Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDTDJHSJC najdete zde


                V.


- 5 -
Teze prováděcích právních předpisů k zákonu o ekonomické ochraně státu

1. Teze vyhlášky Ministerstva financí k zákonu o ekonomické ochraně státu
Ministerstvo financí (dále jen „MF ČR“) je podle § 235 zákona o ekonomické ochraně státu (dále jen „ZEOS“) zmocněno k provedení některých ustanovení tohoto zákona vyhláškou. Předpokládá se, že na základě těchto zmocnění bude vydána jedna souhrnná prováděcí vyhláška, jejíž jednotlivé části budou odpovídat jednotlivým zákonným zmocněním. Navrhovaná právní úprava souvisí s novou právní úpravou v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a financování terorismu (dále jen „AML/CFT“) uvedenou v přímo použitelném předpisu Evropské unie (dále jen „EU“), konkrétně  v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1624 ze dne 31. května 2024 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (dále jen „nařízení 2024/1624“).
Návrh prováděcí úpravy je integrální součástí implementace výše uvedených předpisů EU. Zásadním prvkem je soulad s doporučeními FATF (Financial Action Task Force), zejména v oblasti hloubkové kontroly klienta (CDD) a transparentnosti skutečných majitelů. Vyhlášky jsou navrženy tak, aby Česká republika v příštím kole hodnocení výborem MONEYVAL prokázala vysokou úroveň technické shody i efektivnosti regulace.
Při tvorbě vyhlášek je nutné počítat s budoucí rolí Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AMLA), který bude vydávat závazné technické normy (RTS) a prováděcí technické normy (ITS). Vyhlášky ministerstva i ČNB jsou proto koncipovány jako dynamické právní normy, které v řadě ustanovení budou přímo odkazovat na budoucí evropské standardy, čímž se zamezuje budoucím kolizím a nutnosti neustálých novelizací.
Prováděcí právní úprava k § 6 písm. k)
První oblastí úpravy je specifikace finančních činností, jejichž výkon za určitých podmínek nevede ke vzniku postavení povinné osoby podle § 6 písm. k) ZEOS. Tato teze vychází přímo z čl. 6 nařízení 2024/1624, které členským státům umožňuje zohlednit princip proporcionality u aktivit s prokazatelně nízkou mírou rizika.
Vyhláška stanoví, že orgán dozoru může na základě žádosti udělit výjimku pro široké spektrum činností, pokud jsou vykonávány doplňkově k hlavní činnosti nefinanční povahy. Seznam těchto činností je odvozen ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (dále jen „směrnice 2015/2366“) a zahrnuje například poskytování úvěrů (včetně spotřebitelských a faktoringu), finanční leasing, platební operace malého rozsahu, vydávání platebních prostředků či obhospodařování cenných papírů.
Klíčovým mechanismem pro zachování bezpečnosti systému je stanovení přísných kumulativních podmínek pro udělení a udržení této výjimky. Vyhláška zakotví, že celkový obrat z těchto finančních činností nesmí přesáhnout 5 % celkového ročního obratu osoby. Dále bude omezen okruh jejích klientů pouze na ty, kteří využívají hlavní činnost provozovatele, čímž se zamezí všeobecnému nabízení finančních služeb veřejnosti bez dohledu. Transakční limity pro jednotlivé operace budou stanoveny tak, aby znemožnily zneužití tohoto institutu k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Vyhláška rovněž taxativně vymezí kategorie osob, jako jsou úvěrové instituce, jimž výjimku udělit nelze z důvodu jejich inherentní rizikovosti podle evropského práva.
Vyhláška bude obsahovat také postup pro orgán dozoru k provádění kontroly plnění podmínek pro udělení výjimky u osoby, jíž byla výjimka udělena, a k odejmutí této výjimky.
Prováděcí právní úprava k § 20 odst. 4 písm. c)
Článek 6 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1640 ze dne 31. května 2024 o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o změně a zrušení směrnice (EU) 2015/849 (dále jen „směrnice 2024/1640“), a v návaznosti na něj § 20 odst. 4 ZEOS mimo jiné požaduje, aby členové vrcholného vedení povinných osob spadajících pod některé druhy povinných osob měli odborné znalosti. Jednou z možností, jak prokázat splnění tohoto požadavku, je seznámení se s dokumenty, které k tomu zveřejní Finanční analytický úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup. 
V souladu s trendem profesionalizace AML managementu vyžaduje § 20 odst. 4 písm. c) ZEOS, aby členové vrcholného vedení určitých povinných osob disponovali specifickými odbornými znalostmi. Vyhláška podle § 235 písm. b) precizuje, jakým způsobem lze splnění tohoto požadavku prokázat prostřednictvím dokumentů zveřejněných Finančním analytickým úřadem (Úřad).
Tato část vyhlášky stanoví, jaké informační zdroje FAÚ je možno považovat za takové dokumenty, a jakým způsobem se prokáže seznámení se s nimi. Bude obsahovat název, popřípadě názvy dokumentů podle § 20 odst. 4 písm. c) ZEOS, a místo, kde jsou zveřejněny.
Předpokládá se, že seznámení se s těmito dokumenty se prokazuje čestným prohlášením adresovaným povinné osobě, které musí obsahovat jednoznačnou identifikaci dokumentu a datum seznámení. Vzor čestného prohlášení bude uveden v příloze k této vyhlášce.
Prováděcí právní úprava k § 29, § 34 a § 36
Ustanovení § 235 písm. c) ZEOS zmocňuje ministerstvo k určení struktury a formátu žádostí o povolení k činnosti, registraci nebo zápis do seznamů podle § 29, § 34 a § 36 ZEOS. Tato úprava je zásadní pro poskytovatele služeb spojených s virtuálními aktivy (CASP) a další moderní finanční subjekty.
Vyhláška bude reflektovat zkušenosti s vyhláškou č. 33/2025 Sb. a přenese osvědčené standardy do nového režimu. Klíčovým prvkem bude výhradně elektronický způsob podání prostřednictvím vyhrazeného rozhraní Úřadu. Datová struktura žádosti bude rozdělena do logických bloků, které zahrnují identifikační údaje, doklady o bezúhonnosti a odborné způsobilosti, a především detailní popis systému vnitřních zásad.
Prováděcí právní úprava k § 141 odst. 1
Zajištění bezpečnosti vnějších hranic EU a kontrola fyzických toků peněz jsou prioritami, které vyhláška realizuje skrze technickou specifikaci ohlášení podle § 141 ZEOS. Vyhláška určí seznam míst (hraniční přechody, mezinárodní letiště), kde lze ohlášení podat osobně, a stanoví standard pro jejich fyzické označení, který musí být mezinárodně srozumitelný.
Prováděcí právní úprava k § 141 odst. 2
Tato část vyhlášky stanoví náležitosti, formát a datovou strukturu elektronického podání Celnímu úřadu v Praze, jímž je možno v předstihu nejméně 24 hodin před zamýšleným vstupem do Evropské unie nebo výstupem z Evropské unie ohlásit převoz peněžní hotovosti. Datová struktura tohoto podání, směřujícího Celnímu úřadu v Praze, bude zahrnovat nejen hodnotu a měnu, ale i podrobnosti o původu prostředků a jejich zamýšleném užití. Tento systém umožní celním orgánům provádět efektivní předběžnou analýzu rizik a zrychlit odbavení u nízkorizikových cestujících, zatímco se soustředí na podezřelé toky.
Prováděcí právní úprava k § 161 ZEOS
Tato část vyhlášky konkretizuje ustanovení § 161 o oceňování drahých kovů pro účely přeshraničních převozů hotovosti. Citované ustanovení je založeno na příloze č. 1 nařízení 2018/1672. Za cenu drahého kovu je z praktických důvodů považována jeho tržní hodnota za jeden gram hmotnosti na mezinárodním trhu stanovená v eurech pro předposlední středu odpoledne kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, kdy vznikne povinnost podle ZEOS. Tato cena bude vyhlášena Generálním ředitelstvím cel způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Vyhláška bude obsahovat označení konkrétní burzy, na níž je cena drahého kovu sledována a považována pro účely ZEOS za jeho cenu na mezinárodním trhu (předpokládá se, že touto burzou bude londýnská burza).
Prováděcí právní úprava k čl. 80 odst. 4 nařízení 2024/1624
Tato část vyhlášky bude konkretizovat ustanovení článku 80 odst. 4 pododstavce druhého nařízení 2024/1624 a stanoví náležitosti, formát a strukturu oznámení nadlimitní platby nebo vkladu. Nadlimitní platbou nebo vkladem je transakce v hotovosti nad částku 10 000 EUR nebo její ekvivalent v jiné měně, provedená fyzickou osobou mimo souvislost s její profesní činností, nebo vklad učiněný v prostorách úvěrových institucí, vydavatelů elektronických peněz a poskytovatelů platebních služeb.
Předpokládá se, že na oznámení nadlimitní platby nebo vkladu budou kladeny obdobné požadavky, jaké již v současnosti klade FAÚ na oznámení podezřelého obchodu. Vyhláška definuje minimální požadovaný datový set oznámení nadlimitní platby spočívající alespoň v identifikaci vkladatele, identifikaci příjemce, přesné částky, času a místa transakce a stručném zdůvodnění ekonomického účelu, pokud je známo.


Teze vyhlášky České národní banky k zákonu o ekonomické ochraně státu
Česká národní banka (dále jen „ČNB“) je podle § 236 ZEOS zmocněna k vydávání vyhlášek za prvé v oblasti centrální evidence účtů a bezpečnostních schránek, neboť již v současnosti je jejím správcem a jako taková vydala již v současnosti platnou a účinnou vyhlášku č. 30/2017 Sb., k provedení zákona o centrální evidenci účtů, a stanoví zejména
a) strukturu, formát a způsob informace podle § 117,
b) strukturu, formát a způsob oznámení identifikátoru datové schránky sloužící k podání žádosti o údaje z centrální evidence účtů podle § 120 a
c) formální náležitosti, strukturu a formát žádostí o údaje z centrální evidence účtů podle § 118, 120 a 121,
d) opatření, která uplatňují žadatelé při nakládání s údaji podle § 122 odst. 1.
Za druhé je ČNB zmocněna stanovit požadavky na vnitřní systémy povinných osob, nad nimiž vykonává dohled, přičemž tuto problematiku v současnosti upravuje její vyhláška č. 67/2018 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. 
V obou případech jde o odborně vysoce technickou materii, která se v českém právním řádu tradičně svěřuje prováděcím právním předpisům centrální banky. 
0. Prováděcí právní úprava podle § 236 odst. 1 ZEOS
Centrální evidence účtů (CEÚ) je kritickým nástrojem pro orgány činné v trestním řízení a zpravodajské služby. Vyhláška stanoví strukturu a formát informací předávaných bankami a dalšími institucemi do evidence. Tato data budou zahrnovat nejen čísla účtů a identitu majitelů, ale nově i údaje o bezpečnostních schránkách a jejich nájemcích.
Dále vyhláška zreguluje proces dotazování do CEÚ. Oprávněné orgány budou povinny oznámit ČNB identifikátor své datové schránky určené výhradně pro komunikaci s CEÚ. Samotná žádost o údaje bude muset splňovat přísná formální kritéria: zákonný důvod dotazu, identifikaci řízení a unikátní identifikátor žadatele. ČNB vyhláškou stanoví technické rozhraní (API) a protokoly, které zajistí, že odpověď bude doručena v řádu několika vteřin od podání žádosti.
Ustanovení § 122 odst. 1 ZEOS ukládá žadatelům o údaje z CEÚ povinnost uplatňovat specifická bezpečnostní opatření. Vyhláška ČNB tato opatření konkretizuje s důrazem na integritu a důvěrnost dat. Opatření budou zahrnovat povinnost vést podrobné záznamy o každém nahlédnutí do získaných dat (kdo, kdy a za jakým účelem data zobrazil), technická omezení možnosti exportu dat do nezabezpečených formátů, pravidelné audity přístupových práv v rámci žadatele a zákaz uchovávání dat z CEÚ v lokálních úložištích mimo hlavní zabezpečený systém žadatele. Tato úprava reaguje na rizika spojená s únikem citlivých informací a klade důraz na to, aby státní orgány nakládaly s informacemi o bankovních účtech občanů s nejvyšším stupněm opatrnosti.
0. Prováděcí právní úprava podle § 236 odst. 2 ZEOS
Fakultativní zmocnění umožňuje ČNB stanovit detailní požadavky na vnitřní AML systémy institucí, které dozoruje. Teze předpokládají, že ČNB toto zmocnění využije k modernizaci vyhlášky č. 67/2018 Sb., nebo k přijetí zcela nové vyhlášky.
Vyhláška bude klást důraz na princip „odpovědnosti vedení“ a stanoví, že systémy vnitřních kontrol nesmí být pouze formální, ale musí být integrovány do každodenního rozhodování finanční a úvěrové instituce. Specifické požadavky budou kladeny na využívání nejnovějších informačních nástrojů při monitoringu transakcí, kde vyhláška určí standardy pro jejich validaci.