Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

final - II. p�edkl�dac� zpr�va.doc
II.

Předkládací zpráva

Podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2009, schváleného usnesením vlády č. 1582 ze dne 16. prosince 2008, předkládá Ministerstvo spravedlnosti návrh zákona, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, jehož spolupředkladatelem je Ministerstvo financí.

Účelem předkládaného zákona je především korigovat současnou výši soudních poplatků, která je stanovena podle stavu, který reflektuje situaci před 10 lety, a která neodráží změny ekonomické situace, složitost sporů a zvýšení nákladů na provoz. Vzhledem k zvýšení cenové hladiny ve společnosti současná právní úprava soudních poplatků a jejich výše neplní dostatečně regulační a preventivní funkci, nebrání podávání šikanózních, neúčelných a zbytečných žalob. Záměr upravit 10 let starý sazebník poplatků vychází z objektivních důvodů přizpůsobit výši sazeb realitě.

Dalším významným záměrem předkládaného návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů je posílit motivaci účastníků ke snaze o smírné řešení sporů možností poplatkového zvýhodnění smírného uzavření věci. Platná právní úprava nedostatečným způsobem motivuje účastníky sporu ke smírnému ukončení věci. Zvýšení motivace možností vrácení poplatku po smírném uzavření věci představuje významný motivační faktor, který v konečném důsledku může podstatně přispět k odbřemenění soudní agendy. Tento význačný motivační institut není v platné právní úpravě zakotven.

Cílem předkládaného návrhu zákona je stanovit jednoznačný normativní charakter tzv. poznámek k Sazebníku poplatků, a tím zjednodušit a zpřehlednit obsah předpisu. Příloha k zákonu o soudních poplatcích, konkrétně problematika poznámek k sazebníku, činí v praxi nemalé problémy. Vzhledem k tomu, že sazebník je přílohou zákona o soudních poplatcích a jeho poznámky by měly mít pouze interpretační charakter, v platné právní úpravě tomu tak není. Poznámky k Sazebníku poplatků jako celku i k jeho jednotlivým položkám často diametrálně mění smysl paragrafovaného znění a plní tak funkci normativní. Smyslem novely zákona o soudních poplatcích je tak snaha o legislativní „očistu“ od většiny poznámek k Sazebníku poplatků jako celku i k jeho jednotlivým položkám.

Návrh zákona, byl v souladu s Legislativními pravidly vlády rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dne 9. listopadu 2009. Lhůta pro sdělení připomínek činila 20 pracovních dnů ode dne vložení návrhu zákona do elektronické knihovny.

Z celkového počtu 69 připomínkových míst odpovědělo k návrhu zákona všech 69 připomínkových míst.

Bez připomínek bylo 52 připomínkových míst.

Zásadní připomínky k návrhu zákona uplatnilo 8 připomínkových míst s 28 zásadními připomínkami. Připomínkové řízení proběhlo dne 10. prosince 2009.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů je vládě předkládán bez rozporu.

Českomoravská konfederace odborových svazů uplatnila dvě zásadní připomínky, které nejsou předmětem rozporu. Bližší informace o připomínkovém řízení viz část V. tohoto materiálu.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů byl zaslán k připomínkám i jednotlivým krajům České republiky. Zásadní připomínky uplatnil Středočeský a Ústecký kraj, ale vzhledem k tomu, že se nejedná o návrh zákona týkající se samostatné nebo přenesené působnosti krajů, hlavního města nebo obcí, nejedná se tomto případě o rozpor.

PAGE

Final - III. N�vrh z�kona v�etn� d�vodov� zpr�vy.doc
III.

ZÁKON

ze dne … 2009,

kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb. (část), zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:

1. V § 6 odst. 4 se částka „15 000 Kč“ nahrazuje částkou „25 000 Kč“.

2. V § 6a se doplňují odstavce 4 až 7, které znějí:

„(4) Poplatek za návrh na zahájení řízení se nevybírá, jestliže soud podání, kterým se zahajuje řízení, pro vady odmítne.

(5) Došlo-li ke zrušení rozhodnutí o věci samé v důsledku návrhu na zrušení usnesení o schválení smíru, odvolání, dovolání, žaloby pro zmatečnost, žaloby na obnovu řízení, kasační stížnosti nebo rozhodnutím Ústavního soudu, neplatí poplatek za řízení poplatník, který ve věci již jednou poplatek zaplatil.

(6) Pro účely tohoto zákona se za nemovitost pokládají všechny nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí na jednom listu vlastnictví.

(7) Poplatek podle sazebníku tohoto zákona je vybírán nejvýše v částce 1 500 000,- Kč.“

3. V § 10 odst. 3 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Bylo-li podání, kterým se zahajuje řízení pro vady odmítnuto, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.“

4. V § 10 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:

„(7) Soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek v případě schválení smíru mezi účastníky řízení před tím, než je ve věci samé rozhodnuto. Byl-li smír schválen pouze v části předmětu řízení, vrátí soud odpovídající část poplatku.“.

Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9.

5.
V § 10 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Lhůta neběží, je-li řízení podle zvláštního právního předpisu přerušeno.“

6. V § 11 odst. 2 písmeno ch) zní:

„ch) cizinec v řízení o udělení mezinárodní ochrany, v řízení o oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany, v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu o zajištění a v řízení o propuštění cizince ze zajištění,“

7. V § 11 odst. 2 písmeno l) zní:

„l) navrhovatel zápisu nadace nebo nadačního fondu do nadačního rejstříku a nadace nebo nadační fond ve věcech nadačního rejstříku,“.

8. V § 11 odst. 2 písmeno m) zní:

„m) navrhovatel zápisu obecně prospěšné společnosti do rejstříku obecně prospěšných společností a obecně prospěšné společnosti ve věcech rejstříku obecně prospěšných společností,“.

9. V § 11 odst. 2 písmeno n) včetně poznámky pod čarou č. 3a) zní:

„n) navrhovatel zápisu společenství vlastníků jednotek do rejstříku společenství vlastníků jednotek a společenství vlastníků jednotek ve věcech rejstříku společenství vlastníků jednotek,“.

Poznámka pod čarou č. 3a) zní:

„Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.“

10. V § 11 odst. 2 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní:

„s) navrhovatel v řízení podle § 76b občanského soudního řádu.“

11. Příloha zní:

„Příloha k zákonu č. 549/1991 Sb.

SAZEBNÍK POPLATKŮ

Poplatky za řízení

Položka 1

1. Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění

a) do částky 25 000 Kč včetně

Kč 1 000,-

b) v částce vyšší než 25 000 Kč

4 % z této částky

2. Ze vzájemného návrhu žalovaného se platí poplatek tak, jako by byl tento návrh podáván samostatně. Uplatnil-li žalovaný proti navrhovateli svou peněžitou pohledávku k započtení, platí se poplatek z částky, o kterou pohledávka žalovaného přesahuje peněžité plnění uplatněné navrhovatelem.

3. Je-li předmětem řízení plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích, vybere se poplatek podle bodu 1. Ve sporu o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy to platí obdobně.

4. Je-li předmětem řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle bodu 1, a to podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota.

5. Za návrh na zahájení řízení na ochranu osobnosti s návrhem na náhradu nemajetkové újmy nebo za návrh na zahájení řízení na ochranu dobré pověsti právnické osoby s návrhem na náhradu nemajetkové újmy se vybere poplatek podle bodu 1.

Položka 2

1. Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem není peněžité plnění

a) za každou nemovitost

Kč 7 000,-

b) za každý podnik nebo za každou jeho organizační složku

Kč 20 000,-

c) v ostatních případech, není-li dále stanoveno jinak

Kč 3 000,-

2. Ze vzájemného návrhu žalovaného se platí poplatek tak, jako by byl tento návrh podáván samostatně.

3. Za návrh na zahájení řízení o určení vlastnictví k nemovitosti, o prodeji zástavy, jde-li o nemovitost nebo o vyloučení nemovitosti, se vybere poplatek podle bodu 1 písmene a). Z návrhu na zahájení řízení o určení vlastnictví k podniku nebo k jeho organizační složce, o prodeji zástavy, jde-li o podnik nebo jeho organizační složku, nebo z návrhu o vyloučení podniku nebo jeho organizační složky se vybere poplatek podle bodu 1 písmene b). Z návrhu na zahájení řízení o určení vlastnictví k jiným věcem, o prodeji zástavy, jde-li o jiné věci nebo o vyloučení jiných věcí, se vybere poplatek podle bodu 1 písmene c).

4. Z návrhu na zahájení řízení o určení vlastnictví k jiným věcem se vybere poplatek podle bodu 1 písm. c), a to pouze jednou, bez zřetele k tomu, kolika věcí se požadované určení týká. Pro návrh na zahájení řízení o prodeji zástavy, jde-li o jiné věci nebo o vyloučení jiných věcí, to platí obdobně.

5. Poplatek z návrhu na určení neplatnosti smlouvy a za řízení zahájené bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o zrušení právnické osoby, likvidaci právnické osoby nebo o jmenování likvidátora právnické osoby, se vybere poplatek podle bodu 1 písmene c).

6. Za návrh na zahájení řízení o rozvod manželství nebo za návrh na zahájení řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství anebo za návrh na zahájení řízení na ochranu osobnosti bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy nebo za návrh na zahájení řízení na ochranu dobré pověsti právnické osoby bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy se vybere poplatek podle bodu 1 písmene c).

Položka 3

Za návrh na vydání předběžného opatření

Kč 1 000,-

Položka 4

1. Za návrh na zahájení řízení o vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů) nebo o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

Kč 3 000,-

2. Sazba poplatku podle této položky se zvyšuje o Kč 7 000 za každou nemovitost a o Kč 20 000 za každý podnik nebo jeho organizační složku, která je předmětem vypořádání.

Položka 5

Za návrh na zahájení řízení o určení výživného, včetně jeho zvýšení, jakož i o snížení nebo zrušení výživného, jehož předmětem je peněžité plnění

a) do částky 50 000 Kč včetně

Kč 500,-

b) v částce vyšší než 50 000 Kč
1 % z této částky nejvýše Kč 15 000,-

Položka 6

1. Za schválený smír uzavřený ve smírčím řízení

a) je-li předmětem smíru peněžité plnění do částky 25 000 Kč včetně
Kč 500,-

b) je-li předmětem smíru peněžité plnění vyšší než 25 000 Kč

2 % z této částky nejvýše Kč 30 000,-

c) v ostatních případech

Kč 1 500,-

2. Za návrh na smírčí řízení se poplatek nevybírá.

Položka 7

Za návrh na uznání cizích rozhodnutí v manželských věcech a ve věcech určení (zjištění nebo popření) rodičovství

Kč 1 500,-

Položka 8

1. Za návrh na zahájení řízení ve věcech obchodního rejstříku

a) za první zápis akciové společnosti do obchodního rejstříku

Kč 11 000,-

b) za první zápis podnikatele do obchodního rejstříku,

s výjimkou akciové společnosti

Kč 6 000,-

c) za výmaz podnikatele

Kč 3 000,-

d) za změny nebo doplnění zápisu u podnikatele

Kč 2 000,-

2. Poplatek podle bodu 1 písmene d) se vybere za návrh pouze jednou bez ohledu na počet měněných nebo doplňovaných skutečností uvedených v návrhu. Změnou se rozumí i návrh na výmaz skutečnosti a zápis nové skutečnosti týkající se podnikatele nebo pouze návrh na výmaz skutečnosti, není-li nahrazována jinou skutečností, nebo pouze návrh na zápis doplňované skutečnosti, nenahrazuje-li jinou skutečnost.

3. Podle této položky se platí poplatek také za řízení ve věcech obchodního rejstříku zahájené bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o provedení zápisu.

4. Poplatek podle této položky se nevybere za řízení ve věcech obchodního rejstříku zahájené na návrh příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem.

Položka 9

zrušena

Položka 10

1. Za návrh na zahájení řízení v incidenčních sporech

Kč 1 000,-

2. Poplatek podle této položky se vybere za návrh pouze jednou.

3. Podle této položky se vybere poplatek také za návrh o vyloučení věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty v incidenčních sporech.

Položka 11

1. Za návrh na zahájení řízení o úschově za účelem splnění závazku, podle předmětu úschovy

a) peníze do 25 000 Kč včetně

Kč 250,-

b) peníze v částce vyšší než 25 000 Kč

1 % z této částky

c) za každou movitou věc

Kč 750,-

d) za každý cenný papír

Kč 150,-

2. Je-li předmětem úschovy směnka nebo šek anebo jiný cenný papír s uvedenou jmenovitou hodnotou, vybere se poplatek podle bodu 1 písmene a) nebo písmene b) této položky ze základu, kterým je peněžitá částka uvedená ve směnce nebo šeku anebo uvedená jmenovitá hodnota jiného cenného papíru.

Položka 12

1. Za návrh na zahájení řízení o umoření listiny nebo listin

Kč 500,-

2. Podle bodu 4 položky 2 se nepostupuje.

Položka 13

Za žalobu na obnovu řízení

Kč 5 000,-

Položka 14

Za žalobu pro zmatečnost

Kč 5 000,-

Položka 14a

1. Za žalobu podanou ve věci, o níž dříve rozhodl jiný orgán než soud, je-li předmětem

a) peněžité plnění do částky 25 000 Kč včetně

Kč 1 000,-

b) v ostatních případech

Kč 3 500,-

2. Za žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věcech správního soudnictví

a) proti rozhodnutí správního orgánu

Kč 3 000,-

b) na určení, že návrh na registraci stanov (změny stanov) politické strany nebo politického hnutí nemá nedostatky

Kč 7 500,-

c) na znovuobnovení politické strany nebo politického hnutí

Kč 15 000,-

d) v ostatních případech

Kč 2 000,-

Položka 15

Za kasační stížnost

Kč 5 000,-

Položka 16

1. Za návrh na nařízení výkonu rozhodnutí

a) je-li vymáháno peněžité plnění do částky 25 000 Kč včetně

Kč 500,-

b) je-li vymáháno peněžité plnění v částce vyšší než 25 000 Kč

2 % z této částky nejvýše Kč 75 000,-

c) v ostatních případech

Kč 1 500,-

2. Za návrhy na druhé a další nařízení výkonu rozhodnutí na základě téhož vykonatelného rozhodnutí proti témuž účastníku se zaplatí polovina příslušných poplatků, ne však méně než 500 Kč.

3. Za návrh na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce nebo na odklad výkonu rozhodnutí nebo exekuce se poplatek nevybere.

4. Za námitky proti příkazu soudního exekutora k úhradě nákladů exekuce se poplatek nevybere.

Položka 17

1. Za odvolání proti rozhodnutí soudu ve věci samé, podle předmětu odvolacího řízení

a) peněžité plnění do částky 25 000 Kč včetně

Kč 1 000,-

b) peněžité plnění v částce vyšší než 25 000 Kč

4 % z této částky

c) za každou nemovitost

Kč 7 000,-

d) za každý podnik nebo za každou jeho organizační složku

Kč 20 000,-

e) v ostatních případech

Kč 3 000,-

2. Poplatek za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodováno jen o základu předmětu řízení, se neplatí.

3. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení výživného včetně jeho zvýšení a o snížení nebo zrušení výživného se vybere poplatek podle položky 5.

4. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích, se vybere poplatek podle bodu 1 písmene a) nebo písmene b) této položky. Obdobně se postupuje ve sporu o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy.

5. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k nemovitosti, o prodeji zástavy, jde-li o nemovitost nebo o vyloučení nemovitosti, se vybere poplatek podle bodu 1 písmene c) této položky. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k podniku nebo k jeho organizační složce, o prodeji zástavy, jde-li o podnik nebo jeho organizační složku nebo o vyloučení podniku nebo jeho organizační složky, se vybere poplatek podle bodu 1 písmene d) této položky. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k jiným věcem, o prodeji zástavy, jde-li o jiné věci nebo o vyloučení jiných věcí, se vybere poplatek podle bodu 1 písmene e) této položky.

6. Je-li předmětem odvolacího řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle položky 1 podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota.

7. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně v dědické věci, o vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů), o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, v incidenčním sporu, o obnově řízení, o žalobě pro zmatečnost a o žalobě proti rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo opravném prostředku proti rozhodnutí orgánu veřejné správy se vybere poplatek podle bodu 1 písmene e) této položky.

8. Je-li odvolání podáno proti jednomu rozhodnutí soudu prvního stupně, vybere se poplatek podle bodu 1 písmene e) této položky pouze jednou.

9. Poplatek se nevybere za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně jen procesní povahy, zejména proti rozhodnutí o zastavení řízení, odmítnutí podání, kterým se zahajuje řízení, odmítnutí odporu či námitek, odmítnutí odvolání nebo proti rozhodnutí soudu o nákladech řízení.

Položka 18

1. Za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, podle předmětu dovolacího řízení

a) peněžité plnění do částky 100 000 Kč včetně

Kč 4 000,-

b) za každou nemovitost

Kč 10 000,-

c) za každý podnik nebo za každou jeho organizační složku

Kč 20 000,-

d) v ostatních případech

Kč 8 000,-

2. Poplatek za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo rozhodováno jen o základu předmětu řízení, se neplatí.

3. Za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu o plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích a které nepřevyšuje částku 100 000 Kč, se vybere poplatek podle bodu 1 písmene a) této položky. Obdobně se postupuje ve sporu o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy. Ve sporu o určení vlastnictví, o prodeji zástavy nebo o vyloučení věci se vybere poplatek podle bodu 1 písmene d) této položky.

4. Je-li předmětem dovolacího řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle této položky podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota.

5. Podle bodu 1 písmene d) této položky se vybere poplatek za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu v dědické věci, o vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů), o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, v incidenčním sporu, o obnově řízení, o žalobě pro zmatečnost, o žalobě proti rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo o opravném prostředku proti rozhodnutí orgánu veřejné správy.

6. Je-li dovolání podáno proti jednomu rozhodnutí odvolacího soudu, vybere se poplatek podle bodu 1 písmene d) této položky pouze jednou.

7. Poplatek se nevybere za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu jen procesní povahy, zejména proti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o odvolání proti některému z rozhodnutí soudu prvního stupně vyjmenovaných v bodu 8 položky 17, proti rozhodnutí o zastavení řízení, zastavení odvolacího řízení, odmítnutí odvolání nebo proti rozhodnutí o nákladech řízení.

Poplatky za úkony

Položka 19

Za návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti

Kč 500,-

Položka 20

Za pomoc soudu před nařízením výkonu rozhodnutí

Kč 300,-

Položka 21

Za dožádání rozhodců v rozhodčím řízení o provedení úkonu soudem
Kč 1 500,-

Položka 22

Za sepsání podání do protokolu, jestliže to umožňuje občanský soudní řád nebo soudní řád správní

Kč 1 500,-

Položka 23

1. Za vystavení úředního vysvědčení o skutečnostech známých ze soudních spisů

Kč 150,-

2. Spisy vedenými soudem se rozumí i spisy bývalých státních notářství, státních arbitráží, vojenských soudů, Nejvyššího soudu ČSFR, bývalého Nejvyššího soudu, popřípadě dalších orgánů, jejichž spisy jsou uloženy u soudů České republiky.

Položka 24

1. Za vyhotovení stejnopisu, opisu, kopie nebo fotokopie listin, protokolů, příloh, záznamů, rejstříků, evidencí, knih a jiných částí spisů vedených soudem včetně pořízených výpisů z nich

a) v jazyce českém nebo slovenském

- bez ověření za každou i započatou stránku

Kč 50,-

- s ověřením za každou i započatou stránku

Kč 70,-

b) v cizím jazyce

- bez ověření za každou i započatou stránku

Kč 60,-

- s ověřením za každou i započatou stránku

Kč 100,-

2. Poplatku nepodléhá stejnopis (fotokopie) protokolu o jednání soudu vyhotovený bez záhlaví a bez ověření.

3. Za kopie pořízené na kopírovacích strojích nebo prostřednictvím počítače bez ověření se vybere poplatek ve výši Kč 15,- za každou i započatou stránku a s ověřením se vybere poplatek 35,- Kč za každou i započatou stránku.

4. Poplatek podle této položky se vybere i za vyhotovení stejnopisů podání a jeho příloh soudem, byl-li k jejich předložení poplatník marně soudem vyzván.

5. Spisy vedenými soudem se rozumí i spisy bývalých státních notářství, státních arbitráží, vojenských soudů, Nejvyššího soudu ČSFR, bývalého Nejvyššího soudu, popřípadě dalších orgánů, jejichž spisy jsou uloženy u soudů České republiky.

6. Na vyhotoveních podle této položky se vyznačí účel, k němuž budou použita, je-li poplatník od poplatku za úkon osvobozen podle § 11 odst. 2.

Položka 24a

1. Za poskytnutí kopie elektronických dat, které jsou součástí spisu, na trvalém nosiči dat, za každý nosič

Kč 50,-

2. Poplatku nepodléhá kopie zvukového nebo zvukově obrazového záznamu poskytovaná prostřednictvím veřejné datové sítě.

Položka 24b

1. Za každou i započatou stránku přepisu zvukového nebo zvukově obrazového záznamu ve formě protokolu

a) v jazyce českém nebo slovenském

- bez ověření za každou i započatou stránku

Kč 100,-

- s ověřením za každou i započatou stránku

Kč 120,-

b) v cizím jazyce

- bez ověření za každou i započatou stránku

Kč 150,-

- s ověřením za každou i započatou stránku

Kč 170,-

2. Poplatku nepodléhá přepis zvukového nebo zvukově obrazového záznamu ve formě protokolu, je-li pořizován pro hluchého či hluchoněmého účastníka.

3. Poplatku nepodléhá přepis zvukového nebo zvukově obrazového záznamu ve formě protokolu, pokud se tento předpis pořídil ve věcech, u kterých to stanoví zákon, a ve věcech, u kterých tak určil soud.

Položka 25

1. Za ověření listiny

a) v českém nebo slovenském jazyce

Kč 30,-

b) v cizím jazyce

Kč 70,-

2. Poplatek se vybere za každou i započatou stránku, kterou soud ověřuje.

3. Listinou v cizím jazyce je listina, na níž je alespoň část textu v cizím jazyce.

4. Za ověření listiny v cizím jazyce, který je pro osoby s povoleným trvalým pobytem na území České republiky mateřským jazykem, se vybere poplatek ve výši stanovené pro český nebo slovenský jazyk.

Položka 26

Za ověření podpisu na listině nebo jejím stejnopisu za každý podpis
Kč 30,-

Položka 27

1. Za zaslání soudních spisů k jinému soudu, aby do nich žadatel nahlédl
Kč 300,-

2. Poplatek podle této položky se vybere, i když je žadatel poplatníkem za řízení.

Položka 28

a) Za jmenování soudním znalcem nebo tlumočníkem včetně zapsání do seznamu soudních znalců a tlumočníků

Kč 500,-

b) Za rozšíření jmenování o každý další obor nebo jazyk

Kč 200,-

c) Za oznámení údajů ze seznamu soudních znalců a tlumočníků týkající se jednoho znalce nebo tlumočníka

Kč 100,-

Položka 29

1. Za sepsání movitých věcí soudním vykonavatelem

Kč 7 00,-

2. Poplatek podle této položky se vybere, jde-li o sepsání movitých věcí k zajištění nájemného podle § 672 občanského zákoníku. Za sepsání movitých věcí při provedení výkonu rozhodnutí se poplatek nevybírá.

Položka 30

a) Za úhrn úkonů potřebných k protestaci směnky nebo jiného rubopisem převoditelného cenného papíru, za každý protestovaný papír

Kč 1 500,-

b) Za vyhotovení opisu nebo výpisu z protestní listiny nebo z knihy protestů

Kč 300,-

Položka 31

a) Za žádost o povolení posečkání poplatku nebo o povolení zaplacení poplatku ve splátkách

Kč 300,-

b) Za žádost o prominutí nedoplatku na poplatku

Kč 300,-“

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Za řízení zahájená před účinností tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních předpisů, i když se stanou splatnými po účinnosti tohoto zákona. Poplatky za odvolání nebo dovolání podávaná po nabytí účinnosti tohoto zákona se vybírají podle tohoto zákona.

2. Za návrh na provedení úkonu podaný před účinností tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních předpisů, i když se stanou splatnými po účinnosti tohoto zákona.

Čl. III

ÚČINNOST

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.

D ů v o d o v á z p r á v a

I. OBECNÁ ČÁST

a) Závěrečná zpráva k hodnocení dopadů regulace k novele zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

I. Důvod předložení

A. Korigovat současnou výši soudních poplatků, která je stanovena podle stavu, který reflektuje situaci před 10 lety, a která neodráží změny ekonomické situace, složitost sporů a zvýšení nákladů na provoz. Vzhledem k zvýšení cenové hladiny ve společnosti současná právní úprava soudních poplatků a jejich výše neplní dostatečně regulační a preventivní funkci, nebrání podávání šikanózních, neúčelných a zbytečných žalob.

B. Stanovit jednoznačný normativní charakter tzv. poznámek k Sazebníku poplatků, a tím zjednodušit a zpřehlednit obsah předpisu.

C. Posílit motivaci účastníků ke snaze o smírné řešení sporů možností poplatkového zvýhodnění smírného uzavření věci.

D. Výslovnou legislativní úpravou vyřešit otázku soudního poplatku za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu.

Název – Novela zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností

Zhodnocení právního stavu

Právní úprava problematiky soudních poplatků je upravena zákonem č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, který byl opakovaně novelizován. K zásadnějším změnám platné právní úpravy nedošlo od roku 2000, kdy zákonem č. 255/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, byl zásadně obměněn sazebník poplatků s účinností od 1. 1. 2002.

Ustanovení § 11 odst. 1 tohoto zákona uvádí taxativní výčet řízení ve věcech osvobozených od soudních poplatků. Mimo jiné jsou od poplatků osvobozena řízení ve věcech opatrovnických, péče soudu o nezletilé, osvojení a povolení uzavřít manželství; ve věcech důchodového pojištění (zabezpečení), příplatku k důchodu, zvláštního příspěvku k důchodu, nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, sociální péče, pomoci v hmotné nouzi a státních dávek; ve věcech náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě nebo nesprávným úředním postupem; ve věcech sporů o plnění závazků z kolektivních smluv, ze kterých nevznikají nároky jednotlivým zaměstnancům; řízení ve věcech nařízení exekuce soudem. Ustanovení § 11 odst. 2 uvádí taxativní výčet subjektů, které jsou od placení soudních poplatků osvobozeny.

Zákonem č. 255/2000 Sb. byl do § 11 zákona o soudních poplatcích vložen odstavec 4, který osvobozuje od poplatků také řízení před odvolacím soudem a řízení před dovolacím soudem, jde li o řízení o výkon rozhodnutí a o exekuční řízení.

Otázku vracení soudních poplatků při zpětvzetí žaloby upravuje § 10 odst. 3 tohoto zákona, podle kterého soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Takto postupuje soud i v situaci přeplatku na poplatku, který vznikl podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti.

Podle Položky 1a se za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 15 000 Kč včetně, vyměřuje poplatek ve výši 300 Kč. V případě, že peněžité plnění převyšuje částku 15 000 Kč, poplatek se stanoví ve výši 2 % z žalované částky.

Zákon o soudních poplatcích obsahuje přílohu k sazebníku poplatků. Sazebník poplatků rozčleňuje poplatky na poplatky za řízení a poplatky za úkony. K zásadní obměně této přílohy došlo zákonem č. 255/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů, kdy byly sazby poplatků s účinností ode dne 1. 1. 2001 stanoveny nově. Součástí sazebníku jsou i tzv. poznámky jak k celému sazebníku tak i k jeho jednotlivým položkám. Tyto poznámky jsou však předmětem mnoha odborných diskuzí týkající se jejich závazného charakteru.

Identifikace problému

S výjimkou dílčích novelizací reagujících např. na novou úpravu správního soudnictví nebo insolvenčního práva, které vyvolaly potřeby vložit do sazebníku nové položky, nedošlo od roku 2001 k zásadnějším změnám zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. K podstatné modifikaci sazebníku poplatků došlo zákonem č. 255/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Přes míru inflace tak nedošlo od roku 2001 k odpovídající úpravě sazeb soudních poplatků, a to navzdory tomu, že právě v důsledku inflace se zásadně zvýšily vlastní náklady soudů, které jsou s výkonem soudnictví spojeny a provozní výdaje (např. za poštovné, energie, spotřební předměty, mzdy apod.). Avšak míru inflace není možno považovat za jediné hledisko při úvahách o výši soudních poplatků. Současná platná právní úprava neodráží jenom změny ekonomické situace ale i celkový nárůst souzených případů a jejich složitost. Aktuální právní stav neplní dostatečně regulační a preventivní funkci a nebrání tak podávání šikanózních žalob, které ve značné míře zatěžují výkon soudnictví.

Při připravované úpravě sazeb soudních poplatků je třeba zohlednit i vývoj minimální mzdy, průměrné hrubé mzdy (průměrná mzda v podnikatelské a nepodnikatelské sféře) a především poměr výše soudního poplatku k průměrné hrubé mzdě. Některé položky je nutné koncepčně přehodnotit, nikoliv jenom valorizovat.

Příloha k zákonu o soudních poplatcích, konkrétně problematika poznámek k sazebníku činí v praxi nemalé problémy. Vzhledem k tomu, že sazebník je přílohou zákona o soudních poplatcích a jeho poznámky by měly mít pouze interpretační charakter, v platné právní úpravě tomu tak není. Poznámky k sazebníku poplatků jako celku i k jeho jednotlivým položkám často diametrálně mění smysl paragrafovaného znění a plní tak funkci normativní. Smyslem novely zákona o soudních poplatcích je tak snaha o legislativní „očistu“ od většiny poznámek k Sazebníku poplatků jako celku i k jeho jednotlivým položkám.

Platná právní úprava nedostatečným způsobem motivuje účastníky sporu ke smírnému ukončení věci. Zvýšení motivace možností vrácení poplatku po smírném uzavření věci představuje významný motivační faktor, který v konečném důsledku může podstatně přispět k odbřemenění soudní agendy. Tento význačný motivační institut není v platné právní úpravě zakotven.

S úpravou možnosti vracet soudní poplatek po smírném uzavření věci souvisí také problematika vracení soudního poplatku při zpětvzetí žaloby podle § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích. Diskutované snížení částky, která se vrací po zpětvzetí žaloby (dnes 100%), by mělo velké demotivující dopady na účastníky řízení, které by se projevily úbytkem zastavení řízení pro zpětvzetí žalob a tím by došlo k závažnému nárůstu věcí, které je nutno ukončit rozsudkem. Došlo by tak k dalšímu zatížení soudního systému zbytečnými spory s možným prodloužením délky řízení, kterou se v posledních letech dařilo zkrátit.

V souvislosti s nejasnostmi ohledně soudního poplatku za návrh na podání elektronického platebního rozkazu a jeho doměřování v případě, že elektronický platební rozkaz nebude vydán nebo bude zrušen, návrh předpokládá zrušení Položky 1a sazebníku, které bylo koncipováno jako dočasné, ve snaze posílit motivaci využívat doposud netradiční formy elektronické komunikace.

Soudní praxe dále ukázala potřebu upravit § 11 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zavedením osvobození od soudních poplatků u navrhovatele ve věcech domácího násilí podle § 76b občanského soudního řádu.

Novela zákona o soudních poplatcích reaguje na tyto problémy:

· nesoulad výše soudních poplatků ve vztahu k ekonomickým změnám, nárůstu souzených případů a jejich složitosti a s tím související nedostatečnou regulační a preventivní funkci,

· interpretační či normativní charakter poznámek k sazebníku poplatků,

· absence motivace pro smírné ukončení sporů a s tím související vracení soudního poplatku při zpětvzetí žaloby,

· úprava osvobození od soudních poplatků reagující na požadavky z praxe.

Identifikace rizik spojených s nečinností

Od poslední zásadnější změny zákona o soudních poplatcích nedošlo k odpovídající úpravě sazeb soudních poplatků, a to přes míru inflace, vývoje minimální mzdy či průměrné hrubé mzdy. V důsledku tohoto vývoje se zásadně zvýšily vlastní náklady soudů, které jsou s výkonem soudnictví spojeny. Došlo k zvýšení provozních výdajů, např. za poštovné, energie, spotřební předměty, mzdy apod. Tyto okolnosti nepřímo způsobily, že soudní poplatky a jejich cenová hladina, která je regulátorem nežádoucích společenských jevů, doznala výrazného oslabení preventivních a regulačních funkcí, které soudní poplatky bezesporu mají plnit. Zmírnění působení těchto funkcí, v některých případech až jejich absence, naopak způsobují nárůst celkového počtu nápadů u soudů a prodlužují délku řízení před soudem a tím značným rozsahem navyšují finanční prostředky na samotný výkon soudnictví. Stejný cíl, tj. snaha o mimosoudní řešení sporů a s tím spojený celkový pokles nápadu a nákladů na samotný výkon soudnictví, sleduje i snaha zakotvit možnost vracet soudní poplatek po smírném uzavření věci a jeho schválení soudem předtím, než je ve věci samé rozhodnuto.

Konzultace

K zásadním otázkám, kterých se navrhovaná novela zákona o soudních poplatcích dotýká, byla vytvořena odborná pracovní skupina, která úzce spolupracuje na věcném vymezení novely zákona a aktivně konzultuje jednotlivé návrhy týkající se této novely. Pracovní skupina se skládá ze zástupců Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva financí, České advokátní komory a okresních a krajských soudů.

Za účelem seznámení reprezentativních zástupců odborné veřejnosti se zamýšlenou novelou zákona a zjištění jejich stanovisek byl zaslán návrh předpokládaných změn zamýšlených touto novelou ke konzultacím následujícím subjektům – Veřejný ochránce práv (dále jen „VOP“), Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“), Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „MZ“), Úřad vlády – Resort lidská práva a menšiny (dále jen „RLPM“), Exekutorská komoře České republiky (dále jen „EK“) a Sdružení politických vězňů.

Jednotlivé dotazované subjekty byly požádány o vyjádření se k zvažovaným změnám zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, z hlediska jejich věcné příslušnosti, především však k úmyslu upravit osvobozování podle § 11 zákona. K připravovaným změnám využily možnost reagovat všechny dotazované subjekty kromě Ministerstva zdravotnictví. K uvažovaným změnám § 11, pokud jde o vyjmutí některých druhů řízení se z pohledu jejich věcné působnosti stavěly převážně negativně.

II. Návrh variant řešení

S ohledem na shora uvedené skutečnosti bylo vypracováno variantní řešení problémů, které by mělo naplnit výše zmiňované cíle, následujícím způsobem:

1. Úprava osvobození od soudních poplatků v případě řízení ve věcech domácího násilí podle § 76b o.s.ř.

VARIANTA 1a

Vycházet z dosavadního stavu a tento ponechat beze změny.

VARIANTA 1b

Zavést osvobození od soudních poplatků v případě řízení ve věcech domácího násilí podle § 76b o.s.ř.

VARIANTA 1c

Jiný názor na úpravu soudních poplatků ve věcech domácího násilí.

Nový druh předběžného opatření byl do občanského soudního řízení vložen zákonem č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím s účinnosti 1. ledna 2007. Ustanovení § 76b občanského soudního řízení si klade za cíl řešit jev, který je obecně znám pod pojmem domácí násilí, a to prostřednictvím jasně formulované vůle státu chránit ohroženou osobu a zamezit dalšímu jednání násilné osoby, tedy jednoho člena společného obydlí vůči druhému, a to zejména prostřednictvím možnosti jeho krátkodobého vykázání z místa, v němž spolu žijí.

Po dobu účinnosti této právní úpravy vyplynul ze strany soudů požadavek na zařazení předběžného opatření podle § 76b o.s.ř. mezi věci, u kterých navrhovatel nepodléhá poplatkové povinnosti – bez ohledu na povahu subjektu či jejich majetkové poměry. Soudní praxe ukázala, že ve většině případů, kdy je podán návrh na předběžné opatření podle § 76b o.s.ř., se jedná o navrhovatele, kteří se nacházejí v obtížné životní a v důsledku toho i v obtížné finanční situaci. Soudní poplatek, který se vybírá podle položky 3 Sazebníku poplatků tak v mnoha případech představuje nepříjemnou komplikaci při ochraně práv, které předmětné ustanovení o.s.ř. představuje. Navrhovatelé často nemají finanční prostředky na úhradu základních potřeb, a už vůbec ne na úhradu soudního poplatku s tímto návrhem spojeného. To v konečném důsledku vede k individuálnímu rozhodování soudů o osvobození od soudního poplatku podle § 138 o.s.ř., odůvodňují-li to poměry účastníků a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšně uplatňování nebo bránění práva. Tento postup sice chrání právo občanů v přístupu k soudům, na druhé straně ale představuje další administrativní zatížení justice. Vzhledem k tomu, že individuální osvobození od soudních poplatků má význam i pro případné další zvýhodnění účastníka, kterému bylo přiznáno, je ve svém finále finančně mnohem nákladnější něž samotné osvobození od soudních poplatků.

Ze všech těchto důvodů je ponechání současného právního stavu podle VARIANTY 1a nevhodné. Doporučuje se VARIANTA 1b – zařadit předběžné opatření podle § 76b o.s.ř. mezi věci, u kterých navrhovatel nepodléhá poplatkové povinnosti.

K úmyslu zařadit předběžné opatření podle § 76b o.s.ř. do výčtu věcí, ve kterých řízení nepodléhá poplatkové povinnosti se konzultované subjekty nevyjadřovaly. Poradní skupina složená ze zástupců soudů zařazení tohoto druhu předběžného opatření do § 11 odst. 1 zákona o soudních poplatcích plně podporuje.

2. Úprava vracení soudního poplatku při zpětvzetí žaloby (§ 10 odst. 3)

VARIANTA 2a

Vycházet z dosavadního stavu a tento ponechat beze změny.

VARIANTA 2b

Nevracet určité % z poplatku.

VARIANTA 2c

Jiný názor na úpravu vracení soudního poplatku při zpětvzetí žaloby.

V rámci probíhajících diskusí ohledně novelizace zákona o soudních poplatcích se objevily úvahy upravit problematiku vracení soudních poplatků při zpětvzetí návrhu. Podle návrhu by se tento vracený soudní poplatek snížil o určité procento, které by představovalo manipulační poplatek soudu.

Podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Zpětvzetím návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti před zahájeným jednáním se řízení ve věci zastaví. Soud nadále nezkoumá, zda je žaloba vůbec projednatelná.

Problematika vracení soudních poplatků, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním, byla předmětem mnoha odborných diskusí, zda tuto problematiku nově upravit nebo ponechat stávající právní úpravu.

Krácení soudních poplatků při zastavení řízení bylo v minulosti do českého právního řádu zavedeno zákonem č. 36/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů s účinností od 1. dubna 1995. Podle této novely soud vracel z účtu soudu, u kterého byl poplatek zaplacen, 50 % z poplatku, zastavil-li soud řízení dříve, než začal jednat ve věci samé s výjimkou dovolacího řízení. Tato zákonná úprava trvala až do 1. ledna 2001, kdy nabyl účinnost zákon č. 255/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Tato novela změnila text ustanovení § 10 odst. 3 tak, že soud vrátí i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání nebo dovolání, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Toto ustanovení, s doplněním o kasační stížnost, platí dodnes.

Po dobu účinnosti úpravy, kterou se vracel soudní poplatek ve výši 50 %, tak úpravy, kterou se vracel celý poplatek v případě zastavení soudního řízení, soudní praxe dospěla jednomyslně k závěru, že úprava, která zavedla krácení soudních poplatků při jejich vracení byla jednoznačně kontraproduktivní.

Úprava vracení celého soudního poplatku v případě zpětvzetí má i svoji neopomenutelnou funkci motivovat účastníky řízení řešit svůj spor mimo soudní soustavu. Jako motivační prvek tu působí právě vědomí, že účastníku sporu bude vrácen soudní poplatek, pokud svůj spor vyřeší jinak než soudní cestou. Toto opatření významným způsobem přispívá k odbřemenění justice zbytečnými spory. Představa snížení soudního poplatku o nějakou částku při jeho vracení, která by představovala manipulační poplatek soudu, je klamná. Právě ztráta motivace účastníku řízení vzít svůj návrh zpět s vědomím, že jim bude vrácen celý soudní poplatek, způsobí, že účastník sporu bude preferovat jeho ukončení rozhodnutím soudu. Dojde tak k závažnému nárůstu agendy soudů a k nežádoucímu zatížení celého soudního systému a s tím souvisejícím prodloužením délky řízení. Minimální ekonomický efekt, který by přijetí krácení soudního poplatku přineslo, převáží neporovnatelně větší finanční dopady do celého systému soudnictví způsobené jak samotným poklesem zpětvzetí a nutností ukončit spory rozhodnutím, tak celkovým prodloužením délky soudního řízení. Při počtu 36 267 případů ukončených zpětvzetím žaloby za rok 2008 je jasné, že se nejedná o marginální záležitost. Odhlédneme-li od finančních dopadů, společenské dopady by prodloužením samotné délky soudního řízení byly minimálně porovnatelné.

Mimo jiné je třeba zdůraznit, že pokud by bylo zpoplatněno řízení bez ohledu na jeho zastavení před prvním jednáním, soudy by musely tyto poplatky žádat také tehdy, kdy by byla žaloba vzata zpět ještě před zaplacením soudního oplatku. Tyto situace nejsou v praxi ojedinělé a vymáhání poplatků pro ten případ by přineslo další vážnou administrativní zátěž. Pokud by soud měl požadovat poplatek i v případě zpětvzetí žaloby před jednáním ve věci, musel by se zabývat odstraňováním vad žaloby, aby mohl vůbec soudní poplatek řádně vyměřit. Závěrem lze shrnout, že takový postup by byl nejenom neekonomický, ale postrádal by i smysl.

Doporučuje se přijetí VARIANTY 2a, tedy vycházet z dosavadního stavu a tento ponechat beze změny. Ponechat současný stav výrazně podporují i představitelé okresních a krajských soudů. Ostatní konzultované subjekty se problematice nevyjádřily ani nenavrhly jiné řešení, které umožňovala VARIANTA 2c.

3. Úprava možnosti vracet soudní poplatek po smírném uzavření věci

VARIANTA 3a

Vycházet z dosavadního stavu a tento ponechat beze změny.

VARIANTA 3b

Vracet soudní poplatek ve výši 100 % v případě uzavření smíru mezi účastníky řízení a následném schválení tohoto smíru soudem před tím, než je ve věci samé rozhodnuto.

VARIANTA 3c

Jiný názor na úpravu možnosti vracet soudní poplatek po smírném uzavření věci.

Problematika možnosti vracet soudní poplatek pro případ uzavření smíru mezi účastníky řízení a schválení tohoto smíru před tím, než je ve věci samé rozhodnuto, úzce souvisí s předcházejícím bodem. Jako v případě vracení soudních poplatků při zpětvzetí žaloby a následném zastavení soudního řízení před prvním jednáním, je i uzavření sporu smírem a jeho schválení soudem významným faktorem ovlivňujícím zatížení soudů. Uzavření smíru je časově a finančně úsporné a způsobuje výrazně nižší psychické zatížení na strany sporu. Bohužel právní úprava, která by zvýšila motivaci účastníků k takovému ukončení sporu není legislativně zakotvena. Snahy o co největší pokles zatížení soudů, vede k závěru, že současný stav je vhodné upravit.

Otázkou v tomto směru zůstává jaké řešení k posílení motivace uzavírat smír je nejúčelnější. Poradní skupina složená zejména z představitelů soudů se k úpravě posilující motivaci účastníků uzavřít smír stavěla pozitivně a vnímá tuhle snahu za velmi přínosnou. Rozdíly panovaly v tom, v jakém rozsahu se má tato změna provést. Část členů pracovní skupiny navrhovala vracet 50 %, část 100 % ze zaplaceného soudního poplatku, je-li ve věci uzavřen a schválen smír před tím, než je ve věci samé rozhodnuto. Aktuální situace způsobuje, že institut soudního smíru je využíván jen v omezeném rozsahu, navzdory svému potenciálu výrazně snížit zatížení justice. Doporučuje se proto VARIANTA 3b. Tato varianta je podle našeho názoru nejvhodnější ve snaze přimět účastníky uzavřít smír a nezatěžovat tak soudy zbytečnými úkony.

V rámci možnosti navrhnout jiný způsob úpravy možnosti vracet soudní poplatek po smírném uzavření věci podle VARIANTY 3c, se objevily návrhy na zavedení paušální částky ve výši např. 500 Kč, která by se ponechávala státu a zbylá část soudního poplatku by se vracela účastníkům. Zavedení paušální částky, která by se ponechala soudu, by způsobovalo obdobné problémy jako v případě předcházející Varianty 2b. Rovněž se objevily návrhy vracet 100 % soudního poplatku, pokud účastníci uzavřou smír před prvním jednáním ve věci a 50 % pokud je smír uzavřen po prvním jednání do vydání meritorního rozhodnutí soudu.

4. Úprava soudního poplatku za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu

VARIANTA 4a

Vycházet z dosavadního stavu a tento ponechat beze změny.

VARIANTA 4b

Doplacení soudního poplatku ve všech případech, kdy nedojde k vydání elektronického platebního rozkazu.

VARIANTA 4c

Zrušit položku 1a Sazebníku poplatků a do budoucna vyměřovat poplatek jako při písemném návrhu na vydání platebního rozkazu podle položky 1 Sazebníku.

VARIANTA 4d

Jiný názor na úpravu soudního poplatku za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu.

Institut elektronického platebního rozkazu byl do právního řádu České republiky zaveden s účinností od 1. července 2008 jako reakce na neustálý nárůst počtu řízení o zaplacení tzv. nesporných pohledávek, tj. pohledávek, které jsou žalovány nikoli kvůli sporu o jejich existenci či výši, nýbrž kvůli získání exekučního titulu. Elektronický platební rozkaz umožňuje pružně reagovat na nárůst této agendy a poskytuje nástroj pro rychlé a efektivní dosažení exekučního titulu. Atraktivita využívání elektronického platebního rozkazu je pro žalobce, a v konečném důsledku i pro žalovaného, podpořena zavedením soudního poplatku sníženého na polovinu, tj. ve výši 2 % z uplatněné částky, resp. nejméně 300 Kč. Takto stanovená výše soudního poplatku podle Položky 1a Sazebníku poplatků byla zvolena vzhledem k probíhající elektronizaci jednotlivých soudních agend a snaze o co největší popularizaci elektronických forem komunikace v justice a ve snaze posílit motivaci k jejich využívání. Zvýhodněná položka 1a Sazebníku poplatků byla od svého počátku koncipována jako dočasná, mající za účel dosáhnout výše zmíněné cíle.

Elektronický platební rozkaz vešel do obecný pozornosti veřejnosti a splnil tak předpoklady, které zavedení zvýhodněné výše soudního poplatku sledovalo. V praxi však dochází k tomu, že žalobci využívají institut elektronického platebního rozkazu nejen pro agendu „nesporných pohledávek“, pro kterou je určen a nejsou motivování k podávání úplných a bezvadných návrhů. Nemalé problémy způsobuje taky problematika doměřování soudního poplatku v případě, že elektronický platební rozkaz není vydán, která sice nemá zákonnou oporu ale v praxi k těmto situacím dochází. Z těchto důvodů se jeví VARIANTA 4a jako neprůchozí.

VARIANTA 4b předpokládá doplacení soudního poplatku ve všech případech, kdy nedojde k vydání elektronického platebního rozkazu. Tato varianta akcentuje náročnost práce soudů a představuje tlak na podávání řádných návrhů. Její negativa však spočívají v tom, že žalobce by byl nucen doplatit poplatek ve všech případech, tedy i v případech, kdy mu nelze přisuzovat k tíži, že řízení nebylo ukončeno vydáním elektronického platebního rozkazu (odpor, zrušení pro nedoručitelnost atd.). I když tato varianta zohledňuje náročnost práce soudu, která se neliší od standardního civilního řízení, administrativa spojená s doměřováním soudního poplatku včetně nutnosti řešit režim nakládání se zaplaceným soudním poplatkem za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, pokud nebude zbytek doplacen, nepřevyšuje pozitiva, které by tato varianta mohla přinést.

Jako nejschůdnější varianta se jeví VARIANTA 4c, tedy zrušení Položky 1a Sazebníku poplatků a napříště zpoplatňovat návrh na vydání elektronického platebního rozkazu základní poplatkovou sazbou podle Položky 1. Aplikace VARIANTY 4c nejenže odpovídá náročnosti práce soudů, která je totožná s vyřizováním klasických návrhů na vydání platebního rozkazu, ale jejím uplatněním se odstraní problémy týkající se otázek doměřování či nedoměřování soudního poplatku, tak jak je tomu v současné době. Tato varianta v sobě nenese riziko administrativní zátěže soudů jak je tomu u VARIANTY 4b. Dojde k zjednodušení a vyjasnění systému vyměřování soudních poplatků u návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu. Zavádění elektronické komunikace v justici je vedeno primárně snahou o zjednodušení přístupu k soudům, zrychlení a zefektivnění vyřizování soudní agendy, což je pro účastníky řízení to nejdůležitější.

Z konzultovaných subjektů využily možnost vyjádřit se k zamýšlené změně právního předpisu pouze členové pracovní skupiny z řad soudců. Pracovní skupina se stavěla skepticky k VARIANTĚ 4b, a naopak podpořila zrušení položky 1a Sazebníku poplatků.

5. Úprava sazeb Sazebníku soudních poplatků (příloha k zákonu č. 549/1991 Sb.)

VARIANTA 5a

Vycházet z dosavadního stavu a tento ponechat beze změny.

VARIANTA 5b

Valorizovat většinu položek sazebníku na principu poměru výše soudního poplatku k průměrné hrubé mzdě z roku 2001. Vybrané položky koncepčně přehodnotit.

VARIANTA 5c

Jiný názor na úpravu výše sazebníku soudních poplatků.

Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1992. K zásadní obměně jeho přílohy, tedy sazebníku poplatků, došlo zákonem č. 255/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, kdy byly sazby poplatků s účinností ode dne 1.1.2002 stanoveny nově.

S výjimkou dílčích novelizací reagujících např. na novou úpravu správního soudnictví nebo insolvenčního práva, které vyvolaly potřeby vložit do sazebníku nové položky, však od roku 2001 dosud nedošlo k zásadnějším změnám platné právní úpravy. Výše soudních poplatků je tedy stanovena podle stavu, který existoval před skoro deseti lety, a který však dnes již jak po věcné stránce, tak po stránce kvantitativní neodpovídá skutečnému stavu a potřebám.

Přes průměrnou meziroční míru inflace od roku 2002 (viz Tabulka č. 1) nedošlo k odpovídající úpravě sazeb soudních poplatků, a to přesto, že právě v důsledku inflace se zásadně zvýšily vlastní náklady soudů, které jsou s výkonem soudnictví spojeny. Došlo k nárůstu nejen počtu souzených případů, ale i ke zvýšení provozních výdajů, např. za poštovné, energie, spotřební předměty, mzdy apod. V souvislosti s připravovanou úpravou sazeb soudních poplatků je třeba tuto míru inflace zohlednit. Při posuzování výše soudního poplatku nelze považovat míru inflace za jediné hledisko, ale je třeba zohlednit i způsob a rozsah navýšení jednotlivých poplatků poslední zásadní novelizací v roce 2000 k úrovni z roku 1992. Dále je třeba vyjít například i z vývoje minimální mzdy (viz Tabulka č. 2), průměrné hrubé mzdy (viz Tabulka č. 3) a z poměru výše soudního poplatku k průměrné hrubé mzdě v roce 2001 a v roce 2008.

Z těchto důvodu se doporučuje upravit výši soudních poplatků ve většině případech na principu poměru výše soudního poplatku k průměrné hrubé mzdě podle Varianty 5b. Stranou ale nemůže zůstat ani vývoj cen nemovitosti v České republice a v neposledním řadě i konkrétní obtížnost a charakter vybraných řízení, proto je nutno některé položky koncepčně přehodnotit.

Ze strany poradní skupiny k novelizaci zákona o soudních poplatcích se vyskytovaly mnohé, často i konkrétní návrhy na výši soudních poplatků u jednotlivých položek.

6. Upravit poznámky v Sazebníku poplatků

VARIANTA 6a

Vycházet z dosavadního stavu a tento ponechat beze změny.

VARIANTA 6b

Zpracovat poznámky k Sazebníku poplatků, tak aby byl stanoven jejich normativní charakter.

VARIANTA 6c

Jiný názor na úpravu poznámkového aparátu k sazebníku poplatků.

Zákon o soudních poplatcích obsahuje kromě obligatorní paragrafované části – tedy normy samotné i přílohu k zákonu tzv. Sazebník poplatků. Sazebník poplatků možno chápat jako legitimní přílohu právní normy. Z logiky věci vyplývá, že právní předpis by měl sestávat z části trvalejšího charakteru v podobě paragrafovaného znění a Sazebníku, který by bylo možno operativně měnit podle vývoje společenské a ekonomické situace. Zákon o soudních poplatcích tyto principy nerespektuje a pouhými poznámkami k jednotlivým položkám Sazebníku je zásadním způsobem dotvářen či dokonce diametrálně měněn obsah základu právní normy vyjádřené zněním paragrafů. Dochází tak ke konfliktu mezi interpretační a normativní funkcí poznámkového aparátu.

Hlavním smyslem novely zákona o soudních poplatcích by mělo mj. být zjednodušení a zpřehlednění obsahu právního předpisu a jeho legislativní očistění od poznámek k Sazebníku poplatků jako celku i k jeho jednotlivým položkám. Proto je nevyhnutelné, aby připravovaná novela zákona obsahovala i úpravu poznámek k Sazebníku a jednoznačně tak vyjádřila jejich normativní charakter. Na tuto problematiku již dlouhodobě upozorňuje jak odborná veřejnost, tak i samotné soudy, které se v rámci pracovní skupiny jednoznačně přiklonily k Variantě 6b, tj. upravit poznámky tak, aby nevzbuzovaly pochybnosti o jejich charakteru. Ostatní konzultované subjekty se k této problematice nevyjadřovaly.

ZÁVĚR:
Doporučuje se přijetí VARIANT 1b, 2a, 3b, 4c, 5b a 6b, které jsou nejvýznamnějším způsobem schopny dosáhnout zamýšlených cílu navrhované změny právních předpisů, tedy posílit motivaci účastníku k „alternativnímu“ způsobu ukončení sporu. Navrhované opatření mají ambici významným způsobem přispět k snížení celkové zatížeností soudů. Navrhovaná novela má za cíl vyrovnat výši soudních poplatků k dnešnímu stavu ve vztahu k průměrné hrubé mzdě z roku 2001 a napravit tak stav, který odpovídá situaci před téměř 10lety. Zároveň dojde k tzv. legislativní očistě od poznámek k Sazebníku poplatků.

Pracovní skupina se s navrhovanými variantami ztotožnila. Pokud jde o konzultované instituce, k navrhovaným změnám se z hlediska jejich věcné působnosti vyjádřily pouze Ministerstvo práce a sociálních věcí, Exekutorská komora, Veřejný ochránce práv a Konfederace politických vězňů. Všechny subjekty se k uvažovaným změnám patřícím do jejich gesce vyjadřovaly (vyjmutí osvobození od soudních poplatků) v obecné rovině spíše negativně.

Zbylé subjekty se k navrhovaným změnám nevyjádřily ani nezaslaly svoje stanovisko.

Návrh 1.

Návrh 2.

Návrh 3.

Návrh 4.

Návrh 5.

Návrh 6.

Doporučeno

Varianta 1b

Varianta 2a

Varianta 3b

Varianta 4c

Varianta 5b

Varianta 6b

III. Vyhodnocení nákladů a přínosů

Identifikace nákladů a přínosů doporučovaných variant

Při identifikaci nákladů a přínosů doporučovaných variant řešení se vycházelo ze statistických přehledů soudních agend Ministerstva spravedlnosti (www.justice.cz) za předcházející období, ze statistických údajů Českého statistického úřad (www.csu.cz) a dalších statistik. Především se jedná o statistický přehled nápadů a pravomocných rozhodnutí jednotlivých soudních agend, vývoj míry inflace (Tabulka 1), vývoj minimální mzdy (Tabulka 2), průměrné hrubé mzdy (Tabulka 3), celkové výdajé soudů za roky 2004 až 2008 doplněné o příjmy za soudní poplatky (Tabulka 4), vývoje indexu cen nemovitostí v České republice (Graf 1 a 2) a o poměr výše soudního poplatku k průměrné hrubé mzdě.

Tabulka 1 – Inflace

Rok

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

10,0

9,1

8,8

8,5

10,7

2,1

3,9

4,7

1,8

0,1

2,8

1,9

2,5

2,8

6,3

Tabulka 2 – Minimální mzda

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Minimální mzda

Kč/m

2200

2500

2650

3250

4000

5000

5700

6200

6700

7185

7570/7955

8000

Kč/h

12,00

13,60

14,80

18,00

22,30

30,00

33,90

36,90

39,60

42,50

44,70/48,10

48,10

Tabulka 3 – Průměrná hrubá mzda

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Průměrná hrubá měsíční mzda

Kč

7004

8307

9825

10802

11801

12797

13614

14793

15866

16917

18041

18985

20211

22382

index nominální mzdy

118,6

118,3

109,9

109,2

108,4

106,4

108,7

107,3

106,6

105,2

106,5

107,4

index reálné mzdy

107,8

108,7

101,3

98,6

106,2

102,4

103,8

105,4

106,5

103,7

103,2

103,9

104,5

Průměrná hrubá měsíční mzda v nepodnikatelské sféře

Kč

7122

8332

9973

10611

11090

12474

12731

13954

15342

16800

17762

18775

19784

22387

index nominální mzdy

119,9

117,0

119,7

106,4

104,5

112,5

102,1

109,6

109,9

109,5

105,7

105,4

106,7

index reálné mzdy

109,0

107,2

110,0

98,1

94,4

110,2

98,3

104,7

108,0

109,4

102,8

103,7

102,8

103,8

Průměrná hrubá měsíční mzda v podnikatelské sféře

Kč

6961

8297

9764

10853

11994

12887

13864

15033

16017

16951

18124

19045

20333

22380

index nominální mzdy

118,2

119,2

117,7

111,2

110,5

107,4

107,6

108,4

106,5

105,8

106,9

105,1

106,8

107,6

index reálné mzdy

107,5

109,3

108,2

102,5

99,8

105,2

103,6

103,5

104,6

105,7

104,0

103,1

104,2

104,7

V roce 2008 činila průměrná hrubá měsíční mzda 23 542 Kč

Tabulka 4 – Celkové výdaje soudů za roky 2004 až 2008

Doplněné o příjmy za soudní poplatky

Skutečnost 2004

Skutečnost 2005

Skutečnost 2006

Skutečnost 2007

Skutečnost 2008

v tis. Kč

Výdaje celkem

7 924 543,60

8 728 924,48

8 663 168,85

8 939 563,38

10 468 233,18

Běžné výdaje

7 157 885,41

8 005 844,68

7 999 106,51

8 522 564,00

8 975 854,28

v tom:

Platy zam. a ost. platby za provedenou práci

3 776 072,62

4 534 826,74

4 442 116,29

4 848 561,84

4 974 238,55

Povinné poj. placené zaměstnavatelem

1 315 344,32

1 582 073,92

1 550 317,46

1 695 163,80

1 690 458,19

převod FKSP

75 189,42

90 049,10

88 457,73

98 929,96

99 141,74

Ostatní věcné výdaje

1 991 279,05

1 798 894,91

1 918 215,03

1 879 908,40

2 212 015,80

v tom: transfery do zahraničí

128,65

126,21

Kapitálové výdaje

766 658,19

723 079,80

664 062,34

416 999,38

1 492 378,90

v tom:

Systémově určené výdaje

359 367,88

396 850,27

320 807,76

189 084,45

128 775,40

Individuálně posuzované výdaje

407 290,31

326 229,53

343 254,58

227 914,93

1 363 603,50

Příjmy za SOP po odečtení vratek *

606 518,38

532 125,54

536 113

617 273,22

634 086,57

Příjmy za SOP k celkovým výdajům %

7,65

6,1

6,19

6,9

6,06

* Jedná se o příjem státního rozpočtu – kapitola Všeobecná pokladní správa

Graf 1 - Úhrnný index cen nemovitostí

(1999-2007, v %, 2000=100)

Graf 2 - Index cen bytů

(realizované ceny, 1999 – pol. 2008, v %, 2000=100)

Identifikaci nákladů a přínosů preferovaného řešení lze rozdělit do čtyř částí:

1. problematika úpravy osvobození od soudních poplatků podle § 11 zákona o soudních poplatcích,

2. problematika vracení soudních poplatků při zpětvzetí žaloby podle § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích a možnost vracet poplatek po smírném uzavření věci,

3. problematika soudního poplatku za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu,

4. Sazebník soudních poplatků – výše soudních poplatků a poznámky k Sazebníku poplatků.

Identifikaci nákladů a přínosů preferovaného řešení jsme pro zjednodušení rozdělili do čtyř částí. Jednotlivé části ale není možné posuzovat samostatně a identifikaci nákladů a přínosů konkrétního řešení je nutné hodnotit komplexně ve vztahu ke všem navrhovaným řešením.

1. Problematika úpravy osvobození od soudních poplatků podle § 11 zákona o soudních poplatcích

Zařazení předběžného opatření podle § 76b o.s.ř. mezi řízení, u kterých navrhovatel nepodléhá poplatkové povinnosti.

Nový druh předběžního opatření byl do občanského soudního řízení vložen zákonem č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím s tím, že nabyl účinnosti 1. ledna 2007. Ustanovení § 76b občanského soudního řízení si klade za cíl řešit jev, který je obecně znám pod pojmem domácí násilí, a to prostřednictvím jasně formulované vůle státu chránit ohroženou osobu a zamezit dalšímu jednání násilné osoby, tedy jednoho člena společného obydlí vůči druhému, a to zejména prostřednictvím možnosti jeho krátkodobého vykázání z místa, v němž spolu žijí.

Po dobu účinnosti této právní úpravy tj. od roku 2007 se nápad pohyboval v rozmezí 500 až 400 podání ročně. Tabulka ukazuje, že v roce 2007 to bylo 501 podání a v roce 2008 396 podání.

Tabulka – Předběžné opatření podle §76b o.s.ř.- nápad

Rok

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Celkem nápad

501

396

S pohledu finančních dopadů na státní rozpočet je doporučované řešení marginální záležitostí. Při počtu 500 návrhů na vydání předběžného opatření podle § 76b o.s.ř., a soudním poplatku ve výši 500 Kč, se státní rozpočet krátí o pouhých 250 000 Kč.

Zařazení předběžného opatření podle § 76b o.s.ř. do výčtu řízení, ve kterých se soudní poplatek nevyměřuje, má důležitý společenský dopad. Posilní se tak právo na přístup k soudu, které je implicitně obsaženo v právu na spravedlivý proces v případech, kdy i zaplacení minimálního soudního poplatku může způsobovat nepřiměřené komplikace ve snaze domoci se ochrany před jednáním, které vážným způsobem ohrožuje život, zdraví, svobodu nebo lidskou důstojnost navrhovatele.

Doporučované opatření předpokládá minimální dopad na státní rozpočet.

2. Problematika vracení soudních poplatků při zpětvzetí žaloby podle § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích a možnost vracet poplatek po smírném uzavření věci

V této fázi není možné exaktně vyčíslit hospodářské přínosy pro stát, neboť nejsou k dispozici komparativní studie ani potřebné statistiky. Podle sdělení odboru dohledu Ministerstva spravedlnosti se statistiky případů ukončených zpětvzetím žaloby vedou od roku 2008. Je ale možné provést ilustrativní výpočty. Uvedené tabulky uvádějí počet pravomocných soudních rozhodnutí za rok 2008 v občanskoprávních věcech a v řízeních o nezletilých dětech (Tabulka 2a) a statistiky sporů ukončených uzavřením smíru a zpětvzetím žaloby (Tabulka 2b). Ačkoliv tabulky nevypovídají o tom, kolik soudních řízení bylo toho roku vedeno, pro ilustraci uvažujeme s tím, že kolik bylo vyneseno rozhodnutí, tolik sporů bylo také vedeno.

Z tabulky 2a vyplývá, že za rok 2008 bylo vyneseno přibližně 315 tisíc pravomocných rozhodnutí soudu v občanskoprávních řízeních a v řízení o věcech nezletilých 161 tisíc pravomocných rozhodnutí soudu. V roce 2008 tak bylo celkem 476 tisíc pravomocných rozhodnutí soudů v netrestních věcech. Z tabulky 2b vyplývá, že roce 2008 byl jen v 7 316 případech uzavřen smír a 36 267 případů bylo ukončeno zpětvzetím žaloby.

Tabulka 2a – Pravomocná rozhodnutí soudů v netrestních věcech

Pravomocná rozhodnutí soudů v občanskoprávních věcech a v řízení o nezletilých dětech - počet věcí

2008

Občanskoprávní věci

314 846

Řízení o nezletilých dětech

161 000

Celkem

475 846

Tabulka 2b Celkem věcí ukončených smírem a zpětvzetím

Rok

2003

2004

2005

2006

2007

2008

1. pol. 2009

Celkem smírem

7 258

7 973

8 177

8 558

7 573

7 316

Celkem zpětvzetím

36 267

18 875

Celkem spolu

43 583

Jak již bylo řečeno, institut vracení soudního poplatku při zpětvzetí žaloby, tak i připravované zavedení institutu vracení soudního poplatku v případě, že byl ve věci uzavřen stranami sporu smír, který schválil soud, představují významné motivační faktory k řešení sporů mimo soudní soustavu. I když se statistiky zpětvzetí vedou od roku 2008, je jasné, že představují významné procento ve vztahu k pravomocně ukončeným netrestním věcem. Ze statistik za rok 2008 a první pololetí roku 2009 vyplývá, že počet případů ukončených zpětvzetím se pohybuje kolem 8 % ve vztahu k pravomocně ukončeným netrestním věcem. Procento případů ukončených smírem se pohybuje jen kolem 1,5 %, což je vzhledem k tomuto institutu, který šetří čas a peníze jak justici, tak samotným účastníkům, velmi málo. Důvody je možné hledat v nedostatečné motivaci využívat tento institut. Navrhovaná právní úprava má ambici markantně zvýšit oblíbenost soudního smíru, když účastníci sporu budou moci uzavřít smír s vědomím, že se jim soudní poplatek v případě jeho schválení vrátí v celé nebo částečné výši.

Pro účely identifikace nákladů a přínosů navrhovaného řešení lze dále vyčíslit orientační mzdové náklady na 1 pravomocné rozhodnutí v netrestních věcech v roce 2008. Suma platů na zaměstnance soudů a za ostatní platby za provedenou práci v roce 2008 činila celkem cca 4 974 238 550 Kč (viz Tabulka 4). Počet pravomocných rozhodnutí v netrestních věcech se v roce 2008 pohyboval na úrovni celkem 475 846 (viz Tabulka 2a). Orientační mzdové náklady na 1 pravomocné rozhodnutí soudu v netrestních věcech tedy v roce 2008 činily cca 10 453,- Kč.

Rok 2008

Počet

Celkové mzdové náklady

na 1pravomocné rozhodnutí

Celkové mzdové náklady

na všechny pravomocná rozhodnutí

Soudní řízení

475 846

10 453 Kč

4 974 238 550 Kč

a) Zpětvzetí

V případě úpravy zákona o soudních poplatcích směrem k odstranění nebo alespoň k značnému oslabení institutu vracení soudních poplatků při zpětvzetí žaloby dojde k výraznému úbytku zpětvzetí. Účastník sporu vědom si toho, že mu nebude vrácen soudní poplatek, místo toho, aby žalobu vzal zpět, raději počká na rozhodnutí soudu, což v konečném důsledku bude znamenat nárůst nákladu nejen samotné justici, ale taky samotnému účastníkovi, a to především u těch případů, které jsou z pohledu soudního řízení zbytečné a v mnoha případech samotným účastníkům řízení jasné.

Počet věcí ukončených zpětvzetím žaloby se v roce 2008 pohyboval na úrovni 36 267 případů. Pro účely statistiky předpokládáme výši soudního poplatku ve výši 1000 Kč. Předpokládejme, že pravděpodobná výše mzdových nákladů na jeden případ by se pohybovala na úrovni 10 453 Kč i v případě, že by zpětvzetí podáno nebylo a soudní řízení by pokračovalo dále. Tyto premisy můžeme použít při odhadování úspory státního rozpočtu při předpokladu vracení soudního poplatku při zpětvzetí. Navrhované řešení vracet 50 % soudního poplatku v případě zpětvzetí žaloby může mít za následek až 50% snížení těchto podání ročně, což je kolem 18 tisíc zpětvzetí ročně.

Odhady nákladů a výdajů při zpětvzetí žaloby

VARIANTA 3a - ponechat současný stav

Počet zpětvzetí

Soudní poplatek v Kč

Výdaje SR v Kč

36 267

1 000

36 267 000

Počet případů

Náklady na 1 prav. rozhodnutí v Kč

Úspora na SR v Kč

36 267

10 453

379 098 951

Hypotetická úspora

342 831 951 Kč

VARIANTA 3b – vracet 50 %

Počet případů

Soudní poplatek v Kč

Příjmy SR v Kč

18 000

500 (50 %)

9 000 000

18 000 (zpětvzetí nebylo podáno)

1000

18 000 000

Počet případů

Náklady na 1 prav. rozhodnutí v Kč

Úspora na SR v Kč

18 000

10 453

188 154 000

Hypotetická úspora

225 154 000 Kč

Z uvedené tabulky vyplývá, že v současné době je zpětvzetím podání ušetřeno na mzdových nákladech po odečtení soudního poplatku ve výši 1000 Kč (tedy spolu 36, 267 mil. Kč), celkem téměř 343 milionů Kč. V případě, že by došlo k změně a soudní poplatek by se vracel ve výši 50%, znamenalo by to pokles zpětvzetí v krajním případě až o 50 % (cca 18 tis případů). Náklady na vracení soudního poplatku by se hypoteticky pohybovaly ve výši 9 mil. Kč. Předpokládejme, že ve zbylých případech by zpětvzetí nebylo podáno a soudní řízení by probíhalo standardně (cca 18 000 případů), tak by se příjmy státního rozpočtu ze soudních poplatků pohybovaly kolem 18 mil. Kč. Celkové hypotetické úspory by se pohybovaly na úrovni 220 mil. Kč.

Z uvedeného vyplývá, že navrhována změna nepřináší předpokládané finanční úspory, když rozdíl mezi současnou a navrhovanou právní úpravou jsou v řádů stovek milionů, a to ve prospěch platného právního stavu. Kromě zmíněných finančních dopadů, by však navrhované řešení mělo dopad i v společenské oblasti, protože by se tím výrazně zvýšil počet projednávaných žalob, a to by mělo svůj vliv i na délku soudního řízení. Ze všech důvodů, které hodnocení dopadů regulace této oblasti přineslo, vyplývá požadavek jednoznačně ponechat úpravu zákona o soudních poplatcích v otázce vracení soudních poplatků v případě zpětvzetí žaloby v současném znění.

b) Soudní smír

V souvislosti se snahou o posílení motivace účastníků sporu vyřešit si svoje spory cestou, která co nejméně vyžaduje zapojení justice, přichází návrh novely zákona o soudních poplatcích s možností upravit institut soudního smíru tak, aby dokázal využít svůj potenciál směrem k odbřemenění justice. Ze statistik Ministerstva spravedlnosti vyplývá, že počet věcí ukončených smírem se v posledních letech pohyboval na hranici 8 tisíc případů, což představuje zhruba 1,5 % ve vztahu k pravomocně ukončeným věcem. Pro potřeby identifikace nákladů a přínosů budeme rovněž vycházet z orientačních mzdových nákladů na 1 pravomocné rozhodnutí a z průměrné výše soudního poplatku 1000 Kč.

Celkem věcí ukončených smírem

Rok

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Celkem smírem

7 258

7 973

8 177

8 558

7 573

7 316

V roce 2008 bylo soudním smírem ukončeno celkem 7 316 případů, což při orientační výši soudního poplatku představuje přínos do státního rozpočtu ve výši 7 316 tisíc Kč. Vzhledem k tomu, že k uzavření smíru se vyžaduje schválení soudem (soud tak činí některé úkony), vycházíme ze 70% orientační ceny za jedno pravomocné rozhodnutí soudu. Ukončením sporu smírem dochází k implicitním úsporám v nákladech na platy a ostatní platby za provedenou práci ve výši nejméně 7 317 (70 % z 10 453 Kč)*7316 případů=53 523 856 Kč. V případě, že by došlo k přijetí doporučované VARIANTY 3b, tedy legislativně zakotvit vracení soudní poplatku v případě uzavření smíru mezi stranami před rozhodnutím soudu, lze předpokládat, že by se to projevilo v nárůstu věci ukončených smírem. Toto opatření má ambici zvýšit motivaci účastníků až o 30 % a víc v případě, že by se soudní poplatek vracel ve výši 100 % do doby, než je ve věci samé rozhodnuto. Z hlediska státního rozpočtu přináší navrhované řešení implicitní úspory ve výši kolem 70 mil. Kč.

Odhady nákladů a výdajů při vracení soudního poplatku ve výši 100 % před meritorním rozhodnutím soudu

Současný stav

Počet případů

Soudní poplatek v Kč

Přínos do SR v Kč

7 316

1 000

7 316 000

Počet případů

Náklady na 1 prav. rozhodnutí v Kč

Úspora na SR v Kč

7 316

7 317

53 523 856

VARIANTA 3b - Při 30% nárůstu věcí uzavřených smírem před meritorním rozhodnutím soudu

Počet případů

Soudní poplatek v Kč

Výdaje SR v Kč

10 000

1 000

10 000 000

Počet případů

Náklady na 1 prav. rozhodnutí v Kč

Úspora na SR v Kč

10 000

7 317

73 170 000

Z tabulky vyplývá, že navrhované řešení předpokládá výdaje státního rozpočtu zhruba na úrovni 10 milionů Kč, ale až více než 73 milionovou úsporu na implicitních nákladech výkonu soudnictví. Z tohoto pohledu je navrhovaná změna efektivní i ve vztahu k státnímu rozpočtu.

Závěrem lze shrnout, že doporučované řešení, které zakotví institut vracení soudního poplatku uzavřením smíru, bude znamenat nárůst motivace účastníku uzavírat smír a tím povede k úspoře finančních prostředků na výkon soudnictví a ke zkrácení délky soudního řízení, což bude mít pozitivní celospolečenský efekt.

3.
Problematika soudního poplatku za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu

Doporučována varianta, tedy zrušení Položky 1a Sazebníku poplatků a napříště zpoplatňovat návrh na vydání elektronického platebního rozkazu základní poplatkovou sazbou ve výši 4 % z uplatněné částky, resp. minimální sazbou podle položky 1, bude mít jednoznačně pozitivní dopad na státní rozpočet. Od 1. července 2008 do 31. prosince 2008 bylo podáno 11 593 návrhů na elektronický platební rozkaz, počet vydaných rozhodnutí platebním rozkazem byl 6 464 a počet věcí, které byly převedeny z rejstříku ERo do rejstříku C je 790.

V současné době nelze odhadnout, jakým směrem se bude vývoj nápadu elektronického platebního rozkazu ubírat. Nelze rovněž přesně vyčíslit pravděpodobné finanční dopady na státní rozpočet, protože nejsou známy statistiky, které by pomohly určit průměrnou hodnotu vymáhaných pohledávek a na tomto základě průměrnou hodnotu soudního poplatku. Pro účely tohoto materiálu můžeme vycházet z počtu podání a soudního poplatku v hypotetické výši 1 000 Kč (základní poplatek bude navýšen z původních 300 Kč na 1 000 Kč).

V současné době do státního rozpočtu plynou poplatky za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 3 477 900 Kč. Po zpoplatnění návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu základní poplatkovou sazbou ve výši 4 % z uplatněné částky, nejméně 600 Kč, a při aplikaci orientační výše soudního poplatku na úrovni 1 000 Kč se příjmy státního rozpočtu navýší o 8 115 100 Kč, celkem téměř 12 mil. Kč.

Odhady nákladů a výdajů

Současný stav – Položka 1a

Počet případů

Soudní poplatek v Kč

Příjmy SR v Kč

11 593

300

3 477 900

Doporučovaná Varianta 4b

Počet případů

Soudní poplatek v Kč (podle Položky 1)

Příjmy SR v Kč

11 593

1 000

11 593 000

Závěrem možno konstatovat, že dopady na státní rozpočet budou aplikací této právní úpravy pozitivní.

4.
Sazebník soudních poplatků – výše soudních poplatků a úprava poznámek k Sazebníku poplatků

Od účinnosti novely č. 255/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů došlo k zásadní změně ekonomické situace, zvýšení cenové hladiny a v důsledku toho soudní poplatky a jejich výše v současné době neplní dostatečně regulační a preventivní funkci a nebrání tak podávání šikanózních žalob, které ve značné míře zatěžují výkon soudnictví. Od roku 2000 se průměrná hrubá mzda zvýšila téměř o 73 % z 13 614 Kč v roce 2000 na 23 542 Kč v roce 2008 (viz Tabulka 3). Nárůst nápadů občansko právní agendy od roku 2000 se pohybuje v řádech statisíců. Rovněž přes průměrnou meziroční míru inflace (Tabulka 1), nedošlo k tomu odpovídající úpravě sazeb soudních poplatků, a to přesto, že se zásadně zvýšily vlastní náklady soudů, které jsou s výkonem soudnictví spojeny (provozních výdajů, např. za poštovné, energie, spotřební předměty, mzdy apod). Od roku 2004 se celkové výdaje soudů zvýšily o téměř 2,5 mld. Kč Naproti tomu příjmy státního rozpočtu za soudní poplatky se od roku 2004 pohybují na úrovni 600 mil. Kč (v roce 2008 634 mil. Kč, viz Tabulka 4).

Návrh předpokládá zvyšování soudních poplatků na hladinu, která odpovídá poměru výši soudního poplatku k průměrné hrubé mzdě v roce 2001. Tento valorizační princip ale nejde uplatnit u všech položek a do úvahy třeba vzít i způsob a rozsah navýšení jednotlivých poplatků poslední zásadní novelizací v roce 2000 k úrovni z roku 1992. Dále je třeba vyjít například i z vývoje minimální mzdy (Tabulka 2), průměrné hrubé mzdy a poměru výše soudního poplatku k průměrné hrubé mzdě a k vývoji cen nemovitostí v České republice za posledních deset let .

Valorizace sazeb většiny položek sazebníku soudních poplatků na principu poměru výše soudního poplatku k průměrné hrubé mzdě vychází z porovnání stavu před 10 lety a dnes, zejména vzhledem k průměrné hrubé mzdě. Při ročním příjmu státního rozpočtu za soudní poplatky ve výši 634 086 570 Kč (r. 2008) a při hypotetické aplikaci koeficientu 1,5 (vycházejícím z výše zmíněného principu) možno předpokládat zvýšení příjmu státního rozpočtu na úroveň 1 mld. Kč. Třeba si ale uvědomit, že zvýšení soudních poplatků se v počátečním období může projevit i v poklesu celkového nápadu agend, čímž se projeví preventivní a regulační funkce soudních poplatků, s čímž návrh novely počítá. Snížení nápadu, i když přinese pokles příjmů za poplatky, neporovnatelně ušetří náklady na samotný výkon soudnictví, které možno počítat v řádech 10 až 100 mil.Kč a současně přispěje ke zkrácení délky soudního řízení, což bude mít za následek pozitivní celospolečenský efekt.

Závěrem lze shrnout, že zvýšení sazeb soudních poplatků předpokládá zvýšení příjmů státního rozpočtu o 300 až 400 mil. Kč. Sekundární úspory způsobené posílením regulační funkce soudních poplatků přinesou implicitní úspory v řádech 10 až 100 mil. Kč.

Úprava poznámek do paragrafovaného znění nemá vliv na státní rozpočet.

ZÁVĚR

Doporučované varianty novely zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, předpokládají pozitivní dopad na státní rozpočet. Mají ambici posílit regulační a preventivní funkci soudních poplatků, posílit motivaci účastníků sporu řešit svoje spory mimosoudní cestou a celkově tak přispět k odbřemenění justice a zkrácení délky soudního řízení.

Implementace a vynucování

Za implementaci bude odpovědné Ministerstvo spravedlnosti.

Přezkum účinnosti

Následné hodnocení dopadů regulace bude provedeno v roce 2014.

Kontakty a prohlášení schválení hodnocení dopadů

Kontakt na osobu, která provedla hodnocení RIA

Mgr. Peter Klein

legislativní odbor, Ministerstvo spravedlnosti

telefon: 221 997 838

e-mail: PKlein@msp.justice.cz

Schválil

Mgr. Jiří Kohoutek

legislativní odbor, Ministerstvo spravedlnosti

telefon: 221 997 555

e-mail: JKohoutek@msp.justice.cz

b)
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

c)
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie, popřípadě i s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie

Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Právo ES se na danou problematiku nevztahuje. Návrh je tedy a contrario plně kompatibilní s právem ES.

II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K čl. I

K bodu 1

Nové znění § 6 odst. 4 stanovuje za základ poplatku částku 25 000 Kč pro případy, kdy nelze stanovit základ poplatku podle odstavce 3. Částka se rovná částce, od které se odvíjí výše soudního poplatku u položky 1 sazebníku (25 000 Kč) tak, jak to stanoví platná právní úprava.

K bodu 2

Nové znění § 6a odráží snahu o legislativní očistění Sazebníku poplatků od tzv. poznámek, které jak v teorii, tak v praxi budily nemalé pochybnosti ohledně jejich normativního charakteru. Nově zařazené odstavce 4 až 7 přejímají text „poznámek k celému sazebníku“ ve smyslu současného znění.

Nejvyšší možná částka, kterou je možné za soudní poplatek vybrat podle odstavce 7 (současná poznámka pod bodem 4 Poznámek k celému sazebníku) se nově zvyšuje na 1 500 000 Kč. Nově navrhovaný strop odráží změnu ekonomické situace a je v souladu s principem výše soudního poplatku ve vztahu k průměrné hrubé mzdě, který je uplatněn u většiny jednotlivých sazeb soudních poplatků.

K bodu 3

Úprava ustanovení § 10 odst. 3 legislativně technicky reaguje na v zákonem nejednoznačně řešenou situaci, kdy je poplatek řádně uhrazen při podání návrhu na zahájení řízení a k odmítnutí dojde až následně poté, co soud návrh posoudí.

Podle nově navrhovaného ustanovení § 6a odst. 4 se poplatek za návrh na zahájení řízení nevybírá, jestliže soud podání, kterým se zahajuje řízení, pro vady odmítne. V případě, že bude soudní poplatek uhrazen při podání návrhu na zahájení řízení, avšak ještě před tím než soud podání, kterým se zahajuje řízení, pro vady odmítne, soud vrátí z účtu soudu zaplacený soudní poplatek. Navrhovaná úprava § 10 odst. 3 pouze explicitně upravuje postup soudu v případech, kdy dojde k odmítnutí podání ale soudní poplatek je již zaplacen.

K bodu 4

Ustanovení § 10 stanoví výjimečné možnosti vracení zaplaceného poplatku z účtu soudu. Nové ustanovení § 10 odst. 7, na rozdíl od platné právní úpravy, navrhuje rozšířit institut vracení soudního poplatku i na případy, kdy je mezi účastníky řízení uzavřen smír a tento je pak následně schválen soudem. Podmínkou pro vracení soudního poplatku v celé výši je uzavření a schválení smíru před tím, než soud vydá ve věci meritorní rozhodnutí. Pokud strany sporu uzavřou smír jenom v určité části sporu, vrací se soudní poplatek v části, která odpovídá uzavřenému smíru. Dosavadní odstavce 7 a 8 se přečíslují na odstavce 8 a 9.

K bodu 5

Podle současného znění ustanovení § 10 odst. 9 nelze poplatek ani přeplatek na poplatku vrátit po uplynutí 10 let od konce kalendářního roku, v němž byl zaplacen. V praxi však již nyní dochází k situacím, kdy je řízení přerušeno (typicky u řízení podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání nebo podle zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon) a vzhledem k délce řízení dojde k prekluzi práva na vrácení poplatku, a to v mnoha případech ještě v době před prvním jednáním soudu. Po zrušení konkursu pak poplatek nelze vrátit pro uplynutí desetileté lhůty uvedené v ustanovení § 10 odst. 9 tohoto zákona. Tento stav je ve vztahu k účastníkům řízení nespravedlivý, jelikož nemohou ovlivnit délku konkurzního (insolvenčního) řízení. Navrhuje se proto napravit tento stav tak, že je-li řízení přerušeno podle zvláštního právního předpisu, desetiletá lhůta neběží.

K bodu 6

Toto ustanovení je novelizováno jednak z hlediska legislativně technického, kdy termín „cizinec v řízení o přiznání statutu uprchlíka“ je nahrazen vhodněji termínem „cizinec v řízení o udělení mezinárodní ochrany“, a to v souladu s úpravou obsaženou v zákoně o azylu. Dále se pak zavádí nové osvobození od soudních poplatků pro cizince, kteří jsou na základě správního rozhodnutí zajištěni, resp. zbaveni osobní svobody, a to v případě, že žádají o soudní přezkum zákonnosti takového rozhodnutí dle soudního řádu správního nebo soud žádají o propuštění na svobodu z důvodu, že nejsou splněny zákonné podmínky pro trvání zajištění (dnes v řízení podle § 200o a násl. o.s.ř.). Jeví se jako správné i účelné tyto cizince, kteří byli zbaveni rozhodnutím správního orgánu jednoho z nejvýznamnějších základních lidských práv, a to osobní svobody, osvobodit od soudních poplatků v daných řízeních, aby v těchto případech neexistovala zákonná překážka pro možnost rychlého uplatnění jejich práv u soudu a tedy, aby nedocházelo k průtahům v řízení díky rozhodování o jejich žádostech
o osvobození od soudních poplatků. Ve většině případů je navíc žádostem vyhověno, neboť zajištění cizinci většinou nemají dostatek finančních prostředků. Z obdobných důvodů se navrhuje osvobodit od soudních poplatků i cizince v řízení o oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany. Jedná se pouze o doplnění v návaznosti na § 17 zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců. Zavedení osvobození od soudních poplatků zrychlí výše uvedená řízení, čímž bude nakročeno i k transpozici tzv. návratové směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES, která členským státům ukládá rozhodovat v daných případech urychleně.

K bodům 7,8 a 9

Tyto body novely navrhují legislativně upravit otázku osvobozování navrhovatelů zápisu nadací, obecně prospěšných společností a společenství vlastníků jednotek do příslušných rejstříků. Podle současného znění jsou od poplatku osvobozeny již existující subjekty, ale ne navrhovatel prvozápisu. V praxi to činí nemalé problémy, protože není důvod, proč zatěžovat poplatkovou povinností navrhovatele zápisu a samotné subjekty již ne. Při striktním výkladu pak dochází v praxi k častým stížnostem a žádostem o vracení soudního poplatku. Podle nové úpravy bude jasně stanoveno, že od povinnosti platit soudní poplatek jsou osvobozeni i navrhovatelé nadací, obecně prospěšných společností a společenství vlastníků jednotek za zápis do příslušného rejstříku.

K bodu 10

Ustanovení § 11 upravuje věcné a osobní osvobození od soudních poplatků. Osvobození věcné vyplývá z § 11 odst. 1, osvobození osobní z § 11 odst. 2. Stejně jako v případě věcného osvobození i zde se jedná o taxativní výčet subjektů, které nemají v uvedené věci povinnost soudní poplatek platit. Navrhuje se rozšířit taxativní výčet subjektů, které nemají povinnost platit soudní poplatek, o navrhovatele v řízení podle § 76b občanského soudního řádu.

Ustanovení § 76b občanského soudního řádu upravuje jev, který je obecně známý pod označením domácí násilí. Institut předběžného opatření podle § 76b o.s.ř. chrání před jednáním, které vážným způsobem ohrožuje život, zdraví, svobodu nebo lidskou důstojnost navrhovatele. Navrhované řešení posiluje právo na přístup k soudu v situacích, kdy i zaplacení minimálního poplatku může způsobovat nepřiměřené potíže ve snaze domoci se ochrany svých práv.

K bodu 11

Sazebník poplatků uvedený v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, se nově navrhuje za účelem posílení regulační funkce soudních poplatků, která z důvodu obecné změny ekonomické situace není dostatečná. Současná právní úprava sazebníku soudních poplatků reflektuje situaci, která existovala před 10 lety, kdy byl sazebník naposledy novelizován zákonem č. 255/2000 Sb. Ve většině případech se sazby poplatků nově navrhují tak, aby odrážely změnu ekonomické situace, především ve vztahu k průměrné hrubé mzdě (poměr výše soudních poplatků a průměrné hrubé mzdy). Nejde však o jediné hledisko a některé položky jsou koncepčně přehodnoceny a nikoli pouze valorizovány. Výše soudních poplatků v některých případech odráží jak nárůst nápadů vybraných řízení, jejich náročnost, ale rovněž nárůst cen nemovitostí a podniků. Zvyšování sazeb soudních poplatků nejde na úkor práv právnických a fyzických osob požívat soudní ochrany svých práv a zájmů.

Nová úprava Sazebníku soudních poplatků legislativně očisťuje sazebník od tzv. poznámek, které v praxi způsobují problémy ohledně jejich interpretačního nebo normativního charakteru. Napříště se „poznámky“ stávají součástí jednotlivých položek a tím pádem nedělitelnou součástí přílohy k zákonu o soudních poplatcích. Tímto krokem dojde k odstranění teoretických pochybností, které přinášela dosavadní právní úprava.

K položkám 1, 2 a 1a:

Položka 1 a 2 vystihují základní sazby poplatků za řízení, přičemž procentní sazba poplatku pro peněžitá plnění vychází z dosavadní sazby poplatku ve výši 4 %. Minimální výše soudního poplatku se nově stanovuje na úrovni 1 000 Kč. Oproti předcházejícímu období, kdy se poměr výše soudního poplatku k průměrné hrubé mzdě pohyboval od 4, 055 % v roce 2001 až po 2,68 % v roce 2007, jde o reálné dorovnání této sazby na hodnotu 4,24 % ve vztahu k průměrné hrubé mzdě z roku 2008. Částka 25 000 Kč, ze které se při vyměřování soudního poplatku vychází, se dorovnává na úroveň přibližující se průměrné hrubé mzdě v roce 2008.

Položka 1a, tj. za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění, se zrušuje a poplatek se bude vybírat podle základní sazby za řízení, jehož předmětem je peněžité plnění. Položka 1a byla od svého počátku koncipovaná jako dočasná, a to ve snaze o co největší popularizaci elektronických forem komunikace v justici s cílem posílit motivaci k jejich využívání.

Pro nepeněžitá plnění se v Položce 2 návrhu zavádí jednotná pevná sazba 3 000,-Kč (písmeno c/) a jiná (vyšší) sazba se určuje jen, je-li předmětem řízení nemovitost nebo podnik, popřípadě jeho organizační složka. Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem není peněžité plnění, se za každou nemovitost vybírá poplatek 7 000 Kč, za každý podnik nebo každou organizační složku 20 000 Kč. Nově navržená položka 2, především položka 2 písm. c), reflektuje především náročnost a nákladnost soudních řízení o nepeněžitá plnění a v případě podniků a organizačních složek se snaží promítnout také rapidní nárůst cen nemovitostí, když ceny nemovitostí v České republice stouply proti roku 2000 zhruba o 3/4, zatímco ceny bytů se více než zdvojnásobily. Od roku 2000 je patrný rovněž nárůst soudních řízení, předmětem kterých je podnik nebo organizační složka podniku. S tím je také spojená obtížnost jednotlivých soudních sporů.

Položky 1 a 2 nově stanovují poplatek za návrh na zahájení řízení na ochranu dobré pověsti právnické osoby. Jako v případě návrhu na ochranu osobnosti i v tomto případě se vyměřuje poplatek podle Položky 1 v situacích, kdy navrhovatel požaduje náhradu nemajetkové újmy. Pokud náhradu nemajetkové újmy nepožaduje, soud vybere poplatek podle Položky 2 bod 1 písmeno c).

Současné poznámky k položkám 1 a 2 se nově stávají součástí jednotlivých položek podle obsahu samotných poznámek.

K položce 3:

Za návrh na vydání předběžného opatření se navrhuje vybírat poplatek ve výši 1000 Kč, což odpovídá poměru výše soudního poplatku ve vztahu k průměrné hrubé mzdě na úrovni z roku 2001. V roce 2001 činil poměr 3,38 %, nová právní úprava Položky 3 se pohybuje na hranici 4 %.

K položce 4:

Nová úprava sazby za návrh na zahájení řízení o vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů) nebo o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví reflektuje v zásadě stejné důvody jako v případě položky 2. Nově navržená částka 3000 Kč reálněji reflektuje typovou náročnost soudních řízení, a to i ve spojení s náklady státu. Vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů) nebo zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví představuje stále složitější agendu soudů, která je spojena se značnou časovou náročností. Kromě nárůstu cen nemovitostí, které jsou často předmětem vypořádání, do úvahy nutno brát i míru rozvodovosti. V roce 2008 byl zaznamenán nárůst počtu rozvodů, když bylo rozvedeno 31, 3 tisíce manželství. Úroveň rozvodovosti dosáhla 49,6 %, co je doposud nejvyšší zaznamenaná úroveň rozvodovosti v České republice.

Poznámka k položce 4 se stává součástí položky a zvyšuje sazby poplatků za nemovitost, podnik nebo jeho organizační složku, která je předmětem vypořádání v souladu s Položkou 2 Sazebníku.

K položce 5:

Nové znění položky 5 přizpůsobuje sazby za návrh na zahájení řízení o určení výživného, včetně jeho zvýšení, jakož i o snížení nebo zrušení výživného, jehož předmětem je peněžité plnění, současné ekonomické situaci na principu poměru výše soudního poplatku k průměrné hrubé mzdě. Výše peněžitého plnění, od které se odvíjí také výše soudního poplatku, je nově navržena na téměř dvojnásobek průměrné hrubé mzdy, tak jako tomu bylo v roce 2001. Do částky 50 000 Kč včetně se vybírá poplatek ve výši 500 Kč. Navrhovaná úprava soudního poplatku se pohybuje na úrovni 2,123% průměrné hrubé mzdy v roce 2008, což odpovídá 2,027 % průměrné hrubé mzdy v roce 2001. Procentní sazba soudního poplatku v případě, že plnění přesahuje částku 50 000 Kč, byla zachována na úrovni 1 %, nejvýše však 15 000 Kč.

K položce 6:

Ustanovení § 67 a násl. občanského soudního řádu stanoví, že pokud to připouští povaha věci, lze navrhnout aby věcně příslušný soud provedl pokus o smír (smírčí řízení) a došlo-li k jeho uzavření, aby taky rozhodl o jeho schválení. Poplatek za návrh, který může podat kterýkoli z účastníků budoucího sporu, se nevybírá. Smírčí řízení patří mezi tzv. předběžná řízení, proto bývá tento smír označován jako smír prétorský. Položka 6 nově stanoví poplatek za smír uzavřený ve smírčím řízení, pokud je předmětem peněžité plnění do částky 25 000 Kč 500 Kč, nad tuto částku 2 % nejvýše však 30 000 Kč, v ostatních případech soudní poplatek činí 1 500 Kč. V případě peněžitého plnění se částka, na které závisí výše soudního poplatku přibližuje průměrné hrubé mzdě v roce 2008. Minimální výše soudního poplatku (500 Kč) odpovídá úrovni soudního poplatku ve vztahu k průměrné hrubé mzdě v roce 2001. V roce 2001 činil soudní poplatek 2,027 % průměrné hrubé mzdy, v roce 2008 2,123 %. Procentní sazba je zachována na 2%. V ostatních případech se soudní poplatek zvyšuje na 1 500 Kč. Ve vztahu k průměrné hrubé mzdě v roce 2008 činí poplatek 6,369 %, přičemž jde o mírné snížení v porovnání s rokem 2001, kdy tento poplatek činil 6,759 % průměrné hrubé mzdy. Poznámka k Položce 6 se stává součástí položky.

K položce 7:

Za návrh na uznání cizích rozhodnutí v manželských věcech a ve věcech určení (zjištění nebo popření) rodičovství se soudní poplatek valorizuje ve vztahu k roku 2001 na částku 1 500 Kč. Poměr výše soudního poplatku k průměrné hrubé mzdě v roce 2001 a nově navržená výše soudního poplatku k průměrné hrubé mzdě v roce 2008, se pohybuje na úrovni 6, 4 %, přičemž nová úprava přináší mírné snížení o 0,4 %.

K položce 8:

Nové znění položky 8 sazebníku poplatků reaguje na potřeby soudní praxe, když současné znění nereflektuje diferenciace jednotlivých řízení ve věcech obchodního rejstříku v závislosti na formě podnikání. Nově se navrhuje vybírat soudní poplatek za řízení ve věcech obchodního rejstříku u akciových společností, a to výši 11 000 Kč za první zápis akciové společnosti do obchodního rejstříku.Za první zápis podnikatele do obchodního rejstříku, s výjimkou akciové společnosti, se navrhuje vyměřovat poplatek ve výši 6 000 Kč, čím dochází k navýšení soudního poplatku o 1 000 Kč oproti současnému stavu. Ve vztahu k průměrné hrubé mzdě z roku 2008 navrhovaný soudní poplatek činí 25,486 %. Jde o reálné snížení soudního poplatku ve vztahu k průměrné hrubé mzdě v roce 2001 (33,79 %).

Za výmaz podnikatele z obchodního rejstříku návrh počítá s částkou 3 000 Kč a ponechává tak výši soudního poplatku na úrovni, která je stanovena dnes.

Za změnu nebo doplnění zápisu u podnikatele se soudní poplatek zvyšuje na hodnotu 2 000 Kč, přičemž jde o mírné zvýšení soudního poplatku ve vztahu k průměrné hrubé mzdě v roce 2008 (8,495 %) oproti úrovni z roku 2001 (6,759 %).

Poznámky k této položce podle platného právního stavu se nově stávají součástí položky 8.

K položce 10:

Poznámky k této položce podle platného právního stavu se nově stávají součástí položky 10.

K položkám 11 a 12:

Položka 11 návrhu stanoví sazby poplatku v řízení o úschovách podle povahy předmětu úschovy. Položka 12 návrhu stanoví sazbu poplatku za řízení o umoření listiny nebo listin. Obě položky se zvyšují na principu valorizace ve vztahu k průměrné hrubé mzdě.

Položka 11 stanoví, pokud jsou předmětem úschovy peníze do 25 000 Kč, soudní poplatek činí 250 Kč. Procentní sazba soudního poplatku, pokud jsou předmětem úschovy peníze nad 25 000 Kč, se nemění a zůstává zachována na 1 %. Částka peněz, která je předmětem úschovy a od které se odvíjí i soudní poplatek, se zvyšuje na úroveň blízkou průměrné hrubé mzdě v roce 2008 v souladu s principem použitým v této novele. Minimální výše poplatku (250 Kč) se ve vztahu k průměrné hrubé mzdě mírně snižuje na hladinu 1,061 % v roce 2008, z 1,351% v roce 2001.

Za návrh na zahájení řízení o umoření listiny nebo listin se nově vyměřuje ve výši 500 Kč, což odpovídá hladině soudního poplatku v roce 2001 ve vztahu k průměrné hrubé mzdě (2,365 % v roce 2001; 2,123 % v roce 2008). Poznámky k těmto položkám se stávají jejich součástí.

K položkám 13, 14 a 15:

Žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost představují mimořádné opravné prostředky, které jsou určeny ke zhojení nedostatků skutkových zjištění (obnova řízení) nebo k odstranění rozhodnutí, které bylo vydáno v řízení, které trpí vadami, nedostatkem procesních podmínek nebo jinými závažnými vadami (žaloba pro zmatečnost). Institut mimořádných opravných prostředků však v praxi státe častěji postrádá svou mimořádnou funkci a je využíván jako institut řádného opravného prostředku. Nově navržená sazba soudního poplatku ve výši 5 000 Kč u Položek 13 a 14 plně odráží specifickou a mimořádnou povahu těchto institutů. Cílem této úpravy je regulovat jejich využívání v zřejmě neodůvodněných situacích, které pouze zatěžují justici.

Kasační stížnost je mimořádným opravním prostředkem používaným ve správním soudnictví. Lze jí napadnout pravomocná rozhodnutí krajských soudů, a to z poměrně širokého výčtu kasačních důvodů. Kromě vad řízení a chybného právního posouzení lze namítat i nesprávné hodnocení důkazů soudem I. stupně, nové důkazy však navrhovat není možné. Jako v případě mimořádných opravních prostředků v občanském soudním řízení i v případě kasační stížnosti, nová úprava sazby soudního poplatku reflektuje mimořádnost a specifickost tohoto institutu a stanový soudní poplatek na úrovni 5 000 Kč.

K položce 14a:

Nové znění položky 14a ponechává výši soudního poplatku za žalobu podanou ve věci, o níž dříve rozhodl jiný orgán než soud, je-li předmětem peněžité plnění, na současné úrovni. Změnou prošla pouze výše částky, od které se odvíjí výše soudního poplatku. Ta je stanovena na úroveň přibližující se průměrné hrubé mzdě v roce 2008. V ostatních případech, tj. i v případě peněžitého plnění nad částku 25 000 Kč, se poplatek zvyšuje ze současných 2000 Kč na 3500 Kč. Toto navýšení v konečném důsledku znamená reálné snížení soudního poplatku oproti roku 2003 o víc než 1,5 % (ve vztahu k průměrné hrubé mzdě), na druhé straně ale plně odpovídá náročnosti jednotlivých kauz.

Soudní poplatek za žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věcech správního soudnictví prochází valorizací přibližující se stavu v roce 2003, pokud jde o poměr výše soudního poplatku k průměrné hrubé mzdě.

K položce 16:

Svým členěním a výší procentní sazby poplatku odpovídá předmět poplatku dosavadní právní úpravě s tou změnou, že pevná sazba je stanovena pro všechna nepeněžitá plnění ve výši 1 500 Kč. V případě peněžitého plnění se částka, na které závisí výše soudního poplatku zvyšuje na úroveň 25 000 Kč, což přibližně odpovídá průměrné hrubé mzdě v roce 2008, jako tomu bylo v roce 2001. Nejvýše je možné soudní poplatek za návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, je-li vymáháno peněžité plnění, vybírat do částky 75 000 Kč, tj. cca trojnásobku průměrné hrubé mzdy. Minimální poplatek se dorovnává na úroveň z roku 2001, kdy představoval 2,027 % z průměrné hrubé mzdy, na úroveň 2,123 % v roce 2008. Navýšení poplatku v ostatních případech podle písmena c) sleduje stejný princip. V roce 2001 činil poplatek 6,759 %, v roce 2008 6,371 % ve vztahu k průměrné hrubé mzdě. Poznámky k položce 16 se nově stávají její součástí, s tím že dovětek v bodu 3 týkající se výjimky z osvobození od poplatku za návrh na zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. g) o.s.ř., tj. pokud po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané, je nově vypuštěn. Tato úprava je z hlediska účastníků nespravedlivá, neboť zánik nároku nemusela způsobit ani jedna ze stran a návrh na zastavení exekuce častěji podává spíše povinný, přičemž praxe eviduje tento důvod zastavení jako nejfrekventovanější a zároveň většinou oprávněný .

K položce 17:

Nová úprava soudních poplatků za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, podle předmětu odvolacího řízení koresponduje s úpravou soudních poplatků za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění podle položky 1 a nepeněžité plnění podle položky 2. Výše jednotlivých sazeb je shodná jako v případě návrhu na zahájení občanského soudního řízení podle položky 1, když peněžité plnění do částky 25 000 Kč včetně podléhá poplatkové povinnosti ve výši 1000 Kč, nad tuto částku nová právní úprava ponechává 4% sazbu. Částka, na které závisí soudní poplatek, se zvyšuje na úroveň odpovídající průměrné hrubé mzdě v roce 2008, jak je tomu nejen u Položky 1. Sazby poplatků v případě, že je předmětem řízení nepeněžité plnění, jsou shodné s Položkou 2, tj. v případě, že je předmětem odvolacího řízení nemovitost 7 000 Kč, za každý podnik nebo jeho organizační složku 20 000 Kč a v ostatních případech 3 000 Kč.

K položce 18:

Zásadnější změnou prochází soudní poplatek za dovolání, když položka 18 podrobněji kategorizuje předmět dovolacího sporu a umožňuje tak lépe odlišit náročnost jednotlivých dovolacích řízení na rozdíl od současné právní úpravy, která rozlišuje předmět dovolacího řízení na peněžité plnění pouze do částky 100 000 Kč včetně a ostatní případy.

Návrh ponechává pevnou sazbu za dovolací řízení; je-li předmětem peněžité plnění do 100 000 Kč, soudní poplatek se hradí ve výši 4 000 Kč, v ostatních případech, tj. je-li předmětem peněžité plnění nad tuto částku nebo jde o nepeněžité plnění, soudní poplatek se hradí ve výši 8 000 Kč. Stávající právní úprava zpoplatňuje dovolání částkou 1 000 Kč, je-li předmětem dovolacího řízení peněžité plnění do 100 000 Kč, v ostatních případech částkou 5 000 Kč. Tyto částky v praxi způsobují, že dovolání jako mimořádný opravní prostředek je využíván nadmíru v zjevně neodůvodněných případech, a degradují tak význam dovolání jakožto mimořádného opravného prostředku.

Je-li předmětem řízení nemovitost, podnik nebo jeho organizační složka, soudní poplatek se vybere ve výši 10 000 Kč v případě nemovitosti a 20 000 Kč v případě podniku nebo jeho organizační složky. Výše sazeb se snaží promítnout mimořádnou povahu dovolacího řízení, které probíhá pouze u Nejvyššího soudu a zamezit jeho využívání v zjevně neodůvodněných situacích, které zatěžují celou justici.

K položkám 19 až 31:

V těchto položkách jsou navrhovány poplatky za úkony a odpovídají úkonům známým i z dosavadní právní úpravy. Dochází toliko k částečnému zvýšení jednotlivých sazeb, přičemž toto zvýšení respektuje hlavní princip zvyšování soudních poplatků uplatněný v této novele (poměr výše soudního poplatku ve vztahu k průměrné hrubé mzdě). V případě Položek 20 až 23, Položky 25, Položky 27 a Položek 29 až 31 dochází dokonce k reálnému snížení výše soudních poplatků, pokud jde o jejich vztah k průměrné hrubé mzdě v roce 2001, kdy nabyla účinnosti novela č. 255/2000 Sb., a k průměrné hrubé mzdě v roce 2008 (viz tabulka). Položky 24,24b a 26 jsou ponechány beze změny.

Navýšení položky 19, tj. za návrh na přikázání věci jinému vhodnému soudu z důvodu vhodnosti, sleduje především regulační funkci. Praxe totiž zaznamenala nárůst neodůvodněných návrhů, které prodlužují celkovou dobu soudního řízení.

Položka 24a nově stanoví poplatek za poskytnutí kopie elektronických dat, které jsou součástí spisu, na trvalém nosiči dat, a to za každý takový nosič ve výši 50 Kč. Na rozdíl od současné právní úpravy, která zpoplatňuje každých 10 Mb poskytnutých dat a taky samotný nosič, nová právní úprava se snaží zjednodušit poskytování elektronických dat sjednocením poplatku za poskytnutá elektronická data a samotný nosič. Poznámky k jednotlivým položkám sazebníku se nově stávají jejich součástí.

Poměr výše soudního poplatku ve vztahu k průměrné hrubé mzdě (PHM)

Položka

Rok 2008 (návrh)

Rok 2001 (účinnost novely 255/2000 Sb.)

Položka 19

500 Kč (2,123 % PHM)

300 Kč (2,027 % PHM)

Položka 20

300 Kč (1,274 % PHM)

200 Kč (1,351 % PHM)

Položka 21

1 500 Kč (6,371 % PHM)

1 000 Kč (6,759 % PHM)

Položka 22

1500 Kč (6,371 % PHM)

1000 Kč (6,759 % PHM)

Položka 23

150 Kč (0,637 % PHM)

100 Kč ( 0,675 % PHM)

Položka 24

Beze změny

Položka 24a

Za poskytnutí kopie elektor. dat, které jsou součástí spisu, na trvalém nosič dat, za každý nosič 50 Kč

Za každých 10Mb Kč 10

Za poskytnutí trvalého nosiče dat Kč 10

Položka 24b

Beze změny

Položka 25

Za ověření listiny

a) v českém nebo slovenském jazyce

30 Kč (0,127 % PHM)

b) v cizím jazyce

70 Kč (0,297 % PHM)

Za ověření listiny

a) v českém nebo slovenském jazyce

20 Kč (0,135 % PHM)

b) v cizím jazyce

50 Kč (0,337 % PHM)

Položka 26

Beze změny

Položka 27

300 Kč (1,274 % PHM)

200 Kč (1,351 % PHM)

Položka 28

a) Za jmenování soudním znalcem nebo tlumočníkem včetně zapsání do seznamu soudních znalců a tlumočníků

500 Kč (2,123 % PHM)

b) Za rozšíření jmenování o každý další obor nebo jazyk 200 Kč (0,849 % PHM)

c) Za oznámení údajů ze seznamu soudních znalců a tlumočníků týkající se jednoho znalce nebo tlumočníka

100 Kč (0,424 % PHM)

a) Za jmenování soudním znalcem nebo tlumočníkem včetně zapsání do seznamu soudních znalců a tlumočníků

300 Kč (2,027 % PHM)

b) Za rozšíření jmenování o každý další obor nebo jazyk 100 Kč (0,675 % PHM)

c) Za oznámení údajů ze seznamu soudních znalců a tlumočníků týkající se jednoho znalce nebo tlumočníka

50 Kč (0,337 % PHM)

Položka 29

700 Kč (2,973 % PHM)

500 Kč (3,379 % PHM)

Položka 30

a) 1 500 Kč (6,371 % PHM)

b) 300 Kč (1,274 % PHM)

a) 1000 Kč (6,759 % PHM)

b) 200 Kč (1,351 % PHM)

Položka 31

a) 300 Kč (1,274 % PHM)

b) 300 Kč (1,274 % PHM)

a) 200 Kč (1,351 % PHM)

b) 200 Kč (1,351 % PHM)

K čl. II.

V ustanovení tohoto článku jsou navrženy postupy pro vybírání a vracení poplatků za řízení zahájená nebo navrhovaná a za návrhy na provedení úkonu před účinností nové právní úpravy.

K čl. III

Tento článek upravuje nabytí účinnosti této novely podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2009 k 1. lednu 2011.

V Praze dne ……….2009

předseda vlády

ministryně spravedlnosti

PAGE

Final - IV. �pln� zn�n.doc
IV.

Úplné znění

Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,

se mění takto:

§ 6

Základ poplatku

(1) Základem procentního poplatku je cena předmětu řízení vyjádřená peněžní částkou, není-li dále stanoveno jinak. Cena příslušenství předmětu řízení tvoří základ poplatku jen v případech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení.

(2) Je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno více peněžitých plnění, je základem procentního poplatku jejich součet. Peněžitá plnění, pro která je stanovena rozdílná sazba poplatku, jsou však samostatným základem poplatku.

(3) Jde-li o opětující se peněžité plnění, je základem procentního poplatku cena odpovídající součtu všech opětujících se plnění. Jde-li o peněžité plnění na dobu neurčitou, včetně plnění požadovaného do okamžiku zaplacení jiného peněžitého plnění, na dobu života nebo na dobu delší než 5 let, je základem poplatku pětinásobek ceny ročního plnění.

(4) Nelze-li stanovit základ poplatku podle odstavce 3, je základem poplatku částka ve výši 15 000 Kč 25 000 Kč.

(5) Pro nepeněžitá plnění, jejichž peněžní hodnotu pro účely určení základu poplatku stanoví tento zákon, platí obdobně odstavce 2 a 3.

(6) Je-li základ poplatku vyjádřen v cizí měně, vypočte se procentní poplatek ze základu poplatku přepočteného na českou měnu podle kursu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni kalendářního měsíce, v němž je poplatek splatný nebo v němž soud vydá rozhodnutí o povinnosti zaplatit poplatek. Pro přepočet měn, jejichž kurs Česká národní banka nevyhlašuje, se použije kurs USD k této měně vyhlášený ústřední nebo jí na roveň postavenou bankou státu, v němž platí přepočítávaná měna; platnost tohoto použitého kursu měn je poplatník povinen prokázat soudu dokladem získaným prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí.

(7) Základ poplatku se zaokrouhluje na celá sta korun dolů a vypočtený procentní poplatek ze základu se zaokrouhluje na celé desítky korun nahoru.

(8) Pro řízení před odvolacím soudem a řízení před dovolacím soudem platí obdobně odstavce 1 až 7; při výpočtu základu poplatku se však vychází z peněžitých plnění a nepeněžitých plnění, jejichž peněžní hodnotu pro účely určení základu procentního poplatku stanoví tento zákon, jsou-li tato plnění předmětem odvolání nebo dovolání.

§ 6a

Stanovení výše poplatku

(1) Za návrh na zahájení řízení s alternativním nebo eventuálním návrhem se stanoví výše poplatku podle návrhu, který je uváděn v pořadí jako první.

(2) Jsou-li pro řízení podle jeho předmětu stanoveny v sazebníku rozdílné sazby poplatku, poplatky podle těchto sazeb se sčítají.

(3) Rozšíří-li se po podání návrhu na zahájení řízení předmět řízení, je poplatník povinen doplatit poplatek. Obdobně to platí, rozšíří-li poplatník po podání odvolání předmět řízení před odvolacím soudem nebo rozšíří-li po podání dovolání předmět řízení před dovolacím soudem. Bylo-li zčásti zastaveno řízení před prvním jednáním, sníží současně soud poplatek o odpovídající část. Pokud byl poplatek již zaplacen, vrátí soud vzniklý přeplatek poplatníkovi ve lhůtě do 15 dnů.

(4) Poplatek za návrh na zahájení řízení se nevybírá, jestliže soud podání, kterým se zahajuje řízení, pro vady odmítne.

(6) Pro účely tohoto zákona se za nemovitost pokládají všechny nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí na jednom listu vlastnictví.

(7) Poplatek podle sazebníku tohoto zákona je vybírán nejvýše v částce 1 500 000,- Kč.

§ 10

Vrácení poplatku

(1) Soud vrátí poplatek účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Bylo-li na poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, vrátí soud přeplatek. Z účtu soudu vrátí soud obdobně i poplatek, popřípadě přeplatek na poplatku zaplaceném kolkovou známkou. Poplatek ani přeplatek na poplatku se nevrací, nepřevyšuje-li částku 50 Kč, s výjimkou uvedenou v odstavci 2.

(2) Soud vrátí poplatek z účtu soudu i tomu, kdo jej zaplatil na základě nesprávné výzvy soudu nebo na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla tato povinnost uložena.

(3) Soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Bylo-li podání, kterým se zahajuje řízení pro vady odmítnuto, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.

(4) Soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek i v případě, bylo-li řízení zastaveno po vydání platebního rozkazu pro zpětvzetí návrhu, k němuž došlo nejpozději v poslední den lhůty k podání odporu nebo námitek proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. Po podání odporu nebo námitek se poplatek vrátí, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Bylo-li řízení zastaveno jen zčásti, vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku).

(5) V řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé.

(6) Bylo-li řízení o rozvod manželství zastaveno nebo byl-li vzat návrh na zahájení řízení zpět nejpozději před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně, vrátí soud z účtu soudu zaplacený poplatek v plné výši. Byl-li návrh na zahájení řízení o rozvod manželství vzat zpět po vydání rozhodnutí soudu, které nenabylo právní moci, aniž bylo podáno odvolání, vrátí soud z účtu soudu polovinu poplatku. Bylo-li řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství zastaveno nebo byl-li vzat návrh na zahájení řízení zpět nejpozději před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně, vrátí soud z účtu soudu zaplacený poplatek v plné výši. Byl-li návrh na zahájení řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství vzat zpět po vydání rozhodnutí soudu, které nenabylo právní moci, aniž bylo podáno odvolání, vrátí soud z účtu soudu polovinu poplatku.

(7) Soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek v případě schválení smíru mezi účastníky řízení před tím, než je ve věci samé rozhodnuto. Byl-li smír schválen pouze v části předmětu řízení, soud vrátí odpovídající část poplatku.

(7) (8) Byla-li věc po zaplacení poplatku nebo po vydání rozhodnutí, kterým byla uložena povinnost zaplatit poplatek, postoupena jinému příslušnému soudu, vrací přeplatek (poplatek nebo jeho odpovídající část) z účtu soudu tento soud.

(8) (9) Poplatek ani přeplatek na poplatku nelze vrátit po uplynutí 10 let od konce kalendářního roku, v němž byl zaplacen. Lhůta neběží, je-li řízení podle zvláštního právního předpisu přerušeno.

Osvobození od poplatku

§ 11

(1) Od poplatku se osvobozují řízení ve věcech

a) opatrovnických, péče soudu o nezletilé, osvojení a povolení uzavřít manželství,

b) důchodového pojištění (zabezpečení), příplatku k důchodu, zvláštního příspěvku k důchodu, nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, sociální péče, pomoci v hmotné nouzi a státních dávek,

c) vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí,

d) vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče,

e) voleb rad zaměstnanců a zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, popřípadě rad státních zaměstnanců a zástupců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu státní služby,

f) dědických v prvním stupni řízení,

g) náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě nebo nesprávným úředním postupem,

h) způsobilosti k právním úkonům, poručenských a určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení,

ch) výkonu rozhodnutí k vymožení pohledávek ze soudních poplatků, z peněžitých trestů, pokut a nákladů řízení vymáhaných státem,

i) obchodního rejstříku, týká-li se zápis fyzické nebo právnické osoby, jejíž úpadek nebo hrozící úpadek se řeší v insolvenčním řízení, v němž již bylo vydáno rozhodnutí o úpadku,

j) v nichž se řeší dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek (insolvenční řízení), s výjimkou incidenčních sporů,

k) sporů o plnění závazků z kolektivních smluv, ze kterých nevznikají nároky jednotlivým zaměstnancům,

l) volebních,

m) rozpuštění politické strany nebo politického hnutí nebo pozastavení jejich činnosti,

n) kompetenčních žalob,

o) nařízení exekuce soudem,2a)

p) návrhů na určení lhůty k provedení procesního úkonu,2b)

r) výmazu podnikatele - fyzické osoby z obchodního rejstříku,

s) informování zaměstnanců a projednání s nimi.

(2) Od poplatku se osvobozují

a) Česká republika a státní fondy,

b) územní samosprávné celky v případech, kdy se spor týká výkonu státní správy, který je na ně přenesen,

c) navrhovatel v řízení o určení výživného včetně jeho zvýšení, nejde-li o vzájemnou vyživovací povinnost rodičů a dětí,

d) navrhovatel v řízení o náhradu škody na zdraví včetně náhrady škody na věcech vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví,

e) navrhovatel v řízení o náhradu škody z pracovního úrazu a nemoci z povolání,

f) neprovdaná matka v řízení o příspěvek na výživu a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím,

g) navrhovatel v řízení o určení rodičovství, s výjimkou navrhovatele v řízení o popření rodičovství,

h) diplomatická zastupitelství cizích států a delegovaní diplomatičtí zástupci, konzulové z povolání a další osoby, jsou-li státními příslušníky cizích států, požívající podle mezinárodního práva3) výsady a imunity, je-li zaručena vzájemnost a nejde-li o poplatné úkony prováděné v osobním zájmu nebo k osobnímu prospěchu těchto osob,

ch) cizinec v řízení o přiznání statutu uprchlíka cizinec v řízení o udělení mezinárodní ochrany, v řízení o oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany, v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu o zajištění a v řízení o propuštění cizince ze zajištění,

i) navrhovatel v řízení o vydání věci nebo uplatnění nároku podle zvláštních předpisů,4) je-li v těchto předpisech zakotven nárok na osvobození,

j) navrhovatel, který uplatňuje nároky podle zákona o mimosoudních rehabilitacích,4a)

k) navrhovatel v řízení o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti,

l) navrhovatel zápisu nadace nebo nadačního fondu do nadačního rejstříku a nadace nebo nadační fond ve věcech nadačního rejstříku,

m) navrhovatel zápisu obecně prospěšné společnosti do rejstříku obecně prospěšných společností a obecně prospěšné společnosti ve věcech rejstříku obecně prospěšných společností,

n) navrhovatel zápisu společenství vlastníků jednotek do rejstříku společenství vlastníků jednotek a společenství vlastníků jednotek3a) ve věcech rejstříku společenství vlastníků jednotek,

o) navrhovatel v řízení o poddlužnické žalobě,

p) cizí státy včetně jejich orgánů, je-li zaručena vzájemnost,

r) insolvenční správce nebo dlužník s dispozičními oprávněními v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku.,

s) navrhovatel v řízení podle § 76b občanského soudního řádu.

(3) Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje, s výjimkou dědického řízení, i na řízení

a) o návrhu na nařízení předběžného opatření,

b) před odvolacím soudem,

c) o povolení obnovy,

d) o žalobě pro zmatečnost,

e) před dovolacím soudem,

f) o kasační stížnosti,

g) o výkon rozhodnutí,

h) exekuční.

(4) Od poplatku se osvobozují také řízení před odvolacím soudem a řízení před dovolacím soudem, jde-li o řízení o výkon rozhodnutí a o exekuční řízení2a).

(5) Osvobození podle odstavce 1 písm. i) a osvobození podle odstavce 2 se vztahuje i na poplatky za úkony. Od poplatku se dále osvobozuje sepsání návrhu ve věci péče soudu o nezletilé, návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí o výživném pro nezletilé děti a pomoc soudu před nařízením výkonu rozhodnutí, jde-li o vymáhání výživného pro nezletilé děti.

2a) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

2b) § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 192/2003 Sb.

3) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích. Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konsulárních stycích.

3a) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.

4) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

4a) Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů.

Příloha k zákonu č. 549/1991 Sb.

SAZEBNÍK POPLATKŮ

Poznámky k celému sazebníku

1. Poplatek za návrh na zahájení řízení se nevybírá, jestliže soud podání, kterým se zahajuje řízení, pro vady odmítne.

2. Došlo-li ke zrušení rozhodnutí o věci samé v důsledku návrhu na zrušení usnesení o schválení smíru, odvolání, dovolání, žaloby pro zmatečnost, žaloby na obnovu řízení, kasační stížnosti nebo rozhodnutím Ústavního soudu, neplatí poplatek za řízení poplatník, který ve věci již jednou poplatek zaplatil.

3. Pro účely tohoto zákona se za nemovitost pokládají všechny nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí na jednom listu vlastnictví. Podnikem nebo jeho organizační složkou se rozumí podnik nebo jeho organizační složka ve smyslu § 5 a 7 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

4. Poplatek podle tohoto sazebníku je vybírán nejvýše v částce 1 000 000,- Kč.

Poplatky za řízení

Položka 1

Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění

a) do částky 15 000 Kč včetně

Kč 600,-

b) v částce vyšší než 15 000 Kč

4 % z této částky

Položka 1a

Za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění

a) do částky 15 000 Kč včetně

Kč 300,-

b) v částce vyšší než 15 000 Kč

2 % z této částky

Položka 2

Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem není peněžité plnění

a) za každou nemovitost

Kč 3 000,-

b) za každý podnik nebo za každou jeho organizační složku
Kč 10 000,-

c) v ostatních případech, není-li dále stanoveno jinak

Kč 1 000,-

Poznámky k položkám 1 a 2:

1. Ze vzájemného návrhu žalovaného se platí poplatek tak, jako by byl tento návrh podáván samostatně. Uplatnil-li žalovaný proti navrhovateli svou peněžitou pohledávku k započtení, platí se poplatek z částky, o kterou pohledávka žalovaného přesahuje peněžité plnění uplatněné navrhovatelem.

2. Je-li předmětem řízení plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích, vybere se poplatek podle položky 1. Ve sporu o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy to platí obdobně.

3. Za návrh na zahájení řízení o určení vlastnictví k nemovitosti, o prodeji zástavy, jde-li o nemovitost nebo o vyloučení nemovitosti, se vybere poplatek podle položky 2 písmene a). Z návrhu na zahájení řízení o určení vlastnictví k podniku nebo k jeho organizační složce, o prodeji zástavy, jde-li o podnik nebo jeho organizační složku, nebo z návrhu o vyloučení podniku nebo jeho organizační složky se vybere poplatek podle položky 2 písmene b). Z návrhu na zahájení řízení o určení vlastnictví k jiným věcem, o prodeji zástavy, jde-li o jiné věci nebo o vyloučení jiných věcí, se vybere poplatek podle položky 2 písmene c).

4. Z návrhu na zahájení řízení o určení vlastnictví k jiným věcem se vybere poplatek podle položky 2 písm. c), a to pouze jednou, bez zřetele k tomu, kolika věcí se požadované určení týká. Pro návrh na zahájení řízení o prodeji zástavy, jde-li o jiné věci nebo o vyloučení jiných věcí, to platí obdobně.

5. Je-li předmětem řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle položky 1, a to podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota.

6. Poplatek z návrhu na určení neplatnosti smlouvy a za řízení zahájené bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o zrušení právnické osoby, likvidaci právnické osoby nebo o jmenování likvidátora právnické osoby, se vybere poplatek podle položky 2 písmene c).

7. Za návrh na zahájení řízení o rozvod manželství nebo za návrh na zahájení řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství anebo za návrh na zahájení řízení na ochranu osobnosti bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy se vybere poplatek podle položky 2 písmene c). Za návrh na zahájení řízení na ochranu osobnosti s návrhem na náhradu nemajetkové újmy se vybere poplatek podle položky 1.

Položka 3

Za návrh na vydání předběžného opatření

Kč 500,-

Položka 4

Za návrh na zahájení řízení o vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů) nebo o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

Kč 1 000,-

Poznámka:

Sazba poplatku podle této položky se zvyšuje o Kč 3 000 za každou nemovitost a o Kč 10 000 za každý podnik nebo jeho organizační složku, která je předmětem vypořádání.

Položka 5

Za návrh na zahájení řízení o určení výživného, včetně jeho zvýšení, jakož i o snížení nebo zrušení výživného, jehož předmětem je peněžité plnění

a) do částky 30 000 Kč včetně

Kč 300,-

b) v částce vyšší než 30 000 Kč 1 % z této částky nejvýše

Kč 10 000,-

Položka 6

Za schválený smír uzavřený ve smírčím řízení

a) je-li předmětem smíru peněžité plnění do částky 15 000 Kč včetně
Kč 300,-

b) je-li předmětem smíru peněžité plnění vyšší než 15 000 Kč

2 % z této částky nejvýše Kč 20 000,-

c) v ostatních případech

Kč 1 000,-

Poznámka:

Za návrh na smírčí řízení se poplatek nevybírá.

Položka 7

Za návrh na uznání cizích rozhodnutí v manželských věcech a ve věcech určení (zjištění nebo popření) rodičovství

Kč 1 000,-

Položka 8

Za návrh na zahájení řízení ve věcech obchodního rejstříku

a) za první zápis podnikatele do obchodního rejstříku

Kč 5 000,-

b) za výmaz podnikatele

Kč 3 000,-

c) za změny nebo doplnění zápisu u podnikatele

Kč 1 000,-

Poznámky:

1. Poplatek podle písmene c) této položky se vybere za návrh pouze jednou bez ohledu na počet měněných nebo doplňovaných skutečností uvedených v návrhu. Změnou se rozumí i návrh na výmaz skutečnosti a zápis nové skutečnosti týkající se podnikatele nebo pouze návrh na výmaz skutečnosti, není-li nahrazována jinou skutečností, nebo pouze návrh na zápis doplňované skutečnosti, nenahrazuje-li jinou skutečnost.

2. Podle této položky se platí poplatek také za řízení ve věcech obchodního rejstříku zahájené bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o provedení zápisu.

3. Poplatek podle této položky se nevybere za řízení ve věcech obchodního rejstříku zahájené na návrh příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem.

Položka 9

zrušena

Položka 10

Za návrh na zahájení řízení v incidenčních sporech

Kč 1 000,-

Poznámky:

1. Poplatek podle této položky se vybere za návrh pouze jednou.

2. Podle této položky se vybere poplatek také za návrh o vyloučení věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty v incidenčních sporech.

Položka 11

Za návrh na zahájení řízení o úschově za účelem splnění závazku, podle předmětu úschovy

a) peníze do 20 000 Kč včetně

Kč 200,-

b) peníze v částce vyšší než 20 000 Kč

1 % z této částky

c) za každou movitou věc

Kč 500,-

d) za každý cenný papír

Kč 100,-

Poznámka:

Je-li předmětem úschovy směnka nebo šek anebo jiný cenný papír s uvedenou jmenovitou hodnotou, vybere se poplatek podle písmene a) nebo písmene b) této položky ze základu, kterým je peněžitá částka uvedená ve směnce nebo šeku anebo uvedená jmenovitá hodnota jiného cenného papíru.

Položka 12

Za návrh na zahájení řízení o umoření listiny nebo listin

Kč 350,-

Poznámka:

Podle poznámky pod bodem 4 k položkám 1 a 2 se nepostupuje.

Položka 13

Za žalobu na obnovu řízení

Kč 1 000,-

Položka 14

Za žalobu pro zmatečnost

Kč 1 000,-

Položka 14a

1. Za žalobu podanou ve věci, o níž dříve rozhodl jiný orgán než soud, je-li předmětem

a) peněžité plnění do částky 20 000 Kč včetně

Kč 1 000,-

b) v ostatních případech

Kč 2 500,-

2. Za žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věcech správního soudnictví

a) proti rozhodnutí správního orgánu

Kč 2 000,-

b) na určení, že návrh na registraci stanov (změny stanov) politické strany nebo politického hnutí nemá nedostatky

Kč 5 000,-

c) na znovuobnovení politické strany nebo politického hnutí

Kč 10 000,-

d) v ostatních případech

Kč 1 000,-

Položka 15

Za kasační stížnost

Kč 3 000,-

Položka 16

Za návrh na nařízení výkonu rozhodnutí

a) je-li vymáháno peněžité plnění do částky 15 000 Kč včetně

Kč 300,-

b) je-li vymáháno peněžité plnění v částce vyšší než 15 000 Kč

2 % z této částky nejvýše Kč 50 000,-

c) v ostatních případech

Kč 1 000,-

Poznámky:

1. Za návrhy na druhé a další nařízení výkonu rozhodnutí na základě téhož vykonatelného rozhodnutí proti témuž účastníku se zaplatí polovina příslušných poplatků, ne však méně než 300 Kč.

2. Za návrh na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce nebo na odklad výkonu rozhodnutí nebo exekuce se poplatek nevybere; jde-li o návrh na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce proto, že po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané ve smyslu § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř., poplatek se vybere podle písmene c) této položky.

3. Za námitky proti příkazu soudního exekutora k úhradě nákladů exekuce se poplatek nevybere.

Položka 17

Za odvolání proti rozhodnutí soudu ve věci samé, podle předmětu odvolacího řízení

a) peněžité plnění do částky 15 000 Kč včetně

Kč 600,-

b) peněžité plnění v částce vyšší než 15 000 Kč

4 % z této částky

c) za každou nemovitost

Kč 3 000,-

d) za každý podnik nebo za každou jeho organizační složku

Kč 10 000,-

e) v ostatních případech

Kč 1 000,-

Poznámky:

1. Poplatek za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodováno jen o základu předmětu řízení, se neplatí.

2. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení výživného včetně jeho zvýšení a o snížení nebo zrušení výživného se vybere poplatek podle položky 5.

3. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích, se vybere poplatek podle písmene a) nebo písmene b) této položky. Obdobně se postupuje ve sporu o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy.

4. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k nemovitosti, o prodeji zástavy, jde-li o nemovitost nebo o vyloučení nemovitosti, se vybere poplatek podle písmene c) této položky. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k podniku nebo k jeho organizační složce, o prodeji zástavy, jde-li o podnik nebo jeho organizační složku nebo o vyloučení podniku nebo jeho organizační složky, se vybere poplatek podle písmene d) této položky. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k jiným věcem, o prodeji zástavy, jde-li o jiné věci nebo o vyloučení jiných věcí, se vybere poplatek podle písmene e) této položky.

5. Je-li předmětem odvolacího řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle položky 1 podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota.

6. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně v dědické věci, o vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů), o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, v incidenčním sporu, o obnově řízení, o žalobě pro zmatečnost a o žalobě proti rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo opravném prostředku proti rozhodnutí orgánu veřejné správy se vybere poplatek podle písmene e) této položky.

7. Je-li odvolání podáno proti jednomu rozhodnutí soudu prvního stupně, vybere se poplatek podle písmene e) této položky pouze jednou.

8. Poplatek se nevybere za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně jen procesní povahy, zejména proti rozhodnutí o zastavení řízení, odmítnutí podání, kterým se zahajuje řízení, odmítnutí odporu či námitek, odmítnutí odvolání nebo proti rozhodnutí soudu o nákladech řízení.

Položka 18

Za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, podle předmětu dovolacího řízení

a) peněžité plnění do částky 100 000 Kč včetně

Kč 1 000,-

b) v ostatních případech

Kč 5 000,-

Poznámky:

1. Poplatek za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo rozhodováno jen o základu předmětu řízení, se neplatí.

2. Za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu o plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích a které nepřevyšuje částku 100 000 Kč, se vybere poplatek podle písmene a) této položky. Obdobně se postupuje ve sporu o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy. Ve sporu o určení vlastnictví, o prodeji zástavy nebo o vyloučení věci se vybere poplatek podle písmene b) této položky.

3. Je-li předmětem dovolacího řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle této položky podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota.

4. Podle písmene b) této položky se vybere poplatek za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu v dědické věci, o vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů), o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, o obnově řízení, o žalobě pro zmatečnost, o žalobě proti rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo o opravném prostředku proti rozhodnutí orgánu veřejné správy.

5. Je-li dovolání podáno proti jednomu rozhodnutí odvolacího soudu, vybere se poplatek podle písmene b) této položky pouze jednou.

6. Poplatek se nevybere za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu jen procesní povahy, zejména proti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o odvolání proti některému z rozhodnutí soudu prvního stupně vyjmenovaných v poznámce k položce 17 bodu 7, proti rozhodnutí o zastavení řízení, zastavení odvolacího řízení, odmítnutí odvolání nebo proti rozhodnutí o nákladech řízení.

Poplatky za úkony

Položka 19

Za návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti

Kč 300,-

Položka 20

Za pomoc soudu před nařízením výkonu rozhodnutí

Kč 200,-

Položka 21

Za dožádání rozhodců v rozhodčím řízení o provedení úkonu soudem
Kč 1 000,-

Položka 22

Za sepsání podání do protokolu, jestliže to umožňuje občanský soudní řád nebo soudní řád správní

Kč 1 000,-

Položka 23

Za vystavení úředního vysvědčení o skutečnostech známých ze soudních spisů

Kč 100,-

Poznámka:

Spisy vedenými soudem se rozumí i spisy bývalých státních notářství, státních arbitráží, vojenských soudů, Nejvyššího soudu ČSFR, bývalého Nejvyššího soudu, popřípadě dalších orgánů, jejichž spisy jsou uloženy u soudů České republiky.

Položka 24

Za vyhotovení stejnopisu, opisu, kopie nebo fotokopie listin, protokolů, příloh, záznamů, rejstříků, evidencí, knih a jiných částí spisů vedených soudem včetně pořízených výpisů z nich

a) v jazyce českém nebo slovenském

- bez ověření za každou i započatou stránku

Kč 50,-

- s ověřením za každou i započatou stránku

Kč 70,-

b) v cizím jazyce

- bez ověření za každou i započatou stránku

Kč 60,-

- s ověřením za každou i započatou stránku

Kč 100,-

Poznámky:

1. Poplatku nepodléhá stejnopis (fotokopie) protokolu o jednání soudu vyhotovený bez záhlaví a bez ověření.

2. Za kopie pořízené na kopírovacích strojích nebo prostřednictvím počítače bez ověření se vybere poplatek ve výši Kč 15,- za každou i započatou stránku a s ověřením se vybere poplatek 35,- Kč za každou i započatou stránku.

3. Poplatek podle této položky se vybere i za vyhotovení stejnopisů podání a jeho příloh soudem, byl-li k jejich předložení poplatník marně soudem vyzván.

4. Spisy vedenými soudem se rozumí i spisy bývalých státních notářství, státních arbitráží, vojenských soudů, Nejvyššího soudu ČSFR, bývalého Nejvyššího soudu, popřípadě dalších orgánů, jejichž spisy jsou uloženy u soudů České republiky.

5. Na vyhotoveních podle této položky se vyznačí účel, k němuž budou použita, je-li poplatník od poplatku za úkon osvobozen podle § 11 odst. 2.

Položka 24a

Za poskytování kopie elektronických dat, které jsou součástí spisu, za každých započatých 10 MB dat

Kč 10,-

Za poskytnutí trvalého nosiče dat

Kč 10,-

Poznámka:

Poplatku nepodléhá kopie zvukového nebo zvukově obrazového záznamu poskytovaná prostřednictvím veřejné datové sítě.

Položka 24b

Za každou i započatou stránku přepisu zvukového nebo zvukově obrazového záznamu ve formě protokolu

a) v jazyce českém nebo slovenském

- bez ověření za každou i započatou stránku

Kč 100,-

- s ověřením za každou i započatou stránku

Kč 120,-

b) v cizím jazyce

- bez ověření za každou i započatou stránku

Kč 150,-

- s ověřením za každou i započatou stránku

Kč 170,-

Poznámka:

1. Poplatku nepodléhá přepis zvukového nebo zvukově obrazového záznamu ve formě protokolu, je-li pořizován pro hluchého či hluchoněmého účastníka.

2. Poplatku nepodléhá přepis zvukového nebo zvukově obrazového záznamu ve formě protokolu, pokud se tento předpis pořídil ve věcech, u kterých to stanoví zákon, a ve věcech, u kterých tak určil soud.

Položka 25

Za ověření listiny

a) v českém nebo slovenském jazyce

Kč 20,-

b) v cizím jazyce

Kč 50,-

Poznámky:

1. Poplatek se vybere za každou i započatou stránku, kterou soud ověřuje.

2. Listinou v cizím jazyce je listina, na níž je alespoň část textu v cizím jazyce.

3. Za ověření listiny v cizím jazyce, který je pro osoby s povoleným trvalým pobytem na území České republiky mateřským jazykem, se vybere poplatek ve výši stanovené pro český nebo slovenský jazyk.

Položka 26

Za ověření podpisu na listině nebo jejím stejnopisu za každý podpis
Kč 30,-

Položka 27

Za zaslání soudních spisů k jinému soudu, aby do nich žadatel nahlédl
Kč 200,-

Poznámka:

Poplatek podle této položky se vybere, i když je žadatel poplatníkem za řízení.

Položka 28

a) Za jmenování soudním znalcem nebo tlumočníkem včetně zapsání do seznamu soudních znalců a tlumočníků

Kč 300,-

b) Za rozšíření jmenování o každý další obor nebo jazyk

Kč 100,-

c) Za oznámení údajů ze seznamu soudních znalců a tlumočníků týkající se jednoho znalce nebo tlumočníka

Kč 50,-

Položka 29

Za sepsání movitých věcí soudním vykonavatelem

Kč 500,-

Poznámka:

Poplatek podle této položky se vybere, jde-li o sepsání movitých věcí k zajištění nájemného podle § 672 občanského zákoníku. Za sepsání movitých věcí při provedení výkonu rozhodnutí se poplatek nevybírá.

Položka 30

a) Za úhrn úkonů potřebných k protestaci směnky nebo jiného rubopisem převoditelného cenného papíru, za každý protestovaný papír

Kč 1 000,-

b) Za vyhotovení opisu nebo výpisu z protestní listiny nebo z knihy protestů

Kč 200,-

Položka 31

a) Za žádost o povolení posečkání poplatku nebo o povolení zaplacení poplatku ve splátkách

Kč 200,-

b) Za žádost o prominutí nedoplatku na poplatku

Kč 200,-

Příloha k zákonu č. 549/1991 Sb.

SAZEBNÍK POPLATKŮ

Poplatky za řízení

Položka 1

1. Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění

a) do částky 25 000 Kč včetně

Kč 1 000,-

b) v částce vyšší než 25 000 Kč

4 % z této částky

Položka 2

1. Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem není peněžité plnění

a) za každou nemovitost

Kč 7 000,-

b) za každý podnik nebo za každou jeho organizační složku

Kč 20 000,-

c) v ostatních případech, není-li dále stanoveno jinak

Kč 3 000,-

2. Ze vzájemného návrhu žalovaného se platí poplatek tak, jako by byl tento návrh podáván samostatně.

Položka 3

Za návrh na vydání předběžného opatření

Kč 1 000,-

Položka 4

1. Za návrh na zahájení řízení o vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů) nebo o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

Kč 3 000,-

2. Sazba poplatku podle této položky se zvyšuje o Kč 7 000 za každou nemovitost a o Kč 20 000 za každý podnik nebo jeho organizační složku, která je předmětem vypořádání.

Položka 5

Za návrh na zahájení řízení o určení výživného, včetně jeho zvýšení, jakož i o snížení nebo zrušení výživného, jehož předmětem je peněžité plnění

a) do částky 50 000 Kč včetně

Kč 500,-

b) v částce vyšší než 50 000 Kč
1 % z této částky nejvýše Kč 15 000,-

Položka 6

1. Za schválený smír uzavřený ve smírčím řízení

a) je-li předmětem smíru peněžité plnění do částky 25 000 Kč včetně
Kč 500,-

b) je-li předmětem smíru peněžité plnění vyšší než 25 000 Kč
2 % z této částky nejvýše Kč 30 000,-

c) v ostatních případech

Kč 1 500,-

2. Za návrh na smírčí řízení se poplatek nevybírá.

Položka 7

Za návrh na uznání cizích rozhodnutí v manželských věcech a ve věcech určení (zjištění nebo popření) rodičovství

Kč 1 500,-

Položka 8

1. Za návrh na zahájení řízení ve věcech obchodního rejstříku

a) za první zápis akciové společnosti do obchodního rejstříku

Kč 11 000,-

b) za první zápis podnikatele do obchodního rejstříku,

s výjimkou akciové společnosti

Kč 6 000,-

c) za výmaz podnikatele

Kč 3 000,-

d) za změny nebo doplnění zápisu u podnikatele

Kč 2 000,-

3. Podle této položky se platí poplatek také za řízení ve věcech obchodního rejstříku zahájené bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o provedení zápisu.

4. Poplatek podle této položky se nevybere za řízení ve věcech obchodního rejstříku zahájené na návrh příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem.

Položka 9

zrušena

Položka 10

1. Za návrh na zahájení řízení v incidenčních sporech

Kč 1 000,-

2. Poplatek podle této položky se vybere za návrh pouze jednou.

3. Podle této položky se vybere poplatek také za návrh o vyloučení věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty v incidenčních sporech.

Položka 11

1. Za návrh na zahájení řízení o úschově za účelem splnění závazku, podle předmětu úschovy

a) peníze do 25 000 Kč včetně

Kč 250,-

b) peníze v částce vyšší než 25 000 Kč

1 % z této částky

c) za každou movitou věc

Kč 750,-

d) za každý cenný papír

Kč 150,-

Položka 12

1. Za návrh na zahájení řízení o umoření listiny nebo listin

Kč 500,-

2. Podle bodu 4 položky 2 se nepostupuje.

Položka 13

Za žalobu na obnovu řízení

Kč 5 000,-

Položka 14

Za žalobu pro zmatečnost

Kč 5 000,-

Položka 14a

1. Za žalobu podanou ve věci, o níž dříve rozhodl jiný orgán než soud, je-li předmětem

a) peněžité plnění do částky 25 000 Kč včetně

Kč 1 000,-

b) v ostatních případech

Kč 3 500,-

2. Za žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věcech správního soudnictví

a) proti rozhodnutí správního orgánu

Kč 3 000,-

b) na určení, že návrh na registraci stanov (změny stanov) politické strany nebo politického hnutí nemá nedostatky

Kč 7 500,-

c) na znovuobnovení politické strany nebo politického hnutí

Kč 15 000,-

d) v ostatních případech

Kč 2 000,-

Položka 15

Za kasační stížnost

Kč 5 000,-

Položka 16

1. Za návrh na nařízení výkonu rozhodnutí

a) je-li vymáháno peněžité plnění do částky 25 000 Kč včetně

Kč 500,-

b) je-li vymáháno peněžité plnění v částce vyšší než 25 000 Kč
2 % z této částky nejvýše Kč 75 000,-

c) v ostatních případech

Kč 1 500,-

3. Za návrh na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce nebo na odklad výkonu rozhodnutí nebo exekuce se poplatek nevybere.

4. Za námitky proti příkazu soudního exekutora k úhradě nákladů exekuce se poplatek nevybere.

Položka 17

1. Za odvolání proti rozhodnutí soudu ve věci samé, podle předmětu odvolacího řízení

a) peněžité plnění do částky 25 000 Kč včetně

Kč 1 000,-

b) peněžité plnění v částce vyšší než 25 000 Kč

4 % z této částky

c) za každou nemovitost

Kč 7 000,-

d) za každý podnik nebo za každou jeho organizační složku

Kč 20 000,-

e) v ostatních případech

Kč 3 000,-

2. Poplatek za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodováno jen o základu předmětu řízení, se neplatí.

3. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení výživného včetně jeho zvýšení a o snížení nebo zrušení výživného se vybere poplatek podle položky 5.

8. Je-li odvolání podáno proti jednomu rozhodnutí soudu prvního stupně, vybere se poplatek podle bodu 1 písmene e) této položky pouze jednou.

Položka 18

1. Za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, podle předmětu dovolacího řízení

a) peněžité plnění do částky 100 000 Kč včetně

Kč 4 000,-

b) za každou nemovitost

Kč 10 000,-

c) za každý podnik nebo za každou jeho organizační složku

Kč 20 000,-

d) v ostatních případech

Kč 8 000,-

2. Poplatek za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo rozhodováno jen o základu předmětu řízení, se neplatí.

6. Je-li dovolání podáno proti jednomu rozhodnutí odvolacího soudu, vybere se poplatek podle bodu 1 písmene d) této položky pouze jednou.

Poplatky za úkony

Položka 19

Za návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti

Kč 500,-

Položka 20

Za pomoc soudu před nařízením výkonu rozhodnutí

Kč 300,-

Položka 21

Za dožádání rozhodců v rozhodčím řízení o provedení úkonu soudem

Kč 1 500,-

Položka 22

Za sepsání podání do protokolu, jestliže to umožňuje občanský soudní řád nebo soudní řád správní

Kč 1 500,-

Položka 23

1. Za vystavení úředního vysvědčení o skutečnostech známých ze soudních spisů

Kč 150,-

Položka 24

a) v jazyce českém nebo slovenském

- bez ověření za každou i započatou stránku

Kč 50,-

- s ověřením za každou i započatou stránku

Kč 70,-

b) v cizím jazyce

- bez ověření za každou i započatou stránku

Kč 60,-

- s ověřením za každou i započatou stránku

Kč 100,-

2. Poplatku nepodléhá stejnopis (fotokopie) protokolu o jednání soudu vyhotovený bez záhlaví a bez ověření.

4. Poplatek podle této položky se vybere i za vyhotovení stejnopisů podání a jeho příloh soudem, byl-li k jejich předložení poplatník marně soudem vyzván.

6. Na vyhotoveních podle této položky se vyznačí účel, k němuž budou použita, je-li poplatník od poplatku za úkon osvobozen podle § 11 odst. 2.

Položka 24a

1. Za poskytnutí kopie elektronických dat, které jsou součástí spisu, na trvalém nosiči dat, za každý nosič

Kč 50,-

2. Poplatku nepodléhá kopie zvukového nebo zvukově obrazového záznamu poskytovaná prostřednictvím veřejné datové sítě.

Položka 24b

1. Za každou i započatou stránku přepisu zvukového nebo zvukově obrazového záznamu ve formě protokolu

a) v jazyce českém nebo slovenském

- bez ověření za každou i započatou stránku

Kč 100,-

- s ověřením za každou i započatou stránku

Kč 120,-

b) v cizím jazyce

- bez ověření za každou i započatou stránku

Kč 150,-

- s ověřením za každou i započatou stránku

Kč 170,-

2. Poplatku nepodléhá přepis zvukového nebo zvukově obrazového záznamu ve formě protokolu, je-li pořizován pro hluchého či hluchoněmého účastníka.

Položka 25

1. Za ověření listiny

a) v českém nebo slovenském jazyce

Kč 30,-

b) v cizím jazyce

Kč 70,-

2. Poplatek se vybere za každou i započatou stránku, kterou soud ověřuje.

3. Listinou v cizím jazyce je listina, na níž je alespoň část textu v cizím jazyce.

Položka 26

Za ověření podpisu na listině nebo jejím stejnopisu za každý podpis
Kč 30,-

Položka 27

1. Za zaslání soudních spisů k jinému soudu, aby do nich žadatel nahlédl

Kč 300,-

2. Poplatek podle této položky se vybere, i když je žadatel poplatníkem za řízení.

Položka 28

a) Za jmenování soudním znalcem nebo tlumočníkem včetně zapsání do seznamu soudních znalců a tlumočníků

Kč 500,-

b) Za rozšíření jmenování o každý další obor nebo jazyk

Kč 200,-

c) Za oznámení údajů ze seznamu soudních znalců a tlumočníků týkající se jednoho znalce nebo tlumočníka

Kč 100,-

Položka 29

1. Za sepsání movitých věcí soudním vykonavatelem

Kč 7 00,-

Položka 30

a) Za úhrn úkonů potřebných k protestaci směnky nebo jiného rubopisem převoditelného cenného papíru, za každý protestovaný papír

Kč 1 500,-

b) Za vyhotovení opisu nebo výpisu z protestní listiny nebo z knihy protestů

Kč 300,-

Položka 31

a) Za žádost o povolení posečkání poplatku nebo o povolení zaplacení poplatku ve splátkách

Kč 300,-

b) Za žádost o prominutí nedoplatku na poplatku

Kč 300,-

final - ko�ilka.doc
Ministerstvo spravedlnosti ČR

Č.j. 59/2009-LO

V Praze dne 2009

Výtisk č. :

Pro schůzi vlády

Věc: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Důvod předložení:

Obsah:

Materiál se předkládá v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2009, schváleného usnesením vlády č. 1582 ze dne 16. prosince 2008.

II.

III.

IV.

Návrh usnesení

Předkládací zpráva

Návrh zákona včetně důvodové zprávy

Platné znění zákona s vyznačením navrhovaných změn

Vypořádání připomínek

Předkládá:
JUDr. Daniela Kovářová

ministryně spravedlnosti

Spolupředkladatel:
Ing. Eduard Janota

ministr financí

Final -V. Vypo��d�n� p�ipom�nek.doc
V.

V y p o ř á d á n í p ř i p o m í n e k k m a t e r i á l u s n á z v e m:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Dle Legislativních pravidel byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministryně spravedlnosti JUDr. Daniely Kovářové s termínem dodání stanovisek do 4. prosince 2009. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce:

K čl. I bodu 1 - k § 5:

1. Požadujeme vypustit ustanovení, které je navrhováno vložit jako odst. 4. První věta obsahuje neodůvodněnou odchylku v úpravě definice nemovitosti, kdy pro stanovení poplatkové povinnosti budou všechny nemovitosti jednoho vlastníka v jednom katastrálním území brány jako jedna nemovitost. Při tom nemusí jít o nemovitosti jakkoli (kromě shodného vlastníka) spolu související. Touto úpravou je zaváděna nerovnost výše popsaných vlastníků s vlastníky nemovitostí v různých katastrálních územích, pokud bude předmětem soudního řízení více nemovitostí jimi vlastněných.

Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.

Vysvětleno.

Navrhuje vypustit osvobození od soudních poplatků v případech řízení ve věcech náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím
o vazbě nebo nesprávným úředním postupem.

Tato připomínka je zásadní

2. V čl. I bod 1 nahradit v navrhovaném znění § 5 odst. 5 tečku středníkem a doplnit text „za návrh na zahájení soudního řízení ve věcech náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě nebo nesprávným úředním postupem je poplatek vybírán nejvýše v částce 20 000 Kč.“

Vysvětleno. Od zásadní připomínky ustoupeno.

MMR

V položce 2 bod 1 písm. a); bod 3, k položce 4 bod 2, položce 17 odst.1 písm.c) a položka 18 bod 1 písm. b) – nepřiměřeně vysoké poplatky

Tato připomínka je zásadní

K položce 2 bod 1 písm. a) – Akceptováno sazba poplatku snížena na 7 000 Kč

K položce 4 bod 2 – Akceptováno sazba poplatku snížena na 7 000 Kč

Položka 17 odst. 1 písm. c) – Akceptováno sazba poplatku snížena na 7 000 Kč

Bylo přistoupeno k obecnému snížení sazby poplatku za nemovitost na 7 000 Kč u položek 2 bod 1 písm. a), položky 4 bod 2, položky 17 bod 1 písm. c).

Položka 18 bod 1 písm. b) - Vysvětleno. Jedná se o mimořádný opravný prostředek, jehož využívání v praxi stále častěji postrádá svou mimořádnou funkci a je využíván jako institut „řádného opravného prostředku“. Výše sazeb se snaží promítnout mimořádnou povahu dovolacího řízení, které probíhá pouze u Nejvyššího soudu a zamezit jeho využívání v zjevně neodůvodněných situacích, které zatěžují celou justici.

MPO

Zásadní připomínka:

1. K položce č. 8 - soudní poplatky ve věcech obchodního rejstříku.

a) za první zápis akciové společnosti do obchodního rejstříku 15 000,- Kč (nyní 5000,- Kč),

b) za první zápis podnikatele do obchodního rejstříku 8 000,- Kč (nyní 5000,- Kč),

c) za výmaz podnikatele 5 000,- Kč (nyní 3000,- Kč),

d) za změny nebo doplnění zápisu u podnikatele 2 000,- Kč (nyní 1000,- Kč).

S takto navrženou úpravou Sazebníku soudních poplatků zásadně nesouhlasíme a požadujeme je ponechat v původní výši. Odůvodnění: Zvýšení sazeb soudních poplatků ve věcech obchodního rejstříku považujeme za překážku vstupu do podnikání. Např. ve zprávě Světové banky Doing business 2010 se Česká republika umístila na 113 místě ze 183 zemí (v předchozí zprávě 91. místo). Studie zohledňuje mimo jiné také náklady na založení společnosti a její vedení.

Částečně akceptováno – Vysvětleno.

ÚV MLP

Zásadní připomínky:

K bodu 10

Položka 4 bod 1 – max. 3000 Kč

Položka 13 a 14 – max. 3000 Kč

Položka 16 bod 3

Není jasný dovětek v bodě 3 ohledně výjimky z osvobození od poplatku za návrh na zastavení výkonu rozhodnutí dle § 268 odst. 1 písm. g) o.s.ř., tj. pokud po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané. Nevíme, jaký je důvod této výjimky. Její aplikace nám navíc připadá velmi nespravedlivá, neboť pokud zaniklo právo oprávněného vymáhat nárok a návrh na zastavení exekuce často podává spíše povinný a zánik nároku nemusela způsobit ani jedna ze stran, není důvod podání návrhu zpoplatnit. Požadujeme proto dovětek odůvodnit nebo vypustit.

Položka 24a

Nesouhlasíme s novou konstrukcí poplatku za poskytnutí dat v elektronické podobě. Podle našeho názoru má tento postup ušetřit čas a náklady soudu za tisk dokumentů, papír apod. Pokud ovšem bude zpoplatněn touto částkou, která navíc rozhodně neodpovídá vynaloženým nákladům (materiál, práce apod.). Přiměřený je podle nás poplatek max. 50 Kč (10 Kč nosič, 40 Kč práce a ostatní náklady).

V bodě 2 jsou navíc nelogicky uvedeny pouze zvukové nebo obrazové záznamy a nikoliv běžné dokumentové soubory v elektronickém formátu (doc., pdf.), které logicky mohou tvořit největší část zasílaných informací (na rozdíl od velikých souborů zvukových či obrazových, které mohu být velmi problematické při elektronickém zasílání). Požadujeme je proto doplnit.

Položka 4 bod 1 - Akceptováno – Sazba poplatku snížena na 3000 Kč.

Položka 13 a 14 - Vysvětleno. Jedná se o mimořádné opravné prostředky, které jsou však v praxi stále častěji využívány jako „řádné opravné prostředky“, čímž ztrácejí svou mimořádnou funkci. Nově navržená sazba soudního poplatku ve výši 5 000 Kč u Položek 13 a 14 plně odráží specifickou a mimořádnou povahu těchto institutů.

Položka 16 bod 3 – Akceptováno.

Položka 24a bod 1- Akceptováno – Sazba poplatku snížena na 50 Kč.

Položka 24a bod 2 –Vysvětleno. Vzhledem k tomu že v ČR není doposud zaveden elektronický soudní spis, na rozdíl od zvukového nebo zvukově obrazového záznamu, a soudní spis je veden pouze v listinné podobě, není dokument v elektronické podobě zahrnut do výčtu v bodu 2 položky 24a.

Ústecký kraj

K § 5 odst. 2

Novelizované znění ustanovení § 5 odst. 2 v němž je uvedeno, že poplatek za návrh na zahájení řízení se nevybírá, jestliže soud podání, kterým se zahajuje řízení, pro vady odmítne nekoresponduje s ustanovením § 10 odst. 3 zákona, který mimo jiné uvádí, že poplatek za řízení je splatný podáním návrhu na zahájení řízení.

V této souvislosti navrhujeme v návrhu, kterým se zákon mění provést úpravu § 10 odst. 3. § 10 odst. 3 zní

„Soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti nebo zaplacený poplatek bylo-li podání, kterým se zahajuje řízení, bylo soudem odmítnuto.“.

Odůvodnění:

Snaha jasně formulovat podmínku, při jejímž splnění se poplatek nevybírá je pochopitelná. Ustanovení § 5 odst. 2 a ani jiná ustanovení zákona však jednoznačně neřeší situaci, kdy poplatek je řádně uhrazen při podání návrhu (podání) na zahájení řízení a k odmítnutí dojde až následně poté, co soud návrh posoudí (při splnění dalších zákonných podmínek).

Pokud však nastane situace, kdy poplatek navrhovatelem není uhrazen, bude na tuto situaci zřejmě přednostně aplikováno ustanovení § 5 odst. 2 před ustanovením § 9 odst. 1, dle kterého nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.

Podle našeho názoru je nutno, vzhledem ke smyslu navrhované úpravy ustanovení § 5 odst. 2, také řešit v rámci ustanovení § 10 odst. 3 vrácení poplatku za návrh (podání), který byl zaplacen při podání a který bude soudem pro vady odmítnut.

Akceptováno – V § 10 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Bylo-li podání, kterým se zahajuje řízení pro vady odmítnuto, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.“

ČMKOS

1. Českomoravská konfederace odborových svazů odmítá návrh zákona jako celek a požaduje jeho stažení z legislativního procesu.

2. Pokud předkladatel nevyhoví připomínce uvedené pod Bodem 1, požaduje ČMKOS, aby soudní řízení

v pracovněprávních věcech bylo osvobozeno od soudních poplatků.

1. Vysvětleno. ČMKOS požaduje uvést tuto připomínku v předkládací zprávě. Úmysl novelizovat zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vznikl již v roce 2008, kdy na základě usnesení vlády České republiky č. 1582 ze dne 16. prosince 2008, o Plánu legislativních prací vlády na rok 2009, bylo uloženo Ministerstvu spravedlnosti novelizovat zákon o soudních poplatcích.

Právo domáhat se svého práva u nezávislého soudu nemůže být nijak dotčeno zvýšením soudních poplatků, a to vzhledem k institutu individuálního osvobození podle § 138 o.s.ř.

2. Vysvětleno. Vzhledem k tomu, že MPSV neuplatnilo v připomínkovém řízení žádnou zásadní připomínku k předloženému návrhu zákona, ani nedoporučovalo osvobodit od poplatků soudní řízení v pracovněprávních věcech, Ministerstvo spravedlnosti tuto připomínku neakceptuje.

Středočeský kraj

Zásadní připomínky:

K § 6 odst. 4

Navrhujeme zvýšení poplatku z 15 000,- Kč na 16 000,- Kč, nikoliv na 25 000,- Kč.

Předkladatel se v důvodové zprávě zmiňuje pouze o hrubé mzdě fyzických osob, opomenul však čistý měsíční zisk právnických osob. Právnické osoby by byly takto značně zvýhodněny. Máme za to, že samostatná položka by se měla týkat výše poplatku hrazenému ze strany právnické osoby (přihlíželo by se např. k čistému měsíčnímu zisku).

Připomínka zásadní.

K položce 2

Navrhujeme, aby položka „za každou nemovitost“ byla rozdělena podle toho, zda navrhovatelem je fyzická nebo právnická osoba. Právnická osoba by měla hradit vyšší sazbu. Nemovitost by měla být odlišena, zda jde o nemovitost malou nebo velkého rozsahu.

Požadujeme doplnění bodu 1 následovně:

a) za každou nemovitost, je-li navrhovatelem fyzická osoba Kč 3500,-

b) za každou nemovitost, je-li navrhovatelem právnická osoba Kč 10 000,-

Nemovitost by měla být rozlišována podle její velikosti. Za velkou nemovitost by měl být stanoven vyšší poplatek (např. za nemovitost podle počtu hektarů, podle velikosti staveb, zastavěné plochy apod.).

Adekvátní změny by byly nutné v dalších navazujících bodech pol. 2.

Připomínka zásadní.

K položce 2 bodu 6

Navrhujeme rozdělit položku na samostatné částky.

Za návrh na rozvod manželství 5 000,- Kč

Za návrh na zahájení řízení o zrušení neplatnosti nebo neexistenci partnerství 6 000,- Kč

Za návrh na zahájení řízení na ochranu osobnosti bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy 2000,- Kč

Za návrh na zahájení řízení na ochranu dobré pověsti právnické osoby bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy 5000,- Kč

Připomínka zásadní.

K položce 4 bodu 1

Navrhujeme snížit poplatek z navrhovaných 5000,- Kč na 4000,- Kč.

Připomínka zásadní.

K položce 4 bodu 2

Navrhujeme uvést, že sazba poplatku se zvyšuje „o Kč 3500,- za každou nemovitost“

Připomínka zásadní.

K položce 13

Navrhujeme zvýšení poplatku z 1000,- Kč na 2000,- Kč, nikoliv na 5000,- Kč.

Poznámka:

Soud I., příp. II. stupně by měl pracovat natolik profesionálně, aby k podobným případům nutnosti podávat mimořádný opravný prostředek nemuselo vůbec docházet a účastníci řízení nemuseli být postupem soudu zbytečně finančně zatěžováni.

Připomínka zásadní.

K položce 14

Navrhujeme zvýšení na částku 1500,-Kč, nikoliv na 5000,-Kč.

Připomínka zásadní.

K položce 14a bodu 1 písm. b)

Navrhujeme navýšení o částku 500,- Kč nikoliv o 1000,-Kč.

b) v ostatních případech
Kč 3 000,-

Připomínka zásadní.

K položce 14a bodu 2 písm. a),b),c) a d)

1. Za žalobu podanou ve věci, o níž dříve rozhodl jiný orgán než soud, je-li předmětem

a) peněžité plnění do částky 25 000 Kč včetně
Kč 1 000,-

b) v ostatních případech

Kč 3 500,-

2. Za žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věcech správního soudnictví

a) proti rozhodnutí správního orgánu

Kč 2 500,-

b) na určení, že návrh na registraci stanov (změny stanov) politické strany nebo politického hnutí nemá nedostatky
Kč 6000,-

c) na znovuobnovení politické strany nebo politického hnutí Kč 12 000,-

d) v ostatních případech

Kč 1 500,-

Připomínka zásadní.

K položce 15

Za kasační stížnost

Kč 3 000,-

Připomínka zásadní.

K položce 17 písm. c) a e)

Navrhujeme

c) za každou nemovitost, je-li navrhovatelem fyzická osoba Kč 3500,-

za každou nemovitost, je-li navrhovatelem právnická osoba Kč 10 000,-

e) v ostatních případech

Kč 1 250,-

Poznámka:

Nemovitost by měla být odlišena podle velikosti. Za nemovitost velkého rozsahu, např. dle počtu hektarů, velikosti stavby apod. by měl být stanoven vyšší poplatek.

V návaznosti na písmeno c) by byl doplněn i bod 5.

Připomínka zásadní.

K položce 18 písm. b),c) a d)

b) za každou nemovitost, je-li navrhovatelem fyzická osoba Kč 3500,-

za každou nemovitost, je-li navrhovatelem právnická osoba Kč 10 000,-

c) za každý podnik nebo každou jeho organizační jednotku Kč 17 000,-

požadujeme výši poplatku podle velikosti podniku př. Kč 50 000,-

d) v ostatních případech

Kč 5 000,-

Připomínka zásadní.

K položce 19

Za návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti Kč 500,-

Připomínka zásadní.

K položce 28

Navrhujeme zvýšení sazby následovně:

a) Za jmenování soudním znalcem nebo tlumočníkem včetně zapsání do seznamu soudních znalců a tlumočníků

Kč 1500,-

b) Za rozšíření jmenování o každý další obor nebo jazyk
Kč 1000,-

Poznámka:

Do seznamu znalců by měli být zapsáni pouze skuteční odborníci.

Připomínka zásadní.

K položce 29

1. Za sepsání movitých věcí soudním vykonavatelem
Kč 600,-

Připomínka zásadní.

K § 6 odst. 4 - Neakceptováno – Nové znění § 6 odst. 4 stanovuje za základ poplatku částku 25 000 Kč pro případy, kdy nelze stanovit základ poplatku podle odstavce 3 (opětující se plnění). Částka se rovná částce, od které se odvíjí výše soudního poplatku u položky 1 sazebníku (25 000 Kč), tak jak je tomu i v platné právní úpravě.

Položka 2 - Částečně akceptováno – Bylo přistoupeno k obecnému snížení sazby poplatku za nemovitost na 7 000 Kč u položek 2 bod 1 písm. a), položky 4 bod 2, položky 17 bod1 písm.c).

Ministerstvo spravedlnosti nepovažuje za vhodné rozlišovat fyzické a právnické osoby s ohledem na rovný přístup ke spravedlnosti a v zájmu rovnosti účastníků řízení před soudem. Koncepčně novela zákona tuto položku nijak nemění.

Položka 2 bod 6 - Neakceptováno – Navrhované řešení nepovažuje Ministerstvo spravedlnosti za vhodné vzhledem k absenci odůvodnění navrhovaných řešení.

Položka 4 bod 1 -Akceptováno – Sazba poplatku snížena na 3000 Kč.

Položka 4 bod 2 - Částečně akceptováno - Bylo přistoupeno k obecnému snížení sazby poplatku za nemovitost na 7 000 Kč u položek 2 bod 1 písm. a), položky 4 bod 2, položky 17 bod 1 písm.c).

Položka 13, 14, 18 - Neakceptováno – Jedná se o mimořádné opravné prostředky, které jsou však v praxi stále častěji využívány jako „řádné opravné prostředky“, čímž ztrácejí svou mimořádnou funkci. Nově navržená sazba soudního poplatku u Položek 13, 14 a 15 plně odráží specifickou a mimořádnou povahu těchto institutů. Podávání mimořádných opravných prostředků rozhodně nelze paušalizovat a zdůvodňovat tím, že je to vlivem špatných rozhodnutí soudů. Je to právo účastníka bez ohledu na správnost rozhodnutí.

Položka 14a bod 1 - Neakceptováno –Změnou prošla pouze výše částky, od které se odvíjí výše soudního poplatku. Ta je stanovena na úroveň přibližující se průměrné hrubé mzdě v roce 2008. V ostatních případech, tj. i v případě peněžitého plnění nad částku 25 000 Kč, se poplatek zvyšuje ze současných 2000 Kč na 3500 Kč. Toto navýšení v konečném důsledku znamená reálné snížení soudního poplatku oproti roku 2003 o víc než 1,5 % (ve vztahu k průměrné hrubé mzdě), na druhé straně ale plně odpovídá náročnosti jednotlivých kauz.

Položka 14a bod 2 – Neakceptováno - Soudní poplatek za žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věcech správního soudnictví prochází mírným navýšením oproti stavu v roce 2003, pokud jde o poměr výše soudního poplatku k průměrné hrubé mzdě. Navrhované zvýšení (zejména bod 2 písm. b) a c) Ministerstvo spravedlnosti považuje za adekvátní.

Položka 15 – Neakceptováno - Kasační stížnost je mimořádným opravním prostředkem používaným ve správním soudnictví. Jako v případě mimořádných opravních prostředků v občanském soudním řízení i v případě kasační stížnosti nová úprava sazby soudního poplatku reflektuje mimořádnost a specifičnost tohoto institutu a stanoví soudní poplatek na úrovni 5 000 Kč.

Položka 17 – Částečně akceptováno - Bylo přistoupeno k obecnému snížení sazby poplatku za nemovitost na 7 000 Kč u položek 2 bod 1 písm. a), položky 4 bod 2, položky 17 bod 1 písm.c).

Položka 18 – Neakceptováno – Viz komentář k položce 13, 14 a 18.

Položka 19 - Akceptováno – Sazba poplatku snížena na 500 Kč.

Položka 28 - Neakceptováno – Z důvodu neodůvodnění návrhu.

Položka 29 - Částečně akceptováno – Sazba poplatku snížená na 700 Kč.

PAGE

Final - I. n�vrh usnesen� vl�dy.doc
I.

Návrh

U s n e s e n í

vlády České republiky

ze dne 2009 č.

k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

V l á d a

I. s ch v a l u j e návrh zákona, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění stanoviska Legislativní rady vlády,

II. u k l á d á ministryni spravedlnosti vypracovat konečné znění vládního návrhu zákona podle bodu I tohoto usnesení a předložit návrh předsedovi vlády k podpisu,

III. p o v ě ř u j e

1. předsedu vlády předložit vládní návrh zákona podle bodu II tohoto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k dalšímu projednání,

2. ministryni spravedlnosti, aby vládní návrh zákona podle bodu II tohoto usnesení odůvodnila v orgánech Parlamentu České republiky.

Předseda vlády

Ing. Jan Fischer, CSc. v. r.

Provedou:

předseda vlády

ministryně spravedlnosti