Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDX6ALKHS najdete zde


                2026-0229-002-TVO-2

	

	

	

	strana 
	Důvodová zpráva
	

	Uzavřená verze: 2026-0229-002-TVO
	

	

	
	Důvodová zpráva
	strana 

	
	Uzavřená verze: 2026-0229-002-TVO

IV.

Důvodová zpráva
Návrh nařízení vlády o podmínkách, za kterých lze zřídit organizační útvar správního úřadu

I. Obecná část
1.   Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Návrh nařízení vlády o podmínkách, za kterých lze zřídit organizační útvar správního úřadu byl připraven na základě zmocnění obsaženého v § 9 odst. 1 zákona č. xx/2026 Sb., o právních poměrech státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech (zákon o státních zaměstnancích), který je aktuálně, po vetu prezidenta republiky, projednáván v Parlamentu České republiky jako sněmovní tisk č. 76, a jehož účinnost je navržena od 1. listopadu 2026.
Ustanovení § 9 odst. 1 zákona o státních zaměstnancích zmocňuje vládu, aby nařízením stanovila podmínky, za kterých lze zřídit organizační útvar. Současně tento zákon ruší zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, včetně jeho § 205 písm. a), který zmocňoval vládu ke stanovení pravidel pro organizaci služebního úřadu, a prováděcí nařízení vlády č. 92/2015 Sb., o pravidlech pro organizaci služebního úřadu.
Hlavním účelem návrhu nařízení vlády je stanovit podmínky, za nichž je možné jednotlivé organizační útvary (oddělení, odbor, sekce) zřídit. Návrh nařízení vlády za tímto účelem stanoví pro každý organizační útvar minimální počet míst. Zároveň návrh také stanoví podmínky, za kterých se lze od tohoto počtu odchýlit, zejména s přihlédnutím k druhu, působnosti, velikosti nebo vnitřnímu členění správního úřadu. Závazné, jednotné a jednoznačné podmínky pro zřízení organizačních útvarů správních úřadů přispívají k transparentnímu a efektivnímu organizačnímu uspořádání správních úřadů.
Navrhovaná právní úprava v omezeném rozsahu navazuje na dosavadní nařízení vlády č. 92/2015 Sb. Návrh v souladu se zákonem o státních zaměstnancích nadále vychází z členění organizační struktury na oddělení, odbory a sekce, zachovává podmínky pro jejich zřizování včetně minimálních počtů míst a zachovává zvláštní úpravu podmínek pro zřizování zastupitelských úřadů, kabinetu v ministerstvu nebo Úřadu vlády České republiky a kanceláře člena vlády nebo vedoucího správního úřadu.
Návrh zohledňuje terminologii zákona o státních zaměstnancích jakož i skutečnost, že zákon o státních zaměstnancích nepočítá s některými instituty upravenými zákonem o státní službě. Neobsahuje proto ustanovení vztahující se k nejvyššímu státnímu tajemníkovi a sekci pro státní službu. Vypuštěna jsou rovněž ustanovení upravující charakteristiku místa a ustanovení, která definují systemizované místo, neboť zákon o státních zaměstnancích vládu k úpravě těchto institutů již nezmocňuje.
2.   Zhodnocení platného právního stavu
Návrh nařízení vlády je v souladu se zmocněním vlády obsaženým v § 9 odst. 1 zákona č. xx/2026 Sb., o právních poměrech státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech (zákon o státních zaměstnancích), a v souladu s čl. 78 Ústavy České republiky.
3.   Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Návrh není v rozporu s ústavním pořádkem a právním řádem České republiky.
4.   Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Právo EU neupravuje podmínky, za kterých lze zřizovat organizační útvary správních úřadů.
Návrh nařízení vlády je v souladu s právními předpisy Evropské unie i s obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
5.   Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Mezinárodní smlouvy problematiku organizačních útvarů správních úřadů neupravují.
Návrh není v rozporu s mezinárodní smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
6.   Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Navrhovaná právní úprava nemá dopad do státního rozpočtu.
7.   Odůvodnění případného návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení.
Návrh nařízení vlády není předmětem projednání Poslaneckou sněmovnou.
8.   Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
Účinnosti právní úpravy je navrhována k 1. listopadu 2026 současně s nabytím účinnosti zákona o státních zaměstnancích.
9.   Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
Navrhovaná právní úprava ve svých ustanoveních upravuje podmínky, za kterých lze zřídit organizační útvary správních úřadů. V navrhovaném nařízení vlády je rovněž zohledněna terminologie zákona o státních zaměstnancích (podrobněji viz II. Zvláštní část).
10.   Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Navrhovaná právní úprava nemá povahu technického předpisu. Je výlučně zaměřena na pravidla organizace správního úřadu.
11.   Informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.
Navrhovaná právní úprava svým obsahem nepodléhá konzultaci s Evropskou centrální bankou.
12.   Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
12.1   Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
12.2   Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na podnikatelské prostředí České republiky.
12.3   Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Návrhem nařízení vlády není zakládána veřejná podpora.
12.4   Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Návrh nařízení vlády nemá sociální dopady, a to ani na specifické skupiny obyvatel, jakož ani na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením ani národnostní menšiny.
12.5   Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Navrhované řešení nemá žádné dopady ve vztahu k rovnosti mužů a žen. Tato právní úprava se vztahuje shodně na ženy a muže, je genderově neutrální.
12.6   Dopad na životní prostředí.
Návrh nařízení vlády nemá dopady na životní prostředí.
12.7   Dopad na ochranu práv dětí.
Návrh nařízení vlády nemá dopady na ochranu práv dětí.
12.8   Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Návrh nařízení vlády nemá dopady na bezpečnost státu nebo obranu státu.
12.9   Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Navrhovaná právní úprava se soukromí přímo netýká.
13.   Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Návrh nařízení vlády s ohledem na svůj obsah nezakládá a ani nepředpokládá vznik korupčních rizik.
14.   Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
Postup projednávání návrhu právního předpisu má standardní charakter bez odchylek.
15.   Informace dle zákona o regulaci lobbování
Návrh nařízení vlády nezakládá jakékoliv prostředí pro lobbistickou činnost nebo působnost orgánů veřejné moci v této oblasti.

II. Zvláštní část
K § 1 až 3
Ustanovení stanoví podmínky pro zřízení jednotlivých základních organizačních útvarů, včetně minimálního počtu míst, a požadavků na jejich vnitřní strukturu. Zohledňují se přitom specifické podmínky některých správních úřadů a některých organizačních útvarů.
Stanovení minimálního počtu míst v jednotlivých organizačních útvarech vychází z dlouhodobé praxe správních úřadů (dosavadních služebních úřadů), ze zkušeností vedoucích státních zaměstnanců (dosavadních představených) s jejich řízením a zároveň z požadavků na efektivní fungování organizačních útvarů. Návrh vychází ze základních principů managementu, zejména z principů plánování, organizování, vedení a kontroly, a z tzv. teorie rozpětí řízení, podle které existuje optimální rozsah počtu přímo podřízených osob jednomu vedoucímu zaměstnanci (za optimální počet podřízených na nejnižším stupni řízení se považuje 5 až 10 podřízených, v některých státech 8 až 12 podřízených, v některých 9 až 20 podřízených). S vyššími stupni řízení se tento počet snižuje (za optimální počet zaměstnanců podřízených vrcholovým manažerům se považují 3 až 4 podřízení). V tomto smyslu je návrh, obdobně jako dosavadní nařízení vlády č. 92/2015 Sb., minimalistickým řešením.
Stanovení průměrného minimálního počtu míst zachovává možnost vytváření menších organizačních útvarů a současně podporuje hospodárnost při výstavbě organizačních struktur. Umožňuje totiž zřízení organizačního útvaru (oddělení nebo odboru) s nižším počtem míst za podmínky, že tento počet bude v rámci správního úřadu vyvážen odpovídajícím počtem míst v jiných organizačních útvarech. Smyslem této úpravy je zabránit nadměrnému členění správního úřadu na malé organizační útvary při zachování potřebné flexibility organizační struktury.
Návrh i nadále respektuje objektivní různorodost správních úřadů danou zejména jejich velikostí, postavením, rozsahem a charakterem působnosti a jejich vnitřním členěním.
Pro oddělení stanoví návrh minimální počet 6 míst, pro odbor 13 míst včetně alespoň 2 míst vedoucích oddělení a pro sekci 28 míst včetně alespoň 2 míst ředitelů odborů nebo alespoň 1 místa ředitele odboru a alespoň 1 místa vedoucího oddělení bezprostředně podřízeného vrchnímu řediteli sekce. Stanovené počty zohledňují postavení jednotlivých organizačních útvarů v organizační struktuře správního úřadu a rozsah jejich řídicí a koordinační působnosti.
S přihlédnutím ke konkrétním podmínkám správního úřadu návrh umožňuje zřízení menšího organizačního útvaru. Oddělení lze za stanovených podmínek zřídit již se 4 místy a odbor s 9 místy včetně alespoň 2 míst vedoucích oddělení nebo alespoň 1 místa vedoucího oddělení a alespoň 2 míst bezprostředně podřízených řediteli odboru. Podmínkou pro využití této možnosti je, aby průměrný počet míst v odděleních správního úřadu po matematickém zaokrouhlení na celé číslo nebyl nižší než 6 a v odborech nebyl nižší než 13 Tím je zachována možnost přizpůsobit organizační strukturu konkrétním podmínkám správního úřadu, aniž by docházelo k nadměrnému množství malých organizačních útvarů.
Do průměrného počtu míst v odděleních se nezapočítávají místa v oddělení zastupitelského úřadu, v oddělení kabinetu a v kanceláři člena vlády nebo vedoucího správního úřadu, je-li kancelář oddělením. Do průměrného počtu míst v odborech se nezapočítávají místa v zastupitelském úřadu, v kabinetu a v kanceláři člena vlády nebo vedoucího správního úřadu, je-li odborem. Dále se nezapočítávají místa v odboru, který je pracovištěm plnícím úkoly v užším územním rozsahu, než je rozsah územní působnosti správního úřadu, nebo součástí takového pracoviště, v odboru, který je součástí správního úřadu s jinou než celostátní působností, nebo v odboru, který je součástí správního úřadu uvedeného v § 12 odst. 4 zákona o státních zaměstnancích (tzv. nezávislí regulátoři). Důvodem je specifické postavení uvedených organizačních útvarů nebo charakter činností, které by při zahrnutí do výpočtu mohly nepřiměřeně ovlivnit průměrný počet míst ostatních organizačních útvarů správního úřadu.
Stanovení minimálního počtu 28 míst pro sekci má zajistit, aby byla sekce zřizována pouze tehdy, odpovídá-li rozsah jí zabezpečovaných činností a počet v ní zařazených míst jejímu postavení v organizační struktuře správního úřadu. Požadavek na minimální počet vedoucích míst současně zajišťuje, aby sekce představovala skutečně samostatný stupeň řízení a nebyla pouze formálním organizačním útvarem.
Do minimálního počtu míst vedoucích státních zaměstnanců se nezapočítává místo vedoucího oddělení, na kterém se převážně zabezpečuje podpora vrchního ředitele sekce při výkonu jeho řídicí činnosti (vedoucího kanceláře vrchního ředitele sekce). Důvodem je, že toto místo představuje především podporu vrchního ředitele sekce při výkonu jeho řídicí činnosti a nejde o vedoucí místo představující typický samostatný stupeň řízení v rámci působnosti sekce.
Pro sekci, v jejímž čele stojí státní tajemník, se stanoví výjimka z požadavku na minimální počet míst. Výjimka zohledňuje zvláštní postavení státního tajemníka a potřebu organizačně vymezit činnosti, jejichž zabezpečování náleží do jeho působnosti, bez ohledu na to, zda počet míst zařazených do jeho sekce dosahuje obecně stanovené hranice.
K § 4
Navrhované ustanovení stanoví zvláštní pravidla pro organizační uspořádání zastupitelských úřadů, která zohledňují specifické podmínky výkonu zahraniční služby, rozdílnou velikost a rozsah působnosti jednotlivých zastupitelských úřadů a jejich personální obsazení.
Na zastupitelský úřad se nepoužije obecně stanovený minimální počet míst vyžadovaný pro zřízení odboru. Potřeba této výjimky vyplývá zejména z rozdílné velikosti zastupitelských úřadů, rozsahu jejich úkolů, podmínek v přijímajícím státě a požadavků na účelné zajištění diplomatických, konzulárních, hospodářských, administrativních a dalších činností. Uplatnění obecného minimálního počtu míst by v některých případech neodpovídalo skutečným potřebám zastupitelského úřadu a mohlo by bránit vytvoření organizační struktury přiměřené rozsahu a povaze jím vykonávaných činností.
Zastupitelský úřad lze podle jeho personálních a provozních potřeb členit na oddělení. Zřízení oddělení není povinné a závisí zejména na velikosti zastupitelského úřadu, rozsahu jeho působnosti a potřebě organizačně oddělit jednotlivé oblasti činnosti. U menších zastupitelských úřadů může být účelné vykonávat jednotlivé agendy bez dalšího vnitřního členění, zatímco u větších zastupitelských úřadů může členění na oddělení přispět k přehlednému vymezení působnosti, odpovědnosti a řídicích vztahů.
Ani na oddělení zastupitelského úřadu se nepoužije obecný požadavek na minimální počet míst. Výjimka umožňuje zřídit oddělení i tehdy, je-li určitá oblast činnosti zajišťována menším počtem zaměstnanců, pokud je její samostatné organizační vymezení odůvodněno povahou nebo významem vykonávané agendy, požadavky na řízení nebo místními podmínkami. Navrhovaná úprava tak umožňuje přizpůsobit organizační strukturu jednotlivých zastupitelských úřadů jejich konkrétním úkolům, aniž by bylo nutné navyšovat počet míst pouze za účelem splnění obecně stanovených organizačních kritérií.
Místa zařazená v zastupitelském úřadu podle § 4 se současně nezahrnují do výpočtu průměrného počtu míst tvořících oddělení nebo odbor podle § 1 odst. 2 a § 2 odst. 2. Důvodem je skutečnost, že zastupitelské úřady představují z hlediska velikosti, charakteru vykonávaných činností a podmínek jejich fungování specifickou kategorii organizačních útvarů, jejichž zahrnutí do tohoto výpočtu by mohlo nepřiměřeně ovlivnit průměrný počet míst ostatních oddělení a odborů správního úřadu.
K § 5
Navrhované ustanovení vymezuje kabinet jako specifický organizační útvar v ministerstvu nebo v Úřadu vlády České republiky, kterému se přiznává postavení odboru. Toto organizační zařazení umožňuje jeho začlenění do organizační struktury správního úřadu na úrovni odpovídající významu a povaze činností zabezpečovaných kabinetem.
Na rozdíl od standardního odboru se na kabinet nevztahuje obecně stanovený minimální počet míst. Výjimka zohledňuje zvláštní povahu kabinetu, jehož zřízení a postavení jsou odůvodněny především charakterem zabezpečovaných činností a potřebou jejich samostatného organizačního zabezpečení, nikoli počtem míst, která jsou do něj zařazena. Uplatnění obecného početního kritéria by v některých případech mohlo vést k nemožnosti kabinet zřídit nebo k neodůvodněnému navyšování počtu míst pouze za účelem splnění podmínky pro jeho organizační zařazení na úrovni odboru.
Kabinet lze členit na oddělení podle rozsahu a různorodosti zabezpečovaných činností a potřeby jejich organizačního oddělení. Členění kabinetu na oddělení není povinné a umožňuje přizpůsobit jeho vnitřní uspořádání konkrétním podmínkám správního úřadu.
Ani na oddělení kabinetu se nepoužije obecný požadavek na minimální počet míst. Tato výjimka umožňuje zřídit oddělení i tehdy, je-li příslušná oblast činnosti zabezpečována menším počtem zaměstnanců, pokud je její samostatné organizační vymezení odůvodněno povahou nebo významem vykonávané agendy nebo potřebami jejího řízení. Smyslem výjimky je umožnit účelné vnitřní uspořádání kabinetu bez nutnosti přizpůsobovat jeho velikost obecným početním kritériím stanoveným pro ostatní organizační útvary.
K § 6
Předmětné ustanovení upravuje možnost zřízení kanceláře člena vlády, vedoucího správního úřadu nebo toho, kdo stojí v čele jiného ústředního správního úřadu, a vymezuje jejich základní postavení a úlohu jako organizačních útvarů zabezpečujících zejména podporu člena vlády, vedoucího správního úřadu nebo toho, kdo stojí v čele jiného ústředního správního úřadu při výkonu jejich řídicí činnosti a při výkonu jejich funkce.
Místa zařazená v kanceláři člena vlády, vedoucího správního úřadu nebo toho, kdo stojí v čele jiného ústředního správního úřadu, se nezahrnují do výpočtu průměrného počtu míst tvořících oddělení nebo odbor podle § 1 odst. 1 písm. b) a § 2 odst. 1 písm. b). Důvodem je specifické postavení těchto organizačních útvarů, jejichž velikost a vnitřní uspořádání se odvíjejí především od potřeb podpory osoby stojící v čele správního úřadu a nemusí odpovídat obecným kritériím stanoveným pro ostatní organizační útvary.
K § 7
Navrhované ustanovení sjednocuje způsob označování základních organizačních útvarů správních úřadů tak, aby bylo z jejich názvu zpravidla zřejmé jejich postavení v organizační struktuře správního úřadu. Použití označení „oddělení“, „odbor“ nebo „sekce“ přispívá k přehlednosti organizační struktury a umožňuje jednoznačně určit organizační úroveň příslušného útvaru.
Současně se zohledňují případy, kdy použití označení „oddělení“, „odbor“ nebo „sekce“ není možné nebo není s ohledem na povahu či zvláštní postavení organizačního útvaru vhodné. Může jít zejména o organizační útvary označované jako kancelář, kabinet, inspektorát nebo jiným specifickým názvem. V takovém případě se nevyžaduje změna jejich názvu, v organizační struktuře správního úřadu však musí být uvedeno, jakému typu organizačního útvaru podle tohoto nařízení odpovídají.
Cílem úpravy je zajistit přehlednost a srovnatelnost organizačních struktur jednotlivých správních úřadů a současně zabránit pochybnostem o organizační úrovni organizačních útvarů označených specifickým názvem. Určení odpovídajícího typu organizačního útvaru je významné zejména pro posouzení jeho postavení v organizační struktuře, vymezení působnosti a odpovědnosti a pro účely systemizace. Navrhovaná úprava současně zachovává možnost používat zavedené nebo věcně odůvodněné názvy organizačních útvarů.
Nad rámec odůvodnění tohoto ustanovení je třeba doplnit, že pokud jde o místa zařazená v kanceláři státního tajemníka nebo v kanceláři vrchního ředitele sekce, nezahrnují se, na rozdíl od úpravy nařízení vlády č. 92/2015 Sb., mezi místa, která jsou z výpočtu průměrného počtu míst podle § 1 odst. 2 a § 2 odst. 2 výslovně vyloučena. Tato místa se proto do průměrného počtu míst tvořících oddělení nebo odbor započítávají. Cílem je, aby průměrný počet míst vycházel z celkového personálního uspořádání správního úřadu, s výjimkou organizačních útvarů, u nichž je vzhledem k jejich specifickému postavení odůvodněno jejich nezapočítání.
K § 8
Zrušuje se dosavadní nařízení vlády č. 92/2015 Sb., včetně všech nařízení vlády, kterými bylo předmětné nařízení vlády měněno. Zrušované nařízení vlády je novou právní úpravou plně nahrazeno.
K § 9
V souladu s § 9 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), se navrhuje, aby nařízení vlády nabylo účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. S ohledem na průběh legislativního procesu návrhu zákona o státních zaměstnancích a zároveň na dobu potřebnou k projednání návrhu nařízení vlády v legislativních orgánech a ve vládě, již nelze přepokládat nabytí účinnosti nařízení vlády současně se zákonem o státních zaměstnancích.