Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDX6ALKHS najdete zde


                2026-0229-001-TVO-PPR49-1

	

	

	

	


Vypořádání připomínek
k návrhu nařízení vlády o podmínkách, za kterých lze zřídit organizační útvar správního úřadu

V Praze dne 8. října 2026

Dokument obsahuje zásadní připomínky, ale žádná z nich není předmětem rozporu.
Zásadní připomínky
	Připomínkové místo
	Připomínka
	Vypořádání

	Digitální a informační agentura
	1.1. K návrhu nařízení vlády: § 1 odst. 1

V § 1 odst. 1 návrhu nařízení jsou systemizovaná místa charakterizována jako organizační útvary, pracovní místa státních zaměstnanců a pracovní místa ostatních zaměstnanců v pracovním poměru, popřípadě místa, na kterých je vykonávána práce v rámci jiných právních vztahů. Vzhledem k tomu, že v § 10 odst. 2 návrhu zákona o státních zaměstnancích jsou však systemizovaná místa vymezena jako pracovní místa státních zaměstnanců a pracovní místa ostatních zaměstnanců v pracovním poměru, je třeba dát toto v návrhu nařízení do souladu, aby návrh nařízení nerozšiřoval okruh míst nad rámec zákona.
	Vysvětleno

Obsah ustanovení § 1 ve znění, v němž byl návrh nařízení vlády předložen do mezirezortního připomínkového řízení, bude bez dalšího vypuštěn.

	Ministerstvo práce a sociálních věcí
	2.1. K návrhu nařízení vlády: § 2 odst. 2

Požadujeme § 2 odst. 2 upravit tak, aby používal pojmosloví „zařazování do platové třídy“, nikoli „klasifikace platovou třídou“, a aby pravidla zařazování odpovídala návrhu zákona o státních zaměstnancích a zákoníku práce.
Návrh zákona o státních zaměstnancích v § 60 písm. a) a b) výslovně zmocňuje vládu stanovit zařazení činností státních zaměstnanců do platových tříd a způsob zařazování jejich pracovních míst do platových tříd. Tomuto pojmosloví má odpovídat také návrh nařízení.
Podle § 12 odst. 1 návrhu zákona organizační struktura u pracovního místa státního zaměstnance vymezuje druh práce alespoň oborem specializace a nejnáročnější činností. Písmeno a) musí na toto vymezení navázat, aby bylo zřejmé, která činnost je rozhodná pro platové zařazení pracovního místa státního zaměstnance.
Podle § 1 odst. 2 návrhu zákona se právní poměry státních zaměstnanců subsidiárně řídí zákoníkem práce. Pracovněprávní vztahy zaměstnanců v pracovním poměru se řídí zákoníkem práce přímo. Zařazení zaměstnance do platové třídy proto musí respektovat § 123 odst. 2 zákoníku práce, tedy sjednaný druh práce a v jeho mezích nejnáročnější požadovanou práci. U vedoucího zaměstnance musí úprava respektovat § 123 odst. 3 zákoníku práce, podle kterého se zařazení odvíjí od nejnáročnějších prací, jejichž výkon vedoucí zaměstnanec řídí nebo které sám vykonává.
Stejné hledisko doporučujeme použít i u vedoucího státního zaměstnance. Jeho platová třída má vycházet z nejnáročnějších činností podle § 7 návrhu zákona, jejichž výkon vedoucí státní zaměstnanec řídí nebo které sám vykonává, nikoli z jakékoli nejnáročnější činnosti vykonávané v celém organizačním útvaru nebo správním úřadu.
	Akceptováno

Obsah ustanovení § 2 ve znění, v němž byl návrh nařízení vlády předložen do mezirezortního připomínkového řízení, bude bez dalšího vypuštěn. Navrhované nařízení vlády již nebude, s ohledem na zmocňovací ustanovení § 9 odst. 1 zákona o státních zaměstnancích, blíže vymezovat systemizovaná místa.

	Ministerstvo zdravotnictví
	3.1. K dokumentu Důvodová zpráva obecně

Zvláštní část důvodové zprávy v podstatě jen opisuje normativní text a neposkytuje suficientní vysvětlení navrhované právní úpravy. Požadujeme doplnit zvláštní část důvodové zprávy tak, aby jednoznačně vysvětlovala nastavení jednotlivých institutů. Jedná se o novou právní úpravu provádějící nový zákon o státních zaměstnancích, tím spíš musí být úprava jednoznačná a řádně vysvětlena adresátům normy.
Typicky absentuje např. uvedení hlubší úvahy o nastavení minimálního počtu pro systemizaci toho či onoho útvaru. Ač se v obecné části důvodové zprávy dočteme, že se v podstatě jedná o navázání na již existující právní úpravu, nacházíme se v novém právním předpise, který provádí nový zákon, zaváděná právní úprava by proto měla být řádně odůvodněna. Vysvětlení ostatně není uvedeno ani ve zvláštní části důvodové zprávy přímo k návrhu zákona.
	Akceptováno

Zvláštní část důvodové zprávy bude doplněna a upravena.

	Úřad vlády ČR - Ministr a předseda Legislativní rady vlády
	4.1. K návrhu nařízení vlády obecně

Obecně:
1. Návrh nařízení vlády o pravidlech pro organizaci správního úřadu má být vydán na základě zmocnění obsaženého v § 9 odst. 1 návrhu zákona o právních poměrech státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech (zákon o státních zaměstnancích). Podle tohoto zákonného zmocnění má nařízení vlády stanovit podmínky, za kterých lze zřídit organizační útvar správního úřadu.
Předložený návrh nařízení vlády ovšem obsahově kopíruje nařízení vlády č. 92/2015 Sb., o pravidlech pro organizaci služebního úřadu, ve znění pozdějších předpisů, tj. prováděcího předpisu k zákonu č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, který má být zákonem o státních zaměstnancích zrušen a který ve svém § 205 písm. a) zmocňuje ke stanovení pravidel pro organizaci služebního úřadu. Domníváme se, že toto zmocnění je podstatně širší než zmocnění, které má naplnit předložený návrh nařízení vlády.
2. Účelem prováděcího právního předpisu není opisovat úpravu obsaženou již v prováděném zákoně. Je proto v nařízení vlády např. zbytečné vyjmenovávat jednotlivé organizační útvary.
3. Prováděcí právní předpis ani nemůže stanovit pravidla, která nejsou v souladu s prováděným zákonem, resp. překračují jeho meze. V tomto směru za problematické považujeme zejména ustanovení § 1 odst. 3, a to přinejmenším ve vztahu k členovi vlády.
S ohledem na výše uvedené požadujeme text návrhu nařízení vlády podstatně zredukovat tak, aby bylo dodrženo zákonné zmocnění i obecné principy pro vydávání prováděcích právních předpisů. Z tohoto pohledu by návrh nařízení vlády měl fakticky obsahovat pouze úpravu podmínek pro zřízení jednotlivých organizačních útvarů (obecně i ve zvláštních případech na některých správních úřadech). Dále není žádoucí opisovat text zákona (např. v § 1) ani zvlášť vymezovat „systemizovaná místa“ (§ 2), upravovat, komu je osoba v čele organizačního útvaru podřízena (v § 3 až 7), nebo upravovat postavení státního tajemníka (§ 10).
S přihlédnutím k formulaci zákonného zmocnění je rovněž třeba upravit název nařízení vlády tak, aby odpovídal zmocnění.
Tyto připomínky jsou zásadní.
Osobami oprávněnými k vypořádání připomínek jsou:
Martina Prudilová, martina.prudilova@vlada.gov.cz, tel.: 224 002 586
Tomáš Dundr, tomas.dundr@vlada.gov.cz, tel.: 224 002 187
	Akceptováno

Návrh nařízení vlády bude vydán na základě zmocnění obsaženého v § 9 odst. 1 návrhu zákona o státních zaměstnancích a bude stanovovat podmínky, za kterých lze zřídit organizační útvar správního úřadu.

	Úřad pro ochranu osobních údajů
	5.1. K návrhu nařízení vlády: § 5 odst. 2

V § 5 odst. 2 se za slovo „tajemník“ vkládají slova „, nebo sekci ve správním úřadu uvedeném v § 12 odst. 4 zákona o stáních zaměstnancích“.
	Vysvětleno

Připomínka je obecná a směřuje vůči všem úřadům uvedeným v § 12 odst. 4 zákona o státních zaměstnancích, nejedná se tedy o pouhé potvrzení ve vztahu k Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Postavení místopředsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů je explicitně upraveno v § 53 odst. 1 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, v platném znění.

	
	5.2. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 12.9

Cílem DPIA není toliko zmapovat nová zpracování osobních údajů. Cílem je rovněž zhodnotit změnu stávajících zpracování osobních údajů. Vzhledem k tomu, že návrh se soukromí přímo netýká, je třeba to vyjádřit takto.
	Akceptováno

Obecná část důvodové zprávy bude ve smyslu připomínky upravena.

Doporučující připomínky
	Připomínkové místo
	Připomínka
	Vypořádání

	Digitální a informační agentura
	1.2. K návrhu nařízení vlády obecně

Z čl. 87 Ústavy vyplývá, že k provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení.
Vzhledem k tomu, že návrh zákona o státních zaměstnancích (senátní tisk č. 266) byl však Senátem dne 19. 8. 2026 zamítnut, není zatím ani možné vydat toto nařízení. Doporučujeme, aby v případě vyhlášení předmětného zákona ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv byl ověřen soulad nařízení s konečným zněním zákona.
	Neakceptováno

Průběh legislativního procesu je nám známý. S přihlédnutím k aktuálnímu vývoji (o návrhu zákona bude po vetu prezidenta opět jednat Poslanecká sněmovna) a potřebě závazně stanovit jednoznačné podmínky pro zřízení organizačních útvarů ve správních úřadech, bude ustanovení o nabytí účinnosti nařízení vlády upraveno, tak že nově bude znít „Toto nařízení nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.“

	
	1.3. K návrhu nařízení vlády: § 2 odst. 2

Ustanovení § 9 odst. 1 návrhu zákona o právních poměrech státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech (zákon o státních zaměstnancích) zmocňuje vládu k tomu, aby stanovila svým nařízením podmínky, za kterých lze zřídit organizační útvar. Máme však za to, že zařazování pracovních míst do platových tříd uvedené v § 2 odst. 2 návrhu nařízení pod toto zmocnění nespadá. Zmocnění k úpravě této záležitosti je sice v návrhu zákona též obsaženo, avšak v jeho § 60 písm. a) a b), tj. jako zmocnění k jinému nařízení vlády (upravujícímu katalog prací státních zaměstnanců a jejich zařazení do platových tříd). Po nabytí jeho účinnosti se podle § 95 odst. 30 návrhu zákona postupuje podle nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností.
Doporučujeme proto prověřit vzájemný vztah obou zmocnění a vyloučit dvojí úpravu téže otázky.
	Akceptováno

Obsah ustanovení § 2 ve znění, v němž byl návrh nařízení vlády předložen do mezirezortního připomínkového řízení, bude bez dalšího vypuštěn tak, aby obsah návrhu nařízení vlády odpovídal zmocnění v § 9 odst. 1 zákona o státních zaměstnancích k jeho vydání.

	
	1.4. K návrhu nařízení vlády: § 2 odst. 2 písm. c)

Na konci textu písmene c) je uvedeno „statní zaměstnanec“. Žádáme o provedení opravy.
	Akceptováno

Obsah ustanovení § 2 ve znění, v němž byl návrh nařízení vlády předložen do mezirezortního připomínkového řízení, bude bez dalšího vypuštěn tak, aby obsah návrhu nařízení vlády odpovídal zmocnění v § 9 odst. 1 zákona o státních zaměstnancích k jeho vydání.

	Ministerstvo práce a sociálních věcí
	2.2. K návrhu nařízení vlády: § 2 odst. 1

Doporučujeme § 2 odst. 1 přeformulovat takto:
„Systemizovaná pracovní místa zařazená v organizačním útvaru obsahují související činnosti nebo práce.“
Slovo „zpravidla“ bez vymezení podmínek výjimky neposkytuje předvídatelné pravidlo pro tvorbu organizační struktury. Jeho vypuštěním se posílí určitost úpravy; organizační struktura přitom i nadále podléhá požadavkům účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti podle § 12 odst. 1 návrhu zákona o státních zaměstnancích.
	Akceptováno

Obsah ustanovení § 2 ve znění, v němž byl návrh nařízení vlády předložen do mezirezortního připomínkového řízení, bude bez dalšího vypuštěn. Navrhované nařízení vlády již nebude, s ohledem na zmocňovací ustanovení § 9 odst. 1 zákona o státních zaměstnancích, blíže vymezovat systemizovaná místa.

	
	2.3. K návrhu nařízení vlády: § 2 odst. 2 písm. a) a c)

Návrh nařízení v § 2 odst. 2 písm. a) a c) používá označení budoucího katalogu prací státních zaměstnanců.
Podle § 95 odst. 30 návrhu zákona o státních zaměstnancích se do nabytí účinnosti nařízení vlády, které výslovně upraví katalog prací státních zaměstnanců, katalog prací státních zaměstnanců a jejich zařazení do platových tříd řídí nařízením vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností.
Žádáme o výslovné ujištění alespoň v důvodové zprávě, že do doby vydání nového katalogu se bude i na situaci podle tohoto ustanovení bez dalšího aplikovat citované přechodné ustanovení zákona, tedy použije se nařízení vlády č. 302/2014 Sb. V opačném případě žádáme o výslovné vyjádření této návaznosti v přechodném ustanovení navrhovaného nařízení.
Přechodné ustanovení může znít:
„Do nabytí účinnosti nařízení vlády, které výslovně upraví katalog prací státních zaměstnanců, se pro účely § 2 odst. 2 písm. a) a c) katalogem prací státních zaměstnanců rozumí katalog správních činností podle nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti zákona o státních zaměstnancích.“.
	Akceptováno

Obsah ustanovení § 2 ve znění, v němž byl návrh nařízení vlády předložen do mezirezortního připomínkového řízení, bude bez dalšího vypuštěn. Navrhované nařízení vlády již nebude, s ohledem na zmocňovací ustanovení § 9 odst. 1 zákona o státních zaměstnancích, blíže vymezovat systemizovaná místa.

	
	2.4. K návrhu nařízení vlády: § 2 odst. 2 písm. b) a d)

Státní zaměstnanec bude zaměstnancem v pracovním poměru. Pokud se ustanovení § 2 odst. 2 písm. b) a d) nařízení vlády nemají vztahovat na státní zaměstnance, doporučujeme v nařízení vlády aplikaci výslovně vyloučit, např. vložením slov „který není státním zaměstnancem“ takto:
„b) pracovním místem zaměstnance v pracovním poměru, který není státním zaměstnancem, obsahuje práce, jejichž výkon se na něm požaduje, a klasifikuje se platovou třídou, do které je v katalogu prací ve veřejných službách a správě zařazena nejnáročnější práce,
c) …
d) pracovním místem vedoucího zaměstnance, který není státním zaměstnancem, se zřizuje v čele organizačního útvaru, ve kterém se nevykonávají činnosti podle § 7 zákona o státních zaměstnancích, nebo v čele správního úřadu, a klasifikuje se platovou třídou, do které je v katalogu prací ve veřejných službách a správě zařazena nejnáročnější práce vykonávaná v organizačním útvaru nebo ve správním úřadu, v jehož čele vedoucí zaměstnanec stojí.“.
	Akceptováno

Obsah ustanovení § 2 ve znění, v němž byl návrh nařízení vlády předložen do mezirezortního připomínkového řízení, bude bez dalšího vypuštěn. Navrhované nařízení vlády již nebude, s ohledem na zmocňovací ustanovení § 9 odst. 1 zákona o státních zaměstnancích, blíže vymezovat systemizovaná místa.

	Ministerstvo vnitra
	3.1. K návrhu nařízení vlády: úvodní větě 

Dáváme ke zvážení zohlednit v úvodní větě obecně, že jde o nařízení vlády k provedení zákona o státních zaměstnancích ve smyslu čl. 37 odst. 1 písm. b) Legislativních pravidel vlády, aby lépe odrážela rozsah upravované materie.
Předmětné nařízení totiž neupravuje toliko podmínky zřízení organizačních útvarů uvedených v § 9 odst. 1, ale i další instituty nezbytné pro organizaci úřadu, jako jsou pravidla pro systemizovaná místa, složení kabinetů či postavení a podřízenost kanceláří. S ohledem na absenci výslovného zákonného zmocnění je na místě předpis vydat formou obecného provedení zákona podle čl. 78 Ústavy České republiky, čemuž musí odpovídat formulace úvodní věty.
	Neakceptováno

Bude upraven název návrhu nařízení vlády tak, že nově bude znít „o podmínkách, za kterých lze zřídit organizační útvar správního úřadu“, zároveň bude upraven i samotný obsah návrhu, tak aby odpovídal zmocnění k jeho vydání v § 9 odst. 1 zákona o státních zaměstnancích.

	
	3.2. K návrhu nařízení vlády: § 1 odst. 2

Na rozdíl od zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, kde bylo zmocnění pro vládu stanovit nařízením pravidla pro organizaci služebního úřadu koncipováno obecně, nový zákon o státních zaměstnancích upravuje zákonné zmocnění toliko ke stanovení podmínek, za kterých lze zřídit organizační útvar. Druhy organizačních útvarů pak nový zákon výslovně stanoví v § 9 odst. 1, tj. oddělení, odbor a sekce, a dále v § 73 zakotvuje postavení kabinetu jako organizačního útvaru ministerstev nebo Úřadu vlády.
Domníváme se tudíž, že pro definování organizačního útvaru „zastupitelský úřad v Ministerstvu zahraničních věcí“ nařízením vlády není v zákoně o státních zaměstnancích podklad. Zavádění nového typu organizačního útvaru v podzákonném předpise bez explicitního zákonného zmocnění není vhodné. V zásadě se nadto jedná o úpravu nadbytečnou, neboť postavení zastupitelských úřadů jako organizačních útvarů řeší speciální úprava zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě (§ 4).
Doporučujeme tudíž poslední větu vypustit a v nařízení vlády ponechat v souladu se zákonným zmocněním pouze podmínky zřizování organizačního útvaru, tedy v tomto případě výjimky z plošně nastavených minimálních počtů systematizovaných míst pro zastupitelské úřady v § 6 návrhu nařízení vlády, v němž by bylo rovněž vhodné na zákon o zahraniční službě odkázat.
Ke zvážení pak dáváme i vypuštění celého odstavce 2, neboť jeho první i druhá věta pouze duplikuje ustanovení zákona.
	Akceptováno

Obsah ustanovení § 1 ve znění, v němž byl návrh nařízení vlády předložen do mezirezortního připomínkového řízení, bude bez dalšího vypuštěn, nebude tedy mimo jiné upravovat postavení zastupitelského úřadu v rámci Ministerstva zahraničních věcí. V § 4 (§ 6 ve znění předloženém do mezirezortního připomínkového řízení) bude zachována pouze výjimka z minimálního počtu míst v oddělení, popř. odboru.

	
	3.3. K návrhu nařízení vlády: § 2 odst. 2 písm. c)

V § 2 odst. 2 písm. c) se slovo „statní“ nahrazuje slovem „státní“.
	Akceptováno

Obsah ustanovení § 2 ve znění, v němž byl návrh nařízení vlády předložen do mezirezortního připomínkového řízení, bude bez dalšího vypuštěn tak, aby obsah návrhu nařízení vlády odpovídal zmocnění k jeho vydání v § 9 odst. 1 zákona o státních zaměstnancích.

	Ministerstvo zdravotnictví
	4.2. K návrhu nařízení vlády obecně

V současné době byl návrh zákona o státních zaměstnancích (projednávaný jako senátní tisk 266 resp. 267) zamítnut Senátem a vrácen zpět Poslanecké sněmovně. Je otazné, nakolik je rozumné předpokládat přijetí prováděcího nařízení vlády v konkrétně navrhovaném znění k tomuto návrhu zákona, když dosud není zřejmý výsledek projednávání v rámci legislativního procesu, přičemž je patrné, že na jeho finálním znění nepanuje obecná shoda.
	Neakceptováno

Průběh legislativního procesu je nám známý. S přihlédnutím k aktuálnímu vývoji (o návrhu zákona bude po vetu prezidenta opět jednat Poslanecká sněmovna) a potřebě závazně stanovit jednoznačné podmínky pro zřízení organizačních útvarů ve správních úřadech, bude ustanovení o nabytí účinnosti nařízení vlády upraveno, tak že nově bude znít „Toto nařízení nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.“

	
	4.3. K návrhu nařízení vlády: § 1 odst. 1

Požadujeme vysvětlit, co se míní textem „popřípadě místa, na kterých je vykonávána práce v rámci jiných právních vztahů“. Ani z důvodové zprávy není zřejmé, co se tím míní.
	Akceptováno

Obsah ustanovení § 1 ve znění, v němž byl návrh nařízení vlády předložen do mezirezortního připomínkového řízení, bude bez dalšího vypuštěn. Navrhované nařízení vlády nebude přebírat ustanovení zákona, k jehož provedení je vydáváno.

	
	4.4. K návrhu nařízení vlády: § 3 odst. 1

Z důvodové zprávy nevyplývá, proč bylo pro oddělení zvoleno v základu číslo 6 jako obligatorní pro možnost zřízení oddělení. Argumentovat se dá zavedenou praxí, leč v okamžiku, kdy zavádíme fakticky novou úpravu, mělo by být v důvodové zprávě vysvětleno, proč tomu tak je. Požadujeme doplnit. 
	Akceptováno

Zvláštní část důvodové zprávy bude v požadovaném rozsahu doplněna a upravena.

	
	4.5. K návrhu nařízení vlády: § 4 odst. 1

Souvisí s připomínkou k oddělení výše. DZ opět nevysvětluje, proč pro odbor bylo zvoleno právě číslo 13 v rámci počtu systemizovaných míst. Požadujeme doplnit relevantní část důvodové zprávy ve smyslu vysvětlení úvahy o minimálním počtu systemizovaných míst. 
	Akceptováno

Zvláštní část důvodové zprávy bude v požadovaném rozsahu doplněna a upravena.

	
	4.6. K návrhu nařízení vlády: § 5 odst. 1

Obdobně jako u oddělení a odboru výše. Opět není zřejmá úvaha o čísle 28 pro minimální počet systemizovaných míst v sekci. Požadujeme doplnit relevantní část důvodové zprávy s vysvětlením úvahy nad stanovením tohoto počtu. 
	Akceptováno

Zvláštní část důvodové zprávy bude v požadovaném rozsahu doplněna a upravena.

	Úřad vlády ČR - Odbor kompatibility
	5.1. K návrhu nařízení vlády obecně

	Akceptováno

Vypracoval: JUDr. Lenka Tesařová Ph.D.