Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDUAFXG1S najdete zde


                V.

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad – RIA
Shrnutí Závěrečné zprávy RIA


	1. Základní identifikační údaje

	Název návrhu: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

	Zpracovatel / zástupce předkladatele: 
Ministerstvo zemědělství
	
Nabytí účinnosti 1. července 2027


	Implementace práva EU: NE
 

	2. Cíl návrhu zákona 

	Cílem návrhu zákona je zejména zajištění rozvoje venkova prostřednictvím provádění pozemkových úprav, které jsou jedním ze zásadních nástrojů pro vhodné zásahy do krajiny,
a s nimi souvisejícími realizacemi potřebných opatření. Nově se upravuje režim řešení duplicitního zápisu vlastnictví k pozemkům za určitých podmínek. V případě prokazatelného nedostatku výměry půdy ve vlastnictví státu nebo obce se zvyšuje cena za případné výkupy zemědělských pozemků, které budou následně využity k umístění prvků plánu společných zařízení, a to až na dvojnásobek ceny obvyklé (na základě zásadní připomínky v rámci MPŘ je tento bod z navrhovaného znění novely stažen). Upravuje se výše cenového doplatku při nedodržení kritéria. Návrhem zákona se dále zpřísňují podmínky pro nakládání s pozemky obce, na nichž jsou umístěna společná zařízení. Na základě zkušeností, z důvodu snížení administrativní zátěže nebo v rámci digitalizace procesu se upravují některé postupy během správního řízení pozemkových úprav. Součástí návrhu zákona jsou zároveň i úpravy, které uvádějí současné znění do souladu s platnými právními předpisy. Dále dochází k zjednodušení procesu vytváření návrhu a snížení zátěže bezúplatného krácení výměry pozemků vlastníků.

	3. Agregované dopady návrhu zákona

	3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano

	Navrhovaná právní úprava bude mít dopad na státní rozpočet v souvislosti s příležitostnými výkupy pozemků státem pro dosažení cílů pozemkových úprav ve veřejném zájmu, resp. pro umístění společných zařízení za účelem zmírnění dopadů klimatických změn, posílení biodiverzních funkcí krajiny a rozvoje agroturistiky. S ohledem na dlouholeté zkušenosti bude k těmto výkupům docházet pouze v případech, kde je kritický nedostatek státní nebo obecní půdy. S ohledem na dosavadní zkušenosti lze konstatovat, že se předpokládaný rozsah výkupů bude pohybovat v řádu jednotek, maximálně desítek hektarů za rok. Částka potřebná pro výkupy byla původně predikována na 19,8 mil. Kč, což by v důsledku znamenalo navýšení o 9,9 mil. Kč na vykupované pozemky. Úhrada bude prováděna jako dosud z prostředků státního rozpočtu Ministerstva zemědělství (na základě zásadní připomínky v rámci MPŘ je tento bod z navrhovaného znění novely stažen). Navrhovaná úprava bude mít každoroční dopad na státní rozpočet v podobě snížení příjmů státního rozpočtu ve výši cca 2,1 mil. Kč, který je vyvolán zvýšením výše doplatku, který je odpouštěn, ze 100,- na 2000,- Kč a také zvýšením cenového kritéria ze 4 % na 10 %. 
Výdaje budou financovány v rámci stávajících schválených rozpočtových limitů kapitoly 329 Ministerstva zemědělství bez nároku na jejich navýšení. S finančním každoročním dopadem se počítá od roku 2027. Na základě zkušeností Státního pozemkového úřadu a zpracovatelské sféry bylo predikováno, že úpravou cenového kritéria bude možné efektivněji navrhnout uspořádání pozemků, a tím dojde ke snížení výměry státní a obecní půdy potřebné ke zpřístupnění pozemků. 

	3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: 

	Nepředpokládají se negativní dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR.

	3.3 Dopady na podnikatelské prostředí:  

	Nepředpokládají se významnější dopady na podnikatelské subjekty. 

	3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ano 

	Návrh zákona má dopad na obce z důvodu omezení při nakládání s pozemky, na kterých jsou umístěna společná zařízení. 

	3.5 Sociální dopady:  

	Nepředpokládají se žádné dopady do sociální sféry.

	3.6 Dopady na spotřebitele: 

	Nepředpokládají se žádné dopady na spotřebitele.

	3.7 Dopady na životní prostředí: Ano

	Návrh zákona bude mít pozitivní účinek na životní prostředí ve smyslu řešení negativních dopadů povodní a sucha v krajině prostřednictvím realizací vodohospodářských, půdoochranných
a ekologických opatření.

	3.8 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: 

	Nepředpokládají se žádné dopady ve vztahu k rovnosti žen a mužů.

	3.9 Dopady na výkon státní statistické služby: 

	Nepředpokládají se žádné dopady na výkon státní statistické služby.

	3.10 Korupční rizika: 

	Nepředpokládá se vznik korupčních rizik.

	3.11 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: 

	Nepředpokládají se žádné dopady na bezpečnost nebo obranu státu.


Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad – RIA


1.	Důvod předložení a cíle
	
1.1	Název
	
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

1.2	Definice problému

Současná právní úprava zakotvená v zákoně č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, byla shledána jako nevyhovující současným podmínkám vyvstalým v důsledku nutnosti řešení negativních dopadů povodní a sucha. Současná právní úprava rovněž neobsahuje vhodné mechanismy nastavení ceny pro výkupy pozemků určených pro umístění společných zařízení a nastavená cenová kritéria neumožňují v současné právní úpravě efektivnější uspořádání pozemků. Současné kritérium ceny ve výši 4 % může v některých případech představovat překážku pro nalezení optimálního návrhu nového uspořádání pozemků. Důvodem jsou zejména významně rozdílné ceny dle BPEJ (bonity půdy) v dotčeném území, podle kterých se oceňují pozemky v řízení o pozemkových úpravách, která v mnoha případech neumožňuje optimální uspořádání pozemků. Tato úřední cena slouží pouze k porovnání vstupujících a vystupujících pozemků
z pozemkových úprav, nejedná se však o tržní hodnotu. Ze zavedené praxe vyplývá, že vlastníci pozemků upřednostňují v kritériích přiměřenosti výměru před úřední cenou.  Současná právní úprava rovněž neumožňuje řešit pozemky dotčené duplicitním zápisem
a nereflektuje institut pachtovních smluv. Současné znění zákona nezohledňuje související platné znění právních předpisů (zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon) a obsahuje procesní úkony, které je potřeba upravit na základě praxe za účelem snížení administrativní zátěže
a využití digitalizace. 

1.3	Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, byl do dnešního dne opakovaně novelizován, zejména z důvodu uvedení do souladu se změnami souvisejících zákonů a z důvodu nových poznatků vycházejících z praxe. Zásadní novela zákona proběhla v roce 2012, kdy došlo s účinností od 1. 1. 2013 ke sloučení Pozemkového fondu ČR se soustavou pozemkových úřadů, které byly do té doby součástí organizační struktury Ministerstva zemědělství. Sloučením vznikl Státní pozemkový úřad (zákon č. 503/2012 Sb.), jehož jednou ze základních působností je provádění pozemkových úprav. 

Další rozsáhlá novela zákona č. 481/2020 Sb., účinná od 1. ledna 2021, představovala významnou změnu právní úpravy pozemkových úprav, jejímž hlavním cílem bylo posílit jejich roli jako nástroje k řešení dopadů klimatických změn v krajině, zejména sucha, eroze, nepříznivých odtokových poměrů a lokálních povodní. Do účelu pozemkových úprav byly výrazněji promítnuty cíle ochrany půdy, zadržování vody v krajině a zvyšování ekologické stability, přičemž novela současně umožnila řešit vodohospodářská opatření ve více navazujících katastrálních územích, pokud je to nezbytné pro jejich účinné a funkční provedení. Dále byla rozšířena možnost provádět jednoduché pozemkové úpravy bez výměny nebo přechodu vlastnických práv, a to zejména za účelem operativnější realizace společných zařízení a opatření reagujících na dopady klimatických změn. Významnou změnou bylo rovněž posílení působnosti Státního pozemkového úřadu při stanovování priorit realizace společných zařízení, zpřísnění podmínek nakládání s pozemky převedenými na obce pro účely těchto zařízení, úprava režimu oceňování pozemků vykupovaných pro společná zařízení a rozšíření možností financování opatření realizovaných v rámci pozemkových úprav. Celkově novela přispěla zejména ke zvýšení operativnosti řízení, k efektivnější přípravě a realizaci společných zařízení a k posílení významu pozemkových úprav jako nástroje adaptace krajiny na klimatickou změnu.

Přezkum účinnosti zákona č. 481/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony se zaměřil na hlavní body změny.

Hlavní body zákona č. 481/2020 Sb.:
Rozšíření možnosti provádění jednoduchých pozemkových úprav bez výměny nebo přechodu vlastnických práv
· Cíl: umožnit umístění a realizaci společných zařízení na pozemcích státu a obcí bez nutnosti nakládání s vlastnickým právem, a to v územích, kde již v minulosti pozemkové úpravy proběhly a nově vyvstala potřeba operativního řešení extrémní situace v krajině (sucho, lokální povodně, eroze půdy).
· Dopad: úprava se osvědčila – jsou nově zahajovány jednoduché pozemkové úpravy s využitím §4 odst.3 za účelem umístění a realizace společných zařízení na pozemcích státu nebo obce. V současné době je rozpracováno pět těchto jednoduchých pozemkových úprav.
· Cíl byl naplněn.
· Závěr: navrhováno zachování úpravy.

Upuštění od řešení duplicitního zápisu vlastnictví k pozemkům
· Cíl: odstranění komplikací při řešení duplicitního vlastnictví, souvisejících s vydáváním rozhodnutí o vlastnictví pozemkovým úřadem.
· Očekávaný dopad: zrychlení a zjednodušení procesu pozemkových úprav.
· Neočekávaný nežádoucí dopad: problémy se stanovením obvodu pozemkových úprav, negativní ovlivnění vytváření návrhu nového uspořádání pozemků pro návrhy plánu společných zařízení.
· Závěr: navrhována změna úpravy – zařazení těchto pozemků – mohou být řešeny v pozemkových úpravách, ale jsou vedeny odděleně, nelze je využít pro společná zařízení a překročit kritéria přiměřenosti.

Výkupy pozemků ve prospěch státu nejvýše za cenu obvyklou
· Cíl: úprava ceny pro výkup pozemků potřebných pro společná zařízení, jejíž výše bude z pohledu prodávajícího akceptovatelná.
· Očekávaný dopad: umožní efektivnější návrh nových pozemků a plánu společných zařízení.
· Skutečný dopad: došlo pouze k částečnému zlepšení situace, vykoupená výměra pozemků stoupla z 0,1 hektaru v roce 2021 na 21,8 hektaru v roce 2025. Objem vykoupené výměry nesplnil očekávanou roční výměru 91 hektaru.
· Závěr: navrhována změna úpravy – zvýšení výkupní ceny na nejvýše dvojnásobek ceny obvyklé (na základě zásadní připomínky v rámci MPŘ je tento bod z navrhovaného znění novely stažen).

Úprava rozsahu řešeného území v pozemkových úpravách v případě vodohospodářských opatření
· Cíl: umožnit řešení vodohospodářských opatření v souvislém území bez omezení hranicemi jednotlivých katastrálních území.
· Očekávaný dopad: efektivnější navrhování vodohospodářských opatření.
· Skutečný dopad: odpovídá očekávanému, ústředí Státního pozemkového úřadu průběžně řeší žádosti o rozšíření obvodu pozemkových úprav o pozemky v navazující části sousedního katastrálního území pro potřeby řešení vodohospodářských opatření.
· Cíl byl naplněn.
· Závěr: navrhováno zachování úpravy.

Omezení nakládání s pozemky, na nichž jsou státem zrealizována společná zařízení a jsou převáděny na obec
· Cíl: ochrana finančních prostředků vynakládaných ze státního rozpočtu, zajištění využívání pozemku a společného zařízení v souladu s veřejným zájmem.
· Očekávaný dopad: zamezení nežádoucímu nekontrolovatelnému zcizování pozemků.
· Skutečný dopad: odpovídá očekávanému.
· Cíl byl naplněn.
· Závěr: navrhováno zachování úpravy.

Z přezkumu dosavadní právní úpravy vyplývají tyto závěry:

· nedostatek půdy ve vlastnictví státu a obcí ovlivňující kvalitu návrhů a realizací společných zařízení,
· potřeba řešení a zajištění zvýšení podílu realizací PSZ ve veřejném zájmu pro naplnění požadavků obcí, vlastníků, uživatelů půdy,
· v mnohých územích, kde dosud pozemkové úpravy neproběhly, je této státní i obecní půdy nedostatek a zpracovatelé často narážejí na značný odpor vlastníků půdy vzdát se části svých výměr ve prospěch veřejného zájmu,
· zvyšující se negativní dopady klimatické změny budou v průběhu následujících let klást stále vyšší nároky na podíl adaptačních opatření v návrzích pozemkových úprav,
· nutnost nakládání s duplicitním vlastnictvím ve vazbě na požadavky opatření ve veřejném zájmu,
· potřeba efektivnějšího uspořádání nových pozemků s ohledem na významné rozdíly v cenách bonity půdy.

Na základě přezkumu účinnosti byla identifikována potřeba legislativních a procesních změn směřujících k efektivnějšímu uspořádání pozemků, zajištění dostatečných výměr pozemků pro realizaci opatření ve veřejném zájmu, snížení administrativní zátěže a odstranění překážek omezujících plynulou přípravu a realizaci pozemkových úprav. Současně se ukazuje nezbytnost vytvořit podmínky pro účinnější naplňování požadavků vlastníků, obcí, uživatelů půdy i veřejného zájmu a podpořit realizaci společných zařízení přispívajících k udržitelnému rozvoji území.

1.4	Identifikace dotčených subjektů

Subjekty dotčené navrhovanou změnou jsou:
· Státní pozemkový úřad, 
· dotčené orgány, v jejichž vymezené oblasti působnosti se pozemkové úpravy provádějí,
· obce, v jejichž územní působnosti se pozemkové úpravy provádějí,
· vlastníci a uživatelé zemědělských pozemků. 


1.5	Popis cílového stavu 

Cílem předkládaného návrhu zákona je vytvořit legislativní podmínky pro řešení negativních dopadů povodní a sucha a zkvalitnění řízení o pozemkových úpravách se zohledněním dosavadních poznatků z praxe.

Zamýšleným záměrem návrhu zákona je úprava ceny pro výkup pozemků potřebných pro umístění společných zařízení v případě prokazatelného nedostatku výměry půdy ve vlastnictví státu nebo obce, jejíž výše bude z pohledu prodávajícího lépe akceptovatelná (na základě zásadní připomínky v rámci MPŘ je tento bod z navrhovaného znění novely stažen). Rovněž navržené úpravy cenového kritéria povedou ve svém důsledku k efektivnějšímu uspořádání pozemků, což ve výsledku může znamenat snížení potřeby státní a obecní půdy. 

Dalším důvodem předkládaného návrhu zákona je úprava řešení pozemků dotčených duplicitním zápisem vlastnictví k pozemkům. Od 1. 1. 2021, kdy novelou zákona vznikla nemožnost řešení těchto pozemků v pozemkových úpravách, tj. tyto pozemky se musí zařadit mezi pozemky neřešené, vznikají velké problémy se stanovením obvodu pozemkových úprav, neboť tyto pozemky nelze často samostatně tzv. vymístit. Někdy je proto třeba vyčlenit větší část pozemků, jako pozemků neřešených, a to zásadně ovlivňuje kvalitu vytváření návrhu nového uspořádání pozemků, návrhů plánů společných zařízení a při řešení liniových staveb jsou přímo ohroženy strategické cíle státu. Úpravou zákona bude možné tyto pozemky opětovně řešit, ovšem s omezením, které je obdobné řešení pozemků dotčených církevními restitucemi.  
 
Účelem zákona je rovněž omezení nakládání s pozemky obce, na nichž jsou státem navržena společná zařízení a které jsou v souladu se zákonem převáděny na obec. Jedná se o ochranu finančních prostředků vynakládaných ze státního rozpočtu. Souvisejícím cílem omezení je i to, aby se pozemek a zrealizované společné zařízení nedostalo do držení třetích osob, u nichž nelze zajistit využívání takového pozemku a společného zařízení ve veřejném zájmu. V tomto případě dochází k propojení ochrany majetku státu s ochranou veřejného zájmu. 

Návrhem zákona se zveřejňuje seznam fyzických osob s platným úředním oprávněním, které mohou vést deník v elektronické podobě. Držitel úředního oprávnění může opatřit soupisy nároků a návrhové podklady kvalifikovaným elektronickým podpisem a časovým razítkem.

Návrh zákona upravuje na základě praxe některé procesní úkony a umožňuje některé kroky ve správním řízení provádět digitálně, tím dojde ke snížení administrativní zátěže a urychlení procesu. 


1.6	Zhodnocení rizika

Bez provedení úpravy stávajícího znění zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, nebude možné adekvátně řešit výše identifikované problémy, z nichž jsou nejzásadnější: řešení změn v důsledku změny stavebního zákona, úprava cenového kritéria a zařazení pozemků dotčených duplicitním zápisem mezi pozemky řešené.

2.	Návrh variant řešení

2.1 Varianty regulatorně-technického řešení

Při zvažování různých variant, které by mohly z obecného (regulatorně-technického) hlediska vést ke stanovenému cíli, bylo zvažováno pouze předkládané řešení v podobě úpravy stávajícího právního předpisu. Důvodem je skutečnost, že identifikovaný problém je možné řešit pouze legislativní formou, konkrétně návrhem novely stávajícího zákona. V průběhu přípravy byly posouzeny i další možné přístupy, zejména nelegislativní řešení (úpravu metodického návodu), dílčí legislativní zásah a odlišná nastavení parametrů. Tyto možnosti však nebyly vyhodnoceny jako samostatně proveditelné varianty, neboť nevedou k naplnění stanovených cílů. V praxi je překážkou dosažení požadovaného stavu samotná zákonná úprava, která stanoví limity pro postup v rámci pozemkových úprav. Bez změny zákona tak nelze stanoveného cíle dosáhnout. Současně nebyl identifikován žádný alternativní mechanismus v rámci institutu pozemkových úprav, který by umožnil řešit problém stejně efektivně a současně v souladu s principy pozemkových úprav. Případné alternativní postupy by byly nepřiměřené, zejména z hlediska rozsahu zásahů do vlastnických práv dotčených osob, případně by vedly k nerovnému postavení vlastníků nebo k významnému snížení efektivity celého procesu. Z tohoto důvodu byla následně podrobně hodnocena nulová varianta a dvě nenulové legislativní varianty, z nichž jedna je jediným proveditelným řešením schopným dosáhnout cíle regulace.

2.2 Varianty věcného řešení

2.2.1 Varianta 1 („nulová“)

Varianta 1 předpokládá zachování současné právní úpravy zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů a omezuje se na úpravu vnitřních řídících dokumentů a metodických návodů.

2.2.2 Varianta 2 („novelizace stávajícího zákona“) 

Z hlediska cílů návrhu zákona je navrhována druhá varianta řešení výše identifikovaných problémů, a to zpracovat návrh zákona, kterým se mění zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. V této variantě dojde ke změně zákonného kritéria ceny, výše doplatku, řešení duplicitního vlastnictví a úpravě procesu pozemkových úprav vedoucí k jeho zrychlení a snížení administrativní zátěže.
Navýšení kritéria ceny ze 4 % na 10 % bylo zvoleno s ohledem na systematiku stávající právní úpravy, neboť se již uplatňuje i u dalších charakteristik využívaných v rámci pozemkových úprav. Navrhované řešení tak zachovává jednotný přístup k posuzování odchylek v průběhu řízení o pozemkových úpravách.
Dále je navrhováno zvýšení doplatku na 2 000 Kč, které vychází z požadavku na hospodárnost a efektivitu řízení. V případech, kdy by výše doplatku nedosáhla této částky, mohou náklady spojené s administrací, evidencí a realizací platby převýšit nebo se blížit samotné hodnotě doplatku. Stanovení této hranice tak sleduje snížení administrativní zátěže a zamezení nehospodárnému nakládání s veřejnými prostředky.

2.2.3 Varianta 3 („rozšířená novelizace stávajícího zákona“) 

Varianta 3 je rozšířená legislativní úprava, která je popsána ve variantě 2. V této variantě dojde nad rámec 2. varianty k úpravě ceny pro výkup pozemků potřebných pro umístění společných zařízení na dvojnásobek ceny obvyklé v případě prokazatelného nedostatku výměry půdy ve vlastnictví státu nebo obce. Toto navýšení ceny za výkupy pozemků by umožnilo efektivnější návrh nových pozemků, plánu společných zařízení, a vedlo by ke zrychlení řízení a snížení administrativní zátěže. Nedostatek výměry půdy pro PSZ výrazně komplikuje a může omezovat návrhy opatření např. pro omezení negativních dopadů klimatické změny (sucho, povodně) apod. 

3.	Vyhodnocení nákladů a přínosů

3.1	Identifikace nákladů a přínosů

Identifikované náklady jsou jak ve vztahu k rozpočtu Státního pozemkového úřadu, tak i ve vztahu k státnímu rozpočtu v podobě snížení jeho příjmů v důsledku zvýšení hodnoty od upuštění doplatku a změny kritéria ceny. Předpokládaný celkový dopad na státní rozpočet bude činit 2 138 492 Kč. 

Výdaje budou financovány v rámci stávajících schválených rozpočtových limitů kapitoly 329 Ministerstva zemědělství bez nároku na jejich navýšení. S finančním každoročním dopadem se počítá od roku 2027.

3.2	Náklady 

Pro zjištění dopadu navýšení ceny za výkup pozemků a navýšení cenového kritéria na státní rozpočet se vycházelo z ověřených výsledků za rok 2025. 

Pro výkupy pozemků byla původně predikovaná částka 19,8 mil. Kč. V roce 2025 bylo vykoupeno 21,88 ha za cenu 9,9 mil. Kč, průměrná cena činila 45 Kč/m². Při původně navrhovaném zvýšení na dvojnásobek by průměrná cena činila 90 Kč/m². Dopad na státní rozpočet by znamenal navýšení ceny za vykupované pozemky o 9,9 mil. Kč (viz tab. č. 1). 

	Tab. č. 1.: Výkupy pozemků SPÚ pro pozemkové úpravy v roce 2025 včetně predikce výkupů

	Výměra vykupovaných pozemků v 2025 (ha)
	Cena vykupovaných pozemků v 2025 (mil. Kč)
	Predikce výměry vykupovaných pozemků (ha)
	Původní predikce ceny vykupovaných pozemků (mil. Kč)

	21,88
	9,9
	21,88
	19,8

V roce 2025 došlo k upuštění doplatku do 100 Kč v 289 případech. V případě, že by došlo 
k navýšení upuštění doplatku na 2 000 Kč, pak by dopad na státní rozpočet byl zvýšen o 186 029 Kč na celkových 199 763 Kč (viz tab. č. 2).

	Tab. č. 2.: Kritérium ceny – upuštění doplatku v roce 2025 včetně predikce ceny

	Počet případů 
upuštění doplatku 
do 100 Kč v 2025
	Celková výše
upuštění doplatku 
do 100 Kč v 2025 (Kč)
	Počet případů doplatku nad 100 Kč do 2000 Kč v 2025 
	Celková výše upuštění doplatku od 100 Kč do 2000 Kč v 2025 (Kč)

	289
	13 734
	224
	186 029

V roce 2025 došlo k překročení cenového kritéria v rozpětí od 4 % do 10 % v 371 případech, celková hodnota doplatků činila 1 952 463 Kč. V případě, že by došlo ke zvýšení cenového kritéria ze 4 % na 10 %, nebyl by uhrazen rozdíl ceny ve výši 1 952 463 Kč (viz tab. č. 3).


	Tab. č. 3.: Kritérium ceny – překročení cenového kritéria od 4 % do 10 % 
v roce 2025 včetně predikce dopadu

	Počet případů v 2025
od 4 % do 10 %
	Doplatek ceny v 2025
od 4 % do 10 % (Kč)
	Predikce počtu případů do 10 %
	Predikce rozdílu ceny do 10 %, který se nebude hradit (Kč)

	371
	1 952 463
	371
	1 952 463


Předpokládaný celkový dopad na státní rozpočet u výše uvedených ukazatelů bude činit 2 138 492 Kč. U rozšíření upuštění od doplatku do 2 000 Kč se předpokládá snížení příjmu státního rozpočtu ve výši 186 029 Kč a u navýšení kritéria ceny ze 4 % na 10 % se předpokládá snížení příjmu státního rozpočtu ve výši 1 952 463 Kč. 


3.3	Přínosy

Efektivnější tvorba a ochrana krajiny, více navržených společných zařízení ve veřejném zájmu, ovlivnění způsobu hospodaření a v důsledku toho ochrana majetku a obyvatelstva, snížení potřeby státní a obecní půdy na opatření ke zpřístupnění pozemků v souvislosti s efektivnějším uspořádáním pozemků. 

· Ochrana vynaložených státních finančních prostředků.
· Urychlení procesu pozemkových úprav využíváním digitalizace a snížení administrativní zátěže.
· Efektivnější uspořádání pozemků a navrhování opatření ve veřejném zájmu. 


Kvalitnější a logičtější uspořádání pozemků a navrhování opatření ve veřejném zájmu (zejm. § 8 odst. 6, § 8a, § 9 odst. 17, § 10 odst. 2).
· Zpracovatel získá větší prostor pro scelování rozdrobeného vlastnictví.
· Lze lépe vytvářet kompaktní hospodářské celky a omezit vznik tvarově nevhodných parcel.
· Vlastníci mohou častěji získat pozemky soustředěné v jednom místě namísto několika menších a oddělených pozemků.
· Efektivnější tvorba a ochrana krajiny.
· Možnost navrhovat více společných zařízení ve veřejném zájmu.

Přínosy pro vlastníky ve formě snížení počtu finančních doplatků vlastníků (zejm. § 10 odst. 2) - tento přínos má současně dopad na státní rozpočet (viz kapitola 3.2, tabulka 2, 3).
· Při současném limitu 4 % musí být rozdíly v ceně často vyrovnávány finančními úhradami.
· Při limitu 10 % bude více případů považováno za přiměřené vypořádání bez nutnosti finančního vyrovnání.

Administrativní a ekonomické přínosy (zejm. § 3 odst. 3, § 5 odst. 5, § 6 odst. 6, § 9 odst. 13, § 9 odst. 16, § 10 odst. 2, § 18 odst. 22, 23).
· Zrychlení procesu pozemkových úprav z důvodu zjednodušení podmínek tvorby návrhu a umísťování opatření ve veřejném zájmu.
· Ochrana vynaložených státních finančních prostředků.
· Ovlivnění způsobu hospodaření a v důsledku toho ochrana majetku a obyvatelstva.
· Snížení potřeby státní a obecní půdy na opatření ke zpřístupnění pozemků v souvislosti s efektivnějším uspořádáním pozemků.
· Urychlení procesu pozemkových úprav využíváním digitalizace a snížení administrativní zátěže.

Větší důraz na užitnou hodnotu pozemku než na administrativně stanovenou cenu (zejm. § 10 odst. 2) - tento přínos má současně dopad na státní rozpočet (viz kapitola 3.2, tabulka 2, 3).
· Cena v pozemkových úpravách je stanovována podle oceňovacích předpisů podle bonity půdy, nikoliv podle skutečné tržní hodnoty.
· Rozdíly v oceňovací ceně proto nemusí odpovídat skutečnému hospodářskému významu pozemku.
· Vlastník může získat pozemek s mírně odlišnou úřední cenou, ale s lepší přístupností, tvarem nebo využitelností pro hospodaření, a tudíž s vyšší užitnou hodnotou.
· Nově navržené pozemky a jejich kritéria jsou s vlastníky projednávány (běžně se dosahuje souhlasu vlastníků nad 90 %), v případě nesouhlasu s nově navrženými pozemky či pochybnostmi nad spravedlností směny má účastník možnost využít opravných prostředků.
· Kritéria výměry a ceny jsou při návrhu nového uspořádání pozemků vzájemně provázána. Zatímco kritérium ceny zajišťuje hodnotovou spravedlnost směny, kritérium výměry lépe odráží skutečný rozsah vlastnických práv a ekonomické využití pozemků. V podmínkách rozdílné bonity půd může příliš restriktivní cenové kritérium omezovat možnost vytvoření hospodářsky účelných a prostorově kompaktních pozemků. Vyvážený vztah obou kritérií proto představuje jeden ze základních předpokladů kvalitního a funkčního uspořádání pozemků v rámci pozemkových úprav

Lepší podmínky pro realizaci společných zařízení (zejm. § 10 odst. 2).
· Vyšší cenová tolerance umožní efektivněji umisťovat polní cesty, vodohospodářská
a protierozní opatření.
· Předpokládá se snížení potřeby využívání státní nebo obecní půdy pro dosažení funkčního řešení krajiny.


3.4	Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Varianta 1:
Jako beznákladová se jeví být nulová varianta, tu však nelze s ohledem na výše popsané důvody novely stávajícího zákona uplatnit. 

Varianta 2:
Snížený příjem státního rozpočtu:
· 2,1 mil. Kč za zvýšení hodnoty od upuštění doplatku a změny kritéria ceny (tab. č. 2 + tab. č. 3)

Varianta 3:
Náklady na rozpočet Státního pozemkového úřadu: 
· 9,9 mil. Kč za výkupy pozemků (tab. č. 1)
Snížený příjem státního rozpočtu:
· 2,1 mil. Kč za zvýšení hodnoty od upuštění doplatku a změny kritéria ceny (tab. č. 2 + tab. č. 3)

4.	Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Vybranou variantou k dalšímu řešení je varianta 2.

Důvodem pro výběr varianty 2 je skutečnost, že tato varianta umožňuje efektivnější navržení nového uspořádání pozemků vlastníků a návrh pozemků pro opatření ve veřejném zájmu. Optimalizace pozemkové držby v konečném důsledku předpokládá snížení nároků na výměry na opatření ke zpřístupnění pozemků. Tato varianta nejlépe zajistí řešení aktuálních potřeb souvisejících s řešením negativních dopadů klimatických změn v krajině. Bez úpravy legislativy nelze dát do souladu zákon o pozemkových úpravách se souvisejícími předpisy (např. stavební zákon).  

Varianta 1 tuto možnost nesplňuje, a proto ji nelze doporučit. Bez legislativní změny nelze metodicky upravit kritéria přiměřenosti a další změny související s oceňováním pozemků, a snížení administrativní zátěže. 

Pro stanovení pořadí variant byly porovnány předpokládané roční dopady obou nenulových variant na státní rozpočet (viz tab. č. 4). Obě varianty jsou v části týkající se navýšení hranice upuštění cenového doplatku a navýšení cenového kritéria totožné; varianta 3 se od varianty 2 odlišuje pouze navýšením ceny pro výkupy pozemků potřebných pro umístění společných zařízení na dvojnásobek ceny obvyklé.

	Tab. č. 4.: Srovnání předpokládaných ročních dopadů nenulových variant na státní rozpočet

	Položka dopadu
	Varianta 2 (doporučená)
	Varianta 3

	Navýšení hranice upuštění cenového doplatku na 2 000 Kč (tab. č. 2)
	186 029 Kč
	186 029 Kč

	Navýšení cenového kritéria ze 4 % na 10 % (tab. č. 3)
	1 952 463 Kč
	1 952 463 Kč

	Navýšení ceny pro výkupy pozemků na dvojnásobek ceny obvyklé (tab. č. 1)
	0 Kč
	9 900 000 Kč

	Celkový roční dopad na státní rozpočet
	2 138 492 Kč
	12 038 492 Kč

Z porovnání vyplývá, že varianta 3 by ve srovnání s variantou 2 znamenala každoroční dodatečný dopad na státní rozpočet ve výši 9,9 mil. Kč, tj. téměř šestinásobek celkového dopadu varianty 2. Přínosem varianty 3 nad rámec varianty 2 by byla vyšší akceptovatelnost výkupní ceny z pohledu vlastníků pozemků, a tím i vyšší pravděpodobnost zajištění pozemků pro realizaci prvků plánu společných zařízení v územích s prokazatelným nedostatkem půdy ve vlastnictví státu nebo obce.

K navýšení ceny pro výkupy pozemků na dvojnásobek ceny obvyklé však byla v rámci mezirezortního připomínkového řízení uplatněna zásadní připomínka, na jejímž základě byl tento bod z navrhovaného znění novely stažen. Z výsledku mezirezortního připomínkového řízení tak vyplynula preference varianty bez navýšení výkupní ceny, tj. varianty 2. Varianta 3 proto nebyla dále zvažována a předpokládaný dopad na státní rozpočet uvedený ve shrnutí Závěrečné zprávy RIA a v kapitole 3 vychází z varianty 2.

5.	Implementace doporučené varianty a vynucování

Implementace a vynucování zavedených opatření budou zajištěny zákonnými prostředky vyplývajícími ze zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

6.	Přezkum účinnosti regulace

Přezkum účinnosti novely zákona bude Státní pozemkový úřad provádět na základě sledování a pravidelného vyhodnocování účinnosti a funkčnosti přijatých opatření.

Při přezkumu bude ověřeno, zda navrhovaná právní úprava naplnila stanovené cíle a zda její aplikace nevyvolala významné nezamýšlené dopady. Přezkum se zaměří rovněž na posouzení efektivity právní úpravy.

Sledované indikátory přezkumu:

· počet případů změny kritéria ceny, které byly právní úpravou ovlivněny,
· počet případů, v nichž nebyl proveden doplatek z důvodu uplatnění hranice do 
2 000 Kč,
· celková výše nedoplacených částek,
· zda změna zákona přispěla ke zrychlení nebo zjednodušení příslušného postupu (např. délka trvání procesu pozemkových úprav a celkové dopady do SR.

7. 	Konzultace a zdroje dat

Navrhovaná právní úprava byla konzultována s následujícími subjekty:
Státní pozemkový úřad, 
Ministerstvo zemědělství,
Ministerstvo pro místní rozvoj.
Výsledkem konzultací s výše uvedenými subjekty je předložení návrhu právní úpravy.

8.	Kontakt na zpracovatele RIA


6

Ing. Josef Havelka
ředitel Odboru pozemkových úprav
Státní pozemkový úřad
tel.: +420 729 922 393  
e-mail: josef.havelka@spu.gov.cz

JUDr. Dominika Nasková, Ph.D.
odbor legislativní a právní
Ministerstvo zemědělství
tel.: +420 221 814 528 
e-mail: dominika.naskova@mze.gov.cz