Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam RACK7ECCQZMJ najdete zde
p�ipom�nky.doc
Vypořádání připomínek k materiálu s názvem:
V.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů
Dle Jednacího řádu vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministrem spravedlnosti JUDr. Jiřím Pospíšilem dne 31. 10. 2007, s termínem dodání stanovisek do 28. 11.2007. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce:
Resort
Vypořádání
Ministerstvo dopravy
Bez zásadních připomínek.
Obecně k členění návrhu:
Navrhované členění novely je nesouladné s Legislativními pravidly vlády (dále jen „LPV“), in concreto s čl. 28 LPV. Doporučujeme proto vypustit označení částí a ponechat pouze členění na články s tím, že nadpis části první „Změna zákona o advokacii“ by se vypustil společně s označením části první a nadpisy dvou zbývajících částí by se přesunuly pod označení zbylých článků jako jejich nadpisy.
K bodu 5:
Navrhujeme v úvodním textu tohoto bodu nahradit slovo „písm.“ slovem „písmeno“ [čl. 57 odst. 2 písm. d) LPV].
K bodu 14:
Doporučujeme na začátku textu nahradit malé písmeno „v“ velkým.
K bodu 24:
Na konci úvodního textu tohoto bodu navrhujeme slovo „znění“ nahradit slovem „znějí“.
Členění upraveno.
Text upraven.
Text upraven (nyní bod 16).
Text upraven (nyní bod 26).
Ministerstvo financí
Bez zásadních připomínek.
V § 2a (bod č. 2.) § 5 odst.1 písm.b) bod.2 (bod č.3) § 11 odst.2 (bod 12), § 15 odst.1 a 2 (bod č. 18 a 19), § 24 odst.1 (bod č. 29), § 25 odst. 3 (bod č. 35), § 35s odst. 1 písm. c) a odst.5 (bod č. 41), § 35t, odst.4 (bod č. 41 a § 37, odst.1, písm. b) bod 2.( bod č. 42) neuvádět ve znění těchto paragrafů odkazy na:..... „ zvláštní zákon“, nebo „zvláštní právní předpis“ ale ve smyslu ustanovení čl.45 odst.4 Legislativních pravidel vlády používat při odkazech citaci:...“jiný právní předpis“.
V § 24a odst.1 (bod č.33) návrhu doporučujeme ve třetí větě za druhou čárkou doplnit za slova: „musí být…“ slovo „pojištěn“.
Dále upozorňujeme na chybu v ustanovení § 2 v předloženém textu zákona s vyznačením navrhovaných změn v platném textu zákona o advokacii (část IV předloženého materiálu). Odstavce 1 a 2 jsou zde označeny jako odstavce 3 a 4.
Vzhledem k tomu, že se jedná o novelu zákona, je odkaz na „zvláštní právní předpis“ použit v zájmu zajištění jednotné terminologie zákona ve smyslu čl. 40 odst. 1 Legislativních pravidel.
Zachován původní text (nyní bod 35).
Text upraven.
Ministerstvo kultury
Bez zásadních připomínek.
K bodu 5 (§ 5 odst. 1 písm. g)
V důvodové zprávě k tomuto bodu chybí věcné odůvodnění, proč dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr již nebudou překážkou pro zápis do seznamu advokátů.
K bodu 24 (§ 15e odst. 4)
Chybný odkaz na neexistující ustanovení § 14 odst. 6.
K bodu 26 (§ 20a)
Dle našeho názoru by měla být činnost směřující k uzavření dohody o mimosoudním smíru komplexně upravena zvláštním právním předpisem, přičemž by poskytováním těchto služeb neměli být pověřeni advokáti, jejichž poslání je odlišné, nýbrž zvláštní osoby – mediátoři.
Důvodová zpráva doplněna.
Text upraven (nyní bod 26).
Připomínka neakceptována, jedná se o zvláštní úpravu, která by neměla nahrazovat případnou obecnou právní úpravu mediačního řízení.
Ministerstvo obrany
Bez připomínek.
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Bez připomínek.
Ministerstvo pro místní rozvoj
Bez připomínek.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Bez zásadních připomínek.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Bez připomínek.
Ministerstvo vnitra
K bodu 2:
Domníváme se, že toto právo vyplývá přímo z čl. 37 odst. 2 Listiny základní práva svobod (dále jen „LZPS“), který stanoví, že „každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení“. Tohoto práva se lze tedy domáhat přímo na základě LZPS a není třeba jej za tímto účelem provádět zákonem dle čl. 41 LZPS.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
K bodu 5:
1. Ačkoliv je ustanovení § 5 odst. 1 písm. g) bod 3 již nyní obsaženo v platném znění zákona,upozorňujeme, že je příliš nekonkrétní a je tedy v rozporu s čl. 26 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
V rámci vypořádání připomínkového řízení bylo po vysvětlení od připomínky ustoupeno.
V rámci vypořádání připomínkového řízení bylo po vysvětlení od připomínky ustoupeno; důvody takto obecné zákonné úpravy byly doplněny do důvodové zprávy.
Ministerstvo zahraničních věcí
K části první:
1. 1) K bodu 3 /§ 5 odst. 1 písm. b)/ a bodu 42 /§ 37 odst. 1 písm. b)/: Navržená změna předpokládá, že zahraniční právní vzdělání bude uznáno podle zvláštního právního předpisu a že advokátní komora, resp. ministr spravedlnosti, bude nadto posuzovat dostatečnost vzdělání z hlediska znalostí a schopností uchazeče („a současně je takto uznávané nebo uznané vzdělání vzhledem ke svému obsahu a rozsahu z hlediska znalostí a schopností požadovaných podle § 54 odst. 1 dostatečné pro výkon advokacie podle tohoto zákona“). MZV považuje návrh za zcela nedostatečně odůvodněný a požaduje, aby předkladatel zhodnotil návrh jak z hlediska jeho souladu s právem ES, tak i z hlediska transparentnosti navrženého posouzení zahraničního vzdělání. Dodatečná podmínka „dostatečnosti“, jak ji formuluje návrh, by totiž podle názoru MZV mohla vést k neodůvodněné diskriminaci uchazečů, kteří získali vzdělání v zahraničí, což by bylo v rozporu s právem ES. MZV proto požaduje provedení analýzy předmětného dovětku, aby bylo možné přesvědčivě tvrdit, že je v souladu s právem ES a že je dostatečně transparentní. V předmětném písm. b) se až dosud jednalo výlučně o uznání vysokoškolského vzdělání příslušnou institucí podle vysokoškolského zákona. Naproti tomu navrhované znění předpokládá, že uznání vzdělání, které je prováděno v případě vzdělání získaného v členském státě EU v zásadě rektorem vysoké školy s obdobným studijním programem, bude ještě podrobeno zkoušce „dostatečnosti“, kterou už vzdělávací instituce ze zákona provést nemůže, a posouzení bude zřejmě spočívat na advokátní komoře jako profesní organizaci. Tím by se však profesnímu sdružení svěřila pravomoc, která mu nepřísluší, popřípadě by se směšovalo uznání vzdělání s uznáním profesní kvalifikace, kterou mohou posuzovat profesní sdružení. Ostatně schopnosti uchazeče vykonávat advokacii podmíněné nikoli formálním, ale faktickým vzděláním, se prověřují v advokátní zkoušce, která je rovněž podmínkou pro zápis do seznamu advokátů. Schopnosti uchazeče vykonávat činnost advokátního koncipienta zase předběžně prověří advokát, který jej přijímá do pracovního poměru. Pokud by předkladatel přesvědčivě zdůvodnil soulad navržené změny s právem ES, navrhuje MZV, aby byla stanovena podrobná kritéria, podle kterých bude dostatečnost vzdělávání posuzována. V případě, že předkladatel návrh z hlediska práva ES dostatečně nezdůvodní nebo případně nenavrhne dostatečně transparentní kritéria, MZV navrhuje uvedený dovětek vypustit.
Tuto připomínku považuje MZV za zásadní.
4) K bodu 48 (§ 50 odst. 2): MZV nepovažuje za nutné stanovit dvouměsíční (ani jinou) lhůtu k podání návrh na přezkum stavovského předpisu soudem pro rozpor se zákonem. Není totiž vyloučeno, že rozpor se zákonem se projeví později, než po dvou měsících. Stanovením lhůty by se tak stav, který je v rozporu se zákonem, pouze konzervoval.
Tuto připomínku považuje MZV za zásadní.
Připomínka byla vyřešena jednáním na úrovni náměstků, s tím, že sporný text byl nahrazen dohodnutým zněním § 37 odst. 1 písm. b): „a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání získanému v rámci magisterského studijního programu v oboru práva na vysoké škole v České republice“. V § 5 odst. 1 písmeno b) byl sporný dovětek vypuštěn.
Připomínka akceptována, novelizační bod byl vypuštěn.
Ministerstvo zdravotnictví
Bez připomínek.
Ministerstvo zemědělství
Bez připomínek.
Ministerstvo životního prostředí
Bez připomínek.
Česká národní banka
Bez připomínek
Úřady
Úřad pro ochranu osobních údajů
Obecně k návrhu
Úřad pro ochranu osobních údajů nesouhlasí
s návrhem v části (čl. 1 bod 35), která by fakticky vyčlenila působnost advokátů z režimu řádné a ve prospěch soukromí občanů prováděné ochrany osobních údajů. Lze připomenout, že zákon č. 101/2000 Sb.,
o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů již v minulosti ve vztahu k advokacii jedno neústrojné ustanovení (ve svém § 3) obsahoval, které však mj. pro logicky rozpornou dikci i pro nesoulad s právem ES bylo zrušeno.
Konkrétní připomínky (k části první)
K § nově navrhovanému § 22 odst. 2
Návrh nadbytečně upravuje oprávnění zpracovávat osobní údaje. Činí tak chybně již z hlediska požadavků na legislativní techniku, neboť oprávnění zpracovávat osobní údaje
je založeno přímo zákonem č. 101/2000 Sb., který toliko požaduje, aby konkrétní činnost a v ní zahrnuté nebo s ní související zpracování osobních údajů bylo účelně vymezeno (správcem nebo ze zákona). Právě tento prostý požadavek uvedený návrh neobsahuje a ani v důvodové zprávě nevysvětluje. V případě využívání rodných čísel návrh
v odůvodnění nevhodně argumentuje výjimkou podle
§ 13c písm. c) zákona o evidenci obyvatel, ta se však týká pouze nositele rodného čísla nebo jeho zástupce. Naopak navrhovaný odkaz pod čarou na § 13c písm. b) tohoto zákona nepostačuje, neboť není stanoven konkrétní účel zpracování. Pokud se navrhovatel domnívá, že
k nějakému zvláštnímu zpracování
v advokacii je třeba samostatného zákonného zmocnění, je nutno v návrhu zákonných ustanovení i v důvodové zprávě vymezit účel využívání vybraných osobních údajů, např. již v zájmu (ve prospěch) klienta, třeba i z důvodu, že nelze použít jiné obdobné osobní údaje a k jejich zjištění a využití příslušné zákonné (nejčastěji procesní) prostředky. Úřad pro ochranu osobních údajů se ve své praxi, dozorové (stížnostní) agendě nesetkává s případy, kdy by advokáti nemohli účelně zpracovávat osobní údaje. Za nepřípustnou praxi však považuje využívání umělých identifikačních údajů ze státních agend
v případech, kdy advokát disponuje přirozenými, základními identifikačními a adresními údaji a přesto pro účely podání orgánu veřejné moci shromažďuje další údaje, ačkoliv příslušný orgán je oprávněn nebo dokonce povinen si identifikační údaje doplnit či ověřit. V této souvislosti lze připomenout k ochraně soukromí kladný
a přirozenoprávnímu pohledu na jednotlivce vstřícný postoj justice k návrhům procesních předpisů z nedávné doby, která dala přednost použití základních identifikačních prostředků (srov. úpravu podání či identifikace). Ze všech výše uvedených důvodů považuje Úřad pro ochranu osobních údajů navrhované ustanovení za nadbytečné a požaduje jej z návrhu vypustit. Tuto připomínku považuje Úřad pro ochranu osobních údajů za zásadní.
K § nově navrhovanému § 22 odst. 3
Odůvodnění
Odůvodnění opomíjí uvést, že se fakticky navrhuje vyčlenění činnosti advokátů z režimu zpracování podle zákona č. 101/2000 Sb. Co se týče postavení správce
a zpracovatele, nelze považovat požadavek na výjimečný stav advokátů za odůvodnitelný (srov. definiční znaky správce a zpracovatele), v řadě případů jedná advokát nepochybně z popudu jiných subjektů, v ostatních případech mu konkrétní postupy obsahující zpracování osobních údajů umožňují nebo přímo nařizují zákony
a není důvodu, aby nedodržoval principy ochrany soukromí a konkrétní pravidla pro zpracování osobních údajů stanovená mj. v zákoně č. 101/2000 Sb. Z tohoto důvodu je ustanovení legislativně technicky vadné, neboť se skrytě požaduje zproštění všech povinností správce či zpracovatele při zpracování osobních údajů. Pokud důvodová zpráva částečně objasňuje definici pojmu zpracování, vymezuje nesprávně tento pojem v opozici k pojmu automatizované zpracování (srov.manuální a automatizované zpracování). Chybné je dále tvrzení, že systematika vyžaduje úmysl správce osobní údaje zpracovávat. Naopak lze v některých případech souhlasit s tím, že se může jednat o postupy předem stanovené a jednotně aplikované, ož se však vztahuje na řadu zákonných postupů, které jsou nejen advokátům při práci s dokumenty a údaji nařízeny četnými zákony. K tomu je nutno dodat, že mnohé agendy jsou upraveny obecně a řádné (mimo jiné rozuměj
i systematické) zpracování není výslovně upraveno, ale je nutno dovodit jej výkladem. Proto nelze říci, že by advokát osobní údaje nezpracovával, pokud na základě zvláštních předpisů lze důvodně očekávat, že osobní údaje budou účelně shromažďovány, využívány, poskytovány či jinak zpracovávány. Pro úplnost lze uvést, že zpochybňování rozsahu pojmu zpracování na základě slova „systematicky“ nemá oporu ve směrnici Evropského parlamentu a rady 95/46/ES, o ochraně fyzických osob
v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a nemá ani obdoby v právním řádu některé z členských zemí EU. Ze všech výše uvedených důvodů považuje Úřad pro ochranu osobních údajů navrhované ustanovení za nadbytečné a požaduje jej z návrhu vypustit. Tuto připomínku považuje Úřad pro ochranu osobních údajů za zásadní.
K odůvodnění bodu 24
V odůvodnění navrhovaných ustanovení týkajících se smlouvy k trvalé spolupráci je nutno jednoznačně vyjádřit, že materiálně-technické zabezpečení spočívá
i v dodržení povinností podle § 13 zákona č. 101/2000 Sb.
Tuto připomínku považuje Úřad pro ochranu osobních údajů za zásadní.
Připomínka akceptována, novelizační bod byl vypuštěn.
Připomínka akceptována, novelizační bod byl vypuštěn.
Připomínka akceptována, novelizační bod byl vypuštěn.
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
Bez připomínek.
Kancelář zmocněnce vlády pro lidská práva
Bez připomínek
Bezpečnostní informační služba
Bez připomínek.
Úřad pro zahraniční styky a informace
Bez připomínek.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
Bez připomínek.
Český báňský úřad
Bez připomínek.
Český statistický úřad
Bez připomínek.
Český úřad zeměměřičský a katastrální
Bez připomínek.
Český telekomunikační úřad
Bez připomínek.
Energetický regulační úřad
Bez připomínek.
Národní bezpečnostní úřad
Bez zásadních připomínek.
Obecné:
Základní členění novely právního předpisu, která obsahuje pouze novelu jednoho právního předpisu a neupravuje jiné věci, je členění na články. Navržené členění na části je neopodstatněné.
Týká-li se tatáž změna více ustanovení právního předpisu, vymezí se tato změna v jednom bodu novely s uvedením ustanovení, kterých se týká. Tato připomínka se vztahuje např. na novelizační body 6 a 7, body 22, 27 a 28, body 32 a 38.
Konkrétně:
K bodu 9 – není nahrazováno slovo „osoby“ ale slovo „osobě“.
K bodu 24 – v textu novelizačního bodu slova „nad § 15e a 15f“ zrušit.
K bodu 35 – za slova „další osobní údaje“ vložit odvolávku na poznámku pod čarou č. 11a.
K bodu 43 – vložení slov má být provedeno do § 37 odst. 1 písm. e). Ve vyznačení úplného znění jsou dále vkládána slova v § 37 odst. 2, která nejsou v novelizačních bodech uvedena.
Členění upraveno.
Ponecháno rozdělení novelizačních bodů.
Text upraven (nyní bod 11) .
Text ponechán (nyní bod 26) .
Novelizační bod vypuštěn.
Text upraven (nyní body 48 a 49).
Správa státních hmotných rezerv
Úřad průmyslového vlastnictví
Bez připomínek.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Bez připomínek.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Bez připomínek.
Kancelář PS PČR
Kancelář Senátu PČR
Kancelář prezidenta republiky
Nejvyšší kontrolní úřad
Úřad vlády RNDr. Alexander Vondra
K bodu 3. k části pod číslicí 2 – zákon nově požaduje k zápisu do seznamu advokátů v případě, že uchazeč získal vysokoškolské vzdělání v zahraničí, nejen aby toto vzdělání bylo uznávané nebo uznané, ale také aby bylo vzhledem k obsahu a rozsahu z hlediska znalostí
a schopností dostatečné pro výkon advokacie.
Toto vymezení je podle mého názoru příliš široké a obecné a vzhledem ke značnému národnímu zaměření studia právních oborů, poskytuje příliš širokou výkladovou libovůli.
Vzhledem k tomu, že zákon klade na uchazeče
o zápis také další požadavky (složení advokátní zkoušky, tříletou koncipientskou praxi) nepovažuji nově stanovené opatření za adekvátní a požaduji zachování současné úpravy § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb.,
o advokacii.
Zásadní připomínka
Připomínka byla vyřešena jednáním na úrovni náměstků, s tím, že sporný text byl nahrazen dohodnutým zněním § 37 odst. 1 písm. b): „a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání získanému v rámci magisterského studijního programu v oboru práva na vysoké škole v České republice“. V § 5 odst. 1 písmeno b) byl sporný dovětek vypuštěn.
Byla též doplněna důvodová zpráva o to, jakým způsobem bude Česká advokátní komora přezkoumávat dostatečnost vzdělání pro výkon právní praxe.
Odbor kompatibility Úřadu vlády
Mgr. Dušan Uher
Po stránce formální:
Předkladatel v důvodové zprávě konstatuje, že návrh není v rozporu se závazky vyplývajícími z členství v EU, avšak uvádí neúplný výčet aktů práva EU, které se na návrh vztahují. Předkladatel proto částečně splnil formální náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s právem EU, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády v platném znění a z přílohy k usnesení vlády ze dne 12. října 2005 č. 1304, o Metodických pokynech pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii.
Po stránce materiální
Vztah k právu EU:
Oblast výkonu práva na volný pohyb advokátů je v právu EU upravena směrnicí Rady 77/249/EHS ze dne 22. března 1977 o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů.
Na oblast práva rodinných příslušníků občanů EU se vztahuje Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
Ochranu osobních údajů upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Dále je třeba v kontextu volného pohybu osob vzít v úvahu judikaturu Evropského soudního dvora (dále jen „ESD“), zejména následující rozsudky:
C-107/83 Klopp,
C-340/89 Vlassopoulou,
C-19/92 Kraus,
C-55/94 Gebhard a
C-309/99 Wouters.
Vzhledem k tomu, že některá ustanovení návrhu transponují do českého právního řádu ustanovení zmíněných směrnic, je třeba je v souladu s požadavky Legislativních pravidel vlády zvýraznit implementační ustanovení (např. § 2 odst. 1 písm. b) bod 1, § 5 odst. 1 písm. b) bod 2) a doplnit číslo CELEX.
Připomínky a návrhy změn:
K § 5 odst. 1 písm. g) bodu 1:
Požadujeme doplnit za slova „ke Komoře“ slova „nebo obdobné profesní organizaci členského státu“, aby byly zaručeny rovné podmínky pro výkon činnosti advokáta, jak vyplývá z práva volného pohybu osob.
K § 25 odst. 2 a 3:
Nelze se ztotožnit s tím, že advokát při výkonu své činnosti nemá postavení správce ani zpracovatele osobních údajů. Je třeba vycházet z definice dané směrnicí 95/46/ES v čl. 2 písm. b), podle níž se zpracováním rozumí „jakýkoli úkon nebo soubor úkonů související s osobními údaji, které jsou prováděny pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromažďování, zaznamenávání, uspořádávání, uchovávání, přizpůsobování nebo pozměňování, vyhledávání, konzultace, použití, sdělení prostřednictvím přenosu, šíření nebo jakékoli jiné zpřístupnění, srovnání či kombinování, jakož i blokování, výmaz nebo likvidace“. V souladu s tím je třeba interpretovat také ustanovení zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Proto rovněž neplatí, že o zpracování údajů se jedná pouze v případě, že subjekt s údaji nakládá (str. 24 důvodové zprávy). S ohledem na šíři definice a na možnost, že advokát při své činnosti některé z činností v ní uvedených bude realizovat, je třeba dovodit, že advokát by měl mít postavení správce údajů podle zákona č. 101/2000 Sb. Ani jiné zákony upravující obdobné činnosti (zákon o auditorech, notářský řád) podobnou výjimku ve vztahu ke zpracování osobních údajů neobsahují, ačkoliv obsahují obdobnou povinnost mlčenlivosti.
Rovněž je třeba uvést, že povinnost mlčenlivosti, kterou předkladatel uvádí jako záruku ochrany osobních údajů, není pro účely nakládání s osobními údaji relevantní, zejména pokud jde o šíři definice zpracování, uvedené výše. Požadujeme odstavec 3 vypustit, příp. upravit ve smyslu výše uvedeného.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
K § 35s odst.1 písm. a) a b), a odst. 2:
Domníváme se, že navrhované ustanovení, omezující poskytování služeb zahraniční společností na osoby, jejímiž společníky jsou pouze fyzické osoby – advokáti a požadující, aby také statutární orgány a prokuristé byli advokáty, není v souladu s judikaturou ESD, a jde proto nad rámec toho, co je nutné k zajištění ochrany příslušného veřejného zájmu. V důvodové zprávě se uvádí (str. 25), že zákon o advokacii připouští, aby společníky této zahraniční společnosti byly i jiné osoby než advokáti nebo usazení evropští advokáti. Na tomto stavu návrh nic nemění, přesto je třeba při jeho hodnocení zohlednit judikaturu ESD.
V rozsudku C-309/99 Wouters ESD připustil, že vnitrostátními předpisy lze omezit okruh partnerů společnosti poskytující advokátní služby. Nejednalo se však o úplné omezení, nýbrž o pouhé stanovení podmínek, za nichž lze obdržet od stavovské organizace povolení k založení takového partnerství. V konkrétní rovině se omezení nevztahovalo na patentové zástupce, notáře a daňové poradce, a bylo navíc otevřené všem dalším profesím, dojde-li stavovská organizace k závěru, že partnerství není v rozporu se zájmem na kvalitě poskytovaných právních služeb a jsou-li splněny některé další podmínky (mezi nimiž lze jmenovat požadavek, aby se jednalo o profesi podléhající pravomoci obdobného stavovského orgánu a stavovským předpisům, a některé další). Je zřejmé, že podmínky posuzované v citovaném rozsudku se liší od navrhované právní úpravy, která se rovná zákazu jakékoli působení osob vykonávajících jinou profesi jako společníka, člena statutárního orgánu a prokuristy zahraniční osoby. Řečeno jinak, v případě, že bude společníkem, prokuristou či členem statutárního orgánu např. daňový poradce, což je u renomovaných advokátních kanceláří běžné, nebude možné použít judikaturu Wouters a striktní požadavek by šel nad rámec toho, co lze považovat za ospravedlnitelnou překážku svobody usazování. Požadujeme proto zmírnit podmínky poskytování právních služeb společnostmi usazenými v jiných členských státech EU.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
K § 35t odst. 4:
Upozorňujeme, že mezi podmínkami pro zápis zahraniční společnosti nebo její organizační složky do obchodního rejstříku je uvedena podmínka podle § 35s odst. 1 písm. c), což je zápis do obchodního rejstříku. Doporučujeme tuto tautologii odstranit.
Závěr:
Návrh zákona je s právem EU částečně slučitelný.
Připomínka akceptována.
Připomínka akceptována, text ustanovení doplněn.
Připomínka akceptována, novelizační bod byl vypuštěn.
Vyjasněno v rámci vypořádání připomínkového řízení.
Upraveno v novém znění ustanovení.
Úřad vlády Zmocněnec vlády pro lidská práva Ing. Jan Litomiský
K části první (změna zákona o advokacii), čl. I, bod č. 24
Do § 15d odst. 1 navrhuji na konec odstavce doplnit větu:
„Advokát, který uzavřel pracovní poměr s jiným advokátem, informuje písemně o této skutečnosti své klienty.“.
Cílem je umožnit větší informovanost klientů. Vzhledem k tomu, že zaměstnaný advokát je při výkonu advokacie povinen řídit se pokyny zaměstnavatele, měl by klient mít právo vědět, o jakého zaměstnavatele se jedná, což mu umořní v případě, že uzná za vhodné, vypovědět smlouvu o poskytování právních služeb se zamestnaným advokátem, resp. se zaměstnavatelem svého původního advokáta.
Připomínka akceptována, text doplněn (nyní bod 26).
Notářská komora
Česká advokátní komora
Exekutorská komora
Bez připomínek.
Soudcovská unie ČR
ČMKOS
Českomoravská konfederace odborových svazů nepovažuje ze svého hlediska změny navrhované v zákoně o advokacii za problematické. K návrhu tak předkládáme několik připomínek technické povahy a jednu upřesňující připomínku věcnou, týkající se povinnosti advokátních koncipientů absolvovat vzdělávací akce, stanovené stavovským předpisem.
K jednotlivým ustanovením:
1. K poznámkám pod čarou 7a), 7b) a 14c)
V těchto poznámkách pod čarou se odkazuje na zvláštní právní předpis, kterým je zákoník práce, a to v případě poznámky 7a) obecně a v případě poznámek 7b) a 14c) na jeho konkrétní ustanovení. Odkazováno je ovšem na zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, který byl k 1. lednu 2007 zrušen zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
S vědomím toho, že poznámka pod čarou není součástí právního předpisu a legislativním textem, doporučujeme nicméně v souvislosti s předkládanou rozsáhlejší novelou zákona o advokacii změnit znění poznámek pod čarou tak, aby odkazovaly na platný
a účinný právní předpis.
Poznámku pod čarou 7a) tedy doporučujeme uvést ve znění:
„7a)
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce,
ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámku pod čarou 7b) doporučujeme uvést
ve znění:
„7b)
§ 250 a násl. zákoníku práce.“.
Poznámku pod čarou 14c) doporučujeme uvést
ve znění:
„14c)
§ 79 odst. 1 zákoníku práce.“.
2. § 38 odst. 2 zní:
„(2) Při výkonu právní praxe je koncipient povinen postupovat v souladu s tímto zákonem a stavovskými předpisy. Advokátní koncipient je v rámci výkonu právní praxe povinen absolvovat vzdělávací akce, které stanoví Komora stavovským předpisem. Účast na vzdělávacích akcích uvedených ve větě druhé se považuje za výkon práce.“.
Tuto připomínku považuje Českomoravská konfederace odborových svazů za zásadní.
Odůvodnění:
S návrhem, podle kterého se do ustanovení § 38 odst. 2 zákona doplňuje věta stanovící povinnost koncipienta absolvovat vzdělávací akce, Českomoravská konfederace odborových svazů souhlasí. Z pracovněprávního hlediska ovšem považujeme za nezbytné doplnit, že účast na těchto vzdělávacích akcích se považuje za výkon práce. Ze stávajícího znění tato skutečnost totiž nevyplývá a mohly by vzniknout pochybnosti o tom, zda se nejedná např. o překážku v práci na straně zaměstnance, za kterou nenáleží mzda. Jiným řešením, které by bylo z věcného hlediska fakticky totožné a z naší strany tedy přijatelné, by bylo stanovit, že účast na vzdělávacích akcích se považuje za překážku v práci na straně zaměstnance, za kterou přísluší náhrada mzdy.
Připomínka akceptována, text ustanovení doplněn (nyní bod 52).
Hospodářská komora
Obecná připomínka
Považujeme za podnikatelsky velmi omezující stav, kdy je advokátovi zakazováno zapojovat se do jiné spolupráce s dalšími advokáty či jinými subjekty, např. viz § 15e, odst. 4, § 15a, odst. 3, § 14, odst. 4. Bez takové spolupráce často advokát nemůže poskytnout klientovi kvalitní služby. Zásada, že při výkonu advokacie je nutno se vyvarovat případné kolize zájmů zastoupených klientů, je dle našeho názoru dostačující.
Připomínky k jednotlivým ustanovením návrhu
1) Připomínka k § 15a, odst. 2:
Upozorňujeme na skutečnost, že uvedená poznámka pod čarou – 7a) odkazuje na již zrušený zákoník práce č. 65/1965 Sb. Navrhujeme odkaz aktualizovat.
2) Připomínka k § 14 odst. 1 druhá věta:
„Účastníky sdružení mohou být pouze advokáti a jsou povinni vykonávat advokacii pod společným jménem.“.
Doporučujeme upravit tuto formulaci v následujícím smyslu:
Považujeme za nesprávné ukládat, aby sdružení advokátů vykonávalo činnost pod společným jménem, bez toho, že by zároveň byla zákonem uložena advokátovi povinnost uvádět k názvu sdružení též své celé jméno a titul.
Jde o to, že u veřejnosti může vzniknout dojem, že sdružení advokátů označené společným jménem je samostatný právní subjekt, který je případně příslušný i k převzetí odpovědnosti za případnou škodu (na základě žaloby), což však není pravda, jestliže jde o sdružení, které není právnickou osobou a vzniklo podle § 829 Občanského zákoníku (viz odkaz na poznámku pod čarou č. 4 uvedenou u první věty téhož odstavce).
Rovněž doporučujeme, aby úprava pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou některým ze sdružených advokátů třetí osobě byla doplněna do předkládaného materiálu. Domníváme se, že stávající úprava v § 835 Občanského zákoníku není pro tento případ postačující, zejména nejsou předpoklady pro uplatnění § 24 odst. 1 návrhu novely zákona o advokacii.
3) Připomínka k § 35c odst.1 ve druhý řádek:
Doporučujeme nahradit slovo „téže“ správným tvarem „totéž“.
Připomínka neakceptována.
Připomínka akceptována, text upraven.
Neakceptováno, společné jméno sdružení je podrobně upraveno stavovským předpisem (usnesení představenstva ČAK č. 1/1997 Věstníku – etický kodex).
Nejde o novelizační bod, ponechán původní text.
Nejvyšší soud ČR
§15d návrhu – je otázkou, zda navrhované znění dostatečně zajišťuje ochranu práv klientů pro případ, že jeho advokát přestane vykonávat advokacii samostatně
a na jeho zaměstnavatele nepřejdou povinnosti vůči klientovi z původního smluvního vztahu. V tomto směru by patrně bylo na místě tuto záležitost výslovně upravit.
V § 15d odst. 1 doplněna povinnost advokáta informovat o uzavření pracovního poměru dosavadní klienty.
Nejvyšší správní soud ČR
Bez připomínek.
Vrchní soud
v Praze
Vrchní soud
v Olomouci
Bez připomínek.
Nejvyšší státní zastupitelství v Brně
V čl. I navrhujeme za bod 5 vložit nový bod 6 tohoto znění:
„6. V § 6 odst. 2, v části věty před středníkem, se na konci textu doplňují slova „ ,asistenta státního zástupce“.
Číslování následujících bodů navrhujeme odpovídajícím způsobem upravit.
Výše uvedené doplnění navrhujeme v zájmu souladu připravované novely zákona o advokacii, zejména s § 29 již v Poslanecké sněmovně projednávaného návrhu zákona o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů (sněmovní tisk č. 294/0). V rozsahu stanoveném zmíněným ustanovením se předpokládá podíl asistentů státních zástupců na výkonu působnosti státního zastupitelství.
Čl. I bod 18
Odkaz na speciální zákon není správně označen.
V poznámce pod čarou, označené jako „4b“, je nesprávná citace zákona jako „Zákon č. 108/2007 Sb.,
o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů.“ Tímto zákonem byl však pouze změněn zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), a zákon č. 312/2006,
o insolvenčních správcích. Zákonem
č. 108/2007 Sb. byla jen stanovena účinnost insolvenčního zákona na pozdější dobu, tj. na 1. 1. 2008. Tato poznámka měla být správně označena jako „4a“ a měla obsahovat odkaz na zákon č. 312/2006 Sb. K tomu se dodává, že v § 15b odst. 1, jehož se návrh novely nedotýká, zůstal odkaz na poznámku pod čarou „4b)“. Uvedená poznámka se k uvedenému ustanovení nevztahuje. Proto se doporučuje, aby navrhovaná novela odstranila rovněž zmíněnou nepřesnost, i když poznámka pod čarou nemá normativní povahu.
Čl. I bod 24
V novém § 15d odst. 1 doporučujeme nejprve stanovit, která práva a povinnosti přecházejí na zaměstnavatele a v kterých případech k tomuto přechodu nedochází. Proto navrhujeme za slovem „zaměstnavatele" čárku nahradit tečkou.V následující větě by bylo možno stanovit, že tento přechod může být vyloučen dohodou mezi advokátem a klientem uzavřenou před vznikem pracovního poměru advokáta. Naproti tomu úprava, podle níž může klient do jednoho měsíce po vzniku pracovního poměru advokáta učinit jiné opatření, které by rovněž vyloučilo přechod uvedených práv a povinností, je obecná a neurčitá. Proto doporučujeme tato opatření specifikovat. Jinak mohou vzniknout pochybnosti o tom, kdy jde o takové opatření.
V novém § 15d odst. 2, se zřetelem na formulaci věty druhé, navrhujeme větu prvou nahradit následující větou: „Z práv a povinností podle odstavce 1 nepřechází povinnost zaměstnaného advokáta k náhradě škody (§ 24 odst. 1), ani jeho povinnost k vrácení věci, včetně peněžních prostředků svěřených mu klientem." Doporučujeme upřesnit větu druhou tak, aby bylo postaveno na jisto, která práva a povinnosti ze zákona přecházejí a která nikoliv. Podle našeho názoru není vhodné podmiňovat přechod práv a povinností okolností, zda nebude zaměstnavatel tímto přechodem zvýhodněn atd. Jinými slovy, není vhodné ponechávat otázku přechodu práv a povinností, k němuž má dojít ze zákona, jen interpretaci důsledků takového přechodu.
V novém § 15f odst. 1 písm. c), vzhledem k tomu, že má jít o podstatné náležitosti smlouvy, dáváme k úvaze zohlednit případy, v kterých spolupracující advokát nebude požadovat vytvoření materiálně technických podmínek, protože bude plně využívat vlastních prostředků. V takovém případě by bylo vhodné sjednání uvedené náležitosti podmínit okolností, že spolupracující advokát bude vytvoření materiálně technických podmínek se souhlasen druhé strany požadovat. Tuto podmíněnost lze v dosavadním textu návrhu zákona dovodit jen z důvodové zprávy.
Čl. I bod 25
V novém § 20 odst. 4 povinnost, popřípadě možnost advokáta odstoupit od smlouvy o poskytování právních služeb se nahrazuje institutem výpovědi smlouvy.
I když navrhovaná úprava výpovědi zřejmě navazuje na § 33b odst. 1 písm. c) OZ, dáváme k úvaze, v zájmu odstranění případných interpretačních pochybností, výslovně upravit okamžik právních účinků výpovědi.
Čl. I bod 29
Část citované věty, jejíž zrušení je navrhováno, se v § 24 odst. 1 nevyskytuje. Proto doporučujeme buď bod vypustit, nebo upravit způsobem, který byl ve skutečnosti zamýšlen.
Čl. I bod 48
Tento bod navrhujeme zrušit. Máme za to, že převažujícím by měl být zájem na zrušení nezákonného stavovského předpisu, z kterého nadto v důsledcích mohou vyplývat povinnosti i pro nečleny Komory. Nedomníváme se, že je namístě dát přednost stabilitě stavovského předpisu před jeho souladem se zákonem. Proto navrhujeme zachovat dosud platnou úpravu.
Lze dodat, že všechny stavovské předpisy bez ohledu na to, zda a komu stanoví povinnosti, podléhají dozoru státu, a to prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti a soudu. Význam soudního sporu státu s profesní samosprávou je zvýrazněn tím, že o jeho iniciaci může rozhodnout jen vedoucí zmíněného správního úřadu. Obdobně tak může činit ministr financí vůči profesním předpisům Komory auditorů a od roku 2004 ministr zemědělství vůči předpisům Komory veterinárních lékařů. Přednost zákonnosti před stabilitou je zřejmá, i pokud jde o obecně závazné vyhlášky obcí a nařízení obcí, přestože jde o předpisy již s ohledem na okruh jejich adresátů závažnější než stavovské předpisy; ustanovení § 123 odst. 3 a § 125 odst. 3 zákona o obcích sice stanoví 30 denní lhůtu pro podání návrhu, jde však o lhůtu pouze pořádkovou.
Připomínka akceptována, viz nový novelizační bod 6.
Upraven odkaz na insolvenční zákon v platném znění..
V § 15d odst. 1 doplněna povinnost advokáta informovat o uzavření pracovního poměru dosavadní klienty.
Neakceptováno, jedná se o obdobnou úpravu jako v § 27 odst. 3 platného znění, pokud se týká zástupce advokáta, tato úprava nečiní v praxi žádné problémy.
Neakceptováno, je potřeba zachovat určitou obecnost zákonné úpravy.
Neakceptováno, právní účinky lze plně dovozovat z obecné úpravy.
V platném znění zákona se tato část věty nachází.
Připomínka akceptována, novelizační bod byl vypuštěn.
Vrchní státní zastupitelství v Praze
K bodu 5:
V návrhu § 5 odstavec 1 písm.g) bod 3 navrhujeme vypustit slovo „oblasti“ a upravit znění: „v činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické nebo umělecké, ani nevykonává jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie,“.
Předložené znění by totiž advokátovi umožnilo uzavření pracovního poměru např. ve správě zařízení, které se zabývá vědeckou, pedagogickou, literární, publicistickou a jinou obdobnou činností, stejně tak manažerskou činnost v uvedených oblastech a pod. Takový účel však novela zřejmě nepředpokládá.
K bodu 25:
V návrhu § 20 odst. 4 na konci textu doporučujeme doplnit slovo „újmu“. V návrhu tohoto ustanovení také chybí celá poslední věta „To neplatí, pokud klient advokátovi sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá.“. (Viz správně část IV. předkládaného materiálu - Vyznačení navrhovaných změn v platném textu zákona o advokacii).
Připomínka akceptována, text ustanovení upraven.
Připomínka akceptována, text upraven (nyní bod 28).
Vrchní státní zastupitelství v Olomouci
Bez zásadních připomínek.
Unie státních zástupců
GŘVS
Bez připomínek.
Krajské úřady
Bez zásadních připomínek.
Svaz měst a obcí
V Praze dne 5. května 2008
Vypracovala:
JUDr. Jana Nová
Podpis: ……………………………
1
tabulka.doc
VI.
Název:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů
Předkladatel: Ministerstvo spravedlnosti
Navrhovaný právní předpis
Odpovídající předpis ES
Ustanovení
Obsah
Celex č.
Ustanovení
Obsah
§ 35h odst. 3
(3)
Hostující evropský advokát není oprávněn sepisovat smlouvy o převodu nemovitostí, zástavní smlouvy a smlouvy o převodu nebo nájmu podniku nebo jeho části, pokud jejich součástí je nemovitost; hostující evropský advokát není oprávněn činit prohlášení o pravosti podpisu (§ 25a).
31998L0005
čl. 5 odst. 2
2. Členské státy, které povolují, aby na jejich území určitá kategorie advokátů připravovala listiny opravňující ke správě majetku zesnulých osob nebo k vytvoření nebo převodu věcných práv k nemovitostem, které jsou v jiných členských státech vyhrazeny jiným povoláním než povolání advokáta, mohou ve vztahu k takovým činnostem vyloučit z výkonu povolání advokáty vykonávající činnost pod profesním označením udělovaným v domovském státě, pokud bylo toto označení uděleno v jednom z členských států, v nichž je tato činnost vyhrazena jiným povoláním.
Číslo předpisu ES (kód celex)
Název předpisu ES
31998L0005
Směrnice Evropského parlamentu A Rady 98/5/ES ze dne 16. února 1998 o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace
PAGE
1