Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam RACK7B5J7KFQ najdete zde
Odůvodnění
Odůvodnění
I. Obecná část
a) Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad
Malá RIA
1. Důvod předložení
Název
Návrh nařízení vlády o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky
Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností
Vláda České republiky je v § 4 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „památkový zákon“), zmocněna, aby svým nařízením prohlašovala nejvýznamnější z kulturních památek za národní kulturní památky. Jsou to takové kulturní památky, které svou hodnotou přesahují regionální význam, dokumentují nejdůležitější etapy historie, kultury a vývoje civilizace. Na základě tohoto zmocňovacího ustanovení připravilo Ministerstvo kultury návrh nařízení vlády, kterým se prohlašují další nejvýznamnější kulturní památky za národní kulturní památky. Soubor dosud prohlášených národních kulturních památek zdaleka nezahrnuje všechny nejvýznamnější kulturní památky. V souvislosti s probíhajícím hodnocením kulturních památek se ukazuje, že reprezentativní zástupci mnoha skupin kulturních památek dosud v souboru národních kulturních památek vůbec nejsou. Podle stávajícího znění památkového zákona, jakmile se prokáží skutečně mimořádné hodnoty kulturních památek, vláda ČR je svým nařízením prohlašuje za národní kulturní památky a tím potvrzuje tento jejich mimořádný význam. V opačném případě, tj. v případě nečinnosti, resp. nerozšíření souboru národních kulturní památek, by došlo k rozporu s ustanovením § 4 odst. 1 památkového zákona.
2. Návrh variant řešení
Návrh možných řešení, včetně varianty „nulové“
a) Vydání nařízení vlády o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky umožní doplnit stávající soubor národních kulturních památek o další nejvýznamnější kulturní památky, zařadit dosud nehodnocené typy kulturních památek, a tímto způsobem zkvalitnit nakládání s naším kulturním dědictvím.
b) Varianta nulová: nerozšíření stávajícího souboru národních kulturních památek se nejeví jako optimální, neboť nezohledňuje nejnovější vědecké poznatky o našem kulturním dědictví.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů
Z hlediska dopadu na státní rozpočet je navrhované nařízení vlády finančně neutrální, neboť obnova převážného počtu dotčených kulturních památek, resp. národních kulturních památek probíhá s finanční podporou v rámci tzv. památkových programů Ministerstva kultury, popřípadě jde o kulturní památky v poměrně dobrém technickém stavu. Pro rok 2008 bylo do těchto programů ze státního rozpočtu vyčleněno celkem 862, 34 mil. Kč. Čerpat z nich mohou jak vlastníci kulturních památek, tak i vlastníci národních kulturních památek podle podmínek, které byly u většiny programů stanoveny usneseními vlády. Institut národní kulturní památky nezakládá zvýšení míry nároku na finanční kompenzaci veřejného zájmu, který byl důvodem prohlášení věci za kulturní památku. Vlastníci všech národních kulturních památek, nejen nově navrhovaných, však mají usnadněný přístup k finančním zdrojům z Evropské unie.
Prohlášení kulturní památky za národní kulturní památku je v první řadě potvrzením její mimořádné hodnoty. Z tohoto důvodu k sobě připoutává větší zájem nejen odborné, ale i laické veřejnosti. Tato pozornost může být i důvodem pro zvýšený cestovní ruch v regionu, zejména při vhodné prezentaci národních kulturních památek. Národní kulturní památky tak mohou působit kladně nejen v kulturně vzdělávací oblasti, ale jejich existence může mít i pozitivní dopad pro daný region v oblasti ekonomiky.
Co se týče nákladů spojených s rozhodováním o nově prohlášených národních kulturních památkách, jedná se o cca 2 rozhodnutí ročně týkající se jedné národní kulturní památky. Jednotlivým krajským úřadům tedy přibude agenda týkající se rozhodování ve správním řízení v prvním stupni, avšak na druhou stranu rozhodování o těchto památkách ve druhém stupni přechází jejich prohlášením za národní kulturní památky z krajských úřadů na Ministerstvo kultury, takže finanční dopady navrhovaného nařízení vlády spojené se správní agendou krajských úřadů jsou zanedbatelné.
Dotčené subjekty
Vlastníci 29 kulturních památek, které se navrhují na prohlášení za národní kulturní památky, a orgány státní památkové péče.
Konzultace
Výběr kulturních památek navržených za národní kulturní památky byl konzultován s odbornou organizací státní památkové péče, tj. Národním památkovým ústavem, a o zařazení kulturních památek do tohoto výběru byli informováni jejich vlastníci.
Implementace a vynucování
Přenos působnosti plnění úkolů orgánu státní památkové péče z obcí s rozšířenou působností na krajské úřady pro 29 nově prohlašovaných národních kulturních památek rovněž nevyvolá zvýšené finanční nároky, neboť se jedná v průměru o 2 – 3 nově prohlašované národní kulturní památky v kraji a krajské úřady současně přestanou vykonávat působnost odvolacího orgánu pro výkon státní správy u těchto kulturních památek. Povinnosti vlastníků národních kulturních památek zůstávají stejné jako povinnosti vlastníků kulturních památek, s výjimkou nově nastupující povinnosti vlastníka nemovité národní kulturní památky, vyplývající z § 13 památkového zákona, kdy je vlastník povinen v případě zamýšleného prodeje nabídnout tuto národní kulturní památku ke koupi (úplatnému nabytí) státu. Sankce se v nařízení vlády nově nezavádějí, jsou obsaženy v příslušných ustanoveních památkového zákona. Nabytí účinnosti navrhovaného nařízení vlády se navrhuje stanovit tak, aby byla zachovaná dostatečná doba na přípravu jeho realizace.
4. Návrh řešení
Závěrečné shrnutí
Prohlašování nejvýznamnějších kulturních památek, dokumentujících nejrůznější oblasti lidské činnosti, za národní kulturní památky je zákonem stanovený postup pro povýšení těchto věcí do vyšší „hodnotové“ kategorie. Na zkoumání jejich významu a kulturně historických, estetických a společenských hodnot se podílejí odborníci mnoha profesí. O tom, že jde skutečně o vysoce výběrovou kategorii svědčí fakt, že dosud bylo za národní kulturní památky prohlášeno pouze 207 kulturních památek z celkového počtu cca 44 000 nemovitých kulturních památek a cca 800 000 movitých kulturních památek. Nové vědecké informace o těchto kulturních památkách přibývají souběžně s jejich průzkumem a hodnocením, a tím přispívají ke zvýšení kvality poznání celého našeho kulturního dědictví. Prohlašování kulturních památek za národní kulturní památky je pouze potvrzením faktu, že památkový fond České republiky dosahuje svými kvalitami ve většině případů až mezinárodní úrovně.
Kontakty
Závěrečnou zprávu RIA zpracovala
Jméno a příjmení: Petra Ulbrichová
Útvar Ministerstva kultury: odbor památkové péče
Telefon, e-mail: 257085433, petra.ulbrichova@mkcr.cz
b) zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání, zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Národní kulturní památky prohlašuje svým nařízením vláda České republiky podle § 4 odst. 1 památkového zákona a navrhované nařízení vlády je s památkovým zákonem v souladu. Prohlášení kulturních památek za národní kulturní památky ve své podstatě znamená jejich přeřazení do vyšší hodnotové kategorie, deklaruje se jejich mimořádný kulturní význam. V souladu se zákonným zmocněním se rovněž stanovují podmínky ochrany prohlašovaných národních kulturních památek.
Problematika prohlašování kulturních a národních kulturních památek není předmětem úpravy podle komunitárního práva Evropských společenství, návrh nařízení vlády není v rozporu s předpisy Evropské unie, s judikaturou soudních orgánů Evropské unie, ani s obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
II. Zvláštní část
Za národní kulturní památky se navrhuje prohlásit tyto kulturní památky:
Zámek Orlík
Původně hrad poprvé zmiňovaný v roce 1253. Zásadní přestavba po požáru v první polovině 16. století dodala objektu jeho dnešní půdorysný rozvrh. Současná romantická gotizující přestavba pochází z první poloviny 19. století. Zámek je ukázkou rozsáhlého reprezentačního šlechtického sídla s dochovanými rodovými sbírkami.
Klášter premonstrátů v Milevsku
Založen v roce 1184 na místě starších sakrálních objektů. Románská bazilika Navštívení Panny Marie a zejména starší kostel sv. Jiljí patří k nejvýznamnějším stavbám poslední čtvrtiny 12. století. Kromě toho, že klášter byl od samého počátku velice významným duchovním centrem, je zde doložena i výroba zvonů a především se zde vyráběly dlaždice, které se řadí mezi umělecky nejhodnotnější výrobky tohoto druhu v období pozdně románského a gotického umění.
Vodní mlýn v Hoslovicích
Zcela unikátní památka dokládající vývoj lidové architektury a technického vybavení vesnických mlýnů, dochovaná ve zcela výjimečné autentické podobě. První písemná zmínka o mlýnu pochází z Berní ruly 1654, provedeným dendrochronologickým průzkumem se datování mlýna posouvá do druhé poloviny 16. století.
Archeologické naleziště Dolní Věstonice včetně souboru nejvýznamnějších nálezů z období kultury lovců mamutů
Archeologické naleziště Dolní Věstonice patří mezi nejvýznamnější naleziště pozůstatků života člověka starší doby kamenné z doby cca 25 000 let př.n.l. v Evropě. Toto období je rovněž nazýváno kulturou tzv. lovců mamutů. Jsou zde v prostředí sprašových půd dochovány zbytky obydlí, lovecké kořisti, doklady uměleckého cítění spjatého obvykle s kultovními představami, rituálního pohřbívání a množství nástrojů běžné lidské činnosti.
Zámek Slavkov u Brna
Původně zde od 13. století stála komenda Řádu německých rytířů. Pozdější renesanční sídlo bylo v závěru 17. století přestavěno podle projektu italského architekta Domenika Martinelliho. Reprezentativní interiéry jsou zdobeny náročnou štukovou a freskovou výzdobou. Ve své barokní podobě zámek představuje významné šlechtické sídlo.
Poutní kostel Jména Panny Marie ve Křtinách
Poutní místo historicky spjaté s řádem premonstrátů. Původně zde stál kostel z počátku 13. století. V jeho blízkosti pak vznikl v 15. století další kostel. Obě tyto stavby byly po třicetileté válce výrazně poničeny. Na jejich místě vzniká po roce 1713 nový poutní kostel Jména Panny Marie, projektovaný Janem Blažejem Santini-Aichelem, a letní premonstrátská rezidence. Dnešní podoba poutního místa představuje jeden z nejvýraznějších barokních areálů tohoto typu na Moravě.
Klášter premonstrátů Teplá
Klášter premonstrátů teplá byl založen mezi léty 1193 a 1197. Tepelský klášterní kostel vysvěcený v roce 1232 je prvním halovým trojlodím v Čechách a představuje významný doklad přechodu od románského slohu ke slohu raně gotickému. Klášter prošel zásadní barokní přestavbou na přelomu 17. a 18. století a dalšími úpravami v 19. století. Jeho kontinuální stavební vývoj nebyl narušen ani josefínskými reformami, ve své původní funkci pokračoval až do roku 1950. Po roce 1958 byla jeho nejvýznamnější část - kostel a knihovna - zpřístupněna veřejnosti. Od roku 1990 je opět využíván ve své původní funkci. Areál kláštera je v dnešní době mimořádnou ukázkou kontinuálního stavebního vývoje tohoto typu objektů a řadí se mezi nejvýznamnější klášterní stavby u nás.
Středověký důl Jeroným v Čisté
Staré důlní dílo z 15. – 16. století (těžba cínu). Komplex dolu Jeroným je reprezentantem unikátní památky na hornickou kulturu a dovednost našich předchůdců. Zachovalé důlní prostory převážně z první poloviny 16. století nesou prokazatelné stopy po dobývací metodě „sázení ohně“. Dochované jsou i ve stěnách vysekané kapličky na kahany. Na stěnách chodbic a odpočívadel je zřetelný způsob práce, kterým byly provedeny, to je želízkem a mlátkem. Středověký cínový důl Jeroným patří díky svému dochování v původní podobě z 15. a 16. století k nejvýznamnějším technickým památkám v Evropě.
Rudá věž smrti v Ostrově
Rudá věž smrti z padesátých let 20. století je dokladem perzekuce politických vězňů komunistickým režimem a připomíná oběti, které zde zemřely následkem vyčerpání a ozáření při rudném dolování.
Zámek Nové Město nad Metují
Původně tvrz z počátku 16. století. Objekt renesančně rozšířen ve 2. polovině 16. století. Ve 2. polovině 17. století byla provedena významná přestavba podle plánů Carla Luraga. V letech 1909 – 1911 přistoupili noví majitelé chátrajícího zámku k velkorysé obnově podle návrhu Dušana Jurkoviče, který v zásadě respektoval barokní podobu a podle moderních zásad památkové péče pouze tam, kde by nedošlo ke zničení hodnotných starších artefaktů, doplňoval a obohacoval architekturu zámku o další díla. Na celkové podobě interiérů řešených v ucelené koncepci pod vedením architekta Pavla Janáka se podílela celá řada tehdy významných umělců. Vznikl tak velmi osobitý celek, který nemá mezi našimi zámky obdobu.
Zámek Humprecht
Lovecký zámeček ojedinělé dispozice, postavený v roce 1667 podle návrhu Carla Luraga. Jeho současná podoba je z roku 1680, kdy byl po požáru střechy opravován. Intaktně dochovaný barokní zámeček, vynikající ukázka stavby vytvořené pro občasné využívání při honech a dalších společenských příležitostech.
Hrad Kost
Hrad založený před rokem 1349, po roce 1370 radikálně přestavěn. V první polovině 16. století dostavěno renesanční křídlo. Od požáru v roce 1635 využíván pouze k hospodářským účelům, především jako sýpky. Jde o jeden z nejzachovalejších hradů u nás bez pozdějších úprav.
Hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově
Dřevěný kostel patrně postavený, podle údajů břevnovského kláštera, v roce 1177. Jeho dnešní podoba je z doby po požáru v roce 1449. Vchody jsou osazeny gotickými portálky, uvnitř trámový strop s částečně dochovanou původní ornamentální a zoomorfní polychromií z poloviny 15. století. Nejstarší autenticky dochovaný dřevěný kostel je výjimečnou ukázkou lidové architektury.
Hrad Grabštejn
Dobou svého založení patří Grabštejn k nejstarším hradům severních Čech. V letech 1564 – 1569 prošel náročnou přestavbou do renesančního sídla. Tuto podobu si zachoval dodnes. Z původního středověkého hradu se zachovala velká okrouhlá věž a větší část obvodového zdiva. Spolu se svým interiérovým vybavením je hrad Grabštejn ukázkou významného šlechtického sídla.
Kostel sv. Vavřince a Zdislavy v Jablonném v Podještědí
Kostel s bohatou vnitřní výzdobou byl postaven v roce 1699 nad hrobem dnes sv. Zdislavy. Projekt byl svěřen významnému vídeňskému architektovi Johannu Lucasovi von Hildebrandt. Kostel patří k předním stavbám barokního stavitelství ve střední Evropě.
Lískova vila v Ostravě
Vila notáře JUDr. Eduarda Lísky, vyprojektovaná v roce 1935 bratry Šlapetovými a postavená o rok později, představuje jeden z ojedinělých příkladů organicky zaměřeného funkcionalismu na území severní Moravy.
Národní dům v Prostějově
Národní dům v Prostějově je unikátní památkou evropského významu. Byl postaven v letech 1905 – 1907 podle návrhu architekta Kotěry, který v tomto vrcholném období své tvorby opouští secesní styl a začíná uplatňovat principy architektonické moderny. Na výtvarném výrazu Národního domu se podíleli i malíři Jan Preisler, František Kysela a sochaři František Sucharda, Bohumil Kafka a další.
Vodní elektrárna v Třeštině
Vodní dílo vybudováno v letech 1921-1924 podle projektu Ing. Bernarda Sychravy. Budova elektrárny byla postavena v letech 1921-1922 podle projektu Bohuslava Fuchse a Josefa Štěpánka. Turbína s příslušenstvím z let 1932-1933 je dílem ČKD Praha a ČKD Blansko.Vodní elektrárna v Třeštině je významnou technickou památkou, jejíž památkovou hodnotu umocňuje vlastní budova vodní elektrárny, která je pozoruhodným dílem české meziválečné moderní architektury 20. století.
Radnice v Poličce
Barokní komplex radnice se dvěma kašnami, morovým sloupem a sochou sv. Jana Nepomuckého na náměstí. Kašna sv. Jiří a kašna sv. Michaela Archanděla z roku 1727, morový sloup z let 1742 – 1743 a socha sv. Jana Nepomuckého jsou dílem sochaře J. F. Pacáka. Hodnota celého souboru je zcela výjimečná. Při tvorbě se zde spojily osobnosti, které patřily k nejvýznamnějším umělcům své doby (F. M. Kaňka a J. F. Pacák). Výjimečné je již samo umístění radnice uprostřed náměstí a její doplnění sochařskými díly. Kašny se dokonce staly vzorem pro obdobná díla v širokém okolí (Opočno). Organický soubor radnice a soch se zcela vyrovná nejhonosnějším šlechtickým sídlům.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích
Kostel postaven podle plánů Kiliána Ignáce Diezenhofera z roku 1729. Na jeho realizaci se podíleli stavitelé Prée, Lurago a Hafenecker. Na počátku 20. století kostel restauroval vynikající secesní architekt Bedřich Ohmann. Kostel patří k vynikajícím stavbám pozdního baroka v Čechách a je působivou dominantou celého města.
Selský dvůr v Plzni-Bolevci
Dějiny této zemědělské usedlosti sahají až do středověku. Její současná podoba je z počátku 19. století. Jako celek je autenticky dochovaným mimořádně hodnotným reprezentantem tradičních selských dvorů budovaných na Plzeňsku v období tzv. lidového klasicismu.
Kostel sv. Mikuláše ve Vinci
Pozdně románský kostel z druhé poloviny 12. století s bohatou výzdobou v exteriéru i interiéru. Jeho současná podoba pochází z doby kolem roku 1240. Nejvýznamnější představitel tzv. vinecké skupiny 5 románských venkovských kostelů patřících k nejlepším v Čechách a na Moravě.
Kostel sv. Jakuba v Jakubu u Kutné Hory
Románský kostel sv. Jakuba z roku 1165 patří k nejvýznamnějším památkám českého a moravského stavitelství 12. století.Jde o klasický typ panského emporového kostela se zachovanou vnější sochařskou výzdobou s naprosto unikátními figurálními plastikami, která nemá u nás obdoby.
Hrad Český Šternberk
Původně raně gotický hrad z roku 1241, postupně dostavován a doplňován o rozsáhlý obranný systém. Pozdně gotickými zásahy byl v podstatě ukončen jeho stavební vývoj. Další stavební práce v období baroka vedly pouze k úpravám obytných a reprezentačních prostor. Jeden z nejlépe dochovaných hradů v Čechách s hodnotnými rodovými sbírkami.
Kostel sv. Floriána v Krásném Březně
Původně zámecká kaple postavená v letech 1601-1603 Hansem Bogem z Pirny. Kostel představuje jedinečně autenticky dochovanou stavbu tzv. saské renesance, jejímiž donátory byli příslušníci šlechty luterského vyznání a jejichž vztah k víře se projevil i v architektonické podobě stavby. Význam této stavby z hlediska vývoje výtvarného umění přesahuje území České republiky.
Kostel sv. Jakuba Většího v Jihlavě
Raně gotická stavba byla založena současně s městem ve 40. letech 13. století, dostavována byla postupně do závěru 14. století. Vynikající monumentální gotická stavba s přistavěnou barokní kaplí Panny Marie Bolestné představuje architektonické dílo středoevropského významu.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Polné
Na místě kostela z počátku 13. století byla v roce 1700 zahájena stavba nového barokního kostela podle plánů architekta Dominika D. Angeli. Výzdoba interiérů je dílem florentských štukatérů a malířů. Kostel byl dokončen v roce 1707. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je jednou z nejvýznamnějších staveb vzniklých mimo okruh předních zemských architektů.
Evangelický kostel ve Velké Lhotě
Jednopatrový roubený toleranční kostel z roku 1783, poslední autenticky dochovaný evangelický kostel s typickými rysy chudých roubených kostelů té doby. Jde o výjimečný doklad lidové architektury.
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje ve Velehradě
Původně rozsáhlý cisterciácký klášter, jehož výstavba byla dokončena ve 40. letech 13. století. V roce 1421 byl klášter zásadním způsobem poničen husity. Kostel byl obnoven v letech 1587 – 1592, další raně barokní přestavba je datována léty 1629 – 1635. Dnešní podoba kostela je z přelomu 17. a 18. století. Velehrad patří k nejvýznamnějším poutním místům na Moravě.Jeho historie je spojována s příchodem slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje.
K § 1
V § 1 se nově za národní kulturní památky prohlašují ty kulturní památky, které splňují kriteria požadovaná pro tuto kategorii v § 4 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Členění bylo ve shodě s předchozími nařízeními vlády o prohlášení národních kulturních památek zvoleno podle jednotlivých krajů, řazených v abecedním pořádku. Dále se pak zde stanoví, kde jsou uloženy katastrální mapy s vyznačením národních kulturních památek a odkazuje se na přílohu nařízení vlády, která obsahuje bližší údaje o vymezení, umístění a prostorové identifikaci národních kulturních památek.
K § 2
Stanovují se podmínky ochrany prohlašovaných národních kulturních památek týkající se jejich obnovy a způsobu užívání, přičemž jsou vymezeny i typy změn, k nimž nesmí dojít pro případ poškození kulturních hodnot národních kulturních památek.
K § 3
Určuje se nabytí účinnosti nařízení vlády, počítá se s přiměřenou legisvakanční lhůtou.
PAGE
15