Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

ÚŘAD VLÁDY ČR

Vypořádání připomínek k materiálu s názvem:

Část materiálu: VI.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Resort
Připomínky

Vypořádání

Ministerstvo dopravy

Bez připomínek.

Ministerstvo financí
1. – K důvodové zprávě, straně 3 a 5
Doporučujeme opravit odkaz na právní akt ES.
Dále doporučujeme opravu citace Doporučení č. 13 o šíření informací prostřednictvím sdělovacích prostředků ve vztahu k trestnímu řízení.
V posledním odstavci na straně 5 doporučujeme opravit překlep (známy/známi).

2. – K důvodové zprávě, str. 4 –předpokládaný finanční dopad

V této části se v souvislosti s rozšířením agendy Úřadu pro ochranu osobních údajů požaduje zřízení nového funkčního místa s předpokládanými ročními náklady ve výši 1 077 952 Kč. V materiálu není připojen návrh na usnesení vlády a není v něm uveden zdroj finančního krytí. Uvedené roční náklady v souhrnné výši včetně investičních nejsou dostatečně zdůvodněny a považujeme je za nadhodnocené.

Zřízení nového funkčního místa pouze na základě předpokladu zvýšeného počtu přestupkových a správních řízení, která jsou součástí náplně hlavní činnosti Úřadu, považujeme za neodůvodněné a v rozporu s programovým prohlášením vlády o snižování počtu státních zaměstnanců a příslušnými usneseními vlády č. 323/2007 a 436/2007.

Úřad pro období let 2008 až 2010 neuvažuje se snižováním počtu zaměstnanců a rozpočtovými opatřeními pro druhé pololetí tohoto roku, resp. pro rok 2008, byl Úřadu počet funkčních míst zvýšen.

Na základě výše uvedených důvodů požadujeme vypuštění druhého odstavce týkajícího se „jednorázových finančních dopadů“ a dalších požadavků z části „Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky“ obsažené v důvodové zprávě a odmítáme případné uložení úkolu pro ministra financí na jejich zajištění v návrhu usnesení vlády.

3. – K § 8b odst. 2
Doporučujeme změnit formulaci nebo odstavec vypustit. Odstavec 1 totiž neuvádí žádné důvody, ale stanoví, jaké informace mohou OČTŘ poskytnout. Případně, vzhledem k tomu, že podle odstavce 1 lze poskytnout jen „informace, kterými nebude ohroženo dosažení účelu trestního řízení a které neodporují požadavku ochrany osobnosti a osobních údajů poškozeného i osob jemu blízkých“, zdá se příkaz v odst. 2 duplicitní.
Ad 1. – Akceptováno.
Ad 2. – Akceptováno.
Příslušná pasáž důvodové zprávy byla vypuštěna.
Ad 3. – Akceptováno

Odstavec 2 byl z předmětného návrhu vypuštěn.

Ministerstvo vnitra
Obecně:
1. Obecně k předloženému návrhu připomínáme,
že vzhledem k tomu, že zároveň se změnou trestního řádu dochází ke změně zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání (§ 60 zákona č. 231/2001 Sb.), tedy technického předpisu podle směrnice 98/34/ES, bude nezbytné tuto část novely odeslat k notifikaci Evropské komisi v souladu s výše uvedeným předpisem ES. Účinnost předkládané novely se předpokládá k 1. 1. 2008, proto si dovolujeme upozornit také na fakt, že vzhledem k délce schvalovací procedury (povinná tříměsíční notifikační lhůta) bude obtížné tento termín dodržet.
2. Zásadní připomínka
V souvislosti s povinností učinit potřebná opatření k zabránění neoprávněnému přístupu k informacím
o poškozeném a osobách jemu blízkých na několika místech (např. str. 2, 5) uvádí, že tuto povinnost lze zabezpečit „např. vedením informací odděleně od ostatních“. Vzhledem k tomu, že tyto informace tvoří součást trestního spisu, postrádá oddělené vedení informací z praktického hlediska smysl. Situace, kdy se vedou údaje odděleně od trestní spisu, upravuje § 55 odst. 2 trestního řádu. V ostatních případech platí obecná povinnost uvedená v § 13 zákona č. 101/2002 Sb.,
o ochraně osobních údajů „…přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení
či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich jinému neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému zneužití osobních údajů…“, která je v rámci Policie ČR dále konkretizována v interních aktech řízení (např. ZP PP
č. 26/2003, kterým se upravuje postup při výkonu spisové služby na úseku trestního řízení u služby kriminální policie a vyšetřování). Požadujeme proto důvodovou zprávu v tomto smyslu upravit a uvedené příklady vyškrtnout.
K jednotlivým ustanovením:

3. K čl. I bodu 1.
Za slovo „zní“ doporučujeme vložit dvojtečku.

4. K čl. I bodu 2.
Za slovo „věta“ doporučujeme vložit dvojtečku.

K čl. I bodu 3:

5. K § 8b odst. 1
Mají-li podle navrhovaného § 8b odst. 1 orgány činné v trestním řízení povinnost učinit potřebná opatření k zabránění neoprávněnému přístupu k informacím, nelze než poukázat na vágnost takového ustanovení. Vzniká nutně otázka, jaká opatření jsou „potřebná“. Domníváme se, že povinnost by měla být formulována jako povinnost zabránit neoprávněnému přístupu, nikoliv jako povinnost učinit potřebná opatření. Obdobně k povinnosti učinit potřebná opatření podle odstavce 3.

6. K § 8b odst. 3 -zásadní připomínka
Navrhované ustanovení obsahuje zákaz šíření informací o poškozeném a osobách jemu blízkých osobami, kterým byly tyto informace poskytnuty orgány činnými v trestním řízení. Důvodová zpráva pak demonstrativně uvádí např. probační úředníky, znalce, osoby nahlížející do spisu apod. Pochybení při nakládání s informacemi o poškozeném vyplývá ze zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Navrhované ustanovení se proto jeví jako matoucí. Z tohoto důvodu je návrh znění § 8b odst. 3 nadbytečný,
a proto jej požadujeme vypustit.
7. K § 8b odst. 3 -zásadní připomínka

Dle našeho názoru, osoby, kterým byly orgány činnými v trestním řízení poskytnuty informace o poškozeném nebo osobám jemu blízkých, by si měly být vědomy povinnosti učinit potřebná opatření k zabránění neoprávněnému přístupu k informacím a neměl by tedy být důvod je v tomto ohledu poučovat. Tato povinnost vyplývá ze zákona, se kterým by měly být tyto osoby vzhledem ke svému postavení a činnosti obeznámeny, a nemělo by být na orgánech činných v trestním řízení je s takovou povinností seznamovat. Z návrhu není jasná ani forma takového poučení. V případě nahlížení do spisů trestní řád poučení o tom, jak zacházet se získanými informacemi, také neřeší. Proto navrhujeme poslední větu v § 8b odst. 3 vypustit.

8. K § 8b odst. 3

Ohledně druhé věty tohoto ustanovení platí obdobně předchozí připomínka (k § 8b odst. 1).

9. K § 8b odst. 5 -zásadní připomínka
První věta uvádí, že „v řízení před soudem vyplývá rozsah informací poskytovaných orgány činnými v trestním řízení o poškozeném a osobách jemu blízkých ze zásady veřejnosti.“ Dle našeho názoru je tato věta nadbytečná, neboť jde o jednu ze zásad trestního řízení, která je vymezena v ustanovení § 2 odst. 10 trestního řádu. Proto požadujeme tuto větu z návrhu vypustit. Rovněž požadujeme vypustit následující větu stanovící, že „v hlavním líčení a veřejném zasedání lze v dané trestní věci projednávat informace o poškozeném uvedeném v odstavci 4 a osobách jemu blízkých za účasti veřejnosti“. Veřejnost hlavního líčení je zakotvena v § 199 odst. 1 trestního řádu. Na veřejnost veřejného zasedání se přiměřeně použijí ustanovení o hlavním líčení (§ 238 trestního řádu), lze tedy dovodit, že i veřejné zasedání je veřejné. Navrhované znění nezakotvuje žádnou výjimku z tohoto pravidla, proto se jeví jako nadbytečné a matoucí. Doporučujeme rovněž vypustit větu „rozsudek se vyhlašuje veřejně v hlavním líčení,“ neboť dle ustanovení § 200 odst. 2 trestního řádu rozsudek musí být vyhlášen vždy veřejně, přičemž o vyloučení veřejnosti rozhodne soud (§ 200 odst. 3 trestního řádu). Z tohoto důvodu se jeví citovaná věta jako nadbytečná a požadujeme ji vypustit.

10. K § 8b odst. 5
Z legislativního hlediska doporučujeme ve větě druhé z tohoto ustanovení vypustit slovo „dané“.

11. K čl. I bodu 4
Doporučujeme místo slova „nahrazuje“ použít slovo „nahrazují“, a uvést tak toto ustanovení do souladu s čl. 57 odst. 4 písm. c) Legislativních pravidel vlády.

12. Část druhá (změna zákona o přestupcích):

Návrh sankčních ustanovení nesplňuje požadavky koncepce reformy správního trestání, a proto jej požadujeme v níže naznačených směrech přepracovat.

13. Část třetí (změna zákona o ochraně osobních údajů) – k § 44a a 45a
Při ponechání množného čísla „osobních údajů“ je třeba upozornit na to, že zveřejnění jediného osobního údaje nebude možné postihnout (např. zveřejnění rodného čísla). Podle našeho názoru tak není zcela naplněn účel navrhované právní úpravy.
Ad 1. – Na základě vypořádání zásadní připomínky Ministerstva vnitra č. 12 byla příslušná část týkající se změny zákona
o rozhlasovém a televizním vysílání z návrhu vypuštěna, čímž se tato připomínka stala bezpředmětnou.

Ad 2. – Neakceptováno-vysvětleno.

Povinnost činit opatření spočívající např. v odděleném vedení informací o poškozeném od ostatních informací není v kontextu návrhu vztažena pouze k orgánům činným v trestním řízení, ale i k osobám, které se od orgánů činných v trestním řízení dozvědí informace o poškozeném pro účely plnění svých úkolů nebo z důvodu svého postavení. Nejedná se tedy pouze o oddělené vedení informací v trestním spisu, ale i v jiných materiálech. I když takováto povinnost učinit potřebná opatření k zabránění neoprávněného přístupu k chráněným údajům vyplývá pro správce a zpracovatele ze zákona o ochraně osobních údajů, nic nebrání tomu, aby jedno z možných opatření k ochraně osobních údajů - oddělené vedení těchto informací – bylo příkladmo uvedeno v důvodové zprávě.

Ad 3. – Akceptováno.

Ad 4. – Neakceptováno.

Podle čl. 58 odst. 8 legislativních pravidel vlády se v případě doplnění věty na konci odstavce dvojtečka neuvádí.

Ad 5. – Částečně akceptováno.
Jak samo Ministerstvo vnitra cituje ve své výše uvedené připomínce, obdobná formulace je užita mimo jiné i v v § 13 zákona č. 101/2002 Sb., o ochraně osobních údajů, kde se uvádí, že povinné subjekty„…jsou povinny přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich jinému neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému zneužití osobních údajů…“. Nejedná se o nic méně obecnější formulaci než je formulace navrhovaná Ministerstvem vnitra, přičemž smysl je obdobný – povinné orgány mají učinit potřebná opatření, aby předešly nebo alespoň minimalizovaly riziko neoprávněného přístupu k chráněným informacím. Již podle zákona č. 101/2000 Sb. jsou orgány činné v trestním řízení povinny posoudit rizika a přijmout vhodná opatření, která rovněž nejsou blíže specifikována. Je na daném subjektu, aby každý konkrétní případ vyhodnotil a přijal potřebná opatření. Zákon je pouze obecnou normou, jejímž smyslem není stanovit podrobné postupy, ale má stanovit dostatečně obecná pravidla postupu.
Nicméně za účelem odstranění duplicity se zákonem o ochraně osobních údajů byla příslušná věta vypuštěna jako nadbytečná.

Ad 6. – Neakceptováno – vysvětleno.
Nad rámec ustanovení odstavce 4 stanoví tento odstavec přísnější zákaz pro vymezený okruh osob, podle kterého nejen že nesmějí informace o poškozeném zveřejňovat, ale nesmějí je bez právního důvodu ani dále sdělovat, přičemž tyto osoby nemusejí být vždy správci nebo zpracovateli podle zákona o ochraně osobních údajů. Může jít i o získání takové informace např. svědkem nebo osobou nahlížející do spisu, která ji sdělí dalším osobám, což není případ spadající do působnosti zákona č. 101/2000 Sb. Odkazujeme ostatně na to, že obdobné ustanovení je obsaženo v platném § 53 odst. 3 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže ve vztahu k sdělování údajů o mladistvém pachateli.
V tomto smyslu byla doplněna důvodová zpráva, aby bylo zřejmé, že jde i o osoby, které nemusejí spadat do působnosti zákona č. 101/2000 Sb.

Ad 7. – Neakceptováno-vysvětleno.
Opět se jedná o úpravu vycházející z úpravy v § 53 odst. 3 zákona o soudnictví ve věcech mládeže, neboť není dán důvod pro odlišnou úpravu poučování o ochraně osobních údajů mladistvého pachatele a poškozeného. Je třeba si uvědomit, že nepůjde pouze o probačního úředníka nebo orgán sociálně-právní ochrany dětí apod., ale i o osoby laické, např. svědky nebo osoby nahlížející do spisu, které je vhodné o jejich specifické povinnosti poučit. V trestním řízení je také v jiných případech dána povinnost orgánů činných v trestním řízení poučit o určitých skutečnostech obviněného, poškozeného, svědka, zúčastněnou osobu apod., přestože tyto skutečnosti upravují právní předpisy. Pokud jde o formu poučení, záleží na konkrétním případě, postačí však i ústní forma poučení při poskytování dané informace (ani v jiných případech trestní řád neupravuje formu poučení, což je podrobnost, kterou není zapotřebí zákonem řešit).
Ad 8. – Částečně akceptováno - viz vypořádání k připomínce č. 5

Ad 9. – Akceptováno.

Příslušná část ustanovení byla vypuštěna.

Ad 10. – Akceptováno.

Celé ustanovení § 8b odst. 5 bylo pro nadbytečnost vypuštěno.
Ad 11. –Akceptováno.

Ad 12. – Akceptováno.

Ve smyslu požadavku byla příslušná sankční ustanovení ze zákona
o přestupcích, zákona o rozhlasovém a televizním vysílání
a tiskového zákona vypuštěna a byla nahrazena úpravou nového přestupku a správního deliktu v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Tím se staly bezpředmětné i připomínky Ministerstva vnitra, jež se konkrétně týkaly navrhované změny uvedených zákonů, proto nejsou v tabulce vypořádání pro bezpředmětnost uváděny.
Ad 13. – Neakceptováno.
Z čistě formálního hlediska je uvedená připomínka na místě, nicméně je třeba vyjít ze stávající právní úpravy, kdy je použití množného čísla ve vztahu k osobním údajům zaužívané a objevuje se napříč celým zákonem o ochraně osobních údajů, včetně sankčních ustanovení, tak i ve skutkové podstatě trestného činu neoprávněného nakládaní s osobními údaji podle § 178 tr. zák. Stejně tak v článku 10 Listiny základních práv a svobod je zaručeno právo každého na ochranu před
„neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě“. I zde je tedy použito množné číslo, přičemž jistě není smyslem ani cílem žádného z citovaných předpisů vyloučit ochranu před neoprávněným nakládáním s jedním osobním údajem. Zavedení pojmu „osobní údaj“ v jednotném čísle do nově navržených sankčních ustanovení by tak jen vedlo k zpochybnění smyslu ostatních ustanovení používajících množné číslo a k relativizaci ochrany jednoho osobního údaje, což jistě není žádoucí.

Ministerstvo kultury

K části třetí

1. Je nezbytné doplnit větu, že dosavadní odstavce 1 až 6 se označují jako odstavce 2 až 7.

2. Z hlediska zachování systematiky zákona č. 231/2001 Sb., by bylo vhodnější uvést v přehledu povinností provozovatele vysílání v § 32 odst. 1 nově ukládané povinnosti, jejichž porušení je navrženo sankcionovat v § 60.
3. Doporučujeme nahradit slova „ve výši do“ slovy „až do výše“, která se ve formulaci sankčních ustanovení běžně užívají.
4. Zásadní připomínka

Požadujeme zrušení slov „a provozovateli převzatého vysílání“. Pokuta by měla být z povahy věcí ukládána pouze subjektu, který sestavuje program a nese za jeho obsah redakční odpovědnost, tj. provozovateli vysílání. Provozovatele převzatého vysílání (obvykle se jedná o provozovatele kabelové sítě), který svým zákazníkům nabízí soubor programů, jež sám nevytváří, nelze činit odpovědným za obsah těchto programů. Provozovatel převzatého vysílání neprovádí předběžnou kontrolu obsahu jednotlivých pořadů, neboť jsou vysílány v reálném čase, a nemůže tedy ovlivnit obsah jednotlivých pořadů nabízených v rámci těchto programů. Bohužel z tohoto hlediska obsahuje současná právní úprava řadu nejasností a ustanovení § 60 může být v tomto ohledu matoucí.

5. K části čtvrté

V odstavci 3 a 4 doporučujeme nahradit slova „ve výši do“ slovy „až do výše“.

Připomínky Ministerstva kultury, včetně zásadní připomínky č. 4, byly uplatněny k navrhované změně zákona o rozhlasovém a televizním vysílání a ke změně tiskového zákona, jež byly na základě vypořádání zásadní připomínky Ministerstva vnitra zcela vypuštěny. K nově navrhované úpravě správního deliktu a přestupku v zákoně
o ochraně osobních údajů Ministerstvo kultury připomínky neuplatňuje.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Bez připomínek.

Ministerstvo obrany

Bez připomínek.

Ministerstvo průmyslu a obchodu

1. K Čl. II bodu 2

Upozorňujeme, že číslici "200 000" je třeba nahradit textem "200 000 Kč".

2. K Čl. III

Upozorňujeme, že v závěru článku je třeba doplnit větu "Dosavadní odstavce 1 až 6 se označují jako odstavce 2 až 7".

Připomínky Ministerstva průmyslu a obchodu byly uplatněny k navrhované změně zákona o přestupcích a ke změně zákona
o rozhlasovém a televizním vysílání, jež byly na základě vypořádání zásadní připomínky Ministerstva vnitra zcela vypuštěny. K nově navrhované úpravě správního deliktu a přestupku v zákoně o ochraně osobních údajů Ministerstvo průmyslu a obchodu připomínky neuplatňuje.

Ministerstvo práce a sociálních věcí

1. K části třetí, článku III
V návaznosti na nově vkládaný odstavec 1 do § 60 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání je třeba doplnit přečíslování dosavadních odstavců 1 až 6.

2. K důvodové zprávě
Důvodovou zprávu doporučujeme doplnit o citaci Úmluvy o právech dítěte, jejíž ustanovení čl. 16 a 40 odst. 2 písm. b) bod vii) se přímo dotýkají předmětu navrhované úpravy.

Ad 1. – příslušná část byla z návrhu na základě vypořádání zásadní připomínky Ministerstva vnitra vypuštěna, čímž se tato připomínka stala bezpředmětnou.
Ad 2. – Akceptováno.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Bez připomínek.

Ministerstvo zemědělství
Bez připomínek.

Ministerstvo zdravotnictví

Bez připomínek.

Ministerstvo zahraničních věcí
Bez připomínek.

Ministerstvo životního prostředí

Bez připomínek.

Česká národní banka
Bez připomínek.

Úřad pro ochranu osobních údajů
1. - Obecně k návrhu - zásadní připomínka: ÚOOÚ oceňuje záměr navrhovatele, jak je nastíněn v důvodové zprávě. Návrh zákona však podle našeho názoru tento záměr dostatečně neodráží, a to zejména s ohledem na praktické okolnosti, za nichž by i nadále zcela legálně docházelo k úniku informací z vyšetřovacích a trestních spisů. Návrh, ačkoliv koncipován s dobrým úmyslem, je proveden obecně a tudíž bude obtížně aplikovatelný. Zásadní ústavní principy ochrany soukromí, zejména ochrany osobních údajů poškozených osob a jejich blízkých, na nichž je založen § 8b, nejsou rozvedeny zcela v souladu s principy obsaženými v mezinárodně akceptovaných dokumentech, které přitom vždy značně omezují možnost poskytnout konkrétní informace. Úřad pro ochranu osobních údajů upřednostňuje absolutní ochranu soukromí dotčených osob a v souladu s ústavní zásadou, která stanoví, že státní moc lze uplatňovat jen způsoby a v mezích stanoveným zákonem, proto navrhuje, aby z právní úpravy bylo více zřejmé, ve kterých situacích mohou orgány činné v trestním řízení informace poskytnout.

Návrh fakticky zavádí princip veřejnosti do celého průběhu trestního řízení. Úřad pro ochranu osobních údajů považuje za nepřípustné, aby kdokoliv mohl od jednotlivých orgánů činných v trestním řízení bez vážného důvodu vyžadovat informace o poškozených a osobách jim blízkých. K úplnému a objektivnímu seznámení veřejnosti s případem slouží projednání a rozhodnutí před soudem, pokud zákon soudní jednání jako veřejné připouští. Z návrhu ani z odůvodnění není zřejmé, jakým způsobem by orgány činné v trestním řízení mohly učinit opatření k poskytovaným informacím (§ 8b odst. 1) nebo rozpoznat, zda dojde ke zveřejnění poskytnutých informací (§ 8b odst. 3).
Návrh by měl odlišovat obecný pojem „poskytování informací“ a speciální „zveřejňování informací“ (tj. poskytování většímu, příp. neurčitému okruhu osob). „Poskytování veřejnosti“ upravené v § 8b odst. 1 je duplicitní k „ informování veřejnosti poskytováním informací sdělovacím prostředkům“ § 8a odst. 1 (také viz odlišné dikce účelů „neohrožovat objasnění skutečností důležitých pro posouzení věci“ a „neohrožovat dosažení účelu trestního řízení“.).

Z tohoto důvodu je nezbytné § 8a přepracovat. Pro úplnost by dále bylo vhodné v odůvodnění upozornit na definici „zveřejněného osobního údaje“ podle § 4 písm. l) zákona č. 101/2000 Sb.

2. K § 8a odst. 1 –zásadní připomínka

Ustanovení § 8a odst. 1 se navrhuje přepracovat v tomto znění:

„(1) Orgány činné v trestním řízení informují o trestním řízení tak, aby neohrozily objasnění skutečností důležitých pro posouzení věci. Při zveřejnění osobního údaje osoby, proti které se vede trestní řízení, dbají orgány činné v trestním řízení, aby neporušily zásadu, že dokud není pravomocným odsuzujícím rozsudkem vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen (§ 2 odst. 2). Zveřejnit osobní údaj poškozeného, mohou orgány činné v trestném řízení jen s jeho souhlasem.“
3. K § 8a – zásadní připomínka

Navrhuje se za odstavec druhý vložit nový odstavec 2 v tomto znění:

„(2) Při poskytování informací orgány činné v trestním řízení zvláště dbají ochrany soukromí osob mladších 18 let.“

Stávající odstavec 2 označit jako odstavec 3.

Návrh respektuje záměr předkladatele, avšak upřednostňuje jeho provedení v samostatné části ustanovení § 8a.

4. K § 8b odst. 1 - zásadní připomínka
V § 8b se navrhuje odstavec 1 přepracovat v tomto znění: „Orgány činné v trestním řízení chrání soukromí a osobní údaje poškozeného a osob jemu blízkých. Informace o nich mohou bez jejich souhlasu zveřejnit pouze k účelu a v rozsahu nezbytném pro pátrání po poškozených osobách a pro zjištění či ověření okolností nezbytných pro vyšetření trestného činu, pokud informace nelze účinně zjistit či ověřit jinými vhodnými způsoby.“. Navrhovaný odstavec 2 se z důvodu bezpředmětnosti zrušuje.

5. K § 8b odst. 3 –zásadní připomínka
V § 8b odstavec 3 se navrhuje nové znění věty první: „Orgány činné v trestním řízení dále poskytují informace o poškozeném a osobám jemu blízkých vyžádané za účelem splnění právní povinnosti.“
6. K § 8b odst. 5 –zásadní připomínka

Věta první se zrušuje.
Věta nemá normativní charakter a je přesněji vyjádřena ve zbývající části odstavce.
K části druhé
7. K § 26 odst. 1 písm. b) a § 27 odst. 1 písm. c) zásadní připomínka
Slova „v rozporu se zákonem“ se zrušují, případně je třeba ustanovení přeformulovat.

Pokud někdo neučiní potřebná opatření k zabránění neoprávněnému přístupu, bude to vždy v rozporu se zákonem ukládajícím jednoznačnou povinnost, která není ničím podmíněna (naproti tomu u zveřejnění údajů o poškozeném zákon stanoví podmínky, kdy lze informace zveřejnit a proto je v pořádku, pokud se přestupek týká pouze jednání, které je v rozporu se zákonem - tedy
v rozporu s podmínkami, kdy lze zveřejnit).
Ad 1. – Akceptováno.
Obecná připomínka se dále promítá v připomínkách ÚOOÚ k jednotlivým ustanovením, kde je podrobněji rozpracována. Je tedy vypořádána v rámci návrhů ÚOOÚ na změny jednotlivých ustanovení navrhované právní úpravy.
Ad 2. – Neakceptováno-vysvětleno.
Navržená formulace ve skutečnosti snižuje ochranu osob majících účast na trestním řízení, neboť jednak umožňuje informovat
o trestním řízení veřejnost i jiným způsobem než prostřednictvím sdělovacích prostředků – tj. orgány činné v trestním řízení budou muset čelit žádostem jednotlivých osob o informace – jednak je chráněna jen osoba, proti níž se vede řízení, poškozený a osoby mladší 18 let. V původním znění ustanovení byly navíc chráněny
i jiné osoby mající účast na řízení. Nová formulace tak neodpovídá deklarovanému záměru chránit důsledně soukromí osob.

Pokud jde o zveřejňování informací o poškozeném, je speciální úprava obsažena v § 8b tr. řádu a není zapotřebí řešit jeho ochranu již v tomto ustanovení.

Ve stávajícím znění § 8a tr. řádu byla slova „o své činnosti“ nahrazena slovy „o trestním řízení“ a slova „objasnění skutečností důležitých pro posouzení věci“ slovy „skutečností důležitých pro trestní řízení“, což je pojem typicky používaný v trestním řádu.
Ad 3. – Akceptováno.
Příslušné ustanovení upravující zvláštní ochranu osob mladších 18 let bylo systematicky vyčleněno do samostatného odstavce v tomto znění:
„(2) Při poskytování informací podle odstavce 1 orgány činné v trestním řízení zvlášť dbají na ochranu soukromí a osobních údajů osob mladších 18 let.“
Ad 4. – Částečně akceptováno.
Povinnost chránit soukromí jde nad rámec tohoto ustanovení, které upravuje šíření a zveřejňování informací, nikoli ochranu soukromí osob jako takovou.
Pokud jde o zveřejňování, je třeba výslovně uvést, že se jedná
o informace obsahující osobní údaje o těchto osobách nebo jiné údaje narušující soukromí těchto osob. Navrhovaná dikce by totiž vedla k tomu, že by orgán činný v trestním řízení nemohl zveřejnit ani informaci, jakým způsobem byl poškozený zabit nebo zraněn, což považujeme za přílišný zásah do ústavně zaručeného práva veřejnosti na informace. Dále je zapotřebí vyloučit z ochrany právnické osoby, neboť podle navrhovaného znění by orgán činný v trestním řízení nemohl ani zveřejnit např. jméno banky, která byla vytunelována, což je podle našeho názoru opět nežádoucí omezení práva veřejnosti na informace.
Pokud jde o souhlas poškozeného, navrhujeme příslušné ustanovení včlenit až do odstavce 4 upravujícího obecný zákaz zveřejňování a ponechat tak na poškozeném, zda informace o sobě zveřejní nebo ne. V opačném případě by orgány činné v trestním řízení musely čelit žádostem novinářů o informace, kteří by uváděli, že mají souhlas poškozeného se zveřejněním.

Pokud jde o výjimky ze zákazu, navrhujeme sjednotit dikci se zákonem o Policii ČR a uvést „v nezbytném rozsahu“.
Pojem „vyšetření trestného činu“ se nepoužívá, kromě toho je zveřejnění informací potřebné zejména ve fázi provádění úkonů před zahájením trestního stíhání a nikoli až ve fázi vyšetřování.

Vzhledem k uvedenému bylo dohodnuto, že odstavec 1 bude upraven v následujícím znění:

„Orgány činné v trestním řízení mohou zveřejnit informace obsahující osobní údaje poškozeného nebo osob jemu blízkých, nebo jiné údaje, jejichž zveřejnění by narušilo soukromí těchto osob, pouze v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu trestního řízení.“
Ad 5. – Částečně akceptováno.
Nemusí jít pouze o právní povinnost, ale i o právo. Vzhledem k tomu, že odstavec 1 upravuje zejména zveřejňování informací, jeví se být stávající první věta tohoto ustanovení nadbytečná a zřejmě i zavádějící, neboť nesprávně navozuje dojem, že lze informace poskytovat komukoli. Vzhledem k uvedenému nepovažujeme za potřebné výslovně upravovat to, co plyne z jiných ustanovení právních předpisů, a proto byla první věta zcela vypuštěna. Bylo dohodnuto, že následující věty budou upraveny následovně:
„(2) Osoby, kterým byly orgány činnými v trestním řízení poskytnuty informace o poškozeném nebo osobách jemu blízkých pro účely trestního řízení nebo k výkonu práv nebo plnění povinností stanovených právními předpisy, je nesmějí nikomu dále poskytnout, pokud jejich poskytnutí není nutné k uvedeným účelům. O tom musejí být tyto osoby poučeny.“

Ad 6. – Akceptováno.
Celé ustanovení § 8b odst. 5 bylo pro nadbytečnost vypuštěno.
Ad 7. – Uvedené přestupky byly na základě vypořádání zásadní připomínky Ministerstva vnitra zcela vypuštěny a postih byl nově zakotven v zákoně o ochraně osobních údajů, čímž se tato připomínka stala bezpředmětná.

místopředseda vlády pro evropské záležitosti
1. V materiálu chybí návrh usnesení vlády a předkládací zpráva.
2. V souladu s legislativními pravidly vlády má uvozovací věta v bodu 2 části druhé znít: „§ 27 včetně nadpisu zní:“.

3. V části třetí je třeba uvést, že „Dosavadní odstavce 1 až 6 se označují jako odstavce 2 až 7.“

4. K § 8b odst. 3 –zásadní připomínka
Požaduji vysvětlit smysl ustanovení v novém odstavci 3 a jeho případnou aplikaci. O jaké poskytnutí údajů za účelem jiným než zveřejnění se jedná? Komu budou tyto údaje poskytovány a za jakých okolností? Každému na žádost?

5. K § 8b odst. 4 –zásadní připomínka

Chrání poškozeného i v případě, že sám o ochranu nestojí. Zákaz zveřejnění by měl u zletilých osob platit s výjimkou případů, kdy poškozený výslovně vyjádří souhlas s takovým zveřejněním.
6. K § 8b odst. 5 –zásadní připomínka

Ustanovení o poskytování informací se nedotýkají skutečnosti, že řízení před soudem se řídí zásadou veřejnosti a za jakých okolností lze veřejnost omezit či jak je vyhlašován rozsudek. Z tohoto důvodu požaduji úvodní tři věty vypustit.
7. K části druhé, § 26 odst. 1 písm. b) – zásadní připomínka

Budou podle tohoto ustanovení postihováni jednotliví úředníci či vedoucí pracovníci orgánů činných v trestním řízení? Pokud má ustanovení směřovat tímto směrem, považuji ho za nevhodné, neboť porušení této povinnosti má být řešeno v rovině pracovněprávních vztahů, příp. odpovědnosti za škodu. Pokud má ustanovení směřovat vůči osobám, které se informaci dozvěděly od orgánů činných v trestním řízení, požaduji tuto skutečnost výslovně v ustanovení uvést.
8. K části druhé
Slova „veřejně přístupnou počítačovou sítí“ nahradit slovy „prostřednictvím veřejně přístupné počítačové sítě“.

Ad 1. – Neakceptováno. Ve smyslu čl. 9 a 10 odst. 4 jsou návrh usnesení vlády a předkládací zpráva povinnou součásti návrhu předkládaného k projednání vládě, nikoli návrhu zaslaného do připomínkového řízení.
Ad 2. – Akceptováno.

Ad 3. – Akceptováno.

Ad 4. – Vysvětleno.
Uvedený odstavec obsahuje úpravu obdobnou úpravě obsažené
v § 53 odst. 2 zákona č. 218/2003 Sb. Jedná se o poskytování informací za účelem výkonu práv přiznaných právními předpisy nebo k plnění úkolů stanovených právními předpisy, nikoli o libovolné poskytování informací komukoli. Jde tedy např. o nahlížení oprávněných osob do spisu, poskytnutí informace znalci, probačnímu úředníkovi apod. V tomto smyslu bylo předmětné ustanovení přeformulováno, aby byl vyloučen odlišný výklad, a to následovně:
„(2) Osoby, kterým byly orgány činnými v trestním řízení poskytnuty informace o poškozeném nebo osobách jemu blízkých pro účely trestního řízení nebo k výkonu práv nebo plnění povinností stanovených právními předpisy, je nesmějí nikomu dále poskytnout, pokud jejich poskytnutí není nutné k uvedeným účelům. O tom musejí být tyto osoby poučeny.“
Ad. 5. – Akceptováno.
Postup v případě, že poškozený prokazatelně souhlasí
se zveřejněním, je vysvětlen v důvodové zprávě. V takovém případě chybí znak protiprávnosti a zveřejnění údajů o poškozeném nebude sankcionováno. Vždy je však třeba zkoumat konkrétní okolnosti případu. Za účelem jednoznačného vyjádření tohoto principu byl prvek nedostatečné protiprávnosti, která by vyloučila postih osoby, jež informace zveřejnila na žádost nebo se souhlasem poškozeného (způsobilého takový souhlas dát), expresivně vyjádřen v zákoně tak, že zákaz zveřejnit informaci o poškozeném neplatí, souhlasí-li poškozený prokazatelně se zveřejněním a v případě, že jde o nezletilého poškozeného, souhlasí-li poškozený i jeho zákonný zástupce.
Ad 6. – Akceptováno.

Celé ustanovení § 8b odst. 5 bylo vypuštěno.
Ad 7. – Uvedený přestupek byly na základě vypořádání zásadní připomínky Ministerstva vnitra zcela vypuštěn, čímž se tato připomínka stala bezpředmětná.

Ad 8. - Uvedený přestupek byly na základě vypořádání zásadní připomínky Ministerstva vnitra zcela vypuštěn, čímž se tato připomínka stala bezpředmětná.

ministryně vlády – MUDr. Džamila Stehlíková
V § 17 odst. 3 a 4 tiskového zákona došlo k záměně poznámek pod čarou.
Změna tiskového zákona byla z návrhu na základě vypořádání zásadní připomínky Ministerstva vnitra zcela vypuštěna, čímž se tato připomínka stala bezpředmětná.

Kancelář zmocněnce vlády pro lidská práva

V § 17 odst. 3 a 4 tiskového zákona došlo k záměně poznámek pod čarou.
Změna tiskového zákona byla z návrhu na základě vypořádání zásadní připomínky Ministerstva vnitra zcela vypuštěna, čímž se tato připomínka stala bezpředmětná.

vedoucí Úřadu vlády České republiky
Bez připomínek.

odbor kompatibility Úřadu vlády
Bez připomínek.

veřejný ochránce práv
Ochranu vybraných skupin obětí vítám. Doporučuji podrobit analýze možnost postihnout podnikající právnickou osobu, jež zveřejní informace na internetu, za jiný správní delikt, např. prostřednictvím živnostenského zákona.
Akceptováno. Právnickou osobu, která bude zveřejňovat informace
o poškozeném, bude možné postihnout prostřednictvím nového správního deliktu zakotveného v zákoně o ochraně osobních údajů.

ČMKOS
1. K § 8b odst. 1
Tento odstavec zní:

„(1) Orgány činné v trestním řízení mohou poskytovat veřejnosti o poškozeném a osobách jemu blízkých jen takové informace, kterými nebude ohroženo dosažení účelu trestního řízení a které neodporují požadavku ochrany osobnosti a osobních údajů poškozeného i osob jemu blízkých. Poskytnutí jiných informací orgány činné v trestním řízení odepřou. Zároveň jsou povinny učinit potřebná opatření k zabránění neoprávněnému přístupu k informacím o poškozeném a osobách jemu blízkých.“.

Odůvodnění: Navrhujeme spojit ustanovení § 8b odst. 1 a 2 do jednoho odstavce v uvedeném znění. Upozorňujeme na skutečnost, že v předkladatelem navrhovaném znění lze při lpění na gramatickém výkladu povinnost orgánů činných v trestním řízení činit opatření k zabránění neoprávněnému přístupu k informacím vztáhnout pouze k informacím uvedeným v předchozí větě § 8b odst. 1, tedy k těm, které orgány činné v trestním řízení mohou poskytovat. Daná povinnost by se ovšem měla vztahovat zejména na informace, které orgány činné v trestním řízení poskytovat nesmějí, resp. na veškeré údaje o poškozeném a osobách jemu blízkých, což zřejmě je záměrem předkladatele.
Navrhované znění § 8b odst. 2 pak považujeme za poněkud nejasné. Hovoří totiž o odepření informací z důvodů uvedených v odst. 1. Zde jsou ovšem spíše než důvody stanoveny podmínky, za kterých lze informace poskytovat. Chce-li předkladatel výslovně stanovit, že orgány činné v trestním řízení odepřou poskytnutí informací, které s ohledem na dikci § 8b odst.1 věta první beztak poskytnout nesmí, považujeme za vhodnější, aby byla tato povinnost formulována tak, že se vztahuje na informace, u nichž nejsou dány podmínky pro jejich poskytnutí. Toho bude nejlépe dosaženo, jestliže bude tato povinnost v navržené formulaci uvedena namísto odstavce 2 v odstavci 1 jako věta druhá.
2. K § 8b odst. 2

Odstavec 2 se zrušuje a dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

Jedná se o technickou změnu související s bodem 1.
Ad 1. – Akceptováno.
Věta týkající se možnosti odepřít poskytnutí údajů z důvodů uvedených v odstavci 1 byla zcela vypuštěna, čímž je zabráněno možným výkladovým nejasnostem. Zároveň byl přeformulován
i odstavec 1 tak, aby bylo zpřesněno, k jakým účelům mohou orgány činné v trestním řízení zveřejňovat informace, a to následovně:

„(1) Orgány činné v trestním řízení mohou zveřejnit informace obsahující osobní údaje poškozeného nebo osob jemu blízkých, nebo jiné údaje, jejichž zveřejnění by narušilo soukromí těchto osob, pouze v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu trestního řízení.“
Ad 2. –Akceptováno.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
Máme za to, že navrhovaný § 8b používající odkaz na pojem ochrana osobnosti se nejeví být dostatečným vymezením, neboť ani sama ochrana osobnosti nemá jasné zákonné vymezení. Doporučujeme proto bližší objasnění uvedeného pojmu.

Částečně akceptováno.
Pojem „ochrana osobnosti“ byl nahrazen pojmem „ochrana soukromí“, neboť jde zejména o soukromí osoby, které se navrhuje chránit. Tento pojem je nicméně vymezen rovněž judikatorně, nicméně podle našeho názoru dostatečně, aby bylo možné v každém konkrétním případě posoudit, kdy dojde k zásahu do soukromí a kdy nikoli.

hejtman Plzeňského kraje
Bez připomínek.

hejtman Moravsko-slezského kraje
Bez připomínek.

hejtman Olomouckého kraje
Bez připomínek.

primátor hlavního města Prahy
Poznámky pod čarou č.9c, 9d, 7a a 7b je třeba vyznačit v souladu s čl.65 odst.2 a 3 Legislativních pravidel vlády.

Změna zákona o rozhlasovém a televizním vysílání a změna tiskového zákona byla z návrhu na základě vypořádání zásadní připomínky Ministerstva vnitra zcela vypuštěna, čímž se tato připomínka stala bezpředmětná.

hejtman Jihočeského kraje
Bez připomínek.

hejtman Královéhradeckého kraje
1. K § 8 b, odst. 4 –zásadní připomínka

Navrhujeme možnost zveřejnění identifikujících dat o poškozeném s jeho svolením nebo v případě nezletilého se svolením jeho zákonného zástupce.

2. K § 26, odst. 2 a k § 27, odst. 2,3 –zásadní připomínka

Sankce, které by měly být ukládány za přestupky na úseku soudnictví mládeže (§ 26 přestupkového zákona) a na úseku trestního soudnictví (§ 27 přestupkového zákona), by bylo vhodnější uvádět v abecedním pořádku, tak jak je tomu v současném znění přestupkového zákona, nikoli odstupňované dle výše pokuty. To znamená nejprve uvést výši pokuty za přestupek podle odst.1 písm. a), následně za přestupek podle odst. 1 písm. b) přestupkového zákona, nikoli obráceně (tedy na prvním místě v uvedených odstavcích sankce za přestupek podle odst. 1 písm. b) přestupkového zákona), jak je uvedeno
v návrhu.

Ad 1. – Akceptováno.
Ad 2. – Změna zákona o přestupcích byla z návrhu na základě vypořádání zásadní připomínky Ministerstva vnitra vypuštěna, čímž se tato připomínka stala bezpředmětná.

hejtman Libereckého kraje
Bez připomínek.

hejtman Jihomoravského kraje
1. Podle důvodové zprávy má vyspělost poškozeného
a jeho schopnost posoudit dosahy zveřejnění informací
o něm v případě pochybností posoudit přestupková komise. Předmětná pasáž na str. 6 by měla být uvedená spíše k části druhé – změna zákona o přestupcích.

2. Zkoumání vyspělosti poškozeného ve věku 15-18 let přestupkovou komisí považuji za neadekvátní a v praxi problematické. Za vhodný bych považoval absolutní zákaz zveřejňování informací o mladistvém poškozeném až do 18 let.
Ad 1. – Změna zákona o přestupcích byla z návrhu zákona na základě vypořádání zásadní připomínky Ministerstva vnitra zcela vypuštěna, tím se tato připomínka stala bezpředmětná.
Ad 2. – Částečně akceptováno.
Změna zákona o přestupcích byla z návrhu zákona na základě vypořádání zásadní připomínky Ministerstva vnitra zcela vypuštěna, tím se tato připomínka stala částečně bezpředmětná.
Do zákona bylo nicméně výslovně doplněno, že zákaz zveřejnění neplatí, souhlasí-li s ním poškozený a v případě osoby mladší 18 let, též jeho zákonný zástupce. Absolutní zákaz zveřejňování informací
o nezletilém poškozeném nepovažujeme za souladný s Listinou základních práv a svobod, neboť by se jednalo o příliš paternalistický postoj chránící i téměř zletilou osobu, která o takovou ochranu sama nestojí. Vždy však bude třeba v každém konkrétním případě zkoumat všechny relevantní okolnosti, tj. zda nejde o osobu, která není způsobilá souhlas dát, zda na ní souhlas nebyl podvodně vylákán, zákonný zástupce není ve střetu zájmu s dítětem apod. Této povinnosti se orgán, který vede konkrétní řízení, nemůže zbavit.

hejtman Pardubického kraje
1. Vzhledem k zavedení nového přestupku dojde k zvýšení nákladů v rozpočtu územně samosprávných celků, což není v důvodové zprávě zohledněno.
2. Vzhledem k tomu, že se jedná o novou správní činnost, mělo by to být promítnuto i do náplně správních činností podle vyhlášky č. 512/2002 Sb., neboť pro tuto činnost je třeba prokázat zvláštní odbornou způsobilost.

Ad 1. – Změna zákona o přestupcích byla z návrhu zákona
na základě vypořádání zásadní připomínky Ministerstva vnitra zcela vypuštěna, tím se tato připomínka stala bezpředmětná.
Ad 2. – Změna zákona o přestupcích byla z návrhu zákona
na základě vypořádání zásadní připomínky Ministerstva vnitra zcela vypuštěna, tím se tato připomínka stala bezpředmětná.

hejtman kraje Vysočina
Upozorňujeme na potřebu zvýšit příspěvek na výkon státní správy s ohledem na nárůst povinností krajského úřadu podle tiskového zákona.

Změna tiskového zákona byla z návrhu zákona na základě vypořádání zásadní připomínky Ministerstva vnitra zcela vypuštěna, tím se tato připomínka stala bezpředmětná.

V Praze dne 30. listopadu 2007
Vypracovala: Mgr. Lenka Trešlová

Podpis: ……………………………