Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDW8JASV8 najdete zde
MF ČR, Odbor Finanční trhy II ZZ RIA k novele zákona o pojišťovnictví 17. 07. 2026
V.
Ministerstvo financí ČR
Odbor Finanční trhy II
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů
návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů
(transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2 ze dne 27. listopadu 2024, kterou se mění směrnice Solventnost II)
Červenec 2026
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu zákona: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo financí ČR
Předpokládaný termín nabytí účinnosti:
30. ledna 2027
Implementace práva EU: |X| ANO |_| NE. Pokud ano, uveďte:
– termín stanovený pro implementaci: 30. ledna 2027
– zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU: |_| ANO |X| NE
2. Cíl návrhu zákona
Cílem návrhu zákona je implementace pravidel zavedených směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2 ze dne 27. listopadu 2024 do českého právního řádu, návrh změn v důsledku návrhu nového zákona o účetnictví a požadavků identifikovaných Českou národní bankou.
Směrnice obsahuje také tři diskreční opatření. ZZ RIA řeší otázku využití těchto tří diskrecí, které revidovaná směrnice Solventnost II ponechává na uvážení členských států, a umožňuje tak zohlednit specifické podmínky a okolnosti v České republice.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: |_| ANO |X| NE
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: |_| ANO |X| NE
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: |X| ANO |_| NE
Dopad návrhu zákona: pojišťovny a zajišťovny se budou muset přizpůsobit nově upraveným pravidlům.
Dopad v případě přijetí diskrecí:
· využití možnosti rozšířit požadavek na audit rozvahy v rámci zprávy o solventnosti a finanční situaci (SFCR) na malé a nepříliš složité pojišťovny nebo zajišťovny a na kaptivní pojišťovny nebo zajišťovny by znamenalo zvýšení finančních, personálních a časových nákladů,
· využití možnosti rozšířit požadavek na audit dalších částí SFCR by znamenalo zvýšení finančních, personálních a časových nákladů,
· možnost povolit zohlednění vlivu úvěrového rozpětí na koeficient volatility v interních modelech by mohla ovlivnit výši a volatilitu kapitálových požadavků, a to v závislosti na konkrétním nastavení interních modelů a struktuře portfolia dotčených subjektů.
3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): |_| ANO |X| NE
-
3.5 Sociální dopady: |_| ANO |X| NE
-
3.6 Dopady na rodiny: |_| ANO |X| NE
-
3.7 Dopady na spotřebitele: |_| ANO |X| NE
Dopad přijetí diskrecí: využití diskrecí nemá přímý dopad na spotřebitele; nepřímo je však třeba zohlednit, že zvýšené náklady na straně pojistitele, pokud by diskrece byly využity, se mohou promítnout do cen pojistných produktů.
3.8 Dopady na životní prostředí: |_| ANO |X| NE
-
3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: |_| ANO |X| NE
-
3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: |_| ANO |X| NE
-
3.11 Korupční rizika: |_| ANO |X| NE
-
3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: |_| ANO |X| NE
-
Obsah
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA 2
1. Důvod předložení a cíle 5
1.1 Název 5
1.2 Definice problému 5
1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 5
1.3.1 Vývoj na úrovni Evropské unie 5
1.3.2 Zhodnocení platného právního stavu v České republice 5
1.4 Identifikace dotčených subjektů 5
1.5 Popis cílového stavu 7
1.6 Zhodnocení rizika 7
2. Návrh variant řešení a vyhodnocení jejich nákladů a přínosů 7
2.1 Analýza diskrecí obsažených v revidované směrnicí Solventnost II 7
2.2 Analýza přijetí / nepřijetí diskrecí podle ČAP včetně odhadu nákladů 8
Finanční náklady 8
3. Výběr nejvhodnějšího řešení 9
4. Implementace doporučené varianty a vynucování 10
5. Konzultace a zdroje dat 10
6. Kontakt na zpracovatele RIA 10
7. Přílohy (seznam zkratek) 10
Důvod předložení a cíle
Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, transponuje směrnici 2025/2, která mění směrnici Solventnost II. Tato směrnice obsahuje tři diskrece, které umožňují zohlednit podmínky a okolnosti vhodné pro konkrétní členský stát.
Definice problému
S transpozicí směrnice jsou spojeny tři diskrece:
1. Čl. 51a Zpráva o solventnosti a finanční situaci: požadavky na audit rozvahy zveřejněné jako součást zprávy o solventnosti a finanční situaci (dále „SFCR“), odst. 2
Součástí SFCR je rozvaha, která podléhá auditu. Členské státy mohou rozšířit tento požadavek i na pojišťovny a zajišťovny označené jako malé a nepříliš složité, nebo na kaptivní pojišťovny a kaptivní zajišťovny (čl. 51a odst. 2 směrnice).
2. Čl. 51a Zpráva o solventnosti a finanční situaci: požadavky na audit směrnice, odst. 3
Členské státy mohou rozšířit působnost požadavku na audit i na další části SFCR (čl. 51a odst. 3 směrnice).
3. Čl. 122 Kalibrační normy, odst. 5
Členské státy mohou pojišťovnám a zajišťovnám za splnění stanovených podmínek umožnit, aby ve svých interních modelech zohledňovaly vliv pohybů úvěrového rozpětí na koeficient volatility.
1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
1.3.1 Vývoj na úrovni Evropské unie
Požadavky na audit rozvahy, případně dalších částí SFCR: směrnice Solventnost II doposud neukládala povinnost auditovat ani rozvahu, ani jinou část SFCR. Máme pouze dílčí informace, zda mají členské státy v současné době upravenou povinnost pro dohlížené subjekty provádět audit SFCR, a pokud ano, v jakém rozsahu. Příklady:
· EE – neexistuje povinnost provádět audit SFCR.
· PT – v současné době vyžaduje audit SFCR, který zahrnuje rozvahu, vlastní zdroje a kapitálové požadavky. Audit musí být proveden statutárním auditorem nebo auditorskou společností, s výjimkou auditu technických rezerv, vymahatelných pohledávek ze zajištění a souvisejících položek kapitálového požadavku, které by měly být auditovány nezávislým pojistným matematikem.
· SI – dodatečný auditní přezkum současně zahrnuje ověření, zda SFCR obsahuje a vhodně prezentuje obsah vybraných kapitol týkajících se oceňování pro účely solventnosti a řízení kapitálu a zda SFCR vhodně uvádí dobrovolné dodatečné informace nebo vysvětlení, týkající se solventnosti a finanční situace pojišťovny.
· DK – neexistuje povinnost provádět audit SFCR, neplánují rozšířit auditní požadavky ani na rozvahu, ani na další části SFCR.
· CY – vybrané části SFCR již podléhají auditu, neplánují další opatření.
1.3.2 Zhodnocení platného právního stavu v České republice
Požadavky na audit rozvahy, případně dalších částí SFCR: tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zveřejňují řádnou účetní závěrku ověřenou auditorem v souladu se zákonem upravujícím účetnictví. Audit rozvahy tvoří nedílnou součást ověření této účetní závěrky. Audit rozvahy ani ověření jakékoli jiné části SFCR není právními předpisy vyžadováno.
Kalibrační normy: ustanovení k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku (dále „SCR“) prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu upravuje zákon o pojišťovnictví § 78, detailní úpravu poskytuje vyhláška ČNB 306/2016, Hlava II.
0. Identifikace dotčených subjektů
Při hodnocení dopadů transpozice směrnice 2025/2 bylo zjištěno, že dotčenými subjekty jsou:
Tabulka 1: Seznam dotčených subjektů
Subjekty
Důvod
Charakter dopadů
Tuzemské pojišťovny a zajišťovny (pojišťovny a zajišťovny se sídlem v ČR) v případě využití diskrecí týkajících se auditu účetní závěrky nebo dalších částí SFCR
Tuzemské pojišťovny a zajišťovny a pojišťovny a zajišťovny z třetích zemí v případě využití možnosti zohlednit vliv pohybů úvěrového rozpětí na koeficient volatility v interních modelech
V případě rozšíření auditních povinností nárůst finančních nákladů, zvýšení administrativní zátěže a prohloubení časové tísně při plnění regulatorních požadavků.
V případě využití možnosti zohlednit vliv pohybů úvěrového rozpětí na koeficient volatility v interních modelech stabilnější ocenění závazků a věrnější zachycení ekonomické reality, pokud nedojde k nepřiměřenému snížení SCR.
Finanční – náklady na auditora:
Úspora při variantě, že malé a nepříliš složité pojišťovny nebo zajišťovny a kaptivní pojišťovny nebo kaptivní zajišťovny nebudou povinny provádět audit rozvahy v rámci SFCR.
Navýšení nákladů při variantě rozšíření povinnosti auditu i na další části SFCR.
Finanční – personální:
Úspora pracovních činností a s nimi souvisejících mzdových nákladů při variantě, že malé a nepříliš složité pojišťovny nebo zajišťovny a kaptivní pojišťovny nebo kaptivní zajišťovny nebudou povinny provádět audit účetní závěrky.
Zvýšení administrativní zátěže a tím i souvisejících mzdových nákladů při variantě rozšíření povinnosti auditu na další části SFCR.
Zvýšení administrativní zátěže a s tím souvisejících mzdových nákladů při úpravě interního modelu pro výpočet SCR (zanedbatelné).
Obezřetnostní:
Výjimky z povinnosti auditu rozvahy vedou ke snížení úrovně obezřetnosti, zatímco rozšíření auditních povinností na další části SFCR přispívá k jejímu posílení.
Česká národní banka
Náklady na zajištění rozšířených dohledových povinností spjatých s náročnější kontrolou SFCR a s kontrolou interních modelů pro výpočet SCR.
Pokles nebo posílení obezřetnosti.
Finanční:
Zvýšení administrativní zátěže a souvisejících mzdových nákladů, pokud dojde k rozšíření auditních povinností v rámci SFCR
Zvýšení administrativní zátěže a souvisejících mzdových nákladů při využití možnosti úpravy interního modelu pro výpočet SCR.
Obezřetnostní:
Posílení obezřetnosti při variantě rozšíření povinnosti auditu účetní závěrky pro malé a nepříliš složité a kaptivní pojišťovny a zajišťovny a rozšíření povinnosti auditu na další částí SFCR.
Využití možnosti úpravy interního modelu pro výpočet SCR má podle posouzení České národní banky pouze omezený dopad na úroveň obezřetnosti.
Tabulka 2: Seznam konzultovaných subjektů
Subjekty konzultace
Zkratka užitá dále v textu
Relevantnost příslušného subjektu
Česká asociace pojišťoven
ČAP
Sdružení k organizaci a podpoře vzájemné pomoci, spolupráce a zabezpečení zájmů pojišťoven a zajišťoven
Česká národní banka
ČNB
Orgán vykonávající dohled nad finančním trhem
Popis cílového stavu
Aby byla zaručena co nejvyšší míra přesnosti zveřejňovaných informací, je třeba vymezit, které prvky SFCR by měly podléhat auditu. Podle revidované směrnice Solventnost II by se požadavek na audit měl vztahovat alespoň na rozvahu. V podmínkách ČR je požadován audit účetní závěrky, jehož součástí je audit rozvahy, pro všechny pojišťovny nebo zajišťovny. Požadavek na audit účetní závěrky zůstane zachován. Cílem RIA je posoudit, zda:
· je přínosné rozšířit povinnost auditu rozvahy SFCR na malé a nepříliš složité pojišťovny a zajišťovny a kaptivní pojišťovny a kaptivní zajišťovny,
· je přínosné rozšířit SFCR o další části, které by měly podléhat auditu, v zájmu zkvalitnění dohledové činnosti a s přihlédnutím k tomu, zda tento přínos převáží nárůst administrativní zátěže pro pojišťovací sektor,
· je vhodné povolit úpravu interního modelu pro výpočet SCR zohledněním vlivu pohybů úvěrového rozpětí na koeficient volatility.
Posouzení je ovlivněno výší nákladů / úspor při přijetí jednotlivých variant a zachováním dostatečné míry obezřetnosti.
Zhodnocení rizika
Vzhledem k přijetí nebo nepřijetí diskrecí v případě transpozice směrnice 2025/2 není Česká republika vystavena žádnému riziku.
Návrh variant řešení a vyhodnocení jejich nákladů a přínosů
Analýza diskrecí obsažených v revidované směrnicí Solventnost II
Podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace[footnoteRef:1] má ZZ RIA obsahovat zvážení možností při transpozici směrnice, u nichž je dána členskému státu diskrece při jejich implementaci do národní legislativy. [1: Vláda České republiky. Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA). Únor 2025. Dostupné z: https://ria.vlada.cz/wp-content/uploads/OZ-RIA-2025_01_01.pdf.]
V rámci hodnocení dopadů byly posuzovány u každé diskrece dvě varianty, a to přijetí a nepřijetí, a související finanční náklady a dopad na obezřetnost.
V případě jednotlivých diskrecí platí:
· Diskrece rozšířit povinnost auditu rozvahy SFCR na malé a nepříliš složité pojišťovny a zajišťovny a kaptivní pojišťovny a kaptivní zajišťovny
· Diskrece rozšířit povinnost auditu na další části SFCR
V případě rozšíření auditních povinností na audit rozvahy SFCR, případně audit dalších částí SFCR, je varianta přijetí spojena s dodatečnými finančními náklady, zvýšenými nároky na pracovní kapacity a časovou náročností plnění povinností. Přínos pro zkvalitnění dohledové činnosti nepřeváží nárůst administrativní zátěže pro pojišťovací sektor.
Varianta nepřijetí nepřináší dodatečné náklady ani administrativní zátěž a zároveň nevede k významným negativním dopadům na kvalitu dohledu.
· Diskrece povolit úpravu interního modelu pro výpočet SCR zohledněním vlivu pohybů úvěrového rozpětí na koeficient volatilit
V případě akceptace možnosti úpravy interního modelu pro výpočet SCR zohledněním vlivu pohybů úvěrového rozpětí na koeficient volatility varianta přijetí diskrece není spojena s významnými finančními náklady a její dopad na úroveň obezřetnosti je nízký. Zároveň umožňuje přesnější zachycení ekonomické reality, omezuje dopady krátkodobé volatility výnosových rozpětí a přispívá ke stabilnějšímu stanovení SCR.
Analýza přijetí / nepřijetí diskrecí podle ČAP včetně odhadu nákladů
Finanční náklady
Povinný audit účetní závěrky znamená pro malé a nepříliš složité pojišťovny často náklad v řádu jednotek milionů Kč ročně. U menších subjektů, kde je celková správní režie relativně nízká, může audit představovat významnou část z celkových provozních nákladů – srovnatelnou například s ročními mzdovými náklady na jednoho až dva vysoce kvalifikované odborníky.
V případě středně velkých pojišťoven se náklady navyšují, a to zejména v souvislosti s implementací nových účetních standardů (např. IFRS 17), které v některých případech zvýšily cenu auditu až dvojnásobně či trojnásobně.
Rozšíření auditu na další části SFCR by rovněž znamenalo navýšení externích nákladů (řádově miliony Kč ročně navíc).
Tržní praxe (finanční náklady)
Podle dostupných dat se cena auditu účetní závěrky v ČR pohybuje zhruba od 1–3 mil. Kč u menších pojišťoven, u středně velkých pojišťoven 2–5 mil. Kč, a u větších subjektů, zejména pokud jsou auditovány podle IFRS, může jít i o vyšší jednotky milionů Kč. Pokud audit provádí auditorská společnost z „velké čtyřky“, cena je zpravidla vyšší než v případě menších auditorských firem, což může být pro menší pojišťovny ještě výraznější problém.
Nepřímé (interní) náklady
Kromě přímé platby auditorům nesou pojišťovny i náklady na interní pracovní sílu, protože příprava auditních podkladů vyžaduje čas kapacitně vytížených zaměstnanců – účetních, pojistných matematiků, risk manažerů a dalších specialistů. Tyto náklady reálně představují významnou ztrátu interní kapacity klíčových zaměstnanců po dobu několika měsíců.
Hledisko proporcionality
Zatímco u velkých pojišťoven se auditní náklady rozmělní ve větším objemu činností, u malých a nepříliš složitých a kaptivních pojistitelů představují relativně mnohem větší zátěž, například pojišťovna s menším počtem zaměstnanců a jednodušší strukturou aktivit může vynakládat podobné absolutní částky jako velká pojišťovna, což pro ni znamená nepoměrně vyšší podíl na celkových nákladech.
Časová a organizační zátěž
Termín zveřejnění SFCR je na začátku dubna, a to koliduje s uzavřením účetní závěrky a výroční zprávy. Rozšířené auditní požadavky by bylo třeba zajistit paralelně s přípravou výroční zprávy, přičemž v obou případech se jedná o zapojení stejných pracovníků (pojistní matematici, risk manažeři). To by vedlo k časovému tlaku – buď by bylo nutné posunout termín SFCR, nebo navýšit kapacity, což je v praxi velmi obtížné.
Přidaná hodnota pro adresáty
ČNB již detailně kontroluje všechny části SFCR i navazující zprávy určené dohledu. Popisné části SFCR (popisy procesů řízení rizik, governance, strategie) není možné auditovat v klasickém smyslu – auditor by mohl hodnotit jen procesy shromažďování informací, nikoliv jejich faktickou správnost. Kvantitativní části SFCR (např. kapitálové požadavky) už podléhají přímé kontrole ČNB, která má podrobnější data než auditor. Přidaná hodnota auditu SFCR by tedy byla velmi nízká, v některých případech duplicitní.
Povolení úpravy interního modelu pro výpočet SCR zohledněním vlivu pohybů úvěrového rozpětí na koeficient volatilit
Využití interního modelu pro výpočet SCR je v České republice omezené, většina pojišťoven interní model nevyužívá. Nelze vyčíslit jednotný dopad za trh.
Výběr nejvhodnějšího řešení
· Diskrece rozšířit povinnost auditu rozvahy SFCR na malé a nepříliš složité pojišťovny a zajišťovny a kaptivní pojišťovny a kaptivní zajišťovny
Varianta nepřijetí diskrece je považována za vhodnější. Povinný audit rozvahy pro účely představuje nepřiměřenou zátěž z hlediska principu proporcionality, a to zejména pro malé a nepříliš složité pojišťovny a zajišťovny, a kaptivní pojišťovny a zajišťovny. Pro tyto subjekty by znamenal vysoké finanční a personální náklady, které by představovaly relativně významný podíl na jejich celkových provozních výdajích. Přidaná hodnota takového opatření by přitom byla omezená, neboť relevantní údaje již podléhají dohledu České národní banky. Zavedení povinnosti by tak vedlo především k nárůstu administrativní zátěže, aniž by přineslo odpovídající přínos z hlediska obezřetnosti nebo ochrany pojistníků.
· Diskrece rozšířit povinnost auditu na další části SFCR
Varianta nepřijetí diskrece je považována za vhodnější. Další rozšíření auditních povinností je spojeno s vysokými finančními náklady a současně i s významným zatížením interních kapacit pojišťoven, včetně zesílené časové tísně v důsledku souběhu přípravy SFCR s dalšími povinnými výstupy. Tyto nároky by se promítly jak do zvýšených externích výdajů na auditorské služby, tak do výrazného omezení disponibilních kapacit klíčových odborníků, jako jsou pojistní matematici, risk manažeři či účetní specialisté.
Přidaná hodnota rozšířeného auditu by přitom byla omezená, neboť kvantitativní údaje obsažené v SFCR již podléhají detailní a systematické kontrole ze strany dohledu ČNB, a narativní části zprávy navíc ze své povahy nelze auditovat v plném rozsahu. Rozšíření auditních povinností by tak vedlo k duplicitě vůči stávajícím kontrolním mechanismům a nepřineslo by odpovídající zvýšení kvality ani spolehlivosti zveřejňovaných informací.
Celkově by proto toto opatření znamenalo především nárůst administrativní a finanční zátěže bez adekvátního přínosu pro obezřetnostní dohled, ochranu pojistníků či fungování trhu.
· Diskrece povolit úpravu interního modelu pro výpočet SCR zohledněním vlivu pohybů úvěrového rozpětí na koeficient volatilit
Diskrece byla přijata, neboť přispívá k přesnějšímu zachycení ekonomické reality a umožňuje lépe reflektovat vazbu mezi vývojem tržních podmínek a hodnotou závazků pojišťoven. Tato úprava omezuje dopady krátkodobé volatility výnosových rozpětí dluhopisů a přispívá ke stabilnějšímu stanovení SCR, čímž podporuje konzistentnější a ekonomicky smysluplné řízení kapitálu. Současně se jedná o možnost využitelnou pouze v rámci interních modelů, které podléhají schválení a průběžnému dohledu České národní banky, což zajišťuje, že její aplikace nebude vést k nepřiměřenému snížení požadavků na kapitálovou vybavenost. Přijetí této diskrece tak nepředstavuje významné dodatečné náklady a je v souladu s principem proporcionality, přičemž přispívá ke kvalitě a citlivosti rizikového řízení u dotčených subjektů.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Implementaci pravidel zavedených směrnicí 2025/2 a vybraných variant řešení v ní obsažených diskrečních ustanovení je provedena prostřednictvím návrhu změny zákona o pojišťovnictví.
Navrhovaná právní úprava nevyužívá žádnou z diskrecí týkajících se rozšíření auditní povinnosti ve vztahu k SFCR, a proto nezakládá nové povinnosti v oblasti vynucování.
Navrhovaná úprava spočívající v zohlednění vlivu pohybů úvěrového rozpětí na koeficient volatility v interním modelu nezakládá nové povinnosti v oblasti vynucování; dohled nad těmito úpravami interních modelů bude vykonávat ČNB.
Konzultace a zdroje dat
K vyjasnění stanovisek k jednotlivým diskrecím se uskutečnily diskuse s ČNB a ČAP. Vyčíslení finančních nákladů a dopadů spojených s přijetím či nepřijetím jednotlivých diskrecí vychází z odhadů poskytnutých ČAP.
Kontakt na zpracovatele RIA
Ing. Helga Pečená
oddělení Pojišťovnictví a penzijní produkty
odbor Finanční trhy II
sekce Evropská unie, mezinárodní vztahy a finanční trhy
Ministerstvo financí
Letenská 15, 118 00 Praha 1; kancelář: Legerova 69
T: +420 257 043 914
helga.pecena@mf.gov.cz
Přílohy (seznam zkratek)
ČNB Česká národní banka
ČAP Česká asociace pojišťoven
SFCR Zpráva o solventnosti a finanční situaci
SCR Solventnostní kapitálový požadavek
ZZ RIA Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace
10
image1.png