Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
                쿐놡>	
׻က׾ׯװױײ׳״׵׶׷׸׹׺؀ꗬÁ考Ѕደ¿ကࠀȐ
橢橢캀캀Ѕ
ꓢꓢ筋␂C·᦮᦮✃Ɛ⢓Đ⦣⦣⦣⦷⦷⦷8⧯ȔⰃҬ⦷갘͖クク.ポポポㆸㆸㆸ꡿ꢁꢁꢁꢁꢁꢁ$꽮ʢ눐ļꢥ̭⦣䙶ㆸㆸ䙶䙶ꢥ⦣⦣ポポÛꯒ勈勈勈䙶ú⦣ポ⦣ポꠍr勈䙶꡿勈勈Œ昙⼐韥ポ惰룝㤿ǋ⦷䝰ǌ锩>ꟹꯨ0갘镧ɾ덌䤼֪덌<韥덌⦣韥နㆸ֨㝠Њ勈㭪̼㺦ߐㆸㆸㆸꢥꢥ仦Ϣㆸㆸㆸ갘䙶䙶䙶䙶덌ㆸㆸㆸㆸㆸㆸㆸㆸㆸ᦮ఛ◉ĺĒЅPŘEDSEDA VLÁDY

vyhlašuje

úplné znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 76/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 274/2003 Sb., zákonem č. 20/2004 Sb., zákonem č. 413/2005 Sb., zákonem č. 444/2005 Sb., zákonem č. 186/2006 Sb., zákonem č. 222/2006 Sb., zákonem č. 342/2006 Sb., zákonem č. 25/2008 Sb., zákonem č. 167/2008 Sb., zákonem č. 181/2008 Sb. zákonem č. 157/2009 Sb., zákonem č. 227/2009 Sb., zákonem č. 281/2009 Sb. a zákonem č. 150/2010 Sb.
VODNÍ ZÁKON
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKON O VODÁCH (VODNÍ ZÁKON)
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Účel a předmět zákona
Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství1). Účelem tohoto zákona je též přispívat k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou a k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů.
Zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod, jakož i vztahy k pozemkům a stavbám, s nimiž výskyt těchto vod přímo souvisí, a to v zájmu zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod, bezpečnosti vodních děl a ochrany před účinky povodní a sucha. V rámci vztahů upravených tímto zákonem se bere v úvahu zásada návratnosti nákladů na vodohospodářské služby, včetně nákladů na související ochranu životního prostředí a nákladů na využívané zdroje, v souladu se zásadou, že znečišťovatel platí. 
§ 2
Vymezení pojmů
Povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních.
Podzemními vodami jsou vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami; za podzemní vody se považují též vody protékající podzemními drenážními systémy a vody ve studních.
Vodním útvarem je vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod.
Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku.
Silně ovlivněný vodní útvar je útvar povrchové vody, který má v důsledku lidské činnosti podstatně změněný charakter.
Umělý vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností.
Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr.
Vodním zdrojem jsou povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely.
Nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami je jejich vzdouvání pomocí vodních děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich využívání k plavbě nebo k plavení dřeva, k chovu ryb nebo vodní drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních vod do nich a další způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich množství, průtok, výskyt nebo jakost.
(10)	Povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků a případně i jezer do moře v jediném vyústění, ústí nebo deltě vodního toku.
(11)	Dílčí povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků a případně i jezer do určitého místa vodního toku (obvykle jezero nebo soutok řek).
(12) Hydrogeologický rajon je území s obdobnými hydrogeologickými poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody.
§ 2a
(1)	Stavem povrchových vod se rozumí obecné vyjádření stavu útvaru povrchové vody určené ekologickým nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší.
(2)	Stavem podzemních vod se rozumí obecné vyjádření stavu útvaru podzemní vody určené kvantitativním nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší.
(3)	Ekologickým stavem se rozumí vyjádření kvality struktury a funkce vodních ekosystémů vázaných na povrchové vody.
(4)	Dobrým stavem povrchových vod se rozumí takový stav útvaru povrchové vody, kdy je jeho ekologický i chemický stav přinejmenším dobrý.
(5)	Dobrým stavem podzemních vod se rozumí takový stav útvaru podzemních vod, kdy je jeho kvantitativní i chemický stav přinejmenším dobrý.
(6)	Dobrým chemickým stavem povrchových vod se rozumí chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí (§ 23a), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality.
(7)	Dobrým chemickým stavem podzemních vod se rozumí chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí (§ 23a), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality.
(8)	Normou environmentální kvality se rozumí koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a životního prostředí.
(9)	Kvantitativním stavem podzemních vod se rozumí vyjádření míry ovlivnění útvaru podzemních vod přímými a nepřímými odběry.
§ 3
Práva k vodám a právní povaha vod
Povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují; práva k těmto vodám upravuje tento zákon.
Za povrchové a podzemní vody se nepovažují vody, které byly z těchto vod odebrány.
V pochybnostech o tom, zda se jedná nebo nejedná o povrchové nebo podzemní vody, rozhoduje vodoprávní úřad.
§ 4
Na vody, které jsou podle zvláštního zákona1a) vyhrazenými nerosty, a na přírodní léčivé  zdroje  a  zdroje  přírodních  minerálních vod,  o nichž  bylo vydáno  osvědčení   podle 

zvláštního zákona2), se tento zákon vztahuje, jen pokud tak výslovně stanoví.
Důlní vody se pro účely tohoto zákona považují za vody povrchové, popřípadě podzemní a tento zákon se na ně vztahuje, pokud zvláštní zákon1a) nestanoví jinak.
HLAVA II
NAKLÁDÁNÍ S VODAMI
Díl 1
Základní povinnosti
§ 5
(1)	Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné a účelné užívání podle podmínek tohoto zákona a dále dbát o to, aby nedocházelo k znehodnocování jejich energetického potenciálu a k porušování jiných veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy3).
(2)	Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami k výrobním účelům, je povinen za účelem splnění povinností podle odstavce 1 provádět ve výrobě účinné úpravy vedoucí k hospodárnému využívání vodních zdrojů a zohledňující nejlepší dostupné technologie.
Při provádění staveb4) nebo jejich změn nebo změn jejich užívání jsou stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním, čištěním, popřípadě jiným zneškodňováním odpadních vod z nich v souladu s tímto zákonem a zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážkové vody“) v souladu se stavebním zákonem4). Stavební úřad nesmí bez splnění těchto podmínek vydat stavební povolení nebo rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o povolení změn stavby před jejím dokončením, popřípadě kolaudační souhlas ani rozhodnutí o změně užívání stavby.
Díl 2
Nakládání s povrchovými vodami
§ 6
Obecné nakládání s povrchovými vodami
Každý může na vlastní nebezpečí bez povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat pro vlastní potřebu, není-li k tomu třeba zvláštního technického zařízení.
Povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu rovněž není třeba k zachycování povrchových vod jednoduchými zařízeními na jednotlivých pozemcích a stavbách nebo ke změně přirozeného odtoku vod za účelem jejich ochrany před škodlivými účinky těchto vod.
Při obecném nakládání s povrchovými vodami se nesmí ohrožovat jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, narušovat přírodní prostředí, zhoršovat odtokové poměry, poškozovat břehy, vodní díla a zařízení, zařízení pro chov ryb a porušovat práva a právem chráněné zájmy jiných.
Vodoprávní úřad může obecné nakládání s povrchovými vodami rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy bez náhrady upravit, omezit, popřípadě zakázat, vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména dochází-li při něm k porušování povinností podle odstavce 3 nebo z důvodu bezpečnosti osob. Působnost jiných správních úřadů ke stanovení podmínek k užívání těchto vod ke koupání5) není tímto zákonem dotčena.
§ 7
Užívání povrchových vod k plavbě
K užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné k provozu plavidel není třeba povolení vodoprávního úřadu.
Provozovatelé plavidel jsou povinni vybavit je potřebným zařízením k akumulaci odpadních vod a řádně je provozovat, pokud při jejich užívání nebo provozu mohou odpadní vody vznikat, a jsou povinni zabránit únikům odpadních vod a závadných látek z plavidel do vod povrchových.
Provozovatelé přístavů a speciálních lodí6) určených k dopravě pohonných hmot a odpadů z plavidel (dále jen „obslužní loď“) jsou povinni zabezpečovat zásobování plavidel pohonnými a provozními hmotami a odstraňování odpadních vod nebo závadných látek z plavidel v přístavech nebo pomocí obslužních lodí tak, aby při tom nedocházelo ke znečišťování povrchových nebo podzemních vod.
Přečerpávání odpadních vod nebo závadných látek z plavidel a zásobování plavidel pohonnými nebo provozními hmotami mimo přístavy je zakázáno, pokud jejich objem je v jednotlivých případech větší než 50 litrů nebo pokud tyto činnosti nezabezpečuje obslužní loď.
Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně a na nádržích určených povolením nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo podle předchozích předpisů pro chov ryb je plavba plavidel se spalovacími motory zakázána. Nejde-li o dopravně významné vodní cesty7), je tato plavba zakázána na vodních nádržích a vodních tocích, které stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.
Zákaz plavby podle odstavce 5 se nevztahuje na plavidla Státní plavební správy, Hasičského záchranného sboru České republiky, ozbrojených sil České republiky, Policie České republiky, obecní policie, celní správy České republiky a správců vodních toků, pokud jsou použita ke služebním účelům, dále na plavidla, použitá v souvislosti s výstavbou, údržbou nebo provozem vodních děl nebo jiných staveb na vodních tocích nebo na pozemcích při nich, plavidla osob vykonávajících povinnosti podle tohoto zákona nebo plavidla použitá k nutnému zajištění zdravotní služby nebo při ochraně před povodněmi. Zákaz plavby podle odstavce 5 se, s  výjimkou ochranných pásem vodních zdrojů I. stupně, nevztahuje na plavidla osob, které mají platné povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo podle předchozích předpisů, a to při obhospodařování nádrží určených takovým rozhodnutím pro chov ryb.
O výjimkách ze zákazu a omezení podle odstavce 5 rozhoduje v jednotlivých případech vodoprávní úřad po projednání se Státní plavební správou.
Kontrolu dodržování zákazu plavby plavidel se spalovacími motory na povrchových vodách podle odstavce 5, jakož i kontrolu užívání povrchových vod k plavbě s ohledem na stanovený rozsah a podmínky jejich užívání vykonává Policie České republiky a Státní plavební správa.
Díl 3
Povolení, souhlas a vyjádření
Oddíl 1
Povolení
§ 8
Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami
Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (dále jen „povolení k nakládání s vodami“) je třeba
jde-li o povrchové vody a nejde-li při tom o obecné nakládání s nimi
k jejich odběru,
k jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci,
k využívání jejich energetického potenciálu,
k užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů, za účelem podnikání,
k jinému nakládání s nimi,
jde-li o podzemní vody
k jejich odběru,
k jejich akumulaci,
k jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny,
k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou,
k jinému nakládání s nimi,
k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních,
k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie,
e)	k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových, pokud nejde o činnost prováděnou na základě povolení podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě7b),
f)	k užívání důlní vody jako náhradního zdroje podle zvláštního zákona1a).
Povolení k nakládání s vodami se vydává fyzickým nebo právnickým osobám k jejich žádosti. Fyzická nebo právnická osoba, která má platné povolení k nakládání s vodami podle odstavce 1 nebo podle předchozích předpisů (dále jen „oprávněný") je oprávněna nakládat s vodami v rozsahu a k účelu po dobu uvedenou v platném povolení.
Povolení k nakládání s vodami není třeba
k čerpacím pokusům při provádění hydrogeologického průzkumu nebo při průzkumu vydatnosti zdrojů podzemních vod, pokud mají trvat méně než 14 dnů a odběr vody v této době nepřekročí 1 l/s,
k odběrům povrchových a podzemních vod pro zjišťování a hodnocení stavu těchto vod (§ 21),
k jednorázovému odběru povrchových nebo podzemních vod v případech záchranných prací při mimořádných událostech, požárech a jiných živelních pohromách,
k nakládání s povrchovými vodami při cvičení a zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, Policie České republiky, obecní policie nebo ozbrojených sil České republiky; toto nakládání musí být při cvičení předem projednáno s vodoprávním úřadem,
e)	k využívání energetického potenciálu podzemních vod v případě, že nedochází k odběru nebo čerpání podzemní vody,
f)	k užívání důlních vod organizací při hornické činnosti pro její vlastní potřebu nebo k vypouštění důlních vod organizací1a).
(4)	V pochybnostech o tom, zda se jedná o nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami a o jaký druh nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami se jedná, rozhoduje vodoprávní úřad.
§ 9
Povolení k nakládání s vodami se vydává na časově omezenou dobu. V povolení k nakládání s vodami se stanoví účel, rozsah, povinnosti a popřípadě podmínky, za kterých se toto povolení vydává. Podkladem vydání povolení k nakládání s podzemními vodami je vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak8).
Povolení k vypouštění odpadních vod nemůže být vydáno na dobu delší než 10 let, v případě vypouštění odpadních vod se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami podle přílohy č. 1 na dobu delší než 4 roky.
Povoluje-li vodoprávní úřad odběr povrchových nebo podzemních vod podléhající zpoplatnění (§ 88 a 101) na dobu delší než 1 rok, stanoví současně i výši povoleného ročního odběru.
(4)	Odběr podzemní vody za účelem výroby balené kojenecké nebo pramenité vody lze povolit, pokud zdroj podzemní vody splňuje požadavky na jakost balených kojeneckých nebo pramenitých vod podle vyhlášky upravující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost  balených vod a o způsobu jejich úpravy8a); v případě, že lze podzemní vodu podle této vyhlášky  upravovat, považují se limity na její jakost v ukazatelích, ve kterých ji lze upravovat, za splněné.
(5)	Povolení k nakládání s vodami, které lze vykonávat pouze užíváním vodního díla, je možné vydat jen současně se stavebním povolením k takovému vodnímu dílu ve společném řízení, pokud se nejedná o vodní dílo již existující nebo povolené. V případě vydávání povolení k nakládání s vodami současně s povolením k provedení vodního díla se výroky těchto povolení vzájemně podmiňují; pokud by byla odvoláním napadena obě tato rozhodnutí, provede se nejdříve odvolací řízení o odvolání proti povolení k nakládání s vodami, přičemž odvolací řízení, jehož předmětem je stavební povolení k provedení vodního díla, se přerušuje do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí odvolacího správního orgánu vydané v řízení o odvolání proti povolení k nakládání s vodami.
(6)	Povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického potenciálu nemůže být vydáno na dobu kratší než 30 let. Vodoprávní úřad postupem podle § 12 odst. 2 dobu platnosti povolení prodlouží o dobu stanovenou ve stávajícím povolenní, nebyla-li oprávněnému pravomocně uložena sankce za opakované porušování povinností stanovených tímto zákonem nebo podle něho.
(7)	Povolení k nakládání s vodami pro jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci se vydává na dobu užívání vodního díla, které takové nakládání s vodami umožňuje.
(8)	Při povolování nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů [§ 8 odst. 1 písm. a) bod 4 a 5], stanoví vodoprávní úřad v povolení podmínky pro použití závadných látek ke krmení ryb a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro chov ryb. V případě, že jsou v povolení stanoveny podmínky pro použití nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek, nesmí být toto povolení vydáno na dobu delší než 4 roky. Na oprávněného, který zachází se závadnými látkami v rozsahu podmínek podle věty první, se nevztahuje § 39 odst. 1 věta druhá.
(9)	Povolení k nakládání s vodami k umělému obohacování zdrojů podzemních vod povrchovou vodou lze vydat pouze v případě, že použití zdroje povrchové nebo podzemní vody pro tento účel nepovede k ohrožení cílů stanovených podle § 23a pro tento vodní zdroj nebo cílů stanovených podle § 23a pro uměle obohacovaný zdroj podzemní vody.
§ 10
Oprávněný, který má povolení k nakládání s vodami s výjimkou povolení podle § 8 odst. 1 písm. a) bodů 2 až 4 a písm. c) v množství alespoň 6 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 500 m3 vody v kalendářním měsíci, jakož i ten, kdo má povolení k nakládání s vodami v tomto množství, která je přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních minerálních vod nebo která je vyhrazeným nerostem, je povinen měřit množství vody, se kterou nakládá, a předávat výsledky tohoto měření příslušnému správci povodí postupem podle § 22 odst. 2.
Oprávněný, který má povolení ke vzdouvání, případně k akumulaci povrchových vod a přesahuje-li povolený objem vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované 1 000 000 m3 , je povinen měřit množství vzduté nebo akumulované vody a předávat o tom údaje příslušnému správci povodí postupem podle § 22 odst. 2.
Způsob a četnost měření množství podle odstavce 1 pro jednotlivé druhy nakládání s vodami, měření množství vody akumulované nebo vzduté podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo zemědělství po projednání s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.
Vodoprávní úřad může stanovit v povolení k nakládání s vodami i další podrobnosti těchto měření. V případě mimořádné situace může vodoprávní úřad na návrh oprávněného stanovit způsob a rozsah měření mimo řízení o povolení k nakládání s vodami, a to na omezenou nezbytně nutnou dobu.
§ 11
Práva a povinnosti vyplývající z povolení k nakládání s vodami, které bylo vydáno pro účel spojený s vlastnictvím k pozemkům a nebo stavbám, přecházejí na jejich nabyvatele, pokud tyto pozemky a nebo stavby budou i nadále sloužit účelu uvedenému v povolení. To platí i pro jejich uživatele po dobu užívání těchto pozemků nebo staveb v rozsahu, který odpovídá rozsahu práv uživatele k nim, vyplývajícího ze vzájemného vztahu mezi vlastníkem a tímto uživatelem. Nabyvatelé těchto pozemků a nebo staveb, případně jejich uživatelé, jsou povinni oznámit vodoprávnímu úřadu, že došlo k převodu nebo přechodu pozemku nebo stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami spojeno, a to do 2 měsíců ode dne jejich převodu nebo přechodu, případně vzniku práv k jejich užívání.
Povolení k nakládání s vodami nezakládá práva k cizím pozemkům a stavbám ani nevzniká vodoprávnímu úřadu, správci vodního toku nebo vlastníku vodního díla právní povinnost náhrady oprávněným za nemožnost nakládat s vodami v maximálním povoleném množství a s určitými vlastnostmi.
Nestanoví-li vodoprávní úřad jinak, může oprávněný umožnit výkon svého povolení k nakládání s vodami i jinému.
Je-li povolené nakládání s vodami nezbytně třeba ve veřejném zájmu a oprávněný své povolení nevyužívá zcela nebo zčásti, může mu vodoprávní úřad uložit povinnost umožnit využití jeho vodního díla nebo zařízení k povolenému nakládání s vodami jinou, vodoprávním úřadem určenou fyzickou nebo právnickou osobou, na dobu nezbytně nutnou nebo do doby rozhodnutí o jeho vyvlastnění nebo omezení vlastnického práva, a to za přiměřenou náhradu.
§ 12
Změna a zrušení povolení k nakládání s vodami
(1)	Vodoprávní úřad může z moci úřední povolení k nakládání s vodami změnit nebo zrušit
a)	nevyužívá-li oprávněný vydaného povolení k nakládání s vodami nebo využívá-li jej pouze minimálně bez vážného důvodu po dobu delší než 2 roky; to neplatí v případě povolení podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 k odběru vody ze záložních zdrojů pro zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu,
b)	byla-li oprávněnému, který má povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, uložena povinnost připojit se na kanalizaci podle zvláštního právního předpisu8b),
c)	při stanovení minimální hladiny podzemních vod, nebyla-li dosud stanovena, či při její změně.
(2)	Vodoprávní úřad může povolení k nakládání s vodami změnit nebo zrušit na žádost oprávněného. Bylo-li povolení vydáno jiné osobě, musí žadatel doložit, že je oprávněným z tohoto povolení.
(3)	Vodoprávní úřad povolení k nakládání s vodami změní nebo zruší, a to i v řízení podle odstavce 1 nebo 2, je-li to nezbytné 
a)	k dosažení cílů ochrany vod přijatých v plánu povodí (§ 24 a 26),
b)	ke splnění programů snížení znečištění povrchových vod (§ 34 odst. 2 a § 35 odst. 1),
c)	ke splnění programu snížení znečištění povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami (§ 39 odst. 3),
d)	pro zásobování pitnou vodou podle plánu rozvoje vodovodů a kanalizací8c).
(4)	Požádá-li oprávněný o změnu doby platnosti povolení k nakládání s vodami, povolení nezanikne, dokud o žádosti není pravomocně rozhodnuto; žádost je nutné podat před uplynutím doby platnosti povolení k nakládání s vodami.
(5)	Na změnu a zrušení povolení k nakládání s vodami se použije ustanovení § 9 až 11 obdobně.
§ 13
Zánik povolení k nakládání s vodami
Povolení k nakládání s vodami zaniká
uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,
zánikem vodního díla (§ 55) umožňujícího povolené nakládání s vodou, pokud vodoprávní úřad do 1 roku po zániku díla nestanoví lhůtu a podmínky k uvedení stavby do původního stavu, v tomto případě povolení zaniká marným uplynutím této lhůty,
zánikem právnické osoby nebo smrtí fyzické osoby, kterým bylo povolení uděleno, pokud nedošlo k přechodu oprávnění na dalšího nabyvatele podle § 11 odst. 1.
§ 14
Povolení k některým činnostem
Povolení k některým činnostem je třeba
k vysazování stromů nebo keřů v záplavových územích v rozsahu ovlivňujícím odtokové poměry,
k těžbě písku, štěrku, bahna s výjimkou bahna k léčivým účelům, valounů apod. (dále jen „říční materiál“) z pozemků, na nichž leží koryto vodního toku,
ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku v záplavových územích (§ 66) a v ochranných pásmech vodních zdrojů,
k zasypávání odstavených ramen vodních toků,
k vrácení vodního toku do původního koryta (§ 45),
k ukládání těžebního odpadu do povrchových vod10b).
Povolení k činnostem uvedeným v odstavci 1 písm. a) nebo b) se nevyžaduje, vykonává-li je správce vodního toku (§ 48) v souvislosti s jeho správou nebo vlastník vodního díla v souvislosti s údržbou vodní nádrže. Dále není třeba podle odstavce 1 písm. a), vykonává-li je vlastník lesa z důvodů obnovy porostů a při činnostech uložených zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
(3)	Vyplývá-li to z povahy věci, může vodoprávní úřad v povolení stanovit podmínky i dobu, na kterou se povolení uděluje.
§ 15
Stavební povolení k vodním dílům
(1) K provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání, jakož i k jejich zrušení a odstranění je třeba povolení vodoprávního úřadu. Povolení k provedení nebo změně vodního díla, které má sloužit k nakládání s vodami povolovanému podle § 8, může být vydáno jen v případě, že je povoleno odpovídající nakládání s vodami nebo se nakládání s vodami povoluje současně s povolením k provedení nebo změně vodního díla (§ 9 odst. 5). V případě podle § 126 odst. 5 se povolení k provedení nebo změně vodního díla nevydává současně s rozhodnutím podle zákona o integrované prevenci; práva a povinnosti vyplývající z povolení k provedení, změně vodního díla nebo změně jeho užívání lze vykonávat nejdříve ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle zákona o integrované prevenci.
(2) Stavební povolení ani ohlášení nevyžadují stavební úpravy vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa.
Vodoprávní úřad ve stavebním povolení stanoví povinnosti, popřípadě podmínky, za kterých je vydává, a účel, kterému má vodní dílo sloužit; stanovené povinnosti musí být v souladu s tímto zákonem. Vodoprávní úřad může ve stavebním povolení uložit předložení provozního řádu vodního díla nejpozději spolu s oznámením podle § 120 stavebního zákona nebo spolu s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu.
Vodoprávní úřad vykonává působnost speciálního stavebního úřadu podle zvláštního zákona10).
Vodoprávní úřad může vyzvat žadatele o stavební povolení k předložení návrhu manipulačního řádu, popřípadě výpočtu povodňové vlny zvláštní povodně, a to u vodních děl vzdouvajících nebo akumulujících povrchové vody a staveb využívajících jejich energetický potenciál.
Při povolování vodních děl, jejich změn, změn jejich užívání a jejich odstranění musí být zohledněna ochrana vodních a na vodu vázaných ekosystémů. Tato vodní díla nesmějí vytvářet bariéry pohybu ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku. To neplatí v případech,
jde-li o rybníky nebo vodní nádrže pro chov ryb nebo o stavby k hrazení bystřin a strží,
vyžaduje-li to ochrana před povodněmi nebo jiný veřejný zájem, nebo
kdy pohyb ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku nelze zajistit z důvodu technické neproveditelnosti nebo neúměrných nákladů.
Zanikne-li povolení vydané podle ustanovení § 8 odst. 1 nebo podle předchozích předpisů o nakládání s vodami, rozhodne vodoprávní úřad o podmínkách dalšího trvání, popřípadě odstranění vodního díla, které umožňovalo nakládání s vodami.
(8)	Vodoprávní úřad může nařídit zastavení prací na stavbě nebo odstranění stavby provedené nebo prováděné mimořádným postupem podle stavebního zákona z příkazu povodňového orgánu obce, obce s rozšířenou působností nebo kraje. Vydání tohoto rozhodnutí je prvním úkonem v řízení.
(9) Vodní díla nelze povolovat ve zkráceném řízení podle § 117 stavebního zákona; to neplatí v případě staveb vodovodních řadů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů, které nevyžadují povolení k nakládání s vodami.
(10)	Vodoprávní úřad rozhodnutí o zrušení vodního díla oznámí příslušnému stavebnímu úřadu.
§ 15a
Ohlášení vodních děl a vodohospodářských úprav
(1) 	K provedení vodních děl určených pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE podle zvláštního právního předpisu10c), postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při jejich ohlašování se přiměřeně použijí ustanovení stavebního zákona o ohlašování staveb.
(2)	Ohlášení vodního díla podle odstavce 1 obsahuje
a)	náležitosti podle stavebního zákona4),
b)	kategorii výrobku označeného CE,
c)	projektovou dokumentaci zpracovanou osobou, která získala oprávnění k této činnosti podle zvláštního právního předpisu10d), 
d)	způsob vypouštění odpadních vod,
e)	vyjádření příslušného správce vodního toku v případě vypouštění odpadních vod z vodního díla do vod povrchových,
f)	stanovisko správce povodí,
g)	vyjádření osoby s odbornou způsobilostí v případě vypouštění odpadních vod z vodního díla přes půdní vrstvy do vod podzemních a
h)	provozní řád.
(3)	Udržovací práce, které by mohly negativně ovlivnit životní prostředí nebo stabilitu vodního díla, je jeho vlastník povinen ohlásit vodoprávnímu úřadu. Ohlášení podléhá i obnova vodních děl zničených živelní pohromou nebo havárií a vodohospodářské úpravy. V případech podle věty první a druhé činí lhůta pro sdělení vodoprávního úřadu, že proti obnovení nemá námitek, 15 dnů; v této lhůtě může stavební úřad ohlášenou obnovu nebo udržovací práce nebo vodohospodářské úpravy zakázat.
(4)	Jestliže vodoprávní úřad s provedením ohlášeného vodního díla souhlasí, má se za povolené i nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. c); ustanovení § 9 odst. 2 se v takovém případě nepoužije. Vodoprávní úřad sdělí tyto skutečnosti bez zbytečného odkladu správci povodí. V případě, že je provedením ohlášeného vodního díla dotčen vodní tok, sdělí vodoprávní úřad tyto skutečnosti též příslušnému správci vodního toku.
§ 16
Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace
K vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných závadných látek (§ 39 odst. 3), do kanalizace je třeba povolení vodoprávního úřadu. Při vydávání povolení je vodoprávní úřad vázán emisními standardy a lhůtami pro jejich dosažení stanovenými v nařízení vlády vydaném podle § 38 odst. 8.
Pokud se do kanalizace vypouštějí odpadní vody obsahující zvlášť nebezpečné závadné látky z jedné nebo více jednotlivých technologicky vymezených výrob, je třeba povolení podle odstavce 1 samostatně pro každou z těchto výrob. Jsou-li průmyslové odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek vypouštěny do kanalizace, která je součástí výrobního areálu, a jsou čištěny v zařízení určeném k čištění nebo zneškodňování těchto odpadních vod, může vodoprávní úřad vydat povolení až k místu výpusti z tohoto zařízení.
Při vydávání tohoto povolení postupuje vodoprávní úřad přiměřeně podle ustanovení § 38 odst. 8 až 10. Ustanovení zvláštního právního předpisu10a) tím nejsou dotčena.
Vodoprávní úřad uloží v povolení podle odstavce 1 povinnost zřídit kontrolní místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod, míry jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami a způsob, jímž mu budou výsledky měření předávány. Při tom přihlíží ke schválenému kanalizačnímu řádu.
Pokud je pro odstraňování zvlášť nebezpečných závadných látek z odpadních vod vypouštěných do kanalizace instalováno zařízení s dostatečnou a prokazatelnou účinností, může vodoprávní úřad v povolení stanovit místo povinnosti podle odstavce 4 podmínky provozu takového zařízení.
Oddíl 2
Souhlas
§ 17
Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení podle tohoto zákona, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to
ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, nebo na pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry,
ke zřizování dálkových potrubí a stavbám umožňujícím podzemní skladování látek  v zemských dutinách, jakož i ke skladům, skládkám, popřípadě nádržím, pokud provoz uvedených staveb a skládek může významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod,
ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích; ustanovení § 67 tím není dotčeno,
ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku,
ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů,
k úložným místům pro nakládání s těžebním odpadem nebo k rozhodnutí o povinnosti shromažďovat a upravovat znečištěnou vodu a průsaky podle jiného právního předpisu10b),
g)	k vrtům pro využívání energetického potenciálu podzemních vod, z nichž se neodebírá nebo nečerpá podzemní voda; vodoprávní úřad může v řízení o udělení tohoto souhlasu žadateli uložit, aby mu předložil vyjádření osoby s odbornou způsobilostí8).
Vyplývá-li to z povahy věci, může vodoprávní úřad v souhlasu stanovit podmínky i dobu, po kterou se souhlas uděluje.
Souhlas je závazný pro příslušné orgány při postupu podle zvláštních zákonů4),7b),10b) v případech uvedených v odstavci 1.
Souhlasu podle odstavce 1 není třeba k činnostem, jichž je třeba při cvičení nebo zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, Báňské záchranné služby, Policie České republiky, obecní policie a ozbrojených sil České republiky, které v případech cvičení postupují  v dohodě s příslušným vodoprávním úřadem.
Oddíl 3
Vyjádření
§ 18
Každý, kdo hodlá umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu nebo zařízení a nebo provádět jiné činnosti, pokud takový záměr může ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod, má právo, aby po dostatečném doložení záměru obdržel vyjádření vodoprávního úřadu, zda je tento záměr z hlediska zájmů chráněných podle tohoto zákona možný, popřípadě za jakých podmínek.
Vodoprávní úřad vydá vyjádření rovněž k využívání zdrojů přírodní minerální vody osvědčených podle zvláštního zákona2). 
Vyjádření není rozhodnutím ve správním řízení a nenahrazuje povolení nebo souhlas vodoprávního úřadu vydaný podle tohoto zákona.
Díl 4
Vodoprávní evidence
§ 19
(1)	Správní úřady a orgány územní samosprávy jsou povinny vést evidenci jimi vydaných rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazných stanovisek, souhlasů a jim podaných ohlášení, k nimž daly souhlas podle tohoto zákona, a dále částí rozhodnutí, které podle zákona o integrované prevenci nahradily rozhodnutí vydávaná podle tohoto zákona.
(2) Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou stanoví rozsah a způsob vedení evidence podle odstavce 1, vymezí rozsah údajů a způsob jejich ukládání do informačního systému veřejné správy11) a způsob přechodu informací z dosavadní vodohospodářské evidence a souhrnné vodohospodářské evidence12) do tohoto informačního systému.
(3)	Správní úřady a orgány územní samosprávy jsou povinny z jimi vedené evidence podle odstavce 1 ukládat jimi vydávaná rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazná stanoviska a identifikační údaje v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle odstavce 2 do informačního systému veřejné správy (§ 22 odst. 3 a 4) a předávat je v elektronické podobě Ministerstvu zemědělství nejpozději za kalendářní čtvrtletí vždy do 15. dne prvního měsíce následujícího čtvrtletí.
(4)	Správci povodí jsou povinni průběžně ukládat vybrané údaje z pravomocných rozhodnutí, z opatření obecné povahy a ze závazných stanovisek vodoprávních úřadů v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle odstavce 2 do informačního systému veřejné správy.
§ 20
Údaje zapisované do katastru nemovitostí
Přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejích březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť, pokud jsou spojené se zemí pevným základem, se evidují v katastru nemovitostí12a). Podrobnosti vymezení těchto vodních děl stanoví Ministerstvo zemědělství v dohodě s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním vyhláškou.
V katastru nemovitostí se vyznačují ochranná pásma vodních děl (§ 58 odst. 3) podle odstavce 1 a ochranná pásma vodních zdrojů (§ 30) údaji o způsobu ochrany nemovitostí13). 
Vodoprávní úřad je povinen zaslat příslušnému katastrálnímu úřadu údaje potřebné k evidenci ochrany území podle odstavce 2 do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla tato ochrana území vymezena.
HLAVA III
STAV POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD
§ 21
Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod slouží k zajišťování podkladů pro výkon veřejné správy podle tohoto zákona, plánování v oblasti vod a k poskytování informací veřejnosti a provádí se podle povodí povrchových vod a hydrogeologických rajonů podzemních vod.
Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod zahrnuje zejména
zjišťování množství a jakosti povrchových a podzemních vod včetně jejich ovlivňování lidskou činností a zjišťování stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů,
vedení vodní bilance (§ 22 odst. 1),
zřízení, vedení a aktualizace evidence
vodních toků a objektů na nich, jejich dílčích povodí, hydrogeologických rajonů a vodních nádrží,
vodních útvarů včetně silně ovlivněných vodních útvarů a umělých vodních útvarů,
množství a jakosti povrchových a podzemních vod, stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů,
odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,
5.	mezinárodních oblastí povodí na území České republiky a dílčích povodí (§ 24),
6.	chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),
ochranných pásem vodních zdrojů (§ 30),
zdrojů povrchových a podzemních vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,
citlivých oblastí (§ 32),
zranitelných oblastí (§ 33),
oblastí povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34),
povrchových vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů (§ 35),
vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56),
záplavových území (§ 66).
Rozsah a způsob zpracování, ukládání a předávání údajů zahrnutých v evidencích, včetně statistických a kartografických dat, do informačních systémů veřejné správy (§ 22 odst. 3 a 4) stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.
(3)	Způsob vymezení hydrogeologických rajonů, vymezení vodních útvarů, způsob hodnocení jejich stavu a způsob hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů (§ 23a), náležitosti programů zjišťování a hodnocení stavu vod (§ 26 odst. 4) stanoví Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(4)	Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod a provozování informačních systémů veřejné správy provádějí správci povodí a další odborné subjekty, které za tím účelem pověřuje, zřizuje nebo zakládá Ministerstvo zemědělství, popřípadě Ministerstvo životního prostředí (dále jen „pověřené odborné subjekty“). Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou povinni se při této činnosti řídit pokyny svého zakladatele nebo zřizovatele.
(5)	Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou oprávněni požadovat pro účely zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod informace od toho, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, jakož i od správních úřadů, popřípadě orgánů územní samosprávy, do jejichž působnosti povolování nakládání s uvedenými vodami spadá, nebo které vedou informační systémy podle zvláštních právních předpisů14), ti jsou povinni bezplatně sdělovat data správcům povodí a pověřeným odborným subjektům, popřípadě si správci povodí a pověřené odborné subjekty mohou u nich tato data bezplatně a za jejich pomoci zjišťovat. Ustanovení zvláštních právních předpisů chránících utajované informace tím nejsou dotčena.
Správci povodí a pověřené odborné subjekty poskytují na vyžádání bezplatně správním úřadům informace o stavu povrchových a podzemních vod; zároveň bezplatně poskytují Ministerstvu zdravotnictví informace týkající se nakládání s povrchovými a podzemními vodami v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod.
Pro vstup pověřených zaměstnanců správců povodí a pověřených odborných subjektů na cizí pozemky, stavby nebo do staveb platí obdobně ustanovení § 114 odst. 1 a 2.
§ 22
Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu. Obsah vodní bilance a způsob jejího sestavení stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.
Pro potřeby vodní bilance jsou odběratelé povrchových nebo podzemních vod, jakož i ti, kteří využívají přírodní léčivé zdroje nebo zdroje přírodních minerálních vod a vody, které jsou vyhrazenými nerosty, a dále ti, kteří vypouštějí do vod povrchových nebo podzemních vody odpadní nebo důlní v množství přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci, nebo ti, jejichž povolený objem vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované přesahuje 1 000 000 m3 , povinni jednou ročně ohlašovat příslušným správcům povodí údaje o těchto odběrech a vypouštění a dále údaje o vzdouvání, popř. akumulaci, způsobem a v rozsahu, který stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.
Ministerstvo zemědělství spravuje informační systém veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci
vodních toků a objektů na nich, jejich dílčích povodí,
odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,
c)	mezinárodních oblastí povodí na území České republiky a dílčích povodí (§ 24),
zdrojů povrchových a podzemních vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,
vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56).
Ministerstvo životního prostředí spravuje informační systém veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci
hydrogeologických rajonů a vodních útvarů včetně silně ovlivněných vodních útvarů a umělých vodních útvarů,
množství a jakosti povrchových a podzemních vod, stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů,
chráněných oblastí přirozené akumulace vod,
ochranných pásem vodních zdrojů,
citlivých oblastí,
zranitelných oblastí,
oblastí povrchových vod využívaných ke koupání,
záplavových území,
i)	povrchových vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů.
(5)	Ministerstvo životního prostředí spravuje jako samostatnou součást informačního systému veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) registr chráněných oblastí, ve kterém v návaznosti na vodní útvary povrchové nebo podzemní vody eviduje oblasti a území vyžadující zvláštní ochranu podle tohoto zákona nebo zákona o ochraně přírody a krajiny14a).
(6)	Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí postupují při správě informačních systémů podle odstavců 3 a 4 podle zvláštního právního předpisu15). Tyto informační systémy slouží zejména pro účely podle § 21 odst. 1, § 23 až 26, § 54 a § 108 odst. 2 písm. v).
HLAVA IV
PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD
§ 23
Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční činnost, kterou zajišťuje stát, a jeho účelem je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy
ochrany vod jako složky životního prostředí,
b)	snížení nepříznivých účinků povodní a sucha a
c)	udržitelného užívání vodních zdrojů, zejména pro účely zásobování pitnou vodou.
(2)	V rámci plánování v oblasti vod se pořizují plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik. Tyto plány jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní řízení.
§ 23a
Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí
Cíli ochrany vod jako složky životního prostředí (dále jen „cíle ochrany vod") jsou
pro povrchové vody
zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, včetně vodních útvarů ležících v téže mezinárodní oblasti povodí,
zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a dosažení jejich dobrého stavu, s výjimkou útvarů uvedených v bodu 3,
zajištění ochrany, zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu,
snížení jejich znečištění prioritními látkami a zastavení nebo postupné odstraňování emisí, vypouštění a úniků prioritních nebezpečných látek,
pro podzemní vody
zamezení nebo omezení vstupů nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek do těchto vod a zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod,
zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním, s cílem dosáhnout dobrého stavu těchto vod,
odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem účinného snížení znečištění těchto vod,
též v oblastech vymezených v § 28 odst. 1, § 30 odst. 1, § 32 odst. 2, § 33 odst. 1, § 34 odst. 1 a § 35 odst. 1 a ve zvláště chráněných územích podle zvláštních zákonů31) dosažení cílů stanovených pro povrchové vody podle písmene a) a pro podzemní vody podle písmene b), pokud v těchto oblastech nejsou pro tyto vody stanoveny zvláštními právními předpisy odlišné požadavky.
Cílů uvedených v odstavci 1 písm. a) bodech 2 a 3, písm. b) bodě 2 a písm. c) je třeba dosáhnout do 22. prosince 2015.
Pokud se na vybraný vodní útvar vztahuje více než jeden cíl ochrany vod uvedený v odstavci 1, uplatní se vždy nejpřísnější z nich.
Pro vybrané vodní útvary mohou být v plánech povodí (§ 24) určeny zvláštní cíle ochrany vod, které spočívají v prodloužení lhůty uvedené v odstavci 2 za účelem postupného dosahování cílů ochrany vod pro vodní útvary nebo ve stanovení méně přísných cílů ochrany vod. 
(5)	Lhůta uvedená v odstavci 2 může být prodloužena pouze tehdy, pokud se neprojeví další zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru, při splnění  těchto podmínek:
a)	není-li včasné dosažení cílů ochrany vod možné z nejméně jednoho dále uvedeného důvodu:
1.	míra požadovaného zlepšení může být z důvodů technické proveditelnosti dosažena pouze postupnými kroky, které přesahují tímto zákonem stanovené lhůty,
2.	dosažení požadovaného zlepšení v rámci tímto zákonem stanovené lhůty by bylo neúměrně nákladné,
3.	přírodní podmínky nedovolují včasné zlepšení stavu daného vodního útvaru v rámci tímto zákonem stanovené lhůty, 
b)	prodloužení lhůty a důvody jejího prodloužení budou jmenovitě uvedeny a vysvětleny v plánu povodí a
c)	prodloužení lhůty bude omezeno na období maximálně dvou následujících aktualizací plánů povodí, s výjimkou případů, kdy přírodní podmínky jsou takové, že stanovené cíle ochrany vod nemohou být v těchto obdobích dosaženy. 
(6)	Méně přísné cíle ochrany vod pro vybrané vodní útvary mohou být stanoveny pouze tehdy, pokud jsou tyto vodní útvary ovlivněny lidskou činností do míry určené v souladu s § 25 odst. 1 písm. a) bodem 2, nebo pokud jsou jejich přírodní podmínky takové, že by dosažení těchto cílů bylo neproveditelné nebo neúměrně nákladné, a pokud jsou splněny tyto podmínky:
a)	potřeby životního prostředí a sociálně ekonomické potřeby zajišťované takovou  lidskou činností nemohou být dosaženy jinými prostředky, které by z hlediska životního prostředí byly významně lepší a nevyžadovaly by neúměrné náklady, 
b)	pro povrchové vody bude dosaženo nejlepšího možného ekologického a chemického stavu při daných vlivech, kterým nebylo možné předejít v důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění, 
c)	pro podzemní vody bude dosaženo nejmenší možné změny oproti dobrému stavu podzemní vody při daných vlivech, kterým nebylo možné předejít v důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění, 
d)	nedojde k dalšímu zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru a
e)	stanovení méně přísných cílů ochrany vod a příslušné důvody budou jmenovitě uvedeny v plánu povodí a tyto cíle budou každých šest let přezkoumány.
(7)	Dobrého stavu podzemních vod, dobrého ekologického stavu, dobrého ekologického potenciálu nebo předcházení zhoršování stavu útvaru povrchové nebo podzemní vody nemusí být dosaženo v důsledku nových změn fyzikálních poměrů v útvaru povrchové vody nebo změn hladin útvarů podzemních vod. Ke zhoršení stavu útvaru povrchové vody z velmi dobrého na dobrý může dojít v důsledku nových trvalých lidských činností.
(8)	Uplatnění výjimek podle odstavce 7 je možné, pouze pokud
jsou učiněny všechny schůdné kroky k omezení nepříznivých vlivů na stav vodního útvaru,
důvody těchto změn nebo úprav jsou výslovně uvedeny a vysvětleny v plánu povodí podle § 24 a dané cíle se každých šest let přezkoumávají,
důvody těchto změn nebo úprav vyplývají z nadřazeného veřejného zájmu nebo pokud jsou přínosy pro životní prostředí a společnost při dosahování cílů podle odstavce 1 převáženy přínosy nových změn pro lidské zdraví, udržení ochrany obyvatel nebo udržitelný rozvoj a
prospěšné cíle, které z těchto změn nebo úprav vodního útvaru vyplývají, nelze z důvodů technické neproveditelnosti nebo pro neúměrné náklady dosáhnout jinými prostředky, jež by byly z hlediska životního prostředí významně lepší.
(9)	Výjimky podle odstavců 5 až 7 lze uplatnit, pouze pokud nedojde k trvalému vyloučení nebo ústupkům při dosahování cílů ochrany vod jako složky životního prostředí v jiných vodních útvarech ležících v téže oblasti povodí a jejich použití je v souladu s cíli ochrany životního prostředí.
§ 24
Plány povodí
(1) 	Území České republiky náleží do třech mezinárodních oblastí povodí, a to do mezinárodní oblasti povodí Labe, mezinárodní oblasti povodí Odry a mezinárodní oblasti povodí Dunaje. 
(2)	Plány povodí podle § 23 odst. 2 se zpracovávají ve třech úrovních pro mezinárodní oblasti povodí (dále jen „mezinárodní plány povodí“), části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky (dále jen „národní plány povodí“) a dílčí povodí.
(3)	Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství spolupracují v rámci mezinárodních komisí16) na zpracování mezinárodních plánů povodí a mezinárodních plánů pro zvládání povodňových rizik nebo souboru plánů pro zvládání povodňových rizik koordinovaných na úrovni mezinárodní oblasti povodí.
(4)	Národní plány povodí stanoví cíle:
a)	pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů, 
b)	ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha,
c)	pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb, a 
d)	pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny.
Dále obsahují souhrny programů opatření k dosažení uvedených cílů a stanoví strategii jejich financování. 
(5) Národní plán povodí Labe je doplněn plány povodí pro pět dílčích povodí, a to pro dílčí povodí Horního a středního Labe, dílčí povodí Horní Vltavy, dílčí povodí Berounky, dílčí povodí Dolní Vltavy a dílčí povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe.
(6) Národní plán povodí Odry je doplněn plány povodí pro dvě dílčí povodí, a to pro dílčí povodí Horní Odry, dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry.
(7) Národní plán povodí Dunaje je doplněn plány povodí pro tři dílčí povodí, a to pro dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu, dílčí povodí Dyje a dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje.
(8) Plány dílčích povodí stanoví návrhy programů opatření, které jsou nutné k dosažení cílů pro dané dílčí povodí na základě zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, hodnocení povodňových rizik, potřeb užívání vodních zdrojů, a časový plán jejich uskutečnění.
(9)	Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou vymezení jednotlivých částí mezinárodních oblastí povodí na území České republiky, jednotlivých dílčích povodí podle odstavců 5 až 7 a přiřazených hydrogeologických rajonů, a dále do kterých správních obvodů krajů a správních obvodů obcí s rozšířenou působností a do územní působnosti kterých správců povodí spadají.
(10)	Národní plány povodí pořizuje Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Národní plány povodí schvaluje vláda.
(11)	Plány pro zvládání povodňových rizik pořizuje Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Plány pro zvládání povodňových rizik schvaluje vláda.
(12)	Národní plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik jsou začleněny do mezinárodních plánů podle odstavce 3. 
(13)	Plány dílčích povodí pořizují správci povodí podle své působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady. Plány dílčích povodí schvalují podle své územní působnosti kraje.
§ 25
Zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik
(1)	 Plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik se zpracovávají ve třech etapách, které představují:
a)	přípravné práce, které musí obsahovat
1.	předběžné vyhodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem, které se musí zveřejnit a zpřístupnit veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 4 roky před začátkem období, kterého se budou plány pro zvládání povodňových rizik týkat,
2.	časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí, který se musí zveřejnit a zpřístupnit uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 3 roky před začátkem období, kterého se budou plány povodí týkat,
3.	analýzu všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí, zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod, mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik pro oblasti vymezené podle bodu 1, ekonomickou analýzu užívání vody, a na jejich základě zpracovaný předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami zjištěných v povodí, včetně uvedení umělých vodních útvarů, určení silně ovlivněných vodních útvarů a jeho zdůvodnění a návrhů zvláštních cílů ochrany vod, který se musí zveřejnit a zpřístupnit uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 2 roky před začátkem období, kterého se budou plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik týkat,
b)	zpracování návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizik, které musí být zpracovány podle výsledků přípravných prací a obsahovat programy opatření k dosažení cílů podle § 24 odst. 4, zveřejněny a zpřístupněny uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám nejméně 1 rok před začátkem období, kterého se budou plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik týkat,
c)	zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik upravených podle vyhodnocení konzultací s uživateli vody a veřejností.
(2)	Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou obsah plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik, způsob zpracování plánů, podrobnosti etap zpracování podle odstavce 1 včetně způsobu a formy zpracování předběžného vyhodnocení povodňových rizik, způsobu stanovení oblastí s významným povodňovým rizikem, obsahu a způsobu zpracování map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik a formy jejich zveřejnění, způsob zpřístupnění přípravných prací a návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizik pro aktivní zapojení uživatelů vody a veřejnosti. 
(3)	Plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik se přezkoumávají a aktualizují každých 6 let ode dne jejich schválení podle postupů  uvedených v odstavcích 1 a 2.
(4) Národní plány povodí vydává Ministerstvo zemědělství jako opatření obecné povahy.
(5) Plány pro zvládání povodňových rizik vydává Ministerstvo životního prostředí jako opatření obecné povahy.
§ 26
Programy opatření
Programy opatření jsou hlavním nástrojem k dosažení cílů uvedených v plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik. Opatření přijatá k dosažení cílů ochrany vod v programu opatření je nutno uskutečnit do 3 let od schválení plánů povodí.
Programy opatření k dosažení cílů ochrany vod musí obsahovat základní opatření, a tam, kde je to nutné, i doplňková opatření. Vymezení obsahu základních a doplňkových opatření a postupy při zavádění opatření, včetně vytýčení přísnějších cílů ochrany vod a dodatečných opatření stanoví vyhláškou Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí.
(3) Opatření přijatá v plánech pro zvládání povodňových rizik nesmí svým rozsahem a dopadem významně zvyšovat povodňová rizika po proudu či proti proudu vodního toku, pokud taková opatření nebyla koordinována a dohodnuta v rámci částí mezinárodních oblastí povodí na území České republiky nebo v rámci mezinárodních oblastí povodí.
(4) Pokud zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod podle § 21 nebo jiné údaje naznačují, že cíle ochrany vod stanovené pro příslušný vodní útvar podle § 23a odst. 3 až 6 nebudou pravděpodobně dosaženy, musí být
vyšetřeny příčiny možného nesplnění,
přešetřena odpovídající povolení k nakládání s vodami, na něž se vztahuje § 12 odst. 1 písm. h) bod 5,
přešetřeny a upraveny programy pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod,
přijata dodatečná opatření pro dosažení těchto cílů ochrany vod, včetně stanovení přísnějších hodnot vybraných ukazatelů, nebo stanovit další ukazatele, pokud je to účelné.
(5)	V případech dočasného zhoršení stavu vodních útvarů daného okolnostmi přírodní povahy nebo vyšší mocí, které jsou výjimečné nebo nemohly být rozumně předvídány, jako v případě extrémních povodní nebo období déletrvajícího sucha nebo v důsledku havárií, je nutné splnit tyto podmínky:
a)	přijmout všechna vhodná opatření s cílem předejít dalšímu zhoršování stavu neustoupit od dosažení cílů ochrany vod podle § 23a odst. 1 u ostatních vodních útvarů neovlivněných těmito mimořádnými okolnostmi,
b)	podmínky, za kterých mohou být okolnosti označeny za mimořádné nebo rozumně nepředpověditelné, jsou uvedeny, včetně zavedení příslušných ukazatelů, v plánu povodí,
c)	opatření, která mají být přijata za takovýchto mimořádných okolností, jsou zahrnuta do programů opatření a nebudou oslabovat obnovu jakosti daného vodního útvaru po skončení mimořádných okolností,
d)	důsledky mimořádných nebo rozumně nepředpověditelných okolností se každoročně přezkoumají a s ohledem na důvody prodloužení lhůt stanovené v § 23a odst. 5 a stanovení méně přísných cílů v § 23a odst. 6 se přijmou všechna proveditelná opatření s cílem v co možná nejkratším čase obnovit ve vodním útvaru stav, který byl před mimořádnou okolností, a
e)	souhrn důsledků mimořádných okolností a opatření, která byla nebo mají být přijata v souladu s písmeny a) a d), se uvedou v nejbližší aktualizaci plánu povodí.
(6) Uskutečnění opatření podle odstavce 2 nesmí vést ke zhoršení znečištění pobřežních vod a moří nebo ke zvýšení znečištění povrchových vod. Tento požadavek se neuplatní, pokud by jeho důsledkem bylo zvýšené znečištění životního prostředí jako celku.
(7) Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a krajskými úřady předkládá každé 3 roky vládě souhrnnou zprávu o plnění programů opatření a o stavu povrchových a podzemních vod a hospodaření s vodami v oblastech povodí.
HLAVA V
OCHRANA VODNÍCH POMĚRŮ A VODNÍCH ZDROJŮ
Díl 1
Ochrana vodních poměrů
§ 27
Vlastníci pozemků jsou povinni, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak18), zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny.
§ 28
Chráněné oblasti přirozené akumulace vod
Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod, vyhlašuje vláda nařízením za chráněné oblasti přirozené akumulace vod.
V chráněných oblastech přirozené akumulace vod se v rozsahu stanoveném nařízením vlády zakazuje
zmenšovat rozsah lesních pozemků,
odvodňovat lesní pozemky,
odvodňovat zemědělské pozemky,
těžit rašelinu,
těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod,
těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny,
ukládat radioaktivní odpady.
Ministerstvo životního prostředí může po předchozím souhlasu vlády povolit výjimku ze zákazů uvedených v odstavci 2.
Pokud zákazem podle odstavce 2 písm. a) až c) vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu.
§ 28a
Území chráněná pro akumulaci povrchových vod
Plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod pro snížení nepříznivých účinků povodní a sucha lze k jejich územní ochraně před jinými aktivitami vymezit v Politice územního rozvoje a v územně plánovací dokumentaci jako území chráněná pro akumulaci povrchových vod. V těchto územích lze měnit dosavadní využití, umisťovat stavby a provádět další činnosti pouze v případě, že neznemožní nebo podstatně neztíží jejich budoucí využití pro akumulaci povrchových vod.
Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území pořídí Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem životního prostředí. Generel je podkladem pro návrh politiky územního rozvoje18a) a územně plánovací dokumentace.
Díl 2
Podzemní vody
§ 29
Zdroje podzemních vod jsou přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro účely, pro které je použití pitné vody stanoveno zvláštním právním předpisem5). K jiným účelům může vodoprávní úřad povolit použití podzemní vody, jen není-li to na úkor uspokojování uvedených potřeb.
Osoba, která způsobí při provozní činnosti19) ztrátu podzemní vody nebo podstatné snížení možnosti odběru ve zdroji podzemních vod, popřípadě zhoršení jakosti vody v něm, je povinna nahradit škodu, která tím vznikla tomu, kdo má povoleno odebírat podzemní vodu z tohoto vodního zdroje, a dále provést podle místních podmínek potřebná opatření k obnovení původního stavu. Náhrada spočívá v opatření náhradního zdroje vody. Není-li to možné nebo účelné, je povinna poskytnout jednorázovou náhradu odpovídající snížení hodnoty tohoto nemovitého majetku, s jehož užíváním je povolení spojeno. Ve sporech o náhradu škody nebo o její výši rozhoduje soud. Tím nejsou dotčeny obecné předpisy o náhradě škody.
Vlastník pozemku, který při jiné činnosti než při geologických pracích20) na něm zjistí výskyt podzemních vod v neobvyklém množství (např. v takovém množství, které si vyžádá změnu technologie zakládání stavby nebo si vynutí upuštění od realizace stavby na tomto staveništi apod.) nebo zjistí výskyt podzemních vod s napjatou hladinou (artézské vody), je povinen tuto skutečnost ohlásit příslušnému vodoprávnímu úřadu k zjištění vydatnosti zdroje podzemní vody.
Díl 3
Ochrana vodních zdrojů
§ 30
Ochranná pásma vodních zdrojů
K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma opatřením obecné povahy. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v první větě. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů ochranné pásmo změnit, popřípadě je zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem.
Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.
Ochranné pásmo I. stupně stanoví vodoprávní úřad jako souvislé území
u vodárenských nádrží a u dalších nádrží určených výhradně pro zásobování pitnou vodou minimálně pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí,
u ostatních nádrží s vodárenským využitím než uvedených pod písmenem a) s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení,
u vodních toků
s jezovým vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 100 m nebo k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru,
bez jezového vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru,
u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od odběrného zařízení,
v ostatních případech individuálně.
Vodoprávní úřad může stanovit v odůvodněných případech ochranné pásmo I. stupně v rozsahu menším, než je uveden v odstavci 3 písm. a) až d).
 Ochranné pásmo II. stupně se stanoví vně ochranného pásma I. stupně; může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajonu. Vodoprávní úřad může ochranné pásmo II. stupně, je-li to účelné, stanovovat postupně po jednotlivých územích.
Ochranná pásma stanoví vodoprávní úřad na návrh nebo z vlastního podnětu. Nepodají-li návrh na jejich stanovení ti, kteří mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, popřípadě ti, kteří o povolení k takovému odběru žádají, u vodárenských nádrží pak ti, kteří vlastní vodní díla sloužící ke vzdouvání vody v takových nádržích nebo jsou jejich stavebníky, může jim předložení tohoto návrhu s potřebnými podklady vodoprávní úřad uložit. Za vodárenské nádrže podle předchozí věty se považují nádrže uvedené v seznamu podle odstavce 13.
(7)	Do ochranného pásma I. stupně je zakázán vstup a vjezd; to neplatí pro osoby, které mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, a u vodárenských nádrží pro osoby, které tato vodní díla vlastní. Vodoprávní úřad může stanovit rozhodnutím i další výjimky ze zákazu vstupu a vjezdu.
(8)	V ochranném pásmu I. a II. stupně je zakázáno provádět činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jejichž rozsah je vymezen v opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma. 
(9) Odpadne-li důvod ochrany, vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo na návrh rozhodne o zrušení ochranného pásma.
(10 V opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma vodního zdroje vodoprávní úřad stanoví, které činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje nelze v tomto pásmu provádět, jaká technická opatření jsou v ochranném pásmu povinny provést osoby podle odstavce 12, popřípadě způsob a dobu omezení užívání pozemků a staveb v tomto pásmu ležících.
(11) Za prokázané omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů náleží vlastníkům těchto pozemků a staveb náhrada, kterou jsou povinni na jejich žádost poskytnout v případě vodárenských nádrží vlastníci vodních děl umožňujících v nich vzdouvání vody, v ostatních případech oprávnění (§ 8) k odběru vody z vodního zdroje; je-li jich více, poměrně podle povoleného množství odebírané vody. Nedojde-li o poskytnutí náhrady k dohodě, rozhodne o jednorázové náhradě soud.
(12) Náklady spojené s technickými úpravami v ochranných pásmech vodních zdrojů uloženými vodoprávním úřadem k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti nesou ti, kteří jsou oprávněni vodu z těchto vodních zdrojů odebírat, popřípadě o povolení k jejímu odběru žádají, u vodárenských nádrží pak vlastníci nebo stavebníci vodních děl sloužících ke vzdouvání vody.
(13) Ministerstvo životního prostředí vyhláškou stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů.
§ 31
Pro zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, ukazatele a hodnoty jejich přípustného znečištění stanoví vláda nařízením.



§ 32
Citlivé oblasti
Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod,
v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod,
které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo
u nichž je z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod.
Citlivé oblasti vymezí vláda nařízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá přezkoumání v pravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky.
Pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod ovlivňujících jakost vody v citlivých oblastech stanoví vláda nařízením ukazatele přípustného znečištění odpadních vod a jejich hodnoty.
§ 33
Zranitelné oblasti
Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují
povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo
povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody.
Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen „akční program“). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu.
§ 34
Povrchové vody využívané ke koupání
Povrchové vody využívané ke koupání osob pro vyhovující jakost vody, které obvykle používá ke koupání větší počet osob, stanoví Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou. Koupání v nich je povoleno, pokud jakost vody odpovídá požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem21). 
Ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod pro účely povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových, uvedených v odstavci 1, a program snížení znečištění těchto vod k dosažení hodnot přípustného znečištění těchto vod stanoví vláda nařízením.
Pokud povrchové vody uvedené ve vyhlášce vydané podle odstavce 1 přestanou odpovídat požadavkům na jakost vody pro koupání stanoveným ve zvláštním právním předpise21), nebo v nařízení vlády podle odstavce 2, uloží nebo přijme vodoprávní úřad k nápravě tohoto stavu odpovídající opatření po projednání s orgány ochrany veřejného zdraví a správcem povodí.
§ 35
Podpora života ryb
Povrchové vody, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, s rozdělením na vody lososové a kaprové, ukazatele a hodnoty přípustného znečištění těchto vod, způsob zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod a program snížení znečištění těchto vod k dosažení hodnot přípustného znečištění těchto vod, stanoví vláda nařízením.
U vodárenských nebo jiných vodních nádrží nebo na úsecích vodních toků může vodoprávní úřad uložit jejich vlastníkovi, správci vodního toku a uživateli rybářského revíru též způsob rybářského obhospodařování.
Vypouštět ryby a ostatní vodní živočichy nepůvodních, geneticky nevhodných a neprověřených populací přirozených druhů do vodních toků a vodních nádrží bez souhlasu příslušného vodoprávního úřadu, je zakázáno.
Díl 4
Ochrana množství vod
§ 36
Minimální zůstatkový průtok
Minimálním zůstatkovým průtokem je průtok povrchových vod, který ještě umožňuje obecné nakládání s povrchovými vodami a ekologické funkce vodního toku.
 (2)	Minimální zůstatkový průtok stanoví vodoprávní úřad v povolení k nakládání s vodami. Vodoprávní úřad přitom přihlédne k podmínkám vodního toku, charakteru nakládání s vodami a vychází z opatření k dosažení cílů ochrany vod přijatých v plánu povodí podle § 26. Dále stanoví místo a způsob měření minimálního zůstatkového průtoku a četnost předkládání výsledků těchto měření vodoprávnímu úřadu.
(3)	Způsob a kritéria stanovení minimálního zůstatkového průtoku podle odstavce 2 stanoví vláda nařízením.
§ 37
Minimální hladiny podzemních vod
Minimální hladina podzemních vod je hladina, která ještě umožňuje udržitelné užívání vodních zdrojů a která zajistí dosažení dobrého ekologického stavu souvisejících útvarů povrchových vod a vyloučí významné poškození suchozemských ekosystémů.
Minimální hladinu podzemních vod stanoví vodoprávní úřad v povolení k nakládání s vodami, pokud toto nakládání může mít za následek podstatné snížení hladiny podzemních vod. Vodoprávní úřad přitom vychází z plánů povodí a metodického pokynu vydaného Ministerstvem životního prostředí a přihlédne ke zjištěnému stavu povrchových a podzemních vod, zejména k výsledkům vodní bilance v daném hydrogeologickém rajonu.
Vodoprávní úřad může uložit oprávněnému ve smyslu odstavce 2 povinnost předložit návrh jímacího řádu ke schválení, popřípadě povinnost hladinu podzemních vod pravidelně měřit, dále způsob měření a povinnost podávat příslušnému správci povodí zprávy o výsledcích měření.
Díl 5
Ochrana jakosti vod
§ 38
Odpadní vody
Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z těchto staveb, zařízení nebo dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť, s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních, a dále jsou odpadními vodami průsakové vody ze skládek odpadu.
Vody z drenážních systémů odvodňovaných zemědělských pozemků, chladící vody užité na plavidlech a pro vodní turbíny, u nichž došlo pouze ke zvýšení teploty, a nepoužité minerální vody z přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody nejsou odpadními vodami podle tohoto zákona. Za odpadní vody se dále nepovažují srážkové vody z dešťových oddělovačů, pokud oddělovač splňuje podmínky, které stanoví vodoprávní úřad v povolení. Odpadními vodami nejsou ani srážkové vody z pozemních komunikací, pokud je znečištění těchto vod závadnými látkami řešeno technickými opatřeními podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích21a).
(3) Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění. Při stanovování těchto podmínek je vodoprávní úřad povinen přihlížet k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod, kterými se rozumí nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použité technologie zneškodňování nebo čištění odpadních vod, vyvinuté v měřítku umožňujícím její zavedení za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek a zároveň nejúčinnější pro ochranu vod. Kdo vypouští důlní vody do vod povrchových nebo podzemních podle zákona o ochraně a využití nerostného bohatství1a), může tak činit  pouze způsobem a za podmínek, které stanoví vodoprávní úřad. 
(4)	Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, příslušnému správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad tímto rozhodnutím stanoví místo a způsob měření objemu a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnost předkládání výsledků těchto měření. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění vypouštěných odpadních vod mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (dále jen „oprávněná laboratoř“).
(5)	Na toho, kdo zneškodňuje odpadní vody prostřednictvím vodního díla určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jehož podstatnou součástí je výrobek označovaný CE, se nevztahuje povinnost podle odstavce 4. Výčet a klasifikaci výrobků označovaných CE včetně hodnot přípustného znečištění odpadních vod z nich vypouštěných stanoví vláda nařízením.
(6)	Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod, a na  výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí prokázat jejich zneškodňování v souladu s tímto zákonem.
(7)	Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) z jednotlivých staveb pro bydlení a individuální rekreaci nebo z jednotlivých staveb poskytujících služby, vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech přes půdní vrstvy do vod podzemních, lze povolit jen výjimečně na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí8) k jejich vlivu na jakost podzemních vod, pokud není technicky nebo s ohledem na zájmy chráněné jinými právními předpisy možné jejich vypouštění do vod povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu.
(8)	Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty jejich množství a znečištění. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, normami environmentální kvality, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod, včetně specifikací nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínek jejich použití, které stanoví vláda nařízením. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod podzemních je vázán ukazateli vyjadřujícími stav podzemní vody v příslušném útvaru podzemní vody, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění podzemních vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních, které stanoví vláda nařízením.
(9)	Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních vodoprávní úřad
a)	přihlíží k potřebě dosažení nebo zachování dobrého stavu povrchových nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystémů, a
b)	posuzuje možnosti omezování znečištění u jeho zdroje i omezování emisí do životního prostředí jako celku a možnosti opětovného využívání odpadních vod.
(10) Vyžadují-li to cíle stanovené v příslušném plánu povodí nebo cíle ochrany vod či normy environmentální kvality, stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství, vodoprávní úřad stanoví přísnější přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod než hodnoty stanovené nařízením vlády podle odstavce 8, popřípadě může stanovit další ukazatele a jejich přípustné hodnoty. Takto stanovené hodnoty, které vláda stanoví nařízením, nesmí být přísnější než hodnoty dosažitelné použitím nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod; normy přímo použitelného předpisu Evropských společenství tím nejsou dotčeny. Obdobně to platí i v případech ukazatelů znečištění a jejich hodnot stanovených nařízením vlády podle § 31, 34 a 35.
(11) Vodoprávní úřad může při povolování vypouštění odpadních vod z průmyslových staveb a zařízení uložit zneškodňování odpadních vod z jednotlivých dílčích výrob nebo chladících vod odděleně od ostatních odpadních vod.
(12)	 Vodoprávní úřad může na základě žádosti znečišťovatele povolit ve výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu, zejména při uvádění čistírny odpadních vod do provozu, při zkušebním provozu, nezbytných opravách či změnách zařízení ke zneškodňování odpadních vod a při haváriích těchto zařízení a v případech, kdy odpadní vody budou do povrchových vod vypouštěny řízeným způsobem, při současném stanovení dalších podmínek, které omezí možnost zhoršení jakosti povrchových vod, vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod  vyššími než hodnoty stanovené vládou nařízením podle odstavce 8 nebo podle § 31.
(13)	 V pochybnostech o tom, zda se jedná o odpadní vody, rozhoduje vodoprávní úřad.
§ 39
Závadné látky
Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen „závadné látky"). Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí.
V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných látek povinnost činit tato opatření:
a)	vypracovat plán opatření pro případy havárie (dále jen „havarijní plán“) a předložit jej ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu; může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel závadných látek před předložením ke schválení s příslušným správcem vodního toku, kterému také předá jedno jeho vyhotovení,
b)	provádět záznamy o provedených opatřeních a tyto záznamy uchovávat po dobu 5 let.
 (3)	Seznam nebezpečných závadných látek a dalších látek nebo skupin látek, které v obdobné míře vyvolávají znepokojení (dále jen „nebezpečné látky“), je uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu; tento seznam obsahuje i zvlášť nebezpečné závadné látky (dále jen „zvlášť nebezpečné látky“). Zvláštní kategorií nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek jsou prioritní látky, které představují významné riziko pro vodní prostředí a související ekosystémy. Seznam prioritních látek stanoví vláda nařízením. Součástí seznamu prioritních látek je také kategorie prioritní nebezpečné látky, což jsou látky, které vytvářejí velmi vysoké riziko ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí z důvodu své perzistence a schopnosti bioakumulace. K omezení znečišťování povrchových a podzemních vod nebezpečnými látkami a zvlášť nebezpečnými látkami může vláda přijmout na návrh Ministerstva životního prostředí Program na snížení znečištění povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami.
(4) Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení. Je povinen zejména
umístit zařízení, v němž se závadné látky používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují, tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku těchto látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,
používat jen takové zařízení, popřípadě způsob při zacházení se závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod,
nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky, včetně výstupů jejich kontrolního systému pro zjišťování úniku závadných látek a bezodkladně provádět jejich včasné opravy; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod,
nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, prostřednictvím odborně způsobilé osoby zkoušet těsnost potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy; těsnost nádrží určených pro skladování ropy nebo ropných produktů s minimálním objemem 1000 m3 nebo používaných pro skladování ropy a ropných produktů podle zákona o nouzových zásobách ropy21b), zabezpečených nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod a kontinuálně sledovaných kontrolními systémy, jejichž výstupy jsou zaznamenávány a uchovávány do doby provedení bezprostředně následující zkoušky těsnosti, lze, pokud není výrobcem stanovena lhůta kratší, zkoušet nejméně jednou za 20 let; v případě skladování hnojiv a výluhů z objemných krmiv v nadzemních nádržích umístěných v záchytných vanách o objemu větším, než je objem největší nádrže v nich umístěné, se opakovaná zkouška těsnosti nepožaduje,
vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniků závadných látek a výstupy z něj předkládat na žádost vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí,
zajistit, aby nově budované stavby byly zajištěny proti nežádoucímu úniku těchto látek při hašení požáru.
(5) Opatření podle odstavce 4 se přiměřeně vztahují i na použité obaly závadných látek.
(6) Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, je povinen vést záznamy o typech těchto látek, které jsou zpracovávány nebo s nimiž se nakládá, o jejich množství, o obsahu jejich účinných složek, o jejich vlastnostech zejména ve vztahu k povrchovým a podzemním vodám a tyto informace na vyžádání poskytnout vodoprávnímu úřadu a Hasičskému záchrannému sboru České republiky.
(7) Vodoprávní úřad může při použití závadných látek povolit z ustanovení odstavce 1 výjimku, nejde-li o ropné látky, a to v nezbytně nutné míře, na omezenou dobu a za předpokladu, že jich bude použito
k úpravě a udržování vodního toku,
ke krmení ryb,
z důvodů zdravotních,
k úpravě povrchových nebo podzemních vod pro určité způsoby užívání, například srážení anorganických živin přímo ve vodním toku,
k odstranění nežádoucí flóry nebo fauny ve vodním toku,
f)	jako indikátorových látek pro účely měření, nebo
g)	rámci schválených sanačních technologií.
(8)	Náležitosti havarijního plánu a nakládání se závadnými látkami včetně požadavků na odborně způsobilou osobu a záchytné vany podle odstavce 4 písm. d) stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Zásady pro stanovení podmínek pro použití závadných látek v případě výjimek podle odstavce 7 písm. b), d) a e)  a při nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů a vymezení kategorií rybníků z hlediska rybářského hospodáření stanoví Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(9)	Mytí motorových vozidel a provozních mechanismů ve vodních tocích nebo na místech, kde by mohlo dojít k ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod, je zakázáno.
(10) Z důvodu ochrany vod se nesmí uvádět na trh a prodávat spotřebitelům prací prostředky pro praní textilu s koncentrací fosforu vyšší než 0,5 % hmotnostních. Omezení uvádět na trh se nevztahuje na prací prostředky
a)	používané pro praní v průmyslu a institucích, které je prováděné školenými zaměstnanci,
b)	určené pro vývoz nebo pro distribuci do jiných členských států Evropských společenství.
(11) Na nakládání se sedimentovatelnými tuhými látkami uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu se nevztahují odstavce 2, 4 a 5.
§ 40
Havárie
Havárií je mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod.
Za havárii se vždy považují případy závažného zhoršení nebo mimořádného ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, popřípadě radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, nebo dojde-li ke zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod v chráněných oblastech přirozené akumulace vod nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů.
Dále se za havárii považují případy technických poruch a závad zařízení k zachycování, skladování, dopravě a odkládání látek uvedených v odstavci 2, pokud takovému vniknutí předcházejí.
§ 41
Povinnosti při havárii
Ten, kdo způsobil havárii (dále jen „původce havárie"), je povinen činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie. Přitom se řídí havarijním plánem, popřípadě pokyny vodoprávního úřadu a České inspekce životního prostředí.
Kdo způsobí nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně hlásit Hasičskému záchrannému sboru České republiky nebo jednotkám požární ochrany nebo Policii České republiky, případně správci povodí.
Hasičský záchranný sbor České republiky, Policie České republiky a správce povodí jsou povinni neprodleně informovat o jim nahlášené havárii příslušný vodoprávní úřad a Českou inspekci životního prostředí, která bude o havárii, k níž došlo v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a na povrchových vodách využívaných podle § 34, informovat též Ministerstvo zdravotnictví. Řízení prací při zneškodňování havárií přísluší vodoprávnímu úřadu, který o havárii neprodleně informuje správce povodí.
Dojde-li k havárii mimořádného rozsahu, která může závažným způsobem ohrozit životy nebo zdraví lidí nebo způsobit značné škody na majetku, platí při zabraňování škodlivým následkům havárie přiměřeně ustanovení o ochraně před povodněmi.
Původce havárie je povinen na výzvu orgánů uvedených v odstavci 3 při provádění opatření při odstraňování příčin a následků havárie s těmito orgány spolupracovat.
Osoby, které se zúčastnily zneškodňování havárie, jsou povinny poskytnout České inspekci životního prostředí potřebné údaje, pokud si jejich poskytnutí vyžádá, a Hasičskému záchrannému sboru České republiky.
Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou způsob a rozsah hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.
§ 42
Opatření k nápravě
K odstranění následků nedovoleného vypouštění odpadních vod, nedovoleného nakládání se závadnými látkami nebo havárií (dále jen „závadný stav") uloží vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí tomu, kdo porušil povinnost k ochraně povrchových nebo podzemních vod (dále jen „původce“), povinnost provést opatření k nápravě závadného stavu (dále jen „opatření k nápravě“), popřípadě též opatření k zajištění náhradního odběru vod, pokud to vyžaduje povaha věci. Náklady na provedení opatření k nápravě nese ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo. Pokud ten, komu byla uložena opatření, je neplní a hrozí nebezpečí z prodlení, zabezpečí opatření k nápravě vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí na náklady původce. Za původce závadného stavu se považuje ten, kdo závadný stav způsobil. Pokud k havárii došlo v důsledku zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky nebo jednotek požární ochrany, nepovažují se za původce havárie, jestliže k zásahu použili přiměřených prostředků.
Vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí uloží podle potřeby opatření k nápravě nabyvateli majetku získaného způsobem uvedeným ve zvláštním zákoně22), který není původcem závadného stavu, ale k jehož majetku takto získanému je závadný stav vázán. Takto postupuje vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí v případě, že nabyvatel tohoto majetku jej získal s vědomím ekologické zátěže a byla-li s ním o tom uzavřena zvláštní smlouva nebo byla-li mu poskytnuta sleva z kupní ceny z důvodu závadného stavu, jenž je předmětem opatření k nápravě. Tímto způsobem postupuje vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí i v případě, existuje-li dosud původce závadného stavu.
Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě uloženého původci závadného stavu podle odstavce 1 nebo nabyvateli majetku podle odstavce 2 přecházejí na jejich právní nástupce.
Nelze-li opatření k nápravě uložit podle odstavců 1 až 3 a hrozí-li závažné ohrožení nebo znečištění povrchových nebo podzemních vod, zabezpečí nezbytná opatření k nápravě příslušný vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo z podnětu České inspekce životního prostředí. Může k tomuto účelu uložit provedení opatření k nápravě právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající podle zvláštních právních předpisů23), která je k provedení opatření k nápravě odborně a technicky způsobilá. Účastníkem řízení o uložení opatření je jen tato osoba; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. K tomuto účelu zřizuje kraj v rámci svého rozpočtu zvláštní účet ročně doplňovaný do výše 10 000 000 Kč.
Ze zvláštního účtu kraje zřízeného podle odstavce 4 lze hradit rovněž náhradu nákladů na nápravná opatření k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů23a). Příslušný kraj zašle tyto prostředky příslušnému orgánu podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů bez zbytečného odkladu na základě jeho žádosti.
(6)	Vlastníci majetku, na němž závadný stav vázne nebo jejichž majetku je nutno použít při odstranění závadného stavu a kteří nejsou těmi, jimž bylo opatření k nápravě uloženo, jsou povinni strpět provedení opatření k nápravě uloženého nebo nařízeného vodoprávním úřadem. Za tím účelem jsou povinni umožnit vstup, popřípadě vjezd na své pozemky a stavby a strpět omezení obvyklého užívání svých pozemků a staveb.
(7)	Pro vstup, popřípadě vjezd do staveb a zařízení ozbrojených sil České republiky, Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby České republiky platí zvláštní právní předpisy24). 
(8)	Jestliže se uložená opatření k nápravě dotýkají cizích pozemků nebo staveb, je třeba co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených pozemků a staveb; vstup, popřípadě vjezd a zamýšlená omezení obvyklého užívání pozemků nebo staveb je třeba jim předem oznámit, nehrozí-li nebezpečí z prodlení. Po dokončení opatření k nápravě jsou ti, jimž byla opatření  k nápravě uložena, povinni na své náklady uvést pozemky nebo stavby do předchozího stavu, pokud se s jejich vlastníky nedohodli jinak; jsou-li opatření k nápravě prováděna na základě rozhodnutí vodoprávního úřadu podle odstavce 4, hradí tyto náklady příslušná obec, a to z prostředků státu.
(9)	Náhradu za majetkovou újmu nebo omezení vzniklá vlastníkům při provádění opatření k nápravě na jejich pozemcích nebo stavbách hradí ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo. V případě uvedeném v odstavci 4 hradí tuto náhradu příslušný vodoprávní úřad. Právo na náhradu musí být uplatněno u toho, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo, nebo u příslušného vodoprávního úřadu do 6 měsíců od jeho vzniku, jinak zaniká. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody.
HLAVA VI
VODNÍ TOKY
§ 43
Vodní toky
Vodní toky jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky.
V pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje vodoprávní úřad. Může též rozhodnout, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než uvedené v odstavci 1.
Ustanovení zvláštního zákona25) týkající se hrazení bystřin nejsou dotčena.
§ 44
Koryta vodních toků
Protéká-li vodní tok po pozemku, který je evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku tento pozemek. Protéká-li vodní tok po pozemku, který není evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku část pozemku zahrnující dno a břehy koryta až po břehovou čáru určenou hladinou vody, která zpravidla stačí protékat tímto korytem, aniž se vylévá do přilehlého území.
(2)	Přirozeným korytem vodního toku je koryto nebo jeho část, které vzniklo přirozeným působením tekoucích povrchových vod a dalších přírodních faktorů nebo provedením opatření k nápravě zásahů způsobených lidskou činností a které může měnit svůj směr, podélný sklon a příčný profil.
(3) V pochybnostech o hranici koryta vodního toku nebo o tom, zda se jedná o přirozené koryto vodního toku, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.
§ 45
Změny koryta vodního toku
Opustí-li vodní tok vlivem přírodních sil při povodni své přirozené koryto a vznikne-li tím koryto nové, mohou vlastníci pozemků, správce vodního toku, jakož i oprávnění k nakládání s vodami, kteří jsou dotčeni novým stavem, žádat jednotlivě nebo společně vodoprávní úřad o povolení vrátit vodní tok na svůj náklad do původního koryta. Stát může žadatelům, kteří obdrží povolení, na obnovu koryta vodního toku po povodni přispět (§ 102).
Neobnoví-li se původní stav, stát vykoupí pozemek původního nebo nového koryta vodního toku, jestliže mu tento pozemek vlastník dotčeného pozemku nabídne. Toto neplatí pro dotčené pozemky ve vlastnictví obcí.
Neobnoví-li se původní stav z důvodu, že vodoprávní úřad obnovu ve veřejném zájmu nepovolí, platí pro vlastníky dotčených pozemků možnost odškodnění podle odstavce 2 a ostatním oprávněným k nakládání s vodami, dotčeným tímto rozhodnutím, náleží přiměřená náhrada.
Právo na obnovu a odškodnění zaniká po třech letech od roku, v němž došlo ke změně.
§ 46
Ochrana vodních toků a jejich koryt
Je zakázáno měnit směr, podélný sklon a příčný profil koryta vodního toku, poškozovat břehy, těžit z koryt vodních toků zeminu, písek nebo nerosty a ukládat do vodních toků předměty, kterými by mohlo dojít k ohrožení plynulosti odtoku vod, zdraví nebo bezpečnosti, jakož i ukládat takové předměty na místech, z nichž by mohly být splaveny do vod.
Ustanovení předchozího odstavce se nevztahuje na případy, kdy se činnosti v něm uvedené provádějí v souladu s tímto zákonem.
§ 47
Správa vodních toků
Vodní toky jsou předmětem správy. Člení se na významné vodní toky a drobné vodní toky. Seznam významných vodních toků stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.
Správou vodních toků se rozumí povinnost
sledovat stav koryt vodních toků a pobřežních pozemků z hlediska funkcí vodního toku,
pečovat o koryta vodních toků, udržovat břehové porosty na pozemcích koryt vodních toků nebo na pozemcích s nimi sousedících v šířce podle § 49 odst. 2 tak, aby se nestaly překážkou znemožňující plynulý odtok vody při povodni, s přihlédnutím k tomu, aby jejich druhová skladba co nejvíce odpovídala přírodním podmínkám daného místa; to neplatí, jde-li  o pozemky určené k plnění funkcí lesa,
provozovat a udržovat v řádném stavu vodní díla v korytech vodních toků nezbytná k zabezpečení funkcí vodního toku26), popřípadě vodnímu toku převážně sloužící, která správci vodních toků vlastní, případně je užívají z jiného právního důvodu,
připravovat a zajišťovat úpravy koryt vodních toků, pokud slouží k zajištění funkcí vodního toku,
vytvářet podmínky umožňující oprávněná nakládání s vodami související s vodním tokem; při mimořádných situacích na vodním toku jen pokud to umožňují hydrologické podmínky a stav vodního toku,
oznamovat příslušnému vodoprávnímu úřadu závažné závady, které zjistí ve vodním toku a jeho korytě, způsobené přírodními nebo jinými vlivy; současně navrhovat opatření k nápravě, obnovovat přirozená koryta vodních toků, zejména ve zvlášť chráněných územích27) a v územních systémech ekologické stability28), 
spolupracovat při zneškodňování havárií na vodních tocích,
navrhovat opatření k nápravě zásahů způsobených lidskou činností vedoucí  k obnovení přirozených koryt vodních toků.
Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou způsob provádění činností uvedených v odstavci 2.
Správa významných vodních toků vedle povinností správy vodních toků podle odstavce 2 zahrnuje tyto další povinnosti:
provozovat a udržovat v řádném stavu vodní díla na významných vodních tocích zajišťující oprávněná nakládání s povrchovými vodami, která správci významných vodních toků vlastní, případně je užívají z jiného právního důvodu,
b)	udržovat splavnost využívaných dopravně významných vodních cest včetně rozrušování ledových celin ve veřejných přístavech stanovených vyhláškou a označovat a vytyčovat plavební dráhu na vodních cestách7); Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo dopravy stanoví vyhláškou veřejné přístavy, ve kterých se ledové celiny rozrušují,
udržovat v řádném stavu a provozovat i cizí vodní díla na vodních tocích, pokud tak rozhodne vodoprávní úřad (§ 59 odst. 3),
řídit a ovlivňovat podle komplexního manipulačního řádu hospodaření s vodami v soustavě vodních nádrží,
podávat podněty ke zpracování, úpravám a ke koordinaci manipulačních řádů vodních děl jiných vlastníků,
spolupracovat při zneškodňování havárií v povodí, pokud mohou ohrozit jakost vody ve významných vodních tocích,
předložit vodoprávnímu úřadu na jeho výzvu ke schválení návrh komplexního manipulačního řádu, který koordinuje manipulační řády jednotlivých vodních děl tvořících soustavu vodních děl vzájemně se ovlivňujících, a navrhovat vodoprávním úřadům změny povolení k nakládání s vodami, pokud jsou schváleným manipulačním řádem dotčena; vodoprávní úřad je povinen o takovém návrhu rozhodnout,
spolupracovat se správci drobných vodních toků při řešení úkolů týkajících se vodních toků v celé oblasti povodí.
(5)	Správa vodních toků podle odstavců 2 a 4 musí být vykonávána tak, aby nepříznivý dopad na vodní a vodu vázané ekosystémy byl co nejmenší, a s ohledem na dosažení dobrého stavu vod podle § 23a odst. 1 písm. a) bodů 2 a 3.
§ 48
Správci vodních toků
Správu významných vodních toků zajišťují právnické osoby zřízené podle zvláštního zákona (dále jen „správci povodí"); pro účely tohoto zákona se považují za správce vodních toků.
(2) Správu drobných vodních toků nebo jejich ucelených úseků jsou oprávněny vykonávat obce, jejichž územím drobné vodní toky protékají, nebo fyzické nebo právnické osoby, popřípadě organizační složky státu, jimž drobné vodní toky slouží nebo s jejichž činností souvisejí, nebo státní podniky na základě určení Ministerstvem zemědělství. O určení  správcem a zrušení správcem drobného vodního toku rozhoduje Ministerstvo zemědělství na základě žádosti; to neplatí v případě určení správcem nebo zrušení správcem drobného vodního toku organizační složku státu nebo státní podnik, jehož předmětem podnikání nebo předmětem činnosti je správa drobných vodních toků. Současně s určením správcem organizační složku státu nebo státní podnik u drobného vodního toku, u kterého byla dosavadním správcem organizační složka státu nebo státní podnik, přechází z dosavadního na nového správce drobného vodního toku právo hospodaření k pozemkům s korytem takového vodního toku, vodní díla s takovým vodním tokem související a pozemky pod těmito vodními díly, pokud jsou tyto nemovitosti ve vlastnictví státu.
Na území vojenských újezdů29) zajišťuje správu drobných vodních toků Ministerstvo obrany. Na území národních parků zajišťují správu drobných vodních toků Správy národních parků14a); pro účely tohoto zákona se Ministerstvo obrany a Správy národních parků považují za správce vodních toků.
Na drobných vodních tocích, ke kterým nebyl určen správce drobného vodního toku, vykonává jejich správu správce vodního toku, jehož je drobný vodní tok přítokem, a to až do doby, než bude správce určen podle odstavce 2. To platí i v případě, je-li na drobném vodním toku, ke kterému nebyl určen správce drobného vodního toku, ucelený úsek drobného vodního toku, ke kterému byl určen správce drobného vodního toku.
Obsah žádosti podle odstavce 2 a její náležitosti nezbytné k vydání rozhodnutí stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
Správce povodí vykonává dohled nad správou drobných vodních toků. Pokud správce drobného vodního toku neplní povinnosti podle tohoto zákona, může Ministerstvo zemědělství na návrh správce povodí zrušit určení správcem drobného vodního toku. 
§ 49
Oprávnění při správě vodních toků
Správci vodních toků jsou oprávněni
při výkonu svých práv a povinností vstupovat a vjíždět v nezbytném rozsahu na cizí pozemky a stavby, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních právních předpisů,
z důvodu péče o koryta vodního toku a po projednání s vlastníky pozemků odstraňovat nebo nově vysazovat stromy a keře na pozemcích při něm v šířce podle odstavce 2,
požadovat předložení povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu týkajícího se vodního toku a zjišťovat, zda jsou tato rozhodnutí dodržována,
dávat pokyny pro manipulaci s vodními díly jejich uživatelům v rámci komplexního manipulačního řádu soustavy vodních nádrží na vodním toku, pokud to vyžaduje mimořádná situace.
Výkonem uvedených oprávnění nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy týkající se ochrany přírody a krajiny31). 
Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to
u vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými, nejvýše v šířce do 10 m od břehové čáry,
u ostatních významných vodních toků jiných než pod písmenem a) nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry,
u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry.
Vodoprávní úřad může pro nezbytně nutné potřeby a na nezbytně nutnou dobu stanovit k užívání i větší šířku pozemků při vodním toku, než je uvedeno v odstavci 2.
Způsobí-li správce vodního toku při výkonu oprávnění podle odstavce 1 nebo 2 škodu, je povinen ji nahradit. O náhradě škody platí obecné předpisy.
§ 50
Povinnosti vlastníků pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků
Vlastníci pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, jsou povinni
strpět na svém pozemku břehové porosty, jakož i obecné nakládání s vodami ve vodním toku,
udržovat břehy koryta vodního toku ve stavu potřebném k zajištění neškodného odtoku vody, odstraňovat překážky a cizorodé předměty ve vodním toku, s výjimkou nánosů, pokud tyto činnosti neznamenají vynaložení zvláštních nákladů, zvláštní odbornou způsobilost nebo použití speciální techniky,
strpět na svém pozemku vodní díla umístěná v korytě vodního toku, vybudovaná před účinností tohoto zákona,
ohlašovat správci vodního toku zjevné závady v korytě vodního toku,
strpět na svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke sledování stavu povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku, například plavebních znaků apod.,
umožnit vodoprávnímu úřadu, České inspekci životního prostředí, jakož i správci vodního toku výkon jejich oprávnění,
strpět po nich průchod osob podél vodních toků; výjimku z této povinnosti může povolit vodoprávní úřad po projednání s příslušným správcem vodního toku; to neplatí na pozemcích v zastavěném území a na oplocených pozemcích,
h)	strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku.
§ 51
Povinnosti vlastníků pozemků sousedících s koryty vodních toků
Vlastníci pozemků sousedících s koryty vodních toků jsou povinni
umožnit správci vodního toku výkon jeho oprávnění,
strpět na svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke sledování stavu povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku, umístění plavebních znaků apod.,
strpět, po předchozím projednání s nimi, po nich průchod osob; to neplatí na pozemcích v zastavěném území a na oplocených pozemcích,
d)	strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku.
Vodoprávní úřad může vlastníkům pozemků sousedících s koryty vodních toků zakázat kácet stromy a keře zabezpečující stabilitu koryta vodního toku.
Pokud výkonem těchto oprávnění vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu.
§ 52
Povinnosti vlastníků staveb a zařízení v korytech vodních toků nebo sousedících s nimi
Vlastníci staveb a zařízení v korytech vodních toků jsou povinni odstraňovat předměty zachycené či ulpělé na těchto stavbách a zařízeních a nakládat s nimi podle zvláštního zákona32).
Vlastníci staveb, které nejsou vodními díly, nebo zařízení v korytech vodních toků, popřípadě sousedících s nimi jsou povinni ve veřejném zájmu dbát o jejich statickou bezpečnost a celkovou údržbu, aby neohrožovaly plynulý odtok povrchových vod, a zabezpečit je proti škodám působeným vodou a odchodem ledu. Pokud k narušení plynulého odtoku vod dojde v důsledku zanedbání péče o tyto stavby nebo zařízení, jsou jejich vlastníci povinni na své náklady provést nápravu a plynulý odtok vody plně obnovit; jinak je vodoprávní úřad oprávněn zajistit nápravu na náklady vlastníka; odpovědnost za škodu způsobenou zanedbáním povinné péče o stavbu nebo zařízení v korytě vodního toku nebo s ním sousedícím tím není dotčena.
§ 53
Pochybnosti o rozsahu povinností a oprávnění
V pochybnostech o rozsahu povinností nebo oprávnění správců povodí a správců vodních toků rozhodne Ministerstvo zemědělství. To rozhodne i v pochybnostech o rozsahu povinností vlastníků pozemků koryta vodního toku, vlastníků pozemků sousedících s koryty vodních toků a vlastníků staveb a zařízení v korytu vodního toku nebo sousedících s ním. Vznikne-li taková pochybnost ve vodoprávním řízení, jehož je účastníkem ten, o jehož povinnostech nebo právech pochybnost vznikla, rozhodne vodoprávní úřad, který takové řízení vede.
HLAVA VII
SPRÁVA POVODÍ
§ 54
Správou povodí se rozumí správa významných vodních toků (§ 47 odst. 4), některé činnosti spojené se zjišťováním a hodnocením stavu povrchových a podzemních vod v dané oblasti povodí (§ 21) a další činnosti, které vykonávají správci povodí podle tohoto zákona.
Správu povodí vykonávají správci povodí.
Správci povodí poskytují pro činnost vodoprávních úřadů, na jejich žádost, technické, ekonomické a jiné údaje, pokud je mají k dispozici.
Správci povodí v rámci své činnosti podávají podněty, návrhy a vyjádření vodoprávním úřadům a jiným správním úřadům z hlediska zájmů daných příslušnými plány v oblasti vod a z hlediska dalších zájmů sledovaných zákonem, zejména ve věcech ochrany vodních poměrů, ochrany vod, hospodárného využívání vodních zdrojů, minimálních zůstatkových průtoků vodních toků, minimálních hladin podzemních vod a při přechodném nedostatku vody. Dále poskytují stanoviska správců povodí zejména pro vydání povolení k nakládání s vodami [§ 8 odst. 1 písm. a) až c)], pro vydání povolení k některým vybraným činnostem [§ 14 odst. 1 písm. a) až c)], pro vydání stavebního povolení k vodním dílům (§ 15), k ohlášení vodních děl (§ 15a), pro udělení souhlasu (§ 17) a pro vydání vyjádření (§ 18), ve kterých posuzují soulad záměrů umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu, zařízení nebo provádět jiné činnosti s výše uvedenými zájmy, pokud by takové záměry mohly ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, popřípadě jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod.
Správci povodí spolupracují se správci drobných vodních toků a pověřenými odbornými subjekty při řešení úkolů týkajících se celé oblasti povodí.
Správci povodí evidují v rámci příslušné oblasti povodí snižování retenčních schopností záplavových území vlivem změn v území32a), zejména realizací staveb na ochranu před povodněmi, a při výkonu svých kompetencí navrhují příslušným orgánům způsob kompenzace případných negativních vlivů změn v území na retenční schopnost záplavových území.
HLAVA VIII
VODNÍ DÍLA
§ 55
Vodní díla
Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména
přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,
stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,
stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací,
stavby na ochranu před povodněmi,
stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,
stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,
stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,
stavby odkališť,
stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,
studny,
stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon25) nestanoví jinak,
jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle § 8.
(2) Vodohospodářské úpravy jsou zemní práce a změny terénu v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně mění přirozená koryta vodních toků a které jsou nezbytné k zajištění funkcí vodních toků.
(3) Za vodní díla se podle tohoto zákona nepovažují zejména jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na pozemcích nebo stavbách k zachycení vody a k jejich ochraně před škodlivými účinky povrchových nebo podzemních vod, vodohospodářské úpravy, bezodtokové jímky včetně přítokového potrubí, vnitřní vodovody a vnitřní kanalizace, vodovodní a kanalizační přípojky, průzkumné hydrogeologické vrty, pokud neslouží k odběru podzemní vody, další zařízení vybudovaná v rámci geologických prací8) a vrty k využívání energetického potenciálu podzemních vod, pokud nedochází k čerpání nebo odběru podzemních vod. 
(4) V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.
§ 55a
Práva k pozemkům a stavbám, potřebným pro uskutečnění veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi, lze odejmout nebo omezit postupem podle zákona o vyvlastnění.
§ 56
Stavby k vodohospodářským melioracím pozemků
Za stavby k vodohospodářským melioracím pozemků se pro účely tohoto zákona považují stavby
k závlaze a odvodnění pozemků,
k ochraně pozemků před erozní činností vody.
Stavby k odvodnění zemědělských pozemků se pro účely tohoto zákona člení na hlavní odvodňovací zařízení a podrobná odvodňovací zařízení, přičemž podrobným odvodňovacím zařízením se rozumí pro podzemní odvodnění sběrné a svodné drény, drenážní šachty a výusti, pro povrchové odvodnění sběrné příkopy a objekty na nich.
Podrobné vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsob a rozsah péče o ně stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
Vlastník pozemku, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, která souvisí s více pozemky nebo byla zřízena ve veřejném zájmu a která byla vybudována před účinností tohoto zákona, je povinen
strpět stavbu k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část na svém pozemku,
užívat pozemek tak, aby neovlivnil negativně funkci stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo jejich části,
ohlašovat vlastníkovi stavby k vodohospodářským melioracím pozemků, případně vodoprávnímu úřadu zjevné závady ve funkci stavby nebo její části,
strpět, aby se jeho pozemku užilo v nezbytné míře k údržbě stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její části.
Vodoprávní úřad je oprávněn v pochybnostech rozhodnout o rozsahu povinnosti vlastníka pozemků, na kterých je stavba k vodohospodářským melioracím nebo její část umístěna, vlastníků pozemků sousedících s pozemkem, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, popřípadě o povinnosti správce navazujícího vodního toku k zajištění funkce stavby k vodohospodářským melioracím pozemků.
Hospodaření se stavbami k vodohospodářským melioracím pozemků, které jsou v majetku státu, vykonává stát svými organizačními složkami, které k tomuto účelu Ministerstvo zemědělství zřídí, pokud se Ministerstvo zemědělství nedohodne o hospodaření s těmito stavbami s právnickými osobami, jimž tyto stavby slouží nebo s jejichž činností souvisejí.
§ 57
Užívání vodních děl jinými osobami
Pokud má bezprostřední prospěch z vodního díla jiný oprávněný (§ 8) než vlastník tohoto vodního díla, je povinen podílet se na úhradě nákladů na údržbu tohoto vodního díla. Nedojde-li mezi vlastníkem vodního díla a oprávněným k dohodě o výši a způsobu úhrady nákladů, rozhodne soud. To neplatí v případě, že vlastník vodního díla je správcem vodního toku a osoba oprávněná k nakládání s vodami podle § 8 v tomto vodním díle je povinna platit platbu k úhradě správy vodních toků a správy povodí podle § 101, a v případě, že osoba oprávněná k nakládání s vodami podle § 8 užívá vodu pouze za účelem využití energetického potenciálu k výrobě elektřiny ve vodních elektrárnách do celkového instalovaného výkonu výrobny 10 MWe.
§ 58
Ochrana vodních děl
Je zakázáno poškozovat vodní díla a jejich funkce.
Zejména je zakázáno
na ochranných hrázích vysazovat dřeviny, jezdit po nich vozidly, pokud se nejedná o údržbu, s výjimkou míst k tomu určených,
poškozovat vodočty, vodoměry, cejchy, vodní značky, značky velkých vod a jiná zařízení sloužící k plnění úkolů stanovených tímto zákonem.
Vodoprávní úřad může na návrh vlastníka vodního díla v zájmu jeho ochrany opatřením obecné povahy stanovit ochranná pásma podél něho a zakázat nebo omezit na nich podle povahy vodního díla umísťování a provádění některých staveb nebo činností. Vlastníci pozemků a staveb v ochranném pásmu mají vůči vlastníkovi vodního díla nárok na náhradu majetkové újmy, která jim uvedeným zákazem nebo omezením vznikne. Nedojde-li mezi vlastníkem pozemků a staveb v ochranném pásmu a vlastníkem vodního díla k dohodě o výši náhrady, rozhodne o její výši soud.
§ 59
Povinnosti vlastníků vodních děl
Vlastník vodního díla je povinen
a)	dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých bylo vodní dílo povoleno  a uvedeno do provozu, zejména dodržovat provozní řád a schválený manipulační řád, neprodleně oznamovat vodoprávnímu úřadu změny mající vliv na obsah manipulačního řádu a předkládat vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu tak, aby byl v souladu s komplexním manipulačním řádem podle § 47 odst. 4 písm. g); náležitosti manipulačních a provozních řádů stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou,
udržovat vodní dílo v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných zájmů,
 provádět na vlastní náklad u vodního díla technickobezpečnostní dohled, pokud tomuto dohledu vodní dílo podléhá,
provádět na svůj náklad opatření, která mu vodoprávní úřad uloží k odstranění závad zjištěných na vodním díle, zejména při vodoprávním dozoru,
dbát pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním toku,
odstraňovat předměty a hmoty zachycené či ulpělé na vodních dílech a nakládat s nimi podle zvláštního zákona32), 
osadit na vodním díle cejch, vodní značku nebo vodočet, umožnit průběžný přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo zajistit zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle rozhodnutí vodoprávního úřadu,
osadit na vodním díle plavební znaky,
u vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody ve vodním toku udržovat na vlastní náklad v řádném stavu dno a břehy v oblasti vzdutí a starat se v něm o plynulý průtok vody, zejména odstraňovat nánosy a překážky, a je-li to technicky možné a ekonomicky únosné, vytvářet podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavby,
odstraňovat náletové dřeviny z hrází sloužících k ochraně před povodněmi, ke vzdouvání vody nebo k akumulaci vody; na tyto povinnosti se s výjimkou ochrany památných stromů, zvláště chráněných druhů rostlin, zvláště chráněných živočichů a volně žijících ptáků, nevztahuje zákon o ochraně přírody a krajiny14a). Před jejich odstraněním, není-li nebezpečí z prodlení, je vlastník vodního díla povinen oznámit svůj záměr orgánu ochrany přírody,
provádět jedenkrát za dva roky prostřednictvím osoby odborně způsobilé pověřené Ministerstvem životního prostředí technické revize vodního díla ohlášeného podle § 15a a výsledky těchto revizí předávat do 31. prosince příslušného roku vodoprávnímu úřadu. Vlastník vodního díla je povinen odstranit zjištěné závady ve lhůtě do 60 dnů od provedení revize.
(2)	Pověření k provádění technické revize vodního díla ohlášeného podle § 15a lze udělit osobě, která má dostatečnou odbornou úroveň, technické, administrativní a organizační zázemí a splňuje předpoklady pro kvalifikované provedení revize.
(3)	Vodoprávní úřad může uložit vlastníkovi vodního díla zpracovat a předložit mu ke schválení manipulační řád vodního díla; může též stanovit podmínky, za kterých rozhodnutí o schválení vydá, a lhůtu k předložení nebo k předloženému manipulačnímu řádu uložit provést doplnění nebo jiné úpravy. Dále může uložit provést změnu schváleného manipulačního řádu vodního díla a jeho předložení ke schválení. Manipulační řád schvaluje vodoprávní úřad na časově omezenou dobu.
(4)	Ve výjimečných případech může vodoprávní úřad uložit nebo povolit vlastníkovi vodního díla mimořádnou manipulaci na vodním díle nad rámec schváleného manipulačního řádu. V takovém případě nevzniká vlastníkovi vodního díla povinnost náhrady oprávněnému k nakládání s vodami v tomto díle za to, že nemůže nakládat s vodami v maximálním povoleném množství a s určitými vlastnostmi.
(5)	Vyžaduje-li to veřejný zájem a jestliže ten, kdo je k tomu povinen, tyto povinnosti řádně neplní a nezjednal-li nápravu ve stanovené lhůtě, vodoprávní úřad může rozhodnout, že jiná osoba přejímá na dobu nezbytné potřeby provoz nebo údržbu vodních děl. Tento provoz a údržbu obstarává určená osoba na náklady toho, kdo byl povinen tyto povinnosti plnit; není-li taková osoba, nese tyto náklady stát.
(6)	Na odstraňování překážek pro migraci vodních živočichů ve vodním toku způsobených vodními díly vybudovanými před účinností tohoto zákona se podílí stát.
§ 60
Vstup na pozemky
Vlastníci pozemků sousedících s vodním dílem jsou povinni po předchozím projednání s nimi umožnit za účelem provozu a provádění údržby vodních děl v nezbytném rozsahu vstup a vjezd na své pozemky těm, kteří zajišťují provoz nebo provádějí údržbu těchto vodních děl.
Pokud vstupem na pozemky vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu.
§ 61
Technickobezpečnostní dohled nad vodními díly
Technickobezpečnostním dohledem nad vodními díly (dále jen „technickobezpečnostní dohled") se rozumí zjišťování technického stavu vodního díla ke vzdouvání nebo zadržování vody, a to z hlediska bezpečnosti a stability a možných příčin jejich poruch. Provádí se zejména pozorováním a prohlídkami vodního díla, měřením jejích deformací, sledováním průsaku vod, jakož i hodnocením výsledků všech pozorování a měření ve vztahu k předem určeným mezním nebo kritickým hodnotám. Součástí technickobezpečnostního dohledu je i vypracování návrhů opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
Z hlediska technickobezpečnostního dohledu se vodní díla rozdělují do I. až IV. kategorie podle rizika ohrožení lidských životů, možných škod na majetku v přilehlém území a ztrát z omezení funkcí a užitků ve veřejném zájmu.
Vymezení vodních děl podléhajících technickobezpečnostnímu dohledu, stanovení kritérií a postupu pro zařazení vodních děl do kategorií, rozsah a četnost provádění technickobezpečnostního dohledu u jednotlivých kategorií vodních děl a v jednotlivých etapách jejich přípravy, výstavby, rekonstrukce nebo provozu a náležitosti programu technickobezpečnostního dohledu stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(4)	Žadatel o povolení nového nebo změny dokončeného vodního díla vymezeného vyhláškou podle odstavce 3 je povinen k žádosti o povolení předložit posudek pro zařazení vodního díla do kategorie s návrhem podmínek provádění technickobezpečnostního dohledu, který zpracovává osoba uvedená v odstavci 9.
O povinnosti zajistit na vodním díle technickobezpečnostní dohled, o jeho rozsahu, případně o podmínkách jeho provádění a o zařazení vodního díla do kategorie I. až IV., rozhodne vodoprávní úřad s přihlédnutím k posudku podle předchozího odstavce zpravidla v rámci povolení stavby nebo jejích změn. Vydání tohoto rozhodnutí si může vyhradit u vodních děl přesahujících svým dopadem podle odstavce 2 území příslušného vodoprávního úřadu krajský úřad, v případě dopadu podle odstavce 2 přesahujícího území kraje Ministerstvo zemědělství.
Vodoprávní úřad může rozhodnout o změně kategorie vodního díla, rozsahu technickobezpečnostního dohledu, popřípadě podmínek jeho zajišťování, pokud se významně změní podmínky, za nichž bylo předchozí rozhodnutí vydáno.
Vodoprávní úřad předává informace o zařazení vodního díla do I. až III. kategorie nebo o změně zařazení do příslušné kategorie Ministerstvu zemědělství.
Souhrnnou evidenci zařazení vodních děl do I. až III. kategorie vede Ministerstvo zemědělství.
 (9)	Provádět technickobezpečnostní dohled nad vodními díly I. až III. kategorie, zpracovávat posudky pro zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu a zpracovávat program technickobezpečnostního dohledu může jen odborně způsobilá osoba pověřená  Ministerstvem zemědělství (dále jen „pověřená osoba“). Je-li taková osoba vlastníkem vodního díla I. nebo II. kategorie, nesmí na něm vykonávat technickobezpečnostní dohled sama a zpracovávat pro něj program technickobezpečnostního dohledu.
Pověření k výkonu činností podle odst. 9 věty první lze udělit pouze osobě, která má odborné, personální a materiální vybavení a splňuje předpoklady pro kvalifikovaný výkon těchto činností.
§ 62
Povinnosti vlastníků a stavebníků vodních děl při technickobezpečnostním dohledu
Technickobezpečnostní dohled je povinen zajišťovat na svůj náklad vlastník, případně stavebník vodního díla, a to v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva zemědělství podle § 61 odst. 3. Vodoprávní úřad může rozhodnutím stanovit další povinnosti k provádění tohoto dohledu.
U vodních děl zařazených do I. až III. kategorie je povinen jejich vlastník, popřípadě stavebník zajistit technickobezpečnostní dohled prostřednictvím pověřené osoby a účastnit se jeho provádění v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva zemědělství. U vodních děl III. kategorie může technickobezpečnostní dohled provádět vlastník nebo stavebník sám, pokud je pověřenou osobou.
U vodních děl IV. kategorie může technickobezpečnostní dohled provádět vlastník, případně stavebník sám.
Při provádění technickobezpečnostního dohledu je vlastník, případně stavebník vodního díla zařazeného do I. až IV. kategorie povinen
určit fyzickou osobu odpovědnou za technickobezpečnostní dohled a oznámit její jméno, příjmení, adresu bydliště, popřípadě pracoviště a číslo telefonu příslušnému vodoprávnímu úřadu; u vodních děl IV. kategorie se za osobu odpovědnou za technickobezpečnostní dohled  považuje vlastník vodního díla, pokud neurčil jinou osobu,
přizvat příslušný vodoprávní úřad k prohlídce vodního díla, a to u staveb I. kategorie jedenkrát ročně, u staveb II. kategorie jedenkrát za 2 roky, u staveb III. kategorie jedenkrát za 4 roky a u staveb IV. kategorie jedenkrát za 10 let,
u vodních děl I. až III. kategorie předkládat zprávy o výsledcích technickobezpečnostního dohledu v termínech podle písmene b) nebo, nastaly-li mimořádné okolnosti dotýkající se bezpečnosti vodního díla, příslušnému vodoprávnímu úřadu; u vodních děl IV. kategorie předkládat zprávu o prohlídce v termínech podle písmene b),
d)	u vodních děl I. až III. kategorie předat vodoprávnímu úřadu program technickobezpečnostního dohledu nebo jeho změnu.
HLAVA IX
OCHRANA PŘED POVODNĚMI
Díl 1
Ochrana před povodněmi
§ 63
 (1)	Ochranou před povodněmi se rozumí činnosti a opatření k předcházení a zvládnutí povodňového rizika v ohroženém území. Zajišťuje se systematickou prevencí a operativními opatřeními.
(2)	Operativní opatření jsou zabezpečována podle povodňových plánů a při vyhlášení krizového stavu podle krizových plánů34).
K zajištění ochrany před povodněmi je každý povinen umožnit vstup, případně vjezd na své pozemky, popřípadě stavby těm, kteří řídí, koordinují a provádějí zabezpečovací a záchranné práce, přispět na příkaz povodňových orgánů osobní a věcnou pomocí k ochraně životů a majetku před povodněmi a řídit se příkazy povodňových orgánů.
Pokud při této činnosti vznikla vlastníkovi pozemku nebo stavby škoda, má nárok na její náhradu.
§ 64
Povodně
Povodněmi se pro účely tohoto zákona rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň).
Povodeň začíná vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity (§ 70) a končí odvoláním třetího stupně povodňové aktivity, není-li v době odvolání třetího stupně povodňové aktivity vyhlášen druhý stupeň povodňové aktivity. V tom případě končí povodeň odvoláním druhého stupně povodňové aktivity. Povodní je rovněž situace uvedená v odstavci 1, při níž nebyl vyhlášen druhý nebo třetí stupeň povodňové aktivity, ale stav nebo průtok vody v příslušném profilu nebo srážka dosáhla směrodatné úrovně pro některý z těchto stupňů povodňové aktivity podle povodňového plánu příslušného územního celku. Pochybnosti o tom, zda v určitém území a v určitém čase byla povodeň, rozhoduje, je-li splněna některá z těchto podmínek, vodoprávní úřad.
Za nebezpečí povodně se považují situace zejména při
dosažení stanoveného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci,
déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popřípadě prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů, nebo
vzniku mimořádné situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí jeho poruchy.
§ 64a
Zvládání povodňových rizik
(1)	Zvládání povodňových rizik se soustředí na zmírnění možných nepříznivých účinků povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, a pokud se to považuje za vhodné, na opatření nestavební povahy nebo na snížení pravděpodobnosti zaplavení.
(2)	Povodňovým rizikem se rozumí kombinace pravděpodobnosti výskytu povodní a jejich možných nepříznivých účinků na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost.
(3)	Předběžné vyhodnocení povodňových rizik je podkladem pro vymezení oblastí s významnými povodňovými riziky. Pro tato území se zpracují nebo aktualizují mapy povodňového nebezpečí, mapy povodňových rizik a plány pro zvládání povodňových rizik. 
(4)	Mapy povodňového nebezpečí vymezují území, která by mohla být zaplavena podle různých povodňových scénářů a s využitím stanovených záplavových území. Na mapách povodňových rizik se vyznačí potenciální nepříznivé následky povodní podle těchto scénářů.
(5)	Plány pro zvládání povodňových rizik jsou součástí plánování v oblasti vod a zohledňují důležitá hlediska, jako jsou náklady a přínosy, rozsah a průběh povodní, retenční schopnosti záplavových území, cíle ochrany vod podle § 23a odst. 1, hospodaření s půdou a s vodními zdroji, územní plánování, využití území, ochranu přírody, lodní dopravu a přístavní infrastrukturu. Plány pro zvládání povodňových rizik se zabývají všemi aspekty zvládání povodňových rizik, přičemž se soustřeďují na prevenci, ochranu, připravenost, včetně povodňových předpovědí a systémů včasného varování, a zohledňují charakteristiky konkrétního povodí nebo dílčího povodí. Plány pro zvládání povodňových rizik mohou zahrnovat rovněž podporu udržitelného využívání území, zlepšení schopnosti půdy zadržovat vodu a kontrolované zaplavení určitých oblastí v případě výskytu povodně.


Díl 2
§ 65
Povodňová opatření
(1)	Povodňová opatření jsou přípravná opatření, opatření prováděná při nebezpečí povodně, za povodně a opatření prováděná po povodni.
(2)	Přípravná opatření jsou
stanovení záplavových území,
vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity,
povodňové plány,
povodňové prohlídky,
příprava předpovědní a hlásné povodňové služby,
organizační a technická příprava,
vytváření hmotných povodňových rezerv,
příprava účastníků povodňové ochrany.
(3)	Opatření při nebezpečí povodně a za povodně jsou
činnost předpovědní povodňové služby,
činnost hlásné povodňové služby,
varování při nebezpečí povodně,
zřízení a činnost hlídkové služby,
vyklizení záplavových území,
řízené ovlivňování odtokových poměrů,
povodňové zabezpečovací práce,
povodňové záchranné práce,
zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní.
(4)	Opatření po povodni jsou
evidenční a dokumentační práce,
b)	vyhodnocení povodňové situace včetně vzniklých povodňových škod,
c)	odstranění povodňových škod a obnova území po povodni.
(5)	Povodňová opatření podle odstavců 1 až 4 nejsou výstavba, údržba a opravy staveb a ostatních zařízení sloužících k ochraně před povodněmi, jakož i investice vyvolané povodněmi.
§ 66
Záplavová území
Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí.
V zastavěných územích, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků.
Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
 (4)	Vodoprávní úřad, který záplavové území stanovil, zabezpečí zpřístupnění dokumentace a předá jednu kopii této dokumentace Ministerstvu životního prostředí.
Pokud záplavová území nejsou určena, mohou vodoprávní a stavební úřady a orgány územního plánování při své činnosti vycházet zejména z dostupných podkladů správců povodí a správců vodních toků o pravděpodobné hranici území ohroženého povodněmi.
Ministerstvo životního prostředí podle podkladů správců vodních toků zajišťuje vedení dokumentace o stanovených záplavových územích na území České republiky a zabezpečuje jejich evidenci v informačním systému veřejné správy.
 (7) Záplavová území a jejich aktivní zóny se stanovují formou opatření obecné povahy.
(8)	Při změnách záplavových území a jejich aktivních zón se odstavce 1 až 4 použijí přiměřeně.
§ 67
Omezení v záplavových územích
V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v záplavovém území v katastrálních územích vymezených podle zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky; to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů.
V aktivní zóně je dále zakázáno
těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,
skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,
zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,
zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.
Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.
§ 68
Území určená k řízeným rozlivům povodní
Za území určená k řízeným rozlivům povodní se považují pozemky nezbytné pro vzdouvání, popřípadě akumulaci povrchových vod veřejně prospěšnými stavbami na ochranu před povodněmi, k nimž bylo omezeno vlastnické právo dohodou nebo postupem podle § 55a.
Za škodu vzniklou řízeným rozlivem povodní na půdě, polních plodinách, lesních porostech a stavbách v území podle odstavce 1 náleží poškozenému náhrada, kterou poskytuje v penězích stát zastoupený Ministerstvem zemědělství. Výše náhrady za škodu způsobenou na půdě nebo stavbě se stanoví v závislosti na výši nákladů nezbytných na uvedení půdy nebo stavby do původního stavu, včetně nákladů na odstranění nežádoucích naplavenin, výše náhrady za škodu způsobenou na polních plodinách v závislosti na tržních cenách polních plodin v době rozlivu, včetně nákladů na likvidaci poškozených polních plodin; výše náhrady za škodu způsobenou na lesních porostech se stanoví podle lesního zákona33a). Postup při zjišťování a uplatňování náhrady škody a postup při určení její výše stanoví vláda nařízením. 
Náhrada náleží rovněž za finanční újmu vzniklou pozbytím nároku na dotaci, poskytovanou na základě zákona o zemědělství, který poškozený pozbyl v souvislosti s řízeným rozlivem povodně.
Poškozenému, jemuž byla poskytnuta náhrada podle odstavce 2, nelze poskytnout státní pomoc z titulu rozlivu povodně podle zákona o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou.
Poškozenému nenáleží náhrada v případě, že nedodrží podmínky stanovené pro způsob užívání pozemků určených k rozlivu povodní.
§ 69
Území ohrožená zvláštními povodněmi
Území ohrožená zvláštními povodněmi jsou území, která mohou být při výskytu zvláštní povodně zaplavena vodou. Pokud pro krizové situace předpokládaný rozsah území ohrožený zvláštními povodněmi výrazně přesahuje záplavová území, vymezí se jejich rozsah v krizovém plánu. Pro jeho pořízení platí zvláštní zákon34). 
§ 70
Stupně povodňové aktivity
Stupni povodňové aktivity se pro účely tohoto zákona rozumí míra povodňového nebezpečí vázaná na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech na vodních tocích, popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu uvedené v příslušném povodňovém plánu.
Rozsah operativních opatření prováděných pro ochranu před konkrétní povodní se řídí nebezpečím nebo vývojem povodňové situace, která se vyjadřuje třemi stupni povodňové aktivity, kterými jsou:
první stupeň (stav bdělosti) nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí; tento stav nastává rovněž vydáním výstražné informace předpovědní povodňové služby; vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí, zahajuje činnost hlásná a hlídková služba; na vodních dílech nastává tento stav při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jež by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně,
druhý stupeň (stav pohotovosti) se vyhlašuje, když nebezpečí přirozené povodně přerůstá v povodeň, ale nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto; vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti; aktivizují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu,
třetí stupeň (stav ohrožení) se vyhlašuje při bezprostředním nebezpečí nebo vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území; vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření; provádějí se povodňové zabezpečovací práce podle povodňových plánů a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.
Druhý a třetí stupeň povodňové aktivity vyhlašují a odvolávají ve svém územním obvodu povodňové orgány. Podkladem je dosažení nebo předpověď dosažení směrodatného limitu hladin nebo průtoků stanovených v povodňových plánech, zpráva předpovědní nebo hlásné povodňové služby, doporučení správce vodního toku, oznámení vlastníka vodního díla, případně další skutečnosti charakterizující míru povodňového nebezpečí. O vyhlášení a odvolání povodňové aktivity je povodňový orgán povinen informovat subjekty uvedené v povodňovém plánu a vyšší povodňový orgán.
Směrodatné limity vodních stavů pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity jsou obsažené v povodňových plánech a jsou závazné pro povodňové plány nižších stupňů.
§ 71
Povodňové plány
Povodňovými plány se pro účely tohoto zákona rozumějí dokumenty, které obsahují způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací; dále obsahují způsob zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a ochrany objektů, přípravy a organizace záchranných prací a zajištění povodní narušených základních funkcí v objektech a v území a stanovené směrodatné limity stupňů povodňové aktivity.
Obsah povodňových plánů se dělí na
věcnou část, která zahrnuje údaje potřebné pro zajištění ochrany před povodněmi určitého objektu, obce, povodí nebo jiného územního celku, směrodatné limity pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity,
organizační část, která obsahuje jmenné seznamy, adresy a způsob spojení účastníků ochrany před povodněmi, úkoly pro jednotlivé účastníky ochrany před povodněmi včetně organizace hlásné a hlídkové služby,
grafickou část, která obsahuje zpravidla mapy nebo plány, na kterých jsou zakresleny zejména záplavová území, evakuační trasy a místa soustředění, hlásné profily, informační místa.
Povodňovými plány územních celků jsou
povodňové plány obcí, které zpracovávají orgány obcí, v jejichž územních obvodech může dojít k povodni,
povodňové plány správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které zpracovávají obce s rozšířenou působností,
povodňové plány správních obvodů krajů, které zpracovávají příslušné orgány krajů v přenesené působnosti ve spolupráci se správci povodí,
Povodňový plán České republiky, který zpracovává Ministerstvo životního prostředí.
Pro stavby ohrožené povodněmi, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, zpracovávají povodňové plány pro svou potřebu a pro součinnost s povodňovým orgánem obce jejich vlastníci. V pochybnostech o rozsahu této povinnosti nebo o tom, které stavby mohou zhoršit průběh povodně, rozhodne vodoprávní úřad.
Vodoprávní úřad může uložit povinnost zpracovat povodňový plán vlastníkům pozemků, které se nacházejí v záplavových územích, je-li to třeba s ohledem na způsob jejich užívání.
(6)	U povodňových plánů územních celků (odstavec 3) zpracovatelé každoročně prověřují jejich aktuálnost zpravidla před obdobím jarního tání a toto prověření dokladují. Ostatní povodňové plány (odstavec 4) zpracovatelé přezkoumávají při podstatných změnách podmínek, za nichž byly zpracovány. Pokud z přezkoumání vyplyne potřeba úpravy nebo doplnění povodňového plánu, učiní tak zpracovatelé neprodleně.
(7)	Věcnou a grafickou část povodňového plánu územních celků a jeho změny zpracovatelé předkládají nadřízenému povodňovému orgánu k potvrzení souladu s povodňovým plánem vyšší úrovně. U povodňových plánů pozemků a staveb potvrzuje soulad povodňový orgán obce. Jde-li o stavbu přesahující svým rozsahem nebo vlivem na okolí významně území obce, potvrzuje soulad nadřízený povodňový orgán a nižší povodňové orgány o tom informuje. Potvrzením souladu se stává věcná a grafická část povodňového plánu závaznou. Organizační část povodňového plánu zpracovatelé průběžně upravují a poskytují dotčeným povodňovým orgánům a účastníkům řízení ochrany před povodněmi k využití, pokud jim není přístupná na portálu veřejné správy v elektronické podobě. 
§ 72
Povodňové prohlídky
Povodňovými prohlídkami se zjišťuje, zda na vodních tocích, vodních dílech a v záplavových územích, popřípadě na objektech nebo zařízeních ležících v těchto územích nejsou závady, které by mohly zvýšit nebezpečí povodně nebo její škodlivé následky.
Povodňové prohlídky organizují a provádějí povodňové orgány podle povodňových plánů, a to nejméně jednou ročně.
Povodňové orgány mohou na základě povodňové prohlídky vyzvat vlastníky pozemků, staveb a zařízení v záplavovém území k odstranění předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku. Pokud tito vlastníci výzvy ve stanovené lhůtě neuposlechnou, uloží takovou povinnost rozhodnutím.
§ 73
Předpovědní a hlásná povodňová služba
Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány, popřípadě další účastníky ochrany před povodněmi, o nebezpečí vzniku povodně, o jejím vzniku a o dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodně, zejména o srážkách, vodních stavech a průtocích ve vybraných profilech. Tuto službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správcem povodí.
Hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva v místě očekávané povodně a v místech ležících níže na vodním toku, informuje povodňové orgány a účastníky ochrany před povodněmi o vývoji povodňové situace a předává zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování a k řízení opatření na ochranu před povodněmi. Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány obcí a povodňové orgány pro správní obvody obcí s rozšířenou působností a podílejí se na ní ostatní účastníci ochrany před povodněmi. K zabezpečení hlásné povodňové služby organizují povodňové orgány obcí v případě potřeby hlídkovou službu.
Vlastníci vodních děl vzdouvajících vodu oznamují nebezpečí zvláštní povodně příslušným povodňovým orgánům, Hasičskému záchrannému sboru České republiky a v případě nebezpečí z prodlení varují bezprostředně ohrožené fyzické a právnické osoby.
 (4)	Pro předávání informací předpovědní a hlásné povodňové služby se využívá operačních a informačních středisek Hasičského záchranného sboru České republiky a složek integrovaného záchranného systému35).
§ 74
Povodňové záchranné práce
Povodňovými záchrannými pracemi jsou technická a organizační opatření prováděná za povodně v bezprostředně ohrožených nebo již zaplavených územích k záchraně životů a majetku, zejména ochrana a evakuace obyvatelstva z těchto území, péče o ně po nezbytně nutnou dobu, zachraňování majetku a jeho přemístění mimo ohrožené území.
 (2)	Povodňové záchranné práce v případech, kdy jsou ohroženy lidské životy, nebo hospodářské zájmy, jimiž jsou doprava, zásobování, spoje a zdravotnictví, zajišťují povodňové orgány ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému.
§ 75
Povodňové zabezpečovací práce
Povodňovými zabezpečovacími pracemi jsou technická opatření prováděná při nebezpečí povodně a za povodně ke zmírnění průběhu povodně a jejích škodlivých následků.
Povodňové zabezpečovací práce jsou zejména
odstraňování překážek ve vodním toku a v profilu objektů (propustky, mosty) znemožňujících plynulý odtok vody,
rozrušování ledových nápěchů a zácp ve vodním toku,
ochrana koryta a břehů proti narušování povodňovým průtokem a zajišťování břehových nátrží,
opatření proti přelití nebo protržení ochranných hrází,
opatření proti přelití nebo protržení hrází vodních děl zadržujících vodu,
provizorní uzavírání protržených hrází,
instalace protipovodňových zábran,
opatření proti zpětnému vzdutí vody, zejména do kanalizací,
opatření k omezení znečištění vody,
opatření zajišťující stabilizaci území před sesuvy.
Povodňové zabezpečovací práce zajišťují správci vodních toků na vodních tocích a vlastníci dotčených objektů, případně další subjekty podle povodňových plánů nebo na příkaz povodňových orgánů. Zabezpečovací práce, které mohou ovlivnit odtokové podmínky a průběh povodně, musí být koordinovány ve spolupráci s příslušným správcem povodí na celém vodním toku nebo v celém povodí. Zabezpečovací práce prováděné na vodních dílech zařazených do I. nebo II. kategorie se projednávají s osobou pověřenou prováděním technickobezpečnostního dohledu (§ 61 odst. 9), pokud nehrozí nebezpečí z prodlení.
§ 76
Dokumentace a vyhodnocení povodní
Účelem dokumentace je zabezpečení průkazných a objektivních záznamů o průběhu povodně, o provedených opatřeních k ochraně před povodněmi, o příčině vzniku a velikosti škod a o jiných okolnostech souvisejících s povodní. K tomu zejména slouží záznamy v povodňové knize, průběžný záznam vodních stavů a orientačních hodnot rychlostí a průtoků, průběžný záznam údajů o provozu vodních děl ovlivňujících průběh povodně, označování nejvýše dosažené hladiny vody, zaměřování a zakreslování záplavy, monitorování kvality vody a možných zdrojů znečištění, fotografické snímky a filmové záznamy, účelový terénní průzkum a šetření.
Povodňové orgány obcí a obcí s rozšířenou působností a účastníci ochrany před povodněmi, jimž je to zákonem uloženo, zpracovávají zprávu o povodni, při které byla vyhlášena povodňová aktivita, došlo k povodňovým škodám nebo byly prováděny povodňové zabezpečovací a záchranné práce. Povodňové orgány provádějí vyhodnocení povodně, které obsahuje rozbor příčin a průběhu povodně, popis a posouzení účinnosti provedených opatření, věcný rozsah a odborný odhad výše povodňových škod a návrh opatření na odstranění následků povodně. Zprávu zpracují do 3 měsíců po ukončení povodně, v případě potřeby rozsáhlejších dokumentačních prací se provede doplňkové vyhodnocení do šesti měsíců po ukončení povodně.
Evidenci vyhodnocených povodní zajišťují správci povodí a z hlediska hydrologického Český hydrometeorologický ústav.
Zprávy o povodni jsou předávány k využití vyššímu povodňovému orgánu a k evidenci správci povodí.
Díl 3
Povodňové orgány
§ 77
Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. Řízení ochrany před povodněmi zahrnuje přípravu na povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v období následujícím bezprostředně po povodni včetně řízení, organizace a kontroly činnosti ostatních účastníků ochrany před povodněmi. Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány.
V období mimo povodeň jsou povodňovými orgány
orgány obcí a v hlavním městě Praze orgány městských částí,
obecní úřady obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřady městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy,
krajské úřady,
Ministerstvo životního prostředí; zabezpečení přípravy záchranných prací přísluší Ministerstvu vnitra34). 
Po dobu povodně jsou povodňovými orgány
povodňové komise obcí a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí,
povodňové komise obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy,
povodňové komise krajů,
Ústřední povodňová komise.

(4)	Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat operativní příkazy k zabezpečení ochrany před povodněmi, v odůvodněných případech i nad rámec platných povodňových plánů s tím, že v takovém případě musí neprodleně uvědomit dotčené osoby. Všechna přijatá opatření a vydané příkazy se zapisují do povodňové knihy a musí být přístupné k nahlédnutí osobám vykonávajícím působnost místně příslušných povodňových orgánů, nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na vydávání těchto příkazů se nevztahuje správní řád. Mimořádné pravomoci povodňových orgánů začínají vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity a končí odvoláním těchto stupňů.
ࠀ࠶ࡾ࣠ࣤऺ॔२४ॺॼংচ঴ৌ৤ৼ৾਎ਐਚਰੈੌ੼੾઒ઔતદબૄ૆૖૘૞૶଎ଦନସ଺୚୴ஊ஌எ஘ச஢஺஼ூொௌ௎௔௮ఆఊఌఢనల఺఼౔ౖ��헲��죪죪죝죪죲�샲죪룪³ᘉ表쐕㬀脈ᔏ表쐕ᘀ表쐕㔀脈ᔏ慨戴ᘀ遨핅㔀脈ᔏ慨戴ᘀᵨ㔀脈ᘉ鉨穡㔀脈ᔏ慨戴ᘀ鉨穡㔀脈ᘉ慨戴㔀脈ᔏ慨戴ᘀ�欚㔀脈ᔏ慨戴ᘀᝋ㔀脈ᔏ慨戴ᘀ表쐕㔀脈ᘉ表쐕㔀脈䌀ࠀࠞࠠ࠴࠶఼౔ಾ೔എഞൂൊ൶ᅤᗾᘆᘤ÷÷ïÚÕ퀀Ë였Á딀µ글§㠇ഀࣆȀ͓̎肀ᄇഀࣆȀ͓̎肀ሌഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞Ѐ8摧䯰Ѐ摧䯰Ѐ摧䯰Ѐ摧䯰Ѐ摧䯰ഀ␃ᄀꪄጁ态ꪄ愁$摧ᖈÄ؀ꐓǠ摧䯰܀␃愁Ĥ摧ᖈÄ܀␃愁Ĥ摧䯰ᄀౖಜಞ಼ಾ൶ဂဆၖႺႼᐐᐒᑾᒾᕤᕦᗼᗾᤞᤲ⒚⒜⒤⒦⒪╀◘◚⚊⚐⚔⚜⚞⚺⚼⛀⛂⛊⛌⛜⛞쳓쳣뻅뻅럅랳꾳ꎩ醚肊特牪牪牪牪牪jᔏ潨豬ᘀ㵨ቑ漀Ĩᔌ潨豬ᘀ㵨ቑᔌ潨豬ᘀ牨耫ᔓ潨豬ᘀ牨耫㜀脈䩡ᔌ潨豬ᘀ啨ቑᔐ啨ቑᘀ牨耫愀ᡊᔐ啨ቑᘀ啨ቑ愀ᡊᘊ灨睖愀ᡊᘊ啨ቑ愀ᡊᘆ獨‣ᘆ牨耫ᔌᅨ쨦ᘀ牨耫ᔌᅨ쨦ᘀ뽨䑖ᔌᅨ쨦ᘀᔌ�瘙ᘀᔌ豼ᘀᔐ�瘙ᘀ牨耫　㉊ᔌ�瘙ᘀ牨耫ᘆᝋᘆ表쐕ᘉ表쐕㬀脈ᔏ表쐕ᘀ表쐕㬀脈⤀ᘤ៌ᦂᮼ᳖᷂Ṛ⁶↲⒜◚✲⠔⠞⥎⪀ìàààÑ뼀¬餀蠀ဇഀࣆȀ͓̎肀ည̀Ĥ옍ข匃考憀Ĥሓ਀&䘋옍ꨃก匃肀萑ƪ葠ƪ摧ọ|ሓ਀&䘋옍ꨃก匃肀萑ƪ葠ƪ摧Ạiᄀ☊଀FഀࣆȀƪ͓肀萑Ʃ葠Ʃ摧噰wሏഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧噰wሌഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞ሀ☊଀⽆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻Øༀ⛞✦✨✮✲✺✼⠒⠔ㅄ㌂㌸㍖㐀㞎㞔㟪㟬㟺㟼㠀㠂㠐㠒㠨㠪㡌㡎㡞㡠㡸㡺㢎㢒㢜㢢㣄㣈㩒㩘㶊㶎㿈㿌䆺䌚䌞䌠䌲䮼䱸丬丰刜删�헚싎믎����������������馡銡诚뗚뗚ᔌ�欚ᘀ牨耫ᔌ뤁ᘀ牨耫ᔏ੨﬘ᘀ걨䄃䠀Īᔌ੨﬘ᘀ牨耫ᘉ牨耫䠀Īᘆᱨᘆ齨爺ᘊ牨耫　㉊ᔌ瑨㌪ᘀ灨଺ᔗ瑨㌪ᘀ牨耫伀͊儀͊尀脈ᔌ瑨㌪ᘀ牨耫ᘉ牨耫㔀脈ᘆ牨耫ᘉͨ쌡㔀脈ᔌ╨ᥔᘀ牨耫ᔌ潨豬ᘀ牨耫ᔏ潨豬ᘀ㵨ቑ漀Ĩᔌ潨豬ᘀ㵨ቑ㘀⪀⭪Ȿⶖ⽮ㅄ㌄㐀㐈㑌㖲㙘㜰㜸㢠㢢㤾㩼øøøøê휀Ë쬀ñ렀¨鰀Ëሌ਀&䘋옍ก考摧䨜òሐ਀&䘋옍ก考萏Ʃ葞Ʃ摧䨜òሀ☊଀㉆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻Øሌഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞ሀ☊଀ㅆഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻Ø㠇ഀࣆȀ͓̎肀ᄇഀࣆȀ͓̎肀ဇഀࣆȀ͓̎肀ᄀ㩼㪎㪴㫀㫨㫰㶒㾠䔐䔜䕚䕢䖮䝆䤶úà팀Æ됀´ꠀ¡騀谀yꠀሀ☊଀㍆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻Ø㠇ഀࣆȀ͓̎肀ᄇഀࣆȀ͓̎肀ᘇഀࣆȀ͓̎肀ᔇഀࣆȀ͓̎肀ሌഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞ᄀ☊଀FഀࣆȀ͓̎肀萑Ʃ葠Ʃ摧ⴾGᄍԀ$␆ഀࣆȀ͓̎肀摧ⴾGᘍԀ$␆ഀࣆȀ͓̎肀摧ⴾGᔍԀ$␆ഀࣆȀ͓̎肀摧ⴾGᤍԀ$␆ഀࣆȀ͓̎肀摧ⴾGЀ摧᷿฀䤶䭔乪乲亴侢凊哄囎嶀撒斮柊柖栒栢栴格械óìÒóóóË쐀½똀ìᐇഀࣆȀ͓̎肀ጇഀࣆȀ͓̎肀ᘇഀࣆȀ͓̎肀ᔇഀࣆȀ͓̎肀ሀ☊଀㑆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻Ø㠇ഀࣆȀ͓̎肀ᄇഀࣆȀ͓̎肀ሌഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞ሀ删劼劾头夸廬廰彈忪忮截拰拸揸搄撒擲擴瀰瀲焐焞焪焰燀燆燊癬礲礶祒稴稶稸簀簖簜綖聦聨聪聬苔苬莆蕚ﳦﳭ��ﳦﳔ웍욿욶욮ﲧꃭꃼꃼ醙ﲠ賲ﲆﱽvᔌ୨؄ᘀ뤁ᔐ筨걟ᘀ牨耫愀ᡊᘊ牨耫愀ᡊᘉ牨耫䠀Īᔏᝨ紓ᘀ牨耫䠀Īᔌᝨ紓ᘀ鵨쑧ᔌᝨ紓ᘀ牨耫ᔌ쥨ᘀ牨耫ᔏ虨ᘀ牨耫䠀Īᔐ虨ᘀ牨耫　㉊ᔌ虨ᘀꕨꨗᔌ虨ᘀ牨耫ᔌ虨ᘀ鵨㕕ᘆ՚ᔌ침呼ᘀ譨턤ᔌ침呼ᘀ鵨㕕ᔌ침呼ᘀ牨耫ᘉ牨耫㔀脈ᘊ牨耫　㉊ᘆ੨␪ᘆ牨耫ⴀ械榌樖樸檊櫤毂毸氦汈汰泚浖涌渊滾焴燊ì�Î츀Î츀Î숀µ딀µ딀µ꤀©阀ሀ+☊଀FഀࣆȀ͓̎肀萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖⬌ഀ૆꤁ȁƪ͓耆萏ƪ葞ƪఀ)옍匁考萑ﮓ葠ﮓ摧ٵî⬌ഀ૆꤁ȁƪ͓肀萏ƪ葞ƪഀ)옍ćؗ匁؃萏͓葞͓摧ٵî⬐ഀ૆꤁ȁƪ͓肀萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖ሀ☊଀㙆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻Øᄀ燊瑖璨瘠盖砆稸笠簠綖綞聮舠莆蜔óè�Ü촀º먀¬ꔀó耀ᄀ☊଀FഀࣆȀƪ̎萑ƪ葠ƪ摧喝5ሀ☊଀㥆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻ØᄇഀࣆȀ͓̎肀ᄎ̤̀옍ข匃考ᆀꪄ态ꪄ愁̤ሀ+☊଀FഀࣆȀ͓̎肀萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖฀+☊ଁՆഀ૆꤁ȁƪ̎肀摧憒z⬌ഀ૆꤁ȁƪ̎肀萏ƪ葞ƪ਀+옍ćƩꨁ老萏ƪ葞ƪሌഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞฀蕚蕜藖藜蜔蜚蟚蟢衐衒衸謞賴賸跢跨跰连迠迦迨鄜鄤閨閰頾顀餤餸饮饰馶馸鮘鮚鮦짐싲맲린릧閞貞貃窃潶橶橶晶_ᔌ๨픡ᘀ轨婰ᘆ蹨ᰴᘉ牨耫䠀Īᔌ๨픡ᘀ牨耫ᘆ牨耫ᔐ퉨嵉ᘀ剨愀ᡊᔐ퉨嵉ᘀ�愀ᡊᔐ퉨嵉ᘀ鵨㕕愀ᡊᔐ୨؄ᘀ鵨㕕愀ᡊᔐ୨؄ᘀ�愀ᡊᔐ୨؄ᘀ剨愀ᡊᔐ୨؄ᘀ띨驡愀ᡊᔐ୨؄ᘀ牨耫愀ᡊᔌ୨؄ᘀᝨ홫ᔌ୨؄ᘀꕨꨗᔔ୨؄ᘀꕨꨗ伀Ɋ儀Ɋᔌ୨؄ᘀ쩨٠ᔌ୨؄ᘀ彌ᔐ୨؄ᘀ뤁　㉊ᔌ୨؄ᘀ뤁ᔌ୨؄ᘀ畨⌀蜔賸迠鄜閨顀顊鱮鼊ꄴꍪꍴꥲꮢ검꿪í�Ì찀Þ씀²ꘀ¦ꘀÅ輀¦ꘀ¦ᘀ☊଀蹆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏萑ƪ葞葠ƪ摧⩼Qሌഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞ሀ☊଀㡆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻ØᄇഀࣆȀ͓̎肀ᄀ☊଀FഀࣆȀ͓̎肀萑ƪ葠ƪ摧喝5฀☊଀FഀࣆȀ͓̎肀萑ƪ葠ƪᄀ☊଀FഀࣆȀ͓̎肀萑ƪ葠ƪ摧䳤_ༀ鮦鮨鮼鮾鰲鰴鱬鱮鷶鷸黂黐鼆鿞鿠鿼ꀺꀼ꿪꿴끐끖끘뒺듀듄뤼뤾멸멺멼몀몂묌묒묔묖붔쎘쎚쎶쎸없엊옞쫑떼꺼ꚼ벝벖벖辖蚖陿灷ᔌᱨꨗᘀᱨꨗᘆᱨꨗᘆ鉨穡ᔌꥨ锽ᘀ՚ᔐꥨ锽ᘀ蠽　㉊ᔌꥨ锽ᘀ㕨娨ᔌꥨ锽ᘀ唈ᔐꥨ锽ᘀ桨愀ᡊᘎ끨㱅　㉊愀ᡊᔌꥨ锽ᘀ罨ﰐᔌ끨㱅ᘀ桨ᔌꥨ锽ᘀ桨ᔌ끨㱅ᘀ끨㱅ᔌ뙨൏ᘀ牨耫ᔌ푨祿ᘀ牨耫ᘉ牨耫䠀Īᔌࠥᘀ牨耫ᔌ๨픡ᘀ牨耫ᘆ蹨ᰴᘆ끨㱅ᘆ牨耫ᔏ轨婰ᘀ轨婰㔀脈Ⰰ꿪꿴끐넀덌듄떆뜄렄뢎륀멼묖볘붔붞뷦òÓ섀Á됀 팀Á섀Á섀 팀輀㠇ഀࣆȀ͓̎肀ᄊഀࣆȀ͓̎肀摧⠵Zጀ옍ꨃก匃肀萑Ʃꐓxꐔx葠Ʃ摧周íఀ萏ȷ萑﷉葞ȷ葠﷉摧周íഀࣆȀ͓̎肀萏ȷ萑﷉葞ȷ葠﷉摧周íഀࣆȀ͓̎肀萑Ʃꐓxꐔx葠Ʃ摧周í㠍ഀࣆȀ͓̎肀搒Ũ摧周íᄍഀࣆȀ͓̎肀搒Ũ摧周íက뷦븰뺀쁢솜솦쇢숰싨쐘씊앤엊옲즺쪮øÑ턀Ê쌀´ꠀ¨ꠀ¨ꠀ¨需ᄀ☊଀FഀࣆȀ͓̎肀萑ƪ葠ƪ摧⠵Zက옍čͅꨃก匃肀萏葞摧猧o⬌ഀ૆꤁ȁƪ͓耆萏ƪ葞ƪ฀☊଀酆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀摧᷿㠇ഀࣆȀ͓̎肀ᄇഀࣆȀ͓̎肀⬐ഀ૆꤁ȁƪ͓肀萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖ᘀ+☊ଁうഀ૆꤁ȁƪ͓肀萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧绻ØἇഀࣆȀ͓̎肀ༀ옞옠옦옮즺쪮쫺턖턘퇼퇾펆픘픚햼허헎��������퇘�볅뗘떭ꎭ떭钜钌箅筯蕯嵦ᔐ葨㱦ᘀ奨䄴愀ᡊᔐ葨㱦ᘀ嵟　㉊ᔗ葨㱦ᘀ牨耫伀ъ儀ъ尀脈ᔒ葨㱦ᘀ牨耫尀脈࡝ᔌ葨㱦ᘀ牨耫ᔏｨ᜝ᘀ셨쭫㔀脈ᔏｨ᜝ᘀ牨耫㔀脈ᔌｨ᜝ᘀ牨耫ᔒ葨㱦ᘀ㕨娨㘀脈࡝ᔏ葨㱦ᘀ㕨娨崀脈ᔌ葨㱦ᘀ㕨娨ᔐŨ楃ᘀ㕨娨　㉊ᔌŨ楃ᘀ㕨娨ᘉ㕨娨㔀脈ᔌ遨塀ᘀ㕨娨ᘆ㕨娨ᔏ䅨汏ᘀ㕨娨㜀脈ᔌ䅨汏ᘀ㕨娨ᘆ牨耫ᘊ੨쥺　㉊ᔌᱨꨗᘀᱨꨗᘆᱨꨗ␀쪮쪸쫺턘퇾픚헒ퟪ�����øÞ�Æ였Æ였¶똀¶ꌀ缀ᄀ☊଀FഀࣆȀƪ˅肀萑ƪ葠ƪ摧⠵Zᄀ☊଀FഀࣆȀ͓̎肀萑ƪ葠ƪ摧⠵Zሀ☊଀Նഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧⠵Z⬐਀Ħ䘋옍匁考萏ƪ葞ƪ摧⠵Zመ਀&䘋옍čͅꨃก匃肀萏萑ƪ葞葠ƪ摧⠵Zሓ਀&䘋옍ꨃก匃肀萑ƪ葠ƪ摧⠵Z㠇ഀࣆȀ͓̎肀ᄇഀࣆȀ͓̎肀฀ì�Ú쬀¸ꔀ¥ꔀ¥ꔀ¥ꔀ쬀᐀+☊଀FഀࣆȀ͓̎肀萏Ʃ萑﹗ꐔx葞Ʃ葠﹗ሀ+☊଀FഀࣆȀ͓̎肀萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖ሓ؀Ĥ☊଀FഀࣆȀ͓̎肀萑Ʃ葠Ʃ摧㟃}฀☊଀FഀࣆȀ͓̎肀萑ƪ葠ƪᄀ␃ਁ&䘋옍ข匃考ྀ㢄市㢄愂Ĥሓ਀&䘋옍ꨃก匃肀萑ƪ葠ƪ摧⠵Z฀料梨勤屮֖֚׼׾ٖٔ離李폚폌폌엌폌뻌낷뺷뺩뻌뻌ꗌꖡ隝첰辥蚥芥艻艻ᔌ幨䍢ᘀ幨䍢ᘆ幨䍢ᔐ嵟ᘀ瑨砯　㉊ᔌ陨똚ᘀ萮ᔌꭨ男ᘀꭨ男ᘆꭨ男ᘆ絨䑨ᘆ牨耫ᔌꭨ男ᘀ豨⩩ᔌꭨ男ᘀ㕨娨ᔌꭨ男ᘀ셨쭫ᔌꭨ男ᘀ⽨Iᔌꭨ男ᘀ繨퉤ᔌꭨ男ᘀ牨耫ᔌꭨ男ᘀ䥨爀ᔌ葨㱦ᘀ䥨爀ᔐ葨㱦ᘀ難젎　㉊ᔏ葨㱦ᘀ牨耫䠀Īᔌ葨㱦ᘀ띨�ᔌ葨㱦ᘀ牨耫　駱辶ﲼﻨﻸ（２`Ǌςé�Ð봀±넀±넀ªꌀ褀}紀⬌ഀ૆꤁ȁƪ͓耆萏ƪ葞ƪሀ☊଀ॆഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧瑋ÏᄇഀࣆȀ͓̎肀ᐇഀࣆȀ͓̎肀ጇഀࣆȀ͓̎肀ሌഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞ሀ☊଀ࡆഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧瑋Ï㠊Ԁ$␆ഀࣆȀ͓̎肀ᄏԀ$␆ഀࣆȀ͓̎肀ꐔx摧ⴾGᄖ̤̀␅؀$옍ข匃考ᆀꪄᐁ碤怀ꪄ愁̤摧ⴾG฀ςҜԺ֚۬ࣜ৆઼൦൶ඊඔნᇎዐዜóóà휀Ã쌀¼딀®鬀輀ᔊഀࣆȀ͓̎肀摧⻥ሌഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞ሀ☊଀੆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧瑋ÏᄇഀࣆȀ͓̎肀ᐇഀࣆȀ͓̎肀ጇഀࣆȀ͓̎肀ሔ਀&䘋옍čͅꨃก匃肀萏葞摧⻥ࠀ萏葞摧⻥ሀ+☊଀FഀࣆȀƪ͓肀萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖⬌ഀ૆꤁ȁƪ͓耆萏ƪ葞ƪༀٖڮڰ۪۠ۨ۬ۮ܂܈ߒࣔࣘࣜ৴ੜੲੴ௼௾ఀమరౠಀ൦ᇄᇈዐጎᒘᒚᖰᖸᚲᛒ᝼គᡌᡒᢔᢶᢸ쳛죦링죁좴ꚭ귈髈骐좌종졿졿浸ᔔ㝨�ᘀ萮伀Ɋ儀Ɋᔌ㝨�ᘀ萮ᘊ萮　㉊ᔌ虨坨ᘀ萮ᘆ㥨役ᔒ泌᭕ᘀ萮ᜀ顨뵬ᔌ泌᭕ᘀ萮ᘉ牨耫䠀Īᔌͨ줏ᘀ萮ᔌ�၀ᘀ萮ᘉ萮㔀脈ᔏ歨ﭣᘀ萮䠀Īᔌ歨ﭣᘀ萮ᘆ萮ᔏ畨頊ᘀ牨耫䠀Īᔌ畨頊ᘀ鵨쑧ᔌ畨頊ᘀ㥨쉂ᘆ牨耫ᔌ畨頊ᘀ牨耫ᔏ幨䍢ᘀ幨䍢䠀Īᘆ幨䍢ᔌ幨䍢ᘀ幨䍢⨀ዜጄጎᖰᢔᰲḲḼẎ←⋮⒘⒬⓰⓺✪õÙ�Ù�Ò쬀·꤀©ꈀ¢툀ሀ☊଀ెഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧瑋Ï᠇ഀࣆȀ͓̎肀ഀ옍čͅꨃก匃肀萏葞ሔ਀&䘋옍čͅꨃก匃肀萏葞摧瑋Ï㠇ഀࣆȀ͓̎肀ᄇഀࣆȀ͓̎肀ᄀ☊଀FഀࣆȀ͓̎肀萑Ʃ葠Ʃ摧礹_ᄊഀࣆȀ͓̎肀摧⻥ᘊഀࣆȀ͓̎肀摧⻥ༀᢸᵴᵶḰḲ⁲⁺⋢⋨⨒⨲⩂⩐⩒⩘⪘ⵤ⵪ⶾⷾ⸈⸌⸎㒆㒈㜈㜊㜸㜾㝀㪸㪺㫂㷲㷸䭚䭜䭲䭴䲢䲤䴨䵦䶄䶆佖侖俤倄倔値�틦볃볃쪸룦Ʇꎱ鿊髦髦髦雦鋦軦蟦胦ᔌ२ᘀ쵨猈ᔌ२ᘀ牨耫ᘆᵨ镳ᘆｨ᜝ᘆ㑨謞ᘉ牨耫䠀Īᘆ�復ᘆꍨ唯ᔒ걨瘸ᘀ萮ᜀ�况ᔌ걨瘸ᘀ萮ᘆ杨䌹ᔌｨ᜝ᘀᑨ㥷ᔌｨ᜝ᘀ萮ᘆ萮ᘆᑨ㥷ᔌ䍨ⴄᘀᑨ㥷ᔌ䍨ⴄᘀ牨耫ᘊ牨耫　㉊ᘆ牨耫ᔏ㝨�ᘀ萮㜀脈ᔌ㝨�ᘀ㥨役ᔌ㝨�ᘀ萮㈀✪⟀⥜⦦⧴⪸⭚Ⱳⵤ⸈⹴⻄⿂⿶〰ゞㆸ㈬óçÙ쬀Ë쬀·뜀§騀騀騀ఀ)옍ﰁ萏Ӽ葞Ӽ摧礹_⤐਀Ȧ䘋?옍ﰁ萏Ӽ葞Ӽ摧ᒸð⤔਀&䘋옍ﰁ萏Ӽ萑﹗葞Ӽ葠﹗摧礹_ഀ)옍ćؗﰁ؄萏Ӽ葞Ӽ摧硵Üഀ)옍ćؗ匁؃萏Ӽ葞Ӽ摧硵Ü⬌ഀ૆꤁ȁƪ͓肀萏ƪ葞ƪሌഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞ᄀ㈬㉠㒈㜸㪺䁐䌂䑈䑒䢮仮俆倴òÒ저¶ꌀ退}需焀⬌ഀ૆꤁ȁƪ͓肀萏ƪ葞ƪሀ☊଀െഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧瑋ÏᄇഀࣆȀ͓̎肀ሌഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞ሀ☊଀䁆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸðᄀ☊଀FഀࣆȀȷ͓肀萑ƪ葠ƪ摧⻥ἊഀࣆȀ͓̎肀摧⻥ᄀ☊଀FഀࣆȀ͓̎肀萑Ʃ葠Ʃ摧礹_ἎഀࣆȀ͓̎肀萑葠摧᷿ఀ)옍ﰁ萏Ӽ葞Ӽ摧礹_ఀ倴儦凊勈匼吤哼嘔噬嚮囔圀坠垆墘子ð�Ò였º였Æ였Æ였Æ였Æꘀ฀☊଀FഀࣆȀ͓̎肀萑ƪ葠ƪ⬔਀&䘋옍ꨃก匃肀萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖ሌഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞⬌ഀ૆꤁ȁƪ͓肀萏ƪ葞ƪ⬈਀Ħ䘋A摧ᒸðᔀ+☊଀FഀࣆȀƪ͓肀萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧眔9⬏ഀ૆꤁ȁƪ͓肀萏ƪ葞ƪ摧⾣Uༀ値儦凈凊吤员呚哊哌垂垄垆墘姌姚婶媊嬴嬶孄孌子孖存岒岘嵢嵤幚幢庀庖廤弾徚徦恆憎憐懜捶掆ﳭ�퟼퟼짐싐믐닐ꯐﲦﲠﲜ醘ﲘ誘誀特ﱹkᔌ卨쬜ᘀ둨ⴀᔌ蹨④ᘀ罨笼ᔌ蹨④ᘀᵨ镳ᔒ扨�ᘀᵨ镳眀ｨᔌ扨�ᘀᵨ镳ᔌ㥨ࡼᘀᵨ镳ᘆᵨ镳ᘆ㥨役ᘊ牨耫　㉊ᘉᵨ镳㔀脈ᔌ襨谬ᘀᵨ镳ᔐ襨谬ᘀ瑨砯　㉊ᔌ襨谬ᘀ㥨役ᔌ襨谬ᘀ襨谬ᔌ襨谬ᘀ❨눈ᔌ襨谬ᘀ牨耫ᔌ뙨찵ᘀ牨耫ᘆｨ᜝ᘆ慨묏ᔌ२ᘀ慨묏ᔏ२ᘀᑨ㥷㜀脈ᔌ२ᘀᑨ㥷ᘆ牨耫⤀子嵼嶎嶾巈廤弾徠恆懜懨扊拲êÜ픀Â똀§꜀픀稀ሀ☊଀ཆഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧瑋Ï㠇ഀࣆȀ͓̎肀ሓ਀&䘋옍ꨃก匃肀萑ƪ葠ƪ摧桽D⬏਀&䘋옍ꨃก匃肀摧猝⬌਀Ħ䘋옍匁考摧猝ሀ☊଀ๆഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧瑋ÏᄇഀࣆȀ͓̎肀ᤇഀࣆȀ͓̎肀᠇ഀࣆȀ͓̎肀᐀☊଀FഀໆЀƪ͓̎Ѯ耀萑ƪ葠ƪ摧猝ఀ拲挘揾攒晔杲枖棈樾毾滮濜烢狸琺óåå픀Æ였Æ¸렀§退ሗ਀&䘋옍ꨃก匃肀萑ƪꐓꐔ葠ƪ摧暿က옍čͅꨃก匃肀萏葞摧⅙¾ഀ옍čͅꨃก匃肀萏葞⤏ഀ૆ᜁȆƪ͓ڀ萏͓葞͓摧樃⬐ഀ૆꤁ȁƪ͓肀萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖ഀ)옍ćؗ匁؃萏͓葞͓摧樃⬌ഀ૆꤁ȁƪ͓肀萏ƪ葞ƪ฀掆揺揼暈暞朲杊杮济浔烢焪焼煖熾燀燖燘燲爎狴狶狸狾猀獞獶珺珼琤琦琶琸瓬瓮瞀瞄矎矒穨穪竼笔篰篴細燐췑퇆퇍웍웑쇮뎺겺ꖺ骺鎺辺辺몈突玁辁ᔌ╨ꉽᘀ텨ﱋᔌ╨ꉽᘀ奨븡ᔌ╨ꉽᘀ牨耫ᔌ坨꜁ᘀѨᘆ鍨ᔌ坨꜁ᘀ콨셉ᔕ坨꜁ᘀ牨耫䈀ت桰ÿᔌ坨꜁ᘀ䥨ꩻᔌ坨꜁ᘀ湨ᔌ坨꜁ᘀ奨븡ᔌ坨꜁ᘀ牨耫ᘉ牨耫㜀脈ᔌ⁨牴ᘀ牨耫ᘆ奨븡ᔌ텨봔ᘀ牨耫ᔏ鍨ᘀ鍨䠀Īᔌ흨ᘀ牨耫ᔌ흨ᘀ奨븡ᘆ牨耫ᔌ奨븡ᘀ牨耫ᔌ卨쬜ᘀ牨耫ⴀ琺瓰瘤盪矒碠穢紴缌肄舄ë퐀Ô먀蜀t崀]崀ᘀ☊଀FഀࣆȀ͓̎肀萏ƪ萑﹖ꐓꐔ葞ƪ葠﹖ሓ਀&䘋옍ꨃก匃肀萑ƪ葠ƪ摧暿መ਀&䘋옍ꨃก匃肀萏ƪ萑﹖ꐓꐔ葞ƪ葠﹖ማ਀&䘋옍ꨃก匃肀萏ƪ萑﹗ꐓꐔ葞ƪ葠﹗摧旎	ᤀ☊଀FഀࣆȀƪ͓耀萏͓萑﹗ꐓꐔ葞͓葠﹗摧旎	ᘀ☊଀FഀࣆȀƪ͓耀萏͓萑﹗ꐓꐔ葞͓葠﹗⬔਀&䘋옍ꨃก匃肀萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖਀細紲罔罨罺羸耊耚膊膜莮莴莶蛬蛮贂贈贊赞赠轄轆轐轪轲轴郚郠郢鋔鋖鎠鎦锸锺隖隘饂饜饞馞馠馤馦髚훝훝쿝쿈쿄떼떪떟醘醘袘醘醘膘顷顰顰ᔌ♨파ᘀ晨唌ᔒ♨파ᘀ䥨ꩻᜀ䥨ꩻᔌ♨파ᘀ䥨ꩻᔐ♨파ᘀ晨唌　㉊ᔌ♨파ᘀὨࠆᔌ♨파ᘀ煨譐ᔕ♨파ᘀὨࠆ䈀ت桰ÿᔕ땨灿ᘀ牨耫㔀脈桷ÿᔌ♨파ᘀ牨耫ᔏ꽨ꡭᘀ써蜘㜀脈ᘆ鍨ᔌ꽨ꡭᘀ晨唌ᔌ꽨ꡭᘀ鱹ᔌ꽨ꡭᘀ奨븡ᔌ꽨ꡭᘀ顨葧ᔌ╨ꉽᘀ텨ﱋᔌ╨ꉽᘀ써蜘ᔌ╨ꉽᘀ牨耫ᔌ╨ꉽᘀ楨꽹Ⰰ舄节莮蛦蝠蠐褤謶贂轆轐轪郚èÕ픀Ð퀀Ð퀀À꤀萀ሓ਀&䘋옍ꨃก匃肀萑ƪ葠ƪ摧暿ᄀ␃ਁ&䘋옍ข匃考ྀ辄帀辄愀Ĥᘀ␃ਁ&䘋옍ข匃考ྀ辄ጀ帀辄愀Ĥ摧౦Uሐ਀&䘋옍ก萑ƪ葠ƪ摧౦UЀ+摧瑋Ïሓ਀&䘋옍ꨃก匃肀萑ƪ葠ƪ摧⅙¾ᘀ☊଀FഀࣆȀ͓̎肀萏ƪ萑﹗ꐓꐔ葞ƪ葠﹗ఀ郚鋎锲門阬隒鞒頬餂鬌鱎鶸鿌ꊤꑐ꘼ꜰë�ë쀀À쀀À®글®�Û鸀鸀ሐ਀&䘋옍萑ƪ葠ƪ摧➓êሒ਀&䘋옍ก萑ƪꐔ葠ƪ摧؟ማ਀&䘋옍ꨀก萏ƪ萑﹖ꐓꐔ葞ƪ葠﹖摧؟ሐ਀&䘋옍ก萑ƪ葠ƪ摧؟ሔ਀&䘋옍ก萑ƪꐓꐔ葠ƪ摧؟က髚髜魌魦魨鲒鲬鲮鿊鿌鿔ꄢꄤꆄꊠꊤꊮꑐꑚꙂꙆꙮꚾ꜊ꜪꜰꜸꜺ꡶꣺꣼꤆ꤶꥆꦄꦊꦌꮊꮜ교굢굦굨늀늒댊댌폚쿲죲폲쇲뎺몬몬몬겳겺鶥鶕誥粃粃쾃粃疃ᔌ�嵦ᘀ筨ꡨᔌ�嵦ᘀ慨瑥ᔌ�嵦ᘀ周鰖ᔕ�嵦ᘀ牨耫䈀ت桰ÿᔏ鍨ᘀ硨㐏㔀脈ᔏ鍨ᘀ牨耫㔀脈ᔌ�嵦ᘀ牨耫ᔌ㩨敺ᘀ煨譐ᔌ㩨敺ᘀ筨ꡨᔌ㩨敺ᘀ蹨륮ᔌ㩨敺ᘀ晨唌ᔌ♨파ᘀ籨测ᘆ鍨ᔌ♨파ᘀ晨唌ᔌ♨파ᘀ蹨륮ᔒ♨파ᘀ䥨ꩻᜀ䥨ꩻᔌ♨파ᘀ䥨ꩻᔌ♨파ᘀ煨譐ᔌ♨파ᘀ뉨먼⸀ꜰ꣼꤆ꦄꩠꪲ겼깶돴뛺íÔ뼀©錀}紀cᤀ+☊଀Fഀ׆Āƪༀꪄᄁ᏾碤᐀碤⨀Ĥ葞ƪ葠ﻤ摧៼Lᔀ)☊଀Fഀ׆Ā͓ༀ厄ᄃ垄⫾Ĥ葞͓葠﹗摧棋
ᔀ+☊଀Fഀ׆Ā͓ༀ厄ᄃ垄⫾Ĥ葞͓葠﹗摧棋
ᔀ+☊଀Fഀ׆Āƪༀꪄᄁ嚄⫾Ĥ葞ƪ葠﹖摧៼Lഀெ̀̎Ӽᄀꪄጁ碤᐀碤䀀ئ葠ƪ摧؟ᄀ␃ਁ&䘋옍ข匃考ྀ垄廾垄懾ĤᄇഀࣆȀ͓̎肀ሒ਀&䘋옍萑ƪꐔ葠ƪ摧➓êऀ댌뎚뎜떐떤렌렒렔볌볒볔뵂뵎뷼뷾븢븨븪뻔뻖뾪쁢삀삄삌삒삚삜샐솪쇄쑆쒊쒔쒖윦윬윮찚찜촜촤쵮쵰췪鱗�훹훒훒쟎쟀쟀잹뗎껎ꂧ馧캔薌蕾蕷ᔌ쁨䐶ᘀ롨荰ᔌ쁨䐶ᘀ읨䬜ᔌ쁨䐶ᘀ牨耫ᔏꁨ挦ᘀꁨ挦㜀脈ᘉꁨ挦㔀脈ᔌ煨ᘀꁨ挦ᔌ煨ᘀը딴ᔌ煨ᘀ牨耫ᔌ煨ᘀﭨ调ᘆꁨ挦ᔌ�嵦ᘀ⍨�ᔌ�嵦ᘀ酨ᔌ�嵦ᘀ牨耫ᘆ牨耫ᘆ蝨ᙉᔌ�嵦ᘀ贕ᔌ�嵦ᘀŨ詋ᔌ�嵦ᘀὨࠆᔌ�嵦ᘀ慨瑥ᔌ�嵦ᘀ筨ꡨᔌ�嵦ᘀ周鰖Ⰰ뛺렌볌븢뻎뾪뾴뿘쇆쒎윦ç픀Â뀀 餀縀p崀ሓ਀&䘋옍ꨃก匃肀萑ƪ葠ƪ摧㐅µഀ옍čͅꨃก匃肀萏葞ሔ਀&䘋옍čͅꨃก匃肀萏葞摧瑋Ï㠇ഀࣆȀ͓̎肀ᄇഀࣆȀ͓̎肀ሐ਀&䘋옍匁萑ƪ葠ƪ摧䦇ᄀ☊଀FഀࣆȀ͓萑ƪ葠ƪ摧䦇ሓ਀&䘋옍ข㌃ᄀꪄ⨁Ĥ葠ƪ摧䦇ᄀ☊଀Fഀ׆Ā̎ᄀꪄ⨁Ĥ葠ƪ摧桻¨ᜀ+☊଀Fഀ׆Āƪༀꪄᄁᓾ碤⨀Ĥ葞ƪ葠ﻤ摧៼L਀윦죮줸쨆쫂찜친퀀텎틞햜훢����ìàÒ쀀©꤀©꤀©阀輀ᤇഀࣆȀ͓̎肀᠇ഀࣆȀ͓̎肀ሓ਀&䘋옍ꨃก匃肀萑ƪ葠ƪ摧縇S⬗਀&䘋옍ꨃก匃肀萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧⭲ἒഀெ̀ƪ͓̎耀ᆀꪄጁ碤᐀碤⨀Ĥ葠ƪ⬎ഀࣆȀ͓̎肀萏ƪ葞ƪ摧⚠c⬌ഀ૆꤁ȁƪ͓耆萏ƪ葞ƪሓ਀&䘋옍ꨃก匃肀萑ƪ葠ƪ摧爣Þༀ췪췬츚치칚친칢퀀퀆텎텔퉜퉪틞틤푴푸햜햢훢훨훪�������엏놻얻ꞻ얻ꂻ鞛鮠醗誗箃璗摫嶃ᔌꭨᘀ牨耫ᔌꁨ挦ᘀꉨ䵩ᔐꁨ挦ᘀ牨耫　㉊ᔌꁨ挦ᘀ牨耫ᘏꉨ䵩䈀ت桰ÿᔌꭨᘀꉨ䵩ᔌꭨᘀ硨ᘊ牨耫　㉊ᘆ牨耫ᘉꁨ挦㔀脈ᔌꑨ兞ᘀꁨ挦ᔒꑨ兞ᘀ써眀ｨᔒꑨ兞ᘀ屨繴眀ｨᔒꑨ兞ᘀ牨耫眀ｨᔒꑨ兞ᘀ顨Ⱳ眀ｨᔒ뵨⤠ᘀ牨耫眀ｨᔒ뵨⤠ᘀ顨Ⱳ眀ｨᘆ쁨䐶ᔌ쁨䐶ᘀ牨耫ᔌ쁨䐶ᘀ읨䬜ᔔ쁨䐶ᘀ읨䬜伀Ɋ儀Ɋ␀��������øêê�É봀±넀±넀±넀±봀½ꠀࠀ␆ഀࣆȀ͓̎肀⬌ഀ૆꤁ȁƪ͓耆萏ƪ葞ƪሌഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞ሀ☊଀ᅆഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧瑋Ï㠇ഀࣆȀ͓̎肀ἇഀࣆȀ͓̎肀ᄇഀࣆȀ͓̎肀ᐇഀࣆȀ͓̎肀ᔇഀࣆȀ͓̎肀ሀ﯈ö�Ó찀Å븀«팀Ó찀¤騀紀ሀ☊଀籆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸð㠊ഀࣆȀ͓̎肀摧㉍ᄊഀࣆȀ͓̎肀摧㉍ᐇഀࣆȀ͓̎肀ሀ☊଀ቆഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧瑋ÏᄇഀࣆȀ͓̎肀ᘇഀࣆȀ͓̎肀ᔇഀࣆȀ͓̎肀ሌഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞጗̤̀␆਀&䘋7옍Ċͅข匃考ྀ帀愀̤摧绻Øࠀ8␆ഀࣆȀ͓̎肀฀裸丹怒年﬈ﬤﬦุ฼เቮተፒፘፚᐘᕦᗢᚈᚐᚒᩜᩤᩦᵆᵎᵐṪṬῸῺ῾└┠┢⪀⪂⪜⪞⽌⽒㊚ﳳﳭﳭ�폊폩꾴듩꣩꣩듩꾴ꇩﲜ釼ﲍﲉﲉﳭᘆ쭨൨ᘆ籨镣ᔌ㑨덶ᘀ籨镣ᘆ⍨�ᘉ䵨脲㔀脈ᔌ㑨덶ᘀ䵨脲ᔌ䵨⤽ᘀ䵨脲ᘉ⍨�㔀脈ᔌ鹨텭ᘀ䵨脲ᔌ⌨ᘀ䵨脲ᔏ⍨�ᘀ䵨脲㔀脈ᔐ⍨�ᘀ䵨脲愀ᡊᔌ畨먛ᘀ䵨脲ᔌ�ᘀ䵨脲ᔏ⍨�ᘀ䵨脲䠀Īᘆ䵨脲ᘊ牨耫　㉊ᘆ㹨�ᘉ牨耫䠀Īᘆ牨耫㘀﯈ﹲﻼ,ŶƔΞֆوڐުਚเၴቨìØ�Ø저È렀¸ì¦鐀ᄀ☊଀FഀࣆȀ͓̎肀萑ƨ葠ƨ摧㉍ᄀ☊଀FഀࣆȀ͓̎肀萑Ʃ葠Ʃ摧㉍⬐਀Ħ䘋옍匁考萏ƪ葞ƪ摧㉍⤐਀Ȧ䘋옍匁؃萏͓葞͓摧㉍⬔਀Ħ䘋옍匁考萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧㉍ሀ☊଀Նഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧㉍฀ቨፒᚈᩜᵆṬṶῸῺῼ῾  ₎ↂ⊚⍘⑬☊ìììÞ퀀Ð퀀å준¶ꨀªꨀ鸀ሌഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞⬌ഀ૆꤁ȁƪ͓肀萏ƪ葞ƪሀ☊଀ፆഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻Ø㠇ഀࣆȀ͓̎肀ἎഀࣆȀ͓̎肀萑葠摧爣ÞἇഀࣆȀ͓̎肀ᄇഀࣆȀ͓̎肀ሓ਀&䘋옍ꨃก匃肀萑ƪ葠ƪ摧㉍ሀ☊☔☺⚚⠂⤪ⱺⲄⳌ⽘ㅔ㐘㐢㑈㝬㤎㪰㪼øÞ툀Ò였ø³였ÆñꀀÆ였ᔇഀࣆȀ͓̎肀ሀ☊଀ᙆഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻Øሀ☊଀ᕆഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻Øሌഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞⬌ഀ૆꤁ȁƪ͓肀萏ƪ葞ƪሀ☊଀ᑆഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻Ø㠇ഀࣆȀ͓̎肀ᄇഀࣆȀ͓̎肀ᄀ㊚㊠㱘㱚㳺㳼㴺㹨㹪㹲㽼㾞䀨䁆䁈䁊䅞䅢䉺䉾䠒䠬侦侨偨凂凊凎凖呈噎噐地圶埐埒埔엌꺵颟颎羇箇浴涘浥齴ᔏ罊ᘀ䵨脲䠀Īᔌ罊ᘀ䵨脲ᔌ䵨脲ᘀ䵨脲ᘆ蝨ᙉᔏ함敦ᘀ䵨脲䠀Īᔌ함敦ᘀ䵨脲ᔒ慨戴ᘀ䵨脲ᜀ뙈ᔌ慨戴ᘀ䵨脲ᔏ䵨脲ᘀ䵨脲㔀脈ᔌ塨㩾ᘀ牨耫ᔌ塨㩾ᘀ왨Мᔏ䵨脲ᘀ왨М㔀脈ᔏᝨ嗢ᘀ牨耫㜀脈ᔌᝨ嗢ᘀ끨꼒ᔌᝨ嗢ᘀꉨ䵩ᔌᝨ嗢ᘀ�ᔌᝨ嗢ᘀと㍀ᔌᝨ嗢ᘀ欈ᔌᝨ嗢ᘀ牨耫ᔌᝨ嗢ᘀ੦ᘆ牨耫ᘉ牨耫䠀Ī␀㪼㫦㫰㬨㱘㽴䁊䁔䂖䉾䖸䟔䟠䠈䠒䠬øê휀È저ñµ꤀©ꈀøጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧㉍ᔇഀࣆȀ͓̎肀ሌഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞ሀ☊଀ᡆഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻Ø฀☊଀FഀࣆȀ͓̎肀萑Ʃ葠Ʃሀ☊଀ᝆഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻Ø㠇ഀࣆȀ͓̎肀ᄇഀࣆȀ͓̎肀ᘇഀࣆȀ͓̎肀ༀ䠬䲪凎埖峖忎戎杶潶瀴焮牤硤稜缬翖ì퐀Æ넀넀±넀±蠀넀±넀±ጀ옍ข匃考ྀꪄᄁ嚄䃾ܦ葞ƪ葠﹖摧㉍ഀெ̀ƪ͓̎耀ᆀꦄጁ碤᐀碤䀀ئ葠Ʃ摧㉍ഀெ̀ƪ͓̎耀ᆀꪄጁ碤᐀碤䀀ئ葠ƪ摧㉍ᄀꪄጁ碤᐀碤䀀ئ葠ƪ摧甖ä਀&䘋옍Ċͅข匃考ྀጀ碤᐀碤䀀ئ葞摧㉍ሀ☊଀䑆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸðༀ埔埖峖旘旜杶杼松牤牮硢硤翖葎葔蛊蛌蝶蝸螀辘辚辢鍴鍶馆駄鬖鬘鯖鯞齚齜龶龸ꀎ��뷈좳ꢯ颠邯芉箉灴楴慴孴灴灴tᘊ蝨ᙉ　㉊ᔏꩨ੗ᘀᙨ䠀Īᔌꩨ੗ᘀ歨Ĝᘆ慨戴ᔌꩨ੗ᘀᙨᔌꩨ੗ᘀ쑨匢ᔌ㽨䱝ᘀᙨᔌ㽨䱝ᘀ쑨匢ᔏᙨᘀ푨ᬺ㔀脈ᔏ浨罈ᘀ牨耫㜀脈ᔏ浨罈ᘀ牨耫崀脈ᔌ浨罈ᘀ牨耫ᘆ牨耫ᔒ浨罈ᘀ䵨脲眀ｨᔕ浨罈ᘀ䵨脲尀脈桷ÿᔌ浨罈ᘀ䵨脲ᔕ鵨豍ᘀ䵨脲䈀ت桰ÿᔌ鵨豍ᘀ䵨脲ᔏ셨꘸ᘀ䵨脲䠀Īᔌ셨꘸ᘀ䵨脲ᔌ䥨鍸ᘀ䵨脲ᔏ䵨脲ᘀ䵨脲㜀脈⌀翖翠翼色葎蛌蝶辚銪鑾閌鞶ꀎꆄꉘꌈøÞ툀¿뼀«ꘀ鐀鐀鐀ᄀ☊଀FഀࣆȀƪ͓耀萏ƪ葞ƪ摧栋Pऀ☊ଁن䀀ܦ摧甖ä⬈਀Ħ䘋}摧ᒸðЀ摧甖äጀ☊଀FഀࣆȀ͓̎肀萑Ʃꐔ葠Ʃ摧ᕵcሀ+☊଀FഀࣆȀƪ͓肀萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖ሌഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞ሀ☊଀᥆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻Ø㠇ഀࣆȀ͓̎肀ᄇഀࣆȀ͓̎肀ༀꀎꉘꉠꌈꌐꘂꘊꟜ꟞ꦘꦜꦞꨀꨄꨆ꩘꩞ꩠ꫞ꫪꬸꭘꮆꮈꮊꮌ꯲꯴갮겊게겶겸곒괘괮굒긘긚깬꺢꺶꺸퓝싋승슰풧릞趗芆箆箆筴璆殆ᔐ奨葴ᘀ牨耫愀ᡊᔌ奨葴ᘀ齗ᔌ奨葴ᘀ୨偨ᘆ蝨ᙉᔌ奨葴ᘀ艨鄂ᔒ奨葴ᘀݨ⠵ᜀݨ⠵ᔌ奨葴ᘀݨ⠵ᔐ畨挕ᘀ艨鄂愀ᡊᔐ畨挕ᘀ樴愀ᡊᔐ奨葴ᘀ�备愀ᡊᔐ奨葴ᘀ୨偨愀ᡊᔐ奨葴ᘀ樴愀ᡊᔐ奨葴ᘀᰘ愀ᡊᔐ畨挕ᘀ牨耫愀ᡊᘊὨࠆ愀ᡊᘊ艨鄂愀ᡊᘆ畨挕ᘆ㝨쑄ᘆ牨耫ᘆ୨偨ᔌ繨1ᘀᙨ⨀ꌈꘂꞖꟜꟺꠦꤨꦘꨀ꩘꺸뀎뇀í�Ï케Ï케Ï뼀©鐀焀ሐ਀&䘋옍ꨁ萑ƪ葠ƪ摧㔇(ሓ਀&䘋옍฀匃胀萑Ʃ葠Ʃ摧簓ñሕ਀&䘋옍฀匃胀萑ƪꐔ葠ƪ摧؟ᔀ+☊଀FഀࣆȀƪ˅耀萏Ʃ萑ｳ葞Ʃ葠ｳ摧樃⬐਀&䘋옍ꨁ萑Ĝ葠Ĝ摧樃⬌਀ܦ䘋)옍匁考摧绻Øᄀ☊଀FഀࣆȀƪ͓肀萑ƪ葠ƪ摧ᕵcᄀ☊଀FഀࣆȀ͓肀萑ƪ葠ƪ摧ᕵcఀ꺸꺾껀뀎댪댬댰댲댴댶댸됮뿠쀼산섚섞섨섪섾솈짬짮쪈쪊쪘쪚탔탚����њ҂ܦܨ��퇊볃럭쎰쎩ꗭꗭꗭ鿭鿭鿭鿭鿭飭貑飭蓭祽ᘆ╟ᔌ╟ᘀ╟ᔏ╟ᘀ╟㔀脈ᘉᙨ㔀脈ᔌ끨᤯ᘀ扨ꔢᔌ끨᤯ᘀ牨耫ᘊ牨耫　㉊ᘆ㹨�ᔌ�ᘀ�뙠ᔌ�ᘀ�텔ᘉ牨耫㔀脈ᔌ�텔ᘀ牨耫ᔌ�ᘀ牨耫ᔌ䥨腺ᘀ፨ᔌ䥨腺ᘀὨࠆᔌ䥨腺ᘀ屨刉ᔌ䥨腺ᘀ�텔ᔌ䥨腺ᘀݨ⠵ᘆ牨耫ᘊὨࠆ愀ᡊᔐ艨鄂ᘀ牨耫愀ᡊ⸀뇀뉶댬됮됸둈딦렸리릶매믐뵘ç케¼ꠀ¡踀舀{ꄀh舀ሀ☊଀ᭆഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻ØᄇഀࣆȀ͓̎肀ሌഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞ሀ☊଀ᩆഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻Ø㠇ഀࣆȀ͓̎肀ሔ̀Ĥ␆ਁ&䘋옍ข匃考ᎀ愀Ĥ摧甖äሓ਀&䘋옍ꨃก匃肀萑ƪ葠ƪ摧簓ñመ਀&䘋옍㜁萏Ʃ萑﹗ꐓꐔ葞Ʃ葠﹗摧㔇(መ਀&䘋옍ꨁ萏Ʃ萑﹗ꐓꐔ葞Ʃ葠﹗摧㔇(ఀ뵘솈썢쒨왈읰읺잠쾒픘홮��óóóå툀óóÃ쌀Ã쌀¼딀ìᤇഀࣆȀ͓̎肀᠇ഀࣆȀ͓̎肀฀☊଀FഀࣆȀ͓̎肀萑Ʃ葠Ʃሀ☊଀᱆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻Ø㠇ഀࣆȀ͓̎肀ᄇഀࣆȀ͓̎肀ሌഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞᐀ﯴﶖﾦNXìà�Ò뼀¬餀Ù툀àÙሀ☊଀὆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻Øሓ਀&䘋옍匀ﰃ肀萑ƪ葠ƪ摧≢¥ሓ਀&䘋옍ꨃก匃肀萑ƪ葠ƪ摧簓ñሀ☊଀Ṇഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻Ø㠇ഀࣆȀ͓̎肀ᄇഀࣆȀ͓̎肀ሌഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞ሀ☊଀ᵆഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻ØༀX ͖ѐњ҂تټܨਸøÙ툀¾꬀紀gᔀ☊ଁنഀ׆Āྀ͓ꪄᄁ嚄䃾ܦ葞ƪ葠﹖摧䕖Tᔀ☊ଁنഀ׆Āྀ͓ꪄᄁ嚄䃾ܦ葞ƪ葠﹖摧忢%਀&䘋옍Ċͅข匃考ྀጀ碤᐀碤䀀ئ葞摧忢%ሀ☊଀䕆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸðጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧忢%ᄇഀࣆȀ͓̎肀ሌഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞ሀ☊଀⁆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻Ø㠇ഀࣆȀ͓̎肀ऀܨࣰࣲ࣪࣬ূ਴ਸଜଢၢၨჀ჆ᄾᅀᅂሬᖐᚸᚺᜨᜬណថᠤᠦ᮴ᯘᴈᵂᵈᵊᾆῐῒℶℸⅈ⅒ⅼ⋢⋨⋪⋬������웍뻍듍곍ꗜꗜꇜ髜骖骖誒莒畼ᔌ⑨杙ᘀ⁨�ᔌ⑨杙ᘀ筨�ᔌ⑨杙ᘀ╟ᔏ㹨�ᘀ牨耫㔀脈ᘆ牨耫ᘆ慨戴ᔌ㭨嬀ᘀ╟ᘆ筨�ᔌཨ椪ᘀ╟ᔏ홨谨ᘀ╟㜀脈ᔒ홨谨ᘀ╟ᜀ픆ᔏ홨谨ᘀ╟䠀Īᔌ홨谨ᘀ筨�ᔌ홨谨ᘀ╟ᔏ╟ᘀ╟䠀Īᔌ╟ᘀ╟ᔏと嵓ᘀ╟尀脈ᔌと嵓ᘀᙨᔌと嵓ᘀ器呅ᔌと嵓ᘀ╟Ⰰਸఞೢ๢჌ᅂሬዦᏐᖐᠦᤠ᧰ᫀᮠẢᾆⅈíííÕ픀í섀µííԀĤ␆ഁெ̀ƪ͓̎耀ᆀꪄጁ碤᐀碤䀀Ԧ葠ƪ摧摻Þ⬌਀Ħ䘋~옍匁考摧ᒸðጀ옍ꨂ匁考ྀꪄᄁ嚄䃾ܦ葞ƪ葠﹖摧忢%਀&䘋옍Ċͅข匃考ྀጀ碤᐀碤䀀ئ葞摧忢%ᄀ☊ଁنഀ׆Āྀ͓ꪄ䀁ܦ葞ƪ摧忢%ᄀⅈ⅒ⅼ⋢⭮ⶮリ㇠㏄㏎㐒㑚㖮øå�Æ먀º꜀錀氀਀Ħ䘋옍ĊƩꨂ匁考ྀꪄ䀁ܦ葞ƪ摧忢%ሀ☊଀䙆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸðጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧忢%ሀ☊଀Նഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧忢%ሌഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞ሀ☊଀罆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸðሌ਀&䘋萑ƪ葠ƪ摧忢%ሀ☊଀ⅆഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻ØᄇഀࣆȀ͓̎肀ఀ⋬─┆┴┶╌▪◌◎◐⚴⛠✼⭮⮢⮨ⳎⳖ㏀㏂㏄㏎㐒㒴㓆㗺㘔㛄㛴㩄㩊䁜䃬䧖䧘䧚䩌䩖䫔世丘业二偨劆劌揾搌斞斠斤旨晔晖榼燐泥隆퇕퇋퇃뢼낼ꦼꦼꦼꎼ낼鲼鲼낼鲼鲼톼퇋톕톑톕톑ᘆ㹨�ᔌᘀ牨耫ᔌ�똖ᘀ╟ᘊ鍨　㉊ᔌ罨锪ᘀ╟ᔏ╟ᘀ╟㔀脈ᘆ╟ᔌ╟ᘀ╟ᔏ筨�ᘀ牨耫䠀Īᘊ牨耫　㉊ᘆ牨耫ᔌ⑨杙ᘀ⁨�ᔌ⑨杙ᘀ浨앶ᔌ⑨杙ᘀ䁨꽜ᘆ慨戴ᔌ⑨杙ᘀ睨ᘆཨ克ᔌ⑨杙ᘀ牨耫㘀㖮㛸㠐㥲㩐㯊㲜㵪㷪㼬䁒䁜䃬䆂ëë�Åë«꬀需ᄀ옍ข匃考ᆀꦄጁ䀀Ԧ葠Ʃ摧忢%ጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧忢%ᤀ☊଀نഀෆ䔁̃ƪ͓̎耀ྀጀ碤᐀碤䀀ئ葞摧忢%਀&䘋옍Ċͅข匃考ྀጀ碤᐀碤䀀ئ葞摧忢%ഀ옍ข匃考ᎀ䀀Ԧ摧刪ß਀Ħ䘋옍ĊƩꨂ匁考ྀꪄ䀁ܦ葞ƪ摧忢%ഀ䆂䈶䑾䕔䗜䜲䠜䧚䩌䩖䫔䭖䮼䴐业二åååå퀀¼밀©销销
ഀெ̀ƪ͓̎耀䂀ܦ摧忢%਀Ħ䘋옍ĊƩꨂ匁考ྀꪄ䀁ܦ葞ƪ摧忢%ሀ☊଀䝆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸðጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧忢%ഀெ̀ƪ͓̎耀ྀꪄᄁ嚄䃾ܦ葞ƪ葠﹖摧忢%ᤀ☊ଁنഀෆ꤁́ƪ͓̎耀ྀꪄᄁ嚄䃾ܦ葞ƪ葠﹖摧忢%ༀ二侲偨偲儠劐堪場墎岪岾峚峤廬弾恒梔çà�Æ먀à�³가¥먀º먀ሀ☊଀⍆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻ØᤇഀࣆȀ͓̎肀᠇ഀࣆȀ͓̎肀ἇഀࣆȀ͓̎肀ሌഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞ሀ☊଀≆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻Ø㠇ഀࣆȀ͓̎肀ᄇഀࣆȀ͓̎肀਀&䘋옍Ċͅข匃考ྀጀ碤᐀碤䀀ئ葞摧忢%က梔榶汢汸沎沘沮滰潊濎煸熼牎猆獼玞琦琶瓌畐óìÞ휀Ä렀¸렀¸렀¸렀¸렀¸렀¦ᄀ+옍ćƩꨁ؁萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧樃⬌ഀ૆꤁ȁƪ͓肀萏ƪ葞ƪሀ☊଀⑆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻Ø㠇ഀࣆȀ͓̎肀ᄇഀࣆȀ͓̎肀ᤇഀࣆȀ͓̎肀᠇ഀࣆȀ͓̎肀ሌഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞ጀ榼槤樦檰檶檸璢璨畐畘眮眴眶砀破硘硬磮礜祂祺秆秚稌窖窚窸竌笂笄笈笌篨篪篬篮篰篲篴篶粦粲頞頠틙쓋떽떽쮽떽떽떽꺽꺧鎝붊붮붂뷋sᘆ葨Ｚᔌ葨潃ᘀ牨耫ᘆ筨�ᔏ뵨⹛ᘀ牨耫㜀脈ᔐ뵨⹛ᘀᥨ論愀ᡊᔓ뵨⹛ᘀᥨ論䌀ᑊ䠀Īᔓ뵨⹛ᘀ泌獸䌀ᑊ䠀Īᔌ뵨⹛ᘀ葨潃ᔌ뵨⹛ᘀᥨ論ᔏ뵨⹛ᘀ牨耫尀脈ᔌ뵨⹛ᘀ牨耫ᔌ뵨⹛ᘀ筨�ᔌ뵨⹛ᘀ杨鱯ᔌ፨㹘ᘀ杨鱯ᔌ፨㹘ᘀ筨�ᘉ牨耫䠀Īᘑ牨耫　㱊䌀ᑊ䠀Īᘎ牨耫　㉊䌀ᑊᘆ牨耫ᘊ牨耫　㱊⬀畐眮篮粦粲縆縐繪缠罞羸舴荠蔮藖óÎ윀¸윀±鸀鈀蘀稀⬌ഀ૆꤁ȁƪ͓耆萏ƪ葞ƪሌഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞⬌ഀ૆꤁ȁƪ͓肀萏ƪ葞ƪሀ☊଀╆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻Ø㠇ഀࣆȀ͓̎肀฀☊଀FഀࣆȀ͓̎肀萑ƪ葠ƪᄇഀࣆȀ͓̎肀ᄀ☊଀FഀࣆȀ͓Ѯ肀萑ƪ葠ƪ摧㪄ÿሓ਀&䘋옍ꨃก匃肀萑ƪ葠ƪ摧忢%ሌ਀&䘋萑Ʃ葠Ʃ摧摻Þ฀藖蚾蟞裐谔軈軒輘钾铈铰镖镾陸鞌鯒鯜鰞鱠óóçÙ툀à�¿³대çÙꀀሀ☊଀❆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻Ø⬌ഀ૆꤁ȁƪ͓肀萏ƪ葞ƪሀ☊଀♆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻ØἇഀࣆȀ͓̎肀㠇ഀࣆȀ͓̎肀ᄇഀࣆȀ͓̎肀ሌഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞⬌ഀ૆꤁ȁƪ͓耆萏ƪ葞ƪሀ頠顎鱠鵰鶖鷀鹆ꀸꀺ꒸꒾ꔢꔰꔴꕄꖪꖬꨶ꨼ꮌꮔꮖ겚겜굂궀낤낦녀늾닀달담댺덈돀돊�퇮쳵죵뫁꾳꯵骤ꮑ莊荼荵橮据据屮ᔌ镨뀢ᘀ㹨ђᔌ镨뀢ᘀ佮ᘆ慨戴ᔌ镨뀢ᘀ牨耫ᔌ腨嵳ᘀ२녳ᔌ腨嵳ᘀ䕨ፆᔌ腨嵳ᘀ牨耫ᔌ腨嵳ᘀ葨Ｚᔐꕨཝᘀ葨Ｚ愀ᡊᔓꕨཝᘀ葨Ｚ䠀Ī䩡ᔌꕨཝᘀ葨Ｚᘆ葨Ｚᘆꕨཝᔌꕨཝᘀ牨耫ᔌꕨཝᘀ全鐽ᔌꕨཝᘀ葨潃ᘆ全鐽ᘉ牨耫䠀Īᔏ굨鹌ᘀ牨耫㜀脈ᔌ굨鹌ᘀ�핖ᔌ굨鹌ᘀ杨鱯ᔌ굨鹌ᘀ끨녴ᔌ굨鹌ᘀ牨耫ᘆ牨耫ᔌ끨녴ᘀ牨耫␀鱠ꀺꄮꈒꌰꏠ꓄Ꙓꚞꤪ겞꽠녀듪럨ì픀É준É준É준É준·ꔀ耀ሓ਀&䘋옍ꨀก萑ƪ葠ƪ摧⼈?ᄀ☊଀FഀࣆȀƪ̎萑ƪ葠ƪ摧⼈?ᄀ☊଀FഀࣆȀƪ̎萑ƪ葠ƪ摧㑡bᄀ+옍ćƩꨁ؁萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧樃⬌ഀ૆꤁ȁƪ͓耆萏ƪ葞ƪᘀ+☊ଁ䉆ഀ૆꤁ȁƪ͓耆萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧樃ሀ+☊଀FഀࣆȀƪ͓肀萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖฀돊둢듨뜴띐럨런묎묖뱆뱈뷌뷎뷜뼲뼼뾘욒웜웞웰졐좼줖즦짤쭬쭮퍄퍆퍎풶함혜흨흪힀ퟐퟒ�����헠뿇룇뢱룇룇뢭장隝隍隄일歵症뿇ᔒ덨쥱ᘀ덨쥱ᜀ�尹ᔌ瑨ࡊᘀ덨쥱ᔏ鍨⠢ᘀ덨쥱㜀脈ᔐ鍨⠢ᘀ덨쥱䀀ÿᔐ鍨⠢ᘀ덨쥱䀀ﲈÿᔌ鍨⠢ᘀ덨쥱ᔏ덨쥱ᘀ鍨⠢㔀脈ᔏ뭨耇ᘀ덨쥱㜀脈ᘆ孨쨷ᔌ뭨耇ᘀ筨�ᔌ뭨耇ᘀ덨쥱ᔏ덨쥱ᘀ덨쥱㔀脈ᔌ덨쥱ᘀ덨쥱ᔌ䩨繀ᘀṖᘆṖᘌ牨耫㔀脈࠷ᘆ牨耫ᔌ镨뀢ᘀ葨Ｚᔌ镨뀢ᘀ佮ᔌ镨뀢ᘀ�핖ᔌ镨뀢ᘀ牨耫⨀럨묎뱈뱒뱴뺈뼲뼼뾘쐤엤줖ì휀Ð준¶ꨀ阀樀j਀&䘋옍Ċͅข匃考ྀጀ碤᐀碤䀀ئ葞摧熳Éሔ਀&䘋H옍čͅ฀匃؃肀萏葞摧ᒸðጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧熳Éሌഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞ሀ☊଀⡆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻Ø㠇ഀࣆȀ͓̎肀ᄇഀࣆȀ͓̎肀ሕ਀&䘋옍ꨃ匁渃肀萑ƪꐓ葠ƪ摧㪄ÿሓ਀&䘋옍ꨃ匁渃肀萑ƪ葠ƪ摧㪄ÿ଀줖쭮쾞텔튆퍄흪�����ê툀º먀ºꔀ礀y昀ºሀ☊଀䥆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸðጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧熳Éመ਀&䘋옍čͅ฀匃؃肀萏萑ƪ葞葠ƪ摧ᒸðഀெ̀ƪ͓̎耀ᆀꦄጁ碤᐀碤䀀ئ葠Ʃ摧摻Þ਀&䘋옍Ċͅข匃考ྀጀ碤᐀碤䀀ئ葞摧熳Éመ਀&䘋옍čͅ฀匃؃肀萏萑ƪ葞葠ƪ摧ᒸðഀெ̀ƪ͓̎耀ᆀꪄጁ碤᐀碤䀀ئ葠ƪ摧摻Þ଀������ﶠﶬ﷢˄ˆరలఴశూౌ౲ᑦᒦᗆᗐᗰᬪ᭒ᮼᮾᳺ離泥隆隆崙崙離離웍욾럹랯랥鶡練꾏袏憐離女腺ᔌ�砿ᘀ�砿ᔌ�砿ᘀ덨쥱ᔌ�вᘀ�вᔌ�вᘀ덨쥱ᔌ筨큖ᘀ㹨�ᘆ㹨�ᘆ덨쥱ᔒ筨큖ᘀ덨쥱ᜀꕨ⽳ᔏ㹨�ᘀ덨쥱㔀脈ᔌ筨큖ᘀ덨쥱ᔏ륨цᘀ덨쥱䠀Īᔌ륨цᘀ덨쥱ᔏ덨쥱ᘀh愫㔀脈ᔌh愫ᘀ덨쥱ᔌ䁨慿ᘀ덨쥱ᔌ퍨쵤ᘀ덨쥱ᔏ덨쥱ᘀ덨쥱㔀脈ᔌ瑨ࡊᘀ덨쥱ᔌ덨쥱ᘀ덨쥱⸀��çÏ케Ï뤀¥鄀}欀ᄀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀♀愃Ĥ摧熳Éጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愃Ĥ摧熳Éጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓx♀愂Ĥ摧熳Éጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愂Ĥ摧熳Éᔀ옍ꨂ匁考ྀꦄᄁ垄ᓾ䀀ܦ葞Ʃ葠﹗摧熳É਀Ħ䘋옍ĊƩꨂ匁考ྀꪄᄁ嚄䃾ܦ葞ƪ葠﹖摧熳É਀&䘋옍Ċͅข匃考ྀጀ碤᐀碤䀀ئ葞摧熳É਀喝猪ﭤﴊﶠë휀×쐀¬ë頀¬가萀਀Ħ䘋옍ĊƩꨂ匁考ྀꪄ䀁ܦ葞ƪ摧熳Éሔ਀&䘋J옍čͅ฀匃؃肀萏葞摧ᒸð਀&䘋옍Ċͅข匃考ྀጀ碤᐀碤䀀ئ葞摧熳Éሀ☊଀艆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸðጀ옍ꨂ匁ᄀꪄጁ碤᐀碤䀀ئ葠ƪ摧熳Éጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧熳Éഀﶠﶬ﷢Ɛ;ռలఴశూౌ౲ൾබñÜ�Å씀Å눀²鸀錀Ü�̀Ĥꐓx␪愁Ĥ摧熳Éጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愃Ĥ摧熳Éሀ옍넄꫷ก匃ጀ碤᐀碤䀀ئ摧吾Úᘀ옍넄꫷ก匃ᄀꪄጁ碤᐀碤䀀ئ葠ƪ摧熳Éഀெ̀ƪ͓̎ᄀꪄጁ碤᐀碤䀀ئ葠ƪ摧熳É̀Ĥ␅؁Ĥꐓð♀愅Ĥ摧熳É฀බ෰๠ຂຬ༌ཐྞ࿪ၔႠå찀µ찀Ì찀茀n堀ᔀ☊଀㭆ഀ׆Āƪༀ킄ᄂや⫽Ĥ葞ː葠ﴰ摧ᒸðഀெ̀ȷ̎ϡᄀꪄጁ碤᐀碤⨀Ĥ葠ƪ摧熳É᠀☊଀㩆ഀࣆȀƪҰ萏ː萑ﴰ␪䀁ܦ葞ː葠ﴰ摧ᒸð᠀☊଀㩆ഀࣆȀƪ萏͈萑ﲸ␪䀁ܦ葞͈葠ﲸ摧ᒸð਀&䘋:옍ꨁ萏ƪ萑﹖␪䀁ܦ葞ƪ葠﹖摧ᒸð᠀☊଀㩆ഀࣆȀƪ萏ƪ萑﹖␪䀁ܦ葞ƪ葠﹖摧ᒸð਀&䘋:옍砃ñꨀ؁؀萏ː萑ﴰ␪䀁ܦ葞ː葠ﴰ摧ᒸð਀Ⴀტᄢᅨᆢᇮሬቢዦጠ፠ᏨᑜéÒ툀¹뤀¹뤀¥鈀~椀ഀࣆȀ҂ד؆萏ƪ萑﹖␪䀁ܦ葞ƪ葠﹖摧熳Éጀ옍舂팄؅༆ꪄᄁ嚄䃾ܦ葞ƪ葠﹖摧熳É਀&䘋<옍ꨂ팁؅ᄆ䃹ܦ葠裡摧ᒸðጀ옍㜂ขᄀꪄጁ碤᐀碤⨀Ĥ葠ƪ摧熳É᠀☊଀㭆ഀࣆȀƪи萏ː萑ﴰ␪䀁ܦ葞ː葠ﴰ摧ᒸð਀&䘋;옍ꨂ㠁ༀ킄ᄂや⫽Ĥ葞ː葠ﴰ摧ᒸðᔀ☊଀㭆ഀ׆Āƪༀ킄ᄂや⫽Ĥ葞ː葠ﴰ摧ᒸðఀᑜᗆᗐᗰᢪ᪢ᮼ᳼Ủ₨⅖∔∞ë휀×쐀·뜀¤頀·萀o휀ഀெ̀ƪ͓̎耀ᆀꪄጁ碤᐀碤䀀ئ葠ƪ摧熳Éጀ옍ข匃考ᆀꪄጁ碤᐀碤䀀ئ葠ƪ摧⫔Gሌ਀&䘋萏葞摧ᒸðഀெ̀ƪ͓̎耀ᆀꪄᐁ碤䀀ئ葠ƪ摧⫔Gఀ萏萑ƪ葞葠ƪ摧⫔Gሀ☊଀䱆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸðጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧熳Éጀ옍ข匃ᄀꪄጁ碤᐀碤䀀ئ葠ƪ摧熳Éఀᳺ᳼₨₪⅔⅖∔∞≚⟨⢦⮰⯞ⰈⲆⴌⵜツテ㒮㒶㦞㧦㱎㱔㱤㲘㻲㽺䁆䁢䅎䇸䔄䔐䕮䗜䣒䣮䤄䤌䬈䭴儀兤兰冐杤梴橾檀檎檐檒�폰폰폰�죰샰�뫰�돰돰돰곰곰곰곰곰ꗰ�黰髰髰ᔐ덨쥱ᘀ덨쥱愀ᡊᘆ孨쨷ᔌꑨ鐊ᘀ덨쥱ᔌ굨升ᘀ덨쥱ᔌ癨渦ᘀ덨쥱ᔌ졨ṅᘀ덨쥱ᘊ孨쨷　㉊ᔏ덨쥱ᘀ덨쥱䠀Īᔔ덨쥱ᘀ덨쥱伀Ɋ儀Ɋᔌ顨瑒ᘀ덨쥱ᔏ덨쥱ᘀ덨쥱㔀脈ᔌ�砿ᘀ덨쥱ᔌ�砿ᘀ�砿ᔌ덨쥱ᘀ덨쥱ᔏ�砿ᘀ덨쥱㜀脈㔀∞≚⢦⣦⧢⩈⪶⬪ⴂⴌⵜ⽒㖎㜂㢘㦔㦞㧦ë�Ó섀Á섀Á렀ë¥렀¸렀¸ëሀ☊଀乆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸðࠀ萏葞摧⫔Gᄀ+옍ćƩꨁ؁萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧̀Ѐ摧圪Xሀ☊଀䵆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸðጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧熳Éᄀ㧦㱚㱤㲘㻤䁦䒬䡶䯒値兦兰冐喪嗰垀í�Ù씀¸ꘀ¦ꘀ鴀Ù�鴀Ѐ+摧圪Xሀ☊଀偆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸðࠀ萏葞摧⫔Gᄀ+옍ćƩꨁ؁萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧̀ఀ옍更ۥ萏葞摧⫔Gሔ਀&䘋O옍čͅ賈໥匃؃肀萏葞摧ᒸðጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧熳Éᄀ옍ข匃考ᆀꦄጁ䀀Ԧ葠Ʃ摧熳Éༀ垀多媄嫐宠岀嶔帺惖戶敜欨欲歚浌測烀烊焖ú切ñ切ú切úñ�Ý준É똀ñÉ준ሀ☊଀兆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸðጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧熳Éጀ옍ข匃考ᆀꦄጁ碤᐀碤䀀ئ葠Ʃ摧熳Éࠀ萏葞摧⫔GЀ+摧圪Xሀ檒欤欦欨欲歚烊焖燰牀筐筒糢糨糬糶紪羸羺腘腚膠膪臦葸蒊蒬蔬賮贲陎陔陖陘除飺餰餴饀饢齔����컆캼훞닞꟎��颠��覑襼觞痞畭ᔏ텨❛ᘀ텨❛㔀脈ᔌ텨❛ᘀ텨❛ᔘ葨猴ᘀ덨쥱䈀ت࡜炁ｨᔏ葨猴ᘀ덨쥱尀脈ᔌ葨猴ᘀ덨쥱ᔏ孨쨷ᘀ덨쥱尀脈ᔌ孨쨷ᘀ덨쥱ᔕ煨えᘀ덨쥱ᜀ敨獭尀脈ᔒ덨쥱ᘀ煨え㔀脈࡜ᔒ煨えᘀ덨쥱䠀Ī࡜ᔏ煨えᘀ煨え尀脈ᔏ煨えᘀ덨쥱尀脈ᔏ덨쥱ᘀ덨쥱㔀脈ᔌ덨쥱ᘀ덨쥱ᔏ덨쥱ᘀ덨쥱㜀脈ᔓ덨쥱ᘀ덨쥱㔀脈䩡ᔐꑨ鐊ᘀ덨쥱愀ᡊ⠀焖瑘祪筐糬糶紪羸膠膪臦茬ìã퀀¼밀¨销}밀fᘀ☊଀呆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏萑ƪ葞葠ƪ摧ᒸðᜀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ̎耀萑ƪꐓð♀怅ꪄ愁Ĥ摧⫔Gഀெ̀ƪ̎ᆀꪄᐁ碤䀀ئ葠ƪ摧⫔Gሔ਀&䘋S옍čͅ฀匃؃肀萏葞摧ᒸðጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧熳Éഀெ̀ƪ͓̎耀ᆀꪄᐁ碤䀀ئ葠ƪ摧⫔Gࠀ萏葞摧⫔Gሀ☊଀剆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸð଀茬莂葠蓈薀藰蚆蛖蜜螔蟜衄賤賮贲鈎鞆顰餴òààààà휀Ã쌀°휀×휀ሀ☊଀商ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸðጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧熳Éࠀ萏葞摧⫔Gᄀ+옍ćƩꨁ؁萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧̀ఀ萏萑ƪ葞葠ƪ摧⫔Gሀ餴饀饢饬鲖鳲鵪鹬麊齠龰ꁐꅰꆠꇖë�Å넀¨阀阀贀阀耀ఀ+萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧漬Çࠀ萏葞摧̀ᄀ+옍ćƩꨁ؁萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧̀ࠀ萏葞摧⫔Gሔ਀&䘋V옍čͅ฀匃؃肀萏葞摧ᒸðጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧寑'ᄀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀♀愃Ĥ摧寑'ጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愃Ĥ摧寑'฀齔齚ꇔꇖꇘꔐꔒꖐꗺ꜐꜒戀暀朠橴橺檎櫴殨比紼綘聂腬遊過遐醾釂釄鋨鋬錮錰錺鍨ꞔꟆ뙸뛊뛔뛲싎싸켌쾂퀄큄퍘펞틝쫝생钞黰}ᔌ륨⬳ᘀ텨❛ᔏ卨�ᘀ텨❛尀脈ᔏ텨❛ᘀ텨❛㜀脈ᔒ텨❛ᘀ텨❛㔀脈࡜ᔏ㕨蹙ᘀ텨❛尀脈ᔏ뭨谰ᘀ텨❛尀脈ᔏ텨❛ᘀ텨❛㔀脈ᔏᅨ䁡ᘀ텨❛尀脈唃Ĉᔒ뽨䰌ᘀ텨❛㜀脈࡜ᔏ뽨䰌ᘀ婨�尀脈ᔕ뽨䰌ᘀ텨❛ᜀ㝨㸨尀脈ᔏ뽨䰌ᘀ텨❛尀脈ᔌⱨ읯ᘀⱨ읯ᘆ텨❛ᔌ텨❛ᘀ텨❛ᔏ텨❛ᘀ텨❛䠀Ī㄀ꇖꇘ꜒掂撖昄槶殞殨比漆澲灾爜獊玈÷Ô윀Ç윀Ç대³ꀀ需蔀ᄀ+옍ćƩꨁ؁萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧̀ࠀ萏葞摧⫔Gሀ☊଀坆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸðጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧寑'ఀ萏萑ƪ葞葠ƪ摧⫔Gሐ਀&䘋萏萑ƪ葞葠ƪ摧ᒸðഀெ̀ƪ͓̎耀ᆀꪄᐁ碤䀀ئ葠ƪ摧⫔G⬈਀&䘋摧漬ÇༀPovodňové orgány nebo jiné osoby na jejich příkaz jsou při povodni za účelem provádění záchranných a zabezpečovacích prací oprávněni vstupovat v nezbytném rozsahu na cizí pozemky a do objektů.
Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinny povodňovým orgánům pomáhat na jejich výzvu při zajišťování řízení ochrany před povodněmi.
Povodňový orgán nižšího stupně může požádat povodňový orgán vyššího stupně o převzetí řízení ochrany před povodněmi v případě, že vlastními silami není schopen tuto ochranu zajistit.
Povodňový orgán, který převezme řízení ochrany před povodněmi na základě žádosti povodňového orgánu nižšího stupně nebo z vlastního rozhodnutí, je povinen oznámit příslušným nižším povodňovým orgánům datum a čas převzetí, rozsah spolupráce, ukončení řízení ochrany před povodněmi a provést o tom zápis v povodňové knize. Nižší povodňové orgány zůstávají dále činné, provádějí ve své územní působnosti opatření podle svých povodňových plánů v koordinaci s vyšším povodňovým orgánem nebo podle jeho pokynů.
Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle zvláštního zákona34), přejímá na celém území, pro které je krizový stav vyhlášen, řízení ochrany před povodněmi orgán, který je k tomu podle tohoto zákona příslušný.
§ 78
Povodňové orgány obcí
Obecní rada může k plnění úkolů při ochraně před povodněmi, je-li v jejich územních obvodech možnost povodní, zřídit povodňovou komisi, jinak tuto činnost zajišťuje obecní rada. Předsedou povodňové komise obce je starosta obce. Další členy komise jmenuje z členů obecního zastupitelstva a z fyzických a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi.
Povodňové orgány obcí jsou podřízeny povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností.
Povodňové orgány obcí ve svých územních obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi
potvrzují soulad věcné a grafické části povodňových plánů vlastníků (uživatelů) pozemků a staveb, pokud se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně (§ 71 odst. 4), s povodňovým plánem obce,
zpracovávají povodňový plán obce a předkládají jej k odbornému stanovisku správci povodí, v případě drobných vodních toků správci těchto vodních toků,
provádějí povodňové prohlídky,
zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění záchranných prací a zabezpečení náhradních funkcí v území,
prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,
organizují a zabezpečují hlásnou povodňovou službu a hlídkovou službu, zabezpečují varování právnických a fyzických osob v územním obvodu obce s využitím jednotného systému varování,
informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány sousedních obcí a povodňový orgán obce s rozšířenou působností,
vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti,
organizují, řídí, koordinují a ukládají opatření na ochranu před povodněmi podle povodňových plánů a v případě potřeby vyžadují od orgánů, právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc,
zabezpečují evakuaci a návrat, dočasné ubytování a stravování evakuovaných občanů, zajišťují další záchranné práce,
zajišťují v době povodně nutnou hygienickou a zdravotnickou péči, organizují náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území,
provádějí prohlídky po povodni, zjišťují rozsah a výši povodňových škod, zjišťují účelnost provedených opatření a podávají zprávu o povodni povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností,
vedou záznamy v povodňové knize.
§ 79
Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností
Starosta obce s rozšířenou působností zřizuje povodňovou komisi obce s rozšířenou působností a je jejím předsedou. Další členy komise jmenuje ze zaměstnanců obce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu a zástupců orgánů a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. V případě souběžné činnosti povodňové komise obce a obce s rozšířenou působností pověřuje starosta řízením povodňové komise obce jiného člena komise. Povodňový orgán obce s rozšířenou působností je podřízen povodňovému orgánu kraje.
Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností ve svých územních obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi
potvrzují soulad věcné a grafické části jim předložených povodňových plánů obcí s povodňovým plánem správního obvodu obce s rozšířenou působností,
zpracovávají povodňový plán správního obvodu obce s rozšířenou působností a předkládají jej správci povodí k odbornému stanovisku,
organizují provádění povodňových prohlídek,
prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,
organizují odborná školení a výcvik pracovníků povodňových orgánů obcí a účastníků ochrany před povodněmi,
ukládají podle potřeby vlastníkům vodních děl úpravy manipulačních řádů z hlediska povodňové ochrany,
organizují a řídí hlásnou povodňovou službu na území v správním obvodu obce s rozšířenou působností, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány sousedních obcí s rozšířenou působností, příslušné správce povodí a Český hydrometeorologický ústav a Hasičský záchranný sbor České republiky,
organizují, řídí, koordinují a ukládají opatření na ochranu před povodněmi podle povodňových plánů, řídí a koordinují opatření prováděná povodňovými orgány obcí a v případě potřeby vyžadují od orgánů, právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc,
vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti,
využívají pro řízení záchranných prací, pro jejich koordinaci se složkami integrovaného záchranného systému a pro spojení s místy záchranných prací operační středisko Hasičského záchranného sboru České republiky,
v nutných případech, pokud není svolána povodňová komise kraje, nařizují po dohodě se správou povodí mimořádné manipulace na vodních dílech nad rámec schválených manipulačních řádů s možným dosahem v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností,
l) spolupracují v době povodně s povodňovými orgány obcí při zajišťování hygienické a zdravotnické péče, organizují náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území,
m) soustřeďují zprávy o rozsahu a výši povodňových škod, posuzují účelnost provedených opatření a zpracovávají souhrnnou hodnotící zprávu o povodni,
n) vedou záznamy v povodňové knize.
§ 80
Povodňové orgány krajů
Hejtman kraje zřizuje povodňovou komisi kraje a je jejím předsedou. Další členy komise jmenuje její předseda z řad zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, příslušných správců povodí a zástupců orgánů a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. Povodňový orgán kraje je podřízen ústřednímu povodňovému orgánu.
Povodňové orgány krajů ve svých územních obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi
potvrzují soulad věcné a grafické části jim předložených povodňových plánů správních obvodů obcí s rozšířenou působností s povodňovým plánem správního obvodu kraje,
zpracovávají povodňový plán správního obvodu kraje podle § 71 odst. 3 písm. c) a předkládají jej ústřednímu povodňovému orgánu,
prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,
ukládají podle potřeby vlastníkům vodních děl úpravy manipulačních řádů z hlediska povodňové ochrany,
organizují odborná školení a výcvik členů povodňových orgánů obcí s rozšířenou působností a účastníků ochrany před povodněmi,
účastní se hlásné povodňové služby na území kraje, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány obcí s rozšířenou působností, Český hydrometeorologický ústav a Ministerstvo životního prostředí,
organizují, řídí a koordinují opatření na ochranu před povodněmi podle povodňových plánů, řídí a koordinují opatření prováděná povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností,
vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti,
řídí ve svém správním obvodu ovlivňování odtokových poměrů manipulacemi na vodních dílech v rámci manipulačních řádů; nařizují mimořádné manipulace na těchto vodních dílech nad rámec schváleného manipulačního řádu po projednání s dotčenými povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, s příslušnými správci povodí a s povodňovými orgány krajů, jejichž správní obvody mohou být touto mimořádnou manipulací ovlivněny,
posuzují vliv zabezpečovacích prací na vodních tocích a vodních dílech na odtokový režim po projednání se správci vodních toků a vodních děl, které jimi mohou být dotčeny, a koordinují jejich provádění,
zpracovávají souhrnnou hodnotící zprávu o povodni včetně analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření,
vedou záznamy v povodňové knize,
využívají pro řízení záchranných prací, pro jejich koordinaci se složkami integrovaného záchranného systému a pro spojení s místy záchranných prací příslušné operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru České republiky.
§ 81
Ústřední povodňový orgán
Ministerstvo životního prostředí jako ústřední povodňový orgán v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi
řídí ochranu před povodněmi a výkon dozoru nad ní s výjimkou řízení povodňových záchranných prací, které přísluší Ministerstvu vnitra,
metodicky řídí přípravu opatření na ochranu před povodněmi, zejména zpracování, předkládání a schvalování povodňových plánů, organizaci předpovědní a hlásné povodňové služby,
zpracovává po projednání s dotčenými orgány veřejné správy povodňový plán České republiky a předkládá jej ke schválení Ústřední povodňové komisi,
potvrzuje soulad povodňových plánů správních obvodů krajů s povodňovým plánem České republiky,
účastní se hlásné povodňové služby, připravuje odborné podklady pro případné převzetí řízení ochrany před povodněmi Ústřední povodňovou komisí, poskytuje informace sdělovacím prostředkům,
zajišťuje průzkumné a dokumentační práce většího rozsahu (letecká pozorování, snímkování a podobně),
účastní se odborné přípravy pracovníků povodňových orgánů.
Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda, která též schvaluje její statut. Předsedou Ústřední povodňové komise je ministr životního prostředí a místopředsedou ministr vnitra.
Ústřední povodňová komise řídí, kontroluje, koordinuje a v případě potřeby ukládá v celém rozsahu řízení ochrany před povodněmi v době povodně ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise krajů vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření. V rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi
informuje o průběhu a důsledcích povodní vládu,
nařizuje po projednání s příslušnými povodňovými orgány krajů a příslušnými správci povodí mimořádné manipulace na vodních dílech nad rámec schváleného manipulačního řádu s možným dosahem přesahujícím rámec oblastí povodí podle § 25 odst. 2,
koordinuje a kontroluje činnost povodňových komisí krajů,
vede záznamy v povodňové knize.
Díl 4
Ostatní účastníci ochrany před povodněmi
§ 82
Správci povodí
Správci povodí v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi kromě úkolů správce vodních toků
zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánům správních obvodů obcí s rozšířenou působností,
spolupracují při zpracování povodňových plánů správních obvodů krajů a povodňového plánu České republiky,
spolupracují s povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností při provádění povodňových prohlídek,
dávají podněty povodňovým orgánům k uložení potřebných opatření v záplavových územích, popřípadě jiných opatření k ochraně před povodněmi,
účastní se hlásné povodňové služby, zejména sledují a vyhodnocují hydrologickou situaci v povodí a podávají informace povodňovým orgánům, spolupracují s Českým hydrometeorologickým ústavem při provádění předpovědní povodňové služby,
spolupracují s vlastníky vodních děl při oznamování nebezpečí zvláštní povodně,
navrhují povodňovým orgánům vyhlášení nebo odvolání stupňů povodňové aktivity,
poskytují odbornou, technickou a organizační podporu činnosti povodňovým komisím krajů,
zabezpečují dokumentování průběhu povodně v povodí,
po povodni vyžadují zprávy od povodňových orgánů obcí s rozšířenou působností a správců vodních toků, zpracovávají souhrnnou zprávu za povodí a předkládají ji povodňovým orgánům krajů a Ministerstvu životního prostředí,
spolupracují s povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností a krajů při školení a výcviku pracovníků,
zpracovávají návrhy na organizační a technická zlepšení ochrany před povodněmi a uplatňují je u povodňových orgánů.
§ 83
Správci vodních toků
Správci vodních toků v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi
zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánům obcí,
provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností povodňové prohlídky na vodních tocích,
navrhují příslušným orgánům, aby uložily vlastníkům vodních děl nebo jiných staveb a pozemků na vodních tocích a v záplavovém území povinnost provést potřebná opatření na ochranu před povodněmi,
zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění nejnutnějších zabezpečovacích prací na vodních tocích,
v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých pracovníků a dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost podle povodňových plánů,
sledují na vodních tocích všechny jevy rozhodné pro vznik a průběh povodně, zejména postup a rozsah zamrzání, tvorbu nebezpečných ledových zácp a nápěchů, postup tání a chod ledů, vodní stavy a průtoky, popřípadě nahromadění plovoucích předmětů,
účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány obcí s rozšířenou působností, příslušné správce povodí, pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu a Hasičský záchranný sbor České republiky,
poskytují odbornou pomoc obecním povodňovým komisím a povodňovým komisím obcí s rozšířenou působností,
navrhují povodňovým orgánům vyhlášení nebo odvolání stupňů povodňové aktivity,
provádějí zabezpečovací práce na vodních tocích a činí další opatření podle povodňových plánů,
zabezpečují dokumentování průběhu povodně na vodních tocích,
po povodni provádějí ve spolupráci s orgány ochrany přírody a vodoprávními úřady prohlídky vodního toku, zjišťují rozsah a výši povodňových škod a sepisují o nich protokol; dále posuzují účelnost provedených opatření a zpracovávají zprávu o povodni a předávají ji povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností, příslušnému správci povodí a pracovišti Českého hydrometeorologického ústavu,
odstraňují povodňové škody na korytech vodních toků, zejména zabezpečují kritická místa pro případ další povodně, obnovují průtočný profil koryta vodního toku; na tyto činnosti se nevztahují zvláštní právní předpisy34a); zahájení těchto činností oznámí správce vodního toku 10 pracovních dní předem příslušnému orgánu ochrany přírody.
§ 84
Vlastníci vodních děl
Vlastníci vodních děl, která mohou ovlivnit průběh přirozené povodně, v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi
provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností a krajů povodňové prohlídky vodních děl, zejména prověřují stav objektů a jejich připravenost z hlediska ochrany před povodněmi a odstraňují zjištěné závady,
zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění zabezpečovacích prací na vodních dílech,
v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých zaměstnanců a dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost,
sledují na vodních dílech všechny jevy rozhodné pro bezpečné převedení povodně, zejména funkci přelivných objektů, postup a rozsah zamrzání, tvorbu nebezpečných ledových zácp a nápěchů, postup tání a chod ledů, stav hladiny vody, popřípadě nahromadění plovoucích předmětů,
účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňový orgán obce s rozšířenou působností, správce vodního toku, příslušného správce povodí, pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu a Hasičský záchranný sbor České republiky,
manipulují na vodních dílech v mezích schváleného manipulačního řádu tak, aby se snížilo nebezpečí povodňových škod; přitom dbají pokynů vodohospodářského dispečinku příslušného správce povodí,
k mimořádným manipulacím na vodních dílech nad rámec schválených manipulačních řádů si vyžadují souhlas povodňového orgánu obce s rozšířenou působností nebo kraje podle možného dosahu vlivu manipulace,
provádějí zabezpečovací práce na vodních dílech včetně oblasti vzdutí,
zabezpečují dokumentování průběhu povodně na vodních dílech,
po povodni provádějí prohlídku vodních děl, zjišťují rozsah a výši povodňových škod, posuzují účelnost provedených opatření a poskytují povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností, správci vodního toku a příslušnému správci povodí podklady pro zprávu o povodni,
odstraňují povodňové škody na vodních dílech, zejména je zabezpečují pro případ další povodně.
Vlastníci vodních děl I. až III. kategorie (§ 61), kterým byla uložena povinnost zajistit provádění technickobezpečnostního dohledu dále
poskytnou příslušným povodňovým orgánům, orgánům krizového řízení34) a orgánům integrovaného záchranného systému35)) údaje o parametrech možné zvláštní povodně (zejména charakteristiky povodňových vln a rozsah ohroženého území) a o provádění technickobezpečnostního dohledu (program) v období povodňové aktivity nebo krizových stavů; vodoprávní úřad může stanovit lhůtu pro splnění této povinnosti, 
oznamují neprodleně příslušným povodňovým orgánům, správcům vodních toků a Hasičskému záchrannému sboru České republiky skutečnosti rozhodné pro vyhlášení stavů pohotovosti a ohrožení při nebezpečí vzniku zvláštních povodní, pokud možno s předpovědí dalšího vývoje,
při bezprostředním ohrožení bezpečnosti vodních děl a vývoji směřujícím k narušení jejich funkce a vzniku zvláštní povodně varují povodňové orgány níže po toku podle povodňových plánů územních celků, Hasičský záchranný sbor České republiky a v případě nebezpečí z prodlení i bezprostředně ohrožené subjekty.
Na rozestavěných vodních dílech plní úkoly vlastníka vodního díla (odstavce 1 a 2) stavebník.
§ 85
Vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně
Vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně, zajišťují, aby nebyly zhoršovány odtokové podmínky a průběh povodně, při tom
zpracovávají povodňové plány, mají-li takovou povinnost podle § 71 odst. 4 nebo jim byla uložena vodoprávním úřadem podle § 71 odst. 5,
provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány povodňové prohlídky, zejména prověřují stav objektů v záplavovém území z hlediska možného ovlivnění odtokových podmínek za povodně a možného odplavení staveb, jejich částí a movitých věcí,
na příkaz povodňového orgánu odstraňují své předměty a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku,
zajišťují pracovní síly a věcné prostředky k zabezpečení svých předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku,
v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých pracovníků a dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost podle povodňového plánu,
sledují na pozemcích a stavbách všechny jevy rozhodné pro bezpečné převedení povodně, zejména nahromadění plovoucích předmětů a ucpání průtočného profilu,
účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňový orgán, správce vodního toku a Hasičský záchranný sbor České republiky,
zajišťují záchranu osob a svého majetku, včetně případné předčasné sklizně,
zajišťují ochranu plavidel a zařízení sloužících k plavbě, jsou-li vlastníky nebo provozovateli přístavu; přitom se řídí pokyny orgánů státní plavební správy,
provádějí povodňové zabezpečovací práce, zejména na objektech propustků a mostů, silničních a železničních náspů, aby nebyla omezena jejich průtočná kapacita,
provádějí po povodni prohlídky pozemků a staveb, zjišťují rozsah a výši povodňových škod a poskytují povodňovému orgánu podklady pro zprávu o povodni,
odstraňují povodňové škody, zejména zabezpečují kritická místa pro případ další povodně.
Na rozestavěných stavbách plní úkoly vlastníka stavby stavebník.
Vlastníci movitého majetku ve vodních tocích nebo v záplavových územích jsou povinni dbát o jeho umístění i užívání způsobem, který nebude bránit odtoku velkých vod, případně znemožní odplavení tohoto majetku.
Díl 5
Náklady na opatření na ochranu před povodněmi
§ 86
(1)	Jednotlivé obce mohou činit opatření k přímé ochraně majetku na svém území. Stát a kraje mohou na tato opatření přispět. Obce mohou požádat vlastníky majetku, který je těmito opatřeními chráněn, o příspěvek na jejich výstavbu.
(2)	Právnické a fyzické osoby nesou náklady, které jim vzniknou vlastními opatřeními k ochraně jejich majetku před povodněmi.
(3)	Náklady na zabezpečovací práce na vodních tocích hradí jejich správci. Vlastníci vodních děl hradí náklady na zabezpečovací práce na těchto vodních dílech.
(4)	Náklady na záchranné práce, kromě nákladů podle odstavce 2, hradí obce, kraje a stát v souladu s působnostmi v systému povodňové ochrany podle zvláštního právního předpisu36).
§ 87
Majetkovou újmu vzniklou v důsledku činnosti nebo opatření uložených v době povodně
povodňovou komisí obce hradí obec,
povodňovou komisí obce s rozšířenou působností hradí obec s rozšířenou působností,
povodňovou komisí kraje hradí kraj,
Ústřední povodňovou komisí hradí Ministerstvo životního prostředí.
HLAVA X
POPLATKY
Díl 1
Poplatky
§ 88
Poplatek za odebrané množství podzemní vody
Oprávněný, který má povolení k odběru podzemní vody [§ 8 odst. 1 písm. b) bod 1 a § 8 odst. 2] (dále jen „odběratel“), je za podmínek stanovených tímto zákonem povinen platit za skutečné množství odebrané podzemní vody podle účelu odběru vody. V případě, že oprávněný umožnil výkon svého povolení k nakládání s vodami podle § 11 odst. 3 provozovateli vodovodu pro veřejnou potřebu10a) tím, že na něj výkon povolení smluvně převedl36a) a tento provozovatel oznámil svůj název, sídlo a identifikační číslo osoby České inspekci životního prostředí, považuje se za odběratele tento provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu. Poplatek se platí za kalendářní rok a jeho sazby v Kč/m3 jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
Poplatek se neplatí za skutečný odběr podzemní vody z jednoho vodního zdroje menší nebo rovný 6 000 m3 za kalendářní rok nebo menší nebo rovný 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku, dále za odběry povolené k účelu získání tepelné energie, za odběry vody ke snížení znečištění podzemních vod, za odběry vody ke snižování jejich hladiny a za odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním.
 (3)	Odebírá-li odběratel podzemní vodu z vodního zdroje na více místech území jedné obce, odebrané množství vody se pro účely zpoplatnění sčítá. Jedním vodním zdrojem podzemní vody se pro účely poplatků rozumí podzemní voda nacházející se ve stejném dílčím povodí, které je specifikováno číslem hydrologického pořadí, a ve stejném hydrogeologickém rajonu.
Vybírání a vymáhání poplatku vykonává správce daně příslušný podle sídla nebo místa pobytu jednotlivých odběratelů.
Pro stanovení výše záloh poplatku pro následující kalendářní rok je odběratel povinen zpracovat poplatkové hlášení, ve kterém sdělí svoje identifikační údaje podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků a uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu zálohy, zejména údaje o povoleném množství odběru podzemních vod v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V poplatkovém hlášení vypočte odběratel výši záloh poplatku pro následující kalendářní rok a předloží jej České inspekci životního prostředí do 15. října běžného roku. Odběratel není povinen poplatkové hlášení podávat, pokud nepodléhá zpoplatnění podle odstavce 2. Odběratel rovněž není povinen podávat poplatkové hlášení v případě, že od posledního jím podaného poplatkového hlášení nedošlo ke změně povolení k odběru podzemní vody, na jehož základě bylo první poplatkové hlášení podáno. Vzor poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.
Roční výši zálohy poplatku v poplatkovém hlášení vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku povoleným ročním odběrem podzemní vody v m3 .
Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového hlášení a ověření údajů rozhodných pro výpočet záloh poplatku rozhodne o výši zálohy a výši čtvrtletních nebo měsíčních splátek zálohovým výměrem, který doručí odběrateli a správci daně příslušnému podle sídla nebo místa pobytu odběratele do 15. prosince běžného roku. Opravný prostředek proti zálohovému výměru nemá odkladný účinek. Výše záloh a výše čtvrtletních nebo měsíčních splátek stanovená zálohovým výměrem platí až do doby jejich změny novým zálohovým výměrem. Česká inspekce životního prostředí předává Generálnímu ředitelství cel do konce kalendářního roku seznam všech platných zálohových výměrů.
V zálohovém výměru Česká inspekce životního prostředí stanoví rovnoměrné čtvrtletní zálohy, pokud se jejich souhrnná výše rovná nebo je nižší než 300 000 Kč, nebo rovnoměrné měsíční zálohy, pokud jejich souhrnná výše je vyšší než 300 000 Kč. Měsíční zálohy je odběratel povinen zaplatit nejpozději do 25. dne kalendářního měsíce, za který byla záloha vyměřena. Čtvrtletní zálohy je odběratel povinen zaplatit nejpozději do 25. dne posledního měsíce kalendářního čtvrtletí, za které byla záloha vyměřena. Odběratel je na základě vydaného zálohového výměru povinen platit stanovenou zálohu ve stanovených měsíčních nebo čtvrtletních splátkách každoročně až do doby případné změny výše zálohy a výše měsíčních nebo čtvrtletních záloh novým zálohovým výměrem. Nový zálohový výměr vydá Česká inspekce životního prostředí na základě nového poplatkového hlášení odběratele nebo v případě změny sazby poplatku za odebrané množství podzemní vody stanovené tímto zákonem.
Dojde-li k zániku odběratele v průběhu kalendářního roku bez právního nástupce, je odběratel povinen nejpozději ke dni zániku zaplatit poměrnou část předpokládaného ročního poplatku, na jehož úhradu se započtou do té doby provedené zálohy týkající se téhož kalendářního roku.
Odběratel je povinen do 15. února předložit České inspekci životního prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok, ve kterém uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu vyrovnání poplatku, zejména údaje o výši zaplacených záloh a skutečném množství odebrané podzemní vody v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V poplatkovém přiznání vypočte odběratel roční výši poplatku za uplynulý kalendářní rok, porovná ji se zaplacenými zálohami, navrhne vyrovnání a předloží poplatkové přiznání České inspekci životního prostředí. Vzor poplatkového přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.
Roční výši poplatku v poplatkovém přiznání vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku skutečně odebraným objemem podzemní vody za uplynulý kalendářní rok v m3.
Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového přiznání a ověření údajů rozhodných pro výpočet vyrovnání poplatku rozhodne o výši poplatku za uplynulý kalendářní rok poplatkovým výměrem, který doručí odběrateli a správci daně příslušnému podle sídla nebo místa pobytu odběratele do 60 dnů po obdržení poplatkového přiznání s oznámením, že poplatkový výměr nabyl právní moci.
V případě, že zaplacené zálohy jsou nižší než vyměřený poplatek, uhradí odběratel nedoplatek na účet příslušného správce daně do 30 dnů ode dne nabytí právní moci poplatkového výměru. V případě, že zaplacené zálohy jsou vyšší než vyměřený poplatek, vrátí příslušný správce daně odběrateli přeplatek bez žádosti do 30 dnů ode dne, kdy bylo příslušnému správci daně doručeno oznámení České inspekce životního prostředí o tom, že poplatkový výměr nabyl právní moci.
Kopii zálohového výměru a poplatkového výměru, které nabyly právní moci a jsou vykonatelné, zašle Česká inspekce životního prostředí bezodkladně Státnímu fondu životního prostředí.
Část poplatků za odběr podzemní vody ve výši 50% je příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje, zbytek je příjmem Státního fondu životního prostředí. Poplatky, které jsou příjmem rozpočtu kraje, mohou být použity jen na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, a to zejména pro obec, na jejímž území se odběr podzemní vody uskutečňuje, a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4.
§ 89
Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
Právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových, (dále jen „znečišťovatel“) je za podmínek stanovených v tomto zákoně povinna platit poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod a poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod (dále jen „poplatky“). Poplatky se platí za jednotlivé zdroje znečišťování.
Povinnost platit poplatky podle odstavce 1 se nevztahuje na vypouštění
minerálních vod osvědčených podle zvláštního zákona2) jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,
přírodních minerálních vod, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod,
vod ze sanačních vrtů,
odpadních vod z průtočného chlazení parních turbín.
Dojde-li v důsledku povodně nebo jiné přírodní katastrofy k omezení nebo přerušení provozu čistírny odpadních vod, platí znečišťovatel za období nezbytně nutné k obnovení jejího provozu poplatky ve výši odpovídající poměrné části poplatků stanovených poplatkovým výměrem za předchozí kalendářní rok. Omezení, přerušení a obnovení provozu čistírny odpadních vod znečišťovatel neprodleně oznámí České inspekci životního prostředí, která tyto skutečnosti prověří a zohlední v poplatkovém výměru za toto období.
§ 90
Výše poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod je znečišťovatel povinen platit, jestliže jím vypouštěné odpadní vody překročí v příslušném ukazateli znečištění zároveň hmotnostní a koncentrační limit zpoplatnění. Ukazatele znečištění, hmotnostní a koncentrační limity zpoplatnění a sazby poplatku členěné podle jednotlivých ukazatelů znečištění jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových je znečišťovatel povinen platit, jestliže objem jím vypouštěných odpadních vod překročí za kalendářní rok 100 000 m3 .
Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod se vypočte vynásobením objemu vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok sazbou 0,1 Kč za 1 m3.
Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod se rovná součtu dílčích částek vypočtených podle jednotlivých ukazatelů znečištění jako násobek sazby poplatku a celkového množství vypouštěného znečištění za kalendářní rok. V případě, že u některé zpoplatněné látky dojde ke snížení jejího celkového vypouštěného množství oproti předcházejícímu kalendářnímu roku nejméně o 20 %, nejvýše však o 50 %, snižuje se poplatek za tuto látku o dvojnásobek dosaženého snížení. Dojde-li u některé zpoplatněné látky ke snížení jejího celkového vypouštěného množství oproti předcházejícímu kalendářnímu roku o více než 50 %, poplatek za tuto látku se neplatí. Celkové množství znečištění se zjistí vynásobením průměrné roční koncentrace znečištění u příslušného ukazatele znečištění ročním objemem vypouštěných odpadních vod.
Sazba pro zpoplatnění u ukazatele znečištění „organické látky charakterizované chemickou spotřebou kyslíku“ se použije podle odpovídajícího druhu odpadních vod.
 (6) Znečišťovatel může pro účely výpočtu poplatku pro jeden zdroj znečištění odečíst množství znečištění obsažené v jím odebrané a použité vodě nebo ve vodě odebrané a použité jinou právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, která mu předává vzniklé odpadní vody k dalšímu zneškodňování, od zjištěného celkového množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách z daného zdroje znečištění. Odečtené množství znečištění odebrané vody doloží údaji o koncentracích znečištění v odebrané vodě podle příslušných ukazatelů znečištění a údajem o jejím odebraném množství v roce, za který je poplatek vypočítáván. Za správnost údajů o množství znečištění v odebrané vodě odpovídá znečišťovatel.
§ 91
Sledování, měření a evidence znečištění odpadních vod
Pro účel stanovení výše poplatků je znečišťovatel, kterému vznikla poplatková povinnost podle tohoto zákona, povinen u každého zdroje a výpustě sledovat koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách v příslušných ukazatelích, měřit objem vypouštěných odpadních vod a vést o tomto sledování a měření provozní evidenci podle jednotlivých ukazatelů znečištění. Znečišťovatel odpovídá za správnost zjištění zdrojů znečišťování vypouštěných odpadních vod, stanovení koncentrace znečištění podle příslušných ukazatelů znečištění, měření objemu vypouštěných odpadních vod a vedení provozní evidence. Veškeré podklady k vedení provozní evidence je znečišťovatel povinen uchovávat po dobu 5 let.
Vypouští-li znečišťovatel odpadní vody v jedné lokalitě více výpustmi, pro účely výpočtu poplatků se do množství znečištění a objemu vypouštěných odpadních vod započítávají vypouštěné odpadní vody ze všech výpustí. Více výpustmi v jedné lokalitě se rozumějí například jednotlivé výpustě z veřejné kanalizace v rámci jedné obce, jednotlivé výpustě z areálu průmyslové výroby. Při výpočtu poplatku se použije rozdílná sazba pro čištěné a nečištěné odpadní vody. Čištěné odpadní vody jsou vody vyčištěné např. v mechanicko-biologické nebo mechanicko-chemické čistírně odpadních vod. V pochybnostech o tom, zda jde o čištěné odpadní vody, či nikoliv, rozhodne Česká inspekce životního prostředí.
Bližší vymezení zdroje znečišťování, postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách, metody měření ukazatelů znečištění, zjišťování průměrné koncentrace znečištění a ročního objemu vypouštěných odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění podle § 90 odst. 6, provádění měření objemu vypouštěných odpadních vod a náležitosti provozní evidence stanoví vláda nařízením.
§ 92
Rozbory a kontrola znečištění odpadních vod
(1) Pro účely kontroly správnosti sledování znečištění odpadních vod mohou provádět rozbory jen oprávněné laboratoře pověřené Ministerstvem životního prostředí (dále jen „kontrolní laboratoř“).
Kontrolu správnosti sledování a měření objemu vypouštěných odpadních vod mohou zajišťovat jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání pověřené Ministerstvem životního prostředí (dále jen „měřící skupina“). Způsob sledování znečištění odpadních vod, měření objemu vypouštěných odpadních vod, požadavky na způsobilost oprávněných laboratoří, kontrolních laboratoří a měřících skupin k provádění rozborů ke zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních vodách a pro kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod pro účely tohoto zákona stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Ministerstvo životního prostředí pravidelně zveřejňuje ve svém Věstníku seznam oprávněných laboratoří, kontrolních laboratoří a měřících skupin.
Znečišťovatel je povinen umožnit pověřeným osobám kontrolních laboratoří a měřících skupin a osobám provádějícím svou činnost v souladu s § 126b vstup do kontrolovaných objektů, poskytnout jim podklady nezbytné pro provedení kontroly a zajistit podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištění.
Úhrady nákladů spojených s prováděním rozborů a kontrol znečištění odpadních vod pro účely výkonu státní správy zajistí Státní fond životního prostředí České republiky na základě návrhu České inspekce životního prostředí.
§ 93
Zálohy
Pro stanovení výše záloh na poplatky pro následující kalendářní rok je znečišťovatel povinen zpracovat poplatkové hlášení s uvedením skutečností rozhodných k jejímu výpočtu, zejména údaje o množství i koncentraci ukazatelů znečištění a o objemu vypouštěných odpadních vod v členění podle jednotlivých zdrojů znečišťování a jejich výpustí včetně údajů pro odpočet znečištění v odebrané vodě (§ 90 odst. 6) a údajů o poskytnutých odkladech pro účely výpočtu výše poplatků. V poplatkovém hlášení znečišťovatel vypočte výši záloh na poplatky a předloží je České inspekci životního prostředí nejpozději do 15. října běžného roku. Vzor poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. 
Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového hlášení a ověření údajů rozhodných pro výpočet záloh na poplatky stanoví výši zálohy výměrem, který doručí znečišťovateli, příslušnému správci daně, Státnímu fondu životního prostředí České republiky do 15. prosince běžného roku. Ve výměru Česká inspekce životního prostředí stanoví rovnoměrné čtvrtletní zálohy, pokud jejich souhrnná výše se rovná nebo je nižší než 1 000 000 Kč, nebo rovnoměrné měsíční zálohy, pokud jejich souhrnná výše je vyšší než 1 000 000 Kč.
Měsíční zálohy je znečišťovatel povinen zaplatit nejpozději do dvacátého pátého dne kalendářního měsíce, za který byla záloha vyměřena. Čtvrtletní zálohy je znečišťovatel povinen zaplatit nejpozději do dvacátého pátého dne posledního měsíce kalendářního čtvrtletí, za které byla záloha vyměřena.
Zjistí-li Česká inspekce životního prostředí v průběhu roku, v němž jsou zálohy splatné, že skutečné údaje rozhodné pro výpočet záloh na poplatky se liší od údajů uvedených v poplatkovém hlášení o více než 30 % nebo že znečišťovatel neuvedl v poplatkovém hlášení hodnoty znečištění za všechny ukazatele znečištění přesahující limitní hodnoty uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu vydá podle skutečných údajů nový výměr do 30 dnů ode dne, v němž uvedené skutečnosti zjistil. V tomto novém výměru stanoví nově výši záloh pro zbývající část roku, a to obdobným způsobem podle odstavce 2; výše dosud splatných záloh se nemění. Obdobně postupuje, zjistí-li, že znečišťovatel poplatkové hlášení nepředložil.
Zjistí-li znečišťovatel, že se skutečné údaje rozhodné pro výpočet záloh na poplatky liší od údajů, které uvedl v poplatkovém hlášení, o více než 30 %, je povinen podat nové poplatkové hlášení, na jehož podkladě Česká inspekce životního prostředí vydá nový výměr o stanovení záloh na poplatky, a to do 30 dnů ode dne obdržení nového poplatkového hlášení. V ostatním platí obdobně odstavce 2 a 4.
Povinnosti uvedené v odstavcích 4 a 5 se nevztahují na ojedinělé jednorázové odchylky.
§ 94
Poplatkové přiznání
Znečišťovatel je povinen do 15. února předložit České inspekci životního prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok. V tomto přiznání znečišťovatel uvede skutečné údaje o množství ukazatelů znečištění podléhajících zpoplatnění, jejich koncentraci ve vypouštěných odpadních vodách a o objemu vypouštěných odpadních vod pro jednotlivé zdroje znečišťování a jejich výpustě, včetně údajů potřebných pro případný odečet v odebrané vodě (§ 90 odst. 6), údajů o poskytnutých odkladech a výši zaplacených záloh. Vzor poplatkového přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového přiznání a ověření údajů rozhodných pro výpočet poplatků stanoví výši poplatků za uplynulý kalendářní rok poplatkovým výměrem, který doručí znečišťovateli, příslušnému správci daně a Státnímu fondu životního prostředí České republiky do 30. dubna běžného roku. V případě, že zaplacené zálohy jsou nižší než vyměřená výše poplatků, je znečišťovatel povinen nedoplatek zaplatit na účet příslušného správce daně do 15 dnů ode dne doručení poplatkového výměru. V případě, že zaplacené zálohy jsou vyšší než vyměřené poplatky, vrátí příslušný správce daně znečišťovateli přeplatek bez žádosti do 30 dnů ode dne, kdy bylo příslušnému správci daně doručeno oznámení České inspekce životního prostředí o tom, že poplatkový výměr nabyl právní moci a je vykonatelný. Nedoplatky nebo přeplatky nepřesahující částku 500 Kč se převádějí do dalšího zúčtovacího období.
§ 95
Výměr o stanovení záloh na poplatky a poplatkový výměr se vydávají podle jednotlivých zdrojů znečišťování a jsou podkladem pro vybírání a vymáhání poplatků.
§ 96
Odklad placení poplatků
(1) Znečišťovatel, který prokazatelně na podkladě povolení zahájil práce na stavbě čistírny odpadních vod (dále jen „stavba") nebo jiného zařízení investičního charakteru (dále jen „jiné zařízení") ke snížení množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách a kterému vodoprávní úřad povolil (§ 38 odst. 9) po dobu výstavby vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem38), avšak po uplynutí výstavby  hodnotami nepřesahujícími úroveň stanovenou zvláštním právním předpisem (§ 38 odst. 5), nebo  pro tento účel smluvně převedl prostředky, může nejpozději do jednoho roku ode dne zahájení stavby nebo jiného zařízení nebo uzavření smlouvy o převedení finančních prostředků požádat Českou inspekci životního prostředí o povolení odkladu placení až o 80 % výše poplatků za zdroj znečištění, pro který tyto práce zahájil nebo finanční prostředky převedl (dále jen „odklad"). Rozhodnutí o odkladu placení poplatků zašle Česká inspekce životního prostředí znečišťovateli, příslušnému správci daně a Státnímu fondu životního prostředí České republiky.
(2) Odklad lze povolit od prvního dne měsíce následujícího po dni skutečného zahájení stavby nebo výstavby jiného zařízení doloženého zápisem ve stavebním deníku nebo v případě sdružení finančních prostředků až po zahájení stavby či jiného zařízení, nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po dni uzavření smlouvy o sdružení. Odklad trvá do posledního dne měsíce stanoveného pro dokončení stavby v pravomocném povolení vodoprávního úřadu. Česká inspekce životního prostředí povolí odklad nejvýše do částky nákladů stavby nebo jiného zařízení. Odklad nelze povolit, pokud jakost odpadních vod vypouštěných z čistírny odpadních vod nebo jiného zařízení v období 12 měsíců před zahájením stavby již plní přípustné hodnoty ukazatelů znečištění stanovené zvláštním právním přepisem (§ 38 odst. 8).
Pokud znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o sdružení prostředků, dokončí stavbu nebo jiné zařízení před termínem stanoveným k jejich dokončení v pravomocném povolení vodoprávního úřadu, je povinen tuto skutečnost do jednoho měsíce ode dne jejich dokončení písemně oznámit České inspekci životního prostředí. Odklad končí posledním dnem měsíce, ve kterém bylo písemné oznámení České inspekci životního prostředí doručeno.
Pokud znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o sdružení prostředků, požádal podle zvláštního právního předpisu4) o souhlas se zahájením zkušebního provozu nebo mu bylo vydáno povolení o prozatímním užívání stavby nebo jiného zařízení ke zkušebnímu provozu před vydáním kolaudačního rozhodnutí a tento souhlas mu byl udělen, odklad trvá po dobu zkušebního provozu, nejpozději však 2 roky od udělení souhlasu nebo povolení.
V případě, že znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o sdružení prostředků, nesplnil podmínky odkladu, je znečišťovatel na základě rozhodnutí České inspekce životního prostředí povinen odloženou část poplatku zaplatit nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí rovnoměrnými měsíčními splátkami. Případné odvolání proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek.
Znečišťovatel může požádat o odklad nejpozději do jednoho roku ode dne zahájení stavby nebo jiného zařízení nebo od data uzavření smlouvy o sdružení prostředků.
Znečišťovatel je povinen předložit potřebné doklady pro přiznání odkladu a pro posouzení splnění jeho podmínek.
Náležitosti žádostí o povolení odkladu a postup České inspekce životního prostředí pro jejich posuzování a povolování odkladu stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
§ 97
Prominutí části poplatků
Dodržel-li znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o sdružení prostředků, lhůtu k dokončení stavby nebo jiného zařízení stanovenou v povolení vodoprávního úřadu a podmínky stanovené v povolení k vypouštění odpadních vod, promine Česká inspekce životního prostředí znečišťovateli část poplatků ve výši odpovídající částce, jejíž zaplacení bylo podle § 96 rozhodnutím České inspekce životního prostředí odloženo.; prominutou část poplatků může Česká inspekce životního prostředí v rozhodnutí o prominutí části poplatků označit za dotaci).
O prominutí části poplatků v případech podle odstavce 1 rozhoduje Česká inspekce  životního prostředí na podkladě žádosti znečišťovatele. Rozhodnutí zasílá znečišťovateli, příslušnému správci daně a Státnímu fondu životního prostředí České republiky.
§ 98
Odvolání proti rozhodnutí o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových nemá odkladný účinek40). 
§ 99
Správa poplatků
Vybírání a vymáhání poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových vykonává správce daně příslušný podle sídla jednotlivých znečišťovatelů.
Poplatky včetně záloh a úroku z prodlení a pokut platí znečišťovatel na účet příslušného správce daně a jsou příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Výnos poplatků a jejich příslušenství včetně záloh, vybrané úroky z prodlení a pokuty převádí příslušný správce daně na účet Státního fondu životního prostředí České republiky měsíčně.
§ 100
Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních
Za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních platí oprávněný (§ 8) poplatek.
(2)	Za vypouštění z jednotlivých staveb pro bydlení a pro individuální rekreaci se poplatek neplatí. Za vypouštění v ostatních případech se stanoví poplatek ve výši 350 Kč za každého 1 ekvivalentního obyvatele podle kapacity zařízení určeného k čištění odpadních vod za kalendářní rok.
Povinnost platit poplatky podle odstavce 1 se nevztahuje na vypouštění
minerálních vod osvědčených podle zvláštního zákona2) jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,
přírodních minerálních vod, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod,
vod použitých za účelem získání tepelné energie [§ 8 odst. 1 písm. d)],
znečištěných vod, jejichž znečištění bylo po jejich vyčerpání z vod podzemních sníženo [§ 8 odst. 1 písm. e)].
Poplatek se platí do 31. ledna po uplynutí roku, v němž platební povinnost vznikla.
Poplatek se platí obci, na jejímž katastrálním území k vypouštění dochází, a je jejím příjmem.
Vodoprávní úřad vydávající povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních předává obci potřebné údaje.
Při stanovení poplatků postupuje obec podle správního řádu.
Díl 2
Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí a úhrada výdajů na opatření ve veřejném zájmu
§ 101
Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí
Kdo odebírá povrchovou vodu z vodního toku, je povinen uhrazovat platbu k úhradě správy vodních toků a u odběrů povrchové vody z významných vodních toků a z ostatních povrchových vod také k úhradě správy povodí, podle účelu užití odebrané povrchové vody v jednotkové výši  v Kč/m3 podle skutečně odebraného množství povrchové vody. Kdo odebírá povrchovou vodu je povinen za každý den prodlení s placením plateb podle věty první uhradit úrok z prodlení ve výši 1 promile. Povinnost uhrazovat tuto platbu má i ten, kdo odebírá povrchovou vodu prostřednictvím zařízení jiného oprávněného, který neplatí za odběry povrchové vody podle odstavce 4.
Výše platby se vypočte vynásobením množství skutečně odebrané povrchové vody za uplynulý kalendářní měsíc (případně jiné období, nepřesahující jeden kalendářní rok, dohodnuté se správcem vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází) snížené o množství povrchové vody, na které se platba nevztahuje (odstavec 4), cenou za odběr povrchové vody stanovenou správcem vodního toku podle zvláštního zákona42). Odebírá-li oprávněný k nakládání s vodami povrchovou vodu z vodního zdroje v jedné lokalitě na více místech, pak pro účely zpoplatnění se odebrané množství povrchové vody sčítá.
Cena za odběr povrchové vody se stanoví zvlášť pro účely užití
průtočného chlazení parních turbín,
zemědělských závlah,
zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) v případech vyžadujících čerpání vody nebo převádění vody; tato cena nesmí překročit výši provozních nákladů, které správci vodního toku na tuto činnost vzniknou,
ostatních odběrů.
Platba za odběr povrchové vody se neplatí, pokud odebrané množství povrchové vody je menší nebo rovno 6 000 m3 za kalendářní rok nebo je menší nebo rovno 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku. Neplatí se též za odběry povrchových vod pro provoz rybích líhní a sádek a pro napouštění rybníků a vodních nádrží pro chov ryb, zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) nevyžadující čerpání nebo převádění vody správcem vodního toku, pro průtočné chlazení výzkumných jaderných reaktorů, pro požární účely, napouštění veřejných koupališť, odstavených ramen vodních toků a nádrží tvořících chráněný biotop rostlin a živočichů, pro výrobu sněhu vodními děly, za odběr okalových vod pro zemědělskou nebo lesní výrobu a za povolený odběr pro vyrovnání vláhového deficitu zemědělských plodin. Okalovými vodami pro zemědělskou a lesní výrobu jsou povrchové vody odebírané z vodního toku za zvýšených průtoků (vodních stavů) pro závlahy zaplavováním.
Oprávněný k odběru povrchové vody je povinen platit platbu měsíčně do dvacátého pátého dne po skončení kalendářního měsíce příslušnému správci vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází, u ostatních odběrů povrchových vod příslušnému správci povodí, pokud s ním nedohodne platební podmínky jinak; v této dohodě však nelze smluvit delší lhůtu než do 25. ledna následujícího kalendářního roku.
(6)	Nezaplatí-li ten, kdo odebral povrchovou vodu, dlužnou platbu, je příslušný správce vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází, nebo správce povodí příslušný podle místa ostatního odběru povrchové vody oprávněn domáhat se jí, včetně úroku z prodlení podle odstavce 1, u soudu.
§ 102
Úhrada výdajů na opatření ve veřejném zájmu
Stát může poskytnout finanční prostředky k úhradě výdajů na opatření ve veřejném zájmu, zejména pro
činnosti správy povodí podle tohoto zákona,
správu drobných vodních toků,
zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod,
plánování v oblasti vod,
studie odtokových poměrů, stanovení záplavových území a studie preventivních protipovodňových opatření,
obnovu vodních děl a koryt vodních toků,
zřizování, obnovu a provoz vodních děl a zařízení k ochraně před povodněmi a suchem,
zkapacitnění a úpravu koryt vodních toků a zlepšování odtokových poměrů v krajině,
zřizování a obnovu staveb k vodohospodářským melioracím pozemků,
obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků,
obnovu a provoz vodních cest,
správu vodních děl, o které nikdo nepečuje a u nichž není vlastník znám,
další opatření podle schválených programů opatření (§ 26),
obnovu koryta vodního toku po povodni (§ 45 odst. 1),
provádění kontrolního zjišťování jakosti a množství vypouštěných odpadních vod, včetně zjišťování zdrojů znečišťování,
p)	vsakování, zadržování a odvádění srážkových vod.
Finanční prostředky na opatření ve veřejném zájmu poskytuje stát správcům povodí, České inspekci životního prostředí, správcům vodních toků, vlastníkům vodních děl a pověřeným odborným subjektům (§ 21 odst. 3) a jiným fyzickým a právnickým osobám; na finanční prostředky není právní nárok.
Vláda připraví každoročně závazná pravidla poskytování finančních prostředků a způsobu kontroly jejich užití, která jsou přílohou státního rozpočtu.
Díl 3
Úrok z prodlení
Za každý den v prodlení s platbou poplatků podle § 88 vzniká povinným subjektům povinnost uhradit úrok z prodlení.  Ministerstvo životního prostředí může po projednání s Ministerstvem zemědělství z důvodu odstranění tvrdosti zcela nebo částečně na žádost povinného subjektu úrok z prodlení podle tohoto odstavce do 3 let ode dne jeho vzniku prominout.
Za každý den prodlení s platbou poplatků podle § 89 a 100 vzniká povinným subjektům povinnost uhradit úrok z prodlení. Ministerstvo životního prostředí může z důvodu odstranění tvrdosti zcela nebo částečně na žádost povinného subjektu úrok z prodlení podle tohoto odstavce do 3 let ode dne jeho vzniku prominout.
HLAVA XI
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
§ 104
Státní správu podle tohoto zákona vykonávají vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí. Kontrolu nad jakostí povrchových vod stanovených vyhláškou ke koupání (§ 34) provádí krajská hygienická stanice, pokud zvláštní právní předpis tuto povinnost neukládá jiné osobě.
Vodoprávními úřady jsou
a)	obecní úřady,
b)	újezdní úřady43) na území vojenských újezdů,
c)	obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
d)	krajské úřady,
e)	ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad (§ 108).
Tímto nejsou dotčena ustanovení o povodňových orgánech.
Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje orgánům státní správy pro účely výkonu působnosti na úseku vodního hospodářství
a)	referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b)	údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c)	údaje z agendového informačního systému cizinců.
Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou
a)	jméno, popřípadě jména, příjmení,
b)	adresa místa pobytu,
c)	datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
d)	datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou
a)	jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)	datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c)	adresa místa trvalého pobytu,
d)	zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
e)	datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, poskytuje se datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
f)	den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(6) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou
a)	jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)	datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c)	druh a adresa místa pobytu,
d)	zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
e)	datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, poskytuje se datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
f)	den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(8) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
(9)	Ve správních řízeních vedených podle zákona o ochraně přírody a krajiny14a), horního zákona1a) a zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě7b) a dále při postupu podle stavebního zákona4) při umisťování, povolování, užívání a odstraňování staveb, lze vydat rozhodnutí nebo učinit jiný úkon jen na základě závazného stanoviska vodoprávního úřadu, pokud mohou být dotčeny zájmy podle tohoto zákona.
§ 105
Obecní úřady a újezdní úřady
Obecní úřady upravují, omezují, popřípadě zakazují podle § 6 odst. 4 tohoto zákona obecné nakládání s povrchovými vodami, nejde-li o vodní toky tvořící státní hranice.
(2)	Státní správu na území vojenských újezdů vykonávají újezdní úřady podle § 105 až 107, nejde-li o působnosti podle hlavy X a XII tohoto zákona.
§ 106
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností
Působnost, která přísluší vodoprávním úřadům, vykonávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností, pokud ji zákon nesvěřuje jiným orgánům.
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností uplatňují stanoviska k územním plánům a regulačním plánům, s výjimkou územních plánů těchto obcí.
§ 107
Krajské úřady
(1)	Do působnosti krajských úřadů patří
uplatňovat stanoviska k zásadám územního rozvoje a k územním plánům obcí s rozšířenou působností,
vyjadřovat se podle § 18 tohoto zákona ke stavbám, pokud rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s vodami, ochranu vod nebo ochranu proti povodním a pokud si to vyhradí,
rozhodovat ve věcech hraničních vod po projednání s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí; má-li takové rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní hranice, rozhodovat po projednání i s Ministerstvem vnitra; týká-li se takové rozhodnutí přírodních minerálních vod a přírodních léčivých zdrojů v blízkosti státních hranic podle zvláštního zákona2), rozhodovat po projednání i s Ministerstvem zdravotnictví; za hraniční vody se považují povrchové, popřípadě podzemní vody vymezené v mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána44),
činit za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při haváriích, opatření, a to v případech přesahujících území správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
spolupracovat s ústředními vodoprávními úřady a správci povodí při pořizování plánů oblastí povodí a jejich plnění. Krajské úřady si mohou pro zajištění spolupráce na plánech oblastí povodí a při provádění kontroly plnění plánů oblastí povodí vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací a popřípadě dalších orgánů,
ukládat opatření, která stanoví ve veřejném zájmu programy opatření podle § 26 odst. 4,
kontrolovat provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly, která povoluje,
rozhodovat o zařazení vodního díla do kategorií z hlediska technickobezpečnostního dohledu, pokud si to vyhradí,
stanovovat způsob a podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních a znečištěných vod a průsaků z úložných míst do povrchových vod,
j)	povolovat nakládání s vodami k využívání energetického potenciálu podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 3 na významných vodních tocích v případech, kdy si to vyhradí,
povolovat vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více,
povolovat vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných nebo nebezpečných látek podle přílohy č. 1 do vod povrchových,
povolovat čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a jejich následné vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)],
povolovat vzdouvání a akumulaci povrchových vod v nádržích s celkovým objemem nad 1 000 000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna základové výpusti,
stanovovat na návrh správce povodí rozsah záplavových území významných vodních toků a jejich aktivní zóny a ukládat jim zpracování takového návrhu,
rozhodovat v pochybnostech o tom, zda se jedná o povrchové nebo podzemní vody, o jaké nakládání s vodami se jedná nebo zda se jedná o odpadní vody, 
rozhodovat v pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok podle § 43 odst. 2, jakož i o tom, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než uvedené v odstavci 1,
vydávat vyjádření podle § 18 v případech, kdy jim přísluší vydávat povolení nebo souhlas,
povolovat výjimky při použití závadných látek (§ 39 odst. 7) a povolovat nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných živočichů,
vykonávat působnost speciálního stavebního úřadu k vodním dílům umožňujícím nakládání s vodami podle písmen l) až n),
rozhodovat v případech, kdy jim přísluší povolovat vodní díla, též o ostatních záležitostech týkajících se těchto vodních děl a o ochranných pásmech vodních zdrojů s nimi souvisejících,
w)	schvalovat manipulační řády vodních děl, která povoluje, včetně mimořádných manipulací na nich a komplexní manipulační řády, v případě, že alespoň jedno z vodních děl, na něž se komplexní manipulační řád bude vztahovat, patří do jeho působnosti,
vykonávat působnost speciálního stavebního úřadu k čistírnám odpadních vod sloužícím k nakládání s vodami podle písmene k), a pokud si to vyhradí i k dalším vodním dílům s tímto nakládáním spojeným,
y)	vyžadovat od vlastníků (správců) vodních děl I. až III. kategorie, kterým byla uložena povinnost zajistit provádění technicko-bezpečnostního dohledu, zpracování údajů o parametrech možné zvláštní povodně, zejména charakteristiky průtokových vln a rozsah ohroženého území, a jejich poskytnutí příslušným povodňovým orgánům, orgánům krizového řízení a složkám integrovaného záchranného systému.
(2) Krajské úřady jsou dotčenými orgány podle § 104 odst. 9 a vydávají závazné stanovisko ve věcech týkajících se jejich působnosti.
§ 108
Ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad
Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu Ministerstvo zemědělství.
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí uplatňují stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje.

Ministerstvo životního prostředí vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech
ochrany množství a jakosti povrchových a podzemních vod, a to
povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních [§ 8 odst. 1 písm. c)],
povolení k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)],
povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných látek do kanalizací (§ 16),
stanovení minimálního zůstatkového průtoku a uložení povinnosti osadit na vodním díle cejch nebo vodní značku a povinnosti pravidelně měřit minimální zůstatkový průtok a podávat vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 36),
stanovení minimální hladiny podzemních vod a uložení povinnosti předložit návrh jímacího řádu, popřípadě povinnosti pravidelně měřit hladinu podzemních vod, způsobu měření a povinnosti podávat vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 37),
činnosti při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních a přebírání výsledků měření objemu vypouštěných vod a míry jejich znečištění (§ 38),
přípravy návrhu prováděcího předpisu, kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod (§ 31, 32, 33, 35 a 38),
zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod společně s Ministerstvem zemědělství (§ 21 a 22),
zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod prostřednictvím jím zřízených pověřených odborných subjektů (§ 21),
tvorby a vedení informačního systému společně s Ministerstvem zemědělství podle tohoto zákona (§ 19 a 22),
sestavování a schvalování plánů v oblasti vod a sestavování programů opatření společně s Ministerstvem zemědělství (§ 24 až 26),
posuzování plánů v oblasti vod z hlediska vlivu na životní prostředí (§ 24 a 25),
chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),
ochrany vodních zdrojů (§ 29 a 30),
citlivých oblastí (§ 32),
zranitelných oblastí, s výjimkou přezkoumávání akčního programu, (§ 33),
stanovení opatření k nápravě při nevyhovující jakosti povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34 odst. 2),
stanovení povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů společně s Ministerstvem zemědělství (§ 35),
ochrany jakosti povrchových nebo podzemních vod před závadnými látkami (§ 39),
zneškodňování havárií (§ 41) a odstraňování jejich škodlivých následků (§ 42),
ochrany před povodněmi (§ 63 až 87),
řízení Českého hydrometeorologického ústavu (§ 73),
poplatků za odběr podzemních vod společně s Ministerstvem zemědělství (§ 88),
poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a podzemních (§ 89 až 100),
spolupráce s orgány krajů v přenesené působnosti ve věcech ochrany množství a jakosti hraničních vod (§ 107),
řízení České inspekce životního prostředí (§ 112),
řízení základního a aplikovaného výzkumu v oblasti ochrany množství a jakosti vod,
plnění úkolů vyplývajících ze vztahu k Evropským společenstvím v oblasti ochrany vod, podávání zpráv o plnění příslušných směrnic Evropských společenství a koordinování převzetí a zavádění legislativy Evropských společenství v oblasti vod společně s Ministerstvem zemědělství,
w)	zajišťování koordinace plánů v oblasti vod a programů opatření v rámci mezinárodní spolupráce ochrany vod v oblastech povodí Labe, Dunaje a Odry.
Ministerstvo zdravotnictví vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech stanovení povrchových vod využívaných ke koupání ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (§ 34).
Ministerstvo dopravy a spojů vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech užívání povrchových vod k plavbě (§ 7).
Ministerstvo obrany vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech, v nichž je založena působnost újezdních úřadů podle § 105 odst.3.
§ 109
Pravomoci vodoprávního úřadu při mimořádných opatřeních
Vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména je-li přechodný nedostatek vody nebo je-li ohroženo zásobování obyvatelstva vodou nebo došlo-li k jednorázovému odběru pitné vody z vodovodní sítě v případech záchranných prací při mimořádných událostech, požárech a jiných živelních pohromách, zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany nebo ozbrojených sil České republiky, může vodoprávní úřad rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy bez náhrady upravit na dobu nezbytně nutnou povolená nakládání s vodami, popřípadě tato nakládání omezit nebo i zakázat. Tato opatření provede po projednání s dotčenými subjekty, pokud to mimořádnost situace nevylučuje.
Dojde-li v důsledku mimořádné situace k omezení nebo znemožnění povolených odběrů povrchové nebo podzemní vody, které vede k vážnému ohrožení veřejného zájmu, je vodoprávní úřad povinen zajistit po projednání s příslušnými orgány opatření k nápravě. Přitom může stanovit kdo, jakým způsobem a v jakém rozsahu je povinen provést opatření k zajištění náhradního odběru vody, popřípadě k jejímu dovážení. Nutné náklady spojené s uloženými opatřeními může vodoprávní úřad požadovat na tom, kdo mimořádné omezení nebo znemožnění odběrů způsobil. Obecné předpisy o odpovědnosti k náhradě škody nejsou tímto dotčeny.
§ 110
Vodoprávní dozor vodoprávních úřadů
Vodoprávní úřady dozírají na dodržování ustanovení vodního zákona a předpisů podle něj vydaných a v rozsahu své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad.
Vodoprávní úřady jsou povinny v rozsahu své působnosti dozírat, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí a opatření obecné povahy.
Vodoprávní úřady si mohou při provádění vodoprávního dozoru vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, popřípadě dalších orgánů.
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady jako součást vodoprávního dozoru provádějí dozor nad vodními díly, jejichž stav by mohl ohrozit bezpečnost osob nebo majetku. Přitom zejména dozírají, jak vlastníci nebo uživatelé těchto staveb na nich zajišťují technickobezpečnostní dohled a jak provádějí potřebná opatření k jejich bezpečnosti.
§ 111
Vrchní vodoprávní dozor
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí dozírají v rámci vrchního vodoprávního dozoru, jak vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí provádějí ustanovení vodního zákona a předpisů podle něho vydaných.
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí jsou v rozsahu své působnosti podle tohoto zákona v rámci vrchního vodoprávního dozoru oprávněna též dozírat, jak jsou dodržována ustanovení vodního zákona a předpisů podle něho vydaných, jak jsou dodržována rozhodnutí vodoprávních úřadů, jak jsou plněny povinnosti vlastníků vodních děl, správců vodních toků a správců povodí. Zjistí-li závady, mohou uložit potřebná opatření k jejich odstranění.
Ministerstvo zemědělství v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí předkládá každoročně vládě zprávu o zhodnocení kontrolní činnosti provedené v uplynulém roce v rámci vrchního vodoprávního dozoru.
§ 112
Česká inspekce životního prostředí
České inspekci životního prostředí přísluší
dozor nad tím, jak fyzické nebo právnické osoby dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem nebo uložené podle tohoto zákona jí nebo vodoprávními úřady na úseku
nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami,
ochrany uvedených vod včetně jejich ochrany při provozování plavby,
havárií ohrožujících jakost těchto vod,
vodních děl určených ke zneškodňování znečištění v odpadních vodách nebo k jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nebo do kanalizací,
ochrany vodních poměrů a vodních zdrojů,
uvádění vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních do souladu s požadavky zákona v případech vyžadujících zvláštní pozornost,
ukládat odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků, zjistí-li porušení povinností na úsecích uvedených pod písmenem a),
nařídit v oblasti, ve které jí přísluší vykonávat dozor, zastavení výroby nebo jiné činnosti, pokud velmi závažným způsobem ohrožuje veřejný zájem a životní prostředí, až do doby odstranění nedostatků, popřípadě jejich příčin,
spolupracovat s vodoprávními úřady,
vést centrální evidenci havárií podle § 40 a násl.,
dozírat nad dodržováním ustanovení o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových znečišťovateli,
provádět kontrolní zjišťování jakosti a množství vypouštěných odpadních vod včetně zjišťování zdrojů znečišťování,
plnit další úkoly podle tohoto zákona.
Na řízení vedená Českou inspekcí životního prostředí podle tohoto zákona se vztahují, připouští-li to povaha těchto řízení, ustanovení § 115.
§ 113
Krajská hygienická stanice rozhoduje o zákazu koupání v povrchových vodách využívaných ke koupání. Na vydání zákazu se nevztahuje správní řád. Zákaz zveřejní vyvěšením na úřední desce obecního úřadu obce s rozšířenou působností a úředních deskách všech obcí tvořících jeho správní obvod.
§ 114
Oprávnění osob vykonávajících vodoprávní dozor a vrchní vodoprávní dozor
Pověření zaměstnanci České inspekce životního prostředí (dále jen „inspektoři") a pověření pracovníci vodoprávních úřadů jsou oprávněni při výkonu své činnosti
v nezbytně nutném rozsahu vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí pozemky a dále vstupovat do cizích objektů užívaných pro podnikatelskou činnost nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních právních předpisů,
požadovat potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení týkající se předmětu dozoru a odebírat potřebné vzorky; kontrolovaný subjekt je povinen požadované doklady, údaje a vysvětlení poskytnout a v potřebném rozsahu při provádění kontroly spolupracovat.
Inspektoři a pověření zaměstnanci vodoprávních úřadů jsou povinni
vykazovat se při výkonu činnosti průkazem inspektora nebo pověřeného pracovníka,
před vstupem do cizích objektů informovat provozovatele.
Za škodu způsobenou postupem podle odstavce 1 písm. a) odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit.
§ 114a
Osobě, která neumožní vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí kontrolu podle § 114 tím, že neumožní vstup či vjezd na pozemek nebo vstup do objektu, neumožní odběr vzorků, neposkytne požadované doklady, údaje a vysvětlení, nebo v potřebném rozsahu při provádění kontroly nespolupracuje, lze uložit pořádkovou pokutu do 200 000 Kč. Pořádková pokuta může být uložena i opakovaně. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 2 000 000 Kč. Příjem z pořádkových pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu, který pokutu uložil.
§ 115
Vodoprávní řízení
Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují vodoprávní úřady při řízení o věcech upravených vodním zákonem podle stavebního zákona4), jde-li o rozhodování týkající se vodních děl a vodohospodářských úprav.
Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou stanoví, ve kterých případech a které doklady je třeba předložit k žádosti o rozhodnutí, kolaudační souhlas, stanovení ochranného pásma vodního díla, stanovení ochranného pásma vodního zdroje, nebo vyjádření k ohlášení nebo oznámení užívání, jakož i náležitosti rozhodnutí, opatření obecné povahy, souhlasů a vyjádření, v souladu s tímto zákonem.
V případech, kdy může rozhodnutí vodoprávního úřadu ovlivnit vodní poměry v územních obvodech několika obcí, oznámí vodoprávní úřad termín a předmět ústního jednání veřejnou vyhláškou i u těchto obecních úřadů. 
Účastníkem řízení jsou též obce, v jejichž územním obvodu může dojít rozhodnutím vodoprávního úřadu k ovlivnění vodních poměrů nebo životního prostředí, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Účastníkem řízení je správce vodního toku v případech, kdy se řízení dotýká vodního toku.
Občanské sdružení, jehož cílem je podle jeho stanov ochrana životního prostředí, je oprávněno být informováno o zahajovaných správních řízeních vedených podle tohoto zákona, pokud o tyto informace vodoprávní úřad požádá; žádost musí být co do předmětu a místa řízení specifikována. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovaně.
Občanské sdružení má postavení účastníka řízení vedeného podle tohoto zákona, jestliže písemně požádá o postavení účastníka řízení do 8 dnů ode dne sdělení informace podle odstavce 6. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(8)	Vodoprávní úřad v písemnosti, kterou nařizuje termín a předmět ústního jednání, upozorní účastníky řízení a dotčené orgány nejméně 10 dnů před ústním jednáním, že závazná stanoviska a námitky, popřípadě důkazy, mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak k nim nebude přihlédnuto. Upustí-li vodoprávní úřad od ústního jednání, určí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené orgány uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky, popřípadě důkazy. O určení lhůty se nevydává usnesení. Jde-li o rozhodování týkající se vodních děl, postupuje se podle stavebního zákona.
Ovlivní-li rozhodnutí vodní poměry nebo jakost vod v obvodu působnosti jiného vodoprávního úřadu nebo leží-li vodní dílo, o němž se rozhoduje, zčásti v územním obvodu jiného vodoprávního úřadu, rozhodne věcně a místně příslušný vodoprávní úřad po projednání s těmi vodoprávními úřady, jejichž územních obvodů se rozhodnutí týká.
V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na podkladě dokladů předložených účastníky vodoprávního řízení, rozhodne vodoprávní úřad bezodkladně; ustanovení § 36 a 47 správního řádu se nepoužijí, a jde-li o řízení z moci úřední, rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení. V ostatních případech rozhodne nejdéle do 60 dnů od zahájení vodoprávního řízení; ve zvlášť složitých případech nejdéle do 3 měsíců. 
(11)	Pokud je splněna některá z podmínek podle § 140 odst. 1 správního řádu, jde o společné řízení.
Vyskytnou-li se nové rozhodné skutečnosti, může vodoprávní úřad v novém vodoprávním řízení měnit, popřípadě rušit i jiná svá rozhodnutí vydaná v souvislosti s povolením, které bylo změněno nebo zrušeno.
Náklady na znalecké posudky, kterých je třeba ve vodoprávním řízení zahájeném z podnětu žadatele o povolení, popřípadě souhlas podle tohoto zákona, hradí žadatel.
(14)	Na vydání, změnu, zrušení nebo zánik jiného rozhodnutí vodoprávního úřadu než povolení k nakládání s vodami se použijí ustanovení § 12 a 13 obdobně.
(15)	Účastníkem řízení o povolení k odběru podzemní vody je žadatel a dále osoby podle odstavců 4 a 7. Účastníky řízení o určení správce drobného vodního toku nebo jeho zrušení jsou žadatel, dosavadní správce drobného vodního toku, správce povodí a obce, jejichž územím drobný vodní tok protéká. K vydání rozhodnutí se vyjadřují příslušné vodoprávní úřady (§ 106 odst. 1).
Při ukládání opatření k nápravě nedostatků zjištěných při vodoprávním dozoru, jejichž rozsah nelze stanovit bez předchozích průzkumů nebo předchozího zpracování odborných podkladů, lze uložit samostatně provedení těchto průzkumů, popřípadě zpracování uvedených podkladů a podle jejich výsledků vydávat samostatně potřebná rozhodnutí k nápravě. Je-li v rozhodnutí o opatření k nápravě uloženo nakládat s vodami způsobem, k němuž je jinak potřeba povolení podle § 8, toto povolení se již nevydává. V případě, kdy se po právní moci rozhodnutí o opatření k nápravě vyskytnou nové rozhodné skutečnosti, lze vydat nové rozhodnutí o opatření k nápravě.
(17)	Manipulační řád vodního díla schvaluje vodoprávní úřad rozhodnutím.
(18) Zasahuje-li vodní dílo nebo činnost do správních obvodů několika vodoprávních úřadů, je k řízení příslušný ten vodoprávní úřad, v jehož správním obvodu leží rozhodující část tohoto vodního díla nebo v jehož správním obvodu se má vykonat rozhodující část činnosti. Činností se rozumí nakládání s vodami, činnosti uvedené v § 14 a další činnosti podle zákona včetně záměrů, k nimž vydává vodoprávní úřad vyjádření podle § 18. Místně příslušným vodoprávním úřadem pro stanovení ochranných pásem vodního zdroje nebo vodního díla je vodoprávní úřad, v jehož správním obvodu leží vodní dílo, s nímž stanovení ochranných pásem souvisí.
(19) Po dobu projednávání případu ve zvláštních orgánech zřízených podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, lhůty pro vydání rozhodnutí neběží.
§ 115a
Opatření obecné povahy
(1) Opatření obecné povahy podle § 6 odst. 4 a § 109 odst. 1 nabývají účinnosti, pokud vodoprávní úřad nestanoví jinak, před jejich projednáním, a to dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se opatření obecné povahy oznamuje. O vydání opatření obecné povahy uvědomí vodoprávní úřad dotčené osoby vhodným v místě obvyklým způsobem.
(2) Pokud vodoprávní úřad nestanoví ve veřejné vyhlášce podle odstavce 1 jinak, je projednání opatření obecné povahy veřejné a koná se v den, který vodoprávní úřad ve vyhlášce uvede; veřejné projednání se nemůže konat dříve než 5 dnů po vyvěšení vyhlášky.
(3) Ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu se v případě vydávání opatření obecné povahy podle § 6 odst. 4, § 25 odst. 3, § 66 odst. 7 a § 109 odst. 1 nepoužije.
(4) Vypořádání připomínek nebo námitek zveřejní vodoprávní úřad na své úřední desce.
(5) V případě změny nebo zrušení opatření obecné povahy se použijí odstavce 1 až 4 obdobně. 
HLAVA XII

SPRÁVNÍ DELIKTY
Díl 1
Přestupky
§ 116
(1)	Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
nedodrží rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané za účelem úpravy, omezení nebo zákazu obecného nakládání s povrchovými vodami podle § 6 odst. 4,
nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez povolení k nakládání s vodami,
provede činnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
v rozporu s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního úřadu do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky,
provede stavbu, zařízení nebo činnost podle § 17 odst. 1 bez souhlasu vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
poruší zákaz podle § 28 odst. 2,
poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8,
neprovede technické opatření nebo užívá pozemky nebo stavby v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 30 odst. 10,
nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2,
vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy nepůvodních, geneticky nevhodných nebo neprověřených populací přirozených druhů do vodního toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3,
v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a ohrozí tak jejich prostředí,
poruší zákaz podle § 46 odst. 1 nebo 2,
poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle odst. 3,
nesplní povinnost k zajištění ochrany před povodněmi podle § 63 odst. 3, 
poruší zákaz činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67 odst. 2,
nakládá s vodami v rozporu s rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 109 odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109 odst. 2, nebo
nesplní opatření uložené podle § 110 odst. 1 nebo § 112 odst. 1 písm. b).
(2)	Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu
a)	do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), g). m), n) nebo o),
b)	do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene i), j), l), p) nebo q),
c)	do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), c), d), e), f) nebo h),  nebo
d)	do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene k).
(3)	Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem povrchových vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku sazby 40 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500 000 Kč.
(4)	Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem podzemních vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500 000 Kč.
(5) Pokutu za přestupek spáchaný nedovoleným odběrem povrchových nebo podzemních vod lze stanovit nejvýše za období 3 let předcházejících dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu pokuty podle odstavce 3 nebo 4 lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné. Pokuta podle odstavce 3 však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 25 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod. 
(6)	Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných čísel roční potřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích44a). Není-li možné množství odebrané vody stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem; přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek. 
§ 117
Porušení povinností při užívání povrchových vod k plavbě
(1)	Fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí přestupku tím, že 
a)	v rozporu s § 7 odst. 2 nevybaví plavidlo potřebným zařízením k akumulaci odpadních vod nebo zařízení k akumulaci odpadních vod řádně neprovozuje, anebo nezabrání úniku odpadních vod nebo závadných látek z plavidel do vod povrchových,
b)	přečerpá odpadní vodu nebo závadnou látku z plavidla nebo zásobí plavidlo pohonnými nebo provozními hmotami v rozporu s § 7 odst. 4, 
c)	užije plavidlo se spalovacím motorem k plavbě na povrchové vodě v rozporu s § 7 odst. 5, nebo
d)	užije plavidlo k plavbě v rozporu se stanoveným rozsahem a podmínkami užívání povrchových vod k plavbě podle  § 7 odst. 5.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu
a)	do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a); dojde-li však k úniku odpadních vod  nebo závadných látek  do vod povrchových, lze uložit pokutu do 200 000 Kč,
b)	do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), nebo
c)	do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmen c) a d).
§ 118
Porušení jiných povinností při nakládání s vodami
(1)	Fyzická osoba se jako oprávněný dopustí přestupku tím, že
a)	nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 v rozporu s povolením k nakládání s vodami,
b)	nezměří množství povrchových nebo podzemních vod podle § 10 odst. 1 nebo 2, nebo
c)	v rozporu s § 38 odst. 4 nezměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu, nebo
d)	nezajistí zneškodnění odpadní vody akumulované v bezodtokové jímce podle § 38 odst. 6.
(2)	Fyzická osoba se jako nabyvatel práv a povinností vyplývajících z povolení k nakládání s vodami, s výjimkou povolení k odběru povrchových nebo podzemních vod nepřesahující 6 000 m3 ročně nebo 500 m3 měsíčně, dopustí přestupku tím, že neoznámí podle § 11 odst. 1 přechod nebo převod pozemku nebo stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami spojeno.
(3)	Za přestupek lze uložit pokutu
do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), nebo
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).
(4)	Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem povrchových vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši stanovené podle § 116 odst. 3. Ustanovení § 116 odst. 5 a 6 se použijí obdobně.
(5)	Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem podzemních vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši stanovené podle § 116 odst. 4. Ustanovení § 116 odst. 5 a 6 se použijí obdobně.
§ 119
Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl
(1)	Fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla dopustí přestupku tím, že
a)	neudržuje vodní dílo v řádném stavu podle § 59 odst. 1 písm. b), nebo
b)	neprovádí technickobezpečnostní dohled podle § 59 odst. 1 písm. c).
(2)	Fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. až IV. kategorie dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností při provádění  technickobezpečnostního dohledu podle § 62 odst. 4.
(3)	Fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. nebo II. kategorie dopustí přestupku tím,  že neprojedná provedení zabezpečovacích prací s osobou pověřenou prováděním technickobezpečnostního dohledu podle § 75 odst. 3. 
(4)	Fyzická osoba se jako vlastník vodního díla dopustí přestupku tím, že
a)	provozuje vodní dílo v rozporu s § 59 odst. 1 písm. a),
b)	nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu podle § 59 odst. 1 písm. a),
c)	nedbá pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním toku podle § 59 odst. 1 písm. e),
d)	neodstraní předměty nebo hmoty ulpělé na vodním díle podle § 59 odst. 1 písm. f),
e)	neosadí cejch, vodní značku nebo vodočet nebo neumožní průběžný přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo nezajistí zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle § 59 odst. 1 písm. g),
f)	neosadí plavební znaky podle § 59 odst. 1 písm. h),
g)	neprovede technickou revizi vodního díla, nepředá výsledky revize vodoprávnímu úřadu nebo neodstraní zjištěné závady  podle 59 odst. 1 písm. k), 
h)	nezpracuje či nepředloží ke schválení manipulační řád vodního díla nebo návrh na jeho doplnění, změnu nebo úpravu podle § 59 odst. 5, nebo
i)	nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 84.
(5)		Fyzická osoba se jako vlastník hráze sloužící ochraně před povodněmi, vzdouvání nebo akumulaci povrchových vod dopustí přestupku tím, že neodstraní náletové dřeviny podle § 59 odst. 1 písm. j).
(6)	Fyzická osoba se jako vlastník vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody dopustí přestupku tím, že 
a)	neudržuje v řádném stavu dno a břehy vodního toku a nevytváří podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavbu podle § 59 odst. 1 písm. i), nebo
b)	neoznámí nebezpečí zvláštní povodně nebo nevaruje v případě nebezpečí z prodlení bezprostředně ohrožené fyzické nebo právnické osoby podle § 73 odst. 3.
(7)	Za přestupek lze uložit pokutu
a)	do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 4 písm. f), g), h), i),
b)	do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. b),c),d), e), odstavce 5 nebo odstavce 6 písm.a),
c)	do  500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 3, nebo  
d)	do  1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 6 písm. b).
§ 120
Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení
(1)	Fyzická osoba se jako vlastník pozemku dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 27.
(2)	Fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na němž se nachází koryto vodního toku, dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 50.
(3)	Fyzická osoba se jako vlastník pozemku sousedícího s korytem vodního toku dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 51 odst. 1.
(4)	Fyzická osoba se jako vlastník stavby nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 52 odst. 1 neodstraní předměty zachycené či ulpělé na stavbě nebo zařízení.
(5)	Fyzická osoba se jako vlastník stavby, která není vodním dílem, nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 52 odst. 2 neprovede nápravu narušení plynulého odtoku povrchových vod.
(6)	Fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, která souvisí s více pozemky nebo byla zřízena ve veřejném zájmu, a která byla vybudována před účinností tohoto zákona, dopustí přestupku tím, že
a)	v rozporu s § 56 odst. 4 písm. a) nestrpí stavbu k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, 
b)	užívá pozemek v rozporu s § 56 odst. 4 písm. b),
c)	v rozporu  s § 56 odst. 4 písm. c) neohlásí vlastníkovi stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo vodoprávnímu úřadu zjevné závady její funkce,  nebo
d)	v rozporu s § 56 odst. 4 písm. d) nestrpí užití pozemku k údržbě stavby k vodohospodářským melioracím pozemků.
(7)	Fyzická osoba se jako vlastník pozemku sousedícího s vodním dílem dopustí přestupku tím, že neumožní vstup nebo vjezd na pozemek podle § 60 odst. 1.
(8)	Za přestupek lze uložit pokutu
a)	do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. c),
b)	do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. b),
c)	do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 3, odstavce 5, odstavce 6 písm. a) a d) nebo odstavce 7, nebo
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4.

§ 121
Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení a vlastníků movitého majetku v ochraně před povodněmi
(1)	Fyzická osoba se jako vlastník pozemku nebo stavby dopustí přestupku tím, že  v rozporu s § 63 odst. 3 neumožní vstup nebo vjezd na své pozemky nebo stavby k zajištění ochrany před povodněmi. 
(2)	Fyzická osoba se jako vlastník pozemku nebo stavby, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, dopustí přestupku tím, že
a)	nemá zpracovaný povodňový plán podle § 71 odst. 4 nebo 5, nebo
b)	nesplní  některou z povinností k zamezení zhoršení odtokových  podmínek nebo  průběhu  povodně podle § 85.
(3)	Fyzická osoba se jako vlastník dotčeného objektu dopustí přestupku tím, že nezajistí povodňové zabezpečovací práce na dotčeném objektu podle § 75 odst. 3.
(4)	Fyzická osoba se jako vlastník movitého majetku dopustí přestupku tím, že nedbá o umístění nebo užívání movitého majetku podle § 85 odst. 3.
(5)	Za přestupek lze uložit pokutu
a)	do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), odstavce 4, nebo
b)	do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3.
§ 122
Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami
(1)	Fyzická osoba, která je držitelem povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace, se dopustí přestupku tím, že
vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace v rozporu s povolením vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 1 nebo 2, nebo
v rozporu s rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 4 neměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami nebo výsledky měření nepředá. 
(2)	Fyzická osoba, která zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, se dopustí přestupku tím, že
a)	zachází s nimi bez schváleného havarijního plánu podle § 39 odst. 2 písm. a), nebo
b)	nevede nebo neuchovává záznamy o provedených opatřeních podle § 39 odst. 2 písm. b).
(3)	Fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 39 odst. 4.
(4)	Fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, se dopustí přestupku tím, že nevede záznamy nebo neposkytne informace podle § 39 odst. 6.
(5)	Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že uvádí na trh nebo prodává spotřebitelům prací prostředky pro praní textilu v rozporu s § 39 odst. 10.
(6)	Za přestupek lze uložit pokutu
a)	do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 4; je-li přestupek podle odstavce 1 spáchán vypuštěním odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace, lze uložit  pokutu do 500 000 Kč, 
b)	do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), nebo
c)	do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 3 a 5. 
(7)	Při stanovení výše pokuty za přestupek podle odstavce 1 přihlédne orgán ukládající pokutu zejména k okolnostem, za nichž k nedovolenému nakládání došlo k tomu, jak se fyzická osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků, k množství a charakteru uniklé látky, k místu, kde k vlastnímu ohrožení došlo, k množství a charakteru závadné látky, která pronikla do povrchových nebo podzemních vod, ke škodlivým následkům a možnostem jejich odstranění a k vlivu závadné látky na jakost těchto vod a ke stupni ochrany dotčeného území.
§ 123
Porušení povinností při haváriích
(1)	Fyzická osoba  se jako původce havárie  dopustí přestupku tím, že 
a)	neučiní bezprostřední opatření k odstranění příčin nebo následků havárie nebo se při jejím odstraňování neřídí schváleným havarijním plánem nebo pokyny vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí podle § 41 odst. 1,
b)	neohlásí neprodleně havárii podle § 41 odst. 2, nebo
c)	nevyhoví výzvě ke spolupráci při provádění opatření k odstranění příčin nebo následků havárie podle § 41 odst. 5.
(2)	Fyzická osoba se při havárii dopustí přestupku tím, že
a)	neohlásí neprodleně havárii, kterou zjistila podle § 41 odst. 2,
b)	neposkytne vyžádané údaje o havárii podle § 41 odst. 6, nebo
c)	jako osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, neuvede pozemek nebo stavbu, kterou bylo nutno použít při odstraňování závadného stavu, do  předchozího stavu podle § 42 odst. 8.
(3)	Za přestupek lze uložit pokutu
a)	do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b),
b)	do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. a), c), nebo
c)	do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b).
§ 124
Porušení povinností správce drobného vodního toku
(1)	Fyzická osoba se jako správce drobného vodního toku nebo jeho úseku dopustí přestupku tím, že
a)	nesplní některou z povinností podle § 47 odst. 2,
b)	nezajistí povodňové zabezpečovací práce podle § 75 odst. 3, nebo
c)	nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 83.
(2)	Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu
a)	do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), nebo
b)	do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b) a c).
§ 125
Porušení poplatkových povinností
(1)	Fyzická osoba se jako znečišťovatel dopustí přestupku tím, že 
a)	v rozporu s § 91 odst. 1 nesleduje koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo nezměří objem vypouštěných odpadních vod,
b)	v rozporu s § 91 odst. 1 nevede provozní evidenci o sledování a měření koncentrace znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo jejich objemu nebo neuchovává podklady k jejímu vedení, nebo
c)	neumožní pověřeným osobám kontrolních laboratoří a měřicích skupin a osobám provádějícím činnost v souladu s § 126b vstup do kontrolovaných objektů nebo jim neposkytne podklady nezbytné pro provedení kontroly nebo nezajistí podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištění podle § 92 odst. 3.
(2)	Za přestupek lze uložit pokutu
a)	do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), nebo
b)	do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).
Díl 2
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob 
§ 125a
(1)	Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a)	nedodrží rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané za účelem úpravy, omezení nebo zákazu obecného nakládání s povrchovými vodami podle § 6 odst. 4,
b)	nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez povolení k nakládání s vodami,
c)	provede činnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
d)	v rozporu s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního úřadu do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky,
e)	provede stavbu, zařízení nebo činnost podle § 17 odst. 1 bez souhlasu vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
f)	poruší zákaz podle § 28 odst. 2,
g)	poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8,
h)	neprovede technické opatření nebo užívá pozemky nebo stavby v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 30 odst. 10,
i)	nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2,
j)	vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy nepůvodních, geneticky nevhodných nebo neprověřených populací přirozených druhů do vodního toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3,
k)	vypustí důlní vody do vod povrchových nebo podzemních v rozporu s § 38 odst. 3, 
l)	v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a ohrozí tak jejich prostředí, 
m)	poruší zákaz mytí motorového vozidla nebo provozního mechanismu podle § 39 odst. 9, 
n)	poruší zákaz podle § 46 odst. 1, 
o)	poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle § 58 odst. 3, 
p)	nesplní povinnost k zajištění ochrany před povodněmi podle § 63 odst. 3, 
q)	poruší zákaz činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67 odst. 2, 
r)	vypustí důlní vody bez splnění podmínek stanovených vodoprávním úřadem nebo v rozporu s nimi,
s)	nakládá s vodami v rozporu s rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 109 odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109 odst. 2, nebo
t) 	nesplní opatření uložené podle § 110 odst. 1 nebo § 112 odst. 1 písm. b).
(2)	Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta
a)	do 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a), g), o) nebo p),
b)	do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene f), i), j), k), m), q) nebo s),
c)	do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b), c), e), h), n) nebo t), 
d)	do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene l) nebo r), nebo
e)	do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene d).

(3) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný vypouštěním odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta do 5 000 000. 
(4) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem povrchových vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku sazby 40 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10 000 000 Kč.
(5)	Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem podzemních vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10 000 000 Kč.
(6)	Pokutu za správní delikt spáchaný nedovoleným odběrem povrchových nebo podzemních vod lze stanovit nejvýše za období 3 let předcházejících dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu pokuty podle odstavce 4 nebo 5 lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné. Pokuta podle odstavce 4 však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 25 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod.
(7)	Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných čísel roční spotřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích44a). Není-li možné množství odebrané vody stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem; přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek. 
§ 125b
Porušení povinností při užívání povrchových vod k plavbě
(1)	Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí správního deliktu tím, že
a)	v rozporu s § 7 odst. 2 nevybaví plavidlo potřebným zařízením k akumulaci odpadních vod nebo zařízení k akumulaci odpadních vod  řádně neprovozuje, nebo nezabrání úniku odpadních vod nebo závadných látek z plavidel do vod povrchových,
b)	nezabezpečí povinnosti provozovatele speciální lodi určené k dopravě pohonných hmot a odpadů z plavidel podle § 7 odst. 3,
c)	přečerpá odpadní vodu nebo závadnou látku z plavidla nebo zásobí plavidlo pohonnými nebo provozními hmotami v rozporu s § 7 odst. 4, 
d)	užije plavidlo se spalovacím motorem k plavbě  na povrchové vodě v rozporu s § 7 odst. 5, nebo
e)	užije  plavidlo k plavbě v rozporu se stanoveným rozsahem a podmínkami užívání povrchových vod k plavbě podle § 7 odst. 5.
(2)	Provozovatel přístavu nebo obslužní lodi se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 7 odst. 3 zásobuje plavidla pohonnými a provozními hmotami nebo odstraňuje odpadní vody nebo závadné látky z plavidel v přístavech nebo pomocí obslužních lodí tak, že není vyloučeno znečištění povrchových nebo podzemních vod.
(3)	Za správní delikt se uloží pokuta
a)	do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a); dojde-li však úniku odpadních vod nebo závadných látek do vod povrchových, lze uložit pokutu do 200 000 Kč,
b)	do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), nebo
c)	do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), d), e) nebo odstavce 2.
§ 125c
Porušení jiných povinností při nakládání s vodami
(1)	Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako oprávněný dopustí správního deliktu tím, že
a)	nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 v rozporu s povolením k nakládání s vodami,
b)	nezměří množství povrchových nebo podzemních vod podle § 10 odst. 1 nebo 2, nebo
c)	v rozporu s § 38 odst. 4 nezměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu, nebo 
d)	nezajistí zneškodnění odpadní vody akumulované v bezodtokové jímce podle § 38 odst. 6. 
(2)	Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako nabyvatel práv a povinností vyplývajících z povolení k nakládání s vodami, s výjimkou povolení k odběru povrchových nebo podzemních vod nepřesahujících 6 000 m3 ročně nebo 500 m3 měsíčně, dopustí správního deliktu tím, že neoznámí podle § 11 odst. 1 přechod  pozemku nebo stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami spojeno. 
(3)	Za správní delikt se uloží pokuta
a)	do 5 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2,
b)	do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), d), nebo
c)	do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).

(4) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) spáchaný vypouštěním odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních v rozporu s  povolením k nakládání s vodami se uloží pokuta do 5 000 000. 

(5)	Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem povrchových vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši stanovené podle § 125a odst. 4. Ustanovení § 125a odst. 6 a 7 se použijí obdobně.
(6)	Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem podzemních vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši stanovené podle § 125a odst. 5. Ustanovení § 125a odst. 6 a 7 se použijí obdobně.
§ 125d
Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl
(1)	Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. až IV. kategorie dopustí správního deliktu tím, že
a)	neudržuje vodní dílo v řádném stavu podle § 59 odst. 1 písm. b), nebo
b)	neprovádí technickobezpečnostní dohled podle § 59 odst. 1 písm. c).
(2)	Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. až IV. kategorie dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností při provádění technickobezpečnostního dohledu podle § 62 odst. 4. 
(3)	Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. nebo II. kategorie dopustí správního deliktu tím, že neprojedná provedení zabezpečovacích prací s osobou pověřenou prováděním technickobezpečnostního dohledu podle § 75 odst. 3.
(4)	Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako  vlastník vodního díla dopustí správního deliktu tím, že
a)	provozuje vodní dílo  v rozporu s § 59 odst. 1 písm. a),
b)	nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu podle § 59 odst. 1 písm. a),
c)	nedbá pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním toku podle § 59 odst. 1 písm. e),
d)	neodstraní předměty nebo hmoty ulpělé na vodním díle podle § 59 odst. 1 písm. f),
e)	neosadí cejch, vodní značku nebo vodočet nebo neumožní průběžný přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo nezajistí zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle § 59 odst. 1 písm. g),
f)	neosadí plavební znaky podle § 59 odst. 1 písm. h),
g)	neprovede technickou revizi vodního díla, nepředá výsledky revize vodoprávnímu úřadu nebo neodstraní zjištěné závady podle 59 odst. 1 písm. k), 
h)	nezpracuje či nepředloží ke schválení manipulační řád vodního díla nebo návrh na jeho doplnění, změnu nebo úpravu dle § 59 odst. 5, nebo
i)	nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 84.
(5)	Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník hráze sloužící ochraně před povodněmi, vzdouvání nebo akumulaci povrchových vod dopustí správního deliktu tím, že neodstraní náletové dřeviny podle § 59 odst. 1 písm. j).
(6)	Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody dopustí správního deliktu tím, že 
a)	neudržuje v řádném stavu dno a břehy vodního toku a nevytváří podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavbu podle § 59 odst. 1 písm. i), nebo
b)	neoznámí nebezpečí zvláštní povodně, nebo nevaruje v případě nebezpečí z prodlení bezprostředně ohrožené fyzické nebo právnické osoby podle § 73 odst. 3.
(7)	Za správní delikt se uloží pokuta
a)	do 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 nebo odstavce 4 písm. f), g), h),
b)	do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. b), c), d), e), i), odstavce 5, nebo odstavce 6 písm. a),
c)	do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 3, nebo 
d)	do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 6 písm. b).
§ 125e
Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení
(1)	Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 27.
(2)	Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na němž se nachází koryto vodního toku, dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 50.
(3)	Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku sousedícího s korytem vodního toku dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 51 odst. 1.
(4)	Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník stavby nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 52 odst. 1 neodstraní předměty zachycené či ulpělé na stavbě nebo zařízení.
(5)	Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník stavby, která není vodním dílem, nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 52 odst. 2 neprovede nápravu narušení plynulého odtoku povrchových vod.
(6)	Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, která souvisí s více pozemky nebo byla zřízena ve veřejném zájmu, a která byla vybudována před účinností tohoto zákona, dopustí správního deliktu tím, že
a)	v rozporu s § 56 odst. 4 písm. a) nestrpí stavbu k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část,
b)	užívá pozemek v rozporu s § 56 odst. 4 písm. b),
c)	v rozporu s § 56 odst. 4 písm. c) neohlásí vlastníkovi stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo vodoprávnímu úřadu zjevné závady její funkce, nebo
d)	v rozporu s § 56 odst. 4 písm. d) nestrpí užití pozemku k údržbě stavby k vodohospodářským melioracím pozemků .
(7)	Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku sousedícího s vodním dílem dopustí správního deliktu tím, že neumožní vstup nebo vjezd  na pozemek podle § 60 odst. 1.
(8)	Za správní delikt se uloží pokuta
a)	do 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 6 písm. c),
b)	do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 nebo odstavce 6 písm. b), 
c)	do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2, odstavce 5, odstavce 6 písm. a), d) nebo odstavce 7, nebo 
d)	do 200 000, jde-li o správní delikt podle odstavce 4.
§ 125f
Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení a vlastníků movitého majetku v ochraně před povodněmi
(1)	Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku nebo stavby dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 63 odst. 3 neumožní vstup nebo vjezd na pozemky nebo na stavby k zajištění ochrany před povodněmi.  
(2) 	Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku nebo stavby, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, dopustí správního deliktu tím, že
a)	nemá zpracovaný povodňový plán podle § 71 odst. 4 nebo 5, nebo
b)	nesplní některou z povinností k zamezení  zhoršení odtokových podmínek nebo  průběhu povodně podle § 85.
(3)	Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník dotčeného objektu dopustí správního deliktu tím, že nezajistí povodňové zabezpečovací práce na dotčeném objektu podle § 75 odst. 3.
(4)	Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník movitého majetku dopustí správního deliktu tím, že nedbá o umístění nebo užívání movitého majetku podle § 85 odst. 3.
(5)	Za správní delikt se uloží pokuta
a)	do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), odstavce 4, nebo
b)	do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3.
§ 125g
Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami
(1)	Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace, se dopustí správního deliktu tím, že
a)	vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace v rozporu s povolením vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 1 nebo 2,
b)	v rozporu s rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 4 neměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami nebo výsledky měření nepředá.
(2)	Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, se dopustí správního deliktu tím, že
a)	zachází s nimi bez schváleného havarijního plánu podle § 39 odst. 2 písm. a), nebo
b)	nevede nebo neuchovává záznamy o provedených opatřeních podle § 39 odst. 2 písm. b).
(3)	Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností podle § 39 odst.4.
(4)	Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, se dopustí správního deliktu tím, že nevede záznamy nebo neposkytne informace podle § 39 odst. 6.
(5)	Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že uvádí na trh nebo prodává spotřebitelům prací prostředky pro praní textilu v rozporu s § 39 odst. 10.
(6)	Za správní delikt se uloží pokuta
a)	do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 4,
b)	do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), nebo
c)	do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 3 a 5, nebo
d)	do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).
(7)	Při stanovení výše pokuty za správní delikt podle odstavce 1 přihlédne orgán ukládající pokutu zejména k okolnostem, za nichž k nedovolenému nakládání došlo, k tomu, jak se právnická nebo podnikající fyzická osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků, k množství a charakteru uniklé látky, k místu, kde k vlastnímu ohrožení došlo, k množství a charakteru závadné látky, která pronikla do povrchových nebo podzemních vod, ke škodlivým následkům a možnostem jejich odstranění a k vlivu závadné látky na jakost těchto vod a ke stupni ochrany dotčeného území.
§ 125h
Porušení povinností při haváriích
(1)	Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako původce havárie dopustí správního deliktu tím, že 
a)	neučiní bezprostřední opatření k odstranění příčin nebo následků havárie nebo se při jejím odstraňování neřídí schváleným havarijním plánem nebo pokyny vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí podle § 41 odst. 1,
b)	neohlásí neprodleně havárii podle § 41 odst. 2, nebo
c)	nevyhoví výzvě ke spolupráci při provádění opatření k odstranění příčin nebo následků havárie podle § 41 odst. 5.
(2)	Právnická nebo podnikající fyzická osoba se při havárii dopustí správního deliktu tím, že
a)	neohlásí neprodleně havárii, kterou zjistila podle § 41 odst. 2,
b)	neposkytne vyžádané údaje o havárii podle § 41 odst. 6, nebo
c)	jako osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, neuvede pozemek nebo stavbu, kterou bylo nutno použít při odstraňování závadného stavu, do předchozího stavu podle § 42 odst. 8.
(3)	Za správní delikt se uloží pokuta
a)	do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b),
b)	do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. a), c), nebo
c)	do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a b).
§ 125i
Porušení povinností správce vodního toku a správce povodí
(1)	Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako správce drobného vodního toku dopustí správního deliktu tím, že
a)	nesplní některou z povinností podle § 47 odst. 2,
b)	nezajistí povodňové zabezpečovací práce podle § 75 odst. 3, nebo
c)	nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 83.
(2)	Právnická osoba se jako správce významného vodního toku dopustí správního deliktu tím, že
a)	nesplní některou z povinností podle § 47 odst. 2,
b)	nezajistí povodňové zabezpečovací práce podle § 75 odst. 3, nebo
c)	nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 83.
(3)	Právnická osoba se jako správce povodí dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 82.
(4)	Za správní delikt se uloží pokuta
a)	do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),
b)	do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a),
c)	do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), nebo
d)	do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b), c) nebo odstavce 3.
§ 125j
Porušení povinnosti obce
(1)	Obec se dopustí správního deliktu tím, že nepředloží žádost o územní rozhodnutí podle § 92 stavebního zákona za účelem splnění  povinnosti stanovené v čl. II bodu 6 zákona č. 20/2004 Sb.
(2)	Za správní delikt se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.
§ 125k
Porušení poplatkových povinností
(1)	Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako znečišťovatel dopustí správního deliktu tím, že 
a)	v rozporu s § 91 odst. 1 nesleduje koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo nezměří objem vypouštěných odpadních vod,
b)	v rozporu s § 91 odst. 1 nevede provozní evidenci o sledování a měření koncentrace znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo jejich objemu nebo neuchovává podklady k jejímu vedení, nebo
c)	neumožní pověřeným osobám kontrolních laboratoří a měřících skupin a osobám provádějícím činnost v souladu s § 126b vstup do kontrolovaných objektů nebo jim neposkytne podklady nezbytné pro provedení kontroly nebo nezajistí podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištění podle § 92 odst. 3.
(2)	Za správní delikt se uloží pokuta
a)	do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), nebo
b)	do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).
Díl 3
Společná ustanovení ke správním deliktům
§ 125l
(1)	Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)	Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3)	Česká inspekce životního prostředí nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností může na návrh pachatele správního deliktu zastavit správní řízení, jestliže pachatel správního deliktu přijme faktická opatření k odstranění následků porušení povinnosti, jakož i opatření zamezující dalšímu ohrožování nebo znečišťování podzemních nebo povrchových vod, a uložení pokuty by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti. Z důvodu provádění opatření zamezujícímu vzniku dalších nepříznivých následků lze řízení o správním deliktu přerušit.
(4)	Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(5)	Sazba pokuty za správní delikt podle tohoto zákona se zvyšuje na dvojnásobek, nejvýše však na částku 20 000 000 Kč, jestliže je týž správní delikt spáchán opakovaně.  Správní delikt je spáchán opakovaně, pokud ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za týž správní delikt nabylo právní moci, neuplynul 1 rok. 
(6)	Při stanovení výše pokuty za správní delikt spáchaný vypouštěním odpadních vod bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, přihlédne orgán ukládající pokutu zejména k míře překročení podmínek povolení k vypouštění těchto vod, k míře ovlivnění jakosti povrchových nebo podzemních vod a jejímu lokálnímu rozsahu, ke stupni ochrany dotčeného území a k příčině nedovoleného vypouštění vod.
(7)	Správní delikt podle § 125j v prvním stupni projednává Česká inspekce životního prostředí. Správní delikty podle § 117 odst. 1 písm. c) a d) a § 125b odst. 1 písm. d) a e) projednává v prvním stupni Státní plavební správa. Ostatní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo Česká inspekce životního prostředí. Správní delikt projedná ten z příslušných správních orgánů, který dříve zahájil řízení, nebo bylo-li řízení zahájeno v týž den, tak obecní úřad obce s rozšířenou působností.
(8) Za porušení povinností stanovených stavebními předpisy a týkajících se vodních děl ukládají obecní úřady obcí s rozšířenou působností pokuty podle zvláštního zákona4).
(9)	Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí a Státní plavební správou vybírá a vymáhá příslušný celní úřad. Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.
(10)	Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí obcím a Státní plavební správou jsou příjmem Státního fondu životního prostředí. Ostatní pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí jsou z 50 % příjmem rozpočtu obce, v jejímž územním obvodu byl správní delikt spáchán, a z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Pokuty ukládané obecními úřady obcí s rozšířenou působností jsou příjmem obce s rozšířenou působností.
(11)	Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby44b), nebo v přímé souvislosti s ním se vztahují ustanovení zákona o postihu právnické osoby.
HLAVA XIII
SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 126
Společná ustanovení
Pokud se v tomto zákoně užívá pojem „vlastník“ nebo „nabyvatel“, rozumí se jím i ten, komu svědčí právo hospodaření. Pokud vlastník přenesl práva nebo povinnosti, jichž se příslušné ustanovení týká, na uživatele, hledí se na něj jako na vlastníka.
Správci vodních toků, jsou-li státními organizacemi, jsou povinni na výzvu převzít od příslušných organizačních složek státu vodní díla na vodních tocích a pozemky tvořící koryta vodních toků v úsecích, které spravují, od těchto organizačních složek státu, jestliže hospodaří s uvedeným majetkem podle zvláštního zákona proto, že při jeho nabytí státem nebylo patrno, které organizační složce nebo státní organizaci s ním přísluší hospodařit, anebo se o něm zjistilo, že je majetkem státu, ale žádná organizační složka státu ani státní organizace s ním nehospodaří45).  V pochybnostech o tom, který správce má převzít vodní dílo nebo pozemek státu, určí takového správce Ministerstvo zemědělství; toto určení nemá povahu rozhodnutí ve správním řízení.
Podrobné odvodňovací zařízení ve vlastnictví státu umístěné na cizím pozemku se stává včetně příslušné technické dokumentace, je-li tato k dispozici, vlastnictvím vlastníka pozemku dotčeného touto stavbou a podrobné odvodňovací zařízení vybudované státem na pozemku, který je ve vlastnictví státu, přechází v případě převodu tohoto pozemku do vlastnictví nového nabyvatele bezúplatně spolu s pozemkem, pokud neoznámí do 24 měsíců od účinnosti tohoto zákona příslušnému vodoprávnímu úřadu, že s přechodem nesouhlasí. K přechodu těchto vlastnických práv dochází dnem následujícím po uplynutí lhůty k uplatnění nesouhlasu s přechodem.
Působnost vodoprávních úřadů výslovně neuvedenou je třeba posuzovat podle oblastí, v nichž jim výkon státní správy přísluší.
 (5)	Rozhodnutí vydaná podle § 8 odst. 1, § 12 odst. 1, § 16 odst. 1, § 17 odst. 1, § 39 odst. 2 písm. a) se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona, včetně časového omezení platnosti povoleného nakládání s vodami, tím nejsou dotčena a musí být při postupu podle zákona o integrované prevenci zohledněna, s výjimkou požadavku současného vydání rozhodnutí podle § 9 odst. 5. Ten, komu svědčí právo z rozhodnutí vydaného podle zákona o integrované prevenci, se považuje za oprávněného podle vodního zákona (§ 8 odst. 2).
(6)	Ohlašovací povinnost vůči vodoprávním úřadům nebo oprávněným subjektům podle § 10 odst. 1, § 22 odst. 2, § 38 odst. 3, § 88 odst. 5 a 10, § 93 odst. 1 a § 94 odst. 1 se plní prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů.
(7)	Opatření k nápravě podle § 42, § 110 odst. 1, § 111 odst. 2 nebo § 112 odst. 1 písm. b) se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů45a). Zahájené řízení o uložení opatření k nápravě podle § 42, § 110 odst. 1, § 111 odst. 2 nebo § 112 odst. 1 písm. b) vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách zahájeno řízení o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů45a).
(8)	V řízeních podle § 3 odst. 3, § 8 odst. 4, § 12 odst. 1, § 38 odst. 13, § 43 odst. 2, § 44 odst. 3, § 53, § 55 odst. 4, § 56 odst. 5, § 61 odst. 6, § 64 odst. 2 a § 71 odst. 4 rozhoduje vodoprávní úřad z moci úřední.
§ 126a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, pověřenému obecnímu úřadu nebo obecnímu úřadu, jakož i jejich povodňovým komisím, jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 126b
Rozbory ke zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních vodách a rozbory pro účely kontroly správnosti sledování znečištění odpadních vod (§ 92 odst. 1) a kontrolu správnosti sledování a měření objemu vypouštěných odpadních vod (§ 92 odst. 2) mohou na území České republiky dočasně45b) provádět rovněž osoby usazené v jiných členských státech Evropské unie, pokud prokáží, že
jsou státními příslušníky členských států Evropské unie,
jsou oprávněny k provozování činností uvedených v § 92 odst. 1 a 2 podle právních předpisů jiných členských států Evropské unie.
Doklady o splnění podmínek podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou tyto osoby povinny předložit Ministerstvu životního prostředí před zahájením činností uvedených v § 92 odst. 1 a 2.
§ 127
Přechodná ustanovení
Práva a povinnosti založené dosavadními právními předpisy zůstávají zachovány, nestanoví-li tento zákon jinak. Řízení zahájená a neskončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
Při ukládání zvýšené pokuty se pokuty uložené podle dosavadních právních předpisů posuzují jako pokuty uložené podle tohoto zákona.
 Zařazení vodních děl do kategorií pro účely technickobezpečnostního dohledu (§ 61) podle dosavadních právních předpisů zůstává v platnosti.
Pověření udělené k výkonu technickobezpečnostního dohledu podle dosavadních právních předpisů se pokládá za pověření udělené k výkonu technickobezpečnostního dohledu udělené podle tohoto zákona, pokud nedošlo na straně pověřené osoby ke změně předpokladů k výkonu technickobezpečnostního dohledu, za nichž bylo pověření uděleno.
Vlastnická práva k pozemkům, které tvoří koryta vodních toků, které nejsou dosud vedeny v katastru nemovitostí jako parcely s druhem pozemku vodní plocha a které se staly podle zákona č. 138/1973 Sb. , o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, státním vlastnictvím, přecházejí na vlastníky pozemků evidovaných v katastru nemovitostí, na nichž tato koryta leží, pokud neoznámí do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona příslušnému vodoprávnímu úřadu, že s přechodem nesouhlasí. K přechodu těchto vlastnických práv dochází dnem následujícím po uplynutí lhůty k uplatnění nesouhlasu s přechodem.
Pokud obce v době nabytí účinnosti tohoto zákona vypouštějí odpadní vody do vod povrchových v rozporu s ustanoveními tohoto zákona, může jim na jejich žádost podanou do 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona vodoprávní úřad vydat nové povolení k vypouštění odpadních vod, a to nejvýše do úrovně znečištění ve vypouštěných odpadních vodách v období posledních 12 měsíců před nabytím účinnosti tohoto zákona. Toto nové povolení nahrazuje ke dni účinnosti tohoto zákona dosavadní platné povolení. Vodoprávní úřad v novém povolení stanoví přiměřenou lhůtu, ve které bude dosaženo ukazatelů a přípustných hodnot znečištění odpadních vod, které budou v souladu s tímto zákonem a předpisy podle něj vydanými, a podmínky k postupnému dosažení požadované úrovně vypouštěného znečištění; při stanovení lhůty bere vodoprávní úřad v úvahu oprávněné požadavky ochrany vod a možnosti technického řešení. Po dobu této lhůty upustí vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí od ukládání pokut podle § 116 odst. 1 písm. b) za předpokladu, že jsou plněny podmínky k dosažení požadované úrovně vypouštěného znečištění. Přiměřenou lhůtu, ve které bude dosaženo ukazatelů a přípustných hodnot znečištění odpadních vod, které budou v souladu s tímto zákonem a předpisy podle něj vydanými, a podmínky k postupnému dosažení požadované úrovně vypouštěného znečištění nesmí vodoprávní úřad stanovit u zdrojů znečištění nad 2 000 ekvivalentních obyvatel delší než do 31. prosince 2010.
Odběry podzemních, popřípadě povrchových vod, které jsou vodami důlními, se považují ode dne účinnosti tohoto zákona za povolené; toto povolení platí do 31. prosince 2004, pokud nebude jejich další odběr povolen podle § 8. Ve shora uvedené době se na tyto odběry nevztahuje ustanovení o poplatcích podle hlavy X tohoto zákona.
Podklady potřebné k zajištění správy poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových podle tohoto zákona předá orgánům krajů v přenesené působnosti Česká inspekce životního prostředí nejpozději do 30 dnů ode dne jejich zřízení.
Vodohospodářská evidence podle dosavadních právních předpisů se stává součástí evidence rozhodnutí vodoprávních úřadů podle § 19.
Vypouštění vod do veřejných kanalizací, zásobování vodou z veřejných vodovodů a vodné a stočné se řídí dosavadními právními předpisy, včetně § 24, 30 a 46 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a to až do doby nové právní úpravy vodovodů a kanalizací.
Poplatky vypočtené podle sazeb uvedených v části B přílohy č. 2 k tomuto zákonu se za rok 2002 platí jen ve výši 80 %.
Poplatky vypočtené podle sazeb uvedených v části A přílohy č. 2 k tomuto zákonu se za rok 2002 platí pro účel zásobování pitnou vodou a pro účely ostatního užití dosud nezpoplatněné podle zvláštního právního předpisu46), nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 35 %  a za rok 2003 ve výši 70 %.
Za vodní díla podle tohoto zákona se považují vodohospodářská díla povolená podle dosavadních právních předpisů. Pokud se v jiných právních předpisech užívá pojem „vodohospodářské dílo“, rozumí se tím vodní dílo podle tohoto zákona.
Práva a povinnosti založené podle dosavadních právních předpisů na úseku poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a úplat za odběry povrchových nebo podzemních vod zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
Vodoprávní úřady jsou povinny při rozhodování, vydávání vyjádření a při provádění ostatních opatření podle tohoto zákona vycházet ze směrného vodohospodářského plánu v platném znění až do doby schválení nových plánů podle tohoto zákona v příslušné oblasti povodí.
Zátopová území stanovená podle dosavadních právních předpisů se považují za záplavová území podle § 66.
Správci drobných vodních toků určení podle dosavadních právních předpisů se považují za správce drobných vodních toků podle tohoto zákona.
ČÁST druhá až devátá
§ 128 až § 135
Těmito ustanoveními byly novelizovány jiné zákony.
ČÁST DESÁTÁ
§ 136
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 114/1995 Sb., zákona č. 14/1998 Sb. a zákona č. 58/1998 Sb.
2. Zákon č. 14/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3. Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 240/2000 Sb. a zákona č. 185/2001 Sb.
4. Zákon č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
5. Zákon č. 281/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění nařízení vlády č. 91/1988 Sb.
6. Nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství.
7. Nařízení vlády č. 91/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství.
8. Nařízení vlády č. 141/2000 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.
9. Nařízení vlády č. 100/1999 Sb., o ochraně před povodněmi.
10. Vyhláška č. 42/1976 Sb., o vodohospodářích.
11. Vyhláška č. 62/1975 Sb., o odborném technickobezpečnostním dohledu na některých vodohospodářských dílech a technickobezpečnostním dozoru národních výborů nad nimi.
12. Vyhláška č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.
13. Vyhláška č. 82/1976 Sb., o úpravě užívání povrchových vod k plavbě motorovými plavidly.
14. Vyhláška č. 422/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 82/1976 Sb., o úpravě užívání povrchových vod k plavbě motorovými plavidly.
15. Vyhláška č. 99/1976 Sb., o vodní stráži.
16. Vyhláška č. 81/1977 Sb., kterou se doplňuje vyhláška o vodní stráži.
17. Vyhláška č. 28/1975 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných vodních toků.
18. Vyhláška č. 63/1975 Sb., o povinnostech organizací podávat zprávy o zjištění podzemních vod a oznamovat údaje o jejich odběrech.
19. Vyhláška č. 176/1999 Sb., kterou se stanoví seznam hraničních vodních toků tvořících státní hranice.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 137
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení § 20 odst. 1, které nabývá účinnosti po 5 letech po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a ustanovení § 135, které nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Příloha č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb.
Zvlášť nebezpečné látky
Zvlášť nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin látek, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné:
organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí,
organofosforové sloučeniny,
organocínové sloučeniny,
látky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí,
rtuť a její sloučeniny,
kadmium a jeho sloučeniny,
persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného původu,
persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod.
Jednotlivé zvlášť nebezpečné látky jsou uvedeny v nařízení vlády vydaném podle § 38 odst. 5; ostatní látky náležející do uvedených skupin v tomto nařízení neuvedené se považují za nebezpečné látky.
Nebezpečné látky
Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin:
Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny:
1. zinek 6. selen 11. cín 16. vanad 2. měď 7. arzen 12. baryum 17. kobalt 3. nikl 8. antimon 13. berylium 18. thalium 4. chrom 9. molybden 14. bor 19. telur 5. olovo 10. titan 15. uran 20. stříbro Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek.
Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách.
Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky.
Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu.
Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného původu.
Fluoridy.
Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany.
Kyanidy.
10.	Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na dobrý stav povrchových vod.
Příloha č. 2 k zákonu č. 254/2001 Sb.
A. Sazby poplatku pro výpočet plateb za skutečně odebrané množství podzemní vody

Účel užití odebrané podzemní vody				Sazba v Kč/m3
Pro zásobování pitnou vodou						2,00
Pro ostatní užití							3,00

B. Sazby pro výpočet poplatku a hmotnostní a koncentrační limity zpoplatnění

UKAZATEL ZNEČIŠTĚNÍSAZBA Kč/kgLIMIT ZPOPLATNĚNÍhmotnostníkg/rokkoncentračnímg/l1.
CHSK nečištěné odpadní vody
      do 31. 12. 2004
      od 1. 1. 2005
CHSK čištěné odpadní vody
CHSK odpadní vody čištěné z výroby buničiny a ze zušlechťování bavlnářských a lnářských textilií

16
16
8

3

20 000
8 000
10 000

10 000

40
40
40

402. RAS0,520 0001 2003. nerozpuštěné látky47)210 000304. fosfor celkový
     do 31. 12. 2004
     od 1. 1. 2005
70
70
13 000
3 000 
3
35. dusík amoniakální
     do 31. 12. 2001
40
15 000 
156. dusík Nanorg
     od 1. 1. 2002
30
20 000 
207. AOX
     od 1. 1. 2002
300
15
0,28. rtuť20 000 0,40,0029. kadmium400020,01



* * *
1. Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou ustanovení § 5 a 6, která nabyla účinnosti dnem vyhlášení (1. března 2002).
2. zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003 s výjimkou ustanovení čl. XXV bodu 3, čl. XLV, čl. CXIII bodů 4 a 7 čl. CXVII bodů 3, 4, 5, 9, 10 a 15 a čl. CXVIII bodů 4, 6, 7, 8 a 9, které nabyly účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení, a čl. XXV bodů 1 a 2, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2004.
3. Zákon č. 274/2003 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku ochrany veřejného zdraví, nabyl účinnosti účinnosti dnem 1. října 2003, s výjimkou 
a) čl. XXI, který nabyl účinnosti dnem 1. září 2003, 
b) čl. I bodů 48, 143, 144 a 170, pokud jde o § 83e odst. 1, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2004, a
c) čl. I bodu 5, pokud jde o § 2 odst. 10 a 13, bodu 8, pokud jde o § 3a odst. 4 a § 3b, a bodu 11, pokud jde o § 6 odst. 7, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004).
Ustanovení čl. I bodu 5, pokud jde o § 2 odst. 9 a 12, pozbylo platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004).
4. Zákon č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (23. ledna 2004), s výjimkou ustanovení čl. I bodů 1, 16, pokud jde o § 12 odst. 1 písm. h), 25, pokud jde o § 21 odst. 3, 28 až 31, 36 a 133, která nabyla účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004).
5. Zákon č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, nabyl účinnosti účinnosti dnem 1. ledna 2006, s výjimkou ustanovení čl. XXII bodů 1 a 3, které nabylo účinnosti dnem 1. března 2006, a čl. LV bodů 2 až 8, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2007.
6. Zákon č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, 
(1) nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 18, 22, 23 a 25, čl. VI, čl. X, čl. XLII bodů 2 až 5, čl. LXI a čl. LXII.
(2) Ustanovení čl. I bodů 18, 23 a 25 a čl. XLII bodů 3 a 4 nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2007.
(3) Ustanovení čl. I bodu 22, čl. VI, čl. X, čl. XLII bodů 2 a 5, čl. LXI a čl. LXII nabyla účinnosti dnem vyhlášení.
7. Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění, 
(1) nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007, s výjimkou části třetí, čl. III bodu 1, který nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení, a části padesáté první, čl. LV, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2006.
(2) Část padesátá první, čl. LV tohoto zákona pozbyla platnosti dnem 31. prosince 2006.
8. Zákon č. 222/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. června 2005).
9. Zákon č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (3. července 2006).
10. Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (12. února 2008).
11. Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti devadesátým dnem ode dne jeho vyhlášení (17. srpna 2008), s výjimkou § 14 odst. 5, který nabývá účinnosti dnem 30. dubna 2011, § 14 odst. 1 až 4, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2013, a bodu 15 přílohy č. 1, který nabyl účinnosti dnem 1. května 2008.
12. Zákon č. 181/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. července 2008), s výjimkou ustanovení čl. I bodu 1, které nabylo účinnosti dnem 1. července 2009.
13. Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. srpna 2009).
14. Zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, nabyl účinnosti dnem 1. července 2010, s výjimkou ustanovení čl. LVII bodů 13, 15, 17 až 19, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2012, ustanovení čl. LXXXI a čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2012, ustanovení čl. LXXXII bodů 3 a 4, která nabývají účinnosti dnem 30. listopadu 2011, a ustanovení čl. C bodu 60 a čl. CLXVI bodu 1, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení (24. července 2009).


15. Zákon č. 150/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení (1. srpna 2010).




předseda vlády
1) 	Například Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech, Směrnice Rady 76/160/EHS ze dne 8. prosince 1975 o jakosti vody pro koupání, Směrnice Rady 76/464/EHS ze dne 4. května 1976 o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství a návazné směrnice Rady, Směrnice Rady 78/659/EHS ze dne 18. července 1978 o jakosti povrchových vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb, Směrnice Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečištěním určitými nebezpečnými látkami doplněná směrnicemi Rady 90/656/EHS a 91/692/EHS, Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod, Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a řízení znečištění, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
1a)	Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů.
2)	Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).
3)	Například zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákona č. 123/1998 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
4)	Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5)	Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb.
6)	§ 2 odst. 1 písm. a) bod 8 vyhlášky č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách.
7)	Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb.
7b) 	Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
8)	Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
8a) 	Vyhláška  č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění pozdějších předpisů.
8b)	§ 3 odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).
8c) 	§ 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
10b)	Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů.
10)	§ 120 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
10c) § 11 až 13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10d)	 Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
10a)	Zákon č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11)	Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
12)	Vyhláška č. 126/1976 Sb., o vodohospodářské a souhrnné vodohospodářské evidenci.
12a)	§ 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 344/1992 Sb., ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
13)	§ 7 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 113/2000 Sb.
14)	Například zákon č. 344/1992 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb.
14a)	Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
15)	Zákon č. 365/2000 Sb.
16)	Sdělení č. 122/1999 Sb., o sjednání Úmluvy o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje.
Sdělení č. 2/2003 Sb. m. s., Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Odry před znečištěním.
18)	Například zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
18a)	§ 33 odst. 2 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
19)	§ 420a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.
20)	Zákon č. 62/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
21)	Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 254/2001 Sb.
21a) 	Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích.
21b)	Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdjěších předpisů.
22)	Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
23)	Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
23a)	Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.
24)	Například zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
25)	§ 35 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26)	Například § 3 a 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
27)	§ 14 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
28)	§ 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
29)	Zákon č. 222/1999 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
31)	Například zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32)	Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
32a)	§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb.
34) 	Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
33a)	Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
34)	Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
35)	Zákon č. 239/200Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
34a)	§ 4 odst. 2 věta třetí zákona č. 114/1992 Sb.
	§ 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.
	§ 8 odst. 4 vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
34)	Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
35)	Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
36)	Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
36a)	§ 8 zákona č. 274/2001 Sb.
)	 § 47 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
40)	§ 55 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
42)	§ 6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.
43)	§ 35 zákona č. 222/1999 Sb.
44) Sdělení č. 7/2000 Sb. m. s., o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o spolupráci na hraničních vodách.
Sdělení č. 66/1998 Sb., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci na hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství.
Vyhláška č. 57/1970 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách.
Sdělení č. 94/2009 Sb. m. s., o sjednání Úmluvy mezi vládou Československé republiky a vládou Polské lidové republiky o vodním hospodářství na hraničních vodách.
44a)	Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
44b)	§ 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
45)	§ 10 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
45a) 	Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.
45b)	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu.
46) Nařízení vlády č. 35/1979 Sb. , o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.

47)	Poplatek za tento ukazatel platí pouze znečišťovatelé, kteří
a) neplatí poplatek za CHSK, ale znečištění přesahuje limit pro zpoplatnění NL, nebo
b) vypouštějí v odpadních vodách více NL, než činí trojnásobek množství zpoplatněné CHSK.









PAGE  




PAGE  


 PAGE   \* MERGEFORMAT 5




玈瑮瓲癠睒矪票穐筶糰紲紼綘舔茐萶蔼薔蘘蛮螺íííííÙ�Æ봀°뀀°뀀°뀀ఀ+옍㜁؂萑﷊葠﷊摧⫔Gࠀ萏葞摧⫔Gሀ☊଀塆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸðጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧寑'ᄀ+옍ćƩꨁ؁萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧̀᐀螺訔谎貦蹐遊醾鋨錰錺鍨除露顼饼òòò�Ý준µ딀鄀缀ᄀ+옍ćƩꨁ؁萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧崒tఀ萏萑ƪ葞葠ƪ摧䱇Æᘀ☊଀奆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏萑ƪ葞葠ƪ摧ᒸðጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧寑'ጀ옍㜂匂؃ྀ㞄ᄂ즄䃽ܦ葞ȷ葠﷉摧⫔Gഀெ̀ȷ͓؀ྀ㞄ᄂ즄䃽ܦ葞ȷ葠﷉摧⫔Gఀ+옍㜁؂萑﷊葠﷊摧⫔G฀饼騀髌鯈鵤黄齜ꋔꑪꕰꖲ꞊ꞔꟆꢤꦲ꬐갴곲깪꼴꾪íííííí�Û저íííÃЀ+摧圪Xሀ☊଀婆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸð̀Ĥ옍ข匃考ᎀ㄀$♀愅Ĥ摧吾Úᄀ+옍ćƩꨁ؁萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧崒tᔀ꾪너덴돔떸똬뙬뙸뛊뛔뛲랲롸륌öääÐ븀ªꨀ蔀wഀ+옍ćƩꨁ萏ƪ葞ƪ摧䱇Æ⬓਀Ħ䘋[옍ćƩꨁ萏ƪꐓx葞ƪ摧ᒸðᄀ옍ข匃考ᆀꦄጁ䀀Ԧ葠Ʃ摧寑'ጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧寑'ᄀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀♀愃Ĥ摧寑'ጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愃Ĥ摧寑'ᄀ+옍ćƩꨁ؁萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧崒tࠀ萏葞摧䱇Æഀ륌먔묪볼붜븺뻪뽒섊쇜싄싎싸쎂쏶쓘왞으졲ñññññÝ�Ë넀鸀鸀⬓ഀ૆꤁ȁﻤƪ萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧䱇Æ⬚਀Ħ䘋\옍čƩ꫾匁考耀萏ƪ萑﹖ꐓx葞ƪ葠﹖摧ᒸðᄀ옍ข匃考ᆀꦄጁ䀀Ԧ葠Ʃ摧寑'ጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧寑'ഀ+옍ćƩꨁ萏ƪ葞ƪ摧䱇Æሀ졲쩞찾촌춪침컢퇰풎풘퓄햺힊�����ììììØ�Á대³대³대³대³대ഀ+옍ćƩꨁ؁萏ƪ葞ƪ摧䱇Æᘀ☊଀嵆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏萑ƪ葞葠ƪ摧ᒸðጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧寑'⬓ഀ૆꤁ȁﻤƪ萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧䱇Æ᐀펞펦풎풘퓄宅賓 |ɔɚ͖͐͘ҐҖӊԈԊԌԎ׮״ࡴࢆ࢒ࢤࢮआ৘৚৬৮௾ఈౢ౪೴ഀ๐๒ླྀ�쓌볩늪ꫩꛩ黩ᘆ䡨ଽᘆ㹨�ᔌ杨腮ᘀ텨❛ᔏ杨腮ᘀ텨❛尀脈ᘆ杨腮ᔏ뭨ᑲᘀ텨❛尀脈ᔒ텨❛ᘀ텨❛㔀脈࡜ᔏ㵨퐍ᘀ텨❛尀脈ᔏ텨❛ᘀ텨❛䠀ĪᘊⅨ�　㉊ᔌ静ᘀ텨❛ᔏ静ᘀ텨❛尀脈ᔏ텨❛ᘀ텨❛㔀脈ᔌ텨❛ᘀ텨❛ᔌ륨⬳ᘀ텨❛ᔏ륨⬳ᘀ텨❛䠀Ī㠀漣𢡄ﰎﴼ﷮ñèñè퐀Ô봀ññññññᘀ☊଀幆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏萑ƪ葞葠ƪ摧ᒸðጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧寑'ࠀ萏葞摧䱇Æഀ+옍ćƩꨁ؁萏ƪ葞ƪ摧䱇Æᘀ﷮ﹰ |ɔ͐Ґ׸؂ڪ۰ޖߞöâ퀀¼꜀§꜀§阀缀缀Ѐ+摧圪Xᄀ옍ข匃考ᆀꦄጁ䀀Ԧ葠Ʃ摧寑'က␃ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧寑'ഀெ̀ƪ͓Ѯ耀ᆀꪄጁ碤᐀碤䀀ئ葠ƪ摧㎹+ጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧寑'ᄀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀♀愃Ĥ摧寑'ጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愃Ĥ摧寑'ࠀ萏葞摧䱇Æ฀ߞࡤࡴࢆ࢒ࢤࢮआຮᇰᒺúÔ쀀®騀舀u戀ഀெ̀ƪ͓̎耀ᆀꪄᐁ碤䀀ئ葠ƪ摧䱇Æఀ萏萑ƪ葞葠ƪ摧䱇Æመ਀&䘋_옍čͅᄃ໬匃؃肀萏萑ƪ葞葠ƪ摧ᒸðጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧寑'ᄀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀♀愃Ĥ摧寑'ጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愃Ĥ摧寑'ᄀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀♀愂Ĥ摧寑'ጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愂Ĥ摧寑'Ѐ+摧圪X਀ླྀེ࿖࿘ᇰᇲᒸᒺᖠᖢᨪᲪỀỂ῎ₚ℈⇜␂␄⟴⮆⮈㑶㑸㙀㙘㚔㚬㛈㛊㛎㡦㡾㦖㦮㩂㩚㳦㳪㶊㶘㻲㻶䀆䀈䀒䂂䄲䄴쿖쿈새ꪱ꛰꛰}ᘆ㹨�ᘆ텨❛ᔏ텨❛ᘀ텨❛㔀脈ᔐ텨❛ᘀ텨❛愀ᡊᘆݨᔏ㥨茭ᘀ텨❛尀脈ᘆ㥨茭ᘆ멨넢ᔌ꽨﹣ᘀ텨❛ᔏ꽨﹣ᘀ텨❛尀脈ᔌ偨ԇᘀ텨❛ᔏ偨ԇᘀ텨❛尀脈ᔌ멨넢ᘀ텨❛ᔌ멨넢ᘀ멨넢ᔒ륨䉺ᘀ텨❛㜀脈࡜ᔏ륨䉺ᘀ텨❛尀脈ᔏ륨䉺ᘀ륨䉺尀脈ᔌ텨❛ᘀ텨❛ᔏ텨❛ᘀ텨❛䠀Ī㄀ᒺᖢᶜỈ␄⮈ⶰ㌤㑼㞄㬢㲌䀈䀒䂂䌠䎮䒢䕎䕼䗤óæææææÒ툀º넀¬가¬가Ѐ+摧圪Xࠀ萏葞摧䱇Æመ਀&䘋`옍čͅ฀匃؃肀萏萑ƪ葞葠ƪ摧ᒸðጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧寑'ఀ萏萑ƪ葞葠ƪ摧䱇Æሌ਀&䘋萏葞摧ᒸð᐀䄴䅎䅐䊜䊞䊮䊰䐔䐘䧦䩠付仚俸俺嚶嚸地圲垞垠崆崈崒嵾款歜歪毂毈洖洘派浀滈滊滦滨睼瞊纐纨賆賮鍠鍸锨镀附陜雸霒颼颾騌騼鷨鷮鸨鸪�컖쟹燎淋淋淋淋痢寮痢寮寮寮寮隸꿥꾥ᔖ텨❛ᘀ텨❛㔀脈࡜憁ᡊᔓ텨❛ᘀ텨❛䠀Ī䩡ᔐ텨❛ᘀ텨❛愀ᡊᘆ텨❛ᘆݨᔌ䝨왌ᘀ䝨왌ᔌཨ蹉ᘀ륨⬳ᔏ땨ꬠᘀ륨⬳㜀脈ᔌ땨ꬠᘀ륨⬳ᔏ륨⬳ᘀ汨鬛㔀脈ᔏ텨❛ᘀ텨❛㔀脈ᔏ텨❛ᘀ텨❛䠀Īᘆ㹨�ᔌ텨❛ᘀ텨❛㬀䗤䧜䧦䩠䵲仠俾噜垞崈崒嵾拰桘歠歪毂öâ쬀¾븀¾븀ªâ鸀öâሌ਀&䘋萏葞摧ᒸðጀ옍ข匃考ᆀꪄጁ碤᐀碤䀀ئ葠ƪ摧䱇Æఀ萏萑ƪ葞葠ƪ摧䱇Æᘀ☊଀慆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏萑ƪ葞葠ƪ摧ᒸðጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧寑'ࠀ萏葞摧䱇Æက毂浆猴疶睲睼瞊紊脨荸裶谎貼賆賮醘íØ�Ä쐀ꀀ ꀀ ꀀÄ쐀ᘀ☊଀捆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏萑ƪ葞葠ƪ摧ᒸðఀ萏萑ƪ葞葠ƪ摧䱇Æᘀ☊଀扆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏萑ƪ葞葠ƪ摧ᒸðጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧寑'ࠀ萏葞摧䱇Æሌ਀&䘋萏葞摧⩼Qᄀ☊଀FഀࣆȀ͓̎肀萑ƪ葠ƪ摧䱇Æༀ醘颾飈騂騌騼ꌰꥬ곦끜뎄듆떦뜊뜔띆뮢붘ò�Ì�Þ뼀²꤀©꤀©꤀©�Þ销©ሔ਀&䘋d옍čͅ挃໯匃؃肀萏葞摧ᒸðࠀ萏葞摧䱇Æఀ萑Ʃꐓxꐔx葠Ʃ摧䱇Æఀ萑Ʃꐓxꐔx葠Ʃ摧寑'ᄀ옍ข匃考ᆀꦄጁ䀀Ԧ葠Ʃ摧寑'ጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧寑'ఀ萏萑ƪ葞葠ƪ摧䱇Æᄀ鸪鸼ꊪꋂꌬꌮꌰꝸꥪꥬ귬귰뜔띆뢊룮몠몢몤몦뮚뮜뮞뮠뮢봒봪빶빼뺌뺬뿔쀀쀶삈삠손솮솰쇀쇂쇸숐슘슚ퟟ쿟����ꖭ黟覑麅臟뷟ퟟ���発発臟狟ᘆ텨❛ᘆꩨ齣ᔌꩨ齣ᘀꩨ齣ᘆݨᘆ써呈ᔏ�ᘀ텨❛䠀Ī̘jᔀ�ᘀ�䠀Īࡕᔌ�ᘀ텨❛ᔏ륨⬳ᘀ텨❛㔀脈ᔏ륨⬳ᘀ텨❛㜀脈ᔏと陿ᘀ텨❛尀脈ᔏ텨❛ᘀ텨❛䠀Īᔓ虨䤺ᘀ텨❛㜀脈䩡ᔏ虨䤺ᘀ텨❛尀脈ᔏ텨❛ᘀ텨❛㔀脈ᔌ텨❛ᘀ텨❛ᘊݨ愀ᡊᔐ텨❛ᘀ텨❛愀ᡊᔓ텨❛ᘀ텨❛尀脈䩡Ⰰ붘붢뺂뺌뺬뿖슚슦쌦쏔옐욞잒젾죎즬ë�ëÆ봀ëª需蘀蘀Ѐ+摧圪Xሌ਀&䘋萏葞摧⩼Qഀெ̀ƪ͓̎耀ᆀꦄᐁ碤䀀ئ葠Ʃ摧䱇Æሀ☊଀晆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸðࠀ萏葞摧䱇Æሀ☊଀敆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸðᄀ옍ข匃考ᆀꦄጁ䀀Ԧ葠Ʃ摧寑'ጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧寑'ༀ슚슦쌦쏔쐴쑲옐위윈쯮챢챲촶쵂춪춰컜켖쿘쿚큂큺텖텘튮튰헢헨������類類杻뫁킲嶺隆隆隆鮣鯹鯤鮓鮓诹讄ùᔌ饨ᑿᘀ텨❛ᔏ饨ᑿᘀ텨❛尀脈ᔏ䩨蕑ᘀݨ尀脈ᔏ䩨蕑ᘀ텨❛尀脈ᔏ써呈ᘀ텨❛尀脈ᔌꩨ鵣ᘀ텨❛ᘏݨ䈀ت桰ÿᔌݨᘀݨᔌꩨ鵣ᘀݨᔏ륨⬳ᘀ텨❛䠀Īᔏꩨ鵣ᘀ텨❛尀脈ᘆꩨ齣ᔏ텨❛ᘀ텨❛䠀Īᘉ孨쨷尀脈ᔏ牨豸ᘀ텨❛尀脈ᔏ텨❛ᘀ텨❛㔀脈ᔌ텨❛ᘀ텨❛㄀즬쩔쬒쯮챦챲촶쵂춪튰흐ퟎ����ööâ퀀¼밀©ö需需öᄀ+옍ćƩꨁ؁萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧崒tሀ☊଀杆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸðጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧寑'ᄀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀♀愃Ĥ摧寑'ጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愃Ĥ摧寑'ࠀ萏葞摧䱇Æᄀì�Ø쐀²눀²눀²눀²눀²눀²눀²눀²ᄀ+옍ćƩꨁ؁萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧崒tሔ਀&䘋h옍čͅᄃ໬匃؃肀萏葞摧ᒸðጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧寑'ഀெ̀ƪ͓̎耀ᆀꦄᐁ碤䀀ئ葠Ʃ摧䱇Æጀëâ츀À관餀猀ጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧寑'ᄀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀♀愂Ĥ摧寑'ጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愂Ĥ摧寑'ሀ☊଀⩆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻Øሎ̀Ĥ␅؁Ĥ☊଀F愀Ĥ摧䣃Tጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愃Ĥ摧䣃Tࠀ萏葞摧㵈ጀ옍ꨂ匁考ྀꪄᄁ嚄䃾ܦ葞ƪ葠﹖摧寑'਀ﭚﭠﮜﮢﳊﴺﾜﾞེၮᄄᄌᄬᄲᆸᆾሔመᎼᏈᐂᕒᕘᚄᛘᤔᤰᤶᮚᮜ᰺᰼Ẕẘ‎‚†•․⇐⇒♈⚄⚆퇕퇲퇲짲즿즿즿즿짲겳겨겠邙겙賲裲ᔌ�萧ᘀ�萧ᘆ�萧ᘆ⥨شᔐ뱨�ᘀ읨찱　㉊ᔌ뱨�ᘀ깨♇ᔏ깨♇ᘀ깨♇䠀Īᘆը뙡ᔌ깨♇ᘀ깨♇ᘆ텨❛ᔏ꽨ᘀ텨❛尀脈ᔒ筨瘧ᘀ텨❛䠀Ī࡜ᔏ筨瘧ᘀ텨❛尀脈ᘆ䡨ଽᔐ텨❛ᘀ텨❛愀ᡊᔏ텨❛ᘀ텨❛䠀Īᘆ륨⬳ᔏ텨❛ᘀ텨❛㔀脈ᔌ텨❛ᘀ텨❛ᔌⱨ牷ᘀⱨ牷㄀שׁﭚﭼﯜﰸﱜﳊﴺ﹐ﺺＶﾞN~ŦвëÍ렀¸렀¸꬀â阀阀â阀阀ഀெ̀ƪ͓̎耀ྀꦄᄁ垄䃾ܦ葞Ʃ葠﹗摧㵈
̀$옍ข匃考憀$摧寑'ഀெ̀ƪ͓̎耀ྀꦄᄁ垄䃾ܦ葞Ʃ葠﹗摧寑'ഀெ̀ƪ͓̎耀ྀꦄᄁ垄䃾ܦ葞Ʃ葠﹗摧㎹+ࠀ萏葞摧㵈ሔ਀&䘋i옍čͅᄃ໬匃؃肀萏葞摧ᒸðᄀвҠԊײشڢ߂়॒ࣤતૢ୐ౢ඄ིၮê픀Õ픀Õ픀Õ쀀Õ픀Õ픀Õ픀¬ꀀሌ਀&䘋萑ƪ葠ƪ摧㵈ጀ옍ข匃考ᆀꪄጁ碤᐀碤䀀ܦ葠ƪ摧㵈ഀெ̀͓̎耀ᆀꪄጁ碤᐀碤䀀ܦ葠ƪ摧㵈ഀெ̀ƪ͓̎耀ྀꦄᄁ垄䃾ܦ葞Ʃ葠﹗摧㵈ഀெ̀͓̎耀ᆀꪄጁ碤᐀碤䀀ܦ葠ƪ摧㵈ကၮᎼᏈᐂᕒᙸᚄᛘ៰ᤈᤔᤰᦀê혀Ö쌀°혀Ö鰀혀Ö耀ഀெ̀ƪ͓̎耀ᆀꪄጁ䀀Ԧ葠ƪ摧寑'ࠀ萏葞摧䴒ሔ਀&䘋k옍čͅᄃ໬匃؃肀萏葞摧ᒸðഀெ̀ƪ͓Ӽ耀ᆀꪄጁ碤䀀ܦ葠ƪ摧䞮&ሀ☊଀橆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸðጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧寑'ഀெ̀ƪ͓̎ᄀꪄጁ碤᐀碤䀀ئ葠ƪ摧㵈ఀᦀᩄᮜ․⇔◞⚎✾⠠⥐⪘⮚⴮⺔⿄レ㈖㍒㐆íàííí쬀»íí£਀Ħ䘋+옍ĊƩꨂ匁؃ྀꪄᄁ嚄䃾ܦ葞ƪ葠﹖摧䴒⬐਀Ħ䘋옍瀁۠萏ƪ葞ƪ摧⩼Qഀெ̀ƪ͓̎耆ྀꪄᄁ嚄䃾ܦ葞ƪ葠﹖摧䴒ఀ+萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧璼Øᄀ+옍ćƩꨁ؁萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧䴒ሀ⚆⚈⚊⚌⥐⨖⨘⪘⽎⽐ぬゖㆊㆌㆎ㈆㈐㈒㈔㑾㒀㕂㞦㦘㬪㬬㸾㺲㺴㻲㽄㽈㽔㾪䅦䅨䆢䆤䆦兲凈凊婊�쇆볍닍껪螏羏瑻泪ᔏ쁨䱺ᘀ텨❛尀脈ᔌ텨❛ᘀ써呈ᘆ텨❛ᔏꑨ扼ᘀ깨♇尀脈ᔏꑨ扼ᘀ蕨酩尀脈ᔏꑨ扼ᘀ텨❛尀脈ᔏ텨❛ᘀ텨❛㔀脈ᔏ뭨쑨ᘀ텨❛尀脈ᔌ뭨쑨ᘀ깨♇ᘆ깨♇ᔒ텨❛ᘀ텨❛㔀脈࡜ᘉ⍨ሿ尀脈ᘉ써呈尀脈ᔌ⍨ሿᘀ텨❛ᔏ⍨ሿᘀ텨❛尀脈ᔏ텨❛ᘀ텨❛䠀Īᘉ孨쨷尀脈ᔏ罨刊ᘀ텨❛尀脈ᔌ텨❛ᘀ텨❛ᔏ�萧ᘀ텨❛尀脈ᔌ�萧ᘀ텨❛⨀㐆㕆㘲㞦㦘㬦㸾㽈㽔㾪䂎䆤íí�Ì렀 谀礀pࠀ萏葞摧䴒ሀ☊଀汆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸðጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧寑'ԀĤ␆ഁெ̀ƪ͓̎耀ᆀꪄጁ碤᐀碤䀀Ԧ葠ƪ摧寑'ഀ׆Āྀ͓ꪄᄁ嚄ᓾ碤䀀ܦ葞ƪ葠﹖摧䴒⬌਀Ħ䘋萏ƪ葞ƪ摧⩼Qഀெ̀ƪ͓̎耆ྀꪄᄁ嚄䃾ܦ葞ƪ葠﹖摧䴒ᄀ+옍ćƩꨁ؁萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧䴒଀䆤䆦䉞䋚䎘䔈䗄䞶䧆䬘䰘䳰䷬仂俄偨僎儖兊凜劶司咖唴啾óá케Ï케Ï케Ï케áááááááᄀ)옍ćؗ匁؃萏͓萑﹖葞͓葠﹖摧䴒ࠀ+萏ƪ葞ƪ摧䴒ࠀ萏葞摧䴒ሌ਀&䘋萏Ʃ葞Ʃ摧䣃T᠀啾嗦嚂圪堆塬夒嬼屦巨廨怌怘悈旚檞檪櫲汊ööööØ�Ø쐀Ä뀀Ø쐀Ä鴀ሀ☊଀湆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸðሔ਀&䘋m옍čͅᄃ໬匃؃肀萏葞摧ᒸðጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧寑'ࠀ萏葞摧䴒ഀெ̀ƪ͓̎耀ྀꪄᄁ嚄䃾ܦ葞ƪ葠﹖摧䴒ࠀ+萏ƪ葞ƪ摧䴒ሀ婊婢嫨嫮嫰嬸嬼怘悈愊愒愔探掤提搠搢摺撊撌擈擐檪櫲洠浐牞犎禜秢袂褔郔郢镾門閌閰隶隺霖霘靊靎顚�ퟷ쿰죰맀늪꫰骢肇矰ᔐ텨❛ᘀ텨❛愀ᡊᔌᥨ霒ᘀⱨ牷ᘆⱨ牷ᔏ깨♇ᘀ텨❛䠀Īᔌ뉨쥴ᘀ텨❛ᔏ뉨쥴ᘀ텨❛尀脈ᔏ孨쨷ᘀ텨❛尀脈ᔏ२쌢ᘀ텨❛尀脈ᔌ२쌢ᘀ텨❛ᔌ२쌢ᘀ깨♇ᔏ깨♇ᘀ깨♇㔀脈ᔌ깨♇ᘀ텨❛ᔏ텨❛ᘀ텨❛㔀脈ᔌ쁨䱺ᘀ텨❛ᔒ텨❛ᘀ텨❛㔀脈࡜ᔏ텨❛ᘀ텨❛尀脈ᔌ텨❛ᘀ텨❛ᔏ쁨䱺ᘀ텨❛尀脈Ⰰ汊浔澌牒牞犎瑠矴禐禜秢稺筼篜籤粴緜縮罌ööâ케öâ»관鼀鼀鼀ഀ)옍ćؗ匁؃萏͓葞͓摧䴒ഀ+옍ćƩꨁ؁萏ƪ葞ƪ摧䴒ሔ਀&䘋p옍čͅᄃ໬匃؃肀萏葞摧ᒸðሀ☊଀潆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸðጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧寑'ࠀ萏葞摧䴒ሀ罌肆艌芔苼菚蓀蔎蘪蘶衶袂褔詔豔蹤軨辊迼郔ííííÐ븀Ð퀀ªííäሔ਀&䘋q옍čͅᄃ໬匃؃肀萏葞摧ᒸðᄀ옍ข匃考ᆀꦄጁ䀀Ԧ葠Ʃ摧寑'ጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧寑'ࠀ萏葞摧䴒ᄀ+옍ćƩꨁ؁萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧䴒ጀ郔郢門閌閰靎骮鱖鷎麂ꅘꑦꤰꯂ껺꿂öÎ츀»눀²눀²눀²鼀言ࠀ萏葞摧⻞¹ሌ਀&䘋萏葞摧⩼Qഀெ̀ƪ͓̎耀ᆀꦄᐁ碤䀀ئ葠Ʃ摧䴒ࠀ萏葞摧䴒ሀ☊଀牆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸðጀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓̎肀ꐓð♀愅Ĥ摧寑'ጀ옍ข匃考ᆀꪄጁ碤᐀碤䀀ئ葠ƪ摧寑'ࠀ萏႘葞႘摧寑'ༀ顚饸饺馘駘騄驊驌骮髚髮ꂘꂴꅖꅘꋆꋈꑤꑦꤰꯂ교굒귬귮껸껺꿀꿂늞뚼몜믒뱘뱚셊셌�쫑쫃뿑톸톰ꖩ鶩闑莍篑珑獬曑ᘊɨ踐愀ᡊᔌ穨鼅ᘀ깨♇ᔏ穨鼅ᘀ텨❛尀脈ᔏ२�ᘀ텨❛尀脈ᔒ끨렫ᘀ텨❛㜀脈࡜ᔏ끨렫ᘀ텨❛尀脈ᔏ텨❛ᘀ텨❛㜀脈ᔏ텨❛ᘀ텨❛㔀脈ᘆ孨쨷ᔌ�뤮ᘀ텨❛ᔏ�뤮ᘀ텨❛尀脈ᔌ彨夎ᘀ깨♇ᘆ깨♇ᔌ孨쨷ᘀ깨♇ᔌ孨쨷ᘀ텨❛ᔌ텨❛ᘀ텨❛ᔏᥨ霒ᘀ텨❛尀脈ᘆᥨ霒ᔐ텨❛ᘀ텨❛愀ᡊᔓ텨❛ᘀ텨❛㔀脈䩡ᔐᥨ霒ᘀ텨❛愀ᡊ␀꿂녘늞돒뚼믈뱚셎슘슦싔앨읨óÖ섀µꈀ혀}紀i椀ጀ옍ꨂ匁ᄀꪄጁ碤᐀碤䀀ئ葠ƪ摧寑'̀Ĥ옍匁ꐓxꐔx♀愆Ĥ摧寑'ጀ옍ꨂ匁考ᆀꦄጁ碤᐀碤䀀ئ葠Ʃ摧䴒ഀெ̀ƪ͓̎耀ᆀꦄᐁ碤䀀ئ葠Ʃ摧䴒ሌ਀&䘋萏葞摧⩼Qഀெ̀ƪ͓̎耀ᆀꦄጁ碤᐀碤䀀ئ葠Ʃ摧䴒ጀ옍ꨂ匁ᄀꦄጁ碤᐀碤䀀ئ葠Ʃ摧䴒ࠀ萏葞摧䴒ሌ਀&䘋萏葞摧⩼Qఀ셌셎셜셞슘슦싔쨐쨤쨦쩆쩒쩦쩸쩺쫢쬂쬔쬰챮챾춨춰쾲퀂탤탨폢폤푤푬횰횲훈훊휰힀�탢싉낸ꊩ鮩鮩钩趩蚩義碩趩熩暩ꦍᔔ啨켱ᘀ쭨숤伀Ɋ儀Ɋᔌ啨켱ᘀ⥨ᔌ啨켱ᘀ聨ᄢᔌ啨켱ᘀ깨耱ᔌ啨켱ᘀ䉨縔ᔌ啨켱ᘀ쭨숤ᔌ啨켱ᘀ偨蹵ᔌ啨켱ᘀሿᔌ啨켱ᘀ䅌ᔌ啨켱ᘀꙨᔏ♨罵ᘀꙨ㘀脈ᔒ♨罵ᘀꙨ㔀脈࠶ᔌⱨ牷ᘀꙨᔌⱨ牷ᘀ繨㵈ᔏⱨ牷ᘀꙨ㔀脈ᔒ써呈ᘀ텨❛㔀脈࡜ᔏ㵨䅺ᘀ텨❛尀脈ᘉ๨阽尀脈ᔏɨ踐ᘀ텨❛尀脈ᔐɨ踐ᘀ텨❛愀ᡊ␀읨좬쥖쨐쨤쨦쩆쩒쩦쩲쫐찀쳄쵶캒콰쾲퀂탬텮ëëá�×툀Í먀ªꨀªꨀªꨀªꨀª⬐਀Ħ䘋K萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧ᒸðሓ਀&䘋옍ขᄀꪄ⨁Ĥ葠ƪ摧䳪AЀ摧犦÷Ѐ摧犦÷Ѐ摧犦÷Ѐ摧犦÷Ѐ摧䡾=Ѐ摧犦÷ጀ옍ꨂ匁ᄀꪄጁ碤᐀碤䀀ئ葠ƪ摧寑'ጀ텮틔퐤푴퓬햀혖휾ퟒ�������ïïïïÙ쐀Ä쐀Ä넀±餀ᜀ☊଀FഀᇆԀ﹖̎ࣜႝᄀꪄ⨁Ĥ葠ƪ摧䳪Aሓ਀&䘋옍ฃ�鴈萑ƪ葠ƪ摧䳪A᐀☊଀FഀໆЀƪ̎ࣜႝꐓꐔ摧䳪Aሖ਀&䘋옍踅ꨀก�鴈萑ƪ葠ƪ摧䳪A⬐਀Ħ䘋K萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧ᒸðᄀ힀힖ퟐퟘퟚ�������������������������������������������퇧쫧퇧쏧볧벵벭벵벭龦Ꚗᔌ읨腵ᘀꙨᔐ啨켱ᘀ䉨묫　㉊ᔌ啨켱ᘀ魨ᔌ啨켱ᘀሿᔏ啨켱ᘀ⑨⼚䠀Īᔌ啨켱ᘀ䥨爀ᔌ啨켱ᘀ⑨⼚ᔌ啨켱ᘀ쵨ᔌ啨켱ᘀ쭨숤ᔏ啨켱ᘀꙨ䠀Īᔌ啨켱ᘀ쁨扚ᔌ啨켱ᘀ䅌ᔌ啨켱ᘀꙨᔐ啨켱ᘀ慨줪䀀࢈ᔐ啨켱ᘀꙨ䀀࢈㔀óÒ묀»묀»ꔀ»묀»销ç舀»ሓ਀&䘋옍ฃ�鴈萑ƪ葠ƪ摧䳪AᄐԀ$␆ഀெ̀̎ࣜႝ⨀Ĥ摧䳪Aሖ਀&䘋옍คꔃ�鴈ᄀꪄ⨁Ĥ葠ƪ摧䳪A⬗਀&䘋옍ฃ�鴈萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧䳪A᐀☊଀FഀໆЀ̎Ұࣜႝ؀萑ƪ葠ƪ摧䳪A଀8옍ฃ�鴈摧䳪A଀옍ฃ�鴈摧䳪Aༀ훝����쏲볹궴극꛹궟龘玲戀戀黎玲ᔌ杨ﱚᘀ띨܊ᔏ杨ﱚᘀꙨ䠀Īᔌ杨ﱚᘀ⑨⼚ᔌ杨ﱚᘀ赨╇ᔌ杨ﱚᘀ᭙ᔌ杨ﱚᘀ䅌ᔏⱨ牷ᘀ䅌㔀脈ᔌⱨ牷ᘀꙨᔏⱨ牷ᘀꙨ㔀脈ᘆㅨ뙌ᔌ읨腵ᘀ偨蹵ᔌ읨腵ᘀ침ȥᔌ읨腵ᘀ轨ꙿᔌ읨腵ᘀ啨켱ᔌ읨腵ᘀ䅌ᔌ읨腵ᘀꙨᔌ杨ﱚᘀꙨ㐀猪窱﬚﯌èè픀Àꌀ£ꌀÕ픀蜀Õ଀8옍ฃ�鴈摧䳪AᄐԀ$␆ഀெ̀̎ࣜႝ⨀Ĥ摧䳪Aᰀ+☊଀㵆ഀᏆⴁԄƪ̎ѹࣜႝༀꪄᄁ嚄⫾Ĥ葞ƪ葠﹖摧ᒸð᐀☊଀Fഀெ̀̎ࣜႝᄀꪄ⨁Ĥ葠ƪ摧䳪Aሓ਀&䘋옍ฃ�鴈萑ƪ葠ƪ摧䳪A⬗਀&䘋옍ฃ�鴈萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧䳪Aഀ屮爵窱﬚ﬢﱤﱶﳲﳴﺈﺐdlɐ˾̀Ֆ՘׆׈؄؜ؠ٨ٴٶڶ۰۲۶߼߾ࠌࠎࢀࢊਔਖ੮દનୈ௔జఞಂೀ൐൘훲훲뒻듲듲훲귫궦鲻믲闲ᔌ杨ﱚᘀ침䜎ᔒ杨ﱚᘀ큨兼ᜀ큨兼ᔌ杨ﱚᘀ慨줪ᔌ杨ﱚᘀ셨ᔌ杨ﱚᘀ晨蕬ᔌ杨ﱚᘀ큨兼ᔒ杨ﱚᘀꙨ㘀脈࡝ᔒ杨ﱚᘀ剨救ᜀ剨救ᔌ杨ﱚᘀ剨救ᔌⱨ牷ᘀꙨᔌ杨ﱚᘀ띨܊ᔌ杨ﱚᘀ䅌ᔌ杨ﱚᘀꙨᔌ杨ﱚᘀ빨᭮㨀﯌ﱞﳬﺈdøŮɊ̺Ϥ՘׆۰ࠌࢀ਎æÓ팀½ꐀ¤ꐀ¤ꐀ¤ꐀ¤ꐀ᐀☊଀FഀໆЀ˅̎ࣜႝ萑ƪ葠ƪ摧䳪A᠀+☊଀FഀໆЀƪ̎ࣜႝ萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧䳪Aሖ਀&䘋옍ค뀃�鴈ᄀꪄ⨁Ĥ葠ƪ摧䳪Aሓ਀&䘋옍ฃ�鴈萑ƪ葠ƪ摧䳪A᠀+☊଀FഀໆЀ͓̎ࣜႝ萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧䳪Aༀ਎૞ఘ൐ඖ์༨࿐ႲႾᄰᇶጎᐪè케´ꄀÏ케Ï케蔀r爀rሓ਀&䘋옍ฃ�鴈萑Ʃ葠Ʃ摧䳪A଀8옍ฃ�鴈摧䳪AᄐԀ$␆ഀெ̀̎ࣜႝ⨀Ĥ摧䳪Aሓ਀&䘋옍ฃ�鴈萑ƪ葠ƪ摧䳪Aማ਀&䘋옍ฃ�鴈萏ƪ萑﹖ꐓꐔ葞ƪ葠﹖摧䳪A᠀+☊଀FഀໆЀƪ̎ࣜႝ萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧䳪Aሗ਀&䘋옍ฃ�鴈萑ƪꐓꐔ葠ƪ摧䳪Aഀ൘ฮะโ๊Ⴞᄰᄸᇶᇸᇾጐጒ጖ᐬᐮᐲᖬᖰᖲᖶᝠᝢᝦᥪᥬ᱂᱄᳦᳨ᳬḘḚḞṨṪỀỂỤỦἾὀὠὢὤὺᾺι῀ῲῴ‎‐—′‴⁈⁊₢₤₨₪훝�쿹利�杻�쿹利療鱗�쿹利紐紐紐紐쾺돹꛹鮟鮟紐紐紐紐ºᘆㅨ뙌ᔌ杨ﱚᘀ㥡ᔘ杨ﱚᘀ㥡伀Ɋ儀Ɋ愀ᡊᔌ杨ﱚᘀ콨兙ᔌ杨ﱚᘀ䉨㍒ᔌ杨ﱚᘀ큨ⰰᔌ杨ﱚᘀ침䜎ᔌ杨ﱚᘀ╨稸ᔌ杨ﱚᘀ᭨錵ᔌ杨ﱚᘀ䅌ᔌⱨ牷ᘀꙨᔌ杨ﱚᘀ絨�ᔌ杨ﱚᘀ蹨后ᔌ杨ﱚᘀꙨ㴀ᐪᖮ᝞ᦀᩖ᪾ᰀ᳤ḖṜỘὖ⁂₨ê휀Â꬀鈀휀×鈀鈀xᤀ+☊଀㵆ഀ჆ⴁЄƪ̎ࣜႝ萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧ᒸð᠀+☊଀FഀໆЀƪ̎ࣜႝ萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧䳪A⬗਀&䘋옍ฃ�鴈萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧䳪A⬕਀&䘋옍ฃ�鴈萑ƪꐔx葠ƪ摧䳪Aሓ਀&䘋옍ฃ�鴈萑ƪ葠ƪ摧䳪A᐀+☊଀FഀໆЀ̎ࣜႝ萑ƪ葠ƪ摧໎Gഀ₨₪₶↔⌞⑔ⓘ▴⛲⠔⡚⣼⦴ïã퀀»鸀퀀Ð樀脀ሗ਀&䘋옍ฃ�鴈萑ƪꐓꐔ葠ƪ摧䳪Aᰀ☊଀FഀໆЀƪ̎ࣜႝ萏ƪ萑﹖ꐓꐔ葞ƪ葠﹖摧䳪Aᰀ☊଀FഀໆЀ̎ࣜႝ萏ƪ萑﹖ꐓꐔ葞ƪ葠﹖摧䳪Aሕ਀&䘋옍ฃ�鴈萑ƪꐓ葠ƪ摧䳪Aሓ਀&䘋옍ฃ�鴈萑ƪ葠ƪ摧䳪A଀8옍ฃ�鴈摧䳪AᄐԀ$␆ഀெ̀̎ࣜႝ⨀Ĥ摧䳪Aఀ₪₶↚↜⌞⌦⑔⑚⑤⑦▴▼♒♤⛲⛺⠔⠜⡞⡠⤀⤂⦴⧀⨮⨶⫄⫆ⲀⲈ⸦⸨⸰⸲⾬⾮『【じず㄄ㄌ㌰㌸㑬㑮㖆㖊㖌㖎㖐㖘㙂㙔㟆㟌쟎燎惡零令燎닀咽燎燎燎燎邗聯燎歷Àᘆㅨ뙌ᔌ杨ﱚᘀ쵨ဓᔌ杨ﱚᘀꑨးᔒ杨ﱚᘀ鵨긏ᜀ鵨긏ᔒ杨ﱚᘀꙨᜀ筨୩ᔌ杨ﱚᘀ鵨긏ᔌ杨ﱚᘀ⥨ᔌ杨ﱚᘀ䅌ᔌⱨ牷ᘀꙨᔏ杨ﱚᘀꙨ㔀脈ᔌࡨ걟ᘀ㥡ᔌࡨ걟ᘀ콨兙ᔌࡨ걟ᘀ虨况ᔌࡨ걟ᘀ䅌ᔌࡨ걟ᘀꙨᔌ杨ﱚᘀꙨ㜀⦴⧀⨮⭮Ⲛ⸪⾨ご㄄㌰㑦㖐㗖㟆ïÐ대³퀀阀Ð퀀Ð퀀}᠀+☊଀FഀໆЀ̎ࣜႝᥐ萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧䳪Aᰀ☊଀FഀໆЀ̎ࣜႝ萏ƪ萑﹖ꐓꐔ葞ƪ葠﹖摧䳪Aᰀ+☊ଁ㹆ഀᏆ栁ԁƪ̎ࣜႝᥐༀꪄᄁ嚄⫾Ĥ葞ƪ葠﹖摧ᒸðሓ਀&䘋옍ฃ�鴈萑ƪ葠ƪ摧䳪A଀8옍ฃ�鴈摧䳪AᄐԀ$␆ഀெ̀̎ࣜႝ⨀Ĥ摧䳪Aഀ㟆㡐㣈㴎㴚㵞㷬㿀䀰䄚䆐䈘ëÖ쨀¾혀£ꌀ£贀pᰀ☊଀FഀໆЀƪ̎ࣜႝ萏ƪ萑﹖ꐓꐔ葞ƪ葠﹖摧䳪Aሖ਀&䘋옍ꨅก�鴈倐萑ƪ葠ƪ摧䳪Aማ਀&䘋옍ฃ�鴈萏ƪ萑﹖ꐓꐔ葞ƪ葠﹖摧䳪A଀8옍ฃ�鴈摧䳪A଀옍ฃ�鴈摧䳪A᐀☊଀FഀໆЀ̎ࣜႝᥐ萑ƪ葠ƪ摧䳪Aጀ옍ฃ�鴈萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧䳪A଀㟌㡐㡖㢴㢶㣄㣆㣎㣐㨞㩌㩎㴚㵞㵤㵦㷰㷲㿄㿆䀴䀶䄚䄢䆔䆘䈜䈠䊘䊠䌮䌴䎰䎲䏆䏠䐈䐐䘌䘐䘦䚊䚐䚒䞾䟐䢺䢼䧼䨀䨖䩘䩚䩜䩠䵴䵾䶴䷴俺俾倀�陸琉鱗鱗鱗鱗鱗鱗鱗鱗鱗暈料鱗燐琉鱗暈鱗燐럌랰ꊩ鮩©ᔌ逅ᘀ≨빀ᔌ逅ᘀ큨ⰰᔌ逅ᘀꙨᔌ逅ᘀ뉨补ᔌ逅ᘀ䅌ᔌ杨ﱚᘀ�穻ᔌ杨ﱚᘀ뉨补ᔌⱨ牷ᘀꙨᔒ杨ﱚᘀ鵨긏ᜀ鵨긏ᔌ杨ﱚᘀ鵨긏ᔒ杨ﱚᘀꙨᜀ筨୩ᘆㅨ뙌ᔌ杨ﱚᘀ䅌ᔌ杨ﱚᘀꙨ㴀䈘䊘䐈䑎䓌䖐䘚䘦䚊䝎â쬀¶騀騀舀oሓ਀&䘋옍ฃ�鴈萑ƪ葠ƪ摧䳪A଀8옍ฃ�鴈摧䳪A଀옍ฃ�鴈摧䳪Aᬀ+☊଀FഀᇆԀƪ̎ࣜႝᥐༀꪄᄁ嚄⫾Ĥ葞ƪ葠﹖摧䳪A᐀☊଀FഀໆЀ̎ࣜႝᥐ萑ƪ葠ƪ摧䳪A⬗਀&䘋옍ฃ�鴈萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧䳪Aᰀ☊଀FഀໆЀ̎ࣜႝ萏ƪ萑﹖ꐓꐔ葞ƪ葠﹖摧䳪Aऀ䝎䞸䡀䢴䤜䦒䨊䨖䩘䫞䯸䶀倄偊僚党ææ팀æ밀°ꐀ¼밀Óæ᐀☊଀FഀໆЀ̎ࣜႝᥐ萑ƪ葠ƪ摧䳪A଀8옍ฃ�鴈摧䳪A଀옍ฃ�鴈摧䳪A⬗਀&䘋옍ฃ�鴈萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧䳪Aሓ਀&䘋옍ฃ�鴈萑ƪ葠ƪ摧䳪A᠀+☊଀FഀໆЀƪ̎ࣜႝ萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧䳪Aༀ倀倂倄倆倈倌傰傴兂兆党兦凞凮凴动勈勚勶吺告喀喈垜埲壔壘壜壞奤奦嫐嫒學孺岌岎峐峒崖嵔嶀嶂巊巌帎帐帶幀幎幔幖廮廰後徎恎恐恔慮틚쯲쯲쓲뷲뛲꿲뛲뛲뛲뛲꯲뛲꯲뛲뛲ꃲ馽½ᔌ逅ᘀ끨ᔔ逅ᘀꭨ필伀Ɋ儀Ɋᘆㅨ뙌ᔌ逅ᘀhأᔌ逅ᘀ쁨扚ᔌ逅ᘀꭨ필ᔌ逅ᘀ㝨襈ᔌ逅ᘀ⩨︐ᔏ逅ᘀꙨ㘀脈ᔓ逅ᘀꙨ　ᝊ㘀脈ᔌ逅ᘀ뉨补ᔌ逅ᘀ䅌ᔌ逅ᘀꙨᔌ逅ᘀ≨빀㬀党兦凞凬劐叆咐啈噪坎垖埬壜奤嫐學峐嶀óÛ저¯阀阀阀阀阀阀᠀+☊଀FഀໆЀƪ̎ࣜႝ萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧䳪A᠀+☊଀Fഀெ̀̎ࣜႝༀꪄᄁ嚄⫾Ĥ葞ƪ葠﹖摧䳪Aሓ਀&䘋옍ฃ�鴈萑ƪ葠ƪ摧䳪A଀옍ฃ�鴈摧䳪A଀옍ฃ�鴈摧䳪A଀옍ฃ�鴈摧䳪Aᄀ嶀巊幔廮後恎慼战抆挜揌摶攌斈斊書検欼滶ææææ턀·뜀·뜀·뜀¡턀Ñ턀⬖਀&䘋옍넅÷฀�鴈萑ƪ葠ƪ摧眬r⬚਀&䘋옍넅꫷ก�鴈萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧䳪A᐀☊଀FഀໆЀ̎ࣜႝ萑ƪ葠ƪ摧䳪A᠀+☊଀FഀໆЀƪ̎ࣜႝ萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧䳪Aሀ慮慰慺慼慾憂憄懂懜戔或戞戠拼拾挀挈挔挖掤掶揄揆摈摊摔摖摜摞摬摮擪擬擮攊攌攐攒攚攜斊斌晶曶書最桂桄棬棾検椞椠椤橤�퓫싋믫듫듫듫듫듫귫듫듫듫듫ꛫꛫꚟꚭꚟꚘ颻ᔌ逅ᘀ╨ᔏ逅ᘀꙨ䠀Īᔌ逅ᘀ奨၏ᔌ逅ᘀⱨ牷ᔌ逅ᘀ⽨ᔌ逅ᘀ띨呧ᔌ逅ᘀ⑨儃ᔌ逅ᘀ䅌ᔐ逅ᘀ蝏䀀࢈ᔐ逅ᘀ⽨䀀࢈ᔐ逅ᘀꙨ䀀࢈ᔌ逅ᘀꭨ필ᔌ逅ᘀ쁨扚ᔌ逅ᘀꙨᔌ逅ᘀ譨깅ᔌ逅ᘀ퉨Ⰰ㘀橤橦欎欞欼款歀歄沬泺浢涢淰淶渐渒溆溌溦溨滴滸滺滼滾炞炠烆煀煈犪犸猪猰猲硐硶碌碦碲碸磆祔祖祦祬�퓢퓍퓍퓆풾퓆풾�뎷겷랤隝述裰突述臰sᔌ逅ᘀ睨ㄕᔌ逅ᘀ침ȥᔌ逅ᘀ票靉ᔌ逅ᘀ票ㄯᔌ逅ᘀ뭱ᔌⱨ牷ᘀꙨᔌㅨ뙌ᘀꙨᔏ逅ᘀ봿䠀Īᔌ逅ᘀ╨ᘆㅨ뙌ᔌ逅ᘀ봿ᔏ逅ᘀ⑨⼚䠀Īᔌ逅ᘀ睨kᔌ逅ᘀ葨ᔌ逅ᘀ⑨⼚ᔌ逅ᘀ奨၏ᔌ逅ᘀ䅌ᔌ逅ᘀ陨⁷ᔌ逅ᘀꙨᔏ逅ᘀꙨ䠀Īⴀ滶犪犸猪琄痠盜矮碲禮簲籾緞繲é�Ñ밀£ꌀ£ꌀ£踀¼甀u᠀+☊଀FഀໆЀƪ̎ࣜႝ萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧篐>᐀☊଀Fഀெ̀̎ࣜႝᄀꪄ⨁Ĥ葠ƪ摧燱»᠀+☊଀FഀໆЀƪ̎ࣜႝ萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧燱»᐀☊଀FഀໆЀ̎ࣜႝ萑ƪ葠ƪ摧燱»଀8옍ฃ�鴈摧䳪A଀옍ฃ�鴈摧䳪Aሖ਀&䘋옍฀�鴈ᄀꪄ⨁Ĥ葠ƪ摧䳪Aഀ祬祸祺禆禈禒禬禴禶穔穖簲簺粊粌糰糲糾紀紂緜緞締緤繲繴绶绸绾缊缤缦缺羞羦臔臚苴茀茄茊莶莺菀菂萸蒎蕎蕒蕢蕤薆薈藲蘘蘪蚴蚺蛂蠊蠒袦�淪匿匿匿利훏훹죹훹뫁훹냹곹ꓹꓹ냹냹훹鷹ùᔌ逅ᘀŨ䌱ᔏ逅ᘀꙨ䠀Īᘆㅨ뙌ᔒ逅ᘀꙨ尀脈࡝ᔌ逅ᘀ륨㠑ᔌ逅ᘀ⑨⼚ᔌ逅ᘀ୨꘣ᔌⱨ牷ᘀꙨᔌ逅ᘀ큨㹻ᔌ逅ᘀ⥨ᔌ逅ᘀ뭱ᔌ逅ᘀ睨ㄕᔌ逅ᘀ침ȥᔌ逅ᘀꙨ㴀繲缬缺羞聠脬臔茄莺蚺蜆æ�Î뜀 蜀n渀Y夀᐀☊଀FഀໆЀ̎ࣜႝ萑ƪ葠ƪ摧篐>᠀+☊଀Fഀெ̀̎ࣜႝༀꦄᄁ垄⫾Ĥ葞Ʃ葠﹗摧篐>᠀+☊଀FഀໆЀƪ̎ࣜႝ萏Ʃ萑﹗葞Ʃ葠﹗摧篐>⬗਀&䘋옍ฃ�鴈萏Ʃ萑﹗葞Ʃ葠﹗摧篐>ᘀ☊଀FഀໆЀƪ̎ࣜႝ萑ƪꐓ葠ƪ摧吩æ଀8옍ฃ�鴈摧䳪A଀옍ฃ�鴈摧䳪A᠀+☊଀FഀໆЀƪ̎ࣜႝ萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧篐>਀蜆蝺蠜袦袨訪訬诼跊跘蹆车迸邆鉨钆ææÐ»묀£需æ묀»᐀☊଀FഀໆЀ̎ࣜႝ萑ƪ葠ƪ摧篐>଀8옍ฃ�鴈摧䳪Aᜀ␃ਁ&䘋옍฀�鴈ᄀꪄ态ꪄ愁Ĥ摧眬r᐀☊଀FഀໆЀ̎ࣜႝ萑ƪ葠ƪ摧篐>⬖਀&䘋옍넅÷฀�鴈萑ƪ葠ƪ摧眬r᠀+☊଀FഀໆЀƪ̎ࣜႝ萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧篐>ༀ袦襖視訬訮訰訴讒讔讖讶许诈诊诐诒诺诼课谀谄赠赢赤趄趆趖趘趞趠跈跘蹆蹈蹎迾逐邆邎鉨鉰钆钎隼靪靬馘馚駂駄騲騴驰骈验髢鬢魚魜魠利훝훹훹훹훝훏훏훏죝훝쇝����ꋁꋝ쇝ëᔌ逅ᘀ୨꘣ᔒ逅ᘀꙨ㘀脈࡝ᘆ써呈ᔒ逅ᘀﵨ楩ᜀﵨ楩ᔌ逅ᘀﵨ楩ᔌⱨ牷ᘀꙨᔌ逅ᘀ⁨⌬ᔌ逅ᘀ╨ᔌ逅ᘀꙨᔌ逅ᘀ湨휅ᔌ逅ᘀ큨㹻ᔌ逅ᘀ腙ᔌ逅ᘀ奨၏㬀钆镢闚隶鞦顐駄騲魚鱲鳦麸鿎ꄈꉂꊎꍆꐼꓲꗜê팀Ó팀Ó팀Ó팀Ó팀êº먀§먀º먀ºሓ਀&䘋옍ฃ�鴈萑ƪ葠ƪ摧篐>᠀+☊଀FഀໆЀƪ̎ࣜႝ萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧篐>⬗਀&䘋옍ฃ�鴈萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧篐>᐀☊଀FഀໆЀ̎ࣜႝ萑ƪ葠ƪ摧篐>ጀ魠鱢鱦鱰鱲鱴鱶鱸鳨鳪鳮麺麼黀齎龆龈ꀸꃄꅴꆲꉄꉆꉈꉊꌶꌸꌼꌾꍀꍄꏨꏪꗪꙜꙤꜚꜢꝨꝪꝬꝰ꣈꣊꣎ꨪꨬꨰꯠ�퇘퇊쫃쏑퇊맘닑닑쏑쫑ꯑꓑ꒫ꯑ鷑辖辈辁膖随辁窖ᔌ轨鈀ᘀᑨ끀ᔌ轨鈀ᘀꙨᔌ轨鈀ᘀꩨ갛ᔌ轨鈀ᘀｨ㹚ᔌ轨鈀ᘀ큨㹻ᔌⱨ牷ᘀꙨᔌ逅ᘀ쁨렕ᔌ逅ᘀ荨ᔌ逅ᘀᑨ끀ᔒ逅ᘀﵨ楩ᜀﵨ楩ᔌ逅ᘀը㈸ᔌ逅ᘀ큨㹻ᔌ逅ᘀꙨᔌ逅ᘀﵨ楩ᔌ逅ᘀ덨끩ᔘ逅ᘀ魨뽰伀Պ儀Պ帀Պᔘ逅ᘀ덨끩伀Պ儀Պ帀Պ　ꗜꗪꙜꝨ꣆ꨨꯢ귘끀넔논óÔ퐀Ô묀Ôꘀ洀⬝̀$☊ଁFഀᇆԀȷ̎Ӽࣜႝༀꪄᄁ垄廾ꪄ态垄懾$摧篐>ᬀ+␃਀Ħ䘋옍คﰃ�鴈ༀꪄᄁ垄廾ꪄ态垄懾$摧篐>᐀☊଀FഀໆЀ̎ࣜႝ萑ƪ葠ƪ摧篐>᠀☊଀FഀໆЀ̎ࣜႝ萑ƪꐓꐔ葠ƪ摧䀔°ሓ਀&䘋옍ฃ�鴈萑ƪ葠ƪ摧篐>଀8옍ฃ�鴈摧䳪A଀옍ฃ�鴈摧䳪A਀ꯠꯤꯦꯪ귚규균끀끆냤냦넔넚논놀놂늺닀뎢뎤뎦뎨딜딞딠딢땲땴뗖뗘뗮뗰뙞뙠뚀뚒뚖뚚뜊랚랞랢랤렐렞룼뤄뫒뫔붤붬뺈뺚뼨뼰삐삘쉘싆싎앤앬윈윐죒줲줴쨨쨰처철츔츜匿匿匿鱗匿鱗匿利利利利利淪淪쿖淪쇹죹匿療匿럁ᔒ轨鈀ᘀᑨ끀ᜀᑨ끀ᔌ轨鈀ᘀᑨ끀ᔌⱨ牷ᘀꙨᔌ轨鈀ᘀꑨืᔌ轨鈀ᘀꩨᤑᔌ轨鈀ᘀ깨陋ᔌ轨鈀ᘀ텨䡾ᔌ轨鈀ᘀ큨㹻ᔌ轨鈀ᘀｨ㹚ᔌ轨鈀ᘀꙨ䠀논늺뎠딚땦뗮뚘랞렐렞룼뫊뱈볌æÑ턀¸렀¸렀¬ꀀ贀v⬗਀&䘋옍ฃ�鴈萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧篐>ሓ਀&䘋옍ฃ�鴈萑ƪ葠ƪ摧篐>଀8옍ฃ�鴈摧䳪A଀옍ฃ�鴈摧䳪A᠀+☊଀FഀໆЀƪ̎ࣜႝ萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧篐>᐀☊଀FഀໆЀ̎ࣜႝ萑ƪ葠ƪ摧篐>᠀+☊଀FഀໆЀ̎Ӽࣜႝ؀萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧篐>ഀ볌붤뼨삐샜솈쉊쉘싆쑌앴윈죌쥸쨨처츔쾐쿜è픀Õ픀èÉ봀Õꌀ£픀£ꌀÕ픀Õ픀⬚਀&䘋옍ꨅก�鴈倐萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧篐>଀8옍ฃ�鴈摧䳪A଀옍ฃ�鴈摧䳪Aሓ਀&䘋옍ฃ�鴈萑ƪ葠ƪ摧篐>⬗਀&䘋옍ฃ�鴈萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧篐>ሀ츜캐캲쾈쾊쾌쾐쾘톶톸톺퇐퇒퇖퇘퉠퉨펠펢폂퐦퐨훶휺흂히힔�������匿理易慄틙쯹療돹곹ꗹ理易了理咽理咽理鏹貺ºᔌⱨ牷ᘀ둇ᘆ빨ᔌ轨鈀ᘀ葨㩶ᔌ轨鈀ᘀと䅝ᔌ轨鈀ᘀ퉁ᔌ轨鈀ᘀ周谬ᔌ轨鈀ᘀꑨืᔌⱨ牷ᘀꙨᔒ轨鈀ᘀ聨켬ᜀ周谬ᔌ轨鈀ᘀ聨켬ᔌ轨鈀ᘀ띨呧ᔌ轨鈀ᘀ魨뽰ᘆㅨ뙌ᔌ轨鈀ᘀ큨㹻ᔌ轨鈀ᘀ둇ᔌ轨鈀ᘀꑨးᔌ轨鈀ᘀꙨ㜀쿜킰텄퇒퉠훨훶휺��������ååÒ였º툀 ꀀ 툀蜀᠀+☊଀FഀໆЀƪ̎ࣜႝ萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧篐>⬚਀&䘋옍㼅꫸ก�鴈萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧篐>଀8옍ฃ�鴈摧䳪A଀옍ฃ�鴈摧䳪Aሓ਀&䘋옍ฃ�鴈萑ƪ葠ƪ摧篐>⬚਀&䘋옍ꨅก�鴈倐萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧篐>ༀ���ì툀Ò툀Æ먀ìꄀ¡ꄀìꄀ¡ꄀì¡ꄀ᠀+☊଀FഀໆЀƪ̎ࣜႝ萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧篐>଀8옍ฃ�鴈摧䳪A଀옍ฃ�鴈摧䳪A⬚਀&䘋옍ꨅก�鴈倐萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧篐>ሓ਀&䘋옍ฃ�鴈萑ƪ葠ƪ摧篐>ሀæÚ츀»묀Ú츀»æ»æ꼀£�଀옍ฃ�鴈摧䳪A଀옍ฃ�鴈摧䳪Aሓ਀&䘋옍ฃ�鴈萑ƪ葠ƪ摧篐>଀8옍ฃ�鴈摧䳪A଀옍ฃ�鴈摧䳪A᠀+☊଀FഀໆЀƪ̎ࣜႝ萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧篐>ሀ益直練ﰲﰺﺦﺨﺰǌ	ǎ	ǐ	ǔ	鱗�퓹퓹뒾뒪鱗뻲鱗ꏲ鳹鲔鲐鱗鱗觹苹ùᔌ轨鈀ᘀ塨ᔌ轨鈀ᘀ㝨섿ᘆㅨ뙌ᔏ轨鈀ᘀ⑨⼚尀脈ᔌ轨鈀ᘀ⑨⼚ᔌ轨鈀ᘀᙝᔒ轨鈀ᘀཨ㔀脈࠶ᔒ轨鈀ᘀꙨ㔀脈࠶ᔏ轨鈀ᘀꙨ㘀脈ᔌ轨鈀ᘀ彨먯ᔌ轨鈀ᘀ٨퍼ᔌ轨鈀ᘀと䅝ᔌⱨ牷ᘀꙨᔐ轨鈀ᘀꙨ　ⱊᔌ轨鈀ᘀ聨ꐏᔌ轨鈀ᘀꙨᔌ轨鈀ᘀ큨㹻㌀直ﰲﺨǌ	ؐ	ݨ	आ	ಔ	෢	෸	é혀ÁÁ꬀阀脀眀᠊ഀࣆȀ͓̎肀摧左᐀☊଀Fഀெ̀ϡࣜႝᄀꪄ⨁Ĥ葠ƪ摧䰱¶᐀☊଀Fഀெ̀̎ࣜႝᄀꪄ⨁Ĥ葠ƪ摧篐>ሖ਀&䘋옍฀�專鴋萑ƪ葠ƪ摧篐>᐀☊଀FഀໆЀ̎ࣜଡ଼ႝ萑ƪ葠ƪ摧篐>ሓ਀&䘋옍ฃ�鴈萑ƪ葠ƪ摧篐>ሖ਀&䘋옍ค�專鴋؀ᄀꪄ⨁Ĥ葠ƪ摧篐>ఀǔ	˞	ˠ	˨	˪	˼	˾	̜	̞	̦	̨	Ը	Մ	ՠ	բ	ּ	،	؎	ؐ	ؘ	ھ	ێ	ې	ݠ	ݤ	ݦ	ݨ	ݪ	ݬ	ݰ	ߖ	ࠊ	ऊ	ऌ	ऐ	ਘ	਴	ಘ	ಚ	ಜ	ಞ	ദ	മ	ല	഼	෢	ິ	�엒ꢸ髅틅��鏠鏙菙糧磙ᘆ牨耫ᔌ轨鈀ᘀㅨ뙌ᔐ轨鈀ᘀ䉨묫　㉊ᔌ轨鈀ᘀቨ奄ᔌ轨鈀ᘀ큨㹻ᔛ轨鈀ᘀ塨䠀Ī䩏䩑䩞ᔞ轨鈀ᘀ表ᜀ表伀Պ儀Պ帀Պᔘ轨鈀ᘀ表伀Պ儀Պ帀Պᔘ轨鈀ᘀ塨伀Պ儀Պ帀Պᔌ轨鈀ᘀ塨ᔌ轨鈀ᘀꙨᔌ轨鈀ᘀ桨䕠ᘆㅨ뙌ᔌ轨鈀ᘀ表ᔌ轨鈀ᘀ⑨둣ᔌ轨鈀ᘀ鵨㔫⸀෸	ุ	ไ	๬	ၜ	ᘼ	ᬬ	ᰦ	≀	◖	⭤	ⴞ	⴬	⺼	⻊	㇌	øê휀Ä쐀Ä꼀 ꀀ ሀ☊଀ⵆഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻ØἇഀࣆȀ͓̎肀฀☊଀FഀࣆȀ͓̎肀萑ƪ葠ƪሕ਀&䘋옍ꨃก匃肀萑ƪꐓ葠ƪ摧戗Kሀ☊଀䭆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸðሀ☊଀ⱆഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻Ø㠇ഀࣆȀ͓̎肀ᄇഀࣆȀ͓̎肀᠇ഀࣆȀ͓̎肀ༀິ	ຶ	ໆ	່	໔	໖	໨	໪	ᓄ	ᓊ	ᰦ	ᰨ	₾	ℚ	∾	≀	ⓠ	ⓢ	⠼	⡈	⡐	⭌	⭘	⭠	⭤	⭬	Ⱊ	Ⱌ	ⱖ	ⱘ	ⴜ	ⴞ	ⷎ	ⷒ	バ	ヾ	㄀	ㄎ	ㄖ	ㄘ	嗈	嗎	嗐	嗒	嗔	嚎	嚐	嚬	嚮	별쓸ꎪꎜꎜ钘蒍糲糸糸糸ᘆ缽ᘆ륨罦ᔐ�筦ᘀ蝨恧　㉊ᔌ�筦ᘀ蝨恧ᘆ왨촷ᘆ蝨恧ᔌ�筦ᘀ왨촷ᔌ�筦ᘀⱨ牷ᔏ�筦ᘀ牨耫尀脈ᔓ蝨ɽᘀ륨罦䠀Ī䩡ᘎ蝨恧　㉊愀ᡊᔐ蝨ɽᘀ牨耫愀ᡊᘉ牨耫㔀脈ᔒ歨⍙ᘀ牨耫㜀脈࡜ᔌ歨⍙ᘀ⽨顁ᔏ歨⍙ᘀ牨耫尀脈ᘌ扨㌜㔀脈࡜ᘊ牨耫　㉊ᘆ牨耫ᘆ葨㩶　㇌	㈾	㍀	㒦	㒲	㓜	㚎	㞖	㢰	㭂	㿶	䭺	丈	俠	僤	匪	吘	囦	墸	媜	岬	嵼	ïÜ픀Î묀Ü�Ü�Ü�Ü�Ü�Ü�Ü�Üሀ☊଀⹆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧绻Ø㠇ഀࣆȀ͓̎肀ᄇഀࣆȀ͓̎肀ሀ☊଀䭆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧ᒸð⬐਀Ħ䘋K옍čƩꨃก匃肀摧ᒸðᔀ嚮	堬	堮	塖	塘	庐	廎	廒	廚	彀	彤	徎	瀮	瀰	灎	灞	灠	灬	爠	爢	牮	產	眨	眪	眬	競	筸	綈	茔	菌	菎	菨	萘	蒼	蔠	蔢	蕤	�틙틙췼뿉낷꫉꫉颢袑瞑睥ᔣ蝨恧ᘀ聨꼒䌀ᡊ䠀Ī䩏䩑䩞䩡ᔠ蝨恧ᘀ聨꼒䌀ᡊ伀J儀J帀J愀ᡊᔐ蝨恧ᘀ聨꼒愀ᡊᔌ蝨恧ᘀ聨꼒ᔓ罨ꁂᘀ聨꼒尀脈䩡ᔏ罨ꁂᘀ聨꼒尀脈ᘊ聨꼒愀ᡊᔌﰅᘀ聨꼒ᔏﰅᘀ聨꼒尀脈ᔒﰅᘀ聨꼒尀脈࡝ᘆ聨꼒ᘉ聨꼒㔀脈ᔌ陨ᑤᘀ陨ᑤᘆ陨ᑤᔏ陨ᑤᘀ陨ᑤ㔀脈ᔏᕨ剥ᘀᕨ剥㔀脈ᔌᕨ剥ᘀᕨ剥ᘆᕨ剥ᘆ써呈ᘆ牨耫␀嵼	庒	庼	廚	彀	彘	彤	徎	徦	惘	懘	挮	揚	攔	斞	暚	枾	核	梘	槨	檀	ìÛ케å�À됀´됀´됀´됀´됀´됀´됀ሌ਀&䘋萏ȗ葞ȗ摧攕Rሏ̀Ĥ☊଀Fༀង市ង愂Ĥ摧攕Rሌ਀&䘋萑Ǡ葠Ǡ摧攕RᄊഀࣆȀ͓̎肀摧攕R؀ꐓǠ摧攕Rሀ☊଀䭆ഀ૆䔁ȃ͓̎肀萏葞摧攕R᐀檀	欸	汘	沲	浄	湔	潞	瀰	灎	灠	灬	爠	牮	犞	珺	璸	瓰	óóóóç�Í밀¯ꄀ贀⤔਀Ȧ䘋옍čؗꨃก匃؃肀萏ƪ葞ƪ摧ኀ¯ἎഀࣆȀ͓̎肀萑葠摧ኀ¯㤍̀$옍ข匃考憀$摧ኀ¯က␃ਂ&䘋옍ข匃考憀Ȥ摧ኀ¯ሐ਀&䘋萏7萑Ʃ葞7葠Ʃ摧撖ᄊഀࣆȀ͓̎肀摧撖Ѐ摧撖؀ꐓǠ摧撖ሌ਀&䘋萏ȗ葞ȗ摧攕Rက瓰	產	眬	睜	瞒	砠	祈	竔	競	筸	篂	範	篘	篬	篾	簔	ë휀ëëÉ밀«騀謀謀฀옍ข匃考 Ĥ晉摧ᒸð⤑਀Ȧ䘋옍ćؗ؁萑里葠里摧绰㸑̤̀옍ข匃考ᎀ撤᐀撤愀̤摧ኀ¯㤍̀$옍ข匃考憀$摧ኀ¯ἎഀࣆȀ͓̎肀萑葠摧ኀ¯⤔਀Ȧ䘋옍čؗꨃก匃؃肀萏ƪ葞ƪ摧״ü⤔਀Ȧ䘋옍čؗꨃก匃؃肀萏ƪ葞ƪ摧ኀ¯ༀ簔	簖	簘	簨	簼	籔	籬	焀q焀q焀฀옍ข匃考 Ĥ晉摧ᒸð縀摫␖ᜁĤ晉혈r椀�ࠉꘓജ%븄甄프ሄ渄᐀˶ᑭ㘕ᜁ϶ᨀᓖ＀＀＀＀＀혛ÿÿÿÿ᳿ᓖ＀＀＀＀＀혝ÿÿÿÿ懿϶؀籬	籮	籰	粂	粚	粶	糐	焀q焀q焀฀옍ข匃考 Ĥ晉摧ᒸð縀摫␖ᜁĤ晉혈r椀�ࠉꘓജ%븄甄프ሄ渄᐀˶ᑭ㘕ᜁ϶ᨀᓖ＀＀＀＀＀혛ÿÿÿÿ᳿ᓖ＀＀＀＀＀혝ÿÿÿÿ懿϶؀糐	糒	糔	糨	紂	純	紪	焀q焀q焀฀옍ข匃考 Ĥ晉摧ᒸð縀摫ĸ␖ᜁĤ晉혈r椀�ࠉꘓജ%븄甄프ሄ渄᐀˶ᑭ㘕ᜁ϶ᨀᓖ＀＀＀＀＀혛ÿÿÿÿ᳿ᓖ＀＀＀＀＀혝ÿÿÿÿ懿϶؀紪	紬	紮	終	絘	絬	綆	焀q焀q焀฀옍ข匃考 Ĥ晉摧ᒸð縀摫ǔ␖ᜁĤ晉혈r椀�ࠉꘓജ%븄甄프ሄ渄᐀˶ᑭ㘕ᜁ϶ᨀᓖ＀＀＀＀＀혛ÿÿÿÿ᳿ᓖ＀＀＀＀＀혝ÿÿÿÿ懿϶؀綆	綈	縚	羐	脴	膞	舴	艈	茂	茔	椀i椀i椀i椀iᘀ)☊ଂՆഀ૆ᜁȆƪ͓ڀ萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧ኀ¯縀摫ɰ␖ᜁĤ晉혈r椀�ࠉꘓജ%븄甄프ሄ渄᐀˶ᑭ㘕ᜁ϶ᨀᓖ＀＀＀＀＀혛ÿÿÿÿ᳿ᓖ＀＀＀＀＀혝ÿÿÿÿ懿϶ऀ茔	菎	萚	蒼	蒾	蔤	蕰	薪	薬	虆	虈	虰	蚊	蚮	é�Ï씀Å씀Å씀Ï뜀¥ꔀ¥ᄀ␃ഁࣆȀ͓̎肀␖䤁Ŧ愀Ĥ摧ᒸðഀ☊଀FഀࣆȀ͓̎肀摧ኀ¯㬊ഀࣆȀ͓̎肀摧ኀ¯㤍̀$옍ข匃考憀$摧ኀ¯㤍̀Ȥ옍ข匃考憀Ȥ摧ኀ¯ᔀ)☊଀FഀࣆȀƪ͓肀萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧ኀ¯ഀ蕤	蕦	薬	虆	虈	蚲	蚴	襘	襞	诀	评	诊	诮	谈	财	贲	趾	跄	跶	踘	踚	踜	蹐	軺	輊	轶	轸	遨	遮	酂	酈	醄	醺	鈸	閦	閨	閸	閺	闚	零	雸	霈	霊	霪	靠	颂	预	餴	饘	饾	馠	骰	骶	魒	魔	魤	魦	鮆	鮈	틚�뻉뫉늶ꞮꞠꞮꞮ꺺꺧꺧꺧꺧꺧꺧꺜閜鲮鲮꺕꺧꺧꺧꺧鲧鲧ꞕᔌ२땍ᘀ२땍ᘆ२땍ᔌ鉨♀ᘀと홴ᔌ鉨♀ᘀ鉨♀ᘆ鉨♀ᘆと홴ᘆ써呈ᘆᔔ蝨恧ᘀ聨꼒　㉊䌀ᑊᔐ蝨恧ᘀ聨꼒䌀ᑊᔏ蝨恧ᘀ聨꼒㔀脈ᔌ蝨恧ᘀ聨꼒ᔠ蝨恧ᘀ聨꼒䌀ᡊ伀J儀J帀J愀ᡊᘚ聨꼒䌀ᡊ伀J儀J帀J愀ᡊ㨀蚮	蚰	蚲	蚴	蛘	蛼	z栀h栀hᄀ␃ഁࣆȀ͓̎肀␖䤁Ŧ愀Ĥ摧ᒸð欀౤ᘀĤ␗䤁ŦŔ̀Ĵ혅ИЀЀЀЀЀࠀ䛖̀￻ცᗖ≳۠ჱ۠Ӭڀಝ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀˶ዻ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀昀Ĵ咊Ԁ蛼	蛾	蜄	蜼	蝨	g堀:⠀ᄀ␃ഀࣆȀ͓̎肀␖䤁Ŧ愀$摧ᒸð̀$☊଀㕆ഀ૆栁ȁį͓肀萏Ĥ萑ﻜ␖䤁Ŧ帀⒄态�懾$摧ኀ¯฀옍ข匃考 Ĥ晉摧ᒸð欀쩤ᘀĤ␗䤁ŦŔ̀Ĵ혅ИЀЀЀЀЀࠀ峖Ѐ￻ცᗖ᭪≳ؠჰؠӬ؀֔؀܉혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀˶ዻ᠀϶혚ÿÿÿ᯿ზ＀＀＀＀혜ÿÿÿ᷿ზ＀＀＀＀昀Ĵ咊Ѐ蝨	螐	蟄	袆	袈	袊	袐	袖	袚	袜	袠	袢	袤	袲	袾	裌	裎	補	裞	í팀µꌀ£ꌀ£ꌀ£ꌀ£ꌀ£ꌀ£ꌀ£ꌀᄀ␃ഁࣆȀ͓̎肀␖䤁Ŧ愀Ĥ摧ᒸð̀$☊଀㕆ഀ૆栁ȁį͓肀萏į萑ﻤ␖䤁Ŧ帀⾄态懾$摧ኀ¯̀$☊଀㕆ഀ૆栁ȁį͓肀萑ﺫ␖䤁Ŧ怀ꮄ懾$摧ኀ¯ᄀ␃ഀࣆȀ͓̎肀␖䤁Ŧ愀$摧ᒸðሀ裞	裠	裦	裬	裲	裴	裺	裼	íííX欀顤ᘀĤ␗䤁ŦŔԀᣖĄĄĄĄĄĄ혈\ﬄ혐樕猛"鐆आጀブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ąﬂᜒ϶ᨀზ＀＀＀＀혛ÿÿÿ᳿ზ＀＀＀＀혝ÿÿÿ懿϶咊ᄀ␃ഁࣆȀ͓̎肀␖䤁Ŧ愀Ĥ摧ᒸð܀裼	褊	褒	褠	褬	褮	襠	襤	è혀Ö혀?Ö欀噤ᘀĤ␗䤁ŦŔԀᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ĉ혈\ﬄ혐樕猛"鐆आጀブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ąﬂᜒ϶ᨀზ＀＀＀＀혛ÿÿÿ᳿ზ＀＀＀＀혝ÿÿÿ懿϶咊ᄀ␃ഁࣆȀ͓̎肀␖䤁Ŧ愀Ĥ摧ᒸðᘀ옍ข匃考ྀ隄ᄀ檄᛿Ĥ晉葞葠ｪ摧ᒸð܀襤	襲	襸	襺	覞	览	觮	íX䤀7㜀ᄀ␃ഀࣆȀ͓̎肀␖䤁Ŧ愀$摧ᒸð฀옍ข匃考 Ĥ晉摧ᒸð欀ᡤᘀĤ␗䤁ŦŔԀᣖĄĄĄĄĄĄ혈\ﬄ혐樕猛"鐆आጀブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ąﬂᜒ϶ᨀზ＀＀＀＀혛ÿÿÿ᳿ზ＀＀＀＀혝ÿÿÿ懿϶咊ᄀ␃ഁࣆȀ͓̎肀␖䤁Ŧ愀Ĥ摧ᒸð؀觮	觰	觶	觼	觾	訌	訚	訜	訠	訤	訦	ííííí堀欀홤ᘀĤ␗䤁ŦŔԀᣖĄĄĄĄĄĄ혈\ﬄ혐樕猛"鐆आጀブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ąﬂᜒ϶ᨀზ＀＀＀＀혛ÿÿÿ᳿ზ＀＀＀＀혝ÿÿÿ懿϶咊ᄀ␃ഁࣆȀ͓̎肀␖䤁Ŧ愀Ĥ摧ᒸð਀訦	詐	詺	詼	誂	誄	誔	誖	誜	ð�Ì찀Ì찀Ì찀ᄀ␃ഁࣆȀ͓̎肀␖䤁Ŧ愀Ĥ摧ᒸðᄀ␃ഀࣆȀ͓̎肀␖䤁Ŧ愀$摧ᒸð฀옍ข匃考 Ĥ晉摧ᒸðࠀ誜	語	誾	諤	諦	諬	諮	諾	謀	j嬀[䤀I䤀I䤀ᄀ␃ഁࣆȀ͓̎肀␖䤁Ŧ愀Ĥ摧ᒸð฀옍ข匃考 Ĥ晉摧ᒸð欀鑤ᘀĤ␗䤁ŦŔԀᣖĄĄĄĄĄĄ혈\ﬄ혐樕猛"鐆आጀブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ąﬂᜒ϶ᨀზ＀＀＀＀혛ÿÿÿ᳿ზ＀＀＀＀혝ÿÿÿ懿϶咊ࠀ謀	謆	謈	謖	謼	謾	譆	譈	譎	í堀I䤀íí฀옍ข匃考 Ĥ晉摧ᒸð欀剤ᘀĤ␗䤁ŦŔԀᣖĄĄĄĄĄĄ혈\ﬄ혐樕猛"鐆आጀブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ąﬂᜒ϶ᨀზ＀＀＀＀혛ÿÿÿ᳿ზ＀＀＀＀혝ÿÿÿ懿϶咊ᄀ␃ഁࣆȀ͓̎肀␖䤁Ŧ愀Ĥ摧ᒸðࠀ譎	譐	識	譚	譪	譺	讂	讎	íX䤀íí฀옍ข匃考 Ĥ晉摧ᒸð欀ၤ	ᘀĤ␗䤁ŦŔԀᣖĄĄĄĄĄĄ혈\ﬄ혐樕猛"鐆आጀブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ąﬂᜒ϶ᨀზ＀＀＀＀혛ÿÿÿ᳿ზ＀＀＀＀혝ÿÿÿ懿϶咊ᄀ␃ഁࣆȀ͓̎肀␖䤁Ŧ愀Ĥ摧ᒸð܀讎	讐	讦	记	讴	设	j嬀I䤀Iᄀ␃ഁࣆȀ͓̎肀␖䤁Ŧ愀Ĥ摧ᒸð฀옍ข匃考 Ĥ晉摧ᒸð欀칤	ᘀĤ␗䤁ŦŔԀᣖĄĄĄĄĄĄ혈\ﬄ혐樕猛"鐆आጀブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ąﬂᜒ϶ᨀზ＀＀＀＀혛ÿÿÿ᳿ზ＀＀＀＀혝ÿÿÿ懿϶咊Ԁ设	诀	诂	识	诈	诊	诖	踜	醆	j怀X堀X堀L䰀ሌ਀&䘋萑ƪ葠ƪ摧䂒&܀␃愁Ĥ摧琰Ö
ഀࣆȀ͓̎肀摧ኀ¯欀豤
ᘀĤ␗䤁ŦŔԀᣖĄĄĄĄĄĄ혈\ﬄ혐樕猛"鐆आጀブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ąﬂᜒ϶ᨀზ＀＀＀＀혛ÿÿÿ᳿ზ＀＀＀＀혝ÿÿÿ懿϶咊ࠀ醆	銰	錜	鏴	闞	霮	鮊	鸦	齔	ꁺ	ꄼ	ꈨ	ꌖ	꒦	ꕖ	꠪	ꦊ	óçß팀Ç윀»묀»꼀£ꌀ需ሌ਀&䘋萑ǡ葠ǡ摧媟;ሌ਀&䘋萏Ș葞Ș摧䣃Tሌ਀&䘋萑ǡ葠ǡ摧䣃Tሌ਀&䘋萏ǡ葞ǡ摧䴉µሌ਀&䘋萑ǡ葠ǡ摧䴉µሌ਀&䘋萑ƪ葠ƪ摧䂒&ለ਀&䘋摧㷠ሌ਀&䘋萏ǡ葞ǡ摧䂒&ሌ਀&䘋萑ǡ葠ǡ摧䂒&က鮈	鮊	鮐	鮾	鲖	鲺	鵞	鵤	鷢	鷨	鸤	鸬	鹚	齎	齜	齼	ꃸ	ꃾ	ꇬ	ꇲ	ꈨ	ꉜ	ꌐ	ꕘ	ꖊ	Ꝛ	Ꝫ	ꠄ	꠨	꠪	꠬	ꡞ	ꤖ	ꤦ	ꥠ	ꦾ	ꬌ	ꬰ	ꭖ	ꭼ	ꮲ	걄	걔	겶	곘	긨	긬	깪	꺢	꾌	꾰	끆	끬	끲	끴	냊	냐	넒	녊	놼	뇠	뉶	늖	늘	닐	덺	뎞	떺	뗺	뚬	뛔	뛖	뛘	뛜	뜒	뢈	뢬	뤺	륚	륜	륞	�ퟴퟐퟐퟐퟐퟐퟐퟐퟐퟐퟐퟐퟐퟐퟐퟐퟐퟢퟐퟐퟐᔌﵨ툰ᘀﵨ툰ᘆﵨ툰ᔌ齨㭚ᘀ써呈ᘆ써呈ᔌ२땍ᘀ२땍ᔌ齨㭚ᘀ齨㭚ᘆ齨㭚ᘆ२땍ᘆ鉨♀倀ꦊ	ꭼ	깬	넔	늚	뛘	뛚	뛜	륞	률	륢	륤	륦	름	쉘	쌰	쓈	읪	졈	쥆	óóóóóää픀É렀¸ꐀ¸ጀ;␃ഃ׆ĀĜༀᲄᄁ廾ᲄ态懾̤摧᠊ûက;␃ഃ׆ĀĜༀᲄᄁ廾ᲄ态懾̤଀;␃ഃ׆ĀĜ愀̤摧憒z฀1옍ćƩᰁ萏Ĝ萑ﻤ葞Ĝ葠ﻤሏ̀Ĥ☊଀Fༀ侄市侄愂Ĥ摧㑡bሌ਀&䘋萑Ș葠Ș摧媟;ጀ륞	륢	륤	륨	름	릈	쉘	쉞	쉠	쌰	쌴	쌶	쓈	쓌	쓎	왢	윲	윴	읪	읮	읰	졆	졈	졌	졎	쥆	쥊	쥌	쩀	쩄	쫢	쫨	쯊	쯌	쯐	첢	첨	췎	�틪엒엒궴鎠�틪틜莊瑻毪dᔌ䩨뙺ᘀ轨鈀ᔐ䩨뙺ᘀ轨鈀　㉊ᘍ轨鈀䠀Ī䩡ᘎ轨鈀　㉊愀ᡊᔌ虨ᘀ轨鈀ᔐ虨ᘀ轨鈀　㉊ᔘ걨䄃ᘀ轨鈀伀J儀J帀Jᔘ੨﬘ᘀ轨鈀伀J儀J帀Jᔌ덨ﴚᘀ轨鈀ᔠ덨ﴚᘀ轨鈀　㉊伀J儀J帀J愀ᡊᔘ뤁ᘀ轨鈀伀J儀J帀Jᘒ轨鈀伀J儀J帀Jᘚ轨鈀　㉊伀J儀J帀J愀ᡊᘆ轨鈀ᘊ轨鈀　㉊ᘆ써呈ᘆ慨戴ᘆｨ㕢─쥆	쩀	쫢	쯊	첢	췎	케	큠	턎	톎	튰	폲	푦	îß�Í쬀Ë대贀{椀ᄀ1옍ćƩ萏Ĝ萑ﻣ葞Ĝ葠ﻣ摧⻥ᄀ1옍ćƩᰁ萏Ĝ萑ﻤ葞Ĝ葠ﻤ摧໺Èᄀ1옍ćƩᰁ萏Ĝ萑ﻤ葞Ĝ葠ﻤ摧忥]ጀ;␃ഃ׆ĀĜༀᲄᄁ廾ᲄ态懾̤摧⠵Z̀$옍ᰁ萏Ĝ萑ﻤ␷㠀$⑈帀ᲄ态懾$摧稊ÉĀ1ᄀ1옍ćƩᰁ萏Ĝ萑ﻤ葞Ĝ葠ﻤ摧Ǣ¹฀1옍ćƩᰁ萏Ĝ萑ﻤ葞Ĝ葠ﻤက;␃ഃ׆ĀĜༀᲄᄁ廾ᲄ态懾̤ఀ췎	췔	췖	컾	케	켆	켈	켊	큞	큠	큨	큪	턊	턎	턔	턖	톎	톖	튰	트	폲	폺	폼	푦	푬	푮	픴	픺	피	헞	헦	헨	횀	횆	�	�	�	�	�	�	�	�췟뻇겺隠蚍蚍멽걶隠ꂬ겖隠隬隬晭ꂬᔌ㥨ࡼᘀ轨鈀ᔐ㥨ࡼᘀ轨鈀　㉊ᔌ瑨砯ᘀ轨鈀ᔐ卨멬ᘀ轨鈀　㉊ᔌꭨ男ᘀ轨鈀ᔐꭨ男ᘀ轨鈀　㉊ᘒ轨鈀伀J儀J帀Jᘖ轨鈀伀J儀J帀J愀ᡊᘚ轨鈀　㉊伀J儀J帀J愀ᡊᘆ轨鈀ᔐ੨쥺ᘀ轨鈀䌀ᑊᘊ轨鈀䌀ᑊᔔ੨쥺ᘀ轨鈀　㉊䌀ᑊᔌ옣ᘀ옣ᔌ옣ᘀ轨鈀ᔐ옣ᘀ轨鈀　㉊ᔌ끨㱅ᘀ끨㱅ᘆ끨㱅ᘊ끨㱅　㉊⠀푦	픴	헞	횀	�	�	�	�	�	�	�	�	�			ëÙ저È븀²꤀저저È저ഀ1옍ᰁ萏Ĝ萑ﻤ葞Ĝ葠ﻤഀ1옍ćƩꨁ萑葠摧౦Uࠀ옍ꨁ摧桻¨଀;␃ഃ׆ĀĜ愀̤摧䴚ÿऀ1옍ćƩᰁ摧⽴xက;␃ഃ׆ĀĜༀᲄᄁ廾ᲄ态懾̤㬒̤̀옍ᰂꨁༀᲄᄁ廾ᲄ态懾̤ጀ;␃ഃ׆ĀĜༀᲄᄁ廾ᲄ态懾̤摧⻥฀�	�	�	�	�	�	�	�	�	�	�	�	�	�																																			�쿦짶쿅쿶쿅ꦰ龣맏쿶짅쿅엏零莏菶쿶yᘊ鍨　㉊ᘆ鍨ᘖ轨鈀　㉊伀J儀J帀Jᔌと嵓ᘀ轨鈀ᔐと嵓ᘀ轨鈀　㉊ᘆ蝨ᙉᘊ蝨ᙉ　㉊ᔌ함敦ᘀ轨鈀ᔐ함敦ᘀ轨鈀　㉊ᘖ轨鈀伀J儀J帀J愀ᡊᘆ轨鈀ᘊ轨鈀　㉊ᘚ轨鈀　㉊伀J儀J帀J愀ᡊᔐ㩨敺ᘀ轨鈀䌀ᑊᔌ㩨敺ᘀ轨鈀ᔐ㩨敺ᘀ轨鈀　㉊ᘒ轨鈀伀J儀J帀J⼀														ìØ�È�·ꘀ鈀~·ጀ;␃ഃ׆Āƪༀꪄᄁ嚄廾ꪄ态嚄懾̤摧➓êጀ;␃ഃ׆ĀĜༀᲄᄁ廾ᲄ态懾̤摧忢%က1옍ᰁ萏Ĝ萑ﻤ葞Ĝ葠ﻤ摧忢%က;␃ഃ׆ĀĜༀᲄᄁ廾ᲄ态懾̤ㄐഀ૆꤁ȁĜƪ萏Ĝ萑ﻤ葞Ĝ葠ﻤ㬒̤̀옍ᰂꨁༀᲄᄁ廾ᲄ态懾̤Ā1ㄓഀ૆꤁ȁĜť萏Ĝ萑ﻤ葞Ĝ葠ﻤ摧㉍ഀ																																														�췒색특돉ꢯ삯�麢麗麢麗�釮窄珉�짮âᔌ䱨ⱟᘀ轨鈀̓jᘀ轨鈀　㉊唀Ĉᔘ硨�ᘀ轨鈀伀J儀J帀Jᘊ轨鈀愀ᡊᔌⅨ�ᘀⅨ�ᘆⅨ�ᘊⅨ�　㉊ᔌ孨쨷ᘀ孨쨷ᘆ孨쨷ᘊ孨쨷　㉊ᔌ䉨묫ᘀ轨鈀ᔐ䉨묫ᘀ轨鈀　㉊ᘆ轨鈀ᘉ轨鈀䠀Īᘊ轨鈀　㉊ᘒ轨鈀伀J儀J帀Jᘖ轨鈀伀J儀J帀J愀ᡊᘚ轨鈀　㉊伀J儀J帀J愀ᡊᘆ鍨ⴀ												ñÎ찀ºꈀ瘀Ì찀bጀ;␃ഃ׆ĀĜༀᲄᄁ廾ᲄ态懾̤摧寑'㬕̤̀␅ഁ׆ĀĜༀᲄᄁ廾ᲄ态懾̤摧吾Úᘀ;␃ԃĤ␆ഁ׆ĀĜༀᲄᄁ廾ᲄ态懾̤摧吾Ú㬘̤̀␅؁Ĥ옍ᰂꨁༀᲄᄁ廾ᲄ态懾̤摧吾Úᄀ1옍ćƩᰁ萏Ĝ萑ﻤ葞Ĝ葠ﻤ摧熳ÉĀ1ᄀ1옍ćƩꨁ萏ƪ萑﹖葞ƪ葠﹖摧㝛Êက1옍ᰁ萏Ĝ萑ﻤ葞Ĝ葠ﻤ摧熳Éഀ1옍ᰁ萏Ĝ萑ﻤ葞Ĝ葠ﻤ଀									行	﮶	ﱨ	ﴰ	êÑ턀ê쐀»눀¥錀砀က;␃ഃ׆ĀĜༀᲄᄁ廾ᲄ态懾̤ऀ1옍ćƩᰁ摧⭂»ᄀ1옍ćƩᰁ萏Ĝ萑ﻤ葞Ĝ葠ﻤ摧⭂»ఀ1萏Ĝ萑葞Ĝ葠摧䣃Tࠀ萏Ĝ葞Ĝ摧䣃Tࠀ萏Ĝ葞Ĝ摧㇇Ìఀ萏Ĝ萑ﻤ葞Ĝ葠ﻤ摧㇇Ìጀ;␃ഃ׆ĀĜༀᲄᄁ廾ᲄ态懾̤摧寑'Ѐ1摧䓪Ø㬕̤̀옍ᰂꨁༀᲄᄁ廾ᲄ态懾̤摧寑'ఀ							行	塚	﮶	﮾	ﱨ	ﱮ	ﱰ	ﴰ	ﴸ	ﴼ	︀	︈	ﻚ	ﻠ	ﻢ	ﾤ	ﾦ	ﾬ	ﾮ	Ƅ
Ɔ
ƈ
Ɗ
Ǝ
��컦뻇ꦷꖟ辘ꦈ瞥孨垥坏̏jᘀ靨ᘃ唀Ĉᘆ靨ᘃᔘ蝨恧ᘀ轨鈀伀J儀J帀Jᔜ蝨恧ᘀ轨鈀伀J儀J帀J愀ᡊᔠ蝨恧ᘀ轨鈀　㉊伀J儀J帀J愀ᡊᔌ�筦ᘀ轨鈀ᔐ�筦ᘀ轨鈀　㉊ᔌ蝨恧ᘀ轨鈀ᘊ轨鈀　㉊ᘆ轨鈀ᘚ轨鈀　㉊伀J儀J帀J愀ᡊᔌ潨⹸ᘀ轨鈀ᔐ潨⹸ᘀ轨鈀　㉊ᔌⅨ�ᘀ轨鈀ᔐⅨ�ᘀ轨鈀　㉊ᘊ써呈䌀ᑊᔐ鉨뀣ᘀ轨鈀䌀ᑊᔌ鉨뀣ᘀ轨鈀ᔐ鉨뀣ᘀ轨鈀　㉊ᘒ轨鈀伀J儀J帀JḀﴰ	︀	ﻚ	ﾤ	ﾦ	(
Ò
Ɔ
ƈ
ƌ
Ǝ
ƒ
Ɣ
Ƙ
ƚ
ƞ
Ơ
Ʋ
ƴ
õÒ퀀Ä렀¬ꨀªꨀªꨀªꨀªꨀ¡鼀Āࠀ萘萙☛⍠ȤĀ଀;␃༃ᲄ币ᲄ愁̤摧㐌଀;␃ᄃᲄ态ᲄ愁̤摧ኀ¯଀;␃ഃ׆ĀĜ愀̤摧ኀ¯Ā1က;␃ഃ׆ĀĜༀᲄᄁ廾ᲄ态懾̤ᄀ1옍ćƩᰁ萏Ĝ萑ﻤ葞Ĝ葠ﻤ摧枇`ऀ1옍ćƩᰁ摧枇`ሀƎ
Ɛ
Ɣ
Ɩ
ƚ
Ɯ
Ơ
Ƣ
Ʈ
ư
Ʋ
ƺ
Ƽ
ǈ
Ǌ
ǌ
ǐ
ǒ
Ȁ
Ȃ
Ȅ
Ȇ
Ȍ
Ȏ
Ȑ
��컗�쫳ᘆ慨戴ᘑ齨爺洀H渄H甄Ĉ̏jᘀ轨鈀唀Ĉᘆ轨鈀ᘊ轨鈀　⽊̓jᘀ轨鈀　⽊唀Ĉᘆ靨ᘃ̏jᘀ靨ᘃ唀Ĉ᠀ƴ
ƶ
Ƹ
ƺ
ǌ
ǎ
ǐ
Ȉ
Ȋ
Ȍ
Ȏ
Ȑ
ýýêﴀåýﴀÖሏ̀Ĥ☊଀Fༀ侄市侄愂Ĥ摧㑡bЀ0␃愁ĤĀ0ࠀ0萘萙☛⍠Ȥ܀␃愀$摧᧼HĀ଀J《ᄁİ倜倦	週ņ瀺ᘭ¥倿&뀟⺂뀠䇆뀡֊뀢֊連֊逤֊뀥뀗˅뀘˅逌˄灄␖ᜁĤ晉瘡ԀŨ혵́ũ혵ą̂ࡴ혵ȅ̃फ혵̅̄ঞ혵Ѕ̅ࡧ瘣Āũ瘣ȁࡴ瘣̂फ瘣Ѓঞ瘣Ԅࡧ嘺洂ᔔĶ㔀זĀ븂㔀זȁ甂㔄ז̂픂㔄זЃሂ㔅זԄ渂㐄ۖĀ␖ᜁĤ晉瘡ԀŨ혵́ũ혵ą̂ࡴ혵ȅ̃फ혵̅̄ঞ혵Ѕ̅ࡧ瘣Āũ瘣ȁࡴ瘣̂फ瘣Ѓঞ瘣Ԅࡧ嘺洂ᔔĶ㔀זĀ븂㔀זȁ甂㔄ז̂픂㔄זЃሂ㔅זԄ渂㐄ۖĀ␖ᜁĤ晉瘡ԀŨ혵́ũ혵ą̂ࡴ혵ȅ̃फ혵̅̄ঞ혵Ѕ̅ࡧ瘣Āũ瘣ȁࡴ瘣̂फ瘣Ѓঞ瘣Ԅࡧ嘺洂ᔔĶ㔀זĀ븂㔀זȁ甂㔄ז̂픂㔄זЃሂ㔅זԄ渂㐄ۖĀ␖ᜁĤ晉瘡ԀŨ혵́ũ혵ą̂ࡴ혵ȅ̃फ혵̅̄ঞ혵Ѕ̅ࡧ瘣Āũ瘣ȁࡴ瘣̂फ瘣Ѓঞ瘣Ԅࡧ嘺洂ᔔĶ㔀זĀ븂㔀זȁ甂㔄ז̂픂㔄זЃሂ㔅זԄ渂㐄ۖĀ␖ᜁĤ晉瘡ԀŨ혵́ũ혵ą̂ࡴ혵ȅ̃फ혵̅̄ঞ혵Ѕ̅ࡧ瘣Āũ瘣ȁࡴ瘣̂फ瘣Ѓঞ瘣Ԅࡧ嘺洂ᔔĶ㔀זĀ븂㔀זȁ甂㔄ז̂픂㔄זЃሂ㔅זԄ渂㐄ۖĀ¼␖ᜁĤ晉阁￻瘡̀Ũ혵́ჯ혵ą̂Ӭ혵ȅ̃ಝ瘣Āჯ瘣ȁӬ瘣̂ಝ嘺㐃ጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ąﬂ᠒϶혫⬃˖́혬ă혵́ჱ혵ą̂Ӭ혵ȅ̃ಝ혴༁昀Ĵ咊Ì␖ᜁĤ晉阁￻瘡ЀŨ혵́ჯ혵ą̂Ӭ혵ȅ̃֔혵̅̄܉瘣Āჯ瘣ȁӬ瘣̂֔瘣Ѓ܉嘺㐃ጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ąﬂ᠒϶혫⬁˖ā혵́ჰ혵ą̂Ӭ혵ȅ̃֔혵̅̄܉혴༁昀Ĵ咊¼␖ᜁĤ晉阁￻瘡ЀŨ혵́ჯ혵ą̂Ӭ혵ȅ̃֔혵̅̄܉瘣Āჯ瘣ȁӬ瘣̂֔瘣Ѓ܉嘺혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀˶ዻ㔀זĀ㔐זȁ㔄ז̂鐃㔅זЃः㐇ۖĀ咊À␖ᜁĤ晉阁￻瘡ЀŨ혵́ჯ혵ą̂Ӭ혵ȅ̃֔혵̅̄܉瘣Āჯ瘣ȁӬ瘣̂֔瘣Ѓ܉嘺鐇Ĉ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀˶ዻ㔀זĀ㔐זȁ㔄ז̂鐃㔅זЃः㐇ۖĀ咊¼␖ᜁĤ晉阁￻瘡ЀŨ혵́ჯ혵ą̂Ӭ혵ȅ̃֔혵̅̄܉瘣Āჯ瘣ȁӬ瘣̂֔瘣Ѓ܉嘺혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀˶ዻ㔀זĀ㔐זȁ㔄ז̂鐃㔅זЃः㐇ۖĀ咊¼␖ᜁĤ晉阁￻瘡ЀŨ혵́ჯ혵ą̂Ӭ혵ȅ̃֔혵̅̄܉瘣Āჯ瘣ȁӬ瘣̂֔瘣Ѓ܉嘺혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀˶ዻ㔀זĀ㔐זȁ㔄ז̂鐃㔅זЃः㐇ۖĀ咊¼␖ᜁĤ晉阁￻瘡ЀŨ혵́ჯ혵ą̂Ӭ혵ȅ̃֔혵̅̄܉瘣Āჯ瘣ȁӬ瘣̂֔瘣Ѓ܉嘺혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀˶ዻ㔀זĀ㔐זȁ㔄ז̂鐃㔅זЃः㐇ۖĀ咊¼␖ᜁĤ晉阁￻瘡ЀŨ혵́ჯ혵ą̂Ӭ혵ȅ̃֔혵̅̄܉瘣Āჯ瘣ȁӬ瘣̂֔瘣Ѓ܉嘺혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀˶ዻ㔀זĀ㔐זȁ㔄ז̂鐃㔅זЃः㐇ۖĀ咊¼␖ᜁĤ晉阁￻瘡ЀŨ혵́ჯ혵ą̂Ӭ혵ȅ̃֔혵̅̄܉瘣Āჯ瘣ȁӬ瘣̂֔瘣Ѓ܉嘺혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀˶ዻ㔀זĀ㔐זȁ㔄ז̂鐃㔅זЃः㐇ۖĀ咊¼␖ᜁĤ晉阁￻瘡ЀŨ혵́ჯ혵ą̂Ӭ혵ȅ̃֔혵̅̄܉瘣Āჯ瘣ȁӬ瘣̂֔瘣Ѓ܉嘺혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀˶ዻ㔀זĀ㔐זȁ㔄ז̂鐃㔅זЃः㐇ۖĀ咊¼␖ᜁĤ晉阁￻瘡ЀŨ혵́ჯ혵ą̂Ӭ혵ȅ̃֔혵̅̄܉瘣Āჯ瘣ȁӬ瘣̂֔瘣Ѓ܉嘺혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀˶ዻ㔀זĀ㔐זȁ㔄ז̂鐃㔅זЃः㐇ۖĀ咊ўVċذذزπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАزȨǘǨРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐĸŘǸȈȘɖɾ䡟Ё䡭Ѕ䡮Ѕ䡳Ѕ䡴ЅF怀￱FဌNormální␃愃̤䩃䡟Ё䡭Ѕ䡳Ѕ䡴ЅNNဌNadpis 1␆ጁ᐀㲤䀀&࠵䎁᱊䬀᱈伀Ɋ儀ɊJ恁￲¡JČStandardní písmo odstavce^䁩￳³^ԌNormální tabulka 嘺㐀ۖĀ̅혴ਁ氃愀϶0⁫￴Á0ԀBez seznamu6䀟ò6TذZáhlaví
옍렂瀑ģH俾ĂHText paragrafu萑Ʃꐓð♀怅ꦄ@俾Ģ@Paragraf␃ԁĤ␆ጁ䀀Ԧ②H俾ĢH
Text odstavce☊଀݆ጀ碤᐀碤䀀ئ:俾ł:Oddíl␃ԁĤ␆ጁ䀀Ц②J俾ĒJ
Nadpis oddílu␃ԁĤ␆䀁Ц②࠵6俾Ţ6Díl␃ԁĤ␆ጁ䀀̦②F俾ĲFNadpis dílu␃ԁĤ␆䀁̦②࠵P俾¢űPNadpis dílu Char࠵䌁ᡊ开ň洄Ո猄Ո琄Ո:俾ƒ:Hlava␃ԁĤ␆ጁ䀀Ȧ②H俾ŒHNadpis hlavy␃ԁĤ␆䀁Ȧ②࠵@俾Ʋ@ČÁST␃ԁĤ␆ጁ᐀碤䀀Ħ②࠻H俾ƂHNADPIS ČÁSTI␃ԁĤ␆䀁Ħ②࠵<࿾ǒ<ZÁKON␃ԁĤ␆䀁&②࠵㮁脈N࿾ǢN
nadpis zákona␃ԁĤ␆ጁ碤䀀&②࠵<࿾Ƣ<	Parlament␅؁ĤꐓŨꐔðB俾ǲBText článku萑Ʃꐓð♀怅ꦄ<俾Ģ<Článek ␃ԁĤ␆ጁ䀀Ԧ②2࿾2CELEX!ꐓ<࠶䎁ᑊP࿾ȢPfunkce)"␃ԁĤ☊଀Ɇഀӆ꤁萏萑葞葠②B࿾B	"Písmeno"#␅؁Ĥ☊଀͆ഀӆ꤁\࿾\Označení pozm.n.$옍꤁؁萏Ʃ萑﹗ꐔx葞Ʃ葠﹗࠵X࿾XText pozm.n.%%☊଀ņഀ׆Ā͓ༀ劄ᄃ垄ᓾ碤帀劄怃垄þl࿾lNovelizační bod4&␅؁Ĥ☊଀цഀ૆焁Ȁȷ͓萏ȷ萑﷉ꐓǠꐔx葞ȷ葠﷉p࿾pNovelizační bod v pozm.n.$'␅؁Ĥ옍訁萏֊萑﷉ꐓð葞֊葠﷉P࿾PNadpis pozm.n.(␃ԁĤ␆ᐁ碤愀Ĥ࠵䎁⁊8俾ʒ8	Text bodu)☊ଂ݆䀀ࠦH࿾¢ʡHText bodu Char䩃䡟Ё䡭Ѕ䡳Ѕ䡴Ѕ>俾ʲ>Text písmene+☊ଁ݆䀀ܦN俾¢ˁNText písmene Char䩃䡟Ё䡭Ѕ䡳Ѕ䡴ЅL࿾¢ˑLOdkaz na pozn. pod čarou⩈L࿾LText bodu novely.萏ȷ萑﷉葞ȷ葠﷉2䀩¢˱2
Číslo stránky4䀠̂4UذZápatí
0옍렂瀑ģ`䀝̒`ČSText pozn. pod čarou1옍꤁萏Ʃ萑﹗葞Ʃ葠﹗䩃H䀦¢̡HČZnačka pozn. pod čarou⩈6"6ဌTitulek
3ꐓxꐔx࠵>࿾ǂ>Návrh4␃ԁĤ␆ᐁ䀀&②血(:࿾Ȣ:Podpis_5␃ԁĤ␆ጁ키愂Ĥ@࿾@VARIANTA
6␆ጁ碤᐀碤࠻䂁㲈D࿾DVARIANTA - konec7࠻䂁㲈@俾đĢ@Nadpis paragrafu8࠵:俾ȁĢ:
Nadpis článku9࠵H΢HԌText bubliny:䩃䩏䩑䩞䩡H䁚βHЌProstý text;␃愀$䩃䩏䩑䩞P俾¢ρPText odstavce Char䩃䡟Ё䡭Ѕ䡳Ѕ䡴ЅH࿾¢ϑH"Písmeno" Char䩃䡟Ё䡭Ѕ䡳Ѕ䡴Ѕ@俾@Definition Term>␃愀$dYϲdԌRozvržení dokumentu?䐭Ġ왍
ÿ耀䩃䩏䩑䩞B'¢ЁBԌOdkaz na komentář䩃䩡<В<ԌText komentářeA䩃DjБВDԌPředmět komentářeB࠵岁脈DBвD
Základní textC␃ഀ׆Āƪ愀$>࿾¢с>Č Char Char5䡟Ё䡭Ѕ䡳Ѕ䡴ЅJ࿾¢ёJ Char Char3䩏䩑䩞䡟Ё䡭Ѕ䡳Ѕ䡴ЅB࿾¢ѡBČ Char Char4䩃䩏䩑䩞䩡4࿾тѱ4Č Char Char2࠵封ĈL࿾¢ҁLČ Char Char1䩏䩑䩞䡦Ġ쩱
ÿ耀R࿾ҒR CharI␃ሀၤÿ᐀ꂤ愀$䩃䩏䩑䩡䡭Л䡳Л䡴Љ2࿾¢ҡ2 Char Char7䩃<₲￱Ҳ<ԎRevizeK䩃䡟Ё䡭Ѕ䡳Ѕ䡴Ѕ2࿾¢Ӂ2 Char Char6䩃t³ӒtᐌOdstavec se seznamemM␃ༀ킄ሂᑤā᐀좤帀킄愂$䩃䩏	䩐	䩑	䩡䡴Љ@࿾¢ӡ@
 Char Char䩃䩏䩑䩞䩡R࿾¢ӱRText pozm.n. Char䩃䡟Ё䩡䡭Ѕ䡳Ѕ䡴ЅH࿾¢ԁHNovelizační bod Char䩃䩡@+Ԓ@Ԍ⭂»Text vysvětlivekQ䩃D*¢ԡDԌ⭂»Odkaz na vysvětlivky⩈J࿾¢ԱJČ1垂Text pozn. pod čarou Char4࿾¢Ձ4᧼HذZáhlaví Char䩃2࿾¢Ց20⒕ËذZápatí Char䩃䭐Ѓ!誂ᎼúȜ䍛湯整瑮呟灹獥⹝浸걬쮑썪ူﺅ킃�멲ꔨ컘䦢絷투᠏뇤樭蒏ऴ�傸ࢺ琭ဣ칢箙깕ຠ錘哳嗩桞撅ꮨﯴ⧮ힻㄪ͐➃錉흞埗〔餩咦黩㰹錘转ꐣߜ礤絩脜᫥ጻ绀蝀뛦䣄탄掠ପ흄窠좃〯잊ꂰﯰ೹耤஘ꭘ㏇婡튢숐Ⳡ䒰ܰ繪㏨뛟拎ᑾ㹩ឃ췘㌄岿嬆࿘뚬峢쑿ﴡ�歒錮ﹳ믔⺐⸘랗憴뿦㾭＀Ͽ倀͋ᐄ؀ࠀ℀ꔀꟖ샧㘀଀开敲獬ⸯ敲獬辄櫏ッ蜌藯莽緑퉑ᣃ瘥ꔯ䎐ꌯ}⣡桿ᬢᯛ�읏ਆࢻꒄ㶩껾曆铡⃧騖ڪ㽃棋盡뼽艿藉Ꞥࠥ硛虰箣뗛뱟텐㲣㇍ꔛ뙈锰༒�뱏깒摂집툐䕊㓛③ꝿ熑흟頟ᦞ㛠퍌ᛵ흒怷辮즨돿ッ黌셏꽿х㝮䲔ꅢ⾨口邽斨풪퀞뢵훹ǽ䭐Ѓ!祫ᚖ桴浥⽥桴浥⽥桴浥䵥湡条牥砮汭찌੍⃃䀐緡瞡�挷⢻扅쮲뮮ö鱃䄚ꃇ鿒ퟛ㞃�픔䮛复鰬ഇ斊⻍랈糰Ꜭꠛ䣚씜氬쟡磩줘趴�졉关⍽郕궅�혠⮵⇕⳯廝Ⓓ㵪䞋☫Ȋﴸ＀Ͽ倀͋ᐄ؀ࠀ℀ఀωꠧ愀ᘀ琀敨敭琯敨敭琯敨敭⸱浸余ᱯᐵ⎿ᷱ리�癍泓䷔�ዬ퍈�六�ᮌ磏筤딍⑇䐤⁁॑ᱎ倐閩钸ғꂊ﵈㰊㏛ꓬ�⨈Ứᦒ￷㼽⹻륟㌓侴ꒄ椼㖋鄏䴁뛂捷뿘ꤡተ왠툓꛶穄홗绞㋫啞褑舉觵앜⽭⩒嵝遘ా祣ꞑ脤ㆹㄗ숪䂅Ϡᮠ薳嫅祭옡艐⁣춻�ቇ匇絴꘼狖㴎氆┒胵쓏퍀�ⶲﶄ弯簘垰⣗锹♝㻐浦᠏ﰆ䡠⣮ㄏᔬ둌骽秹欋ភ櫰袶掩雖⿍靛࠭ᛶ伍踑ꘊ绵疣ꍩ澠䰀뵺띞⽗᧨큽쫖Ꙓ풯㤻ው㻈폎훮떚讆턯驟릓驴䲭䬖胔揬๣势湛⾬砺눃븜姑盯ᶗƼﱙᳲ羾떩烜۱ㄔꇍ䎵ﷻ窌ᤁ뙳ख़ş䫸茭像ഐ葅ᙩ鹣ឨ寅澌텳逇㌆梬풂┴䡃煷ሼ欔砦賒�ꒇ栯�篞蘩飴篑ṏ쎡辻磾῝ℬ핧並枪糟퟼ྃ鿐뺏発폿뱪ﭿ쏾罟ꓺࠚ㐩柩缏ﱿῧ﷭삺㊣䡼≣㗑聲祶訌꬙銸醓�憊榄앹ቺ鱊쵠芥佾ๅ�댔㯌᲎肦划簅牧ᇛၸ覉ᖢ랜�渁칳尺婔䭡⫳禙䤸櫂拦왒拭徼믅ᎋ뿇䦽༳䝋滱᱄眱丘ด䉉툔米邏兮�魵苺㹋䔖䰝䴫ꐲ✣暚㚋౩饾︌汶綳甓ꬸ竒䢻ૈ⫌ᾄ㰝㡑⊮쐹⬱ﰛ嘪镑莐룋咞ゐ窎鄁檲痍度鲖薾檡멕魽捍⤗�ꊫᕹ平湆뷰葮듣㬊䦠왔⮾⃷ㅄપ춾ೝߠᲜ钛뤾�ꆠ툣䀬쳴桄䉟皹瀪鍌锗䙣ạᣛ뼸౲韩⨏⵵➰敕ᱻ森ᅲퟐ뉉⁃鸷┷䷷粸派鶡囕묨澺趰榱瘗揉�䵀뤙䴪ⲣ꽡行꠰髗⋣丩楎輄浙灷삡൦尒侽㑕炈䴊�䓓饂ຑ䨥蒹鸃긙궤탱⮨㱻莃ভꬒṭ㴥龜ਏ昲ে䇍朴꒴鰉�ꗒ⢌ﶨ찲嫪厨ꭳ턛륌롳⨕ᾃ嗧솃髂蓐栠쁝쯊恰곗烡ᦂ됉鯾얻崼⌤逜䟌ό跕ㅘʷ㬐㸕蟒Ꮍ嚬훢擒腟槛咜흦蘸垽勱섞⼳�鈽Ⲏ✩䬧䇐毛᜵ẛ燲烆薮㣇꼅�懷숖配蒯﬍錓擙쳹궛ㅜष烪慝㻭낧ݓ⅒ە醖഍锳㑋⬧拿찓幺�罈⤉嚖ᠠ㗾쀩꺎쥫䱸啼癶䑩컛暾钥ᑏ茑㠨⍀ᄶᢻ꿜ᕃ৴蒨৫ᅓ௴Ƛ歩⦛㢷䥧빗㋅㬸妎�ᓪ㏍싙ṍ㈗래碒宠륆ꮳ剢鳾⥔䳿봕삟셭ꁒ뷃삮�䋣᱅傪儚⾿禠따ꈃ慤舚渊춗䅿魿陳䦆㡫꧴ᩝ䄢㽡酒搠쨇覒Ꮎ했붳鋋ᥤጡ║敱앪鄞쉽몆⸆뷫䏝萑ꦺ夦〙ꎸ枾㐙甊厓㟎蚧笔춯羁즱䨌疹㓘뤴௽⬑啶�켬�⊲扺曖¬ꕦꂭꖕ䯽炊귆囖㦬ឍ릛秅憍械劈敏呿쳸ꕾᯐ郪䋯䕭쇰ፁ낃ꢁ悾༛தᶤ䄜擣洇椰홒妴ꓫ隭홯�ᛩ轼嬘癋缚톟䗘玲贼妝뇘ᶵ혻ꏙ਩ーᱣ빣镱䂿퇱灭۴顏⚒鋛타๺Ṍ蹛�＀Ͽ倀͋ᐄ؀ࠀ℀ഀ郑뚟ᬀ✀琀敨敭琯敨敭弯敲獬琯敨敭慍慮敧⹲浸⹬敲獬辄੍ヂ萔苷ࡷ潯뫓鄐�킈풭萃㗤㘍␿෭Ⲯ⸈憇馾뭩鶗Ꮙ㉣㇞ꩨࠚ熕솚롭軬剀世�搻悰躂㝯ᗭ酧⡋♍判⸨頱๲䨧鲓諐凜꺀ꌸ嚏⋤ꚣ졁킻絵ƛ야봤ၢ핻ᤀ傖ﾚﶳᨸ枉Ἧ崖凾獁藙⠅욢鬣䲪쨄멛쒺ß䭐ȁ-!誂ᎼúȜ䍛湯整瑮呟灹獥⹝浸偬ŋⴂ᐀؀ࠀ℀ꔀꟖ샧㘀଀⬀开敲獬ⸯ敲獬䭐ȁ-!祫ᚖȔ桴浥⽥桴浥⽥桴浥䵥湡条牥砮汭䭐ȁ-!줌✃ڨ᭡ˑ桴浥⽥桴浥⽥桴浥ㅥ砮汭䭐ȁ-!턍龐¶ě'ভ桴浥⽥桴浥⽥牟汥⽳桴浥䵥湡条牥砮汭爮汥偳ՋԀԀ崀ꠀ
㰀砿汭瘠牥楳湯∽⸱∰攠据摯湩㵧唢䙔㠭•瑳湡慤潬敮∽敹≳㸿਍愼挺牬慍⁰浸湬㩳㵡栢瑴㩰⼯捳敨慭⹳灯湥浸晬牯慭獴漮杲搯慲楷杮汭㈯〰⼶慭湩•杢㴱氢ㅴ•硴㴱搢ㅫ•杢㴲氢㉴•硴㴲搢㉫•捡散瑮㴱愢捣湥ㅴ•捡散瑮㴲愢捣湥㉴•捡散瑮㴳愢捣湥㍴•捡散瑮㴴愢捣湥㑴•捡散瑮㴵愢捣湥㕴•捡散瑮㴶愢捣湥㙴•汨湩㵫栢楬歮•潦䡬楬歮∽潦䡬楬歮⼢ľ윀戀씀ᘀ#฀%騀(销4㌀<>崀V蘀Yጀ_f开noᨀy븀☀㤀焀豈ꈀ©䤀ª퀀ÅԀê䘀ñ혀ò꼀õꘀēĤŉ樀Ť촀ŨŪ℀Ů蘀Ŵ踀Ɓ㄀Ƅ怀Ƅ턀Ƒ∀ƙ䌀ƥ堀Ʊ관Ǳ圀Ȗ✀Ț焀Ⱥ堀ʈ踀ʑ봀ʑ耀ʡ먀ʤ嘀˼쐀˽稀̉圀̜阀̮픀ΐᰀХШ관вကз洀щ㔀ѣ鄀ҟ☀樀혀ꈀ戀帀꼀⌀	輀	─
븀
渀씀Ԁ阀㜀
焀
�
ⴀ縀䐀鬀딀琀倀먀฀䘀脀팀輀豈戀준᐀匀鼀�ᰀ圀騀Ȁ㌀꬀⌀簀퀀⤀舀ᔀ㔀䈀茀관촀䈀 ᤀ!爀!혀!㸀"꬀"ᄀ#Ā$Ѐ$鄀ҟ଀૸＀ÿ̀؀؀ऀఀఀᜀᤀ␀䈀䈀䈀䔀嘀�& R娀ꘀḀÆ저ä嘀Ć렀Ę␀Ő蘀ţ　Ž�ƚఀƳǍ혀Ǫ騀Ȳ퐀ɗ฀ʠ렀ʮ⠀̇̢밀ͩ Θ쨀γ鈀ϙ切М鈀Ѫ吀ҟ鸀ד砀؏㐀ف⨀ڞ騀ۂ搀۳蘀ܦ䨀ݚ娀ޘ䰀߁耀ߗ฀ߦ騀߶堀ࠍꨀࠠ찀࠷ࡐ渀ࡡ搀ࡪ氀ࡹꘀ࢈怀࢛ࢫᰀ࣎蠀ࣩ퐀ँ됀ऎ글ॖ搀অ蠀ছ帀হ츀্숀৚㠀২৴踀ਁကਂ吀嘀堀尀开愀搀最樀氀瀀猀甀砀稀紀耀萀蜀褀謀退錀頀鬀鴀ꀀ꜀꬀꼀ࠀఀ฀ሀ᐀᠀ᴀ℀─✀⨀Ⰰ⸀㄀㐀㜀㨀㴀㸀䀀䌀䔀䜀䨀一倀刀吀帀洀漀焀猀甀砀稀␀耀*簀:㘀I뀀h쨀q᐀¯½글Êᨀâ㈀î숀ă�Ē⨀ħⰀĲ㐀Ő倀śŢ㨀ŴЀƂ�Ɛ　Ƨ切ƶ☀Ǉ㈀Ǜ舀Ǥ저ǻ栀Ȓ਀Ȧ밀ȺⰀɈ혀ɿࠀʣ쀀ʱ堀ʽ堀˭堀̀㠀̊䠀̡글̵舀́谀͎鐀ͨ倀͵혀΅怀Μηᘀω됀ϞϨꀀϽ똀ЍꀀА尀ДḀТй耀їᘀѱⰀ҃㐀ҙ혀ҡ蠀ճ먀և簀֙ꨀ֯䰀ֹ爀׈ꐀס׽�؇먀ؔم숀٫頀ڑ頀ڽ가ۉۤ舀ۯﰀ۸㈀܄渀ܐ耀ܙ؀ܴꐀ݁縀ݕ䨀ݬ䰀ݿ퐀ސ숀ޯ栀߇渀ߑȀߦᰀ߰찀߻฀ࠊ⨀ࠔꠀࠠ됀ࠩ였࠷᠀ࡂ一ࡇ娀ࡑ耀࡝࡮爀ࡾ؀ࢇ蘀࢔�ࢥ簀ࢱ찀ࢼ�࣏樀ࣞ切ࣧ鈀ࣳऍ찀ऱ簀ढ़耀४ॴ᐀ॼ氀ॼ퀀ॼ⨀ॽ蘀ॽ᐀ঃ글আﰀআ栀ই�ঈﰀঈ搀উউ☀ঊ鰀ঊঋ一ঋ踀ঋ븀ঋ蘀঑言঩䘀৉昀৔蘀ৠ蠀৩글ৱ　৽됀ਁကਂ唀圀夀娀嬀崀帀怀戀挀攀昀栀椀欀洀渀漀焀爀琀瘀眀礀笀簀縀缀脀舀茀蔀蘀蠀言谀贀踀輀鄀鈀鐀销阀需餀騀鰀鸀鼀ꄀꈀꌀꐀꔀꘀꠀ꤀ꨀ가관글뀀Ȁ̀ЀԀ؀܀ऀ਀଀ഀༀကᄀጀᔀᘀᜀᤀᨀᬀᰀḀἀ ∀⌀␀☀⠀⤀⬀ⴀ⼀　㈀㌀㔀㘀㠀㤀㬀㰀㼀䄀䈀䐀䘀䠀䤀䬀䰀䴀伀儀匀唀嘀圀堀夀娀嬀尀崀开怀愀戀挀搀攀昀最栀椀樀欀氀渀瀀爀琀瘀眀礀笀ఀጀᤀ ␀㰀㸀䔀ጀ锡ጄ锡ጀᐡ闿ྀ㣰؀ᣰȀȀĀĀĀȀ䀀Ḁჱ＀ÿ＀耀肀Ё0(ЀBЁ฀Sƿǋǿ̄	̿g褗ã头褘ã妴褙ã흜褚ã蠤褛ã࿬褜ã㏌褝ã二 褞ã伌 褟ã侌 褠ãツ 褡ãㅄ 褢ãや 褣ã㈄ 褤ã㊄ 褥ã㌄ 褦ã㎄ 褧ã㐄 褨ã㒄 褩ã㔄 褪ã㖄 褫ã㘔 褬ã㚤 褭ã㜴 褮ã㟄 褯ã㡔 褰ã㥜 褱ã㧬 褲ã㪤 褳ã㭔 褴ã㰄 褵ã㲔 褶ã㴤 褷ã㶴 褸ã㻔 褹ã㽤 褺ã䀔 褻ã䃄 褼ã䅴 褽ã䈄 褾ã䊔 褿ã䌤 襀ã䎴 襁ã䑄 襂ã䓔 襃ã䖄 襄ã䘬 襅ã䛔 襆ã䞄 襇ã䠔 襈ã䢤 襉ã䤴 襊ã䧬 襋ã䩼 襌ã䬌 襍ã㢼襎ã㤼襏ã㧜襐ã㪜襑ã㬬襒ã㯔襓ã㲄襔ã㴴襕ã㷤襖ã㹴襗ã㼤襘ã㿔襙ã䂄襚ã䄴襛ã䇄襜ã䉴襝ã䌄襞ã䎔襟ã䑄襠ã䓔襡ã䕤襢ã䗴襣ã䚤襤ã䜴襥ã䢴襦ã䥄襧ã䧔襨ã䩤襩ã䬌襪ã䮜襫ã䰬襬ã䲼襭ã䵌襮ã䷜襯ã乬襰ã仼襱ã侌襲ã倜襳ã催襴ã儼襵ã凤襶ã剴襷ã匤襸ã厴襹ã呄襺ã哔襻ã啤襼ã嗴襽ã
围✩㵭䔙䢐䢰䣖䫰堽墍繫襺败闟鸝ꆦꆴꉆꨡꪡ뉟뉮뎣뎸쁠처�ﲞﳾﴽﵽ︅﹄ﹲ（ᐲ䦅嘐杮筯诪貝钒騸骠髠얂镧꘾꙯여ఈ఼᧜㘥㙋㷢䒋䓷䗠䚳䜊忻甎硡磒緿耞苂豣豣赬赬輺辅颌颌颠颠髡鮿뫥튧튧편햎헙望ݦ〯あ㓞㟥䞎醮龒	

 !"#$%&'()*+,-./0123456789:;<=>?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[\]^_`abcdef✱㵱䔜䢓䢸䣜䫼塁墐繯襽质闢鸠ꆮꆺꉒꨤꪥ뉢뉱뎦뎻쁤첛�ﲣﴃ﵂ﶁ︊﹈ﹶ，ᐶ䦌嘓東筲语負钕騼骣髣얈镪Ꙇꙵ엶ఐూ᧠㘱㙏㷥䒏䓻䗤䚷䜎忿甒硥磕縃耡苅豧豧走走輾辉颔颔颦颦髤鯂뫨튫튫펼햒헝流ݩ〲ぅ㓡㟨䞒醱龒	

 !"#$%&'()*+,-./0123456789:;<=>?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[\]^_`abcdefCg耪牵㩮捳敨慭⵳業牣獯景⵴潣㩭景楦散猺慭瑲慴獧耏敭牴捩潣癮牥整r㢀 ⨀疀湲猺档浥獡洭捩潲潳瑦挭浯漺晦捩㩥浳牡瑴条ѳ撀瑡eಀခ᧦⼀ఀㆀ〠〰〠〰洠̳ㆀ愠耄‱㍭耄ⰱ愠耉〱〠〰洠гㆀ‰խㆀ〰洠耇〱〰洠ਲ਼㄀　　ꀀヿ　　 洀㌀؀ㆀ㄰‬ѡ㄀　ꀀ淿Ѐㆀ′ѡㆀ㔲Ѧㆀ‴ѡㆀ‵ѭㆀ‹ౡ㄀ꀀヿ　　ꀀヿ　　 洀㌀ఀ㄀ꀀヿ　　ꀀヿ　　ꀀ淿㌀Ѐ㄀ꀀ淿㌀̀㊀愠者〲‰ѭ㊀‱ѡ㊀‴ѡ㊀‹͡㎀愠耄〳愠耄㔳愠耄㘳愠考‴ѡ㒀‰͡㖀愠50 litrů耄〵洠耆〵‰㍭500ﾠm3耄㐵愠耈‶〰‰㍭考‶͡㚀洠6ﾠ000 m36ﾠ000ﾠm3考‷͡㢀洠耄㠸愠耄㤸愠考‹ॡ傀潲畤瑣䑉g.g.+g.g.g.(g."g.g.g.g.g.g.g.g.g.$g.!g.g.g.#g.g.g.g.g.g.)g.g.g.g.g.g.g.g. g.g.g.g.g.g.g.g.g.g.g.
g.*g.&g.	g.g.$g.!g.g.g.g.$g.!g.,g.g.g.-g.g.g.g.g.g.g.g.g.g.
g.g.) .g. .g.g.g. .'g.' .!g.!g.g.g. .g.g.g.g. .'g.' .!g.!g.%g.%g.g.g.g.g.g.g.g.☄☎䍧䍰ꉌꉏ䊗䊣匁匌槩槬㹅㹌㹏㹓枷柀泦泯筋迅迏齍齍齏齏齐齐齒齓齕齖齘齙龏龒ᛙᠩᠴ㺸㻍㼛㼮䫺䬁乳予侘侭茏茧ꉐꉜ똃똒뫣뫳샒샜쳄쳋➦➲ⲉⲒ㭀㭌剗副氯水蓢蓵軄軔빐빝쩯쪂��崙利ﺾ筊筋蓟蓫譕譝豣齋齍齍齏齏齐齐齒齓齕齖齘齙齱龌龒វវ៵៶៽៾᠀᠁᠈᠉᠔᠕ᠦᠧᠩᠩᠯᠰᠵᠵᠼᠽᡇᡉᡎᡑᾢᾣ郺郺酜酜룅룅욆욆픩픩헭헮헼헽ﱖﱖﱘﱙᠵᠵ♁♁⽱⽲㝏㝐㽚㽛矘矘籭籭缷缸翔翔翕翕쾈쾈쾉쾉䥰䥱䥲䥳䧐䧑䧟䧠䪟䪠䪴䪵䷰䷲偵偵偶偶勘勘務務勚勚摫摮楸楸澂澂澃澃澜澜澝澞焴焵犞犟獎獎秴秷笷笹笺笻笼笽筊筋筋簒簓羵羵耠耠耡耡胬胬胭胭舢舣艁艁芭芭茬茬莩莩菺菺葮葮蓚蓚蕰蚹蜐蝐螱螱蟡蟡蟦蟧袂袂袆袆袼襸觉觉謵謵讏讏详详谀貿趛趛趫踅踅蹙蹙躑躑軌迚遄遄邭邭鄔鄔酟酟醞鉧鉪鉫銢鋥鍍鍍鍜鍾鮍鮒鮒鱤鱤鲼鲼鲽鲽鴡鴡鷶鷶鹜齌齍齍齏齏齐齐齒齓齕齖齘齙龌龍龎龎龏龒វវ៵៶៽៾᠀᠁᠈᠉᠔᠕ᠦᠧᠩᠩᠯᠰᠵᠵᠼᠽᡇᡉᡎᡑᾢᾣ郺郺酜酜룅룅욅욇픩픩헭헮헼헽ﱖﱖﱘﱙᠵᠵ♁♁⽱⽲㝏㝐㽚㽛矘矘籭籭缷缸翔翔翕翕쾈쾈쾉쾉䥰䥱䥲䥳䧐䧑䧟䧠䪟䪠䪴䪵䷰䷲偵偵偶偶勘勘務務勚勚摫摮楸楸澂澂澃澃澜澜澝澞焴焵犞犟獎獎秴秷笷笹笺笻笼笽筊筋羵羵耠耠耡耡胬胬胭胭镯镯間間閔閔閕閕阚阚阛雍馅馆齋齍齍齏齏齐齐齒齓齕齖齘齙龎龎龏龒磎ҳ떎䵘#✰؉滸Გ"ᯐᤷ린䷐࿿篜᥄㤈⠰࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿⪑⋂䀐䟖࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿樯ⲯ嚆계࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿紋㖏ᖠ%¶䆞נ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ⓧ夎渠⌤࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿扉宮⨼᨜࿿᨟檯氰+)࿿࿿࿿࿿࿿࿿گ碚讪株࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿᠀萏Ʃ萑﹗옕꤁؁葞Ʃ葠﹗.᠀萏Ʃ萑﹗옕꤁؁葞Ʃ葠﹗.Ʃᠦ萏q萑ﾏ옕焁؀葞q葠ﾏ࠵㘀⡯䜀჊䩃䡳Ѕ䡴Ѕ䡟Ё梇䢈.᠃萏̉萑﹜옕ँ؃葞̉葠﹜⡯Ȁ⤀ĀЀĀⴀༀ冄ᄆᗽ׆Āّ帆冄怆㗽Ĉ⩂䌀ᡊ伀J儀J帀J愀ᡊ漀(桰＀梇䢈)Ȃ᠊萏࡭萑ｌ옕洁؈葞࡭葠ｌ梇䢈.᠃萏ଽ萑ﺘ옕㴁؋葞ଽ葠ﺘ⡯̀⠀̀⤀ĀЀƀ਀ༀ඄ᄎ预ᗾ׆Āญ帆඄怎预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀȀƂ਀ༀ�ᄐ䲄ᗿ׆Āო帆�怐䲄蟿h蠀HȀԀ⸀Āƀ਀ༀ궄ᄓ预ᗾ׆ĀᎭ帆궄怓预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀЀƀ਀ༀ綄ᄖ预ᗾ׆Āᙽ帆綄怖预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀȀƂ਀ༀ䶄ᄙ䲄ᗿ׆Ā᥍帆䶄怙䲄蟿h蠀HȀࠀ⸀ĀЀĀ̀ༀ薄ᄅ岄ᗾ׆Āօ帆薄怅岄濾()᠐萏Ũ萑ﺘ옕栁؁葞Ũ葠ﺘ䩏䩐䩑䩞)Ȃ᠊萏૩萑ｌ옕؊葞૩葠ｌ梇䢈.᠃萏ඹ萑ﺘ옕뤁؍葞ඹ葠ﺘ⡯̀⠀̀⤀ĀЀƀ਀ༀ覄ᄐ预ᗾ׆Āႉ帆覄怐预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀȀƂ਀ༀ妄ᄓ䲄ᗿ׆Āፙ帆妄怓䲄蟿h蠀HȀԀ⸀Āƀ਀ༀ⦄ᄖ预ᗾ׆Āᘩ帆⦄怖预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀЀƀ਀ༀ濾ᄘ预ᗾ׆Ā᣹帆濾怘预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀȀƂ਀ༀ즄ᄛ䲄ᗿ׆Āᯉ帆즄怛䲄蟿h蠀HȀࠀ⸀ĀЀĐ栀਀ༀⶄᄄ预ᗾ׆ĀЭ帆ⶄ怄预蟾h蠀HȀ⤀ԀȀ̀ༀꂄᄃ预ᗾ׆ĀΠ帆ꂄ怃预濾(()ሂŨ᠊萏্萑ｌ옕촁؉葞্葠ｌ梇䢈.退Ũ᠊萏ಝ萑ﺘ옕鴁،葞ಝ葠ﺘ梇䢈.逄Ũ᠊萏཭萑ﺘ옕洁؏葞཭葠ﺘ梇䢈.鈂Ũ᠊萏ሽ萑ｌ옕㴁ؒ葞ሽ葠ｌ梇䢈.退Ũ᠊萏ᔍ萑ﺘ옕ഁؕ葞ᔍ葠ﺘ梇䢈.逄Ũ᠊萏៝萑ﺘ옕�ؗ葞៝葠ﺘ梇䢈.鈂Ũ᠊萏᪭萑ｌ옕괁ؚ葞᪭葠ｌ梇䢈.᠀萏͓萑ﲭ옕匁؃葞͓葠ﲭ.ငŨည萏ؘ萑ﺘ葞ؘ葠ﺘ梇䢈)逄Ũည萏ࣨ萑ﺘ葞ࣨ葠ﺘ梇䢈.鈂Ũည萏ஸ萑ｌ葞ஸ葠ｌ梇䢈.退Ũည萏ຈ萑ﺘ葞ຈ葠ﺘ梇䢈.逄Ũည萏ᅘ萑ﺘ葞ᅘ葠ﺘ梇䢈.鈂Ũည萏ᐨ萑ｌ葞ᐨ葠ｌ梇䢈.退Ũည萏ᛸ萑ﺘ葞ᛸ葠ﺘ梇䢈.逄Ũည萏ᧈ萑ﺘ葞ᧈ葠ﺘ梇䢈.鈂Ũည萏Ი萑ｌ葞Ი葠ｌ梇䢈.ငŨ᠐萏ɘ萑ﺘ옕堁؂葞ɘ葠ﺘ䩏䩐䩑䩞)ငŨ᠕萏Ũ萑ﺘ옕栁؁葞Ũ葠ﺘ䩏
䩑
⡯蜀h蠀HȀĀ⤀ȀȀ̀ༀ梄ᄁ预ᗾ׆ĀŨ帆梄态预濾(()ကŨ᠊萏ૈ萑ﺘ옕적؊葞ૈ葠ﺘ梇䢈.逄Ũ᠊萏඘萑ﺘ옕頁؍葞඘葠ﺘ梇䢈.鈂Ũ᠊萏ၨ萑ｌ옕栁ؐ葞ၨ葠ｌ梇䢈.退Ũ᠊萏ጸ萑ﺘ옕㠁ؓ葞ጸ葠ﺘ梇䢈.逄Ũ᠊萏ᘈ萑ﺘ옕ࠁؖ葞ᘈ葠ﺘ梇䢈.鈂Ũ᠊萏ᣘ萑ｌ옕�ؘ葞ᣘ葠ｌ梇䢈.᠃ᤀ萏Ũ萑ﺘ옕栁؁葞Ũ葠ﺘ⡯Ȁ⤀ĀȄᰀༀ㞄ᄀꦄᔁ׆Āͅ帆㞄怀ꦄ㔁࠷䈀*⡯瀀h蟿h蠀H̀⠀⤀ĀЀĀကĘༀꦄᄁ垄ᗾ׆ĀƩ帆ꦄ态垄㟾⡯蜀h蠀HȀĀ⤀ĀĄഀȘༀងᄆ垄ᗾ׆Āؗ帆ង怆垄濾(梇䢈.᠍萏́萑ﺘ옕唁۾葞́葠ﺘ⡯蜀h蠀HȀ̀⸀ĀЀĀഀИༀꦄᄄ预ᗾ׆Ā﹕帆ꦄ怄预濾(梇䢈.᠍萏՝萑ｌ옕唁۾葞՝葠ｌ⡯蜀h蠀HȀԀ⸀ĀĀഀؘༀ얄ᄆ预ᗾ׆Ā﹕帆얄怆预濾(梇䢈.᠍萏ʃ萑ﺘ옕茁؂葞ʃ葠ﺘ⡯蜀h蠀HȀ܀⤀ĀȀĀഀ࠘ༀᄈ䲄ᗿ׆Ā﹕帆怈䲄濿(梇䢈.᠃萏͞萑ﴰ옕币؃葞͞葠ﴰ⡯Ȁ⸀ĀЀƀ਀ༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预蟾h蠀HȀĀ⸀ĀȀƂ਀ༀ炄ᄈ䲄ᗿ׆Āࡰ帆炄怈䲄蟿h蠀HȀȀ⸀Āƀ਀ༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀЀƀ਀ༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀȀƂ਀ༀᄐ䲄ᗿ׆Āრ帆怐䲄蟿h蠀HȀԀ⸀Āƀ਀ༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀЀƀ਀ༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀȀƂ਀ༀ傄ᄙ䲄ᗿ׆Āᥐ帆傄怙䲄蟿h蠀HȀࠀ⸀销଀载5　ध츀델퀀㜛ἀ꼚jἀ꼚jἀ꼚jἀ꼚jကમःἀ꼚j怀મःἀ꼚j뀀મःἀ꼚jયःἀ꼚j倀યःἀ꼚jꀀયःἀ꼚jરःἀ꼚j倀રःἀ꼚jꀀરःἀ꼚jરःἀ꼚j䀀઱ःἀ꼚j退઱ःἀ꼚j઱ःἀ꼚j　લःἀ꼚j耀લःἀ꼚j퀀લःἀ꼚j ળःἀ꼚j퀀બःἀ꼚j　બःἀ꼚jફःἀ꼚jꀀપःἀ꼚j倀પःἀ꼚jપःἀ꼚j怀઩ःἀ꼚jက઩ःἀ꼚j쀀નःἀ꼚j瀀નःἀ꼚j નःἀ꼚j퀀ધःἀ꼚j耀ધःἀ꼚j　ધःἀ꼚jદःἀ꼚j退દःἀ꼚jἀ꼚j䀀દःἀ꼚jꀀથःἀ꼚j瀀᷽ःἀ꼚j쀀ᦳःἀ꼚j倀᷺ःἀ꼚j ᦳःἀ꼚j퀀ᦼःἀ꼚j퀀ઢःἀ꼚j䀀ᧆःἀ꼚jꀀ᷏ःἀ꼚j瀀ᦸः䤀깢[ἀ꼚j倀ᦵःἀ꼚j퀀ᦷःἀ꼚j耀ઢःἀ꼚j瀀蓓ऄ鄀숪"�䑻똀鸀A⼀꽪,ฤYἀ꼚j　�̄ἀ꼚j᠀ࢣăἀ꼚j倀ࡕȃἀ꼚j怀ࡕȃἀ꼚jက⑞ःἀ꼚jॐःἀ꼚j倀ॐःἀ꼚jॐःἀ꼚jꀀॐःἀ꼚j退࢑ःἀ꼚j࢑ःἀ꼚j　࢒ःἀ꼚jἀ꼚j耀࢒ःἀ꼚j퀀࢒ःἀ꼚j ࢓ःἀ꼚j瀀࢓ःἀ꼚j쀀࢓ःἀ꼚jက࢔ःἀ꼚j怀࢔ःἀ꼚j뀀࢔ःἀ꼚j࢕ःἀ꼚j倀࢕ःἀ꼚jꀀ࢕ःἀ꼚j䀀࢖ःἀ꼚j退࢖ःἀ꼚j࢖ःἀ꼚j　ࢗःἀ꼚j耀ࢗःἀ꼚j퀀ࢗःἀ꼚j ࢘ःἀ꼚j뀀࢙ःἀ꼚j࢚ःἀ꼚j倀࢚ःἀ꼚jꀀ࢚ःἀ꼚j࢚ःἀ꼚j䀀࢛ःἀ꼚j退࢛ःἀ꼚j࢛ःἀ꼚j　࢜ःἀ꼚j耀࢜ःἀ꼚j퀀࢜ःἀ꼚j ࢝ःἀ꼚j瀀࢝ःἀ꼚j쀀࢝ःἀ꼚jꀀ࢟ःἀ꼚j䀀॑ःἀ꼚j退॑ःἀ꼚j॑ःἀ꼚j退ડःἀ꼚jડःἀ꼚j　ઢःἀ꼚j ણःἀ꼚j瀀ણःἀ꼚j쀀ણःἀ꼚jကતःἀ꼚j瀀ળःἀ꼚j쀀ળःἀ꼚jက઴ःἀ꼚j怀઴ःἀ꼚j뀀઴ःἀ꼚jવःἀ꼚j倀વःἀ꼚jꀀવःἀ꼚jવःἀ꼚j䀀શःἀ꼚j退શःἀ꼚jશःἀ꼚j　ષःἀ꼚j耀ષःἀ꼚j퀀ષःἀ꼚j સःἀ꼚j瀀સःἀ꼚j쀀સःἀ꼚jကહःἀ꼚j怀હःἀ꼚j뀀હःἀ꼚j઺ःἀ꼚j倀઺ःἀ꼚jꀀ઺ः꼀騆xἀ꼚j઺ःἀ꼚j䀀઻ःἀ꼚jἀ꼚jἀ꼚jἀ꼚j＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿက刁ĀᄀĀ刀攀Āጀ漀Ā吀愀Ā唀Āᘀ׆Āᜀ碤Ā堀ئ＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀˿退㨂ሀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿက⡊ĂᄀĀሀȀĀጀЀĀ᐀؀Āᔀ倀Ăᘀ䢄Ēᜀ׆Ā堀䢄２ǿ退㨂Āᄀ䨤Ā刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ倀쐘ĂᄀĀሀĀጀĀ᐀Ā唀ĀᘀĀᜀĀ᠀ǿ退㨂Āᄀ䨤Ā刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂Āᄀ䨤Ā刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂Āᄀ䨤Ā刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿကĀᄀĀሀĀጀĀ᐀ĀᔀĀᘀĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿက䲄ǿᄀრ܆刀䲄ۿက뉀＄ǿ倀Ѐᄀ訪＇ǿ倀Ȁᄀ訪＇ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿက刁ĀᄀĀ刀攀Āጀ漀Ā吀愀Ā唀Āᘀ׆Āᜀ碤Ā堀ئ＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿက刁ĀᄀĀ刀攀Āጀ漀Ā吀愀Ā唀Āᘀ׆Āᜀ碤Ā堀ئ＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ӿက̀ᄀĀሀĄ팀ǿ퐀ǿᔀĀᘀĀᜀĀ堀ئ＀ϿကĀᄀĀሀĄ팀ǿ퐀ǿᔀĀᘀĀᜀĀ᠀＀׿ကĀᄀĀሀĄ팀ǿ퐀ǿᔀĀᘀĀᜀĀ頀購Ｒ૿ကĀᄀĀሀĄ팀ǿ퐀ǿᔀĀᘀĀᜀĀ᠀＀ϿကĀᄀĀሀĄ팀ǿ퐀ǿᔀĀᘀĀᜀĀ᠀＀׿ကĀᄀĀሀĄ팀ǿ퐀ǿᔀĀᘀĀᜀĀ᠀＀׿ကĀᄀĀሀĄ팀ǿ퐀ǿᔀĀᘀĀᜀĀ᠀＀ӿကĀᄀĀሀĄ팀ǿ퐀ǿᔀĀᘀĀᜀĀ᠀＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀˿退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⤀ĀᜀĀ᠀＀ϿကĀᄀĀሀĄ팀ǿ퐀ǿᔀĀᘀĀᜀĀ᠀鰌％˿က଀ᄀĀሀĄ팀ǿ퐀ǿᔀĀᘀĀᜀĀ᠀＀˿က᠀ᄀĀሀĄ팀ǿ퐀ǿᔀĀᘀĀᜀĀ᠀＀৿ကĀᄀĀሀĄ팀ǿ퐀ǿᔀĀᘀĀᜀĀ堀瓳Ｒ೿ကĀᄀĀሀĄ팀ǿ퐀ǿᔀĀᘀĀᜀĀ᠀＀ჿကĀᄀĀሀĄ팀ǿ퐀ǿᔀĀᘀĀᜀĀ᠀噁）ǿ퀀䤠ą턀킓Ą툀ྥą匀뉌Ĳ鐀ꚓĲ唀ꚔĲ嘀髍ăᜀ뉌Ĳ頀ꚓＲǿက预Ǿᄀ﹕Ć刀ᲄĀ匀(Ƈ᐀䢈ĀᔀĀᘀ预ǾᜀʃĆ堀䲄＀ǿ退㨂ĀᄀĀ刀攀Āጀ戀Ā吀Ā唀ࠦĀᘀ⠀ĀᜀĀ᠀＀᳿＀᳿ሀⰀ琦᥷ԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሀ똀츽屝ᯞԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሄ㢠᧖ԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሄ倀籍᧟ԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሀ＀ዿᦺԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሄ＀ÿሀ＀ዿ혀栀怎ᬽԀ᧝ԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሄ退긬샹ఢᯤԀ쐄骺᧸ԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሄᜀԀ누䚽ᮯԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሄ＀ዿᜀԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሄ騀蹮ဣ롡쐏䠘྆ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሄ㰀ᰪᤚԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሀ＀ӿ᪁ＵЀࠀ︀縀1⼀IഀR숀X眀k㔀}欀Ĝŋ栀ż츀ȥ戀ɂꔀɺ蜀ɽ밀̖堀̫였М�в뤀ц褀ы㸀ђ倀ԇ㌀ԫ՚մ଀؄أ䤀أ⤀ش쨀٠뜀܊뤀ܱ✀ܽἀࠆࠥ娀࠱琀ࡊ밀ࡓ됀࡞㤀ࡼ㸀यऽ츀॥愀ਥ嘀੆ꨀ੗੦㘀ଛ�ଭ瀀଺䠀ଽ䜀୥琀୧ఝᔀౙ쀀ണ尀ഹ똀൏쬀൨ꐀื唀༎༏ꔀཝ턀ཥ촀ဓ㄀န됀အꐀး�၀夀၏餀ᄁ耀ᄢᄀሥ⌀ሿሿ㴀ቑ唀ቑ฀ቕ䜀ቧ䔀ፆ☀᐀ᐙ☀ᐥ刀ᑓ阀ᑤ묀ᑲ餀ᑿ需ᘃ준ᘃ뤀ᘈ舀ᘢ蜀ᙉᙝ＀᜝ᝋḀ᠋頀ᡂ꼀ᡞ鼀ᡢꨀᤑ뀀᤯─ᥔ᥹�ᬁ昀ᬆ퐀ᬺ洀᭄豈᭕᭙븀᭮倀᭳鬀᭾ᰘ퀀ᰚ鴀ᰟ묀ᰦ踀ᰴ섀ᱭ謀ᴅ᠀ᴓ缀ṁ저ṅṖ唀Ἐꄀ‟猀‣娀⁲阀⁷渀ℝ뤀ⅷⅺ挀∂挀∙⸀⌈⌨退〉 ⌬숀⌰欀⍙�⍢਀␪踀④䀀⑮⑷需┰贀╇╟�╵鈀♀글♇䐀♍笀♞턀❛錀⠢܀⠵⡠⠀⤃봀⤠윀⤳䴀⤽⥾⤀⨸谀⩩鐀⬓뤀⬳⭈툀ⰀⰑ츀ⰰ퀀ⰰ頀Ⱳᴀⱸ됀ⴀ䌀ⴄ᠀⹁봀⹛漀⹸씀⼋㨀⼌␀⼚ꔀ⽳焀え眀ㄕ礀ㄯԀ㈸戀㌜가㌦琀㌪吀㌰　㍀䈀㍒砀㐏圀㐡儀㑘㔆鴀㔫鴀㕕㕛＀㕢쨀㙎㜢ἀ㝈뤀㠑鼀㡄搀㡧攀㡨椀㡯㥡᐀㥷꬀㨛䐀㨿阀㩂̀㩒萀㩶堀㩾鼀㭚㰃切㰔뀀㱅萀㱦縀㵈℀㵋㸌케㸕ഀ㸡꼀㸢㜀㸨ጀ㹘＀㹚뼀㹢刀㹧퀀㹻︀㼫ࠀ㼯ᄀ䁡鄀䁡가䄃夀䄴䅌　䅝㴀䅺ﴀ䈔尀䈞먀䈞蔀䉅뤀䉺ᬀ䌚漀䌧Ā䌱最䌹樀䍌帀䍢쀀䐶뼀䑖紀䑨㬀䑹一䔌ꌀ䔏甀䔘팀䕅栀䕠ﰀ䘇眀䘢ꠀ䘬였䙖䜍츀䜎嬀䜣퐀䜪匀䜬㸀䜭謀䜱Ԁ䜲ﰀ䠙焀䠧뀀䠹혀䡀ࠀ䡗턀䡾�䤹蘀䤺⠀䥜ꐀ䥢꜀䨌�䨎缀䨢蔀䨬漀䨴퀀䨵騀䩗밀䬇缀䬋윀䬜ᜀ䭢뼀䰌ﰀ䰗㼀䱝봀䱢쀀䱺䴌ꈀ䵩ꐀ乐�伊佮଀偨␀儃儆簀優ༀ克케兙ꐀ兞퀀兼尀刉缀刊ᔀ剥쐀匢관升踀卒܀卾踀后吵嘀呅쌀呈뜀呧츀呼唈昀唌ᬀ唓ꌀ唯ጀ啭ᔀ嘞଀噚䰀圈蘀坨Ԁ坭退塀⨀塗�备开夎奿笀娝㔀娨輀婰㬀嬀頀孧�尹Ⰰ山踀崮툀嵉ᴀ嵊　嵓嵖嵟�嵦脀嵳ᔀ幀脀幂尀幢䘀幨幨㔀弎�张退弮弴彌㤀役蜀恧贀愊愫　慏ఀ慝䀀慿฀戦愀戴销戸⤀扔☀托쀀扚ꐀ扼甀挕ꀀ挦묀捕똀捝儀搋尀搣琀故刀救픀敦鴀敷㨀敺鈀昭晘䰀晷蔀晽봀朏␀杙錀栣ꄀ桃㘀桗ꀀ椞ༀ椪Ā楃楝楩ﴀ楩뜀樀謀樁⬀樔琀樢樴Ѐ橓ጀ橘夀橱ఀ橸欈�欚䔀欩ᘀ歆준歹ᄀ氀딀氶䄀汏ᨀ浀簀测鄀浔瘀渦䬀渮戀游븀湞저湠萀潃됀潢ഀ潱✀潳⬀瀗쀀瀳笀灒ᰀ灪딀灿刀然꼀煆䤀爀㨀爢鼀爺 牴Ⰰ牷؀猇촀猈퐀猙ꘀ猯萀猴樀猺攀獭豈獸㴀琕頀瑒ሀ瑝愀瑥쨀甏꬀男畳�瘙笀瘧가瘸瀀睖Ā睲䔀砊搀砐⬀砟琀砯�砿餀硝开礡ఀ稒䤀稙ꠀ稙─稸鈀穡�穻윀笣缀笼�筦ꄀ筻윀簍촀簞Ѐ簪阀簽退納ᜀ紓쌀紷퀀絬䈀縔鼀縣䨀繀尀繴ᜀ缒缽洀罈罊뤀罦☀罵묀耇儀耑爀耫耫글耱脊䴀脲舀腗腙最腮윀腵䤀腺ༀ舛였艠픀茎㤀茭렀荰ᰀ荵萃�萧萮谀萯頀葧夀葴숀葶ఀ蔎䨀蕑舀蕥昀蕬欀虩匀蜁쌀蜘蝏က蝴਀蠠㤀蠶蠽∀衁衊눀补퀀补̀衪Ѐ褨儀襁㜀襈ሀ襍豈訊︀訧开訬ﴀ詁Ā詋㐀謞焀譐譾ﬀ调혀谨吀谬褀谬묀谰鴀豍漀豬鐀豬爀豸豼휀贅贕Ⰰ贻㠀赚踉Ȁ踐ༀ蹉㔀蹙㌀蹝倀蹵轠逅䠀逗㄀遠舀鄂蔀酩Ѐ酴ࠀ酵輀鈀㈀鈋숀錉ᬀ錵ꨀ錶䤀鍸ꐀ鐊儀鐽琀鑋猀鑹缀锪꤀锽簀镣ᴀ镳฀阽글陋樀陜뼀陦　陿餀霍ᤀ霒⤀霦礀靉儀靋静甀頊⼀顁漀餙紀騙ꐀ騰ꘀ騻뜀驡氀鬛吀鰖ఀ鰴最鱯鱹뤀鴌豈鴯ꄀ鵝ꨀ鵣฀鸉言鸊頀鹆관鹌鹐稀鼅鼲齌齗ꨀ齣缀ꁂ넀ꁜꁽꘀꉔ縀ꉺ─ꉽ鐀ꌇ圀ꌴⰀꍁ耀ꐏ저ꐠ꜀ꐨ夀ꑇ䔀ꑐⴀꔖ戀ꔢ㈀ꔪ܀ꔺ⤀ꕙ㼀ꕷ଀꘣섀꘸騀ꙶ輀ꙿ圀꜁ᄀꠣﴀꠦ笀ꡨ꼀ꡭ츀ꤦ㼀ꤽ刀ꤽᰀꨗꔀꨗ਀꩗䤀ꩻ嘀꬈딀ꬠ輀ꭟꨀ갛ࠀ걟笀걟茀굾鴀긏씀기�긱謀깅耀꼒뀀꼒䀀꽜＀꽠먀꽱椀꽹쌀뀔销뀢鈀뀣᐀끀봀끌대끩⨀넊茀넍⠀넚먀넢똀녃픀녘ऀ녳뀀녴✀눈崀눎礀뉫怀뉾㐀덶됺둇둖␀둣ᰀ둴Ԁ딴ꈀ땅ऀ땍�똖阀똚儀똸뙅뙈㄀뙌�뙠Ԁ뙡ᄀ뙣䴀뙦䨀뙺帀뜌ᄀ띩଀띶쀀렕뀀렫昀롨뤁⤀뤧�뤮픀륆륕踀륮甀먛㬀먪开먯눀먼찀멖匀멬ꨀ묆愀묏䈀묫뀀묯㤀뭰뭱밍䤀밟 뱢턀봔봿ⴀ뵍頀뵬̀뵾혀븈븏蔀븘夀븡∀빀∀뼛氀뼻鬀뽰넀쁢대쁬㜀섿䰀셁케셉케셾脀숑怀숤쬀숤㤀쉂☀쉆툀쉟蜀쉮글쉯̀쌡ऀ쌢唀쌷됀쌼ꠀ썘̀썡䤀썤䘀썯㜀쐇圀쐒蠀쐕㜀쑄ﬀ쑗鴀쑧묀쑨椀앵洀앶䴀옃옣䜀왌㨀윳漀윶Ⰰ읯切젎졏礀졒̀줏愀줪氀쥒대쥱눀쥴਀쥺ᄀ쨦ᄀ쨮嬀쨷준쩙뼀쩼言쬍匀쬜销쬤섀쭫윀찱똀찵ꨀ촚였촷␀쵌팀쵤쵨耀켬唀켱焀콓코儀콥䬀콴销콷鼀퀝笀큖ⴀ턄舀턋謀턤怀턭樀턽᠀텊�텔鸀텭ﴀ툰䬀툳㼀툵⼀툽퉁縀퉤☀파؀퍼尀퍽㴀퐍✀푁㐀푇ⴀ푟开프Ā픆픆฀픡刀픩꬀필退핅핆�핖윀혨縀혵ᜀ홫　홴渀휅焀흷�밀�ﬀ�戀�蜀�☀��뜀�娀�㸀��㜀��฀�砀�℀� �匀�鸀�甀���ऀ�欀�퐀�؀�꼀�笀�紀�　�⌀�鬀�⨀�夀�찀�휀㸀ﴀ픀堀鬀萀�鄀ᘀ䬀焀漀倀⤀怀܀尀─Ā栀ᴀ阀츀℀꤀錀焀ༀ瀀　준ᰀ꬀栀甀鰀섀䌀　렀㠀─Ѐ꼀촀؀贀㈀㄀ጀ渀준ᰀᰀ眀ऀ؀⸀谀�븀頀ऀ砀⼀豈蠀글뀀蘀�꬀؀ጀ쌀ꘀ刀茀퐀祿ᤀ論�復븀沈層一謹蘀况�况ᜀ嗢ሀ奄਀﬘輀וּ�ﭙ欀ﭣﰅ缀ﰐ怀ﰬ턀ﱋ最ﱚ대ﴚﴺ⨀︐洀︔︦䠀﹛꼀﹣ꀀ﹦萀Ｚᨀｍ踀ｦ倀ｭ蔀ｯ䬀ѻ䴀ѻĀ＀ϿЀက一攀稀漀戀爀愀稀椀琀䐀椀愀氀漀最㰀ꃌࠀ倀漀稀渀愀洀欀愀ꀀꃌഀ嘀攀爀稀攀开猀愀戀氀漀渀礀 ࢣă　Ā㄀̀㈀⸀㄀＀ŀƀ䤀䤀⅐ăĀ䤀䤀Ą̏ĀȀЀ؀܀ကᄀᘀ᠀⬀⸀㈀㔀㨀䐀䬀䰀一嬀攀氀渀漀礀缀錀鐀鬀꤀꬀관됀딀먀븀윀혀�ఀ ─⠀Ⰰ⼀㰀儀刀尀愀琀甀稀言谀輀销需글렀먀܀ᄀሀ侉龑XࠀX਀XఀXကX᐀XᘀX⠀X⨀X㐀X㠀X帀X搀X氀X爀X簀X退X鸀XꀀXꐀX븀X툀XXXX切X؀X⸀X　X㸀X娀X帀X戀X瀀X爀X簀X萀X阀X됀X븀X퀀X X䠀X刀X堀X怀X昀X耀XꨀX가X쀀X쨀XXXﰀXᰀX X☀X㈀X㘀X搀X砀X簀XXᘀX⨀XⰀX戀UnknownṇƐîȂ̆ЅȅЃ⪇ 耀ǿTimes New RomanḵƐԅȁ܁Ȇ܅က耀Symbol⸳ƐîଂІȂȂЂ⪇ 耀ǿArialၣƐ฀TimesNewRomanTimes New RomanḳƐîȂ̆ЅȅЃ⪇ 耀ǿTimes቗ƐࠀȂ̆ԄȅЃTms RmnTimes New Roman⸵îଂІԃЄЂ⪇愀耀ǿTahoma㴿Ɛî܂ःȂȅЄ⪇ 耀ǿCourier NewၱƐᔀTimes New Roman BoldTimes New Roman⸷Ɛî༂ȅȂ̄Ђ˯ꀀ⁻䀀Calibri၍Ɛ̀a)Times New RomanṁƐîЂ̅Ѕ̆Ђ˯ꀀ⃫䈀Cambria Math"䬱ᢈ˅Ʃ厴䛨嬚曨⛣
¬Ꙇ픅pɊဃࠬꙆ픅pɊ̡ࠬ֊֊x´肀㐒d礁礁梡儾㈌熃�﷿ࠀ塈࿿ࠁ㼁Ӣ翿翿翿翿翿翿翿淁Ѐ2Сᰐxx֠fC:\Documents and Settings\kralm\Dokumenty\VELKÁ NOVELA VODNÍHO ZÁKONA\Vodní zákon ASPI k 4.11.2007.dotSystém ASPI - stav k 4KRALM10002238<	
ą藠俹ၨ醫✫�0Ǡ ÀÌÜèĨŐ	ŤŰ
ƐƜƨ
ƴǀǈǐǘӢ祓瑳淩䄠偓⁉‭瑳癡欠㐠剋䱁M8潄畫敭瑮瀠盹摯稠污鹯湥⃽慮騠扡潬䰠彎潫⁮敶穲⁥⸲1 潖湤⃭潫⁮十䥐欠㐠ㄮ⸱〲㜰〱〰㈲㠳〱楍牣獯景⁴晏楦散圠牯d@ࠀܳ@฀䩕콍Ǌ@�튗㢊ǋ@가鞣㤿ǋpꙆ픅ą픂헍⺜ရ鞓Ⱛ껹0ĸ ¬´¼ÄÌÔÜäì
ôėӢ㼳ࠬɊ礁သ祓瑳淩䄠偓⁉‭瑳癡欠㐠ఀȀḀ؀一竡癥̀Ā	

 !"#$%&'()*+,-./0123456789:;<=>?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[\]^_`abcdefghijklmnopqrstuvwxyz{|}~ ¡¢£¤¥¦§¨©ª«¬®¯°±²³´µ¶·¸¹º»¼½¾¿ÀÁÂÃÄÅÆÇÈÉÊËÌÍÎÏÐÑÒÓÔÕÖ×ØÙÚÛÜÝÞßàáâãäåæçèéêëìíîïðñòóôõö÷øùúûüýþÿĀāĂăĄąĆćĈĉĊċČčĎďĐđĒēĔĕĖėĘęĚěĜĝĞğĠġĢģĤĥĦħĨĩĪīĬĭĮįİıĲĳĴĵĶķĸĹĺĻļĽľĿŀŁłŃńŅņŇňŉŊŋŌōŎŏŐőŒœŔŕŖŗŘřŚśŜŝŞşŠšŢţŤťŦŧŨũŪūŬŭŮůŰűŲųŴŵŶŷŸŹźŻżŽžſƀƁƂƃƄƅƆƇƈƉƊƋƌƍƎƏƐƑƒƓƔƕƖƗƘƙƚƛƜƝƞƟƠơƢƣƤƥƦƧƨƩƪƫƬƭƮƯưƱƲƳƴƵƶƷƸƹƺƻƼƽƾƿǀǁǂǃǄǅǆǇǈǉǊǋǌǍǎǏǐǑǒǓǔǕǖǗǘǙǚǛǜǝǞǟǠǡǢǣǤǥǦǧǨǩǪǫǬǭǮǯǰǱǲǳǴǵǶǷǸǹǺǻǼǽǾǿȀȁȂȃȄȅȆȇȈȉȊȋȌȍȎȏȐȑȒȓȔȕȖȗȘșȚțȜȝȞȟȠȡȢȣȤȥȦȧȨȩȪȫȬȭȮȯȰȱȲȳȴȵȶȷȸȹȺȻȼȽȾȿɀɁɂɃɄɅɆɇɈɉɊɋɌɍɎɏɐɑɒɓɔɕɖɗɘəɚɛɜɝɞɟɠɡɢɣɤɥɦɧɨɩɪɫɬɭɮɯɰɱɲɳɴɵɶɷɸɹɺɻɼɽɾɿʀʁʂʃʄʅʆʇʈʉʊʋʌʍʎʏʐʑʒʓʔʕʖʗʘʙʚʛʜʝʞʟʠʡʢʣʤʥʦʧʨʩʪʫʬʭʮʯʰʱʲʳʴʵʶʷʸʹʺʻʼʽʾʿˀˁ˂˃˄˅ˆˇˈˉˊˋˌˍˎˏːˑ˒˓˔˕˖˗˘˙˚˛˜˝˞˟ˠˡˢˣˤ˥˦˧˨˩˪˫ˬ˭ˮ˯˰˱˲˳˴˵˶˷˸˹˺˻˼˽˾˿̴̵̶̷̸̡̢̧̨̛̖̗̘̙̜̝̞̟̠̣̤̥̦̩̪̫̬̭̮̯̰̱̲̳̹̺̻̼͇͈͉͍͎̀́̂̃̄̅̆̇̈̉̊̋̌̍̎̏̐̑̒̓̔̽̾̿̀́͂̓̈́͆͊͋͌̕̚ͅ͏͓͔͕͖͙͚͐͑͒͗͛ͣͤͥͦͧͨͩͪͫͬͭͮͯ͘͜͟͢͝͞͠͡ͰͱͲͳʹ͵Ͷͷ͸͹ͺͻͼͽ;Ϳ΀΁΂΃΄΅Ά·ΈΉΊ΋Ό΍ΎΏΐΑΒΓΔΕΖΗΘΙΚΛΜΝΞΟΠΡ΢ΣΤΥΦΧΨΩΪΫάέήίΰαβγδεζηθικλμνξοπρςστυφχψωϊϋόύώϏϐϑϒϓϔϕϖϗϘϙϚϛϜϝϞϟϠϡϢϣϤϥϦϧϨϩϪϫϬϭϮϯϰϱϲϳϴϵ϶ϷϸϹϺϻϼϽϾϿЀЁЂЃЄЅІЇЈЉЊЋЌЍЎЏАБВГДЕЖЗИЙКЛМНОПРСТУФХЦЧШЩЪЫЬЭЮЯабвгдежзийклмнопрстуфхцчшщъыьэюяѐёђѓєѕіїјљњћќѝўџѠѡѢѣѤѥѦѧѨѩѪѫѬѭѮѯѰѱѲѳѴѵѶѷѸѹѺѻѼѽѾѿҀҁ҂҃҄҅҆҇҈҉ҊҋҌҍҎҏҐґҒғҔҕҖҗҘҙҚқҜҝҞҟҠҡҢңҤҥҦҧҨҩҪҫҬҭҮүҰұҲҳҴҵҶҷҸҹҺһҼҽҾҿӀӁӂӃӄӅӆӇӈӉӊӋӌӍӎӏӐӑӒӓӔӕӖӗӘәӚӛӜӝӞӟӠӡӢӣӤӥӦӧӨөӪӫӬӭӮӯӰӱӲӳӴӵӶӷӸӹӺӻӼӽӾӿԀԁԂԃԄԅԆԇԈԉԊԋԌԍԎԏԐԑԒԓԔԕԖԗԘԙԚԛԜԝԞԟԠԡԢԣԤԥԦԧԨԩԪԫԬԭԮԯ԰ԱԲԳԴԵԶԷԸԹԺԻԼԽԾԿՀՁՂՃՄՅՆՇՈՉՊՋՌՍՎՏՐՑՒՓՔՕՖ՗՘ՙ՚՛՜՝՞՟ՠաբգդեզէըթժիլխծկհձղճմյնշոչպջռվտրցւփքֆևֈ։֊֋֌֍֎֏֐ְֱֲֳִֵֶַָֹֺֻּֽ֑֖֛֢֣֤֥֦֧֪֚֭֮֒֓֔֕֗֘֙֜֝֞֟֠֡֨֩֫֬֯־ֿ׀ׁׂ׃ׅׄ׆ׇ׈׉׊׋׌׍׎׏אבגדהוזחטיךכלםמנסעףפץצרשת׫׬׭׮������������׼׽؁Root EntryąआÀ䘀쮠룾㤿ǋ׿̀Data
Ăսက1Tableօ뎈WordDocumentĂ

SummaryInformation(ĂןကDocumentSummaryInformation8ĂקကMsoDataStore뢻㤿ǋ惰룝㤿ǋÈÒV×HÔÄÉÄEWÏßËS5ÕÍSOÑÐ==2ā뢻㤿ǋ惰룝㤿ǋItem
Ă	ÚPropertiesŕCompObjĂ
	戼区畯捲獥匠汥捥整卤祴敬∽䅜䅐堮䱓•瑓汹乥浡㵥䄢䅐•浸湬㩳㵢栢瑴㩰⼯捳敨慭⹳灯湥浸晬牯慭獴漮杲漯晦捩䑥捯浵湥⽴〲㘰戯扩楬杯慲桰≹砠汭獮∽瑨灴⼺猯档浥獡漮数确汭潦浲瑡⹳牯⽧景楦散潄畣敭瑮㈯〰⼶楢汢潩牧灡票㸢⼼㩢潓牵散㹳਍㼼浸⁬敶獲潩㵮ㄢ〮•湥潣楤杮∽呕ⵆ∸猠慴摮污湯㵥渢≯㸿਍搼㩳慤慴瑳牯䥥整⁭獤椺整䥭㵄笢䘱㜷㔲㍁㈭㐹ⴹ㔴〹䄭䙆ⵅ㑂䘹㙄㑄䔸㝃≽砠汭獮携㵳栢瑴㩰⼯捳敨慭⹳灯湥浸晬牯慭獴漮杲漯晦捩䑥捯浵湥⽴〲㘰振獵潴塭汭㸢搼㩳捳敨慭敒獦㰾獤猺档浥剡晥搠㩳牵㵩栢瑴㩰⼯捳敨慭⹳灯湥�浸晬牯慭獴漮杲漯晦捩䑥捯浵湥⽴〲㘰戯扩楬杯慲桰≹㸯⼼獤猺档浥剡晥㹳⼼獤携瑡獡潴敲瑉浥>ਃआÀ䘀0潄畫敭瑮愠汰歩捡⁥楍牣獯景⁴晏楦散圠牯⁤㜹㈭〰3
卍潗摲潄c潗摲䐮捯浵湥⹴8㧴熲