Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDTST2VI7 najdete zde


                OZ_RIA_ novela_2016_úplné znení.FINAL

SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
	1. Základní identifikační údaje

	Název návrhu: Návrh zákona, kterým se v souvislosti s podporou vyváženého zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech některých emitentů mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

	Zpracovatel / zástupce předkladatele:

	Předpokládaný termín nabytí účinnosti 
(v případě dělené účinnosti rozveďte):
1. 7. 2026

	Implementace práva EU:  |_| ANO  |_| NE. Pokud ano, uveďte:
- termín stanovený pro implementaci: 28. 12. 2024
- zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU:  |_| ANO  |_| NE

	2. Cíl návrhu zákona 

	 Cílem návrhu zákona, kterým se v souvislosti s podporou vyváženého zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech některých emitentů mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále „navržená právní úprava“) je promítnout do českého právního řádu požadavky Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2381 o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy orgánů kotovaných společností a o souvisejících opatřeních ze dne 23. listopadu 2022 (dále též „směrnice 2022/2381/EU“ nebo jen „směrnice“). Klíčová ustanovení navržené novely zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdější předpisů, proto směřují k tomu, aby si emitenti, kteří nejsou mikropodniky nebo malými a středními podniky (dále též „SME“) stanovili cíle v oblasti dosahování vyrovnanějšího zastoupení žen a mužů ve svých vedoucích orgánech, tj. v dozorčích radách a představenstvu, případně ve správní radě. Vzhledem k aktuální situaci jde o posílení postavení žen. Společnosti se sídlem v některém z členských států EU, jejichž účastnické cenné papíry jsou v jednom nebo více členských státech přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu (dále též „kotované společnosti“), mají podle směrnice přijmout politiky k dosažení jednoho z cílů genderové vyváženosti mezi členy svých představenstev a dozorčích rad nebo správních rad (dále též „vedoucí orgán“) do 30. června 2026. Tyto cíle jsou: a) osoby méně zastoupeného pohlaví (tj. v současné době ženy) zastávají alespoň 40 % nevýkonných pozic členů vedoucího orgánu anebo b) osoby méně zastoupeného pohlaví zastávají alespoň 33 % všech pozic členů vedoucího orgánu, a to jak výkonných, tak nevýkonných. Z návrhu jsou vyňaty SME, protože pro ně by požadavky představovaly nepřiměřenou zátěž. Navržená právní úprava má také zajistit, aby byly stanoveny účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení povinností emitenty a určit orgány, které budou prosazovat, monitorovat, analyzovat situaci a poskytovat podporu kotovaným společnostem při plnění cílů.


	3. Agregované dopady návrhu zákona

	3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty:  |_| ANO  |_| NE

	Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty budou minimální. Dotčené ústřední orgány státní správy (Úřad vlády ČR jako gestor směrnice a koordinátor agendy rovnosti žen a mužů) a další instituce (primárně Česká národní banka) budou plnit nové úkoly v rámci svých schválených rozpočtových limitů a stanovených limitů počtu míst a objemu prostředků na platy. 

	3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR:  |_| ANO  |_| NE

	Rovnost žen a mužů má klíčový význam pro hospodářský růst, prosperitu a konkurenceschopnost zemí. Proto je nutné dosáhnout rovnosti žen a mužů v oblasti zaměstnávání a při rozhodování na všech úrovních a ve všech oblastech v zájmu plného využití všech talentů ve společnosti. V současnosti je snaha o vyvážené zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech obchodních společností ve vyspělých zemích standardem. Vyvážené zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech emitentů jim může přinést hospodářské posílení a zvýšení prestiže, a tím mít pozitivní vliv na konkurenceschopnost. To může mít pozitivní dopad též na konkurenceschopnost ČR. 

	3.3 Dopady na podnikatelské prostředí:  |_| ANO  |_| NE

	 Nepředpokládají se žádné negativní hospodářské dopady v podnikatelské sféře. Naopak, podpora vyrovnanějšího zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech některých emitentů by měla přinést dotčeným společnostem hospodářský prospěch a prestiž. Měla by rovněž podnítit další společnosti k přijetí politik zajišťujících vyrovnanější zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech. 
Povinnosti zavedené navrhovanou právní úpravou budou omezeny na úzký segment emitentů, jejichž účastnické cenné papíry jsou přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu (dále též „dotčení emitenti“). Jde o společnosti, které splňují kumulovaně tato kritéria: průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období činí alespoň 250 zaměstnanců a zároveň roční úhrn čistého obratu přesahuje částku odpovídající 50 000 000 EUR, nebo aktiva celkem přesahují částku odpovídající 43 000 000 EUR. To představuje vymezený okruh kapitálově silných společností, jejichž podnikání a aktivity již nyní podléhají mnoha regulacím.
Podle údajů ČNB se jedná o tyto společnosti: ČEZ, a. s., Komerční banka, a. s., Moneta Money Bank, a. s., Philip Morris ČR, a. s., Kofola ČeskoSlovensko a.s. a Colt CZ Group SE. Tyto společnosti přitom již částečně zkušenosti s požadavkem genderově vyváženého zastoupení ve svých vedoucích orgánech (dozorčích radách a představenstvech) mají a k 27. dubnu 2026 již dvě z nich nyní cíle navržené právní úpravy naplňují (Komerční banka, a. s., Moneta Money Bank, a. s.).
V rámci RIA byla zpracována rešerše výročních finančních zpráv těchto emitentů a dalších podkladů jako jsou zprávy o udržitelnosti. Výčet emitentů se však bude v čase měnit, nejde o fixní výčet.
Dotčení emitenti budou mít následující klíčové povinnosti:
•	Přijmout cíle genderové vyváženosti mezi členy vedoucích orgánů, kterých mají dosáhnout do 30. června 2026, resp. mají usilovat o jejich dosažení ke stanovenému datu.
•	Přizpůsobit těmto cílům své postupy výběru kandidátů na členy vedoucích orgánů tím, že zajistí, aby se v průběhu celého procesu výběru používala transparentní, nediskriminační a na zásluhách založená kritéria.
•	Zveřejnit informace o svém pokroku v dosahování cílů genderové vyváženosti a o postupech výběrů kandidátů na členy představenstva a dozorčí rady, případně správní rady.
•	Informovat orgány dohledu o tom, zda splňují cíle genderové vyváženosti a o přijatých nebo plánovaných opatřeních.
Mezi další povinnosti dotčených emitentů, kteří neplní stanovené cíle, patří například povinnost:
•	Zajistit, aby byl při výběru mezi kandidáty stejně kvalifikovanými, pokud jde o jejich způsobilost, schopnosti a pracovní výkonnost, upřednostněn kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví. Od tohoto požadavku se však může odchýlit v zájmu plnění jiných cílů politiky rozmanitosti nebo z důvodů zvláštního zřetele hodných.
•	Probíhá-li výběr kandidátů na jmenování či volbu na místa členů vedoucích orgánu kotované společnosti formou hlasování akcionářů nebo zaměstnanců, mají emitenti zajistit, aby tito byli informováni o cílech vyváženého zastoupení žen a mužů mezi členy vedoucího orgánu emitenta a o možnosti ukládání sankcí za porušení těchto pravidel tohoto postupu a nedodržení těchto kritérií.

	3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky:  |_| ANO  |_| NE

	Navrhovaná zákonná úprava nemá dopady na samosprávné celky.

	3.5 Sociální dopady:  |_| ANO  |_| NE 

	Navrhovaná zákonná úprava přispěje k vyrovnanějšímu zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech dotčených emitentů, a tak povede ke zlepšení postavení žen v rozhodovacích pozicích u tohoto segmentu obchodních korporací. To podpoří dosahování genderové rovnosti na pracovišti. Ta vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje i podporu genderově vyváženého rozhodování v podnicích na všech úrovních. 
Navržená zákonná úprava povzbudí ženy k tomu, aby se ucházely o místa ve vedoucích orgánech společností tím, že jim poskytne v průběhu celého výběru kandidátů, včetně přípravy oznámení o volném místě, předběžného výběru, vytváření užšího seznamu kandidátů a sestavování skupin kandidátů jasná, neutrálně formulovaná a jednoznačná kritéria. 
Zákon podpoří konkurenceschopnost žen tím, že jim pomůže získat výjimečné zkušenosti, které budou moci uplatnit i jinde. Návrh tak bude mít pozitivní dopady na společenské postavení žen. Posílené postavení žen na trhu práce se může promítnout pozitivně i do oblasti slaďování soukromého a rodinného života.
Lze též zmínit, že zajištění rovnosti na pracovišti je klíčovým předpokladem pro snížení chudoby žen. Navržená právní úprava může tedy podnítit širší pozitivní sociální dopady.

	3.6 Dopady na rodiny:  |_| ANO  |_| NE 

	Na samotné rodiny bude mít navržená právní úprava dopad jen nepřímý, skrze zlepšení postavení žen na trhu práce.

	3.7 Dopady na spotřebitele:  |_| ANO  |_| NE

	Navržená právní úprava bude mít pozitivní dopad na vymezený segment spotřebitelů – zákazníků na kapitálovém trhu, včetně fyzických osob.

	3.8 Dopady na životní prostředí:  |_| ANO  |_| NE

	Navržená právní úprava nemá dopady na životní prostředí. Politika genderové rovnosti je však jednou ze sledovaných oblastí udržitelného rozvoje.

	3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů:  |_| ANO  |_| NE

	Dopady navržené právní úpravy ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů budou pozitivní:
•	Posílí postavení žen v oblasti práce a podílu na ekonomické moci.
•	Budou podporovány talenty žen a kvalifikované ženy dostanou více příležitosti zastávat řídicí funkce jako členky vedoucích orgánů.
•	Posílené zastoupení žen ve vedoucích orgánech společností pomůže přilákat do společností talentované ženy a pomůže tak zajistit větší přítomnost žen na všech úrovních vedení a mezi pracovníky.
•	Vyšší podíl žen ve vedoucích orgánech společností může pozitivně působit na odstraňování rozdílů v zaměstnanosti mužů a žen a rozdílů v jejich odměňování.
Viz také část 3.5.

	3.10 Dopady na výkon státní statistické služby:  |_| ANO  |_| NE

	Nepředpokládá se, že by navržená právní úprava měla dopady na výkon statistické služby.

	3.11 Korupční rizika:  |_| ANO  |_| NE

	Navržená právní úprava nepřináší korupční rizika. 

	3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu:  |_| ANO  |_| NE

	Nepředpokládá se, že by navržená právní úprava měla dopad na bezpečnost nebo obranu.

V.


ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

1. Důvod předložení a cíle
1.1. Název
Návrh zákona, kterým se v souvislosti s podporou vyváženého zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech některých emitentů mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
1.2. Definice problému
Politiky prosazující rovnost žen a mužů mají klíčový význam nejen pro budování spravedlivé společnosti, ale jsou důležité i pro hospodářský růst, prosperitu a konkurenceschopnost. Proto je nutné dosahovat rovnosti žen a mužů v oblasti zaměstnávání a při rozhodování na všech úrovních a ve všech oblastech v zájmu plného využití všech talentů ve společnosti.
Směrnice 2022/2381/EU reaguje na skutečnost, že dosažení rovného zastoupení žen a mužů na pracovišti vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje i podporu vyváženého rozhodování v podnicích na všech úrovních, tj. včetně složení vedoucích orgánů společností. V této oblasti však nebylo v posledních desetiletích dosaženo podstatného pokroku. Dle dat Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) bylo v roce 2024 ve vedoucích orgánech největších kotovaných společností 34,7 % žen na úrovni EU. Podíl žen však zůstává velmi nízký v některých členských státech, včetně České republiky. V České republice je pod průměrem EU, kdy dosahuje cca 28,4 %.
Podle údajů publikace „Ženy a muži v datech“ českou populaci v roce 2021 tvořilo 51 % žen a 49 % mužů. Ženy představovaly 46 % pracovní síly. Zaměstnanost žen byla o 14,9 p. b. nižší než mužů. Ženy vypadávají z pracovního trhu z důvodu péče o děti a blízké. Procento mužů přerušující svou kariérní dráhu z důvodu péče o děti a blízké je nižší. V roce 2022 tvořil „gender pay gap“ 17,7 %, průměrná mzda u mužů byla 47 239 Kč a u žen 38 861 Kč. V roce 2022 průměrně činil tento rozdíl 8 378 korun měsíčně. V případě státní správy tvoří ženy s 59 % zastoupením většinu, kde ale nemají adekvátní zastoupení ve vyšších pozicích hierarchie. Publikace také konstatuje, že muži zásadně převažují na vedoucích pozicích v největších kótovaných obchodních společnostech zapsaných na regulovaném trhu.
Výsledky aktuálního Indexu rovnosti žen a mužů 2025 ukázaly, že Česká republika nadále v hodnocení genderové rovnosti výrazně zaostává pod průměrem EU. Index sestavuje EIGE a vychází z více než 30 indikátorů. V letošním vydání indexu Česká republika dosahuje skóre 53,2 bodu ze 100 a řadí se tak na 25. místo mezi členskými státy EU (průměr EU činí 63,4 bodu). Toto relativně nízké umístění je dáno zejména slabými výsledky v oblastech jako je práce (26. místo), moc (25. místo) a čas (24. místo). Od roku 2015 se celkové skóre České republiky zvýšilo o 5,3 bodu, přičemž od roku 2020 došlo k nárůstu o 2,8 bodu, a to především díky zlepšení v oblasti moci. Výsledky zároveň ukazují, že odstup České republiky od průměru EU se spíše prohlubuje, než aby se snižoval.
Nejhůř si Česká republika vede v kategorii „moci (Power)“, která hodnotí, mj. i vyvážené zastoupení žen a mužů ve vedení největších kotovaných společností, kde v roce 2025 dosáhlo 20,3 bodu (průměr EU činí 40,5 bodu). V této kategorii je Česká republika 3. nejhorší zemí EU. Nejmenší míra nerovností mezi muži a ženami je tradičně ve Švédsku, Francií, Nizozemsku, Dánsku a Španělsku. 
Situaci ohledně rovnosti žen a mužů v České republice podrobně monitorují výroční vládní Zprávy o rovnosti žen a mužů[footnoteRef:1]. Zprávy mj. dokládají i nízké zastoupení žen ve vedení obchodních společností. [1:  Blíže viz: https://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/dokumenty/souhrnne-zpravy-o-plneni-priorit-a-postupu-vlady-pri-prosazovani-rovnych-prilezitosti-zen-a-muzu-za-roky-1998---2013-123732/] 

V únoru 2023 Odbor rovnosti žen a mužů aktualizoval rozbor zastoupení žen a mužů ve vedení obchodních společností s majetkovou účastí státu na základě údajů jednotlivých ministerstev. Od roku 2018 nedošlo v dozorčích radách a představenstvech k žádným větším změnám. V celkem 62 těchto obchodních společnostech bylo zastoupeno na úrovni dozorčích rad a představenstev 506 osob, z toho 76 žen (15 % - v roce 2022 to bylo 16 %). Zastoupení žen v dozorčích radách je 18 % (v roce 2022 to bylo 20 %), zastoupení žen v představenstvech jen 9 % (v roce 2022 to bylo 8 %). V roce 2018 bylo zastoupení žen v dozorčích radách 17 %, v představenstvech 10 %.[footnoteRef:2] [2:  Zpráva o rovnosti žen a mužů v roce 2022, s. 24, Dostupné z https://vlada.gov.cz/assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/dokumenty/Zpravaorovnosti2022.pdf] 

Nízké zastoupení žen ve vedení obchodních společností v zemích EU obecně vedlo v posledních dvou desetiletích stále více členských států EU k zavádění závazných postupů a cílů pro zastoupení žen ve vedoucích orgánech obchodních společností. Prvním členským státem EU, který zavedl závazný cíl pro vyvážené zastoupení žen a mužů pro příslušné orgány společností, bylo Španělsko v roce 2007. V roce 2011 byly právní úpravy zavádějící tyto závazné cíle přijaty v Belgii, Francii, Itálii a Nizozemsku. Následovalo Německo v roce 2015, Rakousko a Portugalsko v roce 2017 a Řecko v roce 2020. Právní úpravy rozšiřující závazné cíle i na další orgány společností byly zakotveny v roce 2021 ve Francii a Německu.[footnoteRef:3] [3:  Parlamentní institut. Právní úprava podpory vyváženého zastoupení žen a mužů v orgánech obchodních korporací se zaměřením na kvóty v představenstvech, správních a dozorčích radách. ] 

Přes toto úsilí podíl žen ve vedoucích orgánech kotovaných společností vzrůstal během posledních let jen velmi pomalu. Míra zlepšení se mezi členskými státy EU liší. Výrazně větší pokrok však byl zaznamenán v členských státech, ve kterých byla zavedena závazná opatření.
Podle šetření Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) jsou právě závazné ukazatele účinným prostředkem k prosazování změn. 
Dokládá to skutečnost, že v říjnu 2024 tvořily ženy 40,1 % členů vedoucích orgánů největších kotovaných společností v devíti členských státech EU se závazným podílem žen mezi členy vedoucích orgánů. Naproti tomu státy, které použily tzv. „měkká opatření“, dosahovaly jen 32,5 % podílu žen mezi členy vedoucích orgánů a ve státech, které nepřijaly žádná opatření (mezi které patří i Česko) tvořily ženy jen 17,8 % všech členů vedoucích orgánů. Data rovněž ukazují, že v zemích se závaznýma a měkkými opatřeními dochází k nejrychlejšímu pokroku.[footnoteRef:4] [4:  EIGE, Gender balance in business and finance 2025. Dostupné: https://eige.europa.eu/publications-resources/publications/gender-balance-business-and-finance-0#] 

Závažným dílčím problémem je, že ve většině členských států EU nejsou výběrová řízení a kvalifikační kritéria výběru kandidátů na místa členů vedoucích orgánů společností transparentní, což rovněž brání větší vyváženosti mezi členy vedoucích orgánů společností.
Zlepšení situace by měla přinést společná úprava na úrovni EU, zaměřená na kotované společnosti, které jsou ekonomicky důležité, ovlivňují trh jako celek a určují standardy pro širší ekonomiku. 
S předpokladem, že změna zastoupení žen a mužů ve vedení kotovaných společností pozitivně ovlivní další obchodní společnosti v chování, pracovala Evropská komise a Rada EU. Je obsažen v bodu odůvodnění č. 27 Směrnice, který zní: „(27) Kotované společnosti jsou obzvláště ekonomicky důležité, známé a ovlivňují trh jako celek. Tyto společnosti určují standardy pro širší ekonomiku a dá se očekávat, že jejich počínání budou napodobovat i jiné typy společností. Veřejná povaha kotovaných společností opravňuje k tomu, aby byly ve veřejném zájmu více regulovány.“
Členské státy EU, tedy i Česká republika, tento předpoklad konsensuálně přijaly. Promítá se proto i do RIA a legislativních prací. Nicméně mechanismus působení a jeho síla bude v mnohém záviset na konkrétních okolnostech, jako je například známost a pověst dotčených kotovaných společností. Například v České republice by mohlo hrát roli to, že někteří z dotčených emitentů patří mezi vyhledávané zaměstnavatele. Konkrétně ČEZ se stal nejžádanějším zaměstnavatelem roku v unikátní anketě, v níž hlasuje cca 16 tisíc mladých lidí, již popáté za sebou.[footnoteRef:5] [5:  ČEZ nejžádanějším zaměstnavatelem roku 2024 – je volbou číslo 1 pro studenty vysokých škol a nově i pro středoškoláky. 19.2.2024. Dostupné: https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/cez-nejzadanejsim-zamestnavatelem-roku-2024-je-volbou-cislo-1-pro-studenty-vysokych-skol-a-nove-i-pro-stredoskolaky-188876 
] 

Klíčovým předpokladem je, že pozitivní příklad kotovaných společností bude působit jak na další obchodní společnosti, které si určují pravidla a postupy pro určování složení svých vedoucích orgánů, tak na samotné potenciální uchazečky o členství v e vedoucích orgánech. Nicméně, jde jen o jeden z podnětů, které mají iniciovat změnu v celém segmentu vedení obchodních společností. 
Proto byla přijata směrnice 2022/2381/EU, která se vztahuje na kotované společnosti, které nejsou středními a malými podniky ani mikro podniky (SME), a zavádí pro ně závazná opatření pro dosahování genderové vyváženosti mezi členy představenstev a dozorčích rad nebo správních rad (vedoucích orgánů) a požaduje po členských státech, aby přijaly zákonnou úpravu, aby tyto společnosti dosahovaly vyváženého zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech (tj. v představenstvu a dozorčí radě, případně správní radě) stanovením souboru procesních požadavků týkajících se výběru kandidátů pro jmenování nebo volbu na místa členů vedoucích orgánů společností.
1.3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Základní právní úpravu v oblasti kapitálového trhu představuje v českém právním řádu zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. Kromě toho je tato oblast regulována dalšími zákony i řadou přímo použitelných předpisů práva EU.
Zákon o podnikání na kapitálovém trhu se netýká vyváženého složení vedoucích orgánů kotovaných společností. Český právní řád nemá ani jinou, např. obecnější úpravu vedoucích orgánů obchodních korporací, která by dopadala na vyvážené složení žen a mužů ve vedoucích orgánech skupiny subjektů, na které cílí směrnice. Lze shrnout, že současná národní právní úprava nestanovuje požadavky vyrovnaného zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech kotovaných společností, resp. dotčených emitentů. Česká republika doposud patří k zemím bez regulace v oblasti vyváženého složení žen a mužů ve vedoucích orgánech velkých obchodních společností, včetně kotovaných společností.
Regulaci je potřeba nově zákonem zavést. Protože požadavky směrnice 2022/2381/EU se týkají kotovaných společností a základní regulaci jejich podnikání obsahuje zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, navrhuje se primárně dosáhnout transpozice změnou a doplněním tohoto zákona.
Je však důležité upozornit, že i když Česká republika doposud neuplatňovala závazná pravidla co do vyváženého složení žen a mužů ve vedoucích orgánech obchodních společností, aktualizovaná vládní Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021–2030 přijata vládou v roce 2024 deklaruje zvýšení zastoupení žen v rozhodovacích pozicích, včetně vedení obchodních společností, jako jeden ze svých strategických cílů (Kapitola 2 – Rozhodování, SC1).

1.4. Identifikace dotčených subjektů
Dopad bude mít legislativa na tyto subjekty: 
· dotčení emitenti se sídlem v České republice, jejichž účastnické cenné papíry jsou přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu a splňují další kritéria týkající se velikosti subjektu,
· ženy a muži jako kandidátky a kandidáti na člena vedoucího orgánů emitenta,
· Česká národní banka,
· Úřad vlády ČR,
· Veřejný ochránce práv,
· soudy.

1.5. Popis cílového stavu
Cílovým stavem bude:
a) Vyvážené zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech dotčených emitentů.
b) Vyslání signálu celému sektoru velkých podniků, které budou dobrou praxi dobrovolně následovat.
c) Řádná transpozice Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2381 o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy orgánů kotovaných společností a o souvisejících opatřeních ze dne 23. listopadu 2022.
U dotčených emitentů bude ideálně do 30. června 2026:
· nejméně 40 % míst nevýkonných členů vedoucího orgánů obsazeno osobami méně zastoupeného pohlaví, anebo
· osoby méně zastoupeného pohlaví budou zastávat nejméně 33 % všech míst ve vedoucích orgánech, ať jde o výkonné nebo nevýkonné členy vedoucího orgánu;
· emitenti, kteří budou dosahovat 40% podílů osob méně zastoupeného pohlaví mezi nevýkonnými členy svého vedoucího orgánu, budou mít stanoveny a budou dosahovat individuálního cíle ohledně genderového složení výkonných členů vedoucího orgánu; 
· individuální cíle nebudou stanoveny jen formálně (např. stanovení podílu osob méně zastoupeného pohlaví ve vedoucích orgánech emitentů na úrovni 0 nebo nízké stávající úrovni) a dotčení emitenti budou o ně skutečně usilovat.
Dotčeným emitentům však nebude hrozit postih za samotné nesplnění cíle, které může mít objektivní příčiny. Budou ale povinni tuto situaci reflektovat a vysvětlit.
1.6. Zhodnocení rizika
Riziky jsou:
· přijatá právní úprava nebude dostatečně efektivní, nedojde tedy ke zlepšení stavu ohledně vyváženého zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech dotčených emitentů.
· segment kotovaných společností se nestane vzorem pro další společnosti.
· někteří dotčení emitenti se s cílem neztotožní a budou se snažit plnit závazky jen formálně a jejich postupy nepovedou k reálnému pokroku.
· nebude-li směrnice co nejdříve řádně implementována, pak České republice hrozí sankce ze strany Evropské komise, která již zahájila řízení pro nesplnění povinnosti vyplývající z práva Evropské unie ze strany ČR (implementační lhůta vypršela dne 28. 12. 2024). 
· zneužití či únik osobních nebo citlivých informací kandidátů.
Pokud bude v rámci přezkumu účinnosti zjištěn škodlivý stav, budou hledána opatření k nápravě.
2. Návrh variant řešení
Pracovní skupina identifikovala tři základní varianty řešení, a to a) nulová transpozice, resp. postup podle čl. 12 směrnice, b) neminimalistická transpozice a c) minimalistická transpozice. Neminimalistická transpozice byla zvažována v několika alternativách, které měly společné to, že šly nad rámec požadované transpozice a řešily konkrétní problém, který je s transpozicí spjat. Nejednalo se tedy o komplexní alternativu k minimalistické transpozici. Z hlediska finálního vyhodnocení a pro přehlednost je finálně vyhodnocujeme jako jednu variantu.
Varianty byly vyhodnoceny podle těchto základních kritérií:
· zda splňují kritérium naplnění závazků České republiky plynoucích ze směrnice;
· zda mohou vést ke zvýšení podílu žen ve vedoucích orgánech emitentů podnikajících na regulovaném trhu;
· zda navrhovaná varianta odpovídá pozici České republiky vycházející ze schválené rámcové pozice ke směrnici a z klíčových strategických dokumentů.
a) Nulová transpozice
V této variantě by nebylo přijímáno legislativní řešení a byl by zachován současný právní stav. O zvýšení podílu žen ve vedení obchodních společností by nadále Česká republika usilovala nelegislativními prostředky, zejména osvětou. Samotná směrnice totiž počítá s tím, že by bylo možné aplikaci čl. 6 směrnice (tedy vlastního donucovacího a sankčního mechanismu) odložit, avšak tato členská země by musela splňovat k 27. 12. 2022 faktické anebo právní podmínky stanovené v čl. 12[footnoteRef:6]. K danému datu však Česká republika nesplňovala požadované faktické ani právní podmínky, protože neměla žádnou relevantní účinnou legislativu. Přijetí této varianty by tak vedlo k porušení závazků k transpozici směrnice a České republice by hrozily sankce ze strany Evropské komise, zejména s ohledem na to, že Evropská komise vůči České republice již zahájila nenotifikační řízení pro nesplnění povinnosti vyplývající z práva Evropské unie. Na základě dosavadního vývoje lze též důvodně předpokládat, že tato varianta by nevedla k žádoucímu urychlení dosahování vyrovnaného zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech velkých obchodních korporací.  [6:  Členský stát může odložit použití článku 6 a v relevantních případech čl. 5 odst. 2, pokud v něm k 27. prosinci 2022 byly splněny tyto podmínky: a) osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávají v kotovaných společnostech nejméně 30 % míst nevýkonných členů nebo nejméně 25 % všech míst členů jejich orgánů, nebo b) vnitrostátní právo tohoto členského státu: i) vyžaduje, aby osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávaly v kotovaných společnostech nejméně 30 % míst nevýkonných členů nebo nejméně 25 % všech míst členů jejich orgánů; ii) pro případ nesplnění požadavků uvedených v bodě i) stanoví účinná, přiměřená a odrazující donucovací opatření a iii) vyžaduje, aby všechny kotované společnosti, na něž se toto vnitrostátní právo nevztahuje, stanovily individuální kvantitativní cíle pro všechna místa členů svých orgánů.
] 

b) Neminimalistické varianty
V rámci jednání pracovní skupiny k transpozici směrnice byly zvažovány tři varianty (alternativy) jdoucí nad minimální rámec směrnice, a to:
1) varianta, která by obsahovala možnost zásahu soudu do výběru členů vedoucích orgánů společnosti;
2) varianta, která by obsahovala závazné cíle ohledně vyváženého zastoupení žen a mužů mezi členy vedoucího orgánu emitenta;
3) varianta, která by přinášela širší novelu právní úpravy zákazu diskriminace.
Ad 1) Jedním z klíčových mechanismů zajišťujících funkčnost právní úpravy jsou efektivní sankce. Samotná transponovaná směrnice uvádí jako příklad efektivní sankce zneplatnění či zrušení rozhodnutí o výběru členů orgánů společnosti ze strany soudu (bod 48 odůvodnění a čl. 8, odst. 1, třetí věta). Předkladatelé proto zvažovali zahrnout mezi sankce také možnost zneplatnění či zrušení rozhodnutí o jmenování či volbě členů vedoucích orgánů společnosti ze strany soudu. Tato sankce by byla spjata s žalobou kandidáta méně zastoupeného pohlaví, v jehož případě by soud potvrdil, že mělo dojít k jeho upřednostnění před kandidátem srovnatelných kvalit více zastoupeného pohlaví. Takováto sankce by měla vysoký odrazující efekt a vyžadovala by navíc nové obsazení daného místa ve vedoucím orgánu, což by otevíralo cestu ke zvolení či jmenování kandidátovi, který uspěl u soudu.
Nicméně, tato úprava byla zamítnuta zvláště proto, že by přinášela velká rizika pro třetí strany. Soudní zásah by totiž problematizoval jednání, které učinil vedoucí orgán před „zneplatněním“ výběru či volby jednoho jeho člena soudem. Rovněž by výrazně zasahoval do práv akcionářů zvolit si svobodně členy vedoucího orgánu.
Ad 2) S ohledem na rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva (dále jako „Výbor“) ze dne 5. prosince 2019 ve věci č. 128/2016 – University Women of Europe (UWE) proti České republice předkladatelé zvažovali i rozšířit uplatnění sankcí směrem na samotné nesplnění stanovených cílů ohledně vyváženého zastoupení žen a mužů mezi členy vedoucího orgánu emitenta podle § 134n odst. 1. Výbor totiž rozhodl, že došlo k porušení čl. 1 písm. d) Dodatkového protokolu z roku 1988 k Evropské sociální chartě z roku 1961 (dále též „Protokol z roku 1988“), neboť nebylo dosaženo dostatečného pokroku při zajištění vyváženého zastoupení žen ve vedoucích orgánech soukromých společností. V odůvodnění rozhodnutí Výbor akcentoval nezbytnost přijetí závazných opatření (viz §§ 236–238 rozhodnutí).
Proti uplatnění sankcí za nesplnění cíle ohledně vyváženého zastoupení vedoucích orgánů však stojí skutečnost, že stanovení závazného cíle je principiálně v kolizi s principem volby a došlo by tak k podstatnému zásahu do práv akcionářů. Z uvedeného důvodu ani směrnice postih za samotné nedosažení cíle kotovanou společností nestanovuje. Navíc, sankce za nesplnění cíle by stavěly emitenty do nerovné pozice, protože je snadnější dosahovat stanovené cíle v sektorech s vyšším zastoupením žen než v sektorech s nízkým zastoupením žen, kam patří např. energetika či zbojní průmysl. Předkladatelé proto od zvažovaného sankcionování nesplnění cíle upustili.
Ad 3) V rámci příprav transpozice bylo taky zvažováno, zda nespojit transpozici směrnice se zásadnější novelou antidiskriminačního zákona a občanského soudního řádu, která by odstranila některé problematické body ochrany před diskriminací, zejména pokud jde o poskytnutí spravedlivého zadostučinění obětem diskriminace. Nakonec převážil názor, že systémově je mnohem vhodnější tyto úpravy nezpracovávat jako součást zákona, který v zásadě řeší jinou problematiku než diskriminaci, a že vhodnější postup bude zařadit případně tyto návrhy do samostatné novelizace dotčených zákonů. Vlastnímu zpracování návrhu by měly také předcházet širší konzultace s dotčenými subjekty, kterých je nepoměrně více než úzká skupina kotovaných společností.
Současně byly tyto neminimalistické alternativy srovnány s pozicí České republiky při sjednávání směrnice a bylo shledáno, že v ní nemají oporu.
c) Minimalistická varianta
Tato varianta by znamenala vytvoření nové právní úpravy naplňující požadavky směrnice bez zavedení změn, které nejsou pro transpozici nezbytné.
Pro volbu minimalistické varianty vybízela zejména skutečnost, že Česká republika, na rozdíl od jiných zemí EU, nemá národní právní úpravu vyváženosti žen a mužů pro vedoucí orgány subjektů soukromého ani veřejného sektoru. Postrádá tak zkušenosti s implementací závazných cílů v této oblasti. Na rozdíl od jiných zemí EU nemají podnikatelské subjekty vzor ve veřejném sektoru. Úprava jdoucí nad rámec požadavků směrnice by za těchto podmínek byla zvláště problematická, protože stát by po soukromých subjektech požadoval více než po subjektech veřejných.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.1. Identifikace nákladů a přínosů
Náklady a přínosy jsou uvedeny v bodu 3.2 a 3.3. 
3.2. Náklady
Náklady zvoleného řešení (viz níže bod 4) spočívají na straně státu především ve vytvoření nové regulace a nutnosti její naplňování sledovat a vynucovat. Část nákladů je jednorázová (vytvoření regulace), část trvalá (monitoring, vynucování, podpora emitentů, provádění analýz). Na straně dotčených emitentů jde o novou administrativní zátěž (povinnost zpracovat pravidla výběru kandidátů, dokládat proces výběru kandidáta) a o jisté omezení práva svobodně podnikat. 
Podpora dotčených kotovaných společností, které nepodnikají na základě povolení nebo licence České národní banky a analýza ze strany Úřadu vlády ČR dle § 134n odst. 5 bude poskytována a financována v rámci projektu „Koordinace plnění Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021–2030“ podpořeného z Operačního programu Zaměstnanost plus. Tento projekt v rámci Úřadu vlády ČR implementuje Odbor rovnosti žen a mužů. V rámci projektu probíhá pořádání kulatých stolů pro vedení obchodních společností. Jeden z těchto kulatých stolů již proběhl v září 2023 za účasti zástupců a zástupkyň kotovaných společností, České národní banky, Ministerstva financí, Ministerstva spravedlností, Kanceláře veřejného ochránce práv a dalších aktérů. Tato akce nabídla dotčeným společnostem prostor pro sdílení názorů a zkušeností ohledně dosahování vyššího podílu žen ve vedení společností a o konkrétních výzvách, které nové požadavky přinesou. Na akci byly společnosti také seznámeny s východisky implementace směrnice v českém právním řádu s následnou diskuzí o nich. Předpokládá se příprava další spolupráce s dotčenými emitenty, příp. i další analytická činnost v rámci implementace tohoto projektu. 
Neočekávají se na straně Úřadu vlády ČR náklady nad rámec již schváleného rozpočtu.
Ve vztahu k případným soudním sporům, které mohou vznikat v důsledku přijetí navrhované úpravy, se odhadují náklady na straně státu v rozpočtově zanedbatelné výši. Je to dáno především omezeným počtem subjektů, na které se legislativa bude vztahovat. K datu vstoupení navrhovaného zákona v účinnost to bude 6 společností, přičemž obsazování míst ve vedoucích orgánech emitenta nebude u dotčených emitentů pravděpodobně probíhat každý rok. Na osoby, které nebyly zařazeny do výběru kandidátů, se nevztahuje zvláštní informační povinnost emitenta vůči kandidátům ani zvláštní procesní úprava občanského soudního řádu (navrhované obrácení důkazního břemene). Počet soudních sporů lze tedy odhadovat na nižší jednotky ročně. Je však také možné, že k soudním sporům nedojde vůbec, nebo jen zcela výjimečně. Dle výzkumu Veřejného ochránce práv z roku 2020 týkajícího se rozhodování českých soudů o diskriminačních sporech mezi lety 2015 až 2019 bylo ve sledovaném období podáno 18 žalob na diskriminaci z důvodu pohlaví[footnoteRef:7]. Lze předpokládat, že tento trend bude následovat i nová možnost žalob odmítnutých kandidátů dle navrhovaného zákona. [7:  Blíže viz: https://www.ochrance.cz/dokument/rozhodovani_ceskych_soudu_o_diskriminacnich_sporech_2015_2019/2020-vyzkum_judikatura-dis.pdf ] 

Pokud jde o možné finanční náklady emitentů na sankce za porušení zákona, je stanovena maximální výše pokuty, kterou může udělit Česká národní banka, na 1 mil. Kč. O výši přiměřeného zadostučinění, včetně náhrady nemajetkové újmy v penězích, bude rozhodovat soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.
3.3. Přínosy
Přínosem bude zejména posílení vyrovnaného zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech dotčených emitentů. Předpokládá se, že tyto změny mohou vyslat pozitivní signál do vedení dalších firem a mohou přímo povzbudit kvalifikované kandidátky a kandidáty v soutěži o vedoucí pozice.
3.4. Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Náklady a přínosy varianty nulové transpozice (varianty a) a neminimalistické transpozice (varianty b) nebyly dále zvažovány z důvodů uvedených v bodu 2 a 4. Vyhodnocení nákladů a přínosů minimalistické varianty (varianty c) je uvedeno v bodech 3.2. a 3.3.
4. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Jak bylo uvedeno, předkladatel po prvotním vyhodnocení faktické a právní situace v České republice dospěl k názoru, že varianta nulové transpozice (varianta a) je nepřijatelná, protože by znamenala porušení závazku z členství České republiky v EU. U variant neminimalistické transpozice (varianta b) bylo u alternativy 1 a 2 shledáno, že rizika a zápory by převýšily nad očekávaným přínosem. Alternativa 3 byla vyhodnocena jako nesystémová, protože zákonná úprava transpozice směrnice bezprostředně nesouvisí s úpravou diskriminace v českém právním řádu.
Jako nejvhodnější řešení byla proto zvolena varianta minimalistické transpozice (varianta c). Tato varianta má také přednost v tom, že se důsledně vyhýbá „gold platingu“, který je považován při transpozici směrnic za nežádoucí jev, protože může mj. přinést povinným subjektům nové administrativní a další povinnosti. Přísnější právní úprava v podobě varianty neminimalistické transpozice (varianty b) by mohla pro některé emitenty představovat značnou a neodůvodněnou zátěž, a to i s ohledem na předchozí absenci jakékoliv právní úpravy v této oblasti. 
Tab. 1 – Vyhodnocení variant
	Varianta
	naplnění závazků ČR plynoucích ze směrnice
	mohou vést ke zvýšení podílu žen ve vedoucích orgánech emitentů podnikajících na regulovaném trhu

	soulad s pozicí České republiky vycházející ze schválené rámcové pozice ke směrnici a z klíčových strategických dokumentů*


	a) nulová transpozice
	NE
	NE
	NE

	b) neminimalistická transpozice
	ANO
	ANO
	NE

	c) minimalistická transpozice
	ANO
	ANO
	ANO

* Základním strategickým dokumentem v této oblasti je aktualizovaná Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2030. Tento vládní dokument se širší legislativní úpravou vyrovnaného zastoupení žen a mužů ve vedení obchodních společností v nejbližším období nepočítá.

5. Implementace doporučené varianty a vynucování
Transpozice směrnice bude provedena změnou zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a dílčími změnami některých dalších zákonů. Jde konkrétně o:
•	zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů;
•	zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
Orgánem dohledu bude Česká národní banka jako univerzální orgán dohledu nad kapitálovým trhem, která bude ukládat za porušení povinností ze strany dotčených emitentů pokuty do výše 1 mil. Kč.
6. Přezkum účinnosti regulace
Přezkum účinnosti regulace bude probíhat na dvou úrovních: národní a EU.
Podle zpracovaného návrhu bude na národní úrovni Česká národní banka periodicky zveřejňovat seznam emitentů, kteří již dosáhli stanoveného cíle. Předpokládaný nárůst počtu emitentů, kteří plní stanovené cíle, bude základním indikátorem účinnosti přijaté regulace na národní úrovni. 
Vyhodnocení účinnosti regulace bude každoročně zahrnuto do vládní Zprávy o rovnosti žen a mužů. Ve zprávě o rovnosti žen a mužů bude také sledováno na základě výročních práv emitentů, zpráv o udržitelném rozvoji a dalších dostupných zdrojů zastoupení žen a mužů mezi zaměstnanci a v managementu dotčených emitentů. 
Co se týče sledování současného mzdového ohodnocení žen a mužů na vyšších manažerských pozicích u dotčených emitentů, tyto údaje aktuálně nejsou souhrnně sbírány. V souvislosti s transpozicí Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování, zejména článku 9, dojde ze strany zaměstnavatelů k podávání zpráv o rozdílech v odměňování žen a mužů. Tato povinnost dopadne i na dotčené emitenty. Ve zprávách o rovnosti bude pak sledováno i mzdové ohodnocení žen a mužů na manažerských pozicích.
Přezkum účinnosti směrnice na úrovni EU provádí Evropská komise. Podle směrnice jsou členské státy povinny předložit Evropské komisi do 29. prosince 2025 a následně každé dva roky zprávu o jejím provádění. Do 31. 12. 2030 a Komise přezkoumá uplatňování směrnice a podá o něm zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Pokud to bude potřebné, navrhne změny, případně také prodloužení platnosti směrnice, která byla přijata jako časově omezená, s účinností do 31. prosince 2038. Z případné změny směrnice pak vyplyne potřeba změnit také implementační právní úpravu.
7. Konzultace a zdroje dat
Využity byly statistiky EIGE, data ze zpráv Evropské komise a data shromážděná Odborem rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR jako koordinátorem agendy rovnosti žen a mužů.
Informace o jednotlivých emitentech obsahují zejména jejich finanční výroční zprávy předkládané České národní bance a zprávy emitentů o udržitelném rozvoji.
Konzultováni byli zástupci ústředních orgánů státní správy, zejména Ministerstva financí, Ministerstva spravedlnosti (předkladatel), zástupci České národní banky, dále zástupci veřejného ochránce práv, akademické obce, Burzy cenných papírů Praha, Českomoravské komory odborových svazů, Svazu průmyslu a dopravy ČR a nevládní organizace Byznys pro společnost. Zástupci těchto orgánů a organizací byli členy pracovní skupiny pro implementaci směrnice.
Proběhla též přímá konzultace s dotčenými emitenty formou Kulatého stolu dne 5. 9. 2023, který organizoval za účasti dalších orgánů státní správy Odbor rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR. Zástupci emitentů vyjádřili některé obavy ohledně praktické implementace navrhovaného zákona. Upozornili, že nemohou garantovat výsledek volby členů představenstva a dozorčí rady, protože ta je v rukách akcionářů. Někteří vyjádřili obavy, aby možnost požadovat informace o výběru kandidáta na člena vedoucího orgánu nebyla zneužívána. Zazněla také upozornění, že návrh nepamatuje na specifické situace (např. rodinná společnost). Zástupci emitentů preferovali zákonné řešení, které nebude zavádět další povinnosti nad nutný rámec požadavků plynoucích ze směrnice. Závěry konzultací byly zohledněny při tvorbě návrhu zákona např. tak, aby možnost zneužití práva na informace byla minimalizována. Závěry byly zohledněny i při výběru varianty řešení. Důraz je kladen na osvětu ohledně povinností emitentů, jimž ale není uložen požadavek zajištění výsledku volby. Ve výročních zprávách může emitent uvést situace, které mu objektivně brání v dosahování rychlejšího pokroku.
Transpozice směrnice byla průběžně konzultována i Radou vlády pro rovnost mužů a Výborem pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích.
8. Kontakt na zpracovatele RIA
Monika Šamová, Odbor rovnosti žen a mužů, Úřad vlády ČR, 725 765 883, e-mail: monika.samova@vlada.gov.cz
Andrea Baršová, Odbor rovnosti žen a mužů, Úřad vlády ČR, 724 192 018, e-mail: andrea.barsova@vlada.gov.cz 


12