Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDUAFXG1S najdete zde
IV.
Důvodová zpráva
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Navrhovaná novela zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech (dále jen „zákon o pozemkových úpravách“), reaguje na dlouhodobě identifikované problémy aplikační praxe a současně reflektuje nové strategické výzvy, zejména:
a) adaptaci krajiny na změnu klimatu,
b) potřebu posílení biodiverzity a ekologické stability,
c) tlak na rychlejší realizaci veřejně prospěšných opatření a staveb,
d) nutnost snížit administrativní zátěž a digitalizovat procesy veřejné správy.
Důvody přijetí novely lze shrnout do několika vzájemně provázaných okruhů:
a) Potřeba snížení administrativní zátěže a zefektivnění procesů
Řada navrhovaných změn směřuje ke zjednodušení procesních postupů a omezení formálních úkonů, které se v praxi ukázaly jako neefektivní nebo nadbytečné. Jedná se zejména o:
· úpravy v oblasti účastenství a informování účastníků řízení (§ 5),
· zjednodušení role sboru zástupců a upuštění od jeho opakované volby (§ 5 odst. 5 a 8),
· omezení administrativně náročných postupů při zpracování soupisu nároků (§ 8),
· racionalizaci povinností při svolávání kontrolních dnů (§ 9 odst. 24),
· podporu digitalizace v oblasti úředních oprávnění a ověřování prací (§ 18).
Tyto změny reagují na praktické zkušenosti pozemkových úřadů, obcí i projektantů a sledují cíl zvýšení plynulosti řízení při zachování ochrany práv účastníků.
b) Zajištění souladu se stavebním právem a územním plánováním
Významnou část novely tvoří změny reagující na nový stavební zákon a jeho dopady na pozemkové úpravy. Navrhovaná úprava:
· vyjasňuje účinky souhlasných stanovisek dotčených orgánů k plánu společných zařízení (§ 9 odst. 10),
· upravuje vztah schváleného návrhu pozemkových úprav k povolování záměrů podle stavebního zákona (§ 12 odst. 3),
· výslovně zakotvuje možnost provedení změny územně plánovací dokumentace v návaznosti na schválení plánu společných zařízení (§ 9 odst. 15).
Cílem těchto změn je odstranit právní nejistotu, zabránit blokacím realizace opatření a umožnit efektivní čerpání prostředků z fondů Evropské unie.
c) Zlepšení ochrany veřejného zájmu a kvality návrhů pozemkových úprav
Navrhovaná novela posiluje schopnost pozemkových úprav plnit jejich veřejnoprávní funkci, a to zejména:
· rozšířením vymezení cílů pozemkových úprav o podporu agroturistiky a diverzifikace hospodářských činností (§ 2),
· zajištěním lepších podmínek pro navrhování a realizaci plánů společných zařízení (§ 9),
· ochranou pozemků určených pro společná zařízení před neuváženým zcizením (§ 9 odst. 13),
· umožněním řešení duplicitních zápisů vlastnických práv způsobem, který neohrozí kvalitu návrhu.
Tyto změny přispívají k ochraně krajiny, obyvatelstva i veřejných zájmů (např. dopravní infrastruktury a protipovodňové ochrany).
d) Přizpůsobení ekonomickým podmínkám a posílení flexibility při nakládání s pozemky
Novela reaguje rovněž na ekonomický vývoj, zejména a na rostoucí rozdíly v cenách půdy a na snížení administrativních nákladů. Tomu odpovídají:
· úpravy kritérií přiměřenosti ceny (§ 10 odst. 2),
· zvýšení hranice částky, od které se vždy upouští od úhrady rozdílu ceny se zvyšuje na 2000 Kč. Cílová hodnota zvýšené částky byla určena na základě nákladů na administraci tohoto poplatku, který byl vyšší než samotný doplatek.
Cílem těchto opatření je umožnit efektivnější návrh pozemkových úprav, snížit potřebu nepřiměřeného krácení nároků vlastníků.
Součástí návrhu je i novela zákona č. 503/2012 Sb., která dílčím způsobem naplňuje požadavky praxe, tzn. aktualizuje nenaplněná zmocňovací ustanovení a vede k zefektivnění činnosti Státního pozemkového úřadu bez nároků na státní rozpočet či jiné veřejné rozpočty.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Zákon o pozemkových úpravách představuje klíčový právní rámec pro provádění pozemkových úprav jako nástroje komplexního uspořádání vlastnických vztahů k pozemkům, racionálního hospodaření s půdou a realizace opatření ve veřejném zájmu, zejména v oblasti ochrany krajiny, hospodaření s vodou a rozvoje venkova.
Aplikační praxe však v posledních letech prokázala, že řada ustanovení zákona neodpovídá aktuálním potřebám praxe, ani změnám právního prostředí. Zákon byl koncipován v době odlišných ekonomických, klimatických a institucionálních podmínek, přičemž postupný vývoj vedl k nárůstu administrativní zátěže spojené s vedením řízení o pozemkových úpravách, nejednoznačným výkladům některých procesních institutů (zejména v oblasti souhlasu dotčených orgánů a účastenství), omezené schopnosti zákona reagovat na nové formy právních vztahů k pozemkům (zejména pacht), kolizím s novou právní úpravou stavebního práva a územního plánování a nedostatečné flexibilitě při vypořádání vlastnických vztahů a oceňování.
Zejména přijetí nového stavebního zákona a souvisejících změn právních předpisů odhalilo systémové slabiny právní úpravy pozemkových úprav. V praxi docházelo k preventivnímu odmítání souhlasů ze strany dotčených orgánů, k nejasnostem ohledně povolování staveb a terénních úprav v plánech společných zařízení a ke zpožděním při realizaci opatření, která jsou přitom klíčová pro protipovodňovou ochranu, ochranu zemědělského půdního fondu nebo rozvoj dopravní infrastruktury.
Viz detailně v RIA.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Zásahy do vlastnických práv jsou nadále realizovány pouze na základě zákona, ve veřejném zájmu a při zachování přiměřené náhrady.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Předpisy Evropské unie se na vztahy, jež jsou předmětem novely právní úpravy, přímo nevztahují. Návrhem nejsou do právního řádu České republiky implementovány předpisy Evropské unie a návrh není s právem Evropské unie v rozporu.
Návrh je v souladu s právem Evropské unie i s jeho obecnými zásadami, zejména zásadou proporcionality, právní jistoty a zákazu diskriminace.
Na základě těchto skutečností je možné návrh zákona hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.
Zákon naplňuje cíle společné zemědělské politiky EU, které jsou upraveny zejména Strategickým plánem SZP na období 2023-2027 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013.
Mezi stěžejní předpisy Evropské unie, kterými jsou zajišťovány požadavky na ochranu životního prostředí a které nepřímo působí na oblast pozemkových úprav, lze řadit zejména
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991 ze dne 24. června 2024 o obnově přírody a o změně nařízení (EU) 2022/869,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU.
Na národní úrovni je proces pozemkových úprav ovlivněn těmito hlavními strategickými dokumenty, které rovněž vycházejí z legislativy a politických rámců Evropské unie: Aktualizovaný strategický rámec Česká republika 2030 s výhledem do roku 2050, Strategie resortu Ministerstva zemědělství České republiky 2030+, Politika územního rozvoje ČR, Státní politika životního prostředí České republiky 2030 s výhledem do 2050, Národní akční plán adaptace na změnu klimatu a národní plány povodí.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrh zákona se nedotýká žádných mezinárodních smluv, jichž by byla Česká republika smluvní stranou.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Navrhovaná úprava bude mít od roku 2027 každoroční dopad na státní rozpočet v podobě snížení příjmů státního rozpočtu ve výši cca 2,1 mil. Kč, který je vyvolán změnou výše doplatku při nedodržení kritérií ceny. Současná výše pro upuštění doplatku je 100 Kč, kdy návrh stanovuje nově výši pro upuštění 2 000 Kč, přičemž rovněž zvyšuje cenové kritérium ze 4 % na 10 %. Výdaje budou financovány v rámci stávajících schválených rozpočtových limitů kapitoly 329 Ministerstva zemědělství bez nároku na jejich navýšení.
7. Odůvodnění případného návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení.
-
8. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
-
9. Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
Viz zvláštní část důvodové zprávy.
10. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Návrh neobsahuje ustanovení, které by představovalo technický předpis.
11. Informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.
Návrh nebyl konzultován s Evropskou centrální bankou.
12. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
12.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Navrhovaná právní úprava má dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob, zejména vlastníků pozemků, obcí, právnických osob hospodařících na půdě a osob oprávněných k projektování pozemkových úprav. Tyto dopady jsou však převážně pozitivní nebo neutrální a vyplývají z potřeby zefektivnění procesů a ochrany veřejného zájmu.
U vlastníků pozemků dochází především:
· ke zvýšení právní jistoty při provádění pozemkových úprav, zejména zpřesněním procesních postupů (§ 5, § 8, § 9),
· ke zjednodušení administrativních povinností, např. omezením nutnosti opakované účasti na jednáních a zjednodušením komunikace prostřednictvím veřejných vyhlášek,
· k úpravě finančních dopadů souvisejících s přiměřeností ceny (§ 10), které reflektují reálný cenový vývoj a snižují riziko nepřiměřených doplatků.
Ustanovení (§ 9 odst. 16) umožní efektivně uspořádávat pozemky organizačních složek státu a státních podniků s přihlédnutím k právům odvozeným od vlastnického práva státu (např. Státní pozemkový úřad, Lesy ČR či státní podniky povodí), a tím dojde ke snížení administrativní zátěže spojené s převody pozemků mezi příslušnými organizačními složkami státu a státními podniky podle jejich skutečného užívání v terénu, přičemž toto uspořádání bude možné efektivně realizovat v rámci jednoho správního řízení pozemkových úprav, v souvislosti s obnovou katastrálního operátu.
U obcí dochází k zpřesnění pravidel nakládání s pozemky určenými pro společná zařízení (§ 9 odst. 13), což omezuje možnost jejich převodu bez souhlasu Státního pozemkového úřadu, avšak sleduje ochranu veřejného zájmu a zachování funkčnosti plánů společných zařízení. Dopady na územní samosprávné celky byly vyhodnoceny jako převážně pozitivní, neboť návrh přispívá ke zefektivnění výkonu jejich agend a nezakládá nové významné administrativní ani finanční zatížení.
Osobám oprávněným k projektování pozemkových úprav novela ukládá některé nové povinnosti v oblasti evidence a digitalizace (§ 18), tyto povinnosti však odpovídají současným standardům výkonu odborné činnosti a současně přinášejí snížení administrativní zátěže díky možnosti elektronického vedení dokumentace.
Celkově lze konstatovat, že novela nezakládá nepřiměřené nové povinnosti, naopak ve většině případů přispívá k vyváženějšímu postavení účastníků řízení a k posílení ochrany jejich práv.
Navrhovaná úprava podporuje digitální komunikaci, sdílení a opětovné využívání údajů vedených ve veřejných registrech a je v souladu s principem interoperability. Riziko digitálního vyloučení je nízké, protože nejsou vyloučeny dosavadní způsoby komunikace. Z uvedených důvodů je návrh v souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy.
12.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Navrhovaná právní úprava má pozitivní nepřímé dopady, zejména v oblasti zemědělství, lesního hospodářství, stavebnictví a souvisejících činností.
Zjednodušení procesů pozemkových úprav a odstranění aplikačních nejasností:
· zvyšuje předvídatelnost právního prostředí pro podnikatelské subjekty hospodařící na půdě,
· zkracuje dobu přípravy a realizace projektů,
· snižuje administrativní a transakční náklady podnikatelů.
Úpravy reagující na nový stavební zákon (§ 9 a § 12) přispívají k lepší koordinaci mezi pozemkovými úpravami a stavebními záměry a omezení rizika blokace investic v důsledku nejasného povolovacího režimu.
Rozšíření cílů pozemkových úprav (§ 2) o podporu agroturistiky a diverzifikace hospodářských činností může mít pozitivní dopad na rozvoj podnikání ve venkovských oblastech a přispět k jejich ekonomické stabilitě.
Navrhovaná novela tak vytváří příznivější a stabilnější rámec pro podnikatelské aktivity navázané na využívání půdy a krajiny.
12.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Navrhovanou právní úpravou není zakládána veřejná podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Opatření obsažená v novele mají obecnou povahu, vztahují se na neurčitý okruh subjektů, nesměřují k selektivnímu zvýhodnění konkrétních podniků nebo odvětví.
Případné finanční dopady spojené s úpravou cenových kritérií (§ 10) představují standardní nástroje vypořádání vlastnických vztahů ve veřejném zájmu a nejsou poskytovány za účelem zvýhodnění podnikatelské činnosti.
12.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Dopady navrhované úpravy v sociální oblasti jsou pozitivní, zejména se jedná o zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, zvýšení transparentnosti procesů a posílení právní jistoty vlastníků pozemků.
12.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Návrh zákona neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo v rozporu se zákazem diskriminace nebo by mělo vliv na rovnost mužů a žen.
12.6 Dopad na životní prostředí.
Navrhovaná novela má převážně pozitivní dopady na životní prostředí, neboť posiluje schopnost realizovat opatření zaměřená na zadržování vody v krajině, prevenci povodní a sucha, ochranu půdního fondu a zvýšení ekologické stability.
12.7 Dopad na ochranu práv dětí.
Návrh se nedotýká oblasti ochrany práv dětí.
12.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Návrh zákona nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
12.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
V souladu s DPIA SPÚ jako správce osobních údajů vyhodnotil, že se nejedná o nové zpracování osobních údajů, ke kterému má v řízení o pozemkových úpravách (§ 5 odst. 2) právní důvody a zpracování je nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce.
Konkrétní zdroje povinností pro řízení o PÚ jsou zákony, podle kterých jsou PÚ prováděny, tzn. zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
12.9.1 Účel navrhovaného zpracování osobních údajů
Účelem zpracování osobních údajů v řízení o pozemkových úpravách je jednoznačná identifikace účastníků řízení, výkon práv a povinností účastníků řízení a řádné vedení správního řízení podle uváděných zákonů.
12.9.2 Návaznost na stávající zpracování osobních údajů
Účastníci řízení ve vztahu k pozemkům vedeným podle navrhovaného § 8a nejsou z hlediska zpracování osobních údajů novou ani samostatnou kategorií dotčených osob. Jedná se o tutéž kategorii účastníků, kteří jsou účastníky řízení o pozemkových úpravách v obvodu pozemkových úprav podle § 5. Zjistí-li pozemkový úřad při vypracování soupisu nároků, že u některých pozemků nebo jejich částí jsou zapsány v katastru nemovitostí jako vlastníci dvě nebo více osob a nejde-li o spoluvlastnictví, zařadí tyto pozemky mezi pozemky v obvodu pozemkových úprav neřešené (§ 3 odst. 2) povede tyto pozemky odděleně a řeší je samostatně. V těchto případech dochází ke změně zpracování osobních údajů.
12.9.3 Posouzení nezbytnosti a přiměřenosti navrhovaného řešení
Řízení o pozemkových úpravách nelze vést bez zpracování osobních údajů účastníků řízení, neboť jejich jednoznačná identifikace je nezbytným předpokladem pro výkon jejich procesních práv a povinností, ochranu jejich vlastnických práv a pro vydání rozhodnutí v souladu se výše uvedenými zákony.
Také ve vztahu k pozemkům řešeným podle navrhovaného § 8a je zpracování osobních údajů nezbytné k určení okruhu účastníků řízení, k doručování písemností, k uplatňování procesních práv účastníků a k vedení správního řízení. Bez zpracování těchto údajů by nebylo možné zajistit řádný výkon působnosti SPÚ ani ochranu práv dotčených osob.
Navrhovaná právní úprava současně nevyžaduje zpracování dalších osobních údajů nad rozsah již zpracovávaný podle platné právní úpravy. Nedochází ke změně účelu zpracování, právního základu zpracování ani okruhu osobních údajů zpracovávaných v rámci řízení o pozemkových úpravách. Zpracování osobních údajů proto nepřekračuje rozsah nezbytný pro dosažení sledovaného účelu a navrhované řešení je ve vztahu k tomuto účelu přiměřené.
12.9.4 Posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možná opatření k jejich snížení
Navrhovaná právní úprava nezavádí nové operace zpracování osobních údajů, nové kategorie osobních údajů, ani nové příjemce osobních údajů. Právní úprava zavádí nový okruh dotčených osob, jimiž jsou vlastníci pozemků řešených dle navrhovaného § 8a. U těchto osob je zvýšená míra rizika pro práva a svobody fyzických osob oproti stávajícímu právnímu stavu.
Ochrana osobních údajů je i nadále zajištěna prostřednictvím právních, technických a organizačních opatření uplatňovaných při vedení správních řízení SPÚ v souladu s právními předpisy upravujícími ochranu osobních údajů, správní řízení a výkon působnosti pozemkových úřadů. Přestože navrhovaná právní úprava přináší zvýšené riziko pro práva a svobody fyzických osob, není třeba přijímat zvláštní dodatečná opatření ke snížení rizik nad rámec stávajících postupů.
13. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Navržené změny nemají charakter, který by zvyšoval prostor pro korupci – neumožňují větší diskreci úředníků, nerozšiřují možnosti individuálního posuzování, naopak některé postupy zpřesňují a zjednodušují. Nedochází k zavádění nových subjektivních kritérií ani k rozšiřování pravomocí správních orgánů, které by mohly být zneužity.
14. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
-
15. Informace dle zákona o regulaci lobbování
V rámci přípravy návrhu nebyl zaznamenán žádný vliv lobbistických subjektů a návrh neobsahuje ustanovení, která by byla výsledkem působení zájmových skupin ve smyslu zákona o lobbování. Proces přípravy probíhá v mezích standardního legislativního postupu, při zajištění transparentnosti a v souladu s pravidly pro připomínkové řízení. Lze proto konstatovat, že navrhovaná úprava nemá zvláštní dopady z hlediska zákona o lobbování a není s tímto zákonem v rozporu.
II. Zvláštní část
Ke změně zákona o pozemkových úpravách
K § 2
Provádění pozemkových úprav má podle vývoje posledních let za cíl zaměřit se více na aktivity napomáhající krajině. Mezi ně patří agroturistika jako nový způsob trávení volného času na venkově. Úprava ustanovení spočívající v přesunu druhé věty na jiné místo v ustanovení nemění věcný obsah ustanovení, pouze zpřesňuje její systematické zařazení a odstraňuje možné interpretační nejasnosti.
K § 3 odst. 3
Vyžadovaný souhlas Ministerstva životního prostředí s řešením vybraných typů území v rámci pozemkových úprav byl z ustanovení vypuštěn s ohledem na jeho nadbytečnost. Ochrana těmto zájmovým územím zůstane zachována v dalších fázích řízení. Změnou ustanovení dále došlo ke zpřesnění rozsahu zastavěných a zastavitelných pozemků dotčených § 3 odst. 3, kdy je vyžadován souhlas vlastníka s jejich řešením dle § 2. Za účelem sjednocení oceňování pozemků v procesu pozemkových úprav došlo dále k vypuštění věty sedmé z tohoto ustanovení.
K § 5 odst. 3
Doplnění postupu uvědomění ostatních účastníků řízení formou veřejné vyhlášky má za cíl snížit administrativní zátěž.
K § 5 odst. 4
Dochází k doplnění úpravy pro opatrovníka, který nemůže odsouhlasit překročení kritéria ceny podle § 10 odst. 2. K překročení kritéria ceny ve prospěch vlastníka se stanovením doplatku nelze přistoupit u vlastníka, kterému byl ustanoven opatrovník, a to z důvodu nevymahatelnosti takovéto pohledávky od opatrovance.
K § 5 odst. 5
Vypuštěním podmínky opakované volby dojde ke snížení administrativní zátěže. Sbor zástupců se volí na úvodním jednání, na které pozemkový úřad zve všechny účastníky řízení a další vlastníky pozemků v předpokládaném obvodu pozemkových úprav (§ 7 zákona). V praxi se často jedná o stovky, výjimečně i tisíce osob. Organizace úvodního jednání představuje významnou administrativní, časovou i finanční zátěž. Pokud se na tomto jednání nepodaří sbor zástupců zvolit, nepovažujeme za účelné svolávat nové úvodní jednání pouze za účelem opakování volby. Takový postup není v souladu se zásadou hospodárnosti a efektivního výkonu veřejné správy a může vytvářet prostor pro účelové obstrukce ze strany části účastníků řízení, aniž by přinesl odpovídající přínos pro průběh pozemkových úprav.
K § 5 odst. 8
Vypuštěním posouzení jednotlivých variant pozemkových úprav sborem zástupců dochází ke snížení administrativní zátěže. Sbor zástupců spolupracuje při zpracování návrhu, posuzuje navrhovaná opatření a vyjadřuje se k plánu společných zařízení v rámci kontrolních dnů, není proto účelné, aby se vyjadřoval ke všem pracovním variantám návrhu vzniklým v průběhu zpracování pozemkových úprav.
K § 6 odst. 6
Dochází k legislativně technické úpravě odkazu v souvislosti se změnou souvisejících právních předpisů – bez dopadů do kompetencí dotčených orgánů. Dále je doplněna povinnost pozemkového úřadu zpřístupnit dotčeným orgánům veškeré podklady prostřednictvím dálkového přístupu a zajistit zvýšení digitalizace procesu pozemkových úprav.
K § 8 odst. 1
Vypuštěním podmínky spoluúčasti sboru zástupců při soupisu nároků a při jednání s vlastníky dojde k omezení možnosti práva jen některých účastníků řízení – členů sboru zástupců účastnit se projednávání soukromých majetkových vztahů vlastníků pozemků se zpracovatelem. Tato možnost je, s ohledem na ochranu osobních údajů, nadbytečná. Zároveň dojde ke snížení administrativní, finanční a časové zátěže, neboť především členové sboru zástupců tuto činnost vykonávají bez jakékoliv náhrady.
K § 8 odst. 6
Úpravou ustanovení dochází ke sjednocení oceňování pozemků v procesu pozemkových úprav.
Dle současné právní úpravy se část pozemků oceňuje dle oceňovací vyhlášky (především pozemky vodních ploch včetně toků, pozemky ostatních a neplodných ploch včetně zeleně). Důsledkem toho je, že při návrhu nového uspořádání pozemků dochází k porovnávání hodnot stanovených podle rozdílných oceňovacích principů. Pozemky oceňované oceňovací vyhláškou se tak stávají velmi obtížně směnitelnými a tím blokují dosažení cílů dle § 2.
K § 8a
Stávající nemožnost řešení pozemků, kde je duplicitní zápis vlastnictví, v pozemkových úpravách zásadně ovlivňuje kvalitu vytváření návrhu nového uspořádání pozemků pro návrhy plánů společných zařízení a strategické zájmy státu (liniové stavby, protipovodňová ochrana, ochrana majetku a obyvatelstva), čímž nedochází k naplňování cílů pozemkových úprav ve smyslu § 2 zákona.
Cílem úpravy je možnost tyto pozemky řešit odděleně od ostatních pozemků s nastaveným omezením – nelze je použít pro společná zařízení a nelze u nich překročit zákonem stanovená kritéria přiměřenosti.
K § 9 odst. 10
V souvislosti s přijetím nového stavebního zákona, byl zákonem č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, novelizován s účinností od 1. 1. 2024 též § 12 odst. 3 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Dotčené ustanovení bylo novelizováno tak, že se nevyžaduje vydání rozhodnutí o povolení záměru pro změny druhů pozemků (schválených dotčeným orgánem), výstavbu polních a lesních cest, ochranu a zúrodňování půdního fondu a další společná zařízení zahrnutá do schváleného návrhu pozemkových úprav, je-li to v souladu s územním plánem.
V rámci novelizace zároveň již nedošlo k novelizaci vyhlášky č. 13/2014 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav, ve znění pozdějších předpisů, která stanovuje podmínky pro zpracování plánu společných zařízení.
Z důvodu prevence vzniku možných výkladových obtíží při navrhování a realizaci opatření v plánech společných zařízení v pozemkových úpravách byla formulována základní východiska reagující na změny stavebního zákona.
Novelou ustanovení došlo ke zpřesnění povahy stanoviska dotčeného orgánu a významu rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav.
K § 9 odst. 13
V praxi dochází k tomu, že obec pozemek, určený pro plán společných zařízení, prodá. Tím dochází k jeho znepřístupnění a k znehodnocení výsledků dle § 2 zákona. Nově nebude možné zcizit žádné pozemky obce navržené pro plán společných zařízení bez souhlasu Státního pozemkového úřadu, bez ohledu na způsob jejich nabytí.
K § 9 odst. 15
Doplněním ustanovení dochází k odstranění nejasnosti stávajícího znění zákona, kdy nebyl jednoznačně stanovený postup v případě, že návrh plánu společných zařízení nebyl v souladu s územně plánovací dokumentací. Zároveň z důvodu nadbytečnosti dochází k vypuštění odkazu na konkrétní ustanovení stavebního zákona.
K § 9 odst. 16
Ustanovení umožní efektivně uspořádávat pozemky organizačních složek státu a státních podniků s přihlédnutím k právům odvozeným od vlastnického práva státu (např. Státní pozemkový úřad, Lesy ČR či státní podniky povodí), a tím dojde ke snížení administrativní zátěže spojené s převody pozemků mezi příslušnými organizačními složkami státu a státními podniky podle jejich skutečného užívání v terénu, přičemž toto uspořádání bude možné efektivně realizovat v rámci jednoho správního řízení pozemkových úprav, v souvislosti s obnovou katastrálního operátu.
K § 9 odst. 17
Do ustanovení jsou doplněna pravidla použití pozemků pro opatření převzatá z územně plánovací dokumentace.
K § 9 odst. 24
Dochází k upřesnění postupu během konání kontrolních dnů, kdy je možné se na zápisu z kontrolního dne podílet i jinými osobami, nejen pracovníky pozemkového úřadu.
K § 10 odst. 2
Z důvodu velké rozlišnosti cen dle BPEJ (bonity půdy) dochází k ne zcela optimálnímu uspořádání pozemků a návrhu opatření v Plánu společných zařízení. V praxi tak často dochází k mírnému posunu polohy pozemku, ale s velkým cenovým rozdílem. Pro zefektivnění zpracování návrhu je nezbytné upravit kritérium přiměřenosti v ceně. Zároveň se předpokládá vytváření efektivnějšího návrhu včetně navrhování společných zařízení ve veřejném zájmu. Zvýšením částky, od které se bude vždy upouštět, dochází k zohlednění vyčíslení administrativní náročnosti a jejímu snížení.
K § 10 odst. 4
Z důvodu nutnosti jednoznačného výkladu bylo nutné přeformulovat část ustanovení.
K § 11 odst. 8
Dochází k rozšíření o pachtovní vztahy, které jsou častým smluvním vztahem mezi vlastníky pozemků, byly založeny novým občanským zákoníkem a dosud nebyly v zákoně o pozemkových úpravách zohledněny.
K § 12 odst. 3
Změnou ustanovení se nahrazuje dosavadní ustanovení upravující vztah schváleného návrhu pozemkových úprav a rozhodovacích procesů podle stavebního zákona. Dosavadní právní úprava stanovila, že u vybraných změn druhů pozemků a společných zařízení zahrnutých do schváleného návrhu pozemkových úprav se nevyžaduje vydání rozhodnutí o povolení záměru.
Nově výslovně stanoví, že změny druhů pozemků a dělení a scelování pozemků nevyžadují povolení záměru podle stavebního zákona, pokud jsou zahrnuty do schváleného návrhu pozemkových úprav. Rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav se v případě staveb, zařízení, a terénních úprav a dalších společných zařízení schválených dotčeným orgánem (§ 9 odst. 10) vyžadujících povolení podle stavebního zákona4) považuje za rozhodnutí v části věci pro účely řízení o povolení záměru. Schváleným návrhem pozemkových úprav jsou vymezeny pozemky pro realizaci záměru, umístěna stavba nebo zařízení a stanoveny podmínky pro jeho umístění.
Schválený návrh pozemkových úprav již obsahuje vymezení pozemků určených pro realizaci záměru, jeho umístění a podmínky pro umístění, přičemž tyto aspekty jsou v průběhu řízení projednány s dotčenými orgány. Navržená úprava proto zamezuje opakovanému posuzování totožných otázek v navazujících řízeních, posiluje právní jistotu a přispívá k efektivnější realizaci společných zařízení. Věcný rozsah veřejných zájmů chráněných podle stavebního zákona ani působnost stavebních úřadů není navrhovanou úpravou dotčena.
K § 17 odst. 4
Působnost ustanovení je nutné rozšířit na všechny dostupné typy stávajících studií, např. krajiny, klimatické, územní apod.
K § 18
Úprava ustanovení zvyšuje transparentnost a potvrzuje principy digitalizace a elektronizace procesu.
Zveřejnění identifikačních údajů osob s platným úředním oprávněním je odůvodněno veřejným zájmem a transparentností výkonu veřejné moci (možnost ověřit, zda daná osoba disponuje příslušným oprávněním). Za tímto účelem postačuje zveřejnění jména a příjmení oprávněné osoby, titulu a čísla rozhodnutí o udělení úředního oprávnění.
Zveřejnění osobních údajů jako rodné číslo, datum narození, soukromá adresa nebo soukromé kontaktní údaje dané osoby naopak není pro sledovaný účel nezbytné či přiměřené.
Způsob zveřejnění je stanoven, stejně jako v případě jiných státních institucí, ve formě veřejného seznamu na oficiálních internetových stránkách Státního pozemkového úřadu.
Přechodná ustanovení
Přechodná ustanovení jsou doplněna za účelem zajištění právní jistoty a kontinuity probíhajících řízení, jednoznačného vymezení vztahu mezi dosavadní a novou právní úpravou a předcházení výkladovým nejasnostem při aplikaci novely v praxi. Současně mají zajistit plynulý přechod na nové postupy a pravidla bez negativních dopadů na již zahájené procesy pozemkových úprav, práva účastníků řízení a navazující správní postupy.
Ke změně zákona o Státním pozemkovém úřadu
K § 1 odst. 8
Úspěšné provádění monitoringu eroze přímo závisí na vstupu na pozemek a neprodleném provedení terénního šetření zemědělských a dalších zasažených pozemků. V rámci šetření erozní události je pouze pořizována fotodokumentace, a nedochází tedy k žádnému poškození pozemku nebo omezení práv uživatelů a vlastníků dotčených pozemků.
Ke zrušení původního § 1 odst. 9 a 10:
Monitoring eroze podle § 1 odst. 8 zákona č. 503/2012 Sb. zajišťuje průběžnou a bezodkladnou evidenci erozních událostí včetně shromažďování údajů nezbytných pro výkon souvisejících agend. Ustanovení odst. 9 vychází z předpokladu existence funkční vazby mezi tímto monitoringem a nařízením vlády č. 73/2023 Sb.; tato vazba se však v aplikační praxi neprojevuje, neboť monitoring eroze není uvedeným nařízením využíván pro účely kontrol ani pro výkon dalších agend. S ohledem na zánik původně zamýšleného propojení a jeho faktickou nevyužitelnost je proto předmětné ustanovení nadbytečné a je vhodné jeho zrušení.
Provádění posuzování projektů pásového střídání plodin bylo vyřešeno digitalizací, tedy automatizovanou kontrolou projektů žadatelů o dotace při podávání projektu do podpůrných aplikací pro správu dotačních žádostí. Požadavky na provádění tohoto posuzování jsou plně nahrazeny automatizovanou kontrolou, a tato činnost tak není od Státního pozemkového úřadu vyžadována a následně ani prováděna.
K novému § 1 odst. 9 a 10:
Navrhované doplnění § 1 zakotvuje výslovné zákonné zmocnění Státního pozemkového úřadu rozhodovat ve správním řízení o stanovení zpřísněné míry erozního ohrožení půdy na dílu půdního bloku nebo jeho části, na němž byla v rámci monitoringu eroze zemědělské půdy podle § 1 odst. 8 evidována erozní událost. Dosavadní právní úprava svěřuje Státnímu pozemkovému úřadu pouze provádění monitoringu eroze zemědělské půdy a evidenci erozních událostí; navazující krok, tedy stanovení zpřísněné míry erozního ohrožení, se však již dotýká práv a povinností konkrétního uživatele zemědělské půdy, neboť se jím zakládají zpřísněné požadavky na hospodaření na dotčené ploše a je s ním spojen dopad do plnění pravidel podmíněnosti plateb zemědělcům. Takový zásah nelze opřít pouze o prováděcí předpis, a proto se působnost i procesní forma rozhodování upravují na úrovni zákona, zatímco technická kritéria – způsob vymezení lokality erozní události, podmínky pro stanovení zpřísněné míry erozního ohrožení, rozsah území, na které se zpřísněná míra stanoví, a způsob předávání údajů o erozních událostech – se ponechávají prováděcí vyhlášce, k jejímuž vydání se Ministerstvu zemědělství zakotvuje zmocnění v odstavci 9. Odstavec 10 dále výslovně stanoví, že rozhodnutí vydané podle odstavce 9 je podkladem pro aktualizaci údaje o míře erozní ohroženosti zemědělské půdy vedeného v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů; tím se zajišťuje provázanost správního rozhodnutí s touto evidencí, a současně se vylučuje, aby zpřísněná míra erozního ohrožení byla v evidenci vyznačena bez předchozího rozhodnutí ve správním řízení.
K § 2 odst. 7 a 8
V návaznosti na nově zakotvené správní řízení podle § 1 odst. 9 se v § 2 doplňují pravidla o věcné příslušnosti a o okruhu účastníků řízení. Odstavec 7 určuje jako orgán prvního stupně ústředí Státního pozemkového úřadu, a to odchylně od obecného pravidla podle § 2 odst. 4, podle něhož rozhoduje v prvním stupni krajský pozemkový úřad; soustředění rozhodování do ústředí je odůvodněno tím, že monitoring eroze zemědělské půdy je veden a vyhodnocován centrálně a že jednotné posuzování odborných kritérií v celostátním rozsahu je předpokladem předvídatelnosti rozhodování a rovného zacházení s uživateli zemědělské půdy. O odvolání proti rozhodnutí ústředí rozhoduje Ministerstvo zemědělství jako nadřízený správní orgán. Odstavec 8 vymezuje účastníka řízení, jímž je uživatel dílu půdního bloku evidovaný v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů; toto vymezení navazuje na § 27 odst. 1 správního řádu a odstraňuje pochybnosti o okruhu účastníků zejména v případech, kdy uživatel dílu půdního bloku není totožný s vlastníkem pozemku.
K § 6 odst. 2
Překážky pro vydání pozemků postupem podle zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 229/1991 Sb. a zákona č. 44/1988 Sb., jak jsou specifikované v § 6 odst. 1 písm. j), které se vztahují k dopravní, vodní a energetické infrastruktuře nebo ke strategickým investičním stavbám podle příloh č. 1 až 3 k zákonu 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, zjišťuje Státní pozemkový úřad u příslušných organizací, které tuto infrastrukturu budují. Zpravidla se v jejich případě nejedná o správní úřady, které podle odstavce 2 mají písemně do 30 dnů Státnímu pozemkovému úřadu sdělovat, zda jsou dotazované pozemky z převodu vyloučeny či nikoliv. Státní pozemkový úřad postupuje tak, že v případech, kdy ve stanovené lhůtě neobdrží sdělení, nebo v případě, že toto sdělení je ve zjevném rozporu se skutečnostmi, Státnímu pozemkovému úřadu známými, vyhodnotí Státní pozemkový úřad existenci překážek pro převod pozemku vlastní činností. Navrhovaná úprava má za cíl stanovit, že Státní pozemkový úřad je oprávněn ověřit si existenci překážek dle písmene j) vlastní činností a nebýt v případech nesoučinnosti dotazované instituce vázán uplynutím třicetidenní lhůty ke zjištění překážek převodu vlastní činností. Informace při tomto vlastním zjišťování čerpá Státní pozemkový úřad zpravidla z digitálních technických map krajů a zásad územního rozvoje krajů.
2