Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDXCGU8JB najdete zde
V.
Platné znění zákona č. 416/2023 Sb., o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
***
§ 8
Skupiny
(1) Pro účely dorovnávacích daní se rozumí
a) skupinou
1. soubor entit, které jsou spojeny prostřednictvím vztahu vlastnictví nebo kontroly vymezeným v přijatelném rámci účetního výkaznictví pro sestavení konsolidované účetní závěrky nejvyšší mateřskou entitou, včetně entit, které jsou vyloučeny z konsolidované účetní závěrky nejvyšší mateřské entity pouze z důvodu malé velikosti, nevýznamnosti nebo proto, že jsou vlastněny nebo kontrolovány za účelem prodeje,
2. entita, která není součástí skupiny podle bodu 1, a všechny stálé provozovny této entity, které jsou z jiného státu, než je tato entita,
b) velkou skupinou skupina, jejíž konsolidované roční výnosy vykázané v konsolidované účetní závěrce nejvyšší mateřské entity nejméně ve 2 ze 4 výkazních obdobích bezprostředně předcházejících danému výkaznímu období, včetně výnosů vyloučených entit, činí alespoň částku odpovídající 750000000 EUR; má-li některé z těchto výkazních období jinou délku než 12 měsíců, upraví se prahová hodnota konsolidovaných výnosů poměrně pro každé z těchto výkazních období,
c) nadnárodní skupinou skupina zahrnující alespoň jednu entitu nebo stálou provozovnu, které jsou z jiného státu než nejvyšší mateřská entita,
d) vnitrostátní skupinou skupina zahrnující pouze členské entity z jediného členského státu.
(2) Při určení výše konsolidovaných ročních výnosů podle odstavce 1 písm. b) se
a) přihlédne pouze k výnosům a ziskům plynoucím z dodávky nebo výroby zboží, poskytování služeb nebo jiné činnosti, která je předmětem běžné činnosti skupiny, pokud jsou tyto výnosy a zisky vykázány v souladu s příslušným účetním standardem, který může umožnit započtení slev, vratek a opravných položek nebo jiných obdobných úprav ceny, vždy však před odečtením nákladů na prodej a ostatních provozních nákladů,
b) sečtou všechny druhy výnosů vykázané v konsolidované účetní závěrce, jsou-li v ní tyto druhy výnosů vykázány odděleně,
c) zahrne
1. čistý zisk z realizovaných i nerealizovaných investic a
2. výnos nebo zisk vykazované samostatně jako mimořádné nebo jednorázové položky,
d) v případě finanční entity, která nemá povinnost ve svých účetních výkazech vykazovat hrubé částky z transakcí s ohledem na určité položky, ve vztahu k jejím finančním činnostem vychází z položek podobných výnosům vykazovaným podle účetních standardů obecně uznávaných ve státě, z něhož je nejvyšší mateřská entita,
e) odečte kladný rozdíl úhrnu hrubých ztrát z investic a úhrnu hrubých zisků z investic, pokud jsou v konsolidované účetní závěrce hrubé zisky z investic a hrubé ztráty z investic vykázány odděleně.
§ 9
Entita s prvkem daňové transparence
(1) Pro účely dorovnávacích daní se rozumí
a) entitou s prvkem daňové transparence entita, která je považována za transparentní ve státě, v němž je ustavena, pokud není daňovým rezidentem v jiném státě, v němž její příjmy nebo zisky podléhají zahrnuté dani,
b) daňově transparentní entitou entita s prvkem daňové transparence, která je považována za transparentní ve státě, ze kterého je entita nebo fyzická osoba, které v ní drží vlastnický podíl,
c) reverzní hybridní entitou entita s prvkem daňové transparence, která není považována za transparentní ve státě, ze kterého je entita nebo fyzická osoba, které v ní drží vlastnický podíl,
d) hybridní entitou entita, která je
1. ze státu, ve kterém je poplatníkem daně z příjmů, nebo který nemá zavedenou daň z příjmů, a
2. považována za daňově transparentní ve státě, ze kterého je entita nebo fyzická osoba, které v ní drží vlastnický podíl,
e) daňově transparentní strukturou uspořádání daňově transparentních entit, jehož prostřednictvím je nepřímo držen vlastnický podíl v entitě nebo stálé provozovně, která je členskou entitou.
(2) Členská entita, která není daňovým rezidentem v žádném státě a nepodléhá některé ze zahrnutých daní ani kvalifikované vnitrostátní dorovnávací dani na základě sídla, místa vedení nebo podobného kritéria, se považuje za entitu s prvkem daňové transparence a daňově transparentní entitu ve vztahu k jejím příjmům, výdajům, ziskům nebo ztrátám, pokud
a) jsou všechny entity nebo fyzické osoby, které v ní drží vlastnický podíl, ze státu, který s touto entitou zachází jako s transparentní entitou,
b) nemá místo k výkonu činností ve státě, podle jehož právního řádu je ustavena, a
c) tyto příjmy, výdaje, zisky nebo ztráty nelze přiřadit stálé provozovně.
(3) Pro účely dorovnávacích daní se na entitu hledí, jako by byla považována v určitém státě za transparentní, pokud je s jejími příjmy, výdaji, zisky nebo ztrátami podle právního řádu tohoto státu zacházeno stejným způsobem, jako kdyby vznikly entitě nebo fyzické osobě, které přímo drží vlastnický podíl v ní, a to v poměru k jejich podílu v této entitě. Pokud je v tomto státě tímto způsobem zacházeno pouze s částí příjmů, výdajů, zisků nebo ztrát entity, hledí se na ni, jako by byla považována tímto státem za daňově transparentní pouze ve vztahu k této části příjmů, výdajů, zisků nebo ztrát entity.
***
§ 35
Samostatná jurisdikce
Za stát se pro účely dorovnávacích daní považuje také samostatná jurisdikce, která není státem.
§ 35a
Vztah k hodnotám podle tohoto zákona
Pro účely tohoto zákona se hodnotou aktiva, hodnotou dluhu, odloženou daňovou pohledávkou a odloženým daňovým dluhem rozumí jejich hodnota zachycená v údajích finančního účetnictví, ledaže modelová pravidla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nebo jejich prováděcí rámec vyžaduje stanovení těchto hodnot odlišným způsobem.
§ 36
Přepočet měny
(1) Výpočty se provádějí v měně vykazování.
(2) Částka v jiné měně než v měně vykazování se převede na měnu vykazování způsobem, který se používá při sestavení konsolidované účetní závěrky. Nedochází-li při sestavení konsolidované účetní závěrky k tomuto převodu, převede se tato částka na měnu vykazování v souladu se schváleným rámcem účetního výkaznictví použitým při vykazování účetního zisku nebo ztráty dané členské entity.
(3) Stanoví-li tento zákon podmínku založenou na částce vyjádřené v eurech, přepočte se pro účely posouzení jejího splnění částka v měně vykazování na eura podle průměrného směnného kurzu uveřejněného Evropskou centrální bankou za měsíc prosinec bezprostředně předcházející výkaznímu období.
(4) Pro účely správy dorovnávací daně se částka v měně vykazování převede na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou pro poslední den zdaňovacího období; není-li k měně vykazování Českou národní bankou vyhlašován kurz devizového trhu, použije se kurz
a) ostatních měn vyhlášený Českou národní bankou k této měně, nebo
b) vyhlášený k euru nebo k americkému dolaru centrální bankou příslušnou pro měnu vykazování, přepočítaný na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k euru nebo americkému dolaru.
§ 37
Zveřejnění dokumentů tvořících prováděcí rámec modelových pravidel Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj
(1) Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji zveřejňuje modelová pravidla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a modelovou smlouvu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o zamezení dvojímu zdanění příjmů a majetku přeložené přeložená do českého jazyka.
(2) Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji zveřejňuje sdělení s aktuálním přehledem dokumentů tvořících prováděcí rámec modelových pravidel Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj s uvedením místa, kde jsou tyto dokumenty k dispozici.
(3) Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji zveřejňuje také aktuální znění
a) modelové smlouvy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o zamezení dvojímu zdanění příjmů a majetku nebo sdělení s uvedením místa, kde je tato smlouva k dispozici a
b) dokumentu podle § 92c odst. 3 písm. b) nebo sdělení s uvedením místa, kde je tento dokument k dispozici.
§ 37a
Výkazní období
(1) Odlišuje-li se účetní období členské entity nebo zdaňovací období zahrnuté daně členské entity od výkazního období, přiřadí se pro účely dorovnávacích daní údaje k výkaznímu období způsobem, který se používá při sestavení konsolidované účetní závěrky.
(2) Odlišuje-li se zdaňovací období zahrnuté daně členské entity nebo entity podle odstavce 2 písm. b) od výkazního období, přiřadí se pro účely dorovnávacích daní údaje k výkaznímu období
a) způsobem, který se používá při sestavení konsolidované účetní závěrky, nebo
b) podle rámce účetního výkaznictví podle § 38 odst. 2.
(2) (3) Pro účely dorovnávacích daní se údaje za účetní období entity přiřadí k výkaznímu období, ve kterém toto účetní období končí, pokud
a) jde o členskou entitu vyloučenou z konsolidované účetní závěrky, nebo
b) nejde o členskou entitu.
***
§ 39
Vyloučený podíl na zisku
(1) Vyloučeným podílem na zisku se pro účely dorovnávacích daní rozumí podíl na zisku přijatý nebo vykázaný v souvislosti s vlastnickým podílem, s výjimkou takového podílu na zisku, který byl přijat nebo vykázán v souvislosti s
a) portfoliovým podílem, se kterým je spojeno právo na podíl na zisku, a který drží členská entita se všemi podstatnými právy spojenými s vlastnickým podílem ke dni rozdělení zisku po dobu kratší než jeden rok, nebo
b) vlastnickým podílem v investiční entitě, který podléhá rozhodnutí učiněnému podle § 74.
(2) Při posuzování, zda členská entita drží portfoliový podíl se všemi jeho podstatnými právy podle odstavce 1 písm. a), se vedle práva na podíl na zisku přihlíží zejména k právu na podíl na kapitálu, rezervních fondech a k hlasovacím právům.
(3) Je-li podíl na zisku vyplacen na základě složeného finančního nástroje, který má kapitálovou a závazkovou dluhovou složku, je vyloučeným podílem na zisku podle odstavce 1 pouze část podílu vyplacená na základě kapitálové složky tohoto finančního nástroje.
(4) Podíl na zisku vyplácený na základě finančního nástroje je vyloučeným podílem na zisku podle odstavce 1 pouze tehdy, pokud je jako výplata podílu na zisku zachycen ve finančních výkazech jak vydavatele tohoto finančního nástroje, tak jeho držitele, jsou-li z téže skupiny. Pokud je tento podíl na zisku v těchto finančních výkazech zachycen odlišně, hledí se na něj pro účely dorovnávacích daní, jako by měl povahu, která je zachycena ve finančním výkazu jeho vydavatele.
§ 40
Vymezení dalších pojmů
Pro účely dorovnávacích daní se rozumí
a) nákladem na daň výše
1. zahrnuté daně vykázané jako náklad a splatné a odložené zahrnuté daně, které jsou součástí nákladů na daň z příjmů, včetně zahrnutých daní z příjmů, které jsou vyloučeny z výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty,
2. odložené daňové pohledávky přiřaditelné ztrátě vzniklé za výkazní období,
3. kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně vykázané jako náklad,
4. daně vykázané jako náklad, která vznikla na základě pravidel podle tohoto zákona, pravidel rovnocenných pravidlům podle tohoto zákona v případě jiného členského státu nebo pravidel rovnocenných pravidlům stanoveným modelovými pravidly Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v případě třetího státu,
5. nekvalifikované vratné daně ze zisku vykázané jako náklad,
b) portfoliovým podílem souhrn vlastnických podílů v entitě,
1. které drží členské entity skupiny jako celek a
2. se kterými jsou ke dni rozdělení zisku této entity nebo jejího prodeje spojena práva na podíl na zisku, na likvidačním zůstatku nebo na jiných částech vlastního kapitálu nebo podíl na hlasovacích právech, pokud je každý z těchto podílů nižší než 10 %,
c) vyloučeným kapitálovým ziskem nebo ztrátou zisk nebo ztráta zahrnuté v účetním zisku nebo ztrátě členské entity vzniklé v souvislosti
1. se změnou reálné hodnoty vlastnického podílu, s výjimkou portfoliového podílu,
2. s držbou vlastnického podílu, který je vykázán ve finančních výkazech na základě ekvivalence,
3. se zcizením vlastnického podílu, s výjimkou zcizení portfoliového podílu,
d) zahrnutým ziskem nebo ztrátou vyplývajícími z metody přecenění zisk nebo ztráta zvýšené nebo snížené o související zahrnuté daně za výkazní období vyplývající z použití účetní metody nebo účetního postupu, na základě kterých se v případě pozemků, budov a zařízení
1. pravidelně upravuje účetní hodnota takových pozemků, budov a zařízení na jeho reálnou hodnotu,
2. zaznamenává změna hodnoty v rámci ostatního úplného ostatním úplném výsledku hospodaření a
3. zisk nebo ztráta původně vykázané v ostatním úplném výsledku hospodaření následně nevykazují prostřednictvím zisku a ztráty,
e) asymetrickým kurzovým ziskem nebo ztrátou kurzový zisk nebo ztráta entity, jejíž účetní a daňové funkční měny se liší, pokud jsou
1. zahrnuty do výpočtu zdanitelného příjmu nebo ztráty členské entity a jsou přičitatelné kolísání směnného kurzu mezi účetní funkční měnou a daňovou funkční měnou členské entity,
2. zahrnuty do výpočtu účetního zisku nebo ztráty členské entity a jsou přičitatelné kolísání směnného kurzu mezi účetní funkční měnou a daňovou funkční měnou členské entity,
3. zahrnuty do výpočtu účetního zisku nebo ztráty členské entity a jsou přičitatelné kolísání směnného kurzu mezi třetí cizí měnou a účetní funkční měnou členské entity, nebo
4. přičitatelné kolísání směnného kurzu mezi třetí cizí měnou a daňovou funkční měnou členské entity, bez ohledu na to, zda jsou tento kurzový zisk nebo tato ztráta zahrnuty do zdanitelného příjmu,
f) funkční měnou měna, ve které členská entita uskutečňuje převážnou část své činnosti,
g) měnou vykazování měna používaná při předkládání konsolidované účetní závěrky,
h) daňovou funkční měnou funkční měna používaná k určení zdanitelného příjmu nebo ztráty členské entity pro zahrnutou daň ve státě, z něhož je tato entita,
i) účetní funkční měnou funkční měna používaná k určení účetního zisku nebo ztráty členské entity,
j) třetí cizí měnou měna, která není daňovou funkční měnou ani účetní funkční měnou členské entity,
k) nepřípustným nákladem
1. náklad vzniklý členské entitě v souvislosti s úplatkem, protiprávní provizí nebo jinou platbou, která je v rozporu s právním řádem státu, z nějž je entita, která platbu provedla, nebo s právním řádem státu, z nějž je nejvyšší mateřská entita skupiny, jejíž součástí je tato členská entita,
2. náklad ve výši odpovídající alespoň 50000 EUR vzniklý členské entitě v souvislosti s pokutou nebo sankcí uloženými orgánem vykonávajícím veřejnou moc,
l) chybou z předchozího období a změnou účetních metod změna počátečního stavu vlastního kapitálu členské entity na začátku výkazního období přičitatelná
1. opravě chyby ve stanovení účetního zisku nebo ztráty v předchozím výkazním období, která ovlivnila výnosy nebo náklady, jež lze zahrnout do výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty v předchozím výkazním období, s výjimkou případů, kdy tato oprava vedla k podstatnému snížení závazku ze zahrnutých daní podle § 67, a
2. změně účetních metod, která ovlivnila výnosy nebo náklady zahrnuté do výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty,
m) vzniklými penzijními náklady rozdíl úhrnu výnosů z penzijního fondu vyplacených v daném roce členské entitě z přebytku tohoto penzijního fondu a součtu
1. zisku vyjádřeného jako nezáporné číslo nebo ztráty vyjádřené jako nekladné číslo vykázaných v účetním zisku nebo ztrátě v souvislosti s činností penzijního fondu a
2. úhrnu příspěvků do penzijního fondu za dané výkazní období,
n) zásadou tržního odstupu zásada, podle níž musí být transakce mezi členskými entitami zaznamenávány podle podmínek, které by byly dosaženy při srovnatelných transakcích a za srovnatelných okolností mezi nezávislými entitami,
o) ujednáním o vnitroskupinovém financování úvěr nebo jiné plnění, které poskytuje členská entita jiné členské entitě stejné skupiny,
p) prominutým dluhem dluh účetní jednotky, který věřitel zcela nebo zčásti této účetní jednotce promine, pokud účetní jednotce v souvislosti s prominutím tohoto dluhu nevznikne povinnost poskytnout jiné plnění.
***
§ 50
Rozhodnutí ohledně využití zásady realizace
(1) Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivému státu, ze kterého je alespoň jedna členská entita dané skupiny, učinit střednědobé rozhodnutí ohledně využití zásady realizace.
(2) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, všechny členské entity ze státu, pro který je rozhodnutí učiněno, pro účely určení kvalifikovaného zisku nebo ztráty stanoví zisky a ztráty z aktiv a účetních dluhů vykazovaných v konsolidované účetní závěrce za výkazní období v reálné hodnotě nebo podle pravidel pro snížení hodnoty na základě zásady realizace.
(3) Podávající členská entita může působnost rozhodnutí podle odstavce 1 omezit pouze na hmotná aktiva členských entit nebo na investiční entity.
(4) Zisky nebo ztráty, které vyplývají z účtování aktiva nebo účetního dluhu v reálné hodnotě nebo podle pravidel pro snížení hodnoty, se při určení kvalifikovaného zisku nebo ztráty členské entity podle odstavce 2 nezohlední.
(5) Za účetní hodnotu aktiva nebo účetního dluhu pro účely stanovení zisku nebo ztráty na základě zásady realizace podle odstavce 2 se považuje jeho účetní hodnota
a) v době, kdy bylo aktivum pořízeno nebo vznikl účetní dluh, nebo
b) k prvnímu dni výkazního období, pro které bylo dané rozhodnutí učiněno, nastane-li tento den později než skutečnost podle písmene a).
(6) V prvním z výkazních období, pro které není rozhodnutí podle odstavce 1 obnoveno, se při výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty členské entity částka rovnající se rozdílu mezi reálnou a účetní hodnotou aktiva nebo účetního dluhu k prvnímu dni výkazního období, pro které nebylo rozhodnutí obnoveno, určená na základě uvedeného rozhodnutí,
a) přičte, pokud reálná hodnota převyšuje účetní hodnotu, nebo
b) odečte, pokud účetní hodnota převyšuje reálnou hodnotu.
***
§ 58
Vymezení dalších pojmů
Pro účely dorovnávacích daní se rozumí
a) nepovoleným časovým rozlišením změna nákladu na odloženou daň vykázaného ve finančních výkazech členské entity, která souvisí s
1. nejistou daňovou pozicí, nebo
2. rozdělením zisku členské entity,
b) nenárokovaným časovým rozlišením zvýšení odloženého daňového dluhu vykázaného ve finančních výkazech členské entity za výkazní období,
1. u něhož se nepředpokládá, že bude uhrazen ve lhůtě podle § 62 odst. 2, vztahuje-li se na něj krátkodobé rozhodnutí, a
2. který není na základě krátkodobého rozhodnutí nebo střednědobého rozhodnutí učiněného pro odložené daňové dluhy sledované za účet hlavní knihy nebo za seskupení účtů zahrnut do celkové částky úpravy odložené daně za toto výkazní období,
c) nadměrnou zápornou částkou nákladů na odloženou daň částka odpovídající
1. dodatečné dorovnávací dani podle § 88, nemá-li skupina v daném státě kvalifikovaný zisk,
2. upravené výši zahrnutých daní, je-li upravená výše zahrnutých daní záporná a má-li skupina v daném státě kvalifikovaný zisk.
§ 59
Upravená výše zahrnutých daní
(1) Upravená výše zahrnutých daní členské entity za dané výkazní období činí úhrn nákladů na splatnou daň vykázaných do jejího účetního zisku nebo ztráty v souvislosti se zahrnutými daněmi za toto výkazní období, který se
a) zvýší o čistou výši položek připočítávaných k zahrnutým daním za dané výkazní období,
b) sníží o čistou výši položek odčítaných od zahrnutých daní za dané výkazní období,
c) upraví o celkovou výši úpravy odložené daně a
d) upraví o zvýšení nebo snížení zahrnutých daní vykázané do vlastního kapitálu nebo ostatního úplného výsledku hospodaření v souvislosti s částkami zahrnutými do výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty, které budou předmětem daně podle právního řádu určitého státu.
(2) Položkou připočítávanou k zahrnutým daním členské entity za dané výkazní období je
a) zahrnutá daň vykázaná ve finančních výkazech jako náklad do výsledku hospodaření před zdaněním,
b) odložená daňová pohledávka vzniklá z kvalifikované ztráty, která je použita na základě dlouhodobého rozhodnutí ohledně kvalifikované ztráty podle § 64 odst. 4,
c) zahrnutá daň související s nejistou daňovou pozicí dříve vyloučenou podle odstavce 3 písm. d), která je zaplacena v daném výkazním období,
d) částka vzniklá v souvislosti s kvalifikovaným vyplatitelným daňovým zvýhodněním nebo daňovým zvýhodněním, které je ve vztahu k entitě oprávněné jej uplatnit převoditelným daňovým zvýhodněním a obchodovatelným daňovým zvýhodněním, o kterou je snížena daň nebo která je vyplacena, pokud je tato částka vykázána jako snížení nákladu na splatnou daň za toto výkazní období.
(3) Položkou odčítanou od zahrnutých daní členské entity za dané výkazní období je
a) náklad na splatnou daň za toto výkazní období vzniklý v souvislosti s příjmy vyloučenými z výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty podle hlavy I této části,
b) částka vzniklá v souvislosti s nekvalifikovaným vyplatitelným daňovým zvýhodněním, o kterou je snížena daň nebo která je vyplacena, pokud tato částka není vykázána jako snížení nákladu na splatnou daň za toto výkazní období,
c) zahrnutá daň poskytnutá členské entitě zpět jako daňové zvýhodnění, se kterou se v jejích finančních výkazech nezachází jako s úpravou nákladu na splatnou daň, ledaže se tato zahrnutá daň vztahuje ke kvalifikovanému vyplatitelnému daňovému zvýhodnění nebo daňovému zvýhodnění, které je ve vztahu k entitě oprávněné jej uplatnit převoditelným daňovým zvýhodněním a obchodovatelným daňovým zvýhodněním,
d) náklad na splatnou daň, který souvisí s nejistou daňovou pozicí,
e) náklad na splatnou daň, u kterého se nepředpokládá, že bude uhrazen do 3 let od konce výkazního období.
(4) Pokud více položek podle odstavců 1 až 3 zahrnuje stejnou částku, zohlední se tato částka pro účely výpočtu upravené výše zahrnutých daní pouze jednou.
***
§ 62
Opětovně zahrnutý odložený daňový dluh
(1) Opětovně zahrnutým odloženým daňovým dluhem za výkazní období se pro účely dorovnávacích daní rozumí zvýšení celkové výše úpravy v kategorii odloženého daňového dluhu, která
a) je zahrnuta do celkové výše úpravy odložených daní v pátém výkazním období předcházejícím tomuto výkaznímu období a
b) není vypořádána do konce posledního dne tohoto výkazního období.
(2) Odložený daňový dluh, který není vypořádaný a jehož částka není uhrazena během 5 následujících výkazních období, se opětovně zahrne do celkové výše úpravy odložené daně v rozsahu, v jakém je zohledněn v celkové výši úpravy odložené daně členské entity.
(3) Opětovně zahrnutý odložený daňový dluh stanovený pro dané výkazní období se považuje za snížení zahrnutých daní v pátém výkazním období bezprostředně předcházejícím danému výkaznímu období. Efektivní daňová sazba a dorovnávací daň za toto předcházející výkazní období se v takovém případě přepočítají podle § 87.
(4) Opětovné zahrnutí odloženého daňového dluhu se neprovede a odstavce 1 až 3 se nepoužijí, a to ani v případě, že tento daňový dluh není vypořádán nebo uhrazen během 5 následujících výkazních období, pokud odložený daňový dluh odpovídá úhrnu vzniklých nákladů na daň, které lze přiřadit změnám souvisejících odložených daňových dluhů, které vyplývají z
a) opravné položky a oprávky hmotných aktiv,
a) znehodnocení, kumulované odpisy hmotných aktiv, nebo odloženého daňového dluhu vzniklého v důsledku uplatnění daňových odpisů u pronajatého hmotného aktiva vykazovaného v účetnictví jako pohledávka,
b) položky pořizovacích nákladů na získání povolení nebo obdobného oprávnění poskytnuté státem nebo jeho nedílnou součástí k používání nemovitého majetku nebo využívání přírodních zdrojů, které zahrnuje významné investice do hmotných aktiv,
c) položky nákladů na výzkum a vývoj,
d) položky nákladů na vyřazení z provozu a sanaci,
e) položky nerealizovaných čistých zisků z účtování o reálné hodnotě,
f) položky čistých kurzových zisků,
g) položky pojistných rezerv a časově rozlišených pořizovacích nákladů pojistných smluv,
h) položky zisků z prodeje hmotného majetku nacházejícího se ve stejném státě, z něhož je členská entita, které jsou reinvestovány do hmotného majetku v tomto státě,
i) položky dodatečné částky vzniklé v důsledku změn účetních metod ve vztahu k položkám podle písmen a) až h).
§ 62a
Způsob sledování odložených daňových dluhů
(1) Pro účely určení opětovně zahrnutého odloženého daňového dluhu podle § 62 lze odložené daňové dluhy sledovat jednotlivě, za samostatný účet hlavní knihy nebo za seskupení účtů.
(2) Odložený daňový dluh lze sledovat za seskupení účtů, pokud toto seskupení nezahrnuje
a) účet hlavní knihy, který na samostatném základě generuje pouze odloženou daňovou pohledávku, nebo
b) kolísavý účet, u něhož rozdíly v účetních a daňových pravidlech vedou k čisté odložené daňové pohledávce nebo čistému odloženému daňovému dluhu v různých okamžicích.
(3) Odložený daňový dluh vztahující se k položkám vyloučeným z kvalifikovaného zisku nebo ztráty nesmí být pro účely odstavce 1 zahrnut do samostatného účtu hlavní knihy ani do seskupení účtů.
(4) Odložené daňové dluhy vztahující se k neodepisovatelným nehmotným aktivům včetně goodwillu, k odepisovatelným nehmotným aktivům s dobou odpisování delší než pět let a k pohledávkám a dluhům vůči spřízněným osobám lze pro účely tohoto zákona seskupovat nejvýše na úroveň samostatného účtu hlavní knihy.
(5) Opětovné zahrnutí odloženého daňového dluhu se neuplatní na odložené daňové dluhy sledované za samostatný účet hlavní knihy nebo za seskupení účtů, pokud členská entita prokáže, že budou zcela uhrazeny do 5 let od konce výkazního období, ve kterém vznikly.
(6) U odložených daňových dluhů sledovaných za účet hlavní knihy nebo za seskupení účtů může členská entita učinit střednědobé rozhodnutí o tom, že jejich zvýšení nebude zahrnuto do celkové částky úpravy odložené daně za výkazní období; ustanovení § 62 odst. 2 se v takovém případě nepoužije.
§ 63
Odložená daňová pohledávka náhradní ztráty
(1) Odložená daňová pohledávka náhradní ztráty vzniká, pokud
a) podle právní úpravy zdanění příjmů právnických osob ve státě, ze kterého je členská entita, lze uplatnit daňové zvýhodnění vzniklé z důvodu daně zaplacené v zahraničí ovládanou zahraniční společností pouze tehdy, pokud jsou nejprve ztráty ovládající entity vzniklé v souvislosti s příjmy plynoucími ze zdrojů na území státu, ze kterého je tato entita, vyrovnány příjmy ovládané zahraniční společnosti, které by jinak byly zdaňovány u ovládající entity,
b) daňová ztráta vzniklá v souvislosti s příjmy plynoucími ze zdrojů na území státu, ze kterého je členská entita, je alespoň z části vyrovnána příjmem ovládané zahraniční společnosti a
c) právní předpisy státu, ze kterého je členská entita, upravující zdanění příjmů této členské entity umožňují použít daňové zvýhodnění vzniklé z důvodu daně zaplacené v zahraničí ovládanou zahraniční společností ke snížení daně z příjmů právnických osob v následujícím zdaňovacím období ve vztahu k příjmům, které jsou zahrnuty do výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty členské entity.
(2) Odložená daňová pohledávka náhradní ztráty činí nižší z těchto částek:
a) výše daňového zvýhodnění vzniklého v souvislosti s režimem zdanění zahraničních ovládaných společností, které je podle právního řádu státu, ze kterého je ovládající entita, možné převést ze zdaňovacího období, v němž má členská entita daňovou ztrátu před zohledněním příjmů ovládané zahraniční společnosti, do následujícího zdaňovacího období,
b) součin
1. výše započtené daňové ztráty členské entity před zohledněním příjmů ovládané zahraniční společnosti za zdaňovací období daně z příjmů právnických osob a
2. sazby daně, kterou jsou zdaňovány příjmy členské entity ve státě, z nějž je tato členská entita.
(3) Neumožňují-li právní předpisy státu využít daňové zvýhodnění podle odstavce 2 písm. a), činí odložená daňová pohledávka částku podle odstavce 2 písm. b).
(4) Odložená daňová pohledávka náhradní ztráty nezahrnuje náklad na odloženou daň související s položkami vyloučenými z výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty podle hlavy I této části.
(5) Odložená daňová pohledávka náhradní ztráty se při určení efektivní daňové sazby zohlední ve výši určené na základě minimální daňové sazby nebo daňové sazby stanovené právním řádem daného státu, je-li tato vnitrostátní daňová sazba nižší. K dopadu úpravy ocenění nebo úpravy účetního vykázání souvisejícímu s odloženou daňovou pohledávkou náhradní ztráty se nepřihlíží.
(6) Celková výše úpravy odložené daně za výkazní období, ve kterém je uplatněna odložená daňová pohledávka náhradní ztráty, se zvýší o odloženou daňovou pohledávku náhradní ztráty, nejvýše však o částku odpovídající daňovému zvýhodnění vznikajícímu u daně z příjmů právnických osob za dané zdaňovací období vzniklé v souvislosti s daní zaplacenou ovládanou zahraniční společností.
(7) Odstavce 1 až 5 6 se použijí obdobně na režimy, ve kterých se zdaňuje zahraniční zisk hybridních entit, reverzních hybridních entit nebo stálých provozoven.
§ 64
Rozhodnutí ohledně odložené daňové pohledávky z kvalifikované ztráty
(1) Podávající členská entita může namísto postupu podle § 61 a 62 ve vztahu k jednotlivému státu, ze kterého je členská entita skupiny, jejíž součástí je tato podávající členská entita, učinit dlouhodobé rozhodnutí ohledně odložené daňové pohledávky z kvalifikované ztráty. Prvním přípustným obdobím pro dlouhodobé rozhodnutí ohledně odložené daňové pohledávky z kvalifikované ztráty je první výkazní období, za které je podáván informační přehled k dorovnávací dani nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny, ve kterém jsou zahrnuty členské entity ze státu, pro který se rozhodnutí činí. Toto rozhodnutí nelze učinit pro stát se způsobilým systémem daně z rozděleného zisku.
(2) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, platí, že pro účely postupu podle § 61 a 62 ve všech výkazních obdobích, během kterých v daném státě existuje kvalifikovaná ztráta, činí odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty součin
a) čisté jurisdikční kvalifikované ztráty skupiny určené za dané výkazní období v tomto státě a
b) minimální daňové sazby.
(3) Učiní-li rozhodnutí podle odstavce 1 entita s prvkem daňové transparence, která je nejvyšší mateřskou entitou nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny, odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty se vypočte podle kvalifikované ztráty entity s prvkem daňové transparence po snížení podle § 69 odst. 3.
(4) Odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty vypočtená podle odstavce 2 se použije ve všech následujících výkazních obdobích, v nichž pro daný stát existuje jurisdikční kvalifikovaný zisk skupiny, a to ve výši
a) součinu kvalifikovaného zisku a minimální daňové sazby, nebo
b) dostupné částky odložené daňové pohledávky z kvalifikované ztráty, je-li tato částka nižší.
(5) Odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty vypočtená podle odstavce 2 se sníží o částku, která se použije pro dané výkazní období, a zůstatek se převede do následujících výkazních období.
(6) Zruší-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, zbývající odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty se sníží na nulu k prvnímu dni prvního z výkazních období, pro které bylo rozhodnutí zrušeno.
***
Díl 4
Přiřazení zahrnutých daní
§ 66
Přiřazení zahrnutých daní vybraným členským entitám
(1) Zahrnutá daň se přiřadí členským entitám následujícím způsobem:
a) stálé provozovně se přiřadí zahrnutá daň, která je zahrnuta do finančních výkazů členské entity a týká se kvalifikovaného zisku nebo ztráty této stálé provozovny,
b) vlastnické členské entitě se přiřadí zahrnutá daň, která je zahrnuta do finančních výkazů daňově transparentní entity a týká se kvalifikovaného zisku nebo ztráty přiřazených této vlastnické členské entitě podle § 56 odst. 4 písm. a),
c) členské entitě se přiřadí zahrnutá daň, která je zahrnuta do finančních výkazů její přímé nebo nepřímé vlastnické členské entity v rámci režimu zdanění ovládaných zahraničních společností, a to podle podílu této vlastnické členské entity na příjmech ovládané zahraniční společnosti,
d) členské entitě, která je hybridní entitou nebo reverzní hybridní entitou, se přiřadí zahrnutá daň, která je zahrnuta do finančních výkazů její vlastnické členské entity a týká se kvalifikovaného zisku této hybridní entity,
e) členské entitě, která v průběhu výkazního období provede rozdělení zisku, se přiřadí zahrnutá daň vykázaná ve finančních výkazech její přímé vlastnické členské entity ve vztahu k tomuto rozdělení zisku; obdobně se postupuje, podléhá-li nerozdělený zisk zdanění zahrnutou daní, jako kdyby byl rozdělen, a tato zahrnutá daň je ve vztahu k tomuto domnělému rozdělení zisku vykázána ve finančních výkazech přímé vlastnické členské entity.
(2) Členská entita, které byla přiřazena zahrnutá daň podle odstavce 1 písm. c) nebo d) v souvislosti s pasivními příjmy, zahrne tuto zahrnutou daň do své upravené výše zahrnutých daní ve výši nižší z těchto částek:
a) výše zahrnuté daně přiřazené v souvislosti s těmito pasivními příjmy,
b) součin
1. jurisdikční sazby dorovnávací daně skupiny ve státě, z nějž je tato členská entita, a
2. výše pasivních příjmů této členské entity, které podléhají režimu zdanění ovládaných zahraničních společností nebo v souvislosti se kterými je tato členská entita považována za transparentní ve státě, ze kterého je tato členská entita.
(3) Jurisdikční sazba dorovnávací daně skupiny v daném státě se pro účely odstavce 2 písm. b) určí bez ohledu na zahrnuté daně, které ve vztahu k těmto pasivním příjmům vznikly vlastnické členské entitě.
(4) Zahrnutá daň vlastnické členské entity vzniklá v souvislosti s pasivními příjmy, které zbydou po uplatnění postupu podle odstavce 2 písm. b), se nepřiřazuje podle odstavce 1 písm. c) a d).
(5) Pasivními příjmy podle odstavců 2 až 4 se rozumí příjmové položky zahrnuté do kvalifikovaného zisku v rozsahu, v jakém vlastnická členská entita podléhá dani na základě režimu zdanění ovládaných zahraničních společností nebo v důsledku držení vlastnického podílu v hybridní entitě, pokud se jedná o položky
a) dividend nebo ekvivalentů dividend,
b) úroků nebo ekvivalentů úroků,
c) nájemného,
d) licenčních poplatků,
e) anuity, nebo
f) zisku z majetku, který vytváří některý z příjmů podle písmen a) až e).
(6) Pokud se s kvalifikovaným ziskem stálé provozovny zachází jako s kvalifikovaným ziskem hlavní entity podle § 55 odst. 4, všechny zahrnuté daně vznikající ve státě, z nějž je stálá provozovna, a související s tímto ziskem se považují za zahrnuté daně hlavní entity ve výši nepřesahující součin
a) tohoto kvalifikovaného zisku a
b) nejvyšší sazby daně z běžných zisků ve státě, z nějž je hlavní entita.
§ 67
Dodatečné úpravy zahrnutých daní
(1) Pokud členská entita provede ve svých finančních výkazech úpravu své zahrnuté daně za předcházející výkazní období, považuje se taková úprava za úpravu zahrnuté daně ve výkazním období, v němž je tato úprava provedena, s výjimkou případu, kdy se úprava vztahuje k výkaznímu období, ve kterém v daném státě dochází ke snížení zahrnutých daní. Dojde-li ke snížení zahrnuté daně, která je zahrnuta do upravené výše zahrnutých daní členské entity za předcházející výkazní období, efektivní daňová sazba a dorovnávací daň za toto výkazní období se přepočítají podle § 87 odst. 1 až 3. Upravená výše zahrnutých daní se při tom sníží o částku odpovídající snížení zahrnutých daní. Kvalifikovaný zisk za dané výkazní období a za předcházející výkazní období, kterých se tato úprava týká, se odpovídajícím způsobem upraví.
(2) Pokud je daňová sazba použitá podle právního řádu daného státu snížena pod minimální daňovou sazbu a následkem tohoto snížení vznikají náklady na odloženou daň, zachází se s výsledným odloženým nákladem na daň jako s úpravou závazku členské entity z důvodu úpravy výše zahrnutých daní členské entity, které jsou zohledněny podle § 59 za předchozí výkazní období.
(3) Pokud byly náklady na odloženou daň zohledněny při daňové sazbě nižší, než je minimální daňová sazba, a daňová sazba použitá podle právního řádu daného státu se později zvýší, náklad na odloženou daň, který z takového zvýšení vyplývá, se po zaplacení považuje za úpravu závazku členské entity z důvodu úpravy výše zahrnutých daní členské entity uplatňovaných za předchozí výkazní období podle § 59. Tato úprava nesmí překročit částku rovnající se nákladům na odloženou daň přepočítaným podle minimální daňové sazby.
(4) Není-li z částky vzniklé členské entitě jako stávající náklady na daň a zahrnuté do upravené výše zahrnutých daní za určité výkazní období do 3 let po skončení tohoto výkazního období uhrazena částka vyšší než částka odpovídající 1000000 EUR, efektivní daňová sazba a dorovnávací daň za výkazní období, ve kterém byla nezaplacená částka uplatněna jako zahrnutá daň, se přepočítají podle § 87 odst. 1 až 3 a tato nezaplacená částka se vyloučí z upravené výše zahrnutých daní.
§ 67a
Rozhodnutí ohledně nepřiřazování přeshraničních odložených daní
(1) Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivému státu, ze kterého je entita, od níž je daň přiřazována podle § 66 (dále jen „přiřazující entita“), učinit střednědobé rozhodnutí ohledně nepřiřazování nákladu nebo výnosu z titulu odložené daně.
(2) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, náklad nebo výnos z titulu odložené daně, které by byly jinak přiřazeny jiné členské entitě podle § 66 odst. 1 písm. a), c), d) nebo e), se této jiné členské entitě nepřiřadí a současně se vyloučí z upravené výše zahrnutých daní všech členských entit a stálých provozoven skupiny.
(3) Náklad nebo výnos z titulu odložené daně vyloučené podle odstavce 2 se rovněž vyloučí z upravené výše zahrnutých daní přiřazující entity, která o tomto nákladu nebo výnosu z titulu odložené daně účtuje.
(4) V případě, že je učiněno rozhodnutí podle odstavce 1, vyloučí se z upravené výše zahrnutých daní přiřazující entity rovněž náklad nebo výnos z titulu odložené daně týkající se pasivního příjmu, které by jí jinak zůstaly přiřazeny podle § 66 odst. 2.
(5) Daň vznikající podle právního řádu státu, pro který bylo učiněno rozhodnutí podle odstavce 1, se pro účely přiřazení daně zohlední, pokud je zahrnuta do finančních výkazů jako náklad na splatnou daň.
§ 68
Rozhodnutí ohledně nepodstatného snížení zahrnutých daní
(1) Podávající členská entita může učinit krátkodobé rozhodnutí ohledně nepodstatného snížení zahrnutých daní.
(2) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, považuje se nepodstatné snížení zahrnutých daní za úpravu zahrnutých daní podle § 67 odst. 1 ve výkazním období, v němž se úprava provádí.
(3) Nepodstatným snížením zahrnutých daní podle odstavce 2 se rozumí úhrnné snížení jurisdikčního úhrnu upravených výší zahrnutých daní stanovených pro daný stát za dané výkazní období o méně než částku odpovídající 1000000 EUR.
***
§ 74
Rozhodnutí ohledně zacházení s vybranými entitami jako s daňově transparentními entitami
(1) Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivé investiční entitě učinit střednědobé rozhodnutí ohledně zacházení s vybranými entitami jako s daňově transparentními entitami.
(2) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, hledí se na investiční entitu, pro kterou je toto rozhodnutí učiněno, jako na daňově transparentní entitu, pokud její vlastnická členská entita podléhá ve státě, z nějž je tato vlastnická členská entita, dani ze zisku, jejíž sazba stanovená pro takový zisk činí alespoň minimální daňovou sazbu, a to na základě reálné tržní hodnoty nebo na základě podobného režimu založeného na ročních změnách reálné hodnoty jejích vlastnických podílů v investiční entitě.
(3) Pokud členská entita drží nepřímo vlastnický podíl v investiční entitě prostřednictvím přímého vlastnického podílu v jiné investiční entitě, platí, že podléhá dani na základě reálné tržní hodnoty nebo podobného režimu ve vztahu ke svému nepřímému vlastnickému podílu v první uvedené investiční entitě, pokud podléhá dani na základě reálné tržní hodnoty nebo podobného režimu ve vztahu ke svému přímému vlastnickému podílu ve druhé uvedené investiční entitě.
(4) Rozhodne-li podávající členská entita o neobnovení rozhodnutí podle odstavce 1, určí se zisk nebo ztráta ze zcizení aktiva nebo účetního dluhu drženého investiční entitou na základě reálné tržní hodnoty aktiva nebo účetního dluhu k prvnímu dni prvního výkazního období, pro které není rozhodnutí obnoveno.
***
§ 92
Rozhodnutí ohledně pravidla bezpečného přístavu
(1) Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivému výkaznímu období a státu učinit krátkodobé rozhodnutí ohledně použití pravidla bezpečného přístavu. V rozhodnutí podávající členská entita vybere jedno pravidlo bezpečného přístavu, které se použije ve vztahu k tomuto výkaznímu období a státu.
(2) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1 a postupuje-li se v daném výkazním období a státě podle daného pravidla bezpečného přístavu, platí, že jurisdikční dorovnávací daň skupiny pro tento stát a dané výkazní období je nulová.
(3) V případě trvalého pravidla bezpečného přístavu založeného na kvalifikované vnitrostátní dorovnávací dani se odstavec 2 nepoužije při výpočtu české dorovnávací daně.
(4) K rozhodnutí podle odstavce 1 se nepřihlíží, pokud
a) je jurisdikční dorovnávací daň možné přiřadit české členské entitě z důvodu, že je efektivní daňová sazba skupiny pro daný stát nižší než minimální daňová sazba,
b) správce daně do 36 měsíců ode dne podání informačního přehledu zahájí kontrolní postup za účelem odstranění pochybností ohledně skutečností umožňujících použít pravidlo bezpečného přístavu na členské entity ze státu, ke kterému se toto pravidlo bezpečného přístavu vztahuje, a vyzve poplatníka, aby tyto pochybnosti do 6 měsíců odstranil, a
c) nedošlo k odstranění pochybností ve lhůtě podle písmene b).
(5) Pravidlem bezpečného přístavu podle odstavce 1 se rozumí
a) trvalé pravidlo bezpečného přístavu založené na kvalifikované vnitrostátní dorovnávací dani,
b) trvalé pravidlo bezpečného přístavu založené na zjednodušených výpočtech s použitím podmínky
1. běžného zisku,
2. malého rozsahu, nebo
3. efektivní daňové sazby,
c) trvalé pravidlo bezpečného přístavu pro globální režim zdanění nejvyšší mateřské entity (dále jen „trvalé pravidlo bezpečného přístavu pro globální režim zdanění“),
d) trvalé pravidlo bezpečného přístavu pro domácí režim zdanění nejvyšší mateřské entity (dále jen „trvalé pravidlo bezpečného přístavu pro domácí režim zdanění“),
e) trvalé pravidlo bezpečného přístavu pro kvalifikované daňové pobídky založené na ekonomické podstatě,
f) trvalé pravidlo založené na zjednodušeném výpočtu efektivní daňové sazby,
c) g) přechodné pravidlo bezpečného přístavu založené na informacích obsažených ve zprávě podle zemí s použitím podmínky
1. běžného zisku,
2. malého rozsahu, nebo
3. efektivní daňové sazby, nebo
d) h)přechodné pravidlo bezpečného přístavu založené na pravidle pro nedostatečně zdaněný zisk.
Pododdíl 2
Trvalé pravidlo bezpečného přístavu založené na kvalifikované vnitrostátní dorovnávací dani
§ 92a
Vymezení pravidla bezpečného přístavu
(1) Rozhodnutí ohledně použití trvalého pravidla bezpečného přístavu založeného na kvalifikované vnitrostátní dorovnávací dani lze učinit, pokud je splněna podmínka
a) použitého účetního rámce,
b) konzistence a
c) přezkumu.
(2) Podmínka použitého účetního rámce podle odstavce 1 písm. a) je splněna, pokud právní řád daného státu obsahuje pravidla
a) srovnatelná s pravidly podle § 38 odst. 1 a 2, nebo
b) místního rámce účetního výkaznictví.
(3) Pravidly místního rámce účetního výkaznictví podle odstavce 2 písm. b) se rozumí soubor pravidel, podle kterých
a) se kvalifikovaná vnitrostátní dorovnávací daň vypočte na základě místního rámce účetního výkaznictví používaného při sestavování finančních výkazů všech členských entit z daného státu, pokud
1. je jejich použití povinné podle právních předpisů tohoto státu upravujících obchodní korporace nebo daňových právních předpisů tohoto státu, nebo
2. podléhají tyto finanční výkazy povinnosti zajistit audit provedený auditorem,
b) je tento místní rámec účetního výkaznictví souborem obecně uznávaných účetních zásad povolených oprávněným účetním orgánem v daném státě nebo vyžadovaným právním řádem daného státu, který je
1. přijatelným rámcem účetního výkaznictví, nebo
2. schváleným rámcem účetního výkaznictví upraveným tak, aby se zabránilo podstatnému narušení konkurenceschopnosti, a
c) se v případě, kdy některá z členských entit z daného státu nesplňuje podmínky podle písmene a), nebo se účetní období členské entity liší od výkazního období, kvalifikovaná vnitrostátní dorovnávací daň vypočte postupem podobným postupu podle § 38 odst. 1 a 2.
(4) Podmínka konzistence podle odstavce 1 písm. b) je splněna, pokud výpočet kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně odpovídá jejímu výpočtu podle prováděcího rámce k modelovým pravidlům Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, s výjimkou odchylek výslovně připuštěných tímto prováděcím rámcem.
(5) Podmínka konzistence není porušena, pokud právní řád daného státu
a) neumožňuje vyloučení zisku na základě ekonomické podstaty nebo pro něj stanoví přísnější podmínky než modelová pravidla Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,
b) neumožňuje učinit rozhodnutí ohledně výjimky z malého rozsahu nebo pro něj stanoví přísnější podmínky než modelová pravidla Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, nebo
c) stanoví sazbu odpovídající minimální daňové sazbě vyšší než 15 %.
(6) Podmínka přezkumu podle odstavce 1 písm. c) je splněna, pokud jsou splněny podmínky zkoumané v rámci průběžného přezkumu uplatňování modelových pravidel Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.
(7) Rozhodnutí ohledně použití trvalého pravidla bezpečného přístavu založeného na kvalifikované vnitrostátní dorovnávací dani nelze učinit ve vztahu k podskupině velké skupiny, na kterou se podle právního řádu státu, ze kterého jsou členské entity tvořící tuto podskupinu, používají ve vztahu ke kvalifikované vnitrostátní dorovnávací dani pravidla, v jejichž důsledku podle prováděcího rámce modelových pravidel Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nelze toto pravidlo bezpečného přístavu použít.
(8) Rozhodnutí ohledně použití trvalého pravidla bezpečného přístavu založeného na kvalifikované vnitrostátní dorovnávací dani nelze učinit, je-li ve vztahu k danému státu a výkaznímu období nutné snížit úhrn kvalifikovaných vnitrostátních dorovnávacích daní podle § 79 odst. 6.
Pododdíl 3
Trvalé pravidlo bezpečného přístavu založené na zjednodušených výpočtech
§ 92b
Vymezení pravidla bezpečného přístavu
(1) Rozhodnutí ohledně použití trvalého pravidla bezpečného přístavu založeného na zjednodušených výpočtech lze učinit, pokud je splněna podmínka
a) běžného zisku,
b) malého rozsahu, nebo
c) efektivní daňové sazby.
(2) Podmínka běžného zisku podle odstavce 1 písm. a) je splněna, pokud jurisdikční kvalifikovaný zisk skupiny za daný stát činí nejvýše zisk vyloučený na základě ekonomické podstaty skupiny pro tento stát.
(3) Podmínka malého rozsahu podle odstavce 1 písm. b) je splněna, pokud průměr
a) kvalifikovaných výnosů podle § 91 odst. 4 všech členských entit z daného státu za dané výkazní období je nižší než částka odpovídající 10000000 EUR a
b) kvalifikovaných zisků nebo ztrát všech členských entit z daného státu za dané výkazní období představuje ztrátu nebo je nižší než částka odpovídající 1000000 EUR.
(4) Podmínka efektivní daňové sazby podle odstavce 1 písm. c) je splněna, pokud efektivní daňová sazba skupiny pro daný stát činí alespoň 15 %.
(5) Při posuzování splnění podmínek podle odstavců 2 až 4 se ve vztahu ke členské entitě, na kterou se vztahuje rozhodnutí ohledně použití zjednodušených výpočtů, použijí zjednodušené výpočty. Pro ostatní členské entity se použijí výpočty v nezměněné podobě.
§ 92c
Rozhodnutí ohledně použití zjednodušených výpočtů pro nevýznamné členské entity
(1) Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivé nevýznamné členské entitě učinit krátkodobé rozhodnutí ohledně použití zjednodušených výpočtů pro nevýznamné členské entity.
(2) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, použije se pro účely posouzení splnění podmínek použití trvalého pravidla bezpečného přístavu založeného na zjednodušených výpočtech namísto
a) kvalifikovaného zisku nebo ztráty částka odpovídající celkovým výnosům podle pravidel pro sestavení zprávy podle zemí,
b) kvalifikovaných výnosů částka odpovídající celkovým výnosům podle pravidel pro sestavení zprávy podle zemí a
c) upravené výše zahrnutých daní částka odpovídající splatné dani z příjmů podle pravidel pro sestavení zprávy podle zemí.
(3) Pravidly pro sestavení zprávy podle zemí podle odstavce 2 se rozumí pravidla pro sestavení zprávy podle zemí podle
a) právního řádu státu, ze kterého je
1. nejvyšší mateřská entita podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci při správě daní, nebo
2. zastupující mateřská entita podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci při správě daní, pokud se podle právního řádu státu podle bodu 1 zpráva podle zemí nesestavuje, nebo
b) dokumentu přijatého Inkluzivním rámcem pro projekt zamezení eroze základu daně a vyvádění zisků (BEPS) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pod názvem Dokumentace k převodním cenám a podávání zpráv podle zemí, Opatření 13 - Závěrečná zpráva 2015 vydaného dne 5. října 2015, nebo podobný později přijatý dokument, který jej nahrazuje, a jeho prováděcího rámce, pokud v žádném státě nevzniká povinnost podat zprávu podle zemí za danou skupinu.
Pododdíl 4
Trvalá pravidla bezpečného přístavu pro rovnocenné režimy zdanění
§ 92ca
Trvalé pravidlo bezpečného přístavu pro globální režim zdanění
(1) Podávající členská entita může učinit rozhodnutí ohledně použití trvalého pravidla bezpečného přístavu pro rovnocenný globální režim zdanění, pokud je nejvyšší mateřská entita nadnárodní skupiny ze státu s kvalifikovaným rovnocenným globálním režimem zdanění.
(2) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, jurisdikční dorovnávací daň skupiny určená pro jakýkoli stát se pro účely přiřazované dorovnávací daně uplatňované podle pravidla pro zahrnutí zisku a podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk považuje za nulovou.
§ 92cb
Trvalé pravidlo bezpečného přístavu pro domácí režim zdanění
(1) Podávající členská entita může učinit rozhodnutí ohledně použití trvalého pravidla bezpečného přístavu pro domácí režim zdanění, pokud je nejvyšší mateřská entita nadnárodní skupiny ze státu s kvalifikovaným domácím režimem zdanění.
(2) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, jurisdikční dorovnávací daň skupiny určená pro stát, ze kterého je nejvyšší mateřská entita, se pro účely přiřazované dorovnávací daně uplatňované podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk považuje za nulovou.
§ 92cc
Společné ustanovení
(1) Rozhodnutí podle § 92ca a § 92cb lze učinit pro výkazní období započatá nejdříve 1. ledna 2026, a to pouze za předpokladu, že příslušný režim zdanění daného státu byl v rámci Inkluzivního rámce pro projekt zamezení eroze základu daně a vyvádění zisků (BEPS) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj posouzen jako způsobilý pro uplatnění tohoto pravidla. Tato rozhodnutí nemají vliv na výpočet a uplatnění české dorovnávací daně.
(2) Pro účely dorovnávacích daní se rovnocenným globálním režimem zdanění a rovnocenným domácím režimem zdanění rozumí režimy zdanění stanovené v právním řádu státu, pokud
a) jsou rovnocenné pravidlům podle modelových pravidel Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a rozvoj a jejich prováděcího rámce a
b) jsou uplatňovány v souladu s pravidly stanovenými v právním řádu jiného státu, která jsou rovnocenná pravidlům pro tyto rovnocenné režimy zdanění podle modelových pravidel Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a jejich prováděcího rámce.
Pododdíl 5
Trvalé pravidlo bezpečného přístavu pro daňové pobídky založené na ekonomické podstatě
§ 92cd
Rozhodnutí ohledně použití trvalého pravidla bezpečného přístavu pro kvalifikované daňové pobídky založené na ekonomické podstatě
(1) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí ohledně použití trvalého pravidla bezpečného přístavu pro kvalifikované daňové pobídky založené na ekonomické podstatě, zvýší se jurisdikční úhrn upravených výší zahrnutých daní skupiny v daném státě o
a) celkovou hodnotu kvalifikovaných daňových pobídek využitých členskými entitami v tomto státě za dané výkazní období, nebo
b) částku odpovídající limitní hodnotě podle odstavce 3 dané pro tento stát, je-li nižší než celková hodnota podle písmene a).
(2) Kvalifikovanou daňovou pobídkou se rozumí obecně dostupná daňová výhoda snižující zahrnutou daň, u níž je výše zvýhodnění přímo úměrná
a) vynaloženým nákladům nebo výdajům, pokud hodnota úspory na dani z této pobídky nepřevýší nominální hodnotu těchto nákladů nebo výdajů, nebo
b) hmotné produkci dosažené v daném státě, není-li závislá na její peněžní hodnotě.
(3) Limitní hodnotou pro dané výkazní období a stát se pro účely odstavců 1 a 4 rozumí částka odpovídající hodnotě 5,5 % z úhrnu
a) způsobilých mzdových nákladů na pracovníky členských entit v daném státě, nebo
b) účetních odpisů a znehodnocení způsobilých hmotných aktiv v daném státě, přesahuje-li hodnotu podle písmene a).
(4) Podávající členská entita může rozhodnout, že se
a) limitní hodnota podle odstavce 3 určí jako 1 % z účetní hodnoty způsobilých hmotných aktiv v daném státě, s výjimkou pozemků a neodepisovatelných aktiv,
b) za kvalifikovanou daňovou pobídku podle odstavce 2 považuje také kvalifikované vyplatitelné daňové zvýhodnění nebo převoditelné a obchodovatelné daňové zvýhodnění; v takovém případě se tato zvýhodnění nezahrnují do výpočtu kvalifikovaného zisku.
(5) Rozhodnutí podle odstavce 1 nelze učinit pro výkazní období započatá před 1. lednem 2026.
Pododdíl 6
Trvalé pravidlo bezpečného přístavu založené na zjednodušeném výpočtu efektivní daňové sazby
§ 92ce
Zjednodušená efektivní daňová sazba pro testovanou podskupinu
(1) Rozhodnutí ohledně použití trvalého pravidla bezpečného přístavu založeného na zjednodušeném výpočtu efektivní daňové sazby pro testovanou podskupinu lze učinit, pokud v tomto státě
a) zjednodušená efektivní daňová sazba se rovná minimální daňové sazbě nebo je vyšší než tato sazba, nebo
b) vznikne zjednodušená ztráta.
(2) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, platí, že jurisdikční dorovnávací daň skupiny v daném státě za dané výkazní období je nulová.
(3) Zjednodušená efektivní daňová sazba pro daný stát je podíl zjednodušených daní a zjednodušeného zisku.
(4) Nestanoví-li tento zákon jinak, zjednodušený zisk nebo ztráta a zjednodušené daně testované podskupiny se určí na základě údajů z konsolidované účetní závěrky nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny podle § 38 odst. 1 a 2.
(5) Uplatňuje-li stát kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň a vyžaduje-li k jejímu výpočtu vycházet z účetní závěrky sestavené podle místního rámce účetního výkaznictví, použije se tento místní rámec účetního výkaznictví i pro výpočet zjednodušeného zisku nebo ztráty a zjednodušených daní, ledaže by právní řád tohoto státu umožnil vycházet z účetní závěrky sestavené podle přijatelného rámce účetního výkaznictví použitého pro sestavení konsolidované účetní závěrky skupiny a skupina by tuto možnost zvolila ve všech státech, které ji připouštějí. Zvolený rámec účetního výkaznictví musí skupina používat v následujících výkazních obdobích jednotně.
§ 92cf
Testovaná podskupina
(1) Testovanou podskupinou se pro účely tohoto pododdílu rozumí členská entita nebo společenství členských entit z téhož státu, pro které se podle tohoto zákona vyžaduje samostatný výpočet efektivní daňové sazby. Ustanovení tohoto pododdílu o členské entitě se použijí obdobně i na stálou provozovnu, společný podnik nebo přidruženou osobu společného podniku.
(2) Podávající členská entita může učinit krátkodobé rozhodnutí, na jehož základě se pro účely tohoto pododdílu zahrnou do jedné testované podskupiny všechny členské entity z tohoto státu, které nejsou členskými entitami v menšinovém vlastnictví, a všechny investiční entity a pojišťovací investiční entity, u nichž jsou všechny vlastnické členské entity z téhož státu a u kterých nebylo učiněno rozhodnutí podle § 74 nebo 75, pokud u nich lze uplatnit trvalé pravidlo bezpečného přístavu založené na zjednodušeném výpočtu efektivní daňové sazby.
§ 92cg
Výpočet zjednodušeného zisku nebo ztráty
(1) Zjednodušený zisk nebo ztráta testované podskupiny činí úhrn účetních zisků nebo ztrát členských entit v testované podskupině zvýšený o jejich jurisdikční náklady na daň z příjmů (dále jen „jurisdikční zisk před zdaněním“), který je upraven podle tohoto pododdílu.
(2) Pro účely určení zjednodušeného zisku nebo ztráty se jurisdikční zisk před zdaněním testované podskupiny
a) upraví o vyloučené podíly na zisku podle § 39 a § 43 odst. 1 písm. b),
b) upraví o vyloučené kapitálové zisky nebo ztráty podle § 40 písm. c) a § 43 odst. 1 písm. c),
c) zvýší o nepřípustné náklady podle § 40 písm. k) bodu 1 a
d) zvýší o náklad vzniklý v souvislosti s pokutou nebo sankcí podle § 40 písm. k) bodu 2, přičemž částka odpovídající 50 000 EUR se pro účely tohoto zjednodušeného výpočtu nahrazuje částkou odpovídající 250 000 EUR.
§ 92ch
Úpravy zjednodušeného zisku nebo ztráty pro vybraná odvětví
(1) Pro účely určení zjednodušeného zisku nebo ztráty se jurisdikční zisk před zdaněním testované podskupiny dále
a) sníží o zisk pojišťovny podle § 46 odst. 1 písm. a) a odst. 2, ledaže podávající členská entita učiní krátkodobé rozhodnutí toto snížení neuplatnit,
b) upraví o uskutečněná a přijatá rozdělení zisku v souvislosti s investičním nástrojem zahrnutým do vedlejšího kapitálu Tier 1 podle § 47 a
c) sníží o zisk z mezinárodní lodní dopravy a vedlejší zisk z mezinárodní lodní dopravy určený podle § 48.
(2) Podávající členská entita může učinit střednědobé rozhodnutí, na jehož základě se snížení podle odstavce 1 písm. c) neprovede ve výkazním období, ve kterém je úhrn zisku z mezinárodní lodní dopravy a vedlejšího zisku z mezinárodní lodní dopravy za testovaný stát kladný. Toto rozhodnutí nelze použít ve výkazním období, ve kterém výpočet tohoto úhrnu představuje ztrátu, a ve výkazním období, pro které nebylo učiněno rozhodnutí podle § 92ce odst. 1.
§ 92ci
Úpravy o položky vykázané ve vlastním kapitálu
(1) K nákladu nebo ztrátě se při určení jurisdikčního zisku před zdaněním nepřihlíží, pokud
a) představují zahrnutý zisk nebo ztrátu vyplývající z metody přecenění podle § 40 písm. d) nebo položky změny chyb z předchozího období a změny účetních metod podle § 40 písm. l) a
b) jsou vykazovány ve vlastním kapitálu nebo v ostatním úplném výsledku.
(2) K výnosu nebo zisku, který je položkou podle odstavce 1 vykazovanou ve vlastním kapitálu nebo v ostatním úplném výsledku, se při určení zjednodušeného zisku nebo ztráty nepřihlíží, pokud
a) tento výnos nebo zisk podléhá zdanění daňovou sazbou, která se rovná minimální daňové sazbě nebo je vyšší než tato sazba, a
b) související daň z příjmů je vykazována ve vlastním kapitálu nebo v ostatním úplném výsledku a
c) v případě, že je tato související daň z příjmů odloženým daňovým dluhem, se na ni vztahuje výjimka z povinnosti opětovného zahrnutí odloženého daňového dluhu podle § 62 odst. 4.
(3) Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 2, upraví se jurisdikční zisk před zdaněním o tyto položky postupem podle § 43 odst. 1.
§ 92cj
Další zjednodušení výpočtu zjednodušeného zisku nebo ztráty a zjednodušených daní
(1) Neuplatní-li podávající členská entita zjednodušení výpočtu podle odstavce 2, vliv rozdílu mezi účetní hodnotou a hodnotou pro účely dorovnávací daně (dále jen „rozdíl z přeměny“) u aktiv a účetních dluhů nabytých v důsledku nabytí kontrolního podílu v entitě, na kterou se nepoužije § 107 odst. 3, nebo v důsledku reorganizace podle § 109 odst. 7 písm. c), včetně s nimi souvisejících odložených daňových pohledávek a dluhů, (dále jen „transakce přeměny a nabytí“) se pro účely určení zjednodušeného zisku nebo ztráty a zjednodušených daní vyloučí.
(2) Podávající členská entita může uplatnit zjednodušení pro transakce přeměny a nabytí, pouze pokud
a) daňový základ všech aktiv, s výjimkou goodwillu, a účetních dluhů, u nichž je pro testovaný stát vykázán rozdíl z přeměny, je před transakcí přeměny a nabytí i po ní stejný a
b) odpovídající odložené daňové pohledávky nebo dluhy byly účtovány daňovou sazbou, která se rovná minimální daňové sazbě nebo je vyšší než tato sazba.
(3) Uplatní-li podávající členská entita zjednodušení podle odstavce 2, pro účely určení zjednodušených daní platí, že
a) odložená daňová pohledávka a dluh vyplývající z transakce přeměny a nabytí se nezahrnou do výpočtu zjednodušených daní a
b) vypořádání odložených daňových pohledávek a dluhů vyplývajících z této transakce, včetně odložených daňových dluhů, na které se nevztahuje výjimka z povinnosti opětovného zahrnutí odloženého daňového dluhu podle § 62 odst. 4, se zahrne do zjednodušených daní.
(4) Ztráta ze snížení hodnoty nebo odpisy goodwillu, ke kterým není evidován odpovídající odložený daňový dluh, nebo ke kterému je evidován odložený daňový dluh při daňové sazbě nižší než minimální daňová sazba, se přičte zpět k jurisdikčnímu zisku před zdaněním; případné vypořádání s tím souvisejícího odloženého daňového dluhu se vyloučí z výpočtu zjednodušených daní.
(5) Rozhodnutí podle § 109 odst. 5 lze pro výkazní období, pro které bylo učiněno rozhodnutí podle § 92ce odst. 1, učinit i v případech, kdy k úpravě daňového základu aktiv a účetních dluhů dojde v souvislosti s transakcí přeměny a nabytí, která se uskutečnila v předchozím výkazním období, pokud toto rozhodnutí pro takové předchozí období nebylo možné učinit. Toto rozhodnutí se v takovém případě uplatní na všechna aktiva a účetní dluhy převedené v rámci příslušné transakce přeměny a nabytí. Rozdíl z přeměny se v takovém případě zahrne do zjednodušeného zisku
a) v roce, kdy podávající členská entita toto rozhodnutí učiní, nebo
b) rovnoměrně po dobu 5 let počínaje tímto rokem.
§ 92ck
Volitelné úpravy a zjednodušení pro nevýznamné členské entity
Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí ohledně trvalého pravidla založeného na zjednodušeném výpočtu efektivní daňové sazby,
a) ustanovení § 92 odst. 1 věty druhé se nepoužije, a
b) podávající členská entita může uplatnit také krátkodobé rozhodnutí ohledně použití zjednodušených výpočtů pro nevýznamné členské entity podle § 92c.
Podávající členská entita dále může
a) při výpočtu zjednodušeného zisku nebo ztráty a zjednodušených daní uplatnit rozhodnutí podle hlavy I dílu 3,
b) učinit střednědobé rozhodnutí, na jehož základě se jurisdikční zisk před zdaněním testované podskupiny neupraví o asymetrické kurzové zisky a ztráty podle § 40 písm. e) a o vzniklé penzijní náklady podle § 40 písm. m).
§ 92cl
Jurisdikční náklady na daň
Jurisdikční náklady na daň z příjmů se vypočtou jako součet
a) nákladů na daň z příjmů členských entit v testované podskupině a
b) veškeré související odložené daně zohledněné v konsolidované účetní závěrce.
(2) Pro účely určení zjednodušených daní se jurisdikční náklady na daň vypočtené podle odstavce 1 z příjmů upraví tak, že se
a) sníží o daně, které nejsou zahrnutými daněmi podle tohoto zákona,
b) sníží o náklad na daň související s příjmy, které nejsou zahrnuty ve zjednodušeném zisku,
c) sníží o náklad na odloženou daň vztahující se k odloženému daňovému dluhu, na který se nevztahuje výjimka z povinnosti opětovného zahrnutí podle § 62 odst. 4,
d) upraví o daně související s nejistými daňovými pozicemi a o běžné daně, u kterých se neočekává jejich zaplacení do 3 let, a o daň z rozdělení zisku podle § 58 písm. a),
e) upraví o náklad na odloženou daň, který se přepočte na minimální daňovou sazbu, byla-li účtována sazbou vyšší, přičemž k dopadu úpravy ocenění nebo úpravy účetního uznání podle § 61 odst. 4 a § 61 odst. 5 písm. c) se nepřihlíží,
f) upraví o daňové vratky a daňové úlevy podle § 59 odst. 3 písm. b) a c) a
g) upraví o vliv změny daňové sazby podle § 61 odst. 5 písm. d).
(3) Je-li ve výkazním období v testovaném státě stanovena zjednodušená ztráta a zjednodušené daně jsou záporné, převede se záporná částka, která odpovídá rozdílu zjednodušených daní a součinu zjednodušené ztráty a minimální daňové sazby, do následujícího výkazního období a jako záporná částka se zahrne obdobně jako při převodu nadměrné záporné částky nákladů na odloženou daň do výpočtu
a) zjednodušených daní, nebo
b) upravené výše zahrnutých daní, jde-li o výkazní období, pro které nebylo učiněno rozhodnutí podle § 92ce odst. 1.
(4) Podávající členská entita může učinit krátkodobé rozhodnutí, na jehož základě do zjednodušených daní zahrne zahrnuté daně účtované jako náklad, které nebyly zahrnuty do nákladů na daň z příjmů ve finančních výkazech.
(5) Podávající členská entita může učinit krátkodobé rozhodnutí, na jehož základě do zjednodušených daní zahrne zahrnuté daně související s položkami vykazovanými ve vlastním kapitálu nebo v ostatním úplném výsledku, které byly zahrnuty do zjednodušeného zisku nebo ztráty.
(6) Podávající členská entita může učinit krátkodobé rozhodnutí, na jehož základě do zjednodušených daní a zjednodušeného zisku zahrne nevyužitou částku kvalifikované návratné daňové úlevy nebo obchodovatelné převoditelné daňové úlevy, která je účtována jako snížení daně. Tato úleva se zahrne do zjednodušeného zisku ve výkazním roce, pro který je toto rozhodnutí učiněno poprvé, přičemž rozhodnutí se uplatňuje i v následujících výkazních obdobích, dokud není daňová úleva plně využita.
§ 92cm
Úprava ztráty odložené daně
(1) Namísto postupu podle § 92cl odst. 3 může podávající členská entita učinit rozhodnutí o úpravě ztráty odložené daně za výkazní období v rámci přechodného období.
(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 lze učinit pro výkazní období, za které skupině vznikla daňová ztráta, zjednodušená ztráta a čisté záporné daně, pokud tyto ztráty a daně skupině vznikly rovněž
a) v prvním výkazním období přechodného období a
b) ve všech výkazních obdobích přechodného období, která předcházejí výkaznímu období, pro které je rozhodnutí činěno.
(3) Úprava ztráty odložené daně se převádí do následujícího výkazního období a snižuje, nikoliv však do záporné hodnoty, předběžně vypočtenou částku odpovídající vypořádané odložené daňové pohledávce ze ztráty zahrnuté
a) ve zjednodušených daních, nebo
b) v upravené výši zahrnutých daní.
(4) Na konci každého výkazního období se zbývající částka úpravy podle odstavce 3 snižuje o částku v něm použitou.
(5) Je-li na počátku výkazního období evidována nevyužitá nadměrná záporná částka nákladů na odloženou daň z předchozích výkazních období, zahrne se do výpočtu zjednodušených daní obdobným způsobem jako do výpočtu upravené výše zahrnutých daní.
(6) Pro účely odstavců 1 až 3 se přechodným obdobím rozumí 5 po sobě jdoucích výkazních období počínaje prvním výkazním obdobím přechodného období, kterým je výkazní období stanovené podle prováděcího rámce modelových pravidel Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.
§ 92cn
Zvláštní pravidla pro přeshraniční alokaci a stálé provozovny
(1) Do zjednodušených daní testované podskupiny se nezahrnují daně zaplacené hlavní entitou nebo vlastnickou členskou entitou z příjmu, který je přiřaditelný stálé provozovně nebo dceřiné členské entitě. To neplatí pro
a) srážkové daně uvalené na rozdělení zisku dceřinou členskou entitou státem, ze kterého je tato dceřiná členská entita, a
b) případy, kdy podávající členská entita učiní střednědobé rozhodnutí přiřadit daně podle § 66 odst. 1 písm. a), c), d) nebo e), jestliže se nejedná, pokud podávající členská entita učinila rozhodnutí podle odstavce 3, o daně podle § 66 odst. 1 písm. a), ke zjednodušeným daním testované podskupiny,
1. v níž je příslušná členská entita, které je tento příjem přiřaditelný, a
2. která je ze státu, který nemá zavedenou kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň.
(2) Nestanoví-li toto ustanovení jinak, uplatní se pro alokaci zisku nebo ztráty a zahrnutých daní stálé provozovny a entity s prvkem daňové transparence obdobně příslušná ustanovení tohoto zákona upravující přeshraniční alokaci.
(3) Namísto postupu podle odstavce 2 může podávající členská entita učinit pro jednotlivé státy krátkodobé rozhodnutí ohledně stálých provozoven ze státu s režimem zdanitelné pobočky, který uplatňuje pravidla proti hybridním nesouladům. Při učinění tohoto rozhodnutí se zjednodušený zisk nebo ztráta a zjednodušené daně stálé provozovny, včetně příslušných částek, o které lze snížit daňovou povinnost z titulu daně zaplacené v zahraničí, zahrnují do zjednodušeného zisku nebo ztráty a zjednodušených daní testované podskupiny hlavní entity. Toto rozhodnutí lze učinit, pokud odložené daně týkající se výnosů a nákladů hlavní entity přiřaditelných jejím tuzemským činnostem nejsou v údajích finančního účetnictví zohledněny sazbou nižší, než je minimální daňová sazba.
(4) Pro účely rozhodnutí podle odstavce 3 se částka, o kterou lze snížit daňovou povinnost v souvislosti s příjmem stálé provozovny, určí jako celková částka uplatněná ve výkazním období vynásobená poměrem příjmu stálé provozovny zahrnutého do zdanitelných příjmů k celkovému objemu příjmů ze zahraničních zdrojů zahrnutých do zdanitelných příjmů. Takto zahrnutá částka do zjednodušených daní nesmí převýšit součin nominální daňové sazby ve státě hlavní entity a celkového příjmu stálých provozoven zahrnutého do zdanitelných příjmů hlavní entity.
(5) Byla-li zjednodušená ztráta stálé provozovny zahrnuta do zjednodušeného zisku státu hlavní entity na základě rozhodnutí podle odstavce 3, je podávající členská entita povinna toto rozhodnutí činit i v každém následujícím výkazním období, a to až do výkazního období následujícího po tom, ve kterém zjednodušený zisk státu hlavní entity dosáhl stejné částky zjednodušeného zisku této stálé provozovny.
§ 92co
Zjednodušení pro daňově neutrální a daňově transparentní entity
(1) Zjednodušený zisk nebo ztráta a zjednodušené daně nejvyšší mateřské entity, která je entitou s prvkem daňové transparence, stálé provozovny podle § 69 odst. 5, nejvyšší mateřské entity podléhající režimu odčitatelných dividend nebo členské entity podle § 70 odst. 4, se považují za nulové, jsou-li všechny její vlastnické podíly drženy kvalifikovanými osobami a současně, jde-li o entitu podléhající režimu odčitatelných dividend, je-li veškerý její zisk rozdělen ve formě odčitatelných dividend.
(2) Zjednodušený zisk nebo ztráta a zjednodušené daně daňově transparentní entity, která není nejvyšší mateřskou entitou, se považují za nulové, jsou-li veškeré její zisky a daně alokovány vlastnickým členským entitám nebo stálým provozovnám. Obdobně se postupuje u investiční entity a pojišťovací investiční entity, u které bylo učiněno rozhodnutí o daňové transparentnosti.
(3) Platí-li, že zjednodušený zisk nebo ztráta a zjednodušené daně všech entit v testovaném státě jsou podle odstavců 1 nebo 2 nulové, je jurisdikční dorovnávací daň pro tento stát nulová.
(4) Nejsou-li podmínky podle odstavce 3 splněny, je jurisdikční dorovnávací daň pro testovaný stát nulová, pokud zjednodušená efektivní daňová sazba pro tento stát dosahuje alespoň minimální daňové sazby. Pro účely tohoto výpočtu se zjednodušený zisk nebo ztráta a zjednodušené daně testované podskupiny upraví o hodnoty entit uplatňujících zjednodušení podle odstavců 1 a 2.
§ 92cp
Způsobilost k uplatnění bezpečného přístavu a pravidla integrity
(1) Rozhodnutí podle § 92ce odst. 1 nelze učinit pro
a) testované podskupiny tvořené entitami z žádného státu, s výjimkou případů podle § 92co odst. 2,
b) investiční entity, s výjimkou případů podle § 92co odst. 2, a
c) státy, ve kterých je na začátku výkazního období evidován nevyrovnaný zůstatek na účtu pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený.
(2) Podávající členská entita je oprávněna pro daný stát poprvé učinit rozhodnutí podle § 92ce odst. 1, nevznikla-li testované podskupině v každém výkazním období, které započalo v 24 měsících předcházejících prvnímu dni výkazního období, pro které se rozhodnutí činí, v tomto státě povinnost k dorovnávací dani.
(3) Neučiní-li podávající členská entita v některém z následujících výkazních období rozhodnutí podle § 92ce odst. 1 pro testovanou podskupinu, může toto rozhodnutí v budoucnu opětovně učinit, pouze pokud skupině nevznikla povinnost k dorovnávací dani v žádném z výkazních období začínajících v průběhu 24 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí nebylo učiněno, nebo pokud pro ni v těchto výkazních obdobích bylo učiněno rozhodnutí o uplatnění jiného pravidla bezpečného přístavu podle tohoto zákona.
(4) Uplatnění pravidla bezpečného přístavu je podmíněno tím, že podávající členská entita provede takové úpravy, které zajistí, že
a) vnitroskupinový výnos se neúčtuje ve výkazním období pozdějším, než ve kterém je vykázán odpovídající náklad, a tyto částky si odpovídají; v opačném případě se jurisdikční zisk před zdaněním entity, která zaúčtovala náklad, upraví tak, aby se tento náklad vyloučil,
b) veškerý zisk nebo ztráta se alokuje do správné testované podskupiny,
c) jeden náklad nebo ztráta se odečítá pouze jednou a v jediné testované podskupině, a
d) zahrnuté daně se zaznamenávají pouze jednou a v jediné testované podskupině.
(5) Zásada podle odstavce 4 písm. a) se považuje za splněnou i v případě, že si částky výnosu a nákladu neodpovídají výlučně z toho důvodu, že jedna ze zúčastněných členských entit uplatňuje pravidlo bezpečného přístavu za použití místního rámce účetního výkaznictví podle § 92ce odst. 5.
(6) Jakýkoliv finanční nástroj vydaný jednou členskou entitou a držený jinou členskou entitou ve stejné skupině musí být klasifikován jako dluh nebo vlastní kapitál jednotně pro vydavatele i držitele, a to na základě rámce účetního výkaznictví použitého vydavatelem při výpočtu jeho zjednodušeného zisku.
§ 92cq
Daňové úpravy po skončení výkazního období
(1) Zvýšení nebo snížení zahrnuté daně nebo zisku za výkazní období, které jsou vykázány po skončení tohoto výkazního období, se zahrnou do zjednodušených daní nebo zjednodušeného zisku ve výkazním období, ve kterém jsou vykázány; to neplatí v případech podle odstavce 3.
(2) Podávající členská entita může učinit střednědobé rozhodnutí, na jehož základě se veškerá zvýšení nebo snížení zahrnuté daně a zisku, ke kterým dojde do 12 měsíců od konce výkazního období, zahrnou do zjednodušených daní a zjednodušeného zisku tohoto výkazního období, k němuž se vztahují. Toto rozhodnutí se použije pro všechny státy, ve kterých skupina působí, a nevztahuje se na úpravy z titulu převodních cen.
(3) Pokud dojde ke snížení zahrnuté daně za předchozí výkazní období, které nevyplývá ze snížení zjednodušeného zisku a které je vykázáno po uplynutí 12 měsíců od konce tohoto předchozího výkazního období, a zahrnutí tohoto snížení do zjednodušených daní v aktuálním výkazním období by vedlo k poklesu zjednodušené efektivní daňové sazby pod minimální daňovou sazbu, může podávající členská entita toto snížení ze zjednodušených daní v aktuálním výkazním období vyloučit za předpokladu, že po zohlednění tohoto snížení a souvisejících odložených daní ve vztahu k předchozímu výkaznímu období, k němuž se vztahuje, zjednodušená efektivní daňová sazba nebo efektivní daňová sazba pro toto předchozí výkazní období neklesne pod minimální daňovou sazbu.
§ 92cr
Úpravy z titulu převodních cen pro účely zjednodušeného zisku nebo ztráty
(1) Dojde-li po skončení výkazního období k úpravě základu daně z titulu převodních cen u transakce mezi členskými entitami, které se nacházejí v různých testovaných podskupinách, promítne se tato úprava, včetně s ní související změny daňových závazků ze zahrnutých daní, do zjednodušeného zisku nebo ztráty a zjednodušených daní ve výkazním období, ve kterém o ní bylo účtováno. Úpravou základu daně z titulu převodních cen se pro tyto účely rozumí rozdíl mezi cenou transakce zachycenou v údajích finančního účetnictví na konci výkazního období a převodní cenou použitou pro výpočet základu daně z příjmů za toto období.
(2) Pokud dojde k úpravě základu daně z titulu převodních cen v jedné testované podskupině a v druhé testované podskupině nedojde k odpovídající úpravě, provede se úprava ve výši odpovídající této úpravě základu daně z titulu převodních cen ve zjednodušeném zisku nebo ztrátě druhé testované podskupiny.
(3) Namísto postupu podle odstavce 1 může podávající členská entita učinit střednědobé rozhodnutí, na základě kterého se úpravy základu daně z titulu převodních cen a s nimi související změny daňových závazků ze zahrnutých daní, ke kterým dojde do 12 měsíců po skončení výkazního období, do kterého transakce spadá, promítnou do zjednodušeného zisku nebo ztráty a zjednodušených daní tohoto výkazního období. Toto rozhodnutí se uplatní na úpravy základu daně z titulu převodních cen ve všech státech, ve kterých velká skupina působí.
(4) Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně na prodej nebo jiný převod aktiva mezi členskými entitami, které se nacházejí ve stejné testované podskupině, pokud tento prodej nebo převod vede ke ztrátě. Pokud právní řád státu, z nějž jsou tyto členské entity, neumožňují daňové uplatnění této ztráty namísto úpravy prodejní ceny na princip tržního odstupu, považuje se částka takto daňově neuznané ztráty za úpravu základu daně z titulu převodních cen.
§ 92cs
Časové omezení použití rozhodnutí vztahující se k trvalému pravidlu založeném na zjednodušeném výpočtu efektivní daňové sazby
Rozhodnutí podle tohoto pododdílu lze učinit pro výkazní období započatá nejdříve 31. prosince 2025.
Pododdíl 4 7
Přechodné pravidlo bezpečného přístavu založené na informacích obsažených ve zprávě podle zemí
§ 92d
Vymezení pravidla bezpečného přístavu
Rozhodnutí ohledně použití přechodného pravidla bezpečného přístavu založeného na informacích obsažených ve zprávě podle zemí se činí pro výkazní období započaté nejpozději 31. prosince 2026 2027 a skončené nejpozději 30. června 2028 2029.
(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 lze učinit, pokud je bezprostředně předcházející výkazní období ve vztahu k danému státu způsobilým výkazním obdobím, podává-li se za něj informační přehled k přiřazované dorovnávací dani, a pokud v tomto státě za dané výkazní období
a) je splněna podmínka
1. běžného zisku,
2. malého rozsahu, nebo
3. efektivní daňové sazby,
b) informace vztahující se k použití přechodného pravidla bezpečného přístavu založeného na informacích obsažených ve zprávě podle zemí obsažené ve zprávě podle zemí vychází u
1. každé členské entity z jediného kvalifikovaného účetního výkazu, který se k této členské entitě vztahuje, a
2. všech členských entit z téhož státu, s výjimkou stálé provozovny a nevýznamné členské entity, ze stejného druhu kvalifikovaného účetního výkazu,
c) jsou pro účely posouzení splnění podmínek podle písmene a) použity údaje ze zprávy podle zemí bez úprav, ledaže je tyto úpravy poplatník dorovnávací daně povinen podle tohoto zákona učinit,
d) informace obsažené ve zprávě podle zemí vztahující se ke stálé provozovně vychází z kvalifikovaného účetního výkazu této stálé provozovny, sestavuje-li samostatný kvalifikovaný účetní výkaz, a
e) provede nadnárodní skupina nebo vnitrostátní skupina ve vztahu ke všem případným hybridním arbitrážním uspořádáním započatým po rozhodném dni úpravy výsledku hospodaření před zdaněním a nákladů na daň z příjmů zahrnující vyloučení jakéhokoli
1. nákladu nebo ztráty vzniklých v důsledku uspořádání o odpočtu nebo uspořádání o dvojí ztrátě z výsledku hospodaření před zdaněním v daném státě a
2. nákladu na daň z příjmu vzniklého v důsledku uspořádání o dvojím uznání daně z nákladu na daň z příjmu v daném státě.
(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 nelze učinit pro stát, ze kterého je nejvyšší mateřská entita, která je entitou s prvkem daňové transparence, ledaže všechny vlastnické podíly v této nejvyšší mateřské entitě drží kvalifikovaná osoba.
(4) Pro účely tohoto dílu se rozumí
a) kvalifikovanou zprávou podle zemí zpráva podle zemí připravená a vykázaná na základě kvalifikovaných finančních výkazů,
b) kvalifikovaným finančním výkazem
1. účet použitý pro přípravu konsolidované účetní závěrky nejvyšší mateřské entity,
2. samostatný finanční výkaz členské entity sestavený v souladu s přijatelným rámcem účetního výkaznictví nebo schváleným rámcem účetního výkaznictví, v němž jsou v souladu s těmito rámci účetního výkaznictví vykázány spolehlivé informace,
3. finanční výkaz členské entity použitý pro podání zprávy podle zemí nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny, pokud členská entita není zahrnuta do konsolidované účetní závěrky z důvodu malé velikosti nebo nevýznamnosti,
c) kvalifikovanou osobou držitel vlastnického podílu v nejvyšší mateřské entitě, která
1. je entitou s prvkem daňové transparence, pokud tento držitel splňuje podmínky podle § 69 odst. 1 a 2,
2. podléhá režimu odčitatelných dividend podle § 70, pokud tento držitel splňuje podmínky podle § 70,
d) způsobilým výkazním obdobím výkazní období, na které se ve vztahu k danému státu vztahuje rozhodnutí ohledně použití přechodného pravidla bezpečného přístavu založeného na informacích obsažených ve zprávě podle zemí.
(5) Pokud je do kvalifikovaného finančního výkazu podle odstavce 4 písm. b) bodu 2 nebo 3 zahrnuta účetní úprava pořizovací ceny úprava ocenění vyplývající z alokace kupní ceny, hledí se na něj jako na kvalifikovaný finanční výkaz pouze tehdy, pokud je splněna podmínka
a) konzistence a
b) úpravy hodnoty goodwill.
(6) Podmínka konzistence podle odstavce 5 písm. a) je splněna, pokud všechny zprávy podle zemí za výkazní období započatá po 31. prosinci 2022, které jsou založeny na finančním výkazu podle odstavce 4 písm. b) bodu 2 nebo 3, zahrnují účetní úpravy pořizovací ceny úpravy ocenění vyplývající z alokace kupní ceny. Podmínka konzistence není porušena, pokud právní řád daného státu vyžaduje úpravu těchto finančních výkazů ve vztahu k zachycení změn účetní úpravy pořizovací ceny úpravy ocenění vyplývající z alokace kupní ceny.
(7) Podmínka úpravy hodnoty goodwill podle odstavce 5 písm. b) je splněna, pokud je v souvislosti s každým snížením příjmu členské entity vzniklým v důsledku úpravy hodnoty goodwill přiřaditelné k transakci, která se uskuteční po 30. listopadu 2021, příjem členské entity posuzován tak, jako by nebyl takto snížen, pro účely posouzení splnění podmínky
a) běžného zisku,
b) efektivní daňové sazby, pokud kvalifikované finanční výkazy podle odstavce 4 písm. b) bodu 2 nebo 3 nezahrnují také zánik odloženého daňového dluhu nebo uznanou nebo zvýšenou odloženou daňovou pohledávku ve vztahu k úpravě hodnoty goodwill.
(8) Způsobilým výkazním obdobím není ve vztahu k danému státu výkazní období,
a) pokud bylo na základě místního šetření nebo kontrolního postupu zjištěno, že poplatník učinil ve vztahu k tomuto výkaznímu období rozhodnutí podle odstavce 1 v rozporu s tímto zákonem,
b) které následuje po výkazním období, které není způsobilým výkazním obdobím včetně výkazního období, které přestane být způsobilým výkazním obdobím podle písmene a); to platí také, pokud je skutečnost podle písmene a) zjištěna dodatečně.
(9) Pro účely použití přechodného pravidla bezpečného přístavu založeného na informacích obsažených ve zprávě podle zemí se výnos a výsledek hospodaření před zdaněním zjišťují podle stavu vykázaného v daném státě v kvalifikované zprávě podle zemí.
(10) Rozhodnutí ohledně použití přechodného pravidla bezpečného přístavu založeného na informacích obsažených ve zprávě podle zemí se v daném výkazním období nepoužije pro
a) členskou entitu, která není z žádného státu,
b) členskou entitu nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami podle § 111, pokud zpráva podle zemí této skupiny neobsahuje informace o kombinované skupině,
c) stát, ve kterém se v daném zdaňovacím období uplatňuje na členské entity krátkodobé rozhodnutí týkající se daně z rozděleného zisku.
***
§ 92f
Podmínka malého rozsahu
(1) Podmínka malého rozsahu je splněna, pokud v daném státě za dané výkazní období nadnárodní skupina nebo vnitrostátní skupina vykáže v kvalifikované zprávě podle zemí
a) celkový výnos nižší než částka odpovídající 10000000 EUR a
b) výsledek hospodaření před zdaněním nižší než částka odpovídající 1000000 EUR.
(2) Podmínka malého rozsahu není splněna, pokud součet celkového výnosu podle odstavce 1 písm. a) a výnosů členských entit určených k prodeji v daném státě dosahuje alespoň částky odpovídající 10 000 000 EUR.
§ 92g
Podmínka efektivní daňové sazby
(1) Podmínka efektivní daňové sazby je splněna, pokud v daném státě za dané výkazní období nadnárodní skupina nebo vnitrostátní skupina vykáže v kvalifikované zprávě podle zemí zjednodušenou efektivní sazbu daně skupiny, která činí alespoň
a) 15 % pro výkazní období započaté v letech 2023 a 2024,
b) 16 % pro výkazní období započaté v roce 2025,
c) 17 % pro výkazní období započaté v roce 2026 letech 2026 a 2027.
(2) Zjednodušená efektivní daňová sazba skupiny v daném státě a v daném výkazním období podle odstavce 1 činí podíl
a) zjednodušených zahrnutých daní v tomto státě za toto výkazní období a
b) výsledku hospodaření před zdaněním vykázaného v kvalifikované zprávě podle zemí v tomto státě za toto výkazní období.
(3) Zjednodušenou zahrnutou daní podle odstavce 2 písm. a) je daň vykázaná jako náklad na daň
a) ve státě, pro který se určuje jurisdikční dorovnávací daň skupiny, a
b) v kvalifikovaných finančních výkazech po odečtení daní, které nejsou zahrnutými daněmi, nejistých daňových pozic a rezerv na nejisté daňové pozice.
(4) Zjednodušenou zahrnutou daní podle odstavce 2 písm. a) může být také náklad na daň zaplacenou v režimu zdanění ovládaných zahraničních společností nebo režimu zdanění poboček ve státě, ze kterého je vlastnická členská entita nebo hlavní entita.
(5) Při výpočtu zjednodušené efektivní daňové sazby skupiny podle odstavce 2 se použije § 141 odst. 4 až 8 obdobně.
§ 92h
Úpravy údajů ze zprávy podle zemí
(1) Pro účely zjednodušených výpočtů při posuzování splnění podmínek efektivní daňové sazby a běžného zisku se údaje ze zprávy podle zemí upraví tak, že se
a) vnitroskupinová platba, která je v kvalifikovaném finančním výkazu příjemce platby považována za příjem a v kvalifikovaném finančním výkazu plátce považována za výdaj, zahrne do výnosů a výsledku hospodaření před zdaněním příjmů, bez ohledu na to, jak je s takovou platbou zacházeno ve státě příjemce nebo plátce a ve zprávě podle zemí,
b) upraví výsledek hospodaření před zdaněním příjmů hlavní entity, aby ztráta stálé provozovny nebyla zohledněna dvakrát, je-li přiřazena této stálé provozovně.
(2) Pro účely zjednodušených výpočtů při posuzování splnění podmínky běžného zisku efektivní daňové sazby se údaje ze zprávy podle zemí upraví tak, že se na náklad na daň z příjmů vzniklou ve státě, z něhož je stálá provozovna, vztahující se k příjmům z činností vykonávaných prostřednictvím této stálé provozovny hledí, jako by byl vykázán pouze v tomto státě.
(3) Pro účely zjednodušených výpočtů při posuzování splnění podmínek pro učinění rozhodnutí ohledně použití přechodného pravidla bezpečného přístavu založeného na informacích obsažených ve zprávě podle zemí se upraví údaje ze zprávy podle zemí tak, že se ve státě, ze kterého je nejvyšší mateřská entita, sníží výsledek hospodaření před zdaněním a s ním související daně o částku ve výši, v jaké jsou tento výsledek hospodaření a související daně přiřaditelné nebo rozdělené na základě vlastnického podílu držiteli vlastnického podílu v nejvyšší mateřské entitě, který je kvalifikovanou osobou, pokud je tato nejvyšší mateřská entita
a) entitou s prvkem daňové transparence, nebo
b) entitou podléhající režimu odčitatelných dividend podle § 70.
(4) Údaje ze zprávy podle zemí se upraví tak, že se ve výsledku hospodaření před zdaněním nezohlední čistá nerealizovaná ztráta vzniklá z důvodu změny reálné hodnoty, pokud je vyšší než částka odpovídající 50000000 EUR.
(5) Čistá nerealizovaná ztráta vzniklá z důvodu změny reálné hodnoty podle odstavce 4 činí úhrn ztrát snížený o úhrn zisků vzniklých v důsledku změny reálné hodnoty vlastnického podílu, který je oceňován reálnou hodnotou, s výjimkou portfoliových podílů.
***
Pododdíl 5 8
Přechodné pravidlo bezpečného přístavu založené na pravidle pro nedostatečně zdaněný zisk
§ 92m
Vymezení pravidla bezpečného přístavu
(1) Rozhodnutí ohledně použití přechodného pravidla bezpečného přístavu založeného na pravidle pro nedostatečně zdaněný zisk se činí pro výkazní období započaté do 31. prosince 2025 a skončené před 31. prosincem 2026 4. lednem 2027 a pro stát, z něhož je nejvyšší mateřská entita skupiny, pokud obvyklá daňová sazba daně z příjmů právnických osob podle právního řádu tohoto státu činí alespoň 20 %.
(2) Má se za to, že kombinovaná sazba daně uvedená v tabulce zákonných sazeb daně z příjmů právnických osob vydané Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro dané výkazní období odpovídá obvyklé sazbě daně z příjmů právnických osob podle právního řádu daného státu.
***
§ 107
Vstup členských entit do nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny a jejich vystoupení z nich
(1) Cílová entita se pro účely dorovnávacích daní považuje za člena nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny, pokud je část jejích aktiv, účetních dluhů, příjmů, nákladů a peněžních toků zahrnuta do konsolidované účetní závěrky nejvyšší mateřské entity v roce změny.
(2) Efektivní daňová sazba a dorovnávací daň cílové entity se vypočítají následujícím způsobem:
a) v roce změny zohlední nadnárodní skupina nebo vnitrostátní skupina pouze účetní zisk nebo ztrátu a upravenou výši zahrnutých daní cílové entity, které jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky nejvyšší mateřské entity;
b) v roce změny a v každém následujícím výkazním období jsou kvalifikovaný zisk nebo ztráta a upravená výše zahrnutých daní cílové entity založeny na historické účetní hodnotě jejích aktiv a účetních dluhů;
c) v roce změny se při výpočtu způsobilých mzdových nákladů cílové entity zohlední pouze náklady, které jsou vykázány v konsolidované účetní závěrce nejvyšší mateřské entity;
d) výpočet účetní hodnoty způsobilých hmotných aktiv cílové entity se upraví poměrně době, po kterou byla cílová entita během roku změny členem nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny;
e) s výjimkou odložené daňové pohledávky z kvalifikované ztráty podle § 64 zohlední nabývající nadnárodní skupina nebo vnitrostátní skupina odložené daňové pohledávky a odložené daňové dluhy cílové entity převáděné mezi nadnárodními skupinami nebo vnitrostátními skupinami stejným způsobem a ve stejném rozsahu, jako kdyby nabývající nadnárodní skupina nebo vnitrostátní skupina ovládala cílovou entitu v okamžiku, kdy takové pohledávky a dluhy vznikly;
f) s odloženými daňovými dluhy cílové entity, které byly dříve zahrnuty do její celkové částky úpravy odložené daně, se zachází pro účely § 62 odst. 2 a 3 jako s vypořádanými zcizující nadnárodní skupinou nebo vnitrostátní skupinou a jako s pocházejícími od nabývající nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny v roce změny, ledaže by v tomto případě mělo jakékoli následné snížení zahrnutých daní pro účely § 62 odst. 2 a 3 účinky v roce, v němž je částka opětovně zachycena;
g) je-li cílová entita v průběhu roku změny zároveň členskou entitou alespoň 2 nadnárodních skupin nebo vnitrostátních skupin, použije pravidlo pro zahrnutí zisku na své přiřaditelné podíly dorovnávací daně členských entit samostatně pro každou z velkých nadnárodních skupin nebo vnitrostátních skupin.
(3) Pokud stát, z nějž je cílová entita, nebo v případě daňově transparentní entity stát, v němž se nacházejí její aktiva, zachází s nabytím nebo zcizením tohoto kontrolního podílu stejným nebo podobným způsobem jako s nabytím nebo zcizením aktiv a účetních dluhů a ukládá prodávajícímu zahrnutou daň na základě rozdílu mezi daňovým základem a protiplněním zaplaceným výměnou za kontrolní podíl nebo reálnou hodnotou aktiv a účetních dluhů, platí, že nabytí nebo zcizení kontrolního podílu v cílové entitě je nabytím nebo zcizením aktiv a účetních dluhů, a to i pokud z postupu podle odstavců 1 a 2 vyplývá něco jiného.
(4) Cílovou entitou podle odstavců 1 až 3 se rozumí entita, která se v průběhu výkazního období stane nebo přestane být členskou entitou nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny v důsledku převodu přímo nebo nepřímo držených vlastnických podílů v této entitě nebo se stane nejvyšší mateřskou entitou nové skupiny.
(5) Rokem změny podle odstavců 1 a 2 se rozumí výkazní období, v jehož průběhu nastane skutečnost podle odstavce 4.
(6) Pro účely dorovnávacích daní se rozumí
a) zcizující skupinou skupina, která pozbývá cílovou entitu,
b) nabývající skupinou skupina, jejíž součástí se stane cílová entita.
§ 108
Nadměrná záporná částka nákladů na odloženou daň v případě vystoupení členské entity z nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny
Vystoupí-li členská entita z nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny, nadměrná záporná částka nákladů na odloženou daň vztahující se k této členské entitě nesleduje její osud a uplatní se ve vztahu ke skupině, z níž entita vystupuje.
§ 109
Převod aktiv a účetních dluhů
(1) Zcizující členská entita zahrne zisk nebo ztrátu vyplývající ze zcizení aktiv a účetních dluhů do výpočtu svého kvalifikovaného zisku nebo ztráty.
(2) Nabývající členská entita určí svůj kvalifikovaný zisk nebo ztrátu na základě své účetní hodnoty nabytých aktiv a účetních dluhů stanovených podle rámce účetního výkaznictví použitého při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyšší mateřské entity.
(3) Je-li zcizení nebo nabytí aktiv a účetních dluhů provedeno v souvislosti s reorganizací, odstavce 1 a 2 se nepoužijí a
a) zcizující členská entita vyloučí z výpočtu svého kvalifikovaného zisku nebo ztráty zisk nebo ztrátu plynoucí z takového zcizení a
b) nabývající členská entita určí svůj kvalifikovaný zisk nebo ztrátu na základě účetní hodnoty nabytých aktiv a účetních dluhů zcizující členské entity při zcizení.
(4) Je-li zcizení aktiv a účetních dluhů provedeno v rámci reorganizace, na základě které zcizující členské entitě vznikne nekvalifikovaný zisk nebo ztráta, odstavce 1 až 3 se nepoužijí, přičemž
a) zcizující členská entita zahrne zisk nebo ztrátu ze zcizení do výpočtu svého kvalifikovaného zisku nebo ztráty v rozsahu nekvalifikovaného zisku nebo ztráty a
b) nabývající členská entita určí svůj kvalifikovaný zisk nebo ztrátu po nabytí na základě účetní hodnoty nabytých aktiv a účetních dluhů zcizující členské entity při zcizení s úpravou podle daňových předpisů státu, z nějž je nabývající členská entita, provedenou za účelem zohlednění nekvalifikovaného zisku nebo ztráty.
(5) Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivé členské entitě učinit jednorázové rozhodnutí ohledně úpravy základu aktiv a účetních dluhů na reálnou hodnotu.
(6) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 5, členská entita, která je pro daňové účely povinna nebo oprávněna ve státě, z něhož je tato členská entita, upravit základ svých aktiv a výši svých účetních dluhů na reálnou hodnotu,
a) zahrne do výpočtu svého kvalifikovaného zisku nebo ztráty výši zisku nebo ztráty ve vztahu ke každému ze svých aktiv a účetních dluhů, která se
1. rovná rozdílu mezi účetní hodnotou aktiva nebo účetního dluhu pro účely účetního výkaznictví bezprostředně přede dnem události, která vede k úpravě daně (dále jen „rozhodná událost“), a reálnou hodnotou aktiva nebo účetního dluhu bezprostředně po dni rozhodné události a
2. sníží nebo zvýší o případný nekvalifikovaný zisk nebo ztrátu vzniklé v souvislosti s rozhodnou událostí,
b) použije reálnou hodnotu aktiva nebo účetního dluhu pro účely účetního výkaznictví bezprostředně po rozhodné události k výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty ve výkazních obdobích končících po rozhodné události a
c) zahrne celkovou čistou výši částek podle písmene a) do kvalifikovaného zisku nebo ztráty členské entity tak, že
1. celková čistá výše těchto částek se zahrne ve výkazním období, v němž nastala rozhodná událost, nebo
2. jedna pětina čisté výše těchto částek se zahrne ve výkazním období, v němž nastala rozhodná událost, a v každém ze 4 bezprostředně následujících výkazních období, ledaže členská entita v některém z těchto výkazních období opustí nadnárodní skupinu nebo vnitrostátní skupinu, přičemž v tomto případě se ve výkazním období, kdy skupinu opustila, zahrne celá zbývající částka.
(7) Pro účely odstavců 1 až 6 se rozumí
a) zcizující členskou entitou členská entita, která zcizí aktiva a účetní dluhy,
b) nabývající členskou entitou členská entita, která nabývá aktiva a účetní dluhy,
c) reorganizací přeměna nebo převod aktiv a účetních dluhů, k jakým dochází zejména v případě fúze, rozdělení, likvidace nebo jiného podobného postupu, pokud
1. protihodnotou za převod jsou zcela nebo z významné části podíly na vlastním kapitálu vydané nabývající členskou entitou nebo osobou s ní spojenou nebo v případě likvidace podíly na vlastním kapitálu cílové entity podle § 107 odst. 4, nebo není-li poskytnuta žádná protihodnota, nemělo-li by vydání podílů na vlastním kapitálu žádný ekonomický význam,
2. zisk nebo ztráta zcizující členské entity z těchto aktiv nepodléhají zcela ani zčásti zdanění a
3. daňové právní předpisy státu, z něhož je nabývající členská entita, vyžadují, aby nabývající členská entita spočítala zdanitelný příjem po zcizení nebo nabytí za použití základu daně zcizující členské entity z těchto aktiv, s úpravou zohledňující jakýkoli nekvalifikovaný zisk nebo ztrátu ze zcizení nebo nabytí,
d) nekvalifikovaným ziskem nebo ztrátou nižší částka z následujících částek:
1. zisk nebo ztráta zcizující členské entity, které vznikají v souvislosti s reorganizací a podléhají dani ve státě, z něhož je zcizující členská entita,
2. účetní zisk nebo ztráta, které vznikají v souvislosti s reorganizací.
***
§ 119
Celková tuzemská vnitrostátní dorovnávací daň za podskupinu
(1) Celková tuzemská vnitrostátní dorovnávací daň za jednotlivou podskupinu činí jurisdikční dorovnávací daň skupiny určenou postupem podle § 79 a upravenou podle odstavců 3 až 5 pro stát, ze kterého je pro účely určení jurisdikční dorovnávací daně skupiny daný poplatník české dorovnávací daně.
(2) Celková tuzemská vnitrostátní dorovnávací daň za podskupinu tvořenou investičními entitami činí úhrn dílčích dorovnávacích daní určený podle druhu investiční entity postupem podle § 75 nebo 76 upraveným podle odstavců 3 až 5.
(3) Pro účely určení celkové tuzemské vnitrostátní dorovnávací daně za jednotlivou podskupinu se za zahrnutou daň nepovažuje daň přiřaditelná podle § 66 odst. 1 písm. a), c) ani d).
(3) Pro účely určení celkové tuzemské vnitrostátní dorovnávací daně za jednotlivou podskupinu se za zahrnutou daň nepovažuje daň přiřaditelná podle § 66 odst. 1 písm. a), c) nebo d) s výjimkou daně, která
a) je přidělena hybridní entitě nebo reverzní hybridní entitě podle § 66 písm. d),
b) je zavedena státem, z něhož je hybridní entita nebo reverzní hybridní entita, a
c) se vztahuje k příjmům této hybridní entity nebo reverzní hybridní entity.
(4) Pro účely určení celkové tuzemské vnitrostátní dorovnávací daně za jednotlivou podskupinu se za zahrnutou daň ve vztahu ke členské entitě nepovažuje také daň vykázaná ve finančních výkazech její vlastnické členské entity, s výjimkou srážkové daně vybírané ve vztahu k rozdělení zisku této členské entity přiřaditelné podle § 66 odst. 1 písm. e).
(5) Pro účely určení celkové tuzemské vnitrostátní dorovnávací daně za jednotlivou podskupinu se při výpočtu jurisdikční dorovnávací daně skupiny nezohlední
a) česká dorovnávací daň vzniklá členské entitě z téže podskupiny jako daný poplatník a
b) část dodatečné dorovnávací daně, která vznikla z důvodu nevybrání kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně státem, který tuto daň stanovil, a to ve lhůtě pro placení kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně stanovené
1. tímto zákonem v případě České republiky, nebo
2. právním řádem jiného členského státu v případě jiného členského státu, pokud je tato lhůta rovnocenná lhůtě stanovené tímto zákonem.
(6) Pro účely české dorovnávací daně se podskupinou rozumí
a) společenství poplatníků, pro které je podle modelových pravidel Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a jejich prováděcího rámce nutné při výpočtu kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně vypočítat efektivní daňovou sazbu a jurisdikční dorovnávací daň skupiny odděleně od ostatních poplatníků,
b) investiční entita nebo pojišťovací investiční entita podle § 75, která je poplatníkem české dorovnávací daně,
c) společenství investičních entit a pojišťovacích investičních entit podle § 76, která jsou poplatníkem české dorovnávací daně.
***
§ 130
Výjimka z povinnosti podat informační přehled k přiřazované dorovnávací dani
(1) Povinnost poplatníka přiřazované dorovnávací daně podat informační přehled k přiřazované dorovnávací dani se považuje za splněnou, pokud tento informační přehled za dané zdaňovací období
a) u správce daně státu, s jehož příslušným orgánem uzavřel příslušný orgán České republiky pro dané zdaňovací období dokument k provedení mezinárodní smlouvy umožňující automatickou výměnu informačních přehledů k dorovnávací dani, podala ve lhůtě pro podání informačního přehledu k přiřazované dorovnávací dani stanovené tímto zákonem
1. nejvyšší mateřská entita z tohoto státu, nebo
2. určená podávající entita z tohoto státu a
b) splňuje požadavky stanovené tímto zákonem pro obsahové náležitosti informačního přehledu k přiřazované dorovnávací dani.
(2) Považuje-li se povinnost poplatníka podat informační přehled k přiřazované dorovnávací dani podle odstavce 1 za splněnou, oznámí poplatník tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání informačního přehledu k přiřazované dorovnávací dani společně s identifikačními a kontaktními údaji entity, která informační přehled k přiřazované dorovnávací dani podala. Poplatník není povinen tyto skutečnosti oznámit, pokud je správci daně oznámil za předchozí zdaňovací období a nedošlo k jejich změně. Pokud poplatník, který podal oznámení podle věty první, přestane být členskou entitou skupiny, oznámí tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání informačního přehledu k přiřazované dorovnávací dani za zdaňovací období, ve kterém přestal být členskou entitou této skupiny.
(3) Oznámení podle odstavce 2 je formulářovým podáním.
(3) (4) Na členský stát se hledí jako na stát podle odstavce 1 písm. a).
(4) (5) Odstavce 1 až 3 4 se na dodatečný informační přehled k přiřazované dorovnávací dani použijí obdobně.
§ 131
Výjimka z povinnosti podat informační přehled k české dorovnávací dani
(1) Povinnost poplatníka české dorovnávací daně podat informační přehled k české dorovnávací dani se považuje za splněnou, pokud tento informační přehled za dané zdaňovací období
a) podal ve lhůtě pro podání informačního přehledu k české dorovnávací dani stanovené tímto zákonem jiný poplatník české dorovnávací daně, který je členskou entitou téže skupiny, a
b) splňuje požadavky stanovené tímto zákonem pro obsahové náležitosti informačního přehledu k české dorovnávací dani.
(2) Povinnost poplatníka české dorovnávací daně podat informační přehled k české dorovnávací dani se považuje za splněnou také, pokud
a) je splněna povinnost podat informační přehled k přiřazované dorovnávací dani a
b) informační přehled k přiřazované dorovnávací dani splňuje požadavky stanovené tímto zákonem pro obsahové náležitosti informačního přehledu k české dorovnávací dani.
(3) Považuje-li se povinnost poplatníka podat informační přehled k české dorovnávací dani podle odstavce 1 nebo 2 za splněnou, oznámí poplatník tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání informačního přehledu k české dorovnávací dani společně s identifikačními a kontaktními údaji entity, která informační přehled k české dorovnávací dani podala. Poplatník není povinen tyto skutečnosti oznámit, pokud je správci daně oznámil za předchozí zdaňovací období a nedošlo k jejich změně nebo pokud je oznámil v oznámení podle § 130. Pokud poplatník, který podal oznámení podle věty první, přestane být členskou entitou skupiny, oznámí tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání informačního přehledu k přiřazované dorovnávací dani za zdaňovací období, ve kterém přestal být členskou entitou této skupiny.
(4) Oznámení podle odstavce 3 je formulářovým podáním.
(4) (5) V případě poplatníka, který je společným podnikem nebo jeho přidruženou osobou podle § 110, se povinnost podat informační přehled k české dorovnávací dani považuje za splněnou také tehdy, pokud jej při splnění ostatních podmínek podle odstavce 1 nebo 2 podá členská entita skupiny, jejíž nejvyšší mateřská entita v konsolidované účetní závěrce vykazuje finanční výsledky společného podniku na základě ekvivalence. Poplatník je v takovém případě povinen podat oznámení podle odstavce 3 4.
(5) (6) Odstavce 1 až 4 se na dodatečný informační přehled k české dorovnávací dani použijí obdobně.
§ 132
Daňové přiznání
(1) Poplatník dorovnávací daně je povinen podat daňové přiznání k této dani nejpozději do 22 měsíců po uplynutí zdaňovacího období 3 měsíců ode dne uplynutí lhůty pro podání informačního přehledu k dorovnávací dani podle § 129.
(2) V případě poplatníka, který je společným podnikem nebo jeho přidruženou osobou podle § 110, se lhůta podle odstavce 1 prodlužuje tak, aby neskončila dříve než jí odpovídající lhůta platná pro skupinu, jejíž nejvyšší mateřská entita v konsolidované účetní závěrce vykazuje finanční výsledky společného podniku na základě ekvivalence.
(3) Lhůtu pro podání daňového přiznání nelze prodloužit.
***
§ 137
Vztah k prekluzivním lhůtám
Dodatečné daňové přiznání k dorovnávací dani na daň nižší, než je poslední známá daň, není přípustné podat v posledním roce běhu lhůty pro stanovení daně.
§ 137a
Přechod povinnosti platit daň
(1) Dojde-li k zániku poplatníka, který je členskou entitou skupiny, bez právního nástupce, přechází jeho daňová povinnost k dorovnávací dani dnem jeho zániku na
a) vlastnickou členskou entitu, která v ní přímo drží nejvyšší vlastnický podíl, nebo
b) členskou entitu téže velké skupiny, kterou správce daně určí, pokud
1. je více entit podle písmene a), nebo
2. entita podle písmene a) neexistuje.
(2) Nabyde-li účinnosti rozhodnutí o úpadku poplatníka, který je členskou entitou skupiny, přechází dnem účinnosti tohoto rozhodnutí jeho daňová povinnost k dorovnávací dani za zdaňovací období započatá přede dnem skončení insolvenčního řízení na entity podle odstavce 1 písm. a) nebo b).
Hlava V
Lhůta pro stanovení a placení daně
§ 138
Lhůta pro stanovení a placení daně
(1) Českou dorovnávací daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která počne běžet dnem splatnosti této daně a skončí uplynutím 4 zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém se tato daň stala splatnou.
(2) Lhůta pro stanovení daně neběží po dobu řízení, které je v souvislosti se stanovením daně vedeno před soudem.
(3) Dorovnávací daň nelze vybrat a vymáhat po uplynutí lhůty pro placení daně, která končí spolu s lhůtou pro stanovení této daně.
(4) Ustanovení daňového řádu o prodloužení, přerušení a stavení lhůty pro stanovení daně a lhůty pro placení daně se nepoužijí.
(5) Odstavce 2 až 4 se nepoužijí na přiřazovanou dorovnávací daň.
***
ČÁST PÁTÁ
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO URČENÍ A SPRÁVU DOROVNÁVACÍ DANĚ V POČÁTEČNÍCH OBDOBÍCH
§ 141
Daňové zacházení s odloženými daňovými pohledávkami, odloženými daňovými dluhy a převáděnými aktivy v souvislosti se vstupním obdobím skupiny
(1) Pro účely určení efektivní daňové sazby skupiny pro vstupní období této skupiny a pro všechna následující výkazní období se zohlední všechny odložené daňové pohledávky a odložené daňové dluhy zohledněné nebo vykázané za toto vstupní období ve finančních výkazech nebo v příloze účetní závěrky všech členských entit ze státu, pro který se určuje efektivní daňová sazba skupiny.
(2) Odložená daňová pohledávka a odložený daňový dluh se při určení efektivní daňové sazby skupiny podle odstavce 1 zohlední ve výši určené na základě minimální daňové sazby nebo daňové sazby stanovené právním řádem daného státu, je-li tato vnitrostátní sazba nižší. Odloženou daňovou pohledávku, která byla vykázána ve výši určené na základě nižší daňové sazby, než je minimální daňová sazba, lze zohlednit ve výši určené na základě minimální daňové sazby, je-li poplatník schopen prokázat, že odložená daňová pohledávka je přiřaditelná kvalifikované ztrátě. K dopadu úpravy ocenění nebo úpravy účetního vykázání souvisejícímu s odloženou daňovou pohledávkou se nepřihlíží.
(3) Odložená daňová pohledávka vyplývající z položek vyloučených z výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty se při určení efektivní daňové sazby skupiny podle odstavce 1 nezohlední, pokud tato odložená daňová pohledávka vznikla na základě transakce, která se uskuteční po 30. listopadu 2021.
(4) Při určení efektivní daňové sazby skupiny podle odstavce 1 se nezohlední také
a) odložená daňová pohledávka vzniklá v důsledku vládního uspořádání vzniklého nebo změněného po 30. listopadu 2021, ze kterého plyne konkrétní nárok na daňové zvýhodnění nebo jinou daňovou úlevu, který by bez tohoto uspořádání nevznikl,
b) odložená daňová pohledávka vzniklá v důsledku volby nebo rozhodnutí, které členská entita provedla nebo změnila po 30. listopadu 2021 a které zpětně mění zacházení s transakcí při určení jejího zdanitelného zisku ve zdaňovacím období, za které je již stanovena daň nebo je podáno daňové tvrzení,
c) odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek dluh vzniklé v důsledku rozdílu mezi daňovou základnou nebo hodnotou a účetní hodnotou aktiv nebo účetních dluhů, pokud je daňová základna nebo hodnota určena pro účely daně z příjmů právnických osob nově zavedené jurisdikcí po 30. listopadu 2021 a před vstupním obdobím skupiny,
d) odložená daňová pohledávka přiřaditelná ztrátě vzniklé více než pět účetních období přede dnem nabytí účinností nově zavedené daně z příjmů právnických osob ve státě, v němž předtím taková daň nebyla.
(5) Po přechodné období se zohlední odložená daňová pohledávka podle odstavce 4 písm. a) až c), přičemž přechodné období zahrnuje všechna výkazní období začínající v období
a) od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2025, avšak nezahrnuje účetní období končící po 30. červnu 2027, pro odloženou daňovou pohledávku podle odstavce 4 písm. a) nebo b),
b) od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2026, avšak nezahrnuje účetní období končící po 30. červnu 2028, pro odloženou daňovou pohledávku podle odstavce 4 písm. c).
(6) Odložená daňová pohledávka podle odstavce 4 písm. a) až c) se v přechodném období zohlední pouze do výše 20 %. Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek dluh se při určení efektivní daňové sazby zohlední ve výši určené na základě minimální daňové sazby nebo daňové sazby stanovené právním řádem daného státu, je-li tato vnitrostátní daňová sazba nižší.
(7) Pro účely odstavců 5 a 6 se nezohlední odložená daňová pohledávka nebo její část, která vznikla v důsledku
a) vládního uspořádání podle odstavce 4 písm. a) vzniklého nebo změněného po 18. listopadu 2024,
b) volby nebo rozhodnutí provedených nebo změněných po 18. listopadu 2024, mění-li současně zacházení s transakcí podle odstavce 4 písm. b), nebo
c) rozdílu mezi daňovou základnou nebo hodnotou a účetní hodnotou aktiv nebo účetních dluhů vzniklého na základě daně z příjmů právnických osob určeného pro účely daně z příjmů právnických osob nově zavedené jurisdikcí státem po 18. listopadu 2024.
(8) Při určení efektivní daňové sazby skupiny podle odstavce 1 se nezohlední náklad na odloženou daň přiřaditelný pohledávce podle odstavce 5 vzniklý v důsledku volby nebo rozhodnutí, podmínek vládního uspořádání anebo účetní metody, které nabyly účinnosti po 18. listopadu 2024.
(9) Je-li mezi členskými entitami uskutečněn převod aktiv nebo jiná podobná transakce v období počínajícím po 30. listopadu 2021 a končícím dnem předcházejícím prvnímu dni vstupního období, určí se základ nabytých aktiv s výjimkou zásob na základě účetní hodnoty převáděných aktiv zcizující členské entity při zcizení, přičemž odložené daňové pohledávky a odložené daňové dluhy se určí na takto určeném základě nabytých aktiv.
***
§ 151a
Přechodné ustanovení pro smíšený režim zdanění ovládaných zahraničních společností
(1) Entitě, která je zahraniční ovládanou společností ve smíšeném režimu zdanění ovládaných zahraničních společností, se ve vztahu k výkaznímu období započatému do 31. prosince 2025 a skončenému do 30. června 2027 přiřadí zahrnutá daň ve výši součinu
a) podílu
1. koeficientu pro přiřazení zahrnuté daně ve smíšeném režimu zdanění ovládaných zahraničních společností této entity a
2. úhrnu koeficientů pro přiřazení zahrnuté daně ve smíšeném režimu zdanění ovládaných zahraničních společností všech ovládaných zahraničních společností v tomto smíšeném režimu zdanění ovládaných zahraničních společností majících stejnou ovládající společnost jako tato entita a
b) daně vzniklé v souladu s tímto smíšeným režimem zdanění ovládaných zahraničních společností její ovládající společnosti.
(2) Koeficient pro přiřazení zahrnuté daně ve smíšeném režimu zdanění ovládaných zahraničních společností podle odstavce 1 písm. a) činí pro jednotlivou ovládanou zahraniční společnost součin
a) přiřaditelného zisku této ovládané zahraniční společnosti a
b) kladného rozdílu
1. sazby rozhodné pro smíšený režim zdanění ovládaných zahraničních společností a
2. upravené efektivní daňové sazby pro stát, ze kterého je tato ovládaná zahraniční společnost.
(3) Upravená efektivní daňová sazba členské entity činí
a) efektivní daňovou sazbu skupiny, při jejímž výpočtu se
1. nezohlední zahrnutá daň, která je vykázána ve finančních výkazech její přímé nebo nepřímé vlastnické členské entity v rámci režimu zdanění ovládaných zahraničních společností, a
2. zohlední kvalifikovaná vnitrostátní dorovnávací daň stanovená členské entitě, pokud smíšený režim zdanění ovládaných zahraničních společností připouští daňové zvýhodnění pro kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň za stejných podmínek jako pro jakoukoliv jinou zahrnutou daň,
b) v případě, že je pro daný stát učiněno rozhodnutí ohledně použití přechodného pravidla bezpečného přístavu založeného na informacích obsažených ve zprávě podle zemí, zjednodušenou efektivní daňovou sazbu skupiny podle § 92g odst. 2,
c) v případě, že je pro daný stát učiněno rozhodnutí ohledně použití trvalého pravidla bezpečného přístavu založeného na kvalifikované vnitrostátní dorovnávací dani, podíl
1. součtu úhrnu daní zohledněných při výpočtu efektivní daňové sazby skupiny pro účely kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně a úhrnu případných kvalifikovaných vnitrostátních dorovnávacích daní podle písmene a) bodu 2 a
2. úhrnu účetních zisků nebo ztrát zohledněných pro účely kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně, nebo
d) v případě, že se podle tohoto zákona neurčuje efektivní daňová sazba pro daný stát a nejde-li o případ podle písmene b) ani c), sazbu vypočtenou postupem podle § 92g odst. 2, při kterém se namísto výsledku hospodaření před zdaněním vykázaného v kvalifikované zprávě podle zemí podle § 92d odst. 4 písm. a) v tomto státě za dané výkazní období použije výsledek hospodaření před zdaněním vykázaný v kvalifikovaném finančním výkazu podle § 92d odst. 4 písm. b).
(4) Odstavec 3 písm. b) a c) se nepoužijí na členské entity, na které se nevztahuje rozhodnutí ohledně použití pravidla bezpečného přístavu podle odstavce 3 písm. b) ani c).
(5) Je-li ve vztahu k danému státu podle tohoto zákona určováno více upravených efektivních daňových sazeb, použije se pro účely výpočtu koeficientu pro přiřazení zahrnuté daně ve smíšeném režimu zdanění ovládaných zahraničních společností ta z nich, která se vztahuje ke směšovací podskupině, do které patří daná členská entita.
(6) U ovládané zahraniční společnosti, která není členskou entitou skupiny, se pro účely výpočtu koeficientu pro přiřazení zahrnuté daně ve smíšeném režimu zdanění ovládaných zahraničních společností použije
a) upravená efektivní daňová sazba, která se vztahuje ke směšovací podskupině z daného státu, která má nejvyšší úhrn přiřaditelných zisků entit, které do ní patří, nebo
b) upravená efektivní daňová sazba podle odstavce 3 písm. a), při jejímž výpočtu se vychází z úhrnu zisků a daní vykázaných ve finančních výkazech všech ovládaných zahraničních společností ve smíšeném režimu zdanění ovládaných zahraničních společností ze stejného státu, které nejsou členskou entitou skupiny, není-li v daném státě směšovací podskupina podle písmene a).
(7) Odložené daně se ovládaným zahraničním společnostem ve smíšeném režimu ovládaných zahraničních společností nepřiřazují.
(7) (8) Pro účely odstavců 1 až 6 7 se rozumí
a) smíšeným režimem zdanění ovládaných zahraničních společností režim zdanění ovládaných zahraničních společností, ve kterém
1. se zisk, ztráta a daň snižující výši daně stanovené na základě tohoto režimu zdanění ovládaných zahraničních společností všech ovládaných zahraničních společností, bez ohledu na stát, ze kterého jsou, sčítají pro účely určení daně v rámci tohoto režimu,
2. je sazba rozhodná pro smíšený režim zdanění ovládaných zahraničních společností nižší než 15 % a
3. se nezohledňuje zisk nebo ztráta skupiny dosažené ve státě, který zavedl tento režim zdanění ovládaných zahraničních společností, s výjimkou použití ztráty vzniklé vlastníkovi ovládané zahraniční společnosti ke snížení zahrnutých zisků ovládaných zahraničních společností,
b) ovládající společností entita, která v rámci smíšeného režimu zdanění ovládaných zahraničních společností přímo nebo nepřímo drží vlastnický podíl v ovládané zahraniční společnosti,
c) přiřaditelným ziskem entity podíl ovládající společnosti na zisku ovládané zahraniční společnosti ve státě, ze kterého je tato ovládaná zahraniční společnost, určený podle pravidel smíšeného režimu zdanění ovládaných zahraničních společností,
d) sazbou rozhodnou pro smíšený režim zdanění ovládaných zahraničních společností sazba daně rozhodná pro použití tohoto smíšeného režimu zdanění ovládaných zahraničních společností,
e) směšovací podskupinou podskupina členských entit ze stejného státu, pro které se společně určuje upravená efektivní daňová sazba podle odstavce 3 písm. a) až c).