Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDUAFXG1S najdete zde
V.
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad – RIA
Shrnutí Závěrečné zprávy RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo zemědělství
Nabytí účinnosti 1. ledna 2027
Implementace práva EU: NE
2. Cíl návrhu zákona
Cílem návrhu zákona je zejména zajištění rozvoje venkova prostřednictvím provádění pozemkových úprav, které jsou jedním ze zásadních nástrojů pro vhodné zásahy do krajiny, a s nimi souvisejícími realizacemi potřebných opatření. Nově se upravuje režim řešení duplicitního zápisu vlastnictví k pozemkům za určitých podmínek. Zákonem se zvyšuje cena za případné výkupy zemědělských pozemků, které budou následně využity k umístění prvků plánu společných zařízení, a to na dvojnásobek ceny obvyklé. Upravuje se výše cenového doplatku při nedodržení kritéria. Návrhem zákona se dále zpřísňují podmínky pro nakládání s pozemky obce, na nichž jsou umístěna společná zařízení. Na základě zkušeností, z důvodu snížení administrativní zátěže nebo v rámci digitalizace procesu se upravují některé postupy během správního řízení pozemkových úprav. Součástí návrhu zákona jsou zároveň i úpravy, které uvádějí současné znění do souladu s platnými právními předpisy. Dále dochází k zjednodušení procesu vytváření návrhu a snížení zátěže bezúplatného krácení výměry pozemků vlastníků.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano
Navrhovaná právní úprava bude mít dopad na státní rozpočet souvislosti s příležitostnými výkupy pozemků státem pro dosažení cílů pozemkových úprav ve veřejném zájmu, resp. pro umístění společných zařízení za účelem zmírnění dopadů klimatických změn, posílení biodiverzních funkcí krajiny a rozvoje agroturistiky. S ohledem na dlouholeté zkušenosti bude k těmto výkupům docházet pouze v případech, kde je kritický nedostatek státní nebo obecní půdy. Konkrétní vyčíslení je uvedené v kvalifikovaném odhadu potřeby půdy pro společná zařízení za ČR. S ohledem na dosavadní zkušenosti lze konstatovat, že se předpokládaný rozsah výkupů bude pohybovat v řádu jednotek, maximálně desítek hektarů za rok. Částka potřebná pro výkupy je predikována na 19,7 mil. Kč. Úhrada bude prováděna jako dosud z prostředků státního rozpočtu Ministerstva zemědělství. Dále dochází k dopadům změnou úhrad při nedodržení cenových kritérií. Částka, kdy se upouští od úhrady ceny je predikována na cca 2,5 mil. Kč. Celkový dopad na státní rozpočet by v konečném důsledku, při současném způsobu financování, znamenal 12,4 mil. Kč. Na základě zkušeností Státního pozemkového úřadu a zpracovatelské sféry bylo predikováno, že zvýšením hodnoty pro výkupy a úpravou cenového kritéria bude naopak docházet ke snížení výměry půdy potřebné pro společná zařízení, neboť bude možné efektivněji navrhnout uspořádání pozemků, a tím dojde ke snížení výměry státní a obecní půdy potřebné ke zpřístupnění pozemků.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR:
Nepředpokládají se negativní dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR.
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí:
Nepředpokládají se významnější dopady na podnikatelské subjekty.
3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ano
Návrh zákona má dopad na obce z důvodu omezení při nakládání s pozemky, na kterých jsou umístěna společná zařízení.
3.5 Sociální dopady:
Nepředpokládají se žádné dopady do sociální sféry.
3.6 Dopady na spotřebitele:
Nepředpokládají se žádné dopady na spotřebitele.
3.7 Dopady na životní prostředí: Ano
Návrh zákona bude mít pozitivní účinek na životní prostředí ve smyslu řešení negativních dopadů povodní a sucha v krajině prostřednictvím realizací vodohospodářských, půdoochranných a ekologických opatření.
3.8 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů:
Nepředpokládají se žádné dopady ve vztahu k rovnosti žen a mužů.
3.9 Dopady na výkon státní statistické služby:
Nepředpokládají se žádné dopady na výkon státní statistické služby.
3.10 Korupční rizika:
Nepředpokládá se vznik korupčních rizik.
3.11 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu:
Nepředpokládají se žádné dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad – RIA
1. Důvod předložení a cíle
1.1 Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
1.2 Definice problému
Současná právní úprava zakotvená v zákoně č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, byla shledána jako nevyhovující současným podmínkám vyvstalým v důsledku nutnosti řešení negativních dopadů povodní a sucha. Současná právní úprava rovněž neobsahuje vhodné mechanismy nastavení ceny pro výkupy pozemků určených pro umístění společných zařízení a nastavená cenová kritéria neumožňují efektivní uspořádání pozemků. Současná právní úprava rovněž neumožňuje řešit pozemky dotčené duplicitním zápisem a nereflektuje institut pachtovních smluv. Současné znění zákona nezohledňuje související platné znění právních předpisů (zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon) a obsahuje procesní úkony, které je potřeba upravit na základě praxe za účelem snížení administrativní zátěže a využití digitalizace.
1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, byl do dnešního dne opakovaně novelizován, zejména z důvodu uvedení do souladu se změnami souvisejících zákonů a z důvodu nových poznatků vycházejících z praxe. Zásadní novela zákona proběhla v roce 2012, kdy došlo s účinností od 1. 1. 2013 ke sloučení Pozemkového fondu ČR se soustavou pozemkových úřadů, které byly do té doby součástí organizační struktury Ministerstva zemědělství. Sloučením vznikl Státní pozemkový úřad (zákon č. 503/2012 Sb.), jehož jednou ze základních působností je provádění pozemkových úprav.
1.4 Identifikace dotčených subjektů
Subjekty dotčené navrhovanou změnou jsou:
· Státní pozemkový úřad,
· Ministerstvo pro místní rozvoj,
· dotčené orgány, v jejichž vymezené oblasti působnosti se pozemkové úpravy provádějí,
· obce, v jejichž územní působnosti se pozemkové úpravy provádějí,
· vlastníci zemědělských pozemků.
1.5 Popis cílového stavu
Cílem předkládaného návrhu zákona je vytvořit legislativní podmínky pro řešení negativních dopadů povodní a sucha a zkvalitnění řízení o pozemkových úpravách se zohledněním dosavadních poznatků z praxe.
Zásadním cílem návrhu zákona je úprava ceny pro výkup pozemků potřebných pro společná zařízení, jejíž výše bude z pohledu prodávajícího lépe akceptovatelná. Rovněž navržené úpravy cenového kritéria povedou ve svém důsledku k efektivnějšímu uspořádání pozemků, což v důsledku může znamenat snížení potřeby státní a obecní půdy.
Účelem předkládaného návrhu zákona je úprava řešení pozemků dotčených duplicitním zápisem vlastnictví k pozemkům. Od 1. 1. 2021, kdy novelou zákona vznikla nemožnost řešení těchto pozemků v pozemkových úpravách, tj. tyto pozemky se musí zařadit mezi pozemky neřešené, vznikají velké problémy se stanovením obvodu pozemkových úprav, neboť tyto pozemky nelze často samostatně tzv. vymístit. Někdy je proto třeba vyčlenit větší část pozemků, jako pozemků neřešených, a to zásadně ovlivňuje kvalitu vytváření návrhu nového uspořádání pozemků, návrhů plánů společných zařízení a při řešení liniových staveb jsou přímo ohroženy strategické cíle státu. Úpravou zákona bude možné tyto pozemky opětovně řešit, ovšem s omezením, které je obdobné řešení pozemků dotčených církevními restitucemi.
Cílem zákona je omezení nakládání s pozemky obce, na nichž jsou státem zrealizována společná zařízení a které jsou v souladu se zákonem převáděny na obec. Jedná se
o ochranu finančních prostředků vynakládaných ze státního rozpočtu. Souvisejícím cílem omezení je i to, aby se pozemek a zrealizované společné zařízení nedostalo do držení třetích osob, u nichž nelze zajistit využívání takového pozemku a společného zařízení ve veřejném zájmu. V tomto případě dochází k propojení ochrany majetku státu s ochranou veřejného zájmu.
Návrhem zákona se zveřejňuje seznam fyzických osob s platným úředním oprávněním, které mohou vést deník v elektronické podobě. Držitel úředního oprávnění může opatřit soupisy nároků a návrhové podklady elektronickým razítkem a elektronickým podpisem.
Návrh zákona upravuje na základě praxe některé procesní úkony a umožňuje některé kroky ve správním řízení provádět digitálně, tím dojde ke snížení administrativní zátěže a urychlení procesu.
1.6 Zhodnocení rizika
Bez provedení úpravy stávajícího znění zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, nebude možné adekvátně řešit výše identifikované problémy, z nichž jsou nejzásadnější: řešení změn v důsledku změny stavebního zákona, nastavení cenového režimu pro výkup potřebných pozemků, úprava cenového kritéria a zařazení pozemků dotčených duplicitním zápisem mezi pozemky řešené.
2. Návrh variant řešení
2.1 Varianty regulatorně-technického řešení
Při zvažování různých variant, které by mohly z obecného (regulatorně-technického) hlediska vést ke stanovenému cíli, bylo zvažováno pouze předkládané řešení v podobě úpravy stávajícího právního předpisu. Důvodem je skutečnost, že identifikovaný problém je možné řešit pouze legislativní formou, konkrétně návrhem novely stávajícího zákona.
2.2 Varianty věcného řešení
2.2.1 Varianta 1 („nulová“)
Při zachování současné právní úpravy zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, nedojde k efektivnímu řešení identifikovaných problémů, zejm. k řešení extrémní situace v krajině (sucho, lokální povodně, eroze půdy).
2.2.2 Varianta 2 („novelizace stávajícího zákona“)
Z hlediska cílů návrhu zákona je navrhována druhá varianta řešení výše identifikovaných problémů, a to zpracovat návrh zákona, kterým se mění zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.1 Identifikace nákladů a přínosů
Náklady: S možností vytvoření většího realizačního prostoru pro společná zařízení se předpokládají zvýšené náklady na realizaci společných zařízení na zmírnění negativních dopadů povodní a sucha a na výkup pozemků potřebných pro umístění a realizaci společných zařízení.
Pro zjištění dopadu navýšení ceny za výkup pozemků a navýšení cenového kritéria na státní rozpočet se vycházelo z ověřených výsledků za rok 2025.
Pro výkupy pozemků je predikovaná částka 19 702 320 Kč. V roce 2025 bylo vykoupeno 21,88 ha za cenu 9 851 160 Kč, průměrná cena činila 45 Kč/m². Při navrhovaném zvýšení na dvojnásobek bude průměrná cena činit 90 Kč/m². Dopad na státní rozpočet by znamenal navýšení ceny za vykupované pozemky o 9 851 160 Kč (viz. tab. č. 1).
Tab. č. 1.: Výkupy pozemků SPÚ pro pozemkové úpravy v roce 2025 včetně predikce výkupů
Výměra vykupovaných pozemků v 2025 (ha)
Cena vykupovaných pozemků v 2025 (Kč)
Predikce výměry vykupovaných pozemků (ha)
Predikce ceny vykupovaných pozemků (Kč)
21,88
9 851 160
21,88
19 702 320
V roce 2025 došlo k odpuštění doplatku do 100 Kč v 289 případech. V případě, že by došlo
k navýšení upuštění doplatku na 2 000 Kč, pak dopad na státní rozpočet by činil 549 100 Kč (viz. tab. č. 2; 289 x 2 000 - 28 900).
Tab. č. 2.: Kritérium ceny – odpuštění doplatku v roce 2025 včetně predikce ceny
Počet případů
upuštění doplatku
do 100 Kč v 2025
Cena
upuštění doplatku
do 100 Kč v 2025 (Kč)
Predikce počtu případů
upuštění doplatku
do 2 000 Kč
Predikce ceny
v případě
upuštění doplatku
do 2 000 (Kč)
289
28 900
289
289 x 2 000 - 28 900 = 549 100
V roce 2025 došlo k překročení cenového kritéria v rozpětí od 4 % do 10 % v 371 případech, celková hodnota doplatků činila 1 952 463 Kč. V případě, že by došlo ke zvýšení cenového kritéria ze 4 % na 10 %, nebyl by uhrazen rozdíl ceny ve výši 1 952 463 Kč (viz. tab. č. 3).
Tab. č. 3.: Kritérium ceny – překročení cenového kritéria od 4 % do 10 %
v roce 2025 včetně predikce dopadu
Počet případů v 2025
od 4 % do 10 %
Doplatek ceny v 2025
od 4 % do 10 % (Kč)
Predikce počtu případů do 10 %
Predikce rozdílu ceny do 10 %, který se nebude hradit (Kč)
371
1 952 463
371
1 952 463
Celkový dopad na státní rozpočet by v konečném důsledku znamenal 12,4 mil. Kč
(9 851 160 + 549 100 + 1 952 463 = 12 352 723)
Na provádění pozemkových úprav je ze státního rozpočtu ročně přidělováno cca 800 mil. Kč.
Uvedený dopad v souvislosti s navrhovanými legislativní změnami by při současném způsobu financování činil 1,6 % z přidělovaného státního rozpočtu na pozemkové úpravy.
Přínosy: Efektivnější tvorba a ochrana krajiny, ovlivnění způsobu hospodaření a v důsledku toho ochrana majetku a obyvatelstva, snížení potřeby státní a obecní půdy, realizace společných zařízení ve veřejném zájmu.
3.2 Náklady
Novou úpravou zákona se předpokládají zvýšené náklady na realizaci společných zařízení ve veřejném zájmu a strategických cílů státu. Náklady na realizace jsou hrazeny především z programu Společná zemědělská politika. Nákladné realizace společných zařízení jsou hrazeny nejčastěji z programů Evropské unie. Částečně (u menších investičních akcí) je úhrada prováděna jako dosud z prostředků státního rozpočtu vyčleněných podle návrhu Ministerstva zemědělství pro stanovený účel. U nákladů na výkupy pozemků lze s ohledem na dosavadní zkušenosti předpokládat, že se objem výkupů bude pohybovat v řádu maximálně desítek hektarů za rok. Částku potřebnou pro výkupy však nelze předem odhadnout. Úhrada na výkupy bude prováděna jako dosud z prostředků státního rozpočtu vyčleněných podle návrhu Ministerstva zemědělství. Rovněž dopady na státní rozpočet vzniklé úpravou cenového kritéria nelze předem odhadnout. V obou případech se odhaduje částka v řádech desítek milionů Kč.
3.3 Přínosy
· Ochrana vynaložených státních finančních prostředků.
· Urychlení procesu pozemkových úprav využíváním digitalizace a snížení administrativní zátěže.
· Efektivnější navrhování opatření ve veřejném zájmu a strategických zájmů státu.
3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Jako beznákladová se jeví být nulová varianta, tu však nelze s ohledem na výše popsané důvody novely stávajícího zákona uplatnit.
4. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Variantou doporučenou k dalšímu řešení je varianta 2, tedy předložení návrhu novely zákona.
Důvodem pro výběr varianty 2 je skutečnost, že pouze tato varianta může zajistit řešení aktuálních potřeb souvisejících s řešením dopadů klimatických změn v krajině.
Varianta 1 tuto možnost nesplňuje, a proto ji nelze doporučit.
5. Implementace doporučené varianty a vynucování
Implementace a vynucování zavedených opatření budou zajištěny zákonnými prostředky vyplývajícími ze zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
6. Přezkum účinnosti regulace
K vlastnímu přezkumu účinnosti regulace předmětného návrhu zákona s ohledem na jeho charakter a vzhledem k jeho rozsahu nebude docházet.
7. Konzultace a zdroje dat
Navrhovaná právní úprava byla konzultována s následujícími subjekty:
Státní pozemkový úřad,
Ministerstvo pro místní rozvoj.
Výsledkem konzultací s výše uvedenými subjekty je předložení návrhu právní úpravy.
8. Kontakt na zpracovatele RIA
6
Ing. Josef Havelka
ředitel Odboru pozemkových úprav
Státní pozemkový úřad
tel.: +420 729 922 393
e-mail: josef.havelka@spu.gov.cz
JUDr. Dominika Nasková, Ph.D.
odbor legislativní a právní
Ministerstvo zemědělství
tel.: +420 221 814 528
e-mail: dominika.naskova@mze.gov.cz