Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky ▶ PastVina
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam RACK79CEKAHT najdete zde


                쿐놡>￾	ÅကÇ￾￿ÃÄ￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿ꗬÁ怣Ѕደ¿က؀瘝橢橢ꕭꕭЅሮ켏켏泹￿￿￿¤फ़फ़फ़फ़फ़फ़फ़ॲ⊚⊚⊚8⋒t⍆Dॲ䭡Ũ⎖⎖⎬⎬⎬⯓⯓⯓䨸䨺䨺䨺䨺䨺䨺$䳉ɨ伱Œ䩞½फ़⵺⯏⯓⵺⵺䩞फ़फ़⎬⎬ࠣ䬛㋺㋺㋺⵺ɮफ़⎬फ़⎬䨸㋺⵺䨸㋺㋺ª䉜|फ़फ़䎌⎬⎊舰໑㌯Lj⊚⿨Ǽ䋘䨸䬱0䭡䋪¢傃㇤¬傃$䎌䎌œ傃फ़䐨ؐ⯓ZⰭ@㋺Ɑ4ⲡÙ⯓⯓⯓䩞䩞㊐j⯓⯓⯓䭡⵺⵺⵺⵺ॲॲॲ࿄ᤶ।ॲॲॲᤶॲॲॲफ़फ़फ़फ़फ़फ़￿￿ČMinisterstvo spravedlnosti
IV.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Obecná část

Hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad

Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), jež byly schváleny usnesením vlády č. 877 ze dne 13. srpna 2007, nebylo k tomuto návrhu prováděno, neboť byl rozeslán do připomínkového řízení v červenci 2007, tedy před nabytím účinnosti tohoto materiálu (dílčí stanovisko po vypořádání připomínek bylo vyžádáno dne 30. 10. 2007).

Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení její nezbytnosti jako celku, včetně zhodnocení současného stavu      a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Podle stávajícího konceptu trestního řízení je vlastním předmětem trestního řízení pokud možno rychlé a efektivní shromáždění důkazů směřujících k prokázání viny nebo neviny osoby, proti níž je vedeno trestní řízení, a následné rozhodnutí o otázce viny a o trestu,           tj. jedná se primárně o řízení zabývající se otázkou viny a trestu za spáchaný trestný čin. Vzhledem k omezeným možnostem oběti trestného činu shromáždit potřebné důkazy               a prokázat vinu pachatele přebírá úlohu žalobce stát, který k tomu má mnohem větší možnosti a nástroje, a zastupuje tak v postavení orgánu veřejné žaloby zájmy oběti trestného činu v trestním řízení. Takto je trestní řízení pojímáno tradičně, byť postupnými novelizacemi trestního řádu získala oběť trestného činu v trestním řízení poměrně široká práva. 

V rámci trestního řízení není používán pojem „oběť trestného činu“, ale je zde používán pojem „poškozený“, který je pro účely trestního řízení vymezen jako ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví nebo způsobena majetková, morální nebo jiná škoda (§ 43 tr. ř.). Postupnými novelizacemi trestního řádu došlo k výraznému posílení postavení poškozeného v trestním řízení za účelem zajistit jeho informovanost o průběhu řízení a dát mu možnost aktivně se účastnit tohoto řízení. 

	Podle stávající právní úpravy má poškozený možnost aktivně se účastnit řízení a mít přehled o průběhu trestního řízení. Kontrola policejního orgánu ze strany poškozeného           je zajištěna jeho právem žádat státního zástupce, aby přezkoumal postup policejního orgánu v přípravném řízení, jakož i právem podat stížnost proti usnesení o odložení věci. Pokud není spokojen se shromážděnými důkazy, může činit návrhy na doplnění dokazování, může se účastnit hlavního líčení a klást v něm vyslýchaným osobám otázky a před skončením věci má právo na závěrečnou řeč. Poškozený může v přípravném řízení podat stížnost i proti usnesení o zastavení trestního stíhání, o postoupení věci, o podmíněném zastavení trestního stíhání,        o tom, že se obviněný ve zkušební době podmíněného zastavení trestního stíhání osvědčil        a proti usnesení o schválení narovnání. Poškozený může dát i podnět k výkonu dohledu nejblíže vyššího státního zastupitelství nad činností nižších státních zastupitelství v jeho obvodu. Poškozený je také oprávněn nahlížet do spisů a činit si z nich výpisky, opisy              či pořizovat kopie, což patří mezi významná procesní práva. Podstatou tohoto oprávnění je,       že poškozený je informován o provedených úkonech, přijatých opatřeních a zejména                    o skutkovém a právním stavu věci. Tímto oprávněním se v podstatě vytváří prostor pro to, aby poškozený zjistil ze spisu podstatné okolnosti, které se váží k jeho postavení v dané věci          a uvážil svůj další postup v řízení. Má rovněž právo žádat informace o tom, že obviněný byl propuštěn z vazby nebo z ní uprchl, nebo odsouzený byl propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody nebo z něj uprchl. Pokud uplatňuje nárok na náhradu škody, jsou jeho práva ještě podstatně širší. 

V poslední době se však práva obětí trestných činů dostávají do popředí vnitrostátního i mezinárodního zájmu i ve smyslu práva oběti trestného činu na informace a na dostatečnou ochranu. O uvedeném svědčí např. závěry tzv. Bangkokské deklarace přijaté na XI. kongresu Organizace spojených národů o prevenci kriminality a trestní justici, podle kterých je mimo jiné zapotřebí věnovat zvláštní pozornost ochraně svědků a obětí, nebo rámcové rozhodnutí Rady ze dne 15. března 2001 o postavení obětí v trestním řízení, které požaduje zajištění dostatečné ochrany obětí trestných činů a jejich soukromí. Oběťmi trestné činnosti se zabývají  i právně nezávazné dokumenty, jako je např. doporučující Deklarace OSN o základních principech spravedlnosti pro oběti trestných činů a zneužití moci (Declaration of Basic Principles of Justice for Victims of Crime and Abuse of Power, adopted by General Assembly resolution 40/34 of 29 November 1985), z jejíhož znění vyplývá, že potřeby obětí mají být zohledněny v příslušné části řízení, kde jsou jejich osobní zájmy dotčeny, aniž je změněno postavení obžalovaného, a v souladu s příslušným vnitrostátním systémem trestního práva. Doporučení Rady Evropy č. 11 z roku 1985 požaduje zajištění práva oběti trestného činu       na informace o výsledku policejního vyšetřování, o konečném rozhodnutí týkajícím se podání obžaloby, o místu a čase soudního projednání trestného činu a o způsobu, jak může získat informace o výsledku řízení. 

V souladu s tímto trendem vyvstala potřeba více chránit osobnost a soukromí oběti trestného činu, jíž je zapotřebí zvlášť chránit vzhledem k jejímu věku nebo povaze spáchaného činu a která je mnohdy sekundárně viktimizována nešetrným způsobem medializace případu, kdy jsou uváděny detailní informace týkající se osoby oběti, její rodiny   a soukromí. Oběť trestného činu se tak musí vyrovnávat nejen s následky trestného činu, ale                        i s nepříznivými dopady zvýšeného zájmu veřejnosti o „její kauzu“, přičemž může dojít k dalšímu poškozování oběti. Na tuto nepříznivou situaci reaguje předkládaná novela, jejímž cílem je maximálně omezit okruh informací poskytovaných veřejnosti o oběti trestného činu, kterou je třeba zvýšeně chránit, a zabránit zveřejňování jejích osobních údajů, fotografií         či obrazových záznamů - ať už prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků (tisk, rozhlas, televize), včetně veřejných počítačových sítí (Internet se službou World Wide Web), - nebo jiným obdobně účinným způsobem (např. formou letáků). S ohledem na ústavní zásadu svobody projevu a ústavně zaručeného práva na informace je okruh takto zvýšeně chráněných obětí omezen na oběti mladší 18 let a oběti trestných činů zasahujících do jejich osobnostní integrity nebo výlučně do jejich osobních práv. Naopak není důvodem poskytovat takovouto přísnou ochranu právnickým osobám, neboť vzhledem k odlišnému charakteru právnické osoby nejsou dány důvody pro stejně přísnou ochranu jako u fyzické osoby, vůči níž má zveřejnění údajů o činu na ní spáchaném dopady na její osobnost a psychiku. Tento bezprostřední škodlivý důsledek u právnické osoby není dán. Stejně tak není dán důvod pro ochranu zletilých obětí trestných činů nesměřujících primárně vůči jejich osobě, ale např.    do majetkové sféry. 

Porušení zákazu zveřejnění vyobrazení nebo jiných údajů o uvedeném poškozeném           se navrhuje postihovat podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož bude možné takové porušení sankcionovat pokutou až do výše 1 mil. Kč (podle okolností, závažnosti  porušení tohoto zákazu a z hlediska způsobené újmy). 
Podle tohoto zákona tak budou moci být postiženy fyzické a právnické osoby, které poruší zákaz zveřejnění údajů o poškozeném, zejména vydavatelé periodického tisku                    a provozovatele rozhlasového a televizního vysílání, kteří v dané oblasti podnikají, neboť zveřejnění informací o poškozeném těmito veřejnými sdělovacími prostředky má vzhledem ke své účinnosti obzvlášť škodlivé dopady pro osobnost poškozeného, přičemž  tento způsob zveřejnění informací o poškozeném je v praxi nejčastější.

Zpracovatelům a správcům je možné již podle stávající právní úpravy ukládat opatření k nápravě podle zákona o ochraně osobních údajů za porušení povinností při zpracování osobních údajů poškozeného (§ 13 a další zákona o ochraně osobních údajů), zejména za zanedbání povinnosti učinit potřebná opatření k zabránění neoprávněnému přístupu k uvedeným údajům o poškozeném (např. jejich vedením odděleně od ostatních informací)       a sankcionovat je za taková porušení povinností. 

Navrhovaná úprava se inspiruje zahraničními úpravami a úpravou ochrany osobních údajů mladistvého pachatele v řízení ve věcech mládeže – při respektování jeho odlišného procesního postavení.

	Stávající právní úprava nemá bezprostřední, ani sekundární dopady na rovnost mužů    a žen a nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví a nestanoví pro něj odlišné podmínky. Navržená úprava má zcela stejné dopady na muže i na ženy.
Zhodnocení souladu navrhované úpravy s ústavním pořádkem České republiky,             s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s akty práva Evropské unie 
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

	Navrhovaná úprava je rovněž v souladu s právními předpisy Evropské unie                   a mezinárodními smlouvami, z nichž se právy obětí trestné činnosti zabývají zejména následující:

- rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV ze dne 15. března 2001 o postavení obětí v trestním řízení,
- směrnice Rady 2004/80/ES ze dne 29. dubna 2004 o odškodňování obětí trestných činů,
- Evropská úmluva o odškodňování obětí násilných trestných činů ze dne 24. 11. 1983 (vyhlášená pod č.141/2000 Sb. m. s.),
- Mezinárodní úmluva o potlačování financování terorismu ze dne 9. prosince 1999 - článek 8 týkající se odškodnění obětí (vyhlášená pod č. 18/2006 Sb.m.s.),
- Úmluva o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989 (vyhlášená pod č. 104/1991 Sb.).

	Právo na soukromí a rodinný život je obecně chráněno také v článcích 17 a 23 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a v článcích 6 a 8 Úmluvy        o ochraně lidských práv a základních svobod. Ochrana soukromého života v rámci probíhajícího trestního řízení je dále rozvedena v zásadě 8 Doporučení č. 13 o šíření informací prostřednictvím sdělovacích prostředků ve vztahu k trestnímu řízení, které bylo přijato Výborem ministrů Rady Evropy dne 10. července 2003 (Poskytování informací o osobách podezřelých, obviněných nebo odsouzených, stejně jako o ostatních stranách trestního řízení, musí respektovat jejich právo na ochranu soukromého života v souladu s článkem 8 Úmluvy. Zvláštní ochrana musí být poskytnuta nezletilým nebo jiným zranitelným osobám, obětem, svědkům a rodinám osob podezřelých, obviněných nebo odsouzených. V každém případě        je třeba věnovat zvýšenou pozornost škodlivým následkům, které by pro výše uvedené osoby mohlo mít prozrazení informací umožňujících jejich ztotožnění). Ve vztahu k dítěti je pak právo na ochranu soukromí a rodinného života chráněno v článku 16 Úmluvy o právech dítěte (vyhl. ve Sbírce zákonů pod č. 104/1991 Sb.).
 
	Ochranou osobnosti a práva na soukromí obětí trestného činu se přímo zabývá článek 8 rámcového rozhodnutí Rady 2001/220/SVV ze dne 15. března 2001 o postavení obětí v trestním řízení, podle něhož „má každý členský stát zajistit přiměřenou úroveň ochrany obětí a podle vhodnosti i jejich rodin nebo osob v podobném postavení, zejména pokud jde      o jejich bezpečí a ochranu jejich soukromí v těch případech, kde kompetentní orgány usoudí, že hrozí vážné riziko odvety, nebo existuje nezvratný důkaz vážného úmyslu narušit soukromí těchto obětí. Za tímto účelem každý členský stát zaručí, že bude možné podle nezbytnosti jako součást soudního řízení přijmout odpovídající opatření na ochranu soukromí a fotografického zobrazení obětí a jejich rodin nebo osob v podobném postavení.“ 

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky

U navrhované úpravy se celkově nepředpokládají negativní dopady na státní rozpočet.  

Předpokládané pozitivní dopady na státní rozpočet (příjmy z vybraných pokut) nelze v současné době vyčíslit, neboť nelze předem odhadnout počet případů porušení zákazu zveřejnit informace o poškozeném, ani jejich závažnost a tím návazně výši uložené pokuty (lze očekávat v řádu desítky případů ročně). 

Navrhovaná úprava nemá dopady na ostatní veřejné rozpočty. Pro podnikatelské prostředí České republiky má navrhovaná úprava negativní finanční dopady pouze pokud by příslušný podnikatelský subjekt porušil zákonný zákaz a zveřejnil informace o poškozeném. V takovém případě by byl povinen uhradit uloženou pokutu. 

Sociální dopady, dopad na životní prostředí

Navrhovaná úprava není spojena s negativními sociálními dopady a nedopadá            na životní prostředí.

Zvláštní část

K části první – změna trestního řádu

	Navrhovaná změna § 8a upravujícího poskytování informací o trestním řízení nově zdůrazňuje potřebu zohlednit při poskytování informací zejména zájmy nezletilých osob; dále se zpřesňují některé pojmy tak, aby odpovídaly terminologii používané v trestních předpisech. Pojem osobní údaj je definován v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, jako „jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu.“

Právo na ochranu soukromí je vymezeno judikatorně jako „právo fyzické osoby rozhodnout podle vlastního uvážení, zda, popř. v jakém rozsahu a jakým způsobem mají být skutečnosti jejího osobního soukromí zpřístupněny jiným subjektům a zároveň se bránit (vzepřít) proti neoprávněným zásahům do této sféry ze strany jiných osob.“(ÚS 517/99). ؀࠴࠶࠸࠺࠼࠾ࡀࡐ࡞ࡠࡢࡸࡺࣜࣼࣾबழஶஸா௾ఀం౪౬ആഒൌඌඎሔቖᑆᑲᒨᓀᗰᘄᘈᤌᤠᵞᵬḜḪ탕새랼궲궦ꊦꊭ鞛鞛鞛鎛鮏讏讆譾譾発窋窋窋ᘆᑨꉸᘆ鉨빲ᔏ�脆ᘀ器썽㘀脈ᘉ器썽尀脈ᘆ器썽ᘆ�蕺ᘆ㙨ᘆ띛ᔌ띛ᘀ띛ᘆ뉨硔ᔌ뉨硔ᘀ뉨硔ᘉ뉨硔㔀脈ᘉ੨蔰㔀脈ᘉ쑨彽㔀脈ᘆ뵨⑀ᔏ泌섐ᘀ⹨⩧㔀脈ᔏ泌섐ᘀ泌섐㔀脈ᘉ쩨呶㔀脈ᔚ泌섐ᘀ泌섐㔀脈࠹䂁ᒈ䔀وᔌ�㜤ᘀ︧ᘆ硨ᔌ�㜤ᘀ泌섐ᔌ뵨⑀ᘀꁨ㼌ᘆ쑨彽⸀؀࠶࠾ࡀࡠࡢࡺࡼࣚࣜஶஸඌඎᏪᏬ឴ា▞úêÝ픀Ð퀀Ð쐀¿뼀¶똀­똀¨ꌀЀ摧絖ÃЀ摧絖Ãဉഀۆ렂瀑#摧絖Ãࠀ萑˄葠˄摧絖ÃЀ摧竞…଀␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧咲xЀ摧咲x܀␃愁Ĥ摧緄_Ѐ摧ᛟ܀␃愁Ĥ摧壥h܀␃愂Ȥ摧⟨þ܀␃愂Ȥ摧ಠ?Ѐ摧ಠ?ሀ؀難甆﷽ЄĀȁḪ›⁔ℊ№↸⇞⍎⍠⏬␬■✒✪➞⢞⣀⤀⦦⪖⯆⳰⺀⻀⻂⻢⼔⽰⽼ㄠ㇦㊐㏄㏈㛄㜊㝾㞎㞺㞾㠞㡜㢲㣰㣴㣶㥮㭲㰈㴚㵒㵰㵶㶰㺞㼦㼮㽔㽘㽚㿎㿠㿶䀊䀔䈨䈪���퓴퓐퓐퓐퓐퓌퓌죌퓌쓐변변삸듄샄풰풬풬풨ᘆ써缏ᘆ饨稊ᘆ䉨ᘆ앨茳ᘆ牨鄱ᘆ왨츀ᘆ㙨彊ᘆ빨㱬ᘆ텨衫ᘆﵨ鑹ᘆᘆ앨瑞ᘆ⑨筀ᘆ繨豀ᘌ鉨빲㘀脈࡝ᘆ襨ᘉ鉨빲尀脈ᘆ齨ᑇᘆ鉨빲ᘆᑨꉸᘆ器썽䈀▞■ㄠㄢ㽘㽚䈮䘦䘨䧨䧪䭨䭪䶬伌öâ혀â쨀¾똀Ê글Êꈀ’言܀␃愃̤摧窴´ༀ␃༃„ᄀᮄ币„怀ᮄ愁̤摧㏗ ଀␃ᄃᮄ态ᮄ愁̤摧⥂ç܀␃愃̤摧埇܀␃愃̤摧ᐴÀ଀␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧⸡J଀␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧礧‰଀␃ᄃ梄态梄愁̤摧䨶_܀␃愃̤摧෥Ç଀␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧犒¾ࠀ萑˄葠˄摧絖Ã฀䈪䈬䘨䙚䙞䙠䙪䙬䛲䜀䜲䞲䟀䟐䟞䠐䡒䢸䣮䣰䥶䧢䧦䧪䫨䬂䭨䭪䰐䰖䶬伊伌侔侖俺倊倦倨偌偾傂僤僴儌儎儐񇃔���맄릱鮦鎗辗讗讇辗较粓ᘌ孨∁㔀脈࡜ᘆꑨ⁆ᘆ敨렢ᘆ靨蕵ᘆ쑨繵ᘆ孨∁ᘆ剨⵲ᔔ둨둺ᘀ孨∁䌀ᡊ愀ᡊᔔ둨둺ᘀ덨杓䌀ᡊ愀ᡊᘎ⍕䌀ᡊ愀ᡊᔔ흨ꀳᘀ흨ꀳ䌀ᡊ愀ᡊᘆ䉨ᘆ뉨硔ᘆ왨鼟ᘆ᝹ᘆ함ᘆ鵨빦ᘆ앨瑞ᘆ써缏ᘆꑨനᘆ㑨쀔ᘆ�鵆ᘆ幨┆ᘆ塨픃ᘆⅨ䨮ᘆﵨ䬣⸀伌侔侖儎儐凖劂卶咰啚啜庢度擆擈昄昆暲暴椒öæÙ�Ù턀Ñ턀Ñ턀É쐀Ä뼀µ딀µᤊഀӆ퀁ꐔ摧ࡴ‹Ѐ摧䛼ªЀ摧ࡴ‹܀␃愃̤摧㐛Ê܀␃愃̤摧㔙í܀␃愃̤摧ś"Ѐ摧ś"܀␃愃̤摧痄~܀␃愃̤摧ś"ࠀ萑˄葠˄摧牒-ጀ儐儖兄兞凔凖凪凶出刌劀劂劆劒勐勨卌卤卦卪卬印却卶卺另叮吘呪和咨咬哲唘啘啚啜喨営嗒嗮噪嚌嚪圀圆園훞훣릾뻣꾴꾧꾢鶢颢ꊓ薌睾ᘌ扨Ē㔀脈࡜ᘌ읨踎㔀脈࡜ᘌ빨屗㔀脈࡜ᘌ敨褽㔀脈࡜ᘉ�砤㔀脈ᘉ읨踎㔀脈ᘉꑨ⁆㔀脈ᘉ빨屗㔀脈ᔏ摛ᘀ摛㔀脈ᘉ摛㔀脈ᘉ᭨쨴㔀脈ᘉ襨㔀脈ᔏᥨᘀᥨ㔀脈ᔏᥨᘀ靨蕵㔀脈ᔏᥨᘀ孨∁㔀脈ᔏᥨᘀ땨ܸ㔀脈ᘉ轨杺㔀脈ᘉᥨ㔀脈ᔒ쑨繵ᘀ孨∁㔀脈࡜ᔏ쑨繵ᘀ쑨繵㔀脈ᘉ쑨繵㔀脈⸀園圪坸垌垖垘埀墎墶夞夠媬嬔尜尪尬属岰峲崰崴嵘嵚嵞嵦庠庢度庨怰怲怺恔恮慔慞擀擂擄�죏죏쇏쇏쇏럏ꮰ鲦趔肅汶汶汥汥ᘌ�뙍㔀脈࠶ᔒ퉨둄ᘀ땨ܸ㔀脈࠶ᔒ퉨둄ᘀ᭨쨴㔀脈࠶ᘉ�뙍㔀脈ᔏ᭨쨴ᘀ᭨쨴㔀脈ᔌ᭨쨴ᘀ᭨쨴ᔏᥨᘀᥨ㔀脈ᔒ敨褽ᘀ빨屗㔀脈࡜ᘉ�㔀脈ᘉ♨옴㔀脈ᘌ♨옴㔀脈࠶ᔒၨ픀ᘀ表㔀脈࠶ᘌ읨踎㔀脈࠶ᘌ杨ᵞ㔀脈࠶ᔒၨ픀ᘀ扨Ē㔀脈࠶ᔕ扨Ēᘀ扨Ē㔀脈࠶岁脈ᘌ읨踎㔀脈࡜ᘌ扨Ē㔀脈࡜ᘌ빨屗㔀脈࡜ᘌ敨褽㔀脈࡜⚁擄擆擈昄昆昴晄晤晸暪暮暰暲曐朘李枦枴柬栬桄梴椌椐椔椶椸榐榠樊樎橖欎欐欒殆殈殊毢毤毦氤氦氼汸폝짝짝폝떿떿떿뾫뾵펵��ꆫꆗꇝ�誒牶ᘆᘆᙨ뉠ᔞᙨ뉠ᘀᙨ뉠㔀脈࡜憁ᑊ渀Ո琄Ոᔏᙨ뉠ᘀ瑨謈㔀脈ᘉ罨昍㔀脈ᘒ୨䑟愀ᑊ渀Ո琄Ոᘒ䡨ѓ愀ᑊ渀Ո琄Ոᘒࡨ愀ᑊ渀Ո琄Ոᘒﵨ驋愀ᑊ渀Ո琄Ոᘒ魨덌愀ᑊ渀Ո琄Ոᘒ愀ᑊ渀Ո琄Ոᘒ뉨愀ᑊ渀Ո琄Ոᘒ瑨謈愀ᑊ渀Ո琄Ոᘉﱨꩆ㔀脈ᘆ瑨謈ᘆᬘᔕ퉨둄ᘀ땨ܸ㔀脈࠶岁脈Ⰰ椒椔殈殊毢毤沺沼泘泚洤洦狤狦迬迮鈂ñÙ저È밀·꼀ªꨀªꈀ¢阀¢言଀␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧猲·଀␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧岘é܀␃愃̤摧ᵤÀЀ摧狠ð܀␃愁Ĥ摧䷝¶Ѐ摧ᩑ଀␃ᄃ킄怂킄愂̤摧ࡴ‹ᤑ̀Ĥ옍Ąːᄀ„᐀¤怀„愀Ĥ摧怖²ᤎഀӆ퀁萑ꐔ葠摧෥Çᤊഀӆ퀁ꐔ摧ࡴ‹ᤎഀӆ퀁萑ꐔ葠摧ℴJက汸沎沸沺沼泖洨派浔浨浬涠涾淜湊湨瀞瀦瀨瀪犠犢狠狢狤狸猈獊獔疊踀迪迬迮逦遼邞郚鄌鄖酔醐釂釔釴釶釸鈀鈂鈄�퓘퓐죌쳔쓔떽떰ꮰ떰ꟄꟄꂢ馧퓄闌軌軌躊躊躊芆~ᘆᩨ穞ᘆﱍᘆ桨촊ᘆ⽨넳ᔌ摨쀝ᘀ摨쀝ᘆ全ᬚᔌ顨ᘀ써唃Ĉᘉ顨㘀脈ᘆ顨ᘉ腨ⰲ㘀脈ᘉ써㘀脈ᔏ써ᘀ써㘀脈ᔌ써ᘀ써ᘆ써ᘆ褟ᘆ㩨舜ᘆ餗ᘆ⍨㝽ᔌ㩨舜ᘀ㩨舜ᘉ㔀脈ᔏᘀ㔀脈ᘉ텨굧㔀脈ᘌ瑨謈㘀脈⨾ᘆ瑨謈ᘆ齨ᑇ㄀Orgánům činným v trestním řízení se neukládá chránit soukromí nezletilých osob obecně, ale pouze při poskytování informací o těchto osobách, kdy je třeba vždy zvážit, jaké dopady zveřejnění takových informací může mít na jejich osobu a soukromí.

Navrhovaný § 8b pak obsahuje specifickou úpravu zveřejňování informací                 o poškozeném, u něhož je dán zvláštní zájem na ochraně jeho soukromí a osobnosti vzhledem k jeho zranitelnosti a potřebě co největšího odstranění působení škodlivých vlivů.     

	Navrhované doplnění § 8a  a nový § 8b trestního řádu upravují:

Obecně podmínky poskytování informací o trestním řízení ze strany orgánů činných v trestním řízení veřejnosti prostřednictvím sdělovacích prostředků; tyto podmínky zůstávají stejné jako podle stávající právní úpravy, pouze se výslovně zdůrazňuje, že je třeba dbát zájmů nezletilých osob, a to jakýchkoli, které mají účast na trestním řízení. Pro dítě mladší 15 let, které spáchalo čin jinak trestný, a pro mladistvého pachatele je specifická úprava ochrany jejich osobnosti a soukromí obsažena v § 52 až 54 a § 92 odst. 3 a 94 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže. Nově se navrhuje specifická úprava rovněž pro poškozeného.

Podmínky zveřejňování informací o poškozeném a jeho blízkých osobách orgány činnými v trestním řízení. Zveřejněním je míněno takové jednání, které je způsobilé učinit obsah informace přístupný většímu počtu osob (srov. R 5247/1935). Nepostačí tedy sdělení takové informace jednotlivci, není-li z okolností zřejmé, že jeho zájem o ně je motivován snahou dát je k dispozici většímu okruhu osob (např. jde o novináře). Orgány činné v trestním řízení mohou zveřejnit informace obsahující osobní údaje o poškozeném nebo jiné údaje umožňující narušení jeho soukromí pouze v případě, že je to nezbytné pro dosažení účelu trestního řízení a pouze v nezbytném rozsahu. Základním účelem trestního řízení je odhalit pachatele skutku, který naplňuje znaky trestného činu, vyšetřit tento skutek a postavit pachatele před soud, který rozhodne o jeho vině či nevině a shledá-li jej vinným, uloží mu trest. Osobní údaje poškozeného je tak možné zveřejnit zejména v případě, že je třeba pátrat po poškozeném, nebo např. v případě, kdy je třeba zjistit svědky určitého trestného činu (např. šikany). Orgány činné v trestním řízení jsou zároveň podle zákona o ochraně osobních údajů povinny učinit potřebná opatření, aby zabránily přístupu nepovolaných osob k informacím o poškozeném, např. jejich vhodným uložením na místě, kam jiné neoprávněné osoby nemají přístup apod.

Zákaz šíření informací o poškozeném a jeho osobách blízkých osobami, kterým byly tyto informace poskytnuty orgány činnými v trestním řízení v rámci trestního řízení nebo k výkonu jejich práv či plnění povinností (např. probační úředník, znalec, osoba nahlížející do spisu, svědek, obhájce apod). Tyto osoby nesmějí získané informace dále šířit a mohou je poskytovat dalším osobám rovněž jen k plnění jejich úkolů či k výkonu práv nebo pro účely trestního řízení, nikoli pro jiné účely.

Obecný zákaz zveřejnit v souvislosti s trestným činem spáchaným na poškozeném jakýmkoli způsobem (ve veřejných sdělovacích prostředcích i jinak) vyobrazení nezletilého poškozeného nebo poškozeného, vůči němuž byl spáchán některý z trestných činů směřujících proti jeho osobě nebo osobním právům, informaci, ve které je uvedeno jméno nebo příjmení poškozeného, nebo jiné údaje, které by umožnily poškozeného identifikovat. Vyobrazením není míněna pouze fotografie, ale i obrazové záznamy             a přenosy, kreslené nebo malované podobizny apod. Jinými údaji umožňujícími identifikaci poškozeného mohou být i údaje, které se přímo netýkají osoby poškozeného, např. fotografie jeho rodiny nebo přátel, místa jeho bydliště apod. Zveřejněním se přitom rozumí jakýkoli způsob zveřejnění, tj. jak prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků, tak i jiným obdobně účinným způsobem (např. šíření letáků, seznámení s těmito informacemi na veřejném shromáždění osob apod.). Tento zákaz, stejně jako postih za jeho porušení, samozřejmě nesměřuje vůči poškozenému, v souladu s principem, že není postihován ten, k jehož ochraně ustanovení slouží.

Z uvedeného obecného zákazu jsou upraveny následující výjimky:

- Trestní řád stanoví jako výjimku z obecného zákazu zveřejnění možnost orgánů činných v trestním řízení zveřejnit potřebné informace o poškozeném či osobách jemu blízkých v nezbytném rozsahu pro trestní řízení. Může jít o případ, kdy je oběť trestného činu nezvěstná a je zapotřebí po ni pátrat. Oprávnění Policie České republiky zveřejňovat osobní údaje v rozsahu nezbytném k plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením nebo při pátrání po osobách vyplývá již ze stávajícího § 42l zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky. Dále může být zveřejnění potřebné např. pro důkazní účely, kdy v některých případech (např. šikana) nejsou známi svědci a je zapotřebí zveřejnit údaje o poškozeném pro účely zjištění svědků, kteří by napomohli k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení.

- Případy, kdy si sám poškozený bude přát zveřejnění informací o své trestní věci v médiích nebo jiným způsobem, či kdy bude s takovým zveřejněním souhlasit a bude vzhledem k svému věku a příčetnosti dostatečně způsobilý k posouzení důsledku takového zveřejnění. Je třeba respektovat článek 17 Listiny základních práv a svobod, který zaručuje svobodu projevu a právo na informace. V těchto případech nebude zveřejnění sankcionováno, což plyne ze samotného smyslu a účelu poskytované ochrany před zveřejněním, kdy smyslem není chránit poškozeného, jestliže sám o ochranu nestojí, ovšem pouze v případě, že byl dán výslovný a prokazatelný souhlas poškozeného dostatečně způsobilého k posouzení dopadů zveřejnění. Vzhledem k tomu, že zveřejnění se dotýká zásadním způsobem zejména osoby poškozeného, který má být chráněn, klade se důraz na svobodné vyjádření jeho vůle, je-li takového projevu vzhledem k svému věku a vyspělosti schopen. Je třeba vždy zkoumat schopnost poškozeného posoudit dopady zveřejnění informací o něm, zejména zda jde          o osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům nebo s omezenou způsobilostí k nim. Je -li poškozený dítětem, vyžaduje se s ohledem na potřebu jej zvýšeně chránit před negativními účinky zveřejnění a vzhledem k jeho nedostatečné vyspělosti a menší odolnosti vůči vnějším vlivům rovněž souhlas jeho zákonného zástupce (mohlo-li by dojít ke střetu zájmů mezi poškozeným a zákonným zástupcem, musí se zveřejněním souhlasit opatrovník nebo zvláštní zástupce poškozeného, což vyplývá z obecné právní úpravy).

Pokud jde o pravidla řízení před soudem, postupuje se podle příslušných ustanovení trestního řádu (§ 2 odst. 10 tr. ř., § 199 tr. ř., § 200 tr. ř. a § 238 tr. ř.) zohledňujících zásadu veřejnosti zakotvenou v článku 96 odst. 2 Ústavy a článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. S ohledem na tuto zásadu, nepřikročí-li soud k vyloučení veřejnosti při hlavním líčení nebo veřejném zasedání s ohledem na zájmy poškozeného, nelze veřejnosti bránit v účasti na řízení. V takovém případě lze před veřejností projednat i informace o poškozeném a osobách jemu blízkých v rozsahu, v jakém jsou potřebné k projednání věci před soudem. Veřejnost je však vázána povinností sdělené informace dále nešířit a nezveřejnit vyobrazení   i informace o poškozeném a jiné údaje vedoucí k jeho identifikaci. Účastní-li se tedy jednání média, mohou si sice, pokud s tím předseda senátu souhlasí, pořizovat zvukové či obrazové záznamy z hlavního líčení nebo veřejného zasedání, nicméně při přenosu záznamu v televizi či rozhlasu musí zabránit zveřejnění vyobrazení poškozeného, jeho osobních údajů a jiných výše uvedených údajů. Stejně tak nelze veřejnosti bránit činit si poznámky nebo nákresy, ohledně nakládání s nimi však platí výše uvedené včetně zákazu šíření těchto informací. Rozsudek se vyhlašuje veřejně v hlavním líčení.

Pravomocné rozhodnutí ve věci samé může být zveřejněno, ale pouze bez uvedení osobních údajů poškozeného a jiných údajů vedoucích k jeho identifikaci tak, aby byl poškozený uchráněn sekundární viktimizace.

Nové ustanovení § 8b je dále zohledněno v § 378 tr. ř., který upravuje poskytování informací orgány činnými v trestním řízení a Ministerstvem spravedlnosti o jejich postupech v rámci mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních. Tyto postupy bezprostředně souvisejí s trestním řízením a v jejich rámci dochází k předávání osobních údajů osob zúčastněných na trestním řízení.


K části druhé – změna zákona o přestupcích

Vzhledem k tomu, že podstatou přestupku obsaženého ve stávající právní úpravě v § 26 zákona o přestupcích je porušení zákazu zveřejňování určitých vymezených osobních údajů  o mladistvém pachateli nebo dítěti mladším 15 let, které spáchalo čin jinak trestný, navrhuje se tento přestupek vypustit a postih přesunout do zákona o ochraně osobních údajů. Napříště by tak měl Úřad pro ochranu osobních údajů jednotně postihovat všechna nedovolená zveřejňování osobních údajů, stanoví-li zákaz zveřejnění zákon, čímž by mělo dojít i ke zvýšení efektivity postihu. Roztříštěnost postihu mezi více orgánů se nejeví být vhodná, neboť jiné orgány než Úřad pro ochranu osobních údajů nejsou v oblasti ochrany osobních údajů specializovány a uvedená problematika k nim spadá spíše okrajově (podle zjištění dosud obecní úřady projednaly pouze 1 přestupek podle § 26 zákona o přestupcích). 


K části třetí – změna zákona o ochraně osobních údajů

Navrhovaná ustanovení zohledňují zvláštní právní úpravy nakládání s  osobními údaji zakazující jejich zveřejnění. Jedná se tedy o případy, kdy je zdůrazněna naléhavost ochrany soukromí. Návrh současně sjednotí přístup v různých oblastech nakládání s osobními údaji, kde je nutno aplikovat vesměs stejné zásady ochrany osobních údajů a soukromí. V dozorové (sankční) oblasti byla dosud část problematiky upravena v přestupkovém zákoně, odpovědnost právnických osob nebyla řešena vůbec.
Z pohledu ochrany osobních údajů se návrh nově zaměřuje na případy dosud nepostižitelné podle zákona o ochraně osobních údajů, u nichž není zcela prokazatelné,    že údaje unikly z původního zpracování nebo se účel zveřejnění a dalšího zpracování zveřejněných osobních údajů jeví v rozporu s účelem původního zpracování (před zveřejněním). Limit účelu využití a dalšího zpracování osobních údajů (zákaz zveřejnění)    se proto na rozdíl od většiny zpracování nedovozuje výkladem, ale jak je výše uvedeno, z důvodu naléhavosti ochrany soukromí jej ve vybraných případech vždy určuje zvláštní zákon.

Do zákona o ochraně osobních údajů se v souladu se zásadami správního trestání navrhuje zařadit nový přestupek postihující fyzickou osobu a správní delikt postihující  právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, která poruší zákaz zveřejnění osobních údajů stanovený zvláštním zákonem. Takovým zákonem je v současné době trestní řád ve znění této novely (navrhovaný § 8b) a zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů, který stanoví zákaz zveřejňovat jméno            a příjmení nebo jiné údaje o mladistvém pachateli nebo dítěti mladším 15 let, které spáchalo čin jinak trestný, které umožňují jeho identifikaci.

 	Postihována je v souladu s judikatorním vymezením pojmu „zveřejnění“ jak osoba, která informaci poskytne jiné osobě za účelem její publikace či medializace (poskytne je novináři či reportérovi) nebo za účelem jiného zpřístupnění veřejnosti (např. na webových stránkách nebo formou letáků), tak i osoba, která získané informace publikuje, medializuje či jinak přímo zpřístupní veřejnosti. V případě postihu zveřejnění osobních údajů, jež by bylo zakázáno jinými právními předpisy, které nebudou vymezovat pojem „zveřejnění“, se bude při výkladu tohoto pojmu vycházet ze zákona o ochraně osobních údajů a z dozorové praxe Úřadu pro ochranu osobních údajů, kdy zveřejněním lze rozumět zpřístupnění osobních údajů obvykle předem neurčenému okruhu příjemců, zejména prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, veřejně přístupných počítačových sítí, veřejným vyhlášením, uvedením ve veřejném seznamu, veřejném registru nebo umístěním na veřejně přístupném místě.

	Za uvedené správní delikty bude možné postihnout jak jednotlivou fyzickou osobu, které bude porušení zákazu prokázáno, tak i osobu, která odpovídá za to, aby nebyly zveřejňovány informace, jejichž zveřejnění je zakázáno [např. provozovatel rozhlasového    a televizního vysílání, který podle § 32 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání nese odpovědnost za obsah programů zařazovaných do vysílání; vydavatel periodického tisku, který ve smyslu § 4 zákona č. 46/2000 Sb., o právech               a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), odpovídá za obsah tisku].

Sankcí, kterou bude možné uložit za porušení zákazu zveřejnění, je pokuta do výše    1 mil. Kč. Výše pokuty odráží potřebu zabránit zveřejnění určitých atraktivních informací     o poškozeném, mladistvém pachateli či dítěti mladším 15 let, jež spáchalo čin jinak trestný (např. „atraktivní záběry z místa činu“), jejichž zveřejnění může produkovat značný zisk       a vést k sekundární viktimizaci poškozeného nebo stigmatizaci pachatele.

	K projednávání porušení zákazu zveřejňovat osobní údaje, který výslovně stanoví zvláštní zákon, se navrhuje stanovit příslušnost jediného orgánu – Úřadu pro ochranu osobních údajů – což by mělo vést k jednotné a efektivní praxi při postihu těchto případů.

K části čtvrté – účinnost

	Datum nabytí účinnosti je stanoveno s ohledem na délku legislativního procesu            a s ohledem na jednoduchost navrhované právní úpravy.
	








-  PAGE 1 -



鈂鈄銄銆鞊鞌ꈠꈢꗮꗰ껞껠꽞꽠÷÷Û윀¿꬀£輀‡笀s܀␃愃̤摧䨶_଀␃ᄃ梄态梄愁̤摧眈9܀␃愃̤摧竡ˆ̤̀☊଀цഀ߆퀁ĂŨ༆梄币梄愁̤摧竡ˆ܀␃愃̤摧戬ð̤̀☊଀цഀ߆퀁ĂŨ༆梄币梄愁̤摧}:܀␃愃̤摧擓̤̀☊଀цഀ߆퀁ĂŨ༆梄币梄愁̤摧࠷¾܀␃愃̤摧帚z̤̀☊଀цഀ߆퀁ĂŨ༆梄币梄愁̤摧៦™܀␃愃̤摧ᵤÀഀ鈄鈮鈸銀銄銆銔銾鋒鋖鋶錎鍊鎮鎰鎲闺隚隤霒鞈鞊鞌顖願顚髌鹞麴鿾ꀀꂆꃂꈞꈠꌸꌺꍐꍒꍔꎊꏊꑄꑐꑒꑢꑤꑮꑰꑲꒈ꒘꒼ꔚꔨꕚꕜꕾꖼꗪꗬ�탔쳔쳐쳐쓈퓈변뒸뒸벰뒬결ꢼꢤꢠ鲠ꢠꢜ颸ᘆὨ陳ᘆቨ鑽ᘆ깨뼂ᘆとꅣᘆ靨蠱ᘆ⁨὜ᘆ敨褽ᘆ豨רּᘆ籨옵ᘆ鹥ᘆ퍨୤ᘆ䩨ᘆ㝨븈ᘆ穨ሑᘆ腨ⰲᘆ둨ཱུᘆᩨ穞ᘆꥨ갠ᘆ䉨�ᘆᩨ倏ᘆၨ倅ᘆ絨㨀ᘆ湨༺ᘆ餗ᘆﭨ敀ᘆﱍ㰀ꗬꗮꗼꗾꘊꘞꚊꚌꚲ꜒Ꝣꡀꢈꢼ꣊꣔꤆꥜ꦘꦾ꧖궆껜껞껠꽞꽠꽼꿞꿰뀲넮눖뉐닌댈덠덾뎼돒둀뒀듼딘땚떰떲붰뷤븄빈뺆뺎뺐삂사샂섨섪쇒쇔쇬򊗕췑���췉엉엁립얽놵떭떭떩궢ꊵ햵žᘆ絨葏ᔌ蜴ᘀ泌䍺ᘆ⁨࠰ᘆ䙨㵾ᘆ앨茳ᘆ泌䍺ᘆ౨イᘆ汨굞ᘆ杨ᵞᘆ獨䅃ᘆ䭨ꡨᘆ煨幘ᘆ絨ᘆࡨ㥷ᘆꙨ䌦ᘆⱨᘆ衺ᘆ顨�ᘆ奌ᘆ赨⥽ᔌ摨쀝ᘀ륨浖ᘆ륨浖ᘆ퍨୤㴀꽠떲떴쇒쇔찢찤췀췂킾타탂턘턚ퟶퟸퟺ��óç�Ó팀Ç윀Ç뼀¿뼀¿대«꬀¦ꘀЀ摧溦܀␃愃̤摧ᩑ଀␃ᄃꦄ态ꦄ愁̤摧ܹ܀␃愃̤摧ᵤÀ଀␃ᄃ梄态梄愁̤摧堧2଀␃ᄃ梄态梄愁̤摧佽„܀␃愃̤摧悝X଀␃ᄃ梄态梄愁̤摧竹C଀␃ᄃ梄态梄愁̤摧桋¨ሀ쇬숢썜쑤쑪쑬엀였욪윒윶은읔잀있잺쟶젊좆죠죬줴짬짶쨰쩎쪞쫞쫰쬢쬶쭄쮴쮶쯀찠찢찤찦챪챼챾첎첐첔천첨쳀쳴쳶쵐쵪쵾춎췀캺켠켰콮퀈큎큾킈킔킼킾타������쳐죸죄샌샐쒹떹킹첹첹궱궱궱궵궵ꢱᘉ靨⼩㔀脈ᘆ絨뼃ᘆ穨塆ᘆⅨᔌ摨쀝ᘀ㑨嵂ᘆ䵨偣ᘆ煨幘ᘆ鱨魰ᘆ㑨嵂ᘆ靨⼩ᘆը鍥ᘆⱨᑐᘆ앨茳ᘆ衺ᘆཨ깁ᘆꉨ퉪ᘆᥨ瑵ᘆ흨왲ᘆ籨칄ᘆ絨葏ᘆ全䈀타탂턖턘턚툼퉸팮퍬푌풨퓊픐ퟸퟺ���������������������񉃤쯓쯀쯀쯀쯀쮸궸鯋鮌鮌膅白牽湽}ᘆ泌ꬋᘆ앨茳ᔌ㑨嵂ᘀ㑨嵂ᘆ塨픃ᘆ鸎ᔌ塨픃ᘀ뙨칔ᘝ全ᬚ㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᔣ塨픃ᘀꙨݮ㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᔔ䡨䩦ᘀꙨݮ帀Ɋ愀ᙊᘎ䅨�帀Ɋ愀ᙊᔔ䅨ᐷᘀꙨݮ帀Ɋ愀ᙊᘎꙨݮ帀Ɋ愀ᙊᘉꙨݮ㔀脈ᘆ텨굧ᘆ敨褽ᘆ全ᬚᘆ뙨칔ᔏ띨ijᘀ䵨偣㔀脈ᘉ㑨嵂㔀脈ᘉ뽨ᱥ㔀脈ᘉ敨褽㔀脈⬀��奈癩壟籠賓ïÙ촀Á�¹넀¥餀‘鄀‘鄀‘鄀܀␃愃̤摧ᵤÀ଀␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧⍠଀␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧廘¼܀␃愃̤摧௹«܀␃愃̤摧㴟Ì଀␃ᄃꦄ态ꦄ愁̤摧ܹ଀␃ᄃꦄ态ꦄ愁̤摧ᩑ܀␃愃̤摧ᩑഀ␃ᄃ㞄ᐂ¤怀㞄愂̤摧͘Õ̤̀萑ȷ␷㠀$⑈怀㞄愂̤摧溦က�헩�퇕헩�췝�싵뻵뻵뚺뛂답ꚪꊪ鯡ªᔌ걨ꜝᘀ걨ꜝᘆ䁨䑂ᘆ恨뭕ᘆ걨ꜝᘆ塨⑎ᘆ걨籸ᘆ䁨嵳ᘆ䵨吳ᘆ驨ᘆ敨褽ᔌ全ᬚᘀ全ᬚᘆ䅨�ᘆ᝹ᘆhᘆ㥨ጇᘆꙨᘆ全ᬚᘆ畨셆ᘆ艨吀ᘆ鸎ᘆ塨픃ᘆ泌ꬋᔌ塨픃ᘀ塨픃㬀金奈癩浪鹿壟謁賓辶難頻﩮並充勇喙塚婢彩惘朗杖殺滛爵�헰헰태쟋볃꺵ꊦꊦꊦꊦ袗袗衻—ᘙ᭨唾䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̝jᔀ泌섐ᘀ硨䌀ᑊ唀Ĉ䩡ᔔ泌섐ᘀ硨䌀ᑊ愀ᑊᘆ�圦̏jᘀ�圦唀Ĉᔌ摨쀝ᘀᔌ摨쀝ᘀ摨쀝ᔌ聨눞ᘀ聨눞ᘆ聨눞ᘆ摨쀝ᘉ聨눞㔀脈ᘉ앨茳㔀脈ᔌ恨ᬣᘀ恨ᬣᘉ恨ᬣ㔀脈ᔌ걨ꜝᘀ塨ᘆ泌ꬋᘆ恨୊ᘆ恨ᬣᘆ塨ᘆ全ᬚᘆ�뱞⼀賓難𤋮﩮全充喝喙奄婢爵猪甆瘝÷õõõõõ÷܀␃愁Ĥ摧ჹÁĀ܀␃愃̤摧ᵤÀഀ爵猪甆瘝ñᔌ摨쀝ᘀᘆ�圦ᘆ硨̀,週Ũ뀟⺂뀠䇆뀡։뀢։連։逤։뀥뀗˄뀘˄逌˄ʆœD䀀￱DNormální䩃䡟Ё䩡䡭Ѕ䡳Ѕ䡴ЅL䀁Lś"Nadpis 1␃؃Ĥ␷㠀$♀䠀$②
࠵岁脈䩡B䀂Bś"Nadpis 2␃؁Ĥ♀愁Ĥ
࠵岁脈䩡T䀃TЌ粲ëNadpis 3␆ጁ᐀㲤䀀Ȧ࠵䎁ᩊ伀Ɋ儀Ɋ尀脈䩞䩡H䀄HЌ厳gNadpis 4␆ጁ᐀㲤䀀̦࠵䎁᱊尀脈䩡JA￲¡JČStandardní písmo odstavceZi￳³ZČNormální tabulka㐀ۖĀ̊l혴ԁ愀϶0k￴Á0ĀBez seznamuH™òHČีzText bubliny䩃䩏䩑䩞䩡6䀟Ă6ჹÁZáhlaví
옍렂瀑ģ4䀠Ē4ჹÁZápatí
옍렂瀑ģ2䀾Ģ2ś"Název␃愁Ĥ࠵岁脈@䁐IJ@ś"Základní text 2␃愃̤V䁃łVś"Základní text odsazený␃ᄃ쒄怂쒄愂̤F䁑ŒFś"Základní text 3␃愃̤࠵岁脈h䁒Ţhś"Základní text odsazený 2␃ᄃ솄㜂$␸䠀$葠ˁ②䩡:䁂Ų:Ќ寧·
Základní textꐔx`䁓Ƃ`Ќ㏗ Základní text odsazený 3萏ěꐔx葞ě䩃䩡J俾ƒJࡴ‹MSp-text␃ഃ׆Āːᄀ킄ᐂ怀킄愂̤䡴ЉB俾ƢB໡ž	Text bodu␃ਃȦ䘋♀愈̤䩡H俾ƲH໡žText písmene␃ਃĦ䘋♀愇̤䩡Z俾ǂZ໡ž
Text odstavce"␃ਃ&䘋옍匁ꐓxꐔx♀愆̤䩡h䁙ǒhԌ㸛URozvržení dokumentu䐭Ġ왍
ÿ耀䩃䩏䩑䩞䩡洗ሀ￿￿ 01=>mnǛǜˆˇ׵׶ߚߛ໏໐ᒐᒑᮬᮭᴗἓἔ⃴⃵↴↵⋖⎆⏊⏋⒇⒈⓫╁▻♘⚭⚮⭑⭓⹣⹤⼂⼃⽙⽚らり㇄㇅ㇱㇲ㉝㉞㉬㉭㊒㊓㕲㕳㞻㞼㣆㣇㤇㤈㮊㮋䃕䃖䊼䊽䜴䜵䝴䝵䪞䪟傮傯嗖嗗嚥嚦堤堥堦塑塒寀寁寂寸对州怶怷挴挵曻曼榎榏歉歊汋汌汦汧泷泹泻泼泾泿洁洂洄洅洔洕洘˜ 耀耀˜ 耀耀˜ 耀耀˜ 耀耀˜ 耀耀˜ 耀耀˜ 耀耀˜ 耀耀˜ 耀耀˜ 耀耀˜〕耀耀˜〕耀耀˜〓耀耀˜〓耀耀˜【耀耀˜〓耀耀˜ 耀耀˜〓耀耀˜〓耀耀˜ 耀耀˜ 耀耀˜ 耀耀˜ 耀耀˜ 耀耀˜ 耀耀˜ 耀耀˜ 耀耀˜ 耀耀˜ 耀耀˜ 耀耀˜〘耀耀8〄耀耀˜〓耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜〒耀⋖˜〒耀⋖˜〒耀⋖˜〒耀⋖˜〒耀⋖˜〒耀⋖˜〒耀⋖˜〒耀⋖˜〒耀⋖˜〒耀⋖˜〕耀⋖˜〕耀⋖˜ 耀⋖˜〙耀⋖˜〙耀⋖˜〙耀⋖˜〙耀⋖˜〙耀⋖˜〙耀⋖˜〙耀⋖˜〙耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖€˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖€˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜  耀⋖˜ 耀⋖˜  耀⋖˜ 耀⋖˜  耀⋖€˜ 耀⋖˜  耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖˜ 耀⋖(〃耀耀˜ 耀州˜ 耀州˜ 耀州˜ 耀州˜ 耀州˜ 耀州˜ 耀州˜ 耀州˜ 耀州˜ 耀州˜ 耀州˜ 耀州˜ 耀州˜ 耀州˜ 耀州€䂘 耀耀ހ部  ޖ䂘 耀耀ހ部  ޖ䂘 耀耀ހ部  ޖ䂘 耀耀ހ部  ޖ䂘】耀耀܀䂘 耀耀部  ֤ޖ 01=mnǛˆˇ׵׶ߚߛ໏໐ᒐᮬᮭᴗἓ↵⋖⎆⏊⏋⒇⒈⓫╁▻♘⭑⭓⹣⼂⼃⽙㇄ㇱㇲ㉝㉬㉭㊒㊓㕲㣆㣇㤇㤈㮊㮋䃖傮傯嗗堤塒寂寸对州怶怷挴挵曻曼榎歉歊泷洘š 耀耀ހš 耀耀ހš 耀耀ހš 耀耀ހš 耀耀ހ˜ 耀耀ƀš〕耀耀ހ˜ 耀耀ƀš 耀耀ހš〕耀耀ހš〓耀耀ހš〓耀耀ހš【耀耀ހš〓耀耀ހš 耀耀ހš〓耀耀ހš〓耀耀ހš 耀耀܀譪 】@睰޵譪 】?ހ譪 】=ހ䂚〘耀耀܀š 耀耀܀š〘耀耀܀:〄耀耀܀š〓耀ᤖ܀š 耀ᤖ܀š 耀ᤖ܀š〒耀ᤖ܀š〒耀ᤖ܀š〒耀ᤖ܀š〒耀ᤖ܀譪 〛2܀š〒耀ᤖ܀š〒耀ᤖ⠀ހš〒耀ᤖ⠀ހš〕耀ᤖހš 耀ᤖހ譪 〥.ހš〙耀ᤖꀀހš〙耀ᤖꀀހš〙耀ᤖꀀހš 耀ᤖꀀހš 耀ᤖ܀š 耀ᤖ܀š 耀ᤖ܀š 耀ᤖ܀š 耀ᤖ܀š 耀ᤖ܀š 耀ᤖ܀譪 〭"ހš 耀ᤖ܀š 耀ᤖ܀š 耀ᤖ܀š 耀ᤖ܀䂚 耀耀ހš 耀ᤖ܀š 耀ᤖ܀š 耀ᤖ܀š 耀ᤖހ譪 〾ހ譪 ぁB粰޵譨 ぁƀ譪 ぁހ캺 〼܀쭪 〵܀譪 ぇ
ހ譨 ぇƀ躺 〷܀躺 〷܀躺 いE쫜ܣ캺 ぀܀š 耀耀܀š 耀耀܀šက耀耀܀	؀Ḫ䈪儐園擄汸鈄ꗬ쇬타爵瘝;>@BCDF€‚ƒ…†ˆ؀▞伌椒鈂꽠�賓瘝<?AE~„‡؀甆=ℓ4肕ހࠂڃɰ攰‚늘ƒ攰„늘…‡ˆ‰¿Čôကč Ď ǀǁǂ￿ÿǃ DŽ䇅쇆LJLjljNJNj䩪njǍǎ쇏ǐǑǒǓǔǕǗǿȀȁ肀€Ȃ쯋Ëȃ Ȅȅ挸Ȇ挸ȇȈȉȊȋȌȍȎȏĀȐȑȿʀʁʂʃ㆜ʄʅ藺ʆʇ÷ကʈ ʿˀˁ˂d˃˄˅ˆˇˈˉˊ田ˋዐˌ↓ˍ呀‰ˎ耀ˏ耀￿ːケˑ2˒丠˓썐˔˕✐˖鑰˗㲰￿˘˙✐˚鑰˿̄́⦨͂̓̈́빼ͅͿ΄빼΅Ά빼·ೃӈŒ攰ſ@Ǚ￿￿ǚ￿￿Ǜ 쇜ǝ￿￿Ǟ￿￿ǟ 쇠ǡ￿￿Ǣ￿￿ǿÀȒ￿￿ȓ￿￿Ȕ 숕Ȗ￿￿ȗ￿￿Ș 숙Ț￿￿ț￿￿ʉ￿￿ʊ￿￿ʋ 슌ʍ￿￿ΏΐΑΒο舀舀ՀՁՂ￿ÿՃ Մ䕅앆ՇՈՉՊՋ┵ՌՍՎ앏ՐՑՒՓՔՕ՗ՙ￿￿՚￿￿՛ 앜՝￿￿՞￿￿՟ 애ա￿￿բ￿￿տNրցւ￿ÿփ ք䖅얆ևֈ։֊֋┵֌֍֎얏֐֑֒֓֔֕֗֙￿￿֚￿￿֛ 얜֝￿￿֞￿￿֟ 얠֡￿￿֢￿￿ֿN׀ׁׂ￿ÿ׃ ׄ䗅없ׇ׈׉׊׋┵׌׍׎엏אבגדהוחי￿￿ך￿￿כ 엜ם￿￿מ￿￿ן 엠ס￿￿ע￿￿׿N؀؁؂￿ÿ؃ ؄䘅옆؇؈؉؊؋┵،؍؎옏ؙؐؑؒؓؔؕؗ￿￿ؚ￿￿؛ 옜؝￿￿؞￿￿؟ 옠ء￿￿آ￿￿ؿNـفق￿ÿك ل䙅왆هوىيً┵ٌٍَ왏ِّْٕٓٔٗٙ￿￿ٚ￿￿ٛ 왜ٝ￿￿ٞ￿￿ٟ 왠١￿￿٢￿￿ٿ@￿ÿ肀€÷ကༀȀ鋰ကࠀࣰĀᄀༀ̀ヰༀЀ⣰ĀऀჰȀ਀ࣰԀༀЀ䋰ሀ਀ࣰĀ匀଀Ự뼀က쬀＀ࠀЀः㼀ăĀᄀӰĀᜀm＀ۿ؀촀䯎ࠀȀ↽؀츀䯎ࠀȀ簀㕀؅케䯎ࠀȀ鐀↉؀퀀䯎ࠀȀ찀㈈؅턀䯎ࠀȀ쐀∭؀툀䯎ࠀȀᰀ⊈뤀�&䀀';က;᠀mĀĀĀȀĀ̀ĀЀĀԀĀ븀&䌀'Ѐ;ጀ;᠀mĀȀ̀ЀԀĀ䌀؀⨀疀湲猺档浥獡洭捩潲潳瑦挭浯漺晦捩㩥浳牡瑴条ཱི涀瑥楲捣湯敶瑲牥耀Ā낌ڨ者‱業Ѭㆀ″ѡㆀ‷͡㎀愠耄㐵愠考‶ॡ傀潲畤瑣䑉ۻ۽ۿ܀ྯྐྵᇣᇮᇯᇱᇸሂሃህሎሑሒሙሚሜምሢሣሦርሯሰስሷሾቂ቉ቊቒቓቝቤቦቪቲᕣᕰᡩᡮᡯᡳ⬤⬨㖙㖤䆱䆹䇷䇻俌俒俓俚俛俟償儡儣儤儭儯儱儲儻儽儿兀兊兌兎兏嚘嚣囖囘囚四捒捞欔欟泸泹泹泻泻泼泼泾泿洁洂洄洅洇洑洕洘ˇ״׶ߙߜ໎໐ᒏᒑᬚᮭᰬᴗἒἔ₌↶⋕⋖⎅⎆⏉⏌⒆⒈⓪╁►◾♆⧾⭐⭔⹢⹤⼁ヅ㇃㇅ㇰㇲ㉜㉭㊑㤈㮉䊽䜳䜵䝳伊傭儣儧减劉双唋嚦垒怷慕撻曺汨泶泸泹泹泻泻泼泼泾泿洁洂洄洅洇洑洓洕洘ᮗᮭㆉ㇃㉞㉭伊傭汌汨泸泹泹泻泻泼泼泾泿洁洂洄洅洇洑洓洕洘俌俒泸泹泹泻泻泼泼泾泿洁洂洄洅洕洘ѵ‣巄檎࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㿄⁻ꪴ䇒࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿旞↊ボ弎࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ෝ⵿긾᪌࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿䃒䖷嗞࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿᨟檯튒텒࿿࿿࿿࿿࿿࿿ဗŨ᠋脀萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ䩏䩑⡯Ā뜀ǰᜀ栀଀ༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预俾ъ儀ъ漀(o逗Ũ᠋萏ࡰ萑ﺘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﺘ䩏䩑⡯Ā꜀ǰᜀ栀଀ༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预俾Ŋ儀Ŋ漀(逗Ũ᠋萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ䩏䩑⡯Ā漀Āᜀ栀଀ༀᄐ预ᗾ׆Āრ帆怐预俾Պ儀Պ漀(逗Ũ᠋萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ䩏䩑⡯Ā뜀ǰᜀ栀଀ༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预俾ъ儀ъ漀(o逗Ũ᠋萏ᥐ萑ﺘ옕倁ؙ葞ᥐ葠ﺘ䩏䩑⡯Ā꜀˰ᜀጀༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预俾J倀J儀J帀J漀(-耗᠙萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ€ᔀༀ炄ᄈ预ᗾ׆Āࡰ帆炄怈预俾Պ儀Պ漀(梇䢈耗᠕萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ뜀ǰᜀ€ᤀༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预俾ъ儀ъ帀ъ漀(梇䢈o耗᠕萏რ萑ﺘ옕ؐ葞რ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀ€ᔀༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈耗᠙萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ€ᔀༀ傄ᄙ预ᗾ׆Āᥐ帆傄怙预俾Պ儀Պ漀(梇䢈ဗŨ᠕萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ뜀ǰᜀ栀ᤀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预俾ъ儀ъ帀ъ漀(梇䢈o逗Ũ᠕萏ࡰ萑ﺘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀ栀ᔀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈逗Ũ᠙萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ栀ᔀༀᄐ预ᗾ׆Āრ帆怐预俾Պ儀Պ漀(梇䢈逗Ũ᠕萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ뜀ǰᜀ栀ᤀༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预俾ъ儀ъ帀ъ漀(梇䢈o逗Ũ᠕萏ᥐ萑ﺘ옕倁ؙ葞ᥐ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀ栀ᔀༀ㢄ᄄ预ᗾ׆Āи帆㢄怄预俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈逗Ũ᠙萏܈萑ﺘ옕ࠁ؇葞܈葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ栀ᔀༀ�ᄉ预ᗾ׆Ā৘帆�怉预俾Պ儀Պ漀(梇䢈逗Ũ᠕萏ನ萑ﺘ옕ꠁ،葞ನ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ뜀ǰᜀ栀ᤀༀ碄ᄏ预ᗾ׆Āླྀ帆碄怏预俾ъ儀ъ帀ъ漀(梇䢈o逗Ũ᠕萏ቈ萑ﺘ옕䠁ؒ葞ቈ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀ栀ᔀༀᢄᄕ预ᗾ׆Āᔘ帆ᢄ怕预俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈逗Ũ᠙萏៨萑ﺘ옕ؗ葞៨葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ栀ᔀༀ뢄ᄚ预ᗾ׆Ā᪸帆뢄怚预俾Պ儀Պ漀(梇䢈᠀萏΄萑ﺘ옕萁؃葞΄葠ﺘ.耀᠀萏ٔ萑ﺘ옕吁؆葞ٔ葠ﺘ.耀᠀萏त萑ﺘ옕␁؉葞त葠ﺘ.耀᠀萏௴萑ﺘ옕؋葞௴葠ﺘ.耀᠀萏ໄ萑ﺘ옕쐁؎葞ໄ葠ﺘ.耀᠀萏ᆔ萑ﺘ옕鐁ؑ葞ᆔ葠ﺘ.耀᠀萏ᑤ萑ﺘ옕搁ؔ葞ᑤ葠ﺘ.耀᠀萏᜴萑ﺘ옕㐁ؗ葞᜴葠ﺘ.耀᠀萏ᨄ萑ﺘ옕Ёؚ葞ᨄ葠ﺘ.Ѐ᠀萏萑Ʃ옕ก؃葞葠Ʃ()᠀萏Ʃ萑﹗옕꤁؁葞Ʃ葠﹗)Ѐ᠀萏͒萑﹗옕刁؃葞͒葠﹗.᠀萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ()᠀萏܈萑ﺘ옕ࠁ؇葞܈葠ﺘ()᠀萏ࡰ萑ﺘ옕�؉葞ࡰ葠ﺘ()᠀萏৘萑ﺘ옕�؉葞৘葠ﺘ.᠀萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ.᠀萏ನ萑ﺘ옕ခ؎葞ನ葠ﺘ.ѵ‣䃒䖷㿄⁻旞↊᨟檯ෝ⵿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿ЅЅЅЅЅЅЅЅЅ㿪ЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅ╸Ԏ竪笯沒ḱ妛㽑㛄ὰ╸ԎỒⳢĀ妛㽑㓘䈵ð ￿ÿİ￿ÿİ￿ÿİ￿ÿİ㓘䈵Ā঄丸㛄ὰ竪笯沒ḱžåŽቢ㎷司梳午ᵑ㢵溦〠᠑䩠擓淧绊⢤
㩮疴ᅺᬡⰄܹ䞟倬潙秪䝰秨珛⊻㘐卦岂ᣰᩑ⍠斿ᨚ幧ிੀ㎩尠䚤 流!ś"ゆ"橹"ᓽ#㇞#嗢#宜#殿#䂽$乘$ٞ%Ạ(㬱)湆)瓮)綍)朮*杘+気+㊁,㞗,䄭,峄,牒-䍎.䰐.⦗/⧸1ヌ1㼠1堧2摕2㐡4䧡4ᷜ6ᐢ7ⓞ7紣7极8眈9}:ᕚ:妯:爋:啂;䶑<沾?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[\]^_`abcdefghijklmnopqrstuvwxyz{|}~€‚ƒ„…†‡ˆ‰￾￿‹ŒŽ‘’“”•–—˜™š›œžŸ ¡¢£¤¥¦§¨©ª«¬­®¯°±²￾￿´µ¶·¸¹º￾￿¼½¾¿ÀÁÂ￾￿�￿�￿Æ￾￿￾￿￾￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿Root Entryą￿￿￿￿आÀ䘀�ໟ㌯LjȀ1TableĂ￿￿￿￿Š傧WordDocumentĂ￿￿￿￿ሮSummaryInformation(Ă￿￿³ကDocumentSummaryInformation8Ă￿￿￿￿￿￿»ကCompObj￿￿￿￿￿￿q￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￾￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￾ਃ￿￿आÀ䘀潄畫敭瑮䴠捩潲潳瑦传晦捩⁥潗摲਀䴀坓牯䑤捯က圀牯⹤潄畣敭瑮㠮눹q