Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDZ2GGNNJ najdete zde


                2026-0297-001-TVO-1

	

	

	

	strana 
	Důvodová zpráva
	

	Uzavřená verze: 2026-0297-001-TVO
	

	

	
	Důvodová zpráva
	strana 

	
	Uzavřená verze: 2026-0297-001-TVO

Důvodová zpráva
Návrh vyhlášky o údajích vedených v celostátním dopravním informačním systému

I. Obecná část
1.   Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Ministerstvo dopravy předkládá návrh vyhlášky o údajích vedených v celostátním dopravním informačním systému (dále jen „návrh vyhlášky“). Návrh vyhlášky stanoví rozsah údajů vedených v celostátním dopravním informačním systému, rozsah a způsob jejich poskytování jednotlivými skupinami poskytovatelů a způsob jejich zveřejňování. Návrh vyhlášky provádí § 137 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“). Navazuje na zákonnou úpravu celostátního dopravního informačního systému, jeho správce, okruhu údajů v něm vedených a povinnosti určených subjektů poskytovat aktuální údaje správci systému. Tato zákonná úprava je předmětem novelizace (zejména v § 124 odst. 3 zákona o silničním provozu), která je obsažena ve vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento návrh zákona byl v době zpracování návrhu vyhlášky projednáván v Senátu Parlamentu České republiky jako senátní tisk č. 295.
Návrh vyhlášky zákonné povinnosti věcně konkretizuje tím, že stanoví, které údaje se v systému vedou, které skupiny poskytovatelů je poskytují, jakým způsobem a v jakém rozsahu se údaje poskytují a jakým způsobem se zveřejňují.
Bezprostředním důvodem předložení návrhu vyhlášky je potřeba dokončit transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2661 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2010/40/EU o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy (dále jen „novela směrnice o ITS“). Návrh zákona vytváří zákonný základ pro plnění nových povinností vyplývajících z této směrnice; plné transpozice má být dosaženo vydáním navazující prováděcí právní úpravy. Návrh vyhlášky je proto součástí vnitrostátního transpozičního řešení.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy (dále jen „směrnice o ITS“) vytvořila obecný rámec pro koordinované a soudržné zavádění interoperabilních inteligentních dopravních systémů v Evropské unii. Na jejím základě přijala Evropská komise v přenesené pravomoci specifikace, tedy přímo použitelné předpisy stanovující požadavky a postupy pro jednotlivé aplikace, služby a datové oblasti. Původní právní úprava však zásadně zachovávala právo členských států rozhodnout, zda příslušné aplikace a služby inteligentních dopravních systémů na svém území zavedou. Tento princip potvrdil rovněž Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 26. července 2017 ve věci C-696/15 P, Česká republika proti Evropské komisi, podle něhož samotné specifikace Evropské komise nemohly členským státům uložit povinnost zavést příslušné aplikace a služby.
Novela směrnice o ITS tento rámec významně doplnila. V čl. 6a nově stanoví závazné povinnosti členských států, které již nejsou ponechány pouze na jejich rozhodnutí o zavedení konkrétních aplikací a služeb. Pro předmět návrhu vyhlášky je rozhodující zejména čl. 6a odst. 1 ve spojení s přílohami III a IV novely směrnice o ITS. Podle této právní úpravy musí členské státy zajistit dostupnost a přístupnost vymezených kategorií dat ve stanovených termínech a pro stanovené zeměpisné pokrytí a zavést služby minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu.
Unijní právní úprava přitom rozlišuje dostupnost a přístupnost dat. Dostupností dat se podle čl. 4 bodu 21 směrnice o ITS ve znění její novely rozumí skutečnost, že data existují v digitálním strojově čitelném formátu. Přístupností dat se podle čl. 4 bodu 23 rozumí možnost data v digitálním strojově čitelném formátu požadovat a obdržet. Vnitrostátním přístupovým místem je podle čl. 4 bodu 22 digitální rozhraní zřízené členským státem, které představuje jednotné přístupové místo k datům vymezeným v příslušných specifikacích. Návrh vyhlášky na tyto požadavky navazuje tím, že stanoví elektronickou a strojově zpracovatelnou podobu poskytovaných údajů a jejich následné zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Celostátní dopravní informační systém již existuje a jeho prostřednictvím jsou zpracovávány a zveřejňovány údaje o situaci v provozu na pozemních komunikacích. Návrh zákona (senátní tisk 295) rozšiřuje soubor údajů vedených v tomto systému o údaje o obecné, místní a přechodné úpravě provozu na pozemních komunikacích a o parkovištích a jejich dostupnosti. Návrh vyhlášky tento rozšířený zákonný rámec podrobně provádí.
Návrh vyhlášky konkrétně a detailně vymezuje tři základní skupiny údajů: údaje o obecné, místní a přechodné úpravě provozu na pozemních komunikacích, údaje o parkovištích a jejich dostupnosti a údaje o situaci v provozu na pozemních komunikacích. U údajů o místní a přechodné úpravě provozu na pozemních komunikacích, tj. o dopravních značkách a světelných signálech, stanoví návrh vyhlášky jejich věcný rozsah, požadované identifikační a lokalizační atributy, zeměpisné pokrytí (z hlediska pozemních komunikací, na nichž je značení umístěno) a časový náběh poskytování a zveřejňování dotčených údajů. Stanoví též, že tyto údaje poskytují správci celostátního dopravního informačního systému, tedy Ředitelství silnic a dálnic s. p., vlastníci nebo správci pozemních komunikací, na nichž jsou dopravní značky nebo světelné signály umístěny. U údajů o parkovištích a jejich dostupnosti návrh vyhlášky konkrétně a detailně tyto údaje vymezuje závazným odkazem na příslušný přímo použitelný předpis Evropské unie. U údajů o situaci v provozu pak návrh vyhlášky upravuje jejich věcný rozsah (tedy detailně konkretizuje tyto situace) a stanoví přesně, které údaje poskytují jednotlivé, návrhem zákona uvedené subjekty, tedy vlastníci nebo správci pozemních komunikací, Policie České republiky, obecní policie, Hasičský záchranný sbor České republiky a silniční správní úřady.
Údaje se mají poskytovat elektronicky prostřednictvím datového rozhraní celostátního dopravního informačního systému ve strojově čitelném formátu. Spolu s nimi se poskytují rovněž metadata. Technické parametry budou zveřejněny v technicko-provozní dokumentaci vydané správcem systému, tj. Ředitelstvím silnic a dálnic s. p. Poskytovatelé údajů odpovídají za věcnou správnost, úplnost a aktuálnost poskytovaných údajů, přičemž správce systému provádí pouze technickou a formální kontrolu dat (validaci).
Údaje se zveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, ve strojově čitelném formátu a v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie v rozsahu, v jakém se na příslušné údaje použijí. Spolu s údaji se zveřejňují také související metadata. Návrh vyhlášky nahradí vyhlášku č. 3/2007 Sb., o celostátním dopravním informačním systému (dále jen „dosavadní vyhláška o celostátním dopravním informačním systému“), novou právní úpravou odpovídající změněnému zákonnému zmocnění a požadavkům novely směrnice o ITS. Oproti dosavadní vyhlášce dojde k rozšíření okruhu údajů vedených v celostátním dopravním informačním systému, přičemž bude stanoven postupný náběh poskytování a zveřejňování některých údajů. Zároveň se opouští dosavadní úprava způsobu sběru údajů povinnými subjekty, neboť rozhodující je povinnost poskytovat zákonem a vyhláškou stanovené údaje. Způsob jejich zjištění a interního pořízení zůstává na jednotlivých poskytovatelích. Aktualizuje se i způsob poskytování a zveřejňování údajů.
2.   Zhodnocení platného právního stavu
Platná právní úprava celostátního dopravního informačního systému je obsažena v zákoně o silničním provozu a v dosavadní vyhlášce o celostátním dopravním informačním systému. Stávající vyhláška se omezuje na úpravu informací o situaci v provozu na pozemních komunikacích, které mají vliv na bezpečnost a plynulost provozu, přičemž upravuje též způsob jejich sběru, poskytování a zveřejňování.
Stávající vnitrostátní právní úprava již zajišťuje vedení a zveřejňování řady údajů odpovídajících části kategorií dat podle přílohy III směrnice o ITS ve znění její novely, zejména údajů o uzavírkách pozemních komunikací, překážkách v provozu na pozemních komunikacích, dopravních nehodách, zhoršené sjízdnosti či mimořádných povětrnostních podmínkách. Platná právní úprava však nezahrnuje v potřebném rozsahu všechny nové kategorie dat, zejména údaje o obecné, místní a přechodné úpravě provozu ani (v požadovaném rozsahu) údaje o parkovištích a jejich dostupnosti, jejichž dostupnost a přístupnost má Česká republika zajistit.
Právní úprava obsažená v dosavadní vyhlášce o celostátním dopravním informačním systému rovněž vychází z dosavadního zákonného zmocnění upravujícího způsob sběru údajů. Nová zákonná úprava od tohoto přístupu ustupuje, protože pro splnění veřejnoprávní povinnosti je rozhodující poskytnutí správných a aktuálních údajů, nikoli normativní stanovení interních zdrojů nebo postupů, jimiž poskytovatel údaje získává.
Dalším nedostatkem stávající právní úpravy je, že nestanoví způsob poskytování a zveřejňování dat v digitálním strojově čitelném formátu podle nových požadavků unijního práva a přímo použitelných specifikací. Stávající vyhlášku je s ohledem na rozsah a obsah navrhovaných změn třeba nahradit novou vyhláškou.
3.   Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Návrh vyhlášky je prováděcím právním předpisem vydávaným Ministerstvem dopravy na základě čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky a v mezích zákonného zmocnění obsaženého v § 137 odst. 2 zákona o silničním provozu. Zákonné zmocnění (obsažené v návrhu zákona vedeném jako senátní tisk 295) vymezuje předmět prováděcí právní úpravy jako stanovení rozsahu údajů vedených v celostátním dopravním informačním systému, rozsahu a způsobu jejich poskytování jednotlivými skupinami poskytovatelů a způsobu jejich zveřejňování. Návrh vyhlášky tento rámec respektuje.
Návrh vyhlášky nerozšiřuje zákonný okruh poskytovatelů údajů ani jejich povinnosti, pouze konkretizuje zákonem vymezené skupiny údajů a rozsah povinnosti jednotlivých skupin poskytovatelů. Pohybuje se tedy striktně v mezích vymezených zákonem.
4.   Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Návrhem vyhlášky dochází k částečné transpozici novely směrnice o ITS do českého právního řádu. Navrhovaná právní úprava je s touto směrnicí v souladu.
Pro návrh vyhlášky je rozhodující zejména čl. 6a odst. 1 a 2 směrnice 2010/40/EU ve znění její novely ve spojení s přílohami III a IV. Návrh přispívá k zajištění dostupnosti a přístupnosti kategorií dat vymezených v příloze III směrnice o ITS ve znění její novely prostřednictvím celostátního dopravního informačního systému a k zavedení služeb minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu.
Návrh vyhlášky současně navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie, jimiž jsou
a) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 885/2013 ze dne 15. května 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU o inteligentních dopravních systémech, pokud jde o poskytování informačních služeb týkajících se bezpečných a chráněných parkovacích míst pro nákladní a užitková vozidla (dále jen „nařízení (EU) č. 885/2013“),
b) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 886/2013 ze dne 15. května 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU, pokud jde o údaje a postupy pro poskytování minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu uživatelům, pokud možno bezplatně (dále jen „nařízení (EU) č. 886/2013“) a
c) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/670 ze dne 2. února 2022, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU, pokud jde o poskytování informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase v celé EU (dále jen „nařízení (EU) 2022/670“).
Vymezení transevropské silniční sítě a městských uzlů navazuje na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1679 ze dne 13. června 2024 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě, o změně nařízení (EU) 2021/1153 a (EU) č. 913/2010 a o zrušení nařízení (EU) č. 1315/2013 (dále jen „nařízení TEN-T“).
Navrhovaná úprava zohledňuje rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 26. července 2017 ve věci C-696/15 P, Česká republika proti Evropské komisi. Z tohoto rozsudku vyplývá, že specifikace vydané Evropskou komisí podle původního znění směrnice o ITS nemohly samy uložit členským státům povinnost zavést příslušné aplikace a služby. Takovou povinnost nyní zakládá čl. 6a směrnice o ITS ve znění její novely. Návrh vyhlášky je v souladu s primárním právem Evropské unie, uvedenými sekundárními právními akty Evropské unie a obecnými zásadami práva Evropské unie. Návrh je slučitelný s právem Evropské unie jako celkem.
5.   Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Problematika služeb inteligentních dopravních systémů není předmětem regulace obsažené v mezinárodních smlouvách, jimiž je Česká republika vázána.
6.   Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Povinnost určených subjektů poskytovat aktuální údaje vedené v celostátním dopravním informačním systému a povinnost správce systému tyto údaje zpracovávat a zveřejňovat vyplývají přímo z prováděného zákona. Návrh vyhlášky nezakládá nový okruh povinných osob, stanoví však konkrétní rozsah poskytovaných údajů a způsob jejich poskytování a zveřejňování, jenž bude výlučně elektronický a prostřednictvím rozhraní informačního systému veřejné správy vedeného Ředitelstvím silnic a dálnic s. p. Náklady na rozvoj celostátního dopravního informačního systému byly odhadnuty v důvodové zprávě k příslušnému návrhu zákona (senátnímu tisku č. 295).
7.   Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
Navrhuje se, aby vyhláška nabyla účinnosti dnem 31. prosince 2026. K témuž dni nabyde účinnosti zákonné zmocnění prováděné touto vyhláškou. Odchylka od obecného termínu nabývání účinnosti je odůvodněna potřebou dokončit transpozici novely směrnice o ITS a naplnit zákonná zmocnění. Uvedené datum odpovídá další etapě náběhu povinnosti zajistit dostupnost a přístupnost vybraných údajů podle přílohy III směrnice o ITS ve znění její novely a též nabytí účinnosti navržené novely zákona o silničním provozu (její návrh je aktuálně projednáván jako senátní tisk č. 295).
8.   Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Návrh vyhlášky neobsahuje ustanovení, které by bylo technickým předpisem ve smyslu nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, ve znění pozdějších předpisů. Oznamovací povinnost (notifikace) podle uvedeného právního předpisu se neuplatní.
9.   Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména
9.1   Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Návrh vyhlášky dopadá na poskytovatele údajů vymezené zákonem o silničním provozu, konkrétně na vlastníky nebo správce pozemních komunikací, Policii České republiky, obecní policii, Hasičský záchranný sbor České republiky a silniční správní úřady. Ve vztahu k těmto poskytovatelům stanoví konkrétní rozsah údajů a způsob jejich poskytování. Údaje se poskytují elektronicky prostřednictvím datového rozhraní systému ve strojově čitelném formátu spolu s metadaty. Návrh nezakládá povinnost používat konkrétní interní způsob sběru údajů, avšak vyžaduje předávání údajů, a to předepsaným způsobem.
9.2   Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Navrhovaná právní úprava má omezený dopad na podnikatelské prostředí. Vztahuje se pouze k právnickým či podnikajícím fyzickým osobám, pokud jsou dle prováděného zákona o silničním provozu poskytovateli údajů, tj. k vlastníkům pozemních komunikací nebo jejich správcům. Náklady mohou spočívat zejména v úpravě evidencí a v zajištění aktuálnosti poskytovaných údajů. Pozitivní dopady na podnikatelské prostředí jsou spjaty se zveřejňováním velkého množství aktuálních údajů, které bude možné využívat za účelem poskytování služeb inteligentních dopravních systémů (včetně vyhledávačů dopravních spojení) a jejich využívání.
9.3   Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Navrhovanou právní úpravou není zakládána veřejná podpora. Nedochází jí totiž k založení selektivního ekonomického zvýhodnění určitých podniků či odvětví dopravy ze strany státu a nevede tedy k naplnění znaků veřejné podpory.
9.4   Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Navrhovaná právní úprava nemá přímý sociální dopad. Zveřejnění přesných a aktuálních údajů o dopravním provozu, dopravních omezeních a parkovištích může nepřímo přispět k lepší informovanosti uživatelů pozemních komunikací.
9.5   Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Navrhovaná právní úprava je z hlediska dopadu na rovnost mužů a žen neutrální.
9.6   Dopad na životní prostředí.
Navrhovaná právní úprava může vyvolat pozitivní dopad na životní prostředí spočívající v transparentním a nediskriminačním zpřístupnění údajů využitelných při plánování jízd a během nich.
9.7   Dopad na ochranu práv dětí.
Navrhovaná právní úprava se nedotýká ochrany práv dětí. Neupravuje postavení dětí ani opatření, která by měla přímý dopad na děti nebo jejich rodiny. Návrh neupravuje právní otázky ve vztahu k rodinám ani nezasahuje do podmínek rodinného života.
9.8   Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Navrhovaná právní úprava se nedotýká bezpečnosti ani obrany státu.
9.9   Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Navrhovaná právní úprava nemá dopady do soukromí a netýká se zpracování osobních údajů. Poskytovány a zveřejňovány budou toliko údaje o dopravních značkách a světelných signálech, parkovištích a jejich dostupnosti a situacích v provozu, aniž by šlo o údaje osobní.
10.   Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Navrhovaná právní úprava nezvyšuje korupční rizika.
11.   Informace dle zákona o regulaci lobbování
Při přípravě návrhu vyhlášky žádný lobbista ve smyslu zákona č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování, nelobboval.

II. Zvláštní část
K § 1 
Navržené ustanovení vymezuje předmět právní úpravy a její vztah k právu Evropské unie.
Návrh vyhlášky zapracovává novelu směrnice o ITS a stanoví rozsah údajů vedených v celostátním dopravním informačním systému, rozsah a způsob jejich poskytování jednotlivými skupinami poskytovatelů a způsob jejich zveřejňování. Tím vytváří předpoklady pro jejich jednotné vedení na celostátní úrovni a zveřejnění v digitálním strojově čitelném formátu.
K § 2 
Navržené ustanovení vymezuje pojmy, které jsou nezbytné pro přesné určení věcného a územního rozsahu údajů vedených v celostátním dopravním informačním systému. Tyto pojmy se uplatní zejména v § 3, jenž stanoví, o kterých dopravních značkách a světelných signálech a ve vztahu ke kterým pozemním komunikacím se údaje vedou.
Číslem dopravní značky nebo světelného signálu se podle odstavce 1 rozumí jejich označení podle vyhlášky č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Jednotlivé dopravní značky a světelné signály jsou v uvedené vyhlášce označeny ustálenými alfanumerickými kódy. Použití těchto kódů umožňuje v navazujícím § 3 návrhu vyhlášky přesně a přehledně určit, ke kterým prvkům místní nebo přechodné úpravy provozu se vztahuje povinnost vedení a poskytování údajů, aniž by bylo nutné opakovaně uvádět jejich úplné názvy nebo grafická vyobrazení. Navržené vymezení současně zajišťuje terminologickou a systematickou návaznost na právní úpravu dopravních značek a světelných signálů obsaženou v uvedené vyhlášce.
Pojem transevropské silniční sítě se vymezuje v odstavci 2 prostřednictvím odkazu na přímo použitelný předpis Evropské unie upravující hlavní směry Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě (tedy nařízení TEN-T). Takové řešení zajišťuje, že rozsah transevropské silniční sítě, včetně sítě hlavní a globální, nebude pro účely vyhlášky vymezován samostatně a případně odlišně od unijní právní úpravy. Vymezení tohoto pojmu je žádoucí proto, že navazující ustanovení vážou rozsah některých údajů na skutečnost, zda se příslušná dopravní značka, světelný signál nebo parkoviště vztahují k pozemní komunikaci začleněné do transevropské silniční sítě. Pojem tak slouží k určení zeměpisného rozsahu povinnosti vedení a poskytování údajů.
Pojem pozemní komunikace v centru městského uzlu vymezený v odstavci 3 slouží k určení skupiny pozemních komunikací, vůči nimž se mají vést vybrané údaje stanovené v navazujícím § 3. Základem vymezení je území obce, která je centrem městského uzlu podle nařízení TEN-T. V České republice jde o 10 měst, konkrétně o Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Liberec, Olomouc, Ostravu, Pardubice, Plzeň, Prahu a Ústí nad Labem. Využitím tohoto odkazu se zajišťuje, že okruh městských uzlů nebude samostatně vytvářen vnitrostátní právní úpravou, ale bude odpovídat jejich vymezení podle unijního práva. Navržená definice dále vyžaduje, aby šlo o veřejně přístupnou pozemní komunikaci a aby tato komunikace dosahovala stanovené intenzity provozu. Územní kritérium je tak doplněno kritériem právní přístupnosti komunikace a kritériem jejího dopravního významu. Požadavek veřejné přístupnosti vylučuje z rozsahu definice veřejně nepřístupné účelové komunikace. Dopravní význam pozemní komunikace se posuzuje podle ročního průměru denních intenzit provozu přesahujícího 7 000 vozidel za den. Navržená hranice směřuje ke snížení administrativní zátěže poskytovatelů dotčených údajů a odpovídá hranici vymezené novelou směrnice o ITS. Pro posouzení intenzity provozu se bude vycházet z výsledků celostátního sčítání dopravy nebo ze srovnatelného měření.
K § 3 
Navržené ustanovení vymezuje údaje o obecné, místní a přechodné úpravě provozu na pozemních komunikacích, které budou vedeny v celostátním dopravním informačním systému, obsah každého takového údaje a poskytovatele těchto údajů.
Údaje o obecné úpravě provozu zahrnují nejvyšší dovolenou rychlost a omezení jízdy některých vozidel stanovené přímo zákonem o silničním provozu. Vzhledem k tomu, že tyto údaje vyplývají z právního předpisu, není nutné, aby byly správci celostátního dopravního informačního systému kýmkoli poskytovány. Návrh proto nestanoví jejich poskytování vlastníky nebo správci jednotlivých pozemních komunikací ani jinými subjekty.
Údaje o místní a přechodné úpravě provozu se váží k vyjmenovaným dopravním značkám a světelným signálům. Zahrnují zejména omezení rychlosti, omezení rozměrů a hmotnosti vozidel, zákazy vjezdu a předjíždění, jednosměrný provoz, podmínky přístupu do tunelů a na mosty, regulované zóny, opatření pro nákladní dopravu a dočasná opatření v oblasti řízení provozu.
Navržené vymezení striktně odpovídá rozsahu dat, jejichž dostupnost a přístupnost mají členské státy zajistit podle přílohy III směrnice o ITS ve znění její novely. Předkladatel si je vědom skutečnosti, že navržené vymezení údajů o dopravních značkách a světelných signálech poskytne toliko omezenou a selektivní dostupnost údajů týkajících se místní a přechodné úpravy provozu, navíc jen na vybraných pozemních komunikacích, a nevede k vytvoření souvislé digitální vrstvy dat pro poskytování služeb inteligentních dopravních systémů. Nicméně aktuálním cílem Ministerstva dopravy je zajistit urychlené dokončení transpozice novely směrnice do českého právního řádu alespoň v minimálním rozsahu předepsaném touto směrnicí, umožnit neprodlené spuštění systému poskytování a zveřejňování relevantních dat, jejichž rozsah se bude postupně rozšiřovat, a nezatěžovat neúměrně a nad rámec požadavků unijního práva vlastníky či správce dotčených pozemních komunikací povinností vymezené údaje poskytovat správci celostátního dopravního informačního systému. Tento přístup nikterak nevylučuje případnou budoucí novelizaci vyhlášky směrem k rozšíření údajů vedených v celostátním dopravním informačním systému.
U některých dopravních značek je vedení údajů podmíněno jejich konkrétním významem nebo společným umístěním s jinou značkou. Toto řešení brání vedení údajů, které nespadají do kategorií požadovaných unijním právem, a současně zajišťuje, aby byl význam kombinace značek popsán úplně.
Územní rozsah údajů vedených v celostátním dopravním informačním systému zahrnuje pozemní komunikace zařazené do transevropské silniční sítě, ať již hlavní, globální, nebo hlavní i globální, dálnice, silnice I. třídy a dopravně významné pozemní komunikace v centrech městských uzlů.
Návrh rozlišuje nové dopravní značky nebo světelné signály umístěné na pozemní komunikaci po dni 30. prosince 2026 a „starší“ dopravní značky a světelné signály umístěné na pozemní komunikaci do tohoto dne, resp. před 31. prosincem 2026. Toto členění zajišťuje postupný náběh digitalizace dat v souladu s termíny podle přílohy III směrnice o ITS ve znění její novely. U staršího dopravního značení, tj. u značení, které bylo na pozemní komunikaci umístěno před 31. prosincem 2026, se povinnost zavádí až od 31. prosince 2027, resp. až od 31. prosince 2028, aby poskytovatelé údajů měli čas provést sběr relevantních údajů, tyto údaje evidovat a předat je správci celostátního dopravního informačního systému.
Navrhovaná právní úprava počítá s třemi termíny vzniku povinnosti údaje o dopravních značkách a světelných signálech poskytovat.
Od 31. prosince 2026 budou v celostátním dopravním informačním systému vedeny nové dopravní značky a světelné signály vymezené v odstavci 2, které byly po 30. prosinci 2026 umístěny na pozemní komunikaci zařazenou do transevropské silniční sítě, na dálnici, na silnici I. třídy nebo na pozemní komunikaci v centru městského uzlu. Od tohoto data budou v celostátním dopravním informačním systému vedeny rovněž nové dopravní značky vymezené v odstavci 3, které byly po 30. prosinci 2026 umístěny na pozemní komunikaci v centru městského uzlu.
Od 31. prosince 2027 bude v celostátním dopravním informačním systému vedeno i starší dopravní značení, tj. dopravní značky a světelné signály umístěné na pozemní komunikaci před 31. prosincem 2026. Jde o dopravní značky a světelné signály vymezené v odstavci 4, přičemž zeměpisné pokrytí je užší a vztahuje se pouze k dopravním značkám a světelným signálům umístěným na pozemní komunikaci zařazené do hlavní transevropské silniční sítě, popřípadě na pozemní komunikaci v centru městského uzlu.
Od 31. prosince 2028 pak dojde k rozšíření zeměpisného pokrytí vedení údajů o starších dopravních značkách a světelných signálech (tj. umístěných na pozemní komunikaci před 31. prosincem 2026). V celostátním dopravním informačním systému se od 31. prosince 2028 budou vést údaje i o starších dopravních značkách a světelných signálech vymezených v odstavci 5 (výčet dopravních značek a světelných signálů je totožný s výčtem v odstavci 4) a umístěných na pozemní komunikaci zařazené do globální transevropské silniční sítě, na dálnici, na silnici I. třídy nebo na pozemní komunikaci v centru městského uzlu.
Od 31. prosince 2028 se rozsah údajů vedených v celostátním dopravním informačním systému rozšiřuje také o dopravní značky vymezené v novém odstavci 6 umístěné nově po 30. prosinci 2028 na pozemní komunikaci zařazenou do transevropské silniční sítě, na dálnici, na silnici I. třídy nebo na pozemní komunikaci v centru městského uzlu.
Navrhovaná právní úprava v odstavci 7 výslovně stanoví, že je-li dopravní značka umístěna spolu s dodatkovou tabulkou, vedou se údaje také o této tabulce, a to z důvodu, že dodatková tabulka může podstatně měnit rozsah regulace vyplývající z dopravní značky. Navíc nutnost vedení údajů spjatých s dodatkovými tabulkami vyplývá v dílčím rozsahu i ze směrnice ITS ve znění její novely.
Návrh vyhlášky dále v odstavci 8 vymezuje, co obsahují údaje o každé dopravní značce nebo světelném signálu. Jedná se o číslo a název dopravní značky nebo světelného signálu, přesné zeměpisné souřadnice jejich umístění, vymezení úseku pozemní komunikace, na němž jsou umístěny, a směr jízdy, pro který dopravní značka nebo světelný signál platí.
Odstavec 9 stanoví, že údaje o místní nebo přechodné úpravě provozu poskytuje vlastník pozemní komunikace nebo její správce, je-li správa zajišťována prostřednictvím správce. Jde o subjekty, které zajišťují umístění dopravního značení na základě stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu a měly by disponovat dotčenými údaji za účelem jejich další evidence. Navrhovanou právní úpravou je naplněno i zákonné zmocnění, dle něhož má prováděcí právní předpis stanovit rozsah údajů poskytovaných jednotlivými skupinami poskytovatelů.
K § 4 
Navržené ustanovení vymezuje údaje o parkovištích a jejich dostupnosti vedené v celostátním dopravním informačním systému.
Rozsah údajů je navázán na nařízení (EU) č. 885/2013. Předmětné údaje jsou v dotčeném unijním nařízení (konkrétně v jeho čl. 4) vymezeny zcela určitě a přesně, nevyžadují v poměrech České republiky bližší specifikaci a není proto nikterak účelné je do české právní úpravy přepisovat nebo je v ní parafrázovat. Údaje se týkají výlučně parkovacích míst umístěných podél transevropské silniční sítě.
Od 31. prosince 2026 mají být v celostátním dopravním informačním systému vedeny statické údaje a informace o bezpečnosti a vybavení týkající se bezpečných a chráněných parkovacích míst podle nařízení (EU) č. 885/2013 (odstavec 1). Od 31. prosince 2027 se rozsah rozšiřuje o dynamické údaje o dostupnosti bezpečných a chráněných parkovacích míst podle nařízení (EU) č. 885/2013 (odstavec 2). Postupný náběh odpovídá termínům pro jednotlivé kategorie dat podle přílohy III směrnice o ITS ve znění její novely.
Těmito údaji disponuje Ředitelství silnic a dálnic s. p., tj správce celostátního dopravního informačního systému. Návrh vyhlášky proto neupravuje jejich poskytování (na rozdíl od údajů podle § 3 a 5 návrhu vyhlášky).
K § 5 
Navržené ustanovení vymezuje údaje o situaci v provozu na pozemních komunikacích, které jsou vedeny v celostátním dopravním informačním systému, a určuje jejich poskytovatele.
Výčet údajů obsažený v odstavci 1 zahrnuje údaje o okamžité rychlosti dopravního proudu, dopravních nehodách, požárech, uzavírkách a objížďkách, vybraných způsobech zvláštního užívání pozemní komunikace, překážkách provozu, opravách a údržbě pozemních komunikací, změnách stavu sjízdnosti, nezajišťování zimní údržby, povětrnostních situacích, haváriích inženýrských sítí a poruchách součástí nebo příslušenství pozemní komunikace.
Podmínky uvedené u některých údajů omezují jejich evidenci v celostátním dopravním informačním systému pouze na události způsobilé ohrozit bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích. Tím se snižuje administrativní zátěž kladená na poskytovatele dotčených údajů a předchází se zahlcení systému údaji bez většího významu pro provoz na pozemních komunikacích.
Je potřeba zdůraznit, že na rozdíl od § 3 návrhu vyhlášky je velká většina údajů podle navrženého § 5 již vedena v celostátním dopravním informačním systému, a to v souladu s dosavadní vyhláškou o celostátním dopravním informačním systému. Vymezení některých údajů se návrhem vyhlášky precizuje (zejména za účelem jejich terminologické provázanosti se zákonnou úpravou), zatímco některé údaje nadále v systému vedeny nebudou, a to buď z důvodu jejich vágního vymezení („nebezpečí z důvodu jiné mimořádné situace“), jejich věcné irelevance („čekací doby způsobené administrativními nebo jinými opatřeními“) nebo náhrady obsažené v § 5 návrhu vyhlášky („obsazenost záchytných parkovišť“).
Poskytovatelé údajů je budou poskytovat v rozsahu, v jakém se o nich při výkonu jim svěřené činnosti dozví, přičemž odstavec 2 vymezuje tyto poskytovatele a současně i okruh údajů jimi poskytovaných. Navrhovanou právní úpravou je naplněno i zákonné zmocnění, dle něhož má prováděcí právní předpis stanovit rozsah údajů poskytovaných jednotlivými skupinami poskytovatelů, tedy vlastníky nebo správci pozemních komunikací, Policií České republiky, obecní policií, Hasičským záchranným sborem České republiky a silničními správními úřady. Ve vztahu k okamžité rychlosti dopravního proudu není návrhem vyhlášky určen žádný poskytovatel tohoto údaje, neboť jím disponuje přímo správce celostátního dopravního informačního systému.
Dle odstavce 3 nemusí poskytovatel údaj poskytnout, pokud je již v celostátním dopravním informačním systému veden. Toto pravidlo omezuje duplicitní poskytování téhož údaje více subjekty. Navrhovaná právní úprava, stejně jako dosavadní vyhláška o celostátním dopravním informačním systému, totiž u některých kategorií údajů počítá s pluralitou jejich poskytovatelů. Předpokládá se, že subjekt, jenž se jako první při výkonu jemu svěřené činnosti dozví o situaci v provozu na pozemních komunikacích, poskytne správci celostátního dopravního informačního systému příslušnou informaci. V návaznosti na to pak již další subjekty tentýž údaj poskytovat nemusí. Odstavec 3 však nevylučuje povinnost iniciovat aktualizaci nebo opravu údaje, pokud poskytovatel zjistí, že vedený údaj (již) neodpovídá aktuálnímu stavu (tato povinnost je obsažena v navrženém § 124 odst. 3 zákona o silničním provozu).
K § 6 
Navržené ustanovení upravuje způsob poskytování údajů správci celostátního dopravního informačního systému.
Údaje se poskytují elektronicky prostřednictvím datového rozhraní celostátního dopravního informačního systému ve strojově čitelném formátu. Tento způsob odpovídá jejich povaze a účelu, protože údaje mají být automatizovaně zpracovávány, validovány, aktualizovány a zveřejňovány.
Poskytování údajů musí v rozsahu působnosti jednotlivých předpisů odpovídat nařízení (EU) č. 885/2013, nařízení (EU) č. 886/2013 a nařízení (EU) 2022/670. Tím bude zajištěna kompatibilita vnitrostátního technického řešení s unijními specifikacemi.
Spolu s vlastními údaji se poskytují metadata, tedy strukturované údaje popisující souvislosti, obsah a strukturu zaznamenaných informací a jejich správu v průběhu času. Bez metadat by nebylo možné údaje správně vyhodnotit, vyhledávat a opakovaně využívat.
Konkrétní technické parametry datového rozhraní budou uvedeny v technicko-provozní dokumentaci vydané správcem systému. Toto řešení umožňuje technické podrobnosti průběžně přizpůsobovat vývoji standardů a provozním potřebám, aniž by bylo nutné měnit právní předpis.
Za věcnou správnost, úplnost a aktuálnost předávaného údaje odpovídá jeho poskytovatel. Správce systému může provádět automatizovanou technickou a formální kontrolu dat, například kontrolu povinných položek nebo formátu; touto kontrolou se však na správce nepřenáší odpovědnost za věcnou správnost, úplnost a aktuálnost podkladové informace. Tuto odpovědnost lze přitom zcela jednoznačně dovodit ze znění navrženého § 124 odst. 3 zákona o silničním provozu.
K § 7 
Navržené ustanovení upravuje způsob zveřejňování údajů vedených v celostátním dopravním informačním systému.
Údaje se zveřejňují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup ve strojově čitelném formátu, který je v souladu s některým z přímo použitelných předpisů Evropské unie, pokud spadají pod rámec regulace dané tímto unijním předpisem. Může jít o nařízení (EU) č. 885/2013, nařízení (EU) č. 886/2013 nebo nařízení (EU) 2022/670. Požadavek souladu se přitom vztahuje právě k formátu, v jakém jsou údaje zveřejňovány.
Účelem není pouze zobrazení údajů jednotlivým uživatelům, ale také automatizované využití poskytovateli služeb inteligentních dopravních systémů, navigačními a mapovými službami a dalšími uživateli dat.
Spolu s údaji se zveřejňují jejich metadata, která se k nim vztahují.
K § 8 
Navrhuje se zrušit dosavadní vyhlášku o celostátním dopravním informačním systému. Tato vyhláška již neodpovídá zákonnému zmocnění, jehož změna je obsažena v navrhované novele zákona o silničním provozu, ani rozšířenému rozsahu údajů vedených v celostátním dopravním informačním systému a neupravuje dostatečně ani způsob poskytování a zveřejňování dotčených údajů. Novelizovat tuto vyhlášku by v tomto případě nebylo žádoucí, neboť z obsahového hlediska by nebylo zachováno beze změny jediné její ustanovení. Navrhována je zcela nová právní úprava, a proto je vhodné ji zakotvit v nové vyhlášce.
K § 9 
Navrhuje se, aby vyhláška nabyla účinnosti dnem 31. prosince 2026. K témuž dni nabydou účinnosti zákonná zmocnění prováděná touto vyhláškou.
Účinnost k 31. prosinci 2026 se odchyluje od obecných termínů 1. ledna a 1. července vyplývajících z § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, avšak tato odchylka je odůvodněna potřebou dokončit transpozici směrnice a naplnit zákonná zmocnění. Z jednotlivých ustanovení vyhlášky vyplývá, že některé údaje budou v celostátním dopravním informačním systému vedeny až od 31. prosince 2027 nebo od 31. prosince 2028. Tato data odpovídají postupnému náběhu povinností podle přílohy III směrnice o ITS ve znění její novely. Návrh vyhlášky rozlišuje údaje, které mají být dostupné a přístupné již od 31. prosince 2026, další údaje, které musí být dostupné a přístupné od 31. prosince 2027, a údaje, s jejichž dostupností a přístupností se počítá od 31. prosince 2028. Postupný náběh se promítá zejména do rozsahu údajů o místní a přechodné úpravě provozu na pozemních komunikacích, tj. o dopravních značkách a světelných signálech, a do rozsahu údajů o bezpečných a chráněných parkovacích místech.