Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
                쿐놡>	էကցկհձղճմյնշոըժꗬÁ怣Ѕደ¿က؀ꮌ橢橢ᖡᖡЅḻ	翃翃䛹'¤੮੮੮Ϣ๐ʜწწწᄀ扨扨扨8抠Ü捼Ȕᄀ飗Ġ斜斜"斾斾斾斾斾斾镄镆镆镆镆镆镆$駷ɨ鱟^镪˙წ稧斾斾稧稧镪წწ斾斾顃@訿訿訿稧Ȧწ斾წ斾镄訿稧镄訿訿鎘hწწ钌斾斐㿀ㅂ滴ǈ扨籍஘鐀销D颃T飗鐐|鲽蟥ǰ鲽 钌鲽წ钌t斾ג殐Ш訿澸͔猌ܛ斾斾斾镪镪觕j斾斾斾飗稧稧稧稧ᄀᄀᄀ년쉄ꀤᄀᄀᄀ쉄ᄀᄀᄀწწწწწწČ
2. Platné znění částí zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, s vyznačením navrhovaných změn
***
§ 3a
	(1) Česká správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení jsou organizačními složkami státu. Česká správa sociálního zabezpečení je účetní jednotkou. Pro účely hospodaření s majetkem státu, včetně prostředků státního rozpočtu, účetnictví a pracovněprávních vztahů mají okresní správy sociálního zabezpečení postavení vnitřních organizačních jednotek České správy sociálního zabezpečení.
	(2) Pracovněprávní vztahy zaměstnanců v České správě sociálního zabezpečení a v okresních správách sociálního zabezpečení se řídí zákoníkem práce.
	(3) V čele České správy sociálního zabezpečení je ředitel, kterého jmenuje a odvolává4a) ministr práce a sociálních věcí. Ředitele okresních správ sociálního zabezpečení jmenuje a odvolává 4a) ředitel České správy sociálního zabezpečení.
	(4) Podrobnější úpravu vnitřní organizace České správy sociálního zabezpečení a okresních správ sociálního zabezpečení stanoví statut, který vydá ředitel České správy sociálního zabezpečení se souhlasem ministra práce a sociálních věcí.
	(5) Jestliže zvláštní právní předpisy4b) obecně ukládají povinnosti nebo zakládají oprávnění pro správní úřady nebo orgány státní správy, vztahují se tyto povinnosti a tato oprávnění též na Českou správu sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení.
***
§ 5
Česká správa sociálního zabezpečení
	Česká správa sociálního zabezpečení
a)	rozhoduje
1.	o dávkách důchodového pojištění, pokud není v tomto zákoně stanoveno, že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje výplaty těchto dávek,
2.	o povinnosti občana vrátit dávku důchodového pojištění poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,
3.	o povinnosti zaměstnavatele nahradit neprávem vyplacené částky na dávce důchodového pojištění, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,
4.	o odvoláních ve věcech, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení,
5.	o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jí bylo v jednotlivých případech svěřeno,
6.	o převodech důchodových práv podle § 105a zákona o důchodovém pojištění a zařizuje tyto převody,
b)	vymáhá neprávem vyplacené částky na dávkách důchodového pojištění; přitom je oprávněna provádět správní výkon rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění,
c)	jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení,
d)	plní úkoly při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny,
e)	řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení,
f)	zajišťuje plnění úkolů vyplývajících z práva Evropských společenství a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v oblasti důchodového pojištění,
g)	zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle tohoto zákona,
h)	vede registr pojištěnců důchodového pojištění (dále jen "registr pojištěnců"),
ch)	vyrozumívá okresní správu sociálního zabezpečení [§ 6 odst. 4 písm. s)] o tom, že občan, který je dočasně práce neschopným, byl uznán plně nebo částečně invalidním na základě soudního řízení o žalobě.

Okresní správy sociálního zabezpečení
§ 6
	(1) Okresní správy sociálního zabezpečení se zřizují pro obvody, které jsou shodné s územními obvody okresů.
	(2) Na území hlavního města Prahy vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení Pražská správa sociálního zabezpečení.
	(3) Okresní správy sociálního zabezpečení plní v rámci své působnosti úkoly stanovené tímto zákonem, pokud není jinými obecně závaznými předpisy stanoveno, že tyto úkoly plní jiný orgán.
	(4) Okresní správy sociálního zabezpečení
a)	rozhodují
1.	ve sporných případech o vzniku a zániku důchodového pojištění,
2.	zrušen
3.	ve sporu mezi občanem a jeho zaměstnavatelem o správnost zápisu v evidenčním listu důchodového pojištění (dále jen "evidenční list"),
4. až 6. zrušeny
7.	o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh, o penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení a o zřízení zástavního práva v případě dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na penále,
8.	zrušen
9.	o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jim bylo v jednotlivých případech svěřeno,
10.	o pokutách za nesplnění povinností organizací zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných (§ 120c) v sociálním zabezpečení,
11.	o době a rozsahu péče muže o dítě ve věku do 4 let, jde-li o dobu péče o toto dítě po 31. prosinci 1995 do 30. června 2007, a o době a rozsahu péče o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a péče osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let, jde-li o doby péče o tyto děti a bezmocné osoby po 31. prosinci 1995 do 31. prosince 2006,
12.	o době a rozsahu péče osoby pečující osobně o osobu, která je podle zvláštního právního předpisu52b) závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), jde-li o dobu péče o tuto osobu po 31. prosinci 2006, a o době a rozsahu péče osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je podle zvláštního právního předpisu52b) závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
13.	o tom, zda osoba samostatně výdělečně činná pečuje o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), v největším rozsahu52c),
14. až 16. zrušeny
17.	o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání před 1. lednem 1976, jestliže člen jednotného zemědělského družstva nepracoval stanovený počet pracovních dnů, popřípadě jinak určený pracovní úvazek,
b)	zrušeno
c)	vrací zaměstnanci přeplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
d) až g) zrušena
h) vedou potřebnou statistiku a účetní evidenci předepsanou v sociálním zabezpečení,
ch)	vedou evidenci pro účely důchodového pojištění osob samostatně výdělečně činných a občanů dobrovolně účastných důchodového pojištění,53) kteří si platí pojistné na důchodové pojištění,
i)	sepisují žádosti o dávky důchodového pojištění v případech stanovených tímto zákonem,
j)	opatřují a předkládají České správě sociálního zabezpečení na její žádost podklady pro rozhodnutí o dávkách důchodového pojištění a pro vymáhání neprávem vyplacených částek dávek důchodového pojištění,
k)	navrhují České správě sociálního zabezpečení zápočet dob pojištění a náhradních dob pojištění ve sporných případech a zápočet doby vojenské služby v jiných než spojeneckých armádách, kterou konali povinně občané v době nesvobody, včetně doby zajetí,
l)	poskytují občanům a zaměstnavatelům odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení,
m) a n) zrušena
o)	kontrolují plnění povinností občanů a zaměstnavatelů v sociálním zabezpečení a plnění povinností plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
p)	zrušeno
q)	posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů v rozsahu stanoveném tímto zákonem (§ 8),
r)	vybírají pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh podle zvláštního zákona32) a vymáhají pohledávky ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; přitom jsou oprávněny provádět správní výkon rozhodnutí,
s)	vyrozumívají písemně ošetřujícího lékaře o tom, že občan, který je dočasně práce neschopný, byl uznán plně nebo částečně invalidní na základě soudního řízení o žalobě,
t)	zrušeno
u)	mohou převzít plnění některých úkolů spojených s prováděním důchodového pojištění zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří neplní povinnosti při provádění nemocenského pojištění a důchodového pojištění,
v)	vydávají na žádost osob samostatně výdělečně činných potvrzení o výši měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pro účely posouzení nároku na dávky státní sociální podpory,
y)	navrhují živnostenskému úřadu zrušení živnostenského oprávnění podnikateli z důvodu neplnění závazků podnikatele vůči státu.

***
§ 8
Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů
	(1) Okresní správy sociálního zabezpečení posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů ve věcech sociálního zabezpečení při zjišťovacích a kontrolních lékařských prohlídkách; za tím účelem posuzují
a)	plnou invaliditu a částečnou invaliditu, a jde-li o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, také skutečnost, že plná nebo částečná invalidita vznikla jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání; tato podmínka je splněna, pokud pracovní úraz nebo nemoc z povolání je jedinou nebo rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu,
b)	dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu soustavnou výdělečnou činnost,.
c)	zda občan v krátké době po uplynutí podpůrčí doby pravděpodobně nabude opět pracovní schopnost, a to i k jinému zaměstnání.
	(2) Okresní správa sociálního zabezpečení kontrolní lékařskou prohlídku uskuteční
a)	v době určené při předchozím jednání okresní správy sociálního zabezpečení, nebo
b)	zjistí-li posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení kontrolní lékařské prohlídky, nebo
c)	z podnětu jiného orgánu sociálního zabezpečení nebo z podnětu úřadu státní sociální podpory anebo z podnětu úřadu práce; okresní správa sociálního zabezpečení je povinna informovat orgán, který dal podnět k provedení kontrolní lékařské prohlídky, o jejím výsledku.
	(3) Úkoly okresních správ sociálního zabezpečení uvedené v odstavcích 1 a 2, 2 a 8 může plnit pouze lékař.
	(4) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení v případech uvedených v odstavci 1 se řídí místem trvalého pobytu posuzovaného občana, pokud se dále nestanoví jinak.
	(5) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí
a)	sídlem speciální školy, jestliže posuzuje změněnou pracovní schopnost žáka této školy,
b)	sídlem věznice, popřípadě vazební věznice (dále jen "věznice"), jde-li o posouzení zdravotního stavu občana v době výkonu trestu odnětí svobody, popřípadě vazby.
	(6) Pro místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení při rozhodování v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. a) č. 19 platí odstavce 4 a 5 obdobně.
	(76) Na žádost občana, jehož zdravotní stav a pracovní schopnost má být posouzena, nebo s jeho souhlasem může okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle odstavců 4 a 5 požádat o posouzení jeho zdravotního stavu a pracovní schopnosti okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž správním obvodu má občan přechodný pobyt nebo pracoviště, pokud s tím tato okresní správa sociálního zabezpečení souhlasí. V případě, že zdravotní stav občana vzhledem k charakteru nemoci vyžaduje posouzení specializovaným zdravotnickým zařízením, může Česká správa sociálního zabezpečení na žádost občana nebo s jeho souhlasem pověřit posouzením jeho zdravotního stavu a pracovní schopnosti okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž správním obvodu se nachází toto zdravotnické zařízení, a to odchylně od příslušnosti podle odstavců 4 a 5; to platí obdobně, jde-li o občanského zaměstnance zpravodajských služeb, s tím, že žádost může podat též tato služba.
	(87) Okresní správy sociálního zabezpečení podávají posudky o tom, zda zdravotní stav osob, jejichž důchodové pojištění provádějí orgány uvedené v § 9, odůvodňuje poskytnutí dávky důchodového pojištění anebo dávky nebo služby sociální péče. Při posuzování plné invalidity nebo částečné invalidity osob podle věty první se hodnotí zdravotní stav z hlediska jejich schopnosti k výkonu občanského povolání.
	(98) Při posuzování plné invalidity a částečné invalidity podle odstavce 1 musí lékaři okresních správ  okresní správy sociálního zabezpečení vycházet z lékařských zpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři o zdravotním stavu občanů; při posuzování souvislosti vzniku plné invalidity nebo částečné invalidity s pracovním úrazem nebo s nemocí z povolání vychází též ze záznamu o úrazu a z posudku, kterým se uznává nemoc z povolání.
	(109) Okresní správa sociálního zabezpečení zašle úřadu práce do 7 dnů kopii posudku vydaného podle § 8 odst. 1, pokud o to úřad práce požádá z důvodu zjištění zdravotního stavu fyzické osoby pro účely sociální péče, státní sociální podpory, posouzení stupně závislosti na péči jiné osoby nebo posouzení osoby zdravotně znevýhodněné.

§ 8a a § 8b
zrušeny

§ 9
Ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti
	(1) V oboru své působnosti řídí, kontroluje a svými orgány provádí důchodové pojištění
a)	vojáků z povolání a vojáků, kteří jsou po dobu činné služby hmotně zabezpečeni jako vojáci z povolání (dále jen "vojáci z povolání"), Ministerstvo obrany,
b)	příslušníků Policie České republiky, příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb (dále jen "příslušníci Policie České republiky") Ministerstvo vnitra,
c)	příslušníků Vězeňské služby České republiky Ministerstvo spravedlnosti.
	(2) Orgány Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti rozhodují v oboru své působnosti o dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání, příslušníků Policie České republiky a příslušníků Vězeňské služby České republiky (dále jen "příslušník ozbrojených sil") a provádějí jejich výplatu, jestliže
a)	občan byl příslušníkem ozbrojených sil po dobu aspoň 20 let,
b)	jde o
1.	příslušníka ozbrojených sil, který v době služby splnil podmínky nároku na starobní důchod,
2.	příslušníka ozbrojených sil, kterému ke dni 31. prosince 1992 trval služební poměr a k tomuto dni konal službu alespoň po dobu 15 let,
3.	příslušníka ozbrojených sil, který v době služby nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení splnil podmínky nároku na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod anebo se stal plně invalidním nebo částečně invalidním následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním,
4.	příslušníka ozbrojených sil, který pobíral výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu podle zvláštních právních předpisů32a) alespoň ke dni předcházejícímu dni vzniku nároku na důchod,
5.	občana, který konal ve služebním poměru službu ve zpravodajských službách podle zvláštního právního předpisu,32b)
6.	vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod po příslušníkovi ozbrojených sil, který zemřel v době služby nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení nebo splnil podmínku uvedenou v písmenu a), nebo po občanech uvedených v bodech 1 až 5.
	(3) Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v oboru své působnosti odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.
	(4) O tom, zda úraz nebo onemocnění vznikly při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním, rozhodují pro účely řízení o plném invalidním a částečném invalidním důchodu a o důchodech pozůstalých po příslušníkovi ozbrojených sil lékařské komise zřízené v oborech působnosti ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti.
	(5) Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v dohodě s ministrem práce a sociálních věcí zřídit v oborech své působnosti posudkové komise sociálního zabezpečení k posuzování zdravotního stavu oprávněných v případech, kdy toto posouzení vyžaduje zvláštní odborné znalosti. Podává-li tato komise posudek v odvolacím řízení, je složena z jiných členů, než byla složena při původním jednání.
(6) Orgány Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti vyrozumívají okresní správu sociálního zabezpečení, která posuzovala plnou nebo částečnou invaliditu občana, o tom, že občan, který je dočasně práce neschopným, byl uznán plně nebo částečně invalidním na základě soudního řízení o žalobě, pokud tyto orgány vydaly rozhodnutí o plném nebo částečném invalidním důchodu.

§ 10
Obce
	(1) Obecní úřad rozhoduje o ustanovení zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění (§ 118 odst. 3).
	(2) Obecní úřad dohlíží, jak jím ustanovený zvláštní příjemce plní stanovené povinnosti (§ 118 odst. 4); neplní-li zvláštní příjemce své povinnosti, rozhodne obecní úřad o ustanovení jiného příjemce.

§ 10a
Živnostenské úřady
	(1) Živnostenské úřady přijímají v případech stanovených tímto zákonem od osob samostatně výdělečně činných, které samostatnou výdělečnou činnost provozují na základě oprávnění podle živnostenského zákona32c), oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti, přihlášky k účasti na důchodovém pojištění a na nemocenském pojištění, odhlášky z účasti na nemocenském pojištění a hlášení podle § 48 odst. 1 písm. a) až d).
	(2) Živnostenské úřady oznamují ve stanovené lhůtě32d) příslušným okresním správám sociálního zabezpečení
a)	skutečnosti podle odstavce 1, a to s uvedením dne, kdy tyto skutečnosti byly živnostenskému úřadu sděleny; oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti a přihlášky k pojištění podle odstavce 1 s vyznačením dne, ve kterém byly tyto přihlášky k pojištění podány, předávají příslušným okresním správám sociálního zabezpečení,
b)	vznik nebo zánik oprávnění provozovat živnost, pozastavení nebo přerušení výkonu živnosti, a to s uvedením dne, ke kterému tyto skutečnosti nastaly.
***

§ 11a
	(1) Ministerstvo vnitra poskytuje České správě sociálního zabezpečení pro výkon její působnosti údaje z informačního systému evidence obyvatel73a) o obyvatelích, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup; obyvatelem se rozumí fyzická osoba podle zvláštního právního předpisu73b).
	(2) Ministerstvo vnitra dále poskytuje České správě sociálního zabezpečení z registru rodných čísel73g) údaje o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou uvedeny v odstavci 1. Pokud to umožňuje technický stav registru rodných čísel, poskytují se údaje podle věty první pouze v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
	(3) Poskytovanými údaji podle odstavců 1 a 2 jsou
a)	u státních občanů České republiky
1.	jméno, popřípadě jména, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení,
2.	datum narození,
3.	pohlaví a jeho změna,
4.	místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, na jehož území k narození došlo,
5.	rodné číslo a jeho změny,
6.	státní občanství,
7.	adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
8.	počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
9.	zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
10.	zákaz pobytu, místo zákazu pobytu a doba jeho trvání,
11.	rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
12.	rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství,
13.	rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození,
14.	rodné číslo dítěte,
15.	u osvojení dítěte původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, původní a nové rodné číslo dítěte, datum a místo narození dítěte, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,
16.	datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
17.	den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí;
b)	u cizinců, kteří jsou obyvateli
1.	jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,
2.	datum narození,
3.	pohlaví a jeho změna,
4.	místo a stát, na jehož území se narodil,
5.	rodné číslo a jeho změny,
6.	státní občanství,
7.	druh a adresa místa pobytu,
8.	číslo a platnost povolení k pobytu,
9.	počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu,
10.	zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
11.	správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,
12.	rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození,
13.	jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě obyvatelem, a jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození,
14.	jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou obyvateli, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
15.	vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,
16.	datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
17.	den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí,
18.	u osvojení dítěte, které je obyvatelem, původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, původní a nové rodné číslo dítěte, datum a místo narození dítěte, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte;
c)	u cizinců, kteří jsou obyvateli, dále jméno, popřípadě jména, a příjmení
1.	zletilého nezaopatřeného dítěte cizince, který je obyvatelem,
2.	nezletilého cizince, který byl cizinci, který je obyvatelem, nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem, který je obyvatelem, nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec, který je obyvatelem,
3.	osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem, kteří jsou obyvateli,
4.	cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie,
5.	rodiče nezletilého cizince, který je obyvatelem, a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kteří nemají přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
d)	u fyzických osob uvedených v odstavci 2
1.	jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
2.	den, měsíc a rok narození,
3.	místo narození, u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát narození,
4.	rodné číslo a jeho změny.
	(4) Ministerstvo vnitra sděluje České správě sociálního zabezpečení údaje, které se týkají občanů starších 15 let,
a)	o přidělení nebo změně rodného čísla,
b)	o změně jména nebo příjmení,
a to bez žádosti do 15 dnů ode dne, kdy se tyto údaje staly součástí informačního systému evidence obyvatel.
	(5) Česká správa sociálního zabezpečení může Ministerstvo vnitra požádat o přidělení rodného čísla fyzické osobě, která v rozhodné době zpracování jejích údajů v informačních systémech České správy sociálního zabezpečení nemá trvalý ani jiný pobyt na území České republiky ani se na něm dlouhodobě nezdržuje, zjistí-li důvody pro jeho přidělení pro splnění podmínek podle tohoto zákona, zvláštních právních předpisů4a), práva Evropských společenství73d) nebo mezinárodních smluv.  Česká správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení mohou požádat Ministerstvo vnitra o přidělení rodného čísla fyzické osobě, které do doby zpracování jejích údajů v informačních systémech České správy sociálního zabezpečení nebo okresních správ sociálního zabezpečení rodné číslo nebylo přiděleno a která o jeho přidělení Ministerstvo vnitra sama nepožádala, zjistí-li důvody pro jeho přidělení pro splnění podmínek podle tohoto zákona, zvláštních právních předpisů74), práva Evropských společenství73d) nebo mezinárodních smluv a jeli Ministerstvo vnitra pro takovou fyzickou osobu výdejovým místem rodného čísla podle zvláštního právního předpisu74a). V těchto případech je Česká správa sociálního zabezpečení nebo okresní správa sociálního zabezpečení povinna předložit odůvodněnou žádost o přidělení rodného čísla, obsahující náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem73h) a doplněnou adresou fyzické osoby pro doručování.
	(6) Česká správa sociálního zabezpečení je povinna poté, kdy podle veškeré jí dostupné spisové dokumentace a podle jí vedených informačních systémů prověřila správnost údaje, poskytnutého z informačního systému evidence obyvatel, o jehož správnosti měla pochybnosti, a tyto nadále trvají, oznámit Ministerstvu vnitra tuto skutečnost a požádat o provedení kontroly tohoto údaje73i); k žádosti je povinna připojit fotokopie spisové dokumentace, z níž vyplývají důvody pochybnosti o správnosti údaje. Ministerstvo vnitra sdělí České správě sociálního zabezpečení výsledek kontroly.
	(7) Údaje poskytované podle odstavců 1 až 4 slouží České správě sociálního zabezpečení pro plnění úkolů vyplývajících z tohoto zákona, zvláštních právních předpisů 4a), práva Evropských společenství 73d) a mezinárodních smluv, které jsou součástí právního řádu České republiky.
	(8) Orgány sociálního zabezpečení mohou vést evidenci o občanech pro účely tohoto zákona podle jejich rodných čísel.

§ 12
	Orgány sociálního zabezpečení mohou vyzvat
a)	zaměstnavatele, aby podal hlášení a předložily záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky sociálního zabezpečení, jejich výši a výplatu;
b)	příjemce dávky sociálního zabezpečení, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu;
c)	příjemce dávky sociálního zabezpečení podmíněné nepříznivým zdravotním stavem a žadatele o tuto dávku, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření;
d)	osobu samostatně výdělečně činnou, aby se za účelem provedení kontroly plnění jejích povinností v sociálním zabezpečení, včetně placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dostavila v určeném termínu na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, popřípadě na místo určené touto správou; osoba samostatně výdělečně činná je povinna této výzvě vyhovět, pokud se předem neomluvila. Ustanovení předchozí věty platí obdobně pro malou organizaci.
e) zrušeno
f)	občana, aby se za účelem osvědčení skutečností rozhodných pro provádění důchodového pojištění dostavil v určeném termínu na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení; občan je povinen této výzvě vyhovět, pokud se předem z vážných důvodů neomluvil.

§ 12
	Orgány sociálního zabezpečení mohou vyzvat
a)	zaměstnavatele, aby podal hlášení a předložil záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky sociálního zabezpečení, jejich výši a výplatu,
b)	příjemce dávky sociálního zabezpečení, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu,
c)	 příjemce dávky sociálního zabezpečení podmíněné nepříznivým zdravotním stavem a žadatele o tuto dávku, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření,
d)	osobu samostatně výdělečně činnou, aby se za účelem provedení kontroly plnění jejích povinností v sociálním zabezpečení, včetně placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dostavila v určeném termínu na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, popřípadě na místo určené touto správou; osoba samostatně výdělečně činná je povinna této výzvě vyhovět, pokud se předem z vážných důvodů neomluvila; to platí obdobně pro zaměstnavatele, který ke dni vyhotovení výzvy okresní správou sociálního zabezpečení má v registru pojištěnců evidováno méně než 26 zaměstnanců účastných důchodového pojištění,
e)	občana, aby se za účelem osvědčení skutečností rozhodných pro provádění důchodového pojištění dostavil v určeném termínu na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení; občan je povinen této výzvě vyhovět, pokud se předem z vážných důvodů neomluvil.

§ 13
	(1) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny přezkoumat správnost a úplnost záznamů a hlášení, které jsou zaměstnavatelé pro účely provádění sociálního zabezpečení povinni vést, včasnost a způsob jejich předložení a podání.
	(2) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny kontrolovat účetní a další podklady, které jsou rozhodné pro určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, popřípadě výše záloh; zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné jsou povinni poskytnout jim potřebnou součinnost. Orgány sociálního zabezpečení mohou v rámci oprávnění podle věty první kontrolovat též správnost určení náhrad mezd a jiných příjmů poskytovaných po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnavatelem za účelem určení správné výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

§ 14
Povinnost zachovávat mlčenlivost
	(1) Zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů orgánů sociálního zabezpečení nebo v přímé souvislosti s nimi, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.
	(2) Údaje týkající se jednotlivých občanů nebo zaměstnavatelů, které se orgány sociálního zabezpečení při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanovíli tak zvláštní zákon 45) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem občana nebo zaměstnavatele. V rozsahu potřebném pro řízení ve věcech sociálního zabezpečení poskytují orgány sociálního zabezpečení údaje týkající se jednotlivých občanů cizozemským nositelům pojištění na základě jejich žádosti, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak.
	(3) Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny na žádost poskytnout
a)	informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jinému orgánu sociálního zabezpečení nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve správním řízení nebo žalobu ve věci pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dědictví po poplatníku tohoto pojistného (příspěvku) nebo návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo vedou-li tyto orgány řízení o konkurzu a vyrovnání plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
b)	správcům daně z příjmů seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona,48) výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaplaceného jednotlivými osobami samostatně výdělečně činnými a výši přeplatků na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které byly vráceny jednotlivým osobám samostatně výdělečně činným; změny, k nimž došlo v poskytnutých údajích, sdělují orgány sociálního zabezpečení správcům daně bez žádosti,
c)	zdravotním pojišťovnám49) seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona, 48) a výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých zaměstnavatelů a ke kontrole nebo doplnění údajů vedených v informačních systémech zdravotních pojišťoven též údaje z registru pojištěnců,
d)	úřadům práce údaje o vyměřovacím základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých osob samostatně výdělečně činných a občanů, kteří jsou poplatníky pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti z důvodu výkonu zaměstnání v cizině50),
e)	jiným orgánům sociálního zabezpečení informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných,
f)	orgánům oprávněným podle zvláštního zákona ke kontrole činnosti orgánů sociálního zabezpečení informace potřebné k provádění této kontroly,
g)	Českému statistickému úřadu údaje stanovené zvláštním zákonem, 50a)
h)	Ministerstvu financí informace vyžádané při plnění povinností podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,
i)	úřadům provádějícím státní sociální podporu, krajským úřadům a ministerstvu údaje o druhu a výši jimi vyplácených dávek důchodového pojištění, včetně doby jejich poskytování a výplaty, a údaje o zahájení, ukončení nebo pozastavení samostatné výdělečné činnosti, včetně spolupráce při výkonu této činnosti, jde-li o žadatele o dávky státní sociální podpory, poživatele těchto dávek a osoby s těmito žadateli nebo poživateli společně posuzovanými, a to v rozsahu nezbytném pro provádění státní sociální podpory,
j)	obecním úřadům poskytujícím dávky a služby sociální péče a dávky pomoci v hmotné nouzi a krajským úřadům údaje o druhu a výši jimi vyplácených dávek důchodového pojištění žadatelům o tyto dávky a služby, poživatelům těchto dávek a služeb a osobám s těmito žadateli nebo poživateli společně posuzovanými, a to v rozsahu nezbytném pro provádění sociální péče a pomoci v hmotné nouzi,
k)	Celní správě České republiky údaje o druhu a výši jimi vyplácených dávek důchodového pojištění, včetně data přiznání a údajů o jejich výplatě od tohoto data, a to v rozsahu nezbytném pro účely poskytování výsluhového příspěvku podle zvláštního zákona 50c),
l)	Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona,
m)	informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Národnímu bezpečnostnímu úřadu, zpravodajské službě nebo Ministerstvu vnitra, pro potřeby provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona50d),
n)	živnostenským úřadům, u nichž osoby uvedené v § 10a odst. 1 podaly oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti nebo přihlášku k účasti na důchodovém pojištění nebo na nemocenském pojištění, identifikační číslo této osoby, čísla účtů pro placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na nemocenské pojištění a údaj o výši pojistného nebo záloh na pojistné na nemocenské pojištění na pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
	(4) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných, využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.
	(5) Česká správa sociálního zabezpečení je povinna na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči fyzické osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit, zda tato osoba je poživatelem dávky důchodového pojištění a vyplácená dávka dosahuje výše podléhající výkonu rozhodnutí, a údaj o rodném čísle této jiné osoby.
	(6) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na údaje týkající se výše dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně výše dlužného penále, jde-li o plátce pojistného, u něhož byl nařízen soudní nebo správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného.
***



HLAVA DRUHÁ
Úkoly zaměstnavatelů při provádění důchodového pojištění
§ 35a
Povinnost zaměstnavatelů vést záznamy a 
podávat hlášení pro účely důchodového pojištění
	(1) Zaměstnavatelem se pro účely důchodového pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává jiné fyzické osoby nebo k níž jsou fyzické osoby ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění. Za zaměstnavatele se považují též organizační složky státu, v nichž jsou zařazeny fyzické osoby v pracovním poměru nebo činny na základě dohody o pracovní činnosti, služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci podle služebního zákona3a) zařazeni k výkonu státní služby, věznice a vazební věznice (dále jen "věznice"), v nichž vykonává trest odnětí svobody odsouzený zařazený do práce, a příslušné útvary, složky nebo jiné organizační části bezpečnostních sborů nebo ozbrojených sil České republiky, které vyplácejí příslušníkům bezpečnostních sborů nebo vojákům z povolání plat (dále jen "útvar").
	(2) Zaměstnavatelé jsou povinni vést potřebné záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového pojištění, jejich výši a výplatu a předkládat je příslušným orgánům sociálního zabezpečení.
	(3) Změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu nárok na dávku a jeho trvání a pro výši a výplatu dávky jsou zaměstnavatelé povinni písemně hlásit, není-li určeno jinak, do osmi dnů. Na výzvu orgánů sociálního zabezpečení jsou zaměstnavatelé povinni podat hlášení a předložit záznamy ve lhůtě určené tímto orgánem, a není-li lhůta určena, do osmi dnů od doručení výzvy.
	(4) Zaměstnavatelé jsou povinni uschovávat
a)	stejnopisy evidenčních listů (§ 38 odst. 5 věta první) vyhotovených v kalendářním roce, kterého se týkají, nebo v bezprostředně následujícím kalendářním roce po dobu 3 kalendářních roků po roce, kterého se týkají, a stejnopisy ostatních evidenčních listů po dobu 3 kalendářních roků po roce, ve kterém byly vyhotoveny,
b)	záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle § 37 odst. 1 písm. h) po dobu 6 kalendářních roků následujících po měsíci, kterého se záznam týká, vždy však po dobu 3 kalendářních roků následujících po měsíci, v němž bylo dlužné pojistné za tento měsíc zaplaceno,
c)	záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle § 37 odst. 1, pokud jde o poživatele starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, po dobu 10 kalendářních roků po roce, kterého se týkají,
d)	mzdové listy71a) nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění, včetně údajů uvedených v § 37 odst. 2, po dobu 30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, a jde-li o mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění vedené pro poživatele starobního důchodu, po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají,
pokud zvláštní právní předpis nestanoví pro záznamy, které mají charakter účetních záznamů, delší uschovací dobu; za záznamy o těchto skutečnostech se vždy považují doklady o druhu, vzniku a skončení pracovního vztahu, záznamy o pracovních úrazech a o nemocech z povolání a záznamy o evidenci pracovní doby71b) včetně doby pracovního volna bez náhrady příjmu.
	(5) Zaniká-li zaměstnavatel bez právního nástupce před uplynutím dob uvedených v odstavci 4, je povinen zajistit úschovu záznamů a dalších dokladů do uplynutí uvedených dob a písemně oznámit okresní správě sociálního zabezpečení, kde jsou tyto záznamy a doklady uloženy. Jsou-li záznamy a další doklady uloženy v archivech, jsou archivy tyto záznamy a doklady povinny bezplatně na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení nebo České správy sociálního zabezpečení pro účely provádění důchodového pojištění na nezbytně nutnou dobu předat; archivy mají právo na úhradu nákladů přepravy nebo zaslání.

§ 36
Příslušnost zaměstnavatelů k plnění úkolů při provádění důchodového pojištění
	Úkoly v důchodovém pojištění plní u
a)	zaměstnanců v pracovním poměru zaměstnavatel, k němuž je zaměstnanec v pracovním poměru,
b)	osob ve služebním poměru příslušné útvary, v nichž tyto osoby konají službu,
c)	členů družstev družstvo, jehož jsou členy,
d)	společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, tato společnost,
e)	osob samostatně výdělečně činných příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,
f)	zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti organizace, která uzavřela zaměstnavatel, který uzavřel se zaměstnancem tuto dohodu,
g)	soudců soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce,
h)	členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako uvolnění členové zastupitelstva, útvar, který vyřizuje pracovní záležitosti zaměstnanců těchto územních samosprávných celků,
ch)	poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu příslušná kancelář zákonodárného sboru a u poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny,
i)	prezidenta republiky Kancelář prezidenta republiky,
j)	členů vlády orgán, který členům vlády vyplácí plat,
k)	prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu Nejvyšší kontrolní úřad,
l)	dobrovolných pracovníků pečovatelské služby právnická osoba, která vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,
m)	pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu,71c)71a) zřizovatel tohoto zařízení, a u pěstounů, kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu,71d) 71b) orgán, který vyplácí odměnu,
n)	osob ve výkonu trestu odnětí svobody zařazených do práce nebo osob pracovně zařazených po dobu trvání vazby věznice,
o)	osob, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, tato škola,
p)	osob vedených v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání úřad práce,
q)	osob, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, a osob, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce [ § 5 odst. 1 písm. d) zákona o důchodovém pojištění ], tento správní úřad nebo tato právnická osoba anebo ten, kdo má u osob vykonávajících veřejnou funkci postavení zaměstnavatele,
r)	osob konajících civilní službu příslušný orgán, který vydal povolávací příkaz k nastoupení civilní služby,
s)	osob pobírajících dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění, z něhož jsou tyto dávky vypláceny, útvary nebo okresní správa sociálního zabezpečení, které tyto dávky vyplácejí,
t)	osob dobrovolně účastných důchodového pojištění53) příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,
u)	Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv Kancelář Veřejného ochránce práv,
v)	státních zaměstnanců podle služebního zákona služební úřad, v němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby,3a)
w)	pracovníků v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů organizace, k níž jsou v tomto pracovním vztahu,
x)	osob ve vojenské činné službě, s výjimkou vojáků z povolání, Ministerstvo obrany,
y)	členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Úřad Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
z)	finančního arbitra a zástupce finančního arbitra Česká národní banka,
za)	členů Rady Českého telekomunikačního úřadu Český telekomunikační úřad,
zb)	členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Ústav pro studium totalitních režimů.

§ 36a
Plnění úkolů zaměstnavatelů v některých případech
	(1) Smluvní zaměstnavatelé plní pro smluvní zaměstnance, kteří jsou účastni českého důchodového pojištění, pro účely důchodového pojištění stejné povinnosti jako ostatní zaměstnavatelé pro ostatní zaměstnance, kteří jsou účastni českého důchodového pojištění. Smluvním zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která má sídlo nebo bydliště na území České republiky a u níž jsou v České republice činni zaměstnanci zaměstnavatele, jehož sídlo nebo bydliště je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, považovaní v České republice za smluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy uzavřené s tímto zaměstnavatelem jsou příjmy smluvních zaměstnanců vypláceny smluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelem uhrazovány tomuto zaměstnavateli. Smluvním zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, je-li činný v České republice u smluvního zaměstnavatele.
	(2) Zaměstnavatel zaměstnanců, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky, vykonávají trvale zaměstnání v cizině a jsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, je povinen vést ve své evidenci o těchto zaměstnancích údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a) a b) a údaj o této povinné účasti na důchodovém pojištění v cizině.
§ 36b
Oznamovací povinnost
	Zaměstnavatel, který zaměstnává osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. w) a x) zákona o důchodovém pojištění, je povinen na předepsaném tiskopisu oznámit okresní správě sociálního zabezpečení den zahájení jejich práce (činnosti), a to do 8 dnů, a den skončení jejich práce (činnosti), a to do 8 dnů. Zaměstnavatel je povinen písemně ohlásit okresní správě sociálního zabezpečení změnu údajů uvedených na oznámení podle věty první, a to do 8 dnů ode dne, kdy tato změna nastala. Zaměstnavatel může s okresní správou sociálního zabezpečení písemně dohodnout jinou lhůtu pro plnění oznamovacích povinností uvedených ve větě první a druhé; tuto dohodu může písemně vypovědět zaměstnavatel i okresní správa sociálního zabezpečení, přičemž platnost této dohody končí prvním dnem kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němž byla vypovězena.
§ 36b
Povinnosti některých zaměstnavatelů
(1) Zaměstnavatel, který zaměstnává osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. w) a x) zákona o důchodovém pojištění, je povinen na předepsaném tiskopisu oznámit okresní správě sociálního zabezpečení den, kdy jim poprvé na základě jejich práce (činnosti) vznikla účast na důchodovém pojištění včetně dne zahájení jejich práce (činnosti), a to do 8 dnů následujících po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterém jejich účast na důchodovém pojištění poprvé vznikla, a v těchto případech i den skončení jejich práce (činnosti), a to do 8 dnů následujících po tomto dni; přitom uvádí i údaje potřebné k zapsání do registru pojištěnců. Zaměstnavatel je povinen písemně ohlásit okresní správě sociálního zabezpečení změnu údajů uvedených na oznámení podle věty první, a to do 8 dnů ode dne, kdy tato změna nastala. Zaměstnavatel může s okresní správou sociálního zabezpečení písemně dohodnout jinou lhůtu pro plnění oznamovacích povinností uvedených ve větě první a druhé; tuto dohodu může písemně vypovědět zaměstnavatel i okresní správa sociálního zabezpečení, přičemž platnost této dohody končí prvním dnem kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němž byla vypovězena.
(2) Zaměstnavatel, který zaměstnává osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm w) a x) zákona o důchodovém pojištění a kterému nevznikla podle § 93 zákona o nemocenském pojištění povinnost přihlásit se do registru zaměstnavatelů vedeného podle § 123 zákona o nemocenském pojištění, je povinen přihlásit se na předepsaném tiskopisu do tohoto registru zaměstnavatelů do 8 kalendářních dnů následujících po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterém poprvé vznikla jeho zaměstnanci účast na důchodovém pojištění, a plnit další povinnosti vyplývající pro zaměstnavatele z § 93 zákona o nemocenském pojištění.

§ 37
Vedení a předkládání záznamů
	(1) Evidence, kterou zaměstnavatel vede o občanech pro účely důchodového pojištění, musí obsahovat tyto údaje:
a)	příjmení (včetně všech dřívějších příjmení), jméno, datum a místo narození, místo trvalého pobytu, státní občanství, a byl-li občan účasten důchodového pojištění v cizině a zaměstnavatel je jeho prvním zaměstnavatelem po skončení této účasti, též údaj o názvu a adrese cizozemského nositele pojištění a o cizozemském čísle pojištění,
b)	rodné číslo,
c)	vznik a skončení pracovního poměru nebo jiného vztahu k zaměstnavateli, který zakládá účast na důchodovém pojištění,
d)	vyměřovací základ pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení za příslušná rozhodná období podle zvláštního zákona,55)
e)	dobu dočasné pracovní neschopnosti a karantény, za kterou byla vyplacena náhrada mzdy nebo snížený plat (snížená odměna) v období prvních 14 kalendářních dnů této neschopnosti a karantény; za tuto dobu se považuje též období prvních 3 kalendářních dnů v rámci trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, po které se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění (péči) neposkytuje, a období prvních 3 dnů v rámci trvání dočasné pracovní neschopnosti (neschopnosti ke službě nebo neschopnosti k výkonu funkce) nebo karantény, po které se podle zvláštních právních předpisů neposkytuje plat, služební příjem nebo odměna,
e)	dobu dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou dočasné pracovní neschopnosti, kterou si občan přivodil úmyslně, a karantény, dobu, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti, nejde-li o osoby, které podle zákona o nemocenském pojištění nemají nárok na ošetřovné, a skutečnost, zda pojištěnec v žádosti o ošetřovné uvedl, že je osamělý, a dobu před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu, do dne, který bezprostředně předchází dni porodu,
f)	dobu pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci,
g)	záznam, zda občan pobírá starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod a kdo jej vyplácí, druh starobního důchodu (§ 29, 30, 31, 74, 74a, 76 a 94 zákona o důchodovém pojištění) a datum vzniku nároku na starobní důchod, popřípadě číslo rozhodnutí o přiznání důchodu, jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti; byl-li nebo je-li poživatel starobního důchodu na základě výdělečné činnosti mimo území České republiky účasten důchodového pojištění v cizině, též tento záznam,
h)	jde-li o obchodní společnost, seznam společníků a členů statutárního orgánu a dozorčí rady této společnosti za jednotlivé kalendářní měsíce a přehled kalendářních měsíců, za které tato společnost neodvedla pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které byla povinna odvést,
i)	nepodléhá-li zaměstnanec nebo smluvní zaměstnanec pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, údaje o jeho pojištění v cizině,
j)	dobu vojenské činné služby, nejde-li o vojáky z povolání.
	(2) Zaměstnavatel dále vede evidenci
a)	o náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání), které vyplácí, a vystavuje občanům potvrzení o době a důvodu poskytování těchto náhrad a o výši těchto náhrad vyplacených v jednotlivých kalendářních letech,
b)	o zvláštním příspěvku horníkům, který vyplácela před rokem 1996, a vystavuje potvrzení občanům o době poskytování příspěvku a o výši příspěvku vyplaceného v jednotlivých kalendářních letech.
	(3) Občané předkládají potvrzení uvedená v odstavci 2 v souvislosti se žádostí o přiznání důchodu.
	(4) Jde-li o žáky a studenty, je povinnost školy podle odstavce 1 splněna, pokud v záznamech školy jsou obsaženy údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a dále počátek a konec studia; bylo-li studium přerušeno, předčasně skončeno nebo v něm opět pokračováno, též tyto údaje.
	(5) Jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou a o osobu dobrovolně účastnou důchodového pojištění, vede příslušná okresní správa sociálního zabezpečení v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Okresní správa sociálního zabezpečení je na žádost osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění povinna vydat jí potvrzení o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy jí žádost této osoby byla doručena. Okresní správa sociálního zabezpečení zasílá plátci důchodu, je-li jím některý z orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 9 odst. 1, potvrzení o výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu osobě samostatně výdělečně činné.56)
	(6) Jde-li o osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, vede příslušný úřad práce v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Úřad práce zasílá České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí údaje o době, po kterou uchazeči o zaměstnání náležela podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a době, po kterou tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležely, a to vždy po uplynutí kalendářního roku. Ustanovení odstavce 5 věty druhé platí zde přiměřeně.
	(7) Jde-li o osoby se zdravotním postižením při teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, vede zaměstnavatel nebo vzdělávací zařízení, u nichž se příprava provádí, v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Ustanovení odstavce 5 věty druhé platí zde přiměřeně.
	(8) Zaniká-li obchodní společnost [odstavec 1 písm. h)] bez právního nástupce, je povinna předat údaje uvedené v odstavci 1 písm. h) okresní správě sociálního zabezpečení uvedené v § 39 odst. 1 větě první, a to nejpozději do dne výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku.

§ 38
Evidenční listy
	(1) Zaměstnavatelé a orgány plnící úkoly v důchodovém pojištění podle § 36 písm. a) až d), f) až n), q), s), u) až w), y) až zb) jsou povinni vést pro každého občana uvedeného v těchto ustanoveních, který je účasten důchodového pojištění, evidenční list. Evidenční list se nevede, jde-li o pracujícího poživatele starobního důchodu, pokud tento poživatel nebyl nebo není účasten důchodového pojištění v cizině. Evidenční list nevede okresní správa sociálního zabezpečení, plní-li úkoly zaměstnavatele podle § 36 písm. s).
	(2) Evidenční list se vede pro každého občana za jednotlivý kalendářní rok. Pro každý kalendářní rok se vede vždy nový evidenční list, a to i když trvala účast na důchodovém pojištění u téhož zaměstnavatele v předchozím kalendářním roce.
	(3) Evidenční list se vede od 1. ledna kalendářního roku nebo ode dne vzniku účasti občana na důchodovém pojištění, vznikla-li tato účast po 1. lednu, a ukončuje se dnem 31. prosince kalendářního roku nebo dnem skončení této účasti, skončila-li tato účast před 31. prosincem.
	(4) Do evidenčního listu se zapisují za každý kalendářní rok po účetní závěrce (závěrce mzdových listů), nejpozději však do 30. dubna následujícího kalendářního roku, a v případě skončení účasti na důchodovém pojištění před 31. prosincem do 1 měsíce po konečném vyúčtování příjmů, nejpozději však do 31. ledna následujícího kalendářního roku
a)	identifikační údaje zaměstnavatele,
b)	jméno, poslední příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, místo trvalého pobytu a rodné číslo občana,
c)	druh výdělečné činnosti,
d)	doba účasti na důchodovém pojištění,
e)	doba důchodového pojištění,
f)	vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
g)	doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu podle § 16 odst. 4 písm. d) zákona o důchodovém pojištění2) vylučují, a doby dočasné pracovní neschopnosti a nařízené karantény, za které byla podle zvláštních právních předpisů56a) poskytnuta náhrada mzdy (snížený plat nebo snížená odměna) za dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,
g)	doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu podle § 16 odst. 4 písm. a), d) a j) zákona o důchodovém pojištění vylučují,
h)	doby, které se ode dne dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod nepovažují za výkon výdělečné činnosti pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu.
	(5) Zaměstnavatel je povinen vyhotovit stejnopisy evidenčního listu s údaji podle odstavce 4; jeden stejnopis je povinna předložit občanovi k podpisu a založit do své evidence (§ 35a odst. 4 věta druhá)  [§ 35a odst. 4 písm. a)] a druhý stejnopis, který opatří podpisem pověřeného zaměstnance nebo jiného oprávněného zástupce a svým razítkem, je povinna vydat občanovi, a to nejpozději v den, kdy předkládá evidenční list příslušnému orgánu sociálního zabezpečení podle § 39 odst. 2 nebo 3. Nesouhlasí-li občan se zápisem zaměstnavatele v evidenčním listu a zaměstnavatel na základě žádosti občana evidenční list včetně jeho stejnopisu neopraví, může občan požádat okresní správu sociálního zabezpečení příslušnou podle § 39 odst. 1 do 30 dnů ode dne převzetí stejnopisu evidenčního listu, aby tento spor rozhodla. Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení může zmeškání lhůty uvedené ve větě druhé prominout; proti rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty není odvolání přípustné a toto rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu. Jde-li o osobu ve služebním poměru, s výjimkou státních zaměstnanců podle služebního zákona, platí věty druhá a třetí obdobně s tím, že místo okresní správy sociálního zabezpečení je příslušný orgán sociálního zabezpečení uvedený v § 9 odst. 1.

§ 39
Předkládání evidenčního listu
	(1) Evidenční listy se předkládají České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu je útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd. Jsou-li evidenční listy vedeny způsobem stanoveným v § 123e odst. 2 a zasílány v elektronické podobě formou datové zprávy, předkládají se přímo České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím její elektronické podatelny. Jde-li o osoby ve služebním poměru, s výjimkou státního zaměstnance podle služebního zákona, nebo o občana, jemuž vznikl nárok na důchod z důchodového pojištění příslušníků ozbrojených sil, předkládá se evidenční list orgánům ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti, podle toho, který orgán je příslušný k rozhodování o dávkách důchodového pojištění.
	(2) Zaměstnavatel je povinen předložit evidenční list do 30 dnů
a)	ode dne zápisu údajů do evidenčního listu podle § 38 odst. 4; skončilo-li zaměstnání před 31. prosincem a je nepochybné, že občan nejpozději do 3 měsíců opět ve stejném kalendářním roce do zaměstnání u stejného zaměstnavatele vstoupí, nemusí být evidenční list předložen a lze pokračovat v záznamech na dřívějším evidenčním listu,
b)	ode dne svého zániku.
	(3) Evidenční list je zaměstnavatel povinen předložit orgánu sociálního zabezpečení vždy na základě jeho výzvy, a to do 8 dnů ode dne obdržení výzvy.
	(4) Při úmrtí občana se předkládá evidenční list
a)	spolu se žádostí o vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod,
b)	na vyžádání orgánu sociálního zabezpečení ve lhůtě jím určené,
c)	do tří měsíců od úmrtí, nebyla-li do té doby podána žádost podle písmene a) a ani nebyl evidenční list vyžádán podle písmene b).
(4) Při úmrtí občana se předkládá evidenční list
a)	na vyžádání orgánu sociálního zabezpečení ve lhůtě jím určené,
b)	do 3 měsíců od úmrtí, nebyl-li evidenční list vyžádán podle písmene a).
	(5) Zůstane-li občan v zaměstnání i poté, co požádal o plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, založí pro něj zaměstnavatel nový evidenční list.
	(6) Evidenční listy se předkládají na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení nebo způsobem uvedeným v § 123e odst. 2 a 3.
	(87) Lhůta pro předložení evidenčního listu je zachována, použije-li organizace zaměstnavatel pro předložení evidenčního listu službu dodání datové zprávy orgánu veřejné moci prostřednictvím portálu veřejné správy a správce portálu veřejné správy převezme tuto datovou zprávu nejpozději v poslední den této lhůty56a).

§ 39a
Předkládání údajů o důchodovém pojištění
	(1) Jde-li o žáky a studenty, předkládá škola údaje uvedené v § 37 odst. 4 do 8 dnů ode dne skončení, nedokončení nebo přerušení studia České správě sociálního zabezpečení.
	(2) Jde-li o osoby uvedené v § 36 písm. r), předkládá zaměstnavatel, popřípadě vzdělávací zařízení údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a) až c) do 8 dnů ode dne skončení přípravy České správě sociálního zabezpečení.
	(3) Jde-li o osoby, které ukončily vojenskou činnou službu, s výjimkou vojáků z povolání, předkládá Ministerstvo obrany údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a) a b) a údaje o délce a druhu této služby do 8 dnů ode dne skončení této služby České správě sociálního zabezpečení.
	(4) Okresní správa sociálního zabezpečení zasílá osobám samostatně výdělečně činným údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a), s výjimkou údajů o důchodovém pojištění v cizině, písm. b) a písm. d), údaj o době, po kterou bylo osobě samostatně výdělečně činné vypláceno nemocenské, údaj o době účasti na důchodovém pojištění a údaj o zaplaceném pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za každý kalendářní rok.
	(5) Okresní správa sociálního zabezpečení zasílá osobám dobrovolně účastným důchodového pojištění údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a), s výjimkou údajů o důchodovém pojištění v cizině, písm. b) a písm. d), údaj o době účasti na důchodovém pojištění a údaj o zaplaceném pojistném na důchodové pojištění za každý kalendářní rok.
	(6) Údaje podle odstavců 4 a 5 zasílá okresní správa sociálního zabezpečení osobě samostatně výdělečně činné a osobě dobrovolně účastné důchodového pojištění do 30. září kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byly tyto osoby účastny důchodového pojištění a za který zaplatily pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na důchodové pojištění, a to na tiskopisech vydaných Českou správou sociálního zabezpečení. Nesouhlasí-li osoby uvedené ve větě první s údaji zapsanými v tomto tiskopisu, mohou požádat do 30 dnů ode dne převzetí tohoto tiskopisu okresní správu sociálního zabezpečení o opravu; ustanovení § 38 odst. 5 věty třetí platí zde obdobně. Nevyhoví-li okresní správa sociálního zabezpečení žádosti podle věty druhé, vydá o tom rozhodnutí; žádost o opravu se přitom považuje za žádost o zahájení řízení.
	(7) Údaje podle odstavců 1 až 3 se předkládají na tiskopisech vydaných Českou správou sociálního zabezpečení nebo způsobem uvedeným v § 123e odst. 2 a 3.
	(8) Jde-li o osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění, předkládá okresní správa sociálního zabezpečení údaje uvedené v odstavcích 4 a 5 za každý kalendářní rok České správě sociálního zabezpečení.

§ 40
zrušen

§ 40a
Informativní osobní list důchodového pojištění
	(1) Orgány sociálního zabezpečení zasílají občanům na základě jejich písemné žádosti informativní osobní list důchodového pojištění (dále jen "informativní list"). Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok. Informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění a za dobu od roku 1986 přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob, které jsou v evidenci příslušného orgánu sociálního zabezpečení. Informativní list zašle orgán sociálního zabezpečení občanovi do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti. Orgány sociálního zabezpečení zasílají informativní list počínaje rokem 2006.
(2) Orgán sociálního zabezpečení na základě žádosti občana vyhotoví nový informativní list, prokáže-li občan dobu účasti na důchodovém pojištění podle § 5 odst. 1 písm. a), c) až q) a u) až x) zákona o důchodovém pojištění nebo dobu zaměstnání před 1. lednem 1996 anebo dobu studia před 1. lednem 1996 a vyměřovací základy nebo vyloučené doby v období po roce 1985. Orgán sociálního zabezpečení zašle občanu do 90 dnů ode dne doručení žádosti podle věty první nový informativní list se zohledněním údajů prokázaných podle věty první. Větu první a druhou nelze použít pro období kalendářního roku, v němž byl informativní list vyhotoven, a bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.
(3) Jestliže orgán sociálního zabezpečení nepovažuje doby a další údaje podle odstavce 2 věty první za dostatečně prokázané, nový informativní list nevyhotoví a do 90 dnů ode dne doručení žádosti podle odstavce 2 věty první zašle občanu písemné sdělení se zdůvodněním, že doby a další údaje nejsou dostatečně prokázány a že o těchto dobách a dalších údajích bude rozhodnuto v řízení o přiznání dávky důchodového pojištění; současně občanu vrátí jím předložené doklady, a to do vlastních rukou.



§ 41
Hlášení o zaměstnávání důchodců
	(1) Zaměstnavatel má povinnost ohlásit, vstoupí-li k němu do zaměstnání poživatel starobního důchodu, pokud poživatel starobního důchodu podle předpisů o důchodovém pojištění nesplňuje podmínky pro výplatu tohoto důchodu při výkonu výdělečné činnosti.57)
	(2) Hlášení o zaměstnávání důchodců musí obsahovat příjmení, jméno, rodné číslo, pod kterým je vyplácena dávka důchodového pojištění, místo trvalého pobytu občana, den, kdy došlo ke vstupu do zaměstnání, popřípadě kdy nastala jiná skutečnost zakládající ohlašovací povinnost, a druh důchodu.
	(3) Jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti, musí hlášení obsahovat též číslo rozhodnutí o přiznání důchodu.
	(4) Zaměstnavatel má povinnost odeslat hlášení tomu orgánu sociálního zabezpečení, který vyplácí důchod.
	(5) Předložením evidenčního listu podle § 39 není splněna povinnost uložená zaměstnavateli v odstavcích 1 až 3.
	(6) Zaměstnavatelé jsou povinni podávat hlášení na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.

§ 42
zrušen
§ 42
Zaměstnavatel je povinen vydat svému zaměstnanci, popřípadě zaměstnanci, jehož zaměstnání skončilo, na jeho žádost potvrzení o době trvání zaměstnání v kalendářním roce, po kterou byl zaměstnanec nemocensky nebo jen důchodově pojištěn. Toto potvrzení je zaměstnavatel povinen vydat též okresní správě sociálního zabezpečení na její žádost. Tato potvrzení je zaměstnavatel povinen vydat do 8 dnů od obdržení žádosti.
***
ČÁST ČTVRTÁ
Povinnosti občanů 
při provádění sociálního zabezpečení
HLAVA PRVNÍ
Povinnosti osob samostatně výdělečně činných 
v sociálním zabezpečení
§ 48
	(1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení den
a)	zahájení (opětovného zahájení) samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti (dále jen "samostatná výdělečná činnost") s uvedením dne, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat; osoba samostatně výdělečně činná, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti,37) je současně povinna oznámit též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje,
b)	ukončení samostatné výdělečné činnosti; za ukončení samostatné výdělečné činnosti se považuje též den přerušení této činnosti za podmínky uvedené v § 10 odst. 6 písm. a) větě druhé zákona o důchodovém pojištění,
c)	zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
d)	od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti,
e)	od kterého nemá nárok na výplatu plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu a rodičovského příspěvku nebo peněžité pomoci v mateřství z důvodu těhotenství a porodu, pokud peněžitá pomoc v mateřství náležela z nemocenského pojištění zaměstnanců, přestala osobně pečovat o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), anebo přestala pečovat o tuto osobu v největším rozsahu, přestala vykonávat vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, přestala být nezaopatřeným dítětem nebo byla propuštěna z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody trvající déle než tři kalendářní měsíce den ukončení výkonu zaměstnání, pokud ohlásila a doložila vznik těchto skutečností pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti.
	(2) Osoba samostatně výdělečně činná, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, 37) je povinna oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení též den úmrtí osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, a zda pokračuje v živnostenském podnikání 38) či nikoliv.
	(3) Osoba samostatně výdělečně činná, která pouze spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, 37) skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) a d) neoznamuje.
	(4) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 3 je osoba samostatně výdělečně činná povinna splnit nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nastala skutečnost, která zakládá takovou povinnost.
	(5) Osoba samostatně výdělečně činná, která se ve lhůtě uvedené v odstavci 4 přihlásila k účasti na důchodovém pojištění, neoznamuje skutečnost uvedenou v odstavci 1 písm. a).
	(65) Osoba samostatně výdělečně činná, která osobně pečuje o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), a ohlásila tuto skutečnost pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, je povinna při tomto ohlášení předložit písemné prohlášení o tom, že o tuto osobu nepečuje jiná osoba, nebo písemnou dohodu všech osob, které současně osobně pečují o tuto osobu, že byla určena za osobu, která pečuje o osobu závislou na péči jiné osoby v největším rozsahu, anebo rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení podle § 6 odst. 4 písm. a) bodu 13.

§ 48a
	(1) Osoba samostatně výdělečně činná se může přihlásit u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce, a to kdykoliv v jeho průběhu, a v následujícím kalendářním roce za předchozí kalendářní rok nejpozději v den, ve kterém podává podle zvláštního zákona39) přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se k této účasti přihlašuje.
	(2) Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, která v důsledku dodatečné změny údajů o výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení40) příjmů ze samostatné výdělečné činnosti podle § 10 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění nesplnila podmínky účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce stanovené v § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění, se může přihlásit u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení k účasti na důchodovém pojištění za tento rok,41) a to v den, ve kterém podává podle zvláštního zákona přehled o dodatečné změně údajů o výši příjmů nebo výdajů za tento rok. 40) opravný přehled40).
	(3) Po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 1 a 2 pro podání přihlášky k účasti na důchodovém pojištění nelze tuto přihlášku podat.

§ 48b
	(1) Oznamovací povinnost stanovenou v § 48 odst. 1 písm. a) plní osoba samostatně výdělečně činná na předepsaném tiskopise. Oznamovací povinnost stanovenou v § 48 odst. 1 písm. b) až e) a odst. 2 plní osoba samostatně výdělečně činná písemnou formou.
	(2) Přihlášky k účasti na důchodovém pojištění (§ 48a) se podávají na předepsaných tiskopisech.
	(3) Odhláška z účasti na důchodovém pojištění 59) musí mít písemnou formu.

§ 48c
	Ustanovení § 50 odst. 1, § 51 a 53 platí pro osoby samostatně výdělečně činné obdobně.

§ 48d
	(1) Osoba uvedená v § 10a odst. 1 může hlášení podle § 48 odst. 1 písm. a) až d) a přihlášky a odhlášky podle § 48b odst. 2 a 3 učinit na předepsaném tiskopise60a) u příslušného a přihlášku podle § 48b odst. 2 na předepsaných tiskopisech vydaných Ministerstvem průmyslu a obchodu učinit u živnostenského úřadu; povinnost učinit tato hlášení u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení se v tomto případě považuje za splněnou.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná není povinna dokládat důvody, pro které je samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud Česká správa sociálního zabezpečení údaj o těchto důvodech vede ve své evidenci nebo má možnost si tento údaj obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup; Česká správa sociálního zabezpečení je povinna tyto důvody zveřejnit.
***
ČÁST PÁTÁ
Pokuty
§ 54
	(1) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 12 písm. d), § 13 odst. 2 části věty  § 13 odst. 2 části věty první za středníkem, § 48 a § 48b může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit osobě samostatně výdělečně činné pokutu až do výše 10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti.
	(2) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 11 odst. 1 části věty za středníkem, § 12 písm. d), § 13 odst. 2 části věty  § 13 odst. 2 části věty první za středníkem, a § 15 větě druhé může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 20 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti.
	(3) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 16 odst. 1 může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit zdravotnickému zařízení pokutu až do výše 20 000 Kč a při opětovném nesplnění nebo porušení povinností, za jejichž nesplnění nebo porušení byla již pokuta uložena, pokutu až do výše 100 000 Kč.
	(4) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 35a odst. 4, § 37 až 43 a § 83 odst. 2 tohoto zákona a čl. II bodu 1 zákona č. 424/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 100 000 Kč a při opětovném nesplnění nebo porušení povinností, za jejichž nesplnění nebo porušení byla již pokuta uložena, pokutu až do výše 500 000 Kč.
	(5) Za nesplnění nebo porušení povinnosti stanovené v § 12 písm. f) písm. e) může okresní správa sociálního zabezpečení uložit občanu pokutu až do výše 10 000 Kč.
	(6) Za nesplnění nebo porušení povinnosti stanovené v § 52 odst. 3 může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit občanu dobrovolně účastnému důchodového pojištění pokutu až do výše 10 000 Kč.
	(7) Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy se příslušná okresní správa sociálního zabezpečení dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit, byla-li zaměstnavateli za totéž nesplnění nebo porušení povinnosti uložena již pokuta nebo jiná majetková sankce jiným orgánem podle jiných právních předpisů, nebo jde-li o orgán, popřípadě útvar provádějící sociální zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.
	(8) Výnos z pokut ukládaných orgány sociálního zabezpečení podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu.

§ 54a
	Pořádkové pokuty podle správního řádu60a) mohou při činnosti podle tohoto zákona a podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti60b) ukládat pouze orgány sociálního zabezpečení.

***
§ 82
Podávání žádosti o dávky důchodového pojištění
	(1) Žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění sepisuje s občany okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle § 7 písm. b) na předepsaných tiskopisech.
	(2) Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost o dávku důchodového pojištění, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci. Za občany, kteří nemají rodinné příslušníky, může podat tuto žádost jiný občan na základě plné moci.
	(3) Žádost o dávku důchodového pojištění, na niž vznikl nárok během výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby, podává občan prostřednictvím věznice sepisuje s občany na předepsaných tiskopisech věznice; věznice předkládá žádost do 8 dnů ode dne sepsání okresní správě sociálního zabezpečení podle § 7 písm. b).
	(4) Žádost lze podat nejdříve tři měsíce přede dnem, od kterého občan žádá dávku důchodového pojištění přiznat.



§ 83
	(1) Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna sepsat žádost o dávku důchodového pojištění; nesmí odmítnout sepsání žádosti, a to i když má za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na dávku důchodového pojištění nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady. Věta první platí obdobně pro věznici, pokud je podle § 82 odst. 3 příslušná k sepsání žádosti o dávku důchodového pojištění.
	(2) Zaměstnavatel je povinen do 8 dnů ode dne, kdy obdržel výzvu okresní správy sociálního zabezpečení sepisující žádost o dávku důchodového pojištění, sdělit písemně této správě, zda
a)	provádí z příjmu žadatele o dávku důchodového pojištění srážky na základě nařízeného soudního nebo správního výkonu rozhodnutí, konkursu nebo dohody o srážkách z důchodu uzavřené podle občanského zákoníku60a), označení toho, kdo toto rozhodnutí vydal, a číslo jednací tohoto rozhodnutí, a jde-li o srážky na výživné, zda se jedná o běžné nebo dlužné výživné a jaká je jeho výše,
b)	trvá pracovněprávní vztah žadatele o starobní důchod ke dni, od něhož občan žádá o přiznání tohoto důchodu, a na jakou dobu byl tento vztah sjednán,
c)	vyplácí náhradu mzdy, platu nebo odměny nebo snížený plat (sníženou odměnu) v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a datum vzniku této neschopnosti nebo datum, od něhož byla nařízena karanténa.

§ 83a
Účastníci řízení
	V řízení ve věcech účasti pojištěnce na důchodovém pojištění a o správnost obsahu stejnopisu evidenčního listu (§ 38 odst. 5) je účastníkem řízení také ten, kdo plní úkoly v důchodovém pojištění podle § 36 písm. a) až d), f) až s) a u) až z) až zb).

§ 83b
Přerušení a zastavení řízení
	(1) Jestliže se občan v řízení o důchod z důchodového pojištění podmíněný dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo v řízení o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou52a) nepodrobil vyšetření zdravotního stavu, ačkoliv byl k tomuto vyšetření vyzván, může být řízení přerušeno až do doby, kdy se občan tomuto vyšetření podrobí, pokud byl občan ve výzvě na tento následek upozorněn. Trvalo-li přerušení řízení podle předchozí věty aspoň 12 měsíců, lze řízení zastavit.
	(2) Orgán sociálního zabezpečení zastaví řízení, je-li žádost podána o více než dva měsíce dříve než ve lhůtě uvedené v § 82 odst. 4. Je-li žádost podána nejvýše o dva měsíce dříve než ve lhůtě uvedené v § 82 odst. 4, orgán sociálního zabezpečení řízení přeruší a prvním dnem lhůty stanovené pro podání žádosti v § 82 odst. 4 v řízení pokračuje z moci úřední.
	(3) Orgán sociálního zabezpečení zastaví řízení, je-li žádost o zahájení řízení podána po uplynutí lhůty uvedené v § 85 odst. 2 větě druhé.
***

§ 87
Podkladové rozhodnutí
	Rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení podle § 6 odst. 4 písm. a) bodů 1, 3, 11 a 11, 12 a 17 a rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 9 odst. 1 podle § 38 odst. 5 věty čtvrté se považují za podklad pro rozhodnutí orgánu příslušného rozhodovat o dávce důchodového pojištění, jestliže bylo vydáno po podání žádosti o tuto dávku. Rozhodnutí uvedené ve větě první je obsaženo v rozhodnutí o dávce důchodového pojištění.

***
§ 90
Doručování písemností
	(1) Do vlastních rukou se doručují
a)	rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění a zvýšení důchodu pro bezmocnost,
b)	výzvy podle § 53.
	(2) Povinnost orgánu sociálního zabezpečení doručit písemnost je splněna, jakmile oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění písemnost převezme nebo jakmile byla držitelem poštovní licence vrácena odesílateli jako nedoručitelná a oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění svým jednáním nebo opomenutím doručení písemnosti zmařil. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění přijetí písemnosti odmítne.

***
§ 104b
Místní příslušnost
	(1) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem útvaru zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd, popřípadě sídlem zaměstnavatele, pokud není dále stanoveno jinak. Je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby.
	(2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí
a)	sídlem zaměstnavatele nebo sídlem nižší složky zaměstnavatele, jestliže se řízení týká této nižší složky, pokud je předmětem řízení rozhodování o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení,
b)	místem trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně činné, pokud je předmětem řízení rozhodování o pojistném osoby samostatně výdělečně činné, o penále a o pokutě pro osobu samostatně výdělečně činnou, popřípadě, jde-li o cizince, místem hlášeného pobytu9a) v České republice, a nemá-li osoba samostatně výdělečně činná hlášený ani trvalý pobyt v České republice a její místo trvalého pobytu je v cizině, místem výkonu samostatné výdělečné činnosti na území České republiky; je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení fyzické osoby převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti.

§ 104c
Rozhodování
	(1) O pojistném, zálohách na pojistné, penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení formou platebního výměru, s výjimkou rozhodování o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, zrušení pravděpodobné výše pojistného, vrácení přeplatku na pojistném, přeplatku na zálohách na pojistné a o snížení záloh na pojistné. Platební výměr musí obsahovat též označení zaměstnavatele, kterému se pojistné, penále nebo přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení předepisuje, a poučení o vykonatelnosti. Platební výměr na pojistné nebo na zálohy na pojistné musí obsahovat též poučení o povinnosti platit penále.
	(2) Ustanovení správního řádu o zahájení řízení z moci úřední22c) se na vydání platebního výměru nepoužijí.
***

§ 115a
	(1) Byl-li přiznán částečný invalidní důchod po odnětí plného invalidního důchodu plátcem tohoto důchodu (§ 81 odst. 3 věta třetí), přičemž na základě přezkumného řízení soudního náleží plný invalidní důchod po dobu, po kterou byl vyplácen částečný invalidní důchod, zúčtují se částky plného invalidního důchodu s vyplacenými částkami částečného invalidního důchodu.
	(2) Byl-li přiznán starobní nebo plný invalidní důchod zpětně za dobu, za kterou bylo vypláceno nemocenské, zúčtuje se nemocenské vyplacené za dobu, za kterou podle zákona o nemocenském pojištění nenáleželo poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu, s doplatkem tohoto důchodu. Pokud doplatek starobního nebo plného invalidního důchodu nestačí na úhradu přeplatku na nemocenském nebo přeplatek z doplatku nebyl sražen, sráží se přeplatek, popřípadě zbytek přeplatku z pravidelných měsíčních splátek důchodu; při stanovení výše měsíční srážky se postupuje obdobně jako při výkonu rozhodnutí srážkami z důchodu.
***

Odpovědnost příjemců dávek důchodového pojištění a organizací zaměstnavatelů
§ 118a
	(1) Jestliže důchod byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, protože příjemce důchodu nesplnil některou jemu uloženou povinnost, přijal důchod nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo vědomě jinak způsobil, že důchod nebo jeho část byl vyplácen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, má plátce důchodu vůči příjemci důchodu nárok na vrácení, popřípadě náhradu nesprávně vyplacené částky.
	(2) Jestliže byl občanu vyplácen starobní důchod a nebyly přitom splněny podmínky stanovené zákonem o důchodovém pojištění pro výplatu tohoto důchodu,57) má plátce důchodu vůči tomuto občanu nárok na vrácení těch vyplacených částek starobního důchodu, které nenáležely. To platí obdobně, zanikl-li nárok na vdovský nebo vdovecký důchod z důvodu uzavření nového manželství nebo nárok na sirotčí důchod z důvodu dosažení 26. roku věku. Ustanovení § 120 odst. 1 není přitom dotčeno.
	(3) Nárok na vrácení, popřípadě náhradu částek vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely, zaniká uplynutím pěti let ode dne výplaty dávky. Lhůta uvedená ve větě první neplyne po dobu řízení o žalobě, výkonu rozhodnutí, nebo jsou-li na úhradu přeplatku prováděny srážky z důchodu nebo ze mzdy nebo placeny splátky na základě dohody o uznání dluhu.
	(4) Občanu, který je povinen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení vrátit dávku, může být přeplatek srážen z důchodu nebo ze mzdy, platu nebo jiného pracovního příjmu; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.
***




§ 120a
	(1) Za den splnění oznamovací povinnosti se považuje den, ve kterém bylo podání předáno příslušnému orgánu sociálního zabezpečení, popřípadě ve stanovených případech (§ 48d) (§ 48d odst. 1) příslušnému živnostenskému úřadu, nebo byla podána poštovní zásilka obsahující podání. To platí obdobně, podává-li se přihláška k účasti na důchodovém pojištění nebo odhláška z této účasti, anebo má-li být jiný právní úkon učiněn ve lhůtě stanovené tímto zákonem.
	(2) Lhůta stanovená tímto zákonem k předložení předepsaného tiskopisu, ke splnění oznamovací povinnosti nebo k jinému úkonu je zachována, použije-li se služba dodání datové zprávy orgánu veřejné moci prostřednictvím portálu veřejné správy66a) a správce tohoto portálu převezme tuto datovou zprávu nejpozději v poslední den této lhůty.
***

§ 123g
	Tiskopisy60a), které v případech stanovených tímto zákonem (§ 48d)  (§ 48d odst. 1) používají osoby uvedené v § 10a odst. 1 vůči živnostenským úřadům, se vydávají po projednání s Českou správou sociálního zabezpečení.
3. Platné znění částí zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s vyznačením navrhovaných změn

*   *   *

§ 5
	(1) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů3) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
	(2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se z příjmů uvedených v odstavci 1 nezahrnují tyto příjmy:
a)	náhrada škody podle zákoníku práce,
b)	odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů4)a odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních právních předpisů4a),
c)	věrnostní přídavek horníků5),
d) 	odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích6), pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,
e) 	jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,
f) 	plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.,
g)	pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance podle § 8 odst. 2.
	(3) Do vyměřovacího základu zaměstnance se zahrnuje kromě příjmů uvedených v odstavci 1 odměna ve zvláštních případech vyplácená pěstounům podle zákona o státní sociální podpoře7). Mzdové nároky zaměstnanců vyplacené úřadem práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů se považují za příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval.
	(4) Vyměřovacím základem pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 13] je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s tímto pracovním vztahem, který mu zakládá účast na nemocenském pojištění a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů3), s výjimkou příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují výdaje jím za zaměstnavatele vynaložené v souvislosti s tímto pracovním vztahem nebo škodu vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem, a příjmů uvedených v odstavci 2 písm. e) a f). Je-li zaměstnanec považován podle zákona o nemocenském pojištění za smluvního zaměstnance10c), je jeho vyměřovacím základem příjem zúčtovaný mu smluvním zaměstnavatelem (§ 23b odst. 2); je-li smluvnímu zaměstnanci vyplácen příjem prostřednictvím jeho zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, považuje se za vyměřovací základ smluvního zaměstnance příjem zúčtovaný tímto zahraničním zaměstnavatelem jeho příjem uhrazený smluvním zaměstnavatelem zahraničnímu zaměstnavateli, který se v případě, že v úhradách smluvního zaměstnavatele zahraničnímu zaměstnavateli je obsažena i částka za zprostředkování práce smluvního zaměstnance, snižuje nejvýše o 40 %.
	(5) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje tento kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice ke dni uvedenému ve větě první; tyto banky jsou povinny na žádost zaměstnavatele a okresní správy sociálního zabezpečení tento kurz sdělit. Kurz, který zaměstnavatel použil podle věty první a druhé, je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného.
 *   *   *
§ 5b
	(1) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než 35 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti před rokem 2004, 40 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti v roce 2004, 45 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti v roce 2005 a od roku 2006 50 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce hlavní samostatnou výdělečnou činnost i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, není účastna důchodového pojištění, považuje se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení poměrná část tohoto příjmu; tato část se určí tak, že se příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost. Za výkon samostatné výdělečné činnosti a hlavní samostatné výdělečné činnosti se pro účely věty druhé nepovažuje kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc. Příjmy ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se pro účely tohoto zákona posuzují podle zvláštního zákona;54) za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona považuje též příjem osoby samostatně výdělečně činné dosažený výkonem samostatné výdělečné činnosti, i když se tento příjem pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje za příjem ze závislé činnosti55) nebo ostatní příjem.56) Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle zvláštního právního předpisu,56a)považuje, jde-li o příjmy z činnosti podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem a za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení se považují předpokládané výdaje za takový rok. U osoby samostatně výdělečně činné účtující v hospodářském roce se příjem ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení zúčtované v hospodářském roce zahrnují do kalendářního roku, do kterého jsou vykazovány pro účely daně z příjmů. U osoby samostatně výdělečně činné, která vede účetnictví,57) společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se pro účely tohoto zákona za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení považuje základ daně z příjmů58) z této činnosti. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se nepovažují příjmy, které jsou podle zvláštního právního předpisu57a) samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně, a odměny náležející podle autorského zákona z titulu jiných majetkových práv57b).
	(1) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu; daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů, a to i v případě, kdy příjmy osoby samostatně výdělečně činné jsou osvobozeny od daně z příjmů, pokud se dále nestanoví jinak.Vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce hlavní samostatnou výdělečnou činnost i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, není účastna důchodového pojištění, považuje se za daňový základ poměrná část daňového základu; tato část se určí tak, že se daňový základ vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost. Za výkon samostatné výdělečné činnosti a hlavní samostatné výdělečné činnosti se pro účely věty druhé nepovažuje kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc. Za daňový základ se u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, považuje rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji, z něhož se  vychází při výpočtu daně z příjmů stanovené paušální částkou. Do daňového základu se nezahrnují příjmy, které jsou podle zvláštního právního předpisu54) samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně, a odměny náležející podle autorského zákona z titulu jiných majetkových práv55). Za daňový základ se u osoby samostatně výdělečně činné, která není povinna podávat daňové přiznání, považuje příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení; tyto příjmy a výdaje se pro účely tohoto zákona posuzují podle zákona o daních z příjmů. 
(2) Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti činí nejméně, vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce
a) 	jen hlavní samostatnou výdělečnou činnost, součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 6 věty první a platného pro kalendářní rok, za který se stanoví vyměřovací základ, a počtu kalendářních měsíců tohoto kalendářního roku, v nichž byla hlavní samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část kalendářního měsíce. Do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc,
b) 	jen vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu výkonu této činnosti je účastna důchodového pojištění, součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 6 věty druhé a platného pro kalendářní rok, za který se stanoví vyměřovací základ, a počtu kalendářních měsíců tohoto kalendářního roku, v nichž byla vedlejší samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část kalendářního měsíce. Do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc. U poživatele starobního nebo plného invalidního důchodu se pro účely tohoto zákona dobou, po kterou tento poživatel měl nárok na výplatu nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, rozumí též doba dočasné pracovní neschopnosti po uplynutí podpůrčí doby pro poskytování nemocenského stanovené předpisy nemocenského pojištění,
c) 	hlavní samostatnou výdělečnou činnost i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti je účastna důchodového pojištění, součet dílčího vyměřovacího základu z hlavní samostatné výdělečné činnosti a dílčího vyměřovacího základu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti nebo součet dílčího vyměřovacího základu z hlavní samostatné výdělečné činnosti a poměrné části vyměřovacího základu z příjmu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti; přitom za nejnižší vyměřovací základ se považuje vyšší z těchto součtů. Dílčí vyměřovací základ z hlavní samostatné výdělečné činnosti se zjistí jako součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 6 věty první a počtu kalendářních měsíců, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost; do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují kalendářní měsíce uvedené v písmenu a) větě druhé. Dílčí vyměřovací základ z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se zjistí jako součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 6 věty druhé a počtu kalendářních měsíců, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost; do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují kalendářní měsíce uvedené v písmenu b) větě druhé a třetí. Poměrná část vyměřovacího základu z příjmu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se určí procentní sazbou uvedenou v odstavci 1 větě první tak, že se příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení daňový základ dosažený v kalendářním roce vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost; ustanovení odstavce 1 věty třetí platí zde obdobně.
	(3) Vyměřovací základ stanovený podle odstavců 1 a 2 může činit nejvýše 486 000 Kč; tato částka se sníží o částku 40 500 Kč za každý kalendářní měsíc uvedený v odstavci 2 písm. a) větě druhé a písm. b) větě druhé a třetí a za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána samostatná výdělečná činnost.
	(4)(3) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši určuje osoba samostatně výdělečně činná. Měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění58a).

§ 5c
	(1) Vyměřovacím základem osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění pro pojistné na důchodové pojištění je částka, kterou si určí, nejméně však částka ve výši jedné čtvrtiny průměrné mzdy platné v kalendářním roce, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí. Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
	(2) Vyměřovacím základem zahraničního zaměstnance pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši určuje zahraniční zaměstnanec; ustanovení § 5b odst. 4 odst. 3 věty druhé platí zde obdobně.
 *   *   *
§ 7
Sazby pojistného
	(1) Sazby pojistného činí
a)   u zaměstnavatele
1. 	v roce 2009 25 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. a), z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, a od roku 2010 24,1 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. a), z toho 1,4 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
2. 	počínaje rokem 2010 26 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. a), z toho 3,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o zaměstnavatele s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26 zaměstnanců 51 zaměstnanců, pokud si tuto sazbu sám stanoví podle odstavce 3,
3. 	21,5 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. b),
b) u zaměstnance
1. 8 % z vyměřovacího základu, z toho 1,1 % na nemocenské pojištění, 6,5 % na důchodové pojištění a 0,4 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o zaměstnance uvedeného v § 3 odst. 3 písm. a),
2. 6,5 % z vyměřovacího základu, jde-li o zaměstnance uvedeného v § 3 odst. 3 písm. b),
c) u osoby samostatně výdělečně činné
1. 29,6 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b odst. 1 až 31 a 2, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,6 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění,
2. 2,5 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b odst. 4odst. 3, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění,
d) u osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění 28 % z vyměřovacího základu,
e) u zahraničního zaměstnance 2,5 % z vyměřovacího základu.
	(2) Sazba pro pojistné na nemocenské pojištění a celková sazba pro pojistné uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2 platí pro období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010. V dalším období stanoví výši těchto sazeb vláda nařízením vždy pro jednotlivý kalendářní rok, a to se zřetelem na vztah příjmů z pojistného na nemocenské pojištění zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 13, jde-li o zaměstnance zaměstnavatelů uvedených v odstavci 1 písm. a) bodě 2, výdajů na náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu (snížené odměny) za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (dále jen „náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti“) ve výši stanovené v § 9 odst. 4 a zúčtované těmto zaměstnancům v kalendářním roce, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se tyto sazby stanoví, a na předpokládaný vztah těchto příjmů a výdajů v kalendářním roce, pro který se tyto sazby stanoví, tak, aby bylo dosaženo v tomto roce rovnováhy mezi těmito příjmy a výdaji. V dalším období stanoví výši těchto sazeb vláda nařízením, a to se zřetelem na vztah příjmů z pojistného na nemocenské pojištění přesahujícího sazbu pojistného na nemocenské pojištění uvedenou v odstavci 1 písm. a) bodě 1 a výdajů na polovinu částky, kterou zaměstnavatelé vyplácejí zaměstnancům za dobu dočasné pracovní neschopnosti a kterou odečítají z částky pojistného podle § 9 odst. 4.
	(3) Sazba pojistného na nemocenské pojištění podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 platí vždy pro jednotlivý kalendářní rok pro zaměstnavatele na základě jeho písemného oznámení. Zaměstnavatel může oznámit placení pojistného v kalendářním roce ve výši sazby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodě 2 příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději do 20. ledna kalendářního roku, pro který si tuto sazbu stanovil; k oznámení učiněnému po tomto dni se nepřihlíží.
	(4) Průměrný měsíční počet zaměstnanců pro účely stanovení sazby pojistného na nemocenské pojištění podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 pro kalendářní rok se zjišťuje podle počtu zaměstnanců v předchozím kalendářním roce; průměrný měsíční počet zaměstnanců se stanoví tak, že součet počtu zaměstnanců účastných nemocenského pojištění zjištěný k prvnímu dni měsíců října, listopadu a prosince se dělí třemi a výsledek se zaokrouhlí na celé číslo dolů. Za zaměstnavatele uvedeného v odstavci 1 písm. a) bodě 2 se považuje též právnická nebo fyzická osoba, která se stala zaměstnavatelem v průběhu kalendářního roku a oznámila placení pojistného na nemocenské pojištění v tomto kalendářním roce ve výši sazby uvedené v tomto ustanovení, a to od kalendářního měsíce, ve kterém oznámila placení pojistného v této sazbě, do konce kalendářního roku; pokud se právnická nebo fyzická osoba stala zaměstnavatelem v období od 1. října do 31. prosince, může oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení placení pojistného ve výši sazby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodě 2 ve lhůtě uvedené v odstavci 3 větě druhé též pro následující kalendářní rok. Počet zaměstnanců se v případech uvedených ve větě druhé nezjišťuje.
	(5) Pro stanovení pojistného na důchodové pojištění, které platí osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění za období předcházející kalendářnímu roku, ve kterém toto pojistné platí, se použije sazba pojistného platná k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí.
	(6) Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
  *   *   *

Odvod pojistného
§ 8
 	(1) Zaměstnavatel je povinen odvádět i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Pojistné odvedené za zaměstnance srazí zaměstnavatel z jeho příjmů, které mu zúčtoval. Za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec má započitatelný příjem, avšak nelze z něho srazit pojistné z důvodu, že tento příjem není v peněžní formě, srazí zaměstnavatel pojistné z příjmů v peněžní formě zúčtovaných zaměstnanci v nejbližších kalendářních měsících.
(2) Za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec má započitatelný příjem, avšak nelze z něho srazit pojistné z důvodu, že tento příjem není v peněžní formě, je zaměstnavatel povinen uhradit i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec; to platí obdobně též v případě, kdy část příjmu je v peněžní formě, avšak v nižší částce, než činí výše pojistného, které je povinen platit zaměstnanec. Za nepeněžní plnění se pro účely odvodu pojistného považuje též peněžní plnění poukázané zaměstnavatelem jinému subjektu ve prospěch zaměstnance. Zaměstnanec je povinen uhradit zaměstnavateli pojistné, které za něj zaplatil zaměstnavatel podle věty první.
             (3) Započitatelný příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž skončilo zaměstnání malého rozsahu58b) nebo v němž skončila činnost zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) bodech 14 a 15, a příjem zúčtovaný v dalším kalendářním měsíci, popřípadě kalendářních  měsících ve výši, která nezaložila v tomto měsíci, popřípadě měsících účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění, se považují za příjem zúčtovaný v kalendářním měsíci, v němž úhrn započitatelných příjmů zahrnovaných do posledního kalendářního měsíce, ve kterém naposledy trvalo zaměstnání malého rozsahu nebo trvala činnost těchto zaměstnanců, dosáhl výše zakládající účast na pojištění v tomto měsíci.
	(2) (4) Zaměstnavatel je povinen sám vypočítat pojistné, které je povinen odvádět.

§ 9
	(1) Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.
	(2) Zaměstnavatel odečte z částky pojistného placeného za kalendářní měsíce roku 2009 polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a je-li částka pojistného vyšší než odečítaná náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, rozdíl odvede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Polovina náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Ustanovení odstavce 3 věty čtvrté platí zde obdobně.
	(3) Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 1 a bodě 3, odečte počínaje rokem 2010 z částky pojistného polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci zúčtoval zaměstnancům se zdravotním postižením59a) na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a rozdíl odvede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Za zaměstnance se zdravotním postižením se považuje zaměstnanec, který byl osobou se zdravotním postižením v den vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Polovina uvedená ve větě první se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Do částky zúčtované zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti se nezahrnuje ta část náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, která byla dohodnuta nebo stanovena nad výši, na kterou zaměstnanci vznikl nárok podle zvláštního právního předpisu58b)58c), a ta náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, která nebyla zaměstnanci vyplacena z důvodů na straně zaměstnavatele; náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, která nebyla zaměstnanci vyplacena z důvodů na straně zaměstnavatele, se odečte z částky pojistného za kalendářní měsíc, v němž byla zaměstnanci vyplacena.
	(4) Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 2 a bodě 3, odečte počínaje rokem 2010 z částky pojistného polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a rozdíl odvede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Polovina uvedená ve větě první se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Ustanovení odstavce 3 věty čtvrté platí zde obdobně.
	(5) Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 1 a bodě 3, je povinen ve lhůtě stanovené v odstavci 1 předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacích základů stanovených podle § 5a písm. a) a b) a o výši pojistného, které je povinen odvádět, s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena; zaměstnavatel, který provádí odečet podle odstavce 2 nebo 3, uvádí na tomto tiskopisu též výši částky, kterou zúčtoval v kalendářním měsíci na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti v roce 2009 všem zaměstnancům a počínaje rokem 2010 zaměstnancům se zdravotním postižením, a výši rozdílu mezi pojistným a celou částkou nebo polovinou těchto zúčtovaných náhrad mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti.
	(6) Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 2 a bodě 3, je povinen ve lhůtě stanovené v odstavci 1 předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacích základů stanovených podle § 5a písm. a) a b), o výši pojistného, které je povinen odvádět, o výši částky, kterou zúčtoval v kalendářním měsíci zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a o výši rozdílu mezi pojistným a polovinou těchto zúčtovaných náhrad mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena.
	(7) Je-li částka, kterou v kalendářním měsíci zaměstnavatel odečítá z částky pojistného podle odstavců 2, 3 nebo 4, vyšší než pojistné za tento kalendářní měsíc, požádá zaměstnavatel příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení o úhradu rozdílu; za žádost o úhradu tohoto rozdílu se přitom považuje podání tiskopisu podle odstavce 5 nebo 6. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna uhradit rozdíl do 14 dnů ode dne obdržení žádosti, pokud nemá zaměstnavatel vůči ní splatný závazek; je-li takový závazek, použije se požadovaná částka nejdříve k jeho úhradě.
	(8) Byla-li z částky pojistného odečtena náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti ve vyšší částce, než měla být odečtena, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném. Byla-li z částky pojistného odečtena náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti v nižší částce, než měla být odečtena, považuje se zbývající částka, která měla být odečtena z pojistného, za přeplatek na pojistném.
   *   *   *
§ 11
	Zaměstnavatel, u něhož je odsouzený zařazen k výkonu prací, je povinen odvádět za každý kalendářní měsíc příslušné věznici spolu se mzdou za práci odsouzeného i pojistné, které je povinna platit [§ 7 odst. 1 písm. a)]. Věznice odečte úhrn dávek nemocenského pojištění vyplacených odsouzeným od pojistného, které je povinna za odsouzené odvádět (§ 8 odst. 1) a ve lhůtě uvedené v § 9 odst. 1 odvede částku pojistného na účet příslušného služebního orgánu Vězeňské služby České republiky. Ustanovení § 9 odst. 5 až 7 platí pro věznici ve vztahu k příslušnému služebnímu orgánu Vězeňské služby České republiky přiměřeně. Ustanovení věty první až třetí platí přiměřeně v případě výkonu zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění osobami ve vazbě.
 
§ 12
	(1) Na právního nástupce zaměstnavatele přechází povinnost platit pojistné za dobu nejvýše 10 roků nazpět ode dne, kdy se stal právním nástupcem. Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení18) je povinna na žádost takového právního nástupce vykázat evidovanou výši dlužného pojistného.
	(2) Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná, může dlužné pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaplatit osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné; to platí obdobně pro dlužné pojistné na důchodové pojištění, zemře-li osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění.
	(3) Pojistné, které dluží obchodní společnost nebo družstvo, může zaplatit též společník obchodní společnosti anebo člen statutárního orgánu nebo dozorčí rady této společnosti nebo představenstva nebo kontrolní komise družstva; to platí též pro osobu, která byla tímto společníkem nebo členem.
 
*   *   *
§ 13a
	(1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy na pojistné
a)	za kalendářní měsíc, ve kterém se přihlásila k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce podle § 10 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění, a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci, pokud vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost; povinnost platit zálohy na pojistné na základě této přihlášky trvá naposledy za kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, ve kterém se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na důchodovém pojištění,
b) 	za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, ve kterém dosáhla příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení ve výši zakládající účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění, a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci, pokud vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost; povinnost platit zálohy na pojistné na základě dosažení příjmu po odpočtu výdajů v uvedené výši trvá naposledy za kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok následující po kalendářním roce, ve kterém osoba samostatně výdělečně činná dosáhla příjmu po odpočtu výdajů ve výši zakládající účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění, nebo
c)	za kalendářní měsíc, ve kterém vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost.
	(2) Pokud se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění v době, kdy je ještě povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1, platí zálohy na pojistné na základě přihlášky k účasti na důchodovém pojištění podle odstavce 1 písm. a) až po uplynutí období, za které je povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1 písm. b).
	(3) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy na pojistné podle předchozích odstavců naposledy za kalendářní měsíc, v němž nastaly skutečnosti uvedené v § 10 odst. 6 větě druhé zákona o důchodovém pojištění.
	(4) Pokud osobě samostatně výdělečně činné, která byla povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1 písm. b), zanikla v kalendářním roce tato povinnost proto, že nastaly skutečnosti uvedené v § 10 odst. 6 větě druhé zákona o důchodovém pojištění, a osoba samostatně výdělečně činná poté v tomto roce zahájila samostatnou výdělečnou činnost, je povinna platit zálohy na pojistné ve výši, jako kdyby k zániku této povinnosti nedošlo; povinnost platit zálohy na pojistné přitom vzniká za kalendářní měsíc, ve kterém osoba samostatně výdělečně činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost.
	(5) Osoba samostatně výdělečně činná, která se přihlásila podle § 10 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění k účasti na důchodovém pojištění za kalendářní rok až po jeho uplynutí a nebyla povinna platit zálohy na pojistné za tento rok podle odstavce 1 písm. b), může zaplatit jednorázově zálohy na pojistné za tento rok, a to až do podání přehledu o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za tento rok.
	(6) Zálohy na pojistné, které byly zaplaceny, aniž byla dána povinnost je platit, se považují pro účely stanovení přeplatku na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „přeplatek na pojistném na důchodové pojištění“) nebo doplatku na pojistném (§ 14 odst. 10 a 11) za zálohy na pojistné, pokud osoba samostatně výdělečně činná nepožádala o jejich vrácení před podáním přehledu podle § 15 odst. 1; požádala-li o jejich vrácení, považují se za přeplatek na pojistném na důchodové pojištění. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na zálohy na pojistné podle odstavce 5.
	(7) Osobě samostatně výdělečně činné, která předloží příslušné okresní správě sociálního zabezpečení protokol o ústním jednání o platbě daně z příjmů paušální částkou, jehož součástí je rozhodnutí vyhlášené při jednání obsahující předpokládanou výši příjmů, předpokládanou výši výdajů, výši daně a období, kterého se týká, (dále jen „protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou“) podle zvláštního právního předpisu19a) v průběhu kalendářního roku, ve kterém se stala poplatníkem daně z příjmů paušální částkou, zaniká na základě její písemné žádosti povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jestliže vykonává samostatnou výdělečnou činnost uvedenou v odstavci 8 a rozdíl mezi výší předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů ze samostatné výdělečné činnosti za takový rok nezakládá účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění a osoba samostatně výdělečně činná nepodala přihlášku k účasti na důchodovém pojištění za takový rok; povinnost platit zálohy zaniká v uvedeném případě od kalendářního měsíce, ve kterém příslušná správa sociálního zabezpečení obdržela od osoby samostatně výdělečně činné písemnou žádost.
	(8) Pro účely placení záloh na pojistné se osoba samostatně výdělečně činná považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost
a) 	v kalendářním měsíci, ve kterém po celý měsíc trvaly skutečnosti uvedené v § 9 odst. 6 písm. b) až f) zákona o důchodovém pojištění, popřípadě, nebyla-li samostatná výdělečná činnost vykonávána po celý kalendářní měsíc, trvaly-li tyto skutečnosti současně po tu část kalendářního měsíce, po kterou byla vykonávána samostatná výdělečná činnost,
b) 	v období od kalendářního měsíce kalendářního roku, v němž dosáhla z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců příjmu z této činnosti ve výši aspoň dvanáctinásobku minimální mzdy zaměstnance v pracovním poměru odměňovaného měsíční mzdou, která platí k 1. lednu tohoto kalendářního roku, do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž dosáhla tohoto dvanáctinásobku minimální mzdy; příjem z této činnosti se posuzuje podle § 9 odst. 8 zákona o důchodovém pojištění.
	(9) K oznámení osoby samostatně výdělečně činné o výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti podle odstavce 8 se pro účely placení záloh na pojistné přihlíží od kalendářního měsíce, v němž bylo toto oznámení učiněno a doloženo, popřípadě od kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž bylo oznámení učiněno a doloženo, pokud za takový měsíc záloha na pojistné nebyla již zaplacena a oznámení bylo učiněno a doloženo do 20. dne následujícího měsíce; § 23 odst. 4 platí přitom obdobně. Doložení přiznání starobního, částečného invalidního nebo plného invalidního důchodu se nevyžaduje, byl-li tento důchod přiznán Českou správou sociálního zabezpečení.
	(7) Osobě samostatně výdělečně činné, která vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, zaniká povinnost platit zálohy na pojistné, pokud se stala plátcem daně paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů v průběhu kalendářního roku, rozdíl mezi výší předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů ze samostatné výdělečné činnosti, uvedených v protokolu o ústním jednání o stanovení daně z příjmů paušální částkou (dále jen „protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou“) za takový rok, nezakládá účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění a nepodala přihlášku k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění za takový rok. Povinnost platit zálohy na pojistné podle věty první zaniká od kalendářního měsíce, v němž byl osobě samostatně výdělečně činné předán protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou.
	(8) Pro účely placení záloh na pojistné se osoba samostatně výdělečně činná považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v kalendářním měsíci, ve kterém po celý měsíc trvaly skutečnosti uvedené v § 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění, popřípadě, nebyla-li samostatná výdělečná činnost vykonávána po celý kalendářní měsíc, trvaly-li tyto skutečnosti současně po tu část kalendářního měsíce, po kterou byla vykonávána samostatná výdělečná činnost.
(9) Ke skutečnostem uvedeným v odstavcích 7 a 8 se přihlíží na základě oznámení osoby samostatně výdělečně činné. K oznámení osoby samostatně výdělečně činné o stanovení daně paušální částkou podle odstavce 7 a o výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti podle odstavce 8 se pro účely placení záloh na pojistné přihlíží, pokud bylo učiněno nejpozději na přehledu podle § 15 odst. 1 za příslušný kalendářní rok a doloženo nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl přehled podán. Doložení se nevyžaduje v případech, kdy potřebné údaje má okresní správa sociálního zabezpečení nebo Česká správa sociálního zabezpečení ve své evidenci nebo má možnost si je obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Česká správa sociálního zabezpečení je povinna zveřejnit, které důvody, pro které je samostatná výdělečná činnost vedlejší, není osoba samostatně výdělečně činná povinna dokládat.

§ 14
	(1) Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce. Výše zálohy na pojistné se stanoví procentní sazbou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. c) bodě 1 z měsíčního vyměřovacího základu.
	(2) Měsíčním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro placení záloh na pojistné je částka, kterou si určí. Jestliže osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu nejméně 35 % před rokem 2004, 40 % v roce 2004, 45 % v roce 2005 a 50 % od roku 2006 z částky rovnající se průměru, který z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti za tento rok po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu přesáhla před rokem 2008 částku 40 500 Kč a od roku 2008 částku ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy, činí nejnižší měsíční vyměřovací základ tuto částku. Jestliže osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu nejméně 50 % z částky rovnající se průměru, který z vyměřovacího základu určeného podle § 5b a § 15a odst. 5 a 6 za tento rok připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu přesáhla částku ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy, činí nejnižší měsíční vyměřovací základ tuto částku.
	(3) Po dni, kdy Za kalendářní měsíc, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1, se záloha na pojistné ve výši odpovídající měsíčnímu vyměřovacímu základu stanovenému podle odstavců 2, 4 až 6 platí do dne, kdy do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být takový přehled podán v dalším kalendářním roce.
	(4) Osobě samostatně výdělečně činné, která předloží příslušné okresní správě sociálního zabezpečení protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou v průběhu kalendářního roku, ve kterém se stala poplatníkem daně z příjmů paušální částkou, je tato správa povinna stanovit novou výši nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jestliže rozdíl mezi výší předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů ze samostatné výdělečné činnosti za takový rok je nižší, než příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, z něhož byl měsíční vyměřovací základ vypočten; nová výše měsíčního vyměřovacího základu platí pro stanovení výše záloh od kalendářního měsíce, ve kterém příslušná okresní správa sociálního zabezpečení obdržela uvedený protokol. Měsíční vyměřovací základ činí v těchto případech 35 % před rokem 2004, 40 % v roce 2004, 45 % v roce 2005 a 50 % od roku 2006 z jedné dvanáctiny rozdílu mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji takové osoby stanovenými v protokolu o platbě daně z příjmů paušální částkou.
	(4) U osoby samostatně výdělečně činné, která se stane poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, činí měsíční vyměřovací základ nejméně 50 %  jedné dvanáctiny rozdílu mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji, z nichž se vychází při výpočtu daně z příjmů stanovené paušální částkou.
(5) Na základě žádosti osoby samostatně výdělečně činné příslušná okresní správa sociálního zabezpečení poměrně sníží na dobu nejdéle tří měsíců do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1, měsíční vyměřovací základ, pokud její příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o snížení, nejméně však v období tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, je nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost.
	(6) Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 40 % v roce 2004, 45 % v roce 2005 a 50 % od roku 2006 částky, stanovené jako polovina průměrné mzdy. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která se pro účely placení záloh na pojistné považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (§ 13a odst. 8 a 9), činí nejméně 10 % průměrné mzdy. Měsíční vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
	(6) Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 25 % průměrné mzdy. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která se pro účely placení záloh považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (§ 13a odst. 8 a 9) činí nejméně 10 % průměrné mzdy. V případě, že osoba samostatně výdělečně činná byla plátcem záloh na pojistné za měsíc prosinec, zůstává pro tuto osobu samostatně výdělečně činnou měsíční vyměřovací základ stanovený podle věty první nebo druhé v platnosti v následujícím kalendářním roce až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1.	
(7) Měsíční vyměřovací základ, který osoba samostatně výdělečně činná stanovila v souladu s tímto zákonem a odvedla z něho zálohu na pojistné, nelze dodatečně měnit. Stanovením měsíčního vyměřovacího základu se přitom rozumí zaplacení zálohy na pojistné z měsíčního vyměřovacího základu.
	(8) Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na placení záloh na pojistné za kalendářní měsíc, v němž vznikla účast osoby samostatně výdělečně činné na nemocenském pojištění, pokud v takovém měsíci vznikla její pracovní neschopnost (byla nařízena karanténa).
	(9) Dlužné zálohy na pojistné se stanoví ve výši odpovídající minimální částce měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle odstavců 2, 4 až 6.
	(10) Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období vyšší než pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti stanovené podle § 4, nebo platila-li osoba samostatně výdělečně činná zálohy na pojistné za kalendářní rok, ve kterém není účastna důchodového pojištění, jedná se o přeplatek na pojistném na důchodové pojištění.
	(11) Doplatek na pojistném se stanoví ve výši rozdílu mezi výší pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti stanoveného podle § 4 a výší záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období.
	(12) Měsíční vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
*   *   *
§ 14c
	(1) Osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna nemocenského pojištění, je povinna platit pojistné na nemocenské pojištění na jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou těch kalendářních měsíců, ve kterých trvají důvody, pro které se podle § 14 odst. 8 neplatí zálohy na pojistné (§ 13 odst. 2). Za kalendářní měsíc, v němž osobě samostatně výdělečně činné vznikla účast na nemocenském pojištění, se však pojistné na nemocenské pojištění platí vždy.
	(2) Pojistné na nemocenské pojištění je splatné od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, za který se toto pojistné platí. Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Jestliže osobě samostatně výdělečně činné vznikla účast na nemocenském pojištění v kalendářním měsíci, který předcházel kalendářnímu měsíci, v němž podala přihlášku k nemocenskému pojištění, je pojistné na nemocenské pojištění za tento předcházející kalendářní měsíc splatné do konce kalendářního měsíce, v němž podala přihlášku k nemocenskému pojištění. Ustanovení § 14a odst. 2 platí obdobně i pro placení pojistného na nemocenské pojištění.
	(3) Měsíční základ, který osoba samostatně výdělečně činná stanovila v souladu s tímto zákonem a odvedla z něho pojistné na nemocenské pojištění, nelze dodatečně měnit. Ustanovení § 14 odst. 7 věty druhé platí zde přiměřeně.
	(4) Jestliže pojistné na nemocenské pojištění bylo zaplaceno po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 2 nebo bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno, jedná se o přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna při vrácení tohoto přeplatku, popřípadě části tohoto přeplatku, nebo při použití tohoto přeplatku k úhradě splatného závazku vůči okresní správě sociálního zabezpečení písemně oznámit osobě samostatně výdělečně činné den a důvod zániku její účasti na nemocenském pojištění.
 
§ 15
	(1) Osoba, která aspoň po část kalendářního roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, je povinna podat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podle zvláštního zákona podat daňové přiznání za tento kalendářní rok, na předepsaném tiskopise přehled o příjmech a výdajích za tento kalendářní rok. V tomto přehledu se kromě údajů o daňovém základu, popřípadě není-li osoba samostatně výdělečně činná povinna podávat daňové přiznání, údajů o příjmech ze samostatné výdělečné činnosti a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení uvádějí údaje o vyměřovacím základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nejnižším měsíčním vyměřovacím základu pro zálohy na pojistné, úhrnu záloh na pojistné, pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance, pokud spolu s vyměřovacím základem ze samostatné výdělečné činnosti přesahuje částku maximálního vyměřova؀ࠂࠈ࣢࣪ࣾธพภ໨໮ᅲᅸὮℊ⪶⫊⫨⿆⿎㈪㈲㔸㕀㧨㧮䊲䊸倔倖倘倚儘嗦嗬嗺堞壚娞孤孨孪孬拤拦拨明昐昒暬曚曺楸楼楾氜氢永氺祶祾竘章菂蛞�헱쿱﫱쫱뢽ꢰ쫱響쫱響쫱響ꓱꓱ쿱쿱﫱ᘆ䥨ꉯᔏ䥨ꉯᘀ뉞㜀脈ᔏ쩨籪ᘀ뉞㔀脈ᘉ쩨籪㔀脈ᔏ쩨籪ᘀ뉞㜀脈ᘉ뉞䠀Īᘉ뉞㜀脈ᘊ뉞　ቊᔒ䅨콟ᘀ뉞㜀脈⩈ᔏ䅨콟ᘀ뉞㜀脈ᔓ䅨콟ᘀ뉞　ቊ㜀脈ᘆ뉞ᘉ둨뤝㔀脈ᘉ뉞㔀脈䀀؀ࠂࣾआऐౄ൬ཊᄦፀፈፐ᎘Ꮲᏼᔾᙢ᝾ᡄ᥎ᨖ᭐ᰂᲆᴐṈú切õú切ú切úõúÛ�Û�Û�èèèఀ␃༃킄ᄂ预廾킄怂预懾̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤ᤀ؀ᵊꬼꮊ﻾þẮṈỌὰℊℌ⅘Ⅰ∼⍂Ⓔ┐┪▮◂⛔òã錀踀褀褀ò簀|簀ఀ␃༃킄ᄂ预廾킄怂预懾̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥ伀␃༃梄ᄁ预䏾Ĥ왅Ā㐀뱝F帀梄态预懾̤฀☊଀Fༀ殄ᄁ垄ㇾ$葞ū葠﹗ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤฀⛔⛶⥈⥜⩨⭶⻾㊨㕄㕪㜐㜦㠊㠬㣖㩐㬂㲜㺖㽆㽦䃞䃴䆶䐎䕤䕺òòòòòååååååååఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ఀ␃༃킄ᄂ预廾킄怂预懾̤ᨀ䕺䜈䤚䨚䨜䨤䨬䪠䰼仾倚儘冾剦匼啔嘬垔堠壔娞孤拠昊楴氒气氬òòííòòòòèèèèèíЀ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᬀ氬氼氾汆沞济溊灺焐玚琚琬瓪痾硼秸竢精縬肮菄ú切ú切õèõè�Û�Û�Ûõఀ␃༃킄ᄂ预廾킄怂预懾̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥ᐀菄蛠蛢蛬蛶蟈襚襜襨覎賘趮遄酴酼酾醊¨ꌀ£ꌀ鸀ꌀ£鸀鄀ꌀ£ꌀఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥ嘀☊଀Fഀ߆匁ăᄀ킄ጂ¤᐀¤㄀$⑃䔁胆崷䚼葠ːက蛞謨謰说貂贾赆躆遀遂遄銨銰鏜鏤钰钸뮖뻌뻒뼐뼘뽎쌦쌬썪썲쒖쒞쒢씖앬왤왬진짌첤첪쳪쳲칶켺켼퉪홈활홞�����쳬여쳬ﳬﳬﳶﳶﲻﲶ꒮꺜ﳱ莎ᘕ䥨ꉯ㔀脈䩏䩑䩡ᔛ䥨ꉯᘀ䥨ꉯ㔀脈䩏䩑䩡ᔏ䥨ꉯᘀ䥨ꉯ㜀脈ᔒ䥨ꉯᘀ뉞㔀脈࠷ᔏ䥨ꉯᘀ뉞㜀脈ᘉ뉞䠀Īᔒ䅨콟ᘀ뉞㜀脈⩈ᘌ뉞㔀脈⩈ᘍ뉞　ቊ㔀脈ᘍ뉞　ቊ㜀脈ᘌ뉞㜀脈⩈ᔌ끨ᘀ뉞ᘆ끨ᘉ뉞㔀脈ᘉ뉞㜀脈ᘊ뉞　ቊᘆ뉞㌀醊鏨隺霠靪頂頨顚餸饲馜騾魞鯌鱀鷈鹈齸龨ꆮꊪꍔꎚꐠꑆꑸꓐú切úàààààààààààఀ␃༃킄ᄂ预廾킄怂预懾̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤ᨀꓐꔊꔴꕲꗀ꘦ꚖꝀ꠮꥜ꭦ가괌궶꿨낀넂덢듴똈띪럀렪롦룾뤸먠òòòòòòòåòòåòòЀ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ఀ␃༃킄ᄂ预廾킄怂预懾̤ᨀ먠멲몲뮌웒쭚춈카칶캀컘퀆탰퉪홈홞������òíííèòòÙí츀Æ똀¶ༀ#萏Ũ萑ﺘ搒ð葞Ũ葠ﺘ摧潉¢܀#搒ð摧潉¢਀#␃ሁĀ愀Ĥ摧潉¢฀☊଀Fༀ梄ᄁ预ㇾ$葞Ũ葠ﺘЀ␃愁ĤЀ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᔀ������直类︰︶6<ӸӾࡸࢀᐒᐚᛰᛸᡊᢆᦖ᧠ᨦᩮᬎ≤⋖✚✠❲⟀⯤ⰼⲬ㖂㖊㖌㬄㬌㬎㻄㼖䔠䔢䖜䗒䘌佪佲佸佺僚僢僪僬冠分寄寊巤巪渨湞湠�����������짎싞�컞컞�폘񇫓��짎믞펴믞펴짞�폞컞Þᘌ뉞㜀脈⩈ᘍ뉞　ቊ㔀脈ᘍ뉞㬀脈䩡ᘉ뉞㔀脈ᘉ뉞㜀脈ᘉ뉞䠀Īᘊ뉞　ቊᘆ뉞ᘆ䥨ꉯᔛ䥨ꉯᘀ䥨ꉯ㔀脈䩏䩑䩡ᘕ䥨ꉯ㔀脈䩏䩑䩡䜀��﷾ɢԂۖߴࢂ଒༔ሖᐞᓮïïåêåêê�Ø�Ø�Ø�Ø�Ø�Øఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤ༀ#萏Ũ萑ﺘ搒ð葞Ũ葠ﺘ摧潉¢ᤀᓮ᛼ᬒᴂῠ∾≆≈≊≌≤⋖⋢⌴⎔⧴⮎⻀⼘㆜㎶㕤㢠㭰䀢䀤䀮òííèèàèííòòííᬈԀ$␆ጀ¤䀀दЀ␃愁ĤЀ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᨀ䀮䃊䄔䇌䉬䋈䑶䔢䙆䚾䩨䯾䱬䳚䶒乸儨刘化厴墀奜孠尮峮巬廢後úèèèèèèèèèèèèèఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥᬀ後恎惠慶戬戮戺択欠渨渴湞瓰瓼畄繞苾òòíèíèèß쬀ጀ☊଀Fഀ߆匁ăᄀ킄ጂ¤᐀¤㄀$葠ːࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤က湠瓮畊界苾裌裒裔跊鉾꧚ꧠ불븄샌솺솾슪슲쏎쓤잰쟦젚���拓見ﻐࠌ੔ਗ਼ၰႈᏒᏲᑢᑺᔆᡬᡲᴔḲ⇸⊼⋺⒞⒤♚♠❎❔⦎⫰⫴⫶⫸⭨Ⱖ㍞㍤㔎㗸㗾㘀㚲㢘㢞㤊㦚㦠㧀﫱﫱﫱﫱��﫱﫱﫱ᘌ뉞㜀脈⩈ᘉ뉞䠀Īᘉ뉞㬀脈ᘍ뉞　ቊ㜀脈ᘊ뉞　ቊᘆ뉞ᘉ뉞㔀脈ᘉ뉞㜀脈倀苾茀茊荄萤蛆蛦蟖裔跊鉾錞靈馾髈魂鮎·눀²관 ꀀ ꀀ 鄀 ꀀ ꀀ 관฀☊଀Fༀ梄ᄁ垄ㇾ$葞Ũ葠﹗ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥ䜀␃䌃Ĥ왅Ā唀뱝F愀̤က鮎鶶鼺ꀂꈬꧢ깞냚댎댐댚댺띐뤮뭘븆빔뼶뽮뾾뿼샌쏎쓤왎큔òíííèèííòòòÙí฀☊଀Fༀ梄ᄁ预ㇾ$葞Ũ葠ﺘЀ␃愁ĤЀ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᤀ큔큖큠킜횺휼����������ú切úõèõèÔ씀Åõú切ú฀☊଀Fༀ梄ᄁ预ㇾ$葞Ũ葠ﺘጀ☊଀Fഀ߆匁ăᄀ킄ጂ¤᐀¤㄀$葠ːఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥᘀ梁良閭璉練廉切ﻐаࠌࠎࠐࠒࠜ࡜ੜದ෨ຼྞú切ú切ú切ú切õõõ切áú切úõ切ú切ú切ጀ☊଀Fഀ߆匁ăᄀ킄ጂ¤᐀¤㄀$葠ːЀ␃愁ĤЀ␃愃̤ᨀྞၮၰၺႈ႒ᏒᏚᏲᐘᑢᑺᓖᔆᔐᗪ᥺ᬨᮤᰮ⏖♺⟌⦎⫰ユú切õíõõõõú휀×휀×휀ú切ú切úఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᨉᄀ킄ጂ¤㄀$葠ːᬈԀ$␆ጀ¤㄀$Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤ᤀユヨヴ㐔㧊㫔㫖㫢㳚㶜㸴㸶㹂㻲㻴㼀䉢䖨䖰䗄䗒䗜䡴䭀úú�ú切õ切ú切úú切õ切Êõõ切úጀ☊଀Fഀ߆匁ăᄀ킄ጂ¤᐀¤㄀$葠ːᘀ␅؀$☊଀Fഀ߆匁ăᄀᮄጂ¤᐀¤㄀$葠țЀ␃愁ĤЀ␃愃̤ᜀ㧀㧆㧈㶜㷺㸀㸴㼂㼊㾘䁀䁈䁦䅄䉠䖨䗄䗒䙬䚜䛚䥒䦂䧀剶劆劘娘娠嬮嬶彄怐惪愴扸捠换榺槂汶沜瀮瀸灆煺燨燰礞礦礸糈紊螖蠂蠈譜赴跂酂酊铒铺除隔霒靂駦駺騘鼪鼰ꛒꛖ꠲ꡂꡢ��ᘉ뉞䠀Īᘌ뉞㔀脈⩈ᘍ둨뤝　ቊ㜀脈ᘆ鹨ᘊ뉞　ቊᘉ뉞㬀脈ᘍ뉞　ቊ㜀脈ᘉ뉞㜀脈ᘆ뉞ᘉ뉞㔀脈ᘍ뉞　ቊ㔀脈䰀䭀䷈凾卆哤壢妾姀姌宒宔宜宦射嵐怐扼捞捠换捤据暪栜欘汈渤渦ú切ú切ú切úú切õõ切ú切ú切ú切õ切úèúఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤ᬀ渦渲湔灊灌灘炒瑂眔砮砶砸硂确篦篨篰篺簦籮紎紸脈脊脒脠腆菰ú切õú切õõ切ú切úú切ú切õèõ切ú切õఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥᬀ菰葼蘄譠譢議讈郆醠醨醪醸钘饶饾馀騚騨鷼ꆾ꒎ꛆꛎꛐꛒꛔꛖꛤúí切èú切èè切úèè切ú切úèèèЀ␃愁Ĥఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤ᬀꛤꩲ괒괚괜괪껠뀠뀢뀶뀸끀든떨뗶띴랶뤖뫎믬뱼쀚쪰ú切õõ切ð切èõ切ú�Î�Î쐀Ä쐀ú切ऀ萏Ŕ萑ﺬ葞Ŕ葠ﺬఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤ఀ␃༃的ᄁ誄廾的态誄懾̤ᴈԀ$␆ጀ¤䀀दЀ␃愃̤Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤ᘀꡢ걐걘괾굆궢궲귔껢껨꼂꼌꾈뀄뀔뀠뀢뀶뀸녌념뚾뛂띪띰랮랲롂롆믦믨뱼볘봘뷠뷤븨빨쌂쌆쒊쓊얞얦졌좰좲쥄쾐쾤쾰��ﳥ헝헝쯐ﳐ쇅ﳥﲽﳶﲽﲸﲽﳶﳪﳥﳅ뇪뇪뇪뇪뇪뇪뇪뇪ﳪåᘍ뉞　ቊ㜀脈ᘉ뉞䠀Īᘆ鹨ᘆ둨뤝ᘊ뉞愀ᡊᘉ둨뤝㸀*ᘉ뉞㸀*ᔏ둨뤝ᘀ뉞㸀*ᔏ둨뤝ᘀ둨뤝㸀*ᘉ뉞㔀脈ᘉ뉞㜀脈ᘌ뉞㜀脈⩈ᘊ뉞　ቊᘆ뉞䔀쪰쾎쾤쾮￨Ƙࢨጌ∺Ⓔ❎❐❚ⱎⷴ⸊⸒⸴⹪⺖ㅬ㐞úò切úÜ�Ú切ú切Õ切úÕú切Ë븀ఀ␃༃ꢄᄂ겄廾ꢄ怂겄懾̤ऀ 萏ʨ萑ﺬ葞ʨ葠ﺬЀ␃愁ĤĀఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤ࠀ␃ᄃ咄态咄愁̤ᴈԀ$␆ጀ¤䀀दЀ␃愃̤ᘀﰬﰲﵴﵺ￨ͨΨ؊يඦ෦ᝢអ᧺ᨺẬᾆᾢ∼ⒺⒼⓂⓈ❂❊⣜⥶⶘ⶦⶨⶸⷶ⸊ヤㄤ㍼㎘㎚㎶㞬㞸㟂㥘㥦㥴㱾䌄䌆䘖嘔嘨垲姄姆徴徼搰搲搸携摂泴泼爆爎爖笠筠粐糐莚菚藸蘸詌�헪헪�컪ᘌ뉞㔀脈⩈ᘍ뉞　ቊ㜀脈ᘊ뉞愀ᡊᘊ뉞　ቊᘉ뉞㜀脈ᘆ鹨ᘆ뉞ᘍ뉞　ቊ㔀脈ᘉ뉞㔀脈ᘉ鹨㔀脈䰀㐞㒘㒺㙀㛰㜼㣶㨐㪲㬪䘖䦸匸喘嘐嘨嘪噌噔姆廒öä�ñ턀äñññÉ윀Â준ñ뤀ࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤Ѐ␃愁ĤĀᴈԀ$␆ጀ¤䀀दऀ 萏ʨ萑ﺬ葞ʨ葠ﺬࠀ␃༃咄币咄愁̤ఀ␃༃ꢄᄂ겄廾ꢄ怂겄懾̤Ѐ␃愃̤ࠀ␃ᄃ咄态咄愁̤᐀廒搰擘據擢暺欒璸碢缞萪袠谈谢谬鈖鈚鈤鑪靚馨馬駀駌驢黴öëññññÚ�ñâññ�ÚØĀᴈԀ$␆ጀ¤䀀द༉̀Ĥ옍Ȇᆸ⍰愀Ĥ༆ഀۆ렂瀑#Ѐ␃愃̤ᔉ਀&䘋ꐓꐔᤀ詌谊谎谢鄂鈚鎨鎮鞸韒颼餠馬駀驦驨髈鬈꺄껄뢤믪믲킪킬ﱐﱒﺶￂￖ￘ÐǰŲ̏ͨϰДҀӀ֜৺ৼဂᅎቀᗼ៶ᶼṖṪ√⌖⌘⏾⣌⤼⮺Ⳑゼ㆔㗚耀腔腞腨薊薸薺虜퓛�틵�ê唃Ĉᘍ뉞　ቊ㜀脈ᘉ뉞㜀脈ᘆ鹨ᘊ뉞　ቊᘉ뉞㔀脈ᘊ뉞愀ᡊᘆ뉞ᘌ뉞㔀脈࡜厁黴Ꙥ꜈ꩄ갆낪돐뢢숸쎘왐쭢킪ퟀ�ﱐﺶýëëëë�ýÕ픀ÏÇëÅĀᴈԀ$␆ጀ¤䀀दԀ萑˄葠˄ᔉ਀&䘋ꐓꐔఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤Ѐ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Āᘀﺶ֚৺ဂቂ៸ᤢ᯼ᶺṖṪṶ∐❸⤼ⶦⶪⶴ錀骴ꇊꜺ땊왪쟺퍤öñññïçññçåñ�Øöᔍ਀&䘋萑Ʃꐓꐔ葠ƩĀᴈԀ$␆ጀ¤䀀दĀЀ␃愃̤ࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ᤀcího základu (§ 15a) a vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, též údaje o skutečnostech uvedených v § 9 odst. 6 písm. a) až f)až e) zákona o důchodovém pojištění, pokud chce být považována za osobu samostatně výdělečně činnou s vedlejší samostatnou výdělečnou činností; pokud osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost formou spolupráce, je povinna uvést v tomto přehledu též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje. Uvedla-li osoba samostatně výdělečně činná v přehledu údaje o vedlejší samostatné výdělečné činnosti, je povinna tyto údaje též doložit, a to nejpozději spolu s tímto přehledem do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž tento přehled podala; ustanovení § 13a odst. 9 věty třetí platí zde obdobně. Pokud osobě samostatně výdělečně činné zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost příslušné okresní správě sociálního zabezpečení doložit do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat daňové přiznání za předchozí kalendářní rok. Osoba samostatně výdělečně činná, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, uvádí na přehledu též tento údaj a je povinna příslušné okresní správě sociálního zabezpečení předložit nejpozději v den, ve kterém podává či má podat přehled o svých příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, za který je přehled podáván do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl přehled podán, protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou. Pokud je v předloženém protokole daň stanovena paušální částkou na více zdaňovacích období, povinnost jeho předložení za další kalendářní rok nebo roky uvedené v protokolu se považuje za splněnou v den, kdy osoba samostatně výdělečně činná za takový kalendářní rok podává či měla podat přehled o svých příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti. Rozhodnutí správce daně o zrušení platby daně paušální částkou podle zvláštního právního předpisu19d) je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději v den, kdy podává či měla podat přehled o svých příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, za který naposledy byla poplatníkem daně z příjmů paušální částkou.
	(2) Změní-li se na základě dodatečného nebo opravného daňového přiznání údaje o výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení nebo údaj o úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, je povinna tyto změny ohlásit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy se o takové změně dověděla; k tomu používá tiskopisu pro podání přehledu podle odstavce 1. Tato správa je na základě tohoto ohlášení povinna písemně oznámit osobě samostatně výdělečně činné novou výši nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné a pojistného na nemocenské pojištění, výši dlužného pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, výši přeplatku na pojistném na důchodové pojištění a způsob stanovení výše dlužného pojistného nebo přeplatku na pojistném na důchodové pojištění.
	(3) Nová výše nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu oznámená osobě samostatně výdělečně činné podle odstavce 2 platí pro stanovení záloh na pojistné (pojistného na nemocenské pojištění), které jsou splatné po dni, v němž byla tato výše osobě samostatně výdělečně činné písemně oznámena, pokud tyto zálohy (pojistné na nemocenské pojištění) nebyly před tímto dnem již zaplaceny. Dlužné pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je osoba samostatně výdělečně činná povinna doplatit do osmi dnů ode dne, kdy jí byla okresní správou sociálního zabezpečení jeho výše písemně oznámena. Pro vrácení přeplatku na pojistném na důchodové pojištění vzniklého snížením určeného vyměřovacího základu z důvodu uvedeného v odstavci 2 platí § 17 s tím, že tiskopis předložený podle odstavce 2 věty první se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném na důchodové pojištění.
	(4) Údaj o určeném vyměřovacím základu, který osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, nemůže být dodatečně měněn s výjimkou, kdy tento základ musí být z důvodu změny údajů o příjmech ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení buď zvýšen na částku nejnižšího vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nebo snížen na tuto částku z důvodu, že osoba samostatně výdělečně činná v přehledu podle odstavce 1 určila vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši nejnižšího vyměřovacího základu.
	(2) Zjistí-li se po podání přehledu podle odstavce 1, že vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je vyšší, než který osoba samostatně výdělečně činná uvedla na přehledu podle odstavce 1, je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení opravný přehled, a to nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se o takové změně dověděla. V opravném přehledu uvede novou výši daňového základu, popřípadě, není-li osoba samostatně výdělečně činná povinna podávat daňové přiznání, novou výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, výši vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, přičemž nová výše vyměřovacího základu nesmí být nižší než původní výše tohoto základu, částku pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, částku rozdílu mezi pojistným na důchodové pojištění a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti, kterou má podle opravného přehledu zaplatit, a pojistným a příspěvkem, které zaplatila za kalendářní rok, za který opravný přehled podává, a nejnižší měsíční vyměřovací základ pro stanovení záloh na pojistné. Opravný přehled se podává na tiskopisu pro podání přehledu podle odstavce 1, kde se uvede též důvod pro předložení opravného přehledu. Částku rozdílu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je osoba samostatně výdělečně činná povinna doplatit do 8 dnů ode dne podání opravného přehledu. Nová výše nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné platí od kalendářního měsíce, v němž osoba samostatně výdělečně činná opravný přehled podala nebo měla podat.
	(3) Zjistí-li se po podání přehledu podle odstavce 1, že vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti  je nižší, než který osoba samostatně výdělečně činná uvedla na přehledu podle odstavce 1, může osoba samostatně výdělečně činná předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení opravný přehled. V opravném přehledu uvede novou výši daňového základu, popřípadě, není-li osoba samostatně výdělečně činná povinna podávat daňové přiznání, novou výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, výši vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, přičemž nová výše vyměřovacího základu nesmí být nižší než původní výše tohoto základu, pokud původní výše tohoto základu byla určena ve vyšší než minimální výši, částku pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, částku přeplatku na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud přeplatek v důsledku podání opravného přehledu vznikl, a nejnižší měsíční vyměřovací základ pro stanovení záloh na pojistné. Opravný přehled se podává na tiskopisu pro podání přehledu podle odstavce 1, kde se uvede též důvod pro předložení opravného přehledu. Jestliže částka daňového základu nezakládá osobě samostatně výdělečně činné za dobu vedlejší samostatné výdělečné činnosti účast na důchodovém pojištění v kalendářním roce, za který opravný přehled podává, může spolu s opravným přehledem podat přihlášku k tomuto pojištění za kalendářní rok, za který opravný přehled podává. Opravný přehled podle věty první může osoba samostatně výdělečně činná podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce po měsíci, v němž se o změně daňového základu nebo nové výši příjmů a výdajů ze samostatné výdělečné činnosti dověděla. Opravný přehled se považuje za žádost o vrácení přeplatku; při vracení přeplatku se postupuje podle § 17. Nová výše nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné platí od kalendářního měsíce, v němž osoba samostatně výdělečně činná opravný přehled podala.
(4) Údaj o určeném vyměřovacím základu, který osoba samostatně výdělečně činná uvedla na přehledu podle odstavce 1, nemůže být dodatečně změněn, s výjimkou opravného přehledu podle odstavce 2 nebo 3.
(5) Jestliže osoba samostatně výdělečně činná podle údajů uvedených v přehledu o příjmech a výdajích podle odstavce 1 splňovala v kalendářním roce, za který tento přehled podala, podmínky účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění a v důsledku dodatečné změny údajů o výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení (odstavec 2) tyto podmínky nesplňuje, považuje se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaplacené za tento kalendářní rok za přeplatek na pojistném na důchodové pojištění a tiskopis předložený podle odstavce 2 věty první za žádost o vrácení tohoto přeplatku, pokud osoba samostatně výdělečně činná současně s ohlášením dodatečné změny údajů se nepřihlásila k účasti na důchodovém pojištění za tento kalendářní rok podle § 10 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění. Přihlásí-li se osoba samostatně výdělečně činná podle předchozí věty k účasti na důchodovém pojištění, je současně povinna určit novou výši vyměřovacího základu podle § 5b odst. 1 a 2 a do osmi dnů ode dne podání přihlášky doplatit rozdíl na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud v důsledku nové výše vyměřovacího základu tento rozdíl vznikl. Zálohy na pojistné zaplacené po podání přehledu o příjmech a výdajích podle odstavce 1 se považují za přeplatek na pojistném na důchodové pojištění.
	(6) Jestliže osoba samostatně výdělečně činná podle údajů uvedených v přehledu o příjmech a výdajích podle odstavce 1 nesplňovala v kalendářním roce, za který tento přehled podala, podmínky účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění a v důsledku dodatečné změny údajů o výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení (odstavec 2) tyto podmínky splňuje, platí odstavce 2 a 3 obdobně; pokud se osoba samostatně výdělečně činná za tento kalendářní rok již přihlásila k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění a v důsledku nově určené výše vyměřovacího základu podle § 5b odst. 1 a 2 vznikl rozdíl na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, považuje se za dlužné pojistné jen tento rozdíl.
	(7)(5)Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná před splněním povinností uvedených v předchozích odstavcích, může za ni tyto povinnosti splnit její dědic nebo fyzická osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné. Pokud je těmito osobami podáno více přehledů podle odstavce 1 věty první nebo podle odstavce 2 nebo 3 a nedohodnou-li se tyto osoby na částce vyměřovacího základu určeného podle § 5b odst. 1 a 2, vychází se z přehledu podaného osobou, která podala daňové přiznání za zemřelou osobu samostatně výdělečně činnou,62) a pokud žádná z těchto osob nebyla povinna podat daňové přiznání z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné, považuje se za vyměřovací základ nejnižší z vyměřovacích základů uvedených těmito osobami.
 
§ 15a
Maximální vyměřovací základy
	(1) Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.
	(2) Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ podle odstavce 1 a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán
a) 	jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele,
b) u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném (§ 17); tento přeplatek však nemůže být vyšší než částka, která byla zaměstnanci z jeho příjmů sražena na pojistném.
	(3) Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti; zjistí-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení.
	(4) Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné podle odstavce 2 písm. a).
	(5) Maximálním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy.
	(6) Byla-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce též zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti přesáhl maximální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné stanovený podle odstavce 5, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a je-li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance; přitom se nejdříve sníží vyměřovací základy z těch zaměstnání, v nichž je zaměstnanec poplatníkem pouze pojistného na důchodové pojištění. Vyměřovací základy zaměstnance dokládá osoba samostatně výdělečně činná potvrzením podle odstavce 3.
	(7) Zálohy na pojistné není povinna platit osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna důchodového pojištění též jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, a to od kalendářního měsíce, v němž příslušné okresní správě sociálního zabezpečení oznámila a doložila, že v zaměstnání dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu, do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu.
	(8) Ustanovení tohoto zákona o vyměřovacím základu osoby samostatně výdělečně činné nejvýše v částce 486 000 Kč a o snižování této částky o částku 40 500 Kč se nepoužijí pro rozhodná období po roce 2007.
 
§ 16
	(1) Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění platí pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé celé kalendářní měsíce, ve kterých je aspoň po část kalendářního měsíce účastna důchodového pojištění podle § 6 zákona o důchodovém pojištění.
	(2) Pojistné na důchodové pojištění za doby uvedené v § 6 zákona o důchodovém pojištění nelze zaplatit po dni podání žádosti o přiznání důchodu z důchodového pojištění, pro jehož nárok a výši mají být tyto doby započteny.
	(3)(2) Pojistné na důchodové pojištění za doby uvedené
a) 	v § 6 odst. 1 písm. c) až e) zákona o důchodovém pojištění nelze zaplatit po uplynutí dvou kalendářních roků následujících po kalendářním roce, do něhož spadá kalendářní měsíc, za který se toto pojistné platí,
b) v § 6 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění nelze zaplatit po uplynutí jednoho roku od posledního dne kalendářního měsíce, za který se toto pojistné platí.
	(4)(3) Je-li pojistné na důchodové pojištění zaplaceno po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 2 a 3odstavci 2 nebo je-li toto pojistné zaplaceno osobou uvedenou v § 6 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění za dobu delší než deset let, považuje se za přeplatek na pojistném.
	(5)(4) Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění odvádí pojistné na důchodové pojištění na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Při platbě pojistného na důchodové pojištění je osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění povinna označit kalendářní měsíce, za které toto pojistné platí.
 
§ 16a
	(1) Zahraniční zaměstnanec, který je účasten nemocenského pojištění, je povinen platit pojistné na nemocenské pojištění na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení za jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou kalendářních měsíců, ve kterých měl po celý kalendářní měsíc nárok na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění zahraničního zaměstnance. Pojistné na nemocenské pojištění je splatné od prvního do posledního dne kalendářního měsíce1. do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, za který toto pojistné platí. Měsíční základ, který zahraniční zaměstnanec stanovil v souladu s tímto zákonem a odvedl z něho pojistné na nemocenské pojištění, nelze dodatečně měnit. Ustanovení § 14 odst. 7 věty druhé platí v případě věty třetí přiměřeně. Zahraniční zaměstnanec může  po projednání s příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení platit pojistné na nemocenské pojištění na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku.
	(2) Jestliže pojistné na nemocenské pojištění bylo zahraničním zaměstnancem zaplaceno po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 nebo bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno, jedná se o přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna při vrácení tohoto přeplatku písemně oznámit zahraničnímu zaměstnanci den a důvod zániku jeho účasti na nemocenském pojištění.
§ 17
Přeplatek pojistného
	(1) Přeplatek na pojistném se vrací plátci pojistného nebo jeho právnímu nástupci do pěti let po uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl, pokud není jiného splatného závazku vůči okresní správě sociálního zabezpečení. Je-li takový závazek, použije se přeplatku na pojistném k jeho úhradě. Po úhradě splatných závazků na pojistném lze použít přeplatku na pojistném také k úhradě dluhu v nemocenském nebo důchodovém pojištění. Splatný závazek podle věty první a třetí se zjišťuje, má-li zaměstnavatel více mzdových účtáren, ve vztahu ke všem těmto mzdovým účtárnám.
	(2) Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení19) je povinna vrátit přeplatek na pojistném do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. Požádal-li plátce pojistného nebo jeho právní nástupce o vrácení přeplatku na pojistném a příslušná správa sociálního zabezpečení vrátila přeplatek na pojistném po uplynutí lhůty stanovené pro  rozhodnutí o přeplatku na pojistném,38) stanovené pro vydání rozhodnutí o přeplatku na pojistném, je povinna zaplatit úrok z přeplatku za dobu po uplynutí této lhůty ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí, v němž tato lhůta uplynula; pro den platby přeplatku na pojistném platí obdobně § 19 odst. 2 písm. a) a c). Za žádost o vrácení přeplatku na pojistném se považuje vždy podání přehledu podle § 15 odst. 1, vyplývá-li z něho přeplatek na pojistném. Na žádost osoby samostatně výdělečně činné použije příslušná okresní správa sociálního zabezpečení přeplatek na pojistném vyplývající z přehledu podle § 15 odst. 1 na úhradu záloh na pojistném do budoucna, nejdéle však do konce kalendářního roku; za den zaplacení záloh na pojistném se přitom považuje den, kdy osoba samostatně výdělečně činná podala přehled podle § 15 odst. 1 spolu s takovou žádostí.
	(3) Přeplatek podle § 15a odst. 2 písm. b) vrátí okresní správa sociálního zabezpečení zaměstnanci jen na základě jeho písemné žádosti doložené potvrzením zaměstnavatele podle § 15a odst. 3; ustanovení odstavce 1 věty druhé a odstavce 2 věty druhé platí přitom obdobně. Nárok na vrácení přeplatku zaniká, nebyla-li žádost o vrácení přeplatku podána do 5 let po uplynutí kalendářního roku, v němž přeplatek vznikl. Pro účely vrácení přeplatku na pojistném zaměstnanci se do částky maximálního vyměřovacího základu zahrnují nejdříve vyměřovací základy z těch zaměstnání, v nichž je zaměstnanec poplatníkem pojistného.
 *   *   *
§ 19
Způsob placení pojistného
Pojistné se platí v české měně
a) 	bezhotovostním převodem z účtu vedeného v České republice u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, nebo z účtu vedeného v zahraničí, na příslušný účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení,
b) 	v hotovosti prostřednictvím banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo držitele poštovní licence v České republice na příslušný účet podle písmene a), a jde-li o částku nepřevyšující 5 000 Kč, též zaměstnanci příslušné okresní správy sociálního zabezpečení pověřenému přijímat pojistné, nebo pojistné, přičemž v jednom kalendářním dni nelze v hotovosti zaplatit dohromady více než tuto částku, nebo
c)   v hotovosti v zahraničí na příslušný účet podle písmene a).
	(2) Za den platby pojistného se považuje
a) 	u bezhotovostních převodů z účtu vedeného v České republice u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného,
b) u bezhotovostních převodů z účtu vedeného v zahraničí nebo u plateb v hotovosti v zahraničí den, kdy bylo uskutečněno připsání na příslušný účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (§ 9 a 10),
c) 	u plateb v hotovosti v České republice den, kdy banka, spořitelní a úvěrní družstvo, držitel poštovní licence nebo příslušná okresní správa sociálního zabezpečení hotovost přijali.
	(3) Banka, u které je veden účet okresní správy sociálního zabezpečení, je povinna sdělit okresní správě sociálního zabezpečení den, kdy došlo k odepsání platby z účtu příkazce nebo k přijetí platby v hotovosti v bance nebo ve spořitelním a úvěrním družstvu. Držitel poštovní licence je povinen sdělit přímo nebo prostřednictvím zúčastněné banky okresní správě sociálního správě sociálního zabezpečení den, kdy přijal hotovost a kdy platbu v hotovosti předal bance, která vede jeho účet.
	(4) Držitel poštovní licence, který přijal platbu k úhradě poštovním poukazem, ji předá k provedení převodu bance, která vede jeho účet, do 2 pracovních dnů ode dne, kdy platbu přijal; pro další převod této platby se uplatní lhůty podle zákona o platebním styku.
	(5) Pokud držitel poštovní licence nedodrží lhůtu podle odstavce 4, je povinen uhradit okresní správě sociálního správě sociálního zabezpečení úrok ve výši dvojnásobku diskontní sazby stanovené Českou národní bankou platné v první den kalendářního čtvrtletí, v němž měl uhrazenou částku nejpozději převést. Držitel poštovní licence je rovněž povinen převést okresní správě sociálního správě sociálního zabezpečení úrok, který mu uhradí banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo za nedodržení lhůt podle zákona o platebním styku.
	(6) Spořitelní a úvěrní družstva jsou povinna poskytnout na žádost okresní správě sociálního správě sociálního zabezpečení čísla účtů, údaje o jejich majitelích, stavech peněžních prostředků na účtech a o jejich pohybu a údaje o úvěrech, vkladech a depozitech.

§ 20
Penále
	(1) Nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále. Penále činí 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala. Pro výši zálohy na pojistné platí obdobně ustanovení § 14 odst. 9.
	(2) Penále se poprvé platí za kalendářní den, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného. Penále se naposledy platí za den, ve kterém bylo dlužné pojistné zaplaceno. Posledním dnem, za který osoba samostatně výdělečně činná platí penále z dlužných záloh na pojistné, je
a) 	den, ve kterém byl podán přehled podle § 15 za kalendářní rok, za který vznikl dluh na zálohách na pojistném, pokud byl tento přehled podán ve stanovené lhůtě, nebo
b) 	poslední den lhůty stanovené pro podání přehledu podle § 15 za kalendářní rok, za který vznikl dluh na zálohách na pojistném, pokud nebyl tento přehled podán ve stanovené lhůtě.
	(3) Jestliže příslušná okresní správa sociálního zabezpečení44) povolila placení dlužného pojistného ve splátkách (§ 20a), penále z takového dluhu činí 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy dluh na pojistném trvá, a to ode dne splatnosti první splátky dluhu; pokud plátce pojistného, kterému bylo povoleno placení dlužného pojistného ve splátkách, nezaplatí včas nebo ve správné výši některou splátku dluhu nebo pojistné splatné v období po splatnosti první splátky dluhu a okresní správa sociálního zabezpečení z tohoto důvodu zrušila povolení, je povinen platit z dlužného pojistného ještě penále ve výši 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy jeho dluh trvá, a to ode dne splatnosti první splátky dluhu. Jestliže bylo pojistné zaplacené ve správné výši za kalendářní měsíc použito k úhradě dlužných částek podle § 22a, nepřihlíží se pro účely předchozí věty k takovému postupu.
	(4) Pro účely odstavce 3 se považuje pojistné splatné v období po vydání rozhodnutí o povolení splátek za pojistné později, než mělo být zaplaceno, z důvodu, že bylo zaplaceno na účet jiné než příslušné okresní správy sociálního zabezpečení nebo na účet správce daně, popřípadě na účet zdravotní pojišťovny; podmínkou však je, že toto pojistné bylo zaplaceno na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení nejpozději do osmi dnů po zjištění, že bylo zaplaceno na tento jiný účet; ustanovení odstavce 6 část věty první za středníkem platí i zde. Pro účely odstavce 3 se dále považuje pojistné splatné v období po vydání rozhodnutí o povolení splátek za pojistné zaplacené včas a ve správné výši rovněž tehdy, pokud bylo zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, z toho důvodu, že z částky pojistného byla odečtena náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti ve vyšší částce, než měla být odečtena; podmínkou však je, že dlužné pojistné bylo do správné výše doplaceno nejpozději do 8 dnů po zjištění tohoto dluhu.
	(5) Penále se neplatí
a) 	za dobu, kdy osoba samostatně výdělečně činná nevykonává samostatnou výdělečnou činnost,
b) z pojistného na důchodové pojištění, které osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění dluží za dobu dobrovolné účasti na tomto pojištění,
c) za dobu, po kterou se zaměstnavatel již nepovažuje pro účely tohoto zákona za zaměstnavatele [§ 3 odst. 1 písm. a)],
d) 	za dobu ode dne následujícího po dni vydání platebního výměru do dne předcházejícímu dni jeho vykonatelnosti, pokud dlužné pojistné bylo zaplaceno do dne vykonatelnosti platebního výměru,
e) 	za dobu ode dne vydání rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek plátce pojistného do dne právní moci usnesení soudu, kterým se konkurs ruší45),
f)   za dobu od vstupu plátce pojistného do likvidace,
g) 	za dobu od právní moci usnesení soudu, kterým byl zamítnut insolvenční návrh proto, že majetek plátce pojistného nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo kterým byl zrušen konkurs po zjištění soudu, že majetek plátce pojistného je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů.,
h)	byla-li podána kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o povinnosti zaplatit pojistné, za dobu ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí krajského soudu, do osmého dne po dni nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, pokud dlužné pojistné bylo zaplaceno do tohoto dne; nebylo-li v této lhůtě dlužné pojistné zaplaceno, platí se penále ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti.
	(6) Jestliže pojistné bylo zaplaceno na účet jiné než příslušné okresní správy sociálního zabezpečení nebo na účet správce daně nepovažuje se taková částka za dlužné pojistné podle odstavce 1 ode dne následujícího po dni její platby (§ 19 odst. 2) do osmi dnů po dni zjištění, že plátce zaplatil pojistné na tento jiný účet; za den tohoto zjištění se považuje den, ve kterém plátce pojistného požádal o vrácení částky pojistného zaplacené na jiný účet, nejpozději však den, ve kterém mu příslušná okresní správa sociálního zabezpečení písemně oznámila, že tuto platbu pojistného neobdržela. Jestliže pojistné bylo zaplaceno na účet cizozemského nositele pojištění namísto příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, nepovažuje se taková částka za dlužné pojistné podle odstavce 1, pokud plátce pojistného uhradí dlužné pojistné do 8 dnů po zjištění, že měl pojistné zaplatit okresní správě sociálního zabezpečení; za den tohoto zjištění se přitom považuje den, ve kterém mu okresní správa sociálního zabezpečení písemně oznámila číslo účtu, na který mají být platby pojistného zasílány.
	(7) Každá platba penále se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
	(8) Pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení, jeho vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na penále, postupuje se stejně jako u pojistného.
	(9) Pro účely zvláštních předpisů64) se za dlužné pojistné považuje i dlužné penále.

§ 20a
Povolení splátek pojistného a penále
	(1) Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 1 písm. a) může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení povolit placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, a to až do výše, kterou tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek. Placení dlužného pojistného a penále ve splátkách nelze povolit, jestliže došlo k jeho zrušení s likvidací nebo probíhá-li insolvenční řízení, v němž již bylo vydáno rozhodnutí o úpadku plátce pojistného; tyto skutečnosti je plátce pojistného, který žádá o povolení splátek, povinen písemně oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení do 8 dnů ode dne, kdy nastaly. Věta druhá platí obdobně pro případy uvedené v § 20 odst. 5 písm. e) a f).
	(2) Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 4 může povolit příslušná okresní správa sociálního zabezpečení placení doplatku na pojistném (§ 14 odst. 11), pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (§ 14b) a penále, které tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek, ve splátkách. Ustanovení odstavce 1 věty druhé platí zde přiměřeně.
	(3) Okresní správa sociálního zabezpečení stanoví výši jednotlivých splátek dluhu a dobu splácení dluhu, která nesmí být delší než 36 měsíců.
	(4) Jednotlivé splátky dluhu se platí jednou částkou, a to odděleně od plateb běžného pojistného. Plátce pojistného je povinen označit každou splátku dluhu způsobem určeným v povolení; nebude-li tato splátka takto označena, nepovažuje se za splátku dluhu.
	(5) Zaplatí-li plátce pojistného měsíční splátku dluhu ve vyšší částce nebo zaplatí-li mimořádnou platbu označenou podle odstavce 6odstavce 4  věty druhé, použijí se tyto částky na úhradu splátek dluhu nejdříve splatných. Pro účely placení dlužného pojistného a penále ve splátkách se za plátce pojistného považuje i bývalý plátce pojistného, který má splatné závazky vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení.
	(6) Okresní správa sociálního zabezpečení
a) 	může zrušit povolení o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, jestliže plátce pojistného nezaplatí včas nebo ve správné výši některou splátku dluhu nebo pojistné splatné v období po splatnosti první splátky dluhu,
b) zruší povolení o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, jestliže plátce pojistného vstoupí do likvidace nebo bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku plátce pojistného, a to ke dni, kdy některá z těchto událostí nastala.
Ustanovení § 20 odst. 4 platí přitom obdobně.
	(7) Pokud není v předchozích odstavcích stanoveno jinak, platí pro splátky dluhu obdobně ustanovení o pojistném. Pro účely placení dlužného pojistného a penále ve splátkách se za plátce pojistného považuje i bývalý plátce pojistného, který má splatné závazky vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení.

§ 22a
	(1) Má-li zaměstnavatel splatný závazek vůči okresní správě sociálního zabezpečení, použije se jeho platba v tomto pořadí:
a) nejstarší nedoplatky pojistného,
b) běžné platby pojistného,
c) penále,
d) pokuty,
e) přirážka k pojistnému.
	(2) Má-li osoba samostatně výdělečně činná splatný závazek vůči okresní správě sociálního zabezpečení, použije se její platba v tomto pořadí:
a) 	nejstarší nedoplatky pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
b) 	běžné platby pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
c) 	penále z dlužného pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
d)  pokuty.
	(3) Platbu zaplacenou zaměstnavatelem v období od prvního dne kalendářního měsíce do dne předcházejícího dni splatnosti pojistného za předcházející kalendářní měsíc nelze přede dnem jeho splatnosti použít na úhradu dlužného penále ani považovat za přeplatek podle § 17. Platbu pojistného na nemocenské pojištění zaplacenou osobou samostatně výdělečně činnou nelze použít podle odstavce 2, pokud toto pojistné bylo zaplaceno včas a ve správné výši.
	(4) Splátku dlužného pojistného nebo penále zaplacenou podle § 20a nelze použít k úhradě dlužných částek podle odstavců 1 a 2; to platí i naopak.
	(5) Pořadí plateb na úhradu dlužných částek podle odstavců 1 a 2 se nepoužije na částku uhrazenou v rámci výkonu rozhodnutí nebo výkazu nedoplatků; takováto částka může být použita jen na úhradu dluhu vyčísleného v rozhodnutí nebo výkazu nedoplatků takto vymáhaném.
*   *   *
§ 22b
Pravděpodobná výše pojistného
	(1) Jestliže zaměstnavatel nesplnil povinnost podat přehled podle § 9 odst. 5 a 6, nebo jestliže osoba samostatně výdělečně činná nesplnila povinnost podat přehled podle § 15 odst. 1 a 2 a tato povinnost nebyla splněna ani ve lhůtě určené příslušnou správou sociálního zabezpečení v písemné výzvě, může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pravděpodobná výše pojistného“), pokud byl plátce pojistného v této výzvě na tento následek upozorněn.
	(2) Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází příslušná okresní správa sociálního zabezpečení z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří. Údaje o počtu zaměstnanců si může okresní správa sociálního zabezpečení vyžádat od úřadu práce; tento úřad je povinen tyto údaje jí sdělit, pokud je má k dispozici. Nelze-li pro nedostatek podkladů stanovit pravděpodobnou výši příjmů zaměstnance anebo osoby samostatně výdělečně činné, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že jejich měsíčním příjmem je částka 1,5násobku průměrné mzdy určované pro kalendářní rok, ve kterém okresní správa sociálního zabezpečení stanoví pravděpodobnou výši pojistného; u osoby samostatně výdělečně činné se má přitom za to, že tato částka je jejím měsíčním příjmem ze samostatné výdělečné činnosti, který je již snížen o výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení. Částka podle věty třetí se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
	(3) Stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena povinnost předložit přehled podle § 9 odst. 5 a 6 nebo § 15 odst. 1 a 2 ani možnost uložit pokutu podle § 22. Je-li následně tento přehled předložen, příslušná okresní správa sociálního zabezpečení novým rozhodnutím22a) rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší. Okresní správa sociálního zabezpečení novým rozhodnutím22a) zruší rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného, pokud osoba samostatně výdělečně činná prokáže, že nevykonávala  samostatnou výdělečnou činnost v období, na které byla stanovena pravděpodobná výše pojistného, nebo pokud zaměstnavatel prokáže, že nezaměstnával ani jednoho zaměstnance v období, na které byla stanovena pravděpodobná výše pojistného.
	(4) Plátci pojistného jsou povinni platit penále z dlužné částky pravděpodobné výše pojistného, a to ode dne, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného (§ 20 odst. 2 věta první), ohledně něhož nebyl podán přehled podle § 9 odst. 5 a 6 nebo § 15 odst. 1 a 2, do dne, ve kterém byl tento přehled předložen, a to včetně tohoto dne. Ustanovení věty první platí přitom i tehdy, je-li penále z pravděpodobné výše pojistného vyšší než penále z pojistného podle přehledu podle § 9 odst. 3, § 10 věty čtvrté, § 11 věty třetí nebo § 15 odst. 1 a 2; je-li penále z pravděpodobné výše pojistného nižší než penále z pojistného podle tohoto přehledu, je plátce pojistného povinen zaplatit ještě tento rozdíl.

§ 23b
	(1) Samostatnou výdělečnou činností se pro účely tohoto zákona rozumí též spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze v důsledku této spolupráce rozdělovat příjmy dosažené ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení mezi více osob.
	(2) Smluvním zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která má sídlo nebo bydliště na území České republiky a u níž jsou v České republice činni zaměstnanci zaměstnavatele, jehož sídlo nebo bydliště je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, považovaní v České republice za smluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy uzavřené s tímto zaměstnavatelem jsou příjmy smluvních zaměstnanců vypláceny smluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelem uhrazovány tomuto zaměstnavateli. Smluvní zaměstnavatel má pro účely tohoto zákona postavení zaměstnavatele.
	(3) Za pobírání období nároku na výplatu nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se pro účely tohoto zákona považuje též období prvních 314 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény), po které se nemocenské podle zvláštního právního předpisu neposkytuje, pokud se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou, která je účastna nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.
 *   *   *
§ 25a
Úhrada odvedeného pojistného
	Pokud se podle zvláštního předpisu31) uhrazuje náhrada mzdy, mzdové vyrovnání, doplatek ke mzdě nebo jiné obdobné plnění, uhrazuje se zaměstnavateli též pojistné, které je povinen z těchto plnění platit [§ 17 odst. 1 písm. a)]; to platí obdobně i pro výplatu odměn a mezd, které provádí zaměstnavatel z finančních prostředků odborové organizace,33) pokud se v kolektivní smlouvě nestanoví jinak.
4. Platné znění částí zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, s vyznačením navrhovaných změn

*   *   *
ČÁST DRUHÁ
ÚČAST NA POJIŠTĚNÍ
HLAVA PRVNÍ
OKRUH POJIŠTĚNÝCH OSOB
§ 5
 	(1) Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni
a)  zaměstnanci v pracovním poměru,
b) příslušníci Policie České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Celní správy České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky5), vojáci z povolání5a)
c) 	členové družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
d) 	osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v písmenech g) až i),
e) osoby samostatně výdělečně činné,
f) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,
g) soudci,
h) 	členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva,
ch)	poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu a poslanci Evropského parlamentu, zvolení na území České republiky,
i) 	prezident republiky, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,
j)	dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
k) 	pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu,5a) nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu,5b)
l) osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce,
m) osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole (dále jen „střední škola“) nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let,
n) 	osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci,28) a v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou jim tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží, s tím, že tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod a nezapočítává se do ní doba účasti na pojištění podle § 6 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a doba výkonu výdělečné činnosti, která podle zvláštního právního předpisu nebrání (není překážkou) zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání28a), a to i když tato činnost zakládá účast na pojištění,
o) 	osoby se zdravotním postižením zařazené v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost,
p) osoby konající vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě,5)
q)  osoby konající civilní službu,
r)  osoby pečující osobně o dítě ve věku do čtyř let,
s) 	osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)5c), pokud spolu žijí v domácnosti5d); podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu,
t) 	poživatelé plného invalidního důchodu z českého pojištění, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32; za poživatele plného invalidního důchodu se pro účely účasti na pojištění považují též osoby, které nepobírají plný invalidní důchod, avšak splňují podmínky nároku na tento důchod a pobírají výsluhový příspěvek podle zvláštních zákonů,6)
u) osoby pobírající dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění, z něhož jsou tyto dávky vypláceny,
u) osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala jejich účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu5e), po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti, kterou si nepřivodily úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu5e), po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu5f) v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu5e), po dobu trvání podpůrčí doby u ošetřovného a po dobu trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem,
v) pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,
w) 	společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
x) 	členové družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena, pokud výkon této činnosti není podle stanov družstva považován za výkon práce pro družstvo.
	(2) Za zaměstnance v pracovním poměru [odstavec 1 písm. a)] se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik.
	(3) a (4) zrušeny
	(5) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na osoby, které jsou zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele a jsou činni v České republice ve prospěch tohoto zaměstnavatele; zahraničním zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnavatel, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení.
 *   *   *

HLAVA DRUHÁ
PODMÍNKY ÚČASTI NA POJIŠTĚNÍ
Díl první
	Podmínky účasti zaměstnanců a dalších skupin osob vykonávajících pracovní nebo obdobnou činnost
§ 8
	(1) Osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až l) a v) a odst. 2 jsou účastny pojištění podle tohoto zákona, pokud jsou účastny nemocenského pojištění podle zvláštního právního předpisu7), pokud se nestanoví jinak v odstavci 3 předpisu5e). Podmínka účasti na nemocenském pojištění se pro účely věty první považuje za splněnou po dobu, po kterou trvá přerušení nemocenského pojištění7a).
	(2) Osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. w) a x) jsou účastny pojištění podle tohoto zákona v těch kalendářních měsících, v nichž jim byl zúčtován příjem započitatelný do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného z činnosti uvedené v § 5 odst. 1 písm. w) a x) aspoň ve výši rozhodného příjmu. Rozhodný příjem činí jednu čtvrtinu součinu všeobecného vyměřovacího základu (§ 17 odst. 2) za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění, a přepočítacího koeficientu (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; rozhodný příjem se zaokrouhluje na celé stokoruny směrem nahoru. Byl-li příjem uvedený ve větě první zúčtován až po ukončení činností uvedených v § 5 odst. 1 písm. w) a x), považuje se za zúčtovaný v posledním kalendářním měsíci výkonu těchto činností.
	(3) Osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až l) a v) a odst. 2, které mají trvalý pobyt na území České republiky a vykonávají zaměstnání v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, jsou účastny pojištění podle tohoto zákona, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině, nejsou povinně účastny pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a splňují podmínky uvedené v odstavci 2.
	(4) (3)Účast na pojištění v případě výkonu více právních vztahů uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až d), f) až l), v) až x) se posuzuje samostatně v každém tomto právním vztahu.

Díl druhý
	Podmínky účasti osob samostatně výdělečně činných
§ 9
	(1) Pojištění jsou účastny osoby samostatně výdělečně činné [§ 5 odst. 1 písm. e)], pokud vykonávají samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky a splňují dále stanovené podmínky. Za samostatnou výdělečnou činnost vykonávanou na území České republiky se považuje i samostatná výdělečná činnost prováděná mimo území České republiky, jestliže je vykonávána na základě oprávnění k výkonu takové činnosti vyplývajícího z právních předpisů České republiky.
	(2) Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely pojištění považuje osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku aspoň 15 let a
a) vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo
b) 	spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.8)
	(3) Výkonem samostatné výdělečné činnosti podle odstavce 2 písm. a) se rozumí
a) 	podnikání v zemědělství, je-li fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu evidována podle zvláštního zákona,
b)	provozování živnosti na základě oprávnění provozovat živnost podle zvláštního zákona,10) 
c)	činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti vykonávaná pro tuto společnost,11)
d)	výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů,12) s výjimkou činnosti, z níž příjmy jsou podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně6b),
e) 	výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů,13)  která není uvedena v písmenech a) až d), a výkon činnosti mandatáře konané na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku13a); podmínkou zde je, že tyto činnosti jsou konány mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, a jde-li o činnost mandatáře, též to, že mandátní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti. Za výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů se vždy považuje činnost znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů, zprostředkovatelů kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce podle zvláštních právních předpisů a insolvenčního správce, popřípadě dalšího správce,
f) 	výkon činností neuvedených v písmenech a) až e) a vykonávaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu;14) za výkon těchto činností se však nepovažuje pronájem nemovitostí (jejich částí) a movitých věcí.15)
	(4) Osoba samostatně výdělečně činná je účastna pojištění jen jednou, i když vykonává několik činností uvedených v odstavci 3, popřípadě spolupracuje při výkonu několika těchto činností nebo současně koná činnosti podle odstavce 2 písm. a) a b).
	(5) Kde se dále hovoří o samostatné výdělečné činnosti, rozumí se tím též spolupráce při výkonu této činnosti [odstavec 2 písm. b)].
	(6) Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce
a) 	vykonávala zaměstnání (odstavec 8 věta první) a příjem ze zaměstnání (odstavec 8 věta druhá), kterého v kalendářním roce dosáhla, činí alespoň dvanáctinásobek minimální mzdy zaměstnance v pracovním poměru odměňovaného měsíční mzdou,15a) která platí k 1. lednu kalendářního roku, za který se posuzuje účast osoby samostatně výdělečně činné na pojištění,
a) vykonávala zaměstnání (odstavec 8 věta první),
b) 	měla nárok na výplatu částečného invalidního nebo plného invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
c) 	měla nárok na rodičovský příspěvek15b) nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)5c), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti5d), není-li osobou blízkou,
d) 	vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo
e) byla nezaopatřeným dítětem podle § 20 odst. 3 písm. a), nebo písm. a).
f) 	byla ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody déle než tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí.
	(7) Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v těch kalendářních měsících, v nichž po celý měsíc byla vykonávána samostatná výdělečná činnost a současně trvaly skutečnosti uvedené v odstavci 6 písm. b) až f); jestliže samostatná výdělečná činnost byla vykonávána jen po část kalendářního měsíce, považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud po tu část kalendářního měsíce, po kterou byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, tyto skutečnosti současně trvaly. Výše příjmu ze zaměstnání dosaženého v kalendářním roce není přitom rozhodná pro posouzení, zda se samostatná výdělečná činnost podle věty první považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Trváním skutečností podle věty první se rozumí též trvání jen některých skutečností uvedených v odstavci 6 písm. b) až f).
	(8) Zaměstnáním se rozumí činnost zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců a jde-li o osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. w) a x), účast na důchodovém pojištění. Příjmem ze zaměstnání se rozumí vyměřovací základ pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona17) dosažený v kalendářních měsících kalendářního roku, za který se posuzuje účast osoby samostatně výdělečně činné na pojištění náhrady mzdy nebo snížený plat (snížená odměna) vyplacené zaměstnavatelem v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, a dávky z nemocenského pojištění zaměstnanců, které osobě samostatně výdělečně činné byly do tohoto kalendářního roku zúčtovány. Pečuje-li o osobu, která je závislá na péči jiné osoby [odstavec 6 písm. c)], více osob současně, považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost u té osoby samostatně výdělečně činné, která byla určena písemnou dohodou všech osob, které pečují o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost)5c), za osobu pečující v největším rozsahu; nedojde-li k této dohodě, považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost u té osoby samostatně výdělečně činné, která podle rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu15e) pečuje o osobu, která je závislá na péči jiné osoby, v největším rozsahu. Skutečnosti o vedlejší samostatné výdělečné činnosti uvedené v odstavci 6 písm. a) a c) až f) až e) musí osoba samostatně výdělečně činná doložit nejpozději při podání přehledu do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž podala přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti podle zvláštního zákona17) za kalendářní rok, za který chce být považována za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.
	(9) Samostatná výdělečná činnost se považuje za hlavní samostatnou výdělečnou činnost v období, ve kterém se podle odstavců 6 až 8 samostatná výdělečná činnost nepovažuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.
 
§ 10
	(1) Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce účastna pojištění po dobu, po kterou vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost.
	(2) Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce účastna pojištění po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení dosáhl v kalendářním roce aspoň rozhodné částky; rozhodná částka činí 2,4násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu (§ 17 odst. 2) za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění, a přepočítacího koeficientu (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Byla-li v kalendářním roce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost i vedlejší samostatná výdělečná činnost, stanoví se příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti tak, že se příjem ze samostatné výdělečné činnosti dosažený v kalendářním roce po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla podle § 9 odst. 7 aspoň po část měsíce vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost. Za výkon samostatné výdělečné činnosti a vedlejší samostatné výdělečné činnosti se pro účely stanovení příjmu podle věty druhé nepovažuje kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako osoba samostatně výdělečně činná; za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské osobám samostatně výdělečně činným nevyplácí. Příjem ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení se posuzují podle zvláštního zákona,17) který upravuje pojistné. Rozhodná částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona považuje daňový základ osoby samostatně výdělečně činné určený podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti17b).
 	(3) Rozhodná částka se sníží o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost, a za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako osoba samostatně výdělečně činná; za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské osobám samostatně výdělečně činným nevyplácí. Dvanáctina uvedená ve větě první se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(4) Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a nesplňuje podmínky účasti na pojištění podle odstavců 2 a 3, je v kalendářním roce účastna pojištění, jestliže se přihlásila k účasti na pojištění za tento rok;  lhůty pro podání přihlášky k účasti na pojištění stanoví zvláštní zákony.1) Ustanovení věty první platí obdobně i pro část kalendářního roku, v němž účast na pojištění vznikla nebo zanikla podle odstavce 5 nebo 6 anebo v němž vedlejší samostatná výdělečná činnost nebyla vykonávána po celý rok.
	(5) Účast osoby samostatně výdělečně činné na pojištění vzniká dnem 1. ledna kalendářního roku, ve kterém byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 1 až 3 nebo za který se přihlásila k účasti na pojištění podle odstavce 4, anebo prvním dnem kalendářního měsíce, v jehož průběhu se z vedlejší samostatné výdělečné činnosti, která nezakládá účast na pojištění, stala hlavní samostatná výdělečná činnost, nejdříve však dnem, v němž začala vykonávat (znovu vykonávat) samostatnou výdělečnou činnost; účast na pojištění nemůže přitom vzniknout přede dnem, od kterého je oprávněna samostatnou výdělečnou činnost vykonávat.
	(6) Účast osoby samostatně výdělečně činné na pojištění zaniká dnem 31. prosince kalendářního roku, ve kterém byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 1 až 3 nebo za který se přihlásila k účasti na pojištění podle odstavce 4, anebo posledním dnem kalendářního měsíce, v jehož průběhu se z hlavní samostatné výdělečné činnosti stala vedlejší samostatná výdělečná činnost, která nezakládá účast na pojištění. Účast na pojištění osoby samostatně výdělečně činné však zaniká nejpozději dnem,
 
a) 	kterým osoba samostatně výdělečně činná ukončila samostatnou výdělečnou činnost. Za ukončení samostatné výdělečné činnosti se považuje vždy přerušení této činnosti, a to ode dne přerušení této činnosti, pokud po měsíci, v němž došlo k tomuto přerušení, trvalo toto přerušení aspoň šest kalendářních měsíců po sobě jdoucích; to neplatí, byla-li samostatná výdělečná činnost přerušena z důvodů uvedených v odstavci 3 větě první,
b) kterým zaniklo osobě samostatně výdělečně činné oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
c) od kterého byl osobě samostatně výdělečně činné pozastaven výkon její činnosti.

HLAVA PRVNÍ
DOBA POJIŠTĚNÍ A NÁHRADNÍ DOBA POJIŠTĚNÍ
§ 11
 	(1) Dobou pojištění je po 31. prosinci 1995 doba účasti na pojištění
a) 	osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až l), v) až x) a odst. 2, za kterou bylo v České republice zaplaceno pojistné,
b) 	osob uvedených v § 6, za kterou bylo v České republice zaplaceno pojistné, a to nejdříve ode dne zaplacení pojistného.
	(2) Za dobu pojištění uvedenou v odstavci 1 písm. a) se u osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až l), v) až x) a v) a odst. 2 nepovažuje kalendářní měsíc, ve kterém nebyly dosaženy příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona17) proto, že tyto osoby nevykonávaly činnost zakládající účast na pojištění ani nepobíraly náhradu mzdy nebo snížený plat (sníženou odměnu) v době dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštních právních předpisů17b) nebo dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem, pokud nešlo o omluvné důvody; za omluvné důvody se považují skutečnosti uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a). Podmínka zaplacení pojistného uvedená v odstavci 1 písm. a) se považuje za splněnou, v případě, kdy pojistné nebylo zaplaceno jen proto, že v kalendářním roce osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) dosáhla stanoveného maximálního vyměřovacího základu pro pojistné17c), a v případě, kdy zaměstnavatel pojistné na pojištění neodvedl, ačkoliv byl povinen toto pojistné odvést, pokud se dále nestanoví jinak; zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba zaměstnávající pojištěnce v pracovním poměru a dalších pracovních vztazích, nebo k níž je pojištěnec v jiném právním vztahu zakládajícím účast na pojištění podle tohoto zákona, jakož i organizační složka státu.16a) Za dobu pojištění uvedenou v odstavci 1 písm. a) se u osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a), d), f), w) a x) nepovažuje kalendářní měsíc, za který jejich zaměstnavatel neodvedl pojistné, které byl povinen odvést, je-li tímto zaměstnavatelem obchodní společnost a tyto osoby jsou nebo družstvo a tyto osoby byly v takovém kalendářním měsíci současně společníky této společnosti anebo členy statutárního orgánu nebo dozorčí rady této společnosti nebo družstva; pro účely části věty před středníkem se za dlužné pojistné nepovažuje dlužné penále. Ustanovení věty třetí neplatí, bylo-li pojistné dlužné za kalendářní měsíc zaplaceno do tří let ode dne splatnosti tohoto pojistného. Byl-li osobám uvedeným ve větě třetí přiznán důchod, popřípadě z důvodu úmrtí těchto osob byl přiznán vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod, a při přiznání tohoto důchodu nebyla započítána podle věty třetí doba pojištění z důvodu neodvedení pojistného, přihlédne se k této době, jen bylo-li dlužné pojistné uhrazeno za prosinec kalendářního roku, do něhož spadá kalendářní měsíc, za který nebylo dlužné pojistné odvedeno, nebo bylo-li dlužné pojistné uhrazeno za poslední kalendářní měsíc před přiznáním důchodu, za který obchodní společnost nebo družstvo dlužily pojistné, anebo za poslední kalendářní měsíc, v němž byl pojištěnec osobou uvedenou ve větě třetí. Za dobu pojištění uvedenou v odstavci 1 písm. a) se u osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až k) a v) a v odstavci 2 považuje též doba, po kterou podle pravomocného rozhodnutí soudu trval nadále jejich právní vztah zakládající účast na pojištění, pokud podle tohoto rozhodnutí došlo ke skončení tohoto vztahu neplatně a pokud by jinak byla, kdyby nedošlo k neplatnému skončení tohoto vztahu, splněna podmínka uvedená v § 8; podmínka zaplacení pojistného se přitom považuje za splněnou, přičemž ustanovení věty třetí až páté tím není dotčeno.
	(3) Dobou pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e) je též
a) v kalendářním roce, do něhož spadá den, od něhož se přiznává důchod (dále jen „rok přiznání důchodu“), doba před tímto dnem, jestliže tyto osoby zaplatily do dne podání žádosti o přiznání důchodu zálohy na pojistné splatné do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž byla podána tato žádost,
b) 	kalendářní rok, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu, pokud byly za tento kalendářní rok zaplaceny zálohy na pojistné splatné za tento rok a doplatek na pojistném ještě nebyl splatný přede dnem podání žádosti o přiznání důchodu.
	(4) Dobou, za kterou byly pobírány náhrada mzdy nebo snížený plat (snížená odměna) uvedené v odstavci 2 větě první, se pro účely tohoto zákona rozumí období od počátku dočasné pracovní neschopnosti (karantény), odůvodňující pobírání těchto plnění, do skončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), nejdéle však do 14. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény), a to včetně tohoto dne.
*   *   *

§ 16
	(1) Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období (§ 18). Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období; jsou-li v rozhodném období vyloučené doby (odstavce 4 až 6), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.
	(2) Roční vyměřovací základ pojištěnce se stanoví jako součin úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (§ 17 odst. 1). Úhrn vyměřovacích základů pojištěnce za jednotlivý kalendářní rok po roce 2007 nesmí být vyšší než maximální vyměřovací základ pro pojistné17c) stanovený pro tento rok; do tohoto úhrnu se však nezapočítávají vyměřovací základy osoby dobrovolně účastné pojištění.
	(3) Vyměřovacím základem pojištěnce za dobu po 31. prosinci 1995 je vyměřovací základ pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona17) a za dobu před 1. lednem 1996 hrubý výdělek stanovený pro účely důchodového zabezpečení podle předpisů platných před 1. lednem 1996. Vyměřovací základ pro stanovení pojistného a hrubý výdělek se považují za vyměřovací základ pojištěnce podle věty první nejdříve ode dne zaplacení pojistného, jde-li o pojištěnce, u nichž pro započtení doby pojištění před 1. lednem 1996 byla v předpisech platných před tímto dnem stanovena podmínka zaplacení pojistného, a o pojištěnce, u nichž pro započtení doby pojištění po 31. prosinci 1995 je v § 11 odst. 1 stanovena podmínka zaplacení pojistného; ustanovení § 11 odst. 2 věty druhé, a jde-li o dobu po 30. červnu 2002, též věty třetí a čtvrté, platí zde obdobně. Do vyměřovacího základu pojištěnce se zahrnuje náhrada mzdy, platu nebo jiného příjmu započitatelného do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona17) nebo hrubého výdělku náležející v případě uvedeném v § 11 odst. 2 větě páté v kalendářních měsících, za které náležela. Do vyměřovacího základu pojištěnce za dobu po 31. prosinci 1995 se pro účely stanovení ročního vyměřovacího základu zahrnuje též náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání)18) a náhrada za ztrátu na služebním příjmu (platu) po skončení neschopnosti k službě.19) Jde-li o pojištěnce uvedeného v § 6, který platí pojistné za kalendářní rok předcházející o více než jeden rok kalendářnímu roku, ve kterém je pojistné placeno, upraví se vyměřovací základ, z něhož je toto pojistné placeno, tak, že se vynásobí koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je všeobecný vyměřovací základ (§ 17 odst. 2) za kalendářní rok, za který se pojistné platí, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém bylo pojistné zaplaceno, vynásobený přepočítacím koeficientem (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.
	(4) Vyloučenými dobami jsou před 1. lednem 1996 doby, které se podle předpisů platných před tímto dnem vylučovaly při zjišťování hrubých výdělků pro účely výpočtu průměrného měsíčního výdělku, a doby uvedené v písmenu j); přitom doby studia po dosažení věku 18 let jsou vyloučenými dobami pouze v rozsahu, v jakém se považují za náhradní dobu pojištění. Vyloučenými dobami jsou po 31. prosinci 1995, pokud se nekryjí s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, dobou pojištění podle § 11 odst. 1 písm. b), nebo dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v odstavci 3 větě čtvrté, doby
a) 	pobírání náhrady mzdy nebo sníženého platu (snížené odměny) v době dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštních právních předpisů17b) a pobírání dávek nemocenského pojištění nahrazujících příjem z výdělečné činnosti,
a) 	dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nejpozději v poslední den ochranné lhůty podle zvláštního právního předpisu5e), doby karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu5f), doby, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti podle zvláštního právního předpisu5e), nejde-li o osoby, které nemají nárok na ošetřovné, nejvýše však v rozsahu prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování nebo péče, popřípadě prvních 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, a doby před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu,
b) pobírání plného invalidního důchodu nebo starobního důchodu; přitom se za pobírání těchto důchodů považuje i vyplácení obdobných důchodů od cizozemského nositele pojištění,
c) 	po které pojištěnec byl poplatníkem pojistného na pojištění, nelze-li zjistit výši jeho vyměřovacích základů,
d) výkonu vojenské služby v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě,5) a výkonu civilní služby,
e) účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. r) a s),
f) studia uvedené v § 5 odst. 1 písm. m),
g) účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. n),
h) 	teoretické a praktické přípravy pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osoby se zdravotním postižením,28)
ch) ode dne přiznání důchodu do konce roku přiznání důchodu, jde-li o případy uvedené v § 18 odst. 2 a 3, a doby před dosažením 18 let věku, jde-li o případy uvedené v § 18 odst. 2,
i) 	za něž byly podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů vyplaceny mzdové nároky v nižší částce, než náležely,
j) 	za něž v případě uvedeném v § 11 odst. 2 větě pátéšesté nebyla náhrada mzdy, platu nebo jiného příjmu započitatelného do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona17) přiznána soudem.
	(5) Činí-li součet vyloučených dob uvedených v odstavci 4 větě druhé písm. f) a h) a v odstavci 4 větě druhé písm. e), jde-li o doby účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. r), více než 1825 kalendářních dnů, omezí se počet těchto vyloučených dob nad 1825 kalendářních dnů na jednu polovinu.
	(6) Doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e) uvedená v § 11 odst. 3 písm. b) se považuje za vyloučenou dobu do zjištění výše pojistného podle skutečného příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.
	(7) Jestliže zaměstnavatel pojištěnci započitatelný příjem do vyměřovacího základu
a) 	zúčtoval v plném rozsahu, zahrnuje se tento příjem do vyměřovacího základu, a to i když tento příjem nebyl pojištěnci v plném rozsahu vyplacen; v tomto případě se ustanovení odstavce 4 písm. i) nepoužije a do vyměřovacího základu se nezahrnují ani mzdové nároky uspokojené úřadem práce,
b) 	zúčtoval v částečném rozsahu, je celá doba, za kterou nebyl zúčtován příjem započitatelný do vyměřovacího základu, vyloučenou dobou podle odstavce 4 písm. i); v tomto případě se do vyměřovacího základu nezahrnují částky příjmu vyplacené zaměstnavatelem ani mzdové nároky uspokojené úřadem práce,
c) 	nezúčtoval, použije se ustanovení odstavce 4 písm. i); v tomto případě se do vyměřovacího základu nezahrnují mzdové nároky uspokojené úřadem práce.
	(8) Osobní vyměřovací základ a roční vyměřovací základ pojištěnce se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
*   *   *
§ 34
	(1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu měsíčně. Do doby pojištění se pro účely předchozí věty započítávají náhradní doby pojištění pouze v rozsahu 80 %, s výjimkou náhradních dob pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. p), r) a s) a obdobných dob podle předpisů platných před 1. lednem 1996; počet dnů náhradních dob pojištění stanovený podle části věty před středníkem se přitom zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru.
	(2) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se zvyšuje pojištěnci, který po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní ani plný invalidní důchod, za každých 90 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu. Doba kratší než 90 kalendářních dnů, která nebyla zhodnocena podle předchozí věty jako doba pojištění, se přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod, pokud se tak získá celý rok doby pojištění, a to v rozsahu potřebném pro toto přičtení; na žádost pojištěnce se doba uvedená ve větě první nezvýší podle věty první a přičte se k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod, a to v rozsahu uvedeném v žádosti pojištěnce. Za výkon výdělečné činnosti se pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu nepovažují doby pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci a doby dočasné pracovní neschopnosti (neschopnosti k službě) nebo pobírání dávek nemocenského pojištění uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a).
*   *   *

§ 65
	(1) Výplata plného invalidního a částečného invalidního důchodu nenáleží po dobu poskytování nemocenského přiznaného na podkladě nemocenského pojištění z doby před vznikem nároku na výplatu důchodu.
(1) Plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod se nevyplácejí po dobu výplaty nemocenského a po dobu poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny25a)nebo sníženého platu nebo snížené odměny (dále jen „náhrada mzdy“) v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, pokud den vzniku plné invalidity nebo částečné invalidity spadá do období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, které jsou důvodem výplaty nemocenského nebo pobírání náhrady mzdy. Pro účely věty první se za výplatu nemocenského považují i dny, po které se nemocenské nevyplácí z důvodu porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce25b), a za pobírání náhrady mzdy se považují i první 3 dny, po které se náhrada mzdy nevyplácí25c), a dny, po které se náhrada mzdy neposkytuje z důvodu porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce25d).
	(2) Plný invalidní a částečný invalidní důchod přiznaný pro plnou invaliditu nebo částečnou invaliditu následkem úrazu (onemocnění) uvedeného v § 25 odst. 1 větě druhé se vyplácí nejdříve po skončení služby, za jejíhož výkonu došlo k tomuto úrazu (onemocnění).
*   *   *

§ 82a
	(1) Byla-li výše vdovského důchodu, na který vznikl (znovu vznikl) nárok před 1. lednem 1996 nebo na který znovu vznikl nárok po 31. prosinci 1995 podle § 82 odst. 2, omezena pro souběh s nárokem na výplatu starobního nebo invalidního důchodu podle předpisů o sociálním zabezpečení platných před 1. lednem 199635a), zvyšuje se procentní výměra vdovského důchodu o částku odpovídající rozdílu mezi vyplácenou výší a výší bez takového omezení, včetně zvýšení podle předpisů o zvýšení důchodů náležejících od přiznání vdovského důchodu do dne, od kterého se úprava podle tohoto ustanovení provede. Zvýšení o částku rozdílu náleží jen v době, ve které omezení výše vdovského důchodu podle předchozí věty trvá.
	(2) Nebyl-li vdovský důchod z důvodu uvedeného v předchozím odstavci vyplácen, postupuje se obdobně s tím, že za den přiznání vdovského důchodu se považuje den, kdy na takový vdovský důchod vznikl (znovu vznikl) nárok.
	(3) Pro zjišťování výše vdovského důchodu pro účely stanovení částky rozdílu se nepoužijí ustanovení předpisů o sociálním zabezpečení platná před 1. lednem 1996 o
a) 	nejvyšších přípustných výměrách úhrnu důchodu při souběhu starobního nebo invalidního důchodu a vdovského důchodu a o snížení výše vdovského důchodu pro jejich překročení35a),
b) částce, kterou nesmí při zvýšení důchodu přesáhnout nejvyšší výměra úhrnu důchodu stanovená pro souběh starobního nebo invalidního důchodu a vdovského důchodu po takovém zvýšení.
Výše starobního nebo invalidního důchodu přitom zůstává nedotčena; zvýšení starobního důchodu za dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod se však považuje za součást starobního důchodu a zvýšení podle písmene b) za součást starobního nebo invalidního důchodu i tehdy, byla-li podle předpisů platných před 1. lednem 1996 součástí úhrnu důchodu. Pokud by při stanovení částky rozdílu podle předchozích vět výše starobního nebo invalidního důchodu bez zvýšení o pevnou částku a vdovského důchodu, která by náležela ke dni 31. prosince 1995, přesáhla částku stanovenou v § 4 odst. 1 zákona č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995, sníží se výše vdovského důchodu tak, aby úhrn důchodu takovou částku k uvedenému dni nepřesáhl. Ustanovení § 93 odst. 2 není postupu podle tohoto ustanovení na překážku.
 	(4) Ustanovení předchozích odstavců se užije obdobně, byla-li výše vdovského důchodu omezena pro souběh s nárokem na výplatu důchodu za výsluhu let, který se podle § 89 odst. 1 považuje od 1. ledna 1996 za částečný invalidní důchod nebo za starobní důchod, nebo nebyl-li vdovský důchod z téhož důvodu vyplácen.
 	(5) Zvýšení vdovského důchodu o částku rozdílu se provede na žádost a nejdříve od splátky důchodu splatné po 1. červenci 2006. Lhůta pro vydání rozhodnutí stanovená zvláštním předpisem35b) se u žádostí uplatněných do 31. října 2006 prodlužuje o 90 dnů.
(6) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro vdovecké důchody.
*   *   *

§ 102a
	(1) Účast osoby pečující o dítě ve věku do 18 let, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let, pokud spolu žijí v domácnosti, na důchodovém pojištění před 1. lednem 2007 se posuzuje podle právních předpisů platných před tímto dnem. 
	(2) Účast osob pobírajících dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění, z něhož byly tyto dávky vypláceny, před 1. lednem 2009 se posuzuje podle právních předpisů platných před tímto dnem.
*   *   *
5. Platné znění částí zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, s vyznačením navrhovaných změn
	
*   *   *
§ 279
	(1) Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení základní částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky uvedené v odstavci 2 se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny.
	(2) Přednostními pohledávkami jsou
a) pohledávky výživného,
b) pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví,
c) pohledávky náhrady škody způsobené úmyslnými trestnými činy,
d) pohledávky daní a poplatků,
e) 	pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení,
f) 	pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
g) 	pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
h) pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
i) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory.,
j)	pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
k)	pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.
	(3) Vláda České republiky stanoví nařízením částku, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy vypočtené podle odstavce 1 věty první bez omezení. Takto zjištěná plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině.
*   *   *

Srážky z jiných příjmů
§ 299
	(1) Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z platu, z odměny z dohody o pracovní činnosti, z odměny za pracovní nebo služební pohotovost, z odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a z dávek státní sociální podpory, které nejsou vyplaceny jednorázově. Srážky se dále provádějí z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, jimiž jsou
a)	náhrada mzdy nebo platu,
b)	nemocenské80a),
c)	ošetřovné 80a) nebo podpora při ošetřování člena rodiny,
d)	vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství80a),
e)	peněžitá pomoc v mateřství80a),
f)	důchody, s výjimkou jejich zvýšení pro bezmocnost,
g)	stipendia,
h)	podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,
i)	odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání,
j)	peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním,
k)	úrazový příplatek, úrazové vyrovnání a úrazová renta80b).
	(2) Jde-li o výkon rozhodnutí srážkami z důchodu fyzické osoby, která z tohoto důchodu platí náklady za pobyt v ústavu sociální péče, nepodléhá výkonu rozhodnutí částka potřebná na úhradu pobytu a částka rovnající se výši kapesného v takovém ústavu. Výkon rozhodnutí ohledně dávek státní sociální podpory, které nejsou vyplaceny jednorázově, nelze provést přikázáním pohledávky.
 
§ 300
zrušen

§ 301
	(1) Pokud se v ustanoveních o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy hovoří o plátci mzdy, vztahují se příslušná ustanovení též na právnickou a fyzickou osobu, vůči kterým má povinný nárok na některé z příjmů uvedených v § 299.
	(2) Do čistého příjmu se nezapočítává zvýšení důchodu pro bezmocnost.
***
6. Platné znění částí zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, s vyznačením navrhovaných změn
*   *   *
§ 24
Povinnost zachovávat mlčenlivost
	(1) Pracovníci správce daně, jakož i třetí osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na daňovém řízení, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o tom, co se při daňovém řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděli, zejména o poměrech daňových subjektů jak osobních, tak i souvisejících s podnikáním.
	(2) Osoby zúčastněné na daňovém řízení musí být poučeny o své povinnosti zachovávat mlčenlivost a o právních důsledcích porušení této povinnosti.
	(3) Pracovníci správce daně mohou
a) 	informace získané v daňovém řízení poskytnout jinému pracovníku téhož nebo jiného správce daně, dále pak odvolacímu orgánu nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek v daňové věci, projednávají-li dědictví po daňovém dlužníkovi, vedouli insolvenční řízení u daňového dlužníka, projednávají-li návrh správce daně, jímž se domáhá určení neúčinnosti právních úkonů daňového dlužníka nebo výkon exekuce ohledně daňové pohledávky, správnímu orgánu, který plní úkoly v systému certifikace surových diamantů podle zvláštního právního předpisu,
b) poskytovat informace nadřízeným orgánům v případech vyřizování stížností daňových subjektů, při odborném posuzování jednotlivých případů a při jejich dohlídkové činnosti vykonávané u správce daně, jakož i dalším orgánům oprávněným ze zvláštního zákona ke kontrolní či dohlídkové činnosti u správce daně při výkonu správy daní v rozsahu jejich zákonného oprávnění; pracovníci těchto orgánů jsou přitom vázáni pod sankcí podle § 25 tohoto zákona. Tyto orgány rovněž postupují podle odstavce 11,
c) 	zobecněné informace získané při výkonu správy daní poskytnout ministerstvu, aniž by byly uváděny konkrétní daňové subjekty, jichž se informace týkají. Tyto zobecněné informace může ministerstvo poskytovat jinému orgánu, pokud tak stanoví zvláštní zákon,
d) poskytovat souhrnné údaje o výši daňové povinnosti, stavu nedoplatků, povolených posečkáních, splátkách a prominutích, výši a včasnosti převedených částek apod. u jednotlivých daní jejich příjemcům, jimž výnos těchto daní náleží podle zákonného rozpočtového určení,
e) 	využívat informace získané při správě daní v řízení o přestupku, který je vymezen v daňovém zákonu,
f) 	poskytovat informace příslušným orgánům pro projednání a řízení o odpovědnosti za škodu způsobenou při správě daní výkonem veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
	(4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být třetí osoby zúčastněné na daňovém řízení a pracovníci daňového orgánu daňovým subjektem zproštěni pouze písemně, s uvedením rozsahu a účelu.
	(5) Povinnosti zachovávat mlčenlivost se nelze dovolávat
a) 	vůči Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, pokud provádí v rozsahu svého oprávnění kontrolu podle schváleného plánu kontrolní činnosti,9)
b) 	jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán v souvislosti s daňovým řízením trestný čin neodvedení daně, zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby a nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení. Ohledně těchto trestných činů může státní zástupce a po podání obžaloby předseda senátu požadovat údaje, které jsou předmětem povinnosti zachovávat mlčenlivost; ve stejném rozsahu plní správce daně oznamovací povinnost podle zvláštního právního předpisu,10)
c) při plnění oznamovací povinnosti správce daně ohledně trestných činů padělání a pozměňování kolkových známek, padělání a pozměňování nálepek k označení zboží pro daňové účely, porušení předpisů o nálepkách k označení zboží pro daňové účely, udávání padělaných a pozměněných peněz, padělání a pozměňování veřejné listiny, nedovolené výroby a držení státní pečeti a úředního razítka, pokud k nim došlo v přímé souvislosti se spácháním trestných činů daňových, uvedených v písmenu b), a to v rozsahu nezbytně nutném k jejich objasnění; tato podmínka souvislosti neplatí při plnění oznamovací povinnosti ohledně trestného činu udávání padělaných a pozměněných peněz,
d) 	při podávání podnětů ke stíhání trestných činů proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele, trestných činů veřejných činitelů a úplatkářství, pokud se jich dopustili pracovníci správce daně a došlo k nim v souvislosti se správou daní, a to v rozsahu nezbytně nutném k jejich objasnění,
e) vůči Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při plnění informační povinnosti podle zvláštního právního předpisu,10a)
f) vůči specializovaným policejním složkám určeným ministrem vnitra
    1. pro vyhledávání legalizace výnosů z trestné činnosti,
    2. pro boj proti teroristickým aktivitám a vyhledávání zdrojů, z nichž jsou financovány,
    3. pro boj se závažnou hospodářskou trestnou činností, korupcí a organizovaným zločinem,
        pokud tato složka požaduje údaje potřebné pro řízení o trestných činech spáchaných v oblastech uvedených pod body 1 až 3,
g) vůči Veřejnému ochránci práv, pokud provádí šetření podle zvláštního zákona,
h) 	vůči Národnímu bezpečnostnímu úřadu, zpravodajské službě nebo Ministerstvu vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona10b).
	(6) Pracovníci správce daně jsou povinni na dožádání poskytovat z informací získaných v daňovém řízení
a) orgánům sociálního zabezpečení11) seznam daňových subjektů v oboru daní z příjmů a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob, majících příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a o základu daně nebo dílčím základu daně stanoveném podle § 7 zákona o daních z příjmů po úpravě podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů,
b) orgánům, rozhodujícím o dávkách státní sociální podpory,29) a Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje pro stanovení rozhodného příjmu podle zvláštního zákona29a) osob, které jsou poplatníky daně z příjmů; jde-li o poplatníky, kteří dosahují příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, datum zahájení a ukončení této činnosti a dále údaj o tom, zda poplatník daně z příjmů má základ daně z příjmů snížený o nezdanitelnou část základu daně z příjmů z důvodu vyživovaného dítěte, manželky nebo manžela,
c) 	soudům údaje o základu daně z příjmů, z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatních příjmů fyzické osoby pro účely rozhodnutí o výživném,
d) 	úřadům práce údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých daňových subjektů a údaje o výši uplatněné slevy na dani z příjmů za zaměstnance - osoby se zdravotním postižením, na které zaměstnavatel uplatnil slevu na dani podle § 35 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
e) statistickým orgánům údaje pro vedení statistických registrů a informace stanovené zvláštním zákonem,
f) 	katastrálním úřadům identifikační údaje vlastníků a jiných osob oprávněných z právních vztahů k nemovitostem pro účely správy katastru nemovitostí České republiky,
g) 	příslušné organizační složce Ministerstva financí údaje vyžádané na základě zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,
h) 	zdravotním pojišťovnám12) seznam daňových subjektů v oboru daní z příjmů včetně údajů o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob majících příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,
i) 	orgánům, které rozhodly o poskytnutí rozpočtových prostředků nebo prostředků fondů, údaje o výši a důvodech, pro které se stanoví odvod neoprávněně použitých nebo zadržených rozpočtových prostředků, to platí i pro příslušné orgány Evropské unie.
j) 	Ministerstvu financí údaje o výši stanoveného odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků státního rozpočtu nebo státních fondů, na základě zvláštního právního předpisu,12a)
k) Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu financí údaje nezbytné ke kontrole investičních pobídek,12b)
l)	správci dědictví12c) údaje o plnění daňových povinností zůstavitele,
m)	příslušnému archivu pro splnění povinností spojených s archivnictvím.
Pracovníci těchto orgánů a správci dědictví jsou přitom vázáni ohledně údajů poskytnutých jim z informací získaných v daňovém řízení mlčenlivostí podle tohoto zákona, pod sankcí podle § 25 tohoto zákona. Tyto orgány rovněž postupují podle odstavce 11. Změny, k nimž došlo v údajích již poskytnutých, sdělují pracovníci správce daně oprávněným příjemcům těchto údajů vždy již bez jejich výslovného dožádání.
	(7) Pracovníci správce daně jsou oprávněni uveřejnit seznam plátců daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, provozovatelů daňových skladů, oprávněných příjemců a uživatelů.
	(8) Pracovníci správce daně jsou po skončení výkonu této funkce zavázáni povinností zachovávat mlčenlivost ve stejném rozsahu jako třetí osoby zúčastněné na daňovém řízení.
	(9) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných v daňovém řízení nebo v souvislosti s ním pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným a nebo jednání, která by způsobila někomu újmu.
	(10) Bez uvádění konkrétních údajů, zejména jmenných, může pracovník správce daně využívat zobecněné informace při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.
	(11) Správce daně odpovídá za vytvoření podmínek pro zachovávání mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu do údajů evidovaných pomocí výpočetní techniky.
7. Platné znění části zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, s vyznačením navrhovaných změn

*   *   *
§ 40a
Odměna pěstouna ve zvláštních případech
	(1) Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc součin částky životního minima jednotlivce a koeficientu 5,50, pečuje-li pěstoun alespoň o 3 děti svěřené mu do pěstounské péče nebo pečuje-li pěstoun alespoň o jedno dítě svěřené mu do pěstounské péče, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost) podle zvláštního právního předpisu47d). Uvedená odměna pěstouna se zvyšuje o součin částky životního minima jednotlivce a koeficientu 0,50 za péči o každé další dítě svěřené mu do pěstounské péče, a jde-li o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost) podle zvláštního právního předpisu47d), zvyšuje se odměna pěstouna o součin částky životního minima jednotlivce a koeficientu 0,75 za péči o každé další takové dítě svěřené mu do pěstounské péče. Uvedená odměna pěstouna se pro účely zvláštních právních předpisů48) posuzuje jako plat.
	(2) Odměna pěstouna podle odstavce 1 náleží, jen jestliže pěstoun nebyl po celý kalendářní měsíc výdělečně činný a po celý kalendářní měsíc byly splněny podmínky uvedené v odstavci 1. Odměna pěstouna podle odstavce 1 náleží pěstounovi i po dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény pěstouna, nejdéle však po dobu jednoho kalendářního kalendářního měsíce jejího trvání.
*   *   *
8. Platné znění části zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, s vyznačením navrhovaných změn

*   *   *
§ 81
Náhrada příjmu při vojenském cvičení
	(1) Voják má při vojenském cvičení nárok na náhradu příjmu.
	(2) Náhrada příjmu vojáka, který je samostatně výdělečně činný,23) činí za každý kalendářní den vojenského cvičení,
a) nevyživuje-li žádnou osobu, 60 %,
b) vyživuje-li jednu osobu, 75 %,
c) vyživuje-li dvě osoby, 90 %,
d) vyživuje-li tři a více osob, 95 %
z částky denního vyměřovacího základu.18) U osob samostatně výdělečně činných, které nejsou plátci záloh na pojistné na nemocenské pojištění, je denním vyměřovacím základem jedna třicetina z částky, která se stanoví z neomezené částky, která je platná k prvnímu dni kalendářního měsíce, za který náhrada náleží, snížená o jednu čtvrtinu a vynásobená třemi.
	(3) Vyživovanými osobami se rozumějí osoby, které jsou pro účely poskytování náhrady mzdy při vojenském cvičení zaměstnancům v pracovním poměru osobami, o které zaměstnanec pečuje.24)
	(4) Náhradu příjmu samostatně výdělečně činné osobě vyplácí příslušná územní vojenská správa.25) Náhrada příjmu se vyplácí měsíčně pozadu, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který náhrada náleží.
	(5) Náhradu mzdy vojáka při vojenském cvičení upravuje zvláštní právní předpis.26)
            (6) Je-li voják, který je zaměstnancem, uznán dočasně práce neschopným při výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení, a je v době této dočasné pracovní neschopnosti z vojenského cvičení propuštěn, poskytne mu náhradu mzdy nebo platu  příslušný vojenský správní úřad. Náhrada  se poskytuje ve stejné výši, v jaké ji poskytuje zaměstnavatel zaměstnancům podle zvláštního právního předpisu26a), a to od propuštění z vojenské činné služby po dobu, po kterou by zaměstnanec měl nárok na dávky nemocenského pojištění. Náhrada se poskytuje i vojáku, který není účasten nemocenského pojištění; v těchto případech se při výpočtu náhrady vychází z minimální mzdy.
 *   *   *
9. Platné znění části zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, s vyznačením navrhovaných změn

*   *   *
§ 68
Náhrada platu
	(1) Voják má za nevyčerpanou dovolenou nebo za její poměrnou část nárok na náhradu ve výši platu, který odpovídá době nevyčerpané řádné dovolené, pokud řádnou dovolenou nebo její poměrnou část nemohl vyčerpat ani do konce následujícího kalendářního roku. Náhrada podle věty první se stanoví z platu, který by vojákovi náležel v posledním měsíci, kdy mohl tuto dovolenou čerpat.
	(2) Voják je povinen vrátit plat vyplacený za dobu řádné dovolené nebo za její část, na niž ztratil nárok nebo na niž mu nárok nevznikl.
(3) Vojákovi se poskytuje náhrada ve výši platu
a) 	po dobu prvního měsíce dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, s výjimkou prvních 3 dnů výkonu služby, za které se náhrada ve výši platu neposkytuje; dočasnou neschopností ke službě pro nemoc nebo úraz se pro účely tohoto zákona rozumí dočasná pracovní neschopnost uznaná podle předpisů o nemocenském pojištění19a),
b) 	nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, které voják utrpěl při výkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon služby, nebo
c) 	po dobu, po kterou voják nemůže konat službu pro karanténu nařízenou podle zvláštních právních předpisů19b) nebo po kterou je vojákovi nařízena izolace, s výjimkou prvních 3 dnů výkonu služby, za které se náhrada ve výši platu neposkytuje.
	(4) Nárok na náhradu platu nemá voják, který si úmyslně přivodil dočasnou neschopnost ke službě. Náhrada platu ve výši 50 % náleží vojákovi, jestliže si přivodil dočasnou neschopnost ke službě
a)	zaviněnou účastí ve rvačce; rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení nebo fyzický střet dvou nebo více osob, 
b)	jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek, nebo
c)	při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.
(5) Porušil-li voják v období trvání nároku na náhradu platu při neschopnosti ke službě režim dočasně práce neschopného pojištěnce, může mu být se zřetelem na závažnost porušení náhrada platu snížena nebo odňata. Pokud již byla vyplacena, považují se vyplacené částky za přeplatek, který je voják povinen uhradit plátci náhrady platu. 
(4)(6) Při dočasném zproštění výkonu služby po dobu uvedenou v odstavci 3 náleží vojákovi náhrada platu, která se krátí obdobně jako v § 67 odst. 1.
 *   *   *
10. Platné znění části zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, s vyznačením navrhovaných změn

*   *   *
§ 46
Odměna pěstouna
	(1) Odměna pěstouna se pro účely zvláštních právních předpisů41) posuzuje jako plat.
	(2) Odměna náleží ve výši 5,50násobku částky životního minima jednotlivce40) při péči o jedno až tři děti. Za každé další dítě se odměna zvyšuje o 0,50násobek uvedené částky a při péči o zdravotně postižené dítě nebo o dítě, které vyžaduje mimořádnou individuální péči, se odměna zvyšuje o 0,26násobek této částky na každé dítě. Výše odměny po odpočtu daně z příjmů, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nesmí činit méně než částku, na kterou by pěstoun měl nárok podle zvláštního právního předpisu.42)
	(3) Vykonávají-li pěstounskou péči v zařízení společně manželé,43) náleží každému z nich odměna stanovená podle odstavce 2 ve výši jedné poloviny, pokud se nedohodnou o podílu jinak.
	(4) Odměna za výkon pěstounské péče se poskytuje i po dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény pěstouna, nejdéle však po dobu jednoho měsíce.
	(5) Poměrná část měsíční odměny za výkon pěstounské péče se stanoví ve výši násobku jedné třicetiny a počtu dní skutečného výkonu pěstounské péče v kalendářním měsíci.
	(6) Odměna za výkon pěstounské péče se vyplácí měsíčně pozadu v termínech stanovených zřizovatelem.
	(7) Zanikne-li výkon pěstounské péče v zařízení v průběhu kalendářního měsíce, náleží za tento měsíc odměna za výkon pěstounské péče v plné výši.
	(8) Došlo-li v průběhu kalendářního měsíce ke změně počtu svěřených dětí v zařízení, poskytne se za tento měsíc odměna, která je určena podle vyššího počtu dětí; zvyšuje-li se odměna za výkon pěstounské péče podle odstavce 2 věty druhé, náleží v plné výši i v tom případě, že podmínky jsou splněny pouze po část měsíce.
 *   *   *
11. Platné znění částí zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), s vyznačením navrhovaných změn
*   *   *
§ 14
Výdejová místa
	Ministerstvo předává rodná čísla výdejovým místům, kterými jsou
a) 	matriční úřad, který přiděluje rodná čísla fyzickým osobám narozeným na území České republiky,
b) 	zvláštní matrika, která přiděluje rodná čísla občanům narozeným v zahraničí, s výjimkou případů, kdy došlo k matriční události před 1. lednem 1950, a pokud tato událost byla zapsaná podle právních předpisů platných v době provedení zápisu do matriční knihy, kterou nyní vede matriční úřad na území České republiky,
c) policie, která přiděluje rodná čísla cizincům s povolením k pobytu na území České republiky2)
d) ministerstvo, které přiděluje rodná čísla
1.	obyvatelům, kteří nejsou uvedeni v písmenech a) až c),
2.	cizincům, kteří o přidělení rodného čísla požádají pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů14b), popřípadě fyzickým osobám, pro které o přidělení rodného čísla požádá Česká správa sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu14c);
3.	fyzickým osobám, pro které o přidělení rodného čísla požádá Česká správa sociálního zabezpečení nebo okresní správa sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu14c),
4.	cizincům, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany3),
5.	pro potřeby policie, celní správy a zpravodajských služeb podle zvláštních  právních předpisů14d).
 *   *   *
§ 16
Přidělení rodného čísla
	Rodné číslo přidělí výdejové místo
a) fyzické osobě při narození nebo nezrušitelném osvojení,
b) občanu, který dosud rodné číslo neměl,
c) cizinci s povolením k pobytu na území České republiky,2)
d) 	cizinci, kterému byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany3),
e) cizinci, který o přidělení rodného čísla požádal pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů14b), popřípadě fyzické osobě, pro kterou o přidělení rodného čísla požádala Česká správa sociálního zabezpečení nebo okresní správa sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu14c).
 *   *   *

§ 17a
	(1) V případech přidělení rodného čísla podle § 16 písm. a), b), c) a d) a § 17 odst. 2 výdejové místo fyzické osobě rodné číslo přidělí z moci úřední.
	(2) V případech přidělení rodného čísla podle § 16 písm. e) výdejové místo fyzické osobě rodné číslo přidělí na základě písemné, odůvodněné žádosti, která obsahuje její
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich případné změny,
b) rodné příjmení,
c) den, měsíc a rok narození,
d) 	místo a okres narození; pokud se fyzická osoba narodila v cizině, místo narození a stát, na jehož území se narodila,
e) pohlaví,
f) státní občanství.
	(3) Žádost o přidělení rodného čísla musí být sepsána v českém jazyce nebo opatřena úředně ověřeným překladem,9) musí obsahovat úředně ověřený podpis žadatele,9) pokud ji žadatel nepodepisuje před zaměstnancem výdejového místa. Úředně ověřený podpis žadatele se nevyžaduje, podala-li žádost o přidělení rodného čísla Česká správa sociálního zabezpečení nebo okresní správa sociálního zabezpečení podle § 16 písm. e).
	(4) K žádosti o přidělení rodného čísla podle odstavce 2 připojí žadatel doklad o datu a místě narození a státním občanství; je-li tento doklad vyhotoven v jiném než českém jazyce, přiloží k němu jeho úřední překlad do jazyka českého9). Je-li žadatelem o přidělení rodného čísla Česká správa sociálního zabezpečení nebo okresní správa sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu14c), nahrazuje úřední překlad dokladu podle věty první překlad provedený Českou správou sociálního zabezpečení nebo okresní správou sociálního zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení nebo okresní správa sociálního zabezpečení připojí k žádosti o přidělení rodného čísla adresu pro doručování fyzické osoby, pro niž o rodné číslo žádá podle § 16 písm. e).
	(5) Je-li žadatelem o přidělení rodného čísla Česká správa sociálního zabezpečení nebo okresní správa sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu14c), doručí ministerstvo doklad o přiděleném rodném čísle fyzické osobě, pro niž bylo žádáno, a současně sdělí toto rodné číslo České správě sociálního zabezpečení nebo okresní správě sociálního zabezpečení.
*   *   *
12. Platné znění části zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), s vyznačením navrhovaných změn

*   *   *
HLAVA II
PLAT PŘI DOČASNÉ NESCHOPNOSTI K VÝKONU SLUŽBY
§ 111
	Státnímu zaměstnanci, který byl uznán dočasně neschopným k výkonu služby, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby za dny, které jsou dny výkonu služby, plat ve snížené výši, a to ve výši 60 %, s výjimkou prvních 3 dnů, které jsou dny výkonu služby, za které plat nepřísluší. Plat stanovený podle věty první se snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy je výše nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění snížena na polovinu52a) nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění náleží ve výši 50 %; plat stanovený podle věty první nepřísluší státnímu zaměstnanci, který si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost. Dočasnou neschopností k výkonu služby se pro účely tohoto zákona rozumí dočasná pracovní neschopnost uznaná podle zvláštního právního předpisu52b) a karanténa nařízená podle zvláštního právního předpisu52c).
*   *   *

 
13. Platné znění částí zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, s vyznačením navrhovaných změn

*   *   *
HLAVA III
SLUŽEBNÍ PŘÍJEM VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH
§ 124
	(1) Příslušník, který je pověřen zastupováním na jiném služebním místě, má nárok na služební příjem ve výši, v jaké by mu náležel, kdyby byl na toto služební místo ustanoven.
	(2) Příslušník, který je zařazen do zálohy činné a je vyslán k výkonu služby k jiné organizační složce státu, právnické nebo fyzické osobě, má nárok na služební příjem ve výši odpovídající průměrnému služebnímu příjmu, jestliže mu není poskytována odměna za vykonanou práci uvedenými subjekty. Je-li tato odměna nižší než služební příjem podle věty první, má nárok na doplatek služebního příjmu.
	(3) Příslušník, který je zařazen do zálohy pro studující nebo zálohy pro přechodně nezařazené, má nárok na služební příjem ve výši odpovídající 80 % průměrného služebního příjmu.
	(4) Příslušník zařazený do zálohy zvláštní má nárok na služební příjem podle činnosti jím vykonávané v této záloze.
	(5) Příslušníkovi se poskytuje služební příjem
a) 	po dobu prvního měsíce neschopnosti ke službě nebo nařízené karantény, s výjimkou prvních 3 dnů výkonu služby, za které se služební příjem neposkytuje, nebo
b) 	nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku neschopnosti ke službě, jde-li o neschopnost ke službě v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání.
	(6) Příslušník, který je zproštěn výkonu služby, má nárok na služební příjem ve výši 50 % služebního příjmu odpovídajícího průměrnému služebnímu příjmu; to neplatí, byl-li příslušník vzat do vazby. Tento příjem náleží příslušníkovi zproštěnému výkonu služby i po dobu uvedenou v odstavci 5. Jestliže se v řízení o kázeňském přestupku, o jednání, které má znaky přestupku20) nebo jiného správního deliktu,21) anebo o trestném činu neprokáže vina příslušníka, doplatí se mu část služebního příjmu, o niž mu byl služební příjem zkrácen.
	(7) Příslušník má za dobu čerpání dovolené nebo služebního volna nárok na služební příjem ve výši odpovídající průměrnému služebnímu příjmu. Jestliže příslušník nemohl dovolenou vyčerpat do konce následujícího kalendářního roku, náleží mu za ni náhrada ve výši služebního příjmu, který odpovídá době nevyčerpané dovolené.
	(8) Příslušník, který nemůže po přechodnou dobu vykonávat službu z provozní příčiny nebo jiné překážky ve službě na straně bezpečnostního sboru, má nárok na služební příjem. Za překážku ve službě na straně bezpečnostního sboru se považuje též doba jízdy v dopravním prostředku na služební cestě, jestliže je konána v době služby, účast na nařízené mimořádné preventivní prohlídce, očkování nebo diagnostické zkoušce.
	(9) Příslušník má po zrušení rozhodnutí o skončení služebního poměru za dobu, po kterou nevykonával službu, nárok na služební příjem ve výši odpovídající průměrnému služebnímu příjmu.
	(10) Příslušník zařazený do zálohy činné, který je vyslán k výkonu služby do zahraničí, má nárok na služební příjem podle činnosti vykonávané po dobu zařazení v této záloze, jestliže mu není poskytována odměna podle mezinárodní smlouvy nebo právního předpisu vydaného na jejím základě62a). Je-li tato odměna nižší než služební příjem podle věty první, má nárok na doplatek do výše služebního příjmu.
	(11) Příslušník zařazený do zálohy činné, který je vyslán jako národní expert k výkonu služby k orgánům Evropské unie62b), má nárok na služební příjem podle činnosti vykonávané po dobu zařazení v této záloze.
	(12) Nárok na služební příjem nemá příslušník, který si neschopnost ke službě úmyslně přivodil. Služební příjem ve  výši 50 % náleží příslušníkovi, jestliže si přivodil neschopnost ke službě
a)	zaviněnou účastí ve rvačce; rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení nebo fyzický střet dvou nebo více osob, nebo
b)	jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek.
(13) Porušil-li příslušník v období trvání nároku na služební příjem při neschopnosti ke službě režim dočasně práce neschopného pojištěnce, může mu být se zřetelem na závažnost porušení tohoto režimu služební příjem krácen nebo odňat. Pokud již byl vyplacen, považují se vyplacené částky za přeplatek, který je příslušník povinen uhradit plátci služebního příjmu.
 *   *   *

§ 163
Povinnosti příslušníka, jemuž je poskytován výsluhový příspěvek
	(1) Bývalý příslušník, jemuž je poskytován výsluhový příspěvek, je povinen oznámit bezpečnostnímu sboru do 8 dnů vznik plné nebo částečné invalidity anebo vznik nároku na výplatu dávek nemocenského pojištění. Nepožádá-li bývalý příslušník v případě, že se stal plně nebo částečně invalidním, o přiznání plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu anebo nejpozději do 2 let po dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod o přiznání starobního důchodu, výplata výsluhového příspěvku se zastaví. Požádá-li bývalý příslušník o přiznání plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu později, než je stanoveno ve větě druhé, stanoví se rozdíl způsobem uvedeným v § 160 a případný rozdíl výsluhového příspěvku se doplatí.
	(2) Bývalý příslušník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit bezpečnostnímu sboru přijetí do služebního poměru podle tohoto zákona nebo do služebního poměru vojáka z povolání a změnu místa trvalého pobytu.
*   *   *
14. Platné znění částí zákona č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn
*   *   *
ČÁST PRVNÍ
Změna občanského soudního řádu
Čl. I
	Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:
	2. V § 279 odst. 2 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí:

„h) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
i) pohledávky náhrady mzdy (sníženého platu nebo snížené odměny) poskytované po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.“.
*   *   *

ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl.XIII
	Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:

	9. V § 5 se písmeno ch) zrušuje.
***

	54. V § 12 písm. a) se slova "organizace, aby podaly" nahrazují slovy "zaměstnavatele, aby podal".
55. V § 12 písm. e) se ve větě druhé slova „malou organizaci“ nahrazují slovy „zaměstnavatele, který zaměstnává méně než 26 zaměstnanců účastných důchodového pojištění“.
	56. V § 12 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)	občana, aby se za účelem osvědčení skutečností rozhodných pro provádění důchodového pojištění dostavil v určeném termínu na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení; občan je povinen této výzvě vyhovět, pokud se předem z vážných důvodů neomluvil.“.
***
	112. V § 38 odst. 4 se v písmenu g) slova "a) a" zrušují a na konci se doplňují slova "a doby dočasné pracovní neschopnosti a nařízené karantény, za které byla podle zvláštních právních předpisů 56a) poskytnuta náhrada mzdy (snížený plat nebo snížená odměna) za dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,".

	Poznámka pod čarou č. 56a zní:

"56a)§ 127a zákoníku práce .
§ 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb. , o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.
§ 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
§ 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb. , o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
§ 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb. , o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.".

***
	135. V § 48 odst. 5 se číslo "5" nahrazuje číslem "4".
*   *   *

ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Čl.XXI
	Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:

	21. V § 5b odst. 1 větě třetí a odst. 2 písm. a) a b) a v § 14 odst. 8 větě první se slova „nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc)“ nahrazují slovy „výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství“.

	22. V § 5b se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se nepovažují příjmy, které jsou podle zvláštního právního předpisu57a) samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně, a odměny náležející podle autorského zákona z titulu jiných majetkových práv57b).“.

	Poznámky pod čarou č. 57a a 57b znějí:

„57a)§ 7 odst. 8 a § 36 odst. 2 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
57b)	§ 24 a 25 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).“.

	60. V § 19 odst. 1 písm. a) se slova „(§ 9, 10)“ zrušují.
*   *   *
15. Platné znění části zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, s vyznačením navrhovaných změn

*   *   *
§ 347
	(1) Ohrožením nemocí z povolání se rozumí takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání98), avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání. Lékařský posudek o ohrožení nemocí z povolání vydává zdravotnické zařízení příslušné k vydání lékařského posudku o nemoci z povolání99). Vláda může stanovit nařízením, které změny zdravotního stavu jsou ohrožením nemocí z povolání, a podmínky, za jakých se uznávají.
	(2) Nadřízeným orgánem se pro účely tohoto zákona rozumí ten orgán, který je podle zvláštních právních předpisů oprávněn vykonávat vůči zaměstnavateli řídící působnost při plnění jeho úkolů.
	(3) Za zaměstnance, kteří jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření, se pro účely § 215 odst. 2 písm. c) považují radiační pracovníci kategorie A podle vyhlášky o radiační ochraně99a).
(4) Pro účely tohoto zákona se karanténou rozumějí též izolace99b) a mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku podle zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, jde-li o zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami a o zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku99b) 99c), brání-li tyto zákazy, omezení nebo nařízení zaměstnanci ve výkonu práce.
*   *   *


4a)	§ 27 odst. 4 zákoníku práce.
4b)	Například § 274 písm. f) občanského soudního řádu, § 9d zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, § 33 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
52b)	§ 8 zákona č. 108/2006 Sb.
52c)	§ 9 odst. 8 věta třetí zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 152/2007 Sb.
53)	§ 6 zákona č. 155/1995 Sb.
32)	Zákon č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32a)	§ 132 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb.
§ 116 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb.
§ 119 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.
32b)	Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb.
32c)	§ 9 odst. 3 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
32d)	§ 45a odst. 6 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 214/2006 Sb.
73a)	§ 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
73b)	§ 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
73g)	§ 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
73d)	Nařízení Rady (EEC) 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství.
Nařízení Rady (EEC) 574/72 stanovující postup provádění Nařízení Rady (EEC) 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství.
74) Například zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
74a) § 14 písm. d) zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
73h)	§ 17a odst. 2 a 4 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
73i)	§ 8a zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
45) Např. § 128 občanského soudního řádu a § 8 trestního řádu.
48)	§ 15 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.
49)	Zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
	Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
50)	§ 3 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb.
50a)	Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
50c)	Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
50d)	Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
3a)	§ 4 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).
71a)  § 38j zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
71b)  § 94 zákoníku práce.
71a) 71c)  § 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
71b) 71d)  § 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb.
53) § 6 zákona č. 155/1995 Sb.
55)	§ 6 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.
56)	§ 11 odst. 3 písm. b) a § 16 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb.
2)	Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
56a)	§ 127a zákoníku práce.
§ 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.
§ 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
§ 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
§ 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
56a)	Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
57)	§ 37 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
37)	§ 9 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.
38)	§ 13 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
39)	§ 15 odst. 1 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1995 Sb.
40)	§ 15 odst. 2 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1995 Sb.
41)	§ 10 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
40) § 15 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. …../2008 Sb.
59)	§ 10 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
60a)	§ 45a odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 214/2006 Sb.
60a) § 62 správního řádu.
60b)	Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
60a) § 551 občanského zákoníku.
52a) § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
22c)	§ 46 a 47 správního řádu.
66a)	§ 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a změně některých dalších zákonů.
3)	§ 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
4)	Například zákoník práce, zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4a)	Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších přepisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
5)	Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků.
6)	Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.
7)	§ 40a zákona č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb.
10c) § 3 písm. o) zákona č. 187/2006 Sb.

54) § 7 odst. 1 a 2 a § 24 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
55) § 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
56) § 10 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
56a) § 7a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.
57) § 23 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb.
     Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb.
58) Například § 7 odst. 4 a 5 a § 23 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
57a) § 7 odst. 8 a § 36 odst. 2 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
57b) § 24 a 25 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně   některých zákonů (autorský zákon).

54) § 7 odst. 6 a § 36 odst. 2 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
55) § 24 a 25 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
58a) § 6 odst. 1 písm. c) a odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb.

58b) § 7 zákona č. 187/2006 Sb.
59a) § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
58b) 58c) § 192 odst. 2 věta první zákoníku práce.
18) 	§ 7 písm. c) a d) zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb.
19a) § 7a odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.

62) § 40 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
19)	§ 7 písm. b) zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb.
38) § 49 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
44) § 7 písm. b) , c) , d) a f) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb.
45)	Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
64)	Např. zákon č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 
22a) § 101 zákona č. 500/2004 Sb.
31) Např. § 8 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb. , o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, § 24a odst. 1 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb. , kterým se provádí zákoník práce , ve znění nařízení vlády č. 13/1991 Sb. , § 7 odst. 4 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991 Sb. , o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci.
33) § 2 odst. 3 a § 8 vyhlášky Ústřední rady odborů a Federálního ministerstva financí č. 172/1973 Sb. , o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí.
5)	Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
5a)	Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
5b)	§ 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb.
28) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
28a) § 25 odst. 3 až 5 zákona č. 435/2004 Sb.
5c) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
5d) § 115 občanského zákoníku.
5e) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
5f) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
6)	§ 33 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č. 226/1992 Sb.
§ 116 až 119 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb.
   § 119 až 123 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.
7) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
7a) § 10 odst. 9 zákona č. 187/2006 Sb.

8) 	§ 13 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 149/1995 Sb.
10)   § 10 a 13 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
11)   § 76 a násl. a § 93 a násl. obchodního zákoníku.
12) 	Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb., zákona č. 468/1991 Sb. a zákona č. 318/1993 Sb.
6b) § 7 odst. 8 a § 36 odst. 2 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
13) 	Např. zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců České republiky, zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb. a zákona č. 275/1994 Sb.
13a) § 566 až 575 obchodního zákoníku.
14) § 7 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
15) 	§ 9 odst. 1 písm. a) a b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 259/1994 Sb.
15a) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.
15b) § 30 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
17)	Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
15e)	§ 6 odst. 4 písm. a) bod 13 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 152/2007 Sb.
17b)  § 5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. …/2008 Sb.
1) 	Zákon ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.
Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.
17b) Například § 127a zákoníku práce.
17c) § 15a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 261/2007 Sb. 
16a) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.

18) § 195 a § 206 odst. 2 zákoníku práce.
19) Např. § 92 odst. 2 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., § 106 odst. 2 zákona č. 154/1994 Sb.
28) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
25a) § 192 odst. 1 věta první a § 194 zákoníku práce.
25b) § 125 zákona č. 187/2006 Sb.
25c) § 192 odst. 1 věta druhá zákoníku práce.
25d) § 192 odst. 5 zákoníku práce.
35a) Například § 56 odst. 2 až 5, § 64 odst. 5, § 139 odst. 1 zákona č.100/1988 Sb., ve znění účinném ke dni 31. prosince 1995, a obdobná ustanovení předcházejících předpisů.
35b) § 71 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

80a)	Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
80b)	Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců.
9) Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
10) § 8 odst. 1 věta druhá trestního řádu.
10a) § 9 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.
10b) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
11) § 3 odst. 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.
29) § 63 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 242/1997 Sb.
29a) § 5 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb.
12)	§ 40 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
12a)	§ 18 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
12b)	Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů.
12c)	§ 480d občanského zákoníku. § 175f občanského soudního řádu.
47d) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
48) 	Například zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
23)	§ 9 odst. 2 a 3 zákona č. 155/1995 Sb.
18)	§ 145e zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.
24)	§ 20 odst. 2 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.
25)	§ 5 odst. 1 a § 6 odst. 1 zákona č. 218/1999 Sb.
26)	§ 125 odst. 3 zákoníku práce.
26a)	§ 192 zákoníku práce.
19a) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
19b)	Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

41) Například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
40) § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
42) § 40 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění zákona č. 242/1997 Sb.
43) § 45a odst. 2 zákona o rodině.
2) Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14b) Například zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
14c) § 11a odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb.
3) 	Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
14d) Například zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
    Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb.
52a) § 31 zákona č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění.
52b) § 55 a 57 zákona č. 187/2006 Sb.
52c) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

20) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
21) Například § 27 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání.

62a) 	Například článek 5 odst. 2 a 4 společné akce Rady (2002/210/SZBP) ze dne 11. března 2002 o Policejní misi Evropské unie.
62b) Například rozhodnutí Rady 2003/479/ES ze dne 16. června 2003 o pravidlech pro národní odborníky a vojenský personál přidělený do generálního sekretariátu Rady.
98)	Vyhláška č. 342/1997 Sb. , kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají, ve znění vyhlášky č. 38/2005 Sb.
99)	Nařízení vlády č. 290/1995 Sb. , kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.
99a)	§ 16 odst. 2 vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb.
99b)	§ 2 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb.
99b) 99c) § 69 odst. 1 písm. b) a h) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb.









PAGE  


PAGE  112




虜覮觲誔诂评豠遒遚錂ꜺꜼ쟺퍤퍦��������ﰖﶮﾬŨŪŰŶӄӊӐլ֌۪֠۰۶೒ബ඼༮ᆊᨊᨐ᰼᱘ᱚᲢᲨᲪᴜᴞ⡒⡦⨸⩈ⲼⳚⳬⴀⵀⶦⶮㄘㄨㅤㅸ㌲㍂㎤ﳲﳲﳷﳷﳷﳷﳧ헟쯟쏼ﲿﲹﳷ뗼üᘆ땨ᘊ뉞愀ᡊᘆ鹨ᔏ鹨ᘀ鹨㔀脈ᔓ鹨ᘀ뉞　ቊ㜀脈ᔒ鹨ᘀ뉞㔀脈࠷ᔏ鹨ᘀ뉞㜀脈ᘊ뉞　ቊᘉ뉞䠀Īᘉ뉞㜀脈ᘉ뉞㔀脈ᘆ뉞䜀퍤�ﰔﶮﶲﶼﾪŨǘ΄ӂۨॖग़ú切øó切úñ切ú切ï切úç切ú切ñ�ú切øఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤ᴈԀ$␆ጀ¤䀀दĀĀЀ␃愁ĤĀЀ␃愃̤ᤀग़०ᆊᔀᔊᔴᦢ⍾⡐⡦⡰⢤⣢⪆ⶰ⸲⺆⿜÷ðëò÷ëꄀ鐀ðఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤䤀␃ਃ&䘋왅ƀȀ㈀뱳ʦЀȄЀĀ̀⠀⤀愀̤Ѐ␃愁ĤĀЀ␃愃̤ᴈԀ$␆ጀ¤䀀दᄀ⿜ㅼ㋮㛀㣐㳰㻼㻾㼈㼖䇂䐀䕒䚾䷔嘀嘮囨堊壺婺宨尖幦òíííèæäíòò�òäऀ萏Ŕ萑ﺬ葞Ŕ葠ﺬĀĀЀ␃愁ĤЀ␃愃̤ఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤ᜀ㎤㎴㖤㖲㖴㗘㗼㦀㦎㦐㦴㧘㮞㮬㮮㯒㯶㵸㶆㶈㶬㷐䜸䜾佬佺僈僖实室幠幢幦幪幬抜挞挬暀暐洦洬竜竰笆箤箦絲芢葮谊赮邪邾鵞鷪鿬ꀎꀖꀘꁼꃪꃲꎲꥆꥒ넚넬녞뉜뉞뉢둸뒌딘﫶﫶﫶﫶﫱틝﫱﫶엺뻺﫱ᘌ뉞㔀脈⩈ᘍ뉞　ቊ㔀脈ᘊ뉞愀ᡊᘕ땨㔀脈䩏䩑䩡ᔛ땨ᘀ땨㔀脈䩏䩑䩡ᘊ뉞　ቊᘉ뉞㜀脈ᘆ뉞ᘉ뉞㔀脈䨀幦抜欦殴波涎涐涜淦玖盈矦秨絴緊羖腢膾葰葲葾蕶薾藶蘌ïêêå�êêêÐ퀀êêÎêĀఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤ᴈԀ$␆ጀ¤䀀दЀ␃愁ĤЀ␃愃̤ༀ#萏Ũ萑ﺘ搒ð葞Ũ葠ﺘ摧⾵à᠀蘌蘢虖蝴衆褈觔觬赮躔邪邾郊鄆附鷪ꎲꥄꥆꥒꯪ넊둶뒌ú切úëú切ú切Ù퐀Ô切ú切Î切Æ切ú切ÙᬈԀ$␆ጀ¤䀀द̤̀⑃愁̤Ѐ␃愁ĤᴈԀ$␆ጀ¤䀀दऀ萏Ŕ萑ﺬ葞Ŕ葠ﺬఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤ĀЀ␃愃̤ᜀ뒌뒘듒러뢸뢺룎룤뤊뤢륐류맲먺밤붤쉸싂쌺썐왞÷ìá�Ô퐀Ô퐀Ù툀á퀀Ã쌀¼밀á눀ऀ萏Ŕ萑ﺬ葞Ŕ葠ﺬ؀☊଀F䀀दఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤ĀĀЀ␃愁ĤᴈԀ$␆ጀ¤䀀दЀ␃愃̤̤̀␱愀̤ᴋ̤̀␅؀$ꐓ␱愀̤ᴈԀ$␆ጀ¤㄀$᐀딘딞랆람럮럲럴렎렚뢜뢨뢸뢺룎믲믶발밢쭼쮂처첞퀨퀮펤펬펾햀헀혔혚����������﩮並喝奄̶̺ӄӆհն��짮짴췴쇴뫝뫝뫝뫝뫝짴뗴뗴îᘉ뉞㜀脈ᘌ뉞㔀脈⩈ᘏ뉞䈀*桰＀ᘆŨ簰ᘉ뉞䠀Īᘊ뉞愀ᡊᘉ襨㔀脈ᘉ뉞㔀脈ᘆ襨ᔏ襨ᘀ襨㔀脈ᘊ뉞　ቊᘆ뉞ᘍ뉞　ቊ㜀脈䜀왞읢쨬쪈철촘컴퐚픒혚홠훌���òãÜ�òò픀Üò팀Æ픀ò�Õ픀Õ븀ᴈԀ$␆ጀ¤䀀दᐍ਀&䘋萏Ŕ萑ﺬ葞Ŕ葠ﺬĀ!Ѐ␃愃̤Ā؀☊଀F䀀द฀☊଀Fༀ梄ᄁ预䃾द葞Ũ葠ﺘఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤ᘀ﩮﯒ﯔﯨﱎﱖ￸Ħƈ̼ϚӀպٺࡢøóóîîîóîî휀î휀Ç휀×ༀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤摧、|ఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤ऀ␃ਁ&䘋♀愉ĤЀ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥ؀☊଀F䀀दᜀնվրٲٸپڀܘܞࡘ࡞ऒघਮਸ਼ྨྮၰၶᒚᙲᙺᝤៈᤀᤈᤊᨪ᱂᱈ᵌᵒṔṜỀỞỮỰỲᾴ→↮␊▔♬⚈⟪⢮⢴⯪〖〜㉞㉦㎬㎶㎸㏄㐶㑞㓴㖒㖘㬴㮾䂖䄞䝜䡨䡮䤜䤞䫢䫪䫬ﳡﳲﳡﳜﳜﳡ쿗ﳊﳭﳭﳭﳭﳭﳜﳲﳭﳡ�ᘍ뉞　ቊ㔀脈ᘌ뉞㜀脈⩈ᘉ騩㔀脈ᔏ�ᘀ뉞㔀脈ᘉ騩㜀脈ᘉ뉞䠀Īᘉ뉞㔀脈ᘍ뉞　ቊ㜀脈ᘉ뉞㜀脈ᘊ뉞　ቊᘆŨ簰ᘆ뉞䨀ࡢຜၸቦ፲ᒚᝤៈᢴᶆṞỲᾸ⚌㚰㡠㡤㡮㦔䫮偎咢奸嵎òíííòÜííÔ툀íÉíࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ĀᴈԀ$␆ጀ¤䀀द؀☊଀F䀀दऀ萏Ŕ萑ﺬ葞Ŕ葠ﺬЀ␃愃̤ఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤ᜀ䫬䫮勦勪旸昊昔材杖柪椐椘榌橴沀沈濞濦燲爔爖犎獠獺甴穠繂纲莴蛰蜄贄贌輊輐闬闲飀飆饬饲ꏪꔐꔘꗀꝄꝊꟂꟈ꣤꣪곜뀐뀖뉾늄떰떸뗂뛐뛖싨싼켊쿊쿌퀠퀤퀸큆퇔팂팊횮횶흪폪엥엥엥폵폵뻥뻥åᘍ뉞　ቊ㔀脈ᘌ뉞㔀脈⩈ᘌ뉞㜀脈⩈ᘊ뉞愀ᡊᘍ뉞　ቊ㜀脈ᘉ뉞䠀Īᘉ뉞㔀脈ᘉ뉞㜀脈ᘊ뉞　ቊᘆ뉞ᘌ뉞㔀脈࠷䮁嵎嵒悰慾戤戦戾抐抚挨úí切£ꌀ£ꌀ\䘀☊଀F䔀胆樶蚼䤀␃ਁ&䘋왅ƀ̀㘀뱪愀Ĥఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤Ѐ␃愃̤ऀ挨搜攒纶缺臂莲蛰蜄蜆蜐ò«꬀ò«ꌀ«夀䤀␃ਁ&䘋왅ƀ̀㘀뱪愀ĤᴈԀ$␆ጀ¤䀀द䘀☊଀F䔀胆樶蚼ᐍ਀&䘋萏Ŕ萑ﺬ葞Ŕ葠ﺬ਀蜐該跼鹸ꏪꗀ곜긼꼠끈냎넢놞늆돲때뛺륢뮞뱆¸렀¸렀«꬀«꬀«ꘀ¦ꘀ«꬀«꬀¸렀¸ᐅ਀&䘋ᐍ਀&䘋萏Ŕ萑ﺬ葞Ŕ葠ﺬ䘀☊଀F䔀胆樶蚼ጀ뱆뺌샤숔싨싼쌆잶퀤퀸òò꬀£夀«吀£ᐅ਀&䘋䤀␃ਁ&䘋왅ƀ̀㘀뱪愀ĤᴈԀ$␆ጀ¤䀀द䘀☊଀F䔀胆樶蚼ᐍ਀&䘋萏Ŕ萑ﺬ葞Ŕ葠ﺬऀ퀸퀺큄퇔�����ú뀀i怀ú堀i뀀i椀ᴈԀ$␆ጀ¤䀀दᐉ਀&䘋萑˄葠˄䘀☊଀F䔀胆樶蚼䤀␃ਁ&䘋왅ƀ̀㘀뱪愀Ĥᐅ਀&䘋਀흪흲����������ŖŘŜ͌ؒئبਤਬ੊੒ଌଔ୒୚୶ைึ฾ᅨᅮጨᎶᎾ짎짎짎쇢낷쇳쇢ꚬ麬麬麬隬ꚬ隬隬ᘏ㝨甮㔀脈⨾尀脈ᔏ㝨甮ᘀ㝨甮㜀脈ᔏ塨䠛ᘀ㝨甮䠀Īᘊ㝨甮　ቊᘆ㝨甮ᘌ뉞㸀*࡜ᘒ뉞㔀脈࠷㺁*࡜ᘏ뉞㔀脈⨾尀脈ᘉ뉞㸀*ᘉ�㸀*ᘉ뉞䠀ĪᘆŨ簰ᘊ뉞　ቊᘊ뉞愀ᡊᘆ뉞ᘌ뉞㔀脈⩈ᘉ뉞㔀脈ᘍ뉞　ቊ㔀脈㜀¸꬀«ꘀ¸렀 頀¦ᴈԀ$␆ጀ¤䀀दԀ萑˄葠˄ᐅ਀&䘋ᐍ਀&䘋萏Ŕ萑ﺬ葞Ŕ葠ﺬ䘀☊଀F䔀胆樶蚼ऀﭒﮚ﯌ﱚﳚﴘ︂µ뀀°ꠀ£鐀¨輀£ꌀ£ꌀ£ꌀఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤Ѐ␃愁Ĥᴏ̤̀␅؀$옍뜁ꐓ♀愉̤Ѐ␃愃̤ᴈԀ$␆ጀ¤䀀दᐅ਀&䘋䤀␃ਁ&䘋왅ƀ̀㘀뱪愀Ĥༀ︂ＰÒŜǦ͌ؒئبٖ٢৒ਊਰનଘ୞ொ௦ౚഊòíàí�Ö츀Î였¶똀¶똀¶똀¶똀¶ༀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤摧⸷u܀␃愃̤摧⸷u܀␃愁Ĥ摧⸷uĀᴈԀ$␆ጀ¤䀀द᠍਀&䘋萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘЀ␃愃̤ఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤ᔀഊ෈โᄺᄾᅊᅘᅚᅦጨᎶᎾᒎᒢᒬᓮᜲᡘᢞᳺ⃚ïçß�ß�ç×툀Ê씀Å쀀À쀀³대ఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁ĤᴈԀ$␆ጀ¤䀀दᐅ਀&䘋܀␃愁Ĥ摧⸷u܀␃愁Ĥ摧⸷u܀␃愃̤摧⸷uༀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤摧⸷u᐀ᎾᏀᏆᏠᏪᑲᑺᒎᒢᙌᙎᚺ᛺᪚᪜⨲⨶⹖⹜㛚㛢㰠㰨㴾㵄㺎㾠䀚䀠䃪䃲䱪䱰優儲刈刐券剀巰巶帐帜庤庬廀廂廖抶抾斆斎杌杒榤槒檂檖檘檞檸櫂毲毺氎틚틚틚죚죚죚죚죚쏚죚죚죚죚죚죚볚럃럃돃������쎼쎷쎷ᘌ뉞㸀*࡜ᘒ뉞㔀脈⨾䠀Ī࡜ᘆ뉞ᘉ�㸀*ᘌ�㸀*࡜ᘉ뉞㸀*ᘓ뉞　ቊ㔀脈⨾尀脈ᘏ㝨甮㔀脈⨾尀脈ᘏ뉞㔀脈⨾尀脈ᘊ뉞愀ᡊᘉ�㔀脈ᘉ뉞㔀脈ᘌ�㔀脈࡜ᘌ뉞㔀脈࡜䂁⃚⋞⓸◈✼⢸⤬⨸⹞㎒㗶㛤㝬㟦㢠㥚㩞㫾㰬㳼㾤䎶䔸䝲䡄䦔䰶òòíòòòííííòòòఀ␃༃욄ᄁ㪄廾욄态㪄懾̤Ѐ␃愃̤ఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤ᨀ䰶䷄侸儴划劢匴噢埂夞嬲屲差廀廂廖廢弲杼檂檖氎氐氤òòåààààØ팀Óà�à저Øᴋ̤̀␅؀$ꐓ♀愉̤Ѐ␃愁ĤᴈԀ$␆ጀ¤䀀दЀ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤ᜀ氎氤浲浸潀潆猨献珬珲疦疬疮磲磺笊笌笠笢笨筂筌篎篖篪簀茜茤蕠蕨虲虴袎袪詊質賰賶踔踖踪踬踲蹎蹘軬軴輈輊輞迄迊邈邎针钎锐锖隴離鴆鴈鴜鴞鴦鵀鵊鷎�헣짎진진꺸𥉉컲쓉쓉꫉𥉉컲쓉Éᘆ뉞ᘒ뉞㔀脈࠷㺁*࡜ᘌ뉞㸀*࡜ᘉ㝨甮㔀脈ᘉ�㸀*ᘉ뉞㸀*ᘌ�㸀*࡜ᘌ뉞㔀脈࡜ᘍ뉞　ቊ㔀脈ᘉ뉞㔀脈ᘓ뉞　ቊ㔀脈⨾尀脈ᘏ뉞㔀脈⨾尀脈ᘊ뉞愀ᡊ䌀氤氮汸泲淜渦湪溪滴熾猰甆疮笊笠篪篬簀簊簦缜耰肐茨蒊ú切õõõõõìõä切úõ�Î츀ఀ␃༃的ᄁ誄廾的态誄懾̤ࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ᴈԀ$␆ጀ¤䀀दᔉ਀&䘋ꐓꐔЀ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥ᠀蒊虲蟶裖覲詊質踔踪輈輊輞輨轈迴钐阀靂颔饞骄鴆鴜òÜ�Ü팀Ó쬀Æ였Ë섀Á였Æ였Æ였Æ였Æ쬀Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤ᴈԀ$␆ጀ¤䀀दࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ᐍ਀&䘋萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖ᔉ਀&䘋ꐓꐔఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤ᘀ鷎鷐鹚鹢鹶麊ꌴꌸꓢꓪꘆ꘎ꛘꜮꝲꝺꡠꡤꤨꤰꤴꤶꥊ꬈ꬎ꯲꯶곐곘궲긆까깔깘깚깮돮돲두둔뗔똨련렬료뤠륦륮멆몜뫨묾볦봺부불뻊뼞뼢뼶뼸뽀뽚뽢뽤뿖뿘쁴쁶샠쳧쳧쳧훧쳧쇧낵뗵뗵õᘉ艨鄫㸀*ᘉ䝨☬㸀*ᘌ�㸀*࡜ᘆ뉞ᘌ뉞㔀脈࡜ᘒ뉞㔀脈⨾䠀Ī࡜ᘌ뉞㸀*࡜ᘓ뉞　ቊ㔀脈⨾尀脈ᘏ뉞㔀脈⨾尀脈ᘊ뉞愀ᡊᘉ뉞㸀*ᘉ�㸀*䔀鴜鹶麊麔麲鼴鿺ꉸꌺꎔꐈꘒꝾꡨꤴꥊ꥔ꦄ꧌ꩂꪖꬎ꯺깘깮úíúàú팀Ó팀Ó팀òí切ú切úàఀ␃༃ᄂ誄廾怂誄懾̤ఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤Ѐ␃愁ĤᴈԀ$␆ጀ¤䀀दЀ␃愃̤᠀깮깰깼꾮넂녺놠뇜닎닦댐뙔뱀뼢뼶샼샾섒설솀소졢졶졸õëëë�ëëë혀ë쬀Öðë혀ðᴋ̤̀␅؀$ꐓ♀愉̤ᴈԀ$␆ጀ¤䀀दఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥऀ萏Ŕ萑ﺬ葞Ŕ葠ﺬᜀ샠샨샼섒쑞쑠쒘씶씾욾쟞쟦졖졞졢졶졾좆좠좪쥨쥰즄즆즚횆회훊훐祿壟籠징뿧뿧뿧뿧듧ꪯ뒯헧룧﫵﫵헧鯕çᘏ㝨甮㔀脈⨾尀脈ᘌ뉞㔀脈࡜ᘉ㝨甮㔀脈ᘉ뉞㔀脈ᘆ뉞ᘌ艨鄫㸀*࡜ᘓ뉞　ቊ㔀脈⨾尀脈ᘖ뉞　ቊ㔀脈࠷㺁*࡜ᘒ뉞㔀脈࠷㺁*࡜ᘏ䝨☬㔀脈⨾尀脈ᘏ뉞㔀脈⨾尀脈ᘊ뉞愀ᡊᘉ뉞㸀*ᘉ艨鄫㸀*㬀졸졼즄즆즚즮짾쨊쭪캄쿬탖턶퉸펠ퟎ���ýøëëøøÞ�øøøÐ쌀ᐍ਀&䘋萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖ᔎ਀&䘋옍ć͓ꐓꐔఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤Ѐ␃愁ĤᴈԀ$␆ጀ¤䀀दЀ␃愃̤Āᘀòä�Ú�ß�ä�ä�Ú�ß�ß�ßß�Ú�ßЀ␃愁ĤЀ␃愃̤ᴈԀ$␆ጀ¤䀀दԀ萑ƪ葠ƪᐍ਀&䘋萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖ᤀ祿籠牢﨎ﭢﰠ︪︲âäĤĦŠ̠ϞҠ՚՜դהרú切ò切úú�ò切ú切ú�Í촀Í촀Íú씀ᴈԀ$␆ጀ¤䀀द଀␃༃梄币梄愁̤摧᳉øༀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤摧᳉øࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤܀␃愁Ĥ摧⸷uЀ␃愃̤ᘀ籠﨎ﰦﰨ︪︰︲ﾺ￀Ĩİ՚՜բդהרࠀ࠘ࡀଐ౒ౚගඤขช຾ໆ່ၞၲၴၼ႖Ⴀᄒᄚᄮᅄኦኬᔤᔪ᥈짔뻩뻩�짔룩꒰꒖뻩뻩뻩뻩낸羄罺罺皸癰癰ᘊ뉞　ቊᘆ뉞ᘉ㩨⽞㸀*ᘉ뉞㸀*ᘌ㩨⽞㸀*࡜ᘕ쥨㔀脈࠷㺁*⩈封脈ᘚ뉞㔀脈࠷㺁*䩏䩑࡜ᘗ뉞㔀脈⨾伀͊儀͊尀脈ᘏ뉞㔀脈⨾尀脈ᘊ뉞愀ᡊᘕ뉞㔀脈࠷㺁*⩈封脈ᔕ㝨甮ᘀ뉞㔀脈⨾尀脈ᔕ㝨甮ᘀ㝨甮㔀脈⨾尀脈ᘒ쥨㔀脈࠷㺁*࡜ᘒ뉞㔀脈࠷㺁*࡜ᔘ㝨甮ᘀ㝨甮㔀脈࠷㺁*࡜ⲁרת؆ۂې߾ࠀଐ଒ඬථ෾฀຾࿦࿨ၞၲᄮᄰᅄᅐᘲឲýøóóóóãóÛÐ�Ë였ÆЀ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥᴋ̤̀␅؀$ꐓ♀愉̤ᴈԀ$␆ጀ¤䀀दༀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤摧᳉øЀ␃愃̤Ѐ␃愁ĤĀᜀ᥈ᥐᧂ᧐᧘᧜ᲊᲒᲔᲜᴲᵆᵊᵐᵒᶊᶌᶒᾒᾚῒῚ⁺₀₸₾KℲ⍈⍐␖␞ⓦ⓮◜◤✘✠➘➠⠜⠤⭲⭸ⰪⰲⲼⳄⵘⵠⷚⷠ﫠뛂ꂨꂖꂖꂖꂖꂖꂖꂖꂖꂖꂖꂖꂖꂖ芋芋ꂖꂖᘑ偨⑗㔀脈䩃䩡ᘕ偨⑗　ቊ㔀脈䩃䩡ᘒ偨⑗　ቊ䌀ᙊ愀ᙊᘎ偨⑗䌀ᙊ愀ᙊᘚ偨⑗㜀脈⩂䌁ᙊ愀ᙊ瀀hᔗ䅨콟ᘀ偨⑗㜀脈䩃䩡ᔛ䅨콟ᘀ偨⑗　ቊ㜀脈䩃䩡ᘊ뉞愀ᡊᔓ㩨⽞ᘀ㩨⽞　ቊ㔀脈ᔓ㩨⽞ᘀ㩨⽞　ቊ㜀脈ᘍ㩨⽞　ቊ㔀脈ᘉ뉞㔀脈ᘆ뉞ᘊ㩨⽞　ቊ㌀ឲᥔᴲᵆᵈᵊᶌᾒῒ⁺₸K⇞⋈⍈␖ⓦ◜✘➘⠜⦔⭲ûﬀóã혀Ö혀Ö혀Ö혀Í촀Ö혀Ö혀Ö혀Ö촀ࠀ␃༃梄币梄愁̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤਀␃ᄁጀ¤怀愀ĤᴈԀ$␆ጀ¤䀀द̀ꐓᘀ⭲ⰪⲼⵘⷚ⹘⽄〢ㄨ㇀㉬㍊㐀㕨㘒㙈㛤㞬㟪㢤㤤㦈㧀㭾ôåò퐀Ô퐀Ôååò케ÏååÆࠀ␃༃梄币梄愁̤Ѐ␃愃̤က␃ഃ׆Āｌༀ梄ᄁ预廾梄态预懾̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Āༀ梄ᄁ预ㇾ$葞Ũ葠ﺘᜀⷠ⹘⹞⽄⽊ㄨㄮ㇀㇈㉬㉴㍊㍒㐀㐆㕨㕰㘒㘚㙈㙎㙒㙚㛤㛬㛮㛶㞬㞲㟪㟰㢤㢪㤤㤨㦈㦐㶮㶶㺺㻀㼸㼾㾘㾞䀺䁀䃔䃚䅮䅴䇼䈂䊎䊔䊖䌚䌜䌤䌦䎰䎲䎺�쿖�쿅뫸뫸꛸몝뇸뫸뇸뫸ᘑ偨⑗㔀脈䩃䩡ᘕ偨⑗　ቊ㔀脈䩃䩡ᘑ偨⑗㜀脈䩃䩡ᘕ偨⑗　ቊ㜀脈䩃䩡ᘉ偨⑗䠀Īᘉ偨⑗㔀脈ᘍ偨⑗　ቊ㔀脈ᘌ偨⑗㔀脈⩈ᘌ偨⑗㜀脈⩈ᘆ偨⑗ᘊ偨⑗　ቊᘒ偨⑗　ቊ䌀ᙊ愀ᙊᘎ偨⑗䌀ᙊ愀ᙊ㸀㭾㰺㳺㶮㺺㼸㾘䀺䃔䅮䇼䊎䌜䎲䏦䓾䔾䖤䗢䛊䝪䯌䱴䴖䶮ööÜ�Ü�Ü�Ú�Ü�Ü�Ò�é�Ü�ö܀␃愃̤摧ᶴ¹Āఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ࠀ␃༃梄币梄愁̤᠀䎺䏦䏮䓾䔆䔾䕆䕈䖢䖤䖬䗢䗪䛊䛎䝪䝮䯌䯒䶮䶲丞丢仚仞侐侘俤俪傦催優儰冔农刾剄卬卲吲吺哰哸嘚嘠囖囜堒堚墊墒壊壒夰夸夺奄妖妜媀媈嬺�컘�믤믶냤낧냤믤鳤믤öᘔ偨⑗㔀脈䩃⩈愁ᙊᘑ偨⑗㔀脈䩃䩡ᘕ偨⑗　ቊ㔀脈䩃䩡ᘕ偨⑗　ቊ㜀脈䩃䩡ᔏ둨뤝ᘀ偨⑗㜀脈ᔓ둨뤝ᘀ偨⑗　ቊ㜀脈ᘉ偨⑗㜀脈ᘍ偨⑗　ቊ㜀脈ᘎ偨⑗䌀ᙊ愀ᙊᘒ偨⑗　ቊ䌀ᙊ愀ᙊᘑ偨⑗㜀脈䩃䩡㴀䶮丞仚侐俢俤傦優冔刾勘卬吲哰嘘嘚囖堒墈墊壊夰妖òòáãããã퐀á케ÅáÃ쌀Āऀ萏Ŕ萑ﺬ葞Ŕ葠ﺬᐅ਀&䘋ఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤ĀЀ␃愃̤ऀ萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᘀ妖媀嬺嬼寒岰崲巪廈恦悪搈斂晜曼架栎桪棘椖榺檶òîáÜáÏ케áÏ�Ü�Ü쨀½ᐍ਀&䘋萏Ŕ萑ﺬ葞Ŕ葠ﺬᐅ਀&䘋ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ĀĀఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤ᔀ嬺嬼孂寒寘岰岶崰崲崸巪巰廈廎恦恮悪悰搈搎斂斆晜晢曼朂架枼栎栖桪桰棘棞椖検榺槀檶檺洘洜浾涄淐淔溲溸潢潨濐濖焤焪燠燦的皌盒盘眺컚싇뚻결颡颡�ᘑ偨⑗㔀脈䩃䩡ᘔ偨⑗㔀脈䩃⩈愁ᙊᘆ偨⑗ᘊ偨⑗　ቊᘉ偨⑗㜀脈ᘍ偨⑗　ቊ㜀脈ᘉ偨⑗㔀脈ᘍ偨⑗　ቊ㔀脈ᔗ鹨ᘀ偨⑗㜀脈䩃䩡ᘑ偨⑗㜀脈䩃䩡ᘕ偨⑗　ቊ㜀脈䩃䩡ᘒ偨⑗　ቊ䌀ᙊ愀ᙊᘎ偨⑗䌀ᙊ愀ᙊ㰀檶殄沄洘浾淎淐溲潢濐焤燠的盒眺砢磶禬稦竘筪絺òääÕä픀ä픀äÕ저ä렀¸Õༀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤摧揯Ýఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤ĀЀ␃愃̤ࠀ␃༃뒄帀뒄愀̤ఀ␃༃뒄ᄀ䲄廿뒄怀䲄懿̤ᔀ眺着砢砪磶磾禬禲稦種竘章竢竤筪筮耘耠聤聬胼脄臆臌舚舠苊苐茢茪莎莖菒菚萮萶葴葼藒藚虂虊蚬蚴蜨蜬蟔蟚蠪蠲袐袘襄襆襌訾�웏욻�웏웏웏웏놵놵鞣鞣貣鞣ꏮᘔ偨⑗㔀脈⨾䌀ᙊ愀ᙊᘗ偨⑗㔀脈⨾䌀ᙊ尀脈䩡ᘛ偨⑗　ቊ㔀脈⨾䌀ᙊ尀脈䩡ᘆ偨⑗ᘊ偨⑗　ቊᘔ偨⑗㔀脈䩃⩈愁ᙊᘑ偨⑗㔀脈䩃䩡ᘕ偨⑗　ቊ㔀脈䩃䩡ᘑ偨⑗㜀脈䩃䩡ᘕ偨⑗　ቊ㜀脈䩃䩡ᘎ偨⑗䌀ᙊ愀ᙊᘒ偨⑗　ቊ䌀ᙊ愀ᙊ㜀絺耘聤胼臄臆舚苊茢莎菒萮葴藒虀虂蚬蜨蟔蠪袐襆ùð÷ë÷ëÞ÷츀Î준É준ÉЀ␃愃̤ༀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤摧⸷uᐍ਀&䘋萏Ŕ萑ﺬ葞Ŕ葠ﺬᐅ਀&䘋؀☊଀F䀀दĀԀ"萏Ŕ葞Ŕᔀ襆詀諸讬貖趖躴輸辨酌醢鉚錬鎖鏚鐐鑺镸镺阦隨霪靰韠òíòàòààÖò준íííఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤ऀ萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤ఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤ᜀ訾詀詆諸謀讬讲貔貖貞趖趞躲躴躼躾輸轀辨辮酌酒醢醨鉚鉠錬録鎖鎜鏚鏢鐐鐘鑺钂镸镺門阤阦阬隨隮霪霰靰靴韠韨駜駤鬴鬸鲎鲖龼鿀ꈜꈤ폞��폞�폪�����뿈����폪����폪¥ᘞ偨⑗　ቊ㔀脈࠷㺁*䩃࡜憁ᙊᘒ偨⑗　ቊ䌀ᙊ愀ᙊᘑ偨⑗㔀脈䩃䩡ᘕ偨⑗　ቊ㔀脈䩃䩡ᘔ偨⑗㔀脈⨾䌀ᙊ愀ᙊᘗ偨⑗㔀脈⨾䌀ᙊ尀脈䩡ᘛ偨⑗　ቊ㔀脈⨾䌀ᙊ尀脈䩡ᘎ偨⑗䌀ᙊ愀ᙊ㬀韠駜鬴鲎龼ꂆꈜꊔꋠꏞꏠꑰꔆꔈꘆꝐ꣊ꥬꨰꪀòòðáòÜ�ðò케¿눀²ఀ萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘ摧帺/ༀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤摧帺/ఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤Ѐ␃愃̤Āఀ␃༃욄ᄀ㪄廿욄怀㪄懿̤Āఀ␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤ጀꈤꊔꊜꋠꋨꏞꏠꏦꑰꑶꔆꔈꔐꘆ꘎ꝐꝖ꣊꣐ꥬꥴꥶꨮꨰ꨸꨺ꩾꪀꪊꪒꬺꬼꬾꭂꭄꭈ탘��믅믐뗐ꖱ鮱趖羱晱婢婢b̏jᘀ坨㬢唀Ĉᘆ坨㬢ᔔ㩨⽞ᘀ偨⑗䌀ᙊ愀ᙊᔛ㩨⽞ᘀ偨⑗　ቊ㔀脈䩃䩡ᔛ㩨⽞ᘀ偨⑗　ቊ㜀脈䩃䩡ᘑ偨⑗㔀脈䩃䩡ᘉ偨⑗㔀脈ᔓ㩨⽞ᘀ偨⑗　ቊ㔀脈ᔗ偨⑗ᘀ偨⑗䌀ᙊ尀脈䩡ᘆ偨⑗ᘊ偨⑗　ቊᘒ偨⑗　ቊ䌀ᙊ愀ᙊᘔ偨⑗㔀脈⨾䌀ᙊ愀ᙊᘎ偨⑗䌀ᙊ愀ᙊᘗ偨⑗㔀脈⨾䌀ᙊ尀脈䩡ᘛ偨⑗　ቊ㔀脈⨾䌀ᙊ尀脈䩡ᘚ偨⑗㔀脈࠷㺁*䩃࡜憁ᙊ⌀ꪀꬺꬼꭀꭂꭆꭈꭌꭎꭒꭔꭦꭨ꭪ꮄꮆꮈꮊꮌïííííäíâí�Ѐ␃愃̤Āࠀ萘萙☛⍠ȤĀༀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤摧帺/ሀꭈꭊꭎꭐꭔꭖꭢꭤꭦ꭪꭬ꭸꭺꮀꮂꮄꮈꮊꮌ�탳ᘆ뉞ᘕ騩　၊洀H渄H甄Ĉᘆ偨⑗ᘊ偨⑗　၊̓jᘀ偨⑗　၊唀Ĉᘆ坨㬢̏jᘀ坨㬢唀Ĉሀ9】㄁梐ᰁ㕐㨀䅰콟ἀ芰‮우⅁覰∅覰⌅覐␅覐┅°ᜀ쒰᠂쒰ం쒐ʆ$D䀀￱DЌNormální䩃䡟Ё䩡䡭Ѕ䡳Ѕ䡴ЅJ䁁￲¡JԌStandardní písmo odstavce^i￳³^ԌNormální tabulka 嘺㐀ۖĀ̅혴ਁ氃愀϶0k￴Á0ԀBez seznamu4䀠ò4ЌZápatí
옍렂瀑ģ2䀩¢ā2Ќ
Číslo stránkyL䀝ĒLԌText pozn. pod čarou䩃䩡H䀦¢ġHԌZnačka pozn. pod čarou⩈HĲHԌText bubliny䩃䩏䩑䩞䩡H俾łHText písmene␃ਃĦ䘋♀愇̤䩡Z俾ŒZ
Text odstavce"␃ਃ&䘋옍匁ꐓxꐔx♀愆̤䩡r俾rNadpis pozm.n.0␃ԁĤ␆ਁȦ䘋옍Ą͒ༀᄀ᐀碤帀怀愀Ĥ࠵䎁⁊愀ᑊT俾ŲT	Text bodu$␃ਃĦ䘋옍ćƩ刁؃萏͒♀师劄愃̤䩡d俾dText bodu novely&␃ਃ&䘋옍Ą̎ༀ㞄ᄂ즄廽㞄怂즄懽̤䩡b俾bNovelizační bod%␃ԃĤ␆ਁ&䘋옍匁ꐓǠꐔx②䩡R俾ƢRText paragrafu␃ᄃꦄጁ䀀Ԧ葠Ʃ②䩡D俾ŒDParagraf␃ԁĤ␆ጁ䀀Ԧ②䩡D䁐ǂDZákladní text 2	࠵㺁Ī࡜@俾@Článek␃ԁĤ␆ጁ䀀Ԧ②䩡@䁂Ǣ@
Základní text␃愃̤䩡b䁃ǲbZákladní text odsazený␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤䩡^䁒Ȃ^Základní text odsazený 2 ␃༃咄币咄愁̤䩡r䁓ȒrZákladní text odsazený 3!␃༃咄ᄁ겄廾咄态겄懾̤࠷䊁ت䩡桰ÿH䁑ȢHZákladní text 3"␃愃̤䩃䩡>俾Ȳ>潉¢StylD#␃ሃ桤ā愀̤䩏䩑䩡̌ҹᏣ᚜ᣴᵙ㢻㥬䆔䊟䕔䗮䙘守嶓幋弲惢琄祔笘繼耼蘉蝸辍雁馂ꎵꑭꧢ쁦탭��Ī࠶༭ᖯ᛼ᡌᣠ᫽ᰠ⤌⦗ポ㓴䒡刨咦坟垵埗堡嫰廏殞沱泉涀澱炬焯燔稖窺辡ꯚ뉺딃엔�䙓揲放窉蒼趀꛴녹늰듦듻봹뼁삿썣쎅앀친켡���������ﱞ`୵ഭໜ⍍⎣〬䁮䉄䊢䌑䕥伤寿师氆渘牚瓽疌盺睢索羂翱耉衈誓趦躍邁郣釀鍦须馝黏鼱ꄱꅵꢇ꥞꧰꬝ꮁ냤릈뫜묘숰쉒잏졹ⲳ!ĤńƘƷǰ˿ͦώщӧԧթܔݰ޹ࠇࡈࢇࣽ৯਻ઑ଀୛ఏ౤౿್റ൐ත෭ฟဲႸჷᄧᅸᇅሒ቙ኢዩጴፎᏚᏺᐭᑌᓀᔐᝁᠲᡪᣈᤣ᥍᦮᧰ᨥ᩺ᬑ᭴ᯓᱨ᳆ᵤᶠ᷀ᷳḦẛỹὄᾳῴ⁐₿↎↰⍟␜⒉ⓙ┶╢▐◇⚶⟧⠚⡃⢴⤌⥃⧭⩋ⲝⳄ⳸⵬ⷖ⸱⹮⻇⼐ㅧㆍ㇙㈾㉨㋀㋬㌢㍄㍲㎕㑄㑼㒱㓯㕅㕰㖣㗾㙻㛗㜱㞦㠦㢵㣷㤯㨁㨬㪈㫱㬦㭈㭣㮘㰘㱮㲯㳰㴓㵋㹉㻵㾢䄹䉩䊥䋋䍋䎓䏟䑞䔃䗀䘑䙳䚛䛸䛻ⲳ	Ḁ	ȢʶΥғ֤֠֨׌ױ׾ڟܱ޿ࠢࢧऋনਁ੃ઈତ୦ஸಅಆಬರഞඡ๝ຈຕ໗໡ཪཻႤႮᄴᆻ፿ᕔᚢᚵឈន᠅᠖ᡫᤨᦁᩎᭋᮣ᮳ᱯᱺ᳛ḇẲẽᾄ₍ℍℎℒ№⅐∞⍿␍⒌ⓟ┳▞⚪✖⟊⠐⡪⤏⦲⵰⼅ズ㈉㈊㈖㈞㈟㈣㉏㊧㍅㐽㒈㗍㘍㘖㙵㛿㠾㣼㥱㩟㬖㱗㷢㽰㽱㽶㽻㿤䂭䂮䂴䃇䉬䋗䐢䒺䒾䒿䓅䗴䝝䞐䞵䠁䠔䠭䢜䢹䣎䤟䦯䧦䨠䫤䬤䮼䯔䳗䵕䶪䷍丐丣丼乨亅亚亹仠伓佋侠倗傮决刀劆勛叴呀咁喱噺圄垵埠堕堳塿墜夐夹奙姆彩憭拄挺挻捀捬搃摸攵朤术栱栲样档棹楮樬沵涷涸涽溢煊煋煐煱獈畦疫砼竿紱纁罫翺聁膉莊蔋蘏虷蝾覉誁诰负责贤败账贲赫赱趚跊郺采鍠鎌铎闛隲顐馸鰑鰒鰗鱥鲊鳦鴶鵤鸻麑鼣齟ꄴꇿꈶꉭꋉꌼ꒔ꔌꖋꗚꡀꢮꦰꨗ꩷꫶ꭱꯆ갧거겻괖괗괝굏놐댔댚댯뙸뙾뚢묯뵿부붅붢븒뽣뽳뿫쁪싥씿얏잤죟쥤즡짇쫛쮝찁촖탱팯푭햇했햍햝힨������������豈ﭨ︘	.Įɓ˴͞Ϗзинфщש׭׹،رؽ٫ڃڈ۵ࢽঔ৒ਗ෫༽࿦Ⴧᅸᑳᑴᑺᘊᣥᥪᥫᥱᩭᫎᬚᬛᬡ᭹᭺ᮀᴱỔỘỢứỮ›↠⋤⓿▣♲⡱⣟⣠⣦⧉⧊⧎⧓⨂⪨Ⰸⴾ⶯ⶰⶱⶲ⶷⽕『ㆌ㈤㌒㌓㌙㌪㐥㐦㐬㑉㘡㞊㠗㠛㠜㠡㠷㧳㧴㧸㧽㨓㨷㪇㪜㲄㲅㲉㲐㲣㷸㸾㼂䆰䆱䆸䇄䑣䓐䓔䓕䓜䙌䢻䢿䣀䤍䤔䫾䳟乇佣佧佨佩佪佫佲儹劉劍劎劕印吐向君吜吠噰囔囻垺埛墋奧姶娾對慘揇插揗燚篴糌联薆贝蹝辧辨辭鈧鋺錅錉錚錵鍋钶阏陌陝霠靸鞞须餈饙馕鼋ꃜꖜꛌ꜈꜔꜕ꜦꜪ꣣ꭩ긘깬깭깱꽝놉뙜롑뮏븕쁐숄숑숖씋씍씒옵잭죔죖죠죦줱쭺켲쾄턢툃푕헨����﨨ﭛﻍýЁԡ߼࢑৾૝ଫଵ଻ഈྼ႞ዓዕዚ⁭⑇⟒⪊㆒㨢㫪䂟䐅䜤䜦䜬䝉䣖䥵䩡䮠䳛䶨乵剞哷嗄嗆嗋囂垡埙墯奎婡官定宠徲慭慲憇掾梬欕欠欥欿歞氰淅渆渰滛澫灤牍獕略癫癬癱癸矎磭禖穌緗臭舄艡苲荪萪蓁蓸蘠蠻貀資赞趴趵趻跠邸鉑鋠鏡閧闒隸鞞韌餥餦餬馨駌駨駳駾騘骧鬐魱鯗鯣鶤鸷齂齌齒齰ꈏꗢ꣆ꮏꮐꮖ곢꽲넨넳넹녖닣덉덊더덟덲덾뎕뎙돦됊듿떿렩롎뢊뢕먜몞밃백봽뵹빧샺셶쇺숝쉓쏅앃엵조좻즅쩦쭼쮏쳶촁촂촎촫촵춖춚켦퉯퐤퓖퓗퓡픔픘훩힀ힱ��������ﱤ４ľΩ֖֔݅ެ߿ࠀࠌ࠵࠺ࢁࣻॶᙈᚊ៎ᣆᩥᩯᩰ᩵ᰦᷫ☩⣢⧍ⵛ⸋⹽⼑⽔⽾⾼〰ユ㆓㉪㎞㒼㔐㘳㝟㟷㡡㡫㡰㫈㻿㼉㼊㼏㿗䌗䐝䐧䐨䐮䛱䟍䡱䤥䧛䴱乪佩侳侽侾俅儸剌剖劸劺勄勊咖咺哓唚啚啹嗮嚅囼坖垛埠墓姶娀威娘娞寖寲尅屁屹岜峒峠崚嵲巑帎徊後徒徙徚徠悁惈惌愴愾慃慤抆挙挼敪杚桜楩槑檋歉殃氉渜炶燨牟犣狠猽玚琜瑬甃畫皿磈禉窦笏箷紈総绉羇翶耾肇舞苎荼蒆蔦藤虍虎虘虞蚆誫谮谸賴賵賿贄贩赦跛踀踢蹂蹧迌邅酰釄鑲鑽铢铣铭铲销陻霅霵颁餲騦髨魘鯆鰒鵢鷷鸂鹱鹲鹼麁麑黧ꄵꇭꊎꌷꎜꐯꕰꕻ꘨꘲꘷Ꙇꚇꛪ꠩ꢊꢷ꣱꧶ꪬꬡꮇꮒꮗꮯꯓ갎갸건곪긙긤긥긫껄꽮꾪꾽꿛끔끠끵눗딍뙾뚈띫띬띶띿랭랳묞묨묩묫뮯뮰뮺믄믬믲벢븯뻣뽘뾈쀩삽싔쐗얹왲젃죕즕쨉쩲쯞쯩쯪쯰찰켩쿻퀅킫킵타탟탥턾톬톭퇳튔튞튟튭틪틲퍨퍩펋펏펐폴풞퓽혂혆흞흟흿힀힝�����������������������������塞歷樂吏禍甆ﳓﴧﵸﷄ﷼﹚ﺵﻞﻟ｀ﾂﾷY£ĆťǹǺɘ˶̱̲͒΅θЭҊҋӖՅֆעّܠࣱ݂মਛ੫ૈ૴ଢ୙୸ொైಯയ൹ඬු෕ๆພ໕ཿ࿝ሯቖኊዾ፨Ꮓ᐀ᑙᒢᖪ᛹ᜟᝫ៏័៺ᡒ᡾ᢴᣖᤄᤧ᧖ᨍᨎᩃ᪁᫗ᬂᬵᮐᰍᱩ᳃ᴸᶸṇẉềᾓι‚₃₸⃚⃵K↩↪∀≁⊂⊥⋝⏛⒇┴⛋✰⟻⠷⡝⣜⣝⤥⥰⥱⧰⪕⭒⮣ⰅⰭⲊⲋⲍⲎⲐⲑⲓⲔⲖⲗⲠⲡⲢⲯⲰⲱⲴ　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀x〔耀耀　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸ　耀ஸh〕耀耀　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢　耀㷢x〔耀㷢　耀朤　耀朤〣耀朤〣耀朤〣耀朤〣耀朤〣耀朤〣耀朤〣耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤〛耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤　耀朤h〕耀耀　耀묯　耀묯　耀묯　耀묯　耀묯　耀묯　耀묯　耀묯　耀묯x〔耀묯　耀싥　耀싥　耀싥　耀싥　耀싥　耀싥　耀싥　耀싥　耀싥　耀싥　耀싥　耀싥　耀싥　耀싥　耀싥　耀싥　耀싥　耀싥　耀싥　耀싥　耀싥　耀싥　耀싥　耀싥　耀싥　耀싥　耀싥　耀싥x〔耀묯　耀�　耀�　耀�　耀�　耀�　耀�　耀�　耀�　耀�　耀�　耀�　耀�　耀�　耀�h〕耀耀x〔耀x〔耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀h〕耀耀h〕耀耀　耀︘　耀︘　耀︘　耀︘　耀︘　耀︘　耀︘　耀︘　耀︘　耀︘　耀︘　耀︘　耀︘　耀︘X〛耀耀X〚耀耀　耀щ　耀щ　耀щ　耀щ　耀щ　耀щ　耀щ　耀щ　耀щ　耀щ　耀щ　耀щ　耀щ　耀щ　耀щ　耀щ　耀щ　耀щ　耀щ　耀щ　耀щ　耀щ〙耀щ　耀щ　耀щ　耀щ　耀щ　耀щ　耀щ　耀щ　耀щ　耀щ　耀щ　耀щ　耀щh〕耀щ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ〜耀ᴱ　耀ᴱ〝耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ〞耀ᴱ〞耀ᴱ〞耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ〝耀ᴱ〝耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ〟耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ〝耀ᴱ　耀ᴱ〝耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ〠耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ〠耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ〝耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱ〝耀ᴱ　耀ᴱ　耀ᴱh〕耀щ　耀ꭩ』耀ꭩ』耀ꭩ　耀ꭩ　耀ꭩ　耀ꭩ　耀ꭩ　耀ꭩ　耀ꭩ　耀ꭩ　耀ꭩ〝耀ꭩ〝耀ꭩ　耀ꭩ　耀ꭩ』耀ꭩ　耀ꭩ　耀ꭩ　耀ꭩ　耀ꭩ〝耀ꭩ〝耀ꭩ　耀ꭩ〟耀ꭩ〟耀ꭩ　耀ꭩ　耀ꭩ　耀ꭩ　耀ꭩ　耀ꭩ　耀ꭩ　耀ꭩ　耀ꭩ　耀ꭩ〟耀ꭩ　耀ꭩh〕耀щh〕耀щ〞耀　耀〝耀　耀　耀　耀〞耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀〝耀〝耀　耀　耀　耀　耀　耀〝耀　耀〞耀〞耀　耀h〕耀щh〕耀щ　耀㆒　耀㆒　耀㆒　耀㆒　耀㆒　耀㆒　耀㆒　耀㆒　耀㆒〟耀㆒〟耀㆒　耀㆒　耀㆒　耀㆒〞耀㆒　耀㆒　耀㆒　耀㆒〝耀㆒　耀㆒　耀㆒　耀㆒〟耀㆒　耀㆒　耀㆒　耀㆒　耀㆒〝耀㆒　耀㆒〞耀㆒　耀㆒　耀㆒〞耀㆒　耀㆒　耀㆒〝耀㆒　耀㆒　耀㆒ 　耀㆒　耀耀　耀耀〞耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〞耀耀　耀耀〟耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〞耀耀　耀耀　耀耀〟耀耀〣耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〝耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〞耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〟耀耀　耀耀〞耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〝耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〛耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〝耀耀X〝耀耀X〝耀耀X〝耀耀　耀耀　耀耀〝耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〝耀耀　耀耀　耀耀〟耀耀　耀耀　耀耀〔耀耀〔耀耀　耀耀〞耀耀　耀耀　耀耀〔耀耀　耀耀〔耀耀〟耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〔耀耀　耀耀　耀耀〡耀耀x〔耀耀　耀耀　耀耀〟耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〝耀耀〔耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〔耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〞耀耀〔耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〝耀耀〞耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀〝耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀〝耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀〝耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀〝耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀　耀耀〝耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀〝耀耀〜耀耀Ā〝耀耀〝耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〘耀耀〘耀耀〜耀耀〝耀耀〜耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〜耀耀x〔耀耀〝耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〝耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〝耀耀〜耀耀〝耀耀〝耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀h〕耀耀〝耀耀〜耀耀〝耀耀〝耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀h〕耀耀x〔耀耀x〔耀耀x〔耀耀〜耀耀〜耀耀〝耀耀〜耀耀〜耀耀〝耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〝耀耀〜耀耀Ā〝耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〝耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〝耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〝耀耀〜耀耀〝耀耀〝耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〝耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〝耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀h〕耀耀x〔耀耀x〔耀耀〞耀耀〝耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〝耀耀〜耀耀〝耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〝耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〝耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〝耀耀〜耀耀〝耀耀〝耀耀　耀耀　耀耀　耀耀X〚耀耀X〚耀耀〝耀耀X〚耀耀邈　　ƀ䂘　耀耀܀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘】耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘】耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘】耀耀䂘】耀耀䂘】耀耀䂘】耀耀䂘】耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘】耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘】耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘】耀耀䂘　耀耀䂘】耀耀䂘】耀耀䂘　耀耀䂐】耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘〞耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘】耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘】耀耀䁸〔耀耀䂘】耀耀䂘　耀耀䂘】耀耀䂘】耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘】耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘】耀耀䂘】耀耀䂘】耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘】耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䁸〔耀耀䁸〔耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘】耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘】耀耀䂘　耀耀䂘〢耀耀䂘】耀耀䂘〔耀耀䁸〔耀耀䂘】耀耀䁸〔耀耀䁸〔耀耀䂘】耀耀䂘】耀耀䂘】耀耀䁸〔耀耀䂘】耀耀䁸〔耀耀䁸〔耀耀䂘】耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘】耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘】耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘】耀耀䂘】耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘】耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘】耀耀䂘〜耀耀䂘〜耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘】耀耀䂘】耀耀䂘】耀耀　〆䛸܀䂘　耀耀܀邈　　ެ䂐　耀耀܀邈　　ެ䂐　耀耀܀邈　　ެ䂐　耀耀܀邈　　ެ쭨　〇Āߞ쭨　〇ƀ쭨　　Ā䂐』耀耀ĀĀ䂘』耀耀쭨　　ެ邈　　ऴެȢʶΥғ֤֠֨׌ױ׾ڟܱ޿ࠢࢧऋনਁ੃ઈତ୦ஸಅಆಬರഞඡ๝ຈຕ໗໡ཪཻႤႮᄴᆻ፿ᕔᚢᚵឈន᠅᠖ᡫᤨᦁᩎᭋᮣ᮳ᱯᱺ᳛ḇẲẽᾄ₍ℍℎℒ№⅐∞⍿␍⒌ⓟ┳▞⚪✖⟊⠐⡪⤏⦲⵰⼅ズ㈉㈊㈖㈞㈟㈣㉏㊧㍅㐽㒈㗍㘍㘖㙵㛿㠾㣼㥱㩟㬖㱗㷢㽰㽱㽶㽻㿤䂭䂮䂴䃇䉬䋗䐢䒺䒾䒿䓅䗴䝝䞐䞵䠁䠔䠭䢜䢹䣎䤟䦯䧦䨠䫤䬤䮼䯔䳗䵕䶪䷍丐丣丼乨亅亚亹仠伓佋侠倗傮决刀劆勛叴呀咁喱噺圄垵埠堕堳塿墜夐夹奙姆彩憭拄挺挻捀捬搃摸攵朤术栱栲样档棹楮樬沵涷涸涽溢煊煋煐煱獈畦疫砼竿紱纁罫翺聁膉莊蔋蘏虷蝾覉誁诰负责贤败账贲赫赱趚跊郺采鍠鎌铎闛隲顐馸鰑鰒鰗鱥鲊鳦鴶鵤鸻麑鼣齟ꄴꇿꈶꉭꋉꌼ꒔ꔌꖋꗚꡀꢮꦰꨗ꩷꫶ꭱꯆ갧거겻괖괗괝굏놐댔댚댯뙸뙾뚢묯뵿부붅붢븒뽣뽳뿫쁪싥씿얏잤죟쥤즡짇쫛쮝찁촖탱팯푭햇했햍햝힨������������豈ﭨ︘	.Įɓ˴͞Ϗзинфщש׭׹،رؽ٫ڃڈ۵ࢽঔ৒ਗ෫༽࿦Ⴧᅸᑳᑴᑺᘊᣥᥪᥫᥱᩭᫎᬚᬛᬡ᭹᭺ᮀᴱỔỘỢứỮ›↠⋤⓿▣♲⡱⣟⣠⣦⧉⧊⧎⧓⨂⪨Ⰸⴾ⶯ⶱⶲ⶷⽕『ㆌ㈤㌒㌓㌙㌪㐥㐦㐬㑉㘡㞊㠗㠛㠜㠡㠷㧳㧴㧸㧽㨓㨷㪇㪜㲄㲅㲉㲐㲣㷸㸾㼂䆰䆱䆸䇄䑣䓐䓔䓕䓜䙌䢻䢿䣀䤍䤔䫾䳟乇佣佧佨佫佲儹劉劍劎劕印吐向君吠噰囔囻垺埛墋奧姶娾對慘揇插揗燚篴糌联薆贝蹝辧辨辭鈧鋺錅錉錚錵鍋钶阏陌陝霠靸鞞须餈饙馕鼋ꃜꖜꛌ꜈꜔꜕ꜦꜪ꣣ꭩ긘깬깭깱꽝놉뙜롑뮏븕쁐숄숑숖씋씍씒옵잭죔죖죠죦줱쭺켲쾄턢툃푕헨����﨨ﭛﻍýЁԡ߼࢑৾૝ଫଵ଻ഈྼ႞ዓዕዚ⁭⑇⟒⪊㆒㨢㫪䂟䐅䜤䜦䜬䝉䣖䥵䩡䮠䳛䶨乵剞哷嗄嗆嗋囂垡埙墯奎婡官定宠徲慭慲憇掾梬欕欠欥欿歞氰淅渆渰滛澫灤牍獕略癫癬癱癸矎磭禖穌緗臭舄艡苲荪萪蓁蓸蘠貀資赞趴趵趻跠邸鉑鋠鏡閧闒隸鞞韌餥餦餬馨駌駨駳駾騘骧鬐魱鯗鯣鶤鸷齂齌齒齰ꈏꗢ꣆ꮏꮐꮖ곢꽲넨넳넹녖닣덉덊더덟덲덾뎕뎙돦됊듿떿렩롎뢊뢕먜몞밃백봽뵹빧샺셶쇺숝쉓쏅앃엵조좻즅쩦쭼쮏쳶촁촂촎촫촵춖춚켦퉯퐤퓖퓗퓡픔픘훩힀ힱ��������ﱤ４ľΩ֖֔݅ެ߿ࠀࠌ࠵࠺ࢁࣻॶᙈᚊ៎ᣆᩥᩯᩰ᩵ᰦᷫ☩⣢⧍ⵛ⸋⹽⼑⽔⽾⾼〰ユ㆓㉪㎞㒼㔐㘳㝟㟷㡡㡫㡰㫈㻿㼉㼊㼏㿗䌗䐝䐧䐨䐮䛱䟍䡱䤥䧛䴱乪佩侳侽侾俅儸剌剖劸劺勄勊咖咺哓唚啚啹嗮嚅囼坖垛埠墓姶娀威娘娞寖寲尅屁屹岜峒峠崚嵲巑帎徊後徒徙徚徠悁惈惌愴愾慃慤抆挙挼敪杚桜楩槑檋歉殃氉渜炶燨牟犣狠猽玚琜瑬甃畫皿磈禉窦笏箷紈総绉羇翶耾肇舞苎荼蒆蔦藤虍虎虘虞蚆誫谮谸賴賵賿贄贩赦跛踀踢蹂蹧迌邅酰釄鑲鑽铢铣铭铲销陻霅霵颁餲騦髨魘鯆鰒鵢鷷鸂鹱鹲鹼麁麑黧ꄵꇭꊎꌷꎜꐯꕰꕻ꘨꘲꘷Ꙇꚇꛪ꠩ꢊꢷ꣱꧶ꪬꬡꮇꮒꮗꮯꯓ갎갸건곪긙긤긥긫껄꽮꾪꾽꿛끔끠끵눗딍뙾뚈띫띬띶띿랭랳묞묨묩묫뮯뮰뮺믄믬믲벢븯뻣뽘뾈쀩삽싔쐗얹왲젃죕즕쨉쩲쯞쯩쯪쯰찰켩쿻퀅킫킵타탟탥턾톬톭퇳튔튞튟튭틪틲퍨퍩펋펏펐폴풞퓽혂혆흞흟흿힀힝�����������������������������塞歷吏⥱⧰⪕⭒⮣ⰅⰭⲊⲋⲍⲐⲓⲖⲠⲡⲢⲯⲰⲴ譪　　܀譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ　耀耀܀　耀耀܀z〔耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀j〕耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀z〔耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀〣耀耀܀〣耀耀܀〣耀耀܀〣耀耀܀〣耀耀܀〣耀耀܀〣耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀〛耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀j〕耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀z〔耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀z〔耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀j〕耀耀܀z〔耀耀܀z〔耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀j〕耀耀܀j〕耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀Z〛耀耀܀Z〚耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀〙耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀j〕耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ހ譪　　ހ　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀〔耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀　耀耀܀譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譪　　ހ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　㎥Ĕƀ쭨　　ƀ쭨　　ƀ쭨　　ƀ쭨　　ƀ쭨　　ƀ쭨　　ƀ쭨　　ƀ쭨　　ƀ쭨　　ƀ쭨　　ƀ쭨　　ƀ쭨　　ƀ쭨　　ƀ쭨　　ƀ쭨　　ƀ쭨　　ƀ쭨　　ƀ쭨　　ƀ쭨　　ƀ쭨　　ƀ쭨　　ƀ쭨　　ƀ譪　　ހ譪　　ހ譪　　ހ譨　　ƀ譨　　ƀ譪　　ހ譨　　ƀ譨　　ƀ譪　　ހ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ譨　　ƀ〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀܀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀܀譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譪　　ެ譨　　ƀ譨　　ƀ〜耀耀〜耀耀h〕耀耀x〔耀耀x〔耀耀〞耀耀〝耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〝耀耀〜耀耀〝耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〝耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〝耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〝耀耀〜耀耀〝耀耀〝耀耀　耀耀　耀耀　耀耀Z〚耀耀܀Z〚耀耀܀〝耀耀X〚耀耀
　〆܀쭪　　܀쭪　　ހ䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚】耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚】耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚】耀耀܀䂚】耀耀܀䂚】耀耀܀䂚】耀耀܀䂚】耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚】耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚】耀耀܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀܀䂚】耀耀܀䂚　耀耀܀䂚】耀耀܀䂚　耀耀܀킈　〹:᥈ޯ킈　〹ƀ킈　〹ƀ䂘　耀耀䂘　耀耀䂘】耀耀䂘】耀耀䂘】耀耀
　〆䛸܀䂚　耀耀܀䂚　耀耀㠀܀䂒　耀耀܀䂒　耀耀܀쭪　〇欴ߞ쭪　〇ހ쭪　〇ހ䂒』耀耀Ā܀䂚』耀耀܀
　〆܀	&&&)؀蛞�湠㧀ꡢ詌虜㎤딘ն䫬흪Ꮎ氎鷎샠籠᥈ⷠ䎺嬺眺訾ꈤꭈꮌțȣȧȬȳȸȺȽіњўѡѣѩѮѱѴѷѻѽҀ҂҅҇ҊҌҎ؀Ṉ⛔䕺氬菄醊ꓐ먠�ᓮ䀮後苾鮎큔ྞユ䭀渦菰ꛤ쪰㐞廒黴ﺶ퍤ग़⿜幦蘌뒌왞ࡢ嵎挨蜐뱆퀸︂ഊ⃚䰶氤蒊鴜깮졸רឲ⭲㭾䶮妖檶絺襆韠ꪀꮌȜȞȟȠȡȢȤȥȦȨȩȪȫȭȮȯȰȱȲȴȵȶȷȹȻȼȾȿїјљћќѝџѠѢѤѥѦѧѨѪѫѬѭѯѰѲѳѵѶѸѹѺѼѾѿҁ҃҄҆҈҉ҋҍ؀ꮊȝ")ℓℓ４肕j䩇�޼䩈ޡ䩉�૎䩊䰄્䩋ᅴ્䩌臬ે䩍䢔ે䩎렜ો䩏般ે䩐޼䩑㳄ે䩒㜜૆䩓傄ඳ䩔泴ක䩕億ඳ䩖兄ඳ䩗刄ඳ䩘劄ඳ䩙卄ඳ䩚꽤Ȫ䩛櫴ක䩜歴ක䩝�૎䩞䯄્䩟㳌ට䩠㵌ට䩡㷌ට䩢㹌ට䩣㻌ට䩤㽌ට䩥㿌ට䩦떴૏䩧똴૏䩨뚴૏䩩뜴૏䩪랴૏䩫렴૏䩬뢴૏䩭뤴૏䩮릴૏䩯먴૏䩰몴૏䩱무૏䩲뮴૏䩳밴૏䩴벴૏䩵봴૏䩶붴૏䩷븴૏䩸뺴૏䩹뼴૏䩺뾴૏䩻쀴૏䩼살૏䩽섴૏䩾솴૏䩿숴૏䪀슴૏䪁쌴૏䪂쎴૏䪃쐴૏䪄쒴૏䪅씴૏䪆어૏䪇옴૏䪈운૏䪉윴૏䪊잴૏䪋젴૏䪌좴૏䪍줴૏䪎즴૏䪏쨴૏䪐쪴૏䪑쬴૏䪒쮴૏䪓찴૏䪔체૏䪕촴૏䪖춴૏䪗츴૏䪘캴૏䪙켴૏䪚쾴૏䪛퀴૏䪜킴૏䪝턴૏䪞톴૏䪟툴૏䪠튴૏䪡팴૏䪢펴૏䪣퐴૏䪤풴૏䪥픴૏䪦햴૏䪧혴૏䪨횴૏䪩휴૏䪪ힴ૏䪫�૏䪬�૏䪭�૏䪮�૏䪯�૏䪰�૏ስᒟ⛱⛸⦣ⳳ䋵䞅옦쬙ﲑ឵ᤒᬽ᯻὾⌴㢏㢘㢝攻赍韛鱏鹟갰갵뇤뚷뢬믪첺켈휘��辰ｫɞઢ㯖㼶㼺䆎䉸䍮䖁䗚䥋妮澢鸝鹳龽ꀪꙉꙟꦽ꧓ꫬ쀧쮨ﾫᬞん゗皞ꝼ��阮ﻭﻱ＀»¿ĕŬȈɞࣿொ๎຦ີྍ៖ᦡṪᾡₑ⠾⦐Ⲵ	

 !"#$%&'()*+,-./0123456789:;<=>?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[\]^_`abcdefghiሼᒦ⛴⛻⦦⳶䋹䞈옪쬠ﲗីᤕᭁ᯾ᾂ⌸㢓㢜㢡敁赐韟鱒鹢갴갺뇧뚺뢯믭첽켋휜��亮ｱɡથ㯙㼹㼽䆑䉻䍱䖄䗝䥎妱澥鸠鹶鿀ꀭꙌꙢ꧀꧖ꫯ쀪쮫ﾮᬧゖ゛皡ꞃ��流ﻰﻴ＃¾ÂĘŰȋɢंௌ๒ສູྐ៛ᦨṮᾤₔ⡂⦓Ⲵ	

 !"#$%&'()*+,-./0123456789:;<=>?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[\]^_`abcdefghiCj耪牵㩮捳敨慭⵳業牣獯景⵴潣㩭景楦散猺慭瑲慴獧耏敭牴捩潣癮牥整rಀ䰁ퟺ☂̀ㆀ愠耄ⰱ愠耄〱愠耄ㄱ愠耄㈱愠耄㐱愠者㔱‬ѡㆀ‷ѡㆀ㔷զㆀ㔹愠耇㤱〵‬ݡㆀ㤹ⰵ愠耆㤱㘹愠耇㤱㘹‬͡㊀愠耆〲㔰愠耇〲㘰‬ݡ㊀〰ⰷ愠耄㐲愠考″ѡ㎀‬ॡ㎀ⰰㄴ㜶愠耄ㄳ愠考‴ѡ㒀″ѡ㒀‶ѡ㒀‸͡㖀愠耄ㄵ愠耄㔵愠耂昵考‶͡㞀愠耄㘷愠考‸͡㦀愠耄㌹愠耉牐摯捵䥴橄Ā─ᄀ樀Ā─က樀Ā─樀Ā─฀樀Ā─ᜀ樀Ā─ᜀ樀Ā─Ā樀Ā─樀Ā─℀樀Ā─ഀ樀Ā─฀樀Ā─฀樀Ā─ᜀ樀Ā─฀樀Ā─ᜀ樀Ā─ఀ樀Ā─฀樀Ā─樀Ā─ᰀ樀Ā─฀樀Ā─ᨀ樀Ā─᠀樀Ā─̀樀Ā─Ѐ樀Ā─܀樀Ā─ༀ樀Ā─樀Ā─ᘀ樀Ā─ᜀ樀Ā─樀Ā─Ԁ樀Ā─؀樀Ā─樀Ā─฀樀Ā─樀Ā─฀樀Ā─฀樀Ā─฀樀Ā─Ȁ樀Ā─∀樀Ā─฀樀Ā─฀樀Ā─฀樀Ā─ 樀Ā─ 樀Ā─ༀ樀Ā─ᬀ樀Ā─ༀ樀Ā─ༀ樀Ā─∀樀Ā─∀樀Ā─ᜀ樀Ā─฀樀Ā─樀Ā─฀樀Ā─฀樀Ā─฀樀Ā─樀Ā─ጀ樀Ā─樀Ā─樀Ā─฀樀Ā─⌀樀Ā─樀Ā─樀Ā─ᬀ樀Ā─฀樀Ā─ᬀ樀Ā─樀Ā─ᬀ樀Ā─樀Ā─樀Ā─฀樀Ā─樀Ā─฀樀Ā─ᔀ樀Ā─฀樀Ā─᐀樀Ā─ᬀ樀Ā─਀樀Ā─∀樀Ā─ሀ樀Ā─฀樀Ā─ᤀ樀Ā─樀Ā─฀樀Ā─樀Ā─ᜀ樀Ā─ᬀ樀Ā─∀樀Ā─ሀ樀Ā─ἀ樀Ā─ሀ樀Ā─ጀ樀Ā─Ḁ樀Ā─Ȁ樀Ā─℀樀Ā─␀樀Ā─∀樀Ā─ऀ樀Ā─଀樀Ā─ࠀ樀Ā─฀樀Ā─樀Ā─ᴀ樀Ā─฀렀먀欀洀氀8甀8�鼀꬀㐀¡㘀¡묀¬봀¬Ȁ¯܀¯漀»猀»ᬀÖᴀÖ Ĵ∀Ĵ琀Ņ缀Ņꌀɇ뜀ɇ儀Ɏ攀Ɏ㜀ʅ䈀ʅ言ʅ需ʅ渀ʏ礀ʏ销ʭ騀ʭᰀʺḀʺ᐀˅ᴀ˅ˈ̀ˉˌԀˌऀ˞ᘀ˞戀˦搀˦　̰㈀̰씀̱츀̱㸀ͤ䤀ͤ̀ͦഀͦ礀ͦ茀ͦ଀ΌᜀΌᰀό─ό尀ό攀ό᠀ώ⌀ώ܀ϏሀϏ縀ϓ耀ϓ鈀ϥἀІ⨀І꬀Ў꼀Ў먀Ў븀Ў謀Ь謀Ь贀Ь贀Ь踀Ь踀Ь退Ь鄀Ь錀Ь鐀Ь阀Ь需Ь넀Ь됀Ь܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀Ѐ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᬀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀Ѐ܀ЀȀЀ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀ȀĀ縀묀ᤀ缀阀吀ꄀ缀#ఀ$؀/뤀0윀Y儀^꬀u㬀x㰀x︀z＀z　}褀褀縀묀ꄀ豈눀㐀鄀∀�¥销§吀®鐀°鄀±씀²ꈀ¶¶⼀»洀»樀ÀÂÂ㸀Å輀ÅꌀÇ×阀Ø⠀ßß렀ð✀ñ븀ó挀ôᨀû最û栀ûऀü᠀þԀĀᜀĊč礀đ开Ĕ଀Ė㤀ė䄀ğ娀ğ됀Ġ촀Ġ娀ģ渀ģऀĬ㨀ĭ렀ĭ�Į䨀Ĵ쬀ĵȀĿ꼀ŁᔀŉﴀŊ＀ŊഀŌ猀ŏ⸀Ő阀ŒŒ焀œༀŔᄀŔᨀŔᰀŔἀŔ℀Ŕ䠀ŕ฀Ŝ礀ŜⰀş圀š저ţ턀ţ�ţ저ť�ű礀Ŷ鐀Ÿ뼀Ź봀Ɗᰀƍ帀Ǝ܀ƏﬀƒЀƓ㔀Ɠ䨀Ɠ䬀Ɠ一Ɠ伀Ɠ踀Ɠ阀ƙﴀƙ਀ƧጀƧ瘀ƫḀƬᤀƮ欀Ʈ刀Ƹ鰀Ƹ退ƻ�ƻ܀ǂကǂᜀǂǂ혀ǈ�ǈ稀ǋǋ먀ǌ䐀ǎ蔀ǏǏЀǒ琀ǒ嘀ǔꄀǔǕ᠀Ǘ刀ǘ�Ǜ⠀ǟ䀀Ǡ눀ǡ焀ǣ嘀Ǥ褀ǦǧǨ�Ǯ�ǲἀǴ笀Ǵ蔀ǵ଀ǹ嬀ǻ昀Ǽ⬀ȋ㐀ȋ䐀Ȕ谀ȗ挀ț儀ȝ渀Ƞ砀Ȣ팀ȧ褀Ȫ謀Ȫ蠀ȯ錀ȱ䔀ȶȺ혀Ȼꀀɀ踀Ɂ؀Ʉ�Ʌ瘀Ɏ豈ɑ开ɒ搀ɔꈀɗ�ɗ伀əﴀə戀ɚɚ촀ɞ넀ɟ堀ɤ縀ɦᘀɫἀɫ씀ɭԀɮ䴀ɺ⤀ɽ섀ʄʄʓ쀀ʔ휀ʛʛ䈀ʟ䬀ʟ焀ʟ봀ʟ⬀ʧ씀ʨ윀ʨ簀ʩʬ✀ʯ⤀ʱ㈀ʱʲ䠀ʳ䨀ʳ匀ʳʳऀʴ뼀ʵ⠀ʸ最ʾ᐀ˀ瘀ˁ豈ˁ切ˁᰀ˂ᴀ˂刀˂˅漀ˈˌˍ瀀˒踀˒─˔笀˔䜀ˣ꼀˥䬀˦戀˦昀˦˪Ⰰ˭欀˰묀˰㬀˶䈀˸鬀˺㸀˻㼀́蘀́眀̉꤀̉＀̉ሀ̌̌ༀ̏蜀̑䰀̔윀̘਀̚攀̚渀̚ﬀ̞�̟鄀̢ﬀ̤谀̧꬀̧촀̩娀̭紀̮က̯欀̲똀̲က̵팀̵愀̸樀̸＀̾ࠀ̿휀̿ꘀ́ᴀ̈́☀̈́⼀̈́耀̈́焀͈␀͉䌀͋͋대͏밀͏䰀͒唀͒圀͒뜀͒먀͒쌀͒͙＀͙촀͠㌀͡㐀͡㴀͡㰀ͣ椀ͥᰀͮ딀Ͱ褀͹稀ͺ΅䰀Ά一Ά圀Ά蜀Ά刀Ί⸀Ό㜀Ό㤀ΌΌΌ︀Ό퀀ΑΓ猀Δ簀Δ縀ΔΔΔΔ戀ΝΝΝĀΞ̀Ξ瀀Ξ爀Ξ笀Ξ焀Υ稀Υ簀Υ✀Φ⠀Φ㄀Φ␀Ϋ蘀Ϋ蠀Ϋ鄀Ϋ㠀ά猀άᨀή⌀ή瘀ΰ娀α縀ζ蜀ζ褀ζ樀η氀η甀η됀η一κḀλ✀λⰀλ글λ뀀λ뤀λ�ϋϋﬀϏЀϐ؀ϐꨀϐ꬀ϐ됀ϐ鐀ϒ鴀ϒϒϒﴀϔĀϖ耀ϗ鰀ϗ鴀ϗꠀϗ됀ϗ簀Ϙ紀Ϙ蠀Ϙ鐀Ϙ�Ϙ�ϘϘϘ㰀ϙ㴀ϙ䠀ϙ吀ϙ餀ϙ鬀ϙ鸀ϙ휀ϙϙ一Ϛ吀ϚϚ＀Ϛϝﰀϝ䰀Ϟ攀Ϟᰀϟ─ϟ✀ϟ茀ϟ蔀ϟ踀ϟ䐀ϣ阀ϣ需ϣ蔀ϥ蘀ϥ輀ϥ鈀ϥ✀ϸ㌀ϸ鄀Ϲ븀Ϲ쐀Ϲ�ϹꔀϺ윀Ϻ谀ЁЁ言Ѕ됀Ѕ戀Ї렀Ї䬀Љ관ЉꐀЎ쀀ЎЏЏ윀Г퐀ГԀДༀД㤀Х䰀ХༀШ㘀Ш餀Ъ䘀Ы嘀ЫꈀЫꠀЫЀЬ਀Ь᐀Ь ЬⰀЬ㜀Ь褀Ь謀Ь謀Ь贀Ь贀Ь踀Ь踀Ь退Ь鄀Ь錀Ь鐀Ь阀Ь需Ь넀Ь됀Ь܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀ԀЀ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ѐ܀ЀȀЀ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀Ȁ䴀˦尀˦搀˦攀˦䰀Ϟ䰀Ϟ倀Ϟ儀Ϟ✀ϟ⬀ϟ㠀ϟ㴀ϟ瘀ϟ稀ϟ鄀ϣ销ϣ픀ϣ�ϣ㈀ϥ㬀ϥ鄀ϥ鈀ϥ阀ϥ阀ϥ넀ϳ촀ϳϷ切Ϸ谀Ϲ뼀Ϲ蔀Ѕ蔀Ѕ⤀А⤀А였Г윀ГЀДԀД　Е　Е砀Е砀Е฀К脀К錀ПꄀП�П�П䤀Р䤀Р�Р�Р頀Ъ餀Ъ唀Ы嘀ЫꈀЫꈀЫꌀЫꠀЫ대ЫЀЬ਀Ь᐀ЬⰀЬ㜀Ь褀Ь言Ь謀Ь謀Ь贀Ь贀Ь踀Ь踀Ь退Ь鄀Ь錀Ь鐀Ь阀Ь需Ь넀Ь됀Ь̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ȁ܀Ѐ܀Ԁ܀Ԁ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀Ԁ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀ЀԀ܀ЀԀ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀ЀȀЀ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀Ȁ戀˦搀˦鈀ϥ謀Ь謀Ь贀Ь贀Ь踀Ь踀Ь退Ь鄀Ь錀Ь鐀Ь阀Ь需Ь넀Ь됀Ь܀Ѐ܀܀Ѐ܀ЀȀЀ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀ȀԀ퀀㜛᠙⃙ᦩĀᜀ捯ᩃ곶ｗ／／／／／／／／ဏ嬀脞걧뚠ﾲ／／／／／／／／ဏἀ꼚鉪勒ᣑᜀᘀ＀／／／／／⼀轤塰６／／／／／／／／ဏĀĀ؀ༀ㞄ᄂ즄ᗽ׆Āȷ帆㞄怂즄㗽Ĉ࠶Ȁ⸀ĀЀĀ̀ༀኄᄃ预ᗾ׆Ā̒帆ኄ怃预濾()耄᠀萏ע萑ﺘ옕؅葞ע葠ﺘ.舂᠀萏ࢲ萑ｌ옕눁؈葞ࢲ葠ｌ.耀᠀萏ஂ萑ﺘ옕舁؋葞ஂ葠ﺘ.耄᠀萏๒萑ﺘ옕刁؎葞๒葠ﺘ.舂᠀萏ᄢ萑ｌ옕∁ؑ葞ᄢ葠ｌ.耀᠀萏Ᏺ萑ﺘ옕ؓ葞Ᏺ葠ﺘ.耄᠀萏ᛂ萑ﺘ옕숁ؖ葞ᛂ葠ﺘ.舂᠀萏ᦒ萑ｌ옕鈁ؙ葞ᦒ葠ｌ.᠃萏Щ萑ﺘ옕⤁؄葞Щ葠ﺘ⡯̀⠀⤀ĀЀĀༀ濾ᄆ预ᗾ׆Ā۹帆濾怆预˾Ā⸀ĀȀƂༀ즄ᄉ䲄ᗿ׆Ā৉帆즄怉䲄˿Ȁ⸀Āƀༀ馄ᄌ预ᗾ׆Āಙ帆馄怌预˾̀⸀ĀЀƀༀ榄ᄏ预ᗾ׆Āཀྵ帆榄怏预˾Ѐ⸀ĀȀƂༀ㦄ᄒ䲄ᗿ׆Āሹ帆㦄怒䲄˿Ԁ⸀Āƀༀ঄ᄕ预ᗾ׆Āᔉ帆঄怕预˾؀⸀ĀЀƀༀ�ᄗ预ᗾ׆Ā៙帆�怗预˾܀⸀ĀȀĂༀꦄᄚ䲄ᗿ׆Ā᪩帆ꦄ怚䲄˿ࠀ⸀ĀȄༀᄀꦄᔁ׆Ā̎帆怀ꦄ́⠀⤀ĀЀĀༀꦄᄁ垄ᗾ׆ĀƩ帆ꦄ态垄˾Ā⤀ĀĄༀ劄ᄃ垄ᗾ׆Ā͒帆劄怃垄˾Ȁ⸀ĀȀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预Ͼ⠀̀⤀ĀЀȀༀࢄᄇ预ᗾ׆Ā܈帆ࢄ怇预Ͼ⠀Ѐ⤀ĀȀȀༀ炄ᄈ预ᗾ׆Ā৘帆炄怈预Ͼ⠀Ԁ⤀ĀĀༀ�ᄉ预ᗾ׆Ā৘帆�怉预˾؀⸀ĀЀĀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预˾܀⸀ĀȀĀༀꢄᄌ预ᗾ׆Āฐ帆ꢄ怌预˾ࠀ⸀ĀЀĀ̀ༀﶄᄂ殄ᗾ׆Ā˽帆ﶄ怂殄濾()耄᠊萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ梇䢈.舂᠊萏ࡰ萑ｌ옕瀁؈葞ࡰ葠ｌ梇䢈.耀᠊萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ梇䢈.耄᠊萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ梇䢈.舂᠊萏რ萑ｌ옕ؐ葞რ葠ｌ梇䢈.耀᠊萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ梇䢈.耄᠊萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ梇䢈.舂᠊萏ᥐ萑ｌ옕倁ؙ葞ᥐ葠ｌ梇䢈.᨟檯ᯐᤷ漗䍣ṛ极搯炏語뒊ЅЅЅЅЅЅЅЅ뻂᭼ЅЅЅЅЅЅЅЅ脌ꊠЅЅЅЅЅЅЅЅå坐$ⱇ&帺/≗;⸷u、|櫊|⮂些⧣潉¢浊¬廮²ᶴ¹彁Ï揯Ý⍠ß▉à⾵àરâ禞â炭ã᳉øɗ˵͑զ݁মொⲴ������䃿老ᅬઐ퐂
/3HIJPWYdt|¥¬¾ÌÛàéëùĀĒĖěğĪĬĲĿŀŔŘŞſƒƓƖƗƚƟƧƵƾǁǂǑǒǽȄȖ대Ь退退退退8退D退f退n退退退退¨退¶退º退Ð退ð退Ā退Ē退Ĕ退Ě退Ĭ退ŀ退Œ退Š退Ƅ退Ơ退ƾ退ǈ退ǚ退Ǟ退Ǻ退Ȉ退Ȭ退ȴ退Ⱦ退Ɇ退ɜ退ɠ退ɬ退ʆ退ʈ退ʰ退ʸ退˄退̆退̬退̮退̴退̶退̼退͆退͖退Ͳ退΄退Ί退Ό退Ϊ退ά退Ђ退А退Ҁ＀ӿ܀唀渀欀渀漀眀渀Ā瘀܀嘀爀愀渀漀瘀愀਀欀爀愀樀椀挀欀漀瘀愀＀ӿࠀĀȀ̀＀ӿ＀ÿȀ＀ÿ＀ÿȀ＀ÿԀ䜀逖Ȁ؂ԃԄ̂蜄z ࢀ＀吀椀洀攀猀 一攀眀 刀漀洀愀渀㔀逖ȁԀąĂ؇Ԃ匀礀洀戀漀氀㌀逦Ȁ؋ȄȂȂ蜄z ࢀ＀䄀爀椀愀氀㌀逖Ȁ؂ԃԄ̂蜄z ࢀ＀吀椀洀攀猀㔀逦Ȁ؋̄ЅȄ蜄zaࢀ＀ā吀愀栀漀洀愀∀Ѐ㄀谈쓰꤀Ѐ뱪�쉲疆쉲㦆글錀＀͔ĀﴀЀ̀ᬐ錀＀͔Āﴀᬀ℀ჰĀ褀褅됅됀脀ኁ4销ϣ销ϣȀࠀ茲aჰࠀϜ䠀Xऀ￰Ā?＀ｿｿｿｿｿｿ끿㈀＀ዿ଀㔀㠀㈀⼀㄀㤀㤀㄀ 匀戀ࠀ嘀爀愀渀漀瘀愀䰀܀嘀爀愀渀漀瘀愀 ؀ԀఀĀఀȀఀ̀ఀЀఀą藠俹ၨ醫✫�0ƈ ´ÀÔàìü	ČĘ
ĸńŐ
ŜŨŰŸƀӢ㠵⼲㤱ㄹ匠b牖湡癯䱡潎浲污牖湡癯a㜵楍牣獯景⁴晏楦散圠牯d@鐀ᇿ<@縀4滧ǈ@瀀嘉㵖ǈ@㈀⇨滴ǈ邓哿Root EntryąआÀ䘀휐綠瞳ǈթȀ1TableĂҐ鳝WordDocumentĂḻ	SummaryInformation(Ă՟ကԁԂԃԄԅԆԇԈԉԊԋԌԍԎԏԐԑԒԓԔԕԖԗԘԙԚԛԜԝԞԟԠԡԢԣԤԥԦԧԨԩԪԫԬԭԮԯ԰ԱԲԳԴԵԶԷԸԹԺԻԼԽԾԿՀՁՂՃՄՅՆՇՈՉՊՋՌՍՎՏՐՑՒՓՔՕՖ՗՘ՙ՚՛՜՝՞ՠաբգդեզւ������������ਃआÀ䘀潄畫敭瑮䴠捩潲潳瑦传晦捩⁥潗摲਀䴀坓牯䑤捯က圀牯⹤潄畣敭瑮㠮눹qą픂헍⺜ရ鞓Ⱛ껹D픅헍⺜ရ鞓Ⱛ껹ļøhp ¨°¸
ÀØӢ偍噓ܛǽῄသ㠵⼲㤱ㄹ匠bဌ敺v4 $耀,ҰЅ	

 !"#$%&'()*+,-./0123456789:;<=>?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[\]^_`abcdefghijklmnopqrstuvwxyz{|}~ ¡¢£¤¥¦§¨©ª«¬®¯°±²³´µ¶·¸¹º»¼½¾¿ÀÁÂÃÄÅÆÇÈÉÊËÌÍÎÏÐÑÒÓÔÕÖ×ØÙÚÛÜÝÞßàáâãäåæçèéêëìíîïðñòóôõö÷øùúûüýþÿĀāĂăĄąĆćĈĉĊċČčĎďĐđĒēĔĕĖėĘęĚěĜĝĞğĠġĢģĤĥĦħĨĩĪīĬĭĮįİıĲĳĴĵĶķĸĹĺĻļĽľĿŀŁłŃńŅņŇňŉŊŋŌōŎŏŐőŒœŔŕŖŗŘřŚśŜŝŞşŠšŢţŤťŦŧŨũŪūŬŭŮůŰűŲųŴŵŶŷŸŹźŻżŽžſƀƁƂƃƄƅƆƇƈƉƊƋƌƍƎƏƐƑƒƓƔƕƖƗƘƙƚƛƜƝƞƟƠơƢƣƤƥƦƧƨƩƪƫƬƭƮƯưƱƲƳƴƵƶƷƸƹƺƻƼƽƾƿǀǁǂǃǄǅǆǇǈǉǊǋǌǍǎǏǐǑǒǓǔǕǖǗǘǙǚǛǜǝǞǟǠǡǢǣǤǥǦǧǨǩǪǫǬǭǮǯǰǱǲǳǴǵǶǷǸǹǺǻǼǽǾǿȀȁȂȃȄȅȆȇȈȉȊȋȌȍȎȏȐȑȒȓȔȕȖȗȘșȚțȜȝȞȟȠȡȢȣȤȥȦȧȨȩȪȫȬȭȮȯȰȱȲȳȴȵȶȷȸȹȺȻȼȽȾȿɀɁɂɃɄɅɆɇɈɉɊɋɌɍɎɏɐɑɒɓɔɕɖɗɘəɚɛɜɝɞɟɠɡɢɣɤɥɦɧɨɩɪɫɬɭɮɯɰɱɲɳɴɵɶɷɸɹɺɻɼɽɾɿʀʁʂʃʄʅʆʇʈʉʊʋʌʍʎʏʐʑʒʓʔʕʖʗʘʙʚʛʜʝʞʟʠʡʢʣʤʥʦʧʨʩʪʫʬʭʮʯʰʱʲʳʴʵʶʷʸʹʺʻʼʽʾʿˀˁ˂˃˄˅ˆˇˈˉˊˋˌˍˎˏːˑ˒˓˔˕˖˗˘˙˚˛˜˝˞˟ˠˡˢˣˤ˥˦˧˨˩˪˫ˬ˭ˮ˯˰˱˲˳˴˵˶˷˸˹˺˻˼˽˾˿̴̵̶̷̸̡̢̧̨̛̖̗̘̙̜̝̞̟̠̣̤̥̦̩̪̫̬̭̮̯̰̱̲̳̹̺̻̼͇͈͉͍͎̀́̂̃̄̅̆̇̈̉̊̋̌̍̎̏̐̑̒̓̔̽̾̿̀́͂̓̈́͆͊͋͌̕̚ͅ͏͓͔͕͖͙͚͐͑͒͗͛ͣͤͥͦͧͨͩͪͫͬͭͮͯ͘͜͟͢͝͞͠͡ͰͱͲͳʹ͵Ͷͷ͸͹ͺͻͼͽ;Ϳ΀΁΂΃΄΅Ά·ΈΉΊ΋Ό΍ΎΏΐΑΒΓΔΕΖΗΘΙΚΛΜΝΞΟΠΡ΢ΣΤΥΦΧΨΩΪΫάέήίΰαβγδεζηθικλμνξοπρςστυφχψωϊϋόύώϏϐϑϒϓϔϕϖϗϘϙϚϛϜϝϞϟϠϡϢϣϤϥϦϧϨϩϪϫϬϭϮϯϰϱϲϳϴϵ϶ϷϸϹϺϻϼϽϾϿЀЁЂЃЄЅІЇЈЉЊЋЌЍЎЏАБВГДЕЖЗИЙКЛМНОПРСТУФХЦЧШЩЪЫЬЭЮЯабвгдежзийклмнопрстуфхцчшщъыьэюяѐёђѓєѕіїјљњћќѝўџѠѡѢѣѤѥѦѧѨѩѪѫѬѭѮѯѰѱѲѳѴѵѶѷѸѹѺѻѼѽѾѿҀҁ҂҃҄҅҆҇҈҉ҊҋҌҍҎҏґҒғҔҕҖҗҘҙҚқҜҝҞҟҠҡҢңҤҥҦҧҨҩҪҫҬҭҮүҰұҲҳҴҵҶҷҸҹҺһҼҽҾҿӀӁӂӃӄӅӆӇӈӉӊӋӌӍӎӏӐӑӒӓӔӕӖӗӘәӚӛӜӝӞӟӠӡӢӣӤӥӦӧӨөӪӫӬӭӮӯӰӱӲӳӴӵӶӷӸӹӺӻӼӽӾӿԀԁԂԃԄԅԆԇԈԉԊԋԌԍԎԏԐԑԒԓԔԕԖԗԘԙԚԛԜԝԞԟԠԡԢԣԤԥԦԧԨԩԪԫԬԭԮԯ԰ԱԲԳԴԵԶԷԸԹԺԻԼԽԾԿՀՁՂՃՄՅՆՇՈՉՊՋՌՍՎՏՐՑՒՓՔՕՖ՗՘ՙ՚՛՜՝՞ՠաբգդեզըթժիլխծ�����������ջRoot EntryąआÀ䘀劐ㅕ滴ǈս1TableĂҐ鳝WordDocumentĂḻ	SummaryInformation(Ă՟ကDocumentSummaryInformation8ĂէကCompObjqਃआÀ䘀潄畫敭瑮䴠捩潲潳瑦传晦捩⁥潗摲਀䴀坓牯䑤捯က圀牯⹤潄畣敭瑮㠮눹qRoot EntryąआÀ䘀̠譠滴ǈփȀ1TableĂҐ鳝WordDocumentĂḻ	SummaryInformation(Ă՟ကԁԂԃԄԅԆԇԈԉԊԋԌԍԎԏԐԑԒԓԔԕԖԗԘԙԚԛԜԝԞԟԠԡԢԣԤԥԦԧԨԩԪԫԬԭԮԯ԰ԱԲԳԴԵԶԷԸԹԺԻԼԽԾԿՀՁՂՃՄՅՆՇՈՉՊՋՌՍՎՏՐՑՒՓՔՕՖ՗՘ՙ՚՛՜՝՞ՠաբգդեզ����������ւ��DocumentSummaryInformation8ĂŰCompObjq