Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam RACK79CEKAHT najdete zde
쿐놡 > Å က Ç Ã Ä ꗬÁ怣Ѕ ደ¿ က 瘝 橢橢ꕭꕭ Ѕሮ켏 켏 泹 ¤ फ़ फ़ फ़ फ़ फ़ फ़ फ़ ॲ ⊚ ⊚ ⊚ 8 ⋒ t ⍆ D ॲ 䭡 Ũ ⎖ ⎖ ⎬ ⎬ ⎬ ⯓ ⯓ ⯓ 䨸 䨺 䨺 䨺 䨺 䨺 䨺 $ 䳉 ɨ 伱 Œ 䩞 ½ फ़ ⯏ ⯓ 䩞 फ़ फ़ ⎬ ⎬ ࠣ 䬛 ㋺ ㋺ ㋺ ɮ फ़ ⎬ फ़ ⎬ 䨸 ㋺ 䨸 ㋺ ㋺ ª 䉜 | फ़ फ़ 䎌 ⎬ ⎊ 舰໑㌯Lj ⊚ Ǽ 䋘 䨸 䬱 0 䭡 䋪 ¢ 傃 ¬ 傃 $ 䎌 䎌 傃 फ़ 䐨 ؐ ⯓ Z Ⱝ @ ㋺ Ɑ 4 ⲡ Ù ⯓ ⯓ ⯓ 䩞 䩞 ㊐ j ⯓ ⯓ ⯓ 䭡 ॲ ॲ ॲ ࿄ ᤶ । ॲ ॲ ॲ ᤶ ॲ ॲ ॲ फ़ फ़ फ़ फ़ फ़ फ़ Č Ministerstvo spravedlnosti
IV.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Obecná část
Hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad
Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), jež byly schváleny usnesením vlády č. 877 ze dne 13. srpna 2007, nebylo k tomuto návrhu prováděno, neboť byl rozeslán do připomínkového řízení v červenci 2007, tedy před nabytím účinnosti tohoto materiálu (dílčí stanovisko po vypořádání připomínek bylo vyžádáno dne 30. 10. 2007).
Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení její nezbytnosti jako celku, včetně zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Podle stávajícího konceptu trestního řízení je vlastním předmětem trestního řízení pokud možno rychlé a efektivní shromáždění důkazů směřujících k prokázání viny nebo neviny osoby, proti níž je vedeno trestní řízení, a následné rozhodnutí o otázce viny a o trestu, tj. jedná se primárně o řízení zabývající se otázkou viny a trestu za spáchaný trestný čin. Vzhledem k omezeným možnostem oběti trestného činu shromáždit potřebné důkazy a prokázat vinu pachatele přebírá úlohu žalobce stát, který k tomu má mnohem větší možnosti a nástroje, a zastupuje tak v postavení orgánu veřejné žaloby zájmy oběti trestného činu v trestním řízení. Takto je trestní řízení pojímáno tradičně, byť postupnými novelizacemi trestního řádu získala oběť trestného činu v trestním řízení poměrně široká práva.
V rámci trestního řízení není používán pojem „oběť trestného činu“, ale je zde používán pojem „poškozený“, který je pro účely trestního řízení vymezen jako ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví nebo způsobena majetková, morální nebo jiná škoda (§ 43 tr. ř.). Postupnými novelizacemi trestního řádu došlo k výraznému posílení postavení poškozeného v trestním řízení za účelem zajistit jeho informovanost o průběhu řízení a dát mu možnost aktivně se účastnit tohoto řízení.
Podle stávající právní úpravy má poškozený možnost aktivně se účastnit řízení a mít přehled o průběhu trestního řízení. Kontrola policejního orgánu ze strany poškozeného je zajištěna jeho právem žádat státního zástupce, aby přezkoumal postup policejního orgánu v přípravném řízení, jakož i právem podat stížnost proti usnesení o odložení věci. Pokud není spokojen se shromážděnými důkazy, může činit návrhy na doplnění dokazování, může se účastnit hlavního líčení a klást v něm vyslýchaným osobám otázky a před skončením věci má právo na závěrečnou řeč. Poškozený může v přípravném řízení podat stížnost i proti usnesení o zastavení trestního stíhání, o postoupení věci, o podmíněném zastavení trestního stíhání, o tom, že se obviněný ve zkušební době podmíněného zastavení trestního stíhání osvědčil a proti usnesení o schválení narovnání. Poškozený může dát i podnět k výkonu dohledu nejblíže vyššího státního zastupitelství nad činností nižších státních zastupitelství v jeho obvodu. Poškozený je také oprávněn nahlížet do spisů a činit si z nich výpisky, opisy či pořizovat kopie, což patří mezi významná procesní práva. Podstatou tohoto oprávnění je, že poškozený je informován o provedených úkonech, přijatých opatřeních a zejména o skutkovém a právním stavu věci. Tímto oprávněním se v podstatě vytváří prostor pro to, aby poškozený zjistil ze spisu podstatné okolnosti, které se váží k jeho postavení v dané věci a uvážil svůj další postup v řízení. Má rovněž právo žádat informace o tom, že obviněný byl propuštěn z vazby nebo z ní uprchl, nebo odsouzený byl propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody nebo z něj uprchl. Pokud uplatňuje nárok na náhradu škody, jsou jeho práva ještě podstatně širší.
V poslední době se však práva obětí trestných činů dostávají do popředí vnitrostátního i mezinárodního zájmu i ve smyslu práva oběti trestného činu na informace a na dostatečnou ochranu. O uvedeném svědčí např. závěry tzv. Bangkokské deklarace přijaté na XI. kongresu Organizace spojených národů o prevenci kriminality a trestní justici, podle kterých je mimo jiné zapotřebí věnovat zvláštní pozornost ochraně svědků a obětí, nebo rámcové rozhodnutí Rady ze dne 15. března 2001 o postavení obětí v trestním řízení, které požaduje zajištění dostatečné ochrany obětí trestných činů a jejich soukromí. Oběťmi trestné činnosti se zabývají i právně nezávazné dokumenty, jako je např. doporučující Deklarace OSN o základních principech spravedlnosti pro oběti trestných činů a zneužití moci (Declaration of Basic Principles of Justice for Victims of Crime and Abuse of Power, adopted by General Assembly resolution 40/34 of 29 November 1985), z jejíhož znění vyplývá, že potřeby obětí mají být zohledněny v příslušné části řízení, kde jsou jejich osobní zájmy dotčeny, aniž je změněno postavení obžalovaného, a v souladu s příslušným vnitrostátním systémem trestního práva. Doporučení Rady Evropy č. 11 z roku 1985 požaduje zajištění práva oběti trestného činu na informace o výsledku policejního vyšetřování, o konečném rozhodnutí týkajícím se podání obžaloby, o místu a čase soudního projednání trestného činu a o způsobu, jak může získat informace o výsledku řízení.
V souladu s tímto trendem vyvstala potřeba více chránit osobnost a soukromí oběti trestného činu, jíž je zapotřebí zvlášť chránit vzhledem k jejímu věku nebo povaze spáchaného činu a která je mnohdy sekundárně viktimizována nešetrným způsobem medializace případu, kdy jsou uváděny detailní informace týkající se osoby oběti, její rodiny a soukromí. Oběť trestného činu se tak musí vyrovnávat nejen s následky trestného činu, ale i s nepříznivými dopady zvýšeného zájmu veřejnosti o „její kauzu“, přičemž může dojít k dalšímu poškozování oběti. Na tuto nepříznivou situaci reaguje předkládaná novela, jejímž cílem je maximálně omezit okruh informací poskytovaných veřejnosti o oběti trestného činu, kterou je třeba zvýšeně chránit, a zabránit zveřejňování jejích osobních údajů, fotografií či obrazových záznamů - ať už prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků (tisk, rozhlas, televize), včetně veřejných počítačových sítí (Internet se službou World Wide Web), - nebo jiným obdobně účinným způsobem (např. formou letáků). S ohledem na ústavní zásadu svobody projevu a ústavně zaručeného práva na informace je okruh takto zvýšeně chráněných obětí omezen na oběti mladší 18 let a oběti trestných činů zasahujících do jejich osobnostní integrity nebo výlučně do jejich osobních práv. Naopak není důvodem poskytovat takovouto přísnou ochranu právnickým osobám, neboť vzhledem k odlišnému charakteru právnické osoby nejsou dány důvody pro stejně přísnou ochranu jako u fyzické osoby, vůči níž má zveřejnění údajů o činu na ní spáchaném dopady na její osobnost a psychiku. Tento bezprostřední škodlivý důsledek u právnické osoby není dán. Stejně tak není dán důvod pro ochranu zletilých obětí trestných činů nesměřujících primárně vůči jejich osobě, ale např. do majetkové sféry.
Porušení zákazu zveřejnění vyobrazení nebo jiných údajů o uvedeném poškozeném se navrhuje postihovat podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož bude možné takové porušení sankcionovat pokutou až do výše 1 mil. Kč (podle okolností, závažnosti porušení tohoto zákazu a z hlediska způsobené újmy).
Podle tohoto zákona tak budou moci být postiženy fyzické a právnické osoby, které poruší zákaz zveřejnění údajů o poškozeném, zejména vydavatelé periodického tisku a provozovatele rozhlasového a televizního vysílání, kteří v dané oblasti podnikají, neboť zveřejnění informací o poškozeném těmito veřejnými sdělovacími prostředky má vzhledem ke své účinnosti obzvlášť škodlivé dopady pro osobnost poškozeného, přičemž tento způsob zveřejnění informací o poškozeném je v praxi nejčastější.
Zpracovatelům a správcům je možné již podle stávající právní úpravy ukládat opatření k nápravě podle zákona o ochraně osobních údajů za porušení povinností při zpracování osobních údajů poškozeného (§ 13 a další zákona o ochraně osobních údajů), zejména za zanedbání povinnosti učinit potřebná opatření k zabránění neoprávněnému přístupu k uvedeným údajům o poškozeném (např. jejich vedením odděleně od ostatních informací) a sankcionovat je za taková porušení povinností.
Navrhovaná úprava se inspiruje zahraničními úpravami a úpravou ochrany osobních údajů mladistvého pachatele v řízení ve věcech mládeže – při respektování jeho odlišného procesního postavení.
Stávající právní úprava nemá bezprostřední, ani sekundární dopady na rovnost mužů a žen a nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví a nestanoví pro něj odlišné podmínky. Navržená úprava má zcela stejné dopady na muže i na ženy.
Zhodnocení souladu navrhované úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s akty práva Evropské unie
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Navrhovaná úprava je rovněž v souladu s právními předpisy Evropské unie a mezinárodními smlouvami, z nichž se právy obětí trestné činnosti zabývají zejména následující:
- rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV ze dne 15. března 2001 o postavení obětí v trestním řízení,
- směrnice Rady 2004/80/ES ze dne 29. dubna 2004 o odškodňování obětí trestných činů,
- Evropská úmluva o odškodňování obětí násilných trestných činů ze dne 24. 11. 1983 (vyhlášená pod č.141/2000 Sb. m. s.),
- Mezinárodní úmluva o potlačování financování terorismu ze dne 9. prosince 1999 - článek 8 týkající se odškodnění obětí (vyhlášená pod č. 18/2006 Sb.m.s.),
- Úmluva o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989 (vyhlášená pod č. 104/1991 Sb.).
Právo na soukromí a rodinný život je obecně chráněno také v článcích 17 a 23 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a v článcích 6 a 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Ochrana soukromého života v rámci probíhajícího trestního řízení je dále rozvedena v zásadě 8 Doporučení č. 13 o šíření informací prostřednictvím sdělovacích prostředků ve vztahu k trestnímu řízení, které bylo přijato Výborem ministrů Rady Evropy dne 10. července 2003 (Poskytování informací o osobách podezřelých, obviněných nebo odsouzených, stejně jako o ostatních stranách trestního řízení, musí respektovat jejich právo na ochranu soukromého života v souladu s článkem 8 Úmluvy. Zvláštní ochrana musí být poskytnuta nezletilým nebo jiným zranitelným osobám, obětem, svědkům a rodinám osob podezřelých, obviněných nebo odsouzených. V každém případě je třeba věnovat zvýšenou pozornost škodlivým následkům, které by pro výše uvedené osoby mohlo mít prozrazení informací umožňujících jejich ztotožnění). Ve vztahu k dítěti je pak právo na ochranu soukromí a rodinného života chráněno v článku 16 Úmluvy o právech dítěte (vyhl. ve Sbírce zákonů pod č. 104/1991 Sb.).
Ochranou osobnosti a práva na soukromí obětí trestného činu se přímo zabývá článek 8 rámcového rozhodnutí Rady 2001/220/SVV ze dne 15. března 2001 o postavení obětí v trestním řízení, podle něhož „má každý členský stát zajistit přiměřenou úroveň ochrany obětí a podle vhodnosti i jejich rodin nebo osob v podobném postavení, zejména pokud jde o jejich bezpečí a ochranu jejich soukromí v těch případech, kde kompetentní orgány usoudí, že hrozí vážné riziko odvety, nebo existuje nezvratný důkaz vážného úmyslu narušit soukromí těchto obětí. Za tímto účelem každý členský stát zaručí, že bude možné podle nezbytnosti jako součást soudního řízení přijmout odpovídající opatření na ochranu soukromí a fotografického zobrazení obětí a jejich rodin nebo osob v podobném postavení.“
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
U navrhované úpravy se celkově nepředpokládají negativní dopady na státní rozpočet.
Předpokládané pozitivní dopady na státní rozpočet (příjmy z vybraných pokut) nelze v současné době vyčíslit, neboť nelze předem odhadnout počet případů porušení zákazu zveřejnit informace o poškozeném, ani jejich závažnost a tím návazně výši uložené pokuty (lze očekávat v řádu desítky případů ročně).
Navrhovaná úprava nemá dopady na ostatní veřejné rozpočty. Pro podnikatelské prostředí České republiky má navrhovaná úprava negativní finanční dopady pouze pokud by příslušný podnikatelský subjekt porušil zákonný zákaz a zveřejnil informace o poškozeném. V takovém případě by byl povinen uhradit uloženou pokutu.
Sociální dopady, dopad na životní prostředí
Navrhovaná úprava není spojena s negativními sociálními dopady a nedopadá na životní prostředí.
Zvláštní část
K části první – změna trestního řádu
Navrhovaná změna § 8a upravujícího poskytování informací o trestním řízení nově zdůrazňuje potřebu zohlednit při poskytování informací zejména zájmy nezletilých osob; dále se zpřesňují některé pojmy tak, aby odpovídaly terminologii používané v trestních předpisech. Pojem osobní údaj je definován v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, jako „jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu.“
Právo na ochranu soukromí je vymezeno judikatorně jako „právo fyzické osoby rozhodnout podle vlastního uvážení, zda, popř. v jakém rozsahu a jakým způsobem mají být skutečnosti jejího osobního soukromí zpřístupněny jiným subjektům a zároveň se bránit (vzepřít) proti neoprávněným zásahům do této sféry ze strany jiných osob.“(ÚS 517/99). ࠴ ࠶ ࠸ ࠺ ࠼ ࠾ ࡀ ࡐ ࡞ ࡠ ࡢ ࡸ ࡺ ࣜ ࣼ ࣾ ब ழ ஶ ஸ ா ఀ ం ౪ ౬ ആ ഒ ൌ ඌ ඎ ሔ ቖ ᑆ ᑲ ᒨ ᓀ ᗰ ᘄ ᘈ ᤌ ᤠ ᵞ ᵬ Ḝ Ḫ 탕새랼궲궦ꊦꊭ鞛鞛鞛鎛鮏讏讆譾譾発窋窋窋 ᘆᑨꉸ ᘆ鉨빲 ᔏ�脆ᘀ器썽㘀脈ᘉ器썽尀脈ᘆ器썽 ᘆ�蕺 ᘆ㙨 ᘆ띛 ᔌ띛ᘀ띛 ᘆ뉨硔 ᔌ뉨硔ᘀ뉨硔 ᘉ뉨硔㔀脈ᘉ੨蔰㔀脈ᘉ쑨彽㔀脈ᘆ뵨⑀ ᔏ泌섐ᘀ⩧㔀脈ᔏ泌섐ᘀ泌섐㔀脈ᘉ쩨呶㔀脈ᔚ泌섐ᘀ泌섐㔀脈࠹䂁ᒈ䔀و ᔌ�㜤ᘀ︧ ᘆ硨 ᔌ�㜤ᘀ泌섐 ᔌ뵨⑀ᘀꁨ㼌 ᘆ쑨彽⸀ ࠶ ࠾ ࡀ ࡠ ࡢ ࡺ ࡼ ࣚ ࣜ ஶ ஸ ඌ ඎ Ꮺ Ꮼ ឴ ា ▞ ú ê Ý 픀 Ð 퀀 Ð 쐀 ¿ 뼀 ¶ 똀 똀 ¨ ꌀ Ѐ摧絖ÃЀ 摧絖Ãဉഀۆ렂瀑#摧絖Ãࠀ萑˄葠˄摧絖ÃЀ摧竞
␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧咲xЀ 摧咲x܀ ␃愁Ĥ摧緄_Ѐ 摧ᛟ܀ ␃愁Ĥ摧壥h܀ ␃愂Ȥ摧⟨þ܀ ␃愂Ȥ摧ಠ?Ѐ 摧ಠ?ሀ 難 甆 ﷽ ЄĀȁḪ › ⁔ ℊ № ↸ ⇞ ⍎ ⍠ ⏬ ■ ✒ ✪ ➞ ⢞ ⣀ ⤀ ⦦ ⪖ ⯆ ⳰ ⺀ ⻀ ⻂ ⻢ ⼔ ⽰ ⽼ ㄠ ㊐ ㏄ ㏈ 㛄 㜊 㝾 㞎 㞺 㞾 㠞 㡜 㢲 㣰 㣴 㣶 㥮 㭲 㰈 㴚 㵒 㵰 㵶 㶰 㺞 㼦 㼮 㽔 㽘 㽚 㿎 㿠 㿶 䀊 䀔 䈨 䈪 ���퓴퓐퓐퓐퓐퓌퓌죌퓌쓐변변삸듄샄풰풬풬풨 ᘆ써缏 ᘆ饨稊 ᘆ䉨 ᘆ앨茳 ᘆ牨鄱 ᘆ왨츀 ᘆ㙨彊 ᘆ빨㱬 ᘆ텨衫 ᘆﵨ鑹 ᘆ ᘆ앨瑞 ᘆ⑨筀 ᘆ繨豀 ᘌ鉨빲㘀脈ᘆ襨 ᘉ鉨빲尀脈ᘆ齨ᑇ ᘆ鉨빲 ᘆᑨꉸ ᘆ器썽䈀▞ ■ ㄠ ㄢ 㽘 㽚 䈮 䘦 䘨 䧨 䧪 䭨 䭪 䶬 伌 ö â 혀 â 쨀 ¾ 똀 Ê 글 Ê ꈀ 言 ܀␃愃̤摧窴´ༀ␃༃ᄀᮄ币怀ᮄ愁̤摧㏗ ␃ᄃᮄ态ᮄ愁̤摧⥂ç܀ ␃愃̤摧埇܀ ␃愃̤摧ᐴÀ ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧⸡J ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧礧 ␃ᄃ梄态梄愁̤摧䨶_܀ ␃愃̤摧Ç ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧犒¾ࠀ萑˄葠˄摧絖Ã䈪 䈬 䘨 䙚 䙞 䙠 䙪 䙬 䛲 䜀 䜲 䞲 䟀 䟐 䟞 䠐 䡒 䢸 䣮 䣰 䥶 䧢 䧦 䧪 䫨 䬂 䭨 䭪 䰐 䰖 䶬 伊 伌 侔 侖 俺 倊 倦 倨 偌 偾 傂 僤 僴 儌 儎 儐 ���맄릱鮦鎗辗讗讇辗较粓 ᘌ孨∁㔀脈ᘆꑨ⁆ ᘆ敨렢 ᘆ靨蕵 ᘆ쑨繵 ᘆ孨∁ ᘆ剨 ᔔ둨둺ᘀ孨∁䌀ᡊ愀ᡊ ᔔ둨둺ᘀ덨杓䌀ᡊ愀ᡊ ᘎ⍕䌀ᡊ愀ᡊ ᔔ흨ꀳᘀ흨ꀳ䌀ᡊ愀ᡊ ᘆ䉨 ᘆ뉨硔 ᘆ왨鼟 ᘆ ᘆ함 ᘆ鵨빦 ᘆ앨瑞 ᘆ써缏 ᘆꑨന ᘆ㑨쀔 ᘆ�鵆 ᘆ幨┆ ᘆ塨픃 ᘆⅨ䨮 ᘆﵨ䬣⸀伌 侔 侖 儎 儐 凖 劂 卶 咰 啚 啜 庢 度 擆 擈 昄 昆 暲 暴 椒 ö æ Ù � Ù 턀 Ñ 턀 Ñ 턀 É 쐀 Ä 뼀 µ 딀 µ ᤊഀӆ퀁ꐔ 摧ࡴЀ 摧䛼ªЀ摧ࡴ܀␃愃̤摧㐛Ê܀␃愃̤摧㔙í܀␃愃̤摧ś"Ѐ摧ś"܀ ␃愃̤摧痄~܀ ␃愃̤摧ś"ࠀ萑˄葠˄摧牒-ጀ儐 儖 兄 兞 凔 凖 凪 凶 出 刌 劀 劂 劆 劒 勐 勨 卌 卤 卦 卪 卬 印 却 卶 卺 另 叮 吘 呪 和 咨 咬 哲 唘 啘 啚 啜 喨 営 嗒 嗮 噪 嚌 嚪 圀 圆 園 훞훣릾뻣꾴꾧꾢鶢颢ꊓ薌睾 ᘌ扨Ē㔀脈ᘌ읨踎㔀脈ᘌ빨屗㔀脈ᘌ敨褽㔀脈ᘉ�砤㔀脈ᘉ읨踎㔀脈ᘉꑨ⁆㔀脈ᘉ빨屗㔀脈ᔏ摛ᘀ摛㔀脈ᘉ摛㔀脈ᘉ᭨쨴㔀脈ᘉ襨㔀脈ᔏᥨᘀᥨ㔀脈ᔏᥨᘀ靨蕵㔀脈ᔏᥨᘀ孨∁㔀脈ᔏᥨᘀ땨ܸ㔀脈ᘉ轨杺㔀脈ᘉᥨ㔀脈ᔒ쑨繵ᘀ孨∁㔀脈ᔏ쑨繵ᘀ쑨繵㔀脈ᘉ쑨繵㔀脈⸀園 圪 坸 垌 垖 垘 埀 墎 墶 夞 夠 媬 嬔 尜 尪 尬 属 岰 峲 崰 崴 嵘 嵚 嵞 嵦 庠 庢 度 庨 怰 怲 怺 恔 恮 慔 慞 擀 擂 擄 �죏죏쇏쇏쇏럏ꮰ鲦趔肅汶汶汥汥 ᘌ�뙍㔀脈࠶ᔒ퉨둄ᘀ땨ܸ㔀脈࠶ᔒ퉨둄ᘀ᭨쨴㔀脈࠶ᘉ�뙍㔀脈ᔏ᭨쨴ᘀ᭨쨴㔀脈ᔌ᭨쨴ᘀ᭨쨴 ᔏᥨᘀᥨ㔀脈ᔒ敨褽ᘀ빨屗㔀脈ᘉ�㔀脈ᘉ♨옴㔀脈ᘌ♨옴㔀脈࠶ᔒၨ픀ᘀ表㔀脈࠶ᘌ읨踎㔀脈࠶ᘌ杨ᵞ㔀脈࠶ᔒၨ픀ᘀ扨Ē㔀脈࠶ᔕ扨Ēᘀ扨Ē㔀脈࠶岁脈ᘌ읨踎㔀脈ᘌ扨Ē㔀脈ᘌ빨屗㔀脈ᘌ敨褽㔀脈⚁擄 擆 擈 昄 昆 昴 晄 晤 晸 暪 暮 暰 暲 曐 朘 李 枦 枴 柬 栬 桄 梴 椌 椐 椔 椶 椸 榐 榠 樊 樎 橖 欎 欐 欒 殆 殈 殊 毢 毤 毦 氤 氦 氼 汸 폝짝짝폝떿떿떿뾫뾵펵��ꆫꆗꇝ�誒牶 ᘆ ᘆᙨ뉠 ᔞᙨ뉠ᘀᙨ뉠㔀脈憁ᑊ渀Ո琄Ոᔏᙨ뉠ᘀ瑨謈㔀脈ᘉ罨昍㔀脈ᘒ୨䑟愀ᑊ渀Ո琄Ոᘒ䡨ѓ愀ᑊ渀Ո琄Ոᘒࡨ愀ᑊ渀Ո琄Ոᘒﵨ驋愀ᑊ渀Ո琄Ոᘒ魨덌愀ᑊ渀Ո琄Ոᘒ愀ᑊ渀Ո琄Ոᘒ뉨愀ᑊ渀Ո琄Ոᘒ瑨謈愀ᑊ渀Ո琄Ոᘉﱨꩆ㔀脈ᘆ瑨謈 ᘆᬘ ᔕ퉨둄ᘀ땨ܸ㔀脈࠶岁脈Ⰰ椒 椔 殈 殊 毢 毤 沺 沼 泘 泚 洤 洦 狤 狦 迬 迮 鈂 ñ Ù 저 È 밀 · 꼀 ª ꨀ ª ꈀ ¢ 阀 ¢ 言 ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧猲· ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧岘é܀ ␃愃̤摧ᵤÀЀ 摧狠ð܀ ␃愁Ĥ摧䷝¶Ѐ 摧ᩑ ␃ᄃ킄怂킄愂̤摧ࡴᤑ̀Ĥ옍Ąːᄀ᐀¤怀愀Ĥ摧怖²ᤎഀӆ퀁萑 ꐔ 葠 摧Çᤊഀӆ퀁ꐔ 摧ࡴᤎഀӆ퀁萑 ꐔ 葠 摧ℴJက汸 沎 沸 沺 沼 泖 洨 派 浔 浨 浬 涠 涾 淜 湊 湨 瀞 瀦 瀨 瀪 犠 犢 狠 狢 狤 狸 猈 獊 獔 疊 踀 迪 迬 迮 逦 遼 邞 郚 鄌 鄖 酔 醐 釂 釔 釴 釶 釸 鈀 鈂 鈄 �퓘퓐죌쳔쓔떽떰ꮰ떰ꟄꟄꂢ馧퓄闌軌軌躊躊躊芆~ ᘆᩨ穞 ᘆﱍ ᘆ桨촊 ᘆ⽨넳 ᔌ摨쀝ᘀ摨쀝 ᘆ全ᬚ ᔌ顨ᘀ써 唃Ĉᘉ顨㘀脈ᘆ顨 ᘉ腨ⰲ㘀脈ᘉ써㘀脈ᔏ써ᘀ써㘀脈ᔌ써ᘀ써 ᘆ써 ᘆ褟 ᘆ㩨舜 ᘆ餗 ᘆ⍨㝽 ᔌ㩨舜ᘀ㩨舜 ᘉ㔀脈ᔏᘀ㔀脈ᘉ텨굧㔀脈ᘌ瑨謈㘀脈⨾ᘆ瑨謈 ᘆ齨ᑇOrgánům činným v trestním řízení se neukládá chránit soukromí nezletilých osob obecně, ale pouze při poskytování informací o těchto osobách, kdy je třeba vždy zvážit, jaké dopady zveřejnění takových informací může mít na jejich osobu a soukromí.
Navrhovaný § 8b pak obsahuje specifickou úpravu zveřejňování informací o poškozeném, u něhož je dán zvláštní zájem na ochraně jeho soukromí a osobnosti vzhledem k jeho zranitelnosti a potřebě co největšího odstranění působení škodlivých vlivů.
Navrhované doplnění § 8a a nový § 8b trestního řádu upravují:
Obecně podmínky poskytování informací o trestním řízení ze strany orgánů činných v trestním řízení veřejnosti prostřednictvím sdělovacích prostředků; tyto podmínky zůstávají stejné jako podle stávající právní úpravy, pouze se výslovně zdůrazňuje, že je třeba dbát zájmů nezletilých osob, a to jakýchkoli, které mají účast na trestním řízení. Pro dítě mladší 15 let, které spáchalo čin jinak trestný, a pro mladistvého pachatele je specifická úprava ochrany jejich osobnosti a soukromí obsažena v § 52 až 54 a § 92 odst. 3 a 94 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže. Nově se navrhuje specifická úprava rovněž pro poškozeného.
Podmínky zveřejňování informací o poškozeném a jeho blízkých osobách orgány činnými v trestním řízení. Zveřejněním je míněno takové jednání, které je způsobilé učinit obsah informace přístupný většímu počtu osob (srov. R 5247/1935). Nepostačí tedy sdělení takové informace jednotlivci, není-li z okolností zřejmé, že jeho zájem o ně je motivován snahou dát je k dispozici většímu okruhu osob (např. jde o novináře). Orgány činné v trestním řízení mohou zveřejnit informace obsahující osobní údaje o poškozeném nebo jiné údaje umožňující narušení jeho soukromí pouze v případě, že je to nezbytné pro dosažení účelu trestního řízení a pouze v nezbytném rozsahu. Základním účelem trestního řízení je odhalit pachatele skutku, který naplňuje znaky trestného činu, vyšetřit tento skutek a postavit pachatele před soud, který rozhodne o jeho vině či nevině a shledá-li jej vinným, uloží mu trest. Osobní údaje poškozeného je tak možné zveřejnit zejména v případě, že je třeba pátrat po poškozeném, nebo např. v případě, kdy je třeba zjistit svědky určitého trestného činu (např. šikany). Orgány činné v trestním řízení jsou zároveň podle zákona o ochraně osobních údajů povinny učinit potřebná opatření, aby zabránily přístupu nepovolaných osob k informacím o poškozeném, např. jejich vhodným uložením na místě, kam jiné neoprávněné osoby nemají přístup apod.
Zákaz šíření informací o poškozeném a jeho osobách blízkých osobami, kterým byly tyto informace poskytnuty orgány činnými v trestním řízení v rámci trestního řízení nebo k výkonu jejich práv či plnění povinností (např. probační úředník, znalec, osoba nahlížející do spisu, svědek, obhájce apod). Tyto osoby nesmějí získané informace dále šířit a mohou je poskytovat dalším osobám rovněž jen k plnění jejich úkolů či k výkonu práv nebo pro účely trestního řízení, nikoli pro jiné účely.
Obecný zákaz zveřejnit v souvislosti s trestným činem spáchaným na poškozeném jakýmkoli způsobem (ve veřejných sdělovacích prostředcích i jinak) vyobrazení nezletilého poškozeného nebo poškozeného, vůči němuž byl spáchán některý z trestných činů směřujících proti jeho osobě nebo osobním právům, informaci, ve které je uvedeno jméno nebo příjmení poškozeného, nebo jiné údaje, které by umožnily poškozeného identifikovat. Vyobrazením není míněna pouze fotografie, ale i obrazové záznamy a přenosy, kreslené nebo malované podobizny apod. Jinými údaji umožňujícími identifikaci poškozeného mohou být i údaje, které se přímo netýkají osoby poškozeného, např. fotografie jeho rodiny nebo přátel, místa jeho bydliště apod. Zveřejněním se přitom rozumí jakýkoli způsob zveřejnění, tj. jak prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků, tak i jiným obdobně účinným způsobem (např. šíření letáků, seznámení s těmito informacemi na veřejném shromáždění osob apod.). Tento zákaz, stejně jako postih za jeho porušení, samozřejmě nesměřuje vůči poškozenému, v souladu s principem, že není postihován ten, k jehož ochraně ustanovení slouží.
Z uvedeného obecného zákazu jsou upraveny následující výjimky:
- Trestní řád stanoví jako výjimku z obecného zákazu zveřejnění možnost orgánů činných v trestním řízení zveřejnit potřebné informace o poškozeném či osobách jemu blízkých v nezbytném rozsahu pro trestní řízení. Může jít o případ, kdy je oběť trestného činu nezvěstná a je zapotřebí po ni pátrat. Oprávnění Policie České republiky zveřejňovat osobní údaje v rozsahu nezbytném k plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením nebo při pátrání po osobách vyplývá již ze stávajícího § 42l zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky. Dále může být zveřejnění potřebné např. pro důkazní účely, kdy v některých případech (např. šikana) nejsou známi svědci a je zapotřebí zveřejnit údaje o poškozeném pro účely zjištění svědků, kteří by napomohli k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení.
- Případy, kdy si sám poškozený bude přát zveřejnění informací o své trestní věci v médiích nebo jiným způsobem, či kdy bude s takovým zveřejněním souhlasit a bude vzhledem k svému věku a příčetnosti dostatečně způsobilý k posouzení důsledku takového zveřejnění. Je třeba respektovat článek 17 Listiny základních práv a svobod, který zaručuje svobodu projevu a právo na informace. V těchto případech nebude zveřejnění sankcionováno, což plyne ze samotného smyslu a účelu poskytované ochrany před zveřejněním, kdy smyslem není chránit poškozeného, jestliže sám o ochranu nestojí, ovšem pouze v případě, že byl dán výslovný a prokazatelný souhlas poškozeného dostatečně způsobilého k posouzení dopadů zveřejnění. Vzhledem k tomu, že zveřejnění se dotýká zásadním způsobem zejména osoby poškozeného, který má být chráněn, klade se důraz na svobodné vyjádření jeho vůle, je-li takového projevu vzhledem k svému věku a vyspělosti schopen. Je třeba vždy zkoumat schopnost poškozeného posoudit dopady zveřejnění informací o něm, zejména zda jde o osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům nebo s omezenou způsobilostí k nim. Je -li poškozený dítětem, vyžaduje se s ohledem na potřebu jej zvýšeně chránit před negativními účinky zveřejnění a vzhledem k jeho nedostatečné vyspělosti a menší odolnosti vůči vnějším vlivům rovněž souhlas jeho zákonného zástupce (mohlo-li by dojít ke střetu zájmů mezi poškozeným a zákonným zástupcem, musí se zveřejněním souhlasit opatrovník nebo zvláštní zástupce poškozeného, což vyplývá z obecné právní úpravy).
Pokud jde o pravidla řízení před soudem, postupuje se podle příslušných ustanovení trestního řádu (§ 2 odst. 10 tr. ř., § 199 tr. ř., § 200 tr. ř. a § 238 tr. ř.) zohledňujících zásadu veřejnosti zakotvenou v článku 96 odst. 2 Ústavy a článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. S ohledem na tuto zásadu, nepřikročí-li soud k vyloučení veřejnosti při hlavním líčení nebo veřejném zasedání s ohledem na zájmy poškozeného, nelze veřejnosti bránit v účasti na řízení. V takovém případě lze před veřejností projednat i informace o poškozeném a osobách jemu blízkých v rozsahu, v jakém jsou potřebné k projednání věci před soudem. Veřejnost je však vázána povinností sdělené informace dále nešířit a nezveřejnit vyobrazení i informace o poškozeném a jiné údaje vedoucí k jeho identifikaci. Účastní-li se tedy jednání média, mohou si sice, pokud s tím předseda senátu souhlasí, pořizovat zvukové či obrazové záznamy z hlavního líčení nebo veřejného zasedání, nicméně při přenosu záznamu v televizi či rozhlasu musí zabránit zveřejnění vyobrazení poškozeného, jeho osobních údajů a jiných výše uvedených údajů. Stejně tak nelze veřejnosti bránit činit si poznámky nebo nákresy, ohledně nakládání s nimi však platí výše uvedené včetně zákazu šíření těchto informací. Rozsudek se vyhlašuje veřejně v hlavním líčení.
Pravomocné rozhodnutí ve věci samé může být zveřejněno, ale pouze bez uvedení osobních údajů poškozeného a jiných údajů vedoucích k jeho identifikaci tak, aby byl poškozený uchráněn sekundární viktimizace.
Nové ustanovení § 8b je dále zohledněno v § 378 tr. ř., který upravuje poskytování informací orgány činnými v trestním řízení a Ministerstvem spravedlnosti o jejich postupech v rámci mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních. Tyto postupy bezprostředně souvisejí s trestním řízením a v jejich rámci dochází k předávání osobních údajů osob zúčastněných na trestním řízení.
K části druhé – změna zákona o přestupcích
Vzhledem k tomu, že podstatou přestupku obsaženého ve stávající právní úpravě v § 26 zákona o přestupcích je porušení zákazu zveřejňování určitých vymezených osobních údajů o mladistvém pachateli nebo dítěti mladším 15 let, které spáchalo čin jinak trestný, navrhuje se tento přestupek vypustit a postih přesunout do zákona o ochraně osobních údajů. Napříště by tak měl Úřad pro ochranu osobních údajů jednotně postihovat všechna nedovolená zveřejňování osobních údajů, stanoví-li zákaz zveřejnění zákon, čímž by mělo dojít i ke zvýšení efektivity postihu. Roztříštěnost postihu mezi více orgánů se nejeví být vhodná, neboť jiné orgány než Úřad pro ochranu osobních údajů nejsou v oblasti ochrany osobních údajů specializovány a uvedená problematika k nim spadá spíše okrajově (podle zjištění dosud obecní úřady projednaly pouze 1 přestupek podle § 26 zákona o přestupcích).
K části třetí – změna zákona o ochraně osobních údajů
Navrhovaná ustanovení zohledňují zvláštní právní úpravy nakládání s osobními údaji zakazující jejich zveřejnění. Jedná se tedy o případy, kdy je zdůrazněna naléhavost ochrany soukromí. Návrh současně sjednotí přístup v různých oblastech nakládání s osobními údaji, kde je nutno aplikovat vesměs stejné zásady ochrany osobních údajů a soukromí. V dozorové (sankční) oblasti byla dosud část problematiky upravena v přestupkovém zákoně, odpovědnost právnických osob nebyla řešena vůbec.
Z pohledu ochrany osobních údajů se návrh nově zaměřuje na případy dosud nepostižitelné podle zákona o ochraně osobních údajů, u nichž není zcela prokazatelné, že údaje unikly z původního zpracování nebo se účel zveřejnění a dalšího zpracování zveřejněných osobních údajů jeví v rozporu s účelem původního zpracování (před zveřejněním). Limit účelu využití a dalšího zpracování osobních údajů (zákaz zveřejnění) se proto na rozdíl od většiny zpracování nedovozuje výkladem, ale jak je výše uvedeno, z důvodu naléhavosti ochrany soukromí jej ve vybraných případech vždy určuje zvláštní zákon.
Do zákona o ochraně osobních údajů se v souladu se zásadami správního trestání navrhuje zařadit nový přestupek postihující fyzickou osobu a správní delikt postihující právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, která poruší zákaz zveřejnění osobních údajů stanovený zvláštním zákonem. Takovým zákonem je v současné době trestní řád ve znění této novely (navrhovaný § 8b) a zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů, který stanoví zákaz zveřejňovat jméno a příjmení nebo jiné údaje o mladistvém pachateli nebo dítěti mladším 15 let, které spáchalo čin jinak trestný, které umožňují jeho identifikaci.
Postihována je v souladu s judikatorním vymezením pojmu „zveřejnění“ jak osoba, která informaci poskytne jiné osobě za účelem její publikace či medializace (poskytne je novináři či reportérovi) nebo za účelem jiného zpřístupnění veřejnosti (např. na webových stránkách nebo formou letáků), tak i osoba, která získané informace publikuje, medializuje či jinak přímo zpřístupní veřejnosti. V případě postihu zveřejnění osobních údajů, jež by bylo zakázáno jinými právními předpisy, které nebudou vymezovat pojem „zveřejnění“, se bude při výkladu tohoto pojmu vycházet ze zákona o ochraně osobních údajů a z dozorové praxe Úřadu pro ochranu osobních údajů, kdy zveřejněním lze rozumět zpřístupnění osobních údajů obvykle předem neurčenému okruhu příjemců, zejména prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, veřejně přístupných počítačových sítí, veřejným vyhlášením, uvedením ve veřejném seznamu, veřejném registru nebo umístěním na veřejně přístupném místě.
Za uvedené správní delikty bude možné postihnout jak jednotlivou fyzickou osobu, které bude porušení zákazu prokázáno, tak i osobu, která odpovídá za to, aby nebyly zveřejňovány informace, jejichž zveřejnění je zakázáno [např. provozovatel rozhlasového a televizního vysílání, který podle § 32 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání nese odpovědnost za obsah programů zařazovaných do vysílání; vydavatel periodického tisku, který ve smyslu § 4 zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), odpovídá za obsah tisku].
Sankcí, kterou bude možné uložit za porušení zákazu zveřejnění, je pokuta do výše 1 mil. Kč. Výše pokuty odráží potřebu zabránit zveřejnění určitých atraktivních informací o poškozeném, mladistvém pachateli či dítěti mladším 15 let, jež spáchalo čin jinak trestný (např. „atraktivní záběry z místa činu“), jejichž zveřejnění může produkovat značný zisk a vést k sekundární viktimizaci poškozeného nebo stigmatizaci pachatele.
K projednávání porušení zákazu zveřejňovat osobní údaje, který výslovně stanoví zvláštní zákon, se navrhuje stanovit příslušnost jediného orgánu – Úřadu pro ochranu osobních údajů – což by mělo vést k jednotné a efektivní praxi při postihu těchto případů.
K části čtvrté – účinnost
Datum nabytí účinnosti je stanoveno s ohledem na délku legislativního procesu a s ohledem na jednoduchost navrhované právní úpravy.
- PAGE 1 -
鈂 鈄 銄 銆 鞊 鞌 ꈠ ꈢ ꗮ ꗰ 껞 껠 꽞 꽠 ÷ ÷ Û 윀 ¿ £ 輀 笀 s ܀ ␃愃̤摧䨶_ ␃ᄃ梄态梄愁̤摧眈9܀ ␃愃̤摧竡̤̀☊цഀ߆퀁ĂŨ༆梄币梄愁̤摧竡܀ ␃愃̤摧戬ð̤̀☊цഀ߆퀁ĂŨ༆梄币梄愁̤摧}:܀ ␃愃̤摧擓̤̀☊цഀ߆퀁ĂŨ༆梄币梄愁̤摧࠷¾܀ ␃愃̤摧帚z̤̀☊цഀ߆퀁ĂŨ༆梄币梄愁̤摧៦܀ ␃愃̤摧ᵤÀഀ鈄 鈮 鈸 銀 銄 銆 銔 銾 鋒 鋖 鋶 錎 鍊 鎮 鎰 鎲 闺 隚 隤 霒 鞈 鞊 鞌 顖 願 顚 髌 鹞 麴 鿾 ꀀ ꂆ ꃂ ꈞ ꈠ ꌸ ꌺ ꍐ ꍒ ꍔ ꎊ ꏊ ꑄ ꑐ ꑒ ꑢ ꑤ ꑮ ꑰ ꑲ ꒈ ꒘ ꒼ ꔚ ꔨ ꕚ ꕜ ꕾ ꖼ ꗪ ꗬ �탔쳔쳐쳐쓈퓈변뒸뒸벰뒬결ꢼꢤꢠ鲠ꢠꢜ颸ᘆὨ陳 ᘆቨ鑽 ᘆ깨뼂 ᘆとꅣ ᘆ靨蠱 ᘆ ᘆ敨褽 ᘆ豨רּ ᘆ籨옵 ᘆ鹥 ᘆ퍨 ᘆ䩨 ᘆ㝨븈 ᘆ穨ሑ ᘆ腨ⰲ ᘆ둨ཱུ ᘆᩨ穞 ᘆꥨ갠 ᘆ䉨� ᘆᩨ倏 ᘆၨ倅 ᘆ絨㨀 ᘆ湨༺ ᘆ餗 ᘆﭨ敀 ᘆﱍ㰀ꗬ ꗮ ꗼ ꗾ ꘊ ꘞ Ꚋ Ꚍ ꚲ ꜒ Ꝣ ꡀ ꢈ ꢼ ꣔ ꤆ ꦘ ꦾ ꧖ 궆 껜 껞 껠 꽞 꽠 꽼 꿞 꿰 뀲 넮 눖 뉐 닌 댈 덠 덾 뎼 돒 둀 뒀 듼 딘 땚 떰 떲 붰 뷤 븄 빈 뺆 뺎 뺐 삂 사 샂 섨 섪 쇒 쇔 쇬 췑���췉엉엁립얽놵떭떭떩궢ꊵ햵 ᘆ絨葏 ᔌ蜴ᘀ泌䍺 ᘆ࠰ ᘆ䙨㵾 ᘆ앨茳 ᘆ泌䍺 ᘆ౨イ ᘆ汨굞 ᘆ杨ᵞ ᘆ獨䅃 ᘆ䭨ꡨ ᘆ煨幘 ᘆ絨 ᘆࡨ㥷 ᘆꙨ䌦 ᘆⱨ ᘆ衺 ᘆ顨� ᘆ奌 ᘆ赨⥽ ᔌ摨쀝ᘀ륨浖 ᘆ륨浖 ᘆ퍨㴀꽠 떲 떴 쇒 쇔 찢 찤 췀 췂 킾 타 탂 턘 턚 ퟶ ퟸ ퟺ � � ó ç � Ó 팀 Ç 윀 Ç 뼀 ¿ 뼀 ¿ 대 « ¦ ꘀ Ѐ 摧溦܀ ␃愃̤摧ᩑ ␃ᄃꦄ态ꦄ愁̤摧ܹ܀ ␃愃̤摧ᵤÀ ␃ᄃ梄态梄愁̤摧堧2 ␃ᄃ梄态梄愁̤摧佽܀ ␃愃̤摧悝X ␃ᄃ梄态梄愁̤摧竹C ␃ᄃ梄态梄愁̤摧桋¨ሀ쇬 숢 썜 쑤 쑪 쑬 엀 였 욪 윒 윶 은 읔 잀 있 잺 쟶 젊 좆 죠 죬 줴 짬 짶 쨰 쩎 쪞 쫞 쫰 쬢 쬶 쭄 쮴 쮶 쯀 찠 찢 찤 찦 챪 챼 챾 첎 첐 첔 천 첨 쳀 쳴 쳶 쵐 쵪 쵾 춎 췀 캺 켠 켰 콮 퀈 큎 큾 킈 킔 킼 킾 타 ������쳐죸죄샌샐쒹떹킹첹첹궱궱궱궵궵ꢱ ᘉ靨⼩㔀脈ᘆ絨뼃 ᘆ穨塆 ᘆⅨ ᔌ摨쀝ᘀ㑨嵂 ᘆ䵨偣 ᘆ煨幘 ᘆ鱨魰 ᘆ㑨嵂 ᘆ靨⼩ ᘆը鍥 ᘆⱨᑐ ᘆ앨茳 ᘆ衺 ᘆཨ깁 ᘆꉨ퉪 ᘆᥨ瑵 ᘆ흨왲 ᘆ籨칄 ᘆ絨葏 ᘆ全䈀타 탂 턖 턘 턚 툼 퉸 팮 퍬 푌 풨 퓊 픐 ퟸ ퟺ � � � � � � � � � � � � � � � � � � � ��쯓쯀쯀쯀쯀쮸궸鯋鮌鮌膅白牽湽}ᘆ泌ꬋ ᘆ앨茳 ᔌ㑨嵂ᘀ㑨嵂 ᘆ塨픃 ᘆ鸎 ᔌ塨픃ᘀ뙨칔 ᘝ全ᬚ㔀脈䩃䩏 䩑 䩞 䩡ᔣ塨픃ᘀꙨݮ㔀脈䩃䩏 䩑 䩞 䩡ᔔ䡨䩦ᘀꙨݮ帀Ɋ愀ᙊ ᘎ䅨�帀Ɋ愀ᙊ ᔔ䅨ᐷᘀꙨݮ帀Ɋ愀ᙊ ᘎꙨݮ帀Ɋ愀ᙊ ᘉꙨݮ㔀脈ᘆ텨굧 ᘆ敨褽 ᘆ全ᬚ ᘆ뙨칔 ᔏ띨ijᘀ䵨偣㔀脈ᘉ㑨嵂㔀脈ᘉ뽨ᱥ㔀脈ᘉ敨褽㔀脈⬀� � 奈 癩 壟 籠 賓 ï Ù 촀 Á � ¹ 넀 ¥ 餀 鄀 鄀 鄀 ܀ ␃愃̤摧ᵤÀ ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧⍠ ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧廘¼܀ ␃愃̤摧௹«܀ ␃愃̤摧㴟Ì ␃ᄃꦄ态ꦄ愁̤摧ܹ ␃ᄃꦄ态ꦄ愁̤摧ᩑ܀ ␃愃̤摧ᩑഀ␃ᄃ㞄ᐂ¤怀㞄愂̤摧͘Õ̤̀萑ȷ㠀$⑈怀㞄愂̤摧溦က �헩�퇕헩�췝�싵뻵뻵뚺뛂답ꚪꊪ鯡ª ᔌ걨ꜝᘀ걨ꜝ ᘆ䁨䑂 ᘆ恨뭕 ᘆ걨ꜝ ᘆ塨 ᘆ걨籸 ᘆ䁨嵳 ᘆ䵨吳 ᘆ驨 ᘆ敨褽 ᔌ全ᬚᘀ全ᬚ ᘆ䅨� ᘆ ᘆh ᘆ㥨ጇ ᘆꙨ ᘆ全ᬚ ᘆ畨셆 ᘆ艨吀 ᘆ鸎 ᘆ塨픃 ᘆ泌ꬋ ᔌ塨픃ᘀ塨픃㬀 金 奈 癩 浪 鹿 壟 謁 賓 辶 難 頻 並 充 勇 喙 塚 婢 彩 惘 朗 杖 殺 滛 爵 �헰헰태쟋볃꺵ꊦꊦꊦꊦ袗袗衻 ᘙ᭨唾䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̝j ᔀ泌섐ᘀ硨䌀ᑊ唀Ĉ䩡ᔔ泌섐ᘀ硨䌀ᑊ愀ᑊ ᘆ�圦 ̏j ᘀ�圦唀Ĉᔌ摨쀝ᘀ ᔌ摨쀝ᘀ摨쀝 ᔌ聨눞ᘀ聨눞 ᘆ聨눞 ᘆ摨쀝 ᘉ聨눞㔀脈ᘉ앨茳㔀脈ᔌ恨ᬣᘀ恨ᬣ ᘉ恨ᬣ㔀脈ᔌ걨ꜝᘀ塨 ᘆ泌ꬋ ᘆ恨 ᘆ恨ᬣ ᘆ塨 ᘆ全ᬚ ᘆ�뱞⼀賓 難 𤋮 全 充 喝 喙 奄 婢 爵 猪 甆 瘝 ÷ õ õ õ õ õ ÷ ܀␃愁Ĥ摧ჹÁĀ ܀ ␃愃̤摧ᵤÀഀ爵 猪 甆 瘝 ñ ᔌ摨쀝ᘀ ᘆ�圦 ᘆ硨̀,週Ũ뀟⺂뀠䇆뀡։뀢։連։逤։뀥 뀗˄뀘˄逌˄ ʆ D䀀D Normální 䩃䡟Ё䩡䡭Ѕ䡳Ѕ䡴ЅL䀁L ś" Nadpis 1 ␃Ĥ㠀$♀䠀$②
࠵岁脈䩡B䀂B ś" Nadpis 2 ␃Ĥ♀愁Ĥ
࠵岁脈䩡T䀃TЌ 粲ë Nadpis 3 ␆ጁ᐀㲤䀀Ȧ࠵䎁ᩊ伀Ɋ儀Ɋ尀脈䩞䩡H䀄HЌ 厳g Nadpis 4 ␆ጁ᐀㲤䀀̦࠵䎁尀脈䩡 JA¡JČ Standardní písmo odstavce Zi³ZČ Normální tabulka 㐀ۖĀ̊l혴ԁ愀϶ 0kÁ0Ā Bez seznamu HòHČ ีz Text bubliny 䩃䩏䩑䩞䩡6䀟Ă6 ჹÁ Záhlaví
옍렂瀑ģ 4䀠Ē4 ჹÁ Zápatí
옍렂瀑ģ 2䀾Ģ2 ś" Název ␃愁Ĥ࠵岁脈@䁐IJ@ ś" Základní text 2 ␃愃̤ V䁃łV ś" Základní text odsazený ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ F䁑ŒF ś" Základní text 3 ␃愃̤࠵岁脈h䁒Ţh ś" Základní text odsazený 2 ␃ᄃ솄㜂$䠀$葠ˁ②䩡:䁂Ų:Ќ 寧·
Základní text ꐔx `䁓Ƃ`Ќ ㏗ Základní text odsazený 3 萏ěꐔx葞ě䩃䩡J俾ƒJ ࡴ MSp-text ␃ഃ׆Āːᄀ킄ᐂ怀킄愂̤䡴ЉB俾ƢB Text bodu ␃ਃȦ䘋♀愈̤䩡H俾ƲH Text písmene ␃ਃĦ䘋♀愇̤䩡Z俾ǂZ
Text odstavce "␃ਃ&䘋옍匁ꐓxꐔx♀愆̤䩡h䁙ǒhԌ 㸛U Rozvržení dokumentu 䐭Ġ왍
ÿ耀 䩃䩏䩑䩞䩡 洗 ሀ 0 1 = > m n Ǜ ǜ ˆ ˇ ߚ ߛ ໐ ᒐ ᒑ ᮬ ᮭ ᴗ ἓ ἔ ↴ ↵ ⋖ ⎆ ⏊ ⏋ ⒇ ⒈ ⓫ ╁ ▻ ♘ ⚭ ⚮ ⭑ ⭓ ⼂ ⼃ ⽙ ⽚ ら り ㇄ ㇅ ㇱ ㇲ ㉝ ㉞ ㉬ ㉭ ㊒ ㊓ 㕲 㕳 㞻 㞼 㣆 㣇 㤇 㤈 㮊 㮋 䃕 䃖 䊼 䊽 䜴 䜵 䝴 䝵 䪞 䪟 傮 傯 嗖 嗗 嚥 嚦 堤 堥 堦 塑 塒 寀 寁 寂 寸 对 州 怶 怷 挴 挵 曻 曼 榎 榏 歉 歊 汋 汌 汦 汧 泷 泹 泻 泼 泾 泿 洁 洂 洄 洅 洔 洕 洘 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 〕 耀 耀 〕 耀 耀 〓 耀 耀 〓 耀 耀 【 耀 耀 〓 耀 耀 耀 耀 〓 耀 耀 〓 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 〘 耀 耀 8 〄 耀 耀 〓 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 〒 耀⋖ 〒 耀⋖ 〒 耀⋖ 〒 耀⋖ 〒 耀⋖ 〒 耀⋖ 〒 耀⋖ 〒 耀⋖ 〒 耀⋖ 〒 耀⋖ 〕 耀⋖ 〕 耀⋖ 耀⋖ 〙 耀⋖ 〙 耀⋖ 〙 耀⋖ 〙 耀⋖ 〙 耀⋖ 〙 耀⋖ 〙 耀⋖ 〙 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ 耀⋖ ( 〃 耀 耀 耀州 耀州 耀州 耀州 耀州 耀州 耀州 耀州 耀州 耀州 耀州 耀州 耀州 耀州 耀州 䂘 耀 耀 ހ部 ޖ䂘 耀 耀 ހ部 ޖ䂘 耀 耀 ހ部 ޖ䂘 耀 耀 ހ部 ޖ䂘 】 耀 耀 ܀䂘 耀 耀 部 ֤ޖ 0 1 = m n Ǜ ˆ ˇ ߚ ߛ ໐ ᒐ ᮬ ᮭ ᴗ ἓ ↵ ⋖ ⎆ ⏊ ⏋ ⒇ ⒈ ⓫ ╁ ▻ ♘ ⭑ ⭓ ⼂ ⼃ ⽙ ㇄ ㇱ ㇲ ㉝ ㉬ ㉭ ㊒ ㊓ 㕲 㣆 㣇 㤇 㤈 㮊 㮋 䃖 傮 傯 嗗 堤 塒 寂 寸 对 州 怶 怷 挴 挵 曻 曼 榎 歉 歊 泷 洘 耀 耀 ހ 耀 耀 ހ 耀 耀 ހ 耀 耀 ހ 耀 耀 ހ 耀 耀 ƀ 〕 耀 耀 ހ 耀 耀 ƀ 耀 耀 ހ 〕 耀 耀 ހ 〓 耀 耀 ހ 〓 耀 耀 ހ 【 耀 耀 ހ 〓 耀 耀 ހ 耀 耀 ހ 〓 耀 耀 ހ 〓 耀 耀 ހ 耀 耀 ܀譪 】 @ 睰譪 】 ? ހ譪 】 = ހ䂚 〘 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 〘 耀 耀 ܀: 〄 耀 耀 ܀ 〓 耀ᤖ ܀ 耀ᤖ ܀ 耀ᤖ ܀ 〒 耀ᤖ ܀ 〒 耀ᤖ ܀ 〒 耀ᤖ ܀ 〒 耀ᤖ ܀譪 〛 2 ܀ 〒 耀ᤖ ܀ 〒 耀ᤖ ⠀ ހ 〒 耀ᤖ ⠀ ހ 〕 耀ᤖ ހ 耀ᤖ ހ譪 〥 . ހ 〙 耀ᤖ ꀀ ހ 〙 耀ᤖ ꀀ ހ 〙 耀ᤖ ꀀ ހ 耀ᤖ ꀀ ހ 耀ᤖ ܀ 耀ᤖ ܀ 耀ᤖ ܀ 耀ᤖ ܀ 耀ᤖ ܀ 耀ᤖ ܀ 耀ᤖ ܀譪 〭 " ހ 耀ᤖ ܀ 耀ᤖ ܀ 耀ᤖ ܀ 耀ᤖ ܀䂚 耀 耀 ހ 耀ᤖ ܀ 耀ᤖ ܀ 耀ᤖ ܀ 耀ᤖ ހ譪 〾 ހ譪 ぁ B 粰譨 ぁ ƀ譪 ぁ ހ캺 〼 ܀쭪 〵 ܀譪 ぇ
ހ譨 ぇ ƀ躺 〷 ܀躺 〷 ܀躺 い E 쫜ܣ캺 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ က 耀 耀 ܀ Ḫ 䈪 儐 園 擄 汸 鈄 ꗬ 쇬 타 爵 瘝 ; > @ B C D F
▞ 伌 椒 鈂 꽠 � 賓 瘝 <