Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDXRB97TP najdete zde


                2026-0228-001-TVO-1

	

	

	

	strana 
	Důvodová zpráva
	

	Uzavřená verze: 2026-0228-001-TVO
	

	

	
	Důvodová zpráva
	strana 

	
	Uzavřená verze: 2026-0228-001-TVO

Důvodová zpráva
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 388/2025 Sb., o formulářových podáních pro daň z nemovitých věcí

I. Obecná část
1.   Zhodnocení platného právního stavu.
Na základě zmocnění v § 72 odst. 4 a 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), je předkládán návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 388/2025 Sb., o formulářových podáních pro daň z nemovitých věcí (dále jen „návrh vyhlášky“).
Vyhláška č. 388/2025 Sb., o formulářových podáních pro daň z nemovitých věcí, stanovuje obsahovou strukturu listinného nebo elektronického formulářového podání pro daň z nemovitých věcí a dále formát elektronického formulářového podání pro daň z nemovitých věcí. Konkrétní obsahová struktura je potom uvedena v příloze. Předmětem návrhu vyhlášky je pouze úprava přílohy.
2.   Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
V návrhu vyhlášky dochází v rámci změny přílohy k dílčím metodickým a formulačním úpravám Pokynů s cílem zvýšit jejich srozumitelnost, odstranit aplikační nejasnosti a sjednotit postup při vyplňování přiznání. Navrhované změny nemění rozsah daňové povinnosti ani okruh uváděných údajů.
Účinnost návrhu vyhlášky se předpokládá dnem 1. ledna 2027.
3.   Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem, k jehož provedení má být vydána. Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s ústavním pořádkem České republiky, resp. představuje součást právní úpravy formulářových podání, která jako celek tento institut uvedla do souladu s nálezem Ústavního soudu Pl. ÚS 19/17 ze dne 12. listopadu 2019, kterým Ústavní soud zrušil dosavadní § 72 odst. 1 daňového řádu k 31. prosinci 2020, a učinila jej ústavně konformním.
4.   Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Návrhem vyhlášky nejsou do právního řádu České republiky implementovány předpisy Evropské unie a nejedná se o problematiku, která by byla přímo regulována právem Evropské unie.
Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s právem Evropské unie a ustanovení navrhované právní úpravy nezakládají rozpor s primárním právem Evropské unie ve světle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie.
Navržená úprava není v rozporu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s.), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ani s úpravou ochrany soukromí v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
5.   Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrhem vyhlášky vymezená problematika není upravena mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů, popřípadě ve Sbírce mezinárodních smluv.
6.   Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
S realizací návrhu vyhlášky nebudou spojeny žádné samostatné nároky na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Návrh vyhlášky dále nemá samostatné dopady, a to včetně dopadů na podnikatelské prostředí České republiky.
7.   Informace podle zákona o regulaci lobbování.
V souvislosti s přípravou návrhu vyhlášky nedošlo k lobbování podle zákona o regulaci lobbování.
8.   Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Návrh vyhlášky neobsahuje ustanovení, která by svou povahou byla technickým předpisem ve smyslu § 3 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9.   Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu.
Návrh vyhlášky
- nemá dopady na práva a povinnosti fyzických a právnických osob,
- nemá dopady na podnikatelské prostředí České republiky,
- nezakládá veřejnou podporu,
- nemá sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny,
- není v rozporu se zákazem diskriminace a je postaven na rovnosti mužů a žen,
- nemá dopady na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů,
- nemá dopady na ochranu práv dětí,
- nemá dopady na životní prostředí,
- nemá územní dopady ani dopady na územní samosprávné celky,
- nemá dopady na bezpečnost a obranu státu,
- nemá potenciál korupčních rizik.
10.   Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Do návrhu vyhlášky se přejímá stávající zpracování osobních údajů. Dochází pouze k aktualizaci obsahové struktury formulářového podání, nikoliv ke změně způsobu zpracování osobních údajů. Návrhem vyhlášky nejsou zaváděny nové požadavky na získávání osobních údajů. Využití okruhu osobních údajů odpovídá smyslu a účelu formulářových podáních a lze je považovat za minimalistické.
11.   Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy.
Předkladatel nemá možnost se v rámci návrhu vyhlášky od její stávající koncepce diskrečně odchýlit, a požadované posouzení proto není v případě předkládaného návrhu relevantní.

II. Zvláštní část
K čl. I (Změna vyhlášky o formulářových podáních pro daň z nemovitých věcí)
K označení přílohy příloze 
V Pokynech k vyplnění Přiznání k dani z nemovitých věcí dochází k dílčím metodickým a formulačním úpravám vycházejícím z poznatků získaných při správě daně z nemovitých věcí. Cílem navrhovaných změn je zvýšení srozumitelnosti Pokynů, odstranění aplikačních nejasností a sjednocení postupu při uvádění skutečností rozhodných pro stanovení daně v přiznání k dani z nemovitých věcí.
Podrobněji jsou nově upraveny pokyny vztahující se k uvádění pozemků, u nichž je poplatníkem daně nájemce, pachtýř nebo uživatel. V této souvislosti jsou doplněna a rozpracována pravidla pro uvádění pozemků v daňovém přiznání v případech, kdy je nájemce, pachtýř nebo uživatel poplatníkem pouze ve vztahu k části pozemku nebo ke spoluvlastnickému podílu na pozemku. Současně jsou podrobněji popsány postupy pro případy, kdy je tentýž pozemek uváděn v daňovém přiznání z více důvodů současně, například z titulu nájmu nebo pachtu a zároveň z titulu spoluvlastnictví téže nemovité věci, jakož i další situace související s postavením nájemce, pachtýře nebo uživatele jako poplatníka daně. Za účelem zvýšení srozumitelnosti pokynů jsou nově doplněny rovněž praktické příklady vycházející z nejčastějších situací řešených při správě daně.
Dále se navrhuje doplnění a upřesnění pokynů týkajících se stavebních pozemků a zpevněných ploch pozemků. Cílem této úpravy je podrobněji promítnout do pokynů pravidla vyplývající ze zákona o dani z nemovitých věcí, zejména pro případy, kdy stavební pozemek nebo zpevněná plocha pozemku tvoří pouze část pozemku. Současně jsou doplněny příklady ilustrující správný postup při vykazování těchto pozemků v daňovém přiznání.
Významnější změny byly provedeny rovněž v části upravující uvádění výměry zastavěné plochy zdanitelné stavby. Podrobněji jsou nově popsána pravidla pro uvádění výměry zastavěné plochy ostatních budov tvořících příslušenství k budově obytného domu, u nichž se pro účely daně zohledňuje pouze zastavěná plocha přesahující 16 m². Současně je podrobněji vysvětlen postup při uvádění více takových zdanitelných staveb i postup v případech, kdy se zdanitelná stavba nachází na více parcelních číslech. Dále je podrobněji popsán vztah mezi uváděním výměry zastavěné plochy těchto zdanitelných staveb a uváděním výměry zastavěné plochy pozemku.
Součástí navržených změn jsou dále dílčí metodická a formulační zpřesnění v dalších částech Pokynů, reagující na poznatky získané při správě daně z nemovitých věcí. Navrhované úpravy nemění rozsah daňové povinnosti ani okruh údajů uváděných v přiznání k dani z nemovitých věcí. Jak bylo uvedeno výše, jejich účelem je zvýšení srozumitelnosti Pokynů, odstranění aplikačních nejasností a sjednocení postupu při vyplňování přiznání k dani z nemovitých věcí.
K čl. II (Přechodné ustanovení)
Stanovuje se obvyklé přechodné ustanovení pro případ zavedení nové podoby formulářového podání při správě daní. V souvislosti s časovými verzemi formulářových podání pro daň z nemovitých věcí platí, že předchozí verze formulářových podání jsou stále platné pro minulá zdaňovací období, a je tedy třeba je použít pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí, a to jak řádné (podané opožděně), tak dodatečné (podané ve lhůtě pro stanovení daně), ve vztahu k těmto minulým zdaňovacím obdobím. Materiálně se tedy nejedná o nahrazení jednoho formulářového podání druhým, ale o souběh platných formulářových podání pro různá zdaňovací období. Použitelnost dosavadních formulářových podání pro dosavadní zdaňovací období je zajištěna cestou přechodného ustanovení, přičemž dosavadními formulářovými podáními se rozumí jak ty dle znění vyhlášky č. 388/2025 Sb., tak obsahové struktury, resp. vzory starší, aplikované na základě již platných a účinných přechodných ustanovení v rámci dosavadní úpravy daných formulářových podání.
K čl. III (Účinnostní ustanovení)
Účinnost návrhu vyhlášky se navrhuje dnem 1. ledna 2027.