Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDVEC8EF8 najdete zde
IV.
Důvodová zpráva
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, zhodnocení platného právního stavu, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí
Návrh právního předpisu je předkládán za účelem přesnějšího nastavení podmínek k nakládání s psychomodulačními látkami a oprav chyb, zejména zmocňovacích ustanovení tak, aby kontrolní orgán mohl vymáhat splnění podmínek stanovených prováděcím předpisem.
V zákoně č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 167/1998 Sb.“) jsou navrženy změny, které vyplynuly z praxe kontrolního orgánu Státní zemědělské a potravinářské inspekce, a které se dotýkají zneškodňování psychomodulačních látek, působení vícera subjektů na shodné provozovně, chybějící zmocňovací ustanovení ve vztahu k vyhlášce č. 448/2025 Sb., o psychomodulačních látkách, dodržování hygienických podmínek také při distribuci a při uvádění psychomodulačních látek na trh, zákazu získávat psychomodulační látky od subjektů, které nejsou oprávněny nakládat s psychomodulačními látkami a dodávat psychomodulační látky subjektům, které nejsou oprávněny k nakládání s psychomodulačními látkami. Nad rámec psychomodulačních látek je navržena změna týkající se zařazených psychoakativních látek, a která má za účel zajistit efektivnější kontrolu výrobků vyskytujících se na trhu v případě, že nejsou označeny šarží nebo obdobným označením, které by umožňovalo identifikovat obsahovou propojenost výrobků. Dále jsou navrženy změny navazující na zákaz uvádění psychomodulačních látek na trh prostřednictvím prostředku komunikace na dálku uvedený v zákoně č. 65/2017 Sb.
V zákoně č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 65/2017 Sb.) je třeba zpřesnit, co se rozumí prodejnou specializovanou na prodej psychomodulačních látek, aby byl vyjasněn původní záměr zákonodárce, a to, že v prodejně, které bylo vystaveno povolení k nakládání s psychomodulačními látkami za účelem činnosti spočívající v uvádění psychomodulačních látek na trh, je možné prodávat pouze psychomodulační látky a zboží související s psychomodulačními látkami. Dále s ohledem na negativní dopady látky kratom na vývoj mozku a přípravu na budoucí povolání se navrhuje posunutí věku v souvislosti s legální činností s psychomodulačními látkami z 18 let na 21 let. Dále jsou doplněny další podmínky, které vyplynuly v návaznosti na zkušenosti Státní zemědělské a potravinářské inspekce z praxe. Dále je navržen zákaz prodeje psychomodulačních látek prostřednictvím prostředku komunikace na dálku.
Spotřební daně
Spotřební daně lze charakterizovat jako opakující se nepřímé daně selektivní, tedy zaměřené na určitý okruh subjektů nakládajících se specifickými výrobky. Důležitou funkcí spotřebních daní je funkce fiskální, jejíž význam spočívá v zajištění přílivu finančních prostředků do veřejných rozpočtů. Další, neméně významnou funkcí těchto daní, je snaha ovlivnit spotřebu rizikových výrobků s negativním dopadem na zdraví obyvatel, popřípadě na životní prostředí.
Oblast spotřebních daní je od 1. ledna 2004 upravena zákonem o spotřebních daních a je vysoce harmonizována v rámci Evropské unie. Mezi harmonizované spotřební daně se řadí:
• daň z minerálních olejů,
• daň z lihu,
• daň z piva,
• daň z vína a meziproduktů a
• daň z tabákových výrobků.
Právní předpisy Evropské unie zakotvují obecné podmínky pro uplatnění spotřební daně v členských státech v rámci směrnice Rady (EU) 2020/262 ze dne 19. prosince 2019, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní (přepracované znění) a v rámci zvláštních směrnic specifikují pravidla pro způsob a míru zdanění jednotlivých skupin výrobků podléhajících spotřební dani (dále také „vybrané výrobky“).
Neharmonizovanou spotřební daní, která se na daňovém území České republiky dnes uplatňuje, je daň ze zahřívaných tabákových výrobků, daň z ostatních tabákových výrobků, daň z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky a daň ze surového tabáku. Právní úprava výše uvedených spotřebních daní je obsažena v zákoně č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o spotřebních daních”).
Energetické daně lze pak charakterizovat také jako opakující se nepřímé daně selektivní, které jsou zaměřené na určitý okruh subjektů nakládajících se specifickými výrobky, jejichž spotřebou dochází k negativním efektům na životní prostředí. Jedná se o specifický typ spotřebních daní.
Oblast energetických daní je od 1. ledna 2008 upravena v částech čtyřicáté páté až čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Mezi produkty, které do oblasti energetických daní spadají, řadíme zemní plyn a některé další plyny (část čtyřicátá pátá zákona), pevná paliva (část čtyřicátá šestá) a elektřinu (část čtyřicátá sedmá zákona).
Přestože součástí zákona o spotřebních daních jsou i procesní ustanovení upravující správu spotřebních daní, subsidiárně se aplikuje zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), který představuje obecnou procesní normu pro správu daní v širším slova smyslu.
Česká republika dosud nezavedla spotřební daň z listů rostliny Mitragyna speciosa a jejich částí a výrobků z této rostliny (dále pro účely části důvodové zprávy týkající se spotřebních daní jen „kratom“). Tento stav je dán skutečností, že obecný regulatorní rámec pro nakládání s touto komoditou je v České republice zaveden teprve od konce roku 2025. Jedná se o neharmonizovanou oblast spotřebních daní v rámci Evropské unie.
Zavedením spotřební daně z kratomu dojde ke zdanění již regulované oblasti trhu s psychomodulačními látkami, která je v gesci Ministerstva zdravotnictví. Základním regulatorním nástrojem v této oblasti je zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách (dále jen „zákon o návykových látkách“) a jeho prováděcí předpisy, zejména vyhláška č. 448/2025 Sb., o psychomodulačních látkách (dále jen „vyhláška o psychomodulačních látkách“). Kratom je v současné době jedinou povolenou psychomodulační látkou v České republice. Vzhledem k jejím psychoaktivním účinkům a možnosti vzniku závislostního chování je možné kratom posuzovat z hlediska možné aplikace spotřební daně za komoditu obdobnou tabákovým a souvisejícím výrobkům, případně alkoholu. Z tohoto důvodu je aplikace spotřební daně odůvodnitelná, a to zejména z důvodu omezení cenové dostupnosti těchto výrobků, zvýšení ochrany veřejného zdraví a také s ohledem na možné zvýšení daňových příjmů do státního rozpočtu.
Spotřební daň bude zavedena na výrobky obsahující listy rostliny Mitragyna speciosa a jejich části, nehledě na to, jestli splňují předpisy v gesci Ministerstva zdravotnictví regulujícími nakládání s psychomodulačními látkami. Konstrukce spotřební daně je navržena tak, aby bylo současně možné aplikovat spotřební daň i na listy a části listů této rostliny, které byly na trh uvedeny v rozporu s regulatorním rámcem.
Spotřební daň na výrobky obsahující listy rostliny Mitragyna speciosa a jejich části je nastavena obdobně jako u ostatních výrobků podléhajících spotřební dani. Výroba bude možná pouze v daňových skladech a doprava těchto výrobků před uvedením do volného daňového oběhu bude podléhat režimu podmíněného osvobození od daně, tj. bude uskutečňována pod dohledem správce daně, včetně jejího zajištění. Jelikož převážná část kratomu je do České republiky dovážena ze třetích zemí, bude v tomto případě doprava probíhat pod celním dohledem. Tímto způsobem bude zajištěn komplexní dohled jak nad pohybem suroviny kratom, tak výrobků, které se z ní vyrábí. Současně bude výrobky určené k uvedení na trh v České republice možné uvádět pouze v jednotkových baleních odpovídajících legislativě v gesci Ministerstva zdravotnictví, které budou značeny obdobně jako tabákové výrobky nálepkou, jejichž prostřednictvím bude zajištěn výběr spotřební daně. Dále návrh upravuje podmínky pro osvobození ve specifických případech (např. za účelem provádění laboratorních zkoušek), indikuje množství výrobků určených pro osobní spotřebu a stanovuje další nezbytné parametry.
Daň z přidané hodnoty
Podle stávající právní úpravy spadá kratom a kratom extrakt a výrobky z něj do snížené sazby DPH ve výši 12 %, neboť se jedná o rostlinu, resp. její část v nějaké formě (prášek, drť atd.) a výrobky z něj, které mohou spadnout do položek 01-05, 07-23, 25 (Potraviny; krmiva pro zvířata; živá zvířata, semena, rostliny a přísady, obvykle určené k přípravě potravin; výrobky obvykle používané jako doplněk nebo náhražka potravin.) nebo 07-12 (Rostliny a semena.) přílohy č. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“).
S ohledem na cíl návrhu zákona se navrhuje do položek 01-05, 07-23, 25 a 07-12 přílohy č. 3 zákona o dani z přidané hodnoty doplnit vyloučení psychomodulačních látek, kterými se v souladu s § 2 odst. 1 zákona o návykových látkách rozumí jak nové psychoaktivní látky a další látky s psychoaktivním účinkem, které nepředstavují závažné riziko pro veřejné zdraví nebo riziko závažných sociálních dopadů na jednotlivce a společnost, tak výrobky z nich. Nové psychoaktivní látky a další látky s psychoaktivním účinkem jsou pouze ty, které jsou uvedeny na seznamu psychomodulačních látek, který je stanoven nařízením vlády č. 456/2025 Sb. Aktuálně se jedná pouze o kratom a kratom extrakt. Touto úpravou dojde k vyloučení těchto látek a rovněž výrobků z těchto látek z aplikace snížené sazby DPH. Kromě této úpravy dochází v souladu s úpravou navrhovanou v zákoně o spotřebních daní k doplnění osvobození dovozu kratomu a kratomu extraktu ve stanoveném množství pro osobní spotřebu v případě osob od 21 let.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a ostatními součástmi právního řádu České republiky
Základní meze pro uplatňování právních předpisů stanoví Ústava České republiky (dále jen „Ústava“) a Listina základních práv a svobod (dále jen „Listina“).
Návrh je v souladu s čl. 2 odst. 3 Ústavy, podle něhož státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.
Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s příslušnými ustanoveními Listiny. Podle čl. 2 odst. 2 Listiny lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Povinnosti mohou být také ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod (čl. 4 odst. 1 Listiny). K tomu se v daňové oblasti uplatní ještě ustanovení čl. 11 odst. 5, které stanovuje, že daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona.
Přezkumu ústavnosti zákonné úpravy daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění se Ústavní soud věnoval již mnohokrát, např. v nálezech sp. zn. Pl. ÚS 3/02, Pl. ÚS 12/03 či Pl. ÚS 7/03 (vyhlášeném pod č. 512/2004 Sb.).
Z této judikatury vyplývá, že:
1. Z ústavního principu dělby moci (čl. 2 odst. 1 Ústavy), jakož i z ústavního vymezení zákonodárné moci (čl. 15 odst. 1 Ústavy), plyne pro zákonodárce široký prostor pro rozhodování o předmětu, míře a rozsahu daní, poplatků a peněžitých sankcí. Zákonodárce přitom nese za důsledky tohoto rozhodování politickou odpovědnost.
2. Jakkoli je daň, poplatek, příp. peněžitá sankce veřejnoprávním povinným peněžitým plněním státu, a tedy zásahem do majetkového substrátu, a tudíž i vlastnického práva povinného subjektu, bez naplnění dalších podmínek nepředstavuje dotčení v ústavním pořádkem chráněné vlastnické pozici (čl. 11 Listiny, čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod).
3. Ústavní přezku m daní, poplatků a peněžitých sankcí zahrnuje posouzení z pohledu dodržení kautel plynoucích z ústavního principu rovnosti, a to jak neakcesorické (čl. 1 Listiny), tj. plynoucí z požadavku vyloučení svévole při odlišování subjektů a práv, tak i akcesorické v rozsahu vymezeném v čl. 3 odst. 1 Listiny. K principu rovnosti Ústavní soud ve své konstantní judikatuře uvádí, že se nejedná o kategorii absolutní, nýbrž relativní (srov. Pl. ÚS 22/92).
4. Je-li předmětem posouzení ústavnost akcesorické nerovnosti vzhledem k vyloučení majetkové diskriminace, případně toliko posouzení skutečnosti nepředstavuje-li daň, poplatek nebo jiná peněžitá sankce případný zásah do práva vlastnického (čl. 11 Listiny), je takový přezkum omezen na případy, v nichž hranice veřejnoprávního povinného peněžitého plnění jednotlivce státu, vůči majetkovému substrátu jednotlivce, nabývá škrtícího (rdousícího) působení. Jinými slovy ke škrtícímu (rdousícímu) působení dochází, má-li posuzovaná daň, poplatek nebo peněžitá sankce ve svých důsledcích konfiskační dopady ve vztahu k majetkové podstatě jednotlivce.
Nad rámec výše uvedeného Ústavní soud zejména v novější judikatuře v určitých případech v daňové oblasti provádí test proporcionality (např. při zásahu do práva na ochranu soukromí), nebo test racionality (např. při zásahu do práva na podnikání).
Navrhovaná právní úprava je z výše uvedených hledisek plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky, a to i s judikaturou Ústavního soudu, vztahující se k této problematice.
3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a s legislativními záměry a návrhy předpisů EU
Předkládaný návrh je v souladu s čl. 34 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), neboť podle čl. 36 SFEU může být volný pohyb zboží omezen z důvodů, jako je ochrana veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo prevence kriminality, za předpokladu, že tato omezení nejsou zjevně diskriminační, jsou přiměřená (tedy nezbytná k dosažení legitimního cíle) a jsou prováděna způsobem, který neporušuje zásadu proporcionality.
Nově navrhovaná opatření, spočívající v úpravě zneškodňování psychomodulačních látek, zákazu působení více subjektů na téže provozovně, rozšíření hygienických podmínek i na distribuci a uvádění psychomodulačních látek na trh, zákazu získávat psychomodulační látky od neoprávněných subjektů a dodávat je neoprávněným subjektům, jakož i ve zpřesnění pravidel pro kontrolu zařazených psychoaktivních látek, představují přiměřený zásah do volného pohybu zboží na vnitřním trhu Evropské unie. Právní úprava psychomodulačních látek a zařazených psychoaktivních látek, zavedená zákonem č. 321/2024 Sb. s účinností od počátku roku 2025, byla nastavena tak, aby zasahovala do volného pohybu zboží co nejméně. Aplikační praxe však ukázala, že v některých ohledech neposkytuje dostatečnou ochranu veřejného zdraví, zejména ve vztahu k mladistvým. Navrhovaná zpřísnění proto reagují na zjištěné nedostatky dosavadní právní úpravy a sledují legitimní cíl ochrany veřejného zdraví způsobem souladným s právem Evropské unie. Legitimního cíle tedy ochrany veřejného zdraví v tomto případě nelze dosáhnout mírnějším opatřením, například samoregulací, jak ukázalo období od začátku roku 2025 až do současnosti. Pokud by k navrhovaným změnám nedošlo vedlo by to ve svém důsledku k negativním společenským dopadům. Ochrana veřejného zdraví je uznána jako legitimní důvod podle čl. 36 SFEU k omezení volného trhu, v případě, že je zajištěno, že opatření nejsou diskriminační vůči výrobkům z jiných členských států EU a že splňují zásadu proporcionality.
Nově navrhovaná úprava je tedy v souladu s čl. 34 SFEU, protože tato opatření sledují legitimní cíl ochrany veřejného zdraví, nevyvolávají neoprávněnou diskriminaci, a jsou přiměřené vzhledem k rizikům, které psychomodulační látky představují, pokud s nimi není nakládáno v souladu s právními předpisy. Zařazení těchto nových opatřeních tudíž nevede k neodůvodněnému zásahu do volného pohybu zboží.
Navržená úprava není v rozporu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s.), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ani s úpravou ochrany soukromí v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Spotřební daně
Navrhovaná právní úprava v oblasti zavedení spotřební daně z kratomu je v souladu právem EU. Členské státy mohou na národní úrovni přijímat spotřební daně na jiné výrobky než harmonizované, pokud výběr těchto daní nevede k formalitám při přechodu hranice v obchodu mezi členskými státy (čl. 1 odst. 3 směrnice Rady (EU) 2020/262). Tato podmínka je z hlediska podmínek nastavení zdanění kratomu irelevantní.
Daň z přidané hodnoty
Navrhovaná právní úprava v oblasti daně z přidané hodnoty je plně slučitelná s právem Evropské unie a ustanovení navrhované právní úpravy nezakládají rozpor s primárním právem Evropské unie ve světle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie.
Navrhovaná právní úprava se v oblasti daně z přidané hodnoty dotýká směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty.
S poukazem na sekundární právo Evropské unie lze konstatovat, že také v tomto ohledu předkládaná právní úprava respektuje závazky, které pro Českou republiku v této oblasti z členství v Evropské unii vyplývají.
4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána
Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána (tzv. prezidentské mezinárodní smlouvy), mají z hlediska hierarchie právních předpisů aplikační přednost před zákony a právními předpisy nižší právní síly. Vztah tzv. prezidentských mezinárodních smluv vůči vnitrostátním právním předpisům je vymezen v čl. 10 Ústavy, kde je princip aplikační přednosti těchto mezinárodních smluv výslovně stanoven. Stanoví-li tedy tzv. prezidentská mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se tato mezinárodní smlouva. Článek 10 Ústavy tak zaručuje, že při případném nesouladu vnitrostátního práva s tzv. prezidentskou mezinárodní smlouvou musí být respektována tzv. prezidentská mezinárodní smlouva. Mezinárodní smlouvy upravující daně přitom mají vždy povahu tzv. prezidentských mezinárodních smluv (čl. 49 písm. e) Ústavy ve spojení s čl. 11 odst. 5 Listiny). Ústavní soud navíc v nálezu publikovaném pod č. 403/2002 Sb. rozhodl, že si tehdy platné mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách zachovávají hierarchickou přednost před zákonem.
Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod
Pokud jde o aplikaci Úmluvy v oblasti daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění plynoucích do veřejných rozpočtů, je třeba zajistit soulad právních předpisů s touto úmluvou hned v několika oblastech.
Právo na spravedlivý proces
Pokud jde o zajištění práva na spravedlivý proces, které je zaručeno ustanovením čl. 6 odst. 1 Úmluvy, lze poukázat na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Ferrazzini proti Itálii ze dne 12. července 2001, stížnost č. 44759/98. Podle tohoto rozhodnutí daňové záležitosti dosud tvoří součást tvrdého jádra výsad veřejné moci, přičemž veřejný charakter vztahu mezi daňovým poplatníkem a daňovým úřadem nadále převládá. Ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy se tak podle názoru Evropského soudu pro lidská práva na samotné daňové řízení v rozsahu, v němž se týká zjištění a stanovení daně, nevztahuje, neboť se nejedná o řízení o občanských právech a závazcích.
Jelikož však za nedodržení daňových povinností hrozí daňovému subjektu sankce, na hmotněprávní i procesní aspekty s ní související se použijí ustanovení Úmluvy, která se vztahují na trestní obvinění. Je proto třeba při posuzování souladu navrhované právní úpravy v oblasti daňových předpisů s Úmluvou přihlédnout i k trestním aspektům článku 6, ale i k článku 7 Úmluvy nebo k článku 2 a 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Tento přístup byl potvrzen i Evropským soudem pro lidská práva např. v rozsudku ve věci Jussila proti Finsku ze dne 23. listopadu 2006, stížnost č. 73053/01. Článek 6 odst. 1 Úmluvy sice hovoří o trestním obvinění, nikoliv o řízení o uložení sankce za nesplnění povinnosti, jde však o autonomní pojem práva Úmluvy, který může mít (a také má) jiný obsah než obdobný pojem vnitrostátního práva. Slučitelnost s tímto, ale i dalšími ustanoveními Úmluvy, zejména s požadavkem na uložení trestu (v tomto případě sankce) jen na základě zákona nebo na právo nebýt souzen nebo potrestán (sankciován) dvakrát v téže věci, je přitom zajištěna možností subjektu bránit se takovému jednání jako nesprávnému postupu orgánu státní správy obdobně, jak je popsáno ve smyslu ochrany proti svévoli dle článku 1 Protokolu č. 1 Úmluvy. Jedná se tedy jak o využití řádných i mimořádných opravných prostředků, tak o možnost domoci se soudní ochrany ve správním soudnictví v případě, že dojde k vyčerpání všech opravných prostředků podle daňového řádu. Subjekt se tedy může obrátit na soud s žalobou proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. soudního řádu správního. Takové soudní řízení přitom v zásadě respektuje základní principy uvedené v článku 6 Úmluvy.
Přestože tedy na daňové řízení v rozsahu, v němž se týká zjištění a stanovení daně, není možno aplikovat ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy, v řízení o sankci za nesplnění daňové povinnosti naopak musí být všechny aspekty práva na spravedlivý proces zachovány.
Navrhovaná právní úprava nijak neomezuje možnost domoci se soudní ochrany, která proto zůstává i v tomto případě zajištěna. Lze tedy říci, že navrhovaná právní úprava je v souladu s požadavkem Úmluvy na zajištění práva na spravedlivý proces.
Ochrana majetku
Z výše uvedeného rozhodnutí ve věci Ferrazzini proti Itálii dále vyplývá, že článek 1 Protokolu č. 1, týkající se ochrany majetku, vyhrazuje státům právo přijímat zákony, které považují za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem a zajistily placení daní. Státům je tedy umožněno přijmout zákony, kterými ukládají povinnost platit daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, avšak s určitým omezením vyplývajícím z požadavku na respektování samotné podstaty vlastnického práva, do kterého je uložením daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění zasahováno. Takový zásah do vlastnického práva proto musí odpovídat požadavkům zákonnosti, legitimity a proporcionality.
Požadavek zákonnosti je naplněn tehdy, pokud je zásah umožněn právním předpisem, který je v souladu s ústavním pořádkem, je dostupný, předvídatelný a obsahuje záruky proti svévoli.
• Posouzení ústavnosti navrhované právní úpravy je provedeno výše v bodu 3. Z hlediska Úmluvy přitom hraje roli jen zjevná neústavnost, případně neústavnost potvrzená příslušným orgánem (Ústavním soudem), jehož rozhodnutí nejsou právním předpisem respektována (viz rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci R & L, s. r. o., a ostatní proti České republice ze dne 3. července 2014, stížnost č. 37926/05, 25784/09, 36002/09, 44410/09 a 65546/09).
• Dostupnost právních předpisů je zajištěna vyhlášením ve Sbírce zákonů. Vzhledem ke skutečnosti, že povinnosti subjektům lze ukládat pouze na základě zákona, což je zaručeno i na ústavní úrovni čl. 4 odst. 1 Listiny, lze konstatovat, že všechny základní povinnosti subjektů jsou upraveny na zákonné úrovni, a požadavek dostupnosti je tudíž naplněn.
• Otázka předvídatelnosti tuzemských daňových předpisů (v širokém slova smyslu) byla v minulosti opakovaně řešena Evropským soudem pro lidská práva (např. rozsudky ve věci AGRO-B, spol. s r. o., proti České republice ze dne 1. února 2011, stížnost č. 740/05 nebo CBC-Union, s. r. o., proti České republice ze dne 20. září 2005, stížnost č. 68741/01), kde byla jejich předvídatelnost potvrzena. Předvídatelnost daňového předpisu souvisí s tím, nakolik je povinnost v právním textu jednoznačně formulována. Navrhovaná úprava formuluje požadavky na jednotlivé daňové subjekty jednoznačně, a tedy i požadavek předvídatelnosti je naplněn.
• Záruku proti svévoli a účinnou obranu proti nesprávnému postupu orgánů celní správy představují primárně řádné opravné prostředky podle daňového řádu. Povinností správce daně je v souladu s ustanovením § 102 odst. 1 písm. f) daňového řádu uvést ve svém rozhodnutí poučení o tom, zda je možné proti danému rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je tak možno učinit, u kterého správce daně se odvolání podává a zároveň upozornit na případné vyloučení odkladného účinku. Pokud by toto poučení bylo nesprávné, neúplné nebo by zcela chybělo, je to spojeno s důsledky pro bono daného subjektu (srov. § 110 odst. 1 daňového řádu). Vedle řádných opravných prostředků lze využít i mimořádných opravných prostředků dle daňového řádu, upravených v § 117 a násl. Kromě toho připouští daňový řád i jiné prostředky ochrany, kterými je třeba rozumět: námitku (srov. § 159 daňového řádu), stížnost (srov. § 261 daňového řádu) a podnět na nečinnost (srov. § 38 daňového řádu). Teprve tehdy, dojde-li k vyčerpání všech opravných prostředků podle daňového řádu, může se subjekt obrátit na soud s žalobou proti rozhodnutí správního orgánu. Riziko svévole je tak díky existenci opravných prostředků, ale i díky možnosti obrátit se na soud eliminováno v nejvyšší možné míře. Lze tedy konstatovat, že navrhovaná právní úprava nemění možnost subjektů využít opravných prostředků, a tím je zajištěna slučitelnost návrhu úpravy s tímto požadavkem Úmluvy.
Požadavek legitimity znamená, že je nezbytné zajistit, aby zásah, ke kterému má na základě právního předpisu dojít, sledoval legitimní cíle ve veřejném nebo obecném zájmu. Aby byl požadavek legitimity naplněn, je třeba tyto cíle specifikovat. Legitimním cílem je přitom každý cíl, který zákonodárce za cíl prohlásí, neboť neexistuje žádný, ani příkladný výčet takových cílů, jež by zákonodárce omezoval. Cílem návrhu zákona je zejména zpřísnit podmínky pro legální nakládání s psychomodulačními látkami, tak aby byla snížena dostupnost zejména pro děti, mladistvé a nově také pro mladé dospělé.
Proporcionalita (přiměřenost) jako poslední požadavek se na poli čl. 1 Protokolu č. 1 váže k tomu, že jednotlivec nesmí být nucen nést nadměrné individuální břemeno, typicky takové, které ohrožuje samotnou jeho existenci v rovině majetkových poměrů (hrozba ukončení podnikání či úpadku u právnické nebo fyzické osoby), včetně zabezpečování obživy pro sebe a pro rodinu v případě fyzické osoby. Sazby daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, stejně jako výše případných pokut, by proto neměly být likvidační (viz rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Mikrotechna, s. r. o., proti České republice ze dne 28. května 2008, stížnost č. 23177/04 nebo rozsudek ve věci ORION-Břeclav, s. r. o., proti České republice ze dne 13. ledna 2004, stížnost č. 43783/98). To, zda navrhovaná právní úprava nepovede k tzv. škrtícímu (rdousícímu) efektu, je přitom třeba posuzovat i ve vztahu k ústavnímu pořádku (viz výše). S ohledem na charakter navrhovaných opatření nelze ve vztahu k tomuto návrhu zákona hovořit o rdousícím účinku.
Zákaz diskriminace vyjádřený v článku 14 Úmluvy směřuje proti takovému zacházení, kdy by s osobami, které jsou ve stejném nebo obdobném postavení, bylo zacházeno nerovně, nebo naopak, kdy by s osobami, které se nacházejí v odlišném postavení, bylo zacházeno stejně. Pokud by tento přístup neměl žádné opodstatnění, tedy pokud by nebyl opřen o žádný legitimní a objektivní důvod, byl by diskriminační. Návrh zákona nerozlišuje subjekty podle jejich pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry, náboženství, politického a jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Navrhovaná právní úprava je tak v souladu s požadavkem Úmluvy zakazujícím diskriminaci. Lze tak konstatovat, že návrh zákona nezavádí žádné opatření, na základě kterého by byl zákaz diskriminace porušen.
V rámci celkového zhodnocení navržené právní úpravy v kontextu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod lze konstatovat, že s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti je navrhovaná právní úprava plně slučitelná s touto Úmluvou.
Další dotčená ustanovení
S požadavkem záruky proti svévoli, uvedeném v předchozím bodě, úzce souvisí ustanovení článku 13 Úmluvy, které deklaruje právo na účinný vnitrostátní prostředek nápravy v případě porušení práva zaručeného Úmluvou. Ten je při správě daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění zajištěn možností využít řádné i mimořádné opravné prostředky, a kromě toho i další prostředky, jako jsou námitky, stížnost nebo podnět na nečinnost, popř. možností domáhat se soudní ochrany, a také právem domáhat se náhrady škody a nemajetkové újmy, která byla porušením základního práva chráněného Úmluvou způsobena. Z tohoto hlediska je tedy soulad navrhované úpravy s Úmluvou zajištěn.
Mezinárodní pakt o občanských a politických právech
Mezinárodní pakt o občanských a politických právech ze dne 19. prosince 1966, vyhlášený ve Sbírce zákonů pod č. 120/1976 Sb. (dále jen „Pakt“), zakotvuje
• v článku 2 odst. 3 právo domáhat se ochrany před případným zásahem do práv garantovaných Paktem,
• v článku 3 zákaz diskriminace na základě pohlaví,
• v článku 14 a 15 právo na spravedlivý proces v trestních věcech,
• v článku 17 zákaz svévolných zásahů do soukromého života a
• v článku 26 zákaz diskriminace na základě dalších důvodů.
Tato práva mají zásadně stejný obsah jako obdobná práva zakotvená v Úmluvě, která byla posuzována výše. Výjimkou je zákaz diskriminace dle článku 26 Paktu. Zatímco zákaz diskriminace zakotvený v Úmluvě má povahu akcesorického práva (tedy se ho lze dovolat pouze spolu s porušením jiného práva), v případě Paktu má zákaz diskriminace povahu neakcesorickou, a tedy se jej lze dovolat přímo. Zhodnocení vztahu k zákazu diskriminace provedené v části 5.1. však nezáviselo na tom, zda má toto právo akcesorickou nebo neakcesorickou povahu. Na základě tohoto zhodnocení tedy lze dovodit, že navržená právní úprava je v souladu s článkem 26 Paktu.
S odkazem na výše uvedenou argumentaci k Úmluvě tedy lze konstatovat, že navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s Paktem.
Závěr
S ohledem na to, že návrh zákona respektuje výše uvedené požadavky, lze jej považovat za slučitelný s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, resp. s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a na specifické skupiny obyvatel
Navrhovaná změna předpokládá pozitivní dopad na státní rozpočet, vzhledem k navýšení správního poplatku u podání žádosti o vydání povolení k nakládání s psychomodulačními látkami a zejména v souvislosti s udržovacím správním poplatkem, který jsou subjekty povinny hradit do konce ledna na následující kalendářní rok.
Spotřební daně
Vhledem k tomu, že regulace kratomu v gesci Ministerstva zdravotnictví funguje v řádech jednotek měsíců, a současně jde o zcela nový přístup k legalizaci kratomu nejen v rámci EU, ale celosvětově, je velmi obtížné kvantifikovat a odhadovat budoucí vývoj trhu, chování spotřebitelů a tím i vyčíslit fiskální dopady zavedení této spotřební daně.
Na základě navržené struktury a sazeb spotřební daně jsou předpokládané roční akruální výnosy po plném náběhu opatření odhadovány na až 0,8 mld. Kč (výpočet je založen na datové základně roku 2025).
Daň z přidané hodnoty
Přeřazení kratomu ze snížené sazby DPH ve výši 12 % do základní sazby DPH ve výši 21 % bude mít při zohlednění zavedení spotřební daně pozitivní dopad na inkaso veřejných rozpočtů v odhadované výši až 0,4 mld. Kč ročně v akruální metodice.
6. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu
Navrhovaná právní úprava bude oznámena v souladu s čl. 6 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti po schválení návrhu vládou. Důvod pro uplatnění urgentní procedury technické notifikace je dán naléhavou potřebou ochrany veřejného zdraví. Předkládaný návrh reaguje na poznatky z aplikační praxe a na konkrétní nedostatky dosavadní právní úpravy, které se již projevují na trhu s psychomodulačními látkami a které oslabují účinnost zákonného regulačního rámce. Návrh zejména zpřesňuje podmínky legálního nakládání s psychomodulačními látkami, posiluje kontrolovatelnost a vymahatelnost právní úpravy, omezuje prostor pro obcházení zákona a zavádí opatření směřující ke snížení dostupnosti těchto látek pro mladé osoby. Naléhavost postupu je dána tím, že bez včasného přijetí navrhovaných opatření by přetrvával stav, kdy právní úprava neposkytuje dostatečné nástroje k účinné ochraně zdraví spotřebitelů, zejména dětí, mladistvých a mladých dospělých, kteří představují skupinu zvlášť zranitelnou vůči negativním dopadům užívání psychomodulačních látek. To se týká zejména navrhovaného zvýšení věkové hranice na 21 let, zpřesnění pravidel pro specializované prodejny a zákaz prodeje přes internet, rozšíření hygienických a kvalitativních požadavků v distribučním řetězci a posílení podmínek kontroly původu, označování a uvádění výrobků na trh. Potřeba zkrácené procedury je dále odůvodněna tím, že návrh sleduje bezprostřední zajištění funkčnosti nově zaváděného regulatorního a daňového režimu pro kratom, včetně vytvoření podmínek pro efektivní dohled nad pohybem výrobků, jejich zdaněním a uváděním do volného daňového oběhu. Odklad účinnosti těchto opatření nebo prodloužení notifikační procedury by znamenaly pokračování stavu, v němž by byly na trhu přítomny výrobky s negativními dopady na zdraví za nedostatečně přísných pravidel, a tím i prohlubování rizik pro veřejné zdraví a oslabení preventivního působení navrhované právní úpravy. Urgentní procedura technické notifikace je proto odůvodněna potřebou neprodleně přijmout opatření sledující ochranu veřejného zdraví, zajistit účinnou regulaci trhu s psychomodulačními látkami a zabránit dalším negativním společenským a zdravotním dopadům spojeným s jejich dostupností a užíváním.
7. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Navrhovaná právní úprava má dopady pouze na fyzické a právnické osoby, které v současnosti podléhají regulaci v gesci Ministerstva zdravotnictví a vykonávají ekonomickou činnost v souvislosti s uváděním kratomu na trh. Po zavedení spotřební daně budou tyto osoby povinny plnit další povinnosti stanovené zákonem o spotřebních daních, a to v rozsahu uvedeném v následujícím bodě.
8. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na podnikatelské prostředí České republiky
Předmětný návrh bude mít dopad na podnikatele v oblasti nakládání s psychomodulačními látkami, neboť zejména zavádí změnu věkové hranice u osob, kterým je zakázáno prodávat psychomodulační látky, což bude mít dopad zejména na označování provozoven a označování výrobků a uvádění informací na nich, což může způsobit vyšší výdaje. Dále s ohledem na navýšení správních poplatků v souvislosti s podáním žádosti o vydání povolení k nakládání k činnosti spočívají v uvádění psychomodulačních látek na trh a zavedení daňových povinností, lze také očekávat navýšení nákladů na provozování podnikatelské činnosti.
Po zavedení spotřební daně budou muset dotčené podnikatelské subjekty přizpůsobit své výrobní i distribuční procesy novým požadavkům vyplývajícím ze zákona o spotřebních daních, zejména nastavení pravidel pro výrobu výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně (daňové sklady), vedení evidencí, plnění podmínek pro dopravu, poskytnutí zajištění daně a splnění podmínek povinného značení jednotkových balení výrobků nálepkou stanovenou prováděcím předpisem. Dále bude muset dojít k adaptaci informačních systémů a nastavení pravidel pro komunikaci se správcem daně.
Je proto třeba počítat s tím, že subjektům bude muset být ponechán prostor pro přechod na nový režim nakládání s těmito výrobky. Z těchto důvodů je v tomto návrhu zákona nastaveno přechodné období pro uvádění a doprodej nezdaněných (případně i neznačených) výrobků do volného daňového oběhu. Cílem předkládaného návrhu je současně zajistit, aby na výrobky nabízené konečným spotřebitelům byla aplikována spotřební daň co nejdříve. Z tohoto důvodu se v rámci přechodných ustanovení navrhuje subjektům jednorázově a v omezeném časovém období umožnit dodatečné značení výrobků již uvedených na trh tabákovou nálepkou.
Dále se podnikatelů dotkne zákaz prodeje prostřednictvím prostředku na dálku, kdy bude znemožněno nabízet a prodávat psychomodulační látky prostřednictvím internetu, čemuž se budou muset přizpůsobit držitelé povolení k nakládání k dané činnosti. Kdy budou muset zrušit internetové stránky, které jsou v povolení uvedeny, případně ukončit smlouvy s dopravci přepravujícími psychomodulační látky konečným uživatelům.
9. Předpokládaný sociální dopad návrhu právního předpisu, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
U předkládaného návrhu novelizace zákonů lze očekávat pozitivní sociální dopad, neboť s posunutím věkové hranice má být zajištěna vyšší ochrana osob věkově blízkým věku mladistvých, čímž by měla být pozitivně ovlivněna příprava na budoucí povolání a začlenění do společnosti. Dále se očekává pozitivní zdravotní a sociální dopad v souvislosti se skutečností, že bude omezena místní a časová dostupnost psychomodulačních látek, tzn. že látky nebudou k dispozici kdykoliv a kdekoliv, a také v souvislosti s tím, že nákup psychomodulační látky může být v kamenné prodejně konzultován s personálem prodejny, kdy taková možnost v případě prodeje na dálku možná není. Dalším očekávaným pozitivním dopadem je skutečnost, že personál kamenné prodejny může posoudit, zda fyzická osoba v době prodeje není zjevně pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek a odmítnout takový prodej.
V obecné rovině nemá navrhovaná právní úprava dopady na specifické skupiny obyvatel jako jsou např. osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Žádná speciální úprava vztahující se k těmto oblastem se návrhem zákona neupravuje.
Zavedení spotřební daně a přesun do základní sazby DPH se promítne do zvýšení cen výrobků pro konečné spotřebitele, což může vést ke snížení dostupnosti těchto výrobků pro výše uvedené specifické skupiny. Současně se jedná o výrobky zbytné a s negativními dopady na lidské zdraví, takže výsledný dopad na spotřebitele lze vyhodnotit jako pozitivní.
10. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká
Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
11. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava by měla zmírnit případné negativní dopady na životní prostředí, které souvisí s koncentrací psychomodulačních látek u distributora na osoby oprávněné uvádět psychomodulační látky na trh, neboť stanoví způsob zneškodňování psychomodulačních látek v souladu se zákonem o odpadech.
12. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na ochranu práv dětí
Navrhovaná právní úprava nemá žádné negativní dopady na ochranu práv dětí.
13. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
14. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh zákona nemění rozsah a účel zpracování osobních údajů. Dochází k rozšíření aplikace současné úpravy na oblast zdanění kratomu. Pro tyto účely budou použity již existující, osvědčené a dlouhodobě fungující procesy v oblasti správy spotřebních daní, které respektují ochranu soukromí a osobních údajů.
15. Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora
Navrhovaná právní úprava nezakládána veřejnou podporu.
16. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu
Obecně lze k navrhované úpravě ve vztahu ke vzniku korupčních rizik uvést následující:
a) Přiměřenost
Pokud jde o rozsah působnosti správního orgánu, je rozhodující jak zákonný okruh působností jako takový, tak míra diskrece, kterou zákon při výkonu jednotlivých působností správnímu orgánu umožňuje, resp. jakou míru diskrece zákon předpokládá. Jakýkoli normativní text zakotvující určitou míru diskrece sám o sobě představuje potenciální korupční riziko. Proto se při přípravě takového ustanovení vždy poměřuje nutnost zavedení takové diskrece daného orgánu s mírou zásahu do individuální sféry subjektu, o jehož právech a povinnostech by se v rámci této diskrece rozhodovalo.
Z hlediska povahy spotřebních dní se jedná pouze o rozšíření stávajícího okruhu výrobků podléhajících této dani, neboť se v případě kratomu jedná o výrobek spadající pod negativní externality, jako např. tabákové výrobky a alkohol. Stávající kompetence správce daně budou vykonávány obdobně jako u komodit, kde je tato daň již dnes aplikována, nedojde tedy ke vzniku zcela nových kompetencí správce daně, ale pouze k rozšíření okruhu stávajících.
b) Efektivita
Z hlediska efektivity lze k předložené úpravě poznamenat, že ke kontrole a vynucování splnění povinností stanovených zákonem budou příslušné orgány Celní správy České republiky. Tyto příslušné orgány obvykle disponují podklady pro vydání daného rozhodnutí, ale i potřebnými odbornými znalostmi, čímž je zaručena efektivní implementace dané regulace i její efektivní kontrola, případně vynucování. Nástroje kontroly a vynucování jsou upraveny jako obecné instituty daňového řádu.
Přitom při zajištění efektivity úpravy užitím kontrolních a vynucovacích nástrojů se uplatní účelně nezbytná míra diskrece příslušných orgánů související s právní kvalifikací zjištěných faktických poznatků a případnou volbou v daném případě nejefektivnějšího postupu z hlediska uložení dodatečných povinností sankční povahy, který zajistí individualizaci aplikace sankční normy při zohlednění okolnosti konkrétního případu a jehož v praxi ověřeným výsledkem bude vyšší naplnění represivní a výchovné funkce přijatých vynucovacích opatření.
c) Odpovědnost
Zvolená právní úprava vždy jasně reflektuje požadavek čl. 79 odst. 1 Ústavy, podle něhož musí být působnost správního orgánu stanovena zákonem.
Odpovědnou osobou na straně správce daně, resp. jiného správního orgánu je v daňovém řízení vždy úřední osoba. Určení konkrétní úřední osoby je prováděno na základě vnitřních předpisů, resp. organizačního uspořádání konkrétního správního orgánu, přičemž popis své organizační struktury je správní orgán povinen zveřejnit na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Totožnost konkrétní úřední osoby je přitom seznatelná zákonem předvídaným postupem (srov. § 12 odst. 4 daňového řádu); úřední osoba je povinna se při výkonu působnosti správního orgánu prokazovat příslušným služebním průkazem.
d) Opravné prostředky
Z hlediska opravných prostředků existuje možnost účinné obrany proti nesprávnému postupu správce daně v první řadě v podobě řádného opravného prostředku, kterým je odvolání, resp. rozklad (srov. § 109 a násl. daňového řádu). V souladu s § 102 odst. 1 písm. f) daňového řádu má správce daně povinnost v rozhodnutí uvést poučení, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je tak možno učinit, u kterého správce daně se odvolání podává, spolu s upozorněním na případné vyloučení odkladného účinku. Neúplné, nesprávné nebo chybějící poučení je spojeno s důsledky pro bono daného subjektu uvedenými v § 110 odst. 1 daňového řádu. Existuje také možnost užití mimořádných opravných prostředků dle daňového řádu (srov. § 117 a násl. daňového řádu). Vedle opravných prostředků daňový řád připouští rovněž jiné prostředky ochrany, kterými je třeba rozumět: námitku (srov. § 159 daňového řádu), stížnost (srov. § 261 daňového řádu), podnět na nečinnost (srov. § 38 daňového řádu).
e) Kontrolní mechanismy
Z hlediska systému kontrolních mechanismů je nutno uvést, že oblast daňového práva se pohybuje v procesním režimu daňového řádu. Proti rozhodnutím je možno podat odvolání anebo v určitých případech užít mimořádných opravných prostředků či jiných prostředků ochrany (viz předchozí bod). Vedle toho lze využít rovněž dozorčí prostředky, čímž je zaručena dostatečná kontrola správnosti a zákonnosti všech rozhodnutí vydávaných v režimu daňového řádu.
Soustavy orgánů vykonávajících správu daní, resp. další dotčené působnosti současně disponují interním systémem kontroly v rámci hierarchie nadřízenosti a podřízenosti včetně navazujícího systému personální odpovědnosti. V případě vydání nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu je s odpovědností konkrétní úřední osoby spojena eventuální povinnost regresní náhrady škody, za níž v důsledku nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu odpovídá stát. Z hlediska transparence a otevřenosti dat lze konstatovat, že navrhovaná úprava nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
Při správě daní se uplatňuje zásada neveřejnosti. Informace o poměrech daňových subjektů jsou tak chráněny povinností mlčenlivosti pod hrozbou pokuty do výše 500 000 Kč a nemohou být zpřístupněny veřejnosti.
17. Zhodnocení dopadů na rodiny
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní sociální dopady včetně dopadů na rodiny.
18. Zhodnocení dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné dopady na územní samosprávné celky.
19. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
Návrhem dochází k novému nastavení pravidel pro nakládání s kratomem a stanovení nových kompetencí a pravidel pro dotčené subjekty. Při jejich nastavení budou využity již existující, osvědčené a dlouhodobě fungující procesy v oblasti správy spotřebních daní, které respektují princip digitální přívětivosti.
V rámci této kapitoly je zhodnocen soulad navrhovaného zákona s hlavními deseti zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy.
19.1 Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)
Návrh zákona počítá s digitálním předáváním informací v oblasti správy spotřebních daní mezi dotčenými subjekty. Elektronický způsob komunikace je z povahy věci nezbytný, ať už z důvodu rozsahu, objemu nebo povahy získávání a zpracování těchto informací, čímž je tento princip naplněn.
K alternativním postupům bude docházet pouze v nezbytně nutných případech (např. z důvodu výpadků systému).
V obecné rovině pak lze konstatovat, že návrh právní úpravy naplňuje zásadu digital by default v maximálních intencích, které jsou mu právním řádem České republiky umožněny.
19.2 Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb (princip only once)
Veškerá získaná data budou využívána pouze správcem daně, a to při respektování zákonného omezení a při respektování citlivosti těchto údajů. Návrh zákona tak princip only once respektuje v maximální možné míře.
Návrh pak naplňuje zásadu opakovatelnosti a znovupoužitelnosti údajů v intencích výše řečeného.
19.3 Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility)
Tato zásada není návrhem zákona upravována ani omezena, stávající právní úprava se řídí obecnými právními předpisy upravujícími tuto problematiku.
19.4 Sdílené služby veřejné správy
Návrh zákona nepředpokládá odchylky od obecné právní úpravy. Veškerá získaná data budou využívána a sdílena pouze správci daně, a to v rámci jednoho informačního systému a při respektování zákonného omezení a citlivosti těchto údajů.
19.5 Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy
Návrh zákona sám nijak nestanoví, jakým způsobem má příslušný orgán veřejné moci zajistit to, aby jím poskytované služby řádně fungovaly. Návrh zákona tedy nijak neupravuje topologie informačních systémů ani jejich komponent. Veškerá získaná data jsou využívána a sdílena pouze mezi jednotlivými správci daně, a to v rámci jednoho informačního systému.
19.6 Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru
Návrh zákona neupravuje budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru. Data nejsou přenášena do zahraničí ani sdílena se zahraničními osobami.
19.7 Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip nařízení o ochraně osobních údajů)
Do této zásady není návrhem zákona zasaženo, právní úprava se řídí obecnými právními předpisy upravujícími tuto problematiku. Přenos dat a jejich obsah bude nadstandardně zabezpečen.
19.8 Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government)
Do této zásady není návrhem zákona zasaženo, právní úprava se řídí obecnými právními předpisy upravujícími tuto problematiku. Data požívají nadstandardní ochranu. Nejedná se o otevřená data, která by bylo možné veřejně sdílet.
19.9 Technologická neutralita
Návrh zákona nijak neomezuje konkrétní technické ani technologické prostředky, které mohou využívat dotčené subjekty za účelem dosažení zákonem stanovených požadavků. Návrhem zákona není technologická neutralita narušena žádným způsobem, a to ani zprostředkovaně.
19.10 Uživatelská přívětivost
Návrh zákona přenechává volbu, způsob a technické provedení na dotčených subjektech. Dotčené subjekty současně musí zajistit, aby byly schopny dostát požadavkům na zapojení se do existujících systémů fungujících v oblasti správy spotřební daní.
20. Informace podle zákona o regulaci lobbování
Předkladatelům nejsou známy skutečnosti, že by v průběhu přípravy návrhu došlo k lobbování.
21. Zdůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení, pokud se to navrhuje
S ohledem na ochranu veřejného zdraví je vhodné, aby byl návrh zákona projednán a přijat co nejdříve.
22. Výjimka z povinnosti provedení hodnocení dopadů regulace (RIA) a zkrácení meziresortního připomínkového řízení
Z důvodu urychlení legislativního procesu s ohledem na ochranu zdraví obyvatelstva byla dopisem ministra spravedlnosti a předsedy legislativní rady vlády ze dne 30. dubna 2026 č.j. 18404-2026-UVCR udělena výjimka z provedení hodnocení dopadů regulace (RIA) a dále bylo schváleno dopisem ze dne 30. dubna 2026 2026 č.j. 18059-2026-UVCR zkrácení meziresortního připomínkového řízení na 10 pracovních dní.
II. Zvláštní část
K části první
Změna zákona o návykových látkách
K čl. I
K bodům 1 až 3, 7, 8 a 17 (§ 33a odst. 1 písm. c) a d), § 33c odst. 4 písm. e), odst. 9, § 33e odst. 7)
Ruší se ustanovení související se zákazem prodeje psychomodulačních látek prostřednictvím prostředku komunikace na dálku.
K bodu 4 a 6 (§ 33a odst. 3 písm. e), § 33a odst. 7)
Zavádí se nová právní úprava zneškodňování psychomodulačních látek u subjektů odlišných od fyzických osob, které nabyly psychomodulační látku z legálního zdroje nebo v rámci své úřední činnosti. V souvislosti se zneškodňováním se zavádí pojem nepoužitelné psychomodulační látky, aby bylo zřejmé, kdy je možné vyžadovat zneškodnění psychomodulačních látek tak, aby nedocházelo k vytváření nadměrných zásob a předcházelo se únikům na nelegální trh. Dále se zavádí další výjimka z nakládání s psychomodulačními látkami, a to pro spalovny, které jsou oprávněny ke zneškodňování nebezpečného odpadu na základě zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Důvodem je skutečnost, že také zneškodňování psychomodulačních látek je třeba vést pod regulačním režimem, a vzhledem k tomu, že s nepoužitelnými psychomodulačními látkami má být nakládáno jako s nebezpečným odpadem, je také třeba, aby spalovny, které jsou oprávněny zneškodňovat nebezpečný odpad mohly s psychomodulačními látkami za účelem zneškodňování nakládat bez povolení k nakládání, v případě, že nebudou psychomodulační látky skladovat. V případě, že by skladovaly, jednalo by se o nakládání s psychomodulačními látkami, které je zakázáno (viz § 33a odst. 5). Avšak bylo by příliš administrativně zatěžující, aby spalovny získávaly povolení k nakládání za účelem zneškodňování psychomodulačních látek, a proto je stanovena výjimka obdobná jako v případě návykových látek v § 5 odst. 1 písm. b) tohoto zákona.
K bodu 5 (§ 33a odst. 4)
Doplňuje se zneškodňování do výčtu činností, které jsou zahrnuty v nakládání s psychomodulačními látkami podle odstavce 1 písm. a), b), c), d) a f). Doplnění zneškodňování do výčtu činností zahrnutých do nakládání s psychomodulačními látkami je potřebné k tomu, aby i tato fáze byla jednoznačně podřazena pod zákonný regulační režim. Navržená úprava reaguje na potřebu odstranit výkladové pochybnosti o tom, zda se povinnosti a kontrolní oprávnění vztahují rovněž na zneškodňování psychomodulačních látek, a současně posiluje praktickou vymahatelnost zákona a předchází obcházení jeho účelu.
K bodu 9 (§ 33c odst. 10)
Nově je zaváděn zákaz vydání povolení k nakládání pro provozovnu, která je již zahrnuta v pravomocném rozhodnutí o vydání povolení k nakládání s psychomodulačními u jiného subjektu. Důvodem je zkušenost z praxe, kdy držitelé povolení k nakládání jsou částečně nebo zcela propojeny s novými subjekty, které mají zájem vykonávat činnost na shodné provozovně, což by vytvářelo zmatečnou situaci ohledně oprávnění k nakládání s konkrétními psychomodulačními látkami a zhoršovalo by to možnost kontroly. Proto je třeba jednoznačně legislativně vymezit neoprávněnost takového postupu, přičemž bude sníženo také administrativní zatížení Ministerstva zdravotnictví, které nebude nuceno projednávat předmětné správní řízení v části týkající se dané provozovny a odůvodňovat nesprávnost takového postupu.
K bodům 10 až 16 (§ 33e)
Nově se ustanovení upravuje tak, aby rozsahem svého obsahu odpovídalo skutečnostem blíže specifikovaným v prováděcím předpise. Nově se tedy rozšiřuje o další povinné skutečnosti uváděné na obale, a to o čisté množství jednotkového balení, seznam složek v jednotkovém balení, návod k použití a počet jednotkových balení ve vnějším balení, kdy se však jedná o zmocňovací ustanovení, neboť podrobnější popis údajů povinně uváděných na obale je již uveden ve vyhlášce č. 448/2025 Sb., o psychomodulačních látkách.
Dále je zapracováno upřesnění, že pokud na obale nebudou uvedeny povinné náležitosti není možné psychomodulační látky nejen uvádět na trh, ale nově také poskytovat k uvádění na trh. Tzn., že také distributor, který poskytuje psychomodulační látky subjektu, který uvádí psychomodulační látky na trh, musí zajistit, že předmětné psychomodulační látky splňují povinné náležitosti uváděné v § 33e odst. 1. Předmětná změna se opírá o zjištění získaná kontrolní činností Státní zemědělské a potravinářské inspekce, kdy je nutné odpovědnost přenést již na distributory psychomodulačních látek, aby se zabránilo šíření výrobků, které neodpovídají požadavkům právních předpisů.
K bodu 18 až 34 (§ 33f)
Zavádí se povinnost dodržovat požadavky správné hygienické praxe také pro distributory a subjekty uvádějící psychomodulační látky na trh a současně zmocnění pro upřesnění požadavků na správnou hygienickou praxi v prováděcím právním předpise. Navrhovaná úprava reaguje na poznatky z aplikační praxe, podle nichž dosavadní právní úprava výslovně nestanoví povinnost dodržovat požadavky správné hygienické praxe ve všech fázích legálního distribučního řetězce psychomodulačních látek. Hygienické požadavky přitom nejsou významné pouze při výrobě nebo prvotním balení, ale rovněž při distribuci a uvádění psychomodulačních látek na trh, kdy může v důsledku nevhodného zacházení dojít ke zhoršení jakosti, kontaminaci nebo jinému znehodnocení výrobků, a tím i ke zvýšení rizik pro ochranu veřejného zdraví.
Nově je odkazováno na prováděcí právní předpis ohledně způsobu ověřování šarže a současně je vymezeno, že pokud neproběhlo osvědčení, které by bylo v souladu s prováděcím právním předpisem, nelze psychomodulační látku nejen uvádět na trh, ale ani poskytovat k uvedení na trh. Důvodem je skutečnost, že veškerá odpovědnost ohledně zajištění osvědčení v současné době dopadá až na subjekty uvádějící psychomodulační látky na trh, avšak praxe ukázala, že je třeba zajistit splnění kvalitativních požadavků už ze strany distributorů.
Dále jsou doplněny zmocňovací ustanovení, aby fungovalo propojení mezi zákonem a prováděcími předpisy.
Dále jsou nově upraveny zákazy v části týkající se obsahu jiných látek tak, že v ustanovení nejsou vymezeny látky, které jsou zakázané, ale zákaz je koncipován tak, že pokud psychomodulační látka obsahuje jiné látky než povolené v prováděcím předpise, je zakázáno takové psychomodulační látky pouštět do distribučního řetězce.
K bodu 35 (§ 33fa)
Zavádí se nové ustanovení, které omezuje oprávnění držitele povolení k nakládání s psychomodulačními látkami předat nebo převzít psychomodulační látky v rámci legálního distribučního řetězce pouze ve vztahu k osobám, které jsou oprávněny s psychomodulačními látkami zacházet na základě povolení k nakládání s psychomodulačními látkami. V případě povolení k nakládání se musí jednat o povolení k nakládání, které svým rozsahem činnosti odpovídá činnosti, o kterou se v konkrétním případě jedná. Fakticky to znamená, že držiteli povolení k nakládání vzniká povinnost ověřit si před převzetím nebo odevzdáním psychomodulační látky, že osoba přebírající nebo předávající psychomodulační látky je oprávněna s psychomodulačními látkami nakládat. V případě dovozu psychomodulační látky je třeba od zahraničního partnera sehnat písemné doložení původu psychomodulační látky, například doklad o pěstování rostliny nebo doklad o výrobě psychomodulační látky. Protože se bude nejčastěji jednat o nakládání v rámci komerčního řetězce v České republice, ke kterému je nutné disponovat povolením k nakládání s psychomodulačními látkami je možné dohledat oprávnění v seznamu, který povinně zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví na svých internetových stránkách. V případě, že subjekt bude jednat v rozporu s tímto ustanovením, dopustí se přestupku.
K bodu 36 (§ 33h odst. 4)
Z kontrolní praxe je zjevné, že některé subjekty nevedou řádně evidenci (např. se jedná o velké množství suroviny ve výrobě, která není zanesena do evidence). Stávající znění však neumožňuje nijak vůči neevidovanému zboží zasáhnout.
K bodu 37 (§ 33j odst. 1 písm. b))
Úprava § 33j odst. 1 používá pojmy výroba, vývoz, dovoz, distribuce a uvádění na trh zařazených psychoaktivních látek, aniž by zákon obsahoval jejich definice. Navrhuje se přiměřené použití pojmů používaných v souvislosti s psychomodulačními látkami.
K bodu 38 (§ 33j odst. 3)
Jedná se o změnu týkající se zařazených psychoaktivních látek, která je vložena z důvodu praktických zkušeností, kdy se na trhu vyskytují výrobky s obsahem zařazených psychoaktivních látek, avšak bez uvedené šarže, či jiného spojujícího označení, na obale. Státní zemědělská a potravinářská inspekce provede z důvodu hospodárnosti laboratorní prověření pouze u jednoho ze zajištěných výrobků, ten má pozitivní výsledek, ale laboratorní posouzení již není možné uplatnit na ostatní zadržené výrobky, které mají shodný nebo podobný obal. Za účelem zajištění efektivnější ochrany veřejného zdraví se tedy zavádí zákonná fikce, spočívající ve skutečnosti, že pokud výrobek má pozitivní nález, tak také u ostatních shodně nebo obdobně označených výrobků se předpokládá pozitivní nález zařazené psychoaktivní látky.
K bodům 39 až 47 (§ 36 odst. 2)
Jedná se o úpravu skutkových podstat přestupků ve vztahu k psychomodulačním látkám, aby přestupky odpovídaly navrženým změnám.
K bodům 48 až 51 (§ 37)
Upravuje se výše pokut vztahujících se psychomodulačním a zařazeným psychoaktivním látkám.
V odstavci 1 se navyšuje pokuta u nakládání s psychomodulačními látkami nebo zařazenými psychoaktivními látkami bez povolení k nakládání, a to z důvodu, že výše pokuty ve srovnání s možnými příjmy subjektů, které nakládají s těmito látkami, není dostatečná pro splnění funkce generální prevence, spočívající v odstrašení od uvedeného jednání. Výše 20 000 000 Kč, tedy dvojnásobné navýšení, umožňuje lépe zohlednit výši pokuty ve vztahu k příjmům, které subjekty zacházející s psychomodulační látkou, získávají.
V odstavci 2 je výše pokuty u přestupků podle písmen k), m), n), p) až s) a v) navýšena z 500 000 Kč na 10 000 000 Kč, a to z důvodu že se jedná nesplnění povinností v souvislosti s legálním řetězcem v oblasti psychomodulačních látek a výše 500 000 Kč s ohledem na marže subjektů podílejících se na daném řetězci neplní funkci generální prevence. Dále se zavádí výše pokuty 10 000 000 Kč u nových přestupků podle písmen l), o), kdy se jedná o neoprávněné nakládání s nepoužitelnými psychomodulačními látkami a nedodržení požadavků správné hygienické praxe podle vyhlášky č. 448/2025 Sb. V obou případech se jedná o nakládání s psychomodulačními látkami, u něhož existuje riziko negativního zásahu do veřejného prostoru, kterému je třeba hrozbou výše adekvátní pokuty předcházet. Dále se u přestupků podle písmen u) a x), tedy u zakázaného vývozu psychomodulačních látek a nedovoleného nakládání se zařazenými psychoaktivními látkami navyšuje pokuta z 1 000 000 Kč na 20 000 000 Kč, a to z důvodu, že nijak neevidovaný vývoz psychomodulačních látek shodně jako nedovolené nakládání se zařazenými psychoaktivními látkami představuje lákadlo vysokých příjmů, a proto je nezbytné, aby výše pokuty představovala odstrašující prvek. Současně se zavádí u nového přestupku podle písmene t) spočívajícího v nedodržení některých požadavků souvisejících s převzetím nebo předáním psychomodulační látky pokuta ve výši 20 000 000 Kč, a to z důvodu, že výše pokuty musí odpovídat výši pokuty u přestupku spočívajícím v nakládání s psychomodulačními látkami bez povolení k nakládání, neboť obsahově se jedná o shodné provinění.
K bodům 52 až 53
S ohledem na změny v přestupcích bylo nutné upravit kompetence k projednávání přestupků u dozorových orgánů.
K bodu 54 (§ 44c odst. 7)
V odst. 7 se doplňuje zmocnění pro Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Úřadem vlády pro vydání vyhlášky k provedení § 33f odst. 2, 3 a 8.
K čl. II (přechodné ustanovení)
Přechodné ustanovení stanoví přiměřenou lhůtu pro doprodej a distribuci psychomodulačních látek, které nesplňují nové požadavky na označování podle § 33e odst. 1, aby dotčené subjekty měly čas přizpůsobit skladové zásoby nové právní úpravě a nedocházelo k nepřiměřeným zásahům do již existujících obchodních vztahů.
K části druhé
Změna zákona o spotřebních daních
K čl. III
K bodu 1 (§ 1 odst. 1 písm. a))
Z důvodu zavedení spotřební daně z kratomu v České republice se předmět úpravy zákona upravujícího spotřební daně v České republice rozšiřuje o kratom.
K bodu 2 (§ 1 odst. 3 písm. h))
Jedná se o legislativně technickou úpravu v návaznosti na vložení nového písmene j).
K bodu 3 (§ 1 odst. 3 písm. j))
Ustanovení vymezující jednotlivé typy spotřebních daní se doplňuje o novou spotřební daň, a to daň z kratomu.
K bodu 4 (nová Hlava X)
V části třetí zákona o spotřebních daních se doplňuje nová Hlava X, která upravuje spotřební daň z kratomu.
K § 131h
K odstavci 1
V rámci tohoto ustanovení se pro účely spotřebních daní definuje kratom jakožto listy rostliny Mitragyna speciosa, a to včetně jejich částí, jejichž velikost a struktura může být různá, tj. od celých listů přes jejich části až po formu prášku. Kratomem se dále rozumí výrobky z listů z této rostliny nebo jejich částí. Důvodem rozdělení výrobků z listů této rostliny na (a) výrobky v uzavřeném jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu a (b) výrobky, které nejsou v takovém jednotkovém balení, je, že se k nim z pohledu spotřebních daní bude přistupovat odlišně. V tomto prvním výskytu se zavádějí legislativní zkratky, které jsou dále v textu využívány.
Obecně lze říci, že na trh lze uvádět pouze výrobky v jednotkovém balení, které jsou v souladu s podmínkami stanovenými zákonem o návykových látkách a vyhláškou o psychomodulačních látkách. Nicméně i v případě, že se jedná o jednotkové balení, které nesplňuje například maximální velikost jednotkového balení podle výše zmíněné regulace, může být takový výrobek předmětem spotřební daně z kratomu podle písmene a), pokud je v uzavřeném balení, které je určeno pro přímou spotřebu.
K odstavci 2
Obdobně jako například u tabáku ke kouření se stanovuje, že spotřební dani z kratomu nepodléhají výrobky, které prokazatelně slouží výhradně k lékařským účelům.
K odstavci 3
Ustanovením se stejně jako v případě spotřební daně ze zahřívaných tabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobky zavádí právní fikce, na jejímž základě se na kratom aplikují pravidla stanovená tímto zákonem pro nakládání s vybranými výrobky.
K odstavci 4
Na základě tohoto ustanovení se na výrobky z listů rostliny Mitragyna speciosa a jejich částí, které jsou v uzavřeném jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu, aplikují obdobně ustanovení o tabákových výrobcích včetně jejich povinného značení tabákovou nálepkou.
K odstavci 5
Na rozdíl od výrobků z listů rostliny Mitragyna speciosa a jejich částí, které jsou v uzavřeném jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu, se na ostatní kratom neaplikují obdobně ustanovení o tabákových výrobcích. Důvodem je, že tento kratom nesmí být uváděn do volného daňového oběhu, a proto není obdobné využití ustanovení o tabákových výrobcích vhodné. Je tedy nutné explicitně stanovit aplikaci konkrétních ustanovení zákona o spotřebních daních.
Cílem tohoto ustanovení je dále umožnit osvobození listů rostliny Mitragyna speciosa a jejich částí a výrobků z listů rostliny Mitragyna speciosa a jejich částí, které nejsou v uzavřeném jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu, od spotřební daně z kratomu za účelem provádění zkoušek souvisejících se zajištěním kvality výrobků, kvality měření nebo nezbytných výrobních zkoušek akreditovanými laboratořemi, a to na základě vydaného povolení.
Dále se umožnuje osvobodit od spotřební daně z kratomu vzorky odebrané správcem daně a rovněž osvobodit od daně znehodnocené nebo zničené listy této rostliny a jejich části nebo výše zmíněné výrobky za podmínek stanovených správcem daně a pod jeho dohledem. Dále je nutné splnit další podmínky stanovené § 105, např. vést o těchto listech a výrobcích odděleně evidenci. V těchto případech se nevyžaduje předchozí vydání povolení k přijímání a užívání kratomu.
Dále toto ustanovení na základě obdobného použití § 108 zavádí povinnost ohlášení záměru dovážet listy rostliny Mitragyna speciosa a jejich části a výše zmíněné výrobky správci daně.
K § 131i
Z důvodu zavedení nové spotřební daně z kratomu se jako předmět této spotřební daně stanovuje kratom tak, jak je definován v § 131h.
K § 131j
K odstavci 1
V návaznosti na stanovený předmět daně a současně z důvodu jeho výskytu v různých formách se jako základ daně z kratomu stanovuje
· jeho hmotnost v gramech s přesností zaokrouhlení na 1 desetinné místo nahoru, pokud je jiné než tekuté konzistence,
· jeho objem vyjádřený v mililitrech zaokrouhlených na 1 desetinné místo nahoru, pokud je tekuté konzistence.
K odstavci 2
Ustanovením se specifikuje, že pro stanovení základu daně v gramech nebo mililitrech je pro zjištění tohoto množství rozhodný okamžik vzniku povinnosti daň z kratomu přiznat a zaplatit. Rozhodný okamžik je – podobně jako například u tabáku ke kouření – nutné stanovit jednoznačně proto, že množství (váha, resp. objem) látky se může následně měnit například z důvodu přirozeného vysychání apod.
K § 131k
V § 131k se stanovují sazby daně z kratomu. Východiskem pro diferenciaci sazeb je koncentrace aktivních látek (mitragyninu a 7-hydroxymitragyninu) ve výrobku. Současně se stanovuje zvláštní třetí sazba pro kratom zjištěný ve volném daňovém oběhu, který nesplňuje podmínky uzavřeného jednotkového balení určeného pro přímou spotřebu nebo maximální limity pro koncentraci aktivních látek.
K odstavci 1 písmeni a)
Stanovuje se sazba spotřební daně pro výrobky obsahující kratom v uzavřeném jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu s koncentrací aktivní látky mitragyninu nejvýše 2,5 % a zároveň s koncentrací aktivní látky 7-hydroxymitragyninu nejvýše 0,1 %. Na tyto výrobky s nižší koncentrací aktivních látek se aplikuje nižší sazba spotřební daně. Platí, že pro aplikaci vyšší sazby daně postačuje, pokud je překročen limit koncentrace, byť i jen jedné z aktivních látek, a to i v případě, že u druhé z aktivních látek je limit splněn.
K odstavci 1 písmeni b)
Analogicky k odstavci 1 písm. a) a s cílem zajistit diferenciaci zdanění výrobků obsahujících kratom podle koncentrace aktivních látek se zavádí zvýšená sazba spotřební daně pro výrobky v uzavřeném jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu, v nichž koncentrace aktivních látek překračuje, byť i jen jeden z limitů uvedených v odstavci 1 písm. a). Aplikace této sazby spotřební daně je současně přípustná pouze na výrobky, které splňují limity pro maximální objem aktivní látky stanovené vyhláškou o psychomodulačních látkách (12,5 % mitragyninu a 0,5 % 7‑hydroxymitragyninu). I zde platí, že pro aplikaci vyšší sazby daně postačuje, pokud je překročen limit koncentrace, byť i jen jedné z aktivních látek, a to i v případě, že u druhé z aktivních látek je limit splněn.
K odstavci 1 písmeni c)
Stanovuje se zvláštní sazba spotřební daně pro listy rostliny Mitragyna speciosa a jejich části a výrobky z nich, které budou zjištěny ve volném daňovém oběhu a nebudou splňovat podmínku uzavřeného jednotkového balení určeného pro přímou spotřebu nebo limity koncentrací aktivních látek uvedené v písmeni a), resp. b). Může se jednat o volně ložené listy rostliny a jejich části, dále výrobky z nich, které nejsou v uzavřeném jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu, ale i o výrobky z nich v uzavřeném jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu, u kterých však nebyly dodrženy příslušné limity koncentrace aktivních látek.
K odstavci 2
V ustanovení je upraven způsob výpočtu daně z kratomu.
K § 131l
Na základě tohoto ustanovení budou pro dopravu kratomu na daňovém území České republiky aplikována přiměřeně pravidla pro dopravu výrobků, které již v České republice podléhají spotřební dani. Vzhledem k tomu, že spotřební daň z kratomu není v EU harmonizována, nebude například možné využívat Evropský systém pro dopravu výrobků podléhajících spotřební dani (EMCS). Současně jsou národním regulatorním rámcem stanovena omezení na nakládání s kratomem, např. je zakázána jeho doprava do jiného členského státu EU a vývoz do třetích zemí. Na základě existujících omezení proto nebude možné plně aplikovat všechna ustanovení upravující dopravu vybraných výrobků v České republice.
K § 131m
Nad rámec stanovených podmínek pro provozování daňového skladu vybraných výrobků se v případě provozování daňového skladu kratomu doplňuje další podmínka nutná pro vydání povolení k jeho provozování, a to prokázání skutečnosti, že navrhovatel je držitelem povolení k nakládání s psychomodulačními látkami podle zákona o návykových látkách, které jej opravňuje vykonávat činnost, která má být předmětem povolení, o jehož vydání žádá.
K § 131n
Ustanovením se určuje množství kratomu, které je považováno za přiměřené za účelem jeho držení pro osobní spotřebu.
K § 131o
Na český trh lze uvádět pouze výrobky z listů rostliny Mitragyna speciosa nebo jejich částí v jednotkovém balení v souladu s platným regulatorním rámcem upravujícím nakládání s psychomodulačními látkami v České republice, který představuje zejména zákon o návykových látkách a vyhláška o psychomodulačních látkách. Z tohoto důvodu je v tomto ustanovení stanoveno, že listy rostliny Mitragyna speciosa a jejich části a výrobky z nich, které nejsou v uzavřeném jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu, se zakazuje uvádět do volného daňového oběhu. V těchto případech tak bude v České republice možné realizovat dopravu pouze v režimu podmíněného osvobození od daně do daňového skladu nebo v celním režimu tranzitu nebo v celním režimu volného oběhu s následným umístěním do daňového skladu (kód celního režimu 45), a to za účelem výroby výrobků obsahujících listy rostliny Mitragyna speciosa nebo jejich části, které jsou určené k uvedení na český trh. Výjimkou jsou případy, kdy lze aplikovat osvobození kratomu od daně, nebo pokud se jedná o kratom pro osobní spotřebu.
K § 131p
Cílem tohoto ustanovení je jednoznačně určit přednost aplikace spotřební daně v případě, že výrobek lze podřadit vedle předmětu daně z kratomu také pod předmět jiné spotřební daně. V tomto případě bude aplikována ta spotřební daň, která bude znamenat vyšší zdanění.
K bodu 5 (Nadpis Hlavy IV)
Jedná se o legislativně technickou úpravu nadpisu Hlavy IV upravující přestupky v oblasti správy daně z tabákových výrobků v návaznosti na zavedení spotřební daně z kratomu v České republice.
K bodu 6 (§ 135 odst. 1)
V souvislosti se zavedením spotřební daně z kratomu se do tohoto ustanovení explicitně doplňuje tento předmět daně tak, aby za uvedenou skutkovou podstatu mohla být uložena pokuta stejně jako v případě výrobků, které již dnes podléhají spotřební dani.
K bodu 7 (§ 135a odst. 1)
V souvislosti se zavedením spotřební daně z kratomu se do tohoto ustanovení explicitně doplňuje tento předmět daně tak, aby za uvedenou skutkovou podstatu mohla být uložena pokuta stejně jako v případě výrobků, které již dnes podléhají spotřební dani.
K bodu 8 (§ 135b odst. 1 písm. b) a v § 135c odst. 2 úvodní část ustanovení)
V souvislosti se zavedením spotřební daně z kratomu se do tohoto ustanovení explicitně doplňuje tento předmět daně tak, aby za uvedenou skutkovou podstatu mohla být uložena pokuta stejně jako v případě výrobků, které již dnes podléhají spotřební dani.
K bodu 9 (§ 135d odst. 1)
V souvislosti se zavedením spotřební daně z kratomu se do tohoto ustanovení explicitně doplňuje odkaz na listy rostliny Mitragyna speciosa, jejich části a výrobky z nich, které jsou v uzavřeném jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu, aby za uvedenou skutkovou podstatu mohla být uložena pokuta stejně jako v případě výrobků, které již dnes podléhají spotřební dani.
K bodu 10 (§ 135e odst. 1)
V souvislosti se zavedením spotřební daně z kratomu se do tohoto ustanovení explicitně doplňuje odkaz na výrobky z listů rostliny Mitragyna speciosa nebo jejich částí, které jsou v uzavřeném jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu tak, aby za uvedenou skutkovou podstatu mohla být uložena pokuta stejně jako v případě výrobků, které již dnes podléhají spotřební dani.
K bodu 11 (§ 135m odst. 1 písm. a))
V souvislosti se zavedením spotřební daně z kratomu se do tohoto ustanovení explicitně doplňuje odkaz na výrobky z listů rostliny Mitragyna speciosa nebo jejich částí tak, aby za uvedenou skutkovou podstatu mohla být uložena pokuta stejně jako v případě výrobků, které již dnes podléhají spotřební dani.
K bodu 12 (§ 135m odst. 1 písm. b) a § 135m odst. 2)
V souvislosti se zavedením spotřební daně z kratomu se do tohoto ustanovení explicitně doplňuje odkaz z kratomu, tak, aby za uvedenou skutkovou podstatu mohla být uložena pokuta stejně jako v případě výrobků, které již dnes podléhají spotřební dani.
K bodu 13 (§ 135n odst. 1)
V souvislosti se zavedením spotřební daně z kratomu se do tohoto ustanovení explicitně doplňuje tento předmět daně tak, aby za uvedenou skutkovou podstatu mohla být uložena pokuta stejně jako v případě výrobků, které již dnes podléhají spotřební dani.
K bodu 14 (§ 135p odst. 1)
V souvislosti se zavedením spotřební daně z kratomu se do tohoto ustanovení explicitně doplňuje odkaz na výrobky z listů rostliny Mitragyna speciosa nebo jejich částí, které jsou v uzavřeném jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu, tak, aby za uvedenou skutkovou podstatu mohla být uložena pokuta stejně jako v případě výrobků, které již dnes podléhají spotřební dani.
K bodu 15 (§ 135p odst. 2 písm. a))
V souvislosti se zavedením spotřební daně z kratomu se do tohoto ustanovení explicitně doplňuje odkaz na výrobky z listů rostliny Mitragyna speciosa nebo jejich částí, které jsou v uzavřeném jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu, tak, aby za uvedenou skutkovou podstatu mohla být uložena pokuta stejně jako v případě výrobků, které již dnes podléhají spotřební dani.
K bodu 16 (§ 135p odst. 2 písm. b))
V souvislosti se zavedením spotřební daně z kratomu se do tohoto ustanovení explicitně doplňuje odkaz na výrobky z listů rostliny Mitragyna speciosa nebo jejich částí, které jsou v uzavřeném jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu, tak, aby za uvedenou skutkovou podstatu mohla být uložena pokuta stejně jako v případě výrobků, které již dnes podléhají spotřební dani.
K bodu 17 (§ 135q odst. 1 a 2 úvodní část ustanovení)
V souvislosti se zavedením spotřební daně z kratomu se do tohoto ustanovení explicitně doplňuje odkaz na výrobky z listů rostliny Mitragyna speciosa nebo jejich částí, které jsou v uzavřeném jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu, tak, aby za uvedenou skutkovou podstatu mohla být uložena pokuta stejně jako v případě výrobků, které již dnes podléhají spotřební dani.
K bodu 18 (§ 135ua)
Vzhledem k tomu, že na český trh lze uvádět pouze výrobky v jednotkovém balení v souladu s platným regulatorním rámcem upravujícím nakládání s psychomodulačními látkami v České republice, nikoliv listy rostliny Mitragyna speciosa a její části a výrobky z nich, které nejsou v jednotkovém balení, je v ustanovení § 131o zakázáno uvádění do volného daňového oběhu listů rostliny Mitragyna speciosa nebo jejich částí. Na základě toho je zaveden přestupek proti tomuto zákazu a na tuto skutkovou podstatu je navázáno uložení pokuty pro fyzické, právnické nebo podnikající fyzické osoby. Pokuta pro fyzické osoby, které nejsou podnikateli, zohledňuje tuto skutečnost a je nižší, než v případě podnikajících osob.
V případě výrobků z těchto rostlin, které nejsou v jednotkovém balení a které také nelze na základě § 131o uvádět do volného daňového oběhu, dojde k naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 135m odst. 1 zákona o spotřebních daních.
K bodu 19 (§ 135zf písm. a))
V souvislosti se zavedením spotřební daně z kratomu se do tohoto ustanovení explicitně doplňuje odkaz na výrobky z listů rostliny Mitragyna speciosa nebo jejich částí, které jsou v uzavřeném jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu, tak, aby za uvedenou skutkovou podstatu mohla být uložena pokuta stejně jako v případě výrobků, které již dnes podléhají spotřební dani.
K bodu 20 (§ 135zf písm. b))
V souvislosti se zavedením spotřební daně z kratomu se do tohoto ustanovení explicitně doplňuje odkaz na výrobky z listů rostliny Mitragyna speciosa nebo jejich částí, které jsou v uzavřeném jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu, tak, aby za uvedenou skutkovou podstatu mohla být uložena pokuta stejně jako v případě výrobků, které již dnes podléhají spotřební dani.
K bodu 21 (§ 135zg písm. a))
V souvislosti se zavedením spotřební daně z kratomu se do tohoto ustanovení explicitně doplňuje odkaz na výrobky z listů rostliny Mitragyna speciosa nebo jejich částí, které jsou v uzavřeném jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu, tak, aby za uvedenou skutkovou podstatu mohla být uložena pokuta stejně jako v případě výrobků, které již dnes podléhají spotřební dani.
K bodu 22 (§ 135zg písm. b))
V souvislosti se zavedením spotřební daně z kratomu se do tohoto ustanovení explicitně doplňuje odkaz na výrobky z listů rostliny Mitragyna speciosa nebo jejich částí, které jsou v uzavřeném jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu, tak, aby za uvedenou skutkovou podstatu mohla být uložena pokuta stejně jako v případě výrobků, které již dnes podléhají spotřební dani.
K bodu 23 (§ 135zi)
V návaznosti na zavedení zdanění nového výrobku spotřební daní se v rámci tohoto ustanovení rozšiřuje věcná příslušnost k řízení o přestupcích o úsek správy daně z kratomu. Znamená to, že vedle správce daně jsou pro vybrané přestupky v oblasti správy daně z kratomu příslušné k řízení i další orgány státní správy, např. Česká obchodní inspekce, Finanční správa, Státní zemědělská a potravinářská inspekce apod.
K čl. IV
K bodu 1
Stanovuje se fikce, že výrobky z listů rostliny Mitragyna speciosa nebo jejich částí, které jsou v uzavřeném jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu, budou dnem nabytí účinnosti příslušných ustanovení zákona považovány za řádně zdaněný výrobek uvedený do volného daňového oběhu v souladu se zákonem. Vzhledem k tomu, že v rámci přechodného období bude umožněno tyto výrobky dodatečně značit tabákovou nálepkou, se stanovuje, že neznačené výrobky budou považovány za řádně zdaněné do okamžiku uplynutí lhůty pěti měsíců od nabytí účinnosti zákona dle bodu 3 nebo do okamžiku provedení dodatečného značení těchto výrobků tabákovou nálepkou dle bodu 4. V tomto případě platí, že fikce je ukončena, pokud nastane první z těchto okamžiků.
K bodu 2
Tímto přechodným ustanovením je umožněno ještě dva měsíce po nabytí účinnosti předmětných ustanovení zákona výrobky z listů rostliny Mitragyna speciosa nebo jejich částí, které jsou v uzavřeném jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu, uvádět do volného daňového oběhu bez tabákové nálepky. Dotčeným subjektům se poskytuje časový prostor pro přizpůsobení se novým podmínkám po zavedení spotřební daně. Stejně jako v předchozím ustanovení budou tyto výrobky považovány za řádně značené, a to až do okamžiku uplynutí lhůty pěti měsíců od nabytí účinnosti zákona dle bodu 3 nebo do okamžiku provedení dodatečného značení těchto výrobků tabákovou nálepkou dle bodu 4. V tomto případě platí, že fikce je ukončena, pokud nastane první z těchto okamžiků.
K bodu 3
Ustanovením se omezuje doba, po kterou mohou být neznačené výrobky z listů rostliny Mitragyna speciosa nebo jejich částí, které jsou v uzavřeném jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu, spadající do předmětu daně z kratomu na daňovém území České republiky nabízeny konečnému spotřebiteli, a to na pět měsíců ode dne nabytí účinnosti příslušných ustanovení. V průběhu tohoto období musí být tyto výrobky doprodány, dodatečně označeny tabákovou nálepkou nebo staženy z trhu. Po jejím uplynutí budou tyto výrobky považovány za neznačený výrobek a při jejich zjištění ve volném daňovém oběhu budou vůči dotčeným subjektům aplikovány sankce.
K bodu 4
Z důvodu zavedení spotřební daně na kratom se tímto ustanovením oprávněným subjektům pět měsíců po nabytí účinnosti zákona umožňuje dodatečně označit jednotková balení výrobků již uvedená na trh tabákovou nálepkou, například v prodejnách. Podmínkou pro provedení značení je, aby subjekt byl držitelem povolení k nakládání s psychomodulačními látkami podle zákona upravujícího návykové látky. Dotčený subjekt je v tomto období oprávněn objednat, zaplatit a odebrat tabákové nálepky od pověřeného správce daně. Současně se stanovuje dotčeným subjektům povinnost oznámit správci daně informace, které by standardně uváděl v evidenci tabákových nálepek, a to ve lhůtě jednoho měsíce po uplynutí lhůty pěti měsíců od nabytí účinnosti zákona dle bodu 3. Subjekt, který možnosti dodatečného značení výrobků tabákových výrobků využije, se stává plátcem.
K bodu 5
Toto přechodné ustanovení zavádí právní fikci, podle které se subjekty, které jsou držiteli povolení k nakládání s psychomodulačními látkami podle zákona upravujícího návykové látky a přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na daňovém území České republiky vyrobily, na něj dopravily nebo ze třetí země dovezly kratom a nebyly držiteli povolení k provozování daňového skladu kratomu nebo povolení pro opakované přijímání kratomu, považují za držitele povolení k provozování daňového skladu nebo k opakovanému přijímání, a to po dobu 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Důvodem je poskytnout těmto subjektům časový prostor pro splnění věch relevantních povinností a podmínek stanovených v rámci zákona o spotřebních daních.
K bodu 6
Stanovuje se fikce, že subjekty, které jsou držiteli povolení k nakládání s psychomodulačními látkami podle zákona upravujícího návykové látky, a které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na daňovém území České republiky vyrobily, na něj dopravily nebo ze třetí země dovezly kratom a které si ve lhůtě 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti příslušných ustanovení požádaly o vydání povolení k provozování daňového skladu kratomu nebo povolení pro opakované přijímání kratomu, případně požádaly o rozšíření již drženého povolení o kratom, se považují za držitele povolení k provozování daňového skladu nebo k opakovanému přijímání do okamžiku, kdy správce daně o těchto žádostech pravomocně rozhodne. Cílem opatření je opět usnadnit přechod subjektů na podmínky, které jsou tyto subjekty povinny nově splnit.
K bodu 7
Stanovuje se fikce, že na listy rostliny Mitragyna speciosa a jejich části a výrobky z nich, které nejsou v uzavřeném jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu, vyrobené, dopravené z jiného členského státu nebo dovezené na daňové území České republiky se po dobu 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti zákona hledí jako na umístěné v daňovém skladu. Dále se na tyto komodity pohlíží jako by byly umístěné v daňovém skladu v případě, že osoba požádá o vydání povolení k provozování daňového skladu kratomu nebo povolení pro opakované přijímání kratomu dle bodu 6, a to do doby vydání pravomocného rozhodnutí správcem daně. Stejně jako v bodech 4 až 6 je nezbytnou podmínkou pro využití tohoto přechodného ustanovení, aby byl subjekt držitelem povolení k nakládání s psychomodulačními látkami dle zákona o návykových látkách. Cílem opatření je rovněž usnadnit přechod subjektů na podmínky, které jsou tyto subjekty povinny nově splnit, tím způsobem, že bude po tuto přechodnou dobu možné s nimi nakládat bez aplikace zákazu uvedení do volného daňového oběhu, a tedy povinnosti využít režim podmíněného osvobození od daně.
K části třetí
Změna zákona o dani z přidané hodnoty
K čl. V
K bodu 1 (§ 66 odst. 4)
V souladu s ustanovením § 33g zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů, je vývoz psychomsodulačních látek mimo území České republiky zakázán. Byť dané ustanovení obsahuje jednu výjimku, a to vývoz fyzickou osobou v malém množství pro osobní potřebu, nepovažuje se za vhodné tento vývoz jakkoli zvýhodňovat osvobozením od DPH, resp. vracením DPH z nákupu psychomodulačních látek.
K bodu 2 (§ 71c odst. 2 úvodní část ustanovení)
Jedná se o legislativně technickou úpravu v návaznosti na stanovení množstevních limitů dovozu kratomu pro osobní potřebu.
K bodu 3 (§ 71c odst. 2 písm. f) a g))
V návaznosti na navrhovanou úpravu v oblasti spotřebních daní je i do zákona o dani z přidané hodnoty doplněno osvobození od DPH v případě dovozu kratomu práškovité, tuhé nebo polotuhé konzistence (maximálně 50 g) a kratomu tekuté konzistence (maximálně 10 ml) pro osobní potřebu.
K bodu 4 (§ 71c odst. 5)
V souladu s věkovou hranicí pro prodej psychomodulačních látek stanovených zákonem o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek se i pro aplikaci osvobození dovozu kratomu podle § 71c odst. 2 stanovuje věková hranice 21 let.
K bodu 5 (Příloha č. 3 položky 01-05, 07-23, 25 a 07-12)
K položce 01-05, 07-23, 25
Doplněním legislativního textu položky 01-05, 07-23, 25 dochází k vyjmutí kratomu (např. ve formě tinktur) ze snížené sazby DPH. Důsledkem je aplikace základní sazby DPH na tyto produkty. K vyjmutí dochází prostřednictvím odkazu na definici psychomodulačních látek upravených v § 2 odst. 1 písm. j) zákona o návykových látkách, které zní: „l) psychomodulačními látkami nové psychoaktivní látky a další látky s psychoaktivním účinkem, které nepředstavují závažné riziko pro veřejné zdraví nebo riziko závažných sociálních dopadů na jednotlivce a společnost a současně jsou uvedeny v nařízení vlády o seznamu psychomodulačních látek, a výrobky z nich,“. Zmíněným nařízením vlády je nařízení vlády č. 456/2025 Sb., o seznamu psychomodulačních látek, z nějž plyne, že na seznamu psychomodulačních látek se nyní nachází kratom a kratom extrakt. V souladu s definicí psychomodulačních látek se ze snížené sazby vyjímají nejen kratom a kratom extrakt, ale rovněž výrobky z nich, které spadají do kódů kombinované nomenklatury 01-05, 07-23, 25. Tedy jakékoli dodání zboží, jež kratom nebo kratom extrakt obsahuje.
Co se týče výkladu pojmů v oblasti daně z přidané hodnoty, které vychází z unijních předpisů, v souladu s unijní judikaturou platí, že neobsahuje-li pojem či slovní spojení odkaz na právo členských států, je třeba dané pojmy vnímat autonomně jako pojmy unijního práva, které musí být na území Evropské unie vykládány jednotným způsobem (viz např. rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie C-288/19, C-406/20). Tedy bez ohledu na to, jakým způsobem si národní právo nějaký pojem vymezí (tedy bez ohledu na to, zda tuzemská legislativa určitou látku považuje za potravinu či nikoli), je třeba pojmy, které používá směrnice o dani z přidané hodnoty a které jsou převzaty do zákona o dani z přidané hodnoty, vykládat bez ohledu na tuzemský význam tohoto pojmu. Zpravidla se vychází z obvyklého významu v běžném jazyce s tím, že pojmy je třeba vykládat restriktivně, jelikož možnost uplatnit sníženou sazbu DPH představuje výjimku ze zásady použití základní sazby (v tomto smyslu viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie C-715/18, C-288/19). Tyto principy je třeba vztáhnout i na bod 1 přílohy č. III směrnice o dani z přidané hodnoty, resp. na pojmy potraviny a další zde uvedené, které jsou rovněž použité v novelizované položce zákona o dani z přidané hodnoty. Za potravinu lze zpravidla označit cokoli, co lze zkonzumovat bez ohledu na to, zda se jedná o výrobek/látky s negativním účinkem na člověka (příkladně jako jsou alkoholické nápoje). Tedy z pohledu daně z přidané hodnoty bez ohledu na uchopení tuzemské potravinové či zdravotní legislativy je možné kratom, kratom extrakt či výrobky z něj považovat za zboží spadající do první položky přílohy č. 3 zákona o dani z přidané hodnoty, pokud jsou běžným spotřebitelem fakticky konzumovány a současně se nejedná o nelegální návykovou látku. Z toho důvodu se dodání kratomu, kratomu extraktu i výrobků obsahujících kratom či kratom extrakt výslovně z použití snížené sazby daně z přidané hodnoty vypouští, neboť není žádoucí spotřebu takového zboží podporovat sníženou sazbou daně.
K položce 07-12
Doplněním legislativního textu položky 07-12 dochází k vyjmutí kratomu (např. ve formě listů, prášku či drceného (drť, sušina)) ze snížené sazby DPH. Důsledkem je aplikace základní sazby DPH na tyto produkty. K vyjmutí dochází prostřednictvím odkazu na definici psychomodulačních látek upravených v § 2 odst. 1 písm. j) zákona o návykových látkách, které zní: „l) psychomodulačními látkami nové psychoaktivní látky a další látky s psychoaktivním účinkem, které nepředstavují závažné riziko pro veřejné zdraví nebo riziko závažných sociálních dopadů na jednotlivce a společnost a současně jsou uvedeny v nařízení vlády o seznamu psychomodulačních látek, a výrobky z nich,“. Zmíněným nařízením vlády je nařízení vlády č. 456/2025 Sb. o seznamu psychomodulačních látek, z nějž plyne, že na seznamu psychomohulačních látek se nyní nachází kratom a kratom extrakt. V souladu s definicí psychomodulačních látek se ze snížené sazby vyjímají nikoli jen kratom a kratom extrakt, ale rovněž výrobky z nich spadající do kódů kombinované nomenklatury 07-12.
K části čtvrté
Změna zákona o správních poplatcích
K čl. VI
K bodům 1 a 2
Položka 100 se mění tak, že nově správní poplatek za přijetí žádosti o vydání povolení k nakládání s psychomodulačními látkami u činnosti uvádění na trh činí 30 000 Kč. Předmětné navýšení dopadne také na držitele povolení k nakládání s psychomodulačními látkami, které obsahuje výše uvedenou činnost, neboť se navýšení promítne do udržovacího správního poplatku. Navýšení správního poplatku reflektuje zejména zvýšenou administrativní a kontrolní náročnost agendy spojené s povolováním nakládání s psychomodulačními látkami. Posuzování žádostí o vydání povolení zahrnuje jak komplexní přezkum splnění zákonných podmínek, tak i následný dohled nad plněním povinností, které jsou držitelům povolení stanoveny. V souvislosti s rozvojem trhu s psychomodulačními látkami a s rozšiřováním forem jejich distribuce (zejména prostřednictvím provozoven a specializovaných prodejních míst) dochází ke zvyšování objemu i složitosti této agendy, což se promítá do nárůstu nákladů veřejné správy.
Dalším důvodem navýšení poplatku je potřeba posílit regulační funkci správních poplatků v oblasti nakládání s psychomodulačními látkami. Trh s těmito látkami se vyznačuje vysokou mírou komerční atraktivity a výraznými obchodními maržemi, neboť vstupní náklady na pořízení některých látek (např. kratomu) jsou v porovnání s jejich konečnou prodejní cenou na tuzemském trhu relativně nízké. Navýšení správního poplatku proto nepředstavuje nepřiměřenou finanční zátěž pro dotčené podnikatelské subjekty, ale naopak přispívá k zajištění toho, že na trh vstupují pouze subjekty schopné nést náklady spojené s řádným a odpovědným výkonem regulované činnosti.
Současně má navýšení poplatku preventivní charakter, neboť přispívá k omezení účelového nebo spekulativního vstupu na trh a podporuje stabilitu a transparentnost podnikatelského prostředí v této oblasti. Tím dochází k posílení ochrany veřejného zdraví, která je hlavním cílem právní úpravy psychomodulačních látek.
Dále je v souvislosti se zákazem prodeje psychomodulačních látek prostřednictvím prostředku na dálku navrhováno vyjmutí položky 100 písm. g) související s § 33a odst. 1 písm. d) zákona o návykových látkách.
K části páté
Změna zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek
K čl. VII
K bodu 1 (§ 2 písm. t))
Doplňuje se nové písmeno t), které upravuje definici prodejny specializovanou na prodej psychomodulačních látek a zboží souvisejícího s psychomodulačními látkami. K úpravě definice dochází z toho důvodu, aby byl vyjasněn původní záměr zákonodárce, a to, že v prodejně, které bylo vystaveno povolení k nakládání s psychomodulačními látkami za účelem činnosti spočívající v uvádění psychomodulačních látek na trh, je možné prodávat pouze psychomodulační látky a zboží související s psychomodulačními látkami. Ve specializované prodejně proto není možné prodávat jiné propagační nebo reklamní předměty, které s psychomodulačními látkami bezprostředně nesouvisejí, např. tzv. merch, tedy propagační materiál ve formě triček, zápisníků s obrázky kratomu atd. Současně se zakazuje, aby v prodejně byly poskytovány jiné služby. Výslovně se vymezuje, že prodejna určená k prodeji psychomodulačních látek nesmí sloužit k jiným účelům než k tomuto regulovanému druhu prodeje. Cílem nové právní úpravy také je zamezit tomu, aby tato prodejna byla využívána k poskytování jiných služeb např. výdeji zásilek.
K bodům 2, 3 a 6 (§ 16a až 16b)
Nově se zavádí zákaz prodeje psychomodulačních látek prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, a to především z následujících důvodů. Hlavní cílem je především snížení dostupnosti psychomodulačních látek, a to zejména časové a místní. V návaznosti na zkušenosti z praxe kontrolních orgánů vyplynulo, že i přes nastavenou regulaci v oblasti psychomodulačních látek jsou zatím jediné psychomodulační látky kratom a kratom extrakt výrazně dostupné, což zvyšuje nebezpečí v navyšování počtu uživatelů. Dalším cílem je možnost konzultace účinků užití psychomodulační látky přímo v místě prodeje s personálem prodejny, což prodej prostřednictvím komunikace na dálku neumožňuje. V neposlední řadě je to pak možnost vizuální kontroly fyzického stavu kupujícího v momentě prodeje, a tedy možnost neprodat psychomodulační látku lidem zjevně podnapilým či pod vlivem jiných návykových látek.
Dále se zvyšuje věková hranice pro nabývání a užívání psychomodulačních látek z 18 na 21 let, které sleduje posílení ochrany zdraví mladých osob, u nichž dosud probíhá vývoj mozku a psychických funkcí a které jsou proto zranitelnější vůči negativním účinkům těchto látek, včetně rizika vzniku závislosti a nepříznivých dopadů na kognitivní a emocionální vývoj. Současně bude postihnuto rizikové období vývoje, kdy je ukončována příprava na budoucí povolání, případně přechod na vyšší stupeň vzdělání, tedy osamostatňování se a užívání psychomodulačních látek v daném období představuje zvýšené riziko narušení přirozeného přechodu do nového prostředí.
Z dostupných dat vyplývá, že nejvyšší míra užívání kratomu v České republice byla zjištěna ve věkové skupině 15–24 let; podle studie [Užívání kratomu v České republice] vzrostla v této skupině prevalence současného užívání z 3,2 % v roce 2023 na 4,5 % v roce 2024. Studie současně potvrzuje vysokou dostupnost kratomu i mezi mladými osobami.
Tento trend podporují i další dostupné podklady, podle nichž patří věková skupina 18–24 let rovněž mezi skupiny s nejvyšší mírou užívání kratomu, což potvrzuje, že zvýšené riziko se soustředí právě na mladé osoby v období přechodu mezi dospíváním a ranou dospělostí.
Stanovení hranice 21 let současně přispívá k větší systematičnosti právní úpravy, neboť odpovídá věkové hranici uplatněné i v jiných případech regulace látek s psychoaktivními účinky, zejména u konopí pro osobní potřebu. S přihlédnutím k uvedeným datům a k preventivnímu přístupu státu k ochraně veřejného zdraví se proto navrhuje stanovit věkovou hranici dostupnosti psychomodulačních látek na 21 let.
K §16b odst. 5
Nastavuje se stejný standard ověření věku jako v případě prodeje prostřednictvím prostředku komunikace na dálku. Dosavadní vymezení zákazu prodeje osobám mladším 21 let samo o sobě nemusí být z hlediska aplikační praxe dostatečné, pokud není současně jednoznačně vyjádřena aktivní povinnost prodejce věk kupujícího ověřit. Cílem navrženého doplnění je posílit vymahatelnost právní úpravy, odstranit případné interpretační pochybnosti a předejít obcházení zákazu prodeje psychomodulačních látek osobám mladším 21 let. Úprava reaguje na potřebu zvýšené ochrany mladých osob, které jsou z hlediska dopadů užívání psychomodulačních látek zvlášť zranitelnou skupinou.
K § 16b odst. 6
Navrhovaná úprava stanoví, že výlohy, okna a vstupy do prodejny specializované na prodej psychomodulačních látek musí být zabezpečeny proti nahlížení do jejich vnitřních prostor. Cílem je omezit vizuální vystavení psychomodulačních látek veřejnosti, zejména dětem a mladistvým, a snížit jejich komerční atraktivitu a normalizaci v běžném veřejném prostoru. Opatření současně podporuje koncepci přísně regulovaného, uzavřeného distribučního režimu těchto látek, který má minimalizovat jejich propagační působení navenek a přispět k ochraně veřejného zdraví.
K § 16b odst. 7
Navrhovaná úprava omezuje vnější označení prodejny specializované na prodej psychomodulačních látek pouze na základní identifikační údaje podnikatele v přiměřeném rozsahu a stanoví maximální velikost písma. Cílem je zamezit tomu, aby označení provozovny navenek plnilo fakticky propagační nebo marketingovou funkci, a tím zvyšovalo atraktivitu psychomodulačních látek pro veřejnost, zejména pro mladé osoby. Úprava sleduje, aby vnější prezentace těchto prodejen měla pouze informativní charakter nezbytný k identifikaci provozovatele a místa podnikání, nikoli charakter podpory prodeje. Omezení se nevztahuje na vnitřní prostory prodejny, neboť jeho účelem je regulace působení navenek ve veřejném prostoru.
K § 16b odst. 8
Navrhovaná úprava stanoví, že v prodejně specializované na prodej psychomodulačních látek může provozovat činnost pouze jedna právnická osoba nebo jedna podnikající fyzická osoba. Cílem je zajistit přehlednost odpovědnostních vztahů v provozovně a odstranit stav, kdy by na totožném místě působilo více subjektů s odlišným právním postavením nebo rozsahem oprávnění. Současná aplikační praxe ukázala, že souběžné působení více osob v jedné provozovně může vést ke ztížení kontroly plnění zákonných povinností, nejasnostem ohledně odpovědnosti za prodávané výrobky a ke snížení praktické vymahatelnosti právní úpravy.
Omezení na jediný provozující subjekt proto sleduje legitimní cíl posílení kontrolovatelnosti a transparentnosti legálního prodeje psychomodulačních látek. Současně přispívá k tomu, aby bylo jednoznačně určitelné, kdo odpovídá za dodržování podmínek stanovených právními předpisy, zejména ve vztahu k věkovým omezením, způsobu prodeje, označování provozovny a plnění dalších povinností spojených s ochranou veřejného zdraví.
K bodům 4 a 7 (§ 16a odst. 1 písm. e))
Nově se zavádí zákaz prodeje psychomodulačních látek prostřednictvím prostředku komunikace na dálku.
K bodu 5 (§16b odst. 4)
V souvislosti se zákazem prodeje psychomodulačních látek prostřednictvím komunikace na dálku se upravuje odstavec 4, neboť úprava o ověřování věku při předávání psychomodulačních látek je již nadbytečná.
K bodu 7 (§ 16c)
Vzhledem k tomu, že se nově zakazuje prodej psychomodulačních látek prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (viz § 16a odst. 1 písm. e), ustanovení § 16c se zrušuje.
K bodu 8 (§17 odst. 2 písm. b))
Vložení slov „prodej, podávání a“ před slova „užívání psychomodulačních látek“ se navrhuje z důvodu odstranění výkladových nejasností o rozsahu obecního zmocnění. Dosavadní znění mohlo vyvolávat pochybnost, zda obec může při konání kulturní, sportovní nebo jiné společenské akce přístupné veřejnosti regulovat ve vztahu k psychomodulačním látkám a zařazeným psychoaktivním látkám pouze jejich užívání, anebo i jejich prodej a podávání. Navržená úprava proto výslovně stanoví, že obec může obecně závaznou vyhláškou omezit nebo zakázat rovněž prodej a podávání těchto látek, čímž se zajišťuje jednoznačný výklad ustanovení a sjednocuje se jeho formulace s úpravou vztahující se k alkoholickým nápojům
K bodům 9 až 14 (§ 35 odst. 1 písm. b), § 36 odst. 1)
V souvislosti s navýšením věku z 18 let na 21 let pro legální zacházení s psychomodulačními látkami došlo k úpravě přestupků. Došlo také k zavedení nových přestupků, které navazují na zavedení nových povinností v § 16b odst. 5 až 8.
K bodu 15 (§ 36 odst. 10 písm. f))
Upravuje se výše pokut vztahujících se psychomodulačním látkám.
V § 36 odst. 10 se doplňuje nový odstavec 10 a v § 36a odst. 4, kterými se navyšuje pokuta u prodeje psychomodulačních látek v rozporu s § 16a odst. 1 písm. a) nebo d), nebo § 16a odst. 2 písm. a), b), c), d) nebo f), § 16a odst. 1 písm. c) osobě mladší 21 let, § 16c nebo § 16b odst. 5 nezajistí ověření věku, a to z důvodu, že výše pokuty ve srovnání s možnými příjmy subjektů, které nakládají s těmito látkami, není dostatečná pro splnění funkce generální prevence, spočívající v odstrašení od uvedeného jednání. Výše 10 000 000 Kč, tedy desetinásobné navýšení, umožňuje lépe zohlednit výši pokuty ve vztahu k příjmům, které subjekty zacházející s psychomodulační látkou získávají. Současně aplikační praxe ukázala, že dosavadní sankční rámec není dostatečně účinný, neboť někteří prodejci stanovené povinnosti nerespektují, a to ani ve vztahu k zákazu prodeje osobám mladším 21 let a povinnosti ověřovat věk kupujícího. Právě u této věkové skupiny přitom dochází k neuváženému užívání psychomodulačních látek a k možným intoxikacím, přičemž jde o osoby zvlášť zranitelné z hlediska ochrany zdraví. Protiprávní prodej psychomodulačních látek těmto osobám proto představuje velmi závažné porušení právních povinností, které může mít významné negativní dopady na jejich tělesný a duševní vývoj, schopnost přípravy na budoucí povolání i jejich celkové sociální fungování. Výrazné zvýšení pokuty je proto odůvodněno nejen potřebou posílit odrazující účinek sankce, ale také potřebou odpovídajícím způsobem reagovat na závažnost porušení, jehož následkem může být ohrožení zdraví mladých osob a oslabení ochranné funkce celé právní úpravy.
K bodu 16 (§ 36a)
S ohledem na zákaz prodeje psychomodulačních látek prostřednictvím prostředku komunikace na dálku se § 36a ruší pro nadbytečnost.
K bodům 17 a 18 (§ 40 odst. 1)
S ohledem na změny v přestupcích bylo nutné upravit kompetence k projednávání přestupků u dozorových orgánů.
Čl. VIII (přechodné ustanovení)
Přechodné ustanovení stanoví přiměřenou lhůtu k tomu, aby se osoby nakládající s psychomodulačními látkami mohly přizpůsobit novým podmínkám regulace stanoveným v zákoně č. 65/2017 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Navržená lhůta 90 dnů zohledňuje potřebu provést nezbytné organizační, provozní a technické úpravy, zejména ve vztahu k provozovnám, způsobu prodeje a plnění nově stanovených povinností, a současně umožňuje, aby nová právní úprava byla v přiměřené době plně a prakticky vykonatelná.
Čl. IX (technická notifikace)
V souladu s čl. 48 odst. 6 a 7 Legislativních pravidel vlády je v tomto ustanovení obsažena informace o tom, že návrh zákona byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
Čl. X (k účinnosti)
Účinnost se stanovuje v souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších zákonů ke dni 1. ledna 2027.
2