Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDUAFXG1S najdete zde


                VII.

VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Podle Jednacího řádu vlády a Legislativních pravidel vlády byl materiál rozeslán do mezirezortního připomínkového řízení dopisem ministra zemědělství čj. MZE-29068/2026-11151, ze dne 25. května 2026, s termínem dodání stanovisek do 23. června 2026, vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce:

	Resort
	Připomínka
	Vypořádání

	Ministerstvo dopravy

	Bez připomínek.
	

	Ministerstvo financí

	Zásadní připomínky.
1) K finančním dopadům:
Do všech relevantních částí materiálu požadujeme výslovně uvést, že veškeré dopady do státního rozpočtu budou řešeny v rámci stanovených limitů pro dotčené kapitoly bez nároku na změnu těchto limitů.

2) K finančním dopadům:
Tvrzení, že dopad na státní rozpočet bude cca 12,4 mil. Kč, považujeme za nedostatečný a požadujeme do materiálu doplnit, zda se jedná o jednorázový nebo každoroční dopad a od jakého roku se s ním počítá.

3) K finančním dopadům:
Požadujeme do materiálu doplnit, že výdaje budou financovány v rámci stávajících schválených rozpočtových limitů kapitoly 329 – MZe bez nároku na jejich navýšení.

4) K části první, čl. I, novelizačnímu bodu 21 (§ 9 odst. 16):
Nesouhlasíme s navrženým zvýšením ceny při výkupu pozemků na dvojnásobek ceny obvyklé. Účelem předloženého zákona je pozemkovými úpravami prostorově a funkčně uspořádat pozemky, zajistit jejich scelení nebo rozdělení, zabezpečení jejich přístupnosti a využití, případně vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy (viz § 2). Pozemkový úřad (stát) jako jeden z možných vlastníků by měl výše uvedenou úpravou oproti ostatním vlastníkům zcela nevýhodné a nerovné postavení. Upozorňujeme, že inflace nemá na obvyklou cenu jakýkoliv vliv. Obvyklá cena se určuje dle § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb. postupem uvedeným v § 1a vyhlášky porovnáním sjednaných cen, které v sobě v principu zohledňují růst cen nemovitostí na trhu. Odůvodnění je v tomto pohledu zcela irelevantní stejně jako odůvodnění výkupu pozemků pro navrhování společných zařízení ve strategickém zájmu státu. Případný výkup pozemků pro navrhování společných zařízení je bezesporu ve veřejném zájmu, strategický zájem zde neshledáváme. Uvedené navýšení na dvojnásobek ceny obvyklé je zároveň v rozporu s § 3 odst. 2 z. č. 503/2012 Sb. (věta třetí).

5) K části první, čl. I, novelizačnímu bodu 24 (§ 10 odst. 2):
Ke kritériu přiměřenosti a jeho navýšení z původních 4 % na 10 % postrádáme řádné a důsledné zdůvodnění. Je-li účelem pozemkových úprav vytvoření podmínek pro racionální hospodaření vlastníků půdy, tj. že pozemkové úpravy jsou řešeny v zájmu dotčených vlastníků, kteří doposud doplatek ceny nad původní limit 4 % hradili, postrádáme důvody pro navýšení limitu na 10 %, a tedy i dodatečných nákladů, které ponese stát. Zpráva RIA uvádí v tabulce č. 3 pouze počet případů v roce 2025, které byly v rozpětí 4–10 %, tedy hypotetickou částku, kterou by stát po navýšení hradil (navýšení o 1 952 463,– Kč), neuvádí ale počet případů do 4 % a částku, která je nyní hrazena ze SR. K navýšení částky úhrady, od které se upouští vždy z původního limitu 100,– Kč na 2000,– Kč, postrádáme jasné zdůvodnění a analýzu dat. Žádáme o doplnění analýzy dat na základě minulých období a komplexní analýzu nákladů na provádění pozemkových úprav dle jednotlivých zdrojů.


Doporučující připomínky.
6) K materiálu obecně:
Doporučujeme zvážit, zda nejsou třeba přechodná ustanovení. Žádáme o doplnění informace, jak SPÚ využívá převodů zemědělských pozemků v rámci státu a kolik tohoto majetku pak využívá pro pozemkové úpravy. Žádáme o doplnění informace, proč SPÚ odmítá převody zemědělských pozemků malých výměr a podílů na zemědělských pozemcích od ÚZSVM v rámci přednostní nabídky dle ZMS. 

7) K materiálu k části první, čl. I, bod 1, 3, 4, 6, 11, 12, 13, 14, 16, 17, 18, 26, 27, 28, 29, 30, 31, a 37:
Z článku 55 odst. 5 Legislativních pravidel vlády vyplývá, že text v poznámkách pod čarou se zpravidla nenovelizuje. Proto se doporučuje poznámky pod čarou nenovelizovat a příslušné novelizační body v závislosti na tom, zda obsahují i další změny, buď omezit na tyto další změny, anebo rovnou vypustit, případně je možno uvažovat i o zrušení poznámky pod čarou namísto její novelizace (jako je tomu učiněno v novelizačním bodu č. 32).

8) K části první, čl. I, bod 3:
Doporučujeme za slovo „nemovitostí“ vložit slova „(katastrální zákon)“. Upozorňujeme, že tato poznámka pod čarou je shodná s již vytvořenou poznámkou pod čarou č. 58.

9) k části první, čl. I, bod 18:
Doporučujeme vytvořit pouze jeden odkaz na poznámku pod čarou, která bude obsahovat oba právní předpisy. Text vkládaný do § 9 odst. 10 se doporučuje zkontrolovat z jazykového hlediska – na pohled v něm chybí slovo „a“, resp. „nebo“. Nadto je kombinace dvou odkazů na různé poznámky pod čarou nestandardní.

Nová věta se nezdá zcela srozumitelná: "Souhlasné stanovisko nahrazuje opatření (rozhodnutí, souhlas, povolení výjimky), povolení využití území, dělení a scelování pozemků, umístění navrhovaných opatření podle odstavce 8 podle zvláštních právních předpisů21) předpisů4) 21)." Neměla by být čárka za závorkou nahrazena slovem "při"?

10) K části první, čl. I, bod 19:
Odkaz na § 12 odst. 4 v závorce je nestandardní a doporučuje se jeho nahrazení slovy „podle § 12 odst. 4“. Dále důvodová zpráva k tomuto ustanovení obsahuje formulaci „dochází z jeho znepřístupnění“. Doporučuje se ji opravit na „dochází k jeho znepřístupnění“.

11) K části první, čl. I, bod 21:
Věta vkládaná do § 9 odst. 16 není zcela přehledná a doporučuje se ji přeformulovat např. takto: „Pozemkový úřad může na základě zaměření skutečného stavu v terénu podle odstavce 4 uspořádat pozemky organizačních složek státu a státních podniků podle jejich příslušnosti k hospodaření ve vlastnictví státu s přihlédnutím k právům odvozeným od vlastnického práva státu, a to se souhlasem těchto organizačních složek státu a státních podniků.“.

Navrhuje se vložit sousloví „a práva“ vzhledem k souvislosti se státním podnikem v textu: „Pozemkový úřad může na základě zaměření skutečného stavu v terénu podle odstavce 4 uspořádat pozemky organizačních složek státu a státních podniků podle jejich příslušnosti a práva k hospodaření ve vlastnictví státu s přihlédnutím k právům odvozeným od vlastnického práva státu s jejich souhlasem.“.

12) K části první, čl. I, bod 22
Doporučuje se obě komponenty novelizačního bodu sloučit do jedné, tzn. slova „a potom ve vlastnictví obce“ nahradit slovy „, potom ve vlastnictví obce (…) nejsou určena k realizaci.“. Zároveň se doporučuje zvážit, zda je ve slovech „, a která nejsou určena k realizaci“ na konci vkládaného souvětí nezbytně nutné psát slovo „která“. Alternativně, pokud se tato část souvětí vztahuje k pozemkům, se doporučuje ji změnit na „, a které nejsou určeny k realizaci“.

13) K důvodové a předkládací zprávě:
V předkládací a v důvodové zprávě je uvedena rozdílná částka u dopadu do státního rozpočtu. V důvodové zprávě je 12,4 mil. Kč a v předkládací zprávě je uvedeno 12,5 mil. Kč. Je třeba uvádět stejnou částku dopadu do státního rozpočtu ve všech částech materiálu.

Doporučujeme doplnit zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky, a dále zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, v souladu s čl. 9 odst. 2 písm. o) a p) Legislativních pravidel vlády.

Doporučujeme přeformulovat věty týkající se finančních dopadů na státní rozpočet v důvodové zprávě a předkládací zprávě tak, aby z nich bylo zřejmé, o jaké dopady se jedná (snížení příjmů státního rozpočtu). Např. přidáním "v podobě snížení příjmů státního rozpočtu" do věty Navrhovaná úprava bude mít dopad na státní rozpočet v podobě snížení příjmů státního rozpočtu ve výši cca 12,4 mil. Kč, který je vyvolán jednak navýšením ceny za výkup pozemků, tak i zvýšením výše doplatku, který je odpouštěn, ze 100,- na 2000,-, a také zvýšením cenového kritéria ze 4 % na 10 %. Větu "Navýšení finančních dopadů na státní rozpočet je předpokládáno ve výši cca 12,5 mil. Kč ročně." doporučujeme zpřesnit např. "Snížení příjmů státního rozpočtu je předpokládáno...". Doporučujeme také sjednotit částku dopadu napříč materiálem.


14) K důvodové zprávě, k novelizačnímu bodu 21:
Formulace „dojde ke značnému snížení administrativní zátěže při narovnáním užívání pozemků dle skutečného stavu v terénu“ na konci poslední věty důvodové zprávy k tomuto novelizačnímu bodu je nesrozumitelná. Doporučuje se její přeformulování.

15) K platnému znění obecně:
Doporučuje se oba soubory s platným zněním jednotlivých novelizovaných zákonů sloučit do jednoho souboru nazvaného „Platné znění“, přičemž při členění platného znění na jednotlivé části je možno se inspirovat členěním změnového zákona k novému zákonu o účetnictví (ST 64). Zároveň se doporučuje nevyznačovat změny platného znění zelenou barvou – zasahuje se pouze do znění příslušných zákonů, které je již v současnosti platné a účinné. Konečně se poukazuje na skutečnost, že není nutné uvádět v platném znění celé platné a účinné znění novelizovaných zákonů, ale pouze ty paragrafy, které jsou skutečně měněny nebo jsou nezbytné pro posouzení navrhovaných změn v širším kontextu.

16) K platnému znění zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:
Doporučujeme vyznačit změnu avizovanou v části první čl. I bodu 31. materiálu. Upozorňujeme, že změna vyznačená v poznámce pod čarou č. 62 není avizovaná v materiálu.

	
Akceptováno. 
Doplněno do všech relevantních částí materiálů.


Akceptováno. 
Navrhovaná úprava bude mít každoroční dopad na státní rozpočet v podobě snížení příjmů státního rozpočtu ve výši cca 2,1 mil. Kč od roku 2027, který je vyvolán změnou výše doplatku při nedodržení kritérií ceny. Současná výše pro upuštění doplatku je 100 Kč, kdy návrh stanovuje nově výši pro upuštění 2 000 Kč, přičemž rovněž zvyšuje cenové kritérium ze 4 % na 10 %. 

Zvýšení výdajů spojené s flexibilnějším výkupem pozemků ve výši přibližně 9,9 mil. Kč bude v dlouhodobém horizontu kompenzováno vyšší efektivitou procesu pozemkových úprav. Tento přístup povede k omezení potřeby přepracovávání návrhů, snížení nákladů na přípravu a realizaci společných zařízení, efektivnějšímu zajištění nezbytné výměry pozemků pro opatření ve veřejném zájmu, minimalizaci prodlev při realizaci projektů a současně ke snížení souvisejících vícenákladů.

V případě složitého získávání výměry potřebné pro opatření z PSZ dochází k prodlevám v řízeních o pozemkových úpravách, což má dopady na územní samosprávu, vlastníky a jejich legitimní očekávání. Současně související omezení případných investic. Nevypořádáním pozemků pro následná opatření, může rovněž omezit navazující čerpání dotačních titulů ze stran obcí a vlastníků.

Celkový dopad do státního rozpočtu byl předpokládán ve výši 12 mil. Kč. Na základě jednání s připomínkovým místem bude návrh na zvýšení ceny při výkupu pozemků pro Plán společných zařízení na dvojnásobek ceny obvyklé z návrhu novely vypuštěn. 

Akceptováno. 
Text byl upraven. Výdaje budou financovány v rámci stávajících schválených rozpočtových limitů kapitoly 329 Ministerstva zemědělství bez nároku na jejich navýšení.

Akceptováno.  
Po projednání s připomínkovým místem byl návrh na zvýšení ceny při výkupu pozemků pro Plány společných zařízení na dvojnásobek ceny obvyklé z návrhu novely vypuštěn (viz komentář u připomínce č. 2.).

Akceptováno. 
Ke kritériu a jeho navýšení z původních 4 % na 10 % dokládáme zpracovanou analýzu dat, včetně vyčíslení dodatečných nákladů. Současně je zpracována analýza zaměřena na vyčíslení administrativních činnosti pro odůvodnění navýšení částky úhrady ze 100 Kč na 2 000 Kč (§ 10 odst. 2 zákona).

V důsledku navýšení dochází k vytvoření vhodnějších podmínek pro majetkoprávní vypořádání opatření ve veřejném zájmu, a tím ke snížení nároků na opatření pro zpřístupnění pozemků. 

Financování pozemkových úprav:


Akceptováno. 
Přechodná ustanovení byla doplněna.

Problematika převodů zemědělských pozemků se nevztahuje k problematice tohoto návrhu zákona. SPÚ paušálně neodmítá převody zemědělských pozemků malých výměr a podílů na zemědělských pozemcích. V obecné rovině lze konstatovat, že SPÚ využívá nabídky pozemků od ÚZSVM dle zákona o majetku státu po prověření potřebnosti pro činnost SPÚ a s odkazem na § 3 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb.

Vysvětleno. 
Z důvodu komplexního rozsahu novelizace a odstranění možných výkladových nejasností považujeme za účelné poznámky pod čarou aktualizovat. 


Akceptováno. 
Text upraven v souladu s připomínkou.


Akceptováno. 
Znění § 9 odst. 10 bylo upraveno v souladu s připomínkou MMR:
Pozemkový úřad předloží zpracovaný plán společných zařízení dotčeným orgánům, které vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. Souhlasné stanovisko nahrazuje opatření (rozhodnutí, souhlas, povolení výjimky) Je-li stanovisko souhlasné, nahrazuje rozhodnutí o schválení pozemkových úprav správní úkon podle zvláštních právních předpisů21).


Akceptováno. 
Text upraven v souladu s připomínkou.

Akceptováno. 
Věta vkládaná do § 9 odst. 16:
„Pozemkový úřad může na základě zaměření skutečného stavu v terénu podle odstavce 4 uspořádat pozemky organizačních složek státu a státních podniků podle jejich příslušnosti a práva k hospodaření ve vlastnictví státu s přihlédnutím k právům odvozeným od vlastnického práva státu s jejich souhlasem.“.

Akceptováno částečně.  
Komponenty nesloučeny, jedná se o postup souladný s Legislativními pravidly vlády. Text ustanovení revidován.


Akceptováno.  
Text upraven v souladu s vypořádáním připomínek a následnou změnou výše dopadů.

Akceptováno.  
Text byl upraven v souladu s připomínkou.

Akceptováno. 
Platná znění byla sloučena do jednoho souboru.

Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.


	Ministerstvo
kultury
	Bez připomínek.
	

	Ministerstvo pro místní rozvoj

	Zásadní připomínky.
1)  K čl. I bodu 18 (§ 9 odst. 10):
Požadujeme koncepčně vyjasnit vztah § 9 odst. 10 a § 12 odst. 3 zákona o pozemkových úpravách. Podle § 9 odst. 10 ve znění návrhu novely souhlasné stanovisko (zřejmě i stavebního úřadu) nahrazuje povolení změny využití území, dělení a scelení pozemků a umístění navrhovaných opatření podle odstavce 8. Toto znění je problematické: stanovisko k návrhu pozemkových úprav by právně muselo mít formu rozhodnutí, aby tyto akty mohlo nahradit, protože úkonem podle části IV. správního řádu nelze nahradit rozhodnutí ve smyslu části II. a III. správního řádu. Navíc tyto úkony jsou fakticky nahrazeny až právní mocí rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav. Dále je nutné uvést, že podle komplexního pozměňovacího návrhu k ST 67 (novela stavebního zákona) má dojít k úpravě § 12 odst. 3 zákona o pozemkových úpravách tak, že by se akty uvedené v návrhu předložené novely nevydávaly. Pokud by obě úpravy nabyly účinnosti, § 9 odst. 10 by stanovil, že tyto akty jsou nahrazeny stanoviskem, přičemž § 12 odst. 3 by stanovil, že se tyto akty nevydávají. Pokud bude ST 67 přijat, je novelizační bod zřejmě nadbytečný, a naopak je nutné třetí větu § 9 odst. 10 upravit tak, aby se nevztahovala na akty podle stavebního zákona.


2) K čl. I bodu 18 (§ 9 odst. 10):
V návaznosti na vypořádání připomínky č. 1 požadujeme slova „povolení využití území“ nahradit slovy „povolení změny využití území“. Z hlediska terminologie stavebního zákona (§ 171 a 213 až 214) je nutné používat pojem „změna využití území“.

Doporučující připomínka.
3) K čl. I bodu 20:
Doporučujeme úpravu uvést do souladu se ST 67, novelou stavebního zákona. Návrh reaguje na současné znění stavebního zákona, nicméně ve ST 67 dochází v této oblasti k zásadním změnám, které bude potřeba zohlednit i z hlediska terminologie.

	
Akceptováno. 
Stanovisko podle § 9 odst. 10 představuje podkladové vyjádření dotčených orgánů k návrhu pozemkových úprav. Dotčené orgány se v něm vyjadřují k navrhovaným změnám v území v rozsahu své působnosti; nejde však o povolovací akt a nelze je považovat za náhradu rozhodnutí či jiných povolení podle stavebního zákona.

§ 9 odst. 10 nově zní:
„(10) Pozemkový úřad předloží zpracovaný plán společných zařízení dotčeným orgánům, které vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží.  Souhlasné stanovisko nahrazuje opatření (rozhodnutí, souhlas, povolení výjimky) Je-li stanovisko souhlasné, nahrazuje rozhodnutí o schválení pozemkových úprav správní úkon podle zvláštních právních předpisů 21).“.

§ 12 odst. 3 zní:
„(3) Změny druhů pozemků a dělení a scelování pozemků nevyžadují povolení záměru podle stavebního zákona, pokud jsou zahrnuty do schváleného návrhu pozemkových úprav. Rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav se v případě staveb, zařízení, a terénních úprav a dalších společných zařízení schválených dotčeným orgánem (§ 9 odst. 10) vyžadujících povolení podle stavebního zákona4) považuje za rozhodnutí v části věci pro účely řízení o povolení záměru. Schváleným návrhem pozemkových úprav jsou vymezeny pozemky pro realizaci záměru, umístěna stavba nebo zařízení a stanoveny podmínky pro jeho umístění.“

Akceptováno. 
Text upraven v souladu s připomínkou.


Akceptováno. 
Text byl revidován.

	Ministerstvo obrany

	Bez připomínek.

	

	Ministerstvo práce a sociálních věcí
	Bez připomínek.
	

	Ministerstvo průmyslu a obchodu

	Doporučující připomínky.
1) K části první, novelizačnímu bodu č. 3:
Doporučujeme vložení nového novelizačního bodu, v následujícím znění: „X. V § 4 odst. 2 se slovo „pozemků⁵⁸)“ nahrazuje slovem „pozemků³)“. Poznámka pod čarou č. 58 se zrušuje.“ Upozorňujeme, že nově navrhované znění poznámky č. 3 je totožné se současnou poznámkou č. 58, doporučujeme tedy v § 4 odst. 2 odkaz na poznámku pod čarou č. 58 nahradit odkazem na poznámku pod čarou č. 3 a poznámku pod čarou č. 58 zrušit.

2) K části první, novelizačnímu bodu č. 3:
V souladu s čl. 58 odst. 7 písm. g) LPV doporučujeme následující úpravu novelizační věty: „7. V § 5 odst. 4 se na konci textu věty druhé doplňují slova …“. Pokud je v novelizační větě uvedeno „na konec věty druhé se vkládají slova“, budou požadovaná slova vložena až za tečku věty druhé.

3) K části druhé, novelizačnímu bodu č. 1:
V souladu s čl. 58 odst. 8 písm. b) LPV doporučujeme úpravu novelizačního bodu č. 1.

4) K části první, k novelizačnímu bodu 5 (§ 5 odst. 3):
Doporučujeme úpravu novelizačního bodu tak, aby byl smysl věty jednoznačný. Z formulace doplňovaného ustanovení není zcela zřejmé, zda jsou účastníci řízení vyrozuměni o tom, že vlastník pozemku přestane být účastníkem řízení podle odstavce 1 písm. a), nebo o tom, že se postupuje podle správního řádu.

5) K části první, k novelizačnímu bodu 10 (§ 6 odst. 6):
Doporučujeme zvážit nahrazení slov „příslušným podkladům“ slovy „podkladům potřebným“, které lépe vystihují smysl ustanovení.

6) K části první, k novelizačnímu bodu 18 (§ 9 odst. 10):
Navržená úprava textu v novelizačním bodu č. 18 (§ 9 odst. 10) je podle našeho názoru matoucí, a proto navrhujeme tuto úpravu: „18. V § 9 odst. 10 se slovo „předpisů²¹)“ nahrazuje slovem „předpisů⁴) ²¹)“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, povolení využití území, dělení a scelování pozemků a umístění navrhovaných opatření podle odstavce 8“. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.““


7) K části první, novelizačnímu bodu č. 19 (§ 9 odst. 13):
V novelizačním bodu č. 19 (§ 9 odst. 13) doporučujeme zvážit nutnost vložení textu v závorkách; v případě, že předkladatel dojde k názoru, že je tento text nezbytný, navrhujeme uvést závorky ve stejném formátu, v jakém jsou již použity v § 9 odst. 12.

8) K části první, novelizačnímu bodu č. 21 (§ 9 odst. 16):
Podle našeho názoru ve vkládané větě chybí specifikace toho, čeho se týká zmíněné hospodaření. Z kontextu ustanovení se nabízí doplnění slov „s pozemky“. Doporučujeme revizi textu a jeho případné doplnění.

9) K části první, novelizačnímu bodu č. 22 (§ 9 odst. 17):
Navrhujeme tuto úpravu: „V § 9 odst. 17 větě první se slova „nejprve pozemky ve vlastnictví státu a potom ve vlastnictví obce“ nahrazují slovy „k tomu v tomto pořadí pozemky ve vlastnictví státu, obce a jiných vlastníků“ a za větu první se vkládá věta „Do této výměry pozemků pro společná zařízení se nezahrne výměra pozemků, na kterých jsou opatření podle odstavce 8 písm. d) převzatá z platné územně plánovací dokumentace a která nejsou určena k realizaci.“„

10) K části první, novelizačnímu bodu č. 29 – poznámka pod čarou č. 62:
Doporučujeme upravit takto: „29. Na konci poznámky pod čarou č. 62 se doplňují slova „, ve znění pozdějších předpisů.““


11) K části první, novelizačnímu bodu č. 32:
Navrhujeme formulovat takto: „32. Poznámka pod čarou č. 41 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.“

12) K části druhé, novelizační body 1 a 2:
Novelizační body 1 a 2 doporučujeme uvést takto: 1. V § 1 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Pověření zaměstnanci Státního pozemkového úřadu jsou za účelem provedení terénního šetření v rámci monitoringu eroze oprávněni vstupovat nebo vjíždět na dotčené pozemky.“. 2. V § 1 se odstavce 9 a 10 včetně poznámek pod čarou č. 41 a 42 zrušují.
	
Akceptováno.  
Text doplněn v souladu s připomínkou.


Akceptováno.  
Text upraven v souladu s připomínkou.


Akceptováno. 
Text upraven v souladu s připomínkou.


Akceptováno. 
Text upraven v souladu s připomínkou.


Akceptováno. 
Text upraven v souladu s připomínkou.

Akceptováno. 
Znění § 9 odst. 10 bylo přeformulováno:
„(10) Pozemkový úřad předloží zpracovaný plán společných zařízení dotčeným orgánům, které vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. Souhlasné stanovisko nahrazuje opatření (rozhodnutí, souhlas, povolení výjimky) Je-li stanovisko souhlasné, nahrazuje rozhodnutí o schválení pozemkových úprav správní úkon podle zvláštních právních předpisů 21).“.

Akceptováno. 
Závorka bude nahrazena slovy „podle § 12 odst. 4“. 


Akceptováno. 
Upraveno na základě připomínek MF.


Akceptováno částečně.
§ 9 odst. 17 revidován v souladu s připomínkami jiných připomínkových míst.
Druhá věta zní: „Do této výměry pozemků pro společná zařízení se nezahrne výměra pozemků, na kterých jsou opatření podle odstavce 8 písm. d) převzatá z platné územně plánovací dokumentace, která nejsou určená k realizaci pozemkovým úřadem.“.

Akceptováno.  
Text upraven v souladu s připomínkou.

Vysvětleno.
Zvolená legislativní technika je v souladu s Legislativními pravidly vlády.

Akceptováno. 
Text upraven v souladu s připomínkou.


	Ministerstvo spravedlnosti

	Bez připomínek.

	

	Ministerstvo školství mládeže 
a tělovýchovy

	Bez připomínek.


	

	Ministerstvo vnitra

	Doporučující připomínky.
1)  K čl. I bodu 18 (§ 9 odst. 10):
Do ustanovení se doplňují typy správních aktů, které mohou být nahrazeny souhlasným stanoviskem dotčeného orgánu uplatněnému k plánu společných zařízení. Doporučujeme upravit zvolenou formulaci, aby bylo výsledné znění srozumitelnější. Zejména poukazujeme na spojení „umístění navrhovaných opatření podle odstavce 8 podle zvláštních právních předpisů“. Slova „podle zvláštních právních předpisů“ se mají patrně vztahovat k předchozím vyjmenovaným právním aktům, nikoliv k opatření, které je upraveno v odstavci 8 předmětného zákona.

2) K čl. I bodu 20 (§ 9 odst. 15):
Konkretizuje se okamžik, ke kterému rozhodnutí o změně územního plánu (resp. plán společných zařízení) nabývá právních účinků. Nerozporujeme obsahovou stránku, doporučujeme pouze upravit zvolenou formulaci tak, že rozhodnutí „se stává účinným dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle § 11 odst. 8“. Zvolené spojení „po nabytí právní moci rozhodnutí“ považujeme za neurčité.

3) K čl. I bodu 34 (§ 18 odst. 14):
Navrhuje se stanovit povinnost ústředí Státního pozemkového úřadu zveřejňovat vedený seznam fyzických osob s platným úředním oprávněním. Ustanovení doporučujeme zpřesnit co do určení rozsahu, v jakém jsou zveřejňovány údaje o dotčených fyzických osobách, a konkrétního způsobu uveřejnění. Rovněž je v tomto ohledu na místě dopracovat důvodovou zprávu v části věnované ochraně soukromí a osobních údajů, jelikož dochází ke změně ve způsobu nakládání s osobními údaji.

4) K čl. I bodu 35 (§ 18 odst. 22):
Předpokládáme, že držitel oprávnění není při provádění ověřování prací v pozici veřejnoprávního podepisujícího podle § 5 zákona č. 297/2016 Sb. Doporučujeme proto zvážit, zda by ověřování prací neměl držitel úředního oprávnění podepisovat alespoň uznávaným elektronickým podpisem (§ 6 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb.); podle stávající formulace bude moci být využit i tzv. „prostý“ elektronický podpis, což nepovažujeme za zcela žádoucí. Dále upozorňujeme, že se jedná o „elektronické časové razítko“, nikoli o „elektronické razítko“.

Doporučující připomínky.
5) Obecně:
Upozorňujeme, že jak v normativním textu návrhu, tak v platném znění s vyznačenými změnami nejsou uváděny závorky u poznámek pod čarou ve formě horního indexu. Doporučujeme návrh v tomto ohledu revidovat.

6) K čl. I bodu 7:
Novelizační bod doporučujeme s ohledem na čl. 58 odst. 8 písm. g) Legislativních pravidel vlády formulovat takto: „V § 5 odst. 4 se na konci textu věty druhé doplňují slova…“.

7) K čl. I bodu 32:
Za text „odst. 3“ doporučujeme vložit slovo „se“.

8) K čl. II bodu 1:
S ohledem na čl. 58 odst. 8 písm. b) Legislativních pravidel vlády doporučujeme novelizační větu koncipovat takto: „V § 1 se na konci odstavce 8 doplňuje věta…“.

9) K čl. III:
Slova „Účinnost“ doporučujeme nahradit slovy „ÚČINNOST“.

	
Akceptováno. 
§ 9 odst. 10 nově zní:
„(10) Pozemkový úřad předloží zpracovaný plán společných zařízení dotčeným orgánům, které vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží.  Souhlasné stanovisko nahrazuje opatření (rozhodnutí, souhlas, povolení výjimky) Je-li stanovisko souhlasné, nahrazuje rozhodnutí o schválení pozemkových úprav správní úkon podle zvláštních právních předpisů 21).“.


Akceptováno. 
Znění § 9 odst. 15 bylo přeformulováno na základě připomínky MMR.
Znění § 9 odst. 15: 
„Plán společných zařízení musí být v souladu s územně plánovací dokumentací. Není-li návrh plánu společných zařízení ze závažných důvodů v souladu s územně plánovací dokumentací, je jeho schválení podle odstavce 11 zároveň rozhodnutím o změně územního plánu podle § 109 odst. 1 stavebního zákona přijímaným projednávaným z vlastního podnětu, které se stává účinným po nabytí právní moci rozhodnutí podle § 11 odst. 8. Obsahem změny je požadavek na uvedení plánu společných zařízení a územního plánu do souladu. Tento postup není překážkou pro vydání rozhodnutí o pozemkových úpravách. “

Akceptováno.
Text revidován a upraven.
§ 18 odst. 14 zní: „Ústředí vede a zveřejňuje prostřednictvím internetových stránek Státního pozemkového úřadu seznam fyzických osob, kterým udělilo úřední oprávnění s platným úředním oprávněním s uvedením jména, příjmení, titulu fyzické osoby a čísla rozhodnutí o udělení úředního oprávnění.“.


Akceptováno.  
Text upraven v souladu s připomínkou.

Akceptováno.  
Text upraven v souladu s připomínkou.


Akceptováno.  
Text upraven v souladu s připomínkou.

Akceptováno částečně.
Došlo k přeformulování novelizačního bodu. 

Akceptováno. 
Text upraven v souladu s připomínkou.

Akceptováno.  
Text upraven v souladu s připomínkou.


	Ministerstvo zahraničních věcí

	Bez připomínek.
	

	Ministerstvo životního prostředí
	Zásadní připomínky.
1) K § 3 odst. 3:
V návrhu zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech požadujeme v § 3 odst. 3 vypustit větu: „Pozemky na území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací a přírodních památek ve vlastnictví státu lze řešit v pozemkových úpravách jen se souhlasem Ministerstva životního prostředí.“ V návaznosti na novelizace zákona č. 219/2000 Sb. (ustanovení § 6) a zákona č. 114/1992 Sb., zejména § 61b (zákonem č. 36/2025 Sb.), je požadavek na udělení souhlasu MŽP dle § 3 odst. 3 s ohledem na stávající praxi neefektivní a nadbytečný. Resortní organizace MŽP, tj. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky a správy národních parků, jsou v těchto územích příslušnými orgány ochrany přírody a zároveň zde vystupují jako subjekty hospodařící s majetkem státu. Jsou tak plně způsobilé dostatečně zajistit ochranu veřejných zájmů i zájmů vlastníka v rámci procesů pozemkových úprav. Existence schvalovacího mechanismu na úrovni Ministerstva životního prostředí nepřináší odpovídající zvýšení ochrany dotčených hodnot území ani kvality rozhodování. MŽP v současné době nedisponuje dostatečnými personálními kapacitami pro zajištění agendy spojené s udělováním souhlasu podle § 3 odst. 3. Navrhované vypuštění souhlasu tak přispěje k racionalizaci výkonu veřejné správy a snížení administrativní zátěže. Z těchto důvodů požadujeme tento souhlas ze zákona vypustit.

¨

2) K § 3 odst. 3, § 9 odst. 17 a § 9 odst. 10 – chráněná ložisková území:
Návrh obecně postrádá řešení ve smyslu pozemků v chráněných ložiskových územích (CHLÚ) – viz § 18 a 19 zákona č. 44/1988 Sb. (horní zákon). CHLÚ je zřízeno na ochranu výhradního ložiska před znemožněním nebo ztížením jeho dobývání. V některých případech může dojít k ohrožení veřejného zájmu na vyhledávání, průzkumu a dobývání výhradních ložisek ve smyslu § 3 odst. 5 horního zákona a tím pádem až k ohrožení surovinové bezpečnosti a soběstačnosti ČR. 
· V § 3 odst. 3 jsou zmíněny pouze pozemky v DP, k pozemkům v CHLÚ by se také měl vyjadřovat příslušný úřad (OBÚ). 
· V § 9 odst. 17 by bylo vhodné kromě níže řešených pozemků v DP opět zařadit i pozemky v CHLÚ. 
· V § 9 odst. 10 je formulace „Souhlasné stanovisko nahrazuje …, povolení využití území, …“ přinejmenším nešťastná – pokud může pozemkový úřad změnit druh a využití pozemku a navíc dle odst. 15 zařídit změnu územního plánu pouhým schválením plánu společných zařízení, reálně tím může dojít ke ztížení či dokonce znemožnění dobývání výhradního ložiska, pokud ještě nemá stanovený DP, ale leží „pouze“ v CHLÚ.


Doporučující připomínky.
3) K RIA – k části 3, bodu 3.1:
Doporučujeme uvést, k jakému období se vztahuje zmíněná predikce – není zřejmé, jestli je to predikce nákladů a výnosů za jeden rok (počínaje rokem 2027) a jestli se předpokládají náklady a výnosy každoročně zhruba ve stejné výši.

4) K § 2:
S ohledem na logiku dosavadního uspořádání témat doporučujeme vkládaná slova „a rozvoje agroturistiky“ zařadit na konec věty, za slova „zvýšení ekologické stability krajiny“.

5) K § 5 odst. 5:
Po vypuštění slov „ani opakovaně“ se věta stává méně srozumitelnou; doporučujeme formulaci stylisticky upravit, např. takto: „Od volby sboru lze upustit při jednoduchých pozemkových úpravách, a dále při komplexních pozemkových úpravách, pokud se nepodaří sbor zvolit a trvá potřeba těchto úprav.“

6) K § 5 odst. 8:
Nemáme námitky vůči odebrání působnosti sboru k posouzení případných variant, ale v zájmu transparentnosti procesu a podpory participativního přístupu doporučujeme ponechat sboru alespoň působnost k vyjádření k případným variantám, resp. k argumentaci jejich výběru.


7) K § 9 odst. 15:
Doporučujeme k ustanovení věty uvést v poznámce pod čarou odkaz na stavební zákon [§ 87 odst. 1 písm. a) zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona] a nahradit slovní spojení „přijímaným z vlastního podnětu“ slovy „projednávaným z vlastního podnětu“.

8) K § 9 odst. 16:
Vkládaná věta „Pozemkový úřad může na základě zaměření … uspořádat pozemky organizačních složek státu … odvozeným od vlastnického práva státu s jejich souhlasem.“ je dlouhá, složitá a nesrozumitelná. Doporučujeme formulaci stylisticky upravit tak, aby bylo zřejmé, co je fakticky míněno slovy „Pozemkový úřad může uspořádat pozemky ... podle jejich příslušnosti … s jejich souhlasem“, případně k čemu se slova „podle jejich příslušnosti“ a „s jejich souhlasem“ vztahují.

9) K § 9 odst. 24:
Doporučujeme v upravované větě namísto „pozemkový úřad“ uvést „zástupce pozemkového úřadu“.


10) K absenci přechodných ustanovení:
Návrh zákona neobsahuje žádné přechodné ustanovení, přestože v části první zavádí řadu hmotněprávních změn, které se bezprostředně dotýkají probíhajících řízení o pozemkových úpravách, zejména: změnu kritéria přiměřenosti ceny a hranice, od níž se vždy upouští od úhrady rozdílu ceny [čl. I, § 10 odst. 2 — změna ze 4 % na 10 % a ze 100 Kč na 2 000 Kč], zavedení možnosti výkupu pozemků až za dvojnásobek ceny obvyklé [čl. I, § 9 odst. 16], nový režim řešení pozemků s duplicitním zápisem vlastnictví [čl. I, § 8a]. Doporučujeme proto doplnit přechodné ustanovení. Navrhované znění: „Řízení o pozemkových úpravách zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 139/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“

11) K čl. I bodu 14 (§ 8 odst. 6) – odkaz na celostátní databázi BPEJ:
Novelizační bod 14 nahrazuje v § 8 odst. 6 odkaz „databázi¹⁷⁾" odkazem „databázi¹⁶⁾", ruší poznámku pod čarou č. 17 a poznámce pod čarou č. 16 dává nové znění (vyhláška č. 441/2013 Sb.). Tím by se odkaz u „celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek" navázal na oceňovací vyhlášku.

Ustanovení § 8 odst. 6 přitom obsahuje dva odkazy na dva různé předpisy: odkaz č. 16 se váže na „základní cenu" (oceňovací vyhláška), zatímco odkaz č. 17 se váže na „celostátní databázi", tj. na vedení a evidenci bonitovaných půdně ekologických jednotek (dále jen „BPEJ"). Vedení celostátní databáze BPEJ neupravuje oceňovací vyhláška, nýbrž prováděcí vyhláška vydaná na základě § 8 odst. 4 zákona č. 139/2002 Sb. Tou byla dosud vyhláška č. 327/1998 Sb. (na niž poznámka pod čarou č. 17 odkazuje); ta však byla s účinností od 1. ledna 2019 zrušena a nahrazena vyhláškou č. 227/2018 Sb., o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci, vydanou rovněž podle § 8 odst. 4 zákona č. 139/2002 Sb.

Skutečnost, že oceňovací vyhláška č. 441/2013 Sb. nově obsahuje v příloze č. 4 základní ceny zemědělských pozemků podle bonitovaných půdně ekologických jednotek, se týká výlučně odkazu č. 16 u „základní ceny"; odkaz č. 17 se váže na vedení celostátní databáze BPEJ, které upravuje vyhláška č. 227/2018 Sb., nikoli oceňovací vyhláška.

Poznámka pod čarou č. 17 je tedy v platném znění zákona obsoletní; návrh ji však namísto aktualizace ruší a odkaz u „celostátní databáze" věcně nesprávně přesměrovává na oceňovací vyhlášku. Doporučujeme proto bod 14 upravit tak, aby odkaz na poznámku pod čarou č. 17 v § 8 odst. 6 zůstal zachován, poznámka pod čarou č. 16 byla aktualizována na oceňovací vyhlášku a poznámka pod čarou č. 17 na platnou BPEJ vyhlášku, tj. nahradit dosavadní znění bodu 14 tímto zněním:

Poznámka pod čarou č. 16 zní: „16) Vyhláška č. 441/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.". Poznámka pod čarou č. 17 zní: „17) Vyhláška č. 227/2018 Sb., o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci.". V § 8 odst. 6 zůstává odkaz „databázi¹⁷⁾" beze změny (nepřečíslovává se na „16)"); mění se pouze znění poznámek pod čarou č. 16 a 17. Poznámka pod čarou č. 17 se tedy neruší, nýbrž aktualizuje na platnou BPEJ vyhlášku.

	
Akceptováno.  
Po dohodě s MŽP bude z § 3 odst. 3 zákona vypuštěna požadovaná věta z důvodu snížení administrativní zátěže. Dále bude dle společné dohody zpracován společný metodický postup ve věci nakládání s pozemky na území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací a přírodních památek ve vlastnictví státu. 
Znění § 3 odst. 3 zákona: 
„Pozemky určené pro těžbu vyhrazených nerostů na základě stanoveného dobývacího prostoru ,5) pozemky určené pro obranu státu, pozemky zastavěné stavbou ve vlastnictví státu lze řešit v pozemkových úpravách (§ 2) jen se souhlasem jejich vlastníka a příslušného správního úřadu. Pozemky na území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací a přírodních památek ve vlastnictví státu lze řešit v pozemkových úpravách jen se souhlasem Ministerstva životního prostředí. Pozemky zařazené do rezervy státních pozemků k uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou56) lze řešit v pozemkových úpravách jen se souhlasem příslušného správního úřadu. Pozemky zastavěné stavbou, která není ve vlastnictví státu, pozemek funkčně související s touto stavbou včetně přístupové cesty, zahrady, pozemky v zastavěném území, pozemky v zastavitelných plochách  plochách4) zařazené do ploch s rozdílným způsobem využití plochy bydlení, plochy rekreace, plochy občanského vybavení, plochy smíšené obytné, plochy výroby a skladování4) a pozemky, na nichž se nacházejí veřejná nebo neveřejná pohřebiště, lze řešit v pozemkových úpravách jen se souhlasem jejich vlastníka. Pokud se vlastníci ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem nevyjádří, má se za to, že s řešením v pozemkových úpravách souhlasí. Dotčené správní orgány zašlou souhlas do 45 dnů ode dne doručení výzvy pozemkového úřadu, přičemž k této lhůtě se připočítává doba až 15 dnů, jde-li o zvláště složitý případ. Pozemky podle tohoto odstavce se pro účely pozemkových úprav v případě jejich směn oceňují podle druhu nejbližšího zemědělského pozemku. Pozemky neřešené ve smyslu § 2, u nichž se pouze obnovuje soubor geodetických informací, se neoceňují. Souhlas s řešením pozemků se nevyžaduje u pozemků, které jsou v obvodu pozemkových úprav v katastru nemovitostí evidovány se způsobem využití pozemku jako ostatní komunikace.“

Akceptováno částečně, vysvětleno, rozpor odstraněn.
§ 3 odst. 3: Souhlas řešení pozemků v CHLÚ dle § 3 odst. 3 není akceptován z důvodu významného omezení provádění pozemkových úprav. 

Problematika § 9 odst. 17, souhlasu dotčeného orgánu s umístěním společných zařízení v CHLÚ bude řešena společnou úpravou Metodického návodu pro provádění pozemkových úprav, kterým jsou zhotovitelé návrhu pozemkových úprav smluvně vázáni. 

V současné době je Metodickým návodem pro provádění pozemkových úprav postup stanoven v rámci kapitoly 6.2 Obsah dokumentace rozboru současného stavu a jeho vyhodnocení, kterým se mimo jiné vyhodnocuje využití území.
Dokumentace rozboru současného stavu a jeho vyhodnocení je podkladem pro zpracování etapy Plánu společných zařízení

Znění § 9 odst. 10 bylo přeformulováno:
„(10) Pozemkový úřad předloží zpracovaný plán společných zařízení dotčeným orgánům, které vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. Souhlasné stanovisko nahrazuje opatření (rozhodnutí, souhlas, povolení výjimky) Je-li stanovisko souhlasné, nahrazuje rozhodnutí o schválení pozemkových úprav správní úkon podle zvláštních právních předpisů 21).“.


Akceptováno. 
Text upraven v souladu s připomínkou.


Akceptováno. 
Text upraven v souladu s připomínkou.


Akceptováno. 
Text upraven v souladu s připomínkou.


Vysvětleno.
Úloha sboru zástupců je zachována v dalších fázích řízení. Dle § 5 odst. 8 zákona sbor spolupracuje při zpracování návrhu pozemkových úprav, posuzuje navrhovaná opatření, vyjadřuje se k plánu společných zařízení, k podaným připomínkám v průběhu pozemkových úprav, k návrhu pozemkových úprav a uděluje souhlas s ustoupením od požadavku na uhrazení rozdílu ceny podle § 10 odst. 2.

Akceptováno částečně. 
Ustanovení bylo revidováno v souladu s připomínkou MMR.
Znění § 9 odst. 15: 
„Plán společných zařízení musí být v souladu s územně plánovací dokumentací. Není-li návrh plánu společných zařízení ze závažných důvodů v souladu s územně plánovací dokumentací, je jeho schválení podle odstavce 11 zároveň rozhodnutím o změně územního plánu podle § 109 odst. 1 stavebního zákona přijímaným projednávaným z vlastního podnětu, které se stává účinným po nabytí právní moci rozhodnutí podle § 11 odst. 8. Obsahem změny je požadavek na uvedení plánu společných zařízení a územního plánu do souladu. Tento postup není překážkou pro vydání rozhodnutí o pozemkových úpravách.“

Akceptováno. 
Text upraven v souladu s připomínkou a připomínkou MF.


Vysvětleno. 
Terminologie odpovídá pojmosloví používanému zákonem o pozemkových úpravách.

Akceptováno částečně. 
Přechodná ustanovení byla doplněna.


Akceptováno. 
Text upraven v souladu s připomínkou.

	Ministerstvo zdravotnictví
	Bez připomínek.
	

	Úřad vlády ČR – ministr a předseda Legislativní rady vlády

	Bez připomínek.
	

	Úřad vlády ČR – zmocněnec vlády pro lidská práva
	Bez připomínek.
	

	Úřad vlády ČR – vedoucí Úřadu vlády
	Bez připomínek.
	

	Úřad vlády ČR – odbor pro hodnocení dopadů regulace (RIA)

	Zásadní připomínky.
1) K závěrečné zprávě RIA:
V závěrečné zprávě jsou řešeny dvě varianty řešení, a sice „bez legislativní změny“ a „s legislativní změnou“. Takový postup není v souladu s manuálem hodnocení dopadů regulace. Uvažované varianty mají nabízet věcné možnosti řešení identifikovaných problémů. Žádáme do textu doplnit popis a hodnocení dalších zvažovaných variant nebo uvést, proč byla zvažována pouze jedna nenulová varianta.


2) K závěrečné zprávě RIA:
V rámci schváleného Výhledu přezkumu účinnosti regulace na rok 2026 bylo rozhodnuto, že součástí zprávy RIA k předkládané novelizaci bude rovněž přezkum účinnosti zákona, účinného od roku 2021. Zpráva RIA však tento přezkum opomíjí a vymezení problému, který má být regulací řešen, je omezeno především na popis procesních nedostatků současného právního stavu. Je proto nezbytné více akcentovat věcné dopady a důsledky současného stavu a systematicky identifikovat konkrétní oblasti, v nichž se regulace jeví jako nedostatečná. Je třeba vyhodnotit, v kolika a v jakých případech současný stav znemožňuje řešit potřebnou infrastrukturu pro opatření proti suchu/povodním či neefektivní využití prostředků státního rozpočtu.


3) K závěrečné zprávě RIA:
Předkladatel uvádí, že vzhledem k charakteru zákona nebude docházet k přezkumu účinnosti regulace. Povinnost přezkumu regulace je dána Obecnými zásadami pro hodnocení dopadů regulace a vzhledem k očekávaným přínosům je jeho provedení vhodné. Požadujeme doplnit odpovídající informace (termín a indikátory přezkumu) do relevantní kapitoly.

4) K závěrečné zprávě RIA:
Závěrečná zpráva nijak nekomentuje možné dopady na vlastníky pozemků zejména s ohledem na změnu v kritériu přiměřenosti ceny. Z podstaty změny přitom vyplývá, že bude častěji docházet k navržení pozemků s větším nekompenzovaným cenovým diferenciálem. Žádáme doplnit posouzení dopadů na vlastníky do závěrečné zprávy.

Doporučující připomínka.
5) K závěrečné zprávě RIA:
Pro odhady fiskálních nákladů opatření v tabulkách č. 1–3 předkladatel vychází z výsledků za rok 2025. Není ovšem zřejmé, jak reprezentativní jsou tato čísla z dlouhodobého hlediska a jaký se očekává jejich vývoj (větší/menší množství řešených pozemků v příštích letech?). Požadujeme alespoň přehledově uvést také klíčové údaje pro další roky, pro které jsou dostupná data a odhad vývoje v předmětné oblasti do budoucna.

	
Akceptováno. 
V průběhu přípravy byly posouzeny i další možné přístupy, zejména nelegislativní řešení (úpravu metodického návodu), dílčí legislativní zásah a odlišná nastavení parametrů. Tyto možnosti však nebyly vyhodnoceny jako samostatně proveditelné varianty, neboť nevedou k naplnění stanovených cílů. Z tohoto důvodu byly následně hodnoceny 3 varianty, jedna nulová varianta a dvě nenulové legislativní varianty. Podrobně hodnocená byla nenulová varianta č. 2, která je jediným proveditelným řešením schopným dosáhnout cíle regulace. Závěrečná zpráva RIA byla aktualizována.

Akceptováno. 
Přezkum účinnosti dosavadní právní úpravy nebyl při přípravě návrhu opomenut, neboť věcné vyhodnocení fungování systému pozemkových úprav a identifikace jeho hlavních nedostatků byly provedeny již v rámci Koncepce pozemkových úprav na období let 2021 až 2025. Tento koncepční materiál představoval základní analytický podklad pro další směřování právní i institucionální úpravy pozemkových úprav a obsahoval vyhodnocení aplikačních zkušeností, potřeb praxe a limitů stávajícího nastavení.
V rámci uvedené koncepce byly posouzeny dopady současného právního a organizačního nastavení na schopnost realizovat pozemkové úpravy jako nástroje pro řešení veřejných zájmů v území, včetně opatření k ochraně před suchem, povodněmi, vodní a větrnou erozí, k posílení ekologické stability krajiny a ke zlepšení podmínek pro hospodaření v krajině.

Konkrétní aspekty z vyhodnocení Koncepce pozemkových úprav na období let 2021-2025:
· nedostatek půdy ve vlastnictví státu a obcí ovlivňující kvalitu návrhů a realizací společných zařízení,
· potřeba řešení a zajištění zvýšení podílu realizací PSZ ve veřejném zájmu pro naplnění požadavků obcí, vlastníků, uživatelů půdy,
· v mnohých územích, kde dosud pozemkové úpravy neproběhly, je této státní i obecní půdy nedostatek a zpracovatelé často narážejí na značný odpor vlastníků půdy vzdát se části svých výměr ve prospěch veřejného zájmu,
· zvyšující se negativní dopady klimatické změny budou v průběhu následujících let klást stále vyšší nároky na podíl adaptačních opatření v návrzích pozemkových úprav,
· nutnost nakládání s duplicitním vlastnictvím ve vazbě na požadavky opatření ve veřejném zájmu,
· potřeba efektivnějšího uspořádání nových pozemků s ohledem na významné rozdíly v cenách bonity půdy.
Závěrečná zpráva RIA byla revidována.

Akceptováno. 
Přezkum účinnosti regulace bude proveden v rámci vyhodnocení Koncepce pozemkových úprav 2026-2030, průběžného sledování dle implementačního plánu a s ohledem na aplikační praxi. Při přezkumu bude ověřeno, zda navrhovaná právní úprava naplňuje stanovené cíle a zda aplikace nebyla ovlivněna riziky uvedenými v koncepčních materiálech. Přezkum se zaměří rovněž na posouzení efektivity právní úpravy.

Sledované indikátory přezkumu:
· počet případů změny kritéria ceny, které byly právní úpravou ovlivněny,
· počet případů, v nichž nebyl proveden doplatek z důvodu uplatnění hranice do 2 000 Kč,
· celková výše nedoplacených částek, 
· zda změna zákona přispěla ke zrychlení nebo zjednodušení příslušného postupu (např. délka trvání procesu pozemkových úprav a celkové dopady do státního rozpočtu. 

V rámci Koncepce pozemkových úprav na období let 2026-2030 a Implementačního plánu koncepce bude rovněž prováděna revize nástrojů a postupů zpracování pozemkových úprav. 

Akceptováno. 
Konkrétní dopady byly doplněny do RIA.

Vysvětleno.
Údaje uvedené v tabulkách č. 1-3 RIA jsou uvedeny pouze za rok 2025, neboť relevance údajů je z dlouhodobého hlediska ovlivněna mnoha faktory (např. výše přiděleného rozpočtu na daný rok, počet a náročnost rozpracovávaných pozemkových úprav), které zohledňují potřeby jednotlivých území řešených pozemkovými úpravami, jsou značně rozdílné a odvíjejí se od konkrétních přírodních, vlastnických, hospodářských, dopravních a environmentálních podmínek daného území. 
 
Odhad fiskálních nákladů s ohledem na četnost využívání navrhovaných opatření v důsledku rozšíření jejich zákonné aplikace nelze předem s dostatečnou mírou jistoty stanovit, neboť bude záviset na konkrétních okolnostech jednotlivých řízení o pozemkových úpravách a na rozhodování dotčených vlastníků. Rozšíření zákonné aplikace těchto institutů sice vytváří předpoklad pro jejich častější využívání, avšak nelze spolehlivě predikovat skutečný rozsah jejich uplatnění v praxi. Z tohoto důvodu je předpoklad fiskálních nákladů založen na možném nárůstu jejich využívání, není proto uveden v RIA.

	Úřad vlády ČR – Odbor kompatibility

	Doporučující připomínky.
K důvodové zprávě:
Žádáme o dopracování obecné části důvodové zprávy, části 4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro ČR z jejího členství v EU. Předkladatel zde uvádí, že je návrh v souladu s právem EU, nicméně bez výčtu konkrétních předpisů EU, jejichž soulad by mohl být posouzen. Dále také uvádí, že návrh „přispívá k naplňování evropských politik v oblasti ochrany životního prostředí, adaptace na změnu klimatu, udržitelného hospodaření s půdou a rozvoje venkova“, avšak rovněž bez dalšího rozvedení tohoto tvrzení. Je třeba jasně uvést, jakým způsobem návrh přispívá k naplňování evropských politik v dotčených oblastech, neboť pouhé konstatování bez bližšího vysvětlení není dostačující. Důvodovou zprávu požadujeme doplnit. K vlastnímu textu návrhu neuplatňujeme žádné připomínky z hlediska jeho slučitelnosti s právem EU.

	
Akceptováno. 
Důvodová zpráva byla revidována.

	Kraj Středočeský
	Bez připomínek.
	

	Kraj Jihočeský

	Bez připomínek.
	

	Kraj Plzeňský
	Bez připomínek.
	

	Kraj Karlovarský
	Bez připomínek.
	

	Kraj Ústecký
	Bez připomínek.
	

	Kraj Liberecký

	Bez připomínek.
	

	Kraj Pardubický
	Bez připomínek.
	

	Kraj Vysočina
	Bez připomínek.
	

	Kraj Zlínský
	Bez připomínek.
	

	Kraj Jihomoravský

	Bez připomínek.
	

	Kraj Královehradecký
	Bez připomínek.
	

	Kraj Olomoucký

	Bez připomínek.
	

	Kraj Moravskoslezský

	Zásadní připomínka.
K čl. I bod 18:
Tento novelizační bod v předloženém návrhu zní:
„V § 9 odst. 10 se za slovo „výjimky)“ vkládají slova „, povolení využití území, dělení a scelování pozemků, umístění navrhovaných opatření podle odstavce 8“ a slovo „předpisů21)“ se nahrazuje slovem „předpisů4) 21)“.
Poznámka pod čarou č. 4 zní:
„4) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.“.

Navrhujeme níže uvedenou úpravu znění předmětného novelizačního bodu:
„V § 9 odst. 10 se za slovo „výjimky)“ vkládají slova „a umístění navrhovaných opatření podle odstavce 8“.

Odůvodnění:
Tato část § 9 odst. 10 spolu s odkazem na stavební zákon je zavádějící, neboť navozuje dojem postavení stavebního úřadu jako dotčeného orgánu, který namísto rozhodnutí o povolení využití území, dělení a scelování pozemků bude vydávat souhlasné stanovisko. Stavební úřad ale postavení dotčeného orgánu v řízení o pozemkových úpravách nemá.  Navrhované znění § 9 odst. 10 zákona o pozemkových úpravách je navíc nadbytečné a není v souladu s obsahem důvodové zprávy, v níž je uvedeno, že si klade za cíl „upravit vztah schváleného návrhu pozemkových úprav k povolování záměrů podle stavebního zákona v § 12 odst. 3“, tedy nikoli v § 9 odst. 10.

Pro jednoznačné stanovení rozhodnutí, která podle zákona o pozemkových úpravách nevyžadují rozhodnutí stavebního úřadu podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon ve znění pozdějších předpisů, je v návaznosti na znění § 4 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého se záměrem rozumí jak stavba, soubor staveb, zařízení, údržba dokončené stavby, tak i změna využití území, dělení nebo scelování pozemků a stanovení ochranného pásma, zcela dostačující znění § 12 odst. 3 zákona o pozemkových úpravách:

„Je-li to v souladu s územním plánem, pro změny druhů pozemků, schválených dotčeným orgánem (§ 9 odst. 10), výstavbu polních a lesních cest, ochranu a zúrodňování půdního fondu a další společná zařízení zahrnutá do schváleného návrhu pozemkových úprav upouští se od souhlasu s vynětím ze zemědělského půdního fondu a nevyžaduje se vydání rozhodnutí o povolení záměru.“

Pouze za poslední částí věty § 12 odst. 3 chybí odkaz na zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, který je v navrhované novele zákona o pozemkových úpravách uváděn pod poznámkou č. 4.

	
Vysvětleno.
Ustanovení upraveno v souladu s připomínkou MMR a nově zní 
§ 9 odst. 10 nově zní:
„(10) Pozemkový úřad předloží zpracovaný plán společných zařízení dotčeným orgánům, které vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží.  Souhlasné stanovisko nahrazuje opatření (rozhodnutí, souhlas, povolení výjimky) Je-li stanovisko souhlasné, nahrazuje rozhodnutí o schválení pozemkových úprav správní úkon podle zvláštních právních předpisů 21).“.

Stanovisko podle § 9 odst. 10 představuje podkladové vyjádření dotčených orgánů k návrhu pozemkových úprav. Dotčené orgány se v něm vyjadřují k navrhovaným změnám v území v rozsahu své působnosti; nejde však o povolovací akt a nelze je považovat za náhradu rozhodnutí či jiných povolení podle stavebního zákona.  Podle § 6 odst. 6 má stavební úřad postavení dotčeného orgánu v řízení o pozemkových úpravách.

§ 12 odst. 3 zní:
„(3) Změny druhů pozemků a dělení a scelování pozemků nevyžadují povolení záměru podle stavebního zákona, pokud jsou zahrnuty do schváleného návrhu pozemkových úprav. Rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav se v případě staveb, zařízení, a terénních úprav a dalších společných zařízení schválených dotčeným orgánem (§ 9 odst. 10) vyžadujících povolení podle stavebního zákona4) považuje za rozhodnutí v části věci pro účely řízení o povolení záměru. Schváleným návrhem pozemkových úprav jsou vymezeny pozemky pro realizaci záměru, umístěna stavba nebo zařízení a stanoveny podmínky pro jeho umístění.“

· 

	Magistrát hl. m. Prahy

	Bez připomínek.

	

	Agrární komora ČR
	Bez připomínek.
	

	Asociace krajů ČR
	Bez připomínek.
	

	Asociace samostatných odborů
	Bez připomínek.
	

	Českomoravská konfederace odborových svazů

	Bez připomínek.
	

	Český báňský úřad

	Bez připomínek.
	

	Český statistický úřad
	Bez připomínek.
	

	Český úřad zeměměřický 
a katastrální

	Doporučující připomínky.
1)  K čl. I bodu 21 (§ 9 odst. 16):
Doporučuji ustanovení upravit tak, aby bylo v souladu s terminologií příslušných právních předpisů. Slovní spojení „uspořádat pozemky organizačních složek státu a státních podniků podle jejich příslušnosti k hospodaření ve vlastnictví státu“ je terminologicky nepřesné, neboť podle § 2 odst. 2 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, má státní podnik právo hospodařit s majetkem státu. Státní podnik tedy nemá příslušnost k hospodaření, což je institut spojený pouze s organizačními složkami státu. Pokud se má ustanovení vztahovat na veškerá práva odvozená od vlastnického práva státu k pozemkům, doporučuji volit obecnější formulaci, např. „s přihlédnutím k právům odvozeným od vlastnického práva státu“.

2) K čl. I bodu 35 (§ 18 odst. 22):
Doporučuji doplnit požadavky na elektronický podpis a časové razítko s ohledem na jejich potřebnou úroveň. Pojem elektronický podpis je obecný a zahrnuje všechny formy od nic negarantujícího prostého podpisu až po kvalifikovaný elektronický podpis, který je nařízením č. 910/2014 postaven na roveň podpisu vlastnoručního. Mám za to, že pro daný účel je namístě požadovat nejvyšší dostupnou úroveň elektronického podpisu – srovn. např. § 16 odst. 3 zákona o zeměměřictví. Pojem „elektronické razítko“ není jednoznačný a lze jej vyložit jako (kvalifikovanou) elektronickou pečeť nebo (kvalifikované) elektronické časové razítko. Mám za to, že v dané souvislosti je namístě vyžadovat kvalifikované elektronické časové razítko – opět viz § 16 odst. 3 zákona o zeměměřictví.

	
Akceptováno. 
Upraveno v souladu s připomínkou MF.


Akceptováno. 
Text upraven v souladu s připomínkou.

	Český telekomunikační úřad
	Bez připomínek.
	

	Družstevní asociace ČR
	Bez připomínek.
	

	Energetický regulační úřad
	Bez připomínek.
	

	Správa státních hmotných rezerv
	Bez připomínek.
	

	Státní úřad pro jadernou bezpečnost
	Bez připomínek.
	

	Svaz průmyslu a dopravy ČR
	Bez připomínek.
	

	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
	Bez připomínek.
	

	Úřad průmyslového vlastnictví
	Bez připomínek.
	

	Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
	Bez připomínek.
	

	Sekretariát Rady hospodářské a sociální dohody
	Bez připomínek.
	

	Veřejný ochránce práv

	Bez připomínek.
	

	Státní zemědělská a potravinářská inspekce
	Bez připomínek.
	

	Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
	Bez připomínek.
	

	Státní zemědělský intervenční fond
	Bez připomínek.
	

	Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů
	Bez připomínek.
	

	Ústav zemědělských a potravinářských informací
	Bez připomínek.
	

	Svaz průmyslu a dopravy ČR
	Bez připomínek.
	

	Svaz českých a moravských spotřebních družstev

	Bez připomínek.
	

	Úřad pro ochranu osobních údajů

	Zásadní připomínky.
1)  K oddílu 12.9 obecné části důvodové zprávy (DPIA):
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (dále jen „DPIA“) v oddílu 12.9 obecné části důvodové zprávy (dále jen „oddíl“) je nezbytné přepracovat. Při zpracování DPIA je žádoucí vyjít z návrhu doporučení legislativního DPIA, zejména co se týká struktury DPIA. To znamená, že se v oddílu nejprve popíše účel navrhovaného zpracování osobních údajů, poté se posoudí návaznost na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů a nakonec se posoudí navrhované řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu a posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možných opatření k jejich snížení. Je nedostatečné konstatovat: „Návrh nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů“, když návrh podstatným způsobem mění způsob nakládání s osobními údaji. Pokud návrh stanoví v § 8a, že pozemky, u kterých jsou v katastru nemovitostí zapsáni dva nebo více vlastníků (a nejde o spoluvlastnictví), budou nově vedeny odděleně a posuzovány samostatně, dochází ke změně zpracování osobních údajů. Návrh sice nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů, ale vede ke změně zpracování stávajících osobních údajů. Každé nové rozhodnutí o pozemku bude vytvářet nový zápis do vlastnictví k pozemkům.


2) K čl. I bodu 34:
Odůvodnění článku I bodu 34 je nezbytné dopracovat. Zveřejnění je podstatný zásah do soukromí. Zdůvodnění: „Úprava ustanovení zvyšuje transparentnost a potvrzuje principy digitalizace a elektronizace procesu,“ je proto nedostatečné a neobstojí. Místo toho je třeba uvést, co vše se bude zveřejňovat, a proč, tedy z materiálních, nikoliv procesních důvodů – má být zpracování transparentní na úkor soukromí.

	
Akceptováno.
V souladu s DPIA SPÚ jako správce osobních údajů vyhodnotil, že se nejedná o nové zpracování osobních údajů nebo změnu dosavadního zpracování, ke kterému má právní důvody v řízení o pozemkových úpravách (§ 5 odst. 2) a zpracování je nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce. 

Účastníci řízení ve vztahu k pozemkům vedeným podle navrhovaného § 8a nejsou z hlediska zpracování osobních údajů novou ani samostatnou kategorií dotčených osob. Jedná se o tytéž účastníky, kteří jsou účastníky řízení o pozemkových úpravách v obvodu pozemkových úprav podle § 5. 

Zpracování jejich osobních údajů proto neprobíhá v novém právním režimu, nýbrž v rámci již existujícího zákonného zmocnění pro vedení a používání osobních údajů nezbytných pro provádění pozemkových úprav. Navrhovaná úprava podle § 8a nezakládá nové zpracování osobních údajů, nerozšiřuje okruh dotčených osob ani nezavádí nové kategorie zpracovávaných osobních údajů. Jde pouze o odlišný způsob vedení a posuzování určitých pozemků v rámci již probíhajícího řízení o pozemkových úpravách.

Akceptováno. 
Zveřejnění identifikačních údajů osob s platným úředním oprávněním dle navrhovaného § 18 odst. 14 je odůvodněno veřejným zájmem a transparentností výkonu veřejné moci (možnost ověřit, zda daná osoba disponuje příslušným oprávněním). Za tímto účelem postačuje zveřejnění jména a příjmení oprávněné osoby, služebního nebo pracovního zařazení, rozsahu úředního oprávnění či působnosti a služebních kontaktních údajů. Zveřejnění osobních údajů jako rodné číslo, datum narození, soukromá adresa nebo soukromé kontaktní údaje dané osoby naopak není pro sledovaný účel nezbytné či přiměřené.

Způsob zveřejnění je na místě zvolit stejný, jako v případě jiných státních institucí, tedy ve formě veřejného seznamu na oficiálních internetových stránkách Státního pozemkového úřadu.


	Sdružení místních samospráv ČR

	Zásadní připomínky.
Obecně:
Považujeme za zcela nevhodné, že v rámci plných znění s vyznačením změn jsou z obou předpisů prezentována všechna ustanovení včetně všech poznámek pod čarou. Takový formát výrazně ztěžuje praktickou práci s plným zněním s vyznačením změn, a to zejména u zákona č. 503/2012 Sb., u nějž je součástí dokumentu nejen všech 23 paragrafů zákona o SPU, ale též jeho dalších 24 částí měnících jiné zákony (z nichž některé byli již zrušeny). Předkládaný materiál přitom ve vztahu k zákonu č. 503/2012 Sb. obsahuje pouze tři novelizační body. V zájmu použitelnosti dokumentu v praxi proto napříště navrhujeme zahrnout do plného znění s vyznačením změn pouze ustanovení, která jsou dotčena novelizací, a ustanovení s nimi tvořící jeden funkční celek nebo s nimi bezprostředně související.

1) K části druhé, novelizačnímu bodu 1 (§ 1 odst. 8 zákona o SPÚ):
Požadujeme do navrženého znění § 1 odst. 8 zákona o SPÚ doplnit povinnost pověřených zaměstnanců SPÚ při výkonu oprávnění podle toho odstavce co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených pozemků a vstup na jejich pozemky jim s dostatečným předstihem oznámit. Nezpochybňujeme potřebu existence oprávnění pověřených zaměstnanců ke vstupu na pozemky za účelem provedení terénního šetření. Je však nutné – stejně jako v jiných zákonech, které obdobná oprávnění konstruují, např. energetický zákon – stanovit povinnost oprávněných v maximální možné míře šetřit práva vlastníků dotčených pozemků a vstup na pozemky vlastníkům s dostatečným předstihem oznámit. Není přitom pravdou, že nebude docházet k žádnému omezení práv uživatelů a vlastníků dotčených pozemků – již samotný vstup třetích osob na pozemek bez potřeby souhlasu vlastníka je takovým (v tomto případě právem aprobovaným) omezením práv.

2) Připomínka č. 3 k části druhé (§ 5 zákona o SPÚ):
Požadujeme vložit do Části druhé nový novelizační bod 3., který zní: „3. Na konci textu § 5 se doplňují slova ‘tohoto zákona, zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů’.“, a dosavadní bod 3. nově označit jako bod 4. Považujeme za potřebné, aby bylo u nepotřebného majetku po státních podnicích vybraných k privatizaci umožněno využít při jeho zcizení i jiný právní předpis než zákon č. 92/1991 Sb. V praktické rovině se s problematickým zněním ustanovení § 5 zákona o Státním pozemkovém úřadu setkávají opakovaně obce i zemědělští podnikatelé. Jakýkoliv převod majetku podle zákona č. 92/1991 Sb. je byrokraticky mimořádně náročný, ačkoliv podle našeho přesvědčení více než 30 let od nabytí účinnosti předmětného zákona nemá takto složitý postup žádné opodstatnění. Navrhovaná formulace § 5 umožní SPÚ výběr optimálního právního předpisu s tím, že pro odstátnění konkrétního majetku bude vybrán vždy nejvhodnější a časově nejefektivnější postup.

	
Vysvětleno.
Formální stránka novely zákona vychází ze způsobu, jakým s právním předpisem pracuje systém e-Legislativa, který se bude na návrhy právních předpisů rovněž vztahovat. Rozumíme připomínce, že se materiál stává méně přehledným, nicméně pro zajištění a revizi vnitřní souladnosti právního předpisu považujeme přiložení kompletního zákona za účelné.

Vysvětleno. Rozpor.
Místní šetření a dokumentace projevů eroze probíhá na podnět, který velmi často neobsahuje přesnou lokalizaci erozních projevů. Kromě toho je vysoká pravděpodobnost, že v blízkém okolí existují další projevy eroze. Z těchto důvodů nelze před zahájením místního (terénního) šetření určit, které pozemky jsou dotčeny a na kterých pozemcích budou projevy eroze zjištěny a z tohoto důvodu není možné předem vstup na pozemky oznámit.


Vysvětleno. Rozpor.
Tato připomínka se netýká věcně související úpravy. Předkladatel uvádí, že návrhem, který rozšiřuje možnosti výběru právních předpisů, dochází k nepřímé novelizaci zákona č. 92/1991 Sb., navíc bez úpravy pravidel, na základě nichž by došlo k výběru konkrétního zákona. Možnost této úpravy byla historicky i aktuálně diskutována s Ministerstvem financí, které s možností rozšíření použitelných právních předpisů zásadně nesouhlasí. 

	Svaz měst a obcí ČR
	Doporučující připomínka.
K § 9 odst. 13:
Požadujeme vyjasnění, jak bude řešena situace, kdy pozemek určený pro plán společných zařízení je historicky předmětem zástavy či zatížen služebností třetí osoby. Žádáme o vložení vysvětlující informace např. do důvodové zprávy.

	
Vysvětleno.
Navrhovaná úprava nemá vliv na existenci zástavních práv, předkupních práv, služebností ani jiných věcných práv váznoucích na pozemcích určených pro realizaci společných zařízení. Tato práva jsou i nadále řešena podle stávajících ustanovení zákona o pozemkových úpravách, zejména § 11 odst. 14, podle něhož přecházejí na nové pozemky určené schváleným návrhem pozemkových úprav. Poznámka podle § 9 odst. 13 slouží výhradně k evidenci určení pozemku pro realizaci společného zařízení a nemá sama o sobě vliv na rozsah ani trvání práv třetích osob.


	Nejvyšší kontrolní úřad
	Doporučující připomínky.
1) Obecně:
V souladu s bodem II. Usnesení vlády ČR ze dne 22. října 2025 č. 804 ke kontrolnímu závěru NKÚ z kontrolní akce č. 23/31 „Peněžní prostředky státu a Evropské unie určené na pozemkové úpravy“ se MZe v rámci Informace o stavu plnění opatření mj. zavázalo, že v rámci zpracování návrhu zákona: 1) v součinnosti s SPÚ zapracuje optimalizaci průběhu řízení o pozemkových úpravách. Žádná zásadní změna, která by vedla ke zkrácení doby plánování a provádění pozemkových úprav a ke snížení výdajů ze státního rozpočtu, v návrhu novely zákona zapracována není. Naopak dojde ke zvýšení nákladů za výkup pozemků, kdy Pozemkový úřad může z ceny obvyklé tuto navýšit až o dvojnásobek (§ 9 odst. 16 návrhu novely zákona). 
2) Navrhne další možná opatření k eliminaci zjištěných rizik, jako je doplnění ustanovení o úhradě nákladů ve smlouvě s obcí v případě, že prvek plánu společných zařízení nebude realizován z podnětu obce, a zapracuje možnosti posouzení významu a intenzity veřejného zájmu s výhledem na delší časové období. Žádné z uvedených opatření v návrhu novely zákona zapracováno není. 
3) Zváží stanovení možnosti spolufinancování výdajů spojených s pozemkovou úpravou osobami, jejichž zájem se řeší. Ustanovení o vícezdrojovém financování pozemkových úprav v návrhu novely zákona zakotveno není. Na základě výše uvedených připomínek ad 1) až ad 3) doporučujeme text návrhu novely zákona upravit, upřesnit a doplnit.


2) K bodu 21, § 9 odst. 16:
Z navrhovaného ustanovení by mělo být zřejmé, v jakých případech lze překročit cenu obvyklou, jak se zdůvodní výše sjednané ceny, a jak bude zajištěna kontrola hospodárnosti a rovného přístupu. Zvýšení možnosti výkupu až na dvojnásobek ceny obvyklé doporučujeme doplnit o stanovení objektivních kritérií jeho použití.

	
Vysvětleno.
SPÚ nově zavádí zákonnou úpravu znění § 9 odst. 13 ve smyslu omezení nakládání s pozemky obce, na nichž jsou státem navržena společná zařízení k ochraně veřejného zájmu.  
Problematiku dále řeší prostřednictvím strategických a implementačních dokumentů, přičemž jednotlivé zdroje financování, jejich podmínky i okruh zapojených subjektů se mohou v čase měnit:

K bodu 1: Optimalizace průběhu řízení pozemkových úprav je zakotvena v Koncepci pozemkových úprav na období let 2026-2030. Detailní rozpracování je obsaženo v Implementačním plánu Koncepce pozemkových úprav na období let 2026-2030. Konkrétně se jedná o cíl A1 Provedení revize stávajících nástrojů a postupů zpracování PÚ – zvýšení jejích efektivity a kvality. Tento cíl naplňuje celkem 7 opatření, např. 
· Úprava systému zadávání veřejných zakázek na zpracování pozemkových úprav (opatření A.o.1.2), která zahrnuje využití Typologie území při zadávání zakázek, zohlednění náročnosti jednotlivých projektů, standardizaci zadávacích postupů a zadávací dokumentace a aktualizaci vnitřních řídicích dokumentů. Cílem je zvýšení kvality zpracování návrhů pozemkových úprav a efektivnější využívání veřejných prostředků.
· Posílení digitalizace řízení o pozemkových úpravách (opatření A.o.1.5) prostřednictvím elektronického podání žádostí o PÚ a o vytyčení pozemků o PÚ, digitálního sdílení dokumentace s dotčenými orgány, zavedení kvalifikovaných elektronických podpisů a razítek, propojení informačních systémů (zejména VFP a ISKN) a širšího využití elektronické komunikace. Očekávaným přínosem je zjednodušení a zrychlení procesních postupů, snížení administrativní zátěže a vyšší efektivita řízení.

K § 9 odst. 16 – Tento návrh byl vypuštěn.

K bodu 2: nově se zavádí zákonná úprava znění § 9 odst. 13 ve smyslu omezení nakládání s pozemky obce, na nichž jsou státem navržena společná zařízení k ochraně veřejného zájmu. 
 
V rámci veřejné zakázky (dle Koncepce pozemkových úprav na období let 2026-2030 bude zpracován projekt spolufinancování pozemkových úprav a nastavení posuzování veřejného zájmu, při kterém se přihlédne též k předpokládaným dlouhodobým přínosům navrhovaných opatření, zejména v oblasti ochrany půdy, vodního režimu krajiny, adaptace na změnu klimatu, ochrany před erozí a zajištění prostupnosti krajiny.

Stávající právní úprava současně umožňuje promítnutí výstupů uvedené veřejné zakázky do řídicích dokumentů a smluvních vztahů souvisejících s převodem společných zařízení do vlastnictví obcí, a to včetně nastavení podmínek jejich vymahatelnosti při nerealizaci, udržitelnosti při realizaci a následné správě společných opatření.

K bodu 3: Spolufinancování pozemkových úprav současný zákon již umožňuje. Opatření ke spolufinancování výdajů spojených s pozemkovými úpravami jsou zakotvena a definována v Koncepci pozemkových úprav na období let 2026-2030. Následně jsou rozpracována v Implementačním plánu Koncepce pozemkových úprav na období let 2026-2030. Jedná se zejména o naplňování cíle B.1 Kontinuální financování PÚ, konkrétně opatření B.o.1.3 Potřeba meziresortní finanční podpory a dalších subjektů, jejichž cíle jsou prostřednictvím pozemkových úprav naplňovány.

Opatření předpokládá zapojení dalších veřejných a institucionálních subjektů do financování opatření realizovaných v rámci PÚ, zejména resortů a institucí působících v oblasti ochrany krajiny, vodního hospodářství a územního rozvoje. Počítá rovněž se zapojením obcí, krajů, správců povodí a dalších relevantních subjektů, včetně vytváření podmínek pro vícezdrojové financování konkrétních opatření. V rámci veřejné zakázky bude zpracován projekt spolufinancování pozemkových úprav.

Akceptováno jinak.
Úprava byla vypuštěna.

	Asociace soukromého zemědělství ČR

	Zásadní připomínky.
1) K § 5 odst. 5, odst. 8 a § 8 odst. 1 (omezení role sboru zástupců):
Omezuje se role sboru zástupců – viz například § 5 odst. 5: sbor zástupců stačí nezvolit jednou, vypouští se potřeba opakované volby, dále odst. 8: vypouští se požadavek na hodnocení variant, sboru zástupců se nepředkládají k posouzení a § 8 odst. 1: člen sboru zástupců již nemůže být přítomen jednání s vlastníky. S těmito návrhy nemůžeme souhlasit a požadujeme jejich vypuštění z návrhu změn zákona.


2) K § 9 odst. 17:
Nově se zavádí možnost zahrnout pozemky vlastníků na společná zařízení. S tímto návrhem nemůžeme souhlasit a požadujeme jeho vypuštění z návrhu změn zákona.


3) K § 10 odst. 4:
Nové pozemky mohou být přímo v centru obce (tj. na lukrativních místech) a splní kritéria zákona. Dle původní úpravy takové nadměrné zvýhodnění nebylo možné (dosud jen do 20 procent přiblížení, nově neomezeno). S tímto návrhem nemůžeme souhlasit a požadujeme jeho vypuštění z návrhu změn zákona.


Doporučující připomínka.
4) K § 9 odst. 10:
 navrhujeme, aby byly o předložení zpracovaného plánu dotčeným orgánům informovány všechny dotčené subjekty, například prostřednictvím úřední desky. Stejně tak v odst. 24 navrhujeme doplnit požadavek na zaslání zápisu z kontrolního dne všem dotčeným orgánům, sboru zástupců a obci.

	
Vysvětleno.
Sbor zástupců se volí na úvodním jednání, na které pozemkový úřad zve všechny účastníky řízení a další vlastníky pozemků v předpokládaném obvodu pozemkových úprav (§ 7 zákona). V praxi se často jedná o stovky, výjimečně i tisíce osob. Organizace úvodního jednání představuje významnou administrativní, časovou i finanční zátěž. Pokud se na tomto jednání nepodaří sbor zástupců zvolit, nepovažujeme za účelné svolávat nové úvodní jednání pouze za účelem opakování volby. Takový postup není v souladu se zásadou hospodárnosti a efektivního výkonu veřejné správy a může vytvářet prostor pro účelové obstrukce ze strany části účastníků řízení, aniž by přinesl odpovídající přínos pro průběh pozemkových úprav.

Vypuštěním posouzení jednotlivých variant pozemkových úprav sborem dochází ke snížení administrativní zátěže. Sbor spolupracuje při zpracování návrhu, posuzuje navrhovaná opatření a vyjadřuje se k plánu společných zařízení v rámci kontrolních dnů, není proto účelné, aby se vyjadřoval ke všem pracovním variantám návrhu vzniklým v průběhu zpracování pozemkových úprav.

Vypuštěním podmínky spoluúčasti sboru při soupisu nároků a při jednání s vlastníky dojde k omezení možnosti práva jen některých účastníků řízení – členů sboru, účastnit se projednávání soukromých majetkových vztahů vlastníků pozemků se zpracovatelem. Tato možnost je, s ohledem na ochranu osobních údajů, nadbytečná. Zároveň dojde ke snížení administrativní, finanční a časové zátěže, neboť především členové sboru tuto činnost vykonávají bez jakékoliv náhrady.


Vysvětleno.
Navržená úprava nemění základní princip přednostního využití pozemků ve vlastnictví státu a obcí pro společná zařízení. Navržená úprava § 9 odst. 17 vytváří větší flexibilitu při majetkoprávním vypořádání v případech, kdy takové pozemky nejsou k dispozici. V praxi se vyskytují situace, kdy vlastník pozemku projeví zájem ponechat si pozemek, na kterém je společné zařízení navrženo nebo realizováno. Navržená úprava proto umožňuje zvolit majetkoprávní řešení, které nejlépe odpovídá konkrétním podmínkám pozemkových úprav.

Vysvětleno.
Navržená úprava § 10 odst. 4 nepředstavuje věcnou změnu dosavadní právní úpravy, ale zpřesňuje její znění s cílem odstranit nejednotný výklad a aplikační nejasnosti. Nedochází ke změně podmínek pro umisťování společných zařízení ani k rozšíření možností jejich umisťování oproti dosavadní právní úpravě. Obavy uvedené v připomínce proto navržená úprava nezakládá.


Vysvětleno.
Předložení plánu společných zařízení dotčeným orgánům představuje dílčí procesní krok v rámci jeho projednání a samo o sobě nezakládá účastníkům řízení žádná procesní práva ani povinnosti. S Plánem společných zařízení je seznámen sbor zástupců ze zákona a následně jej schvaluje zastupitelstvo obce. Informace o projednávání tohoto bodu je zveřejněna na úřední desce obce v rámci zveřejnění programu zasedání zastupitelstva a dotčené subjekty mají možnost se s návrhem plánu společných zařízení seznámit. Navrhované doplnění by tak představovalo další administrativní úkon bez odpovídajícího přínosu.

§ 9 odst. 10 nově zní:
„(10) Pozemkový úřad předloží zpracovaný plán společných zařízení dotčeným orgánům, které vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží.  Souhlasné stanovisko nahrazuje opatření (rozhodnutí, souhlas, povolení výjimky) Je-li stanovisko souhlasné, nahrazuje rozhodnutí o schválení pozemkových úprav správní úkon podle zvláštních právních předpisů 21).“.

K § 9 odst. 24:
Nepovažujeme za účelné stanovit obecnou povinnost zasílat zápisy z všech kontrolních dnů všem dotčeným orgánům, obci a sboru zástupců. Kontrolní dny slouží ke koordinaci průběhu zpracování pozemkových úprav a jejich obsah se může týkat pouze vybraných projednávaných otázek. Dotčené orgány, obec i sbor zástupců jsou k účasti na kontrolním dni přizváni v případech, kdy je jejich účast s ohledem na projednávané otázky potřebná, tato povinnost je pozemkovému úřadu uložena právě § 9 odst. 24: „Pozemkový úřad v průběhu řízení nejméně jednou za 12 měsíců svolá kontrolní den, na který přizve zástupce obce, sboru a dotčených orgánů, je-li jejich účast potřebná. O konání kontrolního dne pozemkový úřad sepíše zápis“. Zavedení obecné povinnosti rozesílat zápisy ze všech kontrolních dnů by vedlo ke zvýšení administrativní zátěže bez odpovídajícího přínosu.


	Hospodářská komora ČR
	Zásadní připomínky.
1) K § 2:
Požadujeme § 2 upravit následovně:
„Pozemkovými úpravami2) se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech původní pozemky zanikají a zároveň se vytvářejí pozemky nové, k nimž se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena v rozsahu rozhodnutí podle § 11 odst. 8. Současně je cílem pozemkových úprav zajištění podmínek pro zlepšení kvality života ve venkovských oblastech včetně rozvoje agroturistiky a napomáhání diverzifikaci hospodářské činnosti a zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství, zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, lesní hospodářství a vodní hospodářství zejména v oblasti snižování nepříznivých účinků povodní a sucha, řešení odtokových poměrů v krajině a zvýšení ekologické stability krajiny. V těchto souvislostech původní pozemky zanikají a zároveň se vytvářejí pozemky nové, k nimž se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena v rozsahu rozhodnutí podle § 11 odst. 8. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu3) a jako neopomenutelný podklad pro územní plánování 4).“.

Věta upravující zánik původních pozemků, vznik pozemků nových, uspořádání vlastnických práv a souvisejících věcných břemen představuje obecný důsledek procesu pozemkových úprav. Neváže se pouze k zajištění přístupnosti a využití pozemků, ale ke všem cílům pozemkových úprav uvedeným v § 2.
Současné umístění může vyvolávat výkladové pochybnosti, zda je zřizování věcných břemen spojeno pouze s cílem zajistit přístupnost a využití pozemků, případně pouze s novým uspořádáním vlastnických práv. Přesunutí věty na závěr odstavce jednoznačně vyjadřuje, že uspořádání vlastnických práv a souvisejících věcných břemen může sloužit k naplnění všech zákonem stanovených cílů pozemkových úprav, včetně opatření ke zlepšení vodního režimu krajiny, ochraně půdního fondu, zvýšení ekologické stability území a realizace společných zařízení.
Navrhovaná úprava nemění věcný obsah ustanovení, pouze zpřesňuje jeho systematické zařazení a odstraňuje možné interpretační nejasnosti.

2) K § 5 odst. 4:
Požadujeme § 5 odst. 4 upravit následovně:
„Zemřel-li vlastník pozemku, který je předmětem pozemkových úprav, a soud o dědictví pravomocně usnesením ještě nerozhodl ,10) jsou účastníky řízení o pozemkových úpravách osoby podle sdělení soudu nebo soudního komisaře. V případech, kdy soud nebo soudní komisař nepodá sdělení ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem, zastupuje tyto osoby v řízení o pozemkových úpravách opatrovník ustanovený pozemkovým úřadem. Opatrovníkem v řízení o pozemkových úpravách může být i obec. Opatrovník nemůže odsouhlasit překročení kritéria ceny podle § 10 odst. 2, pokud by tím zastoupenému vlastníkovi vznikla povinnost k doplatku.“.

Navrhujeme větu upřesnit tak, aby byla, v souladu s důvodovou zprávou předkládané novely zákona, ošetřena situace nevymahatelnosti pohledávky od opatrovance. Zákon v § 10 odst. 2 uvádí situaci, kdy se od požadavku na uhrazení rozdílu ceny upouští (nově 2 000 Kč). V situaci doplatku do této částky nevymahatelnost pohledávky nepřichází v úvahu, jelikož pohledávka nevzniká. Pro tyto případy by bylo vhodné možnost souhlasu opatrovníka ponechat.

3) K § 8 odst. 6:
Požadujeme § 8 odst. 6 upravit následovně:
„Při oceňování zemědělských pozemků se pro stanovení nároků v řízení o pozemkových úpravách použije základní cena podle zvláštního právního předpisu ,16) která se zjistí u zemědělských pozemků podle bonitovaných půdně ekologických jednotek evidovaných v celostátní databázi16) a lesních pozemků podle souborů lesních typů za současného zohlednění a vztažených k zaměření skutečného stavu v terénu. Údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách vedených v katastru nemovitostí se použijí jen v případech pozemkových úprav, kde není účelné vycházet ze zaměření skutečného stavu (§ 9 odst. 4). Pozemky neuvedené výše v tomto odstavci se pro účely pozemkových úprav oceňují podle druhu nejbližšího zemědělského nebo lesního pozemku.“.
Navrhujeme sjednotit oceňování pozemků v procesu pozemkových úprav. Dle současné právní úpravy se značná část pozemků oceňuje základní cenou dle BPEJ, případně SLT. Část pozemků se však oceňuje dle oceňovací vyhlášky, přičemž jde především o pozemky vodních ploch včetně toků, pozemky ostatních a neplodných ploch včetně zeleně. Důsledkem toho je, že při návrhu nového uspořádání pozemků dochází k porovnávání hodnot stanovených podle rozdílných oceňovacích principů. Pozemky oceňované oceňovací vyhláškou se tak v procesu pozemkových úprav stávají velmi obtížně směnitelnými, a tím blokují dosažení cílů dle § 2.

Navrhované sjednocení ocenění zefektivňuje možnost dosažení cílů dle § 2 a narovnává práva vlastníků na jednotný přístup k ocenění.

V případě akceptace této připomínky je možné odstranit z § 3 odst. 3 tohoto zákona větu: „Pozemky podle tohoto odstavce se pro účely pozemkových úprav v případě jejich směn oceňují podle druhu nejbližšího zemědělského pozemku.“.

Zároveň dochází k vyčištění textace zákona, kdy je ocenění dle našeho návrhu řešeno pouze na jednom místě zákona – tedy v § 8, který systematicky upravuje oceňování pozemků v řízení o pozemkových úpravách.

Doporučující připomínka.
4) K § 3 odst. 2:
Navrhujeme § 3 odst. 2 upravit následovně:
„Obvod pozemkových úprav je území dotčené pozemkovými úpravami, které je tvořeno jedním nebo více celky v jednom katastrálním území. Bude-li to pro obnovu katastrálního operátu třeba, lze do obvodu pozemkových úprav zahrnout i pozemky, které nevyžadují řešení ve smyslu ustanovení § 2, ale je u nich třeba obnovit soubor geodetických informací.3) Je-li to k dosažení cílů pozemkových úprav vhodné, lze do obvodu pozemkových úprav zahrnout rovněž pozemky v navazující části sousedícího katastrálního území sousedních katastrálních územích. V případě potřeby řešení vodohospodářských opatření [§ 9 odst. 8 písm. c)] může, se souhlasem ústředí, obvod pozemkových úprav tvořit více na sebe navazujících katastrálních území. Obvod pozemkových úprav může, se souhlasem ústředí, tvořit rovněž více katastrálních území v rámci jedné obce. Jde-li o katastrální území v obvodu působnosti jiného pozemkového úřadu, než který zahájil řízení o pozemkových úpravách, zahrne pozemkový úřad, který řízení zahájil, předmětné pozemky do obvodu pozemkových úprav po dohodě s pozemkovým úřadem, v jehož obvodu působnosti se příslušné pozemky nacházejí. O takových pozemcích rozhoduje pozemkový úřad, který řízení zahájil.“.

Navržená úprava reaguje na nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, či obcí využitelných pro realizaci pozemkových úprav v řadě katastrálních území. Současné znění umožňuje zahrnout do obvodu pozemkových úprav pouze pozemky v navazující části sousedního katastrálního území. V praxi přitom vhodné pozemky ve vlastnictví státu či obce na stanovený obvod často nenavazují.

Navržená změna na výše uvedené reaguje a rozšiřuje možnost zahrnout do obvodu pozemkových úprav i pozemky v sousedních katastrálních územích, které na obvod pozemkových úprav nenavazují. Podmínkou je vhodnost zahrnutí těchto pozemků k dosažení cílů pozemkových úprav. Tím se zvýší využitelnost státního pozemkového fondu, zlepší možnosti uspořádání vlastnických vztahů a vytvoří se podmínky pro efektivnější realizaci společných zařízení a návrhu pozemkových úprav.

	
Akceptováno.  
Text upraven v souladu s připomínkou.

Akceptováno částečně. 
§ 5 odst. 4 zní:
„Zemřel-li vlastník pozemku, který je předmětem pozemkových úprav, a soud o dědictví pravomocně usnesením ještě nerozhodl,10) jsou účastníky řízení o pozemkových úpravách osoby podle sdělení soudu nebo soudního komisaře. V případech, kdy soud nebo soudní komisař nepodá sdělení ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem, zastupuje tyto osoby v řízení o pozemkových úpravách opatrovník ustanovený pozemkovým úřadem. Opatrovníkem v řízení o pozemkových úpravách může být i obec. Opatrovník nemůže odsouhlasit překročení kritéria ceny podle § 10 odst. 2, s výjimkou případů podle § 10 odst. 2 věty sedmé a poslední.“.

Ustanovený opatrovník nemůže za zastoupeného vlastníka udělovat souhlas s takovou odchylkou od kritéria ceny, která by vedla ke zhoršení jeho majetkového postavení. Takové rozhodnutí by mohlo být v rozporu s účelem opatrovnictví, kterým je ochrana práv a oprávněných zájmů zastoupené osoby, a mohlo by vést ke zpochybnění výsledků pozemkových úprav ze strany vlastníka nebo jeho právních nástupců.

Akceptováno. 
Text upraven v souladu s připomínkou.


Vysvětleno.
Pro vyloučení pochybností uvádíme, že využívání pozemků nacházejících se mimo navazující území by mohlo při návrhu nového uspořádání pozemků vést ke zvýhodnění některých účastníků řízení oproti ostatním. 

Dále podle cílů pozemkových úprav musí být zajištěna přístupnost a využitelnost nově uspořádaných pozemků. U vzdálených nebo nenavazujících pozemků by proto takové řešení přicházelo v úvahu pouze v omezených případech, kdy jsou pozemky nacházející se v jiném katastrálním území již sceleny a řádně zpřístupněny např. v důsledku dříve provedených pozemkových úprav.


	Českomoravská konfederace odborových svazů

	Zásadní připomínka.
K čl. I bodu 10:
V § 6 odst. 6 předkladatel nahrazuje pojem „péče o zdraví lidu“ pojmem „zdravotních službách“. V důvodové zprávě jsme však nenalezli zdůvodnění této navrhované úpravy ani vysvětlení jejího zamýšleného věcného dopadu. Požadujeme proto doplnění důvodové zprávy o zdůvodnění navrhované úpravy a vysvětlení, zda se jedná pouze o terminologické zpřesnění, nebo zda má být změněn věcný rozsah dotčených zájmů či kompetencí dotčených orgánů. 
Pokud by navrhovaná změna měla směřovat k zúžení působnosti nebo změně kompetencí orgánů ochrany veřejného zdraví, s takovou úpravou nesouhlasíme.

	
Akceptováno. 
Úprava souvisí se zrušením zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu – bez dopadů na věcný rozsah dotčených zájmů či kompetence orgánů ochrany veřejného zdraví.

	Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR

	Zásadní připomínka.
K části druhé – § 1 odst. 8 zákona o SPÚ:
Požadujeme doplnit v návrhu novely zákona o Státním pozemkovém úřadu, za znění „V § 1 odst. 8 se na konci doplňuje věta“, tento text: „Pověření zaměstnanci Státního pozemkového úřadu jsou za účelem provedení terénního šetření v rámci monitoringu eroze oprávněni vstupovat nebo vjíždět na dotčené pozemky, předem informovat uživatele, a to v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, a pokud není v registru LPIS k pozemku uživatel evidován, pak vlastníka pozemku v souladu se zákonem č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).“ 

S ohledem na provádění monitoringu eroze zaměstnanci Státního pozemkového úřadu a jejich vstupu na pozemek je potřeba zohlednit, aby uživatelé podle zákona o zemědělství a vlastníci dotčených pozemků byli o postupu včas informováni, a to v souvislosti s dalším postupem podle vyhlášky o monitoringu eroze.

	
Vysvětleno.
Místní šetření a dokumentace projevů eroze probíhá na podnět, který velmi často neobsahuje přesnou lokalizaci erozních projevů. Kromě toho je vysoká pravděpodobnost, že v blízkém okolí existují další projevy eroze. Z těchto důvodů nelze před zahájením místního (terénního) šetření určit, které pozemky jsou dotčeny a na kterých pozemcích budou projevy eroze zjištěny a z tohoto důvodu není možné předem vstup na pozemky oznámit.

	Česká komora zeměměřičů
	Doporučující připomínky.
1) Obecně:
Novela ZPÚ bohužel opět nijak neřeší vyhlášení platnosti pozemkové úpravy (PÚ) v těch případech, kdy je vznesena byť jen jediná námitka ze strany účastníků PÚ. Tím se vyhlášení platnosti PÚ odsouvá na neurčito a zápis do „takto zablokovaného“ katastru nemovitostí nelze provést. V takovýchto lokalitách provádět jakékoli zeměměřické činnosti pro katastr je neřešitelný problém. 


2) Obecně:
Doporučujeme sladit terminologii s novým stavebním zákonem, například dřívější oddělené územní a stavební řízení se sloučilo, včetně rozmanitosti výstupů (souhlasy - územní, kolaudační, s dělením/scelením pozemků a další druhy rozhodnutí) pod jeden pojem "povolení záměru" + další úpravy. Původní terminologie SZ je obsažena v původním textu v obou zákonech pro připomínkování, jak v zákoně 503/2012 Sb., tak v zákoně 193/2002 Sb.).


3) K § 9 odst. 13:
Společná zařízení mohou být realizována i na pozemcích jiných vlastníků než státu či obce (viz § 12 odst. 5 a 6 tohoto zákona). Cílem uvedení poznámky je, aby tato skutečnost byla zřejmá u všech pozemků dotčených plánem společných zařízení, a aby byli všichni vlastníci i další oprávněné osoby jednoznačně seznámeni s jejich budoucím využitím. Navrhované znění: „V soupisu nových pozemků bude u pozemků podle odstavce 12 věty první, a pozemků obce a pozemků jiných vlastníků, na kterých jsou navržena k realizaci společná zařízení (§ 12 odst. 4), uvedena poznámka ‘pozemek je určen pro realizaci společných zařízení podle zákona č. 139/2002 Sb.’.“

4) K § 14 odst. 10:
Navrhujeme opravu odkazu na zákon o vyvlastnění, místo odkazu na stavební zákon.


	
Vysvětleno.
V rámci správního řízení o pozemkových úpravách dochází k obnově katastrálního operátu teprve v okamžiku, kdy je toto řízení řádně a v plném rozsahu vypořádáno, a to včetně všech uplatněných řádných i mimořádných opravných prostředků. Z tohoto důvodu nemůže být platnost operátu vyhlášena dříve.

Akceptováno.
Znění § 9 odst. 10 bylo přeformulováno:
„(10) Pozemkový úřad předloží zpracovaný plán společných zařízení dotčeným orgánům, které vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží.  Souhlasné stanovisko nahrazuje opatření (rozhodnutí, souhlas, povolení výjimky) Je-li stanovisko souhlasné, nahrazuje rozhodnutí o schválení pozemkových úprav správní úkon podle zvláštních právních předpisů 21).“.

Stanovisko podle § 9 odst. 10 představuje podkladové vyjádření dotčených orgánů k návrhu pozemkových úprav. Dotčené orgány se v něm vyjadřují k navrhovaným změnám v území v rozsahu své působnosti; nejde však o povolovací akt a nelze je považovat za náhradu rozhodnutí či jiných povolení podle stavebního zákona.

§ 12 odst. 3 zní:
„(3) Změny druhů pozemků a dělení a scelování pozemků nevyžadují povolení záměru podle stavebního zákona, pokud jsou zahrnuty do schváleného návrhu pozemkových úprav. Rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav se v případě staveb, zařízení, a terénních úprav a dalších společných zařízení schválených dotčeným orgánem (§ 9 odst. 10) vyžadujících povolení podle stavebního zákona4) považuje za rozhodnutí v části věci pro účely řízení o povolení záměru. Schváleným návrhem pozemkových úprav jsou vymezeny pozemky pro realizaci záměru, umístěna stavba nebo zařízení a stanoveny podmínky pro jeho umístění.“

Vysvětleno.
Z důvodu omezení převodů vlastnických práv u jiných vlastníků, kteří realizace provádí z vlastních nebo dotačních finančních prostředků.

Vysvětleno.
Namísto na aktuální stavební zákon byl doplněn odkaz na původní stavební zákon, neboť problematika vyvlastnění se v souvislosti se specifickým nedokončeným scelovacím řízením v pozemkových úpravách týká případů z dřívější doby, které se uskutečnily právě podle stavebního zákona a řízení neprobíhala (ani nebudou probíhat) podle zákona 184/2006 Sb.


	Českomoravská komora pro pozemkové úpravy, z. s.

	Zásadní připomínky.
1) K § 2:
Požadujeme přesunout větu „V těchto souvislostech původní pozemky zanikají a zároveň se vytvářejí pozemky nové, k nimž se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena v rozsahu rozhodnutí podle § 11 odst. 8.“ na závěr odstavce, za větu o zvýšení ekologické stability krajiny. 

Věta upravující zánik původních pozemků, vznik pozemků nových, uspořádání vlastnických práv a souvisejících věcných břemen představuje obecný důsledek procesu pozemkových úprav. Neváže se pouze k zajištění přístupnosti a využití pozemků, ale ke všem cílům pozemkových úprav uvedeným v § 2. Současné umístění může vyvolávat výkladové pochybnosti, zda je zřizování věcných břemen spojeno pouze s cílem zajistit přístupnost a využití pozemků. Navrhovaná úprava nemění věcný obsah ustanovení, pouze zpřesňuje jeho systematické zařazení a odstraňuje možné interpretační nejasnosti.

2) K § 3 odst. 3:
S ohledem na cíle pozemkových úprav dle § 2 navrhujeme upřesnit rozsah zastavěných a zastavitelných pozemků dotčených § 3 odst. 3, kdy je vyžadován souhlas vlastníka s jejich řešením dle § 2, včetně doplnění odkazu na vyhlášku č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu („zařazené do ploch s rozdílným způsobem využití plochy bydlení, plochy rekreace, plochy občanského vybavení, plochy smíšené obytné, plochy výroby a skladování“). Zároveň, s ohledem na zásadní připomínku k § 8 odst. 6, navrhujeme odstranit z § 3 odst. 3 větu: „Pozemky podle tohoto odstavce se pro účely pozemkových úprav v případě jejich směn oceňují podle druhu nejbližšího zemědělského pozemku.“ Tuto úpravu lze provést pouze v případě akceptace zásadní připomínky č. 3 (§ 8 odst. 6).


3) K § 8 odst. 6:
Navrhujeme sjednotit oceňování pozemků v procesu pozemkových úprav. 

Navrhujeme, aby se při oceňování pozemků pro stanovení nároků v řízení o pozemkových úpravách použila základní cena, která se zjistí u zemědělských pozemků podle bonitovaných půdně ekologických jednotek evidovaných v celostátní databázi a u lesních pozemků podle souborů lesních typů za současného zohlednění zaměření skutečného stavu v terénu, přičemž údaje o BPEJ vedených v katastru nemovitostí se použijí jen v případech pozemkových úprav, kde není účelné vycházet ze zaměření skutečného stavu (§ 9 odst. 4), a pozemky neuvedené výše v tomto odstavci se oceňují podle druhu nejbližšího zemědělského nebo lesního pozemku. Dle současné právní úpravy se část pozemků oceňuje dle oceňovací vyhlášky (především pozemky vodních ploch včetně toků, pozemky ostatních a neplodných ploch včetně zeleně). Důsledkem toho je, že při návrhu nového uspořádání pozemků dochází k porovnávání hodnot stanovených podle rozdílných oceňovacích principů. Pozemky oceňované oceňovací vyhláškou se tak stávají velmi obtížně směnitelnými a tím blokují dosažení cílů dle § 2.

Doporučující připomínky.
4) K § 3 odst. 2:
Navrhujeme § 3 odst. 2 upravit tak, aby bylo možné do obvodu pozemkových úprav zahrnout rovněž pozemky v sousedních katastrálních územích (nikoli pouze v navazující části sousedícího katastrálního území). 

Navržená úprava reaguje na nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, či obcí využitelných pro realizaci pozemkových úprav v řadě katastrálních území. V praxi přitom vhodné pozemky ve vlastnictví státu či obce na stanovený obvod pozemkových úprav často nenavazují. Podmínkou by byla vhodnost zahrnutí těchto pozemků k dosažení cílů pozemkových úprav. Tím se zvýší využitelnost státního pozemkového fondu, zlepší možnosti uspořádání vlastnických vztahů a vytvoří se podmínky pro efektivnější realizaci společných zařízení a návrhu pozemkových úprav.


5) K § 5 odst. 4:
Navrhujeme větu upřesnit tak, aby byla, v souladu s důvodovou zprávou předkládané novely zákona, ošetřena situace nevymahatelnosti pohledávky od opatrovance. 
Zákon v § 10 odst. 2 uvádí situaci, kdy se od požadavku na uhrazení rozdílu ceny upouští (nově 2 000 Kč). V situaci doplatku do této částky nevymahatelnost pohledávky nepřichází v úvahu, jelikož pohledávka nevzniká. Pro tyto případy by bylo vhodné možnost souhlasu opatrovníka ponechat. Navrhujeme tedy úpravu textu toto zohledňující: opatrovník nemůže odsouhlasit překročení kritéria ceny podle § 10 odst. 2, pokud by tím zastoupenému vlastníkovi vznikla povinnost k doplatku.
	
Akceptováno.  
Text upraven v souladu s připomínkou.

Akceptováno.  
§ 3 odst. 3 byl přeformulován:
„Pozemky určené pro těžbu vyhrazených nerostů na základě stanoveného dobývacího prostoru ,5) pozemky určené pro obranu státu, pozemky zastavěné stavbou ve vlastnictví státu lze řešit v pozemkových úpravách (§ 2) jen se souhlasem jejich vlastníka a příslušného správního úřadu. Pozemky na území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací a přírodních památek ve vlastnictví státu lze řešit v pozemkových úpravách jen se souhlasem Ministerstva životního prostředí. Pozemky zařazené do rezervy státních pozemků k uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou56) lze řešit v pozemkových úpravách jen se souhlasem příslušného správního úřadu. Pozemky zastavěné stavbou, která není ve vlastnictví státu, pozemek funkčně související s touto stavbou včetně přístupové cesty, zahrady, pozemky v zastavěném území, pozemky v zastavitelných plochách4) zařazené do ploch s rozdílným způsobem využití plochy bydlení, plochy rekreace, plochy občanského vybavení, plochy smíšené obytné, plochy výroby a skladování4) a pozemky, na nichž se nacházejí veřejná nebo neveřejná pohřebiště, lze řešit v pozemkových úpravách jen se souhlasem jejich vlastníka. Pokud se vlastníci ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem nevyjádří, má se za to, že s řešením v pozemkových úpravách souhlasí. Dotčené správní orgány zašlou souhlas do 45 dnů ode dne doručení výzvy pozemkového úřadu, přičemž k této lhůtě se připočítává doba až 15 dnů, jde-li o zvláště složitý případ. Pozemky podle tohoto odstavce se pro účely pozemkových úprav v případě jejich směn oceňují podle druhu nejbližšího zemědělského pozemku. Pozemky neřešené ve smyslu § 2, u nichž se pouze obnovuje soubor geodetických informací, se neoceňují. Souhlas s řešením pozemků se nevyžaduje u pozemků, které jsou v obvodu pozemkových úprav v katastru nemovitostí evidovány se způsobem využití pozemku jako ostatní komunikace.


Akceptováno. 
Text upraven v souladu s připomínkou.

Vysvětleno.
Pro vyloučení pochybností uvádíme, že využívání pozemků nacházejících se mimo navazující území by mohlo při návrhu nového uspořádání pozemků vést ke zvýhodnění některých účastníků řízení oproti ostatním. 

Dále podle cílů pozemkových úprav musí být zajištěna přístupnost a využitelnost nově uspořádaných pozemků. U vzdálených nebo nenavazujících pozemků by proto takové řešení přicházelo v úvahu pouze v omezených případech, kdy jsou pozemky nacházející se v jiném katastrálním území již sceleny a řádně zpřístupněny např. v důsledku dříve provedených pozemkových úprav.


Akceptováno částečně. 
Upraveno znění § 5 odst. 4:
„Zemřel-li vlastník pozemku, který je předmětem pozemkových úprav, a soud o dědictví pravomocně usnesením ještě nerozhodl,10) jsou účastníky řízení o pozemkových úpravách osoby podle sdělení soudu nebo soudního komisaře. V případech, kdy soud nebo soudní komisař nepodá sdělení ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem, zastupuje tyto osoby v řízení o pozemkových úpravách opatrovník ustanovený pozemkovým úřadem. Opatrovníkem v řízení o pozemkových úpravách může být i obec. Opatrovník nemůže odsouhlasit překročení kritéria ceny podle § 10 odst. 2, s výjimkou případů podle věty sedmé a poslední § 10 odst. 2.“.

Ustanovený opatrovník nemůže za zastoupeného vlastníka udělovat souhlas s takovou odchylkou od kritéria ceny, která by vedla ke zhoršení jeho majetkového postavení. Takové rozhodnutí by mohlo být v rozporu s účelem opatrovnictví, kterým je ochrana práv a oprávněných zájmů zastoupené osoby, a mohlo by vést ke zpochybnění výsledků pozemkových úprav ze strany vlastníka nebo jeho právních nástupců.

V Praze dne 27. srpna 2026
Vypracovala: 	JUDr. Dominika Nasková, Ph.D.
	
6

image1.png

image2.png

image3.png

image4.png

image5.png