Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDXQH9BRI najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
10. volební období
298/0
Návrh poslanců Zdeňka Hřiba, Veroniky Kovářové, Olgy Richterové,
Ivana Bartoše, Venduly Svobodové, Kateřiny Stojanové, Lenky
Martínkové Španihelové, Barbory Pipášové, Hany Ančincové, Samuela
Volpeho, Kateriny Demetrashvili, Andrey Hoffmannové, Michaely
Moricové, Evy Šrámkové, Martina Šmídy a Jany Patkové na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení
výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým
státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní)
Zástupce předkladatele: Hřib Z. a další
Doručeno poslancům: 7. září 2026 v 9:29
Návrh
ZÁKON
ze dne …………… 2026
kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní
územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém
určení daní)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním
samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve
znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č.
1/2005 Sb., zákona č. 377/2007 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona
č. 295/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona
č. 267/2014 Sb., zákona č. 391/2015 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 260/2017 Sb., zákona
č. 540/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 267/2025 Sb. a
zákona č. 360/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které
zní:
„e) dokončeným bytem byt, který nově vznikl dokončením nové stavby nebo změny
dokončené stavby a u něhož bylo v kalendářním roce bezprostředně předcházejícím
běžnému roku započato s užíváním k bydlení.“.
2. V § 3 odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h),
které zní:
„h) podíl na celostátním hrubém výnosu daně z přidané hodnoty v částce stanovené
podle § 4a odst. 5.“.
3. V § 4 odst. 1 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j),
které zní:
„j) podíl na celostátním hrubém výnosu daně z přidané hodnoty v částce stanovené
podle § 4a odst. 3 nebo 4.“.
4. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní:
„§ 4a
1
Daňové příjmy podle dokončené bytové výstavby
(1) Započitatelná obytná plocha každého dokončeného bytu se určí z jeho obytné plochy
zjištěné Českým statistickým úřadem v rámci statistického zjišťování o dokončení budovy nebo
o dokončení bytu a činí nejvýše 200 m², nachází-li se tento byt v rodinném domě, nebo 120 m²,
nachází-li se tento byt v jiné stavbě. Je-li údaj o obytné ploše zjištěn souhrnně pro více
dokončených bytů, započitatelná obytná plocha těchto bytů se rovná tomuto souhrnnému údaji,
nejvýše však součtu nejvyšších výměr, které by podle věty první připadaly na každý z těchto
bytů. Dokončený byt, jehož obytná plocha nebyla zjištěna ani jednotlivě, ani jako součást
takového souhrnného údaje, se nezapočítává.
(2) Dokončený byt nacházející se mimo území hlavního města Prahy se přiřadí obci a
kraji, na jejichž území se nachází, podle územní identifikace uvedené ve statistickém zjišťování
podle odstavce 1. Dokončený byt nacházející se na území hlavního města Prahy se podle této
územní identifikace přiřadí hlavnímu městu Praze a městské části hlavního města Prahy, na
jejímž území se nachází.
(3) Částka daňového příjmu obce s výjimkou hlavního města Prahy podle § 4 odst. 1
písm. j) se rovná součinu součtu započitatelných obytných ploch dokončených bytů přiřazených
této obci a sazby za 1 m². Při určení počtu obyvatel obce se vychází z počtu obyvatel obce podle
§ 4 odst. 6. Sazba podle věty první činí
a) 3 000 Kč, nepřesahuje-li počet obyvatel obce 10 000,
b) 3 500 Kč, je-li počet obyvatel obce vyšší než 10 000 a nižší než 50 000,
c) 4 000 Kč, činí-li počet obyvatel obce alespoň 50 000.
(4) Částka daňového příjmu hlavního města Prahy podle § 4 odst. 1 písm. j) se rovná
součinu součtu započitatelných obytných ploch dokončených bytů přiřazených hlavnímu městu
Praze a sazby 5 000 Kč za 1 m². Z této částky hlavní město Praha převede každé městské části
hlavního města Prahy částku, která se rovná součinu součtu započitatelných obytných ploch
dokončených bytů přiřazených této městské části a sazby 3 000 Kč za 1 m². Částka podle věty
druhé je příjmem rozpočtu městské části hlavního města Prahy. Hlavní město Praha převede
každé městské části hlavního města Prahy částku stanovenou pro tuto městskou část podle
odstavce 7 písm. c) do 30 dnů ode dne připsání daňového příjmu podle § 4 odst. 1 písm. j) na
účet hlavního města Prahy.
(5) Částka daňového příjmu kraje s výjimkou hlavního města Prahy podle § 3 odst. 1
písm. h) se rovná součinu součtu započitatelných obytných ploch dokončených bytů
přiřazených tomuto kraji a sazby 500 Kč za 1 m². Částky podle odstavců 3 a 4 a věty první
tohoto odstavce se zaokrouhlují na celé koruny dolů.
(6) Český statistický úřad každoročně do 31. května běžného roku zpracuje podle
odstavců 1 a 2 údaje o součtech započitatelných obytných ploch dokončených bytů v členění
podle jednotlivých obcí, krajů a městských částí hlavního města Prahy a poskytne je
Ministerstvu financí. Český statistický úřad je pro tento účel oprávněn použít a poskytnout
2
Ministerstvu financí též důvěrné statistické údaje. Ministerstvo financí zajistí ochranu těchto
údajů a použije je pouze pro stanovení a převod daňových příjmů podle § 3 odst. 1 písm. h) a §
4 odst. 1 písm. j).
(7) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou vydanou na základě údajů podle odstavce 6
pro běžný rok vždy s účinností od 1. září běžného roku
a) částku daňového příjmu jednotlivých krajů podle odstavce 5,
b) částku daňového příjmu jednotlivých obcí podle odstavce 3 nebo 4 a
c) částku, kterou hlavní město Praha převede jednotlivým městským částem hlavního
města Prahy podle odstavce 4.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Vyhlášku podle § 4a odst. 7 zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, vydá Ministerstvo financí poprvé pro rok 2028 s účinností od 1. září
2028, a to na základě údajů o bytech, které nově vznikly dokončením nové stavby nebo změny
dokončené stavby a u nichž bylo v roce 2027 započato s užíváním k bydlení.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2028.
3
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
OBECNÁ ČÁST
1. Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní
úpravy v jejím celku
1.1 Zhodnocení platného právního stavu
Rozpočtové určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům je upraveno
zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním
samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve
znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtovém určení daní“). Tento zákon vymezuje
daňové příjmy rozpočtů krajů a obcí, stanoví pravidla pro rozdělení sdílených daňových výnosů
mezi jednotlivé příjemce a upravuje jejich převod správcem daně.
Podle právního stavu účinného od 1. ledna 2026 tvoří daňové příjmy rozpočtů krajů
mimo jiné podíl na 10,23 % celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daňové
příjmy rozpočtů obcí mimo jiné podíl na 25,93 % tohoto výnosu. Jednotlivé kraje a obce se na
takto vymezených podílech účastní podle zákonných rozdělovacích kritérií. U krajů jde
především o pevné podíly uvedené v příloze zákona, doplněné o kritérium počtu dětí, žáků a
studentů. U obcí se uplatňuje zejména počet obyvatel, započtená výměra katastrálních území,
počet dětí, žáků a studentů a násobky postupných přechodů, popřípadě zvláštní přepočítací
koeficienty pro hlavní město Prahu, Plzeň, Ostravu a Brno. Samostatně se rozděluje podíl
odvozený od počtu zaměstnanců.
Platná úprava tedy při rozdělování sdílených daní zohledňuje stabilní charakteristiky
území, počet obyvatel a vybrané ukazatele rozsahu veřejných služeb. Neobsahuje však
kritérium, které by bezprostředně reagovalo na rozsah nové bytové výstavby dokončené na
území konkrétní obce. Dokončení nových bytů se do současného systému promítne nanejvýš
nepřímo a s časovým odstupem, zejména prostřednictvím případného zvýšení počtu obyvatel
nebo počtu dětí a žáků. Takový nepřímý dopad není totožný s oceněním samotného přírůstku
bytové kapacity a nemusí nastat ve stejném rozpočtovém období, v němž obec nese náklady a
organizační zatížení spojené s rozvojem území.
Bytová výstavba má vedle soukromého investičního rozměru výrazný územní a
rozpočtový rozměr. Rozvoj bydlení vyžaduje dostatečnou dopravní a technickou infrastrukturu,
kapacity mateřských a základních škol, veřejných prostranství, odpadového hospodářství a
dalších místních služeb. Obce přitom ovlivňují podmínky výstavby prostřednictvím územního
plánování, nakládání s obecním majetkem, investic do místní infrastruktury, koordinace rozvoje
území a spolupráce s investory a dotčenými orgány. Kraje nesou část širších dopadů rozvoje
osídlení, zejména v oblasti regionální dopravní infrastruktury, středního školství, zdravotních a
sociálních služeb a koordinace regionálního rozvoje.
4
Časové rozložení přínosů a nákladů je asymetrické. Náklady na přípravu území a
navazující infrastrukturu vznikají zpravidla před dokončením bytů nebo bezprostředně po něm,
zatímco přírůstek příjmů založených na počtu obyvatel se projeví později a pouze tehdy, pokud
se obyvatelé v obci skutečně evidují. Platná právní úprava proto nevytváří přímou a
předvídatelnou vazbu mezi měřitelným výsledkem v podobě dokončené bytové výstavby a
dodatečným daňovým příjmem územního samosprávného celku.
Příjmy ze sdílených daní jsou neúčelovými příjmy územních rozpočtů. Obce a kraje o
jejich použití rozhodují ve své samostatné působnosti prostřednictvím vlastních rozpočtů. Tento
model se odlišuje od dotačních programů, u nichž je poskytnutí prostředků závislé na žádosti,
správním uvážení poskytovatele, splnění účelových podmínek a následném vyúčtování. Zákon
o rozpočtovém určení daní je proto vhodným systémovým rámcem pro zavedení obecného a
automatického motivačního prvku založeného na objektivně zjistitelném výsledku bytové
výstavby.
Z hlediska dostupnosti dat je rozhodující statistické zjišťování Českého statistického
úřadu označené Stav 7-99 Hlášení o dokončení budovy nebo o dokončení bytu.1 Podle
zveřejněné charakteristiky tohoto zjišťování jsou získávány údaje o nově postavených bytových
i nebytových budovách a o bytech vznikajících v rodinných domech, bytových domech,
nebytových budovách, nástavbách, přístavbách, vestavbách a jiných stavebních úpravách,
včetně údajů o obytné a užitné ploše. Zjišťování zahrnuje územní identifikaci a základní údaje
o budovách a bytech a je koncipováno jako vyčerpávající.
Od 1. ledna 2025 Český statistický úřad přebírá podstatnou část těchto údajů
elektronicky z Informačního systému územní identifikace (ISÚI). Do tohoto systému byly pro
nově zapisované stavební objekty doplněny povinné údaje o dispozicích bytů a jejich obytných
plochách. Stavební úřad splní zpravodajskou povinnost zápisem údajů do ISÚI do desátého
kalendářního dne po skončení měsíce, ve kterém bylo započato s užíváním stavby. Údaje o
dispozicích a plochách nejsou veřejnou součástí Registru územní identifikace, adres a
nemovitostí. Pro navrhovaný mechanismus je proto nezbytná zákonná součinnost Českého
statistického úřadu a Ministerstva financí.
Statistickou jednotkou relevantní pro navrhovanou úpravu je dokončený byt, nikoli
budova jako celek ani bytová jednotka ve smyslu soukromého práva. Data Českého
statistického úřadu evidují dokončené byty bez ohledu na to, zda se nacházejí v bytovém domě,
rodinném domě, nebytové budově nebo vznikly změnou dokončené stavby. Druh stavby není
rozhodný pro zahrnutí bytu do motivačního mechanismu. Rozlišení rodinného domu je
významné pouze pro použití horního limitu započitatelné obytné plochy. Zjišťování současně
obsahuje údaje o druhu budovy, takže umožňuje byty v rodinných domech pro tento účel
identifikovat. Jeden rodinný dům se do výpočtu nepromítá jako jediná statistická jednotka,
nýbrž prostřednictvím skutečného počtu dokončených bytů, které se v něm nacházejí.
1 Stav 7-99 Hlášení o dokončení budovy nebo o dokončení bytu. Dostupné z: https://csu.gov.cz/vykazy/stav-7-99-
hlaseni-o-dokonceni-budovy-nebo-o-dokonceni-bytu_psz_2026
5
Pro konstrukci zákonného kritéria je použitelná obytná plocha, kterou Český statistický
úřad v rámci uvedeného zjišťování sleduje. Obytnou plochou se ve statistické metodice rozumí
podlahová plocha obytných místností. Jde o údaj odlišný od celkové podlahové nebo užitné
plochy bytu. Návrh záměrně přebírá terminologii a datový ukazatel, které jsou v existujícím
zjišťování skutečně dostupné, a nevytváří nový autonomní způsob měření plochy pro účely
rozpočtového určení daní.
Zákon o rozpočtovém určení daní již nyní využívá každoročně aktualizované údaje
Českého statistického úřadu a dalších orgánů a předpokládá, že Ministerstvo financí stanoví
výsledné podíly jednotlivých příjemců vyhláškou. Vyhlášky podle § 3 odst. 6 a § 4 odst. 12
jsou vydávány vždy s účinností od 1. září běžného roku. Navrhovaný postup tedy může navázat
na existující institucionální a legislativní proces. Pro nový pevný podíl bude nutné vytvořit
samostatný datový výstup a výpočet. Jeho převod krajům, obcím a hlavnímu městu Praze se
však uskuteční v obecném režimu podle § 2 písm. d) a § 6 odst. 1 a 2.
Postavení hlavního města Prahy je zvláštní tím, že Praha je současně obcí i krajem a její
území je členěno na městské části. Stávající zákon o rozpočtovém určení daní určuje daňové
příjmy hlavního města Prahy, nikoli jednotlivých městských částí. Pokud má být motivace k
bytové výstavbě účinná i na úrovni městské části, na jejímž území se konkrétní výstavba
nachází a která se podílí na zabezpečování místních potřeb, musí zákon současně stanovit
vnitropražský převod odpovídající části příjmu.
1.2 Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Základním principem návrhu je doplnění dosavadního systému sdílených daní o
každoročně stanovenou pevnou část výnosu daně z přidané hodnoty, jejíž výše bude přímo
odvozena od započitatelné obytné plochy bytů dokončených na území jednotlivých obcí v
bezprostředně předcházejícím kalendářním roce. Nejde o změnu sazby daně z přidané hodnoty,
jejího základu, okruhu plátců ani pravidel správy daně. Mění se pouze rozpočtové určení části
již vybraného celostátního hrubého výnosu této daně.
Návrh vymezuje dokončený byt funkčně a datově. Rozhodující je, že byt nově vznikl
dokončením nové stavby nebo změny dokončené stavby a že v předcházejícím kalendářním
roce bylo započato s jeho užíváním k bydlení. Druh stavby není rozhodný pro zahrnutí bytu do
výpočtu. Je rozhodný pouze pro určení horního limitu jeho započitatelné obytné plochy. Tato
konstrukce pokrývá zejména byty v nových bytových domech, byty v nových rodinných
domech, další byty vzniklé změnou rodinných či bytových domů a byty vzniklé v původně
nebytových budovách nebo prostorech. Naopak neváže daňový příjem na pouhou existenci
stavebního povolení, zahájení stavby ani na nedokončený projekt, protože tyto skutečnosti ještě
nepředstavují reálný přírůstek bydlení.
Legislativní konstrukce odděluje vymezení právního pojmu od pravidel výpočtu. V § 2
se proto vymezuje pouze pojem dokončeného bytu, který je používán v celém novém
mechanismu. Způsob určení započitatelné obytné plochy, použití rozdílných horních limitů,
postup při souhrnném údaji a důsledek chybějícího údaje jsou hmotněprávními pravidly
výpočtu. Systematicky jsou proto soustředěny v § 4a, nikoli v ustanovení o základních pojmech.
6
Jeden dokončený byt se zohlední pouze jednou, a to v běžném roce následujícím po
roce, v němž bylo započato s jeho užíváním k bydlení. Konstrukce tak vytváří jednorázový
rozvojový příjem, nikoli trvalou každoroční platbu za již existující bytový fond. Trvalé
rozpočtové důsledky následného růstu počtu obyvatel zůstávají zachovány v obecném systému
rozpočtového určení daní.
Výpočet je založen na obytné ploše, protože samotný počet bytů nevystihuje rozsah
vytvořené bytové kapacity. Stejná platba za malý a velmi rozsáhlý byt by mohla vést k
nahodilým rozdílům a oslabovala by vazbu na zatížení území. Horní limit se proto uplatní u
každého jednotlivého bytu:
● 200 m² u bytu nacházejícího se v rodinném domě a
● 120 m² u bytu nacházejícího se v jiné stavbě.
Vyšší limit u bytu v rodinném domě zohledňuje typicky větší obytnou plochu této formy
bydlení. Oba limity současně omezují nepřiměřené zvýhodnění mimořádně rozlehlých bytů a
činí dopad na veřejné rozpočty předvídatelnější.
Limit se nevztahuje na rodinný dům jako celek, nýbrž samostatně na každý dokončený
byt v něm. Rodinný dům s jedním dokončeným bytem má proto nejvyšší souhrnnou
započitatelnou obytnou plochu 200 m², rodinný dům se dvěma dokončenými byty 400 m² a
rodinný dům se třemi dokončenými byty 600 m². Je-li obytná plocha zjištěna pouze souhrnně
pro více bytů, je maximem součet limitů příslušných jednotlivým bytům. Tím se zachovává
individuální povaha limitu i v případech souhrnného údaje. Nebyla-li obytná plocha zjištěna
ani jednotlivě, ani v souhrnném údaji, byt se nezapočte. Návrh nepoužívá odhad, průměrnou
plochu ani náhradní hodnotu.
Územní přiřazení vychází z územní identifikace ve statistickém zjišťování. Byt mimo
území hlavního města Prahy se přiřadí současně obci a kraji, na jejichž území se nachází. Byt
v Praze se přiřadí hlavnímu městu Praze a příslušné městské části. Výsledný nárok tak sleduje
místo skutečně dokončené výstavby a není závislý na sídle stavebníka, vlastníka, investora nebo
zhotovitele.
Pro obce s výjimkou hlavního města Prahy jsou stanoveny tři sazby podle počtu
obyvatel:
● 3 000 Kč za 1 m² u obcí do 10 000 obyvatel včetně,
● 3 500 Kč za 1 m² u obcí s více než 10 000 a méně než 50 000 obyvateli a
● 4 000 Kč za 1 m² u obcí s alespoň 50 000 obyvateli.
Populační hranice jsou objektivní, snadno zjistitelné a navazují na údaj o počtu obyvatel
již používaný zákonem o rozpočtovém určení daní.
7
Odstupňování sazeb vyjadřuje, že dokončení srovnatelného rozsahu bydlení vyvolává v
různých typech sídel odlišné nároky na veřejnou infrastrukturu a služby. Ve větších městech se
zpravidla kumulují nároky na kapacitní dopravu, školská zařízení, veřejná prostranství a síťové
služby s širší spádovostí. Sazby nemají povahu individuální náhrady konkrétně prokázaných
nákladů; představují legislativně stanovený motivační parametr. Uvnitř každé velikostní
kategorie se na všechny obce a všechny dokončené byty použije stejné pravidlo.
Krajům s výjimkou hlavního města Prahy náleží částka 500 Kč za 1 m² započitatelné
obytné plochy dokončených bytů na jejich území. Krajská složka zohledňuje regionální dopady
růstu bydlení, aniž by oslabovala hlavní motivaci obce, která bezprostředně nese místní
rozvojové nároky. Hlavní město Praha obdrží vzhledem ke svému současnému postavení obce
a kraje 5 000 Kč za 1 m². Z této částky převede příslušné městské části 3 000 Kč za 1 m² a
zbývající část slouží hlavnímu městu k zajišťování celoměstských a krajských funkcí.
Počet obyvatel rozhodný pro zařazení obce do sazební kategorie se určí podle § 4 odst.
6 zákona o rozpočtovém určení daní, tedy podle stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v
bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem. Návrh tím
předchází vzniku souběžné definice počtu obyvatel a zachovává jednotné časové a datové
hledisko v rámci jednoho zákona.
Výpočet bude probíhat v pevně stanoveném ročním cyklu. Český statistický úřad
zpracuje údaje podle § 4a a do 31. května poskytne Ministerstvu financí součty započitatelných
obytných ploch v členění podle jednotlivých obcí, krajů a městských částí hlavního města
Prahy. Ministerstvo financí na jejich základě vydá s účinností od 1. září vyhlášku, která stanoví
částky pro běžný rok. Částky stanovené vyhláškou se promítnou do částek určených k převodu
podle § 2 písm. d) a správce daně je převede v obecném režimu podle § 6 odst. 1 a 2. Hlavní
město Praha poté převede částky městským částem do 30 dnů ode dne připsání svého daňového
příjmu na účet.
Zákonná úprava výslovně řeší ochranu neveřejných a případně důvěrných statistických
údajů. Ministerstvo financí smí poskytnuté údaje použít pouze pro stanovení a převod
příslušných daňových příjmů a musí zajistit jejich ochranu. Ve vyhlášce budou zveřejněny
výsledné částky, nikoli individuální údaje o bytech, stavebnících, vlastnících nebo investorech.
Rozsah předávaných údajů má být omezen na minimum nezbytné pro správný výpočet a
kontrolu.
Navržený model je automatický, obecný a neutrální z hlediska osoby stavebníka,
vlastnictví i způsobu užívání. Přiznání příjmu není závislé na tom, zda byt vybudovala obec,
soukromý investor, stavební bytové družstvo nebo fyzická osoba, ani na vlastnickém či
nájemním způsobu bydlení. Rozlišení bytu v rodinném domě a ostatního bytu slouží výlučně k
použití rozdílného horního limitu započitatelné obytné plochy. Na způsobilost bytu ani na sazbu
za 1 m² nemá vliv.
8
Pro ilustraci, dokončení osmi bytů o započitatelné obytné ploše 50 m² představuje
celkem 400 m². Obec do 10 000 obyvatel obdrží 1 200 000 Kč a příslušný kraj 200 000 Kč.
Obec s alespoň 50 000 obyvateli obdrží 1 600 000 Kč a kraj 200 000 Kč. V Praze činí celkový
příjem hlavního města 2 000 000 Kč, z něhož 1 200 000 Kč náleží příslušné městské části a 800
000 Kč zůstává hlavnímu městu.
1.3 Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Potřeba navrhované právní úpravy vychází z absence přímého motivačního kritéria pro
bytovou výstavbu v platném systému rozpočtového určení daní. Ponechání současného stavu
by znamenalo, že rozpočtový přínos obce bude nadále záviset převážně na pozdější změně
počtu obyvatel a dalších obecných kritérií, a nikoli na rozsahu skutečně dokončené bytové
kapacity. Takový systém nepřihlíží k časovému předstihu veřejných investic a organizačních
úkonů, které rozvoj bydlení vyžaduje.
Záměru nelze rovnocenně dosáhnout pouhou změnou prováděcí vyhlášky. Okruh
daňových příjmů obcí a krajů, základní rozdělovací kritéria, sazby a podmínky vzniku nároku
musí být stanoveny zákonem. Prováděcí právní předpis může na základě přesného zákonného
zmocnění pouze vyjádřit konkrétní částky vypočtené pro jednotlivé příjemce.
Dotační řešení by mohlo podporovat jednotlivé infrastrukturní projekty, avšak
nevytvořilo by obecný nárok odvozený od všech dokončených bytů. Bylo by spojeno s
podáváním žádostí, hodnocením projektů, podmínkami čerpání a kontrolou účelovosti.
Navrhovaný daňový příjem je naproti tomu předvídatelný, neúčelový a ponechává územním
samosprávným celkům rozhodnutí, na jaké místní nebo regionální potřeby jej použijí.
Použití samotného počtu dokončených bytů by bylo administrativně jednoduché, ale
nedostatečně by zohledňovalo rozdílný rozsah vytvořené bytové kapacity. Použití celkové
podlahové nebo užitné plochy by naopak vyžadovalo jiný datový ukazatel a mohlo by zahrnovat
neobytné prostory. Obytná plocha je již součástí statistického zjišťování a bezprostředněji
vyjadřuje rozsah prostoru určeného k bydlení. Diferencované limity 200 m² pro každý byt v
rodinném domě a 120 m² pro každý ostatní byt brání tomu, aby výsledek určovaly ojedinělé
mimořádně velké byty, a současně respektují obvyklý rozdíl ve velikosti těchto forem bydlení.
Vazba na dokončení a započetí užívání je nezbytná i z hlediska integrity systému.
Odměna založená na vydaném povolení nebo zahájení stavby by mohla být vyplacena za
projekt, který nebude dokončen, bude změněn nebo nebude sloužit bydlení. Údaj o započetí
užívání k bydlení představuje nejbližší objektivně evidovatelný okamžik, kdy vzniká skutečná
bytová kapacita.
Navrhovaný mechanismus využívá datovou infrastrukturu, která je již provozována pro
statistické účely a od roku 2025 je napojena na ISÚI. Nevytváří novou zpravodajskou povinnost
pro stavebníky, vlastníky bytů ani obce jako takové. Nové povinnosti vznikají především
Českému statistickému úřadu, Ministerstvu financí a v Praze hlavnímu městu. Správce daně
zahrne částky stanovené vyhláškou do stávajícího mechanismu převodu daňových příjmů podle
§ 6.
9
Zákonná úprava je nezbytná rovněž pro jednoznačné vymezení příjemců a pro vnitro
pražské rozdělení prostředků. Bez výslovné právní úpravy by městské části neměly přímý nárok
na část příjmu hlavního města odvozenou od výstavby na jejich území. Pevná sazba a lhůta
převodu omezují prostor pro nahodilé či rozdílné rozhodování.
Návrh proto představuje systémové doplnění zákona o rozpočtovém určení daní.
Zachovává jeho základní logiku sdílených daňových příjmů, doplňuje ji však o samostatnou
výkonovou složku zaměřenou na dokončenou bytovou výstavbu. Ve srovnání s uvažovanými
alternativami nejlépe spojuje právní nárok, datovou ověřitelnost, předvídatelnost,
administrativní přiměřenost a zachování rozpočtové autonomie obcí a krajů.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Návrh zákona je posuzován zejména z hlediska ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava
České republiky (dále jen „Ústava“), usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb.,
o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky
(dále jen „Listina“), ústavní ochrany územní samosprávy, zákonnosti veřejné moci, rovnosti,
právní jistoty, ochrany soukromí, zákazu retroaktivity a mezí zmocnění k vydání prováděcího
právního předpisu.
2.1 Zákonná úprava daňového určení a pravomoc zákonodárce
Podle čl. 11 odst. 5 Listiny lze daně a poplatky ukládat jen na základě zákona. Návrh
nezakládá novou daňovou povinnost a nemění prvky daně z přidané hodnoty rozhodné pro
daňové subjekty. Stanoví, jaká pevná část celostátního hrubého výnosu již existující daně bude
příjmem rozpočtů obcí a krajů. Příjemci, rozhodné skutečnosti, sazby, výpočet a časové období
jsou proto upraveny přímo v zákoně. Na převod částek krajům, obcím a hlavnímu městu Praze
se použije dosavadní obecná úprava § 2 písm. d) a § 6. Pouze následný převod hlavního města
Prahy městským částem, které nejsou příjemci podle § 2 písm. c), je výslovně upraven v § 4a
odst. 4.
Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 22/24 ze dne 25. června 2025, vyhlášeném pod č.
257/2025 Sb., shrnul, že určení výnosů z daní a stanovení klíče k jejich rozdělení mezi územní
samosprávné celky je v zásadě v rukou zákonodárce.2 Přezkum daňových a rozpočtových
pravidel je zdrženlivý. Ústavní mez by byla překročena zejména tehdy, pokud by právní úprava
vyprázdnila nebo fakticky eliminovala materiální obsah práva na samosprávu. Navrhovaná
úprava takový účinek nemá. Naopak vytváří další daňový příjem obcí a krajů a nesnižuje jejich
oprávnění rozhodovat o použití prostředků podle vlastního rozpočtu.
2 Nález Ústavního soudu ze dne 25. června 2025 sp. zn. Pl. ÚS 22/24. Dostupný z:
https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2025/Pl-22-24-AN.pdf
10
Volba daně z přidané hodnoty jako zdroje pevného podílu je věcí rozpočtové politiky
zákonodárce. Mechanismus je racionálně spojen s cílem posílit místní a regionální rozpočty při
prokazatelném přírůstku bydlení. Výše příjmu je odvozena od objektivního ukazatele a není
závislá na individuálním správním uvážení. Návrh se proto pohybuje v širokém prostoru
legislativního uvážení, který ústavní pořádek při rozdělování daňových výnosů připouští.
2.2 Územní samospráva a rozpočtová autonomie
Ústava v čl. 8 zaručuje samosprávu územních samosprávných celků. Podle čl. 100 odst.
1 jsou územní samosprávné celky územními společenstvími občanů, která mají právo na
samosprávu, a podle čl. 101 odst. 3 jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní
majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu. Ústavní soud opakovaně zdůrazňuje, že
majetková a rozpočtová autonomie je nezbytným předpokladem reálného výkonu samosprávy,
současně však bližší zákonný rámec příjmů a hospodaření stanoví zákonodárce.
Navrhované částky jsou daňovým příjmem příslušné obce nebo kraje. Zákon nestanoví
jejich účelové použití, nepodmiňuje je konkrétní investicí a nezavádí schvalování výdajů
státním orgánem. Po převodu se stávají součástí vlastního rozpočtu příjemce a jeho
zastupitelstvo o nich rozhoduje v mezích obecných rozpočtových pravidel. Návrh tím
respektuje podstatu nezávislého rozpočtového hospodaření.
Povinnost hlavního města Prahy převést zákonem vypočtenou část městské části
představuje zákonné pravidlo vnitřního rozdělení veřejných prostředků. Sleduje legitimní cíl,
aby část motivačního příjmu připadla úrovni městské správy bezprostředně spojené s místem
výstavby a místními potřebami. Zásah je přesně omezen sazbou 3 000 Kč za 1 m², týká se pouze
nově zaváděného příjmu a nezasahuje do stávajících příjmů hlavního města. Městská část s
přijatou částkou dále hospodaří jako s příjmem svého rozpočtu bez účelového omezení.
Z hlediska proporcionality je pravidlo vhodné, neboť zajišťuje přímou vazbu mezi
územím výstavby a příjemcem části prostředků. Je potřebné, protože bez zákonného pravidla
by vznik příjmu městské části závisel na vnitřním rozhodnutí hlavního města a motivace by
nemusela být jednotná. Je přiměřené v užším smyslu, neboť hlavnímu městu zůstává část
odpovídající 2 000 Kč za 1 m² pro celoměstské a krajské funkce a není omezena jeho volnost
rozhodovat o účelu použití této zbývající částky.
Návrh neukládá obcím nebo krajům povinnost povolit konkrétní stavební záměr, změnit
územní plán, vynaložit získané prostředky na předem určený účel ani garantovat určitý objem
bytové výstavby. Zachovává tedy jejich rozhodovací autonomii v samostatné působnosti.
Finanční motivace nemá povahu příkazu k určitému výkonu samosprávy.
11
2.3 Rovnost obcí a krajů a zákaz svévole
Ústavní princip rovnosti nevyžaduje mechanicky stejné zacházení se všemi územními
samosprávnými celky bez ohledu na jejich postavení a relevantní rozdíly. Podle nálezu
Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 50/06 ze dne 20. listopadu 2007, vyhlášeného pod č. 18/2008
Sb., je rovnost relativní kategorií a rozdílné zacházení je přípustné, má-li objektivní a rozumný
důvod a není-li projevem libovůle.3 Ústavní soud v uvedeném nálezu akceptoval, že rozpočtové
určení daní může rozlišovat obce podle jejich velikosti a odlišných nároků na infrastrukturu a
veřejné služby.
Návrh používá pro všechny obce stejný způsob určení základu výpočtu: součet
započitatelných obytných ploch dokončených bytů na jejich území. Rozdílná obecní sazba je
založena výlučně na počtu obyvatel podle stejného oficiálního zdroje. Uvnitř každé velikostní
kategorie platí shodná sazba. Hranice 10 000 a 50 000 obyvatel jsou předem známé a
přezkoumatelné a vztahují se bez rozdílu na všechny obce, které je splní.
Racionálním důvodem odstupňování je rozdílná intenzita a komplexita veřejných funkcí
a infrastrukturních dopadů v sídlech různé velikosti. Zvláštní sazba hlavního města Prahy je
odůvodněna jeho souběžným postavením obce a kraje, metropolitním charakterem a existencí
městských částí. Celková pražská sazba nahrazuje obecní i krajskou složku, zatímco mimo
Prahu se obecní sazba doplňuje samostatnou krajskou sazbou 500 Kč za 1 m².
Jednotná krajská sazba se použije na všechny kraje s výjimkou hlavního města Prahy.
Rozdíly v konečných částkách budou vyplývat pouze z rozsahu dokončené bytové výstavby na
jejich území. Nejde o rozlišování podle politických, majetkových nebo jiných podezřelých
kritérií, ale o přímé promítnutí měřitelného rozvojového výsledku.
Do výpočtu se zahrnou dokončené byty v rodinných domech, bytových domech i jiných
stavbách; právní forma vlastnictví ani osoba investora nemají na vznik příjmu vliv. Rozdíl
spočívá pouze v horním limitu započitatelné obytné plochy: 200 m² pro každý jednotlivý byt v
rodinném domě a 120 m² pro každý ostatní byt. Toto rozlišení má objektivní a rozumný důvod
v typicky větší obytné ploše bytů v rodinných domech a v záměru nevylučovat z výpočtu
podstatnou část jejich běžné obytné plochy. Rodinný dům je objektivně zjistitelným druhem
stavby sledovaným ve zdrojových údajích. Vyšší limit nemění způsobilost bytu ani sazbu za 1
m² a uplatní se samostatně na každý byt, nikoli jednou na celý dům; nejde proto o svévolné
zvýhodnění konkrétního stavebníka nebo vlastníka.
3 Nález Ústavního soudu ze dne 20. listopadu 2007 sp. zn. Pl. ÚS 50/06. Dostupný z:
https://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=pl-50-06
12
2.4 Zmocnění Ministerstva financí k vydání vyhlášky
Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy mohou ministerstva na základě a v mezích zákona vydávat
právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněna. Navrhovaný § 4a odst. 7 obsahuje výslovné
zmocnění Ministerstva financí a přesně vymezuje obsah vyhlášky, tj. částky daňových příjmů
jednotlivých krajů, jednotlivých obcí a částky, které hlavní město Praha převede jednotlivým
městským částem.
Všechny normativně podstatné prvky výpočtu jsou obsaženy v zákoně. Vyhláška
nemůže měnit definici dokončeného bytu, limity započitatelné plochy, sazby, rozhodný počet
obyvatel, okruh příjemců ani pravidla územního přiřazení. Ministerstvo financí pouze aplikuje
zákonný algoritmus na každoročně zpracovaná data a zveřejní výsledné konkrétní částky.
Zmocnění proto není neurčité ani blanketní a nepřenáší na výkonnou moc rozhodování, které
je vyhrazeno zákonodárci.
Stanovení účinnosti vyhlášky od 1. září navazuje na již existující každoroční vyhláškový
cyklus podle zákona o rozpočtovém určení daní. Lhůta pro poskytnutí údajů do 31. května
vytváří časový prostor pro kontrolu dat, provedení výpočtu, přípravu návrhu vyhlášky a její
řádné vyhlášení. Pravidlo je předvídatelné pro příjemce i správce daně.
2.5 Předvídatelnost práva, ochrana údajů a právní jistota
Navrhovaná úprava vymezuje rozhodné pojmy, časové období, územní vazbu, sazby,
datový zdroj, lhůty i zaokrouhlení. Obec nebo kraj může z dostupných údajů předběžně
odhadnout výši příjmu a po vydání vyhlášky zjistit přesnou částku. Správce daně nemá prostor
k volbě sazby ani k jinému uvážení o nároku.
Pojem dokončeného bytu je pro účely zákona vymezen autonomně a není závislý na
tom, zda je byt samostatnou nemovitou věcí nebo jednotkou podle soukromého práva. Tím se
omezuje riziko, že by totožná faktická bytová výstavba byla hodnocena rozdílně jen podle
právního uspořádání vlastnictví. Rozhodný okamžik započetí užívání k bydlení odpovídá
okamžiku sledovanému v datovém zdroji.
Zpracovávané údaje se týkají především stavebních objektů, bytů, jejich ploch a
územního umístění. Návrh nevyžaduje, aby Ministerstvu financí byla poskytována jména
vlastníků, stavebníků, uživatelů nebo jiné identifikátory fyzických osob. Nelze však vyloučit,
že údaj o ojedinělé stavbě nebo bytu v malé územní jednotce umožní nepřímou identifikaci
statistické jednotky. Proto zákon výslovně stanoví účelové omezení, povinnost ochrany a
oprávnění Českého statistického úřadu nakládat i s důvěrnými statistickými údaji pouze v
rozsahu potřebném pro zákonný výpočet.
Zvláštní zákonný základ odpovídá § 17 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické
službě, podle něhož lze ve výjimečných případech důvěrný statistický údaj poskytnout nebo
využít k jinému než statistickému účelu, stanoví-li tak zvláštní zákon. Navrhovaný zákon
současně zužuje účel použití, určuje příjemce a zakazuje další využití. Výsledná vyhláška
zveřejní pouze částky pro územní samosprávné celky, nikoli podkladová mikrodata.
13
Při praktickém provedení musí být dodržena zásada minimalizace. Český statistický
úřad zpracuje zdrojové údaje před jejich předáním a Ministerstvu financí předá pouze územní
součty započitatelných obytných ploch nezbytné k výpočtu. Přístup k podkladům musí být
omezen na pověřené osoby a musí být zajištěna odpovídající technická a organizační
bezpečnost. Takový výklad je vyžadován čl. 10 odst. 3 Listiny, který chrání před neoprávněným
shromažďováním, zveřejňováním a zneužíváním údajů o osobě.
Právní jistotu posiluje i pravidlo, podle něhož se byt bez zjištěné obytné plochy
nezapočítává. Zákon se tak vyhýbá dodatečnému dokazování a individuálním sporům o odhad
plochy. Zaokrouhlení částek na celé koruny dolů je výslovné a stejné pro všechny příjemce.
2.6 Retroaktivita a legitimní očekávání
Zákon má nabýt účinnosti dne 1. ledna 2028. Přechodné ustanovení stanoví, že první
vyhláška bude účinná od 1. září 2028 a zohlední byty, u nichž bylo započato s užíváním v roce
2027. Právní následek v podobě vzniku nového daňového příjmu tedy nastane až po účinnosti
zákona, avšak část skutkového základu bude pocházet z předcházejícího kalendářního roku.
Jde o nepravou retroaktivitu, při níž nová právní úprava do budoucna spojuje právní
následek se skutečností nastalou před její účinností. Takový postup je obecně ústavně přípustný,
pokud respektuje právní jistotu a legitimní očekávání. V projednávaném případě se nezakládá
sankce, nová povinnost soukromé osoby ani odnětí již vzniklého nároku. Územním
samosprávným celkům se naopak přiznává nový příjem a žádný příjemce neměl před účinností
zákona nabyté právo na dosavadní rozdělení budoucího výnosu daně z přidané hodnoty v
konkrétní absolutní částce.
Použití údajů za celý rok 2027 je věcně nutné pro první úplný roční výpočet a brání
nahodilému zkrácení prvního referenčního období. Zákon současně stanoví první rozhodný rok
výslovně, takže nevzniká pochybnost o rozsahu časové působnosti. V dalších letech se vždy
použijí údaje za kalendářní rok bezprostředně předcházející běžnému roku.
2.7 Závěr
Navrhovaná právní úprava sleduje legitimní veřejný cíl spočívající v posílení finanční
motivace územních samosprávných celků k vytváření podmínek pro bytovou výstavbu a v
částečném časovém přiblížení jejich příjmů k okamžiku, kdy vznikají rozvojové nároky na
veřejnou infrastrukturu a služby. Zvolený prostředek je vhodný, protože výši příjmu přímo
spojuje s dokončenou a užívanou bytovou kapacitou. Je potřebný, neboť platná kritéria RUD
ani dotační nástroje nevytvářejí srovnatelný obecný a automatický vztah. Je přiměřený, protože
zachovává neúčelovou povahu příjmu, používá jednotná a objektivní pravidla a nezakládá
povinnost obcí uskutečnit určitý stavební záměr.
Návrh respektuje ústavní ochranu samosprávy a vlastního rozpočtu, relativní pojetí
rovnosti, požadavek zákonného základu daňového určení, meze podzákonné normotvorby,
právní jistotu, ochranu údajů i zákaz pravé retroaktivity. Navrhovaná právní úprava je proto v
celku i v jednotlivostech v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
14
3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem Evropské unie,
judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva
Evropské unie
Daň z přidané hodnoty je harmonizována zejména směrnicí Rady 2006/112/ES ze dne
28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. Navrhovaná právní úprava
nemění daňovou povinnost, sazby, základ daně, osvobození, nárok na odpočet, místo plnění ani
správu daně. Stanoví pouze vnitrostátní rozdělení části vybraného výnosu mezi státní rozpočet
a územní rozpočty. Tato otázka není směrnicí 2006/112/ES harmonizována a zůstává v
pravomoci členského státu.
Návrh neovlivňuje výpočet ani odvod vlastního zdroje Evropské unie založeného na
dani z přidané hodnoty a nemění povinnosti České republiky vůči rozpočtu Evropské unie.
Pevné částky pro obce a kraje se odvozují až od celostátního hrubého výnosu vymezeného
vnitrostátním právem a představují vnitřní rozpočtovou operaci.
Poskytnutí daňového příjmu obcím, krajům a hlavnímu městu Praze není samo o sobě
státní podporou ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Příjem je
stanoven obecně pro veřejnoprávní korporace při výkonu jejich veřejných funkcí, není
přiznáván vybranému podniku ani odvětví a není podmíněn předáním výhody konkrétnímu
stavebníkovi nebo provozovateli ekonomické činnosti. Návrh nijak neurčuje, od kterého
investora má výstavba pocházet, a nezakládá mu nárok na obecní či krajskou podporu.
Relevantní je rovněž nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne
11. března 2009 o evropské statistice, ve znění pozdějších předpisů, zejména jeho pravidla
statistické důvěrnosti. Statistické zjišťování Stav 7-99 slouží mimo jiné k plnění povinností
vyplývajících z předpisů Evropské unie o evropských statistikách. Přímo použitelná pravidla
Unie proto nelze vnitrostátním zákonem vyloučit.
Navrhovaný § 4a odst. 6 je třeba vykládat a provádět v souladu s nařízením (ES) č.
223/2009. Výstupem pro Ministerstvo financí mají být územní součty započitatelných obytných
ploch, nikoli úplná mikrodata nebo identifikační údaje. Ustanovení opravňující použít a
poskytnout též důvěrné statistické údaje představuje zvláštní vnitrostátní základ pro případy,
kdy i nezbytný územní souhrn umožňuje nepřímou identifikaci statistické jednotky. Nelze je
však použít nad rozsah dovolený přímo použitelným právem Evropské unie. Český statistický
úřad musí před předáním provést posouzení důvěrnosti a zvolit takovou podobu výstupu, která
umožní zákonný výpočet při nejvyšší možné míře agregace a minimalizace.
Pokud by podkladové informace obsahovaly osobní údaje, je jejich zpracování upraveno
také nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (obecným nařízením o ochraně
osobních údajů). Právním základem je plnění právní povinnosti a výkon úkolu ve veřejném
zájmu podle čl. 6 odst. 1 písm. c) a e) tohoto nařízení. Účel, příjemce, lhůty a základní rozsah
zpracování stanoví zákon. Musí být dodrženy zásady účelového omezení, minimalizace,
omezení doby uložení, integrity a důvěrnosti. Veřejná vyhláška nebude obsahovat osobní údaje
ani identifikaci jednotlivých bytů.
15
Návrh je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie, zejména se zásadou
právní jistoty, proporcionality a rovného zacházení. Zákonná kritéria jsou předem známá a
použijí se jednotně na srovnatelné situace. Rozdílné sazby podle velikosti obce a zvláštní úprava
Prahy jsou založeny na objektivních odlišnostech a sledují legitimní rozpočtový a regionální
cíl. Také rozdílný horní limit započitatelné obytné plochy podle toho, zda se byt nachází v
rodinném domě, vychází z objektivně zjistitelného druhu stavby, zohledňuje typický rozdíl ve
velikosti bydlení a uplatní se stejně na každý byt náležející do příslušné skupiny.
Není známa judikatura Soudního dvora Evropské unie, která by členskému státu bránila
použít výnos harmonizované daně k vnitrostátnímu financování územních samosprávných
celků podle objektivních rozdělovacích kritérií. Při výše uvedeném eurokonformním výkladu
pravidel nakládání s podkladovými údaji je navrhovaná právní úprava slučitelná s právem
Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými zásadami práva
Evropské unie.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je
Česká republika vázána
Pro navrhovanou právní úpravu je relevantní zejména Evropská charta místní
samosprávy, přijatá ve Štrasburku dne 15. října 1985 a vyhlášená pod č. 181/1999 Sb., doplněná
sdělením č. 369/1999 Sb. Podle čl. 9 odst. 1 Charty mají místní společenství v rámci
hospodářské politiky státu právo na přiměřené vlastní finanční zdroje, se kterými mohou v
rámci svých pravomocí volně nakládat. Podle čl. 9 odst. 2 mají být jejich finanční zdroje úměrné
odpovědnosti stanovené ústavou a zákonem.
Návrh posiluje finanční zdroje obcí a zachovává jejich neúčelovou povahu. Obce a
městské části mohou přijaté prostředky použít podle vlastních rozpočtových priorit. Přímá
vazba na dokončenou bytovou výstavbu současně zohledňuje, že rozvoj bydlení zvyšuje rozsah
místních odpovědností a potřeb. Úprava je proto s čl. 9 odst. 1 a 2 Charty v souladu a podporuje
jejich účel.
Česká republika při ratifikaci prohlásila, že se necítí být vázána mimo jiné čl. 9 odst. 3,
5 a 6 Charty. Navrhovaná úprava nicméně není v rozporu ani s principy těchto ustanovení.
Zvyšuje podíl místních rozpočtů na daňových výnosech a používá transparentní objektivní
kritéria. Nezavádí však obecnou finanční equalizaci ani proces konzultace, jejichž hodnocení
by přesahovalo předmět návrhu.
Dále je relevantní Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, vyhlášená pod
č. 209/1992 Sb., a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě, jenž chrání pokojné užívání majetku
a současně výslovně připouští právo státu přijímat zákony nezbytné k zajištění placení daní a
jiných poplatků. Návrh nezasahuje do majetku soukromých osob a nemění jejich daňovou
povinnost. Ve vztahu k územním samosprávným celkům zakládá nový budoucí příjem podle
obecného zákonného pravidla; neodnímá již nabytou majetkovou hodnotu ani legitimně
očekávatelný individuální nárok.
16
Návrh nezakládá řízení o občanských právech nebo trestním obvinění ve smyslu čl. 6
Úmluvy. Případná kontrola zákonnosti prováděcí vyhlášky a postupu orgánů veřejné moci
zůstává zajištěna obecnými prostředky soudní ochrany. Navrhovaná právní úprava je v souladu
s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní
rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Navrhovaná právní úprava má přímý a každoročně se opakující dopad na rozdělení
celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty. V rozsahu částek stanovených podle
nového § 4a odst. 3 až 5 se sníží daňový příjem státního rozpočtu a ve stejné nominální výši se
zvýší daňové příjmy rozpočtů obcí a krajů. Z pohledu souhrnu veřejných rozpočtů jde převážně
o přesun příjmů uvnitř sektoru vládních institucí; čistý dopad na saldo tohoto sektoru vznikne
pouze v rozsahu dodatečných administrativních nákladů a případných sekundárních
hospodářských účinků.
Přesnou výši prvního převodu v roce 2028 nelze v době přípravy návrhu vyčíslit, protože
bude záviset na počtu, územním rozložení a započitatelné obytné ploše bytů, u nichž bude v
roce 2027 započato s užíváním k bydlení. Výsledek dále ovlivní limit 200 m² u každého bytu v
rodinném domě, limit 120 m² u každého ostatního bytu, výskyt chybějících údajů a zařazení
jednotlivých obcí do populačních kategorií k 1. lednu 2028.
Pro orientační vymezení řádu dopadu lze použít poslední úplné veřejně dostupné údaje
Českého statistického úřadu o obytné ploše dokončených bytů za rok 2024. Podle tabulky 15
publikace Bytová výstavba v České republice bylo v roce 2024 dokončeno 30 274 bytů s
celkovou obytnou plochou 2 158 155 m². Z toho připadalo 15 053 bytů na rodinné domy, 11
406 bytů na bytové domy, 926 bytů na úpravy stávajících rodinných domů, 2 269 bytů na
úpravy stávajících bytových domů a zbývajících 620 bytů na ostatní a nebytové budovy. Údaje
tak potvrzují, že statistika pokrývá nové bydlení napříč druhy staveb.
V hlavním městě Praze bylo v roce 2024 dokončeno 6 489 bytů s obytnou plochou 379
575 m². Mimo Prahu tak připadalo na dokončené byty 1 778 580 m² obytné plochy. Pokud by
se zákonné sazby mechanicky aplikovaly na tyto nezastropované agregované údaje, činila by
částka pro Prahu 1 897 875 000 Kč; z ní by 1 138 725 000 Kč představoval souhrn převodů
městským částem a 759 150 000 Kč by zůstalo hlavnímu městu.
Pro kraje s výjimkou hlavního města Prahy by při stejné mechanické aplikaci činil
souhrnný příjem 889 290 000 Kč. Příjem obcí mimo Prahu by se podle jejich populačního
zařazení pohyboval mezi 5 335 740 000 Kč, pokud by se na veškerou plochu použila sazba 3
000 Kč, a 7 114 320 000 Kč, pokud by se na veškerou plochu použila sazba 4 000 Kč. Tyto
krajní varianty nevyjadřují skutečné rozložení obcí, ale vymezují citlivost výsledku na zákonné
sazby.
17
Souhrnný mechanický objem převodu vypočtený z nezastropované obytné plochy roku
2024 by se tak pohyboval od 8 122 905 000 Kč do 9 901 485 000 Kč. Skutečná částka vypočtená
podle návrhu by byla nižší v rozsahu plochy přesahující 200 m² u jednotlivého bytu v rodinném
domě, plochy přesahující 120 m² u jednotlivého ostatního bytu a v rozsahu bytů bez zjištěné
obytné plochy. Veřejně dostupné agregované tabulky neumožňují účinek těchto limitů přesně
dopočítat, protože neobsahují rozdělení obytných ploch jednotlivých bytů. U rodinných domů
činila v roce 2024 průměrná obytná plocha jednoho bytu 92,5 m² a u bytových domů 50,2 m².
Ani jeden z limitů tedy nepůsobí na průměrný byt, ale pouze na část mimořádně velkých bytů
v příslušné skupině. U rodinného domu s více byty se limit 200 m² použije samostatně na každý
byt, takže souhrnný strop činí při dvou bytech 400 m² a při třech bytech 600 m².
Uvedený výpočet je pouze statickým historickým modelem a není prognózou roku
2027. Objem dokončené bytové výstavby meziročně kolísá. Český statistický úřad evidoval v
roce 2025 celkem 33 430 dokončených bytů, avšak v době zpracování tohoto hodnocení nebyl
ve stejné veřejné tabulkové struktuře k dispozici úplný srovnatelný údaj o jejich obytné ploše.
Pro rozpočtové plánování na rok 2028 proto bude nutné pracovat s aktuálním výhledem bytové
výstavby a s předběžnými agregovanými daty Českého statistického úřadu.
Dopad na jednotlivou obec bude přímo úměrný její započitatelné obytné ploše a
příslušné sazbě. Při 400 m² započitatelné obytné plochy činí obecní příjem 1,2 mil. Kč v nejnižší
kategorii, 1,4 mil. Kč ve střední kategorii a 1,6 mil. Kč v nejvyšší kategorii; příslušnému kraji
současně náleží 0,2 mil. Kč. V Praze činí příjem hlavního města 2 mil. Kč, z toho 1,2 mil. Kč
se převede městské části. Takový příjem může krýt část rozvojových a provozních potřeb, není
však právně účelově vázán.
Převod mezi hlavním městem Prahou a jeho městskými částmi nemění souhrnný objem
veřejných příjmů na území Prahy, mění jejich vnitřní rozdělení. Pro rozpočet hlavního města
představuje zákonný převod snížení částky, kterou může použít na celoměstské úrovni, o 3 000
Kč za každý započitatelný metr čtvereční v dané městské části. Pro rozpočty městských částí
jde o nový neúčelový příjem.
Návrh nezakládá obcím ani krajům povinný výdaj odpovídající přijaté částce. Případné
zvýšení investic do infrastruktury nebo veřejných služeb bude výsledkem jejich samostatného
rozpočtového rozhodnutí a reálných potřeb vyvolaných rozvojem území. Nelze proto považovat
celý příjem za současně vznikající výdaj územních rozpočtů.
Na straně státu vzniknou jednorázové náklady na metodické, datové a informačně-
technické nastavení procesu. Český statistický úřad bude muset vytvořit postup pro roční výběr
rozhodných bytů, rozlišení bytů v rodinných domech a ostatních bytů, aplikaci limitu 200 m²
nebo 120 m² na každý jednotlivý byt, územní agregaci a bezpečné předání dat. Ministerstvo
financí bude muset zavést kontrolní a výpočtový postup, připravovat každoroční vyhlášku a
předávat správci daně podklady pro převod. Správce daně začlení nové částky do stávajícího
mechanismu pravidelných převodů daňových příjmů podle § 6 odst. 1 a 2. Nebude zaváděn
samostatný jednorázový převodní režim.
18
Opakované administrativní náklady budou spojeny zejména s ročním zpracováním a
kontrolou dat, legislativní přípravou vyhlášky, řešením datových nesrovnalostí a zabezpečením
neveřejných údajů. Návrh nezřizuje nový správní úřad a nezavádí nový formulář ani novou
zpravodajskou povinnost pro stavebníky. Využití existujícího ISÚI, statistického zjišťování
Stav 7-99 a stávajícího vyhláškového a převodního rámce zákona o rozpočtovém určení daní
omezuje dodatečné náklady. Jejich přesné vyčíslení závisí na technickém řešení a bude nutné
je upřesnit při implementaci.
Z hospodářského hlediska návrh zvyšuje mezní rozpočtový přínos obce a kraje z
dokončené bytové výstavby. Lze očekávat, že posílí motivaci obcí připravovat vhodné
rozvojové plochy, investovat do navazující infrastruktury a koordinovat bytové projekty.
Skutečný účinek bude záviset i na dalších faktorech, zejména na územně plánovacích
podmínkách, kapacitě stavebnictví, dostupnosti financování, infrastrukturních omezeních a
rychlosti povolovacích procesů. Finanční dopad na státní rozpočet je nicméně bezprostřední již
samotným převodem a nesmí být zaměňován s nejistými následnými přínosy vyšší výstavby.
Sazby nejsou automaticky valorizovány. Nominální rozpočtový dopad se proto bude
měnit především s objemem a strukturou dokončené výstavby. Reálná hodnota motivačního
prvku bude v čase ovlivněna cenovou hladinou. Případná budoucí změna sazeb bude vyžadovat
změnu zákona a samostatné vyhodnocení dopadů.
19
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K čl. I
K bodu 1 (§ 2 písm. e))
Do § 2, který soustřeďuje základní pojmy používané zákonem, se doplňuje definice
dokončeného bytu. Tento pojem vymezuje okruh bytů rozhodných pro celý nový mechanismus,
a proto je jeho zařazení do obecného definičního ustanovení systematicky odůvodněné.
Dokončeným bytem je byt, který nově vznikl dokončením nové stavby nebo změny
dokončené stavby. Zahrnuty jsou tedy byty v novostavbách i byty vzniklé nástavbou,
přístavbou, vestavbou, změnou nebytové budovy nebo jinou změnou dokončené stavby. Není
rozhodné, zda je byt jednotkou ve smyslu soukromého práva, ani zda jej vybudovala veřejná
nebo soukromá osoba.
Další podmínkou je započetí užívání k bydlení v kalendářním roce bezprostředně
předcházejícím běžnému roku. Tím se vymezuje roční referenční období a zajišťuje, že byt
bude zohledněn pouze jednou. Formulace „započato s užíváním“ navazuje na údaj sledovaný
stavebními úřady a Českým statistickým úřadem a není omezena na jedinou formu
kolaudačního aktu.
Do § 2 se naopak nezařazuje způsob určení započitatelné obytné plochy. Volba
zdrojového údaje, použití horního limitu, pravidlo pro souhrnný údaj a důsledek chybějícího
údaje nejsou pouhým vymezením právního termínu, ale pravidly, která přímo určují výši
daňového příjmu. Tato pravidla jsou proto obsažena v § 4a, tedy v ustanovení věnovaném
vlastnímu mechanismu výpočtu.
K bodu 2 (§ 3 odst. 1 písm. h))
Do výčtu daňových příjmů rozpočtů jednotlivých krajů se doplňuje nový podíl na
celostátním hrubém výnosu daně z přidané hodnoty v částce stanovené podle § 4a odst. 5.
Ustanovení vytváří hmotněprávní základ pro to, aby pevná částka odvozená od započitatelné
obytné plochy dokončených bytů byla daňovým příjmem kraje.
Odkaz na § 4a odst. 5 znamená, že se toto pravidlo vztahuje na kraje s výjimkou
hlavního města Prahy a že sazba činí 500 Kč za 1 m². Postavení Prahy je řešeno v obecní části
zákona, protože částka podle § 4a odst. 4 zohledňuje její obecní i krajskou funkci. Nový příjem
je samostatný vedle procentního podílu kraje na sdílených daních podle dosavadních písmen b)
až g).
K bodu 3 (§ 4 odst. 1 písm. j))
Do výčtu daňových příjmů rozpočtů obcí se doplňuje pevný podíl na celostátním
hrubém výnosu daně z přidané hodnoty. U obcí s výjimkou hlavního města Prahy se částka
stanoví podle § 4a odst. 3, u hlavního města Prahy podle § 4a odst. 4.
20
Ustanovení zajišťuje, že výsledná částka má povahu daňového příjmu obce, nikoli
dotace nebo transferu ze státního rozpočtu. Příjem proto není účelově vázán. Je oddělen od
dosavadního procentního podílu na dani z přidané hodnoty a jeho výše se neodvozuje od
průběžného inkasa konkrétní obce, ale od zákonného výpočtu podle dokončené bytové
výstavby.
Zařazením výsledné částky mezi daňové příjmy rozpočtu obce se na její převod bez
další zvláštní úpravy použije § 2 písm. d) a § 6 odst. 1 a 2. Po nabytí účinnosti vyhlášky podle
§ 4a odst. 7 se částka stanovená pro běžný rok stane součástí daňového příjmu příjemce
zohledněného při určení částky k převodu podle § 2 písm. d). Stejný postup se použije u krajů
a hlavního města Prahy.
K bodu 4 (§ 4a)
Za § 4 se vkládá jediné nové ustanovení, které soustřeďuje celý zvláštní mechanismus
daňových příjmů odvozených od dokončené bytové výstavby. Pravidla o započitatelné obytné
ploše, územním přiřazení, výpočtu jednotlivých částek, zpracování údajů a vydání prováděcí
vyhlášky jsou uspořádána v sedmi odstavcích jednoho § 4a.
K § 4a
K nadpisu
Nadpis „Daňové příjmy podle dokončené bytové výstavby“ odpovídá vnitřní
systematice zákona. Stejně jako nadpisy § 3 „Daňové příjmy rozpočtů krajů“ a § 4 „Daňové
příjmy rozpočtů obcí“ označuje obecně upravovaný druh daňových příjmů, nikoli jednotlivé
technické kroky jejich určení. Dílčí výpočtová a procesní pravidla proto nejsou povýšena na
samostatné paragrafy s kazuistickými nadpisy.
K odstavci 1
Započitatelná obytná plocha dokončeného bytu vychází z obytné plochy zjištěné
Českým statistickým úřadem v rámci statistického zjišťování o dokončení budovy nebo o
dokončení bytu. Zákon tak používá existující datový ukazatel a nevyžaduje nové zaměřování
ani přepočet podle jiné právní úpravy. Obytná plocha je odlišná od celkové podlahové nebo
užitné plochy a vyjadřuje plochu obytných místností sledovanou ve zdrojovém zjišťování.
Horní limit se uplatní na každý jednotlivý dokončený byt. U dokončeného bytu
nacházejícího se v rodinném domě činí nejvýše 200 m², zatímco u dokončeného bytu
nacházejícího se v jiné stavbě činí nejvýše 120 m². Rozhodující je druh stavby, v níž se
konkrétní byt nachází, nikoli právní forma jeho vlastnictví nebo osoba stavebníka.
21
Jeden rodinný dům s jedním dokončeným bytem má strop 200 m², rodinný dům se
dvěma dokončenými byty 400 m² a rodinný dům se třemi dokončenými byty 600 m². Limit 200
m² není společným limitem rodinného domu. Je-li plocha každého bytu známa samostatně,
použije se limit na každý byt odděleně; u dvou bytů v rodinném domě s obytnými plochami
230 m² a 170 m² se tak započte 200 m² a 170 m², celkem 370 m². U bytu v jiné stavbě s obytnou
plochou 145 m² se započte 120 m².
Je-li obytná plocha zjištěna pouze souhrnně pro více dokončených bytů, výchozí
hodnotou je souhrnný údaj, ten však nesmí překročit součet horních limitů, které by se použily
na jednotlivé byty. Pravidlo zachovává individuální povahu limitu i tehdy, když zdrojová data
neobsahují samostatnou plochu každého bytu.
Souhrnný údaj 430 m² za dva dokončené byty v rodinném domě se proto zastropuje na
400 m² a souhrnný údaj 650 m² za tři takové byty na 600 m². U deseti dokončených bytů v jiné
stavbě činí souhrnný strop 1 200 m². Je-li souhrnný údaj nižší než součet příslušných limitů,
použije se skutečný souhrnný údaj.
Dokončený byt se nezapočítá, pokud jeho obytná plocha nebyla zjištěna ani jednotlivě,
ani jako součást souhrnného údaje. Bez objektivního zdrojového údaje nelze zákonnou částku
vypočítat. Ustanovení vylučuje použití odhadu, průměrné plochy nebo jiné náhradní veličiny,
a chrání tak rovnost příjemců, přezkoumatelnost výpočtu a předvídatelnost dopadu na celostátní
hrubý výnos daně z přidané hodnoty.
K odstavci 2
Odstavec upravuje územní přiřazení dokončeného bytu. Mimo Prahu se byt přiřadí
současně obci a kraji, na jejichž území se nachází. Na území hlavního města Prahy se byt přiřadí
hlavnímu městu a městské části, na jejímž území se nachází. Obecní, krajská a vnitropražská
částka tak vycházejí ze stejného souboru bytů a stejné započitatelné plochy.
Rozhodující je územní identifikace ve statistickém zjišťování, z něhož pochází také údaj
o obytné ploše. Nepřihlíží se k bydlišti stavebníka, vlastníka nebo budoucího uživatele.
Výsledný příjem náleží územnímu celku, na jehož území byla bytová kapacita skutečně
vytvořena.
K odstavci 3
Stanoví se výpočet daňového příjmu obce s výjimkou hlavního města Prahy. Sečtou se
započitatelné obytné plochy všech dokončených bytů přiřazených obci podle odstavce 2 a
součet se vynásobí jedinou sazbou odpovídající počtu obyvatel obce.
Sazba 3 000 Kč se použije, nepřesahuje-li počet obyvatel 10 000. Sazba 3 500 Kč se
použije od 10 001 do 49 999 obyvatel a sazba 4 000 Kč od 50 000 obyvatel včetně. Hraniční
hodnoty jsou formulovány tak, aby se kategorie nepřekrývaly a nevznikla mezi nimi mezera.
22
Pro určení populační kategorie se použije počet obyvatel podle § 4 odst. 6 zákona, tedy
stav k 1. lednu běžného roku uvedený v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým
statistickým úřadem. Případný přechod obce do jiné kategorie ovlivní sazbu pro celý součet
bytů z rozhodného předcházejícího roku; jednotlivé byty v téže obci se nerozdělují mezi více
sazeb.
K odstavci 4
Pro hlavní město Prahu se stanoví sazba 5 000 Kč za 1 m² započitatelné obytné plochy
všech dokončených bytů na jeho území. Sazba zahrnuje obecní i krajskou složku s ohledem na
zvláštní ústavní a zákonné postavení Prahy.
Hlavní město je povinno z přijaté částky převést každé městské části součin
započitatelné obytné plochy bytů přiřazených této městské části a sazby 3 000 Kč za 1 m².
Výpočet se provede pro každou městskou část samostatně. Částka je výslovně označena za
příjem jejího rozpočtu a městská část o jejím použití rozhoduje v rámci svého rozpočtového
hospodaření. Protože městské části nejsou příjemci podle § 2 písm. c) a obecný § 6 upravuje
pouze převod správce daně hlavnímu městu Praze, ukládá poslední věta odstavce hlavnímu
městu převést částku stanovenou pro každou městskou část do 30 dnů ode dne připsání jeho
daňového příjmu na účet. Praha tak není povinna převod předfinancovat.
Rozdíl 2 000 Kč za 1 m² zůstává hlavnímu městu Praze. Tato část odpovídá
celoměstským a krajským dopadům bytové výstavby. Zákon nestanoví, na jaký výdaj má Praha
nebo městská část prostředky použít.
K odstavci 5
Stanoví se krajský daňový příjem ve výši 500 Kč za 1 m² započitatelné obytné plochy
dokončených bytů přiřazených kraji. Výpočet vychází ze součtu za všechny obce na území
příslušného kraje.
Hlavní město Praha je z působnosti odstavce vyloučeno, protože jeho krajská funkce je
zohledněna v sazbě podle odstavce 4. Krajská částka se přiznává nezávisle na obecní částce a
její výše není ovlivněna populační kategorií obcí v kraji.
Částky pro obce, hlavní město Prahu a kraje se zaokrouhlují na celé koruny dolů.
Pravidlo se použije až na částku vypočtenou pro konkrétní obec, kraj nebo hlavní město Prahu,
nikoli průběžně na jednotlivé byty nebo dílčí plochy.
Zaokrouhlení dolů vylučuje, aby převedená částka překročila matematický výsledek
založený na zákonných sazbách. Vzhledem k tomu, že sazby jsou vyjádřeny v celých korunách
a plocha může být evidována s desetinnou přesností, je výslovné pravidlo potřebné.
23
K odstavci 6
Českému statistickému úřadu se ukládá zpracovat zdrojové údaje podle pravidel
obsažených v odstavcích 1 a 2 a každoročně do 31. května poskytnout Ministerstvu financí
součty započitatelných obytných ploch dokončených bytů. Členění podle obcí, krajů a
městských částí hlavního města Prahy odpovídá okruhu částek, které musí být ve vyhlášce
stanoveny.
Předmětem zpracování je zejména výběr bytů podle roku započetí užívání, rozlišení
bytů v rodinných domech a ostatních bytů, určení započitatelné obytné plochy při použití limitu
200 m² nebo 120 m², územní přiřazení a vytvoření kontrolovatelných souhrnů. U rodinného
domu s více byty se limit 200 m² uplatní opakovaně podle skutečného počtu dokončených bytů.
Ministerstvo financí následně přiřadí obecní sazbu podle počtu obyvatel a vypočte konkrétní
částky.
Ustanovení představuje zvláštní zákonný základ pro použití a předání důvěrných
statistických údajů, je-li to pro výpočet nezbytné. Oprávnění se nevztahuje na údaje, které s
výpočtem nesouvisejí, a musí být vykládáno v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské
unie. Přednost má předání územně agregovaných a datově minimalizovaných výstupů.
Ministerstvu financí se ukládá povinnost údaje chránit a použít pouze pro stanovení a
převod daňových příjmů. Tím je vyloučeno jejich použití k daňové kontrole jednotlivých osob,
k veřejnému zveřejnění mikrodat nebo k jinému správnímu účelu. Konkrétní technické předání
a pravidla přístupu musí odpovídat bezpečnostnímu režimu obou úřadů.
K odstavci 7
Ministerstvo financí každoročně vydá vyhlášku s účinností od 1. září. Vyhláška stanoví
pro běžný rok částku pro každý kraj podle odstavce 5, částku pro každou obec podle odstavce
3 nebo 4 a částku, kterou Praha převede každé městské části podle odstavce 4. Výslovná vazba
na běžný rok brání tomu, aby částka stanovená pro předchozí rok zakládala v následujícím roce
nový nárok.
Vyhláška konkretizuje zákonný výpočet pro příslušný rok. Nemůže měnit sazby, limity
ani jiné prvky zákona. Zveřejnění konkrétních částek poskytne správcům rozpočtů, správci
daně a veřejnosti jednoznačný podklad pro převod a rozpočtové zachycení.
Účinnost od 1. září koordinuje nový mechanismus s každoročními vyhláškami již
vydávanými podle zákona o rozpočtovém určení daní. Nabytím účinnosti vyhlášky je pro běžný
rok určena výše daňového příjmu jednotlivých krajů, obcí a hlavního města Prahy. Částka
určená k převodu se následně stanoví podle § 2 písm. d), který zohledňuje část daňového příjmu
již převedenou příjemci celkově od počátku rozpočtového roku, a správce daně ji převede v
obecném režimu § 6 odst. 1 a 2.
24
Ustanovení § 6 odst. 4 se na vyhlášku podle § 4a odst. 7 nevztahuje, neboť výslovně
upravuje pouze vyhlášky podle § 3 odst. 6 a § 4 odst. 12. Jde o záměrné řešení: použití částky
stanovené pro předchozí rok v období od ledna do srpna by u pevného jednorázového ročního
nároku vedlo k jeho opakování. Částka podle § 4a se proto poprvé promítne do převodu až po
nabytí účinnosti vyhlášky vydané pro příslušný běžný rok.
K čl. II – Přechodné ustanovení
Stanoví se první použití nového mechanismu. Ministerstvo financí vydá první vyhlášku
pro rok 2028 s účinností od 1. září 2028. Podkladem budou údaje o bytech, které nově vznikly
dokončením nové stavby nebo změny dokončené stavby a u nichž bylo v roce 2027 započato s
užíváním k bydlení; jde tedy o byty odpovídající definici v § 2 písm. e) pro první referenční
období.
Přechodné ustanovení zajišťuje, že první výpočet pokryje celé kalendářní období a že
Český statistický úřad bude moci údaje zpracovat v obvyklém ročním cyklu do 31. května 2028.
Současně jednoznačně vylučuje zahrnutí bytů, u nichž bylo započato s užíváním před rokem
2027.
Použití roku 2027 umožní, aby první převod následoval bez dalšího ročního odkladu po
nabytí účinnosti zákona. Jde o přípustnou nepravou retroaktivitu, neboť samotný příjem
vznikne až podle zákona účinného v roce 2028 a žádné osobě se zpětně neukládá povinnost ani
sankce.
K čl. III – Účinnost
Navrhuje se nabytí účinnosti dnem 1. ledna 2028. Počátek kalendářního a rozpočtového
roku je pro změnu rozpočtového určení daní systémově vhodný a zajišťuje jednoznačné časové
oddělení dosavadní a nové právní úpravy.
Čas do nabytí účinnosti má být využit k přípravě datové metodiky, bezpečného
předávání údajů, výpočtového postupu Ministerstva financí, návrhu prováděcí vyhlášky a
nezbytného technického začlenění nových částek do stávajících platebních procesů správce
daně a hlavního města Prahy. První vyhláška a první převod se uskuteční v termínech
vyplývajících z přechodného ustanovení, § 4a odst. 4 a 7, § 2 písm. d) a § 6 odst. 1 a 2.
V Praze dne 28. srpna 2026
Předkladatelé:
Zdeněk Hřib
podepsáno elektronicky
25
Veronika Kovářová
podepsáno elektronicky
Olga Richterová
podepsáno elektronicky
Ivan Bartoš
podepsáno elektronicky
Vendula Svobodová
podepsáno elektronicky
Kateřina Stojanová
podepsáno elektronicky
Lenka Martínková Španihelová
podepsáno elektronicky
Barbora Pipášová
podepsáno elektronicky
Hana Ančincová
podepsáno elektronicky
Samuel Volpe
podepsáno elektronicky
26
Katerina Demetrashvili
podepsáno elektronicky
Andrea Hoffmannová
podepsáno elektronicky
Michaela Moricová
podepsáno elektronicky
Eva Šrámková
podepsáno elektronicky
Martin Šmída
podepsáno elektronicky
Jana Patková
podepsáno elektronicky
27
PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 243/2000 SB. O ROZPOČTOVÉM URČENÍ VÝNOSŮ
NĚKTERÝCH DANÍ ÚZEMNÍM SAMOSPRÁVNÝM CELKŮM A NĚKTERÝM
STÁTNÍM FONDŮM S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ
§ 2
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) celostátním hrubým výnosem daně peněžní prostředky vybrané v průběhu
rozpočtového roku správcem daně, snížené o vrácené prostředky; do celostátního hrubého
výnosu daně se nezahrnují částky vybrané na pokutách a částky použité na úhradu nákladů
daňového řízení,
b) výnosem část hrubého výnosu daně podle písmene a) zaevidovaná na splatnou daň,
c) příjemcem obec, kraj, Státní fond dopravní infrastruktury,
d) částkou určenou k převodu rozdíl mezi daňovým příjmem příjemce a částí daňového
příjmu převedenou příjemci celkově od počátku rozpočtového roku.,
e) dokončeným bytem byt, který nově vznikl dokončením nové stavby nebo změny
dokončené stavby a u něhož bylo v kalendářním roce bezprostředně předcházejícím
běžnému roku započato s užíváním k bydlení.
§ 3
Daňové příjmy rozpočtů krajů
(1) Daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů tvoří
a) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s
výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
b) podíl na 10,23 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,
c) podíl na 10,23 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze
závislé činnosti odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané
srážkou podle zvláštní sazby,
d) podíl na 10,23 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob
vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
e) podíl na 10,23 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob s
výjimkou
1. daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně,
2. daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
3. záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a daně z příjmů
fyzických osob, která je rovna paušální dani,
f) podíl na 10,23 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s
výjimkou výnosů uvedených v písmenu a) a v § 4 odst. 1 písm. g),
g) podíl na 10,23 % výnosu záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů
fyzických osob a výnosu daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani.,
h) podíl na celostátním hrubém výnosu daně z přidané hodnoty v částce stanovené
podle § 4a odst. 5.
(2) Kraj se na části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) až f) a
výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. g) podílí procentem, které se vypočte jako součet
a) procentního podílu uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu násobeného
koeficientem 0,9222,
b) poměru počtu dětí, žáků a studentů ve školách, s výjimkou jazykových škol s právem
státní jazykové zkoušky, ve školských výchovných a ubytovacích zařízeních zajišťujících
celodenní výchovu, ubytování a stravování a ve střediscích volného času a dětí v dětských
domovech se sídlem na území kraje k počtu těchto dětí, žáků a studentů za všechny kraje,
vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,0778, přičemž do počtu dětí, žáků a
studentů se nezapočítávají individuálně vzdělávané děti, individuálně vzdělávaní žáci, žáci
plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při
diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, v zahraniční škole uskutečňující
na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, v níž
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy povolilo plnění povinné školní docházky, a v
evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol.
(3) Při stanovení počtu dětí, žáků a studentů se pro účely propočtů podle odstavce 2
vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 30. září roku, který
bezprostředně předchází běžnému roku. V případě vyšších odborných škol, dětských domovů
a školských výchovných a ubytovacích zařízení a středisek volného času se vychází ze stavu k
31. říjnu roku, který bezprostředně předchází běžnému roku.
(4) Pro účely propočtů podle odstavce 2 se počty dětí, žáků a studentů násobí
koeficienty, které stanoví vláda svým nařízením.
(5) Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. a) není úhrada rozdílu mezi daní
vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou kraji správcem daně a daní krajem přiznanou nebo
dodatečně přiznanou ani příslušenství daně.
(6) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou vydanou na základě údajů zpracovaných
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vždy s účinností od 1. září běžného roku
procento, kterým se jednotlivé kraje podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní podle
odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. g).
§ 4
Daňové příjmy rozpočtů obcí
(1) Daňové příjmy rozpočtů obcí tvoří
a) výnos daně z nemovitých věcí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost
nachází,
b) podíl na 25,93 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,
c) podíl na 25,93 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze
závislé činnosti odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané
srážkou podle zvláštní sazby,
d) podíl na 25,93 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob
vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
e) podíl na 25,93 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob s
výjimkou
1. daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně,
2. daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
3. záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a daně z příjmů
fyzických osob, která je rovna paušální dani,
f) podíl na 25,93 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s
výjimkou výnosů uvedených v písmenu g) a v § 3 odst. 1 písm. a),
g) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, s
výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
h) podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze
závislé činnosti odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané
srážkou podle zvláštní sazby,
i) podíl na 25,93 % výnosu záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů
fyzických osob a výnosu daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani.,
j) podíl na celostátním hrubém výnosu daně z přidané hodnoty v částce stanovené
podle § 4a odst. 3 nebo 4.
(2) Procento, kterým se obce s výjimkou hlavního města Prahy, Plzně, Ostravy a Brna
(dále jen „ostatní obce“) podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1
písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i), se vypočte jako součet
a) poměru započtené výměry katastrálních území obce (odstavec 7) k celkově
započtené výměře katastrálních území všech obcí, vyjádřeného v procentech a násobeného
koeficientem 0,0280,
b) poměru počtu obyvatel obce k počtu obyvatel všech obcí vyjádřeného v procentech
a násobeného koeficientem 0,0932,
c) poměru počtu dětí, žáků a studentů ve školách, s výjimkou jazykových škol s právem
státní jazykové zkoušky, ve školských výchovných a ubytovacích zařízeních zajišťujících
celodenní výchovu, ubytování a stravování a ve střediscích volného času a dětí v dětských
domovech zřizovaných obcí a dobrovolným svazkem obcí k součtu těchto dětí, žáků a studentů
za všechny obce a dobrovolné svazky obcí, vyjádřeného v procentech a násobeného
koeficientem 0,1515, přičemž do počtu dětí, žáků a studentů se nezapočítávají individuálně
vzdělávané děti, individuálně vzdělávaní žáci, žáci plnící povinnou školní docházku ve škole
mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu
České republiky, v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle
zahraničního vzdělávacího programu, v níž Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
povolilo plnění povinné školní docházky, a v evropské škole působící na základě Úmluvy o
statutu Evropských škol,
d) poměru násobku postupných přechodů, vypočteného pro obec pomocí koeficientů
postupných přechodů, k součtu násobků postupných přechodů vypočtených za ostatní obce,
vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,7273 a dále násobeného celkovým
procentem, kterým se na části celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až
f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i) podílejí ostatní obce, toto celkové procento
se vypočte způsobem uvedeným v odstavci 4.
(3) Koeficienty postupných přechodů a násobky postupných přechodů [odstavec 2
písm. d)] jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(4) Celkové procento, kterým se ostatní obce podílejí na části celostátního hrubého
výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i),
se stanoví pomocí zlomku, v jehož čitateli se uvede násobek přepočítacího koeficientu pro
ostatní obce uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu a celkového počtu obyvatel ostatních obcí,
a ve jmenovateli součet násobků příslušných přepočítacích koeficientů uvedených v příloze č.
3 k tomuto zákonu a počtu obyvatel připadajících na hlavní město Prahu, Plzeň, Ostravu, Brno
a na ostatní obce.
(5) Procento, kterým se hlavní město Praha, Plzeň, Ostrava a Brno podílejí na části
celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle
odstavce 1 písm. i), se vypočte jako součet
a) poměru započtené výměry katastrálních území obce (odstavec 7) k celkově
započtené výměře katastrálních území všech obcí, vyjádřeného v procentech a násobeného
koeficientem 0,0280,
b) poměru počtu obyvatel obce k počtu obyvatel všech obcí, vyjádřeného v procentech
a násobeného koeficientem 0,0932,
c) poměru počtu dětí, žáků a studentů ve školách, s výjimkou jazykových škol s právem
státní jazykové zkoušky, ve školských výchovných a ubytovacích zařízeních zajišťujících
celodenní výchovu, ubytování a stravování a ve střediscích volného času a dětí v dětských
domovech zřizovaných obcí a dobrovolným svazkem obcí k součtu těchto dětí, žáků a studentů
za všechny obce a dobrovolné svazky obcí, vyjádřeného v procentech a násobeného
koeficientem 0,1515, přičemž do počtu dětí, žáků a studentů se nezapočítávají individuálně
vzdělávané děti, individuálně vzdělávaní žáci, žáci plnící povinnou školní docházku ve škole
mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu
České republiky, v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle
zahraničního vzdělávacího programu, v níž Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
povolilo plnění povinné školní docházky, a v evropské škole působící na základě Úmluvy o
statutu Evropských škol,
d) poměru násobku příslušného přepočítacího koeficientu uvedeného v příloze č. 3 k
tomuto zákonu a připadajícího na hlavní město Prahu, Plzeň, Ostravu nebo Brno a počtu
obyvatel hlavního města Prahy, Plzně, Ostravy nebo Brna k součtu násobků příslušných
přepočítacích koeficientů uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu a počtu obyvatel
připadajících na hlavní město Prahu, Plzeň, Ostravu, Brno a na ostatní obce, vyjádřeného v
procentech a násobeného koeficientem 0,7273.
(6) Při stanovení počtu obyvatel obce pro účely propočtů podle odstavců 2 až 5 a
odstavce 7 se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České
republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku.
(7) Započtenou výměrou katastrálních území obce pro účely propočtů podle odstavců
2 až 5 se rozumí výměra, která vychází z údajů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního
k 1. lednu běžného roku, maximálně však výměra 10 ha na každého obyvatele obce.
(8) Při stanovení počtu dětí, žáků a studentů se pro účely propočtů podle odstavců 2 a
5 vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 30. září roku,
který bezprostředně předchází běžnému roku. V případě vyšších odborných škol, dětských
domovů, školských výchovných a ubytovacích zařízení a středisek volného času se vychází ze
stavu k 31. říjnu roku, který bezprostředně předchází běžnému roku.
(9) V případě školy, školského výchovného a ubytovacího zařízení zajišťujícího
celodenní výchovu, ubytování a stravování, střediska volného času a dětského domova
zřizovaného dobrovolným svazkem obcí se pro účely propočtů podle odstavců 2 a 5 počty dětí,
žáků a studentů této školy, školského výchovného a ubytovacího zařízení zajišťujícího
celodenní výchovu, ubytování a stravování, střediska volného času a dětského domova přiřadí
obci, v níž má právnická osoba vykonávající činnost školy, školského výchovného a
ubytovacího zařízení zajišťujícího celodenní výchovu, ubytování a stravování, střediska
volného času nebo dětského domova sídlo.
(10) Pro účely propočtů podle odstavců 2 a 5 se počty dětí, žáků a studentů, násobí
koeficienty, které stanoví vláda svým nařízením.
(11) Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. g) není úhrada rozdílu mezi daní
vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou obci správcem daně a daní obcí přiznanou nebo
dodatečně přiznanou ani příslušenství daně.
(12) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou vydanou na základě údajů zpracovaných
Českým statistickým úřadem, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a Ministerstvem
školství, mládeže a tělovýchovy, vždy s účinností od 1. září běžného roku
a) celkové procento, kterým se ostatní obce podílejí na části celostátního hrubého
výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i),
b) procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu
daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i),
c) procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu
daně podle odstavce 1 písm. h), stanovené v závislosti na poměru počtu zaměstnanců v obci,
vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, k celkovému počtu
zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně
předcházejícího kalendářního roku.
§ 4a
Daňové příjmy podle dokončené bytové výstavby
(1) Započitatelná obytná plocha každého dokončeného bytu se určí z jeho obytné
plochy zjištěné Českým statistickým úřadem v rámci statistického zjišťování o dokončení
budovy nebo o dokončení bytu a činí nejvýše 200 m², nachází-li se tento byt v rodinném
domě, nebo 120 m², nachází-li se tento byt v jiné stavbě. Je-li údaj o obytné ploše zjištěn
souhrnně pro více dokončených bytů, započitatelná obytná plocha těchto bytů se rovná
tomuto souhrnnému údaji, nejvýše však součtu nejvyšších výměr, které by podle věty
první připadaly na každý z těchto bytů. Dokončený byt, jehož obytná plocha nebyla
zjištěna ani jednotlivě, ani jako součást takového souhrnného údaje, se nezapočítává.
(2) Dokončený byt nacházející se mimo území hlavního města Prahy se přiřadí
obci a kraji, na jejichž území se nachází, podle územní identifikace uvedené ve
statistickém zjišťování podle odstavce 1. Dokončený byt nacházející se na území hlavního
města Prahy se podle této územní identifikace přiřadí hlavnímu městu Praze a městské
části hlavního města Prahy, na jejímž území se nachází.
(3) Částka daňového příjmu obce s výjimkou hlavního města Prahy podle § 4 odst.
1 písm. j) se rovná součinu součtu započitatelných obytných ploch dokončených bytů
přiřazených této obci a sazby za 1 m². Při určení počtu obyvatel obce se vychází z počtu
obyvatel obce podle § 4 odst. 6. Sazba podle věty první činí
a) 3 000 Kč, nepřesahuje-li počet obyvatel obce 10 000,
b) 3 500 Kč, je-li počet obyvatel obce vyšší než 10 000 a nižší než 50 000,
c) 4 000 Kč, činí-li počet obyvatel obce alespoň 50 000.
(4) Částka daňového příjmu hlavního města Prahy podle § 4 odst. 1 písm. j) se
rovná součinu součtu započitatelných obytných ploch dokončených bytů přiřazených
hlavnímu městu Praze a sazby 5 000 Kč za 1 m². Z této částky hlavní město Praha převede
každé městské části hlavního města Prahy částku, která se rovná součinu součtu
započitatelných obytných ploch dokončených bytů přiřazených této městské části a sazby
3 000 Kč za 1 m². Částka podle věty druhé je příjmem rozpočtu městské části hlavního
města Prahy. Hlavní město Praha převede každé městské části hlavního města Prahy
částku stanovenou pro tuto městskou část podle odstavce 7 písm. c) do 30 dnů ode dne
připsání daňového příjmu podle § 4 odst. 1 písm. j) na účet hlavního města Prahy.
(5) Částka daňového příjmu kraje s výjimkou hlavního města Prahy podle § 3
odst. 1 písm. h) se rovná součinu součtu započitatelných obytných ploch dokončených
bytů přiřazených tomuto kraji a sazby 500 Kč za 1 m². Částky podle odstavců 3 a 4 a věty
první tohoto odstavce se zaokrouhlují na celé koruny dolů.
(6) Český statistický úřad každoročně do 31. května běžného roku zpracuje podle
odstavců 1 a 2 údaje o součtech započitatelných obytných ploch dokončených bytů v
členění podle jednotlivých obcí, krajů a městských částí hlavního města Prahy a poskytne
je Ministerstvu financí. Český statistický úřad je pro tento účel oprávněn použít a
poskytnout Ministerstvu financí též důvěrné statistické údaje. Ministerstvo financí zajistí
ochranu těchto údajů a použije je pouze pro stanovení a převod daňových příjmů podle
§ 3 odst. 1 písm. h) a § 4 odst. 1 písm. j).
(7) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou vydanou na základě údajů podle
odstavce 6 pro běžný rok vždy s účinností od 1. září běžného roku
a) částku daňového příjmu jednotlivých krajů podle odstavce 5,
b) částku daňového příjmu jednotlivých obcí podle odstavce 3 nebo 4 a
c) částku, kterou hlavní město Praha převede jednotlivým městským částem
hlavního města Prahy podle odstavce 4.