Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDUAFXG1S najdete zde


                VI.
139
ZÁKON
ze dne 21. března 2002
o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů
Parlament České republiky se usnesl na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Účel úpravy
Tento zákon upravuje řízení o pozemkových úpravách a působnost Státního pozemkového úřadu1) při tomto řízení. Pro účel tohoto zákona je činnost Státního pozemkového úřadu rozdělena na činnost, kterou provádí ústředí Státního pozemkového úřadu (dále jen „ústředí“), a na činnost, kterou provádí krajský pozemkový úřad nebo pobočka krajského pozemkového úřadu (dále jen „pozemkový úřad“).
§ 2
Pozemkové úpravy
Pozemkovými úpravami2) se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech původní pozemky zanikají a zároveň se vytvářejí pozemky nové, k nimž se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena v rozsahu rozhodnutí podle § 11 odst. 8. Současně je cílem pozemkových úprav zajištění podmínek pro zlepšení kvality života ve venkovských oblastech včetně napomáhání diverzifikace diverzifikaci hospodářské činnosti a zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství, zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, lesní hospodářství a vodní hospodářství zejména v oblasti snižování nepříznivých účinků povodní a sucha, řešení odtokových poměrů v krajině a zvýšení ekologické stability krajiny a rozvoje agroturistiky. V těchto souvislostech původní pozemky zanikají a zároveň se vytvářejí pozemky nové, k nimž se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena v rozsahu rozhodnutí podle § 11 odst. 8. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu3) a jako neopomenutelný podklad pro územní plánování .4)
§ 3
Předmět a obvod pozemkových úprav
(1)   Předmětem pozemkových úprav jsou všechny pozemky v obvodu pozemkových úprav (odstavec 2) bez ohledu na dosavadní způsob využívání a existující vlastnické a užívací vztahy k nim.
(2)   Obvod pozemkových úprav je území dotčené pozemkovými úpravami, které je tvořeno jedním nebo více celky v jednom katastrálním území. Bude-li to pro obnovu katastrálního operátu třeba, lze do obvodu pozemkových úprav zahrnout i pozemky, které nevyžadují řešení ve smyslu ustanovení § 2, ale je u nich třeba obnovit soubor geodetických informací.3) Je-li to k dosažení cílů pozemkových úprav vhodné, lze do obvodu pozemkových úprav zahrnout rovněž pozemky v navazující části sousedícího katastrálního území. V případě potřeby řešení vodohospodářských opatření [§ 9 odst. 8 písm. c)] může, se souhlasem ústředí, obvod pozemkových úprav tvořit více na sebe navazujících katastrálních území. Obvod pozemkových úprav může, se souhlasem ústředí, tvořit rovněž více katastrálních území v rámci jedné obce. Jde-li o katastrální území v obvodu působnosti jiného pozemkového úřadu, než který zahájil řízení o pozemkových úpravách, zahrne pozemkový úřad, který řízení zahájil, předmětné pozemky do obvodu pozemkových úprav po dohodě s pozemkovým úřadem, v jehož obvodu působnosti se příslušné pozemky nacházejí. O takových pozemcích rozhoduje pozemkový úřad, který řízení zahájil.
(3)   Pozemky určené pro těžbu vyhrazených nerostů na základě stanoveného dobývacího prostoru ,5) pozemky určené pro obranu státu, pozemky zastavěné stavbou ve vlastnictví státu lze řešit v pozemkových úpravách (§ 2) jen se souhlasem jejich vlastníka a příslušného správního úřadu. Pozemky na území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací a přírodních památek ve vlastnictví státu lze řešit v pozemkových úpravách jen se souhlasem Ministerstva životního prostředí. Pozemky zařazené do rezervy státních pozemků k uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou56) lze řešit v pozemkových úpravách jen se souhlasem příslušného správního úřadu. Pozemky zastavěné stavbou, která není ve vlastnictví státu, pozemek funkčně související s touto stavbou včetně přístupové cesty, zahrady, pozemky v zastavěném území, pozemky v zastavitelných plochách4) zařazené do ploch s rozdílným způsobem využití plochy bydlení, plochy rekreace, plochy občanského vybavení, plochy smíšené obytné, plochy výroby a skladování4) a pozemky, na nichž se nacházejí veřejná nebo neveřejná pohřebiště, lze řešit v pozemkových úpravách jen se souhlasem jejich vlastníka. Pokud se vlastníci ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem nevyjádří, má se za to, že s řešením v pozemkových úpravách souhlasí. Dotčené správní orgány zašlou souhlas do 45 dnů ode dne doručení výzvy pozemkového úřadu, přičemž k této lhůtě se připočítává doba až 15 dnů, jde-li o zvláště složitý případ. Pozemky podle tohoto odstavce se pro účely pozemkových úprav v případě jejich směn oceňují podle druhu nejbližšího zemědělského pozemku. Pozemky neřešené ve smyslu § 2, u nichž se pouze obnovuje soubor geodetických informací, se neoceňují. Souhlas s řešením pozemků se nevyžaduje u pozemků, které jsou v obvodu pozemkových úprav v katastru nemovitostí evidovány se způsobem využití pozemku jako ostatní komunikace.
(4)   Pozemky ve vlastnictví státu, jejichž původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, se až do zápisu práv na základě listin o vydání těchto pozemků podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi57) do katastru nemovitostí vedou a řeší odděleně od ostatní půdy ve vlastnictví státu. Tyto pozemky se nepoužijí na společná zařízení jako v případě půdy ve vlastnictví státu (§ 9 odst. 17), lze však s nimi nakládat ve smyslu ustanovení § 2. Na nově vzniklé pozemky podle schváleného návrhu se nahlíží jako na původní majetek podle zvláštního právního předpisu8). Tato skutečnost se za účelem vyznačení v katastru nemovitostí uvede v rozhodnutí vydávaném podle § 11 odst. 8.
§ 4
Formy pozemkových úprav
(1)   Pozemkové úpravy se provádějí formou komplexních a jednoduchých pozemkových úprav. Součástí komplexních pozemkových úprav je vždy plán společných zařízení (§ 9 odst. 8).
(2)   Pokud se pozemkové úpravy týkají jen části katastrálního území, provádějí se formou jednoduchých pozemkových úprav. V případě jednoduchých pozemkových úprav lze upustit od zpracování plánu společných zařízení, nejde-li o postup podle odstavce 3. Není-li součástí jednoduchých pozemkových úprav plán společných zařízení, vyhotoví se soupis změn druhů pozemků58) pozemků3) z důvodu zjištěných nesouladů, ke kterému se ve lhůtě 30 dnů vyjádří dotčené orgány.
(3)   Jednoduché pozemkové úpravy mohou být provedeny i bez výměny nebo přechodu vlastnických práv, za účelem umístění a realizace (§ 12) společných zařízení (§ 9 odst. 8) na pozemcích státu nebo obce. Součástí těchto jednoduchých pozemkových úprav je vždy plán společných zařízení. Pozemkový úřad rozhodne o schválení plánu společných zařízení postupem podle § 9 odst. 10 a § 9 odst. 11 vět první, třetí a čtvrté.
(4)   Jednoduchými pozemkovými úpravami lze provést i upřesnění nebo rekonstrukci přídělů půdy (§ 13) přidělené ve smyslu dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. a č. 28/1945 Sb. a zákonů č. 142/1947 Sb. a č. 46/1948 Sb., a to v případech, kdy nelze použít jiný postup53).
§ 5
Účastníci řízení o pozemkových úpravách
(1)   Účastníky řízení o pozemkových úpravách (dále jen „účastníci“) jsou:
a)   vlastníci pozemků, které jsou dotčeny řešením v pozemkových úpravách podle § 2 (dále jen „vlastníci pozemků“) a fyzické a právnické osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům mohou být řešením pozemkových úprav přímo dotčena; za takové osoby se nepovažují vlastníci, pro jejichž pozemky se v pozemkových úpravách pouze obnovuje soubor geodetických informací (§ 3 odst. 2),
b)   stavebník, je-li provedení pozemkových úprav vyvoláno v důsledku stavební činnosti,
c)   obce, v jejichž územním obvodu jsou pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav; účastníky mohou být i jiné obce, s jejichž územním obvodem sousedí pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav, pokud do 30 dnů od výzvy příslušného pozemkového úřadu přistoupí jako účastníci k řízení o pozemkových úpravách.
(2)   V řízení o pozemkových úpravách se z důvodu využití výsledků pozemkových úprav pro obnovu katastrálního operátu používá v zájmu jednoznačné identifikace účastníka jeho jméno, příjmení, adresa místa trvalého pobytu a rodné číslo u fyzických osob a název, adresa sídla a identifikační číslo osoby u právnických osob.
(3)   Vlastníky pozemků, kteří se v důsledku změny obvodu pozemkových úprav (§ 9 odst. 6) stanou účastníky řízení, pozemkový úřad o této skutečnosti vhodným způsobem vyrozumí. Pokud vlastník pozemku přestane být účastníkem řízení podle odstavce 1 písm. a), postupuje se vyrozumí o této skutečnosti ostatní účastníky řízení pozemkový úřad veřejnou vyhláškou a postupuje dále podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
(4)   Zemřel-li vlastník pozemku, který je předmětem pozemkových úprav, a soud o dědictví pravomocně usnesením ještě nerozhodl,10) jsou účastníky řízení o pozemkových úpravách osoby podle sdělení soudu nebo soudního komisaře. V případech, kdy soud nebo soudní komisař nepodá sdělení ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem, zastupuje tyto osoby v řízení o pozemkových úpravách opatrovník ustanovený pozemkovým úřadem. Opatrovníkem v řízení o pozemkových úpravách může být i obec. Opatrovník nemůže odsouhlasit překročení kritéria ceny podle § 10 odst. 2, s výjimkou případů podle § 10 odst. 2 vět sedmé a poslední. 
(5)   Vlastníci pozemků řešených v pozemkových úpravách si zvolí na úvodním jednání (§ 7) sbor zástupců (dále jen „sbor“), který zastupuje vlastníky v rozsahu činností uvedených v odstavci 8, popřípadě jedná za vlastníky v rozsahu stanoveném tímto zákonem. O průběhu úvodního jednání a volbě sboru pozemkový úřad učiní zápis, který doručí účastníkům řízení veřejnou vyhláškou. O volbě sboru pozemkový úřad učiní zápis. Při jednoduchých pozemkových úpravách lze od volby sboru upustit. Nepodaří-li se sbor při komplexních pozemkových úpravách ani opakovaně zvolit a trvá-li potřeba těchto úprav, lze od volby sboru upustit. Od volby sboru lze upustit při jednoduchých pozemkových úpravách a dále při komplexních pozemkových úpravách, pokud se nepodaří sbor zvolit a potřeba těchto úprav nadále trvá. Sbor zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle § 11 odst. 8.
(6)   Členství ve sboru nesmí být odmítnuto vlastníkovi, jehož pozemky zahrnují alespoň 10 % z výměry pozemků, na kterých budou prováděny pozemkové úpravy, pokud o to požádá nejpozději v den konání volby sboru. Dalším nevoleným členem sboru je vedoucí pozemkového úřadu nebo jím pověřený pracovník pozemkového úřadu a zástupce obce. Sbor zvolí ze svého středu předsedu, který svolává schůze sboru a řídí jejich jednání.
(7)   Počet členů sboru stanoví pozemkový úřad v rozsahu 5 až 15 členů podle celkového počtu vlastníků a podle rozsahu řešeného území. Pro případ úmrtí nebo odstoupení člena sboru se na úvodním jednání zvolí 1 náhradník sboru. Zvoleného člena sboru nemůže zastoupit ve sboru jiná osoba.
(8)   Sbor spolupracuje při zpracování návrhu pozemkových úprav, posuzuje jeho jednotlivé varianty a navrhovaná opatření, vyjadřuje se k plánu společných zařízení, k podaným připomínkám v průběhu pozemkových úprav, k návrhu pozemkových úprav a uděluje souhlas s ustoupením od požadavku na uhrazení rozdílu ceny podle § 10 odst. 2.


ČÁST DRUHÁ
ŘÍZENÍ O POZEMKOVÝCH ÚPRAVÁCH A NÁKLADY NA POZEMKOVÉ ÚPRAVY
§ 6
Zahájení řízení
(1)   Pozemkový úřad posuzuje podané požadavky na zahájení pozemkových úprav. K těmto požadavkům se vyjádří v písemném sdělení do 30 dnů. Shledá-li důvody, naléhavost a účelnost provedení pozemkových úprav za opodstatněné, zahájí řízení o pozemkových úpravách. Pozemkový úřad může v odůvodněných případech zahájit řízení i bez podaných požadavků.
(2)   Řízení o pozemkových úpravách se považuje vždy za řízení zahájené z podnětu pozemkového úřadu.
(3)   Pozemkový úřad zahájí řízení o pozemkových úpravách vždy, pokud se pro to vysloví vlastníci pozemků nadpoloviční výměry zemědělské půdy v dotčeném katastrálním území.
(4)   Zahájení řízení o pozemkových úpravách oznámí pozemkový úřad veřejnou vyhláškou.
(5)   Oznámení o zahájení pozemkových úprav podle odstavce 4 se vyvěsí po dobu 15 dnů na úřední desce pozemkového úřadu a obcí, v jejichž územních obvodech jsou pozemky zahrnuté do pozemkových úprav. Poslední den této lhůty je dnem zahájení pozemkových úprav.
(6)   Pozemkový úřad písemně vyrozumí o zahájení řízení též příslušný katastrální úřad, orgán územního plánování, stavební úřad, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, orgán ochrany přírody, vodohospodářský orgán a orgán státní správy lesů. Dotýká-li se řízení o pozemkových úpravách zájmů chráněných předpisy o obraně a bezpečnosti státu, o péči o zdraví lidu zdravotních službách a jiných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy,11) pozemkový úřad vyrozumí i další dotčené orgány. Pozemkový úřad zajistí dotčeným orgánům přístup k podkladům potřebným pro jejich vyjádření prostřednictvím dálkového přístupu. Tyto orgány stanoví do 30 dnů po obdržení vyrozumění podmínky k ochraně zájmů podle zvláštních právních předpisů.
(7)   Na řízení o pozemkových úpravách a rozhodování v něm se nevztahují lhůty pro rozhodování podle správního řádu.
(8)   Pozemkový úřad zastaví řízení, jestliže se v průběhu pozemkových úprav vyskytly takové překážky, pro které nelze v řízení pokračovat. Pozemkový úřad usnesení o zastavení řízení oznámí veřejnou vyhláškou a písemné vyhotovení tohoto usnesení doručí všem známým účastníkům řízení.
(9)   Osoby písemně pověřené pozemkovým úřadem mohou po předchozím oznámení na úřední desce příslušné obce vstupovat a vjíždět na pozemky ve stanovené době a vykonávat činnosti vyplývající z tohoto zákona v rozsahu nezbytně nutném, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
(10)   Vznikla-li vlastníkovi nebo oprávněnému uživateli pozemku újma na jejich majetku v důsledku výkonu činnosti pro pozemkové úpravy, mají právo na náhradu této majetkové újmy v penězích. Právo na náhradu majetkové újmy musí být uplatněno, jde-li o porosty, nejpozději do 30 dnů ode dne jejího vzniku, v ostatních případech do 1 roku ode dne jejího vzniku, jinak právo zaniká.
§ 7
Úvodní jednání
Pozemkový úřad svolá úvodní jednání, na které pozve účastníky (§ 5) a další vlastníky pozemků v předpokládaném obvodu pozemkových úprav. Seznámí je s účelem, formou a předpokládaným obvodem pozemkových úprav. Na určení obvodu a formy pozemkových úprav se nevztahuje správní řád. Na tomto jednání pozemkový úřad projedná postup při stanovení nároků vlastníků (§ 8), popřípadě další otázky významné pro řízení o pozemkových úpravách.
§ 8
Soupis a ocenění nároků vlastníků
(1)   Pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků pozemků (dále jen „soupis nároků“) podle jejich ceny ,14) výměry, vzdálenosti a druhu, a to včetně uvedení omezení vyplývajících ze zástavního práva, předkupního práva a věcného břemene; u pozemků, které nevyžadují řešení ve smyslu ustanovení § 2, pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků jen podle výměry pozemků. Pozemkový úřad informuje o průběhu zpracování soupisu nároků sbor, umožní mu spoluúčast při soupisu nároků včetně práva přítomnosti člena sboru při jednání s vlastníky. V případě zjištěného rozdílu mezi výměrou obvodu pozemkových úprav vypočtenou ze souřadnic (§ 9 odst. 4), která je rozhodující pro další zpracování návrhu, a výměrou podle katastru nemovitostí se nároky vlastníků úměrně upravují, aby rozdíl byl odstraněn. O případný přebytek výměry v obvodu pozemkových úprav se navýší nárok státu. Tento soupis nároků pozemkový úřad vyloží po dobu 15 dnů na místně příslušném obecním úřadě a zároveň doručí vlastníkům, jejichž pobyt je znám. K tomuto soupisu nároků mohou vlastníci uplatnit námitky ve lhůtě určené pozemkovým úřadem; k námitkám proti opravám výměr pozemků vyplývajícím z nového zaměření skutečného stavu v terénu se nepřihlíží. Námitky projedná pozemkový úřad se sborem, je-li zvolen, popřípadě s katastrálním úřadem. Vlastníci musí být o vyřízení námitek písemně vyrozuměni. Na jejich projednání a vyřízení se nevztahuje správní řád. Námitky podané k pozemkům neřešeným v pozemkových úpravách předá pozemkový úřad katastrálnímu úřadu k rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu.15) předpisu3). Současně s vyložením soupisu nároků vyzve pozemkový úřad veřejnou vyhláškou, vyvěšenou na úřední desce pozemkového úřadu po dobu 1 roku, osoby oprávněné z věcných břemen, jejichž zápis byl do katastru nemovitostí převzat z pozemkové knihy, zemských desek nebo železniční knihy, které jsou v katastru nemovitostí zapsány s údaji neumožňujícími jejich dostatečnou identifikaci, aby se pozemkovému úřadu přihlásily nejpozději do jednoho roku od zveřejnění výzvy. Dále se postupuje podle § 11 odst. 15.
(2)   Jsou-li zahájeny pozemkové úpravy v katastrálním území, jehož část se po roce 1958 stala součástí území Polské lidové republiky54) a tudíž pozemky této původní části katastrálního území nelze zahrnout do obvodu, lze o výměru těchto pozemků navýšit nárok jejich původních vlastníků. Tyto osoby jsou povinny prokázat, že před přechodem dotčených pozemků na území Polské lidové republiky byly vlastníky a bez svého přičinění pozbyly vlastnické právo k těmto pozemkům. Stejně bude postupováno i v případě dědiců původních vlastníků. Způsob oceňování těchto pozemků bude řešen prováděcím předpisem. Při navrhování nových pozemků se použijí pozemky ve vlastnictví státu.
(3)   V řízení o pozemkových úpravách se pro oceňování použije zvláštní právní předpis14) platný ke dni vyložení soupisu nároků podle odstavce 1. Pozemkový úřad stanoví, zda ocenění provede sám nebo tím pověří zpracovatele pozemkových úprav nebo znalce. V tomto případě nejde o postup podle správního řádu.
(4)   Základem pro ocenění zemědělského pozemku jsou bonitované půdně ekologické jednotky evidované v číselných a mapových podkladech. Bonitovaná půdně ekologická jednotka vyjadřuje pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky mající vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách zajišťuje Státní pozemkový úřad v celostátní databázi bonitovaných půdně ekologických jednotek. Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou charakteristiku bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci.
(5)   Pověření zaměstnanci Státního pozemkového úřadu jsou za účelem prověření potřebnosti aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek a za účelem provedení terénního průzkumu oprávněni vstupovat nebo vjíždět na dotčené pozemky. Tato skutečnost musí být vlastníkovi nebo jiné dotčené osobě písemně oznámena nejméně 10 dnů před vstupem nebo vjezdem na pozemek.
(6)   Při oceňování zemědělských pozemků se pro stanovení nároků v řízení o pozemkových úpravách použije základní cena podle zvláštního právního předpisu,16) která se zjistí u zemědělských pozemků podle bonitovaných půdně ekologických jednotek evidovaných v celostátní databázi17) a vztažených k lesních pozemků podle souborů lesních typů za současného zohlednění zaměření skutečného stavu v terénu. Údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách vedených v katastru nemovitostí se použijí jen v případech pozemkových úprav, kde není účelné vycházet ze zaměření skutečného stavu (§ 9 odst. 4). Pozemky neuvedené výše v tomto odstavci se pro účely pozemkových úprav oceňují podle druhu nejbližšího zemědělského nebo lesního pozemku.
(7)   U chmelnic, vinic, sadů, zahrad a pozemků s lesním porostem se v nárocích uvede cena pozemku a cena porostu odděleně a s členěním podle druhu porostu. U ostatních druhů pozemků se cena porostu uvede jen na žádost vlastníka pozemku. Tuto žádost může vlastník pozemku uplatnit nejpozději do konce doby pro vyložení soupisu nároků pozemkovým úřadem podle odstavce 1.
(8)   Pro účely pozemkových úprav se cena porostu podle odstavce 7, který se nachází na pozemcích nebo jejich částech sloučených do půdních celků, stanoví jako násobek výměry parcely vedené v katastru nemovitostí nebo její části určené zaměřením skutečného stavu v terénu a průměrné ceny porostu za 1 m2 (dále jen „průměrná cena“). Průměrná cena zahrnuje i podíl na ceně věci, která je součástí porostu nebo příslušenstvím pozemku. Pro výpočet průměrné ceny se ocení porost, který se nachází na půdním celku, podle zvláštního právního předpisu.14)
§ 8a
Řešení duplicitního zápisu vlastnictví k pozemkům
Zjistí-li pozemkový úřad při vypracování soupisu nároků, že u některých pozemků nebo jejich částí jsou zapsány v katastru nemovitostí jako vlastníci dvě nebo více osob a nejde-li o spoluvlastnictví (dále jen „duplicitní zápis vlastnictví“), zařadí tyto pozemky mezi pozemky v obvodu pozemkových úprav neřešené (§ 3 odst. 2) povede tyto pozemky odděleně a řeší je samostatně. Tyto pozemky se nepoužijí na společná zařízení, nelze u nich překročit kritéria přiměřenosti podle § 10, lze však s nimi nakládat podle § 2.
§ 9
Návrh pozemkových úprav
(1)   Pozemkový úřad zajistí odborné zpracování návrhu pozemkových úprav (dále jen „návrh“) nebo návrh, popřípadě jeho část v nezbytných případech sám zpracuje.
(2)   Zpracovatelem návrhu je vždy držitel úředního oprávnění k projektování pozemkových úprav (§ 18).
(3)   Dotčené orgány, správci podzemních a nadzemních zařízení a správci dat potřebných pro zpracování návrhu pozemkových úprav jsou povinni po zahájení řízení o pozemkových úpravách v dohodnutých termínech poskytnout pozemkovému úřadu bezúplatně potřebné údaje a informace nezbytné pro řízení o pozemkových úpravách a pro vypracování návrhu.
(4)   Podkladem pro návrh pozemkových úprav je zaměření předmětů, které zůstanou obsahem souboru geodetických informací katastru nemovitostí18) nemovitostí3) i po ukončení pozemkových úprav a dalších polohopisných prvků potřebných pro zpracování návrhu pozemkových úprav, s geometrickým základem a přesností podle zvláštního právního předpisu ,19) nejsou-li již se stejnou kvalitou geometricky a polohově určeny v katastru nemovitostí. Výsledky zeměměřických činností, které mají tvořit podklad pro návrh pozemkových úprav, musí být ověřeny fyzickou osobou, které bylo uděleno úřední oprávnění podle zvláštního právního předpisu .20)
(5)   Zjišťování průběhu hranic pro účely pozemkových úprav provádí komise složená z pracovníků pozemkového úřadu, katastrálního úřadu, zpracovatele návrhu, zástupců obcí a podle potřeby i zástupců dalších úřadů. Předsedu komise a její členy jmenuje po dohodě s katastrálním úřadem vedoucí pozemkového úřadu.
(6)   Na základě zaměření skutečného stavu v terénu (odstavec 4) se upřesní obvod pozemkových úprav a okruh účastníků řízení; pozdější změnu obvodu a okruhu účastníků řízení lze provést, pokud pro to pozemkový úřad shledá důvody. Pro vyznačení zjištěného průběhu hranic pozemků na upřesněném obvodu pozemkových úprav do katastru nemovitostí se vyhotoví geometrický plán. Ve zpracování návrhu je možné pokračovat pouze na základě kladného stanoviska katastrálního úřadu k převzetí výsledku zeměměřických činností provedených ve smyslu odstavce 5.
(7)   Pozemkový úřad ohlásí obvod pozemkových úprav katastrálnímu úřadu k zápisu do katastru nemovitostí a přiloží geometrický plán podle odstavce 6. Neprodleně po zápisu obvodu pozemkových úprav do katastru nemovitostí předloží pozemkový úřad katastrálnímu úřadu seznam parcel, které jsou dotčeny pozemkovými úpravami, za účelem vyznačení poznámky o zahájení pozemkových úprav v katastru nemovitostí. Ode dne vyznačení této poznámky v katastru nemovitostí sděluje katastrální úřad průběžně pozemkovému úřadu všechny změny, a to až do vydání rozhodnutí podle § 11 odst. 8.
(8)   Návrhu nového uspořádání pozemků vlastníků předchází zpracování plánu společných zařízení, kterými jsou zejména
a)   opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků jako polní nebo lesní cesty, mostky, propustky, brody, železniční přejezdy a podobně,
b)   protierozní opatření pro ochranu půdního fondu jako protierozní meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy, zatravnění, zalesnění a podobně,
c)   vodohospodářská opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod, ochraně území před záplavami, suchem a k zadržení vody v krajině včetně podzemních vod jako vodní nádrže, rybníky, úpravy koryt vodních toků, odvodnění, ochranné hráze, poldry a podobně,
d)   opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí, podpoře biodiverzity a zvýšení ekologické stability prostřednictvím územního systému ekologické stability, založení, doplnění nebo obnovy trvalé vegetace, terénních úprav a podobně.
V případě společných zařízení technického charakteru jde o nové stavby nebo o rekonstrukce, popřípadě modernizace staveb stávajících.
(9)   Zaústění vodohospodářských opatření navržených podle odstavce 8 písm. c) lze navrhnout i mimo obvod pozemkových úprav, pokud toto opatření funkčně souvisí s opatřeními prováděnými v obvodu pozemkových úprav. Toto opatření nebude z důvodu svého umístění mimo obvod pozemkových úprav součástí návrhu nového uspořádání pozemků; rovněž jeho realizace nebude hrazena z prostředků určených pro pozemkové úpravy.
(10)   Pozemkový úřad předloží zpracovaný plán společných zařízení dotčeným orgánům, které vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. Souhlasné stanovisko nahrazuje opatření (rozhodnutí, souhlas, povolení výjimky) Je-li stanovisko souhlasné, nahrazuje rozhodnutí o schválení pozemkových úprav správní úkon podle zvláštních právních předpisů21).
(11)   Plán společných zařízení schválí zastupitelstvo obce. Pozemkový úřad před předložením plánu společných zařízení zastupitelstvu obce prokazatelně seznámí s tímto plánem sbor zástupců nebo vlastníky, není-li sbor zvolen. Tento postup platí i v případě změny již schváleného plánu společných zařízení. Zasahuje-li plán společných zařízení i do územního obvodu navazující obce [§ 5 odst. 1 písm. c)], je třeba předložit plán společných zařízení ke schválení také zastupitelstvu této obce.
(12)   Pokud jsou společná zařízení navržena na pozemku, který je ve vlastnictví státu1), převede jej stát po dokončení realizace navržených společných zařízení bezúplatně do vlastnictví obce [§ 5 odst. 1 písm. c)]. Takto získaný pozemek nesmí obec zcizit bez souhlasu ústředí. Současně s podáním návrhu na vklad vlastnického práva na základě smlouvy o bezúplatném převodu pozemku na obec požádá ústředí o zápis poznámky zákazu zcizení.
(13)   V soupisu nových pozemků bude u pozemků podle odstavce 12 věty první a pozemků obce, na kterých jsou navržena k realizaci společná zařízení podle § 12 odst. 4, uvedena poznámka „pozemek je určen pro realizaci společných zařízení podle zákona č. 139/2002 Sb.“. Tato poznámka bude zapsána do katastru nemovitostí na základě rozhodnutí podle § 11 odst. 8. Pokud pominuly důvody pro vyznačení poznámky, katastrální úřad zruší poznámku na základě návrhu pozemkového úřadu. Převod těchto pozemků je možný pouze na základě vydání kladného stanoviska pozemkovým úřadem. V případě bezúplatného převodu do vlastnictví obce se stanovisko nevydává.
(14)   Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu22) a poplatky za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa23) se v řízení o pozemkových úpravách nepředepisují.
(15)   Plán společných zařízení musí být v souladu s územně plánovací dokumentací. Není-li návrh plánu společných zařízení ze závažných důvodů v souladu s územně plánovací dokumentací, je jeho schválení podle odstavce 11 zároveň rozhodnutím o změně územního plánu podle § 109 odst. 1 stavebního zákona přijímaným projednávaným z vlastního podnětu, které se stává účinným po nabytí právní moci rozhodnutí podle § 11 odst. 8. Obsahem změny je požadavek na uvedení plánu společných zařízení a územního plánu do souladu. Tento postup není překážkou pro vydání rozhodnutí o pozemkových úpravách. 
(16)   Pozemkový úřad může, pokud to je s ohledem na dosažení cíle pozemkových úprav potřebné, v průběhu pozemkových úprav vykupovat se souhlasem vlastníka ve prospěch státu pozemky nebo spoluvlastnické podíly k nim nejvýše za cenu obvyklou59), popřípadě přijmout dar24) pozemku. Rovněž může vypořádat spoluvlastnictví k pozemku tak, že spoluvlastníkům připočte k jejich nároku (§ 8 odst. 1) část odpovídající spoluvlastnickému podílu k předmětnému pozemku; jestliže spoluvlastník kromě spoluvlastnického podílu nevlastní jiný pozemek, tvoří tento spoluvlastnický podíl samostatný nárok. Pozemkový úřad může na základě dohody uzavřené mezi spoluvlastníky reálně rozdělit spoluvlastnické podíly i v případě, že spoluvlastníci nevlastní v obvodu pozemkových úprav jiný pozemek. Předmětem reálného rozdělení nemohou být pozemky ve společném jmění manželů a lesy ve vlastnictví spolku, společnosti60) nebo družstva. Pozemkový úřad může na základě zaměření skutečného stavu v terénu podle odstavce 4 uspořádat pozemky organizačních složek státu a státních podniků podle jejich příslušnosti a práva k hospodaření ve vlastnictví státu s přihlédnutím k právům odvozeným od vlastnického práva státu s jejich souhlasem. O pozemky, jejichž vlastník není znám, nebo o spoluvlastnické podíly k takovým pozemkům lze zvýšit nárok státu1). V případě, kdy k pozemku nelze podle údajů evidence katastru nemovitostí jednoznačně určit vlastníka a bude-li šetření nezbytných údajů o vlastníkovi pozemku prokazatelně bezvýsledné, posuzuje se takový pozemek jako pozemek, jehož vlastník není znám. Přihlásí-li se pozemkovému úřadu do 5 let od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv osoba, která prokáže, že byla k uvedenému dni vlastníkem předmětného pozemku nebo spoluvlastnického podílu k němu, pozemkový úřad jí poskytne finanční náhradu v ceně podle jiného právního předpisu14) platného v době přechodu pozemku nebo spoluvlastnického podílu k tomuto pozemku na stát.
(17)   Je-li nutno pro společná zařízení vyčlenit nezbytnou výměru půdního fondu, použijí se nejprve pozemky ve vlastnictví státu a potom ve vlastnictví obce, potom ve vlastnictví obce a následně mohou být použity pozemky jiných vlastníků. Do této výměry pozemků pro společná zařízení se nezahrne výměra pozemků, na kterých jsou opatření podle odstavce 8 písm. d) převzatá z platné územně plánovací dokumentace, která nejsou určená k realizaci. Pro společná zařízení lze se souhlasem držitele dobývacího prostoru a dotčeného orgánu použít pozemky ve vlastnictví státu, které jsou určeny pro těžbu nerostů ,5) pozemky v zastavěném území, pozemky v zastavitelných plochách a pozemky, které jsou určeny k vypořádání náhrad podle zvláštního právního předpisu .25) K využití pozemků ve vlastnictví státu, které jsou určeny k těžbě nerostů, je vyžadován rovněž souhlas subjektu, kterému byl stanoven dobývací prostor podle horního zákona61). Pokud nelze pro společná zařízení použít jen pozemky ve vlastnictví státu, popřípadě obce, podílejí se na vyčlenění potřebné výměry půdního fondu ostatní vlastníci pozemků poměrnou částí podle celkové výměry jejich směňovaných pozemků. V tomto případě se nároky vlastníků vstupujících do pozemkových úprav úměrně snižují. 
(18)   Zřídil-li pozemkový úřad podle schváleného návrhu věcné břemeno k pozemku, poskytne vlastníku takto zatíženého pozemku náhradu stanovenou podle zvláštního právního předpisu,26) pokud tento vlastník již neobdržel náhradu v jiném pozemku. Pozemky zatížené stávajícími věcnými břemeny lze směňovat jen se souhlasem dotčených vlastníků. Pokud se vlastníci ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem nevyjádří, má se za to, že se směnou souhlasí. Stávající věcná břemena související s inženýrskými sítěmi, vrty, důlními díly a stavbami nebo dočasnými stavbami se neoceňují a nejsou pozemkovými úpravami dotčena. Postup podle § 11 odst. 15 se nepoužije pro věcná břemena uvedená v předchozí větě.
(19)   V rámci stanovení nároků (§ 8 odst. 1) a tvorby obnoveného souboru geodetických informací (§ 11 odst. 8) zajistí pozemkový úřad pro pozemky v obvodu pozemkových úprav, které nevyžadují řešení ve smyslu ustanovení § 2, nezbytné zeměměřické činnosti pro obnovu katastrálního operátu, které se katastrálnímu úřadu předávají spolu s výsledky pozemkových úprav.
(20)   Zpracovatel návrhu je povinen v průběhu jeho zpracovávání projednávat nové uspořádání pozemků s dotčenými vlastníky pozemků. Svůj souhlas, případně nesouhlas, vlastníci potvrdí podpisem na soupisu nových pozemků.
(21)   V případě, kdy se vlastník pozemku k novému uspořádání pozemků nevyjádří ve smyslu odstavce 20, vyzve jej pozemkový úřad, aby tak učinil ve lhůtě 15 dnů. Pokud se vlastník v této lhůtě nevyjádří, má se za to, že s novým uspořádáním pozemků souhlasí.
(22)   Pozemkový úřad svolá všechny vlastníky, požádá-li o to nejméně jedna třetina vlastníků nebo sbor, byl-li zvolen.
(23)   Souhlasy učiněné podle tohoto zákona mohou vlastníci pozemků, popřípadě jejich právní nástupci vzít zpět jen se souhlasem pozemkového úřadu; ten může dát souhlas, jestliže to dovolí stav rozpracovanosti návrhu.
(24)   Pozemkový úřad v průběhu řízení nejméně jednou za 12 měsíců svolá kontrolní den, na který přizve zástupce obce, sboru a dotčených orgánů, je-li jejich účast potřebná. O konání kontrolního dne pozemkový úřad sepíše zápis zajistí sepsání zápisu.
§ 10
Přiměřenost kvality, výměry a vzdálenosti původních a navrhovaných pozemků
(1)   Vlastníkům pozemků navrhne pozemkový úřad nové pozemky tak, aby odpovídaly jejich původním pozemkům přiměřeně cenou, výměrou, vzdáleností a podle možností i druhem pozemku. Porovnání ceny, výměry a vzdálenosti navrhovaných pozemků s původními pozemky se provádí za všechny pozemky vlastníka řešené v pozemkových úpravách (§ 2) vždy samostatně po jednotlivých listech vlastnictví.
(2)   Cena je přiměřená, pokud není ve srovnání s původní cenou vyšší nebo nižší o více než 4 10 %. Překročení kritéria ve prospěch vlastníka lze jen za předpokladu, že vlastník souhlasí s uhrazením rozdílu ceny přesahující toto kritérium. O výši rozdílu ceny a o lhůtě k jejímu zaplacení rozhodne pozemkový úřad. K přijetí této částky je příslušné ústředí. Úhrada se nevztahuje na pozemky ve vlastnictví státu. V případě pozemků ve vlastnictví krajů se úhrada nevyžaduje v případě, že jsou na těchto pozemcích umístěny veřejně prospěšné stavby. V případě, že do pozemkových úprav vstupuje vlastník pouze s jedním pozemkem, který nelze z technických důvodů umístit tak, aby nebylo překročeno toto kritérium ve prospěch vlastníka, může pozemkový úřad se souhlasem sboru, je-li zvolen, od požadavku na uhrazení rozdílu ceny ustoupit. Od úhrady částky nepřesahující 100 Kč 2000 Kč se upouští vždy.
(3)   Nově navrhované pozemky jsou v přiměřené výměře, pokud rozdíl výměry původních a navrhovaných pozemků nepřesahuje 10 % výměry původních pozemků.
(4)   Nově navrhované pozemky jsou v přiměřené vzdálenosti, pokud rozdíl ve vzdálenosti původních a navrhovaných pozemků není vyšší nebo nižší než 20 % nepřesahuje 20 % původní vzdálenosti. Vzdálenost se měří od bodu dohodnutého na úvodním jednání.
(5)   Snížení nebo zvýšení ceny, výměry a vzdálenosti nově navrhovaných pozemků oproti původním pozemkům nad rámec stanovených kritérií přiměřenosti lze provést jen se souhlasem vlastníka. Za tento souhlas se nepovažuje postup podle § 9 odst. 21. Souhlas vlastníka není třeba u pozemků ve vlastnictví státu.
(6)   Překročení výměry, ceny a vzdálenosti pozemků nabytých obcí pro společná zařízení se nepovažuje za porušení kritérií podle odstavců 2 až 4.
§ 11
Rozhodnutí o pozemkových úpravách
(1)   Pozemkový úřad oznámí na své úřední desce a zároveň na úředních deskách dotčených obcí [§ 5 odst. 1 písm. c)], kde je možno po dobu 30 dnů nahlédnout do zpracovaného návrhu; návrh musí být vystaven též v dotčené obci. O vystavení návrhu pozemkový úřad vyrozumí známé účastníky a současně jim sdělí, že v této době mají poslední možnost uplatnit k návrhu své námitky a připomínky u pozemkového úřadu. K později podaným námitkám a připomínkám se nepřihlíží.
(2)   Pokud jsou na základě námitek a připomínek podle odstavce 1 provedeny úpravy návrhu, je pozemkový úřad povinen vyžádat si nové vyjádření od dotčených účastníků. Mají-li uplatněné námitky a připomínky vliv na změnu plánu společných zařízení, postupuje se podle § 9 odst. 10 a 11. Závěrečné jednání podle odstavce 3 se uskuteční až po schválení plánu společných zařízení zastupitelstvem obce.
(3)   Po uplynutí doby podle odstavce 1 pozemkový úřad svolá závěrečné jednání, na kterém zhodnotí výsledky pozemkových úprav a účastníky seznámí s návrhem, o kterém bude rozhodnuto.
(4)   Pozemkový úřad rozhodne o schválení návrhu pozemkových úprav tehdy, pokud s ním souhlasí vlastníci alespoň 60 % výměry pozemků, které jsou řešeny ve smyslu ustanovení § 2 v pozemkových úpravách. Váha hlasu podílového spoluvlastníka odpovídá jeho podílu na celkové výměře řešených pozemků.
(5)   Rozhodnutí o schválení návrhu pozemkový úřad oznámí doručením veřejnou vyhláškou a doručí všem známým účastníkům. Z náležitostí návrhu se k rozhodnutí doručovanému účastníkům řízení připojí jen ta písemná a grafická část návrhu, která se dotýká konkrétního účastníka řízení. Návrh se všemi náležitostmi se ukládá u pozemkového úřadu a u příslušného obecního úřadu, kde lze do návrhu nahlédnout. Pozemkový úřad předá po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 4 část návrhu, týkající se plánu společných zařízení příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Rozhodnutí o schválení návrhu, které nabylo právní moci, (dále jen „schválený návrh“) pozemkový úřad předá katastrálnímu úřadu k vyznačení do katastru nemovitostí .27) nemovitostí19).
(6)   V případě odvolání proti rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav vyrozumí pozemkový úřad, který napadené rozhodnutí vydal, ostatní účastníky řízení o obsahu podaných odvolání veřejnou vyhláškou, a to se současným upozorněním na možnost vyjádřit se k předmětu odvolání do 7 dnů ode dne doručení veřejnou vyhláškou.
(7)   Pokud odvolací orgán rozhodnutí pozemkového úřadu potvrdí, doručí písemné vyhotovení rozhodnutí o odvolání jen odvolateli a ostatním účastníkům řízení jej doručí veřejnou vyhláškou. Jestliže odvolací orgán rozhodnutí pozemkového úřadu změní nebo zruší, postupuje v takovém případě při doručování podle správního řádu. Obdobně se doručuje v případě použití přezkumného řízení, obnovy řízení nebo vydání nového rozhodnutí ve věci.
(8)   Schválený návrh je závazným podkladem pro rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům29) a pro zpracování obnoveného souboru geodetických informací.18) informací3). Rovněž je závazným podkladem pro rozhodnutí o přechodu vlastnických práv k pozemkům, na nichž se nacházejí společná zařízení. Upřesnění výměr parcel vyplývající ze zaokrouhlení při tvorbě obnoveného souboru geodetických informací není změnou návrhu. Proti rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene vydanému na základě schváleného návrhu se nelze odvolat. Dosavadní pachtovní a nájemní vztahy, zatímní bezúplatné užívání a časově omezený pacht a nájem k předmětným pozemkům, kterých se rozhodnutí týká, zanikají k 1. říjnu běžného roku. Ustanovení zvláštního právního předpisu30) se nepoužije. Rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv musí být vydáno bezodkladně, nejpozději však do 6 měsíců po dni nabytí právní moci rozhodnutí o schválení návrhu, s výjimkou postupu podle odstavce 9. Usnesení vydaná podle § 80 správního řádu doručuje odvolací orgán veřejnou vyhláškou. Rozhodnutí o určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2 lze vydat i samostatně. Takové rozhodnutí však nesmí být vydáno přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv a musí být vydáno nejpozději do 1 měsíce od nabytí právní moci rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, případně do 1 měsíce ode dne, kdy pozemkový úřad zjistí, že o úhradě a lhůtě dosud nebylo rozhodnuto.
(9)   Rozhodnutí podle odstavce 8 pozemkový úřad vydá po prověření, zda nebyla u příslušného soudu podána žaloba31) proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 4. Pokud žaloba podána byla, přeruší pozemkový úřad řízení, a to až do konečného rozhodnutí soudem. Usnesení o přerušení řízení se doručuje pouze veřejnou vyhláškou.
(10)   Rozhodnutí podle odstavce 8 pozemkový úřad doručí veřejnou vyhláškou a jeho písemné vyhotovení doručí všem vlastníkům pozemků a osobám dotčeným zřízením nebo zrušením věcného břemene nebo změnou zástavního práva, známým pozemkovému úřadu. Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení veřejnou vyhláškou. Osobám, kterým se rozhodnutí doručuje, se k rozhodnutí připojí jen ta část přílohy, která se dotýká konkrétní osoby. Pozemkový úřad zabezpečí, aby příloha rozhodnutí, jejíž obsah stanoví prováděcí právní předpis, byla přístupná k veřejnému nahlédnutí na určeném místě u obecního úřadu a pozemkového úřadu. Informace o tom bude vyvěšena spolu s rozhodnutím. Rozhodnutí podle odstavce 8, které nabylo právní moci, doručí pozemkový úřad Ministerstvu zemědělství a katastrálnímu úřadu. V případech, kdy výsledek pozemkových úprav slouží i jako obnovený katastrální operát3), stává se tento obnovený katastrální operát platným dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 8.
(11)   Nebylo-li projednáno dědictví po vlastníkovi, jehož pozemky jsou dotčeny řešením ve smyslu § 2, do doby rozhodnutí o přechodu vlastnických práv podle odstavce 8, jsou předmětem dědictví pozemky v souladu se schváleným návrhem (odstavec 4), namísto původních pozemků zůstavitele. V těchto případech bude po právní moci rozhodnutí podle odstavce 8 evidován v katastru nemovitostí jako vlastník takového předmětu dědictví zůstavitel, a to až do doby provedení vkladu změny vlastnických a jiných věcných práv ve prospěch dědiců.
(12)   Je-li ohledně pozemku, na kterém se provádějí pozemkové úpravy podle § 2, vedeno soudní řízení o určení vlastnického práva, řeší se tento pozemek odděleně od ostatních pozemků téhož vlastníka. V těchto případech je po právní moci rozhodnutí podle odstavce 8 zapsána v katastru nemovitostí poznámka o podané žalobě nebo poznámka spornosti k pozemku, který přešel do vlastnictví žalovaného podle schváleného návrhu. Určí-li soud, že vlastníkem původního pozemku byl k okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 8 žalobce, zapíše se do katastru nemovitostí vlastnické právo žalobce k pozemku, ke kterému je zapsána poznámka podle předchozí věty.
(13)   Právní stav podle schváleného návrhu je závazný i pro právní nástupce vlastníků pozemků. Do vydání rozhodnutí pozemkového úřadu podle odstavce 8 se ve všech listinách, které jsou podkladem pro zápis do katastru nemovitostí a v nichž jsou uvedeny pozemky, které jsou předmětem řízení o pozemkových úpravách, uvedou kromě dosavadních pozemků i jim odpovídající pozemky podle schváleného návrhu; údaje o nich poskytuje pozemkový úřad. Jednotlivé pozemky nebo jejich části nemůže jejich vlastník po schválení návrhu bez souhlasu pozemkového úřadu zatížit nebo zcizit.
(14)   Zástavní právo, které vázne na pozemku zahrnutém do pozemkových úprav, přechází podle tohoto zákona na pozemek, který přešel do vlastnictví zástavce podle schváleného návrhu. To platí obdobně, pokud k pozemku, na kterém se provádí pozemkové úpravy,
a)   bylo zřízeno předkupní právo jako věcné právo,
b)   byla zřízena výhrada vlastnického práva jako věcné právo,
c)   byla zřízena výhrada práva zpětné koupě jako věcné právo,
d)   byla zřízena výhrada práva zpětného prodeje jako věcné právo,
e)   byl zřízen zákaz zcizení nebo zatížení jako věcné právo,
f)   byla zřízena výhrada práva lepšího kupce jako věcné právo,
g)   bylo zřízeno vzdání se předkupního práva spoluvlastníka s účinky pro právní nástupce,
h)   bylo zřízeno svěřenské nástupnictví,
i)   byla zřízena výhrada přednostního pořadí pro jiné právo,
j)   bylo zřízeno přednostní právo ke zřízení věcného práva pro jinou osobu,
k)   byl zřízen odklad zrušení spoluvlastnictví,
l)   byl zřízen odklad oddělení ze spoluvlastnictví nebo omezení při hospodaření a nakládání s nemovitostí v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků,
m)   bylo zřízeno právo koupě na zkoušku sjednané jako věcné právo nebo vzdání se práva na náhradu škody na pozemku s účinky pro právní nástupce.
Pozemky zatížené právem stavby jsou v obvodu pozemkových úprav neřešené.
(15)   Stávající osobní věcné břemeno, které vázne na pozemku zahrnutém do pozemkových úprav, a jehož povaha to umožňuje, přechází podle tohoto zákona na pozemek, který přešel do vlastnictví povinné osoby podle schváleného návrhu. Nepřihlásí-li se osoba oprávněná z osobního věcného břemene, která byla vyzvána podle § 8 odst. 1, pozemkovému úřadu ve stanovené lhůtě, věcné břemeno do nově navrhovaného stavu nepřechází. Stávající osobní věcná břemena se pro účely pozemkových úprav neoceňují.
(16)   Rozhodnutí o schválení plánu společných zařízení (§ 4 odst. 3) pozemkový úřad doručí účastníkům řízení a současně veřejnou vyhláškou. Přílohou tohoto rozhodnutí je grafická část plánu společných zařízení.
§ 12
Provádění pozemkových úprav
(1)   Na základě schváleného návrhu pozemkový úřad stanoví s přihlédnutím k veřejnému zájmu, finančnímu zajištění, potřebám obce, případně potřebám vlastníků pozemků priority pro realizaci společných zařízení. Po nabytí právní moci rozhodnutí (§ 11 odst. 8) pozemkový úřad seznámí s prioritami realizace společných zařízení obec. V katastrálních územích, kde se pozemkové úpravy provádějí opakovaně, nelze do realizace společných zařízení zahrnout ta společná zařízení, která byla již dříve předána obci nebo jiné osobě podle odstavce 4.
(2)   Pozemkový úřad zabezpečí, aby nové uspořádání pozemků bylo vytyčeno a označeno v terénu podle potřeby vlastníků, a to nejdříve po nabytí právní moci rozhodnutí podle § 11 odst. 8. Vytyčení hranic pozemků se provádí podle katastrálního zákona62) a nelze je opakovaně hradit z prostředků státu.
(3)    Je-li to v souladu s územním plánem, pro změny druhů pozemků, schválených dotčeným orgánem (§ 9 odst. 10), výstavbu polních a lesních cest, ochranu a zúrodňování půdního fondu a další společná zařízení zahrnutá do schváleného návrhu pozemkových úprav upouští se od souhlasu s vynětím ze zemědělského půdního fondu a nevyžaduje se vydání rozhodnutí o povolení záměru.
(3)    Změny druhů pozemků a dělení a scelování pozemků nevyžadují povolení záměru podle stavebního zákona, pokud jsou zahrnuty do schváleného návrhu pozemkových úprav. Rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav se v případě staveb, zařízení, a terénních úprav a dalších společných zařízení schválených dotčeným orgánem (§ 9 odst. 10) vyžadujících povolení podle stavebního zákona4) považuje za rozhodnutí v části věci pro účely řízení o povolení záměru. Schváleným návrhem pozemkových úprav jsou vymezeny pozemky pro realizaci záměru, umístěna stavba nebo zařízení a stanoveny podmínky pro jeho umístění.
(4)   Vlastníkem společného zařízení (§ 9 odst. 8) může být i jiná osoba než obec, pokud to vyplývá z rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav. Vlastníkem vodních nádrží, rybníků, ochranných hrází a poldrů [§ 9 odst. 8 písm. c)], jejichž realizace je hrazena z prostředků státu, může být i jiná osoba než obec pouze se souhlasem ústředí.
(5)   Pozemky ve vlastnictví státu1) (§ 9 odst. 12), na kterých je návrhem umístěno společné zařízení, se bezúplatně převedou do vlastnictví obce. Společné zařízení, které je návrhem umístěno na pozemku jiné osoby, může být do jejího vlastnictví převedeno bezúplatně pouze v případě, že toto společné zařízení slouží veřejnému zájmu.
(6)   Změna druhu nebo způsobu využití pozemku, na kterém je návrhem umístěno společné zařízení ve veřejném zájmu, může být provedena pouze se souhlasem ústředí. Po předání takového společného zařízení obci nebo jiné osobě požádá ústředí katastrální úřad o zápis poznámky o tom, že se na pozemku nachází společné zařízení ve veřejném zájmu.
(7)   Bude-li před realizací společného zařízení zjištěno, že opatření podle § 9 odst. 11, které bylo předmětem rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav, již neodpovídá skutečným potřebám dotčeného území, pozemkový úřad z moci úřední nebo na základě požadavku obce zahájí řízení o změně plánu společných zařízení, pokud tento požadavek posoudí jako účelný. Pozemkový úřad zajistí v potřebném rozsahu přepracování schváleného návrhu v části týkající se plánu společných zařízení. Při zpracování změny plánu společných zařízení postupuje pozemkový úřad podle § 9 odst. 10. Přepracovaný návrh schválí zastupitelstvo obce. Pozemkový úřad vydá o změně plánu společných zařízení rozhodnutí. Tímto rozhodnutím nedojde ke změně umístění společných zařízení, a tedy jím nebudou dotčena vlastnická práva k pozemkům. Dojde-li změnou plánu společných zařízení ke změnám druhů pozemků, ohlásí pozemkový úřad tyto změny k zápisu do katastru nemovitostí, ohlášení doloží rozhodnutím o změně plánu společných zařízení.
§ 13
Upřesnění a rekonstrukce přídělů v rámci pozemkových úprav
(1)   Upřesněním přídělu (§ 4 odst. 4) je určení hranic přídělu v případech, kdy je příděl přibližně lokalizován, ale hranice přídělu nelze jednoznačně určit.
(2)   Rekonstrukcí přídělu (§ 4 odst. 4) je určení hranic přídělu v případech, kdy existují pouze neúplné, poškozené nebo nečitelné podklady nebo se podklady o přídělech nedochovaly.
(3)   V řízení o jednoduchých pozemkových úpravách, jejichž předmětem je upřesnění nebo rekonstrukce přídělu, postupuje pozemkový úřad po projednání s katastrálním úřadem podle tohoto zákona; ustanovení § 3, 5, 6, 8, 9, 10, 11 a 12 se však použijí pouze přiměřeně. V těchto řízeních pozemkový úřad rozhodne pouze o určení hranic pozemků.34)
(4)   V případě zjištění duplicitního vlastnictví se postupuje podle § 8a.
§ 14
Pozemkové úpravy v územích s nedokončeným scelovacím řízením
(1)   Předmětem pozemkových úprav v katastrálních územích s nedokončeným scelovacím řízením jsou všechny pozemky nacházející se v katastrálním území, ve kterém nebylo dokončeno scelovací řízení podle dříve platných zvláštních právních předpisů35) (dále jen „scelování“), bez ohledu na dosavadní způsob jejich využití a existující vlastnické a užívací vztahy k nim. Ustanovení § 3 odst. 3 se nepoužije. Do obvodu pozemkové úpravy lze zahrnout i pozemky, které nebyly dotčeny nedokončeným scelovacím řízením.
(2)   V katastrálním území, ve kterém nebylo dokončeno scelování a katastr nemovitostí vede vlastnictví k pozemkům v souladu s návrhem scelovacího plánu,35) platí, že vzniklo vlastnictví k pozemkům podle tohoto návrhu.
(3)   Po projednání s katastrálním úřadem může pozemkový úřad vyloučit z pozemkových úprav pozemky, které nejsou třeba pro dosažení účelu pozemkových úprav, a stanoví obvod pozemkových úprav.
(4)   Pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků pozemků (dále jen „soupis nároků“) podle jejich výměry a ceny. Podkladem pro vypracování soupisu nároků jsou údaje o vlastnických vztazích k pozemkům vedené v katastru nemovitostí. Cena pozemků se určuje podle zvláštního právního předpisu14) platného ke dni vyložení soupisu nároků podle § 8 odst. 1 nebo podle druhu pozemku vedeného v bývalém pozemkovém katastru před zahájením scelování, oceněného podle zvláštního právního předpisu platného ke dni vyložení nároků podle § 8 odst. 1. Pozemkový úřad na úvodním jednání stanoví, podle kterého z uvedených způsobů ocenění se bude postupovat.
(5)   Pokud z údajů scelovacího operátu, který je založen u katastrálního úřadu, vyplývá, že některý účastník scelování neobdržel náhradu za své pozemky pojaté do scelování, může pozemkový úřad po projednání s katastrálním úřadem tomuto účastníkovi, popřípadě jeho dědici stanovit nárok na pozemky ve výměře odpovídající neposkytnuté náhradě, je-li potřebná výměra pozemků v obvodu pozemkových úprav k dispozici.
(6)   Jsou-li v důsledku nedokončeného scelování u některých pozemků nebo jejich částí zapsány v katastru nemovitostí jako vlastníci 2 nebo více osob a nejde-li o spoluvlastnictví,36) potom
a)   je vlastníkem takového pozemku osoba nebo její právní nástupce, která sama pozemek nepřetržitě užívá od doby jeho převzetí ve scelování, nebo
b)   je vlastníkem takového pozemku osoba nebo její právní nástupce, které vlastnické právo k předmětným pozemkům náleželo před zahájením scelování.
(7)   Osoby, jimž není založeno vlastnictví podle odstavce 6 písm. a) nebo b), mají právo na náhradu.
(8)   Osoba, které vzniklo právo na náhradu podle odstavce 7, obdrží
a)   za pozemek v zastavěném území nebo v zastavitelných plochách peněžitou náhradu, nebude-li jí možno poskytnout jako náhradu jiný přiměřený pozemek. Výši peněžité náhrady poskytne pozemkový úřad podle zvláštního právního předpisu,14)
b)   za zemědělský pozemek, popřípadě lesní pozemek náhradu v jiném přiměřeném pozemku podle původního druhu před zahájením scelování; nebude-li jí možno poskytnout jako náhradu jiný přiměřený pozemek z majetku České republiky, poskytne jí pozemkový úřad peněžitou náhradu ve výši stanovené podle zvláštního právního předpisu.14)
(9)   Pokud účastník scelování převzal podle návrhu scelovacího plánu do užívání za pozemky, s nimiž vstoupil do scelování a které doposud vlastní, pozemky náhradní ve vlastnictví jiných vlastníků a tyto pozemky sám nebo jeho právní nástupce dosud užívá a vlastní stavbu umístěnou na některém z těchto pozemků, nebo jde o pozemek s trvalým porostem (sad, vinice aj.), popřípadě zahradu, pozemkový úřad rozhodne o přechodu vlastnického práva předmětného pozemku na jeho uživatele. Dosavadní vlastník obdrží náhradu v jiném pozemku podle druhu před zahájením scelování. Nebude-li možno dosavadnímu vlastníkovi poskytnout jako náhradu jiný pozemek z majetku České republiky, poskytne mu pozemkový úřad peněžitou náhradu ve výši stanovené podle zvláštních právních předpisů14).
(10)   V případech, kdy došlo k prodeji, popřípadě k vyvlastnění podle zvláštních právních předpisů 4) předpisů63) a náhrada byla vyplacena jen jedné z osob zapsané jako vlastník pozemku (odstavec 6) nebo uživateli pozemku, jde-li o případ podle odstavce 9, upraví se nároky vlastníků tak, že se nárok zvýší osobě, která neobdržela náhradu, a sníží osobě, která náhradu obdržela, a to o příslušnou výměru původního pozemku téhož druhu.
(11)   V případě, že osoba uvedená v odstavcích 8 a 9 odmítne převzít peněžitou náhradu, pozemkový úřad zabezpečí složení příslušné peněžité částky do úschovy soudu.38)
(12)   Součástí výroku rozhodnutí o schválení návrhu je též ustanovení o poskytnutí peněžité náhrady podle odstavců 8 a 9.
(13)   Jestliže v pozemkových úpravách, vznikne v celkové bilanci za obvod pozemkových úprav přebytek výměry řešených pozemků, jde o pozemky ve vlastnictví státu.
(14)   Pokud není stanoveno jinak, postupuje se v řízení o pozemkových úpravách v území s nedokončeným scelováním podle ostatních ustanovení tohoto zákona.
§ 17
Náklady na pozemkové úpravy
(1)   Náklady na pozemkové úpravy (dále jen „náklady“) hradí stát. Na úhradě nákladů se mohou podílet i účastníci pozemkových úprav, popřípadě i jiné fyzické a právnické osoby, mají-li zájem na provedení pozemkových úprav; stát jim může poskytnout subvence nebo dotace podle zvláštních právních předpisů.
(2)   V případě, že provedení pozemkových úprav je vyvoláno v důsledku stavební činnosti, náklady hradí stavebník v závislosti na rozsahu území dotčeného stavbou.
(3)   Pokud se na úhradě nákladů podílejí účastníci pozemkových úprav podle odstavce 1 nebo stavebníci podle odstavce 2, lze příslušné finanční prostředky sdružovat.41) sdružovat.
(4)   Do nákladů podle odstavce 1 náleží náklady na přípravu zahájení pozemkových úprav včetně potřebných vodohospodářských studií, identifikaci parcel, místní šetření, zaměření skutečného stavu, vypracování návrhu, vytyčení pozemků, vyhotovení geometrických plánů, záznamů podrobného měření změn, popřípadě nového souboru geodetických informací, peněžité náhrady poskytované pozemkovým úřadem podle tohoto zákona, zřízení věcných břemen a realizaci společných zařízení.
ČÁST TŘETÍ
ODBORNÁ ZPŮSOBILOST K PROJEKTOVÁNÍ POZEMKOVÝCH ÚPRAV
§ 18
(1)   Odbornou způsobilost k projektování pozemkových úprav prokazují fyzické osoby oprávněním o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav (dále jen „úřední oprávnění“).
(2)   Úřední oprávnění uděluje ústředí na základě písemné žádosti.
(3)   Ústředí rozhodnutím udělí úřední oprávnění fyzické osobě, která
a)   je způsobilá k právním úkonům,
b)   je bezúhonná,
c)   má ukončené vysokoškolské vzdělání jako absolvent magisterského nebo bakalářského studijního programu v oblasti pozemkových úprav, zeměměřictví, vodního a lesního hospodářství, územního plánování, dopravních staveb, zemědělství, ochrany půdy a ochrany a tvorby krajiny, popřípadě vysokoškolské vzdělání uvedeného zaměření v dřívějším nebo jiném systému vysokých škol,
d)   prokáže jako absolvent magisterského nebo bakalářského studijního programu, popřípadě absolvent školy uvedeného zaměření v dřívějším nebo jiném systému vysokých škol nejméně 5 let odborné praxe při projektování pozemkových úprav, vykonané během posledních 5 let před podáním žádosti,
e)   složila zkoušku odborné způsobilosti.
(4)   Ústředí si k ověření bezúhonnosti podle odstavce 3 vyžádá podle zvláštního právního předpisu41a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)   Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin.
(6)   Písemná žádost se podává na formuláři, jehož obsah upravuje prováděcí právní předpis.
(7)   K žádosti podle odstavce 6 žadatel připojí tyto doklady:
a)   ověřenou kopii dokladu o dosaženém vzdělání,
b)   potvrzení o vykonání praxe podle odstavce 3 písm. d); potvrzení vystavuje osoba, které bylo úřední oprávnění již uděleno a pod jejímž vedením si žadatel prohloubil odborné znalosti při projektování pozemkových úprav.
(8)   Ke zkoušce odborné způsobilosti uchazeč předloží v určeném termínu návrhy pozemkových úprav, které vypracoval nebo na jejichž vypracování se podstatným způsobem podílel. K nim si ústředí zajistí posudek příslušného pozemkového úřadu.
(9)   Předmětem zkoušky odborné způsobilosti, která se skládá v českém jazyce, je ověření
a)   odborných znalostí z projektování pozemkových úprav a souvisejících oborů, zejména zeměměřictví, vodního a lesního hospodářství, územního plánování, dopravních staveb, zemědělství, ochrany půdy a ochrany a tvorby krajiny,
b)   znalostí platných právních předpisů upravujících výkon odborných činností uvedených pod písmenem a).
(10)   Fyzická osoba, která nesložila zkoušku, je oprávněna ji jednou opakovat do 2 let od neúspěšného konání zkoušky. K opakované zkoušce se nově nevyžadují náležitosti podle odstavce 7. Pokud v tomto termínu ani opakovaně zkoušku nesloží, může podat novou žádost až po uplynutí 5 let od neúspěšného konání opakované zkoušky.
(11)   O zkoušce je vyhotoven protokol, ve kterém se uvedou zkušební otázky a výsledek zkoušky. Protokol podepisují všichni členové zkušební komise.
(12)   Zkoušky odborné způsobilosti a jejich organizaci zabezpečuje ústředí. Zkouška je neveřejná.
(13)   Členy zkušebních komisí jmenuje a odvolává ústřední ředitel ze zaměstnanců pozemkových úřadů, jakož i odborníků vysokých škol a praxe. Zkušební komise mají lichý počet členů a jsou nejméně tříčlenné.
(14)   Ústředí vede a zveřejňuje prostřednictvím internetových stránek Státního pozemkového úřadu seznam fyzických osob, kterým udělilo úřední oprávnění s platným úředním oprávněním s uvedením jména, příjmení, titulu fyzické osoby a čísla rozhodnutí o udělení úředního oprávnění. 
(15)   Držitel úředního oprávnění
a)   vypracovává návrhy pozemkových úprav v rozsahu a s náležitostmi stanovenými zvláštním právním předpisem,
b)   vydává odborná stanoviska a posudky v oboru pozemkových úprav,
c)   ověřuje výsledky vypracovaného návrhu pozemkových úprav,
d)   není oprávněn vypracovávat návrhy pozemkových úprav nebo se na jejich vypracovávání podílet a ověřovat výsledky vypracovaného návrhu pozemkových úprav v těch katastrálních územích, kde sám nebo osoba jemu blízká vlastní nemovitost, která je předmětem řízení o pozemkových úpravách.
(16)   Úřední oprávnění zaniká
a)   jestliže držitel úředního oprávnění přestal splňovat některou z podmínek podle odstavce 3 písm. a) a b),
b)   požádá-li o to písemně držitel úředního oprávnění,
c)   smrtí držitele úředního oprávnění nebo jeho prohlášením za mrtvého,
d)   rozhodnutím ústředí.
(17)   Ústředí odejme fyzické osobě úřední oprávnění při závažném nebo opakovaném porušení ustanovení tohoto zákona a předpisů souvisejících.
(18)   Zdůvodněný písemný návrh na odejmutí úředního oprávnění předkládá ústředí krajský pozemkový úřad, který porušení podle odstavce 17 ve své územní působnosti zjistil. Ústředí může též odejmout úřední oprávnění z vlastního podnětu.
(19)   Fyzické osobě, které bylo odňato úřední oprávnění, může být znovu uděleno nejdříve po uplynutí 5 let od jeho odnětí, pokud vyhoví podmínkám o udělení úředního oprávnění podle tohoto zákona.
(20)   Na fyzickou osobu, která je držitelem úředního oprávnění uděleného po 8. září 1997 podle zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, se pohlíží jako na osobu s oprávněním podle tohoto zákona.
(21)   Vydání úředního oprávnění nepodléhá správním poplatkům.
(22)   Ověřování prací provádí držitel úředního oprávnění kvalifikovaným elektronickým podpisem a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem, případně vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem. Razítko obsahuje
a)   jméno, příjmení a titul fyzické osoby,
b)   číslo rozhodnutí o udělení úředního oprávnění,
c)   text: „úředně oprávněný k projektování pozemkových úprav“.
(23)   Držitel úředního oprávnění je povinen vést deník návrhů pozemkových úprav, který může mít elektronickou podobu s možností náhledu pro Státní pozemkový úřad. Do deníku se zapisují názvy návrhů všech pozemkových úprav nebo jejich částí, jež držitel úředního oprávnění vypracoval, vydal k nim odborná stanoviska a posudky nebo jejichž výsledky ověřil podle odstavce 15 písm. a) až c), jejich předmět, pro koho byla činnost provedena a v jakém časovém období. Deník návrhů pozemkových úprav je držitel úředního oprávnění povinen předložit na základě vyžádání ústředí.
ČÁST ČTVRTÁ
§ 19
Působnost Státního pozemkového úřadu v oblasti pozemkových úprav
Státní pozemkový úřad
a)   rozhoduje o pozemkových úpravách a organizuje jejich provádění, v případě potřeby nezbytnou projektovou činnost sám provádí,
b)   zajišťuje vytyčení pozemků a vyhotovení geometrických plánů osobami s odbornou způsobilostí podle zvláštního právního předpisu,
c)   koordinuje v součinnosti s orgány územního plánování a s dalšími orgány podle § 6 odst. 6 vazbu návrhů pozemkových úprav na sídelní struktury a územně plánovací dokumentaci a tvorbu a ochranu životního prostředí a krajiny; uplatňuje stanoviska k územním plánům a regulačním plánům,
d)   předkládá příslušnému katastrálnímu úřadu listiny, na jejichž základě dochází ke změně vlastnických práv k pozemkům,
e)   zabezpečuje uložení a zpřístupnění veškeré dokumentace pozemkových úprav,
f)   soustřeďuje a poskytuje informační údaje z oblasti pozemkových úprav,
g)   zajišťuje změny údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách podle § 8 odst. 4, zabezpečuje jednotné vedení a aktualizaci údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách v číselném a mapovém vyjádření a hradí náklady spojené s aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek,
h)   poskytuje údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách, pokud tyto údaje nejsou již součástí katastru nemovitostí,
i)   hradí náklady podle § 17, dále nezbytné náklady spojené s oceněním věci, identifikací parcel a vyměřením pozemků,
j)   přijímá peněžní částky podle § 10 odst. 2 a § 17,
k)   vyjadřuje se, zda zamýšlené využití pozemků podle žádosti o povolení záměru podle stavebního zákona není v rozporu s plánem společných zařízení podle schváleného návrhu pozemkových úprav a zda není v rozporu se schválenou rezervou pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
l)   zabezpečuje v dohodě s krajským úřadem vazbu pozemkových úprav na zásady územního rozvoje,
m)   po vyznačení poznámky o schválení návrhu pozemkových úprav do katastru nemovitostí uděluje souhlas se zatížením nebo zcizením pozemků nebo jejich částí zahrnutých do obvodu pozemkových úprav, a to až do vydání rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv,
n)   uděluje a popřípadě odnímá úřední oprávnění o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav,
o)   podílí se na obnově katastrálního operátu,
p)   stanovuje priority pro realizaci společných zařízení.
§ 20
Náklady uvedené v § 19 písm. i) stát hradí z prostředků státního rozpočtu, rozpočtovaných v kapitole ministerstva a případně z rozpočtů Ministerstva životního prostředí nebo Ministerstva pro místní rozvoj či Všeobecné pokladní správy. Veškeré údaje a podklady vyžadované pozemkovým úřadem v řízení o pozemkových úpravách a pro činnost podle § 19 poskytují zeměměřické a katastrální orgány a další správní úřady a jiné osoby bezúplatně.

ČÁST PÁTÁ
Změna zákona č. 229/1991 Sb.
§ 23
Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., zákona č. 39/1993 Sb., zákona č. 183/1993 Sb., nálezů Ústavního soudu uveřejněných pod č. 131/1994 Sb., č. 166/1995 Sb. a č. 29/1996 Sb. a zákona č. 30/1996 Sb., se mění takto:
1.   V § 19 se odstavce 4 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 17a) zrušují.
2.   V § 22 se odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 23a) a 23b) zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 11 se označují jako odstavce 2 až 10.
ČÁST ŠESTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 24
(1)   Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupuje se při řízení o pozemkových úpravách podle správního řádu. 
(2)   Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na řízení o pozemkových úpravách zahájená před jeho účinností, pokud nebyl zpracovaný návrh vystaven k veřejnému nahlédnutí.
(3)   Pozemkové úřady financují reprodukci majetku související s činností těchto úřadů z prostředků státního rozpočtu, které nejsou pro tyto účely omezeny stanovenými závaznými ukazateli financování programů.49)
§ 25
(1)   Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům České republiky zařazeným v samostatných referátech okresních úřadů - okresních pozemkových úřadech a jiných referátech okresních úřadů, jejichž činnost byla nezbytná pro okresní pozemkové úřady, přechází na ministerstvo.
(2)   Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně zařazeným v samostatných odborech magistrátů - pozemkových úřadech a jiných odborech magistrátu, jejichž činnost byla nezbytná pro pozemkové úřady, přecházejí na Českou republiku. Výkonem těchto práv a povinností je pověřeno ministerstvo.
§ 26
(1)   Příslušnost k hospodaření s majetkem České republiky, s nímž hospodařily okresní úřady v rozsahu potřebném pro činnost okresních pozemkových úřadů, přechází na ministerstvo.
(2)   Movitý majetek ve vlastnictví hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně potřebný pro činnost pozemkových úřadů přechází na Českou republiku; příslušnost k hospodaření s tímto majetkem přechází na ministerstvo.
(3)   Výkon práv a povinností ze závazků České republiky - okresních úřadů souvisejících s činností okresních pozemkových úřadů přechází na ministerstvo.
(4)   Práva a povinnosti ze závazků hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně souvisejících s činností pozemkových úřadů přecházejí na Českou republiku. Výkonem těchto práv a povinností je pověřeno ministerstvo.
§ 27
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo vyhláškou stanoví
a)   náležitosti návrhu pozemkových úprav,
b)   pravidla postupu při provádění pozemkových úprav,
c)   obsah formuláře pro podání žádosti o udělení úředního oprávnění k projektování pozemkových úprav podle § 18 odst. 6.
§ 28
Zrušovací ustanovení

Zrušují se:
1.   Zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona č. 38/1993 Sb. a zákona č. 217/1997 Sb.
2.   Nařízení vlády č. 4/2000 Sb., k provedení zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.
3.   Vyhláška č. 98/1992 Sb., o způsobu úhrady nákladů pozemkových úprav státem.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
§ 29

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.

1)   Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2)   § 19 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3)   Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4)   Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.
5)   Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
8)   § 2 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi).
8a)  Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
8b)  Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
8c)   Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8d)   Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
9)   § 16 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
10)   § 175a odst. 3 a § 175q zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní, ve znění pozdějších předpisů.
§ 126 odst. 1 písm. b) a § 185 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů.
11)   Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
14)   Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů. 
Vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.
15)   § 16 zákona č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
16)   Vyhláška č. 3/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 441/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
17)   Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci.
Vyhláška č. 227/2018 Sb., o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění pozdějších předpisů.
18)   § 4 zákona č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
19)   Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.
20)   Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
21)   Například zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
Například zákon č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
22)   § 11 zákona č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
23)   § 15 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
24)   Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
25)   Zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26)   § 16b zákona č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
27)   § 11 vyhlášky č. 26/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
29)   § 19 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
30)   § 680 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
§ 2222 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
31)   § 247 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
34)   § 19 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
35)   Zákon č. 47/1948 Sb., o některých technicko-hospodářských úpravách pozemků.
Vládní nařízení č. 171/1940 Sb., o scelování hospodářských pozemků a jiných úpravách pozemkové držby.
36)   § 136 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 1115 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
38)   § 185f zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
	   § 300 zákona č. 292/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
41)   § 72 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
41a)  Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
43)   § 21a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
44)   Nařízení vlády č. 72/1999 Sb., o stanovení způsobu úhrady nákladů souvisejících s vedením a aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek a nákladů spojených s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků.
45)   § 10 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
46)   Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky.
47)   § 176 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
48)   Například zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
49)   § 50 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
53)   § 15 zákona č. 344/1992 Sb.
§ 43 zákona č. 256/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
54)   Smlouva mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytyčení státních hranic, vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 23/1959 Sb.
56)   § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
57)   Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění pozdějších předpisů.
58)   Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
59)   § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
60)   § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
61)   § 20 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
62)   § 49 zákona č. 256/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
63) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

503
ZÁKON
ze dne 19. prosince 2012
o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
STÁTNÍ POZEMKOVÝ ÚŘAD
Úvodní ustanovení
§ 1
(1)   Zřizuje se Státní pozemkový úřad jako správní úřad s celostátní působností.
(2)   Státní pozemkový úřad je organizační složkou státu a účetní jednotkou.
(3)   Sídlem Státního pozemkového úřadu je Praha.
(4)   Státní pozemkový úřad je podřízen Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“).
(5)   Státní pozemkový úřad vykonává působnost podle
a)   tohoto zákona,
b)   zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi,
c)   zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů,
d)   zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a
e)   zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
(6)   Státní pozemkový úřad zajišťuje činnosti související s aktualizací a vedením celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek; správu této databáze zajišťuje ministerstvo.
(7)   Státní pozemkový úřad je editorem údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Bonitované půdně ekologické jednotky jsou v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí vedeny jako účelové územní prvky. O bonitovaných půdně ekologických jednotkách se v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí vedou
a)   identifikační údaje, kterými jsou kód územního prvku a kód bonitované půdně ekologické jednotky,
b)   lokalizační údaje a
c)   údaje o vazbách na ostatní územní prvky.
(8)   Státní pozemkový úřad provádí monitoring eroze zemědělské půdy. Ministerstvo stanoví vyhláškou závazný postup při monitoringu eroze zemědělské půdy, vymezení odpovědnosti při hlášení a záznamu o vzniku události. Pověření zaměstnanci Státního pozemkového úřadu jsou za účelem provedení terénního šetření v rámci monitoringu eroze oprávněni vstupovat nebo vjíždět na dotčené pozemky.
(9)   Státní pozemkový úřad posuzuje prostřednictvím monitoringu eroze zemědělské půdy splnění podmínek standardu obhospodařování půdy způsobem, kterým se snižuje riziko degradace půdy a eroze, včetně zohlednění sklonu svahu, podle nařízení vlády č. 73/2023 Sb., o stanovení pravidel podmíněnosti plateb zemědělcům, a přímo použitelného předpisu Evropské unie41). Při těchto činnostech spolupracuje se Státním zemědělským intervenčním fondem42).
(10)   Státní pozemkový úřad posuzuje u žadatele o přímé platby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41) projekt pásového střídání plodin u erozně ohroženého dílu půdního bloku evidovaného v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů42) a vydává pro tohoto žadatele potvrzení o tomto projektu. Při těchto činnostech spolupracuje se Státním zemědělským intervenčním fondem42).
(9) 	Státní pozemkový úřad rozhoduje ve správním řízení na základě údajů z monitoringu eroze zemědělské půdy o stanovení zpřísněné míry erozního ohrožení půdy41) na dílu půdního bloku nebo jeho části, na kterém byla evidována erozní událost podle odstavce 8. Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob vymezení lokality erozní události, podmínky pro stanovení zpřísněné míry erozního ohrožení, rozsah území, na které se zpřísněná míra erozního ohrožení stanoví a způsob předávání údajů o erozních událostech.
(10) 	Rozhodnutí podle odstavce 9 je podkladem pro aktualizaci údaje o míře erozní ohroženosti zemědělské půdy vedeného v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů42).

§ 2
(1)   Státní pozemkový úřad je tvořen ústředím Státního pozemkového úřadu (dále jen „ústředí“) a krajskými pozemkovými úřady, které vykonávají činnost v rámci vyšších územních samosprávných celků1) (dále jen „krajský pozemkový úřad“).
(2)   V čele Státního pozemkového úřadu je ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu (dále jen „ústřední ředitel“); jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. Ústřední ředitel je současně ředitelem ústředí.
(3)   Krajský pozemkový úřad řídí jeho ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
(4)   Jako orgán prvního stupně rozhoduje ve správním řízení krajský pozemkový úřad jakožto vnitřní organizační jednotka Státního pozemkového úřadu podle územní působnosti; o odvolání proti jeho rozhodnutí rozhoduje ústředí, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak2).
(5)   Ústředí rozhoduje jako orgán prvního stupně ve správním řízení vedeném podle § 3 odst. 3 a 5. O odvolání proti jeho rozhodnutí rozhoduje ministerstvo.
(6)   Státní pozemkový úřad zřizuje pro výkon své působnosti pobočky krajských pozemkových úřadů, jejichž územní působnost odpovídá území jednoho nebo více okresů1). Tyto pobočky rozhodují v řízení o pozemkových úpravách podle zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako orgány prvního stupně. Není-li pobočka pro dané území zřízena, rozhoduje krajský pozemkový úřad. O odvolání proti rozhodnutí pobočky rozhoduje ústředí.
(7) 	Ústředí rozhoduje jako orgán prvního stupně ve správním řízení vedeném podle § 1 odst. 9. O odvolání proti jeho rozhodnutí rozhoduje ministerstvo.
(8) 	Účastníkem řízení podle § 1 odst. 9 je uživatel dílu půdního bloku evidovaný v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů.
§ 3
(1)   Státní pozemkový úřad vytváří a spravuje rezervu státních pozemků (dále jen „rezerva“), která zahrnuje pozemky, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, a která slouží k
a)   výkonu působnosti Státního pozemkového úřadu a
b)   uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou.
(2)   Vytvoření a zachování potřebného rozsahu a složení rezervy podle odstavce 1 zajišťuje Státní pozemkový úřad zejména směnou a koupí. Celková výměra části rezervy podle odstavce 1 písm. a) nesmí klesnout pod 50 000 ha. Směna a koupě pozemků se uskutečňují nejvýše za cenu obvyklou38).
(3)   Je-li pozemek vedený v rezervě podle odstavce 1 písm. a) potřebný k uskutečnění vládou schváleného rozvojového programu státu, převede jej Státní pozemkový úřad rozhodnutím vydávaným z moci úřední do rezervy podle odstavce 1 písm. b) a do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na zápis poznámky o zařazení převedeného pozemku do rezervy podle odstavce 1 písm. b).
(4)   Má-li být pozemek vedený v rezervě podle odstavce 1 písm. b) využit k uskutečnění rozvojového programu státu schváleného vládou, Státní pozemkový úřad na základě pravomocného rozhodnutí o umístění stavby, kterým je takový pozemek dotčen, popřípadě na základě územního souhlasu nebo veřejnoprávní smlouvy, jimiž může být rozhodnutí o umístění stavby podle stavebního zákona nahrazeno, bezúplatně převede příslušnost hospodaření k tomuto pozemku nebo jeho nezbytné oddělené části v podobě parcely ve prospěch ústředního správního úřadu, pro který byla tato rezerva vytvořena, nebo s jeho písemným souhlasem na jím zřízenou příspěvkovou organizaci, založený státní podnik nebo jemu podřízenou organizační složku státu. Státní pozemkový úřad podá do 15 pracovních dnů od data převedení příslušnosti hospodaření podle věty první u příslušného katastrálního úřadu návrh na zápis změny příslušnosti hospodaření společně s návrhem na výmaz poznámky o zařazení pozemku do rezervy podle odstavce 1 písm. b), ve kterém potvrdí, že důvody pro vyznačení této poznámky pominuly.
(5)   Státní pozemkový úřad převede rozhodnutím vydávaným z moci úřední pozemek z rezervy podle odstavce 1 písm. b) do rezervy podle odstavce 1 písm. a) a do 15 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na výmaz poznámky o zařazení převedeného pozemku nebo jeho oddělené části v podobě parcely do rezervy podle odstavce 1 písm. b), jestliže
a)   nebyl zcela nebo zčásti využit při uskutečnění příslušného rozvojového programu státu schváleného vládou,
b)   zanikl účel jeho zařazení v rezervě podle odstavce 1 písm. b), nebo
c)   v rámci uskutečnění rozvojového programu státu schváleného vládou bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o umístění stavby anebo byl vydán územní souhlas nebo byla uzavřena veřejnoprávní smlouva, jimiž může být rozhodnutí o umístění stavby podle stavebního zákona nahrazeno, ze kterých je zřejmé, že pozemek z rezervy podle odstavce 1 písm. b) nebude tímto rozvojovým programem dotčen.
(6)   Pokud bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle odstavce 3 a před jeho skončením požádala o převod zemědělského pozemku osoba podle § 7, 10 nebo 10a, má zařazení pozemků do rezervy podle odstavce 1 písm. b) přednost před uspokojením žadatelů, i když splnili podmínky pro převod.
§ 4
(1)   Státní pozemkový úřad je příslušný hospodařit též s nemovitostmi, které byly podle jiného právního předpisu4) ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve správě Pozemkového fondu České republiky. Dále je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit s majetkem nabytým v souladu se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, upravující nakládání s majetkem státu ve prospěch jiných osob, se na tyto nemovitosti vztahují jen tehdy, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis5) nestanoví jinak.
(2)   Státní pozemkový úřad je dále příslušný hospodařit se stavbami využívanými k vodohospodářským melioracím pozemků a souvisejícím vodním dílům ve vlastnictví státu, které ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona spravoval Pozemkový fond České republiky; pokud Pozemkový fond České republiky ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona stavby k vodohospodářským melioracím pozemků a související vodní díla ve vlastnictví státu nespravoval, je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit s těmito stavbami a vodními díly dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)   Státní pozemkový úřad pořizuje výstavbou nebo nabytím do majetku státu hlavní závlahová zařízení, hlavní odvodňovací zařízení a stavby k ochraně pozemků před erozní činností vody. S majetkem státu podle věty první je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit.
(4)   Státní pozemkový úřad může nemovité věci, s nimiž je příslušný hospodařit, přenechat do užívání nebo požívání jiným osobám. Jde-li o nemovité věci podle § 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo o pozemky určené k realizaci společných zařízení podle zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 27 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se nepoužije. Jedná-li se o zemědělské pozemky v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřadu, vycházejí uživatelské vztahy k těmto pozemkům, zejména nájemné, z podmínek a omezení pro jejich nájemce při jejich požívání vyplývajících zejména z působnosti Státního pozemkového úřadu podle tohoto zákona. Pravidla pro výpočet ročního nájemného za požívání pozemků v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřadu, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží, stanoví včetně výrobních oblastí Ministerstvo zemědělství vyhláškou. Roční nájemné je stanoveno procentní sazbou z průměrné ceny zemědělské půdy v katastrálním území stanovené podle zvláštního předpisu25); vyhláška stanoví výši procentní sazby za jednotlivé výrobní oblasti a podmínky odchýlení se od takto stanovených sazeb.
§ 4a
(1)   Státní pozemkový úřad přednostně propachtovává pozemky, se kterými je příslušný hospodařit, zemědělci, který splňuje podmínky poskytnutí doplňkové podpory příjmu pro mladé zemědělce podle jiného právního předpisu43) (dále jen „mladý zemědělec“).
(2)   Pokud o pacht pozemku, který není propachtován, nebo který je propachtován na dobu neurčitou a doba pachtu trvá nejméně 10 let, požádá mladý zemědělec, Státní pozemkový úřad vyhlásí výzvu s nabídkou pachtu tohoto pozemku.
(3)   Ve výzvě s nabídkou pachtu se uvedou
a)   údaje o pozemku, který má být propachtován,
b)   cena pachtovného stanovená na základě vyhlášky podle § 4 odst. 4,
c)   lhůta pro podání nabídek na pacht a
d)   adresa pozemkového úřadu určeného k převzetí nabídky.
(4)   Do výzvy se může hlásit mladý zemědělec (dále jen „uchazeč“), který
a)   hospodaří na pozemcích ve stejném nebo sousedním katastrálním území,
b)   má zajištěn přístup k pozemku, který má být propachtován, a
c)   není v prodlení s plněním svého dluhu vůči státu, jemuž odpovídá pohledávka státu, s níž je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad.
(5)   V nabídce na pacht pozemku uchazeč kromě obecných náležitostí žádosti uvede
a)   údaje osvědčující, že je uchazeč mladým zemědělcem,
b)   identifikaci pozemku, na kterém je oprávněn hospodařit,
c)   identifikaci pozemku, který má být propachtován,
d)   smlouvu o zajištění přístupu k pozemku, který má být propachtován, nebo jiný doklad osvědčující tuto skutečnost a
e)   údaje o bezdlužnosti podle odstavce 4 písm. c).
(6)   Pokud se ve lhůtě stanovené výzvou přihlásí pouze jeden uchazeč, nebo pokud pouze jeden uchazeč splní stanovené podmínky, Státní pozemkový úřad uzavře pachtovní smlouvu s tímto uchazečem. Pokud se ve lhůtě stanovené výzvou přihlásí více uchazečů, kteří splní stanovené podmínky, uspořádá Statní pozemkový úřad veřejnou nabídku, na základě které uzavře pachtovní smlouvu s tím uchazečem, který nabídne nejvyšší pachtovné.
(7)   Před uzavřením pachtovní smlouvy podle tohoto ustanovení Státní pozemkový úřad vypoví dosavadní pachtovní smlouvu, pokud se jedná o pacht již propachtovaného pozemku. Pokud dosavadní pachtýř projeví zájem pokračovat v hospodaření na pozemcích, které nejsou dotčeny nabídkou pachtu podle tohoto ustanovení, Státní pozemkový úřad upraví předmět původní pachtovní smlouvy s dosavadním pachtýřem na tyto pozemky.
(8)   Postup podle odstavců 1 až 7 se neuplatní u pozemků, které jsou propachtovány mladému zemědělci, a u pozemků, u nichž by ukončení pachtu znamenalo porušení podmínek z poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci.
§ 5
S majetkem státu nebo majetkovými účastmi státu, vybranými k privatizaci podle § 5 zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se nakládá pouze podle zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 6
(1)   Podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby
a)   zemědělské pozemky6), na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu7) a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto,
b)   zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury8) nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků
1.   převáděných na obce nebo kraje podle § 3 odst. 2, § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2,
2.   převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
3.   převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovité věci nebo
4.   určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury8); v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování,
v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností jako úřad územního plánování,
c)   zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav,
d)   majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu10),
e)   zemědělské pozemky ve vojenských újezdech11),
f)   zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu12),
g)   pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí,
h)   pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b),
i)   pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. a) nabyté směnou nebo koupí podle § 3 odst. 2 pro potřeby pozemkových úprav, nebo
j)   zemědělské pozemky určené pro dopravní, vodní nebo energetickou infrastrukturu nebo strategické investiční stavby podle příloh č. 1 až 3 k zákonu č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů.
(2)   Na žádost Státního pozemkového úřadu sdělí příslušný správní úřad písemně do 30 dnů, zda pozemky, které mají být převedeny podle tohoto zákona, podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nejsou podle odstavce 1 z převodu vyloučeny. V případě zjištění rozporu mezi těmito sdělenými skutečnostmi nebo v případech podle odstavce 1 písm. j) Státní pozemkový úřad ověří převoditelnost pozemku vlastní činností, a to za předpokladu, že lze skutečnost zjistit z veřejně dostupných zdrojů. Při převodu zastavěných pozemků se sdělení podle odstavce 1 písm. c), e) a f) nevyžaduje.
(3)   Zemědělské pozemky uvedené v odstavci 1 lze podle tohoto zákona převádět, pominou-li důvody, které brání převodu nebo není-li převodci doručeno ve lhůtě stanovené podle odstavce 2 sdělení příslušného orgánu, s výjimkou případů podle odstavce 1 písm. a) a f).
Bezúplatný převod pozemku
§ 7
(1)   Státní pozemkový úřad bezúplatně převede zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit, na základě písemné žádosti obce, v jejímž katastrálním území se nacházejí, do jejího vlastnictví za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, a to jde-li o pozemky
a)   v zastavěném území8), jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,
b)   v zastavitelné ploše8), jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,
c)   určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,
d)   zastavěné budovami nebo stavbami, které jsou nemovitostmi ve vlastnictví obce,
e)   v zastavěném území8) nebo v zastavitelné ploše8) určené územním plánem nebo regulačním plánem k realizaci veřejné zeleně, k realizaci veřejně prospěšných opatření nebo ke zřízení nebo rozšíření veřejného pohřebiště anebo již k těmto účelům využité.
(2)   Státní pozemkový úřad na základě písemné žádosti obce do jejího vlastnictví bezúplatně převede
a)   silniční pozemky15) pod místními komunikacemi nebo pozemky pod účelovými komunikacemi, s nimiž je příslušný hospodařit, pokud tato obec uvedené komunikace vlastní,
b)   pruh pozemku přilehlého po obou stranách k tělesu místní komunikace nebo účelové komunikace podle písmene a), který slouží účelům ochrany a údržby místní komunikace nebo účelové komunikace podle písmene a), s nímž je příslušný hospodařit, pokud se komunikace nachází v zastavěném území obce,
c)   pozemky tvořící silniční ochranné pásmo17) související s místní komunikací podle písmene a), s nimiž je příslušný hospodařit.
(3)   Státní pozemkový úřad na základě písemné žádosti kraje do jeho vlastnictví bezúplatně převede, pokud takovému převodu nebrání práva třetích osob a pokud o převedení těchto pozemků nepožádala obec, zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit,
a)   v zastavěném území8), jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,
b)   v zastavitelné ploše8), jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,
c)   určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,
d)   zastavěné budovami nebo stavbami, které jsou nemovitostmi ve vlastnictví kraje,
e)   v zastavěném území8) nebo v zastavitelné ploše8) určené územním plánem nebo regulačním plánem k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření anebo již k těmto účelům využité.
(4)   Státní pozemkový úřad na základě písemné žádosti kraje do jeho vlastnictví bezúplatně převede
a)   silniční pozemky15) pod silnicemi II. a III. třídy, s nimiž je příslušný hospodařit, pokud tento kraj uvedené silnice vlastní,
b)   silniční pomocné pozemky16) a pozemky tvořící silniční ochranné pásmo17) související se silničními pozemky podle písmene a), s nimiž je příslušný hospodařit.
(5)   V případě, že je pozemní komunikací zastavěna pouze část pozemku evidovaného v katastru nemovitostí v podobě parcely, převede se tato část určená geometrickým plánem s tím, že náklady na vyhotovení geometrického plánu na rozdělení pozemku hradí v případě odstavce 2 obec a v případě odstavce 4 kraj.
§ 8
(1)   V případě změny územně plánovací dokumentace, která by v rámci hlavního funkčního využití plochy neumožnila naplnění účelu převodu pozemku podle § 7, či změny rozhodnutí o umístění stavby, na základě kterého došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obce, kterým by zamýšlená stavba nebyla stavbou veřejně prospěšnou nebo stavbou pro bydlení, je obec povinna zemědělský pozemek převést zpět za stejných podmínek, za jakých byl na obec převeden, a to ve lhůtě do 90 dnů od nabytí právní moci změny územního plánu nebo změny regulačního plánu nebo nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby. Jestliže nebude možné pozemek převést zpět, protože bude ve vlastnictví třetí osoby, je obec povinna ve stejné lhůtě poskytnout Státnímu pozemkovému úřadu finanční náhradu ve výši ceny pozemku zjištěné podle zákona o oceňování majetku18) platného ke dni uzavření smlouvy, podle které byl pozemek obci převeden, a podle současného způsobu využití pozemku. Totéž platí i v případech, kdy došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obce podle § 7 odst. 1 písm. e) a pozemek byl využit jinak než k realizaci veřejné zeleně, k realizaci veřejně prospěšných opatření nebo ke zřízení nebo rozšíření veřejného pohřebiště.
(2)   V případě změny územně plánovací dokumentace, která by v rámci hlavního funkčního využití plochy neumožnila naplnění účelu převodu pozemku podle § 7, či změny rozhodnutí o umístění stavby, na základě kterého došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví kraje podle § 7 odst. 3 písm. a), b) nebo c), kterým by zamýšlená stavba nebyla veřejně prospěšnou stavbou, je kraj povinen zemědělský pozemek převést zpět za stejných podmínek, za jakých byl na kraj převeden, a to ve lhůtě do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti změny územního plánu nebo změny regulačního plánu nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby. Jestliže nebude možné pozemek převést zpět, protože je ve vlastnictví třetí osoby, je kraj povinen ve stejné lhůtě poskytnout Státnímu pozemkovému úřadu finanční náhradu ve výši ceny pozemku zjištěné podle zákona o oceňování majetku18) platného ke dni uzavření smlouvy, podle které byl pozemek kraji převeden, a podle současného způsobu využití pozemku.
(3)   Ustanovení odstavce 2 platí i v případech, kdy došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví kraje podle § 7 odst. 3 písm. e) a pozemek byl využit jinak než k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření.
(4)   V případě zrušení školy nebo školského zařízení zřízeného krajem je kraj povinen přednostně nabídnout Státnímu pozemkovému úřadu nemovité věci, které byly obci nebo kraji bezúplatně převedeny Pozemkovým fondem České republiky podle jiného právního předpisu36) za účelem jejich potřebnosti pro činnost školy nebo školského zařízení zřízených tímto krajem a zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení podle jiného právního předpisu37).
(5)   Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 3 platí po dobu 5 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva k zemědělskému pozemku do katastru nemovitostí ve prospěch obce nebo kraje.
§ 9
Pokud tento zákon nestanoví jinak, lze zemědělské pozemky podle § 10 až 13 převádět pouze na
a)   fyzickou osobu, která je občanem
1.   České republiky19),
2.   jiného členského státu Evropské unie20),
3.   státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo
4.   Švýcarské konfederace21),
b)   právnickou osobu, která je zemědělským podnikatelem v České republice,
c)   právnickou osobu, která je zemědělským podnikatelem nebo má obdobné postavení
1.   v jiném členském státě Evropské unie20),
2.   ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo
3.   ve Švýcarské konfederaci21),
d)   obec nebo kraj.
§ 10
Převod zemědělského pozemku na žádost obce, kraje, jeho oprávněného uživatele nebo vlastníka stavby, která se na pozemku nachází
(1)   Státní pozemkový úřad převede na základě písemné žádosti obce do jejího vlastnictví zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely nacházející se v jejím katastrálním území,
a)   nachází-li se v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, případně koridoru, a je-li pravomocným rozhodnutím o umístění stavby určen k zastavění stavbou ve prospěch této obce a stavebníkem je obec, nebo
b)   nachází-li se v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše a podle platného územního plánu v ploše veřejného prostranství podle zákona o obcích.
(2)   Státní pozemkový úřad převede na základě písemné žádosti kraje do jeho vlastnictví zemědělský pozemek nebo jeho nezbytnou oddělenou část v podobě parcely v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše určený pro projekty rozvoje území určených pro průmyslové využití schválené vládou, pokud takovému převodu nebrání práva třetích osob a pokud o převedení tohoto pozemku nepožádala obec.
(3)   Na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřad vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi stavby, která je nemovitou věcí,
a)   zemědělský pozemek, na němž je tato stavba umístěna, pokud je vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby oprávněným uživatelem tohoto pozemku, nebo
b)   zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely sousedící s pozemkem, na němž je tato stavba umístěna, jde-li o pozemek funkčně spojený s touto stavbou a vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby je jeho oprávněným uživatelem.
(4)   Státní pozemkový úřad může vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi stavby, která je nemovitou věcí, převést jiný zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely, pokud jsou s touto stavbou funkčně spojeny a vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby je oprávněným uživatelem tohoto pozemku.
(5)   Na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřad vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi pozemku, jehož součástí je stavba, která byla do 31. prosince 2013 samostatnou nemovitostí, sousedící zemědělský pozemek, který je se stavbou funkčně spojen a žadatel je jeho oprávněným uživatelem, nebo oddělenou část takového pozemku v podobě parcely. Státní pozemkový úřad může tomuto vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi pozemku převést jiný zemědělský pozemek, který je se stavbou funkčně spojen a žadatel je jeho oprávněným uživatelem, nebo oddělenou část tohoto pozemku v podobě parcely.
§ 10a
Převod zemědělského pozemku na žádost zřizovatele trvalého porostu
(1)   Osoba, která s předchozím souhlasem Pozemkového fondu České republiky nebo Státního pozemkového úřadu zřídila na zemědělském pozemku ve vlastnictví státu, k němuž má příslušnost hospodaření Státní pozemkový úřad, trvalý porost nebo k jeho zřízení byla oprávněna před nabytím účinnosti tohoto zákona a tento pozemek s trvalým porostem užívá na základě nájemní smlouvy uzavřené s Pozemkovým fondem České republiky nebo se Státním pozemkovým úřadem na dobu určitou, která není kratší než 5 let, má po dobu trvání nájmu předkupní právo k tomuto zemědělskému pozemku. Předkupní právo vzniká i nájemci, který prokáže, že je právním nástupcem zřizovatele trvalého porostu.
(2)   Při převodu pozemku podle odstavce 1 je kupní cenou pozemku cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku18) bez ocenění součástí a příslušenství pozemku, které na své náklady zřídil nájemce nebo jeho právní předchůdce se souhlasem Státního pozemkového úřadu, popřípadě Pozemkového fondu České republiky, nebo na základě pravomocného územního rozhodnutí. Po skončení nájmu nemůže tato osoba požadovat náhradu za součásti a příslušenství převedeného pozemku.
§ 10c
Převod zemědělských pozemků při souběhu žádostí
Pokud o převod zemědělského pozemku požádají současně osoby uvedené v § 7 odst. 1 a 3, § 10 odst. 1 až 5 nebo § 10a, uspokojí se nejprve žadatel podle § 10 odst. 3 a 4 a poté postupně žadatel podle § 10 odst. 5, žadatel podle § 10a a nakonec osoba podle § 7.
§ 10d
Převod stavby a souvisejícího majetku na žádost vlastníka pozemku
Na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřad vlastníkovi pozemku, popřípadě jeho spoluvlastníkovi, stavbu a související majetek, které jsou na jeho pozemku umístěny.
§ 12
Převod zemědělského pozemku na základě veřejné nabídky
(1)   Státní pozemkový úřad může převést zemědělský pozemek, s nímž je příslušný hospodařit, na základě veřejné nabídky, pokud byl třikrát marně nabídnut ve veřejné nabídce podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
(2)   Státní pozemkový úřad zveřejní na své úřední desce oznámení o zahájení veřejné nabídky s uvedením údajů o pozemcích podle katastru nemovitostí23), o jejich ceně stanovené podle odstavce 3 spolu s výzvou, aby osoby uvedené v odstavci 4 o nabízené zemědělské pozemky podávaly písemnou žádost ve lhůtě 1 měsíce od zveřejnění. Současně zveřejní na svých internetových stránkách text kupní smlouvy, jejíž obsah je pro převod podle veřejné nabídky závazný a nelze jej během veřejné nabídky měnit. Státní pozemkový úřad může do doby uzavření kupní smlouvy veřejnou nabídku zcela zrušit nebo pozměnit. Oznámení o této skutečnosti zveřejní rovněž na své úřední desce.
(3)   Státní pozemkový úřad v oznámení o zahájení veřejné nabídky stanoví cenu zemědělských pozemků podle bonitovaných půdně ekologických jednotek24), nebo nejsou-li zemědělské pozemky bonitovány, podle průměrné ceny pro jednotlivá katastrální území podle jiného právního předpisu25); k takto zjištěné ceně připočte cenu součástí a příslušenství pozemku stanovenou podle zákona o oceňování majetku18). Při stanovení ceny se v obou případech použije cenový předpis platný k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího vyhlášení veřejné nabídky. To neplatí v případě, kdy se zemědělské pozemky nacházejí v zastavitelné nebo zastavěné ploše obce. V takovém případě se zemědělské pozemky převádí za cenu obvyklou.
(4)   Během lhůty pro podávání žádostí podle odstavce 2 mohou o nabízené zemědělské pozemky písemně požádat
a)   fyzické nebo právnické osoby, které jsou zemědělskými podnikateli a které prokazatelně provozují zemědělskou výrobu minimálně po dobu 36 měsíců na zemědělských pozemcích o rozloze nejméně 10 ha v katastrálních územích obce nebo v katastrálním území, které sousedí s katastrálním územím, do něhož náležejí zemědělské pozemky určené k převodu, nebo
b)   fyzické nebo právnické osoby, které jsou zemědělskými podnikateli a které vlastní nejméně 10 ha zemědělské půdy v katastrálních územích obce nebo v katastrálním území, které sousedí s katastrálním územím, do něhož náležejí zemědělské pozemky určené k převodu, a které prokazatelně provozují na území České republiky zemědělskou výrobu minimálně po dobu 36 měsíců na pozemcích o rozloze nejméně 10 ha.
(5)   Pokud ve lhůtě pro podávání žádostí požádá o převod zemědělského pozemku zařazeného do veřejné nabídky některá z osob uvedených v § 10, veřejná nabídka se v příslušné části ruší a Státní pozemkový úřad postupuje podle § 10; jestliže tyto osoby ve lhůtě pro podávání žádostí o převod zemědělského pozemku nepožádají, jejich právo na převod zemědělského pozemku podle § 10 zaniká.
(6)   Pokud ve lhůtě pro podávání žádostí požádá o převod zemědělského pozemku zařazeného do veřejné nabídky osoba uvedená v odstavci 4, která má tento pozemek pronajatý od Státního pozemkového úřadu ke dni vyhlášení veřejné nabídky nepřetržitě po dobu 36 měsíců, Státní pozemkový úřad této osobě bez zbytečného odkladu písemně potvrdí, že jí pozemek bude převeden za vyhlášenou kupní cenu na základě kupní smlouvy, jejíž text byl zveřejněn podle odstavce 2 a kterou je povinen nájemce uzavřít ve lhůtě, formě a způsobem podle § 16 odst. 3. V případě, že tento nájemce neuzavře kupní smlouvu ve stanovené lhůtě, Státní pozemkový úřad postupuje dále podle odstavce 7.
(7)   V ostatních případech, kdy podaly žádost nejméně dvě osoby, Státní pozemkový úřad vyzve tyto osoby, aby v přiměřené lhůtě, kterou jim určí,
a)   nabídly kupní cenu, která nesmí být nižší než cena podle odstavce 3, a
b)   zaplatily na účet Státního pozemkového úřadu kauci ve výši 5 % z ceny pozemku, která byla oznámena při vyhlášení veřejné nabídky, nejméně však 5 000 Kč.
(8)   Pokud o převod požádala pouze jedna osoba, Státní pozemkový úřad této osobě bez zbytečného odkladu písemně potvrdí, že jí pozemek bude převeden za vyhlášenou kupní cenu na základě kupní smlouvy, jejíž text byl zveřejněn podle odstavce 2 a kterou je povinen žadatel uzavřít ve lhůtě, formě a způsobem podle § 16 odst. 3.
(9)   Osobě, která nabídla nejvyšší kupní cenu a zaplatila kauci podle odstavce 7 písm. b), Státní pozemkový úřad bez zbytečného odkladu písemně potvrdí, že její nabídka byla vybrána, zákonné podmínky splněny a pozemek jí bude za nabídnutou cenu převeden na základě kupní smlouvy, jejíž text byl zveřejněn podle odstavce 2 a kterou je osoba povinna uzavřít ve lhůtě, formě a způsobem podle § 16 odst. 3. V případě, že některé osoby nabídly podle odstavce 2 nejvyšší kupní cenu ve stejné výši, vyzve Státní pozemkový úřad tyto osoby k podání nových nabídek s tím, že nově nabízená kupní cena nesmí být nižší než ta, která jimi byla nabídnuta v předchozím případě.
(10)   Osoba, která uplatní právo na převod zemědělského pozemku podle odstavce 6, může tímto způsobem nabýt zemědělský pozemek, popřípadě pozemky maximálně do výše 70 % výměry zemědělských pozemků nabídnutých k převodu, u kterých ke dni vyhlášení veřejné nabídky splňuje podmínky podle odstavce 6. Jestliže tato osoba splňuje podmínky podle odstavce 6 pouze k jednomu zemědělskému pozemku, uvedené omezení se neuplatní.
(11)   Do požadované doby 36 měsíců pro dobu trvání nájmu podle odstavce 6 se započítává i doba, po kterou byl nájemcem zemědělského pozemku právní předchůdce současného nájemce, nebo doba, po kterou byla nájemcem nebo podnájemcem pozemku fyzická osoba zapsaná v evidenci zemědělského podnikatele, která svůj podnik převedla na příbuzné v řadě přímé, sourozence nebo manžela. Podmínka podle odstavce 6 bude považována za splněnou i v případě, že nájemce měl po stanovenou dobu v nájmu zemědělský pozemek ve vlastnictví státu odpovídající velikosti v katastrálním území obce, do něhož náleží zemědělský pozemek, popřípadě pozemky, určené k převodu dotčené pozemkovou úpravou, které vznikly na základě rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv.
(12)   V případě uzavření kupní smlouvy se kupujícímu do kupní ceny započte kauce zaplacená podle odstavce 7 písm. b). Kauce zaplacená osobou, které bylo potvrzeno, že její nabídka byla vybrána a která nesplnila podmínky stanovené v § 16 odst. 3, propadá státu. V případě ukončení veřejné nabídky uzavřením kupní smlouvy nebo i z jiného důvodu je Státní pozemkový úřad povinen vrátit zaplacenou kauci všem ostatním osobám, a to nejpozději do 10 dnů ode dne ukončení veřejné nabídky.
(13)   Veřejnou nabídku podle odstavce 2 nelze opakovat.
§ 13
Prodej nemovité věci a souvisejícího majetku ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku
(1)   Státní pozemkový úřad může prodat zemědělské pozemky s výměrou do 1 000 m2, které byly třikrát marně nabídnuty ve veřejné nabídce podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a jejichž součástí nejsou stavby, s nimiž je příslušný hospodařit, osobám ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku; rozhodujícím kritériem je výše nabídnuté kupní ceny.
(2)   Státní pozemkový úřad může prodat stavby nebo jejich soubory a související majetek, které jsou na pozemku jiného vlastníka, s nimiž je příslušný hospodařit, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku; rozhodujícím kritériem je výše nabídnuté kupní ceny. Tento postup lze uplatnit u stavby a souvisejícího majetku, kde neuplatnil předkupní právo26) vlastník pozemku.
(3)   Státní pozemkový úřad může prodat zemědělské pozemky, jejichž součástí jsou stavby, a související majetek, s nimiž je příslušný hospodařit, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku; rozhodujícím kritériem je výše nabídnuté kupní ceny.
(4)   V případech podle odstavců 2 a 3 se při prodeji obdobně použijí ustanovení § 14 a § 16.
(5)   Státní pozemkový úřad zveřejní na své úřední desce oznámení o připravované veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku s uvedením údajů o nabízených nemovitých věcech a souvisejícím majetku a o jejich stanovené ceně obvyklé nebo zjištěné, je-li tato cena vyšší než cena obvyklá. Státní pozemkový úřad může do doby uzavření kupní smlouvy veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku zrušit nebo pozměnit. Oznámení o této skutečnosti zveřejní na své úřední desce.
(6)   V případě opakování veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku může být minimálně vyhlašovaná cena nižší než cena obvyklá nebo zjištěná.
(7)   Pokud osoba, které bylo oznámeno přijetí návrhu na uzavření kupní smlouvy, nesplní podmínky stanovené v § 16 odst. 3, oznámí Státní pozemkový úřad přijetí návrhu další osobě v pořadí.
(8)   Dosáhne-li zveřejněná cena obvyklá nebo zjištěná prodávané nemovité věci nebo souvisejícího majetku výše alespoň 500 000 Kč, stanoví Státní pozemkový úřad pro účast ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku kauci ve výši 5 % z této ceny. Tomu, kdo má právo na uzavření kupní smlouvy, se započte zaplacená kauce na úhradu kupní ceny. Nevyužil-li ten, kdo měl právo na uzavření kupní smlouvy, toto právo ve lhůtě uvedené v § 16 odst. 3, propadá zaplacená kauce státu. V případě ukončení veřejné soutěže uzavřením kupní smlouvy nebo zrušení veřejné soutěže vrátí Státní pozemkový úřad zaplacenou kauci všem ostatním účastníkům soutěže, a to nejpozději do 10 dnů ode dne uzavření kupní smlouvy nebo zrušení soutěže.
§ 14
Kupní cena a její úhrada
(1)   Pokud tento zákon nestanoví jinak, převádějí se nemovité věci a související majetek, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, úplatně, a to nejméně za cenu obvyklou38) nebo za cenu zjištěnou, je-li tato cena vyšší než cena obvyklá.
(2)   Kupní smlouva nabývá účinnosti dnem jejího podpisu, pokud není jiným právním předpisem40) stanoveno jinak.
(3)   Kupující je povinen před uzavřením kupní smlouvy uhradit Státnímu pozemkovému úřadu zálohu ve výši kupní ceny.
(4)   Na úhradu kupní ceny podle tohoto zákona, zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, započte Státní pozemkový úřad všechny nároky, které má kupující podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 243/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vůči státu, jejichž uspokojení je příslušný zajistit Státní pozemkový úřad a které považuje za nesporné. Státní pozemkový úřad může započítat na úhradu kupní ceny i jiné pohledávky vůči státu, u kterých je příslušný k plnění. Pohledávky, jejichž výše je sporná, lze takto započítat jen ve výši, kterou má Státní pozemkový úřad za prokázanou.
Podmínky převodu zemědělského pozemku
§ 16
(1)   Smlouvu o převodu zemědělského pozemku, s nímž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, lze uzavřít pouze s osobou, která
a)   není v prodlení s plněním svého dluhu vůči státu, jemuž odpovídá pohledávka státu, s níž je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad,
b)   prokáže potvrzením ne starším než 3 měsíce, že není v prodlení s plněním svého dluhu vůči státu za privatizovaný majetek, který byl na ni převeden na základě rozhodnutí o privatizaci,
c)   doloží potvrzeními, která nejsou starší než 30 dnů, že nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů celní správy České republiky evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady ve splátkách,
d)   nemá nedoplatky na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti28); potvrzení o stavu závazků je povinen vyžádat Státní pozemkový úřad od příslušné územní správy sociálního zabezpečení29),
e)   uhradila náklady na ocenění tohoto zemědělského pozemku.
(2)   Kupní smlouva musí obsahovat ustanovení o tom, že podmínky uvedené v odstavci 1 byly splněny.
(3)   Smlouva mezi Státním pozemkovým úřadem a nabyvatelem musí splňovat náležitosti podle občanského zákoníku30). Nestanoví-li zákon jinak, Státní pozemkový úřad bez zbytečného odkladu po splnění všech podmínek stanovených zákonem pro uzavření smlouvy o převodu zemědělského pozemku zašle nabyvateli potřebný počet vyhotovení textu smlouvy o převodu zemědělského pozemku. Nabyvatel je povinen požadovaným způsobem podepsat stejnopisy textu smlouvy o převodu zemědělského pozemku a doložit skutečnosti podle odstavce 1 do 45 dnů od převzetí textu smlouvy nebo od jeho doručení do vlastních rukou na adresu uvedenou nabyvatelem. V případě porušení této povinnosti není Státní pozemkový úřad povinen smlouvu o převodu zemědělského pozemku uzavřít a vůči nabyvateli není předchozími návrhy vázán.
(4)   Návrh na vklad vlastnického práva k převáděnému zemědělskému pozemku do katastru nemovitostí podává nabyvatel společně se Státním pozemkovým úřadem.
(5)   Osoba, do jejíhož vlastnictví má být podle § 10 až 13 zemědělský pozemek převeden, je povinna Státnímu pozemkovému úřadu uhradit náklady spojené s oceněním pozemku do 30 dnů ode dne doručení výzvy k úhradě, a to i v případě, že z důvodu na straně této osoby nedojde k uzavření kupní smlouvy.
§ 17
Převádí-li se podle § 12 pozemek s trvalým porostem nebo s oplocením a nabyvatelem je osoba, která na svůj náklad trvalý porost nebo oplocení zřídila, bude této osobě kupní cena snížena o cenu trvalého porostu a oplocení. Ke snížení kupní ceny nedojde v případě, že před podpisem smlouvy mezi Státním pozemkovým úřadem a nabyvatelem, který zřídil trvalý porost nebo oplocení, došlo k vypořádání závazků spojených se zřízením trvalého porostu nebo oplocení. Uvedený postup může uplatňovat i právní nástupce zřizovatele trvalého porostu nebo oplocení.
§ 18
Při převodu zemědělského pozemku, s nímž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, se za součást tohoto pozemku považuje oplocení a meliorační zařízení, které je ve vlastnictví státu, s výjimkou hlavních melioračních zařízení32), a přechází na nabyvatele spolu s pozemkem.
§ 19
(1)   Nezaplacení správního poplatku za podání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí nabyvatelem podle § 16 odst. 4 je důvodem pro odstoupení Státního pozemkového úřadu od smlouvy o převodu zemědělského pozemku. Za užívání zemědělského pozemku za dobu do účinnosti odstoupení má Státní pozemkový úřad právo na úhradu ve výši jedné dvanáctiny z výše ročního nájemného podle § 4 odst. 4 za každý započatý měsíc.
(2)   Pokud dojde k odstoupení od smlouvy, Státní pozemkový úřad je příslušný hospodařit se zemědělským pozemkem, který byl předmětem smlouvy o převodu zemědělského pozemku.
§ 20
(1)   Státní pozemkový úřad je povinen si ověřit u příslušného katastrálního úřadu, na základě kterých listinných dokladů bylo zapsáno v katastru nemovitostí vlastnické právo státu k zemědělskému pozemku.
(2)   V případě, že v katastru nemovitostí je vedeno vlastnické právo státu k zemědělskému pozemku, které nelze doložit listinnými doklady, má se pro účely jeho převodu podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za to, že stát je jeho vlastníkem a Státní pozemkový úřad je s ním příslušný hospodařit podle jiného právního předpisu34).
(3)   Při převodu zemědělského pozemku, u něhož vlastnické právo státu zapsané v katastru nemovitostí nelze doložit listinnými doklady, zveřejní Státní pozemkový úřad jeho zamýšlený převod a současně vyzve k podání případných námitek vlastnického práva jiných osob k tomuto pozemku ve lhůtě 3 měsíců od vyhlášení této výzvy. Zamýšlený převod a výzva se vyhlásí zveřejněním na úřední desce Státního pozemkového úřadu, na jeho internetových stránkách a na úřední desce obecního úřadu v obci, na jejímž území se zemědělský pozemek nachází. První den zveřejnění na úřední desce Státního pozemkového úřadu je dnem vyhlášení výzvy.
(4)   Podá-li jiná osoba písemnou námitku vlastnického práva k zemědělskému pozemku u Státního pozemkového úřadu do skončení lhůty pro podání námitek podle odstavce 3, nelze zemědělský pozemek podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, převést.
(5)   Pokud osoba uvedená v odstavci 4 nedoloží, že podala návrh katastrálnímu úřadu na zápis svého vlastnického práva do katastru nemovitostí nebo že u soudu uplatnila své vlastnické právo k zemědělskému pozemku ve lhůtě 1 roku od podání námitek u Státního pozemkového úřadu, lze převod podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, provést.
(6)   Nenamítne-li jiná osoba své vlastnické právo k zemědělskému pozemku ve lhůtě uvedené v odstavci 3 a prokáže-li později, že byla ke dni skončení této lhůty jeho vlastníkem, přísluší jí od Státního pozemkového úřadu finanční náhrada ve výši ceny, za kterou byl zemědělský pozemek převeden na nabyvatele, u bezúplatných převodů ve výši ceny zjištěné podle zákona o oceňování majetku35) ke dni převodu.
§ 21
Společná ustanovení
(1)   Pro účely tohoto zákona se nájemcem rozumí i pachtýř, nájmem se rozumí i pacht, podnájemcem se rozumí i podpachtýř a nájemní smlouvou se rozumí i pachtovní smlouva.
(2)   Údaje katastru nemovitostí potřebné pro činnost Státního pozemkového úřadu podle tohoto zákona poskytují zeměměřické a katastrální orgány bezúplatně.
(3)   Ustanovení § 21a odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se použije na postup Státního pozemkového úřadu pouze v případech, kdy nezbytné náklady spojené s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků souvisí s řízením o vydání pozemků do vlastnictví oprávněné osoby nebo poskytnutím náhrady podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
(4)   Pokud se v tomto zákoně užívá pojem rozhodnutí o umístění stavby nebo změna rozhodnutí o umístění stavby, rozumí se tím také společné povolení a jiná správní rozhodnutí, kterými se stavba umisťuje a povoluje nebo rozhodnutí o povolení stavby podle stavebního zákona nebo jeho změna. Pokud se v tomto zákoně užívá pojem převod pozemku, rozumí se tím také převod spoluvlastnického podílu na pozemku.
§ 22
Přechodná ustanovení

(1)   Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vstupuje Česká republika do všech práv a povinností Pozemkového fondu České republiky, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů a ze správních nebo soudních řízení, jejichž účastníkem byl Pozemkový fond České republiky, a včetně postavení Pozemkového fondu České republiky jako povinné osoby podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) (dále jen „zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi“). K výkonu těchto práv a povinností je příslušný Státní pozemkový úřad.
(2)   Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká funkce členů dozorčí rady Pozemkového fondu České republiky.
(3)   Veškerý majetek Pozemkového fondu České republiky přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Českou republiku; s tímto majetkem je podle jiného právního předpisu34) příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad. Finanční prostředky na účtech Pozemkového fondu České republiky se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají příjmem státního rozpočtu.
(4)   Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům České republiky zařazených v pozemkových úřadech a Ústředním pozemkovém úřadě přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Státní pozemkový úřad.
(5)   Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky, včetně práv a ostatních majetkových hodnot, se kterými bylo příslušné hospodařit ministerstvo v rozsahu potřebném pro činnost pozemkových úřadů a Ústředního pozemkového úřadu, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Státní pozemkový úřad.
(6)   Závazky a pohledávky státu, jakož i práva a povinnosti vyplývající z jiných právních předpisů, které souvisejí s činností pozemkových úřadů a Ústředního pozemkového úřadu, plní a vykonává počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona Státní pozemkový úřad.
(7)   Oprávnění o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav udělená po 8. září 1997 se považují za oprávnění udělená podle tohoto zákona.
(8)   Řízení o pozemkových úpravách zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona. Pokud však je zpracovaný návrh pozemkových úprav vystaven ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona k veřejnému nahlédnutí, řízení se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Řízení, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vedl pozemkový úřad, dokončí příslušný krajský pozemkový úřad Státního pozemkového úřadu a řízení, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vedl Ústřední pozemkový úřad, dokončí ústředí Státního pozemkového úřadu.
(9)   Státní pozemkový úřad je příslušným pozemkovým úřadem podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.
(10)   Rezerva státních pozemků vytvořená Pozemkovým fondem České republiky do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za rezervu vytvořenou Státním pozemkovým úřadem podle tohoto zákona.
(11)   Žádosti podle § 10 odst. 3 podané do dne 31. prosince 2013 se i po tomto datu vyřídí podle tohoto zákona ve znění účinném do dne 31. prosince 2013.
(12)   Do doby trvání užívání pozemku s trvalým porostem na základě nájemní smlouvy uzavřené s Pozemkovým fondem České republiky nebo se Státním pozemkovým úřadem podle § 21 odst. 2 se započítá i doba jeho užívání, která počala běžet podle § 15a zákona č. 569/1991 Sb., ve znění účinném ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(13)   Byla-li podána žádost Pozemkovému fondu České republiky o bezúplatný převod zemědělských pozemků a dalších nemovitostí na kraje, obce, veřejné vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituce podle zákona č. 95/1999 Sb. a zákona č. 569/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vyřízení takové žádosti dokončí příslušný krajský pozemkový úřad Státního pozemkového úřadu podle dosavadních právních předpisů.
(14)   Byl-li Pozemkovým fondem České republiky před účinností tohoto zákona vyhlášen prodej zemědělských pozemků podle § 7 odst. 2 zákona č. 95/1999 Sb., a byla-li podána žádost podle § 7 odst. 3 téhož zákona, dokončí příslušný krajský pozemkový úřad Státního pozemkového úřadu vyřízení této žádosti, včetně uzavření příslušné smlouvy, podle dosavadních právních předpisů.
(15)   Podle ustanovení tohoto zákona týkajících se ztráty výhody splátkového režimu a zániku předkupního práva se postupuje i u smluv uzavřených podle zákona č. 95/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Katastrální úřad tato předkupní práva vymaže z katastru nemovitostí záznamem na základě ohlášení vlastníka nemovitosti nebo Státního pozemkového úřadu, k níž je zaniklé předkupní právo zapsáno.
(16)   Vrácení převedených zemědělských pozemků a dalších nemovitostí, pokud byly Pozemkovým fondem České republiky bezúplatně převedeny na kraje, obce nebo veřejné vysoké školy podle zákona č. 95/1999 Sb. a zákona č. 569/1991 Sb., ve znění účinném ke dni uskutečnění tohoto převodu, uplatní Státní pozemkový úřad, odpadl-li důvod pro takové převedení nebo se dodatečně zjistí, že takový důvod v době jejich převodu neexistoval.
(17)   Vrácení bezúplatně převedených zemědělských pozemků podle § 8 se uplatní i tehdy, došlo-li k jejich bezúplatnému převodu do vlastnictví obce podle dosavadních právních předpisů.
(18)   Byl-li pozemek ve vlastnictví státu zastavěn po 24. 6. 1991, a to se souhlasem registrované církve nebo náboženské společnosti jako oprávněné osoby podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi nebo jejich právních předchůdců v souladu s příslušnými stavebními předpisy, nemá tato oprávněná osoba nárok na náhradu škody, jestliže pozemek podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi nelze z důvodu zastavění vydat.
(19)   Návrh na výmaz Pozemkového fondu České republiky z obchodního rejstříku podá ministerstvo.
(20)   Sdělení a ověření příslušných orgánů státní správy provedená podle § 2 zákona č. 95/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo provedená podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, mohou být použity k převodům podle tohoto zákona.

§ 23
Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:
1.   Zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky.
2.   Zákon České národní rady č. 546/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky.
3.   Čl. II zákona č. 161/1997 Sb., kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 546/1992 Sb.
4.   Čl. II zákona č. 269/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 162/1997 Sb., o vydání státních dluhopisů na financování opatření k odstranění následků povodní v roce 1997.
5.   Zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
6.   Čl. III zákona č. 144/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
7.   Zákon č. 66/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
8.   Část druhá zákona č. 308/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
9.   Zákon č. 253/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
10.   Zákon č. 313/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
11.   Část třetí zákona č. 15/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
12.   Část první zákona č. 148/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
13.   Část čtvrtá zákona č. 260/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
14.   Zákon č. 423/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
15.   Části první a druhá zákona č. 253/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 253/2001 Sb., a některé další zákony.
16.   Část šestá zákona č. 85/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
17.   Část třetí zákona č. 354/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
18.   Část druhá zákona č. 94/2005 Sb., o zrušení Státního fondu pro zúrodnění půdy, o změně zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.
19.   Části sedmá a dvacátá zákona č. 179/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zrušení Fondu národního majetku České republiky.
20.   Část druhá zákona č. 285/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
21.   Část osmá zákona č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích.
22.   Část čtvrtá zákona č. 131/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
23.   Části druhá a třetí zákona č. 178/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., a některé další zákony.
24.   Část čtyřicátá první zákona č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění.
25.   Zákon č. 118/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
26.   Zákon č. 119/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
27.   Část první zákona č. 95/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.
28.   Zákon č. 299/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
29.   Zákon č. 140/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
30.   Zákon č. 345/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
31.   Zákon č. 74/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
32.   Vyhláška č. 9/2000 Sb., kterou se stanoví způsob úhrady nákladů spojených s převodem některých státních zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby.
33.   Vyhláška č. 433/2002 Sb., o podrobnějších pravidlech pro plnění povinností podle ustanovení § 14 odst. 1 a 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, Pozemkovým fondem České republiky.
34.   Nařízení vlády č. 1/1999 Sb., kterým se stanoví pravidla poskytování podpory v zemědělství na částečnou kompenzaci nepříznivých ekonomických vlivů.
35.   Nařízení vlády č. 4/1999 Sb., o použití části příjmů Pozemkového fondu České republiky k podpoře vývozu jatečných prasat, ve znění pozdějších předpisů.
36.   Nařízení vlády č. 88/1999 Sb., o použití další části příjmů Pozemkového fondu České republiky k podpoře zemědělství na částečnou kompenzaci nepříznivých ekonomických vlivů.
37.   Nařízení vlády č. 201/1999 Sb., kterým se stanoví pravidla pro poskytování dotace pro posílení spotřeby mléka u žáků prvních a druhých tříd základních škol a kterým se mění nařízení vlády č. 4/1999 Sb., o použití části příjmů Pozemkového fondu České republiky k podpoře vývozu jatečných prasat.
38.   Nařízení vlády č. 359/2000 Sb., o použití části příjmů Pozemkového fondu České republiky k realizaci Programu obnovy venkova, k podpoře chovu krav bez tržní produkce mléka, k podpoře chovu ovcí, pro řešení přebytku mléčného tuku, pro zpracování tuzemského surového medu a pro podporu řešení trhu s medem v roce 2000.
39.   Nařízení vlády č. 390/2003 Sb., kterým se stanoví pravidla použití příjmů Pozemkového fondu České republiky k podpoře obnovy včelstev.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech
§ 24
Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:
1.   § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní:

„§ 1
Účel úpravy
Tento zákon upravuje řízení o pozemkových úpravách a působnost Státního pozemkového úřadu1) při tomto řízení. Pro účel tohoto zákona je činnost Státního pozemkového úřadu rozdělena na činnost, kterou provádí ústředí Státního pozemkového úřadu (dále jen „ústředí“), a na činnost, kterou provádí krajský pozemkový úřad (dále jen „pozemkový úřad“).
1)   Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.“.
2.   V § 2 větě druhé se slova „se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena“ nahrazují slovy „původní pozemky zanikají a zároveň se vytvářejí pozemky nové, k nimž se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena v rozsahu rozhodnutí podle § 11 odst. 8“.
3.   V § 2 větě třetí se za slova „podmínky pro“ vkládají slova „zlepšení kvality života ve venkovských oblastech včetně napomáhání diverzifikace hospodářské činnosti a zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství,“ a za slova „vodní hospodářství“ se vkládají slova „zejména v oblasti snižování nepříznivých účinků povodní a řešení odtokových poměrů v krajině“.
4.   V § 2 větě poslední se slovo „nezbytný“ nahrazuje slovem „neopomenutelný“.
5.   V § 3 odst. 2 větě čtvrté se slova „(§ 19)“ zrušují.
6.   V § 3 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „O takových pozemcích rozhoduje pozemkový úřad, který řízení zahájil.“.
7.   V § 3 odst. 3 větě druhé se slova „oplocené pozemky, zejména“ zrušují.
8.   V § 3 odst. 3 větě poslední se slovo „nesměňované“ nahrazuje slovy „neřešené ve smyslu § 2, u nichž se pouze obnovuje soubor geodetických informací,“.
9.   V § 3 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
10.   V § 3 odst. 4 větě první se slova „které jsou ve správě Pozemkového fondu České republiky7) a“ včetně poznámky pod čarou č. 7 zrušují.
11.   V § 3 odst. 4 větě druhé se číslo „14“ nahrazuje číslem „17“.
12.   V § 4 odst. 1 se poslední věta nahrazuje větou „V případě jednoduchých pozemkových úprav lze upustit od zpracování plánu společných zařízení.“.
13.   V § 4 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , a to v případech, kdy nelze použít jiný postup53)“.
14.   Poznámka pod čarou č. 53 zní:

„53)   § 15 zákona č. 344/1992 Sb.“.
15.   V § 5 odst. 2 se slovo „bydliště“ nahrazuje slovy „adresa místa trvalého pobytu“ a slovo „sídlo“ se nahrazuje slovy „adresa sídla“.
16.   V § 5 odstavec 3 zní:

„(3)   Vlastníky pozemků, kteří se v důsledku změny obvodu pozemkové úpravy stanou účastníky řízení, pozemkový úřad o této skutečnosti vhodným způsobem vyrozumí. Pokud vlastník pozemku přestane být účastníkem řízení podle odstavce 1 písm. a), postupuje se podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.“.
17.   V § 5 odst. 4 se věta druhá zrušuje.
18.   V § 5 odst. 5 větě první se slova „na dobu provádění pozemkových úprav“ zrušují a číslo „6“ se nahrazuje číslem „8“.
19.   V § 5 odst. 5 se za větu čtvrtou vkládá věta „O volbě sboru pozemkový úřad učiní zápis.“.
20.   V § 5 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Sbor zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle § 11 odst. 8.“.
21.   V § 5 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Pro případ úmrtí nebo odstoupení člena sboru se na úvodním jednání zvolí 1 náhradník sboru.“.
22.   V § 5 odst. 8 se slova „spolupracuje při realizaci schválených pozemkových úprav“ nahrazují slovy „uděluje souhlas s ustoupením od požadavku na uhrazení rozdílu ceny podle § 10 odst. 2“.
23.   V § 5 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Sbor může před vydáním rozhodnutí podle § 11 odst. 8 stanovit priority realizace společných zařízení.“.
24.   Poznámka pod čarou č. 11 zní:

„11)   Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.“.
25.   Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
26.   V § 6 odst. 8 se slova „odpadl-li důvod, pro který řízení zahájil, nebo“ zrušují.
27.   V § 6 odst. 10 větě první se za slovo „této“ vkládá slovo „majetkové“.
28.   V § 6 odst. 10 větě druhé se za slovo „náhradu“ vkládá slovo „majetkové“ a slova „u pozemkového úřadu, který řízení o pozemkových úpravách zahájil“ se zrušují.
29.   Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
30.   V § 7 větě poslední se slova „potřebu aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek a“ zrušují.
31.   Poznámka pod čarou č. 14 zní:

„14)   Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.“.
32.   V § 8 odst. 1 větě první se za slovo „včetně“ vkládá slovo „uvedení“ a slova „ , věcného břemene a nájemního vztahu na dobu určitou“ se nahrazují slovy „a věcného břemene“.
33.   V § 8 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 54 zní:

„(2)   Jsou-li zahájeny pozemkové úpravy v katastrálním území, jehož část se po roce 1958 stala součástí území Polské lidové republiky54) a tudíž pozemky této původní části katastrálního území nelze zahrnout do obvodu, lze o výměru těchto pozemků navýšit nárok jejich původních vlastníků. Tyto osoby jsou povinny prokázat, že před přechodem dotčených pozemků na území Polské lidové republiky byly vlastníky a bez svého přičinění pozbyly vlastnické právo k těmto pozemkům. Stejně bude postupováno i v případě dědiců původních vlastníků. Způsob oceňování těchto pozemků bude řešen prováděcím předpisem. Při navrhování nových pozemků se použijí pozemky ve vlastnictví státu.
54)   Smlouva mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytyčení státních hranic, vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 23/1959 Sb.“.
Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7.
34.   Poznámka pod čarou č. 16 zní:

„16)   Vyhláška č. 3/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
35.   V § 8 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „U ostatních druhů pozemků se cena porostu uvede jen na žádost vlastníka pozemku.“.
36.   V § 8 odst. 7 se ve větě první číslo „5“ nahrazuje číslem „6“ a slova „, pokud mezi vlastníky pozemků a vlastníky porostů nedojde k jiné dohodě“ se zrušují.
37.   Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní:

„§ 8a
Řešení duplicitního zápisu vlastnictví k pozemkům
(1)   Zjistí-li pozemkový úřad při vypracování soupisu nároků, že u některých pozemků nebo jejich částí jsou zapsány v katastru nemovitostí jako vlastníci dvě nebo více osob a nejde-li o spoluvlastnictví (dále jen „duplicitní zápis vlastnictví“), navrhne na základě posouzení listin osvědčujících vlastnictví k pozemku dotčeným osobám způsob řešení stávajícího duplicitního zápisu vlastnictví dohodou.
(2)   V případě, že rozpor vyplývající z duplicitního zápisu vlastnictví se nevyřeší dohodou podle odstavce 1, rozhodne z moci úřední o vlastnictví pozemkový úřad. Proti rozhodnutí pozemkového úřadu mohou osoby, kterých se rozhodnutí týká, podat žalobu k soudu31).
(3)   Pozemkový úřad před vystavením návrhu podle § 11 odst. 1 prověří, zda nebyla u příslušného soudu podána žaloba proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 2. Pokud žaloba podána byla, pozemkový úřad pozemky dotčené duplicitním zápisem vlastnictví zařadí mezi pozemky neřešené.“.
38.   V § 9 odst. 1 se slova „u zpracovatele“ a slova „(§ 20)“ zrušují.
39.   V § 9 odstavec 2 zní:

„(2)   Pokud návrh nebo jeho část zpracovává za pozemkový úřad jeho zaměstnanec, musí být fyzickou osobou, která má k této činnosti úřední oprávnění (§ 18).“.
40.   Poznámka pod čarou č. 19 zní:

„19)   Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.“.
41.   V § 9 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Ve zpracování návrhu je možné pokračovat pouze na základě kladného stanoviska katastrálního úřadu k převzetí výsledku zeměměřických činností provedených ve smyslu odstavců 4 a 5.“.
42.   V § 9 odst. 7 se za slova „Pozemkový úřad“ vkládají slova „po stanovení obvodu pozemkové úpravy“ a za slovo „vyznačení“ se vkládají slova „poznámky o“.
43.   V § 9 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Ode dne vyznačení této poznámky v katastru nemovitostí sděluje katastrální úřad průběžně pozemkovému úřadu všechny změny, týkající se řešených pozemků, a to až do vydání rozhodnutí podle § 11 odst. 8.“.
44.   V § 9 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:

„(9)   Zaústění vodohospodářských opatření navržených podle odstavce 8 písm. c) lze navrhnout i mimo obvod pozemkových úprav, pokud toto opatření funkčně souvisí s opatřeními prováděnými v obvodu pozemkových úprav. Toto opatření nebude z důvodu svého umístění mimo obvod pozemkových úprav součástí návrhu nového uspořádání pozemků; rovněž jeho realizace nebude hrazena z prostředků určených pro pozemkové úpravy.“.
Dosavadní odstavce 9 až 20 se označují jako odstavce 10 až 21.
45.   V § 9 odstavce 10 a 11 znějí:

„(10)   Pozemkový úřad předloží zpracovaný plán společných zařízení dotčeným orgánům státní správy, které vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. Jejich souhlasné stanovisko nahrazuje opatření (rozhodnutí, souhlas, povolení výjimky) podle zvláštních právních předpisů21).
(11)   Plán společných zařízení schválí sbor nebo vlastníci, není-li sbor zvolen, a zastupitelstvo obce. Tento postup platí i v případě změny již schváleného plánu společných zařízení. Zasahuje-li plán společných zařízení i do územního obvodu navazující obce [§ 5 odst. 1 písm. c)], je třeba předložit plán společných zařízení ke schválení také zastupitelstvu této obce.“.
46.   V § 9 se za odstavec 11 vkládají nové odstavce 12 a 13, které znějí:

„(12)   Pozemky, na nichž jsou návrhem umístěna společná zařízení, mohou být převedeny do vlastnictví obce. Takové pozemky může vlastnit i jiná osoba, pokud má společné zařízení sloužit veřejnému zájmu.
(13)   Převod pozemků obce, nabytých podle odstavce 12, na kterých dosud nebyla realizována společná zařízení nebo nebyla schválena změna účelu jejich využití, je možný jen se souhlasem pozemkového úřadu. Převod učiněný bez souhlasu pozemkového úřadu je neplatný. V soupisu nových pozemků bude u pozemků podle odstavce 12 uvedena poznámka „pozemek je určen pro realizaci společných zařízení podle zákona č. 139/2002 Sb.“. Tato poznámka bude zapsána do katastru nemovitostí na základě rozhodnutí podle § 11 odst. 8. O zrušení této poznámky rozhoduje po realizaci společného zařízení pozemkový úřad na návrh obce.“.
Dosavadní odstavce 12 až 21 se označují jako odstavce 14 až 23.
47.   V § 9 odst. 14 se za slovo „pozemků“ vkládají slova „určených k“.
48.   V § 9 odstavec 15 zní:

„(15)   Plán společných zařízení musí být v souladu s územně plánovací dokumentací. Není-li návrh plánu společných zařízení ze závažných důvodů v souladu s územně plánovací dokumentací, je návrhem na její aktualizaci nebo změnu. V ostatních případech musí být plán společných zařízení dohodnut s úřadem územního plánování.“.
49.   V § 9 odst. 16 se za větu druhou vkládají věty „Pozemkový úřad může na základě dohody uzavřené mezi spoluvlastníky reálně rozdělit spoluvlastnické podíly i v případě, že spoluvlastníci nevlastní v obvodu pozemkových úprav jiný pozemek. Předmětem reálného rozdělení nemohou být pozemky ve společném jmění manželů.“.
50.   V § 9 odst. 16 větě páté se středník nahrazuje tečkou a slova „přihlásí-li se pozemkovému úřadu do 3 let od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv osoba, která prokáže, že byla k uvedenému dni vlastníkem předmětného pozemku nebo spoluvlastnického podílu k němu, pozemkový úřad jí poskytne finanční náhradu v ceně podle zvláštního právního předpisu14) platného v době přechodu pozemku nebo spoluvlastnického podílu k tomuto pozemku na stát“ se nahrazují slovy „V případě, kdy k pozemku nelze podle údajů evidence katastru nemovitostí jednoznačně určit vlastníka a bude-li šetření nezbytných údajů o vlastníkovi pozemku prokazatelně bezvýsledné, posuzuje se takový pozemek jako pozemek, jehož vlastník není znám. Přihlásí-li se pozemkovému úřadu do 5 let od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv osoba, která prokáže, že byla k uvedenému dni vlastníkem předmětného pozemku nebo spoluvlastnického podílu k němu, pozemkový úřad jí poskytne finanční náhradu v ceně podle jiného právního předpisu14) platného v době přechodu pozemku nebo spoluvlastnického podílu k tomuto pozemku na stát.“.
51.   V § 9 se na konci odstavce 18 doplňují věty „Stávající věcná břemena, založená smluvním vztahem a zapsaná v katastru nemovitostí, se neoceňují. Takto zatížené pozemky lze směňovat jen se souhlasem dotčených vlastníků.“.
52.   V § 9 odstavce 20 a 21 znějí:

„(20)   Zpracovatel návrhu je povinen v průběhu jeho zpracovávání projednávat nové uspořádání pozemků s dotčenými vlastníky pozemků. Svůj souhlas, případně nesouhlas, vlastníci potvrdí podpisem na soupisu nových pozemků.
(21)   V případě, kdy se vlastník pozemku k novému uspořádání pozemků nevyjádří ve smyslu odstavce 20, vyzve jej pozemkový úřad, aby tak učinil ve lhůtě 15 dnů. Pokud se vlastník ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem nevyjádří, má se za to, že s novým uspořádáním pozemků souhlasí.“.
53.   V § 9 se za odstavec 21 vkládá nový odstavec 22, který zní:

„(22)   Pozemkový úřad svolá všechny vlastníky, požádá-li o to nejméně jedna třetina vlastníků nebo sbor, byl-li zvolen.“.
Dosavadní odstavce 22 a 23 se označují jako odstavce 23 a 24.
54.   V § 9 odst. 23 se slova „ve smyslu ustanovení § 3 odst. 3 a 4 a § 9 odst. 13“ nahrazují slovy „podle tohoto zákona“.
55.   V § 9 odst. 24 se číslo „6“ nahrazuje číslem „12“, na konci textu odstavce se doplňují slova „ , je-li jejich účast potřebná“ a na konci odstavce se doplňuje věta „O konání kontrolního dne pozemkový úřad sepíše zápis.“.
56.   V § 10 odst. 2 větě druhé se slova „k přijetí částky, stanovení její výše a lhůty k zaplacení je příslušný pozemkový úřad“ nahrazují slovy „tato částka však nesmí být vyšší než 10 000 Kč“.
57.   V § 10 odst. 2 se za větu druhou vkládají věty „Úhrada se nevztahuje na pozemky ve vlastnictví státu. V případě pozemků ve vlastnictví krajů se úhrada nevyžaduje v případě, že jsou na těchto pozemcích umístěny veřejně prospěšné stavby a kraj nemá v obvodu pozemkové úpravy ve vlastnictví další pozemky. K přijetí částky, stanovení její výše a lhůty k zaplacení je příslušný pozemkový úřad“ a na konci odstavce se doplňují věty „V takovém případě však nesmí rozdíl činit více než 2 000 Kč. Od úhrady částky nepřesahující 100 Kč se upouští vždy.“.
58.   V § 10 odst. 4 se věty druhá a třetí zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Vzdálenost se měří od bodu dohodnutého na úvodním jednání.“.
59.   V § 10 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Za tento souhlas se nepovažuje postup podle § 9 odst. 21.“.
60.   V § 10 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6)   Překročení výměry, ceny a vzdálenosti pozemků nabytých obcí pro společná zařízení se nepovažuje za porušení kritérií podle odstavců 2 až 4.“.
61.   V § 11 odst. 1 větě první se za slova „oznámí na“ vkládá slovo „své“, za slova „úřední desce“ se vkládají slova „a zároveň na úředních deskách dotčených obcí [§ 5 odst. 1 písm. c)]“ a za slova „vystaven též v“ se vkládá slovo „dotčené“.
62.   V § 11 odstavec 4 zní:

„(4)   Pozemkový úřad rozhodne o schválení návrhu pozemkových úprav tehdy, pokud s ním souhlasí vlastníci alespoň 3/4 výměry pozemků, které jsou řešeny ve smyslu ustanovení § 2 v pozemkových úpravách. Váha hlasu podílového spoluvlastníka odpovídá jeho podílu na celkové výměře pozemků.“.
63.   V § 11 odst. 5 větě první se slovo „oznamuje“ nahrazuje slovy „oznámí doručením“.
64.   V § 11 odst. 5 se za větu třetí vkládá věta „Pozemkový úřad předá po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 4 část návrhu, týkající se plánu společných zařízení příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.“.
65.   Poznámka pod čarou č. 27 zní:

„27)   § 11 vyhlášky č. 26/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
66.   V § 11 odst. 6 se věty druhá až čtvrtá včetně poznámky pod čarou č. 28 zrušují.
67.   V § 11 odstavec 7 zní:

„(7)   Pokud odvolací orgán rozhodnutí pozemkového úřadu potvrdí, doručí písemné vyhotovení rozhodnutí o odvolání jen odvolateli a ostatním účastníkům řízení jej doručí veřejnou vyhláškou. Jestliže odvolací orgán rozhodnutí pozemkového úřadu změní nebo zruší, postupuje v takovém případě při doručování podle správního řádu. Obdobně se doručuje v případě použití přezkumného řízení, obnovy řízení nebo vydání nového rozhodnutí ve věci.“.
68.   V § 11 odst. 8 se věta pátá nahrazuje větou „Dosavadní nájemní vztahy, zatímní bezúplatné užívání a časově omezený nájem k předmětným pozemkům, kterých se rozhodnutí týká, zanikají k 1. říjnu běžného roku.“.
69.   V § 11 se na konci odstavce 8 doplňují věty „Rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv musí být vydáno bezodkladně, nejpozději však do 4 měsíců po dni nabytí právní moci rozhodnutí o schválení návrhu, s výjimkou postupu podle odstavce 9. Rozhodnutí o určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2 lze vydat i samostatně. Takové rozhodnutí však nesmí být vydáno přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv a musí být vydáno nejpozději do 1 měsíce od nabytí právní moci rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, případně do 1 měsíce ode dne, kdy pozemkový úřad zjistí, že o úhradě a lhůtě dosud nebylo rozhodnuto.“.
70.   V § 11 odst. 9 se slovo „uplatněna“ nahrazuje slovem „podána“ a na konci odstavce se doplňují věty „Pokud žaloba podána byla, přeruší pozemkový úřad řízení, a to až do konečného rozhodnutí soudem. Usnesení o přerušení řízení se doručuje pouze veřejnou vyhláškou.“.
71.   V § 11 odstavec 10 zní:

„(10)   Rozhodnutí podle odstavce 8 pozemkový úřad doručí veřejnou vyhláškou a jeho písemné vyhotovení doručí všem vlastníkům pozemků a osobám dotčeným zřízením nebo zrušením věcného břemene nebo změnou zástavního práva, známým pozemkovému úřadu. Osobám, kterým se rozhodnutí doručuje, se k rozhodnutí připojí jen ta část přílohy, která se dotýká konkrétní osoby. Pozemkový úřad zabezpečí, aby příloha rozhodnutí, jejíž obsah stanoví prováděcí právní předpis, byla přístupná k veřejnému nahlédnutí na určeném místě u obecního úřadu a pozemkového úřadu. Informace o tom bude vyvěšena spolu s rozhodnutím. Rozhodnutí podle odstavce 8, které nabylo právní moci, doručí pozemkový úřad katastrálnímu úřadu. V případech, kdy výsledek pozemkových úprav slouží i jako obnovený katastrální operát3), stává se tento obnovený katastrální operát platným dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 8.“.
72.   V § 11 odst. 12 větě druhé se slova „v listinách o nabytí vlastnictví nebo jiného oprávnění k pozemkům (například v kupní smlouvě, v usnesení soudu o nabytí dědictví, v zástavní smlouvě)“ nahrazují slovy „ve všech listinách, které jsou podkladem pro zápis do katastru nemovitostí a v nichž jsou uvedeny pozemky, které jsou předmětem řízení o pozemkových úpravách, uvedou“, slovo „nabývaných“ se nahrazuje slovem „dosavadních“ a slovo „uvedou“ se zrušuje.
73.   Poznámka pod čarou č. 33 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
74.   V § 12 odst. 1 se slova „sborem a za jeho průběžné spolupráce“ nahrazují slovy „zastupitelstvem obce a se sborem, byl-li zvolen a dosud nezanikl (§ 5 odst. 5),“.
75.   V § 12 odst. 2 větě první se číslo „4“ nahrazuje číslem „8“.
76.   V § 12 odst. 2 se věta poslední zrušuje.
77.   V § 12 odstavec 5 zní:

„(5)   Bude-li před realizací společného zařízení zjištěno, že opatření podle § 9 odst. 11, které bylo předmětem rozhodnutí o schválení návrhu pozemkové úpravy, již neodpovídá skutečným potřebám dotčeného území, pozemkový úřad na základě požadavku obce zahájí řízení o změně plánu společných zařízení, pokud tento požadavek posoudí jako účelný. Pozemkový úřad zajistí přepracování schváleného návrhu. Přepracovaný návrh schválí zastupitelstvo obce. Pozemkový úřad při předložení návrhu na změnu dotčeným orgánům státní správy postupuje podle § 9 odst. 10. Pozemkový úřad vydá o změně plánu společných zařízení rozhodnutí. Tímto rozhodnutím nedojde ke změně umístění společných zařízení, a tedy jím nebudou dotčena vlastnická práva k pozemkům.“.
78.   V nadpisu § 13 se slova „a řešení duplicitního zápisu vlastnictví k pozemku“ zrušují.
79.   V § 13 odst. 3 větě první se před číslo „5“ vkládá číslo „3,“.
80.   V § 13 odstavec 4 zní:

„(4)   V případě zjištění duplicitního vlastnictví se postupuje podle § 8a.“.
81.   V § 13 se odstavec 5 zrušuje.
82.   V § 14 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Ustanovení § 3 odst. 3 se nepoužije. Do obvodu pozemkové úpravy lze zahrnout i pozemky, které nebyly dotčeny nedokončeným scelovacím řízením.“.
83.   V § 14 odst. 8 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“.
84.   V § 14 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Nebude-li možno dosavadnímu vlastníkovi poskytnout jako náhradu jiný pozemek z majetku České republiky, poskytne mu pozemkový úřad peněžitou náhradu ve výši stanovené podle zvláštních právních předpisů14).“.
85.   V § 14 se odstavce 11 a 12 včetně poznámky pod čarou č. 37 zrušují.
Dosavadní odstavce 13 až 16 se označují jako odstavce 11 až 14.
86.   V § 14 odst. 11 se za slovo „osoba“ vkládají slova „uvedená v odstavcích 8 a 9“.
87.   V § 14 odst. 12 se za slovo „součástí“ vkládá slovo „výroku“ a slova „odstavce 8“ se nahrazují slovy „odstavců 8 a 9“.
88.   V § 14 odst. 13 se slova „zemědělské půdy, jde o půdu ve vlastnictví státu“ nahrazují slovy „výměry řešených pozemků, jde o pozemky ve vlastnictví státu“.
89.   V § 15 se odstavce 1 až 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 4.
90.   § 16 se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 39 a 40 zrušuje.
91.   V § 17 odst. 4 se za slovo „úprav“ vkládají slova „včetně potřebných vodohospodářských studií“.
92.   V § 18 odst. 2 se slova „Ústřední pozemkový úřad [§ 19 písm. b)]“ nahrazují slovem „ústředí“.
93.   V § 18 odst. 3 se slova „Ústřední pozemkový úřad“ nahrazují slovem „Ústředí“.
94.   V § 18 odst. 3 písm. c) se slova „zemědělství, lesnictví a ochraně a tvorbě krajiny“ nahrazují slovy „vodního a lesního hospodářství, územního plánování, dopravních staveb, zemědělství, ochrany půdy a ochrany a tvorby krajiny“ a slova „anebo má středoškolské vzdělání uvedeného zaměření ukončené maturitou,“ se zrušují.
95.   V § 18 odst. 3 písm. d) se za slovo „magisterského“ vkládají slova „nebo bakalářského“, slova „3 roky“ se nahrazují slovy „5 let odborné“, slova „ , jako absolvent bakalářského studijního programu a střední školy nejméně 6 let praxe v činnostech“ se zrušují a na konci textu písmene d) se doplňují slova „vykonané během posledních 5 let před podáním žádosti,“.
96.   V § 18 odst. 4 se slova „Ústřední pozemkový úřad, který uděluje úřední oprávnění,“ nahrazují slovem „Ústředí“.
97.   V § 18 odstavec 6 zní:

„(6)   Písemná žádost se podává na formuláři, jehož obsah upravuje prováděcí právní předpis.“.
98.   V § 18 odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.
99.   V § 18 odst. 7 písm. b) se slova „v předepsané délce“ nahrazují slovy „podle odstavce 3 písm. d)“ a věta poslední se zrušuje.
100.   V § 18 se odstavec 8 zrušuje.
Dosavadní odstavce 9 až 21 se označují jako odstavce 8 až 20.
101.   V § 18 odst. 8 se slova „Ústřední pozemkový úřad“ nahrazují slovem „ústředí“.
102.   V § 18 odstavec 10 zní:

„(10)   Fyzická osoba, která nesložila zkoušku, je oprávněna ji jednou opakovat do 2 let od neúspěšného konání zkoušky. K opakované zkoušce se nově nevyžadují náležitosti podle odstavce 7. Pokud v tomto termínu ani opakovaně zkoušku nesloží, může podat novou žádost až po uplynutí 5 let od neúspěšného konání opakované zkoušky.“.
103.   V § 18 odst. 12 se slova „Ústřední pozemkový úřad“ nahrazují slovem „ústředí“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Zkouška je neveřejná.“.
104.   V § 18 odst. 13 se za slovo „odvolává“ vkládá slovo „ústřední“ a slova „Ústředního pozemkového úřadu“ se zrušují.
105.   V § 18 odstavec 14 zní:

„(14)   Ústředí vede seznam fyzických osob, kterým udělilo úřední oprávnění.“.
106.   V § 18 se na konci odstavce 15 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

„c)   ověřuje výsledky vypracovaného návrhu pozemkových úprav.“.
107.   V § 18 odst. 16 písmeno d) zní:

„d)   rozhodnutím ústředí.“.
108.   V § 18 se za odstavec 16 vkládají nové odstavce 17 a 18, které znějí:

„(17)   Ústředí odejme fyzické osobě úřední oprávnění při závažném nebo opakovaném porušení ustanovení tohoto zákona a předpisů souvisejících.
(18)   Zdůvodněný písemný návrh na odejmutí úředního oprávnění předkládá ústředí krajský pozemkový úřad, který porušení podle odstavce 17 ve své územní působnosti zjistil. Ústředí může též odejmout úřední oprávnění z vlastního podnětu.“.
Dosavadní odstavce 17 až 20 se označují jako odstavce 19 až 22.
109.   V § 18 odst. 19 se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“.
110.   V § 18 odstavec 20 zní:

„(20)   Na fyzickou osobu, která je držitelem úředního oprávnění uděleného po 8. září 1997 podle zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, se pohlíží jako na osobu s oprávněním podle tohoto zákona.“.
111.   Poznámka pod čarou č. 42 se zrušuje.
112.   V § 18 odst. 22 se slova „K osvědčování prací držitel úředního oprávnění používá razítko se státním znakem, které obsahuje“ nahrazují slovy „Ověřování prací provádí držitel úředního oprávnění vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem. Razítko obsahuje“.
113.   Nadpis části čtvrté se zrušuje.
114.   § 19 včetně nadpisu zní:

„§ 19
Působnost Státního pozemkového úřadu v oblasti pozemkových úprav
Státní pozemkový úřad
a)   rozhoduje o pozemkových úpravách a organizuje jejich provádění, v případě potřeby nezbytnou projektovou činnost sám provádí,
b)   zajišťuje vytyčení pozemků a vyhotovení geometrických plánů osobami s odbornou způsobilostí podle zvláštního právního předpisu,
c)   koordinuje v součinnosti s orgány územního plánování a s dalšími orgány podle § 6 odst. 6 vazbu návrhů pozemkových úprav na sídelní struktury a územně plánovací dokumentaci a tvorbu a ochranu životního prostředí a krajiny; uplatňuje stanoviska k územním plánům a regulačním plánům,
d)   předkládá příslušnému katastrálnímu úřadu listiny, na jejichž základě dochází ke změně vlastnických práv k pozemkům,
e)   zabezpečuje uložení a zpřístupnění veškeré dokumentace pozemkových úprav,
f)   soustřeďuje a poskytuje informační údaje z oblasti pozemkových úprav,
g)   zajišťuje změny map bonitovaných půdně ekologických jednotek podle § 8 odst. 4 a zabezpečuje jednotné vedení a aktualizaci údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách v číselném a mapovém vyjádření,
h)   poskytuje údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách, pokud tyto údaje nejsou již součástí katastru nemovitostí,
i)   hradí náklady podle § 17, dále nezbytné náklady spojené s oceněním věci, identifikací parcel a vyměřením pozemků a náklady spojené s aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek,
j)   přijímá peněžní částky podle § 10 odst. 2 a § 17,
k)   vyjadřuje se, zda zamýšlené využití pozemků v územním a stavebním řízení není v rozporu s plánem společných zařízení podle schváleného návrhu pozemkových úprav,
l)   zabezpečuje v dohodě s krajským úřadem vazbu pozemkových úprav na zásady územního rozvoje,
m)   po vyznačení poznámky o schválení návrhu pozemkových úprav do katastru nemovitostí uděluje souhlas se zatížením nebo zcizením pozemků nebo jejich částí zahrnutých do obvodu pozemkových úprav, a to až do vydání rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv,
n)   uděluje a popřípadě odnímá úřední oprávnění o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav,
o)   podílí se na obnově katastrálního operátu,
p)   zajišťuje zejména pro potřeby správních úřadů a organizačních složek státu lustraci nemovitostí v majetku České republiky.“.
115.   § 20 zní:

„§ 20
Náklady uvedené v § 19 písm. i) stát hradí z prostředků státního rozpočtu vyčleněných podle návrhu ministerstva pro stanovený účel v kapitole všeobecná pokladní správa. Veškeré údaje a podklady vyžadované pozemkovým úřadem v řízení o pozemkových úpravách a pro činnost podle § 15 a 19 poskytují zeměměřické a katastrální orgány a další správní úřady a jiné osoby bezúplatně.“.
116.   § 21 a 22 se včetně nadpisů zrušují.
117.   § 27 včetně nadpisu zní:

„§ 27
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo vyhláškou stanoví
a)   náležitosti návrhu pozemkových úprav,
b)   pravidla postupu při provádění pozemkových úprav,
c)   obsah formuláře pro podání žádosti o udělení úředního oprávnění k projektování pozemkových úprav podle § 18 odst. 6.“.
118.   Příloha k zákonu se včetně poznámek pod čarou č. 50 a 51 zrušuje.
§ 25
Přechodná ustanovení

1.   Zatímní bezúplatné užívání založené zákonem č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 38/1993 Sb., se ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ruší, pokud se účastníci tohoto vztahu nedohodnou jinak.
2.   V územích, kde byly přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, zahájeny pozemkové úpravy, zaniká zatímní bezúplatné užívání rozhodnutím podle § 11 odst. 8.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
§ 26
Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., zákona č. 39/1993 Sb., zákona č. 183/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 131/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 166/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 29/1996 Sb., zákona č. 30/1996 Sb., zákona č. 139/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 253/2003 Sb., zákona č. 354/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 272/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 531/2005 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 254/2011 Sb., zákona č. 75/2012 Sb. a zákona č. 89/2012 Sb., se mění takto:
1.   V § 2 odst. 2 se slova „Vlastník pozemků je“ nahrazují slovy „Pro účely tohoto zákona je vlastník pozemků“.
2.   V § 4a odst. 2 se slova „pozemkový úřad“ nahrazují slovy „Státní pozemkový úřad (dále jen „pozemkový úřad“)“.
3.   V § 9 odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 25 zní:

„(6)   Proti rozhodnutí pozemkového úřadu podle odstavců 3, 4 a 5 je možno podat žalobu k soudu25).
25)   § 247 a násl. zákona č. 99/1963 Sb.“.
4.   V § 9 odst. 8 se slova „ , povinná osoba a pozemkový fond“ nahrazují slovy „a povinná osoba“.
5.   V § 11 odst. 7 větě poslední se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
6.   V § 11a odst. 1, 5, 8, 9 a 10, § 16 odst. 1, § 18 odst. 1 a 2 a § 20 odst. 2 se slova „pozemkový fond“ nahrazují slovy „pozemkový úřad“.
7.   V § 11a odstavec 2 zní:

„(2)   Veřejné nabídky sestavuje pozemkový úřad jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí územně plánovací dokumentace. Pozemky nepřevedené na základě této nabídky budou předmětem převodu podle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.“.
8.   V § 11a odst. 3 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
9.   V § 11a odst. 4 a 6 se slova „pozemkového fondu“ nahrazují slovy „pozemkového úřadu“.
10.   V § 13 odst. 6 se věta druhá zrušuje.
11.   V § 14 odst. 5 se věta druhá zrušuje.
12.   V § 14 odstavec 9 zní:

„(9)   V případě, že oprávněná osoba získala nemovitost do vlastnictví přídělem od státu po 23. červnu 1945, poskytne se náhrada za nemovitosti uvedené v odstavci 1 jen do výše uhrazené přídělové ceny; pokud nelze zjistit výši uhrazené přídělové ceny, poskytne se náhrada ve výši 1,5 % z ceny nemovitosti stanovené podle § 28a.“.
13.   V § 16 odst. 1 písm. b) se slova „nebo lhůta podle čl. VI zákona č. 253/2003 Sb.“ zrušují a slova „pozemkovému fondu“ se nahrazují slovy „pozemkovému úřadu“.
14.   V § 16 odst. 4 se slova „s výjimkou nemovitostí ve správě pozemkového fondu,“ zrušují.
15.   V § 17 odst. 3 se slova „pozemkový fond“ nahrazují slovy „pozemkový úřad“.
16.   V § 17 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.
17.   V § 18a odst. 1 se slovo „fond“ nahrazuje slovem „úřad“.
18.   V § 18a odst. 2 se slova „ve správě pozemkového fondu“ nahrazují slovy „, s nimiž je pozemkový úřad příslušný hospodařit,“.
§ 27
Přechodná ustanovení

(1)   Právo užívat půdu podle § 2 odst. 1 mají kromě vlastníka i jiné osoby na základě smlouvy uzavřené po dni nabytí účinnosti tohoto zákona s pozemkovým úřadem, není-li zákonem stanoveno jinak.
(2)   Oprávnění a povinnosti pozemkového fondu stanovené v § 17 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona v tomto rozsahu vykonává pozemkový úřad.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
§ 28
V § 4 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), se doplňují odstavce 3 až 10, které včetně poznámek pod čarou č. 32 a 33 znějí:

„(3)   Právnická osoba, které je svěřeno nakládání s lesy ve vlastnictví státu, na základě písemné smlouvy uzavřené podle zvláštních právních předpisů32) převádí pozemky oprávněné osobě podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů; k takovému převodu však mohou být použity jen odloučené lesní pozemky podle odstavce 4.
(4)   Odloučenými lesními pozemky jsou pozemky, které jsou vklíněné mezi lesní pozemky jiných vlastníků než státu, nebo jsou to samostatné lesní pozemky obklopené pozemky, které nejsou určeny k plnění funkcí lesa, za předpokladu, že takový pozemek při výměře do 1 ha je vzdálen od komplexu státních lesů více než 100 m, při výměře do 5 ha více než 500 m a při výměře do 10 ha více než 1 000 m; za odloučené lesní pozemky se považují rovněž lesní pozemky do celkové výměry 10 ha oddělené od komplexu státních lesů vodními toky, dálnicemi, silnicemi dálničního typu, přehradami, letišti se zpevněnými plochami nebo jinými pozemkovými pruhy, které znemožňují jejich přímé spojení s komplexem státních lesů při lesní dopravě. Vzdáleností se rozumí nejkratší z mapy zjištěná vzdálenost mezi hranicí komplexu státních lesů a k převodu navrženého odloučeného lesního pozemku. Komplexem státních lesů se rozumí souvislé pozemky určené k plnění funkcí lesa o výměře větší než 10 ha.
(5)   Pozemky určené k plnění funkcí lesa se považují za souvislé, jestliže se lze dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku; úzké pozemkové pruhy do šíře 10 m nepřerušují tuto souvislost, leží-li však ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými; za takové pruhy se nepovažují vodní toky, dálnice, silnice dálničního typu, přehrady, letiště se zpevněnými plochami a další pozemkové pruhy, které znemožňují přímé spojení mezi jimi oddělenými pozemky určenými k plnění funkcí lesa při lesní dopravě. Souvislost není přerušena pozemní komunikací, vodním tokem, správní hranicí okresu, hranicí obce, hranicí katastrálního území nebo oplocením a podobnými stavbami, pokud neznemožňují přímé spojení mezi jimi oddělenými pozemky určenými k plnění funkcí lesa při lesní dopravě.
(6)   Pro převod lesních pozemků v uznaných farmových chovech33) neplatí uvedená omezení vzdálenostmi a výměrami od komplexu státního lesa. Lesní pozemky v těchto uznaných farmových chovech mohou být převáděny na jiné vlastníky pozemků v těchto uznaných farmových chovech, a to do celkové výměry 10 ha.
(7)   Spoluvlastnickým podílem státu se pro účely převodu podle odstavce 3 rozumí podíl státu nejvíce jedna polovina, pokud velikost tohoto spoluvlastnického podílu státu vyjádřená výměrou je menší než 10 ha.
(8)   Pro účely převodu podle odstavců 3 a 7 se za součást lesního pozemku považují zastavěné lesní pozemky, oplocení a stavby účelových komunikací.
(9)   Na základě písemné žádosti obce převede pověřená právnická osoba bezúplatně do vlastnictví obce
a)   odloučené lesní pozemky určené vydaným územním plánem nebo vydaným regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,
b)   odloučené lesní pozemky určené vydaným územním plánem nebo vydaným regulačním plánem jako sportoviště,
c)   spoluvlastnické podíly státu v případě, je-li obec spoluvlastníkem pozemku.
(10)   Žádosti podle odstavce 7 pověřená právnická osoba vyhoví, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem a nebrání-li převodu práva třetích osob. Ustanovení zvláštních předpisů zůstávají nedotčena.
32)   § 3 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.
33)   § 1 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby
§ 29
V § 6 odst. 5 zákona č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 170/1993 Sb., se slova „a Pozemkového fondu České republiky“ zrušují.
ČÁST ŠESTÁ
Změna obchodního zákoníku
§ 30
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 77/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 476/2002 Sb., zákona č. 87/2003 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 344/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 152/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 202/2012 Sb., se mění takto:
1.   V § 66 odstavec 8 zní:

„(8)   Jsou-li orgánem nebo členy orgánu právnické osoby poslanci a senátoři, kteří takto působí se souhlasem či na návrh státu, hradí škodu, za kterou tyto osoby podle tohoto zákona odpovídají, stát.“.
2.   V § 66 odst. 9 se slova „nebo Pozemkový fond České republiky“ zrušují.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o účetnictví
§ 31
V § 1 odst. 3 větě třetí zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 410/2010 Sb., se slova „ , Pozemkový fond České republiky“ zrušují.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona, kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.
§ 32
V § 10 odst. 1 zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění zákona č. 441/1992 Sb. a zákona č. 178/2006 Sb., písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 16 zní:

„h)   přijetí náhrady, náležející státu, ve výši, o kterou cena stavby přesáhne nevypořádané nároky oprávněné osoby16),
16)   § 11 odst. 7 zákona č. 229/1991 Sb.“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu
§ 33
V § 18 odst. 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, se slova „s Pozemkovým fondem České republiky“ nahrazují slovy „se Státním pozemkovým úřadem“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o dani z nemovitostí
§ 34
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 1/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 212/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 457/2011 Sb., se mění takto:
1.   V § 3 odst. 1 písm. a) a v § 8 odst. 2 písm. a) se za slovo „státu4a)“ vkládají slova „ , není-li dále stanoveno jinak,“.
2.   V § 3 odst. 2 písm. b) se slova „spravované Pozemkovým fondem České republiky nebo“ nahrazují slovy „se kterými je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo spravované“.
3.   V § 4 odst. 1 se písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušuje.
4.   V § 4 odst. 3 větě první se slova „a d)“ zrušují.
5.   V § 8 odst. 3 se slova „Pozemkovým fondem České republiky nebo“ zrušují a slova „jsou poplatníky tyto subjekty“ se nahrazují slovy „je poplatníkem tento subjekt“.
6.   V § 8 odst. 4 se slova „spravované Pozemkovým fondem České republiky,“ nahrazují slovy „se kterými je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad, spravované“.
7.   V § 9 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.
8.   V § 9 odst. 5 větě první se slova „a d)“ zrušují.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o daních z příjmů
§ 36
V § 18 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 111/1998 Sb., se odstavec 10 včetně poznámky pod čarou č. 18b zrušuje.
Dosavadní odstavce 11 až 15 se označují jako odstavce 10 až 14.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o pokutách a kaucích za nedodržování zákonů upravujících transformaci zemědělských družstev a nápravu majetkových křivd v oblasti vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
§ 37
Zákon č. 39/1993 Sb., o pokutách a kaucích za nedodržování zákonů upravujících transformaci zemědělských družstev a nápravu majetkových křivd v oblasti vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto:
1.   V § 3 odst. 3 se slovo „zvláštní“ zrušuje a slova „Pozemkového fondu České republiky“ se nahrazují slovy „Státního pozemkového úřadu“.
2.   V § 3 odst. 4 se slova „Pozemkový fond České republiky“ nahrazují slovy „Státní pozemkový úřad“.
3.   Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
§ 38
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 280/2002 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb. zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 22/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 139/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 153/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 239/2012 Sb., se mění takto:
1.   V § 2 se odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 3 a 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
2.   V § 15 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3)   Pozemky, které jsou majetkem podle odstavce 1 a zároveň tvoří zemědělský půdní fond, příslušná organizační složka přednostně nabídne Státnímu pozemkovému úřadu; to neplatí v případě pozemků tvořících jeden funkční celek s obytnými a hospodářskými budovami a jinými stavbami, které neslouží zemědělské a lesní výrobě nebo s ní souvisejícímu vodnímu hospodářství, a dále pozemků tvořících součást dědictví, které stát nabyl nebo mu připadlo a v souvislosti s tím mu vznikla povinnost uhradit dluh. Nepřijme-li Státní pozemkový úřad nabídku do 30 dnů od jejího doručení, platí, že nemá o nabízené pozemky zájem a k pozdější akceptaci nabídky se nepřihlíží. Příslušná organizační složka dále postupuje v souladu s odstavcem 2.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
3.   V § 20 odst. 3 se slova „odst. 5“ nahrazují slovy „odst. 4“.
4.   V § 47 odst. 1 se slova „a v Pozemkovém fondu České republiky4)“ zrušují.
5.   V § 48 odst. 1 se slova „a Pozemkového fondu České republiky4)“ zrušují.
6.   V § 48 odst. 2 se slova „nebo Pozemkového fondu České republiky“ zrušují.
7.   V § 49 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 66 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.
8.   V § 49 odst. 5 se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“.
9.   V § 55 odst. 2 větě třetí se slova „odst. 1, 3 a 4“ nahrazují slovy „odst. 1, 2 a 3“.
10.   V § 65 odst. 1 písm. c) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
11.   V § 65 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu)
§ 39
V § 6b odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., se slova „ , od akciových společností, jejichž akcionářem je Česká republika, a od Pozemkového fondu České republiky“ nahrazují slovy „a od akciových společností, jejichž akcionářem je Česká republika“.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů
§ 40
V § 1 odst. 2 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), se slova „ , a na kontrolu Pozemkového fondu České republiky podle zvláštního právního předpisu1)“ včetně poznámky pod čarou č. 1 a odkazů na ni zrušují.
S účinností od: 1. ledna 2027
ČÁST ŠESTNÁCTÁ   
   Změna zákona o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů
§ 40   
   V § 1 odst. 2 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), se slova „ , a na kontrolu Pozemkového fondu České republiky podle zvláštního právního předpisu1)“ včetně poznámky pod čarou č. 1 a odkazů na ni zrušují.
Konec účinnostního bloku s účinností od: 1. ledna 2027
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových
§ 41
Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění zákona č. 120/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 160/2006 Sb. a zákona č. 153/2009 Sb., se mění takto:
1.   V § 9 odst. 1 se slova „anebo ke kterému vykonává správu Pozemkový fond České republiky (dále jen „Pozemkový fond“) podle zvláštního právního předpisu10)“ včetně poznámky pod čarou č. 10 zrušují.
2.   V § 13 odst. 1 se slova „nebo Pozemkového fondu“ zrušují.
3.   V § 13c písm. a) a § 13d odst. 2 písm. a) se slova „ , státní organizace nebo Pozemkový fond“ nahrazují slovy „nebo státní organizace“.
4.   V § 20 odst. 3 se slova „a o správě majetku na straně Pozemkového fondu“ zrušují.
5.   V § 25 odst. 2 se slova „ , státní organizace a Pozemkový fond“ nahrazují slovy „a státní organizace“.
6.   V § 25 odst. 4 větě druhé se slova „ , státní organizaci nebo Pozemkový fond“ nahrazují slovy „nebo státní organizaci“.
7.   V § 29 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
8.   V § 29 odst. 3 se slova „ , jakož i závazků, které podle zvláštního právního předpisu přecházejí na Pozemkový fond“ zrušují.
ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna zákona o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů
§ 42
V § 72 odst. 8 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, se slova „a Pozemkového fondu České republiky“ zrušují.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 43
V položce 119 část X přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 553/2005 Sb., se v ustanovení Osvobození bodu 2 slova „a Pozemkový fond České republiky“ a bod 4 zrušují.
ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákona o střetu zájmů
§ 44
V § 5 odst. 3 písm. c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, se slova „ , v Pozemkovému fondu České republiky nebo jiných“ zrušují.
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
§ 45
V § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, se slova „Pozemkového fondu České republiky a jiných“ zrušují.
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
§ 46
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., se mění takto:
1.   V § 22d se za větu první vkládá věta „Tuto povinnost má okresní správa sociálního zabezpečení též na základě žádosti, stanoví-li tak zvláštní zákon22b).“.
2.   Poznámka pod čarou č. 22b zní:

„22b)   Například zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.“.
ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
§ 48
Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 541/1992 Sb., zákona č. 544/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 306/1993 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:
1.   V § 1 odst. 1 se slova „nebo majetku státu ve správě Pozemkového fondu České republiky“ zrušují.
2.   V § 10a odst. 1 písm. f) se slova „Pozemkovým fondem České republiky“ nahrazují slovy „za stát Státním pozemkovým úřadem“.
3.   V § 12 odst. 2 se na konci textu písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se včetně poznámky pod čarou č. 5a zrušuje.
4.   V § 19 odst. 5 se slova „nebo Pozemkovému fondu České republiky“ zrušují.
5.   V § 24 odst. 3 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
6.   V § 24 odst. 5 a 6 se slova „písm. c)“ nahrazují slovy „písm. b)“.
ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o zrušení Fondu národního majetku
§ 49
Zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění zákona č. 171/2006 Sb., zákona č. 228/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 31/2008 Sb., zákona č. 112/2009 Sb. a zákona č. 15/2012 Sb., se mění takto:
1.   V § 5 odst. 1 se slova „ , jakož i s majetkem, který na ministerstvo přejde z Pozemkového fondu České republiky“ zrušují.
2.   V § 5 odst. 3 písm. b) se na konci bodu 5 doplňuje slovo „nebo“ a bod 6 se zrušuje.
Dosavadní bod 7 se označuje jako bod 6.
ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 50

(1)   Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.
(2)   Ustanovení § 10 odst. 3 pozbývá platnosti uplynutím dne 31. prosince 2013.

Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.

1)   Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů.
2)   Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. 
Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
4)   Zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
5)   Zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
6)   § 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7)   § 9 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů. 
Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění pozdějších předpisů.
8)   Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
10)   Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11)   Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
12)   Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
15)   § 11 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
16)   § 11 odst. 5 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
17)   § 30 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
18)   Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášky č. 199/2014 Sb.
19)   Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
20)   Smlouva o fungování Evropské unie.
21)   Dohoda o volném pohybu osob mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na druhé straně.
23)   § 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).
24)   § 6 vyhlášky č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška).
25)   Vyhláška č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů.
26)   § 2140 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
28)   Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
29)   Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
30)   § 2079 a násl. a § 2184 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
32)   § 14 odst. 6 zákona č. 229/1991 Sb.
34)   Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
35)   Zákon č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
36)   § 2 odst. 6 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
37)   Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
38)   § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
40)   Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů.
41)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013, v platném znění.
42)   Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.
41) Přílohy č. 17 a 18 nařízení vlády č. 73/2023 Sb., o stanovení pravidel podmíněnosti plateb zemědělcům, ve znění pozdějších předpisů.
42) Zákon 252/1997 Sb. o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.
43)   § 26 odst. 1 a 2 nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, ve znění pozdějších předpisů.


2