Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDXAPCPV1 najdete zde


                2025-0328-001-TVO-1

	

	

	

	strana 
	Důvodová zpráva
	

	Uzavřená verze: 2025-0328-001-TVO
	

	

	
	Důvodová zpráva
	strana 

	
	Uzavřená verze: 2025-0328-001-TVO

IV.

Důvodová zpráva
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 460/2013 Sb., o stanovení částky příspěvku na úhradu péče, částky kapesného, hodnoty osobních darů a hodnoty věcné pomoci nebo peněžitého příspěvku dítěti ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy

I. Obecná část
1.   Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Vláda ČR v souladu se zmocněním v § 41 odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 109/2002 Sb.“), vydává nařízení vlády č. 460/2013 Sb., o stanovení částky příspěvku na úhradu péče, částky kapesného, hodnoty osobních darů a hodnoty věcné pomoci nebo peněžitého příspěvku dítěti ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy (dále jen „nařízení vlády“).
Změna nařízení vlády navrhuje zavést:
- valorizaci částek na základě růstu cen (měřeno harmonizovaným indexem spotřebitelských cen ČSÚ),
- fixaci částek jako podíl minimální mzdy (např. 0,1328násobek minimální mzdy).
Výše kapesného za kalendářní měsíc by pak činila:
a) 0,0038násobek až 0,00418násobek měsíční minimální mzdy, jde-li o dítě do 6 let věku,
b) 0,0100násobek až 0,0110násobek měsíční minimální mzdy, jde-li o dítě od 6 do 10 let věku,
c) 0,0188násobek až 0,02068násobek měsíční minimální mzdy, jde-li o dítě od 10 do 15 let věku,
d) 0,0282násobek až 0,0310násobek minimální mzdy, jde-li o dítě od 15 let nebo nezaopatřenou osobu.
Kapesné by bylo nově vyjádřeno jako násobek minimální mzdy, čímž bude zajištěna průběžná valorizace. Nebude tak potřeba, aby vláda ČR pro účely navýšení částek kapesného musela případně pravidelně novelizovat nařízení vlády.
Účelem kapesného je především podpora sociálního začleňování dítěte nebo nezaopatřené osoby, rozvoj schopnosti hospodařit s penězi a možnost účastnit se běžných drobných sociálních aktivit, které odpovídají věku a obvyklým podmínkám vrstevníků. Kapesné nemá plnit roli sociální dávky ani příspěvku na zajištění základních životních potřeb.
Koeficient minimální mzdy byl zvolen jako vhodný parametr pro pravidelnou a stabilní valorizaci bez rizika skokových navýšení či propadů. Minimální mzda, která se odvíjí od průměrné mzdy, umožňuje reflektovat růst či pokles cen. Jedná se tak o mechanismus, který poskytuje stabilní reflexi vývoje cen. Zároveň minimální mzda má být každé dva roky přehodnocena vládou, což zaručuje stabilní časový rámec pro zohlednění v kapesném. Koeficient pracuje s násobkem minimální mzdy, tak aby nedocházelo k extrémnímu překotnému zvýšení, ale vhodně navazuje na vývoj v dané oblasti a nabízí rozmezí.
Jednotlivé koeficienty pro věkové hranice byly stanoveny jako podíl valorizované částky kapesného z roku 2014 (zohledňující kumulativní index spotřebitelských cen do konce roku 2025 ve výši 158,7 %) a výše minimální mzdy stanovené pro rok 2026 (22 400 Kč). Specificky se vzala zaokrouhlená střední hranice kapesného a vydělila se minimální mzdou 22 400 Kč. Zohlednila se tedy inflace za období, kdy nebylo kapesné a dary aktualizováno až do konce roku 2025 (což činní 158,7 %) a minimální mzda roku 2026 (což činní 22 400 Kč). Praktický příklad na skupině dětí do 6 let: Původní rozpětí z roku 2014 = 40 až 60 Kč (střed 50 Kč). Navýšení o inflaci do r. 2025 (1,587) = 63,50 Kč až 95,20 Kč (střed 79,35 Kč). Vydělením minimální mzdou 2026 (22 400 Kč) dostáváme čisté matematické koeficienty: Dolní hranice: 63,50 / 22 400 = 0,0028. Střední hodnota: 79,35 / 22 400 =0,0035. Horní hranice: 95,20 / 22 400 = 0,0043.

Původní částka z roku 2014 byla navýšena o kumulativní inflaci (158,7 %) do roku 2025. Tato valorizovaná částka byla vydělena předpokládanou minimální mzdou pro rok účinnosti 2026 (22 400 Kč). Výsledný podíl tvoří stanovený koeficient.
V rámci přípravy dané úpravy bylo pracováno s variantami různých koeficientů, na které lze pravidelnou valorizaci navázat. Mimo vazbu na minimální mzdu se využívá i institut životního minima nebo existenčního minima.
· Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
· Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Tento institut byl vedle životního minima zaveden z důvodu větší motivace pro dospělé osoby v hmotné nouzi. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.[1]
Hlavní využití těchto institutů je v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, kde plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálně-ochranná veličina, v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, při zjišťování nároku na dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích (porodné) a od 1. října 2025 v zákoně č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci, kde se životní minimum uplatňuje při určování příjmových limitů u příslušných komponent a spolu s existenčním minimem vstupuje do výpočtu výše dávky. Další využití je v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (při stanovení výše u příspěvku při pěstounské péči), v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (jako kritérium nároku na zvýšení příspěvku na péči ve stanovených případech). Dále v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností, v případě exekucí pro nezabavitelné částky apod.
Od 1. 10. 2026 se částky mění: pro jednotlivce vzroste na 5 500 Kč a pro první osobu v domácnosti na 5 000 Kč. Do 30. 9. 2026 platí původní částky (jednotlivec 4 860 Kč, pro nezaopatřené děti ve věku do 6 let 2480 Kč, ve věku 6 -15 let 3050 Kč, ve věku 15 - 26 let 3 490 Kč).
Vyhodnocení kladů a záporů možných variant valorizace lze shrnout tak, že jako valorizační parametr byla zvolena minimální mzda místo čistého indexu spotřebitelských cen, protože minimální mzda v ČR odráží, jak růst cenové hladiny, tak obecný růst mezd a životní úrovně v domácnostech. Kapesné má plnit funkci výchovného nástroje k finanční gramotnosti, který má dětem v ústavní a ochranné výchově přibližovat reálné příjmové prostředí běžných rodin. Samotná inflační valorizace by reagovala pouze na minulý růst cen, ale neodrážela by ekonomický posun společnosti.
Vycházíme z předpokladu, že v domácnostech je rodinný příjem úměrou pro kapesné a dary. Zejména logika kapesného je tedy založena na částce odrážející příjmové možnosti domácností a zároveň je klíčovým faktorem pro pochopení hodnoty peněz a zacházení s nimi. V dětských domovech by se výše kapesného neměla zásadně odlišovat od výše kapesného v běžné domácnosti, zvláště dle současného trendu, co nejvíce přiblížit dětské domovy rodinnému prostředí. Výše kapesného a darů se tak odvíjí od původně nastavených částek v roce 2014 a zároveň se přibližuje výrazněji průměrnému kapesnému u dětí v rodinách.
Tabulka č. 1: Porovnání navržených částek s průměrným kapesným v ČR[2]
	Věk dítěte
	Průměrná výše kapesného v ČR v roce 2024 (v Kč)
	Platné částky dle Nařízení vlády č. 460/2013 Sb. (v Kč)
	Navržené částky dle novely nařízení (v Kč)

	6 až 11 let
	342
	120–180
	224–246

	12 až 14 let
	516
	200–300
	421-463

	15 až 17 let
	1053
	300–450
	632-695

S ohledem na § 41 odst. 2 písm. b) zákona č. 109/2002 Sb., podle kterého nařízení vlády stanoví nejvyšší a nejnižší částky kapesného za kalendářní měsíc v závislosti na věku dítěte nebo nezaopatřené osoby, se navrhuje stanovit rozmezí daného koeficientu.
Dále se navrhuje v § 3 nařízení vlády aktualizovat hodnoty osobního daru k narozeninám, k jiným obvyklým příležitostem a k úspěšnému ukončení studia, a to opět zavedením valorizačního mechanismu navázáním částek na koeficient minimální mzdy. Účelem daru k narozeninám (či jiným významným životním událostem) je důstojně připomenout významný osobní den v rozsahu, který odpovídá obecným společenským zvyklostem. Dar má tak významnou symbolickou a motivační funkci, nikoli funkci příjmového zabezpečení. Jelikož i zde dochází k bariérám při ocenění dětí, kdy se ve vztahu k současným cenám dostávají zařízení ústavní výchovy na limity např. v případě daru elektrotechniky nebo volnočasových a zájmových kurzů u žáků a studentů apod.
Hodnota osobního daru k narozeninám, k jiným obvyklým příležitostem a k úspěšnému ukončení studia by po úpravě činila
a) 0,1233násobek měsíční minimální mzdy, jde-li o dítě do 6 let věku,
b) 0,1516násobek měsíční minimální mzdy, jde-li o dítě od 6 do 15 let věku,
c) 0,1736násobek měsíční minimální mzdy, jde-li o dítě od 15 let nebo nezaopatřenou osobu.
Návrh nařízení vlády jako celek reaguje na vývoj cenové hladiny v letech 2014 – 2025 a zavádí koeficient minimální mzdy pro narovnání výše kapesného.
Tabulka č. 2: Návrh upravených částek kapesného (včetně kalkulace)[3] 
	Znění vyhlášené v roce 2014
	2014 - střední hodnota z rozmezí
	Spotřebitelské ceny v červnu 2025 v porovnání s rokem 2014 (leden 2014 = 100 %)
	Minimální mzda v roce 2026
	Částka vyjádřená jako podíl minimální mzdy 2026 (dle rozmezí)
	Nové znění
	Částky navrhovaného kapesného dle koeficientu min. mzdy

	a) 40 až 60 Kč, jde-li o dítě do 6 let věku,
	50 Kč
	158,7 %
	22400 Kč
	0,0038 – 0,00418 
	a) 0,0038 – 0,00418 násobek měsíční minimální mzdy, jde-li o dítě do 6 let věku,
	85-94 Kč

	b) 120 až 180 Kč, jde-li o dítě od 6 do 10 let věku,
	150 Kč
	158,7 %
	22400 Kč
	0,0100 - 0,0110
	b) 0,0100 - 0,0110 násobek měsíční minimální mzdy, jde-li o dítě od 6 do 10 let věku,
	224–246 Kč

	c) 200 až 300 Kč, jde-li o dítě od 10 do 15 let věku,
	250 Kč
	158,7 %
	22400 Kč
	0,0188 - 0,02068
	c) 0,0188 - 0,02068 násobek měsíční minimální mzdy, jde-li o dítě od 10 do 15 let věku,
	421-463 Kč

	d) 300 až 450 Kč, jde-li o dítě od 15 let nebo nezaopatřenou osobu.
	375 Kč
	158,7 %
	22400 Kč
	0,0282 – 0,0310
	d) 0,0282 - 0,0310násobek měsíční minimální mzdy, jde-li o dítě od 15 let nebo nezaopatřenou osobu.
	632-695 Kč


Tabulka č. 3: Návrh upravených částek darů (včetně kalkulace)[4] 
	Znění 2014
	2014 - hodnota daru
	Spotřebitelské ceny v červnu 2025 v porovnání s rokem 2014 (leden 2014 = 100 %)
	Minimální mzda v roce 2026
	Částka vyjádřená jako podíl minimální mzdy v roce 2026
	Nové znění
	Částky navrhovaného daru dle koeficientu min. mzdy

	a) 1740 Kč, jde-li o dítě do 6 let věku,
	1740 Kč
	158,7 %
	22400 Kč
	0,1233
	a) 0,1233násobek měsíční minimální mzdy, jde-li o dítě do 6 let věku,
	2 761 Kč

	b) 2140 Kč, jde-li o dítě od 6 do 15 let věku,
	2140 Kč
	158,7 %
	22400 Kč
	0,1516
	b) 0,1516násobek měsíční minimální mzdy, jde-li o dítě od 6 do 15 let věku,
	3 396 Kč

	c) 2450 Kč, jde-li o dítě od 15 let nebo nezaopatřenou osobu.
	2450 Kč
	158,7 %
	22400 Kč
	0,1736
	c) 0,1736násobek měsíční minimální mzdy, jde-li o dítě od 15 let nebo nezaopatřenou osobu.
	3 888 Kč


[1] Dostupné na stránkách MPSV zde Životní a existenční minimum | MPSV
[2] Zdroj: https://www.csas.cz/cs/blog/karty-ucty/vse-o-kapesnem.
[3] Kalkulace na základě vývoje Harmonizovaného indexu spotřebitelských cen ČSÚ v letech 2014 až 2025.
[4] Kalkulace na základě vývoje Harmonizovaného indexu spotřebitelských cen ČSÚ v letech 2014 až 2025.
2.   Zhodnocení platného právního stavu
Výše měsíčního kapesného je aktuálně nařízením vlády stanovena pro děti do 6 let ve výši 40 až 60 Kč, pro děti ve věku 6–10 let je to 120 až 180 Kč, pro děti 10–15 let 200 až 300 Kč, pro děti starší 15 let pak 300 až 450 Kč.
Hodnota osobního daru k narozeninám, k jiným obvyklým příležitostem a k úspěšnému ukončení studia činí v současné době nejvýše 1740 Kč, jde-li o dítě do 6 let věku, 2140 Kč, jde-li o dítě od 6 do 15 let věku, 2450 Kč, jde-li o dítě od 15 let nebo nezaopatřenou osobu.
Z šetření při metodických návštěvách diagnostických ústavů vyplynula nejednotnost postupu zařízení v jeho územním obvodu při stanovování a výpočtu kapesného zejména v případech pobytu dětí mimo zařízení, různých škál hodnocení a na něj vázané výše kapesného. Zde je nutné upozornit, že zařízení využívají kapesné na úhradu nákladů, když dítě jede za rodinou (jízdné na vlak, autobus), v případě, že dítě nemá dostatek finančních prostředků, může docházet k omezování možnosti opustit zařízení nebo je dětem půjčováno na zajištění cesty.
Současně se ukazuje, že stanovené nevýznamné rozpětí kapesného pro dané věkové skupiny, není dostatečnou motivací, a tudíž i z hlediska uplatňování opatření ve výchově svůj účel neplní.
3.   Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Návrh nařízení vlády je v souladu s ústavním pořádkem. Navrhovaná právní úprava provádí zmocnění uvedené v § 41 odst. 2 písm. b) až d) zákona č. 109/2002 Sb., a je s ním v souladu.
4.   Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Návrh novely nařízení vlády se nedotýká práva EU, nejedná se o transpoziční novelu, ani nedochází k adaptaci či implementaci předpisů EU. Rovněž se předmět novely netýká ani judikatury soudních orgánů EU.
5.   Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrh novely nařízení vlády je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh nařízení vlády naplňuje právo dítěte na zabezpečení a rovný přístup.
6.   Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Nařízení má dopad do státního rozpočtu a ostatních veřejných rozpočtů v celkové výši 15,61 mil. Kč ročně (dle částek pro rok 2025). Dopad na státní rozpočet je ve výši 6,50 mil. Kč, dopad do ostatních veřejných rozpočtů je ve výši 9,11 mil. Kč. [6]
Tabulka č. 4: Přehled dopadů
	
	Školská zařízení zřizována MŠMT - DDŠ, VÚ, DGÚ
	Dětské domovy zřizované krajem
	Celkem

	Dopad na veřejné rozpočty - kapesné
	3,79 mil. Kč
	4,76 mil. Kč
	8,55 mil. Kč

	Dopad na veřejné rozpočty - dary
	2,71 mil. Kč
	4,35 mil. Kč
	7,05 mil. Kč

	Dopad na veřejné rozpočty celkem
	6,50 mil. Kč
	9,11 mil. Kč
	15,61 mil. Kč

	Celkové veřejné výdaje (státní rozpočet + krajské rozpočty) na provoz zařízení v roce 2025
	3 000 mil. Kč[7]
	2 950 mil. Kč[8]
	5 950 mil. Kč

	Dopad jako % podíl celkových veřejných výdajů na provoz zařízení
	0,22%
	0,31%
	0,26%

	Průměrný denní stav dětí v roce 2024[9]
	1 962
	3 348
	5 310

	Dopad na státní rozpočet 1 dítě
	3,31 tis. Kč
	2,72 tis. Kč
	2,94 tis. Kč

	Průměrné veřejné výdaje na 1 dítě
	1529 tis. Kč
	881 tis. Kč
	1121 tis. Kč


Rozpočtové dopady navýšení maximální hodnoty darů (při 1 daru ročně) jsou zachyceny ve výše uvedené tabulce. V případě darů se nicméně jedná o maximální rozpočtový dopad, jelikož zmocnění v § 41 odst. 2 písm. c) zákona č. 109/2002 Sb. počítá se stanovením nejvyšší hodnoty osobního daru v nařízení. Nemusí proto být využita hodnota daru v plné výši.
Náklady na kapesné a dary za rok 2025 u přímo řízených organizací se pohybovaly na úrovni cca 3 mil. Kč, u krajských dětských domovů na úrovni cca 6,3 mil. Kč.
Výdaje na kapesné a dary jsou součástí rozpočtů zařízení a jsou odvislé od věku dětí v zařízeních, délky jejich setrvání v zařízení, ale také na fyzické přítomnosti v zařízení (za období na mimo zařízení nenáleží) a chování. Jedná se o proměnlivou hodnotu.
[6] Kalkulace vychází z počtu dětí v zařízeních dle věkových skupin dle šetření MŠMT (v přímo řízených organizacích se jednalo o 1 dítě do 6 let, 30 dětí do 10 let, 606 dětí do 15 let, 1325 dětí 15+. v dětských domovech se jednalo o 212 dětí do 6 let, 681 dětí do 10 let, 1402 dětí do 15 let, 1053 dětí 15+)
[7] Přibližná částka příspěvků ve prospěch přímo řízených organizací, která jsou školskými zařízeními pro výkon ústavní a ochranné výchovy (nikoli speciální školou).
[8] Přibližná částka, součet financování ze státního rozpočtu a financování dětských domovů z krajských rozpočtů, jak je k dispozici v Monitoru státní poklady (viz analýzu Financování dětských domovů dostupnou zde: https://msmt.gov.cz/uploads/O_200/Data_a_statistiky/financovani_dd_analyza_dat.pdf ).
[9] Pracujeme s daty z roku 2024, jelikož novější sběr nyní není k dispozici.
7.   Odůvodnění případného návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení.
Nerelevantní.
8.   Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
Navrhuje se účinnost k 1. lednu 2027 v souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů.
9.   Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
Viz zvláštní část.
10.   Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Neobsahuje.
11.   Informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.
Nerelevantní.
12.   Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
12.1   Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Bez dopadu.
12.2   Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Školská zařízení pro ústavní a ochrannou výchovou v České republice zřizuje především stát (prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy) nebo kraj.
Soukromé či církevní subjekty zřizují dětské domovy, jejich počet v ČR je však nízký a zároveň se jedná o nízkokapacitní zařízení. Dopad na soukromé a církevní dětské domovy, kterých je dohromady v ČR 10 s kapacitou přibližně 150 dětí je vyčíslen na 383 868 Kč za rok (dle částek pro rok 2026).
12.3   Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Novelou nařízení vlády není zakládána veřejná podpora.
12.4   Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Pozitivní dopad na ohrožené děti, které jsou odebrány z rodin, skrze zlepšení jejich situace a podporu finanční gramotnosti je předpokládán i pozitivní dopad na společnost jako takovou. Lze očekávat, že skrze možnost praktického nácviku finanční gramotnosti, budou tyto děti lépe znát hodnotu peněz, budou více odolné vůči negativním jevům jako zadlužování, neschopnosti samostatně hospodařit a sníží se tak i riziko selhání při zajištění své vlastní rodiny v budoucím životě.
12.5   Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Navrhovaná úprava nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a rovněž se nijak netýká rovnosti mužů a žen, neboť mezi nimi nijak nerozlišuje.
12.6   Dopad na životní prostředí.
Bez dopadů.
12.7   Dopad na ochranu práv dětí.
Novela pozitivně působí ve vztahu k právům dítěte a požadavku na rovné zacházení a kontakt s rodinou.
12.8   Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Změny obsažené v návrhu žádným způsobem neovlivňují bezpečnost či obranu státu.
12.9   Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Navrhovaná právní úprava nemá žádný dopad na ochranu soukromí a osobních údajů.
12.10   Zhodnocení územních dopadů.
Navrhovaná úprava nemá dopady na územní samosprávné celky.
12.11   Zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení).
Navrhovaná právní úprava nemá vliv na riziko digitálního vyloučení.
13.   Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Navrhovaná novela vyhlášky nemá dopad na vznik nových korupčních rizik.
14.   Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
Nerelevantní.
15.   Informace dle zákona o regulaci lobbování
Žádné informace k uvedení.

II. Zvláštní část
K čl. I (Změna nařízení vlády č. 460/2013 Sb.)
K § 2
Navrhuje se v § 2 nařízení vlády zavést samostatný valorizační mechanismus pomocí navázání částek na koeficient minimální mzdy.
Dané umožňuje nastavení transparentního a srozumitelného postupu při poskytování kapesného dětem. Zároveň dané reaguje na zajištění adekvátní částky pro uspokojení potřeb dětí, které kapesné využívají nejen v rámci volnočasových aktivit, ale i na úhradu nákladů, když dítě jede za rodinou (jízdné na vlak, autobus), zároveň k dalším výdajům na nákup knih či jiných osobních potřeb. Bez zohledňování růstu cen neadekvátní kapesné neumožňuje práci na finanční gramotnosti a postupnému osamostatňování dětí z ústavní výchovy, což je naprosto klíčové pro jejich další životní směřování. Současně se ukazuje, že stanovené nevýznamné rozpětí kapesného pro dané věkové skupiny, není dostatečnou motivací, a tudíž i z hlediska uplatňování opatření ve výchově svůj účel neplní.
K § 3
Navrhuje se v § 3 nařízení vlády aktualizovat hodnoty osobního daru k narozeninám, k jiným obvyklým příležitostem a k úspěšnému ukončení studia zavedením valorizačního mechanismu navázáním částek na koeficient minimální mzdy. Jelikož i zde dochází k bariérám při ocenění dětí, kdy se ve vztahu k současným cenám dostávají zařízení ústavní výchovy na limity např. v případě daru elektrotechniky nebo volnočasových a zájmových kurzů u žáků a studentů apod. Dané tak reaguje na růst cen zboží a umožňuje při darech a oceněních dětem flexibilnější možnosti výběru dle potřeb daných v návaznosti na přání dětí a na vyhodnocení potřeb dětí.
K čl. II (Účinnostní ustanovení)
Účinnost je stanovena k 1. lednu 2027 v souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů.

image1.jpeg