Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDWFEFC5X najdete zde
2026-0197-004-TVO-4
strana
Důvodová zpráva
Uzavřená verze: 2026-0197-004-TVO
Důvodová zpráva
strana
Uzavřená verze: 2026-0197-004-TVO
IV.
Důvodová zpráva
Návrh nařízení vlády o výši vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem pro rok 2027
I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Zákonem č. 260/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl zaveden systém každoročního výpočtu vyměřovacího základu pojistného za osoby, za které je plátcem pojistného stát (dále též jen „vyměřovací základ“ a „státní pojištěnci“) podle pevně daných vstupních údajů – postup výpočtu vyplývá z ustanovení § 3c zákona č. 592/1992 Sb. ve znění zákona č. 260/2022 Sb. Přestože výsledek je předem dán a vláda již při určování výše vyměřovacího základu nemá žádnou diskreční pravomoc, i nadále zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, (dále jen „ZPVZP“) pro každoroční stanovení výše vyměřovacího základu vyžaduje formu nařízení vlády. Toto nařízení musí být přijato vždy do 30. září předcházejícího roku.
Vládě se proto předkládá návrh nařízení vlády, kterým má být pro rok 2027 stanoven vyměřovací základ, a to ve výši 16 450 Kč na kalendářní měsíc, tj. měsíční částka na jednoho pojištěnce tedy bude 2 221 Kč (stávající stav je 16 206 Kč, resp. 2 188 Kč). Nabytí účinnosti nařízení vlády se navrhuje ode dne 1. ledna 2027.
Postup, který vede k navrhované částce 16 450 Kč, je následující:
1) Vyměřovací základ pro rok 2026 byl nařízením vlády č. 357/2025 Sb. stanoven částkou 16 206 Kč na kalendářní měsíc. Podle § 3c odst. 2 ZPVZP má být tato částka (16 206 Kč) zvýšena o součet růstu cen a jedné poloviny růstu reálné mzdy.
2) Růst cen se podle § 3c odst. 3 ZPVZP stanoví jako:
‒ procentní přírůstek indexu spotřebitelských cen v červnu kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení vyměřovacího základu (tj. indexu spotřebitelských cen v červnu 2026), oproti
‒ tomuto indexu v červnu kalendářního roku, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení vyměřovacího základu.
Pro zvýšení vyměřovacího základu od 1. ledna 2027 se tedy porovnává hodnota indexu spotřebitelských cen v červnu 2026 s hodnotou tohoto indexu v červnu 2025.
Výpočet se provádí z originálních bazických úhrnných indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem zjištěných Českým statistickým úřadem. Posledním bazickým rokem, pro který se tento index rovná 100, Český statistický úřad stanovil rok 2025.
Index spotřebitelských cen (bazický index) v červnu 2025 činil 100,2.
Index spotřebitelských cen (bazický index) v červnu 2026 činil 101,7.
Růst cen se vypočte: 101,7 / 100,2 = 1,015.
Růst cen se tedy stanoví jako 1,5 %.
3) V posuzovaném období je na základě přeběžných dat podíl pro stanovení růstu reálné mzdy nižší než 1.
4) Zvyšovaný stávající vyměřovací základ (bod 1) činí 16 206 Kč.
Růst cen (bod 2) se stanoví jako 1,5 %.
K růstu reálné mzdy se nepřihlédne (bod 3), protože je nižší než 1.
Vyměřovací základ na rok 2027 se vypočte takto:
16 206 × 1,015 = 16 449,09 ≈ 16 450 Kč.
Vyměřovací základ pojistného za osoby, za které je plátcem pojistného stát má tedy od 1. ledna 2027 činit 16 450 Kč na kalendářní měsíc.
Výše pojistného se podle § 2 odst. 1 ZPVZP určí jako 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období a vypočte se tedy:
16 450 × 0,135 ≈ 2 221 Kč.
Výše pojistného, tzv. jednotková měsíční částka, činí 2 221 Kč za kalendářní měsíc na jednoho státního pojištěnce.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Vyměřovací základ je na rok 2026 stanoven nařízením vlády č. 357/2025 Sb. v celkové výši 16 206 Kč za kalendářní měsíc a jednotková měsíční částka činí 2 188 Kč.
Vyměřovací základ se zvyšuje obligatorně vždy pro jeden kalendářní rok a zákon vládě při jeho určení neponechává žádný prostor k vlastnímu uvážení.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Navržené nařízení je právním předpisem, který zákon nařizuje každým rokem vydat do 30. září k provedení zákona č. 592/1992 Sb. Sám prováděný zákon č. 592/1992 Sb. je zákonem, jehož existenci obecně přikazuje čl. 31 Listiny základních práv a svobod.
Předložený návrh nařízení je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Závazky vyplývající z práva Evropské unie se nijak netýkají obsahu navrženého nařízení.
Předložený návrh nařízení je v souladu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, se nijak netýkají obsahu navrženého nařízení.
Předložený návrh nařízení je v souladu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodních smluv, jimiž je vázána.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
V důsledku v důsledku růstu cen ve výši 1,5 % podle § 3c odst. 3 ZPVZP si přijetí nařízení vyžádá dopady na státní rozpočet ve výši 2,4 mld. Kč.
Tato částka je součinem dvanáctinásobku předpokládaného průměrného měsíčního počtu státních pojištěnců v roce 2027 (6,016 mil. osob) a přírůstku měsíční platby za jednoho pojištěnce (2 221 – 2188 = 33 Kč). Jde tedy o dopad oproti tomu, kdyby se ponechala jednotková měsíční částka na úrovni roku 2026 (2 188 Kč). Návrhem nařízení vlády se stanoví výše vyměřovacího základu vypočtená na základě zákonných parametrů automatické valorizace podle § 3c odst. 2 až 5 ZPVZP, a proto se nařízení nemůže od zákonem daných parametrů odchýlit.
7. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Předložený návrh nařízení neobsahuje žádná ustanovení, která by svou povahou byla technickým předpisem ve smyslu § 3 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.
8. Předpokládané další dopady návrhu právního předpisu
V souladu s čl. 14 Legislativních pravidel vlády dále uvádíme, že nařízení:
‒ nezakládá veřejnou podporu,
‒ nemá dopady na práva a povinnosti fyzických a právnických osob,
‒ nemá dopad na podnikatelské prostředí České republiky,
‒ nemá žádné sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí,
‒ není v rozporu se zákazem diskriminace a je postaveno na rovnosti mužů a žen,
‒ nemá dopady ohledně ochrany soukromí a osobních údajů soukromých osob, evidují se podle něj pouze příjmy a výdaje veřejných rozpočtů (číselné ukazatele), žádné osobní údaje se podle tohoto nařízení nezpracovávají,
‒ nemá potenciál korupčních rizik,
‒ nemá dopady na bezpečnost a obranu státu,
‒ nemá žádné dopady na rodiny, ani na mezigenerační a širší příbuzenské vztahy,
‒ nemá územní dopady, včetně dopadů na územní samosprávné celky,
‒ je v souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy a nezakládá riziko digitálního vyloučení pro soukromé osoby.
9. Informace dle zákona o regulaci lobbování
V souvislosti s přípravou návrhu nedošlo k lobbování.
II. Zvláštní část
K § 1
Nařízení vlády stanovuje zvýšení vyměřovacího základu podle § 3c odst. 2 ZPVZP o součet růstu cen a jedné poloviny růstu reálné mzdy, a to v souladu s § 3c odst. 3 až 5 ZPVZP.
K § 2
Navrhuje se zrušit stávající nařízení vlády č. 357/2025 Sb., o výši vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem pro rok 2026, z důvodu předcházení vzniku obsoletních předpisů.
K § 3
S ohledem na to, že výše vyměřovacího základu se stanoví na rok 2027 a současně pro rok 2026 je výše stanovena nařízením vlády, které se navrhuje zrušit, je účinnost navržena k 1. lednu 2027.