Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam RACK79VJR60Q najdete zde
쿐놡 > ͗ က ͬ ͟ ͠ ͡ ͢ ͣ ͤ ͘ ꗬÁ怣Ѕ ደ¿ က 疐橢橢ᖡᖡ Ѕ렮翃 翃 谱ጌ & ¤ ਖ ਖ ਖ Č ଢ ¸ ௮ 쩶 쩶 쩶 8 쪮 L 쫺 Ŵ ௮ � ì 챺 챺 " 천 천 천 천 천 천 � � � � � � � $ � ɨ ^ � 9 풩 천 천 풩 풩 � 천 천 � � � � 풩 Ö 천 천 � � 풩 � � � V � @ � 천 챮 誠满Lj 쩶 핿 ʼ � � � < � � � Ÿ � � h 천 ȶ 컒 Ɣ � 큦 ń 톪 ˿ 천 천 천 � � � ^ 천 천 천 � 풩 풩 풩 풩 ௮ ௮ ௮ 蚄 鉲 㠄 ௮ ௮ ௮ 鉲 ௮ ௮ ௮ Č Platná znění zákonů s vyznačením navrhovaných změn
1. Platné znění částí zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn
***
§ 3
Vymezení některých pojmů
V tomto zákoně se rozumí
a) pojištěncem fyzická osoba, která je účastna pojištění; za pojištěnce se považuje též fyzická osoba po zániku pojištění, pokud jí plyne ochranná lhůta (§ 15), uplatňuje nárok na dávku pojištění (dále jen "dávka") nebo dávku pobírá, a fyzická osoba v době přerušení pojištění,
b) zaměstnavatelem právnická osoba nebo fyzická osoba, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, organizační složka státu, v níž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti, služební úřad, v němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby, věznice a vazební věznice (dále jen "věznice"), v nichž vykonává trest odnětí svobody odsouzený zařazený do práce, a útvary, složky nebo jiné organizační části bezpečnostních sborů nebo ozbrojených sil České republiky, které vyplácejí příslušníkům bezpečnostních sborů3) služební příjem nebo vojákům z povolání4) plat, popřípadě organizační složky státu nebo právnické osoby, v nichž jsou k plnění služebních úkolů vysláni příslušníci bezpečnostních sborů nebo zařazeni vojáci z povolání, (dále jen "služební útvar"),
c) sídlem zaměstnavatele
1. u právnické osoby její sídlo nebo sídlo její organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku, popřípadě v jiném zákonem určeném rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci; sídlem organizační složky se rozumí adresa jejího umístění,
2. u fyzické osoby místo jejího trvalého pobytu5), a jde-li o cizince, místo hlášeného pobytu6) v České republice; u osoby, která nemá hlášený ani trvalý pobyt v České republice, místo jejího podnikání na území České republiky a v případě, že taková osoba na území České republiky nepodniká, avšak zaměstnává pro svou potřebu zaměstnance, místo výkonu práce těchto zaměstnanců,
3. u organizační složky státu a služebního úřadu jejich sídlo stanovené zvláštním právním předpisem, popřípadě statutem nebo obdobným předpisem,
d) mzdovou účtárnou útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd nebo platů zaměstnanců; je-li zaměstnavatelem stát, rozumí se mzdovou účtárnou útvar příslušné organizační složky státu, ve kterém je vedena evidence platů,
e) započitatelným příjmem příjem, který se podle zvláštního právního předpisu1) zahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné na pojištění,
f) dosaženým příjmem započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci do kalendářního měsíce,
g) zaměstnáním právní vztah, na základě kterého vykonávají práci, pracovní nebo obdobnou činnost nebo službu (dále jen "práce") zaměstnanci uvedení v § 5 písm. a),
h) osobou samostatně výdělečně činnou fyzická osoba považovaná za osobu samostatně výdělečně činnou pro účely důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu7),
i) samostatnou výdělečnou činností činnost považovaná za samostatnou výdělečnou činnost pro účely důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu, a to včetně spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti8),
j) pojištěnou činností zaměstnání vykonávané za podmínek zakládajících účast na pojištění, samostatná výdělečná činnost, pokud se osoba samostatně výdělečně činná na základě výkonu této činnosti přihlásila k účasti na pojištění, a zaměstnání zahraničního zaměstnance, pokud se přihlásil k účasti na pojištění,
k) podpůrčí dobou doba, po kterou má být podle tohoto zákona vyplácena dávka,
l) sociální událostí, s níž tento zákon spojuje vznik nároku na dávku, vznik dočasné pracovní neschopnosti, nařízení karantény9), vznik potřeby ošetřování nebo péče o člena domácnosti, nástup na peněžitou pomoc v mateřství a převedení zaměstnankyně na jinou práci, státní zaměstnankyně na jiné služební místo nebo ustanovení příslušnice na jiné služební místo,
m) porodem takové ukončení těhotenství, při kterém je do matriky narození zapsáno narození dítěte,
n) domáckým zaměstnancem zaměstnanci uvedení v § 5 písm. a) bodech 1, 4 až 6 a 15, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek vykonávají sjednané práce doma nebo na jiném místě a v pracovní době, kterou si sami rozvrhují,
o) smluvním zaměstnancem zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení (dále jen "zahraniční zaměstnavatel"), je-li činný v České republice u smluvního zaměstnavatele,
p) smluvním zaměstnavatelem právnická nebo fyzická osoba, která má ve smyslu písmene c) sídlo na území České republiky a u níž jsou v České republice činní zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele považovaní v České republice za smluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy uzavřené se zahraničním zaměstnavatelem jsou příjmy smluvních zaměstnanců vypláceny smluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelem uhrazovány zahraničnímu zaměstnavateli,
q) zahraničním zaměstnancem zaměstnanec zahraničního zaměstnavatele, je-li činný v České republice ve prospěch zahraničního zaměstnavatele,
r) státem, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, mimo těchto států též členské státy Evropské unie,
s) členským státem Evropské unie též stát, který není členem Evropské unie, avšak aplikuje předpisy Evropské unie o koordinaci systémů sociálního zabezpečení 10),
t) mezinárodní smlouvou o sociálním zabezpečení smlouva o sociálním zabezpečení, která obsahuje ustanovení o používání právních předpisů při výdělečné činnosti na území druhého smluvního státu.
***
HLAVA II
ÚČAST ZAMĚSTNANCŮ NA POJIŠTĚNÍ
§ 6
Podmínky účasti zaměstnanců na pojištění
(1) Zaměstnanci jsou účastni pojištění, jestliže
a) vykonávají zaměstnání
1. na území České republiky; za výkon zaměstnání na území České republiky se považuje i přechodný výkon práce mimo území České republiky, je-li místo výkonu práce trvale v České republice, nebo
2. v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně pojištěni účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie,
b) zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů a
c) sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění (dále jen "rozhodný příjem").
(2) Zaměstnanci jsou účastni pojištění též, jestliže jejich zaměstnání nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, splňují podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) a c) podmínku uvedenou v odstavci 1 písm. a), sjednaná částka započitatelného příjmu činí aspoň částku rozhodného příjmu, popřípadě jejich započitatelný příjem dosáhl aspoň částky rozhodného příjmu, nastoupili opětovně do zaměstnání k témuž zaměstnavateli a od skončení
a) předchozího zaměstnání zakládajícího účast na pojištění do opětovného nástupu do zaměstnání neuplynula doba aspoň 6 měsíců, nebo
b) předchozího zaměstnání, které nezaložilo účast na pojištění proto, že nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, ale zaměstnanec v něm dosáhl započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu, do opětovného nástupu do zaměstnání neuplynula doba aspoň 6 měsíců;
za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele.
(3) U zaměstnanců uvedených v § 5 písm. a) bodech 2, 3, 7 až 11, 13 a 14 se podmínka uvedená v odstavci 1 písm. c) považuje za splněnou.
(4) Je-li smluvní zaměstnanec, který splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b) a c), pojištěn povinně účasten důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel, je účasten pojištění podle tohoto zákona po uplynutí doby 270 kalendářních dnů trvání zaměstnání na území České republiky s tím, že do tohoto počtu 270 kalendářních dnů se započtou všechny kalendářní dny doby výkonu zaměstnání na území České republiky, které spadají do období 2 let přede dnem zahájení výkonu posledního zaměstnání na území České republiky.
(5) Rozhodný příjem činí 2 000 Kč. Vláda zvýší nařízením částku rozhodného příjmu od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu; rozhodný příjem se stanoví ve výši této desetiny po tomto zaokrouhlení.
(6) Zahraniční zaměstnanec je účasten pojištění, pokud se na předepsaném tiskopisu přihlásil k pojištění.
***
§ 10
Vznik, zánik a přerušení pojištění zaměstnanců
(1) Pojištění vzniká zaměstnanci uvedenému v § 5 písm. a)
a) bodě 1 dnem, ve kterém nastoupil do práce, a zaniká dnem skončení pracovního poměru; za den, ve kterém tento zaměstnanec nastoupil do práce, se považuje též den přede dnem nástupu do práce, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí,
b) bodě 2 dnem, ve kterém nastoupil k výkonu služby, a zaniká dnem skončení služebního poměru,
c) bodě 3 dnem nástupu služby a zaniká dnem skončení služebního poměru,
d) bodě 4 dnem započetí práce pro družstvo a zaniká dnem skončení členství v družstvu,
e) bodě 5 dnem, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti začal vykonávat sjednanou práci, a zaniká dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána,
f) bodě 6 dnem, ve kterém nastoupil do práce, a zaniká dnem skončení pracovního vztahu; jde-li však o smluvního zaměstnance, pojištění vzniká dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro smluvního zaměstnavatele, a zaniká dnem ukončení výkonu práce pro smluvního zaměstnavatele,
g) bodě 7 dnem nástupu do funkce a zaniká dnem skončení výkonu funkce soudce,
h) bodě 8 dnem, od něhož náleží odměna za výkon funkce vyplácená členům zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, a zaniká dnem, od něhož tato odměna nenáleží. Plní-li dosavadní starosta nebo primátor úkoly po uplynutí volebního období až do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva a je mu vyplácena odměna uvedená ve větě první, trvá mu účast na pojištění ještě po dobu, po kterou mu náleží tato odměna; to platí obdobně pro hejtmana kraje a primátora hlavního města Prahy,
i) bodě 9 dnem zvolení a zaniká dnem uplynutí volebního období, popřípadě dnem zániku mandátu,
j) bodech 10 a 11 dnem nástupu do funkce a zaniká dnem skončení výkonu funkce,
k) bodě 12 dnem, ve kterém začal dobrovolný pracovník poskytovat pečovatelskou službu, a zaniká dnem, kdy přestal být dobrovolným pracovníkem pečovatelské služby,
l) bodě 13, jde-li o pěstouna, který vykonává pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu13), dnem zahájení výkonu pěstounské péče a zaniká dnem zániku výkonu pěstounské péče, a jde-li o pěstouna, kterému je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu14), dnem, od něhož náleží tato odměna, a zaniká dnem, od něhož tato odměna nenáleží z jiných důvodů, než je dočasná pracovní neschopnost,
m) bodě 14 dnem zařazení do práce a zaniká dnem odvolání z výkonu práce,
n) bodě 15 dnem započetí výkonu práce a zaniká dnem ukončení výkonu práce.
(2) Jestliže sjednaná částka započitatelného příjmu přestane dosahovat rozhodného příjmu z důvodu
a) změny sjednané částky započitatelného příjmu, zaniká účast zaměstnance na pojištění dnem předcházejícím dni, od kterého k této změně došlo,
b) zvýšení rozhodného příjmu podle § 6 odst. 5 věty druhé, zaniká účast zaměstnance na pojištění podle § 6 dnem předcházejícím dni, od kterého k tomuto zvýšení došlo.
(3) Jestliže v zaměstnání malého rozsahu dojde ke sjednání započitatelného příjmu v částce alespoň rozhodného příjmu anebo sjednaný započitatelný příjem bude alespoň na tuto částku zvýšen, vzniká pojištění ode dne, od něhož byl započitatelný příjem na takovou částku sjednán nebo zvýšen.
(4) Uzavřel-li zaměstnanec uvedený v § 5 písm. a) bodě 1 po skončení pracovního poměru další pracovní poměr k témuž zaměstnavateli tak, že oba pracovní poměry na sebe bezprostředně navazují, nedochází k zániku pojištění z důvodu skončení předchozího pracovního poměru, pokud v dalším pracovním poměru jsou splněny podmínky účasti na pojištění; v tomto případě se má za to, že pojištění trvá bez přerušení. To platí obdobně pro pojištěnce uvedené v § 5 písm. a) bodech 4 až 11.
(5) Pojištění smluvního zaměstnance, který je povinně pojištěn účasten důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel, vzniká dnem následujícím po dni, kterým uplynulo 270 kalendářních dnů trvání zaměstnání na území České republiky, a zaniká dnem skončení výkonu zaměstnání na území České republiky; pro zápočet kalendářních dnů doby výkonu zaměstnání na území České republiky do doby 270 kalendářních dnů v období 2 let přede dnem zahájení posledního zaměstnání na území České republiky platí § 6 odst. 4 obdobně.
(6) Pojištění smluvního zaměstnance, který je povinně pojištěn účasten důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel, vzniká dnem zahájení výkonu práce na území České republiky též v případě, že smluvní zaměstnavatel nedoloží, že smluvní zaměstnanec je povinně pojištěn účasten důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel. Vzniklo-li pojištění smluvního zaměstnance podle věty první, zaniká pojištění dnem následujícím po dni, ve kterém bylo doloženo, že smluvní zaměstnanec je povinně pojištěn účasten důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel; ustanovení odstavce 5 tím přitom není dotčeno. Pojištění zaměstnance zaměstnaného u zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, jehož místo výkonu práce je trvale v cizině a který má trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, vzniká dnem zahájení výkonu práce v cizině též v případě, že zaměstnavatel tohoto zaměstnance nedoloží, že tento zaměstnanec je povinně účasten důchodového pojištění v cizině. Vzniklo-li pojištění zaměstnance podle věty třetí, zaniká pojištění dnem následujícím po dni, ve kterém bylo doloženo, že zaměstnanec je povinně účasten důchodového pojištění ve státě, ve kterém má trvale místo výkonu práce.
(7) Pojištění zahraničního zaměstnance vzniká dnem, který uvedl v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém byla přihláška k pojištění podána, a zaniká dnem skončení zaměstnání na území České republiky nebo prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě nebo výši podle zvláštního právního předpisu1) zaplaceno pojistné, anebo dnem uvedeným v odhlášce z pojištění, ne však dříve než dnem, ve kterém byla tato odhláška podána.
(8) Jestliže v době trvání pojištění nastoupí zaměstnanec výkon trestu odnětí svobody, dosavadní pojištění dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody zaniká a opětovně vznikne dnem nástupu do zaměstnání po skončení výkonu trestu odnětí svobody.
(9) Pojištění zaměstnance se přerušuje po dobu, po kterou zaměstnanec nevykonává práci z důvodu
a) pracovního volna bez náhrady příjmu nebo služebního volna, za které nebyl poskytnut služební příjem nebo plat, jde-li o volno, na které nemá zaměstnanec nárok podle zvláštního právního předpisu a trvalo-li toto volno nepřetržitě po dobu delší než 30 kalendářních dnů po sobě jdoucích; pojištění se přerušuje prvním dnem, ve kterém zaměstnanec přestal vykonávat práci z důvodu tohoto pracovního nebo služebního volna,
b) rodičovské dovolené, s výjimkou doby, za kterou zaměstnanci náleží peněžitá pomoc v mateřství.
***
§ 15
(1) Nemocenské náleží též, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti (§ 57) nebo k nařízení karantény (§ 105) došlo po zániku pojištění v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo.
(2) Peněžitá pomoc v mateřství náleží též, jestliže po zániku pojištění došlo k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (§ 34 odst. 1) v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství, 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; ustanovení odstavce 1 části věty druhé za středníkem platí zde obdobně. Vznikne-li ženě v ochranné lhůtě uvedené ve větě druhé znovu pojištění, ochranná lhůta po dobu tohoto nového pojištění neběží a nevyčerpaná ochranná lhůta z dřívějšího pojištění se připočítává k ochranné lhůtě získané na základě tohoto nového pojištění, a to nejvýše do celkové výměry 180 kalendářních dnů. Nestanoví-li se ochranná lhůta podle věty druhé, činí ochranná lhůta 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; ustanovení odstavce 1 části věty druhé za středníkem platí zde obdobně.
(3) Ochranná lhůta plyne jen z pojištěné činnosti, a to samostatně z každé pojištěné činnosti.
(4) Ochranná lhůta neplyne
a) z pojištěné činnosti poživatele starobního nebo plného invalidního důchodu,
b) z dalšího zaměstnání uvedeného v § 14 odst. 3,
c) z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené na zotavenou v jiném zaměstnání,
d) ze zaměstnání malého rozsahu,
e) ze zaměstnání, které sjednal pojištěnec, který je žákem15) nebo studentem16), pokud doba zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin,
f) v případě, že pojištění odsouzeného skončí v době jeho útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody.
(5) Ochranná lhůta zaniká
a) vznikem nového pojištění; vznikem pojištění osob samostatně výdělečně činných ochranná lhůta ze zaměstnání nezaniká, pokud nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství nevznikne z pojištění osob samostatně výdělečně činných a ochranná lhůta již neprošla dříve, s tím, že ustanovení odstavce 2 věty třetí zde neplatí,
b) posledním dnem přede dnem, od něhož náleží výplata starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu; to však neplatí v případě vzniku nároku na výplatu částečného invalidního důchodu, jde-li o nárok na peněžitou pomoc v mateřství,
c) posledním dnem přede dnem nastoupení výkonu trestu odnětí svobody,
d) posledním dnem přede dnem útěku odsouzeného z místa výkonu trestu odnětí svobody.
(6) Pro účely ochranné lhůty se doba přerušení pojištění považuje za dobu pojištění.
***
HLAVA II
DENNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD
§ 18
(1) Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, pokud se dále nestanoví jinak; jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (odstavec 8), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Denní vyměřovací základ se stanoví s přesností na 2 platná desetinná místa.
(2) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž tato osoba zaplatila pojistné na pojištění. Do úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na pojištění podle věty první se zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu18a); do úhrnu měsíčních vyměřovacích základů podle věty druhé se zahrnují jen ty měsíční vyměřovací základy, z nichž bylo odvedeno pojistné v souladu se zvláštním právním předpisem1).
(3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.
(4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.
(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce.
(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo jsou-li v tomto rozhodném období jen vyloučené dny, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.
(7) Nemá-li osoba samostatně výdělečně činná v rozhodném období určeném podle odstavce 3 žádný měsíční základ, je rozhodným obdobím kalendářní měsíc, v němž vznikla sociální událost. Nemá-li osoba samostatně výdělečně činná v rozhodném období určeném podle věty první měsíční základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž měla měsíční základ; ustanovení odstavce 6 věty třetí platí zde obdobně.
(8) Vyloučenými dny jsou
a) kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci nebo ve službě, za které zaměstnanci nenáleží náhrada příjmu nebo za které mu nebyl poskytnut služební příjem nebo plat, s výjimkou kalendářních dnů pracovního volna bez náhrady příjmu nebo služebního volna, za které nebyl poskytnut služební příjem nebo plat, poskytnutých zaměstnanci jeho zaměstnavatelem v případech, kdy zaměstnanec nemá na pracovní (služební) volno nárok podle zvláštního právního předpisu, kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, za které zaměstnanci nevznikl nárok na nemocenské z důvodu uvedeného v § 25 písm. a) a c), a kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti po ukončení podpůrčí doby podle § 28 odst. 4,
b) kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy, platu nebo odměny za dobu v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény) nebo snížený plat (snížená měsíční odměna) za dobu v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény)19),
c) kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci poskytováno vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství nebo ošetřovné,
d) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, za které osoba samostatně výdělečně činná podle zvláštního právního předpisu1) neplatí pojistné na pojištění,
e) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, v nichž osoba samostatně výdělečně činná nebyla účastna pojištění, a kalendářní dny před zahájením samostatné výdělečné činnosti, pokud se nejedná o kalendářní dny spadající do kalendářního měsíce, v němž byla zahájena samostatná výdělečná činnost a v němž byla osoba samostatně výdělečně činná účastna pojištění.
§ 19
(1) Pro účely § 18 odst. 4 až 6 se za vznik pojištění považuje
a) u zaměstnance, který je pojištěn při výkonu zaměstnání malého rozsahu (§ 7 odst. 2), nástup tohoto zaměstnance do zaměstnání, a to i když zaměstnání nezaložilo účast na pojištění v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec do zaměstnání nastoupil,
b) u pojištěnců zaměstnanců propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody opětovný nástup zaměstnance do zaměstnání, které trvalo po dobu výkonu tohoto trestu,
c) u zaměstnance, který byl uznán plně nebo částečně invalidní, den, v němž byla uznána jeho plná nebo částečná invalidita,
d) u zaměstnance, u něhož došlo k přerušení pojištění (§ 10 odst. 9), den vzniku pojištění určený podle § 10 odst. 1 až 8.
(2) U pojištěnce uvedeného v § 32 odst. 1 písm. d) a e) se rozhodné období zjišťuje ke dni prvního převzetí dítěte do péče; to platí i v případě, kdy pojištěnec převzal do péče totéž dítě opakovaně.
(3) Rozhodné období pro peněžitou pomoc v mateřství se u pojištěnky, která nastoupila na peněžitou pomoc v mateřství od pozdějšího data než od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, zjišťuje k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
(4) U zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich úpravou podle § 21.
(5) Rozhodné období pro ošetřovné se u pojištěnce, který převzal ošetřování (péči) podle § 39 odst. 4 věty druhé místo jiného oprávněného, zjišťuje ke dni převzetí ošetřování (péče).
(6) U zaměstnankyně převedené na jinou práci nebo na jiné služební místo z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení se rozhodné období zjišťuje namísto ke dni vzniku sociální události ke dni převedení, pokud je to pro ni výhodnější.
(7) Jestliže v rozhodném období stanoveném podle § 18 odst. 4 a 5 nemá zaměstnanec vyměřovací základ nebo není-li v tomto rozhodném období alespoň 5 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost.
(8) Nelze-li rozhodné období stanovit podle § 18 odst. 6 proto, že nelze určit první předchozí kalendářní rok s vyměřovacím základem a alespoň 30 kalendářními dny, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost.
(9) Za vyměřovací základ zaměstnance se považují také příjmy, které se podle zvláštního právního předpisu20) zahrnují do vyměřovacího základu pro pojistné na pojištění a které byly dosaženy při výkonu zaměstnání malého rozsahu v těch kalendářních měsících rozhodného období, v nichž nebyl zaměstnanec při výkonu tohoto zaměstnání pojištěn; do počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období se přitom započítávají i kalendářní dny připadající na tyto kalendářní měsíce.
(10) Vznikne-li sociální událost v ochranné lhůtě, postupuje se při určení rozhodného období tak, jako by sociální událost vznikla v den, který bezprostředně následuje po dni, ve kterém skončilo pojištění.
(11) Denním vyměřovacím základem pro výpočet nemocenského pěstouna, kterému je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu14), je jedna třicetina částky odměny náležející tomuto pěstounovi naposledy za kalendářní měsíc předcházející měsíci, v němž mu dočasná pracovní neschopnost vznikla. Nenáležela-li tomuto pěstounovi odměna za žádný z kalendářních měsíců před měsícem, v němž mu vznikla dočasná pracovní neschopnost, je jeho denním vyměřovacím základem pro výpočet nemocenského jedna třicetina částky odměny, která mu náležela za kalendářní měsíc, v němž mu dočasná pracovní neschopnost vznikla. Denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského při karanténě nařízené podle zvláštního právního předpisu a pro výpočet ostatních dávek nemocenského pojištění se u tohoto pěstouna stanoví obdobně.
(12) Denní vyměřovací základ zahraničního zaměstnance se stanoví obdobným způsobem, jako se stanoví denní vyměřovací základ u osob samostatně výdělečně činných.
§ 20
(1) Vznikne-li v případě souběhu více pojištění u pojištěnce, který splňuje podmínky nároku na výplatu téže dávky, s výjimkou vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, z více pojištění (§ 14 odst. 2 věta druhá), nárok na výplatu této dávky
a) od stejného dne, stanoví se nejprve denní vyměřovací základ z každé pojištěné činnosti, z níž pojištěnec uplatnil nárok na výplatu dávky, podle § 18 a 19 a za denní vyměřovací základ pro stanovení dávky se považuje úhrn těchto denních vyměřovacích základů,
b) od různých dnů, stanoví se ke dni, od něhož vznikl nárok na výplatu dávky z další pojištěné činnosti, denní vyměřovací základ znovu tak, že za tento základ se považuje úhrn denního vyměřovacího základu před úpravou podle § 21, který byl použit pro výpočet vyplácené dávky, a denního vyměřovacího základu stanoveného podle § 18 a 19 z další pojištěné činnosti, v níž vznikl nárok na výplatu dávky.
(2) Byl-li stanoven denní vyměřovací základ v případě více dočasných pracovních neschopností podle odstavce 1 a k ukončení těchto neschopností dochází postupně, stanoví se denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského vždy znovu tak, že se od denního vyměřovacího základu stanoveného podle odstavce 1 odečte denní vyměřovací základ stanovený z té pojištěné činnosti, k níž byla dočasná pracovní neschopnost ukončena. Ustanovení věty první platí obdobně též pro případ nároku na více peněžitých pomocí v mateřství.
(3) Dojde-li ke vzniku sociální události v době souběhu ochranných lhůt nebo v době souběhu ochranné lhůty a pojištění, postupuje se obdobně podle odstavců 1 a 2.
§ 21
(1) Denní vyměřovací základ stanovený podle § 18 až 20 se upraví pro výpočet
a) nemocenského a ošetřovného tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží,
b) peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství tak, že do částky první redukční hranice se počítá 100 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
(2) Částky denního vyměřovacího základu vypočtené podle odstavce 1 v pásmech do první redukční hranice, nad první redukční hranici do druhé redukční hranice a nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se zaokrouhlují s přesností na 2 platná desetinná místa.
(23) Denní vyměřovací základ stanovený podle odstavce 1 odstavců 1 a 2 se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(34) Pro výpočet dávek se používá denní vyměřovací základ stanovený podle odstavců 1 a 2 1 až 3.
***
§ 28
(1) Nemocenské se poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončilo zaměstnání, jde-li o zaměstnance, popřípadě skončilo pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o zahraničního zaměstnance. Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu uvedenou ve větě první. Byla-li podpůrčí doba podle věty první a druhé vyčerpána v jednom kalendářním roce, nevzniká nárok na výplatu nemocenského od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokračuje-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa v tomto následujícím kalendářním roce. Nemocenské podle věty první a druhé však nelze vyplácet déle, než by se vyplácelo podle § 26. Poživatelem starobního důchodu se pro účely věty první a druhé rozumí fyzická osoba, která v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény má nárok na výplatu starobního důchodu alespoň po dobu jednoho dne trvání pojištěné činnosti, a to ode dne, kdy nárok na výplatu tohoto důchodu vznikl.
(2) Nemocenské ze zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené na zotavenou z jiného zaměstnání se vyplácí nejdéle do dne, ve kterém měla skončit tato dovolená.
(3) Nemocenské ze zaměstnání, které sjednal pojištěnec, který je žákem nebo studentem, jen na dobu školních prázdnin (prázdnin) nebo jejich část, se vyplácí nejdéle do dne, kdy toto zaměstnání mělo skončit.
(4) Podpůrčí doba u nemocenského odsouzenému končí vždy dnem útěku odsouzeného v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény z místa výkonu trestu odnětí svobody. To platí obdobně pro pojištěnce ve vazbě.
(5) Nemocenské se nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu nebo služební volno, za které nebyl poskytnut služební příjem nebo plat, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla nařízena nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno. Ustanovení věty první neplatí v případě, kdy pojištěnka nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství z žádné pojištěné činnosti, a v případě, kdy pojištěnec byl uznán dočasně práce neschopným podle § 57 odst. 1 písm. e) a f) a v případě pracovního nebo služebního volna poskytnutého z důvodů ošetřování nebo péče uvedených v § 39 odst. 1 písm. a) nebo b).
(6) Nemocenské se nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou trvala stávka, vznikla-li dočasná pracovní neschopnost nebo byla-li nařízena karanténa nejdříve dnem, který následuje po dni, ve kterém se zaměstnanec stal účastníkem stávky.
Díl 3
Výše nemocenského
§ 29
Výše nemocenského za kalendářní den činí
a) 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
b) 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
c) 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.
§ 30
Odvedl-li domácký zaměstnanec práci za odváděcí období, ve kterém trvala jeho dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa alespoň po jeho část, omezí se výše jeho nemocenského za kalendářní dny, které z doby dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény připadají na období nároku na výplatu nemocenského, tak, aby úhrn nemocenského a započitatelného příjmu za toto období nepřevýšil součin denního vyměřovacího základu uvedeného v § 21 odst. 3 a počtu kalendářních dnů připadajících na toto období odst. 4 a počtu kalendářních dnů připadajících na toto období, přičemž do tohoto počtu kalendářních dnů se nezahrnují kalendářní dny připadající na období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.
§ 31
Výše nemocenského za kalendářní den činí 50 % výše nemocenského stanoveného podle § 29 nebo 30, jestliže si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost
a) zaviněnou účastí ve rvačce; rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení či zápas fyzický střet dvou nebo více osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenému, pokud se nejedná o případ uvedený v písmenu c),
b) jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek, nebo
c) při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.
HLAVA IV
PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ
Díl 1
Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství
§ 32
(1) Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má
a) pojištěnka, která porodila dítě; před porodem má v době nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu nárok na peněžitou pomoc v mateřství těhotná pojištěnka,
b) pojištěnec, pokud převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (§ 38),
c) pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela,
d) pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou [§ 57 odst. 1 písm. e)], a nemá nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství [§ 36 odst. 1 písm. c)],
e) pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu podle odstavce 7, že bude pečovat o dítě; tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte.
(2) Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (§ 34 odst. 1). Je-li uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství z více pojištění, musí být tato podmínka účasti na pojištění splněna v každém z těchto pojištění.
(3) Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství osoby samostatně výdělečně činné je kromě splnění podmínky účasti na pojištění podle odstavce 2 účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné podle § 11 po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby stanovené podle § 34 odst. 1. Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství zahraničního zaměstnance je kromě splnění podmínky účasti na pojištění podle odstavce 2 účast na pojištění jako zahraničního zaměstnance podle § 10 odst. 7 po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby stanovené podle § 34 odst. 1.
(4) Do doby účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle odstavců 2 a 3 se započítává též
a) doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění22), jestliže počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu připadne do období 270 dnů ode dne úspěšného ukončení studia nebo k převzetí dítěte do péče podle odstavce 1 písm. b) až e) došlo v období 270 dnů ode dne úspěšného ukončení studia,
b) doba pobírání plného invalidního důchodu, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popřípadě dále trvala pojištěná činnost,
c) doba přerušení pojištění (§ 10 odst. 9);
doby uvedené v písmenech a) a b) se započítávají v rozsahu, v jakém se nekryjí s pojištěnou činností.
(5) Je-li uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství z pojištění, v němž není splněna podmínka účasti na pojištění podle odstavce 2, započtou se pro splnění této podmínky doby účasti na pojištění z předchozích pojištění v období dvou let před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství; překrývající se doby účasti na pojištění lze započítat jen jednou. Je-li zároveň uplatněn nárok na peněžitou pomoc v mateřství z jednoho nebo více pojištění, ve kterých je splněna podmínka účasti na pojištění podle odstavce 2, a z pojištění, v němž není splněna tato podmínka, započtou se pro splnění této podmínky v pojištění, v němž tato podmínka splněna nebyla, jen ty dny v období dvou let před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, v nichž trvala účast na pojištění v 270 dnech souběžně v takovém počtu pojištění, z nichž je nárok na peněžitou pomoc v mateřství uplatňován. Není-li podmínka účasti na pojištění podle odstavce 2 splněna ve více pojištěních, započtou se pro splnění této podmínky doby účasti na pojištění v období dvou let před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství jen u toho pojištění, v němž je nejvyšší denní vyměřovací základ; přitom platí postup podle věty první a druhé.
(6) Dítětem se pro účely odstavce 1 písm. a), d) a e) rozumí dítě do dosažení 1 roku věku a pro účely odstavce 1 písm. b) a c) dítě, které ke dni převzetí do péče nedosáhlo 7 let věku, nejdéle však do dosažení věku 7 let a 31 týdnů.
(7) V dohodě podle odstavce 1 písm. e) musí být uveden den, od kterého bude pojištěnec o dítě pečovat, a den porodu; podpis matky dítěte na dohodě musí být úředně ověřen nebo ověřen orgánem nemocenského pojištění. Den, od kterého bude tento pojištěnec o dítě pečovat, nesmí spadat do období, za které byla peněžitá pomoc v mateřství vyplacena matce dítěte.
(8) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) a e) se podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství zjišťují ke dni prvního převzetí dítěte do péče; to platí i v případě, kdy pojištěnec převzal péči o totéž dítě opakovaně.
Díl 2
Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství
§ 33
Délka podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství
Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství činí
a) 28 týdnů u pojištěnky, která dítě porodila,
b) 37 týdnů u pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí, přičemž po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží, jen jestliže pojištěnka dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí,
c) 22 týdnů u pojištěnce uvedeného v § 32 odst. 1 písm. b) až e),
d) 31 týdnů u pojištěnce, který z důvodu uvedeného v § 32 odst. 1 písm. b) až e) pečuje zároveň o dvě nebo více dětí, přičemž po uplynutí 22 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží, jen jestliže pojištěnec dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí.
§ 34
Počátek a ukončení podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství
(1) Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství začíná nástupem na peněžitou pomoc v mateřství. Nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává
a) dnem, který pojištěnka určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu; pokud pojištěnka tento den v tomto období neurčí, začíná podpůrčí doba od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu,
b) dnem porodu, pokud k porodu došlo před počátkem podpůrčí doby uvedené v písmenu a),
c) dnem převzetí dítěte pojištěncem do péče v případech uvedených v § 32 odst. 1 písm. b) až e). V případech uvedených v § 32 odst. 1 písm. d) a e) se přitom za den převzetí dítěte do péče považuje den prvního převzetí dítěte do péče; to platí i v případě, kdy pojištěnec převzal péči o totéž dítě opakovaně.
(2) Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství končí uplynutím doby uvedené v § 33, nejpozději však dnem, kdy dítě dosáhlo věku uvedeného v § 32 odst. 6.
(3) Do podpůrčí doby u pojištěnce v případě uvedeném v § 32 odst. 1 písm. d) a e) se započítává doba, po kterou byla peněžitá pomoc v mateřství vyplácena matce dítěte, s výjimkou doby od porodu do konce šestého týdne po porodu; začne-li se matce dítěte znovu vyplácet peněžitá pomoc v mateřství, započítává se do její podpůrčí doby doba, po kterou byla peněžitá pomoc v mateřství vyplácena pojištěnci uvedenému v § 32 odst. 1 písm. d) a e).
(4) Jestliže v průběhu podpůrčí doby, po kterou se pojištěnci vyplácí peněžitá pomoc v mateřství, vznikne nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z téhož pojištění, nevyplácí se další peněžitá pomoc v mateřství po dobu, po kterou trvá nárok na předchozí peněžitou pomoc v mateřství; podpůrčí doba u této další peněžité pomoci v mateřství se však stanoví ode dne nástupu na tuto peněžitou pomoc v mateřství.
***
HLAVA V
OŠETŘOVNÉ
Díl 1
Podmínky nároku na ošetřovné
§ 39
(1) Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu
a) ošetřování
1. dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo
2. jiného člena domácnosti29), jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo
b) péče o dítě mladší 10 let, protože
1. školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události,
2. dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo docházet do školy, nebo
3. fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo c), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.
(2) Podmínkou nároku na ošetřovné je, že osoba uvedená v odstavci 1 žije se zaměstnancem v domácnosti; to neplatí v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem. Pro účely tohoto zákona se v případě rozvodu manželství a svěření dítěte soudem do společné nebo do střídavé výchovy30) obou rodičů za domácnost považuje domácnost každého z těchto rodičů.
(3) Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na poskytování výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu31); to neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo c), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.
(4) V témže případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování (péče) vystřídají. Vystřídání podle věty první je možné jen jednou; u zaměstnance, který takto převzal ošetřování (péči), se podmínky nároku na ošetřovné posuzují ke dni převzetí ošetřování (péče). Změna druhu onemocnění (diagnózy) se nepovažuje za nový případ ošetřování.
(5) Nárok na ošetřovné nemají
a) příslušníci,
b) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,
c) domáčtí zaměstnanci,
d) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
e) odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce,
f) pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin,
g) zaměstnanci účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu,
h) zahraniční zaměstnanci.
Díl 2
Podpůrčí doba u ošetřovného
§ 40
(1) Podpůrčí doba u ošetřovného činí nejdéle
a) 9 kalendářních dnů,
b) 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku.
(2) Podpůrčí doba u ošetřovného počíná od prvého dne potřeby ošetřování nebo péče. Věta první platí též v případě převzetí ošetřování (péče) jiným oprávněným podle § 39 odst. 4 věty druhé. Vznikla-li potřeba ošetřování (péče) dnem, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná podpůrčí doba následujícím kalendářním dnem.
(3) Běh podpůrčí doby u ošetřovného se staví po dobu ústavní péče ošetřované osoby ve zdravotnickém zařízení. Ošetřovné se poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu vyplácí nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání.
(4) Jestliže v průběhu podpůrčí doby, po kterou se zaměstnanci vyplácí ošetřovné, dojde ke vzniku potřeby ošetřování jiné fyzické osoby nebo potřeby péče o jinou fyzickou osobu, nevyplácí se tomuto zaměstnanci ošetřovné, na něž vznikl nárok z tohoto důvodu, po podpůrčí dobu, po kterou trvá předchozí nárok na poskytování výplatu ošetřovného; podpůrčí doba v případě vzniku potřeby ošetřování (péče) jiné fyzické osoby se však stanoví ode dne, ve kterém tato potřeba nastala.
(5) Ošetřovné se nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu, pokud potřeba ošetřování (péče) vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno. Ošetřovné se dále nevyplácí za dny pracovního klidu, pokud zaměstnanci nevznikl nárok na výplatu ošetřovného alespoň za 1 kalendářní den, který měl být pro něho pracovním dnem a v němž potřeba ošetřování nebo péče trvala.
(6) Ošetřovné se nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou trvala stávka, pokud potřeba ošetřování (péče) vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni, ve kterém se zaměstnanec stal účastníkem stávky.
(7) Za osamělého zaměstnance [odstavec 1 písm. b)] se pro účely ošetřovného považuje zaměstnanec svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s družkou (druhem) nebo v registrovaném partnerství31a). Za osamělého zaměstnance se považuje i zaměstnanec, jehož manželka (manžel) je ve výkonu trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku nebo je nezvěstná a bylo zahájeno řízení o prohlášení nezvěstné manželky (manžela) za mrtvou, a tento zaměstnanec nežije s družkou (druhem).
***
§ 54
Ošetřující lékař
(1) Ošetřujícím lékařem se pro účely tohoto zákona rozumí zdravotnické zařízení, které svými lékaři poskytuje pojištěnci nebo jiné posuzované osobě ambulantní, ústavní nebo lázeňskou péči, s výjimkou zařízení záchranné služby a pohotovostní služby, a zařízení závodní preventivní péče při ošetřování pojištěnce v rámci první pomoci, pokud má oprávnění k léčebné péči. Ošetřujícím lékařem se pro účely nemocenského pojištění u vojáků z povolání rozumí resortní zdravotnické zařízení podle zvláštního právního předpisu 34).
(2) Lékař, který provádí posuzování zdravotního stavu podle § 53 odst. 1 písm. a) a c), je oprávněn tuto činnost vykonávat jen v rozsahu své odbornosti35).
(3) Posuzovat zdravotní stav pro účely pojištění Rozhodovat ve věcech dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování nebo péče (dále jen „potřeba ošetřování“) není oprávněn ošetřující lékař, popřípadě lékař uvedený v § 79 odst. 1 písm. c) části věty za středníkem, po dobu zákazu stanoveného orgánem nemocenského pojištění podle § 79 odst. 1 písm. c).
HLAVA II
POSUZOVÁNÍ DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI
Díl 1
Základní pojmy
§ 55
Dočasná pracovní neschopnost
(1) Dočasnou pracovní neschopností se rozumí stav, který pro poruchu zdraví nebo jiné v tomto zákoně uvedené důvody neumožňuje pojištěnci
a) vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a trvá-li porucha zdraví déle než 180 kalendářních dní, i jinou než dosavadní pojištěnou činnost,
b) plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání podle zvláštního právního předpisu36) (dále jen „povinnost uchazeče o zaměstnání“), vznikla-li dočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě nebo trvá-li dočasná pracovní neschopnost po skončení dosavadní pojištěné činnosti, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání.
(2) Za dočasnou pracovní neschopnost se nepovažuje ošetřování pojištěnce
a) v nočním sanatoriu,
b) v době detoxikace po požití alkoholu, omamných nebo psychotropních látek, s výjimkou případů, kdy pojištěnec požil tyto látky bez vlastního zavinění,
c) při poskytování zdravotní péče v osobním zájmu z kosmetických nebo estetických důvodů za úhradu pojištěncem.
(3) Dočasnou pracovní neschopnost pojištěnce, který vykonává několik pojištěných činností, posuzuje ošetřující lékař pro každou pojištěnou činnost samostatně.
(4) Pokud pojištěnci po ukončení dočasné pracovní neschopnosti vznikne v následujícím kalendářním dni další dočasná pracovní neschopnost, považuje se tato dočasná pracovní neschopnost za pokračování předcházející dočasné pracovní neschopnosti.
§ 56
Režim dočasně práce neschopného pojištěnce a místo pobytu
v době dočasné pracovní neschopnosti
(1) Režim dočasně práce neschopného pojištěnce stanoví ošetřující lékař při rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Režim dočasně práce neschopného pojištěnce může být ošetřujícím lékařem změněn v souladu se změnou zdravotního stavu.
(2) Režim dočasně práce neschopného pojištěnce zahrnuje
a) stanovení léčebného režimu podle zvláštního právního předpisu37),
b) povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat vycházky povolené podle písmene c) rozsah a dobu povolených vycházek; místem pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce je místo, které pojištěnec sdělil ošetřujícímu lékaři při vzniku dočasné pracovní neschopnosti, nebo místo, na které změnil pobyt v souladu s odstavcem 3,
c) povolení vycházek, včetně jejich rozsahu a doby, pokud zdravotní stav pojištěnce a stanovený léčebný režim tyto vycházky nevylučuje,
d) povolení změny místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti podle odstavce 3 věty druhé první a třetí, pokud zdravotní stav pojištěnce a stanovený léčebný režim tuto změnu nevylučuje,
e) provádění pracovní rehabilitace, pokud ji zabezpečuje úřad práce.
(3) Změnu místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti v České republice je pojištěnec povinen předem písemně nebo jinak prokazatelně oznámit orgánu nemocenského pojištění, ošetřujícímu lékaři, a jde-li o změnu místa pobytu v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, též zaměstnavateli. Na dobu delší než 3 kalendářní dny smí pojištěnec změnit místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti pouze se souhlasem ošetřujícího lékaře. Ke změně místa pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce z důvodu pobytu v cizině je nutný předchozí souhlas ošetřujícího lékaře, který tuto změnu může povolit jen po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění; o souhlas orgánu nemocenského pojištění žádá tento orgán pojištěnec.
(3) Změnit místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti smí pojištěnec pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře. Byla-li pojištěnci podle věty první povolena změna místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě náleží-li pojištěnci po uplynutí tohoto období v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem (§ 16 písm. b)) také v období, po které mu v době dočasné pracovní neschopnosti náleží tento příjem, je pojištěnec povinen tuto změnu místa pobytu předem písemně nebo jinak prokazatelně oznámit zaměstnavateli. Změnu místa pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce z důvodu pobytu v cizině může ošetřující lékař povolit jen po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění; o souhlas orgánu nemocenského pojištění žádá tento orgán pojištěnec.
(4) O povolení vycházek nebo změny jejich rozsahu a doby [odstavec 2 písm. c)] a o změně místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti podle odstavce 3 věty druhé první a třetí rozhoduje ošetřující lékař; o změně místa pobytu rozhoduje ošetřující lékař jen na základě žádosti dočasně práce neschopného pojištěnce. Pokud dočasně práce neschopný pojištěnec požádá o povolení vycházek nebo změny jejich rozsahu a doby nebo o povolení změny místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti na dobu delší než 3 kalendářní dny nebo do ciziny a ošetřující lékař vycházky nebo jejich změnu nebo změnu místa pobytu nepovolí, vydá ošetřující lékař rozhodnutí o tomto nepovolení, jen pokud pojištěnec vydání tohoto rozhodnutí požaduje. Na rozhodnutí týkající se vycházek a povolení změny místa pobytu ošetřujícím lékařem a na další postup se použije zvláštní právní předpis38) o rozhodování při výkonu zdravotní péče.
(5) O změnu místa pobytu pojištěnec nežádá a ošetřující lékař o ní nerozhoduje v případě, jde-li o změnu místa pobytu v souvislosti s poskytováním ústavní péče nebo lázeňské péče; tuto změnu hlásí pojištěnec ošetřujícímu lékaři při propouštění z ústavní péče nebo lázeňské péče.
Díl 2
Posuzování dočasné pracovní neschopnosti
§ 57
Vznik dočasné pracovní neschopnosti
(1) Ošetřující lékař rozhodne o vzniku dočasné pracovní neschopnosti
a) pojištěnce, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav pro nemoc nebo úraz (dále jen "nemoc") nedovoluje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, popřípadě, jde-li o vznik dočasné pracovní neschopnosti v ochranné lhůtě, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání podle zvláštního právního předpisu36), a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání,
b) pojištěnce, který byl přijat do ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu (dále jen "ústavní péče") nebo kterému byla na základě veřejného zdravotního pojištění poskytnuta komplexní lázeňská péče 39),
c) pojištěnce, který byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého do lůžkové péče40), s výjimkou pojištěnce, který má nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství,
d) pojištěnce, který nemůže pro poškození nebo ztrátu ortopedické nebo kompenzační pomůcky vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, popřípadě, jde-li o vznik dočasné pracovní neschopnosti v ochranné lhůtě, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání,
e) pojištěnce v době nároku na výplatu peněžité pomoci v mateřství, jestliže mu závažné dlouhodobé onemocnění znemožňuje pečovat o dítě; dlouhodobým onemocněním se pro účely tohoto zákona rozumí takové onemocnění, které podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden měsíc,
f) pojištěnky, která doložila potvrzením orgánu nemocenského pojištění, že nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství z žádné pojištěné činnosti, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
(2) Dočasná pracovní neschopnost začíná dnem, v němž ji ošetřující lékař zjistil, pokud se dále nestanoví jinak.
(3) Ošetřující lékař může v případě, že pojištěnec nemohl navštívit ošetřujícího lékaře nebo v jiných odůvodněných případech rozhodnout, že dočasná pracovní neschopnost pojištěnce vznikla i přede dnem uvedeným v odstavci 2; za období delší než 3 kalendářní dny přede dnem, v němž dočasnou pracovní neschopnost zjistil, však může ošetřující lékař tak učinit jen po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění uděleného na základě žádosti ošetřujícího lékaře. Pokud ošetřující lékař rozhodl o tom, že dočasná pracovní neschopnost vznikla v období delším než 3 kalendářní dny přede dnem, v němž dočasnou pracovní neschopnost zjistil, bez souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění, má se za to, že dočasná pracovní neschopnost trvá pouze 3 kalendářní dny přede dnem, v němž ji zjistil.
(4) Nezjistí-li ošetřující lékař po vyšetření důvody k rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, avšak pojištěnec požaduje vydání rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, vydá ošetřující lékař rozhodnutí o tom, že dočasná pracovní neschopnost nevznikla; na toto rozhodnutí a na další postup se použije zvláštní právní předpis38) o rozhodování při výkonu zdravotní péče. Tento zvláštní právní předpis platí též pro postup v případě, kdy pojištěnec nesouhlasí s datem vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo s tím, že byla uznána jeho dočasná pracovní neschopnost.
(5) Ošetřující lékař, který rozhodl o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a tato neschopnost byla ukončena rozhodnutím orgánu nemocenského pojištění (§ 75), může rozhodnout o vzniku dočasné pracovní neschopnosti téhož pojištěnce v období 7 dnů po ukončení předchozí dočasné pracovní neschopnosti rozhodnutím tohoto orgánu pro stejnou nebo obdobnou nemoc, s výjimkou akutního vzplanutí téže nemoci, pouze s předchozím písemným souhlasem tohoto orgánu uděleným na základě žádosti ošetřujícího lékaře.
§ 58
Průběh dočasné pracovní neschopnosti
(1) V průběhu dočasné pracovní neschopnosti ošetřující lékař posuzuje, zda je zdravotní stav pojištěnce stabilizovaný a zda se pracovní schopnost pojištěnce obnovila. Za stabilizovaný se pro účely tohoto zákona považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na určité úrovni zdraví a pracovní schopnosti, která umožňuje pojištěnci vykonávat dosavadní nebo jinou pojištěnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu, a který další léčení již podstatně nemůže ovlivnit; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno zavedením určité léčby nebo pracovních omezení.
(2) Ošetřující lékař stanoví se zřetelem na zdravotní stav pojištěnce termín příštího lékařského ošetření nebo kontroly. Tento termín ošetřující lékař vyznačuje na rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti.
(3) Prokáže-li pojištěnec existenci vážných důvodů, pro které se nemůže dostavit k ošetření nebo kontrole v den stanovený podle odstavce 2, stanoví ošetřující lékař náhradní termín.
(4) Prokázal-li pojištěnec existenci vážných důvodů, pro které se nemohl dostavit k ošetření nebo kontrole v den stanovený podle odstavce 2, ošetřující lékař vydá nové rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Tato dočasná pracovní neschopnost se považuje za pokračování předchozí dočasné pracovní neschopnosti.
§ 59
Ukončování dočasné pracovní neschopnosti
(1) Ošetřující lékař rozhodne o ukončení dočasné pracovní neschopnosti
a) pojištěnce, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav umožňuje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, a to dnem, kdy tuto skutečnost zjistil, nebo nejpozději třetím kalendářním dnem od tohoto vyšetření,
b) pojištěnce, jestliže uplynulo alespoň 180 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti a vyšetřením zjistí, že jeho zdravotní stav je stabilizovaný,
c) pojištěnce při ukončení ústavní péče nebo komplexní lázeňské péče, je-li splněna podmínka uvedená v písmenu a),
d) pojištěnce, který byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého do ústavní péče, při ukončení ústavní péče tohoto dítěte nebo při ukončení pobytu tohoto pojištěnce v zařízení, do jehož ústavní péče bylo toto dítě přijato,
e) pojištěnce, který po opravě nebo opatření nové ortopedické nebo kompenzační pomůcky může vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, popřípadě, vznikla-li dočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě nebo trvá-li dočasná pracovní neschopnost po skončení dosavadní pojištěné činnosti, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání,
f) pojištěnky, která má nárok na peněžitou pomoc v mateřství, k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, pokud pojištěnka nezačala pobírat peněžitou pomoc v mateřství dříve,
g) pojištěnce, kterému závažné dlouhodobé onemocnění znemožňovalo pečovat o dítě, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav opět umožňuje pečovat o dítě,
h) pojištěnky, která byla v dočasné pracovní neschopnosti v souvislosti s těhotenstvím a porodem podle § 57 odst. 1 písm. f), uplynutím šestého týdne po porodu, pokud není nadále dočasně práce neschopna z jiných důvodů,
i) pojištěnce, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav umožňuje plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, vznikla-li dočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě nebo trvá-li dočasná pracovní neschopnost po skončení dosavadní pojištěné činnosti, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání,
j) pojištěnce, který se nedostaví k lékařskému ošetření nebo kontrole zdravotního stavu v den, který je vyznačen na rozhodnutí podle § 58 odst. 2, aniž by pojištěnec prokázal existenci vážných důvodů, pro které se k tomuto ošetření nebo kontrole nemohl dostavit, a to tímto dnem,
k) pojištěnce, který byl uznán plně nebo částečně invalidní, a to nejpozději třicátým dnem ode dne následujícího po dni, v němž byl pojištěnec uznán plně nebo částečně invalidní; lékař okresní správy sociálního zabezpečení je povinen neprodleně ošetřujícího lékaře o dni uznání plné nebo částečné invalidity písemně informovat. Byl-li pojištěnec uznán plně nebo částečně invalidní na základě výsledku soudního řízení o žalobě, ošetřující lékař ukončí dočasnou pracovní neschopnost nejpozději do 10 dnů po písemném vyrozumění orgánem, který vydal rozhodnutí o plném nebo částečném invalidním důchodu, o výsledku tohoto řízení; ošetřující lékař je přitom povinen vyzvat pojištěnce nejpozději v pracovní den následující po dni, v němž byl písemně vyrozuměn o výsledku tohoto řízení, aby se neprodleně dostavil k ošetřujícímu lékaři za účelem ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Dočasnou pracovní neschopnost ukončí ošetřující lékař podle věty druhé, i když se pojištěnec na výzvu ošetřujícího lékaře k němu nedostaví,
l) pojištěnce, který je poživatelem starobního důchodu a jehož pojištěná činnost skončila přede dnem, od něhož v době dočasné pracovní neschopnosti vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, a to nejpozději dnem, kterým podle písemného oznámení orgánu nemocenského pojištění byla ukončena výplata nemocenského zanikl nárok na nemocenské, pokud k ukončení dočasné pracovní neschopnosti nedojde dříve podle písmen a) až e) nebo j).
(2) Ošetřující lékař dočasnou pracovní neschopnost neukončí podle odstavce 1 písm. k) u pojištěnce, který byl uznán částečně invalidní, pokud u tohoto pojištěnce po dni, v němž byl uznán částečně invalidní, nastala nebo trvá jiná porucha zdraví, než která byla důvodem uznání dočasné pracovní neschopnosti, anebo nastaly nebo trvají jiné důvody, které by odůvodňovaly uznání dočasné pracovní neschopnosti, a tato porucha nebo tyto důvody neumožňují pojištěnci vykonávat pojištěnou činnost nebo plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, jestliže pojištěná činnost skončila, a to i když pojištěnec uchazečem o zaměstnání není; v tomto případě dočasná pracovní neschopnost pokračuje dále. Ošetřující lékař je povinen stanovit den, od něhož dočasná pracovní neschopnost pokračuje z důvodů uvedených ve větě první.
(3) Na postup při nesouhlasu pojištěnce s rozhodnutím o ukončení dočasné pracovní neschopnosti podle odstavců 1 a 2 se použije zvláštní právní předpis38) o rozhodování při výkonu zdravotní péče.
§ 60
Rozhodnutí ve věcech dočasné pracovní neschopnosti
Rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, které po dobu dočasné pracovní neschopnosti slouží též jako průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce, rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce vydává ošetřující lékař na předepsaných tiskopisech. Část těchto tiskopisů, která je určena pro zaměstnavatele, nesmí obsahovat statistickou značku diagnózy41) nebo jiný údaj, z něhož lze diagnózu dovodit.
Díl 3
Povinnosti a oprávnění lékařů
§ 61
Povinnosti ošetřujícího lékaře
Ošetřující lékař je povinen
a) rozhodnout o vzniku dočasné pracovní neschopnosti v případech uvedených v § 57 v den, kdy ji zjistil,
b) vést evidenci dočasně práce neschopných pojištěnců, u nichž rozhodl o vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo které převzal do své péče; touto evidencí se rozumí písemný záznam v evidenčním deníku o každém rozhodnutí o vzniku a o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, který obsahuje evidenční číslo předepsaného tiskopisu, jméno, popřípadě jména (dále jen "jméno") a příjmení pojištěnce, datum vzniku dočasné pracovní neschopnosti, diagnostický kód nemoci nebo úrazu, den a hodina ošetření a datum další kontroly, datum ukončení dočasné pracovní neschopnosti a případný údaj o předání nebo převzetí dočasně práce neschopného pojištěnce s uvedením data předání nebo převzetí, jména a příjmení lékaře, kterému byl tento pojištěnec předán do péče nebo od něhož byl převzat do péče, a adresy pracoviště tohoto lékaře,
c) stanovit režim dočasně práce neschopného pojištěnce a pojištěnce o tomto režimu informovat,
d) předat pojištěnci rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, spolu s příslušnými hlášeními pro zaměstnavatele, a to v den, kdy byly vydány, popřípadě v den propuštění z ústavní péče,
e) odeslat příslušnému orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, hlášení o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a hlášení o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, a to nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy bylo vydáno rozhodnutí o vzniku nebo o ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce; tato povinnost je splněna i předáním tohoto hlášení v téže lhůtě tomuto orgánu,
f) stanovit podle požadavku lékaře příslušného orgánu nemocenského pojištění termín kontroly pro účely provedení kontroly posuzování dočasné pracovní neschopnosti a za tímto účelem pojištěnce předvolat ke kontrole,
g) rozhodnout na žádost pojištěnce o povolení vycházek a změně jejich rozsahu nebo doby nebo o povolení změny místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti v případech uvedených v § 56 odst. 3 větě druhé první a třetí a o tomto rozhodnutí informovat nejpozději v následující pracovní den příslušný orgán nemocenského pojištění na předepsaném tiskopise; je-li třeba k povolení změny místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti předchozího souhlasu orgánu nemocenského pojištění, může povolit tuto změnu jen na základě tohoto předchozího souhlasu,
h) posuzovat v průběhu dočasné pracovní neschopnosti, zda je zdravotní stav pojištěnce stabilizovaný a zda došlo k obnově pracovní schopnosti pojištěnce,
h) posuzovat v průběhu dočasné pracovní neschopnosti, zda u pojištěnce došlo k obnovení pracovní schopnosti, a po uplynutí 180 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, zda je zdravotní stav pojištěnce stabilizovaný,
i) vyznačit při propuštění z ústavní péče, pokud pojištěnci jeho zdravotní stav neumožňuje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, na rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti den propuštění z ústavní péče a místo pobytu, kde se bude pojištěnec po tomto propuštění zdržovat, a tyto skutečnosti prokazatelně oznámit nejpozději druhý den po propuštění pojištěnce příslušnému orgánu nemocenského pojištění,
j) potvrdit pojištěnci na předepsaném tiskopisu pro účely výplaty dávek nebo poskytování náhrady mzdy (platu) mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu (snížené odměny) v době dočasné pracovní neschopnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to ke dni vydání tohoto potvrzení nebo nejvýše 3 kalendářní dny dopředu; trvá-li dočasná pracovní neschopnost déle než 14 kalendářních dnů, je povinen potvrdit pojištěnci pro účely poskytování náhrady mzdy (platu) mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu (snížené odměny) její trvání vždy ke 14. kalendářnímu dni ode dne jejího vzniku,
k) zaznamenat v rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti den převzetí pojištěnce do své péče a den propuštění pojištěnce ze své péče, den nástupu do ústavní péče a den ukončení ústavní péče a den dalšího ošetření nebo kontroly; pokud pojištěnci při propuštění z ústavní péče nebo komplexní lázeňské péče jeho zdravotní stav neumožňuje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, popřípadě netrvá-li již tato činnost, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, stanovit termín, do kterého je pojištěnec povinen dostavit se ke kontrole dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícím lékařem, a to nejdéle do pátého kalendářního dne ode dne ukončení ústavní péče nebo komplexní lázeňské péče,
l) informovat písemně o vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti lékaře, který registruje pojištěnce42), a to do 7 kalendářních dnů, uzná-li pojištěnce dočasně práce neschopným jiný ošetřující lékař než jeho registrující lékař,
m) rozhodnout o ukončení dočasné pracovní neschopnosti v případech uvedených v § 59 odst. 1 v den, ve kterém zjistil, že netrvají důvody dočasné pracovní neschopnosti,
n) oznámit pojištěnci a příslušnému orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu změnu diagnózy nemoci, která odůvodňuje dočasnou pracovní neschopnost, a to nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy o této změně rozhodl,
o) oznámit příslušnému orgánu nemocenského pojištění a zaměstnavateli porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, a to nejpozději v následující pracovní den po dni, kdy se dozvěděl o tomto porušení,
p) poskytnout potřebnou součinnost příslušnému orgánu nemocenského pojištění při kontrole posuzování dočasné pracovní neschopnosti, zejména umožnit provedení této kontroly na svém pracovišti nebo se za tím účelem dostavit na příslušný orgán nemocenského pojištění, a sdělit zaměstnancům orgánu nemocenského pojištění oprávněným provést kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce nebo zaměstnancům zaměstnavatele pověřeným k provedení této kontroly na požádání skutečnosti potřebné k provedení kontroly, a to včetně stanoveného režimu dočasně práce neschopného pojištěnce v rozsahu, ve kterém jsou tito zaměstnanci oprávněni kontrolovat dodržování tohoto režimu,
q) oznámit příslušnému orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu propuštění dočasně práce neschopného pojištěnce ze své péče a převzetí dočasně práce neschopného pojištěnce z péče jiného ošetřujícího lékaře do své péče, a to nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy k této skutečnosti došlo,
r) oznámit příslušnému orgánu nemocenského pojištění změnu sídla zdravotnického zařízení, popřípadě změnu svého pracoviště,
s) předat zařízení závodní preventivní péče na jeho vyžádání zprávu o zdravotním stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a o průběhu a předpokládané délce trvání dočasné pracovní neschopnosti; předat zařízení závodní preventivní péče zprávu o zdravotním stavu dočasně práce neschopného pojištěnce vždy, kdy je důvodný předpoklad, že v souvislosti s nemocí dojde ke změně nebo ztrátě zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní zaměstnání,
t) zabezpečit příslušné tiskopisy, které používá pro účely provádění pojištění, před zneužitím a sdělit neprodleně příslušnému orgánu nemocenského pojištění ztrátu, zničení nebo poškození předepsaných tiskopisů,
u) vést zdravotnickou dokumentaci o průběhu dočasné pracovní neschopnosti včetně záznamů o výsledku vlastních vyšetření a lékařských zpráv pořízených jinými lékaři a vyplňovat potřebné údaje na předepsaných tiskopisech; do této dokumentace založit rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, které pojištěnec odevzdal podle § 64 odst. 1 písm. l),
v) sdělit zaměstnavateli dočasně práce neschopného pojištěnce na jeho žádost informace uvedené v § 65 odst. 2 písm. b),
w) vystavit ve stanovených případech doklady nebo tiskopisy v souladu s právem Evropských společenství a s mezinárodními smlouvami,
x) informovat předem pojištěnce, že po stanovenou dobu nemá oprávnění rozhodovat ve věcech dočasné pracovní neschopnosti [§ 79 odst. 1 písm. c)].
§ 62
Povinnosti zařízení závodní preventivní péče
Zařízení závodní preventivní péče je povinno na základě zprávy ošetřujícího lékaře o zdravotním stavu dočasně práce neschopného pojištěnce vydat ve lhůtě do 7 dnů a v případě nutnosti došetření zdravotního stavu do 15 dnů vyjádření o zdravotní způsobilosti dočasně práce neschopného pojištěnce vykonávat dosavadní zaměstnání a odeslat je ošetřujícímu lékaři, který si vyjádření vyžádal.
§ 63
Oprávnění ošetřujících lékařů a zařízení závodní preventivní péče
(1) Ošetřující lékař je při posuzování zdravotního stavu pro účely dočasné pracovní neschopnosti oprávněn požadovat
a) součinnost lékaře příslušného orgánu nemocenského pojištění při stanovení a kontrole režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a při hodnocení zdravotního stavu a průběhu nemoci,
b) od příslušného orgánu nemocenského pojištění informace o průměrné době trvání jedné dočasné pracovní neschopnosti pro jednotlivé diagnózy a odbornosti ošetřujícího lékaře v regionálním a celostátním průměru za uplynulý kalendářní rok,
c) informace od zaměstnavatele o pracovním zařazení, náplni práce a pracovních podmínkách pojištěnce a o zařízení závodní preventivní péče,
d) od příslušného orgánu nemocenského pojištění informace o čerpání podpůrčí doby pro poskytování nemocenského nárok na nemocenské u dočasně práce neschopného pojištěnce,
e) od zařízení závodní preventivní péče vyjádření o zdravotní způsobilosti dočasně práce neschopného pojištěnce vykonávat dosavadní zaměstnání, a to ve lhůtě stanové v § 62,
f) od jiných subjektů informace o lhůtě stanovené k opravě nebo pořízení nové ortopedické nebo kompenzační pomůcky a další informace, jež jsou v přímém vztahu k posuzování dočasné pracovní neschopnosti.
(2) Zařízení závodní preventivní péče je oprávněno vyžádat si zprávu ošetřujícího lékaře o zdravotním stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a průběhu a předpokládané délce trvání dočasné pracovní neschopnosti.
Díl 4
Povinnosti a oprávnění dočasně práce neschopného pojištěnce
§ 64
(1) Pojištěnec, který je dočasně práce neschopný, je povinen
a) dodržovat režim dočasně práce neschopného pojištěnce,
b) umožnit příslušnému orgánu nemocenského pojištění a v rozsahu uvedeném v § 65 odst. 2 písm. c) též zaměstnavateli kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce; při této kontrole je dočasně práce neschopný pojištěnec povinen prokázat svou totožnost a předložit rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti,
c) dostavit se v určeném termínu k ošetřujícímu lékaři nebo k lékaři příslušného orgánu nemocenského pojištění ke kontrole posouzení zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti,
d) předkládat lékaři příslušného orgánu nemocenského pojištění doklady potřebné ke kontrole posouzení zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti a za tím účelem též prokázat svou totožnost,
e) podrobit se na výzvu orgánu nemocenského pojištění vyšetření zdravotního stavu lékařem orgánu nemocenského pojištění a vyšetření ve zdravotnickém zařízení, které určí orgán nemocenského pojištění, je-li to potřebné ke kontrole posuzování podle § 74 nebo posuzování podle § 80,
f) oznámit příslušnému orgánu nemocenského pojištění, popřípadě zaměstnavateli, pokud kontrolu provedl zaměstnavatel, důvody své nepřítomnosti v místě pobytu v době kontroly dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, a to nejpozději v pracovní den následující po dni této kontroly, popřípadě po dni, kdy se o ní dozvěděl,
g) dostavit se do určeného termínu po ukončení ústavní péče nebo komplexní lázeňské péče k ošetřujícímu lékaři ke kontrole dočasné pracovní neschopnosti [§ 61 písm. k)], popřípadě brání-li mu vážné důvody, projednat s ošetřujícím lékařem v této lhůtě jiný termín,
h) sdělit ošetřujícímu lékaři při uznání dočasné pracovní neschopnosti místo pobytu, na kterém se bude v době dočasné pracovní neschopnosti zdržovat,
i) požádat předem ošetřujícího lékaře o povolení změny místa pobytu podle § 56 odst. 3 v době dočasné pracovní neschopnosti, pokud chce změnit toto místo v případech uvedených v § 56 odst. 3 větě druhé první a třetí,
j) hlásit ošetřujícímu lékaři změny údajů o dosavadní pojištěné činnosti a o zaměstnavateli,
k) doložit v případě uvedeném v § 57 odst. 1 písm. d) ošetřujícímu lékaři dobu, po kterou bude trvat oprava nebo pořízení nové ortopedické nebo kompenzační pomůcky,
l) odevzdat při ukončení dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícímu lékaři rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti,
m) sdělit ošetřujícímu lékaři, kdo je jeho zaměstnavatelem nebo zda je osobou samostatně výdělečně činnou anebo zda je zahraničním zaměstnancem; má-li pojištěnec více zaměstnavatelů, sděluje všechny své zaměstnavatele,
n) předat ošetřujícímu lékaři písemné prohlášení potvrzení orgánu nemocenského pojištění, že nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství z žádné pojištěné činnosti, má-li být uznána dočasná pracovní neschopnost podle § 57 odst. 1 písm. f),
o) sdělit ošetřujícímu lékaři registrujícího lékaře a kontakt na něho,
p) předat neprodleně zaměstnavateli rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), potvrzení o době jejího trvání a rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a informovat zaměstnavatele předem o změně místa pobytu v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě náleží-li pojištěnci po uplynutí tohoto období v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem [§ 16 písm. b)], též v období, po které mu v době dočasné pracovní neschopnosti náleží tento příjem.
(2) Pojištěnec je oprávněn požádat příslušný orgán nemocenského pojištění o informaci o čerpání podpůrčí doby pro poskytování výplatu nemocenského.
Díl 5
Povinnosti a oprávnění zaměstnavatele
§ 65
(1) Zaměstnavatel je povinen sdělit na vyžádání neprodleně příslušnému orgánu nemocenského pojištění a ošetřujícímu lékaři informace o
a) zařízení závodní preventivní péče,
b) pracovním zařazení, náplni práce a pracovních podmínkách dočasně práce neschopného zaměstnance.
(2) Zaměstnavatel je oprávněn
a) dát příslušnému orgánu nemocenského pojištění podnět ke kontrole důvodnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti a ke kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, jde-li o jeho zaměstnance,
b) požadovat od ošetřujícího lékaře informaci o místě pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a o rozsahu a době povolených vycházek,
c) provést kontrolu, zda zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě náleží-li pojištěnci po uplynutí tohoto období v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem [§ 16 písm. b)], též v období, po které mu v době dočasné pracovní neschopnosti náleží tento příjem, dodržuje povinnosti stanovené v § 56 odst. 2 písm. b).
***
Díl 2
Posuzování zdravotního stavu pro účely poskytování ošetřovného
§ 68
Vznik a zánik potřeby ošetřování nebo péče
(1) Ošetřující lékař rozhodne o vzniku potřeby ošetřování nebo péče (dále jen "potřeba ošetřování"), jestliže vyšetřením zjistí, že
a) dítě mladší 10 let je nemocné nebo utrpělo úraz,
b) osoba, která dovršila aspoň 10 let, je nemocná nebo utrpěla úraz a její zdravotní stav vyžaduje nezbytně ošetřování jinou osobou,
c) žena, která porodila, vyžaduje z důvodu stavu v době bezprostředně po porodu nezbytně ošetřování jinou osobou,
d) fyzická osoba, která jinak pečuje o dítě mladší 10 let, onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo porodila, a proto nemůže o toto dítě pečovat.
(2) Potřeba ošetřování začíná dnem, v němž ji ošetřující lékař zjistil. Ošetřující lékař může v odůvodněných případech rozhodnout, že potřeba ošetřování vznikla dřívějším dnem než dnem uvedeným ve větě první, nejvýše však 3 kalendářní dny přede dnem, v němž potřebu ošetřování zjistil.
(3) Ošetřující lékař rozhodne o ukončení potřeby ošetřování,
a) zjistí-li vyšetřením, že potřeba ošetřování podle odstavce 1 pominula,
b) jestliže se fyzická osoba uvedená v odstavci 1 písm. b) až d) nedostaví k ošetření nebo kontrole zdravotního stavu nebo osoba poskytující ošetřování dítěti mladšímu 10 let se nedostaví ke kontrole potřeby ošetřování s tímto dítětem, a to v den, který jí byl určen, aniž by tato osoba prokázala existenci vážných důvodů, pro které se k tomuto ošetření nebo kontrole nemohla dostavit; potřeba ošetřování se ukončí tímto dnem.
(4) Ošetřující lékař vydává na předepsaných tiskopisech rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování, rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování, potvrzení o potřebě péče a potvrzení o trvání potřeby ošetřování. Část těchto tiskopisů, která je určena pro zaměstnavatele, nesmí obsahovat statistickou značku diagnózy41) nebo jiný údaj, z něhož lze diagnózu dovodit.
(5) Nezjistí-li ošetřující lékař po vyšetření důvody k vydání rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování, avšak pojištěnec požaduje vydání tohoto rozhodnutí, vydá ošetřující lékař rozhodnutí, že potřeba ošetřování nevznikla; na toto rozhodnutí a na další postup se použije zvláštní právní předpis 38) o rozhodování při výkonu zdravotní péče. Tento zvláštní právní předpis platí též pro postup při nesouhlasu s rozhodnutím o ukončení potřeby ošetřování podle odstavce 3.
***
§ 71
Povinnosti pojištěnce
Pojištěnec, který pobírá ošetřovné, je povinen na výzvu ošetřujícího lékaře, který vydal rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování, nebo orgánu nemocenského pojištění dostavit se k ošetřujícímu lékaři nebo k lékaři orgánu nemocenského pojištění s osobou s potřebou ošetřování ke kontrole posouzení zdravotního stavu a potřeby ošetřování.
***
§ 78
Fyzické a právnické osoby, které provádějí nebo zprostředkovávají opravy nebo prodej ortopedických nebo kompenzačních pomůcek, mají povinnost sdělit na vyžádání bezplatně informace o lhůtě stanovené k opravě nebo pořízení nové ortopedické nebo kompenzační pomůcky nebo jiné informace, jež jsou v přímém vztahu k posuzování dočasné pracovní neschopnosti, která vznikla podle § 57 odst. 1 písm. d), ošetřujícímu lékaři nebo příslušnému orgánu nemocenského pojištění.
***
§ 80
(1) V případě zákazu posuzovat zdravotní stav pro účely pojištění rozhodovat podle § 79 odst. 1 písm. c) provádí za ošetřujícího lékaře rozhodování ve věcech dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování po dobu trvání tohoto zákazu orgán nemocenského pojištění, který tento zákaz stanovil, pokud si pojištěnec nezvolil jiného ošetřujícího lékaře nebo pokud se nestanoví jinak v § 82 odst. 5; toto posuzování provádí přitom lékař tohoto orgánu nemocenského pojištění. Lékař orgánu nemocenského pojištění přitom plní povinnosti ošetřujícího lékaře uvedené v § 61 písm. a) až d), g), h), i), j), l), m) a s) až w). Lékař orgánu nemocenského pojištění přitom plní povinnosti ošetřujícího lékaře uvedené v § 61 písm. a), b), d), h), j), l) a m) a § 68, vede zdravotnickou dokumentaci o průběhu dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování v rozsahu potřebném pro rozhodování, vyplňuje potřebné údaje na předepsaných tiskopisech, sděluje zařízení závodní preventivní péče na jeho vyžádání předpokládanou délku trvání dočasné pracovní neschopnosti pojištěnce a zabezpečuje příslušné tiskopisy, které používá pro účely provádění pojištění, před zneužitím.
(2) Při rozhodování orgánu nemocenského pojištění v případech uvedených v odstavci 1 se
a) použijí předepsané tiskopisy podle tohoto zákona, které používají ošetřující lékaři,
b) nepoužije ustanovení § 56 odst. 4 věty třetí, § 57 odst. 4, § 59 odst. 3 a § 68 odst. 5,
c) použije ustanovení § 75 odst. 2 věty první, jde-li o ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo o ukončení potřeby ošetřování.
(3) Při posuzování zdravotního stavu rozhodování ve věcech dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování podle odstavce 1 lékaři orgánu nemocenského pojištění vycházejí z lékařských zpráv a posudků vypracovaných ošetřujícími lékaři a dalšími lékaři a z výsledků vlastních vyšetření.
(4) Ošetřující lékař, kterému byl stanoven zákaz posuzovat zdravotní stav pro účely pojištění rozhodovat podle § 79 odst. 1 písm. c), je povinen neodkladně a bezplatně zaslat orgánu nemocenského pojištění uvedenému v odstavci 1 na jeho žádost potřebné podklady o zdravotním stavu pojištěnce.
***
§ 82
Věcná příslušnost
(1) Pojištění provádějí
a) okresní správ ࡨ ࡪ ࡰ ࢊ च ढ श ၔ ၘ Ⴈ Ⴌ Ⴖ ሎ ᓊ ᓎ ᔦ ᔪ Ằ Ẵ ⑺ ⑾ ⢔ ⢼ ㈐ ㈖ 㝬 㞀 㞼 㯂 㰚 㶜 䏖 䏦 䏨 䐲 䦰 䧰 塤 墜 怦 怬 戈 戎 淨 淸 渴 爒 爤 牢 珖 珨 琦 痂 痒 瘎 盂 箤 絸 綸 繐 織 釀 釚 銸 銾 鋜 鋢 鷂 鹚 ꈴ ꈼ ꎞ ꎤ 껌 뀐 뀘 날 �������퓲�퓲ᘉ䙨鸡㔀脈ᘉ楨䝁䠀Īᘆ筨l ᘉ楨䝁㜀脈ᘊ楨䝁 ၊ ᘉ楨䝁㔀脈ᘉ恨씫㔀脈ᘆ楨䝁 ᘑ恨씫㔀脈䩃 䩡 刀 ࡨ ࡪ श ा ॆ ॸ ব ቈ ቺ ᑬ ᝠ ᢂ ᩔ ᭬ ᰜ ᵤ Ẹ ⁶ ⋢ ⍾ ♐ ✖ ⤖ ÷ ð ë ð � Þ � Ñ 턀 Ñ � Þ � Þ � Þ � Þ � Þ � ఀ ␃༃킄ᄂ预廾킄怂预懾̤ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ ␃愁ĤЀ ␃愃̤Ā"܀ ␃愁Ĥ摧⭠Å᠀ 伪畂疎þ Ắ⤖ ⬜ ⺦ ⾾ ピ ㈚ ㎞ ㎠ ㎨ ㎺ ㏸ 㐀 㑒 㒶 㓨 㙬 㣨 㥪 㪰 㸮 㼶 䅮 䈌 䌠 䝖 䯢 ò ò ò í è è í Û � ò í ò í í ఀ ␃༃킄ᄂ预廾킄怂预懾̤Ѐ ␃愁ĤЀ ␃愃̤ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᤀ䯢 䲸 䲺 䳂 䳌 䴪 䶠 俌 傊 儚 凈 匪 啒 嗮 屴 崲 巐 弖 挞 掰 摆 攎 昮 杼 榾 浺 熤 箦 ú 切 õ õ 切 è è è è è è è ú è 切 ú 切 ú ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ ␃愁ĤЀ ␃愃̤ᬀ箦 罐 脺 臼 蕄 蘈 蘐 蘚 裊 轖 逖 過 郬 酐 鈂 鉄 鎄 鑐 钆 霐 餈 馔 騾 髪 髲 髴 鬆 鬶 ú 切 ú í è 切 ú 切 ú í í í 切 í í ú è è Ѐ ␃愁Ĥఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ ␃愃̤ᬀ鬶 魀 鹜 ꎦ ꓐ ꦈ 굞 낢 냖 뙚 뤊 맾 뭂 븞 븠 븪 뺪 삚 쇖 싎 쏄 암 읖 쬀 챰 칆 턼 ú õ õ õ õ è è õ 切 õ è è õ õ õ ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ ␃愃̤Ѐ ␃愁Ĥᬀ날 뜨 띎 띐 띞 띰 롔 롢 롴 뤀 뤆 륤 를 릐 뫾 묂 삤 삺 샒 픀 픆 � � ƘƲतन૦ᑴᓰᛊᢶᢸᣔ⤰⮲ⷠⷦ僎僲儆兆凬刬勴嘨塆塌抆抌摄摚摪攴攺晨暊皶盎盞縺繼ﳷﳷﳧﳷﳷﳷﳛﳖﳷﳬ퇷ﳷﳍﳷﳬﳬ췼ﳷ÷ ᘆ穨쐍 ᘉ穨쐍㔀脈ᘉ䙨鸡㔀脈ᔏ䙨鸡ᘀ楨䝁㜀脈ᘆ筨l ᘉ楨䝁䠀Īᘊ楨䝁 ၊ ᘉ楨䝁㜀脈ᘉ楨䝁㔀脈ᘆ楨䝁伀턼 퐬 ퟪ � Ĝɜú 切 ú 切 ú 切 õ 切 è ú 切 ú ú è 퐀 ú 切 õ ú 切 ጀ☊Fഀ߆匁ă ᄀ킄ጂ¤᐀¤$葠ːఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ ␃愁ĤЀ ␃愃̤᠀ɜϼֶ૪ೀೂೲๆნპშᛎᛐᛚ᠘ᦸ᪔ᬬᬮᭀ᭶ᮂᯠᯪú 切 ú 切 ú õ ú è ú ú 切 õ 切 è è 切 õ õ õ ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ ␃愁ĤЀ ␃愃̤ᬀᯪ᱄ᶦẌỾ→⎺⚖⮴Ⲗ⿌ヺㅒ㈞㭰㵄䀐䇖䇘䇤䈼䉆䊪䌎䍬䔔䖘䞢ú í í ú 切 ú í ú 切 ú 切 ú 切 è è ú í í Ѐ ␃愁Ĥఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ ␃愃̤ᬀ䞢䞤䞮䠬䥊䬰䯞么侀勴嘨嘰噀噔噠嚚嚤坚坶堒娾媊峞庢ú õ 切 è è 切 ú 퐀 õ õ õ ú Ç 윀 è 윀 Ç ఀ ␃༃킄ᄂ预廾킄怂预懾̤ጀ☊Fഀ߆匁ă ᄀ킄ጂ¤᐀¤$葠ːఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ ␃愁ĤЀ ␃愃̤ᜀ庢怾挘曄樲橰檐欈欸殔气洌涤淚淜淨渠渪溆溴濰犆瑈砂筞糲ò í í à à à à Û � Û à í í í Ѐ ␃愁Ĥఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ ␃愃̤ఀ ␃༃킄ᄂ预廾킄怂预懾̤ᤀ繼纄纖绖蓾蔄蘸蘾虌蚤螎責貲贌贤赤钒钖頾顄飺餾饀馂鳦鳰鳲鳾鸼ꑊꬶ걺겄겆겒꼎꽲뇾누럦렪렰멄멊문묾쯴쯺烙쿔곥뿴뫴鯠韠 ᔌᘀ楨䝁 ᘆ ᘉ㔀脈ᘉ楨䝁䠀Īᘌ楨䝁㜀脈⩈ᔛ鱨堟ᘀ鱨堟㔀脈䩏 䩑 䩡ᘉࡨ丐㔀脈ᔏࡨ丐ᘀ楨䝁㜀脈ᔏ坨뭃ᘀ坨뭃㔀脈ᘉ坨뭃㜀脈ᔏ坨뭃ᘀ楨䝁㜀脈ᘆ⽨㼍 ᘉ楨䝁㔀脈ᘉ楨䝁㜀脈ᘊ楨䝁 ၊ ᘆ穨쐍 ᘆ楨䝁 ᘍ楨䝁 ၊㔀脈㠀糲肼肾胆胐胲蔈虂褒褔褦襸覄覢覬触諼谔躒輦轔邆酦銦钐钒钔÷ í í ò ò í í í à ò à ò ò ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ ␃愁ĤЀ ␃愃̤܀ ␃愃̤摧᪡3ᨀ钔钖钠锖镠靌鞾顈鬢鰲鶲鸼ꑊꬶ뉘뒈뒊뒖듨듲딺뗆뢜멎믞븰ú õ ú 切 è è è 切 Ü 切 ú 切 õ õ ú è è #萑˄搒ð葠˄摧ᾜXఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ ␃愁ĤЀ ␃愃̤ᤀ븰쁠쇸시쥂췔톾퇀퇊툔횜��������ò í í í è í í è í ò ò ò ò ò Ѐ ␃愁ĤЀ ␃愃̤ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᬀ祈 ȨȪȴʚٜٚ٨ڤڮ۬ܦ߸༠ᆤᖞᝌᮤ᳘ẖ⇎♨ò í í è í è è ò ò ò ò Ù ò ☊Fༀ梄ᄁ预ㇾ$葞Ũ葠ﺘЀ ␃愁ĤЀ ␃愃̤ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᤀ烙樂漣ǎǖᣠᣪᣬᮤ᳘ẖ⊐⊨⋘╒╪▚ⲜⲢ倠偒偺劜勂攐攴昐昜昨柌柲款歒殢澄澒激瀾牾獨獾玎稔篖綮縀謮謴跞跤鄄酜銾鋖鏌鏲阎陦陾飾馔馘骸黼ꈰꉪꌂꔢꔸꜸ혀ﴘﴚﶤᄖᅈᆂ���ퟱñ唃Ĉᘉ鱨堟㔀脈ᔏ鱨堟ᘀ楨䝁㜀脈ᘊ楨䝁 ၊ ᘉ楨䝁䠀Īᘆ楨䝁 ᘉ楨䝁㔀脈ᘉ楨䝁㜀脈唀♨⯆⻬ナ㉬㟂㨶㬮㺠䁈䌌䏼䔄䘨䘪䘴䚎䦖䦘䦢䨦䬐䲀乜佴僊刦ò ò ò ò ò ò ò í è í è ò ò ò Ѐ ␃愁ĤЀ ␃愃̤ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᬀ刦厼啬啮啺嗲嗼噸囪妄嫴屾庮慌捜撈昺更桀椼櫲泎浜犂玬玮玺理ò í è í ò ò ò ò ò ò ò ò í è Ѐ ␃愁ĤЀ ␃愃̤ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᬀ理琐甠畬瘲癰砚祆籄籆籎籚糘糢紸繂纪羴肘舢葠蓜蕰裆讒輸轀轊ú è õ è õ 切 ú 切 ú 切 õ è è õ è õ 切 ú ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ ␃愃̤Ѐ ␃愁Ĥᬀ轊轶鈖鈘鈠鈪闎闐闘闢黾龰ꁠꄘꈞꑦꚰꚸꛂꛦꜘ�������ú ú 切 ú ú 切 ú õ è õ ú 切 ú è è è è ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ ␃愃̤Ѐ ␃愁Ĥᬀy sociálního zabezpečení a Česká správa sociálního zabezpečení, jde-li o pojištěnce uvedené v § 5 písm. a) bodech 1, 3 až 13 a 15, s výjimkou pojištěnců vykonávajících pojištěnou činnost ve vazbě, (dále jen "zaměstnané osoby") a o pojištěnce uvedené v § 5 písm. b),
b) Ministerstvo obrany, jde-li o vojáky z povolání,
c) Ministerstvo vnitra, jde-li o příslušníky Policie České republiky a příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky,
d) Vězeňská služba České republiky, jde-li o příslušníky Vězeňské služby České republiky a jde-li o odsouzené ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce a pojištěnce vykonávající pojištěnou činnost ve vazbě (dále jen "odsouzené osoby"),
e) Generální ředitelství cel, jde-li o příslušníky Celní správy České republiky,
f) Bezpečnostní informační služba, jde-li o příslušníky Bezpečnostní informační služby,
g) Úřad pro zahraniční styky a informace, jde-li o příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace.
(2) Vznikl-li nárok na dávku v ochranné lhůtě, provádí pojištění ten orgán nemocenského pojištění, který byl příslušný k provádění pojištění z té pojištěné činnosti, z níž ochranná lhůta plyne, pokud se nestanoví jinak v odstavci 3 nebo 4.
(3) Je-li fyzická osoba současně účastna pojištění jako pojištěnec uvedený v odstavci 1 písm. a) i jako pojištěnec uvedený v odstavci 1 písm. b) až g) a uplatňuje nárok na dávky z obou těchto pojištění, vyplácejí dávky ty orgány nemocenského pojištění, které jsou příslušné k provádění pojištění příslušníků; tyto orgány plní přitom úkoly, které má vůči pojištěncům uvedeným v odstavci 1 písm. a) okresní správa sociálního zabezpečení a které se týkají stanovení výše a výplaty dávek, krácení nebo odnětí nemocenského při porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a regresní náhrady.
(4) Kontrolu dočasné pracovní neschopnosti podle § 75 odst. 1 pojištěnce, který byl příslušníkem a jehož dočasná pracovní neschopnost vznikla po skončení služebního poměru v ochranné lhůtě, a posuzování pracovní schopnosti po uplynutí podpůrčí doby (§ 66) u tohoto pojištěnce provádí okresní správa sociálního zabezpečení, a to vždy na základě žádosti příslušného služebního orgánu.
(5) V případě zákazu posuzovat zdravotní stav pro účely pojištění rozhodovat podle § 79 odst. 1 písm. c) stanoveného služebními orgány uvedenými v § 81 odst. 3 písm. e) nebo f) mohou tyto orgány požádat okresní správu sociálního zabezpečení, aby rozhodování ve věcech dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování převzala místo těchto služebních orgánů; okresní správa sociálního zabezpečení je povinna této žádosti vyhovět. Pojištěnce o tomto převzetí informují tyto služební orgány.
§ 83
Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení
(1) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení pro provádění
a) pojištění zaměstnanců včetně kontroly plnění povinností zaměstnavatelů v pojištění se řídí sídlem zaměstnavatele, pokud toto sídlo je shodné s místem mzdové účtárny nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu; pokud zaměstnavatel má mzdovou účtárnu a místo mzdové účtárny není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem mzdové účtárny,
b) pojištění osob samostatně výdělečně činných včetně kontroly plnění jejich povinností v pojištění se řídí místem trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně činné. Nemá-li osoba samostatně výdělečně činná trvalý pobyt na území České republiky, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem hlášeného pobytu6) v České republice. Nemá-li osoba samostatně výdělečně činná trvalý pobyt na území České republiky ani hlášený pobyt v České republice, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem výkonu samostatné výdělečné činnosti; je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení osoby samostatně výdělečně činné převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti.
(2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí
a) místem výkonu práce ošetřujícího lékaře, který vede pojištěnce v evidenci dočasně práce neschopných, jde-li o vedení evidence dočasně práce neschopných pojištěnců a kontrolu posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění a v případech uvedených v § 79 odst. 1 písm. c) a § 84 odst. 2 písm. a) bodě 5,
b) místem pobytu pojištěnce v době dočasné pracovní neschopnosti určeného podle § 56 odst. 2 písm. b) a odst. 3 nebo podle § 64 odst. 1 písm. g), jde-li o kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce,
c) místem trvalého pobytu pojištěnce, má-li pojištěnec místo trvalého pobytu na území České republiky, popřípadě místem hlášeného pobytu v České republice nebo místem, kde se na území České republiky zdržuje, nemá-li pojištěnec místo trvalého pobytu na území České republiky nebo místo hlášeného pobytu, pokud nelze určit příslušnost podle odstavce 1 nebo podle písmene a) nebo b).,
d) sídlem orgánu ochrany veřejného zdraví, který nařídil karanténu.
(3) Vznikl-li nárok na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství v ochranné lhůtě, určí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení podle odstavce 1 tak, jako by dále trvalo pojištění, z něhož vznikl nárok na tyto dávky.
(4) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení v řízení o správních deliktech se řídí
a) podle odstavce 1 písm. a), jde-li o přestupek nebo správní delikt spáchaný zaměstnavatelem nebo o přestupek spáchaný pojištěncem, který přestupek spáchal jako zaměstnaná osoba,
b) podle odstavce 1 písm. b), jde-li o přestupek spáchaný pojištěncem, který přestupek spáchal jako osoba samostatně výdělečně činná,
c) místem trvalého pobytu pojištěnce nebo jiné fyzické osoby, jde-li o přestupek spáchaný pojištěncem nebo jinou fyzickou osobou a nelze-li určit místní příslušnost podle písmene a) nebo b),
d) sídlem zdravotnického zařízení, jde-li o správní delikt spáchaný zdravotnickým zařízením,
e) sídlem právnické osoby, jde-li o správní delikt spáchaný právnickou osobou a nelze-li určit místní příslušnost podle písmene a) nebo d).
(5) Nelze-li místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení určit podle odstavců 1 až 4 nebo pokud by bylo místně příslušných více okresních správ sociálního zabezpečení, stanoví Česká správa sociálního zabezpečení okresní správu sociálního zabezpečení, která bude příslušná k provádění pojištění a kontrole plnění povinností v pojištění.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 4 se použije, nestanoví-li se v tomto zákoně jinak.
HLAVA II
ÚKOLY A OPRÁVNĚNÍ PŘI PROVÁDĚNÍ POJIŠTĚNÍ
Díl 1
Úkoly a oprávnění orgánů nemocenského pojištění
§ 84
Úkoly okresních správ sociálního zabezpečení
(1) Okresní správy sociálního zabezpečení při provádění pojištění zaměstnaných osob a osob samostatně výdělečně činných plní úkoly stanovené tímto zákonem orgánu nemocenského pojištění, pokud nejde o úkoly, které při tomto provádění plní Česká správa sociálního zabezpečení.
(2) Okresní správy sociálního zabezpečení
a) rozhodují v prvním stupni ve věcech pojištění podle odstavce 1, a to:
1. o vzniku, trvání a zániku pojištění, vznikl-li spor o účast na pojištění,
2. o přiznání dávek a jejich odnětí, o zastavení výplaty dávek a o změně výše dávek,
3. o vrácení přeplatku na dávce,
4. o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrčí doby,
5. o ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování v případech uvedených v § 75 odst. 1,
6. o regresních náhradách,
7. o správních deliktech,
8. o stanovení zákazu posuzovat zdravotní stav podle § 79 odst. 1 písm. c),
9. o nevydání předchozího písemného souhlasu se změnou místa pobytu pojištěnce v době jeho dočasné pracovní neschopnosti (§ 56 odst. 3 věta třetí) a nevydání předchozího písemného souhlasu ošetřujícímu lékaři podle § 57 odst. 3 a 5,
109. o věcech uvedených v § 80 odst. 1,
1110.v dalších případech stanovených tímto zákonem,
b) vyplácejí dávky ve stanovených termínech,
c) vydávají pojištěncům písemné oznámení o druhu jimi vyplácené dávky, denní výši dávky, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena, a písemné oznámení o výši přeplatku na nemocenském, který je pojištěnec povinen uhradit z důvodu zpětného přiznání starobního nebo plného invalidního důchodu, a období, za které byl tento přeplatek vyčíslen,
d) vyhlašují výplatní termíny pro výplatu dávek a lhůty, do kdy nejpozději před výplatním termínem mají být předloženy doklady pro výplatu dávky,
e) vedou evidenci spojenou s výplatou dávek,
f) vedou evidenci zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, jejichž pojištění provádějí, včetně evidence doby pojištění a evidence lhůt a podpůrčích dob a dalších podkladů pro výplatu dávek, evidenci zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných dočasně práce neschopných a s nařízenou karanténou, a evidenci pojištěnců s nárokem na výplatu dávek podle druhu dávek,
g) vedou evidenci rozhodnutí o porušení povinností ošetřujících lékařů spojených s posuzováním a potvrzováním zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti pro účely pojištění a umožňují ošetřujícím lékařům nahlížet do této evidence, jde-li o rozhodnutí, která se jich týkají,
h) vedou evidenci zaměstnavatelů, kteří spadají do jejich místní příslušnosti,
i) kontrolují plnění povinností zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných v pojištění a plnění povinností dalších právnických nebo fyzických osob uložených jim tímto zákonem,
j) kontrolují dodržování režimu dočasně práce neschopných pojištěnců,
k) vystavují ženě, která nesplňuje podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství, na její žádost potvrzení o této skutečnosti,
l) upozorňují písemně ošetřujícího lékaře, zaměstnavatele a pojištěnce, jemuž se poskytuje nemocenské, na čerpání podpůrčí doby v délce 180 dní, a to alespoň 15 dní předem, a v délce 380 dní, a to alespoň 2 měsíce předem,
m) informují písemně osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnance o zániku jejich účasti na pojištění z důvodu nezaplacení pojistného na pojištění, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž účast na pojištění z tohoto důvodu zanikla,
n) poskytují ošetřujícím lékařům, zaměstnavatelům a pojištěncům bezplatně tiskopisy předepsané podle tohoto zákona,
o) poskytují pojištěncům a zaměstnavatelům bezplatně odborné informace o pojištění,
p) oznamují do 8 dnů písemně smluvnímu zaměstnavateli a smluvnímu zaměstnanci den vzniku účasti na pojištění smluvního zaměstnance, pokud jeho pojištění nevzniklo dnem zahájení práce na území České republiky,
p) oznamují do 15 dnů ode dne obdržení předepsaného tiskopisu písemně smluvnímu zaměstnavateli a smluvnímu zaměstnanci den vzniku účasti na pojištění smluvního zaměstnance, který je povinně účasten důchodového pojištění ve státě, v němž má sídlo jeho zahraniční zaměstnavatel,
q) oznamují ošetřujícímu lékaři, kterým dnem skončil nárok na nemocenské pojištěnci, který končí pojištěnou činnost a žádá o zahájení výplaty starobního důchodu ode dne, který spadá do doby dočasné pracovní neschopnosti,
r) vedou potřebnou statistiku a účetní evidenci v oblasti pojištění,
s) informují příslušný služební orgán o výsledku posouzení kontroly dočasné pracovní neschopnosti a posuzování pracovní schopnosti po uplynutí podpůrčí doby v případech uvedených v § 82 odst. 4, pokud tento orgán o kontrolu nebo posouzení požádal,
t) předávají České správě sociálního zabezpečení údaje potřebné k vedení registru pojištěnců nemocenského pojištění (dále jen "registr pojištěnců") a registru zaměstnavatelů.
(3) Okresní správy sociálního zabezpečení dále
a) provádějí kontrolu vedení evidence dočasně práce neschopných pojištěnců a osob s potřebou ošetřování a kontrolu správnosti a úplnosti zdravotnické dokumentace týkající se průběhu dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování člena domácnosti ze zdravotních důvodů u ošetřujícího lékaře,
b) provádějí kontrolu posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění a vedou evidenci zápisů o této kontrole,
c) kontrolují plnění povinností stanovených tímto zákonem ošetřujícím lékařům,
d) dávají dočasně práce neschopnému pojištěnci na základě jeho žádosti předchozí písemný souhlas k povolení změny místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti (§ 56 odst. 3 věta třetí) a ošetřujícímu lékaři předchozí písemný souhlas v případech uvedených v § 57 odst. 3 a 5,
e) přešetřují podněty týkající se posuzování dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícími lékaři podané zdravotní pojišťovnou a podněty zaměstnavatele ke kontrole důvodnosti dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování,
f) podávají zdravotní pojišťovně informace z oblasti posuzování zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícími lékaři, a to včetně informací o průměrné délce trvání jedné dočasné pracovní neschopnosti podle odbornosti ošetřujícího lékaře a sankcí udělených ošetřujícímu lékaři, za účelem kontroly efektivního využívání a poskytování zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění,
g) předávají zdravotnickému zařízení a správnímu úřadu, příslušným podle zvláštního právního předpisu38), pro účely řízení o návrhu na přezkoumání rozhodnutí a o odvolání potřebné kopie podkladů pro toto řízení, a to na jejich žádost,
h) nařizují vyšetření zdravotního stavu pojištěnce ve zdravotnickém zařízení, je-li to nezbytné pro posuzování zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti,
i) posuzují pracovní schopnost dočasně práce neschopných pojištěnců po uplynutí podpůrčí doby,
j) provádějí posuzování podle § 80 odst. 1,
kj) provádějí kontrolu dočasné pracovní neschopnosti a posuzování pracovní schopnosti po uplynutí podpůrčí doby v případech uvedených v § 82 odst. 4;
tyto úkoly může plnit pouze lékař.
§ 85
Úkoly České správy sociálního zabezpečení
(1) Česká správa sociálního zabezpečení
a) řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení v oblasti pojištění,
b) rozhoduje o odvoláních ve věcech pojištění, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení,
c) jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech pojištění,
d) vede registr pojištěnců, jde-li o zaměstnané osoby a osoby samostatně výdělečně činné,
e) vede registr zaměstnavatelů zaměstnávajících zaměstnané osoby,
f) zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle tohoto zákona a poskytuje tyto tiskopisy bezplatně ostatním orgánům nemocenského pojištění, ošetřujícím lékařům a dalším subjektům, které tyto tiskopisy používají,
g) zajišťuje plnění úkolů vyplývajících z práva Evropských společenství a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v oblasti pojištění.
(2) Lékaři České správy sociálního zabezpečení posuzují pracovní schopnost dočasně práce neschopných pojištěnců po uplynutí podpůrčí doby a plní úkoly uvedené v § 84 odst. 3 písm. d) a k) a j) pro účely odvolacího řízení.
§ 86
Úkoly služebních orgánů
(1) Služební orgány v oborech své působnosti při provádění pojištění příslušníků a pojištění odsouzených osob plní úkoly stanovené tímto zákonem orgánu nemocenského pojištění, pokud nejde o úkoly, které při tomto provádění plní služební útvary a věznice.
(2) Služební orgány v oborech své působnosti
a) plní úkoly uvedené v § 84 odst. 2 písm. a), g), j), n) a o),
b) vedou registr služebních útvarů,
c) vedou registr pojištěnců, jde-li o příslušníky a odsouzené osoby,
d) kontrolují plnění povinností služebních útvarů v pojištění,
e) plní úkoly uvedené v § 84 odst. 3 písm. a) až i) a v § 85 odst. 1 písm. c) a g);
úkoly uvedené v § 84 odst. 3 může plnit pouze lékař.
§ 87
Úkoly Ministerstva práce a sociálních věcí
Ministerstvo práce a sociálních věcí
a) řídí a kontroluje výkon státní správy v pojištění,
b) koordinuje a usměrňuje provádění pojištění ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení a ke služebním orgánům,
c) řídí a kontroluje Českou správu sociálního zabezpečení při provádění pojištění,
d) sleduje účelné vynakládání prostředků státu určených na pojištění.
§ 88
Odstraňování tvrdostí
Ministři práce a sociálních věcí, obrany a vnitra, generální ředitel Vězeňské služby České republiky, generální ředitel Generálního ředitelství cel, ředitel Bezpečnostní informační služby a ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace mohou rozhodnout v oboru své působnosti o odstranění tvrdostí v jednotlivých případech, které se vyskytly při provádění pojištění.
Oprávnění orgánů nemocenského pojištění
§ 89
(1) Orgány nemocenského pojištění mohou vyzvat
a) zaměstnavatele k podání hlášení a předložení záznamů o skutečnostech rozhodných pro posouzení účasti zaměstnanců na pojištění a pro nárok na dávky, jejich výši a výplatu,
b) pojištěnce, aby sdělil, popřípadě doložil skutečnosti rozhodné pro provádění jeho pojištění,
c) příjemce dávky, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu,
d) zaměstnavatele, který zaměstnává méně než 26 zaměstnanců účastných pojištění, osobu samostatně výdělečně činnou a zahraničního zaměstnance, aby se za účelem provedení kontroly plnění jejich povinností v pojištění, včetně placení pojistného na nemocenské pojištění, dostavili v určeném termínu na okresní správu sociálního zabezpečení, popřípadě na místo určené touto správou; za zaměstnavatele, který zaměstnává méně než 26 zaměstnanců účastných pojištění, se pro tyto účely považuje zaměstnavatel, který ke dni vyhotovení výzvy této správy zaměstnává okresní správy sociálního zabezpečení má v registru pojištěnců evidováno méně než 26 těchto zaměstnanců,
e) držitele poštovní licence, aby doložil skutečnosti týkající se výplaty dávek, zejména komu, kdy a v jaké výši byly vyplaceny,
f) peněžní ústav, aby doložil skutečnosti týkající se výplaty dávek, zejména komu, kdy a v jaké výši byly připsány na účet.
(2) Lhůtu ke splnění povinností uvedených v odstavci 1 stanoví orgán nemocenského pojištění; tato lhůta nesmí být kratší než 8 kalendářních dnů ode dne doručení nebo sdělení výzvy ke splnění těchto povinností.
§ 90
Orgány nemocenského pojištění jsou oprávněny
a) přezkoumat správnost a úplnost záznamů a hlášení, které jsou zaměstnavatelé pro účely provádění pojištění povinni vést, včasnost a způsob jejich předložení a podání,
b) kontrolovat účetní a další podklady, které jsou rozhodné pro účast na pojištění, stanovení nároku na dávku, její výši a výplatu, a to včetně určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
c) dohodnout se zaměstnavatelem změnu lhůty pro plnění jeho povinnosti uvedené v § 94 odst. 1 a 2,
d) dát příslušné zdravotní pojišťovně podnět ke kontrole poskytování zdravotní péče a postupu ve věcech dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování ošetřujícím lékařem,
e) vyžadovat od zařízení závodní preventivní péče vyjádření o zdravotní způsobilosti dočasně práce neschopného pojištěnce vykonávat dosavadní zaměstnání; tato zařízení přitom vychází ze zprávy o zdravotním stavu pojištěnce, kterou jim orgán nemocenského pojištění zaslal.
§ 91
Pověření zaměstnanci orgánů nemocenského pojištění jsou oprávněni vstupovat do prostorů zaměstnavatelů, kontrolovat plnění povinností uložených tímto zákonem a vyžadovat potřebnou součinnost při této kontrole, zejména předložení podkladů uvedených v § 90 písm. b); k odstranění zjištěných nedostatků jsou oprávněni ukládat nápravná opatření, popřípadě vyžadovat přijetí opatření k nápravě ve stanovené lhůtě a podání písemné zprávy o přijatých opatřeních včetně jejich plnění.
Díl 2
Úkoly živnostenských úřadů
§ 91a
Osoby samostatně výdělečně činné, které samostatnou výdělečnou činnost provozují na základě oprávnění podle živnostenského zákona, mohou přihlášky k pojištění a odhlášky z pojištění podat též u živnostenského úřadu, pokud tak tyto osoby činí v souvislosti s ohlášením živnosti, žádostí o koncesi nebo v souvislosti s plněním oznamovací povinnosti podle živnostenského zákona47a).
Díl 23
Úkoly zaměstnavatelů v pojištění
Oddíl 1
Rozdělení zaměstnavatelů a jejich příslušnost k plnění úkolů v pojištění
§ 92
(1) Úkoly zaměstnavatelů v pojištění plní v rozsahu dále stanoveném
a) zaměstnavatelé, kteří jsou povinni se přihlásit do registru zaměstnavatelů (§ 93 a 123),
b) služební útvary,
c) věznice, jde-li o odsouzené osoby.
(2) Úkoly zaměstnavatelů uvedených v odstavci 1 písm. a) plní u
a) zaměstnanců v pracovním poměru zaměstnavatel, k němuž jsou v pracovním poměru,
b) státních zaměstnanců podle služebního zákona služební úřad, v němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby,
c) členů družstev v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, toto družstvo,
d) zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti zaměstnavatel, který uzavřel se zaměstnancem tuto dohodu,
e) pracovníků v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů zaměstnavatel, který uzavřel s pracovníkem tento vztah,
f) soudců soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce,
g) členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako uvolnění členové zastupitelstva, útvar, který vyřizuje pracovní záležitosti zaměstnanců těchto územních samosprávných celků,
h) poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny a u senátorů Senátu Parlamentu České republiky Kancelář Senátu,
i) členů vlády orgán, který členům vlády vyplácí plat,
j) prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu Nejvyšší kontrolní úřad,
k) členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Úřad Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Ústav pro studium totalitních režimů a u členů Rady Českého telekomunikačního úřadu Český telekomunikační úřad,
l) finančního arbitra a zástupce finančního arbitra Česká národní banka,
m) Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv Kancelář Veřejného ochránce práv,
n) osob uvedených v § 5 písm. a) bodě 11 správní úřad nebo právnická osoba uvedená v tomto ustanovení anebo ten, kdo má u osob vykonávajících veřejnou funkci postavení zaměstnavatele,
o) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby právnická osoba, která těmto pracovníkům vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,
p) pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu13), zřizovatel tohoto zařízení, a u pěstounů, kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu14), orgán, který vyplácí tuto odměnu,
q) osob uvedených v § 5 písm. a) bodě 15 ten, pro něhož jsou tyto osoby činné,
r) smluvních zaměstnanců smluvní zaměstnavatel.
Oddíl 2
Úkoly zaměstnavatelů přihlašovaných do registru zaměstnavatelů
§ 93
(1) Zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnané osoby, je povinen přihlásit se nejpozději do 8 kalendářních dnů od svého vzniku na předepsaném tiskopisu do registru zaměstnavatelů; na tomto tiskopise uvádí též všechny peněžní ústavy v České republice, u nichž má vedeny účty. Zaměstnavatel je povinen uvést na tomto tiskopisu též všechny své mzdové účtárny s uvedením jejich adres a osob, které jsou za ně oprávněny jednat jménem zaměstnavatele. Jestliže zaměstnavatel, který není povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů podle věty první, zaměstnává zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, a v průběhu tohoto zaměstnání vznikne tomuto zaměstnanci pojištění, je zaměstnavatel povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů nejpozději do 8 kalendářních dnů po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci pojištění vzniklo.
(2) Zaměstnavatel je povinen ve lhůtě uvedené v odstavci 1 větě první přihlásit na předepsaném tiskopisu do registru zaměstnavatelů též každou svou mzdovou účtárnu; na tomto tiskopise je povinen uvést též okruh zaměstnanců organizační složky, popřípadě jinak vymezený okruh zaměstnanců, pro které mzdová účtárna vede evidenci mezd nebo platů. Pokud bude mzdová účtárna zřízena až po podání přihlášky zaměstnavatele do registru zaměstnavatelů podle odstavce 1, běží lhůta 8 kalendářních dnů k jejímu přihlášení ode dne jejího zřízení.
(3) Zaměstnavatel je povinen písemně ohlásit každou změnu údajů, které uvedl na předepsaném tiskopisu podaném podle odstavců 1 a 2, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala. Zaměstnavatel je dále povinen písemně ohlásit rozhodnutí soudu o zrušení zaměstnavatele, a to do 8 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí, a ve stejné lhůtě též další případy zrušení zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů48). Fyzická osoba, která pokračuje v živnosti po úmrtí fyzické osoby, která byla zaměstnavatelem, do skončení řízení o projednání dědictví je povinna písemně ohlásit do 30 dnů okresní správě sociálního zabezpečení den úmrtí této fyzické osoby a své pokračování v její živnosti podle zvláštního právního předpisu49).
(4) Zaměstnavatel je povinen se odhlásit na předepsaném tiskopisu z registru zaměstnavatelů, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem. V případě zániku zaměstnavatele je povinen jeho právní nástupce odhlásit ho na předepsaném tiskopisu z registru zaměstnavatelů, a to do 8 kalendářních dnů ode dne jeho zániku. V případě zániku zaměstnavatele bez právního nástupce je povinen ten, kdo byl ke dni zániku zaměstnavatele pověřen jeho likvidací, odhlásit zaměstnavatele na předepsaném tiskopisu z registru zaměstnavatelů, a to nejméně do 8 kalendářních dnů ode dne jeho zániku.
(5) Při zrušení mzdové účtárny, která byla zapsána v registru zaměstnavatelů, je zaměstnavatel povinen odhlásit ji na předepsaném tiskopisu, a to do 8 kalendářních dnů ode dne zrušení mzdové účtárny.
(6) Zaměstnavatelé a jejich mzdové účtárny jsou povinni ve styku s okresní správou sociálního zabezpečení a Českou správou sociálního zabezpečení používat přidělený variabilní symbol zaměstnavatele a mzdové účtárny.
(7) Ustanovení odstavce 1 věty druhé a odstavce 2 neplatí, má-li zaměstnavatel jen jednu mzdovou účtárnu, jejíž místo je shodné se sídlem zaměstnavatele.
(8) Ustanovení odstavců 1 až 7 se nevztahují na zaměstnavatele, který zaměstnává jen zahraniční zaměstnance.
(9) Úkoly podle odstavců 1 až 5 plní zaměstnavatelé u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.
§ 94
(1) Zaměstnavatel je povinen oznámit okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu den nástupu zaměstnance do zaměstnání, a to do 8 kalendářních dnů od nástupu do zaměstnání, a den skončení zaměstnání se zaměstnancem, a to do 8 kalendářních dnů od skončení zaměstnání. Věta první platí i v případě, jde-li o zahájení výkonu práce na území České republiky, jde-li o smluvního zaměstnance. Pro účely věty první se za skončení zaměstnání považuje též přerušení pojištění (§ 10 odst. 9) a za nástup zaměstnance do zaměstnání též návrat zaměstnance do práce po uplynutí doby přerušení pojištění.
(1) Zaměstnavatel je povinen oznámit okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na pojištění, a to do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu do zaměstnání, a den skončení zaměstnání se zaměstnancem, a to do 8 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání. Pro účely věty první se za skončení zaměstnání považuje též přerušení pojištění (§ 10 odst. 9) a za nástup zaměstnance do zaměstnání též návrat zaměstnance do práce po uplynutí doby přerušení pojištění. U smluvního zaměstnance oznamuje zaměstnavatel podle věty první den zahájení výkonu práce na území České republiky a den skončení výkonu této práce, a to i když výkon této práce nezakládá účast na pojištění, do 8 kalendářních dnů ode dne zahájení nebo skončení výkonu této práce. U zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, oznamuje zaměstnavatel den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání do 8 kalendářních dnů po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci vznikla účast na pojištění.
(2) Zaměstnavatel je povinen písemně ohlásit okresní správě sociálního zabezpečení změnu údajů uvedených na oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání, a to do 8 dnů ode dne, kdy tato změna nastala.
(3) Zaměstnavatel může s okresní správou sociálního zabezpečení písemně dohodnout jinou lhůtu pro plnění oznamovacích povinností uvedených v odstavcích 1 a 2. Tuto dohodu může písemně vypovědět zaměstnavatel i okresní správa sociálního zabezpečení; platnost dohody končí prvním dnem kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němž byla vypovězena.
(4) Zaměstnavatel je povinen v oznámení o dni nástupu zaměstnance do zaměstnání (zahájení výkonu práce na území České republiky u smluvního zaměstnance) podle odstavce 1 uvést též údaje o zaměstnanci potřebné pro zanesení do registru pojištěnců (§ 122).
§ 95
(1) Zaměstnavatel je povinen vést evidenci o svých zaměstnancích účastných pojištění, která musí pro účely pojištění obsahovat tyto údaje:
a) jméno, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, datum a místo narození, místo trvalého, popřípadě hlášeného pobytu zaměstnance, den nástupu do zaměstnání a skončení zaměstnání, druh činnosti zakládající účast na pojištění, údaj o místě výkonu práce, je-li toto místo trvale v cizině, a o tom, zda je zaměstnanec v cizině povinně účasten důchodového pojištění, státní občanství, a byl-li zaměstnanec účasten pojištění povinně účasten důchodového pojištění v cizině a zaměstnavatel je jeho prvním zaměstnavatelem po skončení této účasti nebo za jejího trvání, též údaj o názvu a adrese cizozemského nositele pojištění a o cizozemském čísle pojištění, a u smluvního zaměstnance též identifikační údaje jeho zahraničního zaměstnavatele a údaj o povinné účasti smluvního zaměstnance na důchodovém pojištění ve státě, v němž má sídlo jeho zahraniční zaměstnavatel, jakož i den zahájení a den skončení výkonu práce smluvního zaměstnance na území České republiky,
b) výši sjednaného (stanoveného) započitatelného příjmu,
c) příjem zaměstnance za jednotlivá mzdová (výplatní) období a jednotlivé složky započitatelného příjmu pro stanovení dávek,
d) dobu dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, dobu karantény, dobu ošetřování člena domácnosti (péče o dítě ve věku do 10 let), dobu mateřské dovolené a rodičovské dovolené, dobu vazby a výkonu trestu odnětí svobody zaměstnance a další dny jeho omluvené nepřítomnosti v práci, dny pracovního volna bez náhrady příjmu, poskytnutých zaměstnanci jeho zaměstnavatelem v případech, kdy zaměstnanec nemá na pracovní volno nárok, a dny výkonu práce zaměstnance v pojištěné činnosti v době, v níž má nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství a ošetřovného,
e) neomluvené pracovní dny zaměstnance, popřípadě jejich části,
f) záznam, zda zaměstnanec pobírá starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, a od kdy jej pobírá, plátce tohoto důchodu, a je-li tento důchod pobírán ze státu, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, též záznam o tom, z jakého státu je tento důchod pobírán a jaký cizozemský nositel pojištění je plátcem důchodu,
g) předcházející orgán, který prováděl pojištění zaměstnance, pokud jím není okresní správa sociálního zabezpečení,
h) výši vyměřovacího základu pro pojistné,
i) název zdravotní pojišťovny, u níž je zaměstnanec zdravotně pojištěn,
j) nepodléhá-li zaměstnanec nebo smluvní zaměstnanec pojištění podle tohoto zákona, údaje o jeho pojištění jeho povinné účasti na důchodovém pojištění v cizině.
(2) Zaměstnavatel je povinen vést o svých zaměstnancích, jejichž zaměstnání jim nezakládá účast na pojištění, údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) s tím, že údaj o druhu činnosti se týká činnosti, která nezakládá účast na pojištění.
(3) Povinnost uvedená v odstavci 2 platí též pro zaměstnavatele, který není povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů, a pro zaměstnavatele, který je z tohoto registru odhlášen.
§ 96
Zaměstnavatel je povinen uschovávat záznamy o skutečnostech uvedených v § 95 po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, pokud zvláštní právní předpis nestanoví pro záznamy, které mají charakter účetních záznamů, delší uschovací dobu. Za záznamy o těchto skutečnostech se vždy považují doklady o druhu, vzniku a skončení pracovního vztahu a záznamy o evidenci docházky do práce, včetně doby pracovního volna bez náhrady příjmu. Zaniká-li zaměstnavatel bez právního nástupce před uplynutím lhůty uvedené ve větě první, je zaměstnavatel povinen zajistit po tuto dobu úschovu záznamů a sdělit okresní správě sociálního zabezpečení místo, na kterém budou záznamy uloženy.
§ 97
(1) Zaměstnavatel je povinen přijímat žádosti svých zaměstnaných osob o dávky a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat okresní správě sociálního zabezpečení; okresní správě sociálního zabezpečení je povinen neprodleně oznamovat též všechny skutečnosti, které mohou mít vliv na výplatu těchto dávek. Údaje potřebné pro výpočet dávek se předávají na předepsaném tiskopisu; těmito údaji se rozumí vyměřovací základy pro pojistné na pojištění uvedené v § 18 odst. 2 a vyloučené dny uvedené v § 18 odst. 8. Plátce odměny pěstouna, která pěstounovi náleží ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu 14) , oznamuje na předepsaném tiskopisu pro účely výpočtu dávek měsíční výši této odměny, která pěstounovi náležela za kalendářní měsíc předcházející kalendářnímu měsíci, v němž u něj vznikla sociální událost, popřípadě za kalendářní měsíc, v němž u něj vznikla sociální událost. Zaměstnavatel je dále povinen předávat okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději v následující pracovní den po dni, který je určen pro výplatu mezd a platů, údaje potřebné podle § 44 pro stanovení výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, a to za ty kalendářní měsíce, v nichž aspoň po část trvalo převedení podle § 42 odst. 1 až 3; těmito údaji se rozumí započitatelný příjem za kalendářní měsíc, v němž trvalo toto převedení aspoň po jeho část, a počet dnů uvedený v § 43 odst. 2.
(2) Odstavec 1 platí Povinnosti uvedené v odstavci 1 větě první a druhé jsou právnické nebo fyzické osoby, které již nejsou vedeny v registru zaměstnavatelů, povinny plnit též v případě žádostí osob, které byly zaměstnanými osobami a nárok na dávku uplatňují v ochranné lhůtě.
§ 98
(1) Zaměstnavatel je povinen na žádost okresní správy sociálního zabezpečení sdělit jí veškeré potřebné údaje pro provádění pojištění, popřípadě o nich předložit doklad, a podat hlášení nebo předložit záznamy podle § 89 odst. 1 písm. a), a to ve lhůtě 8 kalendářních dnů od doručení žádosti, nebyla-li stanovena lhůta delší.
(2) Zaměstnavatel je povinen poskytnout potřebnou součinnost pověřeným zaměstnancům okresní správy sociálního zabezpečení při kontrole plnění povinností zaměstnavatele v pojištění v rozsahu uvedeném v § 90 písm. a) a b), umožnit těmto zaměstnancům vstupovat do prostorů zaměstnavatelů a provést kontrolu plnění povinností zaměstnavatele a plnit opatření k nápravě uložené okresní správou sociálního zabezpečení včetně podání písemné zprávy o přijatých opatřeních ve stanovené lhůtě.
(3) Pověření zaměstnanci okresní správy sociálního zabezpečení jsou oprávněni ukládat zaměstnancům plnícím úkoly zaměstnavatele pořádkovou pokutu do výše 10 000 Kč za nesplnění povinnosti součinnosti stanovené v odstavci 2.
(4) Zaměstnavatel, který zaměstnává méně než 26 zaměstnanců účastných pojištění evidovaných v registru pojištěnců, je povinen na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení se dostavit na okresní správu sociálního zabezpečení, popřípadě na jiné určené místo, ve stanovený den za účelem provedení kontroly plnění povinností v pojištění, pokud se předem z vážných důvodů neomluví. Za nesplnění povinnosti uvedené ve větě první může okresní správa sociálního zabezpečení uložit zaměstnavateli pořádkovou pokutu až do výše 10 000 Kč.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují též na zaměstnavatele, kteří nejsou vedeni v registru zaměstnavatelů.
§ 99
(1) Má-li zaměstnavatel 2 nebo více mzdových účtáren, plní povinnosti zaměstnavatele v pojištění každá mzdová účtárna zvlášť za okruh zaměstnanců, pro které vede evidenci mezd nebo platů.
(2) Povinnosti zaměstnavatele uvedené v § 94 až 97 se netýkají zahraničních zaměstnanců.
§ 100
Zaměstnavatel obstarává práce spojené s plněním úkolů v pojištění na vlastní náklady.
Oddíl 3
Úkoly služebních útvarů
§ 101
(1) Služební útvary plní v pojištění tyto povinnosti:
a) přijímají žádosti o dávky a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu,
b) vyplácejí dávky ve stanovených termínech, a to včetně dávek přiznaných rozhodnutím služebního orgánu,
c) předkládají neprodleně žádost o dávku nebo nesouhlas příslušníka (odstavec 2 věta druhá) společně se všemi podklady služebnímu orgánu,
d) předkládají neprodleně služebnímu orgánu poklady k rozhodnutí o přeplatku na dávce,
e) připravují podklady potřebné pro rozhodování o dávkách,
f) upozorňují písemně ošetřujícího lékaře a příslušníka, jemuž se poskytuje nemocenské, na čerpání podpůrčí doby v délce 180 dní, a to alespoň 15 dní předem, a v délce 1 roku, a to alespoň 2 měsíce předem,
gf) vydávají příslušníkům spolu s výplatou dávky písemný doklad o druhu dávky, denní výši dávky, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou je dávka vyplacena,
hg) zabezpečují průběžnou kontrolu dávek, které vyplácejí,
ih) vedou evidenci příslušníků v rozsahu, v jakém jsou povinni ji vést zaměstnavatelé podle § 95 odst. 1, s tím, že tato evidence obsahuje vždy údaj o předcházejícím orgánu, který prováděl pojištění příslušníka, a údaj o podpůrčích dobách, a evidenci příslušníků dočasně práce neschopných,
ji) plní povinnosti uvedené v § 84 odst. 2 písm. d), e), k), l), p) a q) a § 96 a ve vztahu ke služebnímu orgánu povinnosti uvedené v § 98 odst. 2,
kj) poskytují příslušníkům bezplatně informace o nárocích na dávky.
(2) Služební útvar zastavuje výplatu dávek, nejsou-li podmínky nároku na dávku splněny, a snižuje nebo zvyšuje výši dávek, změní-li se skutečnosti rozhodné pro jejich výši. V případě, kdy má služební útvar pochybnost o tom, zda jsou podmínky pro nárok a výplatu dávky splněny, anebo příslušník nesouhlasí s výší dávky, s dobou její výplaty, s neposkytnutím dávky nebo se zastavením její výplaty, předá služební útvar potřebné podklady k rozhodnutí o dávce příslušnému služebnímu orgánu. Úkon služebního útvaru nebo příslušníka podle věty druhé musí být učiněn písemně.
(3) Služební útvar je oprávněn vyžadovat od žadatelů o dávky a příjemců dávek potřebné podklady pro stanovení nároku na dávku a její výplatu a výše dávky.
Oddíl 4
Úkoly věznic
§ 102
Věznice plní v pojištění povinnosti uvedené v § 101 odst. 1 a 2 a má oprávnění uvedené v § 101 odst. 3 obdobně ve vztahu k odsouzeným osobám.
Díl 34
Povinnosti pojištěnců
§ 103
(1) Pojištěnec, který žádá o dávku nebo kterému se dávka vyplácí, je povinen
a) osvědčovat skutečnosti, na kterých závisí účast na pojištění a rozhodování o dávce, předkládat stanovené doklady, podávat orgánu nemocenského pojištění, služebnímu útvaru nebo věznici požadovaná vysvětlení a údaje,
b) ohlásit orgánu nemocenského pojištění, služebnímu útvaru nebo věznici, které vyplácejí dávku, včas všechny skutečnosti, které jsou nebo mohou být důvodem pro zánik nebo změnu nároku na dávku, pro trvání nároku na dávku, pro výši dávky nebo její výplatu, a to nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se o skutečnosti dozvěděl,
c) umožnit orgánu nemocenského pojištění, služebnímu útvaru nebo věznici přezkoumání skutečností rozhodných pro vznik nebo trvání nároku na dávku, její výši nebo její výplatu,
d) sdělit zaměstnavateli, že zaměstnání je sjednáno jen na dobu pracovního (služebního) volna v prvním zaměstnání (§ 14 odst. 3) nebo jen na dobu dovolené na zotavenou z jiného zaměstnání (§ 28 odst. 2) nebo na dobu, která spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin,
e) sdělit služebnímu útvaru skutečnost, že je též zaměstnanou osobou nebo osobou samostatně výdělečně činnou.
(2) Pojištěnec, který byl vyzván orgánem nemocenského pojištění k osvědčení skutečností rozhodných pro účast na pojištění, nárok na dávku, výši dávky nebo její výplatu, je povinen výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů od vyzvání, pokud nebyla orgánem nemocenského pojištění stanovena lhůta delší.
(3) Zaměstnanec je povinen sdělit zaměstnavateli údaje potřebné k vedení evidence o zaměstnancích podle § 95, popřípadě o těchto údajích též předložit potřebné doklady. Zaměstnanec je dále povinen sdělit a doložit zaměstnavateli, že je povinně pojištěn účasten důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonává zaměstnání (§ 6 odst. 4). Ustanovení věty první platí obdobně pro povinnost smluvního zaměstnance sdělit tyto údaje smluvnímu zaměstnavateli; smluvní zaměstnanec je dále povinen sdělit a doložit smluvnímu zaměstnavateli, že je povinně pojištěn účasten důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel.
§ 104
(1) Pojištěnec, který je osobou samostatně výdělečně činnou, je dále povinen
a) sdělit okresní správě sociálního zabezpečení na její výzvu údaje potřebné k vedení evidence o pojištěncích podle § 122 odst. 3, popřípadě o těchto údajích též předložit potřebné doklady,
b) podávat přihlášku k pojištění a odhlášku z pojištění na předepsaném tiskopisu,
c) na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení dostavit se ve stanovený den na okresní správu sociálního zabezpečení, popřípadě jiné určené místo, za účelem provedení kontroly plnění povinností v pojištění, pokud se předem z vážných důvodů neomluví,
d) předkládat pro účely kontroly plnění povinností v pojištění účetní a další doklady a poskytovat při této kontrole potřebnou součinnost,
e) sdělit okresní správě sociálního zabezpečení, je-li souběžně zaměstnán nebo samostatně výdělečně činný v cizině, údaje podle § 95 odst. 1 písm. j), a to ve lhůtě do 8 dnů.
(2) Okresní správa sociálního zabezpečení je oprávněna uložit osobě samostatně výdělečně činné pořádkovou pokutu až do výše 10 000 Kč, pokud nesplnila povinnosti součinnosti při kontrole podle odstavce 1 písm. c) a d).
(3) Zahraniční zaměstnanec plní vůči okresní správě sociálního zabezpečení povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) a v § 103 odst. 1 písm. a) až d) a odst. 2; dále je tento zaměstnanec povinen prohlásit, zda je účasten pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel, a dále oznámit okresní správě sociálního zabezpečení skončení zaměstnání na území České republiky, pokud je v České republice účasten pojištění.
(4) Fyzická osoba s trvalým nebo hlášeným pobytem na území České republiky, která vykonává zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost na území dvou nebo více členských států Evropské unie, je povinna okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu sdělit takovou skutečnost 50), a to do 30 dnů ode dne zahájení takového zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti.
§ 105
Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví je povinen na předepsaném tiskopisu potvrdit pro účely výplaty dávek a poskytování náhrady mzdy (platu) mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu (snížené odměny) po dobu prvních 14 kalendářních dnů karantény, nařízení karantény, její trvání a ukončení a příslušné části tohoto tiskopisu zaslat příslušnému orgánu nemocenského pojištění a předat pojištěnci; trvá-li karanténa déle než 14 kalendářních dnů, je povinen potvrdit její trvání vždy ke 14. kalendářnímu dni. Ustanovení věty první platí obdobně pro ošetřujícího lékaře, pokud podle zvláštního právního předpisu51) nařídil karanténu.
***
Díl 2
Uplatňování nároku na výplatu dávek
§ 109
(1) Dávka se vyplácí na základě písemné žádosti podepsané fyzickou osobou, která uplatňuje nárok na dávku a její výplatu; žádost o ošetřovné v případě převzetí ošetřování (péče) musí být podepsána též zaměstnancem, od něhož se ošetřování (péče) přebírá. Je-li předepsán pro žádost tiskopis, musí být žádost podána na tomto tiskopisu.
(2) Žádost o výplatu dávky se podává
a) u zaměstnavatele, jde-li o zaměstnané osoby, s výjimkou zahraničních zaměstnanců,
b) u okresní správy sociálního zabezpečení, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné, o osoby, které byly zaměstnanými osobami, pokud jim vznikl nárok na dávku v ochranné lhůtě a jejich bývalý zaměstnavatel zanikl, a o zahraniční zaměstnance,
c) u služebního útvaru, jde-li o příslušníky,
d) u věznice, jde-li o odsouzené osoby,
e) podle písmen a) až d), vznikl-li nárok na dávku v ochranné lhůtě nebo uplatňují-li nárok na výplatu dávky v případě úmrtí pojištěnce osoby uvedené v § 51 odst. 1.
(3) Nárok na výplatu nemocenského se uplatňuje
a) při dočasné pracovní neschopnosti na předepsaném tiskopise rozhodnutím ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Pro výplatu nemocenského za určité období je třeba osvědčit trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to potvrzením ošetřujícího lékaře na předepsaném tiskopise o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo rozhodnutím ošetřujícího lékaře nebo orgánu nemocenského pojištění o ukončení dočasné pracovní neschopnosti,
b) při karanténě potvrzením příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nebo ošetřujícího lékaře na předepsaném tiskopise o nařízení karantény. Pro výplatu nemocenského za určité období je třeba osvědčit trvání karantény, a to potvrzením příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nebo ošetřujícího lékaře na předepsaném tiskopise o trvání nebo ukončení karantény.
(4) Nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství uplatňuje
a) těhotná pojištěnka nebo pojištěnka, která porodila dítě, potvrzením ošetřujícího lékaře o očekávaném nebo skutečném dni porodu na předepsaném tiskopise,
b) pojištěnec v případech uvedených v § 32 odst. 1 písm. b) až e) na předepsaném tiskopise. Pro výplatu peněžité pomoci v mateřství v těchto případech je dále třeba osvědčit potřebné skutečnosti, a to
1. rozhodnutím příslušného orgánu (§ 38) o svěření dítěte pojištěnci do péče nahrazující péči rodičů,
2. písemnou dohodou podle § 32 odst. 1 písm. e), nebo
3. lékařským posudkem52) ošetřujícího lékaře matky dítěte na předepsaném tiskopise o tom, že matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění; to neplatí, pokud jí bylo vystaveno rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti z důvodů uvedených v § 57 odst. 1 písm. e).
(5) Nárok na výplatu ošetřovného se uplatňuje
a) v případech uvedených v § 39 odst. 1 písm. a) a v případě uvedeném v § 39 odst. 1 písm. b) bodě 3 z důvodu, že osoba, která o dítě jinak pečuje, onemocněla nebo porodila, rozhodnutím ošetřujícího lékaře o vzniku potřeby ošetřování na předepsaném tiskopise. Pro výplatu ošetřovného je třeba osvědčit trvání potřeby ošetřování, a to potvrzením ošetřujícího lékaře na předepsaném tiskopise o trvání potřeby ošetřování nebo rozhodnutím ošetřujícího lékaře o ukončení potřeby ošetřování na předepsaném tiskopise. Stavění běhu podpůrčí doby podle § 40 odst. 3 se prokazuje potvrzením zdravotnického zařízení o přijetí do ústavní péče a o propuštění z této péče,
b) v případech uvedených v § 39 odst. 1 písm. b) bodě 1 na předepsaném tiskopise potvrzením školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož péči dítě jinak je, nebo školy, jejímž je žákem, o jejich uzavření na základě nařízení příslušných orgánů. Pro výplatu ošetřovného je třeba osvědčit na předepsaném tiskopise trvání nebo ukončení tohoto uzavření,
c) v případech uvedených v § 39 odst. 1 písm. b) bodě 2 a v případě uvedeném v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 3 z důvodu, že osobě, která o dítě pečuje, byla nařízena karanténa, potvrzením orgánu ochrany veřejného zdraví nebo ošetřujícího lékaře na předepsaném tiskopise o nařízení karantény. Pro výplatu ošetřovného je třeba osvědčit trvání karantény, a to předložením potvrzení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nebo ošetřujícího lékaře na předepsaném tiskopise o trvání nebo ukončení karantény,
d) v případě převzetí ošetřování (péče) podle písmen a) až c) s tím, že na předepsaném tiskopisu musí být uvedeno, kdy vznikla potřeba ošetřování (péče), od kterého dne dochází k tomuto převzetí, a údaje o zaměstnanci, od něhož se ošetřování (péče) přebírá.
(6) Nárok na výplatu vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se uplatňuje
a) potvrzením zaměstnavatele na předepsaném tiskopise o tom, že pojištěnka byla převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala, je podle zvláštních právních předpisů zakázána těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo kojícím ženám; to platí obdobně, jedná-li se o příslušnici, která byla odvolána z dosavadního služebního místa, protože při výkonu služby vykonávala činnosti, které jsou zakázány těhotným ženám, ženám do konce devátého měsíce po porodu a ženám, které kojí,
b) rozhodnutím ošetřujícího lékaře na předepsaném tiskopise o potřebě převedení pojištěnky na jinou práci z důvodu, že práce, kterou předtím konala, ohrožuje její těhotenství, zdraví, mateřství nebo schopnost kojení; to platí obdobně pro příslušnici odvolanou z výkonu služby.
Pro výplatu vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství je třeba osvědčit potřebné skutečnosti, a to potvrzením zaměstnavatele na předepsaném tiskopisu, v němž je uveden den, kdy došlo k převedení pojištěnky na jinou práci nebo na jiné služební místo, dosavadní práce (služební místo) a práce (služební místo), na kterou byla pojištěnka převedena, důvod převedení a den, kdy bylo převedení ukončeno. Pro výplatu vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství za jednotlivé kalendářní měsíce je dále třeba osvědčit výši započitatelného příjmu a počet dnů uvedený v § 43 odst. 2, a to potvrzením zaměstnavatele (§ 97 odst. 1 věta třetí věta druhá).
(7) Pro účely uplatňování nároků na dávky se za předepsané tiskopisy považují též tiskopisy vydané na základě mezinárodních smluv a tiskopisy využívané pro koordinaci sociálního zabezpečení v rámci Evropské unie.
Díl 3
Výplata dávek
§ 110
Způsob výplaty dávek
(1) Dávky se vyplácejí na základě dokladů uvedených v § 109.
(2) Nemocenské a ošetřovné se vyplácejí za období, za které bylo osvědčeno splnění podmínek pro nárok na tyto dávky a jejich výplatu. Peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vyplácejí za kalendářní měsíc, popřípadě za jeho část, trval-li nárok na výplatu těchto dávek jen po část kalendářního měsíce; je-li třeba pro nárok na tyto dávky a jejich výplatu osvědčit potřebné skutečnosti, vyplácejí se po osvědčení těchto skutečností.
(3) Dávky se vyplácejí nejpozději ve lhůtě do 1 měsíce následujícího po dni, v němž byl stanovený doklad pro nárok na výplatu dávky doručen okresní správě sociálního zabezpečení, je-li plátcem dávek okresní správa sociálního zabezpečení.
(4) Termíny výplaty dávek a lhůty, ve kterých se mají podmínky pro výplatu dávek ve stanovených termínech podle odstavce 2 osvědčit, zveřejní služební útvary a věznice, jsou-li plátcem dávek tyto útvary a věznice.
(5) Dávky vyplácené okresní správou sociálního zabezpečení se pojištěnci poukazují na jeho účet u peněžního ústavu v České republice nebo se vyplácejí v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence.; okresní správy sociálního zabezpečení mohou dávky vyplácet prostřednictvím účtu České správy sociálního zabezpečení. Pojištěnec je povinen v žádosti o výplatu dávky uvést, kterým z uvedených způsobů má být dávka vyplacena; v případě poukazování dávky na účet je pojištěnec povinen sdělit číslo svého účtu.
(6) Dávky vyplácené služebními útvary a věznicemi se vyplácejí příslušníkům způsobem, jakým se jim vyplácí služební příjem nebo plat, a ostatním pojištěncům se poukazují na jejich účet u peněžního ústavu v České republice, pokud pojištěnec o toto poukazování požádá, nebo se vyplácejí v hotovosti. Nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství rozděluje odsouzeným osobám věznice stejným způsobem jako odměnu za vykonanou práci.
(7) Požádá-li pojištěnec o změnu způsobu výplaty dávky, je její plátce povinen provést změnu způsobu výplaty dávky od nejbližšího možného termínu výplaty dávek.
(8) V případě výplaty dávky v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence hradí náklady za doručení její příjemce.
§ 111
Výplata dávek do ciziny
Dávky se vyplácejí do ciziny na základě žádosti pojištěnce. Dávky se vyplácejí do ciziny jen na účet pojištěnce u banky a za úhradu nákladů této výplaty; orgán nemocenského pojištění, který dávku do ciziny vyplácí, je povinen zveřejnit způsob stanovení těchto nákladů.
§ 112
Výplata dávky zvláštnímu příjemci
(1) Nemůže-li pojištěnec, popřípadě jeho zákonný zástupce, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů uplatnit nárok na výplatu dávky nebo dávku přijímat, ustanoví orgán nemocenského pojištění jinou fyzickou osobu jako zvláštního příjemce dávky. S ustanovením zvláštního příjemce musí souhlasit pojištěnec i osoba, která má být ustanovena zvláštním příjemcem; souhlas pojištěnce se nevyžaduje, pokud vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle vyjádření ošetřujícího lékaře nemůže podat vyjádření k ustanovení zvláštního příjemce. Zvláštním příjemcem může být ustanovena i právnická osoba, pokud s takovým ustanovením souhlasí. Pro účely řízení o dávce a výplaty dávky má zvláštní příjemce postavení opatrovníka podle správního řádu52a).
(2) Zvláštní příjemce je povinen uplatnit nárok na výplatu dávky bez zbytečného odkladu. Zvláštní příjemce je povinen používat dávku podle pokynů pojištěnce, a nemůže-li pojištěnec takový pokyn dát, je povinen dávku používat ve prospěch pojištěnce a osob, které je pojištěnec povinen vyživovat. Zvláštní příjemce je povinen na žádost pojištěnce nebo orgánu nemocenského pojištění, který jej ustanovil, podat písemné sdělení o úkonech, které jako opatrovník učinil, a písemné vyúčtování dávky, která mu byla vyplacena, a to do 1 měsíce.
(3) Orgán nemocenského pojištění rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce zruší, pokud
a) odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven,
b) zjistí, že zvláštní příjemce neplní povinnosti uvedené v odstavci 2 větě první, nebo
c) zjistí, že zvláštní příjemce nesplnil povinnost uvedenou v odstavci 2 větě druhé.
***
Oddíl 2
Sdělování údajů mezi orgány nemocenského pojištění a živnostenskými úřady
§ 115a
Orgány nemocenského pojištění a živnostenské úřady si v mezích své působnosti na žádost vzájemně předávají údaje potřebné k provádění pojištění u osob samostatně výdělečně činných. Tyto údaje mohou být vyžádány a předávány i v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Oddíl 23
Sdělování údajů orgány nemocenského pojištění ostatním subjektům
§ 116
(1) Orgány nemocenského pojištění na žádost sdělují správním úřadům, orgánům územních samosprávných celků, soudům, notářům, soudním exekutorům, orgánům činným v trestním řízení, Nejvyššímu státnímu zastupitelství, zpravodajským službám, orgánům oprávněným ke kontrole činnosti orgánů nemocenského pojištění, jiným fyzickým nebo právnickým osobám, které na základě zákona vykonávají působnost v oblasti veřejné správy, a zahraničním orgánům v souladu s mezinárodními smlouvami údaje nezbytné k plnění úkolů v jejich působnosti podle zvláštních zákonů, a to včetně údajů o jednotlivých pojištěncích. Orgán nemocenského pojištění poskytne požadovanou informaci, pokud subjekt, který informaci požaduje, v žádosti uvede ustanovení zákona, o který svůj požadavek na poskytnutí informace opírá, rozsah údajů, jejichž poskytnutí požaduje, a účel, pro který dané informace požaduje.
(2) Orgány nemocenského pojištění sdělují zdravotním pojišťovnám provádějícím zdravotní pojištění konkrétního pojištěnce:
a) informace o zahájení řízení o regresní náhradě (§ 126),
b) upozornění na ošetřující lékaře, u kterých se průměrná doba trvání jedné dočasné pracovní neschopnosti pojištěnců výrazně odlišuje od regionálního nebo celostátního průměru, a to v intervalech a v rozsahu dohodnutém mezi příslušnou zdravotní pojišťovnou a Českou správou sociálního zabezpečení nebo služebními orgány,
c) případy uložení sankce zdravotnickému zařízení za neplnění povinností vůči orgánům nemocenského pojištění,
d) případy ukončení dočasné pracovní neschopnosti rozhodnutím orgánu nemocenského pojištění,
e) přerušení pojištění, jde-li o pojištěnce, který nemá trvalý pobyt na území České republiky,
f) údaje o jménu a příjmení, datu narození, rodném čísle, adrese místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu na území České republiky, popřípadě bydlišti v cizině, a zaměstnání konkrétních pojištěnců,
g) údaje o názvu a sídle zaměstnavatelů konkrétních pojištěnců;
údaje uvedené v písmenech a) až e) se sdělují bez žádosti, údaje uvedené v písmenech f) a g) se sdělují na žádost, a to v rozsahu účelu uvedeného v žádosti, pro který mají být údaje použity.
(3) Orgány nemocenského pojištění sdělují na žádost orgánům poskytujícím dávky státní sociální podpory údaje o výši jednotlivých dávek zúčtovaných ve stanoveném období a o přeplatcích a nedoplatcích na dávkách a o přerušení pojištění.
(4) Údaje podle odstavců 2 a 3 se sdělují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, písemnou formou nebo předáváním dat na médiích, a to podle dohody orgánu nemocenského pojištění se zdravotní pojišťovnou a s orgánem poskytujícím dávky státní sociální podpory; nedojde-li k této dohodě, určí způsob předávání údajů orgán nemocenského pojištění, který údaje sděluje, a to s přihlédnutím k technickým možnostem obou stran.
(5) Zaměstnavatelům sdělují orgány nemocenského pojištění bez žádosti
a) případy, kdy orgán nemocenského pojištění ukončil dočasnou pracovní neschopnost svým rozhodnutím,
b) zjištěná porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce.
(6) Ostatním subjektům sdělují orgány nemocenského pojištění údaje na jejich žádost
a) v případech uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) a b),
b) jde-li o poskytnutí údajů fyzické nebo právnické osobě, které se jí týkají,
c) v rozsahu vymezeném příslušnými předpisy Evropských společenství2) a mezinárodními smlouvami, jde-li o sdělování údajů týkajících se pojištění do ciziny, nebo
d) jde-li o fyzickou nebo právnickou osobu, která prokáže, že má vůči fyzické osobě podle pravomocného vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, údaje o tom, zda fyzická osoba je poživatelem dávky a zda vyplácená dávka dosahuje výše podléhající výkonu rozhodnutí, a údaj o rodném čísle této osoby.
(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se nevztahují na zpravodajské služby53); § 114 odst. 3 věta druhá platí zde obdobně.
***
§ 122
Registry pojištěnců
(1) Registry pojištěnců slouží
a) České správě sociálního zabezpečení k plnění úkolů vyplývajících pro ni z práva Evropských společenství a z mezinárodních smluv a k provádění pojištění,
b) okresním správám sociálního zabezpečení k provádění pojištění, a
c) služebním orgánům k plnění úkolů vyplývajících pro ně z práva Evropských společenství a z mezinárodních smluv a k provádění pojištění.
(2) Správcem registrů pojištěnců jsou
a) Česká správa sociálního zabezpečení, jde-li o zaměstnané osoby a osoby samostatně výdělečně činné,
b) v oborech své působnosti služební orgány, jde-li o příslušníky a odsouzené osoby.
(3) Registr pojištěnců obsahuje o pojištěncích tyto údaje:
a) jméno a současné příjmení,
b) rodné a všechna další příjmení předcházející současnému příjmení,
c) datum a místo narození a datum úmrtí pojištěnce,
d) pohlaví,
e) rodné číslo,
f) státní občanství,
g) adresu místa trvalého pobytu, a jde-li o cizí státní příslušníky, též adresu pobytu na území České republiky, popřípadě též kontaktní adresu pojištěnce, pokud se liší od adresy místa trvalého pobytu a pojištěnec ji oznámil,
h) vznik a zánik účasti na pojištění a dobu přerušení pojištění; u zaměstnání malého rozsahu a zaměstnání, které nezaložilo účast na pojištění z důvodu nesplnění podmínky stanovené v § 6 odst. 1 písm. b), nástup do zaměstnání a skončení zaměstnání a u smluvního zaměstnance zahájení a skončení výkonu práce pro smluvního zaměstnavatele,
i) druh výdělečné činnosti zakládající účast na pojištění,
j) obchodní firmu, název nebo jméno a příjmení zaměstnavatele včetně adresy jeho sídla nebo trvalého pobytu, popřípadě místa podnikání,
k) identifikační, popřípadě individuální číslo zaměstnavatele,
l) variabilní symbol plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
m) údaje o dávkách a o době trvání dočasné pracovní neschopnosti,
n) záznam, zda zaměstnanec pobírá starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, a od kdy jej pobírá,
o) název zdravotní pojišťovny pojištěnce,
p) název předešlého orgánu, který prováděl pojištění zaměstnance, pokud jím není Česká správa sociálního zabezpečení,
q) u osob samostatně výdělečně činných údaje o měsíční výši zaplaceného pojistného na pojištění osob samostatně výdělečně činných,
r) údaj o tom, že pojištěnec je účasten též pojištění prováděného jinými orgány nemocenského pojištění,
s) název a adresu cizozemského nositele pojištění,
t) cizozemské číslo pojištění,
u) místo výkonu práce, je-li trvale v cizině, a údaj o tom, zda je zaměstnanec ve státě, v němž je toto místo výkonu práce, povinně účasten důchodového pojištění,
uv) měsíční výši zaplaceného pojistného na pojištění, jde-li o zahraničního zaměstnance,
vw) jméno, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého pobytu zvláštního příjemce,
wx) další údaje, vyplývá-li jejich evidování z požadavků práva Evropských společenství a z mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení.
(4) Registry pojištěnců mohou být vedeny spolu s registry pojištěnců důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu64) jako společný registr pojištěnců pojištění a důchodového pojištění.
***
HLAVA V
ODPOVĚDNOST, SANKCE A SPRÁVNÍ DELIKTY V POJIŠTĚNÍ
Díl 1
Odpovědnost v pojištění a sankce
§ 124
Odpovědnost za přeplatek
(1) Pojištěnec nebo jiný příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, anebo jinak zavinil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, je povinen uhradit plátci dávky přeplatek na dávce. Jestliže jiná fyzická osoba nebo právnická osoba zavinila, že dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, je povinna uhradit plátci dávky přeplatek na dávce.
(2) Pojištěnec je povinen uhradit plátci dávky přeplatek na nemocenském dále v případě, kdy mu nemocenské bylo vypláceno i v době, kdy mu pro přiznání důchodu uvedeného v § 25 písm. b) nenáleželo, nebo pokud mu bylo nemocenské vypláceno po dobu delší, než je stanoveno v § 28 odst. 1, anebo vznikl-li přeplatek proto, že nemocenské bylo vypláceno v době, kdy mu v důsledku zpětného přiznání starobního nebo plného invalidního důchodu nenáleželo též z důvodů uvedených v § 15 odst. 4 písm. a) a odst. 5 písm. b).
(3) Jestliže přeplatek na dávce podle odstavce 1 způsobilo více subjektů, odpovídají plátci dávky za přeplatek na dávce společně a nerozdílně a vzájemně se vypořádají podle míry zavinění, pokud se nedohodnou jinak. Spory o vzájemné vypořádání rozhodují soudy.
(4) Nárok na úhradu přeplatku na dávce podle odstavců 1 až 3 zaniká uplynutím 5 let ode dne výplaty této dávky. Lhůta uvedená ve větě první neplyne po dobu řízení o žalobě, po dobu výkonu rozhodnutí, nebo jsou-li na úhradu přeplatku prováděny srážky z příjmu nebo z dávky.
(5) Povinnost k úhradě přeplatku na dávce vzniká na základě rozhodnutí příslušného orgánu nemocenského pojištění o povinnosti vrátit tento přeplatek.
(6) Povinnost uhradit přeplatek na dávce nevzniká, pokud výše přeplatku nedosahuje částky 100 Kč; tento přeplatek se odepíše k tíži orgánu nemocenského pojištění. Orgán nemocenského pojištění může zcela nebo zčásti prominout dosud neuhrazený přeplatek, zejména byla-li by ohrožena výživa toho, kdo je povinen přeplatek uhradit.
(7) Tomu, kdo odpovídá za přeplatek, může orgán nemocenského pojištění povolit placení přeplatku ve splátkách.
(8) Pojištěnci nebo jinému příjemci dávky, kterému byla vyplacena dávka, která mu nenáležela, avšak za totéž období mu náležela jiná dávka, se přeplatek na vyplacené dávce zúčtuje s dávkou nebo s jejím doplatkem, která za toto období náleží.
§ 125
Krácení nebo odnětí nemocenského
(1) Pojištěnci, který porušil režim dočasně práce neschopného pojištěnce, může být nemocenské dočasně kráceno nebo odňato, a to na dobu nejdéle 100 kalendářních dnů ode dne porušení tohoto režimu, ne však déle než do skončení dočasné pracovní neschopnosti, při níž došlo k porušení tohoto režimu.
(2) Pokud již bylo nemocenské vyplaceno, považují se částky vyplacené na nemocenském za přeplatek na dávce, který je pojištěnec povinen uhradit plátci dávky.
(3) Oprávnění orgánu nemocenského pojištění krátit nebo odejmout nemocenské zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy k porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce došlo. Lhůta uvedená ve větě první neplyne po dobu řízení o krácení nebo odnětí nemocenského a po dobu řízení o žalobě.
***
§ 133
(1) Zvláštní příjemce dávky se dopustí přestupku tím, že na žádost orgánu nemocenského pojištění nepodá podle § 112 odst. 2 věty druhé třetí písemné vyúčtování dávky, která mu byla vyplacena.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.
***
§ 138
(1) Zdravotnické zařízení uvedené v § 54 odst. 1 se dopustí správního deliktu tím, že
a) nevede evidenci podle § 61 písm. b) nebo evidenci podle § 69 písm. b),
b) neodešle hlášení podle § 61 písm. e) nebo podle § 69 písm. d) anebo příslušné části tiskopisu podle § 105 věty druhé,
c) nestanoví termín kontroly nebo nepředvolá pojištěnce nebo osobu s potřebou ošetřování ke kontrole podle § 61 písm. f) nebo § 69 písm. e),
d) neoznámí podle § 61 písm. q) orgánu nemocenského pojištění propuštění dočasně práce neschopného pojištěnce ze své péče nebo převzetí dočasně práce neschopného pojištěnce z péče jiného ošetřujícího lékaře do své péče,
e) neoznámí podle § 61 písm. r) orgánu nemocenského pojištění změnu sídla zdravotnického zařízení, popřípadě změnu svého pracoviště,
f) neoznámí podle § 61 písm. n) orgánu nemocenského pojištění změnu diagnózy nemoci,
g) neoznámí podle § 61 písm. o) orgánu nemocenského pojištění porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce,
h) nevede zdravotnickou dokumentaci podle § 61 písm. u) nebo podle § 69 písm. h),
i) povolí bez předchozího písemného souhlasu orgánu nemocenského pojištění změnu místa pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce v případech uvedených v § 56 odst. 3 větě třetí,
j) rozhodne o vzniku dočasné pracovní neschopnosti bez předchozího písemného souhlasu orgánu nemocenského pojištění v případech uvedených v § 57 odst. 3 nebo § 57 odst. 5,
k) překročí oprávnění uvedené v § 54 odst. 2,
l) nerozhodne v období jednoho roku o ukončení neodůvodněné dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování alespoň ve 3 případech, o kterých proto muselo být rozhodnuto orgánem nemocenského pojištění podle § 75 odst. 1,
m) posuzuje zdravotní stav pro účely pojištění rozhoduje ve věcech dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování v době zákazu stanoveného podle § 79 odst. 1 písm. c), nebo
n) nezašle orgánu nemocenského pojištění podklady o zdravotním stavu pojištěnce podle § 80 odst. 4.,
o) neinformuje podle § 61 písm. g) příslušný orgán nemocenského pojištění na předepsaném tiskopise nejpozději následující pracovní den o rozhodnutí o povolení vycházek a změně jejich rozsahu nebo doby nebo o povolení změny místa pobytu pojištěnce v době dočasné pracovní neschopnosti,
p) nevyznačí podle § 61 písm. i) při propuštění z ústavní péče, pokud pojištěnci jeho zdravotní stav neumožňuje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, na rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti den propuštění z ústavní péče a místo pobytu, kde se bude pojištěnec po tomto propuštění zdržovat, a tyto skutečnosti neoznámí prokazatelně nejpozději druhý den po propuštění pojištěnce příslušnému orgánu nemocenského pojištění, nebo
q) nezaznamená podle § 61 písm. k) v rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti den převzetí pojištěnce do své péče a den propuštění pojištěnce ze své péče, den nástupu do ústavní péče a den ukončení ústavní péče a den dalšího ošetření nebo kontroly a pokud pojištěnci jeho zdravotní stav při propuštění z ústavní péče nebo komplexní lázeňské péče neumožňuje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, nestanoví termín, do kterého je pojištěnec povinen se dostavit ke kontrole dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícím lékařem, a to nejdéle do pátého kalendářního dne ode dne ukončení ústavní péče nebo komplexní lázeňské péče.
(2) Zdravotnické zařízení se dopustí správního deliktu tím, že
a) neprovede na žádost orgánu nemocenského pojištění vyšetření zdravotního stavu podle § 77 odst. 1 písm. a) nebo je neprovede ve lhůtě uvedené v § 77 odst. 3,
b) nesplní povinnost zpracovat lékařské podklady podle § 77 odst. 1 písm. b) nebo nesplní tuto povinnost ve lhůtě uvedené v § 77 odst. 3,
c) nesplní povinnost sdělit informace nebo umožnit nahlížení do zdravotnické dokumentace anebo zapůjčit zdravotnickou dokumentaci podle § 77 odst. 2 nebo nesplní tuto povinnost ve lhůtě uvedené v § 77 odst. 3, nebo
d) nepotvrdí podle § 70 přijetí ošetřované osoby do ústavní péče ve zdravotnickém zařízení.,
e) v rozporu s § 105 nepotvrdí nařízení karantény, její trvání a ukončení nebo nezašle příslušné části tiskopisu příslušnému orgánu nemocenského pojištění anebo je nepředá pojištěnci.
(3) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až j) a o) až q) lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm. k) a n) a odstavce 2 pokutu do 50 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. l) a m) pokutu do 100 000 Kč.
§ 139
(1) Zařízení závodní preventivní péče se dopustí přestupku správního deliktu tím, že nevydá vyjádření o zdravotní způsobilosti dočasně práce neschopného pojištěnce podle § 62.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.
***
§ 152
Účinky odvolání a rozkladu
Odkladný účinek nemají odvolání a rozklad
a) podané proti rozhodnutí, jímž byla dávka snížena krácena nebo odňata nebo jímž byla zastavena její výplata, jakož i proti rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování,
b) v nichž se namítá, že dávka má být přiznána ve vyšší výši nebo od dřívějšího data.
§ 153
Zkrácené řízení
(1) Ve zkráceném řízení rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení o
a) nároku na výplatu dávky v případech, kdy je nesporné splnění podmínek nároku na dávku a její výplatu a výše dávky,
b) změně výše vyplácené dávky v případech, kdy je nová výše dávky nesporná,
c) zániku nároku na výplatu dávky v případech, kdy je nesporné, že podmínky nároku na dávku již nejsou splněny.,
d) o přeplatku na nemocenském v důsledku zpětného přiznání starobního nebo plného invalidního důchodu,
e) zúčtování dávky podle § 124 odst. 8.
(2) Bylo-li rozhodnuto ve zkráceném řízení, provede se toto rozhodnutí,
a) byla-li dávka přiznána, formou její výplaty,
b) byla-li výše dávky změněna, formou výplaty dávky v nově stanovené výši,
c) došlo-li k zániku nároku na výplatu dávky, formou zastavení její výplaty.
(3) Na zkrácené řízení se nepoužije správní řád.
(4) Zahájení zkráceného řízení se účastníkům řízení neoznamuje.
(5) Ve zkráceném řízení se rozhodnutí nevydává; v těchto případech obdrží pojištěnec písemné oznámení [§ 84 odst. 2 písm. c)].
(6) Nesouhlasí-li pojištěnec s výsledkem zkráceného řízení, může podat okresní správě sociálního zabezpečení ve lhůtě do 30 dnů ode dne výplaty dávky nebo ode dne doručení písemného oznámení podle odstavce 5 o ukončení výplaty dávky písemnou žádost o vydání rozhodnutí o dávce, v níž uvede důvody nesouhlasu s výsledkem tohoto řízení. Podáním této žádosti se zahajuje řízení o dávce.
(7) Nebude-li okresní správa sociálního zabezpečení rozhodovat ve zkráceném řízení, oznámí písemně účastníkům řízení zahájení řízení, na které se vztahuje správní řád.
***
ČÁST ŠESTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 160
Sdělování údajů
(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, sdělují se údaje bezplatně.
(2) Není-li v tomto nebo jiném zákoně stanoveno jinak, sdělují se údaje do 30 dnů ode dne
a) obdržení žádosti o sdělení údajů, jde-li o údaje sdělované na žádost,
b) kdy se o nich povinné subjekty dozvěděly, jde-li o údaje sdělované bez žádosti.
(3) Jde-li o sdělování údajů na žádost, sděluje změny, k nimž došlo v údajích již sdělených, dožádaný subjekt orgánu nemocenského pojištění jen tehdy, pokud to orgán nemocenského pojištění ve své žádosti uvedl. Věta první platí obdobně, je-li dožádaným subjektem orgán nemocenského pojištění.
§ 160a
Obstarávání údajů
Orgán nemocenského pojištění je povinen obstarat potřebné údaje z úřední evidence66a) též tehdy, pokud tuto evidenci sám nevede, avšak může údaje z ní získat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 161
Splnění oznamovací povinnosti
(1) Za den splnění oznamovací povinnosti se považuje den, ve kterém bylo podání předáno příslušnému orgánu nemocenského pojištění, popřípadě podle § 91a též živnostenskému úřadu, nebo byla podána poštovní zásilka obsahující podání. To platí obdobně, podává-li se přihláška k účasti na pojištění nebo odhláška z účasti na pojištění, anebo má-li být jiný úkon učiněn ve lhůtě stanovené tímto zákonem.
(2) Lhůta stanovená tímto zákonem k předložení předepsaného tiskopisu, ke splnění oznamovací povinnosti nebo k jinému úkonu je zachována, použije-li se služba dodání datové zprávy orgánu veřejné moci prostřednictvím portálu veřejné správy a správce tohoto portálu převezme tuto datovou zprávu nejpozději v poslední den této lhůty.
***
§ 167
Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku
Pro účely tohoto zákona se karanténou rozumějí též izolace69a) a mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku podle zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, jde-li o zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami a o zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku70), brání-li tyto zákazy, omezení nebo nařízení pojištěncům ve výkonu práce nebo samostatné výdělečné činnosti. Pro potvrzování mimořádných opatření uvedených ve větě první příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví71) platí § 105 obdobně; pro uplatňování nároku na dávku platí § 109 odst. 3 písm. b) a odst. 5 písm. c) obdobně.
§ 167a
Tiskopisy
Tiskopisy72), které v případech stanovených tímto zákonem používají osoby samostatně výdělečně činné vůči živnostenským úřadům, se vydávají po projednání s Českou správou sociálního zabezpečení.
***
§ 174
(1) Podle tohoto zákona se od 1. ledna 2009 posuzují i nároky na peněžitou pomoc v mateřství, jestliže podmínky nároku stanovené tímto zákonem byly splněny před tímto dnem a nezakládaly nárok podle předpisů účinných před tímto dnem; za den vzniku nároku na peněžitou pomoc v mateřství se v tomto případě považuje 1. leden 2009. Délka podpůrčí doby stanovené podle toho zákona v případě uvedeném ve větě první se však počítá ode dne splnění podmínek nároku na peněžitou pomoc v mateřství stanovených tímto zákonem.
(2) U peněžité pomoci v mateřství, na kterou vznikl nárok před 1. lednem 2009 a tento nárok trvá po 31. prosinci 2008, lze po 31. prosinci 2008 uzavřít dohodu podle § 32 odst. 1 písm. e).
(3) Je-li uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství z ochranné lhůty, lékařem určený den očekávaného porodu připadá na období po 31. prosinci 2008 a počátek osmého týdne před očekávaným dnem porodu spadá do období před 1. lednem 2009, posuzují se nároky na peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů účinných před 1. lednem 2009.
(4) Došlo-li před 1. lednem 2009 k přerušení poskytování peněžité pomoci v mateřství (peněžité pomoci) podle § 12 odst. 1 zákona o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění a toto přerušení skončilo po 31. prosinci 2008, pokračuje se po tomto přerušení ve výplatě peněžité pomoci v mateřství za podmínek, ve výši a po dobu podle předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.
(5) Podal-li pojištěnec před 1. lednem 2009 návrh soudu na zahájení řízení o ustanovení poručníkem dítěte a o dítě osobně pečuje, posuzuje se nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle tohoto zákona; peněžitá pomoc v mateřství se vyplácí nejdříve od 1. ledna 2009 s tím, že podpůrčí doba se počítá ode dne podání návrhu soudu na zahájení tohoto řízení.
(6) Za dobu studia podle § 32 odst. 4 písm. a) se považuje též doba studia před 1. lednem 2009, pokud toto studium zakládalo účast na pojištění podle předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.
(7) Vznikl-li v roce 2009 nárok na peněžitou pomoc v mateřství v ochranné lhůtě z pojištění studentů a žáků, stanoví se výše peněžité pomoci v mateřství podle předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.
***
§ 177
(1) Dávky, které náležely ke dni 31. prosince 2008 studentům a žákům, členům družstev, kteří již nepatří do okruhu pojištěných osob podle tohoto zákona, a společníkům a jednatelům společnosti s ručením omezeným a komanditistům komanditní společnosti podle předpisů účinných k tomuto dni, se po 31. prosinci 2008 vyplácejí za podmínek a ve výši podle těchto předpisů.
(2) Peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc), která náležela uchazeči o zaměstnání ke dni 31. prosince 2008, se po tomto dni vyplácí za podmínek a ve výši podle předpisů účinných k tomuto dni.
§ 178
(1) Ten, kdo plnil povinnosti zaměstnavatele (organizace a malé organizace) ke dni 31. prosince 2008 u studentů a žáků, členů družstev, kteří již nepatří do okruhu pojištěných osob podle tohoto zákona, a společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, je povinen tyto osoby odhlásit od 1. ledna 2009 z pojištění u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Odhlášení podle věty první je třeba provést do 31. ledna 2009, a to formou seznamu, v němž se uvede jméno, příjmení a rodné číslo osoby odhlašované z pojištění a obchodní firma nebo název (jméno a příjmení) a sídlo (místo trvalého pobytu) zaměstnavatele; dále se uvede, zda činnost těchto osob, s výjimkou studentů a žáků, zakládá od 1. ledna 2009 účast na důchodovém pojištění.
(2) Zaměstnavatel je povinen písemně oznámit okresní správě sociálního zabezpečení do 31. ledna 2009
a) u zaměstnance, jehož zaměstnání bylo před 1. lednem 2009 příležitostným zaměstnáním podle § 6 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců a přechází z období před 1. lednem 2009 do období po 31. prosinci 2008, zda je od 1. ledna 2009 toto zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu podle § 7 odst. 1,
b) u zaměstnanců uvedených v § 5 písm. a) bodech 4, 5 a 12, jejichž zaměstnání přechází z období před 1. lednem 2009 do období po 31. prosinci 2008, zda je od 1. ledna 2009 jejich zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu podle § 7 odst. 1,
c) u zaměstnanců uvedených v § 5 písm. a) bodech 1, 6 a 15, jejichž zaměstnání přechází z období před 1. lednem 2009 do období po 31. prosinci 2008, do 31. prosince 2008 zakládalo účast na pojištění a od 1. ledna 2009 je zaměstnáním malého rozsahu podle § 7 odst. 1, tuto skutečnost,
d) u smluvního zaměstnance název a adresu zahraničního zaměstnavatele, zda je tento zaměstnanec pojištěn ve státě, kde má zahraniční zaměstnavatel tohoto zaměstnance sídlo, a zda je smluvní zaměstnanec od 1. ledna 2009 pojištěn podle tohoto zákona.,
e) u zaměstnance, jehož místo výkonu práce je trvale v cizině a jehož zaměstnání přechází z období před 1. lednem 2009 do období po 31. prosinci 2008, že jeho zaměstnání od 1. ledna 2009 nezakládá účast na pojištění; tuto skutečnost je povinen současně doložit potvrzením o povinné účasti tohoto zaměstnance na důchodovém pojištění ve státě, v němž je místo trvalého výkonu práce.
(3) Ten, kdo nesplnil do 31. ledna 2009 povinnost podle odstavce 1 odhlásit u okresní správy sociálního zabezpečení z pojištění osoby uvedené v odstavci 1 stanoveným způsobem nebo povinnost podle odstavce 2 písemně oznámit okresní správě sociálního zabezpečení skutečnosti uvedené v tomto odstavci, se dopustí přestupku nebo správního deliktu, za který mu lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
***
§ 180
Vznikl-li důvod k přerušení pojištění (§ 10 odst. 9) před 1. lednem 2009 a tento důvod trvá i po 31. prosinci 2008, přerušuje se pojištění od 1. ledna 2009. Zaměstnavatel je povinen přerušení pojištění oznámit na předepsaném tiskopisu do 31. ledna 2009.
***
§ 195
Nárok na regresní náhradu podle tohoto zákona vzniká, pokud sociální událost, z jejíhož titulu byla dávka poskytnuta, nastala po 31. prosinci 2009.
§ 195
Nárok na regresní náhradu podle tohoto zákona vzniká, pokud zaviněné protiprávní jednání podle § 126 nastalo po 31. prosinci 2009.
***
3) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
6) § 93 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
1) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
7) § 9 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
8) § 9 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9) § 2 odst. 6 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
10) Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství.
Nařízení Rady (EHS) č. 574/72 stanovující postup při provádění Nařízení Rady (EHS) 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství.
13) § 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
14) § 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb.
15) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb.
16) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 561/2004 Sb., ve znění zákona č. 383/2005 Sb.
18a) § 15a zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 261/2007 Sb.
19) § 127a zákoníku práce.
§ 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.
§ 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
§ 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
§ 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
20) § 5 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
22) § 20 až 23 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
29) § 115 občanského zákoníku.
30) § 26 odst. 2 zákona o rodině.
31) Zákon č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
31a) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
34) § 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
35) § 18 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.
36) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
37) § 12 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb.
38) § 77 a 77a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
39) § 33 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb.
40) § 25 zákona č. 48/1997 Sb.
41) Čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.
42) § 18 odst. 3 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb.
47a) § 45a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
48) Například § 68 odst. 3 písm. a) až c) a e) až g) obchodního zákoníku, § 7 odst. 2 písm. a), b) a d) zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších předpisů, § 8 odst. 1 písm. a) až d) a f) zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
49) § 13 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
50) Čl. 12a Nařízení Rady (EHS) č. 574/72 stanovující postup provádění Nařízení (EHS) 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství.
51) § 67 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb.
52) § 77 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
52a) § 32 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
53) § 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky.
64) § 16c zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
66a) § 6 odst. 2 věta třetí zákona č. 500/2004 Sb.
69a) § 2 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb.
70) § 69 odst. 1 písm. b) a h) zákona č. 258/2000 Sb.
71) § 82 odst. 2 písm. v) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
72) § 45a odst. 3 živnostenského zákona.
PAGE
PAGE 52
��蘒ﴞﶦﾆPú 切 ú 切 ú õ 切 è ú è 切 ú 儀☊Fༀ梄ᄁ预ㇾ$⑃䔁胆 峟䚼 葞Ũ葠ﺘఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ ␃愁ĤЀ ␃愃̤ᄀPƸ˄тӼ࣐ؔॴॶঈড়২ੈબപ๖ༀགྫྷႀႶცᆂò ò ò í è è è í ò � Û � Û � Û � Û ఀ ␃༃킄ᄂ预廾킄怂预懾̤Ѐ ␃愁ĤЀ ␃愃̤ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᤀᆂፔᎤᐌᑦᝌᡰᣊ᮸ᷪẈῸ₄ↄ⍀╴♜✄⢦⫐Ⲋⴔ⼄ぢò â 픀 Õ 픀 Õ 픀 Õ 픀 Õ 픀 Õ 픀 Õ 픀 Õ 픀 Æ 픀 Õ 픀 Õ ☊Fༀ梄ᄁ预ㇾ$葞Ũ葠ﺘఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ༀ ␃༃蒄ᄃ廽蒄怃懽̤摧⭠Åఀ ␃༃킄ᄂ预廾킄怂预懾̤ᜀᆂፘፚᎤᎨᎬᖨᝈὄῴ✄⢦⫐㱶㱼㾄㿞㿠䦮䦶䧀䧼䧾亮仌嶄嶲市幄戦戬析枺淌淚渐焈焐焔焞焠焢荶莶虶虼蟜蟢贼遪韨韮驘驞ꕈꨈꨊꨌ눺뢢뢪뤢륊뭶번볘볺뵆뽲쁬쳲�샊닊 ᔛꝨ琦ᘀꝨ琦㔀脈䩏 䩑 䩡ᔒꝨ琦ᘀ楨䝁㔀脈࠷ᔏꝨ琦ᘀ楨䝁㜀脈ᘊ楨䝁 ၊ ᘍ楨䝁 ၊㔀脈ᘆ⽨㼍 ᘉ䍻㔀脈ᘆ䍻 ᘉ楨䝁䠀Īᘆ楨䝁 ᘉ楨䝁㔀脈ᘉ楨䝁㜀脈䘀ぢヂ㌐㏰㒎㚾㡾㮬㶂㻆㾄㿜䄈䅎䅐䅚䆮䈀䊲䎠䐸䓬䕰䜞䠾䧼䧾䨈ú í í í í í ú 切 è ú í í í ú 切 è Ѐ ␃愁Ĥఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ ␃愃̤ᬀ䨈䨸䲔䴔䵜䷦乤伌佶佸侂俘値傐兼刢劮劰劺勦嗈嗊嘚嘤嚄埠墠奜ú è è è õ 切 ú è è õ 切 ú õ 切 ú è è ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ ␃愃̤Ѐ ␃愁Ĥᬀ奜庄徆恾戤戦戨截戬戶抒揤斾暄柤樄樆樐淌淎淚渐渜ò ò í í è ò ò ò è í Ú 툀 ᨈԀ$␆ጀ¤$ᰆԀ$␆$ᬈԀ$␆ጀ¤$Ѐ ␃愁ĤЀ ␃愃̤ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᘀ渜焔焖焤煦煨煸爊爔犞獖獾珊瑌瓰痨皾瞬碰礨糒纎综羴膸ë á á á æ 퐀 Ô 퐀 æ 퐀 Ô 퐀 Ô 퐀 Ô 퐀 Ô 퐀 Ô 퐀 ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ ␃愁ĤЀ ␃愃̤ጀ☊Fഀ߆匁ă ᄀ킄ጂ¤᐀¤$葠ː᠀膸艌茌葼薆蠪裈褨褪褺覸观遬钚驢鼖ꂨꉚꎐꑬꔼꔾꕈꨌ눺돎ò ò ò ò è è í í í í í í � í #萑˄搒ð葠˄摧⚧tЀ ␃愁ĤЀ ␃愃̤ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᤀ돎뚖뢔뢖뢠릸섲솤슞윔잔쩬쭔쮪찺쵼콘탈탊탔홄홆홐ú 切 ú ú è è è è è � Å 切 õ 切 ú ጀ☊Fഀ߆匁ăȷᄀ蒄ጃ¤᐀¤$葠΄☊Fᄀ蒄ጃ¤᐀¤$葠΄ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ ␃愁ĤЀ ␃愃̤ᘀ쳲촎쵦쵼탈��喙塚ﱀﱂﱄﴀﴐﺄﺆﺈﾬﾮﾰ݂݄݀༂ᓼᔌᕈកថ៌᪸ἈἘ⊦⍒⛪⛰⢼⣖⤆ⱾⲄ㿤㿪䌬䌮屸岌岢栆栈棴泄淀猠珬瞺碌碔碖碢祌篊籀粴粶粸粺罠罰耄艎艚� ᘍ楨䝁 ၊㔀脈ᘆ恨씫 ᘊ楨䝁 ၊ ᘉ楨䝁䠀Īᘆ楨䝁 ᘉ楨䝁㔀脈ᘉ楨䝁㜀脈嘀홐ú 切 ú ú 切 ú 切 æ 切 õ 切 ú 切 õ 切 ú õ ú � Ù � Ù ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤☊Fᄀ킄ጂ¤᐀¤$葠ːЀ ␃愁ĤЀ ␃愃̤ᤀ喝ﱀﺄﾬ4Ҩנעײ،ؘܸ݆ܶݲݾࠚৎႾጒᠤᠦò ò ò ò í è è í è í ò ò í í Ѐ ␃愁ĤЀ ␃愃̤ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᬀᠦᠲᣎᩊ᳨᷾℔⑦➤➦➲ⲬⲴⳀⴈⴔ⾲⿾エ㊐㋬㌼㒈㓨㡤㭀ú è è è õ ú 切 õ 切 ú 切 ú õ è è õ è ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ ␃愃̤Ѐ ␃愁Ĥᬀ㭀㮸㳰㺂㽎㾺䈚䉸䞞䫂亲傶兠啞垈岨幔幖幢幾床庴弰拠撾晬ú í à ú í í 切 í ú 切 ú � Û � Û 切 ú 切 ú Ѐ ␃愁Ĥఀ ␃༃킄ᄂ预廾킄怂预懾̤ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ ␃愃̤ᤀ晬橰淂漆濾瀀瀌瀼牘牚牦犪碘糊綀緼纬罖罘罠罰耄耒ú 切 ú 切 ú õ 切 õ õ ú 切 × 휀 × õ 케 É 섀 ᨈԀ$␆ጀ¤$ἆԀ$␆$ḈԀ$␆ጀ¤$ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤က␅$☊Fጀ¤᐀¤$摧യ?Ѐ ␃愁ĤЀ ␃愃̤ᘀ耒艌艎艠苢苮视誼謲趴躐轊逈醔鈔鎒镪飚饨騲骶魠鯐í 휀 Ò 툀 Ò 촀 Í 쀀 À 쀀 À 쀀 À 쀀 Í 촀 Í 촀 À 쀀 Í 쀀 ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ ␃愃̤Ѐ ␃愁Ĥᐖ&䘋 옍Ą͓ༀ㞄ᄂꪄጁ¤᐀¤$葞ȷ葠ƪᐒ&䘋 옍Ą͓ᄀ킄ጂ¤᐀¤$葠ːᘀ艚艜艞鳴鳸ꂖꂜ둸떾뗀뗂뙰뙲뙴뜚뜜뜞뤦뤬셀쌆쯘춼퓼픆픒襤虜讀ﮪ﮸¶¸ǘྲྀ྆ྪ၌ၔᅞኬጌᡐᡞᡦᡬᬘᬞ᳐ᶬᶾ᷒ᷤᷪⶶバヨヰ㏆㕐䒶䒸䞴䰎䳐䳚丐伢伪��� ᘍ楨䝁 ၊㔀脈ᘊ楨䝁 ၊ ᘉ楨䝁䠀Īᘆ楨䝁 ᘉ楨䝁㔀脈ᘉ楨䝁㜀脈吀鯐鱮鶲ꀎꃸꄀꄌꄴꅴꊬꌴꑈ꒖ꕢꘌꚄꛀꝊꞲꟊꠔ걼곲긂꺀꽚ò ò è è ò ò ò í ò ò ò ò ò ò Ѐ ␃愁ĤЀ ␃愃̤ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᬀ꽚꿞낾넒뇾댄돔됺둸떾뙰뜚렪릶릾많먲먾몀몌몾뼈쌊씔윸졦ò ò ò ò ã ò Þ � Ù � Ù � Ù � Þ � Þ � Þ Ѐ ␃愁ĤЀ ␃愃̤☊Fༀ梄ᄁ嚄ㇾ$葞Ũ葠﹖ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᤀ졦쫸쯘춼춾췊츌큠톞폤포폸핺혀혂혊혖후흘�������ú 切 ë 切 æ ú 切 ú æ 切 ú 切 æ ú � Ù � Ù � Ù � Ù ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ ␃愁Ĥ☊Fᄀ킄ጂ¤᐀¤$葠ːЀ ␃愃̤ᤀ��ò ò ò ã 谀 ò ò Ѐ ␃愃̤儀☊Fༀ梄ᄁ预ㇾ$⑃䔁胆 崡䚼 葞Ũ葠ﺘ☊Fༀ梄ᄁ预ㇾ$葞Ũ葠ﺘఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤諸者諸陼ﭒﳦﶒﶔﶠﷀ﹖ｂª ꔀ ¥ ꀀ ¥ ꔀ ꀀ ꔀ 錀 ¥ ꀀ ꔀ ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ ␃愁ĤЀ ␃愃̤吀☊Fༀ梄ᄁ预ㇾ$⑃䔁胆 崣䚼 葞Ũ葠ﺘ摧䙙ᄀｂￚ¼Ɗǚɬˌ͢ϼѠӢעࣤਸ਼ਸੀò ã 鄀 ò 谀 谀 谀 Ѐ ␃愁ĤЀ ␃愃̤儀☊Fༀ梄ᄁ预ㇾ$⑃䔁胆 崦䚼 葞Ũ葠ﺘ☊Fༀ梄ᄁ预ㇾ$葞Ũ葠ﺘఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ༀੀઊપ଼௲಄പྲྀླྀ྆ྪᅞᅠᅬᆨᓈᝠᝨ៨ᶮᶰú 切 ú 切 õ è õ à � É ú 切 õ ú 切 ú õ ☊Fᄀ킄ጂ¤᐀¤$葠ː Ԁ$␆ጀ¤$ᨈԀ$␆ጀ¤$ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ ␃愃̤Ѐ ␃愁Ĥᜀᶰᶾ᷒ὢὮ⍴⓮➐⫲ⶶ⼺バヒ÷ à 頀 錀 踀 踀 稀 z 踀 ጀ☊Fഀ߆匁ă ᄀ킄ጂ¤᐀¤$葠ːЀ ␃愃̤Ѐ ␃愁Ĥ䜀 ␃䌃Ĥ왅Ā⬀뱝F 愀̤☊Fᄀጃ¤᐀¤$葠ϡ Ԁ$␆ጀ¤$ᨈԀ$␆ጀ¤$ヒペユ㏆㕐㕒㕞㮆㱒㺶䂐䋈䒼䞶䫀䫈䫔䳒ú 切 õ õ 切 õ è è ú 切 õ Q̤̀萏Ũ萑ﺘ䌀Ĥ왅Ā⸀뱝F 帀梄态预懾̤ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ ␃愃̤Ѐ ␃愁Ĥᄀ䳒䳚䳦丐东伢伪倄傢凚勢叶呴唌嗶垄如娐嫊寰岊峸ú 切 õ æ 切 Ù � Ù � Ù � Ù � Ù 퀀 Ù � ¿ � ¶ ࠀ ␃ᄃ梄态梄愁̤က ␃ഃ׆ĀŨༀ梄ᄁ预廾梄态预懾̤ࠀ ␃༃梄币梄愁̤ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤℉ᄀ킄ጂ¤$葠ːᨆԀ$␆$Ѐ ␃愃̤Ѐ ␃愁Ĥᔀ伪伮倄倈傢傦凚凞勢勦叶叺呴呸唌唐嗶嗼如妈娐娖嫊嫐寰寶峸崀嵾嶄憢憨戞戤抨抮拦括挪挰掜掤撜撢斖斜旤旪晸晾曈曎杼枂柊某栈栎榀榆槠槨櫂櫈渴渺滖滜烚烠焪焰熶熾爔爚犪犰猬猴玒玚珢珨瑎瑔瓮瓴畀 ᘉﱨ鵼㔀脈ᘍﱨ鵼 ၊㔀脈ᘎﱨ鵼䌀ᙊ愀ᙊ ᘒﱨ鵼 ၊䌀ᙊ愀ᙊ堀峸嵾嶴彲怮惮憢戞抨拦挪掜撜斖旤晸曈杼柊栈榀槠î á á î Ô 퐀 Ô 윀 î î Ô 퐀 Ô · ༀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤摧⭠Åఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ఀ ␃ഃ׆ĀŨༀ梄币梄愁̤က ␃ഃ׆ĀŨༀ梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᔀ槠櫂渴滖烚焪熶爔犪猬玒珢瑎瓮畀畂畆畈界畎畒畔畘畚畬ò å ò ã å ã å á á á á á � ࠀ萘萙☛⍠ȤĀ Āఀ ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤᠀畀畂畄畈畊畎畐畔畖畚畜畨番畬異畲畾疀疄疆疈疌疎疐헪ﳠÑ ᘆ楨䝁 ᘕᙨ⭞ ቊ洀H渄H甄Ĉᘆﱨ鵼 ᘊﱨ鵼 ቊ ̓j ᘀﱨ鵼 ቊ唀Ĉ̏j ᘀ띨唀Ĉᘆ띨ᜀ畬畮異疈疊疌疎疐ý ff ò ﴀ û ff í Ѐ ␃愁Ĥࠀ萘萙☛⍠ȤĀ Ā܀,週Ũ뀟⺂뀠䇆뀡։뀢։連։逤։뀥 뀗˄뀘˄逌˄ ʆ$ D䀀DЌ Normální 䩃䡟Ё䩡䡭Ѕ䡳Ѕ䡴Ѕ J䁁¡JԌ Standardní písmo odstavce ^䁩³^Ԍ Normální tabulka 嘺 㐀ۖĀ̅ 혴ਁ氃愀϶ 0䁫Á0Ԁ Bez seznamu L䀝òLԌ Text pozn. pod čarou 䩃䩡H䀦¢āHԌ Značka pozn. pod čarou ⩈4䀠Ē4Ќ Zápatí
옍렂瀑ģ 2䀩¢ġ2Ќ
Číslo stránky HIJHԌ Text bubliny 䩃䩏䩑䩞䩡Z俾łZ
Text odstavce "␃ਃ&䘋옍匁ꐓxꐔx♀愆̤䩡r俾r Nadpis pozm.n. 0␃ԁĤ␆ਁȦ䘋옍Ą͒ༀᄀ᐀碤帀怀愀Ĥ ࠵䎁⁊愀ᑊ T俾ŢT Text bodu $␃ਃĦ䘋옍ćƩ刁萏͒♀师劄愃̤䩡d俾d Text bodu novely &␃ਃ&䘋옍Ą̎ༀ㞄ᄂ즄廽㞄怂즄懽̤䩡b俾b Novelizační bod %␃ԃĤ␆ਁ&䘋옍匁ꐓǠꐔx②䩡H俾ƒH Text písmene ␃ਃĦ䘋♀愇̤䩡D俾łD Paragraf ␃ԁĤ␆ጁ䀀Ԧ②䩡:俾ǂ: Díl ␃ԁĤ␆ጁ䀀̦②䩡J俾J Nadpis dílu ␃ԁĤ␆䀁̦②࠵憁ᑊ V俾V Označení pozm.n. ␃ਃ&䘋ꐔx②࠵憁ᑊ >俾Dz> Oddíl ␃ԁĤ␆ጁ䀀Ц②䩡N俾ƢN
Nadpis oddílu ␃ԁĤ␆䀁Ц②࠵憁ᑊ @俾ơł@ Nadpis paragrafu ࠵R俾ȒR Text paragrafu !␃ᄃꦄጁ䀀Ԧ葠Ʃ②䩡@䁂Ȣ@
Základní text "␃愃̤࠵>俾Ȳ> ᾜX StylD #␃ሃ桤ā愀̤ 䩏䩑䩡Ъ є ٥ ړ ॷ ష ᔈ Ⱃ ⴄ 䕜 䕮 䴚 墀 暀 鋰 ꠣ 굃 꺚 묾 빿 뼜 쉖 젟 퓿 � � ﻻ 鴠낐뇈Ҏ⃢㓧䄯泂烋爨猁玎齤 m ¼ Ř ǜ ɦ ʥ ˱ ͦ Ԭ ճ א ٣ ۧ ܪ ़ ॺ ি ਹ હ ଶ ଢ଼ ౯ ഫ ൛ ྅ ࿖ ი ᄀ ᅆ ᅵ ᇀ ሁ ሴ ቜ ኒ ዢ ጋ ጎ 齤 렀 4 5 £ ¼ Ö Ǭ Ԥ Խ ض ް ࡁ प শ લ ଡ଼ ൱ ༨ ྋ ႋ ᆎ ፓ Ꮯ ᑪ ᔍ ᗏ ᗐ ᗔ ᗝ ᗼ ᘀ ᘩ ᙛ ᙴ ᜶ ᡴ ᢵ ᥘ ᬗ ᮛ Ჷ ᴆ ᶐ ᾫ ⇱ ≜ ≝ ≡ ≦ ⊕ ⋐ ⏦ ⑅ ⒍ ⓤ ▕ ⚩ ⛷ ⨺ ⪙ ⫨ ⮋ ⶏ ⷘ ⸣ ⺇ ⼗ ⾾ ミ ㊽ 㓒 㧓 㮨 㲝 㳾 㺢 㼄 㼈 㼍 䁥 䎫 䐋 䐧 䑶 䒨 䔁 䔢 䗂 䘨 䙃 䞈 䢄 䣊 䤟 䥵 䥹 䥺 䦃 䦛 䦠 䬮 ䷓ 乨 俲 僄 劯 呑 呫 圭 墅 壿 妡 嬏 嬐 嬕 孕 屍 峫 嵧 巢 庪 徫 憀 戸 挣 撞 昖 柵 棄 氲 泔 法 泚 淔 滘 灨 牮 猒 猓 猘 獦 璎 痬 盺 睩 矋 矏 矔 粎 紮 緾 绛 腵 艠 艡 艧 艹 艾 芨 茣 菳 葮 葯 葴 蝧 蝨 蝭 蠌 補 襊 視 覗 覠 覻 见 觰 觵 訢 諓 譆 譿 賉 距 轋 釚 鉋 鏦 鑽 钩 锏 馸 骢 鰈 鳫 鳬 鳲 鴞 鴣 鵕 鶇 鶶 麊 黌 鿑 鿒 鿗 ꀖ ꂥ ꆘ ꇯ ꌤ ꏀ ꕺ ꜔ ꜘ ꜠ Ꜫ ꜰ ꝍ Ꝓ Ɬ ꞻ ꠉ ꤟ ꥅ ꩯ ꭑ 갟 권 꽢 넙 넸 녈 놄 놜 뇊 눊 늆 닒 닭 닮 담 댐 댕 덃 덚 돸 땃 똤 렁 릯 멹 뱞 뱟 뱣 뱨 뱹 뺄 뼡 삉 삊 삓 삼 샂 샑 샖 샳 셾 숊 썉 쎓 쎪 쑃 쒳 앓 왈 왉 왊 왋 왐 욋 우 잦 쟟 젤 즑 쨙 쫙 쬞 츥 톛 픬 홄 홅 홋 홴 홹 횝 훣 � � � � � � � 蠟 ﱐ ﴔ ﴕ ﴚ ﵍ Ｍ Ｎ Ｔ ｒ ｗ ｶ ﾓ  ̱ΐӒۏަ੬ୋ೧༴ᇣዎ፶ᑥᔶ១ᤛᦗ᭐ᰤᶆ᷾ẂἔἕἚ⃑ℓↈ≀⌮⎺⑥┓◞⚶⚷⚽⛹⛾✼❵⣂⥺⨿⭗Ⲧⶮ⹄⼝⽺〠ゞㅹ㉧㊮㕁㗖㗗㗝㘃㘈㚐㚶㜙㜸㠍㢣㨢㨣㨧㨭㩬㩱㪜㬡㭕㯚㱌㴑㸰㹮㺸䁣䇉䎜䎠䎥䎻䔋䔌䔐䔕䛧䛨䛬䛱䭿䯘䰰䲌䴏丳佘作佡佳侌傦僚兛剏加勸卟呐嚤堤娐娑娖婏媛尮彘從惐憬挫捯摟擄數旾暽朚枦椄楖楗楠榊榐槀槅槲欆欱歺毇氜氽汲泜泷洑浝湆湮溢滏灂烔焁牸玑珠璘瓞畞瘼睖矊砞磯稄竡符簞糍糽縤纔绣翻胛色荝菿葞蒊蔠蕃蕄蕉蕳薜藵虬蚸蜒蝔蠫袻覚覛覠覸諦謦譊讏诎谢豗豘豝貈貮賤赚趭跳跴跹踏辀辁辩辮连邌郬酊鏞鑟铛閮閯閰閱閲閷闥階靻韞颎馞馟馤鮂鮃鮉鮤鮪鴦鴧鴮鵏鵐鵘鶡鶦鷫鹇鹛麁黂鼔龐鿻ꁲꃴꄰꌅꏣꐚꑶꕸꗂ꘢ꛚꝟꢱ꤀ꤰꤱꤹꥸ곒껩뇍됧듰뗉뙤뛒뜺뜻띀릢붹뺃뿧샦샧샬셸씵앮엫젦졦짒쩆쩱쪹쭚챈촀촁촆쾾쾿쿄햚횰횱횶������������������ﬠﬦﱵﲛﳰ︒︺ﻠ０Îȼɸ̔ϝуѹ֩ט৽௵ൌཋၠደᏆᏇᏍᏛᏡᐴᘌ្᧔᭽ᰟᲛᲜᲢᲺ᷏⃨᷈᷉ᷱ⌁⍜⎚⏲⑇⑈⒞⒥◂◃◌☍☓⥿⧺⨵⭶⯤ⱁⲠⵦⶦ⽑ㄉㅐㆵㇷ㉌㊄㋓㍵㒣㔘㔜㔢㔶㕖㗲㘶㛀㛧㝍㞢㟞㟼㡁㡵㢁㢑㢦㦉㫚㬕㮝㯜㱉㲋㳻㴥㶛㸞㺆㺹㻘㽻㿔䀩䂱䅷䅻䆃䆵䆻䇜䇢䇻䐠䘡䜦䠸䣏䨘䪈䭺䭻䮁䮢䳌䵫于互亘余侜依価侧俾偈僁兎刪劯匄卸及呾唪啘嘻困坕塳娪岢峢嶂希廣彀忸惵惶惼憭懵懹懿戚扅挏捥捦捬捼揇搽撉擺敡斉旒昂晍暚曌服枍椎榷榸榼槇槛槡槱樺檕櫞欱汗汘江汱测浌浒浰漀灌灐灖炐獳獴獻玅瑈瑉瑍瑓癖眓硤稕筷簹約紅紉紏繿罄罅罋艟苅菷蓤蘀蛺衷觼言訆謅謉謏认讪谭谱貞賭趉踍躗軖輢辗遞酝醤鈁銔鋡錘鍛鍶鑕钳锓镭閫闰阏阱陪雪靧鞎韘頀顚颁颠饜馌駽鮶鰇鴉鴱鵷鶦鷱鸲鹥麍黃鼓鼼鼽鼿齀齂齃齅齆齈齉齒齓齔齠齡齢齥 耀 耀 〢 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 h 〔 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 h 〔 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 〣 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Āx 〙 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 x 〙 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 x 〙 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 8 〛 耀 耀 8 〜 耀 耀 X 〚 耀 耀 h 〔 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 〣 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Āh 〔 耀 耀 Āh 〔 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Āh 〔 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 Ā 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 Ā 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 〘 耀 耀 耀 耀 Ā 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 H 〞 耀 耀 H 〟 耀 耀 X 〚 耀 耀 h 〔 耀 耀 h 〔 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 x 〙 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 h 〔 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 x 〙 耀 耀 x 〙 耀 耀 x 〙 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 x 〙 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 x 〙 耀 耀 x 〙 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 X 〚 耀 耀 X 〚 耀 耀 X 〠 耀 耀 h 〔 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 X 〚 耀 耀 X 〠 耀 耀 h 〔 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 h 〔 耀 耀 h 〔 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 X 〚 耀 耀 X 〡 耀 耀 耀 耀 䂘 耀 耀 ܀䂘 耀 耀 䂘 耀 耀 䂘 耀 耀 䂘 耀 耀 䂘 耀 耀 Ā䂘 耀 耀 Ā䂘 耀 耀 Ā䂘 耀 耀 Ā䂘 耀 耀 Ā䂘 耀 耀 䂘 耀 耀 䂘 耀 耀 䂘 耀 耀 䂘 耀 耀 䂘 耀 耀 䂘 耀 耀 䂘 耀 耀 䂘 耀 耀 䂘 耀 耀 䂘 耀 耀 䂘 耀 耀 䂘 耀 耀 䂘 耀 耀 Ā䂘 耀 耀 Ā䂐 耀 耀 Ā䂘 』 耀 耀 Ā䂘 耀 耀 Ā䂘 耀 耀 Ā䂘 耀 耀 Ā䂘 耀 耀 Ā䂘 耀 耀 Ā䂘 耀 耀 Ā䂘 耀 耀 Ā䂘 耀 耀 Ā䂘 耀 耀 Ā䂘 』 耀 耀 䂘 耀 耀 Ā䂘 耀 耀 Ā䂘 耀 耀 Ā䂘 』 耀 耀 䂘 耀 耀 䂘 』 耀 耀 䂘 耀 耀 䂘 耀 耀 䂘 』 耀 耀 䂘 』 耀 耀 䂘 耀 耀 䂘 耀 耀 䂘 』 耀 耀 〆ጋ ܀䂘 耀 耀 ܀邈 ެ䂐 耀 耀 ܀邈 ެ䂐 耀 耀 ܀邈 ެ䂐 耀 耀 ܀邈 ެ쭨 〇 Ā 쭨 〇 ƀ쭨 Ā䂐 】 耀 耀 Ā Ā䂘 】 耀 耀 쭨 ެ邈 ެ 4 5 £ ¼ Ö Ǭ Ԥ Խ ض ް ࡁ प শ લ ଡ଼ ൱ ༨ ྋ ႋ ᆎ ፓ Ꮯ ᑪ ᔍ ᗏ ᗐ ᗔ ᗝ ᗼ ᘀ ᘩ ᙛ ᙴ ᜶ ᡴ ᢵ ᥘ ᬗ ᮛ Ჷ ᴆ ᶐ ᾫ ⇱ ≜ ≝ ≡ ≦ ⊕ ⋐ ⏦ ⑅ ⒍ ⓤ ▕ ⚩ ⛷ ⨺ ⪙ ⫨ ⮋ ⶏ ⷘ ⸣ ⺇ ⼗ ⾾ ミ ㊽ 㓒 㧓 㮨 㲝 㳾 㺢 㼄 㼈 㼍 䁥 䎫 䐋 䐧 䑶 䒨 䔁 䔢 䗂 䘨 䙃 䞈 䢄 䣊 䤟 䥵 䥹 䥺 䦃 䦛 䦠 䬮 ䷓ 乨 俲 僄 劯 呑 呫 圭 墅 壿 妡 嬏 嬐 嬕 孕 屍 峫 嵧 巢 庪 徫 憀 戸 挣 撞 昖 柵 棄 氲 泔 法 泚 淔 滘 灨 牮 猒 猓 猘 獦 璎 痬 盺 睩 矋 矏 矔 粎 紮 緾 绛 腵 艠 艡 艧 艹 艾 芨 茣 菳 葮 葯 葴 蝧 蝨 蝭 蠌 補 襊 視 覗 覠 覻 见 觰 觵 訢 諓 譆 譿 賉 距 轋 釚 鉋 鏦 鑽 钩 锏 馸 骢 鰈 鳫 鳬 鳲 鴞 鴣 鵕 鶇 鶶 麊 黌 鿑 鿒 鿗 ꀖ ꂥ ꆘ ꇯ ꌤ ꏀ ꕺ ꜔ ꜘ ꜠ Ꜫ ꜰ ꝍ Ꝓ Ɬ ꞻ ꠉ ꤟ ꥅ ꩯ ꭑ 갟 권 꽢 넙 넸 녈 놄 놜 뇊 눊 늆 닒 닭 닮 담 댐 댕 덃 덚 돸 땃 똤 렁 릯 멹 뱞 뱟 뱣 뱨 뱹 뺄 뼡 삉 삊 삓 삼 샂 샑 샖 샳 셾 숊 썉 쎓 쎪 쑃 쒳 앓 왈 왉 왊 왋 왐 욋 우 잦 쟟 젤 즑 쨙 쫙 쬞 츥 톛 픬 홄 홅 홋 홴 홹 횝 훣 � � � � � � � 蠟 ﱐ ﴔ ﴕ ﴚ ﵍ Ｍ Ｎ Ｔ ｒ ｗ ｶ ﾓ  ̱ΐӒۏަ੬ୋ೧༴ᇣዎ፶ᑥᔶ១ᤛꤹꥸ곒껩뇍됧듰뗉뙤뛒뜺뜻띀릢붹뺃뿧샦샧샬셸씵앮繿罄罅罋艟苅菷蓤蘀蛺衷觼言訆謅謉謏认讪谭谱貞賭趉踍躗軖輢辗遞酝醤鈁銔鋡錘鍛鍶鑕钳锓镭閫闰阏阱陪鼽鼿齂齅齈齒齓齔齠齡齥䂚 耀 耀 ހ 〢 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀譪 ހ譪 ހ譪 ހ譪 ހ譪 ހ譪 ހ譪 ހ譪 ހ譪 ހ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀j 〔 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀j 〔 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 〣 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀z 〙 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀譪 ㄆ ć ∤ܖ譪 ㄆ
܀譪 ㄆ ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 〣 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀譪 ㄕ Ė ⏈ܖ譪 ㄕ ܀譪 ㄕ ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 ܀Z 〚 耀 耀 ܀Z 〡 耀 耀 ܀
〆 ܀쭪 ܀쭪 ހ쭪 ހ쭪 ހ쭪 ހ쭪 ހ쭪 ހ쭪 ހ쭪 ހ쭪 ހ䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀
〆ጋ ܀䂚 耀 耀 ܀䂒 耀 耀 ܀䂒 耀 耀 ܀䂒 耀 耀 ܀쭪 〇 幠쭪 〇 ހ쭪 〇 ހ䂒 】 耀 耀 Ā ܀䂚 】 耀 耀 ܀
〆 ܀ % % % ( 날 繼烙ᆂ쳲艚伪畀疐Ŕ ś š Ŧ ʾ ˅ ˌ ˗ ˚ ⤖ 䯢 箦 鬶 턼 ɜᯪ䞢庢糲钔븰♨刦理轊�Pᆂぢ䨈奜渜膸돎홐ᠦ㭀晬耒鯐꽚졦�ｂੀᶰヒ䳒峸槠畬疐ŕ ŗ Ř ř Ś Ŝ ŝ Ş ş Š Ţ ţ Ť ť ŧ Ũ ũ Ū ʻ ʼ ʽ ʿ ˀ ˁ ˂ ˃ ˄ ˆ ˇ ˈ ˉ ˊ ˋ ˍ ˎ ˏ ː ˑ ˒ ˓ ˔ ˕ ˖ ˘ ˙ ˛ 疎Ŗ ! ( ℓℓ４肕( 㹒雤㹓胤ޠ㹔腤ޠ㹕臤ޠ㹖셔ޡ㹗ꆔޠ㹘囔ޡ㹙噔ޡ㹚繌ޡ㹛彬ૄ㹜䯜ޢ㹝䱔ޢ㹞霤㹟䪜ޢ㹠䭜ޢ㹡껄Ȫ㹢꽄Ȫ㹣꿄Ȫ㹤츌㹥캌㹦켌㹧쾌㹨ꈤȪ㹩ꊤȪ㹪ꌤȪ㹫ꎤȪ㹬ꐤȪ㹭꒤Ȫ㹮懔ޢ㹯扔ޢ㹰拔ޢ㹱捔ޢ㹲揔ޢ㹳摔ޢ㹴擔ޢ㹵敔ޢ㹶鋤㹷鍤㹸鏤㹹鑤࿖ ᵈ ⪣ 捠 湩 湮 瀟 烕 猋 眼 虁 虿 鈳 霑 ﲿ 䱺倖歱渿翴韗鸼꽧꽫뼜퇵ਲ਼ከ⽫皠瞨脝萫蔘詋軦順齥
! " # $ % & ' ࿙ ᵌ ⪧ 捣 湭 湲 瀣 烘 猎 眿 虄 蚂 鈶 霕 ﳂ 䱽倚歵湂翷韚鹀꽪꽯뼟퇸ਸ਼ኬ⽮皦瞮脤萮蔛詑軩頊齥
! " # $ % & ' C ( 耪牵㩮捳敨慭業牣獯景潣㩭景楦散猺慭瑲慴獧耏敭牴捩潣癮牥整rಀ ꠁ選ጊ ̀ㆀ愠耄ⰱ愠耄〱愠耄㌱愠耄㠱愠耄㤱愠考′ѡ㊀١㊀〰‸١㊀〰‹ݡ㊀〰ⰹ愠考″͡㒀愠考‵͡㚀愠耄㜷愠耄㌹愠耄㘹愠耉牐摯捵䥴⡄Ā ሀ ⠀Ā ሀ ̀ ⠀Ā ሀ Ȁ ⠀Ā ሀ ఀ ⠀Ā ሀ Ѐ ⠀Ā ሀ Ԁ ⠀Ā ሀ Ѐ ⠀Ā ሀ ⠀Ā ሀ ⠀Ā ሀ ⠀Ā ሀ ⠀Ā ሀ ఀ ⠀Ā ሀ ⠀Ā ሀ ܀ ⠀Ā ሀ ⠀Ā ሀ ⠀Ā ሀ ̀ ⠀Ā ሀ Ā ⠀Ā ሀ ⠀Ā ሀ ⠀Ā ሀ ⠀Ā ሀ က ⠀Ā ሀ ⠀Ā ሀ ܀ ⠀Ā ሀ ⠀Ā ሀ ⠀Ā ሀ ᄀ ⠀Ā ሀ ⠀Ā ሀ ⠀Ā ሀ ⠀Ā ሀ ܀ ⠀Ā ሀ ⠀Ā ሀ ऀ ⠀Ā ሀ ࠀ ⠀Ā ሀ ⠀Ā ሀ ഀ ⠀Ā ሀ ⠀Ā ሀ ऀ ⠀Ā ሀ ⠀Ā ሀ ༀ 言Ƅ谀Ƅ�ǡ�ǡ脀Ǣ茀Ǣ밀Ǣ븀Ǣ爀Ǥ琀Ǥ笀ȿ紀ȿ퐀ȿ혀ȿ⤀ɀ⬀ɀɽɽ倀ʀ尀ʀʌ㴀ʟ㴀ʟ㼀ʟ㼀ʟ䀀ʟ䀀ʟ䈀ʟ䌀ʟ䔀ʟ䘀ʟ䠀ʟ䤀ʟ戀ʟ攀ʟ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀܀Ѐ܀ЀȀЀ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀Ȁ ㌀ 㔀 騀 ⌀䀀㔀夀鄀 &(謀+踀-팀4㸀6퐀9꜀;欀T씀V㤀b∀c�n最p甀䄀缀漀䬀ꌀ琀眀䠀©渀ª爀ª倀«Â䠀ÃꌀÎ툀Ïâ�ä砀÷☀ù⠀ù笀ùﰀÿ ă㘀ĕė글IJĴ똀Ķ᠀ķꌀĸ鈀Ĺ렀ľľᘀŅ需ņņ儀Ň崀ʼn섀ʼn가š⨀ţ渀ŮꄀŮ묀ƻ팀Ƽ砀ǁ㐀DžDž─LjἀǒꈀǓ⬀Ȇ�Ȇ怀ȐȑကȢ ȣ᐀Ȧ樀Ȩ℀Ʉ휀Ʉ㬀ɖ�ɖ⨀ɚ䨀ɚ鄀ɰ餀ɲ攀ɸ稀ɸ䰀ɿꌀɿԀʋࠀʋʌĀʚᘀʚ㴀ʟ㴀ʟ㼀ʟ㼀ʟ䀀ʟ䀀ʟ䈀ʟ䌀ʟ䔀ʟ䘀ʟ䠀ʟ䤀ʟ戀ʟ攀ʟԀ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀܀Ԁ܀Ѐ܀ЀȀЀ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀Ȁ 㐀 㔀 㠀 㤀 㤀 䔀 䬀 贀 鄀 猀Ů猀Ů㈀Ȇ㌀ȆȢȢȢ豈ȢԀʋԀʋꨀʋꨀʋⰀʌⴀʌⴀʌ ʌʌༀʖḀʖʖ豈ʖꀀʘ뀀ʘ怀ʙ欀ʙʝ㐀ʝ㔀ʝ䀀ʝ㈀ʞ䄀ʞ鄀ʞ鰀ʞ쌀ʞ툀ʞጀʟ㬀ʟ㴀ʟ㴀ʟ㸀ʟ㼀ʟ㼀ʟ䀀ʟ䀀ʟ䄀ʟ䈀ʟ䌀ʟ䔀ʟ䘀ʟ䠀ʟ䤀ʟ戀ʟ攀ʟЀ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀܀Ѐ̀Ȁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀̀܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ѐ̀܀ЀȀЀ̀܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀Ȁ ʌ㴀ʟ㴀ʟ㼀ʟ㼀ʟ䀀ʟ䀀ʟ䈀ʟ䌀ʟ䔀ʟ䘀ʟ䠀ʟ䤀ʟ戀ʟ攀ʟ܀܀Ѐ܀ЀȀЀ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀Ȁ̀ ध鉮ᴜ Ā퀀㜛᠙⃙ᢩ Āἀ꼚鉪勒៑ᘀᔀ／／／／／Ā ̀Ā ༀꦄᄁ垄ᗾ׆ĀƩ帆ꦄ态垄˾ ⸀Ā Ā ༀ㞄ᄂ즄ᗽ׆Āȷ帆㞄怂즄㗽Ĉ࠶Ȁ ⸀Ā Ȅ ༀᄀꦄᔁ׆Ā̎帆怀ꦄ́⠀ ⤀Ā ЀĀ ༀꦄᄁ垄ᗾ׆ĀƩ帆ꦄ态垄˾Ā⤀Ā Ą ༀ劄ᄃ垄ᗾ׆Ā͒帆劄怃垄˾Ȁ⸀Ā Ȁ ༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预Ͼ⠀̀⤀Ā ЀȀ ༀࢄᄇ预ᗾ׆Ā܈帆ࢄ怇预Ͼ⠀Ѐ⤀Ā ȀȀ ༀ炄ᄈ预ᗾ׆Ā帆炄怈预Ͼ⠀Ԁ⤀Ā Ā ༀ�ᄉ预ᗾ׆Ā帆�怉预˾⸀Ā ЀĀ ༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预˾܀⸀Ā ȀĀ ༀꢄᄌ预ᗾ׆Āฐ帆ꢄ怌预˾ࠀ⸀̀ ἀ꼚j 퀀㜛 ध Ͽ Ͽ ᐀ Ѐ ࠀ ጀ 笀l夀ᩆ퐀⁍ᘀ⭞ꄀ㌚퀀㝜⼀㼍 䍻椀䝁ࠀ丐鰀堟꜀琦ﰀ鵼䘀鸡圀뭃稀쐍怀씫䀀뜀 㐀 攀ʟ Ā ̀ƀ ʌ ʌ瀀颉ĈĀ ʌ ʌ Ȁ4 ᨀ 픀 侜齤°ࠀ °㰀 °눀 °혀 Unknownv ᙇƐîȂ̆ЅȅЃ窇 耀 ǿ Times New Roman ᘵƐԅȁ܁Ȇ܅ က 耀 Symbol ☳ƐîଂІȂȂЂ窇 耀 ǿ Arial ☵ƐîଂІԃЄЂ窇愀 耀 ǿ Tahoma "࠱ᢌ˄ Ʃ 樂蚼牐蛂牏蛂.Ř 庅 ⶬō ဃҥ 庅 ⶬō ҥ ̡ ։։´´膁㐒 諤諤 ㈈憃� 塈 㼁 Ӣ 翿翿翿翿翿翿翿ⅆ 2 187/2006 Sb VranovaLVranova ą 藠俹ၨ醫✫�0 ƈ ´ À Ô à ì ü Č Ę
ĸ ń Ő
Ŝ Ũ Ű Ÿ ƀ Ӣ 㠱⼷〲㘰匠b 牖湡癯䱡 潎浲污 牖湡癯a 㘴 楍牣獯景⁴晏楦散圠牯d @ က0 @ ᨀ넸满Lj@ ຂ㵖Lj@ 怀퓻满Lj 庅 ⶬ Root Entry ą आ À 䘀 ꬠ虜瞳Lj͙ Ȁ 1Table Ă ˝ WordDocument Ă 렮 SummaryInformation (Ă ͏ က ́ ̂ ̃ ̄ ̅ ̆ ̇ ̈ ̉ ̊ ̋ ̌ ̍ ̎ ̏ ̐ ̑ ̒ ̓ ̔ ̕ ̖ ̗ ̘ ̙ ̚ ̛ ̜ ̝ ̞ ̟ ̠ ̡ ̢ ̣ ̤ ̥ ̦ ̧ ̨ ̩ ̪ ̫ ̬ ̭ ̮ ̯ ̰ ̱ ̲ ̳ ̴ ̵ ̶ ̷ ̸ ̹ ̺ ̻ ̼ ̽ ̾ ̿ ̀ ́ ͂ ̓ ̈́ ͅ ͆ ͇ ͈ ͉ ͊ ͋ ͌ ͍ ͎ ͐ ͑ ͒ ͓ ͔ ͕ ͖ ͭ �������ਃ आ À 䘀 潄畫敭瑮䴠捩潲潳瑦传晦捩潗摲 䴀坓牯䑤捯က 圀牯潄畣敭瑮㠮눹q ą 픂헍⺜ရ鞓Ⱛ껹D 픅헍⺜ရ鞓Ⱛ껹ļ ø h p ¨ ° ¸
À Ø Ӣ 偍噓 ҥ ō 諤 ῄ သ 㠱⼷〲㘰匠bဌ 敺v 4 $ 耀, Ұ Ѕ
! " # $ % & ' ( ) * + , - . / 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 : ; < = > ? @ A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z [ \ ] ^ _ ` a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z { | } ~
¡ ¢ £ ¤ ¥ ¦ § ¨ © ª « ¬ ® ¯ ° ± ² ³ ´ µ ¶ · ¸ ¹ º » ¼ ½ ¾ ¿ À Á Â Ã Ä Å Æ Ç È É Ê Ë Ì Í Î Ï Ð Ñ Ò Ó Ô Õ Ö × Ø Ù Ú Û Ü Ý Þ ß à á â ã ä å æ ç è é ê ë ì í î ï ð ñ ò ó ô õ ö ÷ ø ù ú û ü ý þ ÿ Ā ā Ă ă Ą ą Ć ć Ĉ ĉ Ċ ċ Č č Ď ď Đ đ Ē ē Ĕ ĕ Ė ė Ę ę Ě ě Ĝ ĝ Ğ ğ Ġ ġ Ģ ģ Ĥ ĥ Ħ ħ Ĩ ĩ Ī ī Ĭ ĭ Į į İ ı IJ ij Ĵ ĵ Ķ ķ ĸ Ĺ ĺ Ļ ļ Ľ ľ Ŀ ŀ Ł ł Ń ń Ņ ņ Ň ň ʼn Ŋ ŋ Ō ō Ŏ ŏ Ő ő Œ œ Ŕ ŕ Ŗ ŗ Ř ř Ś ś Ŝ ŝ Ş ş Š š Ţ ţ Ť ť Ŧ ŧ Ũ ũ Ū ū Ŭ ŭ Ů ů Ű ű Ų ų Ŵ ŵ Ŷ ŷ Ÿ Ź ź Ż ż Ž ž ſ ƀ Ɓ Ƃ ƃ Ƅ ƅ Ɔ Ƈ ƈ Ɖ Ɗ Ƌ ƌ ƍ Ǝ Ə Ɛ Ƒ ƒ Ɠ Ɣ ƕ Ɩ Ɨ Ƙ ƙ ƚ ƛ Ɯ Ɲ ƞ Ɵ Ơ ơ Ƣ ƣ Ƥ ƥ Ʀ Ƨ ƨ Ʃ ƪ ƫ Ƭ ƭ Ʈ Ư ư Ʊ Ʋ Ƴ ƴ Ƶ ƶ Ʒ Ƹ ƹ ƺ ƻ Ƽ ƽ ƾ ƿ ǀ ǁ ǂ ǃ DŽ Dž dž LJ Lj lj NJ Nj nj Ǎ ǎ Ǐ ǐ Ǒ ǒ Ǔ ǔ Ǖ ǖ Ǘ ǘ Ǚ ǚ Ǜ ǜ ǝ Ǟ ǟ Ǡ ǡ Ǣ ǣ Ǥ ǥ Ǧ ǧ Ǩ ǩ Ǫ ǫ Ǭ ǭ Ǯ ǯ ǰ DZ Dz dz Ǵ ǵ Ƕ Ƿ Ǹ ǹ Ǻ ǻ Ǽ ǽ Ǿ ǿ Ȁ ȁ Ȃ ȃ Ȅ ȅ Ȇ ȇ Ȉ ȉ Ȋ ȋ Ȍ ȍ Ȏ ȏ Ȑ ȑ Ȓ ȓ Ȕ ȕ Ȗ ȗ Ș ș Ț ț Ȝ ȝ Ȟ ȟ Ƞ ȡ Ȣ ȣ Ȥ ȥ Ȧ ȧ Ȩ ȩ Ȫ ȫ Ȭ ȭ Ȯ ȯ Ȱ ȱ Ȳ ȳ ȴ ȵ ȶ ȷ ȸ ȹ Ⱥ Ȼ ȼ Ƚ Ⱦ ȿ ɀ Ɂ ɂ Ƀ Ʉ Ʌ Ɇ ɇ Ɉ ɉ Ɋ ɋ Ɍ ɍ Ɏ ɏ ɐ ɑ ɒ ɓ ɔ ɕ ɖ ɗ ɘ ə ɚ ɛ ɜ ɝ ɞ ɟ ɠ ɡ ɢ ɣ ɤ ɥ ɦ ɧ ɨ ɩ ɪ ɫ ɬ ɭ ɮ ɯ ɰ ɱ ɲ ɳ ɴ ɵ ɶ ɷ ɸ ɹ ɺ ɻ ɼ ɽ ɾ ɿ ʀ ʁ ʂ ʃ ʄ ʅ ʆ ʇ ʈ ʉ ʊ ʋ ʌ ʍ ʎ ʏ ʐ ʑ ʒ ʓ ʔ ʕ ʖ ʗ ʘ ʙ ʚ ʛ ʜ ʝ ʞ ʟ ʠ ʡ ʢ ʣ ʤ ʥ ʦ ʧ ʨ ʩ ʪ ʫ ʬ ʭ ʮ ʯ ʰ ʱ ʲ ʳ ʴ ʵ ʶ ʷ ʸ ʹ ʺ ʻ ʼ ʽ ʾ ʿ ˀ ˁ ˂ ˃ ˄ ˅ ˆ ˇ ˈ ˉ ˊ ˋ ˌ ˍ ˎ ˏ ː ˑ ˒ ˓ ˔ ˕ ˖ ˗ ˘ ˙ ˚ ˛ ˜ ˞ ˟ ˠ ˡ ˢ ˣ ˤ ˥ ˦ ˧ ˨ ˩ ˪ ˫ ˬ ˭ ˮ ˯ ˰ ˱ ˲ ˳ ˴ ˵ ˶ ˷ ˸ ˹ ˺ ˻ ˼ ˽ ˾ ˿ ̀ ́ ̂ ̃ ̄ ̅ ̆ ̇ ̈ ̉ ̊ ̋ ̌ ̍ ̎ ̏ ̐ ̑ ̒ ̓ ̔ ̕ ̖ ̗ ̘ ̙ ̚ ̛ ̜ ̝ ̞ ̟ ̠ ̡ ̢ ̣ ̤ ̥ ̦ ̧ ̨ ̩ ̪ ̫ ̬ ̭ ̮ ̯ ̰ ̱ ̲ ̳ ̴ ̵ ̶ ̷ ̸ ̹ ̺ ̻ ̼ ̽ ̾ ̿ ̀ ́ ͂ ̓ ̈́ ͅ ͆ ͇ ͈ ͉ ͊ ͋ ͌ ͍ ͎ ͐ ͑ ͒ ͓ ͔ ͕ ͖ ͘ ͙ ͚ ͛ ͜ ͝ ͞ �������ͧ Root Entry ą आ À 䘀 满Ljͩ 1Table Ă ˝ WordDocument Ă 렮 SummaryInformation (Ă ͏ က DocumentSummaryInformation 8Ă ͗ က CompObj q ਃ आ À 䘀 潄畫敭瑮䴠捩潲潳瑦传晦捩潗摲 䴀坓牯䑤捯က 圀牯潄畣敭瑮㠮눹q Root Entry ą आ À 䘀 譤滴Ljͮ Ȁ 1Table Ă ˝ WordDocument Ă 렮 SummaryInformation (Ă ͏ က ́ ̂ ̃ ̄ ̅ ̆ ̇ ̈ ̉ ̊ ̋ ̌ ̍ ̎ ̏ ̐ ̑ ̒ ̓ ̔ ̕ ̖ ̗ ̘ ̙ ̚ ̛ ̜ ̝ ̞ ̟ ̠ ̡ ̢ ̣ ̤ ̥ ̦ ̧ ̨ ̩ ̪ ̫ ̬ ̭ ̮ ̯ ̰ ̱ ̲ ̳ ̴ ̵ ̶ ̷ ̸ ̹ ̺ ̻ ̼ ̽ ̾ ̿ ̀ ́ ͂ ̓ ̈́ ͅ ͆ ͇ ͈ ͉ ͊ ͋ ͌ ͍ ͎ ͐ ͑ ͒ ͓ ͔ ͕ ͖ ������ͭ � DocumentSummaryInformation 8Ă Ű CompObj q