Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

N�vrh novely z�kona - �istopis.doc
PAGE

- 22 -

Vládní návrh

ZÁKON

ze dne .... 2009,

kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

1. V § 1 odst. 1 se slovo „úhrady“ nahrazuje slovem „dorovnávání“.

V § 1 odst. 2 písm. b) se za slovo „úvěrů“ vkládají slova „ a úvěrů na investice“.

2. V § 1 odst. 2 písm. c) se slova „českých právnických osob“ zrušují.

3. V § 1 odst. 2 písm. d) se za slovo „vývozců“ vkládají slova „ a investorů“.

4. V § 1 odst. 3 písm. a) se za slova „úvěrů vývozci“ vkládají slova „, zahraniční společnosti“.

V § 1 odstavec 4 zní:

„(4) Dorovnáváním úrokových rozdílů se pro účely tohoto zákona rozumí dorovnávání rozdílu mezi úroky stanovenými pevnými úrokovými sazbami u vývozních úvěrů poskytovaných bankou vývozce v souladu s právem Evropských společenství a mezinárodními pravidly upravujícími státem podporované vývozní úvěry (dále jen „mezinárodní pravidla“) se splatností alespoň dva roky a náklady banky vývozce na obstarání zdrojů na tyto úvěry na finančních trzích na úrovni sazeb mezibankovního trhu navýšené o stanovenou odměnu pro banku vývozce. Úrokové rozdíly se dorovnávají převodem tohoto rozdílu bance vývozce ze státního rozpočtu nebo přebytku bankou vývozce do státního rozpočtu.“.

5. V § 2 písm. a) se slova „související s investicí“ nahrazují slovy „na investici“.

V § 2 písm. f) se za slovo „financování“ vkládají slova „vývoje nebo“.

6. V § 2 písm. k) se za slovo „zákoníku,“ vkládají slova „nebo zahraniční společností,“.

7. V § 2 písmeno l) zní:

„l) investorem osoba, která vynakládá investici, a to buď právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem podle obchodního zákoníku, nebo zahraniční společnost,“.

8. V § 2 písm. n) se slovo „její“ nahrazuje slovem „jeho“.

V § 2 písm. o) se slova „přičemž jejich výše nesmí překročit výši hotovostní platby placené dovozcem vývozci v souladu se smlouvou o vývozu,“ zrušují.

9. V § 2 písm. x) se slovo „vyváženo“ nahrazuje slovem „dodáváno“.

10. V § 2 písmena aa) a bb) znějí:

„aa) výrobcem osoba, která vyrábí zboží nebo poskytuje služby určené pro následný vývoz, a to buď fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, a která je podnikatelem podle obchodního zákoníku, nebo zahraniční společnost,

bb) vývozcem osoba, která uskutečňuje vývoz, a to buď fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, a která je podnikatelem podle obchodního zákoníku, nebo zahraniční společnost,“.

11. V § 2 písmeno ee) zní:

„ee) zahraniční osobou fyzická osoba, která nemá trvalý pobyt na území České republiky, nebo právnická osoba, která nemá sídlo na území České republiky,“.

12. V § 2 se na konci písmene hh) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena ii) a jj), která znějí:

„ii)
zahraniční společností právnická osoba se sídlem v zahraničí, kterou právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem podle obchodního zákoníku, ovládá tím, že se na základním kapitálu společnosti přímo či nepřímo podílí z více než 50 % nebo kontroluje nadpoloviční většinu hlasovacích práv spojených s účastí na základním kapitálu společnosti nebo může jmenovat většinu členů představenstva, dozorčí rady nebo správní rady nebo jiného obdobného vedoucího orgánu společnosti,

jj)
úvěrem na investici úvěr na pořízení investice nebo úvěr na činnost zahraniční společnosti poskytnutý bankou investora.“.

13. V nadpisu § 3 se čárka nahrazuje slovem „ a“ a slova „a úhrady úrokových rozdílů“ se zrušují.

V § 4 odst. 2 písm. c) se slova „ v níž má exportní pojišťovna nejméně 30% podíl na základním kapitálu,“ zrušují.

14. V § 4 odst. 8 úvodní části ustanovení a v § 6 odst. 15 úvodní části ustanovení se slovo „pololetně“ nahrazuje slovy „jednou ročně“.

15. V nadpisu § 6 se slova „a úhrada úrokových rozdílů“ zrušují.

16. V § 6 se odstavce 4 až 11 zrušují.

Dosavadní odstavce 12 až 16 se označují jako odstavce 4 až 8.

17. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní:

„§ 7a

Dorovnávání úrokových rozdílů

(1) Podmínkou dorovnávání úrokových rozdílů je

a) soulad vývozního úvěru s mezinárodními pravidly,

b) sjednání pevné úrokové sazby vývozního úvěru,

c) poskytnutí vývozního úvěru v eurech či amerických dolarech,

d) pojištění vývozních úvěrových rizik exportní pojišťovnou,

e) skutečnost, že vývozcem není zahraniční společnost.

(2) Žádost o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů spojených s tímto vývozním úvěrem předkládá banka vývozce k rozhodnutí Ministerstvu financí. V žádosti o zařazení do systému dorovnávání úrokových rozdílů je banka vývozce povinna uvést kromě obecných náležitostí také

identifikační údaje6) vývozce, dovozce a zahraniční osoby, které je vývozní úvěr poskytován,

a) předmět a hodnotu vývozu,

b) základní údaje smlouvy o vývozním úvěru, zejména hodnotu vývozního úvěru a časové rozložení jeho čerpání a splácení,

c) sjednanou pevnou úrokovou sazbu a

d) prohlášení, že vývozní úvěr je v souladu s mezinárodními pravidly.

(3) S žádostí o zařazení do systému dorovnávání úrokových rozdílů předkládá banka vývozce vyjádření exportní pojišťovny k možnosti pojištění vývozního úvěru. Ministerstvo financí může vyzvat banku vývozce k doložení návrhu smlouvy o vývozním úvěru a dalších údajů nutných k posouzení podmínek dorovnávání úrokových rozdílů. Banka vývozce je jediným účastníkem řízení.

(4) Na zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů není právní nárok. V případě jeho zařazení do systému dorovnávání úrokových rozdílů budou úrokové rozdíly dorovnávány mezi Ministerstvem financí a bankou vývozce po celou dobu trvání zařazení tohoto vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů.

(5) Banka vývozce zašle bez zbytečného odkladu Ministerstvu financí originál nebo úředně ověřenou kopii smlouvy o vývozním úvěru. Dorovnávání úrokových rozdílů je bance vývozce uhrazováno Ministerstvem financí ode dne prvního čerpání vývozního úvěru, který banka vývozce oznámí Ministerstvu financí nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne prvního čerpání vývozního úvěru.

(6) Banka vývozce předkládá Ministerstvu financí žádost o dorovnání úrokových rozdílů, nebo oznámení o převodu přebytku úrokových rozdílů, po uplynutí 6 měsíců ode dne prvního čerpání vývozního úvěru, nebo po dočerpání vývozního úvěru a v období splácení v pravidelných šestiměsíčních intervalech od prvního dne doby splácení vývozního úvěru až do úplného splacení vývozního úvěru. V případě vzniku přebytku úrokových rozdílů je banka vývozce povinna tento přebytek převést na příjmový účet státního rozpočtu vždy do 15 pracovních dnů ode dne odeslání oznámení o převodu přebytku úrokových rozdílů.

(7) V případě vzniku nároku banky vývozce na dorovnání úrokových rozdílů Ministerstvo financí provede úhradu úrokových rozdílů do 15 pracovních dnů od doručení žádosti o dorovnání úrokových rozdílů.

(8) Ministerstvo financí provádí kontrolu dodržování podmínek a povinností stanovených tímto zákonem. V případě porušení těchto podmínek nebo povinností může Ministerstvo financí rozhodnout o lhůtě pro vyřazení ze systému dorovnávání úrokových rozdílů a o vrácení prostředků uhrazených ze státního rozpočtu po odpočtu přebytků úrokových rozdílů převedených bankou vývozce do státního rozpočtu a současně stanovit úroky z této částky v obvyklé výši.

(9) V případě, že banka vývozce nedodrží lhůtu pro převod přebytku úrokových rozdílů podle odstavce 6 nebo lhůtu pro vrácení prostředků uhrazených ze státního rozpočtu podle odstavce 8, je povinna uhradit penále ve výši 1 promile z dlužné částky za každý den prodlení, nejvýše však do výše dlužné částky.

(10) Způsob výpočtu dorovnávání úrokových rozdílů a odměnu banky vývozce v závislosti na výši vývozního úvěru stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.“.

Čl. II

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

D Ů V O D O V Á Z P R Á V A

O b e c n á č á s t

Změna zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá z Národního protikrizového plánu vlády, schváleného usnesením vlády ze dne 16. února 2009 č. 204. V bodu II odst. 1 tohoto usnesení se ukládá členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy důsledně realizovat již přijatá opatření k řešení dopadů krizového vývoje. Mezi tato opatření patří podle bodu 2.14. změna zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, zahrnující zapojení komerčních bank do státem podporovaného úvěrování vývozu, změna přístupu z podpory vývozu zboží „národního původu“ na podporu vývozu „v národním zájmu“, rozšíření možnosti financování a pojištění exportních a investičních úvěrů zahraničním společnostem a umožnění poskytování předexportních úvěrů na financování vývozu výsledků vědy a výzkumu. Národní protikrizový plán vlády ve svém důsledku nahrazuje hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA) schválené usnesením vlády ze dne 13. srpna 2007 č. 877; při jehož zpracování (za účasti Národní ekonomické rady vlády) byla zvažována řada variant různých opatření a výběr z těchto variant již provedla vláda schválením tohoto plánu. Závěrečnou zprávu hodnocení dopadů regulace však pro účely objasnění navrhovaných změn uvádíme:

I.
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace

1.
Důvod předložení

Důvodem předložení je legislativní úprava podpory exportu tak, aby odpovídala současným trendům a praxi ve světě a zejména v zemích EU. Účast českých vývozců v mezinárodním obchodu v rámci světové globalizace ekonomiky klade stále vyšší nároky nejen na jejich schopnost zapojit se do mezinárodní spolupráce, ale zejména na jejich přímou přítomnost na zahraničních trzích a schopnost využívat zahraniční spolupráci. Předložená novela zákona je v souladu se záměry Exportní strategie ČR pro období 2006 – 2010 schválené usnesením vlády ČR č. 1569 ze dne 7. prosince 2005.

Název

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností

Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb. , o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, byl zásadně novelizován v roce 2002, kdy byla provedena transpozice směrnic a dalších závazných předpisů ES pro podporu vývozu. Od té doby byl zákon pouze doplňován o drobné úpravy a změny. Podpora vývozu formou pojišťování a financování vývozních úvěrů byla, a stále je, poskytována pouze přímým obchodním vztahům: český výrobce vyrobí zboží, resp. vývozce vyveze zboží přímo odběrateli v zahraničí. Vlivem globalizace a stále větší mírou otevřenosti české ekonomiky se současný trend zásadním způsobem změnil jednak ve vyvážených objemech, kdy jsou pojišťovány a financovány stále větší vývozní celky, jednak způsobem pronikání na zahraniční trhy, což vyžaduje nové formy financování a jejich podpory formou pojištění úvěrových a investičních rizik.

V celé řadě průmyslových oborů je vývoz do většiny zemí možný pouze za předpokladu trvalé přítomnosti firmy na daném trhu formou podnikatelského subjektu s místní registrací. Z tohoto důvodu je nutno změnit přístup z podpory vývozu zboží „národního původu“ na podporu vývozu „v národním zájmu“. Stávající forma podpory vývozu národního původu umožňuje vývozcům pojišťovat pouze ty vývozy, které nevyžadují jeho přítomnost na zahraničních trzích. K pronikání na zahraniční trhy není státem zohledněna potřeba vývozců zakládat afilace, nebo takové dceřinné společnosti, které by byly nejen trvale přítomny na zahraničním trhu, ale zboží českého původu zkompletovaly na místě a jako celek prodaly, čímž by vývozci snížily náklady a tudíž by mu umožnily být více konkurenceschopným. Tato forma podpory vývozu „národního původu“ je již překonaná a státní podporu vývozu je nutno posunout na systémově vyšší stupeň, podporu vývozu „v národním zájmu“ - podpory dlouhodobého pronikání českých subjektů na dané trhy a vytváření potenciálu pro další české vývozy. Podporou vývozu „v národním zájmu“ se zde tedy rozumí taková podpora českých vývozců, která zahrnuje i zakládání dceřinných společností v zahraničí a využívání jejich místní přítomnosti pro pronikání na zahraniční trhy. Tyto dceřinné společnosti mohou být zakládány za podmínky většinového vlastnictví anebo kontroly české mateřské společnosti nad dceřinnou společností a případně i s minoritní majetkovou účastí místních subjektů. Mohou být pověřeny takovými konečnými pracemi na zboží českého původu, které jsou z hlediska nákladovosti výhodnější provádět na místě (kompletace, konečné úpravy, stavební práce, apod.). Podpora vývozu pak spočívá v tom, že o pojištění a financování může požádat i tato dceřinná společnost v zahraničí. Pro vývozce to bude znamenat širší možnost podpory vývozu včetně podpory investic v zahraničí. Navíc bude možno považovat jako součást vývozu i výrobu, realizovanou na základě aplikace vědy a výzkumu ve výrobě určené pro vývoz. Podpora vývozu v „národním zájmu“ přispěje k významné podpoře vývozů s větší přidanou hodnotou a bude mít pozitivní dopad na zvýšení zaměstnanosti v oblastech , které mají vysoké požadavky na vzdělání a specifické znalosti. Tyto skutečnosti budou mít současně dopad jak na příjmové straně státního rozpočtu formou vyššího výběru daní, tak na jeho výdajové straně úsporou prostředků vynakládaných na podporu zaměstnanosti, resp. na dávky v nezaměstnanosti.

Označení „podpora vývozu v národním zájmu“ je pojem užívaný v současné době již většinou úvěrových pojišťoven z vyspělých členských států OECD (např. Kanada, Dánsko, Švédsko, Belgie či Velká Británie), které k tomuto principu přistupovaly od počátku 90. let v reakci na globalizační procesy a potřeby jejich vlastních vývozů. Největší vlna pak proběhla mezi lety 2003-2007, kdy se k tomuto principu přihlásilo nejvíce zemí. V té době také začaly i české podniky projevovat zájem o pojištění svých dceřinných společností a tento trend postupně významně zesílil.

Pojem podpory vývozu v národním zájmu není konečný a stále se vyvíjí. V současné době zaznamenáváme i pokročilejší formy, které směřují např. i do zabezpečení surovinových zdrojů pro danou zemi. Zavedení podpory vývozu v národním zájmu je v době nastávající ekonomické recese stále výraznější potřebou. Rozšíření forem podpory vývozu je jedním z významných nástrojů, kterým je možné přispívat k růstu národní hospodářství..Vedle přijetí principu podpory vývozu v národním zájmu se v současné době jeví i druhý okruh státní podpory vývozu za velice aktuální, a to zavedení systému dorovnávání rozdílu úrokových sazeb.

Systém dorovnávání úrokových rozdílů (Interest Make-Up Scheme, dále jen „IMU“) je uplatňován v řadě zemí Evropské unie. Tento systém je upraven mezinárodními pravidly, jež jsou obsažena v tzv. Konsensu OECD (Ujednání OECD o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry, Arrangement on Officially Supported Export Credits) a jež upravují státní podporu středně a dlouhodobých vývozních úvěrů uplatňovaných zejména při vývozu strojírenského zboží a investičních celků.

Konsensus OECD definuje 3 základní instrumenty státní podpory:

(i) pojišťování nebo garantování exportních úvěrů,

(ii) přímé financování a refinancování a

(iii) dorovnávání úrokových rozdílů -IMU.

Z těchto instrumentů je v ČR plně využíváno (i) pojištění úvěrových rizik v činnosti Exportní garanční a pojišťovací společnosti a.s. (EGAP) a (ii) přímé financování a refinancování zajišťované Českou exportní bankou a.s.(ČEB). Zavedením systému dorovnávání úrokových rozdílů komerčním bankám se systém státní podpory exportu v ČR stane kompletním v tom smyslu, že jeho stávající struktura bude doplněna o standardní nástroj podpory exportu dle mezinárodních pravidel stanovených OECD.

Systém IMU je založen na obousměrném dorovnávání fixních úroků stanovených na bázi CIRR
s náklady na pořízení zdrojů komerčních bank ze/do státního rozpočtu. Za náklady na pořízení zdrojů komerčních bank se všeobecně považují pohyblivé úroky mezibankovního trhu v příslušných měnách (EURIBOR, LIBOR), k nimž se připočítává určitá odměna (stanovovaná zpravidla ministerstvy financí členských zemí OECD) na pokrytí nákladů a zbytkových rizik bank. Výsledný úrok se porovnává v pravidelných intervalech (nejčastěji 6-měsíčních) po celou dobu platnosti úvěru s úrokem na bázi CIRR, dohodnutým jednorázově při podpisu exportní úvěrové smlouvy. Rozdíl k tíži banky je bance hrazen státním rozpočtem, případný opačný rozdíl odvádí banka do státního rozpočtu. Banka přihlašuje úvěr do systému při jeho sjednání a daný režim fixních úroků, dotací resp. odvodů platí pro daný úvěr po celou dobu jeho čerpání a splácení.

Aplikací systému tak bude zajištěn princip rovného přístupu všech bank ke státní podpoře financování vývozu a odstraněna údajná konkurenční výhoda ČEB při poskytování exportních úvěrů za fixní sazby, čímž se potvrdí její komplementární role při financování českého vývozu. Na podmínky poskytování vývozního úvěru zavedení IMU nebude mít vliv, neboť i komerční banky musí striktně v tomto případě dodržovat pravidla Konsensu.

Podle zkušeností zemí OECD, které systém provozují už dlouhou dobu, jsou nároky na státní rozpočet dlouhodobě vyrovnané; tím je rovněž splňován zásadní požadavek na všechny formy poskytování státní podpory vývozu podle Konsensu OECD. Výsledný dopad závisí na počtu a velikosti exportních úvěrů přihlášených bankami do IMU, výši odměny přiznané komerčním bankám a zejména na relaci ve vývoji pohyblivých (zpravidla 6 měsíčních) sazeb mezibankovního trhu a fixní úrokové sazby na bázi CIRR. Obvyklá odměna komerčním bankám činí 0,5 %, případně podle velikosti úvěru až 0,7% (u úvěrů menšího rozsahu). Pro jednotlivé roky nelze přesnější částky možných výdajů ze státního rozpočtu stanovit, protože nelze predikovat vývoj úrokových sazeb, které budou systémem dorovnávány. Nelze rovněž predikovat velikost a počty úvěrů, které budou do systému zařazeny. Předpokládá se, že v žádném rozpočtovém roce nepřekročí náklady z titulu dorovnání úrokových rozdílů částku Kč 100 mil. Tato částka vychází z dosavadních zkušeností s výší každoroční dotace úrokových rozdílů ČEB a podílu této banky na jedné straně a komerčních bank na straně druhé na celkové hodnotě exportních úvěrů pojištěných EGAP.

Stejně jako v případě ostatních forem státní podpory vývozu nebude na dorovnávání úrokových rozdílů právní nárok. Při posuzování žádostí o zařazení do systému IMU bude třeba vzít v úvahu objem finančních prostředků ve státním rozpočtu na příslušný kalendářní rok. Způsob výpočtu dorovnávání úrokových rozdílů bude stanoven vyhláškou Ministerstva financí.

2.
Návrh variant řešení

Varianta 0: „nulové opatření“

Pojištění a financování se státní podporou českých vývozců nebude zahrnovat i pojištění a financování jejich dceřiných společností na zahraničních trzích za podmínky většinového vlastnictví anebo kontroly dceřiné společnosti českou mateřskou společností, což bude mít za následek snížení konkurenceschopnosti českých vývozců. Dopady do státního rozpočtu lze odhadnout pouze řádově, neboť mají pouze nepřímou podobu ve formě nedosažení očekávaného zisku z příjmů z vývozu resp. investic, nebo ve formě nákladů na podporu v nezaměstnanosti v případě podniků, které nemohly získat pojištění rizik spojených s vývozem a investicemi v zahraničí; nemožnost pojistit tak tyto vývozní úvěry je dovedla až k vlastní platební neschopnosti.

Nezapracováním dorovnávání úrokových rozdílů (IMU) do novely zákona, nebude možné dosáhnout stavu, aby se komerční banky zapojily účinněji do systému podpory českých exportérů. Lze předpokládat, že by současně došlo ke zvýšení nákladů na pořizování zdrojů pro ČEB v podobě nutně vyšších dotací úrokových rozdílů ze státního rozpočtu pro ČEB, a to až do výše cca 150 mil. Kč ročně v závislosti na rozsahu a možnostech realizace vývozu na zahraničních trzích, vývoji úrokových sazeb CIRR a podmínek mezibankovního trhu.

Varianta 1:

EGAP bude moci pojišťovat a ČEB financovat i dceřiné společnosti, na zahraničních trzích za podmínky většinového vlastnictví anebo kontroly dceřiné společnosti, českou mateřskou společností. Bude to znamenat možnost rozšíření nabídky EGAP, která při požadavku dlouhodobého vyrovnaného hospodaření EGAP bude průběžně kryta z jejích vlastních zdrojů. Pouze v případě naplnění pojistné kapacity portfoliem pojištěných úvěrů, investic a záruk dojde ke zvýšení pojistné kapacity EGAP na novou úroveň stanovenou ve státním rozpočtu. Navýšení pojistné kapacity však neznamená žádný bezprostřední výdaj ze státního rozpočtu, neboť stávající pojistná angažovanost schválená ve státním rozpočtu ve výši 150 mld. Kč pokryje toto navýšeni pojistné kapacity EGAP.

Zavedení systému IMU spočívá v tom, že komerční banky budou v menší míře žádat o finanční zdroje od ČEB formou refinancování, ale budou financovat vývozní úvěr s fixní sazbou na bázi CIRR z vlastních zdrojů s tím, že rozdíl mezi jejich úrokovými náklady a úroky na bázi CIRR bude vypořádáván se státním rozpočtem. Stát z komerčních bank snímá tržní úroková rizika (vyplývající z rozdílu úrokových sazeb zdrojů za pohyblivé sazby a úrokových sazeb úvěrů poskytnutých za sazby pevné), přičemž na druhé straně jim limituje maximální výši odměny.

Dojde k výraznému zvýšení úrovně celkového komfortu pro vývozce, neboť jejich potřeby financování za pevné sazby na bázi CIRR budou zajišťovány větším počtem bank než převážně jen ČEB nebo jejím prostřednictvím při refinancování bank.

Zapracováním dorovnávání úrokových rozdílů (IMU) do novely zákona se dosáhne stavu, že se komerční banky zapojí do systému podpory českých exportérů s tím, že z dlouhodobého hlediska je tento systém vyrovnaný bez požadavků na státní rozpočet (viz výše).

3.
Dotčené subjekty

Dotčenými subjekty, na které má navrhovaná úprava přímý či nepřímý dopad, jsou především čeští exportéři, v jejichž prospěch byl návrh novely zpracován, komerční banky, EGAP a.s., ČEB a.s. a Ministerstvo financí.

4. Vyhodnocení nákladů a přínosů

Identifikace nákladů a přínosů všech variant

Náklady a přínosy přehledně shrnují následující tabulky:

Výhody

Nevýhody

Varianta 0

„národní zájem“

„IMU“

- Nedojde k zatížení státního rozpočtu o

převod úrokových rozdílů komerčním

bankám ve výši 100 mil. Kč.

„národní zájem“

· Čeští vývozci budou nuceni jiným způsobem (a obvykle nákladněji) zajistit úvěry a investice svým zahraničním dceřiným společnostem nebo tato rizika nést. Některé vývozy vůbec nebudou moci smluvně zajistit a realizovat, s dopady do hospodaření podniků a zaměstnanosti.

„IMU“

· Zvýší se náklady na pořizování zdrojů pro ČEB v podobě nutně vyšší dotace úrokových rozdílů pro ČEB ve výši 150 mil. Kč.

Varianta 1

„národní zájem“

· EGAP bude moci pojišťovat i dceřiné společnosti na zahraničních trzích.

· V případě sjednání tohoto pojištění bude EGAP inkasovat pojistné.

· Zlepšení pozice čs. exportérů na zahraničních trzích, zvýšení jejich konkurenceschopnosti.

„IMU“

· Vývozci budou mít širší možnosti financování úvěrů se státní podporou a budou moci sjednávat větší objem exportu s příslušnou komerční bankou.

· Vývozci budou mít současně i možnost výběru komerční banky, která jim nabídne nejvýhodnější podmínky podpory exportu.

· Dojde k širšímu zapojení komerčních bank do systému podpory českých exportérů s využitím vlastních zdrojů bank, což bude mít pozitivní dopad na celkový export a zaměstnanost v ČR.

· Nedojde k dalším nákladům na státní rozpočet z důvodů navýšení nákladů na pořizování zdrojů pro ČEB v podobě nutně vyšší dotace úrokových rozdílů pro ČEB ve výši 150 mil. Kč.

„národní zájem“

- Drobné výdaje EGAP spojené se zavedením nových pojistných produktů a úhrada případných pojistných událostí.

„IMU“

· Maximální dopad na státní rozpočet 100 mil. Kč ročně; avšak z dlouhodobého hlediska předpoklad bez finančních dopadů

· Náklady na 1 pracovníka cca 500.000 Kč ročně

· Jednorázové náklady na software pro MF maximálně ve výši 100.000 Kč;

Varianta 0 (nulové řešení) - (všechny hodnoty jsou v mld. Kč)

Vliv na:

Popis:

Přínos:

Náklad:

EGAP

“národní zájem”

předepsané pojistné

větší využití stávající pojistné angažovanosti (PA)

požadavky na státní rozpočet z důvodu tohoto zvýšení PA

požadavky na dotaci ze státního rozpočtu do fondů EGAP

náklady na zavedení produktu + další na jeho běžnou realizaci (provozní)

veškeré náklady spojené s rizikem vzniku pojistné události; (škody mají nahodilý charakter)

“IMU”

větší využití stávající PA

Souhrnně:

Státní rozpočet - MF

“národní zájem”

umožnění realizace obchodního případu pojištěním EGAP v rámci podpory exportu

event. dodatečné daňové příjmy do státního rozpočtu při reinvestování (v ČR) zisku z činnosti dceřiných společností)

“IMU”

dlouhodobé finanční dopady v jednotlivých letech ve formě nákladů na pořizování zdrojů pro ČEB v podobě nutně vyšší roční dotace úrokových rozdílů pro ČEB;

0,15

administrace systému dorovnávání úrokových sazeb zajišťovaná MF

Souhrnně:

0,15

Vývozce/

Investor

“národní zájem”

zaplacení pojistného vývozcem/ investorem

likvidace pojistné události; (škody mají nahodilý charakter)

zisk po zdanění v zemi umístění dceřiné společnosti

“IMU”

zisk z titulu zvýšeného vývozu a z investice v zahraničí

Souhrnně:

Komerční banky

“IMU”

nezavedení a neprovozování systému “IMU”

Souhrnně:

“národní zájem” a “IMU”

vliv na saldo ZO

vliv na zaměstnanost

(nekvantifikovatelná veličina, nejsou známi konkrétní zákazníci)

Souhrnně:

CELKEM

0,15

Varianta 1 (realizace) - (všechny hodnoty jsou v mld. Kč)

Vliv na:

Popis:

Přínos:

Náklad:

EGAP

“národní zájem”

předepsané pojistné

0,1

větší využití stávající PA

5,0

požadavky na státní rozpočet z důvodu tohoto zvýšení PA

požadavky na dotaci ze státního rozpočtu do fondů EGAP

náklady na zavedení produktu + další na jeho běžnou realizaci (provozní)

0,001

veškeré náklady spojené s rizikem vzniku PU; (škody mají nahodilý charakter, které lze stěží odhadnout; budou hrazeny z pojistných fondů EGAP)

cca 0,075

“IMU”

předepsané pojistné

0,001

větší využití stávající PA

0,05

veškeré náklady spojené s rizikem vzniku PU; (škody mají nahodilý charakter, nicméně jejich odhadovaná roční výše činí

0,025

Souhrnně:

5,151

0,101

Státní rozpočet - MF

“národní zájem”

umožnění realizace obchodního případu pojištěním EGAP v rámci podpory exportu

event. dodatečné daňové příjmy do státního rozpočtu při reinvestování (v ČR) části zisku z činnosti dceřiných společností*)

0,05

“IMU”

dlouhodobé finanční dopady v jednotlivých letech

max. 0,1 ročně

administrace systému dorovnávání úrokových sazeb na MF

0,0006 (IT + 1 pracovník pro MF)

Souhrnně:

0,05

0,1006

Vývozce/

Investor

“národní zájem”

zaplacení pojistného vývozcem/ investorem

(možnost realizovat projekt)

0,1

likvidace pojistné události; (škody mají nahodilý charakter, nicméně jejich odhadovaná roční výše činí

inkaso pojistného plnění; odhad : 0,075)

zisk po zdanění v zemi umístění dceřiné společnosti

0,25

“IMU”

zisk z titulu zvýšeného vývozu a z investice v zahraničí

0,05

Souhrnně:

0,075 až 0,3 **)

0,1

Komerční banky

“IMU”

zavedení a provozování systému “IMU”

zvýšení objemu vývozu nelze vyčíslit

0,1

Souhrnně:

0,1

“národní zájem” a “IMU”

vliv na saldo ZO

10,0

vliv na zaměstnanost

(nekvantifikovatelná veličina, nejsou známi konkrétní zákazníci)

mírné zvýšení

Souhrnně:

10,0

CELKEM

15,276 až 15,501

0,4016

*) odhad činí cca 20 % z zpět do ČR převedeného zisku.

**) rozmezí mezi absolutním škodním průběhem a převedením zdaněného zisku za předpokladu všeobecně bezeškodního průběhu.

Konzultace

Návrh zákona byl zpracován ve spolupráci s Ministerstvem financí a byl konzultován s Exportní garanční a pojišťovací společností, a.s. a s Českou exportní bankou, a.s. Všechny připomínky uplatněné v rámci těchto konzultací byly zapracovány do materiálu.

5.
Návrh řešení

Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Zachování současného stavu, tedy přijetí „nulového opatření“, omezí rozvoj státní podpory vývozu z České republiky, což bude mít potažmo negativní dopad na některé české exportéry spočívající zejména ve snížení jejich konkurenceschopnosti. Aplikací varianty 1 dojde k posílení konkurenceschopnosti českých vývozců, protože si budou moci pojistit své investice do svých dceřiných společností v zahraničí, aby lépe pronikali na zahraniční trhy.

Pozitivním dopadem IMU je primárně zpřístupnění podpořeného financování širšímu okruhu českých exportérů, sekundárně zvýšení růstu HDP ČR a vyšším odvodům daní z příjmů do státního rozpočtu ze strany exportérů.

Nejvhodnějším řešením je z výše uvedených důvodů varianta 1.

Doporučená varianta (s výjimkou zapracování IMU do zákona, kdy se předpokládá krátkodobý dopad na státní rozpočet ve výši maximálně 100 mil. Kč ročně) nepředpokládá finanční dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.

Implementace a vynucování

Implementace zákonných ustanovení bude probíhat zejména formou úpravy stávajících pojistných produktů, resp. způsobu financování a vytvořením mechanismu pro zavedení IMU do praxe.

Přezkum účinnosti

Povaha záležitosti ani navrhované řešení nezakládají předpoklad přezkumu účinnosti.

Navrhuje se požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o vyslovení souhlasu s návrhem novely zákona č. 58/1995 Sb. již v prvním čtení v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. Důvodem tohoto požadavku je nutnost přijmout navrhovaná opatření na podporu hospodářského růstu co nejdříve, a to zejména vzhledem k tomu, že opatření navrhovaná zákonem jsou součástí Národního protikrizového plánu vlády.

II. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Na danou oblast se vztahuje ustanovení článku 2 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Jeho obsah a účel je promítnut do všech ustanovení návrhu nové právní úpravy, zejména v čl. I. bodu 1 návrhu novely, kterým se předmět zákona rozšiřuje o státní podporu vývozu poskytovanou formou dorovnávání rozdílů úrokových sazeb, a dále ustanoveními rozšiřujícími státní podporu vývozu i na dceřinné společnosti investorů.

III. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii

Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, ani judikatura Evropského soudu pro lidská práva se na danou oblast nevztahují. Návrh zákona plně zohledňuje Konsensus OECD (Ujednání OECD o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry, Arrangement on Officially Supported Export Credits), který sice není pro Českou republiku právně závazný, avšak který je všemi členskými státy OECD dobrovolně dodržován. Konsensus OECD byl rovněž přejat do sekundárního práva Evropské unie a v současnosti je upraven rozhodnutím Rady ze dne 22. prosince 2000, kterým se nahrazuje rozhodnutí ze dne 4. dubna 1978 o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů (2001/76/ES). Toto rozhodnutí bylo dále doplněno rozhodnutím 2001/77/ES ze dne 22. prosince 2000, kterým se stanoví zvláštní pravidla financování projektů v oblasti vývozních úvěrů a změněno rozhodnutím Rady ze dne 22. července 2002 s ohledem na vývozní úvěry pro lodě (2002/634/ES).

Z v l á š t n í č á s t

K Čl. I.

K bodu 1:

Navrhuje se nahradit úhrady úrokových rozdílů jakožto již nevyužívané opatření k podpoře exportu dorovnáváním úrokových rozdílů. To představuje novou formu státní podpory exportu, která je běžně používána v zemích EU i v řadě dalších zemí v souladu s mezinárodními pravidly stanovenými OECD. Definice dorovnávání úrokových rozdílů je uvedena v § 1 odst. 4.

K bodu 2:

Změna přístupu z podpory vývozu „národního původu“ na podporu vývozu „v národního zájmu“, v sobě zahrnuje rozšíření podpory investic formou pojišťování a financování úvěrů na investice. V souladu s pravidly obezřetného podnikání bank (Basel II) je nutno umožnit krytí i komerčních rizik spojených s poskytováním úvěrů na investice. EGAP má s tímto typem rizik dlouhodobé zkušenosti a považuje je z hlediska rizikovosti za únosná a tudíž i pojistitelná. Úvěr na investice byl vždy pojišťován jako součást pojištění investice, ale přijetím nových pravidel obezřetnosti bank (Basel II) je nutnost formálně toto pojištění vyčlenit. Obdobná pojištění jsou nabízena i v zahraničí. Pojišťování a financování úvěrů na investice je jedním ze základních pilířů podpory českých investorů při pronikání na zahraniční trhy.

K bodu 3:

Cílem navrhované změny je, aby o pojištění investic v zahraničí mohla žádat vedle české právnické osoby nově i zahraniční dceřinná společnost české právnické osoby.

K bodu 4:

Rozšíření pojištění rizik spojených s pronikáním českých investorů na zahraniční trhy patří k základním zájmům celého systému státní podpory vývozu. Nově bude možné pojišťovat i investory proti ztrátám spojeným s přípravou a realizací obchodních činností. EGAP pojišťuje obdobný typ rizik pro pronikání vývozců na zahraniční trhy. V případě pronikání českých podnikatelů na zahraniční trhy se prakticky smývá rozdíl mezi pojmem vývozce a investor.

K bodu 5:

V souvislosti se zavedením principu „národního zájmu“ se podpořené financování rozšiřuje o možnost poskytování přímých úvěrů zahraniční společnosti na financování vývozu a na financování investice.

K bodu 6:

Definuje se nový způsob státní podpory exportu formou dorovnávání úrokových rozdílů na úroveň pevných úroků pro euro a americký dolar, a to převodem ze státního rozpočtu resp. do státního rozpočtu. Režim systému je uveden v § 7a zákona.

K bodu 7:

V definici banky investora se navrhuje nahradit spojení “úvěr související s investicí” termínem “úvěr na investici” tak, aby tento termín odpovídal definici v § 2 písm.jj).

K bodu 8:

Rozšíření státní podpory vývozu na princip národního zájmu zahrnuje i pojišťování a financování předexportních úvěrů pro vývoz již pro fázi vývoje zboží a služeb před uskutečněním jejich vývozu. Podporována tedy bude komercializace zhmotnělých výstupů vědy a výzkumu, které jsou již ve fázi vývoje, tedy zavádění nových výsledků do výroby a s tím souvisejících nákladů.

K bodům 9 a 10:

Navrhované úpravy umožní, aby i dceřinné společnosti českých vývozců dále vynakládaly investice, neboť vzhledem k preferenčním zacházením založeným mezinárodními obchodními dohodami nebo dohodami o zamezení dvojího zdanění, ochraně investic, atd. v různých teritoriích může být rozumnější a pro vývozce výhodnější pronikat na další teritoria prostřednictvím své existující dceřinné společnosti v zahraničí.

K bodu 11:

Navrhuje se oprava gramatické chyby textu zákona.

K bodu 12:

Navrhuje se vypustit poslední část věty, která se vlivem změny textu Konsensu OECD dostala do rozporu s tímto textem. Důvodem této změny je skutečnost, že platné znění Konsensu umožňuje, aby výše místních nákladů překročila výši hotovostní platby placené dovozcem.

K bodu 13:

V souvislosti se zavedením principu podpory vývozu v národním zájmu se navrhuje formální změna textu zákona. Bude-li český výrobek dodáván zahraniční společností, tedy dceřinnou společností českého vývozce, bude tato pojištěna a již se z formálního hlediska nebude jednat o vývoz, nýbrž o dodávku.

K bodu 14 :

Navrhované změny umožní rozšíření možnosti pojištění a financování vývozních úvěrů v souladu s principem podpory vývozu v národním zájmu i pro zahraniční společnosti, tedy dceřinné společnosti českých výrobců a vývozců, které budou pověřeny kompletací nebo dalšími pracemi na místě dodání v zahraničí.

K bodu 15:

Navrhuje se odstranit zjevná chyba v textu spočívající v tom, že zahraniční fyzické osoby zpravidla trvalý pobyt mimo území České republiky vůbec nemají, neboť jejich domovský stát tento institut nezná. Proto se navrhuje definovat zahraniční fyzickou osobu jakožto osobu, která nemá trvalý pobyt na území České republiky.

K bodu 16:

Těmito změnami dochází k přijetí principu podpory vývozu “v národním zájmu”, který umožní přítomnost vývozce nebo investora na zahraničním trhu a tím snazší pronikání a efektivnější realizaci vývozu, případně investice v zahraničí. Definice zahraniční společnosti vychází z toho, že se jedná o právnickou osobu se sídlem v zahraničí přímo nebo nepřímo ovládanou českým investorem, tedy právnickou osobou se sídlem na území ČR. Pro účely vymezení pojmu zahraniční společnost se navrhuje stanovit tři nejčastější formy ovládání, které jsou taxativně vymezeny v § 2 písm. ii).

Dále se navrhuje v § 2 písm. jj) zákonná definice pojmu „úvěr na investici“, který je použit v § 1 odst. 2 písm. b). Úvěr na investici se poskytuje investorovi nebo zahraniční společnosti za účelem založení, získání nebo zvýšení podílu v zahraniční společnosti nebo pro činnost zahraniční společnosti, což je poskytování zejména úvěrů pořízení dlouhodobého investičního majetku (pořízení výrobních hal, strojního vybavení, atd.) či předem definovaných provozních úvěrů v souvislosti s předmětem podnikání zahraniční společnosti (financování výroby, pohledávek atd.). Tento typ úvěrů je běžně pojišťován jako součást pojištění investice, nicméně v souvislosti se zavedením principů obezřetnosti bank Basel II nabyl na významu. Vzhledem k tomu, že § 1 odst. 2 předurčuje pojistné produkty EGAP, je důležité definovat i tento typ úvěrů.

K bodu 17:

V rámci projednávání novely zákona č. 58/1995 Sb., provedené zákonem č. 23/2006 Sb., došlo v ustanovení § 3 k vypuštění jediné podmínky k poskytnutí úhrady úrokových rozdílů, a to pojištění vývozních úvěrových rizik, popřípadě udělení souhlasu s jiným zabezpečením těchto rizik. Tato změna však nebyla promítnuta v nadpisu tohoto paragrafu. Navrhovaná změna rovněž reflektuje navrhované zrušení poskytování úhrad úrokových rozdílů.

K bodu 18:

Navrhuje se vypustit část věty, která ukládá EGAP udržovat 30% majetkový podíl v Komerční úvěrové pojišťovně. Upravovat tento podíl pro komerční pojišťovny zákonem se jeví jako nesystémové, neboť výše podílu mateřské společnosti v její dceřinné společnosti by měla být flexibilní a zákon by měl umožnit upravovat výši tohoto podílu podle okolností a potřeb.

K bodu 19

Navrhuje se změnit perioda předkládání zpráv o činnosti EGAP a ČEB z pololetní na roční. Jedná se o opatření snižující administrativní zátěž společnosti i Poslanecké sněmovny. Obdobnou periodu mají i jiné instituce (např. ČNB). Poslanecké sněmovně tak bude předkládaná zpráva za uplynulý kalendářní rok.

K bodům 20 a 21:

Jedná se o zrušení opatření k podpoře exportu, které se od roku 1995 vůbec nevyužívá, je ekonomicky neodůvodněné a ve státním rozpočtu se od roku 1995 nerozpočtuje.

K bodu 22:

Formy státní podpory exportu jsou v § 1 doplněny o dorovnávání úrokových rozdílů na úroveň fixních úroků na bázi sazeb CIRR pro jednotlivé měny formou převodu, resp. odvodu pro komerční banky. Legální definice je uvedena v § 1 odst. 4 zákona a režim systému je uveden v § 7a zákona. Předpokládá se, že režim bude administrován Ministerstvem financí, které bude posuzovat splnění nezbytných podmínek a náležitostí, resp. parametrů systému dorovnávání úrokových rozdílů. Na zařazení do systému nebude existovat právní nárok. Konkrétní způsob výpočtu dorovnávání úrokových rozdílů a výše odměny banky vývozce budou stanoveny prováděcím předpisem Ministerstva financí.

K Čl. II.

Vzhledem k negativně se vyvíjejícím údajům o výkonnosti ekonomiky je nutné přijmout opatření na podporu hospodářského růstu co nejdříve.

Proto se navrhuje, aby tato právní úprava začala platit již dnem vyhlášení.

V Praze dne 27. dubna 2009

předseda vlády

ministr průmyslu a obchodu

� CIRR je tzv. Commercial Interest Reference Rate. Jedná se o minimální pevnou úrokovou sazbu, za kterou může banka poskytnout úvěr na podporu exportu, aniž by byl tento úvěr považován podle mezinárodních pravidel za nedovolenou státní podporu exportu. Sazby CIRR se odvozují od výnosů státních dluhopisů na trhu v příslušné měně. K tomuto základu se připočítává marže 1%. Sazby CIRR jsou vyhlašovány OECD každý měsíc.

Platn� zn�n� ��sti z�kona �. 58 s vyzna�en�m navrhovan�ch zm�n.doc
Platné znění části zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:

ČÁST PRVNÍ

POJIŠŤOVÁNÍ A FINANCOVÁNÍ VÝVOZU SE STÁTNÍ PODPOROU

§ 1

nadpis vypuštěn

(1) Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství1) a závazky vyplývajícími z členství České republiky ve Světové obchodní organizaci1) státní podporu vývozu poskytovanou formou pojištění vývozních úvěrových rizik, podpořeného financování, a úhrady dorovnávání úrokových rozdílů.

(2) Pojištěním vývozních úvěrových rizik se pro účely tohoto zákona rozumí

a) pojištění krátkodobých vývozních úvěrů proti nezaplacení v důsledku teritoriálních nebo kombinovaných teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik,

b) pojištění dlouhodobých vývozních úvěrů a úvěrů na investice proti nezaplacení v důsledku teritoriálních nebo kombinovaných teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik, nebo nezaplacení v důsledku tržně nezajistitelných komerčních rizik,

c) pojištění investic českých právnických osob v zahraničí proti teritoriálním rizikům, především proti riziku zamezení převodu výnosu z investice, vyvlastnění, nebo politicky motivovaného násilného poškození,

d) pojištění proti ztrátám vývozců a investorů spojeným s přípravou a realizací obchodních činností,

e) pojištění úvěrů poskytnutých výrobci nebo vývozci na financování výroby určené pro vývoz proti riziku nesplacení úvěru v důsledku neschopnosti výrobce nebo vývozce splnit podmínky smlouvy o vývozu,

f) pojištění bankovních záruk nebo jiných služeb poskytnutých bankou vývozce zahraniční osobě za vývozce proti riziku nesplnění smluvních závazků vývozce ze smlouvy o vývozu,

g) pojištění rizik kurzové ztráty české koruny vůči cizím měnám vzniklé v případě pojistného plnění v důsledku rozdílu kurzu platného při sjednání pojistné smlouvy a kurzu platného při výplatě pojistného plnění,

h) zajišťovací činnost2) vůči zahraničním úvěrovým pojišťovnám ve vztahu k pojištění poskytnutému podle písmen a), b) a f) v souvislosti s účastí vývozce na dodávkách zboží nebo poskytnutí služeb dovozci uskutečněných zahraniční osobou, a to v rozsahu podílu vývozce na těchto dodávkách,

i) zajišťovací činnost vůči úvěrovým pojišťovnám ve vztahu k pojištění vývozu proti tržně nezajistitelným teritoriálním a tržně nezajistitelným komerčním rizikům,

j) pojištění a zajištění úvěrů malých a středních podnikatelů s trvalým pobytem nebo sídlem na území České republiky.

(3) Podpořeným financováním se pro účely tohoto zákona rozumí krátkodobé a dlouhodobé financování a poskytování vývozních úvěrů, úvěrů na financování výroby pro vývoz, úvěrů na investice a na projektové financování a krátkodobé a dlouhodobé poskytování finančních služeb souvisejících s vývozem za podmínek tohoto zákona formou

a) refinančních úvěrů bance vývozce na financování vývozu, bance vývozce a bance výrobce na financování výroby pro vývoz, bance investora na financování investice, bance vývozce na projektové financování a přímých úvěrů vývozci, zahraniční společnosti nebo zahraniční osobě na financování vývozu, vývozci a výrobci na financování výroby pro vývoz, investorovi na financování investice a vývozci na projektové financování,

b) finančních služeb souvisejících s vývozem, které zahrnují především

1. bankovní záruky,

2. otevírání akreditivů a platební styk a zúčtování,

3. zajišťovací operace,

4. financování místních nákladů v zemi sídla nebo trvalého pobytu dovozce.

(4) Úhradou úrokových rozdílů se pro účely tohoto zákona rozumí poskytování dotace na krytí části úrokových rozdílů vzniklých vývozcům z nižších úrokových výnosů jimi poskytovaných dodavatelských úvěrů se splatností delší než dva roky ve srovnání s úrokovými náklady vývozců, spojenými s financováním těchto úvěrů.

(4) Dorovnáváním úrokových rozdílů se pro účely tohoto zákona rozumí dorovnávání rozdílu mezi úroky stanovenými pevnými úrokovými sazbami u vývozních úvěrů poskytovaných bankou vývozce v souladu s právem Evropských společenství a mezinárodními pravidly upravujícími státem podporované vývozní úvěry (dále jen „mezinárodní pravidla“) se splatností alespoň dva roky a náklady banky vývozce na obstarání zdrojů na tyto úvěry na finančních trzích na úrovni sazeb mezibankovního trhu navýšené o stanovenou odměnu pro banku vývozce. Úrokové rozdíly se dorovnávají převodem tohoto rozdílu bance vývozce ze státního rozpočtu nebo přebytku bankou vývozce do státního rozpočtu.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) bankou investora banka, pobočka zahraniční banky nebo finanční instituce1b), která poskytuje investorovi nebo zahraniční osobě úvěr související s investicí na investici,

b) bankou výrobce banka, pobočka zahraniční banky nebo finanční instituce1b), která poskytuje výrobci úvěr související s výrobou zboží nebo s poskytováním služeb určených pro následný vývoz,

c) bankou vývozce banka, pobočka zahraniční banky nebo finanční instituce1b), která poskytuje vývozci nebo zahraniční osobě úvěr související s vývozem,

d) dodavatelským úvěrem poskytnutí časového odstupu mezi splněním závazku vývozce a povinností dovozce zaplatit vývozci za jeho plnění poskytnuté dovozci vývozcem podle smlouvy o vývozu,

e) dovozcem zahraniční osoba, která uskutečňuje dovoz z České republiky,

f) financováním výroby pro vývoz financování vývoje nebo výroby zboží a služeb před uskutečněním jejich vývozu,

g) finančními službami souvisejícími s vývozem činnosti vykonávané Českou exportní bankou, a. s., (dále jen "exportní banka") na základě bankovní licence podle zvláštního zákona1b), které souvisejí s vývozem,

h) finančními trhy domácí a zahraniční peněžní a kapitálové trhy,

i) finančními zdroji finanční prostředky získané především vydáním dluhopisů, prodejem dluhopisů nebo na základě smluv o úvěru,

j) hodnotou vývozu cena sjednaná ve smlouvě o vývozu,

k) investicí finanční prostředky nebo jiné penězi ocenitelné hodnoty nebo majetková práva vynaložená na dobu nejméně tří let právnickou osobou se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem podle obchodního zákoníku, nebo zahraniční společností, za účelem založení, získání nebo zvýšení podílu v právnické osobě se sídlem mimo území České republiky nebo za účelem rozšíření podnikání této právnické osoby,

l) investorem právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem podle obchodního zákoníku, a která vynakládá investici,

l) investorem osoba, která vynakládá investici, a to buď právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem podle obchodního zákoníku, nebo zahraniční společnost,

m) kapitálovými trhy domácí a zahraniční trhy se splatností poskytovaných finančních zdrojů delších než jeden rok,

n) komerčním rizikem riziko nezaplacení pohledávky z vývozního úvěru zahraničním soukromoprávním dlužníkem z důvodu její jeho platební neschopnosti nebo platební nevůle,

o) místními náklady výdaje na služby a zboží, které je nutné vynaložit v zemi konečného určení vývozu v souladu se smlouvou o vývozu nebo smlouvou mezi dovozcem a zahraniční osobou, buď pro uskutečnění vývozu nebo pro dokončení projektu nebo díla, na kterém se vývozce účastní v souvislosti se smlouvou o vývozu, a které nebudou financovány za výhodnějších podmínek, než jsou podmínky, za kterých bude financován vývozní úvěr, přičemž jejich výše nesmí překročit výši hotovostní platby placené dovozcem vývozci v souladu se smlouvou o vývozu,

p) odběratelským úvěrem úvěr poskytovaný na financování smlouvy o vývozu podle smlouvy o úvěru uzavřené mezi bankou, pobočkou zahraniční banky nebo finanční institucí1b) jako věřitelem a dlužníkem,

r) ostatními operacemi operace související se získáním finančních zdrojů k zabezpečení likvidity exportní banky, včetně zajišťovacích operací,

s) pojistnou angažovaností souhrn hodnot pojištěných vývozních úvěrových rizik z uzavřených pojistných smluv v nominální výši, včetně úroků a smluvních poplatků, a ze zajišťovací činnosti, snížený o hodnotu rizik, která již zanikla, a hodnot smluv o příslibu pojištění ve výši 50 % jejich nominální hodnoty,

t) projektovým financováním poskytnutí úvěru, který je splácen výnosy a příjmy z činnosti zahraniční osoby zřízené za účelem realizace projektu,

u) přímým úvěrem úvěr poskytovaný exportní bankou výrobci, vývozci, investorovi nebo zahraniční osobě,

v) refinančním úvěrem úvěr poskytovaný exportní bankou bance výrobce, bance vývozce nebo bance investora,

w) smlouvou o vývozu smlouva uzavřená mezi vývozcem a dovozcem o vývozu zboží nebo služeb, nebo o vývozu zboží a služeb,

x) teritoriálním rizikem riziko nezaplacení pohledávky z vývozního úvěru z důvodu mimořádných a nahodilých událostí v zemi, do níž je vyváženo dodáváno, nebo v zemi, z níž má být úhrada pohledávky provedena, anebo ve třetí zemi, jako jsou platební nevůle veřejnoprávního dlužníka, rozhodnutí třetí země, zákaz plateb (moratorium), nemožnost nebo zdržení převodu finančních prostředků, rozhodnutí orgánů v zemi dlužníka, rozhodnutí orgánů v zemi pojistitele nebo pojištěného a okolnosti představující vyšší moc,

y) tržně nezajistitelnými komerčními riziky komerční rizika, která nelze zajistit na trhu soukromého komerčního úvěrového zajištění za podmínek běžných na mezinárodních trzích,

z) veřejnoprávním dlužníkem osoba pověřená výkonem státní moci nebo veřejné správy, která nemůže být právně prohlášena neschopnou plnit své závazky, ostatní osoby se považují za soukromoprávní dlužníky,

aa) výrobcem fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem podle obchodního zákoníku, a která vyrábí zboží nebo poskytuje služby nebo vyrábí zboží a poskytuje služby určené pro následný vývoz,

bb) vývozcem fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem podle obchodního zákoníku, a uskutečňuje vývoz,

aa) výrobcem osoba, která vyrábí zboží nebo poskytuje služby určené pro následný vývoz, a to buď fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky nebo právnická osoba se sídlem na území Česká republiky, a která je podnikatelem podle obchodního zákoníku, nebo zahraniční společnost,

cc) vývozem dodání zboží nebo poskytnutí služeb nebo dodání zboží a poskytnutí služeb dovozci podle smlouvy o vývozu za účelem užití mimo území České republiky,

dd) vývozním úvěrem dodavatelský úvěr a odběratelský úvěr,

ee) zahraniční osobou fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky,

ee) zahraniční osobou fyzická osoba, která nemá trvalý pobyt na území České republiky, nebo právnická osoba, která nemá sídlo na území České republiky,

ff) zahraniční úvěrovou pojišťovnou zahraniční osoba, která poskytuje pojištění úvěrů s podporou členského státu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj,

gg) zajišťovacími operacemi operace směřující k omezení zejména měnových, úrokových a jiných rizik,

hh) bankovní zárukou záruka vydaná bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem.,

ii) zahraniční společností právnická osoba se sídlem v zahraničí, kterou právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem podle obchodního zákoníku, ovládá tím, že se na základním kapitálu společnosti přímo či nepřímo podílí z více než 50% nebo kontroluje nadpoloviční většinu hlasovacích práv spojených s účastí na základním kapitálu společnosti nebo může jmenovat většinu členů představenstva, dozorčí rady nebo správní rady nebo jiného obdobného vedoucího orgánu společnosti,

jj) úvěrem na investici úvěr na pořízení investice nebo úvěr na činnost zahraniční společnosti poskytnutý bankou investora.

§ 2a

Ustanovení tohoto zákona týkající se bank se pro spořitelní a úvěrní družstva použijí obdobně.

§ 3

Podmínky pojištění vývozních úvěrových rizik, a poskytnutí podpořeného financování a úhrady úrokových rozdílů

(1) Při pojišťování vývozních úvěrových rizik a při podpořeném financování se posuzuje hledisko rizika návratnosti vývozního úvěru s ohledem na platební schopnost zahraniční osoby v postavení dlužníka a země, ze které má být úhrada pohledávky provedena nebo do níž má směřovat investice; u poskytovaných úvěrů a bankovních záruk se posuzuje hledisko rizik návratnosti, zejména platební schopnosti dlužníka a schopnosti vývozce splnit podmínky smlouvy o vývozu.

(2) Poskytnutí podpořeného financování je podle § 8 odst. 5 podmíněno sjednáním zajištění, pokud není sjednáno pojištění vývozních úvěrových rizik pojistitelných Exportní garanční a pojišťovací společností, a. s., (dále jen "exportní pojišťovna") podle § 1 odst. 2.

§ 4

Pojištění vývozních úvěrových rizik

(1) Provozováním pojištění vývozních úvěrových rizik se pověřuje exportní pojišťovna. Podmínkou k provozování pojištění vývozních úvěrových rizik je, že jediným akcionářem exportní pojišťovny je stát, který svá akcionářská práva vykonává prostřednictvím ministerstev. Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na exportní pojišťovnu ustanovení zvláštního zákona upravujícího pojišťovnictví3). Stanovy exportní pojišťovny musí obsahovat kromě náležitostí stanovených v obchodním zákoníku zákaz udělovat zaměstnancům souhlas k podnikatelské či jiné formě výdělečné činnosti shodné s podnikatelskou činností exportní pojišťovny.

(2) Exportní pojišťovna nesmí zakládat právnické osoby ani nabývat podíly v právnických osobách, s výjimkou

a) exportní banky,

b) nabytí podílu v právnické osobě, která je dlužníkem, po dobu nezbytně nutnou k zajištění vymahatelnosti pohledávek vůči dlužníkovi,

c) právnické osoby, v níž má exportní pojišťovna nejméně 30% podíl na základním kapitálu, jejímž předmětem podnikání je pojišťovací a zajišťovací činnost v odvětví pojištění úvěru a činnosti související s pojišťovací nebo zajišťovací činností podle zvláštního zákona upravujícího pojišťovnictví3), s výjimkou pojištění podle tohoto zákona; k založení takové právnické osoby je třeba předchozího souhlasu Ministerstva financí. Na tuto právnickou osobu se nevztahuje státní podpora vývozu podle tohoto zákona.

(3) Fondy pro pojišťování vývozních úvěrových rizik jsou tvořeny příděly z rozdělení zisku exportní pojišťovny a dotacemi ze státního rozpočtu určenými na tvorbu těchto fondů. Dotace ze státního rozpočtu jsou poskytovány v závislosti na vývoji pojistné angažovanosti a stávají se trvalou součástí těchto fondů. Rezervy jsou tvořeny v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími tvorbu rezerv pro pojišťovny a pro účely zjištění základu daně z příjmů5a), přičemž vyrovnávací rezervu pro pojištění vývozních úvěrových rizik podle § 1 odst. 2 tvoří exportní pojišťovna odděleně. S těmito fondy a rezervami hospodaří exportní pojišťovna odděleně od ostatních rezerv a fondů.

(4) Při pojištění vývozních úvěrových rizik exportní pojišťovna předkládá Ministerstvu financí ke schválení základní ekonomické parametry jednotlivých nově zaváděných typů pojištění vývozních úvěrových rizik, zejména jejich obchodní plán; přitom zabezpečuje hospodárné využití dotací ze státního rozpočtu a státní záruky.

(5) Exportní pojišťovna nesmí přijmout k pojištění vývozní úvěrová rizika přesahující její pojistnou kapacitu. Pojistnou kapacitou se rozumí horní limit pojistné angažovanosti z uzavřených pojistných smluv a smluv o příslibu pojištění, jimiž se na období do konce daného kalendářního roku může exportní pojišťovna smluvně vázat. Ve státním rozpočtu na daný rok se stanoví výše pojistné kapacity exportní pojišťovny a rovněž výše dotace ze zdrojů státního rozpočtu pro doplnění pojistných fondů. Způsob výpočtu pojistné kapacity stanoví Ministerstvo financí právním předpisem, přičemž vychází ze souhrnu hodnot vývozních úvěrových rizik obsažených v platných a rozpracovaných pojistných smlouvách a smlouvách o příslibu pojištění, předpokládaného doplnění pojistných fondů z rozdělení zisku, ze změn technických rezerv exportní pojišťovny a z rozdělení platných a rozpracovaných pojistných smluv a smluv o příslibu pojištění podle míry rizikovosti.

(6) Exportní pojišťovna může pojistit jednotlivá vývozní úvěrová rizika až do výše 20 % pojistné kapacity stanovené pro rok, kdy je na toto riziko sjednáno pojištění. Se souhlasem ministra financí a ministra průmyslu a obchodu je exportní pojišťovna oprávněna pojistit jednotlivé vývozní úvěrové riziko až do výše 40 % pojistné kapacity. Jednotlivá úvěrová rizika přesahující 40 % pojistné kapacity může exportní pojišťovna pojistit se souhlasem vlády.

(7) Ministerstvo financí stanoví právním předpisem způsob tvorby fondů uvedených v odstavci 3, poměr mezi výší rezerv a fondů uvedených v odstavci 3 a objemem pojistné angažovanosti a podíl exportní pojišťovny na pojistném plnění s využitím těchto rezerv a fondů. Pro pojišťovací případy s mimořádně vysokým pojistným rizikem stanoví Ministerstvo financí právním předpisem, odchylně od stanovení poměru uvedeného ve větě první, poměr mezi výší rezerv a fondů uvedených v odstavci 3 a objemem pojistné angažovanosti a podíl exportní pojišťovny na pojistném plnění s využitím těchto rezerv a fondů. Mimořádně vysokým pojistným rizikem se pro účely tohoto zákona rozumí běžně nepojistitelné pojistné riziko5b) vyplývající z teritoriálních a kombinovaných komerčních a teritoriálních rizik a riziko nesplacení úvěru v důsledku neschopnosti výrobce nebo vývozce splnit podmínky smlouvy o vývozu, u které je národohospodářský zájem státu na jejím splnění.

(8) Exportní pojišťovna podává pololetně jednou ročně Poslanecké sněmovně informaci o pojišťování vývozních úvěrových rizik. Tato informace obsahuje zejména

a) údaje o exportní pojišťovně, především o výši jejího základního kapitálu, změnách ve složení ministerstev, která vykonávají akcionářská práva státu, změnách ve složení představenstva a dozorčí rady, a dále bilanci exportní pojišťovny,

b) údaje o provozování pojištění vývozních úvěrových rizik, především rozbor tohoto pojištění včetně teritoriální a odvětvové struktury, užití prostředků státního rozpočtu, dále údaje o vztahu mezi poptávkou po tomto pojištění a pojistnou kapacitou exportní pojišťovny, jakož i údaje o předpokládaném vývoji tohoto pojištění.

§ 5

Náležitosti žádosti o pojištění vývozních úvěrových rizik

(1) Žádost o pojištění vývozních úvěrových rizik spojených s jednotlivým vývozem předkládá vývozce, výrobce, investor, banka výrobce, exportní banka nebo banka vývozce (dále jen "žadatel") exportní pojišťovně.

(2) V žádosti o pojištění vývozních úvěrových rizik je žadatel povinen uvést nejméně

a) své identifikační údaje 6),

b) výši svého čistého obchodního majetku a strukturu svých společníků,

c) charakteristiku vývozu a jeho objem, předpokládaný podíl hodnoty vývozu, která bude vytvořena v České republice, předpokládaný rozsah vývozního úvěru, platební podmínky a časové rozložení čerpání a splácení poskytovaného úvěru a rozsah bankovní záruky nebo jiných bankovních služeb poskytovaných v souvislosti s vývozem,

d) údaje o zahraniční osobě, které je vývozní úvěr poskytován, zejména identifikační údaje 6) a údaje o její ekonomické situaci a platební morálce,

e) další údaje uvedené v pojistných podmínkách exportní pojišťovny.

(3) Na základě předložené žádosti o pojištění vývozních úvěrových rizik exportní pojišťovna může se žadatelem uzavřít pojistnou smlouvu7), a nebyla-li smlouva o vývozu dosud sjednána, smlouvu o příslibu pojištění8).

(4) Na pojištění vývozních úvěrových rizik není právní nárok.

§ 6

Podpořené financování a úhrada úrokových rozdílů

(1) Provozováním podpořeného financování se pověřuje exportní banka. Podmínkou k provozování podpořeného financování je, že akcie exportní banky jsou nejméně ze dvou třetin ve vlastnictví státu a ve zbývající části ve vlastnictví exportní pojišťovny. Stát vykonává svá akcionářská práva prostřednictvím příslušných ministerstev. Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na exportní banku ustanovení zvláštních zákonů upravujících bankovnictví9). Stanovy exportní banky musí obsahovat kromě náležitostí stanovených v obchodním zákoníku

a) ustanovení o přednostním použití zisku pro doplnění fondů k zabezpečení činnosti exportní banky,

b) zákaz udělovat zaměstnancům souhlas k podnikatelské či jiné formě výdělečné činnosti shodné s podnikatelskou činností exportní banky.

(2) Exportní banka provozuje podpořené financování podle § 1 odst. 3 a provádí související činnosti v souladu s bankovní licencí vydanou podle zvláštního zákona1b). Exportní banka provozuje podpořené financování za podmínek běžných na mezinárodních trzích pro státem podporované vývozní úvěry a pro finanční služby související s vývozem8a). Zdroje pro podpořené financování získává exportní banka především na finančních trzích. Náklady spojené s provozováním podpořeného financování hradí exportní banka především z části úrokových výnosů, které ji zůstávají k dispozici v částce rovnající se fixní přirážce ve výši 100 bazických bodů z úrokové sazby užité při poskytování podpořeného financování.

(3) Exportní banka nesmí mít podíl v právnických osobách, s výjimkou

a) právnických osob, jejichž předmětem činnosti je poskytování a převod mezibankovních plateb a přenos mezibankovních informací,

b) podílů v právnických osobách, které exportní banka získá a drží nejvýše do jednoho roku od jejich nabytí v souvislosti s uplatněním zajištění sjednaného podle § 8 odst. 5,

c) právnické osoby založené na dobu určitou za účelem zabezpečení poskytnutí podpořeného financování a získání finančních zdrojů, kde je nebo má být exportní banka v okamžiku nabytí podílu většinovým společníkem; k získání podílu v takové právnické osobě je třeba předchozího souhlasu Ministerstva financí.

(4) Úhrada úrokových rozdílů je vývozcům poskytována Ministerstvem financí prostřednictvím exportní banky.

(5) Žádost o úhradu úrokových rozdílů spojených s jednotlivým vývozem předkládá vývozce Ministerstvu financí prostřednictvím exportní banky, která dále postupuje způsobem stanoveným podle odstavce 9.

a) své identifikační údaje6),

b) případnou účast zahraničních osob na jeho podnikání,

d) podíl hodnoty vývozu vytvořené v České republice,

e) platební podmínky a časové rozložení splácení úvěru poskytnutého bankou vývozce,

f) platební podmínky uvedené ve smlouvě o vývozu,

g) údaje o zahraniční osobě, které je vývozní dodavatelský úvěr poskytován, zejména identifikační údaje 6),

h) požadovanou výši úhrady úrokových rozdílů,

i) další údaje nutné k posouzení poskytnutí úhrady úrokových rozdílů.

(6) V žádosti o úhradu úrokových rozdílů je vývozce povinen uvést

a) své identifikační údaje6),

b) výši svého čistého obchodního majetku a strukturu svých společníků,

c) charakteristiku vývozu a jeho objem,

d) podíl hodnoty vývozu vytvořené v České republice,

e) platební podmínky a časové rozložení splácení úvěru poskytnutého bankou vývozce,

f) platební podmínky uvedené ve smlouvě o vývozu,

g) údaje o zahraniční osobě, které je dodavatelský úvěr poskytován, zejména identifikační údaje6),

h) požadovanou výši úhrady úrokových rozdílů,

i) další údaje nutné k posouzení poskytnutí úhrady úrokových rozdílů.

(7) Se žádostí o úhradu úrokových rozdílů předkládá vývozce

a) pojistnou smlouvu podle § 5 odst. 3,

b) potvrzení banky o poskytnutí úvěru na jednotlivý vývoz,

c) prohlášení, že na příslušný vývoz nebylo poskytnuto podpořené financování ani o něj zažádáno.

(8) Výše úhrady úrokových rozdílů vývozci činí maximálně 50 % úrokových rozdílů uvedených v § 1 odst. 5. Při stanovení výše úhrady úrokového rozdílu vývozci se vychází z celkové výše úhrad úrokových rozdílů poskytovaných vývozcům v příslušném kalendářním roce státním rozpočtem a podílu účasti státního rozpočtu na úhradách úrokových rozdílů. V případě poskytnutí úhrady úrokových rozdílů vývozci v jednom kalendářním roce bude úhrada ve stejné procentní výši poskytována po celou dobu trvání dodavatelského úvěru.

(9) Podmínky a stanovení výše úhrady úrokových rozdílů, jakož i postup exportní banky při poskytování úhrad úrokových rozdílů stanoví Ministerstvo financí právním předpisem.

(10) Na žádost Ministerstva financí nebo exportní banky je vývozce povinen doložit správnost údajů uvedených v žádosti o úhradu úrokových rozdílů podle § 6 odst. 6.

(11) Na úhradu úrokových rozdílů není právní nárok.

(124) Na úhradu ztrát exportní banky vyplývajících z provozování podpořeného financování jsou poskytovány dotace ze státního rozpočtu. Ztráty jsou tvořeny rozdíly mezi zúčtovanými úrokovými výnosy při poskytování dlouhodobého podpořeného financování8a) sníženými o úrokové výnosy dle odstavce 2, úrokovými výnosy při dočasném využití finančních zdrojů pro podpořené financování a zúčtovanými úrokovými náklady na získání zdrojů, poplatky písemně sjednanými mezi věřitelem a exportní bankou, spojenými se získáváním těchto finančních zdrojů, náklady na tvorbu rezerv a opravných položek podle zvláštních právních předpisů upravujících tvorbu rezerv a opravných položek pro banky, rozdíly mezi výnosy z operací s finančními deriváty a náklady spojenými s těmito operacemi, rozdíly měnových kurzů a ostatními náklady, které byly exportní bankou prokazatelně vynaloženy při získávání finančních zdrojů. Žádost o poskytnutí dotace na úhradu ztráty předkládá exportní banka Ministerstvu financí. Způsob a postup při předkládání žádosti o poskytnutí dotace na úhradu ztráty a způsob úhrady poskytnuté dotace stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

(135) Pokud exportní banka výjimečně překročí limity úvěrové angažovanosti stanovené podle zvláštních zákonů upravujících bankovnictví9) a tuto skutečnost oznámí bezodkladně České národní bance, může Česká národní banka v odůvodněných případech poskytnout exportní bance lhůtu k tomu, aby dosáhla souladu s těmito limity.

(146) Při podpořeném financování postupuje exportní banka podle všeobecných obchodních podmínek. Upravují-li poskytování refinančních úvěrů, musí všeobecné obchodní podmínky zároveň obsahovat maximální výši úrokové přirážky bank, kterým jsou refinanční úvěry poskytovány k úrokovým nákladům, za které získaly refinanční úvěry a úvěry od exportní banky.

(157) Exportní banka podává pololetně jednou ročně Poslanecké sněmovně informaci o podpořeném financování. Tato informace obsahuje zejména

a) údaje o exportní bance, především o výši jejího základního kapitálu, změnách ve složení ministerstev, která vykonávají akcionářská práva státu, změnách ve složení představenstva a dozorčí rady, a dále bilanci exportní banky,

b) údaje o provozování podpořeného financování, především rozbor tohoto financování včetně teritoriální a odvětvové struktury, užití prostředků státního rozpočtu, dále údaje o vztahu mezi poptávkou po podpořeném financování a možnostmi exportní banky tuto poptávku uspokojit jakož i údaje o předpokládaném vývoji zvýhodněného financování.

(168) Uplatněním výjimek podle odstavce 3 nejsou dotčena ustanovení zvláštního zákona o omezení bank při nabývání a držení podílů v právnických osobách1b).

§ 7

Náležitosti žádosti o podpořené financování

(1) Žádost o podpořené financování, spojené s jednotlivým vývozem, předkládá žadatel exportní bance. Žadatelem o podpořené financování může být pouze banka vývozce, banka výrobce, banka investora, zahraniční osoba, vývozce, investor nebo výrobce.

(2) V žádosti o podpořené financování je žadatel povinen uvést

a) náležitosti uvedené v § 5 odst. 2 písm. a) až d),

b) další údaje uvedené ve všeobecných obchodních podmínkách exportní banky,

c) identifikační údaje 6) o bance vývozce, bance investora nebo o bance výrobce, nejsou-li žadateli o podpořené financování, kterým má být poskytnuto podpořené financování.

(3) Žadatel o podpořené financování, kterému má být toto financování poskytnuto, je povinen poskytnout exportní bance údaje o svém základním kapitálu, o své bilanci a další údaje rozhodné pro posouzení jeho schopnosti zabezpečit návratnost poskytnutého podpořeného financování.

(4) Na základě předložené žádosti o podpořené financování může exportní banka uzavřít smlouvu o poskytnutí úvěru, smlouvu o poskytnutí jiné finanční služby související s vývozem nebo smlouvu o příslibu úvěru nebo smlouvu o příslibu poskytnutí finančních služeb souvisejících s vývozem 8).

(5) Na podpořené financování není právní nárok.

§ 7a

Dorovnávání úrokových rozdílů

(1) Podmínkou dorovnávání úrokových rozdílů je

a) soulad vývozního úvěru s mezinárodními pravidly,

b) sjednání pevné úrokové sazby vývozního úvěru,

c) poskytnutí vývozního úvěru v eurech či amerických dolarech,

d) pojištění vývozních úvěrových rizik exportní pojišťovnou,

e) skutečnost, že vývozcem není zahraniční společnost.

a) identifikační údaje6) vývozce, dovozce a zahraniční osoby, které je vývozní úvěr poskytován,

b) předmět a hodnotu vývozu,

c) základní údaje smlouvy o vývozním úvěru, zejména hodnotu vývozního úvěru a časové rozložení jeho čerpání a splácení,

d) sjednanou pevnou úrokovou sazbu a

e) prohlášení, že vývozní úvěr je v souladu s mezinárodními pravidly.

(3) S žádostí o zařazení do systému dorovnávání úrokových rozdílů předkládá banka vývozce vyjádření exportní pojišťovny k možnosti pojištění vývozního úvěru. Ministerstvo financí může vyzvat banku vývozce k doložení návrhu smlouvy o vývozním úvěru a dalších údajů nutných k rozhodnutí o zařazení do systému dorovnávání úrokových rozdílů. Banka vývozce je jediným účastníkem řízení.

(6) Banka vývozce předkládá Ministerstvu financí žádost o dorovnání úrokových rozdílů, nebo oznámení o převodu přebytku úrokových rozdílů, po uplynutí 6 měsíců ode dne prvního čerpání vývozního úvěru, nebo po dočerpání úvěru a v období splácení v pravidelných šestiměsíčních intervalech od prvního dne doby splácení vývozního úvěru až do úplného splacení vývozního úvěru. V případě vzniku přebytku úrokových rozdílů je banka vývozce povinna tento přebytek převést na příjmový účet státního rozpočtu vždy do 15 pracovních dnů ode dne odeslání oznámení o převodu přebytku úrokových rozdílů.

(10) Způsob výpočtu dorovnávání úrokových rozdílů a odměnu banky vývozce v závislosti na výši vývozního úvěru stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

§ 8

nadpis vypuštěn

(1) Stát ručí za závazky

a) exportní pojišťovny z pojištění vývozních úvěrových rizik podle § 1 odst. 2,

b) exportní banky ze splácení finančních zdrojů získaných exportní bankou a za závazky z ostatních operací exportní banky na finančních trzích.

(2) Vztahy, které vznikají mezi státem a zahraniční osobou, v jejíž prospěch je záruka podle odstavce 1 písm. b) poskytována, se řídí ustanoveními zvláštního zákona12a).

(3) Neodporuje-li to právu jiného státu, ručí stát podle odstavce 1 písm. b) bezpodmínečně a neodvolatelně. Ministerstvo financí je oprávněno potvrdit státní záruku v písemné formě.

(4) K získání finančních zdrojů exportní bankou na kapitálových trzích je třeba souhlasu Ministerstva financí, pokud zvláštní zákon13) nestanoví jinak.

(5) K zajištění splácení poskytnutého podpořeného financování s výjimkou refinančních úvěrů je exportní banka povinna sjednat zajištění.

(6) V případě plnění státu z poskytnuté státní záruky je povinností exportní pojišťovny a exportní banky uhradit závazky vůči státu vzniklé z tohoto plnění postoupením pohledávek převzatých v souvislosti s pojištěním vývozních úvěrových rizik nebo s podpořeným financováním Ministerstvu financí, a to v rozsahu odpovídajícím podílu státu na úhradě závazků z poskytnuté státní záruky, pokud exportní banka sjednala zajištění.

§ 9

nadpis vypuštěn

Poskytování státní podpory podle tohoto zákona musí být v souladu se zvláštním zákonem upravujícím veřejnou podporu14).

1) Směrnice Rady 98/29/ES ze dne 7. května 1998 o harmonizaci hlavních podmínek týkajících se pojišťování vývozních úvěrů pro transakce se střednědobým a dlouhodobým pojištěním.

Rozhodnutí Rady 2001/76/ES ze dne 22. prosince 2000 nahrazující rozhodnutí ze dne 4. dubna 1978 o používání jistých zásad v rámci státem podporovaných vývozních úvěrů - Ujednání o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry.

Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních publikovaná ve sdělení Ministerstva zahraničních věcí uveřejněném ve Sbírce zákonů pod č. 191/1995 Sb.

2) § 2 písm. d) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).

1b) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.

5a) Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 75/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).

5b) § 3 písm. m) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).

6) § 28 odst. 1 písm. a) až e) obchodního zákoníku.

7) § 788 a násl. občanského zákoníku.

8) § 289 a násl. obchodního zákoníku.

9) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb.

8a) Například Rozhodnutí Rady 2001/77/EC ze dne 22. prosince 2000 o uplatňování zásad rámcové dohody o projektovém financování v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů.

Rozhodnutí Rady 2001/76/EC z 22. prosince 2000 nahrazující rozhodnutí ze dne 4. dubna 1978 o používání jistých zásad v rámci státem podporovaných vývozních úvěrů - Ujednání o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry.

12a) § 11 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů.

13) § 45 a násl. zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, ve znění zákona č. 130/2002 Sb.

PAGE

vyhl od MF �istopis.doc
PAGE

- 3 -

Pracovní návrh

VYHLÁŠKA

ze dne .... 2009,

kterou se mění vyhláška č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo financí stanoví podle § 3 odst. 1, § 4 odst. 5 a 7, § 6 odst. 2 a 4 a § 7a odst. 10 zákona č.58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. .../2009 Sb.:

Čl. I

Vyhláška č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 88/2000 Sb., se mění takto:

1. § 8 včetně nadpisu zní:

„§ 8

Způsob výpočtu dorovnávání úrokových rozdílů

(K § 7a odst. 10 zákona)

(1) Pro účely stanovení pevné úrokové sazby se použije pevná úroková sazba uplatněná v úvěrové smlouvě banky vývozce s dlužníkem, přičemž tato sazba nesmí být nižší než pevná sazba vyhlašovaná Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj1)

a) platná v den podpisu úvěrové smlouvy mezi bankou vývozce a dlužníkem, nebo

b) platná v den fixace úrokové sazby bankou vývozce ve lhůtě 120 dní před uzavřením úvěrové smlouvy a navýšená o 0,20 % p.a.(čl. 21 Ujednání), pokud se banka vývozce prokazatelně k takové sazbě v uvedené lhůtě zavázala.

(2) Pro účely stanovení pohyblivé úrokové sazby se použije sazba EURIBOR, resp. USD LIBOR pro šestiměsíční depozita na mezibankovním trhu, zveřejněná agenturou Reuters a platná pro první den čerpání resp. první den splácení a pro první den každého šestiměsíčního období čerpání či splácení.

(3) Odměna banky vývozce se stanovuje na úrovni 0,50 % p.a. pro všechny exportní úvěry o hodnotě nad 10 milionů EUR/USD a na úrovni 0,70 % p.a. pro všechny exportní úvěry o hodnotě 10 milionů do EUR/USD včetně.

(4) Pro účely stanovení jistiny úvěru se použije

a) v období čerpání vývozního úvěru vážený průměr načerpané výše úvěru za příslušné šestiměsíční období

b) v období splácení vývozního úvěru hodnota jistiny k rozhodnému dni, tj. prvnímu dni každého šestiměsíčního splátkového období.

(5) Úrokový rozdíl se vypočítává podle vzorce takto:

JÚ x Rfix Ds JÚ x (Rt + Mb) Ds

ÚR = ------------- x ------ - -------------------- x ------

…...100 360 100 360

Legenda:

ÚR
- úrokový rozdíl

JÚ
- jistina úvěru (dle bodu 4)

Rfix
- pevná úroková sazba –(dle bodu1)

Ds
- skutečný počet dní

Rt
- tržní úroková sazba (dle bodu 2)

Mb
- odměna banky vývozce (dle bodu3)

(6) Pro účely přepočtu úrokového rozdílu do CZK se použije kurz devizového trhu České národní banky pro EUR resp. USD platný ke dni stanovení pohyblivé úrokové sazby. Výsledná částka se zaokrouhluje na celé tisíce. V případě kladného výsledku převádí banka vývozce tento přebytek do státního rozpočtu a v případě záporného výsledku převádí Ministerstvo financí tento rozdíl bance vývozce.

(7) Podkladem pro stanovení výše dorovnání úrokových rozdílů je Výpočet dorovnání úrokových rozdílů dle přílohy č. 2.

2. Příloha č. 2 zní:

3. „

Příloha č. 2

Výpočet dorovnání úrokových rozdílů

Název a sídlo banky:

Identifikace kontraktu:

Identifikace úvěru:

Použitá pevná úroková sazba:

6-měsíční EURIBOR resp. USD-LIBOR:

Odměna banky (0,50 % nebo 0,70 % p.a.):

Poř.č.

podání

Datum

Čerpání úvěru

Splátky jistiny

Saldo jistiny úvěru

Počet dní

Úrok na bázi CIRR

Úrok dle 6m-IBOR +odměna

banky

Úrokový rozdíl

v €/USD

5=3-4

9=7-8

----------------------------------------------------------------------------------------

Úrokový rozdíl kurzem ………….v tis. Kč:

Záporný rozdíl –dorovnání rozdílu bance ze státního rozpočtu:

Kladný rozdíl – odvod korunové protihodnoty do státního rozpočtu:

Celkem saldo za obchodní případ (dorovnání – odvod):

----------------------------------------------------------------------------------------

Jméno, funkce a podpis osoby oprávněné jednat za banku vývozce:

Datum: .......................................................

Komentář k výpočtu úhrady úrokových rozdílů

sloupec 1 - pořadové číslo podání v rámci jednoho úvěru

sloupec 2 - datum uskutečněného čerpání a splátky úvěru (SPoC – data čerpání)

sloupec 3 - výše jednotlivého a celkového čerpání úvěru

sloupec 4 - splátka úvěrové jistiny

sloupec 5 - saldo jistiny úvěru

sloupec 6 - počet dní, po které bylo saldo úvěru ve výši uvedené ve sl. 5

sloupec 7 - hodnota úroku v EUR/USD pevnou úrokovou sazbou

sloupec 8 - hodnoty úroku v EUR/USD sazbou EURIBOR/LIBOR (6m)

sloupec 9 - kladný rozdíl – odvod korunové protihodnoty do státního rozpočtu

záporný rozdíl –dorovnání rozdílu bance ze státního rozpočtu

Čl. II

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem …..

�) Pevná úroková sazba vyhlašovaná Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvojCIRR je tzv. Commercial Interest Reference Rate (CIRR). Jedná se o minimální pevnou úrokovou sazbu, za kterou může banka poskytnout úvěr na podporu exportu, aniž by byl tento úvěr považován podle mezinárodních pravidel za nedovolenou státní podporu exportu. Sazby CIRR se odvozují od výnosů státních dluhopisů na trhu v příslušné měně. K tomuto základu se připočítává marže 1%.