Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
                쿐놡>	߶က߸ߢߣߤߥߦߧߨߩߪ߫߬߭߮߯߰߷ꗬÁ⁛Ѕደ¿ကЀᮎ
橢橢ââЅ䨢檀檀ᢾ甐%lܮܮܮآ൐Мᅬᅬᅬᆀ8ÌϬᆀ區Ġ"䧹䧻䧻䧻䧻䧻䧻$呠Ƞ嚀d䨟࠽ᅬ䨟⹖ᅬᅬ剜J⹖⹖⹖ݦᅬᅬ䧹⹖䧹⹖ǀ⹖〖Ķ䘡àᅬᅬ䣭ᒠ쁳狟ǈᆀ�勤⽊䜁T䣭Č劦區䝕Ƙ囤⥾Ә囤䣭⹖ᆀᆀᅬᅬᅬᅬÙ

Platná znění zákonů s vyznačením navrhovaných změn 

1. Platné znění částí zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, s vyznačením navrhovaných změn


ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Rozsah působnosti
	(1) Tento zákon upravuje důchodové pojištění (dále jen "pojištění") pro případ stáří, invalidity a úmrtí živitele [§ 4 odst. 1 písm. d) a e)písm. c) a d)].
	(2) Organizaci a provádění pojištění, povinnosti pojištěných osob, příjemců dávek a zaměstnavatelů a jejich odpovědnost v pojištění a pojistné na pojištění (dále jen "pojistné") upravují zvláštní zákony.1)
	(3) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropských společenství v oblasti pojištění 1a).
 
§ 2
Účast na pojištění
	(1) Účast na pojištění je povinná pro fyzické osoby (dále jen "osoby") uvedené v § 5. Pojištění se mohou dobrovolně účastnit též osoby uvedené v § 6.
	(2) Pojištěncem se pro účely pojištění rozumí osoba, která je nebo byla účastna pojištění.
 
§ 3
Způsobilost osob v právních vztazích pojištění
	(1) Způsobilost osoby mít v právních vztazích pojištění práva a povinnosti vzniká narozením a zaniká smrtí, popřípadě prohlášením za mrtvého.
	(2) Způsobilost osoby vlastními právními úkony nabývat v právních vztazích pojištění práv a brát na sebe povinnosti vzniká dosažením zletilosti,2) pokud se dále nestanoví jinak. Způsobilost být účastníkem řízení o přiznání plného invalidního důchodu a částečného invalidního důchodu [§ 4 odst. 1 písm. b) a c)] invalidního důchodu [§ 4 odst. 1 písm. b)] vzniká ukončením povinné školní docházky; přiznáním tohoto důchodu vzniká způsobilost podle věty první a trvá až do dosažení zletilosti. O omezení a zbavení způsobilosti k právním úkonům platí obdobně ustanovení občanského zákoníku.
	(3) Osoba, která nemá způsobilost k právním úkonům podle odstavce 2, musí být zastoupena zákonným zástupcem; kdo je zákonným zástupcem nezletilých, stanoví zvláštní zákon.3)
 
§ 4
Druhy důchodů a jejich výše
	(1) Z pojištění se poskytují tyto důchody:
a)	starobní,
b)	plný invalidní,invalidní,
c)	částečný invalidní,
dc)	vdovský a vdovecký,
ed)	sirotčí.
	(2) Výše důchodu se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra se stanoví pevnou částkou a procentní výměra se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu, jde-li o důchody uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) a) a b), nebo z procentní výměry důchodu zemřelého, jde-li o důchody uvedené v odstavci 1 písm. d) a e) c) a d).
 
ČÁST DRUHÁ
ÚČAST NA POJIŠTĚNÍ
HLAVA PRVNÍ
OKRUH POJIŠTĚNÝCH OSOB
§ 5
	(1) Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni
a)	zaměstnanci v pracovním poměru,
b)	příslušníci Policie České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Celní správy České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky5), vojáci z povolání5a) a státní zaměstnanci podle služebního zákona5b),
c)	členové družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
d)	osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v písmenech g) až i),
e)	osoby samostatně výdělečně činné,
f)	zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,
g)	soudci,
h)	členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva,
ch)	poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu a poslanci Evropského parlamentu, zvolení na území České republiky,
i)	prezident republiky, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,
j)	dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
k)	pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu,5a*) nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu,5b*)
l)	osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce,
m)	osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole (dále jen "střední škola") nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let v období před rokem 2010,
n)	osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci,28) a v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou jim tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží, s tím, že tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod a nezapočítává se do ní doba účasti na pojištění podle § 6 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a doba výkonu výdělečné činnosti, která podle zvláštního právního předpisu nebrání (není překážkou) zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání28a), a to i když tato činnost zakládá účast na pojištění,
o)	osoby se zdravotním postižením zařazené v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost,
p)	osoby konající vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě,5*)
q)	osoby konající civilní službu,
r)	osoby pečující osobně o dítě ve věku do čtyř let,
s)	osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)5c), pokud spolu žijí v domácnosti5d); podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu,
t)	poživatelé plného invalidního důchodu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně [§ 39 odst. 2 písm. c)] z českého pojištění, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32; za poživatele plného invalidního důchodu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně [§ 39 odst. 2 písm. c)] se pro účely účasti na pojištění považují též osoby, které nepobírají plný invalidní tento důchod, avšak splňují podmínky nároku na tento důchod a pobírají výsluhový příspěvek podle zvláštních zákonů,6)
u)	osoby pobírající dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění, z něhož jsou tyto dávky vypláceny,
v)	pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,
w)	společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
x)	členové družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena, pokud výkon této činnosti není podle stanov družstva považován za výkon práce pro družstvo.
	(2) Za zaměstnance v pracovním poměru [odstavec 1 písm. a)] se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik.
	(3) a (4) zrušeny
	(5) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na osoby, které jsou zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele a jsou činni v České republice ve prospěch tohoto zaměstnavatele; zahraničním zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnavatel, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení.
 
§ 6
	(1) Pojištění jsou účastny též osoby starší 18 let, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění a účast na pojištění se týká doby jejich
a)	vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, pokud jim po dobu této evidence nenáleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci,
b)	soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, s výjimkou doby prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let [§ 5 odst. 1 písm. m)],
c)	výdělečné činnosti v cizině po 31. prosinci 1995, jedná-li se o osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. a), c) a e); za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem,
d)	výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací podle zvláštního právního předpisu;6a) za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem,
e)	činnosti v České republice ve prospěch zahraničního zaměstnavatele, jde-li o osoby uvedené v § 5 odst. 5; za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem.,
f)	pobytu v cizině, po kterou následovaly svého manžela, který v cizině působil v diplomatických službách České republiky.
	(2) Pojištění jsou účastny též ostatní osoby starší 18 let, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění. Účast na pojištění osob uvedených ve větě první je však možná v rozsahu nejvýše deseti let; za dobu přede dnem podání přihlášky je přitom účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu jednoho roku bezprostředně před tímto dnem.
 
§ 7
	Podle tohoto zákona se přiznává plný invalidní důchod invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně též osobám, které nebyly účastny pojištění, avšak splňují podmínky stanovené tímto zákonem (§ 42 odst. 1).
 
HLAVA DRUHÁ
PODMÍNKY ÚČASTI NA POJIŠTĚNÍ
Díl první
Podmínky účasti zaměstnanců a dalších skupin osob vykonávajících pracovní 
nebo obdobnou činnost
§ 8
	(1) Osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až l) a v) a odst. 2 jsou účastny pojištění podle tohoto zákona, pokud jsou účastny nemocenského pojištění podle zvláštního právního předpisu7), pokud se nestanoví jinak v odstavci 3. Podmínka účasti na nemocenském pojištění se pro účely věty první považuje za splněnou po dobu, po kterou trvá přerušení nemocenského pojištění7a).
	(2) Osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. w) a x) jsou účastny pojištění podle tohoto zákona v těch kalendářních měsících, v nichž jim byl zúčtován příjem započitatelný do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného z činnosti uvedené v § 5 odst. 1 písm. w) a x) aspoň ve výši rozhodného příjmu. Rozhodný příjem činí jednu čtvrtinu součinu všeobecného vyměřovacího základu (§ 17 odst. 2) za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění, a přepočítacího koeficientu (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; rozhodný příjem se zaokrouhluje na celé stokoruny směrem nahoru. Byl-li příjem uvedený ve větě první zúčtován až po ukončení činností uvedených v § 5 odst. 1 písm. w) a x), považuje se za zúčtovaný v posledním kalendářním měsíci výkonu těchto činností.
	(3) Osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až l) a v) a odst. 2, které mají trvalý pobyt na území České republiky a vykonávají zaměstnání v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, jsou účastny pojištění podle tohoto zákona, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině, nejsou povinně účastny pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a splňují podmínky uvedené v odstavci 2.
	(4) Účast na pojištění v případě výkonu více právních vztahů uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až d), f) až l), v) až x) se posuzuje samostatně v každém tomto právním vztahu.




Díl druhý
Podmínky účasti osob samostatně výdělečně činných
§ 9
	(1) Pojištění jsou účastny osoby samostatně výdělečně činné [§ 5 odst. 1 písm. e)], pokud vykonávají samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky a splňují dále stanovené podmínky. Za samostatnou výdělečnou činnost vykonávanou na území České republiky se považuje i samostatná výdělečná činnost prováděná mimo území České republiky, jestliže je vykonávána na základě oprávnění k výkonu takové činnosti vyplývajícího z právních předpisů České republiky.
	(2) Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely pojištění považuje osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku aspoň 15 let a
a)	vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo
b)	spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.8)
	(3) Výkonem samostatné výdělečné činnosti podle odstavce 2 písm. a) se rozumí
a)	podnikání v zemědělství, je-li fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu evidována podle zvláštního zákona,9)
b)	provozování živnosti na základě oprávnění provozovat živnost podle zvláštního zákona,10)
c)	činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti vykonávaná pro tuto společnost,11)
d)	výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů,12) s výjimkou činnosti, z níž příjmy jsou podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně 6b),
e)	výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů,13) která není uvedena v písmenech a) až d), a výkon činnosti mandatáře konané na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku13a); podmínkou zde je, že tyto činnosti jsou konány mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, a jde-li o činnost mandatáře, též to, že mandátní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti. Za výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů se vždy považuje činnost znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů, zprostředkovatelů kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce podle zvláštních právních předpisů a správce konkursní podstaty, včetně předběžného správce, zvláštního správce a vyrovnacího správce,
f) výkon činností neuvedených v písmenech a) až e) a vykonávaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu;14) za výkon těchto činností se však nepovažuje pronájem nemovitostí (jejich částí) a movitých věcí.15)
	(4) Osoba samostatně výdělečně činná je účastna pojištění jen jednou, i když vykonává několik činností uvedených v odstavci 3, popřípadě spolupracuje při výkonu několika těchto činností nebo současně koná činnosti podle odstavce 2 písm. a) a b).
	(5) Kde se dále hovoří o samostatné výdělečné činnosti, rozumí se tím též spolupráce při výkonu této činnosti [odstavec 2 písm. b)].
	(6) Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce
a)	vykonávala zaměstnání (odstavec 8 věta první) a příjem ze zaměstnání (odstavec 8 věta druhá), kterého v kalendářním roce dosáhla, činí alespoň dvanáctinásobek minimální mzdy zaměstnance v pracovním poměru odměňovaného měsíční mzdou,15a) která platí k 1. lednu kalendářního roku, za který se posuzuje účast osoby samostatně výdělečně činné na pojištění,
b)	měla nárok na výplatu částečného invalidního nebo plného invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
c)	měla nárok na rodičovský příspěvek 15b) nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost) 5c) , pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti5d) , není-li osobou blízkou,
d)	vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání,
e)	byla nezaopatřeným dítětem podle § 20 odst. 3 písm. a), nebo
f)	byla ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody déle než tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí.
	(7) Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v těch kalendářních měsících, v nichž po celý měsíc byla vykonávána samostatná výdělečná činnost a současně trvaly skutečnosti uvedené v odstavci 6 písm. b) až f); jestliže samostatná výdělečná činnost byla vykonávána jen po část kalendářního měsíce, považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud po tu část kalendářního měsíce, po kterou byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, tyto skutečnosti současně trvaly. Výše příjmu ze zaměstnání dosaženého v kalendářním roce není přitom rozhodná pro posouzení, zda se samostatná výdělečná činnost podle věty první považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Trváním skutečností podle věty první se rozumí též trvání jen některých skutečností uvedených v odstavci 6 písm. b) až f).
	(8) Zaměstnáním se rozumí činnost zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců a jde-li o osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. w) a x), účast na důchodovém pojištění. Příjmem ze zaměstnání se rozumí vyměřovací základ pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona17) dosažený v kalendářních měsících kalendářního roku, za který se posuzuje účast osoby samostatně výdělečně činné na pojištění náhrady mzdy nebo snížený plat (snížená odměna) vyplacené zaměstnavatelem v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, a dávky z nemocenského pojištění zaměstnanců, které osobě samostatně výdělečně činné byly do tohoto kalendářního roku zúčtovány. Pečuje-li o osobu, která je závislá na péči jiné osoby [odstavec 6 písm. c)], více osob současně, považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost u té osoby samostatně výdělečně činné, která byla určena písemnou dohodou všech osob, které pečují o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost)5c), za osobu pečující v největším rozsahu; nedojde-li k této dohodě, považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost u té osoby samostatně výdělečně činné, která podle rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu15e) pečuje o osobu, která je závislá na péči jiné osoby, v největším rozsahu. Skutečnosti o vedlejší samostatné výdělečné činnosti uvedené v odstavci 6 písm. a) a c) až f) musí osoba samostatně výdělečně činná doložit nejpozději při podání přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti podle zvláštního zákona17) za kalendářní rok, za který chce být považována za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.
	(9) Samostatná výdělečná činnost se považuje za hlavní samostatnou výdělečnou činnost v období, ve kterém se podle odstavců 6 až 8 samostatná výdělečná činnost nepovažuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.
***

§ 16
	(1) Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období (§ 18). Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období; jsou-li v rozhodném období vyloučené doby (odstavce 4 až 6), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.
	(2) Roční vyměřovací základ pojištěnce se stanoví jako součin úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (§ 17 odst. 1). Úhrn vyměřovacích základů pojištěnce za jednotlivý kalendářní rok po roce 2007 nesmí být vyšší než maximální vyměřovací základ pro pojistné17c) stanovený pro tento rok; do tohoto úhrnu se však nezapočítávají vyměřovací základy osoby dobrovolně účastné pojištění.
	(3) Vyměřovacím základem pojištěnce za dobu po 31. prosinci 1995 je vyměřovací základ pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona17) a za dobu před 1. lednem 1996 hrubý výdělek stanovený pro účely důchodového zabezpečení podle předpisů platných před 1. lednem 1996. Vyměřovací základ pro stanovení pojistného a hrubý výdělek se považují za vyměřovací základ pojištěnce podle věty první nejdříve ode dne zaplacení pojistného, jde-li o pojištěnce, u nichž pro započtení doby pojištění před 1. lednem 1996 byla v předpisech platných před tímto dnem stanovena podmínka zaplacení pojistného, a o pojištěnce, u nichž pro započtení doby pojištění po 31. prosinci 1995 je v § 11 odst. 1 stanovena podmínka zaplacení pojistného; ustanovení § 11 odst. 2 věty druhé, a jde-li o dobu po 30. červnu 2002, též věty třetí a čtvrté, platí zde obdobně. Do vyměřovacího základu pojištěnce se zahrnuje náhrada mzdy, platu nebo jiného příjmu započitatelného do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona17) nebo hrubého výdělku náležející v případě uvedeném v § 11 odst. 2 větě páté v kalendářních měsících, za které náležela. Do vyměřovacího základu pojištěnce za dobu po 31. prosinci 2009 se pro účely stanovení ročního vyměřovacího základu zahrnuje též úrazová renta19a). Do vyměřovacího základu pojištěnce za dobu po 31. prosinci 1995 se pro účely stanovení ročního vyměřovacího základu zahrnuje též náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání)18) a náhrada za ztrátu na služebním příjmu (platu) po skončení neschopnosti k službě.19) Jde-li o pojištěnce uvedeného v § 6, který platí pojistné za kalendářní rok předcházející o více než jeden rok kalendářnímu roku, ve kterém je pojistné placeno, upraví se vyměřovací základ, z něhož je toto pojistné placeno, tak, že se vynásobí koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je všeobecný vyměřovací základ (§ 17 odst. 2) za kalendářní rok, za který se pojistné platí, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém bylo pojistné zaplaceno, vynásobený přepočítacím koeficientem (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.
	(4) Vyloučenými dobami jsou před 1. lednem 1996 doby, které se podle předpisů platných před tímto dnem vylučovaly při zjišťování hrubých výdělků pro účely výpočtu průměrného měsíčního výdělku, a doby uvedené v písmenu j); přitom doby studia po dosažení věku 18 let jsou vyloučenými dobami pouze v rozsahu, v jakém se považují za náhradní dobu pojištění. Vyloučenými dobami jsou po 31. prosinci 1995, pokud se nekryjí s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, dobou pojištění podle § 11 odst. 1 písm. b), nebo dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v odstavci 3 větě čtvrté a páté, doby
a)	pobírání náhrady mzdy nebo sníženého platu (snížené odměny) v době dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštních právních předpisů17b) a pobírání dávek nemocenského pojištění nahrazujících příjem z výdělečné činnosti,
b)	pobírání plného invalidního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, popřípadě plného invalidního důchodu, nebo pobírání starobního důchodu; přitom se za pobírání těchto důchodů považuje i vyplácení obdobných důchodů od cizozemského nositele pojištění,
c)	po které pojištěnec byl poplatníkem pojistného na pojištění, nelze-li zjistit výši jeho vyměřovacích základů,
d)	výkonu vojenské služby v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě, 5) a výkonu civilní služby,
e)	účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. r) a s),
f)	studia uvedené v § 5 odst. 1 písm. m), a jde-li o stanovení osobního vyměřovacího základu pro výpočet invalidního důchodu, též doby soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let,
g)	účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. n),
h)	teoretické a praktické přípravy pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osoby se zdravotním postižením,28) 
ch)	ode dne přiznání důchodu do konce roku přiznání důchodu, jde-li o případy uvedené v § 18 odst. 2 a 3, a doby před dosažením 18 let věku, jde-li o případy uvedené v § 18 odst. 2,
i)	za něž byly podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů vyplaceny mzdové nároky v nižší částce, než náležely,
j)	za něž v případě uvedeném v § 11 odst. 2 větě páté nebyla náhrada mzdy, platu nebo jiného příjmu započitatelného do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona17) přiznána soudem.
	(5) Činí-li součet vyloučených dob uvedených v odstavci 4 větě druhé písm. f) a h) a v odstavci 4 větě druhé písm. e), jde-li o doby účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. r), více než 1825 kalendářních dnů, omezí se počet těchto vyloučených dob nad 1825 kalendářních dnů na jednu polovinu.
	(6) Doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e) uvedená v § 11 odst. 3 písm. b) se považuje za vyloučenou dobu do zjištění výše pojistného podle skutečného příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.
	(7) Jestliže zaměstnavatel pojištěnci započitatelný příjem do vyměřovacího základu
a)	zúčtoval v plném rozsahu, zahrnuje se tento příjem do vyměřovacího základu, a to i když tento příjem nebyl pojištěnci v plném rozsahu vyplacen; v tomto případě se ustanovení odstavce 4 písm. i) nepoužije a do vyměřovacího základu se nezahrnují ani mzdové nároky uspokojené úřadem práce,
b)	zúčtoval v částečném rozsahu, je celá doba, za kterou nebyl zúčtován příjem započitatelný do vyměřovacího základu, vyloučenou dobou podle odstavce 4 písm. i); v tomto případě se do vyměřovacího základu nezahrnují částky příjmu vyplacené zaměstnavatelem ani mzdové nároky uspokojené úřadem práce,
c)	nezúčtoval, použije se ustanovení odstavce 4 písm. i); v tomto případě se do vyměřovacího základu nezahrnují mzdové nároky uspokojené úřadem práce.
(8) Doby uvedené v odstavci 4 větě  druhé písm. a) až j) se považují za vyloučené doby, i když se kryjí s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), s dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, nebo s dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v odstavci 3 větě čtvrté a páté, pokud o to pojištěnec nebo jiný oprávněný požádá; příjmy dosažené v takto určených vyloučených dobách se do vyměřovacího základu nezahrnují. Postup podle věty první se týká pouze celého časového úseku, po který se doby uvedené ve větě první vzájemně kryjí. Způsob podání žádosti podle věty první a lhůty, v nichž lze žádost podat, stanoví zvláštní právní předpis19b).
	(89) Osobní vyměřovací základ a, roční vyměřovací základ pojištěnce a výpočtový základ se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

§ 17
	(1) Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu se stanoví jako podíl všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, vynásobeného přepočítacím koeficientem (odstavec 4), a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ; tento koeficient se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa. Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu činí vždy nejméně hodnotu 1.
	(2) Výši všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok stanoví vláda nařízením do 30. září následujícího kalendářního roku, a to ve výši průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za kalendářní rok; výše všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok nesmí být přitom nižší než výše všeobecného vyměřovacího základu za bezprostředně předcházející kalendářní rok.
	(3) Pro stanovení ročního vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a za rok přiznání důchodu činí koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu vždy hodnotu 1.
	(4) Přepočítací koeficient se stanoví jako podíl průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu. Výši přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, stanoví vláda nařízením do 30. září kalendářního roku, ve kterém stanoví tento všeobecný vyměřovací základ. Přepočítací koeficient činí vždy nejméně hodnotu 1; tento koeficient se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa.

§ 18
	(1) Rozhodným obdobím pro stanovení osobního vyměřovacího základu je období 30 kalendářních roků bezprostředně před rokem přiznání důchodu, pokud se dále nestanoví jinak. Do rozhodného období se nezahrnují kalendářní rok, ve kterém pojištěnec dosáhl 18 let věku, a kalendářní roky předcházející.
	(2) Pokud roku přiznání důchodu bezprostředně předchází kalendářní rok, v němž pojištěnec dosáhl 18 let věku, jsou rozhodným obdobím tyto dva kalendářní roky. Přiznává-li se důchod ode dne, který spadá do kalendářního roku, v němž pojištěnec dosáhl 18 let věku, je rozhodným obdobím tento kalendářní rok. Podle předchozích vět se postupuje, pokud doba mezi dosažením 18 let věku a dnem, od kterého se přiznává důchod, přesahuje 30 dnů, a není-li celá doba mezi 18. rokem věku a dnem, od kterého se přiznává důchod, vyloučenou dobou.
	(3) Pokud doba mezi dosažením 18 let věku a dnem, od kterého se přiznává důchod, nepřesahuje 30 dnů, nebo je-li celá doba mezi 18. rokem věku a dnem, od kterého se přiznává důchod, vyloučenou dobou, anebo přiznává-li se důchod pojištěnci mladšímu 18 let, jsou rozhodným obdobím rok přiznání důchodu a předcházející kalendářní roky, v nichž měl pojištěnec vyměřovací základ.
	(4) Do rozhodného období se nezahrnují kalendářní roky před rokem 1986. Není-li však v takovém rozhodném období aspoň pět kalendářních roků s vyměřovacím základem pojištěnce (§ 16 odst. 3 a 8), prodlužuje se rozhodné období před rok 1986 postupně tak, aby zahrnovalo ještě jeden takový rok, nejvýše však kalendářní rok bezprostředně následující po roce, v němž pojištěnec dosáhl věku 18 let.
	(5) Pokud počet kalendářních roků zahrnutých do rozhodného období podle odstavců 1 a 4 je nižší, než se stanoví v odstavci 1 větě první, je rozhodným obdobím tento nižší počet kalendářních roků.
 
§ 19
	(1) Starobní, plný invalidní a částečný a invalidní důchod pojištěnce, který pobírá nebo pobíral některý z těchto důchodů nebo plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, popřípadě důchod za výsluhu let, nesmí být vyměřen z nižšího výpočtového základu, než kolik činí výpočtový základ stanovený podle § 15 z osobního vyměřovacího základu, z něhož byl dřívější důchod vyměřen, vynásobeného koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, a přepočítacího koeficientu (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za poslední kalendářní rok rozhodného období, z něhož byl zjištěn osobní vyměřovací základ při přiznání dřívějšího důchodu. Pokud dřívější důchod nebyl vyměřen z vyměřovacích základů stanovených za rozhodné období (§ 18), postupuje se podle věty první s tím, že ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku přiznání dřívějšího důchodu; jestliže tento dřívější důchod nebyl vyměřen z výpočtového základu, považuje se za osobní vyměřovací základ všeobecný vyměřovací základ, z něhož byl tento důchod vyměřen, vynásobený přepočítacím koeficientem pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Pokud pojištěnec pobíral více důchodů, použije se nejvyšší výpočtový základ stanovený podle věty první a druhé. Koeficient podle věty první se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa. Ustanovení § 16 odst. 9 platí zde obdobně.
	(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně v případě, že dřívější důchod byl vyměřen z průměrného měsíčního výdělku podle předpisů platných před 1. lednem 1996, s tím, že průměrný měsíční výdělek se považuje za osobní vyměřovací základ; rozhodující je přitom průměrný měsíční výdělek neomezený podle těchto předpisů a rozhodné období podle těchto předpisů, z něhož byl tento průměrný měsíční výdělek zjištěn. Pokud dřívější důchod nebyl vyměřen z průměrného měsíčního výdělku stanoveného za rozhodné období, postupuje se podle odstavce 1 věty první s tím, že ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku přiznání dřívějšího důchodu.
 
HLAVA TŘETÍ
DALŠÍ POJMY
§ 20
Dítě
	(1) Dítětem se pro účely tohoto zákona rozumí dítě vlastní nebo osvojené, a pokud se dále nestanoví jinak, též dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů.
	(2) Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu nebo na základě dohody rodičů schválené soudem, dítě manžela, nemá-li druhý z rodičů rodičovskou zodpovědnost, a dítě manžela, zemřel-li druhý rodič dítěte nebo není-li znám. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dále dítě, jež bylo převzato do péče na základě rozhodnutí orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo dřívějšího příslušného orgánu o svěření dítěte do péče budoucího osvojitele nebo do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem19b)19c), a dítě, jež bylo převzato do péče na základě předběžného opatření vydaného v rámci řízení o svěření dítěte do výchovy19d).
	(3) Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže
a)	se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 21 až 23),
b)	se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
c)	z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
	(4) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
	(5) Za povinnou školní docházku20) se pro účely tohoto zákona považuje též
a)	pokračování žáků, kteří po splnění povinné školní docházky nezískali základní vzdělání, v základním vzdělávání,20a) desátý ročník základního vzdělávání v základní škole speciální,20b) pokračování žáků se zdravotním postižením v základním vzdělávání20c) a kurz pro získání základního vzdělání organizovaný základní nebo střední školou ve formě denní výuky, který navštěvují osoby mladší 26 let, které nezískaly základní vzdělání,20d)
b)	období školních prázdnin bezprostředně navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud dítě po celý kalendářní měsíc nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 27 ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, nestalo-li se studentem střední školy.
(6) Za nezaopatřené dítě se nepovažuje dítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.
***

§ 26
Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav
	Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok.
§ 26
Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav
Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěnce významné pro jeho pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než jeden rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než jeden rok.

§ 27
Výdělečná činnost
	Výdělečnou činností se rozumí činnost osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až l), v) až x) vykonávaná v rozsahu, který zakládá účast na pojištění.

ČÁST ČTVRTÁ
DŮCHODY
HLAVA PRVNÍ
STAROBNÍ DŮCHOD
Díl první
Podmínky nároku na starobní důchod
§ 28
	Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl stanoveného věku, popřípadě splňuje další podmínky stanovené v tomto zákoně.
 
§ 29
	Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně
a)	25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod (dále jen "důchodový věk"), nebo
b)	15 let a dosáhl aspoň 65 let věku, pokud nesplnil podmínky podle písmene a).

§ 29
(1) Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně
a)	25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod (dále jen „důchodový věk“) před rokem 2010,
b)	26 let a dosáhl důchodového věku v roce 2010,
c)	27 let a dosáhl důchodového věku v roce 2011,
d)	28 let a dosáhl důchodového věku v roce 2012,
e)	29 let a dosáhl důchodového věku v roce 2013,
f)	30 let a dosáhl důchodového věku v roce  2014,
g)	31 let a dosáhl důchodového věku v roce  2015,
h)	32 let a dosáhl důchodového věku v roce  2016,
i)	33 let a dosáhl důchodového věku v roce  2017,
j)	34 let a dosáhl důchodového věku v roce  2018,
k)	35 let a dosáhl důchodového věku po roce 2018.
(2) Pojištěnec má nárok na starobní důchod též, jestliže nesplnil podmínky podle odstavce 1 a získal dobu pojištění nejméně
a)	15 let a dosáhl před rokem 2010 věku aspoň 65 let, 
b)	16 let a dosáhl v roce 2010 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,
c)	17 let a dosáhl v roce 2011 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, 
d)	18 let a dosáhl v roce 2012 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, 
e)	19 let a dosáhl v roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, 
f)	20 let a dosáhl po roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození.
(3) Pojištěnec, který nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 1 písm. g) až k), má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl důchodového věku po roce 2014 a získal aspoň 30 let doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1.
(4) Pojištěnec, který nesplňuje podmínky stanovené v odstavcích 1, 2 nebo 3, má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl věku 65 let a splnil podmínky nároku na invalidní důchod stanovené v § 38 písm. a) nebo b).
(5) Do doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle odstavce 1 písm. b) až k) a odstavce 2 písm. b) až f) se náhradní doby pojištění, s výjimkou náhradních dob pojištění uvedených v § 5 odst. 1 písm. p), r) a s) a obdobných dob podle předpisů platných před 1. lednem 1996, započítávají pouze v rozsahu 80 %; počet dnů náhradních dob pojištění stanovený podle části věty před středníkem se přitom zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru.

§ 30
	(1) Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže
a)	získal dobu pojištění nejméně 25 let,
b)	ke dni, od něhož má být starobní důchod přiznán, je poživatelem částečného invalidního důchodu, a
c)	ke dni uvedenému v písmenu b) do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše dva roky.
	(2) Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku též, jestliže
a)	získal dobu pojištění nejméně 25 let,
b)	pobíral plný invalidní důchod nepřetržitě aspoň po dobu pěti let, a
c)	nárok na plný invalidní důchod pobíraný po dobu uvedenou v písmenu b) zanikl a ke dni odnětí tohoto důchodu do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše pět let.
	(3) Nárok na starobní důchod podle odstavců 1 a 2 vzniká, splní-li se podmínky uvedené v těchto odstavcích do 31. prosince 2006.
 
§ 31
	(1) Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku též, jestliže
a)	získal dobu pojištění nejméně 25 let stanovenou podle § 29 odst. 1, a
b)	do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše tři roky.
	(2) Starobní důchod podle odstavce 1 se přizná nejdříve ode dne podání žádosti o přiznání tohoto důchodu. Za den vzniku nároku na starobní důchod podle odstavce 1 se považuje den, od něhož je tento důchod přiznán.
	(3) Přiznání starobního důchodu podle odstavců 1 a 2 vylučuje nárok na starobní důchod podle § 29 a 30.

§ 32
	(1) Důchodový věk činí
a)	u mužů 60 let,
b)	u žen
1.	53 let, pokud vychovaly alespoň pět dětí,
2.	54 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti,
3.	55 let, pokud vychovaly dvě děti,
4.	56 let, pokud vychovaly jedno dítě, nebo
5.	57 let,
 pokud pojištěnci dosáhli tohoto věku do 31. prosince 1995 jde-li o pojištěnce narozené před rokem 1936.
	(2) U pojištěnců, kteří dosáhnou věkových hranic uvedených v odstavci 1 v období od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2012, se důchodový věk stanoví tak, že ke kalendářnímu měsíci, ve kterém pojištěnec dosáhl této hranice, se přičítají u mužů dva kalendářní měsíce a u žen čtyři kalendářní měsíce za každý i započatý kalendářní rok z doby po 31. prosinci 1995 do dne dosažení věkových hranic uvedených v odstavci 1, a za důchodový věk se považuje věk dosažený v takto určeném kalendářním měsíci v den, který se číslem shoduje se dnem narození pojištěnce; neobsahuje-li takto určený měsíc takový den, považuje se za důchodový věk ten věk, který je dosažen v posledním dni takto určeného kalendářního měsíce.
(2) U pojištěnců narozených v období let 1936 až 1968 se důchodový věk stanoví podle přílohy k tomuto zákonu. Stanoví-li se podle této přílohy důchodový věk s přičtením kalendářních měsíců, považuje se za důchodový věk věk dosažený v posledním přičteném kalendářním měsíci v den, který se číslem shoduje se dnem narození pojištěnce; neobsahuje-li takto určený měsíc takový den, považuje se za důchodový věk ten věk, který je dosažen v posledním dni posledního přičteného kalendářního měsíce.
	(3) Po 31. prosinci 2012 činí důchodový věk, pokud pojištěnci nedosáhli důchodového věku podle odstavce 1 nebo 2,
a)	u mužů 63 let,
b)	u žen
1.	59 let, pokud vychovaly alespoň pět dětí,
2.	60 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti,
3.	61 let, pokud vychovaly dvě děti,
4.	62 let, pokud vychovaly jedno dítě, nebo
5.	63 let.
(3) U pojištěnců narozených po roce 1968 činí důchodový věk
a)	u mužů 65 let,
b)	u žen
1.	62 let, pokud vychovaly alespoň čtyři děti,
2.	63 let, pokud vychovaly tři děti,
3.	64 let, pokud vychovaly dvě děti,
4.	65 let.
	(4) Podmínka výchovy dítěte pro nárok ženy na starobní důchod je splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu deseti roků. Pokud se však žena ujala výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, je podmínka výchovy dítěte splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti aspoň po dobu pěti roků; to však neplatí, pokud žena před dosažením zletilosti dítěte přestala o dítě pečovat.
 
Díl druhý
Výše starobního důchodu
§ 33
	(1) Výše základní výměry starobního důchodu činí  680 Kč měsíčně.
	(2) Výše procentní výměry starobního důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu podle doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a podle doby pojištění získané po vzniku nároku na tento důchod. Do doby pojištění získané do 18 let věku a po vzniku nároku na starobní důchod se nezahrnují náhradní doby pojištění. Výše procentní výměry starobního důchodu činí nejméně 770 Kč měsíčně.
 
§ 34
	(1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu měsíčně. Do doby pojištění se pro účely předchozí věty započítávají náhradní doby pojištění pouze v rozsahu 80 %, s výjimkou náhradních dob pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. p), r) a s) a obdobných dob podle předpisů platných před 1. lednem 1996; počet dnů náhradních dob pojištění stanovený podle části věty před středníkem se přitom zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru.
	(2) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní ani plný invalidní důchod důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, za každých 90 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu. Doba kratší než 90 kalendářních dnů, která nebyla zhodnocena podle předchozí věty jako doba pojištění, se přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod, pokud se tak získá celý rok doby pojištění, a to v rozsahu potřebném pro toto přičtení; na žádost pojištěnce se doba uvedená ve větě první nezvýší podle věty první a přičte se k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod, a to v rozsahu uvedeném v žádosti pojištěnce. Za výkon výdělečné činnosti se pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu nepovažují doby pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci a doby dočasné pracovní neschopnosti (neschopnosti k službě) nebo pobírání dávek nemocenského pojištění.
(3) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a pobíral přitom starobní důchod ve výši poloviny podle § 37 odst. 1, za každých 180 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu. Ustanovení odstavce 2 věty třetí platí zde obdobně.
(4) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a pobíral přitom starobní důchod v plné výši podle § 37 odst. 1, za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 0,4 % výpočtového základu. Nárok na zvýšení procentní výměry starobního důchodu podle věty první má pojištěnec vždy po dvou letech, pokud výdělečná činnost trvala nepřetržitě po tuto dobu, nebo po skončení výdělečné činnosti; za nepřetržité trvání výdělečné činnosti se považuje i to, kdy na kalendářní den skončení výdělečné činnosti bezprostředně navazuje kalendářní den, v němž výdělečná činnost znovu vznikla. Ustanovení odstavce 2 věty třetí platí zde obdobně.
(5) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 2 a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, za každý celý rok doby pojištění získané do dosažení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 o 1,5 % výpočtového základu; po dosažení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 se výše procentní výměry starobního důchodu zvyšuje podle odstavce 2.
(6) Celým rokem doby pojištění se pro účely tohoto zákona rozumí 365 kalendářních dnů.

§ 35
	(1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 30, se stanoví podle § 34 odst. 1 s tím, že tato výše se snižuje o 1,3 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku; výše procentní výměry po snížení však nesmí být nižší, než je částka uvedená v § 33 odst. 2 větě třetí.
	(2) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se pojištěnci, který po vzniku nároku na tento důchod do dosažení důchodového věku vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní ani plný invalidní důchod, přepočte po skončení této výdělečné činnosti na žádost tak, že se doba této výdělečné činnosti po dni, od kterého byl přiznán starobní důchod, přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a současně se o tuto dobu zkrátí doba, za kterou se snižovala výše procentní výměry starobního důchodu podle odstavce 1. Ustanovení § 34 odst. 2 věty třetí platí zde obdobně.
	(3) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavců 1 a 2 se ode dne dosažení důchodového věku zvyšuje obdobně podle § 34 odst. 2.

§ 35
	Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 4, se stanoví podle § 41 odst. 2.

§ 36
	(1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31, se stanoví podle § 34 odst. 1 s tím, že tato výše se snižuje o 0,9 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku; výše procentní výměry po snížení však nesmí být nižší, než je částka uvedená v § 33 odst. 2 větě třetí.
	(2) Ustanovení § 34 odst. 2 a § 35 odst. 2 platí zde obdobně; výkone výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod podle § 34 odst. 2 se přitom rozumí výkon této činnosti ode dne dosažení důchodového věku.

§ 36
(1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31, se stanoví podle § 34 odst. 1 s tím, že tato výše se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o
a)	0,9 % výpočtového základu za období prvních 720 kalendářních dnů,
b)	1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne;
výše procentní výměry po tomto snížení však nesmí být nižší, než je částka uvedená v § 33 odst. 2 větě třetí.
(2) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se pojištěnci, který po vzniku nároku na tento důchod do dosažení důchodového věku vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, přepočte po skončení této výdělečné činnosti na žádost tak, že se doba této výdělečné činnosti po dni, od kterého byl přiznán starobní důchod, přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a současně se o tuto dobu zkrátí doba, za kterou se snižovala výše procentní výměry starobního důchodu podle odstavce 1. Pro zvýšení procentní výměry za dobu výdělečné činnosti vykonávané po dosažení důchodového věku platí ustanovení § 34 odst. 2 obdobně.

Díl třetí
Souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti
§ 37
	(1) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu, jen pokud tento vztah byl sjednán na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho roku, lze-li jej podle zvláštních právních předpisů na tuto dobu sjednat.
(1) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost v plné výši nebo ve výši poloviny; polovina starobního důchodu se vyplácí na základě žádosti pojištěnce. Polovinou starobního důchodu se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry; v případě, že se starobní důchod nevyplácí v plné výši z důvodu souběhu s jiným důchodem podle § 59, rozumí se polovinou starobního důchodu polovina procentní výměry vyplácené podle § 59.
	(2) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 30 nebo § 31, nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci; ode dne dosažení důchodového věku se posuzují podmínky pro výplatu starobního důchodu obdobně podle odstavce 1.
 
HLAVA DRUHÁ
PLNÝ INVALIDNÍ DŮCHOD INVALIDNÍ  DŮCHOD
Díl první
Podmínky nároku na plný invalidní důchod Podmínky nároku na invalidní důchod
§ 38
	Pojištěnec má nárok na plný invalidní důchod, jestliže se stal nedosáhl věku 65 let a stal se
a)	plně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku plné invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo
b)	plně invalidním následkem pracovního úrazu.
 
§ 39
	(1) Pojištěnec je plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu
a)	poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, nebo
b)	je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek.
	(2) Při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce se vychází z jeho zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem, které vykonával předtím, než k takovému poklesu došlo, a k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující schopnost výdělečné činnosti pojištěnce, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, a schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával.
	(3) Způsob posouzení a procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti a okruh zdravotních postižení umožňujících soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek stanoví prováděcí předpis.

§ 39
(1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
(2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla 
a)	nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
b)	nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
c)	nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.
(3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
(4) Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, 
a)	zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, 
b)	zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, 
c)	zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, 
d)	schopnost rekvalifikace34b) pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával,
e)	schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %,
f)	v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.
	(5) Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí.
(6) Za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.
(7) Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení [odstavec 4 písm. c)], jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.
(8) Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se určuje v celých číslech.

§ 40
	(1) Potřebná doba pojištění pro nárok na plný invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku
a)	do 20 let méně než jeden rok,
b)	od 20 let do 22 let jeden rok,
c)	od 22 let do 24 let dva roky,
d)	od 24 let do 26 let tři roky,
e)	od 26 let do 28 let čtyři roky a
f)	nad 28 let pět roků.
	(2) Potřebná doba pojištění pro nárok na plný invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem plné invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem plné invalidity. U pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom deset roků. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod se považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku plné invalidity; u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění dva roky.
	(3) Pro účely splnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod se za dobu pojištění považuje též doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. m) a n) a dále doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice, a to před dosažením 18 let věku, nejdříve však po ukončení povinné školní docházky, a po dosažení věku 18 let po dobu prvních šesti let tohoto studia.
 
Díl druhý
Výše plného invalidního důchodu Výše invalidního důchodu
§ 41
	(1) Výše základní výměry plného invalidního důchodu činí 680 Kč měsíčně.
	(2) Výše procentní výměry plného invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění 1,5 % výpočtového základu měsíčně. Ustanovení § 33 odst. 2 věty druhé a třetí a § 34 odst. 1 věty druhé platí zde obdobně. Pokud pojištěnci ke dni vzniku nároku na plný invalidní důchod trval nárok na částečný invalidní důchod, činí výše procentní výměry plného invalidního důchodu nejméně částku, kterou činila procentní výměra dosavadního částečného invalidního důchodu.
(2) Výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění
a)	0,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně,
b)	0,75 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně,
c)	1,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně;
ustanovení § 33 odst. 2 věty druhé a třetí a § 34 odst. 1 věty druhé platí zde obdobně.
	(3) Při změně stupně invalidity se nově stanoví výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Nová výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví jako součin procentní výměry invalidního důchodu, který náležel ke dni, který předchází dni, od něhož došlo ke změně stupně invalidity, a koeficientu, který se vypočte jako podíl procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění uvedené v odstavci 2, která odpovídá novému stupni invalidity, a procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění uvedené v odstavci 2, která odpovídá dosavadnímu stupni invalidity. Koeficient podle věty první se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa.
	(34) Pro výši procentní výměry plného invalidního důchodu podle odstavce 2 se jako doba pojištění uvedená v § 11 a v § 13 odst. 1 započítává v rozsahu stanoveném v odstavci 5 i dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na plný invalidní důchod do dosažení důchodového věku uvedeného v § 32; u žen se přitom bere v úvahu důchodový věk stanovený pro ženy, které nevychovaly žádné dítě, a u mužů se bere v úvahu důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě. Dopočtená doba se však nezapočítává, jestliže plná invalidita vznikla následkem úmyslného poškození zdraví, které si pojištěnec způsobil nebo nechal způsobit, nebo poškození zdraví pojištěnce, které vzniklo jako následek jeho úmyslného trestného činu.
	(5) Dopočtená doba se započte
a)	plně, je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou českého pojištění nebo vznikla-li invalidita následkem pracovního úrazu anebo doba, která není kryta dobou českého pojištění, je kratší jednoho roku, vznikla-li invalidita před 28. rokem věku pojištěnce, dvou let, vznikla-li invalidita od dosažení věku 28 let do 40. roku věku pojištěnce, nebo tří let, vznikla-li invalidita od dosažení věku 40 let pojištěnce,
b)	ve sníženém rozsahu, nejsou-li splněny podmínky uvedené v písmenu a); v tomto případě se krátí dopočtená doba v poměru délky dob pojištění získaných v českém pojištění v období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod k době, která uplynula od dosažení 18 let věku do dne vzniku nároku na invalidní důchod, s tím, že po tomto krácení se počet dnů dopočtené doby zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru;
pro účely stanovení délky dopočtené doby se za dobu pojištění považuje též doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice po dosažení věku 18 let po dobu prvních šesti let tohoto studia.
 
Díl třetí
Plný invalidní důchod a jeho výše v mimořádných případech 
Invalidní důchod a jeho výše v mimořádných případech
§ 42
	(1) Na plný invalidní důchod má nárok též osoba, která dosáhla aspoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území České republiky a je plně invalidní, jestliže plná invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu (§ 40).
(1) Na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně má nárok též osoba, která dosáhla aspoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území České republiky a je invalidní pro invaliditu třetího stupně, jestliže tato invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu (§ 40). Za invaliditu třetího stupně se pro účely věty první považuje též takové omezení tělesných, smyslových nebo duševních schopností, které má za následek neschopnost soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění. Při posuzování invalidity pro účely nároku na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně podle věty první se neprovádí srovnání se stavem, který byl u osoby uvedené ve větě první před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (§ 39 odst. 3 věta druhá).
	(2) Výše procentní výměry plného invalidního důchodu osoby uvedené v odstavci 1 činí měsíčně 45 % výpočtového základu; pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání plného invalidního důchodu, vynásobený přepočítacím koeficientem (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Pro výši základní výměry tohoto důchodu platí § 41 odst. 1 obdobně.
	(3) Procentní výměra plného invalidního důchodu náleží pojištěnci mladšímu 28 let, který splnil podmínky nároku na plný invalidní důchod invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nejméně ve výši stanovené podle odstavce 2, je-li tento na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně nejméně ve výši poloviny částky stanovené podle odstavce 2 a na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně nejméně ve výši třetiny částky stanovené podle odstavce 2, je-li invalidní důchod přiznáván před 18. rokem věku nebo je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na plný invalidní důchod invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně kryto dobou pojištění nebo doba, která není kryta dobou pojištění, je kratší jednoho roku; přitom se pro tyto účely za dobu pojištění považuje i celá doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice po ukončení povinné školní docházky do dosažení věku 18 let a po dosažení věku 18 let po dobu prvních šesti let tohoto studia, doba, po kterou byl pojištěnec veden v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, a náhradní doba pojištění, i když doba pojištění netrvala ani jeden rok.
	(4) Procentní výměra plného invalidního důchodu náleží nejméně ve výši stanovené podle odstavce 2 též pojištěnci, který ke dni vzniku nároku na tento důchod získal aspoň 15 roků doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1.
(4) Pojištěnci, který ke dni vzniku nároku na invalidní důchod získal aspoň 15 roků doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1, náleží procentní výměra invalidního důchodu nejméně ve výši stanovené podle odstavce 2, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nejméně ve výši poloviny částky stanovené podle odstavce 2, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, a nejméně ve výši třetiny částky stanovené podle odstavce 2, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.

HLAVA TŘETÍ
ČÁSTEČNÝ INVALIDNÍ DŮCHOD
Díl první
Podmínky nároku na částečný invalidní důchod
§ 43
	Pojištěnec má nárok na částečný invalidní důchod, jestliže se stal částečně invalidním
a)	a získal potřebnou dobu pojištění, nebo
b)	následkem pracovního úrazu.
 
§ 44
	(1) Pojištěnec je částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %. Ustanovení § 39 odst. 2 platí zde obdobně. Způsob posouzení a procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti stanoví prováděcí předpis.
	(2) Pojištěnec je částečně invalidní též tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. Okruh zdravotních postižení značně ztěžujících obecné životní podmínky stanoví prováděcí předpis.
	(3) Potřebná doba pojištění pro nárok na částečný invalidní důchod se posuzuje podle § 40. Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, pokud bezprostředně před vznikem částečné invalidity byl pobírán plný invalidní důchod přiznaný podle § 42 odst. 1, popřípadě podle obdobných ustanovení předpisů platných před 1. lednem 1996.
 
Díl druhý
Výše částečného invalidního důchodu
§ 45
	(1) Výše základní výměry částečného invalidního důchodu činí 680 Kč měsíčně.
	(2) Výše procentní výměry částečného invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění 0,75 % výpočtového základu měsíčně. Výše procentní výměry částečného invalidního důchodu činí nejméně 385 Kč měsíčně. Ustanovení § 33 odst. 2 věty druhé, § 34 odst. 1 věty druhé a § 41 odst. 3 platí zde obdobně. Vznikl-li nárok na částečný invalidní důchod s přihlédnutím k § 44 odst. 3 větě druhé, činí výše procentní výměry částečného invalidního důchodu polovinu procentní výměry uvedené v § 42 odst. 2 větě první.
	(3) Ustanovení § 42 odst. 3 platí přiměřeně i pro výši částečného invalidního důchodu pojištěnce mladšího 28 let, který splnil podmínky nároku na částečný invalidní důchod, je-li tento důchod přiznáván před 18. rokem věku nebo je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na částečný invalidní důchod kryto dobou pojištění nebo doba, která není kryta dobou pojištění, je kratší jednoho roku, s tím, že procentní výměra částečného invalidního důchodu činí polovinu procentní výměry uvedené v § 42 odst. 2 větě první.
	(4) Ustanovení § 42 odst. 4 platí přiměřeně i pro výši částečného invalidního důchodu pojištěnce, který ke dni vzniku nároku na tento důchod získal aspoň 15 roků doby pojištění uvedené v § 11 a v § 13 odst. 1, s tím, že procentní výměra částečného invalidního důchodu činí polovinu procentní výměry uvedené v § 42 odst. 2 větě první.
 
Díl třetí
zrušen
§ 46 až § 48
zrušeny

HLAVA ČTVRTÁ
VDOVSKÝ A VDOVECKÝ DŮCHOD

Díl první
Podmínky nároku na vdovský a vdovecký důchod
§ 49
	(1) Vdova má nárok na vdovský důchod po manželovi, který
a)	byl poživatelem starobního, plného invalidního nebo částečného nebo invalidního důchodu, nebo
b)	splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu.
	(2) Vdovec má nárok na vdovecký důchod po manželce, která splňovala podmínky uvedené v odstavci 1.
 
§ 50
	(1) Vdovský důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela.
	(2) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 1 má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže
a)	pečuje o nezaopatřené dítě,
b)	pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)5c),
c)	pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)5c),
d)	je plně invalidní, nebo
d)	je invalidní ve třetím stupni, nebo
e)	dosáhla věku 55 let alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší.
	(3) Dítětem podle odstavce 2 písm. a) a b) se rozumí dítě, které má po zemřelém nárok na sirotčí důchod, a dítě, které bylo v rodině zemřelého vychováváno, jde-li o vlastní (osvojené) dítě vdovy nebo bylo-li dítě aspoň jedním z nich převzato do dne smrti manžela do trvalé péče nahrazující péči rodičů.
	(4) Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, jestliže se splní některá z podmínek uvedených v odstavci 2 do pěti roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod.
	(5) Nárok na vdovský důchod zaniká uzavřením nového manželství. Zanikne-li nárok na vdovský důchod podle předchozí věty, náleží vdově částka ve výši 12 měsíčních splátek vdovského důchodu, na který měla vdova nárok ke dni zániku nároku na vdovský důchod; tato částka se vyplatí nejpozději do tří měsíců ode dne zániku nároku na vdovský důchod.
	(6) Nárok na vdovský důchod zaniká dnem právní moci rozhodnutí soudu o tom, že vdova úmyslně způsobila smrt manžela jako pachatelka, spolupachatelka nebo účastnice trestného činu.
	(7) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro nárok vdovce na vdovecký důchod s tím, že věk podle odstavce 2 písm. e) činí 58 let nebo důchodový věk, je-li důchodový věk nižší.
 
Díl druhý
Výše vdovského a vdoveckého důchodu
§ 51
	(1) Výše základní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 680 Kč měsíčně.
	(2) Výše procentní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 50 % procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měl nebo by měl nárok manžel (manželka) v době smrti, nebo 50 % procentní výměry částečného invalidního důchodu po poživateli tohoto důchodu, který ke dni smrti nesplňoval podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod.
(2) Výše procentní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 50 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok manžel (manželka) v době smrti.
(3) Výše procentní výměry vdovského a vdoveckého důchodu, na který vznikl znovu nárok podle § 50 odst. 4, nesmí být nižší než procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu, která náležela ke dni zániku nároku na tento důchod.

HLAVA PÁTÁ
SIROTČÍ DŮCHOD
Díl první
Podmínky nároku na sirotčí důchod
§ 52
	(1) Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, zemřel-li
a)	rodič (osvojitel) dítěte, nebo
b)	osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, a dítě na ni bylo v době její smrti převážně odkázáno výživou, kterou nemohli ze závažných důvodů zajistit jeho rodiče,
jestliže rodič (osvojitel) nebo osoba uvedená v písmenu b) byli poživateli starobního, plného invalidního nebo částečného nebo invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnili podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřeli následkem pracovního úrazu.
	(2) Osiřelé nezaopatřené dítě má za splnění podmínek stanovených v odstavci 1 nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů (osvojitelů) nebo osobě uvedené v odstavci 1 písm. b).
	(3) Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi nebo jeho manželovi.
	(4) Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením. Pokud oboustranně osiřelé dítě osvojí jen jedna osoba, zaniká nárok na ten sirotčí důchod, který náležel po osobě, kterou osvojitel nahradil. Dojde-li ke zrušení osvojení, vznikne nárok na sirotčí důchod znovu, a to ve výši, v jaké by náležel, kdyby byl vyplácen ke dni zrušení osvojení.
	(5) Pro nárok na sirotčí důchod platí § 50 odst. 6 přiměřeně.
 
Díl druhý
Výše sirotčího důchodu
§ 53
	(1) Výše základní výměry sirotčího důchodu činí 680 Kč měsíčně.
	(2) Výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40 % procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti, nebo 40 % procentní výměry částečného invalidního důchodu po poživateli tohoto důchodu, který ke dni smrti nesplňoval podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod.
(2) Výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti.
(3) Zanikl-li nárok na sirotčí důchod proto, že dítě přestalo být nezaopatřené a nárok na sirotčí důchod vznikl znovu, neboť podmínka nezaopatřenosti byla znovu splněna, nesmí být výše procentní výměry sirotčího důchodu nižší než procentní výměra sirotčího důchodu, která náležela ke dni zániku nároku na tento důchod.

HLAVA ŠESTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DŮCHODECH
Díl první
Nárok na důchod a jeho výplatu
§ 54
	(1) Nárok na důchod vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem.
	(2) Nárok na výplatu důchodu vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na důchod a na jeho výplatu a podáním žádosti o přiznání nebo vyplácení důchodu.
	(3) Výše Procentní výměra a základní výměra důchodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru; přitom se výše důchodu vypočtená ke dni vzniku nároku na důchod zaokrouhluje zvlášť.
 
§ 55
	(1) Nárok na důchod nezaniká uplynutím času.
	(2) Nárok na výplatu důchodu nebo jeho části zaniká, není-li dále uvedeno jinak, uplynutím pěti let ode dne, za který důchod nebo jeho část náleží. Lhůta podle předchozí věty neplyne po dobu řízení o důchodu, po dobu řízení o prohlášení osoby za mrtvou, jde-li o nárok na výplatu vdovského, vdoveckého nebo sirotčího důchodu po této osobě, a po dobu, po kterou osobě, která musela mít opatrovníka, nebyl opatrovník ustanoven. Lhůta podle věty první neplyne rovněž po dobu, po kterou trvalo řízení o neplatnosti skončení právního vztahu zakládajícího účast na pojištění (§ 11 odst. 2 věta pátá).
 
§ 56
	(1) Zjistí-li se, že
a)	nárok na důchod nebo na jeho výplatu zanikl, důchod se odejme nebo jeho výplata se zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen,
b)	důchod byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen, anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, důchod se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží, nejvýše však tři roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na důchod nebo jeho zvýšení; pro běh této lhůty platí § 55 odst. 2 věta třetí obdobně,
b)	důchod byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen, anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, důchod se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží. Důchod nebo jeho zvýšení se přitom doplatí nejvýše pět let nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na důchod nebo jeho zvýšení; pro běh této lhůty platí § 55 odst. 2 věta druhá a třetí obdobně. Důchod nebo jeho zvýšení se však doplatí ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží, v případě, že důchod nebyl přiznán nebo byl vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen, anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, v důsledku nesprávného postupu orgánu sociálního zabezpečení,
c)	důchod byl přiznán nebo je vyplácen ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byl přiznán nebo se vyplácí neprávem, důchod se sníží nebo odejme nebo jeho výplata se zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen,
d)	se změnily skutečnosti rozhodné pro výši důchodu nebo pro nárok na jeho výplatu, postupuje se obdobně podle ustanovení písmene b) nebo c).
	(2) Byla-li výplata plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu zastavena pro nedostavení se pojištěnce ke kontrolní lékařské prohlídce nebo nepodrobení se vyšetření zdravotního stavu a zjistí-li se, že pojištěnec přestal být plně nebo částečně invalidním již před zastavením výplaty důchodu, tento důchod nenáleží ode dne zastavení jeho výplaty. Zjistí-li se, že pojištěnec přestal být plně nebo částečně invalidním až po zastavení výplaty důchodu, důchod nenáleží ode dne, kterým pojištěnec přestal být plně nebo částečně invalidním.
	(3) Zanikl-li nárok na důchod nebo jeho výplatu, popřípadě část výplaty, pro přiznání jiného důchodu, zúčtují se částky jiného důchodu náležející ode dne jeho přiznání s částkami dosavadního důchodu vyplacenými za tutéž dobu.
	(4) Po zjištění výše vyměřovacího základu pro pojistné u osob samostatně výdělečně činných podle skutečného příjmu ze samostatné výdělečné činnosti se výše důchodu přepočte se zřetelem k výši tohoto vyměřovacího základu, a to ode dne přiznání důchodu; byl-li důchod vyplácen ve vyšší nebo nižší výměře, než náleží po tomto přepočtu, vyplacené částky důchodu se zúčtují s částkami důchodu náležejícími v nové výši.
 
§ 57
	Pro nárok na výplatu částky podle § 50 odst. 5 věty druhé platí obdobně ustanovení o nároku na důchod a jeho výplatu, s výjimkou ustanovení o podání žádosti.
 
Díl druhý
Souběh nároků na důchody a jejich výplatu
§ 58
	Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo na výplatu starobního, plného invalidního nebo částečného nebo invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší; to však neplatí, jde-li o nárok na sirotčí důchody podle § 52 odst. 2. Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního, plného invalidního nebo částečného nebo invalidního důchodu ve stejné výši, vyplácí se důchod, který si pojištěnec zvolil. Dnem úpravy výplat důchodů pro souběh zanikají nároky na důchody, které se nevyplácejí.
 
§ 59
	(1) Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního, plného invalidního nebo částečného nebo invalidního důchodu a na výplatu vdovského nebo vdoveckého důchodu anebo sirotčího důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první) a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry, nestanoví-li se jinak v odstavci 2. Podle předchozí věty se postupuje obdobně, jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu vdovského nebo vdoveckého důchodu a sirotčího důchodu. Je-li výše několika důchodů stejná, krátí se podle věty první nejdříve sirotčí důchod a poté vdovský nebo vdovecký důchod. Má-li oboustranně osiřelé dítě nárok na dva sirotčí důchody, vyplácí se vyšší sirotčí důchod v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první) a nižší sirotčí důchod se vyplácí ve výši procentní výměry; je-li výše obou sirotčích důchodů stejná, vyplácí se jeden sirotčí důchod v plné výši a druhý sirotčí důchod ve výši procentní výměry. Má-li oboustranně osiřelé dítě nárok na dva sirotčí důchody, považuje se pro účely vět první až třetí za sirotčí důchod úhrn sirotčích důchodů po úpravě podle věty čtvrté.
	(2) Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního důchodu zvýšeného za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod (§ 34 odst. 2, § 35 odst. 2 a § 36 odst. 2) a na výplatu vdovského nebo vdoveckého důchodu, odečte se pro účely posouzení výše důchodů z procentní výměry starobního důchodu zvýšení za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod, a je-li zbylá část procentní výměry starobního důchodu nižší než procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu, vyplácí se vdovský nebo vdovecký důchod v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první) a starobní důchod se vyplácí ve výši zvýšení tohoto důchodu za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod a jedné poloviny zbylé části procentní výměry.
 
§ 60
	Při úpravě důchodů pro souběh podle § 59 se vychází z výše jednotlivých důchodů po zaokrouhlení podle § 54 odst. 3; výše důchodů po úpravě pro souběh se zaokrouhluje rovněž podle § 54 odst. 3.
 
§ 61
	(1) Vyplácí-li se poživateli důchodu důchod vypočtený se zřetelem k mezinárodní smlouvě podle poměru dob získaných v České republice k celkově získané době (dále jen "dílčí důchod"), stanoví se základní výměra a procentní výměry dílčího důchodu v poměru těchto dob, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva.
	(2) Při úpravě dílčího důchodu pro souběh podle § 59 a 60 se vychází z výše základní výměry a procentní výměry dílčího důchodu po úpravě podle odstavce 1.
	(3) Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu více dílčích důchodů, vyplácí se nejvyšší procentní výměra v plné výši a z nižších procentních výměr se vyplácí polovina; základní výměra se vyplácí jen u toho dílčího důchodu, k němuž náleží vyšší základní výměra.
	(4) Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu dílčího důchodu a jiného důchodu z českého důchodového pojištění, vyplácí se u tohoto jiného důchodu základní výměra v plné výši a základní výměra dílčího důchodu se nevyplácí; z procentních výměr těchto důchodů se vyplácí v plné výši vyšší procentní výměra a nižší procentní výměra se vyplácí ve výši poloviny.

Díl třetí
Přeměna invalidního důchodu na starobní důchod
§ 6 SEQ § \* ARABIC 1a
(1) Nárok na invalidní důchod zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let; tímto dnem vzniká tomuto poživateli nárok na starobní důchod.
(2) Starobní důchod, na který vznikl nárok podle odstavce 1, náleží ve výši, v jaké náležel dosavadní invalidní důchod. Pro účely zvyšování tohoto starobního důchodu podle § 67 se za den přiznání starobního důchodu považuje den, od něhož byl přiznán dosavadní invalidní důchod.
(3) Nárok na starobní důchod podle odstavce 1 nevylučuje nárok na starobní důchod podle § 29 odst. 1, 2 nebo 3.
 
Díl třetí čtvrtý
Přechod nároku na důchody
§ 62
	(1) Nárok na důchod a nárok na výplatu důchodu nelze postoupit ani dát do zástavy.
	(2) Dohodu o srážkách z důchodu lze uzavřít jen pro pohledávky na výživném a na příspěvku na výživu a na úhradu přeplatku na důchodu, a to až do částky, kterou lze srazit výkonem rozhodnutí.
	(3) Pro výkon rozhodnutí srážkami z důchodu platí ustanovení zvláštního zákona o výkonu soudních rozhodnutí srážkami ze mzdy.24) 
 
§ 63
	(1) Zemřel-li oprávněný po uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nároku na částky splatné do dne smrti oprávněného postupně manželka (manžel), děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti v domácnosti. Podmínka žití v domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém.
	(2) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněného, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněného, členům jeho rodiny podle pořadí a za podmínek stanovených v odstavci 1.
	(3) Nároky přecházející na osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 nejsou předmětem dědictví; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob.
 
Díl čtvrtý pátý
Vyplácení důchodů
§ 64
	(1) Příjemcem důchodu je oprávněný nebo jeho zákonný zástupce anebo zvláštní příjemce. Kdo je zvláštní příjemce, stanoví zvláštní zákon.25)
	(2) Důchody se vyplácejí v hotovosti. Na základě žádosti příjemce důchodu se důchod poukazuje na účet příjemce u banky v České republice nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice; je-li příjemcem důchodu oprávněný, poukazuje se důchod na účet jeho manžela (manželky) u banky v České republice nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice, pokud o to oprávněný plátce důchodu požádá na předepsaném tiskopise a má-li v době, kdy o tento způsob výplaty požádá, právo disponovat s peněžními prostředky na takovém účtu. Podmínkou výplaty důchodu oprávněnému na účet jeho manžela (manželky) je souhlas manžela (manželky) s tímto způsobem výplaty; manžel (manželka) oprávněného je povinen vrátit plátci důchodu splátky důchodu oprávněného poukázané na takový účet po dni úmrtí oprávněného.
	(3) Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty důchodu, je plátce důchodu povinen provést takovou změnu nejpozději od splátky důchodu splatné ve třetím kalendářním měsíci po kalendářním měsíci, v němž byla uplatněna žádost o změnu způsobu výplaty důchodu. Je-li důchod vyplácen na účet manžela (manželky) u banky v České republice nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice podle odstavce 2 věty druhé, neodpovídá plátce důchodu za škodu, která oprávněnému vznikne právním úkonem manžela (manželky) jako majitele účtu, jehož důsledkem je omezení nebo zánik práva oprávněného disponovat s peněžními prostředky na takovém účtu, ani za škodu, která oprávněnému vznikne, zanikne-li takový účet v důsledku úmrtí manžela (manželky).
(4) Příjemce důchodu vypláceného v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence hradí náklady plátce důchodu za poukazy splátek důchodu vyplácených v pravidelných lhůtách. Věta první však neplatí v případě, že oprávněnému byl důchod přiznán před 1. lednem 2010, tomuto oprávněnému trvá od 31. prosince 2009 nepřetržitě nárok na alespoň jeden důchod. Plátce důchodu je povinen výši nákladů uvedených ve větě první zveřejnit.
 
§ 65
	(1) Výplata plného invalidního a částečného invalidního důchodu nenáleží po dobu poskytování nemocenského přiznaného na podkladě nemocenského pojištění z doby před vznikem nároku na výplatu důchodu.
	(2) Plný invalidní a částečný invalidní důchod přiznaný pro plnou invaliditu nebo částečnou Invalidní důchod pro invaliditu následkem úrazu (onemocnění) uvedeného v § 25 odst. 1 větě druhé se vyplácí nejdříve po skončení služby, za jejíhož výkonu došlo k tomuto úrazu (onemocnění).
***
§ 71
	(1) Výše starobního, plného invalidního a částečného invalidního důchodu, na který vznikne nárok v době od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2005, nesmí být nižší než výše důchodu, která by náležela, kdyby důchod byl přiznán podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995 v rozsahu uvedeném v odstavci 4, a to včetně zvýšení, která by náležela k tomuto důchodu pouze k tomuto dni. Pro účely porovnání výší starobních, plných invalidních a částečných invalidních důchodů podle věty první se výší těchto důchodů rozumí procentní výměry těchto důchodů. Výše základní výměry starobního, plného invalidního a částečného invalidního důchodu, pokud se jejich výše stanoví po 31. prosinci 1995 s použitím předpisů platných před 1. lednem 1996, se stanoví podle předpisů platných ke dni, od něhož se přiznává důchod; přitom v této výši základní výměry důchodu je zahrnuto zvýšení o pevnou částku.
	(2) Získal-li pojištěnec alespoň jeden rok zaměstnání, které bylo podle předpisů platných před 1. červnem 1992 zařazeno do I. (II.) pracovní kategorie nebo do I. (II.) kategorie funkcí, postupuje se při stanovení výše starobního, plného invalidního a částečného invalidního důchodu podle odstavce 1, vznikne-li nárok na důchod v době od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2018. V období po 31. prosinci 2005 se podle věty první postupuje jen na žádost pojištěnce.
	(3) Odstavce 1 a 2 platí obdobně pro stanovení výše důchodu zjišťované pro vyměření vdovského, vdoveckého nebo sirotčího důchodu.
	(4) Pro stanovení výše důchodů uvedených v odstavcích 1 a 2 podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995 se použije ustanovení těchto předpisů o průměrném měsíčním výdělku, včetně určení rozhodného období pro jeho výpočet, o výši důchodu a o nejvyšší a nejnižší výměře důchodu, s výjimkou ustanovení o úpravě důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu, a s výjimkou ustanovení umožňujícího na základě žádosti pojištěnce požádat po 31. prosinci 1990 o vyměření výše důchodu podle předpisů platných před 1. říjnem 1988; přitom při určení výdělků za dobu po 31. prosinci 1995 se postupuje podle § 16 odst. 3 a 4 a při určení dopočtené doby se postupuje podle § 41 odst. 3 § 41 odst. 4.
	(5) Ke starobnímu, plnému invalidnímu a částečnému invalidnímu důchodu přiznanému po 31. prosinci 1995, na který vznikl nárok před 1. lednem 1996, náleží ode dne přiznání zvýšení podle § 2 zákona č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995; to však neplatí, stanoví-li se výše starobního důchodu podle § 72 odst. 1.
***
§ 89
Důchod za výsluhu let
	(1) Důchod za výsluhu let přiznaný podle předpisů platných před účinností tohoto zákona se ve výši, v jaké náležel ke dni 31. prosince 1995, považuje od 1. ledna 1996 za částečný invalidní důchod, a jestliže jeho poživatel dosáhl ke dni 31. prosince 1995 důchodového věku uvedeného v § 32 odst. 1, za starobní důchod.
	(2) U důchodů uvedených v odstavci 1 se za základní výměru důchodu považuje částka 680 Kč měsíčně a za procentní výměru důchodu se považuje zbylá část důchodu za výsluhu let. Částečný invalidní důchod uvedený v odstavci 1 se v roce 1996 podle § 46 odst. 1 písm. b) a c) neupravuje.
	(3) Částečný invalidní důchod podle odstavce 1 nelze odejmout; ustanovení o souběhu částečného invalidního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti (§ 46 až 48) a ustanovení o souběhu nároků na důchody a jejich výplatu (§ 58 až 61) nejsou přitom dotčena.
* * *

ČÁST ŠESTÁ
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 105
	U prezidenta republiky se pro účast na pojištění a hodnocení doby pojištění považuje za splněnou podmínka účasti na nemocenském pojištění (§ 8) a zaplacení pojistného [§ 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2]. Za vyměřovací základ (§ 16 odst. 3) se u prezidenta republiky považuje jeho měsíční plat.27) 
 
§ 105a
Převod důchodových práv ve vztahu k důchodovému systému 
Evropských společenství
	(1) Pojištěnci, kteří se stali úředníky nebo ostatními zaměstnanci Evropských společenství nebo jejich institucí a ukončili v České republice výdělečnou činnost, mají nárok na převedení důchodových práv získaných v České republice do důchodového systému Evropských společenství nebo jejich institucí (dále jen "důchodový systém Evropských společenství"), pokud jim nebyl přiznán starobní, plný invalidní nebo částečný nebo invalidní důchod z českého důchodového pojištění. Důchodovými právy podle věty první se rozumí finanční částka stanovená jako pojistněmatematický ekvivalent v závislosti na získané době pojištění a vyměřovacích základech. Převodem důchodových práv zaniká nárok na zápočet těch dob pojištění a vyměřovacích základů v českém důchodovém pojištění, které byly použity pro stanovení finanční částky podle věty druhé.
	(2) Stala-li se osoba po skončení služby nebo zaměstnání v Evropských společenstvích nebo jejich institucích, která byla po dobu této služby nebo zaměstnání účastna důchodového systému Evropských společenství, pojištěncem v českém důchodovém pojištění, má nárok na převedení důchodových práv získaných v důchodovém systému Evropských společenství do českého důchodového pojištění; tato důchodová práva se převedou prostřednictvím doby pojištění stanovené s přihlédnutím k délce doby služby nebo zaměstnání v Evropských společenstvích nebo jejich institucích, která založila účast v důchodovém systému Evropských společenství, a vyměřovacích základů stanovených za tuto dobu.
	(3) Převody důchodových práv podle odstavců 1 a 2 se provádějí na žádost pojištěnce.
	(4) Vláda stanoví nařízením bližší podmínky a způsob převodu důchodových práv podle odstavců 1 a 2 a způsob výpočtu finanční částky podle odstavce 1 a určení dob pojištění a vyměřovacích základů odpovídajících důchodovým právům získaným v důchodovém systému Evropských společenství podle odstavce 2.
***

§ 108
	(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou,
a)	okruh dob, které se též započítávají do potřebné doby péče o dítě pro splnění podmínky výchovy dítěte pro nárok na starobní důchod, a kdy se tato podmínka považuje rovněž za splněnou,
b)	co se považuje za soustavnou výdělečnou činnost, způsob posouzení a procentní míru poklesu schopnosti výdělečné činnosti pro účely plné a částečné invalidity a okruh zdravotních postižení umožňujících soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek a zdravotních postižení značně ztěžujících obecné životní podmínky,
b)	způsob posouzení a procentní míry poklesu pracovní schopnosti, co se rozumí zcela mimořádnými podmínkami, za nichž je pojištěnec, jehož pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 %, schopen výdělečné činnosti, a způsob zhodnocení a využití zachované pracovní schopnosti podle § 39 odst. 4 písm. e),
c)	co se rozumí výdělečnou činností v cizině a způsob přepočtu příjmů z výdělečné činnosti v cizině na českou měnu,
d)	postup při zjišťování ročního vyměřovacího základu pojištěnce ve vztahu k vyloučeným dobám za období před 1. lednem 1996.
	(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí může vyhláškou stanovit, které další studium, popřípadě výuka, se pro účely důchodového pojištění považuje z důvodu svého rozsahu a úrovně za studium na středních nebo vysokých školách.
* * *
Příloha k zákonu č. 155/1995 Sb.
Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1968


Důchodový věk činí u
Rok
naro-zení

mužůžen s počtem vychovaných dětí0123 45 a    5 a více1936
1937
1938
1939
1940
1941
1942
1943
1944
1945
1946
1947
1948
1949
1950
1951
1952
1953
1954
1955
1956
1957
1958
1959
1960
1961
1962
1963
1964
1965
1966
1967
1968
60r+2m
60r㐫൭〶⭲洶㘍爰㠫൭〶⭲〱൭ㄶ൲ㄶ⭲洲㘍爱㐫൭ㄶ⭲洶㘍爱㠫൭ㄶ⭲〱൭㈶൲㈶⭲洲㘍爲㐫൭㈶⭲洶㘍爲㠫൭㈶⭲〱൭㌶൲㌶⭲洲㘍爳㐫൭㌶⭲洶㘍爳㠫൭㌶⭲〱൭㐶൲㐶⭲洲㘍爴㐫൭㐶⭲洶㘍爴㠫൭㐶⭲〱൭㔶൲㔶൲㔶൲㔶൲㔇爷㔍爷㔍爷㔍爷㐫൭㜵⭲洸㔍爸㔍爸㐫൭㠵⭲洸㔍爹㔍爹㐫൭㤵⭲洸㘍爰㘍爰㐫൭〶⭲洸㘍爱㘍爱㐫൭ㄶ⭲洸㘍爲㘍爲㐫൭㈶⭲洸㘍爳㘍爳㐫൭㌶⭲洸㘍爴㘍爴㈫൭㐶⭲洴㘍爴㘫൭㐶⭲洸㘍爴ㄫ洰㘍爵㘍爵㘍爵㘍爵܍㘵൲㘵൲㘵൲㘵൲㘵⭲洴㔍父㠫൭㜵൲㜵⭲洴㔍爷㠫൭㠵൲㠵⭲洴㔍爸㠫൭㤵൲㤵⭲洴㔍爹㠫൭〶൲〶⭲洴㘍爰㠫൭ㄶ൲ㄶ⭲洴㘍爱㠫൭㈶൲㈶⭲洴㘍爲㠫൭㌶൲㌶⭲洴㘍爳㠫൭㐶൲㐶⭲洴㘍爴㠫൭㔶൲㔶൲㔶൲㔇爵㔍爵㔍爵㔍爵㔍爵㔍爵㐫൭㔵⭲洸㔍父㔍父㐫൭㘵⭲洸㔍爷㔍爷㐫൭㜵⭲洸㔍爸㔍爸㐫൭㠵⭲洸㔍爹㔍爹㐫൭㤵⭲洸㘍爰㘍爰㐫൭〶⭲洸㘍爱㘍爱㐫൭ㄶ⭲洸㘍爲㘍爲㐫൭㈶⭲洸㘍爳㘍爳㐫൭㌶⭲洸㘍爴㘍爴܍㐵൲㐵൲㐵൲㐵൲㐵൲㐵൲㐵⭲洴㔍爴㠫൭㔵൲㔵⭲洴㔍爵㠫൭㘵൲㘵⭲洴㔍父㠫൭㜵൲㜵⭲洴㔍爷㠫൭㠵൲㠵⭲洴㔍爸㠫൭㤵൲㤵⭲洴㔍爹㠫൭〶൲〶⭲洴㘍爰㠫൭ㄶ൲ㄶ⭲洴㘍爱㠫൭㈶൲㈶⭲洴㘍爲㠫൭㌶൲㔇爴㔍爴㔍爴㔍爴㔍爴㔍爴㔍爴㐫൭㐵⭲洸㔍爵㔍爵㐫൭㐵⭲洸㔍父㔍父㐫൭㘵⭲洸㔍爷㔍爷㐫൭㜵⭲洸㔍爸㔍爸㐫൭㠵⭲洸㔍爹㔍爹㐫൭㤵⭲洸㘍爰㘍爰㐫൭〶⭲洸㘍爱㘍爱㐫൭ㄶ⭲洸㘍爲㘍爲㘍爲㘍爲܍㌵൲㌵൲㌵൲㌵൲㌵൲㌵൲㌵൲㌵⭲洴㔍爳㠫൭㐵൲㐵⭲洴㔍爴㠫൭㔵൲㔵⭲洴㔍爵㠫൭㘵൲㘵⭲洴㔍父㠫൭㜵൲㜵⭲洴㔍爷㠫൭㠵൲㠵⭲洴㔍爸㠫൭㤵൲㤵⭲洴㔍爹㠫൭〶൲〶⭲洴㘍爰㠫൭ㄶ൲ㄶ⭲洴㘍爱㠫൭܇
Vysvětlivky:
„r“ znamená rok
„m“ znamená kalendářní měsíc
2. Platné znění částí zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, s vyznačením navrhovaných změn

***

§ 3a
	(1) Česká správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení jsou organizačními složkami státu. Česká správa sociálního zabezpečení je účetní jednotkou. Pro účely hospodaření s majetkem státu, včetně prostředků státního rozpočtu, účetnictví a pracovněprávních vztahů mají okresní správy sociálního zabezpečení postavení vnitřních organizačních jednotek České správy sociálního zabezpečení.
	(2) Pracovněprávní vztahy zaměstnanců v České správě sociálního zabezpečení a v okresních správách sociálního zabezpečení se řídí zákoníkem práce.
	(3) V čele České správy sociálního zabezpečení je ředitel, kterého jmenuje a odvolává4a) ministr práce a sociálních věcí. Ředitele okresních správ sociálního zabezpečení jmenuje a odvolává 4a) ředitel České správy sociálního zabezpečení.
	(4) Podrobnější úpravu Úpravu vnitřní organizace České správy sociálního zabezpečení a okresních správ sociálního zabezpečení stanoví statut, který vydá ředitel České správy sociálního zabezpečení se souhlasem ministra ministr práce a sociálních věcí.
	(5) Jestliže zvláštní právní předpisy4b) obecně ukládají povinnosti nebo zakládají oprávnění pro správní úřady nebo orgány státní správy, vztahují se tyto povinnosti a tato oprávnění též na Českou správu sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení.
***

Okresní správy sociálního zabezpečení
§ 6
	(1) Okresní správy sociálního zabezpečení se zřizují pro obvody, které jsou shodné s územními obvody okresů.
	(2) Na území hlavního města Prahy vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení Pražská správa sociálního zabezpečení.
	(3) Okresní správy sociálního zabezpečení plní v rámci své působnosti úkoly stanovené tímto zákonem, pokud není jinými obecně závaznými předpisy stanoveno, že tyto úkoly plní jiný orgán.
	(4) Okresní správy sociálního zabezpečení
a)	rozhodují
1.	ve sporných případech o vzniku a zániku důchodového pojištění,
2.	zrušen
3.	ve sporu mezi občanem a jeho zaměstnavatelem o správnost zápisu v evidenčním listu důchodového pojištění (dále jen "evidenční list"),
4. až  6. zrušeny
7.	o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh, o penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení a o zřízení zástavního práva v případě dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na penále,
8.	zrušen
9.	o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jim bylo v jednotlivých případech svěřeno,
10.	o pokutách za nesplnění povinností organizací a osob samostatně výdělečně činných (§ 120c) v sociálním zabezpečení,
11.	o době a rozsahu péče muže o dítě ve věku do 4 let, jde-li o dobu péče o toto dítě po 31. prosinci 1995 do 30. června 2007, a o době a rozsahu péče o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a péče osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let, jde-li o doby péče o tyto děti a bezmocné osoby po 31. prosinci 1995 do 31. prosince 2006,
12.	o době a rozsahu péče osoby pečující osobně o osobu, která je podle zvláštního právního předpisu52b) závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), jde-li o dobu péče o tuto osobu po 31. prosinci 2006, a o době a rozsahu péče osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je podle zvláštního právního předpisu52b) závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
13.	o tom, zda osoba samostatně výdělečně činná pečuje o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), v největším rozsahu52c),
14. až 16. zrušeny
17.	o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání před 1. lednem 1976, jestliže člen jednotného zemědělského družstva nepracoval stanovený počet pracovních dnů, popřípadě jinak určený pracovní úvazek,
b)	zrušeno 
c)	vrací zaměstnanci přeplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
d)	doporučují v rámci kontrolní  lékařské prohlídky (§ 8 odst. 2) zařazení na pracovní rehabilitaci podle zákona o zaměstnanosti fyzické osoby, které přestaly být invalidními,
e) až g) zrušena
h)	vedou potřebnou statistiku a účetní evidenci předepsanou v sociálním zabezpečení,
ch)	vedou evidenci pro účely důchodového pojištění osob samostatně výdělečně činných a občanů dobrovolně účastných důchodového pojištění,53) kteří si platí pojistné na důchodové pojištění,
i)	sepisují žádosti o dávky důchodového pojištění v případech stanovených tímto zákonem,
j)	opatřují a předkládají České správě sociálního zabezpečení na její žádost podklady pro rozhodnutí o dávkách důchodového pojištění a pro vymáhání neprávem vyplacených částek dávek důchodového pojištění,
k)	navrhují České správě sociálního zabezpečení zápočet dob pojištění a náhradních dob pojištění ve sporných případech a zápočet doby vojenské služby v jiných než spojeneckých armádách, kterou konali povinně občané v době nesvobody, včetně doby zajetí,
l)	poskytují občanům a zaměstnavatelům odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení,
m) a n) zrušena
o)	kontrolují plnění povinností občanů a zaměstnavatelů v sociálním zabezpečení a plnění povinností plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
p)	zrušeno
q)	posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů v rozsahu stanoveném tímto zákonem (§ 8),
r)	vybírají pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh podle zvláštního zákona32) a vymáhají pohledávky ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; přitom jsou oprávněny provádět správní výkon rozhodnutí,
s)	vyrozumívají písemně ošetřujícího lékaře o tom, že občan, který je dočasně práce neschopný, byl uznán plně nebo částečně invalidní na základě soudního řízení o žalobě,
t)	zrušeno
u)	mohou převzít plnění některých úkolů spojených s prováděním důchodového pojištění zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří neplní povinnosti při provádění nemocenského pojištění a důchodového pojištění,
v)	vydávají na žádost osob samostatně výdělečně činných potvrzení o výši měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pro účely posouzení nároku na dávky státní sociální podpory,
y)	navrhují živnostenskému úřadu zrušení živnostenského oprávnění podnikateli z důvodu neplnění závazků podnikatele vůči státu a vydávají živnostenskému úřadu na jeho žádost do 7 dnů potvrzení o tom, že ohlašovatel živnosti nebo žadatel o koncesi nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
z)	vydávají ohlašovateli živnosti a žadateli o koncesi9) na jeho žádost potvrzení o tom, že nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to do sedmi dnů ode dne obdržení žádosti.
***
 
§ 8
Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů
	(1) Okresní správy sociálního zabezpečení posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů ve věcech sociálního zabezpečení při zjišťovacích a kontrolních lékařských prohlídkách; za tím účelem posuzují
a)	plnou invaliditu a částečnou invaliditu, a jde-li o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, také skutečnost, že plná nebo částečná invalidita vznikla jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání; tato podmínka je splněna, pokud pracovní úraz nebo nemoc z povolání je jedinou nebo rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu,
a)	invaliditu a změnu stupně invalidity, a jde-li o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, také skutečnost, že invalidita vznikla jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání; tato podmínka je splněna, pokud pracovní úraz nebo nemoc z povolání je jedinou nebo rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, 
b)	dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu soustavnou výdělečnou činnost,
c)	zda občan v krátké době po uplynutí podpůrčí doby pravděpodobně nabude opět pracovní schopnost, a to i k jinému zaměstnání.
	(2) Okresní správa sociálního zabezpečení kontrolní lékařskou prohlídku uskuteční
a)	v době určené při předchozím jednání okresní správy sociálního zabezpečení, nebo
b)	zjistí-li posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení kontrolní lékařské prohlídky, nebo
c)	z podnětu jiného orgánu sociálního zabezpečení nebo z podnětu úřadu státní sociální podpory anebo z podnětu úřadu práce; okresní správa sociálního zabezpečení je povinna informovat orgán, který dal podnět k provedení kontrolní lékařské prohlídky, o jejím výsledku.
	(3) Úkoly okresních správ sociálního zabezpečení uvedené v odstavcích 1 a 2 může plnit pouze lékař.
	(4) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení v případech uvedených v odstavci 1 se řídí místem trvalého pobytu posuzovaného občana, pokud se dále nestanoví jinak.
	(5) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí
a)	sídlem speciální školy, jestliže posuzuje změněnou pracovní schopnost žáka této školy,
b)	sídlem věznice, popřípadě vazební věznice (dále jen "věznice"), jde-li o posouzení zdravotního stavu občana v době výkonu trestu odnětí svobody, popřípadě vazby.
	(6) Pro místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení při rozhodování v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. a) č. 19 platí odstavce 4 a 5 obdobně.
	(7) Na žádost občana, jehož zdravotní stav a pracovní schopnost má být posouzena, nebo s jeho souhlasem může okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle odstavců 4 a 5 požádat o posouzení jeho zdravotního stavu a pracovní schopnosti okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž správním obvodu má občan přechodný pobyt nebo pracoviště, pokud s tím tato okresní správa sociálního zabezpečení souhlasí. V případě, že zdravotní stav občana vzhledem k charakteru nemoci vyžaduje posouzení specializovaným zdravotnickým zařízením, může Česká správa sociálního zabezpečení na žádost občana nebo s jeho souhlasem pověřit posouzením jeho zdravotního stavu a pracovní schopnosti okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž správním obvodu se nachází toto zdravotnické zařízení, a to odchylně od příslušnosti podle odstavců 4 a 5; to platí obdobně, jde-li o občanského zaměstnance zpravodajských služeb, s tím, že žádost může podat též tato služba.
	(8) Okresní správy sociálního zabezpečení podávají posudky o tom, zda zdravotní stav osob, jejichž důchodové pojištění provádějí orgány uvedené v § 9, odůvodňuje poskytnutí dávky důchodového pojištění anebo dávky nebo služby sociální péče. Při posuzování plné invalidity nebo částečné invalidity osob podle věty první se hodnotí zdravotní stav z hlediska jejich schopnosti k výkonu občanského povolání.
	(9) Při posuzování plné invalidity a částečné invalidity podle odstavce 1 musí lékaři okresních správ sociálního zabezpečení vycházet z lékařských zpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři o zdravotním stavu občanů; při posuzování souvislosti vzniku plné invalidity nebo částečné invalidity s pracovním úrazem nebo s nemocí z povolání vychází též ze záznamu o úrazu a z posudku, kterým se uznává nemoc z povolání.
	(10) Okresní správa sociálního zabezpečení zašle občanu do 7 dnů kopii posudku vydaného podle § 8 odst. 1, pokud o to občan požádá. Okresní správa sociálního zabezpečení zašle úřadu práce do 7 dnů kopii posudku vydaného podle § 8 odst. 1, pokud o to úřad práce požádá z důvodu zjištění zdravotního stavu fyzické osoby pro účely sociální péče, státní sociální podpory, posouzení stupně závislosti na péči jiné osoby nebo posouzení osoby zdravotně znevýhodněné.
 
§ 8a a § 8b
zrušeny

§ 9
Ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti
	(1) V oboru své působnosti řídí, kontroluje a svými orgány provádí důchodové pojištění Důchodové pojištění provádí u
a)	vojáků z povolání a vojáků, kteří jsou po dobu činné služby hmotně zabezpečeni jako vojáci z povolání (dále jen "vojáci z povolání"), Ministerstvo obrany,
b)	příslušníků Policie České republiky, příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb (dále jen "příslušníci Policie České republiky"), příslušníků Bezpečnostní informační služby a příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace  Ministerstvo vnitra,
c)	příslušníků Vězeňské služby České republiky Ministerstvo spravedlnosti.
	(2) Orgány Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti rozhodují v oboru své působnosti o dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání, příslušníků Policie České republiky uvedených v odstavci 1 písm. b) a příslušníků Vězeňské služby České republiky (dále jen "příslušník ozbrojených sil") a provádějí jejich výplatu, jestliže
a)	občan byl příslušníkem ozbrojených sil po dobu aspoň 20 let,
b)	jde o
1.	příslušníka ozbrojených sil, který v době služby splnil podmínky nároku na starobní důchod,
2.	příslušníka ozbrojených sil, kterému ke dni 31. prosince 1992 trval služební poměr a k tomuto dni konal službu alespoň po dobu 15 let,
3.	příslušníka ozbrojených sil, který v době služby nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení splnil podmínky nároku na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod anebo se stal plně invalidním nebo částečně invalidním následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním,
4.	příslušníka ozbrojených sil, který pobíral výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu podle zvláštních právních předpisů32a) alespoň ke dni předcházejícímu dni vzniku nároku na důchod,
5.	občana, který konal ve služebním poměru službu ve zpravodajských službách podle zvláštního právního předpisu,32b) 
6.	vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod po příslušníkovi ozbrojených sil, který zemřel v době služby nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení nebo splnil podmínku uvedenou v písmenu a), nebo po občanech uvedených v bodech 1 až 5.
	(3) Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v oboru své působnosti odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.
	(4) O tom, zda úraz nebo onemocnění vznikly při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním, rozhodují pro účely řízení o plném invalidním a částečném invalidním důchodu a o důchodech pozůstalých po příslušníkovi ozbrojených sil lékařské komise zřízené v oborech působnosti ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti.
	(5) Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v dohodě s ministrem práce a sociálních věcí zřídit v oborech své působnosti posudkové komise sociálního zabezpečení k posuzování zdravotního stavu oprávněných v případech, kdy toto posouzení vyžaduje zvláštní odborné znalosti. Podává-li tato komise posudek v odvolacím řízení, je složena z jiných členů, než byla složena při původním jednání.
***

§ 14
Povinnost zachovávat mlčenlivost
	(1) Zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů orgánů sociálního zabezpečení nebo v přímé souvislosti s nimi, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.
	(2) Údaje týkající se jednotlivých občanů nebo zaměstnavatelů, které se orgány sociálního zabezpečení při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon45) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem občana nebo zaměstnavatele. V rozsahu potřebném pro řízení ve věcech sociálního zabezpečení poskytují orgány sociálního zabezpečení údaje týkající se jednotlivých občanů cizozemským nositelům pojištění na základě jejich žádosti, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak. Orgány sociálního zabezpečení poskytují dále údaje získané při provádění důchodového pojištění jiným správním úřadům nebo orgánům k plnění úkolů vyplývajících pro ně z práva Evropských společenství a mezinárodních smluv.
 	(3) Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny na žádost poskytnout
 a) informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jinému orgánu sociálního zabezpečení nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve správním řízení nebo žalobu ve věci pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dědictví po poplatníku tohoto pojistného (příspěvku) nebo návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo vedou-li tyto orgány řízení o konkurzu a vyrovnání plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
b) 	správcům daně z příjmů seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona,48) výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaplaceného jednotlivými osobami samostatně výdělečně činnými a výši přeplatků na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které byly vráceny jednotlivým osobám samostatně výdělečně činným; změny, k nimž došlo v poskytnutých údajích, sdělují orgány sociálního zabezpečení správcům daně bez žádosti,
c) 	zdravotním pojišťovnám49) seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona,48) a výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých zaměstnavatelů a ke kontrole nebo doplnění údajů vedených v informačních systémech zdravotních pojišťoven též údaje z registru pojištěnců,
d) úřadům práce údaje o vyměřovacím základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých osob samostatně výdělečně činných a občanů, kteří jsou poplatníky pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti z důvodu výkonu zaměstnání v cizině50),
e) 	jiným orgánům sociálního zabezpečení informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných,
f) 	orgánům oprávněným podle zvláštního zákona ke kontrole činnosti orgánů sociálního zabezpečení informace potřebné k provádění této kontroly,
g)   Českému statistickému úřadu údaje stanovené zvláštním zákonem,50a)
h) 	Ministerstvu financí informace vyžádané při plnění povinností podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,
i) 	úřadům provádějícím státní sociální podporu, krajským úřadům a ministerstvu údaje o druhu a výši jimi vyplácených dávek důchodového pojištění, včetně doby jejich poskytování a výplaty, a údaje o zahájení, ukončení nebo pozastavení samostatné výdělečné činnosti, včetně spolupráce při výkonu této činnosti, jde-li o žadatele o dávky státní sociální podpory, poživatele těchto dávek a osoby s těmito žadateli nebo poživateli společně posuzovanými, a to v rozsahu nezbytném pro provádění státní sociální podpory,
j) 	obecním úřadům poskytujícím dávky a služby sociální péče a dávky pomoci v hmotné nouzi a krajským úřadům údaje o druhu a výši jimi vyplácených dávek důchodového pojištění žadatelům o tyto dávky a služby, poživatelům těchto dávek a služeb a osobám s těmito žadateli nebo poživateli společně posuzovanými, a to v rozsahu nezbytném pro provádění sociální péče a pomoci v hmotné nouzi,
k) 	Celní správě České republiky údaje o druhu a výši jimi vyplácených dávek důchodového pojištění, včetně data přiznání a údajů o jejich výplatě od tohoto data, a to v rozsahu nezbytném pro účely poskytování výsluhového příspěvku podle zvláštního zákona50c),
l) 	Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona,
m) informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Národnímu bezpečnostnímu úřadu, zpravodajské službě nebo Ministerstvu vnitra, pro potřeby provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona50d),
n) 	živnostenským úřadům, u nichž osoby uvedené v § 10a odst. 1 podaly oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti nebo přihlášku k účasti na důchodovém pojištění nebo na nemocenském pojištění, identifikační číslo této osoby, čísla účtů pro placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na nemocenské pojištění a údaj o výši pojistného nebo záloh na pojistné na nemocenské pojištění.
	(4) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných, využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.
	(5) Česká správa sociálního zabezpečení je povinna na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči fyzické osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit, zda tato osoba je poživatelem dávky důchodového pojištění a vyplácená dávka dosahuje výše podléhající výkonu rozhodnutí, a údaj o rodném čísle této jiné osoby.
	(6) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na údaje týkající se výše dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně výše dlužného penále, jde-li o plátce pojistného, u něhož byl nařízen soudní nebo správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného.
***

§ 16
Součinnost orgánů sociálního zabezpečení a zdravotnických zařízení
	(1) Zdravotnická zařízení jsou povinna pro orgány sociálního zabezpečení provést za úplatu vyšetření zdravotního stavu občanů v řízení o dávkách sociálního zabezpečení a pro účely odvolacího řízení správního podle zvláštních právních předpisů (§ 4 odst. 2), zapůjčovat lékařům orgánů sociálního zabezpečení potřebnou zdravotnickou dokumentaci a umožnit jim nahlížet do ní, vydávat výpisy z chorobopisů a podávat lékařské nálezy, posudky a zprávy o průběhu nemoci a potřebná hlášení a podklady, jichž je třeba k rozhodování v těchto řízeních, a to ve lhůtě stanovené tímto orgánem, a není-li určena, do 15 dnů od doručení výzvy.
	(2) Zdravotnická služba Vězeňské služby spolupůsobí v řízení o plné invaliditě nebo částečné invaliditě odsouzeného.
	(3) Uznávání nemocí z povolání70) pro účely důchodového pojištění a pro účely zvláštních zákonů71) provádějí určená zdravotnická zařízení; seznam těchto zařízení a bližší úpravu postupu při uznávání nemocí z povolání stanoví vyhláškou Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

§ 16a
	(1) Na postup posudkových komisí při podávání posudků podle § 4 odst. 2 se nevztahuje správní řád, s výjimkou ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů, ustanovení o spisu a ustanovení o vyloučení z projednávání a rozhodování věci.9)
	(2) Lhůta pro vydání posudku činí 60 kalendářních dnů, nestanoví-li orgán, který vede řízení, pro jehož účely byl posudek vyžádán, lhůtu delší. Brání-li vydání posudku ve lhůtě podle věty první závažné důvody, sdělí předseda posudkové komise neprodleně tyto důvody orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek vyžádán; v těchto případech se lhůta podle věty první prodlužuje až o 30 kalendářních dnů, nestanoví-li orgán, který vede řízení, pro jehož účely je posudek vyžádán, jinak.
	(3) Předseda posudkové komise je oprávněn vyzvat fyzickou osobu, jejíž zdravotní stav je posuzován pro účely vydání posudku podle § 4 odst. 2, aby se
a) podrobila vyšetření svého zdravotního stavu lékaři posudkové komise,
b) podrobila vyšetření svého zdravotního stavu v určeném zdravotnickém zařízení nebo jinému odbornému vyšetření, nebo
c) 	poskytla jinou součinnost, která je potřebná k podání posudku; tato osoba je povinna výzvě vyhovět.
	(4) Nepodrobí-li se posuzovaná osoba vyšetření zdravotního stavu posudkovou komisí nebo určeným zdravotnickým zařízením nebo jinému odbornému vyšetření anebo odmítne-li poskytnout jinou požadovanou součinnost, která je potřebná k podání posudku, sdělí předseda posudkové komise neprodleně tuto skutečnost orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek vyžádán.
 	(5) Ustanovení § 8 odst. 10 věty první platí obdobně pro posudkovou komisi.
***

HLAVA DRUHÁ
Úkoly zaměstnavatelů při provádění důchodového pojištění
§ 35a
Povinnost zaměstnavatelů vést záznamy a podávat hlášení 
pro účely důchodového pojištění
	(1) Zaměstnavatelem se pro účely důchodového pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává jiné fyzické osoby nebo k níž jsou fyzické osoby ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění. Za zaměstnavatele se považují též organizační složky státu, v nichž jsou zařazeny fyzické osoby v pracovním poměru nebo činny na základě dohody o pracovní činnosti, služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci podle služebního zákona3a) zařazeni k výkonu státní služby, věznice a vazební věznice (dále jen "věznice"), v nichž vykonává trest odnětí svobody odsouzený zařazený do práce, a příslušné útvary, složky nebo jiné organizační části bezpečnostních sborů nebo ozbrojených sil České republiky, které vyplácejí příslušníkům bezpečnostních sborů nebo vojákům z povolání plat (dále jen "útvar").
	(2) Zaměstnavatelé jsou povinni vést potřebné záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového pojištění, jejich výši a výplatu a předkládat je příslušným orgánům sociálního zabezpečení.
	(3) Změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu jsou zaměstnavatelé povinni písemně hlásit, není-li určeno jinak, do osmi dnů. Na výzvu orgánů sociálního zabezpečení jsou organizace povinny podat hlášení a předložit záznamy ve lhůtě určené tímto orgánem, a není-li lhůta určena, do osmi dnů od doručení výzvy.
	(4) Zaměstnavatelé jsou povinni uschovávat
a)	stejnopisy evidenčních listů (§ 38 odst. 5 věta první) vyhotovených v kalendářním roce, kterého se týkají, nebo v bezprostředně následujícím kalendářním roce po dobu 3 kalendářních roků po roce, kterého se týkají, a stejnopisy ostatních evidenčních listů po dobu 3 kalendářních roků po roce, ve kterém byly vyhotoveny,
b)	záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle § 37 odst. 1 písm. h) po dobu 6 kalendářních roků následujících po měsíci, kterého se záznam týká, vždy však po dobu 3 kalendářních roků následujících po měsíci, v němž bylo dlužné pojistné za tento měsíc zaplaceno,
c)	záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle § 37 odst. 1, pokud jde o poživatele starobního, plného invalidního nebo částečného nebo invalidního důchodu, po dobu 10 kalendářních roků po roce, kterého se týkají,
d)	mzdové listy71a) nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění, včetně údajů uvedených v § 37 odst. 2, po dobu 30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, a jde-li o mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění vedené pro poživatele starobního důchodu, po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají,
pokud zvláštní právní předpis nestanoví pro záznamy, které mají charakter účetních záznamů, delší uschovací dobu; za záznamy o těchto skutečnostech se vždy považují doklady o druhu, vzniku a skončení pracovního vztahu, záznamy o pracovních úrazech a o nemocech z povolání a záznamy o evidenci pracovní doby71b) včetně doby pracovního volna bez náhrady příjmu.
	(5) Zaniká-li zaměstnavatel bez právního nástupce před uplynutím dob uvedených v odstavci 4, je povinen zajistit úschovu záznamů a dalších dokladů do uplynutí uvedených dob a písemně oznámit okresní správě sociálního zabezpečení, kde jsou tyto záznamy a doklady uloženy. Jsou-li záznamy a další doklady uloženy v archivech, jsou archivy tyto záznamy a doklady povinny bezplatně na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení pro účely provádění důchodového pojištění na nezbytně nutnou dobu předat; archivy mají právo na úhradu nákladů přepravy nebo zaslání.
 
§ 36
Příslušnost zaměstnavatelů k plnění úkolů při provádění důchodového pojištění
	Úkoly v důchodovém pojištění plní u
a)	zaměstnanců v pracovním poměru zaměstnavatel, k němuž je zaměstnanec v pracovním poměru,
b)	osob ve služebním poměru příslušné útvary, v nichž tyto osoby konají službu,
c)	členů družstev družstvo, jehož jsou členy,
d)	společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, tato společnost,
e)	osob samostatně výdělečně činných příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,
f)	zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti organizace, která uzavřela se zaměstnancem tuto dohodu,
g)	soudců soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce,
h)	členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako uvolnění členové zastupitelstva, útvar, který vyřizuje pracovní záležitosti zaměstnanců těchto územních samosprávných celků,
ch)	poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu příslušná kancelář zákonodárného sboru a u poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny,
i)	prezidenta republiky Kancelář prezidenta republiky,
j)	členů vlády orgán, který členům vlády vyplácí plat,
k)	prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu Nejvyšší kontrolní úřad,
l)	dobrovolných pracovníků pečovatelské služby právnická osoba, která vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,
m)	pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu,71a) zřizovatel tohoto zařízení, a u pěstounů, kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu,71b) orgán, který vyplácí odměnu,
n)	osob ve výkonu trestu odnětí svobody zařazených do práce věznice,
o)	osob, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, tato škola,
p)	osob vedených v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání úřad práce,
q)	osob, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, a osob, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce [ § 5 odst. 1 písm. d) zákona o důchodovém pojištění ], tento správní úřad nebo tato právnická osoba anebo ten, kdo má u osob vykonávajících veřejnou funkci postavení zaměstnavatele,
r)	osob konajících civilní službu příslušný orgán, který vydal povolávací příkaz k nastoupení civilní služby,
s)	osob pobírajících dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění, z něhož jsou tyto dávky vypláceny, útvary nebo okresní správa sociálního zabezpečení, které tyto dávky vyplácejí,
t)	osob dobrovolně účastných důchodového pojištění53) příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,
u)	Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv Kancelář Veřejného ochránce práv,
v)	státních zaměstnanců podle služebního zákona služební úřad, v němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby,3a)
w)	pracovníků v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů organizace, k níž jsou v tomto pracovním vztahu,
x)	osob ve vojenské činné službě, s výjimkou vojáků z povolání, Ministerstvo obrany,
y)	členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Úřad Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
z)	finančního arbitra a zástupce finančního arbitra Česká národní banka,
za)	členů Rady Českého telekomunikačního úřadu Český telekomunikační úřad,
zb)	členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Ústav pro studium totalitních režimů.

§ 36a
Plnění úkolů zaměstnavatelů v některých případech
	(1) Smluvní zaměstnavatelé plní pro smluvní zaměstnance, kteří jsou účastni českého důchodového pojištění, pro účely důchodového pojištění stejné povinnosti jako ostatní zaměstnavatelé pro ostatní zaměstnance, kteří jsou účastni českého důchodového pojištění. Smluvním zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která má sídlo nebo bydliště na území České republiky a u níž jsou v České republice činni zaměstnanci zaměstnavatele, jehož sídlo nebo bydliště je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, považovaní v České republice za smluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy uzavřené s tímto zaměstnavatelem jsou příjmy smluvních zaměstnanců vypláceny smluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelem uhrazovány tomuto zaměstnavateli. Smluvním zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, je-li činný v České republice u smluvního zaměstnavatele.
	(2) Zaměstnavatel zaměstnanců, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky, vykonávají trvale zaměstnání v cizině a jsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, je povinen vést ve své evidenci o těchto zaměstnancích údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a) a b) a údaj o této povinné účasti na důchodovém pojištění v cizině.
 
§ 36b
Oznamovací povinnost
	Zaměstnavatel, který zaměstnává osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. w) a x) zákona o důchodovém pojištěni, je povinen na předepsaném tiskopisu oznámit okresní správě sociálního zabezpečení den zahájení jejich práce (činnosti), a to do 8 dnů, a den skončení jejich práce (činnosti), a to do 8 dnů. Zaměstnavatel je povinen písemně ohlásit okresní správě sociálního zabezpečení změnu údajů uvedených na oznámení podle věty první, a to do 8 dnů ode dne, kdy tato změna nastala. Zaměstnavatel může s okresní správou sociálního zabezpečení písemně dohodnout jinou lhůtu pro plnění oznamovacích povinností uvedených ve větě první a druhé; tuto dohodu může písemně vypovědět zaměstnavatel i okresní správa sociálního zabezpečení, přičemž platnost této dohody končí prvním dnem kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němž byla vypovězena.
 
§ 37
Vedení a předkládání záznamů
	(1) Evidence, kterou zaměstnavatel vede o občanech pro účely důchodového pojištění, musí obsahovat tyto údaje:
a)	příjmení (včetně všech dřívějších příjmení), jméno, datum a místo narození, místo trvalého pobytu, státní občanství, a byl-li občan účasten důchodového pojištění v cizině a zaměstnavatel je jeho prvním zaměstnavatelem po skončení této účasti, též údaj o názvu a adrese cizozemského nositele pojištění a o cizozemském čísle pojištění,
b)	rodné číslo,
c)	vznik a skončení pracovního poměru nebo jiného vztahu k zaměstnavateli, který zakládá účast na důchodovém pojištění,
d)	vyměřovací základ pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení za příslušná rozhodná období podle zvláštního zákona,55) 
e)	dobu dočasné pracovní neschopnosti a karantény, za kterou byla vyplacena náhrada mzdy nebo snížený plat (snížená odměna) v období prvních 14 kalendářních dnů této neschopnosti a karantény; za tuto dobu se považuje též období  prvních 3 kalendářních dnů v rámci trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, po které se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění (péči) neposkytuje, a období prvních 3 dnů v rámci trvání dočasné pracovní neschopnosti (neschopnosti ke službě nebo neschopnosti k výkonu funkce) nebo karantény, po které se podle zvláštních právních předpisů neposkytuje plat, služební příjem nebo odměna,
f)	dobu pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci,
g)	záznam, zda občan pobírá starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod a kdo jej vyplácí, druh starobního důchodu (§ 29, 30, 31, 74, 74a, 76 a 94 zákona o důchodovém pojištění) nebo invalidní důchod a kdo jej vyplácí, druh starobního důchodu (§ 29, 30, 31, 61a, 74, 74a, 76 a 94 zákona o důchodovém pojištění) a datum vzniku nároku na starobní důchod, popřípadě číslo rozhodnutí o přiznání důchodu, jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti; byl-li nebo je-li poživatel starobního důchodu na základě výdělečné činnosti mimo území České republiky účasten důchodového pojištění v cizině, též tento záznam,
h)	jde-li o obchodní společnost, seznam společníků a členů statutárního orgánu a dozorčí rady této společnosti za jednotlivé kalendářní měsíce a přehled kalendářních měsíců, za které tato společnost neodvedla pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které byla povinna odvést,
i)	nepodléhá-li zaměstnanec nebo smluvní zaměstnanec pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, údaje o jeho pojištění v cizině,
j)	dobu vojenské činné služby, nejde-li o vojáky z povolání.
	(2) Zaměstnavatel dále vede evidenci
a)	o náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání), které vyplácí, a vystavuje občanům potvrzení o době a důvodu poskytování těchto náhrad a o výši těchto náhrad vyplacených v jednotlivých kalendářních letech,
b)	o zvláštním příspěvku horníkům, který vyplácela před rokem 1996, a vystavuje potvrzení občanům o době poskytování příspěvku a o výši příspěvku vyplaceného v jednotlivých kalendářních letech.
(3) Občané předkládají potvrzení uvedená v odstavci 2 v souvislosti se žádostí o přiznání důchodu.
	(4) Jde-li o žáky a studenty, je povinnost školy podle odstavce 1 splněna, pokud v záznamech školy jsou obsaženy údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a dále počátek a konec studia; bylo-li studium přerušeno, předčasně skončeno nebo v něm opět pokračováno, též tyto údaje.
	(54) Jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou a o osobu dobrovolně účastnou důchodového pojištění, vede příslušná okresní správa sociálního zabezpečení v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Okresní správa sociálního zabezpečení je na žádost osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění povinna vydat jí potvrzení o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy jí žádost této osoby byla doručena. Okresní správa sociálního zabezpečení zasílá plátci důchodu, je-li jím některý z orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 9 odst. 1, potvrzení o výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu osobě samostatně výdělečně činné.56)
	(65) Jde-li o osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, vede příslušný úřad práce v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Úřad práce zasílá České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí údaje o době, po kterou uchazeči o zaměstnání náležela podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a době, po kterou tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležely, a to vždy po uplynutí kalendářního roku. Ustanovení odstavce 45 věty druhé platí zde přiměřeně.
	(76) Jde-li o osoby se zdravotním postižením při teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, vede zaměstnavatel nebo vzdělávací zařízení, u nichž se příprava provádí, v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Ustanovení odstavce 54 věty druhé platí zde přiměřeně.
	(87) Zaniká-li obchodní společnost [odstavec 1 písm. h)] bez právního nástupce, je povinna předat údaje uvedené v odstavci 1 písm. h) okresní správě sociálního zabezpečení uvedené v § 39 odst. 1 větě první, a to nejpozději do dne výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku.
 
§ 38
Evidenční listy
	(1) Zaměstnavatelé a orgány plnící úkoly v důchodovém pojištění podle § 36 písm. a) až d), f) až n), q), s), u) až w), y) až zb) jsou povinni vést pro každého občana uvedeného v těchto ustanoveních, který je účasten důchodového pojištění, evidenční list. Evidenční list se nevede, jde-li o pracujícího poživatele starobního důchodu, pokud tento poživatel nebyl nebo není účasten důchodového pojištění v cizině. Evidenční list nevede okresní správa sociálního zabezpečení, plní-li úkoly zaměstnavatele podle § 36 písm. s).
	(2) Evidenční list se vede pro každého občana za jednotlivý kalendářní rok. Pro každý kalendářní rok se vede vždy nový evidenční list, a to i když trvala účast na důchodovém pojištění u téhož zaměstnavatele v předchozím kalendářním roce.
	(3) Evidenční list se vede od 1. ledna kalendářního roku nebo ode dne vzniku účasti občana na důchodovém pojištění, vznikla-li tato účast po 1. lednu, a ukončuje se dnem 31. prosince kalendářního roku nebo dnem skončení této účasti, skončila-li tato účast před 31. prosincem.
	(4) Do evidenčního listu se zapisují za každý kalendářní rok po účetní závěrce (závěrce mzdových listů), nejpozději však do 30. dubna následujícího kalendářního roku, a v případě skončení účasti na důchodovém pojištění před 31. prosincem do 1 měsíce po konečném vyúčtování příjmů
a)	identifikační údaje zaměstnavatele,
b)	jméno, poslední příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, místo trvalého pobytu a rodné číslo občana,
c)	druh výdělečné činnosti,
d)	doba účasti na důchodovém pojištění,
e)	doba důchodového pojištění,
f)	vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
g)	doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu podle § 16 odst. 4 písm. d) zákona o důchodovém pojištění2) vylučují, a doby dočasné pracovní neschopnosti a nařízené karantény, za které byla podle zvláštních právních předpisů56a) poskytnuta náhrada mzdy (snížený plat nebo snížená odměna) za dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,
h)	doby, které se ode dne dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod nepovažují za výkon výdělečné činnosti pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu.
	(5) Zaměstnavatel je povinen vyhotovit stejnopisy evidenčního listu s údaji podle odstavce 4; jeden stejnopis je povinen předložit občanovi k podpisu a založit do své evidence (§ 35a odst. 4 věta druhá) a druhý stejnopis, který opatří podpisem pověřeného zaměstnance nebo jiného oprávněného zástupce a svým razítkem, je povinen vydat občanovi, a to nejpozději v den, kdy předkládá evidenční list příslušnému orgánu sociálního zabezpečení podle § 39 odst. 2 nebo 3. Nesouhlasí-li občan se zápisem zaměstnavatele v evidenčním listu a zaměstnavatel na základě žádosti občana evidenční list včetně jeho stejnopisu neopraví, může občan požádat okresní správu sociálního zabezpečení příslušnou podle § 39 odst. 1 do 30 dnů ode dne převzetí stejnopisu evidenčního listu, aby tento spor rozhodla. Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení může zmeškání lhůty uvedené ve větě druhé prominout; proti rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty není odvolání přípustné a toto rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu. Jde-li o osobu ve služebním poměru, s výjimkou státních zaměstnanců podle služebního zákona, platí věty druhá a třetí obdobně s tím, že místo okresní správy sociálního zabezpečení je příslušný orgán sociálního zabezpečení uvedený v § 9 odst. 1.

§ 39
Předkládání evidenčního listu
	(1) Evidenční listy se předkládají České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu je útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd. Jsou-li evidenční listy vedeny způsobem stanoveným v § 123e odst. 2 a zasílány v elektronické podobě formou datové zprávy, předkládají se přímo České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím její elektronické podatelny. Jde-li o osoby ve služebním poměru, s výjimkou státního zaměstnance podle služebního zákona, nebo o občana, jemuž vznikl nárok na důchod z důchodového pojištění příslušníků ozbrojených sil, předkládá se evidenční list orgánům ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti, podle toho, který orgán je příslušný k rozhodování o dávkách důchodového pojištění.
	(2) Zaměstnavatel je povinen předložit evidenční list do 30 dnů
a)	ode dne zápisu údajů do evidenčního listu podle § 38 odst. 4; skončilo-li zaměstnání před 31. prosincem a je nepochybné, že občan nejpozději do 3 měsíců opět ve stejném kalendářním roce do zaměstnání u stejného zaměstnavatele vstoupí, nemusí být evidenční list předložen a lze pokračovat v záznamech na dřívějším evidenčním listu,
b)	ode dne svého zániku.
	(3) Evidenční list je zaměstnavatel povinen předložit orgánu sociálního zabezpečení vždy na základě jeho výzvy, a to do 8 dnů ode dne obdržení výzvy.
	(4) Při úmrtí občana se předkládá evidenční list
a)	spolu se žádostí o vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod,
b)	na vyžádání orgánu sociálního zabezpečení ve lhůtě jím určené,
c)	do tří měsíců od úmrtí, nebyla-li do té doby podána žádost podle písmene a) a ani nebyl evidenční list vyžádán podle písmene b).
	(5) Zůstane-li občan v zaměstnání i poté, co požádal o plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, založí pro něj zaměstnavatel nový evidenční list.
	(6) Evidenční listy se předkládají na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení nebo způsobem uvedeným v § 123e odst. 2 a 3.
	(7)  Lhůta pro předložení evidenčního listu je zachována, použije-li organizace pro předložení evidenčního listu službu dodání datové zprávy orgánu veřejné moci prostřednictvím portálu veřejné správy a správce portálu veřejné správy převezme tuto datovou zprávu nejpozději v poslední den této lhůty56a).
 
§ 39a
Předkládání údajů o důchodovém pojištění
	(1) Jde-li o žáky a studenty, předkládá škola údaje uvedené v § 37 odst. 4 do 8 dnů ode dne skončení, nedokončení nebo přerušení studia České správě sociálního zabezpečení.
	(21) Jde-li o osoby uvedené v § 36 písm. r), předkládá zaměstnavatel, popřípadě vzdělávací zařízení údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a) až c) do 8 dnů ode dne skončení přípravy České správě sociálního zabezpečení.
	(32) Jde-li o osoby, které ukončily vojenskou činnou službu, s výjimkou vojáků z povolání, předkládá Ministerstvo obrany údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a) a b) a údaje o délce a druhu této služby do 8 dnů ode dne skončení této služby České správě sociálního zabezpečení.
	(43) Okresní správa sociálního zabezpečení zasílá osobám samostatně výdělečně činným údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a), s výjimkou údajů o důchodovém pojištění v cizině, písm. b) a písm. d), údaj o době, po kterou bylo osobě samostatně výdělečně činné vypláceno nemocenské, údaj o době účasti na důchodovém pojištění a údaj o zaplaceném pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za každý kalendářní rok.
	(54) Okresní správa sociálního zabezpečení zasílá osobám dobrovolně účastným důchodového pojištění údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a), s výjimkou údajů o důchodovém pojištění v cizině, písm. b) a písm. d), údaj o době účasti na důchodovém pojištění a údaj o zaplaceném pojistném na důchodové pojištění za každý kalendářní rok.
	(65) Údaje podle odstavců 4 a 5 3 a 4 zasílá okresní správa sociálního zabezpečení osobě samostatně výdělečně činné a osobě dobrovolně účastné důchodového pojištění do 30. září kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byly tyto osoby účastny důchodového pojištění a za který zaplatily pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na důchodové pojištění, a to na tiskopisech vydaných Českou správou sociálního zabezpečení. Nesouhlasí-li osoby uvedené ve větě první s údaji zapsanými v tomto tiskopisu, mohou požádat do 30 dnů ode dne převzetí tohoto tiskopisu okresní správu sociálního zabezpečení o opravu; ustanovení § 38 odst. 5 věty třetí platí zde obdobně. Nevyhoví-li okresní správa sociálního zabezpečení žádosti podle věty druhé, vydá o tom rozhodnutí; žádost o opravu se přitom považuje za žádost o zahájení řízení.
	(76) Údaje podle odstavců 1 až 3 1 a 2 se předkládají na tiskopisech vydaných Českou správou sociálního zabezpečení nebo způsobem uvedeným v § 123e odst. 2 a 3.
	(87) Jde-li o osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění, předkládá okresní správa sociálního zabezpečení údaje uvedené v odstavcích 4 a 5 3 a 4 za každý kalendářní rok České správě sociálního zabezpečení.
 
§ 40
zrušen

§ 40
Právnické osoby nebo organizační složky státu nebo jejich součásti vykonávající činnost střední školy, vyšší odborné školy nebo konzervatoře a vysoké školy jsou povinny na žádost orgánu sociálního zabezpečení nebo pojištěnce pro účely jeho důchodového  pojištění vydat písemné potvrzení o formě a době studia pojištěnce, včetně údajů o zahájení a ukončení, popřípadě přerušení studia, pokud v souladu se zákonem o archivnictví a spisové službě uchovávají dokumenty obsahující tyto údaje. Toto potvrzení jsou povinny vydat do 8 dnů ode dne obdržení žádosti o jeho vydání.

§ 40a
Informativní osobní list důchodového pojištění
	Orgány sociálního zabezpečení zasílají občanům na základě jejich písemné žádosti informativní osobní list důchodového pojištění (dále jen "informativní list"). Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok. Informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění a za dobu od roku 1986 přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob, které jsou v evidenci příslušného orgánu sociálního zabezpečení. Informativní list zašle orgán sociálního zabezpečení občanovi do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti. Orgány sociálního zabezpečení zasílají informativní list počínaje rokem 2006.
 
§ 41
Hlášení o zaměstnávání důchodců
	(1) Zaměstnavatel má povinnost ohlásit, vstoupí-li k němu do zaměstnání poživatel starobního důchodu, pokud poživatel starobního důchodu podle předpisů § 37 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění nesplňuje podmínky pro výplatu tohoto důchodu při výkonu výdělečné činnosti.57)
	(2) Hlášení o zaměstnávání důchodců musí obsahovat příjmení, jméno, rodné číslo, pod kterým je vyplácena dávka důchodového pojištění, místo trvalého pobytu občana, den, kdy došlo ke vstupu do zaměstnání, popřípadě kdy nastala jiná skutečnost zakládající ohlašovací povinnost, a druh důchodu.
	(3) Jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti, musí hlášení obsahovat též číslo rozhodnutí o přiznání důchodu.
	(4) Zaměstnavatel má povinnost odeslat hlášení tomu orgánu sociálního zabezpečení, který vyplácí důchod.
	(5) Předložením evidenčního listu podle § 39 není splněna povinnost uložená zaměstnavateli v odstavcích 1 až 3.
	(6) Zaměstnavatelé jsou povinni podávat hlášení na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.

§ 42
zrušen

§ 43
	Věznice vedou evidenční listy za osoby ve výkonu trestu odnětí svobody a ve vazbě po dobu, po kterou jsou tyto osoby účastny důchodového pojištění. Pro vedení evidence a podávání hlášení o osobách uvedených ve větě první platí obdobně ustanovení § 37 odst. 1, § 38, 39, § 39a odst. 1 a 6 a § 41.
 
§ 44
zrušen



§ 45
	Orgány Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a orgány ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb Hasičského záchranného sboru České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, pro jejichž příslušníky Ministerstvo vnitra provádí důchodové pojištění, zasílají České správě sociálního zabezpečení evidenční list příslušníka ozbrojených sil, pokud nejsou příslušné k přiznání důchodu tomuto příslušníkovi. Česká správa sociálního zabezpečení zasílá orgánům uvedeným ve větě první evidenční list občana, který byl příslušníkem ozbrojených sil, pokud není příslušná k přiznání důchodu tomuto občanu.
 
§ 46
	Ve všech podáních adresovaných orgánům sociálního zabezpečení jsou zaměstnavatelé povinni uvádět rodné číslo občana podle § 51; ustanovení § 51 odst. 1 věty třetí platí obdobně.
 
§ 47
zrušen

ČÁST ČTVRTÁ
Povinnosti občanů při provádění sociálního zabezpečení

HLAVA PRVNÍ
Povinnosti osob samostatně výdělečně činných v sociálním zabezpečení
§ 48
	(1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení den
a)	zahájení (opětovného zahájení) samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti (dále jen "samostatná výdělečná činnost") s uvedením dne, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat; osoba samostatně výdělečně činná, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti,37) je současně povinna oznámit též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje,
b)	ukončení samostatné výdělečné činnosti; za ukončení samostatné výdělečné činnosti se považuje též den přerušení této činnosti za podmínky uvedené v § 10 odst. 6 písm. a) větě druhé zákona o důchodovém pojištění,
c)	zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
d)	od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti,
e)	od kterého nemá nárok na výplatu plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu a rodičovského příspěvku, přestala osobně pečovat o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), anebo přestala pečovat o tuto osobu v největším rozsahu, přestala vykonávat vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, přestala být nezaopatřeným dítětem nebo byla propuštěna z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody trvající déle než tři kalendářní měsíce, pokud ohlásila a doložila vznik těchto skutečností pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti.
	(2) Osoba samostatně výdělečně činná, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, 37) je povinna oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení též den úmrtí osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, a zda pokračuje v živnostenském podnikání 38) či nikoliv.
	(3) Osoba samostatně výdělečně činná, která pouze spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, 37) skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) a d) neoznamuje.
	(4) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 3 je osoba samostatně výdělečně činná povinna splnit nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nastala skutečnost, která zakládá takovou povinnost.
	(5) Osoba samostatně výdělečně činná, která se ve lhůtě uvedené v odstavci 4 přihlásila k účasti na důchodovém pojištění, neoznamuje skutečnost uvedenou v odstavci 1 písm. a).
	(6) Osoba samostatně výdělečně činná, která osobně pečuje o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), a ohlásila tuto skutečnost pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, je povinna při tomto ohlášení předložit písemné prohlášení o tom, že o tuto osobu nepečuje jiná osoba, nebo písemnou dohodu všech osob, které současně osobně pečují o tuto osobu, že byla určena za osobu, která pečuje o osobu závislou na péči jiné osoby v největším rozsahu, anebo rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení podle § 6 odst. 4 písm. a) bodu 13.
***

§ 53
	(1) Příjemce dávky důchodového pojištění, který byl orgánem sociálního zabezpečení podle § 12 vyzván, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku důchodového pojištění, její výši nebo výplatu, je povinen výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, nestanovil-li orgán sociálního zabezpečení lhůtu delší.
	(2) Příjemce dávky důchodového pojištění podmíněné nepříznivým zdravotním stavem, jakož i žadatel o tuto dávku, který byl vyzván orgánem sociálního zabezpečení podle § 12, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, je povinen této výzvě vyhovět. Příjemce dávky důchodového pojištění podmíněné nepříznivým zdravotním stavem, jakož i žadatel o tuto dávku jsou dále povinni na výzvu orgánu sociálního zabezpečení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti předložit lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které mají, a sdělit údaje o dosaženém vzdělání, zkušenostech a znalostech, předchozích výdělečných činnostech a o změnách ve sdělených skutečnostech, k nimž došlo od předchozího posouzení poklesu pracovní  schopnosti, a to ve lhůtě uvedené v odstavci 1.
	(3) Při nesplnění povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 může být výplata důchodu z důchodového pojištění zastavena, jestliže příjemce dávky byl ve výzvě na tento následek upozorněn.
***
HLAVA DRUHÁ
Řízení ve věcech důchodového pojištění
§ 81
Zahájení řízení
	(1) Řízení o přiznání dávky důchodového pojištění se zahajuje na základě písemné žádosti. Za den uplatnění nároku na tuto dávku se považuje den, kdy se oprávněný poprvé obrátil na příslušný orgán se žádostí o její přiznání.
	(2) Řízení o změně poskytování nebo výše již přiznané dávky důchodového pojištění se zahajuje na základě písemné žádosti nebo z moci úřední orgánem, který je příslušný k rozhodnutí o této změně, není-li stanoveno jinak.
	(3) Zahájení řízení o dávku důchodového pojištění brání tomu, aby v téže věci probíhalo jiné řízení. Zahájení řízení o plný invalidní důchod brání tomu, aby bylo zahájeno řízení o částečném invalidním důchodu; zahájení řízení o částečný invalidní důchod brání tomu, aby bylo zahájeno řízení o plném invalidním důchodu. Ustanovení předchozích vět však neplatí, probíhají-li v téže době řízení o přiznání částečného invalidního důchodu a přezkumné řízení soudní z důvodu odnětí plného invalidního důchodu.
(4) Řízení o přeměně invalidního důchodu na starobní důchod60d) se zahajuje z moci úřední.

§ 82
Podávání žádosti o dávky důchodového pojištění
	(1) Žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění sepisuje s občany okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle § 7 písm. b) na předepsaných tiskopisech.
	(2) Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost o dávku důchodového pojištění, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci. Za občany, kteří nemají rodinné příslušníky, může podat tuto žádost jiný občan na základě plné moci.
	(3) Žádost o dávku důchodového pojištění, na niž vznikl nárok během výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby, podává občan prostřednictvím věznice.
	(4) Žádost lze podat nejdříve tři měsíce 4 měsíce přede dnem, od kterého občan žádá dávku důchodového pojištění přiznat.
 
§ 83
	(1) Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna sepsat žádost o dávku důchodového pojištění; nesmí odmítnout sepsání žádosti, a to i když má za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na dávku důchodového pojištění nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna občana při sepisování žádosti o dávku důchodového pojištění informovat o výši nákladů na výplatu dávky v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence; tato povinnost neplatí v případě uvedeném v § 64 odst. 4 větě druhé zákona o důchodovém pojištění. Věta první a druhá platí obdobně pro věznici, pokud je podle § 82 odst. 3 příslušná k sepsání žádosti o dávku důchodového pojištění. 
	(2) Zaměstnavatel je povinen do 8 dnů ode dne, kdy obdržel výzvu okresní správy sociálního zabezpečení sepisující žádost o dávku důchodového pojištění, sdělit písemně této správě, zda
a)	provádí z příjmu žadatele o dávku důchodového pojištění srážky na základě nařízeného soudního nebo správního výkonu rozhodnutí, konkursu nebo dohody o srážkách z příjmu uzavřené podle občanského zákoníku60a), označení toho, kdo toto rozhodnutí vydal, a číslo jednací tohoto rozhodnutí, a jde-li o srážky na výživné, zda se jedná o běžné nebo dlužné výživné a jaká je jeho výše,
b)	trvá pracovněprávní vztah žadatele o starobní důchod ke dni, od něhož občan žádá o přiznání tohoto důchodu, a na jakou dobu byl tento vztah sjednán, je-li podmínkou výplaty starobního důchodu sjednání pracovněprávního vztahu na dobu určitou,
c) 	vyplácí náhradu mzdy nebo snížený plat (sníženou odměnu) v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a datum vzniku této neschopnosti nebo datum, od něhož byla nařízena karanténa.
	(3) V žádosti o dávku důchodového pojištění může občan požádat, aby se doby uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a) až j) zákona o důchodovém pojištění považovaly podle § 16 odst. 8 zákona o důchodovém pojištění za vyloučené doby. V žádosti podle věty první se uvádí, kterých dob a kterých kalendářních roků se má postup podle § 16 odst. 8 zákona o důchodovém pojištění týkat.
***
§ 83b
Přerušení a zastavení řízení
	(1) Jestliže se občan v řízení o důchod z důchodového pojištění podmíněný dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo v řízení o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou nepodrobil vyšetření zdravotního stavu, ačkoliv byl k tomuto vyšetření vyzván, může být řízení přerušeno až do doby, kdy se občan tomuto vyšetření podrobí, pokud byl občan ve výzvě na tento následek upozorněn. Trvalo-li přerušení řízení podle předchozí věty aspoň 12 měsíců, lze řízení zastavit.
 	(2) Orgán sociálního zabezpečení zastaví řízení, je-li žádost podána o více než dva měsíce 1 měsíc dříve než ve lhůtě uvedené v § 82 odst. 4. Je-li žádost podána nejvýše o dva měsíce dříve než ve lhůtě uvedené v § 82 odst. 4, orgán sociálního zabezpečení řízení přeruší a prvním dnem lhůty stanovené pro podání žádosti v § 82 odst. 4 v řízení pokračuje z moci úřední.
***
§ 85a
	(1) V řízení ve věcech důchodového pojištění se nepoužije ustanovení správního řádu o vyjádření účastníků k podkladům rozhodnutí;22a) zahájení řízení z moci úřední22b) se účastníkům zpravidla neoznamuje.
(2) Rozhodnutí o přiznání dávky důchodového pojištění je orgán sociálního zabezpečení povinen vydat nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení; ustanovení § 71 odst. 3 písm. b) správního řádu tím není dotčeno.
 
§ 86
Rozhodnutí
	(1) Rozhodnutí o dávkách důchodového pojištění se vydává písemně, pokud se dále nestanoví jinak. Při vyhotovení rozhodnutí s použitím automatizované výpočetní techniky může být rozhodnutí vydáno v mezinárodní abecedě s předtištěným razítkem orgánu sociálního zabezpečení a jménem, příjmením a funkcí zaměstnance odpovědného za vydání rozhodnutí.
	(2) Písemné rozhodnutí se nevydává, jde-li o hromadné zvyšování vyplácených dávek důchodového pojištění; v těchto případech obdrží občan písemné oznámení o zvýšení těchto dávek.
	(3) Orgán rozhodující o plném invalidním důchodu nebo částečném invalidním důchodu rozhodne bez nové žádosti i o částečném invalidním důchodu nebo plném invalidním důchodu, jestliže v průběhu řízení o přiznání důchodu (§ 81 odst. 1) zjistí, že občan je částečně invalidní nebo plně invalidní.
(3) Orgán rozhodující o invalidním důchodu uvádí v rozhodnutí vždy, o jaký stupeň invalidity se jedná, den vzniku invalidity nebo den, od něhož došlo ke změně stupně invalidity, procentní míru poklesu pracovní schopnosti pojištěnce a činí-li pokles pracovní schopnosti aspoň 70 %, též údaj o tom, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek, označení orgánu, který posoudil zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnce, a datum tohoto posouzení, a jdeli o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, též skutečnost, že invalidita vznikla jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
	(4) Oprávněný může do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení písemně požádat o změnu data
a)	přiznání důchodu nebo jeho výplaty; takovou žádost může podat nejvýše dvakrát v případě přiznání téhož důchodu,
b)	uvolnění výplaty starobního důchodu nebo zařízení výplaty starobního důchodu, která nebyla zařízena ode dne přiznání tohoto důchodu; takovou žádost může podat pouze jednou po tomtéž uvolnění nebo zařízení výplaty; na základě této žádosti vydá Česká správa sociálního zabezpečení nové rozhodnutí a současně zruší předchozí rozhodnutí.
(5) Oprávněný může do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení písemně požádat, aby se doby uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a) až j) zákona o důchodovém pojištění považovaly podle § 16 odst. 8 zákona o důchodovém pojištění za vyloučené doby; na základě této žádosti vydá Česká správa sociálního zabezpečení nové rozhodnutí a současně zruší předchozí rozhodnutí. Ustanovení § 83 odst. 3 věty druhé platí zde přitom obdobně. Žádost podle věty první lze podat i tehdy, nebyla-li podána žádost podle § 83 odst. 3 věty první. Žádost podle věty první může oprávněný podat nejvýše dvakrát v případě přiznání téhož důchodu; přitom může požádat též o to, aby se doby uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a) až j) zákona o důchodovém pojištění za vyloučené doby nepovažovaly.
***

§ 90
Doručování písemností
	(1) Do vlastních rukou se doručují
a) rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění a zvýšení důchodu pro bezmocnost,
b) posudky zasílané podle § 8 odst. 10 věty první a § 16a odst. 5, 
b) c) výzvy podle § 53.
	(2) Povinnost orgánu sociálního zabezpečení doručit písemnost je splněna, jakmile oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění písemnost převezme nebo jakmile byla držitelem poštovní licence vrácena odesílateli jako nedoručitelná a oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění svým jednáním nebo opomenutím doručení písemnosti zmařil. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění přijetí písemnosti odmítne.
***

HLAVA ŠESTÁ
Řízení ve věcech důchodového pojištění příslušníků 
ozbrojených sil
§ 110
Žádost o dávku
	(1) Příslušník Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky podává žádost o dávku důchodového pojištění u útvaru, v němž koná službu; pozůstalý po příslušníku Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky podává žádost o tuto dávku u útvaru, v němž zemřelý konal naposledy službu. Příslušník Bezpečnostní informační služby a pozůstalý po tomto příslušníku podávají žádost o dávku důchodového pojištění u Bezpečnostní informační služby. Příslušník Úřadu pro zahraniční styky a informace a pozůstalý po tomto příslušníku podávají žádost o dávku důchodového pojištění u Úřadu pro zahraniční styky a informace. Ostatní oprávnění podávají žádost o dávku důchodového pojištění u orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra nebo u útvaru Policie České republiky anebo u Hasičského záchranného sboru České republiky příslušného podle místa trvalého pobytu oprávněného, který přijímá žádosti o dávky podle věty první.
	(2) Příslušník Vězeňské služby podává žádost o dávku důchodového pojištění u útvaru, v němž koná službu; to platí též, jestliže žádost o tuto dávku podává pozůstalý po příslušníku Vězeňské služby. Ostatní oprávnění podávají žádost o dávku důchodového pojištění u orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva spravedlnosti.
	(3) Voják z povolání podává žádost o dávku důchodového pojištění u Vojenského úřadu sociálního zabezpečení; to platí také tehdy, jestliže žádost o dávku důchodového pojištění podává občan, který byl vojákem z povolání, nebo jiný oprávněný, jestliže k rozhodnutí o dávce je příslušný Vojenský úřad sociálního zabezpečení.
	(4) Útvary a orgány, které jsou příslušné podle odstavců 1 až 3, jsou povinny sepsat žádost o dávku důchodového pojištění; nesmí odmítnout sepsání žádosti, a to i když mají za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na dávku důchodového pojištění, nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady. Žádost se sepisuje na tiskopisech vydaných orgány uvedenými v § 9 odst. 1. Ustanovení § 83 odst. 1 věty třetí platí pro útvary a orgány uvedené ve větě první obdobně. Útvary a orgány uvedené v odstavcích 1 a 2, které sepsaly žádost o dávku důchodového pojištění, předávají neprodleně tuto žádost příslušnému orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra nebo Ministerstva spravedlnosti.
	(5) Občané, kteří podávají žádost o důchod starobní, plný invalidní nebo částečný nebo invalidní u orgánů uvedených v odstavcích 1 až 3 a v době podání této žádosti nejsou ve služebním poměru, přikládají k žádosti o tento důchod potvrzení zaměstnavatele, k němuž jsou ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění, o trvání tohoto vztahu, dni jeho skončení a o tom, zda jsou v dočasné pracovní neschopnosti nebo jim byla nařízena karanténa; zaměstnavatel je povinen na žádost občana toto potvrzení vydat. Ustanovení předchozí věty platí obdobně pro okresní správu sociálního zabezpečení, vykonává-li občan samostatnou výdělečnou činnost.
***

§ 112
	(1) Pro řízení ve věcech důchodového pojištění příslušníků ozbrojených sil platí obdobně ustanovení hlavy druhé a páté, s výjimkou § 82, 83, § 88 odst. 2 a 3, § 109 s výjimkou § 82, § 83 odst. 1 věty první a druhé, § 83 odst. 2, § 88 odst. 2 a 3 a § 109.
	(2) Ustanovení § 6 odst. 4 písm. s) platí obdobně pro orgány sociálního zabezpečení uvedené v § 9.
***
ČÁST OSMÁ
Společná ustanovení
§ 115
	Přizná-li orgán sociálního zabezpečení dávku důchodového pojištění, která vylučuje poskytování jiné dávky důchodového pojištění jím vyplácené, avšak přiznané jiným orgánem, rozhodne současně o odnětí této dávky. Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výplatu důchodu starobního, plného invalidního nebo částečného nebo invalidního a důchodu vdovského, vdoveckého nebo sirotčího, vyplácí oba důchody orgán, který vyplácí důchod starobní, plný invalidní, částečný nebo invalidní; zanikl-li nárok na výplatu důchodu starobního, plného invalidního nebo částečného nebo invalidního, vyplácí vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod nadále orgán, který vyplácel oba důchody. Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výplatu důchodu vdovského nebo vdoveckého a důchodu sirotčího, vyplácí oba důchody orgán, který vyplácí důchod vdovský nebo vdovecký. Vyplácel-li sirotčí důchod spolu s vdovským důchodem orgán sociálního zabezpečení, který nebyl příslušný k rozhodování o jejich přiznání, ale který byl příslušný k výplatě důchodu starobního, plného invalidního nebo částečného nebo invalidního vdovy, vyplácí sirotčí důchod nadále i po dalším sňatku vdovy; to platí obdobně při výplatě sirotčího důchodu spolu s vdoveckým důchodem. Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výplatu sirotčích důchodů u různých orgánů sociálního zabezpečení, vyplácí sirotčí důchody orgán sociálního zabezpečení, který vyplácí vyšší sirotčí důchod. Orgán sociálního zabezpečení, který je podle předchozích vět příslušný k výplatě důchodu, je příslušný i k rozhodování o důchodu.
 
§ 115a
	(1) Byl-li přiznán částečný invalidní důchod po odnětí plného invalidního důchodu plátcem tohoto důchodu (§ 81 odst. 3 věta třetí), přičemž na základě přezkumného řízení soudního náleží plný invalidní důchod po dobu, po kterou byl vyplácen částečný invalidní důchod, zúčtují se částky plného invalidního důchodu s vyplacenými částkami částečného invalidního důchodu.
(1) Vznikne-li v důsledku postupu podle § 86 odst. 4 a 5 přeplatek, zúčtuje se spolu s doplatkem nově stanovené výše důchodu nebo se uhradí srážkami z vypláceného důchodu. Podle věty první se postupuje i v případě, kdy se snižuje výše důchodu z českého důchodového pojištění v důsledku postupu podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství nebo mezinárodní smlouvy. Ustanovení § 118a odst. 4 není postupem podle věty první a druhé dotčeno.
	(2) Byl-li přiznán starobní důchod zpětně za dobu, za kterou bylo vypláceno nemocenské, zúčtuje se nemocenské vyplacené za dobu, za kterou podle zákona o nemocenském pojištění nenáleželo poživateli starobního důchodu, s doplatkem tohoto důchodu. Pokud doplatek starobního důchodu nestačí na úhradu přeplatku na nemocenském nebo přeplatek z doplatku nebyl sražen, sráží se přeplatek, popřípadě zbytek přeplatku z pravidelných měsíčních splátek důchodu; při stanovení výše měsíční srážky se postupuje obdobně jako při výkonu rozhodnutí srážkami z důchodu.
***
3. Platné znění částí zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, s vyznačením navrhovaných změn
§ 447
	(1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě činí rozdíl mezi průměrným výdělkem před poškozením a výdělkem dosahovaným po poškození s připočtením případného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu.
	(2) Náhrada za ztrátu na výdělku spolu s výdělkem poškozeného a s případným invalidním důchodem nebo částečným invalidním důchodem nesmí přesahovat částku stanovenou zvláštním právním předpisem. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně; z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud určit vyšší částku náhrady též tehdy, byla-li škoda způsobena hrubou nedbalostí.
	(3) Náhrada za ztrátu na výdělku přísluší žáku nebo studentu ode dne, kdy měla skončit povinná školní docházka, studium nebo příprava pro povolání,
a)	po dobu, o kterou se následkem úrazu, popřípadě nemoci z povolání prodloužila jeho povinná školní docházka, studium nebo příprava pro povolání,
b)	po dobu neschopnosti pro úraz nebo nemoc z povolání,
c)	po dobu trvání invalidity třetího stupně vzniklé v souvislosti s úrazem nebo nemocí z povolání,
d)	po dobu trvání částečné invalidity invalidity prvního nebo druhého stupně vzniklé v souvislosti s úrazem nebo nemocí z povolání, nebo byl-li v této souvislosti uznán osobou se zdravotním postižením, pokud vlastní vinou nezameškává příležitost k výdělku vykonáváním práce pro něho vhodné.
	(4) Vláda České republiky může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, upravit nařízením podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě; to se vztahuje i na náhradu nákladu na výživu pozůstalých.
***
Zánik nájmu bytu
§ 710
	(1) Nájem bytu zanikne písemnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem nebo písemnou výpovědí.
	(2) V písemné výpovědi musí být uvedena lhůta, kdy má nájem skončit. Výpovědní lhůta nesmí být kratší než tři měsíce a musí skončit ke konci kalendářního měsíce. Výpovědní lhůta začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhému účastníkovi.
	(3) V případě, že nájem bytu byl sjednán na dobu určitou, skončí také uplynutím této doby.
	(4) Nájem bytu, který byl sjednán na dobu výkonu práce pro pronajímatele, skončí posledním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nájemce přestal bez vážného důvodu na své straně vykonávat práce pro pronajímatele.
	(5) Přestane-li nájemce bytu, jehož nájem byl sjednán na dobu výkonu práce pro pronajímatele, vykonávat z vážného důvodu na své straně tyto práce, změní se nájem tohoto bytu na nájem na dobu neurčitou, a to od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž nájemce přestal práce pro pronajímatele vykonávat.
	(6) Za vážný důvod na straně nájemce se považuje zejména splnění podmínek pro přiznání starobního nebo invalidního důchodu důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, skutečnost, že nájemce nemůže podle lékařského posudku vykonávat sjednanou práci a pronajímatel pro něj nemá jinou vhodnou práci, nebo skončení pracovního poměru výpovědí danou pronajímatelem z důvodu organizačních změn.
                                                                     ***4. Platné znění částí zákona č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, s vyznačením navrhovaných změn
***

§ 3
	Zvláštní příspěvek nenáleží, jestliže
a)	se pracujícímu vyplácí starobní nebo invalidní důchod důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, a jde-li o zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 1 až 3, též, jestliže se mu vyplácí ve vyšší nebo stejné výši částečný invalidní důchod invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně,
b)	pracujícímu vyplácí organizace mzdové vyrovnání4) nebo doplatek do průměrného výdělku5); zvláštní příspěvek však vedle mzdového vyrovnání nebo doplatku do průměrného výdělku náleží, pokud jej pracující pobírá ke dni vzniku nároku na mzdové vyrovnání nebo doplatek do průměrného výdělku,
c)	pracující není zaměstnán po dobu delší dvou měsíců; do této doby se nezapočítává doba, po kterou se pracujícímu vyplácí nemocenské nebo po kterou je veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání; za zaměstnání se přitom považuje pracovní činnost zakládající účast na důchodovém zabezpečení,
d)	pracující
1.	znovu vykonává rizikovou práci v zaměstnání uvedeném v § 2 odst. 1, jde-li o zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 1 nebo 2,
2.	je zaměstnán v zaměstnání uvedeném v § 2 odst. 1, jde-li o zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 4 písm. a),
3.	je zaměstnán v zaměstnání, z něhož vzniká nárok na zvláštní příspěvek, jde-li o zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 3 nebo § 2 odst. 4 písm. b) nebo c),
e)	pracující dosáhl věku 60 let.
***

§ 5
Výše a doba poskytování zvláštního příspěvku
	(1) Výše zvláštního příspěvku činí, pokud není dále stanoveno jinak,
a)	1900 Kč měsíčně,
b)	1500 Kč měsíčně v případech uvedených v § 2 odst. 1 písm. a).
	(2) Pracujícímu uvedenému v § 2 odst. 4 písm. a) se poskytuje zvláštní příspěvek v částce 1900 Kč měsíčně po dobu
a)	tří měsíců, jestliže byl zaměstnán celkem méně než pět roků v zaměstnání uvedeném v § 2 odst. 1,
b)	šesti měsíců, jestliže byl zaměstnán celkem pět roků v zaměstnání uvedeném v § 2 odst. 1; doba poskytování zvláštního příspěvku se prodlužuje o tři měsíce za každý další rok zaměstnání, z něhož vzniká nárok na zvláštní příspěvek, nejvýše však o 30 měsíců.
	(3) Pracujícímu uvedenému v § 2 odst. 4 písm. a), který byl ke dni přechodu do jiného zaměstnání rubačem, lamačem, razičem nebo hlubičem, se poskytuje zvláštní příspěvek v částce 1900 Kč měsíčně po dobu
a)	pěti měsíců, jestliže byl zaměstnán celkem méně než pět roků v zaměstnání uvedeném v § 2 odst. 1,
b)	16 měsíců, jestliže byl zaměstnán celkem pět roků v zaměstnání uvedeném v § 2 odst. 1; doba poskytování zvláštního příspěvku se prodlužuje o tři měsíce za každý další rok zaměstnání, z něhož vzniká nárok na zvláštní příspěvek, nejvýše však o 30 měsíců.
	(4) Pracujícímu uvedenému v § 2 odst. 4 písm. b) a c) se poskytuje zvláštní příspěvek v částce 1500 Kč měsíčně po dobu tří měsíců, jestliže byl zaměstnán celkem pět roků v zaměstnání, z něhož vzniká nárok na zvláštní příspěvek; doba poskytování zvláštního příspěvku se prodlužuje o tři měsíce za každý další rok zaměstnání, z něhož vzniká nárok na zvláštní příspěvek, nejvýše však o 30 měsíců.
	(5) Jestliže náleží zvláštní příspěvek vedle mzdového vyrovnání nebo doplatku do průměrného výdělku, poskytuje se v nezměněné výši.
	(6) Jestliže náleží zvláštní příspěvek vedle částečného invalidního důchodu invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, poskytuje se ve výši
a)	rozdílu mezi oběma dávkami, jde-li o zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 1 až 3,
b)	jedné poloviny, jde-li o zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 4.
	(7) Jestliže pracující splňuje podmínky nároku na zvláštní příspěvek, popřípadě na jeho výplatu, jen po část měsíce, nebo jestliže se výše zvláštního příspěvku v průběhu měsíce změní, částky uvedené v předchozích odstavcích se poměrně upraví; přitom denní částka zvláštního příspěvku činí jednu třicetinu příslušné měsíční částky a výsledná výše dávky se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.
	(8) Vláda Československé socialistické republiky může nařízením zvýšit měsíční částky zvláštního příspěvku v závislosti na změnách, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně nebo ve výši dávek důchodového zabezpečení.
***
5. Platné znění částí zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, s vyznačením navrhovaných změn

***
§ 6
Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky
	(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou
a)	příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku,
b)	příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce a příjmy za práci likvidátorů,
c)	odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,
d)	příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává.
	(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků je dále označen jako "zaměstnanec", plátce příjmu jako "zaměstnavatel". Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí je obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady.
	(3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo podle zvláštních předpisů,4b) a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, kteří jsou poplatníky z příjmů ze závislé činnosti. Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci, kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,1a) nebo cena, kterou účtuje jiným osobám, jakož i částka stanovená podle odstavce 6.
	(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců daně vymezených v § 38c jsou po zvýšení podle odstavce 13 samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 odst. 2,  jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10, jejichž úhrnná výše před zvýšením podle odstavce 13 u téhož zaměstnavatele nepřesáhne za kalendářní  měsíc částku 5 000 Kč. To platí u příjmů zúčtovaných nebo vyplacených zaměstnavatelem, u kterého zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4 nebo 5.
	(5) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.
	(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel používaných pro služební i soukromé účely. Vstupní cenou vozidla se pro účely tohoto ustanovení rozumí vstupní cena uvedená v § 29 odst. 1 až 9.
	(7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou
a)	náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem5) pro zaměstnance zaměstnavatele, který je státem, územním samosprávným celkem, státním fondem, příspěvkovou organizací, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů nebo školskou právnickou osobou zřízenou podle školského zákona, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách; jiné a vyšší náhrady, než stanoví tento zvláštní právní předpis, jsou zdanitelným příjmem podle odstavce 1,
b)	hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem,5a) včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování,
c)	částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel,
d)	náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce.
	(8) Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle odstavce 7 písm. b) až d) paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Stejným způsobem postupuje zaměstnavatel při stanovení paušálu v případech, kdy dojde ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven. Jde-li o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.
	(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny
a)	částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací, související s předmětem jeho činnosti, s výjimkou částek  vynaložených na zvýšení kvalifikace; toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem,
b)	hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů,
c)	hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,
d)	nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb,6a) ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance,
e)	zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek,
f)	příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích; osvobození se nevztahuje na příjmy z osobně vykonávané činnosti umělců, sportovců, artistů a spoluúčinkujících osob vystupujících na veřejnosti a na příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně (§ 22 odst. 2),
g)	hodnota nepeněžních darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu,6a) u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžních darů poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2000 Kč ročně u každého zaměstnance,
h)	peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a naturální náležitosti poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů,3) zvláštní požitky poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu6b) a úhrada majetkové újmy podle zvláštního právního předpisu.6c)
ch)	náhrady za ztrátu na služebním příjmu poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2005,
i)	hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně,
j)	mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních předpisů6d) ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění,
k)	náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992,
l)	peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytováním bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku, zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního předpisu 6a) a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, jedná-li se o návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci na bytové účely do výše 100 000 Kč nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč a u zaměstnance postiženého živelní pohromou do výše 1 000 000 Kč na bytové účely a do výše 200 000 Kč k překlenutí tíživé finanční situace,
m)	zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný v cizí měně podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů6e) vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí, 
n)	odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, vyplácené pracovníkům přeřazeným nebo uvolněným ze zdravotních důvodů pro pracovní riziko, nemoc z povolání, pracovní úraz nebo onemocnění vznikající nebo se zhoršující vlivem pracovního prostředí,
o)	příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav,65) za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb2b) nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,
p)	příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu9a), částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně34b) za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec plně invalidním invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen „soukromé životní pojištění“), na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu89), nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo  Evropského hospodářského prostoru, za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, v úhrnu však maximálně do výše 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Toto platí v případech, kdy má právo na plnění z pojistných smluv soukromého životního pojištění pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoba určená podle zvláštního předpisu o pojistné smlouvě123), kromě zaměstnavatele, který hradil pojistné,
r)	naturální plnění a náhrada výdajů ve výši peněžité hodnoty naturálního plnění poskytovaná podle zvláštních právních předpisů6g) představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům a poslancům Evropského parlamentu, zvoleným na území České republiky,
s)	příjem získaný ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštních právních předpisů47a), do výše minimálního nároku určeného zvláštním právním předpisem upravujícím pracovně právní vztahy47b),
t)	částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci.
	(10) Funkčními požitky jsou
a)	funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu České republiky a poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky a platy vedoucích ústředních úřadů státní správy,
b)	odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích.
	(11) Za funkční požitek se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady výdajů poskytované v souvislosti s výkonem funkce, na které vzniká nárok podle zvláštních předpisů, s výjimkou náhrady ušlého příjmu. Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů.6f) 
	(12) Ustanovení odstavců 7, 8 a 9 se použijí obdobně i pro plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce.
(13) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti nebo  funkční požitky, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních  předpisů21) povinen platit zaměstnavatel sám za sebe, a u zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, zvýšené o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto zahraniční pojištění.
(14) Jedná-li se o příjem plynoucí ze zdrojů v zahraničí, je u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 základem daně jeho příjem ze závislé činnosti vykonávané  ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, zvýšený o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na pojištění povinně placené podle odstavce 13 a snížený o daň zaplacenou z  tohoto příjmu v zahraničí. Je-li závislá činnost vykonávána ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je základem daně příjem ze závislé činnosti vykonávané v tomto státě zvýšený o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na pojištění povinně placené podle odstavce 13 a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí, ale pouze v rozsahu, v němž nebyla tato daň započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f  v předchozím zdaňovacím období.
***
§ 15
Nezdanitelná část základu daně
(1) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu,30b) právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona,14e) a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, 15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu, a nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu4j), na zdravotnické prostředky114) nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené ve zvláštním právním předpise115) nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč.
	(2) Dary poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5.
	(3) Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření,4a) úrokům z hypotečního úvěru53)  poskytnutého bankou109) nebo pobočkou zahraniční banky 109) anebo zahraniční bankou, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů,55) jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou,56) bankou nebo pobočkou zahraniční banky v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu61) ani o změnu32) stavby bytového domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu 60) prováděnou v rámci podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pro účely pronájmu. Bytovými potřebami pro účely tohoto zákona se rozumí
a)	výstavba bytového domu,58) rodinného domu,59) bytu podle zvláštního právního předpisu60) nebo změna 32) stavby,
b)	koupě pozemku, pokud na něm bude postavena stavba uvedená v písmenu a) s využitím úvěru na financování bytových potřeb, za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy a koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c),
c)	koupě bytového domu, rodinného domu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu, nebo bytu podle zvláštního právního předpisu,
d)	splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,
e)	údržba61) a změna32) stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu a bytů v nájmu nebo v užívání,
f)	vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu,
g)	úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu,
h)	splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g).
Použije-li se nebo používá-li se bytová potřeba podle písmen a) až h) nebo její část k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.
	(4) V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby je více zletilých osob,62)  uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. a) až c) a e), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. a) až c) vlastnil a předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. a), c) a e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny stavby 32) nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po splnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem pro užívání staveb63). V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. d), f), g), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, kdy poplatník byt, rodinný dům nebo bytový dům získaný podle odstavce 3 písm. d), f), g) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 3 ze všech úvěrů poplatníků v téže domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.
	(5) Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem9a) podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 6 000 Kč. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období, činí 12 000 Kč. Pokud poplatníkovi jeho penzijní připojištění zaniklo bez nároku na penzi nebo jednorázové vyrovnání a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné, pak nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem základ daně snížen.
	(6) Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu,89) nebo jinou pojišťovnou usazenou  na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let, a u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. V případě jednorázového pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen, s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.
	(7) Od základu daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem.82) Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6, s výjimkou příjmů podle § 6 zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.
	(8) Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání82a), pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 poplatníkem s příjmy podle § 7, nejvýše však 10 000 Kč. U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč.
(9) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně podle odstavců 3 a 4 sníží za zdaňovací období, pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
***

§ 20
Základ daně a položky snižující základ daně
	(1) Pro stanovení základu daně platí ustanovení § 23 až 33 a ustanovení odstavců 2 až 6.
	(2) U poplatníka, u něhož dochází ke zrušení s likvidací, je základem daně v průběhu likvidace i po jejím ukončení výsledek hospodaření upravený podle § 23 až 33.
	(3) U investiční společnosti vytvářející podílové fondy16) se základ daně stanoví samostatně za investiční společnost a odděleně za jednotlivé podílové fondy. Základ daně stanovený odděleně za jednotlivý podílový fond lze snížit o rozdíl, o který v předchozím zdaňovacím období výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšovaly jeho příjmy upravené podle § 23. O tento rozdíl lze u jednotlivého podílového fondu snížit základ daně nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, ve kterém byl tento rozdíl vykázán, a to i v případě, kdy došlo k převodu obhospodařování podílového fondu na jinou investiční společnost nebo k přeměně investiční společnosti podle zvláštního právního předpisu70). U otevřeného podílového fondu vzniklého z investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace lze o vyměřenou daňovou ztrátu nebo její část neuplatněnou jako odčitatelnou položku od základu daně tímto investičním fondem snížit základ daně, a to ve zdaňovacích obdobích zbývajících do 5 zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období, za které byla daňová ztráta tomuto investičnímu fondu vyměřena.
	(4) U komanditní společnosti se základ daně stanovený podle § 23 až 33 snižuje o částku připadající komplementářům.19c)
	(5) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem. 9b)
	(6) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti určená ve stejném poměru, jakým je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního právního předpisu. 9c)
	(7) Poplatníci vymezení v § 18 odst. 3, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích; přitom u poplatníků zřízených k poskytování veřejné služby v televizním nebo rozhlasovém vysílání pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených s poskytováním veřejné služby a u společenství vlastníků jednotek pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených se správou domu, u poplatníků provozujících zdravotnické zařízení pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených s poskytováním zdravotní péče. V případě, že 30% snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 3 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) na vzdělávání, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti a v případě, že 30% snížení činí méně než 1 000 000 Kč, mohou odečíst částku ve výši 1 000 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.
	(8) Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu,30b) právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona,14e) a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii,15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu, a nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu4j), na zdravotnické prostředky114) nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené ve zvláštním právním předpise115) nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč. Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky. U darovaného majetku je hodnotou daru nejvýše zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2) nebo hodnota zachycená v účetnictví podle zvláštního právního předpisu20) u ostatního majetku. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5 % ze základu daně sníženého podle § 34; přitom v případě poskytnutí darů vysokým školám a veřejným výzkumným institucím lze základ daně snížit nejvýše o dalších 5 %. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.
	(9) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst od základu daně podle odstavce 8, i část hodnoty darů poskytnutých veřejnou obchodní společností na účely vymezené v odstavci 8, stanovená ve stejném poměru, jako se rozděluje základ daně nebo ztráta podle odstavce 5.
	(10) Hodnota darů poskytnutých komanditní společností na účely vymezené v odstavci 8 se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se snižuje základ daně podle odstavce 4. U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst podle odstavce 8, i část hodnoty darů poskytnutých komanditní společností na účely vymezené v odstavci 8, připadající komplementářům v poměru, v jakém se rozděluje na jednotlivé komplementáře základ daně nebo ztráta podle odstavce 6.
	(11) Základ daně snížený podle odstavců 7 a 8 a § 34 se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů.
***

§ 35ba
	(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 se daň vypočtená podle § 16, případně snížená podle § 35, 35a nebo § 35b za zdaňovací období snižuje o částku
a)	16 560 Kč  na poplatníka,
b)	16 560 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen "průkaz ZTP/P), zvyšuje se částka 16 560 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem9a), státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření 4a) a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů,
c)	2 520 Kč, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43) nebo zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu částečného tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu,
d)	5 040 Kč, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43), u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na plný invalidní důchod invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu plného invalidního důchodu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní invalidní ve třetím stupni , avšak jeho žádost o plný invalidní důchod invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní invalidní ve třetím stupni,
e)	16 140 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P,
f)	4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů14d) pro účely státní sociální podpory.
	(2) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se daň sníží za zdaňovací období o částky uvedené v odstavci 1 písm. a) až e), pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
	(3) Poplatník může uplatnit snížení daně podle odstavce 1 písm. b) až f) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny.
 
§ 35c
	(1) Poplatník uvedený v § 2 má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti,108) (dále jen "daňové zvýhodnění") ve výši 10 200 Kč ročně, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b. Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň stanovenou podle § 16, případně sníženou podle § 35 nebo § 35ba. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu.
	(2) Slevu na dani podle odstavce 1 může poplatník uplatnit až do výše daňové povinnosti vypočtené podle tohoto zákona za příslušné zdaňovací období.
	(3) Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění podle odstavce 1 vyšší než daňová povinnost vypočtená podle tohoto zákona za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 52 200 Kč ročně.
	(4) Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo § 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy111) (dále jen "minimální mzda"); u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9 nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
	(5) Poplatník uvedený v § 2 odst. 3 může daňové zvýhodnění uplatnit, jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
	(6) Za vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je
a)	nezletilým dítětem,
b)	zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a
1.	soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,14d)
2.	nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
3.	z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
	(7) Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše daňového bonusu podle odstavce 3 zůstává zachována.
	(8) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 6 písm. b) manželství a žije-li v domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka) slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba. Nemá-li manžel (manželka) příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti.
	(9) Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.
	(10) Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
	(11) Poplatník, který je povinen podat daňové přiznání podle § 38g, nebo který se tak rozhodl učinit, uplatní daňový bonus v daňovém přiznání a požádá místně příslušného správce daně o jeho vyplacení. Při výplatě daňového bonusu postupuje správce daně obdobně jako při vrácení přeplatku podle zvláštního právního předpisu o správě daní.35e)
	(12) Pokud úhrn měsíčních daňových bonusů vyplacených podle § 35d u poplatníka podávajícího daňové přiznání přesahuje částku daňového bonusu vypočteného za zdaňovací období, považuje se vzniklý rozdíl za daňový nedoplatek; pokud poplatník, kterému byly vyplaceny měsíční daňové bonusy, nárok na daňové zvýhodnění za zdaňovací období v daňovém přiznání neuplatní vůbec, považují se za daňový nedoplatek částky ve výši vyplacených měsíčních daňových bonusů.
***

§ 38k
Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně z příjmů fyzických osob 
ze závislé činnosti a z funkčních požitků, 
slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění
	(1) Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíční slevy na dani podle § 35ba a měsíčního daňového zvýhodnění při výpočtu záloh a nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly. K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány, nejdříve však počínaje kalendářním měsícem, na jehož počátku byly skutečnosti rozhodné pro uznání slevy na dani podle § 35ba nebo na daňové zvýhodnění splněny, podepíše-li poplatník současně prohlášení podle odstavce 4 anebo tyto skutečnosti v již podepsaném prohlášení současně uvede. K předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, však plátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány. Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání.
	(2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k této skutečnosti přihlédne již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo, prokáže-li poplatník jeho narození plátci daně do 30 dnů po narození dítěte.
	(3) Pobírá-li poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu současně nebo postupně od více plátců daně, přihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění pouze jeden plátce daně, u kterého uplatní poplatník nárok podle odstavce 1 a podepíše prohlášení podle odstavce 4.
	(4) Plátce daně srazí zálohu podle § 38h odst. 3 a přihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění, podepíše-li poplatník do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom,
a)	jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání slevy na dani podle § 35ba, popř. kdy a jak se změnily,
b)	že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje nárok na slevu na dani podle § 35ba u jiného plátce daně a že současně na stejné období kalendářního roku nepodepsal u jiného plátce prohlášení k dani,
c)	jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání daňového zvýhodnění na vyživované dítě (§ 35c), popřípadě kdy a jak se změnily a jedná-li se o zletilé studující dítě, že nepobírá plný invalidní důchod invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,
d)	že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě u jiného plátce daně a že daňové zvýhodnění na to samé vyživované dítě za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje jiná osoba.
	(5) Plátce daně, u kterého poplatník podepsal prohlášení podle odstavce 4, provede výpočet daně, roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 a ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) za bezprostředně uplynulé zdaňovací období, podepíše-li poplatník do 15. února za toto období písemné prohlášení o tom,
a)	že nepobíral v uplynulém zdaňovacím období kromě mzdy od jednoho plátce nebo postupně od více plátců včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jiné příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob vyšší než 6000 Kč,
b)	zda pobíral v uplynulém zdaňovacím období postupně od dalších plátců daně včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, kromě příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků,
c)	že manželka (manžel) žijící v domácnosti, na kterou (kterého) uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b), neměla (neměl) v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici 38 040 Kč,
d)	v jaké hodnotě poskytl dar (dary) podle § 15 odst. 1,
e)	v jaké výši byly zaplaceny v uplynulém zdaňovacím období úroky z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru a nebo z jiného úvěru poskytnutého v souvislosti s těmito úvěry stavební spořitelnou, bankou, nebo pobočkou zahraniční banky, anebo zahraniční bankou a použitého na financování bytových potřeb v souladu s § 15 odst. 3 a 4, a
1.	zda a v jaké výši z takového úvěru uplatňuje současně jiná osoba nárok na odpočet úroků ze základu daně,
2.	že předmět bytové potřeby, na který uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého úvěru, je užíván v souladu s § 15 odst. 4,
3.	že částka úroků, o kterou se snižuje základ daně podle § 15 odst. 3 a 4, v úhrnu u všech účastníků smluv o úvěrech žijících v jeho domácnosti nepřekročila v uplynulém zdaňovacím období 300 000 Kč,
f)	v jaké výši zaplatil příspěvky na své penzijní připojištění podle § 15 odst. 5,
g)	v jaké výši zaplatil pojistné na své soukromé životní pojištění podle § 15 odst. 6,
h)	v jaké výši zaplatil jako člen odborové organizace v uplynulém zdaňovacím období členské příspěvky podle § 15 odst. 7,
i)	v jaké výši zaplatil úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle § 15,
j)	zda v uplynulém zdaňovacím období uplatňoval u předchozích plátců daně měsíční slevu na dani podle § 35ba a měsíční daňové zvýhodnění.
	(6) Poplatník může podepsat prohlášení podle odstavce 4 na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce.
	(7) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíční slevy na dani podle § 35ba nebo na měsíční daňové zvýhodnění podle § 35d anebo nepodepíše-li prohlášení podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne k nim plátce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tyto rozhodné skutečnosti poplatník prokáže a současně podepíše prohlášení podle odstavce 4. Dodatečně přihlédne plátce k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba nebo na daňové zvýhodnění a nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a podepíše-li současně v této lhůtě prohlášení k dani podle odstavců 4 a 5.
	(8) Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro výpočet záloh na daň a daně nebo ke změně podmínek pro daňové zvýhodnění, je poplatník povinen oznámit je písemně (např. změnou v prohlášení) plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala. Plátce daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě.

§ 38l
Způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně, 
slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění z příjmů fyzických osob 
ze závislé činnosti a z funkčních požitků u plátce daně
	(1) Nárok na snížení základu daně podle § 15 prokazuje poplatník plátci daně
a)	potvrzením příjemce daru nebo jeho zákonného zástupce anebo pořadatele veřejné sbírky14e) o výši a účelu daru, uplatňuje-li snížení základu daně podle § 15 odst. 1,
b)	smlouvou o úvěru a každoročně nejpozději do 15. února potvrzením stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo potvrzením banky, zahraniční banky či její pobočky o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z hypotečního úvěru a snížených o státní příspěvek55), popřípadě z jiného úvěru poskytnutého příslušnou bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem, uplatňuje-li snížení základu daně podle § 15 odst. 3 a 4,
c)	v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. a) stavebním povolením a po dokončení stavby výpisem z listu vlastnictví,
d)	v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. b) a c) výpisem z listu vlastnictví,
e)	v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. e) výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu60), anebo nájemní smlouvou, jde-li o byt v nájmu, anebo dokladem o trvalém pobytu (občanským průkazem), jde-li o byt v užívání,
f)	v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. d) a g), potvrzením právnické osoby, že je jejím členem nebo společníkem,
g)	v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. f), výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu60), anebo potvrzením právnické osoby o členství, je-li předmětem vypořádání podíl nebo vklad spojený s právem užívání bytu,
h)	smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a každoročně nejpozději do 15. února potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na uplynulé zdaňovací období, uplatňuje-li snížení základu daně podle § 15 odst. 5,
i)	smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou101) a každoročně nejpozději do 15. února potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období, uplatňuje-li snížení základu daně podle § 15 odst. 6,
j)	potvrzením odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku v uplynulém zdaňovacím období, uplatňuje-li snížení základu daně podle § 15 odst. 7,
k)	potvrzením o výši zaplacené úhrady za zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání82a), uplatňuje-li snížení základu daně podle § 15.
	(2) Nárok na poskytnutí slevy na dani podle § 35ba při stanovení daně nebo záloh prokazuje poplatník plátci daně
a)	dokladem prokazujícím totožnost manželky (manžela), uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) a průkazem ZTP/P, pokud je manželka (manžel) jeho držitelem,
b)	rozhodnutím o přiznání plného nebo částečného invalidního důchodu a každoročně nejpozději do 15. února dokladem o výplatě důchodu, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) nebo d) z důvodu, že pobírá plný invalidní nebo částečný invalidní důchod invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,
c)	potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník pobírá jiný důchod z důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu upravujícího důchodové pojištění43), u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, nebo o tom, že mu zanikl nárok na částečný nebo plný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu částečného nebo plného invalidního důchodu a starobního důchodu, anebo je-li poplatník podle zvláštních právních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní,
c)	potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník pobírá jiný důchod z důchodového pojištění43), u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, nebo o tom, že mu zanikl nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu a starobního důchodu, anebo je-li poplatník invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni,
d)	průkazem ZTP/P, pokud je poplatník jeho držitelem a uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. e),
e)	potvrzením školy, že se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f).
	(3) Nárok na daňové zvýhodnění při stanovení záloh nebo daně prokazuje poplatník plátci daně
a)	úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojeného, v péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků),
b)	předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem,
c)	jsou-li oba manželé zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na daňové zvýhodnění současně neuplatňuje druhý z manželů,
d)	potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
e)	potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživuje v domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá plný invalidní důchod invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
(4) Pokud poplatník nebo zletilé dítě, na něž poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění, studuje na střední nebo vysoké škole v cizině, nárok na  uplatnění slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) nebo na daňové zvýhodnění prokáže poplatník při stanovení záloh nebo daně u plátce daně potvrzením o studiu vydaném zahraniční školou na určité období a v souladu se zvláštním právním předpisem o státní sociální podpoře130) rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že takové studium na škole v cizině je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice. 
	(5) Jestliže se změnily skutečnosti rozhodné pro přiznání nezdanitelné části základu daně podle § 15, slevy na dani podle § 35ba nebo daňového zvýhodnění, předloží poplatník nové doklady prokazující platnost nároku na odpočet.
***

6. Platné znění částí zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s vyznačením navrhovaných změn

***
§ 5
	(1) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů3) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
 	(2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se z příjmů uvedených v odstavci 1 nezahrnují tyto příjmy:
a)	náhrada škody podle zákoníku práce,
b)	odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů4) a odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních právních předpisů4a),
c)	věrnostní přídavek horníků5),
d)	odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích6), pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,
e)	jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,
f)	plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.
 	(3) Do vyměřovacího základu zaměstnance se zahrnuje kromě příjmů uvedených v odstavci 1 odměna ve zvláštních případech vyplácená pěstounům podle zákona o státní sociální podpoře7). Mzdové nároky zaměstnanců vyplacené úřadem práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů se považují za příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval.
 	(4) Vyměřovacím základem pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 13] je úhrn příjmů zúčtovaných mu organizací nebo malou organizací v souvislosti s tímto pracovním vztahem, který mu zakládá účast na nemocenském pojištění, a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů3) s výjimkou příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují výdaje jím za zaměstnavatele vynaložené v souvislosti s tímto pracovním vztahem, a příjmů uvedených v odstavci 2 písm. e) a f) nebo škodu vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem. Je-li zaměstnanec považován podle zákona o nemocenském pojištění za smluvního zaměstnance10c), je jeho vyměřovacím základem příjem zúčtovaný mu smluvním zaměstnavatelem (§ 23b odst. 2); je-li smluvnímu zaměstnanci vyplácen příjem prostřednictvím jeho zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, považuje se za vyměřovací základ smluvního zaměstnance příjem zúčtovaný tímto zahraničním zaměstnavatelem, který se v případě, že v úhradách smluvního zaměstnavatele zahraničnímu zaměstnavateli je obsažena i částka za zprostředkování práce smluvního zaměstnance, snižuje nejvýše o 40 %.
 	(5) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje tento kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice ke dni uvedenému ve větě první; tyto banky jsou povinny na žádost zaměstnavatele a okresní správy sociálního zabezpečení tento kurz sdělit. Kurz, který zaměstnavatel použil podle věty první a druhé, je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného.
***

§ 5b
	(1) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než 35 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti před rokem 2004, 40 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti v roce 2004, 45 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti v roce 2005 a od roku 2006 50 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce hlavní samostatnou výdělečnou činnost i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, není účastna důchodového pojištění, považuje se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení poměrná část tohoto příjmu; tato část se určí tak, že se příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost. Za výkon samostatné výdělečné činnosti a hlavní samostatné výdělečné činnosti se pro účely věty druhé nepovažuje kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc. Příjmy ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se pro účely tohoto zákona posuzují podle zvláštního zákona;54) za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona považuje též příjem osoby samostatně výdělečně činné dosažený výkonem samostatné výdělečné činnosti, i když se tento příjem pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje za příjem ze závislé činnosti55) nebo ostatní příjem.56) Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle zvláštního právního předpisu,56a) považuje, jde-li o příjmy z činnosti podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem a za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení se považují předpokládané výdaje za takový rok. U osoby samostatně výdělečně činné účtující v hospodářském roce se příjem ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení zúčtované v hospodářském roce zahrnují do kalendářního roku, do kterého jsou vykazovány pro účely daně z příjmů. U osoby samostatně výdělečně činné, která vede účetnictví,57) společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se pro účely tohoto zákona za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení považuje základ daně z příjmů58) z této činnosti. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se nepovažují příjmy, které jsou podle zvláštního právního předpisu57a) samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně, a odměny náležející podle autorského zákona z titulu jiných majetkových práv57b).
	(2) Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti činí nejméně, vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce
a)	jen hlavní samostatnou výdělečnou činnost, součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 6 věty první a platného pro kalendářní rok, za který se stanoví vyměřovací základ, a počtu kalendářních měsíců tohoto kalendářního roku, v nichž byla hlavní samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část kalendářního měsíce. Do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc,
b)	jen vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu výkonu této činnosti je účastna důchodového pojištění, součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 6 věty druhé a platného pro kalendářní rok, za který se stanoví vyměřovací základ, a počtu kalendářních měsíců tohoto kalendářního roku, v nichž byla vedlejší samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část kalendářního měsíce. Do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc. U poživatele starobního nebo plného invalidního důchodu důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se pro účely tohoto zákona dobou, po kterou tento poživatel měl nárok na výplatu nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, rozumí též doba dočasné pracovní neschopnosti po uplynutí podpůrčí doby pro poskytování nemocenského stanovené předpisy nemocenského pojištění,
c)	hlavní samostatnou výdělečnou činnost i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti je účastna důchodového pojištění, součet dílčího vyměřovacího základu z hlavní samostatné výdělečné činnosti a dílčího vyměřovacího základu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti nebo součet dílčího vyměřovacího základu z hlavní samostatné výdělečné činnosti a poměrné části vyměřovacího základu z příjmu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti; přitom za nejnižší vyměřovací základ se považuje vyšší z těchto součtů. Dílčí vyměřovací základ z hlavní samostatné výdělečné činnosti se zjistí jako součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 6 věty první a počtu kalendářních měsíců, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost; do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují kalendářní měsíce uvedené v písmenu a) větě druhé. Dílčí vyměřovací základ z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se zjistí jako součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 6 věty druhé a počtu kalendářních měsíců, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost; do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují kalendářní měsíce uvedené v písmenu b) větě druhé a třetí. Poměrná část vyměřovacího základu z příjmu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se určí procentní sazbou uvedenou v odstavci 1 větě první tak, že se příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení dosažený v kalendářním roce vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost; ustanovení odstavce 1 věty třetí platí zde obdobně.
	(3) Vyměřovací základ stanovený podle odstavců 1 a 2 může činit nejvýše 486 000 Kč; tato částka se sníží o částku 40 500 Kč za každý kalendářní měsíc uvedený v odstavci 2 písm. a) větě druhé a písm. b) větě druhé a třetí a za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána samostatná výdělečná činnost.
	(4) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši určuje osoba samostatně výdělečně činná. Měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění58a).
***

§ 13a
	(1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy na pojistné
a)	za kalendářní měsíc, ve kterém se přihlásila k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce podle § 10 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění, a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci, pokud vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost; povinnost platit zálohy na pojistné na základě této přihlášky trvá naposledy za kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, ve kterém se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na důchodovém pojištění,
b)	za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, ve kterém dosáhla příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení ve výši zakládající účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění, a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci, pokud vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost; povinnost platit zálohy na pojistné na základě dosažení příjmu po odpočtu výdajů v uvedené výši trvá naposledy za kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok následující po kalendářním roce, ve kterém osoba samostatně výdělečně činná dosáhla příjmu po odpočtu výdajů ve výši zakládající účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění, nebo
c)	za kalendářní měsíc, ve kterém vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost.
	(2) Pokud se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění v době, kdy je ještě povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1, platí zálohy na pojistné na základě přihlášky k účasti na důchodovém pojištění podle odstavce 1 písm. a) až po uplynutí období, za které je povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1 písm. b).
	(3) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy na pojistné podle předchozích odstavců naposledy za kalendářní měsíc, v němž nastaly skutečnosti uvedené v § 10 odst. 6 větě druhé zákona o důchodovém pojištění.
	(4) Pokud osobě samostatně výdělečně činné, která byla povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1 písm. b), zanikla v kalendářním roce tato povinnost proto, že nastaly skutečnosti uvedené v § 10 odst. 6 větě druhé zákona o důchodovém pojištění, a osoba samostatně výdělečně činná poté v tomto roce zahájila samostatnou výdělečnou činnost, je povinna platit zálohy na pojistné ve výši, jako kdyby k zániku této povinnosti nedošlo; povinnost platit zálohy na pojistné přitom vzniká za kalendářní měsíc, ve kterém osoba samostatně výdělečně činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost.
	(5) Osoba samostatně výdělečně činná, která se přihlásila podle § 10 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění k účasti na důchodovém pojištění za kalendářní rok až po jeho uplynutí a nebyla povinna platit zálohy na pojistné za tento rok podle odstavce 1 písm. b), může zaplatit jednorázově zálohy na pojistné za tento rok, a to až do podání přehledu o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za tento rok.
	(6) Zálohy na pojistné, které byly zaplaceny, aniž byla dána povinnost je platit, se považují pro účely stanovení přeplatku na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "přeplatek na pojistném na důchodové pojištění") nebo doplatku na pojistném (§ 14 odst. 10 a 11) za zálohy na pojistné, pokud osoba samostatně výdělečně činná nepožádala o jejich vrácení před podáním přehledu podle § 15 odst. 1; požádala-li o jejich vrácení, považují se za přeplatek na pojistném na důchodové pojištění. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na zálohy na pojistné podle odstavce 5.
	(7) Osobě samostatně výdělečně činné, která předloží příslušné okresní správě sociálního zabezpečení protokol o ústním jednání o platbě daně z příjmů paušální částkou, jehož součástí je rozhodnutí vyhlášené při jednání obsahující předpokládanou výši příjmů, předpokládanou výši výdajů, výši daně a období, kterého se týká, (dále jen "protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou") podle zvláštního právního předpisu19a) v průběhu kalendářního roku, ve kterém se stala poplatníkem daně z příjmů paušální částkou, zaniká na základě její písemné žádosti povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jestliže vykonává samostatnou výdělečnou činnost uvedenou v odstavci 8 a rozdíl mezi výší předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů ze samostatné výdělečné činnosti za takový rok nezakládá účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění a osoba samostatně výdělečně činná nepodala přihlášku k účasti na důchodovém pojištění za takový rok; povinnost platit zálohy zaniká v uvedeném případě od kalendářního měsíce, ve kterém příslušná správa sociálního zabezpečení obdržela od osoby samostatně výdělečně činné písemnou žádost.
	(8) Pro účely placení záloh na pojistné se osoba samostatně výdělečně činná považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost
a)	v kalendářním měsíci, ve kterém po celý měsíc trvaly skutečnosti uvedené v § 9 odst. 6 písm. b) až f) zákona o důchodovém pojištění, popřípadě, nebyla-li samostatná výdělečná činnost vykonávána po celý kalendářní měsíc, trvaly-li tyto skutečnosti současně po tu část kalendářního měsíce, po kterou byla vykonávána samostatná výdělečná činnost,
b)	v období od kalendářního měsíce kalendářního roku, v němž dosáhla z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců příjmu z této činnosti ve výši aspoň dvanáctinásobku minimální mzdy zaměstnance v pracovním poměru odměňovaného měsíční mzdou, která platí k 1. lednu tohoto kalendářního roku, do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž dosáhla tohoto dvanáctinásobku minimální mzdy; příjem z této činnosti se posuzuje podle § 9 odst. 8 zákona o důchodovém pojištění.
	(9) K oznámení osoby samostatně výdělečně činné o výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti podle odstavce 8 se pro účely placení záloh na pojistné přihlíží od kalendářního měsíce, v němž bylo toto oznámení učiněno a doloženo, popřípadě od kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž bylo oznámení učiněno a doloženo, pokud za takový měsíc záloha na pojistné nebyla již zaplacena a oznámení bylo učiněno a doloženo do 20. dne následujícího měsíce; § 23 odst. 4 platí přitom obdobně. Doložení přiznání starobního, částečného invalidního nebo plného nebo invalidního důchodu se nevyžaduje, byl-li tento důchod přiznán Českou správou sociálního zabezpečení.
***
7. Platné znění částí zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, s vyznačením navrhovaných změn

***

Vyměřovací základ
§ 3
(1) Vyměřovacím základem zaměstnance2) je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů3) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
	(2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se z příjmů uvedených v odstavci 1 nezahrnují tyto příjmy:
a)	náhrada škody podle zákoníku práce,
b)	odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů4) a odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních právních předpisů4a),
c)	věrnostní přídavek horníků5),
d)	odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích6), pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,
e)	jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,
f)	plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu  důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.
	(3) Do vyměřovacího základu zaměstnance se zahrnuje kromě příjmů uvedených v odstavci 1 odměna ve zvláštních případech vyplácená pěstounům podle zákona o státní sociální podpoře 7).
	(4) Do vyměřovacího základu zaměstnance, který ukončil zaměstnání, se dále zahrnují příjmy podle předchozích odstavců zúčtované mu po skončení zaměstnání.
	(5) V zaměstnání, ve kterém bylo po celý kalendářní měsíc poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu, nebo v němž po celý kalendářní měsíc trvala neomluvená nepřítomnost v práci, je vyměřovacím základem minimální mzda zaměstnanců v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí (dále jen "minimální mzda")10). Pokud pracovní volno bez náhrady příjmu nebo neomluvená nepřítomnost v práci trvaly po dobu kratší, připočte se v tomto zaměstnání k úhrnu příjmů započitatelných do vyměřovacího základu za každý kalendářní den, který trvalo pracovní volno nebo neomluvená nepřítomnost, poměrná část minimální mzdy připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci. Podle předchozích vět se nepostupuje, jestliže bylo poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu zaměstnanci, který:
a)	vykonává v tomto období veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele a doloží, že subjekt, pro který je v té době činný, za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu,
b)	je uveden v odstavci 8 nebo v odstavci 9 písm. c),
c)	zdržuje se dlouhodobě v cizině a je v cizině zdravotně pojištěn a postupuje podle zvláštního zákona.11)
	(6) Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu podle předchozích odstavců, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak. Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda.
	(7) Je-li zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením11a) z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců11b) osoba, které byl přiznán invalidní nebo částečný invalidní důchod,11c) je u ní vyměřovacím základem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát.
	(8) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:
a)	s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení;12)
b)	která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;
c)	která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, jeli dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;14)
d)	která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,
e)	za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem.
	(9) Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud
a)	zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období,
b)	zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,15)
c)	zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát,13) nebo osobou uvedenou v odstavci 8 písm. a) až c).
	(10) Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné podle předchozí věty prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace,16) je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.
	(11) Pro stanovení vyměřovacího základu u státního zaměstnance platí odstavce 1 až 8 obdobně.
	(12) Pro účely pojistného na všeobecné zdravotní pojištění se mzdové nároky zaměstnanců vyplacené úřadem práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů považují za příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval. Tyto příjmy jsou vyměřovacím základem zaměstnanců pro daný kalendářní měsíc, případně jeho poměrnou částí, pokud zaměstnavatel vyplatil zaměstnancům mzdu pouze za část měsíce.
	(13) Vyměřovacím základem pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů 16a) je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s tímto pracovním vztahem, a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů3), s výjimkou příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují výdaje jím za zaměstnavatele vynaložené v souvislosti s tímto pracovním vztahem nebo škodou vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem, a příjmů uvedených v odstavci 2 písm. e) a f). Ustanovení o minimálním vyměřovacím základu podle odstavce 6 se použije obdobně.
	(14) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje tento kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice ke dni uvedenému ve větě první; tyto banky jsou povinny na žádost zaměstnavatele a příslušné zdravotní pojišťovny tento kurz sdělit. Kurz, který zaměstnavatel použil podle věty první a druhé, je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného.
(15) Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje. Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu16b); vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(16) Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ podle odstavce 15, neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel, u něhož bylo dosaženo maximálního vyměřovacího základu, v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje maximální vyměřovací základ podle odstavce 15.
(17) Bylo-li dosaženo maximálního vyměřovacího základu podle odstavce 15 z úhrnu příjmů zúčtovaných více zaměstnavateli, považuje se část pojistného zaplaceného zaměstnancem vypočtená z úhrnu vyměřovacích základů přesahujících maximální vyměřovací základ za přeplatek zaměstnance na pojistném (§ 14). Pokud u některého z více zaměstnavatelů bylo dosaženo maximálního vyměřovacího základu, postupuje se u tohoto zaměstnavatele a zaměstnance podle odstavce 16; pojistné zaplacené zaměstnancem z vyměřovacích základů u ostatních zaměstnavatelů se považuje za přeplatek zaměstnance na pojistném a postupuje se podle věty první.
(18) Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti; zjistil-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení.

***

8. Platné znění části zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, s vyznačením navrhovaných změn
***
HLAVA PÁTÁ
Nároky z penzijního připojištění
§ 20
	(1) Z penzijního připojištění se poskytují tyto dávky:
a)	penze, kterou se rozumí doživotní pravidelná výplata peněžní částky, a jde-li o pozůstalostní penzi, výplata peněžní částky po dobu stanovenou penzijním plánem,
b)	jednorázové vyrovnání,
c)	odbytné.
	(2) Dávky penzijního připojištění je penzijní fond povinen vyplácet ve lhůtách a způsobem stanoveným penzijním plánem nebo dohodnutým s příjemcem penze.
	(3) Dávky penzijního připojištění se vyplácejí na základě žádosti oprávněného.

§ 21
	(1) Z penzijního připojištění lze poskytovat tyto penze:
a)	starobní penze, je-li podmínkou nároku dosažení věku stanoveného penzijním plánem,
b)	invalidní penze, je-li podmínkou nároku přiznání plného invalidního důchodu z důchodového pojištění invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně,
c)	výsluhové penze, je-li podmínkou nároku dosažení doby penzijního připojištění stanovené penzijním plánem,
d)	pozůstalostní penze, je-li podmínkou nároku úmrtí účastníka.
	(2) Podmínkou nároku na penzi je placení příspěvků na penzijní připojištění po určitou dobu stanovenou penzijním plánem (dále jen "pojištěná doba"), která musí činit nejméně 36 kalendářních měsíců a nesmí být delší než 60 kalendářních měsíců, přičemž dobu 36 kalendářních měsíců nelze v penzijním plánu snížit. Podmínkou nároku na starobní penzi však je, aby pojištěná doba činila nejméně 60 kalendářních měsíců, přičemž tuto dobu nelze v penzijním plánu snížit; pojištěná doba nesmí být přitom delší než 120 kalendářních měsíců.
	(3) Ustanovení odstavce 2 neplatí pro výsluhovou penzi a invalidní penzi stanovenou podle dávkového penzijního plánu; podmínkou nároku na výsluhovou penzi je, aby pojištěná doba činila nejméně 180 kalendářních měsíců, a nároku na uvedenou invalidní penzi, aby pojištěná doba činila nejméně 60 kalendářních měsíců, přičemž tyto délky pojištěné doby nelze v penzijním plánu snížit.
	(4) Věk stanovený pro nárok na starobní penzi podle odstavce 1 písm. a) musí být stejný pro ženy i muže, a nesmí být nižší než 60 let; penzijní plán nesmí stanovit věk nižší.
	(5) Pozůstalostní penze náleží fyzické osobě, kterou účastník určil ve smlouvě; účastník přitom může určit více osob.
	(6) Starobní, invalidní a výsluhová penze náleží jen účastníku.
	(7) Účastníkovi nebo fyzické osobě určené ve smlouvě, kterým vznikl nárok na dávku penzijního připojištění a kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky, je penzijní fond povinen na jejich žádost vyplácet dávku do ciziny ve výši a ve lhůtách stanovených penzijním plánem.
	(8) Účastníkovi nebo fyzické osobě určené ve smlouvě, kterým vznikl nárok na dávku penzijního připojištění a kteří nemají bydliště na území členského státu Evropské unie, je penzijní fond povinen na jejich žádost vyplácet dávku do ciziny ve výši a ve lhůtách stanovených penzijním plánem.
***
9. Platné znění částí zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, s vyznačením navrhovaných změn

***

§ 11
Nezaopatřené dítě
	(1) Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže
a)	se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15), nebo
b)	se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo
c)	z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
	(2) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
	(3) Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem plného invalidního důchodu z důchodového pojištění invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně.
***

§ 22
	(1) Při stanovení výše sociálního příplatku se částka životního minima nezaopatřeného dítěte uvedená v § 21 odst. 1 násobí, jde-li o
a)	dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 3,00,
b)	dítě dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,67,
c)	dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,34,
d)	děti, které se narodily současně, a to v době do tří let jejich věku, koeficientem 1,22,
e)	dítě, které studuje na střední škole v denní formě studia nebo na vysoké škole v prezenční formě studia ve studijním programu poskytujícím vysokoškolské vzdělání, koeficientem 1,20.
	(2) Při stanovení výše sociálního příplatku se částka životního minima dítěte a částka životního minima rodiny uvedená v § 21 odst. 1 násobí, jestliže
a)	oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení, koeficientem 1,35,
b)	osamělý rodič je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,30,
c)	jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,05,
d)	jde o osamělého rodiče a nejde o případ uvedený v písmenu b), koeficientem 1,17.
	(3) Jestliže nezaopatřené dítě je poživatelem částečného invalidního důchodu z důchodového pojištění invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, nepoužije se pro stanovení výše sociálního příplatku ustanovení odstavce 1 písm. a) až c).
	(4) Je-li současně splněno více podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2, stanoví se výše sociálního příplatku s přihlédnutím ke každé podmínce samostatně a vypočte se rozdíl mezi takto stanoveným sociálním příplatkem a sociálním příplatkem stanoveným bez přihlédnutí ke zvýšení podle odstavců 1 a 2. Výše sociálního příplatku pak činí součet rozdílů podle předchozí věty a sociálního příplatku, jehož výše byla stanovena bez přihlédnutí ke zvýšení podle odstavců 1 a 2.
***
10. Platné znění části zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, s vyznačením navrhovaných změn

***

§ 7
	(1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:
a)	nezaopatřené děti; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře;7)
b)	poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Za poživatele důchodu se pro účely tohoto zákona považuje osoba podle předchozí věty i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží;
c)	příjemce rodičovského příspěvku;7)
d)	ženy na mateřské a rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění8);
e)	uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání;9)
f)	osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované10), a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního, plného invalidního starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě,
g)	osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)11), a osoby pečující o tyto osoby, a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
h)	osoby konající základní (náhradní) službu v ozbrojených silách, další službu13) nebo civilní službu a osoby povolané k vojenskému cvičení;
i)	osoby ve vazbě nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody;
j)	osoby uvedené v § 5 písm. c), které jsou příjemci dávek nemocenského pojištění;14)
k)	osoby, které jsou plně invalidní invalidní ve třetím stupni nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání plného invalidního důchodu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy; 15)
l)	osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmenu c) nebo d). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů,16) pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti,
m)	mladistvé umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy,
n)	osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu na základě smlouvy s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu, pokud není dobrovolník plátcem pojistného podle § 5 nebo za něj není plátcem pojistného stát podle předchozích písmen a) až m),
o)	cizince, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území České republiky za účelem poskytnutí dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu,16a) pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti,
p)	žadatele o udělení mezinárodní ochrany a jeho dítě narozené na území, cizince, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu, a jeho dítě narozené na území16b), pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.
	(2) Mají-li osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až i) příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, je plátcem pojistného stát i tyto osoby.

***
11. Platné znění části zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, s vyznačením navrhovaných změn

***

Díl 5
Výkon trestu odsouzených trvale pracovně nezařaditelných

§ 69
	(1) Odsouzeným trvale pracovně nezařaditelným je odsouzený,
a)	který je starší 65 let, pokud sám nepožádá o zařazení do práce,
b)	který byl uznán plně invalidním invalidním ve třetím stupni,22) nebo
c)	jehož zdravotní stav neumožňuje trvalé pracovní zařazení.
	(2) Trvale pracovně nezařaditelným odsouzeným lze ukládat jen takové kázeňské tresty, které lze jinak uložit mladistvým.


***
12. Platné znění částí zákona č. 220/1999 Sb.,  o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, s vyznačením navrhovaných změn

***

§ 62
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
	(1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání plné invalidity nebo částečné invalidity se poskytne vojákovi v takové výši, aby spolu s jeho příjmem po služebním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, který se poskytuje z téhož důvodu, se rovnala jeho průměrnému výdělku16) před vznikem škody. Ustanovení § 61 odst. 1 věta druhá a třetí a ustanovení § 61 odst. 2 věta třetí platí obdobně. Přitom se nepřihlíží ke zvýšení plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu pro bezmocnost nebo ke snížení tohoto snížení invalidního důchodu podle právních předpisů o důchodovém pojištění.
	(2) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náleží vojákovi i při pracovní neschopnosti z jiného důvodu, než je původní služební úraz nebo nemoc z povolání. Přitom se za příjem po služebním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání považuje plat nebo vyměřovací základ, z něhož se stanoví nemocenské,18) a pokud voják nebyl plátcem záloh na nemocenské pojištění, trojnásobek částky, do níž se započítává plně částka osobního vyměřovacího základu pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění19) (dále jen "neomezená částka"), která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, za který náhrada náleží, snížená o jednu čtvrtinu neomezené částky.
	(3) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náleží vojákovi nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovrší 65 let věku.
 
§ 63
Náhrada za bolest, náhrada za ztížení společenského uplatnění a náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s léčením
	(1) Náhrada za bolest a náhrada za ztížení společenského uplatnění se poskytují jednorázově, za podmínek a ve výši, které stanovuje zvláštní právní předpis.20) 
	(2) Náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s léčením se hradí tomu, kdo tyto náklady vynaložil.
 
§ 64
Jednorázové mimořádné odškodnění
	(1) Jednorázové mimořádné odškodnění ve výši šestinásobku minimální mzdy13) náleží vojákovi, který se stal částečně invalidním invalidním v prvním nebo druhém stupni následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání při
a)	zajišťování vojenské kázně, byl-li mu úraz způsoben úmyslným trestným činem,
b)	výcviku v podtlakové komoře a při nácviku seskoků z letadel, vrtulníků a balónů,
c)	výcviku za mimořádně ztížených podmínek, zejména ve vysokohorském terénu, poušti, moři a bažinách,
d)	telekomunikačních a jiných pracích na stožárech, pracích vykonávaných v nucených polohách bez pracovních plošin, z provazových žebříků a visutých sedaček, v závěsu na ochranném pásu a v omezeném pracovním prostoru na pracovní lávce, ve výškách nad 10 m,
e)	činnosti s rizikem vzniku akutních otrav v důsledku nedýchatelnosti prostředí a s rizikem vzniku popálenin v důsledku vysoké teploty prostředí, kdy je nutno pro vysokou koncentraci škodlivých nebo jedovatých látek použít zvláštní dýchací nebo izolační přístroj anebo zvláštní ochranný oděv,
f)	činnosti pod vodou za zvýšeného tlaku vzduchu, při níž je nutno používat potápěčský přístroj s přívodem přetlakového vzduchu hadicí, dýchací přístroj se vzduchem stlačeným v lahvi, kyslíkový přístroj s regenerací vzdušnin nebo jiná zařízení pro práci pod vodou, a dále při hlubokém brodění, jízdě pod vodou a při plavbě techniky,
g)	činnosti s rizikem ozáření a s rizikem nákazy,
h)	cvičení ve vojenské hasičské jednotce.
	(2) Voják, který se stal částečně invalidním invalidním v prvním nebo druhém stupni následkem služebního úrazu vzniklého při letech podle plánu letové přípravy, při zkušebních letech a zalétávání letecké techniky, při seskocích z letadel, vrtulníků a balónů, při likvidaci výbušnin a munice, při záchranných pracích při pohromách ohrožujících lidské životy nebo majetek anebo za jiných obdobně nebezpečných podmínek, má nárok na jednorázové mimořádné odškodnění ve výši dvacetičtyřnásobku minimální mzdy.13) Došlo-li ke služebnímu úrazu při pyrotechnické asanaci ve zrušených vojenských újezdech nebo dalších určených prostorech, náleží vojákovi jednorázové mimořádné odškodnění ve výši čtyřicetiosminásobku minimální mzdy.13)
	(3) Vojákovi, který se stal plně invalidním invalidním ve třetím stupni následkem služebního úrazu při činnostech uvedených v odstavci 1, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši dvacetičtyřnásobku minimální mzdy.13) Vojákovi, který se stal plně invalidním následkem služebního úrazu při činnostech uvedených v odstavci 2, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši dvojnásobku částek uvedených v odstavci 2.


***
13. Platné znění částí zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, s vyznačením navrhovaných změn

***

§ 118
Náhrada za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby
	(1) Náhrada za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při uznání plné invalidity nebo částečné invalidity33) se poskytne vojákovi v takové výši, aby spolu s jeho příjmem po služebním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání, s připočtením případného plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, který se poskytuje z téhož důvodu, se rovnala jeho průměrnému platu30) před vznikem škody, nejvýše však ve výši dvacetinásobku minimální mzdy.17) Jestliže voják neměl před vznikem škody plat, považuje se za plat průměrný plat, 30) kterého dosahují vojáci ve srovnatelném služebním zařazení. Přitom se nepřihlíží ke zvýšení plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu pro bezmocnost.
	(2) Náhrada za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby náleží vojákovi i při neschopnosti z jiného důvodu, než je původní služební úraz nebo nemoc z povolání. Přitom se za plat po služebním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání považuje plat, z něhož se stanoví nemocenské.
	(3) Vojákovi, který bez vážných důvodů nenastoupil výkon služby, nebo občanovi, který po zániku služebního poměru nenastoupil práci, která mu byla zajištěna, přísluší náhrada za ztrátu na platu podle předchozích odstavců pouze ve výši rozdílu mezi průměrným platem30) před vznikem škody způsobené vojákovi úrazem nebo nemocí z povolání a průměrným platem,30) kterého mohl ve službě nebo v práci dosáhnout.
	(4) Náhrada za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby náleží vojákovi nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovrší 65 let věku. To neplatí, vznikl-li služební úraz nebo nemoc z povolání při výkonu služby uvedené v § 120 odst. 3. V tom případě se náhrada za ztrátu na platu poskytuje bez přihlédnutí k věkovému omezení.
 
§ 119
Náhrada za bolest, náhrada za ztížení společenského uplatnění a náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s léčením
	(1) Náhrada za bolest a náhrada za ztížení společenského uplatnění se poskytují jednorázově, za podmínek a ve výši, které stanovuje zvláštní právní předpis.34)
	(2) Na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením má nárok ten, kdo tyto náklady vynaložil. Tato náhrada se poskytuje ve výši po odpočtu nákladů na dopravu a náhrad cestovních výdajů poskytovaných podle zvláštního právního předpisu.34a)
 
§ 120
Jednorázové mimořádné odškodnění
	(1) Jednorázové mimořádné odškodnění ve výši šestinásobku minimální mzdy17) náleží vojákovi, který se stal částečně invalidním invalidním v prvním nebo druhém stupni následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání při
a)	zajišťování vojenské kázně, byl-li mu úraz způsoben úmyslným trestným činem,
b)	leteckém výcviku, zejména na trenažéru, centrifuze, v termokomoře, v podtlakové komoře a při nácviku seskoků z letounů, vrtulníků a balónů,
c)	výcviku za mimořádně ztížených podmínek, zejména ve vysokohorském terénu, poušti, moři a bažinách,
d)	jízdních zkouškách kolejových, silničních a speciálních vozidel při vyšších rychlostech nebo v terénu za podmínek, které překračují ustanovení předpisů platných pro jejich řízení nebo provoz,
e)	telekomunikačních a jiných pracích na stožárech, při pracích vykonávaných v nucených polohách bez pracovních plošin, z provazových žebříků a visutých sedaček, v závěsu na ochranném pásu a v omezeném pracovním prostoru na pracovní lávce, ve výškách nad 10 m,
f)	činnosti s rizikem vzniku akutních otrav v důsledku nedýchatelnosti prostředí a s rizikem vzniku popálenin v důsledku vysoké teploty prostředí, kdy je nutno pro vysokou koncentraci škodlivých nebo jedovatých látek použít zvláštní dýchací nebo izolační přístroj anebo zvláštní ochranný oděv,
g)	činnosti pod vodou za zvýšeného tlaku vzduchu, při níž je nutno používat potápěčský přístroj s přívodem přetlakového vzduchu hadicí, dýchací přístroj se vzduchem stlačeným v láhvi, kyslíkový přístroj s regenerací vzdušin nebo jiná zařízení pro práci pod vodou, a dále při hlubokém brodění, jízdě pod vodou a při plavbě techniky,
h)	činnosti s rizikem ozáření a s rizikem nákazy,
i)	cvičení ve vojenské hasičské jednotce.
	(2) Vojákovi, který se stal částečně invalidním invalidním v prvním nebo druhém stupni následkem služebního úrazu vzniklého při letech podle plánu letové přípravy, při zkušebních letech a zalétávání letecké techniky, při seskocích z letounů, vrtulníků a balónů, při likvidaci výbušnin a munice, při záchranných pracích při pohromách, které ohrožují lidské životy nebo majetek, anebo za jiných obdobně nebezpečných podmínek, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši dvacetičtyřnásobku minimální mzdy.17) Došlo-li ke služebnímu úrazu při pyrotechnické asanaci ve zrušených vojenských újezdech nebo dalších určených prostorech, náleží vojákovi jednorázové mimořádné odškodnění ve výši čtyřicetiosminásobku minimální mzdy.17)
	(3) Vojákovi, který se stal částečně invalidním invalidním v prvním nebo druhém stupni následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání za zvlášť nebezpečných podmínek při výkonu služby v zahraničí, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši jednostodvacetinásobku minimální mzdy. 17) Za zvlášť nebezpečné podmínky se zejména považuje válečný stav ve státě, kde voják vykonává službu, služba v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil v zahraničí nebo plnění zvláštních úkolů při činnostech podle zvláštního právního předpisu.35)
	(4) Vojákovi, který se stal plně invalidním invalidním ve třetím stupni následkem služebního úrazu při činnostech uvedených v odstavci 1, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši dvacetičtyřnásobku minimální mzdy.17) Voják, který se stal plně invalidním invalidním ve třetím stupni následkem služebního úrazu při činnostech uvedených v odstavcích 2 a 3, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši dvojnásobku částek uvedených v odstavcích 2 a 3.
	(5) Jednorázové mimořádné odškodnění náleží jen jednou, ve výši, která je pro vojáka výhodnější.
***

§ 134
	Při souběhu nároku na výsluhový příspěvek s nárokem na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod anebo starobní důchod37) z důchodového pojištění se výsluhový příspěvek vyplácí pouze tehdy, je-li vyšší než některý z uvedených důchodů, a to ve výši rozdílu mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem. Rozdíl se zjišťuje ke dni přiznání starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu v souběhu s výdělkemdůchodu nebo ke dni zvýšení důchodů z důchodového pojištění,37a) a to nejdéle do dne, kdy uplynuly 2 roky od vzniku nároku na starobní důchod z důchodového pojištění;38) od tohoto dne náleží výsluhový příspěvek ve výši rozdílu mezi náležejícím starobním důchodem a výsluhovým příspěvkem k tomuto dni a nadále se samostatně zvyšuje podle § 137 bez přihlédnutí k výši důchodu. Při stanovení výše výsluhového příspěvku v souběhu s důchodem z důchodového pojištění do 2 let po vzniku nároku na starobní důchod se vždy přihlíží k plné výši výsluhového příspěvku.
***

§ 143
Společná ustanovení o výsluhových náležitostech
	(1) Není-li dále stanoveno jinak, je dobou trvání služebního poměru rozhodnou pro nárok na výsluhový příspěvek, odbytné a odchodné a jejich výši doba trvání činné služby vojáka, vyjma doby trvání základní a náhradní vojenské služby, a doba trvání služebního poměru v bezpečnostních sborech podle zvláštního právního předpisu.42) Pro výši výsluhového příspěvku a odbytného se doba služby
a)	výkonného letce a doba služby zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti hodnotí jedenapůlnásobně,
b)	v zahraničí uvedená v § 120 odst. 3 hodnotí dvojnásobně.
Zvýšený zápočet doby služby se stanoví jen za celé kalendářní měsíce.
	(2) Do doby trvání služebního poměru vojáka rozhodné pro výsluhové náležitosti se nezapočítává doba dispozice podle § 10 odst. 4 a doba rodičovské dovolené,3) s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc.4)
	(3) Průměrný měsíční hrubý plat se zjišťuje z platů ze služebního poměru vojáka za poslední kalendářní rok před zánikem služebního poměru (dále jen "rozhodné období"). Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, je rozhodným obdobím pro zjištění průměrného měsíčního hrubého platu celá doba trvání služebního poměru. Zanikne-li služební poměr posledním dnem kalendářního roku, je rozhodným obdobím tento kalendářní rok. Jestliže byl vojákovi v rozhodném období služební poměr přerušen podle § 11 a voják po skončení přerušení ve služebním poměru nepokračuje, je rozhodným obdobím kalendářní rok, který předcházel přerušení služebního poměru. Předchozí věta platí obdobně i při určení do dispozice podle § 10 odst. 2 písm. e) a g), pokud po skončení dispozice voják nekonal službu alespoň 1 kalendářní rok. Bylo-li vypláceno v rozhodném období nemocenské nebo peněžitá pomoc podle zvláštních právních předpisů,4), 10) vypočtou se výsluhové náležitosti z průměrného měsíčního hrubého platu, který by náležel, kdyby k výplatě nemocenského nebo peněžité pomoci nedošlo. Výše průměrného měsíčního hrubého platu vojáka, který konal službu v zahraničí, se vypočte podle průměrného měsíčního hrubého platu vojáka se srovnatelným služebním zařazením v ozbrojených silách České republiky nebo z rozhodného období před vysláním do zahraničí podle toho, co je pro vojáka výhodnější.
	(4) Odměny poskytnuté vojákovi podle zvláštních právních předpisů42a) v rozhodném období se započítávají do průměrného měsíčního hrubého platu jen do výše dvojnásobku platu stanoveného platovým výměrem platným v první den rozhodného období. Při výpočtu výsluhových náležitostí se nepřihlíží
a)	ke krácení platu při dočasném zproštění výkonu služby,
b)	k odměnám poskytnutým při dovršení 50 let věku a k odměnám poskytnutým při prvním zániku služebního poměru po přiznání plného invalidního důchodu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod,
c)	k darům poskytnutým podle zvláštního právního předpisu,42b)
d)	k doplatkům platů vyúčtovaných za období předcházející rozhodnému období.
	(5) Při zániku služebního poměru vojáka, kterému bylo při předcházejícím zániku služebního poměru vyplaceno odbytné, náleží odbytné za podmínek a ve výši stanovených tímto zákonem. Celková výše odbytného v takovém případě nesmí přesáhnout osmnáctinásobek průměrného měsíčního hrubého platu. Odbytné však nenáleží, byl-li vojákovi při předcházejícím zániku služebního poměru přiznán výsluhový příspěvek, i když jeho výplata podle § 136 nenáležela. Pro stanovení výše odbytného rozhodné pro výpočet úmrtného se přihlíží k době trvání všech služebních poměrů.
	(6) Doba od propuštění vojáka ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. e) do stanovené doby trvání služebního poměru se pro nárok na výsluhové náležitosti započítává jednou polovinou; ke zvýšenému zápočtu doby služby podle odstavce 1 se nepřihlíží. Výsluhové náležitosti vojáka, který byl jmenován do nižší hodnosti podle § 7 odst. 4, nesmí být nižší než výsluhové náležitosti, na které by měl nárok ke dni jmenování do nižší hodnosti.
	(7) Při zániku služebního poměru propuštěním ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. g) a i) až l) náleží výsluhové náležitosti v poloviční výši; to platí i v případě odbytného a odchodného, skončí-li služební poměr vojáka propuštěním podle § 19 odst. 1 písm. h).
	(8) Příjemce výsluhového příspěvku je povinen oznámit plátci této dávky do 8 dnů vznik plné nebo částečné invalidity nebo přijetí do služebního poměru podle zvláštních právních předpisů39). Nepožádá-li příjemce výsluhového příspěvku v případě, že se stal plně nebo částečně invalidním, o přiznání plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, anebo nejpozději do 2 let po dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod z důchodového pojištění42c) o přiznání starobního důchodu, výplata výsluhového příspěvku se zastaví. Požádá-li však příjemce výsluhového příspěvku o přiznání starobního důchodu později, stanoví se rozdíl způsobem uvedeným podle § 134 odst. 1 věty druhé a případný rozdíl výsluhového příspěvku se doplatí.
	(9) Výsluhové náležitosti náleží za podmínek platných ke dni zániku služebního poměru vojáka.
	(10) Na srážky z výsluhových náležitostí se použije ustanovení zvláštního právního předpisu.43)
	(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při výplatě výsluhových náležitostí.


***
14. Platné znění části zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, s vyznačením navrhovaných změn

***

HLAVA IV
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O PRACOVNÍ POVINNOSTI A PRACOVNÍ VÝPOMOCI
§ 26
	(1) Povolávací příkaz k plnění pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci lze vydat v souladu se schválenými krizovými plány zpracovanými podle zvláštních právních předpisů.
	(2) Od pracovní povinnosti nebo od pracovní výpomoci jsou osvobozeny fyzické osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných druhů práce, plně invalidní osoby osoby invalidní ve třetím stupni, fyzické osoby mladší 18 let a starší 62 let, těhotné ženy a ženy do konce třetího měsíce po porodu, jestliže se dítě narodilo mrtvé nebo zemřelo; osvobození se vztahuje též na ženy a osamělé muže, kteří pečují o dítě ve věku do 15 let.
	(3) Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nelze požadovat od poslanců a senátorů Parlamentu a členů vlády.
	(4) Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nelze požadovat od fyzických osob, které požívají imunitu a výsady podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.4) Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc od ostatních cizinců5) lze požadovat jen v případě, nebrání-li tomu mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.
	(5) Od pracovní povinnosti nebo od pracovní výpomoci zprostí obecní úřad obce s rozšířenou působností fyzické osoby, u kterých nastane po povolání k těmto povinnostem některá z podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3.
	(6) Fyzické osoby osvobozené od pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci se mohou potřebných činností zúčastnit dobrovolně.

***
15. Platné znění části zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, s vyznačením navrhovaných změn

***

Díl 2
Povolení k trvalému pobytu
§ 87g
	(1) Policie vydá občanu Evropské unie1b) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu13)
a)	po 5 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území,
b)	jestliže v době skončení zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti13a) dosáhl věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod13c) nebo pro vznik nároku na starobní důchod před dosažením důchodového věku13d) a o tento důchod přiznávaný před dosažením důchodového věku požádal, pokud tuto činnost vykonával na území posledních 12 měsíců před podáním žádosti o povolení k trvalému pobytu a nepřetržitě na území pobývá po dobu nejméně 3 let,
c)	jestliže skončil zaměstnání, podnikání nebo jinou výdělečnou činnost 13a) z důvodu vzniku plné invalidity invalidity třetího stupně a pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let; podmínka doby nepřetržitého pobytu na území neplatí, pokud občanu Evropské unie vznikl nárok na plný invalidní důchod invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání 13e),
d)	jestliže je zaměstnán, podniká nebo provozuje jinou výdělečnou činnost na území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se každý den nebo alespoň jednou týdně vrací na území, pokud na území dříve nepřetržitě pobýval a současně zde byl zaměstnán, podnikal nebo provozoval jinou výdělečnou činnost po dobu nejméně 3 let, nebo
e)	jde-li o občana Evropské unie mladšího 18 let, který byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu.
	(2) Ministerstvo vydá občanu Evropské unie1b) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu13), jestliže občan Evropské unie o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů nebo z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele.
	(3) Ministerstvo vydá občanu Evropské unie1b) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu, pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky.
	(4) Pro účely vydání povolení k trvalému pobytu podle odstavce 1 písm. b) nebo c) se doba výkonu zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti13a) na území jiného členského státu Evropské unie považuje za dobu činnosti vykonávané na území za podmínky, že občan Evropské unie byl zaměstnán, podnikal nebo provozoval jinou výdělečnou činnost na území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se každý den nebo alespoň jednou týdně vracel na území.
	(5) Podmínka doby pobytu na území a podmínka doby trvání zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti13a) stanovená v odstavci 1 písm. b) nebo c) neplatí, jde-li o občana Evropské unie, který je manželem státního občana České republiky1a) nebo jehož manžel pozbyl státní občanství České republiky v důsledku sňatku s ním nebo nabytím jeho státního občanství.
	(6) Doba, po kterou je občan Evropské unie1b) veden v evidenci uchazečů o zaměstnání úřadu práce České republiky, se započítává do požadované doby zaměstnání podle odstavce 1 písm. b) nebo d), za podmínky, že byl občanu Evropské unie1b) ukončen pracovní poměr z důvodů na jeho vůli nezávislých.
	(7) Podmínka nepřetržitého přechodného pobytu je zachována, pokud nepřítomnost občana Evropské unie 1b) na území nepřesáhne celkem 6 měsíců ročně, nebo přesáhne-li tuto dobu
a)	z důvodu plnění povinné vojenské služby, nebo
b)	pokud jedna nepřítomnost nebude delší než 12 po sobě jdoucích měsíců, a to ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění, studium nebo odborné školení, anebo z důvodu pracovního vyslání do zahraničí.
	(8) Na občana Evropské unie mladšího 18 let, který byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu, se ustanovení § 87 použije obdobně.

***
16. Platné znění částí zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), s vyznačením navrhovaných změn
***
§ 48
	(1) Organizační složka státu tvoří tyto peněžní fondy:
a)	rezervní fond,
b)	fond kulturních a sociálních potřeb.
	(2) Zdrojem rezervního fondu jsou
a)	prostředky poskytnuté ze zahraničí a peněžní dary,
b)	odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) a b) a penále za prodlení s nimi,
c)	příjmy z prodeje majetku, který organizační složka státu nabyla darem nebo děděním,
d)	u Ministerstva obrany příjmy z prodeje majetku státu, s kterým je příslušné hospodařit toto ministerstvo,
e)	prostředky převedené podle § 47.
	(3) Organizační složka státu člení prostředky v rezervním fondu podle původu, a to na
a)	prostředky poskytnuté ze zahraničí a peněžní dary, a to dále na
1.	prostředky, které jí byly poskytnuty na určitý účel, a to podle těchto účelů,
2.	prostředky, které jí byly poskytnuty bez uvedení účelu,
b)	odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) a b) a penále za prodlení s nimi; tyto odvody a penále dále člení podle původních účelů; původním účelem se rozumí účel, na který organizační složka státu určila dotace nebo návratné finanční výpomoci, při jejichž používání jejich příjemci porušili rozpočtovou kázeň a za to do jejího rezervního fondu tyto odvody provedli a tato penále zaplatili,
c)	příjmy z prodeje majetku, který pro Českou republiku nabyla organizační složka státu darem nebo děděním,
d)	příjmy z prodeje majetku, se kterým bylo příslušné hospodařit Ministerstvo obrany,
e)	prostředky převedené podle § 47; tyto prostředky dále člení podle toho, na co byly před převedením rozpočtovány, na
1.	prostředky určené na financování programů (§ 13 odst. 3) a zároveň na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie,
2.	prostředky určené na financování programů (§ 13 odst. 3) s výjimkou prostředků podle bodu 1,
3.	prostředky určené na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie s výjimkou prostředků podle bodu 1,
4.	sociální dávky,
5.	prostředky určené na úhrady škod způsobených pojistnými událostmi,
6.	ostatní.
	(4) Prostředky rezervního fondu používá organizační složka státu tak, že
a)	prostředky podle odstavce 3 písm. a), které jí byly poskytnuty na určitý účel, používá na tento účel a prostředky, které jí byly poskytnuty bez uvedení účelu, používá na výdaje na rozpočtem nezajištěné provozní potřeby a na výdaje, které v mimořádných případech povolí vláda,
b)	prostředky podle odstavce 3 písm. b) používá na dotace a návratné finanční výpomoci na původní účely,
c)	prostředky podle odstavce 3 písm. c) používá na výdaje na reprodukci majetku,
d)	prostředky podle odstavce 3 písm. d) používá Ministerstvo obrany na výdaje na reprodukci majetku,
e)	prostředky podle odstavce 3 písm. e) bodů 1 až 5 na tytéž účely a tytéž programy a projekty a prostředky podle odstavce 3 písm. e) bodu 6 na výdaje na rozpočtem nezajištěné provozní potřeby a na výdaje, které v mimořádných případech povolí vláda.
	(5) Odstavcem 4 nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy, které výdaje organizačních složek státu omezují.25b)
	(6) Prostředky rezervního fondu určené na financování programů a na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, které na tyto programy a projekty nebyly použity podle odstavce 4 písm. e), organizační složka státu vrátí nejpozději ve lhůtách finančního vypořádání se státním rozpočtem za rok, v kterém byl program nebo projekt ukončen.
	(7) O prostředcích převedených do rezervních fondů podle § 47 může vláda rozhodnout, že budou převedeny do příjmů státního rozpočtu kapitoly Všeobecná pokladní správa a použity buď na snížení schodku státního rozpočtu nebo podle § 24 odst. 1 písm. d).
	(8) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem z rozpočtu organizační složky státu z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť a na stipendia interním vědeckým aspirantům a zaměstnancům na studijních pobytech. Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u zaměstnavatele, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným právnickým nebo fyzickým osobám. Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví ministerstvo vyhláškou.
***
§ 60
	Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť a na stipendia interním vědeckým aspirantům a zaměstnancům na studijních pobytech. Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u zaměstnavatele, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným právnickým nebo fyzickým osobám. Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví ministerstvo vyhláškou.
***17. Platné znění části zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, s vyznačením navrhovaných změn

***

HLAVA II
VÝJIMKY
§ 26
	(1) K poskytnutí věcné nebo osobní pomoci nelze vyzvat fyzické osoby, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva.
	(2) Od osobní pomoci jsou osvobozeny osoby ve věku do 18 let a od 62 let a osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných činností, plně invalidní osoby osoby invalidní ve třetím stupni, poslanci a senátoři Parlamentu České republiky a členové vlády a dále osoby, které by tím vystavily vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké.
	(3) Ženám lze nařídit pouze takovou osobní pomoc, která není v rozporu se zvláštním právním předpisem.19)
	(4) Osoby osvobozené od osobní pomoci mohou poskytnout dobrovolnou pomoc.

***
18. Platné znění části zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), s vyznačením navrhovaných změn

***

§ 32
Výjimky
	(1) Poskytnutí věcných prostředků, pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nelze uložit fyzickým osobám, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva. Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc ostatním cizincům lze uložit, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak.
	(2) Od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci jsou osvobozeny osoby ve věku do 18 let a od 62 let, osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných druhů práce, plně invalidní osoby osoby invalidní ve třetím stupni, poslanci a senátoři Parlamentu České republiky a členové vlády a dále osoby, které by tím vystavily vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké. Dále jsou od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci osvobozeny ženy a osamělí muži pečující o dítě do 15 let věku, těhotné ženy, ženy do konce třetího měsíce po porodu, jestliže se dítě narodilo mrtvé, zemřelo anebo žena o něj nepečuje. Orgán krizového řízení může osvobodit od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci také osoby, kterým by v tom bránila důležitá okolnost, jejíž opominutí by mohlo vést k ohrožení života, zdraví nebo majetku. Závažnost důležité okolnosti posuzuje orgán krizového řízení.
	(3) Ženám lze uložit pouze takovou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc, která není v rozporu se zvláštním právním předpisem.24)
	(4) Osoby osvobozené od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci mohou poskytnout dobrovolnou pomoc.

***
19. Platné znění části zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, s vyznačením navrhovaných změn

***

§ 33
Fond kulturních a sociálních potřeb
	(1) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci.
	(2) Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky.
	(3) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u příspěvkové organizace, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám.
	(4) Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.


***
20. Platné znění částí zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), s vyznačením navrhovaných změn

***

Díl 2
Zabezpečení státních zaměstnanců
§ 98
	(1) Státnímu zaměstnanci přísluší od služebního úřadu při prvním skončení služebního poměru na dobu neurčitou po
a)	přiznání plného invalidního důchodu, nebo
a)	přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, nebo
b)	vzniku nároku na starobní důchod
odchodné ve výši pětinásobku měsíčního platu.
	(2) Státnímu zaměstnanci přísluší od služebního úřadu při skončení služebního poměru z důvodu dlouhodobého neplnění předpokladu zdravotní způsobilosti, k němuž došlo v souvislosti s výkonem služby, odchodné ve výši pětinásobku měsíčního platu.
	(3) Odchodné podle odstavců 1 a 2 přiznává služební orgán rozhodnutím.
	(4) Není-li odchodné vyplaceno státnímu zaměstnanci v den skončení služebního poměru, vyplatí se v nejbližším výplatním termínu určeném ve služebním úřadu pro výplatu platu.

***
HLAVA III
PŘÍSPĚVEK K DŮCHODU
§ 112
	(1) Na příspěvek k důchodu mají nárok za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 4 státní zaměstnanci ve službě na dobu neurčitou a pozůstalí po těchto zaměstnancích.
	(2) Státní zaměstnanec má nárok na příspěvek k důchodu, jestliže
a)	služba na dobu neurčitou trvala celkem nejméně 5 let v období posledních 20 roků přede dnem, od něhož byl přiznán starobní, plný invalidní nebo částečnýnebo invalidní důchod z důchodového pojištění; tato podmínka se považuje za splněnou, pokud plná invalidita nebo částečná invalidita vznikla v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání, za které služební úřad odpovídá,
b)	mu byl přiznán plný invalidní nebo částečný invalidní důchod nebo dosáhl věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod stanoveného pro muže v § 32 zákona o důchodovém pojištění a byl mu přiznán starobní důchod,
c)	služební poměr skončil.
	(3) Pozůstalí po státním zaměstnanci mají nárok na příspěvek k důchodu, jestliže
a)	státní zaměstnanec zemřel v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání, za které služební úřad odpovídá, a
b)	z důvodu úmrtí státního zaměstnance podle písmene a) jim byl přiznán vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod z důchodového pojištění.
	(4) Nárok na příspěvek k důchodu zanikne,
a)	zanikne-li nárok na důchod uvedený v odstavcích 2 a 3; nárok na příspěvek k důchodu vznikne znovu, vznikne-li znovu nárok na tento důchod,
b)	vznikne-li znovu služební poměr.
	(5) Nárok na příspěvek k důchodu nevznikne, skončil-li služební poměr podle § 72 odst. 1 písm. d).
	(6) Do počtu let služby se zahrnuje jen doba služby na dobu neurčitou, za kterou příslušel státnímu zaměstnanci plat nebo jeho část.
 
§ 113
	(1) Výše příspěvku k důchodu se stanoví v závislosti na počtu let služby na dobu neurčitou a na výši výpočtové základny. Ustanovení § 112 odst. 6 platí i zde. Do počtu let služby podle věty první se započítává nejvýše 20 let služby; doba této služby se zjišťuje ode dne vzniku služebního poměru státního zaměstnance do dne, od něhož se přiznává důchod z důchodového pojištění.
	(2) Výpočtová základna se stanoví jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu rozhodných ročních vyměřovacích základů zjištěných za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období; jsou-li v rozhodném období vyloučené doby, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.
	(3) Rozhodným obdobím je období posledních 5 kalendářních roků před rokem, od něhož se přiznává důchod z důchodového pojištění. Není-li v takto stanoveném rozhodném období 5 kalendářních roků, v nichž měl státní zaměstnanec nárok na plat (dále jen "rok s platem"), prodlužuje se rozhodné období v rámci období uvedeného v § 112 odst. 2 písm. a) části věty před středníkem postupně tak, aby zahrnovalo 5 roků s platem; není-li po tomto prodloužení v rozhodném období 5 roků s platem, jsou rozhodným obdobím všechny celé kalendářní roky v rámci období uvedeného v § 112 odst. 2 písm. a) části věty před středníkem a výpočtová základna se zjišťuje v tomto rozhodném období z nižšího dosaženého počtu roků s platem. Byl-li přiznán plný invalidní nebo částečný invalidní důchod v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání v kalendářním roce, v němž vznikl služební poměr, nebo v kalendářním roce následujícím, je rozhodným obdobím doba od vzniku služebního poměru do dne, od něhož se přiznává tento důchod, byl-li přiznán tento důchod a nelze stanovit rozhodné období podle části věty před středníkem anebo věty první nebo druhé, je rozhodným obdobím období všech celých kalendářních roků následujících po roce, v němž vznikl služební poměr.
	(4) Rozhodný roční vyměřovací základ se zjišťuje obdobně jako roční vyměřovací základ pojištěnce pro účely důchodového pojištění53) s tím, že vyměřovacím základem je plat státního zaměstnance, pokud se z něj odvádí pojistné na sociální zabezpečení.54) Vyloučenými dobami pro účely stanovení výpočtové základny jsou doby, které se za vyloučené doby považují pro účely důchodového pojištění,55) a dále doby, v nichž v rozhodném období netrval služební poměr.
	(5) Výpočtová základna stanovená podle odstavců 1 až 4 se omezuje stejným způsobem, jako se omezuje osobní vyměřovací základ při stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění.56) 
 
§ 114
	(1) Výše příspěvku k důchodu činí měsíčně
a)	1 % výpočtové základny za každý celý rok trvání služby na dobu neurčitou, byl-li státnímu zaměstnanci přiznán starobní nebo plný invalidní důchod důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,
b)	0,5 % výpočtové základny za každý celý rok trvání služby na dobu neurčitou, byl-li státnímu zaměstnanci přiznán částečný invalidní důchod invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně,
c)	50 % příspěvku k důchodu, na který by měl nárok státní zaměstnanec v době smrti, byl-li přiznán vdovský nebo vdovecký důchod pozůstalému manželu (manželce) po státním zaměstnanci,
d)	40 % příspěvku k důchodu, na který by měl nárok státní zaměstnanec v době smrti, byl-li přiznán sirotčí důchod pozůstalému dítěti po státním zaměstnanci.
	(2) V případě uvedeném v § 112 odst. 2 písm. a) části věty za středníkem se státnímu zaměstnanci připočítává k době služby na dobu neurčitou tolik let této služby, aby celkový rozsah doby služby činil 20 let; pokud však doba ode dne přiznání plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu do dovršení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod stanoveného pro muže v § 32 zákona o důchodovém pojištění činí méně než 20 let, připočítává se tato kratší doba.
	(3) V případě opětovného vzniku nároku na příspěvek k důchodu podle § 112 odst. 4 písm. a) nesmí výše příspěvku k důchodu být nižší, než kolik činila výše příspěvku k důchodu naposledy vypláceného.
	(4) Příspěvek k důchodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
 
§ 115
	Příspěvek k důchodu se zvyšuje od 1. ledna tak, že se vynásobí přepočítacím koeficientem pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění57) stanoveným naposledy nařízením vlády, pokud hodnota tohoto koeficientu je větší než 1.
 
§ 116
	Příspěvek k důchodu se vyplácí, jen je-li vyplácen důchod z důchodového pojištění, jehož přiznání bylo podmínkou vzniku nároku na příspěvek k důchodu [§ 112 odst. 2 písm. a) a odst. 3]; není přitom rozhodné, zda je důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo s příjmem z výdělečné činnosti se nevyplácí pro souběh s výdělečnou činností.

***
21. Platné znění částí zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, s vyznačením navrhovaných změn

***

§ 103
Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě
	(1) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě se poskytuje po dobu trvání služebního poměru nebo v případě, že služební poměr skončil podle § 42 odst. 1 písm. h) v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání. Po skončení služebního poměru však náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě nenáleží, jestliže příslušník není výdělečně činný ani nepobírá plný nebo částečný invalidní důchod nebo podporu v nezaměstnanosti anebo podporu při rekvalifikaci.
	(2) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě se příslušníkovi poskytuje ve výši, která se spolu se služebním příjmem nebo jiným výdělkem po služebním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání, popřípadě s plným invalidním nebo s částečným invalidním důchodem poskytovaným z téhož důvodu nebo podporou v nezaměstnanosti anebo podporou při rekvalifikaci rovná průměrnému služebnímu příjmu před vznikem škody; ke zvýšení plného invalidního důchodu pro bezmocnost se nepřihlíží. Za dosahovaný výdělek se považuje výdělek alespoň ve výši minimální mzdy stanovené zvláštním právním předpisem,50) z minimální mzdy se vychází též v případě, že skončila výplata podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci z důvodů uplynutí doby, po kterou se podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci poskytuje.
	(3) Jestliže to tento zákon umožňuje, vychází se u příslušníka, který vykonával současně jinou výdělečnou činnost v pracovním poměru nebo byl činný na základě dohody o pracovní činnosti v době, kdy u něj došlo ke služebnímu úrazu nebo kdy u něho byla zjištěna nemoc z povolání, z jeho výdělečné činnosti za dobu, po kterou měla nebo mohla tato činnost trvat.
	(4) Příslušníkovi, jemuž je po skončení služebního poměru poskytována náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě a který je osobou samostatně výdělečně činnou, se provede výpočet náhrady na základě předložení dokladu o výši příjmu podle zvláštního právního předpisu.51) Jestliže je takto zjištěný příjem nižší než minimální mzda, náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě se poskytne ve výši rozdílu mezi minimální mzdou a průměrným služebním příjmem před vznikem škody.
	(5) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě příslušníkovi náleží i při neschopnosti z jiného důvodu, než je původní služební úraz nebo nemoc z povolání; přitom se za příjem po služebním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání považuje příjem, z něhož se stanovuje nemocenské.
	(6) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu příslušníka, který byl ustanoven na jiné služební místo z důvodu ohrožení nemocí z povolání nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání po převedení, vychází z výše jeho průměrného služebního příjmu, kterého dosáhl přede dnem převedení na jiné služební místo, jestliže to je pro něj výhodnější.
	(7) Příslušník, jemuž je poskytována náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě a jenž odmítl po skončení služebního poměru přijmout práci v pracovním poměru odpovídající jeho zdravotnímu stavu zajištěnou bezpečnostním sborem, se poskytne pouze náhrada ve výši rozdílu mezi průměrným služebním příjmem před vznikem škody a průměrným výdělkem, kterého mohl dosáhnout v pracovním poměru.
	(8) Vláda může s ohledem na změny, jež nastaly ve vývoji úrovně služebního příjmu, upravit podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na služebním příjmu, která náleží příslušníkovi po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání.
	(9) Příslušníkovi náleží náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovršil věk 65 let.

***

§ 160
Souběh výsluhového příspěvku s důchody
	Při souběhu nároku na výplatu výsluhového příspěvku s nárokem na výplatu starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného nebo invalidního důchodu74) se výsluhový příspěvek vyplácí pouze tehdy, jestliže je vyšší než některý z uvedených důchodů, a to ve výši rozdílu mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem. Rozdíl mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem se zjišťuje ke dni přiznání starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu anebo ke dni úpravy částečného invalidního důchodu v souběhu s výdělkem nebo invalidního důchodu anebo ke dni úpravy invalidního důchodu při změně stupně invalidity. Jde-li o souběh nároku na výplatu výsluhového příspěvku s nárokem na výplatu starobního důchodu, považuje se ode dne přiznání starobního důchodu za výsluhový příspěvek toliko rozdíl mezi náležejícím starobním důchodem a výsluhovým příspěvkem k tomuto dni a nadále se samostatně zvyšuje podle § 159 bez přihlédnutí k výši důchodu.
 
§ 161
Souběh nároku na výsluhový příspěvek s nárokem na výsluhový příspěvek ze služebního poměru vojáka z povolání
	(1) Při souběhu nároku na výsluhový příspěvek s nárokem na výsluhový příspěvek ze služebního poměru vojáka z povolání se bývalému příslušníkovi vyplácí vyšší výsluhový příspěvek.
	(2) Zanikne-li příjemci nárok na výsluhový příspěvek ze služebního poměru vojáka z povolání, vyplácí se mu výsluhový příspěvek ode dne následujícího po dni zániku tohoto nároku, a to po přičtení všech zvýšení, která by k němu náležela ode dne skončení služebního poměru.
 
§ 162
Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku
	(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.
	(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.
 
§ 163
Povinnosti příslušníka, jemuž je poskytován výsluhový příspěvek
	(1) Bývalý příslušník, jemuž je poskytován výsluhový příspěvek, je povinen oznámit bezpečnostnímu sboru do 8 dnů vznik plné nebo částečné invalidity anebo vznik nároku na výplatu dávek nemocenského pojištění. Nepožádá-li bývalý příslušník v případě, že se stal plně nebo částečně invalidním, o přiznání plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu invalidním, o přiznání invalidního důchodu anebo nejpozději do 2 let po dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod o přiznání starobního důchodu, výplata výsluhového příspěvku se zastaví. Požádá-li bývalý příslušník o přiznání plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu později, než je stanoveno ve větě druhé, stanoví se rozdíl způsobem uvedeným v § 160 a případný rozdíl výsluhového příspěvku se doplatí.
	(2) Bývalý příslušník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit bezpečnostnímu sboru přijetí do služebního poměru podle tohoto zákona nebo do služebního poměru vojáka z povolání a změnu místa trvalého pobytu.
***
22. Platné znění částí zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, s vyznačením navrhovaných změn

***

Uchazeč o zaměstnání
§ 24
	Uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce, v jehož správním obvodu má bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je úřadem práce zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání.
 
§ 25
	(1) Uchazečem o zaměstnání může být, pokud tento zákon dále nestanoví jinak, pouze fyzická osoba, která není
a)	v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru, s výjimkami uvedenými v odstavcích 3 a 5,
b)	osobou samostatně výdělečně činnou; za osobu samostatně výdělečně činnou se považuje fyzická osoba, která se pro účely důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu27) považuje za osobu samostatně výdělečně činnou,
c)	společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným nebo komanditistou komanditní společnosti nebo společníkem veřejné obchodní společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,
d)	členem představenstva akciové společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,
e)	členem dozorčí rady obchodní společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,
f)	členem družstva vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k družstvu pro družstvo práci, za kterou je družstvem odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,
g)	soudcem,
h)	poslancem nebo senátorem Parlamentu,
i)	členem zastupitelstva územního samosprávného celku, jestliže jsou mu vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění členové,
j)	prezidentem republiky,
k)	členem vlády,
l)	prezidentem, viceprezidentem nebo členem Nejvyššího kontrolního úřadu,
m)	Veřejným ochráncem práv nebo zástupcem Veřejného ochránce práv,
n)	ředitelem Bezpečnostní informační služby,
o)	členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů nebo členem Rady Českého telekomunikačního úřadu, členem Rady Českého telekomunikačního úřadu, finančním arbitrem nebo zástupcem finančního arbitra,
p)	nuceným správcem nebo správcem podle zvláštního právního předpisu28) nebo likvidátorem podle zvláštního právního předpisu,29) a to v době, kdy tuto činnost vykonává,
q)	pěstounem, který vykonává pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu,30) nebo kterému je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu,30a) 
r)	výdělečně činná v cizině, nebo
s)	fyzickou osobou soustavně se připravující na budoucí povolání.
	(2) Uchazečem o zaměstnání se nemůže stát fyzická osoba v době, po kterou
a)	je uznána dočasně neschopnou práce,
b)	vykonává vojenskou základní nebo náhradní službu,31) 
c)	vykonává civilní službu,32) 
d)	vykonává trest odnětí svobody nebo je ve vazbě,
e)	pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu, nebo
f)	je plně invalidní podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
f)	je invalidní ve třetím stupni32a), s výjimkou fyzické osoby, která je invalidní ve třetím stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek32b).
	(3) Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání
a)	výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud je činnost vykonávána v rozsahu kratším než polovina stanovené týdenní pracovní doby22) a měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
b)	výkon činnosti na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud za období, na které byly sjednány, měsíční odměna nebo průměrná měsíční odměna nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
Uchazeč o zaměstnání je povinen úřadu práce výkon této činnosti, její rozsah a výši odměny ohlásit a doložit. V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky (odměny) sčítají.
	(4) Podmínkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je, že výkon činností uvedených v odstavci 3 není překážkou pro poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání.
	(5) Překážkou pro vedení v evidenci není ani takové zaměstnání, které není pro uchazeče o zaměstnání vhodným zaměstnáním (§ 20) a je zprostředkováno úřadem práce nejdéle na dobu 3 měsíců, pokud odpovídá jeho zdravotnímu stavu (dále jen "krátkodobé zaměstnání").
	(6) Překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je neposkytnutí identifikačních údajů a neposkytnutí nebo zrušení souhlasu se zpracováním osobních údajů (§ 17 odst. 2).
***

§ 41
	(1) Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci jsou poslední 3 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.
	(2) Pro účely splnění podmínky stanovené v § 39 odst. 1 písm. a) se do předchozího zaměstnání započítává i náhradní doba zaměstnání. Do předchozího zaměstnání se nezapočítává doba zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti vykonávaných v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 25 odst. 1 a § 25 odst. 3) a krátkodobé zaměstnání. Překrývají-li se doba zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti a náhradní doba zaměstnání, započítává se pouze doba zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti.
	(3) Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba
a)	přípravy osoby se zdravotním postižením k práci (§ 72),
b)	pobírání plného invalidního důchodu,35)
b)	pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
c)	výkonu vojenské základní (náhradní) služby,
d)	výkonu civilní služby,
e)	osobní péče o dítě ve věku do 4 let,
f)	osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)3a), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
g)	výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra,
h)	soustavné přípravy na budoucí povolání.
	(4) Z náhradní doby zaměstnání uvedené v odstavci 3 písm. h) nelze pro účely splnění podmínky stanovené v § 39 odst. 1 písm. a) započíst více než 6 měsíců.
	(5) Překrývají-li se náhradní doby zaměstnání uvedené v odstavci 3, započítávají se pouze jednou.
 
***
§ 56
	(1) Uchazeč o zaměstnání je povinen vrátit poskytnutou podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci nebo jejich části, bylo-li
a)	příslušným orgánem rozhodnuto, že skončení jeho pracovněprávního vztahu je neplatné a tento vztah trvá i nadále,
b)	příslušným orgánem rozhodnuto, že výkon jiných výdělečných činností uvedených v § 25 odst. 1 neskončil,
c)	úřadem práce dodatečně zjištěno, že mu byl přiznán starobní důchod nebo plný invalidní důchod podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, nebo
c)	úřadem práce dodatečně zjištěno, že mu byl přiznán starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, s výjimkou invalidního důchodu přiznaného fyzické osobě, která je invalidní ve třetím stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek32b), nebo
d)	úřadem práce dodatečně zjištěno, že mu byly poskytovány dávky nemocenského pojištění.
	(2) Podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci je uchazeč o zaměstnání povinen vrátit úřadu práce za dobu, po kterou se jejich poskytování překrývá s dobou
a)	trvání pracovněprávního vztahu nebo výkonu jiných výdělečných činností, s výjimkou činností uvedených v § 25 odst. 3 a 5,
b)	pobírání starobního důchodu,
c)	pobírání plného invalidního důchodu podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, nebo
c)	pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, s výjimkou invalidního důchodu přiznaného fyzické osobě, která je invalidní ve třetím stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek32b), nebo
d)	pobírání dávek nemocenského pojištění.
	(3) O povinnosti vrátit podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci vydá úřad práce rozhodnutí.
	(4) Nárok na vrácení podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci nebo jejich částí zaniká uplynutím 5 let ode dne jejich přiznání.

***

ČÁST TŘETÍ
ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
§ 67
	(1) Fyzickým osobám se zdravotním postižením (dále jen "osoby se zdravotním postižením") se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce.
	(2) Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou
a)	orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními invalidními ve třetím stupni (dále jen "osoby s těžším zdravotním postižením"),
b)	orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními invalidními v prvním nebo druhém stupni32a),
c)	rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen "osoby zdravotně znevýhodněné").
	(3) Za zdravotně znevýhodněnou osobu podle odstavce 2 písm. c) se považuje fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
	(4) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění.
	(5) Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. a) a b), dokládá fyzická osoba potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. c), dokládá fyzická osoba rozhodnutím úřadu práce.

***
Pracovní rehabilitace
§ 69
	(1) Osoby se zdravotním postižením mají právo na pracovní rehabilitaci. Pracovní rehabilitaci zabezpečuje úřad práce místně příslušný podle bydliště osoby se zdravotním postižením ve spolupráci s pracovně rehabilitačními středisky nebo může na základě písemné dohody pověřit zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou osobu.
	(2) Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují úřady práce a hradí náklady s ní spojené. Žádost osoby se zdravotním postižením obsahuje její identifikační údaje; součástí žádosti je doklad osvědčující, že je osobou se zdravotním postižením.
	(3) Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti.
	(4) Úřad práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace s ohledem na její zdravotní způsobilost, schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost a kvalifikaci a s ohledem na situaci na trhu práce; přitom vychází z vyjádření odborné pracovní skupiny (§ 7 odst. 5).
	(5) Na pracovní rehabilitaci mohou být na základě doporučení ošetřujícího lékaře vydaného jménem zdravotnického zařízení zařazeny fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce, a na základě doporučení okresní správy sociálního zabezpečení vydaného v rámci kontrolní lékařské prohlídky též fyzické osoby, které přestaly být invalidními. Zařazení této fyzické osobytěchto fyzických osob na pracovní rehabilitaci nesmí být v rozporu s jejíjejich zdravotní způsobilostí; úřad práce je povinen zařazení písemně oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení s uvedením data zahájení, místa výkonu, denního rozsahu a celkové délky trvání pracovní rehabilitace, a do 5 kalendářních dnů písemně oznámit její ukončení.
	(6) Na osoby se zdravotním postižením, které se účastní pracovní rehabilitace mimo zaměstnání, se vztahuje § 101, 245 a 246 zákoníku práce; ustanovení § 103 až 106 zákoníku práce se použijí přiměřeně.
	(7) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem obsah individuálního plánu pracovní rehabilitace, druhy nákladů spojených s prováděním pracovní rehabilitace a způsob jejich úhrady.
***
23. Platné znění části zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), s vyznačením navrhovaných změn

***

§ 138
Fond kulturních a sociálních potřeb
	(1) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub výdajů školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí z ročního objemu výdajů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mezd a na odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci.
	(2) Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky.
	(3) Fond kulturních a sociálních potřeb je určen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců v pracovním poměru ke školské právnické osobě a jejich rodinných příslušníků, a důchodců, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně byli v pracovním poměru ke školské právnické osobě nebo k okresnímu úřadu za předpokladu, že byli zařazeni k práci ve škole nebo školském zařízení bez právní subjektivity nebo k právnické osobě před změnou její právní formy na školskou právnickou osobu podle § 187.
	(4) Školské právnické osoby zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí mohou sdružovat prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb, a to na základě smlouvy o sdružení.32)
	(5) Ve smlouvě o sdružení je nutné zajistit, aby každá školská právnická osoba využila sdružené prostředky přiměřeně svému podílu vložených prostředků.
	(6) Ve smlouvě o sdružení musí být dále upraveno, kdo je oprávněn s účtem, na němž jsou sdružené prostředky vedeny, nakládat, a jakým způsobem budou sdružené prostředky vypořádány v případě sloučení, rozdělení, splynutí nebo zrušení některé ze školských právnických osob, jejího vystoupení či vyloučení ze sdružení, a v případě ukončení smlouvy o sdružení.
	(7) Pokud smlouva o sdružení nesplňuje náležitosti stanovené v odstavcích 5 a 6, je od počátku neplatná.
	(8) Sdružené prostředky se vedou na zvláštním účtu, jehož nepoužité zůstatky se převádějí do dalších let. Úroky z tohoto účtu jsou příjmem tohoto účtu, úhrady za bankovní služby jsou výdajem tohoto účtu.
	(9) Podrobnosti o dalších příjmech, výši tvorby a způsobu hospodaření se řídí vyhláškou Ministerstva financí upravující fond kulturních a sociálních potřeb příspěvkových organizací zřízených obcí nebo krajem.33)

***
24. Platné znění částí zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, s vyznačením navrhovaných změn



ČÁST PRVNÍ
OCENĚNÍ ÚČASTNÍKŮ NÁRODNÍHO BOJE ZA VZNIK A OSVOBOZENÍ ČESKOSLOVENSKA A NĚKTERÝCH POZŮSTALÝCH PO NICH, ZVLÁŠTNÍ PŘÍSPĚVEK K DŮCHODU NĚKTERÝM OSOBÁM A JEDNORÁZOVÁ PENĚŽNÍ ČÁSTKA NĚKTERÝM ÚČASTNÍKŮM NÁRODNÍHO BOJE ZA OSVOBOZENÍ V LETECH 1939 AŽ 1945

HLAVA PRVNÍ
OCENĚNÍ ÚČASTNÍKŮ ODBOJE ZA I. A II. SVĚTOVÉ VÁLKY
§ 1
	(1) Tato hlava se vztahuje na občany České republiky, kteří
a)	splňují podmínky uvedené v § 1 odst. 1 nebo 2 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, a bylo jim o tom vydáno podle § 8 tohoto zákona osvědčení, nebo splnili podmínky zákona č. 462/1919 Sb. z. a n., o propůjčování míst legionářům, ve znění zákona č. 196/1946 Sb., a bylo jim o tom vydáno potvrzení příslušného vojenského orgánu,
b)	a pobírají starobní nebo plný invalidní důchod důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z českého důchodového pojištění1).
	(2) Tato hlava se rovněž vztahuje na občany České republiky, kteří po osobách uvedených v odstavci 1 písm. a) pobírají vdovský nebo vdovecký důchod z českého důchodového pojištění1) nebo jim takový důchod není vyplácen jen proto, že jiný vyplácený důchod přesahoval hranici nejvyšší výměry úhrnu důchodů podle předpisů účinných před 1. lednem 1996.
	(3) Tato hlava se dále vztahuje na občany České republiky,
a)	jejichž rodič splňoval podmínky uvedené v § 1 odst. 1 nebo 2 zákona č. 255/1946 Sb., a bylo vydáno podle § 8 tohoto zákona osvědčení, jestliže tento rodič padl, byl popraven nebo zemřel ve vyšetřovací vazbě, vězení, koncentračním táboře nebo internačním táboře anebo byl násilně usmrcen v souvislosti se zatýkáním, jestliže občan ke dni úmrtí rodiče nedosáhl věku 18 let (dále jen "sirotek"),
b)	a pobírají důchod z českého důchodového pojištění 1) .
 
§ 2
	(1) Občané uvedení v § 1 mají nárok na příplatek k důchodu (dále jen "příplatek"). Při úmrtí obou rodičů za podmínek uvedených v § 1 odst. 3 se nárok na příplatek posuzuje po každém rodiči zvlášť.
	(2) Příplatek ke starobnímu nebo plnému invalidnímu důchodu důchodu nebo invalidnímu důchodu pro invaliditu třetího stupně se stanoví za každý započatý měsíc odbojové činnosti vykázané na dokladech uvedených v § 1 odst. 1 ve výši 50 Kč měsíčně, nejméně však částkou 200 Kč měsíčně.
	(3) Příplatek k vdovskému nebo vdoveckému důchodu se stanoví polovinou částky uvedené v odstavci 2, nejméně však částkou 200 Kč měsíčně.
	(4) Příplatek k důchodu sirotka se stanoví dvěma pětinami částky uvedené v odstavci 2, nejméně však částkou 200 Kč měsíčně.
	(5) Celková doba odbojové činnosti se sčítá; přitom se měsícem rozumí 30 kalendářních dnů.
	(6) V případě souběhu nároků podle odstavců 2 až 4 se vyplácí pouze příplatek jeden, a to vyšší, popřípadě nejvyšší; to platí i v případě souběhu dvou nároků sirotka.
	(7) Příplatek není součástí důchodu. Výplata příplatku nenáleží po dobu, po kterou nenáleží výplata důchodu uvedeného v § 1, jehož pobírání je podmínkou nároku na příplatek. Příplatek se vyplácí spolu s důchodem stejným způsobem a ve stejných termínech jako důchod. Vláda příplatek zvýší nařízením ve stejných termínech jako důchody podle zvláštního právního předpisu2).
 
***
HLAVA DRUHÁ
ZVLÁŠTNÍ PŘÍSPĚVEK K DŮCHODU
§ 5
	(1) Občan České republiky, který pobírá starobní důchod nebo plný invalidní důchod nebo částečný invalidní důchod z českého důchodového pojištění 1) a
a)	kterému byla výše důchodu upravena jako účastníkovi odboje5), nebo
b)	kterému Ministerstvo obrany (dále jen "ministerstvo") na základě splnění podmínek stanovených v § 7 vydalo potvrzení o jeho účasti na povstání v květnu 1945 (dále jen "potvrzení") na žádost podanou ministerstvu do jednoho roku po nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo
c)	který
1.	je účasten rehabilitace podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb., nebo u něhož bylo odsuzující soudní rozhodnutí pro trestné činy uvedené v § 2 zákona č. 119/1990 Sb., ve znění zákona č. 47/1991 Sb., zrušeno přede dnem jeho účinnosti, anebo byl účasten rehabilitace podle § 22 písm. c) zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, jestliže neoprávněný výkon vazby nebo trestu odnětí svobody činil celkem alespoň 12 měsíců, nebo
2.	byl zařazen v táboře nucených prací nebo v pracovním útvaru, jestliže rozhodnutí o tomto zařazení bylo zrušeno podle § 17 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, anebo ve vojenském táboře nucených prací, jestliže rozkaz o jeho zařazení do tohoto tábora byl zrušen podle § 18 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., ve znění zákona č. 267/1992 Sb. a zákona č. 78/1998 Sb., anebo v centralizačním klášteře s režimem obdobným táborům nucených prací, pokud celková doba pobytu v těchto zařízeních činila alespoň 12 měsíců,
(dále jen "oprávněný"), má nárok na zvláštní příspěvek k důchodu (dále jen "zvláštní příspěvek").
	(2) Nárok na zvláštní příspěvek má rovněž vdova nebo vdovec, pokud pobírá po osobě uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo c) vdovský nebo vdovecký důchod z českého důchodového pojištění1) nebo jim takový důchod není vyplácen jen proto, že jiný vyplácený důchod přesahoval hranici nejvyšší výměry úhrnu důchodů podle předpisů účinných před 1. lednem 1996. Pobíráním důchodu po osobě uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo c) se pro tyto účely rozumí též pobírání vdovského nebo vdoveckého důchodu po osobě, která splňovala příslušnou podmínku uvedenou v těchto ustanoveních, třebaže ke dni svého úmrtí starobní ani plný invalidní důchod důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nepobírala. Osobou podle odstavce 1 písm. c) se pro tyto účely rozumí i osoba, která byla neoprávněně omezena na osobní svobodě způsobem uvedeným v tomto ustanovení po dobu kratší než 12 měsíců, avšak byl na ní vykonán trest smrti anebo která v průběhu tohoto neoprávněného zbavení osobní svobody zemřela.
 
§ 6
	(1) Výše zvláštního příspěvku činí
a)	u oprávněného uvedeného v § 5 odst. 1 písm. a) a c) částku 2 500 Kč měsíčně,
b)	u oprávněného uvedeného v § 5 odst. 1 písm. b) a vdovy nebo vdovce uvedených v § 5 odst. 2 částku 1 250 Kč měsíčně.
	(2) V případě souběhu nároků na výplatu zvláštních příspěvků podle odstavce 1 se vyplácí pouze zvláštní příspěvek jeden, a to vyšší; je-li jejich výše stejná, vyplácí se pouze jeden zvláštní příspěvek k důchodu starobnímu, plnému invalidnímu nebo částečnému invalidnímu nebo invalidnímu.
	(3) Náleží-li zvláštní příspěvek podle § 5 odst. 2 vdově nebo vdovci, kteří nepobírají vdovský nebo vdovecký důchod, vyplácí se spolu s důchodem, který je vyplácen.
	(4) Zvláštní příspěvek vláda zvýší nařízením, jestliže úhrnný index cen v pravidelné veřejné hromadné vnitrostátní železniční a autobusové dopravě, za vnitrostátní telefonní služby a za tuzemské lázeňské nebo rekreační pobyty vzroste aspoň o 5 %, a to vždy za období kalendářního roku, nebo za období více let, pokud podmínka aspoň 5 % růstu úhrnného indexu cen v předchozím roce nebyla splněna.
	(5) Ustanovení § 2 odst. 7 věty první až třetí a § 3 platí pro zvláštní příspěvek obdobně.

***
25. Platné znění části zákona č. 110/2006 Sb., o životním e existenčním minimu, s vyznačením navrhovaných změn

***
§ 5
Existenční minimum
	(1) Částka existenčního minima osoby činí měsíčně 2 020 Kč.
	(2) Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby plně invalidní a u osoby starší 65 let invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.

***
26. Platné znění části zákona č.111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, s vyznačením navrhovaných změn

***
§ 11
Zvýšení příjmu vlastním přičiněním
	(1) Při posuzování nároku na příspěvek na živobytí se zjišťuje, s výjimkami uvedenými v odstavcích 3 až 7, zda mají osoba a společně s ní posuzované osoby možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním.
	(2) Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu
a)	vlastní prací,
b)	řádným uplatněním nároků a pohledávek,
c)	prodejem nebo jiným využitím majetku.
	(3) Možnost zvýšit si příjem vlastní prací se nezkoumá při posuzování hmotné nouze osoby, která je
a)	starší 65 68 let,
b)	poživatelem starobního důchodu,
c)	plně invalidní,
c)	invalidní ve třetím stupni,
d)	osobou pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství nebo rodičem celodenně, osobně a řádně pečujícím alespoň o 1 dítě a z důvodu této péče pobírajícím rodičovský příspěvek, a to po dobu trvání nároku na rodičovský příspěvek a po této době  takto pečujícím o dítě, které z vážných důvodů nemůže být umístěno v jeslích nebo v mateřské škole nebo obdobném zařízení,
e)	osobou osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), a to za předpokladu, že v žádosti o příspěvek na péči pro osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby byla uvedena nebo po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba poskytující pomoc17a) a tato pomoc je vykonávána v rozsahu nejméně 80 % pracovní doby 40 hodin týdně; je-li pečujících osob více, lze toto ustanovení použít pouze u jedné z nich, a to té, která byla určena jejich písemnou dohodou, a nedohodnou-li se, nelze toto ustanovení použít vůbec,
f)	nezaopatřeným dítětem,
g)	uznána dočasně práce neschopnou.
	(4) Prodej nebo jiné využití majetku se nevyžaduje u
a)	nemovitosti nebo bytu, které občan využívá k přiměřenému trvalému bydlení,
b)	prostředků zdravotnické techniky poskytovaných podle zvláštního právního předpisu 18),
c)	zvláštních pomůcek osob s těžkým zdravotním postižením; zvláštní pomůckou se rozumí taková pomůcka, na kterou je možné poskytnout příspěvek podle zvláštního právního předpisu19),
d)	úprav a vybavení bytu, na jejichž pořízení by mohl být poskytnut příspěvek podle zvláštního právního předpisu19), a dále u vybavení bytu, na které se neposkytuje příspěvek podle zvláštního právního předpisu, jde však o vybavení bytu nezbytné vzhledem ke zdravotnímu postižení některé z osob společně posuzovaných,
e)	motorového vozidla, kterým se dopravuje těžce zdravotně postižená osoba, které by s ohledem na její postižení mohl být na zakoupení, celkovou opravu nebo zvláštní úpravu motorového vozidla poskytnut příspěvek podle zvláštního právního předpisu19),
f)	 motorového vozidla, na jehož provoz pobírá žadatel nebo osoba společně posuzovaná (§ 2 odst. 1) příspěvek na provoz motorového vozidla podle zvláštního právního předpisu19) ,
g)	motorového vozidla, které je využíváno k výdělečné činnosti nebo k jiným způsobem nezajistitelné dopravě do školy nebo zaměstnání,
h)	uzavřeného penzijního připojištění se státním příspěvkem20).
	(5) Orgán pomoci v hmotné nouzi nemusí vyžadovat prodej nebo jiné využití majetku též v případě, kdy majetek přispívá k pracovnímu uplatnění osob.
	(6) Možnost využití prodeje nebo jiného využití nemovitého majetku pro zvýšení příjmu vlastním přičiněním se posuzuje, není-li dále stanoveno jinak, až po uplynutí 3 měsíců, za které byla vyplacena dávka, pokud nárok na tuto dávku trvá. Možnost využití prodeje nebo jiného využití movitého majetku pro zvýšení příjmu vlastním přičiněním se posuzuje, není-li dále stanoveno jinak, až po uplynutí 6 měsíců, za které byla vyplacena dávka, pokud nárok na tuto dávku trvá.
	(7) Možnost zvýšení příjmu využitím nemovitého a movitého majetku prodejem se neposuzuje po dobu pobírání podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci a po dobu pobírání dávek nemocenského pojištění, pokud tato doba, s výjimkou doby pobírání nemocenského po uplynutí podpůrčí doby podle zvláštního právního předpisu15), nepřesahuje 12 měsíců po sobě jdoucích. Doby pobírání těchto dávek se mimo výjimku uvedenou ve větě první sčítají.
	(8) Možnost zvýšení příjmu z uzavřeného stavebního spoření se posuzuje až po uplynutí 6 měsíců, za které byla vyplacena dávka, pokud nárok na tuto dávku trvá; v případě, kdy by výše částky, která by byla pro účely zvýšení příjmu zrušením stavebního spoření získána, byla vyšší než desetinásobek částky životního minima společně posuzovaných osob, se k této možnosti zvýšení příjmu přihlíží ihned.

***
27. Platné znění částí zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn

***
§ 15
	(1) Nemocenské náleží též, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti (§ 57) nebo k nařízení karantény (§ 105) došlo po zániku pojištění v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo.
	(2) Peněžitá pomoc v mateřství náleží též, jestliže po zániku pojištění došlo k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (§ 34 odst. 1) v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství, 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; ustanovení odstavce 1 části věty druhé za středníkem platí zde obdobně. Vznikne-li ženě v ochranné lhůtě uvedené ve větě druhé znovu pojištění, ochranná lhůta po dobu tohoto nového pojištění neběží a nevyčerpaná ochranná lhůta z dřívějšího pojištění se připočítává k ochranné lhůtě získané na základě tohoto nového pojištění, a to nejvýše do celkové výměry 180 kalendářních dnů. Nestanoví-li se ochranná lhůta podle věty druhé, činí ochranná lhůta 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; ustanovení odstavce 1 části věty druhé za středníkem platí zde obdobně.
	(3) Ochranná lhůta plyne jen z pojištěné činnosti, a to samostatně z každé pojištěné činnosti.
	(4) Ochranná lhůta neplyne
a)	z pojištěné činnosti poživatele starobního nebo plného invalidního důchodu důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
b)	z dalšího zaměstnání uvedeného v § 14 odst. 3,
c)	z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené na zotavenou v jiném zaměstnání,
d)	ze zaměstnání malého rozsahu,
e)	ze zaměstnání, které sjednal pojištěnec, který je žákem15) nebo studentem16), pokud doba zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin,
f)	v případě, že pojištění odsouzeného skončí v době jeho útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody.
	(5) Ochranná lhůta zaniká
a)	vznikem nového pojištění; vznikem pojištění osob samostatně výdělečně činných ochranná lhůta ze zaměstnání nezaniká, pokud nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství nevznikne z pojištění osob samostatně výdělečně činných a ochranná lhůta již neprošla dříve, s tím, že ustanovení odstavce 2 věty třetí zde neplatí,
b)	posledním dnem přede dnem, od něhož náleží výplata starobního, plného invalidního nebo částečného nebo invalidního důchodu; to však neplatí v případě vzniku nároku na výplatu částečného invalidního důchodu invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, jde-li o nárok na peněžitou pomoc v mateřství,
c)	posledním dnem přede dnem nastoupení výkonu trestu odnětí svobody,
d)	posledním dnem přede dnem útěku odsouzeného z místa výkonu trestu odnětí svobody.
	(6) Pro účely ochranné lhůty se doba přerušení pojištění považuje za dobu pojištění.

***


§ 19
	(1) Pro účely § 18 odst. 4 až 6 se za vznik pojištění považuje
a)	u zaměstnance, který je pojištěn při výkonu zaměstnání malého rozsahu (§ 7 odst. 2), nástup tohoto zaměstnance do zaměstnání, a to i když zaměstnání nezaložilo účast na pojištění v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec do zaměstnání nastoupil,
b)	u pojištěnců propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody opětovný nástup zaměstnance do zaměstnání, které trvalo po dobu výkonu tohoto trestu,
c)	u zaměstnance, který byl uznán plně nebo částečně invalidní, den, v němž byla uznána jeho plná nebo částečná invalidita,
d)	u zaměstnance, u něhož došlo k přerušení pojištění (§ 10 odst. 9), den vzniku pojištění určený podle § 10 odst. 1 až 8.
	(2) U pojištěnce uvedeného v § 32 odst. 1 písm. d) a e) se rozhodné období zjišťuje ke dni prvního převzetí dítěte do péče; to platí i v případě, kdy pojištěnec převzal do péče totéž dítě opakovaně.
	(3) Rozhodné období pro peněžitou pomoc v mateřství se u pojištěnky, která nastoupila na peněžitou pomoc v mateřství od pozdějšího data než od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, zjišťuje k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
	(4) U zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich úpravou podle § 21.
	(5) Rozhodné období pro ošetřovné se u pojištěnce, který převzal ošetřování (péči) podle § 39 odst. 4 věty druhé místo jiného oprávněného, zjišťuje ke dni převzetí ošetřování (péče).
	(6) U zaměstnankyně převedené na jinou práci nebo na jiné služební místo z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení se rozhodné období zjišťuje namísto ke dni vzniku sociální události ke dni převedení, pokud je to pro ni výhodnější.
	(7) Jestliže v rozhodném období stanoveném podle § 18 odst. 4 a 5 nemá zaměstnanec vyměřovací základ nebo není-li v tomto rozhodném období alespoň 5 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost.
	(8) Nelze-li rozhodné období stanovit podle § 18 odst. 6 proto, že nelze určit první předchozí kalendářní rok s vyměřovacím základem a alespoň 30 kalendářními dny, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost.
	(9) Za vyměřovací základ zaměstnance se považují také příjmy, které se podle zvláštního právního předpisu20) zahrnují do vyměřovacího základu pro pojistné na pojištění a které byly dosaženy při výkonu zaměstnání malého rozsahu v těch kalendářních měsících rozhodného období, v nichž nebyl zaměstnanec při výkonu tohoto zaměstnání pojištěn; do počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období se přitom započítávají i kalendářní dny připadající na tyto kalendářní měsíce.
	(10) Vznikne-li sociální událost v ochranné lhůtě, postupuje se při určení rozhodného období tak, jako by sociální událost vznikla v den, který bezprostředně následuje po dni, ve kterém skončilo pojištění.
	(11) Denním vyměřovacím základem pro výpočet nemocenského pěstouna, kterému je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu14), je jedna třicetina částky odměny náležející tomuto pěstounovi naposledy za kalendářní měsíc předcházející měsíci, v němž mu dočasná pracovní neschopnost vznikla. Nenáležela-li tomuto pěstounovi odměna za žádný z kalendářních měsíců před měsícem, v němž mu vznikla dočasná pracovní neschopnost, je jeho denním vyměřovacím základem pro výpočet nemocenského jedna třicetina částky odměny, která mu náležela za kalendářní měsíc, v němž mu dočasná pracovní neschopnost vznikla. Denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského při karanténě nařízené podle zvláštního právního předpisu a pro výpočet ostatních dávek nemocenského pojištění se u tohoto pěstouna stanoví obdobně.
	(12) Denní vyměřovací základ zahraničního zaměstnance se stanoví obdobným způsobem, jako se stanoví denní vyměřovací základ u osob samostatně výdělečně činných.
***

§ 28
	(1) Nemocenské se poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončilo zaměstnání, jde-li o zaměstnance, popřípadě skončilo pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o zahraničního zaměstnance. Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu uvedenou ve větě první. Byla-li podpůrčí doba podle věty první a druhé vyčerpána v jednom kalendářním roce, nevzniká nárok na výplatu nemocenského od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokračuje-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa v tomto následujícím kalendářním roce. Nemocenské podle věty první a druhé však nelze vyplácet déle, než by se vyplácelo podle § 26. Poživatelem starobního důchodu se pro účely věty první a druhé rozumí fyzická osoba, která v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény má nárok na výplatu starobního důchodu alespoň po dobu jednoho dne trvání pojištěné činnosti, a to ode dne, kdy nárok na výplatu tohoto důchodu vznikl.
	(2) Nemocenské ze zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené na zotavenou z jiného zaměstnání se vyplácí nejdéle do dne, ve kterém měla skončit tato dovolená.
	(3) Nemocenské ze zaměstnání, které sjednal pojištěnec, který je žákem nebo studentem, jen na dobu školních prázdnin (prázdnin) nebo jejich část, se vyplácí nejdéle do dne, kdy toto zaměstnání mělo skončit.
	(4) Podpůrčí doba u nemocenského odsouzenému končí vždy dnem útěku odsouzeného v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény z místa výkonu trestu odnětí svobody. To platí obdobně pro pojištěnce ve vazbě.
	(5) Nemocenské se nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu nebo služební volno, za které nebyl poskytnut služební příjem nebo plat, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla nařízena nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno. Ustanovení věty první neplatí v případě, kdy pojištěnka nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství z žádné pojištěné činnosti, a v případě, kdy pojištěnec byl uznán dočasně práce neschopným podle § 57 odst. 1 písm. e).
	(6) Nemocenské se nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou trvala stávka, vznikla-li dočasná pracovní neschopnost nebo byla-li nařízena karanténa nejdříve dnem, který následuje po dni, ve kterém se zaměstnanec stal účastníkem stávky.

***

HLAVA IV
PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ
Díl 1
Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství
§ 32
	(1) Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má
a)	pojištěnka, která porodila dítě; před porodem má v době nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu nárok na peněžitou pomoc v mateřství těhotná pojištěnka,
b)	pojištěnec, pokud převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (§ 38),
c)	pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela,
d)	pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou [§ 57 odst. 1 písm. e)], a nemá nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství [§ 36 odst. 1 písm. c)],
e)	pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu podle odstavce 7, že bude pečovat o dítě; tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte.
	(2) Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (§ 34 odst. 1). Je-li uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství z více pojištění, musí být tato podmínka účasti na pojištění splněna v každém z těchto pojištění.
	(3) Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství osoby samostatně výdělečně činné je kromě splnění podmínky účasti na pojištění podle odstavce 2 účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné podle § 11 po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby stanovené podle § 34 odst. 1.
	(4) Do doby účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle odstavců 2 a 3 se započítává též
a)	doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění22), jestliže počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu připadne do období 270 dnů ode dne úspěšného ukončení studia nebo k převzetí dítěte do péče podle odstavce 1 písm. b) až e) došlo v období 270 dnů ode dne úspěšného ukončení studia,
b)	doba pobírání plného invalidního důchodu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popřípadě dále trvala pojištěná činnost,
c)	doba přerušení pojištění (§ 10 odst. 9);
doby uvedené v písmenech a) a b) se započítávají v rozsahu, v jakém se nekryjí s pojištěnou činností.
	(5) Je-li uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství z pojištění, v němž není splněna podmínka účasti na pojištění podle odstavce 2, započtou se pro splnění této podmínky doby účasti na pojištění z předchozích pojištění v období dvou let před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství; překrývající se doby účasti na pojištění lze započítat jen jednou. Je-li zároveň uplatněn nárok na peněžitou pomoc v mateřství z jednoho nebo více pojištění, ve kterých je splněna podmínka účasti na pojištění podle odstavce 2, a z pojištění, v němž není splněna tato podmínka, započtou se pro splnění této podmínky v pojištění, v němž tato podmínka splněna nebyla, jen ty dny v období dvou let před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, v nichž trvala účast na pojištění v 270 dnech souběžně v takovém počtu pojištění, z nichž je nárok na peněžitou pomoc v mateřství uplatňován. Není-li podmínka účasti na pojištění podle odstavce 2 splněna ve více pojištěních, započtou se pro splnění této podmínky doby účasti na pojištění v období dvou let před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství jen u toho pojištění, v němž je nejvyšší denní vyměřovací základ; přitom platí postup podle věty první a druhé.
	(6) Dítětem se pro účely odstavce 1 písm. a), d) a e) rozumí dítě do dosažení 1 roku věku a pro účely odstavce 1 písm. b) a c) dítě, které ke dni převzetí do péče nedosáhlo 7 let věku, nejdéle však do dosažení věku 7 let a 31 týdnů.
	(7) V dohodě podle odstavce 1 písm. e) musí být uveden den, od kterého bude pojištěnec o dítě pečovat, a den porodu; podpis matky dítěte na dohodě musí být úředně ověřen nebo ověřen orgánem nemocenského pojištění. Den, od kterého bude tento pojištěnec o dítě pečovat, nesmí spadat do období, za které byla peněžitá pomoc v mateřství vyplacena matce dítěte.
	(8) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) a e) se podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství zjišťují ke dni prvního převzetí dítěte do péče; to platí i v případě, kdy pojištěnec převzal péči o totéž dítě opakovaně.
***

Díl 2
Podpůrčí doba u ošetřovného
§ 40
(1) Podpůrčí doba u ošetřovného činí nejdéle
a)	9 kalendářních dnů,
b)	16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku.
 	(2) Podpůrčí doba u ošetřovného počíná od prvého dne potřeby ošetřování nebo péče. Věta první platí též v případě převzetí ošetřování (péče) jiným oprávněným podle § 39 odst. 4 věty druhé. Vznikla-li potřeba ošetřování (péče) dnem, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná podpůrčí doba následujícím kalendářním dnem.
 	(3) Běh podpůrčí doby u ošetřovného se staví po dobu ústavní péče ošetřované osoby ve zdravotnickém zařízení. Ošetřovné se poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vyplácí nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání.
	(4) Jestliže v průběhu podpůrčí doby, po kterou se zaměstnanci vyplácí ošetřovné, dojde ke vzniku potřeby ošetřování jiné fyzické osoby nebo potřeby péče o jinou fyzickou osobu, nevyplácí se tomuto zaměstnanci ošetřovné, na něž vznikl nárok z tohoto důvodu, po podpůrčí dobu, po kterou trvá předchozí nárok na poskytování ošetřovného; podpůrčí doba v případě vzniku potřeby ošetřování (péče) jiné fyzické osoby se však stanoví ode dne, ve kterém tato potřeba nastala.
 	(5) Ošetřovné se nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu, pokud potřeba ošetřování (péče) vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno. Ošetřovné se dále nevyplácí za dny pracovního klidu, pokud zaměstnanci nevznikl nárok na výplatu ošetřovného alespoň za 1 kalendářní den, který měl být pro něho pracovním dnem a v němž potřeba ošetřování nebo péče trvala.
	(6) Ošetřovné se nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou trvala stávka, pokud potřeba ošetřování (péče) vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni, ve kterém se zaměstnanec stal účastníkem stávky.
 	(7) Za osamělého zaměstnance [odstavec 1 písm. b)] se pro účely ošetřovného považuje zaměstnanec svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s družkou (druhem). Za osamělého zaměstnance se považuje i zaměstnanec, jehož manželka (manžel) je ve výkonu trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku nebo je nezvěstná a bylo zahájeno řízení o prohlášení nezvěstné manželky (manžela) za mrtvou, a tento zaměstnanec nežije s družkou (druhem).
***
§ 59
Ukončování dočasné pracovní neschopnosti
	(1) Ošetřující lékař rozhodne o ukončení dočasné pracovní neschopnosti
a)	pojištěnce, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav umožňuje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, a to dnem, kdy tuto skutečnost zjistil, nebo nejpozději třetím kalendářním dnem od tohoto vyšetření,
b)	pojištěnce, jestliže uplynulo alespoň 180 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti a vyšetřením zjistí, že jeho zdravotní stav je stabilizovaný,
c)	pojištěnce při ukončení ústavní péče nebo komplexní lázeňské péče, je-li splněna podmínka uvedená v písmenu a),
d)	pojištěnce, který byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého do ústavní péče, při ukončení ústavní péče tohoto dítěte nebo při ukončení pobytu tohoto pojištěnce v zařízení, do jehož ústavní péče bylo toto dítě přijato,
e)	pojištěnce, který po opravě nebo opatření nové ortopedické nebo kompenzační pomůcky může vykonávat dosavadní pojištěnou činnost,
f)	pojištěnky, která má nárok na peněžitou pomoc v mateřství, k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, pokud pojištěnka nezačala pobírat peněžitou pomoc v mateřství dříve,
g)	pojištěnce, kterému závažné dlouhodobé onemocnění znemožňovalo pečovat o dítě, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav opět umožňuje pečovat o dítě,
h)	pojištěnky, která byla v dočasné pracovní neschopnosti v souvislosti s těhotenstvím a porodem podle § 57 odst. 1 písm. f), uplynutím šestého týdne po porodu, pokud není nadále dočasně práce neschopna z jiných důvodů,
i)	pojištěnce, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav umožňuje plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, vznikla-li dočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě nebo trvá-li dočasná pracovní neschopnost po skončení dosavadní pojištěné činnosti, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání,
j)	pojištěnce, který se nedostaví k lékařskému ošetření nebo kontrole zdravotního stavu v den, který je vyznačen na rozhodnutí podle § 58 odst. 2, aniž by pojištěnec prokázal existenci vážných důvodů, pro které se k tomuto ošetření nebo kontrole nemohl dostavit, a to tímto dnem,
k)	pojištěnce, který byl uznán plně nebo částečně invalidní, a to nejpozději třicátým dnem ode dne následujícího po dni, v němž byl pojištěnec uznán plně nebo částečně invalidní; lékař okresní správy sociálního zabezpečení je povinen neprodleně ošetřujícího lékaře o dni uznání plné nebo částečné invalidity písemně informovat. Byl-li pojištěnec uznán plně nebo částečně invalidní na základě výsledku soudního řízení o žalobě, ošetřující lékař ukončí dočasnou pracovní neschopnost nejpozději do 10 dnů po písemném vyrozumění orgánem, který vydal rozhodnutí o plném nebo částečném invalidním důchodu, o výsledku tohoto řízení, 
l)	pojištěnce, který je poživatelem starobního důchodu a jehož pojištěná činnost skončila přede dnem, od něhož v době dočasné pracovní neschopnosti vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, a to nejpozději dnem, kterým podle písemného oznámení orgánu nemocenského pojištění byla ukončena výplata nemocenského, pokud k ukončení dočasné pracovní neschopnosti nedojde dříve podle písmen a) až e) nebo j).
	(2) Ošetřující lékař dočasnou pracovní neschopnost neukončí podle odstavce 1 písm. k) u pojištěnce, který byl uznán částečně invalidní invalidním v prvním nebo druhém stupni, pokud u tohoto pojištěnce po dni, v němž byl uznán částečně invalidní invalidním v prvním nebo druhém stupni, nastala nebo trvá jiná porucha zdraví, než která byla důvodem uznání dočasné pracovní neschopnosti, anebo nastaly nebo trvají jiné důvody, které by odůvodňovaly uznání dočasné pracovní neschopnosti, a tato porucha nebo tyto důvody neumožňují pojištěnci vykonávat pojištěnou činnost nebo plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, jestliže pojištěná činnost skončila, a to i když pojištěnec uchazečem o zaměstnání není; v tomto případě dočasná pracovní neschopnost pokračuje dále. Ošetřující lékař je povinen stanovit den, od něhož dočasná pracovní neschopnost pokračuje z důvodů uvedených ve větě první.
	(3) Na postup při nesouhlasu pojištěnce s rozhodnutím o ukončení dočasné pracovní neschopnosti podle odstavců 1 a 2 se použije zvláštní právní předpis38) o rozhodování při výkonu zdravotní péče.

***

§ 95
	Zaměstnavatel je povinen vést evidenci o svých zaměstnancích, která musí pro účely pojištění obsahovat tyto údaje:
a)	jméno, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, datum a místo narození, místo trvalého, popřípadě hlášeného pobytu zaměstnance, den nástupu do zaměstnání a skončení zaměstnání, druh činnosti zakládající účast na pojištění, státní občanství, a byl-li zaměstnanec účasten pojištění v cizině a zaměstnavatel je jeho prvním zaměstnavatelem po skončení této účasti nebo za jejího trvání, též údaj o názvu a adrese cizozemského nositele pojištění a o cizozemském čísle pojištění, a u smluvního zaměstnance též identifikační údaje jeho zahraničního zaměstnavatele, jakož i den zahájení a den skončení výkonu práce smluvního zaměstnance na území České republiky,
b)	výši sjednaného (stanoveného) započitatelného příjmu,
c)	příjem zaměstnance za jednotlivá mzdová (výplatní) období a jednotlivé složky započitatelného příjmu pro stanovení dávek,
d)	dobu dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, dobu karantény, dobu ošetřování člena domácnosti (péče o dítě ve věku do 10 let), dobu mateřské dovolené a rodičovské dovolené, dobu vazby a výkonu trestu odnětí svobody zaměstnance a další dny jeho omluvené nepřítomnosti v práci, dny pracovního volna bez náhrady příjmu, poskytnutých zaměstnanci jeho zaměstnavatelem v případech, kdy zaměstnanec nemá na pracovní volno nárok, a dny výkonu práce zaměstnance v pojištěné činnosti v době, v níž má nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství a ošetřovného,
e)	neomluvené pracovní dny zaměstnance, popřípadě jejich části,
f)	záznam, zda zaměstnanec pobírá starobní, plný invalidní nebo částečný nebo invalidní důchod, a od kdy jej pobírá, plátce tohoto důchodu, a je-li tento důchod pobírán ze státu, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, též záznam o tom, z jakého státu je tento důchod pobírán a jaký cizozemský nositel pojištění je plátcem důchodu,
g)	předcházející orgán, který prováděl pojištění zaměstnance, pokud jím není okresní správa sociálního zabezpečení,
h)	výši vyměřovacího základu pro pojistné,
i)	název zdravotní pojišťovny, u níž je zaměstnanec zdravotně pojištěn,
j)	nepodléhá-li zaměstnanec nebo smluvní zaměstnanec pojištění podle tohoto zákona, údaje o jeho pojištění v cizině.

***

§ 122
Registry pojištěnců
	(1) Registry pojištěnců slouží
a)	České správě sociálního zabezpečení k plnění úkolů vyplývajících pro ni z práva Evropských společenství a z mezinárodních smluv a k provádění pojištění,
b)	okresním správám sociálního zabezpečení k provádění pojištění, a
c)	služebním orgánům k plnění úkolů vyplývajících pro ně z práva Evropských společenství a z mezinárodních smluv a k provádění pojištění.
	(2) Správcem registrů pojištěnců jsou
a)	Česká správa sociálního zabezpečení, jde-li o zaměstnané osoby a osoby samostatně výdělečně činné,
b)	v oborech své působnosti služební orgány, jde-li o příslušníky a odsouzené osoby.
	(3) Registr pojištěnců obsahuje o pojištěncích tyto údaje:
a)	jméno a současné příjmení,
b)	rodné a všechna další příjmení předcházející současnému příjmení,
c)	datum a místo narození a datum úmrtí pojištěnce,
d)	pohlaví,
e)	rodné číslo,
f)	státní občanství,
g)	adresu místa trvalého pobytu, a jde-li o cizí státní příslušníky, též adresu pobytu na území České republiky, popřípadě též kontaktní adresu pojištěnce, pokud se liší od adresy místa trvalého pobytu a pojištěnec ji oznámil,
h)	vznik a zánik účasti na pojištění a dobu přerušení pojištění; u zaměstnání malého rozsahu a zaměstnání, které nezaložilo účast na pojištění z důvodu nesplnění podmínky stanovené v § 6 odst. 1 písm. b), nástup do zaměstnání a skončení zaměstnání a u smluvního zaměstnance zahájení a skončení výkonu práce pro smluvního zaměstnavatele,
i)	druh výdělečné činnosti zakládající účast na pojištění,
j)	obchodní firmu, název nebo jméno a příjmení zaměstnavatele včetně adresy jeho sídla nebo trvalého pobytu, popřípadě místa podnikání,
k)	identifikační, popřípadě individuální číslo zaměstnavatele,
l)	variabilní symbol plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
m)	údaje o dávkách a o době trvání dočasné pracovní neschopnosti,
n)	záznam, zda zaměstnanec pobírá starobní, plný invalidní nebo částečný nebo invalidní důchod, a od kdy jej pobírá,
o)	název zdravotní pojišťovny pojištěnce,
p)	název předešlého orgánu, který prováděl pojištění zaměstnance, pokud jím není Česká správa sociálního zabezpečení,
q)	u osob samostatně výdělečně činných údaje o měsíční výši zaplaceného pojistného na pojištění osob samostatně výdělečně činných,
r)	údaj o tom, že pojištěnec je účasten též pojištění prováděného jinými orgány nemocenského pojištění,
s)	název a adresu cizozemského nositele pojištění,
t)	cizozemské číslo pojištění,
u)	měsíční výši zaplaceného pojistného na pojištění, jde-li o zahraničního zaměstnance,
v)	jméno, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého pobytu zvláštního příjemce,
w)	další údaje, vyplývá-li jejich evidování z požadavků práva Evropských společenství a z mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení.
	(4) Registry pojištěnců mohou být vedeny spolu s registry pojištěnců důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu64) jako společný registr pojištěnců pojištění a důchodového pojištění.

***
28. Platné znění částí zákona č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn

***

Čl.XIV
Přechodná ustanovení
1.	Řízení o přechodu z pracovní neschopnosti do plné invalidity nebo částečné invalidity zahájené před 1. lednem 2009 se dnem 1. ledna 2009 zastavuje, pokud nebylo před tímto dnem vydáno okresní správou sociálního zabezpečení rozhodnutí. Bylo-li v řízení uvedeném ve větě první vydáno před 1. lednem 2009 okresní správou sociálního zabezpečení rozhodnutí, dokončí se toto řízení podle předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008, a to včetně podání odvolání, které lze po 31. prosinci 2008 podat ve lhůtě stanovené těmito předpisy; přitom pro výplatu nemocenského platí § 171 odst. 1 věta první, odst. 2 a 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
 
2.	Nároky na náhradu nákladů řízení podle bodu 1 vzniklé před 1. lednem 2009 tím, že se občan na výzvu dostavil k lékaři orgánu sociálního zabezpečení nebo se pro potřeby tohoto lékaře podvolil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, se posuzují podle předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.
 
3.	Zaměstnavatel, který vyplácí nemocenské, na které vznikl nárok před 1. lednem 2009, zaměstnanci, který žádá o přiznání výplaty starobního důchodu ode dne, který spadá do období po 31. prosinci 2008, a v souvislosti s tím zaměstnanec končí zaměstnání, postupuje při ukončení výplaty nemocenského podle předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.
 
4.	Přiznává-li se po 31. prosinci 2008 starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod ode dne, který spadá do období před 1. lednem 2009, platí o souběhu nároku na výplatu těchto důchodů a nemocenského předpisy účinné ke dni 31. prosince 2008.
 
5.	Vyplácí-li zaměstnanci, který žádá o přiznání výplaty starobního důchodu ode dne, který spadá do období po 31. prosinci 2008, nemocenské k takovému dni zaměstnavatel podle předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008, oznamuje Česká správa sociálního zabezpečení tomuto zaměstnavateli, od kdy byla přiznána výplata starobního důchodu.
 
6.	Požádal-li zaměstnanec dočasně práce neschopný o plný nebo částečný invalidní důchod podle § 93 odst. 1 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení před 1. lednem 2009 a nemocenské je vypláceno i po 31. prosinci 2008, postupuje Česká správa sociálního zabezpečení podle § 93 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
7.	Posudek vydaný podle § 95 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení před 1. lednem 2009 je podkladem i pro rozhodnutí o žádosti o plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, které bude vydáno v téže věci po 31. prosinci 2008.
 
8. 	Evidenční listy důchodového pojištění za rok 2008 se vyplňují podle předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.
 
9.	Zaměstnavatel, který podle § 171 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, vyplácí zaměstnanci dávky nemocenského pojištění ještě v roce 2009, zapíše do evidenčního listu důchodového pojištění za rok 2009 dobu pobírání těchto dávek. Pokud zaměstnavatel vyplácí v roce 2009 dávky nemocenského pojištění po skončení zaměstnání, předkládá evidenční list důchodového pojištění podle § 39 odst. 2 písm. a) věty druhé zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

10.	Pokud lhůta tří let stanovená v § 118a odst. 3 větě první zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počala plynout přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ještě neuplynula, zaniká nárok orgánu sociálního zabezpečení na vrácení, popřípadě náhradu částek důchodu vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši uplynutím této lhůty.

***
Čl.XXXIV
Přechodná ustanovení
1.	Účast na důchodovém pojištění osob samostatně výdělečně činných uvedených v § 9 odst. 3 písm. d) a f) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které před 1. lednem 2009 nesplňovaly podmínky samostatné výdělečné činnosti stanovené tímto zákonem, vzniká nejdříve dnem 1. ledna 2009. Tyto osoby, pokud samostatnou výdělečnou činnost vykonávaly před 1. lednem 2009 a konají ji dále po 31. prosinci 2008, jsou povinny splnit povinnosti spojené se zahájením samostatné výdělečné činnosti do 8. února 2009.
 
2.	U osob samostatně výdělečně činných uvedených v § 9 odst. 3 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jimž vznikla účast na důchodovém pojištění podle bodu 1, se za příjmy ze samostatné výdělečné činnosti nepovažují odměny za užití téhož díla, jde-li o druhou nebo další licenční smlouvu k dílům vyhotoveným nebo provedeným před 1. lednem 2009 nebo byla-li licenční smlouva uzavřena před 1. lednem 2009; to však neplatí, je-li předmětem druhé nebo další licenční smlouvy aktualizace díla.
 
3.	Účast na důchodovém pojištění a doby důchodového pojištění a náhradní doby důchodového pojištění získané před 1. lednem 2009 se hodnotí podle předpisů účinných před tímto dnem.

4.	Za dobu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se důchod doplatí podle § 55 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejvýše v rozsahu stanoveném právními předpisy účinnými ke dni, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

***
29. Platné znění části zákona č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, s vyznačením navrhovaných změn

***

§ 20
Sociální fond
	(1) Zdrojem sociálního fondu je základní příděl na vrub nákladů veřejného zdravotnického zařízení ve výši 2 % z ročního objemu nákladů veřejného zdravotnického zařízení zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost. Sociální fond je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu se schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci roční účetní závěrky.
	(2) Sociální fond je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb
a)	zaměstnanců v pracovním poměru k veřejnému zdravotnickému zařízení,
b)	studentů, kteří ve veřejném zdravotnickém zařízení provádějí praktickou část přípravy na výkon povolání,
c)	interních vědeckých aspirantů,
d)	důchodců, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali ve veřejném zdravotnickém zařízení nebo jeho právním předchůdci,
e)	rodinných příslušníků osob uvedených v písmenech a) až d).

***
30. Platné znění částí zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, s vyznačením navrhovaných změn

***
§ 39
Pracovní poměr na dobu určitou
	(1) Pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána doba jeho trvání.
	(2) Trvání pracovního poměru mezi týmiž účastníky je možné sjednat celkem na dobu nejvýše 2 let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru; to platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba alespoň 6 měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky se nepřihlíží.
	(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy dochází k pracovnímu poměru na dobu určitou
a)	podle zvláštního právního předpisu nebo kdy zvláštní právní předpis stanoví pracovní poměr na dobu určitou jako podmínku pro vznik dalších práv17),
b)	z důvodu náhrady dočasně nepřítomného zaměstnance na dobu překážek v práci na straně zaměstnance.
	(4) Jsou-li dány vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, kterou má zaměstnanec vykonávat, nepostupuje se podle odstavce 2 za podmínky, že v písemné dohodě zaměstnavatele s odborovou organizací budou tyto důvody blíže vymezeny; ustanovení § 51 občanského zákoníku v tomto případě není možné použít. Písemnou dohodu s odborovou organizací je možné nahradit vnitřním předpisem jen v případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace.
	(5) Sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem trvání pracovního poměru na dobu určitou, ačkoliv nebyly splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 4, a oznámil-li zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 až 4, může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby.
	(6) Ustanovení odstavců 2 až 5 se nevztahují na pracovní smlouvu zakládající pracovní poměr na dobu určitou sjednanou mezi agenturou práce18) a zaměstnancem za účelem výkonu práce u uživatele (§ 2 odst. 5, § 308 a 309).
 
***
ČÁST DESÁTÁ
PÉČE O ZAMĚSTNANCE
HLAVA I
PRACOVNÍ PODMÍNKY ZAMĚSTNANCŮ
§ 224
	(1) Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce; za tím účelem zajišťují zejména
a)	zřízení, údržbu a zlepšení zařízení pro zaměstnance,
b)	zlepšení vzhledu a úpravy pracovišť,
c)	vytváření podmínek pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmů zaměstnanců,
d)	závodní preventivní péči.
	(2) Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout odměnu zejména
a)	při dovršení 50 let věku a při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod,
b)	za poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo při živelních událostech, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen život, zdraví nebo majetek.

***
HLAVA III
STRAVOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ
§ 236
	(1) Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování; tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu.
	(2) Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, poskytuje se zaměstnancům stravování; zároveň mohou být dohodnuty nebo stanoveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, nejsou-li tyto záležitosti upraveny pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním právním předpisem75). Tím nejsou dotčeny daňové předpisy.
	(3) Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, může být cenově zvýhodněné stravování poskytováno
a)	bývalým zaměstnancům zaměstnavatele, kteří u něj pracovali do odchodu do starobního nebo invalidního důchodu důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
b)	zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené,
c)	zaměstnancům po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti.

***
§ 371
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
	(1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání plné nebo částečné invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného plného nebo částečného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení plného nebo částečného invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží.
	(2) Náhrada za ztrátu na výdělku podle odstavce 1 přísluší zaměstnanci i při pracovní neschopnosti z jiného důvodu, než je původní pracovní úraz nebo nemoc z povolání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek, z něhož se stanoví výše nemocenského.
	(3) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání plné nebo částečné invalidity podle odstavce 1 přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy (§ 111). Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru.
	(4) Dosahuje-li zaměstnanec ze své viny nižšího výdělku než ostatní zaměstnanci vykonávající u zaměstnavatele stejnou práci nebo práci téhož druhu, považuje se za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání průměrný výdělek, kterého dosahují tito ostatní zaměstnanci.
	(5) Zaměstnanci, který ze vážných důvodů odmítne nastoupit práci, kterou mu zaměstnavatel zajistil, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku podle odstavce 1 pouze ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a průměrným výdělkem, kterého mohl dosáhnout na práci, která mu byla zajištěna. Zaměstnavatel zaměstnanci neuhradí škodu do výše částky, kterou si bez vážných důvodů opomenul vydělat.
	(6) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.
***
§ 386
	(1) Zaměstnanci, který utrpí pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání v pracovním poměru sjednaném na dobu určitou nebo při výkonu práce na základě dohody o pracovní činnosti uzavřené na dobu určitou, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku jen do doby, kdy měl tento pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada za ztrátu na výdělku, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že postižený by byl i nadále zaměstnán. Ostatní práva vyplývající z odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání tím nejsou dotčena.
	(2) Utrpí-li pracovní úraz nebo byla-li zjištěna nemoc z povolání u poživatele starobního nebo invalidního důchodu důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, přísluší mu náhrada za ztrátu na výdělku po dobu, pokud nepřestal být zaměstnán z důvodů, které nesouvisí s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání; nepracujeli z důvodů, které souvisí s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, přísluší mu náhrada za ztrátu na výdělku po dobu, po kterou by vzhledem ke svému zdravotnímu stavu před pracovním úrazem nebo nemocí z povolání mohl pracovat. Ustanovení § 371 odst. 6 platí i zde. 
***
31. Platné znění částí zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, s vyznačením navrhovaných změn

***

§ 21
	(1) Jestliže míra poškození zdraví zaměstnance dosahuje
a)	nejméně 33 %, avšak nedosahuje 66 %, měsíční výše úrazové renty se určí procentem míry poškození zdraví stanovené podle prováděcího právního předpisu, zvýšeným o 34 % z měsíčního výpočtového základu,
b)	nejméně 66 %, měsíční výše úrazové renty se určí ve výši měsíčního výpočtového základu.
	(2) Vznikl-li zaměstnanci nárok na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod podle zákona o důchodovém pojištění
a)	z důvodu, že plná nebo částečná invalidita je v souvislosti s poškozením zdraví, za které náleží úrazová renta, nebo
b)	po vzniku nároku na úrazovou rentu,
sníží se výše úrazové renty o výši tohoto důchodu; ke zvýšení důchodu pro bezmocnost ani ke snížení výplaty důchodu při jeho souběhu s příjmem z výdělečné činnosti nebo s jiným důchodem se nepřihlédne.
	(3) Při změně míry poškození zdraví se vypočítá nová úrazová renta z měsíčního výpočtového základu ke dni změny míry poškození zdraví.
	(4) Úrazová renta se zvyšuje stejným způsobem, ve stejné výši a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů podle zákona o důchodovém pojištění. Pokud nedojde ke zvýšení procentní výměry důchodu, zvyšuje se úrazová renta stejným způsobem, ve stejné výši a ve stejných termínech jako základní výměra důchodů podle zákona o důchodovém pojištění.
***

§ 34
	(1) Zjistí-li orgán úrazového pojištění, že
a)	nárok na dávku nebo na její výplatu zanikl, dávka se odejme nebo se její výplata zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena,
b)	dávka byla přiznána, vyplacena nebo je vyplácena v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byla neprávem odepřena, anebo byla přiznána od pozdějšího data, než od jakého náleží, dávka se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na dávku nebo její zvýšení,
c)	dávka byla přiznána nebo je vyplácena ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byla přiznána nebo se vyplácí neprávem, dávka se sníží nebo odejme nebo se její výplata zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena,
d)	se změnily skutečnosti rozhodné pro výši dávky nebo pro nárok na její výplatu, postupuje se obdobně podle ustanovení písmene b) nebo c).
	(2) Výplata úrazové renty se zastaví, pokud zaměstnanec nesplnil povinnost stanovenou v § 83 odst. 2 a 3 a byl na tento následek ve výzvě ke splnění této povinnosti upozorněn. Zjistí-li orgán úrazového pojištění, že míra poškození zdraví zaměstnance nedosahovala alespoň 33 %, již před zastavením její výplaty, nenáleží úrazová renta ode dne zastavení její výplaty. Zjistí-li orgán úrazového pojištění, že míra poškození zdraví zaměstnance nedosahovala alespoň 33 %, až po zastavení její výplaty, nenáleží úrazová renta ode dne, kterým míra poškození zdraví zaměstnance tuto hranici přestala dosahovat.
	(3) Zjistí-li orgán úrazového pojištění, že úrazová renta nebo úrazová renta pozůstalého byla přiznána nebo je vyplácena ve vyšší částce, než v jaké náleží, v případě, kdy byl
a)	pojištěnému za uvedenou dobu zpětně doplacen plný nebo částečný invalidní důchod podle zákona o důchodovém pojištění, nebo
b)	pozůstalému po zaměstnanci za uvedenou dobu zpětně doplacen vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod podle zákona o důchodovém pojištění,
zúčtují se částky důchodu s vyplacenými částkami úrazové renty nebo úrazové renty pozůstalého.
***
32. Platné znění části zákona č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, s vyznačením navrhovaných změn

***

ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. III
	Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb., se mění takto:

	1. V § 8 odst. 1 písmeno a) zní:

"a)	plnou invaliditu a částečnou invaliditu, a jde-li o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, také skutečnost, že plná nebo částečná invalidita vznikla jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání; tato podmínka je splněna, pokud pracovní úraz nebo nemoc z povolání je jedinou nebo rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu,".
 
	2. V § 8 se na konci odstavce 9 doplňují slova „ ; při posuzování souvislosti vzniku plné invalidity nebo částečné invalidity s pracovním úrazem nebo s nemocí z povolání vychází též ze záznamu o úrazu a z posudku, kterým se uznává nemoc z povolání".

	3. V § 11 odst. 1 se za slova "provádění sociálního zabezpečení" vkládají slova "a úrazového pojištění".

	4. V § 11 odst. 3 větě třetí se slova "od České pojišťovny, a. s.33a) a Kooperativy, pojišťovny, a. s. 33a)  a" včetně poznámky pod čarou č. 33a zrušují.

	5. V § 11 odst. 3 větě třetí se slova "tyto pojišťovny a státní zdravotní ústav jsou povinny" nahrazují slovy "státní zdravotní ústav je povinen".

***

1)	Zákon ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.
Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.
1a)	Například Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, Nařízení Rady (ES) č. 859/2003, kterým se rozšiřují ustanovení Nařízení (EHS) č. 1408/71 a Nařízení (EHS) č. 574/72 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato ustanovení ještě nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.
2)	§ 8 odst. 2 občanského zákoníku.
3)	Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb. a zákona č. 234/1992 Sb.
5)	Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
5a)	Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
5b)	Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5a*)  § 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. 
5b*)  § 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb. 
28)	Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
28a)	§ 25 odst. 3 až 5 zákona č. 435/2004 Sb.
5*)    Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. 
5c)	§ 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
5d)	§ 115 občanského zákoníku.
6)	§ 33 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č. 226/1992 Sb.
§ 116 až 119 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb.
§ 119 až 123 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.
6a)	Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě).
7)	Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
7a)	§ 10 odst. 9 zákona č. 187/2006 Sb.
8)	§ 13 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 149/1995 Sb.
9)	§ 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.
10)	§ 10 a 13 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
11)	§ 76 a násl. a § 93 a násl. obchodního zákoníku .
12)	Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb., zákona č. 468/1991 Sb. a zákona č. 318/1993 Sb.
6b)	§ 7 odst. 8 a § 36 odst. 2 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
13)	Např. zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců České republiky, zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb. a zákona č. 275/1994 Sb.
13a)	§ 566 až 575 obchodního zákoníku.
14)	§ 7 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
15)	§ 9 odst. 1 písm. a) a b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 259/1994 Sb.
15a)	§ 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.
15b)	§ 30 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
17)	Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
15e)	§ 6 odst. 4 písm. a) bod 13 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 152/2007 Sb.
19a)	§ 20 a 21 zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců.
18)	§ 195 a § 206 odst. 2 zákoníku práce.
19)	Např. § 92 odst. 2 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., § 106 odst. 2 zákona č. 154/1994 Sb.
19b) § 83 odst. 3 a § 86 odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. …./2008 Sb.
19b)19c)	§ 45b odst. 2 a § 69 odst. 1 a 2 zákona o rodině.
§ 19 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
19d)	§ 45 zákona o rodině.
20)	§ 36 až 43 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
20a)	§ 55 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb.
20b)	§ 46 odst. 3 a § 48 zákona č. 561/2004 Sb.
20c)	§ 55 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.
20d)	§ 55 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb.
34b)  § 108 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
24)	§ 276 a násl. občanského soudního řádu .
25)	§ 118 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 160/1995 Sb.
27)	§ 6 čl. II odst. 1 zákona ČNR č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů.
4a)	§ 27 odst. 4 zákoníku práce.
4b)	Například § 274 písm. f) občanského soudního řádu, § 9d zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, § 33 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
52b)	§ 8 zákona č. 108/2006 Sb.
52c)	§ 9 odst. 8 věta třetí zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 152/2007 Sb.
53)	§ 6 zákona č. 155/1995 Sb.
32)	Zákon č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9)	§ 46 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 167/2004 Sb.
32a)	§ 132 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb.
§ 116 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb.
§ 119 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě. 
32b)	Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb.
45)	Např. § 128 občanského soudního řádu a § 8 trestního řádu .
48)	§ 15 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.
49) Zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
50) § 3 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb.
50a) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
50c) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
50d) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
70)	§ 25 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.
Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.
71)	Např. § 190 odst. 3 zákoníku práce , § 45 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
3a)	§ 4 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).
71a)	§ 38j zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
71b)	§ 94 zákoníku práce.
55)	§ 6 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.
56)	§ 11 odst. 3 písm. b) a § 16 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb.
2)	Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
56a)	§ 127a zákoníku práce.
§ 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů. 
§ 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 
§ 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 
§ 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb ., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
56a)	Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
57)	§ 37 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
37)	§ 9 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.
38)	§ 13 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
60d)	§ 61a zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č.      /2008 Sb.
60a)	§ 551 občanského zákoníku.
22a)	§ 36 odst. 3 správního řádu.
22b)	§ 46 a 47 správního řádu.
4)	§ 10 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 102/1987 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví trvale nezpůsobilých k dosavadní práci.
      § 12 a násl. vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 19. prosince 1989 o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání.
5)	§ 115 odst. 7 zákoníku práce. 
§ 10 odst. 6 vyhlášky č. 102/1987 Sb.
4b)	Např. § 260 odst. 2 zákoníku práce.
1a)	Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
5)	Například část sedmá hlava třetí zákoníku práce.
5a)	Např. § 133 odst. 2 zákoníku práce.
6a)	Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb.
3)	Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb. a zákona č. 254/2002 Sb.
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
6b)	§ 139 zákona č. 361/2003 Sb.
6c)	§ 66 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb.
6d)	§ 7 odst. 2 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci.
6e)	Například § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, § 119 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
65)	Čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
2b)	§ 9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
9a)	Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
34b)  Zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb.
89) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.
123)	§ 51 zákona č. 37/2004 Sb.
6g)	Například zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
47a)	Například § 192 až 194 zákoníku práce, § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, § 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
47b)	§ 192 odst. 2 zákoníku práce.
6f)	Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
§ 11 a § 13 odst. 1 až 4 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.
§ 14 odst. 4 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.
Vyhláška č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem, ve znění vyhlášky č. 210/1995 Sb.
21)	Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku   zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
30b)	Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.
14e)	Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).
15a)	Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
Zákon ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní policii.
4j)    Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
114)	Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích, ve znění pozdějších předpisů.
115)	§ 33 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
4a)	Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.
53)	§ 14 odst. 2 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 84/1995 Sb.
109)	Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
55)	Nařízení vlády č. 244/1995 Sb. , kterým se stanoví podmínky státní finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby, ve znění nařízení vlády č. 276/1996 Sb.
56)	§ 2 zákona č. 96/1993 Sb.
61)	§ 86 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
32)	§ 139b zákona č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
60)	Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.
58)	§ 43 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
59)	§ 44 odst. 1 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
62)	§ 8 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.
63)	§ 76 a násl. zákona č. 50/1976 Sb. 
§ 119 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

82)	§ 18 a násl. zákoníku práce.
82a)	Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání).
16)	Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.
70)	Obchodní zákoník.
19c)	§ 100 odst. 1 obchodního zákoníku.
9b)	§ 82 obchodního zákoníku.
9c)	§ 100 obchodního zákoníku.
20)	Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
43)	Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
14d) § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb.

108)	§ 115 občanského zákoníku.
111)	§ 111 zákoníku práce .
Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.

35e)	§ 64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
101)	Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).
130)	§ 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
3) 	§ 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
4)	Například zákoník práce, zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4a) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
     Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
     Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
5)  Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků.
6)  Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.
7)  § 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb.
10c) § 3 písm. o) zákona č. 187/2006 Sb.
54)	§ 7 odst. 1 a 2 a § 24 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
55)	§ 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
56)	§ 10 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
56a)	§ 7a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.
57)	§ 23 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb.
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb.
58)	Například § 7 odst. 4 a 5 a § 23 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
57a)	§ 7 odst. 8 a § 36 odst. 2 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
57b)	§ 24 a 25 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
58a)	§ 6 odst. 1 písm. c) a odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb.
19a)	§ 7a odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.
2)	§ 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3)	§ 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
4)	Například zákoník práce, zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4a)	Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
5)	Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků.
6)	Zákon č.527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.
7)	§ 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb.
10)	§ 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.
11)	§ 7 odst. 4 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb.
11a)	§ 67 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
11b)	§ 78 zákona č. 435/2004 Sb.
11c)	§ 38 a 43 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č.     /2008 Sb.
12)	§ 31 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.
14)	§ 2 odst. 3 zákona č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku.
15)	§ 127 zákoníku práce.
13)	§ 6c písm. a) až j) zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb.
16)	§ 129 a 130 zákoníku práce.
16a)	§ 5 písm. a) bod 14 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 424/2003 Sb.
16b)	§ 17 odst. 2 a 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7)	Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb.
8)	§ 32 a násl. zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
9)	§ 7 odst. 1 a § 17 odst. 7 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
10)	Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.
11)	§ 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
13)	§ 37 odst. 2 písm. a) zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění zákona č. 164/1992 Sb.
14)	§ 4 zákona č. 187/2006 Sb.
15)	§ 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě.
16) § 31 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb.
16a) Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců.
16b) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
22) § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
16)	§ 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 74/1994 Sb.
18)	§ 145e zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.
19)	§ 15 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
20)	Vyhláška č. 32/1965 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů.
13) Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění nařízení vlády č. 320/1997 Sb. a nařízení vlády č. 317/1998 Sb.
33)	§ 39 a 44 zákona č. 155/1995 Sb.
30)	§ 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 74/1994 Sb.
17)	§ 111 odst. 3 zákoníku práce.
Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.
34)	Vyhláška č. 32/1965 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů.
34a)	§ 36 a 37 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
35)	§ 5 odst. 3 a 4 zákona č.153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky.
37)	§ 29 až 31 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
37a)	§ 67 zákona č. 155/1995 Sb.
38)	§ 29 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
42)	Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
3)	§ 158 zákoníku práce.
4)	§ 12a zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
10)	§ 20 zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.
42a)	§ 11 písm. a) nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád), ve znění nařízení vlády č. 327/1996 Sb.
42b)	§ 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
39)	Například zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
42c)	§ 32 , 74 , 76 a 94 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
43)	§ 18 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
4) Například vyhláška č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a  imunitách Organizace spojených národů schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, vyhláška č. 157/ /1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.
5)	§ 1 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.
1b) Smlouva o založení Evropského společenství.
13)	Směrnice Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států.
13a)	Například obchodní zákoník, živnostenský zákon, zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
13c)	§ 32 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
13d)	§ 30 a 31 zákona č. 155/1995 Sb.
13e)	§ 25 a § 38 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.
1a)	Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
25b)	Například nařízení vlády č. 447/2000 Sb., o způsobu usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců odměňovaných podle zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.
19)	Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání, ve znění vyhlášky č. 185/1998 Sb.
24)	Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
	Vyhláška č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání, ve znění vyhlášky č. 185/1998 Sb.
53)	§ 16 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.
54)	Zákon č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
55)	§ 16 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
56)	§ 15 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
57)	§ 17 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb.
50)	Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.
51)	Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
74) Zákon č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
27)	§ 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
28)	Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.
29)	§ 70 a následující obchodního zákoníku.
30)	§ 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
30a)	§ 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb.
31)	Zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.
32)	Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě, ve znění pozdějších předpisů.
32a)	§ 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32b)	§ 39 odst. 4 písm. f) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
22)	§ 83a zákoníku práce.
35)	Zákon č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3a)	§ 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
32)	§ 826 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
33)	Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb.
1)	Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
2)	§ 67 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 289/1997 Sb. a zákona č. 264/2002 Sb.
5)	§ 94 zákona č. 155/1995 Sb.
§ 59 až 66 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění účinném ke dni 31. prosince 1995, a obdobná ustanovení předchozích předpisů.
17a) 	§ 21 a 24 zákona č. 108/2006 Sb.
18)	Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
19)	Vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
20)	Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
15)	Zákon o nemocenském pojištění.
15)	Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb.
16)	Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 561/2004 Sb., ve znění zákona č. 383/2005 Sb.
20)	§ 5 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14)	§ 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb.
22)	§ 20 až 23 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
38)	§ 77 a 77a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
64)	§ 16c zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
17)	Například § 37 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
18)	§ 66 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
75)	Vyhláška č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích.









PAGE  


PAGE  1




ЀЂѬԸڠڼۖࡴࡸ঒ঘ๞๢໼ྫྷဂጬጰᏮᐌᐢᑒᑔᒀᒂᒄᙚᙬᙼᜮ᜼ᝌᩴ᩸᪞᪤᫾ᬄ⩖⩞⭴⭼⭾ⷎ⸀⼶⼼㊲㊺㔠㔦㟴㟺㠸㠾㣔㤊㦞㪆㪼㭐㯜㯸㯺㰄㳠㳤䩺䬺丘丞僞僠凘哆哲啐壞壢婐婖洚洞溠溤潖潜灖灜烼焂爾牄狶狼琐豈÷÷ò÷÷òòòò÷÷䠃Ī〄၊㜃脈㔃脈㔋脈䩃䩡开ЀЂЄѬѮԸԺԼՒնվ֢ۜࡺজঠনৎૼழஸீఞ഼ᇔጲጶጾ፶úõððõõððõðõððõЀ␃愃̤Ѐ␃愁ĤЀ␃愂ȤᰀЀㄢᭂ
ᮌ
﻾þẮ፶ᏎᏨᐢᑐᒀᒚᝐ᝔ᝪថឨ៖៞ᡶᢼᬈᲆ⅘↢√∰┼♀⤈⥤⭾⯶úííú切èèè切íííííííЀ␃愁Ĥఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤ᬀ⯶⸄㌨㐞㔨㕬㗖㢸㳦㹊㻠䁲䈲䑞䒄䝒䝖䝞䡺䦺䬾䴖伔僤òòòòòòííèòòòЀ␃愁ĤЀ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᜀ僤凚呸呼咄嘦嘪噂噼嚐圦坒坚婚惬摖斴斶斸斺²관ꠀ관¨ꠀ¨ꠀ¨ꠀ관관관Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤䰀萏Ũ萑ﺘ⑃䔁胆洷蚹葞Ũ葠ﺘጀ斺於旐昴昼槞欌歮洠涾溦潞灞版磞窸粦網绚膢芌虂蜎螎衒úõú切èú혀Ö혀Ö혀Ö切ú切èèè̤̀옍栀ༀ梄ᄁ预廾梄态预懾̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤᠀琐琘秨秮窰窶肰肸臔舚苘苠蓺蔀蘆蘌酈酎颰颶髸鬀鶈鶎ꙞꙤꡤꡪ꽆꽌녚녢덂덈돮돴빞빬뾞뾦쁦삦셴쑐쑔앞읢죀죆촆촌������������צּﭼﮀﰬﲞڒސᏚᏢᏪᓘᓠ᠎ᠤᩮᩴ᮪᮲ᰲ᰺᲼᳄ḤḬℊ⇴∀⎤⚔ýýýýûýùùýùýùùùùýýý÷ù豈豈豈ﬀ÷ﬀ÷÷÷ﬀﴀﴀﴀﴀﴀﬀ÷㔆脈⩈〇၊㜀脈〇၊㔀脈㔃脈䠃Ī㜃脈〄၊崀衒輦麦ꁖꁞꁠꁪꏌꝖ룺빺쁎쉼썞쒈씎읦쟢죊쨶쮎촰쾘퇔퉼퓀휖�ú切úúú切ú切èèèèèè切ú切èèఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤ᬀ�����練ﬞﬢשּׁޒ೦ö©ꐀñññꐀñññ¤ñЀ␃愁Ĥ䜀␃䌃Ĥ왅Ȁ切릋&愀̤Ѐ␃愃̤ࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ጀ೦೪ംചതമ๺ᓤᘔᚎ᝴ᡌᨮ᫆Ḯℌ⇶⇾∀úõõ切ú切èè切úè鰀õ切䬀␃ᄃ쒄䌂Ĥ왅Ā䤀륭怀쒄愂̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤ሀ∀∊≔⎤⎮⏸⚔⚖⚠⛄⟮⟰⠈⠘⠰⡐⡤⢪⢴⨄ú切õ切úõ切ú¤切ú切ú切ú切õ䜀␃䌃Ĥ왅Ȁ切릋&愀̤ࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥጀ⨄⨈⨒⪲⮎ⰮⰰⰺⳠⷒ⸴⺖⻸⽚⾾〢ゆリㅎㆲ㊪㌘㐤㔲㙀㝎㡜úúèõ�èèèèèè�èèèࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤ᨀ⚔⨈Ⱞⰰ㽨㽪䗔䙶䙾䛄䛢䜞䩬䩶䱞䳒䴬䴰劰嚈外嫊栰梼楮榢樖灼耘耚襖詊詌輮輰餂馒鯲鿘ꁒꁦꊤꋎꋴꌈꍘꍚꎢꏜꏤꐜꐪꑨꑰꑺꔐꔚꙌꙖꚨ꿈꿊맊맒뱢뵾쌲쎒쎜었엒옸왂웺위윜줊쥦쥰쩬쩶쮮쮸첖철촨촴췐칖칲캰캲커켢켰쾂ﴀﬀﴀﴀﴀûýﯽﴀﷻûûﯽﬀﴀûýûﯽﴀﴀûýûýﯽﴀﴀﴀﴀﬀﯷﯱﴀﴀﴀﴀﬀﴀﴀﴀﴀﬀﬀﴀﬀﴀ㔋脈䩏䩑〇၊㔀脈㔃脈㜃脈开㡜㨢㯖㽨㽪㽴䀠䁲䄼䇮䊢䋴䎂䓎䗒䗖䗠䚔䜦䟺䦨䩺䩼䪆䪶ööìÛ�ÛÎ츀Îññ츀Îñìఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤က␃ഃ׆Āༀ梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤ࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤᠀䪶䫚䫬䭆䮦䯰䱈䱞䴰劰嚈坮垒垤埾塞墨夀外妎妲òááá�Ü팀Üò였Æ였Æ였À대Ἅ਀&䘋萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘԀ萑ː葠ːఀ␃༃킄ᄂ预廾킄怂预懾̤ࠀ␃ᄃ킄怂킄愂̤Ѐ␃愃̤က␃ഃ׆Āｌༀ킄ᄂ预廾킄怂预懾̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤᐀妲姄娢婬媶嫌庘府庰廠廪彰抦抪抴杤灼珬穘罪耘òååà�Û�àà�àÍ봀°봀ఀ␃ഃ׆Āᄀ킄怂킄愂̤ༀ☊଀Fഀ૆匁ȃȷ萑ː葠ːᰎ਀&䘋옍ć͓萑ː葠ːЀ␃愁ĤЀ␃愃̤ḍഀӆ刁萏ː萑ﺘ葞ː葠ﺘἍ਀&䘋萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘ᐀耘耚耤荌蠪襖襘襢詊詌詖赾輮輰輺酚釤鉦鍂餀餂餖馈馒鯲úú切úóúú切õè�Û切èõõ切ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ĀĀЀ␃愁ĤЀ␃愃̤᠀鯲鿘ꊈꊌꊤꋴꌈꎢꎬꑪꙆꚤꚨꚲꝰꠊ꣖긎꿈꿊꿔냴녞뇼늚öñììñ�ß�ìß�ñìÖ혀ß�ࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤ࠀ␃ᄃ厄怃厄愃̤᠀늚댌뛪렞뢰뤒릖멖뭊뱢뵾쀰슜쌲쌴쌾쏲쐴쑸쒺쓼아앴쬤òéòòòÖ혀é턀Ì턀òòòÑЀ␃愁ĤЀ␃愃̤ᰎ਀&䘋옍ć͓萑ː葠ːЀ&搒ðࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᜀ쬤칚칞칲커컮쾂팤폌풔핞혦훖�ú切õõ切úææ×切×촀»ᰒ਀&䘋옍ć͓頁þ萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘऀ$萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘᰊ਀&䘋옍ć͓ἅ਀&䘋Ἅ਀&䘋萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘĀ"Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤ᄀ쾂팤�����������讀禮硫ﮦﱚﲆﳤ︆︎ﻌﾀÄʆڂڄᮠᴘᵠᵪḪḴ≼⊂⑄⑊⑎⒄ⓒⓨ─◖⺪⽮へ㎾㝈㪶㫾㬈㯂㯌䉴䖌䦘䱘䱢䲨呢垄嫾嬀嶒惠愦抒抸揔揺擀擦沔泜泦湮溶溸ﯽﴀûýûýûýûýûﯽﴀﴀﴀﴀûﯽﴀûýûﯽﴀﴀûýùùﯽﴀûýﯽﴀûýﯽﴀûﯽﬀﴀﴀﴀﴀﴀûý䠃Ī㔃脈㜃脈戀Äʆڂڄڜېۤ®꤀¤ꐀ¤ꐀ©阀©꤀©贀©ꐀ¤ꐀࠀ␃ᄃ킄怂킄愂̤ᰎ਀&䘋옍ć͓萑ː葠ːЀ␃愁ĤЀ␃愃̤倀옍萏萑⑃䔁胆浧蚹葞葠ကܾ݈ۤ߸ࡎࢌ࢐࢚ଚೲྞྡྷྶ࿾ဈႤᒨᢲ᭐᭔᭨᭶ᮐᮠᮢᮼᯰ᯲ú切õèúõõ切ú切õõõ切ú切ú切ú切úఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥᬀ᯲ᰆᱠᱪ᳞ᶠỸ῀ῄ῎⁒⃾ℼ⊆⑎⒄ⓒ☺⢚⧢Ⲕⷾ⽲⽶⾊⿒ú切úèõúõèè�èõõõ切úἍ਀&䘋萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥᤀ⿒⿜へ㎾㕺㝈㝊㝠㝾㞒㟖㟠㡚㢞㨌㲒㷴㺆䄤䆢䆦䆺䇨䇲䉴úõÞú切ú切úÑ턀õõõú切úఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᰉ਀&䘋萑ː葠ːᰎ਀&䘋옍ć͓萑ː葠ːЀ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥ᠀䉴䖌䜚䦘䦚䦲䧲䨆䩄䩎䫨䱎䶰䶴䶾业勂勆勐勼呢垄嶒úá切Ü�Ü�Ü切ú切ú�ú切ú�ú케Ï숀Ἅ਀&䘋萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愁Ĥᰐ਀&䘋옍ć͓萑ːꐓ葠ːࠀ␃ᄃ킄怂킄愂̤Ѐ␃愃̤ᘀ嶒徚悶擾曄樂樆樐歎歒武殺毄瀘瀜瀦磼缘缜缦肪肮肸茞葖虶襘襚òííèíèíèíèííííЀ␃愁ĤЀ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᬀ溸滀炬烴烾襚角觔觶觸觺觼踲踾蹈蹖醺釀靸鞄鞎飐飖ꖲꤐꤺꥺꪺ꭪ꮔ붮뷆뷈뷠얚잖쩎쩔츔칐칚��ࡾࢆૢ૨૪૬෰෸࿞࿠Ⴤ჈჊ሢᐂᐈ᳌᳒Ỻ἞♨♬⨊Ⳍ⽠ýﷻﴀﷴﷴﬀýéﷻﴀﬀﬀýûýûéﷻﬀýûýýéáﷻﬀýééááéßýýééûéﷻ㘃脈䠃Ī㔆脈࡜尃脈〄၊㔎脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ̌j㔀脈ࡕ㜃脈㔃脈堀襚襮觌言謦赒踲踶蹘躌躖輾邾釄釈釒铄陔靬靰鞐鞴鞾飘龢ꖴú切úñì切ú切ììúìì切ú切ììЀ␃愃̤ࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤Ѐ␃愁Ĥᤀꖴꤒꤖꤠꪰ곦곮곸돦띾뢄뷤삨산삺샦썤얚잖³글©글®꤀©글®글®글©ꌀ©글®글̀Ĥ␆愁ĤЀ␃愁ĤЀ␃愃̤Ὄ਀&䘋萑ː⑃䔁胆浹蚹葠ːሀ잖잢잤잺쟺젆쩘쩜쩪쫜쬌톔훜히�������ú切ú切úõ切ú切õõúúèÛèúἍ਀&䘋萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥᤀúå�åÑ怀Ðåå瀀␖ᜁĤ晉阂F혅ИЀЀЀЀЀ܀�ࠀブȀg΄⒐؀̝Ą؀ℌĄ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶␩᠀϶혚ÿ᯿ࣖ＀＀혜（᷿ࣖ＀＀혴ਁ䘃愀϶ἊༀᘀĤ晉葞ऀ☊଀FᘀĤ晉ఀ␃ਁ&䘋␖䤁Ŧ愀ĤለԀ$␆ጀ¤䀀दЀ␃愂Ȥ଀õè挀xõèèèᘀĤ␗䤁ŦȀ䚖̀Ĵ혅ИЀЀЀЀЀ܀䦔ࠂ䛖̀g΄ࡰ⒐٠̝٠ӬĄ؀ᰠĄ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶␩᠀϶혚，ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ਁ䘃愀϶ఀ␃ਁ&䘋␖䤁Ŧ愀Ĥऀ☊଀FᘀĤ晉଀ñഀ☊଀Fༀ垄᛾Ĥ晉葞﹗Ā瀛äᘀĤ␗䤁ŦȀ䚖̀Ĵ혅ИЀЀЀЀЀ܀梔ࠁ듖ࠀg΄ࡰ൜ᆔ ᭬ᾤ⒐ؠ̝ؠӬ؀Ӭ؀и؀Ӭ؀Ӭ؀и؀Ӭ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶␩᠀϶혚＠ÿ᯿⃖＀＀＀＀＀＀＀＀혜 ÿÿÿÿÿÿÿ᷿⃖＀＀＀＀＀＀＀＀혴ਁ䘃愀϶Āòòòòòòòòòòòòòòఀ␃ਁ&䘋␖䤁Ŧ愀Ĥᰀòòòòòòòòòòòòòòఀ␃ਁ&䘋␖䤁Ŧ愀Ĥᰀòòòòòòòòòòòòòòఀ␃ਁ&䘋␖䤁Ŧ愀Ĥᰀòòòòòòòòòòòòòòఀ␃ਁ&䘋␖䤁Ŧ愀Ĥᰀòòòòòòòòòòòòòòఀ␃ਁ&䘋␖䤁Ŧ愀Ĥᰀòòòòòòòòòòòòòòఀ␃ਁ&䘋␖䤁Ŧ愀Ĥᰀòòòòòòòòòòòòòòఀ␃ਁ&䘋␖䤁Ŧ愀Ĥᰀòòòòòòòòòòòòòòఀ␃ਁ&䘋␖䤁Ŧ愀Ĥᰀòòòòòòòòòòòòòòఀ␃ਁ&䘋␖䤁Ŧ愀Ĥᰀòòòòòòòòòò�ἓഀ߆漁ĆƩ༆ᄀ垄᛾Ĥ晉葞葠﹗ఀ␃ਁ&䘋␖䤁Ŧ愀Ĥ᐀ᘀἅ਀&䘋äᘀĤ␗䤁ŦȀ䚖̀Ĵ혅ИЀЀЀЀЀ܀碔ࠔ듖ࠀg΄ࡰ൜ᆔ ᭬ᾤ⒐؀̝؀Ӭ؀Ӭ؀и؀Ӭ؀Ӭ؀и؀Ӭ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶␩᠀϶혚 ÿÿÿÿÿÿÿ᯿⃖＀＀＀＀＀＀＀＀혜 ÿÿÿÿÿÿÿ᷿⃖＀＀＀＀＀＀＀＀혴ਁ䘃愀϶Ȁ淪吏易館勤﬐ﰖﶎ﷤﷾ﺂﺖú切úõðõõõððõõÖ혀ఀ␃༃킄ᄂ预廾킄怂预懾̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤ἅ਀&䘋᠀ﺖﾨￌȞȲ̾Ю޶ୠ෼ย࿈࿠Ⴤሤቆደᑪᔜᚶᢰᥠᦀ᫸òòòòòòÚ촀ÈååååЀ␃愃̤Ἅ਀&䘋萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘᔋ؀$萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ఀ␃༃킄ᄂ预廾킄怂预懾̤ᜀ᫸ᬎᯐḨ὾ᾔ™⌴◼⟦⟮⟲⟺⡮⨊Ⳍ⽤まㅼ㈢㋊㎠㖸㚂òòòòòÜ휀×�ò쨀òÜòÜఀ␃༃ꪄᄁ嚄廾ꪄ态嚄懾̤Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤က␃ഁ׆ĀŨༀ梄ᄁ预廾梄态预懾Ĥఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᜀ⽠⽢⽤぀ご䓆䔒䔴䕰䚄䚺䡜䢘䦰䪮䷖乺乼亶傶冸剼咢哐哒唐奨妢姠娜寤寬嵆嵎憔懎殮殴湲瀪砎研箘箞綜綢艞艤藤藬醄醌鑤鑬ꔘꕔꗂꗈꙄꙊ꧶ꧼ됶듌듰땢릦리욒웚웤잠잨촢촪௠௦ᇊዼᐆὮ↘↜↞↠⥈⥎﫼切切úøúøøõõøõúõõóõõõõøõõóúïõ﫸úø﫸㬇脈䩡䠃Ī〄၊㜃脈㔃脈㔆脈࠶庁㚂㟪㡶㤪㩴㮺䌴䙜䦤䴾䵂䵚䵪䵬䵴䷌亸俴动匾嘈嚈嚚坘ú切éú切ú切ú切äää切×휀×切×휀Êఀ␃༃킄ᄂ预廾킄怂预懾̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愁Ĥက␃ഃ׆ĀŨༀ梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤ᜀ坘塬嫪屦嵒弮悜挞昴昼显晈暊樸瀬炸痜筤翈艨萾蕞藮袀貄òòòíèèíí�Ù�Û�Û팀Ù�ᤆഀۆ렂瀑#Ā#ఀ␃༃斄ᄁ鮄廾斄态鮄懾̤Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤ఀ␃༃킄ᄂ预廾킄怂预懾̤᠀貄辈醐鉢鑰韨駘鲶鼔鼜鼞鼨龮꒘ꖄꟶꟸꠄꧼ귖꼄꾔낀òãò�Þ�Ù�Ù�Þ�Þ턀Ñ�Þ�Þ쐀ఀ␃༃㢄ᄁ좄廾㢄态좄懾̤ለԀ$␆ጀ¤䀀दЀ␃愁ĤЀ␃愃̤Ā#ఀ␃༃斄ᄁ힄廾斄态힄懾̤ఀ␃༃斄ᄁ鮄廾斄态鮄懾̤ᘀ낀념됲듎듖듘듰땢땮뗠똠벀븚샔섬쎰엊잂쪾춎퇮퇲퇼튘틢òíèàèííÓ팀Ó팀ííèఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ለԀ$␆ጀ¤䀀दЀ␃愁ĤЀ␃愃̤ఀ␃༃㢄ᄁ좄廾㢄态좄懾̤᠀틢펚퐺풖홄훰ퟚ������òòòòòòòòòòòòòòఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᰀﰼｄｈｔｾؐؔ؞ܸ٘৚৺૪௪òꨀ¥ꔀ ꀀ ꔀ¥ꀀ ꔀ¥ꀀòòЀ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥ䜀␃䌃Ĥ왅Ȁࠀ릌&愀̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ሀ௪ტᆂᚶ᤬ᨶ᪰᫼ᴤẨὮ↘⥐ⷐぐ㊆㊊㊔㊴㛊㢨㫒㴄㵒㸴㹬㺼òòòíòíííß�ííòòЀ␃愁Ĥࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤Ѐ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᨀ⥎⥔⥖⥘ⶊⶌⶎⷔⷖⷘ《「『ござじ㒴㗬䂸䂼䆨䆰密尀忬忴恚憶憺憼憾捬据捰斔斖斘椎椐椒殤殦殨毖毢毮犞犠犢狐狜狞狨珢珤珦甸畂畄畎痎痦痨穨脊脚脜腄舊舐詤該詴誊譲诤賐釂鈰鉊鋔阺陀驄骊ꄐꄖꋌꋒꏀꏆ녴땸뜌ﴀûﷻﴀûﯽﴀûýøøýøýﯽﴀûﯽﴀûﯽﴀûﯽﴀﬀﴀûýûýûýûôýýﯽﴀﬀ䠃Ī㬇脈䩡〇၊㜀脈〄၊㔃脈㜃脈崀㺼㻺㿊䋌䐶丈上且乐呮哰垌垾壬奐姊婎孖岈嶖忸忼怈恚憶捨òòíèíòí×휀×ííèíက␃ഃ׆ĀŨༀ梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᤀ捨斐椊殠犚珞痊痎痘痦痨痲穨穪究竔羜羠ú切ú切ú切úõ꬀£騀õõ切úࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤ለԀ$␆ጀ¤䀀द䤀␅؀$ꐓ♀䔉胆淃蚹Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤ᄀ羠羪翪舒葜薞虲蝔蠤蠦蠰蠾血衊誜誠說誸誺誼誾ú切õõõ切ú切úõ切ú切ú切䜀␃䌃Ĥ왅Ȁࠀ릌&愀̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥ᐀誾諈逘逜逦醌醐醚醨醪釂鈰鈲鉊鋔鋞鎸靈飶饲駼ꁈꋬꐾꘀꝢ겘úõ切õú切ú切í切úúàààõõఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ለԀ$␆ጀ¤䀀दЀ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥᨀ겘겠겢견꽄땺뛬뛴뜌띚띤랄륆묀뻲뾨뾪뾴쀒úúõú切í切úõ¡ú切᱌਀&䘋萑ː⑃䔁胆淆蚹葠ːለԀ$␆ጀ¤䀀दЀ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥሀ뜌띚믌뻰뽨뽰뾦얄얚얬좊쫬쬄쬔켈켐톒퉌퐈휂����������裸落爛ﴴﶼ︶ﺘﾐ￲ȤȦ̖ඖဎၸႴႾᘦ ᜲ᠚ᡂᫀ᫊᩸᮴ᯨ᯲ᱤᲬᲶ⁖₞₨⑲❒⫚⼺⿶。ㆺ㈂㋈㌎㟴÷óóóìóóóóóóóóó�䌈ᙊ愀ᙊ㬇脈䩡㜇脈䩡愄ᡊ〄၊〇၊㔀脈㔃脈㜃脈㬏脈䩏䩑䩡圀쀒셞쐞앆옺옾왈쯺쵬큦퉐퐈휂휊휖흐�����ú切ú切úú切èæ切õõ切äõ切Ā$Āఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤᐀�³글©꤀®글®ꀀ®錀ꀀ©꤀©꤀®ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ࠀ␃ᄃ킄怂킄愂̤Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤䬀␃ᄃ킄䌂Ĥ왅Ā촀륭怀킄愂̤ᄀ裸壟ﴒﴚﴜﴴﶜﶼ﷈﷦րࠄઈတᔠᔨᔪù¬§꜀§鼀꜀§ôô§ለԀ$␆ጀ¤䀀दЀ␃愁Ĥ䜀␃䌃Ĥ왅Ȁ眀릋&愀̤Ѐ␃愃̤ᤆഀۆ렂瀑#ሀᔪᔶ᜶៾᠆᠚ᡂᡎ①⑤⑲❒⫚⼰⼸⿶。㈆㓺㘤㝊㞺㢀㫆㳮úõ切úúõ切õ�õ切õ切õõ툀Ò툀Òఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᰎ਀&䘋옍ć͓萑΄葠΄ለԀ$␆ጀ¤䀀दЀ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥ᠀㟴㠒㢤㣌㤘㳮㴤䗞䘐䚎䣞䤜䤞䦶䩚䪆䫼䯖䰊䲂䳪䳮䴶䴺拊挈掆榢橢秨秮絬絲縮縰逾遂附陊ꧦꧬ딖딜륚륞먢먨몠몦빼뺂솰솶에엒엤엦온옮찦찬쳖쳜퀈퀎킀킈툎툺튘틬파퍄햚햠햸햺������������ýﷻﬀýýýﷻﬀýóóﷻﴀﬀýﷻ䈉ت桰ÿ䠃Ī㘃脈〄၊䌈ᙊ愀ᙊ㜃脈㔃脈尀㳮㳶㴘㴤㷤䀞䃖䊨䔚䡌䦶䦾䧀䧈䨖䲆今儲兌剆匠呖咘咠咢÷òíííòòààÓ팀Óòఀ␃༃킄ᄂ预廾킄怂预懾̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁ĤለԀ$␆ጀ¤䀀द᠀咢咪唄喐喸嘺圠埨姮宆屐幐慦扰掴摚擞柪榘榠橢ú切õè×휀õ였µ가õèõúࠀ␃ഃ׆Ā愀̤က␃ഃ׆Āｌༀ梄ᄁ预廾梄态预懾̤က␃ഃ׆Āༀ梄ᄁ预廾梄态预懾̤က␃ഃ׆ĀȜༀ梄ᄁ预廾梄态预懾̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥ᐀橢橤橬橴櫎欘浆潂濐爴矺縘苪菨踌輤钴颞骊鮚ꈬꊮꕤꛨꤞ껰끊ú切ú切õèèõõõèèõèèᔃ؀$ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥᨀ끊됾럆모믆븎뻮뿦쓦읎쨎켈���òòòòïòòòòäÜ�×휀×Ѐ␃愁Ĥ܀萑˄ꐓ葠˄̤̀␱愀̤Ѐ␃愃̤ᔃ؀$ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᤀ﫼שׁﰎﰔﱌﱔﵢﵪҔҚӐӖԀԈՈՐؘ؞ڀچࠎࠔࠬ࠲ࣖࣜ਺ੀ੠੦શ઼૔૚࿪࿰ကဆដថᮦᮬᶮᶴ⒐⒖ⷜⷢⷸⷺ㷪㷰䃔䃜䙲䙺䥊䥐亂予劼勄啀商垜垢旞旦月朐柖柞決沨涌涒淊淒滠滨犆犌締緲練縚縬芒ﴀﴀﴀﬀﴀﴀﴀﴀﴀﴀ豈ﴀﴀﴀﴀﴀﴀﴀ豈豈豈豈ﴀ豈ﴀ豈ﴀﴀﴀﴀﴀﴀﴀﴀ豈豈豈ﬀ豈豈豈ﴀíï㘃脈崃脈愄ᡊ䈉ت桰ÿ䠃Ī㜃脈〄၊帀žΞਆ૬ආຒ࿘ᄈነᏠᓆᛆ⍾⬈㯜㽺䍘䙲䙺䙼䚆䛞䞒䣚öñääääñññ�Ô케Ï케ñЀ␃愁ĤለԀ$␆ጀ¤䀀द܀萑˄ꐓ葠˄ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤ࠀ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤᠀䣚凔勆啈垤擪甆瞠篪粦粮粰精線縔薲袸躬輚鋀闼鞤鞨鞴鬬鱘麸ꎄú切ú切ú切ú切úõúèèè切ú切õ切ú切úఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤ᬀ芒芘荌荒藴蘦蘨蚠蜖蜜蝎螂蟺血衖衢裺褦覄訜訢誀誜語諒諼謨讆诌谂豦賨贄贆贼赨趔跲蹖蹲蹴躨鉰鉸预颌飜飮ꆤꆬꤲ꥞ꦼꫀ꫈몈몐퉺튦팄ﲘﲞńŊӪӰࢪࢲඎඖၨ႖ᇨቄጤጨᒺᓀ៼ᤆᤌᱤ⒖Ⓜ┠⨖⨞⮂⮄ⵘⵜⵞýýûùö炙ﬀù炙ﴀﬀ豈ﬀù炙ﬀ豈ﬀùûùööôö炙ﬀùýýýýöýû炙ﬀﯰù炙ﬀ豈㔆脈⩈㜆脈⩈崃脈〄၊㔃脈㜃脈䠃Ī崀ꎄꙢꢀꢮ꧀꫊ꮰ겈꺜뉖돀럦몒븤븬븮븺뻌뼤뾆젨진찘츾켒턒ú切íÜ�Ü切ú切ú切ú휀×휀×휀×切ú切úíЀ␃愁Ĥက␃ഃ׆Āﺘༀ킄ᄂ预廾킄怂预懾̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤ᤀ턒팈핺���òíòòààòòííÛ�Û�íЀ␃愁Ĥఀ␃༃킄ᄂ预廾킄怂预懾̤Ѐ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᤀ冷﷌ﻬￂɆͦפ࠸ଦౢ෶໚ဴጨ៼ᱤᵆẈὄ⁚⃨∘⍄⛘òòòòòòòòòí케Ï케Ï케က␃ഃ׆Āༀ梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ἅ਀&䘋萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘЀ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤᠀⛘⮄ⵌⵔⵖ⺖⺘⺠⺨㍈㐒㑠㗠㘢㞀㤶㫎㹮䢔䵴䵼䵾䶈榐歂÷åòàòÓ팀Ó팀Ó팀òòàòఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愁Ĥఀ␃༁킄ᄂや廽킄怂や懽ĤЀ␃愃̤܀萑˄ꐓ葠˄᠀ⵞ⺖⾴⾸㔨㔬㗖㗜㘚㘞㚬㚰㦤㧤㩢㰴㰸䅼䆀䐖䐞崖崜弼彂彬彲惚惢放敄朴机栺桂榄榌稞穞竌竎竜酂酊뎀뎈윦읮인졐쥆짆짊쫜쫠쿒쿖킀킆탄탈텖텚푎풎풐픎훠훤��ﶤﶬＸ＼୞୦ᗤýúúúúúﷸ切切切切切切切切切切ýýúúﷸﴀ切切切切切切ﴀ切切切切切切切切切切切切切䠃Ī㜃脈〄၊㔃脈愀歂牐細豀軀酎酖酘酤釺隌鷺麞ꇚꎜꡀꭦ뀸많òòí¢íòíííF̀Ĥ왅̀묀릋&愀ĤЀ␃愁ĤЀ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ሀ많묮뷤싴졆졎쥆쥈쥐쥒쥶쥾췴캼켊킊탌툪폠핺훨��úé切ä切úää�ú케Ï케Ï케Í切ú切ÏĀఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤܀萑˄ꐓ葠˄Ѐ␃愁Ĥက␃ഃ׆ĀŨༀ梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤ᜀﳠǆژ௚๠ፀᗘᗚòííòòíòòííåáí̀ꐓx܀萑˄ꐓ葠˄Ѐ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᤀᗚᗢᗤ᝖᝞᝴ាៀᠰ᥸᦬ᧄ᫸ᮘᮚᮤᰘ᳄Ḩἂᾂ⎨⚢⠂⣰⥲⮢ⷦú切õ切ú切úèèõúèèõõõõఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥᬀᗤ᝖᝴ាᴪᶐḤⷰ⻀㑐㓤㕈㗜㗠㺂㻰㾞䐌䕐䛎䛒䨄䨈䬈䬌䯆䯊䱰䱶串买仼僾億劾勄呜呢咎咬哠喼嗲噖埘埞崎崔扈扐摐摘昲杠検椼楲楴楺欂汼涸淴漢潨瀜瀢焺爔爺甲甸盲相箄箊紾組綄綬緺衎衶裄谌谒跂跈踄踤蹚辄辌ýûﷹﴀöﷹﴀ豈ýëëëﷹ豈ýëëëëýﷹﴀ豈豈豈ýëëëëﷹ豈ýééﷹ䠃Ī〄၊㔇脈䩡㜇脈䩡愄ᡊ㜃脈㬃脈㔃脈尀ⷦⷮ⻀⻂⻊⻌⻖⻺〪ギ㆖㉮㑐㗠㗨㗪㗴㜀㞂úõ切ó切úææ切ú切õ䤀☊଀F䀀द⑃䔁胆訳⚹ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ĀЀ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥሀ㞂㟸㡖㤎㪀㮰㱈㳢㵾㸦䁘䐂䐊䕐䕒䕚䕜䕤䘐䛔䦾䨊䬐䯌俊删匼厸òòíòòííèèòòòòòЀ␃愁ĤЀ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᬀ厸呤埠嶨幠愠拤擮昦昨昰杠杢杪杬杸柪柬柶桰棶榆樀櫴櫶櫸欀汼òòòòèíèèèíòíèíЀ␃愁ĤЀ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᬀ汼汾沆沈沒洐犬砞祎祒祜穊箎籜籠籪粬繦缆羮聺艼蓈蝢蟆蠚跊鄖úõõ切ú切úõ切ú切õúèèèè切úఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤ᬀ鄖鄘鄚鄢釮釰釸釺鈆銊頾骈鶶ꁪꁮꁺꅨꊪ꒠꒤꒰ꓲꚬꝌꡪꤶꪼú切úõ切ú切úõõú切õõïââఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤̀Ĥ␆愁ĤЀ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥᨀ辌鄤釮錸鍴鎈鎎钪铰閠閦阶阼雠雦靠頼鲚鲠鵐鵖ꊢꊨ꒖꒞ꖄꖊꗊꗲꙀ늜닄댒뙘뙞렎렔롐롸룆멖멜뱂뱈버벤볜븄븊븶빔빖뺎섪셤솰솶썘쐦쐴쒞쒦앲앸쮄쮊켞켢쿂쿆훰훸훾�������謁ﴀﬀﬀﬀﬀýﷻﬀýöøﷻﬀﴀﬀﬀýøøøøøﬀýøûøûûøøýﷻ䠃Ī〄၊㜃脈㔃脈愀ꪼ곆꼒놪눎뉢렖뱊뿠삤사삮삺좂좊좌좘죸찀쳠쵘췤쿈�����òòòííèíèèòííòòЀ␃愁ĤЀ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᬀ�異ﰊﶾﺼﺾﻆ￰òíííèèíèèíííèíЀ␃愁ĤЀ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᬀ謁變לּנּﻈ￰		ð	ö	Ȓ	Ț	ʒ	ʚ	̬	̴	֔	֜	־	מ	ؐ	ܼ	ݨ	߆	ࠨ	࠰	ఘ	ఞ	౲	౸	ෘ	ෞ	࿊	࿒	ጒ	ጚ	ᐞ	ᐤ	ᕬ	ᕲ	ᛪ	ᛰ	ᠰ	ᠶ	᱊	ᶚ	㗪	㗲	䈎	䉎	䋌	䯔	䰔	䲒	乚	佲	冾	凨	刨	吔	吚	咾	嗖	婀	婪	媪	惀	惆	憞	抔	椚	楚	様	比	浔	溜	滶	潾	眘	睔	睜	砌	硈	礼	祶	豰	貪	酼	醂	鉬	鉲	鎆	鎌	閨	閮	霊	靀	鞶	颞	ýýûýýýýýùﯷûýùùùùùýùùùûýﯷûûﯷﴀﬀûýûﯷﬀûﯷﴀﴀﴀﴀû㜃脈䠃Ī㔃脈〄၊戀￰￲￺	>	J	ø	Ŷ	Ԅ	࠴	૔	ூ	ං	ຢ	ሺ	ᔖ	ᝦ	ᣄ	ᤦ	ᬐ	᰾	᱀	᱈	ᶚ	ᶢ	ᶬ	Ḝ	úõõúèèú切ú切ú切èúõ切õúఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤ᬀḜ	Ṁ	Ẑ	Ỗ	ὂ	⁈	⃶	⇐	∘	⋆	⍌	⏮	⑤	⟞	⢶	⥢	⩐	⮂	ⱂ	ⵘ	⵾	⸊	⸢	⺶	ヤ	òíòòíàòòÏ케Ï케Ï케íက␃ഃ׆Āༀ킄ᄂ预廾킄怂预懾̤ఀ␃༃킄ᄂ预廾킄怂预懾̤Ѐ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤᠀ヤ	ㆶ	㉘	㌢	㔖	㗴	㣜	㫖	䒌	䒔	䒞	乒	佲	佴	佼	佾	侐	侠	侪	傮	卆	吜	咲	咴	咼	嗖	嗘	嗠	òòííèííèèííèíèЀ␃愁ĤЀ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᬀ嗠	嗢	嗬	嗼	壸	徼	惈	憒	憔	憜	抔	抖	択	抠	抪	拲	攰	曂	櫌	毆	毈	毊	毒	浔	浖	浞	浠	浬	涮	ú切úõõ切úõ切ú切úõõ切ú切õú切ú切Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥᰀ涮	涸	溜	滶	潾	濆	瀢	爌	犜	珺	珼	琄	琘	瑀	瑌	疚	瘞	礘	竐	笆	箪	粒	綠	緶	缒	罚	úè�èõõú切ú切õèèèõèऀ萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥᤀ罚	耢	脮	脲	脾	萲	蛀	遺	鐎	閲	閶	闂	阘	鞺	饎	骼	鯶	龬	ꄺ	ꆺ	ꆾ	ꇊ	ꏊ	ꏎ	ꏚ	Ꚇ	Ꚉ	Ꚑ	ú切úú切ú切ú切õ切èèú切ú切õ切úú切õఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤ᬀ颞	飒	饊	鷜	鸢	ꌔ	ꌚ	ꗨ	꘦	Ꚃ	Ꚓ	Ꞛ	ꮆ	ꮬ	긨	깬	꾸	끀	넢	넨	렎	렔	욺	윒	윜	을	읊	줸	쩈	쬂	휒	휸	�	�	�	�	�	�	�											閭	歷	阮	琉	﫞	ﮠ	ﯠ	ﯦ	ﯨ	ﳢ	ﳪ	ﳮ	ﺢ	ﺨ	ฌ
๚
๠
๢
໠
ᆢ
ᆨ
ᨴ
ᮘ
᷂
᷊
ᷘ
℔
∄
⎶
⎾
⏌
⡼
⢞
⣘
⦐
⦸
⨈
⨐
㼺
䁸
䂎
䂲
䃜
䄼
䅄
ﯽﴀﴀûûýýýøøﯽﴀûýﯽﴀﬀﴀﯰﯴﴀ﷬ûøﯽﯰﴀûﯽﴀﬀﴀûý〇၊㜀脈㔆脈⩈〇၊㔀脈〄၊㔃脈㜃脈崀Ꚑ	Ꞙ	Ꞛ	Ꞣ	Ꞥ	Ʞ	ꡂ	걎	달	떼	맦	뱔	뻸	숺	쑎	얜	얞	얦	얨	어	옂	춚	춞	춪	캄	쿬	툌	툐	툜	ú切õõú切ú切ú切ú切úõõú切õú切úЀ␃愁ĤЀ␃愃̤ᰀ툜	퉸	폮	햒	햖	햢	혢	�	�	�	�	�	�	�	�	�													úõú切õúõ切ú切úõ切õèèèèఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥᬀ													爛	戀	類	喝	﫞	ﮠ	ﳮ	ﵮ	＠	¨
ɦ
Ѡ
ٮ
߬
òòòòòòòòòàòííἍ਀&䘋萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘЀ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᨀ߬
ߴ
߶
ࠀ
ग़
ല
ඖ
ฌ
๢
໠
༾
ི
࿂
ጼ
ᓸ
ᕎ
ᚈ
ᝎ
ᝒ
᝚
ᝤ
ᡶ
ᥞ
ᨴ
ᮘ
ᷘ
úúõèÛèèèõú切õèèἍ਀&䘋萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥᤀᷘ
Ẋ
Ὶ
⃔
℔
∄
⏌
␠
⓶
☒
☔
☜
☞
☴
⚊
⚔
➠
⠪
⤾
⨔
⫠
⸎
〠
㉨
㉪
㉲
òÜ�ÜÜí휀××휀×íòíí×Ѐ␃愁Ĥက␃ഃ׆ĀŨༀ梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᤀ㉲
㊞
㊨
㕢
㠾
㬐
㶾
䍺
䔎
䚆
䚎
䟜
䟞
䟦
䟨
䟴
䠼
䫪
䱼
儺
劖
又
嚔
坨
夂
媬
媮
媶
嶈
ú切õõõõ切õú切ú切õõõõõ切úЀ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥᰀ䅄
䅐
䚐
䟜
乨
亨
伦
劎
劔
媤
媪
媸
嶈
搞
摒
擈
攈
攌
晸
晼
毆
毊
涢
淢
湠
皔
皘
睾
矆
砨
砬
碬
碰
蔀
蔄
衊
衾
裲
軴
轔
轶
钤
閂
需
靎
鞴
韄
颐
鲨
鲬
鲲
鴄
鴪
鵨
ꎠ
ꎨ
꟪
꟰
꥖
꥜
ꩀ
ꩆ
귆
귌
꼪
꼰
낸
낾
려
렪
밼
봊
재
쟬
졪
쨺
쩀
쩞
쩤
켒
콚
콤
쿴
퀲
킰
훤
휊
흚
힀







ᭊ᭐ýýﷻﴀﬀýøööﷻﬀﬀýﷻﴀﬀýýﷻﬀýøøøöööøøýﷻﬀýﷻﬀﬀﬀýø䠃Ī〄၊㜃脈㔃脈愀嶈
嶊
嶌
嶎
嶤
徔
徖
微
怔
怜
悖
揰
攐
柌
桄
歜
毐
比
毜
浨
澞
炲
熬
牤
玴
皜
皠
皨
úõõõõ切èú切èúú切ú切ú切ú切õఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤ᬀ皨
盀
盺
眂
砲
碾
竚
竬
红
苐
莔
譖
譚
譢
讪
豊
贸
轺
郆
鏠
钘
钚
钢
閂
閄
ú切úèè휀×츀õúèõõú切õ切ࠀ␃ഃ׆Āｌ愀̤က␃ഃ׆Āｌༀ킄ᄂ预廾킄怂预懾̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥ᠀閄
閌
閔
閺
阴
鞸
鞺
韂
颐
颒
颚
颤
飪
驾
鬂
鬦
魺
鯌
鲔
鲾
鴄
鴪
鵨
ꂎ
ꖼ
ꗰ
ú切úõúõ切ú切õèèèè�Ù�èĀἍ਀&䘋萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥᤀꗰ
꘸
ꚤ
Ꝁ
ꟴ
ꥠ
ꯚ
귐
꼶
끂
냂
뇪
떔
뤔
배
밲
밺
봊
봌
봔
봞
뿎
왚
윚
읒
졮
죒
즄
òòòòòííííèííòòЀ␃愁ĤЀ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᬀ즄
짆
쬆
쯒
찈
캒
턒
톞
퉈
틴
틶
틾
팀
팂
파
펌
핼
횠
힘
�
�
�
�





òòòòíèííòòííííЀ␃愁ĤЀ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᬀ






xƸ͘Ԓस଎ଐଘଚବୢ୮ௌ௖రඒ๸໪ᅾᎦᚂú切úúú切ú切ú切õõõõúèèúఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤ᬀᚂᤞᨀᴶỈἠῬ⤾⬒ⷞ⾤⾬⾮ú切íí切ú切ú切èꈀF̀Ĥ왅̀팀릋&愀ĤЀ␃愁Ĥఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤ఀ᭐ᵖᶌᷰ㕾㖾㘼叐叶咼哢喾嗤噒噸埰堚岈岮峼嵤嶊巘掼揂烪焦焰蕮薪薴贠账趼輆꣚꣢꣤걬뛺륦륲몾샤설솢싀썼짂질폌폒��ﲘﳊ﵈¬ƌҨӢլ֒ᨮᩒᲦ᳦᳨ᷤ⣖⯦⼺⽂⾄⾎ㄢㄦ㗎㗔ﴀûﯽﴀﴀﴀﴀﴀﴀûﯽﴀûﯽﬀﬀﬀﬀﬀﴀûûôøûøﯽﴀﴀﴀﴀﴀûûýýýûûýòòë䌈ᙊ愀ᙊ「၊䌀ᙊ愀ᙊ䠃Ī〇၊㜀脈〄၊㔃脈㜃脈嬀⾮⾺⿲⿼ざ·뜀·渀䠀萑˄⑃䔁胆诓⚹葠˄䜀␃䌁Ĥ왅Ȁ팀릋&愀ĤЀざや㇀㑘㚚㩄㶢㼶䊸䋀¯ꐀ\尀\尀\圀RЀ␃愁ĤЀ␃愃̤䜀␃䌃Ĥ왅Ȁ팀릋&愀̤∋ༀ梄ᄁ预䏾Ĥ葞Ũ葠ﺘὐ਀&䘋萏Ũ萑ﺘ♀䔉胆诓⚹葞Ũ葠ﺘऀ䋀䋊䌜䎬䕢䚊䝰䥸䪀䯰䴼仴兢厒塸宠抎搖搘搠搢搬攔樴檦殠瀖炖ú切õèèèèèèõ切ú切úèèèఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥᬀ炖獸瑠璶畆瘰瘲瘺瘼癈癰皰矨硰禄秒窞筈節篼粆糮紆紦結编òòòííèòèò×휀×휀×휀×က␃ഃ׆ĀŨༀ梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᤀ编膸舮茾莼蒖蔚蘄虘蝄衊褚覀覾詮謖谤趰趲趺輆輈輐輒輠轊îîîáááááÜ휀×�Ü휀×휀×Ѐ␃愁ĤЀ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤က␃ഃ׆ĀŨༀ梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᤀ轊鑪鑮雨雬馤馨鮢鮦鹆鹊ꆞꆢꎌꎐꑸꑼ꣚꣜걬òòòòòòòòòåḍഀӆ刁萏Ȝ萑﷤葞Ȝ葠﷤ఀ␃༃ᲄᄂ廽ᲄ怂懽̤ጀ걬걮걶겈겲넠네떌떐뛸뛺륦륨륰몾뫀뫈뫊·눀²눀¥ꔀ¥ꔀ¥ꀀꀀ²ꀀ 눀²ḍഀӆ刁萏Ȝ萑ﶢ葞Ȝ葠ﶢЀ␃愃̤ఀ␃༃ᲄᄂ廽ᲄ怂懽̤Ѐ␃愁Ĥ䜀␃䌃Ĥ왅Āꐀ륥f愀̤ᄀ뫊뫔뫰븪뻔뽢쀺쁾숸슴슶슾썼썾쎆쎐쏎쒂쟔좞짌쪖칸튶푰푴ú切õèèè�Ûõ切ú切õõèõõఀ␃༁梄ᄁ预廾梄态预懾Ĥఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥᤀ푴푼풔풺퓊픆픒혰횠훰퟈����������ú切ú切ú切õèèèú切ú切úõèè切úఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥᬀﯤ¢ªƌƎƖƘƢȔΪѠՌؼڊࠞम௰ú切õõõú切õúõ切ú切õèèõõఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥᬀ௰௸௺ఄ౞හႊኜᎴᡬ᧎᫊ᯞᲜᲤᷤᷦᷮᷰḆẀẐ⣔⣖⤚⤜⯤⯨ú切úèèõèõ切õú切ú切úõõõఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤Ѐ␃愁Ĥᬀ⯨ⷞⷠ⺴⺶⿬⿮ㄖㄘㄠㄢ㌰㗎㥐㦘㩐㬪㯊㵤㷸㺸㼐㽬㿘䁆ú切ú切ú切úõÛ툀Û�Û�Û�Ð퀀Û�Ð�Āࠀ␃༃梄币梄愁̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ఀ␃༁킄ᄂや廽킄怂や懽ĤЀ␃愁ĤЀ␃愃̤᠀㗔㥐㥔㦘㦜㩐㩔㬪㬰㯊㯐㵤㵬㵰㷸㸀㺸㺾㼐㼘㽬㽲㿘㿞䁆䁌䂄䂈䋠䋦䎺䎾䐠䐦䑰䑴䕐䕔䗪䗰䚖䚜䜂䜈䡔䡚䤐䤖䶲䶺一丆乨乮低佖倢倪僘僞兒党刄刌劖劜勪勰厚厢告呒呚呜啶啾喬喲嚪嚲囼ﯴﯴﯴﯴﯴﯴﯴﯴﯴﯴﯴﯴﯴﯴﯴﯴﯴﯴﯴﯴﯴﯴﯴﯴﯴ�쯓ﯛ�ﯴﯴ㔎脈䩃⩈愁ᙊ』၊㜀脈䩃䩡㔋脈䩃䩡』၊㔀脈䩃䩡〈၊䌀ᙊ䌄ᙊ〄၊「၊䌀ᙊ愀ᙊ䌈ᙊ愀ᙊ倀䁆䂄䅒䉒䋠䎺䐠䑰䕐䗪䚖䜂䡔䤐䶲一乨低倢僘兒刄劖勪厚òéòòòòòòÙòòòऀ萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘԀ萏Ũ葞Ũࠀ␃༃梄币梄愁̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤᠀厚告哀啶喬嚪囼坜垮堀塺壔奘嫆嬈崎嵎巶帴度徆怺愤憦扴úä휀ííí픀ííííííäĀఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ࠀ␃༃梄币梄愁̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ѐ␃愃̤᠀囼圄坜坤垮垶堀堈塺墀壔壚奘奞嫆嫌嬈嬎崎崖嵎嵖巶巼帴帺度庪徆徎憦憮扴扺拴拺揠揦旂旈晚晢朆朎柤柬梚梠概榈櫆櫌氮氶泖泞洊洐淄淊湄湈溨溰狖狞珢珨珪瑞瑠瑦瓀瓆畢番痬痴瘬å워㔋脈䩃䩡』၊㔀脈䩃䩡㜋脈䩃䩡』၊㜀脈䩃䩡䌄ᙊ〈၊䌀ᙊ㔇脈䩃》၊㔀脈䩃䌈ᙊ愀ᙊ「၊䌀ᙊ愀ᙊ一扴拴揠撾旂晚朆柤梚棪概櫆氮泖洊淄湄溨滠炠煞爠狖òå�×휀å휀ò츀òòòòÎ츀Î저Ԁ萑Ũ葠Ũࠀ␃༃梄币梄愁̤Ѐ␃愃̤ࠀ␃༃ﾄ帀ﾄ愀̤ఀ␃༃ﾄᄀƄ廿ﾄ怀Ƅ懿̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᘀ狖珢瑠瓀畢痬瘬癰皮砪禨秬稸窈策箾簎糞緢繺纼缌肞òåØååå케ò븀ååÏåက␃ഃ׆Āༀ梄ᄁ预廾梄态预懾̤ࠀ␃༃梄币梄愁̤ḍഀӆ刁萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᘀ瘬瘴癰癸皮皲禨禬稸稾窈窎策筚箾範簎簔糞糢繺纀纼绂缌缒肞肤苪苰莀莆葎葔蕚蕢蕦藶藸藾蜒蜚蝒蝘諒諚诊诌輘輠轞轤鐮鐴鐶阎阖霌霔韠韨颰颶颺颼颾餚餢駌駔骲骸鰔鰚鳂鳊鷞鷤鼬鼲齨齮ꀖꀜꄈꄎꋐñîñ燐林林�䌇ᙊ崀脈崃脈㘃脈䌋ᙊ愀ᙊ漀Ĩ〈၊䌀ᙊ䌄ᙊ〄၊䌈ᙊ愀ᙊ「၊䌀ᙊ愀ᙊ嘀肞苪莀葎蕚藸蜒蝒諒輘轞迴遖郦醶銀鐮镈阎霌韠òòðæ�òË섀Á섀¸렀Ù꼀òࠀ␃༃梄币梄愁̤ࠀ␃༃梄币梄愁̤
̤̀␆༁斄币斄愁̤̤̀␆༁斄ᄁ预廾斄态预懾̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ऀ萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘĀఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤᐀韠顖颰餚駌骲鰔鳂鵊鷞鼬齨ꀖꄈꋐꍴꐄ꒎ꓞꖘꖚꗜ꜐ꞰꟜòçòòéòÚòòé픀òÚЀ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Āࠀ␃༃梄币梄愁̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤᠀ꋐꋖꍴꍺꐄꐊ꒎꒔ꖚꖠꗜꗤ꜐꜖ꞰꞶꟜ꟤꠬꠲ꡨꡮꢦꢬꤴꤺꦚꦢꦤꧨꧪ꧲ꨪꨲꬄꬌꮌꮔ걞걦걨괶괺귘규눺뉀됲됴됶뒤뒦뒨땢땦땪똜똤뙮뙴뜰뜶랴랺렞렦룈룎맬맲몲몺뭰뭸범벜봊봒뷄뷈뻸뻼뾘뾜쏺쐀엞엢왎왒윈ñô䌄ᙊ〈၊䌀ᙊ䌋ᙊ䠀Ī䩡〄၊䌈ᙊ愀ᙊ「၊䌀ᙊ愀ᙊ娀Ƛ꠬ꡨꢦꤴꦚꧨꧪꨪꩢꬂꬄꮌ걞괶귘눺닢뎐됲뒤땢똜òòòãò�òòÐ쌀Ð퀀Ð퀀ãఀ␃༃뒄ᄀ䲄廿뒄怀䲄懿̤ऀ萏´萑ｌ葞´葠ｌࠀ␃༃梄币梄愁̤Āఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᘀ똜뙮뜰랴렞룈륢맬몲뭰범봊뷄뻸뾘쏺쒢앆엞왎윈쟀졞죴쥪ýððçð�Úððç턀ðððࠀ␃༃梄币梄愁̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ࠀ␃༃梄币梄愁̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ā᠀윈윌쟀쟆졞졤죴주쥪쥲즬즴즶쨨쫔쫖쫜챼첂쳾촄촲촸췘췞츘츠콢콪콬쿺쿾키킨턦턪퇬퇲퉔퉚틂틈펀펆펾폄푔푚풤풬픒픚홮홴휜휢��������������������林林林林林林林ßßßßßßßßß〄၊䌋ᙊ䠀Ī䩡㔋脈䩃䩡㜋脈䩃䩡䌈ᙊ愀ᙊ「၊䌀ᙊ愀ᙊ堀쥪즬쫖챼쳾촲췘츘콢쿺키턦퇬퉔틂펀펾푔풤픒홮휜������òòòòòòòòòòíòòòЀ␃愃̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᬀ������òéß�òòòòòòÒÐòĀఀ␃༃ﾄᄀƄ廿ﾄ怀Ƅ懿̤ऀ萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘࠀ␃༃梄币梄愁̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤᠀הּךּ︖︜﹦﹬｠ｦ￮￴ô
ú
ń
Ŋ
Ǭ
ǲ
ʄ
ʊ
˶
˼
ͦ
ͬ
ծ
մ
׆
׌
ٔ
ٜ
ܐ
ܖ
ࠜ
ࠢ
ࢰ
ࢸ
॒
ग़
৴
৺
ਨ
ਮ
ચ
ઠ
ଈ
଎
஺
ீ
ಊ
ಎ
പ
éôéô��㔋脈䩃䩡』၊㔀脈䩃䩡〄၊䌄ᙊ〈၊䌀ᙊ䌈ᙊ愀ᙊ「၊䌀ᙊ愀ᙊ嘀הּ﯂︖﹦ﻘ｠￮l
ô
ń
Ǭ
ʄ
˶
ͦ
ծ
׆
ٔ
ܐ
ࠜ
ࢰ
òåò�òòÜò�òò휀òòòòЀ␃愃̤ࠀ␃༃梄币梄愁̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤ᤀࢰ
॒
৴
ਨ
ચ
ଈ
஺
ಊ
പ
ො
บ
༾
ྌ
Ⴆ
ሮ
፶
Ꮌ
ᓢ
ᕼ
ᗪ
ᙦ
ᜠ
ឪ
ᡞ
ᣞ
òååååÜ툀åååÜååऀ萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘࠀ␃༃梄币梄愁̤ఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤Ἅ਀&䘋萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘ᠀പ
മ
ො
෠
༾
ཆ
཈
ཊ
ྌ
ྒ
Ⴆ
Ⴌ
ሮ
ሴ
፶
፼
Ꮌ
Ꮒ
ᓢ
ᓨ
ᗪ
ᗰ
ᙦ
ᙬ
ᜠ
ᜦ
ឪ
ឰ
ᡞ
ᡤ
ᣞ
ᣤ
ᦰ
ᦶ
ᨔ
ᨚ
ᭀ
ᭂ
᭄
ᭈ
ᭊ
᭎
᭐
᭔
᭖
᭚
᭜
᭨
᭪
᭬
᭰
᭲
᭾
ᮀ
ᮂ
ᮄ
ᮆ
ᮎ
����퐀퓑Ñ퇔짔퇔』ᝊ洀H渄H甄Ĉ〄ᝊ̍j　ᝊ唀Ĉ̉j唀Ĉ㜋脈䩃䩡』၊㜀脈䩃䩡䌋ᙊ䠀Ī䩡䌈ᙊ愀ᙊ「၊䌀ᙊ愀ᙊ㤀ᣞ
ᦰ
ᨔ
ᭀ
ᭂ
ᭆ
ᭈ
ᭌ
᭎
᭒
᭔
᭘
᭚
᭬
᭮
᭰
ᮆ
ᮈ
ᮊ
ᮌ
ᮎ
òòððððçðåð�ఀ␃༁킄ᄂや廽킄怂や懽ĤĀࠀ萘萙☛⍠ȤĀఀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤᐀ 週Ũ뀟⺂뀠䇆뀡։뀢։連։逤։뀥'
i<䀀￱<ЌNormální䩃䡟Ё䩡䡭Ѕ䡳Ѕ䡴ЅB䁁￲¡BԌStandardní písmo odstavceD䀝òDԌText pozn. pod čarou䩃䩡@䀦¢ā@ԌZnačka pozn. pod čarou⩈J俾ĒJText paragrafu␃ᄃꦄጁ䀀Ԧ葠Ʃ②䩡<俾<Paragraf␃ԁĤ␆ጁ䀀Ԧ②䩡8࿾ġ8Nadpis paragrafu࠵Z࿾ZNovelizační bod%␃ԃĤ␆ਁ&䘋옍匁ꐓǠꐔx②䩡F俾F	"Písmeno"␃ԃĤ␆༁ꦄᄁ垄廾ꦄ态垄懾̤䩡,䀠Ţ,ЌZápatí
옍렂瀑ģ*䀩¢ű*Ќ
Číslo stránkyD俾ƂDText článku␃ᄃꦄጁ䀀Ԧ葠Ʃ②䩡8䀟ƒ8Záhlaví␃ഃࣆȀᆸ⍰ȁ②䩡VCƢVZákladní text odsazený␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤N俾NText bodu novely␃༃㞄ᄂ즄廽㞄怂즄懽̤䩡R俾ǂR
Text odstavce"␃ਃ&䘋옍匁ꐓxꐔx♀愆̤䩡L࿾LNadpis pozm.n.␃ԁĤ␆ᐁ碤愀Ĥ࠵䎁⁊愀ᑊL俾ǢL	Text bodu#␃ഃ׆Ā͒༆劄ᄃ垄䃾ࠦ葞͒葠﹗②䩡@俾ǲ@Text písmene␃ਃĦ䘋♀愇̤䩡2࿾Ȓ2Díl ␃ԁĤ␆ጁ䀀̦②䩡B࿾BNadpis dílu!␃ԁĤ␆䀁̦②࠵憁ᑊR䁒ȢRZákladní text odsazený 2"␃ᄃ얄怂얄愂̤Z䁓ȲZZákladní text odsazený 3#␃༃斄ᄁ鮄廾斄态鮄懾̤4䁂ɂ4
Základní text$␃愃̤@࿾ɒ@ԌText bubliny%䩃䩏䩑䩞䩡6俾ɢ6StylD&␃ሃ桤ā愀̤䩏䩑䩡Ⱥˉԯޖ଺୏୿ጫᎺᖛ᝙ᢐ᧺᨜ᱰ┌⩯⬨㒍㕐㖫㘫㙾㜟㝻㠈㫴㭘㹘㽬䚤䭼嚭垡執泤蟭衬謷试谙豞贒�䛝䩨挧穵簱葬蜥訮躓鍡긟껐똄밴뷹셜쌟죯쩟팎퍏�؝ᓑ₉℁〣䄲䭊冓忡枱澧濉ꚢꛈ봡뻣졌쭏픠����署﫯ﭗ︴﹓ﻞɷʕʭ̹ͭдуҘՊ՝௲༄᜛ἢₗⓒ❮⦋⫍⯻㥰䎸䥥䱯僿喍嵱蒂锸頇髁鬘鬺鮃鹇ꈸ꺸꿋꿣낚닌돇둊듯죎�省琉ﰅל⎔▱☐♥⢬⦌⩛Ⱉ⺴ㅑ㉕㓧㠻㫆㮦㷯㻌䧱䫽䭈兾剸幎愅扼拦旯枼栎殩涵濼痿眘磮綋緋聸肥脶腶臃葁証鬢꨷낍죫쥣짰쬁톷��充節ﭑﯠﳰﴐ︝ﺞｾݚࣾ⥴⵿㊱㭷㲃函吢哘墉尿敊敜甒砠跒눋욽跴ɖЗлҗԄՔء٫ۋ۷ܥݛޒޱࣟौॿধਗ੤઺૰ங௷่๯ຣ༖ྀ࿛ဘၱႺფᄼᆔሪቅዄይጝፆ፯ᎬᏙᐛᓒᓳᗶᘖᙪᚉᛂᜲᡂᢩᣩᥟᩐ᪜᫲᭡ᮼᰰ᳒ᶆᷚᷴṑẑể⃚Ⅰ↟⇏∠≥⊅⊧⋆⑃⒋⒳┚╎╶◞⚬⛍⛵➾⣤⤯⦖⨜⩫⫸⬘Ⳙ⻻⼞ㆆ㉶㋵㍟㏇㏼㑕㓈㕹㗐㙞㜅㜣㝺㟳㣗㤩㥱㦶㨻㨼㩝㫷㭇㭝㮅㮣㯂㰉㰼㱤㲄㳰㳱㴵㶞㸊㹛䂌䆈䇁䈠䉽䊦䌇䍉䍾䏓䑥䓈䔧䖹䗴䙑䛫䜻䥬䩞䪖䫳䭏䮞䯩䰤䱅䳚䶭䷮丈乛乻传佬俁倂健備僐儯兎写凁凸劦勽卸叔吻咰唯啔嗏噁嚶圱垇埌埭堬塼墕夻妡嫆嬒宍寜岁彃徭忝恽慺憴懚戋找掙攉智暢期杦柩树桥梱棪椢樦橒檙櫷歽毇氘汩沃沼泳浌涴渄湝漎漵濂炆焪煍燠牤犢狿獄玞珞瑇瑹甏甒跴䨀67©»¿ÑŮȽˎː˔˧;ϚϜϠЏҞ۪ޙޛޟ޻ߧߴࠑࠨࡀࡍনপ঵ৈ৔৫৯਻ਫ਼஄ృຬ໑།༘႞ᄠኄኲᎿᏻᔂប᠏ᢔᢶᣫᩜᱳᴥᵰḹἙ ⁂↩↫↯∽⋝⎟⒋▊♲⛭⠼⠾⡂⤓⤕⤡⤾⥈⦓⦩⦭⬭⹶〫ペホボポマヨㄚㄞ㋯㎆㎷㒐㓟㕓㖯㘯㜤㩯㭜㱓㳙㵭㻑㽆䄡䆇䇇䈩䖓䵓丫丯丰丵俦冫婽崽帧弾徯恄悇憳懱扥挛揇撘旌曪朾桠榋樢泪浩浪浯潙烝熶璆璇璌疵矋祂立箏箑箖臉葳葵蒁蒍蒒蒗蔽衲褊襇覺訦謗譣贗躆軻軿輀輅輪迒迗迼酊酋酐酢釷釸鈄鈌鈘鈨鈲鉕鉚錂錄錉鍙鏇鐗鐘鐝鑰铩锚镋镼閭闟阑陃陵隧雙靕鞌頒颙餠馧騮鬑鯫鶴鶵鶺鸐鸹麞黷齑齺鿁ꁧꃩꃫꃰꅊꆓꇽꋔꌽꌾꍃꍛꍭꍶꎣꏓꏸꐤꐯ꒘Ꝙꥄꦷ꧉꧒꧿ꨯ꩔ꪀꪋ꫇꫙ꫢꬑꬶ꭛ꭦ굌굎굘군굵궸꽓꽕꽚놲똾럶묬붵브븍븒뾦숕슫슬슱쌥쌦쌫쒿얗얘얝욭웲윳잡쪀쪁쪋쫄쫉쯹췬콄콆콒콺쾄쿑쿖퀵턣텒텔텙톸툅퉫픇헤헥헪홺횯훾흍힆���������������淋﹢ｃŁłŎŨŲƟƤǼȧɆɈɍ΍ѹ׏בכ׿؄ْࡔਖ਼நபழ஻ைௐ௑௞௸௹ఃరవ౯೐ർ෠෢෧ษ๿ພགྷဧ၂ၩᄝቍዱᑊᓿᖹᖻᗅᗩᗮᘼ៟ᢽᦤᦥᦰᦿᧉ᧫᧰ᨭᩏᬆ᱉ᳺᵃẒốồờỴỹἺ⃆↍⋌⋍⋙⋹⌃⌢⌧⍴␧ⓘⓚⓟ┍❡❣❨❾⠱⧂ⳉⷍ⹛みㅢ㌁㌃㌈㎧㎩㎳㏝㏢㘌㘎㘓㩾㶌㶎㶓㹕㹗㹜㾏䀫䄻䊬䊭䊷䋦䌀䎓䒩䔙䔛䔬䕆䕋䖟䙟䛢䛤䛩䡢䤪䦶䦸䧈䧚䧟䩬䷑僚劉劋劐単味呷呼埳妿婂峲幔幘幝平徲惍懋懑懒懝懽戃挬挮挵据掆曊楮槄櫱櫵櫶櫼欹毴浄湰滤潡灾炄炦烤烥烦烧烼烽烾焂焌焍焎焓焱焲焳焴然焸焺焽焿煏煐煕煚煟煤煩煮煳煸煽熂熇熌熑熖熛熠熥熪熯熴熹熾燃燈燍燒燗燜燡燦燫燰燵燶燽爄爋爒爚爞爥爬爳爺牂牆牍牔牛牢牪牮牵牼犃犊犒犖犝犤犫犲犺犾狂狆狊狋狏狓狗狞狥狩狰狷狻猂猉猍猔猛猟猦猭猱猸猿獃獊獑獕獜獣獪獱獹獽玁玅玉玊玎玒玖玚玡玨玬玳玺玾珅珌珐珗珞珢珩珰珴珻琂理琍琔琘琟琦琪琱琸琼瑀瑄瑅瑉瑍瑑瑕瑙瑠瑧瑫瑲瑹瑽璄璋璏璖璝璡璨璯璳璺瓁瓅瓌瓓瓗瓞瓥瓩瓰瓷瓻瓿甀甄甈甌甐甔甘生甦甪由甸甼畃畊畎畕畜畠畧畮畲畹疀疄疋疒疖疝疤疨疯疶疺疻疿痃症痋痏痓痚痡痥痬痳痷痾瘅瘉瘐瘗瘛瘢瘩瘭瘴瘻瘿癆癍癑癘癟癣癧癫癯癰癴癸發皀的皈皌皓皚皞皥皬皰皷皾盂盉盐盔盛盢盦盭直相盿眆眊眑眘眜眣眪眫眬眭眺睊睧矦矧矫矬矱禋稟笎簋紘紜紝絃絇綵縸维缟缬置罸老耓脼腆臌艄萈藝蜫蜾蠑蠝袏褿襐覥詢誻讈貅賝賭趩趴踕轁迬迷邾采錫鐠鐤鐦鐪鑤锲隓韟顬飫餾馒駽鬉魮鰢鱨鳂鵧鸊ꇇꍛ꓿ꛌꛎꛚꛢꛣꛧ꜓꞉ꠧꦁ꧌ꬱꭱꭺꯙ걣궢깠껖꿄끻놼덇덋덌덑덲땉롃뢉묛뷟쀑셡쉌시쌤쑭왯쟱죵쥞쩥찡촙캈쾷쾻쾼쿁퀄퉹틯퐨퐩퐯픫휘힯ퟷ�������������狼略六戮律見﹋ￏ￑ￗ￬̵̷̼͙ωԚԪ֢آ࣮࢞ஈೃൈඅණ຿ཱྀ࿤ჹᓕ᜕ᡕᥰᥲ᥷ᦇᮒᲁᶖắỖ὇ὣᾋᾪ‒↓≈✱✲✷❕⩤⪥⯳Ⰼⲣⳕⴒⵔⷘ⹱⻸〩〫〱ずㄈ㇡㋵㒲㗽㥺㨜㬒㬔㬙㬠㬡㬦㵡㵢㵨㶗㿻㿽䀂䀢䄶䉛䋼䍦䏗䐿䑀䑅䑌䑍䑒䕻䕽䖂䖉䖊䖋䖌䖑䠹䠻䡀䣳䣵䣺䤁䤂䤎䥅䥆䥒䦗䦜䨉䯑䲨䳦䴫偑冣剌匭叞噹噽噾嚃埏嫪宣宧害寚察寯峐嶭徦态怂怇怶惜戼拐捊捌捑昪曣桠楕樱殮殲殸毕涩漛漟漥濲烆烈烍烘爳狦琌癸盳睦碷篞篢篣篨篾簢籲粶糎纶纺纻织绻缋缑缠苭萯蕱蠵誽諁諂諈诈谬谰谺豎豔鉝鉟鉦鏖閚韅韉頨頮餰骪鬿鯒鰊鱭鶐麤麨麹麿鼟ꀼꂘꆁꊺꑓꔈꔌꔍꔑꔸ꙰Ꞓ꣆꣓ꥐꦽ꩘꩹ꩽꩾꪂꪯꫵꬉꭊꮽ갡괤귰깕꽕냠녥눇뉚늜됢듹듽땞땟땣땧떔떹뛐럎렕륇밪뼹솢숡윳잿쪇챼쵲췺텃톄틟펡풼힥�������硫戮輪臨ìǼ԰֣۰ݶ࠙ࢱॵਝઐஐᇬᖱḛῪ⇙⍦⍪⍫⍰⎜⏶⒚⤗⦐⫑⯿㊢㪰㯽㸢㺀㺄㺅㺌㼚㼷䌆䒉䞃䞺䦍䬫䯿䰁䰇䷃乙侉凯卞呭咄唍喒嘅噱坻奘娍尠嵶弿彃彄彊従徿忰摁攏昹杌架梶榱櫪汩減濋炤烝爳犟猘珠琳璊甄畠痪癞禷竿笀笆筌箖篎簜糄缓羣耎腐臠茟葉藀虞蜨螚衇见谫蹟軐轱迏遚邡鄹量鎙闯雓雗雘靸靹靽鞁駑騶驝鬝鬾鯭鳈鶔齤ꑷꛧꛫꛬ꛱듵뗎륕뻅왍잍죔죘죙죟줪쭳켪콼턚퇻푍헠����駱辰拓ﰹﲘﺝĐ͹ؚݝ্ଙଚଞଟ௘௜௧ఈ఍౅೩ഃഏඩ෹෺෿ูຏཁྮ࿮ሁ፾ᐮᒥᓦᗾᜠᜤឍណធនមឪᡂᢄ᣸ᥤᩕᬝᬡᬢᬧᮭᯮᰩ᱘ᲴᵭḅṑẞỬὀ⁙∮∲⋕⋖⋚⋛⋟⌵⎗┌┲▵☓⠒⤽⧋⨉⩟Ⱍ⼁⽝ソ㆟㊤㍀㍁㍅㏝㏞㏢㏣㏩㐢㐣㐨㑥㒨㓰㔭㖧㖨㖩㖭㙫㙬㙰㙱㙶㚵㦃㰼㳔㳖㳛㵒㷴㹛㹝㹢㺃㽠㾰䀄䁪䅫䊑䏞䐐䐺䜒䢸䢹䢺䢾䤤䤥䤩䤪䤰䥲䱌䵱伈偢偤偪僡冂剽剿劅劦厃叓呢哈喋嚐垶夂头奞尸幒思恿悃悄悊摮摲摳摹撩昭暝曙期树浳溗滑濂瀁灎牼琶畅砲碑磲祃祄祅祉禾禿秃秄种程稐窿籯糞縲缌羋羌羐耥耦耪耫耱职聒肩胨芯葇薗蘎蛮蝾襊誸诠貏賀趵蹌蹍蹑軺軾較輻轍轵辘迎遑邨鄕鄹醐釓鈤鉟鐜针铞镕问陎雙雬露霾鞈颟餈饙馾骸鬧鲛鶘ꉳꉷꉼꝖ꟦꟧꟫꟬Ꟶꟽꠂꢄ꧐꨻ꪆꪇꪋ꬘꬙꬝꬞ꬣꬫ격뀋낑냶냷냻녷노논녽놂놦닅뎎떓또똑똒똖뛗뛘뛜뛝뛣뜄뜉띻램러렐렾뤳륻먪먫먯먹멍멓뫺물벹붕붰븂빶뻽뼨뾶뿚쀾샄샆샌쉆쎍졪쨴쬆쬈쬎쬹찊쳔춋츨퀃탊턊턌턒툒툔툚퍰퍱퍵폹폺폾폿퐅푎화�����龜蘆侮龎ﯦﰈﱊﲕﲼﳵﴕ﵈ﶜ﷽ﺤﻤﾽŠɝͤУЧШЭӚۆ۸ܳݞޝߌߦࠎো઩૔ୱ௔௖௚௟౨೜േ෹ི༙ယ႗Ⴗᄯሓሽከጶጷጻጼፇ፲፷ᏽᑂᓌᔷᖝ᜴ᠽᥡᥢᥦ᥼ᦁ᫞᱌ᶵἌ⇪⊴⍰⍴␛␜␠␡␧⑋▢♫⣊⥸⨑⭷⯡Ⲯⶃⶄⶈ⻱⻲⻳⻴⻿⿷⿸〄〷〻へ㈥㊵㐓㑏㗛㘕㘗㘛㛡㟼㢆㤃㥟㨇㭻㭽㮁㮍㮪㮮㱆㲌㶚㶣㽾䆕䇷䗘䗚䗞䘂䙒䛉䟪䢐䨝䩹䩺䩾䫮䫯䫳䫷䬊䭇䰉䰊䰎䱵䱶䱺䱿䲢䵬䶮䷀䷪专乷二亯仂仡側匋匥卉卿反吧哝嘚圕埈塎墎夢嫷岷幅幆幊庲庳康庼怔捚掺揖摤撖擯攐新昖昱杶梶棼楑榧榨榬榭榮榳槳櫫歽毹汴洼渽瀒烊熵猰璨皇睖竄筦筪筫筰聩脉臙芶蓉薴薵薹薺藃藞藤蘓蘘虅蛶蝩螢裬言譮貼购軈辑辽連铌閶霜響頃頄頊頦頫願顯餍驙魺鵏黾鿈ꆉꆍꆒꆻꈃꋞꍲꏥꓩꕭ꘥ꛋꞧ꣞꧶걩귽녴눸눹눽눾뉃늷땇떀뗽렸롸맩멝몈뫐뭅뭆뭊뭋뭑뭥뮅밡뱥볯봖뵼뷑븍븫빰뺤뺰뻀뻕뾸섉셄쇌숋쉸슺쌯썙쏏쑒쒺쓭씌앤언옿윅윆윊잰잱잵잶잽쟒쩢쩤쮡쮣쳿촁췾츀콐콒탼탾퇳퇵퉩퉫풚풛홣홤홨홱횆������������������良﬑ﯬﯰﯶ︟~óôøùþķȂɝ˓͋Ͳмӄإةتدٜ܏ࡲॻਇౣഔඒผ๻๿༟༠༤༥༰཭ཱུᒗᒘᒺᒻᘟᘡ᜜᜝ជឈᠣᠤᢸᢹᢽ跎跐跓跖跙跥跰跱践　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〛耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀x〟耀耀x〟耀耀〞耀꫙〞耀꫙〞耀꫙〞耀꫙　耀꭛　耀꭛　耀꭛　耀꭛　耀꭛　耀꭛　耀꭛　耀꭛　耀꭛　耀꭛　耀꭛h〜耀耀h〜耀耀　耀럶h〜耀耀　耀붵　耀붵　耀붵　耀붵　耀붵X〒耀耀X〒耀耀X】耀耀　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱　耀슱〦耀슱h〜耀슱h〜耀슱　耀�　耀�　耀�　耀�　耀�　耀�　耀�　耀�　耀�　耀�　耀�　耀�　耀�　耀�　耀�　耀�　耀�　耀�〢耀�x〟耀�x〟耀�x〟耀�x〟耀�h〜耀슱　耀h〜耀슱〤耀h〜耀슱〛耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀h〜耀슱　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀　耀x〟耀　耀၂　耀၂　耀၂　耀၂　耀၂　耀၂　耀၂　耀၂　耀၂　耀၂　耀၂　耀၂h〜耀슱h〜耀슱　耀ᢽ　耀ᢽ　耀ᢽ　耀ᢽ　耀ᢽ　耀ᢽ　耀ᢽ　耀ᢽ　耀ᢽ　耀ᢽ　耀ᢽ　耀ᢽ　耀ᢽ　耀ᢽ　耀ᢽ　耀ᢽ　耀ᢽ　耀ᢽ　耀ᢽ　耀ᢽ　耀ᢽh〜耀슱　耀↍　耀↍　耀↍　耀↍　耀↍　耀↍　耀↍　耀↍　耀↍　耀↍　耀↍　耀↍　耀↍　耀↍　耀↍　耀↍　耀↍　耀↍x〟耀↍　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂　耀⧂x〟耀↍　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚　耀僚x〟耀↍　耀浄　耀浄　耀浄　耀浄　耀浄〒耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄Ʃ 〟耀浄　耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄　耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄　耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄©〟耀浄Ʃ 〟耀浄　耀耀x〟耀耀x〟耀耀x〟耀耀x〟耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〕耀耀x〟耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〣耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〙耀耀〣耀耀〣耀耀　耀耀　耀耀〣耀耀〣耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〒耀耀〒耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〒耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〒耀耀〒耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〒耀耀　耀耀　耀耀〒耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〒耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀h〜耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〕耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〤耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〙耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〒耀耀〒耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〒耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀h〜耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〒耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〕耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〕耀耀　耀耀　耀耀〕耀耀　耀耀〕耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀X】耀耀X】耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀X】耀耀〒耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀x〟耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀X】耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀X〘耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〕耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀X】耀耀X】耀耀X】耀耀X】耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〟耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀x〟耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀x〟耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀x〟耀耀〕耀耀〕耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〟耀耀〢耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〞耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀〞耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀　耀耀䂚　耀耀䂚　耀耀䂚　耀耀䂚　耀耀䂚　耀耀䂚〖耀耀䂘〖耀耀
　	$$$'Ѐ琐⚔쾂溸⽠⥎뜌㟴芒ⵞᗤ辌謁颞	䅄
᭐㗔囼瘬ꋐ윈പ
ᮎ
ڎڕڛڣڪۀۈێۓۘۛ۠ۥ۫ۮ۵ۼ܄ܑܔܗܚܝܠܣЀ፶⯶僤斺衒�೦∀⨄㡜䪶妲耘鯲늚쬤᯲ۤ⿒䉴嶒襚ꖴ잖ﺖ᫸㚂坘貄낀틢௪㺼捨羠誾겘쀒�ᔪ㳮咢橢끊䣚ꎄ턒⛘歂많ᗚⷦ㞂厸汼鄖ꪼ�￰Ḝ	ヤ	嗠	涮	罚	Ꚑ	툜		߬
ᷘ
㉲
嶈
皨
閄
ꗰ
즄

ᚂ⾮ざ䋀炖编轊걬뫊푴௰⯨䁆厚扴狖肞韠Ƛ똜쥪�ࢰ
ᣞ
ᮎ
ڏڑڒړڔږڗژڙښڜڝڞڟڠڡڢڤڥڦڧڨکګڬڭڮگڰڱڲڳڴڵڶڷڸڹںڻڼڽھڿہۂۃۄۅۆۇۉۊۋیۍۏېۑے۔ەۖۗۙۚۜ۝۞ۣ۟ۡۢۤۦۧۨ۩۪ۭ۬ۯ۰۱۲۳۴۶۷۸۹ۺۻ۽۾ۿ܀܁܂܃܅܆܇܈܉܊܋܌܍܎܏ܐܒܓܕܖܘܙܛܜܞܟܡܢܤЀᮌ
ڐ䋩䋻䋽跴ఓﾴ肕 'ℓℓ４肕ࠨࠪࡀࡂ႞Ⴀ᱄ᱍᶫᶷ₳₸扥执꠳꠶닒님콒콺岢峢斬斿焂焆符第覥覧귐귙죂죍略兩﮽﯂ᨅᨇ形彫鋾錉鲓鲝ꌶꌽꕱꕷ뜫뜷��ⳍⳐㅍㅐ㉊㉍䕼䖅䚰䚹䝧䝰鴟鴦뵜뵣μϐངཌྷረሲኌኖᓀᓉ⪃⪌㓋㓕㼃㼍䍩䍱䑨䑲䘑䘣䛪䛾䜿䝉䟍䟟匦匰同吗妏妙嬷孉尐尤屩屳崱嵇广庉弍弟彘形悡悪愤愭憔憞戸扇拿挈捉捓揊揕摗摢撏撚攅攎旼昇暋暛杙杢殹毂湱湼燍燖猇猐獻玄珥珮璧環畓畞瘙瘤睄睏睾瞉砐砛砷础碣碮礪礵筡筦茜茦ꅔꅛ꘷꘾ꤡꤦ굢굧듚듡믏믛쯎쯔ᑼᒇᔊᔕ₁₌⃋⃕➁➈㉗㉝㜞㜥䑬䑲搤搫箹節鬌鬓ﺓﺚᢾ⎃⎇⎒⎖ⱶⱺ㥝㥟㱏㱓剿劃劤动包匉梉梍薽藁跍跎跎跐跐跑跑跓跔跖跗跙跚跢跥路跲践57¨©º»¾¿ÐÒŭůȼȾˍː˓˔˦˨ͽͿϙϜϟϠЎАҝҟ۩۫ޘޛޞޟ޺޼ߦߧ߳ߴࠐࠑࠧࠨ࠿ࡀࡌࡎধপ঴঵েৈ৓৔৪৫৮ৰ਺਻੝ਫ਼ஃ஄ూృຫຬ໐໑༌།༗༘ႝ႞ᄟᄠኃኄ኱ኲᎾᎿᏺᏻᔁᔂនប᠎᠏ᢓᢔᢵᢶᣪᣫᩛᩜᱲᱳᴤᴥᵯᵰḸḹἘἚ‮‰⁁⁃↨↫↮↰∼∽⋜⋝⎞⎟⒊⒋▉▊♱♲⛬⛮⠻⠾⡁⡃⤒⤕⤠⤡⤽⤾⥇⥈⦒⦓⦨⦩⦬⦮⬬⬮⹵⹷〪〬ベマョヨㄙㄚㄝㄟ㋮㋰㎅㎆㎶㎷㒏㒑㓞㓟㕒㕓㖮㖯㘮㘯㜣㜤㩮㩯㭛㭝㱒㱔㳘㳚㵬㵭㻐㻑㽅㽆䄠䄡䆆䆇䇆䇇䈨䈪䖒䖔䵒䵔个丫丮丰临丶俥俧冪冬婼婾崼崽带帧弽弾微徯恃恄悆悇憲憳懰懱扤扥挚挛揆揇撗撙旋旍曩曫朽朾桟桠榊榋模樢泩泫浨浪浮浰潘潚烜烞熵熷璅璇璋璍疴疶矊矌祁祃竊竌箎箑箕算臈臊葲葵蒀蒁蒌蒍蒑蒒蒖蒘蔼蔾衱衳褉褊襆襇覹覺訥訧謖謘譢譣贖贗躅躆軺軻軾輀輄輅輩輫近迒迖迗迻迼酉酋酏酐酡酣釶釸鈃鈄鈋鈌鈗鈘鈧鈨鈱鈲鉔鉕鉙鉛錁錄錈錊鍘鍙鏆鏇鐖鐘鐜鐝鑯鑰铨铩错锚镊镋镻镼閬閭闞闟阐阑陂陃陴陵隦隧雘雙靔靕鞋鞌頑頒题颙餟餠馦馧騭騮鬐鬑鯪鯫鶳鶵鶹鶻鸏鸐鸸鸹麝麞黶黸齐齑齹齺鿀鿁ꁦꁨꃨꃫꃯꃱꅉꅊꆒꆓꇼꇾꋓꋕꌼꌾꍂꍄꍚꍛꍬꍭꍵꍶꎢꎣꏒꏓꏷꏸꐣꐤꐮꐰ꒗꒙ꝗꝘꥃꥅꦶꦷ꧈꧉꧑꧒ꧾ꧿ꨮꨯ꩓꩔ꩿꪀꪊꪋ꫆꫇꫘꫙ꫡꫢ꬐ꬑꬵꬶꭚ꭛ꭥꭧ굋굎굗굘굯군굴굶궷궹꽒꽕꽙꽛놱놳똽똾럵럶묫묬붴붵븋븍븑븓뾥뾧숔숖슪슬슰슲쌤쌦쌪쌬쒾쓀얖얘얜얝욬욭웱웲윲윳잠잡쩿쪁쪊쪋쫃쫄쫈쫊쯸쯹췫췭콃콆콑콒콹콺쾃쾄쿐쿑쿕쿗퀴퀵턢턣텑텔텘텚톷톸툄툅퉪퉬픆픈헣헥헩헪홹홺횮횯훽훾흌흍힅힆����������������������������林臨﹡﹣ｂｃŀłōŎŧŨűŲƞƟƣƥǻǼȦȧɅɈɌɎΌΎѸѺ׎בךכ׾׿؃؅ّٓࡓࡕ੘ਗ਼஧பளழ஺஻ேை௏௑௝௞௷௹ంఃయరఴశ౮౯೏೐ൻൽෟ෢෦෨ศส๾๿ຝພགགྷဦဧ၁၂ၨၩᄜᄞቌ቎ደዲᑉᑋᓾᔀᖸᖻᗄᗅᗨᗩᗭᗯᘻᘽ៞៟ᢼᢽᦣᦥ᦯ᦰᦾᦿᧈᧉ᧪᧫᧯᧱ᨬᨭᩎᩏᬅᬆ᱈᱊᳹᳻ᵂᵄẑẓỐồỜờỳỴỸỺἹἻ⃅⃆↌↍⋋⋍⋘⋙⋸⋹⌂⌃⌡⌢⌦⌨⍳⍵␦␨ⓗⓚⓞⓠ┌┎❠❣❧❩❽❾⠰⠱⧁⧂Ⳉⳉⷌⷍ⹚⹜まむㅡㅣ㌀㌃㌇㌉㎦㎩㎲㎳㏜㏝㏡㏣㘋㘎㘒㘔㩽㩿㶋㶎㶒㶔㹔㹗㹛㹝㾎㾐䀪䀬䄺䄼䊫䊭䊶䊷䋥䋦䋩䋾䋿䌀䎒䎓䒨䒩䔘䔛䔫䔬䕅䕆䕊䕌䖞䖠䙞䙠䛡䛤䛨䛪䡡䡣䤩䤫䦵䦸䧇䧈䧙䧚䧞䧠䩫䩭䷐䷒僙僚劈劋劏劑南卙呲味呶呷呻命埲埴妾姀婁婃峱峳幓幔幗幘幜幝干年徱徳惌惎懊懋懐懒懜懝懼懽戂戄挫挮挴挵捭据掅掇曉曋業楯槃槅櫰櫱櫴櫶櫻櫽欸欹毳毴浃浄湯湰滣滤潠潢災灾炃炅炥炦烣烧烻烾焁焂焋焎焒焓焰焴焼焽煎煐煔煕煙煚煞煟煣煤煨煩煭煮煲煳煷煸煼煽熁熂熆熇熋熌熐熑熕熖熚熛熟熠熤熥熩熪熮熯熳熴熸熹熽熾燂燃燇燈燌燍燑燒燖燗燛燜燠燡燥燦燪燫燯燰燴燶燼燽爃爄爊爋爑爒爙爚爝爞爤爥爫爬爲爳爹爺牁牂牅牆牌牍牓牔牚牛牡牢物牪牭牮牴牵牻牼犂犃犉犊犑犒犕犖犜犝犣犤犪犫犱犲犹犺犽犾狁狂狅狆狉狋狎狏狒狓狖狗狝狞狤狥狨狩狯狰狶狷狺狻猁猂猈猉猌猍猓猔猚猛猞猟猥猦猬猭猰猱猷猸猾猿獂獃獉獊獐獑獔獕獛獜獢獣獩獪獰獱獸獹獼獽玀玁玄玅玈玊玍玎玑玒玕玖玙玚玠玡玧玨玫玬玲玳玹玺玽玾珄珅珋珌珏珐珖珗珝珞珡珢珨珩珯珰珳珴珺珻琁琂琅理琌琍琓琔琗琘琞琟琥琦琩琪琰琱琷琸琻琼琿瑀瑃瑅瑈瑉瑌瑍瑐瑑瑔瑕瑘瑙瑟瑠瑦瑧瑪瑫瑱瑲瑸瑹瑼瑽璃璄璊璋璎璏璕璖璜璝璠璡璧璨璮璯璲璳璹璺瓀瓁瓄瓅瓋瓌瓒瓓瓖瓗瓝瓞瓤瓥瓨瓩瓯瓰瓶瓷瓺瓻瓾甀甃甄甇甈甋甌甏甐甓甔甗甘甞生甥甦甩甪田由男甸画甼畂畃畉畊畍畎畔畕畛畜畟畠畦畧畭畮畱畲畸畹畿疀疃疄疊疋疑疒疕疖疜疝疣疤疧疨疮疯疵疶疹疻疾疿痂痃痆症痊痋痎痏痒痓痙痚痠痡痤痥痫痬痲痳痶痷痽痾瘄瘅瘈瘉瘏瘐瘖瘗瘚瘛瘡瘢瘨瘩瘬瘭瘳瘴瘺瘻瘾瘿癅癆癌癍癐癑癗癘癞癟癢癣癦癧癪癫癮癰癳癴癷癸登發癿皀皃的皇皈皋皌皒皓皙皚皝皞皤皥皫皬皯皰皶皷皽皾盁盂盈盉盏盐盓盔盚盛盡盢盥盦盬盭盳直盷相盾盿眅眆眉眊眐眑眗眘眛眜眢眣眩眭眹眺睉睊睦睨知矧矪矬矰矲禊禌稞稠笍笏簊簌紗紘紛紝終絃絆絈綴綶縷縹绳绵缞缟缫缬罭置罷罸耀老耒耓脻脼腅腆臋臌艃艄萇萈藜藝蜪蜫蜽蜾蠐蠑蠜蠝袎袏褾褿襏襐覤覥詡詢誺誻讇讈貄貅賜賝賬賭趨趩足趴踔踕轀轁迫迬迶迷邽邾釆采錪錫鐟鐠鐣鐦鐩鐪鑣鑥锱锲隒隓韞韟顫顬飪飬餽餾馑馒駼駽鬈鬊魭魯鰡鰣鱧鱨鳁鳂鵦鵨鸉鸋ꇆꇈꍚꍜ꓾ꔀꛋꛎꛙꛚꛡꛣꛦꛧ꜒꜔ꞈ꞉ꠦꠧꦀꦁ꧋꧍ꬰꬱꭰꭱꭹꭺꯘꯙ걢걣궡궢깟깠껕껖꿃꿅끺끼놻놽덆덇덊덌덐덑덱덳땈땊롂롅뢈뢊묚묛뷞뷟쀐쀑셠셡쉋쉌싛시쌣쌤쑬쑭왮왯쟰쟱죴죵쥝쥞쩤쩥찠찢촘촚캇캉쾶쾷쾺쾼쿀쿁퀃퀅퉸퉺틮티퐧퐩퐮퐰픪픬휗휙힮힯ퟶퟷ������������������������浪狼掠略類戮輪律降廓﹊﹌ￎ￑ￖￗ￫￭̴̷̻̼͚͘ψωԙԚԩԪ֢֡ءآ࣭࣮࢝࢞இஈೂೃേൈ඄ආඪණ຾ᢽ跎跎跐跐跑跑跓跔跖跗跙跚跢跥路践ߧ߷ࠐࠑ䘒䙂嗧嘟婆婾懥懱箑算軻輀뫸묬슬슲잓잡쫄쫉����離臨రశ⭾⮀䋦䋩䋾䌀幑幘悱惍烧烼烾焓焴燶鐠鐦꠪ꦀ쾷쾼퐩퐰��㬡㬦䕔䕬䕭䕺䖌䖒壨嫩捌捒數斤殇殲殷殸篞篢篣篨绻缑缡聲聳脍鉟鉦頨頯麹黀ꑒ꒛꫸꬈ꬌꬽꭹꮼ굓귯꾄냟땣땧잰잿��䌉䒈糁糄雓雖죙죠幓怜︀ﺣഺേ⻲⻳䪃䪟䰓䰼二亯筦筫響頄ꆉꆍ��諒直£཭ྲྀᒾᘞᢹᢽᢾ᾵ῢ⩶⪍⫭⬃ⶐ⶟ㅧㅪㅫㅱ㚘㚲㜶㝏㩡㪍㬙㬢㴁㴐㴣㴮䎻䏕䞹䟊跎跎跐跐跑跑跓跔跖跗跙跚跲践
krajickova~C:\Documents and Settings\krajickova\Data aplikací\Microsoft\Word\ukládání pro automatickou obnovu duchody-uplnazneni-14-2.asd
krajickovaGC:\Documents and Settings\krajickova\Plocha\duchody-uplnazneni-14-2.doc∎࡚Ꞔ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ᯐᤷ�ꤠ犙⁞䀊걞࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㈴⡤ꇴ邘࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿拑ⷢ㿰【࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿⓭楥ᆂ鴄࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿᨟檯튒텒࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ڇ炪軬踖࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㰤瑭礨鵰࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿䍵瓀跤࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿傝紑鯴콢࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿᠃萏Ο萑ﺘ옕鼁؃葞Ο葠ﺘ⡯Ȁ⤀̀Ā؀ༀ澄ᄆ预ᗾ׆Āٯ帆澄怆预㗾Ĉ⡯ȀĀ⸀ĀȀƂༀ㾄ᄉ䲄ᗿ׆Āि帆㾄怉䲄˿Ȁ⸀Āƀༀ྄ᄌ预ᗾ׆Āఏ帆྄怌预˾̀⸀ĀЀƀༀ�ᄎ预ᗾ׆Āໟ帆�怎预˾Ѐ⸀ĀȀƂༀ꾄ᄑ䲄ᗿ׆Āᆯ帆꾄怑䲄˿Ԁ⸀Āƀༀ羄ᄔ预ᗾ׆Āᑿ帆羄怔预˾؀⸀ĀЀƀༀ侄ᄗ预ᗾ׆Āᝏ帆侄怗预˾܀⸀ĀȀƂༀᾄᄚ䲄ᗿ׆Ā᨟帆ᾄ怚䲄˿ࠀ⸀ĀĀ؀ༀ㞄ᄂ즄ᗽ׆Āȷ帆㞄怂즄㗽Ĉ࠶Ȁ⸀ĀЀĀ̀ༀ龄ᄃ预ᗾ׆ĀΟ帆龄怃预濾()᠀萏ٯ萑ﺘ옕漁؆葞ٯ葠ﺘ.舂᠀萏ि萑ｌ옕㼁؉葞ि葠ｌ.耀᠀萏ఏ萑ﺘ옕༁،葞ఏ葠ﺘ.耄᠀萏ໟ萑ﺘ옕�؎葞ໟ葠ﺘ.舂᠀萏ᆯ萑ｌ옕꼁ؑ葞ᆯ葠ｌ.耀᠀萏ᑿ萑ﺘ옕缁ؔ葞ᑿ葠ﺘ.耄᠀萏ᝏ萑ﺘ옕企ؗ葞ᝏ葠ﺘ.舂᠀萏᨟萑ｌ옕ἁؚ葞᨟葠ｌ.᠃萏Ο萑ﺘ옕鼁؃葞Ο葠ﺘ⡯Ȁ⤀ĀЀƀༀ澄ᄆ预ᗾ׆Āٯ帆澄怆预˾Ā⸀ĀȀƂༀ㾄ᄉ䲄ᗿ׆Āि帆㾄怉䲄˿Ȁ⸀Āƀༀ྄ᄌ预ᗾ׆Āఏ帆྄怌预˾̀⸀ĀЀƀༀ�ᄎ预ᗾ׆Āໟ帆�怎预˾Ѐ⸀ĀȀƂༀ꾄ᄑ䲄ᗿ׆Āᆯ帆꾄怑䲄˿Ԁ⸀Āƀༀ羄ᄔ预ᗾ׆Āᑿ帆羄怔预˾؀⸀ĀЀƀༀ侄ᄗ预ᗾ׆Āᝏ帆侄怗预˾܀⸀ĀȀƂༀᾄᄚ䲄ᗿ׆Ā᨟帆ᾄ怚䲄˿ࠀ⸀ĀЀĀ̀ༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预濾()耄᠀萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ.舂᠀萏ࡰ萑ｌ옕瀁؈葞ࡰ葠ｌ.耀᠀萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ.耄᠀萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ.舂᠀萏რ萑ｌ옕ؐ葞რ葠ｌ.耀᠀萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ.耄᠀萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ.舂᠀萏ᥐ萑ｌ옕倁ؙ葞ᥐ葠ｌ.᠃萏Ο萑ﺘ옕鼁؃葞Ο葠ﺘ⡯Ȁ⤀଀Ā؀ༀ澄ᄆ预ᗾ׆Āٯ帆澄怆预㗾Ĉ⡯ȀĀ⸀ĀȀƂༀ㾄ᄉ䲄ᗿ׆Āि帆㾄怉䲄˿Ȁ⸀Āƀༀ྄ᄌ预ᗾ׆Āఏ帆྄怌预˾̀⸀ĀЀƀༀ�ᄎ预ᗾ׆Āໟ帆�怎预˾Ѐ⸀ĀȀƂༀ꾄ᄑ䲄ᗿ׆Āᆯ帆꾄怑䲄˿Ԁ⸀Āƀༀ羄ᄔ预ᗾ׆Āᑿ帆羄怔预˾؀⸀ĀЀƀༀ侄ᄗ预ᗾ׆Āᝏ帆侄怗预˾܀⸀ĀȀƂༀᾄᄚ䲄ᗿ׆Ā᨟帆ᾄ怚䲄˿ࠀ⸀ĀȄༀᄀꦄᔁ׆Ā̎帆怀ꦄ́⠀⤀ĀЀĀༀꦄᄁ垄ᗾ׆ĀƩ帆ꦄ态垄˾Ā⤀ĀĄༀ劄ᄃ垄ᗾ׆Ā͒帆劄怃垄˾Ȁ⸀ĀȀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预Ͼ⠀̀⤀ĀЀȀༀࢄᄇ预ᗾ׆Ā܈帆ࢄ怇预Ͼ⠀Ѐ⤀ĀȀȀༀ炄ᄈ预ᗾ׆Ā৘帆炄怈预Ͼ⠀Ԁ⤀ĀĀༀ�ᄉ预ᗾ׆Ā৘帆�怉预˾؀⸀ĀЀĀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预˾܀⸀ĀȀĀༀꢄᄌ预ᗾ׆Āฐ帆ꢄ怌预˾ࠀ⸀ĀЀĀ̀ༀ龄ᄃ预ᗾ׆ĀΟ帆龄怃预濾()耄᠀萏ٯ萑ﺘ옕漁؆葞ٯ葠ﺘ.舂᠀萏ि萑ｌ옕㼁؉葞ि葠ｌ.耀᠀萏ఏ萑ﺘ옕༁،葞ఏ葠ﺘ.耄᠀萏ໟ萑ﺘ옕�؎葞ໟ葠ﺘ.舂᠀萏ᆯ萑ｌ옕꼁ؑ葞ᆯ葠ｌ.耀᠀萏ᑿ萑ﺘ옕缁ؔ葞ᑿ葠ﺘ.耄᠀萏ᝏ萑ﺘ옕企ؗ葞ᝏ葠ﺘ.舂᠀萏᨟萑ｌ옕ἁؚ葞᨟葠ｌ.᠃萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ⡯̀⠀⤀ĀЀƀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预˾Ā⸀ĀȀƂༀ炄ᄈ䲄ᗿ׆Āࡰ帆炄怈䲄˿Ȁ⸀Āƀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预˾̀⸀ĀЀƀༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预˾Ѐ⸀ĀȀƂༀᄐ䲄ᗿ׆Āრ帆怐䲄˿Ԁ⸀Āƀༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预˾؀⸀ĀЀƀༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预˾܀⸀ĀȀƂༀ傄ᄙ䲄ᗿ׆Āᥐ帆傄怙䲄˿ࠀ⸀ĀЀĀ̀ༀ龄ᄃ预ᗾ׆ĀΟ帆龄怃预濾()耄᠀萏ٯ萑ﺘ옕漁؆葞ٯ葠ﺘ.舂᠀萏ि萑ｌ옕㼁؉葞ि葠ｌ.耀᠀萏ఏ萑ﺘ옕༁،葞ఏ葠ﺘ.耄᠀萏ໟ萑ﺘ옕�؎葞ໟ葠ﺘ.舂᠀萏ᆯ萑ｌ옕꼁ؑ葞ᆯ葠ｌ.耀᠀萏ᑿ萑ﺘ옕缁ؔ葞ᑿ葠ﺘ.耄᠀萏ᝏ萑ﺘ옕企ؗ葞ᝏ葠ﺘ.舂᠀萏᨟萑ｌ옕ἁؚ葞᨟葠ｌ.᠃萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ⡯Ȁ⤀ĀЀƀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预˾Ā⸀ĀȀƂༀ炄ᄈ䲄ᗿ׆Āࡰ帆炄怈䲄˿Ȁ⸀Āƀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预˾̀⸀ĀЀƀༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预˾Ѐ⸀ĀȀƂༀᄐ䲄ᗿ׆Āრ帆怐䲄˿Ԁ⸀Āƀༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预˾؀⸀ĀЀƀༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预˾܀⸀ĀȀƂༀ傄ᄙ䲄ᗿ׆Āᥐ帆傄怙䲄˿ࠀ⸀଀퀀㜛攤i턀-蜀ꨆp餀干 ฀娢甀쁃t㐀搲(ἀ꼚j␀洼t鴀ᅐ}＀⟿＀⟿ሀ؀ャ۰렛ᮄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሀ؀ャ᧰ԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሄ؀ャ᧰ԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሄ쐀몣ᦦԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሄ밀ꙴ⡀냔ᬩԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሀᰀᤙԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሀ렀稜᧰ԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሀ؀ャ᧰ԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሀ؀ャ᧰ԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ뼀Ü᐀ñ저ĬŰŰﴀŰ︀Űഀűጀű㄀ű㈀ű㌀ű㐀ű㘀ű㠀ű㨀ű㴀ű㼀ű伀ű倀űű쬀Ų言ų䔀Ŵŵ묀ŵ瀀Ŷ⬀ŷⰀŷ딀ƪ礀ɿ☀ʀڍĀĀĀࠀȀȀḀȄȀȀḀȄȀȀȀȀȀȀȀḀȄȀȀȀȀȀȀȀᘀĄĀĀ＀@ƀ 禴ĀĀȀ࠸؀ࠀᔀᰀ⤀㠀㼀䄀刀挀洀稀言谀輀鈀錀鐀阀頀鬀쌀툀픀��ﴀ؀ఀက⌀㌀㘀䔀䤀戀攀焀爀眭簭脭褭設輭锭렭밭쐭퐭ਭᠭ✭〭䄭䴭刭樭爭瘭脭萭蠭謭谭頭餭鬭ꨭꬭ뤭뼭턭ԭ࠭भ㼭䘭昭札氭爭琭봭�̭భอᐭἭ∭┭⤭⼭㌭㤭䄭䐭䘭䜭䤭䬭匭夭尭崭弭琭甭砭縭耭萭蘭逭鄭霭ꄭ뤭먭밭쀭�鶴ﰭܭᄭᐭᔭᜭ〭㈭昭渭猭쌭-ĭح༭✭⤭Ⱝ㰭㸭中倭刭吭嬭尭札氭缭蔭蜭购跴@Ѐ@က@᐀@⸀@㰀@嘀@琀@舀@蘀@ꠀ@쨀@�@@᠀@ᰀ@∀@⠀@⨀@Ⰰ@　@㐀@㨀@言@ꠀ@글@렀@쀀@츀@�@@︀@က@ᰀ@␀@䨀@樀@瀀@踀@阀@저@츀@@퀀䀅@@@Ȁ@ሀ@᐀@Ḁ@⨀@瀀@砀@蠀@ꠀ@@@᐀@　@一@怀@舀@騀@ꐀ@퐀@@@Ȁ@ࠀ@က@ᘀ@᠀@　@㈀@㘀@吀@嘀@爀@縀@ꈀ@찀@퀀@툀@@@਀@က@ሀ@縀@谀@찀@츀@�@@@稀@뀀@@؀@᠀@ᰀ@⠀@㸀@䐀@䨀@刀@帀@昀@爀@舀@蠀@谀@踀@鈀@阀@ꘀ@눀@렀@먀@븀@@@@ﰀ@	@ࠀ	@ఀ	@ 	@∀	@⸀	@䈀	@爀	@琀	@砀	@耀	@렀	@였	@�	@	@	@฀
@∀
@⠀
@⨀
@⸀
@怀
@搀
@찀
@�
@
@蘀@�@@@@@Ȁ@ఀ@Ḁ@一@刀@堀@砀@簀@鰀@ꀀ@ꐀ@ꠀ@똀@렀@츀@�@︀@਀
@฀
@ᨀ
Unknownv	KrausovaLBreskaUrbanTBreska20080218T08457648鈭⛂BreskaᙇƐîȂ̆ЅȅЃ窇 耀ǿTimes New RomanᘵƐԅȁ܁Ȇ܅က耀Symbol☳ƐîଂІȂȂЂ窇 耀ǿArialᘳƐîȂ̆ЅȅЃ窇 耀ǿTimes☵ƐîଂІԃЄЂ窇℀耀ǿTahoma"਱ᢈ˄Ʃ小⛂髋䛂髂䛂ۭʒဃહ㚍ʫଟ̡։։´´膁〒dⱯ₮㈌憃�偈155/1995 SbVranovaL
krajickova藠俹ၨ醫✫�0ƈ ´ÀÔàìü	ĐĜ
ĸńŐ
ŜŨŰŸƀӢ㔱⼵㤱㔹匠b㔀⼵	牖湡癯䱡匀b爀湡爀湡潎浲污䰀牫橡捩潫慶ㄱ樀楍牣獯景⁴潗摲㤠〮@谀⤩@ᰀ矧狞ǈ@눀�泀ǈ@鈀맄狟ǈۭ픂헍⺜ရ鞓Ⱛ껹0øhp ¨°¸
ÀØӢ偍噓5હʒⱯᄲ	သ㔱⼵㤱㔹匠bဌ敺v	

 !"#$%&'()*+,-./0123456789:;<=>?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[\]^_`abcdefghijklmnopqrstuvwxyz{|}~ ¡¢£¤¥¦§¨©ª«¬®¯°±²³´µ¶·¸¹º»¼½¾¿ÀÁÂÃÄÅÆÇÈÉÊËÌÍÎÏÐÑÒÓÔÕÖ×ØÙÚÛÜÝÞßàáâãäåæçèéêëìíîïðñòóôõö÷øùúûüýþÿĀāĂăĄąĆćĈĉĊċČčĎďĐđĒēĔĕĖėĘęĚěĜĝĞğĠġĢģĤĥĦħĨĩĪīĬĭĮįİıĲĳĴĵĶķĸĹĺĻļĽľĿŀŁłŃńŅņŇňŉŊŋŌōŎŏŐőŒœŔŕŖŗŘřŚśŜŝŞşŠšŢţŤťŦŧŨũŪūŬŭŮůŰűŲųŴŵŶŷŸŹźŻżŽžſƀƁƂƃƄƅƆƇƈƉƊƋƌƍƎƏƐƑƒƓƔƕƖƗƘƙƚƛƜƝƞƟƠơƢƣƤƥƦƧƨƩƪƫƬƭƮƯưƱƲƳƴƵƶƷƸƹƺƻƼƽƾƿǀǁǂǃǄǅǆǇǈǉǊǋǌǍǎǏǐǑǒǓǔǕǖǗǘǙǚǛǜǝǞǟǠǡǢǣǤǥǦǧǨǩǪǫǬǭǮǯǰǱǲǳǴǵǶǷǸǹǺǻǼǽǾǿȀȁȂȃȄȅȆȇȈȉȊȋȌȍȎȏȐȑȒȓȔȕȖȗȘșȚțȜȝȞȟȠȡȢȣȤȥȦȧȨȩȪȫȬȭȮȯȰȱȲȳȴȵȶȷȸȹȺȻȼȽȾȿɀɁɂɃɄɅɆɇɈɉɊɋɌɍɎɏɐɑɒɓɔɕɖɗɘəɚɛɜɝɞɟɠɡɢɣɤɥɦɧɨɩɪɫɬɭɮɯɰɱɲɳɴɵɶɷɸɹɺɻɼɽɾɿʀʁʂʃʄʅʆʇʈʉʊʋʌʍʎʏʐʑʒʓʔʕʖʗʘʙʚʛʜʝʞʟʠʡʢʣʤʥʦʧʨʩʪʫʬʭʮʯʰʱʲʳʴʵʶʷʸʹʺʻʼʽʾʿˀˁ˂˃˄˅ˆˇˈˉˊˋˌˍˎˏːˑ˒˓˔˕˖˗˘˙˚˛˜˝˞˟ˠˡˢˣˤ˥˦˧˨˩˪˫ˬ˭ˮ˯˰˱˲˳˴˵˶˷˸˹˺˻˼˽˾˿̴̵̶̷̸̡̢̧̨̛̖̗̘̙̜̝̞̟̠̣̤̥̦̩̪̫̬̭̮̯̰̱̲̳̹̺̻̼͇͈͉͍͎̀́̂̃̄̅̆̇̈̉̊̋̌̍̎̏̐̑̒̓̔̽̾̿̀́͂̓̈́͆͊͋͌̕̚ͅ͏͓͔͕͖͙͚͐͑͒͗͛ͣͤͥͦͧͨͩͪͫͬͭͮͯ͘͜͟͢͝͞͠͡ͰͱͲͳʹ͵Ͷͷ͸͹ͺͻͼͽ;Ϳ΀΁΂΃΄΅Ά·ΈΉΊ΋Ό΍ΎΏΐΑΒΓΔΕΖΗΘΙΚΛΜΝΞΟΠΡ΢ΣΤΥΦΧΨΩΪΫάέήίΰαβγδεζηθικλμνξοπρςστυφχψωϊϋόύώϏϐϑϒϓϔϕϖϗϘϙϚϛϜϝϞϟϠϡϢϣϤϥϦϧϨϩϪϫϬϭϮϯϰϱϲϳϴϵ϶ϷϸϹϺϻϼϽϾϿЀЁЂЃЄЅІЇЈЉЊЋЌЍЎЏАБВГДЕЖЗИЙКЛМНОПРСТУФХЦЧШЩЪЫЬЭЮЯабвгдежзийклмнопрстуфхцчшщъыьэюяѐёђѓєѕіїјљњћќѝўџѠѡѢѣѤѥѦѧѨѩѪѫѬѭѮѯѰѱѲѳѴѵѶѷѸѹѺѻѼѽѾѿҀҁ҂҃҄҅҆҇҈҉ҊҋҌҍҎҏҐґҒғҔҕҖҗҘҙҚқҜҝҞҟҠҡҢңҤҥҦҧҨҩҪҫҬҭҮүҰұҲҳҴҵҶҷҸҹҺһҼҽҾҿӀӁӂӃӄӅӆӇӈӉӊӋӌӍӎӏӐӑӒӓӔӕӖӗӘәӚӛӜӝӞӟӠӡӢӣӤӥӦӧӨөӪӫӬӭӮӯӰӱӲӳӴӵӶӷӸӹӺӻӼӽӾӿԀԁԂԃԄԅԆԇԈԉԊԋԌԍԎԏԐԑԒԓԔԕԖԗԘԙԚԛԜԝԞԟԠԡԢԣԤԥԦԧԨԩԪԫԬԭԮԯ԰ԱԲԳԴԵԶԷԸԹԺԻԼԽԾԿՀՁՂՃՄՅՆՇՈՉՊՋՌՍՎՏՐՑՒՓՔՕՖ՗՘ՙ՚՛՜՝՞՟ՠաբգդեզէըթժիլխծկհձղճմյնշոչպջռսվտրցւփքօֆևֈ։֊֋֌֍֎֏֐ְֱֲֳִֵֶַָֹֺֻּֽ֑֖֛֢֣֤֥֦֧֪֚֭֮֒֓֔֕֗֘֙֜֝֞֟֠֡֨֩֫֬֯־ֿ׀ׁׂ׃ׅׄ׆ׇ׈׉׊׋׌׍׎׏אבגדהוזחטיךכלםמןנסעףפץצקרשת׫׬׭׮ׯװױײ׳״׵׶׷׸׹׺׻׼׽׾׿؀؁؂؃؄؅؆؇؈؉؊؋،؍؎؏ؘؙؚؐؑؒؓؔؕؖؗ؛؜؝؞؟ؠءآأؤإئابةتثجحخدذرزسشصضطظعغػؼؽؾؿـفقكلمنهوىيًٌٍَُِّْٕٖٜٟٓٔٗ٘ٙٚٛٝٞ٠١٢٣٤٥٦٧٨٩٪٫٬٭ٮٯٰٱٲٳٴٵٶٷٸٹٺٻټٽپٿڀځڂڃڄڅچڇڈډڊڋڌڍڎڏڐڑڒړڔڕږڗژڙښڛڜڝڞڟڠڡڢڣڤڥڦڧڨکڪګڬڭڮگڰڱڲڳڴڵڶڷڸڹںڻڼڽھڿۀہۂۃۄۅۆۇۈۉۊۋیۍێۏېۑےۓ۔ەۖۗۘۙۚۛۜ۝۞ۣ۟۠ۡۢۤۥۦۧۨ۩۪ۭ۫۬ۮۯ۰۱۲۳۴۵۶۷۸۹ۺۻۼ۽۾ۿ܀܁܂܃܄܅܆܇܈܉܊܋܌܍܎܏ܐܑܒܓܔܕܖܗܘܙܚܛܜܝܞܟܠܡܢܣܤܥܧܨܩܪܫܬܭܮܯܱܴܷܸܹܻܼܾ݂݄݆݈ܰܲܳܵܶܺܽܿ݀݁݃݅݇݉݊݋݌ݍݎݏݐݑݒݓݔݕݖݗݘݙݚݛݜݝݞݟݠݡݢݣݤݥݦݧݨݩݪݫݬݭݮݯݰݱݲݳݴݵݶݷݸݹݺݻݼݽݾݿހށނރބޅކއވމފދތލގޏސޑޒޓޔޕޖޗޘޙޚޛޜޝޞޟޠޡޢޣޤޥަާިީުޫެޭޮޯްޱ޲޳޴޵޶޷޸޹޺޻޼޽޾޿߀߁߂߃߄߅߆߇߈߉ߊߋߌߍߎߏߐߑߓߔߕߖߗߘߙߛߜߝߞߟߠߡ����������������߳Root EntryąआÀ䘀쥀삖狟ǈߵ1Tableܦ囤WordDocumentĂ䨢SummaryInformation(ĂߒကDocumentSummaryInformation8ĂߚကCompObjĂjObjectPool쥀삖狟ǈ쥀삖狟ǈਃआÀ䘀潄畫敭瑮䴠捩潲潳瑦圠牯d
卍潗摲潄c潗摲䐮捯浵湥⹴8㧴熲Root EntryąआÀ䘀⟠왕瞳ǈߺȀ1Tableܦ囤WordDocumentĂ䨢SummaryInformation(Ăߒကށނރބޅކއވމފދތލގޏސޑޒޓޔޕޖޗޘޙޚޛޜޝޞޟޠޡޢޣޤޥަާިީުޫެޭޮޯްޱ޲޳޴޵޶޷޸޹޺޻޼޽޾޿߀߁߂߃߄߅߆߇߈߉ߊߋߌߍߎߏߐߑߓߔߕߖߗߘߙ���������������߹�DocumentSummaryInformation8ĂŰCompObjĂjObjectPool쥀삖狟ǈ쥀삖狟ǈਃआÀ䘀潄畫敭瑮䴠捩潲潳瑦圠牯d
卍潗摲潄c潗摲䐮捯浵湥⹴8㧴熲픂헍⺜ရ鞓Ⱛ껹D픅헍⺜ရ鞓Ⱛ껹ļøhp ¨°¸
ÀØӢ偍噓5હʒⱯᄲ	သ㔱⼵㤱㔹匠bဌ敺v4 $耀,ҰЅ