Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDXCGU8JB najdete zde
OZ_RIA_ novela_2016_úplné znení.FINAL
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2023 Sb., o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny, ve znění zákona č. 316/2025 Sb.
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo financí
Předpokládaný termín nabytí účinnosti
(v případě dělené účinnosti rozveďte):
07.27
Implementace práva EU: |_| ANO |_| NE. Pokud ano, uveďte:
- termín stanovený pro implementaci: -.
- zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU: |_| ANO |_| NE
2. Cíl návrhu zákona
Cílem návrhu zákona je promítnout průběžně vydávané správní pokyny (Administrative Guidance) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které upřesňují aplikaci dorovnávací daně (Pilíř 2), do národní úpravy.
Současně s tím se navrhuje upravit některá procesní pravidla, která jsou v diskreci implementujícího státu a jejichž evaluace je provedena ve shrnutí závěrečné zprávy RIA. Globálně přijaté řešení pravidel Pilíře 2 na úrovni OECD, ani EU směrnice 2022/252, procesní ustanovení neupravují Cílem ustanovení je zajistit úhradu dorovnávací daně a provést dalších dílčí úpravy popsané v závěrečné zprávě RIA.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: |_| ANO |_| NE
Zavedením dodatečných pravidel s cílem zajistit úhradu dorovnávací daně lze očekávat pozitivní vliv. Kvantifikace tohoto vliv je však spíše zanedbatelná, neboť se týká pouze marginálního množství poplatníků. Primárním cílem je zajistit úhradu daně jako jeden ze základních požadavků globálního řešení přijatého na úrovni OECD. Bez toho hrozí poplatníkům dvojí zdanění jak českou, tak přiřazovanou dorovnávací daní aplikovanou v zahraničí, čímž by se výrazně zvýšila administrativní zátěž poplatníků dorovnávací daně.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: |_| ANO |_| NE
-.
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: |_| ANO |_| NE
Opatření zvýší právní jistotu poplatníků dorovnávací daně. V současné chvíli vzniká ve specifických sotuacích právní vakuum, kdy poplatník dorovnávací daně (resp. skupina, jíž je součástí) nemůže plnit povinnosti k dorovnávací dani navzdory vůli tyto povinnosti plnit. To vyvolává právní nejsitotu a hrozbu dodanění nezdaněného příjmu v zahraničím. Nejedná se tedy o opatření, které by navyšovalo daňovou povinnost poplatníků, pouze se jím zajišťuje úhrada daně v ČR, čímž se zamezí případné vícenásobné reportovací a platební povinnosti v zahraničí.
3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky: |_| ANO |_| NE
-
3.5 Sociální dopady: |_| ANO |_| NE
-
3.6 Dopady na rodiny: |_| ANO |_| NE
-
3.7 Dopady na spotřebitele: |_| ANO |_| NE
-
3.8 Dopady na životní prostředí: |_| ANO |_| NE
-
3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: |_| ANO |_| NE
-
3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: |_| ANO |_| NE
-
3.11 Korupční rizika: |_| ANO |_| NE
-
3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: |_| ANO |_| NE
-
A. Oznámení o splnění povinnosti podat informační přehled
1. Důvod předložení a cíle
1.1. Název
Podávání oznámení o splnění povinnosti podat informační přehled k české a přiřazované dorovnávací dani.
1.2. Definice problému
V souladu s § 130 a § 131 zákona o dorovnávacích daních je každý poplatník, jehož povinnost podat informační přehled k české a přiřazované dorovnávací dani je splněna jiným poplatníkem, povinen podat tzv. oznámení.
V současné chvíli je nutné podávat oznámení o splnění povinnosti podat informační přehled každý rok, i ve chvíli, kdy údaje v oznámení (vyjma zdaňovacího období) jsou totožné. Toto představuje dodatečnou administrativní zátěž pro poplatníky, pro které se často bude jednat o jedinou administrativní povinnost stran dorovnávacích daní směrem ke správci daně. Je tomu tak proto, že samotný informační přehled bude zpravidla podáván nejvyšší mateřskou entitou (a automaticky vyměněn do ČR), resp. proto, že skupině v ČR zpravidla povinnost platit českou dorovnávací daň nevznikne, a to z důvodu, že nejvyšší mateřská entita v zahraničí bude již pravidla přiřazované dorovnávací daně zpravidla aplikovat, resp. z důvodu, že v ČR je vysoká sazba daně z příjmů právnických osob ve výši 21 %, která zpravidla zajistí, že efektivní sazby skupiny v ČR bude nad minimální daňovou sazbou dorovnávací daně ve výši 15 %.
Oznámení současně není formulářovým podáním a je tudíž možné je podat správci daně volnou formou. Tento postup je i v kontextu automatické výměny informací nestandardní a způsobuje právní nejistotu stran rozsahu poskytnutých informací, které mohou vyvolat požadavkům na doplnění informací ze strany správce daně.
1.3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Oznámení není formulářovým podáním, podává se každý rok (za každé zdaňovací období) a za každý informační přehled (český, přiřazovaný) zvlášť.
1.4. Identifikace dotčených subjektů
Dotčenými subjekty jsou poplatníci dorovnávacích daní podle § 112 a § 117 zákona o dorovnávacích daních.
1.5. Popis cílového stavu
Cílem je zajistit řádnou správu dorovnávacích daní (zde v kontextu podávání oznámení), a to při minimalizaci administrativní zátěže poplatníků dorovnávací daně a při dodržení zásad správy daní podle daňového řádu.
1.6. Zhodnocení rizika
Při absence úpravy by docházelo k neúměrnému navýšení administrativní zátěže na straně poplatníků dorovnávací daně, kteří by museli oznámení podávat každý rok. Současně by mohlo dojít k porušení základních principů správy daně.
2. Návrh variant řešení
Varianta 0 – zachovat současný stav
Zachování stavu, kdy bude nutné podávat oznámení za každé zdaňovací období.
Varianta 1 – zavést povinnost oznamovat pouze změny původně podaného oznámení a zamezit duplicitnímu oznamování za český a přiřazovaný informační přehled
Zamezení nutnosti podávat oznámení za každé zdaňovací období.
Zamezit nutnosti podávat oznámení o splnění povinnosti podat informační přehled k české dorovnávací dani v situaci, kdy již bude tato povinnost splněna prostřednictvím informačního přehledu k přiřazované dorovnávací dani.
Varianta 2 – zavést oznámení jako formulářové podání
Zavedení stejného režimu, jako v případě jiných podání při automatické výměně informací.
Varianta 3 – Kombinace variant 1 a 2
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.1. Identifikace nákladů a přínosů
Varianty byly hodnoceny podle následujících kritérií:
· Administrativní zátěž
· Právní jistota
3.2. Náklady
Kritérium administrativní zátěže zohledňuje administrativní zátěž spojenou s aplikací dané varianty.
3.3. Přínosy
Kritérium právní jistoty zohledňuje míru právní jistoty poplatníka při podávání oznámení.
3.4. Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Varianta 0 – zachovat současný stav
· Administrativní zátěž
Varianta předpokládá značnou administrativní zátěž spojenou s každoročním podáváním dvou oznámení (o splnění povinnosti podat český a přiřazovaný informační přehled).
· Právní jistota
Vzniká problém stran rozsahu poskytnutých informací v oznámení podaném mimo informačního systému Finanční správy, které nemusí odpovídat „standardizovanému“ formuláři, což může vést k požadavkům na doplnění informací ze strany správce daně.
Varianta 1 – zavést povinnost oznamovat pouze změny původně podaného oznámení a zamezit duplicitnímu oznamování za český a přiřazovaný informační přehled
· Administrativní zátěž
Došlo by ke snížení administrativní zátěže, neboť by nebylo nutné každý rok oznamovat totožné údaje a nebylo již nutné podávat dvě oznámení v situaci, kdy povinnost podat informační přehled k české dorovnávací dani je splněna již podáním informačního přehledu k přiřazované dorovnávací dani.
· Právní jistota
Varianta by bez dalšího vedla k obdobné míře právní nejistoty, jako u varianty 0.
Varianta 2 – zavést oznámení jako formulářové podání
· Administrativní zátěž
Bez dalšího by došlo ke zvýšení administrativní zátěže, neboť by nebylo možné oznámení podávat volnou formou.
· Právní jistota
Dochází ke zvýšení právní jistoty, neboť oznámení bude podáváno v rozsahu stanoveném správcem daně.
Varianta 3 – Kombinace variant 1 a 2
· Administrativní zátěž
Došlo by ke snížení administrativní zátěže, neboť by nebylo nutné podávat dvě oznámení v situaci, kdy povinnost podat informační přehled k české dorovnávací dani je splněna již podáním informačního přehledu k přiřazované dorovnávací dani. Současně nebude nutné podávat totožné oznámení každý rok.
· Právní jistota
Dochází ke zvýšení právní jistoty, neboť oznámení bude podáváno v rozsahu stanoveném správcem daně.
4. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Následující tabulka je grafickým přehledem vyhodnocení variant, které bylo zpracováno v předchozí části. Hodnotitel řadí varianty podle vhodnosti číslicemi od nejlepší (číslo 4) po nejhorší (číslo 1).
Tabulka č. 1 Vyhodnocení kritérií u jednotlivých navržených variant řešení
Kritérium
V0
V1
V2
V3
Administrativní zátěž
2
3
1
4
Právní jistota
2
1
3
4
Ze vzájemného porovnání jednotlivých variant podle zvolených kritérií lze konstatovat, že nejvhodnější variantou k realizaci je varianta 3.
5. Implementace doporučené varianty a vynucování
Navrhovaná změna bude provedena formou přijetí novely zákona o dorovnávacích daních. Vynucování nově stanovených pravidel bude probíhat standardně prostřednictvím správce daně. Vynucování probíhá podle standardních postupů upravených v daňovém řádu a v zákoně o dorovnávacích daních. Ke kontrole dodržování povinností stanovených právním předpisem jsou příslušné úřední osoby správce daně.
6. Přezkum účinnosti regulace
Účinnost přijatých změn bude ověřována v praxi s tím, že kontrola fungování nové právní úpravy bude prováděna úředními osobami správců daní. Konkrétní termín nemůže být v této chvíli pevně stanoven, a to i o s ohledem na nedávno představený návrh Evropské komise na přepracované znění směrnice o správní spolupráci (tzv. DAC recast), který obsahuje i návrh na úpravu oznámení o splnění povinnosti podat informační přehled, a v tuto chvíli tedy není zřejmé, zda, v jaké podobě a kdy bude případně návrh Evropské komise přijat a jaké změny z něj budou pro českou legislativu vyplývat.
7. Konzultace a zdroje dat
Problematika správy dorovnávací daně je průběžně konzultována se zástupci Generálního finančního ředitelství.
B. Lhůta pro podání daňového přiznání
1. Důvod předložení a cíle
1.1 Název
Stanovení přiměřeně lhůty pro podání daňového přiznání k české a přiřazované dorovnávací dani.
1.2 Definice problému
Současná lhůta pro podání daňového přiznání 22 měsíců po skončení zdaňovacího období se jeví jako příliš dlouhá v situaci, kdy skupina v období následujícím po vstupním období bude podávat informační přehled v termínu 15 měsíců po konci zdaňovacího období v souladu s § 129 odst. 1 zákona o dorovnávacích daních. V takovém případě by při stávající úpravě došlo k neúměrně dlouhé prodlevě mezi lhůtou pro podání informačního přehledu a lhůtou pro podání daňového přiznání.
1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Daňové přiznání se v souladu s § 132 zákona o dorovnávacích daních je poplatník povinen podat daňové přiznání do 22 měsíců po konci zdaňovacího období.
1.4 Identifikace dotčených subjektů
Dotčenými subjekty jsou poplatníci dorovnávacích daní podle § 112 a § 117 zákona o dorovnávacích daních.
1.5 Popis cílového stavu
Cílem je stanovit přiměřenou lhůtu pro podání daňového přiznání v kontextu lhůty pro podání (resp. lhůty pro automatickou výměnu) informačního přehledu.
1.6 Zhodnocení rizika
Při absenci úpravy by docházelo k neúměrně dlouhé prodlevě mezi podáním informačního přehledu a lhůtou pro podání daňového přiznání.
2. Návrh variant řešení
Varianta 0 – zachovat současný stav
Podávání daňového přiznání 22 měsíců po konci zdaňovacího období.
Varianta 1 – sjednocení lhůt pro podání informačního přehledu a daňového přiznání
Sjednocení lhůty pro podání daňového přiznání na 15. resp. 18 měsíců po konci zdaňovacího období.
Varianta 2 – odvodit lhůtu pro podání daňového přiznání od lhůty pro výměnu informačních přehledů
Lhůta pro výměnu informačních přehledů by byla stanovena 3 měsíce od lhůty pro jeho podání. Varianta předpokládá odvození termínu pro podání daňového přiznání od této lhůty (tj. termín pro podání informačního přehledu + 3 měsíce)
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.1 Identifikace nákladů a přínosů
Varianty byly hodnoceny podle kritéria spravovatelnosti daně.
3.2 Náklady
Nepřiměřeně dlouhá či krátká lhůta může ztížit správu daně a může znamenat značnou administrativní zátěž poplatníka na získání potřebných informací (příliš krátká lhůta) nebo může naopak neodůvodněně prodlužovat proces správy daně (příliš dlouhá lhůta).
3.3 Přínosy
Přiměřeně nastavená lhůta sníží administrativní zátěž poplatníků, zvýší jejich právní jistotu a zefektivní správu dorovnávací daně.
3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Varianta 0 – zachovat současný stav
Varianta předpokládá neúměrně dlouhou lhůtu pro podání daňového přiznání. Tento stav prodlužuje správu daně nad rámec toho, co je nezbytně nutné. Stávající lhůta je neopodstatněná ve chvíli, kdy daňová povinnost je na základě informačního přehledu fakticky známa dlouho před splatností daně.
Varianta 1 – sjednocení lhůt pro podání informačního přehledu a daňového přiznání
Tato varianta by ztížila správu daně, neboť správce daně by zpravidla k datu podání daňových přiznání neměl k dispozici podkladové údaje z informačního přehledu, který bude zpravidla podáván v zahraničí.
Varianta by mohla znamenat i určité zvýšení administrativních nákladů poplatníka na získání informací z informačního přehledu tehdy, pokud by informační přehled byl podáván podávající členskou entitou těsně před koncem lhůty pro jeho podání. Tento stav by rovněž negativně ovlivnil možnost vzniku chyby při podávání daňového přiznání.
Varianta 2 – odvodit lhůtu pro podání daňového přiznání od lhůty pro výměnu informačních přehledů
Varianta zefektivní správu daně, neboť správce daně již zpravidla bude mít k dispozici podkladové údaje z informačních přehledů.
Poplatník současně bude mít stále dostatek času na vyplnění daňového přiznání.
4. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Následující tabulka je grafickým přehledem vyhodnocení variant, které bylo zpracováno v předchozí části. Hodnotitel řadí varianty podle vhodnosti číslicemi od nejlepší (číslo 3) po nejhorší (číslo 1).
Tabulka č. 2 Vyhodnocení kritérií u jednotlivých navržených variant řešení
Kritérium
V0
V1
V2
Spravovatelnost daně
2
1
3
Ze vzájemného porovnání jednotlivých variant podle zvolených kritérií lze konstatovat, že nejvhodnější variantou k realizaci je varianta 2.
5. Implementace doporučené varianty a vynucování
Navrhovaná změna bude provedena formou přijetí novely zákona o dorovnávacích daních. Vynucování nově stanovených pravidel bude probíhat standardně prostřednictvím správce daně. Vynucování probíhá podle standardních postupů upravených v daňovém řádu a v zákoně o dorovnávacích daních. Ke kontrole dodržování povinností stanovených právním předpisem jsou příslušné úřední osoby správce daně.
6. Přezkum účinnosti regulace
Účinnost přijatých změn bude ověřována v praxi s tím, že kontrola fungování nové právní úpravy bude prováděna úředními osobami správců daní. Konkrétní termín nemůže být v této chvíli pevně stanoven, a to i o s ohledem na rychlý vývoj pravidel dorovnávací daně, včetně informačního přehledu.
7. Konzultace a zdroje dat
Problematika správy dorovnávací daně je průběžně konzultována se zástupci Generálního finančního ředitelství.
C. Procesní aspekty placení dorovnávací daně při absenci povinnosti podat daňové přiznání za část zdaňovacího období
1. Důvod předložení a cíle
1.1 Název
Řešení úhrady dorovnávací daně s ohledem na její specifika.
1.2 Definice problému
Současná právní úprava se při placení daně opírá i přechod daňové povinnosti podle daňového řádu. Pouhý tento institut však nedostačuje v případě, kdy nastane skutečnost, která nemá za následek vznik právního nástupce (např. zánik poplatníka s likvidací), popř. skutečnost, která má za následek snížení daňové pohledávky, např. reorganizací poplatníka, zejm. pokud by se jednalo o běžnou přihlášenou pohledávku.
Dorovnávací daně jsou současně z podstaty daní skupinovou, a poplatníkovi v ČR může vzniknout daňová povinnost z nízce zdaněného příjmu entity v zahraničí. Do podání informačního přehledu tedy nelze s jistotou daňovou povinnost poplatníka stanovit. Z tohoto důvodu není možné v případě dorovnávacích daní použít standardní institut podání daňového přiznání za část zdaňovacího období (vizte § 133 odst. 1 zákona o dorovnávacích daních, podle kterého povinnost podat daňové přiznání za část zdaňovacího období v případě dorovnávací daně nevzniká). Je proto nutné zavést náhradní institut, který by zajistil, že daň bude uhrazena.
Tento stav způsobuje problémy na dvou úrovních. První je kvalifikovaný status dorovnávací daně, který stojí na předpokladu, že daň bude vybrána ve státě, kam je přiřazena (bez ohledu na fungování národních systémů), a nebude-li v tomto státě vybrána, bude vybrána v zahraničí. Je tedy žádoucí zajistit, aby dorovnávací daň mohla být uhrazena v plné výši. Bez dalšího by totiž nastala situace, kdy v případě likvidace nebude budoucí daň po kom vymáhat, a v případě insolvence pak může nastat snížení daňové pohledávky a zbylou část nebude možné vybrat.
Druhou úrovní jsou poté praktické potíže při aplikaci stávajících pravidel zejm. v kontextu likvidace poplatníka a insolvenčního řízení, které jsou popsány níže.
Zánik poplatníka s likvidací způsobuje velké množství praktických problémů. Bez právního nástupnictví subjekt v likvidaci čelí právní nejistotě stran své daňové povinnosti k dorovnávací dani (kterou k okamžiku likvidace často nezná a často ani znát nemůže), což může vést k tendenci buď odkládat rozhodnutí na dobu, kdy daňová povinnost bude známa, nebo dokončit likvidaci bez znalosti této povinnosti (což nemusí být záměr, poplatník k okamžiku likvidace nemusí vědět, že je součástí velké skupiny). Takový stav je zásadním způsobem nežádoucí. Nadto se čekáním na to, až daňová povinnost bude známa, poplatník dostane do stavu, že se zpravidla stane poplatníkem i pro následující období, čímž se problém obnoví.
Obdobně při úpadku poplatníka je cílem rovněž zajistit hladký průběh insolvence, v situaci, kdy dorovnávací daň může v průběhu řízení průběžně nabíhat (a to za ukončené zdaňovací období, resp. za období, v jehož průběhu se poplatník dostane do úpadku) bez možnosti podat daňové přiznání za část zdaňovacího období. Současně je cílem předejít nekomfortní situaci, kdy by řešení obsahovalo pouze přechod v případě zániku poplatníka bez právního nástupce; v takovém případě by totiž hrozilo, že případná neuhrazená část daňové pohledávky v rámci insolvenčního řízení (po zániku poplatníka), dopadla na jinou entitu, ovšem až v okamžiku přechodu daňové povinnosti (čímž by se zároveň v rámci dorovnávacích daní zavedlo neopodstatněné odlišné zacházení s daňovou pohledávkou při reorganizaci, která by předmětem přechodu nebyla, a daňovou pohledávkou v rámci konkurzu zakončeného zánikem poplatníka). V neposlední řadě je cílem předejít „hře o čas“, která by byla relevantní, kdyby řešení obsahovalo pouze přechod v případě zániku poplatníka bez právního nástupce; v takovém případě by s ohledem na krátkou lhůtu pro stanovení a zejména pak placení české dorovnávací daně podle § 138 odst. 1 zákona o dorovnávacích daních (danou směrnicí 2022/2523[footnoteRef:1]) vymahatelnost daňové pohledávky po přechodu daňové povinnosti (po zániku poplatníka) závisela na délce insolvenčního řízení. [1: Směrnice Rady (EU) 2022/2523 ze dne 14. prosince 2022 o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin v Unii]
1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Současná právní úprava se opírá o přechod daňové povinnosti podle daňového řádu. Ustanovení § 133 odst. 1 zákona o dorovnávacích daních současně povinnost podat daňové přiznání za část zdaňovacího období v případě dorovnávací daně nevzniká.
1.4 Identifikace dotčených subjektů
Dotčenými subjekty jsou poplatníci dorovnávacích daní podle § 112 a § 117 zákona o dorovnávacích daních.
1.5 Popis cílového stavu
Cílem je zavedení vhodných mechanismů k zajištění úhrady dorovnávací daně ve specifických situacích.
1.6 Zhodnocení rizika
Při absence úpravy by v dílčích případech hrozilo, že daň nebude uhrazena, což by potenciálně mohlo mít vliv na kvalifikovaný status dorovnávací daně pro ČR.
2. Návrh variant řešení
Varianta 0 – zachovat současný stav
Touto variantou hrozí neúhrada daně v dílčích případech popsaných výše.
Varianta 1 – zavedení přechodu povinnosti platit daň v případě zániku poplatníka bez právního nástupce a v případě poplatníka v insolvenci
Varianta předpokládá rozšíření institutu přechodu daňové povinnosti pro účely dorovnávacích daní v případě, kdy poplatník zanikne bez právního nástupnictví nebo v případě, kdy je rozhodnuto o úpadku poplatníka. Varianta počítá s tím, že v případě, kdy insolvenční řízení neskončí likvidací poplatníka, by daňová povinnost přešla zpět. Cílem je současně navázat na logiku přechodů daňové povinnosti podle daňového řádu, kdy v případě přechodu povinnosti platit daň by tato přecházela primárně na mateřský subjekt.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.1 Identifikace nákladů a přínosů
Varianty byly hodnoceny podle následujícího kritéria:
· Zajištění úhrady daně
· Právní jistota
3.2 Náklady
Absence úhrady daně může výrazně navýšit administrativní zátěž poplatníků tím, že stavem systematického nevybírání daně v určitých situacích může dojít až k odebrání kvalifikovaného statusu ČR, resp. odebrání statusu bezpečného přístavu v případě české dorovnávací daně, což je stav zcela nežádoucí, neboť by v takovém případě bylo nutné daň počítat a reportovat vícenásobně (v ČR i v zahraničí), popř. by hrozilo dvojí zdanění stejného příjmu (jak v ČR, tak v zahraničí). Obdobně stávající stav způsobuje značnou právní nejistotu.
3.3 Přínosy
Zajištění úhrady daně povede k větší míře právní jistoty poplatníků stran kvalifikovaného statusu a jasných pravidel právního nástupnictví.
3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Varianta 0 – zachovat současný stav
· Zajištění úhrady daně
Zachování současného stavu by znamenalo, že v dílčích případech daň nebude (ani nebude moci být) uhrazena, což způsobuje právní nejistotu z hlediska udržení kvalifikovaného statusu pro ČR.
· Právní jistota
Tento stav je neadekvátní, neboť způsobuje praktickou nemožnost vypořádání daňové povinnosti poplatníka v řešených situacích (zejm. likvidace).
Varianta 1 – zavedení přechodu povinnosti platit daň v případě zániku poplatníka bez právního nástupce a v případě poplatníka v insolvenci
· Zajištění úhrady daně
Pravidlo zajistí, že vždy bude existovat možnost dorovnávací daň vybrat od konkrétního subjektu a předejde se situaci, kdy v případě likvidace nebude budoucí daň po kom vymáhat, a v případě insolvence pak může nastat snížení daňové pohledávky.
· Právní jistota
Institut přechodu daňové povinnosti zajistí řádný průběh ekonomického života poplatníka dorovnávací daně. Bez tohoto institutu by v extrémním případě stát bránil likvidaci poplatníka dorovnávací daně (popř. průběhu insolvenčního řízení), čemuž je nezbytné předejít.
4. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Následující tabulka je grafickým přehledem vyhodnocení variant, které bylo zpracováno v předchozí části. Hodnotitel řadí varianty podle vhodnosti číslicemi od nejlepší (číslo 2) po nejhorší (číslo 1).
Tabulka č. 1 Vyhodnocení kritérií u jednotlivých navržených variant řešení
Kritérium
V0
V1
• Zajištění úhrady daně
1
2
Právní jistota
1
2
Ze vzájemného porovnání jednotlivých variant podle zvolených kritérií lze konstatovat, že nejvhodnější variantou k realizaci je varianta 2.
5. Implementace doporučené varianty a vynucování
Navrhovaná změna bude provedena formou přijetí novely zákona o dorovnávacích daních. Vynucování nově stanovených pravidel bude probíhat standardně prostřednictvím správce daně. Vynucování probíhá podle standardních postupů upravených v daňovém řádu a v samostatném zákoně o dorovnávacích daních. Ke kontrole dodržování povinností stanovených právním předpisem jsou příslušné úřední osoby správce daně.
6. Přezkum účinnosti regulace
Účinnost přijatých změn bude ověřována v praxi s tím, že kontrola fungování nové právní úpravy bude prováděna úředními osobami správců daní. Konkrétní termín nemůže být v této chvíli pevně stanoven, a to i o s ohledem na rychlý vývoj pravidel dorovnávací daně, včetně informačního přehledu.
7. Konzultace a zdroje dat
Problematika správy dorovnávací daně je průběžně konzultována se zástupci Generálního finančního ředitelství.
D. Zjednodušení placení dorovnávací daně
1. Důvod předložení a cíle
1.1 Název
Zjednodušení úhrady dorovnávací daně s ohledem na její specifika.
1.2 Definice problému
Placení dorovnávací daně v současné chvíli stojí na přechodu daňové povinnosti podle daňového řádu a současně na skutečnosti, že povinnost podat daňové přiznání za část zdaňovacího období v případě dorovnávací daně podle § 133 odst. 1 zákona o dorovnávacích daních nevzniká. Placení daně funguje v rámci dorovnávací daně na individuální bázi.
To způsobuje zátěž pro poplatníky, jejichž daňová povinnost je předmětem přechodu daňové povinnosti, přičemž tato může přejít i vícekrát v časovém úseku mezi zdaňovacím obdobím a lhůtou pro placení daně, resp. může přejít na více nových poplatníků, např. při přeměně rozdělením. Obdobně to může způsobovat komplikace v případě doměření daně ve lhůtě pro její stanovení, např. z důvodu podání dodatečného informačního přehledu.
1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Současná právní úprava se opírá o přechod daňové povinnosti podle daňového řádu. Ustanovení § 133 odst. 1 zákona o dorovnávacích daních současně povinnost podat daňové přiznání za část zdaňovacího období v případě dorovnávací daně nevzniká. Placení daně funguje v rámci dorovnávací daně na individuální bázi.
1.4 Identifikace dotčených subjektů
Dotčenými subjekty jsou poplatníci dorovnávacích daní podle § 112 a § 117 zákona o dorovnávacích daních.
1.5 Popis cílového stavu
Cílem je analýza problému s cílem nalézt nejvhodnější řešení v oblasti placení dorovnávací daně.
1.6 Zhodnocení rizika
V protikladu stojí riziko zvýšení administrativní zátěže dané individuální daňovou povinností poplatníka (byť částečně vyváženou absencí povinnosti podávat daňové přiznání v případě nulové daně podle § 135 odst. 2 zákona o dorovnávacích daních) a potřeba určitého zajišťovacího mechanismu (např. institut ručení podle daňového řádu) vyvažujícího riziko převzetí daňové povinnosti jediným poplatníkem skupiny v ČR, které zasahuje do majetkových práv jiných poplatníků.
2. Návrh variant řešení
Varianta 0 – zachovat současný stav
Individuální placení dorovnávací daně
Varianta 1 – zavedení možnosti úhrady daně jedním poplatníkem z ČR
Varianta předpokládá možnost převzetí daňové povinnosti za ostatní členské entity v ČR ze stejné skupiny, primárně v případě české dorovnávací daně a v případě přiřazované dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk (UTPR). Dorovnávací daň podle pravidla pro zahrnutí zisku (IIR) je z podstaty přiřazena jednomu poplatníkovi. Současně s tím by byl zaveden zajišťovací mechanismus vyvažujícího riziko převzetí daňové povinnosti jedním poplatníkem skupiny v ČR. Převzetí daňové povinnosti by se činilo přímo v daňovém přiznání a nebylo by nutné zmocnění od ostatních poplatníků. Původní alokační klíče by zůstaly zachovány, skupina by tedy mohla zvolit ze dvou variant alokace daně.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.1 Identifikace nákladů a přínosů
Varianty byly hodnoceny podle následujícího kritéria:
· Administrativní náročnost
· Přiměřenost
3.2 Náklady
Zachování současného stavu znamená zvýšenou administrativní zátěž, a zejména pak tehdy, pokud daňová povinnost bude do splatnosti daně přecházet na jiného poplatníka (jiné poplatníky). Spíše minoritním rizikem je vyplývajícím z neúhrady dorovnávací daně je poté potenciální možnost ohrožení kvalifikovaného statusu dorovnávací daně ČR (tento problém je primárně řešen již v bodě C výše). Zajišťovacího institutu současně zasahuje do majetkových práv jiných poplatníků.
3.3 Přínosy
Přínosem je snížení administrativní zátěže v případě převzetí daňové povinnosti jedním poplatníkem. Řešením by se rovněž posílila ochrana kvalifikovaného statusu dorovnávací daně ČR.
3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Varianta 0 – zachovat současný stav
· Administrativní náročnost
Zachování současného stavu znamená zvýšenou administrativní zátěž, a zejména pak tehdy, pokud daňová povinnost bude do splatnosti daně přecházet na jiného poplatníka (jiné poplatníky).
· Přiměřenost
Tato varianta je přiměřená s ohledem na povinnost jednotlivého poplatníka uhradit svůj podíl daně (vizte také alokační klíče české dorovnávací daně a přiřazované dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk, které kopírují podíl individuálního poplatníka na dorovnávací dani podle § 103 a § 120 zákona o dorovnávacích daních).
Varianta 1 – zavedení přechodu povinnosti platit daň v případě zániku poplatníka bez právního nástupce a v případě poplatníka v insolvenci
· Administrativní náročnost
Možnost placení daně jedním poplatníkem ze skupiny může přispět ke snížení administrativní zátěže, aniž by skupina ztratila možnost zvolit původní alokační klíč pro rozdělení daně.
· Přiměřenost
Řešení by vyžadovalo určitý zajišťovací mechanismus, který se jeví jako nepřiměřeně zatěžující, neboť by poplatník ručil nejen za svou daň (podle současného alokačního klíče), ale i za daň ostatních poplatníků stejné skupiny v ČR. Současně zajišťovací institut ztrácí smysl ve chvíli, kdy by poplatník např. ručil pouze do výše své daně podle současného alokačního klíče.
4. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Následující tabulka je grafickým přehledem vyhodnocení variant, které bylo zpracováno v předchozí části. Hodnotitel řadí varianty podle vhodnosti číslicemi od nejlepší (číslo 2) po nejhorší (číslo 1).
Tabulka č. 1 Vyhodnocení kritérií u jednotlivých navržených variant řešení
Kritérium
V0
V1
Administrativní náročnost
1
2
Přiměřenost
2
1
Varianty 0 a 1 dosáhly shodného celkového bodového hodnocení. Jako preferovaná byla zvolena varianta 0. Zavedení zajišťovacího institutu závažným způsobem zasahuje do majetkových práv jiných poplatníků a není v daném případě vyvážen dílčím poklesem administrativní zátěže skupiny ve chvíli, kdy administrativní náročnost je současně kompenzována absencí povinnosti podávat daňové přiznání v případě nulové daně podle § 135 odst. 2 zákona o dorovnávacích daních a lze předpokládat, že značná část poplatníků bude moci tuto výjimku využít, a to na základě toho, že v ČR bude český poplatník zpravidla zdaněn dostatečně, resp. na základě toho, že většina potenciální UTPR daně bude kryta implementací dorovnávací daně ve státě mateřské společnosti českých členských entit, resp. na základě toho, že státy mateřských entit využijí dostupné trvalé výjimky z povinnosti dorovnávací daň počítat, myšleno zejm. Side-by-Side Safe Harbour a UPE Safe Harbour vyplývající ze Side-by-Side balíčku přijatého v lednu 2026.
5. Implementace doporučené varianty a vynucování
Varianta 0 je již součástí legislativního řešení.
6. Přezkum účinnosti regulace
Varianta 0 je již součástí legislativního řešení.
Konzultace a zdroje dat
Problematika správy dorovnávací daně je průběžně konzultována se zástupci Generálního finančního ředitelství.