Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDX4KBHOV najdete zde


                IV.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA

A. OBECNÁ ČÁST
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony se předkládá za účelem transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2823 ze dne 23. října 2024 o právní ochraně průmyslových vzorů do právního řádu České republiky.

I. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Právní ochrana průmyslových vzorů je součástí systému ochrany průmyslového vlastnictví. Je primárně obsažena v zákoně č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon č. 207/2000 Sb.“). Tento zákon upravuje podmínky ochrany průmyslového vzoru, vymezuje právo k průmyslovému vzoru a nakládání s ním jako předmětem vlastnictví, účinky zapsaného průmyslového vzoru, jeho zánik a výmaz, jakož i řízení vedená před Úřadem průmyslového vlastnictví (dále též „Úřad“).
Průmyslovým vzorem se chrání vzhled (design) výrobku, nikoli technické řešení, které může být předmětem ochrany patentu či užitného vzoru. V případě průmyslového vzoru se tedy ochrana vztahuje výlučně na vizuální podobu výrobku, bez ohledu na to, jakou technickou funkci tento výrobek má. Podle § 2 písm. b) zákona č. 207/2000 Sb. se průmyslovým vzorem rozumí vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. Výrobkem, na němž je průmyslový vzor aplikován, je podle § 2 písm. b) tohoto zákona průmyslově nebo řemeslně vyrobený předmět, včetně součástek určených k sestavení do jednoho složeného výrobku, obal, úprava, grafický symbol a typografický znak, s výjimkou počítačových programů. Průmyslový vzor je způsobilý ochrany, pokud je nový a má-li individuální povahu.
V České republice existují vedle sebe následující systémy ochrany průmyslových vzorů:
· systém vnitrostátní ochrany průmyslových vzorů na základě zápisu průmyslového vzoru v rejstříku průmyslových vzorů vedeném Úřadem (dále „rejstřík“) podle příslušných ustanovení zákona č. 207/2000 Sb. a
· systém unijní ochrany průmyslových vzorů Evropské unie (dále též „Unie“ nebo „EU“) na základě zápisu v rejstříku vedeném Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), jakož i nezapsaného průmyslového vzoru za podmínek podle přímo použitelných předpisů Evropské unie.
Vedle těchto systémů je v České republice možno chránit průmyslový vzor též na základě mezinárodního zápisu v rejstříku vedeném u Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) podle Haagské dohody o mezinárodním přihlašování průmyslových vzorů a modelů. Česká republika sice není přímo smluvní stranou této dohody, ale vzhledem k tomu, že Evropská unie je smluvní stranou Ženevského aktu Haagské dohody, vztahuje se systém mezinárodního přihlašování průmyslových vzorů i na Českou republiku jakožto členský stát Evropské unie.
Unijní ochrana vycházející z jednotného účinku průmyslového vzoru Evropské unie ve všech členských státech Evropské unie je upravena přímo použitelnými předpisy Evropské unie, konkrétně jde o:
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/715 ze dne 11. března 2026 o průmyslových vzorech Evropské unie (kodifikované znění). Toto nařízení s účinností od 1. 7. 2026 nahrazuje nařízení (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o průmyslových vzorech Evropské unie a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2822, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 6/2002 o (průmyslových) vzorech Společenství a zrušuje nařízení Komise (ES) 2246/2002;
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2026/137 ze dne 15. ledna 2026, kterým se doplňuje nařízení Rady (ES) č. 6/2002 o průmyslových vzorech Evropské unie o pravidla upřesňující podrobnosti některých řízení týkajících se zapsaných průmyslových vzorů a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 2245/2002. Toto nařízení s účinky od 1. 7. 2026 ruší nařízení Komise (ES) č. 2245/2002 jakož i prováděcí nařízení Komise (EU) č. 2025/73;
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/138 ze dne 15. ledna 2026, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Rady (ES) č. 6/2002 o průmyslových vzorech Evropské unie,
Stávající vnitrostátní ochrana průmyslových vzorů je plně harmonizována s národními úpravami ochrany průmyslových vzorů v ostatních členských státech Evropské unie, pokud jde o směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/71/ES ze dne 13. října 1998 o právní ochraně (průmyslových) vzorů, která byla do právního řádu České republiky transponována na základě zákona č. 207/2000 Sb.
Dne 8. prosince 2024 vstoupila v platnost směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2823 ze dne 23. října 2024 o právní ochraně průmyslových vzorů (dále též „Směrnice“), která dosavadní harmonizační úpravu plynoucí ze směrnice (EU) 98/71/ES významně rozšiřuje. Novou Směrnicí se s účinky od 9. prosince 2027 ruší stávající směrnice (EU) 98/71/ES, což je i datum, dokdy musí být Směrnice transponována do právního řádu České republiky.
Směrnice představuje modernizaci systému ochrany průmyslových vzorů a reaguje na rozvoj digitálního věku. S ohledem na vývoj nových technologií a rozvoj technických prostředků umožňujících nové možnosti realizace průmyslových vzorů Směrnice rozšiřuje vymezení průmyslového vzoru a výrobku a harmonizuje je tak, aby ve všech členských státech odpovídaly aktuálním požadavkům technologického vývoje. Definice průmyslového vzoru a výrobku dle stávajícího znění zákona č. 207/2000 Sb. již v tomto ohledu není dostatečná, proto je třeba vnitrostátní právní úpravu v souladu se Směrnicí změnit tak, aby reagovala na aktuální technologický vývoj a umožňovala registraci digitálních průmyslových vzorů, které nejsou obsaženy ve fyzických výrobcích, či registraci průmyslových vzorů, jejichž vzhledové znaky zahrnují i pohyb, přechod znaků výrobků nebo jiný druh animace.
S nástupem nových technologií souvisí i rozšíření vymezení způsobů užívání průmyslového vzoru ve Směrnici mající za cíl identifikovat nové způsoby porušování práva k průmyslovému vzoru.
Za účelem zvýšení povědomí o ochraně zapsaného průmyslového vzoru Směrnice garantuje vlastníkům práv k průmyslovým vzorům, jakož i dalším osobám oprávněným užívat průmyslový vzor se souhlasem vlastníka, právo používat označení tvořené symbolem Ⓓ (písmeno D v kruhu) na výrobcích, v nichž je průmyslový vzor ztělesněn či na nichž je aplikován. Možnost užívání tohoto symbolu bude v zákoně č. 207/2000 Sb. třeba zavést.
S cílem zajistit spravedlivou soutěž a umožnit konkurenci v oblasti náhradních dílů, Směrnice v čl. 19 (Ustanovení o opravách) harmonizuje právní předpisy členských států, pokud jde o výluku z ochrany zapsaných průmyslových vzorů používaných za účelem opravy složeného výrobku tak, aby byl obnoven jeho původní vzhled. Tato výluka v zákoně č. 207/2000 Sb. dosud nebyla obsažena, proto ji bude nutno provést, a to včetně úpravy umožňující osmileté přechodné období ochrany pro průmyslové vzory přihlášené před datem vstupu Směrnice v platnost.
Směrnice obsahuje nejen ustanovení hmotněprávní, ale, na rozdíl od směrnice (EU) 98/71/ES, se významně dotýká i ustanovení procesních s cílem zjednodušit zápis a zefektivnit řízení před národními úřady, jakož i snížit administrativní zátěž a náklady, a usnadnit tak získávání, správu a ochranu práv k průmyslovým vzorům v Unii. Účelem Směrnice je sladit hlavní procesní pravidla týkající se zápisu průmyslových vzorů v členských státech. Jedná se zejména o omezení věcného průzkumu v řízení o přihlášce průmyslového vzoru pouze na důvody zápisné nezpůsobilosti vymezené Směrnicí.
V České republice je v současné době řízení o zápisu průmyslového vzoru založeno na věcném (materiálním) průzkumu zápisné způsobilosti, tedy zejména na posouzení podmínek novosti a individuální povahy průmyslového vzoru, nikoli jen na kontrole splnění formálních náležitostí. Úřad v řízení o zápisu průmyslového vzoru vedle formálních náležitostí posuzuje, zda předmět přihlášky je průmyslovým vzorem ve smyslu § 2 zákona č. 207/2000 Sb. a jestli takový průmyslový vzor splňuje požadavky podle § 3 až 5 a § 7 až 9 téhož zákona. Na základě transpozice Směrnice bude proto nutno v zákoně č. 207/2000 Sb. upravit věcný průzkum v řízení o přihlášce průmyslového vzoru tak, aby byl omezen pouze na posouzení důvodů zápisné způsobilosti taxativně vymezených ve Směrnici.
Stávající úprava zákona č. 207/2000 Sb. v současné podobě plně neodpovídá požadavkům vyplývajícím z obsahu Směrnice. Cílem návrhu zákona je proto provést takové změny, aby Česká republika dostála závazkům plynoucím ze Směrnice a aby byla zajištěna náležitá transpozice Směrnice do právního řádu České republiky.
Navrhovaná právní úprava obsažená v zákoně č. 207/2000 Sb. je genderově neutrální, nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a nikterak se netýká zásady rovnosti mužů a žen.
II. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a shrnutí nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Návrh zákona je předkládán z důvodu provedení transpozice Směrnice do právního řádu České republiky. Vzhledem k tomu, že Směrnice významně prohlubuje harmonizační proces v oblasti ochrany průmyslových vzorů, je nutno změnit dosavadní znění zákona č. 207/2000 Sb. tak, aby zákonná úprava vnitrostátní ochrany průmyslových vzorů byla plně harmonizována s úpravami v ostatních členských státech Evropské unie. Navrhovaná právní úprava odstraní rozdíly v podmínkách udělování národní ochrany a sjednotí vnitrostátní řízení ve věcech průmyslových vzorů tak, aby vyhovovala požadavkům stanoveným ve Směrnici.
S ohledem na výše uvedené je nezbytné přizpůsobit příslušná ustanovení zákona č. 207/2000 Sb. Směrnici, což předpokládá zejména následující změny:
· úpravu definice pojmů průmyslový vzor a výrobek tak, aby reagovala na technologický vývoj a respektovala nástup nových druhů (digitálních) průmyslových vzorů, které nejsou obsaženy ve fyzických výrobcích, nebo průmyslových vzorů, jejichž vzhledové znaky zahrnují i pohyb, přechod nebo jiný druh animace;
· v rámci práv vyplývajících ze zápisu průmyslového vzoru rozšíření demonstrativního vymezení forem užívání výrobků, v nichž je zapsaný průmyslový vzor ztělesněn nebo na nichž je aplikován, zejména pokud jde o formy užívání výrobku v digitálním prostředí;
· úpravu obrany vlastníka zapsaného průmyslového vzoru před porušováním jeho práv během přepravy výrobků, v nichž je daný průmyslový vzor ztělesněn nebo na nichž je aplikován, ze třetích zemí do České republiky, aniž by zde tyto výrobky byly uvedeny do volného oběhu;
· založení oprávnění vlastníka zapsaného průmyslového vzoru označovat výrobek, v němž je ztělesněn průmyslový vzor nebo na němž je aplikován, symbolem Ⓓ, který se zavádí za účelem usnadnění uvádění výrobků chráněných průmyslovým vzorem na trh a zvýšení povědomí o zápisu průmyslových vzorů;
· úpravu a podmínky výluky z ochrany zapsaného průmyslového vzoru, který tvoří součástku složeného výrobku, na jehož vzhledu je průmyslový vzor součástky závislý a který je užíván výhradně za účelem opravy složeného výrobku tak, aby byl obnoven jeho původní vzhled. Touto úpravou bude zajištěna transpozice čl. 19 Směrnice (Ustanovení o opravách), který stanoví podmínky, za nichž jsou práva k zapsaným průmyslovým vzorům představujícím náhradní díly složeného výrobku nevymahatelná. Účelem tohoto ustanovení je zabránit, aby výrobce složeného výrobku uzavřel trh s vizuálně kompatibilními náhradními díly (tzv. „repair clause“), a zamezit, aby se výlučná ochrana průmyslovým vzorem vztahovala i na následné opravy složeného výrobku za účelem obnovení jeho původního vzhledu. Transpozice ustanovení o opravách otevře prostor pro nezávislé výrobce a opraváře na trhu s náhradními díly (za podmínky, že náležitě informují spotřebitele o obchodním původu takového výrobku), což umožní hladší fungování vnitřního trhu a zajištění spravedlivé hospodářské soutěže;
· harmonizaci řízení o přihlášce průmyslového vzoru spočívající v omezení věcného průzkumu na důvody taxativně vymezené Směrnicí. V řízení o přihlášce tak již Úřad nebude provádět průzkum podmínek novosti a individuální povahy průmyslového vzoru. Cílem této harmonizace je sjednotit právní úpravu přístupu k ochraně průmyslových vzorů s vnitrostátními úpravami v jiných členských státech Evropské unie, minimalizovat zátěž, jakou pro přihlašovatele představuje žádost o zápis průmyslového vzoru do rejstříku, a zjednodušit a zkrátit řízení o přihlášce průmyslového vzoru;
· podrobnější vymezení požadavků na znázornění průmyslového vzoru včetně požadavků na označení tzv. disclaimeru, tj. předmětu, pro který přihlašovatel nepožaduje ochranu průmyslovým vzorem;
· u žádosti o zápis hromadné přihlášky průmyslového vzoru zrušení podmínky, aby výrobky, ve kterých má být průmyslový vzor ztělesněn nebo na nichž má být aplikován, patřily do stejné třídy mezinárodního třídění průmyslových vzorů podle Locarnské dohody o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů;
· terminologické nahrazení pojmu „výmaz“ průmyslového vzoru pojmem „neplatnost“, resp. „prohlášení průmyslového vzoru za neplatný“ a harmonizaci řízení o prohlášení průmyslového vzoru za neplatný;
· zjednodušení úpravy odnětí ochrany a přepisu vlastníka průmyslového vzoru za účelem jejího uvedení do souladu se Směrnicí a nahrazení pojmu „přepis vlastníka průmyslového vzoru“ pojmem „vyznačení změny vlastníka průmyslového vzoru“.
Dále je v zákoně č. 207/2000 Sb. třeba zrušit ustanovení, které dosud upravovalo možnost Úřadu přijímat přihlášky (průmyslového) vzoru Společenství včetně poplatku za přijetí a předání takové přihlášky. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/715 ze dne 11. března 2026 o průmyslových vzorech Evropské unie (kodifikované znění) účinné od 1. 7. 2026 převzalo úpravu nařízení (ES) č. 6/2002 ve znění změnového nařízení (EU) 2024/2822, a neumožňuje tak již podání přihlášky průmyslového vzoru Evropské unie prostřednictvím národních úřadů průmyslového vlastnictví.
V souvislosti s aktuálním nařízením (EU) 2026/715 a změnou terminologie „(průmyslový) vzor Společenství na „průmyslový vzor Evropské unie“ je navržena i drobná technická úprava v zákoně č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a ochraně obchodního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.
Nad rámec transpozice Směrnice se navrhují jen drobné úpravy převážně technického rázu.
Z důvodu zjednodušení a sjednocení úpravy údajů vyžadovaných k identifikaci účastníků řízení a dalších osob se jeví jako vhodné formálně založit legislativní zkratku „údaje o totožnosti“ v § 2 zákona č. 207/2000 Sb., v níž budou vymezeny požadované údaje a zároveň zajištěna možnost účastníka řízení a dalších osob identifikovat se i pomocí jiných nepovinných údajů, které Úřadu umožní jejich jednoznačné ztotožnění a využití referenčních údajů vedených o nich v základních registrech.
Navržená právní úprava rovněž stanoví podmínky obnovy zápisu průmyslového vzoru ve výjimečných situacích, kdy buď průmyslový vzor nebyl zapsán do rejstříku do 5 let od podání přihlášky, anebo kdy pravomocné rozhodnutí o prohlášení průmyslového vzoru za neplatný bylo následně zrušeno soudem ve správním soudnictví. Vedle úpravy v zákoně č. 207/2000 Sb. bude třeba provést i příslušné změny v zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, v části týkající se průmyslových vzorů, tj. v položce 136 a 137 přílohy tohoto zákona. Zároveň dojde i ke koncepční změně, kdy dosavadní ustanovení zákona č. 207/2000 Sb. týkající se správních poplatků za obnovu zápisu průmyslového vzoru budou přesunuta do položky 137 zákona o správních poplatcích.
Navrhovaná právní úprava nemá bezprostřední ani sekundární dopady na rovnost mužů a žen, protože neobsahuje žádná ustanovení, která by na právní postavení mužů a žen dopadala.
III. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 11. listopadu 2021 o Akčním plánu pro duševní vlastnictví na podporu oživení a odolnosti s cílem podpořit přechod na digitální, udržitelnou a zelenou ekonomiku vyzval Komisi, aby dále harmonizovala řízení o přihlášce průmyslového vzoru a o prohlášení neplatnosti v členských státech a navrhl zvážit sladění směrnice 98/71/ES a nařízení (ES) č. 6/2002. Evropský parlament rovněž uvedl, že systém ochrany průmyslových vzorů Evropské unie by měl být sladěn se systémem ochranných známek Evropské unie, aby vlastníci průmyslových vzorů mohli zabránit vstupu zboží porušujícího průmyslové vzory na celní území Unie. Evropský parlament dále konstatoval, že ochrana průmyslových vzorů, tj. součástí/součástek používaných k opravám složených výrobků, je harmonizována pouze částečně, čímž se vytváří roztříštěnost vnitřního trhu a právní nejistota. Zejména z těchto důvodů je proto nezbytné posílit sbližování právních předpisů v této oblasti. Tato východiska byla následně zapracována do textu Směrnice.
Z bodů odůvodnění Směrnice vyplývá, že v zájmu růstu a konkurenceschopnosti podniků v Unii, zejména malých a středních, a současně s přihlédnutím k zájmům spotřebitelů je k vytvoření dobře fungujícího vnitřního trhu a k usnadnění získávání, správy a ochrany práv k průmyslovým vzorům v Unii nezbytné rozšířit sbližování právních předpisů, jehož bylo dosaženo směrnicí 98/71/ES, na další aspekty hmotného práva.
Podle recitálu Směrnice je rovněž nezbytné sblížit procesní předpisy za účelem snadnějšího získávání, správy a ochrany práv k průmyslovým vzorům v Unii. Proto by měla být sladěna některá hlavní procesní pravidla týkající se zápisu průmyslových vzorů v členských státech a v systému průmyslových vzorů EU.
Návrhem zákona, kterým dochází k plné transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2823 ze dne 23. října 2024 o právní ochraně průmyslových vzorů, se prohlubuje harmonizace v oblasti ochrany průmyslových vzorů a řízení vedeného před Úřadem. Navrhovaná právní úprava odstraní rozdíly v podmínkách udělování národní ochrany a sjednotí vnitrostátní řízení ve věcech průmyslových vzorů tak, aby vyhovovala požadavkům stanoveným ve Směrnici.
IV. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky
Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky a vychází ze zásad uvedených v Ústavě České republiky a v Listině základních práv a svobod. Jedná se zejména o provedení zásady zákonnosti uvedené v čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a čl. 4 Listiny základních práv a svobod, tj. ukládání povinností jen na základě zákona, a dále zásady zákonného výkonu veřejné moci uvedené v čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Navrhovaná úprava respektuje práva uvedená v čl. 26 a 34 Listiny základních práv a svobod, a to právo na podnikání a provozování jiné hospodářské činnosti a právo na ochranu výsledků tvůrčí duševní činnosti.
Z hlediska souladu s ostatními právními přepisy je návrh zákona s nimi plně kompatibilní. Návrh zákona je v souladu s občanským právem a respektuje platnou právní úpravu správního řízení.
V. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie, popřípadě i s legislativními záměry a s návrhy předpisů EU
Návrh zákona je v souladu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii, Smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii a s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie.
Předloženým návrhem je právní řád České republiky harmonizován s právem Evropské unie, zejména se směrnicí 2024/2823, která je jeho prostřednictvím do českého právního řádu transponována.
VI. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána.
Navrhovaná úprava je rovněž v souladu s Haagskou dohodou o mezinárodním přihlašování průmyslových vzorů a modelů, resp. s Ženevským aktem Haagské dohody, který je její revizí. Česká republika sice není smluvní stranou těchto dohod, ale vzhledem k tomu, že k Ženevskému aktu Haagské dohody přistoupila Evropská unie, vztahuje se systém mezinárodního přihlašování průmyslových vzorů vycházející z této dohody i na Českou republiku jako členský stát Evropské unie.
VII. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
a. Změna zákona o ochraně průmyslových vzorů
Navrhovaná změna zákona č. 207/2000 Sb. nebude mít vliv na státní rozpočet ani na jiné veřejné rozpočty.
Pokud jde o posouzení vlivu na podnikatelské prostředí, prohloubením harmonizačního procesu a sladěním úpravy systému ochrany průmyslových vzorů v České republice se systémem ochrany průmyslových vzorů EU dojde zároveň i ke sblížení s národními systémy ochrany průmyslových vzorů jiných členských států Unie, a to jak v oblasti práva hmotného, tak práva procesního. Omezení bezdůvodných rozdílů v právní úpravě systémů ochrany průmyslových vzorů, které je cílem Směrnice a které si klade za cíl i navrhovaná úprava, povede k usnadnění získání ochrany duševního vlastnictví pro podnikatele.
b. Změna zákona o správní poplatcích
Navrhovaná úprava zákona o správních poplatcích se nedotýká stanovení výše jednotlivých poplatků a nebude mít dopad na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty ani na podnikatelské prostředí České republiky.  
VIII. Zhodnocení, zda návrhem není zakládána veřejná podpora
Navrhovaná úprava nezakládá veřejnou podporu.
IX. Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Navrhovaná úprava má pozitivní dopady na práva fyzických a právnických osob. Posiluje ochranu práv vlastníka průmyslového vzoru, ať již se jedná o fyzickou či právnickou osobu, tím, že umožňuje širší ochranu průmyslovým vzorem (rozšiřuje vymezení pojmu průmyslový vzor a pojmu výrobek), rozšiřuje možnosti obrany proti porušování práva k průmyslovému vzoru a zjednodušuje řízení o přihlášce průmyslového vzoru.
X.  Zhodnocení sociálních dopadů včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Navrhovaná úprava je genderově neutrální a nebude mít sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a na specifické skupiny obyvatel, zejména na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, ani dopady na životní prostředí.
XI. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nepřináší žádné změny v dopadech ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
XII. Zhodnocení korupčních rizik
Předloženým návrhem nejsou upravovány žádné nové rozhodovací pravomoci orgánů státní správy. Lze proto konstatovat, že navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádná korupční rizika.
XIII. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nepřináší žádné dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
XIV. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Navrhovaná úprava nemá dopady na rodiny, na plnění funkcí rodiny ani na integritu a stabilitu rodiny.
XV. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná úprava nemá územní dopady ani dopady na územní samosprávné celky.
XVI. Zhodnocení souladu se zásadami digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Návrh právního předpisu nebrání dodržování Zásad digitálně přívětivé legislativy. Návrh nestanovuje technické podrobnosti využívání služeb informačních systémů veřejné správy (ISVS) pro výkon agendy dle zákona č. 207/2000 Sb. a ani technické podrobnosti přístupu oprávněných subjektů k údajům v ISVS. Technické řešení ISVS, portálu a aplikací s nimi souvisejících je vytvářeno s ohledem na tyto zásady. Návrh tyto zásady nikterak neovlivňuje.
XVII. Informace podle zákona o lobbování
Během přípravy materiálu nezaznamenal zpracovatel žádný případ lobbování.


ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K části první, čl. I

ZMĚNA ZÁKONA O OCHRANĚ PRŮMYSLOVÝCH VZORŮ 

K bodu 1 a 2 (k § 1) 

Ustanovení v prvním odstavci reaguje na to, že zákon o ochraně průmyslových vzorů (dále též „zákon“) transponuje do právního řádu České republiky směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2823 o právní ochraně průmyslových vzorů (dále „Směrnice“). 

Ve druhém odstavci je uveden výčet průmyslových vzorů, které jsou chráněny na území České republiky. Vedle národních průmyslových vzorů zapsaných v rejstříku průmyslových vzorů vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví (dále „rejstřík“) mají na území České republiky účinky též průmyslové vzory chráněné na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie. Tímto předpisem bylo do 30. 6. 2026 nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o průmyslových vzorech Evropské unie, revidované nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2822, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 6/2002 o (průmyslových) vzorech Společenství a zrušuje nařízení Komise (ES) 2246/2002. S účinností od 1. 7. 2026 došlo k nahrazení obou nařízení nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/715 ze dne 11. března 2026 o průmyslových vzorech Evropské unie (kodifikované znění) účinné od 1. 7. 2026. Podle čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení jsou chráněny jak vzory zapsané v rejstříku Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví, tak vzory nezapsané, zpřístupněné veřejnosti způsobem stanoveným tímto nařízením. 

Vzhledem k tomu, že Evropská unie je od 1. 1. 2008 smluvní stranou Ženevského aktu Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů, požívají ochrany na území České republiky i průmyslové vzory zapsané Mezinárodním úřadem Světové organizace duševního vlastnictví, které mají v mezinárodní přihlášce určenou Evropskou unii.

K bodu 3 až 5 (k § 2)

V návaznosti na transpozici Směrnice došlo v ustanovení, které vymezuje jednotlivé pojmy užité v zákoně, k úpravě, resp. rozšíření definice průmyslového vzoru a výrobku tak, aby reagovala na aktuální technologický vývoj. Průmyslový vzor již nemusí spočívat pouze ve statickém vzhledu (znacích linií, barev, obrysů, tvaru, struktury atd.), ale nyní se výslovně umožňuje, aby jej tvořily i pohyb, přechod či jiný druh animace vzhledových znaků.

Upravuje se rovněž definice výrobku, který nemusí být vtělen do fyzického předmětu, ale může být materializován v nehmotné podobě. Seznam výrobků není vyčerpávající; harmonizovaná úprava seznamu výrobků počítá s výrobky obsaženými ve fyzickém předmětu, výrobky graficky znázorněnými nebo výrobky viditelnými díky prostorovému uspořádání prvků, které mají tvořit prostředí interiéru nebo exteriéru. Nová definice výrobku tak umožní ochranu vzhledu digitálních výrobků (produktů), chránit bude možné například digitální uživatelské rozhraní, virtuální zboží či model pro 3D tisk. Nadále ovšem platí, že průmyslovým vzorem nelze chránit počítačový program (jeho kód, funkčnost). Způsobilý ochrany tak může být jen jeho vizuální projev, jako je vzhled uživatelského rozhraní, ikon aplikací, pozadí, rozložení obrazovky, včetně jejich animace (např. efekt při kliknutí, přechody mezi obrazovkami apod.).

V návaznosti na čl. 2 odst. 4 písm. a) a b) Směrnice může být výrobkem i prostorové uspořádání prvků, jak jsou jednotlivé prvky rozmístěny a vizuálně působí jako celek. Jde o výrobky, jejichž vzhled spočívá v konkrétním rozmístění prvků v prostoru (layout), což se může týkat jak uspořádání interiéru (například dispoziční rozvržení obchodu, lobby hotelu, osvětlení, nábytku v konkrétních prostorách apod.), tak exteriéru (např. uspořádání zahrady či terasy, venkovního prodejního prostoru), případně i v digitálním prostředí (např. rozmístění vizuálních prvků na obrazovce). Uvedené vymezení výrobku nahrazuje dosavadní pojem „úprava“ (get-up), který se proto z definice výrobku jako nadbytečný vypouští.

S ohledem na to, že průmyslovým vzorem se chrání vzhled výrobku, nadále jím nelze chránit vůně, hudbu nebo zvuky, ale ani pouhé slovo či barvu jako takovou.

Na základě spolupráce ústředních úřadů průmyslového vlastnictví členských států Evropské unie, Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví a Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) vyplývající z čl. 26 odst. 6 Směrnice vzniklo Společné prohlášení (ECP1) stanovící harmonizované normy na požadavky na znázornění průmyslových vzorů a použité prostředky.

Pod písmenem e) se nově zavádí definice pojmu „starší průmyslový vzor“, která se uplatní zejména v rámci vymezení neplatnosti průmyslového vzoru z důvodu kolize se starším průmyslovým vzorem podle § 27 odst. 1 písm. d).

Pod písmenem f) se zavádí legislativní zkratka „údaje o totožnosti“ za účelem zjednodušení a sjednocení úpravy, kterou zákon dále využívá v ustanovení o údajích potřebných k identifikaci přihlašovatele v přihlášce v § 35 odst. 1 písm. b) a pro účely vymezení přihlašovatele, vlastníka a dalších osob v rejstříku (§ 39). Jde o legislativně technickou úpravu. Oproti údajům o podateli požadovaným dle 37 odst. 2 správního řádu se nevyžaduje uvedení data narození u fyzické osoby ani identifikační číslo u právnické osoby vzhledem k tomu, že unijní ani mezinárodní úprava s uváděním těchto údajů nepočítá. Vedle stanovených údajů o totožnosti mohou být osoby identifikovány i pomocí jiných nepovinných, jimi poskytnutých identifikačních údajů (např. datum narození), které Úřadu umožní jednoznačné ztotožnění takové osoby a využití referenčních údajů vedených o nich v základních registrech v rozsahu dle § 5 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 6 (k § 6) 

K drobným legislativně technickým úpravám terminologie dochází z důvodu plného přizpůsobení čl. 6 odst. 1 Směrnice. 


K bodu 7 (k § 9)

Dosavadní znění ustanovení § 9, které upravovalo zápisnou nezpůsobilost průmyslového vzoru, který je shodný se starším průmyslovým vzorem, tj. s průmyslovým vzorem s dřívějším právem přednosti, se ruší z důvodu, že Směrnice již nepočítá s tím, že by Úřad mohl provádět z moci úřední věcný průzkum ohledně starších shodných průmyslových vzorů. Článek 29 Směrnice stanoví, že při průzkumu, zda je průmyslový vzor způsobilý k zápisu, se národní úřad omezí ve svém věcném průzkumu pouze na posouzení toho, zda existují důvody zápisné nezpůsobilosti uvedené v čl. 13 Směrnice. Směrnice tak výslovně zapovídá možnost členského státu, resp. České republiky rozšiřovat věcný průzkum zápisné nezpůsobilosti nad rámec důvodů vymezených ve Směrnici. Posouzení důvodu spočívajícího ve shodném starším průmyslovém vzoru může být až předmětem návrhového řízení (návrhu na prohlášení neplatnosti průmyslového vzoru) po zápisu průmyslového vzoru do rejstříku.

Ustanovení § 9 nově obsahuje transpoziční úpravu zápisné nezpůsobilosti průmyslového vzoru dle čl. 13 odst. 1 písm. c) a odstavce 2 Směrnice, který představuje nevhodné užití buď některého z prvků chráněných dle článku 6ter Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále „Pařížská úmluva“) nebo jiného symbolického znaku, vlajky, emblému či erbu, na který se čl. 6ter Pařížské úmluvy sice nevztahuje, ale užití takového prvku je předmětem veřejného zájmu. Tyto důvody byly dosud upraveny až v návrhovém řízení o výmazu průmyslového vzoru, tedy po jeho zápisu. V zápisném řízení mohlo být užití státního znaku či například znaku města dosud posuzováno pouze z hlediska možného rozporu s veřejným pořádkem; nyní se tedy Úřad bude zabývat zápisnou způsobilostí průmyslového vzoru i z hlediska naplnění těchto nově zaváděných důvodů.

Příslušným orgánem, jehož souhlas s užitím znaku, symbolu, vlajky atd. zápisnou nezpůsobilost průmyslového vzoru z uvedených důvodů vyloučí, je orgán, instituce či úřad, který je k tomu dle jiného právního předpisu oprávněn (zmocněn). Může to být např. Ministerstvo vnitra v případě státního znaku či jiného státního symbolu nebo orgán obce, města či kraje v případě znaků územně samosprávních celků.

K bodu 8 (k § 10)

Drobnou legislativně technickou úpravou se v návaznosti na novou definici průmyslového vzoru a výrobku pojem „vyobrazení“ nahrazuje vhodnějším pojmem „znázornění“ průmyslového vzoru.

K bodu 9 až 15 (k § 11)

V odstavci 1 došlo k doplnění, resp. upřesnění vzniku ochrany zapsaného průmyslovému vzoru v souladu s čl. 10 odst. 1 Směrnice.

V odstavci 2, jakož i v následujících odstavcích dochází k vhodnějšímu nastavení terminologie; nadále bude užíván termín „obnova zápisu“, popř. žádost o obnovu zápisu. Jedná se pouze o legislativně technickou úpravu, která nepředstavuje věcnou změnu.
V odstavci 3 se v souladu s čl. 32 odst. 5 Směrnice upřesňuje okamžik, odkdy nabývá účinnosti obnova zápisu průmyslového vzoru.

Dosavadní ustanovení v odstavci 3 a 4 týkající se placení správního poplatku dle zvláštního správního předpisu bylo nekoncepční, a proto se přesouvá přímo do zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, kde se část vztahující se k poplatku nově upravuje v poznámkách k položce 137 sazebníku.

Vkládají se nové odstavce 5 a 6 reagující na zvláštní případy, kdy lze požádat o obnovu zápisu průmyslového vzoru. V odstavci 5 půjde o situaci, kdy k zápisu průmyslového vzoru má dojít až po uplynutí 5 let od podání přihlášky. V takovém případě Úřad obnoví zápis za předpokladu, že vlastník průmyslového vzoru podá žádost o obnovu zápisu ve lhůtě dvou měsíců od zápisu průmyslového vzoru a v této lhůtě zaplatí správní poplatek, popřípadě pokud podá žádost o obnovu zápisu v dodatečné lhůtě šesti měsíců (od uplynutí dvojměsíční lhůty) a zaplatí správní poplatek ve dvojnásobné výši. Není-li ve stanovených lhůtách žádost podána a současně zaplacen správní poplatek v požadované výši, žádost se považuje za nepodanou. Úprava placení správního poplatku je nově obsažena v poznámce 1 k položce 137 sazebníku k zákonu o správních poplatcích. Uvedená úprava dopadá i na případy, kdy Úřad pravomocně zamítne přihlášku průmyslového vzoru nebo řízení o ní zastaví a soud rozhodující ve správním soudnictví následně takové rozhodnutí zruší.

V odstavci 6 se zvlášť upravuje obnova zápisu průmyslového vzoru pro případy, kdy Úřad pravomocně prohlásí zapsaný průmyslový vzor za neplatný a soud rozhodující ve správním soudnictví následně toto rozhodnutí zruší. V takovém případě může Úřad obnovit zápis průmyslového vzoru za předpokladu, že vlastník průmyslového vzoru podá žádost o obnovu ve lhůtách stanovených pro obnovu zápisu, přičemž správní poplatek za obnovu zápisu je splatný do dvou měsíců ode dne doručení rozsudku účastníku řízení. V návaznosti na tuto úpravu se nově upravuje poznámka 2 k položce 137 Sazebníku k zákonu o správních poplatcích.

V odstavci 8 se stanoví povinnost Úřadu předem informovat vlastníka zapsaného průmyslového vzoru o blížícím se uplynutí doby platnosti zápisu. Neposkytnutí této informace nemá v souladu s čl. 32 odst. 2 Směrnice vliv na uplynutí doby platnosti průmyslového vzoru a nezakládá odpovědnost za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 16 a 17 (k § 12 a nadpisu § 17)

V rámci zákona dochází ke sjednocení terminologie; nově zákon jednotně užívá termín „právo k průmyslovému vzoru“. Úprava práva spolupůvodce k průmyslovému vzoru se přizpůsobuje úpravě čl. 11 odst. 2 Směrnice, podle níž osoby, které vyvinuly průmyslový vzor mají společné právo k zapsanému průmyslovému vzoru.

K bodu 18 (k § 15)

Odstavec 1 přejímá dosavadní úpravu § 15 odst. 1, která deklarovala pravomoc civilních soudů k rozhodování sporů o určení práva k průmyslovému vzoru. 
Naopak novela zákona již nepřevzala dosavadní úpravu § 15 odst. 2, která limitovala možnost podání žaloby na určení oprávněného přihlašovatele či vlastníka průmyslového vzoru, vzhledem k tomu, že jednak Směrnice s takovým omezením nepočítá a jednak takové omezení není upraveno ani u jiných předmětů práv průmyslového vlastnictví (patentů, užitných vzorů, ochranných známek).

Podle odstavce 2 se tzv. „přepis“ nahrazuje vhodnějším pojmem „vyznačení změny vlastníka“; obsahově přitom jde o stejný právní institut. Osoba, která má na základě rozhodnutí soudu právo k průmyslovému vzoru, musí podat Úřadu žádost o vyznačení změny vlastníka a doložit ji pravomocným rozhodnutím soudu. 

Odstavec 3 upravuje situaci, kdy uvedená osoba namísto žádosti o vyznačení změny vlastníka může navrhnout prohlášení průmyslového vzoru za neplatný podle § 27 odst. 1 písm. c).

K bodu 19 (ke zrušovanému § 16) 

Vzhledem k novému znění § 15, které obsahuje komplexní úpravu, se dosavadní znění § 16 zrušuje.

K bodu 20 a 21 (k § 17)

V návaznosti na novelizovanou úpravu dochází k přečíslování odkazu a v nadpisu ke sjednocení terminologie, pokud jde o právo k průmyslovému vzoru. 

K bodu 22 až 24 (k § 19)

V odstavci 1 se vzhledem k tomu, že lze chránit i průmyslové vzory, které jsou materializovány v nehmotné podobě, a chránit tak vzhled digitálního výrobku (např. grafická uživatelská rozhraní), rozšiřuje se i vymezení užívání průmyslového vzoru v souladu s čl. 16 odst. 2 Směrnice. Nově se vzhledem k narůstajícímu využívání technologií 3D tisku stanovuje, že vytváření, stahování, kopírování a zpřístupňování jakéhokoli média nebo softwaru, které zaznamenávají průmyslový vzor za účelem reprodukce výrobku, který je chráněný průmyslovým vzorem, představuje užití průmyslového vzoru, které by mělo podléhat souhlasu ze strany vlastníka práva. 

Odstavec 2 shodně s § 11 odst. 1 odráží princip ochrany průmyslového vzoru, podle něhož práva k zapsanému průmyslovému vzoru vznikají jejich zápisem do rejstříku, avšak, dojde-li k zápisu, nastávají její účinky zpětně již k podání přihlášky.

Odstavec 3 představuje významné posílení ochrany průmyslových vzorů v boji proti jejich padělání a odráží úpravu v čl. 16 odst. 3 Směrnice. Podle této úpravy jsou průmyslové vzory chráněny proti výrobkům, které jsou přepravovány či dováženy ze třetí země do České republiky, aniž by zde byly propuštěny do volného oběhu. Ochrana dle uvedeného ustanovení se vztahuje na všechny celní režimy, mezi něž patří zejména tranzit, překládka, skladování, svobodná pásma, dočasné uskladnění, aktivní zušlechťovací styk či dočasné použití. Půjde zejména o situaci, kdy zboží, v němž je průmyslový vzor ztělesněn, není určeno pro český trh a je přepravováno přes území České republiky do jiného členského státu EU. Úprava nově zaváděná v odstavci 3 odpovídá obdobné úpravě v § 8 odst. 4 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách.

V odstavci 4 je upravena tzv. domněnka platnosti zakotvená v čl. 17 Směrnice, která odráží zásadu, že průmyslový vzor se považuje za platný, dokud není prohlášen za neplatný příslušným orgánem, jímž je pro průmyslové vzory zapsané v rejstříku vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví tento úřad.

K bodu 25 (k § 19a)

Zavádí se nové ustanovení o možnosti označit výrobek, v němž je průmyslový vzor ztělesněn nebo na němž je aplikován, symbolem Ⓓ (písmeno D v kruhu). Tímto ustanovením se transponuje čl. 24 Směrnice do právního řádu České republiky.

K bodu 26 až 29 (k § 23)

Úprava omezení práv vyplývajících ze zapsaného průmyslového vzoru v odstavci 1 se doplňuje na základě transpozice čl. 18 odst. 1 Směrnice. Nově tak budou z možnosti obrany práv ze zapsaného průmyslového vzoru vyloučena jednání uskutečněná za účelem parodie, kritiky či komentářů nebo za účelem odkazu na výrobek vlastníka zapsaného průmyslového vzoru. 
V případě reprodukce průmyslového vzoru za účelem citace či výuky podle písmene c) se výslovně upravuje požadavek na to, aby v rámci takové citace či výuky byl identifikován původ výrobku, v němž je průmyslový vzor ztělesněn nebo na němž je aplikován. Identifikací původu výrobku se rozumí uvedení jeho zdroje ve smyslu čl. 18 odst. 2 Směrnice, například uvedením čísla zápisu průmyslového vzoru. 
V souladu s úpravou plynoucí ze Směrnice se doplňuje i odstavec 3, podle něhož se výluka z ochrany práv ze zapsaného průmyslového vzoru omezuje na jednání uvedená pod písm. c) až d) pouze za podmínek, že tato jednání jsou v souladu s obchodními zvyklostmi a zároveň nepřiměřeně neohrožují obvyklé užívání průmyslového vzoru.
K bodu 30 (k § 23a)

Nově zavedeným ustanovením o opravách (tzv. „repair clause“) se provádí čl. 19 Směrnice, jehož účelem je zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a umožnit konkurenci v oblasti náhradních dílů. Ustanovení se vztahuje na součástky (součásti, komponenty) složeného výrobku, tj. na viditelné náhradní díly závislé na vzhledu složeného výrobku, které se používají výhradně k opravě takového výrobku za účelem obnovení jeho původního vzhledu. Typickým příkladem jsou náhradní díly karoserie a další viditelné tzv. „must match“ díly u motorových vozidel (blatníky, nárazníky, světlomety atd.), ale může se jednat o komponenty jakýchkoli spotřebičů, strojů apod., pokud splňují podmínky odstavce 1.

Vzhledem k tomu, že nezbytnou podmínkou aplikace tohoto ustanovení je užití součástky (průmyslového vzoru součástky) za účelem obnovení původního vzhledu složeného výrobku, nebude toto ustanovení dopadat na tzv. „tuning“, tj. užití dílů, jejichž cílem není obnova původního vzhledu složeného výrobku (typicky vozidla), ale jeho změna, vylepšení či individualizace.

Odstavec 1 stanoví, za jakých podmínek se na zapsaný průmyslový vzor nevztahuje ochrana. Práva k tomuto průmyslovému vzoru jsou nevymahatelná. Průmyslový vzor přitom zůstane zapsán v rejstříku, ledaže by splňoval podmínky neplatnosti dle § 27 a byl na návrh třetí osoby prohlášen za neplatný.

V odstavci 2 je upravena situace, kdy se výluka z ochrany dle odstavce 1 neuplatní. Pokud výrobce či prodejce součástky složeného výrobku (komponenty) řádně neoznačí obchodní původ či na něj jiným odpovídajícím způsobem spotřebitele neupozorní, nemůže se dovolávat ustanovení odstavce 1. Cílem této úpravy je umožnit spotřebitelům informované rozhodování mezi konkurenčními výrobky, které mohou použít při opravě. Proto, pokud taková možnost není zajištěna, vlastník zapsaného průmyslového vzoru užívání takto neoznačené konkurenční komponenty může napadnout.

Odstavec 3 se týká následného trhu s náhradními díly. Aby výrobce či prodejce součástky složeného výrobku mohl využít ustanovení o opravách a vztahovala se na něj výjimka z ochrany průmyslového vzoru dle tohoto ustanovení, měl by vhodnými prostředky (zejména smluvně) usilovat o to, aby uživatelé neužívali součástky (komponenty) pro jiné účely než pro účely opravy s cílem obnovy původního vzhledu složeného výrobku. Nemůže však jít k tíži výrobce či prodejce součástky, pokud i přes vyvinutou řádnou péči nebude ze strany konečného uživatele dodržena povinnost užití součástky výhradně za účelem opravy s cílem obnovy původního vzhledu složeného výrobku. Pro účely uplatnění výluky v odstavci 1 je zásadní, jaký byl cíl či účel užití součástky složeného výrobku samotného prodejce či výrobce. Skutečné užití součástky (komponenty) konečným uživatelem tak není v tomto ohledu podstatné.

Na ustanovení o opravách je navázáno přechodné ustanovení v části čtvrté, bodu 6, kterým se provádí čl. 19 odst. 4 Směrnice ve znění její opravy 2025/90796 a které se týká průmyslových vzorů přihlášených před vstupem Směrnice v platnost. Podle tohoto ustanovení se průmyslovým vzorům přihlášeným před 8. prosincem 2024 poskytuje přechodná ochrana po dobu 8 let, tj. do 9. prosince 2032.


K bodu 31 a 32 (k § 24)

Ustanovení o vyčerpání práv v České republice dosud upravené v odstavci 1 se z důvodu jeho nadbytečnosti vypouští, neboť úprava vyčerpání práv na území Evropské unie v dosavadním odstavci 2 zahrnuje i vyčerpání práv na území všech členských států Evropské unie včetně České republiky. Uvedená úprava odpovídá čl. 20 Směrnice.

K bodu 33 (k § 25) 

V souladu s čl. 21 odst. 1 Směrnice dochází pouze k upřesnění podmínky předchozího užívání průmyslového vzoru třetími osobami. Požadavek, aby k předchozímu užívání docházelo v dobré víře, reflektuje i dosavadní výklad ustanovení. 

K bodu 34 (změna názvu hlavy IV)

Za účelem sjednocení terminologie s čl. 14 Směrnice se nahrazuje pojem „výmaz“ průmyslového vzoru pojmem „neplatnost“ průmyslového vzoru. Jde pouze o legislativně technickou úpravu, aniž by tím docházelo ke změně obsahu toho právního institutu.

K bodu 35 a 36 (k § 26 včetně nadpisu)

Drobná úprava legislativně technické povahy se provádí za účelem sjednocení terminologie, konkrétně práva k zapsanému průmyslovému vzoru.

K bodu 37 až 50 (k § 27 včetně nadpisu)

Dochází k nahrazení pojmu „výmaz“ průmyslového vzoru pojmem „neplatnost“ průmyslového vzoru. Jde pouze o legislativně technickou úpravu, aniž by tím docházelo ke změně obsahu toho právního institutu. Úprava terminologie odpovídá čl. 14 Směrnice. Změna terminologie byla provedena v rámci celého zákona.

V odst. 1 písm. c) jde o legislativně technickou úpravu.

Ustanovení odstavce 1 písm. d) nově upřesňuje důvod neplatnosti spočívající v kolizi se starším průmyslovým vzorem tak, aby byl v souladu s čl. 14 odst. 1 písm. e) Směrnice. Není přitom podstatné, zda ke zveřejnění průmyslového vzoru došlo před prioritou napadeného průmyslového vzoru (tj. před podáním přihlášky, resp. přede dnem vzniku práva přednosti napadeného průmyslového vzoru, bylo-li právo přednosti uplatněno) nebo až po tomto datu. Ohledně staršího průmyslového vzoru je třeba vycházet z definice v § 2 písm. e), z níž vyplývá, že se jedná o průmyslový vzor, který má účinky v České republice.

V ustanoveních odst. 1 písm. g) a odstavce 5, která se týkají užití některého z prvků uvedených v čl. 6ter Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, jakož i jiných symbolických znaků, vlajek, emblémů a erbů za podmínky veřejného zájmu, se nahrazuje dosavadní pojem zneužití pojmem nevhodné užití. Nahrazení terminologie navazuje na úpravu v čl. 13 odst. 1 písm. c) Směrnice a lépe odráží skutečnost, že tento důvod neplatnosti se týká ochrany veřejných symbolů, k jejichž užití může udělit souhlas příslušný orgán veřejné moci.

Odstavec 2 stanoví, kdo je oprávněn k podání návrhu na základě jednotlivých důvodů. V případě návrhu na neplatnost z důvodů podle odstavce 1 písm. a) a b) není stanovena zvláštní procesní způsobilost, navrhovatelem může být kdokoli, tj. jakákoli (fyzická či právnická) osoba s výjimkou vlastníka dotčeného průmyslového vzoru ve smyslu ustanovení o procesní způsobilosti dle § 29 správního řádu, který se jako obecný procesní předpis v případě navrhovatele těchto důvodů uplatní. Tímto způsobem bude zajištěna i potenciální možnost předpokládaná v čl. 14 odst. 3 písm. b) Směrnice, aby návrh na neplatnost průmyslového vzoru z uvedených důvodů mohla podat i skupina či subjekt zřízený za účelem zastupování zájmů výrobců, producentů, poskytovatelů služeb, obchodníků nebo spotřebitelů, kterým je podle práva, jímž se řídí, přiznána procesní způsobilost.

V odstavcích 3 až 5 je speciálně vymezená procesní způsobilost v případě navrhovatele neplatnosti z důvodů dle odstavce 1 písm. c) až g).

Vzhledem k tomu, že Směrnice již nepočítá s částečnou neplatností průmyslového vzoru, bylo třeba vypustit úpravu v odstavci 5.

V odstavci 7 se provádí čl. 14 odst. 7 Směrnice a nově se zakládá ustanovení o výluce z neplatnosti průmyslového vzoru v případě výslovného souhlasu přihlašovatele či vlastníka staršího práva dle odstavce 1 písm. d) až f) se zápisem průmyslového vzoru. Podmínkou je, aby k souhlasu došlo ještě před podáním návrhu na neplatnost průmyslového vzoru.

K bodu 51 (k § 28) 

V souvislosti s nahrazením pojmu „výmaz“ průmyslového vzoru „prohlášením průmyslového vzoru za neplatný“ se upravuje i ustanovení o účincích neplatnosti. Jde pouze o legislativně technickou úpravu, aniž by se měnil věcný obsah tohoto ustanovení.

K bodu 52 a 53 (k § 29)

Legislativně technická úprava spočívající v nahrazení výmazu užitného vzoru neplatností, resp. prohlášením průmyslového vzoru za neplatný, se odrazila rovněž v ustanovení § 29.

V odstavci 1 větě první se upřesňuje forma podání, resp. návrhu na prohlášení průmyslového vzoru za neplatný. Úprava v odstavci 3 je pouze legislativně technické povahy.

K bodu 54 (§ 30 a 31)

Úprava terminologie užité v nadpisu a v § 30 odst. 3 reflektuje skutečnost, že ustanovení o převodu či přechodu práv k průmyslovému vzoru se přiměřeně použije i pro přihlášku průmyslového vzoru. Tato úprava odráží již stávající praxi.
V § 30 odst. 1 větě druhé se výslovně stanoví konstitutivní účinky převodu průmyslového vzoru; účinky nastávají zápisem do rejstříku průmyslových vzorů, který je veřejným seznamem. Tato úprava vychází z § 1102 občanského zákoníku a odpovídá stávající praxi a výkladu. 

Požadavek na doložení dokladu prokazujícího změnu vlastníka průmyslového vzoru pouze reflektuje dosavadní praxi Úřadu.

Úprava v § 30 odst. 2 byla převzata z úpravy přechodu v zákoně č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, a odpovídá stávající praxi Úřadu.

V § 31 je upraveno upřesnění požadavku na předložení dokladu k žádosti o zápis zástavního práva, jakož i k žádosti o zápis výkonu rozhodnutí nebo exekuce plně odpovídá dosavadní praxi Úřadu a vychází z obdobné úpravy v zákoně č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách. V druhé větě odstavce 1 se upřesňuje, že zástavní právo může ve výjimečných případech vzniknout i jinak než zápisem do rejstříku průmyslových vzorů, pokud tak stanoví jiný právní předpis (např. u zástavního práva z rozhodnutí orgánu veřejné moci dle § 1342 občanského zákoníku). 

V § 31 odst. 3 se stanoví, že úprava zastavení, exekuce či výkonu rozhodnutí ve vztahu k zapsanému průmyslovému vzoru je přiměřeně použitelná i na přihlášku, což odpovídá dosavadní praxi Úřadu. 

K bodu 55 až 58 (k § 32)

Požadavek na písemnou formu licenční smlouvy, účinky licence a rozdělení licence na výhradní a nevýhradní odpovídá úpravě licence v občanském zákoníku, konkrétně ustanovení § 2358 odst. 2 písm. b) a odst. 3 a § 2360. Upřesnění požadavku na předložení dokladu k žádosti o zápis licence i určení, kdo žádost může podat, je v souladu se stávající praxí Úřadu.

K bodu 59 a 60 (k § 33)

Ohledně spoluvlastnických vztahů se v poznámce pod čarou odkazuje na úpravu obsaženou v jiných právních předpisech, jimiž se rozumí zejména ustanovení o podílovém spoluvlastnictví v občanském zákoníku.
Speciální úprava spoluvlastnictví v tomto ustanovení se podle odstavce 5 přiměřeně použije i na přihlášku průmyslového vzoru.

K bodu 61 a 62 (k § 34)

V tomto ustanovení byla doplněna drobná úprava upřesňující formální požadavek na podání přihlášky v listinné nebo elektronické podobě.

Dosavadní odstavec 2 se zrušuje v návaznosti na čl. 35 nařízení (EU) 2024/2822 ze dne 23. října 2024, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 6/2002 o průmyslových vzorech Společenství a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 2246/2002. Uvedený unijní předpis již možnost podání přihlášky průmyslového vzoru Společenství (nyní Evropské unie) prostřednictvím národního úřadu průmyslového vlastnictví, tedy Úřadu průmyslového vlastnictví nepřevzal. Tuto úpravu pak převzalo i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/715 ze dne 11. března 2026 o průmyslových vzorech Evropské unie (kodifikované znění), které s účinky od 1. 7. 2026 nařízení (ES) 6/2002 i nařízení (EU) 2024/2822 nahradilo. Přihlášku průmyslového vzoru Evropské unie tak lze podat pouze u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

K bodu 63 až 65 (k § 35)

V odstavci 1 písm. b) se konkrétní vymezení požadavků na identifikaci přihlašovatele nahrazuje legislativní zkratkou „údaje o totožnosti“ přihlašovatele, která je nově zavedena v § 2 písm. f).

V odstavci 1 písm. c) dochází v návaznosti na rozšíření definice průmyslového vzoru k nahrazení pojmu „vyobrazení“ průmyslového vzoru pojmem „znázornění“, který lépe odpovídá stávajícímu vymezení průmyslového vzoru, přičemž požadavky na znázornění průmyslového vzoru jsou blíže konkretizovány v nově zaváděném § 35a.

Úprava v odstavci 4 týkající se zápisu hromadné přihlášky odráží úpravu v čl. 27 Směrnice, jímž se ruší dosavadní pravidlo, že výrobky, ve kterých měl být průmyslový vzor ztělesněn či na nichž měl být aplikován, musely patřit do stejné třídy.

K bodu 66 (k § 35a) 

Zavádí se nové ustanovení, které přebírá úpravu čl. 26 Směrnice týkající se podrobnějšího vymezení požadavků na znázornění průmyslového vzoru, které odpovídá novému (širšímu) vymezení definice průmyslového vzoru.

Bližší požadavky včetně harmonizovaných norem na požadavky na znázornění průmyslových vzorů a použité prostředky stanoví Společné prohlášení ECP1 harmonizující prováděcí praxi národních úřadů a EUIPO v souladu s čl. 34 Směrnice.

V odstavci 4 je upraven požadavek na samostatné znázornění průmyslového vzoru bez jakýchkoli jiných (nadbytečných) předmětů, které se na vzhledu průmyslového vzoru nepodílejí. Znamená to, že předměty obsažené ve znázornění, pro které však není požadována ochrana, musí být znázorněny prostřednictvím vizuálního omezení rozsahu ochrany (grafickým disclaimerem). To platí např. v případě, že je na pozadí zobrazen interiér nebo exteriér obsahující i jiné předměty, pro které se nepožaduje ochrana.

V odstavci 5 je upraven tzv. grafický disclaimer, který se uplatní, pokud přihlašovatel požaduje, aby pro některý předmět v přihlášce nebyla požadována ochrana. Z přihlášky musí být jednoznačně seznatelné (např. přerušovanou čárou, barevným odlišením, rozmazáním či ohraničením), co nemá být předmětem ochrany. Podstatné je, aby všechna vizuální omezení ochrany byla v přihlášce užita konzistentně.

K bodu 67 až 72 (k § 37)

Odstavec 1 reflektuje požadavek plynoucí z čl. 29 Směrnice, který v zápisném řízení nepřipouští jinou možnost věcného průzkumu než z důvodů vyplývajících ze Směrnice, v zákoně stanovených v § 2 písm. a), § 8 a § 9.

V odstavci 4 je vyjádřen požadavek na dostatečnou jasnost znázornění průmyslového vzoru v přihlášce, aby přihlášce bylo možno přiznat den podání, popř. den vzniku práva přednosti, je-li toto právo uplatněno. Jde pouze o legislativně technickou úpravu, aniž by docházelo k věcné změně.

V odstavci 7 se v návaznosti na nový věcný přezkum Úřadu v zápisném řízení upravují odkazy na příslušná ustanovení zákona a vypouští se ustanovení o zamítnutí přihlášky z důvodu kolize se starším průmyslovým vzorem.

K bodu 73 až 75 (k § 38)

V odstavci 1 bylo v návaznosti na nově úžeji vymezené důvody zápisné nezpůsobilosti třeba upravit odkazy na příslušná zákonná ustanovení.

V souladu s čl. 30 odst. 4 Směrnice se v odstavci 4 doplňuje ustanovení, které umožní vlastníku průmyslového vzoru požádat o zveřejnění průmyslového vzoru ještě před uplynutím požadovaného odkladu.

Odstavec 6 v reakci na čl. 30 odst. 5 Směrnice stanoví možnost vlastníka průmyslového vzoru zabránit odloženému zveřejnění zapsaného průmyslového vzoru tím, že se ho vzdá. Z technických důvodů je třeba žádost podat alespoň 15 pracovních dní před plánovaným zveřejněním, aby bylo reálně možno zveřejnění průmyslového vzoru v rejstříku zabránit. Z důvodu rychlého vyřízení žádosti a zamezení případných vad se výslovně stanoví, že v případě spoluvlastnictví se práv k zapsanému průmyslovému vzoru musí vzdát a následně podat žádost o vyznačení vzdání se všichni spoluvlastníci.

K bodu 76 až 85 (k § 39)

Doplnění údajů zapisovaných do rejstříku týkajících se vlastnických vztahů a nakládání s průmyslovým vzorem, jakož i drobná úprava terminologie odpovídá stávající praxi Úřadu, pokud jde o údaje zapisované k právům průmyslového vlastnictví. Vymezení zapisovaných údajů reaguje na zavedení legislativní zkratky „údaje o totožnosti“ v § 2 písm. f), která se uplatní nejen ve vztahu k identifikaci přihlašovatele, ale i jiných osob.

K bodu 86 a 87 (k § 45)

Ustanovení upravuje práva zahraničních osob v řízení před Úřadem.
Vymezení okruhu osob, které musí být v řízení před Úřadem povinně zastoupeny, jakož i výjimky z něj, vychází z úpravy, která již platí pro ochranné známky podle § 46 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách. Zahraniční fyzické osoby, které jsou státními příslušníky členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Smlouvy o evropském hospodářském prostoru, a jsou v České republice usazeny nebo na území České republiky  poskytují služby, nebo zahraniční právnické osoby, které mají na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Smlouvy o Evropském hospodářském prostoru správu nebo sídlo a na území České republiky jsou usazeny nebo zde poskytují služby, musí pro řízení před Úřadem uvést adresu v České republice, kam jim budou doručovány úřední písemnosti (adresu pro doručování).

K bodu 88 a 89 (k § 47)

Dosavadní odstavce 1 a 2 o subsidiaritě občanského zákoníku a použití obchodního zákoníku pro licenční smlouvy se ruší.

V odstavci 2 (dříve 4) dochází k úpravě označení názvu úřadu, který na úrovní Evropské unie rozhoduje o průmyslových vzorech Evropské unie a kterým je Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví.

K části první, čl. II 

(K přechodným ustanovením novely)

K bodu 1.
Navrhované ustanovení upravuje způsob použití tohoto zákona na probíhající, dosud pravomocně neskončená řízení o přihlášce průmyslového vzoru, zahájená před účinností tohoto zákona. Pro tato řízení se použijí ustanovení zákona ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

K bodu 2.
Navrhované ustanovení stanoví zvláštní postup v případech, kdy přihláška průmyslového vzoru obsahuje vady, které brání jejímu projednání podle nové právní úpravy. Úřad přihlašovateli umožní dát přihlášku do souladu s požadavky nové právní úpravy a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu.

K bodu 3.
Navrhované ustanovení stanoví, že se věcný průzkum provede pouze v rozsahu změn zavedených tímto zákonem a k výsledkům průzkumu provedeného před účinností tohoto zákona a nad rámec požadavků tohoto zákona se nepřihlíží. Cílem je, aby, pokud jde o rozsah věcného průzkumu, platila i pro přihlášky podané před účinností tohoto zákona stejná kritéria a dříve provedené úkony Úřadu, které již neodpovídají nové právní úpravě, nepůsobily nerovnost nebo právní nejistotu účastníků řízení. Uvedená úprava se týká posouzení důvodů zápisné způsobilosti, kdy tento zákon v souladu s čl. 13 a 29 Směrnice již Úřadu neumožňuje provést věcný průzkum, pokud jde o splnění podmínek novosti a individuální povahy v řízení o přihlášce průmyslového vzoru.

K bodu 4.
Navrhovaným ustanovením dochází k přizpůsobení se nové terminologii, kdy je dřívější termín „návrh na výmaz průmyslového vzoru“ nahrazen výrazem „návrh na prohlášení průmyslového vzoru za neplatný“, aniž navrhovatel musí opravovat původní návrh. Jde o pouhou změnu terminologie, aniž by docházelo k obsahové změně uvedeného institutu. Na řízení o návrhu na výmaz průmyslového vzoru, která nebyla pravomocně skončená před nabytím účinnosti tohoto zákona, se použijí ustanovení zákona ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

K bodu 5.
Navrhované ustanovení stanoví, že v případě návrhu na prohlášení průmyslového vzoru za neplatný se podmínky ochrany posuzují podle právní úpravy účinné v době zápisu průmyslového vzoru do rejstříku. Jestliže napadený průmyslový vzor splňuje podmínky ochrany podle dřívější právní úpravy, nebude prohlášen za neplatný. Rovněž nebude prohlášen za neplatný průmyslový vzor, který sice je v rozporu s dřívější právní úpravou, avšak je v souladu s tímto zákonem. Cílem je, aby v řízení o návrhu na neplatnost platily podmínky ochrany podle tohoto zákona i pro průmyslové vzory zapsané podle dřívějších předpisů, pokud zápis průmyslového vzoru provedený podle dřívější právní úpravy před nimi obstojí.

K bodu 6.
Navrhované ustanovení navazuje na § 23a, který zavádí ustanovení o opravách (tzv. repair clause“) a implementuje tak čl. 19 Směrnice do právního řádu České republiky, jehož účelem je umožnění konkurence v oblasti náhradních dílů. Podle § 23a se již nebude vztahovat ochrana na zapsaný průmyslový vzor, který tvoří součástku složeného výrobku, na jehož vzhledu je průmyslový vzor součástky závislý, a je užíván pro účely opravy složeného výrobku tak, aby byl obnoven jeho původní vzhled. Práva k takovému průmyslovému vzoru budou nevymahatelná, ledaže by výrobce či prodejce součástky, jež má být použita k opravě složeného výrobku, řádně neinformoval spotřebitele o obchodním původu a totožnosti výrobce této součástky (náhradního dílu).

Uvedená úprava se podle navrhovaného ustanovení nevztahuje na průmyslové vzory, jejichž přihlášky byly podány před 8. prosincem 2024. Pro takové průmyslové vzory se stanoví přechodné období ochrany v délce trvání osmi let, tj. do 9. prosince 2032. Vymezení přechodného období vyplývá z čl. 19 odst. 4 Směrnice ve znění její opravy 2025/90796 zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 10. 2025.

K bodu 7.
Podle tohoto ustanovení právní vztahy z průmyslových vzorů vzniklé podle dřívějších právních předpisů se ohledně jejich trvání, výkonu práv a povinností řídí tímto zákonem. Vznik těchto práv a nároky z nich vzniklé se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Tím je vyloučeno zpětné působení tohoto zákona na již vzniklé právní skutečnosti a nároky.


K bodu 8.
Navrhované ustanovení stanoví, že procesní úkony učiněné před účinností tohoto zákona a jejich účinky zůstávají zachovány. Posoudí se přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona tak, aby nebyla narušena kontinuita probíhajících řízení.

K části druhé, čl. III

ZMĚNA ZÁKONA O VYMÁHÁNÍ PRÁV Z PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ A OCHRANĚ OBCHODNÍHO TAJEMSTVÍ 

K § 6
V ustanovení odstavce 1 písm. c) se v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/715 ze dne 11. března 2026 o průmyslových vzorech Evropské unie (kodifikované znění), které aktuálně upravuje ochranu průmyslových vzorů Evropské unie, mění název soudu, který v České republice rozhoduje jako soud prvního stupně podle uvedeného nařízení o průmyslových vzorech Evropské unie. Jde pouze o legislativně technickou úpravu.

Ke změně pojmu „průmyslový vzor Společenství“ na „průmyslový vzor Evropské unie“ došlo na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2822, ze dne 23. 10. 2024, kterým se mění nařízení Rady (EU) 6/2002 o průmyslových vzorech Společenství a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 2246/2002. Nařízení (EU) 2026/715 účinné od 1. 7. 2026, které je kodifikovaným zněním, nahrazuje dosavadní nařízení (ES) 6/2002 i změnové nařízení EU) 2024/2822.

K části třetí, čl. IV

ZMĚNA ZÁKONA O SPRÁVNÍCH POPLATCÍCH

Novelou zákona o správních poplatcích dochází ke změnám v části XI Sazebníku v položce 136 a 137, které jsou technické povahy, a k úpravě poznámek k položce 137, které jsou reakcí na změny v § 11 zákona o průmyslových vzorech.

V položce 136 se slovo „výmaz“ nahrazuje slovy „prohlášení za neplatný“ a v položce 137 se slova „doba ochrany“ nahrazují slovem „zápis“. Důvodem těchto změn je dosažení souladu s terminologií v zákoně o průmyslových vzorech.

Právní úprava správních poplatků dosud obsažená v § 11 odst. 3 a 4 zákona o ochraně průmyslových vzorů odkazující na zaplacení správního poplatku dle zvláštního právního předpisu byla nekoncepční, a proto se přesouvá přímo do zákona o správních poplatcích, kde se promítne do části XI Sazebníku, poznámek k položce 137.

Rovněž bylo nutné reagovat na nově vložené odstavce 5 a 6 v § 11 zákona o ochraně průmyslových vzorů, a nahradit stávající poznámky k položce 137 části XI Sazebníku.

Vzhledem k tomu, že z § 11 odst. 3 zákona o ochraně průmyslových vzorů vyplývá povinnost zaplatit správní poplatek spolu s přijetím žádosti o obnovu zápisu průmyslového vzoru, a zároveň § 5 odst. 2 zákona o správních poplatcích obecně upravuje splatnost správního poplatku stanoveného pevnou částkou a postup správního orgánu při jejich nezaplacení, byla již původní poznámka 1. nadbytečná, a proto se ruší.

Nová poznámka 1., která se týká možnosti zaplatit poplatek (ve výši dvojnásobku) za přijetí žádosti o obnovu zápisu průmyslového vzoru v dodatečné lhůtě 6 měsíců, odpovídá původní poznámce 2. Úpravy oproti původní poznámce jsou pouze technické povahy a nemění její význam.

Nová poznámka 2. se váže k novému odstavci 6 v § 11 zákona o ochraně průmyslových vzorů, který upravuje možnost obnovy zápisu průmyslového vzoru v případě, kdy Úřad pravomocně prohlásí zapsaný průmyslový vzor za neplatný a soud rozhodující ve správním soudnictví následně toto rozhodnutí zruší. 


K části čtvrté, čl. V (Účinnost)

Navrhuje se, aby účinnost zákona nastala dnem 9. prosince 2027, který odpovídá dni, dokdy musí být Směrnice transponována do právního řádu České republiky.

Předpokládá se, že navržená úprava bude přijata v dostatečném předstihu tak, aby dotčené subjekty i veřejnost měly odpovídající časový prostor na seznámení se s navrhovanými změnami a přípravu spojenou s uskutečněním těchto změn.

2