Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam RACK7FZDTW2G najdete zde
Návrh
II.
Předkládací zpráva
k Vyjádření vlády k návrhu Senátu Parlamentu ČR Ústavnímu soudu na posouzení souladu Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství s ústavním pořádkem
Vládě je předkládáno k přijetí vyjádření k návrhu Senátu Parlamentu ČR Ústavnímu soudu na posouzení souladu Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství (dále jen „Lisabonská smlouva“) s ústavním pořádkem v reakci na výzvu Ústavního soudu České republiky podanou přípisem soudce zpravodaje JUDr. V. Güttlera sp. zn. Pl. ÚS 19/08 ze dne 7. května 2008, v níž žádá vládu podle § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), per analogiam, o vyjádření se k uvedenému návrhu Senátu do 30 dnů ode dne doručení této výzvy (vládě byla doručena 12. května 2008).
Předkládané vyjádření vlády zpracoval odbor koncepcí a analýz útvaru místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR ve spolupráci s odborem komunitárního práva Ministerstva zahraničních věcí ČR a odborem vládní legislativy Sekce ministra a předsedy Legislativní rady vlády Úřadu vlády ČR.
Na základě usnesení vlády č. 1367 ze dne 4. prosince 2007 byla Lisabonská smlouva předložena předsedou vlády dne 29. ledna 2008 Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s její ratifikací ve smyslu čl. 10a Ústavy ČR. V Senátu byla Lisabonská smlouva (senátní tisk 181/0) projednávána Výborem pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, Ústavně-právním výborem a Výborem pro záležitosti Evropské unie, vláda jako předkladatel návrhu byla ve všech případech zastoupena místopředsedou vlády pro evropské záležitosti. Výbor pro záležitosti Evropské unie jako garanční výbor doporučil Senátu podání návrhu Ústavnímu soudu na posouzení souladu Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem ČR podle čl. 87 odst. 2 Ústavy ČR. Plénum Senátu projednalo vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky Lisabonská smlouva k vyslovení souhlasu s její ratifikací, na 13. schůzi dne 24. dubna 2008 a usnesením č. 379 rozhodlo o podání návrhu Ústavnímu soudu na posouzení souladu Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem ve znění navrženém Výborem pro záležitosti Evropské unie.
Doručením návrhu přijatého citovaným usnesením pléna Senátu Ústavnímu soudu bylo zahájeno řízení podle § 71a a násl. zákona o Ústavním soudu, ve kterém má vláda podle § 71c téhož zákona postavení účastníka řízení. Z postavení účastníka řízení plyne pro vládu kromě jiného právo vyjádřit se k návrhu na zahájení řízení (§ 32 zákona o Ústavním soudu).
Předmětem podání Senátu Ústavnímu soudu je návrh, aby Ústavní soud rozhodl o souladu Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem, s ohledem na tvrzení, jež Senát ve svém návrhu předkládá. V prvé řadě Senát žádá Ústavní soud o přezkoumání, zda je Lisabonská smlouva v souladu s ústavní charakteristikou České republiky jako svrchovaného, jednotného a demokratického právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR a zda nedochází ke změně podstatných náležitostí demokratického právního státu, která je dle čl. 9 odst. 2 Ústavy nepřípustná. V navazujících šesti bodech návrhu pak Senát upozorňuje na některé dílčí oblasti či ustanovení Lisabonské smlouvy, které by potenciálně mohly být v rozporu s ústavním pořádkem ČR. Jmenovitě jde o klasifikaci pravomocí, výlučné pravomoci Unie a neurčité hranice sdílených pravomocí; doložku flexibility; zjednodušený postup pro přijímání změn Smluv; závaznost Unií uzavřených mezinárodních smluv pro ČR a rozšíření titulů pro jejich uzavírání; povahu a dopady Listiny základních práv EU; hodnoty, na nichž je Unie založena, a možnost pozastavení práv členského státu pro porušení těchto hodnot.
Jestliže vláda svým usnesením z 4. prosince 2007 souhlasila se sjednáním Lisabonské smlouvy a doporučila prezidentu republiky zmocnit předsedu vlády a ministra zahraničních věcí k jejímu podpisu, musela tak činit v dobré víře, že Lisabonská smlouva není s ústavním pořádkem ČR v rozporu. Toto své přesvědčení by proto vláda měla hájit i ve svém vyjádření v rámci přezkumu Lisabonské smlouvy Ústavním soudem. Předkládané vyjádření vlády k návrhu Senátu Ústavnímu soudu reaguje na všechny Senátem vytýčené problematické otázky ústavní konformity Lisabonské smlouvy a obsahuje právní argumentaci, jíž je podložen závěr, že Lisabonská smlouva je v souladu s ústavním pořádkem ČR.
PAGE
1