Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDXYAVAYV najdete zde
2026-0203-002-TVO-2
strana
Důvodová zpráva
Uzavřená verze: 2026-0203-002-TVO
Důvodová zpráva
strana
Uzavřená verze: 2026-0203-002-TVO
IV.
Důvodová zpráva
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 167/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů
I. Obecná část
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 167/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále také „vyhláška“). Tento návrh vyhlášky mění pouze přílohu č. 6 k vyhlášce, která obsahuje úplné znění otázek pro dílčí zkoušku z ovládání a údržby vozidel v rámci zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. Předkladatel neplánuje měnit jakékoli jiné části této vyhlášky.
Návrh novely uvedené přílohy reflektuje technický a technologický vývoj motorových vozidel a tomu přizpůsobuje znění otázek. Dosud platný soubor otázek, který je určen k ústnímu prověření znalostí žadatelů o rozšíření řidičského oprávnění na skupiny C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D a D+E v oblasti řádného a bezpečného ovládání vozidel příslušné skupiny, vycházel z podmínek, ve kterých probíhala výuka a výcvik v 90. letech minulého století. Tehdy se jednalo o vozidla fungující čistě na mechanické bázi, s převažujícím robustním ovládáním vyžadujícím velkou fyzickou sílu. Výrobci vozidel umožňovali řidičům provádět řadu oprav ve vlastní režii, spoléhali na odbornost a zručnost každého řidiče.
V současnosti se na pozemních komunikacích prosazují sofistikovaná vozidla plná elektronických systémů zajišťujících autodiagnostiku, komunikaci se servisními centry automobilky a řidič se postupně stává dohlížejícím článkem nad řadou automatizovaných procesů. Již nejsou vyžadovány znalosti a dovednosti automechanika nebo zámečníka. Spíše se prosazuje požadavek IT vzdělání, chápání vzdálené správy apod. Díky minimálním požadavkům na kontrolu a údržbu v průběhu užívání vozidla současně s minimalizujícími se nároky na hrubou fyzickou sílu a znalosti „černého“ řemesla se v současné době zájemci o řízení velkých vozidel rekrutují z řad studentů středních i vysokých škol se zaměřením na různé, zdaleka nejen na technické obory. Řidiči vozidel se v současné době stávají uživateli vozidel, po kterých je vyžadováno, aby rozuměli tomu, na jakých základech vozidlo funguje, aby dokázali efektivně využívat všechny jejich systémy, aby dokázali rozpoznat možnou závadu a komunikovat ji se servisním centrem. Je kladen stále větší důraz na efektivitu provozu vozidel, tedy na dodržování zásad bezpečnosti, hospodárnosti, firemní kultury, ale i rychlosti, přesnosti, komunikativnosti, kooperace atd. Také s ohledem na tyto zásady byly otázky z ovládání a údržby vozidel přizpůsobeny.
Z původního znění otázek byly vyjmuty otázky, které se týkaly systémů využívaných především u starších vozidel (např. problematika suchého a mokrého čističe vzduchu, nesynchronizovaných převodovek, mechanického regulátoru otáček vstřikovacího čerpadla, výměny žárovek, …) a také otázky, které zabíhaly do značných detailů techniky vozidel, kterou samotný řidič neovládá a jejichž fungování řidič zásadním způsobem neovlivní (popis palivové soustavy, části kapalinové a vzduchokapalinové brzdové soustavy, mezichladič atd.). Některé otázky byly spojeny do jedné za vzniku komplexní otázky s rozsáhlejším obsahem. Vznikly tak systematicky propojené celky, které umožňují žadateli při zodpovídání otázky volit obecnější výrazy a které nevyžadují hluboké a současně úzce zaměřené znalosti a dovednosti (např. palivová soustava a postup při jejím odvzdušnění, kontrola kol a pneumatik.). Některá znění otázek byla nově přeformulována tak, aby žadatel mohl odpovídat v souvislostech a lépe tak lze prokázat, zda problematice rozumí, nebo zda se jedná o důsledek memorování předem připraveného textu.
Zcela nově bylo zařazeno 8 otázek, které se vztahují k používání systémů podpory řidiče při řízení (adaptivní a prediktivní tempomat, detekce pohybu v prostoru mrtvých úhlů a signalizace tohoto nebezpečí, ESC a ostatní systémy podpory řidiče) a k některým specifickým činnostem při ovládání vozidla a které současně nejsou součástí samotného řízení vozidla (systémy odpružení vozidel, sklápění kabiny a sklopné nástavby, proces nástupu a výstupu cestujících a nakládky a vykládky jejich zavazadel atd.). Nové jsou také otázky týkající se souvislosti silniční dopravy a životního prostředí (alternativní pohony a faktory omezující jejich použití, kapalina AdBlue). Cílem těchto otázek je prokázat, že se žadatel orientuje v systémech používaných v soudobých vozidlech.
Zařazení některých nových otázek reflektuje také požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2205 ze dne 22. října 2025 o řidičských průkazech, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2561 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES a nařízení Komise (EU) č. 383/2012 (dále též „Směrnice EU č. 2025/2205“) (alternativní pohony, systémy podpory řidiče atd.). S ohledem na požadavky této směrnice byly do textu otázek zařazeny specifické požadavky např. na vysvětlení činnosti systému EBS, na specifika přepravy kapalin, osob se sníženou schopností orientace v prostoru nebo na rozlišení kontrolních a údržbových úkonů, které je oprávněn provádět řidič a které již musí být svěřeny odbornému servisu apod.
Výsledný počet otázek se z původních 45 snížil na 40. Vzhledem k tomu, že žadatel má i nadále povinnost v rámci ústní zkoušky odpovědět na 3 otázky u skupin C1, C1+E, C, C+E a na 4 otázky v případě skupin D1, D1+E, D a D+E, zůstává zachována pravděpodobnost výběru konkrétní otázky na úrovni max. 10 %, což lze i nadále považovat za odpovídající pravděpodobnost náhodné volby konkrétní otázky. Otázky byly přečíslovány a jsou řazeny v pořadí podle jednotlivých technických celků motorových nebo přípojných vozidel. Nový text otázek mj. reflektuje specifika nákladní a osobní dopravy. Otázky, které se zabývají specificky přepravou nákladu a nákladními vozidly, mají vždy část zaměřenou na osobní dopravu a autobusy. Žadatel v takových případech odpovídá na tu část otázky, která je specifická pro jím získávanou skupinu řidičského oprávnění.
V neposlední řadě došlo ke zvýšení uživatelské přívětivosti a v tom smyslu, že počet otázek byl snížen o pět a současně je většina otázek zaměřena šířeji a poskytuje tak žadateli větší volnost v odpovědi. Nadále je v maximální míře zachována unifikace otázek tak, aby zkouška probíhala co možná nejpodobněji napříč všemi zkušebními místy.
Návrh novely byl konzultován se zástupci odborné veřejnosti z řad provozovatelů autoškol, sdružení autoškol, se zástupci zkušebních komisařů, Policie ČR a s dalšími odbornými poradci v silniční dopravě.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání, je-li vyhláška navrhována na základě tohoto zmocnění
Platná právní úprava stanoví obsah zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel včetně znění otázek pro zkoušku z ovládání a údržby vozidel. Návrh vyhlášky je v souladu se zákonným zmocněním a nepřekračuje jej. Odkaz na novelizovanou přílohu č. 6 je uveden v § 18 odst. 3 vyhlášky. Zákonné zmocnění pro novelizovanou část vyhlášky je uvedeno v § 41 odst. 3 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh novely je v souladu s právem Evropské unie. Při jeho přípravě byly zohledněny zejména požadavky právních předpisů Evropské unie upravujících řidičská oprávnění, odbornou způsobilost řidičů a bezpečnost provozu silničních vozidel. Navrhovaná úprava reflektuje požadavky Směrnice EU č. 2025/2205 a přispívá k naplnění evropských cílů v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Návrh je v souladu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
4. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Platná právní úprava obsahuje soubor otázek, který již plně neodpovídá současnému technickému a technologickému vývoji motorových vozidel. Stávající otázky v některých případech vycházejí z požadavků na znalosti a dovednosti řidičů odpovídajících starší konstrukci vozidel a méně zohledňují současné elektronické, asistenční a diagnostické systémy. Změna je proto nezbytná za účelem aktualizace obsahu zkoušky tak, aby ověřovala znalosti relevantní pro bezpečné a hospodárné ovládání moderních nákladních vozidel a autobusů.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Není předpokládán dopad na státní rozpočet ČR. Náklady spojené s aktualizací textu otázek jsou minimální a lze je pokrýt v rámci stávajících rozpočtových prostředků příslušných orgánů veřejné správy. Navrhovaná novela vyhlášky bude mít pouze omezený dopad na podnikatelské prostředí. Dotkne se výhradně provozovatelů autoškol zajišťujících výuku a výcvik žadatelů o řidičské oprávnění skupin C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D a D+E. Hospodářský dopad spočívá zejména v jednorázových nákladech na aktualizaci učebních materiálů, výukových pomůcek a učebních postupů tak, aby odpovídaly novelizovanému obsahu zkoušek a současnému technickému vývoji motorových vozidel. Tyto náklady nepředstavují pro dotčené podnikatelské subjekty významnou ekonomickou zátěž. Jedná se o běžné náklady, které provozovatelé autoškol pravidelně vynakládají například při pořizování nových výcvikových vozidel vybavených moderními technologiemi nebo při průběžné aktualizaci výukových materiálů v návaznosti na technický vývoj a změny právních předpisů. Novela proto nepředpokládá vznik významných dodatečných nákladů ani negativní dopad na konkurenceschopnost podnikatelského prostředí.
6. Zhodnocení, zda návrhem vyhlášky není zakládána veřejná podpora
Návrh novely vyhlášky nezakládá veřejnou podporu.
7. Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Návrh novely nemá dopady na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny a dále dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh novely nemá dopad na specifické skupiny obyvatel. Navrhovaná právní úprava umožňuje získat řidičské oprávnění za dodržení příslušných právních předpisů všem osobám, které splňují určené požadavky obsažené již ve stávající právní úpravě.
9. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen; zhodnocení musí obsahovat vysvětlení příčin případných rozdílů, očekávaných dopadů nebo očekávaného vývoje
Návrh novely nemá dopad na diskriminaci a na rovnost mužů a žen.
10. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, které musí obsahovat vysvětlení účelu navrhovaného zpracování osobních údajů a popis návaznosti na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů, posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu a posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možných opatření k jejich snížení
Návrh novely nemá dopady na soukromí a osobní údaje obyvatel.
11. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu
Dle metodiky bylo vyhodnoceno, že daná úprava svým obsahem nezakládá a ani nemůže zakládat důvody ve vztahu ke korupčním rizikům.
12. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh novely se netýká bezpečnosti státu a nemá vliv na jeho obranu.
13. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů; zhodnocení musí obsahovat vysvětlení příčin případných rozdílů, očekávaných dopadů nebo očekávaného vývoje
Návrh vyhlášky nemá dopady na plnění funkcí rodiny.
14. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh vyhlášky nemá dopady na územní samosprávné celky.
15. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Otázky ke zkoušce z ovládání a údržby vozidla v rámci zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel jsou využity výhradně pro ústní zkoušku. V rámci probíhajících výzkumných projektů se uvažuje o změně postupů při provádění této části zkoušky, což bude vyžadovat rozsáhlejší legislativní úpravy. Úprava znění otázek, jak je v návrhu provedena, nemá vliv na tvorbu digitálně přívětivé legislativy a svou povahou nemůže vyloučit či omezit možnost přístupu specifických skupin osob k některým službám.
16. Informace dle zákona o regulaci lobbování
Při přípravě návrhu vyhlášky žádný lobbista ve smyslu zákona č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování, nelobboval.
II. Zvláštní část
K čl. I (Příloha č. 6 k vyhlášce č. 167/2002 Sb.)
K označení přílohy č. 6 příloze č. 6
K otázce č. 1
Otázka č. 1 prověřuje znalost obecných zásad pro kontrolu vozidla před jízdou. Pro úspěšné zodpovězení této otázky je požadován kompletní a systematický popis této kontroly. Specificky je vyžadován popis provedení některých dílčích úkonů, jak stanoví Směrnice EU č. 2025/2205.
Otázka odpovídá původní otázce č. 1 a je navíc rozšířena o některé specifické požadavky.
K otázce č. 2
Otázka č. 2 je zaměřena na komplexní ověření znalostí žadatele v oblasti základní kontroly pneumatik prováděné řidičem. Jejím zodpovězením žadatel prokazuje nejen znalost postupů kontroly pneumatik, ale také porozumění informacím uvedeným na pneumatice. Doplňující otázka ověřuje přehled o faktorech ovlivňujících životnost pneumatik a o nejčastějších příčinách poškození plášťů pneumatik vč. jejich projevů.
Původní znění otázky bylo zachováno jako její základ, přičemž nově bylo rozšířeno o problematiku informací na pneumatice, faktorů ovlivňujících životnost pneumatik a nejčastějších příčin poškození jejich plášťů. V důsledku této úpravy otázka nově ověřuje znalosti žadatele komplexněji a v širších souvislostech.
K otázce č. 3
Otázka č. 3 požaduje prokázání znalosti správných postupů při výměně pneumatik. Výměna pneumatiky je stále jednou z činností, kterou výrobce vozidla běžně umožňuje provádět řidiči. Při odpovídání na otázku je nutné reflektovat zásady bezpečnosti a vhodné doplnit i možnost svépomocného provedení nebo nutnost odborné asistence. Otázka stejného znění byla původně zveřejněna jako otázka č. 5.
K otázce č. 4
Otázka č. 4 prověřuje znalost postupu při kontrole množství oleje v motoru a jeho doplnění vč. intervalů pro výměnu. Otázka stejného znění byla původně zveřejněna jako otázka č. 6.
K otázce č. 5
Otázka č. 5 prověřuje správné pochopení signalizace dobíjení a dalších poruch řidiči prostřednictvím sdělovačů na přístrojové desce. Otázka stejného znění byla původně zveřejněna jako otázka č. 7.
K otázce č. 6
Otázka č. 6 v souvislostech prověřuje znalost obsahu provádění kontroly kapalinové chladicí soustavy motorového vozidla. Specifickou částí je signalizace řidiči a postup v případě zvýšení teploty chladicí kapaliny a postup v případě potřeby ochrany před mrazem. Žadatel zodpovězením otázky prokáže schopnost kontroly této soustavy vč. případného doplnění kapaliny vč. ohledu na bezpečnost. Otázka podobného znění byla původně zveřejněna jako otázka č. 8 a 9.
K otázce č. 7
Otázka č. 7 ověřuje znalosti žadatele týkající se provádění a rozsahu kontroly vzduchem chlazené soustavy motorového vozidla. Součástí ověřovaných znalostí je také problematika zajištění správné regulace provozní teploty motoru. Přestože se jedná o technologii, jejíž využití v současné době postupně ustupuje, je s ohledem na její specifické provozní vlastnosti nadále vhodné zachovat tuto otázku jako součást zkoušky. Obdobně zaměřená otázka byla původně zveřejněna jako otázka č. 10.
K otázce č. 8
Otázka č. 8 je zaměřena na ověření znalostí žadatele týkajících se palivové soustavy vznětového motoru. Porucha této soustavy způsobená netěsností může vést k výraznému snížení výkonu motoru nebo až k jeho zastavení. Současně se jedná o závadu, kterou lze ve většině případů poměrně snadno identifikovat a odstranit, čímž lze umožnit pokračování v jízdě a předejít vzniku překážky provozu na pozemních komunikacích.
Pro úspěšné zvládnutí takové situace musí být řidič schopen rozpoznat jednotlivé součásti palivové soustavy, porozumět jejich funkci a identifikovat možné příčiny uvedené závady. Otázka je zaměřena i na ověření specifických znalostí žadatele týkajících se příčin zavzdušnění palivové soustavy a postupu jejího odvzdušnění. Jejím účelem je ověřit, zda si budoucí držitel řidičského oprávnění uvědomuje bezprostřední důsledky zavzdušnění palivové soustavy a je schopen provést potřebná opatření k co nejrychlejšímu obnovení provozuschopnosti vozidla.
Otázka vznikla sloučením až 4 předchozích otázek s cílem zjednodušení odpovědi s ohledem na značnou technickou odbornost a rozsah požadovaných znalostí.
Obdobně zaměřená otázka byla původně zveřejněna jako otázka č. 11, 12, 13 a 14.
K otázce č. 9
Otázka č. 9 je zaměřena na alternativní pohony motorových vozidel. V některých segmentech zejména autobusové dopravy se jedná o běžně používané pohony, v jiných sektorech se postupně prosazují. Každý z pohonů vyžaduje specifický způsob používání vč. doplňování. Zodpovězením otázky se prověří žadatelova znalost specifik jednotlivých druhů pohonů a to vč. bezpečnosti a omezení (zákazy a omezení pro LPG/CNG).
Otázka byla nově zařazena a reflektuje moderní trendy pohonů motorových vozidel.
K otázce č. 10
Jedná se o nově zařazenou otázku. Jejím účelem je reagovat na postupně se zpřísňující požadavky na snižování emisí výfukových plynů vozidel se spalovacími motory. V současné době je u moderních vznětových motorů běžnou součástí systému následné úpravy výfukových plynů vstřikování redukčního činidla za účelem omezení emisí oxidů dusíku (NOₓ).
Otázka komplexně ověřuje znalosti žadatele týkající se funkce tohoto systému, způsobu doplňování redukčního činidla, pravidel pro jeho správnou manipulaci a dalších souvisejících požadavků. Ověření těchto znalostí je významné nejen z hlediska předcházení materiálním škodám na vozidle, ale také z hlediska ochrany životního prostředí.
K otázce č. 11
Otázka č. 11 prověřuje povědomí žadatele o výfukovém systému motorového vozidla. Zejména o jeho důležitosti pro odvod a čištění spalin, pro snížení hluku, pro optimální spotřebu paliva atd. Žadatel prokáže, že ví, jak poznat počínající netěsnost systému nebo případnou omezenou funkčnost některých součástí výfukového systému.
Obdobně zaměřená otázka byla původně zveřejněna jako otázka č. 16.
K otázce č. 12
Otázka je zaměřena na ověření znalostí týkajících se funkce katalyzátoru výfukových plynů a nově také na fungování filtru pevných částic (DPF), včetně procesu jeho regenerace a projevů, které regeneraci provázejí. Filtry pevných částic se postupně staly standardní součástí systémů následné úpravy výfukových plynů moderních vozidel se spalovacími motory.
Správná funkce filtru pevných částic je ve značné míře závislá na způsobu používání vozidla a na znalosti postupů souvisejících s regenerací filtru ze strany řidiče. Nedodržování těchto postupů může vést k předčasnému poškození filtru a ke vzniku vysokých nákladů na jeho opravu nebo výměnu. Ověření znalostí této problematiky je proto z hlediska bezpečného a hospodárného provozu vozidla nezbytné.
K otázce č. 13
Předmětem otázky č. 13 je turbodmychadlo jako standardní součást moderních spalovacích motorů, včetně motorů zážehových. Rostoucí technická vyspělost současných turbodmychadel klade vyšší nároky na znalosti jejich funkce, provozních vlastností a zásad správného používání. Zvláštní důraz je kladen na správný postup při vypnutí motoru, který je nezbytný pro zajištění odpovídajícího ochlazení turbodmychadla a předcházení jeho předčasnému opotřebení nebo poškození.
Vzhledem k tomu, že turbodmychadlo pracuje při vysokých tlacích a je funkčně propojeno s mazací i chladicí soustavou motoru, je součástí otázky rovněž ověření znalostí týkajících se jeho základní kontroly a rozpoznání možných závad.
Otázka částečně nahrazuje původní otázku č. 18.
K otázce č. 14
Otázka č. 14 je zaměřena na ověření znalostí žadatele týkajících se spojky jako jednoho ze základních konstrukčních prvků hnacího ústrojí vozidla. Spojka je při běžném provozu vozidla často používána, a proto je vystavena značnému mechanickému namáhání a přirozenému opotřebení. Způsob jejího používání a ovládání řidičem má významný vliv na její životnost, stejně jako na plynulost a kulturu jízdy.
Otázka proto ověřuje znalosti principu fungování spojky, nejčastějších příčin jejího opotřebení a závad i správných zásad jejího používání. Součástí ověřovaných znalostí je také porozumění tomu, jak může řidič svým způsobem ovládání spojky přispět k prodloužení její životnosti.
V případě, že se jedná o vozidlo s automatickou převodovkou, připouští otázka variantní možnost obdobným způsobem hovořit o měniči. Obdobně zaměřená otázka byla původně zveřejněna jako otázka č. 20.
K otázce č. 15
Otázka č. 15 je zaměřena na ověření znalostí žadatele týkajících se převodovky, rozvodovky, diferenciálu a případně spojovacího hřídele, které tvoří základní součásti hnacího ústrojí motorového vozidla. Tyto konstrukční celky jsou při provozu vozidla vystaveny značnému mechanickému namáhání, a proto je nezbytné, aby řidič rozuměl jejich funkci a významu.
Součástí ověřovaných znalostí je zejména schopnost rozpoznat projevy vznikajících závad a nadměrného opotřebení těchto součástí. Závažné poškození hnacího ústrojí může vést k náhlé nepojízdnosti vozidla a v některých případech také k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Včasné rozpoznání příznaků závady a správná reakce umožňuje řidiči přizpůsobit další provoz vozidla vzniklé situaci nebo vozidlo bezpečně odstavit a předejít závažnějším následkům. Obdobně zaměřená, avšak obsahově širší otázka byla původně zveřejněna jako otázka č. 21.
K otázce č. 16
Otázka č. 16 je zaměřena na ověření znalostí žadatele týkajících se funkce uzávěrky diferenciálu. U moderních vozidel je ovládání uzávěrky diferenciálu stále častěji realizováno elektronicky. Elektronický řídicí systém v takovém případě zajišťuje splnění podmínek nezbytných pro bezpečné sepnutí i následné rozepnutí uzávěrky, čímž významně snižuje riziko nesprávného postupu řidiče, který by mohl vést až k závažnému poškození hnacího ústrojí.
V provozu nadále existuje značné množství vozidel vybavených manuálně ovládanou uzávěrkou diferenciálu, jejíž správné používání vyžaduje odpovídající znalosti a zvýšenou opatrnost. Otázka proto ověřuje nejen znalost principu funkce uzávěrky diferenciálu, ale také podmínek jejího použití, účelu jejího využití a rizik spojených s nesprávnou obsluhou. Obdobně zaměřená otázka byla původně zveřejněna jako otázka č. 23.
K otázce č. 17
Otázka č. 17 je zaměřena na ověření znalostí žadatele týkajících se tlumičů pérování a jejich významu pro bezpečný provoz vozidla. Součástí ověřovaných znalostí je schopnost rozpoznat projevy opotřebení nebo poškození tlumičů a porozumění jejich vlivu na jízdní vlastnosti vozidla.
Vadné nebo nadměrně opotřebené tlumiče pérování negativně ovlivňují stabilitu vozidla, prodlužují brzdnou dráhu a zvyšují riziko ztráty ovladatelnosti vozidla. Jejich technický stav tak představuje významný faktor ovlivňující bezpečnost řidiče i ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích. Ověření znalostí této problematiky přispívá k včasnému rozpoznání závad a k udržování vozidla v odpovídajícím technickém stavu. Obdobně zaměřená otázka byla původně zveřejněna jako otázka č. 24.
K otázce č. 18
Odpružení podvozkové soustavy vozidel je v současné době řešeno třemi základními způsoby, přičemž každý z nich se vyznačuje odlišnými technickými vlastnostmi a provozními charakteristikami. Jednotlivé typy odpružení vyžadují odlišný přístup řidiče k ovládání vozidla, provádění jeho kontroly i způsobu jeho používání. Současně jsou určeny pro různé druhy vozidel nebo pro odlišné provozní podmínky, kterým odpovídají jejich konstrukční vlastnosti.
Řidič musí být schopen jednotlivé typy odpružení rozpoznat, porozumět jejich výhodám a omezením a znát zásady jejich správného používání a ovládání. Nově zařazená otázka proto ověřuje, zda žadatel disponuje odpovídajícími znalostmi této problematiky.
K otázce č. 19
Otázka č. 19 je zaměřena na ověření znalostí žadatele týkajících se funkce posilovače brzd a posilovače řízení a jejich významu pro bezpečný provoz vozidla. Tyto systémy jsou v současnosti standardní součástí konstrukce motorových vozidel, a jejich činnost je proto řidiči často vnímána jako samozřejmost. Jejich správná funkce má však zásadní význam pro bezpečné ovládání vozidla.
Součástí ověřovaných znalostí je rovněž porozumění důsledkům omezené nebo zcela chybějící účinnosti těchto systémů. V praxi může zejména méně zkušený nebo nedostatečně poučený řidič ve snaze snížit spotřebu paliva při jízdě z dlouhého klesání uvažovat o vypnutí motoru. Takový postup však může vést k omezení nebo postupné ztrátě účinnosti posilovače brzd i posilovače řízení, což významně zvyšuje náročnost ovládání vozidla a může negativně ovlivnit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
Za zvláště rizikové lze považovat situace, kdy dochází k postupnému snižování účinnosti posilovačů, protože řidič nemusí tuto změnu bezprostředně rozpoznat a může mylně nabýt dojmu, že vypnutí motoru nemá na ovladatelnost vozidla podstatný vliv. Obdobně zaměřená otázka byla původně zveřejněna jako otázka č. 25.
K otázce č. 20
Otázka prověřuje znalost principů fungování elektronických prvků aktivní bezpečnosti vozidel v oblasti brzdění. jimiž jsou vybavena všechna moderní vozidla a jejichž správná funkce má zcela zásadní vliv na bezpečnost jízdy. Všechny tři systémy spolupracují a využívají údaje ze společných snímačů. Z tohoto důvodu představuje otázka č. 20 syntézu dvou dříve samostatných otázek č. 26 a č. 27. Nově vytvořená otázka doplňuje požadavek na popis fungování systému EBS vycházející ze Směrnice EU č. 2025/2205. Otázka ověřuje znalost principů fungování uvedených systémů, projevů jejich poruch i důsledků těchto poruch v souvislostech s bezpečností provozu vozidla.
K otázce č. 21
Brzdové systémy moderních vozidel integrují několik dílčích součástí do jednoho funkčního celku s cílem optimalizovat brzdný účinek jak z hlediska bezpečnosti, tak z hlediska hospodárnosti provozu. Jednotlivé součásti jsou založeny na odlišných principech činnosti, z čehož vyplývají rozdíly v jejich způsobu použití i omezení při jejich používání. Otázka ověřuje znalost funkcí jednotlivých součástí brzdového systému a zásad jejich správného používání. Důležitou součástí otázky je nouzová brzda, jejíž princip činnosti zajistí bezpečné zastavení vozidla při poruše provozních brzd. Žadatel musí v odpovědi prokázat, že chápe princip činnosti a způsob použití nouzové brzdy jako prostředku krajní nouze při selhání provozních brzd. Obsahově obdobná otázka byla dosud zařazena jako otázka č. 28.
K otázce č. 22
Na rozdíl od předchozí otázky je otázka č. 22 zaměřena na bezpečné používání pouze pomocných brzdových systémů. Z pohledu řidiče se jedná o systémy, které nejsou při běžném provozu vždy vnímány jako významné a které u řady vozidel vyžadují samostatné ovládání nezávislé na provozní brzdě.
Vzhledem k tomu, že pomocné a odlehčovací brzdové systémy nejsou běžnou součástí osobních vozidel, s nimiž mají žadatelé zpravidla největší zkušenosti, nemusí být jejich význam a správný způsob používání dostatečně znám. V důsledku toho mohou být tyto systémy při řízení nákladních vozidel nebo autobusů používány nedostatečně, nesprávně, nebo mohou být zcela opomíjeny, přestože jejich správné využívání významně přispívá k bezpečnosti provozu, snižování opotřebení provozních brzd a zajištění hospodárného provozu vozidla. Otázka proto ověřuje nejen znalost významu těchto systémů, ale zejména zásad jejich správného a bezpečného používání. Obdobně zaměřená otázka byla původně zveřejněna jako otázka č. 29.
K otázce č. 23
Otázka je zaměřena na ověření znalostí žadatele týkajících se vzduchové brzdové soustavy, která je standardní součástí moderních nákladních vozidel a autobusů. Na rozdíl od kapalinové brzdové soustavy používané u osobních automobilů se jedná o konstrukčně i provozně odlišný systém, jehož kontrola, ošetřování a údržba vyžadují specifické znalosti a postupy. Otázka ověřuje, zda je žadatel schopen provádět základní kontrolu a ošetřování vzduchové brzdové soustavy a zda rozumí významu těchto úkonů z hlediska bezpečného provozu vozidla. Otázka vznikla sloučením původních otázek č. 31 a č. 32.
K otázce č. 24
Otázka prověřuje žadatelovu znalost rozdílu mezi dvěma konstrukčně odlišnými provedeními kolových brzd. Obě provedení mají své zastoupení zejména mezi nákladními vozidly. Lze se s nimi setkat také u některých autobusů. Každé z provedení má specifické vlastnosti a vyžaduje jiný způsob kontroly. Otázka shodného znění byla původně zveřejněna jako otázka č. 33.
K otázce č. 25
Otázka se zabývá relativně málo nápadnou, avšak pro bezpečnost jízdy a pro nadměrné opotřebení důležitých částí podvozku a řízení vozidla, zásadní problematikou tzv. sbíhavosti kol přední nápravy. Narušení správného nastavení kol je důsledkem zejména jízdy po nerovnostech. Jedná se o přirozený důsledek, na který je vozidlo konstruováno. Řidič musí vědět, že takovýto důsledek existuje a musí být schopen odhalit jeho typické projevy. Otázka nahrazuje dřívější otázky č. 34 a č. 35, neboť původní znění otázek neumožňovalo sdělit odpověď v rozsahu odpovídajícím rozsahu ostatních otázek pro zkoušku, aniž by se nedotklo znění druhé otázky.
K otázce č. 26
Otázka je zaměřena na ověření znalostí žadatele týkajících se akumulátoru, který představuje jednu ze základních součástí elektrické soustavy vozidla. Jeho správný technický stav je nezbytným předpokladem spolehlivého fungování elektrických a elektronických systémů vozidla.
Součástí povinností řidiče je provádění základní kontroly akumulátoru, a to zejména s ohledem na předcházení poruchám a případným škodám vzniklým v důsledku jeho nesprávné funkce. Vzhledem k tomu, že životnost akumulátoru je zpravidla výrazně kratší než životnost vozidla, má způsob používání vozidla a elektrických spotřebičů ze strany řidiče významný vliv na jeho životnost. Otázka proto ověřuje znalosti žadatele týkající se faktorů ovlivňujících životnost akumulátoru a zásad jeho správného používání a kontroly. Otázka shodného znění byla původně zveřejněna jako otázka č. 36.
K otázce č. 27
Otázka je zaměřena na ověření znalostí žadatele týkajících se elektrické soustavy nákladních vozidel a autobusů. Ve srovnání s osobními automobily jsou tato vozidla vybavena složitější elektrickou soustavou, která pracuje v závislosti na konstrukci vozidla s palubním napětím 12 V nebo 24 V a obvykle s více akumulátory.
Žadatel musí prokázat, že rozumí způsobu vzniku a distribuce elektrické energie ve vozidle, zná princip zapojení akumulátorů a je si vědom důsledků jejich nesprávného zapojení. Otázka vyžaduje prokázání znalosti připojení externího zdroje pro nastartování motoru. Tyto znalosti přispívají k předcházení závažným škodám na elektrických a elektronických systémech vozidla a v krajním případě i vzniku požáru nebo exploze akumulátoru.
Otázka dále ověřuje, zda je žadatel schopen rozpoznat jednotlivé způsoby zapojení akumulátorů a v případě potřeby je bezpečně odpojit. Schopnost správně odpojit akumulátory je významná nejen z hlediska zajištění bezpečnosti při poruše nebo dopravní nehodě, ale také v případech, kdy je odpojení napájení nezbytné pro obnovení správné funkce některých elektronických systémů vozidla. Otázka podobného znění byla původně zveřejněna jako otázka č. 37.
K otázce č. 28
Složité elektronické systémy velkých vozidel jsou jištěny řadou pojistek. Znalost detekce poškození pojistky a schopnost provedení její výměny nepatří ke složitým dovednostem, pokud řidič zná umístění pojistek a způsob detekce poškozené pojistky. Provedení výměny pojistky na cestě má potenciál umožnit další bezpečné pokračování v jízdě s vozidlem. Proto je důležité, aby žadatel prokázal znalost obvyklého umístění pojistek případně jističů elektrických obvodů ve vozidle a schopnost detekce a výměny poškozené pojistky. Otázka podobného znění a užšího zaměření byla původně zveřejněna jako otázka č. 38.
K otázce č. 29
Otázka je zaměřena na ověření znalostí žadatele týkajících se významu symbolů kontrolek a ovládacích prvků na přístrojové desce a volantu motorového vozidla. Schopnost rozpoznat tyto symboly, správně je interpretovat a porozumět jejich významu představuje jednu ze základních podmínek bezpečného ovládání vozidla.
Při zodpovídání otázky žadatel prokazuje znalost významu a umístění vybraných symbolů a podle jejich charakteru také porozumění funkcím systémů nebo zařízení, které označují. Otázka shodného znění byla původně zveřejněna jako otázka č. 40.
K otázce č. 30
Otázka prověřuje odpovídající dovednosti ve vztahu k vlečení vozidel. Tato nestandardní provozní situace vyžaduje pečlivý a odpovědný přístup, včetně důsledného dodržování pravidel bezpečnosti a právních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích. Přestože se může na první pohled jednat o činnost zdánlivě jednoduchou, její správné provedení vyžaduje řadu specifických znalostí a praktických dovedností, zejména při vlečení nákladních vozidel a autobusů.
U těchto vozidel vzniká potřeba vlečení častěji než u ostatních kategorií vozidel, neboť jejich přeprava na odtahovém vozidle nebo podvalníku není vždy technicky nebo provozně možná. Z tohoto důvodu je nezbytné ověřit, zda žadatel disponuje znalostmi a dovednostmi potřebnými pro bezpečné provedení této činnosti.
Obdobně zaměřená otázka, avšak s užším rozsahem požadovaných znalostí, byla původně zveřejněna jako otázka č. 41.
K otázce č. 31
Otázka hodnotící schopnost praktické aplikace vybraných dovedností zaměřených specificky na řidiče nákladních vozidel a na řidiče autobusů dosud v rámci ovládání a údržby nebyla použita. Sklápění sklápěcích částí nákladního vozidla např. při vykládání nákladu nebo práce s dveřmi v rámci nastupování a vystupování osob v autobusu představuje rizikovou činnost vyžadující specifické znalosti. Otázka je proto rozdělena na část zaměřenou na znalosti řidiče nákladního automobilu a na část zaměřenou na řidiče autobusu.
Řidič nákladního automobilu prokazuje znalosti nutné pro provedení bezpečného sklopení kabiny případně sklápěcí nástavby s přihlédnutím k výšce prostoru, ke stabilitě vozidla, k popojíždění se sklopenou nástavbou, a zejména k bezpečnosti osob pohybujících se v prostoru sklopených částí vozidla.
Řidič autobusu prokazuje znalosti postupu správného zastavení vozidla, respektování úskalí pohybu osob uvnitř i vně autobusu, usnadnění jejich pohybu atd.
K otázce č. 32
Digitální tachografy jsou v současnosti standardní součástí výbavy nákladních vozidel a autobusů. Prostřednictvím těchto zařízení jsou zaznamenávány údaje o době řízení, bezpečnostních přestávkách, době odpočinku a dalších činnostech řidiče. Pouze jejich správná obsluha zajišťuje úplnost a správnost zaznamenávaných údajů.
S ohledem na rozsáhlou kontrolní činnost tuzemských i zahraničních kontrolních orgánů je nezbytné, aby řidič rozuměl principům fungování digitálního tachografu a byl schopen jeho správnou obsluhu. Tím lze předcházet nesprávnému zaznamenávání údajů, případným kontrolním zjištěním i následnému ukládání sankcí, které mohou postihnout nejen řidiče, ale také provozovatele vozidla.
Obdobně zaměřená otázka byla původně zveřejněna jako otázka č. 43. V rámci předkládané novely byl její obsah aktualizován tak, aby odpovídal používání digitálních tachografů.
K otázce č. 33
Připojování a odpojování přípojných vozidel patří mezi odborné, náročné a odpovědné činnosti řidičů nákladních vozidel a autobusů. Správné a bezpečné provedení těchto úkonů zásadním způsobem ovlivňuje nejen bezpečnost práce řidiče, ale také bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Odpovědnost za jejich řádné provedení přitom nese výhradně řidič.
Rostoucí technická složitost motorových i přípojných vozidel klade stále vyšší nároky na správné propojení jednotlivých částí jízdní soupravy. Kvalita provedení tohoto úkonu má přímý vliv nejen na bezpečnost provozu, ale také na předcházení vzniku materiálních škod. Proto byla otázka doplněna o specifickou část vyplývající ze Směrnice EU č. 2025/2205.
Otázka je relevantní rovněž pro žadatele, kteří nerozšiřují své řidičské oprávnění o skupinu E, neboť i řidičské oprávnění skupiny C nebo D opravňuje za splnění zákonných podmínek k řízení některých jízdních souprav. S uvedenou problematikou se proto mohou setkat i tito řidiči
Otázka podobného znění byla původně zveřejněna jako otázka č. 44. Nově navrhovaná otázka byla rozšířena i o problematiku připojení návěsu.
K otázce č. 34
Nově zařazená otázka je zaměřena na problematiku užití vozidla z hlediska přepravy, uložení a upevnění nákladu. Žadatel jejím zodpovězením prokáže znalost umístění kotevních bodů určených k upevnění nákladu, označení ložné plochy z hlediska její nosnosti a umístění upínacích prvků. Prokáže také znalost principů správného naložení a rozmístění nákladu na ložné ploše, možnosti zakrytí a zabezpečení nákladu apod. vč. specifik přepravy kapalin.
Varianta otázky zaměřená na přepravu osob ověřuje znalosti žadatele týkající se maximálního počtu přepravovaných osob, hmotnostních omezení, míst určených pro přepravu osob a jejich zavazadel, zásady pro bezpečné nastupování a vystupování, umístění únikových východů a možnosti jejich použití a v neposlední řadě možnosti řidiče sledovat osoby během přepravy. Zmínit lze možná úskalí vyplývající z možného pohybu osob v autobusu, chování přepravovaných osob apod. vč. specifik přepravy zdravotně postižených osob a dětí. Obě varianty otázky komplexním způsobem ověřují znalosti nezbytné pro bezpečné provádění příslušného druhu přepravy, včetně schopnosti jejich praktické aplikace a zohledňují aplikaci požadavků vycházejících ze Směrnice EU č. (EU) 2025/2205.
K otázce č. 35
Otázka prověří žadatelovu znalost obsahu povinné výbavy daného druhu vozidla vč. popisu jejího umístění. Otázka podobného znění byla původně zveřejněna jako otázka č. 45. Nově byla rozšířena i o problematiku umístění jednotlivých částí povinné výbavy.
K otázce č. 36
Otázka č. 36 prověřuje povědomí žadatele o existenci omezovače rychlosti, který je nedílnou součástí každého nákladního vozidla nebo autobusu. Od výrobce může být nastaven na různou maximální rychlost. Jeho zásah může způsobit omezení dynamiky vozidla zejména při předjíždění a ani v krizových situacích nelze jeho funkci přerušit. Některé omezovače rychlosti navíc zasahují i do managementu řízení brzd. Znalost tohoto systému je důležitým předpokladem pro bezpečné řízení vozidla.
Tempomat má obdobnou funkci, jako omezovač rychlosti s tím rozdílem, že rychlostní limit si může nastavit řidič. Tempomaty moderních vozidel zajišťují, aby rychlost jízdy vozidla nepřekročila interval nastavených hodnot a je vhodné je používat zejména v provozu umožňujícím dlouhodobé udržování relativně konstantní rychlosti jízdy.
K otázce č. 37
Nově zařazená otázka ověřuje znalosti žadatele v oblasti moderních asistenčních systémů řidiče, konkrétně adaptivního a prediktivního tempomatu. Jedná se o technologicky vyspělé systémy, jejichž funkce a účel se mohou osobám s omezenými znalostmi jevit jako totožné. Ve skutečnosti však jde o dva odlišné systémy umožňující přizpůsobování rychlosti jízdy nejen řidičem nastavené hodnotě nebo zvolenému rozsahu rychlosti, ale také topografickým podmínkám pozemní komunikace. Tyto systémy umožňují udržovat rychlost vozidla nejen v souladu s právními předpisy upravujícími provoz na pozemních komunikacích, ale současně efektivně využívat kinetickou energii vozidla s cílem dosáhnout co nejvyšší hospodárnosti provozu. Tyto funkce jsou zajišťovány po celou dobu, kdy jsou systémy řidičem aktivně využívány. Adaptivní i prediktivní tempomaty jsou v současnosti běžnou součástí výbavy moderních nákladních vozidel a autobusů, zatímco u osobních vozidel je jejich rozšíření dosud omezené. Z tohoto důvodu je nezbytné ověřit, zda žadatel správně chápe význam těchto systémů a disponuje znalostmi nezbytnými pro jejich bezpečné a efektivní používání.
K otázce č. 38
S ohledem na nejnovější poznatky výzkumu a na skutečnost, že z místa řidiče nelze přímým pohledem pokrýt celý prostor v bezprostředním okolí nákladního vozidla nebo autobusu, jsou tato vozidla v posledních letech standardně vybavována řadou senzorových systémů poskytujících řidiči informace o případných překážkách v okolí vozidla. Žadatel musí prokázat, že rozumí významu a funkcím těchto systémů, orientuje se v jejich činnosti a dokáže správně interpretovat informace, které poskytují. Současně musí prokázat, že si je vědom jejich technických a funkčních omezení a chápe, že tyto systémy představují pouze podpůrný prostředek, nikoli náhradu pozornosti a odpovědnosti řidiče.
Zvláštní část otázky je věnována kamerovým systémům pro sledování provozu vedle vozidla a za vozidlem příp. dalšího využívání kamer pro spojení vozidel, kontrolu pohybu cestujících apod.
K otázce č. 39
Cílem otázky je prověřit orientaci žadatele v systémech podpory řízení, prověřit jeho schopnost správně tyto systémy používat, počítat s projevy jejich zásahů do řízení vozidla a současně si být vědom jejich omezení. Otázka se svou obecností snaží reagovat na nejnovější trendy vývoje systémů ADAS. Otázkou je vhodné prověřit minimálně znalost těchto systémů: automatické nouzové brzdění, varování před srážkou, rozpoznávání překážek, detekce mrtvých úhlů, asistent udržování vozidla v jízdním pruhu, asistent pro jízdu v koloně, rozpoznávání dopravních značek, monitoring únavy řidiče, automatické řízení osvětlení vozidel, systémy pro podporu při parkování apod.
Otázka odpovídá požadavku Směrnice EU č. 2025/2205. Zodpovězením této otázky žadatel prokáže, že správně chápe účel uvedených systémů a současně si je vědom omezení jejich praktického použití v určitých situacích. Současně má žadatel prokázat, že si je vědom skutečnosti, že systém podpory řidiče při řízení nemůže překonat fyzikální limity vozidla, ale dokáže je v určitých situacích posunout a podpořit řidiče cílenými zásahy do řízení brzdové soustavy a výkonu motoru s cílem napomoci zvládnutí krizové situace.
Nově zařazená otázka prověřuje komplexní přehled žadatele v oblasti moderních trendů výbavy vozidel pokročilými asistenčními systémy. Žadatel prokáže, že chápe jejich význam jako podporu řidiče nikoli jako nahrazení činnosti a odpovědnosti řidiče.
K otázce č. 40
Poslední otázka pro zkoušku z ovládání a údržby vyžaduje prokázání pochopení rozdílu mezi údržbou vozidla, kterou je oprávněn provádět řidič a servisními zásahy, které musí být svěřeny odbornému servisu. Řidiči z povolání mají často tendenci k přizpůsobení jak vzhledu, tak některých technických specifik vozidla vlastním potřebám a názoru. Při tom je potřeba respektovat hranici, která odděluje kontrolu a případné drobné úpravy zejména vizuální stránky vozidla od zásahů do software, elektronických řídích systémů, ale i do osvětlení vozidla a podobně. Speciální důraz je třeba klást na úpravu činnosti systému kontroly a řízení zplodin (SCR) a záznamového zařízení ve vozidle.
Tato otázka je nově zařazena a reflektuje požadavky vyplývající ze Směrnice EU č. 2025/2205.
K otázce č. 41-45
Uvedené otázky byly buď zrušeny nebo integrovány do jiných otázek.
K čl. II (Účinnostní ustanovení)
Přechodné ustanovení k novele vyhlášky není třeba přijímat, neboť nově bylo zařazeno pouze osm otázek, z nichž část navíc ověřuje znalosti, které již byly obsaženy v dříve používaných otázkách. Žadatel, který řádně absolvoval předepsanou výuku a výcvik a je náležitě připraven k řízení moderních nákladních vozidel a autobusů, musí již v současné době požadovanými informacemi a znalostmi disponovat, přestože tyto dosud nebyly v rámci zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel v rámci OÚV výslovně ověřovány.
Účinnost vyhlášky se navrhuje ke dni 1. ledna 2027.