Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDVLDAK4V najdete zde


                2026-0060-004-TVO-PPR86-4

	

	

	

	


Vypořádání připomínek
k návrhu vyhlášky, kterou se mění některé vyhlášky v oblasti účetního výkaznictví státu

V Praze dne 8. října 2026

Dokument obsahuje pouze doporučující připomínky.
Doporučující připomínky
	Připomínkové místo
	Připomínka
	Vypořádání

	Digitální a informační agentura
	1.1. K návrhu vyhlášky: čl. III

Navrhované přechodné ustanovení vychází z předpokladu, že zvýšení hodnotové hranice pro vykazování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku má být promítnuto i na majetek pořízený před nabytím účinnosti novely vyhlášky. S takovým přístupem nelze souhlasit.
Argumentace opřená o Český účetní standard č. 701 není podle našeho názoru přiléhavá. Ačkoli zvýšení hodnotové hranice představuje změnu obsahového vymezení majetku, ČÚS č. 701 řeší důsledky změn právních předpisů do budoucna, tedy stav po nabytí jejich účinnosti. Ustanovení standardu nelze vykládat jako oporu pro retrospektivní zásahy do již existující evidence majetku a zpětné změny jeho zatřídění. Použití tohoto ustanovení jako podkladu pro retrospektivní přetřídění majetku proto považujeme za nesprávné.
Současně upozorňujeme, že při předchozích změnách hodnotových hranic pro dlouhodobý majetek, a to jak v podnikatelské sféře, tak u subjektů veřejného sektoru, nikdy nedocházelo k plošnému přetřiďování dříve pořízeného majetku ani k jeho přesunům mezi kategoriemi. Vždy byla respektována hranice platná v době pořízení majetku a majetek zůstal evidován a odepisován podle tehdy účinné právní úpravy. Navrhovaný postup by proto představoval bezprecedentní zásah do zavedené účetní praxe.
Retrospektivní přetřídění majetku by navíc vedlo ke ztrátě vazby mezi účetním a rozpočtovým zachycením investičního majetku. Rozpočtová pravidla a související procesy, včetně systému EDS/SMVS, vycházejí z investičního charakteru pořizovaného majetku, který je navázán na investiční záměry, schvalování nákladů a závěrečné vyhodnocování investičních akcí. Přesun majetku z účtů dlouhodobého majetku do jiných kategorií pouze na základě nově stanovených limitů by tuto vazbu narušil a významně zkomplikoval kontrolní a auditní činnost. Negativní dopady by pocítily nejen samotné účetní jednotky, ale rovněž jejich zřizovatelé, interní auditoři, Ministerstvo financí a Nejvyšší kontrolní úřad.
Dalším významným problémem je mimořádná administrativní a časová náročnost navrženého postupu. Řada vybraných účetních jednotek eviduje statisíce až miliony majetkových karet. Provést jejich přezkoumání a případné přetřídění v období bezprostředně po nabytí účinnosti novely vyhlášky je z praktického hlediska nereálné. Jedná se totiž o období, kdy účetní jednotky současně dokončují účetní závěrku za předchozí rok, provádějí inventarizaci, nastavují účtové rozvrhy a účetní metody pro nový rok a připravují se na první mezitímní účetní závěrku nového účetního období. Navržený požadavek proto považujeme za administrativně a časově neproveditelný.
Návrh současně neřeší situace, kdy byl dlouhodobý majetek pořizován před účinností novely, avšak jeho pořízení bude dokončeno až po jejím nabytí účinnosti a jeho ocenění nebude dosahovat nově stanovené hranice 100 000 Kč. Absence přechodných pravidel pro tyto případy vytváří právní nejistotu a může vést k nejednotné aplikační praxi.
Lze rovněž očekávat významné ekonomické dopady zejména na příspěvkové organizace. Přecenění a přetřídění majetku se promítne do vlastního kapitálu účetních jednotek a může způsobit výrazné zhoršení jejich výsledku hospodaření. V důsledku toho by mohlo vzniknout nutné čerpání rezervních fondů nebo požadavky na mimořádné příspěvky zřizovatelů podle zákona č. 218/2000 Sb. a zákona č. 250/2000 Sb. U některých subjektů mohou vzniklé dopady dosahovat značných částek. Návrh přitom nijak neřeší způsob kompenzace těchto dopadů ani jejich dopad na rozpočty zřizovatelů.
Z uvedených důvodů navrhujeme přechodné ustanovení vypustit a zachovat princip, podle něhož se majetek eviduje a odepisuje podle pravidel účinných v době jeho pořízení.
Není-li možné této připomínce vyhovět, požadujeme alespoň prodloužit lhůtu pro provedení přetřídění majetku tak, aby bylo možné tyto změny promítnout nejpozději do konce účetního období, v němž novela nabude účinnosti. Tím by se alespoň částečně zmírnila administrativní zátěž účetních jednotek v období, kdy souběžně plní rozsáhlé povinnosti spojené s účetní závěrkou, inventarizací a zahájením nového účetního období.
	Vysvětleno

Nejde o retroaktivitu, nýbrž o podmínky vykazování aktiv (stavových veličin) v účetní závěrce sestavované podle podmínek účinných k určitému okamžiku. Neradno zaměňovat s tokovými daty a jejich vykazování např. jako investiční výdaje dle rozpočtové legislativy.
Z důvodu jednorázové administrativní zátěže spojené s překlasifikací majetku, bylo přistoupeno k prodloužení lhůty pro tuto překlasifikaci na 24 měsíců, tj. majetek bude muset být přetříděn nejpozději do konce účetního období roku 2028.
S ohledem na připravovanou novou účetní legislativu a s tím spojené změny je podle našeho názoru vhodnější administrativní zátěž rozložit, a tedy provést překlasifikaci majetku již nyní, i s ohledem na prodlouženou lhůtu pro překlasifikaci majetku (viz výše).
Problematika nedokončeného majetku bude doplněna do přechodných ustanovení a důvodové zprávy. Problematika týkající se časového rozlišení investičních transferů bude doplněna do důvodové zprávy.
Na úrovni závazných právních předpisů nevidíme žádné dopady na rozpočty dotčených účetních jednotek, které by vyvolaly potřebu kompenzace. Ekonomicky uvažující zřizovatel příspěvkové organizace zajisté popsanou situaci správně rozpozná a interpretuje.

	Ministerstvo pro místní rozvoj
	2.1. K návrhu vyhlášky: čl. II bodu 2

V novelizačním bodě 2 doporučujeme slova „Doplňuje se poznámka pod čarou č. 38, která zní:“ nahradit slovy „Poznámka pod čarou č. 38 zní:“.
Na konci textu poznámky pod čarou č. 38 doporučujeme doplnit obrat „, ve znění pozdějších předpisů“.
	Akceptováno částečně

Požadovanou úpravu formulace novelizačního bodu systém neumožňuje. Na konec poznámky pod čarou byla doplněna novela v souladu se čl. 64 odst. 1 LPV.

	
	2.2. K návrhu vyhlášky: čl. II bodu 3

Novelizační bod 3 doporučujeme uvést ve znění:
„3. V § 3 odst. 1 písm. b) se čárka nahrazuje slovem „a“.“.
	Neakceptováno

Úpravu formulace novelizačního bodu systém neumožňuje.

	
	2.3. K návrhu vyhlášky: čl. II bodu 4 a 5

Doporučujeme sloučit novelizační body 4 a 5 do jednoho novelizačního bodu ve znění:
„4. V § 3 odst. 1 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmena d) a e) se zrušují.“.
V návaznosti na provedenou změnu doporučujeme ostatní novelizační body přečíslovat.
	Neakceptováno

Úpravu formulace novelizačního bodu systém neumožňuje.

	
	2.4. K návrhu vyhlášky: čl. II bodu 7 a 8

Doporučujeme sloučit novelizační body 7 a 8 do jednoho novelizačního bodu ve znění:
„7. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „...“.“.
V návaznosti na provedenou změnu doporučujeme ostatní novelizační body přečíslovat.
	Neakceptováno

Úpravu formulace novelizačního bodu systém neumožňuje.

	
	2.5. K návrhu vyhlášky: čl. II bodu 9 a 10

Doporučujeme sloučit novelizační body 9 a 10 do jednoho novelizačního bodu (obdobně jako u připomínky č. 4).
V návaznosti na provedenou změnu doporučujeme ostatní novelizační body přečíslovat.
	Neakceptováno

Úpravu formulace novelizačního bodu systém neumožňuje.

	
	2.6. K návrhu vyhlášky: čl. II bodu 24 a 25

Doporučujeme sloučit novelizační body 24 a 25 do jednoho novelizačního bodu (obdobně jako v novelizačním bodě 23), tj. takto:
„24. V § 35 písm. b) a § 40 písm b) se slova „obcí a“ nahrazují slovem „obcí,“ a za slovo „organizací“ se vkládají slova „a veřejných kulturních institucí zřízených jedním nebo více územními samosprávnými celky“.“.
V návaznosti na provedenou změnu doporučujeme ostatní novelizační body přečíslovat.
	Akceptováno

Novelizační body byly sloučeny.

	
	2.7. K návrhu vyhlášky: čl. II bodu 28 a 29

Doporučujeme sloučit novelizační body 28 a 29 do jednoho novelizačního bodu (obdobně jako u připomínky č. 4).
V návaznosti na provedenou změnu doporučujeme ostatní novelizační body přečíslovat.
	Neakceptováno

Úpravu formulace novelizačního bodu systém neumožňuje.

	
	2.8. K návrhu vyhlášky: čl. II bodu 35

Novelizační bod 35 doporučujeme uvést ve znění:
„35. Na konci poznámky pod čarou č. 29 se doplňuje věta: „...“.“.
	Neakceptováno

Text se doplňuje na samostatný řádek, proto je volena tato formulace novelizačního bodu (obdobně vizte též zákon č. 527/2020 Sb. nebo č. 373/2022 Sb.).

	
	2.9. K návrhu vyhlášky: čl. IV bodu 2 a 3

Doporučujeme sloučit novelizační body 2 a 3 do jednoho novelizačního bodu ve znění:
„2. V § 5 písmena b) a c) znějí: „...“.“.
V návaznosti na provedenou změnu doporučujeme ostatní novelizační body přečíslovat.
	Akceptováno

Novelizační body byly sloučeny.

	
	2.10. K návrhu vyhlášky: čl. IV bodu 5 a 6

Doporučujeme sloučit novelizační body 5 a 6 do jednoho novelizačního bodu (obdobně jako u připomínky č. 9).
V návaznosti na provedenou změnu doporučujeme ostatní novelizační body přečíslovat.
	Akceptováno

Novelizační body byly sloučeny.

	
	2.11. K návrhu vyhlášky: čl. IV bodu 8

Novelizační bod 8 doporučujeme uvést ve znění:
„8. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňuje věta: „Zákon č. 263/2024 Sb., o veřejných kulturních institucích a o změně souvisejících zákonů (zákon o veřejných kulturních institucích), ve znění pozdějších předpisů.“.
	Neakceptováno

Text se doplňuje na samostatný řádek, proto je volena tato formulace novelizačního bodu (obdobně vizte též zákon č. 527/2020 Sb. nebo č. 373/2022 Sb.)

	
	2.12. K návrhu vyhlášky: čl. V bodu 5 a 6

Doporučujeme sloučit novelizační body 5 a 6 do jednoho novelizačního bodu 5.
V návaznosti na provedenou změnu doporučujeme ostatní novelizační body přečíslovat.
	Neakceptováno

V důsledku chyby digitalizace § 9 odst. 5 písm. d) nelze v e-Legislativě tento bod sloučit.

	
	2.13. K návrhu vyhlášky: čl. VI písm. a)

V rámci ustanovení o nabytí účinnosti doporučujeme slova „bodu 2, čl. V bodu 3 a čl. V bodu 8“ nahradit slovy „bodů 2, 3 a 8“.
	Neakceptováno

Jedná se o automaticky generovaný text e-Legislativou, který nelze nijak upravit.

	
	2.14. K dokumentu Důvodová zpráva obecně

Ve zvláštní části důvodové zprávy doporučujeme doplnit odůvodnění ustanovení o nabytí účinnosti v čl. VI (včetně odůvodnění navrhované výjimky).
	Akceptováno

	Ministerstvo práce a sociálních věcí
	3.1. K návrhu vyhlášky: čl. III bodu 2

Požadujeme přechodné ustanovení upravit ve smyslu, že ocenění 100 000 Kč se musí použít pro majetek, jehož pořizování započne (i s ohledem na dopady podle jiných předpisů) až po účinnosti novely této vyhlášky. Rozhodně nelze přeúčtovávat majetek v I.Q 2027 v předkladatelem navrženém smyslu s ohledem na množství tohoto majetku a potřeby provázání této skutečnosti ve všech relevantních modulech EKIS (dopad různý podle toho, jaký EKIS účetní jednotka používá). Současně by tato skutečnost mohla znejistit nahlížení na majetek, jehož pořizování už započalo (účtování prostřednictvím účtu 041 a 042), resp. na majetek, jak byl zahrnut do rozpočtu EU projektů (investiční vs. provozní výdaj), příp. akcí programového financování (investiční vs. provozní výdaj). MF v tomto případě musí poskytnout v rámci přechodného ustanovení účetním jednotkám podporu, aby je navýšení ocenění nedostalo i z tohoto úhlu pohledu do problémů. Přeúčtování v logice navrženého opatření si lze snad představit ve vazbě na nový zákon o účetnictví, kdy by se už převážně jednalo o přeúčtování již několik let pořízeného majetku, tj. možné kritické dopady tohoto kroku už by byly značným způsobem utlumeny. V opačném případě navržené přechodné ustanovení naopak navýší právní nejistotu dotčených účetních jednotek, navíc nepostačuje (účtování 041 a 042, které by se muselo odúčtovat, pokud ocenění pořizovaného majetku nedosáhne 100 000 Kč) v logice navržených účetních zápisů.
Tato připomínka je zásadního charakteru. 
K vypořádání připomínek MPSV se obracejte na Mgr. Janu Skýpalovou, odbor legislativní, tel. 950 192 186, e-mail: jana.skypalova@mpsv.gov.cz; v kopii též sekretariát odboru legislativního MPSV (eva.bartuskova@mpsv.gov.cz).
	Vysvětleno

Nejde o retroaktivitu, nýbrž o podmínky vykazování aktiv (stavových veličin) v účetní závěrce sestavované podle podmínek účinných k určitému okamžiku. Neradno zaměňovat s tokovými daty a jejich vykazování např. jako investiční výdaje dle rozpočtové legislativy.
I přes jednorázové vynaložení zdrojů (SW, odborná práce, čas) převáží dlouhodobé přínosy snížení administrativní zátěže a navržené povinné překlasifikování je tak celkově efektivní.
Z důvodu jednorázové administrativní zátěže spojené s překlasifikací majetku, bylo přistoupeno k prodloužení lhůty pro tuto překlasifikaci na 12 měsíců, tj. majetek bude muset být přetříděn nejpozději do konce účetního období 2027.
S ohledem na připravovanou novou účetní legislativu a s tím spojené změny je podle našeho názoru vhodnější administrativní zátěž rozložit, a tedy provést překlasifikaci majetku již nyní, i s ohledem na prodlouženou lhůtu pro překlasifikaci majetku (viz výše).

	Ministerstvo spravedlnosti
	4.1. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 7

Doporučujeme v příloze č. 2a přejmenovat položku 16802901 na „Opravné položky k nedokončeným ložiskům nerostných surovin“ a položky 16802902 a 16802903 zrušit.
	Akceptováno

Příloha č. 2a bude upravena v souladu s připomínkou.

	Ministerstvo vnitra
	5.1. K návrhu vyhlášky: úvodní větě 

Navrhujeme vypustit nadbytečnou mezeru za textem „č. 128/2016 Sb.“.
	Akceptováno

	
	5.2. K návrhu vyhlášky: části první

Doporučujeme revidovat nadpisy jednotlivých částí předkládané vyhlášky a uvést je do souladu s čl. 34 Legislativních pravidel vlády. Nadpis části první je například uveden celým názvem vyhlášky, avšak část čtvrtá je uvozena zkráceným názvem novelizované vyhlášky.
	Akceptováno

Nadpisy byly sjednoceny.

	
	5.3. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 7

Upozorňujeme na nesoulad mezi záměrem předkladatele vyjádřeným v normativním textu a důvodové zprávě s platným zněním vyhlášky s vyznačenými změnami. Navrhuje se zrušit Část XIV, v přiloženém platném znění vyhlášky však zůstává u Přílohy č. 2a „Část XIV: Přehled majetkových účastí a jejich změn ORGANIZAČNÍ SLOŽKA STÁTU, ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÝ CELEK“. Žádáme o uvedení platného znění do souladu s normativním textem.
	Vysvětleno

Příloha je korektně nahrazena jak v platném znění, tak i v bodové novele. Z důvodů nepřehledného vyznačování nahrazovaných příloh ve wordu doporučujeme při uplatňování připomínek pracovat v systému anebo se soubory ve formátu pdf, kde jsou navržené změny vyznačeny korektně.

	
	5.4. K návrhu vyhlášky: čl. I bodům 8 až 10

Uvedené novelizační instrukce jsou v předložené podobě nejasné a nekonkrétní, doporučujeme jejich úpravu. Z novelizačního bodu by mělo plynout, že se například jedná o řádek názvu účetního záznamu „Část XIV: Přehled majetkových účastí a jejich změn“.
	Akceptováno

Formulace novelizačních bodů byla upravena do míry, kterou umožňuje systém e-Legislativa.

	
	5.5. K návrhu vyhlášky: čl. II bodu 2

Doporučujeme v rámci novelizačního bodu upravit novelizační instrukci k doplnění nové poznámky pod čarou následujícím způsobem: „Poznámka pod čarou č. 38 zní:“.
	Neakceptováno

Úpravu formulace novelizačního bodu systém neumožňuje.

	
	5.6. K návrhu vyhlášky: čl. II bodu 4 a 5

Navrhujeme uvedené novelizační body spojit do jednoho, který bude znít: „V § 3 odst. 1 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmena d) a e) se zrušují.“, viz čl. 56 odst. 2 písm. g) Legislativních pravidel vlády. Navazující novelizační body je pak nezbytné přečíslovat.
	Neakceptováno

Úpravu formulace novelizačního bodu systém neumožňuje.

	
	5.7. K návrhu vyhlášky: čl. II bodu 7 a 8

Předmětné body doporučujeme spojit do jednoho (za současné úpravy označení bodů navazujících) a zakotvit jeho úvodní část na znění v souladu s čl. 58 odst. 4 písm. f) Legislativních pravidel vlády: „V § 4 odst. 1 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:“.
Tuto připomínku obdobně vztahujeme i k čl. II bodům 9 a 10.
	Neakceptováno

Úpravu formulace novelizačního bodu systém neumožňuje.

	
	5.8. K návrhu vyhlášky: čl. II bodu 11

Dle čl. 56 odst. 2 písm. c) Legislativních pravidel vlády je nezbytné za slovo „se“ vložit slova „včetně nadpisů“.
	Neakceptováno

Úpravu formulace novelizačního bodu systém neumožňuje.

	
	5.9. K návrhu vyhlášky: čl. II bodu 17

Navrhujeme slova „za slova“ nahradit slovy „za slovo“.
	Neakceptováno

Úpravu formulace novelizačního bodu systém neumožňuje.

	
	5.10. K návrhu vyhlášky: čl. II bodu 24 a 25

Doporučujeme novelizační body 24 a 25 spojit do jednoho, neboť jejich obsahem je provedení totožné změny v § 35 písm. b) a § 40 písm. b). Návazně musí dojít k novému označení všech následujících bodů.
	Akceptováno

	
	5.11. K návrhu vyhlášky: čl. II bodu 26

Za slova „IV a V“ doporučujeme v souladu s čl. 56 odst. 2 písm. j) Legislativních pravidel vlády vložit slova „včetně nadpisů“.
	Neakceptováno

Úpravu formulace novelizačního bodu systém neumožňuje.

	
	5.12. K návrhu vyhlášky: čl. III

V navržených přechodných ustanoveních není v souvislosti s navýšením ocenění a povinností účetní jednotky provést „překlasifikování“ řešena situace, kdy k předmětnému majetku byla vytvořena opravná položka v souladu s ČÚS 706. V bodu 3.6. ČÚS 710 je řešen postup pro zrušení opravné položky k majetku při jeho vyřazení.
Požadujeme, aby byl do přechodných ustanovení doplněn nový bod stanovující postup účetní jednotky k majetku, jenž se bude „překlasifikovávat“ a má v sloupci „KOREKCE“ uvedenou částku opravné položky – účtové skupiny „15 – Opravné položky k dlouhodobému nehmotnému majetku“ a „16 – Opravné položky k dlouhodobému hmotnému majetku“.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 
	Vysvětleno

Do důvodové zprávy bude doplněn postup ve smyslu vykazování výše opravné položky ke změnou dotčenému dlouhodobému majetku k 31. 12. 2026 přeúčtováním její celé výše zápisem na stranu MÁ DÁTI SÚ 15x (16x) se souvztažným zápisem na stranu DAL SÚ 078 (088). Vykazování jejich výše v rámci sloupce „KOREKCE“ tím nebude dotčeno, změní se pouze položka aktiva, k němuž tato korekce je vykazována.

	
	5.13. K návrhu vyhlášky: čl. III bodu 1

Navrhujeme přechodné ustanovení uvedené pod bodem 1 zjednodušit. Například by mohlo znít: „Veřejná kulturní instituce poprvé postupuje podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, při sestavování účetní závěrky k 31. prosinci 2026, s výjimkou § 11 a § 14. Pro obsahové vymezení položek podle § 11 a § 14 se použije vyhláška č. 410/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.“.
	Neakceptováno

Navržený způsob reformulace nepovažujeme za vhodný, jelikož z něj není bezpodmínečně jasné, v jakém znění mají být § 11 a 14 použity.

	
	5.14. K návrhu vyhlášky: čl. III bodu 2

V bodě 2 přechodných ustanovení není řešena problematika majetku s oceněním jednotlivé položky podle § 25 zákona o účetnictví nepřesahujícím 100 000 Kč vykazované k 31. prosinci 2026 v položce rozvahy „A.I.7. – Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek“ a „A.II.8. - Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek“.
Ve zvláštní části důvodové zprávy není rovněž uvedeno, jak vykazovat po nabytí účinnosti vyhlášky nedokončený majetek z předchozích let, jenž nově nesplňuje hranici 100 000 Kč.Z důvodu právní jistoty požadujeme, aby v bodu 2 byla nově přidána povinnost účetní jednotky stanovující daný postup vykazování.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 
	Akceptováno

Daná problematika bude doplněna do přechodného ustanovení a důvodové zprávy.

	
	5.15. K návrhu vyhlášky: čl. IV bodu 2 a 3

Navrhujeme novelizační body spojit do jednoho, navazující body nově označit a úvodní část bodu uvést ve znění: „V § 5 písmena b) a c) znějí:“, viz čl. 57 odst. 2 písm. d) Legislativních pravidel vlády.
Tuto připomínku obdobně vztahujeme i k čl. IV bodům 5 a 6.
	Akceptováno

	
	5.16. K návrhu vyhlášky: čl. IV bodu 8

V zájmu zachování ustálené legislativní praxe doporučujeme novelizační bod 8 formulovat takto: „Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Zákon č. 263/2024 Sb., ... .““.
	Neakceptováno

Úpravu formulace novelizačního bodu systém neumožňuje.

	
	5.17. K návrhu vyhlášky: čl. V bodu 5 a 6

Jelikož úprava stanovená novelizačním bodem 6 je totožná jako úprava několika ustanovení v novelizačním bodě 5, navrhujeme jejich spojení a v návaznosti přečíslování bodů zbývajících.
	Neakceptováno

V důsledku chyby digitalizace § 9 odst. 5 písm. d) nelze v e-Legislativě tento bod sloučit.

	
	5.18. K návrhu vyhlášky: čl. V bodu 10

Doporučujeme novelizační bod uvést do souladu s čl. 56 odst. 2 písm. a) Legislativních pravidel vlády, tedy za slovo „se“ vložit slova „včetně nadpisu“.
	Neakceptováno

Úpravu formulace novelizačního bodu systém neumožňuje.

	
	5.19. Ke zvláštní části důvodové zprávy

Předkladatel v důvodové zprávě (ve zvláštní části k čl. III) uvádí již konkrétní účetní zápisy pro účetní případ „překlasifikování“ předmětného majetku, kdy u nehmotného majetku by byly zápisy MD 018 a DAL 01x, MD 07x a DAL 078, u hmotného majetku MD 028 a DAL 02x, MD 08x a DAL 088.
Takovéto účetní zápisy jsou v ekonomických informačních systémech (dále jen „EkIS“) možné pouze za podmínky, kdy modul pro evidenci dlouhodobého nehmotného/hmotného majetku a modul pro evidenci drobného dlouhodobého nehmotného/hmotného majetku spolu umožňují přímé převádění majetku. Tento stav je velmi ojedinělý. U většiny EkIS, stejně jako na kapitole 314 MV, EkIS SAP toto neumožňuje. U těchto EkIS je nutné majetek v případě nutnosti (např. při opravě chyby) nejprve vyřadit z modulu dlouhodobého nehmotného/hmotného majetku účetními zápisy v souladu s bodem 5.4.6. nebo 6.4.8. ČÚS 710 a následně zařadit do modulu drobného dlouhodobého nehmotného/hmotného majetku zápisy v souladu s bodem 5.3. nebo 6.3. ČÚS 710 (v danou chvíli bez současného zápisu na nákladové účty). Úprava majetkových modulů takových EkIS by byla finančně velmi náročná a v některých případech nemusí být vůbec technicky možná.
Pro odstranění možných výkladových nejasností požadujeme, aby v důvodové zprávě bylo výslovně uvedeno, že v takovýchto případech mohou účetní jednotky účetní případ „překlasifikování“ provést zápisy u nehmotného majetku MD 07x a DAL 01x, MD 018 a DAL 078, u hmotného majetku MD 08x a DAL 02x, MD 028 a DAL 088.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
	Akceptováno

Důvodová zpráva bude doplněna ve smyslu připomínky, tj. „Ve zcela ojedinělých případech může vybraná účetní jednotka použít odlišných účetních zápisů, a to v souvislosti s ustanovením § 7 odst. 2 zákona, pokud tak zajistí zcela shodné zobrazení dotčených skutečností v účetních závěrkách sestavovaných v následujících účetních obdobích.“

	Ministerstvo zdravotnictví
	6.1. K návrhu vyhlášky obecně

Je-li to technicky možné, doporučujeme sjednotit novelizační body, kterými je rušeno interpunkční znaménko a je vkládán nový bod/písmeno/odstavec v souladu s čl. 58 odst. 4 Legislativních pravidel vlády.
Jedná se o novelizační body č. 7 a 8, 9 a 10, 28 a 29.
	Neakceptováno

Úpravu formulací novelizačních bodů a jejich sloučení v těchto případech systém neumožňuje.

	
	6.2. K návrhu vyhlášky: úvodní větě 

V úvodní větě se za slova „Sb.“ vkládá čárka.
	Akceptováno

	
	6.3. K návrhu vyhlášky: čl. II bodu 11 a čl. V bodu 10

Vzhledem ke skutečnosti, že rušené paragrafy obsahují nadpisy, doporučujeme v souladu s čl. 56 odst. 2 písm. a) a c) Legislativních pravidel vlády doplnit, že se zrušují včetně nadpisů. 
	Neakceptováno

Úpravu formulace novelizačního bodu systém neumožňuje.

	
	6.4. K návrhu vyhlášky: čl. II bodu 26

Doporučujeme do novelizačního bodu doplnit, že se včetně hlav zrušují i jejich nadpisy, a to v souladu s čl. 56 odst. 2 písm. j) Legislativních pravidel vlády.
	Neakceptováno

Úpravu formulace novelizačního bodu systém neumožňuje.

	
	6.5. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 1

Doporučujeme nahradit slova „Centrálního systému účetnictví státu“ slovy „Centrálního systému účetních informací státu“, jelikož je užitý nesprávný název systému. 
	Akceptováno

	
	6.6. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 1

Doporučujeme slova „a tedy i účinnosti nového zákona o účetnictví“ oddělit čárkami, jelikož se jedná o vložená slova. 
	Akceptováno částečně

Čárkami byla oddělena pouze formulace „a tedy i účinnosti“.

	
	6.7. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 9

Doporučujeme slovo „předpis“ nahradit slovem „předpisů“, jelikož je užitý nesprávný gramatický tvar slova.
	Akceptováno

Upraveno.

	
	6.8. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 11.2

Doporučujeme doplnit tečku na konec věty, jelikož věta není ukončena tečkou. 
	Akceptováno

	
	6.9. Ke zvláštní části důvodové zprávy

Je-li to technicky možné, doporučujeme v nadpisech „K části druhá hlavě IV“ a „K části druhá hlavě V“ nahradit slovo „druhá“ slovem „druhé“, jelikož je užitý nesprávný tvar slova.
	Neakceptováno

Tento postup v současné době systém e-Legislativa neumožňuje, nadpisy zvláštní části důvodové zprávy jsou automaticky generovány a nelze je přepsat.

	
	6.10. Ke zvláštní části důvodové zprávy

Doporučujeme ve zvláštní části důvodové zprávy k § 45 odst. 1 písm. e) bodu 3 nahradit slovo „přehled“ slovem „přehledů“, jelikož je užitý nesprávný tvar slova.
	Neakceptováno

Slovo je užito ve správném tvaru, jedná se o jediný „přehled o peněžních tocích“.

	Ministerstvo školství‚ mládeže a tělovýchovy
	7.1. K návrhu vyhlášky obecně

K Části druhé, bodům 13. a 14.: Doporučujeme do Odůvodnění doplnit, jak mají vybrané účetní jednotky a poskytovatelé dotací postupovat v případě majetku, který je pořizován a jeho pořízení je vybranými účetními jednotkami financováno z investičních prostředků (ve smyslu Přílohy č. 2 vyhlášky č. 412/2021 Sb.), avšak majetek nebude do 31.12.2026 zcela pořízen/zařazen do užívání, tj. zda pořízení majetku dokončí v roce 2027 podle dosavadní právní úpravy. Obdobně doporučujeme do Odůvodnění doplnit, jak mají od 1. 1. 2027 postupovat správci programů ve smyslu § 12 zákona č. 218/2000 Sb.Dále upozorňujeme předkladatele, že v důsledku navržené změny dojde od roku 2027 (za jinak stejných podmínek) k poklesu kapitálových výdajů státu a naopak k růstu tzv. užších provozních výdajů, které předkladatel v posledních letech považuje za nežádoucí a jsou proto předmětem opakovaných krácení z jeho strany. Navržená změna tak může ve svém důsledku mít negativní vliv na schopnost jednotlivých kapitol státního rozpočtu zajišťovat obnovu takového majetku. Doporučujeme tyto aspekty v Odůvodnění zohlednit.
	Vysvětleno

Pokud dotační projekty definují majetek jako investiční X neinvestiční ve vazbě na závaznou účetní legislativu, automaticky se tímto odkazováním tyto podmínky podřizují aktuálnímu účinnému znění účetní legislativy, vč. znění účinného od 1. 1. 2027. Např. porušení rozpočtové kázně z toho tudíž není možné dovozovat. Pro úplnost - definování investičních prostředků s vazbou na závaznou účetní legislativu se provádí k rozhodnému okamžiku dle jejího aktuálně účinného znění.
Návrh na zvýšení hladiny významnosti u dlouhodobého majetku byl podpořen i ze strany sekce Rozpočet MFČR, překážky na úrovni závazné rozpočtové legislativy tedy nebyly identifikovány.

	Úřad vlády ČR - Odbor kompatibility
	8.1. K návrhu vyhlášky obecně

Po stránce formální:
Předkladatel splnil částečně formální náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s právem EU, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády, v platném znění, a z Metodických pokynů pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, v platném znění.
V obecné části Důvodové zprávy (DZ) předkladatel uvádí, že předložený návrh nemá dopad na implementaci požadavků směrnice EU 2011/85 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států, ani nemá dopad do zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ani do výkaznictví podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS).
Předmětem návrhu je přitom mj. úprava výčtu vybraných účetních jednotek či výpočtu dluhu ÚSC – tedy pravidla týkajícího se rozpočtové odpovědnosti (část první – novela vyhlášky č. 383/2009 Sb.) nebo úprava kritéria významnosti ve vymezení dílčího konsolidačního celku státu – obce (část čtvrtá – novela vyhlášky č. 312/2014 Sb.). Tyto veličiny mají vazbu na vykazování údajů za sektor vládních institucí, jak požadavky na sběr příslušných dat a zpracování údajů upravuje výše cit. směrnice EU 2011/85 (čl. 12 a násl.). Vztah k právu EU by tedy v návrhu měl být upřesněn.
Po stránce materiální:
Stav relevantní právní úpravy v právu EU:
Předmětu úpravy se týkají předpisy EU, na které odkazuje již platná právní úprava, srov. § 1/a) a b) vyhlášky č. 383/2009 Sb. (technická vyhláška o účetních záznamech), což se týká obdobně i vymezení předmětu úpravy vyhlášky č. 410/2009 Sb. (vyhláška k provedení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky), ve které však vztah k požadavkům práva EU není přímo uveden[1], nebo i vyhlášky č. 220/2013 Sb. (vyhláška ke schvalování účetních závěrek některých účetních jednotek)[2]. Pokud jde o konsolidační vyhlášku státu č. 312/2014 Sb., vymezení konsolidačních celků, které je návrhem dotčeno, má vazbu na sestavování účetních výkazů za ČR, které je předmětem úpravy směrnice EU 2011/85 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (srov. čl. 3, 12 a násl.)
Připomínky a případné návrhy změn:
viz výše, stav relevantní právní úpravy v právu EU
Závěr:
Návrh je předkládán bez přesnějšího uvedení vztahu k právu EU, viz bod 4 obecné části Důvodové zprávy, požadavky Legislativních pravidel vlády nejsou tedy zcela naplněny.
V tomto ohledu by měl být návrh doplněn.
Nad rámec posuzování slučitelnosti:
V příloze Úplná znění nejsou návrhy vyhlášek uvedeny ve stejném pořadí jako v příloze Návrh aktu. To by snad mělo být sjednoceno.
[1] V oblasti tzv. rozpočtové odpovědnosti se uvádí, že účetnictví a účetní výkaznictví jsou součásti systémů tzv. veřejných účtů, které mají komplexně a konzistentně pokrývat všechny subsektory sektoru vládních institucí, obsahovat informace potřebné k vypracování akruálních údajů a mají podléhat vnitřní kontrole a nezávislému auditu (čl. 3 směrnice EU 2011/85).
[2] Právo EU upravuje vedení účetnictví zejména obchodních společností (směrnicemi z účetní oblasti), dále upravuje požadavky na vedení účetnictví, resp. audit účetních závěrek pro tzv. subjekty veřejného zájmu (směrnice a nařízení EU).
	Akceptováno

Do obecné části Důvodové zprávy bude doplněno, že jak vykazování údajů za sektor vládních institucí, tak požadavky na sběr příslušných dat a zpracování údajů odpovídají požadavkům směrnice EU 2011/85.
Doplníme rovněž text: „Úprava kritéria významnosti pro vymezení konsolidačních celků státu nemá relevantní dopad do oblasti výkaznictví za sektor vládních institucí. Údaje za sektor vládních institucí budou i nadále shromažďovány v dosavadním rozsahu prostřednictvím Centrálního systému účetních informací státu a prostřednictvím statistických zjišťování Českého statistického úřadu. Plnění požadavků článků 3 a 12 směrnice nebude navrhovanými úpravami dotčeno.“
Pořadí úplných znění vyhlášek generuje systém e-Legislativy sám a nelze je upravit.

	Bezpečnostní informační služba
	9.1. K návrhu změn vyhlášky č. 383/2009 Sb.: § 3a odst. 2 písm. e)

V § 3a odst. 2 písm. e) se na konci tečka nahrazuje čárkou.
	Vysvětleno

V souladu s ustanovením § 5 odst. 4 vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů vybrané účetní jednotky nepředávají účetní záznamy podle § 3a do centrálního systému účetních informací státu, pokud převážně obsahují skutečnosti nebo informace, které jsou podle jiného právního předpisy utajovanými informacemi.

	
	9.2. K návrhu změn vyhlášky č. 383/2009 Sb.: § 3a odst. 2 písm. f)

V § 3a odst. 2 se doplňuje písmeno f), které zní:
„f) Bezpečnostní informační služba.“.
	Vysvětleno

V souladu s ustanovením § 5 odst. 4 vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů vybrané účetní jednotky nepředávají účetní záznamy podle § 3a do centrálního systému účetních informací státu, pokud převážně obsahují skutečnosti nebo informace, které jsou podle jiného právního předpisy utajovanými informacemi.

	Hlavní město Praha
	10.1. K návrhu vyhlášky obecně

K Důvodové zprávě II Zvláštní část – k Příloze č. 2a (str. 5):
-
Doporučujeme, aby v Důvodové zprávě byly výslovně a konkrétně vypsány všechny změny (zrušení nebo sloučení položek), ke kterým v Příloze č. 2a dochází.
Odůvodnění:
Bez požadovaného výčtu je nutné pracně porovnávat původní tabulky jednotlivých částí Pomocného analytického přehledu s tabulkami novými, aby se zjistily rozdíly a následně mohly být upraveny programy a předkontace.
Doplnění přehledného seznamu změn zásadně přispěje k právní jistotě, přehlednosti a snížení administrativní zátěže účetních jednotek, čímž zabrání vzniku chyb a ulehčí implementaci vyhlášky v praxi.
Vypořádáním připomínky byla pověřena: Ing. Eva Božková, vedoucí oddělení metodiky účetnictví odboru účetnictví Magistrátu hlavního města Prahy, e-mail: eva.bozkova@praha.eu, tel.: 236 00 2667.
	Vysvětleno

Novely vyhlášek byly připravovány v aplikaci e-Legislativa, která požadované zobrazování neumožňuje.
Po dokončení legislativního procesu budou jednotlivé přílohy s vyznačením změn publikovány na webu MF ve formátu „.XLS“, ostatně jako vždy.

	Komora daňových poradců
	11.1. K návrhu vyhlášky: čl. III bodu 2

(1) Navrhujeme změnit bod 2 přechodných ustanovení k vyhlášce 410/2009 na tento text:"Na dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek zařazený do užívání do 31.12.2026 se použije znění vyhlášky platné ke dni 31.12.2026."Máme k tomuto návrhu několik důvodů:1. zásadní připomínka - závažné daňové důsledky pro všechny vybrané účetní jednotky:Pokud poplatníci hmotný majetek v rozmezí 40000 - 80000 Kč a nehmotný majetek do 100000 Kč retrospektivně překlasifikují a jednorázově "doodepíší" na účet 406-oceňovací rozdíly při prvním použití metody, neuplatní tyto částky nikdy v daňových výdajích. V § 23(3)b)6) je uvedeno, že se základ daně snižuje o "částku vzniklou v důsledku změny účetní metody, která snížila vlastní kapitál, a to v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo o změně účetní metody účtováno, pokud tato změna účetní metody následně ovlivňuje příjmy a výdaje vstupující do základu daněNavrhovaná změna metody následně neovlivňuje příjmy a výdaje, takže nelze §23(3)b)6 uplatnit.Do konce roku 2026 byly daňovým nákladem účetní odpisy dlouhodobého majetku v rozmezí 40000-80000 Kč podle § 24(2)v).V zákoně o dani z příjmů jsme nenašli žádné další ustanovení, na základě kterého by bylo možné snížit základ daně o jednorázové "doodepsání" majetku na účet 406.V návaznosti na výše uvedené se domníváme, že zákonodárcem navrhované přechodné ustanovení má významný dopad do daňové povinnosti vybraných účetních jednotek, které odvádějí daně do státního rozpočtu. V důvodové zprávě je tedy nepřesně bod 6 (Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, který zmiňuje pouze nevýznamný finanční dopad. Vidíme významný finanční dopad pro účetní jednotky, které odvádějí daně do státního rozpočtu (např. příspěvkové organizace), a také pro zřizovatele příspěvkových organizací, kteří mají povinnost přispívat zřízeným příspěvkovým organizacím na jejich provoz.Dále je v důvodové zprávě nepřesně bod 11 (Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob), ve kterém není uvedeno významné zvýšení daňové zátěže vybraných účetních jednotek, které odvádějí daň z příjmů do státního rozpočtu.2. Zákon o účetnictví ani vyhláška 410/2009 neobsahuje žádné ustanovení, které by bránilo aplikaci interpretace NUR I-29, která je primárně určena pro podnikatele, ale věnuje se obecným účetním principům. Tato interpretace dovoluje za určitých okolností aplikovat prospektivní řešení pro aplikaci změny metody. Podle bodu 17. této interpretace "Změna metody se také neprovede retrospektivně, pokud účetní předpisy u dané změny metody vyžadují prospektivní provedení."Pokud by tedy bylo přechodné ustanovení změněno na námi navrhovaný text, bylo by to v souladu s odborným názorem Národní účetní rady.Jedním z důvodů, který opravňuje prospektivní řešení je také vysoká administrativní náročnost této reklasifikace (viz bod 16.a) interpretace). Domníváme se, že převod z účtu 022 na účet 028 se bude týkat velkého množství majetku, a to bude pro účetní jednotky velice pracné, protože současné software automatický převod z účtu 022 na účet 028 neumožňují. S touto povinností dodavatelé software nepočítali, protože historicky k reklasifikaci nikdy v minulosti nedošlo.3. Za účinnosti současného zákona o účetnictví se již několikrát zvyšovala hranice významnosti pro dlouhodobý majetek. Například pro hmotný majetek evidovaný na účtu 022 to konkrétně bylo v roce 1993 (10000 Kč), 1996 (20000 Kč), 1999 (40000 Kč). Nikdy neměly účetní jednotky povinnost reklasifikace. Důsledkem je to, že i v roce 2026 vykazují účetní jednotky na účtu 022 samostatné movité věci s pořizovací cenou nižší než 40000 Kč, pokud je pořídily před rokem 1999. Ani při zavedení vyhlášky 410/2009 od 1.1.2010 nebyla povinnost reklasifikace takových položek v majetku na účet 028.4. U příspěvkových organizací dojde k významnému dopadu do zdrojů financování dlouhodobého majetku. Příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem tvoří fond investic ve výši odpisů podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu v souladu s § 31(1)a) zákona 250/2000 Sb. Příspěvkové organizace zřízené podle zákona 218/2000 Sb, tvoří fond reprodukce majetku ve výši odpisů hmotného a nehmotného majetku v souladu s § 58(1)a) zákona 218/2000 Sb. Domníváme se, že přeúčtování zůstatkové ceny reklasifikovaného majetku není účetní odpis a tedy v této výši nebude tvořen investiční ford ani fond reprukce dlouhodobého majetku.
(2) Pokud by nebyl akceptován návrh číslo (1), doporučujeme upravit bod 2 přechodných ustanovení takto:1. Doplnit časové rozlišení investičních transferů, které souvisí s reklasifikovaným majetkem. Nerozpuštěná část investičního transferu by měla být nejpozději k datu, ke kterému sestavuje první mezitímní nebo mimořádnou účetní závěrku po dni účinnosti této vyhlášky, vykázána prostřednictvím položky „C.I.5. Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody.2. S navrhovanou novelou zákona o účetnictví, která zvyšuje hranici významnosti na 100000 Kč, doporučujeme řešit daňový dopad na vybrané účetní jednotky, který je podrobně rozepsaný v bodě (1) např. novelou zákona o dani z příjmů.
	Vysvětleno

Ad 1. - 3. Jedná se o změnu účetní metody, dochází ke snížení vlastního kapitálu a změna účetní metody následně ovlivní příjmy a výdaje vstupující do základu daně. Tato věta bude doplněna do důvodové zprávy.
Nejde o retroaktivitu, nýbrž o podmínky vykazování aktiv (stavových veličin) v účetní závěrce sestavované podle podmínek účinných k určitému okamžiku. Neradno zaměňovat s tokovými daty a jejich vykazování např. jako investiční výdaje dle rozpočtové legislativy.
I přes jednorázové vynaložení zdrojů (SW, odborná práce, čas) převáží dlouhodobé přínosy snížení administrativní zátěže a navržené povinné překlasifikování je tak celkově efektivní.
Přesto bylo přistoupeno k prodloužení lhůty pro tuto překlasifikaci, na 24 měsíců, tj. majetek bude muset být přetříděn nejpozději do konce účetního období 2028.
Ad 4. Bereme na vědomí. Dle analýz předkladatele se významné dopady uvedeného typu nepředpokládají, resp. pokud by nastaly, bude to způsobeno formalisticky nastaveným způsobem financování investic příspěvkových organizací ze strany jejich zřizovatelů. Na jejich straně je relativně snadné se navržené změně přizpůsobit úpravou struktury celkového objemu jejich financování příspěvkových organizací zcela v rámci příslušných ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

	Krajský úřad Jihočeského kraje
	12.1. K návrhu vyhlášky obecně

Připomínky k materiálu s názvem:Návrh vyhlášky, kterou se mění některé vyhlášky v oblasti účetního výkaznictvíResortPřipomínkyJihočeský krajČj. KUJCK 85202/2026ÚvodDne 2. července 2026 byl Jihočeskému kraji v rámci připomínkového řízení předložen materiál s názvem „Návrh vyhlášky, kterou se mění některé vyhlášky v oblasti účetního výkaznictví“.K tomuto materiálu Jihočeský kraj připojuje připomínky tak, jak jsou uvedeny níže.Připomínka č. 1:Velký přínos vidíme ve zvýšení hladiny významnosti u dlouhodobého majetku, avšak, jak již Jihočeský kraj vyjádřil svůj postoj v dotazníkovém šetření, vždy jen v takové výši, která je v souladu s aktuálním zněním zákona o dani z příjmů. Protože většinové vyjádření dotazovaných vybraných účetních jednotek bylo odlišné a MF ČR tento názor akceptovalo, žádáme o vysvětlení, jakým způsobem má MF ČR ošetřenu možnost daňového uplatnění nákladů ve formě odpisů v rozdílu daňově uznatelné částky pořizovací ceny 80 000 Kč z daňového hlediska a 100 000 Kč z účetního hlediska.Zdůvodnění:Aktuálně není veřejně dostupné vyjádření, popř. stanovisko MF ČR, jakým způsobem ošetří MF ČR možnou uznatelnost těchto nákladů. Zejména z pohledu příspěvkových organizací v oblasti sociálních služeb a zdravotnictví bude tato situace problematická a pracná. Pokud dlouhodobý majetek bude u příspěvkových organizací provozním nákladem (účet 558) do 100 000 Kč, ale daňově pouze do 80 000 Kč, předpokládáme, že bude nutné dlouhodobý majetek v pořizovací ceně od 80 000 Kč do 100 000 Kč daňově vyloučit a uplatnit u tohoto majetku pouze daňové odpisy. Vycházíme-li z koncepce příspěvkových organizací, která směřuje k vyrovnanému hospodaření, aktuální přístup způsobí, že z daňového pohledu budou muset být daňově vyloučeny náklady na účtu 558 u majetku v ocenění od 80 000 Kč do 100 000 Kč a bude možné uplatnit u tohoto majetku pouze daňové odpisy, kdy tato skutečnost zvýší základ daně a tím i výši daňových odvodů, kdy tento dopad považujeme za negativní a považujeme za důležité zveřejnit k tomuto stanovisko MF ČR.Připomínka č. 2V souvislosti s plánovanou změnou hladiny významnosti u dlouhodobého majetku vyjádřil již v dotazníkovém šetření Jihočeský kraj obavy vztahující se k riziku uznatelnosti výdajů u víceletých projektů, kdy projekt by byl realizován během této legislativní změny současně za podmínky, že daný dotační program, popř. individuální dotace neumožňuje změnu z investičního účelu na neinvestiční (příjemce by nebyl schopen doložit účtování prostřednictvím účtu 04x a označit výdaje rozpočtovými položkami třídy 6, avšak podmínky dotace toto vyžadují). Týká se dotačních titulů státu, státních fondů, transferů od územních celků, ale i transferů od právnických osob.Zdůvodnění:Aktuálně není veřejně dostupné vyjádření, popř. stanovisko MF ČR, jakým způsobem ošetří MF ČR možnou uznatelnost těchto nákladů a zabezpečí projednání rizika uznatelnosti výdajů u víceletých projektů na úrovni státního rozpočtu a státních fondů k eliminaci takto významného rizika, které ohrožuje financování územních celků a jimi zřizovaných příspěvkových organizací.Připomínka č. 3Požadujeme vyškrtnutí přechodných ustanovení v souvislosti s překlasifikováním a přeúčtováním již pořízeného a zařazeného majetku. V dotazníkovém šetření Jihočeský kraj určil jako největší riziko přístup, pokud by MF ČR požadovalo překlasifikování a přeúčtování již zařazeného majetku v souvislosti se změnou hladiny významnosti. V dokumentu „Stručný popis obsahu návrhu právního předpisu“ ani v dokumentu „Důvodová zpráva“ v části I. Obecná část v bodu 1 není problematika přetřídění vůbec uvedena, tedy uživatel informace nabude dojmu, že změny jsou spíše upřesňující a technické bez administrativní a finanční zátěže pro vybranou účetní jednotku. V dokumentu „Důvodová zpráva“ v části II. Zvláštní část je tato problematika zmíněna, avšak nemůžeme souhlasit s textem k § 11 odst. 1, 2, § 11 odst. 6 písm. a), § 14 odst. 3 písm. f), § 14 odst. 4, 6 a 9 „Implementace tohoto opatření povede k podstatnému snížení administrativní zátěže dotčených subjektů a zjednodušení majetkové evidence.“ Pokud nebude vyhověno připomínce Jihočeského kraje na vyškrtnutí přechodných ustanovení ve vztahu k překlasifikování a přeúčtování již pořízeného a zařazeného majetku požadujeme uvedení tohoto zdůvodnění, které považujeme v daném případě za relevantní „Implementace tohoto opatření ponese velké personální administrativní náklady a nevyčíslitelnou časovou tíseň vybraných účetních jednotek a zvýšené náklady na pomoc IT v účetních programech.“ Dále požadujeme doplnit do důvodové zprávy text, ze kterého bude patrné, na základě, jakého podnětu je iniciováno přetřídění dlouhodobého majetku „Požadavek na přetřídění majetku nebyl iniciován dotazovanými vybranými účetními jednotkami, ale vyplývá primárně ze záměrů a požadavků MF ČR“. Zdůvodnění:Jihočeský kraj zásadně nesouhlasí s požadavkem MF ČR na přetřídění již zařazeného dlouhodobého majetku a samotnou změnu hladiny významnosti u nově pořízených majetkových položek od 1. 1. 2027 nad výši stanovenou zákonem o dani z příjmů považuje za velice zatěžující a problematickou. Již v dotazníkovém šetření Jihočeský kraj uvedl k problematice přetřídění zdůvodnění, že tento přístup by nesl velké personální, administrativní náklady a nevyčíslitelnou časovou tíseň VÚJ a pravděpodobně zvýšené náklady na pomoc IT v účetních programech. V rámci výkladu a následné diskuse na jarních Metodických dnech odboru Výkaznictví státu MF ČR jasně vyplynulo, že primárně požadavek plyne ze strany MF ČR, přičemž krajům by tato agenda přinesla jen administrativní zátěž a problémy v rámci udržitelnosti investičních dotačních programů.Připomínka č. 4Z přechodných ustanovení v souvislosti s překlasifikováním a přeúčtováním již pořízeného a zařazeného majetku nám není jasný postup ve vztahu k pořizovanému dlouhodobému majetku na účtech 041 a 042, kterého se dotkne hladina významnosti a žádáme o jednoznačné doplnění této problematiky do přechodných ustanovení do návrhu vyhlášky. Upozorňujeme, že případné řešení rozpuštěním do nákladů, přinese velké komplikace zejména u příspěvkových organizací, které neplánovaně mohou dosáhnout ztráty.Zdůvodnění:V rámci výkladu na jarních Metodických dnech odboru Výkaznictví státu MF ČR bylo k této problematice sděleno, že by tento majetek byl účtován do nákladů, primárně na účet 558 avšak v přechodných ustanoveních jsme tuto problematiku nedohledali a v rámci řešené problematiky ji považujeme za velice významnou.Připomínka č. 5Z přechodných ustanovení v souvislosti s překlasifikováním a přeúčtováním již pořízeného a zařazeného majetku nám není jasný postup ve vztahu k majetku, který byl pořízen z dotačních titulů a ostatních typů investičních transferů a kterého se dotkne hladina významnosti, tzn. není uveden účetní postup ve vztahu k nerozpuštěné části transferu evidovaného na účtu 403. Žádáme o jednoznačné doplnění této problematiky do přechodných ustanovení návrhu vyhlášky.Zdůvodnění:V přechodných ustanoveních jsme tuto problematiku nedohledali a v rámci řešené problematiky ji považujeme za velice významnou.Připomínka č. 6Požadujeme doplnění vizualizace nové části do vzoru výkazu Příloha v rámci návrhu novely vyhlášky č. 410/2009 Sb., kdy návrh novely zavádí novou část v ustanovení § 45 odst. 1 písm. k) návrhu vyhlášky v tomto znění:k) doplňující informace k položce „D.II.7. Ostatní dlouhodobé závazky“ rozvahy v tomto členění:1. „K.1. Závazky z veřejnoprávních a soukromoprávních vztahů pro účely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti“ obsahuje pro účely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti u územních samosprávných celků hodnotu nesplacených závazků z veřejnoprávních a soukromoprávních vztahů s dobou splatnosti delší než 1 rok, s výjimkou závazků z transferů a závazků, jejichž cílem nebylo odložení splácení dluhů; těmito závazky se rozumí zejména dodavatelsko-odběratelské úvěry s dobou splatnosti delší než 1 rok (např. závazky z titulu financování energetických služeb se zaručeným výsledkem), splátky odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně s dobou splatnosti delší než 1 rok a ostatní závazky z veřejnoprávních a soukromoprávních vztahů s dobou splatnosti delší než 1 rok, jejichž cílem je odložení splácení dluhů prostřednictvím splátkového kalendáře; nepatří sem zejména závazky s dobou splatnosti delší než 1 rok z titulu poskytnutých transferů a přijaté jistoty,2. „K.2. Ostatní dlouhodobé závazky – ostatní“.Zdůvodnění:V návrhu novely vyhlášky č. 410/2009 Sb. chybí vizualizace nové části výkazu Příloha v souladu s ustanoveními § 45 odst. 1 písm. k) návrhu vyhlášky.Připomínka č. 7:Vzhledem ke změně kritéria pro předávání výkazu PAP u příspěvkových organizací uvedených v § 3a odst. 2, písm. d) návrhu novely vyhlášky č. 383/2009 Sb., které nově zní:„Pomocný analytický přehled podle odstavce 1 nepředávají d) příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je obec, kraj nebo dobrovolný svazek obcí a jejichž aktiva celkem (netto) nepřesahují alespoň v jednom ze dvou bezprostředně předcházejících účetních období výši 100 000 000 Kč. 150 000 000 Kč,“požadujeme do přechodných ustanovení této vyhlášky a též do důvodové zprávy uvést podmínky předávání výkazu PAP u účetních jednotek, které aktuálně tento výkaz předávají, tj. splňují podmínku 100 mil. aktiv netto, ale k 31. 12. 2026 nebo k 31. 12. 2025 nebo v obou těchto obdobích budou jejich aktiva netto nižší než 150 mil. Kč.Zdůvodnění:Současné negativní vymezení účetních jednotek nepředávajících výkaz PAP v § 3a odst. 2 návrhu novely vyhlášky č. 383/2009 Sb. není pro mnoho účetních jednotek úplně srozumitelné a změnou výše aktiv netto s účinností od 1. 1. 2027 (přičemž se hodnotí dvě bezprostředně předcházející účetní období), by došlo k ještě větší nejistotě.Připomínka č. 8:V příloze č. 2a návrhu novely vyhlášky č. 383/2009 Sb. v Části II Vybrané náklady od počátku roku za hlavní a hospodářskou činnost se u účtu 521 nyní sledují analytiky 01, 02, 03 a 99, tj. všechny složky mezd. S účinností od 1. 1. 2027 mají být sledovány analytiky 03 Mzdové náklady – náhrady mezd za dočasnou pracovní neschopnost hrazené zaměstnavatelem a 99 Mzdové náklady – ostatní. Hlavní složka mezd tedy se již v PAP sledovat nemá a budou sledovány pouze nevýznamné složky mezd. Sledování nevýznamných složek mezd považujeme za zcela neefektivní, a proto požadujeme zrušit sledování všech analytik u účtu 521. Pokud by nebylo vyhověno připomínce na zrušení sledování všech analytik u účtu 521, požadujeme podrobnou specifikaci v Poznámkách ke způsobu vyplnění, co je obsahovou náplní u účtu 521 AU 99.Zdůvodnění:Na jarních Metodických dnech odboru Výkaznictví státu MF ČR bylo zástupci MF ČR prezentováno, že bude v rámci výkazu PAP zrušeno sledování všech analytik účtu 521, proto nás aktuálně navrhované znění překvapilo, především nám není jasné, jakou informaci poskytne sledování AU 99 Mzdové náklady – ostatní. Upozorňujeme, že v Poznámkách ke způsobu vyplnění je u účtu 52199 uvedeno: „Zahrnuje mzdové náklady, které patří na účet 521 a nebyly zahrnuty do žádné z předchozích analytických položek účtu 521“, což logicky při návrhu daných změn nedává smysl.Připomínka č. 9:V příloze č. 2a návrhu novely vyhlášky č. 383/2009 Sb. v Části I Počáteční a koncové stavy a obraty na vybraných rozvahových účtech se u účtu 029 nyní sledují analytiky 01 Ložiska uhlí, ropy a zemního plynu, 02 Ložiska kovových nerostů, 03 Ložiska nekovových nerostů a tomu odpovídají v Části III u účtu 646 analytiky 08, 09, 10. Od 1. 1. 2027 dochází u účtu 029 ke sloučení AU 01, 02, 03 na AU 01 pod názvem Ložiska nerostných surovin, ale u účtu 646 jsou všechny tři analytiky 08, 09, 10 zrušeny. Požadujeme vysvětlení, zda budou výnosy z prodeje ložisek nerostných surovin nově sledovány na účtu 646 pod AU 99 Výnosy z prodeje ostatního DHM, nebo jak jinak MF ČR pojalo koncepčně tuto problematiku.Zdůvodnění:Z důvodové zprávy ani ze znění návrhu novely vyhlášky č. 383/2009 Sb. není jasné, na jaké AU u účtu 646 mají být výnosy z prodeje ložisek nerostných surovin vykazovány.Připomínka č. 10Jihočeský kraj požaduje, aby připomínkové řízení bylo konstruktivní, efektivní, se snahou dohodnout se, pochopit a zapracovat vznesené připomínky Jihočeského kraje, případné vysvětlení bylo věcné, podrobné a řešilo daný problém, nebylo formalizované. Jihočeský kraj požaduje, aby se MF ČR zaměřilo na aktuální nedostatky v nastavených kontrolních procesech v CSÚIS, kdy vkládané údaje v účetních výkazech od vybraných účetních jednotek jsou v desítkách až stovkách případů za danou účetní závěrku na území Jihočeského kraje nerelevantní, a přesto jsou systémem zpracovány úspěšně. Jihočeský kraj tyto zjevné chyby a nedostatky v údajích u vložených účetních výkazů do CSÚIS v rámci svých technických a personálních zajištění řeší s důrazem na odstranění nejvýznamnějších chyb. Není však v kapacitách Jihočeského kraje bez technického zajištění kontrol v CSÚIS ze strany MF ČR postihnout celé spektrum chyb a nedostatků, které by však mohly být odhaleny a včas napraveny, pokud by k jejich nastavení došlo.Zdůvodnění:Tato připomínka je vznesena zejména z důvodu, že na jarních Metodických dnech odboru Výkaznictví státu MF ČR bylo zástupcům Jihočeského kraje ze strany MF ČR sděleno, že případná rizika (zejména riziko uznatelnosti výdajů z investičních transferů, riziko financování příspěvkových organizací, pracnost a časová tíseň) z plánovaných změn nebudou Odborem výkaznictví státu MF ČR řešeny. Zástupce MF ČR dokonce sdělil, že např. v případě možných finančních rizik v souvislosti s uznatelností investiční dotace se mají vybrané účetní jednotky soudit. Tento přístup považuje Jihočeský kraj za zcela neprofesionální a požaduje změnu přístupu v komunikaci s I. stupněm metodické podpory, tzn. kraji. Jihočeský kraj konstatuje, že připomínková řízení ve vztahu k právním normám v gesci Odboru výkaznictví státu MF ČR považuje v posledních 10 letech za zcela formalizovaná bez věcné snahy dohodnout se, pochopit a zapracovat vznesené připomínky krajů a dalších připomínkových míst. Připomínková řízení považuje za zcela neefektivní a vyčerpávající proces, kdy věcným připomínkám není obecně vyhověno, popř. v případě nového zákona o účetnictví ani nedošlo k jejich řádnému vypořádání. Případná vysvětlení připomínek jsou nedostačující a formalizovaná. Navrhované změny v oblasti výkaznictví státu jen nabalují další a další povinnosti bez zjevného efektu pro vybrané účetní jednotky a MF ČR nedostatečně vyhodnocuje pracnost a finanční náročnost na straně vybraných účetních jednotek v oblasti zavádění jakýchkoli věcných změn. Ani v současné době nejsou z pohledu Jihočeského kraje dostatečně kontrolovány údaje v rámci vkládaných účetních výkazů v průběhu mezitímních účetních závěrek, ze strany MF ČR není řešeno vkládání neadekvátních minusových stavů v rámci aktivních a pasivních účtů, nenulové údaje u účtu 028, nevyplněné nebo chybějící části u výkazu Příloha, nemožnost krajských úřadů jakkoli technicky ovlivnit proces vkládání nerelevantních údajů v případě výkazů po termínu atd. Jihočeský kraj požaduje nejprve řešit aktuální nedostatky v oblasti výkaznictví a na ně soustředit aktivitu. MF ČR by mělo respektovat, že bez efektivní a funkční spolupráce mezi kraji a MF ČR v rámci metodické podpory nemohou být naplněny cíle účetní reformy. Jihočeský kraj aktuálně neregistruje, že by MF ČR plnilo povinnosti dané ustanoveními přílohy č. 2 usnesení vlády č. 921/2010 ze dne 22. 12. 2010 k postupu naplnění základních principů vzniku účetnictví státu, kdy by MF ČR mělo zajistit průběžnou součinnost s metodickou podporou poskytovanou z úrovně I. stupně na přípravě právních předpisů v oblasti účetnictví a mělo zajistit zveřejnění stanovisek na webových stránkách MF na základě nutného zobecnění.Závěr:Jihočeský kraj doporučuje zvážit připomínky k návrhu vyhlášky.V Českých Budějovicích dne 16. 7. 2026Vypracoval a osoba určená k vypořádání připomínky:Ing. Jitka Ročárkovárocarkova@kraj-jihocesky.cz, tel.: 386720250Odbor ekonomickýKrajský úřad Jihočeského kraje
	Akceptováno částečně

K připomínce 1 - Vyhověno.
Jedná se o změnu účetní metody, dochází ke snížení vlastního kapitálu a změna účetní metody následně ovlivní příjmy a výdaje vstupující do základu daně. Tato věta bude doplněna do důvodové zprávy.
K připomínce 2 - Vysvětleno. 
Pokud dotační projekty definují majetek jako investiční X neinvestiční ve vazbě na závaznou účetní legislativu, automaticky se tímto odkazováním tyto podmínky podřizují aktuálnímu účinnému znění účetní legislativy, vč. znění účinného od 1. 1. 2027. Např. porušení rozpočtové kázně z toho tudíž není možné dovozovat.
Definování investičních prostředků s vazbou na závaznou účetní legislativu se provádí k rozhodnému okamžiku dle jejího aktuálně účinného znění.
K připomínce 3 - Vysvětleno.
I přes jednorázové vynaložení zdrojů (SW, odborná práce, čas) převáží dlouhodobé přínosy snížení administrativní zátěže a navržené povinné překlasifikování je tak celkově efektivní.
Nejde o retroaktivitu, nýbrž o podmínky vykazování aktiv (stavových veličin) v účetní závěrce sestavované podle podmínek účinných k určitému okamžiku. Neradno zaměňovat s tokovými daty a jejich vykazování např. jako investiční výdaje dle rozpočtové legislativy.
Z důvodu jednorázové administrativní zátěže spojené s překlasifikací majetku, bylo přistoupeno k prodloužení lhůty pro tuto překlasifikaci na 24 měsíců, tj. majetek bude muset být přetříděn nejpozději do konce účetního období 2028.
S ohledem na připravovanou novou účetní legislativu a s tím spojené změny je podle našeho názoru vhodnější administrativní zátěž rozložit, a tedy provést překlasifikaci majetku již nyní, i s ohledem na prodlouženou lhůtu pro překlasifikaci majetku (viz výše).
K připomínce 4 - Vyhověno částečně.
Daná problematika bude doplněna do přechodných ustanovení a důvodové zprávy.
Ekonomicky uvažující zřizovatel příspěvkové organizace zajisté popsanou situaci správně rozpozná a interpretuje.
K připomínce 5 - Vyhověno částečně.
Daná problematika bude doplněna do důvodové zprávy.
K připomínce 6 - Vysvětleno. 
Je nutné si zobrazit soubor ve formátu „.PDF“, kde je příloha kompletní.
K připomínce 7 - Vyhověno.
Bude doplněno přechodné ustanovení a důvodová zpráva ve smyslu, že pokud účetní jednotka po zvýšení hranice aktiv již nově kritérium nesplní, předá naposledy PAP ve stavu k 31. 12. 2026 v obvyklých termínech, tj. do 25. 2. 2027.
K připomínce 8 - Vysvětleno.
Není pravda, že bylo prezentováno, že u účtu 521 budou rušeny všechny analytiky. Bylo prezentováno aktuálně navrhované znění.
Vzhledem k tomu, že jak správně uvádíte, v Poznámkách ke způsobu vyplnění je u položky 52199 uvedeno, že „zahrnuje mzdové náklady, které patří na účet 521 a nebyly zahrnuty do žádné z předchozích analytických položek účtu 521“, logicky zde budou zahrnuty veškeré mzdové náklady patřící na účet 521 vyjma náhrad mezd za dočasnou pracovní neschopnost hrazených zaměstnavatelem, které jsou sledovány na položce 52103, tj. i náklady dříve sledované zvlášť na položkách 52101 a 52102.
K připomínce 9 - Vyhověno.
Na základě připomínky dojde po dohodě s hlavními uživateli dat (ČSÚ a ČNB) namísto původně navrhovaného zrušení položek 64608, 64609 a 64610 k jejich sloučení do položky 64608 s názvem „Výnosy z prodeje ložisek nerostných surovin“.
K připomínce 10 - Bereme na vědomí. 

	Krajský úřad Karlovarského kraje
	13.1. K návrhu vyhlášky obecně

Připomínka: 
Obecně k důvodové zprávě – V důvodové zprávě je uvedeno, že přínosy navrhované právní úpravy spočívají ve snížení administrativní zátěže pro vybrané účetní jednotky, ale nikde není uvedeno, kolika účetních jednotek se změna dotkne, jaký objem majetku bude nutné překlasifikovat a jaký rozsah účetních operací lze očekávat. Vůbec nejsou hodnoceny jednorázové náklady a časová pracnost s touto operací spojené. Naopak důvodová zpráva uvádí, že „s návrhem vyhlášky jsou spojeny nevýznamné dopady navrhované právní úpravy na státní rozpočet a na územní rozpočty, spojené s úpravou ekonomických informačních systémů dotčených subjektů, které by měly být pokryty s rozpočtem zajištěných prostředků, a tedy bez dopadu na příslušné rozpočty.“ Jen u Karlovarského kraje se bude jednat o vyšší stovky karet majetku, které se budou muset překlasifikovat a přeúčtovat, předpokládáme, že větší územně samosprávné celky jako jsou kraje, statutární města a města disponující větším množstvím majetku, jsou na tom obdobně a není reálné tyto změny provádět manuálně.
Doporučujeme tyto údaje o jednorázové náročnosti doplnit do důvodové zprávy.
	Akceptováno

Formulace v Důvodové zprávě bude upravena v duchu připomínky, tj. ve smyslu:
„I přes jednorázové vynaložení zdrojů (SW, odborná práce, čas) převáží dlouhodobé přínosy snížení administrativní zátěže a navržené povinné překlasifikování je tak celkově efektivní. S ohledem na připravovanou novou účetní legislativu a s tím spojené změny je podle našeho názoru vhodnější administrativní zátěž rozložit, a tedy provést překlasifikaci majetku již nyní, i s ohledem na prodlouženou lhůtu pro překlasifikaci majetku“.

	
	13.2. K návrhu vyhlášky obecně

Zásadní připomínka:
K čl. III bod 2 a k důvodové zprávě – nesouhlasíme s navrženým řešením spočívajícím ve vykázání částky odpovídající ocenění přeřazovaného majetku prostřednictvím položky C.I.5 „Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody“.
Odůvodnění:
V daném případě nedochází k prvotní změně účetní metody, ale pouze ke změně klasifikační hranice dlouhodobého majetku vyvolané novelou vyhlášky. Navrhujeme zvážit alternativní způsob převedení majetku do kategorie drobného dlouhodobého majetku, který zachová přehlednou auditní stopu, nebude vyžadovat dlouhodobé vysvětlování zůstatků
v položce C.I.5 a bude lépe odpovídat skutečnosti, že se jedná
o legislativně vyvolanou změnu vykazování dlouhodobého majetku, nikoliv o prvotní použití nové účetní metody. Dále není vyřešeno, jakým způsobem mají vybrané účetní jednotky postupovat u majetku, který byl financován z prostředků státního rozpočtu, z fondů Evropské unie nebo jiných zdrojů, na jehož pořízení byly čerpány investiční dotace evidované na položce rozvahy C.I.3 Transfery na pořízení dlouhodobého majetku a překlasifikací investičního majetku na majetek neinvestiční dojde k porušení dotačních podmínek, a to jak u majetku pořizovaného v průběhu realizace projektu nebo u majetku, u kterého se sleduje jeho udržitelnost. Pro účetní jednotky nevyplývá z právní úpravy jistota, že nebudou sankcionovány za nedodržení dotačních podmínek.
Ve stávajícím znění přechodného ustanovení není uvedeno, jak postupovat od účinnosti novely vyhlášky u položek rozvahy A.I.7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek a A.II.8 Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek, který bude k 31.12.2026 evidován na těchto položkách, a po účinnosti novely již bude zřejmé, že hodnota dokončeného majetku nebude naplňovat nově stanovenou hranici pro dlouhodobý majetek. Navrhujeme doplnit přechodná ustanovení i o tyto položky rozvahy.
Navrhované znění: 
Na základě výše uvedených skutečností navrhujeme, aby v přechodném ustanovení bylo uvedeno, že vykazování dlouhodobého majetku dle nové hranice se týká dlouhodobého majetku uvedeného do užívání od 01.01.2027.
Vypracovala a osoba oprávněná k vypořádání připomínek:
Ing. Pavla Leach, BA, odbor finanční
e-mail: pavla.leach@kr-karlovarsky.cz telefon: 354 222 653
	Vysvětleno

Jednotlivě:
Ad 1)
Změna klasifikační hranice je de facto změnou účetní metody. Také z hlediska vypovídací schopnosti položky pasiv rozvahy „C.I.5.“ jde o nejvhodnější řešení.
Ad 2)
Pokud dotační projekty definují majetek jako investiční X neinvestiční ve vazbě na závaznou účetní legislativu, automaticky se tímto odkazováním tyto podmínky podřizují aktuálnímu účinnému znění účetní legislativy, vč. znění účinného od 1. 1. 2027. Např. porušení rozpočtové kázně z toho tudíž není možné dovozovat.
Definování investičních prostředků s vazbou na závaznou účetní legislativu se provádí k rozhodnému okamžiku dle jejího aktuálně účinného znění.
Ad 3)
Daná problematika bude doplněna do důvodové zprávy.
Ad 4)
Nejde o retroaktivitu, nýbrž o podmínky vykazování aktiv (stavových veličin) v účetní závěrce sestavované podle podmínek účinných k určitému okamžiku. Neradno zaměňovat s tokovými daty a jejich vykazování např. jako investiční výdaje dle rozpočtové legislativy.
I přes jednorázové vynaložení zdrojů (SW, odborná práce, čas) převáží dlouhodobé přínosy snížení administrativní zátěže a navržené povinné překlasifikování je tak celkově efektivní.
Z důvodu jednorázové administrativní zátěže spojené s překlasifikací majetku, bylo přistoupeno k prodloužení lhůty pro tuto překlasifikaci na 12 měsíců, tj. majetek bude muset být přetříděn nejpozději do konce účetního období 2027.

	Krajský úřad Libereckého kraje
	14.1. K návrhu vyhlášky: čl. III bodu 2

Cílem navrhované vyhlášky, která upravuje více vyhlášek v oblasti účetního výkaznictví státu je mj. rozšíření okruhu vybraných účetních jednotek o veřejné kulturní instituce a na s tím související potřebu přizpůsobit prováděcí právní předpisy jejich právní úpravě. Současně zohledňuje změny zákona o účetnictví účinné od 1. ledna 2026, které omezují rozsah účetních dokumentů povinně sestavovaných vybranými účetními jednotkami, konkrétně zrušení povinnosti sestavovat výkaz peněžních toků a přehled o změnách vlastního kapitálu.V rámci této vyhlášky dochází k úpravě vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, a to u ocenění při zařazení do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku z částky 40.000 Kč na nově navrhovanou částku 100.000 Kč.U této vyhlášky jsou v Článku III, odst. 2) uvedena přechodná ustanovení, kterými jsou povinny vybrané účetní jednotky (např. kraje, obce nebo příspěvkové organizace) de facto přecenit veškerý svůj již pořízený a užívaný majetek od 40.000 do 100.000 Kč tak, aby z něj „administrativně“ učinily majetek drobný, a to nejpozději do 03/2027.Se zněním přechodných ustanovení zásadně nesouhlasíme, kdy postup, který je ve vyhlášce, resp. v přechodných ustanoveních uveden absolutně neřeší:1) narušení vazeb mezi již pořízeným majetkem a zdrojem jeho financování,2) zásadní rozdíly v účetní evidenci a dokumentaci akcí,3) návaznost na účetní a majetkovou evidenci, předávacích protokolů majetku mezi zřizovatelem a organizací, majetkových karet apod.4) realizaci již ukončených nebo probíhajících dotačních projektů (jak spolufinancovaných z EU, tak národních zdrojů), které jasně definují investiční a neinvestiční charakter pořizovaného majetku5) absolutně neúměrné administrativní náklady a téměř nereálné požadavky na lidské zdroje, neboť se bude jen za Liberecký kraj jednat o několik tisíc majetkových položek, bez jakéhokoliv ekonomického přínosu nebo pro podání věrného a poctivého obrazu účetnictví,6) jde o zavedení jakési retrospektivy u již pořízeného, řádně zaúčtovaného a užívaného majetku.Z tohoto důvodu požadujeme vypustit Článek III, Přechodná ustanovení, odst. 2), a to bez náhrady. Navrhujeme, aby limit 100.000 Kč a jeho nově navrhované zařazení bylo uplatněno až u majetku zařazeného do užívání od 1. 1. 2027.
	Vysvětleno

Jednotlivě:
Ad 1)
Návrh byl podpořen i ze strany sekce Rozpočet MFČR, překážky na úrovni závazné rozpočtové legislativy nebyly identifikovány.
Ad 2) a 3)
Nelze předjímat způsob návaznosti v konkrétních ekonomických a majetkových SW či procesech s nimi spojených realizovaných v rámci účetních jednotek.
Ad 4)
Pokud dotační projekty definují majetek jako investiční X neinvestiční ve vazbě na závaznou účetní legislativu, automaticky se tímto odkazováním tyto podmínky podřizují aktuálnímu účinnému znění účetní legislativy, vč. znění účinného od 1. 1. 2027. Např. porušení rozpočtové kázně z toho tudíž není možné dovozovat.
Definování investičních prostředků s vazbou na závaznou účetní legislativu se provádí k rozhodnému okamžiku dle jejího aktuálně účinného znění.
Ad 5)
I přes jednorázové vynaložení zdrojů (SW, odborná práce, čas) převáží dlouhodobé přínosy snížení administrativní zátěže a navržené povinné překlasifikování je tak celkově efektivní.
Z důvodu jednorázové administrativní zátěže spojené s překlasifikací majetku, bylo přistoupeno k prodloužení lhůty pro tuto překlasifikaci na 12 měsíců, tj. majetek bude muset být přetříděn nejpozději do konce účetního období 2027.
Ad 6)
Nejde o retroaktivitu, nýbrž o podmínky vykazování aktiv (stavových veličin) v účetní závěrce sestavované podle podmínek účinných k určitému okamžiku. Neradno zaměňovat s tokovými daty a jejich vykazování např. jako investiční výdaje dle rozpočtové legislativy.

	Krajský úřad Pardubického kraje
	15.1. K návrhu vyhlášky obecně

K důvodové zprávě – Důvodová zpráva neřeší dopad navržené překlasifikace na meziroční srovnatelnost účetních výkazů. Překlasifikace může vést k významným změnám brutto hodnot majetku, oprávek a položky C.I.5 Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody. Navrhujeme doplnit, zda a jak mají být tyto skutečnosti zveřejňovány nebo vysvětlovány v příloze účetní závěrky.
	Akceptováno

Důvodová zpráva bude doplněna ve smyslu:
„Pakliže je dopad návrhem vyhlášky požadované reklasifikace na účetní závěrku konkrétní vybrané účetní jednotky významný, především z pohledu meziroční srovnatelnosti, doporučuje se o této skutečnosti informovat uživatele účetní závěrky způsobem přiměřeným významnosti dle posouzení samotnou dotčenou vybranou účetní jednotkou.“

	
	15.2. K návrhu vyhlášky obecně

K důvodové zprávě – Ministerstvo tvrdí, že se sníží administrativní zátěž v podstatě u každého z novelizovaných bodů, ale již nikde není uvedeno kolika účetních jednotek se změna dotkne, jaký objem majetku bude nutné překlasifikovat a jaký rozsah účetních operací lze očekávat. Vůbec nejsou hodnoceny jednorázové náklady s touto operací spojené. Doporučujeme tyto údaje doplnit do důvodové zprávy.
	Vysvětleno

Jakékoliv spolehlivé vyčíslení je nemožné, neboť předkladatel nezná majetkovou strukturu dotčených účetních jednotek. Jakýkoliv odhad by tudíž byl téměř jistě zavádějící, resp. neprokazatelný.

	
	15.3. K návrhu vyhlášky: části první

K § 3a odst. 2 písm. c) až e) a k důvodové zprávě – Navrhujeme doplnit přechodná pravidla pro účetní jednotky, které podle dosavadní právní úpravy splňovaly kritéria pro předávání Pomocného analytického přehledu, avšak po zvýšení hranice aktiv již nově kritéria nesplní.
Z návrhu ani z důvodové zprávy není zřejmé:
od kterého účetního období povinnost předávat PAP zaniká,
podle jakých údajů se splnění limitu posuzuje,
zda se uplatní přechodné období obdobné úpravě navržené v oblasti konsolidace státu.
Navrhujeme proto postup výslovně upravit, aby byla zajištěna jednotná aplikace právní úpravy a právní jistota dotčených účetních jednotek.
Navrhujeme úpravu zákona o daních z příjmů § 26 odst. 2 – vstupní cenou vyšší než 100 000 Kč z důvodu sjednocení s úpravou pro vybrané účetní jednotky a pro vyšší právní jistotu účetních jednotek.
	Akceptováno částečně

Bude doplněno přechodné ustanovení a důvodová zpráva ve smyslu, že pokud účetní jednotka po zvýšení hranice aktiv již nově kritérium nesplní, předá naposledy PAP ve stavu k 31. 12. 2026 v obvyklých termínech, tj. do 25. 2. 2027.
Návrh úpravy zákona o daních z příjmů bereme na vědomí.

	
	15.4. K návrhu vyhlášky: čl. III

K čl. III bodu 2 a důvodové zprávě – Důvodová zpráva uvádí, že navržené přechodné ustanovení má zvýšit právní jistotu vybraných účetních jednotek. Současně však neřeší situaci, kdy účetní jednotka nesplní povinnost provést překlasifikaci majetku a související účetní operace ve stanovené lhůtě. Není zřejmé, zda lze v takovém případě postup realizovat dodatečně, jakým způsobem má být účetně zachycen ani jaké důsledky jsou s nedodržením lhůty spojeny. Navrhujeme proto doplnit text přechodného ustanovení nebo důvodové zprávy o výklad těchto situací.
	Vysvětleno

Není možné formulovat pravidlo pro případ, kdy účetní jednotka nedodrží závazné ustanovení vyhlášky, vč. ustanovení přechodných. Obecně by šlo o chybu s postupem její opravy stanoveným v ČÚS 709 – Vlastní zdroje.
Z důvodu jednorázové administrativní zátěže spojené s překlasifikací majetku, bylo přistoupeno k prodloužení lhůty pro tuto překlasifikaci na 12 měsíců, tj. majetek bude muset být přetříděn nejpozději do konce účetního období 2027.

	
	15.5. K návrhu vyhlášky: čl. III bodu 2

K čl. III bod 2 – nesouhlasíme s navrženým řešením spočívajícím ve vykázání částky odpovídající ocenění přeřazovaného majetku prostřednictvím položky C.I.5 „Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody“. V daném případě nedochází ke změně účetní metody ani ocenění majetku, ale pouze ke změně klasifikační hranice dlouhodobého majetku vyvolané novelou vyhlášky. Domníváme se proto, že použití této položky nevystihuje věcnou podstatu operace a může být z pohledu uživatelů účetních výkazů obtížně interpretovatelné. Navrhujeme zvážit alternativní způsob převedení majetku do kategorie drobného dlouhodobého majetku, který zachová přehlednou auditní stopu, nebude vyžadovat dlouhodobé vysvětlování zůstatků v položce C.I.5 a bude lépe odpovídat skutečnosti, že se jedná o legislativně vyvolanou změnu vykazování, nikoliv o prvotní použití nové účetní metody.
	Vysvětleno

Změna klasifikační hranice je de facto změnou účetní metody. Také z hlediska vypovídací schopnosti položky pasiv rozvahy „C.I.5.“ jde o nejvhodnější řešení.

	
	15.6. K návrhu vyhlášky: čl. III bodu 2

K čl. III bodu 2 a důvodové zprávě – Důvodová zpráva vyhodnocuje pouze dlouhodobý přínos spočívající ve snížení administrativní zátěže, avšak nehodnotí jednorázovou administrativní a účetní zátěž související s identifikací dotčeného majetku, jeho překlasifikací a dooprávkováním podle čl. III přechodných ustanovení. Navrhujeme doplnit důvodovou zprávu o tuto jednorázovou administrativní zátěž.
	Akceptováno

Formulace v Důvodové zprávě bude upravena v duchu připomínky, tj. ve smyslu:
„I přes jednorázové vynaložení zdrojů (SW, odborná práce, čas) převáží dlouhodobé přínosy snížení administrativní zátěže a navržené povinné překlasifikování je tak celkově efektivní.
S ohledem na připravovanou novou účetní legislativu a s tím spojené změny je podle našeho názoru vhodnější administrativní zátěž rozložit, a tedy provést překlasifikaci majetku již nyní, i s ohledem na prodlouženou lhůtu pro překlasifikaci majetku“.

	Krajský úřad Plzeňského kraje
	16.1. K návrhu vyhlášky obecně

Dle vyhlášky, kterou se mění některé vyhlášky v oblasti účetního výkaznictví státu, dojde ke zvýšení hodnoty dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku rozhodné pro jeho odepisování, kdy rozhodnou částkou bude částka 100.000 Kč. V přechodném ustanovení návrhu vyhlášky se předpokládá převedení stávajícího dlouhodobého majetku s oceněním nepřesahujícím 100.000 Kč na drobný dlouhodobý majetek, což s sebou přináší následující úskalí:
- V navrhované úpravě není zohledněn majetek pořízený z investiční dotace. Není zde uvedeno, jakým způsobem se budou řešit situace, kdy se vlivem překlasifikace majetku z dlouhodobého (tj. investice) stane drobný dlouhodobý, tj. běžný výdaj. V důsledku toho pak může dojít k porušení dotačních podmínek a rozpočtové kázně, které nejsou způsobeny příjemcem dotace. Není zde upraveno, jak postupovat u nedokončeného majetku evidovaného na účtu 04x.
- Vznikne problém u projektů schvalovaných v přechodném období, tzn. za situace, kdy je žádost schvalována jako investiční (tj. jako pořízení dlouhodobého majetku), ale k jeho faktickému pořízení dojde až po změně legislativy, kdy již bude mít pořizovaný majetek charakter drobného, tj. běžného výdaje. Zde je nutné, aby ministerstvo vydalo závazné metodické pokyny pro poskytovatele dotací – aby odpovědnost za nesoulad mezi dotačním titulem a novou legislativou nenesly účetní jednotky.
- Návrh vyhlášky ani důvodová zpráva neobsahují řešení zůstatku na účtu 403 – transfery na pořízení dlouhodobého majetku. Pokud dojde k překlasifikování majetku pořízeného z investiční dotace, musí vyhláška stanovit, jak naložit s dosud nerozpuštěným zůstatkem na účtu 403. Absence tohoto řešení by vytvářela právní nejistotu pro příjemce investičních dotací – viz analogicky výše.
- Z vydaných materiálů není zřejmé, zda se překlasifikace nedotkne i specifických položek, které se z logiky věci evidují jako dlouhodobý hmotný majetek bez ohledu na výši ocenění (stavby evidované na účtu 021 od 1 Kč, služebnosti nebo věcná břemena). Bylo by potřeba výslovně potvrdit, že jsou tyto nemovité položky a práva z hodnotových limitů pro překlasifikaci vyjmuty.
Za současné situace nedojde k deklarovanému zjednodušení tak, jak je uvedeno v důvodové zprávě. Majetek se bude nadále inventovat, pouze se přesune do jiných účetních tříd s úskalími uvedenými výše.Překlasifikováním majetku nedojde ke snížení administrativní zátěže, naopak, při plošném překlasifikování, kdy dojde k přesunu velkého množství majetku, se administrativní náročnost zvýší. Z důvodu rozpočtování investičních a neinvestičních výdajů vznikne následně potřeba provést změnu rozpočtovým opatřením, což povede k dalšímu administrativnímu zatížení na úrovni rozpočtového procesu s příp. dopadem do schválených závazných ukazatelů rozpočtu.
S ohledem na výše uvedené požadujeme přepracování návrhu vyhlášky tak, aby se majetek pořízený před účinností této novely nepřeklasifikovával, a navýšení hodnoty probíhalo až u majetku pořízeného od 1. 1. 2027. Současně požadujeme jednoznačně legislativně ošetřit dopady této změny na nedokončený majetek, dotační tituly a časové rozlišování transferů.
	Vysvětleno

Jednotlivě:
Ad 1)
Pokud dotační projekty definují majetek jako investiční X neinvestiční ve vazbě na závaznou účetní legislativu, automaticky se tímto odkazováním tyto podmínky podřizují aktuálnímu účinnému znění účetní legislativy, vč. znění účinného od 1. 1. 2027. Např. porušení rozpočtové kázně z toho tudíž není možné dovozovat.
Definování investičních prostředků s vazbou na závaznou účetní legislativu se provádí k rozhodnému okamžiku dle jejího aktuálně účinného znění.
Ad 2)
Vyhověno. MFČR připraví text sdělení ve smyslu ekonomické nesmyslnosti striktního formálního svazování ekonomického kritéria účelnosti např. podle § 3 zákona č. 231/2025 Sb., o řízení a kontrole veřejných financí – použití veřejné finanční podpory, na aktuální způsob účetního vykazování výsledků použití takových peněžních prostředků v účetních výkazech jejich příjemců. Pravidla účetního vykazování a účel použití veřejných prostředků jsou zcela odlišná kritéria.
Ad 3)
Daná problematika týkající se zůstatku na SÚ 403 a nedokončeného majetku bude doplněna do důvodové zprávy.
Ad 4)
Nejde o retroaktivitu, nýbrž o podmínky vykazování aktiv (stavových veličin) v účetní závěrce sestavované podle podmínek účinných k určitému okamžiku. Neradno zaměňovat s tokovými daty a jejich vykazování např. jako investiční výdaje dle rozpočtové legislativy.
I přes jednorázové vynaložení zdrojů (SW, odborná práce, čas) převáží dlouhodobé přínosy snížení administrativní zátěže a navržené povinné překlasifikování je tak celkově efektivní.
Z důvodu jednorázové administrativní zátěže spojené s překlasifikací majetku, bylo přistoupeno k prodloužení lhůty pro tuto překlasifikaci na 12 měsíců, tj. majetek bude muset být přetříděn nejpozději do konce účetního období 2027.

	Krajský úřad Zlínského kraje
	17.2. K návrhu vyhlášky: čl. III bodu 2

Navrhujeme vypuštění čl. III bodu 2.
Odůvodnění: Tato povinnost způsobí zvýšení pracnosti při změně vykazování v účetnictví a při úpravách majetkových karet. Současně máme za to, že uživatelům účetní závěrky nepřináší žádnou přidanou hodnotu.
	Vysvětleno

Nejde o retroaktivitu, nýbrž o podmínky vykazování aktiv (stavových veličin) v účetní závěrce sestavované podle podmínek účinných k určitému okamžiku. Neradno zaměňovat s tokovými daty a jejich vykazováním, např. jako investiční výdaje dle rozpočtové legislativy.
I přes jednorázové vynaložení zdrojů (SW, odborná práce, čas) převáží dlouhodobé přínosy snížení administrativní zátěže a navržené povinné překlasifikování je tak celkově efektivní.
Z důvodu jednorázové administrativní zátěže spojené s překlasifikací majetku, bylo přistoupeno k prodloužení lhůty pro tuto překlasifikaci na 12 měsíců, tj. majetek bude muset být přetříděn nejpozději do konce účetního období 2027.

	Krajský úřad Ústeckého kraje
	18.1. K návrhu vyhlášky: čl. III bodu 2

V části druhé Přechodných ustanoveních bodě 2 úvodní části ustanovení se slova „Vybraná účetní jednotka je povinna
“ nahrazují větami „Zvýšení hranice pro dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek na 100 000 Kč se použije pouze na majetek pořízený po dni nabytí účinnosti této vyhlášky. Bod 6.8 Českého účetního standardu č. 701 se nepoužije.“.
	Vysvětleno

Pokud dotační projekty definují majetek jako investiční X neinvestiční ve vazbě na závaznou účetní legislativu, automaticky se tímto odkazováním tyto podmínky podřizují aktuálnímu účinnému znění účetní legislativy, vč. znění účinného od 1. 1. 2027. Např. porušení rozpočtové kázně z toho tudíž není možné dovozovat.
Definování investičních prostředků s vazbou na závaznou účetní legislativu se provádí k rozhodnému okamžiku dle jejího aktuálně účinného znění.
Návrh byl podpořen i ze strany sekce Rozpočet MFČR, překážky na úrovni závazné rozpočtové legislativy nebyly identifikovány.
I přes jednorázové vynaložení zdrojů (SW, odborná práce, čas) převáží dlouhodobé přínosy snížení administrativní zátěže a navržené povinné překlasifikování je tak celkově efektivní.
Nejde o retroaktivitu, nýbrž o podmínky vykazování aktiv (stavových veličin) v účetní závěrce sestavované podle podmínek účinných k určitému okamžiku. Neradno zaměňovat s tokovými daty a jejich vykazování např. jako investiční výdaje dle rozpočtové legislativy.
Z důvodu jednorázové administrativní zátěže spojené s překlasifikací majetku, bylo přistoupeno k prodloužení lhůty pro tuto překlasifikaci na 12 měsíců, tj. majetek bude muset být přetříděn nejpozději do konce účetního období 2027.
S ohledem na připravovanou novou účetní legislativu a s tím spojené změny je podle našeho názoru vhodnější administrativní zátěž rozložit, a tedy provést překlasifikaci majetku již nyní, i s ohledem na prodlouženou lhůtu pro překlasifikaci majetku.
Daná problematika týkající se zůstatku na SÚ 403 a nedokončeného majetku bude doplněna do důvodové zprávy.
Metodické důvody byly také pečlivě a detailně vysvětlovány na uplynulých Metodických dnech pro zástupce krajů.

	
	18.2. K návrhu vyhlášky: čl. III bodu 2 písm. a)

V části druhé Přechodných ustanoveních bodě 2 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno a).
	Vysvětleno

Viz připomínka č. 1

	
	18.3. K návrhu vyhlášky: čl. III bodu 2 písm. a)

V části druhé Přechodných ustanoveních bodě 2 se písmeno a) zrušuje.
	Vysvětleno

Viz připomínka č. 1

	Svaz měst a obcí
	19.1. K návrhu vyhlášky obecně

K materiálu uplatňujeme zásadní připomínku:Navrhujeme odložit účinnost ustanovení zvyšujících hranici pro dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek ze stávajících 40 000 Kč a 60 000 Kč na 100 000 Kč nejméně o jeden rok, případně stanovit delší přechodné období pro provedení souvisejících účetních a evidenčních změn. Návrh současně ukládá vybraným účetním jednotkám provést překlasifikování majetku evidovaného k 31. 12. 2026 pod novou hranicí 100 000 Kč a realizovat související účetní operace.Odůvodnění:Navržená účinnost změny k 1. lednu 2027 neumožňuje řadě územních samosprávných celků a jejich zřizovaných organizací zajistit v dostatečném předstihu veškeré technické, metodické a organizační kroky nezbytné pro její implementaci. Současně přechodná ustanovení předpokládají provedení rozsáhlých účetních a evidenčních úprav majetku vykazovaného k 31. prosinci 2026.Navrhované změny budou vyžadovat úpravy ekonomických a majetkových informačních systémů, metodických postupů, vnitřních předpisů a souvisejících procesů. V případě větších územních samosprávných celků a jejich příspěvkových organizací se jedná o časově i organizačně náročný proces.Navrhujeme proto posunout účinnost předmětných ustanovení, případně stanovit delší přechodné období, které umožní řádnou a administrativně zvládnutelnou implementaci navrhované úpravy.
	Akceptováno

I přes jednorázové vynaložení zdrojů (SW, odborná práce, čas) převáží dlouhodobé přínosy snížení administrativní zátěže a navržené povinné překlasifikování je tak celkově efektivní.
Z důvodu jednorázové administrativní zátěže spojené s překlasifikací majetku, bylo přistoupeno k prodloužení lhůty pro tuto překlasifikaci na 12 měsíců, tj. majetek bude muset být přetříděn nejpozději do konce účetního období 2027.
S ohledem na připravovanou novou účetní legislativu a s tím spojené změny je podle našeho názoru vhodnější administrativní zátěž rozložit, a tedy provést překlasifikaci majetku již nyní, i s ohledem na prodlouženou lhůtu pro překlasifikaci majetku.

	Úřad pro ochranu osobních údajů
	20.1. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 11.9

Vzhledem k tomu, že ÚOOÚ preferuje jednotnou textaci, tak dopoučuje, aby oddíl zněl: „Návrh se soukromí netýká.“. 
	Neakceptováno

Předkladatel volí formulaci, kterou používá již opakovaně v případě, kdy provedl základní posouzení dopadů do oblasti ochrany soukromí a osobních údajů.

Vypracoval: Mgr. Magdalena Čečáková