrát na základě specifických požadavků jednotlivých orgánů.
Orgán spravující centrální rejstřík povinných osob
Ve variantě 0 orgán spravující centrální rejstřík povinných osob nefiguruje.
Orgány využívající informace poskytnuté povinnými osobami
Vysoká administrativní zátěž vyvolaná manuální, decentralizovanou a ad hoc výměnou a oběhem informací mezi povinnými osobami a orgány veřejné moci.
Nízká efektivita výkonu dozoru, snížená schopnost uplatňovat rizikově orientovaný přístup a snížená schopnost plnit povinnosti vyplývající z evropské regulace.
Varianta 1
Povinné osoby
Mírná administrativní zátěž spojená s povinností poskytnout údaje, které nebudou dostupné ze zdrojových databází a registrů, a potenciální povinností zodpovídat za aktuálnost informací uvedených v centrálním rejstříku.
Orgán spravující centrální rejstřík povinných osob
Níže uvedený odhad čerpá z materiálu „Analýza nákladů na zřízení a provoz Centrálního rejstříku povinných osob“ vypracovaného FAÚ. Je nutno podotknout, že FAÚ nemá zkušenosti s vývojem takovéhoto systému, čili náklady jsou kalibrovány na výstavbu kapacit tzv. na zelené louce. Lze tedy očekávat, že bude-li centrální rejstřík spravovat jiný orgán, který bude moci z toho vyplývající zátěž rozpustit do stávajících kapacit, budou náklady nižší než níže uvedené.
Jednorázové výdaje – Vývoj a zřízení
Software
Položka
Odhad (Kč)
Komentář
Analýza a návrh
architektury
1 000 000 – 2 000 000
Právní a funkční požadavky
Vývoj backendu (API,
logika)
6 000 000 – 12 000 000
ERP úroveň
Vývoj frontendů (uživ.
rozhraní)
3 000 000 – 7 000 000
Webové rozhraní pro úřady i
veřejnost
Integrace s registry (např.
základní registry)
2 000 000 – 5 000 000
Datové toky, validace
Testování & QA
1 500 000 – 3 000 000
Funkční, bezpečnostní
Dokumentace & školení
500 000 – 1 000 000
Uživatelská i technická
SW celkem
14 000 000 – 30 000 000 Kč
Hardware / infrastruktura
A) On-Premises (vlastní servery)
Položka
Odhad (Kč)
Servery (2× produkční + 2× záložní)
2 000 000 – 4 000 000
Síťová zařízení
500 000 – 1 000 000
Zálohování
3 000 000 – 7 000 000
Integrace s registry (např. základní
registry)
300 000 – 700 000
HW celkem (on-prem)
3 800 000 – 7 700 000 Kč
B) Cloudová infrastruktura
V případě této volby platí tzv. Cloud credits pro vývoj a testovací prostředí. Odhad: 500 000 – 1 500 000 Kč
Kybernetická bezpečnost
Položka
Odhad (Kč)
Penetrační testy & audit
500 000 – 1 500 000
HSM / šifrovací moduly
300 000 – 800 000
SIEM - SW řešení pro sběr,
agregaci a analýzu data o
událostech a informacích z celé IT
infrastruktury v reálném čase, pro
detekci, monitoring a reagování
na bezpečnostní hrozby, incidenty
500 000 – 1 200 000
Bezpečnost celkem
1 300 000 – 3 500 000 Kč
Roční provozní náklady
Cloud – položka
Odhad (Kč)
Compute (servery / kontejnery)
1 200 000 – 3 600 000
Úložiště dat (TB)
300 000 – 1 000 000
Síťový provoz (API, uživatelé)
200 000 – 800 000
Bezpečnostní služby (WAF, SIEM,
audit)
500 000 – 1 500 000
Zálohy a DR
300 000 – 900 000
Roční cloud provoz
500 000 – 7 800 000 Kč
Provozní podpora
Položka
Roční odhad (Kč)
Podpora uživatelů (helpdesk)
500 000 – 1 200 000
SW údržba a aktualizace
1 000 000 – 3 000 000
SLA servis 24/7
1 000 000 – 2 500 000
Právní aktualizace
300 000 – 800 000
Audit/Compliance
300 000 – 700 000
Roční podpora
3 100 000 – 8 200 000 Kč
Roční provoz celkem
5 600 000 – 16 000 000 Kč*
*Horní hranice intervalu Roční provoz, vychází z předpokladu běhu 24/7, nasazení bezpečnostního dohledu a hladké reakce na změnu legislativy. Bez personálních nákladů.
Shrnutí orientačních nákladů
Varianta
odhad (Kč)
Zřízení (Cloud)
17 – 35 mil. Kč
Zřízení (On-Prem)
20 – 41 mil. Kč
Roční provoz
5,6 – 16 mil. Kč
Personální náklady
9,45 – 13,05 mi. Kč
Orgány využívající informace poskytnuté povinnými osobami
Náklady spojené s integrací existujících (interních) systémů s novým centrálním rejstříkem.
Varianta 2
Povinné osoby
Vysoká administrativní zátěž, neboť povinné osoby nemohou poskytovat informace orgánům dozoru prostřednictvím jednotného rozhraní centrálního rejstříku. Některé informace musí poskytovat vícekrát na základě specifických požadavků jednotlivých orgánů.
Orgán spravující centrální rejstřík povinných osob
Ve variantě 2 orgán spravující centrální rejstřík povinných osob nefiguruje.
Orgány využívající informace poskytnuté povinnými osobami
Varianta přináší administrativní zátěž pro veřejnou správu spojenou s nastavením způsobů mezirezortního sdílení informací, zejm. z hlediska zákonem stanovené povinnosti mlčenlivosti a ochrany osobních údajů, ale také s ohledem na odlišné technologické řešení. Vzhledem k různé úrovni detailu, který v současné době orgány dozoru uchovávají, by sdílení informací bez další úpravy bylo nepřehledné a obtížně využitelné. Sdílení informací v nastavených intervalech s sebou nese riziko neaktuálnosti dat a faktickou nutnost ověřovat platnost údajů před jejich použitím.
0.18.3 Přínosy
Varianta 0
Povinné osoby
Varianta 0 nemá žádný přínos pro povinné osoby ve vztahu ke sledovaným kritériím.
Orgán spravující centrální rejstřík povinných osob
Varianta 0 má krátkodobý přínos v podobě úspory nákladů na vývoj centrálního rejstříku.
Orgány využívající informace poskytnuté povinnými osobami
Varianta 0 má krátkodobý přínos v podobě úspory nákladů na integraci existujících (interních) systémů do nového centrálního rejstříku.
Varianta 1
Povinné osoby
Výrazné snížení administrativní zátěže, povinné osoby benefitují z naplnění zásady „data only once“ (tj. data jednou poskytnutá orgánu veřejné moci nejsou znovu vyžadována jiným orgánem).
Orgán spravující centrální rejstřík povinných osob
Varianta 1 z dlouhodobého hlediska šetří náklady na výměnu a oběh informací o povinných osobách.
Orgány využívající informace poskytnuté povinnými osobami
Orgány využívající informace poskytnuté povinnými osobami budou benefitovat ze skutečnosti, že nebudou muset předmětné informace získávat od individuálních povinných osob. Vyšší efektivita výkonu dozoru a aplikace rizikově orientovaného přístupu. Zajištění plnění povinností vyplývajících z požadavků evropské regulace a mezinárodních standardů.
Varianta 2
Povinné osoby
Varianta 2 nemá žádný přínos pro povinné osoby ve vztahu ke sledovaným kritériím.
Orgán spravující centrální rejstřík povinných osob
Varianta 2 má krátkodobý přínos v podobě úspory nákladů na vývoj centrálního rejstříku.
Orgány využívající informace poskytnuté povinnými osobami
Úspora nákladů spojených s integrací existujících (interních) systémů do centrálního rejstříku. Oproti variantě 0 mírně zlepšená efektivita výkonu dozoru při automatizovaném sdílení standardizovaných údajů.
0.18.4 Vyhodnocení variant
Pro vyhodnocení variant je stanovena bodová škála vyjadřující míru pozitivního dopadu navrhovaných variant na stanovená kritéria, a to následovně:
0 – velmi negativní dopad
1 – mírně negativní dopad
2 – neutrální dopad
3 – mírně pozitivní dopad
4 – velmi pozitivní dopad
Kritérium
Varianta 0
Varianta 1
Varianta 2
Náklady na vývoj a provoz centrálního rejstříku
2
1
2
Administrativní zátěž pro veřejnou správu
1
3
1
Administrativní zátěž pro povinné osoby
1
4
1
Ochrana veřejného zájmu
0
4
3
0.19 Návrh řešení
Zvolena bude varianta, která v součtu míry pozitivního dopadu u všech kritérií získá nejvyšší hodnotu (max. 16).
0.19.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Dle uděleného skóre je pořadí jednotlivých variant následující (1. – nejlepší; 3. – nejhorší):
Varianta
Celkové skóre
Pořadí
Varianta 0
4
3.
Varianta 1
12
1.
Varianta 2
7
2.
Dle přiděleného skóre je nejvhodnější variantou varianta č. 1, tj. vytvoření centrálního rejstříku povinných osob.
0.20 Implementace doporučené varianty a vynucování
0.20.1 Vynucování
Vynucování bude provádět Ministerstvo financí coby koordinátor strategických činností v rámci systému AML/CFT/CPF, a dále orgány dozoru.
0.21 Přezkum účinnosti regulace
Účinnost regulace bude přezkoumávána v rámci národního hodnocení rizik a ad hoc získávání zpětné vazby od uživatelů systému v rámci dotazníkových šetření (zejm. s důrazem na zmírnění administrativní zátěže).
0.22 Konzultace a zdroje dat
Návrh řešení byl Ministerstvem financí konzultován s Finančním analytickým úřadem za účelem získání zkušeností z praxe a s pracovními skupinami zřízenými pro účely implementace AML balíčku. Odhad nákladů na vývoj centrálního rejstříku povinných osob vychází z materiálu zpracovaného FAÚ „Analýza nákladů zřízení i provoz Centrálního rejstříku povinných osob – CRPO“.
0.23 Kontakty na zpracovatele RIA
Mgr. Viktor Kabeš
Finanční analytický úřad
Odbor 03 – Právní
Viktor.kabes@fau.mfcr.cz
Mgr. Magda Melichová
Ministerstvo financí České republiky
Odbor 24 – Mezinárodní daňová spolupráce a vztahy
E-mail: magda.melichova@mfcr.cz
Koordinace orgánů veřejné moci v rámci systému AML/CFT/CPF
0. Důvod předložení a cíle
0.24.1 Název
Zákon o ekonomické ochraně státu.
0.24.2 Definice problému
Národní systém AML/CFT/CPF je ze své podstaty rozsáhlý a zahrnuje kromě soukromé sféry i četné orgány veřejné moci z různých resortů. Při nárůstu agendy, který přináší globální vývoj mezinárodních standardů (formulovaný aktualizovanými doporučeními FATF) i nová EU regulace představená AML balíčkem, se složitějším stává i koordinace komplexního národního systému. FAÚ jako resortní organizace Ministerstva financí zastává roli obecného orgánu dozoru, finanční zpravodajské jednotky a orgánu vykonávajícího správní činnost při provádění mezinárodních sankcí.
Koordinace národní spolupráce spočívá zejména v koordinaci orgánů dozoru, provádění národního hodnocení rizik (dále i jen „NRA“) a tvorbě strategických materiálů pro národní AML/CFT/CPF systém.
Mezinárodní spolupráce zahrnuje především komunikaci s AMLA, vč. zprostředkování a přizpůsobení mezinárodních doporučení a pokynů ostatním složkám AML/CFT/CPF systému, koordinaci při provádění cílených finančních sankcí a zajištění spolupráce při vzájemném hodnocení MONEYVAL.
Při současném personálním obsazení FAÚ je zajištění všech těchto činností problematické. Hierarchické postavení FAÚ vůči ostatním orgánům veřejné moci v systému AML/CFT/CPF představuje při nedostatečném vymezení kompetencí obtížnou vymahatelnost nezbytné spolupráce.
0.24.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů.
· § 30a odst. 1 uvádí, že FAÚ koordinuje proces posouzení rizik a zpracovává národní hodnocení rizik, přičemž orgány veřejné moci mají dle písm. a) povinnost pro tyto účely poskytovat informace na základě žádosti FAÚ
Současná legislativa neupravuje koordinaci orgánů veřejné moci mimo proces NRA, což omezuje flexibilitu systému při reakcích na aktuální vývoj a negativně dopadá na jeho jednotu při stanovování dlouhodobých i krátkodobých strategií pro boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, financování terorismu, financování šíření zbraní hromadného ničení a provádění cílených finančních sankcí.
0.24.4 Identifikace dotčených subjektů
FAÚ
Obecný orgán dozoru, finanční zpravodajská jednotka, orgán pro výkon správní činnosti při provádění mezinárodních sankcí. Ústřední orgán pro mezinárodní spolupráci s organizacemi se srovnatelnou věcnou působností.
Ministerstvo financí
Orgán veřejné moci nadřízený FAÚ s výjimkou působnosti FIU.
Orgány podílející se na systému AML/CFT/CPF
Ostatní orgány veřejné moci podílející se na systému AML/CFT/CPF vyjma FAÚ a Ministerstva financí. Pro účely stanovení a vyhodnocení variant jsou FAÚ a Ministerstvo financí vyňaty jako zvláštní dotčené subjekty, ačkoli patří mezi orgány veřejné moci podílející se na systému AML/CFT/CPF.
0.24.5 Popis cílového stavu
Spolupráce na národní a mezinárodní úrovni je koordinovaná s jasně stanovenými kompetencemi, což je jednou z podmínek efektivního národního systému AML/CFT/CPF.
0.24.6 Zhodnocení rizika
Koordinace orgánů veřejné moci je zajištěna pouze ve vztahu k NRA. Nevyjasněné kompetence v ostatních oblastech systému AML/CFT/CPF představují riziko pro jeho efektivitu, neboť systém není schopný flexibilně reagovat na globální vývoj, ani dlouhodobě strategicky plánovat činnosti a opatření. Hrozí tak kolaps národního systému AML/CFT/CPF.
Efektivita národní koordinace je jedním z faktorů posuzovaných např. v rámci vzájemného hodnocení MONEYVAL. Negativní výsledek hodnocení má dopad na postavení ČR v rámci mezinárodních obchodních a finančních vztahů (odliv zahraničních investorů, omezení bankovních korespondenčních vztahů, omezení při uzavírání přeshraničních obchodů).
0.25 Návrh variant řešení
Varianta 0 – Zachování současného stavu
FAÚ v postavení orgánu koordinujícího NRA a ústředního orgánu pro mezinárodní spolupráci. Ostatní oblasti národní koordinace nejsou regulatorně upraveny.
Varianta 1 – Určení orgánu pro koordinaci národní spolupráce
Ministerstvo financí (nadřízený orgán FAÚ) převezme úlohu koordinátora národní spolupráce.
Varianta 2 – Určení koordinačního mechanismu pro národní spolupráci
Koordinační mechanismus v podobě mezirezortní koordinační skupiny složený ze zástupců orgánů veřejné moci a dalších relevantních subjektů s možností flexibilního utváření skupin pro řešení strategických úkolů (koordinace NRA, tvorba strategických materiálů, dílčí pracovní skupiny).
0.25.1 Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování
Žádná z předložených variant není v rozporu s ústavním pořádkem, právními předpisy České republiky nebo právem EU. Z tohoto důvodu budou hodnoceny všechny navržené varianty.
0.26 Vyhodnocení nákladů a přínosů
0.26.1 Identifikace nákladů a přínosů
Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant.
· Administrativní zátěž při koordinaci v rámci AML/CFT/CPF systému
Testuje varianty z hlediska náročnosti koordinace v rámci AML/CFT/CPF systému s ohledem na organizační zařazení uvažovaného koordinačního orgánu, jeho hierarchického postavení vůči ostatním složkám systému a objemu zpracovávaných dat. Zohledňována je také kontinuita procesu a administrativní zátěž spojená s jejím zachováním či narušením.
· Personální kapacity orgánů veřejné moci
Testuje varianty s ohledem na to, do jaké míry by bylo možné výkon agendy zajistit se současnými personálními kapacitami, resp. kritérium u jednotlivých variant vyhodnocuje nezbytnost navýšení personálních kapacit.
· Flexibilita národního systému AML/CFT/CPF
Testuje varianty z hlediska toho, jak rychle a efektivně je národní systém AML/CFT/CPF schopný reagovat na nová rizika a trendy, zavádět nová opatření na základě doporučení a pokynů mezinárodních institucí a tvořit, aplikovat a vyhodnocovat krátkodobé a dlouhodobé strategie.
0.26.2 Náklady
Varianta 0
FAÚ
Vysoká administrativní zátěž při koordinaci NRA (zejm. sběr podkladů, vyhodnocování, sepsání zprávy, připomínkování a distribuce), nezbytné navýšení personálních kapacit pro zajištění konzistence procesu (min. 2 noví zaměstnanci). Národní systém AML/CFT/CPF je málo flexibilní a nekoordinovaný, nedokáže optimálně reagovat na nově identifikované hrozby ani konzistentně aplikovat mezinárodní doporučení a pokyny (FATF, MONEYVAL, AMLA).
Ministerstvo financí
Národní systém AML/CFT/CPF je málo flexibilní a nekoordinovaný, nedokáže optimálně reagovat na nově identifikované hrozby ani konzistentně aplikovat mezinárodní doporučení a pokyny (FATF, MONEYVAL, AMLA).
Orgány podílející se na systému AML/CFT/CPF
Střední administrativní zátěž spojená se subdodávkami pro NRA. Národní systém AML/CFT/CPF je málo flexibilní a nekoordinovaný, nedokáže optimálně reagovat na nově identifikované hrozby ani konzistentně aplikovat mezinárodní doporučení a pokyny (FATF, MONEYVAL, AMLA).
Varianta 1
FAÚ
Střední administrativní zátěž spojená se subdodávkami pro NRA a tvorbu strategických materiálů. Flexibilita národního systému AML/CFT/CPF je omezená administrativně náročným procesem koordinace jedné hlavy.
Ministerstvo financí
Vysoká administrativní zátěž při koordinaci NRA a tvorbě strategických materiálů AML/CFT/CPF systému. Prvotní administrativní zátěž spojená s narušením kontinuity procesu NRA při předání z FAÚ. Nutná alokace personálních kapacit pro zajištění koordinace a konzistence procesu (min 5 zaměstnanců, noví či přeřazení z jiných agend). Flexibilita národního systému AML/CFT/CPF je omezená administrativně náročným procesem koordinace jedné hlavy.
Orgány podílející se na systému AML/CFT/CPF
Střední administrativní zátěž spojená se subdodávkami pro NRA a tvorbu strategických materiálů. Flexibilita národního systému AML/CFT/CPF je omezená administrativně náročným procesem koordinace jedné hlavy.
Varianta 2
FAÚ
Střední administrativní zátěž spojená se subdodávkami pro NRA a tvorbu strategických materiálů. Alokace personálních kapacit pro zajištění účasti v koordinačním mechanismu a souvisejících pracovních skupin.
Ministerstvo financí
Střední administrativní zátěž spojená se subdodávkami pro tvorbu strategických materiálů. Alokace personálních kapacit pro zajištění účasti v koordinačním mechanismu a souvisejících pracovních skupin.
Orgány podílející se na systému AML/CFT/CPF
Střední administrativní zátěž spojená se subdodávkami pro tvorbu strategických materiálů. Alokace personálních kapacit pro zajištění účasti v koordinačním mechanismu a souvisejících pracovních skupin.
0.26.3 Přínosy
Varianta 0
FAÚ
Zachování kontinuity procesu NRA.
Ministerstvo financí
Žádné dodatečné náklady.
Orgány podílející se na systému AML/CFT/CPF
Žádné dodatečné náklady.
Varianta 1
FAÚ
Větší flexibilita AML/CFT/CPF systému při koordinovaném přístupu k tvorbě strategických materiálů. Žádné dodatečné náklady.
Ministerstvo financí
Větší flexibilita AML/CFT/CPF systému při koordinovaném přístupu k tvorbě strategických materiálů.
Orgány podílející se na systému AML/CFT/CPF
Větší flexibilita AML/CFT/CPF systému při koordinovaném přístupu k tvorbě strategických materiálů. Žádné dodatečné náklady.
Varianta 2
FAÚ
Zachování kontinuity procesu NRA. Vysoká flexibilita AML/CFT/CPF systému zaručená zapojením všech relevantních subjektů do procesu NRA, tvorby strategických materiálů, přejímání a uplatňování mezinárodních standardů a doporučení.
Ministerstvo financí
Vysoká flexibilita AML/CFT/CPF systému zaručená zapojením všech relevantních subjektů do procesu NRA, tvorby strategických materiálů, přejímání a uplatňování mezinárodních standardů a doporučení.
Orgány podílející se na systému AML/CFT/CPF
Vysoká flexibilita AML/CFT/CPF systému zaručená zapojením všech relevantních subjektů do procesu NRA, tvorby strategických materiálů, přejímání a uplatňování mezinárodních standardů a doporučení.
0.26.4 Vyhodnocení variant
Pro vyhodnocení variant je stanovena bodová škála vyjadřující míru pozitivního dopadu navrhovaných variant na stanovená kritéria, a to následovně:
0 – velmi negativní dopad
1 – mírně negativní dopad
2 – neutrální dopad
3 – mírně pozitivní dopad
4 – velmi pozitivní dopad
Kritérium
Varianta 0
Varianta 1
Varianta 2
Administrativní zátěž při koordinaci v rámci AML/CFT/CPF systému
2
3
4
Personální kapacity orgánů veřejné moci
1
1
3
Flexibilita národního systému AML/CFT/CPF
0
3
4
0.27 Návrh řešení
Zvolena bude varianta, která v součtu míry pozitivního dopadu u všech kritérií získá nejvyšší hodnotu (max. 12).
0.27.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Dle uděleného skóre je pořadí jednotlivých variant následující (1. – nejlepší; 3. – nejhorší):
Varianta
Celkové skóre
Pořadí
Varianta 0
3
3.
Varianta 1
7
2.
Varianta 2
11
1.
Dle přiděleného skóre je nejvhodnější variantou varianta č. 2, tj. využití koordinačního mechanismus v podobě mezirezortní koordinační skupiny složené ze zástupců orgánů veřejné moci a dalších relevantních subjektů s možností flexibilního utváření skupin pro řešení strategických úkolů (koordinace NRA, tvorba strategických materiálů, dílčí pracovní skupiny).
0.28 Implementace doporučené varianty a vynucování
0.28.1 Vynucování
Zřízena je mezirezortní koordinační skupina, která je poradním orgánem ministra financí. V navrhované právní úpravě bude koordinace v působnosti Ministerstva financí, které ji bude vykonávat právě prostřednictvím mezirezortní koordinační skupiny.
0.29 Přezkum účinnosti regulace
Efektivita národního AML/CFT/CPF systému je přezkoumávána v rámci vzájemného hodnocení MONEYVAL. V mezidobí je účinnost prověřována praxí při zavádění doporučení a standardů a je dále prověřována v rámci NRA, hodnocení rizik na úrovni EU i při sektorovém hodnocení rizik a aplikaci jejich výstupů.
0.30 Konzultace a zdroje dat
Návrh řešení byl Ministerstvem financí konzultován s Finančním analytickým úřadem za účelem získání zkušeností z praxe a s pracovními skupinami zřízenými pro účely implementace AML balíčku. Zohledněny také mezinárodní standardy reprezentované zejm. doporučeními FATF.
0.31 Kontakty na zpracovatele RIA
Mgr. Magda Melichová
Ministerstvo financí České republiky
Odbor 24 – Mezinárodní daňová spolupráce a vztahy
Telefon: +420 257 043 624
E-mail: magda.melichova@mfcr.cz