Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                쿐놡>￾	ȠကȢ
￾￿ȗȘșȚȡ￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿ꗬÁ⁛Ѕደ¿ကЀᣘ橢橢ââЅ氩檀
檀
詑
￿￿￿l˸˸˸˸˸˸˸̌䯄䯄䯄8䯼4䰰Ĕ̌骡IJ䵐䵐"䵲䵲䵲䵲䵲䵲颸颺颺颺颺颺颺$鯓Ƞ鷳p飞Ž˸䵲䵲䵲䵲䵲飞珊˸˸䵲䵲驛珊珊珊䵲ੲ˸䵲˸䵲颸珊䵲颸珊׮珊禸Ķ镼Ű˸˸韼䵲䵄⾀Ꜩ瞊Lǰ䢸䯄埤ឤ雬韼¼驱0骡霈ô鹣澈т鹣韼珊̌̌˸˸˸˸Ù
Důvodová zpráva

OBECNÁ ČÁST


Dne 14. března 2006 byl schválen nový zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. a zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, které měly nabýt účinnosti ode dne 1. ledna 2007. Jejich účinnost však byla odložena o rok na 1. ledna 2008, a to zákonem č. 585/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, došlo k odložení účinnosti uvedených zákonů o další rok, takže oba tyto zákony nabývají účinnosti až dnem 1. ledna 2009. Důvodem dvojího odložení účinnosti zákonů byl především finanční dopad na státní rozpočet. 

1. Platný právní stav

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, řeší komplexně problematiku nemocenského pojištění, tj. včetně organizace a provádění nemocenského pojištění, řízení v nemocenském pojištění a posuzování zdravotního stavu pojištěnců pro účely nemocenského pojištění dosud upraveného vyhláškou č. 31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 

Současná platná právní úprava nemocenského pojištění, která má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2009, přináší zejména sladění předpisů o nemocenském pojištění s Listinou základních práv a svobod, zajištění rovného postavení pojištěnců v případě jejich dočasné pracovní neschopnosti, snížení administrativy a odpovědnosti zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců účastných nemocenského pojištění vyšším než 25, zúžení prostoru pro možné korupční jednání v této oblasti (všechny fakultativní dávky byly zrušeny) a zvýšení efektivnosti kontrol dočasné práce neschopných zaměstnanců.

2. Identifikace problémů a cílů, kterých má být navrhovanou úpravou dosaženo
 Napravení zjištěných nedostatků právní úpravy
 Zpřesnění a zjednodušení právní úpravy
 Odstranění legislativních nedostatků 
 Odstranění výkladových problémů

2.1. Napravení zjištěných nedostatků právní úpravy
Jedním z cílů, jehož má být dosaženo v oblasti nemocenského pojištění, je náprava zjištěných pochybení a proveditelnost novelizovaných  zákonů v praxi. 

Problém byl zjištěn např. u zaměstnanců, kteří mají trvale místo výkonu práce v cizině a práci vykonávají pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky. Zaměstnání vykonávané v cizině pro zaměstnavatele se sídlem v České republice podle dnes platné, nikoliv však účinné právní úpravy, by zakládalo účast na nemocenském pojištění podle českých právních předpisů za podmínky, že zaměstnanec s trvalým pobytem na území Evropské unie není ve státě výkonu práce povinně nemocensky pojištěn; přitom pro účast takového zaměstnance  na důchodovém pojištění podle českých právních předpisů platí stejné pravidlo. To znamená, že důchodově pojištěn by takový zaměstnanec byl v České republice, pokud by nebyl povinně důchodově pojištěn ve státě místa výkonu práce. Z hlediska těchto úprav by bylo třeba vyžadovat potvrzení jak o povinné účasti na nemocenském pojištění, tak o povinné účasti na důchodovém pojištění a bylo by třeba dořešit úpravu placení pojistného na sociální zabezpečení z důvodu její absence v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 

Podle navrhovaného řešení rozhodující jak pro účast na nemocenském pojištění, tak důchodovém pojištění uvedené kategorie zaměstnanců je jejich neúčast na povinném důchodovém pojištění ve státě místa výkonu práce. 

V případě nedořešení tohoto problému by zaměstnavatel byl povinen předložit příslušné OSSZ potvrzení o tom, zda je jeho zaměstnanec v cizině povinně účasten obou typů pojištění, nebo jen některého z nich, což by představovalo jeho větší administrativní zátěž, a dále by bylo třeba upravit neřešený odvod pojistného v případech, kdy takový zaměstnanec by byl účasten v českém systému jen nemocenského pojištění nebo jen důchodového pojištění. 


V oblasti provádění důchodového pojištění byl zjištěn zásadní problém, který se týká vyplňování evidenčních listů důchodového pojištění (dále jen „evidenční list“) zaměstnavateli. Vzhledem k tomu, že po nabytí účinnosti zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, již nebudou zaměstnavatelé vyplácet dávky nemocenského pojištění, stanoví platná, avšak dosud neúčinná právní úprava, že zaměstnavatelé budou do evidenčního listu vyplňovat namísto doby pobírání nemocenských dávek pouze doby dočasné pracovní neschopnosti a nařízené karantény, za které byla poskytnuta náhrada mzdy (snížený plat nebo snížená odměna) za dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. 

	Bez znalosti doby pobírání nemocenských dávek však nebudou zaměstnavatelé schopni posoudit, co je doba pojištění, kterou jsou povinni vykazovat na evidenčním listu ani nebudou moci správně vykázat tzv. vyloučené doby. Dodatečné doplňování údajů o době pobírání dávek nemocenského pojištění plátci těchto dávek, tj. okresními správami sociálního zabezpečení, je nereálné, neboť tyto orgány nebudou mít k dispozici údaje o měsíčních vyměřovacích základech, které jsou nezbytné pro posouzení, zda lze kalendářní měsíc, který je celý krytý dobou pobírání dávky nemocenského pojištění, považovat za vyloučenou dobu či nikoli. Dodávání těchto údajů v jednotlivých případech zaměstnavateli by znamenalo zvýšení jejich administrativní zátěže a evidenční list by byl v takovém případě jen jakýmsi nepoužitelným „polotovarem“. 

	Při hledání řešení tohoto problému bylo zvažováno několik variant řešení, např. sdělování údajů o době pobírání dávek nemocenského pojištění okresními správami sociálního zabezpečení zaměstnavatelům nebo sdělování těchto údajů zaměstnavatelům přímo jejich zaměstnanci, kteří dávky nemocenského pojištění pobírali, ale tyto varianty byly odmítnuty jako administrativně příliš náročné buď pro zaměstnavatele nebo okresní správy sociálního zabezpečení, případně pro pojištěnce. Proto bylo zvoleno řešení spočívající ve změně hmotněprávní úpravy tak, že doba pobírání dávek nemocenského pojištění se pro účely posouzení doby pojištění a vyloučené doby nahradí trváním sociální situace, která výplatu těchto dávek podmiňuje. Zvolené řešení nebude představovat nárůst administrativní zátěže pro nikoho.

	Neřešení popsaného problému by znamenalo, že v případech, kdy pojištěnec pobíral dávky nemocenského pojištění, by evidenční list, který je základním dokladem o době pojištění, vyloučených dobách a vyměřovacích základech pojištěnce, byl vyplněn neúplně nebo by nemohl být zaměstnavatelem vyhotoven vůbec. 

2.2 - a) Zpřesnění právní úpravy a zabránění jejího zneužívání 
Podmínky účasti na nemocenském pojištění zaměstnanců, kterými jsou výkon zaměstnání na území České republiky, délka doby trvání zaměstnání aspoň 15 kalendářních dnů a sjednání částky započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc aspoň v tzv. rozhodné částce (tj.  částce 2 000 Kč), se zpřesňuje v tom smyslu, že bude zaměstnanec důchodově pojištěn, i když takový příjem nebude sjednán, ale ve skutečnosti bude dosažen.

 Cílem je zabránění možného neplacení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti z důvodu spekulativního jednání, jehož cílem by bylo jednání, v jehož důsledku by u zaměstnance nevznikla účast na nemocenském pojištění a z jeho příjmů se tak neplatilo pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. 

2.2 - b) Zjednodušení právní úpravy
Dalším z cílů navržené právní úpravy je snížení administrativy, kdy zaměstnavatelé nebudou již povinni oznamovat nástup zaměstnance do zaměstnání ani jeho skončení, pokud zaměstnání nezaloží účast na nemocenském pojištění, a to s jedinou výjimkou, která platí pro  zaměstnání tzv. smluvních zaměstnanců. Zaměstnavatel bude oznamovat vstup do zaměstnání na předepsaném tiskopisu, až bude zřejmé, že účast na nemocenském pojištění zaměstnanci vznikla. 

Ke zjednodušení v oznamovací povinnosti dochází též u osob samostatně výdělečně činných v situaci, kdy výkon samostatné výdělečné činnosti se stává výkonem vedlejší samostatné výdělečné činnosti. V takovém případě může u osoby samostatně výdělečně činné dojít např. ke snížení měsíčního vyměřovacího základu pro placení záloh na pojistné, popř.  k zániku povinnosti tyto zálohy platit. Pokud však naopak dochází k zániku důvodu, pro který byl výkon samostatné výdělečné činnosti považován za výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, i nadále zůstala povinnost pro osoby samostatně výdělečně činné takovou skutečnost příslušné okresní správě sociálního zabezpečení ve stanovené lhůtě oznamovat. 

2.3. Odstranění legislativních nedostatků 
Cílem je odstranit nesoulad mezi zákonem o nemocenském pojištění a doprovodnými zákony k zákonu o nemocenském pojištění se zákony, které nabyly účinnosti za doby platnosti uvedených zákonů, a které nezohlednily platnou, avšak neúčinnou úpravu.

   Zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. a zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, měly nabýt účinnosti ode dne 1. ledna 2007. Jejich účinnost však byla odložena a tyto zákony nabývají účinnosti až dnem 1. ledna 2009.

Po nabytí platnosti zákona č. 187/2006 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb. byla přijata celá řada zákonů, které mění a doplňují tyto platné, ale neúčinné zákony, jako např.: 
zákon  č. 214/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském   podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony,
zákon č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, 
zákon č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony,
zákon č. 585/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb. , a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 152/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb.,
zákon č. 153/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 189/2006 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb.,
zákon č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů,
zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů.

Touto novelou se odstraňují legislativní pochybení, k nimž v důsledku tohoto složitého legislativního procesu a různé časové účinnosti došlo. 

Dále se odstraňuje řada legislativně technických nedostatků, které nemají věcný dopad do věcné úpravy zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, jako např. odkazy pod čarou a nejednotná terminologie.

2.4. Odstranění výkladových problémů
Výslovně se uvádí, že osoba samostatně výdělečně činná nemůže měnit měsíční vyměřovací základ, z něhož zaplatila zálohu na pojistné, pokud ji zaplatila aspoň z minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro ni platného. Totéž platí pro „roční“ vyměřovací základ, z něhož bylo zaplaceno pojistné na důchodové pojištění, pokud odpovídá aspoň minimálnímu vyměřovacímu základu platnému pro osobu samostatně výdělečně činnou. 

V případě, že by tato úprava nebyla uvedena výslovně, mohlo by se dospět výkladem k závěru, že lze měsíční vyměřovací základy pro placení záloh na pojistné a vyměřovací základy pro placení pojistného na důchodové pojištění, z nichž byla zaplacena tato záloha či toto pojistné, měnit, a to jen na základě uvážení osoby samostatně výdělečně činné. Ke změnám uvedených vyměřovacích základů by mohlo docházet jak směrem nahoru, tak dolů, což znamená doplácení záloh na pojistné či pojistného, popř. vznášení požadavku na vracení části již zaplacených záloh či pojistného na důchodové pojištění. 

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh na doplnění a změny zákonů č. 187/2006 Sb.,  o nemocenském pojištění, a zákona č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a ostatními obecně závaznými právními předpisy.

4.  Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a akty práva Evropské unie

Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a je plně slučitelná s právními akty Evropské unie, zejména nařízením Rady EHS 1408/71 a nařízením Rady EHS 574/72; navrhovaná právní úprava má v podstatě „technický“ charakter a nepřináší nové věcné úpravy, které by byly v rozporu s právem EU, například směrnicí Rady č. č. 79/7/EHS o postupném zavedení zásady rovného zacházení s muži a ženami v oblasti sociálního zabezpečení.

5. Předpokládaný hospodářský dopad navrhované právní úpravy 

Navrhovaná právní úprava nemá dopad do státního rozpočtu ani do rozpočtů územně samosprávných celků. Návrh zákona neovlivní ani dopad zákona č. 187/2006 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb. na státní rozpočet, tj. návrh zákona dopady těchto zákonů nezvýší ani nesníží.

6. Další dopady
Navrhovaná právní úprava nezakládá přímou ani nepřímou diskriminaci mužů či žen, má stejný dopad na obě pohlaví, a je tudíž genderově neutrální.

Návrh zákona nebude mít dopad na jednotlivé pojištěnce nemocenského pojištění, neboť se netýká okruhu dávek, podmínek nároku na dávky ani výše dávek.

Návrh nemá negativní dopad na podnikatelské prostředí České republiky (naopak přináší v některých směrech zjednodušení právní úpravy, například při podávání přehledů osobami samostatně výdělečně činnými, nebo větší variabilitu u zaměstnavatelů při volbě sazby pojistného, kdy se limit počtu zaměstnanců zaměstnavatele pro tuto volbu zvyšuje z 25 na 50 zaměstnanců) a nemá ani žádný vliv na životní prostředí.

7. Implementace a vynucování
Implementace předkládaného návrhu nevyžaduje vytvoření ani změny činnosti organizačních struktur.

Respektování zákonné úpravy je zajištěno podle povahy  věci prostředky správní kontroly a dozoru, správního řízení.

8. Přezkum účinnosti
Účinnost předkládané novely zákona lze ověřit v praxi běžnými metodami správní kontroly a dozoru a pravidelným vyhodnocováním realizace zákona o nemocenském pojištění a zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které příslušné správní orgány (MPSV, ČSSZ a OSSZ) provádějí průběžně bez zřetele k navrhované novele. 


 ZVLÁŠTNÍ  ČÁST

K části první

K čl. I
K bodu 1
Návrh odstraňuje nejasnosti při plnění povinností a oprávnění zaměstnavatele (služebního útvaru) v nemocenském pojištění příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání zařazených mimo bezpečnostní sbory a  ozbrojené síly.

K bodu 2
Definice domáckého zaměstnance se upřesňuje vzhledem k § 2 odst. 4 zákoníku práce, který umožňuje konat práci mimo pracoviště zaměstnavatele i na jiném místě než doma.

K bodu 3
Zaměstnání vykonávané v cizině pro zaměstnavatele se sídlem v České republice bude zakládat účast na nemocenském i důchodovém pojištění podle českých právních předpisů, za podmínky, že zaměstnanec s trvalým pobytem na území Evropské unie není ve státě výkonu práce povinně důchodově pojištěn. Pro účast na nemocenském pojištění nebude rozhodné, zda uvedený zaměstnanec je či není povinně nemocensky pojištěn ve státě výkonu práce. Jestliže nebude povinně důchodově pojištěn v cizině, bude účasten nemocenského pojištění podle zákona nemocenském pojištění, a tím i poplatníkem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.  Bude-li povinně důchodově pojištěn v cizině, nebude důchodově ani nemocensky pojištěn podle českých právních předpisů a nebude tak poplatníkem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Jedná se o podstatné zjednodušení právní úpravy.

K bodu 4
Navrhuje se zpřesnění úpravy, jejímž cílem je zabránit úniku z placení pojistného na sociální zabezpečení. Při opakujících se krátkodobých zaměstnáních mezi týmž zaměstnancem a zaměstnavatelem není vhodné vycházet pro účast na nemocenském pojištění ze sjednané částky příjmu za kalendářní měsíc. Zpravidla se nesjednává příjem za kalendářní měsíc v situaci sjednání zaměstnání na dobu kratší 15 kalendářních dnů a nelze ponechat na zaměstnavateli, aby si sjednáním částky příjmu volil, zda bude zaměstnanec nemocensky pojištěn či nikoliv. Lze předpokládat, že volba by byla pod hranicí příjmu zakládajícího účast na nemocenském pojištění, i když skutečný příjem by byl vyšší a nepodléhal by tak placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, neboť by se jednalo o nepojištěné zaměstnání.  

K bodům 5 a 6
Smluvní zaměstnanec bude nemocensky pojištěn za stanovených podmínek. Navržená změna spočívá v tom, že se nebude zohledňovat nemocenské, ale jen důchodové pojištění, pokud je smluvní zaměstnanec v sídle svého zahraničního zaměstnavatele povinně takového pojištění účasten. Nebude tak třeba zkoumat, zda v daném státě vůbec nemocenské pojištění ve smyslu českých právních předpisů existuje. 

K bodu 7
Obdobně jako je upravena účast smluvního zaměstnance na nemocenském pojištění v případě, kdy smluvní zaměstnavatel pozdě dokládá, že je smluvní zaměstnanec povinně důchodově pojištěn ve státě sídla svého zahraničního zaměstnavatele, se upravuje nemocenské pojištění zaměstnance zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, který má místo výkonu práce trvale v cizině. 

K bodu 8
	Sjednocuje se terminologie se zákoníkem práce.

K bodům 9 a 14 až 16
Upravuje se počet desetinných míst pro stanovení denního vyměřovacího základu před jeho úpravou podle § 21, pokud takové úpravě bude podléhat.  Obdobně se upravuje  počet desetinných míst při úpravě denního vyměřovacího základu prováděného pomocí stanovených tří redukčních hranic v § 21. 

K bodu 10
	Doplňuje se pro osoby samostatně výdělečně činné chybějící rozhodné období pro případy, kdy v rozhodném období určeném podle § 18 nemají vyměřovací základ. 

K bodům 11 a 36
Doplňuje se výčet plnění náležejících v období prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) namísto nemocenského, a to o další plnění náležející podle zákoníku práce (§ 192 a § 194 zákona č. 262/2006 Sb.). 

K bodům 12 a 23
Jedná se o legislativně-technickou úpravu spočívající ve sjednocení terminologie. 

K bodu 13
Jedná se o terminologickou úpravu textu. Uvedená situace se netýká osob samostatně výdělečně činných. 

K bodu 17
Vznikne-li dočasná pracovní neschopnost (karanténa) v době neplaceného pracovního volna, nelze nemocenské vyplácet po dobu, po kterou toto volno trvá, neboť zaměstnanci příjem ze zaměstnání neuchází. Je však třeba respektovat celou řadu výjimek, které se týkají jak oblasti pracovního práva, tak nemocenského pojištění.  V situaci, kdy např. žena na mateřské dovolené, což je omluvená nepřítomnost v práci, na kterou má žena nárok, nesplňuje podmínku potřebné doby nemocenského pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství a z toho důvodu je uznána dočasně práce neschopnou, nelze nárok na výplatu nemocenského odpírat, stejně jako v situaci, kdy pojištěnec v době ošetřování (péče o) člena domácnosti je uznán dočasně práce neschopným. 

K bodu 18
Při zjišťování příjmu v odváděcím období se nepřihlíží k výši náhrady mzdy, kterou zaměstnavatel poskytl za prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti. Je proto třeba nepřihlížet ani ke kalendářním dnům tohoto období. 	
K bodu 19
	Jedná se o formulační zpřesnění.

K bodu 20
Sjednocují se podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění zahraničního zaměstnance s podmínkami nároku na tuto dávku z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. 

K bodu 21
Délka podpůrčí doby pojištěnce, kterým je v dané situaci manžel matky dítěte či otec dítěte, nemůže být ovlivňována, ve smyslu krácení, dobou výplaty peněžité pomoci v mateřství matce dítěte, a to až do konce šestého týdne věku dítěte. 

K bodu 22
Stejně jako v případě překrývajících se nároků na výplatu ošetřovného (§ 40 odst. 4) se jednoznačně upravuje, že peněžitá pomoc v mateřství se po dobu překrývajících se  nároků na její výplatu vyplácí jen jednou.

K bodu 24
	Reaguje se na zákon o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů. Pro účely ošetřovného nelze za osamělého zaměstnance považovat zaměstnance, pokud žije v registrovaném partnerství. 

K bodu 25
Text § 54 odst. 3 se dává do souladu  s ustanovením § 79 odst.1 písm. c) zákona.

K bodu 26
	Zavádí se legislativní zkratka, která již byla v dalších ustanoveních fakticky používána.

K bodům 27 a 28
	Jedná se o legislativně-technické úpravy reagující na nové znění odstavce 3 v § 56 (bod 29).

K bodu 29
Navrhuje se, aby se změnou pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti vždy vyslovil souhlas ošetřující lékař. Podle platného znění § 56 odst. 3 si může pojištěnec měnit v době trvání dočasné pracovní neschopnosti místo pobytu na dobu nepřesahující 3 dny bez souhlasu lékaře. Tato úprava nerespektuje, že lékař stanovuje režim dočasně práce neschopného, který je pojištěnec povinen dodržovat. Změnou pobytu bez souhlasu lékaře podle dosavadní úpravy může dojít k tomu, že pojištěnec sice nedodrží stanovený režim dočasně práce neschopného, ale nemůže být potrestán, protože o změně pobytu si mohl rozhodnout sám. 

K bodu 30
Jedná se o legislativně-technické úpravy navazující na změnu provedenou v bodě 26. 



K bodu 31
	Reaguje se na legislativní zkratku zavedenou v bodě 26.

K bodu 32
Důvodem k ukončení dočasné pracovní neschopnosti  může být rovněž skutečnost, že pojištěnec po opravě nebo opatření nové ortopedické nebo kompenzační pomůcky může plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání. 

K bodu 33
Návrh na změnu tohoto ustanovení je motivován snahou zabránit zbytečnému prodlužování doby trvání dočasné pracovní neschopnosti a docílit toho, aby ošetřující lékař neprodleně konal. 

K bodům 34 a 37
Jedná se o legislativní zpřesnění.

K bodu 35
	Návrh postihuje skutečnost, že ošetřující lékař se nejdříve musí zabývat obnovením pracovní schopnosti pojištěnce a teprve v druhém kroku stabilizací zdravotního stavu.

	Vzhledem k tomu, že stabilizace zdravotního stavu má podle § 55 odst. 1 písm. a) a podle § 59 odst. 1 písm. b) vazbu i na uplynutí alespoň 180 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, navrhuje se promítnout tuto skutečnost také do ust. § 61.

K bodům 38, 40 a 46
Stávající věcné řešení postihovalo pouze situace opravy ortopedické nebo kompenzační pomůcky, a proto se  rozšiřuje i o situaci, kdy si musí pojištěnec pořídit novou ortopedickou nebo kompenzační pomůcku.

K bodu 39
Jedná se o legislativně-technickou úpravu navazující na změnu provedenou v bodě 29. 
	
K bodu 41
Jedná se o legislativní zpřesnění a dosažení souladu s dikcí § 57 odst. 1 písm. f).

K bodu 42
	Ustanovení se upřesňuje, aby bylo dosaženo souladu s § 16 písm. b) a § 56 odst. 3.

K bodu 43
Doplňuje se oprávnění zaměstnavatele k provedení kontroly na dobu, po kterou je zaměstnanci vyplácen započitatelný příjem podle § 16 písm. b) zákona o nemocenském pojištění. 

K bodu 44
Vypouští se legislativní zkratka, neboť byla již zavedena v bodě 25 (§ 54 odst. 3).

K bodu 45
Změna se navrhuje z důvodu docílení souladu věcného řešení s ustanovením § 64 odst. 1 písm. c), které stanoví obdobnou povinnost dočasně práce neschopnému pojištěnci ve vztahu k lékaři orgánu nemocenského pojištění.

K bodům 47 až 50 a 52 
Text ustanovení se dává do souladu s ustanovením § 79 odst. 1 písm. c) zákona, které stanovuje ošetřujícímu lékaři zákaz rozhodovat ve věcech dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování.  Současně se zpřesňují povinnosti, které plní lékař orgánu nemocenského pojištění  v tomto procesu a skutečnost, že nezasahuje do léčebného procesu. Upravuje se proto  vymezení, jaké povinnosti za ošetřujícího lékaře plní orgán nemocenského pojištění a jeho lékař, a to zejména ve vztahu k  vedení zdravotnické dokumentace, zabezpečení tiskopisů,  povinnostem vůči zařízení závodní preventivní péče a orgánu nemocenského pojištění.

K bodu 51
Stávající právní úprava neřeší místní příslušnost OSSZ ve vztahu k nařízení karantény orgánem ochrany veřejného zdraví;  proto se navrhuje její zakotvení ve vazbě na sídlo orgánu ochrany veřejného zdraví.

K bodu 53
Úprava se dává do souladu s ustanovením  § 155, který v odst. 1 uvádí, že na udělení souhlasu  orgánu nemocenského pojištění  ve věcech dočasné pracovní neschopnosti podle § 56 odst. 3 a § 57 odst. 3 a 5 se nevztahuje správní řád. Protože nejde o rozhodování, nemůže být tato činnost uvedena  v § 84 odst. 2.

K bodu 54
O přeplatku na nemocenském, který vznikne z důvodu zpětného přiznání starobního nebo plného invalidního důchodu, bude OSSZ rozhodovat ve zkráceném řízení. Tento přeplatek bude uhrazován z doplatků uvedených důchodů (popř. i splátkami z běžných plateb těchto důchodů, pokud by doplatek takového důchodu na úhradu přeplatku nemocenského nepostačoval). OSSZ se ukládá povinnost vydat pojištěnci písemné oznámení o přeplatku na nemocenském, který vznikl z důvodu přiznání starobního nebo plného invalidního důchodu za zpětnou dobu.

K bodu 55
S ohledem na povinnost uloženou zaměstnavatelům, kteří nejsou povinni se přihlásit do registru zaměstnavatelů, vést „zjednodušenou“ evidenci o zaměstnancích a oznamovat předepsaným způsobem ve stanovené lhůtě zahájení a skončení práce na území České republiky smluvního zaměstnance, se OSSZ dává oprávnění provést u takového zaměstnavatele kontrolu plnění jeho povinností v nemocenském pojištění. Ustanovení bude dopadat též na další právnické nebo fyzické osoby, jimž zákon ukládá povinnosti (jde zejm. o § 105 až 107).

K bodu 56
Doplňuje se oznamovací povinnost OSSZ pro situace, kdy smluvní zaměstnavatel oznámí včas, ale doloží pozdě, že smluvní zaměstnanec je povinně důchodově pojištěn ve státě sídla zahraničního zaměstnavatele. OSSZ, které provádějí nemocenské pojištění zaměstnanců, musí smluvnímu zaměstnavateli a smluvnímu zaměstnanci oznamovat i to, zda nemocenské pojištění v takovém případě u smluvního zaměstnance skončilo či nikoliv, popř. od kdy opět vzniká. Rovněž se doplňuje chybějící skutečnost, od níž plyne uvedená lhůta. 

K bodu 57
Kompetence  lékaře orgánu nemocenského pojištění  pro rozhodování orgánu nemocenského pojištění  podle  § 84 odst. 2 písm. a)  bod  10 je  upravena v § 80 odst. 1.  Proto se zde  uvedená kompetence vypouští.

K bodu 58
Jedná se o legislativně-technickou úpravu navazující na změnu provedenou v bodě 57. 

K bodu 59
	Upřesňuje se výčet úkolů, které plní služební orgány.

K bodu 60
Ve vztahu k plnění lhůt pro oznamovací povinnosti včetně možnosti dohody o změně této lhůty není možné ke dni vyhotovení výzvy stanovit přesný počet zaměstnanců zaměstnavatele účastných pojištění. Proto se navrhuje počet těchto zaměstnanců vázat na jejich počet evidovaný v registru pojištěnců ke dni vyhotovení výzvy, to znamená bez těch zaměstnanců, u kterých ještě plyne zákonná či dohodnutá lhůta pro jejich oznámení. 

K bodu 61
Jedná se o legislativní zpřesnění, které zahrnuje rovněž kontrolu posuzování potřeby ošetřování.

K bodu 62
Zákonem č. 214/2006 Sb., kterým byl novelizován živnostenský zákon a další zákony, bylo v zákoně č. 582/1991 Sb. osobám samostatně výdělečně činným, které provozují samostatnou výdělečnou činnost na základě oprávnění podle živnostenského zákona, umožněno podat přihlášky k účasti na nemocenském pojištění na předepsaných tiskopisech a písemné odhlášky z účasti na nemocenském přímo na živnostenském úřadu. Tato úprava se ve vztahu k nemocenskému pojištění výslovně zakotvuje v zákoně č. 187/2006 Sb.

K bodům 63 a 64
Zaměstnavatel bude oznamovat nástup zaměstnance do zaměstnání jen u těch zaměstnanců, jejichž zaměstnání jim založí účast na nemocenském pojištění. Jediná výjimka platí v případě smluvních zaměstnanců. Zaměstnavatel, který zaměstnává smluvní zaměstnance, je povinen na předepsaném tiskopise oznámit okresní správě sociálního zabezpečení den zahájení výkonu práce smluvního zaměstnance na území České republiky i den skončení výkonu práce tohoto zaměstnance, a to i když výkon této práce nezakládá účast na nemocenském pojištění. Zároveň se doplňuje lhůta pro přihlašování zaměstnavatele do registru zaměstnavatelů. 

K bodům 65 a 68
Podle § 95 je zaměstnavatel povinen vést evidenci o všech svých zaměstnancích, jestliže zaměstnává aspoň jednoho zaměstnance účastného nemocenského pojištění, tzn. je-li povinen být přihlášen v registru zaměstnavatelů; upřesňuje se, jaké údaje je tento zaměstnavatel povinen vést o těch zaměstnancích, kteří nejsou účastni nemocenského pojištění. Není-li zaměstnavatel povinen být přihlášen do registru zaměstnavatelů, ale je zaměstnavatelem ve smyslu § 3 písm. b), nelze na něm požadovat vedení veškerých potřebných údajů pro provádění nemocenského pojištění jeho zaměstnanců. Uvádí se výčet potřebných údajů, které je třeba, aby uvedený zaměstnavatel vedl pro případné posuzování účasti zaměstnance na nemocenském pojištění při vzniklých sporech ohledně pojištění a placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. 

K bodům 66 a 67
Doplnění § 95 vychází z podmínek účasti u zaměstnance na nemocenském pojištění, který má trvalé místo výkonu práce v cizině a smluvního zaměstnance.

K bodu 69
Bývalý zaměstnanec podle § 109 žádosti o dávky podává u zaměstnavatele, pokud zaměstnavatel nezanikl. V případě zániku zaměstnavatele je podává u OSSZ. Z toho důvodu se doplňuje povinnost i zaměstnavatelům, kteří nejsou vedeni v registru zaměstnavatelů, ale jsou zaměstnavatelem ve smyslu § 3 písm. b), popř. nejsou již ani takovým zaměstnavatelem, ale existují, plnit vůči bývalým zaměstnancům uvedené povinnosti, neboť též mají k dispozici potřebné údaje. 

K bodu 70
	Upřesňuje se v zájmu jednoznačnosti, že počet zaměstnanců se bude zjišťovat ve vztahu k těm zaměstnancům, kteří jsou evidováni v registru pojištěnců.

K bodu 71
Povinnosti uložené zaměstnavatelům v § 98 jsou povinni plnit též zaměstnavatelé, kteří nejsou vedeni v registru zaměstnavatelů.

K bodu 72
Jde o odstranění duplicitního věcného řešení s  § 101 odst. 1 písm. j) s odkazem na § 84 odst. 2 písm. l).

K bodu 73
	Jedná se o legislativně-technickou úpravu navazující na bod 68, jímž došlo ke vložení odstavců v § 95.

K bodu 74
Jedná se o legislativně-technickou úpravu navazující na bod 3.

K bodu 75
Pro odhlášení z dobrovolného nemocenského pojištění osoby samostatně výdělečné činné  není třeba vyžadovat předepsaný tiskopis. Dostačující je, že tato osoba písemně projeví svou vůli toto pojištění ukončit. 

K bodu 76
U zahraničního zaměstnance je účast na nemocenském pojištění dobrovolná. Zahraniční zaměstnanec není tudíž povinen prohlašovat, zda je účasten nemocenského pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zahraniční zaměstnavatel. 

K bodu 77
Jedná se o legislativně-technickou úpravu.




K bodu 78
	Umožňuje se, aby OSSZ mohly vyplácet dávky prostřednictvím jednoho centrálního účtu, což přinese administrativní zjednodušení v platebním styku.

K bodu 79
Stejným způsobem, jakým věznice rozdělí odměnu odsouzeného za vykonanou práci, bude rozděleno i nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství. 

K bodům 80 až 83
Zákon o nemocenském pojištění upravuje institut zvláštního příjemce pro případy, kdy  nemůže pojištěnec (popř. jeho zákonný zástupce) dávku přijímat. Vzhledem k tomu, že základní podmínkou realizace výplaty dávky je uplatnění nároku na její výplatu, je třeba pro případy, kdy pojištěnec je od okamžiku vzniku dočasné pracovní neschopnosti ve stavu, který vylučuje uplatňování nároku na výplatu dávky, „působnost“ zvláštního příjemce o toto oprávnění rozšířit. V řízení o dávkách nemocenského pojištění se navrhuje postavit zvláštního příjemce na roveň opatrovníkovi, jehož úloha ve správním řízení je obdobná.

K bodu 84
Orgány nemocenského pojištění jsou v rámci vzájemné součinnosti povinny na žádost poskytnout živnostenským úřadům, u nichž osoby samostatně výdělečně činné podaly přihlášku k účasti na nemocenském pojištění, potřebné údaje, a to její identifikační číslo a číslo účtu pro placení pojistného na nemocenské pojištění a údaj o výši pojistného na nemocenské pojištění.

K bodu 85
Do registru pojištěnců se doplňuje údaj o místě výkonu práce, je-li trvale v cizině a o tom, zda je zaměstnanec v místě výkonu práce povinně důchodově pojištěn, nezbytný pro posouzení účasti zaměstnance na nemocenském pojištění.

K bodu 86
Doplňuje se povinnost pojištěnce vrátit přeplatek na nemocenském pojištění, který vznikl z důvodu zpětného přiznání starobního nebo plného invalidního důchodu, také v případech, kdy ke vzniku přeplatku došlo i z dalších uvedených důvodů. 

K bodu 87
Navržené řešení do určité míry prolamuje obecnou konstrukci odpovědnosti zavedenou v § 124, podle níž za přeplatek na dávce odpovídá vždy ten, kdo jej zavinil. Předpokladem je, že pokud pojištěnec obdržel dávku nemocenského pojištění, která je přeplatkem, a tento přeplatek nezavinil (a to ani nedostatkem dobré víry podle § 124 odst. 1), přesto obdržel dávku nemocenského pojištění, která mu objektivně nenáležela. Není proto důvodné, aby si mohl tyto neoprávněně vyplacené finanční prostředky ponechat a za stejné časové období pak obdržet jinou, po právu vyplacenou dávku nemocenského pojištění v plné výši. To, že podle schválené právní úpravy by přeplatek na dávce v takovém případě uhradil orgánu nemocenského pojištění subjekt, který přeplatek svým jednáním zavinil (např. zaměstnavatel poskytnuvší chybné podklady), na skutečnosti, že pojištěnec obdržel finanční prostředky, jež mu objektivně nenáleží, nic nemění.




K bodu 88
	Legislativně-technická úprava navazující na bod 82.

K bodu 89
Legislativně-technická úprava; text § 138 odst.1 písm. m)  se dává do souladu s ustanovením § 79 odst. 1 písm. c) zákona. 

K bodům 90 a 91
	Rozšiřuje se výčet správních deliktů o další ustanovení za nesplnění povinností, které jsou uloženy ošetřujícímu lékaři a zdravotnickému zařízení. 

K bodu 92
Výše pokuty se stanovuje ve vztahu k nově doplněným deliktům s ohledem na závažnost správního deliktu.

K bodům 93 a 94
Jedná se o legislativě-technické úpravy spočívající ve sjednocení terminologie.

K bodu 95 
Upravuje se zúčtovávání přeplatků na nemocenském, které vzniknou z důvodu zpětného přiznání plného invalidního důchodu nebo starobního důchodu, s doplatkem těchto důchodů. O přeplatku na nemocenském z tohoto důvodu bude proto OSSZ rozhodovat ve zkráceném řízení. 
	O zúčtování dávky nemocenského pojištění provedené podle § 124 odst. 8 se navrhuje rozhodovat formou zkráceného řízení. Navržená úprava vychází z toho, že zúčtovat ve smyslu § 124 odst. 8 je možno přeplatek na dávce nemocenského pojištění, tj. plnění, o němž bylo v „klasickém“ správním řízení rozhodnuto, že je přeplatkem, a to včetně konstatování zavinění jeho vzniku. Teprve po ukončení řízení o přeplatku (a po případném vyčerpání všech řádných opravných prostředků) bude možno přistoupit k samotnému zúčtování tohoto přeplatku s vyplácenou dávkou. Z tohoto důvodu se navrhuje řízení o samotném zúčtování provést formou zkráceného řízení (jedná se již pouze o samotný zápočet částek) s tím, o provedení zúčtování bude pojištěnec informován v rámci písemného oznámení vydaného podle § 153 odst. 5 s tím, že pokud by s výsledkem nesouhlasil, má možnost vyvolat řízení o dávce podle § 153 odst. 6. 

K bodu 96
Pojištěnec při plnění svých povinností v oblasti nemocenského pojištění oznamuje a dokládá orgánům nemocenského pojištění celou řadu údajů (např. v případě, kdy žádá o dávku nemocenského pojištění). Podle ustanovení § 6 odst. 2 věty třetí správního řádu je správní úřad povinen zajistit obstarání potřebných údajů pouze tehdy, pokud jej o to dotčená osoba požádá a pokud jde o evidenci, kterou správní orgán sám vede. Zatímco prvá z podmínek se ponechává (je věcí volby pojištěnce, zda se rozhodne opatřit si potřebné doklady sám, či zda se rozhodne požádat o jejich opatření orgán nemocenského pojištění), rozšiřuje se okruh příslušných evidencí na všechny evidence, do nichž mají orgány nemocenského pojištění dálkový přístup.





K bodu 97
	Jedná se o legislativně-technickou úpravu navazující na bod 62.

K bodu 98
	V návaznosti na zákon č. 258/2000 Sb. se do okruhu skutečností kladených naroveň karanténě doplňuje též izolace, která má obdobný charakter jako mimořádná opatření při epidemii.

K bodu 99
	Upravuje se kompetence ČSSZ při vydávání tiskopisů používaných osobami samostatně výdělečně činnými; tyto tiskopisy podle živnostenského zákona vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu.

K bodu 100
Doba školního roku 2008/2009 „neúspěšného studia“ se od 1. ledna 2009 do doby potřebných 270 kalendářních dnů pojištění nezapočítává. Započte se však doba neúspěšného studia do 31. prosince 2008, pokud byla nemocensky pojištěna podle přepisů účinných před 1. lednem 2009. Naopak v situaci úspěšného studia, které však nezakládalo účast na nemocenském pojištění podle „starých“ předpisů, se nezapočte doba studia do 31. prosince 2008, ale započte se doba „úspěšného“ studia od 1. ledna 2009.

Posuzování nároku na peněžitou pomoc v mateřství, stejně jako výpočet této dávky ze zaniklého nemocenského pojištění studentů a žáků, se bude řídit právní úpravou platnou v době „nástupu“ na peněžitou pomoc v mateřství, tzn. zákonem č. 187/2006 Sb. Je proto třeba namísto denní výše dávky určit denní vyměřovací základ.

K bodu 101
	Vzhledem k tomu, že na základě změn, které v nemocenském pojištění přinesl zákon č. 261/2007 Sb. s účinností od 1. ledna 2008, nebude již od tohoto data náležet uchazečům o zaměstnání peněžitá pomoc v mateřství, se vypouští překonané ustanovení § 177 odst. 2.

K bodu 102
S ohledem na změnu jedné z podmínek účasti na nemocenském pojištění  zaměstnance s místem výkonu práce trvale v cizině se doplňuje chybějící oznamovací povinnost o zániku nemocenského pojištění zaměstnanců, kteří mají místo trvalého výkonu práce v cizině a pracují tam pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky. Jejich nemocenské pojištění končí ze zákona dnem 31. prosince 2008, jestliže nesplňují podmínky pro účast na pojištění stanovené v § 6 odst. 1 písm. a) bod 2. 

K bodu 103
Prodlužuje se (jinak osmidenní) lhůta pro oznamování přerušení nemocenského pojištění.  

K bodu 104
Podle současného znění ustanovení § 195 platí, že nárok na regresní náhradu vzniká, pokud za účinnosti nové právní úpravy nastala sociální událost, z jejíhož titulu byla dávka poskytnuta. V některých případech však může dojít k tomu, že mezi zaviněným protiprávním jednáním a vznikem sociální události může být určitý časový interval (např. několik dnů). Pro situace, kdy do tohoto intervalu připadne den nabytí účinnosti zákona o nemocenském pojištění, je nutno vyjít ze zásady, že na toho, kdo způsobil vznik sociální události svým zaviněným protiprávním jednáním, mohou důsledky jeho jednání dopadnout jen tehdy, pokud tyto důsledky obsahovala právní úprava účinná v době tohoto jednání. V tomto směru se úprava vzniku nároku na regresní náhradu v přechodném období upřesňuje.


K části druhé

K čl. II
K bodu 1
Legislativně-technická úprava; dosavadní poznámka pod čarou č. 4a odkazovala na § 27 odst. 4 zrušeného zákoníku práce, nová poznámka pod čarou odkazuje na účinné znění zákoníku práce. Dále se zrušují duplicitně označené poznámky pod čarou č. 60a, které jsou přitom nadbytečné.

K bodu 2
Postup uvedený v § 59 odst. 1 písm. k) zákona č. 187/2006 Sb. se promítá i do povinností ČSSZ v zákoně č. 582/1992 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. 

K bodům 3, 19, 29 a 52
Legislativně-technické úpravy spočívající ve sjednocení terminologie.

K bodu 4
	Kompetenci k posuzování zdravotního stavu po uplynutí podpůrčí doby upravuje přímo zákon o nemocenském pojištění v § 27 a § 84 odst. 3 písm. i), a proto se ustanovení jako duplicitní vypouští.

K bodům 5 a 8
Vzhledem k reorganizaci lékařské posudkové služby již nejde o lékaře OSSZ. Ustanovení § 8 odst. 3 a 8 se dávají do souladu s touto skutečností. 

K bodu 6
	Vypouští se překonaná úprava týkající se změněné pracovní schopnosti.

K bodu 7
Legislativně-technická oprava navazující na zákon č. 109/2006 Sb.

K bodu 9
	Pro orgány Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti se stanoví obdobná působnost jako pro Českou správu sociálního zabezpečení v bodě 2.

K bodům 10, 11 a 15
Reaguje se na v mezidobí schválenou novelu zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (zákon č. 214/2006 Sb.). Návrh právní úpravy týkající se podávání přihlášek k nemocenskému pojištění a odhlášek z nemocenského pojištění u živnostenského úřadu je obsažen v čl. I bodu 62.

K bodům 12 a 13
Kromě České správy sociálního zabezpečení mohou Ministerstvo vnitra požádat o přidělení rodného čísla fyzické osobě také okresní správy sociálního zabezpečení, a to za stejných podmínek jako Česká správa sociálního zabezpečení, neboť okresní správy sociálního zabezpečení jsou orgánem sociálního zabezpečení, který zpravidla jako první zjistí, že pojištěnec nemá přiděleno rodné číslo, a je pojištěnci nejblíže, což mu usnadní kontakt se státní správou při vyřizování nezbytných formalit spojených s žádostí o rodné číslo.

Zároveň se navrhuje rozšířit dosavadní vymezení okruhu fyzických osob, pro které mohou všechny správy sociálního zabezpečení žádat  Ministerstvo vnitra o přidělení rodného čísla, tak, aby vyhovovalo potřebám provádění sociálního zabezpečení, tj., aby správy sociálního zabezpečení mohly žádat o přidělení rodného čísla i pro cizince, kteří se v České republice dlouhodobě zdržují. ČSSZ zaznamenává mnoho případů, kdy pojištěnec – cizinec, který je oprávněn si o rodné číslo požádat sám dle § 14 písm. d) bod 2 zákona o evidenci obyvatel, tak neučiní, přestože na to byl zaměstnavatelem, případně OSSZ, upozorněn, a doklady o jeho době pojištění tak nejsou opatřeny rodným číslem. Výslovně se uvádí, že jde o případy, kdy je výdejovým místem Ministerstvo vnitra, aby bylo zřejmé, že nelze žádat o přidělení rodného čísla fyzické osobě, které je rodné číslo přidělováno z moci úřední (tj. pro kterou není výdejovým místem rodného čísla Ministerstvo vnitra, ale matrika, zvláštní matrika nebo cizinecká policie).      

	OSSZ žádají o přidělení rodného čísla fyzické osobě stejným způsobem jako ČSSZ.  

K bodu 14 
V ustanovení § 12 dochází jednak k formálním úpravám, kdy se napravují předchozí legislativní pochybení, jednak k dílčím věcným úpravám. Zákonem č. 109/2006 Sb. bylo v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení v § 12 písmeno d) zrušeno a dosavadní písmena e) a f) označena jako písmena d) a e), přičemž § 12 v té době písmeno f)  neměl. Zákonem č. 189/2006 Sb. se upravuje text § 12 písm. e) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a teprve tímto zákonem se doplňuje písmeno f). Zákon č. 109/2006 Sb. v popisované části nabyl účinnosti dnem 1. července 2006 a účinnost zákona č. 189/2006 Sb. je odložena na 1. ledna 2009. Je proto třeba uvést § 12 do souladu, neboť podle stávajícího znění má fakticky pouze písmena a) až d), avšak zákonem č. 189/2006 Sb. se doplňuje za [neexistující písm. e)] písmeno f). Zároveň se navrhuje počet zaměstnanců vázat na jejich počet evidovaný ke dni vyhotovení výzvy, aby nemohlo docházet k pochybnostem, zda je možné kontrolu uskutečnit na OSSZ či nikoliv. Z důvodu větší přehlednosti se uvádí nové znění celého § 12.

K bodu 16
Legislativně-technická úprava; legislativní zkratka „věznice“ byla již zavedena v § 8 odst. 5.

K bodu 17
	Upřesňuje se, že oznamovací povinnosti zaměstnavatelů se týkají nejen trvání nároku na dávku, nýbrž i nároku samého.

K bodu 18
	Je odůvodněné, aby výzvu mohla učinit též Česká správa sociálního zabezpečení, což přispěje ke zrychlení řízení vedeného touto správou.




K bodu 20 
Legislativně-technická úprava spočívající v úpravě poznámek pod čarou, které byly v zákoně uvedeny duplicitně.

K bodu 21
	Upřesňuje se, že se jedná též o osoby pracující ve vazbě, u nichž úkoly zaměstnavatele bude plnit věznice.

K bodu 22
	Navrhuje se zjednodušit oznamovací povinnost zaměstnavatelů, pokud jde o okruh osob účastných pouze důchodového pojištění. Zaměstnavatel bude povinen plnit oznamovací povinnost o takovém zaměstnanci až v okamžiku, kdy mu poprvé vznikne účast na důchodovém pojištění z výkonu takové činnosti, tj. dosáhne rozhodného příjmu, který je podmínkou pro vznik účasti pro tento případ. Pro účely kontroly je povinen v oznámení uvést rovněž den zahájení práce nebo činnosti uvedených osob. Vzhledem k tomu, že v průběhu výkonu takové činnosti může vzniknout a zaniknout účast na důchodovém pojištění několikrát a že není úmyslem zatěžovat tohoto zaměstnavatele oznamovací povinností při každém vzniku a zániku účasti na důchodovém pojištění, navrhuje se, aby zaměstnavatel hlásil o takovém zaměstnanci den skončení jeho práce (činnosti). Údaje o průběhu důchodového pojištění takového zaměstnance zjistí nositel pojištění z evidenčního listu důchodového pojištění. Zároveň je třeba analogicky sjednotit povinnosti zaměstnavatelů zaměstnávajících osoby, které jsou účastny nemocenského, a tím i důchodového pojištění (viz § 94 odst. 4 zákona č. 187/2006 Sb.), s povinnostmi zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají osoby, které jsou účastny pouze důchodového pojištění. Povinnost hlásit změny tím není dotčena.

Zatímco povinnost přihlásit se do registru zaměstnavatelů je pro zaměstnavatele, který zaměstnává zaměstnané osoby,  obecně upravena v § 93 zákona č. 187/2006 Sb., kam systematicky patří, osoby uvedené v novelizačním bodu v § 36b odst. 2 nejsou účastny nemocenského pojištění, takže adekvátní povinnosti je třeba zakotvit v zákoně č. 582/1991 Sb. Nutnost sdělit nezbytné údaje o zaměstnavateli OSSZ je dána skutečností, že v okamžiku, kdy poprvé vznikne jeho zaměstnanci, který spadá do okruhu osob účastných na důchodovém pojištění, fakticky účast na tomto pojištění, tj. v tom kalendářním měsíci, ve kterém mu byl poprvé zúčtován rozhodný příjem (§ 8 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění), se takový zaměstnavatel stává plátcem pojistného, který musí být evidován, jednoznačně identifikován a pro účely platby pojistného je mu přidělen variabilní symbol. Takového zaměstnavatele je důvodné evidovat až od vzniku povinnosti odvádět za svého zaměstnance pojistné na důchodové pojištění.

	Zaměstnavatel zaměstnávající jen důchodově pojištěné osoby, kterému dosud nevznikla povinnost přihlásit se do registru zaměstnavatelů podle zákona o nemocenském pojištění, se do tohoto registru bude povinně přihlašovat, jakmile mu vznikne povinnost poprvé oznámit den vzniku účasti na důchodovém pojištění svého zaměstnance. Zařazením do registru zaměstnavatelů podle zákona o nemocenském pojištění takovému zaměstnavateli vznikne řada dalších s tím souvisejících povinností, které stanoví § 93 zákona o nemocenském pojištění, včetně povinnosti odhlásit se z registru. Navrhuje se proto plnění těchto povinností výslovně v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení neupravovat a odkázat na příslušné ustanovení zákona o nemocenském pojištění. 

K bodu 23
           Vzhledem k tomu, že v zákoně o důchodovém pojištění se navrhuje nahradit dobu pobírání dávek nemocenského pojištění dobou trvání sociální události, která jejich výplatu podmiňuje, je třeba zároveň upravit údaje, které je zaměstnavatel povinen evidovat pro účely důchodového pojištění. Z hlediska zaměstnavatele nejde o nové povinnosti, neboť obdobné údaje je povinen evidovat již pro účely nemocenského pojištění [viz § 95 písm. d) zákona o nemocenském pojištění]. Nadále nebude třeba pro účely důchodového pojištění evidovat údaje o náhradě mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. Povinností zaměstnavatele nebude evidovat trvání sociální události po skončení zaměstnání. Tyto údaje evidují orgány nemocenského pojištění včetně výplaty dávek nemocenského pojištění a z jejich zdrojů budou nositelé důchodového pojištění tyto údaje čerpat při rozhodování o nároku na důchod. 

K bodu 24
Stanovuje se nejzazší lhůta pro vyhotovení evidenčního listu v případech, kdy účast na pojištění skončila před 31. prosincem, neboť konečné vyúčtování příjmů není žádným právním předpisem definováno ani časově vymezeno a  někteří zaměstnavatelé oddalují vyhotovení evidenčního listu až na konec kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém došlo ke skončení zaměstnání. Lhůta 31. leden kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém před 31. prosincem došlo ke skončení zaměstnání, je dostatečná, aby do evidenčního listu mohli zaměstnavatelé doplnit i dodatečně zúčtované příjmy související s uzavřením kalendářního roku.      

K bodu 25
V souvislosti s novým vymezením vyloučených dob v § 16 odst. 4 písm. a) zákona o důchodovém pojištění se upravuje znění § 38 odst. 4 písm. g) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení do jeho podoby před úpravou podle   zákona č. 189/2006 Sb.  a zároveň se doplňuje vyloučená doba uvedená pod písm. j), tj. doby, za něž v případě uvedeném v § 11 odst. 2 větě páté (doba, po kterou podle pravomocného rozhodnutí soudu nadále trval právní vztah zakládající účast na pojištění, pokud podle tohoto rozhodnutí došlo k jeho skončení neplatně a pokud by jinak byla, kdyby nedošlo k neplatnému ukončení tohoto vztahu, splněna podmínka účasti na pojištění) nebyla náhrada mzdy, platu nebo jiného příjmu započitatelného do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona přiznána soudem. 

K bodům 26, 28, 39, 40, 45 a 46 
Legislativně-technické úpravy navazující na změny provedené zákonem č. 189/2006 Sb.

K bodu 27
           Vzhledem k tomu, že s účinností od 1. ledna 2007 sepisují žádosti o důchod výhradně OSSZ, a nikoli již zaměstnavatelé, přizpůsobuje se této právní úpravě i předkládání evidenčního listu při úmrtí občana. 

K bodu 30
S účinností od 1. ledna 2006 jsou orgány sociálního zabezpečení povinny na žádost občana jednou ročně vyhotovit informativní list, který mu poskytne přehled o dobách pojištění a za dobu od roku 1986 i o vyměřovacích základech a vyloučených dobách, které jsou v evidenci příslušného orgánu sociálního zabezpečení. Snahou občanů, kteří z informativního listu zjistí, že jim nějaká doba pojištění nebo vyměřovací základy či vyloučená doba chybí, je zaslat orgánu sociálního zabezpečení doklady prokazující uvedené skutečnosti a zároveň žádají o jejich promítnutí do informativního listu. Zákon dosud neupravuje povinnost orgánu sociálního zabezpečení doklady zaslané před zahájením řízení o důchod pojištěncem ukládat do své evidence a o údaje z nich získané doplňovat informativní list. Upravuje se proto postup orgánu sociálního zabezpečení v popisovaných případech.  Výslovně  se  uvádí, že dodatečně prokazovaná doba se musí týkat období, které o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém se informativní list vyhotovuje, aby se zabránilo zbytečnému zatěžování orgánu sociálního zabezpečení doklady, které dostane zpravidla od zaměstnavatele žadatele, nebo je již v mezidobí dostal, ale do vyhotovení informativního listu je dosud nestihl zapracovat, a promítne je do něj až při příští žádosti občana.  Doplnění informativního listu se bude provádět na žádost pojištěnce ve stanovené lhůtě. Vzhledem k tomu, že podle § 40a  zákona č. 582/1991 Sb. se vykazují v informativním listu vyměřovací základy a vyloučená doba jen za dobu od roku 1986, bude se stejně postupovat i při vykazování dodatečně prokázaných vyměřovacích základů a vyloučené doby. Vykazování vyměřovacích základů a vyloučené doby před rokem 1986 by bylo nadbytečné.   

	Dále se upravuje postup orgánů sociálního zabezpečení v případech, kdy předložené doklady nejsou dostatečně průkazné. Orgán sociálního zabezpečení  doplnění informativního listu neprovede, pokud doklad, který občan předloží, jednoznačně neprokazuje další dobu pojištění, vyměřovací základ nebo vyloučenou dobu dosud orgánem sociálního zabezpečení neevidovanou. Smyslem navrhovaného postupu není provádět šetření o sporných dobách pojištění či vyměřovacích základech řadu let před zahájením vlastního řízení o přiznání důchodu, ale pouze doplnit evidenci orgánu sociálního zabezpečení o doklady nesporně prokazující předmětné skutečnosti a údaje z nich vykázat na informativním listu. Proto v případech, kdy nebudou předloženy nesporné doklady, orgán sociálního zabezpečení je občanu vrátí a  upozorní ho, že o dobách pojištění, vyměřovacích základech a vyloučených dobách, které těmito doklady prokazuje, rozhodne až v řízení o důchod, pokud je žadatel v rámci řízení předloží.   

K bodu 31
OSVČ, která své pojištěné zaměstnání uplatní jako důvod vedlejší samostatné výdělečné činnosti pro účely placení záloh na pojistné na důchodové pojištění (v nižší výši, nebo jejich neplacení), bude povinna tuto skutečnost oznámit nejpozději na přehledu za kalendářní rok, za který tento důvod vedlejší samostatné výdělečné činnosti uplatňuje. Zaměstnavatel je proto povinen takové potvrzení na žádost OSVČ nebo OSSZ vydat. 

K bodu 32
Jde o reakci na změny navržené v zákoně o důchodovém pojištění, které se týkají skutečností, za kterých je výkon samostatné výdělečné činnosti považován za vedlejší. 

K bodu 33
Je již překonána úprava, kdy OSVČ při zahájení (znovuzahájení) samostatné výdělečné činnosti nebyla účastna důchodového pojištění, a pokud se k němu dobrovolně přihlásila ve lhůtě stanovené pro podání oznámení o zahájení (znovuzahájení) samostatné výdělečné činnosti, nebyla již povinna vyplňovat a předkládat další předepsaný tiskopis o zahájení (znovuzahájení) samostatné výdělečné činnosti. 

Podle platné právní úpravy je OSVČ v kalendářním roce vždy účastna důchodového pojištění ze samostatné výdělečné činnosti. Pouze v situaci, kdy uplatní důvod, pro který je její samostatná výdělečná činnost vedlejší, není účastna důchodového pojištění v kalendářním roce po dobu výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, pokud v této době nedosáhne potřebné výše příjmu (po odpočtu výdajů). Uplatní-li OSVČ důvod vedlejší samostatné výdělečné činnosti a nevznikne jí za tuto dobu účast na důchodovém pojištění, má i nadále možnost přihlásit se k účasti na důchodovém pojištění za dobu vedlejší samostatné výdělečné činnosti dobrovolně, a to až do dne, kdy podává „Přehled“ za kalendářní rok, za který se k důchodovému pojištění přihlašuje. 

K bodu 34
	Jedná se o legislativně-technickou úpravu věcně navazující na zákon č. 261/2007 Sb.; napravuje se, že péče o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni I nebyla promítnuta do § 48 posledního odstavce. 

K bodu 35
	Reaguje se na jiné vymezení příjmů v § 10 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění a na zavedení institutu opravného přehledu v § 15 odst. 2 a 3 zákona č. 589/1992 Sb.

K bodům 36 a 37
Reaguje se na v mezidobí schválenou novelu  zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení provedenou zákonem č. 214/2006 Sb. a vzhledem k tomu, že došlo ke zrušení možnosti odhlásit se z důchodového pojištění OSVČ (viz zákon č. 134/1997 Sb.), je třeba dodatečně upravit i ustanovení § 48b.

Osoba uvedená v § 10a odst. 1  může hlášení podle § 48 odst. 1 písm. a) a přihlášku podle § 48b odst. 2 učinit u živnostenského úřadu na předepsaném tiskopisu. 

K bodu 38
Navrhuje se, aby OSVČ nebyla povinna dokládat údaj o vedlejší samostatné výdělečné činnosti, které vede  ČSSZ ve své evidenci, nebo je sice nevede, ale má možnost si je obstarat v elektronické podobě  způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zakládá se proto ČSSZ povinnost takové informace zveřejňovat. 

K bodu 41
Vypouští se věta druhá, která je nadbytečná a zavádějící. Možnost zastoupení na základě plné moci je upravena ve správním řádu, není třeba ji v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení opakovat.    

K bodu 42
	Upravuje se postup v případě, že žádost o důchod podává občan, který je umístěn ve věznici.

K bodu 43
           Doplňují se plnění náležející podle zákoníku práce (§ 192 a § 194 zákona č. 262/2006). 

K bodu 44
Legislativně-technická úprava navazující na zákon č. 181/2007 Sb.




K bodu 47
	Zvýšení důchodu pro bezmocnost jako dávka důchodového zabezpečení byla zrušena již od 1. ledna 2007.

K bodu 48
V ustanovení § 104b odst. 2 písm. b) se doplňuje určování místní příslušnosti OSSZ v případě, že je několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, a to analogicky podle s ustanovení § 7 písm. b), aby nedocházelo k situacím, kdy OSVČ bude mít rozdílnou příslušnost OSSZ z hlediska vedení evidence OSVČ a z hlediska vedení správního řízení.

K bodu 49
Ustanovení § 104c stanoví jako obecnou formu rozhodování ve věcech pojistného platební výměr, stanoví však rovněž okruh případů, kdy se rozhoduje „klasickým“ rozhodnutím. Tento okruh případů se v návaznosti na úpravu navrhovanou v § 22b odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, rozšiřuje též o případy, kdy se rozhoduje o zrušení pravděpodobné výše pojistného.

K bodům 50 a 51
Upravuje se možnost srážet přeplatek, který vznikne na nemocenském při zpětném přiznání plného invalidního důchodu, stejným způsobem jako v případě vzniku přeplatku na nemocenském při zpětném přiznání starobního důchodu, tj. z doplatku důchodu, resp. z jeho pravidelných měsíčních splátek. Aby šlo skutečně o zjednodušení agendy úhrady přeplatku na nemocenském v uvedených případech, provádí se zároveň změny v zákoně o nemocenském pojištění v tom smyslu, že o povinnosti uhradit přeplatek nebude vydáváno rozhodnutí orgánem nemocenského pojištění. Půjde o zkrácené řízení ve smyslu § 153 zákona o nemocenském pojištění s tím, že pojištěnec obdrží pouze písemné oznámení o výši přeplatku a způsobu jeho úhrady. Pokud s tím nebude souhlasit, bude mít možnost ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení písemného oznámení požádat OSSZ o vydání rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek na nemocenském, čímž by zahájil řízení o dávce (§ 153 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění).    

K bodu 53
	Legislativně-technické zpřesnění navazující na bod 38.

K části třetí

K čl. III
K bodu 1
	K zamezení výkladových nejasností se výslovně stanoví, že pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance (srov. bod 12 - § 8 odst. 1) se nebude zahrnovat do vyměřovacího základu, aby se neplatilo pojistné z pojistného.

K bodu 2
Výši vyměřovacího základu lze zjišťovat pouze u smluvního zaměstnavatele, který je na rozdíl od zahraničního zaměstnavatele povinen na žádost OSSZ sdělit jí veškeré potřebné údaje pro provádění nemocenského pojištění smluvního zaměstnance. Pro účely placení pojistného má smluvní zaměstnavatel podle § 23b odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb. postavení zaměstnavatele. Je tedy povinen správně  stanovit výši vyměřovacího základu a umožnit kontrolu OSSZ ve věci odvodu pojistného.

K bodům 3 až 5
Podle současné úpravy se pro stanovení minimálního vyměřovacího základu vychází u OSVČ vedoucích daňovou evidenci z rozdílu mezi příjmy a výdaji u OSVČ vedoucích účetnictví ze základu daně. Pro účely daňové se u všech OSVČ vychází ze základu daně. Základem daně je vždy zisk (rozdíl mezi příjmy a výdaji). Při stanovení základu daně se vychází z příjmů a výdajů v daném zdaňovacím období. Pro placení daně je základem upravený základ daně.  Úpravami základu daně se narovnává časový nesoulad mezi příjmy a výdaji v různých zdaňovacích obdobích. 

Toto lze ukázat na příkladu dvou OSVČ, z nichž jedna vede daňovou evidenci a druhá účetnictví: OSVČ, která vede daňovou evidenci, vykazuje příjmy do toho kalendářního roku, v němž je obdržela, výdaje do toho roku, v němž příslušnou částku zaplatila. OSVČ, která vede účetnictví, a to podle zásady věcné a časové souvislosti, vykazuje příjmy do toho kalendářního roku, v němž je vyfakturovala, výdaje do toho roku, v němž měla příslušnou částku zaplatit. Obě OSVČ nakoupily materiál za 100 000 Kč v roce 2008, fakturu uhradí příští rok v únoru. Obě OSVČ prodaly výrobek za 120 000 Kč v prosinci, v prosinci vystavily fakturu, uhrazena byla v únoru. OSVČ, která vede daňovou evidenci, vykáže pro účely daňové i pojistného obě částky do roku 2009 (příjem 120 000 Kč, výdaje 100 000 Kč). OSVČ, která vede účetnictví, vykáže pro účely daňové i pojistného obě částky do roku 2008 (příjem 120 000 Kč, výdaje 100 000 Kč). Pokud by OSVČ, která vede daňovou evidenci, přecházela od 1. ledna 2009 na výdaje určené v procentech, je podle § 23 odst. 8 písm. b) bodu 2 zákona o daních z příjmů povinna upravit základ daně o pohledávky a závazky. Znamená to, že pro účely daňové bude v roce 2008 příjmem 120 000 Kč a výdajem 100 000 Kč. V základu daně za rok 2009 tyto částky nebudou. Podle současné úpravy v sociálním pojištění pohledávky a závazky nejsou příjmem a výdajem, proto nebudou zahrnuty do roku 2008, v roce 2009 nejsou součástí základu daně. Tyto částky z hlediska sociálního pojištění neexistují, ačkoliv jde o příjmy a výdaje ze samostatné výdělečné činnosti. 

	Navrženou úpravou se sníží administrativní náročnost u OSVČ. Základem pro odvod pojistného bude údaj, který uvedly v daňovém přiznání.

V § 5b odst. 1 je uvedeno, že za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona považuje též příjem osoby samostatně výdělečně činné dosažený výkonem samostatné výdělečné činnosti, i když se tento příjem pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje za příjem ze závislé činnosti nebo ostatní příjem. Od účinnosti zákona se budou za příjmy OSVČ považovat pouze příjmy, které se podle zákona o daních považovaly za příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem k tomu, že v minulosti nebyl jednoznačný názor na příjmy soudních znalců a tlumočníků, tj. zda jde o příjmy ze závislé činnosti nebo ze samostatné výdělečné činnosti, bylo do ustanovení o vyměřovacím základu OSVČ doplněno, že za příjmy OSVČ se považují i příjmy zdaňované jako příjmy ze závislé činnosti, pokud byly dosaženy ze SVČ. V zákoně o všeobecném zdravotním pojištění obdobná změna nebyla provedena; za příjmy OSVČ se považují pouze příjmy, které se považují pro účely daňové za příjmy ze SVČ. Poněvadž i pro účely daňové jsou znalci a tlumočníci výslovně uvedeni ve výčtu OSVČ, odpadl důvod pro ponechání této odlišné úpravy od zdravotního pojištění.

K bodu 6
V  § 5c větě první se upřesňuje, že částka čtvrtiny  průměrné mzdy je částkou platnou v tom kalendářním roce, v němž se pojistné platí, tj. nikoliv v kalendářním měsíci, za který se pojistné platí.  

K bodům 7 a 9
	Jedná se o legislativně-technické úpravy navazující na bod 5.

K bodu 8
	Navrhuje se zvýšit průměrný počet zaměstnanců pro možnost danou jejich zaměstnavateli zvolit si refundaci poloviny úhrnu náhrady mzdy, kterou vyplácí svým zaměstnancům za pracovní dny v období prvních 14 dnů trvání jejich dočasné pracovní neschopnosti.

K bodu 10
Ke zvyšování základní sazby pojistného na nemocenské pojištění pro zaměstnavatele, kteří mají možnost a zvolí si vyšší sazbu pojistného na nemocenské pojištění, nebude docházet s ohledem na celkové výdaje na dávky nemocenského pojištění, jak je uvedeno v § 7 odst. 2, ale s ohledem k výdajům na náhradu mzdy.

K bodům 11 a 12
V souvislosti s přijetím zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů došlo k rozšíření nepeněžních příjmů zaměstnance, které podléhají odvodu pojistného. Navrhuje se proto oproti současné úpravě, kdy v případech nepeněžních příjmů se odkládala u zaměstnance splatnost pojistného, zavést povinnost zaměstnavatele za zaměstnance zaplatit pojistné. Zároveň se zaměstnanci ukládá povinnost uhradit zaměstnavateli pojistné, které on za něj zaplatil. V neposlední řadě se navrhuje rozšířit, která peněžní plnění se pro účely odvodu pojistného považují za nepeněžní. 

Doplňuje se chybějící úprava pro splatnost pojistného ze započitatelného příjmu nemocensky nebo jen důchodově pojištěného zaměstnance, u něhož účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění vznikla zpětně z důvodu, že po skončení zaměstnání či činnosti byl zúčtován započitatelný příjem, který se považuje pro účast na nemocenském pojištění a na důchodovém pojištění za dosažený v posledním měsíci takového zaměstnání či činnosti. 

K bodu 13
S ohledem k úpravě v § 9 odst. 7 se doplňuje, kdy se náhrada mzdy považuje za přeplatek na pojistném. Úprava jeho vracení je obsahem § 17.  

K bodu 14
Nemocenské pojištění osob ve vazbě, stejně jako osob ve výkonu trestu odnětí svobody zařazených do práce, provádí od 1. ledna 2009 Vězeňská služba České republiky. Jedná se o potřebné doplnění právní úpravy. Protože osoby ve vazbě vykonávají práci na základě některého z pracovněprávních vztahů uzavřeného podle zákoníku práce, zakládá se povinnost zaměstnavateli uhradit věznici i náhradu mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti. 



K bodu 15
	S ohledem na ustanovení § 11 zákona o důchodovém pojištění se navrhuje doplnit možnost členům představenstva nebo kontrolní komise družstva uhradit dlužné pojistné, aby jejich důchodově pojištěná činnost v družstvu mohla být považována za dobu pojištění. Jde o úpravu obdobnou úpravě platné např. pro společníky obchodních společností. 

K bodu 16
Jestliže OSVČ je za daný kalendářní rok plátcem daně paušální částkou, její samostatná výdělečná činnost je vedlejší, rozdíl mezi pravděpodobnou výší příjmů a výdajů jí nezakládá účast na důchodovém pojištění v takovém roce, není důvod, aby v něm platila zálohy na pojistné. Navrhuje se proto zrušit povinnost takové OSVČ písemně žádat OSSZ, aby nemusela uvedené zálohy platit.

Navržená úprava odpovídá skutečnosti, že vedlejší samostatná výdělečná činnost z důvodu pojištěného zaměstnání OSVČ má stejný režim pro účely placení záloh na pojistné na důchodové pojištění, jako ostatní důvody, pro které je výkon samostatné výdělečné činnosti (SVČ) považován za vedlejší.

OSVČ se podle platné úpravy považuje pro placení záloh na důchodové pojištění za OSVČ vykonávající vedlejší SVČ od měsíce, v němž oznámila důvod pro zařazení mezi takové OSVČ. Navrhuje se, aby byla považována za OSVČ vykonávající vedlejší SVČ v době, v níž takovou činnost vykonávala, pokud oznámení důvodu sdělí ve stejné lhůtě, v níž tento důvod sděluje pro účely placení pojistného na důchodové pojištění, tj. současně s přehledem, a do konce kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němž byl podán přehled, tento důvod doloží, pokud bude povinna jej dokládat. Tak například byl-li OSVČ vykonávající hlavní SVČ přiznán starobní důchod od 1. února a v předchozím roce byla ve ztrátě, tak podle současné právní úpravy, když oznámí přiznání důchodu až v září, nemusí od září platit zálohy jako OSVČ vykonávající vedlejší SVČ. Podle navrhované úpravy nebude muset platit zálohy od února. Podmínkou bude, že na přehledu za kalendářní rok, v němž byl starobní důchod přiznán, uvede, od kdy byl tento důchod přiznán. Touto úpravou bude administrativní provádění jak pro OSVČ, tak i pro OSSZ jednodušší než dosud. 
	
K bodu 17
Vzhledem k tomu, že podle § 5b odst. 1 vyměřovacím základem již nebude rozdíl mezi příjmy a výdaji, nýbrž dílčí základ daně, je tomu třeba přizpůsobit i postup při stanovení měsíčního vyměřovacího základu.	

K bodu 18
Důvodem navržené změny je skutečnost, že zálohy na pojistné jsou splatné po uplynutí kalendářního měsíce, za který se platí. OSVČ je tedy známo v kalendářním měsíci, v němž přehled podala, zda v následujícím kalendářním měsíci  do 20. dne je povinna platit zálohy na pojistné a v jaké výši. Takto stanovená minimální výše zálohy na pojistné platí až do měsíce, který předchází měsíci, v němž byl nebo měl být přehled podán v dalším kalendářním roce.

K bodu 19
Pro OSVČ, která je plátcem daně paušální částkou, se určuje způsob stanovení minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro placení záloh na pojistné, a to stejně jako v návrhu na změnu  § 13a odst. 7, kde je uvedeno, ve kterém případě neplatí zálohy na pojistné OSVČ, která je plátcem daně paušální částkou. 
  
K bodu 20
Zjednodušení administrativy při snižování měsíčního vyměřovacího základu, kdy se dosavadní tříměsíční období prodlužuje na dobu až do podání přehledu, čímž odpadne opakování žádostí.

K bodu 21
Doplňuje se úprava pevné minimální výše měsíčního vyměřovacího základu pro placení záloh na pojistné u OSVČ, která je plátcem zálohy na pojistné z tohoto měsíčního vyměřovacího základu na přelomu kalendářních roků, aby – kdy ze zákona dochází od 1. ledna kalendářní roku k jejímu zvýšení – toto zvýšení neovlivňovalo po přechodnou dobu výši placených záloh na pojistné. Uvedená výše měsíčního vyměřovacího základu se tak nebude měnit např. ani u OSVČ, která zahájí samostatnou výdělečnou činnost v jednom kalendářním roce a v následujícím kalendářním roce podává přehled o svých příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, v němž samostatnou výdělečnou činnost zahájila.  

K bodům 22 a 26
	Odstraňuje se výkladová nejasnost, co se rozumí určením měsíčního vyměřovacího základu, popřípadě měsíčního základu.

K bodu 23
Nemocenské pojištění OSVČ nenavazuje na povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění.
 
K bodu 24
	Doplňuje se úprava zaokrouhlování vypočteného měsíčního vyměřovacího základu.

K bodům 25 a 37
	Navrhuje se změna splatnosti pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ a zahraničních zaměstnanců. 

K bodu 27
Přeplatek pojistného na nemocenské pojištění se nevrací, popř. se nevrací v plné výši, má-li OSVČ vůči OSSZ splatné závazky. Přeplatek pojistného na nemocenské pojištění OSVČ musí být použit na splatné závazky OSVČ podle § 22a odst. 2, pokud OSVČ takové má. OSSZ je povinna o vrácení či nevrácení přeplatku pojistného na nemocenské pojištění uvědomit OSVČ, která má tak možnost vyjádřit nesouhlas, což pro OSSZ znamená zahájení řízení o pojistném. Skutečnost, že ust. § 84 odst. 2 písm. m) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ukládá OSSZ povinnost písemně informovat OSVČ o zániku nemocenského pojištění z důvodu nezaplacení pojistného na nemocenské pojištění, nemá vliv na další povinnost OSSZ sdělovat též  skutečnosti z hlediska  pojistného na nemocenské pojištění.  

K bodu 28
	Legislativně-technické upřesnění.



K bodům 29 a 30
	Prodlužuje se lhůta k dokladování důvodu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, který  OSVČ v přehledu uvede.

K bodům 31 až 33
Nově se upravuje podávání přehledů v případě dodatečného zjištění změn ve vyměřovacím základu pro pojistné; pro tento přehled se z důvodu lepšího odlišení od přehledu podle odstavce 1 volí též výstižnější název „opravný přehled“. Navrhuje se, aby OSVČ byla povinna podat opravný přehled vždy v případě, kdy má na pojistném na důchodové pojištění za kalendářní rok zaplatit víc, než uvedla v „řádném“ přehledu. V opačném případě má možnost, nikoliv povinnost podat opravný přehled.  Pokud  poklesem základu (dílčího základu) daně ze samostatné výdělečné činnosti  za dobu vedlejší samostatné výdělečné činnosti zanikne osobě samostatně výdělečně činné její účast na důchodovém pojištění, umožňuje se jí dodatečně, tj. v den, kdy podává opravný přehled, dobrovolně se k tomuto pojištění přihlásit; pokud však opravný přehled nepodá ve stanovené lhůtě, vznikne jí dobrovolná účast na důchodovém pojištění ze zákona. Jestliže tedy opravný přehled v dané lhůtě OSVČ podá a dobrovolně se k důchodovému pojištění za předchozí rok nepřihlásí, účastna důchodového pojištění nebude a OSSZ případný přeplatek vrací podle § 17.

K bodu 34
	Ustanovení se jako nepraktické zrušuje; na situace před rokem 2008 je pamatováno v přechodných ustanoveních (čl. IV bod 1).

K bodům 35 a 36
V oblasti plateb pojistného na důchodové pojištění osobami dobrovolně účastnými tohoto pojištění se navrhuje posílit prvek dobrovolnosti tím, že se umožní zaplatit toto pojistné i po podání žádosti o důchod, pro jehož nárok, ale často i výši, mají být doby tohoto pojištění zohledněny. Řeší se tak zejména situace, kdy žadatel o důchod zpravidla až po podání žádosti o přiznání důchodu, ale mnohdy až po vydání rozhodnutí zjistí, že nemá potřebnou dobu důchodového pojištění; nejčastěji se tyto situace vyskytují v řízeních o žádostech o plný nebo částečný invalidní důchod, popř. pozůstalostní důchody, i když výjimečně se tak může stát i u starobního důchodu. V povědomí veřejnosti totiž není dostatečně znám institut informativního osobního listu důchodového pojištění, nehledě na to, že řízení o jeho vydání v období před podáním žádosti o důchod by podání této žádosti (při včasném zaplacení pojistného za současného právního stavu) zdrželo. Naopak není důvodné měnit ostatní lhůty limitující období, kdy lze pojistné platit, ani princip,  že se k předmětné době přihlédne až po zaplacení pojistného. Navrhované řešení lze označit i jako posílení proklientského přístupu. 

K bodu 38
Ustanovení § 14a odst. 2, které platí pro OSVČ, by mělo platit obdobně i pro zahraničního zaměstnance. Neumožnění zahraničnímu zaměstnanci platit pojistné dopředu, obdobně jako je umožněno OSVČ, by znamenalo zapracovat do programu odchylku, která by jej pouze komplikovala. Pokud by pojištěnec, který zaplatil pojistné dopředu, přestal být zahraničním zaměstnancem v době, za kterou bylo pojistné zaplaceno, přeplatek OSSZ vrátí.  

K bodům 39 až 44
	Jedná se o legislativně-technická upřesnění.

K bodu 45
Podle ustanovení § 20 odst. 2 mj. platí, že penále se poprvé platí za kalendářní den, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného, a naposledy za den, ve kterém bylo dlužné pojistné zaplaceno. 

Plátce pojistného, který nesouhlasí s rozhodnutím ČSSZ, jímž platební výměr OSSZ potvrdila, může následně podat žalobu ke správnímu soudu (tj. krajskému soudu). Jeho rozsudek nabývá právní moci doručením účastníkům (§ 54 odst. 5 SŘS) a je vykonatelný, jakmile uplyne lhůta k plnění, kterou soud ve výroku stanovil, popř. dnem jeho právní moci (§ 54 odst. 7 SŘS). Rozsudek správního soudu může účastník řízení napadnout mj. formou kasační stížnosti. Podle ustanovení § 107 SŘS platí, že kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele za stanovených podmínek přiznat. 

Navrhuje se zamezení plynutí penále v situaci, kdy kasační stížnost podala ČSSZ, neboť její rozhodnutí bylo správním soudem zrušeno. Plátce pojistného se proto ode dne, kdy bylo zrušeno rozhodnutí ČSSZ, oprávněně domníval, že není povinen dlužné pojistné platit. Proto je logické, aby penále neplynulo po dobu od nabytí právní moci soudního rozhodnutí do podání kasační stížnosti a po dobu řízení o kasační stížnosti, která má povahu mimořádného opravného prostředku, a to bez ohledu na případný výsledek řízení o kasační stížnosti a na to, zda žalobce (ČSSZ) požádá o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Navrhuje se nepenalizovat dluh na pojistném až do 8 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí NSS. Osm dnů je dostatečná doba, neboť plátce může počítat s možností, že NSS zruší rozhodnutí správního soudu. Pokud v této lhůtě plátce pojistné nezaplatí, dnem nabytí právní moci rozhodnutí NSS začne penále nabíhat.

K bodům 46 a 47
Legislativně-technické úpravy, kdy se provádí správné systematické zařazení ustanovení o tom, kdo se považuje za plátce pojistného.

K bodu 48
Doplňuje se režim umísťování plateb od OSVČ, které mají vůči OSSZ splatné závazky, a to tak, aby nedocházelo k zániku nemocenského pojištění OSVČ v situaci řádného placení pojistného na nemocenské pojištění.

K bodu 49
Doplňuje se úprava zaokrouhlování konstruovaného měsíčního příjmu.

K bodům 50 a 51 
Podle platné úpravy zruší okresní správa sociálního zabezpečení své rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného v případě, kdy byl následně předložen přehled obsahující údaje potřebné pro kontrolu správnosti odvodu pojistného, který předkládá podle dosavadní úpravy
- organizace podle § 9 odst. 3 nebo věznice podle § 11 věty třetí, 
- malá organizace podle § 10 věty čtvrté, 
- osoba samostatně výdělečně činná podle § 15 odst. 1
osoba samostatně výdělečně činná podle § 15 odst. 2, změní-li se na základě dodatečného nebo opravného daňového přiznání údaje, které uvedla dříve v přehledu podaném podle § 15 odst. 1.   

Možnost zrušení rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného se nově navrhuje též pro případy, kdy 
- zaměstnavatel dodatečně oznámí, že v období, za které byla pravděpodobná výše pojistného stanovena, nezaměstnával žádné zaměstnance,
- osoba samostatně výdělečně činná dodatečně oznámí, že samostatnou výdělečnou činnost v období, za které byla pravděpodobná výše pojistného stanovena, již nevykonávala.
V obou případech je třeba rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného za toto období zrušit, neboť v důsledku uvedených skutečností ani nevznikla za toto období povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení.  

Navrhuje se, aby okresní správa sociálního zabezpečení uvedené situace řešila formou rozhodnutí vydaného jako nové rozhodnutí podle § 101 správního řádu. Nelze použít řešení situace prostřednictvím institutu přezkumného řízení, neboť v přezkumném řízení se přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy, přičemž tento soulad se posuzuje podle právního stavu a skutkových okolností v době vydání rozhodnutí. Původní rozhodnutí o stanovení pravděpodobné výše pojistného však bylo v době jeho vydání v souladu s platnými předpisy, tento nesoulad nastal až později, neboť osoba samostatně výdělečně činná oznámila příslušnou skutečnost až po jeho vydání. Použít nelze ani institut obnovy řízení, neboť to lze obnovit mj. tehdy, pokud vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit. Tato podmínka však v řadě případů splněna není, neboť účastník řízení skutečnosti uplatnit mohl, avšak neučinil tak (typicky proto, že byl po dobu celého řízení nečinný a s orgány sociálního zabezpečení nekomunikoval).        

K bodu 52
OSVČ nemůže být znevýhodněna z důvodu nové úpravy, kdy jí bude nemocenské náležet až od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény). 

K bodu 53
	Poznámka pod čarou se zrušuje, neboť odkazovala na právní předpisy, které jsou již zrušeny.


K čl. IV

K bodu 1
Vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění za rok 2008 OSVČ stanoví podle právní úpravy účinné ke dni 31. prosince 2008.

K bodu 2
OSVČ se od 1. ledna 2009 ponechává po přechodnou dobu stávající úprava pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění, tj. placení těchto záloh v nižší výši, popř. jejich neplacení z důvodu vedlejší samostatné výdělečné činnosti (takovým důvodem je OSVČ uplatněné zaměstnání zakládající nemocenské pojištění s potřebnou výší příjmu v roce 2007, 2008 nebo z důvodu trvání vazby či výkonu trestu odnětí svobody), a to po dobu uvedenou v přechodném ustanovení. 

V případě, kdy však OSVČ zahájí či znovu zahájí samostatnou výdělečnou činnost po 31. prosinci 2008, platí pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění navržená úprava.   

K bodu 3
Za rok 2008 podává OSVČ přehled o příjmech a výdajích podle právní úpravy účinné ke dni 31. prosince 2008.

K bodu 4
	Zákonem č. 189/2006 Sb. (čl. XXXIV) nejsou uvedené odměny u OSVČ dosud účastných důchodového pojištění jen na základě svého prohlášení započitatelné pro posouzení účasti na důchodovém pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti. S ohledem na změnu definice příjmů OSVČ ze samostatné výdělečné činnosti je třeba i v přechodném ustanovení pro účely pojistného upravit, že uvedené odměny při splnění stanovených podmínek nevstupují od 1. ledna 2009 do vyměřovacího základu OSVČ pro placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.


K části  čtvrté

K čl. V
K bodům 1, 15 a 20
Důsledkem změn v provádění nemocenského pojištění je mj. to, že zaměstnavatelé nebudou vyplácet dávky nemocenského pojištění a nebudou tudíž znát potřebné údaje pro správné posouzení doby pojištění a vyloučených dob při vyhotovování evidenčních listů důchodového pojištění, které jsou hlavním dokladem k prokázání budoucích nároků pojištěnce vykonávajícího „závislou“ činnost. Navrhuje se proto nahradit pobírání dávek nemocenského pojištění trváním sociální události (kterou zaměstnavatel již podle platné právní úpravy eviduje minimálně pro účely nemocenského pojištění), která podmiňuje nárok na tyto dávky, a zároveň zjednodušit hmotněprávní úpravu.  Tento návrh se promítne do okruhu osob účastných důchodového pojištění z titulu dnešního pobírání dávek nemocenského pojištění nahrazujících ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění, z něhož jsou tyto dávky vypláceny (novelizační bod 1),  do stanovení, za jakých podmínek se považuje kalendářní měsíc, ve kterém nebyl dosažen příjem započitatelný do vyměřovacího základu pro pojistné, za dobu pojištění (novelizační bod 15), tj. pro tento případ se bude trvání sociální situace považovat za omluvný důvod, a do stanovení vyloučených dob, které jsou vymezeny stávajícím pobíráním dávek nemocenského pojištění (novelizační bod 20).

Doba pobírání nemocenského se nahrazuje dobou trvání dočasné pracovní neschopnosti (dále jen „DPN“), neboť podpůrčí doba pro nemocenské se v zásadě kryje s dobou trvání DPN  od jejího 15. kalendářního dne, a dobou nařízené karantény. Pokud jde o náhradu mzdy (platu) při DPN, tam již současná platná, avšak dosud neúčinná právní úprava považuje za dobu pobírání náhrady mzdy při DPN  dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše však v rozsahu prvních 14 kalendářních dnů DPN. Tímto návrhem dojde ke sjednocení a pro účely důchodového pojištění tak bude rozhodné trvání DPN  jako takové. Výjimkou však bude DPN, kterou si pojištěnec přivodil úmyslně, neboť po dobu takové DPN  nemocenské nenáleží, a není tudíž důvodné takovou dobu zohledňovat pro účely důchodového pojištění. Pro potřeby účasti na důchodovém pojištění se výslovně uvádí, že DPN musí vzniknout nejpozději v poslední den ochranné lhůty podle zákona o nemocenském pojištění. Smyslem tohoto upřesnění je předejít situacím, kdy ošetřující lékař uzná DPN  po uplynutí ochranné doby, např. proto, že mu pacient poskytl mylnou informaci. V takovém případě by se doba trvání DPN pro účely důchodového pojištění nijak nezohledňovala.

Doba pobírání ošetřovného se nahrazuje podpůrčí dobou pro tuto dávku stanovenou zákonem o nemocenském pojištění, která činí nejvýše prvních 9 kalendářních dnů a ve specifických případech nejvýše prvních 16 kalendářních dnů od počátku potřeby ošetřování. Výslovně se přitom vylučuje ta kategorie pojištěnců, která nemá ze zákona o nemocenském pojištění na ošetřovné nárok (viz § 39 odst. 5 ZNP – např. příslušníci, zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, domáčtí zaměstnanci, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, a další). 

Dobu pobírání peněžité pomoci v mateřství, resp. peněžité pomoci  není třeba nahrazovat v plném rozsahu, neboť důvodem poskytování této dávky a čerpání mateřské, popř. rodičovské dovolené, je péče o dítě a u ženy, která dítě porodila, ještě krátký časový úsek před porodem. Doba péče o dítě ve věku do čtyř let je současně náhradní dobou pojištění, která se vylučuje pro stanovení osobního vyměřovacího základu. Vzhledem k tomu, že uvedenou náhradní dobu pojištění lze hodnotit nejdříve ode dne narození dítěte, kdežto peněžitou pomoc v mateřství lze čerpat již před porodem, nejvýše od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu, bude se zohledňovat pouze úsek před očekávaným dnem porodu, a to jako doba, po kterou zaměstnankyně nepracovala z důvodů těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu. Doba péče o dítě od jeho narození je kryta náhradní dobou pojištění, která je zároveň vyloučenou dobou [§ 16 odst. 4 písm. e)]. V praxi se při hodnocení doby péče o dítě do čtyř let věku postupuje tak, že se zohlední údaje z evidenčního listu,  pokud byla pečující osoba v době péče o dítě zaměstnána, tj. započte se doba pobírání peněžité pomoci v mateřství, zatímco chybějící doba, tedy doba péče nepokrytá dobou pobírání dávky nemocenského pojištění, se pokryje náhradní dobou pojištění, kterou je péče o dítě do čtyř let věku prokázaná čestným prohlášením pečující osoby podaným  zároveň s žádostí o důchod, a která je zároveň vyloučenou dobou.  

K bodu 2
	Jde o legislativně-technickou úpravu. Zrušuje se poznámka pod čarou odkazující na starý zákon o nemocenském pojištění a nahrazuje se odkazem na zákon nový.

K bodu 3 
	Úprava souvisí s návrhem uvedeným v čl. I bodu 3. Dle uvedeného bodu bude stejně vymezený okruh osob, jaký je uveden v § 8 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 189/2006 Sb., účasten nemocenského pojištění jen tehdy, pokud tyto osoby nebudou povinně důchodově pojištěny v cizině, tj. bude pro ně platit stejná podmínka, kterou upravuje § 8 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění ve znění zákona č. 189/2006 Sb. pro účast těchto osob na důchodovém pojištění. Budou-li tyto osoby splňovat podmínky pro účast na českém nemocenském pojištění, budou zároveň splňovat podmínky účasti na českém důchodovém pojištění. Pro takové osoby pak není důvodné, aby byla „příjmová podmínka“ účasti stanovena pro účast na důchodovém pojištění odchylně od této podmínky stanovené pro účast na nemocenském pojištění, a odstavec 3 zmíněného ustanovení se tak stává nadbytečným. Budou-li tyto osoby účastny českého nemocenského pojištění, pak budou zároveň účastny českého důchodového pojištění (viz  § 8 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění).  

K bodům 4, 9 až 11
Podle platné právní úpravy je u OSVČ její pojištěné zaměstnání s potřebnou výší dosaženého příjmu (tj. dvanáctinásobku minimální měsíční mzdy platné k 1. lednu kalendářního roku, za který se účast na důchodovém pojištění OSVČ posuzuje) důvodem vedlejší samostatné výdělečné činnosti, jestliže OSVČ tento důvod uplatní a doloží nejpozději spolu s přehledem za kalendářní rok, za který se posuzuje účast na důchodovém pojištění OSVČ. Přitom je nerozhodné, zda v kalendářním roce, za který se účast OSVČ na důchodovém pojištění posuzuje, bylo takové zaměstnání vykonáváno vedle samostatné výdělečné činnosti, či před jejím zahájením, nebo po jejím skončení. Ostatní důvody, pro které je samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší, jako např. nárok na výplatu částečného invalidního důchodu, však musí trvat souběžně s výkonem samostatné výdělečné činnosti. Nově se vyžaduje i u pojištěného zaměstnání, stejně jako u ostatních důvodů, jeho trvání souběžně s výkonem samostatné výdělečné činnosti. Tím se zároveň opouští sledování příjmu z pojištěného zaměstnání OSVČ. Příjem pro účast na nemocenském pojištění ze zaměstnání od 1. ledna 2009 má činit aspoň 2 000 Kč měsíčně, a jde-li o zaměstnání zakládající účast jen na důchodovém pojištění, aspoň jednu čtvrtinu průměrné mzdy v národním hospodářství, což je v roce 2008 částka 5 390 Kč měsíčně. Zároveň se provádějí související-legislativně technické úpravy (body 9 až 11).

K bodu 5
Doplňuje se okruh skutečností, které odůvodňují považovat samostatnou výdělečnou činnost za vedlejší; uvedené dávky nemocenského pojištění mají vzhledem k vazbě na dítě obdobný dopad jako pobírání rodičovského příspěvku. 

K bodům 6 a 7
	Jedná se o legislativně-technické úpravy.

K bodu 8
           Nadále se nepovažuje za důvodné zohledňovat dobu vazby a výkonu trestu odnětí svobody pro účely vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Zároveň se provádějí související legislativně technické úpravy.

K bodu 12
           Prodlužuje se lhůta pro doložení skutečností pro účely posouzení samostatné výdělečné činnosti jako vedlejší a provádí se legislativně technická úprava související s novelizačním bodem 8. 

K bodům 13 a 14
	Navrhované změny souvisejí se změnou definice vyměřovacího základu OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění (čl. III bod 3), kterým bude daňový základ; stanoví se proto, že za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se bude považovat tento základ, aby bylo používáno stejného vymezení příjmů pro účely pojistného a pro účast na důchodovém pojištění.

K bodu 16
	Ustanovení se upřesňuje vzhledem k tomu, že družstvo není podle obchodního zákoníku obchodní společností, přičemž i v družstvu mohou působit osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a f) zákona o důchodovém pojištění.

K bodu 17
Pro zaměstnance v pracovním poměru, zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti anebo společníky a jednatele  s. r. o. a komanditisty komanditní společnosti, kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a členy družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena, nejde-li o výkon práce pro družstvo, podle současné právní úpravy platí, že pokud je jejich zaměstnavatelem obchodní společnost, která dluží pojistné, a vyjmenované osoby jsou současně společníky této společnosti nebo členy jejího statutárního orgánu nebo dozorčí rady, pak se u těchto osob nepovažuje za dobu pojištění kalendářní měsíc, za který jejich zaměstnavatel neodvedl pojistné, které byl povinen odvést. Ani vyměřovací základ za takový kalendářní měsíc se u této skupiny osob nehodnotí, dokud není dlužné pojistné uhrazeno. Uvedené kalendářní měsíce se považují za dobu pojištění, bylo-li dlužné pojištění doplaceno do tří let ode dne splatnosti tohoto pojistného. Výdělek za tyto měsíce se považuje za vyměřovací základ až ode dne doplacení pojistného.

Obchodní společnost však většinou dlužné pojistné neuhradí naráz, ale začne od určitého data řádně platit pojistné, které se používá v souladu s § 22a zákona o pojistném nejprve na úhradu dlužných částek.

V případě, že již byl uvedeným osobám přiznán důchod, avšak bez zápočtu kalendářních měsíců, za které obchodní společnost neodvedla pojistné, a bez zápočtu vyměřovacích základů za tyto měsíce,  a obchodní společnost začne řádně platit pojistné, které se přesouvá na úhradu dlužných částek, dojde k situaci, že po každé platbě pojistného přesunuté na úhradu dluhu je třeba přepočítat důchod a započíst pro výši jeho procentní výměry nově získanou dobu pojištění (jeden kalendářní měsíc) a vyměřovací základ za tento měsíc. Takový zápočet ovlivní výši procentní výměry jen nepatrně (jde o částky v jednotkách Kč), avšak přepočet důchodu je třeba provést několikrát v roce. Takový postup je neúměrně administrativně náročný zejména s přihlédnutím k nepatrnému efektu. Navrhuje se proto frekvenci těchto úprav „zpomalit“ tím, že se budou zohledňovat až úhrady za ucelený kalendářní rok rozhodné doby a dále rovněž úhrada pojistného za část kalendářního roku, jestliže došlo k úhradě dluhu za poslední kalendářní měsíc před datem přiznání důchodu, za který obchodní společnost dlužila pojistné (např. starobní důchod byl přiznán od 1. května kalendářního roku, pro výpočet důchodu nebyly použity měsíce leden až duben téhož kalendářního roku, protože obchodní společnost dlužila pojistné; tuto dobu bude možné zhodnotit nejdříve od data zaplacení pojistného za měsíc duben daného kalendářního roku, v tomto případě proto není třeba se zápočtem doby pojištění čekat na uhrazení dluhu za měsíc prosinec daného kalendářního roku). Slovem „nejdříve“ se vyjadřuje i podstata § 55 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění.

K bodu 18
           Jde o legislativní zpřesnění s cílem odstranit výkladovou nejasnost vzniklou připojením věty páté (zákonem č. 24/2006 Sb.; nyní věty šesté – viz novelizační bod 17), zda má její část za středníkem povahu univerzální (s myšlenkou „předpis následující mění předpis předchozí“) nebo zda ustanovení vět třetí a čtvrté mají povahu předpisu zvláštního pro tam popsané situace a věta pátá rovnocennou povahu předpisu zvláštního, ovšem pouze pro situace popsané v ní. K odstranění těchto pochybností se proto navrhuje legislativní zpřesnění. 
  


K bodu 19
           Ustanovení je nadbytečné vzhledem k novelizačnímu bodu 15.

K bodu 21
           Reakce na novelizační bod 17, kterým se do § 11 odst. 2 doplňuje nová věta za větu čtvrtou. 

K bodu 22
           Pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu není důvodné ani nadále považovat doby, které nahrazují pobírání dávek nemocenského pojištění, za výkon výdělečné činnosti.  

K bodu 23
Podle § 65 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 189/2006 Sb., výplata plného invalidního a částečného invalidního důchodu nenáleží po dobu poskytování nemocenského přiznaného na podkladě nemocenského pojištění z doby před vznikem nároku na výplatu důchodu. To znamená, že pokud by byly tyto důchody přiznány v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které nenáleží nemocenské, ale náhrada mzdy při DPN, bude výplata takového důchodu náležet za dobu od jeho přiznání do 14. dne DPN včetně a dále až po skončení poskytování nemocenského, což je jednak komplikované pro provádění, jednak jde o nesystémové řešení, protože při výplatě náhrady mzdy nebo sníženého platu (odměny) by náležela zároveň výplata důchodu, kdežto při poskytování nemocenského nikoli. 

Stanoví se proto, že výplata plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, pokud plná invalidita nebo částečná invalidity vznikne v průběhu dočasné pracovní neschopnosti (karantény), náleží až po ukončení výplaty náhrady mzdy nebo sníženého platu (snížené odměny) při dočasné pracovní neschopnosti nebo po ukončení výplaty nemocenského. Není přitom rozhodné, zda v průběhu takové výplaty dojde k odnětí náhrady mzdy nebo nemocenského na určitou dobu v důsledku porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. I tyto časové úseky (které budou výjimečné) se budou považovat za dobu pobírání uvedených dávek.

K bodu 24
Ustanovení § 82a (doplněné do zákona o důchodovém pojištění na základě pozměňovacího návrhu), které upravuje nové stanovení výše vdovského důchodu vypláceného (nebo nevypláceného) v souběhu s přímým důchodem vdovy v případech, kdy výše vdovského důchodu byla – kromě krácení pro souběh s přímým důchodem – dále omezena, popř. výplata nebyla vůbec prováděna, protože úhrn obou důchodů přesahoval příslušnou nejvyšší výměru souběhu důchodů platnou podle předpisů účinných před 1. lednem 1996, neobsahuje obdobnou úpravu pro souběh vdoveckého důchodu s přímým důchodem vdovce.

	Přestože počet takto omezených výší nebo nevyplácených vdoveckých důchodů je relativně zanedbatelný, není z hlediska principu rovného zacházení důvodné (a vlastně ani možné), aby byli vdovci z této úpravy vyloučeni. Novelizační bod tuto disproporci  odstraňuje.



K bodu 25
           Výslovně se stanoví, podle jakých právních předpisů se bude posuzovat účast osob pobírajících dávky nemocenského pojištění po skončení jejich výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění, z něhož byly tyto dávky vypláceny, před 1. lednem 2009.


K čl. VI

K bodu 1
           Přechodné ustanovení vztahuje postup podle čl. V bodu 15 i na situace, kdy k doplacení pojistného na úhradu dluhu na pojistném, který vznikl před 1. lednem 2009, dojde až po nabytí účinnosti tohoto zákona. 

K bodu 2
           Přechodné ustanovení umožňuje zvýšit vdovecký důchod podle čl. V bodu 22 i za dobu před účinností tohoto zákona, nejdříve však od splátky důchodu splatné po 1. červenci 2006, tak, aby vdovci byli ve stejné situaci jako vdovy, kterým byl vdovský důchod zvýšen rovněž nejdříve od uvedené splátky.  Doplacení zvýšení od uvedené splátky se omezuje na uplatnění žádosti nejpozději do 30. června 2011, což odpovídá lhůtě, jejímž uplynutím zaniká nárok na výplatu důchodu nebo jeho části (§ 55 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění).   

K bodu 3
	Jedná se o obdobné přechodné ustanovení jako v čl. IV bodu 4.
 
K části páté

K čl. VII
	Napravuje se kolize dvou zákonů (čl. LI bod 1 zákona č. 264/2006 Sb. a čl. I bodu 2 zákona č. 189/2006 Sb.), neboť oběma zákony byla vloženy nakonec § 279 odst. 2 občanského soudního řádu písmena h) a i). Dále se vypouští úprava týkající se zrušené dávky zvýšení důchodu pro bezmocnost.


K části šesté

K čl. VIII
	V zákoně o správě daní a poplatků se v návaznosti na změny v definici vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení OSVČ, která se opírá o základ daně z příjmů, doplňuje povinnost finančních úřadů sdělovat i tento údaj orgánům sociálního zabezpečení.


K části sedmé a desáté

K čl.  IX a XII
	V návaznosti na zákon o nemocenském pojištění, který dočasné pracovní neschopnosti klade naroveň karanténu, se upřesňuje ustanovení zákona o státní sociální podpoře týkající se poskytování odměny pěstouna. Navrhuje se, aby odměna pěstouna náležela pěstounovi za stanovených podmínek nejen po dobu dočasné pracovní neschopnosti, ale i po dobu, kdy mu byla nařízena karanténa. Obdobná úprava se navrhuje i v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí, pokud jde o odměnu pěstouna, který vykonává pěstounskou péči v zařízení pro výkon pěstounské péče. 


K části osmé

 K čl. X
	V návaznosti na právní úpravy placení náhrady mzdy nebo platu za pracovní volno po dobu výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení se navrhuje poskytování náhrady platu za dobu dočasné pracovní neschopnosti státem (vojenským správním úřadem), byl-li zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným při výkonu uvedených druhů vojenské činné služby. Důvodem je, aby tíha placení náhrady nebyla přenášena na zaměstnavatele v případech, kdy důvodem dočasné pracovní neschopnosti je výkon vojenské činné služby. Současně se navrhuje řešit výjimečné případy, kdy občan, který při výkonu vojenského cvičení onemocněl, není účasten nemocenského pojištění.


K části deváté a třinácté

K čl. XI a XV
V návaznosti na zákon o nemocenském pojištění se ustanovení upravující podmínky nároku na služební příjem při neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz upřesňuje, pokud jde o vyloučení nároku na služební příjem a o omezení nebo vyloučení nároku na výplatu služebního příjmu za trvání neschopnosti ke službě při porušení režimu dočasně služby neschopného příslušníka. Přitom se vychází analogicky z úpravy obsažené v § 25 a 31 zákona o nemocenském pojištění.


K části jedenácté

K čl. XIII 

Oprávnění okresních správ sociálního zabezpečení požádat Ministerstvo vnitra v případech vymezených v § 11a odst. 5 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (čl. II body 12 a 13) o přidělení rodného čísla fyzické osobě se promítá do příslušných ustanovení zákona o evidenci obyvatel.


K části dvanácté

K čl. XIV
	Ve služebním zákoně se provádějí formulační úpravy, aby bylo dosaženo stejné úpravy jako v zákoně o nemocenském pojištění.


K části čtrnácté

K čl. XVI
	Překonané body v důsledku změn navrhovaných v čl. II, III a VII se zrušují.


K části patnácté

K čl. XVII
	V zákoníku práce se provádí obdobné doplnění jako v oblasti nemocenského pojištění (čl. I bod 98), tj. karanténě se klade naroveň též izolace podle zákona č. 258/2000 Sb.


K části šestnácté

K čl. XVIII
	Účinnost zákona se navrhuje dnem 1. ledna 2009, tj. dnem, kdy na základě zákona č. 261/2007 Sb. má nabýt účinnosti zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Účinnost těch ustanovení, která nemají přímý vztah k nové úpravě nemocenského pojištění, se navrhuje dnem vyhlášení.







V Praze dne 11. února 2008 







předseda vlády
Ing. Mirek Topolánek  v.r.






místopředseda vlády
a ministr práce a sociálních věcí
RNDr. Petr Nečas  v.r.
PAGE  


PAGE  75




ЀЂТр຀ຂຮະᇰᙨᙪᝢឲᡄᢨᣴᤶ⟾⡐㲐㲒㴐㴒䍞䎤䲦䲨䳾仦儸擂攌泼涢涤渼漜濞濢烰環璴甮眸眺糢紜终绶臎舎舰菶菺萌賊鍈鍊陶陸饺馌龖龶ꅖꜦ꤆ꤚꥴ꬐ꬦ관괖껂년뇺랺랼롶롾베벢뿴뿶쌺썎앪앾豈ëëó÷óóàà�Ü÷÷÷÷÷à÷÷÷÷÷÷ä÷÷㘆脈࡝将脈࡝㔃脈㔉脈࡜嶁脈崃脈㸆Ī࡝㸃Ī㔆脈࡜尃脈䌋᱊尀脈䩡圀ЀЂТФмор຀ຂຮະᇮᇰᙨᙪᜄᝢឲ᠀ᡂᡄᢪ÷ííßÛ�ßßÙ퐀É쐀Ä�÷਀Ħ䘋
་਀Ħ䘋
搒ð
␷㠁Ĥą਀Ħ䘋
Ā̀
ꐓࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愃̤စԀ$ꐓ܀搒ð
␷㠁ĤᔀЀᢢᣖ﷽ЄĀȁᢪ᧜᧞⋔⋖⒂⒄⟺⟼⟾ⶄⶆ㏬㏮㨪㨬㲐㲒㴒䁺䁼䍜䍞䎦䜬óéééã�Õ픀ÕÕ픀ãÚ�Ú픀Õ�Ѐ␃愃̤ࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤Ԁ萑葠Ā܀搒ð
␷㠁Ĥ଀萑Ũ搒ð
␷㠁Ĥ葠Ũ᠀䜬䜮䲦䲨䳾仦仨儸儺劊取咨喒孄帘悖憐戂戄挢挤擀擂攌úòæææ�Ù�Ù�Ù�ÙÐ저æ저È܀搒ð
␷㠁Ĥࠀ␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤་਀&䘋搒ð
␷㠁ĤĀ଀萑Ȝ搒ð
␷㠁Ĥ葠ȜԀ萑葠ĀЀ␃愃̤ᜀ攌桘桚泺泼涢涤濠濢烰烲璲璴甮田眺眼睜硾碀禬禮糠糢óóÚ픀Ì픀Ú픀Ì픀È픀Ì픀È찀Ì찀Õ찀Õ̀
ꐓࠀ␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤Ѐ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤଀萑Ũ搒ð
␷㠁Ĥ葠Ũ଀萑Ȝ搒ð
␷㠁Ĥ葠Ȝᜀ糢紜締緢绊绌绶臊臌臎臮臰舌舎舞舰菸菺萌蕜蕞蕰貶÷÷÷ß�Ú혀Ú혀Ú혀Ô쬀Ú퐀¿�Ô쬀଀萑˄搒ð
␷㠁Ĥ葠˄ࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤Ā̀
ꐓЀ␃愃̤଀萑Ǡ搒ð
␷㠁Ĥ葠Ǡ଀萑Ȝ搒ð
␷㠁Ĥ葠Ȝ܀搒ð
␷㠁Ĥᘀ貶貸賊鍊鍌鍨陶陸隊饸饺馌駬駮騘鱜鱞鱲鶮鶰鷐龔龖龶ꁜꁞꁲúï切øúï切øúï切ø切úïøú܀搒ð
␷㠁Ĥࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ĀЀ␃愃̤ᨀꁲꅀꅂꅖꜦꜨꜼ꤆ꤚ꥞ꥠꥴ꬐ꬒꬦ관괂괖껀껂껖끶끸낌넮넰년öïñöçïñöïññïñ܀搒ð
␷㠁ĤĀЀ␃愃̤ࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ᨀ년뇺뇼눜님닚닮랺랼럐롸롺롼롾뢒뤄뤆뤚몲몴뫈밸밺뱚베벢벶÷ðîåõààîõàåõàЀ␃愃̤ࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ĀЀ␃愃̤Ā܀搒ð
␷㠁Ĥᨀ벶븊브뿴뿶쀞솸솺쇎쉸쉼슐쌸쌺썎쏶쏸쐌앪앬얀온옪옾쟮쟰젞ú切úøúï切øïç切øøïøú܀搒ð
␷㠁Ĥࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ĀЀ␃愃̤ᨀ앾얀캸캺컎턺테텎핮핰햄���������捻令寮﫪ffﰀﰂﰖﳮﴂ﹦﹨ﹼ
 
4
ǰ
Ȅ
ɢ
ɶ
Κ
Μ
ΰ
ӄ
Ө
ম
ূ
ಚ
ಜ
೴
೶
๺
๼
ၮ
ၰ
ႄ
ឺ
ែ
៖
ᡀ
ᡂ
ᡖ
᥌
᥎
᥮
᪖
᪚
üú÷÷óú﫯ú﫯ú﫯úú﫯ú﫯úú切切﫯切切úïïóëó﫯ú﫯úï㘆脈࡝㸃Ī崃脈㸆Ī࡜䀄ﶈÿ尃脈㸆*࡜嶁젞초촊촞캸캺컎털턺텎핮핰햄���������öïñöïñöïñöïñç܀搒ð
␷㠁ĤĀЀ␃愃̤ࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ᨀ簾令寮﫪﫬ffﰀýïﴀôýïﴀôýïﴀôýïﴀçﴀý܀搒ð
␷㠁ĤЀ␃愃̤ࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤Āᨀﰀﰂﰖﳬﳮﴂ﷒﷔﷨﹦﹨ﹼ
 
4
Ǯ
ǰ
Ȅ
ɚ
ɜ
ɞ
ɠ
ɢ
ɶ
Κ
Μ
ΰ
ööëíöëíöëööëí܀搒ð
␷㠁ĤĀЀ␃愃̤̀
ꐓࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ᨀΰ
ӄ
ӆ
Ө
ব
ম
ূ
ಚ
ಜ
ರ
๺
๼
ຐ
ၮ
ၰ
ႄ
ឺ
ូ
ើ
ៀ
ែ
៖
ᡀ
ᡂ
ᡖ
᥌
᥎
öíñöëñöëññëñö܀搒ð
␷㠁ĤĀ̀
ꐓЀ␃愃̤ࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ᨀ᥎
᥮
᪘
᪚
᪮
᭼
᭾
ᮞ
᰾
᱀
᱖
Ṧ
╰
╲
▆
⬸
⬺
⬼
⬾
⭀
⭂
⭖
⯘
⯚
⯮
ⵔ
ⵖ
ýøﴀïýøﴀïøﴀïøøýøﴀç܀搒ð
␷㠁Ĥࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤Ѐ␃愃̤Āᨀ᪚
᪮
᭼
᭾
ᮞ
᰾
᱀
᱖
Ṥ
Ṧ
╲
▆
⩂
⩄
⬸
⭂
⯚
⯮
ⵖ
⵪
⻜
⻞
⻴
㕌
㕎
㕤
㝮
㝰
㭌
㭐
㭦
㰚
㰰
䉌
䉨
䉪
䉼
䊎
䒺
䓌
䛜
䛞
䛰
䡴
䡶
䦴
䦶
䧈
䩖
䩘
䫮
䫰
䬂
䱐
䱒
亴
亸
媾
嫀
嫒
嫜
宆
宊
搒
搔
擼
旨
旪
旼
朘
栎
栢
棼
椐
胖
胘
蟚
蟜
賮
賰
鍠
鍢
鑊
鑎
阒
阔
ꏆ
ꭲ
ꭴ
께
껚
뀼
뀾
ýﷻffý÷ý÷ýýýﷳﴀóﷻﴀýýóﴀóóﴀﴀﴀóýýýóóóýóó㸃*㸆*࡜㸆Ī࡜㘆脈࡝㸃Ī尃脈尀ⵖ
⵪
⻜
⻞
⻴
㋊
㋌
㕌
㕎
㕤
㝮
㝰
㞆
㭎
㭐
㭦
㰘
㰚
㰰
䉈
䉊
䉌
䉨
䉪
䉼
䊎
䒸
ýøﴀïïýøﴀïýøﴀïøﴀøﴀý܀搒ð
␷㠁Ĥࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤Ѐ␃愃̤Āᨀ䒸
䒺
䓌
䘠
䘢
䙐
䛜
䛞
䛰
䡴
䡶
䢒
䦴
䦶
䧈
䩖
䩘
䩪
䫮
䫰
䬂
䱐
䱒
䱺
亶
亸
付
úï切øúç切øúç切øúç切øú܀搒ð
␷㠁Ĥࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ĀЀ␃愃̤ᨀ付
勮
勰
嫠
嫢
守
宊
宠
搒
搔
搨
擦
擨
擼
旨
旪
旾
朐
朒
朔
朖
朘
朮
栌
栎
栢
棺
ööñïñöïññññöï܀搒ð
␷㠁ĤĀЀ␃愃̤ࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ᨀ棺
棼
椐
献
猰
竨
竪
胖
胘
胬
蟚
蟜
蟰
賮
賰
贄
鍠
鍢
鎤
鑌
鑎
鑢
阒
阔
阨
ꏄ
ꏆ
úðçú切ø切úç切øúç切ø切úçࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤܀搒ð
␷㠁ĤĀЀ␃愃̤ᨀꏆ
ꭲ
ꭴ
ꮈ
께
껚
껮
뀼
뀾
끒
덨
덪
뤼
뤾
륒
뫪
뫬
묀
뱌
뱎
뱮
뻄
뻆
쀈
쀊
쀞
쉺
ú切øúï切úúúú切øúïï切ø܀搒ð
␷㠁Ĥࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ĀЀ␃愃̤ᨀ뀾
끐
끒
뤾
륒
뫬
묀
뱎
뱮
쀈
쀊
쀞
쉺
쉼
쐸
쐼
쑐
씊
씌
엦
엨
왾
욈
욜
읨
읪
읾
쨪
쨮
췠
췢
췤
햞
햲
홀
홂
�
�










ﳂ
ﳄ
ﶂ
ﶄ
ՠբڐڒ਌਒ೊೌೠ࿖᫞᫠ᲒᲔ‬‮⊲⊴⋾␴␸⧄⧈⧨⫔⫖⮰⮶⯊⯌ⱨⱪⲊ⵨㎜㎞㎲㎴㏸㏾㓾㔀㷘㷜㷰﫼øôôôôøøôôøôøôøøôôôôøôôôôôôøøøôøôô㸃Ī㸆Ī࡜尃脈㔃脈㔆脈⨾态쉺
쉼
슐
쐺
쐼
쑐
씊
씌
씠
엦
엨
염
욀
욂
욄
욆
욈
욜
읨
읪
읾
쨬
쨮
쩂
췢
췤
츄
úï切øúú切øú切ú切øúï切øú܀搒ð
␷㠁Ĥࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ĀЀ␃愃̤ᨀ츄
햜
햞
햲
혢
혤
홀
홂
홖
홨
�
�
�
�
�
�











öïññáßöïööññöĀĀ̀
ꐓ܀搒ð
␷㠁ĤĀЀ␃愃̤ࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ᨀ



句
fl
ffl
﬘
ﶂ
ﶄ
ﶤ
ǾȀՠբնڐڒڦ਌਎ਐ਒ਦೊೌೠýðﴀðýðﴀççýðﴀçðýðﴀࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤Ѐ␃愃̤܀搒ð
␷㠁ĤĀᨀೠ࿔࿖ሜሞ᫜᫠᫴ᲒᲔᲨ‬‮⁂⊮⊴⋈␶␸⑌⧆⧈⧨⫔⫖⫪⮲öööïñöïñöïñåï܀搒ð
␷㠁ĤĀĀЀ␃愃̤ࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ᨀ⮲⮶⯊ⱨⱪⲊⵦ⵨⵼㎜㎞㎲㏸㏺㏼㏾㐞㓾㔀㔢㷚㷜㷰㻪㻬㼌䡀úú切ø切úï切ø切ú切úú切øúç切ø܀搒ð
␷㠁Ĥࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ĀЀ␃愃̤ᨀ㷰㻪㻬䮸䯚䱊䱌噴垐姸姺姼嬢嬦峘峜嵶嵸嶚扪扰斘杄炸為燶爊狈狚狮珶珸稂稔纸细终绮銦銨ꋶꌈꑄꑘꥤꥦ겦곌럼렎만맨멀멒미믺밎붠뷀삀삔쉄쉘�����������ﭸﰀ切úüüü切ﰀ切切切üúﳺúïúúöúúúú﫯切切切切úúúúúúúú伏Ɋ儀Ɋ尀脈䩞伌Ɋ儀Ɋ帀Ɋ䈉Ī桰㸃Ī㘉脈࡜嶁脈㘆脈࡝尃脈㸆Ī࡜嚁䡀䡂䡖䮶䮸䯚䰶䰸䱌䷮䷰勀勂垐垒姺姼娜嬤嬦嬺峚峜峰嵶嵸嶚ýﴀôýçﴀôôôôýçﴀôýç̀
ꐓЀ␃愃̤܀搒ð
␷㠁Ĥࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤Āᨀ嶚徬怴悊惶扰扲挶摄斘杂杄炸為烎燴燶爊狄狆狈狚öñÜ팀ö였Æññ쐀öÄ밀ñ¸̀
ꐓ܀搒ð
␷㠁ĤĀఀ␃༃뒄ᄀ䲄廿뒄怀䲄懿̤ࠀ␃༃梄币梄愁̤̤̀☊଀نഀ߆퀁Ă´༆뒄ᄀ䲄廿뒄怀䲄懿̤Ѐ␃愃̤ࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ᔀ狚狜狮珶珸琊瞬瞮礖礘礪稀稂稔纒纔纖纶纸终绮襈襊銦銨雬雮úï切øïúï切øú切ã切ãï切ï切ï切̀
ꐓ܀搒ð
␷㠁Ĥࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ĀЀ␃愃̤ᨀ雮ꋴꋶꌈꑂꑄꑘ겤겦곌럺럼렎맊만맨먾멀멒미믺밎붞붠뷀쁾삀öïññïñöïññïñç܀搒ð
␷㠁ĤĀЀ␃愃̤ࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ᨀ삀삔쉂쉄쉘쮀쮂촜촞��������������ýøﴀïïïýøøﴀøýøﴀøýøĀࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤Ѐ␃愃̤ĀᬀﭶﭸﮊﰈﰌﰦöïñññññññïñãÞЀ搒ð
܀搒ð
␷㠁Ĥ̀
ꐓĀЀ␃愃̤ࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ᤀﭸﮊﰌﰼﹾﺀﺜﺴÈöøĘ՜ՠ֎ી଒ຨ໐໒໨໪ᅄᅦᅼቸኰፎᎈᓤᔢ᝔ᢢᢤᢰᢲᢴᢸᢺᣆᣈᣌᣎᣐᣘýﴀèýì﷦âì�����Ø』ፊ洀H渄H甄Ĉ〄ፊ̍j　ፊ唀Ĉ㸆Ī࡜㸃Ī㔆脈࡜伌J儀J帀J㔒脈䩏䩑࡜庁J尃脈ⰀﰦﰨﰼﹼﹾﺀﺜﺞﺴÄÆÈöøĘ՜՞ՠպռ֎઼ાી૴૶଒ú切ú切õõõõïúõ切ú切ú切ú切ú切Ā̀
ꐓЀ␃愃̤Ѐ搒ð
ᨀ଒ຨສຬ໐໒໪໬ᅀᅂᅄᅦᅨᅼቴቶቸኚኜኰፊፌፎ፰፲öññëñíñ�ñññ픀Õ픀Õ픀Ѐ搒ð
܀搒ð
␷㠁Ĥࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤Ā̀
ꐓЀ␃愃̤ࠀ萑˄搒ð
葠˄᠀፲ᎈᓠᓢᓤᔈᔊᔢ᝔᝖᝘᝚᝜᝞ᝠᝢរវឞហអឤឦឨំ៼៾᠀᠂ú切ú切ú切ú切øøøøóóóóóóЀ␃愁ĤĀЀ搒ð
ᰀ᠂᠄᠆᠈ᠰᡴᢢᢴᢶᢸᣐᣒᣔᣖᣘú切ú切ú切ñíïí切ĀĀࠀ萘萙
☛⍠ȤЀ␃愁Ĥ฀'】㄁梐ᰁ❐ἀ芰‮우⅁覰∅覰⌅覐␅覐┅°

i<䀀￱<Normální䩃䡟Ё䩡䡭Ѕ䡳Ѕ䡴Ѕ8䀁
8Nadpis 1
␃؃Ĥꐓx♀愀̤࠵6䀄
6Nadpis 4␃؃Ĥ♀愃̤࠵㺁Ī4䀅
4Nadpis 5␆䀁Ц	࠵㺁Ī࡜0䀆
0Nadpis 6␆䀁Ԧ࠵岁脈B䁁￲¡BStandardní písmo odstavce0俾
ò0Styl1␃ሃ桤ā㜀$␸愀̤N俾
Nnadpis nařízení␃ԁĤ␆ጁ碤䀀&②
࠵憁ᑊN䁃
ĒNZákladní text odsazený␃ᄃ쒄怂쒄愂̤F䁂
ĢF
Základní text␃ሃ桤ā愀̤䩏䩑䩞*䀩¢ı*
Číslo stránky,䀠
ł,Zápatí
옍렂瀑ģ詬
氀￿￿
 ՀՁ՗՘۷۸ऴवং঱৙਀ਡਢ੕૮૯ཪཫ၁၂ᇽᇾᇿᓂᓃ៶៷ᬕᬖ᱈᱉ᲉḽḾᾮᾯΐ↖↗⑓⑔⑿╳╴⚜⚝❅⟫⡔⣉⮢ⴌ⹋⻈⼁⼂⾑⾒だちゆ㈬㈭㑽㑾㓑㓒㗰㗱㙸㙹㡙㡚㢗㢘㦝㦞㦮㨿㩀㫖㫗㱰㱱㲎㳰㳱㵥㵦㵻㻥㻦㻧㻷㻸㼆㼇㼏㼘㿼㿽䀆䂮䂯䂸䑛䑜䑥䞥䞦䞴䤻䤼䥅䪼䪽䫆䫶䫷䬌䰮䰯䰹䳗䳘䳨䷊䷋䷛丮丯丹亠亡享冓冔冞劃劍劯劰劺厈厉厓咀咁咋啠啡啫嘻嘼噆嚗嚘嚢国图圎坬坭坷姝姞姨娼娽娾娿婉媂媃媍孙孚孤尜尝尭屐屑屛崅崆巺巻帏廜廝廧弼弾彈徜徝徧忻忼怆悵悶惀愔愕感懷懸戏撄撅撏敜敝敧暜暝暧梷梸棂櫋櫌櫖泙泚泤涴涵涿渔渕渟湖湗湡瀈瀉瀓灴灵灿牳牴犄瓬瓭瓽硗硘硨磽磾礈竓竔竞筵筶简簀簁簋籶籷粁糩糪糴紳紴紾縏縐縚绷绸缂缭缮缯缰缱缻翍翎翘聢聣聴苖苗苡葍葎葘蔽蔾蕈蘷蘸虂觝觞觟觠觡觫訠訡訫誦誧誷譌譍譗设访诏谟谠谫贳邸邹郃鎜鎝鎞鎟鎠鎡鎫鏬鏭鏷钪钫钵镮镯镺靥靦颦颧颲馷馸駃鮧鮨鮳鰌鰍鰘鼤鼥鼦鼴鼵鼾齇ꁜꁝꁦꄐꄑꄨꅮꅯꅸꈺꈻꉉꋚꋛꋤꌫꌬꌵꍷꍸꎁꐨꐩꐽꕛꕜꕬꝷꝸꭰꭱꯄꯅꯐ뀉뀊뀔끳끴끾냴냵냿놈놉놊놋놌놗눆눇눑뉽뉾늈랗래뭴뭵빫빬빶쇭쇮쇸쑷쑸쒂잰잱쟒젦젧젱줉줊줔쿢쿣펹펺폄핬항핷혞혟혩ힴힵ�����������������陵讀北飼館墨啕喙廙ﮁﮂﮌﳁﳂﳒ＀°
±
»
ň
ʼn
œ
̆
̇
̈
̉
̓
ѥ
Ѧ
Ѱ
ת
׫
܎
܏
୮
୰
୺
౉
ొ
౔
ถ
ท
ม
བྷ
ཚ
ཤ
ရ
လ
ဦ
ዣ
ዤ
ዴ
፪
፫
፵
Ꮩ
Ꮫ
Ꮵ
ᐴ
ᐵ
ᑅ
ᒳ
ᒴ
ᒾ
៎
៏
៙
៼
៽
៾
៿
᠏
᡿
ᢀ
ᢑ
᳭
ᳮ
᳸
ᵵ
ᵶ
ᶆ
∠
∡
∫
⏛
⏜
⏭
␛
␜
␦
⓷
⓸
❠
❡
⧈
⧉
⫽
⫾
⬎
⮒
⮓
⮝
Ɑ
Ɱ
ⱸ
ⲻ
Ⲽ
ⳍ
ⷖ
⸚
⹅
⹻
⼸
⼹
⾛
〢
ヌ
ㆡ
ㆢ
㙜
㙝
㙧
㛺
㛻
㜅
㝢
㝣
㝤
㝭
㝮
㝷
㟻
㟼
㠅
㧖
㧗
㪋
㪌
㪕
㬀
㬁
㬊
㵉
㵊
㵋
㵛
㵜
㵤
㵷
䊤
䊥
䝓
䝔
䥶
䥷
佺
佻
侄
倡
倢
倬
呒
呓
呦
姽
姾
娇
嫥
嫦
嫴
嬟
嬠
嬩
导
寽
將
峏
峐
峠
帿
幀
幊
弡
弢
弬
揀
揁
撎
撏
櫘
櫙
櫣
洅
洈
洉
洊
洔
浚
浛
浥
淍
淎
淘
溗
溘
溢
燍
燎
琼
琽
瑇
皅
皆
瞍
瞎
瞏
瞐
瞚
碥
碦
碧
碰
碱
確
禔
禕
禞
箻
箼
篅
簄
簆
簓
簔
簞
紾
紿
絀
絎
絏
絚
繢
繣
繤
繻
繼
續
肮
肯
肰
肽
肾
胇
荞
荟
荠
荺
荻
莉
蕔
蕕
蕖
蕨
蕩
蕵
蕶
蚠
蚡
蚢
蚳
蚴
蚾
蜺
蜻
蜼
蝍
蝎
蝘
螥
螦
螧
螸
螹
蟄
衰
衱
衲
袄
袅
袑
親
覫
覬
覭
覮
覯
覰
覱
觍
觎
觏
觐
觑
角
觓
觔
解
觾
觿
言
訁
訂
訃
訄
記
診
詑
詜
詨
詩
詭
˜』耀耀【耀耀˜　耀
X〆耀
˜　耀˜　耀˜　耀˜　耀、耀耀˜　耀Ձ˜　耀Ձ˜　耀Ձ˜　耀Ձ˜　耀Ձ˜　耀ՁĈ 、耀耀Ƙ 』
耀ংƘ 　耀ংƘ 　耀ংš　耀耀š【耀耀š【耀耀š【耀耀š〖耀耀š〖耀耀š〖耀耀š〖耀耀š〖耀耀š〖耀耀š〖耀耀š　耀耀š　耀耀š　耀耀š　耀耀˜』耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜】耀耀˜】耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜】耀耀˜】耀耀˜】耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜　耀耀˜』耀耀˜ 』耀耀˜ 』耀耀˜ 』耀耀˜ 』耀耀˜ 』耀耀˜ 』耀耀˜ 』耀耀˜ 』耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀、耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀、耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜　耀耀˜　耀耀、耀耀˜　耀耀、耀耀˜　耀耀、耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀8〄耀耀H々耀耀˜』耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀8〄耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀8〄耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀、耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀、耀耀˜　耀耀˜　耀耀、耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀8〄耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀˜　耀耀、耀耀˜　耀耀、耀耀H々耀耀˜』耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜】耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀8〄耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀、耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜ 　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀˜　耀耀˜　耀耀、耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀˜　耀耀˜　耀耀、耀耀˜　耀耀、耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜】耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀、耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀8〄耀耀˜』耀耀˜　耀耀˜〒耀耀˜〒耀耀˜〒耀耀˜〒耀耀˜〒耀耀˜　耀耀、耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀、耀耀˜　耀耀、耀耀˜〒耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜〒耀耀˜〒耀耀˜〒耀耀˜〒耀耀˜〒耀耀˜〒耀耀˜〒耀耀˜〒耀耀˜〒耀耀˜〒耀耀˜　耀耀˜　耀耀、耀耀˜　耀耀、耀耀8〄耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀、耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜』耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜〒耀耀˜〒耀耀˜〒耀耀˜〒耀耀˜〒耀耀˜〒耀耀˜〒耀耀˜〒耀耀˜〒耀耀˜〒耀耀˜〒耀耀˜〒耀耀˜〒耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀䂚　耀耀䂘〔耀耀䂘〔耀耀
　Ѐ앾᪚
뀾
㷰ﭸᣘƍƘƞƤƪƱЀᢪ䜬攌糢貶ꁲ년벶젞ﰀΰ
᥎
ⵖ
䒸
付
棺
ꏆ
쉺
츄

ೠ⮲䡀嶚狚雮삀ﰦ଒፲᠂ᣘƎƐƑƒƓƔƕƖƗƙƚƛƜƝƟƠơƢƣƥƦƧƨƩƫƬƭƮƯưƲƳƴƵЀᣖƏℓ•ℓ￴肕de|}ŞşƄƅƴƵȢȣɈɉʦʧ̭̮ͽ;ηθϐϑий՞՟ٻټ໨໩ዢዣᨂᨎ▕▖▭▮⚸⚹⛑⛒❌❍❲❳⟱⟲⡚⡛⣏⣐⣵⣶⤥⤦⦓⦔⦹⦺⨗⨘⪞⪟⫮⫯⬨⬩⭂⭃⮨⮩⯎⯏ⰛⰜⲃⲄ⳻⳼ⴒⴓⴸⴹⷁⷂ⸺⸻⹑⹒⻎⻏⿿　㓳㓴㔧㔨㟪㟫㟭㟮㤥㤦㤾㤿㨪㨳䁁䁅䶷䶸哗哛噐噔噿嚃嚆嚊堀堄嵇嵋嵏嵓嵥嵩嵭嵱巯已徊徎徒徖忢忦忲忶悋悏愊愎慭慱慵慹扅扉才扑斟斣昘昜昧昫暓暗檴檸浑浕浙浝浿涃炇炈烠烡牣牤盅盉稭稱籁籅籉籍籤籨籬籰螋螏評詙詜詠誌誐誔誘赳起跨跬遌遐邮邲醟醣鐎鐏顏顐餄餅馮馲鮎鮒鮖鮚龃龄龜龠ꀶꀷꁼꂀꂄꂈꂔꂕꃍꃎꇸꇼꈀꈄꊣꊧꍧꍨ꒦꒧ꥧꥫ걡걢괶괷굜굠귑귒긬긭껐껑껽꼁끪끮뛥뛩뛴뛵렫렬롾뢂룣룤먥먩쀨쀬숅숍쒹쒽쓁쓅쓿씃씇씋앲앳어언엩역젖젗캲캳��������������������ﲏﲓÔ
Ø
ங
஝
໢
໦
ᖡ
ᖥ
ᚍ
ᚐ
ᚗ
᚛
᚟
ᚣ
ᚯ
ᚰ
∆
∔
∼
≀
␼
⑀
◕
◙
♕
♙
ⷭ
ⷱ
⹳
⹷
⺧
⺫
⼬
⼰
㉲
㉽
㊎
㊘
㬓
㬔
㿰
㿼
䣑
䣕
䵜
䵠
䵤
䵨
储
催
傷
傸
僰
僱
冦
冪
凜
凝
吨
听
廬
廰
廴
廸
徱
徽
檱
檵
歙
歚
涠
涤
溭
溱
滤
滥
箐
箔
籔
籕
籺
类
粺
精
藢
藦
衠
衡
裢
裣
褋
褌
觮
觷
詅
詊
詑
詪
詭

 ԿՁՖ՘۶۸ळवঁঃরল৘৚৿ਁਠਢ੔੕૭૯ཀྵཫ၀၂ᇼᇿᓁᓄ៵៸ᬔᬗ᱇᱉ᲈᲉḼḿᾭᾯῒΐ↕↗⑒⑔⑾⑿╲╷⚛⚝❄❅⟪⟫⡓⡔⣈⣉⮡⮢ⴋⴌ⹊⹋⻇⻈⼀⼂⾐⾒たちゅゆ㈫㈭㑼㑾㓐㓒㗯㗱㙷㙹㡘㡚㢖㢘㦜㦞㦭㦮㨾㩀㫕㫗㱯㱱㲍㲎㳯㳱㵤㵦㵺㵻㻤㻨㻶㻸㼅㼇㼗㼘㿻㿽䀅䀆䂭䂯䂷䂸䑚䑜䑤䑥䞤䞦䞳䞴䤺䤼䥄䥅䪻䪽䫅䫇䫵䫷䬋䬌䰭䰯䰸䰺䳖䳘䳧䳨䷉䷋䷚䷛中丯丸丹亟亡亪享冒冔冝冞劁劃劌劎劮劰効劺厇厉厒厓呿咁咊咋啟啡啪啬嘺嘼噅噆嚖嚘嚡嚣囼图圍圏坫坭坶坷姜姞姧姨娻娿婈婊媁媃媌媍存孚季孤尛尝尬尭屏屑屚屜崄崇巹巻帎帏廛廝廦廧弻弾彇彈徛徝徦徨忺忼怅怆悴悶悿惀愓愕愞感懶懸戎戏撃撅撎撏敛敝敦敧暛暝暦暧梶梸棁棂櫊櫌櫕櫖泘泚泣泤涳涵涾涿渓渕渞渠湕湗湠湡瀇瀉瀒瀓灳灵灾灿牲牴犃犄瓫瓭瓼瓽硖硘硧硨磼磾礇礈竒竔竝竟筴筶筿简篿簁簊簋籵籷粀粂糨糪糳糴紲紴紽紾縎縐縙縚绶绸缁缂缬缱缺缼翌翎翗翘聡聣聳聴苕苗苠苡葌葎著葘蔼蔾蕇蕈蘶蘸虁虂觜觡觪觬訟訡訪訫誥誧誶誸譋譍譖譗讽访诎诏谞谠谪谫贲贴邷邹郂郃鎛鎡鎪鎬鏫鏭鏶鏸钩钫钴钶镭镯镹镺靤靦颥颧颱颳馶馸駂駃鮦鮨鮲鮳鰋鰍鰗鰘鼣鼦鼳鼵鼽鼾齆齇ꁛꁝꁥꁦꄏꄑꄧꄨꅭꅯꅷꅹꈹꈻꉈꉉꋙꋛꋣꋥꌪꌬꌴꌵꍶꍸꎀꎂꐧꐩꐼꐽꕚꕜꕫꕬꝶꝸ꭯ꭲꯃꯅꯏꯐ뀈뀊뀓뀔끲끴끽끿냳냵냾넀놇놌놖놗눅눇눐눒뉼뉾늇늉랖래뭳뭶빪빬빵뺁쇬쇮쇷쇸쑶쑸쒁쒂잯잱쟑쟒젥젧젰젼줈줊줓줔쿡쿤편펺폃폄핫항핶핷혝혟혨혩ힳힵ����������������������菱讀異北飯館塀層喝喙廒彩ﮀﮂﮋﮌﳀﳂﳑﳒ﻾＀¯
±
º
»
Ň
ʼn
Œ
œ
̅
̉
̒
̔
Ѥ
Ѧ
ѯ
Ѱ
ש
׫
܍
܏
୭
୰
୹
୺
ై
ొ
౓
౔
ต
ท
ภ
ม
བ
ཚ
ལ
ཤ
ယ
လ
ဥ
ဦ
ዢ
ዤ
ዳ
ድ
፩
፫
፴
፵
Ꮨ
Ꮫ
Ꮴ
Ꮶ
ᐳ
ᐵ
ᑄ
ᑆ
ᒲ
ᒴ
ᒽ
ᒾ
៍
៏
៘
៚
៻
៿
᠎
᠐
᡾
ᢀ
ᢐ
ᢑ
ᳬ
ᳮ
᳷
᳹
ᵴ
ᵶ
ᶅ
ᶆ
∟
∡
∪
∫
⏚
⏜
⏬
⏮
␚
␜
␥
␦
⓶
⓸
❟
❡
⧇
⧉
⫼
⫾
⬍
⬎
⮑
⮓
⮜
⮝
ⱬ
Ɱ
ⱷ
ⱸ
Ⲻ
Ⲽ
Ⳍ
ⳍ
ⷕ
ⷖ
⸙
⸚
⹄
⹅
⼷
⼹
⾚
⾛
〡
〢
ニ
ヌ
ㆠ
ㆢ
㙛
㙝
㙦
㙧
㛹
㛻
㜄
㜆
㝡
㝤
㝬
㝮
㝶
㝷
㟺
㟼
㠄
㠅
㧕
㧗
㪊
㪌
㪔
㪕
㫿
㬁
㬉
㬋
㵈
㵋
㵚
㵜
㵶
㵷
䊣
䊥
䝒
䝔
䥵
䥷
佹
佻
侃
侅
倠
倢
倫
倭
呑
呓
呥
呦
姼
姾
娆
娇
嫤
嫦
嫳
嫵
嬞
嬠
嬨
嬴
寻
寽
将
尒
峎
峐
峟
峡
帾
幀
幉
幋
张
弢
弫
弬
掿
揁
撍
撏
櫗
櫙
櫢
櫮
洄
洊
洓
洟
浙
浛
浤
浰
淌
淎
淗
淣
準
溘
溡
溢
燌
燎
琻
琽
瑆
瑇
的
皇
瞌
瞐
瞙
瞥
碤
碧
碯
碱
碹
磅
禓
禕
禝
禩
箺
箼
範
篆
簃
簆
簒
簔
簝
簟
紽
絀
絍
絏
絙
絛
繡
繤
繺
繼
纋
纍
肭
肰
肼
肿
胇
胈
荝
荠
荹
荻
莈
莉
蕓
蕖
蕧
蕩
蕴
蕶
蚟
蚢
蚲
蚴
蚽
蚿
蜹
蜼
蝌
蝎
蝗
蝙
螤
螧
螷
螹
蟃
蟅
衯
衲
袃
袅
袐
袒
覩
覱
觌
觔
觢
解
觽
訄
託
記
訹
診
詀
詐
詑
詪
詭
劃劍劰劺厉厓咁咋啡啬嘼噖嚘嚣坭坷姞姨娿媍孚孤屑屜弾彈徝徨忼怆愕感撅撏敝敧暝暧梸棂櫌櫖泚泤渕渠湗湡瀉瀓灵灿磾礈竔竟筶简簁簋糪糴紴紾縐縚绸缂缱缼翎翘苗苡葎葘蔾蕈蘸虂訡訫譍譗谠谫邹郃鏭鏸钫钶镯镺馸駃鮨鮳鰍鰘ꅯꅸꋛꋥꌬꌵꍸꎂꕐꕜ뀊뀔끴끿냵넀놌놗눇눒뉾늉빬뺁쇮쇸쑸쒂젧젼줊줔펺폄항핷혟혩��������Ꮩ
Ꮫ
␜
␦
⮓
⮝
Ɱ
ⱸ
㙝
㙧
㛻
㜆
簄
簆
覱
觍
觔
觢
詀
詐
詑
詪
詭
￿
krajickovapC:\Documents and Settings\krajickova\Data aplikací\Microsoft\Word\ukládání pro automatickou obnovu Dokument1.asd
krajickova8X:\DATA\JENDA\2008\předpisy\Duvod zpravTN-NP-vlnavrh.doc
krajickovaIX:\DATA\JENDA\2008\předpisy\tech-nov-vlnavrh\Duvod zpravTN-NP-vlnavrh.doc
krajickovaC:\Documents and Settings\krajickova\Data aplikací\Microsoft\Word\ukládání pro automatickou obnovu Duvod zpravTN-NP-vlnavrh.asd
krajickovaIX:\DATA\JENDA\2008\předpisy\tech-nov-vlnavrh\Duvod zpravTN-NP-vlnavrh.doc
krajickovaIX:\DATA\JENDA\2008\předpisy\tech-nov-vlnavrh\Duvod zpravTN-NP-vlnavrh.doc
krajickovaIX:\DATA\JENDA\2008\předpisy\tech-nov-vlnavrh\Duvod zpravTN-NP-vlnavrh.doc
krajickovaIX:\DATA\JENDA\2008\předpisy\tech-nov-vlnavrh\Duvod zpravTN-NP-vlnavrh.doc䦱⅊쑘쇸࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿款⌀誌࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ྲ䉰⼲仲࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ṅ䍚�級࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿疬䤺髪⤤࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿Ł坘乬嘄࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿圌懥淮릞࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㼼扰縄⣴࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿᨟檯ﮀҎ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿擧灌紀޸࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿߂盘ဪ荪࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿᠓萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ䩏䩐䩑䩞⡯ĀⴀĀᜀ€଀ༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预俾͊儀͊漀(
o
耗᠋萏ࡰ萑ﺘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﺘ䩏䩑⡯Ā꜀ǰᜀ€଀ༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预俾Ŋ儀Ŋ漀(

耗᠋萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ䩏䩑⡯Ā漀Āᜀ€଀ༀᄐ预ᗾ׆Āრ帆怐预俾ъ儀ъ漀(

耗᠋萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ䩏
䩑
⡯Ā뜀ǰᜀ€଀ༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预俾͊儀͊漀(
o
耗᠋萏ᥐ萑ﺘ옕倁ؙ葞ᥐ葠ﺘ䩏䩑⡯Ā꜀ӰĀ̀ༀᄁ₄ᗾ׆ĀǠ帆态₄濾(.́᠃萏Ǡ萑︠옕؁葞Ǡ葠︠⡯Ѐ⸀Ā⸀ĀĀԃ̀ༀ킄ᄂやᗽ׆Āː帆킄怂や濽(.
..
́܅᠃萏ː萑ﴰ옕퀁؂葞ː葠ﴰ⡯ࠀ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀ĀĀԃइ̀ༀ㢄ᄄ좄ᗻ׆Āи帆㢄怄좄濻(
.
....
́܅ଉ᠃萏и萑﯈옕㠁؄葞и葠﯈⡯ఀ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ԁ⸀ĀĀԃइഋ̀ༀꂄᄅ悄ᗺ׆Ā֠帆ꂄ怅悄濺(.
......
́܅ଉ།᠃萏֠萑褐옕ꀁ؅葞֠葠褐⡯က⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ԁ⸀؀⸀܀⸀ĀĀԃइഋᄏ̀ༀࢄᄇᗸ׆Ā܈帆ࢄ怇濸(.
........
Ũ᠓萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ䩏䩐䩑䩞⡯ĀⴀĀᜀ€଀ༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预俾͊儀͊漀(
o
耗᠋萏ࡰ萑ﺘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﺘ䩏䩑⡯Ā꜀ǰᜀ€଀ༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预俾Ŋ儀Ŋ漀(

耗᠋萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ䩏䩑⡯Ā漀Āᜀ€଀ༀᄐ预ᗾ׆Āრ帆怐预俾ъ儀ъ漀(

耗᠋萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ䩏
䩑
⡯Ā뜀ǰᜀ€଀ༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预俾͊儀͊漀(
o
耗᠋萏ᥐ萑ﺘ옕倁ؙ葞ᥐ葠ﺘ䩏䩑⡯Ā꜀ǰĀ̀ༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预濾()
耄
᠀萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ
.
舂
᠀萏ࡰ萑ｌ옕瀁؈葞ࡰ葠ｌ.
耀
᠀萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ.
耄
᠀萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ.
舂
᠀萏რ萑ｌ옕ؐ葞რ葠ｌ.
耀
᠀萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ.
耄
᠀萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ.
舂
᠀萏ᥐ萑ｌ옕倁ؙ葞ᥐ葠ｌ.

᠃萏Ȝ萑﷤옕ᰁ؂葞Ȝ葠﷤⡯Ȁ⸀ȀĀ̀ༀᲄᄂᗽ׆ĀȜ帆ᲄ怂濽(.
.
́᠃萏ː萑ﴰ옕퀁؂葞ː葠ﴰ⡯؀⸀Ā⸀Ȁ⸀ĀĀԃ̀ༀ킄ᄂやᗽ׆Āː帆킄怂や濽(.
...
́܅	᠃萏и萑﯈옕㠁؄葞и葠﯈⡯਀⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀ĀĀԃइ̀ༀ㢄ᄄ좄ᗻ׆Āи帆㢄怄좄濻(.
.....
́܅ଉ
᠃萏֠萑褐옕ꀁ؅葞֠葠褐⡯฀⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ԁ⸀؀⸀ĀĀԃइഋ̀ༀꂄᄅ悄ᗺ׆Ā֠帆ꂄ怅悄濺(.
.......
́܅ଉ།᠃萏܈萑옕ࠁ؇葞܈葠⡯ሀ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ԁ⸀؀⸀܀⸀ࠀ⸀ᜀጀༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预俾J倀J儀J帀J漀(
-
耗᠋萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ䩏䩑⡯Ā漀Āᜀ€଀ༀ炄ᄈ预ᗾ׆Āࡰ帆炄怈预俾ъ儀ъ漀(

耗᠋萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ䩏
䩑
⡯Ā뜀ǰᜀ€଀ༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预俾͊儀͊漀(
o
耗᠋萏რ萑ﺘ옕ؐ葞რ葠ﺘ䩏䩑⡯Ā꜀ǰᜀ€଀ༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预俾Ŋ儀Ŋ漀(

耗᠋萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ䩏䩑⡯Ā漀Āᜀ€଀ༀ傄ᄙ预ᗾ׆Āᥐ帆傄怙预俾ъ儀ъ漀(


᠃萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ⡯Ȁ⸀ĀЀƀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预˾Ā⸀ĀȀƂༀ炄ᄈ䲄ᗿ׆Āࡰ帆炄怈䲄˿Ȁ⸀Āƀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预˾̀⸀ĀЀƀༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预˾Ѐ⸀ĀȀƂༀᄐ䲄ᗿ׆Āრ帆怐䲄˿Ԁ⸀Āƀༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预˾؀⸀ĀЀƀༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预˾܀⸀ĀȀƂༀ傄ᄙ䲄ᗿ׆Āᥐ帆傄怙䲄˿ࠀ⸀ȀĀ̀ༀ梄ᄁ预ᗾ׆ĀŨ帆梄态预濾(.
́᠃萏Ũ萑ﺘ옕栁؁葞Ũ葠ﺘ⡯Ѐ⸀Ā⸀ĀĀԃ̀ༀ킄ᄂやᗽ׆Āː帆킄怂や濽(.
..
́܅᠃萏ː萑ﴰ옕퀁؂葞ː葠ﴰ⡯ࠀ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀ĀĀԃइ̀ༀ㢄ᄄ좄ᗻ׆Āи帆㢄怄좄濻(
.
....
́܅ଉ᠃萏и萑﯈옕㠁؄葞и葠﯈⡯ఀ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ԁ⸀ĀĀԃइഋ̀ༀꂄᄅ悄ᗺ׆Ā֠帆ꂄ怅悄濺(.
......
́܅ଉ།᠃萏֠萑褐옕ꀁ؅葞֠葠褐⡯က⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ԁ⸀؀⸀܀⸀ĀĀԃइഋᄏ̀ༀࢄᄇᗸ׆Ā܈帆ࢄ怇濸(.
........
Ѐ᠀萏萑Ʃ옕ก؃葞葠Ʃ()

᠀萏Ʃ萑﹗옕꤁؁葞Ʃ葠﹗
)
Ѐ
᠀萏͒萑﹗옕刁؃葞͒葠﹗.
᠀萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ()
᠀萏܈萑ﺘ옕ࠁ؇葞܈葠ﺘ()
᠀萏ࡰ萑ﺘ옕�؉葞ࡰ葠ﺘ()
᠀萏萑Ʃ옕ᄁ؃葞葠Ʃ()

᠀萏Ʃ萑﹗옕꤁؁葞Ʃ葠﹗)

᠀萏͓萑﹖옕匁؃葞͓葠﹖.᠓萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ䩏䩐䩑䩞⡯ĀⴀĀᜀ€଀ༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预俾͊儀͊漀(
o
耗᠋萏ࡰ萑ﺘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﺘ䩏䩑⡯Ā꜀ǰᜀ€଀ༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预俾Ŋ儀Ŋ漀(

耗᠋萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ䩏䩑⡯Ā漀Āᜀ€଀ༀᄐ预ᗾ׆Āრ帆怐预俾ъ儀ъ漀(

耗᠋萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ䩏
䩑
⡯Ā뜀ǰᜀ€଀ༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预俾͊儀͊漀(
o
耗᠋萏ᥐ萑ﺘ옕倁ؙ葞ᥐ葠ﺘ䩏䩑⡯Ā꜀˰Ā̀ༀ梄ᄁ预ᗾ׆ĀŨ帆梄态预濾(.
́᠃萏Ũ萑ﺘ옕栁؁葞Ũ葠ﺘ⡯Ѐ⸀Ā⸀ĀĀԃ̀ༀ킄ᄂやᗽ׆Āː帆킄怂や濽(.
..
́܅᠃萏ː萑ﴰ옕퀁؂葞ː葠ﴰ⡯ࠀ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀ĀĀԃइ̀ༀ㢄ᄄ좄ᗻ׆Āи帆㢄怄좄濻(
.
....
́܅ଉ᠃萏и萑﯈옕㠁؄葞и葠﯈⡯ఀ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ԁ⸀ĀĀԃइഋ̀ༀꂄᄅ悄ᗺ׆Ā֠帆ꂄ怅悄濺(.
......
́܅ଉ།᠃萏֠萑褐옕ꀁ؅葞֠葠褐⡯က⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ԁ⸀؀⸀܀⸀ĀĀԃइഋᄏ̀ༀࢄᄇᗸ׆Ā܈帆ࢄ怇濸(.
........擧灌ṅ䍚᨟檯ᥘЄ	þ䦱⅊ᦤЄ）Ͼ圌懥Ł坘疬䤺ྲ䉰㼼扰߂盘款⌀￿￿￿￿￿￿
＀
＀
＀
＀
＀
＀


䄘ブ￿￿







￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿ब삲ЅЅ
ЅЅЅ
ЅЅЅ袰靦ЅЅ
ЅЅЅ
ЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅ엦弌ЅЅ
ЅЅЅ
ЅЅЅ컸㫊ЅЅЅЅЅЅЅЅ袰靦ЅЅ
ЅЅЅ
ЅЅЅ՘व㓐㢔㦭㱰ꄐꄨꅭꋚꕚꕬ陵㠅
㪌
佻
呒
肮
蚠
詭
㌑




搋搋搋搋搋搋搋ｿｿｿｿｿ



䃿老
詊
詊
ꕜЄ

詊
診
砂
-/?@]`apy|ŠŒ¢°ÞåéêăćķĸĻŐŚŜŭżƊ氀Ɗ瀀瀀^瀀b瀀‚瀀„瀀¾瀀Ä瀀Æ瀀ä瀀ö瀀ü瀀Ă瀀Ę瀀Ĝ瀀ň瀀Ť瀀ǀ瀀ǎ瀀ǖ瀀ǘ瀀Ȋ瀀Ȓ瀀ɲ瀀ɴ瀀ɺ瀀ʤ瀀ʸ瀀ʼ瀀˞瀀˼瀀̘＀ǿ܀唀渀欀渀漀眀渀＀ǿࠀ＀ǿ＀ÿȀ＀ÿ＀ÿȀ＀ÿԀ䜀逖Ȁ؂ԃԄ̂蜄z ࢀ＀
吀椀洀攀猀 一攀眀 刀漀洀愀渀㔀逖ȁԀąĂ؇Ԃ€匀礀洀戀漀氀㌀逦Ȁ؋ȄȂȂ蜄z ࢀ＀
䄀爀椀愀氀㼀逵Ȁ̇ȉԂЂ蜄z ࢀ＀
䌀漀甀爀椀攀爀 一攀眀㬀逆ȁԀ€圀椀渀最搀椀渀最猀∀Ѐ焀蠈쓰꤀
�쉪汦싊&؀㜀਀9⌀ŅĀꘀЀ̀딐ĀĀĀ夀ჰ褀褅됅됀脀犁0䨀Ə℀
Ȁऀ茲qჰࠀ＀ዿༀ䐀漀瘁漀搀漀瘀 稀瀀爀瘀愀਀欀爀愀樀椀挀欀漀瘀愀਀欀爀愀樀椀挀欀漀瘀愀￾
藠俹ၨ醫✫�0Ÿ
˜°¼ÐÜèø	ČĘ
Ĵŀ
ŌŘŠŨŰӢ籠潶潤稠牰盡a
豈潶牫橡捩潫慶爀
爀橡
爀橡潎浲污漀牫橡捩潫慶爀6橡楍牣獯景⁴潗摲㤠〮@਀껴@爀渪Lj@䠀郢瞊Lj
㤊䔣
￾
픂헍⺜ရ鞓Ⱛ껹0ü
hp€ˆ˜ ¨°¸
ÀÜӢ偍噓䌠Rʵ¦轊
ᄲ	သ
籠潶潤稠牰盡aဌ敺v

	

 !"#$%&'()*+,-./0123456789:;<=>?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[\]^_`abcdefghijklmnopqrstuvwxyz{|}~€‚ƒ„…†‡ˆ‰Š‹ŒŽ‘’“”•–—˜™š›œžŸ ¡¢£¤¥¦§¨©ª«¬­®¯°±²³´µ¶·¸¹º»¼½¾¿ÀÁÂÃÄÅÆÇÈÉÊËÌÍÎÏÐÑÒÓÔÕÖ×ØÙÚÛÜÝÞßàáâãäåæçèéêëìíîïðñòóôõö÷øùúûüýþÿĀāĂ㥹ĆćĈĉĊċČčĎďĐđĒēĔĕĖėĘęĚěĜĝĞğĠġĢģĤĥĦħĨĩĪīĬĭĮįİıIJijĴĵĶķĸĹĺĻļĽľĿŀŁłŃńŅņŇňʼnŊŋŌōŎŏŐőŒœŔŕŖŗŘřŚśŜŝŞşŠšŢţŤťŦŧŨũŪūŬŭŮůŰűŲųŴŵŶŷŸŹźŻżŽžſƀƁƂƃƄƅƆƇƈƉƊƋƌƍƎƏƐƑƒƓƔƕƖƗƘƙƚƛƜƝƞƟƠơƢƣƤƥƦƧƨƩƪƫƬƭƮƯưƱƲƳƴƵƶ￾￿ƸƹƺƻƼƽƾƿǀǁǂǃDŽDždžLJLjljNJNjnjǍǎǏǐǑǒǓǔǕǖǗǘǙǚǛǜǝǞǟǠǡǢǣǤǥǦǧǨǩǪǫǬǭǮǯǰDZDzdzǴǵǶǷǸǹǺǻǼǽǾǿȀȁȂȃȄȅȆ￾￿ȈȉȊȋȌȍȎ￾￿ȐȑȒȓȔȕȖ￾￿�￿�￿�￿�￿�￿ȝ￾￿￾￿￾￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿Root Entryą￿￿￿￿आÀ䘀ꂀꜪ瞊Ljȟ€1Table￿￿￿￿￿￿Ʒ鹣WordDocumentĂ￿￿￿￿氩SummaryInformation(Ă￿￿ȇကDocumentSummaryInformation8Ă￿￿￿￿￿￿ȏက
CompObjĂ
￿￿jObjectPool
￿￿￿￿￿￿ꂀꜪ瞊LjꂀꜪ瞊Lj￿￿￿￿￿￿
￾￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿
￾ਃ￿￿आÀ䘀潄畫敭瑮䴠捩潲潳瑦圠牯d
卍潗摲潄c潗摲䐮捯浵湥⹴8㧴熲Root Entryą￿￿￿￿आÀ䘀愰老瞳LjȤȀ1Table￿￿￿￿￿￿Ʒ鹣WordDocumentĂ￿￿￿￿氩SummaryInformation(Ă￿￿ȇကȁȂȃȄȅȆ￾￿ȈȉȊȋȌȍȎ￾￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿�￿�￿�￿�￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿ȣ�￿￾￿￾￿￾￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿
￾￿￾￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿DocumentSummaryInformation8Ă￿￿￿￿￿￿Ŵ
CompObjĂ
￿￿jObjectPool
￿￿￿￿￿￿ꂀꜪ瞊LjꂀꜪ瞊Lj￿￿￿￿￿￿
￾ਃ￿￿आÀ䘀潄畫敭瑮䴠捩潲潳瑦圠牯d
卍潗摲潄c潗摲䐮捯浵湥⹴8㧴熲￾픂헍⺜ရ鞓Ⱛ껹D픅헍⺜ရ鞓Ⱛ껹ŀü
hp€ˆ˜ ¨°¸
ÀÜӢ偍噓䌠Rʵ¦轊
ᄲ	သ
籠潶潤稠牰盡aဌ敺v
4 
$耀,ҰЅ