Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDUAFXG1S najdete zde
IV.
Důvodová zpráva
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Navrhovaná novela zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech (dále jen „zákon o pozemkových úpravách“), reaguje na dlouhodobě identifikované problémy aplikační praxe a současně reflektuje nové strategické výzvy, zejména:
a) adaptaci krajiny na změnu klimatu,
b) potřebu posílení biodiverzity a ekologické stability,
c) tlak na rychlejší realizaci veřejně prospěšných opatření a staveb,
d) nutnost snížit administrativní zátěž a digitalizovat procesy veřejné správy.
Důvody přijetí novely lze shrnout do několika vzájemně provázaných okruhů:
a) Potřeba snížení administrativní zátěže a zefektivnění procesů
Řada navrhovaných změn směřuje ke zjednodušení procesních postupů a omezení formálních úkonů, které se v praxi ukázaly jako neefektivní nebo nadbytečné. Jedná se zejména o:
· úpravy v oblasti účastenství a informování účastníků řízení (§ 5),
· zjednodušení role sboru zástupců a upuštění od jeho opakované volby (§ 5 odst. 5 a 8),
· omezení administrativně náročných postupů při zpracování soupisu nároků (§ 8),
· racionalizaci povinností při svolávání kontrolních dnů (§ 9 odst. 24),
· podporu digitalizace v oblasti úředních oprávnění a ověřování prací (§ 18).
Tyto změny reagují na praktické zkušenosti pozemkových úřadů, obcí i projektantů a sledují cíl zvýšení plynulosti řízení při zachování ochrany práv účastníků.
b) Zajištění souladu se stavebním právem a územním plánováním
Významnou část novely tvoří změny reagující na nový stavební zákon a jeho dopady na pozemkové úpravy. Navrhovaná úprava:
· vyjasňuje účinky souhlasných stanovisek dotčených orgánů k plánu společných zařízení (§ 9 odst. 10),
· upravuje vztah schváleného návrhu pozemkových úprav k povolování záměrů podle stavebního zákona (§ 12 odst. 3),
· výslovně zakotvuje možnost provedení změny územně plánovací dokumentace v návaznosti na schválení plánu společných zařízení (§ 9 odst. 15).
Cílem těchto změn je odstranit právní nejistotu, zabránit blokacím realizace opatření a umožnit efektivní čerpání prostředků z fondů Evropské unie.
c) Zlepšení ochrany veřejného zájmu a kvality návrhů pozemkových úprav
Navrhovaná novela posiluje schopnost pozemkových úprav plnit jejich veřejnoprávní funkci, a to zejména:
· rozšířením vymezení cílů pozemkových úprav o podporu agroturistiky a diverzifikace hospodářských činností (§ 2),
· zajištěním lepších podmínek pro navrhování a realizaci plánů společných zařízení (§ 9),
· ochranou pozemků určených pro společná zařízení před neuváženým zcizením (§ 9 odst. 13),
· umožněním řešení duplicitních zápisů vlastnických práv způsobem, který neohrozí kvalitu návrhu.
Tyto změny přispívají k ochraně krajiny, obyvatelstva i strategických zájmů státu (např. dopravní infrastruktury a protipovodňové ochrany).
d) Přizpůsobení ekonomickým podmínkám a posílení flexibility při nakládání s pozemky
Novela reaguje rovněž na ekonomický vývoj, zejména dlouhodobou inflaci a rostoucí rozdíly v cenách půdy. Tomu odpovídají:
· úpravy kritérií přiměřenosti ceny (§ 10 odst. 2),
· zvýšení hranice částky, od které se vždy upouští od úhrady rozdílu ceny,
· možnost výkupu pozemků až za dvojnásobek ceny obvyklé (§ 9 odst. 16).
Cílem těchto opatření je umožnit efektivnější návrh pozemkových úprav a snížit potřebu nepřiměřeného krácení nároků vlastníků.
Součástí návrhu je i novela zákona č. 503/2012 Sb., která dílčím způsobem naplňuje požadavky praxe, tzn. aktualizuje nenaplněná zmocňovací ustanovení a vede k zefektivnění činnosti Státního pozemkového úřadu bez nároků na státní rozpočet či jiné veřejné rozpočty.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Zákon o pozemkových úpravách představuje klíčový právní rámec pro provádění pozemkových úprav jako nástroje komplexního uspořádání vlastnických vztahů k pozemkům, racionálního hospodaření s půdou a realizace opatření ve veřejném zájmu, zejména v oblasti ochrany krajiny, hospodaření s vodou a rozvoje venkova.
Aplikační praxe však v posledních letech prokázala, že řada ustanovení zákona neodpovídá aktuálním potřebám praxe, ani změnám právního prostředí. Zákon byl koncipován v době odlišných ekonomických, klimatických a institucionálních podmínek, přičemž postupný vývoj vedl k nárůstu administrativní zátěže spojené s vedením řízení o pozemkových úpravách, nejednoznačným výkladům některých procesních institutů (zejména v oblasti souhlasu dotčených orgánů a účastenství), omezené schopnosti zákona reagovat na nové formy právních vztahů k pozemkům (zejména pacht), kolizím s novou právní úpravou stavebního práva a územního plánování a nedostatečné flexibilitě při vypořádání vlastnických vztahů, oceňování a výkupech pozemků.
Zejména přijetí nového stavebního zákona a souvisejících změn právních předpisů odhalilo systémové slabiny právní úpravy pozemkových úprav. V praxi docházelo k preventivnímu odmítání souhlasů ze strany dotčených orgánů, k nejasnostem ohledně povolování staveb a terénních úprav v plánech společných zařízení a ke zpožděním při realizaci opatření, která jsou přitom klíčová pro protipovodňovou ochranu, ochranu zemědělského půdního fondu nebo rozvoj dopravní infrastruktury.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Zásahy do vlastnických práv jsou nadále realizovány pouze na základě zákona, ve veřejném zájmu a při zachování přiměřené náhrady.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Navrhovaná úprava zákona o pozemkových úpravách je v souladu s právem Evropské unie a přispívá k naplňování evropských politik v oblasti ochrany životního prostředí, adaptace na změnu klimatu, udržitelného hospodaření s půdou a rozvoje venkova.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrh zákona se nedotýká žádných mezinárodních smluv, jichž by byla Česká republika smluvní stranou.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Navrhovaná úprava bude mít dopad na státní rozpočet ve výši cca 12,4 mil Kč, který je vyvolán jednak navýšením ceny za výkup pozemků, tak i zvýšením výše doplatku, který je odpouštěn, ze 100,- na 2000,-, a také zvýšením cenového kritéria ze 4 % na 10 %. Zvýšení výdajů spojené s flexibilnějším výkupem pozemků bude v dlouhodobém horizontu kompenzováno snížením nákladů na přípravu a realizaci společných zařízení a omezením zdržení projektů a souvisejících vícenákladů.
7. Odůvodnění případného návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení.
-
8. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
-
9. Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
Viz zvláštní část důvodové zprávy.
10. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Návrh neobsahuje ustanovení, které by představovalo technický předpis.
11. Informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.
Návrh nebyl konzultován s Evropskou centrální bankou.
12. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
12.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Navrhovaná právní úprava má dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob, zejména vlastníků pozemků, obcí, právnických osob hospodařících na půdě a osob oprávněných k projektování pozemkových úprav. Tyto dopady jsou však převážně pozitivní nebo neutrální a vyplývají z potřeby zefektivnění procesů a ochrany veřejného zájmu.
U vlastníků pozemků dochází především:
· ke zvýšení právní jistoty při provádění pozemkových úprav, zejména zpřesněním procesních postupů (§ 5, § 8, § 9),
· ke zjednodušení administrativních povinností, např. omezením nutnosti opakované účasti na jednáních a zjednodušením komunikace prostřednictvím veřejných vyhlášek,
· k úpravě finančních dopadů souvisejících s přiměřeností ceny (§ 10), které reflektují reálný cenový vývoj a snižují riziko nepřiměřených doplatků.
Rozšíření možnosti výkupu pozemků (§ 9 odst. 16) může mít dopad na majetkovou sféru vlastníků, tento zásah je však činěn výhradně se souhlasem vlastníka, za náhradu odpovídající zákonným kritériím a ve veřejném zájmu. Zároveň se upravuje možnost uspořádání pozemků dle příslušnosti k hospodaření i pro Státní pozemkový úřad, Lesy ČR či státní podniky povodí, dojde ke značnému snížení administrativní zátěže při narovnáním užívání pozemků dle skutečného stavu v terénu. U obcí dochází k zpřesnění pravidel nakládání s pozemky určenými pro společná zařízení (§ 9 odst. 13), což omezuje možnost jejich převodu bez souhlasu Státního pozemkového úřadu, avšak sleduje ochranu veřejného zájmu a zachování funkčnosti plánů společných zařízení.
Osobám oprávněným k projektování pozemkových úprav novela ukládá některé nové povinnosti v oblasti evidence a digitalizace (§ 18), tyto povinnosti však odpovídají současným standardům výkonu odborné činnosti a současně přinášejí snížení administrativní zátěže díky možnosti elektronického vedení dokumentace.
Celkově lze konstatovat, že novela nezakládá nepřiměřené nové povinnosti, naopak ve většině případů přispívá k vyváženějšímu postavení účastníků řízení a k posílení ochrany jejich práv.
12.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Navrhovaná právní úprava má pozitivní nepřímé dopady, zejména v oblasti zemědělství, lesního hospodářství, stavebnictví a souvisejících činností.
Zjednodušení procesů pozemkových úprav a odstranění aplikačních nejasností:
· zvyšuje předvídatelnost právního prostředí pro podnikatelské subjekty hospodařící na půdě,
· zkracuje dobu přípravy a realizace projektů,
· snižuje administrativní a transakční náklady podnikatelů.
Úpravy reagující na nový stavební zákon (§ 9 a § 12) přispívají k lepší koordinaci mezi pozemkovými úpravami a stavebními záměry a omezení rizika blokace investic v důsledku nejasného povolovacího režimu.
Rozšíření cílů pozemkových úprav (§ 2) o podporu agroturistiky a diverzifikace hospodářských činností může mít pozitivní dopad na rozvoj podnikání ve venkovských oblastech a přispět k jejich ekonomické stabilitě.
Navrhovaná novela tak vytváří příznivější a stabilnější rámec pro podnikatelské aktivity navázané na využívání půdy a krajiny.
12.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Navrhovanou právní úpravou není zakládána veřejná podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Opatření obsažená v novele mají obecnou povahu, vztahují se na neurčitý okruh subjektů, nesměřují k selektivnímu zvýhodnění konkrétních podniků nebo odvětví.
Případné finanční dopady spojené s výkupem pozemků nebo úpravou cenových kritérií (§ 9 odst. 16, § 10) představují standardní nástroje vypořádání vlastnických vztahů ve veřejném zájmu a nejsou poskytovány za účelem zvýhodnění podnikatelské činnosti.
12.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Dopady navrhované úpravy v sociální oblasti jsou pozitivní, zejména se jedná o zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, zvýšení transparentnosti procesů a posílení právní jistoty vlastníků pozemků.
12.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Návrh zákona neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo v rozporu se zákazem diskriminace nebo by mělo vliv na rovnost mužů a žen.
12.6 Dopad na životní prostředí.
Navrhovaná novela má převážně pozitivní dopady na životní prostředí, neboť posiluje schopnost realizovat opatření zaměřená na zadržování vody v krajině, prevenci povodní a sucha, ochranu půdního fondu a zvýšení ekologické stability.
12.7 Dopad na ochranu práv dětí.
Návrh se nedotýká oblasti ochrany práv dětí.
12.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Návrh zákona nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
12.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a také s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Návrh nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.
13. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Navržené změny nemají charakter, který by zvyšoval prostor pro korupci – neumožňují větší diskreci úředníků, nerozšiřují možnosti individuálního posuzování, naopak některé postupy zpřesňují a zjednodušují. Nedochází k zavádění nových subjektivních kritérií ani k rozšiřování pravomocí správních orgánů, které by mohly být zneužity.
14. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
-
15. Informace dle zákona o regulaci lobbování
V rámci přípravy návrhu nebyl zaznamenán žádný vliv lobbistických subjektů a návrh neobsahuje ustanovení, která by byla výsledkem působení zájmových skupin ve smyslu zákona o lobbování. Proces přípravy probíhá v mezích standardního legislativního postupu, při zajištění transparentnosti a v souladu s pravidly pro připomínkové řízení. Lze proto konstatovat, že navrhovaná úprava nemá zvláštní dopady z hlediska zákona o lobbování a není s tímto zákonem v rozporu.
II. Zvláštní část
Ke změně zákona o pozemkových úpravách
K § 2
Provádění pozemkových úprav má podle vývoje posledních let za cíl zaměřit se více na aktivity napomáhající krajině. Mezi ně patří agroturistika jako nový způsob trávení volného času na venkově. Státní pozemkový úřad zajistí do roku 2029 revizi právních předpisů, metodik, technických standardů a norem ve vztahu k pozemkovým úpravám. Cílem těchto revizí bude racionalizovat možnosti návrhu pozemkových úprav ve smyslu adaptace krajiny na změnu klimatu a posílení jejich biodiverzitních funkcí.
K § 5 odst. 3
Doplněním postupu uvědomění ostatních účastníků řízení formou veřejné vyhlášky má za cíl snížit administrativní zátěž.
K § 5 odst. 4
Dochází k doplnění úpravy pro opatrovníka, který nemůže odsouhlasit překročení kritéria ceny podle § 10 odst. 2. K překročení kritéria ceny ve prospěch vlastníka se stanovením doplatku nelze přistoupit u vlastníka, kterému byl ustanoven opatrovník, a to z důvodu nevymahatelnosti takovéto pohledávky od opatrovance.
K § 5 odst. 5
Vypuštěním podmínky opakované volby dojde ke snížení administrativní zátěže. Opakované svolávání úvodního jednání odporuje podmínkám praxe.
K § 5 odst. 8
Vypuštěním posouzení jednotlivých variant pozemkových úprav sborem dochází ke snížení administrativní zátěže.
K § 6 odst. 6
Kromě legislativně technické úpravy odkazu je doplněna povinnost pozemkového úřadu zpřístupnit dotčeným orgánům veškeré podklady prostřednictvím dálkového přístupu.
K § 8 odst. 1
Vypuštěním podmínky spoluúčasti sboru při soupisu nároků a při jednání s vlastníky dojde k omezení možnosti práva jen některých účastníků řízení – členů sboru, účastnit se projednávání soukromých majetkových vztahů vlastníků pozemků se zpracovatelem. Tato možnost je, s ohledem na ochranu osobních údajů, nadbytečná. Zároveň dojde ke snížení administrativní, finanční a časové zátěže, neboť především členové sboru tuto činnost vykonávají bez jakékoliv náhrady.
K § 8a
Stávající nemožnost řešení pozemků, kde je duplicitní zápis vlastnictví, v pozemkových úpravách zásadně ovlivňuje kvalitu vytváření návrhu nového uspořádání pozemků pro návrhy plánů společných zařízení a strategické zájmy státu (liniové stavby, protipovodňová ochrana, ochrana majetku a obyvatelstva), čímž nedochází k naplňování cílů pozemkových úprav ve smyslu § 2 zákona.
Cílem úpravy je možnost tyto pozemky řešit odděleně od ostatních pozemků s nastaveným omezením – nelze je použít pro společná zařízení a nelze u nich překročit zákonem stanovená kritéria přiměřenosti.
K § 9 odst. 10
V souvislosti s přijetím nového stavebního zákona, byl zákonem č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, novelizován s účinností od 1. 1. 2024 též § 12 odst. 3 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Dotčené ustanovení bylo novelizováno tak, že se nevyžaduje vydání rozhodnutí o povolení záměru pro změny druhů pozemků (schválených dotčeným orgánem), výstavbu polních a lesních cest, ochranu a zúrodňování půdního fondu a další společná zařízení zahrnutá do schváleného návrhu pozemkových úprav, je-li to v souladu s územním plánem.
V rámci novelizace zároveň již nedošlo k novelizaci vyhlášky č. 13/2014 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav, ve znění pozdějších předpisů, která stanovuje podmínky pro zpracování plánu společných zařízení.
Z důvodu eliminace problematické situace při navrhování a realizaci opatření v plánech společných zařízení v pozemkových úpravách byla formulována základní východiska reagující na změny stavebního zákona. V případě, že by se nedařilo situaci odblokovat reálně hrozí riziko omezení v čerpání dotací z fondů EU.
K § 9 odst. 13
V praxi dochází k tomu, že obec pozemek, určený pro plán společných zařízení, prodá. Tím dochází z jeho znepřístupnění a k znehodnocení výsledků dle § 2 zákona. Nově nebude možné zcizit žádné pozemky obce navržené pro plán společných zařízení bez souhlasu Státního pozemkového úřadu, bez ohledu na způsob jejich nabytí.
K § 9 odst. 15
Doplněním ustanovení dochází k odstranění nejasnosti stávajícího znění zákona, kdy nebyl jasně stanovený postup v případě, že návrh plánu společných zařízení nebyl v souladu s územně plánovací dokumentací. Zároveň z důvodu nadbytečnosti dochází k vypuštění odkazu na konkrétní ustanovení stavebního zákona.
K § 9 odst. 16
Snížení příjmů státního rozpočtu na doplatcích v důsledku překročení kritéria ceny, úhrad výkupů pozemků a zvýšení limitu doplatku bude kompenzováno snížením nákladů na následné realizace opatření z plánu společných zařízení. S ohledem na několikaletou inflaci je nutné aktualizovat částku i s ohledem na snížení administrativní zátěže, umožnění efektivnějšího návrhu a zvýšení konkurenceschopnosti při výkupu pozemků pro navrhování společných zařízení ve veřejném zájmu a strategickém zájmu státu.
Ustanovení umožní efektivně uspořádávat pozemky dle příslušnosti k hospodaření i pro Státní pozemkový úřad, Lesy ČR či státní podniky povodí, dojde ke značnému snížení administrativní zátěže při narovnáním užívání pozemků dle skutečného stavu v terénu.
K § 9 odst. 17
Dochází ke zjednodušení procesu vytváření návrhu a snížení zátěže bezúplatného krácení výměry pozemků vlastníků. Na základě navrženého zvýšení výkupní ceny je předpoklad snížení potřeby případného krácení nároků vlastníků, což vede k bližší specifikaci prvků plánu společných zařízení, pro který je nutné krácení a dojde tak ke zmírnění nepřiměřených dopadů pro vlastníky.
K § 9 odst. 24
Dochází k upřesnění postupu během konání kontrolních dnů, kdy je možné se na zápisu z kontrolního dne podílet i jinými osobami, nejen pracovníky pozemkového úřadu.
K § 10 odst. 2
Z důvodu velké rozlišnosti cen dle BPEJ dochází v současné době k roztříštěnosti cen pozemků, včetně pozemků sousedních. V praxi tak často dochází k mírnému posunu polohy pozemku, ale s velkým cenovým rozdílem. Pro zefektivnění zpracování návrhu je nezbytné upravit kritérium přiměřenosti v ceně. Zároveň se předpokládá vytváření efektivnějšího návrhu včetně navrhování společných zařízení ve veřejném zájmu a strategickém zájmu státu. Ke zvýšení částky, od které se bude vždy upouštět, dochází s ohledem na dlouhodobý nárůst cen a několikaletou inflaci.
K § 10 odst. 4
Z důvodu nutnosti jednoznačného výkladu bylo nutné přeformulovat část ustanovení.
K § 11 odst. 8
Dochází k rozšíření o pachtovní vztahy, které jsou častým smluvním vztahem mezi vlastníky pozemků, byly založeny novým občanským zákoníkem a dosud nebyly v zákoně o pozemkových úpravách zohledněny.
K § 17 odst. 4
Působnost ustanovení je nutné rozšířit na všechny dostupné typy stávajících studií, např. krajiny, klimatické, územní apod.
K § 18
Úprava ustanovení zvyšuje transparentnost a potvrzuje principy digitalizace a elektronizace procesu.
Ke změně zákona o Státním pozemkovém úřadu
K § 1 odst. 8
Úspěšné provádění monitoringu eroze přímo závisí na vstupu na pozemek a neprodleném provedení terénního šetření zemědělských a dalších zasažených pozemků. V rámci šetření erozní události je pouze pořizována fotodokumentace, a nedochází tedy k žádnému poškození pozemku nebo omezení práv uživatelů a vlastníků dotčených pozemků.
K § 1 odst. 9
Monitoring eroze podle § 1 odst. 8 zákona č. 503/2012 Sb. zajišťuje průběžnou a bezodkladnou evidenci erozních událostí včetně shromažďování údajů nezbytných pro výkon souvisejících agend. Ustanovení odst. 9 vychází z předpokladu existence funkční vazby mezi tímto monitoringem a nařízením vlády č. 73/2023 Sb.; tato vazba se však v aplikační praxi neprojevuje, neboť monitoring eroze není uvedeným nařízením využíván pro účely kontrol ani pro výkon dalších agend. S ohledem na zánik původně zamýšleného propojení a jeho faktickou nevyužitelnost je proto předmětné ustanovení nadbytečné a je vhodné jeho zrušení.
K § 1 odst. 10
Provádění posuzování projektů pásového střídání plodin bylo vyřešeno digitalizací, tedy automatizovanou kontrolou projektů žadatelů o dotace při podávání projektu do podpůrných aplikací pro správu dotačních žádostí. Požadavky na provádění tohoto posuzování jsou plně nahrazeny automatizovanou kontrolou, a tato činnost tak není od Státního pozemkového úřadu vyžadována a následně ani prováděna.
K § 6 odst. 2
Překážky pro vydání pozemků postupem podle zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 229/1991 Sb. a zákona č. 44/1988 Sb., jak jsou specifikované v § 6 odst. 1 písm. j), které se vztahují k dopravní, vodní a energetické infrastruktuře nebo ke strategickým investičním stavbám podle příloh č. 1 až 3 k zákonu 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, zjišťuje Státní pozemkový úřad u příslušných organizací, které tuto infrastrukturu budují. Zpravidla se v jejich případě nejedná o správní úřady, které podle odstavce 2 mají písemně do 30 dnů Státnímu pozemkovému úřadu sdělovat, zda jsou dotazované pozemky z převodu vyloučeny či nikoliv. Státní pozemkový úřad postupuje tak, že v případech, kdy ve stanovené lhůtě neobdrží sdělení, nebo v případě, že toto sdělení je ve zjevném rozporu se skutečnostmi, Státnímu pozemkovému úřadu známými, vyhodnotí Státní pozemkový úřad existenci překážek pro převod pozemku vlastní činností. Navrhovaná úprava má za cíl stanovit, že Státní pozemkový úřad je oprávněn ověřit si existenci překážek dle písmene j) vlastní činností a nebýt v případech nesoučinnosti dotazované instituce vázán uplynutím třicetidenní lhůty ke zjištění překážek převodu vlastní činností. Informace při tomto vlastním zjišťování čerpá Státní pozemkový úřad zpravidla z digitálních technických map krajů a zásad územního rozvoje krajů.
2