Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam RACK7E9G3PQX najdete zde
N�vrh z�kona.doc
III.
Návrh
ZÁKON
ze dne 2008,
kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST první
Změna trestního řádu
Čl. I
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/199l Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona
č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb. a zákona č. 90/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odst. 8 větě první se za slova „obžaloby“ vkládají slova „, návrhu na schválení dohody o prohlášení viny a přijetí trestu (dále jen „dohoda o vině a trestu“)“.
2. V § 12 odst. 10 se za slova „do podání obžaloby“ vkládají slova „, návrhu na schválení dohody o vině a trestu“.
3. V § 27b odst. 2 se za větu první vkládá věta „Při sjednávání dohody o vině a trestu může být státním zástupcem probační úředník pověřen, aby se účastnil sjednávání dohody mezi obviněným a poškozeným o náhradě škody a vytvářel podmínky pro její uzavření.“.
4. V § 28 odst. 2 větě první se za slova „obžalobu“ vkládají slova „, dohodu o vině
a trestu a návrh na její schválení“.
5. V § 36 odst. 1 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje.
6. V § 36 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje
se písmeno d), které zní:
„ d) při sjednávání dohody o vině a trestu.“.
7. V § 43 odst. 1 se za slovo „ odvolání“ vkládají slova „nebo o schválení dohody o vině
a trestu“.
8. V § 43 odst. 3 se za slovo „také“ doplňují slova „ zúčastnit se sjednávání dohody o vině
a trestu (§ 175a), a dále“.
9. V § 43 odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova „; je-li v přípravném řízení sjednána dohoda o vině a trestu, je třeba návrh učinit nejpozději při sjednávání
takové dohody (§ 175a odst. 2).“.
10. V § 46 se za větu první vkládá věta „ Při poučení prováděném v přípravném řízení orgány činné v trestním řízení poškozeného zejména upozorní, že může dojít k sjednání dohody o vině a trestu a že v takovém případě může uplatnit nárok na náhradu škody nejpozději při jejím sjednávání.“.
11. V § 64 odst. 1 písm. a) se za slovo „obžaloba“ vkládají slova „, návrh na schválení dohody o vině a trestu“.
12. V § 70a odst. 1 písm. i) se za slovo „obžaloby“ vkládají slova „, návrhu na schválení dohody o vině a trestu“.
13. V § 71 odst. 2 větě druhé se za slovo „obžaloby“ vkládají slova „nebo návrhu
na schválení dohody o vině a trestu“.
14. V § 71 odst. 5 se za slovo „obžaloba“ vkládají slova „, návrh na schválení dohody
o vině a trestu,“.
15. V § 71 odst. 6 se za slovo „obžaloby“ vkládají slova „nebo návrhu na schválení dohody o vině a trestu“.
16. V § 73b odst. 3 větě poslední se za slovo „obžaloby“ vkládají slova „nebo návrhu
na schválení dohody o vině a trestu“.
17. V § 91 odst. 1 se za větu první vkládají věty „V rámci poučení musí být obviněný upozorněn také na skutečnost, že může se státním zástupcem za přítomnosti obhájce
v přípravném řízení sjednat dohodu o vině a trestu, kterou schvaluje soud. Obviněného je třeba poučit o podstatě a důsledcích sjednání dohody o vině a trestu, včetně toho,
že se vzdává práva na projednání věci v hlavním líčení a práva podat odvolání proti rozsudku, kterým soud schválil dohodu o vině a trestu.“.
18. V § 120 se za odstavec 3 doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Schvaluje-li soud dohodu o vině a trestu, je součásti rozsudku také výrok
o schválení dohody o vině a trestu.“.
19. V § 125 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)Byla-li rozsudkem schválena dohoda o vině a trestu, soudce vyhotoví zjednodušený písemný rozsudek, který neobsahuje odůvodnění .“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
20. V § 161 odst. 1 se za slova „úsek trestního stíhání před podáním obžaloby“ vkládají slova „, návrhu na schválení dohody o vině a trestu“.
21. V § 175 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) sjednat s obviněným dohodu o vině a trestu a podat soudu návrh na její schválení,“.
Dosavadní písmena c) až h) se označují jako d) až i).
22. V části druhé hlavě desáté se za oddíl pátý vkládá nový oddíl šestý, který včetně nadpisu zní:
„Oddíl šestý
Dohoda o vině a trestu
§ 175a
(1) V řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, může státní zástupce zahájit jednání o dohodě o vině a trestu
na návrh obviněného nebo i bez takového návrhu, jestliže výsledky vyšetřování dostatečně prokazují závěr, že skutek je trestným činem a spáchal jej obviněný. Neshledá-li státní zástupce důvody pro sjednání dohody o vině a trestu na návrh obviněného, vyrozumí o svém stanovisku obviněného a jeho obhájce.
(2) Pro účely sjednání dohody o vině a trestu státní zástupce předvolá obviněného;
o době a místu jednání vyrozumí obhájce obviněného a poškozeného, který má podle zákona proti obviněnému nárok na náhradu škody a výslovně neprohlásil, že se vzdává procesních práv, které mu zákon jako poškozenému přiznává (§ 43 odst. 4). Poškozeného zároveň upozorní na možnost uplatnit nejpozději při sjednávání dohody o vině a trestu nárok
na náhradu škody, jež mu byla trestným činem způsobena.
(3) Podmínkou sjednání dohody o vině a trestu je prohlášení obviněného, že se cítí být vinen skutkem, pro který je stíhán, a na základě dosud opatřených důkazů a dalších výsledků přípravného řízení nejsou důvodné pochybnosti o pravdivosti jeho prohlášení. Dohodu o vině a trestu sjednává státní zástupce s obviněným. V dohodě o vině a trestu lze sjednat i trest odnětí svobody snížený pod dolní hranici trestní sazby podle ustanovení o mimořádném snížení trestu odnětí svobody (§ 40 trestního zákona).
(4) Má-li státní zástupce za to, že jsou splněny zákonné podmínky pro uložení ochranného opatření, upozorní obviněného na možnost postupu podle § 178 odst. 2
i v případě, že dojde k sjednání o dohody o vině a trestu, ve které nebude ochranné opatření dohodnuto. Bez tohoto upozornění může postupovat podle § 178 odst. 2, jen pokud důvody pro uložení ochranného opatření vyšly najevo až po podání návrhu na schválení dohody
o vině a trestu soudu.
(5) Státní zástupce při sjednávání dohody o vině a trestu dbá také na zájmy poškozeného. Je-li poškozený sjednávání dohody o vině a trestu přítomen, vyjadřuje
se zejména k rozsahu a způsobu náhrady škody. Dohodu o vině a trestu lze sjednat i bez přítomnosti poškozeného. nedostaví-li se k jednání, ačkoli o něm byl řádně vyrozuměn, nebo nedostaví-li se k jednání a nárok na náhradu škody již uplatnil nebo prohlásil, že jej uplatňovat nebude. Uplatnil-li poškozený, který není jednání přítomen, nárok na náhradu škody, může státní zástupce dohodnout s obviněným o rozsahu a způsobu náhrady škody
až do výše uplatněného nároku.
(6) Dohoda o vině a trestu obsahuje
a) označení účastníků dohody o vině a trestu, datum, místo a čas jejího sepsání,
b) popis skutku s uvedením místa, času, případně jiných okolností, za nichž k němu došlo, tak, aby nemohl být zaměněn s jiným skutkem,
c) označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován, a to jeho zákonným pojmenováním, uvedením příslušného ustanovení zákona a všech zákonných znaků včetně těch, které odůvodňují určitou trestní sazbu,
d) prohlášení obviněného, že se cítí být vinen skutkem, pro který je stíhán, a který je předmětem sjednané dohody o vině a trestu,
e) druh, výměru a způsob výkonu trestu včetně délky zkušební doby a trestu náhradního, případně upuštění od potrestání a jde-li o upuštění od potrestání s dohledem, i rozsah přiměřených omezení a povinností;
f) rozsah a způsob náhrady škody, byla-li dohodnuta,
g) ochranné opatření, přichází-li v úvahu jeho uložení a bylo-li dohodnuto, a
h) podpis státního zástupce, obviněného, obhájce a poškozeného, byl-li přítomen sjednání dohody o vině a trestu a souhlasí s rozsahem a způsobem náhrady škody.
(7) Nedojde-li k dohodě o vině a trestu, provede o tom státní zástupce záznam
do protokolu; v takovém případě se k prohlášení viny učiněnému obviněným v dalším řízení nepřihlíží.
§ 175b
(1) Došlo-li k sjednání dohody o vině a trestu, státní zástupce podá k soudu v rozsahu sjednané dohody návrh na schválení dohody o vině a trestu. Nedošlo-li k dohodě o náhradě škody nebo její části, státní zástupce navrhne, aby soud poškozeného odkázal s nárokem na náhradu škody nebo její části na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem.
(2) K návrhu připojí státní zástupce sjednanou dohodu o vině a trestu a další písemnosti, které mají význam pro soudní řízení a rozhodnutí.“.
Dosavadní oddíly šestý a sedmý se označují jako oddíly sedmý a osmý.
23. V § 179b se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Státní zástupce může ve zkráceném přípravném řízení s podezřelým sjednat dohodu o vině a trestu, na podmínky a postup při jejím sjednávání se použije obdobně ustanovení
§ 175a.“.
24. V § 179c odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b) podá soudu v rozsahu sjednané dohody o vině a trestu návrh na schválení dohody
o vině a trestu, přičemž použije obdobně ustanovení § 175b,“.
Dosavadní písmena b) až i) se označují jako c) až j).
25. V § 179e se za slovo „potrestání“ vkládají slova „nebo s návrhem na schválení dohody o vině a trestu“.
26. V § 180 odst. 1 se za slova „obžaloby“ vkládají slova „nebo návrhu na schválení dohody o vině a trestu“.
27. V § 186 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje.
28. V § 186 se na konci písmene f) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno g), které zní:
„ g) že vzhledem k okolnostem případu by bylo vhodné sjednání dohody o vině a trestu, zejména navrhl-li takový postup státní zástupce nebo obviněný.“.
29. V § 187 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„ (4) Koná-li se předběžné projednání obžaloby z důvodu uvedeného v § 186 písm. g), soud zjistí stanovisko obviněného a státního zástupce k sjednání dohody o vině a trestu. Vyjádří-li se státní zástupce a obviněný, že mají zájem jednat o dohodě o vině a trestu, soud stanoví státnímu zástupci přiměřenou lhůtu k podání návrhu na schválení takové dohody. Podá-li státní zástupce ve stanovené lhůtě soudu návrh na schválení dohody o vině a trestu, postupuje soud podle § 314l až § 314p, nepodá-li jej, soud nařídí hlavní líčení, neučiní-li některé z rozhodnutí uvedených v § 188.“.
30. V § 245 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Odvolání není přípustné proti rozsudku, kterým soud schválil dohodu o vině a trestu a uznal obviněného vinným, uložil trest, případně ochranné opatření a povinnost nahradit škodu v rozsahu dohody o vině
a trestu.“.
31. V § 288 odstavec 1 se za slovo „skončilo“ vkládají slova „pravomocným rozsudkem soudu, kterým byla schválena dohoda o vině a trestu, nebo“.
32. V § 314c odst. 1 se za první větu vkládá věta „Návrh na schválení dohody o vině
a trestu předseda senátu přezkoumá podle § 314l.“.
33. V § 314c odst. 1 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje.
34. V § 314c odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje slovem „,nebo“ a doplňuje písmeno d), které zní:
„d) má-li za to, že vzhledem k okolnostem případu by bylo vhodné sjednat dohodu
o vině a trestu, zejména navrhl-li takový postup státní zástupce nebo obviněný, stanoví státnímu zástupci přiměřenou lhůtu k podání návrhu na schválení dohody o vině a trestu, přitom postupuje přiměřeně podle § 187 odst. 4,“.
35. V § 314c odst. 4 se za slova „podle odstavce 1“ vkládají slova „písmene a) až c)“.
36. V § 314d odst. 1 se za slova „v § 314c odst. 1“ vkládají slova „nebo nepostupuje-li podle § 314l odst. 1“.
37. V části třetí hlavě dvacáté se za oddíl šestý vkládá nový oddíl sedmý, který včetně nadpisu zní:
„Oddíl sedmý
Řízení o schválení dohody o vině a trestu
§ 314l
(1) Návrh na schválení dohody o vině a trestu přezkoumá předseda senátu a podle jeho obsahu a obsahu spisu
a) nařídí veřejné zasedání k rozhodnutí o návrhu na schválení dohody o vině a trestu, nebo
b) rozhodne o odmítnutí návrhu na schválení dohody o vině a trestu pro závažné procesní vady, zejména neměl-li obviněný při sjednávání dohody o vině a trestu obhájce.
(2) V usnesení podle odstavce 1 písmene b) je třeba uvést, o která konkrétní zjištění
se rozhodnutí opírá. Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.
(3) Jestliže usnesení o odmítnutí návrhu na schválení dohody o vině a trestu nabylo právní moci, věc se vrací do přípravného řízení.
(4) Je-li obviněný ve vazbě, rozhodne soud vždy též o dalším trvání vazby.
§ 314m
(1) O návrhu na schválení dohody o vině a trestu rozhoduje soud ve veřejném zasedání. Předseda senátu předvolá k veřejnému zasedání obviněného; o době a místu řízení vyrozumí státního zástupce a obhájce obviněného, jakož i poškozeného. Má-li poškozený zmocněnce, vyrozumí se o veřejném zasedání jen jeho zmocněnec .
(2) Po zahájení veřejného zasedání státní zástupce přednese návrh na schválení dohody o vině a trestu.
(3) Po přednesení návrhu na schválení dohody o vině a trestu vyzve předseda senátu obviněného, aby se k návrhu vyjádřil a dotáže se jej, zda
a) rozumí podstatě sjednané dohody o vině a trestu, zejména zda je mu zřejmé, co tvoří podstatu skutku, který se mu klade za vinu, jaká je jeho právní kvalifikace a jaké trestní sazby zákon stanoví za trestný čin, který je tímto skutkem spatřován,
b) prohlášení o tom, že se cítí být vinen skutkem, pro který je stíhán, učinil dobrovolně a bez nátlaku a byl poučen o svých právech na obhajobu, a
c) jsou mu známy všechny důsledky sjednání dohody o vině a trestu, zejména že se vzdává práva na projednání věci v hlavním líčení a práva podat odvolání proti rozsudku, kterým by soud dohodu o vině a trestu schválil.
(4) Po vyjádření obviněného umožní soud poškozenému, aby se vyjádřil, je-li přítomen.
(5) Dokazování soud neprovádí. Považuje–li to za potřebné k usnadnění rozhodnutí, může vyslechnout obviněného a opatřit potřebná vysvětlení.
Rozhodnutí o návrhu na schválení dohody o vině a trestu
§ 314n
(1) Soud může rozhodovat o skutku, jeho právní kvalifikaci, přiměřenosti trestu, ochranném opatření a nároku na náhradu škody pouze v rozsahu uvedeném v dohodě o vině
a trestu.
(2) Soud dohodu o vině a trestu neschválí, je-li zřejmě nepřiměřená, zejména
z hlediska druhu a výše navrženého trestu, případně ochranného opatření, nebo zřejmě nesprávná z hlediska rozsahu a způsobu náhrady škody, anebo zjistí-li, že došlo k závažnému porušení práv obviněného při sjednávání dohody o vině a trestu. V takovém případě věc vrátí usnesením do přípravného řízení. Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.
(3) Soud dohodu o vině a trestu schválí odsuzujícím rozsudkem, ve kterém uvede výrok o schválení dohody o vině a trestu, výrok o vině, trestu, případně ochranném opatření,
v souladu s dohodou o vině a trestu. Výrok o náhradě škody soud uvede v souladu s dohodou v rozsahu, v jakém byla náhrada škody sjednána, ve zbytku postupuje obdobně podle ustanovení § 229.
§ 314o
Byla-li věc vrácena do přípravného řízení podle § 314l odst. 3 nebo § 314n odst. 2,
v dalším řízení se k sjednané dohodě o vině a trestu, včetně prohlášení viny obviněným, nepřihlíží a není součástí spisu. Vrácení věci do přípravného řízení nevylučuje sjednání nové dohody o vině a trestu. Je-li obviněný ve vazbě a soud zároveň nerozhodl o propuštění obviněného na svobodu, pokračuje vazba v přípravném řízení, která však nesmí spolu
s vazbou již vykonanou v přípravném řízení přesáhnout lhůty uvedené v § 71 odst. 8 a 9.
§ 314p
Je-li obviněný ve vazbě, učiní soud neprodleně po vyhlášení rozsudku opatření nutná
k výkonu trestu; není-li obviněný ve vazbě, postupuje se podle ustanovení části třetí hlavy dvacáté první tohoto zákona.
ČÁST druhá
Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže
Čl. II
V zákoně č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví
ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže),
§ 63 včetně nadpisu zní:
㤠63
Nepřípustnost trestního příkazu a dohody o vině a trestu
V řízení ve věci mladistvého nelze vydat trestní příkaz ani sjednat dohodu o vině
a trestu.“.
ČÁST Třetí
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2009.
1
�pln� zn�n�.doc
V.
Úplné znění příslušné části trestního řádu
§ 2
Základní zásady trestního řízení
(1) Nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví tento zákon.
(2) Dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze
na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen.
(3) Státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví, pokud zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
(4) Jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti. Trestní věci musí projednávat co nejrychleji a s plným šetřením práv
a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami
o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána; při provádění úkonů trestního řízení lze do těchto práv osob, jichž se takové úkony dotýkají, zasahovat jen
v odůvodněných případech na základě zákona a v nezbytné míře pro zajištění účelu trestního řízení. K obsahu petic zasahujících do plnění těchto povinností orgány činné v trestním řízení nepřihlížejí.
(5) Orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci,
o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu. V přípravném řízení orgány činné v trestním řízení objasňují způsobem uvedeným v tomto zákoně i bez návrhu stran stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede. V řízení před soudem státní zástupce a obviněný mohou na podporu svých stanovisek navrhovat a provádět důkazy. Státní zástupce je povinen dokazovat vinu obžalovaného. To nezbavuje soud povinnosti, aby sám doplnil dokazování v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí.
(6) Orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
(7) Všechny orgány činné v trestním řízení spolupracují se zájmovými sdruženími občanů a využívají jejich výchovného působení.
(8) Trestní stíhání před soudy je možné jen na základě obžaloby, návrhu na schválení dohody o prohlášení viny a přijetí trestu (dále jen „dohoda o vině a trestu“) nebo návrhu na potrestání, které podává státní zástupce. Veřejnou žalobu v řízení před soudem zastupuje státní zástupce.
(9) V trestním řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce; předseda senátu nebo samosoudce rozhodují sami jen tam, kde to zákon výslovně stanoví. Rozhoduje-li
v přípravném řízení soud v prvním stupni, rozhodnutí činí soudce.
(10) Trestní věci se před soudem projednávají veřejně tak, aby se občané mohli projednávání zúčastnit a jednání sledovat. Při hlavním líčení a veřejném zasedání smí být veřejnost vyloučena jen v případech výslovně stanovených v tomto nebo zvláštním zákoně.
(11) Jednání před soudy je ústní; důkaz výpověďmi svědků, znalců a obviněného
se provádí zpravidla tak, že se tyto osoby vyslýchají.
(12) Při rozhodování v hlavním líčení, jakož i ve veřejném i neveřejném zasedání smí soud přihlédnout jen k těm důkazům, které byly při tomto jednání provedeny.
(13) Ten, proti němuž se trestní řízení vede, musí být v každém období řízení poučen
o právech umožňujících mu plné uplatnění obhajoby a o tom, že si též může zvolit obhájce; všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny umožnit mu uplatnění jeho práv.
(14) Orgány činné v trestním řízení vedou řízení a vyhotovují svá rozhodnutí v českém jazyce. Každý, kdo prohlásí, že neovládá český jazyk, je oprávněn používat před orgány činnými v trestním řízení svého mateřského jazyka nebo jazyka, o kterém uvede, že ho ovládá.
§ 12
Výklad některých pojmů
(1) Orgány činnými v trestním řízení se rozumějí soud, státní zástupce a policejní orgán.
(2) Policejními orgány se rozumějí útvary Policie České republiky a v řízení
o trestných činech policistů útvar Ministerstva vnitra pro inspekční činnost. Stejné postavení mají v řízení o trestných činech příslušníků ozbrojených sil pověřené orgány Vojenské policie, v řízení o trestných činech příslušníků Vězeňské služby České republiky pověřené orgány této služby, v řízení o trestných činech příslušníků Bezpečnostní informační služby pověřené orgány Bezpečnostní informační služby a v řízení o trestných činech příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace pověřené orgány Úřadu pro zahraniční styky
a informace. Postavení policejních orgánů mají i pověřené celní orgány v řízení o trestných činech spáchaných porušením celních předpisů a předpisů o dovozu, vývozu nebo průvozu zboží, a to i v případech, kdy se jedná o trestné činy příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů a služeb, a dále porušením právních předpisů při umístění a pořízení zboží v členských státech Evropských společenství, je-li toto zboží dopravováno přes státní hranice České republiky, a v případech porušení předpisů daňových, jsou-li celní orgány správcem daně podle zvláštních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, jsou uvedené orgány oprávněny ke všem úkonům trestního řízení patřícím do působnosti policejního orgánu.
(3) Kde tento zákon mluví o soudu, rozumí se tím podle povahy věci okresní soud, krajský soud, vrchní soud nebo Nejvyšší soud České republiky (dále jen "nejvyšší soud").
(4) Kde tento zákon mluví o okresním soudu, rozumí se tím i obvodní soud, popřípadě jiný soud se stejnou působností; kde tento zákon mluví o krajském soudu, rozumí se tím
i městský soud v Praze.
(5) Kde tento zákon mluví o okresním státním zástupci, rozumí se tím i obvodní státní zástupce, popřípadě jiný státní zástupce se stejnou působností; kde tento zákon mluví
o krajském státním zástupci, rozumí se tím i městský státní zástupce v Praze.
(6) Stranou se rozumí ten, proti němuž se vede trestní řízení, zúčastněná osoba
a poškozený a v řízení před soudem též státní zástupce a společenský zástupce; stejné postavení jako strana má i jiná osoba, na jejíž návrh nebo žádost se řízení vede nebo která podala opravný prostředek.
(7) Pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného, rozumí se obviněným též obžalovaný a odsouzený.
(8) Po nařízení hlavního líčení se obviněný označuje jako obžalovaný.
(9) Odsouzeným je ten, proti němuž byl vydán odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci.
(10) Trestním řízením se rozumí řízení podle tohoto zákona, trestním stíháním pak úsek řízení od zahájení trestního stíhání až do právní moci rozsudku, případně jiného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení ve věci samé a přípravným řízením úsek řízení podle tohoto zákona od sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení nebo provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů, které mu bezprostředně předcházejí, a nebyly-li tyto úkony provedeny, od zahájení trestního stíhání do podání obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu, postoupení věci jinému orgánu nebo zastavení trestního stíhání, anebo do rozhodnutí či vzniku jiné skutečnosti, jež mají účinky zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby, zahrnující objasňování a prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a vyšetřování.
(11) Pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je stíhán, i po sdělení obvinění, posuzuje se takové jednání od tohoto úkonu jako nový skutek.
(12) Skutkem podle tohoto zákona se rozumí též dílčí útok pokračujícího trestného činu, není-li výslovně stanoveno jinak.
§ 27b
Probační úředník
(1) Úředník Probační a mediační služby (dále jen „probační úředník“) vykonává v trestním řízení dohled nad obviněným spočívající jednak v pozitivním vedení a pomoci obviněnému a jednak v kontrole jeho chování a v případech, kdy dohled nebyl uložen, provádí úkony směřující k tomu, aby obviněný vedl řádný život, pokud bylo rozhodnuto
a) o propuštění obviněného z vazby za současného vyslovení dohledu,
b) o podmíněném zastavení trestního stíhání,
c) o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem,
d) o podmíněném odsouzení, včetně podmíněného odsouzení s dohledem,
e) o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, včetně podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody za současného vyslovení dohledu, nebo
f) o uložení trestu obecně prospěšných prací nebo trestu zákazu pobytu za současného vyslovení přiměřených omezení a přiměřených povinností.
(2) Probační úředník může být státním zástupcem a v řízení před soudem předsedou senátu pověřen zjišťováním informací o osobě obviněného a jeho sociálních poměrech a vytvářením podmínek pro rozhodnutí o schválení narovnání a o podmíněném zastavení trestního stíhání. Při sjednávání dohody o vině a trestu může být státním zástupcem probační úředník pověřen, aby se účastnil sjednávání dohody mezi obviněným
a poškozeným o náhradě škody a vytvářel podmínky pro její uzavření. Za podmínek stanovených zvláštním zákonem může provádět jednotlivé úkony i bez takového pokynu. V řízení před soudem může vykonávat jednotlivé úkony výkonu rozhodnutí zejména v případech, kdy byl uložen trest nespojený s odnětím svobody, nebo kdy odsouzený byl z výkonu trestu odnětí svobody podmíněně propuštěn, anebo při výkonu jednotlivých druhů ochranného opatření.
(3) Bližší podmínky, za nichž probační úředník vykonává svoji působnost, stanoví zvláštní zákon.
§ 28
(1) Je-li třeba přetlumočit obsah písemnosti, výpovědi nebo jiného procesního úkonu nebo využije-li obviněný právo uvedené v § 2 odst. 14, přibere se tlumočník; totéž platí, jde-li o ustanovení tlumočníka osobě, s níž se nelze dorozumět jinak než znakovou řečí. Tlumočník může být zároveň zapisovatelem. Neuvede-li obviněný jazyk, který ovládá, nebo uvede-li jazyk či dialekt, který není jazykem jeho národnosti nebo úředním jazykem státu, jehož je občanem, a pro takový jazyk nebo dialekt není zapsána žádná osoba v seznamu tlumočníků, ustanoví orgán činný v trestním řízení tlumočníka pro jazyk jeho národnosti nebo úřední jazyk státu, jehož je občanem. Jde-li o osobu bez státního občanství, rozumí se jím stát, kde má trvalý pobyt, nebo stát jeho původu.
(2) Za podmínek uvedených v odstavci 1 je třeba obviněnému písemně přeložit usnesení o zahájení trestního stíhání, usnesení o vazbě, obžalobu, dohodu o vině a trestu
a návrh na její schválení, návrh na potrestání, rozsudek, trestní příkaz, rozhodnutí o odvolání a o podmíněném zastavení trestního stíhání; to neplatí, jestliže obviněný po poučení prohlásí, že pořízení překladu takového rozhodnutí nepožaduje. Týká-li se takové rozhodnutí více obviněných, přeloží se obviněnému jen ta část rozhodnutí, která se jej týká, pokud ji lze oddělit od ostatních výroků rozhodnutí a jejich odůvodnění. Pořízení překladu rozhodnutí
a jeho doručení zajišťuje orgán činný v trestním řízení, o jehož rozhodnutí se jedná.
(3) Jestliže s doručením rozhodnutí uvedeného v odstavci 2 je spojen počátek běhu lhůty a je třeba pořídit písemný překlad takového rozhodnutí, považuje se rozhodnutí
za doručené až doručením písemného překladu.
Nutná obhajoba
§ 36
(1) Obviněný musí mít obhájce už v přípravném řízení,
a) je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo na pozorování v zdravotnickém ústavu (§ 116 odst. 2),
b) je-li zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, nebo
c) jde-li o řízení proti uprchlému., nebo
d) při sjednávání dohody o vině a trestu.
(2) Obviněný musí mít obhájce také tehdy, považuje-li to soud a v přípravném řízení státní zástupce za nutné, zejména proto, že vzhledem k tělesným nebo duševním vadám obviněného mají pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit.
(3) Koná-li se řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let, musí mít obviněný obhájce už v přípravném řízení.
(4) Obviněný musí mít obhájce též
a) v hlavním líčení konaném ve zjednodušeném řízení proti zadrženému,
b) má-li se vyjádřit k tomu, zda se vzdává práva na uplatnění zásady speciality v řízení
po vydání z cizího státu (§ 389 odst. 2, § 406 odst. 3),
c) v řízení o vydání do cizího státu (§ 394 odst. 3),
d) v řízení o dalším předání do jiného členského státu Evropské unie [§ 421 odst. 2 písm. a)], e) v řízení o uznání cizozemského rozhodnutí (§ 452 odst. 2), nebo
f) v řízení, v němž se rozhoduje o uložení ochranného léčení, s výjimkou ochranného léčení protialkoholního.
Oprávnění poškozeného a uplatnění nároku na náhradu škody
§ 43
(1) Ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná škoda (poškozený), má právo činit návrhy na doplnění dokazování, nahlížet do spisů (§ 65), zúčastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání konaného o odvolání nebo
o schválení dohody o vině a trestu a před skončením řízení se k věci vyjádřit.
(2) Za poškozeného se nepovažuje ten, kdo se sice cítí být trestným činem morálně nebo jinak poškozen, avšak vzniklá újma není způsobena zaviněním pachatele nebo její vznik není v příčinné souvislosti s trestným činem.
(3) Poškozený, který má podle zákona proti obviněnému nárok na náhradu škody, jež mu byla trestným činem způsobena, je oprávněn také zúčastnit se sjednávání dohody o vině a trestu (§ 175a), a dále navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit tuto škodu. Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování (§ 206 odst. 2); je-li v přípravném řízení sjednána dohoda o vině
a trestu, je třeba návrh učinit nejpozději při sjednávání
takové dohody (§ 175a odst. 2). Z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody uplatňuje.
(4) Poškozený se může rovněž výslovným prohlášením sděleným orgánu činnému
v trestním řízení vzdát procesních práv, které mu tento zákon jako poškozenému přiznává.
§ 46
Orgány činné v trestním řízení jsou povinny poškozeného o jeho právech poučit
a poskytnout mu plnou možnost k jejich uplatnění. Při poučení prováděném v přípravném řízení orgány činné v trestním řízení poškozeného zejména upozorní, že může dojít k sjednání dohody o vině a trestu a že v takovém případě může uplatnit nárok na náhradu škody nejpozději při jejím sjednávání.
§ 64
Doručování do vlastních rukou
(1) Do vlastních rukou se doručuje
a) obviněnému obžaloba, návrh na schválení dohody o vině a trestu, návrh na potrestání
a předvolání,
b) osobám oprávněným podat proti rozhodnutí opravný prostředek opis tohoto rozhodnutí,
c) jiná písemnost, jestliže to předseda senátu, státní zástupce nebo policejní orgán z důležitých důvodů nařídí.
(2) Nebyl-li adresát zásilky, kterou je třeba doručit do vlastních rukou, zastižen, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedověděl, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, nebo uvedenou adresu označil pro účely doručování.
(3) Písemnost se ukládá
a) u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení, nebo u soudu, který má sídlo v místě doručení, jestliže ji doručuje soudní doručovatel nebo orgán justiční stráže,
b) u státního zastupitelství, v jehož obvodu je místo doručení, nebo u státního zastupitelství, které má sídlo v místě doručení, jestliže ji doručuje doručovatel státního zastupitelství nebo orgán justiční stráže,
c) u pošty, jestliže se doručuje prostřednictvím pošty,
d) u orgánu obce, jestliže se doručuje prostřednictvím orgánu obce,
e) u příslušného orgánu policie, jestliže doručuje písemnost sám, anebo ji doručuje soud nebo státní zastupitelství prostřednictvím policejního orgánu.
(4) Uložit doručovanou zásilku podle odstavce 2 nelze, doručuje-li se
a) obviněnému usnesení o zahájení trestního stíhání, obžaloba, návrh na potrestání, rozsudek, trestní příkaz nebo předvolání k hlavnímu líčení nebo veřejnému zasedání,
b) jiná písemnost, jestliže to předseda senátu, státní zástupce, nebo policejní orgán
z důležitých důvodů nařídí.
(5) Je-li uložení doručované zásilky vyloučeno, musí to odesílatel na zásilce nápadně vyznačit.
§ 70a
(1) Příslušnou věznici je třeba bez průtahů vyrozumět o
a) vzetí obviněného do vazby,
b) změně důvodů vazby,
c) rozhodnutí o dalším trvání vazby,
d) rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby,
e) zákonném označení trestných činů, pro které je obviněný stíhán, nebo o jeho změně,
f) jménu, příjmení a adrese obhájce, který obviněného zastupuje,
g) osobních údajích spoluobviněného, pokud se nachází ve vazbě,
h) postoupení věci jinému orgánu činnému v trestním řízení,
i) podání obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu nebo o pravomocném rozhodnutí o vrácení věci státnímu zástupci k došetření,
j) podání žádosti poškozeným nebo svědkem podle § 44a.
(2) Poškozený nebo svědek, který podal žádost podle § 44a, se vhodným způsobem vyrozumí o propuštění obviněného z vazby nebo o jeho uprchnutí z vazby v den, kdy k této skutečnosti došlo.
(3) Vyrozumění podle odstavců 1 a 2 provede orgán činný v trestním řízení, který vede řízení v době, kdy došlo ke skutečnosti, kterou je třeba věznici oznámit; vrácení věci státnímu zástupci k došetření oznamuje soud, který takové rozhodnutí v prvním stupni učinil.
Trvání vazby
§ 71
(1) Orgány činné v trestním řízení jsou povinny vyřizovat vazební věci přednostně
s největším urychlením.
(2) Vazba může trvat v přípravném řízení a v řízení před soudem jen nezbytně nutnou dobu. Vazba z důvodu uvedeného v § 67 písm. b) může trvat nejdéle tři měsíce; pokud bylo zjištěno, že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, rozhodne v přípravném řízení o ponechání obviněného ve vazbě na návrh státního zástupce soudce a po podání obžaloby nebo návrhu na schválení dohody o vině a trestu soud. Nebyl-li obviněný, který není ve vazbě současně
i z jiného důvodu, propuštěn na svobodu před uplynutím této lhůty, musí být z vazby z důvodu uvedeného v § 67 písm. b) propuštěn nejpozději den následující po uplynutí uvedené lhůty.
(3) Jestliže doba trvání vazby v přípravném řízení dosáhne tří měsíců, je státní zástupce povinen do pěti pracovních dnů po uplynutí této doby rozhodnout, zda se obviněný ponechává i nadále ve vazbě, nebo zda se z vazby propouští na svobodu.
(4) Rozhodne-li státní zástupce, že obviněný se ponechává ve vazbě, je povinen nejpozději do tří měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí znovu rozhodnout o tom, zda
se obviněný ponechává i nadále ve vazbě, nebo zda se obviněný propouští z vazby
na svobodu. Ponechat obviněného ve vazbě lze, jen pokud nebylo možné pro obtížnost věci nebo z jiných závažných důvodů trestní stíhání v této lhůtě skončit a propuštěním obviněného na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního stíhání.
(5) Soud je povinen nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy u něj byla podána obžaloba, návrh na schválení dohody o vině a trestu, nebo kdy mu byl doručen spis na základě rozhodnutí o postoupení nebo přikázání věci obviněného, který je ve vazbě, rozhodnout, zda se obviněný ve vazbě ponechává, nebo zda se obviněný propouští z vazby na svobodu.
(6) Ponechá-li soud obviněného ve vazbě, nebo rozhodne-li soud o vzetí obviněného do vazby až po podání obžaloby nebo návrhu na schválení dohody o vině a trestu, je povinen postupovat obdobně, jako je uvedeno v odstavci 4.
(7) Jestliže doba trvání vazby stanovená podle odstavce 5 nebo 6 skončí v průběhu řízení o opravném prostředku před nadřízeným soudem, je k rozhodnutí o ponechání obviněného ve vazbě nebo o jeho propuštění na svobodu příslušný tento nadřízený soud.
(8) Celková doba vazby v trestním řízení nesmí přesáhnout
a) jeden rok, je-li vedeno trestní stíhání pro trestný čin, o kterém je příslušný konat řízení samosoudce,
b) dva roky, je-li vedeno trestní stíhání pro trestný čin, o kterém je příslušný v prvním stupni konat řízení senát okresního nebo krajského soudu, nejde-li o trestný čin uvedený
v písmenech c) a d),
c) tři roky, je-li vedeno trestní stíhání pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin, nejde-li
o trestný čin uvedený v písmenu d),
d) čtyři roky, je-li vedeno trestní stíhání pro trestný čin, za který lze podle zvláštní části trestního zákona uložit výjimečný trest.
(9) Z doby uvedené v odstavci 8 jedna třetina připadá na přípravné řízení a dvě třetiny na řízení před soudem. Po uplynutí této doby je třeba obviněného ihned propustit na svobodu. Je-li obviněný stíhán pro dva nebo více trestných činů, je pro určení této doby rozhodující čin nejpřísněji trestný. Jestliže v průběhu řízení vyjde najevo, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, je jiným trestným činem, a délka vykonané vazby již přesáhla dobu určenou podle předchozí věty, obviněný musí být z vazby propuštěn na svobodu nejpozději do patnácti dnů ode dne, kdy došlo k upozornění na změnu právní kvalifikace skutku, i když některý vazební důvod trvá.
(10) Lhůta trvání vazby se počítá ode dne, kdy došlo k zatčení nebo zadržení obviněného, anebo nepředcházelo-li zatčení nebo zadržení, ode dne, kdy došlo na základě rozhodnutí o vazbě k omezení osobní svobody obviněného. Při vrácení věci státnímu zástupci k došetření pokračuje běh lhůty uvedené v odstavci 3 ode dne, kdy byl spis doručen státnímu zástupci.
(11) Délka trvání vazby, o níž bylo rozhodnuto podle § 265o odst. 2, § 275 odst. 3,
§ 287 nebo § 314k odst. 1, se posuzuje samostatně a nezávisle na vazbě v původním řízení.
§ 73b
Orgány rozhodující o vazbě
(1) O vzetí obviněného do vazby může rozhodnout pouze soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce.
(2) O dalším trvání vazby obviněného rozhoduje soud a v přípravném řízení státní zástupce.
(3) O propuštění obviněného z vazby může i bez žádosti rozhodnout v přípravném řízení státní zástupce. Ten rovněž může rozhodnout o propuštění obviněného z vazby
za současného nahrazení vazby zárukou, slibem, dohledem probačního úředníka nebo peněžitou zárukou. Nevyhoví-li státní zástupce žádosti o propuštění z vazby, je povinen ji do pěti pracovních dnů od doručení předložit k rozhodnutí soudu. Po podání obžaloby nebo návrhu na schválení dohody o vině a trestu činí uvedená rozhodnutí soud.
Výslech obviněného
§ 91
(1) Před prvním výslechem je třeba zjistit totožnost obviněného, dotázat se jej na jeho rodinné, majetkové a výdělkové poměry a předchozí tresty, objasnit mu podstatu sděleného obvinění a poučit jej o jeho právech. V rámci poučení musí být obviněný upozorněn také na skutečnost, že může se státním zástupcem za přítomnosti obhájce
v přípravném řízení sjednat dohodu o vině a trestu, kterou schvaluje soud. Obviněného je třeba poučit o podstatě a důsledcích sjednání dohody o vině a trestu, včetně toho, že se vzdává práva na projednání věci v hlavním líčení a práva podat odvolání proti rozsudku, kterým soud schválil dohodu o vině a trestu. Obsah poučení se poznamená v protokole. Nelze-li totožnost obviněného ihned zjistit, je nutno k protokolu o jeho výslechu připojit takové důkazy, aby tato osoba nemohla být zaměněna s jinou.
(2) Je-li obviněných více, vyslýchají se odděleně.
Rozsudek
Obsah rozsudku
§ 120
(1) Rozsudek po úvodních slovech "Jménem republiky" musí obsahovat
a) označení soudu, o jehož rozsudek jde, i jména a příjmení soudců, kteří se na rozhodnutí zúčastnili,
b) den a místo vyhlášení rozsudku,
c) výrok rozsudku s uvedením zákonných ustanovení, jichž bylo použito,
d) odůvodnění, pokud zákon nestanoví něco jiného, a
e) poučení o opravném prostředku.
(2) Obžalovaný musí být v rozsudku označen údajem svého jména a příjmení, dne
a místa narození, svého zaměstnání a bydliště, popřípadě jinými údaji potřebnými k tomu, aby nemohl být zaměněn s jinou osobou. Jde-li o příslušníka ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru, uvede se i hodnost obžalovaného a útvar, jehož je příslušníkem.
(3) Výrok, jímž se obžalovaný uznává vinným, nebo jímž se obžaloby zprošťuje, musí přesně označovat trestný čin, jehož se výrok týká, a to nejen zákonným pojmenováním
a uvedením příslušného zákonného ustanovení, nýbrž i uvedením místa, času a způsobu spáchání, popřípadě i uvedením jiných skutečností, jichž je třeba k tomu, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným, jakož i uvedením všech zákonných znaků včetně těch, které odůvodňují určitou trestní sazbu.
(4) Schvaluje-li soud dohodu o vině a trestu, je součásti rozsudku také výrok
o schválení dohody o vině a trestu.
§ 125
(1) Pokud rozsudek obsahuje odůvodnění, soud v něm stručně vyloží, které skutečnosti vzal za prokázané a o které důkazy svá skutková zjištění opřel a jakými úvahami se řídil při hodnocení provedených důkazů, zejména pokud si vzájemně odporují. Z odůvodnění musí být patrno, jak se soud vypořádal s obhajobou, proč nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů a jakými právními úvahami se řídil, když posuzoval prokázané skutečnosti podle příslušných ustanovení zákona v otázce viny a trestu. Jestliže byly
do rozsudku pojaty další výroky, je třeba je rovněž odůvodnit.
(2) Byla-li rozsudkem schválena dohoda o vině a trestu, soudce vyhotoví zjednodušený písemný rozsudek, který neobsahuje odůvodnění.
(3) (2) V poučení o odvolání, které musí být obsaženo v každém rozsudku soudu prvního stupně, se uvede lhůta, ve které musí být podáno (§ 248 odst. 1), označení soudu,
ke kterému má být odvolání podáno (§ 251), označení soudu, který o podaném odvolání bude rozhodovat (§ 252), rozsah, v kterém mohou rozsudek napadat oprávněné osoby (§ 246),
a vymezení nutného obsahu odvolání (§ 249).
(4) (3) V poučení o dovolání, které musí být obsaženo v každém rozhodnutí soudu
ve věci samé učiněném v druhém stupni, se uvedou oprávněné osoby, včetně nutnosti, aby dovolání obviněného bylo podáno prostřednictvím obhájce (§ 265d), lhůta k podání dovolání, označení soudu, ke kterému má být dovolání podáno (§ 265e), označení soudu, který
o podaném dovolání bude rozhodovat, a vymezení nutného obsahu dovolání (§ 265f).
§ 161
Vyšetřovací orgány
(1) Vyšetřováním se označuje úsek trestního stíhání před podáním obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu, postoupením věci jinému orgánu nebo zastavením trestního stíhání, včetně schválení narovnání a podmíněného zastavení trestního stíhání
před podáním obžaloby.
(2) Nestanoví-li zákon jinak, vyšetřování koná služba kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky v útvarech stanovených zvláštním zákonem; ministr vnitra může pověřit vyšetřováním i jiné útvary Policie České republiky a stanovit jejich působnost.
(3) Vyšetřování o trestných činech spáchaných příslušníky Policie České republiky, příslušníky Bezpečnostní informační služby a příslušníky Úřadu pro zahraniční styky
a informace koná státní zástupce; přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení upravujících postup policejního orgánu konajícího vyšetřování; ustanovení o souhlasu státního zástupce, který je třeba k provedení úkonu policejním orgánem, se neužijí. Při vyšetřování trestných činů příslušníků Policie České republiky, příslušníků Bezpečnostní informační služby
a příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace může státní zástupce požádat orgány uvedené v § 12 odst. 2 v rámci jejich působnosti o opatření jednotlivého důkazu nebo provedení jednotlivého úkonu vyšetřování, o součinnost při opatřování důkazu nebo provádění úkonu vyšetřování, o předvedení osoby nebo za podmínek § 62 odst. 1 o doručení písemnosti. Tento orgán je povinen státnímu zástupci urychleně vyhovět.
(4) Za splnění podmínek § 20 odst. 1 koná státní zástupce vyšetřování podle odstavce 3 i proti těm spoluobviněným, kteří nejsou příslušníky Policie České republiky, příslušníky Bezpečnostní informační služby nebo příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace; ustanovení § 23 tím není dotčeno.
(5) Vyšetřování může konat i kapitán lodi při dálkových plavbách o trestných činech spáchaných na této lodi; přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení upravujících postup policejního orgánu konajícího vyšetřování.
(6) Jednotlivé úkony vyšetřování mohou na základě dožádání provést i jiné policejní orgány.
ODDÍL PÁTÝ
Dozor státního zástupce
§ 174
(1) Dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení vykonává státní zástupce.
(2) Kromě oprávnění uvedených v § 157 odst. 2 je při výkonu dozoru státní zástupce oprávněn
a) dávat závazné pokyny k vyšetřování trestných činů,
b) vyžadovat od policejního orgánu spisy, dokumenty, materiály a zprávy o spáchaných trestných činech za účelem prověrky, zda policejní orgán včas zahajuje trestní stíhání a řádně v něm postupuje,
c) zúčastnit se provádění úkonů policejního orgánu, osobně provést jednotlivý úkon nebo
i celé vyšetřování a vydat rozhodnutí v kterékoliv věci; přitom postupuje podle ustanovení tohoto zákona pro policejní orgán a proti jeho rozhodnutí je přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí policejního orgánu,
d) vracet věc policejnímu orgánu se svými pokyny k doplnění,
e) rušit nezákonná nebo neodůvodněná rozhodnutí a opatření policejního orgánu, která může nahrazovat vlastními; u usnesení o odložení věci může tak učinit do 30 dnů od doručení; jestliže rozhodnutí policejního orgánu nahradil vlastním rozhodnutím jinak než na podkladě stížnosti oprávněné osoby proti usnesení policejního orgánu, je proti jeho rozhodnutí přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí policejního orgánu,
f) přikázat, aby úkony ve věci prováděla jiná osoba služebně činná v policejním orgánu.
§ 174a
Oprávnění nejvyššího státního zástupce
(1) Nejvyšší státní zástupce může do tří měsíců od právní moci rušit nezákonná usnesení nižších státních zástupců o zastavení trestního stíhaní nebo o postoupení věci.
(2) Za tím účelem může státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství vyžadovat od nižších státních zastupitelství spisy, dokumenty, materiály a zprávy a provádět prověrky.
(3) Zruší-li nejvyšší státní zástupce usnesení podle odstavce 1, pokračuje v řízení státní zástupce, který ve věci rozhodoval v prvním stupni. Přitom je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí nejvyšší státní zástupce, a je povinen provést úkony
a doplnění, jejichž provedení Nejvyšší státní zástupce nařídil.
§ 175
(1) Pouze státní zástupce je oprávněn
a) rozhodnout o zastavení, podmíněném zastavení nebo přerušení trestního stíhání
a o postoupení věci jinému orgánu,
b) podat obžalobu,
c) sjednat s obviněným dohodu o vině a trestu a podat soudu návrh na její schválení,
d) c) rozhodovat o prodloužení vazby a o ponechání obviněného ve vazbě, o propuštění
z vazby na svobodu a o žádosti obviněného o propuštění z vazby na svobodu,
e) d) nařídit zajištění majetku obviněného a určit, na které prostředky a věci se toto zajištění nevztahuje, anebo zrušit takové zajištění,
f) e) provést zajištění nároku poškozeného na náhradu škody a omezit nebo zrušit takové zajištění anebo věc z něho vyjmout,
g) f) nařídit exhumaci mrtvoly,
h) g) navrhnout vyžádání obviněného z ciziny,
i) h) provést předběžné šetření v řízení o vydání do ciziny.
(2) Ve věcech, v nichž vyšetřování koná státní zástupce, vykonává dozor
nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství; tím není dotčeno právo státního zástupce, který koná vyšetřování, učinit rozhodnutí podle § 171 až 173, podle § 307 nebo podle § 309 za podmínek tam uvedených, pokud si toto právo nevyhradil státní zástupce vykonávající dozor.
ODDÍL ŠESTÝ
Dohoda o vině a trestu
§ 175a
(1) V řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, může státní zástupce zahájit jednání o dohodě o vině a trestu na návrh obviněného nebo i bez takového návrhu, jestliže výsledky vyšetřování dostatečně prokazují závěr, že skutek je trestným činem a spáchal jej obviněný. Neshledá-li státní zástupce důvody pro sjednání dohody o vině a trestu na návrh obviněného, vyrozumí o svém stanovisku obviněného a jeho obhájce.
(2) Pro účely sjednání dohody o vině a trestu státní zástupce předvolá obviněného; o době a místu jednání vyrozumí obhájce obviněného a poškozeného, který má podle zákona proti obviněnému nárok na náhradu škody a výslovně neprohlásil, že se vzdává procesních práv, které mu zákon jako poškozenému přiznává (§ 43 odst. 4). Poškozeného zároveň upozorní na možnost uplatnit nejpozději při sjednávání dohody
o vině a trestu nárok na náhradu škody, jež mu byla trestným činem způsobena.
(3) Podmínkou sjednání dohody o vině a trestu je prohlášení obviněného, že se cítí být vinen skutkem, pro který je stíhán, a na základě dosud opatřených důkazů
a dalších výsledků přípravného řízení nejsou důvodné pochybnosti o pravdivosti jeho prohlášení. Dohodu o vině a trestu sjednává státní zástupce s obviněným. V dohodě
o vině a trestu lze sjednat i trest odnětí svobody snížený pod dolní hranici trestní sazby podle ustanovení o mimořádném snížení trestu odnětí svobody (§ 40 trestního zákona).
(4) Má-li státní zástupce za to, že jsou splněny zákonné podmínky pro uložení ochranného opatření, upozorní obviněného na možnost postupu podle § 178 odst. 2
i v případě, že dojde k sjednání o dohody o vině a trestu, ve které nebude ochranné opatření dohodnuto. Bez tohoto upozornění může postupovat podle § 178 odst. 2, jen pokud důvody pro uložení ochranného opatření vyšly najevo až po podání návrhu na schválení dohody o vině a trestu soudu.
(5) Státní zástupce při sjednávání dohody o vině a trestu dbá také na zájmy poškozeného. Je-li poškozený sjednávání dohody o vině a trestu přítomen, vyjadřuje
se zejména k rozsahu a způsobu náhrady škody. Dohodu o vině a trestu lze sjednat
i bez přítomnosti poškozeného. nedostaví-li se k jednání, ačkoli o něm byl řádně vyrozuměn, nebo nedostaví-li se k jednání a nárok na náhradu škody již uplatnil nebo prohlásil, že jej uplatňovat nebude. Uplatnil-li poškozený, který není jednání přítomen, nárok na náhradu škody, může státní zástupce dohodnout s obviněným o rozsahu
a způsobu náhrady škody až do výše uplatněného nároku.
(6) Dohoda o vině a trestu obsahuje
a) označení účastníků dohody o vině a trestu, datum, místo a čas jejího sepsání,
b) popis skutku s uvedením místa, času, případně jiných okolností, za nichž k němu došlo, tak, aby nemohl být zaměněn s jiným skutkem,
c) označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován, a to jeho zákonným pojmenováním, uvedením příslušného ustanovení zákona a všech zákonných znaků včetně těch, které odůvodňují určitou trestní sazbu,
d) prohlášení obviněného, že se cítí být vinen skutkem, pro který je stíhán, a který je předmětem sjednané dohody o vině a trestu,
e) druh, výměru a způsob výkonu trestu včetně délky zkušební doby a trestu náhradního, případně upuštění od potrestání a jde-li o upuštění od potrestání s dohledem, i rozsah přiměřených omezení a povinností;
f) rozsah a způsob náhrady škody, byla-li dohodnuta,
g) ochranné opatření, přichází-li v úvahu jeho uložení a bylo-li dohodnuto, a
h) podpis státního zástupce, obviněného, obhájce a poškozeného, byl-li přítomen sjednání dohody o vině a trestu a souhlasí s rozsahem a způsobem náhrady škody.
(7) Nedojde-li k dohodě o vině a trestu, provede o tom státní zástupce záznam
do protokolu; v takovém případě se k prohlášení viny učiněnému obviněným v dalším řízení nepřihlíží.
§ 175b
(1) Došlo-li k sjednání dohody o vině a trestu, státní zástupce podá k soudu v rozsahu sjednané dohody návrh na schválení dohody o vině a trestu. Nedošlo-li
k dohodě o náhradě škody nebo její části, státní zástupce navrhne, aby soud poškozeného odkázal s nárokem na náhradu škody nebo její části na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem.
(2) K návrhu připojí státní zástupce sjednanou dohodu o vině a trestu a další písemnosti, které mají význam pro soudní řízení a rozhodnutí.
ODDÍL ŠESTÝ SEDMÝ
Obžaloba
§ 176
(1) Jestliže výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněného
před soud, státní zástupce podá obžalobu a připojí k ní spisy a jejich přílohy. O podání obžaloby vyrozumí obviněného, obhájce a poškozeného, pokud jsou jeho pobyt nebo sídlo známé, a je-li obviněný advokátem též ministra spravedlnosti a předsedu Komory.
(2) Obžaloba může být podána jen pro skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání (§ 160). Míní-li státní zástupce tento skutek posuzovat jako jiný trestný čin, než jak ho posuzoval policejní orgán, upozorní na to před podáním obžaloby obviněného a jeho obhájce a zjistí, zda navrhují se zřetelem na zamýšlenou změnu vyšetřování doplnit.
§ 177
Obžaloba musí obsahovat
a) označení státního zástupce a den sepsání obžaloby,
b) jméno a příjmení obviněného, den a místo jeho narození, jeho zaměstnání a bydliště, popřípadě jiné údaje potřebné k tomu, aby nemohl být zaměněn s jinou osobou; jde-li
o příslušníka ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru, uvede se též hodnost obviněného
a útvar, jehož je příslušníkem,
c) žalobní návrh, v němž musí být přesně označen skutek, pro který je obviněný stíhán,
s uvedením místa, času a způsobu jeho spáchání, popřípadě s uvedením jiných skutečností, pokud je jich třeba k tomu, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným a aby bylo odůvodněno použití určité trestní sazby; musí tu být dále uvedeno, jaký trestný čin obžaloba v tomto skutku spatřuje, a to jeho zákonným pojmenováním, uvedením příslušného ustanovení zákonů a všech zákonných znaků včetně těch, které odůvodňují určitou trestní sazbu,
d) odůvodnění žalovaného skutku s uvedením důkazů, o které se toto odůvodnění opírá,
a seznam důkazů, jejichž provedení se v hlavním líčení navrhuje, jakož i právní úvahy, kterými se státní zástupce řídil při posuzování skutečností podle příslušných ustanovení zákona.
§ 178
(1) Státní zástupce navrhne v obžalobě, aby soud uložil ochranné léčení nebo ochrannou výchovu anebo zabrání věci, má-li za to, že jsou pro to zákonné podmínky.
(2) Návrh uvedený v odstavci 1 může státní zástupce učinit též samostatně.
§ 179
(1) K podání obžaloby a k jejímu zastupování před soudem je příslušný státní zástupce vyššího státního zastupitelství, než které u soudu působí, pokud vykonával dozor
nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení a věc nepředal nižšímu státnímu zastupitelství.
(2) I po podání obžaloby může státní zástupce požádat policejní orgán uvedený
v § 12 odst. 2 o opatření důkazu, který potřebuje k zastupování obžaloby v řízení před soudem.
ODDÍL SEDMÝ OSMÝ
Zkrácené přípravné řízení
§ 179a
(1) Zkrácené přípravné řízení se koná o trestných činech, o nichž přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu a na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta, jestliže
a) podezřelý byl přistižen při činu nebo bezprostředně poté, nebo
b) v průběhu prověřování trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání byly zjištěny skutečnosti, jinak odůvodňující zahájení trestního stíhání a lze očekávat, že podezřelého bude možné ve lhůtě uvedené v § 179b odst. 4 postavit před soud.
(2) Zkrácené přípravné řízení konají policejní orgány uvedené v § 12 odst. 2.
(3) O trestných činech příslušníků Policie České republiky, příslušníků Bezpečnostní informační služby a příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace koná zkrácené přípravné řízení státní zástupce; ustanovení § 161 odst. 3 a 4 zde platí přiměřeně.
§ 179b
(1) Orgán konající zkrácené přípravné řízení provádí úkony podle hlavy deváté. Způsobem uvedeným v hlavě čtvrté provádí pouze neodkladné nebo neopakovatelné úkony.
(2) Ve zkráceném přípravném řízení má podezřelý stejná práva jako obviněný
(§ 33 odst. 1, 2). Zadržený podezřelý má právo zvolit si obhájce a radit se s ním bez přítomnosti třetí osoby již v průběhu zadržení. Pokud si podezřelý, který nebude propuštěn ze zadržení, ale bude předán s návrhem na potrestání soudu k provedení zjednodušeného řízení (§ 314b odst. 1, 2), ve stanovené lhůtě obhájce nezvolí, je třeba mu obhájce na dobu,
po kterou trvají důvody zadržení, ustanovit (§ 38). O tom je třeba podezřelého před jeho výslechem poučit a poskytnout mu plnou možnost uplatnění jeho práv.
(3) Podezřelého ze spáchání trestného činu je třeba vyslechnout a nejpozději
na počátku výslechu mu sdělit, ze spáchání jakého skutku je podezřelý a jaký trestný čin je
v tomto skutku spatřován. O tomto úkonu orgán konající zkrácené přípravné řízení učiní záznam do protokolu. Opis záznamu doručí podezřelému a jeho obhájci; policejní orgán zašle opis záznamu do 48 hodin též státnímu zástupci. Na postup při výslechu podezřelého se přiměřeně užijí ustanovení o výslechu obviněného.
(4) Zkrácené přípravné řízení musí být skončeno nejpozději do dvou týdnů ode dne, kdy policejní orgán obdržel trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání.
(5) Státní zástupce může ve zkráceném přípravném řízení s podezřelým sjednat dohodu o vině a trestu, na podmínky a postup při jejím sjednávání se použije obdobně ustanovení § 175a.
§ 179c
(1) Nerozhodne-li po skončení zkráceného přípravného řízení policejní orgán
o odložení věci z důvodu uvedeného v § 159a odst. 1 až 4, předloží státnímu zástupci stručnou zprávu o jeho výsledku, ve které uvede, jaký trestný čin je spatřován ve skutku,
pro který je sděleno podezření, a jaké důkazy, jež lze provést před soudem, podezření odůvodňují. Ke zprávě policejní orgán připojí všechny písemnosti a věci shromážděné
v průběhu zkráceného přípravného řízení.
(2) Státní zástupce, kterému byl doručen návrh policejního orgánu podle odstavce 1, nebo který sám provedl zkrácené přípravné řízení,
a) podá soudu návrh na potrestání, shledá-li, že výsledky zkráceného přípravného řízení odůvodňují postavení podezřelého před soud,
b) podá soudu v rozsahu sjednané dohody o vině a trestu návrh na schválení dohody
o vině a trestu, přičemž použije obdobně ustanovení § 175b,
b) c) věc odloží, nejde-li ve věci o podezření z trestného činu,
c) d) odevzdá věc příslušnému orgánu k projednání přestupku,
d) e) odevzdá věc jinému orgánu ke kázeňskému nebo kárnému projednání,
e) f) odloží, jestliže je trestní stíhání nepřípustné podle § 11 odst. 1,
f) g) odloží, rozhodl-li o schválení narovnání, přičemž použije obdobně ustanovení
§ 309 a násl.,
g) h) podmíněně odloží podle § 179g,
h) i) může odložit též, jestliže je trestní stíhání neúčelné vzhledem k okolnostem uvedeným
v § 172 odst. 2, nebo
i) j) třením vrátí věc policejnímu orgánu, je-li v rámci zkráceného přípravného řízení třeba provést další úkon.
(3) Neučiní-li státní zástupce žádné rozhodnutí nebo opatření podle odstavce 1, předá věc policejnímu orgánu uvedenému v § 161 odst. 2 k zahájení trestního stíhání s poukazem na to, že skutek, pro který se vedlo zkrácené přípravné řízení, má být správně posouzen podle jiného ustanovení zákona, než podle jakého jej posuzoval policejní orgán, a vzhledem
k odchylnému právnímu posouzení nelze zkrácené přípravné řízení konat.
(4) O odložení věci podle odstavce 1 nebo o rozhodnutí podle odstavce 2 vyrozumí orgán, který takové rozhodnutí učinil, poškozeného, pokud je znám, a oznamovatele, pokud
o to podle § 158 odst. 2 požádal.
§ 179d
(1) Návrh na potrestání obsahuje stejné náležitosti jako obžaloba s výjimkou odůvodnění.
(2) K návrhu připojí státní zástupce všechny písemnosti a další přílohy, které mají význam pro soudní řízení a rozhodnutí.
(3) O podání návrhu na potrestání advokáta státní zástupce bez odkladu vyrozumí ministra spravedlnosti a předsedu Komory.
§ 179e
Jestliže je státnímu zástupci předána zadržená podezřelá osoba a státní zástupce ji nepropustí na svobodu, předá ji nejpozději do 48 hodin od zadržení soudu spolu s návrhem na potrestání nebo s návrhem na schválení dohody o vině a trestu; jinak rozhodne o zahájení trestního stíhání a předloží soudu návrh na rozhodnutí o vazbě obviněného.
§ 179f
(1) Zkrácené přípravné řízení nelze konat nebo v něm pokračovat, jestliže
a) je dán důvod vazby a nejsou splněny podmínky pro předání zadrženého podezřelého spolu s návrhem na potrestání soudu, nebo
b) jsou dány důvody pro konání společného řízení o dvou nebo více trestných činech,
a alespoň o jednom z nich je třeba konat vyšetřování.
(2) Není-li zkrácené přípravné řízení skončeno ve lhůtě uvedené v § 179b odst. 4, státní zástupce s přihlédnutím k okolnostem případu
a) prodlouží lhůtu, v níž je třeba zkrácené přípravné řízení skončit, nejvýše však o deset dnů,
b) nařídí policejnímu orgánu, který dosud vedl zkrácené přípravné řízení, aby zahájil trestní stíhání a dále postupoval podle ustanovení hlavy desáté, nebo
c) uloží, aby věc byla předložena policejnímu orgánu uvedenému v § 161 odst. 2 k zahájení trestního stíhání; státní zástupce tak postupuje vždy, je-li dán některý z důvodů uvedených
v odstavci 1.
Podmíněné odložení podání návrhu na potrestání
§ 179g
(1) Namísto podání návrhu na potrestání může státní zástupce za podmínek uvedených v § 307 rozhodnout o tom, že se podání návrhu na potrestání podmíněně odkládá, jestliže
a) podezřelý se k činu doznal,
b) nahradil škodu, pokud byla činem způsobena,
c) s podmíněným odložením podání návrhu na potrestání vyslovil souhlas,
a vzhledem k osobě podezřelého, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující.
(2) V rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání se stanoví zkušební doba na šest měsíců až jeden rok. Zkušební doba počíná právní mocí tohoto rozhodnutí.
(3) Podezřelému lze též uložit, aby ve zkušební době dodržoval přiměřená omezení
a povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život.
(4) Proti rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání může podezřelý a poškozený podat stížnost, jež má odkladný účinek.
§ 179h
(1) Jestliže podezřelý v průběhu zkušební doby vedl řádný život a vyhověl i dalším uloženým omezením, rozhodne státní zástupce, jenž podmíněně odložil podání návrhu
na potrestání v prvním stupni, že se osvědčil. Jinak, a to popřípadě i během zkušební doby, postupuje podle § 179f odst. 2 písm. b).
(2) Jestliže do šesti měsíců od uplynutí zkušební doby nebylo učiněno rozhodnutí podle odstavce 1, aniž na tom měl podezřelý vinu, má se za to, že se osvědčil.
(3) Právní mocí rozhodnutí o tom, že podezřelý se osvědčil, nebo uplynutím lhůty uvedené v odstavci 2 nastávají účinky uvedené v § 11a odst. 1 písm. b).
(4) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 mohou podezřelý a poškozený podat stížnost, jež má odkladný účinek.
§ 180
(1) Trestní stíhání před soudem se koná jen na podkladě obžaloby nebo návrhu
na schválení dohody o vině a trestu, kterou podává a před soudem zastupuje státní zástupce.
(2) Při podání a zastupování obžaloby se státní zástupce řídí zákonem a vnitřním přesvědčením založeným na uvážení všech okolností případu. V řízení před soudem vystupuje tak, aby byly objasněny všechny podstatné skutečnosti rozhodné z hlediska podané obžaloby. Za tímto účelem opatřuje z vlastní iniciativy nebo na žádost předsedy senátu i další důkazy, které nebyly dosud opatřeny či provedeny.
(3) Při dokazování v hlavním líčení a ve veřejném zasedání státní zástupce navrhuje provedení důkazů, které nebyly navrženy již v obžalobě a potřeba je provést vznikla
v průběhu řízení před soudem; zpravidla provádí se souhlasem nebo na výzvu předsedy senátu důkazy (§ 203, § 215 odst. 2), které podporují obžalobu. Obhájce nebo obviněný, který nemá obhájce, má právo ve stejném rozsahu se souhlasem předsedy senátu provádět důkazy
(§ 215 odst. 2) ve prospěch obhajoby. Spočívá-li provedení těchto důkazů některou ze stran
ve výslechu svědka nebo znalce, provede jeho zákonné poučení před započetím výslechu předseda senátu nebo jiný pověřený člen senátu.
(4) V hlavním líčení, ve veřejném zasedání nebo při jiném úkonu soudu prováděném za přítomnosti stran, může každá ze stran vznášet kdykoliv v jeho průběhu námitky proti způsobu provádění úkonu.
Předběžné projednání obžaloby
§ 186
Důvody k předběžnému projednání obžaloby
Předseda senátu nařídí předběžné projednání obžaloby, má-li za to,
a) že věc patří do příslušnosti jiného soudu,
b) že má věc být postoupena podle § 171 odst. 1,
c) že jsou tu okolnosti odůvodňující zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 nebo jeho přerušení podle § 173 odst. 1 písm. a) až d), anebo okolnosti odůvodňující podmíněné zastavení trestního stíhání podle § 307,
d) že skutek, který je předmětem obžaloby, bude třeba posuzovat podle jiného ustanovení trestního zákona , než podle kterého jej posuzuje obžaloba,
e) že přípravné řízení nebylo provedeno podle zákona, neboť v něm byly závažným způsobem porušeny procesní předpisy, zejména ustanovení zajišťující právo obhajoby, a takové porušení procesních předpisů nelze napravit v řízení před soudem, nebo
f) že ve věci nejsou v potřebném rozsahu objasněny základní skutkové okolnosti, bez kterých není možné ve věci rozhodnout., nebo
g) že vzhledem k okolnostem případu by bylo vhodné sjednání dohody o vině a trestu, zejména navrhl-li takový postup státní zástupce nebo obviněný.
§ 187
Způsob předběžného projednání obžaloby
(1) Předběžné projednání obžaloby se koná v neveřejném zasedání. Považuje-li to předseda senátu pro rozhodnutí soudu za potřebné, nařídí o předběžném projednání obžaloby veřejné zasedání.
(2) Při předběžném projednání obžaloby přezkoumá soud vždy celou obžalobu; předseda senátu z tohoto hlediska podá zprávu, přičemž se zaměří na otázky, které je třeba řešit.
(3) Soud přezkoumá úplnost důkazního materiálu a opodstatněnost obžaloby
na základě spisu.
(4) Koná-li se předběžné projednání obžaloby z důvodu uvedeného v § 186 písm. g), soud zjistí stanovisko obviněného a státního zástupce k sjednání dohody o vině
a trestu. Vyjádří-li se státní zástupce a obviněný, že mají zájem jednat o dohodě o vině
a trestu, soud stanoví státnímu zástupci přiměřenou lhůtu k podání návrhu na schválení takové dohody. Podá-li státní zástupce ve stanovené lhůtě soudu návrh na schválení dohody o vině a trestu, postupuje soud podle § 314l až § 314p, nepodá-li jej, soud nařídí hlavní líčení, neučiní-li některé z rozhodnutí uvedených v § 188.
HLAVA ŠESTNÁCTÁ
Odvolání a řízení o něm
§ 245
Přípustnost a účinek
(1) Opravným prostředkem proti rozsudku soudu prvního stupně je odvolání. Odvolání není přípustné proti rozsudku, kterým soud schválil dohodu o vině a trestu
a uznal obviněného vinným, uložil trest, případně ochranné opatření a povinnost nahradit škodu v rozsahu dohody o vině a trestu.
(2) Odvolání má odkladný účinek.
§ 288
(1) Byla-li pravomocně povolena obnova řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem soudu, kterým byla schválena dohoda o vině a trestu, nebo pravomocným usnesením státního zástupce o zastavení trestního stíhání, včetně schválení narovnání,
o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání pokračuje se v přípravném řízení.
(2) V ostatních případech pokračuje soud po pravomocném povolení obnovy v řízení na podkladě původní obžaloby, jestliže nebylo vysloveno, že se věc vrací státnímu zástupci
k došetření (§ 284 odst. 2).
(3) Jestliže byla povolena obnova jen pokud jde o některý z trestných činů, za něž byl pravomocně uložen úhrnný nebo souhrnný trest a soud vrátil věc státnímu zástupci
k došetření, stanoví po právní moci usnesení povolujícího obnovu ve veřejném zasedání rozsudkem přiměřený trest za zbývající trestné činy.
§ 314c
(1) Samosoudce obžalobu a návrh na potrestání předběžně neprojednává, přezkoumá je však z hledisek uvedených v § 181 odst. 1 a § 186. Návrh na schválení dohody o vině a trestu předseda senátu přezkoumá podle § 314l. Podle výsledků přezkoumání samosoudce
a) učiní některé z rozhodnutí uvedených v § 188 odst. 1 písm. a) až f),
b) může zastavit trestní stíhání, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 172 odst. 2, nebo
c) nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 179a odst. 1 pro konání zjednodušeného řízení,
návrh na potrestání odmítne., nebo
d) má-li za to, že vzhledem k okolnostem případu by bylo vhodné sjednat dohodu o vině a trestu, zejména navrhl-li takový postup státní zástupce nebo obviněný, stanoví státnímu zástupci přiměřenou lhůtu k podání návrhu na schválení dohody o vině
a trestu, přitom postupuje přiměřeně podle § 187 odst. 4.
(2) Ustanovení § 189 až 195 se užijí i na řízení před samosoudcem. O schválení narovnání může samosoudce rozhodnout ve veřejném zasedání.
(3) Je-li obviněný ve vazbě, rozhodne samosoudce po přezkoumání obžaloby vždy také o dalším trvání vazby, pokud nenařídí hlavní líčení.
(4) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 písmene a) až c) mohou státní zástupce
a obviněný podat stížnost, jež má, nejde-li o přerušení trestního stíhání, odkladný účinek. Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání mohou takovou stížnost podat též obviněný a poškozený.
(5) Právní mocí rozhodnutí o odmítnutí návrhu na potrestání podle odstavce 1 písm. c) se věc vrací do přípravného řízení a státní zástupce nařídí konat vyšetřování.
§ 314d
(1) Neučiní-li samosoudce žádné z rozhodnutí uvedených v § 314c odst. 1 nebo nepostupuje-li podle 314l odst. 1, nařídí hlavní líčení.
(2) Při hlavním líčení ve zjednodušeném řízení samosoudce vyslechne obviněného; na přečtení protokolu o výslechu podezřelého (§ 179b odst. 3) se užije § 207 odst. 2 obdobně. Poté může rozhodnout o upuštění od dokazování těch skutečností, které státní zástupce
a obviněný označily za nesporné a s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o těchto prohlášeních pochybovat. Se souhlasem státního zástupce a obviněného může přečíst i úřední záznamy o vysvětlení osob a o provedení dalších úkonů
(§ 158 odst. 3 a 5).
(3) Jestliže se po vyhlášení rozsudku státní zástupce i obviněný vzdali odvolání nebo prohlášení o tom, že se vzdávají odvolání, učinili ve lhůtě, kterou jim samosoudce stanovil, může samosoudce vyhotovit zjednodušený písemný rozsudek, který neobsahuje odůvodnění.
Oddíl sedmý
Řízení o schválení dohody o vině a trestu
§ 314l
(1) Návrh na schválení dohody o vině a trestu přezkoumá předseda senátu
a podle jeho obsahu a obsahu spisu
a) nařídí veřejné zasedání k rozhodnutí o návrhu na schválení dohody o vině a trestu, nebo
b) rozhodne o odmítnutí návrhu na schválení dohody o vině a trestu pro závažné procesní vady, zejména neměl-li obviněný při sjednávání dohody o vině a trestu obhájce.
(2) V usnesení podle odstavce 1 písmene b) je třeba uvést, o která konkrétní zjištění
se rozhodnutí opírá. Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.
(3) Jestliže usnesení o odmítnutí návrhu na schválení dohody o vině a trestu nabylo právní moci, věc se vrací do přípravného řízení.
(4) Je-li obviněný ve vazbě, rozhodne soud vždy též o dalším trvání vazby.
§ 314m
(1) O návrhu na schválení dohody o vině a trestu rozhoduje soud ve veřejném zasedání. Předseda senátu předvolá k veřejnému zasedání obviněného; o době a místu řízení vyrozumí státního zástupce a obhájce obviněného, jakož i poškozeného. Má-li poškozený zmocněnce, vyrozumí se o veřejném zasedání jen jeho zmocněnec .
(2) Po zahájení veřejného zasedání státní zástupce přednese návrh na schválení dohody o vině a trestu.
(3) Po přednesení návrhu na schválení dohody o vině a trestu vyzve předseda senátu obviněného, aby se k návrhu vyjádřil a dotáže se jej, zda
a) rozumí podstatě sjednané dohody o vině a trestu, zejména zda je mu zřejmé, co tvoří podstatu skutku, který se mu klade za vinu, jaká je jeho právní kvalifikace
a jaké trestní sazby zákon stanoví za trestný čin, který je tímto skutkem spatřován,
b) prohlášení o tom, že se cítí být vinen skutkem, pro který je stíhán, učinil dobrovolně a bez nátlaku a byl poučen o svých právech na obhajobu, a
c) jsou mu známy všechny důsledky sjednání dohody o vině a trestu, zejména že se vzdává práva na projednání věci v hlavním líčení a práva podat odvolání proti rozsudku, kterým by soud dohodu o vině a trestu schválil.
(4) Po vyjádření obviněného umožní soud poškozenému, aby se vyjádřil, je-li přítomen.
(5) Dokazování soud neprovádí. Považuje–li to za potřebné k usnadnění rozhodnutí, může vyslechnout obviněného a opatřit potřebná vysvětlení.
Rozhodnutí o návrhu na schválení dohody o vině a trestu
§ 314n
(1) Soud může rozhodovat o skutku, jeho právní kvalifikaci, přiměřenosti trestu, ochranném opatření a nároku na náhradu škody pouze v rozsahu uvedeném v dohodě
o vině a trestu.
(2) Soud dohodu o vině a trestu neschválí, je-li zřejmě nepřiměřená, zejména
z hlediska druhu a výše navrženého trestu, případně ochranného opatření, nebo zřejmě nesprávná z hlediska rozsahu a způsobu náhrady škody, anebo zjistí-li, že došlo k závažnému porušení práv obviněného při sjednávání dohody o vině a trestu. V takovém případě věc vrátí usnesením do přípravného řízení. Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.
(3) Soud dohodu o vině a trestu schválí odsuzujícím rozsudkem, ve kterém uvede výrok o schválení dohody o vině a trestu, výrok o vině, trestu, případně ochranném opatření, v souladu s dohodou o vině a trestu. Výrok o náhradě škody soud uvede v souladu s dohodou v rozsahu, v jakém byla náhrada škody sjednána, ve zbytku postupuje obdobně podle ustanovení § 229.
§ 314o
Byla-li věc vrácena do přípravného řízení podle § 314l odst. 3 nebo § 314n odst. 2,
v dalším řízení se k sjednané dohodě o vině a trestu, včetně prohlášení viny obviněným, nepřihlíží a není součástí spisu. Vrácení věci do přípravného řízení nevylučuje sjednání nové dohody o vině a trestu. Je-li obviněný ve vazbě a soud zároveň nerozhodl
o propuštění obviněného na svobodu, pokračuje vazba v přípravném řízení, která však nesmí spolu s vazbou již vykonanou v přípravném řízení přesáhnout lhůty uvedené v § 71 odst. 8 a 9.
§ 314p
Je-li obviněný ve vazbě, učiní soud neprodleně po vyhlášení rozsudku opatření nutná k výkonu trestu; není-li obviněný ve vazbě, postupuje se podle ustanovení části třetí hlavy dvacáté první tohoto zákona.
Úplné znění příslušné části zákona o soudnictví ve věcech mladistvých
§ 63
Nepřípustnost trestního příkazu
V řízení ve věci mladistvého nelze vydat trestní příkaz.
§ 63
Nepřípustnost trestního příkazu a dohody o vině a trestu
V řízení ve věci mladistvého nelze vydat trestní příkaz ani sjednat dohodu o vině a trestu.“.
1