Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam RACK7XRG5SVA najdete zde
쿐놡 > Ϯ က ϰ Ϧ ϧ Ϩ ϩ Ϫ ϫ Ϭ ϭ ꗬÁ″Ѕ ዸ¿ က Ѐ 晤橢橢 Ѕ⪁賨賨꾁ƥ = l ᄤ ᄤ ᄤ ᄺ ᅎ ᅎ ᅎ D ᆒ ꭐ L ꮜ ʼ ᆒ 䕾Ʋ 깤 깺 @ 꺺 꺺 꺺 꾕 꾕 꾕 䃵 䃷 䃷 䃷 䃷 䃷 䃷$ 䜰Ƞ 䥐Ĉ 䄛Н ᅎ 꾕 꾕 꾕 꾕 꾕 䄛 ᅎ ᅎ 꺺 꺺 Û 䔸 꾕 ၈ ᅎ 꺺 ᅎ 꺺 䃇. 꾕 䃵  ̄ ʢ ⾗Ǥ ᅎ ᅎ ㍳ 꺺 깘 珐☦鎈NJᆒ 餾 뿝 ㎸ ㅻ6 ㍳ൔ 䕎0 䕾 ㆱǂ 䩘 ǒ 䩘 ㍳ ᆒ ᆒ ᅎ ᅎ ᅎ ᅎ Ù
V l á d n í n á v r h
ZÁKON
ze dne 2010,
kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o elektronických komunikacích
Čl. I
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona 281/2009 Sb., se mění takto:
V § 2 písmeno l) zní:
„l) rozhraním
koncový bod veřejné komunikační sítě,
rozhraní pro propojování veřejných komunikačních sítí nebo přístup k nim, nebo
rádiové rozhraní pro cestu rádiových vln mezi rádiovými zařízeními,
a jejich technické specifikace,“.
CELEX: 31999L0005
V § 8 odst. 5 se slova „obecné podmínky podle odstavce 3“ nahrazují slovy „podmínku bezúhonnosti podle odstavce 4“.
V § 10 odst. 1 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až p) se označují jako písmena a) až o).
V § 15 odst. 2 větě poslední se slovo „optimální“ nahrazuje slovem „účelné“.
V § 15 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Využíváním rádiových kmitočtů se rozumí jejich používání pro radiokomunikační službu nebo k zajišťování sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím jsou poskytovány služby elektronických komunikací nebo radiokomunikační služby.
(4) Využívání rádiových kmitočtů musí probíhat v souladu se zákonem, plánem přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), plánem využití rádiového spektra, přídělem rádiových kmitočtů a individuálním oprávněním k využívání rádiových kmitočtů, popřípadě všeobecným oprávněním.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.
V § 15 se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 10a zní:
„(6) Úřad poskytuje informace do Informačního systému o rádiovém spektru 10a).
10a) Rozhodnutí Komise 2007/344/ES ze dne 16. května 2007 o harmonizované dostupnosti informací o využívání spektra ve Společenství.“.
(CELEX) 32007DO344
V § 16 odst. 3 se slova „a rádiová zařízení“ nahrazují slovy „, popřípadě rádiová zařízení“.
V § 17 odst. 3 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) a d), která znějí:
„c) číslo jednací a datum vydání rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo tímto přídělem uděleno,
d) typ vysílacího rádiového zařízení, pokud je to vyžadováno mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích,“.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena e) až g).
V § 17 odst. 5 se na konci písmene a) doplňují slova „pokud se nejedná o žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtů,“.
V § 17 odst. 5 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b) souhlasem držitele přídělu v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtů, pokud o oprávnění nežádá držitel tohoto přídělu,“.
(CELEX) 32002L0021
Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena c) až h).
V § 17 odst. 11 písmeno b) zní:
„b) to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,“.
V § 17 odst. 11 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích anebo zajištění bezpečnosti státu,“.
Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g).
V § 17 odst. 11 se na konci písmene f) slovo „nebo“ zrušuje a písmeno g) zní:
„g) oznámil záměr omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání je požadováno, nebo“.
V § 17 odst. 11 se doplňuje písmeno h), které zní:
„h) došlo k omezení práv k využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání je požadováno, a o rádiové kmitočty žádá osoba, která není držitelem přídělu rádiových kmitočtů uděleného na základě omezení nebo osobou, které byl udělen souhlas držitele přídělu rádiových kmitočtů.“.
V § 17 se za odstavec 11 vkládá nový odstavec 12, který zní:
„(12) Úřad přeruší řízení o žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže hodlá oznámit záměr omezit počet práv podle § 20 odst. 2, které jsou předmětem žádosti, a to nejdéle na 3 měsíce od doručení žádosti.“.
Dosavadní odstavce 12 a 13 se označují jako odstavce13 a 14.
V § 18 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:
„c) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo
d) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích anebo povinností souvisejících se zajištěním bezpečnosti státu.“.
V § 18 odst. 3 se slova „kmitočtovými plány“ nahrazují slovy „plánem přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), plánem využití rádiového spektra“ a věta poslední se zrušuje.
V § 19 odst. 1 písmeno a) zní:
„a) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo“.
V § 19 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní :
„b) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích anebo vyžaduje-li to zajištění bezpečnosti státu,“.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e).
V § 19 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „ nebo změna výše poplatků podle § 24,“.
V § 19 odst. 1 písm. e) se slova „z důvodu změny technických parametrů přiděleného kmitočtu“ zrušují a za slova „přiděleného kmitočtu“ se vkládají slova „nebo jeho technických parametrů“.
V § 19 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „podle § 27“.
V § 19 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Žádost o prodloužení doby platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí být držitelem tohoto oprávnění doručena nejpozději jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti.“.
V § 19 odst. 4 písm. c) se za slova „Evropské unii“ vkládají slova „, Severoatlantické alianci“.
V § 19 odst. 4 písm. d) se slova „doba užívání kmitočtů se nesleduje u provozovatelů amatérské kmitočtové služby, nebo“ nahrazují slovy „lhůta pro posouzení nevyužívání rádiových kmitočtů se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů držiteli oprávnění nebo jeho právnímu předchůdci uděleno poprvé( doba využívání rádiových kmitočtů se nesleduje u provozovatelů amatérské radiokomunikační služby, nebo“.
V § 19 odst. 5 se za slovo „písm.“ vkládají slova „b) nebo“.
V § 19 se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.
V § 19 odst. 6 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje.
V § 19 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje slovem „,nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e) dnem převodu přídělu rádiových kmitočtů podle § 23.“.
V § 19 se za odstavec 6 doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo jeho právní nástupce je povinen zajistit, aby bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů byl ukončen provoz vysílacích rádiových stanic provozovaných na základě tohoto oprávnění.“.
V § 21 odst. 5 písm. e) se slova „výše poplatku“ nahrazují slovy „výši částky“.
V § 22 odst. 1 větě první se slova „držiteli přídělu“ nahrazují slovem „Úřadem“.
V § 22 odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a) specifikaci rádiových kmitočtů,“.
Dosavadní písmena a) až f) se označují jako b) až g).
V § 22 odst. 2 písm. d) se slova „práv vyplývajících z“ zrušují.
V § 22 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na něž byl vydán příděl rádiových kmitočtů, může být uděleno držiteli tohoto přídělu nebo s jeho souhlasem podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.“.
Za § 22 se vkládají nové § 22a až 22d, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 16a a 16b znějí:
„§ 22a
Změna přídělu rádiových kmitočtů
Předseda Rady rozhodne po konzultaci podle § 130 o změně přídělu rádiových kmitočtů na žádost držitele přídělu.
Předseda Rady může rovněž rozhodnout o změně přídělu rádiových kmitočtů, jestliže
a) oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na které se příděl vztahuje, bylo odňato podle § 19 odst. 4 písm. b) nebo d) a držitel přídělu byl držitelem odňatého oprávnění, nebo
b) jde o převod přídělu podle § 23.
(3) Při rozhodování podle odstavců 1 a 2 předseda Rady posoudí plnění všech podmínek a povinností stanovených v přídělu a zohlední zejména plnění podmínek podle § 22 odst. 2 písm. d), rozsah služeb, pro která byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, potřeby zajištění hospodářské soutěže a plnění podmínek účelného využívání rádiových kmitočtů. Postupem podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) a odstavce 5 lze změnit příděl rádiových kmitočtů pouze v případě, že je to nezbytné k naplnění harmonizačních záměrů Společenství nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv.
(4) Předseda Rady rozhodne o změně přídělu rádiových kmitočtů, jestliže je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to bezpečnost státu.
(5) Změnu přídělu rádiových kmitočtů lze provést rovněž, pokud na základě postupu podle § 21 má dojít k udělení dalších práv k využívání rádiových kmitočtů držiteli přídělu a takové změně nebrání obsahové náležitosti přídělu podle § 22 odst. 2.
(CELEX) 32002L0020
§ 22b
Odnětí přídělu rádiových kmitočtů
(1) Předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části (dále jen „odnětí přídělu rádiových kmitočtů“), jestliže
a) držitel přídělu přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byl příděl udělen, nebo podmínky stanovené zvláštním právním předpisem11), 16) a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí přídělu z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn,
b) držitel přídělu nesplnil podmínku nebo povinnost stanovenou tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení přídělu, a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí přídělu z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn, nebo
c) oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na které se příděl vztahuje, bylo odňato podle § 19 odst. 4 písm. b) nebo d) a držitel přídělu byl držitelem odňatého oprávnění.
(2) Pokud lhůta pro zahájení využívání rádiových kmitočtů není stanovena přídělem rádiových kmitočtů, je držitel přídělu povinen začít využívat přidělené rádiové kmitočty do 2 let ode dne právní moci rozhodnutí o udělení přídělu. Pokud držitel přídělu nezačal využívat rádiové kmitočty ve stanovené lhůtě, předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů.
(3) Při rozhodování podle odstavce 1 a 2 předseda Rady posoudí plnění všech podmínek a povinností stanovených v přídělu a zohlední zejména rozsah poskytovaných služeb, pro která byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, potřeby zajištění hospodářské soutěže a plnění podmínek účelného využívání rádiových kmitočtů.
(4) Předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů, jestliže
a) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to bezpečnost státu,
b) držitel přídělu o odnětí požádal, nebo
c) v případě přechodu přídělu v důsledku skutečností podle § 22c odst. 1 písm. b) a c) by došlo k porušení podmínek stanovených v § 23 odst. 1.
(CELEX) 32002L0020
§ 22c
Pozbytí platnosti přídělu rádiových kmitočtů
(1) Příděl rádiových kmitočtů pozbývá platnosti
a) uplynutím doby, na kterou byl udělen,
b) dnem zániku právnické osoby, které byl udělen, pokud tato nemá právního nástupce, který splňuje podmínku podle § 22 odst. 4,
c) v případě úmrtí fyzické osoby, které byl udělen,
1. dnem jejího úmrtí, pokud v jejím podnikání nepokračuje dědic16a) nebo správce dědictví16b), který splňuje podmínku podle § 22 odst. 4, nebo
2. marným uplynutím lhůty uvedené v § 23 odst. 4, pokud dědic nesplňuje podmínku podle § 22 odst. 4,
d) dnem, kdy rozhodnutí předsedy Rady podle § 22a a § 22b nabylo právní moci, nebo
e) marným uplynutím lhůty podle § 23 odst. 3.
(2) V případě, kdy má dojít k zániku právnické osoby, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, s právním nástupcem, a tím k přechodu přídělu rádiových kmitočtů na právního nástupce, Úřad vydá na základě žádosti držitele přídělu vyjádření, zda přechodem přídělu rádiových kmitočtů nedojde k porušení podmínek stanovených v § 23 odst. 1.
(3) V případě zániku právnické osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů a která má právního nástupce, je právní nástupce povinen o svém nástupnictví písemně informovat Úřad nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy k zániku právnické osoby došlo.
§ 22d
Přechod přídělu radiových kmitočtů
(1) Zanikne-li právnická osoba, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, přechází příděl rádiových kmitočtů na jejího právního nástupce, jestliže tento nástupce splňuje podmínky podle § 22 odst. 4 a jestliže jsou současně splněny podmínky, za kterých Úřad uděluje souhlas s převodem přídělu rádiových kmitočtů podle § 23 odst. 1.
(2) Právní nástupce zaniklé právnické osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů, je o svém nástupnictví povinen písemně informovat Úřad bez zbytečného odkladu.
(3) Zemře-li fyzická osoba, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, přechází příděl rádiových kmitočtů na jejího dědice, pokud tato osoba splňuje podmínku podle § 22 odst. 4.
(4) Dědic, na kterého přešel příděl rádiových kmitočtů podle odstavce 3, je o tom povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat Úřad.
___________________________
16a) § 473 až § 475a a § 477 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
16b) § 175f zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.“.
§ 23 včetně nadpisu zní:
„§ 23
Převod přídělu rádiových kmitočtů
(1) Podnikatel může na jiného podnikatele převést příděl rádiových kmitočtů nebo jeho část (dále jen „převod přídělu”) jen s předchozím souhlasem Úřadu. Úřad tento souhlas udělí, pokud
zamýšleným převodem přídělu nebude narušena hospodářská soutěž v oblasti elektronických komunikací z hlediska využívání rádiových kmitočtů,
zamýšleným převodem přídělu nedojde ke změně podmínek ve využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání bylo mezinárodně harmonizováno,
zamýšleným převodem přídělu nebude narušeno účelné využití rádiového spektra,
neprobíhá s držitelem dotčeného přídělu rádiových kmitočtů řízení o odnětí přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části,
žádost o udělení souhlasu Úřadu s převodem přídělu splňuje náležitosti uvedené v odstavci 2.
(2) V žádosti o udělení souhlasu s převodem přídělu podle odstavce 1 držitel přídělu rádiových kmitočtů uvede
své identifikační údaje v rozsahu podle § 13 odst. 2 nebo 3,
identifikační údaje budoucího nabyvatele přídělu rádiových kmitočtů v rozsahu podle § 13 odst. 2 nebo 3,
číslo jednací a den vydání rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů, který je předmětem zamýšleného převodu přídělu,
označení služby, druhu sítě nebo technologie týkající se části přídělu radiových kmitočtů, která má být předmětem zamýšleného převodu přídělu radiových kmitočtů,
dobu zahájení a způsob využívání rádiových kmitočtů, které mají být předmětem zamýšleného převodu přídělu budoucím nabyvatelem,
informace o finančních, technických a odborných předpokladech budoucího nabyvatele pro využívání rádiových kmitočtů, které mají být předmětem zamýšleného převodu přídělu.
Převod přídělu musí být proveden do 60 dnů ode dne udělení souhlasu Úřadu podle odstavce 1.
Příděl rádiových kmitočtů může dědic držitele přídělu rádiových kmitočtů, který nesplňuje podmínku podle § 22 odst. 4, převést na jinou osobu do 5 měsíců ode dne právní moci konečného usnesení v řízení o dědictví po zemřelém držiteli přídělu rádiových kmitočtů, na základě kterého byl určen dědicem tohoto přídělu, podle podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3.“.
(CELEX) 32002L0021
Za § 23 se vkládá nový § 23a, který zní:
„§ 23a
(1) Úřad uveřejní sdělení o rozhodnutí o udělení, změně nebo odnětí přídělu rádiových kmitočtů a informace o převodu nebo přechodu přídělu rádiových kmitočtů.
(2) Úřad vydá na žádost nového držitele přídělu rádiových kmitočtů osvědčení o změně v osobě držitele přídělu.“.
(CELEX) 32002L0020
V § 25 odst. 4 se za slova „Sbírce mezinárodních smluv“ vkládají slova „, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to bezpečnost státu“.
V § 26 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 18 zní:
„(2) Obsluhu vysílacích rádiových zařízení uvedených v odstavci 1 mohou vykonávat osoby, které mají platný průkaz odborné způsobilosti k obsluze těchto zařízení. Je-li držitelem oprávnění k využívání rádiových kmitočtů právnická osoba, je povinna zajistit, aby obsluhu vysílacích rádiových zařízení prováděla pouze osoba, která má platný průkaz odborné způsobilosti. Úřad na žádost ověřuje zkouškou způsobilost k obsluze vysílacích rádiových zařízení a vydává průkazy odborné způsobilosti. Jestliže zvláštní způsobilost žadatele nebyla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu18), ověří Úřad způsobilost žadatele k obsluze vysílacích rádiových zařízení vždy.
___________________________
18) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).“.
(CELEX) 32005L0036
V § 26 odst. 3 větě druhé se slovo „umožní“ nahrazuje slovy „stanoví datum“ a za slovo „zkoušky“ se vkládají slova „tak, aby se konala.“.“
V § 26 odst. 4 se za slovo „zkouškou“ vkládají slova „nebo pokud jeho zvláštní způsobilost byla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu“.
(CELEX) 32005L0036
V § 26 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6) Na žádost držitele průkazu odborné způsobilosti lze dobu platnosti průkazu odborné způsobilosti opakovaně prodloužit. Žádost o prodloužení doby platnosti průkazu odborné způsobilosti musí být držitelem průkazu podána nejméně 1 měsíc přede dnem uplynutí doby jeho platnosti.
(7) Pokud doba platnosti průkazu odborné způsobilosti uplynula, lze v období do jednoho roku ode dne pozbytí jeho platnosti vydat nový průkaz, pokud žadatel doloží žádost potvrzením, že v době platnosti průkazu nejméně dva roky vykonával obsluhu vysílacích rádiových zařízení, na niž byl průkaz odborné způsobilosti vydán.“.
V § 27 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Náklady podle odstavce 1 se rozumí
a) náklady na technické úpravy zařízení v případě změny přiděleného rádiového kmitočtu nebo změny jeho technických parametrů,
b) zůstatková cena zařízení používaného pro dosavadní způsob využívání rádiových kmitočtů a vyřazeného v důsledku změn ve využívání rádiových kmitočtů,
c) náklady na demontáž a vyřazení zařízení pro dosavadní způsob využívání rádiových kmitočtů z provozu,
d) náklady na montáž a uvedení do provozu zařízení nahrazujícího vyřazené zařízení, a
e) náklady na zajištění služby elektronických komunikací poskytované prostřednictvím dosavadních rádiových kmitočtů jiným způsobem, a to po dobu nezbytně nutnou pro zajištění potřebných technických opatření pro provedení změny ve využívání rádiových kmitočtů.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
V § 30 se na konci odstavce 2 doplňují věty „V případě evropských harmonizovaných čísel Úřad rozhodne o udělení oprávnění podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, nebo též nepodnikající osobě, jejíž činnost odpovídá účelu, pro který jsou tato čísla vyhrazena. Pro přístup k neveřejným komunikačním sítím Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání čísel osobě zajišťující tyto sítě.“.
(CELEX) 32007D0116
V § 30 odst. 8 se na konci písmene d) slovo „nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje.
§ 31 se včetně nadpisu zrušuje.
V § 33 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Čísla tísňového volání slouží k oznámení událostí v případech, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek.“.
V § 33 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou „Tyto údaje je poskytující podnikatel povinen aktualizovat průběžně, nejméně však jednou za 14 dnů.“.
V § 33 odst. 4 písm. a) se za slova „v odstavci 3“ vkládají slova „včetně údajů o svých účastnících veřejně dostupné telefonní služby“.
V § 33 odst. 4 písm. b) se za slovo „zajistit“ vkládají slova „Úřadu a“.
V § 33 odst. 6 se za slovo „zpřístupnit“ vkládají slova „Úřadu a“.
V § 33 se doplňují odstavce 11 a 12, které znějí:
„(11) Pokud účastník, popřípadě uživatel, uskutečňuje zlomyslná volání na čísla tísňového volání, je podnikatel, v jehož síti bylo takové volání započato, povinen na žádost subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, znemožnit ve své síti provozování telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého jsou tato volání uskutečňována. Žádost podle věty první musí být učiněna v elektronické podobě a opatřena zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb podle zvláštního právního předpisu. O zpětném uvedení telekomunikačního koncového zařízení do provozu rozhodne Úřad na žádost účastníka.“.
(12) Zlomyslným voláním na čísla tísňového volání se rozumí volání na tato čísla za jiným účelem, než který je stanoven v odstavci 1.“.
Za § 33 se vkládá nový § 33a, který včetně poznámky pod čarou č. 18a zní:
„§ 33a
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen umožnit všem svým koncovým uživatelům, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, bezplatné volání na evropská harmonizovaná čísla18a). Právo podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu na náhradu nákladů vůči osobě, která tato harmonizovaná čísla využívá, není dotčeno.
______________________________________
18a) Rozhodnutí Komise 2007/116/ES ze dne 15. února 2007 o vyhrazení vnitrostátního číselného rozsahu pro harmonizovaná čísla harmonizovaných služeb se sociální hodnotou.“.
(CELEX) 32007D0116
V § 34 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „To neplatí v případě telefonních čísel pro přístup ke službám, která stanoví prováděcí právní předpis podle § 29 odst. 4.“.
V § 34 odst. 3 se slova „služeb bezplatného volání“ nahrazují slovy „pro přístup ke službám na účet volaného“ a slova „se zvýšeným tarifem“ se nahrazují slovy „s vyjádřenou cenou“.
V § 36 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ nebo změna výše poplatků podle § 37“.
V § 36 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Žádost o prodloužení doby platnosti oprávnění k využívání čísel musí být držitelem tohoto oprávnění podána nejméně jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti.“.
V § 36 odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, ačkoliv byl na možnost odnětí oprávnění z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn“.
V § 36 odst. 7 se na konci písmene b) doplňují slova „pokud tato nemá právního nástupce,“.
V § 36 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Držitel oprávnění k využívání čísel nebo jeho právní nástupce je povinen zajistit, aby bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání čísel bylo ukončeno využívání čísel na základě tohoto oprávnění.“.
V § 38 odst. 3 větě druhé se za slova „výběrové řízení“ vkládají slova „a určení podnikatelů“.
V § 38 odst. 3 větě poslední se číslo „11“ nahrazuje číslem „4“.
V § 38 odst. 5 se slova „seznam osob, které nárok na zvláštní cenu uplatnily a“ zrušují.
V § 39 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pokud Úřad na základě přezkumu zjistí, že důvody uložení povinnosti poskytovat dílčí službu podle § 38 odst. 2 netrvají, rozhodne o zrušení této povinnosti včetně vypořádání úhrady čistých nákladů na její poskytování za dobu, kdy byla tato služba poskytována.“.
V § 49 odstavce 2 až 4 znějí:
„(2) Úřad rozhodne, zda výše čistých nákladů na poskytování univerzální služby stanovená podle § 48 představuje pro jejího poskytovatele neúnosnou zátěž. V případě, že výše čistých nákladů představuje pro tohoto poskytovatele neúnosnou zátěž, Úřad současně rozhodne o výši úhrady těchto nákladů. Lhůta, ve které musí být částka poukázána poskytovateli univerzální služby, nesmí být delší než 3 měsíce ode dne právní moci rozhodnutí podle věty druhé.
(3) Čisté náklady podle odstavce 2 hradí stát prostřednictvím Úřadu.
(4) Došlo-li k čerpání úhrady nákladů na poskytování univerzální služby podle odstavce 2 na základě nesprávných nebo neúplných údajů poskytovatele univerzální služby, Úřad toto své rozhodnutí zruší a znovu ve věci výše úhrady nákladů na poskytování univerzální služby rozhodne. Poskytovatel univerzální služby je povinen neoprávněně čerpané finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí, jímž bylo Úřadem rozhodnuto o úhradě nákladů na poskytování univerzální služby v nové výši nebo úhrada nebyla přiznána. Poskytovatel univerzální služby je zároveň povinen zaplatit penále za neoprávněné čerpání finančních prostředků ve výši 1 promile denně z částky rovnající se rozdílu částky uvedené ve zrušeném rozhodnutí o výši úhrady nákladů na poskytování univerzální služby a částky uvedené v novém rozhodnutí ve věci podle věty první. Penále je příjmem státního rozpočtu. Úřad může z důvodu zamezení tvrdosti penále snížit nebo výjimečně i prominout.“.
(CELEX) 32002L0022
V § 49 se odstavce 5 až 14 zrušují.
V § 50 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).
V § 50 odst. 1 písmeno c) zní:
„c) informace o provedených úhradách čistých nákladů.“.
V § 52 odst. 1 větě první se za slovo „včetně“ vkládají slova „kritérií pro vymezení relevantního trhu a“.
(CELEX) 32002L0021
V § 52 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) V případě relevantního trhu, u kterého byla uplatněna regulace podle § 51 a který nadále není podle odstavce 1 stanoven relevantním trhem, Úřad rozhodne o zrušení stanovení podniku s významnou tržní silou a o zrušení uložených povinností podle § 51.“.
(CELEX) 32002L0021
V § 54 odst. 1 písm. b) se za slovo „předkládat“ vkládají slova „v elektronické formě“ a za slovo „bezodkladně“ slova „na vyžádání“.
V § 61 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, vyjma případů uvedených v § 33 odst. 11“.
V § 62 odst. 3 se slovo „uveřejní“ nahrazuje slovy „vydává jako opatření obecné povahy“.
V § 63 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 24a zní:
„(5) Úřad může podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou telefonní službu uložit rozhodnutím, aby provedl změnu všeobecných podmínek pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jsou-li v rozporu s tímto zákonem nebo prováděcími právními předpisy k tomuto zákonu nebo pokud je to nezbytné k dosažení ochrany spotřebitelů, a to zejména z důvodu nekalých, klamavých nebo agresivních obchodních praktik nebo z důvodu diskriminace spotřebitele24a).
___________________
24a) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.“.
V § 64 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „ Vyúčtování ceny neobsahuje položky za volání nebo jiné služby elektronických komunikací, které účastník neplatí, včetně volání na čísla pro přístup ke službám na účet volaného.“.
V § 66 odst. 1 se slova „v rozsahu podle § 41 odst.5“ nahrazují slovy „za podmínek podle § 41 odst. 3 písm. b) a věty poslední a v rozsahu podle § 41odst. 5“.
V § 67 odst. 1 se slova „jeho účastníka a na náklady tohoto účastníka“ nahrazují slovy „svého účastníka a na jeho náklady“.
V § 67 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen v případě žádosti poskytnout podnikateli podle odstavce 1 údaje nezbytné pro identifikaci účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující volání, a to zpětně u konkrétních volání, která účastník označí jako zlomyslná nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takového volání.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
V § 71 odst. 2 se za slova „veřejně dostupnou“ vkládá slovo „telefonní“ a slova „elektronických komunikací“ se zrušují.
V § 79 odst. 1 se za slova „o propojení“ vkládají slova „nebo o přístupu“.
(CELEX) 32002L0021
V § 79 odst. 2 se na konci textu písmene b) slovo „(EPG)“ zrušuje.
V § 80 odst. 4 se za slova „rozhodnout spor“ vkládají slova „o přístupu nebo propojení“.
V § 80 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5) V případě změn a dodatků smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení se použijí odstavce 3 a 4 obdobně.
(6) Podnikatelé, kteří uzavřeli smlouvu o propojení nebo přístupu, jsou povinni uhradit cenu za propojení nebo přístup stanovenou ve smlouvě o propojení nebo přístupu.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 7.
V § 83 odstavec 8 zní:
„(8) Podnikatel poskytující službu šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání je povinen zajišťovat ve své síti službu šíření služeb přímo souvisejících s programem11). Úřad stanoví všeobecným oprávněním podle § 10 podmínky pro zajišťování elektronického programového průvodce. Podmínkami, které jsou stanoveny Úřadem podle tohoto ustanovení, nejsou dotčeny povinnosti stanovené Radou pro rozhlasové a televizní vysílání ve vztahu ke způsobu prezentace elektronického programového průvodce a podobných přehledových a naváděcích pomůcek v rámci regulace obsahu.“.
V § 83 odst. 9 úvodní části ustanovení se za slovo „digitální“ vkládají slova „rozhlasové a“.
V § 83 odst. 9 písmeno a) zní:
„a) umožnit šíření rozhlasových a televizních programů, jejichž minimální počet, technickou kvalitu a další podmínky šíření stanoví Úřad podle § 22 v přídělu rádiových kmitočtů,“.
V § 83 odst. 9 písm. b) se slovo „(EPG)“ zrušuje a za slovo „všech“ se vkládají slova „rozhlasových a“.
V § 84 odst. 3 se za slovo "oprávněn" vkládají slova ", po konzultaci s dotčenými subjekty podle § 130,".
V § 84 odst. 6 se slova „nejpozději do 15 dnů“ nahrazují slovy „nejpozději do 15 pracovních dnů“ a slova „do 15 dnů“ se nahrazují slovy „do 15 pracovních dnů“.
V § 90 odst. 2 se slova „odstavců 3 a 4“ nahrazují slovy „odstavců 3 až 6“.
V § 90 odstavec 3 zní:
„(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen uchovávat provozní údaje služby poskytnuté účastníkovi nebo uživateli do doby rozhodnutí sporu podle § 129 odst. 2 nebo do konce doby, během níž může být vyúčtování ceny nebo poskytnutí služby elektronických komunikací právně napadeno nebo úhrada vymáhána.“.
(CELEX) 32002L0058
V § 90 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může zpracovávat provozní údaje nezbytné pro vyúčtování ceny za službu poskytnutou účastníkovi nebo uživateli za přístup pouze do konce doby, během níž může být úhrada vymáhána.
(5) Podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací si mohou vzájemně předávat data související s poskytováním služby, a to údaje o účastnících spojení, pro zajištění propojení a přístupu k síti, ke vzájemnému vyúčtování a k identifikaci zneužívání sítě a služeb elektronických komunikací. Zneužíváním sítě a služeb elektronických komunikací se rozumí opakované prodlení se zaplacením ceny podle § 64, nebo uskutečnění zlomyslného nebo obtěžujícího volání.“.
(CELEX) 32002L0058
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 6 až 9.
V § 90 odst. 8 větě první se slova „v odstavci 3“ nahrazují slovy „v odstavcích 3 až 5“ a ve větě druhé se slova „v odstavci 4“ nahrazují slovy „v odstavci 6“.
V § 90 odst. 9 se slova „podle odstavců 2 až 5“ nahrazují slovy „podle odstavců 2 až 6“.
V § 95 odst. 1 písm. b) se za slova „s uveřejněním jejich osobních údajů“ vkládají slova „podle § 41 odst. 5“.
V § 97 odst. 3 se na konci věty třetí za slova „právního předpisu“ vkládají slova „a Bezpečnostní informační službě pro plnění úkolů v její působnosti “ a ve větě šesté za slovo „nebo“ se vkládají slova „Bezpečnostní informační službě, pokud“.
V § 97 odst. 5 se za slova „Policii České republiky“ vkládají slova „a Bezpečnostní informační službě“ a slovo „její“ se nahrazuje slovem „jejich“.
V § 97 se doplňuje odstavec 12, který zní:
„(12) Formu evidence podle odstavce 10 a způsob jejího předávání Úřadu stanoví prováděcí právní předpis.“.
(CELEX) 32006L0024
V § 98 odst. 2 se slova „v souladu s národním a mezinárodním preferenčním schématem“ zrušují.
V § 98 odstavec 3 zní:
„(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může v případech, kdy hrozí závažné porušení bezpečnosti a integrity jeho sítě z důvodů poškození nebo zničení elektronického komunikačního zařízení, zejména vlivem velkých provozních havárií nebo živelních pohrom, přerušit poskytování služby nebo odepřít přístup ke službě. O důvodech přerušení poskytování služby nebo odepření přístupu k ní a o předpokládaném termínu odstranění příčiny je povinen bezodkladně informovat Úřad a uživatele. Přerušení nebo odepření musí být omezeno pouze na dobu nezbytně nutnou, a je-li to technicky možné, musí být zachován přístup k číslům tísňového volání.“.
V § 98 se odstavec 4 zrušuje.
§ 99 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 38 a 39 zní:
„§ 99
Bezpečnost, integrita a poskytování služeb za krizových stavů
(1) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť nebo poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je za krizového stavu povinen podle svých technicko-organizačních pravidel zabezpečit připojení k veřejné telefonní síti a přístup k veřejně dostupné telefonní službě, včetně operátorských služeb a služeb uvedených v § 38 odst. 2 písm. d) a e). Náležitosti uvedených technicko-organizačních pravidel stanoví Úřad opatřením obecné povahy.
(2) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen předložit Úřadu na jeho vyžádání dokumenty specifikující technicko-organizační pravidla podle odstavce 1 a umožnit Úřadu kontrolovat dodržování těchto pravidel. Úřad je oprávněn při zjištění rozporu těchto dokumentů s právními předpisy nebo s jeho opatřením sdělit dotčenému podnikateli tuto skutečnost a stanovit mu přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.
(3) Podnikatel uvedený v odstavci 1 je oprávněn za krizového stavu39) poskytovat přednostně připojení k veřejně dostupné telefonní sítí a přístup k veřejně dostupné telefonní službě účastníkům krizové komunikace podle zvláštního právního předpisu38). Za tímto účelem je v rozsahu nezbytně nutném oprávněn omezit nebo přerušit poskytování veřejně dostupné telefonní služby. O důvodech přerušení poskytování veřejně dostupné telefonní služby je povinen bezprostředně informovat Úřad a orgán, který krizový stav vyhlásil. Toto omezení může trvat pouze po dobu nezbytně nutnou, a je-li to technicky možné, musí být zachován přístup k číslům tísňového volání.
________________________
38) § 18 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
39) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Ústavní zákon č. 110/1998 Sb.“.
V § 100 odst. 4 se slova „elektromagnetickou kompatibilitu“ nahrazují slovem „odolnost“.
§ 100 odst. 5 se slova „elektromagnetické slučitelnosti“ nahrazují slovem „odolnosti“.
V § 100 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Úřad může provést odstranění zdroje rušení nebo jiná vhodná opatření sám, není-li provozovatel rušícího zařízení znám, nebo je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný. Náklady na odstranění zdroje rušení nese jeho provozovatel; není-li znám, nese náklady Úřad.“.
V § 100 se doplňují odstavce 11 a 12, které znějí:
„(11) Úřad je povinen při výkonu rozhodnutí o odstranění zdroje rušení podle odstavce 7 co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí.
(12) Osoby pověřené Úřadem k výkonu rozhodnutí o odstranění zdroje rušení podle odstavce 7 jsou za účelem výkonu tohoto rozhodnutí oprávněny v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitosti, na nichž jsou zdroje rušení umístěny.“.
V §101 odstavec 1 zní:
„(1) Stavebníci staveb, vodohospodářských děl nebo zařízení, jejichž provedení je spojeno se zemními pracemi, jsou povinni v rámci řízení podle stavebního řádu doložit žádost o vydání příslušného rozhodnutí vyjádřením provozovatele veřejné komunikační sítě o existenci nadzemních nebo podzemních vedení komunikačních sítí ve staveništi od těch podnikatelů zajišťujících veřejné komunikační sítě, které sdělí stavební úřad. Stavební úřad stanoví v rozhodnutí podmínky k ochraně vedení komunikační sítě.“.
V § 107 odst. 10 se za slova „podle § 22,“ vkládají slova „22a, 22b,“.
V § 108 odst. 1 písm. e) se slova „a stanovuje, vybírá a vymáhá platby na jejich úhradu a zřizuje a spravuje účet univerzální služby“ nahrazují slovy „, rozhoduje o povinnosti vrátit finanční prostředky neoprávněně čerpané na úhradu čistých nákladů poskytování univerzální služby a rozhoduje, zda výše čistých nákladů představuje pro jejího poskytovatele neúnosnou zátěž“.
V § 108 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno z), které zní:
„z) rozhoduje o změně všeobecných podmínek pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podle § 63 odst. 5.“.
V § 112 se na konci odstavce 3 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e) informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o vydání rozhodnutí podle § 19, 22a a 22b, pokud se týká rádiových kmitočtů pro rozhlasovou službu.“.
V § 112 odstavec 4 zní:
„(4) Úřad vydává Radě pro rozhlasové a televizní vysílání na její vyžádání11) stanoviska, která obsahují diagram využití rádiových kmitočtů pro požadovaný územní rozsah rozhlasového nebo televizního vysílání a údaje o případném omezení doby využívání těchto rádiových kmitočtů, jsou-li předem známy. Diagramem využití rádiových kmitočtů se rozumí grafické plošné znázornění předpokládaného území pokrytého signálem rozhlasového nebo televizního vysílání.“.
V § 113 odstavec 4 zní:
„(4) Při kontrole využívání rádiových kmitočtů pověřené osoby zjišťují dodržování podmínek stanovených v přídělu rádiových kmitočtů, všeobecném oprávnění nebo v individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů i monitorováním rádiových kmitočtů. Monitorování rádiových kmitočtů je zpravidla prováděno bez předchozího upozornění osob využívajících rádiové kmitočty, které mají být monitorovány.“.
V § 113 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6) Způsob stanovení území pokrytého signálem televizního vysílání, metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem televizního vysílání stanoví prováděcí právní předpis.
(7) Způsob stanovení území pokrytého signálem zemského analogového rozhlasového vysílání v kmitočtovém pásmu 87,5 - 108 MHz a zemského digitálního rozhlasového vysílání v kmitočtových pásmech 174 - 230 MHz a 1452 - 1479,5 MHz, metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem rozhlasového vysílání stanoví prováděcí právní předpis.“.
Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 8 až 11.
V § 115 odst. 3 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) až k) se označují jako písmena c) až j).
V § 118 odst. 1 písmeno d) zní:
„d) využívá rádiové kmitočty bez oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1 nebo v rozporu s ním anebo v rozporu s všeobecným oprávněním,“
V § 118 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e) jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů neukončí provoz vysílacích rádiových stanic podle § 19 odst. 7,“.
Dosavadní písmena e) až t) se označují jako písmena f) až u).
V § 118 odst. 1 písm. f) se slovo „udělení“ zrušuje, za slovo „oprávnění“ se vkládají slova „k využívání čísel“ a na konci písmene se doplňují slova „nebo v rozporu s tímto oprávněním nebo číslovacím plánem,“.
V § 118 v odst. 1 se na začátek písmena k) vkládají slova „v rozporu s § 96 odst. 1 a 3“ a slova „§ 96 odst. 3“ se zrušují.
V § 118 odst. 1 se za písmeno l) vkládají nová písmena m) a n), která znějí:
„m) jako podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť nebo poskytující veřejně dostupnou telefonní službu nesplní povinnost podle § 99 odst. 1 nebo 3 nebo jako podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nesplnil povinnost podle § 99 odst. 2,
n) jako provozovatel zařízení, jehož provozováním vzniká vysokofrekvenční energie, nesplní povinnost podle § 100 odst. 1, 3 nebo 7,“.
Dosavadní písmena m) až u) se označují jako písmena o) až w).
V § 118 odst.1 se na konci písmene v) slovo „nebo“ zrušuje.
V § 118 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňují se písmena x) až z), která znějí:
„x) v rozporu s § 114 odst. 1 neodstraní zjištěné nedostatky nebo odstranění nedostatků písemně neoznámí,
y) uskutečňuje zlomyslná volání, nebo
z) neprovede ve stanovené lhůtě změnu všeobecných podmínek pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podle § 63 odst. 5.“.
V § 118 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f) jako podnikatel poskytující službu elektronických komunikací, který poskytuje přístup k veřejně dostupné telefonní službě, poruší povinnost podle § 33 odst. 2.“.
V § 118 odst. 4 se na konci písmene q) slovo „nebo“ zrušuje.
V § 118 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) a t), která znějí:
„s) jako podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě nesplní povinnost podle § 75 odst. 1 nebo 3, nebo
t) jako podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu poruší povinnost podle § 33a.“.
V § 118 odst. 6 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje.
V § 118 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g) neuveřejní nebo nepředloží Úřadu informace podle § 47 odst. 2.“.
V § 118 odst. 9 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g).
V §118 odst. 9 písm. e) se za slova „o propojení“ vkládají slova „nebo o přístupu“.
V § 118 odst. 9 se na konci písmene f) slovo „nebo“ zrušuje.
V § 118 odst. 9 se na konci písmene g) tečka nahrazuje slovy „, nebo“ a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h ) odmítne připojit, odpojí nebo vyřadí z provozu přístroj bez povolení Úřadu podle § 74 odst. 5 nebo odpojí přístroj, aniž by byly splněny podmínky podle § 74 odst. 6.“.
V § 118 se za odstavec 10 vkládají nové odstavce 11 až 14, které znějí:
„(11) Podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání se dopustí správního deliktu tím, že
a) nejedná o uzavření smlouvy podle § 72a odst. 2, nebo
b) nevypracuje nebo neuveřejní návrh smlouvy včetně všeobecných smluvních podmínek podle § 72b odst. 1.
(12) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání se dopustí správního deliktu tím, že
a) nezajistí poskytování služby elektronického programového průvodce podle § 83 odst. 9 písm. b), nebo
b) neumožní šíření rozhlasových a televizních programů podle § 83 odst. 9 písm. a) nebo nevyužívá přidělený rádiový kmitočet podle § 83 odst. 9 písm. c).
(13) Podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací pro zemské digitální televizní vysílání nebo podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání v této síti se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí Úřadu údaje o volné kapacitě datového toku podle § 72c.
(14) Právnická osoba jako právní nástupce právnické osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů, se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí ve stanovené lhůtě skutečnosti podle § 22c odst. 3.“.
Dosavadní odstavce 11 až 13 se označují jako odstavce 15 až 17.
V § 118 odstavce 15 až 17 znějí:
„(15) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až o) a písm. w) až z), odstavce 2 písm. a) až d) a písm. f), odstavce 3, odstavce 4 písm. a) až c), odstavce 5 písm. a) až c), odstavce 6 písm. a) až c), odstavce 7, odstavce 8 písm. a) až e), odstavce 9 písm. a) až c) a písm. g) a písm. h) a odstavců 10 až 14 se uloží pokuta do 20 000 000 Kč.
(16) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. p), odstavci 2 písm. e) a písm. f), odstavce 4 písm. d) až k) a písm. m) až s), odstavce 5 písm. d), odstavce 6 písm. d), odstavci 8 písm. f) a g) a odstavce 9 písm. d) a písm. f) se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.
(17) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. q) až v) a písm. x), odstavce 4 písm. l), odstavce 5 písm. e), odstavce 6 písm. e) až g), odstavce 8 písm. h) až j) a odstavce 9 písm. f) se uloží pokuta do 2 000 000 Kč.“.
V § 120 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f) které zní:
„f) uskutečňuje zlomyslná volání,“
Dosavadní písmena f) až k) se označují jako písmena g) až l).
V § 120 odst. 1 písm. i) se slovo „nabídla“ nahrazuje slovem „ nabídne“ a slova „§ 96 odst. 3“ se nahrazují slovy „§ 96 odst. 1 a 3“.
V § 120 odst. 1 se na konci písmene k) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce 1 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) až p), která znějí:
„m) jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů neukončí provoz vysílacích rádiových stanic podle § 19 odst.7,
n) jako provozovatel zařízení, jehož provozem vzniká vysokofrekvenční energie, nesplní povinnosti podle § 100 odst. 1, 3 nebo 7,
o) neodstraní ve stanovené lhůtě zjištěné nedostatky podle § 114, nebo
p) nepředloží informace, údaje a podklady vyžádané Úřadem podle § 115.“.
V § 122 odstavec 9 zní:
„(9) Splnění povinnosti uložené podniku s významnou tržní silou nebo podnikateli rozhodnutím podle § 17 odst. 2, § 30 odst. 1, § 33 odst. 9, § 38 odst. 2, § 51 odst. 3, 4, 8 a 9, § 57 odst. 1 a 4, § 60 odst. 2, § 61 odst. 2, § 70, § 71 odst. 1, § 72 odst. 1, § 74odst. 1, § 76 odst. 4, § 77, § 79 odst. 2, § 82, § 83 odst. 7, 84, § 86 odst. 2 a 5, § 100 odst. 7a § 114 odst. 2 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až do celkové výše 10 000 000 Kč.“.
V § 122 se doplňuje odstavec 10, který včetně poznámky pod čarou č. 48b zní:
„(10) V případě, kde tento zákon stanoví, že Úřad, předseda Rady nebo Rada změní nebo může změnit vydané rozhodnutí, Úřad, předseda Rady nebo Rada provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí ve věci48b).
___________________
48b) § 101 písm. e) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.“.
§ 123 zní:
„§ 123
Opravný prostředek
(1) O rozkladu nebo odvolání proti rozhodnutí Úřadu, které v prvním stupni nevydal předseda Rady, rozhoduje předseda Rady.
(2) Pokud v prvním stupni vydal rozhodnutí předseda Rady, při rozhodování o odvolání nebo rozkladu v Radě nehlasuje.“.
V § 125 odst. 4 písm. a) se za slova „všeobecným oprávněním,“ vkládá slovo „přídělem,“.
V § 127 odst. 1 se věta třetí nahrazuje větou „Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců.“.
V § 129 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců.“.
V § 129 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Návrh na rozhodnutí sporu podle odstavce 1, který se týká povinnosti účastníka, popřípadě uživatele, k peněžitému plnění, se podává Úřadu na elektronickém formuláři. Vzory formulářů návrhů a technické náležitosti jejich užívání stanoví prováděcí právní předpis. Úřad stanoví prováděcí právní předpis. Úřad formuláře zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
V § 129 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „ jinak právo uplatnit reklamaci zanikne. Podáním námitky není dotčena povinnost podle § 64 odst. 1, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podáním námitky se splnění povinnosti podle § 64 odst. 1 odkládá až do rozhodnutí o námitce. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.“.
V § 129 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem podán důvodně.“
§ 134 včetně poznámek pod čarou č. 50 a 51 zní:
„§ 134
(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje Úřadu pro účely výkonu státní správy
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců.
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
d) adresa místa pobytu,
e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů50).
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) rodné číslo,
c) pohlaví,
d) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
rodné číslo, bylo-li přiděleno,
pohlaví,
druh a adresa místa pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány
písemnosti podle zvláštního právního předpisu51),
číslo a platnost oprávnění k pobytu,
počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky,
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům.
(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
_____________________
50) Například zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
51) Například § 46b písm. a) občanského soudního řádu.“.
Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně poznámky pod čarou č. 52 zní:
„§ 134a
(1) Ministerstvo vnitra poskytuje Úřadu pro účely výkonu státní správy z evidence občanských průkazů51)
jméno, popřípadě jména, příjmení občana,
číslo, popřípadě sérii občanského průkazu,
datum vydání občanského průkazu,
označení úřadu, který občanský průkaz vydal,
dobu platnosti občanského průkazu,
čísla, popřípadě série ztracených, odcizených nebo neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty nebo odcizení občanského průkazu,
(2) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje se poskytují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
___________________
52) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.“.
§ 141 se zrušuje.
V § 150 odst. 2 se slova „§ 80 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 80 odst. 7“.
V § 150 odstavec 5 zní:
„(5) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 33 odst. 5, § 97 odst. 7 a 12, § 113 odst. 6 a 7 a § 129 odst. 2.“.
V § 163 se bod 2 včetně poznámky pod čarou 15a zrušuje.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Lhůta podle § 22b odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro držitele přídělu rádiových kmitočtů, jemuž byl příděl udělen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, počíná běžet dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Tím nejsou dotčeny termíny stanovené nařízením vlády o technickém plánu přechodu.
2. Operátor sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím je poskytována služba šíření zemského televizního vysílání, má nárok na náhradu nákladů vynaložených na zajištění primárního signálu pro navazující rádiová vysílací zařízení malého výkonu, pokud k jeho ztrátě došlo v souvislosti s plněním nařízením vlády o technickém plánu přechodu, pokud tato rádiová zařízení leží vně územní oblasti, ve které došlo k vypnutí analogového vysílače velkého výkonu nebo leží v této oblasti, ale v předmětné lokalitě pokryté zemským analogovým televizním vysíláním z takového rádiového zařízení není zajištěno pokrytí zemským digitálním televizním vysíláním.
3. Pokud o to provozovatel regionálního zemského digitálního televizního vysílání s licencí v případě programu, který byl šířen prostřednictvím zemského analogového televizního vysílání na sdílených kmitočtech s provozovatelem celoplošného zemského analogového televizního vysílání s licencí přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 235/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, požádá, je operátor sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím má být tento program šířen digitálně v rámci části datového toku využívané pro šíření celoplošného programu, se kterým byl šířen analogově na sdílených kmitočtech, povinen nejpozději do 60 dnů ode dne doručení žádosti tohoto provozovatele regionálního televizního vysílání zajistit odpovídající technické členění této sítě za účelem realizace regionálního vysílání, pokud tím nedojde k narušení integrity sítě. Za splnění této povinnosti má operátor nárok na náhradu nákladů podle § 27 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Pokud o to provozovatel celoplošného zemského digitálního televizního vysílání s licencí v případě programu, který má být podle platných licenčních podmínek regionálně odpojován požádá, je operátor sítě elektronických komunikací, povinen nejpozději do 60 dnů ode dne doručení žádosti tohoto provozovatele zajistit odpovídající technické členění této sítě za účelem realizace regionálního vysílání, pokud tím nedojde k narušení integrity sítě. Za splnění této povinnosti má operátor nárok na náhradu nákladů podle § 27 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Úhrada nákladů podle bodu 2, 3 nebo 4 se poskytne, pokud tyto náklady vznikly a byly vynaloženy operátorem sítě elektronických komunikacích v době ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády o technickém plánu přechodu do dne ukončení zemského analogového televizního vysílání v České republice.
6. Úhrada nákladů podle bodu 2, 3 nebo 4 se poskytuje z prostředků radiokomunikačního účtu (§ 27 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona). O nároku na úhradu nákladů rozhoduje na základě žádosti Český telekomunikační úřad. Žádost o úhradu nákladů musí operátor sítě elektronických komunikací podat nejpozději do 3 měsíců ode dne vynaložení nákladů nebo do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak právo zanikne. V případech podle bodu 2, 3 nebo 4 stanoví Český telekomunikační úřad výši úhrady nákladů jako rozdíl mezi výší prokázaných efektivně a účelně vynaložených nákladů a výší nákladů, které by operátor sítě elektronických komunikací vynaložil, pokud by nedošlo ke ztrátě primárního signálu nebo pokud by neměl povinnost zajistit odpovídající technické členění sítě za účelem realizace regionálního vysílání.
7. Do 31. prosince 2012 může Český telekomunikační úřad využít prostředky radiokomunikačního účtu i pro vyhodnocování případů podle bodu 2, 3 a 4, monitorování stavu a rozsahu šíření televizního signálu, analýzu dostupnosti televizního vysílání a efektivního využívání rádiových kmitočtů, popřípadě úhradu mimořádných nákladů souvisejících s jeho činností v těchto případech a případech podle bodu 6. Český telekomunikační úřad může ve lhůtě podle věty první využít prostředky radiokomunikačního účtu i k úhradě nákladů na zajištění úkolů souvisejících s harmonizací správy spektra v rámci přípravy a realizace opatření vyplývajících z harmonizace využití spektra na úrovni Evropského společenství navazujících na ukončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, včetně přípravy a realizace využití digitální dividendy, vzniklé v důsledku ukončení zemského analogového televizního vysílání v České republice.
8. Peněžní prostředky čerpané z radiokomunikačního účtu podle bodu 7 nesmí v kalendářním roce přesáhnout výši 10 % příjmů radiokomunikačního účtu za bezprostředně předcházející kalendářní rok.
9. V době ode dne účinnosti tohoto zákona do dne 31. prosince 2012 převádí Český telekomunikační úřad na radiokomunikační účet peněžní prostředky v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem podle § 27 odst. 6 a § 133 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zvýšené o 6 % z celkového výnosu z vybraných poplatků za využívání rádiových kmitočtů.“
10. Práva a povinnosti Úřadu, poskytovatelů univerzální služby a plátců na účet univerzální služby při výpočtu a úhradě čistých nákladů na poskytování univerzální služby a stanovování, vybírání a vymáhání plateb na účet univerzální služby a s nimi souvisejících penále, jakož i práva a povinnosti týkající se vedení účtu univerzální služby, obsahu výroční zprávy univerzální služby a poskytování informací Úřadu pro výpočet výše platby na účet univerzální služby, za zúčtovací období univerzální služby skončené přede dnem nabytí účinností tohoto zákona se řídí zákonem o elektronických komunikacích a jeho prováděcími právními předpisy, ve znění účinném přede dnem nabytí účinností tohoto zákona.
11. V případě, že u platby na účet univerzální služby stanovené podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona o elektronických komunikacích, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dojde k zániku plátce bez právního nástupce nebo k odpisu nedoplatku pro nedobytnost, bude poskytovateli univerzální služby platba uhrazena prostřednictvím účtu univerzální služby ze státního rozpočtu, a to do 90 dnů od zániku plátce bez právního nástupce nebo od odpisu nedoplatku pro nedobytnost. Pokud po uhrazení této platby podle předchozí věty, provedené v návaznosti na odpis nedoplatku pro nedobytnost, dojde k dodatečné úhradě platby plátcem nebo třetí osobou, je tato dodatečně uhrazená platba příjmem státního rozpočtu.
12. Po vyrovnání všech práv a povinností podle bodu 10 a 11 Úřad zruší účet univerzální služby a případný zůstatek na účtu převede na radiokomunikační účet.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. III
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č.374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 301/2009 Sb., se mění takto:
V příloze zákona Sazebník část VIII položka 110 se za písmeno d) doplňují písmena e) a f), která znějí:
„e) Podání návrhu na rozhodnutí
sporu o uzavření smlouvy
mezi poskytovatelem služby
šíření rozhlasového a televizního
vysílání a provozovatelem
rozhlasového a televizního vysílání Kč 10 000
f) Podání návrhu na zpětné
uvedení telekomunikačního
koncového zařízení do provozu Kč 1000.“.
V příloze zákona Sazebník část VIII položka 112 se za písmeno b) doplňují písmena c) a d), která znějí:
„c) Vydání osvědčení o změně v osobě
držitele přídělu rádiových kmitočtů Kč 1 000
d) Udělení souhlasu k převodu přídělu
rádiových kmitočtů Kč 10 000.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna krizového zákona
Čl. IV
V zákoně č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona 320/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb. a zákona č. 306/2008 Sb., se § 12a včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 15a zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky a o změně některých zákonů
Čl. V
V zákoně č. 110/2007 Sb., o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky a o změně některých zákonů, se § 12 včetně nadpisu zrušuje.
ČÁst PÁTÁ
Změna zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů
Čl. VI
V § 22 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, se písmeno f) zrušuje a čárka na konci písmene e) se nahrazuje tečkou.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání
Čl. VII
Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. , zákona č. 196/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 17 se odstavce 4 a 5 zrušují.
2. V § 18 odst. 4 písm. e) se za slova „plnoformátový program“ vkládají slova „, a podmínek týkajících se případného poskytování služeb přímo souvisejících s programem“ a slova „a podmínky týkající se poskytování případných dalších služeb přímo souvisejících s programem“ se zrušují.
3. V § 20 se na konci odstavce 3 doplňují slova „, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak9c).“.
Poznámka pod čarou 9c zní:
„9c) Čl. VIII zákona č. …/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.“.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 9c a 9d se označují jako poznámky pod čarou č. 9d a 9e, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
4. V nadpisu Hlavy II se za slovo „DIGITÁLNÍHO“ vkládají slova „rozhlasového nebo“.
5. V § 25 odst. 1 větě první se slovo „televizního“ zrušuje.
6. V § 25 odst. 2 písm. c) se za slovem „zajištění“ a slovem „digitálního“ slovo „televizního“ zrušuje.
7. V § 27 odstavec 2 zní:
„(2) Přihláška k registraci obsahuje údaje uvedené v § 14 odst. 1 písm. a) až f) a dále způsob technického, organizačního a finančního zajištění vysílání, informace o programech, které přihlašovatel zamýšlí šířit, a identifikaci sítě elektronických komunikací, prostřednictvím které bude převzaté vysílání šířeno, a informaci o přístupu k převzatému vysílání. K přihlášce k registraci se připojí doklad prokazující oprávnění, na jehož základě se převzatý program původně vysílá; je-li převzatý program původně vysílán na základě oprávnění vydaného v členském státě Evropských společenství nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, k přihlášce k registraci se připojí pouze:
a) název programu,
b) základní programová specifikace,
c) datum vydání oprávnění, na jehož základě se program původně vysílá a doba platnosti tohoto oprávnění,
d) údaje o regulačním orgánu, který vydal oprávnění, na jehož základě se program původně vysílá.“.
8. § 55b se zrušuje.
Čl. VIII
Přechodná ustanovení
1. V době přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání je provozovatel televizního vysílání s licencí a provozovatel televizního vysílání ze zákona povinen zajistit, aby při šíření jeho televizního programu prostřednictvím vysílačů nebylo pokrytí území signálem zemského analogového televizního vysílání1) uskutečňováno mimo rámec stanovený nařízením vlády o technickém plánu přechodu2) tam, kde je umožněno pokrytí území signálem digitálního televizního vysílání1).
2. Obdrží-li Rada pro rozhlasové a televizní vysílání podnět o porušení podmínek dle bodu 1, zahájí řízení o omezení souboru technických parametrů vysílání. Zahájení řízení Rada pro rozhlasové a televizní vysílání oznámí Českému telekomunikačnímu úřadu, od něhož si vyžádá závazné stanovisko. Podává-li podnět podle věty první Český telekomunikační úřad, připojuje k němu závazné stanovisko bez vyžádání.
3. Český telekomunikační úřad zahájí řízení o odnětí individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 19 odst. 4 písm. a) zákona 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud se porušení podmínek dle bodu 1 dopustí provozovatel televizního vysílání ze zákona.
4. Licenční řízení k provozování zemského digitálního rozhlasového vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů zahájená a pravomocně nedokončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zastaví.
_______________________
1) Vyhláška č. 163/2008 Sb., o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského televizního vysílání
2) Nařízení vlády č. 161/2008 Sb., o technickém plánu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání (nařízení vlády o technickém plánu přechodu).
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
Čl. IX
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona 168/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 22 se odstavec 3 zrušuje.
2. Za § 38e se vkládá nový § 38f, který zní:
„§ 38f
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo umožňuje příjem současného, úplného a nezměněného rozhlasového nebo televizního vysílání na přijímačích téže budovy, popřípadě komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících, pomocí společných domovních antén za podmínky, že je umožněn příjem pouze zemského nebo satelitního vysílání a společný příjem není využíván za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.“.
(CELEX) 32001L0029
V § 74, § 78, § 82 a § 86 se za slova "§ 38e," vkládají slova "§ 38f,".
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o České televizi
Čl. x
V § 3 odst. 1 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb. a zákona č. 304/2007 Sb., se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem1a).“
Poznámka pod čarou č. 1a zní:
„1a) Čl. VIII zákona č. …/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.“.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 1a až 1d se označují jako poznámky pod čarou č. 1b až 1e, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o poštovních službách
Čl. XI
V § 37a zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 95/2005 Sb., se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Provozovateli poštovních služeb, který při nabízení nebo poskytování služeb poruší některou z povinností stanovených v § 4 až 16, se uloží pokuta do výše 500 000 Kč.“.
ČÁST DESÁTÁ
Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona
Čl. xiI
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), jak vyplývá z pozdějších zákonů.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Účinnost
Čl. XIII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Důvodová zpráva
Obecná část
Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad - RIA
Důvod předložení
Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Identifikace problémů, cílů, kterých má být dosaženo, a rizik spojených s nečinností
Zákon o elektronických komunikacích
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, je plánovanou novelou, která má zohledňovat především zjištění a zkušenosti nejen správních úřadů, ale i podnikatelů v oblasti elektronických komunikací a dotčené veřejnosti nabyté při tříleté aplikaci tohoto zákona. Vedle narovnání některých výkladově sporných částí zákona o elektronických komunikacích a úpravy některých procesních i hmotně právních otázek v oblasti správního trestání by měl předkládaný návrh řešit problematiku správy rádiového spektra, univerzální služby v elektronických komunikacích a přednostního spojení.
1. Zavedení možnosti změny a odnětí přídělu rádiových kmitočtů
Podle platné právní úpravy není možné měnit či odnímat příděl rádiových kmitočtů. V případě jejich nevyužívání je blokována část rádiového spektra, za kterou se státu neplatí. Stát nemá efektivní nástroj k zajištění účelného využívání rádiového spektra.
V části správy rádiového spektra je nutné zakotvit právní prostředky pro naplňování povinnosti řádného zajištění správy a účelného využívání rádiových kmitočtů, zejména v případech kdy právo k využívání rádiových kmitočtů bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtů (§ 22 zákona o elektronických komunikacích). Současně by navrhovaná změna zákona o elektronických komunikacích měla zajistit plnou kompatibilitu mezi právní úpravou přídělů rádiových kmitočtů a právní úpravou individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, neboť oba uvedené instituty jsou individuálními správními akty upravujícími přístup subjektů k rádiovým kmitočtům s možností jejich využívání. Návrhem by rovněž mělo dojít k posílení právní jistoty subjektů využívajících rádiové kmitočty zakotvením některých v praxi sporných nebo nejednoznačných skutečností, jako například problematiky přechodu přídělu rádiových kmitočtů na právního nástupce původního držitele tohoto přídělu, prodlužování platnosti průkazů odborné způsobilosti.
Za kmitočty udělené přídělem se nevybírají poplatky. Příděl nelze změnit, dělit ani odejmout a platnosti pozbývá pouze uplynutím doby v něm uvedené. V zásadě tak neexistuje mechanismus, který by držitele přídělu nutil v daných termínech zajistit efektivní využívání spektra. Současný stav brání Českému telekomunikačnímu úřadu podporovat hospodářskou soutěž při zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací tím, že nemůže zajišťovat účinné užívání rádiových kmitočtů udělených přídělem.
2. Financování univerzální služby
Univerzální služba je v současnosti financována dvěma způsoby:
operátory - prostřednictvím účtu univerzální služby, do kterého operátoři přispívají,
státem - v případě zvláštních cenových plánů pro zdravotně postižené osoby.
Jedná se však o požadavek státu na plnění některých povinnosti v zájmu občanů. Stát by proto měl nutné náklady podnikatelům hradit. Navrhuje se tedy sjednocení financování poskytování univerzální služby ze státního rozpočtu.
Univerzální služba má podle směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) zajistit pro koncové uživatele dostupnost veřejných komunikačních sítí a veřejně dostupných služeb ve stanovené kvalitě, které uspokojí jejich přiměřené potřeby. Cílem změny je především naplnit legitimní očekávání poskytovatele univerzální služby týkající se, v souladu se zákonem přiznaného rozsahu, úhrad za ztrátu z poskytování univerzální služby. Tím se současně předejde vzniku dalších sporů s poskytovatelem univerzální služby nebo i s dalšími jednotlivými dotčenými podnikatelskými subjekty na trhu elektronických komunikací. Důvodem je skutečnost, že platná právní úprava, stejně jako předcházející právní úprava (zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů), neumožňuje plné procesní ani hmotné zajištění dané oblasti ze strany Českého telekomunikačního úřadu.
Univerzální služba zahrnuje řadu dílčích služeb, jejichž poskytování je státem ukládáno příslušným subjektům, pro které ve většině případů představuje poskytování těchto služeb reálné riziko vzniku finanční ztráty v podobě tzv. čistých nákladů. Z důvodu právní jistoty poskytovatele dílčích služeb by mělo být přeneseno financování případných čistých nákladů, představujících pro poskytovatele univerzální služby neúnosnou zátěž, z vymezeného okruhu podnikatelských subjektů na trhu elektronických komunikací na stát. Vychází se přitom z předpokladu, že pokud je povinnost provádět činnost představující možnost vzniku finanční ztráty uložena státem k naplnění určitého veřejného zájmu, jímž je v tomto případě nutné zajištění určitých trhem elektronických komunikací nedostatečně pokrytých nebo běžně nedostupných dílčích služeb, pak má být stát v návaznosti na ověření vzniklé finanční ztráty rovněž samotným plátcem a garantem jejího uhrazení. Stát již v současnosti hradí část čistých nákladů v případě, že podíl podnikatele na úhradě těchto nákladů překročí 1% jeho výnosů.
Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání
1. Zrušení zákazu křížení vlastnictví
Zákon brání podnikatelům v elektronických komunikacích získat licenci pro provozování rozhlasového a televizního vysílání šířeného digitálně. Je tak omezena hospodářská soutěž na mediálním trhu.
Platná právní úprava obsažená v zákoně o provozování rozhlasového a televizního vysílání neumožňuje udělit licenci k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů pouze digitálně podnikateli zajišťujícímu síť elektronických komunikací ani skupině podnikatelů sítě elektronických komunikací nebo osobě, která je ekonomicky nebo personálně spojena s takovým podnikatelem. Ustanovení je v rozporu s body 12 a 20 recitálu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice), které předpokládají, že provozovatel vysílání a operátor sítě může být tentýž subjekt.
Ustanovení je v rozporu i s § 2 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, který provozovatele vysílání definuje jako „právnickou nebo fyzickou osobu, která sestavuje program, včetně služeb přímo souvisejících s programem, je odpovědná za jejich obsah a pod zvukovým nebo obrazovým označením, jež program i služby přímo související s programem nezaměnitelně identifikuje, tento program a služby přímo související s programem šíří nebo prostřednictvím třetích osob nechává šířit“. Zákon tak umožňuje, aby provozovatel vysílání byl zároveň operátorem sítě.
2. Umožnění podnikateli vlastnit více než dvě komunikační sítě
Omezení podnikatelů vlastnit nebo provozovat více než dvě sítě předem omezuje volnou hospodářskou soutěž na trhu elektronických komunikací.
Dále zákon v § 55b znemožňuje, aby jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba byla operátorem nebo vlastníkem více než dvou veřejných komunikačních sítí umožňujících šíření rozhlasového vysílání nebo zemského digitálního televizního vysílání. Toto ustanovení omezuje trh elektronických komunikací. V případě, že by trh nebyl konkurenční a byla by na něm narušena hospodářská soutěž, byla by tato situace řešena Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Není proto žádný důvod pro omezování podnikání v oblasti elektronických komunikací ze zákona.
Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským (autorský zákon)
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění (autorský zákon), v § 22 odst. 3 stanoví, že za užití díla se nepovažuje umožnění příjmu současného, úplného a nezměněného rozhlasového nebo televizního vysílání na přijímačích téže budovy, popřípadě komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících, pomocí společných domovních antén, a to za podmínky, že je umožněn příjem pouze zemského a nezakódovaného analogového vysílání a společný příjem není využíván za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.
Právo na přenos vysílání je upraveno ve Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, a to v široce formulovaném ustanovení o právu na sdělování díla veřejnosti v čl. 3 odst. 1. O užití ve smyslu autorského práva jde v těch případech, kdy přenos vysílání prostřednictvím společných domovních antén uskutečňuje subjekt odlišný od vlastníka (vlastníků) společné domovní antény.
V čl. 5 odst. 3 písm. o) směrnice 2001/29/ES stanoví, že členské státy mohou učinit výjimky nebo omezení práv v určitých případech menšího významu, pokud již v rámci vnitrostátních právních předpisů existují výjimky nebo omezení, za předpokladu, že se tyto případy týkají pouze analogových užití a nenarušují volný pohyb zboží a služeb v rámci Společenství, aniž jsou tím dotčeny jiné výjimky a omezení uvedené v tomto článku.
Vzhledem k nepříliš jasnému znění příslušných ustanovení směrnice konzultovalo MK možnost rozšíření výjimky ve prospěch STA s Evropskou komisí. Z odpovědi Evropské komise vyplývá, že otázku, zda distribuce vysílání prostřednictvím společných televizních antén v družstevních domech představuje sdělování veřejnosti ve smyslu směrnice 2001/29/ES, musí posoudit vnitrostátní soudy pro každý případ jednotlivě. Zajištění jednotného výkladu této směrnice Společenství je v konečném důsledku záležitostí Soudního dvora (ESD).
Vazba pouze na zemské analogové vysílání zcela neodůvodněně znevýhodňuje šíření digitálního televizního vysílání a brání rozvoji příjmu digitálního televizního vysílání, ať už terestrického či satelitního, což je v rozporu s principem technologické neutrality.
Vzhledem k tomu, že ustanovení je svou podstatou bezúplatnou zákonnou výjimkou z výlučného práva, navrhuje se, aby bylo zařazeno mezi ostatní výjimky z výlučných práv, tj. do dílu čtvrtého Hlavy I autorského zákona. Výjimka se netýká pouze práv autorů, ale i práv souvisejících s právem autorským. Odkaz na nové ustanovení se proto doplňuje do příslušných ustanovení upravujících práva související s právem autorským, konkrétně práva výkonných umělců, výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů a vysílatelů.
Krizové zákony
Krizový zákon zmocňuje Ministerstvo vnitra v případě krizového stavu uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinnost zabezpečovat veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. V odůvodněných případech může tuto povinnost uložit rozhodnutím Český telekomunikační úřad.
Zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy umožňuje vládě po vyhlášení nouzového stavu stanovit technické, popřípadě provozní podmínky pro výstavbu telekomunikačních sítí a zařízení, pro jejich využití při krizových situacích a podmínky pro pozastavení nebo upřednostnění telekomunikačních služeb.
Tyto kompetence jsou ve vztahu k zákonu o elektronických komunikacích duplicitní, protože tento zákon řeší zcela bezpečnost, integritu a poskytování služeb za krizových stavů.
Zákon o České televizi
Platná právní úprava umožňuje duplicitní vysílání jak analogového, tak digitálního ve stejný čas na jednom území. V souvislosti s navrženými přechodnými ustanoveními v zákoně o provozování rozhlasového a televizního vysílání je nutné provázat úpravu v zákoně o České televizi s těmito ustanoveními.
Zákon o poštovních službách
Platná právní úprava neumožňuje uložit sankci za porušení povinností podle zákona o poštovních službách jinému subjektu než držiteli poštovní licence, i když se trh otevírá i ostatním subjektům. Pokud jiný provozovatel porušuje tato ustanovení zákona, jeho jednání nelze podle dosavadní právní úpravy sankcionovat.
Přechodná ustanovení k zákonu o elektronických komunikacích
Úprava současného znění návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, (tzv. „Komplexní novela ZEK“) je předkládána v souvislosti s potřebou zpřesnit její ustanovení týkající se rozhlasového a hlavně televizního vysílání, a to s ohledem na proces přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání. Kromě legislativně technických změn návrh zahrnuje též upřesnění rozsahu navrhované vyhlášky, kterou se stanoví způsob stanovení území pokrytého signálem zemského analogového rozhlasového vysílání a zemského digitálního rozhlasového vysílání, metoda stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem rozhlasového vysílání s omezením pouze na konkrétní kmitočtová pásma určená pro tuto službu. Největší část předkládaného návrhu pak představuje úprava oblasti využívání prostředků radiokomunikačního účtu, které dnes nelze plně využít pro potřeby procesu digitalizace zemského televizního vysílání.
Přechod zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání je z hlediska České republiky součástí celosvětově probíhajícího procesu digitalizace televizního vysílání. V případě České republiky je rovněž součástí procesu řízeného a sledovaného Evropskou komisí, protože v členských státech EU je jedním ze zásadních cílů a přínosů digitalizace uvolnění části rádiového spektra ve prospěch nových širokopásmových mobilních služeb elektronických komunikací. Z tohoto důvodu Evropská komise již před lety vyzvala členské státy, aby stanovily časové rámce přechodu na zemské digitální vysílání tak, aby tento přechod byl ukončen nejpozději v roce 2012, což bylo zákonem č. 304/2007 Sb. I při navazující přípravě a schválení nařízení vlády č. 161/2008 Sb., o technickém plánu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání (nařízení vlády o technickém plánu přechodu) (dále též „Technický plán přechodu“), respektováno. Protože průběh přechodu v jednotlivých členských státech není jednotný a v některých byl přechod již prakticky dokončen, vyzývá Evropská komise členské státy, aby přechod co nejvíce uspíšily s cílem vytvořit prostor pro pokud možno evropsky harmonizované využití digitální dividendy, kterou představují rádiové kanály uvolněné ve prospěch nových širokopásmových služeb. Je tedy žádoucí, aby i v České republice proces přechodu probíhal bez jakéhokoliv zpoždění, resp. je nutno vytvářet podmínky motivující provozovatele vysílání k urychlení procesu přechodu, který má divákům zajistit nejen větší počet dostupných televizních programů, ale i větší kvalitu vysílání. Jakékoliv urychlení procesu přechodu, resp. jeho zkrácení ve svém důsledku nejen poskytne divákům bohatší nabídku televizních programů a umožní zavádět nové služby širokopásmových komunikací, ale vytvoří současně prostor pro implementaci digitálního rozhlasového televizního vysílání (ve III. TV pásmu) i prostor pro rychle se vyvíjející televizní vysílání s vysokým rozlišením, které bude veřejnost vybavující se velkoplošnými zobrazovači požadovat. Je tedy žádoucí, aby stát pokud možno odstranil jakékoliv bariéry, které by hrozily zpomalením nebo dokonce pozastavením procesu přechodu.
Přechod na zemské digitální televizní vysílání představuje z technických hledisek značný problém, protože je nutno po přechodnou dobu zajistit souběžné analogové i digitální vysílání a poskytnout tak obyvatelstvu dostatečný čas (spolu s informační kampaní), aby ve svých domácnostech provedlo nezbytné úpravy přijímacích zařízení. Současně je základním požadavkem, aby negativní důsledky přechodu na obyvatelstvo byly minimální. Z těchto důvodů je nezbytné v maximální míře eliminovat možnost vzniku tzv. krizových situací, které jsou ve většině případů časově omezené, ale obyvatelstvem, resp. diváky jsou vnímány velmi negativně. Český telekomunikační úřad musí proto zajišťovat monitorování procesu přechodu i rozsáhlá měření skutečného rozsahu pokrytí území i obyvatelstva digitálním televizním vysíláním, aby bylo možné s předstihem připravit taková technická opatření, která by umožnila případné krizové situace eliminovat.
V průběhu dosavadního procesu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání se ukázalo, že jedním z problémů, které proces přechodu ohrožují, je otázka zajištění příjmu televizního vysílání v lokalitách, kde je z důvodů špatných příjmových podmínek příjem zajišťován pomocí vysílačů malého výkonu. Tyto vysílače malého výkonu, kterých je více než 1500, přijímají signál vysílačů velkého výkonu, převádí ho na jiný rádiový kanál a zajišťují příjem v určité konkrétní lokalitě, kde přímý příjem není zpravidla z důvodů členitého terénu možný. Technický plán přechodu stanoví termíny pro ukončení provozu jednotlivých analogových vysílačů velkého výkonu, zatímco provoz vysílačů malého výkonu musí být ukončen nejpozději k 11. listopadu 2011 resp. 30. červnu 2012. Ukončování provozu analogových vysílačů velkého výkonu probíhá v rámci tzv. územních oblastí, na které je území České republiky Technickým plánem přechodu rozděleno. Ukončení analogového vysílání předchází období souběžného analogového a digitálního vysílání z dominantního vysílače velkého výkonu, který se v územní oblasti nachází. Navazující vysílače malého výkonu však v mnoha případech přijímají primární signál z velmi vzdálených vysílačů velkého výkonu, což vede k situaci, že v důsledku ukončení provozu analogového vysílače velkého výkonu v jedné územní oblasti dochází ke ztrátě možnosti příjmu televizního vysílání v lokalitách ležících v jiné územní oblasti, kde dosud digitální vysílání nebylo ani zahájeno, nebo ke zhoršení příjmových podmínek v lokalitách, kde je již digitální vysílání šířeno, ale z různých důvodů je kvalita příjmu degradacemi snížena.
Provozovatelé vysílání požadují, aby v průběhu přechodu nebyl negativní dopad na jejich diváky a současně odmítají nést finanční náklady vyvolané těmito změnami s odůvodněním, že již tak nesou v důsledku přechodu náklady na šíření vysílání souběžného. Operátor vysílací sítě nechce vynakládat prostředky na úpravy, které jsou přechodem vynuceny zejména s ohledem na skutečnost, že potřebná opatření jsou dočasného charakteru a značná část těchto nákladů je tak vynakládána pouze z důvodů postupného průběhu přechodu a po zahájení digitálního vysílání na celém území České republiky, dobudování digitálních pokrývačů a opakovačů nebudou některé ze stávajících analogových vysílačů malého výkonu třeba.
Obdobná situace je i v oblasti regionálního vysílání realizovaného na společných kmitočtech s celoplošným programem v tzv. časových oknech. Pokud má být takové vysílání řádně zajištěno, je z technických důvodů v rámci jedné vysílací sítě nutné vysílat jeden totožný souhrnný datový tok, pokud tato vysílací síť není členěna tak, že umožňuje šíření různých datových toků v jednotlivých částech území. Operátor vysílací sítě, v níž má být regionální vysílání zařazeno, pak musí vysílací síť upravit a vybavit potřebnými technickými prostředky, které souhrnný datový tok rozdělí na datové toky odpovídající jednotlivým šířeným programům a umožní data odpovídající jednomu programu nahradit daty odpovídajícími jinému programu. Veškeré úpravy pak musí být činěny tak, aby nedošlo k narušení integrity vysílací sítě. Zde pak u celoplošných vysílacích sítí vznikají náklady na zajištění potřebné regionalizace této sítě. Úhradu nákladů vzniklých na zajištění členění sítě pak operátor vysílací sítě nemůže požadovat po všech svých zákaznících, protože provozovatelé s celoplošnou licencí tyto technické prostředky nepotřebují a nevyužijí je. Operátor vysílací sítě by tyto náklady musel uvažovat v rámci ceny pro jednoho ze zákazníků, což by vedlo k určité diskriminaci.
S ohledem na výše uvedené je tedy třeba přijmout taková opatření, která by minimalizovala dopady jednat na diváckou veřejnost, ale rovněž na dotčené podnikatele. Na základě dosavadních zkušeností se tak navrhuje poskytnout operátorům sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím je poskytována služba šíření zemského televizního vysílání náhradu nákladů efektivně a účelně jednorázově vyložených na zajištění primárního signálu pro navazující rádiová vysílací zařízení malého výkonu, pokud k jeho ztrátě došlo v souvislosti s plněním Technického plánu přechodu. Rovněž se navrhuje, aby pokud operátor vysílací sítě, který na žádost oprávněného provozovatele regionálního vysílání na sdílených kmitočtech realizoval v rámci celoplošné vysílací sítě její regionální členění, mu taktéž byla poskytnuta odpovídající náhrada efektivních a účelných jednorázových nákladů vynaložených v této souvislosti.
Kompenzace výše uvedených nákladů se navrhuje prostřednictvím radiokomunikačního účtu (§ 27 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), který spravuje Český telekomunikační úřad, a který i v současné době slouží k úhradám nákladů vzniklých uživatelům rádiového spektra při vynucených změnách dosavadního využívání rádiových kmitočtů. Vzhledem k tomu, se rovněž navrhuje, aby o příslušném nároku rozhodoval Český telekomunikační úřad. Dále se navrhuje, aby Český telekomunikační úřad mohl do ukončení procesu přechodu, tj. do 31.12.2012 využívat prostředky radiokomunikačního účtu za účelem zajištění této jeho nové činnosti a pro potřeby monitorování stavu, rozsahu a dostupnosti televizního vysílání a efektivního využívání rádiových kmitočtů ve vymezených případech. Současně se navrhuje, aby Český telekomunikační úřad mohl do 31.12.2015 využívat prostředky z radiokomunikačního účtu na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s harmonizací rádiového spektra a přípravou nebo realizací využití digitální dividendy, vzniklé v důsledku ukončení zemského analogového televizního vysílání.
Dopady:
Potřebné zdroje pro navrhovaná opatření je v současné době možné získat z radiokomunikačního účtu, což však vyžaduje úpravu podmínek jeho čerpání. Podle údajů zveřejněných i ve Výroční zprávě Českého telekomunikačního úřadu za rok 2008 byl stav radiokomunikačního účtu ke dni 31. prosince 2008 ve výši 113.623.220,82 Kč. Radiokomunikační účet se tvoří podle nařízení vlády č. 153/2005 Sb., o stanovení způsobu a výše tvorby prostředků radiokomunikačního a způsobu jejich čerpání, ve výši 6 % vybraných poplatků za využívání rádiových kmitočtů. Za období roku 2008 byly do radiokomunikačního účtu převedeny příjmy v celkové výši 56.101.351,- Kč, čerpáno pak bylo 40.451.203,- Kč.
Technický plán přechodu v § 8 stanovuje pro možnost ukončení analogového televizního vysílání v příslušné územní oblasti podmínku dosažení minimálně shodného rozsahu pokrytí území zemským analogovým a digitálním televizním vysíláním provozovatelů vysílání s licencí v průběhu základního souběžného vysílání. S ohledem na rozsah stávající druhotné sítě (síť analogových televizních převáděčů, dále jen „TVP“) nezbytný pro zajištění dostatečného pokrytí televizním signálem v členitých terénních podmínkách České republiky (v provozu je cca 1600 TVP pro všechny čtyři celoplošné programy) je Technický plán přechodu koncipován s možností zachování zemského analogového televizního vysílání v sídlech využívajících TVP až do stanoveného termínu ukončení analogového vysílání v rámci celé České republiky – 11. listopadu 2011 resp. 30. června 2012.
Na základě provedených měření reálné příjmové situace např. v územní oblasti Plzeň, Praha nebo Ústí nad Labem bylo potvrzeno, že pro bezproblémové zajištění postupu přechodu na zemské digitální televizní vysílání podle postupů a harmonogramu stanoveném v Technickém plánu přechodu je nezbytné k termínu ukončení zemského analogového televizního vysílání v jednotlivých územních oblastech zajistit další pokračování provozu TVP alespoň po nezbytně nutné období, tj. do termínu vyhodnocení potřeby dalšího dokrývání. Pro zajištění dalšího provozu TVP je však nezbytná změna formy primárních signálů v případě ukončení analogového vysílání z vysílačů velkého výkonu v příslušných územních oblastech.
Pro jednotlivé TVP se jedná o finanční náklady ve výši cca 30 tis. Kč. V rámci všech provozovaných TVP v celé České republice pro všechny čtyři celoplošné sítě se tak jedná o částku ve výši 48 mil. Kč.
Zatímco provozovateli televizního vysílání ze zákona (Česká televize) bylo umožněno po dobu přechodu financovat tyto úpravy ze zvláštních příjmů (příjmy z reklamy), obdobné finanční zdroje pro provozovatele vysílání s licencí nebyly takto vytvořeny. V tomto případě se jedná o cca 750 TVP. Náklady na zajištění přeladění TVP pro provozovatele vysílání s licencí do doby stanovené pro úplné ukončení zemského analogového televizního vysílání tak představují částku cca 2 250 000,- Kč.
Vyčíslení nákladů na regionalizaci sítí je obtížné. Ceny potřebného technického zařízení pro sestavování a rozebírání souhrnných datových toků (tzv. head-endů) se v praxi značně liší s ohledem na kvalitu, výrobce a celkové náklady pak ovlivňuje rovněž individuální topologie dané vysílací sítě. Přesné údaje nejsou k dispozici, podle kvalifikovaného odhadu však lze předpokládat, že tyto náklady jednotlivě nepřesáhnou 2 mil. Kč .
Pokud jde o předpokládanou činnost Českého telekomunikačního úřadu a jeho zapojení do procesu posuzování oprávněnosti požadavků na úhradu předmětných nákladů, dále monitorování stavu, rozsahu a dostupnosti televizního vysílání a efektivního využívání rádiových kmitočtů ve vymezených případech, předpokládá se vedle jeho správní činnosti, rovněž intenzivnější využití Automatizovaného systému monitorování kmitočtového spektra (ASMKS) vybudovaného Českým telekomunikačním úřadem za účelem zajištění monitorování využívání rádiového spektra včetně vyhledávání zdrojů rušení. Český telekomunikační úřad tak bude provádět zejména šetření, zda skutečně došlo k potřebným technickým úpravám, k nimž se požadované náklady vztahují, bude vytvářet dokumentaci o situaci a připravovat podklady pro posouzení příslušných požadavků. V neposlední řadě nelze opomenout i možnost zvýšené potřeby různých znaleckých posudků či odborných studií, které budou Českému telekomunikačnímu úřadu sloužit jako podklad pro jeho rozhodovací činnost v rámci procesu digitalizace i navazujícího procesu přípravy a realizace využití vzniklé digitální dividendy.
S ohledem na výše uvedený předpokládaný rozsah potřebných finančních prostředků k zajištění realizace navrhovaných opatření a současně k pokrytí dosavadních případů řešených v rámci radiokomunikačního účtu je třeba příjmy radiokomunikačního účtu přiměřeně navýšit. Jako adekvátní a po omezenou dobu realizace procesu digitalizace se jeví zvýšení rozsahu výběru prováděného podle nařízení vlády č. 153/2005 Sb., o 6 %, tj. na dvojnásobek současného příjmu.
Ostatní navrhované úpravy nevyvolávají žádné finanční ani jiné dopady.
Návrh variant řešení
Návrh možných řešení včetně varianty „nulové"
Při posuzování možných řešení nebylo možné uvažovat o nulové variantě. V případě nečinnosti totiž hrozí kromě sankcí Evropské komise za porušení práva ES (např. v případě zákazu křížového vlastnictví) také výrazné omezení konkurence na českém trhu elektronických komunikací a neefektivní využívání rádiového spektra, které bude mít za následek narušení rozvoje služeb elektronických komunikací.
Výše uvedené problémy jsou upraveny příslušnými zákony, a proto je nutné jejich změnu provést předložením novely těchto zákonů.
Při posuzování možných variant vycházel předkladatel zejména z aplikační praxe a požadavků podnikatelů v elektronických komunikacích, kteří již před přípravou paragrafovaného znění návrhu zákona zasílali předkladateli podněty na úpravu právní regulace. Dalším významným zdrojem byla aplikační praxe Českého telekomunikačního úřadu. Z tohoto důvodu je předkládaná varianta hodnocena jako vyvážený návrh, který plně odpovídá potřebám praxe. Zároveň je nutné si uvědomit, že technická část právní úpravy nemůže být řešena variantně, neboť by to nebylo prakticky realizovatelné.
Možná varianta, kterou předkladatel zvažoval, se týkala úpravy financování univerzální služby, kdy podle práva ES je možné, aby náklady na poskytování univerzální služby byly hrazeny jak ze státního rozpočtu, tak z účtu, na který přispívají podnikatelé v elektronických komunikacích. Tato varianta by však znamenala nesnížení administrativní zátěže těchto podnikatelů (viz tabulka administrativní zátěže) a zároveň by vedla ke zvýšené zátěži Českého telekomunikačního úřadu, který by musel vypočítávat podíl nejen jednotlivých podnikatelů, ale i státu na těchto nákladech.
Návrh byl zařazen do Plánu legislativních prací vlády pro rok 2008 a schválen usnesením vlády č. 34 ze dne 16. ledna 2008.
Dotčené subjekty
Návrh právní úpravy se dotýká podnikatelů v oblasti elektronických komunikací, provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, Českého telekomunikačního úřadu, Ministerstva vnitra, Ministerstva kultury, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a v širším kontextu také uživatelů služeb elektronických komunikací. Materiál byl během přípravy konzultován jak s Českým telekomunikačním úřadem (dále jen „Úřad“), tak s podnikateli v oblasti elektronických komunikací. Materiál byl rozeslán do vnějšího připomínkového řízení. Vyhodnocení připomínek proběhlo ve dnech 5. a 7. srpna 2008.
Kromě níže uvedených dopadů na podnikatelské subjekty (viz tabulka) bude mít novela dopad zejména na tyto subjekty:
Ministerstvo vnitra – očekává se, že zavedením definice čísel tísňového volání a zlomyslných volání na tato čísla a nová kompetence Úřadu povedou k podstatnému snížení počtu zlomyslných volání na čísla tísňových volání, kterých je v současnosti až 70 % ze všech volání, tj. cca 3 mil. hovorů ročně.
Ministerstvo kultury a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání – navržené řešení duplicity současného analogového a digitálního vysílání na jednom území nad rámec nařízení vlády o technickém plánu přechodu prostřednictvím umožní Radě zahájit správní řízení a omezit soubor technických parametrů, tedy omezit analogové televizní vysílání.
diváci televizního vysílání přijímaného prostřednictvím společných televizních antén (STA) – zamezení diskriminace, která zvýhodňovala příjem analogového televizního vysílání nad příjmem digitálního televizního vysílání, za které se již musely hradit autorské poplatky.
Nad rámec této novely Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zdravotnictví uplatnily připomínky ve vztahu k problematice hrazení nákladů za vedení databáze pro účel lokalizace a identifikace volajícího z pevné sítě na čísla tísňových volání. Předložený návrh na změnu však nebyl předmětem širší diskuze všech dotčených subjektů a během připomínkového řízení nedošlo ke shodě, a proto byla ponechána platná právní úprava.
Dále nad rámec této novely navrhlo Ministerstvo vnitra řešit problematiku blokování mobilních telefonů, které mají změněný IMEI kód. Telefonní přístroje s pozměněným IMEI kódem mohou být využívány při páchání trestné činnosti a působí problémy i linkám tísňového volání. Během připomínkového řízení se předkladatel a Ministerstvo vnitra dohodli, že tato problematika nemůže být řešena navrhovanou novelou zákona o elektronických komunikacích, ale že je nutné najít jiné legislativní řešení a o tomto problému budou dále jednat.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů všech variant
Návrh zákona je spojen s požadavky na navýšení prostředků ze státního rozpočtu České republiky. Nepředpokládají se negativní dopady do sociální sféry, na životní prostředí, na podnikatelské prostředí, ani na rovné postavení mužů a žen.
Pokud jde o dopad na podnikatelské prostředí, směřuje navrhovaná právní úprava ke zvýšení konkurenčního prostředí na trhu elektronických komunikací a snížení administrativní zátěže. Zejména v oblasti využívání rádiových kmitočtů se zvyšuje právní jistota podnikatelů a posilují právní nástroje Českého telekomunikačního úřadu k zajištění účelného využívání rádiových kmitočtů pro poskytování služeb elektronických komunikací a rozvoje dalších podnikatelských aktivit.
Navrhovaná změna financování univerzální služby se promítne do čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu v roce 2010. Za rok 2009 se budou zúčtovávat čisté náklady na poskytování univerzální služby podle platné právní úpravy.
Ve státním rozpočtu pro rok 2008 byla na úhradu poskytování univerzální služby naplánována částka 300 mil. Kč v rozpočtu Úřadu. Tato částka měla sloužit k pokrytí ztrát vykazovaných operátory v návaznosti na poskytování zvláštních cen v roce 2007. Zvláštní ceny byly v roce 2007 poskytovány osobám zdravotně postiženým a osobám sociálně slabým. To byl důvod existence této částky v rozpočtu Úřadu. Vyúčtování vzniklých nákladů však zasáhlo i do rozpočtu roku 2008. Náklady na zvláštní ceny poskytované těmto osobám se na základě počtu oprávněných osob a výši poskytované slevy původně předpokládaly ve výši 500 mil. Kč. Od roku 2008 se tyto zvláštní ceny poskytují již jen osobám zdravotně postiženým. V dalších letech se proto dopad na státní rozpočet odhaduje ve výši 150 mil. Kč.
Z předpokládaných celkových nákladů na poskytování univerzální služby za rok 2009 je zřetelný trend jejich dalšího snižování. Nejvíce zřetelný je u nákladů za službu veřejných telefonních automatů, kde je předpokládána úspora v nákladech okolo 60 mil. Kč oproti stavu z roku 2008. Výhledově by přitom měl trend snižování nákladů na univerzální službu nadále pokračovat, jak je patrné i z níže uvedených předpokladů pro rok 2010.
V roce 2008 dosáhly náklady na poskytování univerzální služby celkové výše dle výroční zprávy Úřadu 358 094 369 Kč. V roce 2009 se předpokládají náklady v celkové výši 297 205 742 Kč, z toho na jednotlivé dílčí služby:
služba veřejných telefonních automatů: 134 688 441 Kč,
speciálně vybavená koncová zařízení pro ZTP: 6 379 737 Kč,
ostatní dílčí služby: 6 137 564 Kč,
zvláštní ceny: 150 000 000 Kč.
V roce 2010 se předpokládají náklady v celkové výši 235 653 735 Kč a z toho na jednotlivé dílčí služby:
služba veřejných telefonních automatů: 83 206 904 Kč,
speciálně vybavená koncová zařízení pro ZTP: 2 446 831 Kč,
ostatní dílčí služby: 0 Kč,
zvláštní ceny: 150 000 000 Kč.
Náklady na poskytování univerzální služby za rok 2009 budou na základě přechodných ustanovení návrhu zákona hrazeny podle dosavadní úpravy, tedy kombinovaně z účtu univerzální služby a ze státního rozpočtu. Nová úprava bude mít dopad na státní rozpočet a rozpočet Úřadu až v roce 2011.
Předpokládaný finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet ve vztahu k úhradě objektivně nevymahatelných plateb, např. po zaniklých subjektech, činí dle sdělení Českého telekomunikačního úřadu za roky 2001 až 2006 odhadem 500 tis. Kč. Tato částka bude po nabytí účinnosti tohoto zákona nárokována do rozpočtové kapitoly Českého telekomunikačního úřadu.
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty.
Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na podnikatelské prostředí v České republice, naopak se jejím prostřednictvím odstraňuje finanční a administrativní zatížení skupiny podnikatelských subjektů představujících stávající plátce na účet univerzální služby a odstraňuje se neodůvodněná diskriminace v mediální oblasti.
V oblasti správy rádiového spektra dojde k mírnému zvýšení administrativní zátěže podnikatelských subjektů v případě, kdy tento subjekt bude žádat o změnu nebo odnětí přídělu.
Podle materiálu „Metodika určování velikosti a původu administrativní zátěže podnikatelů“ verze 1.2, který připravilo Ministerstvo vnitra (součást Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace schválené vládou usnesením č. 877 dne 13. srpna 2007), byly vytipovány a určeny hlavní vlivy na administrativní zátěž podnikatelů. Tyto vlivy byly následně kvalifikovány (viz tabulka č. 1 a 2). V případě, že bude přijata předkládaná novela, předpokládá se snížení administrativní zátěže o 80%. Toto relativně vysoké číslo je způsobeno zejména změnou v oblasti univerzální služby, která by snížila administrativní zátěž cca 950 podnikatelů, již v současné době musí každý rok vykazovat svůj obrat a dokazovat, zda patří, nebo nepatří mezi plátce na účet univerzální služby.
Pokud se jedná o kvantifikování zátěže na státní správu (konkrétně na Český telekomunikační úřad), musíme konstatovat, že po přijetí novely bude Český telekomunikační úřad zajišťovat činnost při současném vybavení a počtu zaměstnanců (novela fakticky nezavádí novou agendu, která by ospravedlňovala navýšení počtu zaměstnanců a nutnost nového vybavení).
Konzultace
Samotné přípravě návrhu právní úpravy předcházelo projednání možných variant a východisek s asociacemi podnikatelů v oblasti elektronických komunikací a s Ministerstvem kultury, Českým telekomunikačním úřadem a jinými orgány státní správy.
Návrh zákona byl v rámci mezirezortního připomínkového řízení projednán v souladu s čl. 5 Legislativních pravidel vlády se všemi ministerstvy a jinými ústředními orgány státní správy, jejichž působnosti se právní úprava týká.
Připomínky vznesené v rámci mezirezortního připomínkového řízení byly projednány na poradě k vypořádání připomínek konané dne 7. srpna 2008.
Návrh řešení
Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Po konzultacích s dotčenými orgány a též s podnikatelskou veřejností bylo zvoleno řešení spočívající v technické novele zákona.
V návaznosti na shora uvedené, nelze realizovat tzv. „nulovou variantu", neboť dosažení cílů nelze realizovat bez změny předkládaných zákonů.
Variantou doporučenou k dalšímu řešení je proto předkládaný návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Implementace a vynucování
Orgány odpovědnými za realizaci provedených změn jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu, Český telekomunikační úřad, Ministerstvo kultury, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a Ministerstvo vnitra.
Přezkum účinnosti
Protože zákon č. 127/2005 Sb. plně implementuje regulační rámec ES z roku 2002 pro sítě a služby elektronických komunikací, který samotný podléhá pravidelnému přezkumu, bude právní úprava přezkoumána na základě změny tohoto regulačního rámce.
Kontakty pro případné dotazy a připomínky
Ministerstvo průmyslu a obchodu - odbor legislativní a právní telefon: 224 852 223; fax: 224 852 390 e-mail: HYPERLINK "mailto:podatelna@mpo.cz"podatelna@mpo.cz
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Komunitární právo upravuje problematiku správy rádiového spektra a univerzální služby v elektronických komunikacích regulačním rámcem 2002. K zákonu o elektronických komunikacích se vztahují zejména tyto právní předpisy ES:
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES.
Směrnice Komise 2002/77/ES ze dne 16. září 2002 o hospodářské soutěži na trzích sítí a služeb elektronických komunikací.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových a koncových telekomunikačních zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody.
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru).
Rozhodnutí Komise ze dne 15. února 2007 o vyhrazení vnitrostátního číselného rozsahu 116 pro harmonizovaná čísla harmonizovaných služeb se sociální hodnotou.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti,
Rozhodnutí Komise 2007/344/ES ze dne 16. května 2007 o harmonizované dostupnosti informací o využívání spektra ve Společenství.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s právem Evropských společenství, jejími právními zásadami a i s judikaturou Evropského soudního dvora. Plně zohledňuje i legislativní záměry Evropských společenství, pokud jde o zajištění účelného využívání rádiového spektra jako omezeného zdroje a rovněž vytvoření podmínek pro možnost obchodování s rádiovým spektrem.
Mechanismus pro účinnou úhradu čistých nákladů prostřednictvím veřejných finančních prostředků je směrnicí o univerzální službě výslovně předpokládán jako jedna z možností.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika v oblasti elektronických komunikací vázána.
Tabulka č. 1
Administrativní zátěž podnikatelů podle platné právní úpravy
Informační povinnost / činnostPůvod informační povinnostiCílová skupinaPočet podnikatelůHodinové náklady Počet hodinFrekvenceP
[Kč]QP x Q[tis. Kč]ABCDI [Kč]E [Kč]IE(1)(2)(3)(4)(5)(6)(7)(8)(9)(10)Informační povinnost 7možnost změny a odnětí přídělu rádiových kmitočtů podnikatelé3000000000,0udělování oprávnění k využívání čísel podnikatelé36175020,51500180,5270,8financování univerzální služby poskytovatelé veřejných služeb el. kom.9507508160009505700,0financování univerzální služby podnikatelé - plátci707501611200070840,0zákaz křížení vlastnictví podnikatelé2315000000,0 000,0 000,0Celková administrativní zátěž
(zaokrouhleno v mil. Kč) 7
Tabulka č. 2
Administrativní zátěž podnikatelů podle navrhované právní úpravy
Informační povinnost / činnostPůvod informační povinnostiCílová skupinaPočet podnikatelůHodinové náklady Počet hodinFrekvenceP
[Kč]QP x Q[tis. Kč]ABCDI [Kč]E [Kč]IE(1)(2)(3)(4)(5)(6)(7)(8)(9)(10)Informační povinnost 1možnost změny a odnětí přídělu rádiových kmitočtů podnikatelé307500200,2150069,0udělování oprávnění k využívání čísel podnikatelé21875020,51500109163,5financování univerzální služby poskytovatelé veřejných služeb el. kom.0000000,0financování univerzální služby podnikatelé - plátci0000000,0zákaz křížení vlastnictví podnikatelé231575080,086000192,921157,5Celková administrativní zátěž
(zaokrouhleno v mil. Kč) 1ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K Čl. I bodu 1
Zpřesňuje se definice rádiového rozhraní tak, aby odpovídala ustanovení čl. 2 písm. e) směrnice č. 1999/5/ES.
K Čl. I bodu 2
Snižuje se administrativní zátěž podnikatelů. Osoby, které jejich jménem jednají, mají povinnost prokazovat již jen svoji bezúhonnost a nikoliv to, že nemají nedoplatky na daních nebo odvodech, nedoplatky na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku nezaměstnanosti a nedoplatky na poplatcích, úhradách, úplatách, pokutách a penále.
K Čl. I bodu 3
Legislativně technická změna ustanovení zohledňuje navrhované zrušení provádění plateb na účet univerzální služby.
K Čl. I bodu 4
Legislativně technická změna ustanovení zohledňující úpravu v § 23 odst. 1 písm. c).
K čl. I bodu 5
Danou úpravou je zaváděna vymezení pojmu „využívání rádiových kmitočtů“, který je stěžejním pro určování práv a povinností v oblasti správy rádiového spektra. Tímto jednoznačným určením také dochází ke zvýšení právní jistoty subjektů využívající rádiové kmitočty, a to s ohledem na skutečnost, že nevyužívání přidělených rádiových kmitočtů po zákonem stanovenou dobu je důvodem k odnětí individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo přídělu rádiových kmitočtů. Je-li některé kmitočtové pásmo vyhrazeno pro určitou službu, nelze za využívání považovat jeho využití pro jinou radiokomunikační službu.
K Čl. I bodu 6
Doplňuje se ustanovení implementující Rozhodnutí Komise 2007/344/ES/, podle kterého jsou členské státy povinny zajistit, aby údaje uvedené v příloze tohoto rozhodnutí, byly vkládány do systému EFIS.
K Čl. I bodu 7
Zpřesňuje se obsah plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtové tabulky) v souladu s poznatky z praxe.
K Čl. I bodu 8
Nově upravené ustanovení § 22 odst. 5 zákona o elektronických komunikacích jednoznačně deklaruje, že individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým bylo právo k využívání uděleno přídělem rádiových kmitočtů, může být vydáno i jiné osobě než držiteli přídělu, avšak pouze s jeho souhlasem. Z tohoto důvodu jsou mezi povinné náležitosti žádosti o udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v takových případech zařazovány povinně údaje o rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů a v případech, kdy o udělení oprávnění nežádá držitel přídělu, ale třetí osoba, též předložení souhlasu držitele přídělu. Tímto je zajišťována kontrola využívání rádiových kmitočtů, na které byl vydán příděl, z hlediska povinných subjektů.
Mezi nově doplněné náležitosti žádosti o udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nutno zařadit i skutečnosti uvedené v § 18 odst. 1 písm. d) zákona o elektronických komunikacích, a to z důvodu, že tyto skutečnosti jsou povinnou náležitostí vydaného správního aktu (oprávnění) a bez potřebné součinnosti s žadatelem nelze tuto povinnost řádně naplňovat.
K Čl. I bodu 9
Navrhovaná úprava odstraňuje nadbytečnou zátěž žadatele o udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v případech, kdy jde o rádiové kmitočty, na něž byl vydán příděl. Jde o nezbytnou úpravu řešící zejména problematiku zemského digitálního rozhlasového a televizního vysílání, kdy v jedné síti elektronických komunikací je zajišťováno vysílání více programů a předkládání licencí vydaných podle zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, k jednotlivým programům tak, narozdíl od zemského analogového vysílání, ztratilo smysl.
K Čl. I bodu 10
Obdobně jako u bodu 8 je nutné zajistit, aby Úřad měl kontrolu nad tím, komu vydává individuální oprávnění v případě, že se tento subjekt liší od držitele přídělu.
K Čl. I bodům 11 a 12
Navrhovaná úprava odstraňuje obsahový nedostatek zákona o elektronických komunikacích, neboť tento ve svém dosavadním znění neumožňoval jakékoliv omezení civilního využívání přidělených rádiových kmitočtů v období krizí, včetně řešení případného rušení v této souvislosti, popř. jejich přidělení pro potřeby Armády ČR.
Současné znění zákona o elektronických komunikacích naplnění uvedeného závazku neumožňovalo, neboť uvádělo jako omezující podmínky pouze ty, které mohou vyplývat z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích. Tento výčet se však na výše uvedené případy nevztahoval.
V rámci rádiového spektra jsou některé kmitočty vyhrazeny pro účely bezpečnosti a obrany státu. Z důvodu účelného využívání rádiového spektra není nezbytné veškeré tyto kmitočty nevyužívat. V některých případech je možno tyto rádiové kmitočty přidělit a využívat za podmínky, že v případě ohrožení státu jsou tyto určeny jako rozšiřující kmitočty pro účely bezpečnosti a obrany. Na druhé straně je nutno držitelům takových kmitočtů zakotvit povinnost strpět po přechodnou dobu omezení využívání těchto kmitočtů pokud nastane ohrožení bezpečnosti a obrany státu. Konkrétní podmínky případného omezení je nezbytné uvést v individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Navrhovaná úprava tuto skutečnost reflektuje a zavádí tyto podmínky jako jednu z případných náležitostí oprávnění.
K Čl. I bodům 13 a 14
Jde o odstranění překážky v případě, že je Úřad jako správní úřad povinen rozhodnout o podané žádosti a v zákoně o elektronických komunikacích není stanoven důvod, pro který by bylo možno žádosti nevyhovět právě pro plánované omezení využívání rádiových kmitočtů. Navrhovaná úprava vede k zajištění větší právní jistoty všech dotčených subjektů a k transparentnosti v postupech Úřadu jako správního úřadu. Jejím účelem je zabránit možnému spekulativnímu jednání. Vzhledem k podmínkám a náležitostem vyhlášení záměru omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů stanovených v § 20 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích bude Úřad muset vždy záměr řádně odůvodnit a provést k němu veřejnou konzultaci podle § 130 zákona o elektronických komunikacích. Tyto mechanismy jsou účinnými opatřeními, která zabraňují, aby nemohlo dojít k nepřiměřenému omezování využívání rádiového spektra ze strany státní správy. Úřad je navíc vázán tříměsíční lhůtou, do které musí záměr omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů vyhlásit.
K Čl. I bodu 15
V případě, že je vyhlášen záměr omezit počet práv, Úřad přeruší řízení o udělení individuálního oprávnění. Ustanovení zajišťuje právní jistotu žadatelů o individuální oprávnění.
K Čl. I bodu 16
Odůvodnění stejné jako v případě čl. I bodům 11 a 12.
K Čl. I bodu 17
Vazba mezi dobou platnosti individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a platností příslušné licence k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání je nyní nadbytečná. Individuální oprávnění pro analogové televizní vysílání se již nevydávají a pro digitální byla stávající právní úprava nevyužitelná. V případě udělování individuálních oprávnění pro rozhlasové vysílání se bude postup Úřadu i nadále řídit větou první, tedy doba platnosti bude stanovena přiměřeně dané službě. Nahrazení slov „kmitočtové plány“ je legislativně technického úpravou.
K Čl. I bodu 18 a 19
Odůvodnění stejné jako v případě čl. I bodům 11 a 12.
K Čl. I bodu 20
Změna zohledňuje potřebu úpravy již vydaného správního aktu z důvodu změny výše poplatku podle nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel, ve znění pozdějších předpisů, neboť údaj o výši poplatků za využívání rádiových kmitočtů je povinnou náležitostí rozhodnutí - oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, které je vydáváno jako individuální správní akt. Jde o odstranění procesních nesrovnalostí.
K Čl. I bodu 21
Navrhuje se upravit § 19 odst. 1 písm. d) tak, aby bylo jednoznačně deklarováno, že v případě žádosti držitele individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů o změnu přiděleného kmitočtu, popř. jeho technického parametru, je tato hodnocena a správním orgánem též vyřízena jako žádost o udělení nového individuálního oprávnění, a to se všemi důsledky včetně poplatkové povinnosti podle zákona o správních poplatcích.
K Čl. I bodu 22
Legislativně technická úprava zohledňující provázanost důvodů náhrady nákladů a procesu stanovení jejich výše.
K Čl. I bodu 23
Doplňuje se lhůta pro podání žádosti o prodloužení individuálního oprávnění. Tím dojde ke zvýšení právní jistoty žadatele i Úřadu.
K Čl. I bodu 24
Odůvodnění stejné jako v případě čl. I bodu 11.
K Čl. I bodu 25
Zapracování ustanovení do § 19 odst. 4 písm. d) je nezbytné z důvodu právní jistoty dotčených subjektů, ale i státu, a pro zamezení obcházení zákona. Je třeba stanovit, že do doby nevyužívání rádiového kmitočtu se započítává doba, po kterou byl příslušný subjekt oprávněn rádiový kmitočet využívat, a to bez ohledu na to, na základě jakého správního rozhodnutí (individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů) se tak dělo. V praxi se toto nejmarkantněji projevuje ve vztahu k ustanovení § 19 odst. 1 písm. d) zákona o elektronických komunikacích, kdy se objevuje snaha dotčených subjektů opakovaně žádat o změnu individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a tím bránit odejmutí individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro nevyužívání příslušného rádiového kmitočtu podle § 19 odst. 4 písm. d) zákona o elektronických komunikacích. Navrhovaná úprava je v souladu s duchem původní právní úpravy, jejímž smyslem bylo zamezení neefektivního využívání (zde zejména „blokování“) rádiových kmitočtů.
K Čl. I bodu 26
Navrhovaná úprava zohledňuje fakt, že i v případě uvedeném pod písmenem b) jde o odnětí individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro porušení povinností ze strany držitele, a proto by i v tomto případě mělo být stanoveno zákonné omezení, kdy může držitel, který zákon porušil a jemuž bylo oprávnění odňato, znovu požádat o udělení oprávnění.
K Čl. I bodu 27
Legislativně technická úprava řešící provázanost s nově navrhovaným ustanovením § 112 odst. 3 písm. e) zákona o elektronických komunikacích, kde se stanovuje povinnost Úřadu ve vymezených případech informovat Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.
K Čl. I bodům 28 a 29
Je odstraňován současný problém disproporce v možnosti převodu přídělu podle § 23 zákona o elektronických komunikacích ve vztahu k „nepřevoditelnosti“ individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Nový princip je založen na skutečnosti, že dnem převodu přídělu na nový subjekt pozbývají platnosti příslušná vydaná individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů vydaná původnímu držiteli přídělu nebo s jeho souhlasem jiné osobě, aby práva z přídělu mohl plně čerpat jeho nový držitel.
K Čl. I bodu 30
Navrhovaná úprava napomáhá jednoznačnému určení povinností dotčených subjektů v případě, kdy je ukončena platnost individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů ve vazbě na konkrétní technické zařízení provozované na rádiových kmitočtech a konkretizované v příslušném oprávnění, jehož platnost skončila.
K Čl. I bodu 31
Legislativně technická úprava zohledňující skutečnost, že platba za udělení práv k využívání rádiových kmitočtů je svým charakterem cenou, nikoliv poplatkem, jak stanoví dosavadní právní úprava.
K Čl. I bodu 32
Legislativně technická úprava zohledňující skutečnost, že podmínky z přídělu vedle jeho držitele musí splňovat i subjekt, který se souhlasem držitele přídělu čerpá práva v přídělu uvedená – udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na něž byl vydán příděl třetímu subjektu se souhlasem příslušného držitele přídělu.
K Čl. I bodu 33
Upřesňují se náležitosti rozhodnutí o udělení přídělu. Z důvodu právní jistoty držitelů přídělu je nutné v rozhodnutí stanovit rádiové kmitočty, k jejichž využívání je příděl udělován.
K Čl. I bodu 34
Legislativně technická úprava sjednocující terminologii a reflektující definici pojmu „příděl rádiových kmitočtů“.
K Čl. I bodu 35
Navrhované ustanovení jednoznačně zakotvuje skutečnost, že práva z uděleného přídělu rádiových kmitočtů nemusí vždy osobně čerpat pouze držitel přídělu, ale je připuštěno, aby toto bylo s jeho souhlasem umožněno i jinému subjektu. Tento subjekt však musí splnit zákonné podmínky tak, aby mu mohlo být Úřadem příslušné individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uděleno.
K Čl. I bodu 36
Nově navrhovaná ustanovení § 22a, 22b, 22c a 22d jsou nezbytná z důvodu zajištění možnosti státu, resp. správního úřadu, který v rámci své působnosti provádí správu rádiového spektra, změnit nebo odejmut udělený příděl rádiových kmitočtů, pokud jeho držitel přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byl příděl udělen, nebo pokud nastanou jiné zákonem předpokládané závažné skutečnosti; popř. na žádost držitele. Ustanovení vychází z obdobné úpravy týkající se možnosti odejmutí individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Totéž platí i pro navrhované případy pozbytí platnosti uděleného přídělu. Současná právní úprava žádnou z uvedených možností (změna, odnětí a pozbytí platnosti přídělu rádiových kmitočtů) neřeší, což v praxi působí značné problémy zejména při zajištění výkonu správy rádiového spektra a zajištění účelného využívání rádiového spektra. Zavedení daných ustanovení zvyšuje též právní jistotu dotčených subjektů.
Poslední z daných ustanovení stanoví případy, kdy příděl rádiových kmitočtů pozbývá platnosti, a to přímo ze zákona. Jedním z uvedených případů je i zánik právnické osoby (popř. úmrtí fyzické osoby – podnikatele) bez právního nástupce nebo sice s právním nástupcem, avšak takovým, který není podnikatelem zajištujícím veřejnou komunikační síť nebo poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. O zániku původního držitele přídělu rádiových kmitočtů je jeho právní nástupce povinen informovat Úřad.
Nově se upravuje přechod přídělu, a to jak na právního nástupce právnické osoby, tak na dědice podnikající fyzické osoby, pokud splňují zákonem stanovené podmínky pro podnikání.
K Čl. I bodu 37
Předmětnou úpravou dochází k jednoznačnému zakotvení možnosti převést i jen část přídělu rádiových kmitočtů (což může podpořit hospodářskou soutěž na trhu elektronických komunikací). Současně však v této souvislosti dochází k zpřísnění podmínek, za jakých k převodu přídělu nebo jeho části může dojít. Vedle toho je zde zohledněna legislativně technická úprava řešící provázanost s novou úpravou § 23a odst. 1 a § 125 odst. 4 písm. a) zákona o elektronických komunikacích.
K Čl. I bodu 38
Nový § 23a upravuje v odstavci 1 rozsah veřejné informační povinnosti Úřadu, a to ve vztahu k realizovaným změnám, převodům a přechodům přídělů rádiových kmitočtů a dále ve vztahu k jejich odnímání. Forma naplnění dané informační povinnosti je stanovena v § 125 zákona o elektronických komunikacích.
Ustanovení odstavce 2 řeší problematiku deklarování změny v osobě oprávněného držitele přídělu rádiových kmitočtů ze strany správního úřadu, a to formou osvědčení o dané skutečnosti vydávaného na základě žádosti nového držitele přídělu. Vydání osvědčení podléhá zaplacení správního poplatku.
K Čl. I bodu 39
Navrhovaná úprava sjednocuje výčet typů závazků, které musí být v oblasti správy rádiového spektra respektovány. Současné znění zákona o elektronických komunikacích naplnění všech těchto závazků plně neumožňovalo. Pro úplnost je třeba uvést, že podmínka „vzájemnosti“ byla zachována.
K Čl. I bodu 40
Legislativně technická úprava k zajištění jednoznačnosti výkladu příslušného ustanovení.
K Čl. I bodu 41
Stanovuje se termín, do kdy musí být zkouška vykonána tak, aby Úřad nebyl nucen vést řízení neomezeně dlouhou dobu.
K Čl. I bodu 42
Legislativně technická úprava reflektující skutečnost, že Úřad je uznávacím orgánem, pokud jde o oblast odborné způsobilosti k obsluze vysílacích rádiových zařízení.
K Čl. I bodu 43
Doplnění ustanovení § 26 reaguje na potřebu jednoznačně stanovit dobu, do které má být podána žádost o prodloužení platnosti vydaného průkazu odborné způsobilosti. Vzhledem k tomu, že průkazy jsou vydávány postupem podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, odvíjí se navrhovaná lhůta jednoho měsíce od lhůt stanovených pro vydání rozhodnutí podle tohoto procesního zákona. Současně je zapracován princip, pokud žádá subjekt, který byl v minulosti držitelem průkazu odborné způsobilosti o vydání „nového“ průkazu odborné způsobilosti. Navrhovaná úprava by měla vyjít vstříc osobám, které vzhledem k jiným okolnostem nemohly podat žádost o prodloužení platnosti průkazu v zákonem stanovené lhůtě (v praxi jde zejména o profesionální zaměstnance – letce, lodní radiotelegrafisty, kteří např. v důsledku pobytu v zahraničí příslušnou žádost o prodloužení nepodali). Tento princip však současně zamezuje tomu, aby „nový“ průkaz byl vydáván osobám, které se delší dobu výkonem posuzované činnosti nezabývaly, aniž by tyto složily rovněž novou zkoušku.
K Čl. I bodu 44
V nově doplňovaném § 27 odst. 4 se zakotvují základní pravidla stanovení efektivně a účelně vynaložených nákladů, které mají být uhrazeny držitelům individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvu obrany při využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely v důsledku změn ve využívání rádiového spektra z důvodů uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) a b) zákona o elektronických komunikacích. Za náklady hrazené z radiokomunikačního účtu se považují pouze takové skutečnosti, které s prováděnou změnou ve využívání rádiových kmitočtů přímo souvisejí. Výčet takových nákladů je v předmětném ustanovení stanoven jako taxativní. Pouze u stanovených nákladů se pak posuzuje jejich účelnost a efektivnost.
K Čl. I bodu 45
Zpřesňuje se stanovení subjektů, kterým lze udělit oprávnění k využívání čísel. Obecně ho lze udělit jen podnikatelům. Přístupové kódy k neveřejným komunikačním sítím nebo neveřejným telefonním sítím lze udělovat subjektům, které takové sítě zajišťují. Požadavek harmonizovaného užití některých čísel, např. v rozsahu 116, je naplněn udílením oprávnění k jejich užití také subjektům, které takovou činnost, pro kterou byla čísla harmonizována, vykonávají.
K Čl. I bodu 46
V souvislosti s novelou zákona o rejstříku trestů byla zrušena povinnost dokládat bezúhonnost žadatele. Z tohoto důvodu se navrhuje zrušit důvod pro neudělení oprávnění k využívání čísel, neboť Úřad již nemá povinnost zjišťovat bezúhonnost žadatele.
K Čl. I bodu 47
V praxi nevyužívané ustanovení o zvláštním režimu udělování oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty se navrhuje zrušit. Pro tato čísla byla v novele nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtů poplatků za využívání rádiových poplatků a čísel, stanovena pevná výše poplatku.
K Čl. I bodu 48
Doplňuje se stanovení, k čemu slouží čísla tísňového volání, neboť volání na tato čísla je bezplatné a vzhledem ke svému charakteru má přenos volání na tato čísla v síti zvláštní režim.
K Čl. I bodu 49
Zpřesňuje se povinnost podnikatelů aktualizovat údaje poskytované do databáze pro účely lokalizace či identifikace volajícího.
K Čl. I bodu 50
Dosud platná právní úprava neobsahuje povinnost pro subjekt, který vede databázi účastníků veřejně dostupné telefonní služby, vést v této databázi i údaje o svých vlastních účastnících. Tím není zajištěna úplnost databáze všech účastníků veřejně dostupné telefonní služby a není umožněno pracovištím pro příjem tísňových volání jednoznačně identifikovat polohu všech volajících. Navrhovanou úpravou je tento nedostatek odstraňován.
K Čl. I bodům 51 a 52
Vzhledem k tomu, že Úřad rozhoduje o znovuuvedení do provozu zařízení, ze kterého bylo uskutečňováno zlomyslné volání, a popřípadě i o sankcích za toto jednání, je zapotřebí, aby mohl vstupovat do databáze účastníků vedené pro účely tísňového volání.
K Čl. I bodu 53
Z důvodu nutnosti řešit problém častých zlomyslných volání na čísla tísňových volání se zavádí definice zlomyslných volání na tato čísla. Střediska přijímající tísňová volání jsou oprávněna požádat operátora o odpojení zařízení, ze kterého je zlomyslně volání uskutečňováno. Úřad na žádost účastníka pak rozhoduje o znovupřipojení přístroje.
K Čl. I bodu 54
Stanoví se v souladu s rozhodnutím Evropské komise povinnost podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu umožnit koncovým uživatelům bezplatná volání na evropská harmonizovaná čísla spolu s určením, kdo je odpovědný za úhradu vzniklých nákladů,.
K Čl. I bodu 55
Z důvodu zajištění větší konkurence na trhu elektronických komunikací se navrhuje, aby obecné omezení přenositelnost z pevné do mobilní sítě a obráceně se netýkalo čísel pro přístup ke službám.
K Čl. I bodu 56
Legislativně technická změna sjednocující terminologii s vyhláškou č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací.
K Čl. I bodu 57
Změna zohledňuje potřebu úpravy již vydaného správního aktu z důvodu změny výše poplatku podle nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel, ve znění pozdějších předpisů, neboť údaj o výši poplatků za využívání čísel je povinnou náležitostí rozhodnutí - oprávnění k využívání čísel, které je vydáváno jako individuální správní akt. Jde o odstranění procesních nesrovnalostí.
K Čl. I bodu 58
Doplňuje se lhůta pro podání žádosti o prodloužení oprávnění k využívání čísel. Tím dojde ke zvýšení právní jistoty žadatele i Úřadu.
K Čl. I bodu 59, 60 a 61
Legislativně technická úprava sjednocující pravidla pro odnímání oprávnění k využívání čísel s právní úpravou v oblasti kmitočtového spektra.
K Čl. I bodu 62
Legislativně technická úprava, která jednoznačně určuje proces určení podnikatele nebo podnikatelů, kteří by měli mít povinnost poskytovat zvláštní ceny i v případě, že se nikdo nepřihlásí do výběrového řízení.
K Čl. I bodu 63
Legislativně technická změna spočívající ve změně odkazu na další ustanovení zákona. Úprava problematiky neoprávněně čerpaných finančních prostředků je nově obsažena v odstavci 4.
K Čl. I bodu 64
Zrušuje se povinnost vést seznam osob, které uplatnily nárok na zvláštní cenu, a to z důvodu nadbytečnosti. Podnikatel je stále povinen vést seznam osob, kterým byla zvláštní cena přiznána, což je pro účely kontroly čerpání těchto zvláštních cen dostačující.
K Čl. I bodu 65
Z důvodu právní jistoty je navrhováno jednoznačné zakotvení podmínek vypořádání v případech „předčasného” ukončení povinnosti poskytovat dílčí službu s tím, že Úřad v takové situaci vypořádává i čisté náklady, které subjektu poskytujícímu univerzální službu vznikly i za část doby uložené pro poskytování této služby.
K Čl. I bodu 66
Ustanovení zásadním způsobem mění dosavadní způsob financování univerzální služby, a to nově kompenzací čistých nákladů vzniklých poskytovateli univerzální služby při jejím poskytování státem prostřednictvím Úřadu. Dále se v zájmu právní jistoty poskytovatele univerzální služby výslovně určuje, kdy poskytovateli univerzální služby ve vztahu k neúnosné zátěži nárok na úhradu čistých nákladů vzniká, a je tedy Úřadem ve správním řízení přiznán, a kdy tomu tak není. Pro případy, kdy by v této souvislosti došlo ze strany poskytovatele univerzální služby k neoprávněnému čerpání finančních prostředků, je stanoven systém vydání nového rozhodnutí ve věci, na které je vázána povinnost poskytovatele univerzální služby určené prostředky vrátit. Současně je zachována penalizace poskytovatele univerzální služby pro dobu, kdy s těmito finančními prostředky neoprávněně nakládal.
Rovněž je provedena legislativně technická úprava zpřesňující úkon Úřadu při posuzování, zda povinnost poskytovat univerzální službu představuje pro dotčený subjekt neúnosnou zátěž, či nikoliv.
K Čl. I bodu 67
Legislativně technická změna, kterou se zrušují ustanovení upravující určování výše plateb na účet univerzální služby.
K Čl. I bodu 68
Legislativně technická změna ustanovení zohledňuje navrhované zrušení plateb na účet univerzální služby.
K Čl. I bodu 69
Úprava zohledňuje změnu principu ve způsobu úhrady čistých nákladů poskytovateli, popřípadě poskytovatelům univerzální služby, a tuto změnu promítá do obsahu výroční zprávy univerzální služby, kterou každoročně vydává Úřad za účelem kontroly hospodaření se státními finančními prostředky.
K Čl. I bodu 70 a 71
Navrhovaná úprava zpřesňuje problematiku procesů týkajících se analýz relevantních trhů. Podstatou je skutečnost, že za relevantní trh v oboru elektronických komunikací lze považovat pouze trh, který byl jako relevantní trh určen Komisí v doporučení vydaném podle čl. 15 odst. 1 a 3 rámcové směrnice nebo trh, který na základě testu provedeného Úřadem splňuje kritéria relevantního trhu. Tato kritéria stanoví Úřad v opatření obecné povahy. Pokud relevantní trh přestal splňovat kritéria relevantního trhu a pokud na takovém trhu byl dříve zjištěn podnik s významnou tržní silou a tomuto podniku byly uloženy povinnosti (nápravná opatření) podle § 51 zákona o elektronických komunikacích, pak je třeba, aby Úřad tyto povinnosti stejně jako označení dotčeného subjektu za podnik s významnou tržní silou zrušil.
K Čl. I bodu 72
Snižuje se administrativní zátěž podnikatelů tím, že jejich povinnost předkládat Úřadu platné ceny služeb a jejich změny se upravuje na předkládání v elektronické formě a pouze na vyžádání.
K Čl. I bodu 73
Stanoví se výjimka z povinnosti poskytovat nepřetržitě veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jestliže je účastníkovi znemožněno telefonovat z důvodu, že uskutečňoval zlomyslná volání na čísla tísňového volání.
K Čl. I bodu 74
Jde o legislativně technickou úpravu institutu „síťových plánů“. Úpravou je jednoznačně určována jejich forma – opatření obecné povahy, která odpovídá jejich charakteru a významu.
K Čl. I bodu 75
Praxe jednoznačně ukazuje, že je nezbytné rozšířit oprávnění Úřadu, pokud jde o možnost změnit všeobecné podmínky pro veřejně dostupnou telefonní službu, a to jednak pokud jde o důvody a jednak i pokud jde o typy služeb elektronických komunikací. Rozšíření si vyžádala zejména potřeby zvýšení ochrany spotřebitelů bez ohledu na to, jakou službu elektronických komunikací konzumují.
K Čl. I bodu 76
Jedná se o legislativně technickou úpravu, podle které podnikatel neuvádí ve vyúčtování nikoliv pouze bezplatná volání, ale i jiné služby elektronických komunikací (např. SMS), za které účastník neplatí.
K Čl. I bodu 77
Sjednocuje se úprava poskytování údajů pro účely vydávání telefonních seznamů a provozování informační služby, která je v rámci univerzální služby upravena v § 41, s úpravou poskytovanou na komerční bázi uvedenou v § 66.
K Čl. I bodu 78
Jazyková úprava ustanovení.
K Čl. I bodu 79
Navrhovaná úprava odstraňuje nedostatek spočívající v tom, že podle § 67 odst. 1 zákona je podnikatel zde uvedený povinen zajistit službu identifikace účastnického čísla, ze kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující volání. Zákon však nedostatečně řeší situaci, kdy zlomyslná či obtěžující volání byla uskutečněna z jiné sítě, než je síť povinného podnikatele. V takové situaci povinný podnikatel nemá potřebné informace k dispozici a současná právní úprava mu neposkytuje možnost si je opatřit, neboť chybí reciproční povinnost informace předat na straně podnikatele poskytujícího veřejné telefonní služby účastníkovi, z jehož čísla byla zlomyslná nebo obtěžující volání uskutečněna. Takto výslovně formulovaná povinnost zároveň umožňuje předávajícímu podnikateli poskytnout povinnému podnikateli identifikační údaje účastníka, z jehož čísla byla zlomyslná nebo obtěžující volání uskutečněna, i bez souhlasu tohoto účastníka.
K Čl. I bodu 80
Legislativně technická úprava sjednocující rozsah právní úpravy § 71 odst. 2 s § 54 odst. 2.
K Čl. I bodu 81
Legislativně technická úprava, která dává do souladu ustanovení § 79 (povinnost jednat o uzavření smlouvy) s ustanovením § 80 (pravomoc úřadu rozhodovat spory o propojení nebo přístupu).
K Čl. I bodu 82
Legislativně technická úprava.
K Čl. I bodu 83 a 84
Z důvodu právní jistoty podnikatelů se upřesňuje rozsah sporů, o kterých Úřad rozhoduje.
Úřad je podle dosavadního znění zákona o elektronických komunikacích oprávněn zasáhnout do existujícího sporu jen při uzavírání nových smluv. Praxe si však vyžaduje stejný princip rozhodování Úřadu i v případech změn nebo dodatků k již uzavřeným smlouvám. Navrhovanou právní úpravou je odstraňována právní nejistota účastníků správního řízení z hlediska rozsahu rozhodovací působnosti Úřadu.
K Čl. I bodu 85
Elektronický programový průvodce je nezbytnou součástí zemského digitálního rozhlasového a televizního vysílání. Jeho prostřednictvím se poskytují zejména informace o šířených televizních programech, resp. jejich jednotlivých pořadech. Změna zohledňuje rozdělení problematiky regulace přenosu a problematiky regulace obsahu mezi dva nezávislé regulační úřady – Český telekomunikační úřad a Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.
K Čl. I bodu 86
Legislativně technická úprava.
K Čl. I bodu 87 a 88
Změna ustanovení zohledňuje nezbytnost pružně reagovat na technický vývoj, ale i na rozvoj v oblasti nabídky „obsahu“. Forma povinnosti stanovené přímo zákonem tomuto požadavku neodpovídá, a proto se navrhuje „pružnější“ cesta prostřednictvím rozhodnutí správního úřadu.
K Čl. I bodu 89
Legislativně technická úprava, která upravuje ustanovení v souladu s rámcovou směrnicí konkrétně s čl. 12.
K Čl. I bodu 90
Legislativně technická úprava, která prodlužuje lhůtu pro odmítnutí návrhu na uzavření smlouvy. Tato úprava vyplývá z praxe.
K Čl. I bodu 91 až 93
Předmětná změna zpřesňuje dosavadní právní úpravu v oblasti práv a povinností týkajících se problematiky zpracovávání, uchovávání a sdílení provozních údajů služby elektronických komunikací poskytnuté účastníkovi, a to rovněž v souvislosti s právy těchto účastníků a jejich případným důkazním břemenem v řízeních podle § 129 zákona o elektronických komunikacích. Toto ustanovení však neopravňuje ke zřízení a vedení sdílené databáze neplatičů a jiných osob zneužívajících služby podnikatelů v elektronických komunikacích.
Mezi případy zneužívání sítě elektronických komunikací se zařazují zlomyslná nebo obtěžující volání, která jsou nově zařazena mezi přestupky.
K Čl. I bodu 94 a 95
Legislativně technická úprava reagující na předchozí přečíslování odstavců.
K Čl. I bodu 96
Legislativně technická úprava zpřesňující rozsah předmětné povinnosti.
K Čl. I bodu 97 a 98
Na základě usnesení vlády ze dne 11. ledna 2010 se doplňuje § 97 odst. 3 – poskytování provozních a lokalizačních údajů a § 97 odst. 5 – poskytování údajů z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby. Rozšiřuje se okruh orgánů, jimž se poskytují výše uvedené údaje o Bezpečnostní informační službu.
K čl. I bodu 99
Pro praktickou implementaci směrnice o uchovávání provozních a lokalizačních údajů 2006/24/ES je vhodné určit formu evidence a způsob předávání dat, které musí Úřad evidovat a předávat Evropské komisi.
K čl. I bodu 100 až 103
Zrušuje se povinnost zajišťovat přednostní spojení za krizových stavů podle mezinárodního nebo národního preferenčního schématu. Využití preferenčních schémat doporučovala Mezinárodní telekomunikační unie. Na jejich implementaci a realizaci se však členské státy dosud neshodly. Zároveň se zpřesňuje oprávnění přerušit poskytování služby nebo odepřít přístup ke službě z důvodů provozních havárií nebo živelných pohrom.
K čl. I bodu 104 a 105
Technické upřesnění použitého pojmu.
K Čl. I bodu 106 a 107
Úprava zavádí oprávnění Úřadu v případech, že je zjištěn provoz rušícího zařízení, jehož provozovatele nelze zjistit nebo tento dostatečně nespolupracuje a přitom je třeba existující rušení rychle odstranit. Zároveň se stanoví povinnost Úřadu šetřit práva majitelů pozemku.
K Čl. I bodu 108
Zpřesňuje se povinnost doložit žádost o vydání rozhodnutí ve stavebním řízení s vyjádřením provozovatelů veřejných komunikačních sítí o existenci nadzemních vedení.
K Čl. I bodu 109
Legislativně technická úprava zohledňující procesní pravidla pro nově zavedené § 22a a § 22b. Legislativně technická změna ustanovení § 107 zákona o elektronických komunikacích zohledňuje doplnění ustanovení § 22a a § 22b zákona o elektronických komunikacích. Vzhledem k tomu, že předmětné nové ustanovení se týká institutu přídělu rádiových kmitočtů, náleží i rozhodování o jejich změnách či zrušení též předsedovi Rady Úřadu.
K Čl. I bodu 110
Legislativně technická změna kompetenčního ustanovení zohledňuje navrhované zrušení plateb na účet univerzální služby a úpravu navrženou v čl. I bodech 33 a 34.
K Čl. I bodu 111
Legislativně technická úprava, vzhledem ke stanovení oprávnění Úřadu rozhodovat o změně všeobecných podmínek podle § 63 odst.5.
K Čl. I bodu 112
Doplněné ustanovení komplexním způsobem zakotvuje informační povinnost Úřadu vůči Radě pro rozhlasové a televizní vysílání v případech presumovaných v ustanoveních § 19 a nových ustanovení § 22a a 22b zákona o elektronických komunikacích.
K Čl. I bodu 113 a 114
Změna právní úpravy souvisí s přijetím právní úpravy zákona č. 304/2007 Sb., kterým se Úřadu ukládá vydat vyhlášku o způsobu stanovení území pokrytého signálem televizního vysílání, metodě stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozeného pokrytí obyvatel signálem televizního vysílání (§ 112 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích). Účelem změny je uvedení současné právní úpravy do souladu s tímto novým zmocněním Úřadu.
Pod předmětnými body je současně provedena legislativně technická úprava spočívající v přesunutí ustanovení § 112 odst. 4 do § 113, kam náleží, neboť toto ustanovení řeší provádění kontroly využívání rádiových kmitočtů.
K Čl. I bodu 115
Navrhované ustanovení dává zmocnění Úřadu pro vydávání prováděcích právních předpisů pro stanovení způsobu stanovení území pokrytého signálem televizního nebo rozhlasového vysílání, metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem televizního nebo rozhlasového vysílání. Tímto návrhem se omezuje rozsah vyhlášky předkládané novely zákona o elektronických komunikacích tak, aby tento pokrýval pouze skutečně potřebnou část rádiového spektra využívanou pro uvedené účely (rozhlasové vysílání).
K Čl. I bodu 116
Legislativně technická změna ustanovení zohledňuje navrhované zrušení plateb na účet univerzální služby.
K Čl. I bodu 117 až 133
Nově doplněné skutkové podstaty správních deliktů reflektují na již existující povinnosti v zákoně o elektronických komunikací, u kterých v případě porušení dosud nebyla možnost sankcionování stanovena a rovněž zohledňuje potřebu stanovit sankce pro případy porušení povinností nově zaváděných tuto právní úpravou.
K Čl. I bodu 134
Zvýšení v současné době platné horní hranice pro stanovení výše pokuty ve skupině podle § 118 odst. 13 a 14, která reflektuje nejen závažnost deliktu, ale i výnosnost komunikačních činností tak, aby sankce plnila svoji funkci trestu za porušení právní povinnosti.
U § 118 odst. 17 se jedná o legislativně technická úprava v souvislosti s doplněním nových skutkových podstat.
K Čl. I bodu 135 až 137
Legislativně technická úprava uvádějící do souladu skutkové podstaty přestupků a skutkové podstaty správních deliktů uvedených v § 118 zákona o elektronických komunikacích.
K Čl. I bodu 138
Navrhované doplnění reflektuje skutečnost, že plnění některých zásadních povinností ukládaných podniku s významnou tržní silou nebo podnikateli rozhodnutími podle ustanovení zákona o elektronických komunikacích mohlo být vymáháno pouze prostřednictvím ukládání donucovacích pokut ve výši stanovené správním řádem. Pro účely naplnění zákona o elektronických komunikacích je však výše těchto pokut nepřiměřeně nízká a neplní tak svoji „donucovací“ funkci.
K Čl. I bodu 139
V návaznosti na ustanovení § 101 písm. e) správního řádu je nutné, aby zvláštní právní předpis stanovil, že v případě změny rozhodnutí se vydá po provedeném řízení rozhodnutí nové.
K Čl. I bodu 140
Legislativně technická úprava.
K Čl. I bodu 141
Legislativně technická úprava zohledňující povinnost Úřadu uveřejňovat informace mimo jiné i o využívání rádiového spektra a o přídělech rádiových kmitočtů, které jsou vedle individuálních oprávnění dalšími správními rozhodnutími týkajícími se této oblasti. Tato informační povinnost zohledňuje rovněž požadavek transparentnosti.
K Čl. I bodu 142 a 143
Úprava sjednocující dikci ustanovení § 127 a 129 zákona o elektronických komunikacích, která upravují vedení sporných řízení u Úřadu, a to pokud jde o lhůtu stanovenou pro vydání prvostupňového rozhodnutí. Vzhledem k předmětu daných řízení a současně vzhledem k dosavadní praxi se lhůta stanovená správním řádem pro vydání rozhodnutí jeví, a to zvláště u případů podle § 129 zákona o elektronických komunikacích, v mnoha případech jako nereálná. V praxi je proto často třeba činit opatření proti nečinnosti, která však vzhledem k administrativnímu procesu, který je provází, působí spíše opačným způsobem, proto se jako vhodné opatření jeví stanovení zvláštní lhůty pro tyto spory přímo v zákoně o elektronických komunikacích, tedy sjednotit ji s úpravou podle § 127 zákona o elektronických komunikacích. Obdobné důvody platí i pro úpravu ustanovení § 127 zákona o elektronických komunikacích.
K Čl. I bodu 144
Doplňuje se možnost podat v případě účastnických sporů podání prostřednictvím elektronického formuláře, jehož strukturu stanoví Úřad prováděcím právním předpisem. Zjednoduší se tak posuzování předmětu sporných řízení.
K Čl. I bodu 145
Změna uvádí do souladu věcnou úpravu problematiky reklamací a případného odkladného účinku a zavádí stejné principy i pro oblast námitek proti vyřízení reklamací.
K Čl. I bodu 146
Obdobně jako v občanském soudním řádu se upravuje problematika úhrady nákladů řízení, které bylo zastaveno pro zpětvzetí návrhu.
K Čl. I bodu 147 a 148
Navrhované doplnění zohledňuje zvýšenou potřebu Úřadu mít možnost v co nejširší míře zjišťovat údaje o účastnících správních řízení, zejména pokud jde o účastnické spory podle § 129 zákona o elektronických komunikacích, a to zejména pro účely zajištění řádného doručování písemností ve správním řízení. Dosavadní praxe ukazuje, že omezený rozsah přístupu do informačního systému evidence obyvatel je v tomto ohledu nedostatečný a z hlediska zjišťování aktuálního pobytu účastníků správního řízení na něj nelze vždy spoléhat. Vzhledem k tomu, že Úřad jako jeden z mála správních orgánů rozhoduje i spory soukromoprávního charakteru, a to v nemalé míře, je toto oprávnění pro něj a pro rychlost a řádnost jeho rozhodování klíčové. Vedle informačního systému evidence obyvatel a evidence občanských průkazů je navrhováno využití informací a údajů vedených o občanech i dalšími státními orgány a organizacemi (např. Vězeňská služba).
K Čl. I bodu 149
Zohledňuje úpravy provedené v § 99.
K Čl. I bodu 150 a 151
Legislativně technická úprava zohledňuje úpravy v předchozím textu, a proto je nutné upravit zmocňovací ustanovení.
K čl. I bodu 152
Legislativně technická úprava nutná vzhledem ke zrušení oprávnění Ministerstva vnitra v krizovém zákoně.
K Čl. II bodu 1
Přechodné ustanovení upravuje počátek běhu lhůty podle § 22b odst. 2 zákona o elektronických komunikacích pro držitele přídělu, jemuž byl příděl udělen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle podmínek uvedených v již vydaných přídělech rádiových kmitočtů pro zajištění veřejné komunikační sítě pro šíření zemského digitálního televizního vysílání je držitel tohoto přídělu povinen zahájit vysílání nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy je o to požádán provozovatelem televizního vysílání. Z tohoto důvodu není třeba přijímat zvláštní ustanovení pro zajištění naplnění pravidel stanovených pro přechod nařízením vlády, kterým se stanoví Technický plán přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání ze strany držitelů přídělů jiným způsobem. Pokud by držitel přídělu tuto časovou podmínku zahájení vysílání nesplnil, bylo by možno mu příděl odejmout podle § 22b odst. 1.
K Čl. II bodu 2:
Základní síť složená z vysílačů velkého výkonu, která zajišťuje možnost příjmu televizního vysílání pro většinu obyvatel, slouží současně jako zdroj primárního signálu pro navazující vysílače malého výkonu. Vysílače malého výkonu pak doplňují základní vysílací sítě a slouží k zajištění možnosti příjmu televizního vysílání zejména v lokalitách v členitém terénu (např. údolí řek, horská údolí, odvrácené svahy kopců, zastíněná místa), kde je příjem vysílání ze základní sítě znemožněn zastíněním nebo odrazy.
V rámci procesu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání postupují operátoři vysílacích sítí a provozovatelé vysílání podle nařízení vlády č. 161/2008 Sb., o technickém plánu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání (nařízení vlády o technickém plánu přechodu), které stanoví závazné termíny pro ukončení provozu jednotlivých analogových vysílačů velkého výkonu, zatímco navazující vysílače malého výkonu mohou být provozovány až do termínu ukončení přechodu, tedy do 11. listopadu 2011, resp. 30. června 2012. Ačkoliv digitální vysílání je více odolné proti degradacím způsobeným v průběhu šíření vysílání, je jisté, že v některých lokalitách bude i nadále nutné doplnit základní vysílací síť doplňkovými vysílači malého výkonu. V důsledku ukončování provozu jednotlivých analogových vysílačů velkého výkonu dochází ke ztrátě primárního signálu pro navazující vysílače malého výkonu, čehož důsledkem může být ztráta možnosti příjmu televizního vysílání některých programů. Navazující vysílače malého výkonu v mnoha případech přijímají z technických důvodů jako primární signál z vysílače ležícího ve velké vzdálenosti a v takovém případě po ukončení jeho provozu v důsledku zahájení digitálního vysílání, dochází ke ztrátě možnosti příjmu televizního vysílání i v lokalitách, kde ještě není digitální vysílání zahájeno.
V důsledku výše uvedeného mohou v souvislosti s plněním Technického plánu přechodu na straně operátorů vysílacích sítí vznikat náklady na zajištění primárního signálu pro navazující rádiová vysílací zařízení malého výkonu. Pokud jde o náklady efektivně a účelně jednorázově vyložené na zajištění primárního signálu, k jehož ztrátě došlo, je operátor vysílací sítě oprávněn žádat u Českého telekomunikačního úřadu jejich úhradu z radiokomunikačního účtu.
Jednotlivé případy a dále podmínky, které musí být pro vznik tohoto nároku naplněny, upravuje dané ustanovení.
K Čl. II bodu 3 a 4:
V rámci analogového televizního vysílání je na společných kmitočtech s celoplošným programem šířeno z některých vysílačů i regionální televizní vysílání příslušných držitelů licence k regionálnímu vysílání. Toto vysílání je realizováno v tzv. časových oknech, kdy je v určeném časovém rozmezí místo daného celoplošného programu vysílán program regionální.
Územní rozsah regionálního vysílání uvedený v licenci odpovídá obvykle dosahu vysílání z konkrétního analogového vysílače, který je součástí celé vysílací sítě. V rámci přechodu na digitální vysílání je nutno tuto skutečnost respektovat. Z technických důvodů je nutné v rámci jedné vysílací sítě vysílat jeden totožný souhrnný datový tok, pokud tato vysílací síť není členěna tak, že umožňuje šíření různých datových toků v jednotlivých částech území. Základní podmínkou pro členění vysílací sítě pak je přidělení různých rádiových kanálů pro oblasti, v nichž má být souhrnný datový tok odlišný. Další podmínkou je, že v příslušné oblasti je instalováno technické zařízení, které souhrnný datový tok rozdělí na datové toky odpovídající jednotlivým šířeným programům a umožní data odpovídající jednomu programu nahradit daty odpovídajícími jinému programu. Operátor celoplošné vysílací sítě, v níž má být regionální vysílání zařazeno, je tak nucen pro jeho realizaci upravit a vybavit svoji vysílací síť výše uvedenými technickými prostředky.
V důsledku výše uvedeného mohou na straně operátorů vysílacích sítí vznikat náklady. Pokud jde o náklady spojené s regionalizací vysílací sítě je její operátor oprávněn žádat u ČTÚ jejich úhradu z radiokomunikačního účtu.
Případy a konkrétní podmínky, které musí být pro vznik tohoto nároku naplněny, upravuje dané ustanovení.
K Čl. II bodu 5:
V daném případě se jedná o přechodné opatření, zajišťující možnost uplatnění nároku a čerpání prostředků na úpravy sítě realizované (tj. pokud tyto náklady vznikly a byly vynaloženy) v průběhu celého přechodu na digitální vysílání.
K Čl. II bodu 6:
Předmětné ustanovení řeší procedurální podmínky podání žádosti a projednání požadované úhrady Českým telekomunikačním úřadem z radiokomunikačního účtu. Žádosti jednotlivých oprávněných subjektů o úhradu nákladů jsou posuzovány individuálně a Český telekomunikační úřad rovněž prověřuje nejen oprávněnost požadavků, ale i výši požadované úhrady nákladů. Za oprávněné a nezbytné náklady pak lze v uvedených případech považovat rozdíl nákladů, které by operátor vysílací sítě musel vynaložit pro vybudování sítě a nákladů, které skutečně vynaložil, aby naplnil podmínky z Technického plánu přechodu, resp. aby nedošlo ke ztrátě možnosti příjmu televizního vysílání pro obyvatele nebo k poškození práv některého z držitelů licence k provozování televizního vysílání.
K Čl. II bodu 7 a 8:
Na základě předchozích ustanovení bude Český telekomunikační úřad provádět šetření, zda skutečně došlo k potřebným technickým úpravám, k nimž se požadované náklady vztahují, bude vytvářet dokumentaci o situaci a připravovat podklady pro posouzení příslušných požadavků. Shromažďování podkladů vyžaduje náklady na straně Českého telekomunikačního úřadu na ověřovací měření, dokumentaci, místní šetření apod. Tyto činnosti představují pro Český telekomunikační úřad náklady. V rámci přechodu Český telekomunikační úřad rovněž průběžně monitoruje a vyhodnocuje situaci a provádí značná množství měření, které provozovatelé vysílání požadují jako doklad, že jsou splněny podmínky stanovené v Technickém plánu přechodu pro ukončení jejich analogového vysílání. V období navazujícím na přechod, resp. na ukončení zemského analogového televizního vysílání bude Český telekomunikační úřad realizovat další činnosti nezbytné pro harmonizaci využití rádiového spektra včetně přípravy a realizace využití digitální dividendy vzniklé v důsledku ukončení analogového vysílání.
Dané ustanovení pak dává Českému telekomunikačnímu úřadu možnost čerpat z radiokomunikačního účtu prostředky pro naplňování výše uvedených činností včetně souvisejících mimořádných nákladů. Rozsah čerpání je však omezen maximální celkovou částkou odpovídající výši 10 % příjmů radiokomunikačního účtu za předchozí kalendářní rok. Tento limit vychází z předpokladů pro tyto výdaje opírající se o dosavadní zkušenosti z procesu digitalizace a současně svojí konstrukcí dává dostatečný prostor pro plánování činností vždy na příslušný další kalendářní rok.
K Čl. II bodu 9:
Radiokomunikační účet je nástrojem, který slouží k úhradě nákladů držitelů individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v případech, kdy je nezbytné z důvodů bezpečnosti státu, mezinárodních závazků České republiky, nebo členství České republiky v mezinárodních organizacích z moci úřední změnit přidělené rádiové kanály (kmitočty) nebo jejich technické parametry. V důsledku změny rádiových kanálů nebo jejich technických parametrů je nutné provést nezbytné technické úpravy vysílačů nebo anténních systémů, což vyžaduje určité finanční náklady. Radiokomunikační účet spravuje Český telekomunikační úřad a jeho příjmy jsou tvořeny určitým procentem z ročních poplatků, které jsou jednotlivým držitelům individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v souladu se zákonem o elektronických komunikacích stanoveny.
Protože v průběhu přechodu na digitální vysílání bude nutno vybavit alespoň jednu z vysílacích sítí technickými prostředky pro zajištění regionálního vysílání a současně bude nutno řešit problematiku primárních signálů u více než tisíce navazujících vysílačů malého výkonu, což povede ke značnému čerpání prostředků radiokomunikačního účtu, je třeba přechodně navýšit příjmovou stránku radiokomunikačního účtu. Toto zajišťuje dané ustanovení, které umožňuje navýšit příjem radiokomunikačního účtu o 6 %, tj. na dvojnásobek současného příjmu.
K Čl. II bodu 10
Přechodné ustanovení umožňuje ve vztahu k řízení o čistých nákladech univerzální služby a platbách na účet univerzální služby týkajících se zúčtovacích období do kalendářního roku 2008 aplikovat dosavadní právní úpravu. Zároveň pro tato období zachovává i související instituty, jakými jsou širší rozsah výroční zprávy univerzální služby a možnost správního orgánu vyžádat si pro účely uvedených řízení informace.
K Čl. II bodu 11 a 12
Přechodné ustanovení garantuje u objektivně nevymahatelných plateb na účet univerzální služby stanovených podle dosavadní právní úpravy jejich úhradu ze státního rozpočtu a zajišťuje tak naplnění práva poskytovatele univerzální služby na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby, resp. čistých nákladů v Úřadem ověřené výši.
K Čl. III bodu 1
V souvislosti se zavedením § 72a a násl. zákona o elektronických komunikacích nebyla z hlediska rozhodování sporů mezi provozovateli vysílacích sítí s provozovateli rozhlasového nebo televizního vysílání schválena i odpovídající změna zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Doplňuje se také správní poplatek za znovuuvedení telekomunikačního zařízení do provozu. S ohledem na uvedené je navrhována změna položky 110 Sazebníku správních poplatků. Výše správního poplatku odpovídá výši správního poplatku stanoveného pro rozhodování jiných sporů mezi podnikateli, které Úřad rozhoduje.
K Čl. III bodu 2
Doplnění správního poplatku za vydání osvědčení o změně v osobě držitele přídělu rádiových kmitočtů je provedeno na základě nové úpravy zákona o elektronických komunikacích a současně reaguje na nedostatek předchozí právní úpravy, která poplatek za správní úkon podle § 23 (udělení souhlasu k převodu přídělu rádiových kmitočtů) neupravovala. Výše správních poplatků odpovídá výši poplatků za vydávání osvědčení a dalších správních aktů v oboru elektronických komunikací a je přiměřená nejen z hlediska nákladů správního orgánu, ale i vzhledem k závažnosti předmětu příslušného řízení.
K Čl. IV
Zrušuje se oprávnění Ministerstva vnitra, které je ve vztahu k zákonu o elektronických komunikacích duplicitní, protože tento zákon řeší zcela bezpečnost, integritu a poskytování služeb za krizových stavů.
K Čl. V
Legislativně technická úprava nutná z důvodu změny krizového zákona.
K Čl. VI
Zrušuje se oprávnění vlády České republiky, které je ve vztahu k zákonu o elektronických komunikacích duplicitní, protože tento zákon řeší zcela bezpečnost, integritu a poskytování služeb za krizových stavů.
K Čl. VII bodu 1
Zrušení ustanovení umožňuje podnikatelům v oblasti elektronických komunikací získat licenci k provozování rozhlasového a televizního vysílání šířeného pouze digitálně. Změna liberalizuje trh rozhlasového a televizního vysílání.
K Čl. VII bodu 2
Podmínky poskytování služeb přímo souvisejících s programem se přeřazují z normativního textu vztahujícího se pouze na digitální vysílání do normativního textu vztahujícího se na vysílání obecně.
K Čl. VII bodu 3
Ustanovení § 20 odst. 3 Radě pro rozhlasové a televizní vysílání znemožňuje bez souhlasu provozovatele vysílání s licencí měnit soubor technických parametrů vysílání jinak, než postupem podle § 20 odst. 1 nebo 2. Postupy podle ustanovení § 20 odst. 1 nebo 2 však neumožňují, aby soubor technických parametrů vysílání mohl být omezen z důvodu takového souběžného zemského televizního analogového a digitálního vysílání, které znemožňuje efektivní využívání rádiového spektra a vede k nedostatku disponibilních rádiových kmitočtů v době rozvíjejícího se přechodu na zemské digitální televizní vysílání. V části páté čl. VIII se proto na dobu do dokončení přechodu na zemské digitální televizní vysílání navrhuje zvláštní (přechodná) právní úprava, která omezení souboru technických parametrů vysílání v licencích provozovatelů zemského televizního vysílání s licencí za stanovených předpokladů umožňuje.
K Čl. VII bodům 4 až 6
Zákonem č. 235/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a zákonem č. 304/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, byla přijata právní úprava, která zakládá pravidla přechodu z analogového zemského televizního vysílání na digitální zemské televizní vysílání.
Vzhledem k tomu, že již je upraven přechod na zemské digitální televizní vysílání, jeví se jako vhodné upravit rovněž postup přechodu analogového zemského rozhlasového vysílání na digitální zemské rozhlasové vysílání, neboť z technického hlediska již zahájení tohoto procesu nic nebrání, a není dán ani žádný důvod pro legislativní nezohlednění digitalizace rozhlasové vysílání. Přínos digitálního zemského rozhlasového vysílání pro spotřebitele (posluchače) je zřejmý: ve srovnání s analogovým zemským rozhlasovým vysíláním se rozšíří nabídka rozhlasových programů za současného zlepšení kvality zvuku.
Ustanovení § 25 odst. 1 a 2 písm. c) se upravují tak, aby ve zjednodušeném licenčním řízení mohly být napříště, spolu s licencemi opravňujícími k provozování vysílání šířeného prostřednictvím družic a kabelových systémů a k provozování zemského digitálního televizního vysílání, udělovány rovněž licence k provozování zemského digitálního rozhlasového vysílání. Po nabytí účinnosti nové právní úpravy nebude licenční řízení vyhlašováno ani nebude vedeno společné řízení o všech žádostech o licenci k digitálnímu rozhlasovému vysílání doručených ve stanovené lhůtě. Řízení bude Rada zahajovat pouze na základě podnětu žadatele o licenci, který bude jediným účastníkem řízení. Pokud žadatel vyhoví všem náležitostem žádosti a stanoveným požadavkům a podmínkám, vznikne mu na udělení licence k provozování zemského digitálního rozhlasového vysílání nárok. Licenci Rada neudělí pouze v případech, pokud žadatel v zákoně výslovně uvedené požadavky nebo podmínky nesplní.
K Čl. VII bodu 7
Rada aplikuje dosavadní znění poslední věty § 27 odst. 2 jako povinnost žadatele o registraci převzatého vysílání doložit v zahraničí vydané oprávnění k původnímu vysílání každého přejímaného programu jeho úředně ověřeným překladem, který má pořídit soudní tlumočník. Vzhledem k tomu, že v České republice působí značný počet provozovatelů převzatého vysílání, kteří při registraci dokládají stejné programy, jeví se jako nadbytečné požadovat, aby každý subjekt zvlášť dokládal oprávnění ze země původu programu jeho úředně ověřeným překladem. Pro držitele registrace k převzatému vysílání podle tohoto zákona to představuje značnou administrativní zátěž a velké finanční výlohy (překlad jednoho oprávnění stojí zhruba 20 – 30 tisíc Kč); pro Radu to znamená zbytečné shromažďování totožných dokladů. Navrhovaná úprava tento nežádoucí stav mění.
K Čl. VII bodu 8
Zrušení tohoto ustanovení umožňuje, aby jedna fyzická nebo právnická osoba byla operátorem nebo vlastníkem více než dvou sítí určených pro šíření rozhlasového a digitálního televizního vysílání. Tato změna uvolňuje mediálního vysílání, v případě ohrožení hospodářské soutěže může zasáhnout Úřad nebo Úřad na ochranu hospodářské soutěže.
K Čl. VIII bodům 1 až 3
Rozvoj procesu digitalizace zemského televizního vysílání faktickým naplňováním nařízení vlády o technickém plánu přechodu (nařízení vlády č. 161/2008 Sb.) povede k přechodnému nedostatku kmitočtů pro zemské televizní vysílání. S ohledem na tuto skutečnost je třeba, aby byl kladen zvýšený důraz na zajištění efektivního využívání těch kmitočtů, které jsou pro zdárnou realizaci tohoto procesu nezbytné. Vzhledem k absenci citelné sankce za porušení podmínek stanovených nařízením vlády o technickém plánu přechodu je třeba, aby byla jednoznačně zakotvena pravidla pro efektivitu využívání rádiových kmitočtů. Nelze připustit vznik situace, kdy by případně některý z provozovatelů zemského televizního vysílání sice zahájil v určité územní oblasti, popř. oblastech, digitální vysílání v souladu s nařízením vlády o technickém plánu přechodu, a tím obsadil další rádiové kmitočty, avšak dále by již v těchto oblastech své analogové vysílání nevypnul. Takové jednání by naplňovalo znaky neefektivity ve využívání rádiových kmitočtů – oprávněný provozovatel zemského televizního vysílání má jistě právo šířit svůj program tímto technickým prostředkem, avšak na konkrétním území pouze „jednou“ (nejde-li o nezbytné překrývání dosahu vysílačů). V tomto smyslu je duplicita vysílání na jednom území, mimo rámec předvídaný nařízením vlády o technickém plánu přechodu (souběh vysílání) zejména pro období přechodu, nepřípustná.
K Čl. VIII bodu 4
Vzhledem k zásadní systémové změně udělování licencí k zemskému digitálnímu rozhlasovému vysílání se navrhuje, aby Rada zastavila zahájená a pravomocně nedokončená licenční řízení vedená podle dosavadní právní úpravy. Účastníci těchto licenčních řízení mohou získat licenci k zemskému digitálnímu rozhlasovému vysílání, pokud o ni požádají podle nového znění § 25 zákona č. 231/2001 Sb.
K Čl. IX
Text ustanovení je upraven tak, že se vypouští technologické omezení případů, kdy se příjem televizního vysílání nepovažuje za užití díla. S ohledem na systematiku autorského zákona se ustanovení zařazuje mezi ostatní výjimky a omezení práv v příslušné části autorského zákona. Odkaz na nové ustanovení se doplňuje do příslušných ustanovení upravujících práva související s právem autorským, která jsou úpravou rovněž dotčena.
K ČL. X
V této části se na dobu do dokončení přechodu na zemské digitální televizní vysílání navrhuje zvláštní (přechodná) právní úprava, která omezuje duplicitu zemského analogového a digitálního televizního vysílání na jednom území mimo rámec stanovený nařízením vlády o technickém plánu přechodu. Odkaz na tuto zvláštní zákonnou úpravu se do ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) doplňuje v zájmu jednoznačnosti interpretace rozsahu povinnosti České televize šířit programy analogově v době přechodu na zemské digitální televizní vysílání.
K ČL. XI
Nově doplněný odstavec 4 reaguje na změněnou situaci na trhu poštovních služeb. Poštovní služby začínají stále více poskytovat jiní provozovatelé, dohled na to, zda jsou respektována citovaná kogentní ustanovení zákona o poštovních službách, je však až dosud omezen jen na držitele poštovní licence a držitele zvláštní poštovní licence. Pokud jiný provozovatel porušuje tato ustanovení zákona, jeho jednání nelze podle dosavadní právní úpravy sankcionovat. Maximální výše pokuty se navrhuje ve stejné výši jako podle odstavce 3, a to vzhledem k možné závažnosti daného deliktu.
K ČL. XII
Vzhledem k tomu, že tato novela zákona o elektronických komunikacích je již třináctá, zmocňuje se z důvodu přehlednosti právního předpisu předseda vlády k vyhlášení úplného znění zákona.
K ČL. XII
Účinnost zákona je stanovena prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů, aby byla zajištěna dostatečně dlouhá legisvakanční lhůta.
V Praze dne 11. ledna 2010
Ing. Jan Fischer, CSc. v.r.
předseda vlády
Ing. Vladimír Tošovský v.r.
ministr průmyslu a obchodu
Přechodné ustanovení zákona č. 127/2005 Sb. o univerzální službě
Směrnice 2001/29/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, Úř. věst. L 167, 22.6.2001.
V souladu s doporučeními autorskoprávní teorie (např. Telec, I., Tůma, P., Autorský zákon. Komentář. 1. vydán⻭倠慲慨㨠䌠䠮敂正〲㜰㈠㠶⸩–䅐䕇ᐠ㈵―ഭግ䅐䕇†കግ䅐䕇†ക倓䝁⁅ᐠ㤶―ഭ Ѐ Ђ Ѻ ؐ ڒ ۪ ૼ ᓴ ᓶ ᖆ ᖎ ᖒ ᖔ ᖜ ᚢ ᛈ ᦼ ᯲ ẖ ⁈ ⁐ ⁸ 㵌 㵎 䅆 䍪 䦜 剠 剢 剨 喢 喤 垌 垎 垴 垸 堆 外 婀 婆 婊 婐 孲 廖 廘 廚 憸 摂 摄 擖 棠 椄 椆 楮 楰 氊 氒 氾 汆 秺 稲 稴 ýýý�ðﯚÔÒûÔÎð쫻퓰ff﯀ﯚﯚ뢼룻﮼꿔관관�¨ 䈉Ī桰 䠃Ī㔐脈࠶㺁Ī䩃㔆脈⨾㸆Ī㔒脈⨾䌁ᡊ伀J儀J 㜆脈⨾आŪ㬀ð栃㘊脈䩃㸆Ī⩈㸒Ī䩃⩈企J儀J 㸏Ī䩃䩏 䩑 䌌ᡊ伀J儀J 䌇ᑊ崀脈㸃Ī㔃脈㼀Ѐ Ђ в д ж т Ѻ ، ؎ ؐ ٺ ټ ڒ ۨ ۪ ۶ ૌ ૼ ଘ ం ಊ ಌ ú ó ó ì ì ê ì ì æ Þ � Ù � æ � × Ā&䘋Ԁ 萑ȷ葠ȷĀ%Ā ĀĀ:Ѐ ␃愁ĤĀĀЀ:␃愁ĤЀ ␃愂ȤᤀЀ 挂昦晣þ Ắ ො ศ ༾ ࿆ ᆰ ᆲ ᏸ ᏺ ᑞ ᓴ ᖒ ᖔ ᚢ ᛈ គ ᯲ ᱰ ý ﴀ ÷ ﴀ ý ÷ õ ý Ø 턀 Ê ﴀ ý 봀 ÷ ÷
ഀ׆ĀȜༀ㞄ጂ碤$葞ȷᄀ㞄$葠ȷༀ㞄$葞ȷഀ׆Āଓᄀ㞄$葠ȷ<옍ᰁ萏ȷꐓx葞ȷԀ 萑ȷ葠ȷĀ Ԁ 萏ȷ葞ȷĀ%ᘀᱰ Ḉ Ḋ Ẕ ⁐ ⁸ ⁺ ℸ ⊢ 〉 ⒢ ⒤ ┠ ▼ ⚖ ⛼ ⤦ ⦠ ⭲ ⯰ ý ff ý ï ff é ﴀ ï ﴀ ß ï ﴀ Ï ﴀ Â ﴀ ï 렀 ¸ ऀ 萏տ萑ﲸ葞տ葠ﲸ┍&䘋 萏ȷꐓ ꐔ 葞ȷ┐&䘋 옍ć͓㜁萏ȷꐓ 葞ȷऀ 萏΄萑ﺘ葞΄葠ﺘԀ 萑ȷ葠ȷԀ 萏ȷ葞ȷԀ,萑 葠 Ā Ā%ᔀ⯰ Ⲳ ⸊ ⾤ ㄠ ㅞ ㊺ ㍂ 㓀 㓂 㔾 㘆 㝾 㠀 㧈 㪊 㸢 㺜 㻘 㼼 㾞 䁢 䃖 䅆 䍪 䐊 ý ÷ ﴀ ý ý ÷ ý ﴀ ý ﴀ ý ﴀ ý ﴀ ç ﴀ ý � ý � ý Ā=┋&䘋 萏ȷꐓx葞ȷԀ 萑ȷ葠ȷऀ 萏ȷ萑¥葞ȷ葠¥Ԁ 萏ȷ葞ȷĀ%ᤀ䐊 䒬 䔘 䕤 䕦 䗒 䙔 䣐 䦚 䦨 䧪 䧬 䫎 䭴 䳚 䳜 䴦 䴨 剦 剨 喢 喤 垎 垴 ý ﴀ ÷ ÷ ﴀ ý ﴀ ò î è ÷ ß ß 퐀 ß 츀 ÷ Ԁ=옍퀁<옍Ąːༀ㞄Ĥ葞ȷࠀ ␃ༀ㞄市㞄愂$Ԁ萏ȷ葞ȷĀ ĀЀ ␃愁ĤԀ 萏ȷ葞ȷĀ%ᜀ垴 埀 堄 堆 外 孲 嵼 廘 廚 憸 憺 摂 摄 擖 ù å 퐀 Ç 먀 º 넀 « 鴀 脀 t ఀ:␃ഀ׆Āːༀ㞄市㞄愂$က:␃ഀ׆ĀŨༀ㞄ᄂ鮄廾㞄怂鮄懾$ഀ׆Āːༀ㞄$葞ȷ̀$옍퀁萏ȷ帀㞄愂$Ԁ<萏ȷ葞ȷࠀ ␃ༀ㞄市㞄愂$㨍ഀࣆȀƪȜ 萏ȷꐓx葞ȷ
ഀ׆Āƪༀ㞄ጂ碤$葞ȷက>␃ഀ׆Āːༀ㞄ᄂ帀㞄怂愀$̀$옍栁萏ȷ帀㞄愂$Ԁ7萏ȷ葞ȷԀ萏ȷ葞ȷഀ擖 杬 柀 棠 椆 椈 椔 楮 楰 槐 樢 欤 殌 沪 浴 渚 湶 湸 ò ò Þ 픀 Ï 쨀 À 뀀 ò ꨀ ¤ 需 ° 뀀 À
ഀ׆ĀȜༀ袄ጅ碤$葞ֈԀ 萏ֈ葞ֈԀ 萑ȷ葠ȷ̀$옍ᰁ萏ȷꐓx帀㞄愂$
̀$萏ȷ帀㞄愂$Ѐ=␃愀$Ԁ7萏ȷ葞ȷࠀ ␃༁㞄市㞄愂Ĥࠀ ␃ༀ㞄市㞄愂$ഀ׆ĀȜༀ㞄$葞ȷ
ഀ׆ĀȜༀ㞄ጂ碤$葞ȷᄀ湸 焤 焦 猤 猦 猲 獸 獺 瘚 瘜 睶 睸 磤 磦 秺 稴 竼 箬 篞 õ Þ � Õ 케 Ê 쀀 À 눀 ° 눀 ° 눀 ¦ ꀀ 鸀 Ā%Ԁ 萏ȷ葞ȷऀ 萏ƪ萑葞ƪ葠Ā ഀ"옍㜁萏ȷ萑 葞ȷ葠 ऀ 옍㜁萏ȷ葞ȷህ&䘋 Ԁ7萏ȷ葞ȷࠀ ␃༁㞄市㞄愂Ĥऀ"萏ȷ萑 葞ȷ葠 ఀ ␃ഀ׆Āːༀ㞄市㞄愂$ऀ 옍퀁萏ȷ葞ȷሀ稴 稺 稾 竺 竼 笂 笆 箪 箬 篠 簮 簰 豢 豤 貊 賞 踨 踪 輌 輲 迆 酶 阆 阌 隨 險 隬 離 雤 雨 顮 颔 馦 馨 騖 騞 髊 髐 髴 髶 魖 魠 ꃚ ꅊ ꇒ Ꚍ Ꚑ ꜆ Ꝡ ꦮ ꪮ 갮 괨 렚 맂 맊 뫾 뭒 벦 볌 읈 쟈 쩪 췮 췰 혢 혨 호 홎 힞 � � � � èìæ×æææÐòÍæ짲쏇��¼æò 㘍脈䩃梁䌇ᑊ崀脈㘃脈㘆脈⩈䌄ᑊ 䌌ᡊ伀J儀J 㘍脈⨾䌁ᑊ崀脈㸆Īࡨ 㸆Ī⩈栃ఆܪ⨾㘊脈䩃㸃Ī䈉Ī桰 䈌Ī⩈瀁h 䨀篞 篪 簮 簰 綤 綦 纾 绀 習 翔 聰 聲 腠 腢 舜 舞 苺 荴 ù õ á � Ò 저 à � Ò � à � Á 렀 £ ᐀☊ॆഀӆ匁萏ƪ萑 ꐓ ꐔ 葞ƪ葠 ሉ&䘋 萑ƪ葠ƪĀ ⤅&䘋 ऀ)옍㜁萑葠⤉&䘋 萏Ʃ葞ƩԀ)萑葠萏Ʃ萑ꐓ 葞Ʃ葠܀萑ȷꐓ 葠ȷĀĀ̀Ĥ愀Ĥᄀ荴 荶 葈 葊 蔲 蔴 虸 虺 蝺 蝼 裒 裔 覌 豤 貊 賜 質 î � î � î � î � î � È 븀 ² 가 ª 餀 က ␃༁㞄ጂ碤$㠀$⑈帀㞄愂ĤĀ%Ԁ 萏ƪ葞ƪ萏Ʃ萑 ꐔ 葞Ʃ葠 ऀ萏ƪ萑葞ƪ葠က☊Fഀӆ匁萑Ʃꐓ ꐔ 葠Ʃ᐀☊ॆഀӆ匁萏ƪ萑 ꐓ ꐔ 葞ƪ葠 က☊Fഀӆ匁萏ƪꐓ ꐔ 葞ƪက質 賬 踪 輌 輲 鄆 酴 隬 雤 顮 颔 馪 髐 髶 魖 鶆 鶈 ꀒ ó Þ 턀 Ï 케 É 봀 ꜀ Ï ꌀ É 케 餀 É $ༀ㞄$葞ȷ̀%ꐔ Ԁ 萑ȷ葠ȷༀ옍ጁ萏ȷ萑 ꐓ 葞ȷ葠 옍ጁ萑ȷꐓ 葠ȷԀ 萏ȷ葞ȷĀ%ል&䘋 萏ȷꐓ ꐔ 葞ȷላ&䘋 萑ȷꐔ 葠ȷ
ᄀ㞄$㠀$葠ȷ 萏ȷ㜀$䠀$葞ȷᄀꀒ ꂈ ꃚ ꇖ ꌆ ꏘ ꒄ Ꚑ Ꚓ ꜆ ꪮ ꮒ ꯔ 괨 깔 꽤 꿶 끼 냠 뙶 랆 ý è è è � Ý � Ó 턀 ý ﴀ ý 쬀 ý ﴀ ý ﴀ  숀 ሉ&䘋 萏ȷ葞ȷԀ%옍䈁䀗Ā Ԁ萏ȷ葞ȷ̀%ꐔ <옍Ąːᄀ㞄Ĥ葠ȷༀ㞄$葞ȷሎ&䘋 옍ć͓ᰁ萏ȷ葞ȷĀ%ᘀ랆 렚 련 뫾 뭌 벦 볌 븞 뾈 쁎 쇴 쌖 쏌 쐢 엔 엖 요 윖 쟈 쨮 쩪 췮 췰 칺 칾 ý ñ ë ý ﴀ ý ﴀ ý ﴀ ý ñ ﴀ ý ﴀ ý ﴀ ä � ä 혀 ഀ׆Āҡㄆ$ᄀ킄$葠ːༀ㞄$葞ȷԀ萑 葠 Ԁ 萏ȷ葞ȷ̀Ĥ愀ĤĀ%᠀칾 혨 홎 횖 훢 흚 힘 � � � � � � � � � � ù ñ ù ù ù å � ñ ñ Ò 였 ¾ ó ܀萑ȷꐓ 葠ȷ옍ጁ萑ȷꐓ 葠ȷऀ萏ȷ萑 葞ȷ葠 ࠀ␃ᄀ㞄怂㞄愂$܀ 萏ȷꐓx葞ȷ̀%ꐔ Ā%Ԁ 萑ȷ葠ȷԀ 萏ȷ葞ȷᘀ� � � � � � ﮆ ﺒ ﺸ ` b d ֲֶ֮֬לಔൢ൨ඎᲒᲘ᷺ḀℲ⅞Ⅲ∜∠ⰄⰆ〰㇢㙊㙎㦀㭰㲖㲜㴦䇚䣬䣮䤚䤜吤啬坴埾廘廚砎禘禠秌秒穄穨窎衔衖úøñïïèøúæïáßá切切�ïïßÙïÙÙÖßßæèß컨컨èßæ 䌏ᡊ䠀Ī䩏 䩑 愄ᡊ 栃㜆脈⨾㔃脈䈉Ī桰 尃脈䌌ᡊ伀J儀J 䠃Ī㔍脈࠶䎁ᑊ崀脈㸃Ī㘊脈䩃冁 量 諭 ﭖ ﮄ ﺒ ﺸ ý ﴀ û õ ﴀ ñ ý ﴀ ý ë õ ﴀ õ ﴀ ý ý ﴀ ý ﴀ ý õ Ԁ:萏ȷ葞ȷ̀%ꐔ Ԁ 萏ȷ葞ȷĀ=Ā%ᬀﺸ ^ ƔƖֶלמٖޖࡈदଐಒ൨ඎ๊ᐔᑐᓂᓎᕊᕌᢼý ó í ç ﴀ ý ﴀ ý ﴀ ý ç ﴀ â ý ﴀ Ú 픀 ó Ѐ␅$ᄈԀ$␆ጀ¤䀀द┅ഀӆ匁Ԁ 萑ȷ葠ȷԀ 萏ȷ葞ȷ$ༀ㞄$葞ȷĀ%᠀ᢼᢾᰌᰎℬ⅞∜⌎⌐⏂⑲⛜❂⡢⡤⩐⩾㊞㎎㑊㖄㖆㖶㥈㥸ø ø ñ ø ï ï é é é ï é é ï ï Ԁ 萏ȷ葞ȷĀ%ༀꪄ$葞ƪༀ㞄$葞ȷᬀ㥸㲜㴤㻠㻢䇠䇢䉜䊪䌦䍦䒞䔨䘠䘢䚞䡂䤺䧔䯄䳐ñ ç � Ó 팀 Í Í Ó ñ 팀 Í ï Á 뜀 ऀ萏ȷ萑 葞ȷ葠 萏ȷ萑 ꐓx葞ȷ葠 Ԁ 萑ȷ葠ȷԀ 萏ȷ葞ȷഀ 옍ᰁ萏ȷ萑葞ȷ葠܀ 萏ȷꐓx葞ȷĀ%ഀ 萏ȷꐓx㜀$䠀$葞ȷ᐀䳐䵌䷄亞佲侾僎冚勦占吤啬啮嘲嚬坴埾塎塐壌奴姮嫄尠ù ÷ ë ÷ � ÷ Ô 츀 Î ÷ 찀 ÷ 였 Æ ÷ Î Ԁ 萑ȷ葠ȷĀ=Ԁ 萏ȷ葞ȷऀ:옍ᰁ萏ȷ葞ȷ┍&䘋 萏ȷꐓxꐔ 葞ȷ萏ȷ萑 ꐓx葞ȷ葠 Ā%Ԁ萑ȷ葠ȷᜀ尠岰嶘师廘廚忺惊懾戀摂摄既晢暤楘楚止此洚涢淨ý ð ä � Î 츀 Ú � Ú � È ﴀ  숀 » 묀 » ﴀ  ༀ㞄$葞ȷԀ 萏ȷ葞ȷԀ萑ȷ葠ȷ 옍萁萏ȷꐓx葞ȷऀ 옍萏ȷ葞ȷ:옍ᰁ萏ȷꐓx葞ȷ
ഀ׆ĀȜༀ㞄ጂ碤$葞ȷĀ%ᔀ淨淪湨潴炤熖犘猦玸珨睴砎禤秌穄穚穨窎窐箆箈籸ù ñ é é 豈 ñ 豈 ñ ã � ñ 찀 à 먀 ù 豈 ù ࠀ ␃༁㞄市㞄愂ĤᄉԀ$萏ȷꐓ 葞ȷᄌԀ$␆ༀ㞄ጂ¤䀀द葞ȷ<옍ćː 萏ȷ葞ȷԀ<萏ȷ葞ȷ܀ 萏ȷꐓx葞ȷĀ%Ԁ 萑ȷ葠ȷԀ 萏ȷ葞ȷᔀ籸紨縲缼羴芜茀蘾蟴衔衢褬視訒詺詼諪謄謺谢豔躶輦辞ý ﴀ ý ﴀ õ ý ﴀ ý Õ 찀 Ì 찀 Õ 픀 Õ 픀 Õ 픀 Õ 픀 Õ ⠉&䘋 萏ȷ葞ȷ 萏ȷ㜀$䠀$葞ȷഀ ␃ሁ桤ā$㠀$⑈愀ĤԀ 萏ȷ葞ȷ܀ 萏ȷꐔx葞ȷĀ%ᜀ衖辔辚辞辠鏘鏞顊顐顒鳒鳘鳚鵂鵄鷚鷜麲麸ꉜꋶꌢꌦꌨꏂꏆ꒰ꖂꬂ했��陼פּצּ¢¦,0ɤɨ̞̤ͦͪՆويَۊ۬۲۶ݬݰ࠺ࡀﴀﴀﴀﴀ切��ﴀ�ﴀ切ÝÙúßß×�휀휀휀픀츀준짂짂짂즻즻준짂즴짂짂Â㬌脈⩂瀁h 䈌Ī⩈瀁h 㔌脈⩂瀁h 䈉Ī桰 㔌脈࠶岁脈㬃脈㔃脈栃崃脈尃脈䌌ᡊ伀J儀J 伌J儀J愀ᙊ 伈J儀J 䌏ᡊ䠀Ī䩏 䩑 愄ᙊ 䠃Ī䜀辞辠逎選邘邰酒釀釂鈰銔鋔鋦鍾鏢鐬铀锨锪霚霞頜顊鳒ð ä ä ä ð � Ù � Ù 퀀 Ù � Ù ä ä ä ⠉&䘋 萏͓葞͓(옍ćƩ匁萑葠 萏ȷ㜀$䠀$葞ȷ 萏ȷ搒Ũ㜀$䠀$葞ȷᜀ鳒鵄鷚鷪麼鼎齤龦ꀀꁆꅜꅞꋺꌢꏈꏬꑾ꒮ꖂꗴó è Î 츀 Î 츀 Î 츀 Å 씀 µ ñ ñ 꼀 ñ Ԁ 萑ȷ葠ȷༀ%␅$☊Fഀӆ匁ꐓ ꐔ ഀ׆ĀȜጀ碤$&䘋萏͓萑ﻤ㜀$䠀$葞͓葠ﻤༀ㞄$葞ȷ ̀Ĥ搒Ũ愀ĤĀ%<옍ᰁ萏ȷꐓx葞ȷጀꗴꗶꘄ꧊꧌껲껴룤룦뺆뺈샖샘좀좂퀄퀆톊톌했햊��ú ó ê Ü � Ü � Ü � Ü � Ü � Ü � Ü � ä 퐀 Ô � Ԁ=萏 葞 Ā ܀ 㜀$䠀$༆ഀۆ렂瀑#ഀ׆Āи$ĀĀЀ ␃愁ĤЀ␃愃̤᠀�ù 豈 ù ÷ ó î â � Ë 묀 ® 글 ® ꐀ ऀ 옍栁萑Ũ葠Ũ
ഀࣆȀŨː 㜀$䠀$ༀ옍ȉᆸ⍰栁ꐓx㜀$䠀$&䘋옍퀁㜀$䠀$܀ 㜀$䠀$ 萑ː㜀$䠀$葠ːЀ ␃愁ĤĀĀĀ=Ԁ=萏 葞 ሀò Ü � Ð 섀 ³ ꌀ £ 阀 阀 v ഀࣆȀŨቈ 萏Ũ㜀$䠀$葞Ũ༏ഀೆ렂瀑ȣŨቈ 㜀$䠀$
ഀࣆȀŨቈ 㜀$䠀$ༀ 옍䠁萑Ũ㜀$䠀$葠Ũഀ 옍栁ꐓx㜀$䠀$&䘋옍퀁㜀$䠀$ 옍퀁㜀$䠀$ༀ 옍ᰁ萏<㜀$䠀$葞<Ԁ 옍栁㨍ഀࣆȀŨː 㜀$䠀$ഀ蘿裸鸞濫窱类練陼פּý ff õ õ í ý ff ë ý ff ý ff á Ü 혀 Ü � Ô 툀 Ā9Ā+Ԁ 萑˅葠˅ህ&䘋 Ѐ ␃愁ĤЀ␃愃̤ĀĀ:Ԁ萑˅葠˅̀Ĥ愀ĤĀĀ᠀פּצּﭖﭘ¢,ɤ̬ͤՄՆي۲ݬ࠼ࡰขศགဈဲဴú 切 ú ò ã Ý � Ý ã ã Ó 촀 Í 촀 Í ò Ԁ 萏ƪ葞ƪऀ 萏Ʃꐓxꐔx葞ƩԀ 萏Ʃ葞ƩԀ ꐓǠꐔxࠀ ␃ጀᐁ碤愀$Ā Ԁ 萑˅葠˅Ѐ ␃愁Ĥᜀࡀস଼ဈဌဲဴၴጬጰᏎᏒᑬᑰᨌᯚᰌᰎṢὐὠ⇜⇠∠∤≾⊀⊎⊐┤┦☐☶⛊⛤⛦✢✤✦✮✰⥀⥆⦎⦒⭬⭮ⱺⲒⳘ⾨⾬⿄〘〚〜〞〪〮〬㈈㈌㈪㈼㍒㍨㍪㏼㐜㐞㐨úúñññúñàÞÞÜ��Ð쳜��ÞññÔ찀Ü���찀쳜였숀Þ¾㸇Ī血㔇脈血㔊脈⨾䀁ﲈÿ㔆脈࠻䌇ᑊ崀脈㔆脈⨾㸃Ī栃㬃脈㔃脈䌌ᡊ伀J儀J 㔏脈䩃䩏 䩑 㜃脈䠃Ī㔌脈⩂瀁h 䈉Ī桰 䬀ဴံ၈ၲၴᑶᑸឤឦᨊᨌᯜᰌṈṊṌṢὐὒὠ⇚⇜ú 切 ø ö ö ö ö à Û � Ù 퀀 Ð 퀀 Ê 쨀 Ԁ 萑˄葠˄ࠀ=␃༁帀愀ĤĀ+ህ&䘋 ऀ 萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘ༆ഀۆ렂瀑#Ԁ 옍琁Ā ĀЀ ␃愁Ĥᘀ⇜∞∠≼≾⊎⊐☐☶☸⛊⛌⛎⛐⛤✠✢✮✰⥌õ õ ã Ý 휀 ó 쨀 Á 섀 Á 됀 ¯ 꼀 § 꼀 ó ᄈԀ$␆ጀ¤䀀दЀ ␃愁Ĥఀ␅$ꐓ 㠀$♀䠉$ ̀$㠀$⑈愀$ఀ ␃&䘋㠀$⑈愀$Ԁ萑ƪ葠ƪԀ 萏ƪ葞ƪ
̀Ĥ萏ȷ帀㞄愂ĤԀ 萑˄葠˄Ā ऀ 萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖ጀ⥌⥎⦊⭬⭮ⱶⱸⱺⲒⳘⳚ⳨⳪⹎⾨⾪⾬⿄〘〚〪〬ý 豈 ù ó ó ç � × 휀 Ð 퀀 Ð 쬀 Ã 섀 Ë 쌀 Ë ĀᄈԀ$␆ጀ¤䀀दЀ ␃愁Ĥᄀ쒄$葠˄̀Ĥ愀Ĥऀ␅$ꐓ 䀀दࠀ=␃༁帀愀ĤᐃԀ$Ԁ 옍栁̀ ꐓxĀ ᔀ〬㈈㈊㈌㈪㈼㈾㉐㉒㌨㌪㌬㌮㌲㍒㍪㏼㐞㐪ù ô ô ß ê ê ê 휀 Ë 먀 º 관
ሀ�ýⴀD䴁 ÿ 몄ሁ�ýⴀD䴁 ÿ 葝ƺጀ�ⴃD䴁 ÿ ⬈̤̀☊F愀̤ ␃$㠀$⑈愀ĤĀ ᄈԀ$␆ጀ¤䀀दЀ ␃愁ĤԀ 萑˄葠˄ሀ㐨㐪㗚㚂㚄㛎嗌嗎弐弒徂殼殾灤焠燊置肮肰舔萞藎藐蠦蠨蠪衈軨輘酮酰醨鐞钖饂鵞鵠鵢죊죌튰튲領律ﴦﴸਾ੦੨ૂૄᣐᣲﴀùðé�Ü짖�숀쀀ð떼떬ܪªÜÜÜÜÜÜܦ¢黽 㸇Ī血�㸇Ī血㔇脈血ఃЪ䌐ᡊ伀J儀J愀ᡊ 䌌ᡊ伀J儀J 㔆脈㬃脈̍j お唀Ĉ̘j お唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ洋H渄H甄Ĉ㔃脈尃脈䌄ᙊ 圊ߊ ̌j 䠀Īࡕ㔐脈쩗 㸇Ī血䀄ネ㻿㐪㗚㚄㚆㛎㲨㴦㴨㼤䜎䬄䭈䭊䯈䱴䴌䴎仐嚢弐弒徂径忒慘ì Þ � ì Ü � ì ì � Ü 휀 × � Ò ì � Þ � Ü 㨅㔀$䐹&䘋Ā ĀጀᚤⴁD䴁 ÿ ຄሀþጀኤⴁD䴁 ÿ 葝᠀慘曈欼殼殾泖焠燊燌皲皴窤緾舒舔萞萠蠨蠪衈謢趆軨軪輘酮酰ì ì ê ì ì ê ì ê ê æ ì æ ì ĀĀĀ ຄሀþጀኤⴁD䴁 ÿ 葝ᨀ酰醨鐞钖钘鵠鵢껨껪똮똰썈썊죊죌튰튲��ý ê ä â � â � â � Ü � Ö Ü � Ü � Ü � Ü Ԁ 萑ː葠ːԀ 萑˄葠˄Ā Ԁ=萏 葞 ຄሀþጀኤⴁD䴁 ÿ 葝Ā᠀吏易﴾﵀؞মরਾ੨ૄොý ÷ ý ý ý ý ý ý ÷ Ø 찀 ¹ ᶄሀþጀᚤⴁD䴁 ÿ 葝ጀኤⴁD䴁 ÿ ጀ㊤ⴂD䴁 ÿ ຄሀþጀኤⴁD䴁 ÿ 葝Ԁ 萑˄葠˄Ā ᔀොໞ៘ᣐᣒᣴᶈṰ⍮▌⣎⳰ⶆ⽞㌆ì ì à ì É 준 É ì 똀 ª 需 㪄ሀþጀኤⴁD䴁 ÿ 葝:ጀࢤⴁD䴁 ÿ ⮄ሀþጀኤⴁD䴁 ÿ 葝+ᘀ ☊െᶄሀþጀᚤⴁD䴁 ÿ 葝ጀᚤⴁD䴁 ÿ ᶄሀþጀᚤⴁD䴁 ÿ 葝ᄀᣲᣴ⳰ⶄⶆ⸰⺀⼲䁪䁬嗺嘎墖奄妶婞嫐嫨嫪孊孌対屎峾崆嵨巢徒忄慘捤掤推掶掸搴撒撔據擜擞擾攀攂斎昨曄曆杞椞胲胶膈膌芘芠芴苆苈苊苤苬苲苺茌菂菆蟨蟮蠀衺袄袞ﴀùõòïëçýýãõïý�Øï쿑퇁퇏뼀뼀뼀뼀뼀뼀뼀뼀뼀뼀뼀뼀㔇脈血㔃脈Ț脈樃 ࠆ㸁Īࡕ洁ै猄ै㸃Ī̌j 㸀Īࡕ㸇Ī血䌌ᡊ伀J儀J 㔇脈血�㸇Ī血〇䕊㰀脈䀄ﺈÿ䀄ﶈÿ㸇Ī血㔇脈血䀄ネ䫿㌆㓞㫼㹖䀌䁼䃲䄺䅸䉈䊴䌪䍢䎠䗞䢼䤾䯖䴸匲ì ì È 저 È 저 ì 저 È 저 ¤ ì ì ì ⌀ ☊ๆഀ߆퀁Ă֊㪄ༀᄀሀþጀኤⴁD䴁 ÿ 葝:葞 葠 ⌀ ☊ഀ߆ꀁą֊ฆ㪄ༀᄀሀþጀኤⴁD䴁 ÿ 葝:葞 葠 㪄ሀþጀኤⴁD䴁 ÿ 葝:ጀ匲嗸嗺嘐埲妶嫐嫪孌屎嵪ì à 촀 º ꌀ 謀 x 攀 ⮄ሀþጀඤⴁD䴁 ÿ 葝+ᶄሀþጀኤⴁD䴁 ÿ 葝ጀኤⴁD䴁 ÿ ጀ⢤ⴂD䴁 ÿ ഀ׆ĀᐶจᎄሀþጀඤⴁD䴁 ÿ 葝ᎄሀþጀኤⴁD䴁 ÿ 葝ຄሀþጀඤⴁD䴁 ÿ 葝ጀᮤⴁD䴁 ÿ 㪄ሀþጀኤⴁD䴁 ÿ 葝:嵪徒忆慘慼捤掸攂曆杞椞ì � Æ 쐀 ¾ 눀 谀 y 眀 Ā<ᢄሀþጀኤⴁD䴁 ÿ 葝ᢄሀþጀⶤⴂD䴁 ÿ 葝媄ሊþጀᚤⴁD䴁 ÿ 葝ਗ਼ጀඤⴁD䴁 ÿ Ԁ=萏 葞 Ā㖄ሀþጀࢤⴁD䴁 ÿ 葝5やሀþጀඤⴁD䴁 ÿ 葝0ຄሀþጀኤⴁD䴁 ÿ 葝椞橲毴洢湬濺熞牴璎疀皼砪祦竀節纎翨胴胶脐膊à à à à à à à Í 촀 Í 먀 ¸ 가 ጀ麤ⴀD䴁 ÿ ĀやሀþጀᚤⴁD䴁 ÿ 葝0ᢄሀþጀኤⴁD䴁 ÿ 葝Ḁ ☊ᢄༀᄀሀþጀኤⴁD䴁 ÿ 葝葞 葠 ᐀膊膌臊舂舠艄艨芀芔芘芢芨苈ý ô ô ô ô ô ̀Ĥ␖䤁Ŧ 愀ĤĀఀ苈苊苌蠧 ℀ ᘀĤ晉 휀 ␖ᜁĤ晉 㐃܁䦔ࠂᅣࠖ࿚ᒰᥟ⃒⡁Ⲍぇ㔽㪄۠ࡒČ Č Ą Ĉ ڀ߄Č Ą Ĉ۠ӖČ Ą Ą ۠үČ Ą Ą Ĉ ڀݳČ Ą ĈڀݯČ Ą Ĉ۠ыČ Ą Ĉ ۠λČ Ą Ą ۠ӶČ Ą Ą Č ۠ՇČ Ą Č ᨀ⣖ 혛( ÿ ÿ ⣖ 혝( ÿ ÿ ÿ ÿ ÿ ÿ 懿϶ᅮȀ苌苐苔苘苜苞苠苮苼茀茄茆茈茊茌茎茖茞茦茮茶茾荆荎荖荠ö ö ð ö ö ð ð ꣫ ö ö ö ö ö Ѐ 晆· ᘀĤ晉 ̀Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥᤀ荠荢莎莒착 ⌀ ᘀĤ晉 㼆ᘀĤ晉 ÖᘀĤ␗䤁Ŧ ܀ヤࠀᅣࠖ࿚ᒰᥟ⃒⡁Ⲍぇ㔽㪄܀ࡒČ ̆ Ĉ ܀߄Ą ̆ Ĉ܀Ӗ̆ Ą ܀ү̆ Ĉ ܀ݳĄ ̆ Ĉ܀ݯĄ ̆ Ĉ܀ы̆ Ĉ ܀λ̆ Ą ܀Ӷ̆ Č ܀Շ̆ Č ᨀ⣖ 혛( ⣖ 혝( ÿ ÿ ÿ ÿ ÿ ÿ 懿϶ᅮ̀莒莖莚莞莢莦莪莮莲莶莺莾菂菆菈萬萰萴萸萼葔葚葞葢葦葪葮ù 豈 ù 豈 ù 豈 ù 豈 ù 豈 ù 豈 ð Ű ù 豈 ù 豈 ù 豈 â â â ̀Ĥ␖䤁Ŧ 愀ĤЀ 晆̣ ̀Ȥ␖䤁Ŧ 愀ȤᘀĤ晉 ᨀ葮葲葶葾蒀蓌蓐蓔蓘蓜蓴蓼蔄蔆蔊蔌蔔蔞蔪蔶蔸蕶蕺蕾薂薆藖ö ö Ű ë ë ë ö ö ö ö ö Ƹ ë ë ë Ѐ 晆ߵ ᘀĤ晉 Ѐ 晆 ̀Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥᨀ藖藞藦藨藬藮藲藼蘄蘒蘔虒虖虚虞虢蚌蚒蚚蚜蚢蚤蚨蚴蚺蛆蛈ö ö ö ö ö Ũ ë ë ë ö ö ö ö ö Đ Ѐ 晆ೇ ᘀĤ晉 Ѐ 晆ਫ਼ ̀Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥᨀ蛈蛼蜀蜄蜈蜌蜤蜮蜲蜴蜸蜺蜾蝂蝆蝎蝐蝒蝖蝚蝞蝢蝦蝨蝪蝬蝮蝰ù 豈 ù 豈 ù 豈 ð ð ð ð ð h ù 豈 ù 豈 ù 豈 ð ð ð Ѐ 晆༰ ̀Ĥ␖䤁Ŧ 愀ĤᘀĤ晉 ᬀ蝰蝲蝶蝺螂螄螆螊螎螒螖螚螜螞螠螢螤螦螪螮螶螸螺螼螾蟀蟂ö ö 棱 ë ë ë ö ö ö ö 䃦 ë ë Ѐ 晆ᐂ ᘀĤ晉 Ѐ 晆ᆙ ̀Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥᨀ蟂蟄蟆蟈蟊蟌蟎蟐蟒蟔蟖蟘蟚蟜蟞蟠蟢蟤蟦蟨蟪蟬蟮ù 豈 ù 豈 ù 豈 ù 豈 ù 豈 ヴ 豈 ù 豈 ù 豈 ù 豈 ù ù ̀Ȥ␖䤁Ŧ 愀Ȥ ̀Ĥ␖䤁Ŧ 愀ĤЀ 晆ᙫ ᘀĤ晉 ᘀ蟮蟰᠖ éᘀĤ␗䤁Ŧ ܀ᶔࠁᅣࠖਇ௸෩࿚ᒰᥟᴙⲌぇ㪄܀ࡒ܀DZ܀DZ܀DZ܀DZ܀Ӗ܀ү܀κ܀ཱི܀λ܀Ą ᨀⳖ혛LⳖ 혝L懿϶ᅮĀ蟰蟲蟴蟶蟸蟺蟼蟾蠀血衲衶衺ù 豈 ù 豈 ù 豈 ù 豈 ð ù ̀Ȥ␖䤁Ŧ 愀Ȥ ̀Ĥ␖䤁Ŧ 愀ĤᘀĤ晉 ఀ衺衼衾 ᐀ Ā éᘀĤ␗䤁Ŧ ܀ᶔࠁᅣࠖਇ௸෩࿚ᒰᥟᴙⲌぇ㪄܀ࡒ܀DZ܀DZ܀DZ܀DZ܀Ӗ܀ү܀κ܀ཱི܀λĄ ܀Ą Ą Ą Ą ᨀⳖ 혛Lÿ Ⳗ 혝Lÿ ÿ 懿϶ᅮȀ衾袂袄袞褠褢襠覘覶觚觾訖訪訮訸訾詞ý ﴀ û 豈 í ä ä ä ä ä ̀Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥጀ麤ⴀD䴁 ÿ ĀĀĀ က袞褢訮訶詊詜詞詠詺誂誈誐誢諤諶識譜轲迪迬迮逊鸂鸠⦢⧎뒆뒨쨾쩀쩎쩠����~ℸ℺劰嘈廖廬恢恸懆懈挂挄授掊攠攢昨昩ﴀﷺﷺﴀﴀﴀ切ﴀﴀìèèæýýýýýýýýýäâ컕ÇÇÇÀ ̍j ⵊ唀Ĉ̍j お唀Ĉ䌌ᡊ伀J儀J 圊ߊ ᐀좫㔌脈࠶岁脈栃㸃Īఃܪ㔆脈䀎ᒈ圀ߊ 圊ߊ 䌄၊ 㔃脈䬀詞詠詢蠧 ℀ ᘀĤ晉 휀 ␖ᜁĤ晉 㐃܁ດࠁᅣࠔ࿘ᒮᥝ⠻Ⲇ〿㔾㪄۠ࡐČ Č Ą Ĉ ڀ߄Č Ą Ĉ۠ӖČ Ą Ą ۠үČ Ą Ą Ĉ ڀݲČ Ą ĈڀݬČ Ą Ĉ۠ыČ Ą Ĉ ۠ιČ Ą Ą ۠ӿČ Ą Ą Č ۠ՆČ Ą Č ᨀ⣖ 혛( ÿ ÿ ⣖ 혝( ÿ ÿ ÿ ÿ ÿ ÿ 懿϶ᅮȀ詢試詪詮該詴詶誄誒誖誚誜語誠誢誤説誴誼諄諌諔諜諤諬諶ö ö ð ö ö ð ð ꣫ ö ö ö ö ö Ѐ 晆ᣔ ᘀĤ晉 ̀Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥᤀ諶諸謤謨착 ⌀ ᘀĤ晉 㼆ᘀĤ晉 ÖᘀĤ␗䤁Ŧ ܀ດࠁᅣࠔ࿘ᒮᥝ⠻Ⲇ〿㔾㪄܀ࡐČ ̆ Ĉ ܀߄Ą ̆ Ĉ܀Ӗ̆ Ą ܀ү̆ Ĉ ܀ݲĄ ̆ Ĉ܀ݬĄ ̆ Ĉ܀ы̆ Ĉ ܀ῐ Ą ܀ӿ̆ Č ܀Ն̆ Č ᨀ⣖ 혛( ⣖ 혝( ÿ ÿ ÿ ÿ ÿ ÿ 懿϶ᅮ̀謨謬謰謴謸謼譀譄譈譌譐譔識譜譞诂识诊诎诒诪诰诸诼谀谄谌ù 豈 ù 豈 ù 豈 ù 豈 ù 豈 ù 豈 ð ƌ ù 豈 ù 豈 ù â â â ̀Ĥ␖䤁Ŧ 愀ĤЀ 晆ᭀ ̀Ȥ␖䤁Ŧ 愀ȤᘀĤ晉 ᨀ谌谖谚谢谤豰豴豸豼貀貘負貨貪貮貰貸賂賊賖賘贖贚贞财账赶ö ö Ũ ë ë ë ö ö ö ö ö ƈ ë ë ë Ѐ 晆‒ ᘀĤ晉 Ѐ 晆ᶩ ̀Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥᨀ赶赺赾趀趄趆越趎趒趚趜跚跞跢跦跪踔踘踜踞踢踤踨踬踰踸踺ö ö ö ö ö ļ ë ë ë ö ö ö ö ö Ő Ѐ 晆ⓤ ᘀĤ晉 Ѐ 晆≻ ̀Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥᨀ踺蹮蹲蹶蹺蹾躖躠躨躪躮躰躺軄軒軠転軤軦軨軪軬軮軰軲軴軶軸ù 豈 ù 豈 ù ð ð ð ð ð @ ù 豈 ù 豈 ù ð ð ð Ѐ 晆❍ ̀Ĥ␖䤁Ŧ 愀ĤᘀĤ晉 ᬀ軸軺軼軾輀輂輄輆輈輊輌輎輐輒輔輖輘輚輜輞輠輢輤輦輨輪輬ö ö 䃱 ë ë ö ö ö ö ö 䃦 ë ë Ѐ 晆Ⱏ ᘀĤ晉 Ѐ 晆⦶ ̀Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥᨀ輬輮輰輲輴輶輸輺輼輾轀轂轄轆轈轊轌轎轐轒轔轖轘轚轜轞轠轢ù 豈 ù 豈 ù 豈 ù 豈 ù 豈 䃴 豈 ù 豈 ù 豈 ù 豈 ù 豈 ù 豈 ù 豈 ù 豈 ᓯ Ѐ 晆ヱ Ѐ 晆⺈ ᘀĤ晉 ᬀ轢轤车轨轪转轮轰轲辰迢迦迪ù 豈 ù 豈 ù 豈 ù 豈 ð ù ̀Ȥ␖䤁Ŧ 愀Ȥ ̀Ĥ␖䤁Ŧ 愀ĤᘀĤ晉 ఀ迪迬迮 ᐀ ĀéᘀĤ␗䤁Ŧ ܀ᶔࠁᅣࠔਅ௶෧࿘ᒮᥝᴖⲆ〿㪄܀ࡐ܀DZ܀DZ܀DZ܀DZ܀Ӗ܀ү܀ι܀܀ιČ ܀Č Č Č Č ᨀⳖ 혛Lÿ Ⳗ 혝Lÿ ÿ 懿϶ᅮȀ迮逊逌逪鄈鄊鄨针钊钨閎閐閮陘陚陸魆魈魦鳶鳸鴖鷼鷾鸀鸂鸠û ò í í ò í ä ò í í ò í í ᄀ쒄ጂ撤嬀Ĥ葠˄ጀ撤嬀Ĥࠅጀ撤嬀Ĥ̀ ꐓx̀ꐓxᨀ鸠ꐆꐈꜚ갌갎갮굸굺궦뀦뀨뎐뎒뎔맂맄맰숄숆숦쎌쎎쎮ö í ã è ö ã � Û � Û � í ã è è ã ܀ 萑˅ꐓx葠˅ࠅጀ撤嬀Ĥጀ撤嬀Ĥ ᄀ얄ጂ撤嬀Ĥ葠˅ ᄀ쒄ጂ撤嬀Ĥ葠˄ᤀ쎮쐜쐞쐾좪좬죖쥄쥆쥦촖촘촸킊킌킬톊톌톬튴튶틖팸팺퍚���ú 切 õ ú ú 切 õ ú ì 切 õ ú ú 切 õ 切 ú ì 切 õ ᄀ쒄ጂ撤嬀Ĥ葠˄ࠅጀ撤嬀Ĥጀ撤嬀Ĥᬀ����ö ì ñ ö ì ñ ö ì ñ ñ ì ñ ö ì ࠅጀ撤嬀Ĥጀ撤嬀Ĥ ᄀ쒄ጂ撤嬀Ĥ葠˄ᬀﳺﳾ﹢﹤ﺄȶȸɘҰҴۼ۾ܞॖक़ॸਪਬੌଶସನಪೊö ö ö ì ñ ö ö ì ñ ö ì ñ ö ì ࠅጀ撤嬀Ĥጀ撤嬀Ĥ ᄀ쒄ጂ撤嬀Ĥ葠˄ᬀೊᔴᔶᕖᬜẮẰỐ⃪⍠⍢⎂⓺⓼├☜☞♀⦠⦢⧎⯆⯈⯨ö ì ñ ñ ì ñ ñ ì ñ ñ ì ñ ñ ì ࠅጀ撤嬀Ĥጀ撤嬀Ĥ ᄀ쒄ጂ撤嬀Ĥ葠˄ᬀ⯨⺖⺘⺸ナヌレ㉴㉶㊖㎼㎾㏞㝚㝜㝼㢈㢊㢼㧘㧚㧼㮤㮦㯆㴮㴰㵐ú 切 õ 切 ú ú 切 õ ú ì 切 õ ú ì 切 õ ú ì 切 õ ᄀ쒄ጂ撤嬀Ĥ葠˄ࠅጀ撤嬀Ĥጀ撤嬀Ĥᬀ㵐㽘㽚㽺䇸䇺䈚䣲䣴䩸䩺䪚䮈䮊䮪䱼䱾䲞仢令伎啤啦喆圄圆圦壦ú 切 õ ú ì ì 切 õ ú ì 切 õ ú ì 切 õ 切 ú ì ᄀ쒄ጂ撤嬀Ĥ葠˄ࠅጀ撤嬀Ĥጀ撤嬀Ĥᬀ壦壨夈婰婲媒嶎嶐嶰彌彎彮愪愬慌憆憊憪棼棾椞様槚槺歲歴殔毒ú ì 切 õ ú ú 切 õ ú ú 切 õ õ ì 切 õ 切 ú ì ᄀ쒄ጂ撤嬀Ĥ葠˄ࠅጀ撤嬀Ĥጀ撤嬀Ĥᬀ毒比毾沰沲濂濄濤獄獆獦玨玪珔痲痴瘔盪盬県砆砊砶籎絬絮綘縰ú ì 切 ì 切 õ ú ú 切 õ ú ì 切 õ ú ú ú ì ᄀ쒄ጂ撤嬀Ĥ葠˄ࠅጀ撤嬀Ĥጀ撤嬀Ĥᬀ縰縲繒绠绢缌腶腸膘茮茰荠蚮蚰蛞蜪蜬蝚襾覀覢諬諮謐蹨蹪躌ú ì 切 õ ú ã 切 õ 切 ú ú 切 õ ú ì 切 õ ú ᄀ얄ጂ撤嬀Ĥ葠˅ ᄀ쒄ጂ撤嬀Ĥ葠˄ࠅጀ撤嬀Ĥጀ撤嬀Ĥᨀ躌迎述郲郴鄖鋶鋸錦隢顚顜顾鲺鲾鳠鶲鶴鷤ꁜꁞꂀꊒꍰꍲꎢꓼö ö ñ ì ö ì ã ñ ì ö ñ ö ñ ᄀ얄ጂ撤嬀Ĥ葠˅ጀ撤嬀Ĥࠅጀ撤嬀Ĥ ᄀ쒄ጂ撤嬀Ĥ葠˄ᨀꓼ꓾ꔠꢮꢰ꣒ꩠꪞꪠꫂ굖굘궆뒄뒆뒨뙞뙠뚂럈럊러룲룴뤢쁦ö ö ñ ì ö ñ ì ö ì ì ö ñ ì ö ጀ撤嬀Ĥࠅጀ撤嬀Ĥ ᄀ쒄ጂ撤嬀Ĥ葠˄ᬀ쁦쁨삊샔샖섆쇰쇲숔싨싪쌌쨼쨾쩠친칞�������ú ì 切 õ ú ú 切 õ ú 切 ã ã ã Ú 切 ú ã ᄀ얄ጂ撤嬀Ĥ葠˅ ᄀ킄ጂ撤嬀Ĥ葠ː ᄀ쒄ጂ撤嬀Ĥ葠˄ࠅጀ撤嬀Ĥጀ撤嬀Ĥᤀﰢﰤ|~ ܠܢୠஂເö ö í ä � ö � ß ä � ö ö � ß ö ß � í ࠅጀ撤嬀Ĥጀ撤嬀Ĥ ༀ梄ጁ撤嬀Ĥ葞Ũ ᄀ쒄ጂ撤嬀Ĥ葠˄ ᄀ킄ጂ撤嬀Ĥ葠ːᤀເໂᆆᆈᆪᚈᚊᚬᭂ᭄᭘᳴ᳶᴊᶔᶖᶪὊὌὮℸ℺⅜⋨⋪⌌⨘ú ì 切 õ ú ì 切 õ ú ì 切 õ ú ú 切 õ 切 ú ì ᄀ쒄ጂ撤嬀Ĥ葠˄ࠅጀ撤嬀Ĥጀ撤嬀Ĥᬀ⨘⨚⩈⹈⹊㌂㌄㪔㪘㪺䅖䅘䅺䐠䐢䑒佬佮侒劚劜劰嘈嘊嘚娾婀婒ú ì ì ì 切 õ 切 ú ú 切 õ ú ì 切 õ ú ú 切 õ ᄀ쒄ጂ撤嬀Ĥ葠˄ࠅጀ撤嬀Ĥጀ撤嬀Ĥᬀ婒廖廘廬恢恤恸懈懊懌懎懐懒懔懖懘戎成戒戔或战戚ö ñ ã Ú � Ï 쐀 Ä 쐀 Ä 쐀 Ä 쐀 Ä 쐀 Ä 쐀 Ä 쐀 B␃ᄁጀ¤怀愀ĤࠀB␃ᄁ怀愀ĤĀBԉᄀ얄ጂ撤嬀Ĥ葠˅ࠅጀ撤嬀Ĥࠉᄀ얄ጂ撤嬀Ĥ葠˅ȅጀ撤嬀Ĥ ᄀ쒄ጂ撤嬀Ĥ葠˄ᘀ戚扒扔扖托扶扸扺扼找技抂抄押抾拀拂拸拺拼拾挀挂授攠春ô ô ô ô ô ô ô ô ô ô ô ò Ú ऀ/萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘഀ/옍栁萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘĀ/B␃ᄁጀ¤怀愀Ĥᤀ春昦昶昷晀晁時晃晄晅晎晏晐晠晡晢晣晤ý ý é ﴀ Ü ý 팀 Ñ ﴀ Ó 턀 ý ﴀ Æ B␃ᄁጀ¤怀愀ĤĀࠀ萘萙☛⍠Ȥఀ.萎Ũ萘萙☛⍠Ȥ葝ŨԀ.萎Ũ葝Ũࠀ.萘萙☛⍠ȤЀ␃愁ĤĀ ᄀ昩是昰昲昳昵昷昸显昿晀時晃晅晆晌晍晎晐晒晓晙晚晜晝晠晣晤ýﷶﷶﴀýýç 䌌ᡊ伀J儀J 』ⵊ洀H渄H甄Ĉ̍j ⵊ唀Ĉ〄ⵊᬀ《ἁ芰우⅁誰∅誰⌅誐␅誐┅°ἀİ뀟⺂뀠䇆뀡֊뀢֊連֊逤֊뀥 〝ἂ우⁁箰℮覰∅覰⌅覐␅覐┅°ᰀἀ箰우⅁覰∅覰⌅覐␅覐┅° · D 퀀凉캺谑ªꥋȋ ̀ 凉캺谑ªꥋ》 洀愀椀氀琀漀㨀瀀漀搀愀琀攀氀渀愀䀀洀瀀漀⸀挀稀 樀ᘂĤ␗䤁Ŧ ̀Ĵ鐇Ď혈Ŏ쐏܈�뀏弔ᤙ툝訠䄤谨䜬㴰萵ꀺ分ఈఀЀࠀ耀!ӿЀ耀!ӿЀ耀!ӿЀ耀!ӿࠀꀀ혆ఄӿЀꀀ꼆ఄЀЀࠀ耀먆#ӿЀ耀뤆#ӿࠀ耀렆#ӿЀ耀뜆#ӿࠀꀀ䬆ఄӿࠀꀀ묆ఃӿЀꀀఄЀЀఀꀀ䜆అӿఀ᐀Ƕ 혚<