Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                N á v r h

N á v r h

VYHLÁŠKA


ze dne           2011,

o výši redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu

pro období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 108 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. …/2011 Sb.:

§ 1

Pro období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 výše
a) první redukční hranice pro stanovení výpočtového základu činí 10 886 Kč,
b) druhé redukční hranice pro stanovení výpočtového základu činí 28 699 Kč,
c) třetí redukční hranice pro stanovení výpočtového základu činí 98 960 Kč.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. září 2011. 

Odůvodnění

Obecná část

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v § 108 odst. 2 písm. a) ukládá Ministerstvu práce a sociálních věcí stanovit vyhláškou výši částek redukčních hranic stanovených podle § 15 pro příslušné období. 

Podle zákona se důchody starobní a invalidní vypočítávají příslušnou procentní sazbou z výpočtového základu. Při stanovení výpočtového základu se vychází z úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce v jednotlivých kalendářních letech rozhodného období, které jsou pomocí koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu přizpůsobeny mzdové úrovni dosahované v roce předcházejícím roku přiznání důchodu. Úhrn vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok vynásobený příslušným koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu tvoří roční vyměřovací základ pojištěnce a měsíční průměr těchto ročních vyměřovacích základů v rozhodném období tvoří osobní vyměřovací základ. 

Podle § 15 zákona ve znění platném do 29. září 2011 se z částky osobního vyměřovacího základu nad 5 000 Kč počítá 30 % a z částky nad 10 000 Kč se počítá 10 %. Původní hranice 5 000 Kč a 10 000 Kč byly na základě zmocnění v § 107 odst. 2 zákona postupně pro každý kalendářní rok zvyšovány nařízením vlády až na 11 000 Kč a 28 200 Kč pro důchody přiznané v roce 2011. Ústavní soud ČR v nálezu vyhlášeném pod č. 135/2010 Sb. shledal ustanovení § 15, které zakotvuje způsob stanovení výpočtového základu, z něhož se vypočítává procentní výměra důchodu, tedy i výši tzv. redukčních hranic, protiústavním (nikoliv však obecně existenci redukčních hranic jako takových), neboť ve svých důsledcích a v kombinaci s ostatními parametry a stávající konstrukcí důchodového systému dostatečně negarantuje ústavně zaručené právo na přiměřené hmotné zabezpečení podle čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a vede k neakceptovatelné nerovnosti mezi různými skupinami pojištěnců. Ústavní soud toto ustanovení zákona s účinností od 30. září 2011 zrušil, a proto byla přijata nová úprava stanovení výpočtového základu pro vyměřování důchodů.
Nová právní úprava vyměřování důchodů stanovená zákonem č.     /2011 Sb. zakotvuje pravidla pro stanovení výše redukčních hranic tak, aby došlo k požadovanému posílení zásluhovosti v důchodovém systému. Tohoto posílení zásluhovosti je dosaženo zvýšením výpočtového základu, z něhož se důchody vypočítávají, a tím, že redukční hranice (ve výši 400 % průměrné mzdy), od níž se k výši osobního vyměřovacího základu nepřihlíží, odpovídá výši maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Stanovení výše redukčních hranic je přitom přímo vázáno na průměrnou mzdu, za kterou se považuje součin výše všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu. Přijaté řešení zajistí posílení principu ekvivalence v posledních dvou příjmových decilech při současném zachování solidarity u nízkopříjmových jedinců v prvním decilu. Náklady na růst náhradového poměru budou rozloženy mezi zbylých cca 70 % pojištěnců, avšak úroveň jejich důchodů nepoklesne tak, aby byla ohrožena jejich životní úroveň. Z hlediska nákladovosti, administrativní náročnosti a minimalizace rozdílů mezi srovnatelnými důchody byl zvolen postupný přechod v období let 2011 až 2015 charakterizovaný následujícím přehledem.
20112011

před

 30. 9.

po

 29.9

započtenodo 1. RH100%100%100%100%100%100%

započtenonad 1. RH do 2. RH30%29%28%27%26%26%

započtenonad 2. RH do 3. RH10%13%16%19%22%0%

započtenonad 3. RH 10%10%8%6%3%0%

1. RHv % prům. mzdy 44%44%44%44%44%

2. RHv % prům. mzdy 116%116%116%116%400%

3. RHv % prům. mzdy 400%400%400%400%

1. redukční hranice  v Kč 11 00010 886

2. redukční hranice  v Kč 28 20028 699

3. redukční hranice  v Kč 98 960

2012201320142015



Pro důchody přiznané v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 se tedy výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu (§ 16 zákona) tak, že do částky 10 886 Kč se počítá 100 %, z částky nad 10 886 Kč do 28 699 Kč se počítá 29 %, z částky nad 28 699 Kč do 98 960 Kč se počítá 13 % a z částky nad 98 960 Kč se počítá 10 %.
Česká republika je vázána Úmluvou Mezinárodní organizace práce č. 128 o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách (dále jen „Úmluva č. 128“). Ratifikovaná část Úmluvy č. 128 požaduje, aby podíl výše nově přiznaného starobního důchodu ke mzdě v roce předcházejícím roku odchodu do důchodu činil aspoň 45 %. Tento požadavek se pokládá za splněný, jestliže uvedeného podílu je dosaženo pro nově přiznaný starobní důchod pojištěnce s 30 lety pojištění a se mzdou kvalifikovaného dělníka (soustružníka). Protože se v České republice důchody zdaňují až z částky nad 288 000 Kč ročně a zdravotní pojištění platí za důchodce stát, akceptuje se pro Českou republiku určování podílu k čisté mzdě. Sledovaný podíl bude pro důchody přiznané po 29. září 2011 činit 46,9 % a Česká republika tak bude nadále plnit kritéria Úmluvy č. 128. 

Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 102 o sociálním zabezpečení (dále jen „Úmluva MOP č. 102“) a Evropský zákoník sociálního zabezpečení (dále jen „EZSZ“), které byly ratifikovány mnohem větším počtem států, požadují pro plnění minimálních standardů náhradový poměr pro starobní důchody 40 %. Ani s plněním kritéria Úmluvy MOP č. 102 a EZSZ není tedy v roce 2011 problém. 

Problematika upravená vyhláškou není přímo upravena právem Evropské unie a není s ním v rozporu. Návrh naplňuje základní sociální cíle stanovené v čl. 151 Smlouvy o fungování Evropské unie, tj. zlepšování životních podmínek tak, aby došlo k jejich harmonizaci při zachování tendence k jejich zlepšování, a poskytování náležité sociální ochrany. Návrh vyhlášky vychází ze zákonných zmocnění a je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. 

Návrh vyhlášky nemá dopady na podnikatelské prostředí České republiky ani na životní prostředí. Z hlediska rovnosti mužů a žen je návrh neutrální, neboť právní úprava je shodná pro obě pohlaví.

S vydáním vyhlášky nejsou v oblasti důchodového pojištění spojeny žádné zvláštní ekonomické dopady. Stanovené částky redukčních hranic vyplývají z platného právního stavu a jsou zahrnuty do výdajů na důchodové pojištění ze státního rozpočtu na rok 2011.

Zvláštní část

K § 1
Výpočtový základ pro vyměřování důchodů se podle § 15 zákona o důchodovém pojištění stanoví od 30. září 2011 prostřednictvím redukčních hranic, jejichž výše se určí zákonem stanoveným procentem průměrné mzdy. V období od 30. září 2011 do 31. prosince 2014 činí první redukční hrance 44 % průměrné mzdy, druhá redukční hranice činí 116 % průměrné mzdy a třetí redukční hranice činí 400 % průměrné mzdy. Částky redukčních hranic se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. 
Za průměrnou mzdu se pro účely zákona o důchodovém pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru a nesmí být nižší než průměrná mzda stanovená pro bezprostředně předcházející kalendářní rok. Potřebné hodnoty pro určení průměrné mzdy pro rok 2011 stanovilo nařízení vlády č. 283/2010 Sb.; podle tohoto nařízení vlády výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 činí 24 091 Kč a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0269. Průměrná mzda pro rok 2011 činí tedy 24 740 Kč (tj. 24 091 x 1,0269 a výsledek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru). Takto stanovená průměrná mzda je vyšší než průměrná mzda pro rok 2010, stanovená podle stejného principu, která činí 23 709 Kč (23 280 x 1,0184).  

Výpočtem vycházejí tyto částky redukčních hranic pro období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011:

a)  10 886 Kč jako první redukční hranice, tj. 0,44 x 24 740 a výsledek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru,
b)  28 699 Kč jako druhá redukční hranice, tj. 1,16 x 24 740 a výsledek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru,

c)  98 960 Kč jako třetí redukční hranice, tj. 4,00 x 24 740 a výsledek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

K § 2

Účinnost se navrhuje dnem, kdy nabude účinnosti ta část novely zákona o důchodovém pojištění, která upravuje novou konstrukci výpočtového základu podle § 15 zákona o důchodovém pojištění.
PAGE  
3