Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                IV

IV.

Vyhodnocení připomínkového řízení


Návrh nařízení vlády byl zaslán vložen do eKLEPu dne 23. ledna 2008 s termínem pro uplatnění připomínek do 13. února 2008 pro všechna ministerstva, kraje a další připomínková místa dle Legislativních pravidel vlády. Návrh nařízení vlády byl rovněž zaslán Akademii věd České republiky.

Žádné připomínky k návrhu neuplatnila tato obeslaná připomínková místa: 

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ministerstvo dopravy

Ministerstvo spravedlnosti

Ministerstvo zahraničních věcí

Ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo pro místní rozvoj

Ministerstvo obrany

Ministerstvo životního prostředí

místopředseda vlády pro evropské záležitosti
ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny

Česká národní banka

Středočeský kraj

Plzeňský kraj

Liberecký kraj

Olomoucký kraj

Úřad vlády – odbor kompatibility s právem ES
Akademie věd České republiky.


Zásadní připomínky k návrhu uplatnily Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí, Královéhradecký kraj, Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj, Moravskoslezský kraj a Zlínský kraj. 

Ministerstvo vnitra


K § 1 odst. 1 písm. b) upozornilo na neurčitost pojmu „nejvýznamnější nález z období kultury lovců mamutů“ s tím, že je nutno upřesnit, o jaké věci se konkrétně jedná. Navrhované vymezení nepovažuje za dostačující i s ohledem na čl. 2 odst. 2 písm. d) Legislativních pravidel vlády a požaduje, aby příloha nařízení vlády byla doplněna o seznam těchto movitých kulturních památek.

Připomínka byla projednána a vysvětlena s tím, že Ministerstvo vnitra na ní nadále netrvá jako na zásadním požadavku. Seznam movitých národních kulturních památek prohlášených tímto nařízením vlády, čítající 207 položek včetně jejich identifikačních znaků, bude uložen na Ministerstvu kultury a v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, a nebude tvořit přílohu nařízení vlády, což by zejména vzhledem k možným změnám inventárních čísel bylo neúčelné. Podobným způsobem se postupovalo i při prohlášení Pražského hradu včetně jeho mobiliáře za národní kulturní památku nařízením vlády č. 147/1999 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, kde je seznam movitých národních kulturních památek uveden v seznamu uloženém v Kanceláři prezidenta republiky.

K § 2 písm. a) upozornilo, že pojem „kulturně cenná část národní kulturní památky“ není dostatečně určitý a jednoznačný a požadovalo jeho úpravu.


Připomínce bylo vyhověno, text ustanovení byl v jejím smyslu upraven.


K závěrečné zprávě o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad uvedlo, že a) nejsou zhodnocena rizika, která jsou spojena s nerozšířením stávajícího souboru národních kulturních památek, b) ve vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant a současně v návrhu řešení by měla být uvedena výše finanční podpory určené v rámci tzv. památkových programů Ministerstva kultury na obnovu dotčených kulturních památek, a c) jako součást návrhu řešení je nutno uvést způsob pokrytí vyčíslených nákladů na obnovu těch památek, které nejsou v dobrém technickém stavu. Závěrečnou zprávu o hodnocení dopadů regulace tedy požadovalo doplnit podle výše uvedených bodů.

Připomínka byla projednána, bylo jí vyhověno a závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad byla v jejím smyslu doplněna. 
Ministerstvo financí

Upozornilo na nutnost postupovat podle Metodiky pro stanovení plánovaných nákladů na výkon veřejné správy vzhledem k tomu, že návrh nařízení vlády předpokládá přenos působnosti při plnění úkolů orgánu státní památkové péče z obcí s rozšířenou působností na krajské úřady v průměrném rozsahu 2-3 nově prohlašovaných národních kulturních památek v kraji, přičemž krajské úřady současně přestanou vykonávat působnost odvolacího orgánu pro výkon státní správy u těchto kulturních památek. Podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace RIA je třeba věnovat zvláštní pozornost zajištění prostředků na výkon činností, které stát přenáší na obce a kraje; i když se v daném případě jedná o přesun působností z obecních úřadů obcí s rozšířenou působností na krajské úřady, je třeba postupovat podle výše uvedené metodiky a materiál v této souvislosti dopracovat.


Připomínce bylo vyhověno, RIA byla v jejím smyslu doplněna. Podle informací Ministerstva kultury připadají v roce 2007 cca 2 rozhodnutí na jednu navrhovanou národní kulturní památku. K tomu připomínáme, že krajským úřadům odpadne v těchto případech rozhodování o odvolání proti rozhodnutím obcí s rozšířenou působností, které o navrhovaných objektech rozhodují jako o kulturních památkách. O odvoláních rozhoduje v případě národních kulturních památek Ministerstvo kultury. V připomínkovém řízení navíc nebyly uplatněny připomínky namítající nadměrnou zátěž spojenou se  změnou  působnosti.
Královéhradecký kraj


Upozornil na nesprávná parcelní čísla v příloze v prostorové identifikaci zámku Nové Město nad Metují, místo pozemkových parcel 2003/4, 2004/5, 2003/8, 2003/9 a 20003/11 má jít o pozemkové parcely 2033/4, 2033/5, 2033/8, 2033/9 a 2033/11.



Připomínce bylo vyhověno.

K příloze písm. d) bod 3 upozornil, že je vynechána stavební parcela 4 (kaple sv. Anny) v centrální části hradu Kost, ve výčtu rovněž chybí stavební parcela 7 s číslem popisným 7 – pivovar, který je nedílnou součástí hradního komplexu a z hlediska památkové péče je nezbytné udržet jednotu při správních řízeních vedených jedním orgánem státní památkové péče ve spolupráci s jedním vlastníkem celého komplexu.

Připomínka byla projednána, vysvětlena a bylo jí částečně vyhověno; byl doplněn pozemek parc.č. 4 (kaple sv. Anny). Pivovar, který je podstatně mladším hospodářským zázemím hradu vně hradního areálu zařazen nebyl, neboť není částí hradu, pouze hospodářským zázemím panství a navíc nedosahuje dostatečné památkové hodnoty. Ze stejných důvodů nebyl zařazen ani mlýn pod hradem, který je dnes evidenčně rovněž spojen s areálem hradu Kost. 
Kraj Vysočina 

Navrhl v příloze písm. l) bod 1 v prostorové identifikaci kostela sv. Jakuba Většího v Jihlavě doplnit za číslo „3“ nové číslo „4“ s tím, že vstup k severní věži kostela včetně schodiště je nedílnou součástí stavby a nachází se na parcelním čísle 4.

Připomínce bylo vyhověno.
Jihomoravský kraj

Upozornil na nesprávná parcelní čísla v příloze v prostorové identifikaci archeologické lokality v paleolitickém areálu Dolní Věstonice.

Připomínka byla projednána a po vysvětlení od ní Jihomoravský kraj ustoupil, čísla parcel odpovídají aktuálním údajům v katastru nemovitostí.
Moravskoslezský kraj


Navrhl alternativně buď vypustit z návrhu nařízení vlády § 1 odst. 1 písm. f) a v příloze písm. f), tj. neprohlásit Lískovu vilu v Ostravě za národní kulturní památku, nebo upravit rozsah navrhované národní kulturní památky, vzhledem k tomu, že popis národní kulturní památky je v rozporu s rozsahem kulturní památky i jejími prostorovými identifikačními znaky. Považuje za nejvhodnější prohlásit pozemky p.č. 1359 a 1360 v k.ú. Slezská Ostrava společně s ohradní zdí za kulturní památku a následně je, jakožto velmi cennou a neodmyslitelnou součást prostředí Lískovy vily, prohlásit spolu s Lískovou vilou za národní kulturní památku, čímž bude vila chráněna jako celkem se svým vymezeným přirozeným prostředím.

Připomínce bylo vyhověno, za národní kulturní památku se prohlašuje pouze budova vily. Pro krátkost termínu nebylo možno zahradu s oplocením prohlásit za kulturní památku tak, aby bylo možno již v tomto nařízení vlády vymezit celý areál jako národní kulturní památku. Zahrada tedy bude mít samostatný režim kulturní památky.
Zlínský kraj


K § 1 odst. 1 písm. m) bod 2 a příloze písm. m) navrhl změnu názvu národní kulturní památky z původního „Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Velehradě“ na nový „Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje s areálem na Velehradě“, vzhledem k tomu, že stavba vykazuje prvky typu baziliky, toto označení se vyskytuje v odborné literatuře a název bazilika byl kostelu udělen papežem.

Připomínce bylo vyhověno.

Z přílohy písm. m) navrhl vypustit budovu č.p. 24 k.ú. Velehrad, protože v katastru nemovitostí není budova s tímto č.p. vedena.

Připomínce bylo vyhověno.

Z přílohy písm. m) navrhl vypustit pozemky p.č. 10 k.ú. Velehrad, ostatní komunikace – památkově chráněné území a p.č. 14 k.ú. Velehrad, zahrada – památkově chráněné území, protože pozemky nejsou v katastru nemovitostí vedeny jako nemovitá kulturní památka, tvoří pouze ochranné pásmo.

Připomínce bylo vyhověno.

Nad rámec návrhu doporučil doplnit do nařízení vlády další nemovitosti, a sice pozemky p.č. 2, 11, 12, 25, 26, 27 včetně budovy č.p. 305, dále pozemky p.č. 28 a 29, vše v k.ú. Velehrad. Jedná se o pozemky východně od baziliky a kláštera patřící do plochy nejstarších stavebních fází kláštera, lze zde předpokládat rozsáhlé archeologické nálezy základů románsko-gotického opevnění kláštera a opatského domu.

Připomínce bylo vyhověno.

Vzhledem k vypořádání uplatněných zásadních připomínek se materiál předkládá bez rozporu.


Vypořádání ostatních připomínek je uvedeno v následujícím vyhodnocení.

Ministerstvo vnitra

V příloze k nařízení vlády doporučil přezkoumat identifikační znaky nemovitostí, které mají být prohlášeny za národní kulturní památku a u budov doporučil doplnit čísla popisná a čísla evidenční, popř. údaj o tom, že se jedná o budovu bez čísla popisného, popř. čísla evidenčního. Vymezení budovy pozemkem označeným parcelním číslem je pouze jeden z identifikačních znaků budovy a takové určení nemovitosti nelze považovat za dostačující.


Připomínce bylo vyhověno. U všech budov, které mají číslo popisné je toto v identifikačních znacích uvedeno. U budov, které číslo popisné nemají musí být určení pozemku dostačující. Stejná identifikace je i v katastru nemovitostí. Výčet budov, které jsou prohlašovány za národní kulturní památku je přímo vázán na prohlášení těchto věcí za kulturní památku (§ 4 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění). V této souvislosti byly zejména brány v potaz připomínky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ohledně jednotlivých katastrálních území.
Ministerstvo průmyslu a obchodu


S ohledem na možnou devalvaci termínu „národní kulturní památka“ doporučilo pečlivěji zvažovat zařazování kulturních památek mezi národní kulturní památky.


K připomínce bude přihlédnuto při přípravě dalších nařízení vlády o prohlášení kulturních památek za národní kulturní památky. Všechny kulturní památky prohlašované tímto nařízením vlády za národní kulturní památky mají znaky národní kulturní památky podle § 4 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, tj. tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy


Do seznamu národních kulturních památek doporučilo zařadit také dřevěnou zvonici s obrácenými zvony ve spojení s gotickým kostelem sv. Václava v Rovensku pod Troskami v okrese Semily, vzhledem k tomu, že tato památka si svou naprostou jedinečností (zvony obrácené srdci vzhůru a uváděné do pohybu šlapáním, stavba z r. 1630) zaslouží zařazení do seznamu národních kulturních památek.


K připomínce bude přihlédnuto při přípravě dalších nařízení vlády o prohlášení kulturních památek za národní kulturní památky.
Ministerstvo zemědělství


Doporučilo v § 1 odst. 2 vypustit slova „k tomuto nařízení“ za slovy „v příloze“.


Připomínce nebylo vyhověno s ohledem na ustanovení čl. 45 odst. 2 Legislativních pravidel vlády.

Český úřad zeměměřický a katastrální


Uplatnil připomínky z hlediska své věcné působnosti týkající se vesměs odlišných parcelních čísel v několika katastrálních územích.


Připomínky byly projednány a vysvětleny.
Karlovarský kraj


K § 1 odst. 1 písm. c) bod 3 a k příloze písm. c) bod 3 navrhuje vzhledem k názvu města „Ostrov“ změnit název navrhované národní kulturní památky na „Rudá věž smrti v Ostrově“.


Připomínce bylo vyhověno.
Ústecký kraj


Doporučil do budoucna zvážit prohlášení za národní kulturní památku dalších vysoce kvalitních kulturních památek, které se v Ústeckém kraji nacházejí, např. hrad Střekov, apod.


K připomínce bude přihlédnuto při přípravě dalšího nařízení vlády o prohlášení kulturních památek za národní kulturní památky.
Královéhradecký kraj

K příloze písm. d) bod 3 hrad Kost doporučil doplnit stavební parcelu 20 s číslem popisným 6 (bývalý mlýn). Objekt je součástí kulturní památky, do Ústředního seznamu kulturních památek ČR je zapsán pod stejným rejstříkovým číslem jako hradní komplex. Kraj považuje za vhodné netříštit příslušnost mezi více správních orgánů.

Připomínce nebylo vyhověno, viz výše zásadní připomínka Královéhradeckého kraje k prostorovému vymezení národní kulturní památky hrad Kost.

Doporučil rozšířit okruh navrhovaných národních kulturních památek o katedrálu sv. Ducha v Hradci Králové.


K připomínce bude přihlédnuto při přípravě dalšího nařízení vlády o prohlášení kulturních památek za národní kulturní památky.
Jihomoravský kraj


Upozornil, že Rada Jihomoravského kraje dala Ministerstvu kultury podnět k prohlášení, kde byly jmenovány další kulturní památky, jejichž kulturně historické hodnoty splňují svým významem předpoklad prohlášení za národní kulturní památky.


K připomínce bude přihlédnuto při přípravě dalšího nařízení vlády o prohlášení kulturních památek za národní kulturní památky.
Jihočeský kraj


Upozornil na nesprávná parcelní čísla v příloze písm. a) bod 1 v prostorové identifikaci zámku Orlík a v příloze písm. a) bod 2 v prostorové identifikaci kláštera premonstrátů v Milevsku.


Připomínky byly projednány a z větší části jim bylo vyhověno.

PAGE  
6