Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
                쿐놡>	ĦကĳĮįħꗬÁ怃Ѕዸ¿က؀鈘橢橢珋珋Ѕ됲ᦩᦩ돂¤܎܎܎܎܎܎܎ܢ今今今8伂t佶ܢ灹Ũ倖:偐偦偦偦允®凯4刣潸潺潺潺潺潺潺燡ɨ瑉潺܎厵允允厵厵潺܎܎偦偦Û瀓*弗弗弗厵ʤ܎偦܎偦潸弗厵潸弗弗汬h܎܎涄偦倊圀⫉걈ǈ今噙۴泔潜瀽<灹泤 瓋嵍Š瓋 涄瓋܎涄ǘ刿>剽,弗助$勍è刿刿刿潺潺庭j刿刿刿灹厵厵厵厵ܢܢܢ⒤⯆⌄ܢܢܢ⯆ܢܢܢ܎܎܎܎܎܎ČIV.
Ministerstvo spravedlnosti


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

O b e c n á    č á s t

	
Hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad

	Podle bodu 3 části první (procesní pravidla) Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), jež byly schváleny usnesením vlády č. 877 ze dne 13. srpna 2007, nebyla RIA na tento návrh aplikována, neboť se jedná o změnu obecného procesního předpisu – trestního řádu - pro který je stanovena výjimka.

Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného vztahu k rovnosti mužů a žen


		Platná právní úprava nevyužívá všech možností, aby zajistila obviněnému v plném rozsahu právo na rychlý a spravedlivý proces. Právo, aby trestní věc obviněného byla projednána v přiměřené lhůtě, je součástí práva na spravedlivý proces podle článku 6 Evropské úmluvy o ochraně základních lidských práv a svobod. Rychlost řízení podmiňuje spravedlivý charakter řízení - zdlouhavost řízení může vést k oslabení hodnoty důkazu, navíc obviněný i poškozený jsou vystavováni nejistotě o výsledku řízení, vytrácí se vztah mezi trestným činem a trestem, neúměrně dlouho se udržuje stav, kdy obviněný, který                    je považován za nevinného, musí snášet zásahy do práv a svobod chráněných citovanou úmluvou. Její článek šestý výslovně vyžaduje, aby soudní řízení bylo rychlé a spravedlivé.

		Pomalý výkon spravedlnosti je v současné době nejzávažnějším problémem justice    ve většině států Rady Evropy. Příčinou není jen růst počtu věcí projednávaných soudy a jejich větší složitost, jimž neodpovídá přiměřený růst prostředků na personální a materiální vybavení justice, ale též sama struktura kontinentálního trestního procesu (více stadií svěřených různým orgánům, opakování řady úkonů před těmito orgány, více soudních instancí se složitým systémem opravných prostředků atd.). Není zřejmě náhoda, že stížnosti   na průtahy v řízení pocházející ze systému common law, zejména v trestních věcech, jsou zcela výjimečné, zatímco více než čtvrtina stížností pocházejících z ostatních států se týká překročení přiměřené lhůty řízení podle článku 6 odst. 1 Úmluvy. Pokud jde o trestní řízení, angloamerický model procesu však nemusí být sám o sobě lékem proti uvedené nemoci. Odborníci uvádějí, že kromě toho, že byl zdvojnásoben počet soudců, současný anglický systém funguje jen díky tomu, že dvě třetiny obžalovaných před Crown Court a 80 až 90 % obžalovaných před magistrates’ courts uznává vinu (guilty plea). Soudy přitom motivují obžalované k uznání viny tím, že obžalovaným, kteří vinu uznali, zmírňují trest zhruba            o jednu třetinu (Srov. Štěpán, J., Některé rysy trestního řízení ve Spojených státech, Právo       a zákonnost č. 5/1991). Nelze přehlížet ani právní tradici – např. ve skotském právu existuje již od počátku 18. století tzv. pravidlo 110 dnů. Je-li obviněný ve vazbě a hlavní líčení nebylo zahájeno ve lhůtě 110 dnů od podání obžaloby, obviněný musí být propuštěn na svobodu        a trestní stíhání je automaticky zastaveno.

		Jestliže se podaří vytvořit ve vnitrostátním právu účinné a rychle fungující právní prostředky nápravy, pomůže to omezit příliv stížností k Evropskému soudu pro lidská práva na průtahy. Jinak hrozí nebezpečí, že postavení účastníka řízení se spíše zhorší, neboť uplynou další roky, než proběhne řízení o prostředku nápravy. V žádném případě ani obecné zavedení prostředků nápravy na vnitrostátní úrovni samo o sobě nevyřeší problém pomalu fungující justice. Je-li pravda, že hlavní příčinou pomalosti řízení jsou strukturální danosti kontinentálních soudních systémů a soudního procesu, bez reforem v tomto směru nelze očekávat podstatné urychlení soudního řízení.

Stávající právní úprava nemá bezprostřední, ani sekundární dopady na rovnost mužů    a žen a nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví, a nestanoví pro něj odlišné podmínky. 

Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen a vysvětlení její nezbytnosti jako celku

		Na základě zahraničních zkušeností se navrhuje zavedení nového institutu dohody o vině a trestu v našem trestním řádu. Tento institut nelze srovnávat s klasickým angloamerickým dohodovacím řízení o vině a trestu, inspiruje se jen některými jeho prvky.

		Od zavedení tohoto institutu se očekává zrychlení trestního řízení před soudem a současně i zjednodušení a zefektivnění trestního řízení. Urychlením vyřízení trestní věci sjednáním dohody o vině a trestu budou soudy mít větší prostor pro projednávání závažných trestných činů spáchaných v rámci organizovaného zločinu. Současně je třeba vidět přínos tohoto institutu, který bude představovat výhodu pro oběti trestných činů, které budou chráněny před sekundární viktimizací, protože nebudou muset svědčit opakovaně v řízení před soudem a nebudou tak znovu vystaveny stresu vyplývajícímu z veřejného projednávání všech detailů trestného činu, jehož se staly obětí. 

		V souvislosti se zapojováním České republiky do mezinárodního společenství demokratických států, především do postupně se integrující Evropy, je potřebné využít zkušeností a právních úprav států s dlouholetým demokratickým vývojem. V Evropě existují dlouhodobě dva základní systémy: systém románsko-germánský spojený s tzv. inkvizičním procesem a anglosaský systém common law spojený s obžalovacím sporným procesem. Naše právní tradice nás spojuje s inkvizičním procesem románsko-germánského systému, což by však nemělo být na překážku pro citlivé přebírání zkušeností a případně i některých osvědčených institutů obžalovacího sporného systému common law. Za období naší izolace od evropského právního vývoje po druhé světové válce došlo k významnému sbližování kontinentálního a anglosaského typu tvorby a uplatnění práva. Prvkem, který toto sbližování zásadně ovlivnil, byla koncepce lidských práv v přirozenoprávním pojetí, jejich nezadatelnost a univerzální charakter. Česká republika se stala členem Rady Evropy a spolu s přijetím Listiny základních práv a svobod i signatářem  Evropské úmluvy o ochraně lidských práv       a základních svobod. Postupy garantované touto Úmluvou znamenají převrat ve způsobech zajištění lidských práv a celý systém je zároveň dokladem sblížení kontinentálního                  a anglosaského systému tvorby a aplikace práva. Někteří autoři dokonce uvádějí (v souvislosti s humanizací evropského trestního řízení), že většina progresivních reforem evropského kontinentálního trestního procesu byla, alespoň nepřímo, inspirována některými koncepcemi nebo základními instituty angloamerického trestního řízení. Skutečností je stále silnější pronikání pozitivních prvků obžalovacího sporného systému do trestně procesních systémů jednotlivých zemí v kontinentální Evropě, jejichž proces byl původně inkviziční povahy.

Dohadovací řízení v angloamerickém trestním procesu

		Trestní řízení v USA je typickým příkladem obžalovacího sporného systému. Po podání obžaloby je obžalovaný dotázán zda prohlásí vinu (plea guilty) nebo prohlásí, že je nevinen (not guilty). Pokud prohlásí vinu, případně prohlásí, že nebude trestný čin popírat, získá ze strany žaloby ústupky ve formě např. odstoupení od některého obvinění, snížení trestu apod., současně se tím však vzdává práva na soudní přelíčení. Pokud obžalovaný prohlásí, že je nevinen, odmítne učinit prohlášení viny anebo neučiní žádné prohlášení, soudce zaprotokoluje prohlášení neviny a stanoví datum soudního přelíčení. 
	
		Dohadovací řízení (plea bargain) je dvojího druhu. Dohoda o obvinění (charge bargain) spočívá v dohodě podezřelého a prokurátora, jejíž podstatou je přiznání podezřelého jen k některému skutku nebo jen k méně závažnému  trestnému činu, který spáchal. Prokurátor pak vznese obvinění pouze pro takto doznané jednání a následně bude uložen trest jen za spáchání doznaného méně závažného trestného činu. Druhým typem je  dohoda o trestu (sentence bargain), která znamená pro obžalovaného výhodu uložení mírnějšího trestu. Prohlášení viny i dohadovací řízení se uplatňují nejen u běžné kriminality, ale i u nejzávažnějších případů. Jejich použití je provázáno s důsledným uplatňováním principu oportunity, kterým se řídí veřejná žaloba v USA. Soudce však musí při každém prohlášení viny přezkoumat, zda po stránce skutkové i po stránce právní skutečně existuje základ pro takové prohlášení. Zvláště musí ověřit, že obžalovaný chápe povahu obžaloby, ohledně které činí prohlášení viny a je mu známa výše maximálního a minimálního trestu. Pokud soudce shledá, že podmínky dohody jsou - ať z hlediska skutkových zjištění nebo právního posouzení - nepřijatelné, musí o tom být obžalovaný informován a je připuštěno zpětvzetí jeho prohlášení. Odsouzený nemůže (až na výjimky) napadnout po vynesení výroku o trestu své prohlášení viny odvoláním. 
		Podle odhadů končí v celostátním měřítku v USA až 90% případů, ve kterých byla podána obžaloba, prohlášením viny ze strany obžalovaného (k tomu srov. Inciardi, J.A. Trestní spravedlnost, Victoria Publishing, Praha, 1994). Praxe vyjednávání dohod mezi obviněným (podezřelým) a prokurátorem byla předmětem zkoumání i Nejvyššího soudu USA, který ji označil za vhodnou a nutnou.

Dohoda o vině a trestu ve slovenském trestním řádu

		Dohoda o vině a trestu je novým institutem slovenského trestního práva charakterizovaným jako proces, při kterém obviněný, který je zpravidla zastoupen obhájcem,   a prokurátor dohodnou přijatelný návrh rozhodnutí, který musí schválit  a vyhlásit soud, který se však na jednáních vedoucích k dohodě neúčastní. Podstatou řízení o dohodě o vině a trestu je posouzení podmínek na uzavření dohody mezi prokurátorem a obviněným o skutku, jeho právní kvalifikaci, o druhu a výši trestu a o ochranném opatření. Obviněný se současně vzdává práva na projednání věci soudem v hlavním líčení. Řízení, které může prokurátor zahájit i z iniciativy obviněného (případně i poškozeného), musí splňovat podmínky:
výsledky vyšetřování (včetně zkráceného vyšetřování) dostatečně odůvodňují závěr, že skutek je trestným činem a že ho spáchal obviněný,
obviněný se k spáchání skutku přiznal a uznal vinu,
provedené důkazy nasvědčují pravdivosti doznání obviněného.

		Jakmile dojde k dohodě o vine a trestu (včetně dalších výroků), podá prokurátor soudu návrh na schválení této dohody. Pokud je obviněný mladistvý, musí dohodu podepsat i jeho zákonný zástupce. Pokud v průběhu jednání nedošlo k dohodě o náhradě škody, prokurátor navrhne soudu, aby odkázal poškozeného s  jeho nárokem na řízení ve věcech občanskoprávních. Pokud obviněný uzná vinu jen zčásti, podá prokurátor obžalobu a požádá soud, aby provedl hlavní líčení v rozsahu, ve kterém obviněný spáchání skutku nedoznal. Trestní řád výslovně stanoví podmínky dohody (§ 232 odst. 7 zák. č. 301/2005 Z.z.)
	
		Předpokladem schválení dohody o vině trestu jsou kladné odpovědi na 10 otázek, které po přednesení návrhu dohody položí předseda senátu obžalovanému, např. zda rozumí podanému návrhu, podstatě řízení, právní kvalifikaci skutku, trestní sazbě, kterou je ohrožen atd. Soud ověřuje i ostatní skutečnosti, zejména v případě mladistvého zjišťuje souhlas obhájce a zákonného zástupce. Pokud soud návrh dohody odmítne, koná se hlavní líčení,       ve kterém nelze doznání obžalovaného obsažené v prohlášení viny použít jako důkaz. V případě, že soud dohodu v navrženém rozsahu neschválí, nebo obžalovaný odpoví záporně na některou ze základních deseti otázek, vrací soud věc prokurátorovi do přípravného řízení. Soud může shledat, že navržená dohoda není sice zřejmě nepřiměřená, ale není spravedlivá. V tom případě oznámí svoje výhrady stranám, které mohou navrhnout novou dohodu. Soud může o dohodě rozhodnout pouze jako o celku a nemůže jednotlivé části měnit.
	
	Pokud soud dohodu schválí, potvrdí svoje rozhodnutí rozsudkem, který veřejně vyhlásí. Proti rozsudku není přípustné odvolání a vyhlášením nabude rozsudek právní moci.

Procesní dohody v Německu

		Dohody mezi německými státními zástupci a obviněnými v praxi probíhají, ale nikoli na základě podrobné zákonné úpravy. Spolkový ústavní soud však tuto praxi schválil (BVerfG, NStZ 1987, 149).
		Podle literatury až 70%  řízení ve Frankfurtu n. M. končí tímto způsobem, a to před zahájením hlavního líčení, často ještě ve fázi vyšetřování. 
	Dohody o rozsudku jsou rovněž možné. Podle ujednání generálních státních zástupců         v Karlsruhe dne 24. 11. 2005 platí pro procesní dohody tyto hlavní zásady:

Jednání s cílem uzavřít dohodu o rozsudku se mohou konat v rámci hlavního líčení i mimo ně. Podstatný obsah dohody oznámí předseda senátu během hlavního líčení. Toto oznámení se pojme do protokolu o hlavním líčení.
Kvalifikované přiznání musí být nezbytnou podmínkou každé dohody o rozsudku. (Přiznání musí být při tom do té míry konkrétní, aby mohlo být přezkoumáno, zda je natolik v souladu se spisem popř. s dosavadním stavem dokazování, že už nebude zapotřebí dalšího objasňování věci. Základním principem něm. tr. ř. a tím každého trestního řízení je totiž zjištění skutečného stavu věci (srov. rozhodnutí něm. Ústavního soudu  HYPERLINK "http://www.servat.unibe.ch/law/dfr/bv057250.html" BVerfGE 57, 250, 275; 63, 45, 61).
Řízení vedoucí k takovéto dohodě předpokládá souhlasné návrhy státního zástupce a obžalovaného.
Soud odsouhlasí horní a dolní hranici trestu. Pokud státní zástupce nebo obžalovaný s takto určenými mezemi trestu nesouhlasí, nemůže být rozsudek na podkladě procesní dohody vydán.
Předmětem dohody nemůže být výrok o vině. (Obecné právo obžalovaného na spravedlivý proces vyvozované z principu právního státu (čl. 20 odst. 3 něm. Ústavy) ve spojení s čl. 2 odst. 1 něm. Ústavy vylučuje dohodu o výroku o vině. Podkladem pro dohodu smí být vždy jen skutek, který se podle přesvědčení soudu skutečně stal. Jeho trestněprávní kvalifikace nemůže být předmětem dohody (srov. trest. rozhodnutí něm. Spolkového soudního dvora  HYPERLINK "http://www.servat.unibe.ch/dfr/bs043195.html" BGHSt 43, 195, 203, 204 a rozhodnutí něm. Ústavního soudu BVerfG  HYPERLINK "http://rsw.beck.de/rsw/shop/default.asp?sessionid=E973279F1E6644A4AFCE3AF914135237&toc=NStZ.root" NStZ 1987, 419).
Po dohodě o rozsudku a po přiznání je soud svým příslibem vázán až do ukončení řízení ve všech stupních.
Vázanost příslibem končí, pokud v dalším řízení vyjdou najevo podstatné polehčující nebo přitěžující okolnosti, které nebyly soudu v době jeho příslibu známy.
Proti rozsudkům trestního soudce nebo senátu, které byly vydány na podkladě dohody o rozsudku a po náležitém poučení, je odvolání vyloučeno.
  
		Proti námitce některých teoretiků, že dohadovací řízení je negací úlohy soudu, vyšetřovací zásady a soudního monopolu rozhodovat o nároku státu na potrestání pachatele, stojí ve stále vzrůstající míře uznávané hledisko autonomie občana, což se odráží                      i v rostoucím uplatňování dohadovacích institutů v procesním právu evropských zemí, jako např. v Polsku, ve Španělsku (tzv. conformidad), v Italii (tzv. patteggiamento), v Německu (tzv. Deal im Strafverfahren). Blíže k této problematice viz: prof. Šámal P., Základní zásady trestního řízení v demokratickém systému, ASPI, Praha,1999.
	
Hlavní principy navrhované právní úpravy

Zásadní navrhovanou změnou je možnost státního zástupce sjednat s obviněným v rámci přípravného řízení dohodu o vině a trestu, kterou následně schválí soud. Dohodu o vině a trestu bude možné sjednat u všech trestných činů, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let. Tato úprava vychází z obdobných zahraničních úprav (např. z polského trestního řádu – srov. čl. 387 a násl., slovenského trestního řádu č. 301/2005 Z. z., anebo neuzákoněné praxe soudů v SRN) a upravuje zjednodušený postup v případech, kdy obviněný prohlásí, že se cítí být vinen skutkem, pro který je stíhán, a sjedná za účasti obhájce se státním zástupcem dohodu ohledně trestu, příp. ochranného opatření, a ohledně rozsahu a způsobu náhrady škody. Soud není návrhem na schválení dohody o vině a trestu zcela vázán, může jej odmítnout ze závažných procesních důvodů nebo může dohodu neschválit z důvodu její zřejmé nepřiměřenosti (právní kvalifikace, trest) nebo nesprávnosti (náhrada škody), a vrátit věc usnesením do přípravného řízení; v dalším řízení se ke sjednané dohodě, včetně prohlášení viny obviněným, nepřihlíží. V případě, že soud dohodu o vině a trestu rozsudkem schválí, uvede v něm výrok o schválení dohody o vině a trestu, a dále výrok o vině, trestu, případně ochranném opatření, a náhradě škody v souladu s dohodou. Obviněný se sjednáním dohody vzdává práva na projednání věci v hlavním líčení a práva napadnout rozsudek odvoláním. 

Navrhovaná právní úprava nemá bezprostřední, ani sekundární dopady na rovnost mužů a žen a nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví, a nestanoví pro něj odlišné podmínky. 

Zhodnocení souladu navrhované úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s akty práva Evropské unie.

		Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s článkem 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož „má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti         a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům.“ 

	  	Navrhovaná úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, zejména s článkem 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ze dne 21. února 1991 (vyhl. ve Sb. z. pod č. 209/1992 Sb.).

		Návrh respektuje doporučení Výboru ministrů členských zemí Rady Evropy ve věci zjednodušení řízení č. R (87) 18.

		Navrhovaná problematika není upravena právními předpisy Evropské unie.

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy, dopad          na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a hospodářské subjekty, sociální dopady       a dopad na životní prostředí.
    
    		Předpokládá se, že celkový výsledný finanční dopad navrhované úpravy bude neutrální. Zvýšené výdaje na nutnou obhajobu v počáteční fázi řízení budou kompenzovány úsporami v důsledku skončení řízení před soudem I. stupně. V případech, kdy řízení skončí vydáním odsuzujícího rozsudku, kterým soud schválí dohodu o vině a trestu, nebude odvolání přípustné. Nebude tak třeba vynakládat další náklady na nutnou obhajobu, jež by jinak vznikly v řízení před soudem II. stupně na základě odvolání podaného některou ze stran řízení.  

		Navrhovaná úprava nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, ani na hospodářské subjekty, zejména malé a střední podnikatele.

	Navrhovaná úprava není spojena se sociálními dopady a nedopadá na životní prostředí.


 Z v l á š t n í   č á s t

K části první – změna trestního řádu

K bodu 1 (§ 2 odst. 8)

	Princip, podle kterého je trestní stíhání před soudem přípustné jen na základě obžaloby nebo návrhu na potrestání podaných státním zástupcem, se doplňuje tak, aby bylo možné konat řízení před soudem i na podkladě návrhu na schválení dohody o prohlášení viny a přijetí trestu.

K bodu 2 (§ 12 odst. 10)

	Skutečnost, že nově lze skončit přípravné řízení i podáním návrhu na schválení dohody o vině a trestu, je zapotřebí zohlednit také v definici přípravného řízení.

K bodu 3 (§ 27b odst. 2)

	Vzhledem k možnosti sjednat v přípravném řízení dohodu o vině a trestu, jejíž součástí může být vypořádání nároku na náhradu škody mezi obviněným a poškozeným, se doplňuje nová působnost probačního úředníka, který může být státním zástupcem pověřen, aby působil směrem k uzavření takové dohody.

K bodu 4 (§ 28 odst. 2)

	Dohoda o vině a trestu a návrh na schválení dohody o vině a trestu jsou vzhledem k svému klíčovému významu pro obviněného doplněny mezi písemnosti, které je třeba obviněnému překládat, splňuje-li podmínky pro ustanovení tlumočníka.

K bodům 5 a 6 [§ 36 odst. 1 písm. b) a d)]

	S ohledem na skutečnost, že v případě, kdy se v přípravném řízení sjednává dohoda o vině a trestu, se ze strany obviněného předpokládá podávání kvalifikovaného návrhu trestu, případně ochranného opatření, a návrhu na náhradu škody, což předpokládá dostatečné právní znalosti v oblasti trestního práva a zejména s ohledem na skutečnost, že obsah sjednané dohody je klíčový z hlediska konečného rozhodnutí soudu ve věci, je zapotřebí, aby obviněný měl při sjednávání dohody o vině a trestu vždy obhájce, který by účinně hájil jeho práva a poskytoval mu potřebnou právní pomoc. 

	Náklady spojené s nutnou obhajobou při sjednávání dohody o vině a trestu by měly být vyváženy očekávaným efektem snížení počtu odvolání proti rozsudku prvoinstančního soudu, neboť schválí-li soud dohodu o vině a trestu, není odvolání proti rozsudku přípustné.

K bodům 7 až 10  (§ 43 odst. 1, § 43 odst. 3, § 46)

	Výčet práv poškozeného se rozšiřuje o možnost zúčastnit se veřejného zasedání v řízení o schválení dohody o vině a trestu. 
	
	Pouze ten poškozený, který má ze zákona proti obviněnému nárok na náhradu škody způsobenou trestným činem, má možnost zúčastnit se sjednávání dohody o vině, čímž je směřováno k rozšíření počtu možností, kdy je možné smírné řešení nároku na náhradu škody, přičemž nárok na náhradu škody musí poškozený uplatnit nejpozději při sjednávání dohody o vině a trestu. 
	
	O možnosti zúčastnit se sjednávání dohody o vině a trestu a uplatnit při něm nárok na náhradu škody musí být poškozený vždy poučen orgánem činným v trestním řízení, včetně skutečnosti, že neuplatní-li nárok nejpozději při sjednávání takové dohody, nebude jej moct již v trestním řízení uplatnit a bude jej muset uplatnit v řízení občanskoprávním.
	

K bodu 11 [§ 64 odst.1 písm. a)]

	Mezi písemnosti, které je třeba v trestním řízení doručovat do vlastních rukou, se doplňuje návrh na schválení dohody o vině a trestu. Vzhledem k jeho rozdílenému významu  a obsahu oproti obžalobě a návrhu na potrestání se však umožňuje jeho uložení. 

K bodům 12 až 16 (§ 70a, § 71 odst. 2, 5 a 6, § 73b odst. 3)

	Návrh na schválení dohody o vině a trestu je vedle obžaloby novým způsobem, kterým končí přípravné řízení a věc se dostává do stadia řízení před soudem. Okamžik zahájení řízení před soudem je důležitý mimo jiné z hlediska příslušnosti k rozhodování ve věcech vazebních. Vzhledem k uvedenému se povinnost soudu rozhodovat ve vazebních věcech nově doplňuje i v návaznosti na okamžik podání návrhu na schválení dohody o vině a trestu, od něhož se také nově odvíjí lhůty pro přezkum důvodů trvání vazby.

K bodu 17 (§ 91 odst. 1).

	Vzhledem k významu sjednání dohody o vině a trestu z hlediska dalšího průběhu řízení se výslovně stanoví povinnost příslušného orgánu činného v trestním řízení poučit obviněného před jeho prvním výslechem také o tom, že může se státním zástupcem v přípravném řízení sjednat dohodu o vině a trestu. Obviněného je třeba poučit zejména o tom, že při sjednání dohody o vině a trestu musí mít obhájce؀ࠈ࠼࠾ࡀࡂࡒࡠࣺपୖ୘ఖఘచኰዠዢዲዸጘጴᎠᎢᎲᎴᑄᑆᓒᓶᔦᕢᘀᘼᙨᙬᚪᚬ᜼᜾។៖ᡖᡘᣦᣨᤶᥘᥜᥢᦆᦈᨢᨤ᪶᪴ᫎ᫺᭔᭖ᯮᰄᰈᰤᳺỲ퇖퇉퇂뎺곳곳곳곳곳곳곳곳곳곳곳곳곳곳곳곳곳곳곳곳곳곳곳곳¥ᔌ畨챽ᘀ蕨ଗᔌ瑨뭘ᘀ蕨ଗᔌ륨鸦ᘀ蕨ଗᔏ彨缅ᘀ蕨ଗ㔀脈ᔌ鑨ဂᘀ蕨ଗᔏ泌섐ᘀ蕨ଗ㔀脈ᘉ蕨ଗ㔀脈ᔚ泌섐ᘀ蕨ଗ㔀脈࠹䂁ᒈ䔀وᔏ㱨謰ᘀ蕨ଗ㔀脈ᔌ뵨⑀ᘀ蕨ଗᘆ蕨ଗᔏ୨쩐ᘀ୨쩐㔀脈䄀؀ࠈ࠾ࡀࡂࡢࡤ࢒࢔ࣶ࢘ࣸ୘୚ఖఘచ቎ቐ὘὚⒐⒒♢÷êââòòòò�Ý�Ý�Ý�Íༀ␃༃ᄀ쒄市怀쒄愂̤摧ចЀ摧ច܀␃愁Ĥ摧ច܀␃愂Ȥ摧ចЀ摧ច܀␃愂Ȥ摧個Êᜀ؀釤鈖﷽ЄĀȁỲἀἤἪὖ⒒⒦┶╈♢♤➦➨➪⩌⩎⬂⬄⯖Ⱚ㵢㷊䥈䥊俰偖敄數棚椒楰殸殼湢湤滠滢滤漂漄漆熪熮燠燤猸�컖ﳇﳃﳃﳃﲻﲷﲻﲯﲨﲡ钡粌玔貔ﲡﲡ¡ᔐ䙨ᡐᘀ蕨ଗ　ᑊȞ脈樃ࠆᔁ䙨ᡐᘀ蕨ଗ㸀Īࡕᔏ䙨ᡐᘀ蕨ଗ㸀Ī̘jᔀ䙨ᡐᘀ蕨ଗ㸀Īࡕᔌ汨缫ᘀ蕨ଗᔌɨ䭚ᘀ蕨ଗᔏ੨㤊ᘀ蕨ଗ㸀Īᘆ䁨ꨑᔏ浨㭿ᘀ蕨ଗ㸀Īᘆ幨똎ᔌ륨鸦ᘀ蕨ଗᔏ彨缅ᘀ蕨ଗ㔀脈ᘉ蕨ଗ㔀脈ᔌ瑨뭘ᘀ蕨ଗᔔ鉨鑷ᘀ蕨ଗ䌀ᡊ愀ᡊᘎ蕨ଗ䌀ᡊ愀ᡊᔌ畨챽ᘀ蕨ଗᘆ蕨ଗⴀ♢♤➨➪⦨⦪⻢⻤㵠㵢㷊㷌䊀䊄䳼修俰偖偘嗌úú切ú切ú切ú切ú切ú切ú切ú切úЀ摧ចЀ摧ចጀ嗌囜坄垼µ欀!䤀☊଀ņ䔀胆犁⛄ᜀ᜗᜗᜗᜗-摧ច䤀☊଀ņ䔀胆犁⛄ᜀ᜗᜗᜗᜗-摧ច䤀☊଀ņ䔀胆犁⛄ᜀ᜗᜗᜗᜗-摧ច̀垼垾屬屰揮揲敂敄數敺曾栤楰楲欠öñññññì需U਀&䘋옍Ąːༀꪄᄁ嚄䗾胆犁⛄ȄЀȄ.葞ƪ葠﹖摧ចЀ摧ចЀ摧ចࠀ萏ː葞ː摧ច฀欠漬濬ª唀U਀&䘋옍Ąːༀꪄᄁ嚄䗾胆犁⛄ȄЀȄ.葞ƪ葠﹖摧ចU਀&䘋옍Ąːༀꪄᄁ嚄䗾胆犁⛄ȄЀȄ.葞ƪ葠﹖摧ចȀ濬煘盌ª唀U਀&䘋옍Ąːༀꪄᄁ嚄䗾胆犁⛄ȄЀȄ.葞ƪ葠﹖摧ចU਀&䘋옍Ąːༀꪄᄁ嚄䗾胆犁⛄ȄЀȄ.葞ƪ葠﹖摧ចȀ猸猺瓈瓊甾畀畂異畲痆痈皤皦皨皰皲禖秄秶纾绀缒缔耠聂职肐腾薔薜薲藬藶蘦蘸虂虮蚦蛈蛨衆衚衸袄誂誘諨謴豎쫵복돊곩龧鯩韩肋肋ᔔ鉨鑷ᘀ蕨ଗ䌀ᡊ愀ᡊᘎ蕨ଗ䌀ᡊ愀ᡊᘆ㭨ᘆ坨次ᘆ큨조ᔏ虨樅ᘀ蕨ଗ㸀Īᘉ蕨ଗ㸀Īᔌ륨鸦ᘀ蕨ଗᔐ汨缫ᘀ蕨ଗ　ᑊț脈樃ƞࠆᔁ汨缫ᘀ蕨ଗ唀Ĉ̕jᔀ汨缫ᘀ蕨ଗ唀Ĉᔐ難倫ᘀ蕨ଗ　ᑊȕ脈樃Óࠆᘁ蕨ଗ唀Ĉᘆ蕨ଗ̏jᘀ蕨ଗ唀Ĉᔌ汨缫ᘀ蕨ଗᘆ䁨ꨑ　盌瞞磜ª唀U਀&䘋옍Ąːༀꪄᄁ嚄䗾胆犁⛄ȄЀȄ.葞ƪ葠﹖摧ចU਀&䘋옍Ąːༀꪄᄁ嚄䗾胆犁⛄ȄЀȄ.葞ƪ葠﹖摧ចȀ磜秶秼纼绀缒缔誀誂豎豐趘趚逊逌釒ªꔀ¥ꔀ ꀀꀀꀀ ꔀ¥ꔀ¥ༀ␃༃ᄀ쒄市怀쒄愂̤摧ចᄍഀۆ렂瀑#萑˄葠˄摧ចЀ摧ចЀ摧ចU਀&䘋옍Ąːༀꪄᄁ嚄䗾胆犁⛄ȄЀȄ.葞ƪ葠﹖摧ចༀ豎趖趘趞跲車逊逾邈郲酖酠醄釐釒釼鈐鍎鍐铨铪铼餚餞髈髾鬀魎魾鮀鰰鲄鲖鲘鲬鳚鳶鴎鴪鶨鶪鶬鷞鼦齚齜ꆮꇜꈨꈪꋀ�ퟮퟒ쯒쓮뷮뗺ꧺꋺ鯮鯮鯮鯮鯮鯮釮ꋮᘆ蕨ꌝᔒ驨옂ᘀ蕨ଗ㔀脈⨾ᔒ᭨筑ᘀ蕨ଗ㔀脈⨾ᔌᝨꉯᘀ蕨ଗᘌ蕨ଗ㔀脈⨾ᔏ泌섐ᘀ蕨ଗ㔀脈ᘆㅨꕰᔏ졨렆ᘀ蕨ଗ㔀脈ᔌ륨鸦ᘀ蕨ଗᔌ᭨癃ᘀ蕨ଗᔌ�攂ᘀ蕨ଗᘉ蕨ଗ尀脈ᔏ�攂ᘀ蕨ଗ尀脈ᔏ鹨鼂ᘀ蕨ଗ㘀脈ᔌ腨쩳ᘀ蕨ଗᘆ蕨ଗᔏ彨缅ᘀ蕨ଗ㔀脈ᘉ蕨ଗ㔀脈㈀釒釔銺銼鍎鍐铪铴餜餞騘騚髆髈髊鬀鬂魌魎魼魾鶪鶬鷞鷠鼦鼨ú切ú切úú切ú切ú切õíõõâõõ਀␱㜀$␸䠀$摧ច܀␃愁Ĥ摧ចЀ摧ចЀ摧ចᨀ鼨齚齜ꆬꆮꇞꇠꎲꎴꐊꐌꢒꢔꪞꪠ꬈ꬊ간갈껞껢놜놠놢뇤뇦돢돤둞둠ú切ú切ú切ú切ú切ú切ú切ú切ú切ú切ú切ú切ú切ú切úЀ摧ចᴀꋀꋔꎰꎲꐌꙨꚬ꠼ꢌꢒꢔꪠꬊ곞고꺔께꼸꽘꽮꽾꾊꾌뀬놘놢뇦돞돠돢돤둠롊롌뢄먾멈며멲면몸묒묢묤묶문뮀뮠���������ퟸ�폸쳸뻸뻸뻸폸펺폸뒶뫸냸꛸鿪钘ᘆㅨ崑ᔌ셨ᘀ蕨ଗᔌ롨頉ᘀ蕨ଗᔒ䡨楮ᘀ蕨ଗ㔀脈⨾ᘆ롨頉唃Ĉᘆ땨稼ᘆ㱨ꥪᔌ顨또ᘀ蕨ଗᔌ婨ᘀ蕨ଗᔌ䭨혝ᘀ蕨ଗᘆ鱨晍ᘆ䁨ꨑᘆ뉨묗ᔌ難鑿ᘀ蕨ଗᘆꩨ㜛ᘌ蕨ଗ㔀脈⨾ᔌ齨쭗ᘀ蕨ଗᘆ蕨ଗᘆ煨明㨀둠롌롎뢂뢄ﰶú切ú切ú切ú切ú切ú切ú切ú切ú切ú切ú切ú切ú切ú切úЀ摧ចᴀ a o podstatě a důsledcích prohlášení viny a sjednání dohody, zejména že takové prohlášení nelze vzít zpět a že sjednáním dohody o vině a trestu se vzdává práva na provedení řízení v celém rozsahu a že nebude moci podat proti rozsudku o schválení dohody o vině a trestu odvolání. 

K bodu 18 (§ 120 odst. 4)

	Okolnost, že soud vynesl rozsudek v řízení o schválení návrhu  dohody o vině a trestu, je zapotřebí promítnout i do výrokové části rozsudku, aby bylo zřejmé, jak soud k jednotlivým výrokům dospěl, neboť rozsudek neobsahuje odůvodnění. V tomto smyslu se doplňuje příslušné ustanovení upravující náležitosti rozsudku. Rozsudek, kterým se schvaluje dohoda o vině a trestu tak bude mít povahu odsuzujícího rozsudku, od klasického rozsudku se bude lišit pouze tím, že kromě výroku o vině, trestu (ochranném opatření) a náhradě škody bude obsahovat i samostatný výrok, že se schvaluje dohoda o vině a trestu.

K bodu 19 (§ 125 odst. 2) 

	Vzhledem k tomu, že se soud při rozhodování o schválení dohody o vině a trestu neřídí klasickými úvahami jako při rozhodování v  hlavním líčení na základě obžaloby,je třeba tato specifika rozhodování zohlednit i v  odůvodnění rozsudku, kterým soud schvaluje dohodu o vině a trestu. Vzhledem k tomu, že proti takovému rozsudku nebude přípustné odvolání ani dovolání, bude v tomto případě postačovat vyhotovení zjednodušeného písemného rozsudku bez odůvodnění obdobně jako je tomu v řízení před samosoudcem(§ 314d).

K bodu 20 (§ 161 odst. 1)

	Do vymezení úseku vyšetřování se doplňuje návrh na schválení dohody o vině a trestu, jakožto nová alternativa k obžalobě.  

K bodu 21 [§ 175 odst. 1 písm. c)]

	Do taxativního výčtu oprávnění, které jsou v přípravném řízení svěřeny do výlučné pravomoci státního zástupce, se doplňuje oprávnění sjednat s obviněným dohodu o vině a trestu a podat soudu návrh na její schválení. Jedná se o další možnost, jak zefektivnit a zrychlit trestní řízení při zachování práva na spravedlivý proces. 

K bodu 22 (§ 175a a 175b)

	Po vzoru zahraničních úprav se navrhuje i u nás zakotvit do trestního procesu institut dohody o vině a trestu, jehož hlavním cílem je zjednodušení a hospodárnost trestního řízení a snížení počtu věcí, které soud projednává v klasickém hlavním líčení. Jedná se o nový zvláštní způsob skončení řízení, který by měl efektivně doplnit stávající možnosti skončit trestní řízení odklonem nebo vydáním trestního příkazu. 

	Na základě poznatků o aplikaci tohoto institutu na Slovensku, kde již dva roky úspěšně funguje, se navrhuje umožnit sjednání dohody o vině a trestu již v přípravném řízení, přičemž takovou dohodu následně soud ve veřejném zasedání buď odmítne ze závažných procesních důvodů nebo neschválí z dalších taxativně vymezených důvodů a věc vrátí zpět do přípravného řízení, přičemž není vyloučeno sjednání nové dohody,  nebo ji může schválit a v souladu s ní vydat odsuzující rozsudek.

	Sjednat dohodu o vině a trestu bude možné na podnět obviněného nebo i bez takového podnětu (má-li státní zástupce za to, že jsou dány podmínky pro její sjednání) u těch trestných činů, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, pokud budou výsledky vyšetřování (popř. zkráceného přípravného řízení) dostatečně prokazovat závěr, že skutek je trestným činem a spáchal jej obviněný. Uzavření dohody o vině a trestu bude vyžadovat výrazně vyšší stupeň poznání o pachateli a trestném činu, než při zahájení trestního stíhání, nebude však nutné provádět vyčerpávajícím způsobem všechny dostupné důkazy, které by jinak byly potřebné pro podání obžaloby. Aplikace institutu dohody o vině a trestu tak bude možná v takové fázi přípravného řízení, kdy v níž budou dostatečně prokázány základní skutkové okolnosti potvrzující, že skutek je trestným činem, jeho právní kvalifikace a pravdivost prohlášení obviněného o vině.

V rámci úvah o využití tohoto institutu musí státní zástupce zvážit všechny okolnosti případu, zejména jde-li o tzv. skupinovou věc. Odmítne-li v konkrétním případě návrh obviněného na sjednání dohody o vině a trestu, vyrozumí jej ( a má-li obviněný obhájce, též jeho obhájce) o svém negativním stanovisku k takovému návrhu. 

Státní zástupce k jednání o dohodě o vině a trestu předvolá obviněného a vyrozumí též jeho obhájce, jehož účast při sjednávání dohody je důležitá z důvodu významu jednání o dohodě o vině a trestu pro obviněného. V případě, že obviněný obhájce nemá a pro účely sjednání dohody o vině a trestu si jej nezvolí, je zapotřebí mu jej ustanovit zákonným postupem tak, aby byl přítomen již zahájení jednání o dohodě o vině trestu. 
	
	Státní zástupce vyrozumí o jednání poškozeného, nikoli však každého poškozeného, ale pouze takového, který má podle zákona nárok na náhradu škody vůči obviněnému a tento nárok již uplatnil nebo se tohoto nároku výslovně prohlášením orgánu činnému v trestním řízení nevzdal. Již od začátku řízení je tak třeba kromě řádného poučení poškozeného klást důraz i na zjištění postoje poškozeného, pokud jde o jeho účast při sjednávání dohody o vině a trestu, aby případně mohl uplatnit nárok na náhradu škody ještě před sjednáním dohody o vině a trestu, pokud se chce vyhnout setkání s obviněným a nemá zájem být přítomen při sjednání dohody o vině a trestu. 

	Státní zástupce poškozeného zároveň upozorní, že se může účastnit jednání o dohodě o vině a  trestu za účelem uplatnění nároku na náhradu škody způsobené trestným činem a neuplatní-li jej při sjednávání dohody o vině a trestu, ztratí tím možnost tento nárok v trestním řízení uplatnit.  V zájmu zachování práv poškozeného dbá státní zástupce při sjednávání dohody o vině a trestu o vypořádání nároku poškozeného, který sice nárok na náhradu škody řádně uplatnil, ale k sjednávání dohody o vině a trestu se osobně nedostavil. V takovém případě by měl státní zástupce usilovat o dohodu s obviněným i ohledně náhrady škody, a to až do výše nároku uplatněného poškozeným.  

	Při samotném sjednávání dohody se poškozený vyjadřuje především k rozsahu a způsobu náhrady škody jako jedné ze součástí dohody o vině a trestu, k otázce viny a trestu se vyjádřit může, nicméně takové vyjádření není pro sjednání dohody o vině a trestu rozhodné a státní zástupce jím není vázán. Způsob a rozsah vypořádání náhrady škody, byla-li činem způsobena a uplatnil-li poškozený nárok na její náhradu (popřípadě nutnost odkázat poškozeného s jeho nárokem na řízení ve věcech občanskoprávních, přičemž se lze dohodnout i jen o části nároku s tím, že lze do dohody uvést, že ve zbylém rozsahu uplatní poškozený svůj nárok v civilním řízení), je jednou ze součástí dohody o vině a trestu. Postup, kdy je poškozený s nárokem odkazován na civilní řízení, by rozhodně neměl být pravidlem a vždy je třeba usilovat i s využitím probačního úředníka o dosažení konkrétné dohody o rozsahu a způsobu náhrady škody. 


	Navrhuje se stanovit dvě základní  podmínky pro sjednání dohody o vině a trestu:

 - Prohlášení obviněného, že se cítí být vinen skutkem, pro který je stíhán. Vzhledem k tomu, že předmětem trestního řízení obviněného může být v rámci konání společného řízení větší počet skutků s tím, že se může jednat o různé trestné činy nebo o více skutků tvořící pokračující trestnou činnost, přičemž postoj obviněného k jednotlivým skutkům a trestným činům může být rozdílný, bude možné sjednat dohodu o vině a trestu i jen o některém ze skutků, které jsou předmětem trestního řízení. V takovém případě by bylo možno za splnění zákonem stanovených podmínek konat jednání o dohodě o vině a trestu pouze ohledně části stíhaných skutků, přičemž po úspěšném uzavření dohody o vině a trestu by mohl státní zástupce jednak část trestní věci, ve které obviněný neuzavřel dohodu o vině a trestu, vyloučit k samostatnému projednání a rozhodnutí s tím, že ohledně ní bude i nadále konáno dokazování, jednak zbývající část trestní věci, ve které byla dohoda o vině a trest uzavřena, předložit s návrhem na schválení dohody o vině a trestu soudu. 

- Na základě dosud provedených důkazů a dalších výsledků přípravného řízení nejsou důvodné pochybnosti o pravdivosti prohlášení  viny obviněným. 

Při sjednávání dohody o vině a trestu se uplatní všechna obecná ustanovení trestního zákona, včetně ustanovení o souhrnném trestu a úhrnném trestu. Využít lze zejména možnosti sjednat trest odnětí svobody v rámci snížené trestní sazby podle § 40 trestního zákona, přičemž při posuzování podmínek pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody lze prohlášení obviněného o vině zohlednit zejména v rámci poměrů pachatele.

Institut dohody o vině a trestu je využitelný i v případech tzv. skupinových trestních věcí, kdy bude ve věci, v níž je stíháno více pachatelů trestných činů ve společném řízení, na některé z nich podána obžaloba a současně u některých z nich bude využito institutu dohody o vině a trestu. Případné procesní problémy spojené se změnou v postavení takové osoby z obviněného na svědka bude muset státní zástupce důsledně zvážit v rámci úvah o využití tohoto institutu v těchto případech. 

	Pokud jde o ochranné opatření, přichází-li jeho uložení v úvahu, může být buď součástí dohody, nebo může státní zástupce jeho uložení soudu navrhnout i samostatně (zejména je-li zapotřebí znalecké zkoumání nebo jsou-li k posouzení potřeby uložení ochranného opatření zapotřebí další podklady či jde-li o zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty osobě odlišné od pachatele); na tento postup musí být obviněný před sjednáním dohody o vině a trestu prokazatelně upozorněn, aby mu bylo zřejmé, že nad rámec dohodnutého trestu mu může být ještě uloženo ochranné opatření. Bez tohoto upozornění může státní zástupce takový návrh podat jen, pokud důvody pro uložení ochranného opatření vyšly najevo až po podání návrhu na schválení dohody o vině a trestu soudu.

	Povinné náležitosti obsahu dohody o vině a trestu jsou vymezeny v § 175a odst. 6 tak, aby soud mohl v souladu s ní vydat odsuzující rozsudek. Nedílnou součástí dohody o vině a trestu je prohlášení obviněného, že se cítí být vinen skutkem, pro který je stíhán (nejde zde o doznání, ale o obdobu prohlášení, které obviněný činí při narovnání, od čehož se odvíjí i použitelnost takového prohlášení jako důkazu). 

	Dohoda o vině a trestu musí mít písemnou formu a být podepsána státním zástupcem, obviněným, jeho obhájcem a poškozeným, byl-li přítomen sjednání dohody o vině a trestu a souhlasí s rozsahem a způsobem náhrady škody. 

	Byla-li dohoda o vině a trestu mezi státním zástupcem a obviněným sjednána, podá státní zástupce soudu návrh na schválení této dohody. K návrhu připojí sjednanou dohodu a všechny další písemnosti významné pro rozhodování soudu, zejména opatřené důkazy. V případě, že dohoda sjednána nebude, státní zástupce podá obžalobu nebo jiným způsobem skončí přípravné řízení, přičemž o skutečnosti, že dohoda sjednána nebyla, učiní záznam do protokolu a prohlášení viny obviněným nelze v dalším řízení použít jako důkaz.

K bodům 23 až 25 (§ 179b odst. 5, § 179c odst. 2, § 179e)

	Vzhledem k tomu, že dohodu lze sjednat i ve zkráceném přípravném řízení s podezřelým, i když takový postup vzhledem k jednoduchosti a rychlosti řízení nebude zřejmě příliš častý, je třeba tuto možnost promítnout také do příslušných ustanovení upravujících zkrácené přípravné řízení. 

K bodu 26  (§ 180 odst. 1)

	Návrh na schválení dohody o vině a trestu se doplňuje, jakožto nová alternativa k podání obžaloby, mezi způsoby, kterými se zahajuje trestní řízení před soudem. 

K bodům 27 až 29 [§ 186 písm. e), § 186 písm. g) a 187 odst. 4]

	Mezi důvody předběžného projednání obžaloby se navrhuje zařadit nový důvod, kterým je důvodné přesvědčení předsedy senátu, že by bylo vhodné pokusit se sjednat dohodu 
o vině a trestu, zejména navrhne-li možnost sjednání dohody o vině a trestu obviněný či státní zástupce. V zájmu rychlosti řízení a dosažení jeho účelu soud v případě, že obviněný   projeví  vůli   k   uzavření   dohody   o    vině  a trestu až po podání obžaloby, zjistí při předběžném projednání obžaloby (které bude konáno ve veřejném zasedání) stanoviska obviněného a státního zástupce k možnému sjednání dohody o vině a trestu. Na základě předběžného projednání věci ve veřejném zasedání soud dospěje buď k závěru, že uzavření dohody o vině a trestu je vyloučeno, a v takovém případě ve věci následně nařídí konání hlavního líčení, nebo zjistí, že uzavření dohody o vině a trestu není s ohledem na vyjádření procesních stran vyloučeno a v takovém případě stanoví soud státnímu zástupci přiměřenou lhůtu, ve které má podat soudu návrh na schválení dohody o vině a trestu (příp. informaci, že k dohodě o vině a trestu nedošlo). Pokud státní zástupce ve stanovené lhůtě podá soudu návrh na schválení dohody o vině a trestu, soud zahájí řízení o schválení dohody o vině a trestu, tj. návrh přezkoumá  a buď jej odmítne nebo nařídí veřejné zasedání. Pokud státní zástupce ve stanovené lhůtě návrh na schválení dohody o vině a trestu nepředloží, soud nařídí ve věci hlavní líčení, není-li odůvodněn jiný postup. 

	I v této fázi řízení je tak v rámci zásady rychlosti řízení dána možnost, aby nebylo konáno klasické hlavní líčení s plným rozsahem dokazování, ale aby věc mohla být vyřízena formou dohody o vině a trestu schválené soudem. 

	
K bodu 30 (§ 245 odst. 1)

	Vzhledem k odlišnému charakteru rozsudku, jímž soud schválil dohodu o vině a trestu a potvrdil ji odsuzujícím rozsudkem, od odsuzujícího rozsudku vydaného v hlavním líčení, se navrhuje, aby proti takovému rozsudku nebylo možné podat řádný opravný prostředek, neboť soud v plném rozsahu vyhovuje sjednané dohodě. Rozsudek o schválení dohody o vině a trestu tak nabude právní moci již vyhlášením. Zároveň však zůstávají respektována práva obviněného, neboť navrhovaná úprava obsahuje záruky zabránění zneužití tohoto institutu, ať už se jedná o povinnou přítomnosti obhájce při sjednávání dohody nebo možnost soudu dohodu odmítnout či neschválit, je-li zřejmě nepřiměřená například  z hlediska právní kvalifikace či druhu a výše navrženého trestu, nesprávná z hlediska rozsahu a způsobu náhrady škody, nebo nebyly-li splněny zákonné podmínky pro její sjednání, resp. došlo-li k závažnému porušení práv obviněného při sjednání dohody o vině a trestu. Pokud by se soud v rozsudku, kterým schvaluje dohodu o vině a trestu, v některém výroku odchýlil od výroků sjednaných v dohodě o vině a trestu, lze takový rozsudek napadnout odvoláním, neboť v takovém případě neschválil dohodu v plném rozsahu.


K bodu 31 (§ 288 odst. 1)

	V případě, že bude věc zapotřebí znovu posoudit vzhledem k tomu, že v původním řízení nebyly známy všechny rozhodné skutečnosti a důkazy důležité pro spravedlivé posouzení věci, přičemž tyto vyšly najevo až po právní moci rozhodnutí, bude možné i ve vztahu k řízení, jež skončilo rozsudkem, kterým byla schválena dohoda o vině a trestu, uplatnit mimořádný opravný prostředek – obnovu řízení. V takovém případě se věc vždy vrací do stadia přípravného řízení. Další ustanovení upravující obnovu řízení se bez dalšího použijí i na řízení, jež skončilo rozsudkem, kterým byla schválena dohoda o vině a trestu, neboť tento rozsudek má povahu odsuzujícího pravomocného rozsudku a nejde o zvláštní typ rozhodnutí, který by bylo zapotřebí výslovně upravovat.

K bodu 32 až 35  (§ 314c odst. 1, § 314c odst. 1 písm. d), § 314c odst. 4)

	Také v rámci přezkoumání obžaloby samosoudcem (příp. návrhu na potrestání, zde však takový postup nebude vhodný) se navrhuje umožnit obdobný postup jako při předběžném projednání obžaloby, tj. na základě kladných stanovisek stran jim věc postoupit k sjednání dohody o vině a trestu a stanovit státnímu zástupci lhůtu k podání návrhu na schválení dohody o vině a trestu. Nepodá-li státní zástupce ve stanovené lhůtě takový návrh, samosoudce nařídí hlavní líčení.


K bodu 36 (§ 314d odst. 1)

	Předmětné ustanovení reaguje na skutečnost, že nově může samosoudce využít další alternativy k nařízení hlavnímu líčení a postupovat podle § 314l a násl., tj. přezkoumat návrh na schválení dohody o vině a trestu a buď jej odmítnout pro závažné procesní vady nebo nařídit veřejné zasedání za účelem schválení dohody o vině a trestu. 

K bodu 37 (§ 314l až 314o)

	Vzhledem k specifickým rysům řízení o schválení dohody o vině a trestu, která jej výrazně odlišuje od klasického hlavního líčení (např. dokazování, závěrečné řeči, způsoby rozhodnutí), se navrhuje zařadit toto řízení mezi zvláštní způsoby řízení před soudem. V uvedeném řízení soud rozhoduje o schválení či neschválení dohody o vině a trestu, přičemž vychází z jejího obsahu a ze spisu. Neprovádí klasické dokazování, ale pouze zkoumá, zda nedošlo k porušení zákonných podmínek pro sjednání dohody (např. zda měl obviněný při sjednání dohody obhájce, zda byl obviněný poučen o všech důsledcích dohody, zda prohlásil svou vinu dobrovolně apod.). Dále soud zkoumá, zda sjednaná dohoda není v některém směru zřejmě nesprávná či nepřiměřená. Naopak se nepřipouští, aby soud aktivně zasahoval do sjednané dohody a navrhoval změny sjednaného trestu nebo se vyjadřoval k jiným otázkám. Soud by se tak dostal z role nezávislého posuzovatele dohody do role obdobné, jako mají strany, kdy by před vlastním rozhodnutím v podstatě vyjednával o jednotlivých výrocích. Koná-li řízení samosoudce, postupuje v řízení obdobně jako soud s nezbytnými odchylkami vyplývajícími z jeho postavení.

K § 314l

	Předseda senátu po přezkoumání návrhu na schválení dohody o vině a trestu postupuje dvojím způsobem

V případě, že při sjednávání dohody došlo k závažným procesním vadám, rozhodne usnesením o odmítnutí návrhu na schválení dohody, přičemž proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, která má odkladný účinek a strany tak mohou uvádět důvody, ze kterých by měla být sjednaná dohoda soudem schválena. Jestliže soud rozhodne o odmítnutí návrhu, je povinen uvést konkrétní skutečnosti odůvodňující toto rozhodnutí. Po nabytí právní moci usnesení o odmítnutí návrhu se věc vrací zpět do přípravného řízení. 

V případě, že nejsou dány důvody pro odmítnutí návrhu na schválení dohody o vině a trestu,  soud nařídí veřejné zasedání a stanoví den jeho konání. Veřejného zasedání o schválení návrhu na dohodu o vině a trestu se musí obligatorně zúčastnit státní zástupce i obviněný. 

K § 314m
	
	Řízení o schválení dohody o vině a trestu se koná za účasti všech členů senátu (samosoudce), zapisovatele, státního zástupce a obviněného, poškozený se o konání veřejného zasedání vyrozumívá, neboť jeho účast na veřejném zasedání není nezbytná. Bezpodmínečná účast obhájce v tomto řízení není na rozdíl od přípravného řízení nutná, neboť v tomto řízení již nelze sjednanou dohodu měnit z hlediska rozsahu viny, dohodnutého trestu nebo jiných otázek a v řízení vystupuje nezávislý a nestranný soud, který přiměřenost a spravedlivost sjednané dohody posuzuje i z hlediska obviněného a dbá důsledně na jeho zájmy. 
	
Státní zástupce po zahájení veřejného zasedání přednese návrh na schválení dohody o vině a trestu, v němž stručně uvede obsah sjednané dohody. Následně předseda senátu vyzve obviněného, aby se k sjednané dohodě vyjádřil. Výslovně vždy musí ověřit formou dotazů na obviněného, zda jsou dány podmínky pro schválení dohody, tj. zda rozumí podstatě sjednané dohody, zda jsou mu známy všechny důsledky jejího sjednání, včetně toho, že se vzdává projednání věci v plném rozsahu, a zda při jejím sjednávání byla dodržena jeho práva, zejména, že k prohlášení viny nebyl nijak donucován. Zjištění uvedených skutečností má význam pro posouzení, zda nedošlo k závažnému porušení práv obviněného a zda není dán důvod pro neschválení dohody. Nicméně hlavní garancí toho, že k nezákonnému postupu nedošlo, je přítomnost obhájce obviněného při sjednávání dohody. 

Po vyjádření obviněného může soud udělit slovo poškozenému, chce-li se k sjednané dohodě vyjádřit a je-li přítomen. Dokazování ve veřejném zasedání soud zásadně neprovádí, pokud však potřebuje ozřejmit určitou skutečnost nezbytnou pro jeho rozhodování, může si opatřit potřebná vysvětlení či vyslechnout obviněného. 

Následně se soud odebere k závěrečné poradě. 
	
K § 314n

	Soud může rozhodovat o skutku, jeho právní kvalifikaci, přiměřenosti trestu, ochranném opatření a nároku na náhradu škody pouze v rozsahu uvedeném v dohodě o vině a trestu. Schválí-li dohodu, uvede výroky rozsudku v souladu s touto dohodou. Pokud jde o nárok na náhradu škody, ohledně kterého nedošlo k dohodě nebo k ní došlo jen zčásti, odkáže poškozeného s tímto nárokem nebo v jeho zbytku na občanskoprávní řízení. Ochranné opatření, jak již bylo uvedeno, může soud uložit i samostatně ve veřejném zasedání na základě návrhu státního zástupce – mimo rámec sjednané dohody. Ve výroku rozsudku soud uvede, že schvaluje dohodu o vině a trestu a zároveň uvede výrok o vině, trestu, příp. ochranném opatření, a náhradě škody v souladu se sjednanou dohodou. V poučení rozsudku soud uvede, že proti takovému rozsudku není přípustné odvolání. Rozsudek nabývá právní moci vyhlášením.

	Dohodu soud nechválí a věc vrátí do přípravného řízení, pokud na základě odpovědí obviněného na kladené otázky nebo na základě jiných skutečností zjistí, že při sjednávání dohody byla závažně porušena jeho práva (nejde o jakékoli porušení práv obviněného, ale jen o porušení jeho práv takovým způsobem, který brání schválení dohody, např. nepřítomnost obhájce nebo vynucené prohlášení viny), nebo shledá-li podstatné vady v právní kvalifikaci skutku, druh a výše trestu se mu jeví být zřejmě nepřiměřené, nebo nesouhlasí-li s rozsahem a způsobem náhrady škody poškozenému z důvodu zjevné nesprávnosti takového ujednání. Soud dohodu neschválí pouze v případě zřejmé nepřiměřenosti nebo nesprávnosti sjednané dohody o vině a trestu, neboť jinak by byl nucen se důsledně  a do všech podrobností zabývat skutkovým stavem a provádět dokazování, aby získal dostatečné podklady pro své rozhodnutí o tom, zda dohoda je či není přiměřená či správná. 






K § 314o

	Vrátí-li soud věc do přípravného řízení, může státní zástupce s obviněným sjednat novou dohodu o vině a trestu, mají-li za to, že takový postup bude úspěšný. K neschválené dohodě o vině a trestu a zejména k prohlášení viny učiněným obviněným v takovém případě nelze přihlížet (není využitelné k důkazním účelům, neboť je třeba jej odlišit od doznání).


K § 314p

	Uvedené ustanovení upravuje postup soudu po vyhlášení rozsudku, kterým byla schválena dohoda o vině a trestu, ve vztahu k výkonu uloženého trestu.


K části druhé – změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže

	Vzhledem k tomu, že  u mladistvých pachatelů je zapotřebí upřednostnit výchovný vliv řízení na mladistvého a uvážlivý výběr vhodného opatření specializovaným soudcem nad rychlostí řízení, je třeba vyloučit možnost sjednání dohody o vině a trestu v řízení ve věcech mladistvých.



K části třetí – účinnost

	Datum nabytí účinnosti navrhované úpravy se stanoví s ohledem na jednoduchost navrhované právní úpravy a s přihlédnutím k délce legislativního procesu.










 PAGE 1



쿚�쯴쯴샴쯴보보룴ôᘆ२뜱ᘆ啨ᤷᘆ써ᔌ괿ᘀ蕨ଗᘆ㉨塔ᘌ읨祘㔀脈⨾ᘆ읨祘ᘌ蕨ଗ㔀脈⨾ᘆ潨㤒ᘆ䁨ꨑᘆㅨ崑ᔌ셨ᘀ蕨ଗᘆ蕨ଗᘆ晨帔ᘆ難昰䜀臘廊菉蘒﨤都喝婢齃﫠ﰴﰸﴘﴢ﹠﹢ﹰﺆﻈﻦＬｬｰ￺lƎȒ͠отӤӨ֒֔لن٤ڌ۔ܸܼܾܺݸވޘॾ঎৆ৎ৮ৰ৸ઊ઒헜웊웊싊뫂뛂뛂뫂몲ꪮꫬ뛬ªᘆ㹨㡰ᘆݨ�ᘆ癨扷ᘆ써ᘆ敨끩ᘆ死ᘆꩠᘆ卨性ᘆ筨ꀅᔌ㉨塔ᘀ㉨塔ᔌ㉨塔ᘀ�㱖ᘆ�㱖ᘆ㽨팛ᘆ䉨偂ᘆ㉨塔ᘆ蕨ଗᘆ卨Ȣᘆ筨줏ᘆ२뜱ᘆ牨㝥䌀ﰶﰸﻄﻆȘȜܼܾಂ಄ᎨᎪᎬᑐᑒ᱾ᲀᶤᶦ⃪⃨Ⓖúìú切ú切ú�ú切ú切Ù퀀Ù윀¾딀¾ࠀ萑Ũ葠Ũ摧⫾ࠀ萑˄葠˄摧⣦öࠀ萏Ũ葞Ũ摧ចࠀ萏Ũ葞Ũ摧❓`Ѐ摧❓`Ѐ摧瀾8ࠀ萑˄葠˄摧ջ Ѐ摧ջ ࠀ萑˄葠˄摧❓`Ѐ摧ចᔀ઒ઠઢૄૐଡ଼౾ಂ಄ೲആചജ໖ᆪᆬᇲᇴᎨᑒᑘᓬᝒឤឨឰំៈ៎ᠨᠪᠬᡬᡮ᩸᩺᱾ᲀᲄᶞᶠᶢᶦὠὺᾐᾲῆ•․₲⃤⃦⃨≐≒⋠⌚⌰⏨⏪␀␾⑚⑜⒐ퟠ컠컠컈ퟠퟎ퟈퟈쓼ﳀ뢼벴벸벸벸룴룸뢰ꖩꖩꖩ©ᘆᔌᙨꉵᘀᘆꉨ⁘ᘆᘆ써虾ᘆ﹨Īᘆ慨сᘆ�魊ᘊ써愀ᡊᔐ卨性ᘀ�魊愀ᡊᔐ卨性ᘀ卨性愀ᡊᔐ卨性ᘀ蕨ଗ愀ᡊᘆ卨性ᔌ橨靧ᘀ㹨㡰ᘆ㹨㡰ᘆ써ᘆ蕨ଗ䄀⒐ⒶⒼ⤬⤮⥤⦪⦰⦲⩨⪤⪨⭈⭊ⳈⳊ⻚⼺⼼⾘ギ㆜㋾㌀㎤㎦㐚㐞㙖㙘㙨㙪㚐㚒㛤㛦㟖㟦㟨㟪㟬㟰㟲㟶㟸㟺㟼㠀㠜컔룂겳麥麗膞鞞窞窞麁麁ᘌ恨딿㔀脈⨾ᔒと牾ᘀ蕨ଗ㔀脈⨾ᔌ⡨缐ᘀ蕨ଗᘉ蕨ଗ㔀脈ᘌ赨䥗㔀脈⨾ᘌ蕨ଗ㔀脈⨾ᘌ䉨猒㔀脈⨾ᔌ걨繃ᘀࡨ긒ᘉࡨ긒㔀脈ᔒ걨繃ᘀࡨ긒㔀脈⨾ᘆࡨ긒ᘆꁨ�ᘆ�ᱏᘊꁨ�愀ᡊᘊࡨ浭愀ᡊᘆ써ᘆ뽨鸋ᘆ蕨ଗᔌᙨꉵᘀꥨ쵏ᘆꥨ쵏ᘆ써虾ᔌᙨꉵᘀᘆ　ⒼⒾ⪦⪨ⷤⷦ⾞⾠㎤㎦㐚㐜㙖㙘㚎㚐㟖㟘㡘㡚㦬䏲䏴䖶䖸䖼䗰ú切ñììììììììâììЀ摧ቂsЀ摧ிЀ摧ចࠀ萑Ũ葠Ũ摧⫾Ѐ摧练ᨀ㠜㠴㠸㠼㡘㡚㩾㫜㫦㬂㬒㭼㯨㰒㱤㲐㲒㲺㴐㵨㶠㸎㹶㹸㺾㼒㽔㽺㾬㿜䀄䀒䀤䂄䂐䃎䃐䃰䅐䅞䆐䆼䊨䊬䊸䋘䋚䌌䌦䌪䍨䍶䎄䎮䏬䏴䏶䖐䖢䖶䖸䖺䗲䳂䳈䵞丠丢但佈佊佌侂�컔컔컔컔컔컔컔컔컔컔컔컔컔컔죔컔컔컔컔죔컔컔컔컔쓔생퓝볝볝벸볝ᘆ❨ὅᘆ띨갚ᘆ앨洲ᘆ䉨猒ᘊ❨ὅ愀ᡊᘊ䉨猒愀ᡊᔐ䉨猒ᘀ䉨猒愀ᡊᘆ蕨ଗᔒと牾ᘀ蕨ଗ㔀脈⨾ᘌ赨䥗㔀脈⨾ᘌ蕨ଗ㔀脈⨾ᘌ畨턞㔀脈⨾䠁䗰䗲佈佊佌侀侂啤啦嗼嗾妠妢妤姚姜屸屺岰岲旤旦旸旺曄曆ú切ú切ú切ú切ú切ú切ú切ú切ú切ú切ú切ú切úЀ摧ចᤀ侂兮兰冊册冘冚匘啢啦啰啲啴啸喂善喆喈喤喦嗖嗸嗺嗾嘀嘈嘊圲圴墜增壨奂奐妞妠妢妮妶姜姞娌娐婦嫒嬐屶屸屺岈岊岌岪岬岮岲戶扄拜拞헜�헇ﳜﳃ뿃뾻럼컣냣ꖩ랩랩�鯎鯜ﳜﲗøᘆ⽨歁ᔒ恨ୂᘀ蕨ଗ㔀脈⨾ᘆꜵᔌᕨ밐ᘀᕨ밐ᔌ녂ᘀ녂ᘆᕨ밐ᘆὨ⁆ᘆ彨頠ᘆ౨鱨ᘌ౨鱨㔀脈⨾ᘌ㑨꽷㔀脈⨾ᘌ�ᱲ㔀脈⨾ᘌ蕨ଗ㔀脈⨾ᘌᕨ밐㔀脈⨾ᔒ쐏ᘀ蕨ଗ㔀脈⨾ᘆ桨⽻ᘆ❨ὅᘆ蕨ଗ㬀拞旤旦旼朖朘杤杦杺梮械棖棞楎楐檌檎檼檾氐氒泤泶涘液湸滢滦漄瀖瀲炨烔熄熾猚珒珬珮珺瘂瘢癐硪确祖竦竪筈筊筠罠罢蕴藌藠藢藲蘞蘲蘴虴虶蜠覢覤覦覬ﳲﳮ�훼훼훼훼훼훼틼틼틼틼컼컼ﳊ뿼뿼뿼민럼럼돼®ᘉ魨Z㔀脈ᘆ⑨뱁ᘆ摨쨠ᘆ鍨ᩲᘆ虨䉀ᔌᙨ䉟ᘀ蕨ଗᘆ丼ᘆ╨ᘆ獨攈ᘆh㴞ᔏѨ䬬ᘀ蕨ଗ㔀脈ᘆ൨蹔ᘆ❨ὅᘆ쥨ꩵᘆ⽨歁ᘉ蕨ଗ㔀脈ᘉ⽨歁㔀脈ᘆ蕨ଗ䌀曆檾櫀波泤泶泺燄燈µ가b夀T吀T吀Ѐ摧ចࠀ옍送摧ច䤀☊଀Ն䔀胆犁⛄ᜀ᜗᜗᜗᜗–摧ចࠀ萏Ũ葞Ũ摧名䤀☊଀Ն䔀胆犁⛄ᜀ᜗᜗᜗᜗–摧ចࠀ燈硬确竨竪筆筊筜筞艂艄覤覦覨親覬覮覰观规貆貈貊貜貞跆öööèèèèèèèèèèЀ摧ចࠀ萏Ũ葞Ũ摧ចࠀ萑˄葠˄摧ចᤀ覬覰覾规视謂课谼豈豒貄貆貞負貮跄跆跈跊蹆蹲躌躦辒辔迀逸遲遴選遺邬酊酌釞釠釢釤釦釪釬釰釲釶釸釼釾鈊鈌���죭죄별룭룄듄룄귄꣭쓭쒤좝躖躊躊躊肊聺ᘊ晨帔　ቊ̓jᘀ晨帔　ቊ唀Ĉᘆ虨�̏jᘀ虨�唀Ĉᔌ蕨ଗᘀᕨ퐐ᔌ牏ᘀ蕨ଗᘆ筨顋ᘉᕨ㨯㔀脈ᔌ陨줛ᘀ蕨ଗᘆ❨ὅᘆᕨ㨯ᔏ顨또ᘀ蕨ଗ㔀脈ᘆ蕨ଗᔌ롨屏ᘀ蕨ଗᔌ녂ᘀ鍨ᩲᘆ鍨ᩲᔌ녂ᘀ䕨魗ᔌ녂ᘀ㙨洬ᘉ㙨洬㔀脈ᘉ蕨ଗ㔀脈ᔏ롨屏ᘀ蕨ଗ㔀脈ᘉ鍨ᩲ㔀脈　跆跈跊蹂蹄遴遶選遺邬邮釠釢釤釨釪釮釰釴釶釺釼鈒鈔鈖òååååà�å혀Ö혀Ö혀Ö혀Ö턀Ö혀Ѐ␃愁ĤĀ܀␃愃̤摧䭻Ѐ摧䭻Ѐ摧ចᜈ਀&䘋摧ច
ᄀ쒄㜂$␸䠀$葠˄摧ច᠀鈌鈎鈐鈔鈖鈘Ûᔌ蕨ଗᘀᕨ퐐ᘆ虨�ᘆ晨帔̓jᘀ晨帔　ቊ唀Ĉᘕ癨　ቊ洀H渄H甄ĈԀ鈖鈘úЀ摧ចĀ0倦	週Ũ뀟⺂뀠䇆뀡֊뀢֊連֊逤֊뀥뀗˅뀘˅逌˄ÓD퀀凉캺谑ªꥋȋ̀凉캺谑ªꥋ戋栀琀琀瀀㨀⼀⼀眀眀眀⸀猀攀爀瘀愀琀⸀甀渀椀戀攀⸀挀栀⼀氀愀眀⼀搀昀爀⼀戀瘀　㔀㜀㈀㔀　⸀栀琀洀氀쬀䐀짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன짠秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀னZhttp://www.servat.unibe.ch/dfr/bs043195.htmlĳD퀀凉캺谑ªꥋȋ̀凉캺谑ªꥋ숋栀琀琀瀀㨀⼀⼀爀猀眀⸀戀攀挀欀⸀搀攀⼀爀猀眀⼀猀栀漀瀀⼀搀攀昀愀甀氀琀⸀愀猀瀀㼀猀攀猀猀椀漀渀椀搀㴀䔀㤀㜀㌀㈀㜀㤀䘀㄀䔀㘀㘀㐀㐀䄀㐀䄀䘀䌀䔀㌀䄀䘀㤀㄀㐀㄀㌀㔀㈀㌀㜀☀琀漀挀㴀一匀琀娀⸀爀漀漀琀ʆF䀀￱FចNormální␃愃̤䩃䡟Ё䡭Ѕ䡳Ѕ䡴ЅJ䁁￲¡JČStandardní písmo odstavce^i￳³^ԌNormální tabulka 嘺㐀ۖĀ̅혴ਁ氃愀϶0k￴Á0ԀBez seznamuBBòB
Základní text␃愁Ĥ࠵岁脈6Ă6Záhlaví
옍렂瀑ģ4䀠Ē4Zápatí
옍렂瀑ģ2䀩¢ġ2
Číslo stránkyP俾ĲPចStyl Zarovnat do bloku
옍ᰁH䁕¢ŁHЌចHypertextový odkaz⨾䈁Ȫ桰ÿf䁓ŒfЌចZákladní text odsazený 3␃ༀᮄᐁ碤帀ᮄ愁$䩃䩡8࿾Ţ8ច	Text bodu☊ଂ͆䀀ࠦ>俾Ų>ចText písmene☊ଁ͆䀀ܦP࿾ƂPច
Text odstavce☊଀͆ഀ׆Ā͓ጀ碤᐀碤䀀ئH俾HចNADPIS ČÁSTI␃ԁĤ␆䀁Ħ②࠵HƢHԌ๞¶Text bubliny䩃䩏䩑䩞䩡돜됀 !12IJL{|ƬƭȋȌȍԧԨ஬஭่้༱༲࿔࿕ევ፱፲᪰᪱᫥᫦ᵀᵂ≾⏷⏸␫␬⛦❮➢⟞⟟⨶⨸ⷷⷹ⺡⺢⺼⺽⽿〒ジス㆐㎖㏶㒬㝦㟏㡮㣻㣾㭞㭠㮉㮊䅀䅁䈧䈨䋌䋍䐅䐆䓩䓪䕝䕞䖧䖨䙵䙺䢎䢏䤌䤍䥣䥤䥥䦀䦁䦦䦧䦾䦿䫕䫖䫯䫰䮓䮔䮭䮮䳖䳗䳯䳰䷙䷚丅丆偉偊兏児冄内刂刄卯危哎哐哑哲哳嗱嗲嘯嘰堦堧塁塂嫪嫫嬅嬆嵤嵥嶀嶁徆徇御徢怟怠恃恄憎憏憩憪捋捌攮支棫棬樲樳毜毞湮湯焑焒璤璥璦瓸瓹礏礐禢禣筄筅紮累耣耤臂臃芟芠蒢蒣蓝蓞藻藼蘗蘘蚻蚼蛼蛽螦賉賊趫趬趮跈跉鉴鉵鉶銐銑閂閃闎闏鞠鞡鞢鞽鞾餌餍館餩鷂鷃鷌鷍鸲鸳ꀯꀰꅁꅂꅋꅍꎲꎴ꜆꜇ꡄꡅꡳ꡵꡾꡿꯱꯲꾢꾣꾤꾥꾦꾧꾨꾱꾲넓넔넕넞넟놳놴놵뇱뇲댊댋댌댍댦댧돀돁돂도독돇돈돊돋돍돎동돚돝䂚　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〕耀耀䂘〓耀耀䂘　耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘 〓耀耀䂘 〓耀耀䂘 〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘　耀耀䂘 　耀耀䂘 　耀耀䂘 　耀耀䂘 　耀耀䂘 　耀耀䂘 　耀耀䂘 　耀耀䂘 　耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘】耀耀䂘　耀耀䂘〕耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘　耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘〓耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘 　耀耀䂘　耀耀䂘 　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䂘　耀耀䁸〗耀耀䂘　耀놩䂘　耀놩䂘　耀놩䂘　耀놩䂘　耀놩䂘　耀놩䂘　耀놩䂘　耀놩䂘　耀놩䀘〙耀耀䂘　耀耀䂚　耀耀΀譪　　ά䂚　耀耀΀譪　　ά䂚　耀耀譪　　ά䂚　耀耀譪　　ά䂚】耀耀Ā䂘　耀耀譪　　Ԝެ !12IJL{|ƬƭȋȌȍԧԨ஬஭่้༱༲࿔࿕ევ፱፲᪰᪱᫥᫦ᵀᵂ≾⏷⏸␫␬⛦❮➢⟞⟟⨶⨸ⷷⷹ⺡⺢⺼⺽⽿〒ジス㆐㎖㏶㒬㝦㟏㡮㣻㣾㭞㭠㮉㮊䅀䅁䈧䈨䋌䋍䐅䐆䓩䓪䕝䕞䖧䖨䙵䙺䢎䢏䤌䤍䥣䥤䥥䦀䦁䦦䦧䦾䦿䫕䫖䫯䫰䮓䮔䮭䮮䳖䳗䳯䳰䷙䷚丅丆偉偊兏児冄内刂刄卯危哎哐哑哲哳嗱嗲嘯嘰堦堧塁塂嫪嫫嬅嬆嵤嵥嶀嶁徆徇御徢怟怠恃恄憎憏憩憪捋捌攮支棫棬樲樳毜毞湮湯焑焒璤璥璦瓸瓹礏礐禢禣筄筅紮累耣耤臂臃芟芠蒢蒣蓝蓞藻藼蘗蘘蚻蚼蛼蛽螦賉賊趫趬趮跈跉鉴鉵鉶銐銑閂閃闎闏鞠鞡鞢鞽鞾餌餍館餩鷂鷃鷌鷍鸲鸳ꀯꀰꅁꅂꅋꅍꎲꎴ꜆꜇ꡄꡅꡳ꡵꡾꡿꯱꯲꾢꾣꾤꾥꾦꾱꾲넓넔넕넞넟놳놴놵뇱뇲댊댋댌댍댦댧돀돁돂돝䂘　耀耀܀䂘　耀耀܀䂘　耀耀܀䂘　耀耀܀䂘　耀耀܀䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘〓耀耀܀䂘〓耀耀܀䂘〓耀耀܀䂘〓耀耀܀䂘〓耀耀܀䂘〓耀耀܀䂘〕耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘〓耀耀܀䂘〓耀耀܀䂘〓耀耀܀䂘〓耀耀܀䂘〓耀耀܀䂘〓耀耀܀䂘〓耀耀܀䂘〓耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘 〓耀耀ހ䂘 〓耀耀ހ䂘 〓耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘 　耀耀ހ䂘 　耀耀ހ䂘 　耀耀ހ䂘 　耀耀ހ䂘 　耀耀ހ䂘 　耀耀ހ䂘 　耀耀ހ䂘 　耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘〓耀耀ƀ䂘〓耀耀ƀ䂘　耀耀Ā䂘　耀耀Ā䂘】耀耀܀䂘　耀耀ހ䂘〕耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘〓耀耀܀䂘〓耀耀܀䂘〓耀耀܀䂘〓耀耀܀䂘〓耀耀܀䂘〓耀耀܀䂘〓耀耀܀䂘〓耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘〓耀耀ހ䂘　耀耀退܀䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀܀䂘　耀耀܀쭨　ゅn܀䂘　耀耀ހ쭨　ょo܀쭨　ょn܀쭨　ょn܀䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀܀䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ쭨　ゖb܀䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ƀ䂘　耀耀ƀ䂘　耀耀ƀ䂘　耀耀ƀ쭨　コ]܀쭨　ギO܀쭨　ギO܀쭨　ギO܀쭨　ギO܀䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘 　耀耀ހ䂘 　耀耀ހ䂘 　耀耀ހ䂘　耀耀ހ쭨　ニO܀䂘　耀耀ހ쭨　ヂG܀䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ƀ䂘　耀耀ƀ쭨　ゾG܀䂘　耀耀ƀ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ쭨　ホC܀䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ䂘　耀耀ހ쭨　セ)ހ䂘　耀耀ހ쭨　レ<܀䂘　耀耀ހ쭨　レ;܀䂘　耀槑ހ䂘　耀槑ހ䂘　耀槑ހ쭨　ヷ1܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀쭨　ヒ܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀쭨　ㄝ܀䂘　耀槑܀쭨　ㄟ܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀䂘　耀槑܀쭨　ュ܀쭨　ュ܀쭨　ュ܀쭨　ュ܀쭨　ュ܀쭨　ュ܀쭨　ュ܀쭨　ュ܀쭨　ュ܀쭨　ュ܀쭨　ュ܀쭨　ュ܀쭨　リހ쭨　ィ܀쭨　ィ܀쭨　ィ܀쭨　ィ܀쭨　ィ܀쭨　ィ܀쭨　ヲ܀쭨　ヲ܀䂘　耀耀耀܀쭨　　ހ쭨　　 ާ譨　֘ެ	؀Ỳ猸豎ꋀ઒⒐㠜侂拞覬鈌鈘^agjmÊËÍÎÐÒÓÖØ؀♢嗌垼欠濬盌磜釒鼨둠ﰶⒼ䗰曆燈跆鈖鈘_bcdefhiklnÌÏÑÔÕ×Ù؀鈖`㌱㍱㎁㙤㚠㚸㛣㝓㝘돜堓４萕堓４萕堓４萕ℓ４肕8Ђ@ÿ肀÷ကༀȀ鋰ကࠀࣰĀĀༀ̀ヰༀЀ⣰ĀऀჰȀ਀ࣰԀༀЀ䋰ሀ਀ࣰĀ匀଀Ự뼀က쬀＀ࠀЀः㼀ăĀᄀӰĀ＀ۿഀ开䠀氀琀㄀㜀㐀㔀㄀㐀㘀㔀㜀ഀ开䠀氀琀㄀㜀㐀㔀㄀㐀㘀㔀㠀ഀ开䠀氀琀㄀㜀㐀㔀㄀㐀㔀㜀㈀ഀ开䠀氀琀㄀㜀㐀㔀㄀㐀㔀㜀㌀ഀ开䠀氀琀㄀㜀㐀㔀㄀㘀㄀㈀㔀ഀ开䠀氀琀㄀㜀㐀㔀㄀㘀㄀㈀㘀礀3礀3稀3稀3嘀7嘀7�³ŀɀ̀рՀ祀3礀3稀3稀3嘀7嘀7�³＀ӿ؀䏇ࠁȀ㐀樢؃䏇ࠁȀ찀띎؃䏇ࠁȀ萀쀺؃䏇ࠁȀЀ쀻ἃ=MᤀVᤀV�³ĀĀĀȀȀ̀Ȁ␀=MᰀVᰀV�³ĀȀ̀Ȁ䌀Ѐ⨀疀湲猺档浥獡洭捩潲潳瑦挭浯漺晦捩㩥浳牡瑴条ཱི涀瑥楲捣湯敶瑲牥耀>耪牵㩮捳敨慭⵳業牣獯景⵴潣㩭景楦散猺慭瑲慴獧耊敐獲湯慎敭耀Ā〄Ӊ者㠳‷͡㖀愠耉牐摯捵䥴фĀȀЀĀȀĀȀĀȀĀЀĀȀĀ愀最栀欀　	㔀	㘀	㬀	嬀	最	栀	渀	簀	舀	茀	蜀	ꘀ넀︀＀Ȁ切਀漀猀琀稀鸀ꐀ圀嬀尀挀言退鄀頀＀؀ﰀ!Ԁ"ᘀ#Ḁ#㬀#䌀#䐀#一#昀/氀/渀/爀/漀0砀0밀2븀2쀀2섀2爀3礀3ꄀ6ꘀ6�66吀7堀7谀:需:鰀:ꈀ:꤀:뜀:쨀:츀:케:턀:툀::─=⤀=쌀D윀D樀L琀L�eeee倀t娀t匀圀섀³숀³숀³쐀³쐀³씀³씀³윀³저³쨀³쬀³촀³츀³�³�³�³܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀̀܀܀܀ᰀ܀ᰀ܀ȀЀ܀ЀȀЀ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀܀Ȁ̀ЀḀ℀　㈀䠀䰀稀紀꬀관਀ༀ☀⨀꬀꼀䜀䤀　㈀팀휀팀휀瀀琀꼀넀㈀㌀㼀䐀紀"耀"##⨀$⸀$&&洀'渀'ꄀ'ꈀ'�''㔀*㨀*-切-ꀀ.ꈀ.묀.뼀.縀/脀/ᄀ0ጀ0뜀0뤀0輀1退1销3阀333꬀4가4攀7昀7츀7케7洀8渀8切89崀;怀;蠀;言;㼀A䄀A☀B⠀B쬀B케BЀD਀DDD尀E怀EꘀEꠀE琀F耀F贀H鄀H଀I฀I戀I昀I缀I脀IꔀI꜀I봀I쀀I퐀J혀JJJ鈀K鐀K가K꼀K픀L휀LLL�M�MЀN܀N䠀P䬀P一Q倀Q茀Q蘀QĀRԀR渀S爀S촀T턀TTTUU⸀V㄀V─X✀X䀀X䌀XZZЀ[܀[挀]攀]缀]舀]蔀_蜀_ꀀ_ꌀ_Ḁ` `䈀`䔀`贀a輀aꠀa꬀a䨀c䴀cⴀe⼀e最fhh㄀j㌀j�k�k洀n瀀nကqጀqꌀt꜀tt切t฀yကyꄀyꌀy䌀{䔀{ⴀ}　}∀─섀쐀鸀ꄀꄀꌀ��切ﰀᘀᤀ먀밀ﬀ︀ꔀꘀ저쬀ꨀ글윀쨀猀瘀輀鈀脀茀촀퀀鼀ꈀ밀뼀଀ഀ✀⨀섀쌀쬀츀㄀㌀⸀ 　 䀀¡䈀¡䨀¡一¡넀£됀£Ԁ§܀§䌀¨䔀¨爀¨甀¨紀¨耀¨««ꄀ¯ꠀ¯뀀¯대¯ሀ±ᔀ±ᴀ± ±눀±딀±±±ऀ³ഀ³─³⠀³뼀³섀³숀³숀³쐀³쐀³씀³씀³윀³저³쨀³쬀³촀³츀³�³�³�³Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀̀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀ȀЀ܀ЀȀЀ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀܀ȀЀ&&☀<뼀<⌀=⌀=퐀e�ee㸀f㔀㔀洀渀伀倀㜀㠀㰀㴀蜀蠀椀樀Ḁἀ㸀㼀✀⠀ᘀ ᜀ � � 䄀¡䄀¡耀ª脀ª餀²騀²섀³숀³숀³쐀³쐀³씀³씀³윀³저³쨀³쬀³촀³츀³�³�³Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀ȀЀȀЀȀЀȀЀȀЀȀЀ܀Ȁ�ee섀³숀³숀³쐀³쐀³씀³씀³윀³저³쨀³쬀³촀³츀³�³�³܀Ѐ܀ȀЀ܀ЀȀЀ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀ȀԀ砀᜘븀黂￱／／／／／／／／ဏ㭽츀횆＜／／／／／／／／ဏ褀祱쐎肚６／／／／／／／／ဏ㘀祽瀘ﾈ／／／／／／／／ဏἀ꼚ɪゲᣉᜀᘀ＀／／／／／ᜀ栀ᴀༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预俾J倀J儀J帀J漀(梇䢈–逗Ũ᠙萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ栀ᔀༀ炄ᄈ预ᗾ׆Āࡰ帆炄怈预俾Պ儀Պ漀(梇䢈逗Ũ᠕萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ뜀ǰᜀ栀ᤀༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预俾ъ儀ъ帀ъ漀(梇䢈o逗Ũ᠕萏რ萑ﺘ옕ؐ葞რ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀ栀ᔀༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈逗Ũ᠙萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ栀ᔀༀ傄ᄙ预ᗾ׆Āᥐ帆傄怙预俾Պ儀Պ漀(梇䢈᠓萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ䩏䩐䩑䩞⡯ĀⴀĀᜀᤀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预俾ъ儀ъ帀ъ漀(梇䢈o耗᠕萏ࡰ萑ﺘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀᔀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈耗᠙萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀᔀༀᄐ预ᗾ׆Āრ帆怐预俾Պ儀Պ漀(梇䢈耗᠕萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ뜀ǰᜀᤀༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预俾ъ儀ъ帀ъ漀(梇䢈o耗᠕萏ᥐ萑ﺘ옕倁ؙ葞ᥐ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰĐ栀਀ༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预蟾h蠀HȀ⸀ĀЀƐ栀਀ༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预蟾h蠀HȀĀ⸀ĀȀƒ栀਀ༀ炄ᄈ䲄ᗿ׆Āࡰ帆炄怈䲄蟿h蠀HȀȀ⸀ĀƐ栀਀ༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀЀƐ栀਀ༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀȀƒ栀਀ༀᄐ䲄ᗿ׆Āრ帆怐䲄蟿h蠀HȀԀ⸀ĀƐ栀਀ༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀЀƐ栀਀ༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀȀƒ栀਀ༀ傄ᄙ䲄ᗿ׆Āᥐ帆傄怙䲄蟿h蠀HȀࠀ⸀ᜀ栀ᴀༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预俾J倀J儀J帀J漀(梇䢈–逗Ũ᠙萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ栀ᔀༀ炄ᄈ预ᗾ׆Āࡰ帆炄怈预俾Պ儀Պ漀(梇䢈逗Ũ᠕萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ뜀ǰᜀ栀ᤀༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预俾ъ儀ъ帀ъ漀(梇䢈o逗Ũ᠕萏რ萑ﺘ옕ؐ葞რ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀ栀ᔀༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈逗Ũ᠙萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ栀ᔀༀ傄ᄙ预ᗾ׆Āᥐ帆傄怙预俾Պ儀Պ漀(梇䢈Ѐ᠀ÿ萏萑Ʃ옕ก؃葞葠Ʃ()᠀萏Ʃ萑﹗옕꤁؁葞Ʃ葠﹗)Ѐ᠀萏͒萑﹗옕刁؃葞͒葠﹗.᠀萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ()᠀萏܈萑ﺘ옕ࠁ؇葞܈葠ﺘ()᠀萏ࡰ萑ﺘ옕�؉葞ࡰ葠ﺘ()᠀萏৘萑ﺘ옕�؉葞৘葠ﺘ.᠀萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ.᠀萏ನ萑ﺘ옕ခ؎葞ನ葠ﺘ.緵;熉๹᨟檯ᡸ紶᡹甎ᲦЅЅЅЅЅЅЅЅ伔鉢ЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅ甎ᲦЅЅЅЅЅЅЅЅpåo⏈媛⫾≓䅡ច礯䡪㝕犓俜狟䔧䘟 墢 ䷸!笕&ᘉ/乓/筨/᮪7敲7瀾8ቯ9⼕:囝<Ḁ=ᎀ>䂆B㖎C垍I㳴N䉂P凿V吲XώYᄱ]ᑦ^❓`睶bࡳe๱fヺf䶜f始h⅗k䄯k篥kⰶm㋅m洈mቂs枤v壇y㲵z䎬~练䶂名漳㖆স 䭻䫙坅栌ிջ ᶅ£㛕¥瀱¥ᬅ¦㗡§樼©ᅀª惭ª痉ª᪷¬ለ®眴¯楥°䋷±㽠µ๞¶ㄉ·ឲ»ပ¼䄤¼祭½䪜Ä烐ÈཻÉ⁤Ê個Ê侩Í嵣ÎṵÑᬿÓပÔ Ø樲ÙᶠÛᶆßⷲçֽè塶ï戥ò䧃õ⣦ö椻öῶ÷⛦旔돝쨉䃿鐂
7<?DIMNRV퀀Y�³倀倀倀v倀倀倀倀倀¢倀¤倀¬倀´倀Þ＀˿܀唀渀欀渀漀眀渀ऀ猀戀爀渀愀欀漀瘀愀＀˿ࠀĀ＀˿＀ÿȀ＀ÿ＀ÿȀ＀ÿ؀䜀逖Ȁ؂ԃԄ̂蜄z ࢀ＀吀椀洀攀猀 一攀眀 刀漀洀愀渀㔀逖ȁԀąĂ؇Ԃ匀礀洀戀漀氀㌀逦Ȁ؋ȄȂȂ蜄z ࢀ＀䄀爀椀愀氀㔀逦Ȁ؋̄ЅȄ蜄zaࢀ＀ā吀愀栀漀洀愀㼀逵Ȁ̇ȉԂЂ蜄z ࢀ＀䌀漀甀爀椀攀爀 一攀眀㬀逆ȁԀ圀椀渀最搀椀渀最猀∀Ѐ㄀袈쓰꤀ⴀ쒲ⵆ쒲땆쐣ʦĀഀ딀Ā嬀Ѐ̀䜐ഀ딀Ā嬀䜀℀ჰ言訅㤅됀舀ኁ4ကᤀ搀ᤀ最³最³Ȁࠀ茲qჰࠀϜ䠀Xऀ￰ďĀ?섀³＀＀ｿｿｿ广똎㈀Ā＀ዿᨀ䴀椀渀椀猀琀攀爀猀琀瘀漀 猀瀀爀愀瘀攀搀氀渀漀猀琀椀ऀ氀琀爀攀猀氀漀瘀愀ऀ猀戀爀渀愀欀漀瘀愀 ؀ԀఀĀఀȀఀ̀ఀЀఀą藠俹ၨ醫✫�0Ơ ÄÐäðüĐ	Ĥİ
ŐŜŨ
ŴƀƈƐƘӢ楍楮瑳牥瑳潶猠牰癡摥湬獯楴瑬敲汳癯a潎浲污搮瑯扳湲歡癯a2楍牣獯景⁴晏楦散圠牯d@䘀⏃@鸀쿭陒ǈ@縀抨ꑄǈ@縀抨ꑄǈᨍ馵Root EntryąआÀ䘀귰⹸걉ǈĴData
ĂÛက1TableĂã瓫WordDocumentĂ됲āĂăĄąĆćĈĉĊċČčĎďĐđĒēĔĕĖėĘęĚěĜĝğĠġĢģĤĥĲ�ĩĪīĬĭİ��ıą픂헍⺜ရ鞓Ⱛ껹D픅헍⺜ရ鞓Ⱛ껹ňĄhp|¤¬´
¼ãӢ卍PŇ[덧ᦨသ楍楮瑳牥瑳潶猠牰癡摥湬獯楴ఀȀḀ؀一竡癥̀Āɬ 8@偟䑉䡟䥌䭎SӢAȤahttp://rsw.beck.de/rsw/shop/default.asp?sessionid=E973279F1E6644A4AFCE3AF914135237&toc=NStZ.root
W-http://www.servat.unibe.ch/dfr/bs043195.htmlAD1http://www.servat.unibe.ch/law/dfr/bv057250.html	

 !"#$%&'()*+,-./0123456789:;<=>?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[\]^_`abcdefghijklmnopqrstuvwxyz{|}~ ¡¢£¤¥¦§¨©ª«¬®¯°±²³´µ¶·¸¹º»¼½¾¿ÀÁÂÃÄÅÆÇÈÉÊËÌÍÎÏÐÑÒÓÔÕÖ×ØÙÚÜÝÞßàáâäåæçèéêëìíîïðñòóôõö÷øùúûüýþÿĀSummaryInformation(ĂĞကDocumentSummaryInformation8ĂĨကCompObjqਃआÀ䘀潄畫敭瑮䴠捩潲潳瑦传晦捩⁥潗摲਀䴀坓牯䑤捯က圀牯⹤潄畣敭瑮㠮눹q